Velikost území - města Ve výhledu se neuvažuje se změnou katastrální výměry, veškeré aktivity se budou odehrávat v daných ZSJ

CityPlan spol. s r.o., Poskytování služeb v energetice a dopravě, EKIS ČEA Držitel certifikátu ČSN EN ISO 9001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertizní činnost Odborů 4, 120 00 Praha 2 tel.: 02/24915274, fax: 02/294939

3. PROGNÓZA VÝVOJE 3.1 ROZVOJ ÚZEMÍ A PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT Velikost území - města Ve výhledu se neuvažuje se změnou katastrální výměry, veškeré aktivity se budou odehrávat v daných ZSJ. Počet obyvatel V této oblasti se město Chomutov nevymyká obecným trendům platným na území České republiky. Ze současného počtu 51 753 trvale žijících obyvatel se nepředpokládá do roku 2010 - 2015 rozhodující zvýšení počtu obyvatel. Přírůstek lze očekávat o více jak 3% dnešního počtu obyvatel, cca 1550 obyvatel. Při využití rezervních ploch k výstavbě rodinného bydlení může se zvýšit počet obyvatel ve výhledu o dalších 2000 - 3000 obyvatel. Bytová zástavba Nová bytová zástavba ve větším měřítku se ve městě neuvažuje, kromě rezervy ploch pro výstavbu rodinného bydlení v oblasti Filipových rybníků, El.Krásnohorské, Černého vrchu, Třešňovky a Zátiší, Strážiště a Kamenného vrchu před Březencem. Větší i menší lokality pro zástavbu za účelem bydlení lze najít v lokalitách, které jsou uvedeny v následujícím přehledu. Názvy a čísla lokalit jsou uvedeny ve shodě se stávajícím územním plánem: Číslo lokality 1 2 3 4 5 6 10 11 12 13 14 41 42 43

Sektor I/1 II/1

II/1

III III

ZSJ

Název Centrum N.Spořice Filipovy rybníky Fúgnerova El.Krásnohorské Lipská, Alešova Zátiší západ Třešňovka Zátiší východ Sady Březenecká Strážiště východ Lipská, nad vodárnou Lužická E.Krásnohorské

Podle různých kritérií lze tyto počty nových bytů rozdělit na: 1. 100 b.j. - současný deficit rozvolnění cenzovních domácnosti, vč. nároku na zvýšení standardu. 2. 100 b.j. - náhrada za v současnosti uvažovaný odpad nevyhovujícího bytového fondu či odpad z jiných důvodů. 3. 100 - 200 b.j. - potřeba pro nárůst obyvatel. 4. 50 - 100 b.j. - výhledová náhrada za odpad bytového fondu. Z navržených ploch připadá na jednotlivé formy zástavby:  na byty v rodinných domech - cca 65 %,  na byty v bytových domech - cca 30 %  na byty v mezilehlých formách s integrovanými společenskými a sportovně - rekreačními funkcemi asi 2%,  na byty v mezilehlých formách s integrovanými podnikatelskými aktivitami výrobního charakteru asi 2 %,  byty v specifických a přechodných formách bydlení asi 1%.

69 www.chomutov-mesto.cz, 22.5.2015


V následující tabulce jsou uvedeny rozvojové lokality a počty bytů v rodinných a bytových domech. Tabulka 35: Přehled hlavních lokalit pro výstavbu nových bytových a rodinných domů Číslo Sektor ZSJ Název Bytů v bytů v Rozloha Funkční zóna lokality RD BD (ha) 1 I/1 Centrum 80 MPZ,SC integrace s obč.vyb. 2 II/1 N.Spořice 5 0,78 BM nová plocha 3 Filipovy rybníky 60 6,9 BM proluky a nové plochy 4 Fúgnerova 40 0,95 SC integrace s obč.vyb 5 El.Krásnohorské 30 1,3 BM 6 Lipská, Alešova 20 20 2 SC, BM integrace s obč.vyb 10 II/1 Zátiší západ 40 0,6 BM 11 Třešňovka 50 5,15 BV 12 Zátiší východ 50 50 9,05 BM 13 III Sady Březenecká 200 100 44,3 BV 14 III Strážiště východ 50 6,45 BV 41 Lipská, nad vodárnou 5 2,7 BM 42 Lužická 3 0,75 BM 43 E.Krásnohorské 20 1,9 BM Celkem 533 290 83,58 Pozn.: BM – bydlení městské,BV-bydlení vesnické, MPZ –městská památková zóna, SC-smíšené centrální území Předpokládaný nárůst obyvatelstva vlivem výstavby nových rodinných a bytových domů lze předpokládat v rozmezí 1500-2000 osob. Při výstavbě bydlení není uvažováno s hromadnou výstavbou, vždy se jedná o využití volných ploch, dostaveb v prolukách a případně na ploše dnešních zahrádek. Celkem by potom Chomutov mohl evidovat trvale žijících 53 000 – 55 000 osob. Tabulka 36: Přehled hlavních lokalit pro občanskou vybavenost Číslo Sektor ZSJ Název Užití lokality 51 I/1 Historické centrum, Komerce, ubytování hotel 53 B.Němcové Komerce, administrativa 54 Zborovská Komerce, ubytování 55 Hálkova Tržnice 56 Libušina Komerce 57 Vinohrady pod Komerce svahem 60 I/3 Podkrušnohor.park Obchody, služby, jízdárna 61 II Lipská, Alešova Komerce 65 Lipská u stadionu Obč.vybavenost 68 III Zahradní komerce 80 I/1 Zimní stadion Sport 82 Bezručovo údolí Sport, rekreace 84 N.Spořice sport

Rozloha Poznámka (ha) 0,4 Proluky, integrace s bydlením 0,2 0,6 integrace s bydlením 0,75 0,3 2,1 0,65 0,4 0,3 3,4 0,5 0,5

Rozšíření Rozšíření



Občanská vybavenost Pro různé druhy občanské vybavenosti lze uvažovat při určitém zjednodušení optimální měrnou spotřebu tepla na jednotku podlahové plochy. Předpokladem je znalost budoucího využití jednotlivých objektů a velikost prostoru pro novou občanskou vybavenost. Komerční sféra, kanceláře V územního plánu jsou vymezeny dostatečné plochy pro další aktivity - obchod, ubytování, stravování, nevýrobní služby Školy Území plán města původně uvažoval s výhledovým rozšířením ploch, které užívá obchodní akademie. V dojezdové vzdálenosti je dnes dostatek školských zařízení, proto se s novou výstavbou neuvažuje. Sportovní zařízení Úprava a rozšíření zázemí dnešních sportovních zařízení je hlavní náplní současného ÚP. Jedná se především o vytvoření širšího zázemí pro zimní stadion, využití ploch u objektu Svazarmu,, ZOO parku a sportovišť v Bezručově údolí. Sportovní zařízení lze realizovat i na plochách, které nejsou vhodné k zástavbě pro bydlení a mají dobrou dopravní obslužnost. V oblasti sídlišť a na okraji města jsou plochy pro lokální hřiště, případně další sportovní zařízení. Na území jednotlivých městských částí lze najít rezervy ploch pro výstavbu drobných sportovních zařízení. Je vhodné využít stávajících zařízení pro sport a rekreaci, případně rozšířit počet a kvalitu malých hřišť a sportovišť v meziblokových prostorách. Průmysl – areál ekonomické základny Průmyslová výroba a sklady jsou navrženy do městských částí:  Pražské pole  Průmyslový obvod Tabulka 37: Přehled hlavních lokalit pro průmysl a ekonomickou základnu Číslo Sektor ZSJ Název Užití Rozloha Poznámka lokality (ha) 101 I/2 Ctiborova Výroba,služby 0,6 102 Dvůr Anna – Za Kloboukárnou Výroba 26,6 103 Dvůr Anna Výroba 4,7 104 Dvůr Anna Výroba, sklady 11 105 Dvůr Anna-Na Moráni Výroba 1 107 Dvůr Anna Doprava, služby 3,4 108 U Větrého mlýna Výroba 0,8 109 Za Nemocnicí Výroba 0,5 Povodí 110 Spořice Výroba 7,1 prostor Železáren 111 II/1 Nové Spořice Výroba, obchod 12,6 112 Na Pastvinách Služby 14,5 Doprava 113 U Černovic Služby 2,3 Doprava 122 Březenecká-Pod Cihelnou Služby 0,63



3.2 ÚSPORNÁ OPATŘENÍ V OBLASTI VYTÁPĚNÍ A PŘÍPRAVY TUV A JEJICH TECHNICKO-EKONOMICKÉ SOUVISLOSTI V této kapitole jsou hodnocena úsporná opatření v technicko-ekonomických souvislostech. Vycházíme z předpokladu, že by měl sloužit nejenom k odhadu potenciálu úspor, ale zároveň jako pomůcka pracovníkům města při přípravě a realizaci úsporných opatření. Z tohoto důvodu je v rámci této kapitoly uveden v příloze katalog úsporných opatření.

3.2.1 Potenciál úspor energie v oblasti koncové spotřeby Opatření na snížení spotřeby energie v oblasti koncové spotřeby jsou: 1. větší informovanost a školení veřejnosti a zástupců státní správy a samosprávy 2. tepelně technická sanace vnějšího pláště budov  izolace vnějších stěn  izolace stropů nejvyšších podlaží, popř. střech  izolace sklepních stropů  utěsnění oken a dveří  přidání jedné okenní tabule  výměna oken a dveří 3. instalace měřící a regulační techniky u systémů ústředního vytápění. Technické potenciály úspor, které se dají docílit těmito opatřeními jsou vysoké, pohybují se mezi 5 až 70%. Problémem je však často vysoká investiční náročnost opatření. Za stavu současných deformovaných cen energií vychází při výpočtech rentability neúnosně dlouhá doba návratnosti většiny opatření. Mezi dostupná opatření patří:    

větší informovanost a školení obyvatelstva a zástupců státní správy a samosprávy utěsnění oken a dveří instalace termostatických ventilů instalace měřičů tepla a TUV.

Nejprve by měly být proto vyčerpány ty možnosti, jejichž realizace je levná a ihned účinná, např. namontování nových těsnění na okna. Okna představují nejslabší článek pláště budovy. Podílí se na tepelných ztrátách objektů až 50%. Rentabilita opatření se výrazně zlepší, jestliže se provádějí opatření jako součást nové výstavby anebo v rámci plánované celkové rekonstrukce objektu. Pak se při výpočtu zahrnou pouze vícenáklady a všechna opatření jsou obvykle ekonomicky návratná. Pozn.: Tepelné izolace nespoří pouze energii, nýbrž také prodlužují životnost pláště budovy. Pro město Chomutov jsou veškeré hodnoty tepelných výkonů potřeby tepla uváděny pro výpočtovou teplotu oblasti dle ČSN 038 33 50, která je Te = -12oC (počet topných dnů cca 233). Průměrná nadmořská výška zástavby se pohybuje okolo 330 m n.m. Obce a osady, které jsou položeny v nadmořské výšce vyšší jak 350 m n.m. mají výpočtovou teplotu oblasti: Te = -15oC (počet topných dnů 280 – 300 dnů s přihlédnutím k větru). Potenciál úspor, kterých lze ve sledované lokalitě dosáhnout, je popsán v kapitole 2.4.4, 2.6.1 a části přílohy Analýza výměníkových stanic tepla. Tabulka 38: Přehled dlouhodobých průměrných spotřeb tepla dnes po úsporách Průměrný byt 5,5 – 8,3 kW 4,4 – 6,6 kW Byt 50 – 70 m2 60 – 90 GJ/rok 48 – 72 GJ/rok 17 – 25 MWh 14 – 20 MWh Z toho: TUV 17 GJ/byt/rok 8,5 GJ/byt/rok 0,3 – 0,4 GJ/m3 0,2 GJ/m3

Průměr ČR 60 - 90 GJ/rok 17 – 25 MWh 17 0,3 GJ/m3

Průměr EU 5 – 6 kW 50 – 65 GJ/rok

0,2 GJ/m3



3.3 PROGNÓZA NÁROKŮ STÁVAJÍCÍCH SPOTŘEBITELSKÝCH OBLASTÍ S OHLEDEM NA MOŽNOSTI ÚSPOR Bytová sféra Dosavadní energetická spotřeba domácností v ČR, zejména na vytápění, je nepřiměřeně vysoká a převyšuje v průměru o více než 30 % spotřebu potřebnou pro tyto účely ve vyspělých klimaticky srovnatelných zemích. Roční spotřeba paliv a energie na vytápění a přípravu TUV v průměrné domácnosti se pohybuje v rozmezí 60 až 90 GJ, tj. 17 až 25 MWh. V rodinných domcích je ještě o něco vyšší. Na základě analýzy potenciálu úspor, která byla provedena v předchozí kapitole lze odvodit odborný odhad velikosti úspor energie v bytové sféře pro návrhové období, tj. do roku 2015. Lze reálně předpokládat, že velikost úspor bude rovna 20% současného stavu spotřeby. V Chomutově je dlouhodobá spotřeba tepla pro otop a spotřeba TUV v bytech soustavy CZT cca 60 – 90 GJ/rok. Při hodnocení spotřeby musí vždy být hodnocen průběh topné sezóny, který má vliv na spotřebu tepla a bytové objekty, ke kterým se tato hodnota vztahuje. Vliv na spotřebu tepla má i způsob provádění regulace topného média a tepelně – technické vlastnosti vytápěných budov. Na spotřebu tepla pro otop i TUV má podstatný vliv i odběratel. Jeho požadavky na teplotu interiéru a jeho rozměry vytápěné plochy. Výše spotřeby TUV může být u jednotlivých spotřebitelů diametrálně rozlišná a průměrná hodnota potom hodnotí pouze průměrnou hodnotu celé lokality. Občanská vybavenost Tak jako u bytové sféry i u občanské vybavenosti je spotřeba energií vyšší než ve srovnatelných objektech a podmínkách v západoevropských státech. Možnosti úspor jsou obdobné jako u bytové sféry, proto předpokládáme stejné procento úspor do cílového roku 2015, tedy 20%. V následující tabulce jsou uvedeny optimální hodnoty měrné spotřeby objektů občanské vybavenosti Druh občanské vybavenosti Komerční sféra, kanceláře Školy Sportovní zařízení Nemocnice a instituce Jesle

Optimální měrná spotřeba GJ/m2/rok 0,48 0,55 0,68 0,73 0,70

Průmysl Vzhledem k tomu, že plochy určené pro průmyslovou zástavbu neobsahují bližší údaje o jejich využití, je velmi obtížné určit budoucí energetickou náročnost území. Pro hrubý odhad použijeme údaj o měrné spotřebě tepla na vytápění a přípravu TUV u obdobných ploch, který činí 0,66 GJ/m2/rok. Na základě odhadu potenciálu úspor a předpokladu rozvoje nové výstavby byl proveden odborný odhad potřeby tepelného výkonu a práce pro cílový rok 2015. Odhad současné spotřeby byl proveden v kap.2.



3.4 VÝROBNÍ A DISTRIBUČNÍ SYSTÉMY Energetické distribuční společnosti dodávají jednotlivé druhy energií na základě podmínek zákona 222/1994 Sb. Stav distribučních systémů a umístění jednotlivých energetických systémů v katastru Chomutova je uveden v situacích, které jsou uvedeny v příloze této zprávy. Tepelné zdroje a sítě Vývoj v oblasti zdrojů bude směřovat k zefektivnění výroby tepla s minimalizací dopadů na životní prostředí. Dále lze očekávat snahu o uplatnění kombinované výroby tepla a elektřiny i u zdrojů s relativně malým výkonem využívajícími zemní plyn jako základní palivo. V oblasti rozvodu a distribuce tepla lze očekávat postupný přechod na horkovodní systém v místech, kde je dosud roztříštěný systém vytápění pevnými palivy, elektrickou energií nebo plynem. Vývoj cen zemního plynu může vést k postupné teplofikaci bytových domů při dožívání plynových spotřebičů. Stejně tak pravděpodobně bude docházet k postupnému přechodu ze čtyřtrubkových systémů distribuce tepla na dvoutrubkové s objektovou přípravou TUV. Zdroj tepla pro CZT (soustavu centralizovaného zásobování teplem) je ekologicky rekonstruovaný kombinovaný zdroj tepla a elektrické energie –elektrárna Prunéřov (majitel ČEZ a.s.). Pomocí tepelného napáječe TN Prunéřov Chomutov (Jirkov) (majitel PSZT a.s.) je zajišťována dodávka tepla do horkovodní soustavy obou měst. Tepelný napáječ i městské primární rozvody tepla vlastní a provozuje PSZT a.s. Komořany u Mostu, která je zároveň držitelem autorizace na toto území. Dodávka do horkovodu je kvalitativně – kvantitativní regulací řízena v průběhu roku podle potřeb odběratelů a venkovní teploty Te. Zdroj tepla teplárna ACTHERM je zdrojem tepla pro průmyslové podniky v okolí (dodávka tepla v páře i horké vodě). Do soustavy CZT města je teplárna dodávat teplo v omezeném množství do oddělené soustavy (pracuje s nižšími parametry topného média, Jt 16 MPa). V době letního provozu (pouze výroba TUV) při odstávce základního tepelného zdroje - může dodávat teplárna teplo pro Chomutov i Jirkov. Zemní plyn Vzhledem k postupnému nárůstu poměru zimní špičky spotřeby k letní spotřebě, bude plynárenská společnost tento pro ni nepříznivý trend regulovat. Jako hlavní nástroj řízení strany spotřeby se uplatní především cenová a tarifní politika, která bude zvýhodňovat zdroje vyšších výkonů a zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, kde se mohou snadněji uplatnit technická opatření pro regulaci odběru plynu na základě požadavku plynárenské společnosti Dodávku ZP zajišťuje VTL plynovod odbočkou z Bylan. Zaústění do distribuční soustavy STL a NTL města je pomocí regulačních stanic, které kapacitou kryjí veškeré potřeby ZP v lokalitě. Držitelem autorizace na toto území je SčP a.s. Ústí n.L. Elektrická energie Podíl elektrické energie na vytápění se nebude nadále zvyšovat. Je spíše reálné, že dojde k faktickému poklesu užívaných elektrických topidel, zvláště pak přímotopných. Ve výhledu bude přenos požadovaného výkonu zajišťován z TR 110/22 kV Jirkov, Chomutov-jih, Chomutovsever, bez podstatných změn zůstane i základní konfigurace sítě vedení 22 kV VN. Do budoucna se prozatím neuvažuje s výstavbou další napájecí stanice 22 kV. Pro rozvod ve městě budou lokality nové výstavby zahušťovány patřičným počtem místních distribučních trafostanic, nebo bude zvýšen výkon stávajících trafostanic.



3.5 PROGNÓZA DOSTUPNOSTI PALIV A ENERGIÍ Z hlediska soutěže síťové a nesíťové energie jsou rozhodující důsledky, které vyvolává nerovnoměrná spotřeba. Největší nerovnoměrnost spotřeby energie v ČR je způsobena vytápěním. Rozdíl okamžité denní spotřeby v domácnosti vytápěné (zima) a nevytápěné (léto) je asi 20 : 1, poměr měsíční spotřeby pak asi 6 : 1. Každý stát v rámci své energetické politiky usiluje o co největší energetickou nezávislost na zdrojích ze zahraničí. Rozložení zásob fosilních paliv ve světě je velmi nerovnoměrné a s výjimkou uhlí je většina zásob uhlovodíkových paliv (ropa a plyn) v zemích zatím méně ekonomicky a technologicky rozvinutých a navíc většinou politicky nestabilních. Zkušenosti z minulých desetiletí se dvěma ropnými krizemi, vyřazení některých těžebních lokalit a dopravních cest v důsledku válečných konfliktů, podnítily většinu rozvinutých zemí posilovat svoji energetickou nezávislost a soběstačnost, přičemž některé ze zemí, které byly dříve úplně závislé na dovozu energií ze zahraničí, jako např. Dánsko, dosáhly výrazné nezávislosti. Země OECD vedlo k jejich současné energetické strategii i uvědomění, že kdyby rozvojové země a země bývalého centrálního plánování rozvíjely svou ekonomiku s energetickou náročností ekonomicky a průmyslově vyspělých zemí, došlo by v dohledné době k ekologickému kolapsu Země. Z uvedeného je patrné, že všechny rozvinuté průmyslové země OECD trvale řeší své problémy s energií, její výrobou a využíváním, a proto vytvářejí energetickou politiku, která směřuje k jedinému cíli - zabránění poškozování životního prostředí při zajištění trvale udržitelného rozvoje lidské společnosti v řešení těchto problémů Česká republika není a nebude výjimkou. V České republice jsou zásoby hnědého a černého uhlí, ale ČR je závislá na dovozu ropy a zemního plynu. Stabilita zásobování z hlediska geografického i ekonomického vyžaduje možnost diverzifikovaného opatřování primární energie. Na dostupnost jednotlivých druhů paliv a energií má v ČR značný vliv jejich cenová úroveň (která je deformovaná) a vzájemný poměr cen. Jejich správným stanovením bude určována rovnováha a rozdělení uspokojení spotřeby mezi síťové (elektřina, plyn, CZT) a nesíťové energie (pevná paliva, kapalná paliva, zkapalněný plyn), mezi fosilní paliva a alternativní zdroje energie, mezi domácí zdroje a dovážená paliva, mezi investicemi do zdrojů a investicemi do úspor. Zatím je deformacemi cen energií přímo ovlivněno podnikání všech výrobních a rozvodných elektroenergetických společností, všech plynárenských tranzitních a rozvodných společností, všech společností výroby a rozvodu dálkového tepla. Dostupnost paliv a energií se zvýší racionálním a úsporným využíváním, tím se oddálí doba jejich konečného vyčerpání. Zde mají nezastupitelnou roli úsporné programy a využívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie. Proto se také koncipují státní, regionální a městské energetické dokumenty.

Základní zajištění energiemi Elektrická energie - SČE dimenzuje ve výhledu distribuční systém tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon při dodržení všech aspektů hospodárnosti, bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí. Zemní plyn - SČP je schopna v souvislosti s rozvojem města zajistit plynofikaci většiny rozvojových území města doplněním rozvodu, rekonstrukcí přípojek a zvýšením výkonu regulačních stanic. Teplo - PSZT je v souvislosti s předpokládaným rozvojem města schopno zajistit dostupnost dálkového tepla téměř do všech plánovaných rozvojových lokalit. Předpoklad přijetí zákona O hospodaření s energií se vztahuje k roku 2001-2. V následující tabulce je na základě konzultací s distribučními společnostmi charakterizována technická dosažitelnost nových resp. rozvojových lokalit pro zemní plyn a dálkové teplo. Dosažitelnost ekonomická energetického zdroje je vhodná posuzovat společně s cenou investice i cenu za ekologicky příznivější konečné řešení pro zadanou lokalitu.



Tabulka 39: Dosažitelnost zdrojů rozvojové lokality ZSJ Číslo Lokalita Funkce plochy Počet bytů Název 1 Centrum +80 b.j. 2 N.Spořice RD 5 3 Filipovy rybníky RD 60 4 Fúgnerova +40b.j. 5 El.Krásnohorské RD 30 6 Lipská, Alešova RD 20 +20 b.j. 10 Zátiší západ RD 40 11 Třešňovka RD 50 12 Zátiší východ RD 50 +50 b.j. 13 Sady Březenecká RD 200 13 Sady Březenecká +100b.j. 14 Strážiště východ RD 50 41 Lipská, nad vodárnou RD 5 42 Lužická RD 3 43 E.Krásnohorské RD 20 51 53

Historické centrum, hotel B.Němcové

54 55 56 57 60

Zborovská Hálkova Libušina Vinohrady pod svahem Podkrušnohor.park

61 65 68 80 82 84

Lipská, Alešova Lipská u stadionu Zahradní Zimní stadion Bezručovo údolí N.Spořice

Komerce, ubytování Komerce, administrativa Komerce, ubytování Tržnice Komerce Komerce Obchody, služby, jízdárna Komerce Obč.vybavenost komerce Sport Sport, rekreace sport

CZT Dostupnost technická Ekonomická X X X X

X X

X

Zemní plyn Dostupnost Technická Ekonomická X X X X X X X X X X X X X X X

X X

X X

X X X X X

X X X X X

X X X X

X X X X X X

Ctiborova Výroba,služby X X Dvůr Anna – Za Výroba X X Kloboukárnou 103 Dvůr Anna Výroba X X 104 Dvůr Anna Výroba, sklady X X 105 Dvůr Anna-Na Moráni Výroba X X 107 Dvůr Anna Doprava, služby X X 108 U Větrého mlýna Výroba X 109 Za Nemocnicí Výroba X 110 Spořice Výroba X 111 Nové Spořice Výroba, obchod X 112 Na Pastvinách Služby X 113 U Černovic Služby X 122 Březenecká-Pod Cihelnou Služby X 122 Březenecká-Pod Cihelnou X Pozn.: číslování a názvy lokalit se shoduje s názvoslovím ve stávajícím územním plánu a jeho doplňky  prázdné políčko = OSTATNÍ - lokality nejsou v dosahu síťového zdroje CZT a ZP 101 102

Dosažitelnost síťových zdrojů byla konzultována s energetickými společnostmi, které jsou držiteli autorizace pro toto území. Technicky dosažitelné energie jsou vyznačené v předcházející tabulce s tím, že je zřejmá přítomnost 76 www.chomutov-mesto.cz, 22.5.2015


rozvodů zemního plynu ve všech navrhovaných rozvojových plochách. Předpokládáme proto, že v cílovém stavu bude například v průmyslové zóně používán zemní plyn pro výrobní technologie a dodávky tepla z CZT pro účely topení a výroby TUV. Předpoklad tohoto rozdělení využití síťových energií vychází z :  Ceny zemního plynu a ceny tepla z CZT v cílovém roce  Nákladů na pořízení rozvodů CZT pro celou lokalitu V prověřované lokalitě se nachází v centru města starší bytová zástavba, která byla při ekologizaci – změně spalování pevných paliv v drobných zdrojích na spalování zemního plynu v malých spotřebičích pro výrobu tepla na otop a TUV. V blízkosti těchto lokalit jsou primární rozvody CZT s dostatečnou kapacitou, které mohou v lokalitách nahradit zemní plyn pro obyvatelstvo i podnikatelskou sféru. Jde o snížení emisí při spalování zemního plynu u lokalit, kde v sousedství je dnes zástavba vyšších domů, případně jde o zástavbu v nejníže položené části města, kde při inverzních stavech může docházet k dosahování limitů sledovaných hodnot znečišťujících látek. Tabulka 40: Napojování stávajících staveb - změna média Lokalita

I. II. III. IV.

Název Riegrova Zborovská Hálkova Centrum

Funkce Bydlení, služby Bydlení, služby Bydlení, služby Bydlení, služby

CZT Zemní plyn Dostupnost Dostupnost Technická Ekonomická Technická Ekonomická X X X X X X X X

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že pro energeticky zajímavou většinu lokalit jsou dostupné obě energie. Z hlediska efektivního a úsporného zajištění energetické potřeby území je však nutné pro jednotlivé lokality určit pouze jeden dominantní druh energie. Klíčem k racionálnímu rozdělení je určení základních rozhodovacích pravidel podložených technicko-ekonomickými a ekologickými výpočty a analýzami.



3.6 TECHNICKO-EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ MOŽNOSTÍ VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH ZDROJŮ ENERGIE Alternativou k užití zemního plynu v lokálních topeništích je využití alternativních zdrojů energií. Aby bylo možné se kvalifikovaně rozhodnout pro určitý druh vytápění, je nezbytné znát základní technicko-ekonomické souvislosti. Mezi alternativní zdroje energie jsou řazeny ty zdroje, které nepatří, dle současné legislativy, mezi základní zdroje energie. Alternativními zdroji energie jsou míněny například topné oleje a kapalné topné plyny, a mezi obnovitelné (resp. nevyčerpatelné) zdroje energie patří vítr, voda, slunce, spalitelná biomasa, bioplyn, energeticky využitelný odpad atd. Získávání energie z těchto zdrojů neznečišťuje buď vůbec nebo podstatně méně ovzduší emisemi, na rozdíl od fosilních paliv. Hlavním cílem této kapitoly je poskytnout ucelený pohled na alternativní zdroje energií a technicko-ekonomické možnosti jejich užití. V závěru každé podkapitoly jsou pak výsledky těchto propočtů konfrontovány s místními podmínkami a jsou doporučeny další kroky při využívání alternativních zdrojů v Chomutově. V současné době jsou v těsné blízkosti nebo na území města Chomutova tyto alternativní zdroje:  Malá vodní elektrárna – umístění na okraji města,majitel používá elektřinu pro svoje potřeby, přebytky dodává do sítě.  Solární kolektory – zdroje pro výrobu TUV instalované většinou na rodinných domech.  Větrná farma – projekt zdroje je připraven pro osazení v horské oblasti (mimo katastr Chomutova).  Spalování biomasy – zdroje tepla v rodinných domech, větší zdroj není instalován.  Tepelná čerpadla – není známo osazení a provoz tepelného čerpadla v lokalitě Chomutov. Možnosti technických řešení jednotlivých způsobů užití alternativních zdrojů energií Pro jednotlivé alternativní zdroje energií jsou uvedeny takové způsoby jejich užití, které jsou již prověřeny praxí a byly realizovány. V textu jsou podrobně zmíněny alternativní zdroje, které jsou reálně využitelné v Chomutově. Přístup k ekonomickému hodnocení využití alternativních zdrojů Aby bylo postiženo celé spektrum užití alternativních zdrojů, provádělo se ekonomické hodnocení pro centralizované a decentralizované užití. Centralizované užití alternativních zdrojů Centralizované užití alternativních zdrojů představuje užití primární energie v centrálním zdroji a její rozvod ke spotřebiteli. Vstupní předpoklady, které byly použity v ekonomických výpočtech byly následující (podnikatelský pohled):  investice ( 20 % vlastní kapitál, 80 % půjčka)  půjčka (doba splatnosti 10 let, úroková míra 10 %)  výpočet se provádí ve stálých cenách (bez zahrnutí inflace)  diskontní míra 9,5 %. Základním parametrem, který musel být splněn bylo, že čistá současná hodnota budoucích výnosů (NPV) nesmí být menší než 0. Výsledkem je cena tepla na patě zdroje (výstup ze zdroje), ke které je ještě nutné připočítat cenu za distribuci tepla, která se dle druhu teplonosného média a dle hustoty odběru na síti pohybuje v rozmezí 50 až 100 Kč/GJ. Decentralizované (individuální) užití alternativních zdrojů Decentrální užití alternativních zdrojů představuje užití primární energie přímo v místě její spotřeby (např. užití LTO, propanu nebo biomasy v rodinném domku). Pro tento způsob užití jsou stanoveny následující předpoklady:  realizaci bude provádět spotřebitel Vstupní předpoklady, které byly použity v ekonomických výpočtech:  investice (100 % vlastní kapitál)  zohlednění časové hodnoty investice anuitou s úrokem 0% a dobou životnosti podle typu zařízení Výsledkem jsou roční náklady a cena tepla na výstupu ze zdroje (kotle).



Při výpočtu nákladů na palivo jsme předpokládali roční spotřebu tepla ve výši 100 GJ (lokální topidla v rodinných domcích). U výtopen jsme zpětně dopočítali (podle výkonu a doby využití) možný počet zásobovaných rodinných domků z těchto zdrojů.

3.6.1 Využití energie z biomasy Energetický obsah biomasy je možno získávat termochemickou nebo biochemickou přeměnou. Termochemickou přeměnou získáme energii ze „suché“ biomasy (dřevo, sláma), biochemickou přeměnou získáme energii z „mokré“ biomasy (kejda). Základní technologie zpracování biomasy tedy jsou:  suché procesy (termochemická přeměna)  spalování  zplyňování  mokré procesy (biochemická přeměna)  fermentace  anaerobní vyhnívání (bioplyn) Biomasou využitelnou pro zisk tepla spalováním jsou :  A) Energetické plodiny - rychle rostoucí byliny a dřeviny s velkou výhřevností  B) Sláma z obilovin  C) Dřevo (palivové dříví, dřevní odpad, dřevní štěpky, piliny, kůra)

Energetické plodiny Spalování biomasy ve zdrojích s výkonem větším než 100 kW je svázáno s místem jejího získávání, jak vzhledem k omezenosti její produkce tak i k ekonomické nevýhodnosti dovozu z větší vzdálenosti. Pěstování energetických plodin je zatím v začátcích, pěstují se např. na rekultivovaných plochách. Při zemědělské nadvýrobě by bylo možné vyčlenit pro jejich produkci část orné půdy. Energetické plodiny je možné využít v systémech CZT se zdroji vystavěnými za tímto účelem nebo ve velkých teplárenských zdrojích k tomuto účelu upravených. V dnešních podmínkách je cena tepla z velkého zdroje spalujícího pouze biomasu většinou nekonkurenceschopná bez investiční dotace.

Ekonomické posouzení cílené produkce energetických plodin: Při zakládání plantáže rychle rostoucích bylin nebo dřevin je nezbytná investiční dotace a mnohdy i dotace provozní proto, aby byla zajištěna konkurenceschopná cena biomasy a následně cena tepla z ní vyrobeného. Uveďme tedy, jaké je třeba vytvořit podmínky pro rozvoj využití této biomasy. Aby byla energie z biomasy konkurenceschopná energii z klasických fosilních paliv, je třeba zajistit, aby cena tepla v palivu (biomase) pro spotřebitele nepřesáhla 75 Kč/GJ. Například pro slámu představuje prodejní cena pro spotřebitele 75 Kč/GJ hodnotu cca 400 Kč/t (podle výhřevnosti). Této úrovně není možné dosáhnout bez investičních a provozních dotací. Náklady na vypěstování a sklizeň jednotlivých druhů biomasy jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech.



Tabulka 41: Náklady na vypěstování a sklizeň jednotlivých druhů biomasy Cena za vypěstování ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA ANTROPOGENNÍ PŮDA Rychle rostoucí Nedřevní energetická Rychle Nedřevní energetická dřeviny fytomasa jednoletá rostoucí fytomasa dřeviny Jednoletá víceletá [Kč/t] 580 670 580 570 260 [Kč/GJ] 48 46 48 39 17 Cena za sklizeň Štěpkovací linka na Peletizační linka Lisovací linka dřevní fytomasu (sláma i nedřevní energ. fytomasa) Nedřevní energ. fytomasa sláma 170 [Kč/t] 320 650 230 12 [Kč/GJ] 27 44 17 Náklady na pěstování biomasy Náklady na produkci fytomasy v Kč/t (lisování nedřevní fytomasy)

Náklady na produkci fytomasy v Kč/t (peletizace nedřevní fytomasy) 1400

1400

1200

1200

1000

vypěstování

30 20 10

vypěstování

výkup slámy

sklizeň štěpkováním

dřeviny AP

víceletky AP

jednoletky AP

dřeviny ZP

energ. fyt. ZP

sláma řepky

sláma obilovin

0

sklizeň lisováním

vypěstování

výkup slámy

dřeviny AP

víceletky AP

jednoletky AP

dřeviny ZP


dřeviny AP

40

Náklady na produkci fytomasy v Kč/GJ (peletizace nedřevní fytomasy)

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

sláma obilovin

Kč/GJ

50

sklizeň peletizací

víceletky AP

60


jednoletky AP

70

výkup slámy

dřeviny ZP

Náklady na produkci fytomasy v Kč/GJ (lisování nedřevní fytomasy)

80

sláma řepky

sláma obilovin

dřeviny AP

sklizeň lisováním

energ. fyt. ZP


víceletky AP

energ. fyt. ZP

výkup slámy

jednoletky AP

0

dřeviny ZP

200

0

sláma řepky

400

200

energ. fyt. ZP

600

400

sláma řepky

600

vypěstování

Kč/GJ

800

Kč/t

800

sláma obilovin

Kč/t

1000

sklizeň peletizací

Tab.: Investiční, provozní a útlumové dotace pro zajištění výkupní ceny 75 ,- Kč. Energetická fytomasa

Investiční dotace - jednorázová [Kč/nový ha] Provozní dotace - jednorázová [Kč/nový ha] Útlumová dotace - každoroční [Kč/ha] Odpadní sláma Investiční dotace - jednorázová [Kč/nový ha] Provozní dotace - jednorázová [Kč/nový ha] Útlumová dotace - každoroční [Kč/ha]

Zemědělská půda Antropogenní půda nedřevní nedřevní energ. fyt. energ.fyt. dřeviny jednoletky víceletky dřeviny 0 70000 0 0 50000 20000 20000 20000 20000 20000 0 2000 0 0 0 sláma obilovin 0 0 0

sláma řepky 0 0 0

Servisní činnosti

Kapacita [ha/rok s výj. peletizační linky] Investiční dotace [mil.Kč] Bezúročná půjčka [mil.Kč]

Sklizňové linky Matečnice lisovací peletizační dřevin nedř. fyt. sláma (2 ha) 480 3636 7680 t/rok 40 0 0 0 0,6 2,7 4,8 16,6 0,3

štěpkovací dřeviny 250 4,5 4,5



Dřevo Zdroje dřevní biomasy jsou v zásadě dva:  produkce z lesního půdního fondu  cílená produkce dřevní biomasy V následující tabulce jsou uvedeny cenové relace prodávaných druhů dřevního paliva. TYP PALIVA CENA [Kč/m3] Palivové dříví 200 – 500 palivové dříví – samovýroba (kácení) 60 Dřevní odpad 100 – 180 Piliny 0 – 30 Dřevní štěpky 700 3

Ceny paliv jsou sjednoceny na m paliva. Rozptyl cen je určený kvalitou dřeva - výhřevností, stupněm vlhkosti a také oblastí. Odstranění deformovaných cen energií způsobí rozvoj produkce dřevních paliv např. štěpkování dřevního odpadu, výrobu kvalitních dřevních briket atd. Dřevní biomasu je možno využít buď v lokálních topeništích nebo v systémech centrálního zásobování teplem. Rozhodnutí pro centrální zdroj spalující biomasu s teplovodními rozvody s použitím předizolovaného potrubí je závislé na mnoha faktorech. Pro realizaci takového projektu je nutno zpracovat studii proveditelnosti, která prokáže technickou a ekonomickou realizovatelnost. Na tyto projekty je možno získat dotaci např. ze SFŽP nebo ČEA v rámci vyhlašovaných programů.

Příklad využití palivového dříví v rodinném domku Tento způsob zajištění tepelné pohody je v současné době nejlevnější s ohledem na provozní náklady. Investiční náročnost je přitom daleko nižší než např. u propanu, lehkého topného oleje či zemního plynu. Nevýhodou je nižší komfort a nároky na skladovací prostory. Samozřejmě, že nezanedbatelnou roli hraje i dlouhodobá dostupnost vhodného dřeva. Technický popis zařízení: Pravděpodobně nejvhodnějším způsobem užití palivového dříví pro celoroční zajištění tepelné pohody jsou kotle na bázi zplynovaní dřevní hmoty. Spalování je řešeno na principu generátorového zplynování s použitím ventilátoru, který vhání spalovaný vzduch do topeniště. Základní technické údaje: Výkon zařízení Výroba tepla Doba využití Základní ekonomické údaje: Investiční náklady Provozní náklady Cena tepla

15 kW 65 GJ/rok 1200 h/rok

35 tis. Kč 8000 Kč/rok 130 Kč/GJ

Ekonomický výpočet je uveden na dalších třech stranách.



Město Chomutov RD - dřevo 28.7.2000 12:40 Způsob vytápění: Výpočet nákladové ceny tepla na prahu zdroje: Zadání výpočtu: hodnoty obvykléskutečné Výsledky výpočtu: 15 15 dodávka tepla: 65GJ/r výkon zařízení kWt 800-1200 1200 cena tepla: 130Kč/GJ doba využití h/r 80%-89% 82% roční náklady: 8tis.Kč/r účinnost kotle % 3 roční spotřeba: 14,1m /r Ni Kč/kWt 1300-2500 2333,333 3% 3% Nfix % Ni 3 3 Nvar nepalivové Kč/GJ v pal. Výhřevnost: 3 3 340 cena dřeva Kč/m 150-450 5,59GJ/m 61 cena dřeva Kč/GJ 20-60 13GJ/t (smrk 25% vlhk.) Citlivost ceny tepla na cenu dřeva: DŘEVO v % 100% Cena dřeva 340 investiční složka 36,0 opravy a údržba 16,2 El.energie 3,7 palivo dřevo 74,2 Cena tepla 130,0

103% 350,2 36,0 16,2 3,7 76,4 132,3

106% 360,4 36,0 16,2 3,7 78,6 134,5

109% 370,6 36,0 16,2 3,7 80,8 136,7

112% 380,8 36,0 16,2 3,7 83,1 138,9

115% 391 36,0 16,2 3,7 85,3 141,2

118% 401,2 36,0 16,2 3,7 87,5 143,4

Kč/m Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ

Citlivost ceny tepla na dobu využití: Doba využití 600 investiční složka 72,0 opravy a údržba 32,4 el.energie 3,7 palivo dřevo 74,2 Cena tepla: 182,3

800 54,0 24,3 3,7 74,2 156,2

1000 43,2 19,4 3,7 74,2 140,5

1200 36,0 16,2 3,7 74,2 130,0

1400 30,9 13,9 3,7 74,2 122,6

1600 27,0 12,2 3,7 74,2 117,0

1800 24,0 10,8 3,7 74,2 112,6

h/r Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ

1800

h/r

3

Roční náklady na teplo podle doby využití: Doba využití 600 800 investiční složka 2333 2333 opravy a údržba 1050 1050 El.energie 119 158 palivo CT 2403 3204 Roční náklady 5905 6746 Roční náklady 5,9 6,7

1000

1200

1400

1600

2333 1050 198 4005 7586 7,6

2333 1050 237 4806 8427 8,4

2333 1050 277 5608 9267 9,3

2333 1050 316 6409 10108 10,1

2333 Kč/r 1050 Kč/r 356 Kč/r 7210 Kč/r 10949 Kč/r 10,9 tis.Kč/r

Roční výroba tepla: Doba využití vyrobené teplo

1000 54,0

1200 64,8

1400 75,6

1600 86,4

1800 h/r 97,2 GJ/r

600 32,4

800 43,2



Město Chomutov Způsob vytápění:RD - dřevo

cena dřeva

doba využití

Vypracoval: CityPlan s.r.o.

340Kč/m3

1200h/r



Městso Chomutov Odhad investičních nákladů Instalovaný tepelný výkon

TECHNOLOGICKÁ ČÁST

15kWt

obv. náklady obv. měrné ceny skut. náklady pro 25 kW (Kč) (Kč/jednotku) (Kč)

Provozní soubory demontáž stávajících zařízení kotel na dřevo systém měření a regulace elektroinstalace

TECHNOLOGICKÁ ČÁST CELKEM STAVEBNÍ ČÁST

500 25000 1000-1200 Kč(kW

500 25000

2500 1000

4500 1000

29000

31000

obv. náklady (Kč)

obv. měrné ceny skut. náklady (Kč/jednotku) (Kč)

Stavební část stavební úpravy prostoru kotelny

1000

1000

STAVEBNÍ ČÁST CELKEM

1000

1000

obv. náklady (Kč) 4000 29000 1000 6000

skut. náklady (Kč) 1500 31000 1000 1500

INVESTIČNÍ NÁKLADY CELKEM Inženýrské a projekční práce Provozní soubory celkem Stavební část celkem Vedlejší náklady a rezerva INVESTIČNÍ NÁKLADY CELKEM

40000

(%) 10,0% 72,5% 2,5% 15,0% 100,0%

(%) 4,3% 88,6% 2,9% 4,3%

35000 100,0%



Příklad využití dřevní štěpky v centrálním zdroji Odběratelé tepla jsou napojeni na systém CZT, zdrojem tepla je výtopna na dřevní štěpku. Zjednodušené technologické schéma je uvedeno na následující stránce. Technický popis zařízení: Dřevní štěpka se zaváží do skladu, odkud se pomocí jeřábového nakladače dopravuje do násypky přikládacího zařízení Spaliny jdoucí z kotle se čistí v multicyklónu a jdou do výměníku tepla a dále do komína. Topná voda se dostává ke spotřebitelově výměníku předizolovaným potrubím. Základní technické údaje: Kotel na dřevní štěpku Roční dodávka tepla

2 MW 28 000 GJ

Základní ekonomické údaje: Investiční náklady v tis. Kč Nákupní cena dřevní štěpky v Kč/pm3 Cena tepla na patě zdroje v Kč/GJ

14850 90 200



PROJEKT : Energetický dokument města Chomutov Výpočet ekonomické efektivnosti výstavby zdroje na biomasu

A B C

D

Ceková investice Dotace Total Facility Capital Costs / investiční náklady Other Capitalized Costs/kapitalizované nákl. a rezerva CZ Debt Financing / tuzemský úvěr C.1 Term / doba splatnosti C.2 Interest Rate / úroková míra Hard Currency Debt Financing / zahraniční úvěr D.1 Term / doba splatnosti D.2 Interest Rate / úroková míra

INTERNAL RATE OF RETURN / rentabilita investora NET PRESENT VALUE / současná hodnota (CZK OOO's) YEARS FOR INVESTMENT RETURN / návratnost DEBT SERVICE RATIO (MAX,MIN,AVE) / schopnost splácení

CZK 000's CZK 000's CZK 000's CZK 000's CZK 000's years % USD 000's years %

Fuel biomass / biomasa Purchase Price / nákupní cena

Manpower / provozní pracovníci Wages / roční plat Social & healthy insur. / sociální a zdravotní pojištění O & M / provoz a údržba

Y1 rok 1 cena paliva m3/y CZK/m3

počet CZK/y % CZK 000's/y

Y2 rok 2 100% 14200 90,0

0 0 0 3 170000 35% 822

0 Depreciation / odpisy Income tax / dań z příjmu

Sales of HEAT / prodej tepla

TOTAL PROJECT COST / celková cena 14,850 millions CZK 0,424 millions USD NET EQUITY INVESTMENT / vl.kapitál 9,801 millions CZK 0,280 millions USD

17,51% TARGET / cíl 10645 DISCOUNT/diskont 6 525,3% 464,9% 384,1%

OPERATING DATA / provozní údaje

1 1a 2 2a 3 3a 4 4a 5 6 6a 7 8 8a 8b 9 10 10a 11 12 13 14 15 15a 16 16a 17 17a 18 18a 19 19a 20 20a 21 21a 22 22a 23

14850 0 14850 0 5049 10 0,00% 0 0 0,00%

%/y %/y

TJ/y

2,15% 35,00% 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 28

10,00% Exchange rate /kurs 35 CZK/USD 10,00% heat selling price / prodejní cena tepla 200 Kč/GJ

FUTURE YEARS ESC.PER ANNUM budoucí roční eskalace % inflace

Y3 rok 3

14200 92,7 0 0,00 0,0 0,0 0,0 0,0

14200 95,5 0 0,00 0,0 0,0 0,0 0,0

0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

0,0 0,0 0,0 3 175100 35% 846,7

0,0 0,0 0,0 3 180353 35% 872,1

0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%

0 5,15% 35% 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,00 0,0 0,0 0,0 0,0 28,0

0 5,15% 35% 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,00 0,0 0,0 0,0 0,0 28,0

3,0%

3,0% 3,0% 3,0% 3,0%

3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0%

3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0%


CityPlan spol. s r.o., Poskytování služeb v energetice a dopravě, EKIS ČEA Držitel certifikátu ČSN EN ISO 9001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertizní činnost Odborů 4, 120 00 Praha 2 tel.: 02/24915274, fax: 02/294939 PROJEKT : Energetický dokument města Chomutov

Finanční analýza

Výpočet ekonomické efektivnosti výstavby zdroje na biomasu

diskontní míra

10,0%

palivo,elektř.,mzdy

eskalace:

inflace

3,0%

0,0%

teplo

0,0%

Cash flow

Kumulativní cash flow 6000

90000 80000 70000 60000 tis. 50000 Kč 40000 30000 20000 10000 0 -10000 -20000

4000 2000 0 tis. Kč -2000 -4000 -6000 -8000

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

22

24

26

28

-10000 -12000

30

0

2

4

6

8

10

12

rok provozu nediskontovaný

14

16

18

20

22

24

26

28

30

rok provozu nediskontovaný

diskontovaný

Výnosy

diskontovaný

Náklady

14000

7000

12000

6000

10000 tis. Kč 8000

tis. 5000 Kč 4000 3000

6000

2000 1000

4000 2000

0

0

1 1

3

5

7

9

11

13

15

17

19

21

23

25

27

rok provozu

palivové

za elektřinu

za teplo

3

5

7

9

11

29

13

15

17

19

rok provozu fixní

variabilní

21

23

odpisy

25

27

29

úroky

ostatní

Parametry: investiční náklady stávající

Splácení úvěru

14,85 mil.Kč

600 500 tis. 400 Kč 300

Výsledky: NPV DCF IRR DCF návratnost schopnost splácení

200 100 0 1

3

5

7

9

11

13

15

17

19

21

23

25

27

11 mil.Kč 17,5 % 6 roků 384%

29

rok provozu splátka úvěru

úrok z úvěru

splátka obligací

úrok z obligací



Možnosti využití energie biomasy v podmínkách města Chomutov Místní podmínky umožňují využití palivového dříví a produktů z dřevního odpadu pro individuální potřebu i pro výtopenské účely. V současné době se připravuje k realizaci výstavba zdroje využívajícího kombinaci dřevní biomasy a zemního plynu. Vznik tohoto zdroje bude mít pravděpodobně pozitivní vliv na vznik nových podnikatelských aktivit v regionu, které by přinesly i nové pracovní příležitosti. Dále uvádíme některé výrobce kotlů na dřevo a dřevní odpad Výrobce kotle Telefon adresa Jan Šamata 0338/311 920 Vítějovice 87 0602/628 344 VERNER 0441/46 21 35 Sokolovská 321, 0441/46 50 24 Červený Kostelec ATMOS 0326/70 14 04 Velenského 487, 0326/70 14 14 Bělá pod Bezdězem EKEN 0646/712 24 07 Polní 1, Bruntál 0646/71 18 72 TRACTANT FABRI 0321/279 32 Královská cesta 292, 0321/24 904 Kolín IV

druh paliva 2 1, 2, 3 1, 3 1, 2, 3 1, 2, 3, 4

1-kusové dřevo 2-dřevní štěpka, drcená kůra, piliny hobliny, dřevní pelety 3-dřevní brikety 4-sláma Dodavatelé štěpkovačů Výrobce kotle SOME s.r.o. Sušická strojírna a.s. SILVACO, spol. s r.o.

telefon 0331/320 897 0187/523 331, 0187/52 46 54 02/720 83 111

adresa areál Jitka a.s., Otín 3 Jindřichův Hradec Husova 357, Moravské Budějovice Na křečku 365, Praha 10, Horní Měcholupy



3.6.2 Využití energie z odpadů Odpadové hospodářství obce je začleněno do regionálního systému nakládání s odpady. Přímé energetické využití odpadů v obci není možné. Pro základní informaci jsou však uvedeny základní možnosti využití odpadů pro energetické účely. Odpady můžeme pro přiblížení rozdělit do několika kategorií:     

průmyslový (zvláštní) odpad nebezpečný odpad komunální odpad zemědělský odpad (hnůj) jiné odpady, např. kaly z čističky vod atd.

Průmyslové a nebezpečné odpady jsou převážně páleny ve zvláštních spalovnách nebo ukládány k tomuto účelu vybudovaných skládkách. Energetické využití těchto odpadů je okrajovou záležitostí. Problém nakládání s komunálním odpadem závisí na zvolení dobré regionální koncepce odpadového hospodářství, a ze strany státní politiky na vytvoření vhodných podmínek pro její uskutečňování. Komunální odpad je nehomogenní hmota; základem pro rozumné hospodaření s touto surovinou a její další možné využití je tedy především dobré třídění. Nejjednodušší schéma třídění s naznačením možného energetického využití vytříděného odpadu je znázorněno na obrázku. KOMUNÁLNÍ ODPAD

TŘÍDĚNÍ

RECYKLOVATELNÝ ODPAD

MOKRÉ ORGANICKÉ ZBYTKY mokrá „biomasa“

KOMPOSTOVÁNÍ HNOJENÍ

TUHÉ ODPADY

VÝROBA BIOPLYNU

SPALITELNÉ - spalování v malých spalovnách

NESPALITELNÉ ZBYTKY - skládkování

Pro takovéto dokonalé vytřídění odpadu dosud nejsou vytvořeny dostatečné podmínky, např. zvýhodnění zpracovatelů recyklovaného odpadu (státní politika). Netříděné odpady je možno rovněž spalovat ve spalovnách. Skládku s netříděným komunálním odpadem lze, z energetického hlediska, využít pro jímání skládkového plynu vzniklého z podílu mokrých organických látek - mokré „biomasy“. Skládkový plyn je vlastně bioplynem s různým



procentem obsaženého metanu, které odpovídá podílu biomasy v komunální skládce. K zisku skládkového plynu se dají využít skládky větší než 50 000 m3 a s vrstvou skládky vyšší než 5 m. Realizace takového projektu vyžaduje přípravu skládky již v době jejího zakládání, aby bylo zachyceno a využito co nejvíce plynu (vliv na ekonomii projektu). Pro uskutečnění je v dnešních podmínkách nezbytná investiční dotace, aby ceny energií z plynu získaných byly konkurenceschopné ostatním palivům. Zemědělský odpad Zemědělským odpadem rozumíme hnůj či kejdu. Ve větších odchovnách užitkových zvířat je možné využívat hnůj pro výrobu bioplynu spalovaného případně v kogenerační bioplynové jednotce. Bioplynovou stanici je možno instalovat také v čističce odpadních vod. Surovinou, z níž se získává bioplyn, je zde odpadní kal. Bioplyn, stejně jako skládkový plyn, je získáván většinou pouze v objemu pokrývajícím tepelné potřeby objektu přiléhajícího ke skládce, zemědělské farmy, čistírny vod nebo blízkých objektů. Pro přiblížení uveďme ekonomické aspekty při využití kontinuální kejdové technologie na farmě, na které je umístěno cca 1100 prasnic a ročně produkuje přibližně 17 000 selat. Získaný bioplyn se spaluje v plynovém motoru spojeném s generátorem (kogenerační jednotka) o el. výkonu 50 kVA a tepelném výkonu 60 kW a v teplovodním kotli o výkonu 200 kW. Investice do takovéhoto zařízení představuje 6 mil. Kč a při výstupní ceně elektřiny 1,50 Kč/kWh vychází cena tepla na 1000 Kč/GJ. Realizace není možná bez dotace. Pokud není projekt alespoň z části dotován, jsou výstupní ceny energií nekonkurenceschopné ostatním palivům. V této úvaze nezvažujeme náklady na likvidaci nezpracované kejdy. Vždy je nutné propočítat v místních podmínkách.

Možnosti využití energie z odpadu v podmínkách města Chomutov Místní podmínky skýtají příležitost využít zemědělský či průmyslový odpad k energetickým účelům.

3.6.3 Využití geotermální energie Geotermální energii lze v našich klimatických podmínkách využívat převážně pomocí tepelných čerpadel. To jsou zařízení, která využívají jeden z nejvydatnějších zdrojů energie, tj. tepelnou energii obsaženou ve vzduchu, v povrchových spodních vodách, půdě apod. Uvedená energie se v přírodě vyskytuje sice ve velkém množství, ale o malém potenciálu (obvykle 5 až 20oC) a je tedy pro přímé praktické využití nevhodná. V České republice je kromě toho asi 150 lokalit, ve kterých lze využít pramenů teplé podzemní vody pro zisk tepla. Další možností zisku nízkopotenciální energie pro tepelná čerpadla je energie okolního prostředí (teplo v půdě, teplo v ovzduší). Tyto energie jsou využitelné na celém území ČR. Klimaticky velmi chladné oblasti jsou méně vhodné. Možnosti získávání tepla pro tepelná čerpadla: - z okolního vzduchu systémem vzduch / voda - z povrchových vod systémem voda / voda - z nízkopotenciálních geotermálních zdrojů  ze suchých hlubinných vrtů systémem solanka / voda  z půdy systémem plošných kolektorů  ze studní nebo vrtů s podzemní vodou systémem voda / voda - další uplatnění tepelných čerpadel je možné využitím odpadního tepla vzduchu a nebo tepla odpadních vod. Podle použitého oběhu rozdělujeme tepelná čerpadla na: - kompresorová (nejběžnější) - absorpční (málo používané) - hybridní (málo používané)



Tepelná čerpadla rozdělujeme dále podle ochlazovaného a ohřívaného média (viz. tabulka) Typ čerpadla Možnost použití Ochlazuje se / ohřívá se Vzduch / voda pro ústřední vytápění Vzduch / vzduch jako doplňkový zdroj tepla, též pro teplovzdušné vytápění, klimatizaci Voda / voda využití odpadního tepla a geotermální energie pro vytápění Solanka / voda pro nízkoteplotní zdroje tepla obecně Voda / vzduch pro teplovzdušné vytápěcí systémy Pomocí tepelného čerpadla se teplo z nižší teplotní hladiny přečerpává na vyšší teplotní hladinu (45-60oC), která je dostatečná pro praktické využití. Teplo získané uvedeným způsobem se nejčastěji využívá k vytápění a ohřevu TUV. Tepelné čerpadlo je vhodné kombinovat s dalším zdrojem tepla pro pokrytí topných špiček a pro případ poruchy na tepelném čerpadle. Ekonomické vyhodnocení možnosti využití geotermální energie Nejdůležitějším parametrem tepelného čerpadla je topný faktor. Vyjadřuje, kolik tepla získáme na jednotku příkonu. Příkonem se obvykle rozumí elektrický příkon hnacího motoru. Čím je topný faktor vyšší, tím je zařízení efektivnější. U běžných zařízení se pohybuje jeho hodnota mezi 2,5 a 3,0. Znamená to, že tepelné čerpadlo spotřebuje 1 kWh elektrické energie a dodá 2,5 (3,0) kWh tepelné energie. Vytápění rodinného domku tepelným čerpadlem Jako příklad uvádíme orientační ekonomickou náročnost vytápění a přípravy TUV v rodinném domku při použití tepelného čerpadla v bivalentním provozu (v kombinaci s jiným špičkovým zdrojem - olejový kotel, elektrokotel,...). Výsledná cena tepla v sobě zahrnuje pouze investiční a provozní náklady vlastního tepelného čerpadla a systému pro získání tepla. Další náklady již úzce souvisí s individuálními podmínkami a představují zejména náklady na bivalentní zdroj pro špičkovou výrobu energie v extrémních klimatických podmínkách a náklady na úpravu stávajícího nebo vybudování nového otopného systému. Ekonomický výpočet je uveden na následujících stránkách. Pro přehlednost jsou uvedeny vstupní parametry:  výkon 7 kW  investiční náklady (na klíč) 171 980 Kč v rámci skupiny domků  průměrný topný faktor 3  dodávka tepla 40 GJ/rok  doba životnosti 30 let  úroková míra 0%  vstupní cena elektřiny 1,5 Kč/kWh Cena tepla z tohoto zdroje není a nebude konkurenceschopná cenám zemního plynu, může však konkurovat olejovému topení nebo topení kapalným propanem. Využití geotermální energie umožňuje snížení potřeby elektrické energie v místech, kde je dnes využívána přímotopným způsobem.

Možnosti využití tepelných čerpadel v podmínkách města Chomutov Jak již bylo řečeno v obecné části o tepelných čerpadlech, je cena vyrobeného tepla z tohoto zdroje srovnatelná s cenou tepla z olejového topení a nebo cenou z topení kapalným propanem. V podmínkách Chomutova by mohly být použity bivalentním režimu s elektrokotlem. Z programů ČEA a SFŽP je možné získat na tento způsob vytápění dotaci. Někteří výrobci tepelných čerpadel Výrobce telefon STIEBEL ELTRON 02/651 78 29 02/651 20 72 FRIGERA a.s. 0321/754 234 0321/754 412 PZP KOMPLET s.r.o. 0443/422 22

adresa K Hájům 946, Praha 5 Zengrova 110, Kolín Semechnice 132, Opočno



3.6.4 Využití větrné energie Využití větrné energie má, tak jako všechny dosud zmíněné energie, dvě klíčová hlediska. Jedním je technická realizovatelnost a druhým je ekonomická efektivnost. S prvním hlediskem nejsou při vhodné volbě velikosti zařízení a lokality větší problémy, jelikož používané technologie jsou již zvládnuté a fungují na mnoha místech Evropy, zvláště pak v přímořských státech. Největším a v současné době nepřekonatelným problémem je ekonomická efektivnost.

Podmínky využitelnosti větrné energie Účinnost větrných elektráren je založena na:  průměrném výkonu větru na m2 plochy opisované rotorem (W/m2) jako funkce rychlosti větru  hustotě vzduchu (kg/m3)  faktoru průběhu energetického obsahu větru (tj. poměru mezi energetickým obsahem větru v daném okamžiku a energií ve výpočtu vycházející z hodnoty při stálé rychlosti větru). Pro využití větrné energie se v České republice hodí pouze horská území, do 650 m n.m. je průměrná roční rychlost větru malá (kolem 2,5 m/s). Pro rozhodnutí o umístění je vhodné před jednoletým (lépe dvouletým) měřením rychlosti větru provést dynamicko-klimatologickou analýzu lokality, která nejlépe ukáže vhodnost lokality pro využívání energie větru. Dále je třeba si uvědomit, že investice do zařízení využívajícího větrnou energii jsou značné, a musí se zvážit, za jakou cenu se ještě vyplatí využití energie větru a na jaké účely. Cenu energie získané z větru určuje: - výše investičních nákladů, životnost zařízení, vyrobená energie a výše dalších nákladů (provozní, úvěr,...) - vhodná volba velikosti agregátu (agregáty malých výkonů mají vyšší měrné investiční náklady na 1 kW), optimální velikost výkonu se pohybuje mezi 300 a 500 kW.

Vliv na životní prostředí Závažným negativním vlivem na životní prostředí je hlučnost (např. hluk z typické větrné turbiny pracující při rychlosti větru 8 m/s bývá ve vzdálenosti 200 metrů okolo 45 dBA, což již odpovídá hluku na dosti živé ulici). Dále mohou větrné turbiny interferovat s televizním příjmem a se systémy veřejných informačních služeb. Nepřímým vlivem je pak vliv na architekturu krajiny zvláště v chráněných oblastech apod. Odběratelem může být buď spotřebitel nebo distribuční společnost. Pro přímého spotřebitele by byla cena 3,30 příliš vysoká vzhledem ke skutečnosti, že by bylo nutné, aby byl kromě napojení na větrný zdroj připojen na distribuční síť rozvodné společnosti. Toto připojení je nutné kvůli možnému výpadku zdroje, ať již z důvodu poruchy nebo nepříznivých povětrnostních podmínek. Pro distribuční společnost není větrná elektrárna přínosem pro stabilizaci distribuční sítě, spíše naopak. Je to opět dáno závislostí výroby elektrické energie na momentálních povětrnostních podmínkách. Proto ani výkupní cena, kterou by distribuční společnost mohla nabídnout za tuto energii nemůže být vysoká a v žádném případě nedosáhne výše zmíněné hodnoty (3,30 Kč/kWh), která by zajistila ekonomickou efektivnost. Využití větrné energie je možné pouze v nevelkých lokalitách, a těžko proveditelné v sídelní aglomeraci (hlučnost, architektonický vliv). Samozřejmě není možné vyloučit malé větrné agregáty pro místní využití v satelitních oblastech. Ani u těchto agregátů nelze hovořit o ekonomické výhodnosti, jedná se spíše o příspěvek jednotlivce ke zlepšení stavu životního prostředí na vlastní náklady.



Možnosti využití větrné energie v podmínkách města Chomutov Místní podmínky (blízké okolí obce) nedávají předpoklad k využití větrné energie. Výrobci větrných elektráren Firma Ulice AGROPLAST a.s. MG PLAST Kladruby 48 WINDTOWER Špitálka 6

Město Olešnice Moravě Letovice Brno

PSČ telefon na 674 71 0501/463 220 679 61 0501/474 686 602 00 05/451 62 1203



Město Chomutov 28.7.2000 13:21 Projekt: ... Výpočet nákladové ceny tepla na prahu zdroje: Zadání výpočtu: hodnoty obvyklé skutečné 7 7 výkon zařízení kWt 800-1000 1600 doba využití h/r 85% 99% účinnost kotle % Ni Kč/kWt 25000 24568,57 3% 3% Nfix % Ni 3 3 Nvar nepalivové Kč/GJ v pal. 1,50 cena elektřiny Kč/kWh 1,50 3 topný faktor Citlivost ceny tepla na cenu elektřiny: elektřina v % 100% 120% 140% Cena elektřiny 1,5 1,8 2,1 investiční složka 142,2 142,2 142,2 opravy a údržba 128,0 128,0 128,0 el.energie-čerpací 3,0 3,0 3,0 elektřina-kompresor 140,3 168,4 196,4 Cena tepla 413,5 441,5 469,6

160% 2,4 142,2 128,0 3,0 224,5 497,6

180% 2,7 142,2 128,0 3,0 252,5 525,7

200% 3,0 142,2 128,0 3,0 280,6 553,8

220% 3,3 142,2 128,0 3,0 308,6 581,8

Citlivost ceny tepla na dobu využití: Doba využití 1000 1200 investiční složka 227,5 189,6 opravy a údržba 204,7 170,6 el.energie-čerpací 3,0 3,0 elektřina-kompresor 140,3 140,3 Cena tepla: 575,5 503,5

1400 162,5 146,2 3,0 140,3 452,1

1600 142,2 128,0 3,0 140,3 413,5

1800 126,4 113,7 3,0 140,3 383,4

2000 113,7 102,4 3,0 140,3 359,4

2200 h/r 103,4 Kč/GJ 93,1 Kč/GJ 3,0 Kč/GJ 140,3 Kč/GJ 339,8 Kč/GJ

Roční náklady na teplo podle doby využití: Doba využití 1000 1200 investiční složka 5733 5733 opravy a údržba 5159 5159 el.energie-čerpací 76 92 elektřina-kompresor 3535 4242 Roční náklady 14504 15226 Roční náklady 15 15

1400

1600

1800

2000

5733 5159 107 4949 15948 16

5733 5159 122 5657 16671 17

5733 5159 137 6364 17393 17

5733 5159 153 7071 18116 18

5733 Kč/r 5159 Kč/r 168 Kč/r 7778 Kč/r 18838 Kč/r 19 tis.Kč

1400 35,3

1600 40,3

1800 45,4

2000 50,4

2200 h/r 55,4 GJ/r


1000 25,2

1200 30,2

Výsledky výpočtu: dodávka tepla: cena tepla: roční náklady: spotřeba elektřiny:

40GJ/r 413Kč/GJ 17tis.Kč/r 3771kWh/r

2200

Kč/kW Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ

h/r



Město Chomutov Vypracoval: CityPlan s.r.o.

cena elektřiny

doba využití

1,5Kč/kWh

1600h/r



Město Chomutov Odhad investičních nákladů Instalovaný tepelný výkon


7kWt


Provozní soubory tepelné čerpadlo demontáž stávajících zařízení

145950

20850

145950

úprava top. systému a regulace

22050

3150

22050

168000

6720

168000

TECHNOLOGICKÁ ČÁST CELKEM STAVEBNÍ ČÁST Stavební část

STAVEBNÍ ČÁST CELKEM INVESTIČNÍ NÁKLADY CELKEM Inženýrské a projekční práce Provozní soubory celkem Stavební část celkem Vedlejší náklady a rezerva INVESTIČNÍ NÁKLADY CELKEM

obv. náklady obv. měrné ceny skut. náklady (Kč) (Kč/jednotku) (Kč) 980 140 980

980 obv. náklady (Kč) 4000 168000 980 6000 178980

40

980

2,2% 93,9% 0,5% 3,4%

skut. náklady (Kč) 3000 168000 980 0

(%)

100,0%

(%) 1,7% 97,7% 0,6% 0,0%

171980 100,0%



3.6.5 Využití solární energie Podmínky pro využití solární energie Pro posouzení možnosti využití sluneční energie jsou rozhodující údaje o intenzitě slunečního záření v daném místě. Z rozboru klimatických podmínek v ČR vyplývá, že i na území České republiky lze využít energii slunečního záření. Celková doba slunečního svitu (bez oblačnosti) je od 1600 do 2200 h/rok. Množství energie 2 dopadlé za rok na 1m plochy je 800 až 1200 kWh. Z toho plyne, že i z malé plochy lze získat poměrně velkou energii. Ve srovnání s energetickou účinností celých fotovoltaických systémů okolo 9 % dosahují kompletní systémy s novými typy dvoupovrchových plochých kolektorů s absorbční plochou pokrytou na obou stranách transparentními izolačními materiály (TIM) a kombinované se dvěma sférickými zrcadly účinnosti až 30 %. Největší množství dopadajícího slunečního záření (asi 80%) připadá na období březen až říjen, tedy na mimotopné období. Největší význam tedy má využívání sluneční energie pro ohřev teplé užitkové vody, jejíž potřeba je během roku stálá.

Členění solárních systémů Rozlišujeme dva základní typy solárních systémů:  aktivní - přeměna solárního záření na teplo pomocí kolektorů či na elektrickou energii fotovoltaickými články,  pasivní - přeměna solárního záření na teplo vhodným architektonickým návrhem budovy (podobně jako funguje skleník). Používají se tři druhy aktivních solárních systémů pro přípravu TUV:  bez zásobníku tepla - energie je využitá ihned (kryjí 5% spotřeby)  s 12ti hodinovým zásobníkem (kryjí 10% spotřeby)  se sezónním zásobníkem (kryjí 100 % spotřeby) Nejlevnější je systém bez zásobníku tepla, který je však nutné zálohovat jiným tepelným zdrojem, pro dobu, kdy slunce nesvítí nebo z důvodu oblačnosti svítí málo. Provozní náklady solárních systémů jsou ve srovnání s investičními náklady velice nízké. Levný provoz ve vhodném ekonomickém prostředí (jako je v Západní Evropě) během několika let zaručí navrácení vynaložených nákladů na instalaci. Komerční využití solárních systémů v České republice je v začátcích. Současné směry vývoje se soustřeďují na zvýšení účinnosti solárních článků při současném snížení výrobních nákladů. Při instalaci solárního zařízení lze získat následující úlevy :  Snížení základu domovní daně podle nařízení vlády č. 579/1990Sb. Snížení povoluje obec spravující domovní daň.  Dotaci u Energetické agentury České republiky na splácení úroků z úvěru. Tato dotace je poskytována na zařízení pro využití všech obnovitelných zdrojů energie.

Ekonomické vyhodnocení možnosti využití solární energie Využití fotovoltaického systému v rodinném domku Ekonomická náročnost na výrobu el. energie při využití solárních kolektorů (pouze pro svícení + jeden větší spotřebič (lednička, televize apod.)): Investiční náklady Cena elektrické energie

36 tis. Kč 30 Kč/kWe



Využití solárního zařízení pro předehřev TUV v rodinném domku Klasický aktivní dvouokruhový solární systém. (4 ks HELIOSTAR 200, solární zásobník TUV kombinovaný 200l, solární zásobník TUV 200l, nemrznoucí směs pro zimní provoz) Investiční náklady Provozní náklady za dobu životnosti Množství vyrobené energie za rok Cena vyrobeného tepla

78 tis. Kč 26 tis. Kč 4 000 kWh 470 Kč/GJ

Na následujících stránkách je zobrazeno schéma zapojení solárního kolektoru pracujícího v bivalentním režimu s kotlem a mapka průměrného množství slunečního záření.

Možnosti využití solární energie v podmínkách města Chomutov Doba slunečního svitu se pohybuje okolo 1800 hod/rok, proto lze počítat s využitím solárních kolektorů pouze jako doplňkového zdroje ke kotli (např. dřevo) pro předehřev či přípravu TUV. Toto řešení by však bylo ekonomicky proveditelné pouze s dotací získanou v rámci programů vyhlašovaných ČEA nebo z SFŽP. Někteří z dodavatelů solárních kolektorů Výrobce telefon EKOSOLARIS A.S. 0634/245 91 BOHEMIA SOLAR

0602/473 212

Adresa Kotojedská 2391, Kroměříž Dobrovského 1475, Náchod



3.6.6 Využití vodní energie Energie vodních toků patří mezi vydatné a snadno obnovitelné energetické zdroje. V České republice v současné době existuje řádově několik tisíc lokalit na vodních tocích a nádržích využitelných k výrobě elektrické energie. Reálně využitelný hydroenergetický potenciál v segmentu malých vodních elektráren (do 10 MW i) se odhaduje na 1,57 TWh/rok. Dnes reálně využívaná výroba existujících malých vodních elektráren je asi 0,42 TWh/rok, takže nevyužito je ještě asi 1,15 TWh/rok. Pokud bychom měli rozdělit malé vodní elektrárny, nejvýstižnější je patrně členění na:  malé vodní elektrárny s nízkým spádem (do 3 m)  malé vodní elektrárny se středním spádem (3 až 30 m)  malé vodní elektrárny s vysokým spádem (nad 30 m) Uvažujme velikost elektrárny do 100 kW. Vzhledem k tomu, že každá malá vodní elektrárna se vždy musí přizpůsobit místním přírodním podmínkám, je velmi obtížné stanovit obecnou ekonomickou efektivnost výstavby. Protože roční doba využití instalovaného výkonu malých vodních elektráren bývá v průměru kolem 4000 hodin, bude fixní složka celkových nákladů rozhodující. Dále je nutno mít na zřeteli, že výkon malých vodních elektráren musí být zálohován výkonem veřejné elektroenergetiky. Obecně lze říci, že v místech, kde v minulosti vodní dílo stálo a dají se využít terénní úpravy a stavební části, měl by být provoz ekonomický. U nově budovaných malých vodních elektráren mohou být náklady na stavební část několikanásobně vyšší než na část strojně technologickou, což může zapříčinit nerealizovatelnost takového projektu. Výstupní ceny elektrické energie se mohou pohybovat od cca 0,40 Kč/kWh do 3 Kč/kWh i výše. Výkupní cena elektrické energie pro malé vodní zdroje by pravděpodobně nebyla vyšší než 1 Kč/kWh.

Možnosti využití vodní energie v podmínkách města Chomutov Místní podmínky umožňují omezené využití vodní energie, které nemá význam z hlediska energetické bilance města.



3.6.7 Využití kapalných topných plynů Propan a butan patří do skupiny uhlovodíkových plynů, které se získávají při zpracování ropy nebo vymrazováním ze zemního plynu. Za normálního atmosférického tlaku a teploty se jedná o směs plynnou, ale již při malém zvýšení tlaku se skupenství mění na kapalné a dochází k velkému zmenšení objemu (asi 260x). Proto je možno uskladnit značnou tepelnou kapacitu v poměrně malém zásobníku. Propan-butan je směs propanu a butanu. Propan ani butan nejsou jedovaté. Jejich emisní charakteristiky jsou srovnatelné se zemním plynem a v některých parametrech jsou ještě lepší. Tlakové zásobníky je možno umisťovat mimo objekt v nadzemním, polozasypaném nebo podzemním provedení. Podle předpokládané spotřeby lze instalovat zásobníky (např. od firmy KROS s.r.o., která je autorizovaným zástupcem Kralupolu s.r.o.) od 2 m3 (rodinné domky) až do 250 m3. Podle velikosti zásobníků se stanovují bezpečnostní pásma v rozmezí od 3 m (rodinné domky) až do 90 m. Je možný i pronájem zásobníků vč. zpětného odkoupení resp. leasing. Náklady na propanovou stanici o velikosti 4,85 m3 pro rodinný domek se pohybují od 85 000 Kč v závislosti na délce rozvodů plynu a použité regulaci. V případě podzemního zásobníku se cena zvyšuje průměrně o 20 000 Kč. V uvedené ceně není zahrnuta stavební příprava, schvalování projektu a plynové spotřebiče. Jestliže se v budoucnu přivede do lokality zemní plyn, je možno stávající rozvody topných plynů následně použít i pro zemní plyn a stejně tak veškeré kotle. Cena propanu se pohybuje od 13,30 *Kč/kg (výhřevnost v kapalné fázi cca 46 MJ/kg), cena propan-butanu pro účely vytápění od 10,30 *Kč/kg (zhruba při stejné výhřevnosti). V této ceně je zahrnuta dodávka vlastního plynu, doprava, manipulace při stáčení a 22% DPH. Spotřeba paliva v rodinném domku záleží především na jeho velikosti, způsobu topení, druhu použité regulace, tepelných vlastnostech domu, náročnosti uživatele na teplotu v místnostech a šíři použití paliva (vytápění, příprava TUV, vaření). Na další straně je schéma znázorňující využití propanu (propan - butanu) v rodinném domku, pak následuje výpočet ceny tepla z tohoto způsobu vytápění. V uvedeném modelovém případě se počítá s realizací nadzemního zásobníku na topný plyn. V následující tabulce jsou uvedeny základní vstupní technické a ekonomické údaje a výsledná cena tepla. Instalovaný výkon kotle kW Doba využití inst. výkonu h/rok Roční spotřeba tepla GJ Celkové investiční náklady Kč Cena tepla Kč/GJ

15 1200 65 130500 645 **

* Pozn. Ceny kapalných topných plynů se mění v průběhu roku v závislosti na ceně ropy. ** použita aktuální cena propanu k 1‘2000



Možnosti využití kapalných topných plynů v podmínkách města Chomutov V Chomutově jsou kapalné topné plyny používané pro přípravu TUV a tepla na otop dostupné. Pro spalování kapalných plynů nabízí celá řada výrobců velmi kvalitní litinové a ocelové kotle. Na trhu se objevují kotle, které vyrábějí jak české firmy (např. DAKON, VIADRUS, LIGAS) tak zahraniční (např. WOLF, JUNKERS, VAILLANT). Teplovodní kolte jsou dodávány v provedení pouze pro vytápění nebo jako kombinované s možností ohřevu teplé užitkové vody. Výhodou tohoto řešení je, že tyto kotle mohou být využity po výměně trysek hořáku (cca 1500 Kč) ke spalování zemního plynu. Dále uvádíme seznam možných dodavatelů kapalných plynů. Tyto firmy také prodávají, popř. pronajímají zásobníky plynu. Ulice Platnéřská 4 Pražská 18

Město Praha 1 Praha 10

PSČ 11000 10200

telefon 02/24495111 02/67219341-2

Praha 9-Satalice

19015

02/8502536

Flaga-Plyn s.r.o.

Budovatelská 155 Nádražní 47

69382

Kralupol s.r.o.

Tyršova 535

27801

0626/415415 (0626/415016) 0205/705105

Primaplyn s.r.o.

Baarova 2

Hustopeče u Brna Kralupy n. Vltavou Praha 4

14000

02/41481153

Firma AGIP Praha a.s. Bohemia Gas s.r.o. Český plyn k.s.

Seznam výrobců kotlů Firma Ulice DAKON s.r.o. Ve Vrbině 3 ŽDB a.s., VIADRUS LIGAS CS, spol.s r.o. WOLF VAILLANT JUNKERS

Město Krnov

Bezručova 300

Bohumín

PSČ telefon 794 01 0652/794201205 735 93 069/608 30 50

Milady Horákové 911/117a Baarova 2 Plzeňská 221/130 Pod Višňovkou 25/1661

Liberec 6

460 06 048/513 10 10

Praha 4 140 21 02/42 40 54 Praha 5 150 21 02/572 10 337 Praha 4 – Krč 142 01 02/61300 461-6



Město Chomutov RD-propan 28.7.2000 13:27 Projekt: Výpočet nákladové ceny tepla na prahu zdroje: Zadání výpočtu: hodnoty obvyklé skutečné 10 15 výkon zařízení kWt 800-1000 1200 doba využití h/r 85% 92% účinnost kotle % 8700 Ni Kč/kWt 8000-12000 3% 3% Nfix % Ni 3 3 Nvar nepalivové Kč/GJ v pal. 18,9 cena propanu Kč/kg 13,30 411 cena propanu Kč/GJ 289,00 Citlivost ceny tepla na cenu propanu: Propan v % 100% 103% 106% Cena propanu 18,9 19,5 20,0 investiční složka 134,3 134,3 134,3 opravy a údržba 60,4 60,4 60,4 el.energie 3,3 3,3 3,3 palivo propan 446,6 460,0 473,4 Cena tepla 644,5 657,9 671,3 Citlivost ceny tepla na dobu využití: Doba využití 600 800 investiční složka 268,5 201,4 opravy a údržba 120,8 90,6 el.energie 3,3 3,3 palivo propan 446,6 446,6 Cena tepla: 839,2 741,9

600 32,4

800 43,2

65GJ/r 645Kč/GJ 42tis.Kč/r 1531kg/r

Výhřevnost: 46MJ/kg 118% 22,3 134,3 60,4 3,3 527,0 724,9

Kč/kg Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ

1000 1200 1400 1600 1800 161,1 134,3 115,1 100,7 89,5 72,5 60,4 51,8 45,3 40,3 3,3 3,3 3,3 3,3 3,3 446,6 446,6 446,6 446,6 446,6 683,5 644,5 616,7 595,9 579,6

h/r Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ

Roční náklady na teplo podle doby využití: Doba využití 600 800 1000 investiční složka 8700 8700 8700 opravy a údržba 3915 3915 3915 el.energie 106 141 176 palivo propan 14470 19293 24116 Roční náklady 27190 32049 36907 Roční náklady 27 32 37 Roční výroba tepla: Doba využití vyrobené teplo

Výsledky výpočtu: dodávka tepla: cena tepla: roční náklady: spotřeba propanu

1000 54,0

109% 20,6 134,3 60,4 3,3 486,8 684,7

1200

112% 21,2 134,3 60,4 3,3 500,2 698,1

1400

115% 21,7 134,3 60,4 3,3 513,6 711,5

1600

1800

h/r

8700 3915 211 28940 41766 42

8700 3915 247 33763 46624 47

8700 3915 282 38586 51483 51

8700 Kč/r 3915 Kč/r 317 Kč/r 43409 Kč/r 56341 Kč/r 56tis.Kč/r

1200 64,8

1400 75,6

1600 86,4

1800h/r 97,2GJ/r



Město Chomutov Vypracoval: CityPlan s.r.o.

18,9Kč/kg

cena propanu

doba využití

1200h/r





15kWt


Provozní soubory regulace tlaku plynu se zabezpečením demontáž stávajících zařízení plynové kotle s příslušenstvím systém měření a regulace vnitřní rozvody plynu 3 nadzemní nádrž (2,7 m ) s dopravou montáž zařízení včetně odzkoušení

10000 1000 25000 1000-2000 Kč/kW 2500 5000 500Kč/bm 45000 10000

TECHNOLOGICKÁ ČÁST CELKEM

98500

STAVEBNÍ ČÁST

obv. náklady (Kč)

10000 1000 32000 2500 1500 45000 10000

102000 obv. měrné ceny skut. náklady (Kč/jednotku) (Kč)

Stavební část stavební úpravy prostoru kotelny vnější rozvody plynu vyvložkování komínu základ nádrže

1000 10000 500 Kč/bm 4000 500-1000 Kč/bm

1000 2000 2500 15000


15000

20500

INVESTIČNÍ NÁKLADY CELKEM Inženýrské a projekční práce Provozní soubory celkem Stavební část celkem Vedlejší náklady a rezerva INVESTIČNÍ NÁKLADY CELKEM

obv. náklady (Kč) 4000 98500 15000 6000 123500

(%) 3,2% 79,8% 12,1% 4,9% 100,0%

skut. náklady (Kč) 4000 102000 20500 4000

(%) 3,1% 78,2% 15,7% 3,1%

130500 100,0%



3.6.8 Využití topných olejů Ekopetrol je druh extralehkého topného oleje s obsahem síry do 0,2%, který se vyrábí od roku 1994 v českých rafineriích podle převzatých západoevropských norem. Ekopetrol je určen pro účely spalování v kotlích pro výrobu tepla a pro použití v kogeneračních jednotkách. Pro rodinné domky se na olej používají obvykle plastové nádrže sestavitelné do baterií, doporučuje se objem 3000 až 5000 litrů. Typové objemy jednotlivých nádrží jsou: 750, 100, 1200, 1500 a 2000 litrů. Umisťují se většinou do suterénu objektu, mohou být i na úrovni země v samostatném prostoru izolovaném proti mrazu. Pod nádržemi musí být vybudována ochranná vana (jímka) zabraňující znečištění půdy či spodních vod vyteklým olejem v případě porušení nádrže. Ceny plastových olejových nádrží včetně příslušenství (plnicí potrubí a odvzdušňovací potrubí) se pohybují kolem 10000 Kč/m3 zásobníku. Cena Ekopetrolu (výhřevnost min. 42 MJ/kg) se pohybuje od 10,70* Kč/kg vč. DPH 22% a dopravy. Obchodním odběratelům se k ceně účtuje vratná spotřební daň, ostatní zákazníci v rámci programu TEPLO spotřební daň neplatí. Cena je ovlivněna skladovací kapacitou, velikostí ročního odběru a lokalitou, kde jsou nádrže instalovány. Spotřeba paliva v rodinném domku záleží především na jeho velikosti, způsobu topení, druhu použité regulace, tepelných vlastnostech domu, náročnosti uživatele na teplotu v místnostech a šíři použití paliva (vytápění, příprava TUV). Využití lehkých topných olejů (LTO) pro vytápění rodinných domků, ale i objektů občanské vybavenosti, není v současné době mnoho rozšířené. Příčiny nízkého využití LTO spočívají především v nereálných cenách síťových energií a nízké ceně domácího uhlí. Stejně tak vyšší užití LTO ztěžuje v některých případech vratná spotřební daň. V současné době se již pozice tohoto způsobu vytápění zlepšuje (náprava cen energií, vstřícný přístup některých distributorů LTO). Stejně tak se zlepšují vlastnosti nových produktů z kategorie LTO. Jedním z těchto produktů je Ekopetrol. Na schématu je zobrazeno užití LTO v rodinném domku. Pro konkrétní příklad užití LTO v rodinném domku je proveden výpočet ceny tepla, jehož vstupy a výstupy jsou uvedeny na dalších stránkách. V následující tabulce jsou uvedeny základní vstupní technické a ekonomické údaje a výsledná cena tepla. Instalovaný výkon kotle kW Doba využití inst. výkonu h/rok Roční spotřeba tepla GJ/rok Celkové investiční náklady Kč Cena tepla Kč/GJ

15 1200 65 97200 541**

* Pozn. Ceny kapalných topných olejů se mění v průběhu roku v závislosti na ceně ropy. ** použita aktuální cena extralehkého topného oleje k 1‘2000



Možnosti využití kapalných topných olejů v podmínkách města Chomutov V Chomutově je možné pro otop a přípravu TUV použít tohoto alternativního paliva. Pro spalování extralehkého topeného oleje nabízí celá řada výrobců velmi kvalitní litinové a ocelové kotle Na trhu se objevují kotle, které vyrábějí jak české firmy (např. DAKON, VIADRUS, LIGAS) tak zahraniční (např. WOLF,GRUPO IMAR, A.C.V.). Teplovodní kotle jsou dodávány v provedení pouze pro vytápění nebo jako kombinované s možností ohřevu teplé užitkové vody. Stejně jako u kotlů na propan existuje možnost změny paliva z oleje na zemní plyn. Avšak oproti přechodu propanZP musí být vyměněn celý hořák. Dále uvádíme distributory topných olejů Firma Kontaktní Ulice osoba Kralupol s.r.o. p. Hudec Tyršova 535 p. Tondr Kuzďas s.r.o. p. Kuzďas Dolní ul. EG ENERGIE a.s. GAS KOMPLET p. Lysek s.r.o. W.A.G. group p. Vohánka s.r.o. Tomeček p. Tomeček K-OIL

P. Křeček

Město

PSČ

telefon

Telefax

Kralupy n/V

27801

KolínSedražice Praha 9

28002

0205/705 112 0205/705113 0321/728 770

0205/ 705 405 0321/728 750 0602/283 830 02/66123012

Ul. M. Ryšky 816 OrlováPoruba Budovatelů Most 1995/C Táborská 260 Milevsko

73514

Staré nám. 22/136 Sokolov

35001

02/66122151 02/66123009 069/6515040 069/6515020 035/6102032 035/6102018 0368/5211022 0368/5222008 0168/627137

K Žižkovu 4

Seznam výrobců kotlů Firma Ulice DAKON s.r.o. Ve Vrbině 3 ŽDB a.s., VIADRUS LIGAS CS, spol.s r.o. WOLF A.C.V – ČR, s.r.o.

43401 39901

Bezručova 300

Bohumín

PSČ telefon 794 01 0652/794201205 735 93 069/608 30 50

Milady Horákové 911/117a Baarova 2 Na křečku 365

Liberec 6

460 06 048/513 10 10

Praha 4 Praha 10

140 21 02/42 40 54 190 04 02/786 37 72

Dodavatelé nádrží na LTO Firma Ulice KROS, spol. s r.o. Tyršova 535 SCHÜTZ, Ing. Richard Kaiser Vážní 954 EKO-CONTAINER SERVICE Firma POHODLÍ Libomyšl 135

Město Krnov

19000

Město PSČ Kralupy nad Vltavou 278 01 Liberec

Mobil

069/6512729

0602/732101

035/7701405

0602/410070 0602/166130

0168/627137

Hradec Králové

500 03

Telefon 0205/255 58-9 048/811 466 0603/811 466 049/541 00 69

Libomyšl

267 23

0316/537 166

0602/188513



Město Chomutov Způsob vytápění: LTO - RD 28.3.2000 13:31 Výpočet nákladové ceny tepla na prahu zdroje: Zadání výpočtu: hodnoty obvykléskutečné Výsledky výpočtu: 25 15 dodávka tepla: výkon zařízení kWt 800-1000 1200 cena tepla: doba využití h/r 85% 92% roční náklady: účinnost kotle % 3000-9500 6480 roční spotřeba: Ni Kč/kWt 3% 3% Nfix % Ni 3 3 Nvar nepalivové Kč/GJ v pal. Výhřevnost: 11 16,7 cena ekopetrolu (LTO)Kč/kg 41MJ/kg 407 cena ekopetrolu Kč/GJ Citlivost ceny tepla na cenu LTO: LTO v % 100% 103% 106% 109% 112% 115% Cena LTO 16,7 17,2 17,7 18,2 18,7 19,2 investiční složka 50,0 50,0 50,0 50,0 50,0 50,0 opravy a údržba 45,0 45,0 45,0 45,0 45,0 45,0 el.energie 3,3 3,3 3,3 3,3 3,3 3,3 palivo LTO 442,7 456,0 469,3 482,6 495,9 509,1 Cena tepla 541,0 554,3 567,6 580,8 594,1 607,4

118% 19,7 50,0 45,0 3,3 522,4 620,7

Citlivost ceny tepla na dobu využití: Doba využití 600 investiční složka 100,0 opravy a údržba 90,0 el.energie 3,3 palivo LTO 442,7 Cena tepla: 636,0

1800 h/r 33,3 Kč/GJ 30,0 Kč/GJ 3,3 Kč/GJ 442,7 Kč/GJ 509,3 Kč/GJ

1000 60,0 54,0 3,3 442,7 560,0

Roční náklady na teplo podle doby využití: Doba využití 600 800 investiční složka 3240 3240 opravy a údržba 2916 2916 el.energie 106 141 palivo CT 14345 19126 Roční náklady 20606 25423 Roční náklady 20,6 25,4

1000

1200

1400

1600

3240 2916 176 23908 30240 30,2

3240 2916 211 28689 35057 35,1

3240 2916 247 33471 39873 39,9

3240 2916 282 38252 44690 44,7

3240 Kč/r 2916 Kč/r 317 Kč/r 43034 Kč/r 49507 Kč/r 49,5 tis.Kč/r

1000 54,0

1200 64,8

1400 75,6

1600 86,4

1800 h/r 97,2 GJ/r

600 32,4

800 43,2

1400 42,9 38,6 3,3 442,7 527,4

1600 37,5 33,8 3,3 442,7 517,2

Kč/kg Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ

800 75,0 67,5 3,3 442,7 588,5


1200 50,0 45,0 3,3 442,7 541,0

65GJ/r 541Kč/GJ 35tis.Kč/r 1718kg/rok

1800


h/r


Město Chomutov Způsob vytápění:

cena ekopetrolu (LTO)

doba využití

LTO - RD

Vypracoval: CityPlan s.r.o.

16,7Kč/kg

1200h/r





15kWt

obv. náklady pro 25 kW (Kč)


Provozní soubory kotel, hořák demontáž stávajících zařízení regulace, armatury systém měření a regulace elektroinstalace nádrže na LTO (2 x 2000l=cca 120GJ)

25000 500 5000 2500 1000 36000

TECHNOLOGICKÁ ČÁST CELKEM STAVEBNÍ ČÁST

obv. náklady (Kč)


15500 obv. náklady (Kč) 2000 70000 15500 0

INVESTIČNÍ NÁKLADY CELKEM

87500

32000 1000 5000 2500 1000 35700

77200

1000 5000 2000 7500 500-1000 Kč/bm


Inženýrské a projekční práce Provozní soubory celkem Stavební část celkem Vedlejší náklady a rezerva

9500Kč/1000l

70000

Stavební část stavební úpravy prostoru kotelny havarijní jímka protipožární dveře vyvložkování komínu cihelná příčka

INVESTIČNÍ NÁKLADY CELKEM

1000-2000

1000 5000 2000 2500 1500 12000

2,3% 80,0% 17,7% 0,0%

skut. náklady (Kč) (%) 4000 4,1% 77200 79,4% 12000 12,3% 4000 4,1%

100,0%

97200 100,0%

(%)


Velikost území - města Ve výhledu se neuvažuje se změnou katastrální výměry, veškeré aktivity se budou odehrávat v daných ZSJ

Recommend Documents