Vedlejší produkt Odpad neodpad. Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl

Vedlejší produkt Odpad neodpad

Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl

Vedlejší produkt hlavní produkt X výrobní residuum • •

produkce materiálu je výsledkem technické volby hlavní produkt nelze vyrábět bez vzniku materiálu

•

ALE – pokud je záměrně změnou výrobního procesu sledováno získání materiálu se zamýšlenými vlastnostmi materiál může být produktem

výrobní residuum

vedlejší produkt

odpad

produkt residuum

Vedlejší produkt X Odpad §3 odst. 5: Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud a) vzniká jako nedílná součást výroby, b) její další využití je zajištěno, c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a

d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

Movitá věc, která vznikla při výrobě Co vše lze považovat za výrobu? Demolice? • demolice spojená s výstavbou • samostatná demolice (není nedílnou součástí výrobního procesu) Frézování vozovky?

Čistění odpadních vod? • nejedná se o výrobu X úprava pitné vody

Vzniká jako nedílná součást výroby • U tohoto ustanovení dochází částečně ke zdvojení požadavku písmene c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe • Pokud materiál vyžaduje nějaký další způsob zpracování dodatečný k procesu výroby, jedná se o důkaz, že se nejedná o vedlejší produkt. Takový materiál by měl být typicky odpadem nebo výrobkem z odpadu. • Opět vyvstává otázka demolice. Lze skutečně považovat proces, který s výrobou sice souvisí, ale není její součástí. • GD: 1) Jaká je podoba postupu, který umožňuje další použití materiálu a nakolik je tento postup součástí základního výrobního procesu? 2) Lze brát součást běžné výrobní praxe jako součást výrobního procesu?

Další využití je zajištěno Důkazy pro • existující smluvní vztahy s odběrateli • zisk • existence zaběhlého trhu s daným druhem materiálu Důkazy proti • neexistence trhu s daným materiálem • materiál není ve svém současném použitelný pro zamýšlené využití • zisk držitele materiálu je nepatrný v porovnání s náklady na nakládání s odpadem • materiál je skladován nebo bude skladován po neomezenou dobu • pouze část materiálu může být použita jako vedlejší produkt (zde by typicky mělo dojít k nakládání s materiálem jako s odpadem, využitelná část se může později stát neodpadem)

Další využití je možné bez dalšího zpracování odlišného od výrobní praxe • Pokud je nezbytné výrobní reziduum upravit nějakým jiným způsobem, než jak je upravován vstupní materiál, měla by tato úprava probíhat v odpadovém režimu. • Typické postupy pro nakládání s odpady. - odstranění nebezpečných vlastností - třídění využitelných a odpadových složek X změna rozměru a tvaru – může být typické i pro vstupní materiály

• Klíčový pojem: běžná výrobní praxe mytí, sušení, homogenizování, přidávání dalších nezbytných materiálů • Všechny tyto procesy mohou probíhat, jak u původce tak u zpracovatele důležité je však zvážit otázku, nakolik je produkce materiálu integrální součástí výrobního procesu.

Další využití je zákonné • Je třeba posoudit daný materiál a způsob jeho použití souladu s ostatními právními předpisy. • Jednak s předpisy použitelnými na výrobky a jednak s environmentální legislativou.

• V podstatě se nejedná o dva odlišné požadavky. Stačí už to, že věc splňuje předpisy na ochranu životního prostředí? • Protože vedlejší produkt není odpadem vztahují se na něj požadavky nařízení REACH.

Vytěžené zeminy jako vedlejší produkt • Stanovisko k vyloučení zemin z působnosti podle § 2 odst. 1 písm. j). (Takové zeminy nenaplňují definici odpadu.)

• Příprava stanoviska, které blíže vymezí, kdy je možné vytěženou zeminu považovat za vedlejší produkt a nikoliv odpad. • Jsou zde vymezeny požadavky na vedlejší produkt, jak byly vymezeny výše. • X samostatně prováděná demoliční a sanační činnost • § 3 odst. 7 – použití zemin na povrchu terénu musí splnit podmínky vyhlášky č. 294/2005 Sb.

Přechod odpad neodpad (6) Některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje tyto podmínky: a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,

b) pro věc existuje trh nebo poptávka, c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky a d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpis a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

Předmětem některého ze způsobů využití Směrnice preliminární článek 22 Pro účely dosažení stavu, kdy odpad přestává být odpadem, může způsob využití spočívat v jednoduché kontrole odpadu za účelem ověření, zda splňuje kritéria, podle nichž již přestává být odpadem ZOO definice využití - činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle § 14 odst. 2, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů využití odpadů

Přechod může proběhnout pouze v zařízení na využití odpadu, musí být zohledněn v provozním řádu.

Věc se běžně využívá ke konkrétním účelům Pro věc existuje trh nebo poptávka • Tyto dva body jsou si velmi blízké • Pokud existují pro daný výrobek technické normy, je vymezen ve výrobkové legislativě – je zřejmé, že je výrobek běžně využíván ke konkrétnímu účelu. • Pro obě dvě podmínky jsou využitelné důkazy, které nabízí GD WFD - existující obchodní vztah mezi zpracovatelem a odběratelem - existuje relevantní tržní cena - existují standardy obchodování s daným materiálem

Věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky • Splnění tohoto požadavku může být prokázáno tím, že věc či materiál splňuje technické požadavky a standardy, uplatnitelné na výrobky či přírodní materiály. • Odpad, který přestává být odpadem je produktem jako každý jiný a musí splňovat požadavky výrobkové legislativy a také například nařízení REACH. • Široká škála předpisů, norem a způsobů prokazování, kterém sem mohou spadat. - prohlášení o shodě - české technické normy - registrace hnojiv - program použití kalů

Další využití je zákonné a nepoškodí životní prostředí • Požadavek rozvíjí povinnost souladu s předpisy použitelnými na výrobky. • Fakt že, výrobek nepoškodí životní prostředí, není třeba potvrzovat zvláštním dokumentem. Důležité je splňovat všechny požadavky ostatní environmentální legislativy. • Otázkou zůstává, zda nemožnost aplikace odpadové legislativy nemůže v některých případech vést k vysokému riziku nepříznivého vlivu na životní prostředí.

Další podmínky a doplňující kritéria • Metodický pokyn k povolování zařízení – nezbytnost vymezení výstupů, které přestávají být odpadem • § 3 odst. 8 zmocnění k vydání vyhlášky • Nařízení č. 333/2001 – v současné době připravován komentář.

• Přijata další nařízení k drcenému sklu a měděnému šrotu. • Projednáváno nařízení k papíru, a do budoucna také k plastům. • Komise dále slibuje zabývat se stavebními recykláty a palivy z odpadů.

Případy – vedlejší produkt „pivovarské kvasnice“ - vedlejším produktem při výrobě piva • Vznikají jako integrální součást výroby. • Zkrmovány (další využití je zajištěno) • bez technologické úpravy X sušeny (nejedná se o úpravu odlišnou od běžné výrobní praxe?)

• Rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského • Další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

Případy 1. Odfrézuji vozovku a využiji odfrézovaný materiál zpět do stavby (silnice) na zpevnění, vyztužení vozovky. 2. Odfrézuji vozovku a o tento odfrézovaný materiál mají zájem jiné stavební firmy ke stejným účelům jako je bod 1. a) je odpadem? b) není odpadem, ale vedlejším produktem pokud splním požadavky v § 3 odst. 5 zákona č.185/2010 ? c) není odpadem, ani vedlejším produktem, ale stavebním materiálem, jelikož se ho nezbavuji / nestal se pro mě nepotřebným, bude dále využit v jiných stavbách

Případy 3. Odfrézuji vozovku a o tento odfrézovaný materiál odvezu na obalovnu (výroba asfaltových směsí), kde bude přidáván do výroby k výrobě nové směsi. a) je odpadem? b) není odpadem, neboť se materiálu nezbavuji, ale opět využiji použitý výrobek (nemění žádné chem. vlastnosti) k výrobě nové směsi ( výrobku ) c) není odpadem, ale vedlejším produktem pokud naplním požadavky v § 3 odst. 5 zákona č. 185/2010 ?

Případy 4. Odfrézuji vozovku a tento odfrézovaný materiál odvezu na svůj pozemek nebo pronajatý pozemek (smluvně) s tím, že nejsem ještě rozhodnut, jak s tímto naložím dříve nebo později. a) využiji na jiné vlastní stavbě, dříve nebo později - není odpadem? b) odvezu na obalovnu k recyklaci (v momentě odvozu a předání) – je odpadem? c) předám jiné stavební firmě ke stavebním účelům - není odpadem, ale vedlejším produktem pokud splním požadavky v § 3 odst. 5 zákona č.185/2010 Sb. d) nemohu jinak využít, zbavuji se přebytku a předám oprávněné firmě – je odpadem?

DĚKUJI ZA POZORNOST

Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl [email protected]