Všechno jen to nejlepší my vám prejem všem, ve zdraví at potká vás samé štestí jen

Slovo redakce Vážení přátelé, právě dovršujeme první rok vydávání našeho Zpravodaje. Za tu dobu jsme si vyslechli řadu kladných ohlasů, ale i kritických hlasů na to, proč se v obsahu to či ono objevilo, ale i proč tam to či ono nebylo. Některé z těchto připomínek byly jistě oprávněné, ale v některých případech si myslíme, že tyto výtky neodpovídají možnostem naší redakce. Chtěli bychom Vás, naše čtenáře, poprosit o to, abyste svoje názory, připomínky a přání, ale i kritiku, posílali přímo do redakce. My se potom pokusíme v následujícím čísle Zpravodaje

na ně reagovat. Chtěli bychom Vás ale upozornit, že obsah novin bude takový, jaký si ho vy, naši čtenáři, a naši dopisovatelé spolu s redakcí uděláme. Ve Zpravodaji nemůže být nic, co někdo nenapíše a nepošle do redakce. Proto Vás snažně prosíme, pište! pište! pište!!! Jenom tak vytvoříme Zpravodaj, jehož obsah bude zajímavý a čtivý a ke kterému se budeme všichni rádi vracet. A proto jsme velmi rádi za každý příspěvek a ohlas našich čtenářů. Nechceme omlouvat naše chyby, ale vydávání Zpravodaje se musíme všichni, co jsme v redak-

ci, tak i naší dopisovatelé, učit. Nikdo z nás takovouto práci nikdy nedělal. Zdaleka se nemůžeme rovnat našim předchůdcům, kteří dokázali Zpravodaj vydávat dlouhá léta. Za to si zaslouží náš velký obdiv a uznání. I když je nutno přiznat, že podmínky k vydávání Zpravodaje byly v té době na jednu stranu daleko jednodušší. Přejeme nám i Vám do nového roku všechno nejlepší, hodně zdraví a spokojenosti. A našemu Zpravodaji přejeme, aby vycházel ještě dlouhá léta. redakce

Naše knihovna Kazdému chce být Nejlepším prítelem. I ona umí potešit, Hladit, smát se, plakat, snít. A rozdávat se všem.

Nastává čas dlouhých večerů. Kraťte si je čtením. Vždyť člověk se dá poznat podle toho, co čte. Máte všichni možnost každé pondělí od 16.30 do 19.00 hodin navštívit místní knihovnu na OU, kde si z různých žánrů jistě vyberou jak malí, tak i dospělí čtenáři.

Paní Jana Chárová (účetní OU) všem ráda poradí a nikoho neodmítne. Po panu Vratislavu Chárovi převzala funkci knihovnice. Nabídne Vám i kazety o Klamoši, které je možno v klidu domova shlédnout. A další bonbónek – internet. Vlasta Černohorská

Slovo starosty Společenská rubrika Gratulujeme Červenec Volejník Oldřich Štít Buřitová Anna Valčáková Libuše Štít Hataš Václav Holá Marie

3. 7. 1926 5. 7. 1933 9. 7. 1933 12. 7. 1948 20. 7. 1927

82 75 75 60 81

let let let let let

Srpen Škultéty Štefan Štít 21. 8. 1938 70 let Chárová Miloslava 22. 8. 1938 70 let Září Procházková Zuzana 18. 9. 1948 60 let

Říjen Chárová Marie 1. 10. 1913 95 let - nejstarší klamošská občanka Hyršlová Blažena 1. 10. 1926 82 let Smutná Miloslava 14. 10. 1922 86 let Věříš Bohuslav 30. 10. 1948 60 let Listopad Dostálová Věra Štít 6. 11. 1928 80 let Špinková Emilie 10. 11. 1926 82 let Prosinec Chárová Věra Vlk František

Všechno jen to nejlepší my vám prejem všem, ve zdraví at potká vás samé štestí jen Vlasta Černohorská

2. 12. 1921 87 let 5. 12. 1920 88 let

Zpravodaj z Klamoše a Štíta – vydává Obec Klamoš – řídí redakční rada – vychází dvakrát ročně – příspěvky nejsou honorovány a nevracejí se – registrační číslo MK ČR E 18197. Názory vyjádřené v článcích se nemusí shodovat s názorem redakce a vydavatele. Grafická úprava a sazba: Ex animo grafic

Za oknem sype se snehová nadílka, záclony provoní anýz a vanilka. Vánocní koledy zpívají andelé, uz jsou tu vánoce – štastné a veselé. Ve chvíli, kdy nechceme být sami, ten vecer voní prskavkami a voní taky po radosti, láska a štestí jsou zvanými hosty. Krásné vánoce chceme vám prát, aby mel clovek cloveka rád. Aby jeden druhému štestí prál, aby i ten nový rok za to stál!!! Redakce Klamošského zpravodaje vám všem přeje klidné a pohodové prožití vánočních svátků a do příštího roku zdraví, štěstí a spokojenost.

Vážení spoluobčané, vážení čtenáři, v úvodu mého příspěvku do Zpravodaje z Klamoše a Štíta mi dovolte seznámit vás s prací zastupitelstva naší obce v druhém pololetí roku 2008. Zastupitelstvo obce na svém veřejném zasedání dne 9. 6. 2008 projednalo a schválilo zadání změny č. 2 územního plánu obce Klamoš (pozemky pro výstavbu RD a pro výstavbu ČOV), dále pak byl schválen nákup zámkové dlažby do rybářské bašty (obec financovala materiál a rybářský spolek provedl formou brigád vlastní položení a úpravu okolí). Zastupitelstvo na tomto zasedání schválilo směnu pozemků a to část pozemku p.č. 29/1 v majetku obce Klamoš za stejný díl pozemku p.č. 32/7 majitele Zdeňka Kukly. Na dalším veřejném zasedání, které se konalo 25. 8. 2008 zastupitelé projednali a schválili:

1. od 1. 9. 2008 zrušení proplácení jízdného pro děti dojíždějící autobusem do mateřských škol v Chlumci nad Cidlinou, 2. prodej stavební parcely v Klamoši p. č. 29/1 panu Milanu Zimovi za 90 Kč/ m2 , 3. úpravy rozpočtu č. 2 a č. 3 na rok 2008. V pořadí 4. veřejné zasedání se konalo dne 20. 10. 2008 a zastupitelé na něm projednali a schválili, 1. úpravy rozpočtu č. 4 na rok 2008, 2. přijetí dotace od Pardubického kraje ve výši 111 212,- Kč na obnovu a výchovu porostů v lese v období 2007 - 2013 a dotaci na konání voleb do krajských zastupitelstev ve výši 40.000,- Kč od Královéhrad. kraje. 3. no v o u v y h l á š k u o m í s t n í m poplatku za TKO s účinností od 1. 1. 2009. Tato vyhláška upravuje poplatek ze 300,- Kč

za osobu a rok na 350 Kč za osobu a rok. Zastupitelé schválili toto zvýšení z důvodu vysokých nákladů obce na odvoz komunálního odpadu. skutečné náklady v roce 2008 309 714,- Kč vybráno od občanů v roce 2008 129 200,- Kč doplatek obce 180 514,- Kč 4. plán inventarizace majetku obce, 5. novou zřizovací listinu jednotky sboru dobrovolných hasičů s účinností od 20. 10. 2008, 6. směnu pozemku mezi obcí Klamoš a společností Kinský dal Borgo a.s., 7. z m ě n u m a n d á t n í s m l o u v y s Ing. Jaroslavem Hubáčkem 8. přijali závěr kontroly na OSSZ Poslední veřejné zasedání v letošním roce se uskuteční dne 15. 2. 2008 a zastupitele čeká schvalování rozpočtu na rok 2009 a rozpočtových výhledů na rok 2010 a 2011. Dne 21. 10. 2008 podala obec Klamoš žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby tlakové kanalizace a čistírny odpadních

vod a následné stavební povolení na odbor výstavby a životního prostředí Městského úřadu v Chlumci nad Cidlinou. Nadále se usilovně pracuje na dokončení všech projektových prací, abychom v příštím roce mohli co nejdříve začít s vlastní stavbou. 8. listopadu se v naší obci konala oslava 90. výročí vzniku Československé republiky a dne veteránů, kterou nám pomohli připravit členové Klubu přátel vojenské historie Pardubicko. Oslava se i přes nepřízeň počasí povedla. K dobré náladě přispěla především kapela Májovanka Jana Perného. Chci touto cestou poděkovat všem členům Klubu vojenské historie za nápad uskutečnit tuto oslavu a také za celodenní práci při této akci, kterou zakončili krásným ohňostrojem. K veřejnému dění v naší obci chci říci, že si myslím, že kulturních akcí je pořádáno dost, avšak malá účast místních obyvatel vede zastupitele i funkcionáře dobrovolných organizací v obci k úvahám o tom, má-li vůbec ještě smysl pořádat tyto akce v tak hojné míře. Nemyslím, že problém malé účastí na konaných akcí je spojen s tolik

diskutovanou malou propagací těchto akcí, vždyť dobrovolné spolky pořádají své akce téměř pravidelně a plakáty jsou vylepovány včas, což mě vede k závěru, že kdo si chce udělat čas a přijít se pobavit, tak prostě přijde a kdo ne, nepřišel by, ani kdyby pozvánku dostal až domů. Na prosinec se připravuje mikulášské posezení s bohatým programem, které připravují, tak jako loni, členky taneční skupiny DUP-POT. Chystáme také divadelní představení pro děti a 25. 12. 2008 se můžeme těšit na Mysliveckou Poslední leč. Na závěr chci vás, čtenáře Zpravodaje z Klamoše a Štíta, poprosit o vaše příspěvky, připomínky k čemukoliv a případné náměty na další kulturní vyžití v naší obci, které můžete vhodit do schránky Zpravodaje na čekárně u obchodu. Dovolte mi, vážení spoluobčané, popřát vám krásné prožití svátků vánočních, bohatou nadílku, hodně zdraví, štěstí, pracovních a osobních úspěchů v roce 2009. Bohuslav Věříš – starosta obce

Víte, že...

….

náš štítský spoluobčan akademický sochař pan Vojtěch Adamec obdržel letos dne 5. července prestižní ocenění „Hlavní cyrilometodějskou cenu“, kterou mu na Velehradě předal arcibiskup Jan Graubner? Zároveň poslední rok vedl instalaci a dokončení unikátní „Cesty naděje a utrpení člověka“, která vznikla za podpory Královéhradeckého kraje na Kuksu a byla slavnostně otevřena letos v září. Je to jakási moderní křížová cesta, sestávající z 15 soch. Na vzniku se podílelo 15 nejznámějších českých umělců. Mistr Adamec byl autorem jedné z nejvýznamnějších a největších soch a to sochy „Vzkříšení“.

…

je možné v Klamoši zachytit digitální signál z televizního vysílače Cukrák? Můžeme přijímat čtyři základní programy a k tomu ještě 6 dalších. K tomu je ale třeba si pořídit buď nový televizor s tzv. digitálním DVB-T tunerem, nebo ke stávajícímu televizoru tzv. set-top-box. Je to podobné

Kuks

zařízení, které si vy starší jistě pamatujete z doby, kdy bylo zaváděno televizní vysílání v tzv. III. pásmu. Tehdy jsme si pořizovali konvertory, které se připojily k televizoru a umožnily příjem v novém pásmu. Také set-top-box se zapojí před televizní přijímač a umožní příjem digitálního vysílání. Problém trochu

Ze starých zpravodajů říjen 1968: Vrátili se nám do civilního života… Koncem září po dvouleté prezenční službě se vrátili do civilu naši občané Václav Beran, Ladislav Chára a František Věříš ze Štíta. Přejeme jim v civilním životě mnoho úspěchů, spokojenosti v zaměstnání i v soukromém životě.

V pátek 4. října 1968 se zúčastnili odvodů v Hradci Králové naši branci v této sestavě: Václav Müller, František Sejkora, Jan Nečas, Milan Hataš a ze Štíta František Dařbuján a Jaroslav Papoušek. Odvedeným přejeme veselou a rychle utíkající vojnu, každému „šarži“ nejméně poručíka a odznak vzorného vojáka navíc. Buďte na vojně dobrými reprezentanty naší obce!

2

Zpravodaj z Klamoše a Štíta 2/2008

nastane, máme-li doma kromě televize i nějaké záznamové zařízení, např. DVD rekordér a chceme něco jiného nahrávat a na něco jiného se dívat. V tom případě si musíme pořídit set-top-box se dvěma tunery.

…

U p o z ornění všem uživatelům silničního provozu: Nedobrá situace v silničním provozu si vyžádala vydání nového sazebníku pokut. V tomto sazebníku naleznete výši pokut za každý přestupek (např. za jízdu na neosvětleném kole v noční době – pokuta 50,- Kčs). Věříme, že nezavdáte příčinu k tomu, aby muselo být uplatňováno toto represivní opatření i na vás a že svojí ukázněností přispějete ke zlepšení situace v silničním provozu. A rada hospodyňkám z roku 1928 (Z časopisu Přástky) Pár slov o praní prádla Hedvábné věci nikdy nepereme v horké vodě. Bílé žloutnou a ostatní se ničí. Stálobarevné pereme ve vlahé vodě, do které jsme přimí-

sili trochu čpavku. Hedvábí nutno dobře máchat! Pestré a stálobarevné hedvábí pere se jen mýdlovými vločkami. Punčochy není správné prát při velkém prádle, tím méně na valše, ježto tím velmi trpí. Proto je nejsprávnější prát punčochy v ruce a použíti buď mýdlových vloček, nebo jádrového mýdla bez použití sody. Sušení provádí se zvolna, tedy ne na slunci. Suché punčochy se složí a zatíží. Žehlit se smějí jen velmi málo teplou žehličkou a nutno se míti na pozoru hlavně u punčoch hedvábných a florových. Teplou žehličkou přepalují se jemná vlákénka, a to je často příčinou předčasného trhání punčoch, třeba nejlepší kvality. redakce

Divadelní soubor Klicpera z Chlumce nad Cidlinou vyhrál 61. ročník Klicperova Chlumce se hrou M. Camolettiho „Na správné adrese“? Její uvedení se připravuje na jaro příštího roku i v Klamoši.

Představení Na správné adrese v podání Divadelního souboru Klicpera Chlumec

…

uplynulo již 200 let od narození redaktora, spisovatele a především divadelníka Josefa Kajetána Tyla? Ve své době byl Tyl populárním autorem, živil se jako novinář, psal divadelní hry i prózu. Jeho Strakonický dudák

aneb Hody divých žense už dlouho objevuje mezi školními seznamy povinné nebo doporučené četby a postavy nebo děj tétoto dramatické báchorky asi není třeba připomínat, stejně jako fakt, že Josef Kajetán Tyl je autorem

textu písně „Kde domov můj“ (ze hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka), která se později stala českou národní hymnou. jk


15

Tomáše poslat transportem, organise skutečně o vnuka pí. BermanoOd té doby nás 2x navštívil, jedzovaným dnes populárním Nicholavé z Klamoše. nou s manželkou Debbi (její basem Wintonem, do Anbička byla Polka) a poglie. Tím se on jediný druhé i s vnučkou. Bylo zachránil před koncento dojemné setkání, když tračním táborem, kde uvážíme, že maminka ho všichni jeho příbuzní viděla naposledy v jeho včetně rodičů zahynuli. 5 letech a v době setkání Dcera pí. Bermanmu bylo 68 let. nové Elsa, provdaná Do Čech jezdí poměrně Taussigová, měla v Počasto, hlavně do Hronova, děbradech na náměstí kde žíla ještě jeho vychovelkoobchod potravatelka a do jejich vily, kde vin. Moje maminka bydlí jejich přátelé. Velmi pí. Kudrnová – Těšíková se zajímal o Klamoš, prose po domluvě svého tože o rodině svého otce otce a pí. Bermannové téměř nic nevěděl. dostala do rodiny TausPosílám Vám fotografii sigových, kde se staraz roku 2002 z jeho prvla o jejich 2 dcery. Byla ní návštěvy. Dole zleva u nich od roku 1937 sedí manželka Debbi, až do roku 1940. S dětmi uprostřed moje maminjezdila často do Náchoka a vpravo prof. Tom da i do Hronova a tak Bermann. Nahoře jsme malého Tomáše znala. se sestrou. V televizním pořadu Pokud byste měl zájem „Síla lidskosti“ hovoo trochu bližší osud p. Berřil prof. Tom Bermann manna, mohu Vám poslat z Izraele. Jelikož se majeho dopis, kde vše stručminka domnívala, ně popisuje. že se jedná o Tomáše Nevím, jestli bude tenz Hronova, požádala to příběh někoho zajímat jsem Čs. televizi o jea tak s ním naložte dle ho a d r e s u . N a p s a l a svého uvážení. jsem mu a on okamžitě reagoval nejdříve Se srdečným pozdravem telefonicky a potom Karla Havránková Prof. Bermann na návštěvě u p. Kudrnové - Těšíkové dopisem. Jednalo Poděbrady 29. 10. 2008

Štít – původ jména, architektura a historie obce Původní jméno vsi Ščítov (tj. Ščitův dvůr) je pravděpodobně odvozeno od rodového jména Štit. Název však mohl také vzniknout jinak. Ves byla kolem dokola obklopena lesy a prostor vesnice mohl tvořit pouhou mýtinu, která se ve staročeštině nazývala „štiet“, což označovalo místo, kde se na vyklučené mýtině vyrá-

bělo dřevěné uhlí. Pokud se v zaniklých Liplesích skutečně zpracovávala železná ruda, je nepochybné, (pokračování ze str. 10) tedy na příští rok a dáme všem včas vědět. Nechávejte proto do další sbírky někde doma v pytlích nebo v bednách vše, co vám v domácnostech překáží. Může vás hřát pocit, že pomůžete, vždyť nikdo nevíme, kdy budeme potřebovat pomoc sami. Beden mám doma dost a když se pro ně stavíte, ráda vám je přenechám. Mě zásobují pro tyto účely děvčata z obchodu. Postaví je na rampu a já vím, že jsou pro mne. Kde jsou ty časy, kdy se i kartony vracely. Ona dávno pominula i doba, kdy se dralo peří, spravovalo, přešívalo. Ani děti po sobě moc nenosí. Je jiná, moderní doba, všechno je nějak rychlejší a čím je víc zboží, tím

14


víc se kupuje. Myslím si, že má cenu třídit odpad, dělejte to také. Dělejte to poctivě. Vždyť kontejnery u krámu by mohly vyprávět. Nejsem žádný bufeťák, ale jednou jsem odnášela papír a v kontejneru froté prostěradla – šla roztrhat na hadry. Jindy v plastovém králík, který jde zakopat do země – stalo se. Poslední bonbónek asi před měsícem. Vedle kontejneru stál plný pytel a pršelo. Jeho obsah, hrůza. Papír, igelity, plastové lahve nesešlapané, několik plných hořčic, poloprázdné kečupy, sklenice, prázdné konzervy, na dně pytle kosti od oběda a vařené brambory. Něco šlo slepicím, něco do kontejnerů a něco do krámské popelnice, protože byla nejblíž. Moc času to nezabralo, ale mě hřál dobrý pocit,

že je u kontejnerů pořádek. Mám je téměř před vraty. Zřejmě má někdo doma málo popelnic – v tom případě si je může zakoupit na obecním úřadě. Za komunální odpad se platí za počet osob v domácnosti. Popelnice můžete před svozem, který je každé pondělí, vyvést třeba tři. Na závěr mého příspěvku mám povinnost. Od ředitelky DIAKONIE BROUMOV Bc. LENKY WIENEROVÉ poděkovat všem, kteří se zúčastnili poslední humanitární sbírky a všem, kteří se chcete zúčastňovat i nadále. Poděkovat moc a moc za pochopení, pomoc a ochotu. Tedy příští léto. A třiďte, prosím, odpad. Vlasta Černohorská

že v blízkosti se muselo v milířích vyrábět dřevěné uhlí. Štít je jednou z nejmenších vsí na Chlumecku. Z architektonického hlediska se jedná o ulicový typ vesnice s částečnou okapovou zástavbou (domy postaveny okapem do ulice). Na mapě stabilního katastru můžeme sledovat stagnaci výstavby ve vsi. Na severovýchodní straně vřetenovité návsi zcela zanikly domy a zůstaly jen zahrady. Na jejich okraji (u silnice) byly postupem času postaveny domky, ale zahrady zůstaly původním vlastníkům. Uprostřed návsi stojí skromný pomník „Boží muka“ s dřevěnou zvoničkou. Je zde také umístěna stylová tabule, seznamující návštěvníky se zajímavostmi vesnice a jejího nejbližšího okolí. Štítská myslivna je nejtypičtějším příkladem stavby tzv. nádražního typu. Stavba je postavena z režných cihel, nárožní a nadokenní kvádrování je štukové. Stavbu završuje charakteristický polovalbový štít. Myslivna byla postavena před rokem 1850 a je majetkem rodu Kinských. Před myslivnou stojí pomník Antonína Sovy, jako

připomínka pobytu básníka ve Štítu. Jeho autorem je akademický sochař Vojtěch Adamec. Archivních dokumentů o vsi Štít se zachovalo velmi málo, i když, jak se zdá, byla vesnice známa před rokem 1397, kdy po velké katastrofě (snad požáru) byla znovu vystavěna. Ves patřila s největší pravděpodobností od počátku k majetku klamošských vladyků. Poté se dostala do okruhu pardubického panství Pernštýnů a později se stala poddanskou vsí chlumeckého panství, s nímž sdílela všechny jeho osudy. V soupise z roku 1657 je uvedeno, že komise shledala ve vsi Štít 5 usedlostí, 7 chalup a jeden domek, všechny však pusté. Pustých obcí bylo shledáno v okolí několik, ale ne všechny byly znovu osídleny. Domky štítských sousedů byly vystavěny vesměs ze dřeva s doškovou střechou, a nebylo proto divu, že požár často smetl několik chalup najednou. Poslední velký požár vypukl v obci v roce 1890, kdy lehla více jak polovina domků v obci popelem. Nové domky byly potom stavěny již z vepřovic a opuky. Od konce 17. století, jak zaznamenává chlumecký urbář, vedla mezi Štítem a Pamětníkem zemská silnice hradecko-kolínská a v místech poblíž dnešního hostince „Chárovna“ se vybíralo mýto. Od zrušení patrimoniálního zřízení v polovině 19. století byl Štít ve svazku politické obce Újezd, od níž se osamostatnil roku 1895. Od roku 1965 je Štít místní částí Klamoše. Lubomír Havrda

Zahrádkáři Jelikož od minulého vydání Zpravodaje nebyla plánovaná žádná akce, myslel jsem, že nebude o čem psát. Příroda byla proti a letní bouře polámala několik starých třešní a olší. Zorganizovali jsme tedy menší brigádu a během jedné soboty tuto „kalamitu“ uklidili. V říjnu nás požádal Obecní úřad, zda bychom nezlikvidovali vrbičky před Štítem, neboť v těchto místech byla značně

popraskaná silnice a správa silnic, která prováděla opravu, určila za viníka již zmíněné vrby. Svolali jsme schůzi a na ní odsouhlasili následnou brigádu a vrbičky odstranili. Jelikož se ozvaly hlasy proti, tak něco důvodů pro: poškozená silnice v obou směrech, utlačování (stínění) sazenic dubů v sousední oplocence. Na druhé straně mají vzniknout stavební parcely, no a tak pro případného kupce by hned vznikl problém.

Chtěl bych všechny ujistit, že za pár let, až se duby rozrostou a vznikne les, tak si na vrbičky nikdo ani nevzpomene. Závěrem bych připomenul, že náš spolek o 11 členech s věkovým průměrem hodně nad 50 let má letos odpracováno již 128 brigádnických hodin a bylo to snad i vidět. Martin Lomoz


3

Devadesáté výročí vzniku republiky Za poněkud plačtivého odpoledne 8. listopadu se konala slavnostní vzpomínka k 90. výročí vzniku Československé republiky. Slavnost pořádal Klub přátel vojenské historie Pardubicko ve spolupráci s Obecním úřadem v Klamoši. Možná se může zdát, že akce proběhla poněkud opožděně, neboť založení republiky oficiálně slavíme 28. října, kdy Národní výbor československý vydal „zákon o zřízení

Slavnostní akce v naší obci začala průvodem, krátkým projevem starosty obce a položením věnců k oběma památníkům obětem světových válek. U tohoto aktu mne v prvním momentě trochu překvapily jenom německé povely při pokládání věnců u příležitosti vzniku republiky. Když se nad tím člověk ale na chvíli zamyslí, musí uznat, že to patrně odpovídá historické realitě, protože to byl konec války

Čtenáři nám píší a při vzniku republiky asi ještě nebyly všeobecně zavedeny české povely. V hostinci U Chárů byla na galerii nainstalována výstavka zbraní a ostatních artefaktů a dokumentů z období I. světové války a počátku republiky. V sále bylo připraveno příjemné posezení při hudbě Májovanka pod vedením J. Perného. Od 17 hodin se uskutečnilo promítání filmu Osud lodi Dalmár. V hostinci Na růžku pak byla připravena zabíjačka. Každý návštěvník si tam mohl dát výborné jitrničky, nebo kousek selete přímo z grilu. Celá slavnostní akce byla zakončena krásným večerním ohňostrojem v parku před hospodou. Bylo to jistě příjemné odpoledne. Škoda, že organizátorům více nepřálo počasí. Slunečné odpoledne by jistě přilákalo i více lidí, zvláště těch mladých, pro které by připomínka tohoto významného dne a obětí, které mu předcházely, nebyla na škodu.

Když jsem se před 62 lety provdala do Klamoše, nemohla jsem se smířit s bahnem. Pamatuji se, že o dušičkách lidi na hřbitov chodili v gumákách. Po čase dali od obce za Sejkorovými na náhon betonovou lávku, aby lidi mohli chodit po chodníku (mimochodem, lávka je ještě za náhonem v příkopě). Po čase udělali silnici, přestože nebyla kvalitní, ale byla dobrá. V dnešní době jsem moc spokojená s naší čistou vesničkou. Je to taky zásluhou pracovité paní Janouchové. Teď už mně je jenom líto, že si ty krásy už dlouho neužiju. Těším se však na ten nádherný hřbitůvek a že mne tam Vlastička hrobeček pohlídá. Vaše vděčná babka Smutná Klamoš 27. 10. 2008

Ulice k Růžičkovým

jk

samostatného státu československého“. Z čistě právního pohledu však došlo k založení republiky až 14. listopadu. Dne 13. listopadu přijal Národní výbor novou ústavu, a teprve 14. listopadu se konala první schůze Národního shromáždění, na níž byla prohlášena republikánská forma československého státu. Tomáš Garrigue Masaryk byl zvolen prezidentem a byla ustavena vláda v čele s Karlem Kramářem. Národní shromáždění dále přijalo zákon o zrušení šlechtických titulů a řádů a zákon o osmihodinové pracovní době.

4


Cesta ke hřbitovu

Vážený pane Kvasničko, dostala jsem Váš dopis spolu se dvěma Zpravodaji z Klamoše a Štíta, za které děkuji. Moc se mi líbily, hlavně proto, že tam je zachyceno veškeré dění Klamoša a Štíta. Chtěla bych také přispět do Vašeho Zpravodaje. Nevím, jestli

se Vám bude můj příspěvek hodit, ale to nechám na posouzení Vám. V knížce p. L. Havrdy o Klamošských rodech, píše o domu č. p. 9. Za našeho mládí tam měli obchod Bukačovi. V roce 1900 – 1933 byla majitelka obchodu pí. Anna Bermannová (ne Bergmanová). Měla

dva syny Ottu a Karla a dceru Elsu. O synovi Ottovi je v knížce též zmínka na str. 109 1. odst. Druhý syn Karel byl stejně jako Otta ředitelem textilní továrny v Hronově. Měl jednoho syna Tomáše. Před vypuknutím 2. světové války se jim podařilo tehdy 5-ti letého


13

Z historie Dobrovolného sboru hasičů v Klamoši

Včelí produkty ve výživě a v lékařství Med v lidovém léčitelství 1. Při rekonvalescenci po různých nemocech. Boj s nemocí je námaha organizmu – potřebujete spoustu energie. Dávat do mléka 2. Záněty horních cest dýchacích: med v teplém mléce nebo čaji s citrónem proti infekci. 3. N e s p a v o s t : p ř e d s p a n í m kávo v o u l ž i č k u m e d u ( m o ž n o i do vody). 4. Při zácpě: jíst černý chléb s medem. Pít tužebníkový čaj. 5. Nachlazení: pít hrníček teplého mléka s 1 - 2 lžičkami medu. 6. Kašel: nakrájenou cibuli vařit 1 hodinu v 1 litru vody, přecedit a dát 1/4 kg medu a pít. 7. Malé rány: říznutí, hnisání potřít medem. Zatáhne se rána. 8. Chřipka: předem se preventivně udržovat: 1:1 utřít česnek s medem po dobu 5 dnů. Užívat (1 lžíce rozdělena na 3 díly = ráno, poledne a večer. 9. Alkoholik: požití medu pomáhá urychlit látkovou výměnu v těle (2 lžíce). 10. Novorozeňata a děti vůbec: sladit i kojeneckou stravu květovým medem. Med je prospěšný pro děti v každém věku. Není pravda, že med způsobuje zubní kaz u dětí – naopak. Květový med je přírodní koncentrát nektaru z květů rostlin převážně léčivých. Květový med je velice ceněn v lidovém léčitelství. 11. Horečka: sníží se, když se pije medová voda. Dva litry denně. 12. Těhotné ženy: mají zkonzumovat alespoň 5 kg medu v průběhu těhotenství. Plod tak dostane látky, potřebné ke zdárnému vývoji. 13. při zánětu hltanu: působí med jako kloktadlo příjemnou úlevu proti suchému pálení v krku. Med jako krášlící prostředek Pleťová maska Rozmícháme 1/2 žloutku, lžičku medu a několik kapek šťávy z citronu. Směs natřeme na obličej a necháme 1 hodinu působit, pak smyjeme vlažnou vodou. Tvarohová pleťová maska Dvě lžičky tekutého medu, 15 dkg tvarohu a 1 žloutek vymícháme do pěny a naneseme na obličej. Necháme působit asi půl hodiny, pak smyjeme teplou vodou.

12


Med je vzácně vyvážený přírodní produkt – je to velice cenná přírodní látka, která by neměla chybět v naší stravě. Med je čistý přírodní produkt a účinný tradiční lidový lék. Včelí jed Včelí jed, odborně zvaný „apitoxin“ se tvoří v jedové žláze včel a žihadlem vniká do bodné ranky. Čím déle necháme žihadlo v ráně, tím více jedu se dostane do tkáně. Složení jeho vedlejších částí je různé podle sezóny a náletu včel na květy – nejvíce jedu má včela kolem 20. dne života, kdy zastává úlohu strážkyně. Účinek včelího jedu po bodnutí žihadlem se projeví zčervenáním pokožky, slabým pálením, někdy svěděním a otokem. Při silnějším pobodání, nebo u zvláště citlivých osob nastávají mdloby s hlubokým poklesem krevního tlaku, křeče až průjem. Velmi příznivé výsledky jsou i při léčbě senné rýmy, ischiasu, bolestech v kříži. Vhodnost léčby určí proto nejlépe vždy lékař. Pro první pomoc je dobře doma mít po bodnutí tinkturu „aloe“, která dovede podstatně zmírnit bolest i otok. Tableta „efedrinu“ dovede nejen odvrátit celkové příznaky poklesu tlaku ale i dýchací potíže a zmírní bolest. Pyl Pro včely znamená pyl především bílkovinnou stravu s dostatečným obsahem vitamínů. Nejvíce pylu potřebují rostoucí larvy pro jeho obsah stravitelných bílkovin, proto již od nejčasnějšího jara snášejí včely pyl v pylových rouscích, ukládají jej do buněk, dusají hlavičkami a nakonec zalévají medem. Nejbohatší na bílkoviny je pyl jívy (47%) pyl lískový 46%, makový 33%. Dnes je velmi hledán a ponejvíce smíšen s medem se používá při podvýživě, rekonvalescenci a posílení organizmu. Propolis Je znám pod českým jménem smoluňka nebo dluž a je to vlastně tmel, který včely sbírají z různých zdrojů a utěsňují jím v úle spáry a štěrbiny. Největší sběr propolisu je ke konci snůšky – příprava na zazimování. Propolis obsahuje kolem 70% pryskyřic a balzámů, kolem 30% včelího vosku, eterické oleje a pyl. Látka zvaná „chrysin“ jej barví do žlutohněda. Propolis sbíraný hojně z jeřábů z jeho pupenů, má

zvláště vynikající léčivé vlastnosti proti plísním. Účinek protivirový, fungicidní a antibiotický byl ověřen četnými pokusy. V roztoku alkoholu nebo masti působí dobře proti plísňovým zánětům nohou, infekčním koutkům a ředěný vodou (20 kapek propolisu, 2 dcl vody) ke kloktání. Mateří kašička Jako zdroj mateří kašičky se uvádí hltanová žláza mladých včelích dělnic od 4. do 12. dne jejich života. Obojí je pravda jen rámcově. Její tvorba je možná až v době, kdy žlázy jsou uvedeny v činnost bílkovinnou potravou – požíváním pylu. Bez něj nejsou včely schopny odchovat plod. Z larvy, vylíhnuté z oplozeného vajíčka a celou dobou vývoje krmené hodnotnou mateří kašičkou, vyrůstá matka. Na vzhled je mateří kašička, hustě smetanovitá, nažloutlé barvy, ostře nakyslé chuti i pachu. Hrubou analýzou zjištěné složení mateří kašičky je voda, minerální soli, bílkoviny, vitaminy, zvláště B komplexu a hormony. Z nejdůležitějších minerálních látek v mateří kašičce byly zjištěny: zinek, železo, kobalt, síra, draslík, měď, vápník a hliník. Mateří kašičku pro léčebné účely získáváme z matečníků starých do 72 hodin. Matečník musí být nezavíčkovaný a stáří 3 dnů. Matka v době snůšky klade 1 500 – 2 000 vajíček denně. Proto můžeme pozorovat, že matka při kladení je doprovázena kojičkami, které ji každou půl – jednu minutu krmí mateří kašičkou, aby byl možný obrovský výkon. Působení mateří kašičky u včel Především způsobuje dlouhověkost matky, která se dožije 3 až 5 let. Proti dělnicím, jejichž věk je jen několik týdnů, a u přezimujících dělnic několik měsíců. Přídavek „vita apinol“ obsahuje 17 mg mateří kašičky. „Vita apinol“ mast slouží k hojení ran a krém ke kosmetickým účelům. Vše se dá koupit v lékárně. Taktéž propolisové kapky i mast. Vážení přátelé, spoluobčané, snažil jsem se vám přiblížit život včel, počínaje medem a jejich dalšími produkty. Přeji vám hodně zdraví a štěstí v roce 2009. Chrudimský František, včelař

Pokračování V roce 1903 se ve dnech 14., 15., 16. a 17. srpna konal ve stověžaté matičce Praze I. sjezd sdružení dobrovolného hasičstva Slovanského a III. sjezd česko-

byla to velkolepá přehlídka vojů našich a práce naší, byla to manifestace síly i organizace naší, byla to ukázka vyspělosti a vytrvalosti na cestě k ideálu. Na 16 000 hasičů

Sbor dobrovolných hasičů v Klamoši r. 1921

slovenského hasičstva, kterého se zúčastnila i župa Chlumecká, zastoupena členy z Klamoše, Káranic, Velkých Kosic, Krakovan, Lovčic, Písku, Skřivan a Staré Vody. Jak je napsáno v kronice,

překvapilo Prahu i širší svět úkazem kázně a vyškolenosti, důkazem své zdatnosti ku poslání, jež si dobrovolně zvolilo. Rok 1904 byl pro náš sbor slavnostní, protože se u nás 12. června

Citáty – moudra Když se směje poražený, ztrácí vítěz radost. Kdo hledá přítele bez chyby, zůstane bez přátel. Nikdy nebude šťastným, koho bude trápit, že je někdo šťastnějším. Čas jsou peníze, ale ani za největší peníz není čas k mání.

konal Župní sjezd. Za překrásného červnového dne sjely se téměř všechny sbory župy Chlumecké se 176 členy. Krásný až dojemný byl pohled na dlouhý průvod hasičský obcí naší, kterýž zahájen byl sborem hasiček obce naší a ukončen sborem místním. Na cvičišti předvedl náš sbor cvičení školní a potom cvičení ve znázornění požáru na statku starosty p. Fořta a usedlosti sousední, náležející p. Fr. Kuklovi. Až do vypuknutí I. světové války sbor vzkvétal a byl příkladem pro okolní sbory a to hlavně zásluhou učitelů Václava Plašila a Karla Cvrčka. O aktivitě členů svědčí například i to, že v roce 1904 konal sbor 28 praktických cvičení se stříkačkou. Byl vypracován i podrobný plán hašení jednotlivých popisných čísel s přesným stanovením vodního zdroje. Sbor měl i posla, který vyřizoval všechny vzkazy i do okolních obcí. V protokolární knize se můžeme dočíst, že v roce 1906 byla poslu p. Hatašovi vyplacena odměna 4 K za rok. Ladislav Chára

Z činnosti SDH Dne 28. června uspořádali hasiči zájezd do westernového městečka Šiklův mlýn. Zde jsme shlédli vystoupení kovbojů a další atrakce. Při zpáteční cestě jsme se stavili na Veselém kopci, kde jsme si prohlédli místní skanzen. Výlet se všem zúčastněným líbil. V srpnu byla brigáda na „Šupně“, nahazovala se zeď v zadní části. Šupna bude sloužit k uložení hasičského materiálu. Všem, kteří při brigádě pomohli, výbor SDH děkuje.

Dne 1. listopadu uspořádali hasiči tradiční posvícenskou zábavu. K tanci a poslechu hrála kapela „Haťa – Paťa“ pana Novotného. Bohužel však opět přišlo málo lidí, ale všichni, kteří přišli se dobře bavili.

Výborové a členské schůze se konají pravidelně. Ladislav Chára


5

Paměti z mého života

Podzimní hony již začaly ... (a pro myslivce, jak říká J. Petrovický, rozvodové období nastalo)

6

Jan Těšík pokračování II.

Podle letitého rčení, které praví: “Poslední snop z pole - první zrno do zásypů“, a jak je zvykem prakticky ve všech honitbách, tak i naše sdružení počalo v prvních týdnech, kdy zmizely poslední balíky slámy z pole, s přikrmováním. Do všech zásypů byly rozvezeny plevy spolu s jadrnými krmivy, které slouží nejen jako potrava pro zvěř divokou, ale nesmíme opo-

v minulém čísle zpravodaje, nám nezbývá nic jiného, než šetřit o honech přírodní populaci. Zaměřit se tedy musíme i nadále na umělý odchov bažantů a jejich následné vypouštění. Proto jsme si na poslední členské schůzi 19. září společně odsouhlasili, že oproti plánovanému počtu ulovených kusů drobné zvěře tyto plány snížíme a např. zajíce budeme střílet pouze do tomboly

cího honu. Po pěti obstoupených lečích, na kterých jsme lovili pouze bažanta vypuštěného, jsme na odpoledním výřadě vzdali hold 28 kusům bažantí zvěře. Kdyby alespoň počasí pro následující hony přálo tak, jako při prvním a výřad byl zpestřen i nějakou tou kačenkou. Ale to bychom po Dianě (bohyně lovu) chtěli asi příliš (no uvidíme...).

menout, že jsou nedílnou součástí naší přírody i další živočišné druhy a zpěvné ptactvo, které tyto zásypy hojně navštěvují. Slaniska jsme doplnili kusovou krmnou solí, v dalších týdnech jsme přidali i dužnatá krmiva a s prvním sněhem i letninu (vojtěška) do krmelců. Jak se nám optimisticky vyvíjel stav drobné zvěře v jarních a letních měsících, tak s politováním musíme konstatovat, že první podzimní dny nás uvedly (co se týká počtu zvěře) zpět do reality. I když přírůstky v jarních a letních měsících byly vcelku solidní, tak vlivem okolností, které jsem popisoval již

na Poslední leč. Naplánovaných honů máme celkem pět. Všechny hony, včetně výřadů a následného posezení po honě, proběhnou v Klamoši (3 v listopadu a 2 v prosinci). V době, kdy píši tento článek jsme již první hon 1. listopadu absolvovali. Při krásném, slunném počasí, které panovalo již od rána, a které vystřídalo několik dnů podzimních plískanic, jsme se sešli v obecním hostinci v Klamoši. Po zkontrolování všech potřebných dokladů (zbrojní průkaz, lovecký lístek, atd.), nás myslivecký hospodář J. Petrovický a předseda J. Musil při ranním nástupu seznámili s průběhem stávají-

Rád bych vás na závěr ještě pozval na „Poslední leč“ - tradiční taneční zábavu, kterou pořádáme opět v Klamoši a jak jinak než na Boží hod - 25. prosince. Věříme, že nás svou návštěvou poctíte a z bohaté tomboly si třeba odnesete nějakého toho zajíce, bažanta a nebo třeba i malou opičku.


Oldřich Šimon

První dny zajetí Tam shledal jsem se ke svému potěšení s Čenkem Synkem z Vápna, (s mým pozdějším nerozlučným kamarádem) Vosáhlou Václavem z Vyklek a Jeníkem Malým z Nového Města. Dále prostranná louka, která přiléhala k domům, kde bylo ubytováno divisní velitelství, byla přeplněna samými Austriaky, ten den zajatými, takže jsme měli za to, že František Procházka (tak se říkalo císaři Františku Josefovi - poznámka redakce) má už půl armády pryč a že již asi bude brzy mír. Vinca ihned přiběhl ke mně a radostí praví: já již jsem se naptal a nasháněl, až konečně jsem Vás našel. Jako na šťastné shledání rukovala polní láhev s koňakem z nohavice a notným douškem jsme oslavili šťastnou vstreču (setkání – poznámka redakce). Zatím nastala noc a ačkoliv bylo již dosti chladno, lehli jsme si na louku pěkně jeden podle druhého, torny pod hlavy, na sebe celtu, my s Vincou vedle sebe a spali jsme po prožitých dojmech jako zabití. Po půlnoci mě probudil nápadný chlad, hmatám a ó běda, celta ze mě byla pryč a ještě šátek, který byl u torny uvázaný, také pryč. Co dělat? Ptáti se, ale kdepak, to bych si špatně posloužil. Proto ani muk a zase právě tak, jako mně se stalo, odstrojil jsem jednoho Maďara, neboť heslo 36. pluku bylo: nemluvit a starat. Ráno, když jsme vstali, mě začala hrozně bolet hlava a žaludek. Koňak jaksi žaludku pomohl, však hlava třeštila. Asi o 9. hodině dopolední nás seřadili a pochodem pochod směrem na Zbaraž. Tenkrát teprve jsme poznali, jak jsme byli doma špatně o Rusku informováni. My byli dosti naivní, že jsme měli za to, jak přijdeme do zajetí, budou nás Rusové vítati jako svoje slovanské bratry, však vystřízlivěli jsme velmi rychle, když stráž, která nás doprovázela, vyháněla z nás nahajkou to slovanství. Jen trochu málo jsme byli pochopeni kozáky, ale ruským mužíkem vůbec ne. Jediným mým těšitelem byl Miloš Skakič, desátník, Bosňák, který sloužil se mnou u jedné setniny a o kterémž napíši článek zvlášť. On, člověk, velký vlastenec, Srb, potom Rusofil, když jsem z trpkostí mluvil o Rusech, říkal: mlč, oni za to nemohou, že nevědí, co je to Čech,

toho je vinna ruská vláda, která udržuje schválně lid v temnotě, však doufejme. To byla jeho řeč. Opět k večeru jsme přišli do Zbaraže. Město. Však zdaleka nemůže se rovnat našemu nejzapadlejšímu městečku. Maličké kupecké krámy židovské, jedním slovem, židovská díra. Tam nás zavedli do místnosti podobné kolnám a poprvé ze dva dny prý dostaneme menáž. Ano, žaludek se již jaksi hlásil k svému právu. Dostali jsme tam jakousi polévku s rýží. Jméno polévka však to nezasluhovalo, spíše případnějším by byla šlichta. Však říká se, hlad je dobrý kuchař, což se tehdy skutečně potvrdilo. Každý lupal, jako když paličkami tluče, a myslím, že nám žádnému doma o posvícení ani kaltoun (polévka s játrovými knedlíčky z husy nebo kachny – poznámka redakce) tak nechutnal jako tehdy ta polévka. A zase spaní. Namačkáni jako slanečci spíme jeden na druhém a rozplemeňování malých zvířátek děje se s báječnou rychlostí. Ráno nás stráž vzbudila, a potom jsme slyšeli volat: šestatřicátý dohromady. Ano, na to nás nepotřebovali dlouho pobízet, co bys napočítal deset, už jsme stáli seřazeni v čtyřstupu, neboť jsme měli již té maďarské společnosti až po krk. Jim však to nebylo po chuti a jeden četař maďarský mi pravil: pluk 36 neexistuje. A nezapomeň, že se vrátíme, praví, tvoje místo jest zde u nás. Já však na to: ne, já již mám toho mezi vámi dost a jsem rád, že je Vašemu poroučení konec. Po důkladném sčítání, které se několikrát opakovalo, a které bylo zajímavé tím, že voják uměl počítati jenom do soroka (tj. do 40) a sice následovně: dočítaje do 40 vystrčil jeden prst, druhých 40 druhý prst atd. Však běda. Jak jsem již podotkl, bylo nás všech v našem oddíle na 3 000 a on měl tolko (jenom) 10 prstů. Celý zpocený nadával: čort vozmi skolko jich, prámo nělzja sčítať. Až za pomoci Miloše oddíl spočítán a my nastoupili cestu dále do Ruska. Tehdy mi přišly na mysl knížky o křižáckých válkách a o křesťanských otrocích u Turků. Ano, my jsme věrně napodobovali otroky a Rusové Turky. Vysíleni na smrt a hladoví jsme přišli na etapo (jakási vojenská zásobovací stanice) doufajíce, že nám tam dají snad něco jíst. Však kde nic, tu nic a tak jsme usnuli s prázdnými žaludky a brzy ráno opět ruské: stupaj po četyry. A tak to šlo ze dne na den. Ještě že měl Vincek 7 zlatých, já neměl ani floka, kupoval drahé bulky (podobné houskám, asi 4x větší) za 2 koruny

jednu, a potom přece něco jsme vyžebrali, sem tam kousek chleba, a tak jsme živořili. Když jsme šli již asi 5 dní, přišli jsme do jedné vesnice, kdež bylo také to etapo, a kde jsme měli menážit a nocovat. Však historie podobná předešlým. No tehdy již nás ani stráže nemohly uhlídat. Rozběhli jsme se po vesnici na žebrotu. Však ruský mužík má zvláštní sklon k obchodování. A já jsem tehdy měl dosti slušný oblek, potom pod pláštěm takzvaný unter-mantl. Ten padl jednomu mužikovi do oka a ihned spustil: pán, kolik chceš za tu rubášku, jestli chceš, dám ti bochník chleba. Kolik? Ptám se. No, bochník chleba. Mně se rozkoší zatočila hlava. To se rozumí, že jsem souhlasil. Jedné dívčici zase padl do oka můj zlatý snubní prsten a víte, co mi za něj nabídla? Opět ten nešťastný sorok (tj. 40 kopějek = asi 60 korun). Že jsem prostě ani neodpověděl, nemusím podotýkat. Tak obtěžkán vzácnou kořistí, vracel jsem se do našeho „lagru“ a byl již nejvyšší čas, neboť zesílená stráž nás začala po vesnici hledat. A běda kterého přistihli, ten jistě necítil v noci štípání vší, spíše pálení od nahajky. Já však šťastně došel bez pohromy. Tam mě již hledal dobrý Vincek drže v ruce krajíček chleba, z něho mi polovičku dávaje, pravil: nate, já jsem přece kousek dostal. Přitom mu oči zářily nevýslovnou radostí. A což pak, když já mu řekl, že mám v torně celý bochník. Oh, jak jsme se radovali, jako když maminka přinese malým dětem jarmarku. Tenkrát jsme šli blaženi spát. Tenkrát jsem poznal Vinckovo zlaté srdce. Usínal jsem a moje myšlenky zalétaly tam – tam k západu do doškového domku v malé vesničce a v duchu jsem si představoval, co asi dělá moje dobrá ženuška. Kdy nám Bůh dopřeje zase se shledati? Oh, kéž bych byl ptáčkem a mohl ji donésti zvěst o mém zajetí. Spaní mě posléze přemohlo, dávajíc mi aspoň na chvíli zapomenouti, a nehleděti na surové nakládání s lidmi. Měl jsem krásný sen. Procházel jsem se s moji malou Máničkou někde v zahradě, ona mi sbírala napadaná jablka a žvatlala: tatínku, viďte, vy už na tu vojnu nepůjdete, když Vám dávám jabjicta. Já vás s maminkou již nepustíme. Pokračování v příštím čísle.


11

Z DUP-POTSKÉ kroniky (pokračování III.)

Rybářský spolek v Klamoši Kdo četl poslední číslo Zpravodaje z Klamoše a Štíta a přečetl si článek o Rybářském spolku ví, co jsme chtěli udělat a zorganizovat. Takže např. XXI. dětského dne v lovu ryb na udici o ceny se zúčastnilo 40 dětí. Nejlepší lovec nachytal celkem 546 cm ryb. Ryba tentokrát ne-

brala. Loni vítěz nachytal o 150 cm více. Přesto byli účastníci tohoto dne – děti i dospělí spokojeni.

Na tuto akci jsme využili přístřešek vybudovaný členy spolku a nazýváme jej „Rybářská bašta“. Pojmenování spojuje jak staré rybářské názvosloví budovy u rybníka (bydlel v ní hoštýř - správce rybníka) tak i to, že si u rybníka děláme dobré jídlo z ryb - tj. „baštu“.

Tato Rybářská bašta byla dlouholetým přáním většiny členů našeho spolku. Vždyť víte, že při výlovu

máme stánek s občerstvením již přes 25 let. Přístřešek se podařilo realizovat Rybářskému spolku v Klamoši za přispění OÚ v Klamoši v období od 12. června 2007 do září 2008. Na výlov rybníku „Špičí“ byla již Rybářská bašta kompletně dokončena. Od střechy, přes přední a zadní štít, zábradlí, okapové žlaby i dlažbu. Nechybí ani nápis ve štítu, osvětlení, upravené ohniště i úklid okolí. Věc se povedla, ale stála nemalé úsilí většiny členů spolku, neboť jsme při stavbě odpracovali přes 600 brigádnických hodin. I touto cestou si všichni, kdo přiložili ruku k dílu, zaslouží poděkování za odvedenou práci. Jako spolek jsme pro členy, a také pro jejich manželky nebo družky, uspořádali posezení s možností zalovit si ve „Špičáku“ a něco pojíst a popít. Vše bylo v režii spolku ze společných peněz. Jídlo i pití. Rybářská bašta je tedy hotová a přemýšlíme o nějakém pěkném posezení uvnitř. Náležitě jsme přístřešek ocenili při výlovu rybníku „Špičí“. Ale o tom snad někdy příště. Ještě jednou díky všem, co pomohli! PETRU ZDAR. Ladislav Pražák

Sbírka pro Diakonii Již po dobu tří let dělám humanitární sbírku pro DIAKONII BROUMOV. Poprvé mně k tomu dala podnět známá ze sousedních Výklek. Ty dva další roky DIAKONIE oslovila náš OU sama. Tato nezisková organizace vznikla v roce 1993 jako občanské sdružení, otevřená ve spolupráci se všemi lidmi, kteří se uvolní a pomáhají. Oblastní střediska jsou: Úpice, Hradec Králové, Praha a Teplice v Čechách. Poskytuje materiální pomoc nejen u nás, ale i do zahraničí. Zorganizováním sbírky: - pomůže se sociálně potřebným občanům - poskytne se práce lidem, kteří by jinak práci nedostali a tím dojde i k jejich začlenění do společnosti - hlavně se ulehčí komunálnímu od-

10


padu, protože úplně nepoužitelné se dál ekologicky zpracovává k průmyslovým účelům Na třídění a zpracování tohoto materiálu se podílejí lidé z okraje společnosti, lidé propuštění z výkonu trestu, lidé postižení a bez domova. Broumov má i svoji vlastní azylovou ubytovnu pro 80 lidí. Pouze 1/3 sbírky je vhodná pro humanitární pomoc. Následující tabulka vám ukáže, kolik se toho nahromadilo za ty tři roky v Klamoši a Štítě. Telefonicky jsem ale dala vědět i do okolních vesnic. r. 2006 r. 2007

r. 2008

jaro

bedny 45 98

pytle 42 27

podzim

67

35

158

29

Krom toho: časopisy, knihy, domácí potřeby, nádobí, hračky, záclony, vlna, příze, kabelky, tašky, deky, peřiny, polštářky a školní potřeby. Počet není vycucán z palce. Před koncem sbírky jsem ve spojení s dispečerkou, která se ptá na počet, aby mohla dobře naplánovat svoz. Mám pro tento účel zvláštní sešitek, kde si i pro sebe vše rok po roce zapisuji. Koncem letošního léta přišla opět výzva k účasti na sbírce na obecní úřad. Nikdo se mě ve vsi po celou dobu nezeptal, jestli bude sbírka nebo ne. Po diskusi se starostou jsme na výzvu nereagovali. Ale světe div se, z okolních vesnic – Přepych, Strašova, Nového Města, Písku a Pamětníka by zájem byl. Odloženo (pokračování na str. 14)

No, a ten den, kdy po celé Klamoši zavoněly řízky, káva a posvícenský koláč, to už nám ženským z DUP-POTU přestávalo chutnat a to velkou trémou před naší premiérou. Podpora u našich známých, příbuzných byla velká, ale v mnohé z nás byla přesto velmi malá dušička.

…a taneční sál v hostinci „U Chárů“ se začal zaplňovat hosty posvícenské zábavy. Plnil se také trochu i naší zásluhou pochopitelně. Přišli lidé, kteří byli zvědaví jenom na naši taneční skupinu. S Petrem Černohorským – Pecanem – jsme měly domluvené natáčení celého průběhu našeho vystoupení. Jana Karlíková nás opečovávala s velikou starostlivostí. Na zábavu přišla celá fotbalová klaka „SHE-POTU“, drama vrcholilo! Pan hostinský – můj manžel Renek si připravil úvodní řeč, kterou nás před vystoupením uvedl, sklidil velký potlesk. V sále to hučelo netrpělivostí. V „šatlavě“, kde jsme

měly šatnu, to také hučelo, ale nervozitou, kterou jsme zaháněly JOINTOVÝM NÁPOJEM ŠVESTKA BOŽKOV. Takže jsme byly ohlášeny, a šly jsme na to! Reproduktory nesly písně pohádkového Mrazíka a my jsme předváděly v barevných kostýmech s pon-pony v rukách vše, co nás slečna Jana během necelého měsíce naučila. Snažily jsme se ze všech sil, Jana byla vpředu a trochu nám napovídala a my baletily jako o život! Hudba skonč ila….. bouřlivý potlesk, jásot, křik, musely jsme přidávat. Když jsme se velice šťastné dostaly zase do šatlavy s díky za námi přicházeli

posvícenská zábava i pro nás. Vrhly jsme se na parket v našich kostýmech a řádily jsme jako za mlada. Naše tancování přispělo také k tomu, že se na tanečním parketu objevilo i mnoho párů, které zatím posvícenská zábava doposud míjela. Skromně musím přiznat, že se nám naše první veřejné vystoupení povedlo, zvládly jsme to i přes velikou trému. Vystoupení nám přineslo velkou radost a uspokojení a podle reakce obecenstva i radost přihlížejícím a posvícenská zábava se i naším krátkým přičiněním zdařila. Děkujeme naší zlaté choreografce Janě – velký dík!! Premiéru už jsme měly zdárně za sebou a přicházely nám první nabídky na další vystoupení. Ale to není všechno, svým tancem jsme nadchly další klamošskou ženu natolik, že jsme do souboru získaly dalšího člena. Paní Dana Kynclová se stala sedmou tanečnicí. To ale také znamenalo, že se musíme naučit další skladbu,

hosté zábavy a my jsme doplňovaly vitamíny v podobě již zmíněného nápoje. Ale létaly i špunty od šampaňského, tak moc jsme se líbily!!! A teď nastala

aby i Dana našla v DUP-POTU své místo. Ale o tom až zase příště… Irena Kvapilová

Na Silvestra se může hodit Bůčková roláda dvou barev 1000 g vepřového bůčku nakrájíme na kostky, prosolíme a dáme odležet. Za dva dny maso umeleme, zalijeme 1/4 l mléka a důkladně promícháme. Vmícháme hrst hrubé mouky, opepříme, osolíme a dáme do ledničky. Dále si připravíme

500 g mletého masa (vepřové s hovězím), 1 nasekanou cibuli, 3 stroužky prolisovaného česneku, 1 vejce, sůl, červenou papriku na obarvení, trochu mléka, hrst strouhanky. Potravinářskou folii potřeme vodou a na ni rozetřeme umletý bůček asi na sílu 2 cm, potřeme směsí z mletého masa. Pomocí folie stočíme roládu,

přeneseme na plech, folii odstraníme a pečeme do zlatova. Před dokončením potřeme směsí: 1 lžíce kečupu, 1 lžíce oleje, 1 lžíce grilovacího koření a dopečeme. Můžeme podávat teplé i studené. Dobrou chuť!


7

Sokol Klamoš V podzimní části Okresního přeboru mužů si naše mužstvo vede velmi dobře. Uhrálo 8 výher, jednou remízovalo a čtyřikrát prohrálo. Výsledky Klamoš - Kobylice Klamoš - Slávia HK Klamoš - Nepolisy Klamoš - Kunčice B Klamoš - Třebeš Klamoš - Červeněves Klamoš - Prasek Klamoš - Stěžery Klamoš - Probluz Klamoš - Velichovky Klamoš - Předměřice B Klamoš - Myštěves Klamoš - Smiřice Tabulka 1. Slávia HK 2. Smiřice 3. Probluz 4. Klamoš 5. Prasek 6. Kobylice 7. Myštěves 8. Velichovky 9. Stěžery 10. Třebeš 11. Kunčice B 12. Červeněves 13. Nepolisy 14. Předměřice B

4 1 4 2 2 3 2 2 2 3 10 4 2

: : : : : : : : : : : : :

2 4 0 1 1 1 0 3 2 8 1 2 3

40 b. 29 b. 26 b. 25 b. 25 b. 24 b. 23 b. 22 b. 21 b. 14 b. 14 b. 8 b. 7 b. 5b

Mužstvo působí v této sestavě: Brankáři: Černohlávek P., Stejskal V., Koliáš J. Obrana: Volný J., Borůvka P., Chára P., Appl D., Kloz P. Záloha: Vaníček L., Jankovský D., Vopátek J., Jerie A., Staňo J. Útok: Kubelka J., Sedláček D., Jelínek D., Koliáš R. Trenéři: Sejkora V., Špás M. Vedoucí mužstva: Špás M. Na hostování přišli: Appl D. – z Lovčic Kubelka L. – ze Žíželic Chára P. – z Lovčic Na hostování odešel: Škrha M. – do Nepolis Situace v klubu se s podzimem značně zklidnila. Každý si plní své povinnosti, jak bylo domluveno, a dá se říci, že s přípravou hřiště před zápasy, sekáním, úklidem kabin, praním dresů i organizačními záležitostmi nejsou v současné době žádné větší problémy. Když je potřeba, s údržbou a opravami v kabinách nám pomáhá pan L. Pražák a pan M. Hyršl obstarává občerstvení pro rozhodčí, za což bychom jim rádi poděkovali. Na dobré úrovni se nám daří zajišťovat i pořadatelskou službu, s níž nám pomáhají místní občané,

ať už bývalí fotbalisté, nebo prostě jen příznivci kopané. I jim tímto děkujeme. Klub je na tom letos celkem dobře i po finanční stránce, takže nemáme problémy s platbami rozhodčím a mohli jsme zakoupit nové sítě na branky, nové rohové praporky a míče. V říjnu jsme pořádali tradiční Staročeské vinobraní v místním sále hostince U Chárů. Klamošské vinobraní je v okolí vyhlášené a proto účast byla velmi slušná. Máme radost, že se zábava vydařila a skupina Tempo I. Kučery a M. Kvačka to pořádně „rozparádila“. Velmi nám vypomohla skupina DUP – POT, která se ujala role policajtů, pečlivě hlídala víno a všechny hříšníky vodila do Šatlavy, kde pod dozorem paní J. Kholové, R. Vaverkové a V. Jeriové byli všichni po zásluze potrestáni… Často se polemizuje: „..nač vlastně fotbal v Klamoši..“ Ale mám dojem, že právě kvůli sportovním nedělním odpoledním i kulturnímu dění v obci, je dobře, že v Klamoši fotbal stále funguje i s malým zastoupením klamošských hráčů.

ve prospěch tréninku obětovat něco z volného času a třeba i jiné koníčky. Taky je nutné mít plnou podporu rodiny. Naši rodiče nás třeba všude vozí, upravují kvůli nám rodinné dovolené a vlastně z toho skoro nic nemají. A to nemluvím o penězích. ■ Jak často trénuješ? Marek: 2x týdně na střelnici v Hradci Králové, kde jsme členy klubu SSK Třebeš a za který závodíme. V zimní sezoně v DDM v Chlumci nad Cidlinou. Karolína: Uprostřed sezony držím pušku v ruce třeba 5x týdně a ve zbylém čase pracuji na své fyzičce a stabilitě. ■ Kolik ran ročně vystřelíš? Karolína: Vystřelíme každý asi

6500 ran z malorážky a 4000 ran ze vzduchovky. ■ Jaký je tvůj nejbližší program? Karolína: Za dva týdny se zúčastním mezinárodního závodu v Nitře, který má oficiální název HOPES – mezinárodní závod olympijských nadějí. Pak mě budou do Vánoc čekat mezinárodní závody v Čechách Grand Prix Kooperativy a Grand Prix Brna. Marek: Nitru ještě vynechávám, pak mám program stejný s Karolínou. V novém roce to bude Velká cena Liberce a Velká cena Středočeského kraje a v březnu MČR ze vzduchových zbraní. ■ Jaký je tvůj sportovní cíl? Karolína: Chtěla bych být jednou nejlepší. A ačkoli je nepravděpodob-

8

háru talentované mládeže(ČPTM) v kategoriích VzPu 40 a SM 3x20

„Pod starou lípou“, to je název nového filmu o Klamoši. Jedná se o 14-ti minutový filmový dokument

nostalgicky vzpomíná na svoje působení v Klamoši. Film vznikl jako prví díl filmového dokumentárního cyklu

Jindra Bastinová

Marek Ditrych: je ročník 1994 a je žákem ZŠ v Chlumci, je i úspěšným hasičem - reprezentoval ČR 2007- 008 na závodech ve Švédsku, Rakousku, Slovensku, Lucembursku a nyní se chystá spolu s chlumeckými hasiči na olympiádu, která se uskuteční v roce 2009 v Ostravě. Střelba: 1. místo na MČR v kategorii družstev starších žáků v disciplíně VzPu 30 3. místo na MČR v kategorii dorosteneckých družstev v disciplíně SM 3x20 4. místo na MČR v disciplíně VzPu 30 Finálová umístění na Českém po-

Karolína Ditrychová: je ročník 1991 a je studentkou Biskupského gymnázia v Hradci Králové. Zajímá ji hlavně biologie, kde se pravidelně úspěšně účastní vědomostních olympiád. Střelba: 2. místo ve Finále ČPTM 5. místo na MČR v disciplíně VzPu 40 6. místo na MČR v disciplíně SM 60 Finálová umístění na ČPTM v kategoriích VzPu 40, SM60 a SM3x20


■ Co se ti povedlo v uplynulé sezoně a na co bys nejraději zapomněl(a)? Marek: Jednoznačně 1. místo na MČR družstev a finálová umístění v ČPTM, ačkoli to byla moje první sezona a kategorie

jsou vypsány pro střelce do 18 let. Já tam byl nejmladší. Karolína: Zapomenout chci na svůj výsledek z MČR v disciplíně SM3x20, na kterém se podepsala psychická únava. Ta se nastřádala přes prázdniny, kdy jsem prakticky každý víkend závodila. Ale jinak musím říct, že s uplynulou sezonou jsem spokojená, protože se mi podařilo zlepšit se ve všech disciplinách. ■ Co je nezbytné ve sportovní střelbě pro dobrý výsledek? Marek: Mít dobrou polohu, dobré náboje, správně spouštět, správně mířit na terč a hlavně nebýt nervózní. Karolína: Důležité je určitě kvalitní vybavení, ale to samo o sobě nic nezaručuje. Hlavně musí střelec chtít a pro ten výsledek něco udělat,

Na vysvětlanou: VzPu 40 - vzduchová puška 40 ran - (pro představu - v této disciplíně byla Kateřina Emmons 1. v Pekingu) SM60 - standardní malorážka 60 ran v leže SM 3 x 20 malorážka, střílí se 20 v leže, 20 vstoje a 20 v kleče (Emmons 2. v Pekingu) VzPu 30 - žákovská disciplína 30 ran v leže ze vzduchové pušky MČR - Mistrovství České republiky md

Klamošská lípa ve filmovém dokumentu

Žijí mezi námi Interview s Markem a Karolínou Ditrychovými z Klamoše.

né, že se mi to povede, alespoň se o to pokouším. Marek: Stát se reprezentantem a třeba se jednou dostat i na OH.

L. Havrda a K. Pribyl u Klamošské lípy

o chráněné přírodní památce - Klamošské lípě. Protagonista filmu, bývalý klamošský řídící učitel Karel Přibyl v něm vypráví o staré lípě jako o symbolu obce, kraje a národa, ale také

„P a m á t n é s t r o m y C h l u m e c k a“ za podpory Města Chlumec nad Cidlinou a obce Klamoš. Autorem filmového dokumentu je Lubomír Havrda, který si k realizaci tohoto

projektu přizval kromě Karla Přibyla i spisovatele a historika Karla Richtera coby vypravěče. Autor se s filmem zúčastnil celostátní přehlídky amatérských a neprofesionálních filmů „Žďárský trpaslík 2008“ ve Žďáru nad Sázavou. Z dvaadvaceti soutěžních filmů byla filmu „Pod starou lípou“ udělena „Cena poroty“. Člen festivalové poroty Mgr. Martin Švoma ve svém hodnocení uvedl, že „film má v sobě skromné, ale velice sympatické lidské poselství, na nic si nehraje a přesto říká důležité věci a říká je velmi kultivovaně“. Dovolte mi ještě připomenout, že počátkem prosince 2008 byla v Chlumci nad Cidlinou slavnostně pokřtěna nová kniha „Staročeská kuchyně Chlumecka“ z pera již zmíněného klamošského rodáka. Jak sám autor říká, nejedná se o kuchařku, ale je to vyprávění o stravě a stravovacích návycích našich předků. Jejím cílem je připomenout to, na co jsme již dávno zapomněli. jk


9

Všechno jen to nejlepší my vám prejem všem, ve zdraví at potká vás samé štestí jen

Recommend Documents