Ve znamení příprav na krizi

Heslo ministra Jankovského: Lázeňský trojúhelník Co nejméně samosprávě překážet usiluje o Unesco ROZHOVOR, STRANA 11 PUBLICISTIKA, STRANA 19

Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Národní technické muzeum je opět otevřeno

Prezentace

www.krajskenoviny.cz

číslo 2 / únor 2011

ročník 10

Ve znamení příprav na krizi

KOMENTÁŘ

strana 10

Vít Příkaský, námětek hejtmana Libereckého kraje, předseda Komise Rady AK ČR pro regionální rozvoj a evropské záležitosti

INZERCE

www.kudyznudy.cz

Hlavním tématem posledních týdnů jsou bezesporu odchody lékařů z nemocnic. V polovině února sice ministerstvo zdravotnictví uzavřelo s vedením lékařských odborů kompromisní dohodu, kraje se ale i tak musely intenzívně připravovat na březnovou krizi ve svých zdravotnických zařízeních. Zbytečně tak promrhaly energii, která mohla být využita prospěšněji. Jak to od počátku března bude v krajských nemocnicích vypadat, nebylo ani v době uzávěrky tohoto vydání jasné. foto: REUTERS/Petr Josek st.

KOMENTÁŘ Zemanovy bonmoty jsou proslulé, jeden z  nich se pravděpodobně naplní. Řekl, že si umí představit odcházet stádo ovcí, ale stádo doktorů?! Zdá se, že krize s názvem Děkujeme, odcházíme, je zažehnána. Už se nemusíme děsit, že se nám zjara přitíží. Doufejme, že šéf lékařských odborů Martin Engel i předseda lékařské komory Milan Kubek své kolegy lékaře přesvědčí, že vylicitovali maximum. A že kde už nic není, ani smrt nebere. Lékařů si většina z nás považovala, jen si nejsem jistá, zdali si nějakou společenskou výlučnost lze vyvzdorovat. Už vůbec ne tak nekorektním způsobem. Asi málokdo v  této zemi se chtěl stát dobrovolným rukojmím pana Engela a spol. Aby toho nebylo málo, inspirovala tato akce odborovou organizaci Unii bezpečnostních složek, která se nejprve peticí pokusí odvolat ministra vnitra Radka Johna. Když neuspějí, začnou policisté a hasiči hromadně odcházet, i když zatím nechtějí. Co na to říct? Ať jdou. Skoro humorné už mně pak v  této situaci přijde Johnovo prohlášení, že pověřil speciální tým sběrem dokumentů, které by umožnily Nejvyššímu správnímu soudu zrušit KSČM. Když se nesesbírají, tak John do té bitvy nepůjde. Jistě by se ale rval jako lev. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka

cena 15 Kč

Největší investiční akce opět v dopravě. Boduje i věda Rok 2011 bude ve znamení investic. Ale jen někde a jen pro některé oblasti regionální správy. Kraje už sice netíží takové daňové výpadky, jako tomu bylo před dvěma lety, ale místo toho mají větší práci s dofinancováním evropských projektů. Navíc možností jak si ukrojit z  evropského koláče pomalu ubývá a kraje tak pomalu začínají řešit co dál po roce 2013. Rozpočty pro letošní rok, které kraje přijímaly zpravidla v prosinci, byly ve většině případů schodkové. Většinou je ale pokrývají rezervy z minulých let a úvěry, které si řada krajů vzala na investice. Kolik peněz z rozpočtů krajské samosprávy přisoudily investicím? Situace se liší kraj od kraje. Kapitálové výdaje některých krajů zůstávají na stejné úrovni nebo velmi podobné úrovni jako v  loň-

ském roce. Příkladem může být Ústecký kraj, jehož kapitálové výdaje v  tomto roce (tedy výdaje na započaté i nové projekty) mají dosáhnout částky 2,68 miliardy korun. To je prakticky stejná suma (jen nepatrně vyšší), jaká byla v rozpočtu pro loňský rok. Příkladem kraje, který naopak prostředky na investice navýšil, může být Olomoucký kraj. Ten i navzdory věčně prokla-

mované krizi hodlá investovat o několik stovek milionů víc. „V případě plánovaných investičních výdajů činí zvýšení oproti roku 2010 dokonce 35 procent, což vyjádřeno penězi znamená zhruba 300 milionů korun,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík. Podobnou strategii zvolil i Jihomoravský kraj. Vedení regionu vidí v  příštím roce jednu z  posledních možností, jak využít evropské fondy. „Na rozdíl od centrální vlády, která nevypíše žádnou veřejnou zakázku, Jihomoravský kraj počítá s tím, že i v době hospodářské krize investuje do dopravní infrastruktury,“ zdůraznil hejtman Michal Hašek.

BLANKA SE PRODRAŽÍ Naopak menší objem investic bude v  letošním roce na Vysočině. Podle hejtmana Jiřího Běhounka za to mohou menší dotace z Evropské unie a také oznámení státu, že z  důvodů úspor už nebude kofinancovat krajské projekty podpořené Evropskou unií. „Tento finanční rozdíl teď budeme dorovnávat my a je tedy jasné, že se to odrazí na celkovém počtu realizovaných projektů,“ komentoval situaci hejtman Běhounek. I z  toho důvodu půjde v  tomto roce na krajské projekty na Vysočině asi 1,4 miliardy korun. (pokračování na straně 2)

Málo doktorů? Kraje chtějí slučovat nemocnice a čekat na „posily“ V  českých krajích hrozí odchodem 3 800 z  celkového počtu dvaceti tisíc lékařů. V některých krajích to znamená i polovinu všech lékařů, kteří se rozhodují, zda odejít či ne. Jednání, které vede ministerstvo zdravotnictví, kraje a další organizace se zdravotnickými odbory, které tuto akci koordinují, už přináší své výsledky. Jaké plány ale připravily kraje pro případ, že by začátkem března tisíce lékařů skutečně nepřišly do práce? Kraje mají několik možností a prakticky se všemi se v  různé míře a různých regionech se-

tkáváme. Tak především mohou lékaře zaplatit ze svého. Takovou nabídku lékařům uči-

nili v  Karlovarském nebo Pardubickém kraji. Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek přišel s návrhem, že lékařům, kteří včas stáhnou své výpovědi, přidá až dvanáct tisíc měsíčně. To je zhruba tolik, co lékaři prostřednictvím akce „Děkujeme, odcházíme!“ požadují. Krajské nemocnice by takové navýšení platů přišlo na 34 miliony korun. A kraj

už představil i krizový plán. V  nouzi nejvyšší hodlá Martínek vyhlásit stav nebezpečí. Scénář počítá i s nasazením armády. „V krajním případě použiji svých pravomocí krizového řízení. Součásti stavu nebezpečí je také možnost nařízení pracovních povinností,“ uvedl hejtman s tím, že dosud se tato možnost využila jen po povodních. (pokračování na straně 12)

Komise pro regionální rozvoj a evropské záležitosti při Asociaci krajů ČR je tvořena zástupci ze všech krajů republiky. Zabývají se rozvojovou problematikou ve svých resortech a mají tak blízko k  investiční politice svého kraje. Z oficiálních i neoficiálních jednání členů této komise lze vyvodit některé závěry, které jsou z  hlediska investiční politiky společné pro všechny regiony. Zaprvé jsou to dramaticky nižší příjmy krajů v  důsledku ekonomické krize. Snahou krajů je udržet v  rozpočtech podíl investičních výdajů, pokud možno, na srovnatelné výši s  předchozími lety. Všichni si uvědomujeme, že dramatické snížení investic by mělo negativní dopad na rozvoj podnikatelského prostředí a tím i na zaměstnanost v regionech. Zadruhé se jedná o maximální využití fondů EU ze strany krajů. Uvědomují si, že prostředky na spolufinancování projektů zejména z rozvojových fondů jsou dobře investované peníze, a  také to, že příležitost, kterou mají do roku 2013, se už nemusí opakovat. Kraje se také těžko vyrovnávají s faktem, že v Regionálních operačních programech došlo ze strany vlády ke škrtu ve výši 7,5%. Tento výpadek může v krajských rozpočtech dosáhnout částky až 2 miliardy Kč. Co se týče podílu prostředků v  jednotlivých krajích, vedou investiční dotace do dopravní infrastruktury, dále je to školství, zdravotnictví a podpora sociálních zařízení. Zde se jedná převážně o  rekonstrukce a zateplování budov s  využitím prostředků z  OP ŽP. Následují investiční akce související s  podporou cestovního ruchu či rekonstrukcí památek. Rozdílná je výše investiční podpory přes krajské grantové fondy. Částky, např. v Programu obnovy venkova, se podstatně liší – souvisí to s charakterem daného kraje. Všichni věříme, že po překonání ekonomické krize budou kraje schopny investovat takové finanční prostředky, které by uspokojily požadavky ve všech resortech.

2

TÉMA

KN | únor 2011 |

Největší investiční akce opět v dopravě. Boduje i věda (pokračování ze strany 1)

Ve velmi solidní kondici je Praha. Na běžné výdaje dá město přes 35 miliard korun, na investice vyčlení přes 11 miliard, a to včetně převodu nevyčerpaných finančních prostředků z minulého roku. „Je důležité, že jsme město nezadlužili a že se nám podařilo udržet investice, které se budou dále rozvíjet,“ uvedl primátor města Bohuslav Svoboda. Nejdražší investicí, která pokračuje z minulých let, je tunelový komplex Blanka. Investice do tunelů se navíc nejspíš prodraží. Firma Metrostav totiž požaduje o 10 miliard víc, než se plánovalo. Výrazné prodražení stavby odůvodnili zástupci Metrostavu Svobodovi nákladnější výstavbou některých úseků. „Řekli mi, že se na Praze 6 staví jiný obchvat, než jaký byl plánovaný. Nebo že se staví jiný most přes řeku, místo za 400 milionů za 1,2 miliardy. Takže ta cena takto narůstá,“  prohlásil Svoboda. Praha dá peníze i na pražskou zoo nebo na rekonstrukci Šlechtovy restaurace a Clam-Gallasova paláce. DOPRAVA Největším žroutem státních i krajských peněz je doprava. Věčná a bezedná dopravní infrastruktura, která polyká každoročně desítky miliard korun, ale jejíž úroveň stejně veřejnost každoročně kritizuje. V  letošním a příštím roce chce stát dokončit většinu rozestavěných prioritních staveb, jako je například dálnice D8 v Ústeckém kraji nebo R6 mezi Karlovými Vary a Chebem. Postaven by měl být i tříkilometrový úsek čtyřproudové silnice mezi Pardubicemi a Hradcem.

ŘSD za něj zaplatí 1,8 miliardy korun. Tedy o 800 milionů víc než se plánovalo. Nové silnice se začnou podle ministra Víta Bárty budovat až po roce 2012. Do té doby chce mít ministr jasný plán, které komunikace postavit a jak na jejich výstavbě ušetřit. O některých projektech už má ale jasno. „Absolutní prioritou je pro mne stavba R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí,“ řekl ministr. Naopak se kvůli omezeným finančním prostředkům v nejbližší době nepočítá s dokončením rychlostního spojení R6 mezi Novým Strašecím a Karlovými Vary nebo s úsekem R7 do Chomutova. Ještě v letošním roce by měly být zahájeny i některé projekty rozvoje železnice. Patří mezi ně stavba koridoru z Prahy přes Plzeň do Chebu a dále do Německa. Opravit by se pak měl i úsek mezi Českým Těšínem a Žilinou. Opřít se chce Bárta do oprav silnic. Loni dal stát na poškozené silnice kolem 2,8 miliardy korun. Letos je rozpočet navýšen na čtyři miliardy. „Je to jedna z největších změn, kterou přináší naše nová dopravní superstrategie,“ vysvětlil Bárta. Z  krajských investic do silniční infrastruktury je v zemi jen pár projektů, které překročí půl miliardy korun. Na velké projekty se tradičně zaměřuje Ústecký kraj. Také letos chystá několik velkých dopravních akcí. Tou největší je oprava silnice z Podbořan do Kadaně za 620 milionů korun. ZDRAVOTNICTVÍ Stovky milionů z peněz určených na investice spolyká zdravotnictví. Půjde

hlavně o zateplování nemocničních budov a rekonstrukce nebo výstavbu nových pavilonů. Větší či menší investice v této oblasti chystají všechny kraje. Například nemocnice v  Karlovarském kraji dostanou vybavení za 200 milionů korun. Liberecký kraj se zase může pyšnit právě dostavěným kardiocentrem nemocnice v  Liberci. Více než polovinu ze 100 milionů korun zaplatila Evropská unie. Další investice by podle ředitele nemocnice Luďka Nečesaného nemocnice nutně potřebovala. „Je třeba vybudovat urgentní příjem pro interní obory, kardiocentrum a neurocentrum,“ poznamenal Nečesaný. „Do konce příštího roku bychom měli vybudovat i nový heliport.“ Velký projekt chystá nemocnice v  Jihlavě. „Jednou z  největších investičních akcí tohoto roku by měla být výstavba Pavilonu urgentní a intenzivní péče v jihlavské nemocnici za 400 milionů korun,“ řekl Krajským novinám hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Podle něj ale zatím není jasné, zda bude akce vůbec spuštěna. „Vzhledem ke stávající situaci ve zdravotnictví zatím nevíme, jestli by měl v novém pavilonu vůbec kdo léčit.“ Množství projektů za stovky milionů korun najdeme v plánech větších i menších měst. Ať už to jsou nová turistická centra a infrastruktura, zateplování budov v majetku krajů a měst nebo revitalizace brownfields. V posledních letech jsou stále častější nákladné projekty na městské kanalizace. V tomto roce to bude například půlmiliardová rekonstrukce kanalizace ve Znojmě, v součtu podobně nákladné projekty na Prostějovsku, v Jihlavě a dalších městech.

Největší částky v oblasti krajských investic půjdou stejně jako v předchozích letech do silnic. ilustrační foto: KN CEITEC ŽÁDÁ O MILIARDY Kapitola sama pro sebe jsou vědecké projekty. Ty největší se od začátku letošního roku začnou realizovat v Brně. Naprostou většinu z  nich přitom pomůže financovat Evropská unie. „Můžeme mluvit o tom, že v Brně vyrostou vědecká centra za více než sedmnáct miliard korun,“ odhadl bývalý ředitel Sekce řízení operačních programů Evropské unie Jan Vitula, který stál u přípravy většiny žádostí. V Brně se uskuteční například část ostravského superpočítačového projektu IT4Innovations za 1,8 miliardy korun. Nejčastějším žadatelem o dotaci na tyto projekty je Vysoké učení technické. To v  letošním roce začalo budovat například výzkumné centrum AdMaS a podílí se i na výzkumném centru CEITEC, což je vůbec nejdražší současný projekt tohoto typu u nás. Jen na CEITEC chtě-

jí investoři získat dotaci přes 5 miliard korun. Kraj a město se snaží projekty maximálně podporovat. Brno pomohlo například při získávání potřebných pozemků. „Vycházíme vstříc VUT při směně a odkupu, aby ten prostor byl co nejrychleji k dispozici,” uvedl primátor města Roman Onderka. Město  Brno  také zařadilo CEITEC do integrovaného plánu rozvoje města. „Má pak větší šanci, když žádá peníze z Bruselu,” dodal Onderka, který je zároveň předsedou správní rady VUT. Pokud projekt centra excelence  CEITEC opravdu získá masivní evropskou dotaci, mohla by výstavba budov začít už v roce 2011. Výzkumné centrum by se pak otevřelo vědcům v roce 2015. Svá výzkumná centra však budují i další univerzity. Nové vědecké komplexy plánují univerzity ve Zlíně či v Pardubicích. Filip Appl

KOMENTÁŘE Je nesporné, že pro investiční akce krajů, měst a obcí v průběhu letošního roku bude platit společné heslo: tvrdé rozpočtové omezení. Úsporná fiskální politika vlády společně se stále ne zcela zotavenou reálnou ekonomikou po pozvolna překonávané krizi představují dva nejzásadnější parametry, ovlivňující omezenost objemu zdrojů, které kraje, města a obce mají pro investiční účely k dispozici. Je-li zdroj finančních prostředků zásadním způsobem limitován, nezbývá, než o to pečlivěji volit priority, na něž budou tyto prostředky alokovány. Takže vedle tvrdého rozpočtového omezení bude dalším

z klíčových hesel regionální a komunální investiční aktivity v  letošním roce i velmi pečlivá a důkladná volba priorit. Na první pohled by se mohlo zdát, že zásadní většina krajů, měst a obcí má tyto priority více či méně obdobné a že mezi ně patří kvalita dopravní infrastruktury a obslužnosti, rekonstrukce a revitalizace zanedbaných a nevyužívaných objektů, obnova a kultivace veřejných prostranství, vytváření příznivých rámcových podmínek pro rozvoj podnikání, poskytování odpovídajících sociálních a zdravotnických služeb, služeb základního a středního vzdělání či využívání atraktiv-

nosti regionů pro účely kultury či turismu a pro zlepšení podmínek pro život občanů. Podíváme-li se však detailněji na bližší rozklíčování těchto jednotlivých priorit, zjistíme, že podmínky v  jednotlivých krajích, městech či obcích se mohou dosti lišit. Odlišnosti mohou spočívat už v tom, že některé z nich jsou již v  těchto potřebách dostatečně saturovány a představují národní či dokonce evropskou špičku, jiné naopak těžce zaostávají. To se týká jak míry rozvinutosti v  dopravní infrastruktuře, tak i podmínek pro inovativní podnikání či výzkum a vývoj. Otázkou volby priorit je například i to, zda

případné výsadní postavení dále udržovat a stát se dlouhodobě konkurenceschopným, anebo se snažit ve všech oblastech zaostávání alespoň se přiblížit k průměru. Pokud předností regionu a lokality je například cestovní ruch, je důležité zvážit, aby stejný subjekt byl i premiantem v intenzitě dopravní sítě či budování podnikatelských zón. K  posouzení odpovídající a objektivní pozice každého jednotlivého regionu, města či obce by měla posloužit co nejvíce autentická analýza s  hodnověrným vyhodnocením předností a slabin a jejich precizní kvantifikací. Na základě této analýzy je vhod-

né si vyčlenit nevelký soubor priorit (kde některé se budou snažit překonat míru uplynulého zaostávání, jiné naopak rozvinout a upevnit přednosti, jimiž daná oblast disponuje) a vymezit efekty, přínosy a dopady, které od naplnění těchto priorit očekáváme. Je zřejmé, že s  omezeným množstvím zdrojů nemůžeme usilovat o všechno. Strategií krajů, měst a obcí by měla být taková volba priorit, která je udržitelná a prospěšná v co nejdelším časovém horizontu, nikoliv taková, která se může zdát být líbivá, až populistická v  momentálním či krátkodobém horizontu, ale z hlediska naplnění rozvo-

jových možností naprosto neužitečná. V  tom je možná čas roku 2011 rovněž vhodný, neboť v ne zcela lehkých časech mohou vznikat i velmi prospěšná a racionální rozhodnutí.

Podle mých informací se v  rámci krajů ČR budou využívat především finanční zdroje na přefinancování a kofinancování evropských dotací, a to především z regionálních operačních programů, „Zelená úsporám“ a některých projektů z  IOP. Konkrétně v  PK investujeme zhruba 800 milionů na rekonstrukce silnic II. a III. tříd a výstavbu obchvatu měst a obcí PK a dalších přibližně 850 milionů na zateplení budov. Dle mého názoru se rozpočty krajů na investice od roku 2008 po-

stupně zmenšují, a to především z důvodů přenášení finanční zodpovědnosti ze státu na kraje. Ať už je to v  oblasti zdravotnictví, kde jenom v PK predikujeme propad za rok 2011 oproti roku 2008 o 60 milionů korun, v sociálních službách je to přibližně 30 milionů korun, v  příspěvku na dopravní obslužnost a ve financování rekonstrukcí silnic II. a III. třídy je tento propad zhruba o 150 – 250 milionů korun. Dalším negativním krokem bylo rozhodnutí vlády z  22. 9. 2010,

kdy svým usnesením zrušila spolufinancování regionálních operačních programů ze státního rozpočtu a tím na kraje přenesla další finanční zátěž v  řádech stovek milionů korun. Osobně se domnívám, že tímto krokem vláda ČR opět zhoršila již takhle svízelnou situaci ve většině krajů. Jak je z  výše popsaných skutečností zřejmé, krajům v roce 2011 a v  roce 2012 zdroje na investice rozhodně nebudou přebývat. Myslím si, a to je jistě škoda, že kraje nemohou více využít in-

vestic právě v  období doznívající hospodářské krize, protože je snad všem jasné, že se za menší finanční prostředky dají zrealizovat větší investiční akce. Co se týče krize jako takové, tak její dopad cítí kraje především ve snížení sdílených daní a zvýšení nezaměstnanosti. Dle mých informací kraje budou investovat především do dopravní infrastruktury II. a III. tříd a do projektů, které budou generovat snížené náklady na provoz jednotlivých objektů a zařízení a

přitom snižovat ekologickou zátěž. Tím myslím zateplení budov a investice do snížení exhalací CO2. Větší problém je, a to je důležité říci, nedostatek finančních prostředků na výstavbu sociálních ústavů a domů pro seniory. Jen v  PK chybí 2 000 lůžek v  těchto zařízení. Chceme-li se, a to často slyšíme z úst vládních představitelů, srovnávat s vyspělými státy západní Evropy, tak především v této oblasti bychom měli více investovat. Doufám, že se již v  brzké době

tato situace nejenom v PK, ale ve všech krajích ČR, zlepší.

Prorůstové investice jsou v krajích prioritou, krajské rozpočty vyčleňují značné částky na reprodukci majetku, který jim stát svěřil. Za dobu 10 let od svého vzniku a zejména po vstupu ČR do EU se však samosprávné orgány krajů naučily zpracovávat koncepce rozvíjející jednotlivá odvětví a definovat priority potřeb ve správním řízení i u řízených orga-

nizací. Nové možnosti čerpání finančních prostředků z evropských fondů a zejména pak zdrojů z regionálního operačního programu, přiměla kraje k částečné zadluženosti. Jelikož od roku 2005 nedošlo ke změně zákona o rozpočtovém určení daní a vlivem hospodářské krize krajům dokonce klesly výnosy ze sdílených daní v posledních dvou letech, omezily

se i původní plánované investice na nezbytné minimum pro obnovu stávajícího majetku a spolufinancování evropských projektů. Rovněž zrušení spolufinancování státu u projektů z regionálního operačního programu o 7,5 % zhoršilo krajům nejen možnosti investovat, ale i snížilo výdaje v rámci jednotlivých programů venkova, výdaje na sociální programy, pod-

poru mládežnického sportu a neziskových organizací. Asociace krajů ČR dlouhodobě usiluje o zlepšení součinnosti s jednotlivými ministerstvy a vládou ČR jako celku, avšak současné rozdílné postoje regionů a centra neumožňují dlouhodobější koncepční řešení. Komise Rady AKČR pro financování velmi dobře spolupracuje s rozpočtovým a hospodářským vý-

borem a jejich podvýbory v Poslanecké sněmovně a předkládá závěry z odborných analýz i návrh zmírňující dopady hospodářské krize a některých nesystémových rozhodnutí.

Petr Zahradník, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

Ivo Grüner, náměstek hejtmana Plzeňského kraje, místopředseda Komise Rady AK ČR pro regionální rozvoj a evropské záležitosti

Jaroslav Drozd, náměstek hejtmana Zlínského kraje, předseda Komise Rady AK ČR pro financování

PARDUBICKÝ KRAJ

KN | únor 2011|

Investice: miliardy do silnic a vědecké centrum Krajské investice v  tomto roce budou založeny na maximálním čerpání z evropských fondů. Vlastní investice kraje se totiž snížily oproti loňskému rozpočtu o polovinu. Peníze letos půjdou na pardubické letiště, ekologické zátěže, nové sanitky nebo na rekonstrukce sociálních zařízení. Velký objem financí půjde jako každý rok na rekonstrukce silnic.

TÉMA Pardubický kraj bude letos hospodařit se třemi miliardami korun. Zásadní význam mají evropské peníze. Ty totiž pomohou investovat do projektů, které by kraj pouze vlastními prostředky nedokázal financovat. „Vlastní investice jsou sice nižší, ale evropské peníze výpadek dokonce překryjí. Investice se nezastaví, platí to pro letiště, zateplování školských budov až po zdravotnické investice,“ řekl náměstek hejtmana Roman Línek. S  investičními akcemi v  oblasti zdravotnictví to letos nebude nijak oslnivé. Kraj nebude pořizovat nové přístroje a zateplovat se bude jen v Pardubické krajské nemocnici. Peníze jsou připraveny alespoň na nové sanitky. „V krajském rozpočtu na ně máme připraveno 18 milionů korun,“ řekl Línek. Daleko větší projekty najdeme v  oblasti dopravní infrastruktury. Za 280 milionů má dojít k  modernizaci pardubického letiště. Budou se rozšiřovat plochy pro přílet a odlet letadel, budovat palivová základna a vylep-

šovat technický dvůr. Po rozporech ohledně způsobu výběrového řízení na dodavatele však kraj hrozí odstoupením od investice. Kromě EU by tak peníze mohlo poskytnout pouze město. „Je zcela pochopitelné, že se Pardubický kraj zajímá o způsob, jakým budou použity jeho vlastní peníze, protože se na zmíněné stavbě bude podílet částkou 12,7 milionu korun,“ prohlásil hejtman Radko Martínek. KRAJ ČEKÁ NA KLÍČOVÉ KOMUNIKACE Peníze poputují v  letošním roce samozřejmě i na několik menších rekonstrukcí silnic za desítky milionů korun. Jako příklad lze uvést rekonstrukci silnice mezi Sečí a Běstvinou nebo opravu mostku ve Slatiňanech. Hejtmanství má na obnovu silnic nižších tříd vyhrazeno více než 177 milionů korun. Daleko větší sumy se ovšem týkají dopravních projektů, které má na starosti stát. Nejdražším dopravním projektem tohoto roku bude v Pardubickém kraji dostavba čtyřproudé silnice mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Tříkilometrový úsek velmi důležité komunikace, která kraj spojuje nejen

Nákladný projekt chystá Univerzita Pardubice. V Doubravicích vznikne moderní Výukové a výzkumné centrum v dopravě. zdroj: www.upce.cz s Hradcem Králové, ale i s Prahou, měl původně stát něco přes miliardu. Stavební firmy nakonec dostanou zřejmě až o 800 milionů víc. Investorem stavby je ŘSD ČR, které odůvodňuje vyšší cenu inflací a dalšími prodražujícími vlivy. Kdo se těšil, že se v letošním roce konečně dočkáme výstavby páteřní komunikace R35, ten bude asi zklamán. Stále totiž probíhají přípravy a na spuštění výstavby si kraj ještě několik let počká. „Výstavbu prvních dvou úseků je z technického pohledu možné zahájit zhruba v první polovině roku 2013,“ uvedl náměstek ministra dopravy a bývalý hejtman kraje Ivo Toman. Nesmí ale podle něj nastat

zásadní komplikace v průběhu přípravy a musí se sehnat peníze. STAMILIONOVÉ PROJEKTY STARTUJE UNIVERZITA Mezi největší letošní projekty na území kraje patří ty vědecké, které realizuje pardubická univerzita. Konkrétně jde o nové Výukové a výzkumné centrum v dopravě, které vznikne v  Doubravicích a o rozsáhlou rekonstrukci nejstaršího objektu univerzity v centru města. Obě tyto akce získaly dotaci z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, a to ve výši přesahující 266 milionů korun. „Realizace projektu umožní rozvíjet multidisci-

plinaritu tvůrčích a vzdělávacích činností dopravní fakulty v oblasti technických, technologických oborů a materiálového inženýrství se zaměřením na dopravní stavitelství, dopravní prostředky, materiály, mechaniku, diagnostiku a zkušebnictví,“ řekl děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Bohumil Cibulka. Také pardubická radnice hodlá investovat. Na investice bude mít až 700 milionů korun, většinu peněz spolknou již započaté projekty. Obyvatelé města tak letos čeká revitalizace Tyršových sadů, třísetmilionová rekonstrukce plaveckého areálu nebo dostavba domova pro seniory. Filip Appl

3

STRUČNĚ A JASNĚ ● Pardubické Infocentrum EU patří k  nejlepším v  republice. Myslí si to alespoň vedoucí Zastoupení Evropské komise Jan Michálek, který navštívil na Pardubickém kraji náměstka hejtmana Romana Línka. S ním řešil současnou realizaci evropských projektů, budoucnost kohezní politiky a další spolupráci kraje a zastoupení. Oba se také shodli v kritickém pohledu na loňské rozhodnutí vlády nekofinancovat evropské projekty. ● Ve svém čtyřicátém ročníku přesídlí celostátní přehlídka dětského divadla a recitátorů Dětská scéna z  Trutnova. Nové zázemí najde ve Svitavách, kde ji v  červnu bude hostit Středisko kulturních služeb v centru Fabrika. Kromě Dětské scény se už na území regionu konají přehlídky amatérských fotografií, filmu a studentského divadla nebo Loutkářská Chrudim. Kraj se tak stává centrem amatérské kultury v zemi. ● Pardubický kraj nabídl krajskému městu převzetí areálu bývalé společnosti Tesla nedaleko pardubické nemocnice. Podmínkou převzetí zchátralého areálu je vybudování příjezdové cesty a parkovacího domu, který by sloužil nemocnici. Pokud nebude mít město o areál, který by kraj zbavil ekologické zátěže, zájem, bude nabídnut komukoliv, kdo bude mít zájem a splní uvedené podmínky.

Bruselská diskuse o dotacích Pro 23 školské projekty Unie po roce 2013 schváleno 157 milionů korun Páté kohezní fórum se na přelomu ledna a února konalo v Bruselu. Diskuse se zúčastnilo více než osm set zástupců členských států Evropské unie včetně českých.

Zlepšit podmínky pro výuku a získávání praktických dovedností absolventů škol má třiadvacet projektů, pro něž Výbor Regionální rady schválil 21. ledna 157 milionů korun z Evropské unie čerpaných prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. V rámci výzvy bylo zaregistrováno jedenatřicet projektů. Ze třinácti z Královéhradeckého kraje, které dostaly podporu, uveďme například projekt dosahující bezmála 34 milionové unijní dotace, který je zaměřen na podporu praktické výuky technických oborů na Střední průmyslové škole v Trutnově.

Ve Střední hospodářské a lesnické škole ve Frýdlantu se bude za více než 5,4 milionu korun rekonstruovat jeden z objektů. Projekt spolu s dalšími sedmi reprezentuje Liberecký kraj. V lanškrounské Střední zemědělské škole vznikne veterinárně-zemědělské centrum. Na tento, jeden ze dvou úspěš-

ných projektů v  Pardubickém kraji, je vyčleněno ve strukturálních fondech více než 18 milionů korun. „Tyto projekty už nedostanou státní dotaci, takže 7,5 procenta musí jejich předkladatelé dofinancovat z  vlastního rozpočtu,“ upozornil ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. (ej)

Příklady úspěšných projektů realizovaných v minulých letech

Fórum, které završilo veřejnou rozpravu následující po listopadovém vydání Páté kohezní zprávy, zahájil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Vystoupili také Jerzy Buzek, předseda Evropského parlamentu, maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský protějšek Donald Tusk.  „Dokument Evropské komise vyvolal debatu, zejména o tom, jaké aktivity se budou z unijních prostředků po roce 2013 dotovat,“ řekl Radko Martínek, hlavní vyjednávač Asociace krajů ČR s Evropskou komisí v otázkách financování projektů v dalším programovacím období. Českou republiku reprezentovali také zástupci českých ministerstev, Svazu měst a obcí i Českomoravské konfederace odborových svazů. „Příprava dalšího programovacího období probíhá na místní, regionální i národní úrovni s hlavním cílem vyjednat výhodné podmínky pro Českou republiku,“ dodal pardubický hejtman Martínek. (ej)

Učebna pro výuku tepelného zpracování kovů a slitin Střední průmyslová škola technická v Jablonci nad Nisou má nové pracoviště pro čtyři výukové moduly - kalení, popouštění, žíhání a cementování. Zakoupily se komorové a popouštěcí pece, kalící stoly i nezbytné doplňky pro praktickou výuku žáků. Pracoviště jsou vybavena počítačem na vyhodnocování výsledků. Samozřejmostí je pořízení nezbytného kancelářského nábytku (stoly a lavice).

Praktická znalost obrábění CNC technologií Výsledky projektu jsou určeny žákům oboru Obráběč kovů, oboru Strojírenství a studentům vyšší odborné školy oboru Strojírenství s využitím CAD a CAM Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Jičín. Projekt vytvořil takové technické zázemí, které umožní posílení praktické složky výuky, iniciuje vyšší zapojení firem a zaměstnavatelů do výuky a upraví výuku tak, aby žáci získali praktické zkušenosti požadované od zaměstnavatelů.

Vybavení Odborného vzdělávacího centra Kromě rekonstrukce a modernizace haly č. 3 v areálu dílen Hylváty SOŠ automobilní a SOU automobilní Ústí nad Orlicí bylo pořízeno také nové materiálnětechnické vybavení, které bylo nezbytné pro zavedení moderních metod výuky na úseku praktických činností. Žáci si díky novému modernímu vybavení dílen osvojí požadované kompetence a dovednosti ještě před ukončením studia.

4

KN | únor 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Primátor hlavního města Bohuslav Svoboda má za sebou přijetí první státní návštěvy. Tou byl na Staroměstské radnici prezidentský pár z  Makedonie Gjorge Ivanov a Maja Ivanovová. Jihoslovanský prezidentský pár přijel na pozvání prezidenta Václava Klause, z návštěvy Prahy si odvezl symbolický klíč od města. ● Kdopak to může za drahou Blanku? To v  posledních dnech řešilo přes média minulé a současné vedení hlavního města. Lakonickou tečku za hádankou se pokusil udělat někdejší ministr bez ničeho a současný viceprimátor Karel Březina, když exprimátorovi Pavlu Bémovi vzkázal: Nehodlám se dohadovat s  bývalým primátorem přes média zvlášť v  době, kdy je na svých zahraničních výletech. Já pracuji ve prospěch Pražanů, a to s  fakty, která jsou neúprosná. Ani za jedinou korunu, která se má zaplatit navíc za stavbu Blanky, nemůže současná rada ani já jako radní pro dopravu. ● Nejvyšší šéfové pražské radnice si byli prohlédnout Ústřední čistírnu odpadních vod na Císařském ostrově. Seznámili se tady s  kompletně celým procesem a hovořili o připravované přestavbě a rozšíření čistírny. „Vím, že Praha tuto investici nezbytně a nutně potřebuje,“ řekl primátor Svoboda.

PRAHA

Nejvíce peněz spolknou v Praze metro a okruh Přestože Praha ještě neměla v době uzávěrky tohoto vydání schválený rozpočet investic, návrhy strategických akcí na letošní rok, v celkové výši přes dvanáct miliard korun, už byly zřejmé před schvalováním rozpočtu zastupitelstvem. Součástí návrhu je kromě těchto investic také dvanáct projektů za další miliardu, které směřují investice zejména do volnočasových aktivit a obnovy infrastruktury.

TÉMA Největší investiční akce hlavního města půjdou opět do dopravy. Přes osm miliard spolkne pokračování severozápadní části městského okruhu, jednu miliardu pak prodloužení metra na trase A. Z nedopravních staveb na téměř jednu miliardu dosáhne stavba Ústřední čističky odpadních vod, o něco méně, 870 milionů, připadne na další část městského okruhu, tentokrát jeho jihozápadní část. Největší z dvanácti plánovaných nestrategických investic míří do pražské ZOO. Na výstavbu slonince a hrošince by mělo jít 200 milionů korun. Celkové náklady jsou 350 milionů korun a stavba se bude po svém dokončení honostit hned několika rekordy. Kromě toho, že to bude největší a nejnákladnější stavba v dějinách trojské zahrady, její velikost přesáhne i další měřítka. „Půjde dokonce o největší stavbu v historii všech českých i slovenských zoologických zahrad,“ řekl ředitel ZOO Miroslav Bobek. Neobyčejně rozsáhlý areál vyros-

te v horní části zahrady nedaleko afrického domu. V současné době má zahrada tři slony, v budoucnu však počítá s nárůstem sloní skupiny. Pražská ZOO chová také stejný počet hrochů. Do nového pavilonu se proto vejde o sedm slonů víc, hrošinec pak bude sloužit až pěti zvířatům. „Návštěvníci budou mít šanci prohlédnout si hrochy také ve vodě, což je něco úchvatného,“ dodal Bobek. Atrakcí bude také jezírko s vodopádem přímo ve výběhu pro slony. Pavilony jsou projektovány jako přírodní valy a výběhy jsou skryté v zeleni. BAZÉN ČEKÁ NA DOSTAVBU ČTVRT STOLETÍ Po mnoha letech se opravy dočká také Šlechtova restaurace v Praze 7. V Troji se také nachází plavecký areál Šutka. Do jeho stavby míří sto padesát milionů korun z rozpočtu pražského magistrátu. Bazén se začal stavět již v roce 1987, pak ale byly práce několikrát zastaveny, například pro nedostatek peněz či restituci pozemků. Posléze na místě zůstalo jen torzo areálu. Provoz je po dokončení plánován celoroční, k dispozici bude také vířivý a perlivý bazén, divoká řeka nebo brouzdaliště. Chybět by neměly šatny pro

asi tisíc návštěvníků, parkoviště pro 470 aut, sauny, posilovna, tělocvična, restaurace, masáže, solária a další služby. Celý areál by měl pojmout až 600 plavců a více než dva tisíce návštěvníků naráz. Kolem 180 milionů korun spolkne rekonstrukce Šlechtovy restaurace v Královské oboře. Letos by to mělo být přibližně sedmdesát milionů. Restaurace od požárů v letech 1978 a 1980 chátrá, opravy by měly být hotovy prav-

děpdoobně v příštím roce. Oprava restaurace, jejíž počátky sahají až do sedmnáctého století, byla přitom schválena již v roce 2001. Plány na obnovu historické budovy tenkrát pozměnila povodeň. „Ta Šlechtovu restauraci poničila ještě víc a po povodních jsme neměli na opravu peníze,“ řekl starosta Prahy 7 Marek Ječmének, na jehož území rozpadající se budova stojí. Sedmá městská část, kterou vede, patřila mezi nejpo-

zdroj: Wikipedie

ničenější městské čtvrti a peníze tehdy spotřebovala přednostně na opravy bytových domů, parků i silnic. Po rekonstrukci by měla restaurace sloužit také společenským událostem. „Barokní sál bude sloužit pro společenské akce, koncerty nebo výstavy. Chceme, aby se Šlechtovka stala přirozeným centrem Stromovky. Nyní tu je jen jedno občerstvení a toalety, to je málo,“ uvedl starosta Ječmének. Michal Tillgen

STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Soutěž o nejlepší návrh sochy Mistra Jana Husa, o které jsme vás na stránkách Krajských novin už informovali, má svého vítěze. Rada Středočeského kraje vybrala práci akademického sochaře Milana Váchy a jeho týmu z architektonické kanceláře RH-ARCH Praha. Rada vybírala ze čtrnácti návrhů a ve svém výběru se shodla s hodnotící komisí. Socha bude stát na jižním svahu hradu Krakovec. ● Přibližně měsíc bude trvat průzkum horolezců, kteří prohlížejí nebezpečný skalní masiv mezi Štěchovicemi a Strnady. Právě kvůli nebezpečí uvolnění nestabilních kamenů, u kterých hrozí jejich zřícení na silnici, byla komunikace nedávno na čas uzavřena. Po průzkumu bude následovat vytvoření mapy nebezpečných lokalit. Kraj se na zabezpečení skály snaží získat peníze z  evropských fondů. ● Středočeský kraj začal vyjednávat s  rodem Colloredo-Mansfeldů. Důvodem je páchník hnědý, kriticky ohrožený druh brouka, který se vykytuje v  zámeckém parku v  Dobříši. Kraj chce, aby byl park vyhlášen přírodní památkou, což by znamenalo, že při každém kácení by museli majitelé žádat kraj o povolení. Šlechtický rod vysoudil zámek s parkem v roce 1998 po šest let trvajícím sporu se státem.

Peníze především na zdraví a seniory Ve Středočeském kraji si letos investičně nejvíce polepší oblast sociálních věcí a školství. Pohorší si oblast kultury. Takřka stejné investice půjdou ve středních Čechách do dopravy. Rozdíly oproti loňsku však neodpovídají konečnému žebříčku v objemech investic. „Předpokládáme, že nejvíce budeme investovat do zdravotnictví a sociálních věcí,“ uvedla tisková mluvčí kraje Berill Mascheková.

TÉMA Zatímco v loňském roce představoval objem investičních prostředků do sociálních věcí něco málo přes 56 milionů korun, letos to bude 435 milionů. Školství si oproti loňským 113 milionům přilepší o sedmdesát milionů. Zatímco jsou u dopravy změny spíše kosmetické a dá se říct, že tento odbor se bude i letos pohybovat kolem částky 360 milionů, kultura se propadne z loňských 113 na pouhých 46 milionů. Které akce se podílejí na tom, že největší balíky investic spolykají zdravotnictví a sociální věci? „Mezi největší investiční akce Středočeského kraje bude letos patřit vybudování objektu F - lůžkové jednotky operačních oborů v Oblastní nemocnici Kolín a stavba domova seniorů v Berouně,“ uvedla Mascheková. Mezi další akce patří například dostavba stávajícího domova seniorů v Uhlířských Janovicích a zahrady Jezuitské koleje v Kutné Hoře. Berounský domov roste severozápadně od centra města na pozemku ohraničeném ulicemi Pod Stu-

dánkou a Nad Zahradnictvím. Pozemek o velikosti 50 krát 110 metrů byl rozšířen o plochu bývalého zahradnictví, na které bude vybudován park. Investice do stavby, která by měla být hotova do letošního srpna, se odhadují na 133 miliony korun. „Náklady byly původně předpokládány na 160 milionů, my jsme v rámci našich úsporných opatření cenu dokázali stlačit,“ řekl David Rath. Dodal, že v poslední době se klientela domovů důchodců mění,

ubývá seniorů, kteří jsou soběstační, a přibývá naopak zájemců, kteří jsou odkázáni na péči někoho jiného. Domov díky novému projektu najde stovka seniorů. Areál Jezuitských kolejí čekají výrazné úpravy a poté bude přístupný i veřejnosti, což v minulosti nebylo. Kraj má v úmyslu vytvořit z nich městské zahrady, kde budou moci kutnohorští, ale i turisté trávit volný čas nebo chvíle odpočinku. V plánu je také malá divadelní scéna, případně restaurace s vyhlídkou směrem k chrámu svaté Barbory. Z UNIE MIŘÍ DO REGIONU PŘES JEDNU A PŮL MILIARDY Zájemci o evropské dotace z Regionálního operačního programu

Střední Čechy podali na základě vloni vyhlášených výzev celkem 122 projekty. Pro tyto projekty byla vyčleněna částka 1,625 miliardy korun. Zájemci o evropské dotace mohli předkládat projektové žádosti do oblasti udržitelných forem veřejné dopravy, veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu, propagace turistických destinací Středočeského kraje a do rozvoje měst a obcí v oblasti volnočasových aktivit, revitalizací a modernizace nemocnic. Nejvíce projektových žádostí přišlo z řad středočeských měst a obcí na téma volnočasových aktivit. Celkem byly na tento typ podpory zaregistrovány 52 projekty, přičemž Úřad Regionální rady byl v době přijetí žádos-

V investičním plánu Středočeského kraje je také stavba domova seniorů v Berouně.

tí připraven rozdělit mezi žadatele 120 milionů korun. V této oblasti vynikaly například projekty Nučice – Lidový dům, projekt obce Milovice Centrum pro rodinu, volný čas a prevenci nebo Polyfunkční dům Zvole. V oblasti udržitelných forem veřejné dopravy, tedy plynové autobusy, cyklostezky, systémy typu Park&Ride a Bike&Ride byl předložen 21 projekt. O evropské dotace požádaly svými projekty například obec Nižbor, která podala projekt s názvem Bezpečně za prací a vzděláním, město Beroun s projektem Vyměníme auta za kola nebo Zruč s projektem Na kole do práce Zručskou cyklostezkou. Michal Tillgen

zdroj: Středočeský kraj

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | únor 2011 |

5

Stavaři opět mohou soutěžit o nejlepší dopravní stavbu Ministerstvo dopravy ČR společně se Státním fondem dopravní infrastruktury vyhlašují nový ročník soutěže Česká dopravní stavba 2010. Pod záštitou předsedy Senátu ČR Milana Štěcha a ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury Gustáva Slamečky mohou projektanti i zhotovitelé usilovat o tituly ve třech různých kategoriích – Dopravní stavba, Dopravní technologie a Výrazná inovace dopravních prostředků.

Do soutěže mohou být přihlášeny dopravní stavby, úseky dopravních staveb, samostatné objekty a technologie, které byly uvedeny do provozu v období od 1. ledna do 31. prosince 2010. Hodnotit se bude efektivita stavby, její začlenění do krajiny a ohleduplnost k  životnímu prostředí, dále význam stavby pro bezpečnost dopravy, snížení dopravně-energetické náročnosti, ale také provedení stavby z hlediska uživatelského komfortu. Všechny přihlášené soutěžní stavby budou zveřejněny na internetových stránkách soutěže a jejích vypisovatelů. Odborná porota z přihlášených projektů nominuje na titul Česká dopravní stavba / Technologie roku 2010 nejvýše 12 staveb a 4 technologie. Nominace budou zveřejněny v odborném tisku i na interneto-

vých stránkách soutěže k  hlasování veřejnosti. Vítězové budou vyhlášeni na slavnostním Galavečeru v  červnu 2011, odkud si ocenění odnese 5 staveb a 2 technologie a také bude vyhlášena Cena veřejnosti. Kromě těchto titulů mohou být udělena i ocenění další – např. Cena ministra dopravy, Cena ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury, Cena ministra životního prostředí, Cena prezidenta Svazu dopravy ČR a mnoho dalších. Do ročníku 2010 je důležité projekt přihlásit nejpozději 9. května 2011. Náležitosti přihlášky, její formulář i bližší pravidla soutěže jsou uveřejněny na www. sfdi.cz a www.top-expo.cz. V  loňském roce se soutěže zúčastnilo rekordních 30 společností, které přihlásily 43 různých staveb a technologií. Rozdáno bylo 21 cen. Titulem Česká dopravní technologie roku 2009 byla oceněna Dálniční SOS hláska TC SIPO 2. Titul Česká dopravní stavba roku 2009 získaly hned čtyři stavby, a to Mimo-

Stavba mimoúrovňového propojení silnice II/468 a průmyslové zóny v Třinci - Balinách

Stavba ve stísněných podmínkách řeší mimořádně funkčně a esteticky propojení silnice II/468 a průmyslové zóny v Třinci-Balinách. Mimoúrovňové křížení s železniční tratí a železniční vlečkou splňuje bezpečnostní a kapacitní požadavky napojení průmyslové zóny. Stavba je vstupní bránou do města Třince, a tak si specifika stavby vynutila návrh dvou síťových oblouků s velmi stlačenou konstrukční výškou betonové mostovky, jež spolu s kolmo navazujícími rampami půdorysně připomínají tvar maltézského kříže. úrovňové propojení silnice II/468 a průmyslové zóny v Třinci Balinách; Modernizace západní části žst. Pra-

ha – Hlavní nádraží, 2. část, nástupiště I-IV; Modernizace trati Veselí nad Lužnicí – Tábor, 1. část Dou-

bí u Tábora – Tábor a Rekonstrukce silnice III/2956 Vrchlabí – Strážné – Dolní dvůr – Lánov. Udělena

byla také Zvláštní Cena veřejnosti, tu získal nový most spojující obce Roudné a Vidov.

Cyklostezky údolími Tiché Orlice a Třebovou

Rekonstrukce silnice III/2956 Vrchlabí - Strážné - Dolní dvůr – Lánov

Hlavní předností stavby je využití stávající polní a lesní cesty v příměstských oblastech. Význam této investice je potvrzen monitoringem, který udává, že stavbu využívá denně více jak tisíc obyvatel. Cyklostezky tak podporují aktivní turistiku na Orlicko-třebovsku. Mají několik úseků s absolutním vyloučením motorových vozidel, dále mají úseky s povoleným vjezdem dopravní obsluhy a konečně mají i úseky vedené po komunikacích s plným provozem.

Kompletní rekonstrukce horské silnice III/2956 procházející Krkonošským národním parkem byla provedena velmi citlivě ke krajině a životnímu prostředí. Bylo maximálně využito recyklace stávající konstrukce a tím sníženy dopady provádění na její okolí. Prakticky nová silnice v délce 13,7 kilometru vybudovaná v náročných horských podmínkách výrazně zvýší bezpečnost dopravy.

Modernizace západní části železniční stanice Praha - Hlavní nádraží

Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor

Kompletní přestavba nástupišť I–IV se zvýšením hran nástupišť na 550 milimetrů nad temenem kolejnice zajistila komfortní výstupy a nástupy cestujících do vlakových souprav. Realizací stavby je zajištěn bezbariérový přístup na nástupiště - stávající schodiště byla doplněna výtahy a pohyblivými eskalátory. Dopravní rozdělení I.–IV. nástupiště stanice na sever a jih umožňuje současné odjezdy vlakových souprav do dvou směrů od každé nástupištní hrany, čímž došlo ke zvýšení kapacity stanice.

Liniová stavba je významná zejména zdvoukolejněním celého úseku, zvýšením rychlosti až na 160 km/h a zvýšením kapacity. Nové zabezpečovací zařízení a mimoúrovňové přístupy na nástupiště výrazně zvýšily bezpečnost železničního provozu. Úpravy provedené v rámci stavby rovněž podpořily zkvalitnění příměstské dopravy v řešené aglomeraci Planá nad Lužnicí – Sezimovo Ústí – Tábor. Projekt se snaží vyjít vstříc cestující veřejnosti a zejména nevidomým a slabozrakým. Samozřejmostí je bezbariérový přístup.

6

KN | únor 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Někdejší premiér ČR Jan Stráský byl ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou dočasně poveřen řízením Národního parku Šumava. Stráský působí dlouhou dobu v Radě NP Šumava a pracoval jako poradce pro hejtmana Jiřího Zimolu. Podle hejtmana by měl Stráský, jehož jmenování hejman uvítal, okamžitě začít řešit největší problémy parku. Mezi nimi jsou kůrovcová kalamita, nový plán péče, návštěvní řád nebo klidová území. „Myslím, že si s  tím dokáže poradit. Doposud Šumava jen nekoordiovaně tonula v problémech,“ uvedl Zimola. ● Jako úspěšný rok může z  hlediska počtu zahraničních turistů označit letopočet 2010 Jihočeský kraj. Jižní Čechy byly čtvrtým nejnavštěvovanějším regionem země, když sem dorazilo téměř 300 tisíc turistů. Meziroční nárůst činí 2 %, nejpočetnější skupinou cizinců, kteří do kraje přijeli, byli Němci. Podle statistik se před Jihočeským krajem umístila Praha, Karlovarský a Jihomoravský kraj. ● Šéf komunistů Vojtěch Filip byl vykraden. Zatím neznámý pachatel rozbil okénko jeho služebního auta před domem na českobudějovickém sídlišti, nic cenného ale politikovi neukradl. Poslanec byl vykraden už několikrát, a tak prý žádné cennosti ve vozidle nenechává. Vykradené auto mu tak způsobilo jen nepříjemnosti spojené se sepisováním protokolu, čekáním na policii a zpožděnou služební cestou.

JIHOČESKÝ KRAJ

Největší investice putuje do Budějovic Značná část investic Jihočeského kraje půjde letos na silniční hospodářství, na opravy a úpravy silnic v majetku kraje. „Jednou z finančně nejnáročnějších akcí bude výstavba zanádražní komunikace v Českých Budějovicích za 190 milionů korun. Na té se bude finančně podílet také město. Další silniční stavbou, která je v plánu v roce 2011, je kruhová křižovatka na obchvatu Husinec Běleč,“ řekl hejtman Jiří Zimola.

TÉMA Takzvaná zanádražní komunikace je silnice a podjezd pod kolejištěm budějovického nádraží. Stavba této komunikace je chápána jako strategicky důležitá a naléhavá, a proto patří podle územního plánu k investičním záměrům s nejvyšší prioritou. Jedná se o projekt města Ćeské Budějovice podporovaný krajem. „Deklarovali jsme snahu kraje investovat do Českých Budějovic významné prostředky z regionálního operačního programu. Jedná se o zhruba 200 milionů korun,“ uvedl hejtman. Druhé místo v objemu investic z krajského rozpočtu zaujímá společně školství a sociální oblast. „Chceme pokračovat v rekonstrukcích škol se zapojením evropských strukturálních fondů. Chystáme investici do domova důchodců v Otíně v Jindřichově Hradci a jednáme o rekonstrukci Domova důchodců Dobrá Voda," popsal hejtman Zimola další investice, které kraj připravuje z rozpočtu na rok 2011. Cílem přestavby domova pro seniory v Otíně je přeměnit do roku 2015 třílůžko-

vé pokoje na dvou a jednolůžkové s celkovou kapacitou obou služeb přibližně 100 uživatelů, a nabízet uživatelům volnočasové aktivity prostřednictvím vlastních zaměstnanců a také ve spolupráci s dobrovolnickými organizacemi. Služba domov se zvláštním režimem přitom poskytuje pobytové služby osobám s Alzheimerovou chorobou, hlubokou stařeckou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v tomto zařízení při poskytování sociálních služeb je proto přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob.

lem je podle kraje výrazně zklidnit dopravu tak, aby pohyb obyvatel v obcích, kolem kterých povedou dopravní trasy materiálu a osob na elektrárnu Temelín, byl bezpečnější. Investici společnost ČEZ připravovala ve spolupráci s Jihočeským krajem téměř dva roky. „Před zahájením tak velké stavby, kterou nové bloky v Temelíně jsou, je potřeba připravit i dopravní infrastrukturu. Před vlastní stavbou jsou tak realizovány obchvaty,

místní opatření v obcích či výstavba ubytovacích kapacit. Stavba nových bloků trvá pouze několik let. Nové obchvaty a další úpravy na komunikacích naopak dlouhodobě zlepší kvalitu života obyvatel v okolí elektrárny. Navíc investice 1,6 miliardy bude znamenat i významnou příležitost pro místní stavební firmy a pracovní uplatnění pro obyvatele jižních Čech,“ řekl k perspektivě připravovaných investic Antonín Ješátko, zástupce ředitele Jaderné elektrárny Temelín.

Jihočeský kraj říká, že vnímá Jadernou elektrárnu Temelín jako významného partnera. „Díky této dohodě a Rámcové smlouvě z dubna roku 2009 získal kraj finance, které významně přispějí k jeho rozvoji. I v době ekonomické krize a úsporných opatření si tak díky spolupráci se společností ČEZ můžeme dovolit rozsáhlé investice do rozvoje infrastruktury regionu,“ uvedl hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Michal Tillgen

VÝZNAMNÝM INVESTOREM JE TAKÉ ČEZ Investice do regionu však nepůjdou jen z krajské kasy. Společnost ČEZ vybuduje v Jihočeském kraji v souvislosti se záměrem dostavby elektrárny Temelín jedenáct nových obchvatů a provede řadu dalších místních opatření na komunikacích II. a III. tříd v jihočeských obcích. Do realizace těchto plánů ČEZ investuje zhruba 1,6 miliardy korun. Cí-

Významným investorem v Jihočeském kraji bude v letošním roce také energetická společnost ČEZ. zdroj: geologie.vsb.cz

PLZEŇSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Nové odborníky na servis výtahů bude školit Střední odborné učiliště elektrotechnické v Plzni, kde otevřeli Dílnu výtahů. Vybudování stálo 650 tisíc korun, z toho Nadace ČEZ přispěla částkou 450 tisíc a zbytek zaplatila škola. ● Ačkoliv se Krajské noviny sportem nezabývají, v  případě, že jde o peníze, výjimku uděláme. A o peníze jde určitě. Zveřejněna byla totiž informace o tom, kdo je vlastníkem plzeňského hokejového klubu. Ten fakticky ovládá hokejista Martin Straka. Je totiž jediným akcionářem HC Plzeň Investments, která je majoritním, sedmdesátiprocentním, vlastníkem extraligového klubu HC Plzeň 1929. Doposud měla Strakova společnost v  hokejovém klubu polovinu, další procenta čerstvě odkoupil od podnikatelů Jiřího Vlasáka a Zdeňka Pechra. ● Plzeňský Prazdroj dlouho odolával tlaku na stáčení piva do plastových lahví. Zákazníkům nabídl pivo v PETkách až v polovině roku 2009, kdy do nich začal stáčet své nejlevnější značky Primus a Klasik. Nyní pivovar oznámil, že připravuje stavbu nové stáčírny na PET lahve za 150 milionů korun. Bližší informace o tom, které značky piv bude do plastu stáčet, pivovar neoznámil, možné proto je, že se v plastu objeví i dosud v lahvích či plechovkách distribuované značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel, Radegast nebo Birell.

V Plzeňském kraji se staví silnice i rozšiřuje ZOO K nejvýznamnějším akcím na území Plzeňského kraje patří ty, které jsou financovány z evropských fondů. „Největším projektem podpořeným z ROP Jihozápad v Plzeňském kraji je výstavba silnice III. třídy Oselce – Chanovice. Projekt uspěl v 1. výzvě ROP Jihozápad a byl podpořen částkou 118 milionů korun,“ říká Adam Kotalík, tiskový mluvčí ROP Jihozápad.

TÉMA Silnice probíhá severně od obce Chanovice. Začátek trasy je ohraničen silnicí II/188 jižně od obce Oselce, konec trasy je na okraji silnice III/02015 před obcí Bezděkov u Kasejovic. Celková délka úpravy činí 5,31 km. Projekt, díky kterému došlo ke zlepšení dopravního napojení celé odlehlé oblasti a tamních venkovských sídel Chanovic a Nové Vsi, která dohromady čítají přibližně 900 obyvatel, také vyřešil odvedení tranzitní, především tedy nákladní, dopravy z Chanovic a Nové Vsi a snížil se tím negativní dopad dopravy na životní prostředí a bezpečnost místních obyvatel. „Jiným významným projektem v Plzeňském kraji je výstavba Africké a asijské expozice Zoologické a botanické zahrady města Plzně. Projekt byl podpořen v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad částkou ve výši 124 712 008 Kč. V rámci projektu byly vybudovány tři nové tématické okruhy pro návštěvníky ZOO Plzeň - Africká savana, Africký rovníkový prales a Asijská step. Každý okruh je vytvořen tak, aby návštěvníkům představil podobu

těchto oblastí včetně typických zvířat, fauny i klimatických podmínek v rámci jednotlivých pavilonů. Cílem projektu je zvýšit atraktivitu ZOO Plzeň jako vyhledávaného cíle turistického ruchu nejen v Plzni, ale také v rámci Plzeňského kraje,“ říká Adam Kotalík. KRAJ INVESTUJE BEZ ÚVĚRŮ A jaké nejvýznamnější investiční akce chystá Plzeňský kraj? „V letošním roce dokončujeme například výstavbu Centra sociálních služeb v Domažlicích či Domova sociálních služeb Liblín v Kozojedech. Zahájíme výstavbu nové budovy Zdravotní záchranné služby, odkoupíme dvě budovy gymnázií a začneme s jejich rekonstrukcí. Pokračujeme ve výstavbě Klatovské nemocnice, kde celková investice dosáhne cca 1,6 mld. Kč. Spolu s městem Plzeň řešíme obchvat města za 800 mil. Kč,“ říká o největších investicích hejtman Milan Chovanec. Významné investice jsou letos plánovány do oblasti sociálních služeb, školství a zdravotnictví. Pozadu však nejsou ani oblasti dopravy - obchvaty měst včetně Plzně, či kultury, zde bude kraj investovat například do rekonstrukce Muzea Šu-

Velkou akcí financovanou z evropských peněz je v Plzeňském kraji výstavba silnice III. třídy Oselce – Chanovice. zdroj: ROP Jihozápad mavy v Sušici. „Investiční výdaje Plzeňského kraje v roce 2011 byly naplánovány na částku 1 821 mld. Kč. V loňském roce činily investiční výdaje Plzeňského kraje 1 388 mld. Kč a v roce 2009 to byla částka 1 053 mld. Kč. Plzeňský kraj zapojuje do financování investičních akcí výhradně vlastní zdroje s využitím evropských dotací, tzn. že nepoužívá cizí (úvěrové) zdroje,“ doplňuje hejtman. Z plánovaných investičních prostředků je určeno na předfinancování projektů EU 774 mil. Kč. Zbývající prostředky jsou vlastní investiční výdaje, tj investice do výstavby Klatovské nemocnice, která činí 554 mil. Kč, dále stavební investice, investiční dotace a nákupy budov a pozemků.

PLZEŇ INVESTUJE HLAVNĚ DO DOPRAVY, SPORTU A KULTURY Velké investiční akce chystá také krajské město Plzeň. K  největším investičním akcím města patří pro tento rok kupříkladu zahájení společné investice Plzně a Plzeňského kraje, kterou je 1. etapa městského okruhu v úseku Domažlická - Křimická. „Odhadované náklady jsou ve výši jedné miliardy korun. Plzeňský kraj se bude prostřednictvím Krajské správy a údržby silnic Plzeňského kraje podílet finanční částkou 770 milionů korun, město Plzeň částkou 230 milionů korun,“ říká Zdeňka Kubalová z  tiskového oddělení kanceláře primátora. Jinou velkou akcí je 2. etapa rekonstruk-

ce tramvajové tratě Karlovarská. Jde o rekonstrukci úseku od ulice Na Chmelnicích až po zastávku U Družby. Finanční náklady jsou ve výši 230 milionů korun. Rekonstrukce stadionu ve Štruncových sadech, která je naplánována na tři roky za celkovou částku 357 milionů korun, si v letošním roce vyžádá částku 185 milionů korun. Zahájena bude také výstavba nové budovy divadla Jízdecká, jejíž náklady jsou projektanty spočtené na 839 milionů korun bez DPH. Nyní se řeší projekt a stavební povolení. „Z výše uvedeného je zřejmé, že finanční prostředky budou čerpány v tomto roce především v oblasti dopravní, sportu a kultury,“ doplňuje Zdeňka Kubalová. Jana Bartošová

KARLOVARSKÝ KRAJ

KN | únor 2011 |

Karlovarský kraj má zeštíhlený plán akcí Plán akcí Karlovarského kraje na rok 2011 je oproti předchozím létům značně zeštíhlený, jelikož vlivem krize bylo nutno snížit příspěvky na investiční akce i na provoz. Například příspěvek Karlovarského kraje v oblasti dopravy na rok 2011 se snížil oproti roku 2008, tedy době před krizí, o 52 miliony Kč, a proto se musí Krajská správa a údržba silnic snažit získávat finanční prostředky na investiční akce z dotačních prostředků EU.

TÉMA Prostředky získané od Karlovarského kraje jsou používány především na splácení úvěrů, kterými jsou financovány nebo předfinancovány investiční akce. V dopravě lze tedy dopad krize vyjádřit tak, že oproti období před krizí je nyní možno ročně realizovat pouze cca 87 % akcí. Obecně platí, že všechny volné zdroje včetně úvěrů jsou soustřeďovány hlavně na kofinancování projektů financovaných ze strukturálních fondů. Zvláště v době, kdy krajské projekty financované prostřednictvím ROP přišly o příspěvek ze státního rozpočtu. V  oblasti dopravy je na letošní rok naplánována například oprava mostu Hřebeny, která si vyžádá 1,65 milionu korun, oprava mostu ve Valči za 2,25 milionu, oprava mostu Nová Farma za 2,05 milionu a oprava mostu u Starosti za 3,35 milionu. Devětatřicet milionů korun si vyžádají

nutné opravy silničních povrchů v kraji, 16 milionů výstavba opěrných zdí a sanace svahů. Na odvodnění komunikací je počítáno s  dalšími 10 miliony. Nejvíce si vyžádají náklady na údržbu silnic II. a III. třídy. V tomto případě se jedná o 204 miliony Kč. Celkem si opravy a údržba silnic v  letošním roce vyžádají 288,2 milionu.

stanic 800 tisíc Kč. K  dalším menším akcím v  oblasti kultury patří například plánovaná oprava kašny v  sokolovském zámku za 500 tisíc Kč. Celkově krajský rozpočet počítá v  oblasti kultury s  8,5 milionu korun. Největší akcí v  oblasti sociální je přestavba druhého podlaží v Domově pro seniory Spáleniště v  Chebu, která se koná v  rámci transformace tohoto zařízení na dům s  pečovatelskou službou. Akce si vyžádá 7 milionů Kč. Další jeden a půl mili-

onu si vyžádá vybavení tohoto podlaží včetně telefonní ústředny. Oprava střešní konstrukce a pláště LDN Nejdek bude stát dalších více než šest a půl milionu. Celkové náklady na sociální oblast představují 17,6 milionu. Do školství v letošním roce půjde přes 25 milionů na investicích. Velkou část z  nich, konkrétně 19 milionů, bude stát rekonstrukce školní budovy v  Karlových Varech. Více než dva miliony budou na faktuře za odvlhčení budovy Dětského domova v Mariánských Láz-

STRUČNĚ A JASNĚ

ních a zhruba dvoumilionové náklady si vyžádá rekonstrukce sprch v Dětském domově v Aši. K  velkým investičním akcím, které budou financovány z ROP Jihozápad, paří Dopravní terminál Cheb za 117 milionů Kč, který má být dokončen v  roce 2012, Dopravní terminál Mariánské Lázně za 75 milionů Kč, který má být dokončen rovněž v roce 2012, a Karlovarská karta za 85 milionů Kč. I v  tomto případě má být akce dokončena v roce 2012. Jana Bartošová

NA OBCHVAT CHEBU PŮJDE 10 MILIONŮ Další peníze v  oblasti dopravy půjdou do investičních akcí. Deset milionů si v  letošním roce vyžádá jihovýchodní obchvat Chebu, stejně tak jako modernizace silniční sítě v  Hroznětíně. Se 7,5 milionu se počítá na statické zajištění silnice Oloví – Boučí. Celkově si tyto akce vyžádají 69,8 milionu korun. V  oblasti kultury patří k  významnějším akcím rekonstrukce opěrné zdi na horním dvoře mincovny v  Jáchymově, na kterou je v  rozpočtu kraje vyčleněno 5 milionů Kč. Krajská knihovna Karlovy Vary získá na upgrade 40 knihovnických

Nemalé peníze v Karlovarském kraji jdou do údržby a opravy silnic.

7

zdroj: Karlovarský kraj

● Služby sociální rehabilitace a sociálně terapeutické dílny vzniknou v rámci třetího krajského individuálního projektu s názvem „Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje“. Dodavatelem projektu je Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví. ●Porcelánka Haas & Czjzek Horní Slavkov, jež patří k nejstarším v Čechách, přerušila kvůli nedostatku zakázek výrobu. Podle prohlášení ředitele společnosti Zdeňka Uhlíře, ale není údajně vyloučeno, že produkci po zlepšení situace na trhu obnoví. ● Obvinění ze snahy zneužít odborářské výzvy Děkujeme odcházíme k  překotné privatizaci nemocnice čelí Karlovarský kraj. Prohlásil to primář ARO karlovarské nemocnice Roman Brázdil s  tím, že když se to kraji podaří, bude Karlovarsko jediným regionem, kde nebude ani jedna nemocnice kontrolovaná státem nebo krajem. Hejtman Josef Novotný ale tvrdí, že pronájem nemocnic je otázkou debaty a není to záležitost brzkého termínu. Pronájem Karlovarské krajské nemocnice se příliš nelíbí ani náměstkovi ministra zdravotnictví Vladimíru Pavelkovi. Podle něj je nutné provést restrukturalizaci současné sítě nemocnic.

ÚSTECKÝ KRAJ

Investice do silnic v kraji překročí miliardu Investice v  Ústeckém kraji nepřekvapí. Samospráva se snaží podporovat nemocnice, školy, sociální ústavy a také silnice. Právě do silnic jde tradičně největší objem finančních prostředků. V  letošním roce tomu není jinak. Kraj chystá projekty za stovky milionů korun. Pomůže i Evropská unie.

TÉMA Kraj počítá v letošním roce s investicemi ve výši 2,7 miliardy korun. Podle náměstka hejtmanky Pavla Koudy je většina těchto prostředků určena na obnovu majetku kraje. Opravovat se tak budou především silnice, školy nebo sociální ústavy. „600 milionů korun musíme navíc investovat do škod, které v létě především na Děčínsku způsobily povodně,“ řekl Pavel Kouda. V  sociální a zdravotní oblasti se letos příliš investic nedočkáme. Situace je tak podobná jako v předchozím roce, kdy investice omezila hospodářská krize. Kraj musí při investování postupovat opatrně. „Jakákoliv další úsporná opatření v investicích v oblasti sociální i zdravotní nepřichází prakticky v úvahu. Již více jak rok jsou investice omezeny do havarijních stavů, případně jsou na rozvojové projekty využívány prostředky Evropské unie,“ uvedla tisková mluvčí kraje Magdalena Hanáčková. Přesto i v  sociální oblasti najdeme některé nákladnější investiční projekty. Tím největším je dvousetmilionová rekonstrukce

Ústavu sociální péče Jiříkov. Kraj přispěje na tento projekt částkou 60 milionů korun. Také oblast školství čeká jeden nákladnější krajský projekt. Je jím revitalizace Střední průmyslové školy v  Ústí nad Labem. „Projekt bude stát celkem 158 milionů. Dokončen by měl být v  průběhu roku 2012,“ doplnila tisková mluvčí. PŘES MILIARDU DO SILNIC Nejvíc peněz putuje každoročně na dopravu.Vždyť jen tři největší dopravní projekty spolykají přes miliardu korun. Většinu ovšem zaplatí Evropská unie. Největší dopravní projekt letošního roku je realizován s  pomocí ROP Severozápad. Jde o několik let očekávanou rekonstrukci silnice z Podbořan do Kadaně. Opravy mají stát celkem 620 milionů korun. Projekt se tak zařadil mezi nejnákladnější investiční akce posledních let. Součástí prací bude i několik mostů a dva kruhové objezdy, z  nichž jeden vyroste přímo v Podbořanech. Město i kraj tak doufá v ulehčení části města od frekventované dopravy. Práce by podle tiskové mluvčí kraje Magdaleny Hanáčkové měly začít v březnu tohoto roku.

Ani v letošním roce se obyvatelé kraje nedočkají dostavění úseku dálnice D8. Investici státu brzdí řada byrokratických překážek. zdroj: www.glosiet.cz Druhou velkou dopravní akcí je rekonstrukce důležité silnice z Loun do Ročova. Oprava tohoto patnáctikilometrového úseku bude stát 232 miliony korun. „Na tuto akci získal kraj také dotaci z  ROP Severozápad. Opravy by měly být dokončeny v  listopadu tohoto roku,“ dodává tisková mluvčí. Trojici největších dopravních projektů letošního roku završuje plánovaný obchvat Roudnice nad Labem. Ten má přijít přibližně na 300 milionů korun a jeho realizaci předchází složité výkupy řady pozemků, které jsou pro spuštění stavby nutné.

ÚSTÍ SÁZÍ NA SPORT A KULTURU Ústí nad Labem vyčlenilo na investiční část rozpočtu pro rok 2011 přes 340 milionů korun. Peníze město použije především na revitalizace částí města, sport a kulturu. Největším letošním projektem je rekonstrukce plaveckého areálu na Klíši. Z  rozpočtu města na tuto akci půjdou 93 miliony. Z dalších akcí lze jmenovat pokračování revitalizace Domu kultury nebo městských částí Mojžíř a Neštěmice. Téměř 55 milionů je připraveno také na vybudování sportovišť pro veřejnost v

místě po zdemolovaném sektorovém centru na Severní terase. Samozřejmě i další města v  kraji hodlají provádět řadu investic. Například Most vyčlenil na investice přes 115 milionů korun. „Počítáme například s  novými parkovacími plochami za osm milionů korun, rekonstrukcí školního hřiště a výstavbou dalšího centrálního hřiště za celkem deset milionů korun,“ uvedl náměstek primátora Karel Novotný. Desítky milionů půjdou i na projekty v Děčíně. V centru vznikne multimediální centrum s  knihovnou a proběhne také revitalizace zámeckých zahrad a parku na Mariánské louce. Filip Appl

STRUČNĚ A JASNĚ ● Problém Ústeckého kraje, který se dostal až na jednání Nejvyššího soudu, je vyřešen a dává vodítko i ostatním regionům. Nejvyšší soud totiž zamítl dovolání Dopravního podniku Ústeckého kraje a potvrdil tak předchozí rozsudky nižších instancí, které tvrdily, že firma, která nemá v  rámci své vlastnické struktury nic společného s  Ústeckým krajem, nesmí jeho název používat ve svém jméně. Rozsudek znamená, že české firmy nemohou ve svých názvech používat názvy samosprávných celků. Pokud k  tomu nemá souhlas kraje, jde o neoprávněný zásah do jeho práv, tvrdí Nejvyšší soud. ● Hejtmanka Jana Vaňhová se sešla se zástupci Svazu pacientů ČR, se kterými jednala o možných společných projektech. Na závěr jednání bylo mezi oběma zúčastněnými stranami podepsáno memorandum o spolupráci. Kraj se svazem chce spolupracovat například v  boji proti dětské obezitě a v  podpoře zdravého životního stylu. „Hlavní problém vidím například v  automatech ve školách. Chceme, aby si ředitelé uvědomili, že již těmito automaty ovlivňují budoucí životní styl dětí,“ uvedla po podpisu hejtmanka.

8

KN | únor 2011 |

PARDUBICKÝ KRAJ

Silničáři předvedli zimní údržbu v přímém přenosu Správa a údržba silnic Pardubického kraje je na výši nejenom v oblasti technologií. Nyní ukázala, že jí není cizí ani otevřenost vůči veřejnosti. Té nabídla na svém chrudimském cestmistrovství pohled pod svou pokličku, když uspořádala akci „Zimní údržba v  přímém přenosu“. Návštěvníci akce měli jedinečnou možnost seznámit se s tím, jak to v praxi probíhá na území Pardubického kraje, když udeří zima. Zajímavou akci si nenechala ujít ani senátorka Miluše Horská, starosta Chrudimi Petr Řezníček nebo předseda finančního výboru krajského zastupitelstva Miroslav Krejčí. A přestože ten den zima svou moc nepředváděla, vůbec to nevadilo. I bez přívalů sněhu mohli silničáři ukázat, jak prostřednictvím moderních technologií získávají informace o aktuální situaci, jak vypravují, koordinují a kontrolují jednotlivá vozidla. Silničáři představili systémy, které na základě informací z  různých meteorologických stanic a webových kamer hlásí teplotu vzduchu, teplotu vozovky, rosný bod či rychlost větru a které dispečerům umožňují poslat techniku tam, kde je jí opravdu potřeba. Podobně jako třeba u zdravot-

nické záchranné služby díky navigačním systémů vědí, kde se aktuálně jejich vozidla pohybují, jak provádějí údržbu či jak rychle jedou. Mohou tak nejen poslat vozidlo na správné místo, ale mohou také vyhodnotit ujeté kilometry a spotřebovaný materiál. „Tahle skutečnost je pro nás velmi důležitá. Můžeme svou práci dělat efektivně, máme přehled o spotřebovaném materiálu a o tom, zda je užíván tam, kde má být. To nám samozřejmě šetří také finanční prostředky, které pak můžeme investovat alespoň do malých oprav poničených silnic,“ řekl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec a dodal: „Těší mě, že tohle všechno teď mohla poznat i veřejnost a že si udělala reálnou představu o naší práci.“ Myšlenku uspořádat akci, kte-

Tyto stroje většinou potkáváme na silnicích v době, kdy udeří zima. rá by veřejnosti zblízka předvedla činnost silničářů a uká-

Akci krajských silničářů si nenechali ujít ani (zleva) senátorka Miluše Horská, ředitel SÚS Pk Miroslav Němec, starosta Chrudimi Petr Řezníček a předseda finančního výboru krajského zastupitelstva Miroslav Krejčí.

zala technologie, které cestáři používají, kvitoval i náměstek hejtmana Jan Tichý. Představitel Pardubického kraje, který má v gesci dopravu, dopravní obslužnost a investice, tvrdí, že moderní technologie nejenom usnadňují silničářům práci, ale i šetří peníze kraji. „Technologie, které používá Správa a údržba silnic Pardubického kraje, patří už několik let nejenom ke špičce v  naší republice, ale v  celé Evropě. Tyto prostředky zvyšují efektivitu práce našich silničářů, což pochopitelně přináší kraji úsporu finančních prostředků,“ konstatoval náměstek hejtmana Tichý. „Jsem rád, přestože jsem se akce bohužel nemohl zúčastnit, že se s prací silničářů mohla seznámit veřejnost. Občané tak měli možnost vidět, co všechno jejich činnost obnáší a že někdy i při nejvyšším úsilí a nasazení není možné zvládnout všechny momentální rozmary poča-

sí. Myslím, že nejenom s  prací krajských silničářů, ale i s jejich snahou o neustálé zdokonalování péče o silnice můžeme být spokojeni.“ Také předseda finančního výboru krajského zastupitelstva Miroslav Krejčí vysoce oceňuje skutečnost, že pro Správu a údržbu silnic Pardubického kraje není její činnost jen o pluzích nebo lopatách. „Jsem rád, že SÚS Pk patří mezi velmi progresivní organizace a snaží se ve své činnosti využít nejnovější techniku a moderní navigační a meteorologické technologie. Zde je SÚS příkladem nejen pro Českou republiku, ale i pro zahraničí. Většina obyvatel vidí často jen čisté a spravené silnice, ale už si nedokáže představit, co vše, jaké úsilí, jaká práce tomu předchází a jaká technika se na tom všem podílí. A dobrá práce SÚS, to je i dobrá prezentace celého Pardubického kraje,“ domnívá se. „Jsem z Morav-

ské Třebové a často odtud jezdím i do sousedních krajů a musím konstatovat, že naše SÚS se nemá za co stydět a stav úklidu a údržby silnic je v  našem kraji na podstatně vyšší úrovni než v těchto sousedních krajích.“ Podle zájmu návštěvníků akce i jejich pozornosti, kterou věnovali prezentaci, je jasné, že akce byla přitažlivá nejenom pro odborníky a zainteresované. „Podívat se na silničářskou techniku a především do dispečinku byla skvělá příležitost. Takhle to vypadá, že silničáři jsou skutečně profesionálové. Jen doufám, že se to projeví i na těch silnicích,“ prohlásil jeden z  návštěvníků Petr Novotný z Chrudimi. Na něj navázal ředitel krajské Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Budeme pracovat i nadále jak budeme nejlépe umět. A určitě i nadále budeme otevření vůči veřejnosti a brzy ji zase k nám pozveme,“ slíbil.

Silničáři ukázali návštěvníkům také svůj vozový park a techniku.

Jiří Mašík z chrudimského cestmistrovství názorně předvedl činnost dispečinku.

Zájem veřejnosti, zejména mladých lidí, byl opravdu značný.

LIBERECKÝ KRAJ

KN | únor 2011 |

Na opravy mostů půjde čtvrt miliardy

STRUČNĚ A JASNĚ ● Liberecký kraj podle svého hejtmana Stanislava Eichlera zatím horský hotel s  vysílačem Ještěd nekoupí, nemůže si to prý dovolit. Dominanta Liberecka je nyní ve vlastnictví Českých radiokomunikací, které nemají o chátrající hotel zájem, jde jim o vysílač. Pokud by kraj měl stavbu převzít, potřeboval by na jeho zakoupení 80 milionů, dalších 200 milionů korun by stály opravy. Opozice ale tvrdí, že ještě před posledními krajskými volbami měl kraj připraveno na Ještěd 100 milionů, samospráva je ale následně rozpustila na kofinancování oprav silnic.

V roce 2010 investoval Liberecký kraj téměř 117 milionů korun, na projekty Evropské unie a na jejich spolufinancování pak vydal 180 milionů. „Rozpočet pro rok 2011 byl již schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje, teď máme před sebou provedení schválených investičních akcí realizovat. Jedná se o investice Libereckého kraje ve výši téměř 125 milionů korun a dalších 150 milionů má kraj připraveno na spolufinancování projektů Evropské unie,“ řekl krajský radní Zdeněk Bursa.

TÉMA Z této částky bude resort školství investovat do svých škol a školských zařízení částku okolo 60 milionů korun. Resort sociálních věcí má v rozpočtu na investice něco přes 6 milionů, odbor dopravy 23 miliony, další prostředky půjdou z regionálního operačního programu. Resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu bude v roce 2011 investovat 6 milionů, resort zdravotnictví 4,5 milionu, na územní plán a na vypracování zásad územního rozvoje Libereckého kraje bude vynaloženo přes 2 miliony korun. Tak mluví čísla, jaké však budou konkrétní významné investiční akce v kraji? „V roce 2011 čeká Liberecký kraj další etapa realizace projektů z Operačního programu Životního prostředí, například to bude zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu v objemu finančních prostředků cca 10 milionů, a dále budovy Střední školy řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou za téměř 40 mil. Kč,“ uvedl tisko-

vý mluvčí kraje Jiří Langer. Další investicí z tohoto programu bude Alej Libverda a nově z programu Zelená úsporám zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí objektu Léčebny respiračních nemocí ve Cvikově. Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu začne rok 2011 velkou sportovní akcí, kterou bude Zimní evropský olympijský festival mládeže. V investicích chystá školský odbor doplňkové moduly, například dokončení investiční akce výstavby rodinných domů pro děti z Dětského domova Frýdlant, rekonstrukci střechy ISŠ v Semilech nebo rekonstrukci topného kanálu a teplé užitkové vody v areálu Střední školy gastronomie a služeb v Liberci. ODBOR DOPRAVY NEČEKÁ LEHKÝ ROK Odbor dopravy bude mít slovy mluvčího Langera v roce 2011 nelehký úkol, a to především investice do komunikací zničených povodněmi v roce 2010. Dále Liberecký kraj čeká realizace několika akcí na silnicích a mostech z projektů ROP. Patří sem například přeložka komunikace II/592

9

Investice Libereckého kraje letos poputují také do Lázní Libverda.

zdroj: Lázně Libverda

● O trochu déle si budou muset řidiči počkat na novou silnici z Bílého Kostela do Hrádku nad Nisou, která měla zrychlit cestu ke státní hranici s  Polskem a do Německa. Silnice měla být hotová už v  říjnu letošního roku, její stavba se ale zřejmě protáhne až do srpna roku příštího. Podle vedení Ředitelství silnic a dálnic je na vině opakované vyvlastňovací řízení s jedním z  majitelů pozemků, na kterém má silnice stát.

ROP. Výše investic dosahuje kolem 240 milionů korun, což je oproti odhadu podstatně méně. A dokládá to fakt, že dobře postavená a vypsaná veřejná zakázka dokáže ušetřit spoustu finančních prostředků,“ dodal Langer. Odbor kultury chystá opravu depozitáře v Mníšku pro Oblastní galerii v Liberci, rekonstrukce střechy na Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě, dále s největší pravděpodobností do-

jde k přestěhování Oblastní galerie v Liberci do objektu bývalých lázní na Masarykově třídě. Odbor životního prostředí a zemědělství se v roce 2011 zaměří na vypracování plánu ochrany území před povodněmi. Odbor zdravotnictví má v roce 2011 největší úkol, a to modernizaci jednotlivých objektů Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. Michal Tillgen

● Bývalý olympionik, držitel dosud platného světového rekordu v  hodu oštěpem a člen Mezinárodního olympijského výboru Jan Železný se postavil za Kateřinu Neumannovou. Při návštěvě Liberce řekl, že má divný pocit z  toho, že za dluhy po lyžařském mistrovství světa může jeho sportovní kolegyně. „Já si to nemyslím. Domnívám se, že kdyby to nebyla ona, už je to dávno vyřešené,“ řekl v Liberci Jan Železný.

Chrastava - II.etapa, přestavba křižovatky silnice I/35 a ul.České mládeže, rekonstrukce silnice, Mimoň - okružní křižovatka Kozinovo náměstí rekonstrukce ulic Nemocniční a Pod Špičákem – Tanvald a další. V letošním roce bude rovněž zahájena rekonstrukce 52 mostů na komunikacích Libereckého kraje. „Tuto rozsáhlou investiční akci bude Liberecký kraj financovat z přijatého úvěru a z peněz

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Kraj navýšil kofinancování evropských projektů V loňském roce se Královéhradeckému kraji podařilo dokončit projekty za stovky milionů korun. Rekonstruovaly se silnice a značné peněžní částky šly například i do sociální oblasti. Také v letošním roce chce kraj investovat. A to především znovu do dopravy, ale také do školství nebo zdravotnictví.

TÉMA Finanční krize podle všeho neskončila a kraje musí stále šetřit. Oslabenou schopnost investovat však pomáhají kompenzovat fondy Evropské unie. Bez dotací by totiž většina projektů nemohla být vůbec realizována. „Dotace z Evropské unie jsou pro Králo-

véhradecký kraj významným zdrojem investic. Snažíme se proto částky na kofinancování evropských projektů navyšovat. V letošním roce je v krajském rozpočtu vyčleněno na tyto účely téměř 250 milionů korun, tedy zhruba o 40 milionů více než loni,“ řekl náměstek hejtmana Josef Táborský. Peníze bude kraj investovat do celé řady projektů, jako jsou další opravy opěrných zdí u silnic, zateplování školních budov nebo výstavba Archeopar-

ku ve Všestarech za téměř 50 milionů korun. A další projekty kraj připravuje a hodlá na ně z Evropské unie získat 500 milionů. Hradec se tak možná dočká například nového digitálního planetária. Tradičně velký objem peněz z krajské pokladny spolknou zdravotnické projekty. Kraj plánuje například zřízení nového operačního střediska zdravotnické záchranné služby za téměř 39 milionů korun. Investice do jednotlivých zařízení půjdou podle krajské radní Jany Třešňákové hlavně do Trutnova. Bude se zateplovat za 30 milionů. „Prioritou je, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny obyvatele regionu a aby byla

V minulých letech provedla firma BAK rozsáhlou modernizaci nemocnice v Trutnově. Letos půjdou peníze na zateplení dalších budov. zdroj: www.bak.cz

poskytována v příjemných prostorách. Zateplení budov navíc snižuje provozní náklady nemocnic,“  doplnila Jana Třešňáková. NA DOPRAVU PŮL MILIARDY Podle radního Josefa Ješiny jen v oblasti silniční dopravy kraj proinvestuje půl miliardy korun. „Mezi největší letošní stavební akce patří například rekonstrukce opěrných zdí na silnici spojující Vrchlabí se Špindlerovým Mlýnem. Chystají se rekonstrukce dalších osmi mostů za předpokládaných 85 milionů korun. Letos se bude realizovat další balík silničních staveb s evropskou finanční podporou,“ uvedl Josef Ješina. Uleví se také některým městům. V  Novém Bydžově už začaly práce na rekonstrukci průtahu města. Většinu ze 46 milionů zaplatila Evropská unie. Oddychne si také Solnice na Rychnovsku. V rámci tamní průmyslové zóny vznikne obchvat za 85 milionů. Peníze z krajské kasy poputují také na řadu projektů v  sociální oblasti. Kraj chce především pokračovat v  rekonstrukcích domovů pro seniory. Za hlavní investiční akce letošního roku v této oblasti označil náměstek hejtmana Vladimír Derner rekonstrukce domovů v Teplicích a a Černožicích. „Do těchto staveb plánuje kraj investovat více než 100 milionů korun. Podstatnou část financí chceme získat od ministerstva práce a sociálních věcí.“

HRADEC NAKOUPÍ TROLEJBUSY Důležité investice lze najít samozřejmě i v ostatních oblastech. Celkem desítky milionů letos půjdou na rekonstrukce a zateplení škol, propagaci a prezentaci kraje jako turistické oblasti či digitalizaci úřadu. Srdce kraje, totiž Hradec Králové, má také své investiční plány. Navíc podpořené solidní částkou 560 milionů korun. Na co se tedy občané města mohou těšit? Město chce například nakoupit 31 nový trolejbus za více než 330 milionů korun. Měly by začít rekonstrukce některých křižovatek a pracovat by se mělo i na opravách Velkého náměstí. Dlouhodobý problém má Hradec s nedostatkem mateřských školek. I to se bude prostřednictvím investic snažit vylepšit. Miliony tak půjdou na vybudování nové mateřské školky v Podzámčí na Labské louce. Při pohledu na klíčové investice ostatních měst vidíme, že evropské fondy mají svůj nezastupitelný význam všude. EU se tak podílí na rekonstrukci náměstí za 94 miliony ve Dvoře Králové nad Labem nebo na plánované výstavbě nové lanovky na Sněžku za 316 milionů. Právě projekt města Pec pod Sněžkou však nabírá zpoždění kvůli problémům s výběrovým řízením na hlavního dodavatele a není jasné, kdy se nakonec začne stavět. Filip Appl

STRUČNĚ A JASNĚ ● Královéhradecký kraj hlásí, že jeho samospráva ušetřila v  loňském roce 3,6 milionu korun. Uspořit se podařilo tím, že politici jeli na méně zahraničních cest a srazili výdaje na reprezentační účely, pohoštění a dary. Ve svých výdajích šetřili politici už v roce 2009 a postupné navazování dipolomatických kontaktů prý bude oživeno po odeznění dopadů krize. Běžného člověka by ani nenapadlo, kolik se dá na cestách a dárečcích ušetřit… ● Krajské policejní ředitelství chce stáhnout přes 250 policistů dosud sloužících v  příhraničních oblastech Královéhradeckého kraje a přesunout je do velkých měst. Nejvíce policistů by mělo odejít z  Náchodska. To se ale příliš nelíbí starostům obcí v dotčených oblastech, obávají se zvýšené kriminality. Vedení policie ale argumentuje tím, že po vstupu země do schengenského prostoru není na hranicích už tolika policistů potřeba. ● Zástupci Opočna jednali s  lékaři o využití budovy místní chirurgie. V  objektu, který je ve vlastnictví kraje, funguje ambulance a ordinace, dvě patra jsou ale uzavřená. Lékaři se s městem shodli na zájmu udržení tohoto stavu, případně pronájmu dalším lékařům. Jak ale řekl starosta Opočna Štěpán Jelínek, takovým způsobem lze provozovat jen část budovy, uvažuje se proto o možnosti využití jiného objektu. Jednání s krajem je naplánováno na březen.

10

KN | únor 2011 |

ČESKÁ REPUBLIKA

Národní technické muzeum je opět otevřeno V polovině února po více než čtyřleté rekonstrukci otevřelo své zbrusu nové expozice Národní technické muzeum v Praze. Kromě dopravní haly s řadou vzácných exponátů jsou k vidění i předměty, které dosud nebyly vystaveny. Zdá se, že se máme na co těšit!

NOVINKY V EXPOZICI DOPRAVY Poutavý historický příběh automobilové, motocyklové, cyklistické, letecké a lodní dopravy v českých zemích představí rozsáhlá expozice, umístěná opět v hlavní muzejní dvoraně se třemi galeriemi, 70 metrů dlouhé, 25 metrů široké a 14 metrů vysoké. Chybět nebudou ani menší expozice vývoje hasičské techniky a železniční dopravy, i když některé exponáty tu už budete hledat marně – například obrovské lokomotivy, které se přesunou do chystaného železničního muzea na Masarykově nádraží. Nablýskané parní krasavice ovšem

uvolnily místo jiným vozidlům, na které dřív nezbývalo místo – například koněspřežnou hasičskou stříkačku z roku 1795, vůz Benz Viktoria z roku 1893, první automobil provozovaný na našem území, první automobil vyrobený na našem území roku 1898 NW Präsident nebo první u nás vyrobený závodní automobil vůz NW 12 HP Rennzweier. Chybět samozřejmě nesmí ani muzejní klenot první kategorie, letoun Kašpar JK, systém Blériot z roku 1911, s nímž Jan Kašpar uskutečnil před sto lety první dálkový let u nás.   PŘÍBĚHY OSOBNOSTÍ První návštěvníci vstoupili do interiérů Národního technického muzea 16. února. Toto datum nebylo vybráno náhodně – o den dříve, patnáctého února, jsme si totiž připomněli 180.

výročí narození českého mecenáše, architekta a stavitele Josefa Hlávky (1831–1908), který se zároveň stal prvním prezidentem České akademie věd a umění. Mimochodem, po Josefu Hlávkovi je pojmenován most přes Vltavu, který spojuje Karlín s  Holešovicemi, a mezi ostatními pražskými mosty drží nezanedbatelný rekord: navzdory všem měnícím se politickým režimům dodnes nese původní jméno. Příběh svých majitelů připomíná také řada exponátů Národního technického muzea. Těšit se například můžete na jediný dochovaný vůz dvorního salonního vlaku císaře Františka Josefa z roku 1891, automobil značky Tatra 80 z roku 1935, který používal prezident T. G. Masaryk, automobil Tatra 87 z  roku 1947, který sloužil cestovatelům Hanzelkovi a Zikmundovi či pancéřovaný vůz Mercedes Benz 540 K z  let 1939–1942, užívaný K. H. Frankem.   STALETÍ LIDSKÉHO DŮVTIPU Při rekonstrukci se samozřejmě proměnily i další muzejní expozice a dostalo se i na obory, pro které dřív nezbývalo místo. Poprvé během více než šedesáti let existence Národního technického muzea tak budete moci obdivovat sbírky architektury, kde se projdete secesní a kubistickou ulicí s dobovou dlažbou a nahlédnete do pracoven architektů 19. a 20. století, vybavených origi-

přes maketu živnostenského fotografického ateliéru z přelomu 19. a 20. století, v expozici astronomie si prohlédnete vzácné astronomické přístroje ze 16. století, s nimiž pracoval Tycho Brahe – ty pocházejí ze sbírky technických přístrojů císaře Rudolfa II. V polovině února sice nebyly otevřeny všechny prostory, ale na otevření dalších expozic určitě nebudete čekat další čtyři roky. Těšit se můžete například na

hnací stroje a motory, sbírky „pomocníků v  domácnosti“, příběh Národního technického muzea či znovuotevření makety uhelného a rudného dolu v  podzemí muzea.   Více tipů na výlety a dovolenou v  Česku najdete na www.kudyznudy.cz.

nou stránku přípravy řídí Technologické centrum Hradec Králové (TC HK).

nici workshop na téma Obnovitelné zdroje energie v Polsku a Čechách.

Během prvního monitorovacího období došlo k pořízení grafického manuálu projektu včetně souvisejících služeb, k tvorbě propagačních materiálů, registraci domény projektu www.czeplinn.eu a uskutečnění několika schůzek. Zahajovací konference projektu se uskutečnila 9. 12. 2009 ve Walbrzychu. V druhém monitorovacím období došlo k vytvoření portálu CZEPLINN, sběru informací z podnikatelského sektoru a ze sektoru středních a vysokých škol. Dne 17. 6. 2010 proběhl ve Swid-

ZAPOJENÍ PARTNEŘI

úkolem je zajišťovat veškeré aktivity spojené s realizací a administrací projektu za vedoucího partnera projektu Česko-polský inovační portál - Královéhradecký kraj.

nálním nábytkem. K  vidění jsou i atraktivní modely mnoha nerealizovaných staveb ze začátku 20. století, například plánovaná dostavba Staroměstské radnice z roku 1909. Novinkou je také polygrafická expozice, která by měla připomínat tiskařskou dílnu z přelomu devatenáctého a dvacátého století, stylově vonící tiskařskými barvami s prostorem určeným pro workshopy. Do expozice Foto kino projdete

Redakce portálu Kudy z nudy, CzechTourism

Česko-polský inovační portál Czeplinn Projekt Česko-polský inovační portál je realizován za finanční spoluúčasti ERDF v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika, Prioritní osa 2: Podpora rozvoje podnikatelského prostředí a cestovního ruchu, oblast podpory 2.1: Rozvoj podnikatelského prostředí.

VIZE A CÍLE Hlavním cílem projektu je vytvoření komunikační platformy zaměřené na zvýšení informovanosti o inovačním prostředí v příhraničních regionech, Královéhradeckém a Jeleniogórskowałbrzyském regionu. Záměrem je propojit a navázat spolupráci co nejvíce subjektů z řad firem, výzkumných organizací, středních a vysokých škol, obcí a krajů tak, aby se tento internetový portál stal jedním z projektů napomáhajících rozvoji tzv. znalostní ekonomiky. Portál se stane základem pro následný rozvoj dalších aktivit. V rámci projektu proběhne zmapování inovačního potenciálu subjektů v dotčených regionech, které položí základ interaktivního webového portálu založeného na bázi přeshraniční spolupráce v  oblasti inovačních aktivit a transferu technologií. V průběhu realizace projektu se uskuteční několik konferencí a tematicky zaměřených workshopů, na kterých se budou setkávat zainteresované subjekty z České i Polské republiky. Všechny aktivity a výsledky projektu budou mít

dopad na česko-polské příhraničí hlavně díky nově navázaným kontaktům a následnému rozvinutí spolupráce zainteresovaných subjektů ať už na různých nebo na stejných stranách hranice. Česko-polský inovační portál slouží jako informační zdroj a prostor pro vzájemnou komunikaci všech subjektů se zájmem o inovace na území česko-polského příhraničí. Podnikatelé, vzdělávací instituce, výzkumné instituce, obce a kraje zde mají možnost prezentovat své aktivity, možnosti, potřeby týkající se oblasti výzkumu, vývoje a inovací či zkušenosti s transferem technologií. Inovační portál je komunikačním a kontaktním místem pro uvedení jakýchkoliv specifických potřeb, požadavků z inovačního prostředí, nabídek a poptávek po spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje na obou stranách hranice, což povede k posilování konkurenceschopnosti v česko-polské příhraniční oblasti. Podnikatelé, vzdělávací instituce, výzkumné ústavy, obce a kraje mají možnost: - vytvořit národní a mezinárodní spolupráci, - získat informace o nejnověj-

ších technologiích (technology watch), - prezentovat své aktivity a možnosti, - prezentovat nabídku a poptávku svých technologických potřeb, - prezentovat své zkušenosti s technologickým transferem a transferem znalostí, - identifikovat potenciální partnery pro realizaci evropských VaV projektů, - zvýšit svou konkurenceschopnost v oblasti inovačního podnikání. HISTORIE PROJEKTU 31. 10. 2008 odevzdání projektové žádosti. 22. 12. 2008 projekt byl po formální kontrole a kontrole přijatelnosti úspěšně zaregistrován do monitorovacího systému MONIT 7+ 16.–17. 3. 2009 proběhlo v Pardubicích 3. zasedání společného česko-polského Monitorovacího výboru, kde byl projekt doporučen k financování z ERDF. Realizace projektu byla zahájena 22. 12. 2008. Tímto dnem byly započaty nezbytné práce pro realizaci portálu a řízení projektu. Královéhradecký kraj (KHK), jako vedoucí partner projektu, zajišťuje kompletní aktivity k zabezpečení chodu projektu (koordinace činnosti partnerů, schůzky řídícího týmu a administrace projektu), dále se podílí při tvorbě propagačních předmětů, zajištění některých setkání a workshopů a zastřešuje samotnou tvorbu portálu. Odbor-

Ilustrační foto.

Vedoucím partnerem je Královéhradecký kraj, ostatními partnery jsou Krajská hospodářská komora Královéhradeckého kraje, TECHNOLOGICKÉ CENTRUM Hradec Králové, o.p.s., Sudecka Izba Przemysłowo-Handlowa w Świdnicy a Dolnośląska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A. Wałbrzych. Koordinátorem projektu je Centrum evropského projektování, regionální rozvojová agentura Královéhradeckého kraje. Jeho

Celkové způsobilé výdaje projektu: EUR 390 352,44 Harmonogram realizace projektu: 22. 12. 2008 až 31. 7. 2011

ROZHOVOR

KN | únor 2011 |

11

MINISTR PRO MÍSTNÍ ROZVOJ KAMIL JANKOVSKÝ:

„Co nejméně samosprávě překážet.“ Když Kamil Jankovský nastupoval do křesla ministra pro místní rozvoj, příliš se toho o něm nevědělo. Mluvilo se jen o tom, že přichází ze světa obchodu, kde platí za velmi dobrého byznysmena, jeho působení v komunální politice byla pod rozlišovací schopností optiky vrcholových politiků. Pro noviny zaměřené na problematiku krajů, měst a obcí je ministr pro místní rozvoj jedním z nejdůležitějších členů vlády, je tedy logické, že jsme ho požádali o rozhovor pro únorové vydání. Pane ministře, v  Krajských novinách obvykle vaši funkci označujeme jako „ministra regionů“, souhlasíte s tímto označením a cítíte se tak? To není přesné označení. Regionální problematika je jen jedna část náplně úřadu. Kromě regionálního rozvoje je tady výkon státní správy v  územním plánování, stavebním řádu. Ministerstvo je navíc zodpovědné za cestovní ruch, bytovou politiku, pohřebnictví, oblast veřejných zakázek, veřejných dražeb atd. A to jsme vynechali evropskou problematiku. Zejména roli koordinátora čerpání strukturálních fondů, příhraniční spolupráce a řady dalších. Do politiky, myslím tím vrcholové, jste přišel ze světa byznysu, jste rodilý Pražák, jak jste se musel vypořádat s funkcí, ve které máte ve správě právě regiony? Už ve své dřívější profesi jsem se s  některými regiony seznámil. Pracoval jsem například v  Libereckém kraji. Zajímavé je seznámení se s  fungováním krajských úřadů a zejména pak Regionálních rad, které jsou pro nás – z  pohledu čerpání evropských fondů – důležitými partnery. Jste, nemýlím-li se, čtrnáctým ministrem pro místní rozvoj, stejný počet ministrů mělo v  porevoluční historii i ministerstvo zdravotnictví, které je, promiňte mi ten výraz, proslulé fluktuací ministrů. Nemá takto časté střídání ministrů pro místní rozvoj negativní vliv na regiony? Regiony u nás, tak jako i v ostatních členských státech Evropy, jsou stále více a více svébytnými celky. Proto si myslím, že význam a vliv centrálních národních úřadů bude postupem času nadále klesat. Heslo „Evropa regionů“ není zcela prázdným pojmem. Je to vidět například i na tom, že některé naše regiony již otevřely v  Bruselu své pobočky. Z  pohledu ministra pro místní rozvoj vidím svoji osobní úlohu jako moderátora diskuzí regionů s  centrem a z  pohledu fungování celého úřadu stavím před své podřízené jedno jediné heslo – „Co nejméně samosprávě překážet“. Stihnul jste během svého působení ve funkci ministra objet už všechny kraje a jednat se všemi hejtmany? Tak to zatím bohužel nebylo technicky možné. Všechny jsem potkal, ale nebylo to vždy v  jejich sídlech, tak jak by se slušelo a patřilo. Ale nepovažuji tuto svoji osobní absenci za překážku. Vážím si jednotlivých pozvání, ale

jsem spíše zastánce práce. Na návštěvy přijde čas postupně. Nejdříve musí vše fungovat tak, jak má. V nejbližší době mám naplánované cesty do Plzeňského kraje a na Liberecko. Co je podle vašeho názoru největším problémem českých a moravských krajů a jak jim v řešení může pomoci ministerstvo, resp. vláda? Peníze. A jejich rozumné a smysluplné investování. S růstem objemu prostředků se ale musí také vypořádat s všudypřítomnou korupcí. I s  jejími třeba nenaplněnými náznaky. A Regionální rady budou muset urychleně přemýšlet o dalším programovacím období. A naopak, co na krajích oceňujete, v jaké oblasti se jim podle vašeho názoru daří? Přes počáteční nedůvěru občanů si kraje získaly pevné místo v systému samosprávy a státní správy. Řada činností se skutečně v centru dělat nemusí. Stát přehodil krajům do náručí také několik horkých brambor. Střední školství, dopravní obslužnost, správu a údržbu komunikací a další. Zatím se s tím perou statečně. Tématem únorového vydání Krajských novin jsou nejvýznamnější investiční akce krajů, měst a obcí v letošním roce. Do kterých oblastí by podle vašeho názoru měly krajské samosprávy a municipality investovat především? Infrastruktura a majetky, které dlouhodobě slouží veřejnosti a které spravuje kraj nebo stát. Na druhou stranu musím říci, že pro mne jsou určitým problémem investice do již tak dost husté sítě zdravotnických zařízení. Posléze se obtížně shání peníze na jejich provoz. Stejně tak mě občas udiví dotace, které regiony poskytují do staveb komerčně soběstačných projektů. Jedna teze tvrdí, že v době hospodářské krize by se mělo prostředky šetřit, jiná zcela opačně konstatuje, že investice jsou nutné k  nastartování ekonomiky, a to i za cenu zadlužení. Jaký na to máte názor? Doporučil byste samosprávám, jejichž míra zadlužení je obecně velmi malá, brát si úvěry a investovat? Úvěr musí být vždy podložen nějakým záměrem. Aby bylo jasno, co pořízená investice přinese. Buď se bez ní nerozjedou další sociální nebo společenské aktivity, anebo je její realizace motorem k  dalšímu rozvoji. Tam nemám námitek. Naopak některé úvěry na provoz nepovažuji za nejvhodnější.

Bezpochyby stěžejním zdrojem peněz pro investice jsou pro samosprávy evropské fondy. Vzhledem k tomu, jak kraje čerpají, si dovolím, pane ministře, předpokládat, že jste s  jejich využíváním spokojen, zajímá mě ale jiný aspekt. Jsou podle vašeho názoru evropské peníze používány vždy na smysluplné projekty? To jsem již naznačil. Jde o to podpořit rozvoj, investovat do infrastruktury, do trvale potřebného majetku. Určitým dilematem může být obnova památek. Jsou to jednorázové výdaje, jejichž zhodnocení v  podobě nepatrného navýšení objemu cestovního ruchu vlastně ani nemusíte hned zaznamenat, ale přesto mohou být z  pohledu následujících generací považovány za smysluplnější výdej, než stavba například nové vodní skluzavky. Hlavní zodpovědnost za nastavení kritérií nesou pochopitelně Regionální rady. Ty musí být také schopny smysluplnost jednotlivých investic obhájit. Jejich místní zkušenost nikdo nenahradí. Každý projekt je jedinečný. Za dva roky skončí nynější plánovací období a panuje obava z toho, že do regionů bude z evropských fondů mířit podstat-

ně méně prostředků. Hovoří se o zhruba sedmdesáti procentech současného stavu. Jaký je váš odhad? Co by podle vás taková situace znamenala pro rozvoj krajů?

ních programů? Hlavní však bude – ukázat, jak jsme smysluplně s  prostředky naložili nyní, v  tomto programovacími období. Potom se bude snadněji jednat o dalších zdrojích.

Skutečná alokace zatím známa není. To je otázka konce příštího roku. Proto bych se jakýmkoli předpovědím vyhýbal. Ovšem kraje se musí chystat na to, že se budou muset – zejména pro investice – hledat zdroje třeba také sdružením investic, úvěrovými prostředky, PPP projekty, nebo jejich různou kombinací. Není možno pasivně čekat na změnu, je třeba se připravit. A tam vidím docela problém, který může přinést končící volební období krajských samospráv.

Vrátím se ještě jednou, když dovolíte, k  otázce vztahu vlády a vedení krajů. Jaké vztahy v  současné době mezi nimi panují? Vláda je středopravá, v regionech vládne levice…

Jakým způsobem lze podle vás, pane ministře, vyjednat pro příští plánovací období co nejlepší podmínky? Jednak – ve vyjednávání nejsme zcela osamoceni. Nadále spolupracujeme i s  jinými státy našeho prostoru (V4). Co ale je asi nutné – zamýšlet se nad existencí tolika roztříštěných aktivit. Je opravdu nutné, abychom měli přes dvacet operač-

Známý bonmot říká, že ne vše vypadá tak, jak se jeví na první pohled. Na úrovni krajů je řada funkcí, které stát předal, v  těch správných rukou. Stát do hospodaření krajů zasahuje minimálně. A protože řada investic se prolíná jednotlivými volebními obdobími, tu na straně kraje a jindy na straně centrální vlády, je o kontinuitu spolupráce postaráno vlastně tak trochu z nutnosti. Mohu-li použít ještě jeden bonmot, pak řeknu, že jsme ke spolupráci odsouzeni. Ale v dobrém slova smyslu. Řekl bych, že po stránce odborné opravdu není ve spolupráci krajů a vlády žádný zásadní problém. Na závěr našeho rozhovoru položím několik osobních otázek. Jak jsem zmínil na začátku,

přišel jste z  oblasti byznysu, jak bylo pro vás složité zvyknout si na „veřejnoprávní prostor“? Některé úřední zákonitosti by stejně tak fungovaly i v  každém jiném evropském státě. Přesto však má český „úřední systém“ svá specifika. Na ledasco jsem byl připraven, ale nezakrývám, že některé věci mě překvapily. Mile i nemile. Bohužel. Co je vaším cílem na ministerstvu, potažmo ve vládě? Co všechno chcete splnit, abyste byl na konci svého působení ve vládě spokojen? Úkolů je řada. Ale pokud mohu vybrat ty stěžejní, pak by to byly tyto: Novelizace oblasti veřejných zakázek tak, aby se pro poctivé firmy znovu vyplatilo se veřejných zakázek účastnit. Zrušení jednoho z posledních reliktů socialismu v podobě nerovnoprávného postavení pronajímatele bytů a nájemníků. V neposlední řadě novelizovat Stavební zákon a související předpisy do jednoznačné, pochopitelné formy, která zefektivní a zrychlí některé administrativní povolovací procesy. Připravil: Miloš Spáčil

12

PUBLICISTIKA

KN | únor 2011 |

Málo doktorů? Kraje chtějí slučovat nemocnice a čekat na „posily“ (pokračování ze strany 1)

„Prioritou je zajištění akutní péče ve všech nemocnicích Pardubického kraje v základních oborech.“ S  jasným krizovým plánem pro případ nouze přišel i Zlínský kraj. Ten by totiž velkou část péče omezil pouze na dvě své nemocnice, místo všech čtyř, které spravuje. Podobnou strategii by zvolil i kraj Moravskoslezský, který by přišel až o 47 procent lékařů. Ve-

dení regionu by v případě nouze spojilo svá zařízení do čtyř takzvaných územních nemocnic. Ty by po odchodu doktorů zajišťovaly péči společně. „LZE TO ZVLÁDNOUT,“ VĚŘÍ NEČAS S  největším počtem výpovědí se potýká Vysočina. Odchod tu deklarovalo 56 procent léka-

řů. Nelze se proto divit, když hejtman Jiří Běhounek při nastínění krizového plánu nehýřil optimismem. „Budou přesně stanovena nemocniční pracoviště, která budou v provozu, stejně jako místa ambulantní péče,“ uvedl a dodal, že bude nutné zajistit také porodnickou péči v  okolních nemocnicích. „To samé se týká péče o dialyzované pacienty, buď zajištěním lékařů z jiných

nemocnic, což je téměř nemožné, nebo dialyzováním pacientů na jiných pracovištích,“ dodal Běhounek.  Na Vysočině by se navíc podle Běhounka odkládaly operace a s  léčením by kromě armády mohli pomoci například i doktoři ze zahraničí. Zapojení armády, tedy řešení, které navrhl krizový štáb vlády, se však nelíbí některým hejtmanům. Podle nich má ar-

máda málo specialistů. „Krizový plán není plánován na odchody pracovníků jedné profese, ale na živelné pohromy. Krizový stav proto není schopen nic vyřešit,“ řekl například středočeský hejtman David Rath. Premiér Petr Nečas se však domnívá, že jsou taková opatření správná a nedostatku lékařů lze čelit. „Členové bezpečností rady nesdílí názor, že by situace byla

nezvládnutelná.“ Ať už by armáda pomohla nebo ne, péče by byla dozajista nějakým způsobem omezena a trvalo by nějaký čas, než by se problém podařilo vyřešit dlouhodobě. S  tím by měli pomoci například lékaři ze zahraničí, rušení akutních lůžek a komplexní reorganizace sítě nemocnic. Filip Appl

údržbu, opravy i provoz. Ročně vydávají SÚS na opravy silnic 200 až 250 milionů korun. Již v  současné chvíli je však také vidět, že krajské silnice jsou více poškozené než v uplynulých letech, přibyly zejména výtluky na vozovce. Jednotlivé SÚS vyhodnotí stav silnic

po zimě až po ukončení měsíce března a teprve pak se může začít jednat o opravách. Pokud silná zima potrvá až do konce března, budou ale mít SÚS větší výdaje na posypové materiály, naftu, opravy vozidel i přesčasy lidí. Silničáři na Plzeňsku dosud vy-

sypali 20 000 tun soli a ještě 13 000 tun mají ve skladech. Nedostatek posypových prostředků tedy prozatím nehrozí. Při teplotách okolo nuly budou silničáři více než dříve využívat také inertní posyp, tedy kamennou drť a písky. Jana Bartošová

Údržba silnic byla letos dražší O celou čtvrtinu více finančních prostředků než v uplynulých několika letech si do dnešních dnů vyžádala zimní údržba na silnicích II. a III. třídy v Plzeňském kraji. Investice do údržby 4 500 kilometrů silnic tak vinou letošní mimořádně silné zimy přišly od poloviny října do konce prosince na více než 100 milionů korun, přitom plán počítal jen se 71 milionem Kč. Plzeňský kraj tak letos odhaduje, že celkové náklady na ce-

lou zimu 2010/2011 dosáhnou až 200 milionů korun. Přitom

v běžných letech činily o plnou pětinu méně. Kraj peníze na údržbu silnic má, celkový rozpočet pro všech šest na Plzeňsku působících okresních správ silnic – SÚS - je stejný jako vloni. Plzeňský kraj dává svým SÚS každý rok dohromady 600 milionů Kč na

Černý Petr české politiky válčí s Asociací krajů Média jsou ho plná. Jeho výroky baví i pobuřují už několik let. David Rath je prostě kontroverzní osobnost, která si udělala za svou politickou kariéru „nepřátele“ ve všech věkových, sociálních, geografických a politických vrstvách společnosti. Je to tím, že současný středočeský hejtman prostě jen upřímně říká, co si myslí, nebo je zatím chladnokrevný kalkul a vypočítavost? Takovou odpověď nemá nikdo. Jisté je pouze to, že velké oblibě se David Rath netěší ani mezi hejtmany. Důvod je jednoduchý: boj o moc v ČSSD. Památnou volbu Velkého Vonta z  díla Jaroslava Foglara připomíná situace v ČSSD. Jen slepý by neviděl jasné rozdělení strany na dva tábory: Na ty, co podporují současného prozatimního lídra strany Bohuslava Sobotku a na ty, co by v čele strany rádi viděli spíše jihomoravského hejtmana a předsedu Asociace krajů Michala Haška. Jak do tohoto zapadá David Rath? Těch sporů, které vedl David Rath, se už nelze ani dopočítat. V  minulém roce například odmítl ukončit proplácení zdravotnických poplatků

nebo nepřišel na společný oběd hejtmanů s  premiérem Nečasem. Svůj krok odůvodnil nesouhlasem s  úspornou strategií vlády.  „Z toho se mi dělá tak špatně, že společný oběd s Nečasem a jeho ministry by z důvodu mé nevolnosti nemusel dopadnout dobře,“ řekl tehdy Rath. Hašek zareagoval oznámením, že se na jednání probíraly důležité věci jako například finance na sociální služby v krajích nebo protipovodňová prevence. „U této části diskuse  David Rath  z vlastního rozhodnutí chyběl a sám se vzdal šance hájit

zájmy našich voličů. Škoda,“ dodal Hašek. RATH PROTI VŠEM A tím spor teprve začal. Za neúčast na jednáních Asociace krajů hejtmani Rathovi odebrali jeho funkci v této organizaci. Rath navíc začal spor i Miroslavem Kalouskem, kterého obvinil z  opilství. Ve  středočeské organizaci sociálních demokratů také nemá úplně klidnou půdu pod nohama. Studenou válku zde vede hlavně s Milanem Urbanem. Že David Rath kope za současného lídra strany Bohuslava Sobotku, je zřejmé. A Haškovi to dal najevo i tím, že vyhodil Asociaci krajů z kanceláří v budově Středočeského kraje. Jedním z  posledních výstřelů Davida Ratha směrem k  Michalu Haškovi bylo nezaplacení členského příspěvku Asociaci krajů ve výši 750 tisíc korun. A

foto: Středočeský kraj jihomoravský hejtman má jasno: „Kolega Rath zatím nepodpořil jako jediný z hejtmanů rozpočet Asociace krajů ČR, připomenu výpověď Kanceláře Asociace krajů z prostor Středočeského kraje. Každý si asi lehce odpoví na otázku, zda je to vnitro-

stranický boj, můj však rozhodně nikoliv,“ reagoval Hašek na Rathovo rozhodnutí. Zdá se, že David Rath ustojí vše. Zřejmě i aktuální aféru s  autobusovými spoji ve Středočeském kraji. Kolem krajem organizova-

né dopravy je totiž takový zmatek, že se proti Rathovi staví i někteří radní a starostové zvolení za ČSSD. Zda způsob rétoriky a jednání Davida Ratha opět uspěje, bude jasné po březnové volbě nového předsedy ČSSD. Filip Appl

a systém dorozumívání cestujících s řidičem. Interiér vozidla je také vybaven kamerovým systémem, záchytnými tyčemi z nerezové oceli, tónovanými skly pohlcující UV záření a moderními dřevěnými anatomickými sedáky pro cestující. Záchytný systém je naprojektován tak, aby vyhovoval osobám rozličného vzrůstu. Tramvaj má i celou řadu bezpečnost-

ních prvků a funkcí, které zvyšují její bezpečnost a bezpečnost cestujících. Autorem designu je architekt Patrik Kotas. Stejné tramvaje s jiným čelem a v odlišném barevném provedení objednala rovněž lotyšská Riga. Místní dopravní podnik dostane postupně 20 těchto vozidel, za něž zaplatí 1,3 miliardy korun. Jana Bartošová

Nové tramvaje z Plzně míří do Prahy Prvních 25 z naplánovaných 250 plně nízkopodlažních tříčlánkových tramvají Škoda ForCity-15T dodá do Prahy do konce března tohoto roku plzeňská Škoda Transportation. Každý rok bude podnik posílat do hlavního města 35 nových vozů. Všech 250 tramvají by tak mělo být v Praze do konce roku 2017. Nové vozy se mají stát páteří tramvajové dopravy v  metropoli a kapacitně nahradit 500 starých vozidel T3, které postupně zmizí z provozu. Více než roční zpoždění dodá-

vek vysvětluje Škoda Transportation výraznými odlišnostmi od předchozího, částečně nízkopodlažního, vozidla Škoda 14T zvaného Porsche. Podnik kvůli tomu pro-

dloužil dopravnímu podniku záruku z 25 na 31 měsíc. POHODLNÉ A BEZPEČNÉ Jednosměrná tříčlánková tramvaj 15 T pojme 61 sedících a 239 stojících cestujících. Je dlouhá 31,4 metru, široká 2,46 metru a výška vozu se sběračem je 3,6 metru. Maximální rychlost, která je elektronicky

omezena, je 60 kilometrů v hodině, vnitřní vybavení odpovídá požadavkům moderního zákazníka. Prostorný interiér počítá s dostatečným místem pro dětské kočárky a osoby se sníženou pohyblivostí. K dispozici bude rovněž jedna mechanická nájezdová plošina. K pohodlí cestujících poslouží nový systém větrání. Samozřejmostí je přehledný informační systém

Kraje chystají vlastní protikorupční strategii Asociace krajů chystá svůj unikátní protikorupční projekt. A využít k tomu chce peníze z Evropské unie. V současné době se provádějí příslušné analýzy, které budou mapovat úroveň korupčního prostředí v jednotlivých regionech. Dozvíme se tak, které kraje na tom jsou s korupcí nejhůř. Záměr na tento projekt, který poběží paralelně s  protikorupční strategií vlády, oznámil předseda Asociace krajů a jihomoravský hejtman Michal Hašek po jednání s  šéfem Americké obchodní komory v ČR Westonem Staceym a ředitelem Transparency International Davidem Ondráčkou. A o co přesně tedy půjde? Kraje by měly přijmout systém opatření, který pomůže v odhalování korupce. Narozdíl od vládní strategie by měl být

krajský projekt skromnější. „My chceme připravit projekt prevence korupce, který se bude týkat pouze jednotlivých regionů,“ řekl Hašek. Podle Davida Ondráčka tu není žádná snaha konkurovat vládní strategii nebo se snažit o nějaký vlastní komplexní projekt. „Je to spíš snaha vytvořit projekt na jedné úrovni veřejné správy, který by měl doplnit to, co chystá vláda a co chystají jednotlivé radnice,“ dodal ředitel Transparency International.

Po dokončení všech analýz budou podle Haška následovat komparativní studie a školení pracovníků jak krajských úřadů, tak volených politiků. „Budeme se také snažit prezentovat celou tuto problematiku veřejnosti včetně možnosti e-learningových kurzů a speciálních webových stránek,“ doplnil hejtman. Právě Transparency International a Americká obchodní komora se mají stát partnery v tomto projektu. KAUZY HLAVNĚ NA RADNICÍCH A na jaký druh korupce se bude program zaměřovat? Nepůjde pouze o veřejné zakázky,

které jsou první na ráně. Vymítit korupční jednání chtějí hejtmani také z  různých úrovní schvalovacích procesů, které souvisejí s  výkonem veřejné správy. Velký prostor pro korupční jednání nabízí například schvalování územních plánů. V  neposlední řadě bude projekt cílit i na samotnou komunální politiku, která rozhoduje o nemalých penězích. „Z projektu by měla vzejít i různá doporučení, která by měla doplnit aktuální vládní strategii o opatření, která tam zatím nenacházíme, a měla by dosah i na prevenci korupce v regionech,“ dodal Hašek. V současnosti kraje žádnou jednotnou protikorupční strategii nemají. A že by komu-

nální politika nějakého hlídacího psa potřebovala, dokládá řada kauz především ve městech a obcích. Korupční kauzy otřásaly v  minulých letech kromě Prahy také třeba Libercem, Kolínem nebo Karlovými Vary. Své vědí také občané Hradce Králové. Pochybnosti zde vznikly kolem nevýhodné smlouvy na parkovací systém. V pořádku nebyla ani zakázka na výběr kamerového systému. Výstupy z celého projektu spatří světlo světa do dvou let. Program má být z velké části financován Evropskou unií. O jakou částku půjde, však zatím známo není. Filip Appl

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

KN | únor 2011 |

13

Superstrategie hledá nové formy financování dopravní infrastruktury Ministerstvo dopravy po konzultacích se Státním fondem dopravní infrastruktury, Asociací krajů ČR, dopravními odborníky, přepravci a dalšími schválilo tzv. Superstrategii dopravy. Jedná se o první koncepční dokument, který řeší komplexní problematiku rozvoje dopravního sektoru a který naznačuje kromě směru dalšího rozvoje také směry koordinovaného rozvoje všech modů dopravy s prioritou podpory ekologických druhů dopravy. Posiluje úlohu železniční dopravy jako páteřního typu dopravy a podporuje multimodální dopravu a veřejná logistická centra. Materiál nabízí reálný kritický pohled na současný stav dopravní infrastruktury a s ohledem na předpokládané finanční rámce do roku 2025 popisuje reálné možnosti rozvoje dopravní infrastruktury. Dokument bude předložen k projednání vládě ČR. DOPRAVNÍ POLITIKA A MOŽNOSTI PLÁNOVÁNÍ Zpracování nové Superstrategie je nutno zasadit do kontextu zajištění celé řady potřeb jako je např. zajištění integrovaných vnitrostátních veřejných dopravních služeb v železniční, silniční, vodní i letecké dopravě, zajištění kvalitních služeb systému osobní městské dopravy a efektivní míry integrovaných regionálních služeb, zajištění obslužnosti hlavních průmyslových oblastí, zajištění souladu při dosahování strategických regionálních cílů s politikou EU, dodržování požadavku environmentálních politik ČR a EU, naplňování energetické politiky ČR, zvýšení účinnosti pohonných jednotek a zavádění alternativních pohonů (např. CNG, elektro, hybridy), ale také např. zajištění efektivního systému infrastruktury pro leteckou dopravu se zapojením soukromého sektoru ve větší míře, než je tomu nyní nebo podpora rozvoje terminálu intermodální dopravy s logistickými centry, která napomůže zapojit jak stávající tuzemské společnosti, tak i nové zahraniční společnosti do mezinárodních přepravních proudů. Geografická poloha České republiky nabízí dobré předpoklady pro rozvoj tohoto odvětví. Superstrategie se zabývá jak problematikou dopravní infrastruktury, tak i související otázkou organizace dopravního sektoru (jednotlivých organizací). Všechny kroky musí striktně podléhat pravidlům EU. Předpokládá se dokončení procesu transformace železničního sektoru vytvořením „živé“ řízené dopravní cesty (převodem zaměstnanců řídících provozů

z  Českých drah do Správy železniční dopravní cesty) včetně dokončení převodu majetku souvisejícího s dopravní infrastrukturou. Budou tak připraveny podmínky pro případný vznik holdingového uspořádání. V rámci realizovaného projektu „Model financování dopravní infrastruktury“ budou prověřeny také možnosti zvýšení efektivity fungování ostatních resortních organizací (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Státní fond dopravní infrastruktury a další). OSOBNÍ DOPRAVA Strategie předpokládá zkvalitnění nabídky veřejné dopravy. Cílem je vzájemná symbióza s individuální automobilovou dopravou realizovaná přes dostatečné parkovací plochy u dopravních terminálů. Tímto krokem lze čelit nedostatečné kapacitě silniční sítě v hustě osídlených oblastech. Veřejná hromadná doprava osob se v žádném vyspělém státě neobejde bez příspěvků z veřejných zdrojů. Smlouvy ve veřejných službách jsou uzavírány v případech, kdy není možno zajistit požadovanou obsluhu území na komerčním základě a kde je provozování veřejné dopravy ve veřejném zájmu. Pokud by nebyla veřejná doprava provozována v dostatečném rozsahu, vedlo by to nutně k výraznému zvýšení nároku na individuální dopravu, což by se projevilo negativními důsledky v oblasti životního prostředí, bezpečnosti i ekonomických ztrát ze vzniku dopravních kolon.

ŽELEZNIČNÍ avní cestu silnice a železnice A AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Železniční doprava by měla v systému veřejné dopravy plnit

funkci páteře Systému. Není vhodná a efektivní při plošné obsluze území a tuto funkci by měla plnit jen omezeně v odůvodněných případech. Autobusová doprava by měla plnit funkci návazné dopravy na páteřní systémy a zajistit plošnou obsluhu území často malými autobusy vykazujícími nižší provozní náklady. Dále by měla doplňovat páteřní systémy tam, kde není dostatečně rozvinuta kolejová infrastruktura. Snahou je přenést funkční integrované dopravní systémy po vzoru Jihomoravského kraje i do dalších regionů ČR. Důležitou oblastí je rovněž otevírání trhu v železniční dopravě. Vzhledem k očekávané vyšší efektivitě otevřeného trhu veřejných služeb ministerstvo dopravy předpokládá tento trh otevřít. Předpokladem je vypsání nabídkového řízení na 5 až 15 % výkonu ročně, a to do výše až 75 % objednávaného rozsahu výkonu v dálkové dopravě do roku 2019. Kromě toho mohou být nejvýznamnější směry ve vnitrostátní dopravě (např. rychlé spojení v relaci Praha – Ostrava) vhod-

né pro úplné otevření trhu a spoje mohou být provozovány různými dopravci na komerční bázi bez intervence z veřejných rozpočtů. NÁKLADNÍ DOPRAVA V  rámci odvětví nákladní dopravy je cílem uplatnit evropský princip komodality, který sleduje optimální využití druhů dopravy samostatně nebo v jejich kombinaci. Vedle nezastupitelné úlohy silniční nákladní dopravy superstrategie předpokládá využívání volných kapacit v dopravě železniční a vodní. Nové úvahy jsou také spojené s budoucností ČD Cargo, a. s., v němž je stát v současné době majoritním akcionářem prostřednictvím Českých drah, a. s., a má proto zájem zachovat jeho současné postavení čtvrtého největšího železničního dopravce v Evropě s ohledem na realizované přepravní výkony. Vývoj evropského železničního prostředí prohlubuje trend vytváření nadnárodních společností a strategických partnerství. ČD Cargo čelí dlouhodobému trendu poklesu obje-

mu přepraveného zboží, dlouhodobě se proto může rozvíjet pouze tehdy, pokud si zachová určitou míru kritické velikosti. Zejména s ohledem na geografickou polohu ČR budou analyzovány např. možnosti společného podnikání s  provozovateli z jiných států, což může vytvořit pákový efekt pro ekonomicky životaschopné podnikání. Pro ČD Cargo, a. s., bude nutno hledat dostatečně silného strategického nadnárodního partnera v oblasti železniční, silniční, letecké nebo námořní dopravy s logistickým zázemím a možným expanzním potenciálem do Polska nebo Slovenska (příklad modelu Deutsche Bahn Schenker). VEŘEJNÁ LOGISTICKÁ CENTRA Pokud má ČR udržet krok s vyspělými státy a zajistit optimální využití investic do železniční a vodní infrastruktury, musí zajistit podporu vzniku sítě veřejných logistických center (VLC) a terminálu kombinované dopravy jako propojovacích uzlů mezi sítěmi jednot-

livých druhů dopravy, a to prostřednictvím veřejných rozpočtů. Stát nebude přebírat odpovědnost za podnikání, ale bez intervence se uvažované projekty neprosadí. Podporovány budou jen životaschopné projekty nevyžadující provozní podporu. Zvláštní pozornost je nutno věnovat snížení negativních dopadů tranzitní dopravy a souvisejícím infrastrukturním potřebám. Tranzitní doprava jen málo přispívá přímo státu přes který prochází. Proto se poskytuje finanční podpora EU z důvodu snížení zátěže na státní rozpočet. Nejen tranzitní, ale i vnitrostátní doprava by měla platit spravedlivý příspěvek na náklady, které vyvolává. Podle současných pravidel EU nelze do mýtného systému zohlednit externí náklady a náklady související s dopravními kolonami. To znamená, že uživatelé (jak místní, tak tranzitní) nehradí náklady v plné výši. V současnosti se připravuje úprava pravidel EU s cílem usnadnit zahrnutí externích nákladů. Po schválení tohoto opatření by měl být český systém co nejdříve upraven příslušným způsobem.

Příloha č. 9

(pokračování na straně 15)

Platby ČD Cargo za použití dopravní cesty za 1-6/2010

Platby ČD Cargo za použití dopravní cesty za 1-6/2010

Výkon

Výkony a platby celkem % slevy

z toho slevy Jednotlivé vozové zásilky Vlaky kombinované dopravy Ekologická hnací vozidla

15 40

Platba Kč

vlkm

tis. hrtkm

vlkm

14 164 587

13 599 132

604 975 888

Výkon vlkm

4 320 016 1 272 366 240 061

tis. hrtkm

755 019 888

celkem

1 359 995 776

Plán celý rok 2010

2 504 474 511

Sleva Kč

tis. hrtkm

vlkm

3 560 555 1 575 563 123 548

26 723 747 21 635 099 10 044 315

tis. hrtkm

29 322 750 35 449 448 6 714 941

celkem

celkem

56 046 498 57 084 548 16 759 256

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

Přínos nových slev Varianta 350

% slevy

Platba Kč - nyní

Požadovaná sleva

Platba Kč - po

14

KN | únor 2011 |

STRUČNĚ A JASNĚ ● Zajímavá otázka napadla kolegy z deníku Metro v návaznosti na rozsudek Nejvyššího soudu, ze kterého vyplývá, že soukromé firmy nemohou v  názvech používat jména krajů. Zjišťovali proto, zda nepřijde o svůj název i salám Vysočina. Jak zjistili, rozhodnutí soudu by se oblíbeného masného výrobku nemělo dotknout. „To by se musel jmenovat salám kraje Vysočina,“ ujistil kolegy z Metra šéf svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Soudce Nejvyššího soudu Petr Knötig k  tomu dodal: „Vysočina je známý a navíc dobrý salám.“ Tak hlavně že chutná… ● Společně s  Pardubickým krajem může Vysočina smutnit nad nezájmem zahraničních turistů. Zatímco do Pardubického kraje loni přijelo 45 304 cizinců, na Vysočině to bylo 46 067 zahraničních cestovatelů. Oba regiony jsou tak na absolutním chvostu žebříčku návštěvnosti. O čtyřech milionech návštěvníků, kteří loni přijeli do „vítězné“ Prahy se těmto krajům může jen a jen zdát. ● Koncern Bosch měl loni obrat 47,3 miliardy eur, což je o 24 procent víc než v  předchozím roce. Zároveň je to nejvyšší obrat v celé historii společnosti. Na dobrém hospodářském výsledku se podílí i jihlavské závody Bosch Diesel, ve kterých se vyrábějí čerpadla pro naftové motory. Tady se loni v obratu dostali nad úroveň let 2008 i 2009 a tvrdí, že krize je pryč. Letos v Jihlavě očekávají lehký nárůst výroby, celý koncern předpokládá letošní obrat přes 50 miliard eur.

KRAJ VYSOČINA

Investicím může pomoci rezerva Zlatým rokem z  hlediska investic byl na Vysočině rok 2009 a to i přes nebo možná kvůli zuřící finanční krizi. V  loňském roce byly investice nižší a v roce letošním spadnou zhruba na úroveň z roku 2008. Neznamená to však, že by kraj nechystal žádné investiční akce. Naopak. Řada investic se chystá hlavně v dopravě a zdravotnictví.

TÉMA Proč je letos objem prostředků určených na investice nižší, než tomu bylo v  předchozích dvou letech? Těch důvodů je víc. Tím prvním je prostý fakt, že se pomalu tenčí finanční prostředky, kterými Evropská unie spolufinancuje krajské projekty. Podle hejtmana bude v  letošním roce méně možností, jak čerpat evropské peníze, než tomu bylo vloni. „V letech 2009 a 2010 jsme využili všechny peníze z evropských fondů, které využít šly. Letos bude těch prostředků méně,“ potvrdil Jiří Běhounek. Druhým faktorem, který kraji při investicích svazuje ruce, je i změna v přístupu státu. „Stát rozhodl, že už dál nebude poskytovat 7,5 procenta na projekty spolufinancované Evropskou unií. I z důvodů tohoto výpadku těch projektů prostě nepodáme tolik jako v minulosti.“ Pokles investic potvrzuje i náměstek hejtmana pro oblast financí Vladimír Novotný. „Ta částka na zatím nezapočaté projekty se dohromady pohybuje kolem 1,4 miliardy korun, což je méně než v  předchozích letech. Na druhou

stranu letos hospodaříme s  rezervou ve výši 250 milionů korun. To je rekordně vysoká částka, kterou můžeme v případě nutnosti použít právě na investice.“ POSTAVÍ V JIHLAVĚ NOVÝ PAVILON? V rozpočtu kraje zaznamenaly určitý pokles především investice do oblasti zdravotnictví. „Ty však budou nahrazeny dotacemi z regionálního operačního programu ve výši několika stovek milionů korun, a to na dostavbu nemocnic v Třebíči, Novém Městě na Moravě a také na stavbu nového Pavilonu urgentní a intenzivní péče v jihlavské nemocnici,“ vysvětluje hejtman Běhounek. Právě nový jihlavský pavilon za 400 milionů korun je jednou z největších plánovaných investičních akcí kraje v tomto roce. S jeho financováním má pomoci EU. Podle hejtmana však kraj se spuštěním projektu čeká, a to z důvodů současné situace ve zdravotnictví. „Faktem je, že už nyní stojíme před problémem, kdo bude v novém a nejmoderněji vybaveném zařízení zdravotní péči poskytovat. Pokud hrozí reálné riziko, které jsme schopni už nyní pojmenovat, tak není zodpovědné ohrozit financování projektu.“ Kraj tak dá projektu zelenou,

až se definitivně vyřeší situace kolem výpovědí. Obecně nejvíc peněz z kapitoly investic jde každoročně na dopravní infrastrukturu. Letos chce kraj Vysočina požádat o dotaci na čtyři velké silniční stavby za víc než 570 milionů korun. „V plánu je výstavba dvou důležitých obchvatů. Ten první by měl ulehčit Jamnému na Jihlavsku, ten druhý pak Salačově Lhotě na Pelhřimovsku,“ doplnil náměstek Novotný. Rekonstruovat se mají i silniční úseky. Nová vozovka by měla vzniknout mezi Havlíčkovým Brodem a Okrouhlicemi nebo na hlavním úseku mezi Jihlavou a Pelhřimovem.

PROJEKTY MĚST: TERMINÁL ČI TURISTICKÉ CENTRUM Také města na území Vysočiny hodlají investovat. Jedním z  největších projektů Jihlavy je chystaná proměna městského nádraží v  moderní dopravní terminál. V  současnosti však není jasné, kdy přesně bude projekt odstartován. Na investici, u níž se náklady loni předběžně odhadovaly kolem 150 milionů korun, chce město získat peníze z Evropské unie. Druhým podobně nákladným projektem je turistické centrum v Bystřici nad Pernštejnem. V komplexu za 150 milionů bude

skanzen s lidovými stavbami, ale i ekopavilon s nejmodernějšími technologiemi. I na tuto stavbu by měla přispět Evropská unie. Také stát plánuje investovat, a to v  oblasti dopravy. Nechystá ovšem žádné nové silniční stavby. Místo toho zrealizuje jen dvě drobné opravy na železnici v součtu za 38 milionů korun. Plány do budoucna jsou ovšem o poznání větší. Stát chce revitalizovat trať z Kostelce do Slavonic. Kdy ale bude projekt za 850 milionů přesně realizován, zatím není známo.V současnosti se řeší rozpočty a žádost o stavební povolení. Filip Appl

Zastaralé nádraží Jihlava-město by měl nahradit moderní terminál. Kdy rekonstrukce začne, zatím jasné není. zdroj: Aleš Stuchlík (www.os-metropolis.info)

OLOMOUCKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ ● Dobrá věc se podařila. Sice nejde o nějakou závratnou sumu peněz, ale lepší kapka v  moři než suchá poušť. A o co jde? Olomoucký kraj letos opět pomůže Českému červenému kříži při podpoře dárcovství krve. Kraj poskytne organizaci několik stovek tisíc korun, které kříž použije na ocenění nových dárců, poděkování držitelům Zlatých medailí Jánského nebo propagaci dárcovství a organizaci setkání občanů, kteří již darovali krev stokrát. ● Peníze půjdou i na sport. Tentokrát jde dokonce o 23 miliony korun, které kraj rozdělil 16 vrcholovým sportovním klubům. Hejtman Martin Tesařík při příležitosti podpisu smlouvy kluby požádal, aby kraji pomohly s vytvořením nejlepší reprezentace pro Olympiádu dětí a mládeže. Kraj dělí mezi sportovce celkem 37 milionů korun, kromě již poskytnutých 23 milionů korun získají menší částky také sportovní oddíly hrající nižší soutěže. ● Olomoucký kraj už zná svého podnikatele roku. Stal se jím Pavel Holubář, majitel společnosti SHM. „Tato soutěž nám má připomenout, že úspěšní podnikatelé, kteří jsou ochotni riskovat a posouvat tak naši společnost kupředu, jsou vlastně novodobí hrdinové - vytvářejí pracovní příležitosti, často se významně podílejí na rozvoji regionu, jsou hybnou silou ekonomiky,“ říká Magdalena Souček z pořadatelské firmy Ernst & Young.

Kraj prosazuje prorůstový rozpočet Přes jednu miliardu korun vynaloží Olomoucký kraj v příštím roce na své investiční akce. Jako jednoznačně prorůstový označují letošní rozpočet představitelé kraje. „Následky ekonomické krize sice ještě přetrvávají, ale i tak je rozpočet pro příští rok na straně příjmů asi o osm procent vyšší než ten letošní. V případě plánovaných investičních výdajů činí zvýšení oproti letošku dokonce 35 procent, což vyjádřeno penězi znamená zhruba 300 milionů korun,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík.

TÉMA Hejtman dodal, že právě posun v oblasti investic je oproti letošnímu rozpočtu nejvýraznější. „Zatímco loni bylo na investice určeno přibližně 820 milionů, v letošním roce to bude 1,12 miliardy korun. Z toho na rozpracované investice z loňska půjde necelých 280 milionů a na nové investiční akce bezmála 840 milionů korun,“ řekl. Ekonomický náměstek hejtmana Ivan Kosatík dodal, že je pozitivní zprávou, jak rostou daňové příjmy kraje, byť pomalu. „Krize nás vrátila zhruba o tři roky zpět, takže chystaný rozpočet na příští rok se pohybuje zhruba v úrovni roku 2008,“ řekl. Mezi nejvýznamnější investiční akce letošního roku patří například dostavba rehabilitace v léčebném ústavu v Moravském Berouně, nová tělocvična gymnázia Čajkovského v Olomouci nebo průtahy obcemi Dolany a Pňovice. „Mimo to budeme pokračovat v práci na sedmi takzva-

ných velkých investičních akcích, které si dohromady vyžádají půldruhé miliardy korun. Týká se to například výstavby nové budovy Slovanského gymnázia Olomouc, vybudování pavilonu v Domově pro seniory v Olomouci-Chválkovicích, stavby vzdělávacího centra pro slabozraké v Olomouci-Hejčíně či rekonstrukce silnice z Dubu nad Moravou do Tovačova," dodal hejtman. NEVIDOMÍ DOSTANOU NOVÉ CENTRUM Výstavby nové budovy se v brzké době dočká Slovanské gymnázium v Olomouci. Vzdělávací centrum pro slabozraké v Hejčíně nahradí jediné zařízení pro zrakově postižené v celém kraji, které nyní sídlí v nevyhovující budově v Litovli. Areál vyroste na pozemcích v těsné blízkosti hejčínského gymnázia, nedaleko doposud opuštěné budovy, kterou donedávna využívala přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého. Centrum se bude skládat ze základní a mateřské školy, jídelny, internátu a tělocvičny. Samozřejmostí je, že vše bude vybavené moderní-

mi technologiemi, které umožňí kvalitní vzdělávání zrakově postiženým dětem. V budově bude také fungovat poradna pro rodiče a příbuzné postižených školáků, prostory využije i Tyflocentrum Olomouc, které se sem přesune ze svého nynějšího sídla na ulici I. P. Pavlova. Kraj se přitom nemohl dlouho rozhodnout, kdy se stavbou začít a jak ji financovat. Až v letošním roce se stavba dostala do popředí zájmu radních při sestavování rozpočtu. Celkové náklady se pohybují ko-

lem čtvrt miliardy korun, kraj si na výstavbu půjčí prostředky od Evropské investiční banky. Nezvýší se však příliš zadlužení kraje? Zadluženost dosahuje podle Kosatíka necelých 5,8 procenta. „Stále platí usnesení vlády, kde se jako hraniční limit udává dluhová služba třicet procent. Do skončení našeho volebního období by dluhová služba kraje neměla překročit deset procent, tedy ani třetinu vládou povoleného rozpětí,“ uvedl. Kraj podle náměstka Kosatíka

zdroj: Wikipedie.cz

musí počítat i se zvýšenými výdaji ve výši 67 milionů korun. „Navýšení se týká oblastí zajištění dopravní obslužnosti, financování příspěvkových organizací kraje v sociální oblasti a spolufinancování projektů z regionálního operačního programu. Tento nárůst souvisí i se snížením státního příspěvku na výkon státní správy,“ uvedl náměstek. Ve stejné výši zůstane podle něj podpora organizací a projektů formou grantových titulů. Michal Tillgen

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Cíl:

KN | únor 2011 | 15 Harmonizace nákl

Opatření:

Superstrategie hledá nové formy financování dopravní infrastruktury 1. Zpoplatnění celé sítě silnic 1. třídy 2. Navýšení sazby mýta 3. Změna cenové politiky SŽDC, případně i správců infrastruktury v okolních zemích

(pokračování ze strany 13)

Opatření k omezení tranzitní dopravy (viz Švýcarsko v minulosti) jsou podle evropského práva považována za diskriminační. Tranzitní doprava však pro příslušný stát nemusí být jen ztrátová, zejména pokud je možno vytvořit přidanou hodnotu ve formě logistických služeb. Tato situace je reflektována podporou multimodality dopravy – mimo jiné podpora rozvoje VLC.

Příloha č. 9

silnice a železnice

by ČD Cargo za použití TARIFNÍ POLITIKA - TVORBA dopravní cesty za 1-6/2010 CENY ZA POUŽITÍ DOPRAVNÍ CESTY

Výkon Cíl:

Tarifní politika podle principu

vlkm

Opatření: „uživatel a znečišťovatel platí“

Kč cestu silnice a železnice Harmonizace nákladů naPlatba dopravní

tis. hrtkm

sítě silnic 1. třídy 1. Zpoplatnění představujecelé jeden z důležitých 2. Navýšení sazby mýta nástrojů k dosažení cílů doprav3. Změna cenové politiky SŽDC, případně i správců infrastruktury v okolních zemích

ony a platby celkem

14 164 587

13 599 132

vlkm

tis. hrtkm

604 975 888

755 019 888

celkem

Plán celý rok 2010

1 359 995 776 504 474 511 Platby ČD2Cargo za použití doprav

ní politiky. Výkonové zpoplatnění postupně také zahrne internalizaci externích nákladů, a to v souladu se schvalováním praVýkon Sleva Kč % ho slevy videl v EU. Výkonové zpoplatněslevy vlkm tis. hrtkm vlkm tis. hrtkm celkem Výkony a platby celkem ní musí být realizováno za poucelkem žití takové technologie výběru, dnotlivé vozové zásilky 15 4 320 016 3 560 555 26 723 747 29 322 750 56 046 498 žení počtu dopravních nehod BEZPEČNOST SILNIČNÍ jejíž provozní náklady budou ve také vyžádá příslušné legislativ- V rámci železniční nákladní dopra- používání dopravní infrastruktury. aky kombinované dopravy 1 272 366 vy 1dojde 575 563současných21 099 449 448 DOPRAVY 57 084 548 a jejich následků. V rámci bezV rámci vodní dopravy 35 je v úvahách ke snížení po- 635 úpravy. srovnání s vybranou částkou ak- ní40 z tohopečnosti slevy silniční infrastrukDC pro ČD možnosti Cargo za použití dopravní cesty o zpoplatnění nutno zohlednit fakt, Zhodnoceny budou ceptovatelné. Systém slev za ologická hnací vozidla 240 061 platků123 548 10 044 315 6 714 941 16 759 256 Navýšení poplatku za silniční do- uplatnění výkonového zpoplatně- tak, aby se přeprava zboží v klíčo- že technická zařízení na vodních Důležitou úlohu v Superstra- tury se klade důraz na odstrasleva % Jednotlivé vozové zásilky pravu se v Superstrategii objevu- ní osobních vozidel do 3,5 tuny na vých dálkových relacích stala kon- tocích, která slouží vodní dopravě, tegii hraje také bezpečnost sil- nění nedostatků infrastruktun Vlaky dopravy dopravy 40 ry kombinované ovlivňujících dopravu, na a to nejen ve jsou zároveň určena pro vodohos- niční dopravy, která bude zoa rychlostních silnicích kurenceschopnou, je především zVlaky důvodukombinované zvýšení fi- dálnicích Ekologická hnací vozidla zlepšení současných průtahů hledněna v novém přístupu v podářské a energetické účely, a hravztahu k silniční dopravě, ale i k že(především s ohledem na pravidla nančních nzdrojů na realizaci noJednotlivé vozové zásilky 15 vých investic, ale i za účelem re- spolufinancování EU). V případě, lezniční dopravě v okolních státech. jí svoji roli v omezování dopadu po- rámci BESIP a v jeho klíčovém a především na výstavbu obgulace a podpory přesunu ná- že by tento krok ohrozil možnost Stát má jednoznačný zájem pod- vodní nebo naopak v obdobích su- dokumentu Národní strategie chvatu obcí a také na zvyšokladní dopravy na železnici. Po- maximálního využití prostředků z pořit využívání železniční dopra- cha. Proto se s výkonovým zpoplat- bezpečnosti silničního provo- vání bezpečnosti na železničplatky za mýtné vzrostou v  roce fondů EU, bude zachováno časové vy v nákladní dopravě, což se sna- něním ve vodní dopravě ani do bu- zu. V případě silniční dopravy ních přejezdech. existuje snaha o radikální sníží ovlivnit mimo jiné i výší ceny za doucna nepočítá. 2011 o 25 %, v  roce dalším rov- zpoplatnění. Návrh něž o 25 % (vyjma vozidelopatření: splňuSystém slev za DC pro ČD Cargo jících emisní normu EURO nová % slevV). Požadovaná sleva Platba Kč - po Snížení mýta se předpokládá pro sleva % n Varianta 350 45 % slevy Platba Kč - nyní Vlaky kombinované n Vlaky kombinované dopravy 40 dopravy Kč zvýšení slev autobusy, a to od 3. čtvrtletí roku n Jednotlivé vozové zásilky n Jednotlivé vozové15zásilky 30 2011. Od roku 2012 bude zaveVlaky kombinované dopravy 45 285 422 740 128 440 233 156 982 507 dena DPH z mýtného za účelem navýšení a stabilizace příjmové Jednotlivé vozové zásilky 30 747 286 640 224 185 992 523 100 648 Návrh stránkyopatření: Státního fondu dopravnová % slev ní infrastruktury. Toto opatřen Vlaky kombinované dopravy 45 ní si vyžádá příslušné n Jednotlivé vozové zásilky legislativ30 ní úpravy. Předpokládá se, že v Požadovaná sleva Platba Kč - po průběhu roku 2012 bude výběr Varianta 700 % slevy Platba Kč - nyní Kč zvýšení slev mýtného pro nákladní automobily nad 3,5 tuny rozšířen na silVlaky kombinované dopravy 60 285 422 740 171 253 644 114 169 096 nice I. třídy a rovněž na vybrané silnice II. a III. třídy mimo reziJednotlivé vozové zásilky 70 747 286 640 523 099 731 224 186 909 denční oblasti. Toto opatření si

Přínos nových slev

1

0

0

5

7

Solnice - Mladá Boleslav

stávající stav

un netto, 1000 tun brutto)

3

Zboží Trasa

Trasa

ŽDC (Kč) 13 000

9 100

navrhovaný stav

stávající stav

ŽDC (Kč/t)

13 stávající stav navrhovaný stav

stávající stav 11 navrhovaný stav

jen navýšení mýta o 25%

autodíly, 12 tun na silniční soupravu

roční objem (t) 200 000

Silnice (návěsová souprava, ložná hmotnost 25 tun) km 120

Solnice - Mladá Boleslav

z toho zpoplatněné 0

0

náklady na rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy 1atunu (Kč) navýšení mýta o 25%

120 120

Libuň 240 - Teplice lesní brána jen navýšení písekmýta o 25% 50 000 150 25 navrhovaný stav jen navýšení mýta o 25% 25 rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy 150 a navýšení mýta o 25% 150 a navýšení mýta o 25% Meclov - Bechyně 232

živec

20 000

150

0

stávající stav Libuň - Teplice lesní brána jen navýšení mýta o 25% 0 rozšíření mýta na celou síť silnic třídy 130 jen1. navýšení mýta o 25% navrhovaný stav a navýšení mýta o 25% 130 18 500 19 130 rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy stávající stav Horní Bříza - Bechyně kaolin 20 000 130 0 jen navýšení mýta o 25% navrhovaný stav 0 a navýšení mýta o 25% 12 950 16 124 rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy 110 a navýšení mýta o 25%

29 000 20 300

stávající stav navrhovaný 29 stav

25 stávající stav navrhovaný stav

24 300

24

17 010

20

20 000

20

14 000

17

36 600

37

25 620

31

stávající stav Třebušice - Příbram 202 mýta o 25% jen navýšení navrhovaný stav

Meclov - Bechyně hnědé uhlí 100 000 jen navýšení mýta o 25%

rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy a navýšení mýta o 25%

110 140

50 50 140 140

rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy Nová Ves nad Lužnicí - Teplice 90 a navýšeníživec mýta o 25%10 000 270 193

jen navýšení mýta o 25%

90 270 270

Zboží

mýto (Kč) mýto (Kč/t) 0

roční náklady na 1 (t) tunu objem (Kč)

0

autodíly, 12 tun na0silniční 0 53 636 soupravu 66 795 5

130 163 795 994

7 32 40

0

0

písek 0 690 863 0 0 583 730

živec 280

0 28 35 0 0 23 29 11

350 740 930

14 30 37

500 625 1 430 1 780

20 25 57 71

200

200 000

km

z tohokm zpoplatněné 143

120

navrhovaný stav - 30% sleva na DC

125 127 152 160

stávající stav

104 104 127 133 123 126 142 149 236 241 273 287

stávající stav

150

navrhovaný stav - 30% sleva na DC stávající stav navrhovaný stav - 30% sleva na DC

20stávající 000 stav 150 navrhovaný stav - 30% sleva na DC stávající stav

ŽDC (Kč)

ŽDC (Kč/t) 13

13 000

11

232 130

0

18 500

0

19

120 120

12 950

636 795

16

240

0 0 130 307 130 165

29 000 20 300 24 300 17 010 20 000 14 000 36 600

130 163 795 994 0 0 690 863

0 53 124 66

29

202

25

193

24 20

5

7 32 170 40 163

0

20

142

17

136

37

rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy - 30% sleva na DC 25 620 170 stávající stav Horní Bříza - Bechyně kaolin 20navrhovaný 000 stav130 0 0 31 a navýšení mýta o 25% jen navýšení mýta o 25% navrhovaný stav 0 0 163 rozšíření na celou síť silnic 1. třídy navýšení mýta o 25% zlepšení konkurenceschopnosti 110 583 Komentář k tabulce - zmýta porovnání je vidět, že samotné železnice nepřinese určité zlepšení nastane, pokud zároveň dojde ke snížení sazeb za použití železniční dopravní cesty a navýšení mýta o 25% 110 730 Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“. 142 - teprve ale rozšíření zpoplatnění silniční sítě na celý rozsah silnic 1. třídy přinese potřebné stávající stav Třebušice - Příbram hnědé uhlí 100 000 140 50 280 narovnání podmínek mezi silniční a železniční dopravu 136 jen navýšení mýta o 25% navrhovaný stav 50 350 rozšíření mýta na celou síť silnic 1. třídy 140 740 143 a navýšení mýta o 25% 140 930

132

240

0

0 9 100

25 25 150 200 150

náklady na

1 tunu(Kč/t) (Kč) mýto (Kč) mýto

0

151

navrhovaný stav - 30% sleva na DC

50 000

15 40

Přínos

Vlaky ko

Jednotliv

Vlaky ko

Jednotliv

Silnice (návěsová souprava, ložná hmotnost 25 tu

253 266

120 120 148 155

% slevy

Železnice (vždy vlak 1000 tun netto, 1000 tun brutto)

stávající stav

200

1

0 28 35 143 0

132

0 23 29 11 14 30 37 20

náklady tunu (

16

KN | únor 2011 |

BYZNYS ● Cestovnímu ruchu ve Zlínském kraji se daří. Svědčí o tom čísla o jeho návštěvnosti za poslední čtvrtletí roku 2010, která zveřejnil Český statistický úřad. Z nich je patrné, že v rámci republiky zaznamenal Zlínský kraj hned po Praze druhou největší dynamiku růstu, kdy v uvedeném období vzrostl počet jeho hostů o šest a půl procenta. Za celý rok 2010 byl zaznamenán nárůst počtu hostů o 2,3 procenta. Podíl hostů ze zahraničí činí 13 procent celkové návštěvnosti regionu, nejvíce hostů přijíždí ze Slovenska, Německa, Polska a Rakouska, významně roste počet návštěvníků z Ruska. ● Svou zimní částí pokračuje Mediální kampaň turistického regionu Vysočina, která odstartovala v první polovině minulého roku a bude pokračovat až do února 2012. Cílem kampaně je seznámit obyvatele sousedních regionů s výhodami trávení volného času na Vysočině a nabídkou turistických služeb a možnostmi rodinné dovolené v našem kraji. Na tento účel bylo vyčleněno celkem deset milionů korun, z toho 9,2 milionu jsou dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod. ● Policisté zasahující v horských oblastech Šumavy získali od Plzeňského kraje speciální skialpinistické vybavení v  hodnotě dvaatřicet tisíc korun. Jedná se o dvě kompletní funkční sady do horského terénu – lehké, snadno ovladatelné lyže se speciálním vázáním, stoupací pásy, hole, boty a helmy. S  rostoucím počtem návštěvníků Šumavy v zimním období vzniká potřeba policejního dozoru a zásahů i ve ski-areálech a přímo na sjezdových tratích. Díky novému skialpinistickému vybavení od Plzeňského kraje se policisté pohodlně dostanou i do míst, kam dříve mohli jen v doprovodu Horské služby ČR, nebo jim zůstávala nepřístupná. ● Zhruba 3,6 milionu korun v loňském roce ušetřili na svých výdajích politici z  Královéhradeckého kraje. Finance z krajského rozpočtu se jim podařily uspořit díky tomu, že podnikli méně zahraničních cest, snížili výdaje na reprezentační účely, pohoštění či dary. S omezením těchto výdajů počítá politická reprezentace kraje i v příštím roce. Politici ušetřili na svých výdajích i v roce 2009. Úspora tehdy činila rovněž několik milionů korun. ● Erba Lachema, prosperující část bývalé brněnské společnosti Lachemy, má rok od akvizice ambiciózní plány. Do roka chystá vybudovat nové laboratoře, ve kterých najde uplatnění na dvacet výzkumníků. Po loňském ukončení podnikatelských aktivit jedné z  největších českých farmaceutických společností – PLIVA-Lachema, se její zdravá a prosperující část zabývající se výrobou laboratorní medicíny stala součástí německé skupiny Erba Diagnostics Mannheim a změnila svůj název na Erba Lachema. Do Brna byla převedena veškerá výroba i logistické operace z mateřského závodu v  Mannheimu a díky tomu v Brně našla zaměstnání více než dvacítka nových lidí

EKONOMIKA

Nejstarší regionální agentuře se daří Ostravská Agentura pro regionální rozvoj se snaží získat nové investice pro Moravskoslezský kraj, zvýšit množství pracovních míst ale i zlepšit image kraje. V  českých krajích jsou agentury regionálního rozvoje běžné. Ostravská má nejdelší historii. Vznikla v roce 1993 jako pilotní projekt Evropské unie se záměrem napomáhat při restrukturalizaci regionu Severní Moravy a Slezska. K nejvýznamnějším projektům, na nichž se Agentura pro regionální rozvoj (ARR) podílela, patří založení Vědecko-technologického parku Ostrava nebo podnikatelské inkubátory – Domy podnikatelů v Krnově, Kopřivnici, Vítkově a v Havířově. Novinkou, kterou spustila ARR ve spolupráci s Moravskoslezským krajem, je unikátní „poradní“ web www.jestejesance.eu, který nabízí informace o možnostech čerpání peněz z fondů Evropské unie. „Přehledně a na jednom místě zájemci zjistí, kolik prostředků v jednotlivých operačních programech ještě zbývá a kolik už je vyčerpáno, a kde jsou aktuálně otevřené výzvy,“ vysvětlila Chovanioková. Dodala, že součástí internetových stránek jsou i konkrétní zkušenosti žadatelů.

ARR v partnerství s CzechInvestem a dalšími regionálními institucemi provází zájemce od úvodních prezentací a nabídky průmyslových nemovitostí přes vyhledání potenciálních subdodavatelů pro výstavbu a zařizování závodu až po outsourcování nejrůznějších služeb z regionu a následnou péči o investory. Celý tento bezplatný servis je investorům k dispozici jako přidaná hodnota Moravskoslezského kraje nad rámec stávajících investičních pobídek. 

JAK NALÁKAT INVESTORY?

BROWNFIELDS JSOU POPULÁRNÍ

šení postižených a devastovaných lokalit takzvaných brownfields. Tyto oblasti totiž mohou být skvělými investicemi. Disponují potenciálem stát se atraktivní lokalitou či dominantou vzhledem ke své poloze v blízkosti center měst a díky napojení na hlavní komunikační tepny. Příkladem využitých brownfields je regenerace bývalých kasáren ve Frenštátě pod Radhoštěm, která skončila v  roce 2007. Z areálu kasáren Martinská čtvrť se stala menší městská průmyslová zóna pro potřeby umístění investorů v katastru města. K podobným projektům se řadí i sanace bývalého koupaliště v  Ostravě-Radvanicích. Z  areálu se stala klidová zóna parkového až lesoparkového typu s dráhami pro in-line bruslaře. V nejbližší době agentura nabídne na webu kraje aktualizovanou databázi brownfileds v regionu. NOVÉ ÚKOLY A PLÁNY

První dojmy o Moravskoslezském kraji si investoři vytvářejí během prezentací, diskusí a prohlídek vytipovaných lokalit.

Moravskoslezský kraj jako první v Česku podpořil vznik profesionálního týmu v ARR pro ře-

ARR dostala vloni od Moravskoslezského kraje nové úkoly, které se dají shrnout do několika bodů. „Chceme používat méně teorie a více prakticky použitelných projek-

tů, musíme být opravdu tím, kdo dokáže poradit a nabídnout servis obcím, městům, ale třeba i malým a středním firmám nebo vědeckým pracovištím,“ vysvětluje Chovanioková. Na jaře chce agentura také představit kraji analýzu šesti znevýhodněných areálů v regionu s třiapadesáti obcemi, kde je malá možnost získat práci, špatná dopravní dostupnost a řekněme horší celkové podmínky pro život. „Na základě toho se pak kraj zaměří třeba na dotace nebo může lobbovat u státu,“ sdělila ředitelka agentury. V  letošním roce agentura spolu s ostravskou fakultní nemocnicí připravuje také takzvané brokerage event na téma novinek v  biomedicíně. Jsou to mezinárodní konference, které umožňují setkání zástupců firemní i akademické sféry na jednom místě. Jejich cílem je navazování kontaktů a vyhledávání partnerů pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu, vývoji, technologických aplikacích a výrobě. „Věnovat se chceme ale i tomu, co je pro náš kraj typické - tedy inovacím v oblasti tradičního průmyslu,“ doplnila Chovanioková. Tereza Bartošíková

Jižní Morava podporuje světový výzkum Jihomoravské centrum pro mobilitu už pět let láká zahraniční studenty i vědce. Nabízí jim vzdělávání, granty a různé programy. V rámci projektu Vzdělávání a rozvoj talentované mládeže v Jihomoravském kraji sdružilo JCMM učitele do sítě koordinátorů pro práci s talenty. „Pomáháme tak učitelům orientovat se v nabídce školních i mimoškolních aktivit pro nadané a motivované žáky,“ vysvětlila projektová manažerka Jitka Šeneklová. Do sítě je zapojeno dvacet vyučujících zejména přírodovědných a technických předmětů, působících  na jihomoravských gymnáziích a odborných školách. „Úměrně tomu, jak se zhoršuje znalostní úroveň českých žáků, roste význam práce s talentovanými žáky na našich školách. Proto tento projekt velmi vítám a ráda jsem se do něj zapojila,“ ocenila aktivitu jihomoravského centra Ilona Janošková ze Střední odborné školy Strážnice. Koordinátoři se budou osobně potkávat, vyměňovat si zkušenosti a školit se na pravidelných schůzkách.

PENÍZE NA STUDIUM Čeští studenti mohou díky JCMM získat nejen zkušenosti, ale i peníze. Například v polovině ledna převzalo dvacet vybraných doktorandů šek na částku 360 tisíc korun. Soutěž Brno Ph.D. talent uspořádalo centrum už podruhé a finančním garantem je město Brno. Do soutěže se přihlásilo skoro sto studentů, kteří loni na podzim prošli několika koly studentské soutěže, ve kterých odborníci posuzovali jejich profesní kvality, inovativnost a perspektivu předloženého vědeckého projektu i zázemí pro jeho řešení. Do finále se probojovalo dva-

cet uchazečů, kteří budou po dobu tří let dostávat deset tisíc korun měsíčně ke svému dosavadnímu stipendiu. „Doktorandi se velmi často potýkají s problémem, jak vyžít s běžnou výší stipendia, které jim zdaleka nepokryje náklady na jejich denní potřeby. Ke studiu si musí přivydělávat ve vedlejším zaměstnání, které často nesouvisí s jejich oborem,“ upozornil ředitel JCMM Miloš Šifalda. Podle něj tak dává Soutěž Brno Ph.D. talent nadaným studentům možnost plně se soustředit na své studium a vědecké projekty. VÝZKUMNÉ PROJEKTY S PRAKTICKÝM VÝZNAMEM Studenti, kteří se dostali až do finále soutěže, se věnují zajímavým a užitečným projektům. Vyvíjí například aktivní loketní ortézu, která bude sloužit jako rehabilitační pomůcka pro pacienty s poraněním loketního kloubu. Dalším ví-

tězným projektem je výzkum samčího reprodukčního systému v souvislosti se znečištěným životním prostředím. Nejstarší program centra podporuje mobilitu studentů ze zemí mimo Evropskou unii, kteří chtějí studovat na vysokých školách v Brně. Zájemci mohou získat startovací roční stipendia, ale i rady během pobytu v Brně či kurzy českého jazyka. Pro zahraniční odborníky, kteří už mají vysokou školu za sebou, slouží projekt SoMoPro. Financuje dlouhodobé pobyty špičkových vědců ze zahraničí na vědeckovýzkumných institucích v Jihomoravském kraji. Díky tomu se může jižní Morava napojit na světový výzkum. V Česku je JCMM na rozdíl od zahraničí jedinou organizací svého druhu. Kromě doktorandů se do projektů centra zapojily už stovky jihomoravských středoškoláků a do Brna přišlo studovat asi sedmdesát zahraničních vysokoškoláků. Tereza Bartošíková

Doktorandi, kteří získali stipendia od JMMC.

zdroj: JMMC

PERSONA ● Společnost ABS Jets, přední broker a operátor soukromých tryskáčů a průkopník v oboru soukromé letecké přepravy v České republice a na Slovensku, přivítal v lednu letošního roku významnou posilu. Do pozice obchodní ředitelky byla jmenována Antónia Tomková. K jejím klíčovým úkolům v nové pozici bude patřit především posílení tržního podílu společnosti ABS Jets na evropském i světovém trhu, navazování nových obchodních kontaktů a rozšiřování portfolia poskytovaných služeb. ● Společnost Logica, přední dodavatel IT služeb a konzultací, jmenovala ředitelem divize Telco Antona Štupáka, který bude v rámci regionu střední a východní Evropy (CEE) zodpovědný za aktivity společnosti Logica v oblasti telekomunikací. Do své nové pozice přichází Anton Štupák s bohatými zkušenostmi z oboru informačních technologií i telekomunikací. Ve funkci ředitele divize Telco bude zodpovědný především za tvorbu a prosazování firemní strategie pro telekomunikační segment a řízení konzultačních aktivit u klientů z telekomunikačních společností v regionu střední a východní Evropy (CEE). ● Generálním ředitelem stavební společnosti PSG-International se stal Martin Černoušek. Zároveň vstoupil i do představenstva společnosti. Na nový post přešel z pozice generálního ředitele pro severní a střední Evropu korporace Austin Powder Europe, která se zabývá výrobou iniciačních systémů pro průmyslové a trhací práce. V této skupině působil na různých pozicích deset let. Vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě a také program Management Development Programme na univerzitě ve Virginii v USA. ● Ján Kusý je novým ředitelem pro obchod neživotního pojištění společnosti AXA pro Českou republiku a Slovensko. Svou kariéru zahájil ve skupině R+V Versicherung Wiesbaden v Německu. V roce 1999 stál při jejím vzniku na Slovensku, kde zodpovídal za oblast neživotního pojištění. V letech 2005 až 2009 působil jako ředitel makléřského obchodu ve společnosti UNIQA. Vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě, odbor finančnictví. Titul MBA získal na ESCP-EAP Europäische Wirtschaftshochschule v Berlíně. ● Pavel Dědek byl jmenován novým ředitelem v oblasti fúzí a akvizic a v oblasti poradenských služeb nemovitostí poradenské společnosti Deloitte. Má více než třináct let zkušeností v oboru investičního bankovnictví a podnikových financí. Podílel se na desítkách úspěšných projektů v rámci střední Evropy, včetně mezinárodních transakcí v Albánii, Bulharsku, České republice, Polsku, Rumunsku, na Slovensku a v Turecku. Rozsáhlé znalosti má rovněž v oboru energetiky. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Kraj dá na investice víc než v předchozím roce Velké investice se v  tomto roce chystají v  Jihomoravském kraji. Velký objem peněz půjde již tradičně do dopravní infrastruktury, která není zdaleka v optimálním stavu. V regionu se však realizuje nebo chystá k realizaci i řada projektů z jiných oblastí. Třeba té vědecké.

TÉMA Největší projekty na území Jihomoravského kraje se v tomto roce týkají vědy. Jde o několik vědeckých center za mnoho miliard korun. Některé projekty už se realizují, jiné (včetně toho největšího – CEITECu za 6 miliard korun) stále čekají na rozhodnutí o dotaci. Kraj se ovšem těchto akcí zúčastní jen nepřímo. Své peníze posílá hlavně do dopravy, zdravotnictví a sociálních služeb. Letos je na investice připraveno více peněz než v  předchozích letech. Hejtman Michal Hašek počítá s využitím úvěru na dofinancování evropských projektů ve výši 963 milionů korun. „Schválený rozpočet i v době krize počítá s masivními investicemi v oblasti dopravy, školství, zdravotnictví či sociální péče s využitím úvěru Evropské investiční banky,“ řekl hejtman. Podle náměstka hejtmana Stanislava Juránka se kraj zaměřuje hlavně na projekty, které budou snižovat provozní náklady v  budoucnu. „Půjde například o zateplování budov některých středních škol a také nemocnic, na kterém se budou podílet i evropské fondy.“

Do kraje ovšem přijdou i peníze od státu. Na projekty v Lednicko-valtickém areálu má jít přes 750 milionů. Největší akcí je vznik multifunkčního centra na lednickém zámku. Stát na ni získal půlmiliardovou dotaci z  EU. „Realizací projektu bude zajištěno dlouhodobé systémové využití historicky významného objektu v areálu lednického zámku. Vznikne zde kulturně vzdělávací centrum regionálního i přeshraničního významu,“ doplnil hejtman Hašek. INVESTICE TÁHNE DOPRAVA Kam dál půjdou krajské investice? Oblastí s  tradičně největším objemem investovaných prostředků je doprava. Do silnic a uzlů integrované dopravy kraj v  tomto roce investuje až 850 milionů korun. Tyto peníze půjdou na 19 dopravních staveb. K těm nejnákladnějším patří rekonstrukce silnic mezi Popůvkami a Ostrovačicemi na Brněnsku za téměř 100 milionů korun a průtahu Mikulovicemi na Znojemsku za 87 milionů. Právě Znojemsko se v tomto roce může těšit na dopravní projekty za čtvrt milionu. Podle Haška přitom většina peněz (téměř 192 miliony) přijde z Evropské unie. Z  dalších investičních okruhů vy-

Součástí projektu na zavedení tramvaje v ulici Plotní je i rekonstrukce přilehlých ulic. Investiční akce přijde Brno na 120 milionů. zdroj: www.silnice-zeleznice.cz zdvihuje hejtman sociální oblast. Jen na Znojemsku kraj chystá investice za desítky milionů. „Plánujeme například stavební úpravy domovů pro seniory v Božicích, Jevišovicích, Plavči a Skalici v celkové výši přibližně 45 milionů korun.“ Desítky milionů korun kraj pošle na nemocniční projekty. Rekonstrukcí za čtyřicet milionů korun projde například interna v  Kyjově. Podobná částka putuje na zateplení budov hodonínské nemocnice. A svůj projekt má i zařízení ve Znojmě. „Jde o stavební úpravy na očním zákrokovém sále. Celková hodnota prací je 20,5 milionu korun,“ dodal Stanislav Juránek.

BRNO ZPOMALÍ SVÉ PROJEKTY A jak je na tom s  investicemi hlavní město kraje? Brno bude letos hospodařit s  rozpočtem 11,8 miliardy korun. Podíl investic klesl z  31 na 26 procent. Podle primátora Romana Onderky to znamená zpomalení některých investic. V  principu bude proces realizace těchto akcí rozložen do více let. „Myslím, že to je rozumnější cesta než vymazat některé věci z rozpočtu úplně,“ prohlásil Onderka. K  nejvýznamnějším investicím města v  letošním roce pa-

tří výstavba retenční nádrže Jeneweinova za 152 miliony korun, nová trasa tramvaje v  ulici Plotní za 120 milionů nebo rekonstrukce Zelného trhu za 57 milionů. „Bude také dále pokračovat devadesátimilionová rekonstrukce ulice Joštovy v úseku Komenského náměstí - Údolní s  náklady ve výši 90 milionů. 115 milionů půjde také na výstavbu dětského centra Chovánek, 55 milionů na Přírodovědné exploratorium nebo 40 milionů na obnovu Janáčkova divadla,“ uvedla další projekty předsedkyně finančního výboru Naděžda Křemečková. Filip Appl

KN | únor 2011 |

17

STRUČNĚ A JASNĚ ● Krajská rada rozhodla o poskytnutí dotace na podporu letošní činnosti společnosti Baťův kanál. Finance budou určeny na zajištění činnosti informačního centra Baťova kanálu, propagační činnost nebo na provoz kanálu. Baťův kanál je využíván jako turistická vodní cesta a jeho délka od Otrokovic do slovenské Skalice v současnosti činí 53 kilometry. Na podpoře kanálu se dohodly moravské kraje na veletrhu Regiontour. ● Krajská samospráva ocenila školy, jejichž žáci dosahují vynikajících výsledků ve vybraných předmětových soutěžích v zájmovém vzdělávání.  „Celkem se jedná o devatenáct středních škol, které obdrží na podporu své práce s talentovanou mládeží 1 620 000 korun,“ uvedl náměstek hejtmana Stanislav Juránek. Peníze mohou školy využít na platy, pořízení učebních pomůcek nebo vybavení školy. ● První série porad představitelů kraje a krajského úřadu se starosty obcí vyvrcholila setkáními v  Hodoníně, Znojmě a Břeclavi. Řešila se především problematika veřejné dopravy a stav silnic, situace ve školství a především přípravy Jihomoravského kraje na situaci, která může v regionu nastat v důsledku realizace výzvy „Děkujeme, odcházíme“.

ZLÍNSKÝ KRAJ

Na prvním místě budou silnice Součástí investičního plánu Zlínského kraje na rok 2011 je 15 staveb na silnicích II. a III. třídy o celkové délce 18,8 kilometru. Tyto silniční stavby mají hodnotu téměř 800 milionů korun, přičemž jejich financování má být opět významnou měrou podpořeno prostředky Evropské unie v rámci regionálního operačního programu. Pět staveb již bylo zahájeno v loňském nebo předloňském roce, zbývajících deset staveb má být nově zahájeno letos.

TÉMA „Plán investičních staveb na rok 2011 ještě není konečný a může během roku doznat změn. Investiční záměry jednotlivých staveb budou postupně předkládány ke schválení Radě Zlínského kraje,“ uvedl Bronislav Malý, ředitel Ředitelství silnic Zlínského kraje, které kraj zřizuje. Zároveň upozornil na složitější situaci ve financování staveb, než jaká existovala před rokem: „Aktualizuje se finanční plán celého Regionálního operačního programu Střední Morava. Důsledkem je například snížení dotací na silniční stavby z loňských 90 procent na současných 75 procent. To znamená větší nároky na financování staveb z našich vlastních zdrojů,“ uvedl. Jaký bude podíl kraje na těchto investicích? „Z rozpočtu Zlínského kraje bude v letošním roce prostřednictvím ŘSZK do krajské silniční sítě investováno zhruba 186 milionů korun,“ uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Jaroslav Drozd, zodpovědný za oblast dopravy.

S dopravou souvisí také další investiční záměr kraje na tento rok. Revitalizaci třídy J. A. Bati ve Zlíně schválili krajští radní s cílem vybudovat v areálu bývalého Svitu ve Zlíně namísto stávající problematické příjezdové silnice plnohodnotnou komunikaci. Ta by měla zajišťovat dopravní potřeby areálu a zároveň bude vyhovovat technickým normám a bezpečnostním předpisům. Kraj si pro tuto investici ve svém rozpočtu vyčlenil částku 20 milionů korun, nyní bude investiční záměr předložen ke schválení krajskému zastupitelstvu. „Do května letošního roku by měla být hotova projektová příprava, následně by se měly realizovat stavební práce, takže na konci roku 2011 by již podle předpokladu měla být doprava v areálu podstatně bezpečnější a plynulejší,“ uvedla tisková mluvčí kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková. Komunikace má navrženu šířku 6,5 metru, jednotlivé plochy vozovky, parkovacích stání a chodníků budou řešeny různými druhy povrchů, jejichž vhodnost posoudí také památkáři.

KRAJ PROINVESTUJE TÉMĚŘ PŮL DRUHÉ MILIARDY Celkem kraj vyčleněnil při sestavování rozpočtu na letošní rok 1,419 miliardy korun na investiční výdaje. Konkrétní investice realizované přímo Zlínským krajem na jeho majetku dosáhnou téměř 424 milionů korun. Tyto finanční prostředky poputují například na projektovou přípravu Interní kliniky Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, cen-

trální objekt v Uherskohradišťské nemocnici, projektovou přípravu centrálního objektu Vsetínské nemocnice nebo investiční akce v Kroměřížské nemocnici. Se zdravotnictvím souvisí také plánované vybudování výjezdových stanovišť Zdravotnické záchranné služby v Uherském Hradišti a Vsetíně, případně zlepšení kvality bydlení v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Kunovicích na Bělince. Kromě toho Zlínský kraj také

STRUČNĚ A JASNĚ poskytne také 146 milionů korun na investice svých příspěvkových organizací. Kraj přitom využije pěti set milionový úvěr na průběžné profinancování investic, tyto investice jsou kofinancovány převážně z operačních programů Evropské unie a dotační finanční prostředky přijdou s určitým zpožděním. Proto musí mít kraj zajištěnu úhradu dodavatelům v průběhu realizace těchto investic. Michal Tillgen

Finanční prostředky poputují například na projektovou přípravu Interní kliniky Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. zdroj: KNTB

● Velké setkání 270 představitelů měst a obcí s vedením kraje se uskutečnilo v  Luhačovicích. Mezi zúčastněnými nechyběl ani čerstvý primátor Zlína Miroslav Adámek. Dvoudenní porada podle něj měla dát přítomným prostor především pro vzájemnou diskusi a pro dotazy směrem k vedení Zlínského kraje. „Naší snahou je, abyste neodcházeli s pocitem promarněného, ale dobře a užitečně stráveného času,“ řekl k setkání hejtman Stanislav Mišák. ● Bude se opravovat. Tentokrát to „odnese“ škola. Gymnázium a jazyková škola Zlín se dočká oprav svých objektů za 25 milionů korun.  „V současné době, i přes soustavně prováděnou běžnou údržbu, opravy a částečnou modernizaci, nevyhovuje budova požadavkům na provoz školského zařízení. Z tohoto důvodu je nutné provést celkovou rekonstrukci instalace tepelných a elektrorozvodů objektu,“ přiblížil náměstek hejtmana Libor Lukáš. ● Iktové centrum krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně potřebuje nové přístroje. Pokud Iktové centrum přístroje nedostane, nebude už Iktovým centrem. Tak by ve zkratce zněla faktická zpráva o situaci krajské nemocnice. Ta ovšem o status, který je důležitý pro 600 tisíc lidí patřících do spádové oblasti, přijít nechce. A proto nakoupí do oddělení zaměřujícího se na akutní mozkové příhody přístroje za 25 milionů korun.

18

PUBLICITA

KN | únor 2011 |

Žádost o dotaci z Operačního programu Doprava podali na Jesenicku, zahajují v Pečkách u Prahy Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k  informacím o strukturální pomoci Evropské unie v  České republice, vydal pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v rámci období 2007 – 2013. Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. Z  hlediska finančních alokací je nejobjemnějším Operační program Doprava, jehož finanční prostředky jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy a dopravní infrastruktury. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu pak vykonává Státní fond dopravní infrastruktury.

pro jednotlivé aktivity již přezávazkovány. PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM

pání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Ve sledovaném období bylo v rámci OP Doprava finančně ukončeno dalších osm projektů (především v oblasti transevropské železniční sítě) v hodnotě cca 10,7 mld. Kč, což představuje více jak 120% nárůst objemu finančních prostředků ve finančně ukončených projektech ve srovnání se stavem v předchozím měsíci (listopad 2010). K 5. lednu 2011 bylo finančně ukončeno 45 projektů.

burk i pro cizí subjekty (konkrétně VÚŽ). Původně instalovaná technologická zařízení jsou nevyhovující a ohrožují bezpečnost a spolehV PEČKÁCH SPOUŠTĚJÍ livost železničního provozu. Tato PROZATÍM POSLEDNÍ zařízení nelze v současné době PROJEKT udržovat v plně funkčním stavu Zatím posledním zahájeným pro- vzhledem k jejich morální a fyzicjektem je komplexní rekonstruk- ké zastaralosti.  ce technologie stávající trakční mě- Hlavním obsahem stavby je komnírny v  Pečkách u Prahy. Rekon- plexní rekonstrukce technologie strukcí projdou rozvodny, trans- stávající trakční měnírny Pečky formátory i související stavební včetně rozvodny 110 kV a transobjekty, které zjišťují funkčnost formátorů 110/23 kV. S tím přítrakční měnírny jako samostat- mo souvisí rekonstrukce a úpraného technologického celku. Vý- vy rozvodů, sdělovacích, řídících znamným věcným účinkem rekon- a signalizačních systémů měnírny strukce měnírny bude zvýšení její a stavební úpravy příslušných obvýkonnosti v napájení trakční sou- jektů. Součástí stavby jsou i úprastavy na trati Praha – Kolín a Poří- vy opotřebovaných a narušených čany – Nymburk na 150 % součas- ostatních objektů a zařízení měCERTIFIKOVANÉ VÝDAJE ného výkonu, a také možnost po- nírny. Nově instalovaná technoPŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ kračování v dodávce elektřiny pro logická zařízení budou samozřejKOMISI Výzkumný ústav železniční (VÚŽ). mě na úrovni současné techniky Trakční měnírna a rozvodna a budou splňovat požadavky bezV rámci celého OP Dopra- 110 kV byla vybudována roku pečnosti a ochrany životního prova byly certifikovány všechny 1957. Tvoří důležitý napájecí bod středí. Navržené stavebně technicprostředky předložené k cer- pro I. tranzitní železniční koridor ké řešení dále vyhovuje požadavku MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – PROSINEC 2010 tifikaci, tj. 28,7 mld. Kč. Me- (v úseku Rostoklaty - Kolín), pro na unifikaci technologických celků ziměsíční nárůst nebyl v prů- odbočnou trať Poříčany - Nym- na nově rekonstruovaných napájeběhu prosince 2010 zaznamenán.

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie

REALIZACE OP DOPRAVA

Od počátku realizace OP Doprava byly k 5. lednu 2011 podány 203 žádosti v celkové hodnotě cca 207,7 mld. Kč, což představuje 121 % z celkové alokace na program. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 118 v souhrnné výši cca 166,2 mld. Kč, to znamená 97 % z alokace programu. Proplaceno bylo 55 % z celkové alokace na období 2007 – 2013, tedy cca 94,4 mld. Kč. Certifikované výdaje dosahují 28,7 mld. Kč, to je 17 % alokace na OP Doprava na celé programové období. PODANÉ ŽÁDOSTI

V průběhu prosince 2010 byla v rámci OP Doprava podána jedna nová žádost, a to v  oblasti podporující rekonstrukce a modernizace silnic I. třídy nespadajících do silniční transevropské sítě v rámci České republiky, konkrétně v okrese Jeseník. Na modernizaci silnice je požadována dotace o objemu cca 660 mil. Kč. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v podaných žádostech, se tak zvýšil na cca 207,7 mld. Kč, což o 21 % přesahuje alokaci OP Doprava na programové období 2007–2013. PROJEKTY S VYDANÝM ROZHODNUTÍM / PODEPSANOU SMLOUVOU V meziměsíčním srovnání bylo vydáno jedno nové Rozhodnutí/ podepsána Smlouva o poskytnutí dotace ve výši 337,9 mil Kč. Objem finančních prostředků v projektech s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou k 5. lednu 2011 celkově dosahuje cca 166,2 mld. Kč, což představuje 97 % z alokace na operační program na období 2007–2013. Nejvyšší podíl schválených prostředků vzhledem k alokacím jednotlivých oblastí podpory je stále evidován v oblastech podporujících modernizace silnic a vnitrozemských vodních cest. Ve všech uvedených případech jsou alokace

V průběhu prosince 2010 došlo k nárůstu objemu prostředků proplacených příjemcům ve výši cca 6,3 mld. Kč, což zvýšilo celkový objem proplacených prostředků příjemcům k 5. lednu 2011 na cca 94,2 mld. Kč (více než polovina z celkové alokace OP Doprava). Vzhledem k  časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čer-

cích stanicích v působnosti správce SDC SEE Praha. Moderní technologické zařízení také umožní dálkové řízení provozu z centrálního dispečerského stanoviště včetně dálkového dohledu kamerovými systémy. To vše vytváří podmínky ke snížení energetických ztrát, k racionalizaci obsluhy a servisu, a tím k zhospodárnění vlastního provozu měnírny. Žádost o dotaci z Operačního programu Doprava, jejímž příjemcem je Správa železniční dopravní cesty, byla Řídícím orgánem OP Doprava schválena 30. prosince loňského roku, 1. února 2011 pak bylo stanoveno jako datum zahájení. Projekt by měl být ukončen 31. ledna 2013. Projekt byl schválen v rámci prioritní osy 1 – Modernizace železniční sítě TEN-T, oblast podpory 1.1 – Modernizace a rozvoj železniční sítě TEN-T včetně železničních uzlů. Z  Fondu soudržnosti je na tento záměr uvolněna částka ve výši cca 192,3 mil. Kč, přičemž celkové náklady projektu včetně DPH jsou více než 308 mil. Kč.

Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje)

Tab. 9 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa/ Oblast podpory

Podané žádosti

Žádosti vyřazené z administrace

Žádosti ve schvalovacím procesu

Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou počet mil. Kč g h od počátku období 20 49 044,9 3 1 726,8 23 50 771,8 10 72 098,6 0 0,0 10 72 098,6 10 4 263,6 10 4 263,6 41 33 651,8 41 33 651,8 0 0,0 1 655,7 1 655,7 3 31,1 13 3 495,6 5 7,5 21 3 534,2 12 1 184,0 12 1 184,0 62 37 186,0 56 128 973,6 118 166 159,7

počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f od počátku období od počátku období aktuální stav 1.1 23 60 073,2 0 0,0 3 10 922,6 1.2 17 2 587,1 0 0,0 14 860,3 1 40 62 660,4 0 0,0 17 11 782,9 2.1 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 2.2 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 3.1 12 4 544,7 0 0,0 2 281,2 3 12 4 544,7 0 0,0 2 281,2 4.1 48 45 774,3 5 10 573,2 2 1 479,8 4 48 45 774,3 5 10 573,2 2 1 479,8 5.1 1 18 717,0 0 0,0 1 18 717,0 5.2 2 1 236,1 0 0,0 1 580,4 5 3 19 953,1 0 0,0 2 19 297,3 6.1 16 502,8 13 471,7 0 0,0 6.2 14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 6.3 48 76,5 13 26,6 30 41,8 6 78 4 264,8 27 688,2 30 41,8 7.1 12 668,6 0 0,0 0 0,0 7 12 668,6 0 0,0 0 0,0 ERDF 126 50 039,2 32 11 261,4 32 1 521,6 FS 77 157 688,5 0 0,0 21 31 361,4 MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – PROSINEC 2010 OP D 203 207 727,7 32 11 261,4 53 32 883,1 VPoznámka: OP Doprava nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC2007 – 5. 1. 2011

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

Finančně ukončené projekty

počet mil. Kč i j od počátku období 8 9 565,7 1 682,1 9 10 247,8 0 0,0 0 0,0 0 0,0 5 3 028,8 5 3 028,8 16 5 802,6 16 5 802,6 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 31,1 7 311,8 3 2,3 13 345,1 2 22,4 2 22,4 29 6 147,7 16 13 299,0 45 19 446,7

stav k 01

Zdroj: MSC2007 – 5. 1. 2011

Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje)

Tab. 10 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje)

Celková alokace Projekty s vydaným Proplacené prostředky Prostředky předložené Certifikované výdaje Podané žádosti podpory Rozhodnutím/ podepsanou příjemcům k certifikaci předložené EK 2007–2013 Smlouvou v mil. Kč v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % v mil. Kč % a b b/a c c/a d d/a e e/a f f/a 1.1 61 985,1 60 073,2 96,9 49 044,9 30 480,5 49,2 11 269,5 18,2 11 269,5 18,2 3379,1 1.2 3 355,7 2 587,1 77,1 1 726,8 51,5 1 001,7 29,8 879,0 26,2 879,0 26,2 1 65 340,8 62 660,4 95,9 50 771,8 77,7 31 482,1 48,2 12 148,6 18,6 12 148,6 18,6 2.1 45 282,6 69 861,8 154,3 72 098,6 159,2 34 867,1 77,0 1 980,0 4,4 1 980,0 4,4 2.2 2 625,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2 47 908,2 69 861,8 145,8 72 098,6 150,5 34 867,1 72,8 1 980,0 4,1 1 980,0 4,1 3.1 11 686,6 4 544,7 38,9 4 263,6 36,5 3 682,7 31,5 989,1 8,5 989,1 8,5 3 11 686,6 4 544,7 38,9 4 263,6 36,5 3 682,7 31,5 989,1 8,5 989,1 8,5 4.1 31 293,6 45 774,3 146,3 33 651,8 107,5 20 955,7 67,0 11 282,3 36,1 11 282,3 36,1 4 31 293,6 45 774,3 146,3 33 651,8 107,5 20 955,7 67,0 11 282,3 36,1 11 282,3 36,1 5.1 8 821,2 18 717,0 212,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.2 980,1 1 236,1 126,1 655,7 66,9 446,7 45,6 0,0 0,0 0,0 0,0 5 9 801,3 19 953,1 203,6 655,7 6,7 446,7 4,6 0,0 0,0 0,0 0,0 6.1 231,4 502,8 217,3 31,1 13,4 31,1 13,4 4,2 1,8 4,2 1,8 6.2 3 106,0 3 685,5 118,7 3 495,6 112,5 2 659,6 85,6 2 123,3 68,4 2 123,3 68,4 6.3 227,5 76,5 33,6 7,5 3,3 1,9 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 6 3 564,9 4 264,8 119,6 3 534,2 99,1 2 692,6 75,5 2 127,6 59,7 2 127,6 59,7 7.1 2 057,6 668,6 32,5 1 184,0 57,5 237,2 11,5 207,9 10,1 207,9 10,1 7 2 057,6 668,6 32,5 1 184,0 57,5 237,2 11,5 207,9 10,1 207,9 10,1 ERDF 34 858,5 50 039,2 143,5 37 186,0 106,7 23 648,3 67,8 13 409,9 38,5 13 409,9 38,5 FS 136 794,6 157 688,5 115,3 128 973,6 94,3 70 715,9 51,7 15 325,6 11,2 15 325,6 11,2 OP D 171 653,1 207 727,7 121,0 166 159,7 96,8 94 364,1 55,0 28 735,4 16,7 28 735,4 16,7 Měnový kurz: 1 EUR = 25,24 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování Měnový kurz: 1 EUR = 25,24 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsou přepočteny kurzem v době zaúčtování 5v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. 5v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 5. 1. 2011 Zdroj: MSC2007 – 5. 1. 2011 Prioritní osa/ Oblast podpory

34

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

V kraji si nejvíce polepšilo zdravotnictví Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje schválilo rozpočet na rok 2011 na konci loňského roku. V rámci tohoto rozpočtu byla schválena také příprava a provedení akcí reprodukce majetku kraje ve finančních objemech celkem 728 milionů korun. Oproti loňsku je to nárůst o 28 procent.

TÉMA Mezi nejvýznamnější akce financované z rozpočtu Moravskoslezského kraje bez finančních prostředků Evropské unie, jejichž realizace bude v roce 2011 probíhat, patří zejména obnova silnic a mostů poškozených povodní 2009 o celkových nákladech 369 milionů korun a obnova silnic a mostů poškozených povodní 2010 o celkových nákladech 251 milionů. K investicím do obnovy infrastruktury se ale přidává také například obnova Malé scény Těšínského divadla o celkových nákladech 52 milionů nebo rekonstrukce a modernizace Domova Hortenzie ve Frenštátě pod Radhoštěm o celkových nákladech přes 51 milionů korun. Největší balík peněz z krajského rozpočtu však letos půjde do zdravotnictví. Téměř tři sta milionů, které vláda Moravskoslezského kraje rozhodla letos investovat do zdravotnictví, představuje nárůst oproti loňskému roku o 68 procent. Zásluhu na tom mají zejména dlouhodobější akce, jako je výstavba pavilonu chirurgických oborů nemocnice ve Frýdku-Místku o celko-

vých nákladech 526 milionů korun nebo komplexní rekonstrukce chirurgických operačních sálů Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně o celkových nákladech 122 milionů korun. Z dalších oblastí si významněji polepšily sociální věci o 28 procent nebo kultura o 24 procent. Nikoliv bezvýznamný je také desetiprocentní nárůst investic v oblasti školství. Podíl na tom má například rekonstrukce domova mládeže Sportovního gymnázia Dany a Emila Zátopkových v Ostravě o celkových nákladech 20 milionů korun. Z UNIE JDE NEJVÍCE PENĚZ DO OPRAVY SILNIC

Významná stavba to je také revitalizace přednádražního prostoru Svinov, kde je partnerem kraje město Ostrava. zdroj: České dálnice

Další kapitolu tvoří projekty spolufinancované Evropskou unií. „Obecně se jedná především o projekty připravované do Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko,“ uvedla tisková mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková. „Největší podíl zaujímají projekty v oblasti silničního hospodářství v objemu celkových předpokládaných nákladů ve výši 2,117 miliardy korun, kde podíl Unie činí 70 procent uznatelných nákladů,“ dodala. Jedná se například o projekt

komunikace ulice Českobratrská v Ostravě. Stavba, která je důležitá především pro zajištění průjezdnosti města Ostravy vyjde na 174 milionů korun. Z dalších významných staveb to je také revitalizace přednádražního prostoru Svinov, kde je partnerem projektu město Ostrava za 104 milionů korun. „Navzdory nelehké situaci jsme udrželi investiční rozpočet v miliardové výši, takže obnova města bude pokračovat,“ uvedl na začátku velké investiční akce ostravský primátor Petr Kajnar.

Za zmínku stojí také sdružené projekty silnic II. a III. tříd v Moravskoslezském kraji, konkrétně projekt Silnice 2010 a Silnice 2011 za 291 a 530 milionů korun. „Další důležitou oblastí jsou projekty v oblasti školství v objemu celkových předpokládaných nákladů ve výši 435 milionů korun, kde podíl Unie činí 85 procent uznatelných nákladů,“ uvedla Vlčková. Jedná se například o projekty Centra technického vzdělávání na Bruntálsku za 60 milionů,

Mechatronika za 50 milionů nebo Modernizace sportovišť I .- VII. V objemu 284 milionů korun. „Mimo projekty předkládané do ROP NUTS II Moravskoslezsko je důležité zmínit zateplení pro školská a zdravotnická zařízení, podíl Unie činí 90 procent uznatelných nákladů. V současné době bude zahájena realizace u šesti projektů v celkovém objemu cca 480 milionů a pokračovat se bude na dalších projektech v roce 2012,“ uzavřela Vlčková. Michal Tillgen

KN | únor 2011 |

19

STRUČNĚ A JASNĚ ● Moravskoslezský kraj se prezentoval na druhém největším veletrhu cestovního ruchu v České republice – Holiday World Praha. Region zde představil například novou propagační publikaci „Morava a Slezsko – Cykloprůvodce“, interaktivní 3D maketu kraje nebo další propagační brožury s tématikou kraje. Člověka tak napadá, jestli ty tisíce a tisíce brožur, které si kraje nechají tisknout, opravdu mají smysl. Klesající návštěvnost o tom moc nevypovídá... ● V  Ostravě bude konference. Tentokrát ji pořádá Asociace nestátních neziskových organizací v  ČR s  Evropskou sítí nestátních neziskových organizací CEDAG. Konference má název „Občanský dialog – cesta k dobrovolnictví“ a uskuteční se v rámci Evropského roku dobrovolnictví 2011. Tématem je posílení společného dialogu nestátních neziskovek, podnikatelů a veřejné správy. ● Jak se budou vyvíjet počty žáků v  kraji? Moravskoslezský kraj na to hledá odpověď a připravuje proto projekt, který to má zjistit. „Připravujeme tzv. Mapu škol, ze které vyplývají nutné postupné kroky vedoucí k   racionalizaci stávající sítě škol. Vychází nejen z odhadu počtu žáků v návaznosti na nabídku volných míst ve školách všech zřizovatelů v kraji, ale bere i v  úvahu širší souvislosti,“ informovala náměstkyně hejtmana kraje Věra Palková.

PUBLICISTIKA

Lázeňský trojúhelník usiluje o Unesco Možná zůstane jen u monobloku

Jedním z nejtypičtějších rysů Karlovarského kraje v rámci České republiky je lázeňství. Výskyt takového množství  léčivých minerálních pramenů na poměrně malém území nemá obdoby u nás ani jinde na světě. Trojice velkých lázeňských měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně zároveň představuje  nejvýznamnější příklady světově proslulých lázeňských center v celosvětovém měřítku. Lázeňský trojúhelník je tak největší devizou celého kraje, a to jak z  hlediska cestovního ruchu, tak z  hlediska památkového bohatství. V roce 2006 byl proto na základě dokončené Koncepce

památkové péče zpracován Návrh na zařazení částí historických center měst Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně do národního potenciálu pro budoucí nominace pro zápis

na Seznam světového dědictví UNESCO, tedy do tzv. Indikativního seznamu České republiky. Námět zviditelnit lázeňská města ve světovém měřítku podpořila vedle Karlovarského kraje i vedení jednotlivých měst dopisem adresovaným Ministerstvu kultury ČR a Národnímu památkovému ústavu, v němž byla vyjádřena vůle uvedených subjektů usilovat o zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Tento záměr byl podpořen rovněž ze strany ministerstva kultury i Národního památkového ústavu. Podle obecné struktury přípravy informací o lokalitách zařazených jednotlivými státy do indikativního seznamu byla pro projekt Západočeský lázeňský trojúhelník zpracována úvodní dokumentace, která byla verifikována podpisem ministra kultury a diplomatickou cestou předána Centru světového dědictví UNESCO v  Paříži. Dokumentace obsahuje stručný popis, zdůvodnění hodnot, informaci o existující právní ochraně a charakteristické fotografie všech tří měst.

ZÁPIS BY BYL UZNÁNÍM KVALITY

Na konci letošního ledna se na Krajském úřadě v  Karlových Varech uskutečnilo jednání za účasti představitelů kraje, zástupců všech tří lázeňských měst a poslance Parlamentu ČR Rudolfa Chlada. V  závěru zasedání byla podepsána deklarace – společné prohlášení, ve kterém se všichni zúčastnění zavazují pokračovat v úsilí o zápis měst na Seznam světového dědictví. Součástí společného prohlášení je i příslib zástupců Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní, že budou chránit výjimečné prostředí chráněných lázeňských území, především před nevhodnými stavebními zásahy. Zápis Západočeského lázeňského trojúhelníku na Seznamu světového dědictví by se stal jak uznáním kvality, tak závazkem všech zúčastněných, že mezinárodně uznané kulturně-historické hodnoty budou předávány dalším generacím. Jana Bartošová

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism.

Výstavba klatovské nemocnice je v současné době největší investicí v Plzeňském kraji. Výstavba odstartovala v roce 2009 a má stát zhruba 905 milionů korun. První plány v roce 2008 počítaly však se stavbou pouze za 790 milionů. Plzeňský kraj ale později plány upravil na základě požadavků odborníků. Stavba byla poté rozdělena na dvě etapy. V  první etapě bylo naplánováno vybudování parkovacího domu pro dvě stovky aut, který již stojí, a především stavba nemocničního monobloku. Stavba tohoto monobloku, ve kterém by měla najít umístění většina oddělení stávající nemocnice, v současné době stále probíhá. Otázkou však nyní je, zda po jejím dokončení přistoupí kraj i k  druhé plánované etapě výstavby. Podle původních plánů měl být v  rámci této etapy vybudován další objekt pro dětské oddělení, laboratoře, ORL a další lůžka. Celkem měly všechny stavby ve dvou etapách přijít včetně vybavení a přístrojů na zhruba 1,5 miliardy korun. Kraj v  současné době pracu-

je na analýze, která má odpovědět na otázku, zda je možné obory původně plánované do stavby druhého objektu rozmístit v  hlavním monobloku. Případné zastavení druhé etapy by pak ještě museli schválit zastupitelé. Kraj by tak ušetřil přes desetinu nákladů z celkové plánované ceny. Zdravotní pojišťovny jsou v  současné době patrně i kvůli krizi ochotnější jednat o sdílení lůžek mezi více odděleními, což doposud odmítaly. Nemocnici by měly při zachování počtu výkonů zůstat i dosavadní platby. Pokud by se podařilo oddělení restrukturalizovat, nemusela by se tak druhá stavba vůbec realizovat. Jana Bartošová

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 10. Číslo: 2. Vychází: 18. února 2011 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

20

KN | únor 2011 |

100064_Inz_JARO_EV_276x409.indd 1

INZERCE

15.2.10 10:42