Vazníky • k zastřešení velkých ploch kde není možno zbudovat střední podpory • Nejčastěji se s nimi setkáváme u jednopodlažních hal. Uložení vazníků •na sloupech •Průvlaku Konstrukce střešního pláště • z desek (panelů) • z tyčových prvků •z bednění Tyto konstrukční prvky se ukládají buď přímo na vazníky rovnoběžně s hřebenem, nebo se kladou na další nosnou konstrukci - vaznici ve spádu střechy.
Dřevo Ocel ŽB (prefabrikát)
PLNOSTĚNNÉ PŘÍHRADOVÉ
PŘÍMOČARÉ
SEDLOVÉ
S ROVNOBĚŽNÝMI PÁSY
OBLOUKOVÉ
GIRLANDOVÉ
PULTOVÉ
Pro zastřešení otevřených nebo uzavřených, zpravidla jednopodlažních objektů, rozpon Kce vazníků :
-Převážně
20-35 m.
- svorníková - sbíjená - lepená nebo kombinací těchto způsobů
u stavebních a střešních prvků o délce větší než 8m. -Zpracovatelnost -Lehkost
-Vlhkost
- rovinná prutová soustava - složení - pásové a mezipásové pruty - charakteristický konstrukční detail - styčník - dělení vazníků - dle geometrického tvaru, statického působení a konstrukčního provedení styčník horní pás diagonála
dolní pás
ATYPICKÉ VAZNÍKY
Plnostěnné Prolamované Příhradové 12-30m Nejčastěji:
,
,
trubky
Dalším typem je girlandový vazník. vazník Jsou složeny ze dvou vzepjatých vazníků s parabolickým spodním pásem, spojených táhlem, standardních rozponů L = 9,0 - 18,0 m. Zavedením lana do dolního taženého pásu vytvoříme girlandový vazník na laně, jenž je určen pro zastřešení velkých rozponů (až 80 m).
Spoje svařované(montované pouze k dopravě)
Prefabrikované železobetonové vazníky jsou tvarově i konstrukčně analogií vazníků dřevěných a ocelových. Jejich vývojem a zavedením do výroby mělo být dosaženo úspory nedostatkového dřeva a oceli. Vyrábějí se jako: plnostěnné, příhradové, s měkkou výztuží, i jako předpínané. homogenní, i jako spínané. Předpjaté vazníky je možno vyrábět pultového,sedlového nebo přímopásového tvaru. Průřez dílce je ve tvaru I.Do rozpětí 35m. Železobetonové nepředpjaté vazníky:Železobetonové nepředpjaté střešní vazníky jsou vhodným konstrukčním prvkem pro střešní konstrukce PŘEDEM PŘEDPJATÝ halových objektů do rozpětí cca 20m.
Předpjaté vazníky:
DODATEČNĚ PŘEDPJATÝ
rodinné a bytové domy střešní nástavby a půdní vestavby jedno i vícepodlažní objekty průmyslové, zemědělské a sportovní haly sklady a přístřešky administrativní budovy, školy supermarkety, nákupní centra apod.
K zastřešení velkých ploch kde není možno zbudovat krov (střední podpory)
Uložení vazníků: - na sloupech - na průvlaku Kce. střešního pláště: - z desek - z tyčových prvků - z bednění Materiál: - Dřevo, ocel, ŽB (prefabrikát)
Kce. Kce. vazníku a) plnostěnné b) příhradové
Konstrukce plnostěnných hlavních střešních nosníků jsou vhodné pro menší rozpětí (do 15 až 18 m). + Výroba a údržba plnostěnných vazníků je jednodušší ve srovnání s příhradovými vazníky. - plnostěnné vazníky těžší a tedy nepříznivější z hlediska spotřeby oceli.
Příhradové hlavní střešní nosníky jsou nejčastěji používané. Lze je jednoduše přizpůsobit různým tvarovým i provozním požadavkům jako je navrhovaný obrys, sklon střechy, nároky na osvětlení, větrání apod. Příhradové vazníky jsou hospodárné z hlediska spotřeby oceli, výrobně jsou však náročnější než vazníky plnostěnné.
Pultové Sedlové S rovnoběžnými pásy S různoběžnými pásy Girlandové Obloukové
Používají se pro zastřešení otevřených nebo uzavřených, zpravidla jednopodlažních objektů. Jsou aplikována oblouková, sedlová i shedová zastřešení na rozpon 20 - 35 m. Kce. vazníku: sbíjená, svorníková, lepená nebo v kombinacích těchto způsobů
Konstruují se jako plnostěnné, prolamované a příhradové na rozpětí 12 - 30 m. Konstrukce jsou prováděny z válcovaných nosníku tvaru I, z úhelníků nebo z trubek. Styčníky jsou převážně ve svařovaném provedení (šroubované spoje slouží spíše jako montážní), dříve používané nýtované spoje se dnes již nepoužívají.
hospodárná konstrukce. Jsou složeny ze dvou vzepjatých vazníků s parabolickým spodním pásem, spojených táhlem, standardních rozponů L = 9,0 - 18,0 m. Zavedením lana do dolního taženého pásu vytvoříme girlandový vazník na laně, jenž je určen pro zastřešení velkých rozponů (až 80 m).
Prefabrikované železobetonové vazníky jsou tvarově i konstrukčně podobné vazníkům dřevěným a ocelovým. Jejich vývojem a zavedením do výroby mělo být dosaženo úspory nedostatkového dřeva a oceli. Vyrábějí se jako: plnostěnné, příhradové, s měkkou výztuží, i jako předpínané. homogenní, i jako spínané. Jsou zpravidla řešeny jako část celé konstrukční sestavy.
Výška 0 - 3,4 m Rozpětí – dle materiálu od 6 m do 60-80 m Osová vzdálenost 1,2 – 6 m ( vliv na kci střešního pláště) Při delší osové vzdálenosti vazníků je nutné nezapomenout na nosnou KCI střešního pláště. Tyto desky, panely a jiné KCE jsou uloženy na horní pásnici vazníku.
Klimatické (např. sníh, sněhové oblasti) Provozní (montážní)
Výhody styčníkových konstrukcí rozměrová a tvarová variabilita prefabrikace - vysoká produktivita a kvalita práce úspora materiálu ( 20 - 40% ) a ceny statická „samonosnost“ ( až do 30 m volného rozpětí ), volnost dispozice jednoduchá a rychlá montáž s minimálními nároky na těžkou mechanizaci materiál - dřevo - přírodní, energeticky nenáročná, ekologická a obnovitelná surovina lehké, subtilní konstrukce - minimální přitížení základů, stávajících objektů a střech jednoduchá návaznost ostatních konstrukcí
21.2.2014
28
21.2.2014
29
Střešní vazníkové konstrukce Příhradový vazník Použití, typy vazníků Skladba střechy s vazníky
21.2.2014
30
Příhradový vazník - rovinná prutová soustava - složení - pásové a mezipásové pruty - charakteristický konstrukční detail - styčník - dělení vazníků - dle geometrického tvaru, statického působení a konstrukčního provedení styčník horní pás diagonála
dolní pás
21.2.2014
31
Použití střešních vazníků rodinné a bytové domy střešní nástavby a půdní vestavby jedno i vícepodlažní objekty průmyslové, zemědělské a sportovní haly sklady a přístřešky administrativní budovy, školy supermarkety, nákupní centra apod. možnost využití podkrovního prostoru - studiové vazníky
21.2.2014
32
Použití na téměř jakoukoliv střechu a jakýkoliv půdorys
21.2.2014
33
21.2.2014
34
21.2.2014
35
21.2.2014
36
Nejběžnější typy vazníků ( z hlediska vnější geometrie )
sedlové
pultové
21.2.2014
37
mansardové
lichoběžníkové
21.2.2014
38
obloukové
přímopasé
21.2.2014
39
nůžkové
studiové
21.2.2014
40
atypické a ostatní
21.2.2014
41
Výrobní a transportní dělení nadrozměrných vazníků
horizontálně dělené
vertikálně a horizontálně dělené 21.2.2014
42
Skladba střechy s vazníky Skladba střechy s vazníky - vazníky - ztužící a větrovací prvky - spojovací materiál
Osová vzdálenost vazníků - zpravidla 0,9 - 1,2 m
Osazení a kotvení vazníků - na ŽB, dřevo nebo ocel
21.2.2014
43
Rámování valby valbový vazník
námětek
sestupná valba
21.2.2014
44
Technologie umožňuje ekonomicky překlenout rozpony do cca 60m bez použití vnitřních podpor. Dimenzování se provádí pomocí specializovaného software. Výrobcem konstrukcí tohoto typu je firma Profinvestik.
Ing. Radka Kantová 2006
technicky dokonalý výrobek stavební materiál jak pro běžné tak exkluzivní požadavky je optimální pro interiér i exteriér vlastnosti dřeva jsou zachovány a vylepšeny přírodní - recyklovatelný materiál lepené konstrukce nepotřebují prakticky žádnou údžbu, barevné nátěry jen umocňují vzhled interiéru chemicky, teplotně a tvarově stálé konstrukce se přesně dimenzují a jednoduše skládají lepené dřevo je desitiletími ověřený materiál s jistou budoucností
Neomezená variabilita tvarů včetně možnosti kombinace se systémovým bedněním. Každá soustava nosníků se dimenzuje na konkrétní zatížení. Výhodou je nižší pracnost a výrazně nižší nároky na kvalifikované pracovní síly. Vysoká produktivita práce při výrobě i na staveništi. Geometrická přesnost a únosnost je garantována výpočtem. Na staveniště lze dodávat prefabrikované díly bednění, které se připraví ve výrobě
Výchozím materiálem pro výrobu dřevěných palubek je kvalitní a převážně jehličnaté středové řezivo. Vlhkost palubkových přířezů je všeobecně kolem 12 %. Norma předepisuje vlhkost při dodání, a to v rozmezí 12 ± 2 %, u podlahových dílců 10±2 %. Palubkový sortiment se člení do 3 základních kvalitativních tříd – A, AB a C. Sortimentace a třídění se provádí zpravidla podle lícové strany palubky. Použití Pro venkovní obklady se vzhledem k větší exponovanosti vlhkostním vlivům doporučují používat silnější profily ( obvykle 19 mm ), pro účely interiérové většinou postačují palubky slabší ( 12 nebo 15 mm ). Sortiment podlahových palubek představuje silnější materiály ( nejčastěji 24 a 28 mm ). Konkrétní tloušťka použité palubky rovněž závisí na podkladní vrstvě respektive skladbě obkladu.
Palubky určené na vnitřní obklady se doporučují před montáží zhruba na 14 dní uložit na budoucí místo určení. Doba takovéto „aklimatizace“ závisí na tloušťce materiálu. Samozřejmostí je čisté a vyschlé prostředí s rovným podkladem a palubky je potřeba vybalit z neprodyšné fólie. U podlahových, tedy silnějších palubek je „aklimatizační“ doba delší ( až 4 týdny – dle tloušťky ).
Ing. Radka Kantová 2006
OSB Desky (z angl. Oriented Strand Board) jsou kvalitní dřevoštěpkové desky, jejíž prvky borové štěpky jsou kladeny do tří na vzájem kolmých vrstev. Tyto vrstvy jsou při určité teplotě a tlaku spojeny vodovzdornou pryskyřicí. Takto vyrobená deska je pevná a tuhá, odolná proti nárazům a vibracím. Další předností je vysoký tepelný odpor a zdravotní nezávadnost. nezávadnost V těchto deskách se na rozdíl od přírodního dřeva nevyskytují suky a kazy, které by mohly oslabit pevnost materiálu.
OSB Desky jsou dodávány v tloušťkách 12mm, 15mm,18mm, 22mm a 25mm OSB desky mohou být použity i ve vlhkém prostředí. Tyto materiály jsou velice dobře opracovatelné, bez problémů je lze řezat, frézovat, vrtat či přibíjet. Jejich atraktivní vzhled je s oblibou rovněž využíván v interiérech jako pohledových vrstev obkladů i k výrobě nábytku.
minimální rozměrové tolerance
základní kostrukční materiál dřevostaveb
pevnost, tuhost, stejnorodost
střešní desky
výborné mechanickofyzikální vlastnosti
ztracená betonářská bednění
možné použití ve vlhkém prostředí
konstrukce lešení
zdravotní nezávadnost při instalaci vznik malého množství spojů
podlahy, stěny, podhledy
palety, obaly, přepravní kontejnery zahradní stavby, zahradní nábytek, atd.
Ing. Radka Kantová 2006
