Vazeni a mili spolubydlici Z popudu clenu vyboru jsem zacal zkoumat moznosti zmeny dodavatele tepla a teple vodu. Vzhledem ke koncepci vytapeni naseho sidliste dane mestem Olomouc, kdy jsme primarne zafazeni do systemu dalkoveho vytapeni, jsem jiz pfed nekolika lety zkoumal moznost vybudovani plynove kotelny. Jiz tehdy jsem uvazoval nad ekonomikou ale narazil jsem na zminovanou koncepci mesta a z toho plynouci nemoznost vybudovani dalsiho topeniste jako ekologicke zateze. B y l jsem uji§ten, ze pfi hodnoceni ekologickeho dopadu mi nebude topeniste schvaleno. Protoze cas bezi a s nim i technicky vyvoj tak se v soucasne dobe nabizi jako jedna z moznosti vytapeni tepelnym cerpadlem. Popis vcetne ekonomicke rozvahy obecne najdete na dalsich listech. Mimo jine je zde zpracovan i konkretni navrh na nase domy. V soucasne dome probiha upfesneni ekonomiky provozu a investice, ktere ale nebude zasadng rozdilovat stavajici. Proc vlastne toto vsechno?? Zajiste vite, ze v nejblizsi budoucnosti v kontextu ekonomiky celeho statu dojde k sjednoceni D P H a tim at' jiz k pfimemu nebo nepfimemu zdrazeni. Emisni povolenky a promitnuti jejich ceny do tepelne energie je diskutovane tema bez jasneho vysledku. Zvysovani ceny inflaci je take zfejme. Pro porovnani tabulka vyvoje cen za posledni roky: rok 2011 2010
2005 2004 2003 2002 2001
spotfeba v GJ 244,40 315,07 278,50 349,35 418,66 657,00 735,00 725,50 726,50 723,50 755,50
cena za GJ 574,31 K5 532,72 Kc 527,56 K6 456,23 Kc 439,61 Kc 417,27 Kc 384,30 Kc 363,72 Kd 355,43 Kc 344,82 K5 327,60 Kc
financni uspora -53,19% -36,39% -44,32% -39,60% -30,35% 3,89% 7,04% 100%
narust cen 57,91% 46,46% 45,05% 25,43% 20,86% 14,72% 5,66% 100%
Sami vidite, ze pokud provedu vypocet k referencnimu roku 2004, tak narust je za poslednich 7 let o vice jak 50%. Financni uspora vyjadfuje uspora zateplenim apod. Pokud se jedna o flnancovani, tak je otazkou co ocekavame. V zadnem pfipade okamzite snizeni nakladu ale ani zvyseni. Pfedne pro upfesneni pojmu. Zjednoduseng v soucasne dobe platite vplatbe za bydleni dv6 slozky. Zalohu na sluzby ze ktere je vyuctovano mimo jine teplo a tepla voda a fond oprav, ze ktereho je financovan uver na zatepleni a jiny provoz domu. Pfedpoklad po pfesne kalkulaci je takovy, ze dastku, kterou teoreticky spocitame jako uspora na strane polozky sluzeb navysime na Strang fondu oprav, ze ktereho by se financoval castecny uver na investici. Ve finalni castce by se bydleni pro kazdeho z nas nezdrazilo. Vzhledem k budoucimu zdrazovani by se dokonce zlevnilo. Pokud pocitam pramernou rocni spotfebu po zatepleni na dum cca 300 GJ a nepocitam rast ceny, tak jako jeden dum rocne usetfim cca 100 tis. pfi horsim vypoctu. Jako podklady jsem cerpal razne zdroje uvedene vpopisku abych nebyl ovlinen jednim dodavatelem.
Studeny Ivo
Jak pracuje tepelne cerpadlo? Tepelne cerpadlo pfecerpava teplo z okolnfho prostfedi / die typu ze zeme, vody nebo vzduchu / do vytapeneho objektu.
elektricka
ventil Toto tvrzeni fekneme jeste jinak. TC bere teplo z chladnejsiho prostfedi / v pfipade odebirani ze vzduchu i pfi teplotach -15 az -20° C / a pfedava ho do vytapeneho prostoru. Nesmysl? Ne, neni to zadny experiment, alchimismus nebo nejaky podvod na Vas. Vy pfece dobfe vite, jak maximalne spolehlive pracuje Vase male tepelne cerpadlo, ktere mate kazdy z Vas doma. Samozfejme je to lednicka nebo mrazak.Lednicka a mrazak odebiraji teplo ze zmrazovaneho prostoru a toto teplo najdeme na zadni strane , ktera nam topi. Z mraziveho prostfedi dostavame teplo! V na§em pfipade pouze proces obratime . To znamena, zadni strana lednicky bude mrazit, uvnitf proto musi topit. Pokud bychom k zadni strane pfidelali pro zvyseni ucinnosti odebirani tepla ventilatory, dostavame skutecne male tepelne cerpadlo . Prumerny energeticky zisk je timto zafizenim i pfes 300%, coz znamena topny faktor je vetsi nez 3. Topny faktor je jedna ze zakladnich charakteristik tepelneho cerpadla a prakticky udava pomer mezi vykonem a pfikonem tepelneho cerpadla. Potfebujeme-li tedy pokryt tepelnou ztratu objektu, ktera je 9 K W , staci nam pouzit zjednodusene feceno tepelne cerpadlo s pfikonem cca 3 K W . Tepelne cerpadlo pracuje nejefektivneji v nizkopotencialnich systemech vytapeni. To znamena, ze se vy borne osvSdeilo v podlahovem, nebo stenovem vytapeni. Pouzivame ho i v radiatorovych systemech. Musi se ovsem dobfe sladit s dosavadnim zpusobem vytapeni a vybrat takovy typ tepelneho cerpadla, ktery bude i tomto pfipade dobfe fungovat. http://www.teplotechnika.cz/funkce-tepelneho-cerpadla
Ekonomika provozu tepelneho cerpadla Tepelne Cerpadlo je a z principu vzdy bude nejlevnejsim zpusobem vytapeni na elektrickou energii Provozni naklady jsou srovnatelne s topenim dfevem pfi nesrovnatelne vyssim komfortu, protoze vetsina tepelnych cerpadel pracuje zcela automaticky S tepelnym cerpadlem budete nezavisli na cenach energii, jakekoliv zdrazovani se vas dotkne pouze minimalne, budete totiz zdarma cerpat teplo z pfirody Po uvedeni tepelneho cerpadla do provozu pfideli rozvodne spolecnosti velmi vyhodnou dvoutarifni sazbu dodavky elektricke energie pro tento zdroj vytapeni a v pfipade rodinneho domu se tato vyhodna sazba vztahuje na celkovou spotfebu vsech elektrickych spotfebicu v domacnosti po dobu 22 dennS Podstatou ekonomicke vyhodnosti tepelneho cerpadla je skutecnost, ze spotfebuje-li tepelne cerpadlo na pohon motorkompresoru 1 kWh elektricke energie, doda nam 3 az 4 krat vice energie ve formfi tepla. PomSr teto energie tepelne a energie elektricke se nazy va topny faktor a u tepelnych cerpadel se pohybuje zpravidla od 3 do 4, v nekterych pfipadech i od 5 do 6. Proto take po instalaci tepelneho cerpadla namisto elektrickeho vytapeni budeme platit za otop a ohfev uzitkove vody 1/3 az 1/4 puvodnich nakladu, v pfiznivych pfipadech az 1/6. Vyhodne je resit vytapeni jako bivalentni, tzn. tepelne cerpadlo dimenzovat na 50-70% potfebneho tepelneho vykonu, coz poskytuje dostatecnS potfebu tepla z cca 95% behem topne sezony. Zbylych cca 5% potfebne energie se dokryva na piny tepelny vykon dotopem pomoci maleho pfimotopneho elektrickeho kotliku nebo jineho zdroje. Timto fesenim se podstatne snizi naklady na pofizeni tepelneho derpadla i pfislusneho zdroje (zemniho kolektoru) a hospodarnost provozu se snizi nepatrnd. Snizeni pocatecnich investicnich nakladu ma spolu s cenou elektricke energie nejvetsi vliv na ekonomickou navratnost systemu. V zemich s vyssi kupni silou obyvatelstva se v posledni dobe od bivalentniho provozu ustupuje. Tarn, kde to jde - zeme/voda, voda/voda -, se zpusob provozu nahrazuje monovalentnim se zafizenim pokryvajicim veskerou spotfebu tepla v objektu. http: //www, ezv. cz/stranka-ekonomika-provozu-3 0
RAMCOVY PRQPQCET NAVRATNOSTIINVESTICE DO VYTAPENI TEPELNYMI CERPADLY VZDUCH/VODA INVESTOR/PROVOZOVATELSpolecenstvi vlastniku bytovych jednotek LOKALITA: Olomouc, cast Nove Sady, ulice Druzebni 9/714,11/715,13/716, 15/717,17/718, 19/719 vnitfni vypoctova teplota venkovni vypoctova teplota tepelna ztrata die zadanych spotfeb CZT pocet tepelnych cerpadel - souprav vypoctova teplota topne souslavy teplotnf spad souslavy TUV vykon potfebny^ pro ohfati TUV za 22 hodin
21 -15,0 120 4 55 10 6000 15,9
°C °C kW ks *C K l/den kW 4 x WPL 57 3x240
elektrokotel 3x240
plyn 3x25
dalkove teplo 3x25
celkem proud - hodnota jistice pro pausal
A
rocni potfeba tepla pro topeni rocni potfeba tepla pro topeni rocni potfeba tepla pro TUV rocni potfeba tepla pro TUV rocni potfeba tepla celkem spotfeba kompresoru pro topeni a TUV spotfeba bivalentnich zdroju - topnych pfirub a vestaveneho elektrokotle
kWh/ rok GJ / rok kWh/rok GJ / rok kWh/ rok kWh/ rok
313 670 1 129 127 348 458 441 019 142 759
kWh/ rok
23 502
odber energie celkem podil bivalentnich zdroju
kWh/ rok %
166 261 14,1%
cena pausalu za elektromer C 56d cena pausalu za elektromer C 45d cena pausalu za elektromeY C 02d cena pausalu za plynomer cena za 1 kWh elektrickou v C 56d cena za 1 kWh elektrickou v C 45d cena za 1 kWh v plynu cena za 1 kWh v dotopu pro TC cena za 1 GJ v dalkovem teple pro UT cena za 1 kWh v dalkovem teple pro UT cena za 1 GJ v dalkovem teple pro TV cena za 1 kWh v dalkovem teple pro TV rocni naklad na topeni a TUV bez pausalu
Kc/ rok Kc/rok Kc/ rok Kc/ rok Kc / kWh Kc / kWh Kc/kWh Kfi / kWh Kc/GJ Kfi / kWh Kc/GJ Kc / kWh Kc/ rok
102 816,-
350 478,-
929 668,--
573 325,-
532,00 1,92 532,1,92 844 639,-
naklad na energie celkem s pausaly*
Kc/ rok
453 294,-
1 032 484,-
604 527,-
847 137,-
investice - technologie vrty plosny kolektor - standardni zemina 20 W/m2 investice - plosny kolektor investice - vrty investice technologie celkem
Kc metru m2 Kc Kc Kc
2 600 000,0 0 0-
300 000,-
1 500 000,--
1,-
300 000,-
1 500 000,-
1,-
navratnost proti pfimotopu navratnost proti plynu navratnost proti dalkovemu teplu
roku roku roku
313 670 1 129 127 348 458 441 019
313 670 1 129 127348 458 441 019
313 670 1 129 127348 458 441 019
441 019 100%
441 019 100%
441 019 100%
2 498,28 704,--
2 498,-
102 816,-
2,11 2,11 1,30 2,11
o,~ 2 600 000,4,0 7,3 6,6
* Ceny platne pro C E Z a RVJE K)11 bez DPH
PDF created with pdfFactory trial version www.pdffactorv.com
Vytapeni panelovych domu tepelnymi cerpadly. Panelove domy v Ceske republice byly a ve vetsine jsou, vytapeny z centralnich vytopen. Vytopny byly pfevedeny v procesu privatizace do soukromych spolecnosti nebo zustaly ve spolecnostech, ktere maji dohled mesta ve kterem se nachazeji. Dulezita vsakje snaha techto spolecnosti, na ukor zakazniku, tento system co nejrychleji rekonstruovat, zvysovat maximalne ceny a v budoucnu pfi nizkych nakladech pobirat co nejvyssi zisk. Jsme svedky temer nehorazneho zvysovani ceny za GJ (jednotka spotfeby tepla) a uporneho boje techto spolecnosti proti odpojovani skupin zakazniku (panelovych domu). V tomto boji jsou na strane energetickych spolecnosti i organy mest, ktere vlastni v techto spolecnostech podily a teplarenske monopoly ochranuji. Jake jsou tedy konkretni vysledky vztazene k dnesnim cenam. Nutno jasne definovat datum teto informace, protoze i lokalni zdroje potfebuji plyn nebo elektfinu. Tato zprava byla napsana v lednu 2012. V Hranicich na Morave byl pfed tfemi roky (2009 ) prodan cely panelovy dum. Tento dum v soukromem vlastnictvi jedne spolecnosti odpojil centralni vytopnu a pfebudoval system vytapeni a ohfevu teple uzitkove vody na lokalni plynovou kotelnu. Jako zdroj uzil plynove kotle Wiessmann. V teto chvili neni dulezite pitvat veskere informace. Dulezite je konstatovat, ze mefenim kazdeho bytu a ekvitermnim fizenim systemu plynove kotelny bylo dosazeno v dnesnich cenach plynu 530,- Kc/GJ. Panelovy dum ma vymenena okna za plastova ( U = 1,1 ) a nemel v tomto obdobi provedeno zatepleni fasady. Toto zatepleni se planuje a pfedpokladana uspora spotfeby plynu se po zatepleni odhaduje na 20%. Pro pfesnost je tfeba uvest, ze zmineny panelovy dum ma 32 bytovych jednotek. Tohoto cisla se dosahuje prakticky u vsech panelovych domu, ktere byly zatepleny v programu „Zelena usporam" a je tedy ovefeno. Uspora po zatepleni tedy bude mit vliv na spotfebu za topnou sezonu nikoli vsak na cenu za GJ. Na nekolika mistech jsme vybudovali vytapeni tepelnymi cerpadli o velikosti zdroje 120 — 140 KW/hod. Tato velikost je dulezita, protoze odpovida potfebe prumerne velikemu panelovemu domu. V techto provozech jsme dosahli cenu 330 K c /GJ. Na urovni centralnich vytopen se vsak zaciname pohybovat nad hranici 700,- Kc/GJ. a vice a tak porovnejme. Centralni vytopna jede za 100%, plynova kotelna jede s usporou 24% a tepelna cerpadla s usporou 53%. Konkretne u zmineneho paneloveho domu to znamena, ze za otop centralnimu zdroji by platili majitele bytu 700 tis/rok. Za plyn plati 532 tis./rok a za otop tepelnymi cerpadli by platili 329 tis./rok Kc. Na cele zalezitosti je paradoxni, ze znam soukromnika topenafe, ktery v mensim rozsahu pfevzal centralni plynovou vytopnu a dosahuje ceny za GJ 430,- K c vcetne zisku. Z uvedeneho vyplyva: Centralni vytopny, provozovane z naseho pohledu velkymi spolecnostmi, zahrnuji dnes do nakladu minimalne 250,- Kc na investice. Po techto investicich si ceny za GJ ponechaji a budou nehorazne vydelavat. Bez tohoto pfistupu by centralni zdroje byly ucelnejsi nez lokalni plynove kotelny. Uspory jsou dale trestany zvysovanim ceny. Plynove kotelny se pohybuji v investicich na zabezpeceni otopu paneloveho domu kolem 1 mil. Kc a maji navratnost za cca 6 topnych sezon. Zarucuji nezavislost na podnikatelskych zamerech velkych spolecnosti a umoziiuji reakci na pocasi bez zmeny ceny za GJ.
Tepelna cerpadla zajisti provoz pfi investici kolem 2 mil. K c a navratnost je zde oproti centralni vytopne take za 6 topnych sezon. Po dobu dalsich minimalne 15-20 let budou vsak vlastnici bytu. platit polovinu toho, co uctuje centralni vytopna.
V dnesnich cenach uspora 20 x 371.000,- = 7.420.000,- K c Informaci vypracoval : Jifi Kudlacek - technicky feditel - M B C tepelna cerpadla s.r.o www. mbctepel nacerpadla. cz
