Tf\HOVOJV NtNJKE
LlfTY
ZPRAVODAJ OB(:,1INO MtfTA TRHOvYCH lVINO /~ OKOU
Cislo 4
Prosinec 1996
Rocnik VI.
o CASE VANOCNIM A JEHO SYMBOLECH
Toe se a vrc muj kolovratku, ejhle adventu iii nakratku a blizko, blizoueko Stedry den! Mnozi z m'ls pri setkani konstatuji: "Ten cas leli jako splaseny kUrl . Nedavno bylo leto , letos opravdu jen podle kalendare, a uz jsou tu opet Vanoce. Zase budeme 0 rok starsi. " Snad ten zivotni spech dokazeme alespon trochu pribrzdit v case vanocnim a novorocnim . Pojd'me ve clwilich klidu trochu rozJimat a ponorit 5e do taju a zvyklosti va nocniho casu , ktere jsou prenase ny z generace na generaci jiz stovky let. Jeden ze zpusob u, jak vzniklo slo vo Vanoce, vysvetJuje narodopi sec Cenek Zibrt: Ve dnectl , kdy zdobime strornecek, slavivali nasi davni predkove slunorat. Dvanact svatecnich dnu od 21. prosince do Noveho roku , to byly kdysi symboly dvanacti pfiStich mesicu . Svatkum zimniho slunovratu se ri-
K. J. Erben, Kytice
kalo "cas 0 dvanacti nocioh", poz deji . dvanactnoce", "dvannoce" a nakonec "vanoce". Oslavy sluno vratu mely sve magicke kouzlo v prislibu blizicfho se predjari, pro bouzejicf se pfirody - noveho zivo
tao S prichodem kfest'anstvi se proje vila silaha navazat cirkevni svatky na zakorenene lidove obyceje. POhanske predstavy v zrozeni no veho iivota korespondovaly s vi rou 0 zrozeni Mesiase. Vrat'me se jeste k casu predva nocnirnu, tzv. adventu. K nemu paW tradice adventnich vencu , ktera vznikla v roce 1860. Jejim zakladatelem byl berlinsky vrchni cfrkevni rada Johann Heinrich von Wichem . Do vence vsadil~ ctyri svi ce a kazdy pfedvanocni tyden jed nu zapalil. Tento zvyk se rychle rozsifil po cele Evrope . Adve nt
ma ve znameni dve baNY - zele nou a CeNenou. Zelena vyjadruje vemost Kristovi a ceNena je baNa jeho kNe. Proto oblibenou kveti nou je vanocni hvezda s rudymi homimi listy. K vanocnim symbol Lim patff dale jeslicky (betlemy) . PopNe je zacal vystavovat v kostele 0 Vanocich Frantisek z Assisi ve 13. stoleti. Osvetluje je hvezda, ktera zname na naplneni proroctvi 0 narozeni Vykupitele. Tvrdi se 0 ni, ie to byla kometa Origenes. Johanes Kepler se zase domnival, ze to byla konjunkce Jupitera a Satuma v souhvezdi Ryb. Svata rodina je umistena v polo rozpadlem chleve. Kolem ni je shromaideno mnozstvi postav. Kazda z nich prinasi to, co ma: vanocku , jablka, jehne, husu atd. Pozomost upoutaji tri kralove mLldrci , ktefi byli astrology u per skeho dvora. KleCicf Kaspar, cer noch Baltazar a nejmladsi Melichar jako pfedstavitele zna meho sveta (Evropy, Afriky, Asie) . Jejich dary symbolizuji: llato hold Kristove kralovske dustoj
nosti, kadidlo - hold jeho bozstvi, myrha uzivana pri balzamovani naznak jeho smrti. Jeslicky dodnes byvaji vystavova ny nejen v kostelich , ale i v mno ha domacnostech . Kdo zatouzi po jeslickach , mlJZe si je sam vyrobit nebo kOLlpit. Bud' na papirovych arsich , nebo dfevene , keramicke, slamene. Z papirovych uved'me ty nejznamejsi - Wenigovy, Alsovy, Ladovy, Fiscllerove - Kvechove. Zvyku a obyceju je samozrejme mnohem vice. 0 nich nekdy pfiii te. Pro zpestreni predkladam na vod na vyrobu mandarinkovych lampicek, ktere se pokladaJi do snehu. Otvorem v homi polovine plodu se liickou vybere dLlzina a dovnitr se naleje jedly olej, kterY se zapali. Na zaver se zkusme zamyslet v case vanocnim a novorocnim, pri nJznych slibech a predsevzetich, nad citatem : Konejme nahodne laskavosti a nelogicke dobre skut kyo Hezke Vanoce vsem lidem dob re vule. Vaclav HEIDINGER
(
Vazeni ctenaii, pfejeme Vam klidne proziti
vanocnich svatkli
a do noveho roku mnoho stesti,
uspecbu a osobni pohody.
Clenove mestske rady Alois Moravec: Pohlednice"Slastny Novy rok ", 50. leta , bliisi datum se nepodai'ilo zjistit.
-1
a redakcni rada Listu
Zjednani Mestskeho zastupitelstva MESTSKE ZASTUPITELSTVO SCHvALlLO: 1) Zastavni smlouvu uzavrenou se Statnim fondem zivotniho prostredi
Geske republiky. 2) Navrh noveho zpracovatele Lizemniho planu mesta pod vedenim ing . arch. Urbance. 3) Navrh smlouvy 0 uzavrenf budoucf kupnf smlouvy s fa Greiner nastrojar na s. r. 0. , Trhove Sviny. 4) Navrh smlouvy 0 uzavrenf budoucf darovacf smlouvy s fa Greiner nastro jama s. r. 0., Trhove Sviny. 5) Navrh zmeny zpusobu prodeje byvale hasieske zbrojnice obalkovou me todou. 6) Poskytnout prfspevek na opravu kostela Nejsvetejsf Trojice v eastce 250 000 Ke. Soueasne s prispevkem poskytnout biskupstvi eeskobudejo vickemu navratnou pujeku v eastce 222 400 Ke s terminem splaceni v I. pololeti 1997. Tuto pujeku poskytnout po dokoneeni opravy kostela. 7) Zatepleni panelovych domu BANKS a reseni stresni nastavby za finane nf spoluueasti budoucfch najemniku.
NAVRHY, NApADY.
(red)
CEKATE NA BYT?
Obeane naseho mesta, kleii sk duji na lltedni desce Mestskeho ufadu v Trhov}rch Svinech na bidku na uvolnene byly vi. i.e nabidka byla i v letosnim roce velmi skromn,i. MESTSKE ZASTUPITELSTVO ROZHOOLO: Pokud vsak slat nebude oehoten 1) Odkoupit lesni pozemky a lesnf porosty 0 v)imere 6,6 ha od sourozencu podstalnou m erou bytovou situ Kratkych za smluvni cenu 805000 Ke. Kupni cena bude hrazena z na aci fesil. nemllze se tenlo stav jemneho pronajmu lesu za rok 1996. 2) Prodat Zderiku Jannovi pozemek pare. e. 1509/3 v k.u. PeCin 0 vymere zlepsit, naopak se bude pocho pitelne zhorsovat. 115 m' za cenu odhadni. Kdo chce tekat. ai. dostane od 3) Prodat manzelum Kollarovym cast pozemku parco e. 3401 /5 v k.u. Trhove mesla byt. si snadno spotita, ja Sviny 0 vymere 2 m
statu je situ ace zatim nefesitel 1) Zpracovat koncepci prodeje nekter,ich bytu v majetku mesta.
2) Projednat sing. arch. Urbancem rozsireni prumyslove zony za firmou na. Muie prodat neklere obylne Greiner (podel silnice na Borovany). domy , ktere jsou jeho majetkem
soucasn)'l11 najernnikum. S tak to ziskan)'l11i prosttedky s fi nancni ucasti budouciho najem nika a fin. piispevku statu i mesta, by se Olohla vystavba bytu snad realizoval. Vime take, ie se v nasem meste prodavaji dnlzstevni byty 1+3 uz za vice jak 400 lis, Kc. Pfedpokladame, ze by se mim podafilo ten to stoupajici trend rustu ceny bytu zastavit a snizit tim, ie by mesto byty prodava 10, ovsem za urCitych podminek za podstatne nigi cenu, Mesto zadalo vypracovane stu die na stfesni nastavbu na pa nelove domy v Budovatelske ul1 ci. Nastavba by vytesila hydro izolaci a lepelnou izalaci plo chych sttech, ktere znacne zne piijemnuji iivot najemnikum. Soueasne by se provedlo zatep leni obvodoveho plaste domu . P't edbezn)'r odhad nakladli na nastavbu ctyf bylu vcetne za tepleni obvodoveho plaste jed noho domu je vice nei 6.5 mil. korun. Dalsi moinosl. jakou maji zajem ei 0 byt. je stavet byty formou zalozeni bytoveho druzstva. 0 te to moznosti se doctete v jimim Clanku Trhovosvinenskjch listu. Bude i moznosl individualni by tove vystavby rodinnych domku. V sOllcasne dobe se zpracovava ji zmeny uzemniho planu mesta a jiz v ptiMim roce se lIsku teeni prodej slavebnich parcel na v)'rstavbu mdinn);ch domku. J u teto vystavby se hledaji m oi nosti, jak zvyhodnit mlade rodi ny z tad obeanu naseho mesta, klefi se pro vyslavbu rod. dom kll rozhodnou. 0 moznostech odkollpeni parcel budou obcane yeaS informovani. V)'slavba se bude realizovat pouze na pozemcich, ktere JSOll ve vlastnictvi obce, n ebof vykup pozemku od nekterych vlastni ku je z duvodu jeJich financnich pozadavku pro mesto neptijatel ny. KARELPEXA zast. starosty
JAK JSME VOLlll
VE 2. KOlE SENATNICH VOlEB
Volebni okrsek
Celko\~_pOCel celkelll~la\VOIClI
I1)'ch h asu
% ~Ialni'l'h
llasu
2. OL)S Mgr, DUDAKOVA
Mgr, VACHTA
4. c:SSD
1
UCIlIsle
522
214
41,00
101
113
2
KulL dum
557
230
41,29
116
114
3
zakl. skola
451
150
33,25 'I
50
100
4
Radnice
651
185
28,42
115
70
,
5
Zvl. 'kola
668
2 ]9
32,78
114
105
6
Otevek
199
72
36,18
32
40
7
Rankov
93
43
46,23
17
26
8
Bre-li
45
11
24,44
2
9
9
Necho\'
77
31
40,26
20
11
10
Toone
59
19
32 ,20
14
11
RCjta
233
50
21,46
25
25
606
618
49.50
50,50
SOUCET
3555
% PLATNYCH HLASO
1224
I
34,49 I
I ;
-2
• •
Redakcni rada Trhovosvlnensk:)Tch listu navrhuje, po
konzultacich s obeany naseho mesta, elenum
Mestskeho zastupitelstva uvadet na plakcitech neje
nom datum a hodinu konani zasedani, ale i program
schtlze.
Bude-Ii toUt obean yeaS informovan 0 naplni jedna
ni. snaze se rozhodne, zda se ho zueastni.
5
I
CHOVAT SE ZODPOVEDNE MuslME TAKE KODPA'DU
V roee 1996 byl hlavni problem z hlecliska odpadu v Trhovych Svinech zrusit skladku Na stfelni ei. Moi na si feknele . ;i.e zamknout branu umi kaidY. V tomlo pfipa de vsak neslo 0 to. koupit si za mek na vrata nebo zaviit zavoru . ale 0 to, jak se bud erne zbavovat odpadu. ai sklaclka nebude. Jakou najdeme novou eestu od padu. Proto se mesto rozhodlo pro nilsledujici akee. pfipadne opalfe ni: Od 4. dubna sberny dvur na od pady pro kaicleho obeana naseho mesta zdarma - lrvale. 4. kvetna svoz vetvi. 7. 5. - 27. 5. pfistaveni kontej ne
rU a odvoz velkoobjemoveho odpa du. Kveten a eerven - odvoz srolu a velkoobjemovych odpaclu od do mu obeanll v osadaeh. Od 1. eervna likvidaee staryeh leku v lekarne - lrvale. 22. eerVIla odvoz srotu a velkoob jemovyeh odpadu od domu obea m1 ve mesle. Srpen - nahrazeni traktoroveho kontejneru u hfbitova uclajne na hfbitovni odpacl dvema ku sy velkoobjemOV)Teh popelnic na hfbitov pouze na odpad ze hfbi tova.
Provoznf doba since 1996 do I Pondeli Stfeda Patek
Sobota
V
24. 10. - 4. II. piislaveni kontej neru a odvoz .od pad u ze zahrad. Pokud se mne zeplale. zda vyse uVeden)Teh opalreni bylo malo. odpovim. ;i.e pro poetiveho obeana jich bylo v ramci moznosti mesla clost. Ono neni problem neco vy myslet a zorganizovat. ale spise jcle 0 to. jestli kaicly obean bude ehUt poehopit a nasledne bucle ehUt dodrzet. co je mu povoleno (ajeste navie nes mi hazardovat se slovy .. nen i mi zakazano''). Jinak se slane. ze .. lakypan obean pokazi usili ostatnim. pokud mu Ilevadi, ze neco pokazil mozna i sobe. BYLO, NEBYLQ?!
I) 4. kvetna pofadalo mesto svoz
vetvi. Pokud se podafi vetve vylri
dil a dodal pouze jako vetve. sloji
jejieh Iikviclaee reJativne malo.
Pfedstavte si. ze sc nam to poda
iilo (asi chodili jen ti pocti\ri) .
2) 7. 5. - 27. 5. jsme mohli odlozit
objemovy odpad clo pfistave
nych kontejnerll a doopravcly od
k1ad'ali. Jenze prot zcle byly prave
i vetve. ktere jsme mohli veliee
kratee pfed tim pomerne efektiv
ne likvidovat. rozumny nepochopi
nebo bude alespon kroutit hlavou
(..anlipochybovaeum" sc veliee
ebemeho dvora na odpady od 1. pro 31. biezna 1997: 10-12 15-17 15-17 10-12 15-17 10-12
omlouvame. protoze m[~i laky pravdu - vetve nebyly 7. 5. - 27. 5. zakazany). 3) Ocl 4. dubna je v provow sber nST clvur. kam mllze kazely obean naseho mesta oclloiit v provozni temei- vse. hodiny zdarma Nevezmou Yam napfiklacl radio aktivni odpacl . a kumulMor), (aku mulatory odebiraji sberne suro viny u Farske stohy). Preslo. ie jsme nechali rol.es[al posloll v dllbnu clo ktiZcle domilcnosti v celkovem poetu 1500 lelaku s informacemi 0 sbernem dvote. nektefi jcste dnes nevi (nebo LIZ zase?) 0 exislenci dvora. Prolo se i lrmlo omlouvame (za co vlaslnr?). ale letaky doporllcene posilat ne budeme. Tiieet tisie korun za do rucenky umime investovat lepe. A navie. kdo ehee legalne likvido vat odpacl a nevi jak. tak se urcite zepla a urCite nebude fikal: ..Ja to nevedel. Mne letak nephsel." 4) Na poclzim jsme pofadali odvoz odpadu ze zahrad. Na vysvt'tle nOli: Odpacl ze zahracly neni na ptiklad pnellmalika. ktera lezi na zah racle. nebo kamna ze zahracl niho alta nll . Rovnez jsme lim ne mysleli ani velve z horovice. ktera vyrosljla na zahracle. a ktera by sla zpracoval vhoclJ'leJi (ptiste po kyny dame pfesneji). CO SE POVEDLO ... Diky "iniciative" as i nrktcrj'Tch za
EuroC,ebuna
univerza/niho pouziti ve stavebnictvf pro
vyrobu:
n
tepelne akustieke jeidrove omftky - m2/1 em = 20,95 Kc ,
souc. tep. vod. 0,0512 W/mK
V
-3
Ing. Jan NEPRAS odbor zivotniho prostfedi
s. r. o. Ji/ovice (u nadrait] vyrabi a dodava ce/u/6zov/aknitou smes
Kanalizacni sberac druhe etape vystavby
sOllcasne dobe probiha v casU naseho mcsla vyslavba kanalizacniho sbe race, do nehoz budoll pf'ipojeny kanalizacni pripojky. ktere byly closud vy lIsteny nevhodn)Tm Zpllsobem do pOloka Farska sloka. V I. elape byl zreali zovan kanalizacni sberac ..T· v Trocnovske ulici. kler)' slouzi pro oclvodneni rasti vozovky Trocnovske ulice a lo v lIseku od Skolni ke Slefanikov!' ulici. Jsou do nej zausleny tii nove ulicni vpusti a clale nove kanalizacni ptipoJky domll po len' strane smerem do mesta v telo casti uliee. V 2. etape pokra cuje \yslavba slavebnimi praeemi na kanalizacnim sberaci "B". Trasa loho lo sberace Je vedena ptev
hr,idkafu z Cerveneho vTsku, kle fi clo kontejneru na hfbitovni od pad navazeli pneumatiky. zMivky. popel. almaru ap" jsme trakloro \.y kontejner pI'eel hfbitovem zru sili. Nyni jsou na hrbilove dye vel ke popelnice. ktere ph svatcich budeme v pnpade polfeby posilo vat dalsimi. Mozna. ie nam date za pravdu. ze prostor pocl b);"Talym konlejllerelll nyni vypada elaleko kulturneji. Zaeali jsme s rekultivaci skladky. Tvar lClesa skladky je nyni hOlov. veskcre odpady jsoll prikryty jilo vilou izolaci. I kdyz rekullivaee bude lrval delsi dobu. jiz dnes se za soucasn}' slav nemusime Sly del. Zill11erem jiste kontroverzniho elanku nebylo nekoho "nastval". ale donulil (·tcnMe k zamysleni, ze i k odpadu by se mel kaidy chovat zoclpovedne. Jinak v na scm okoli zadelame na problem pro nase polomky. Pi'ijaleln)i s lav bude pravde po dobne lehdy. az bude kaiely ob can citit jakousi spoluzoclpoved nosl k nasemu proslfecli. Problem je v tom. ie spoluzodpovednost (eheete-Ii spoluueastJ nelze vynu lit. pouze zakony. pokut.ami nebo nejakymi narizenimi. Spoluzodpo vednost si toUz ll1usi vytvoiil kaz-
:1lehke tepelne akustieke betony - 1 m2/1 Oem = 127,50 Kc,
ob. hm. 827 kg/m 3
n omftky stepkoeementovyeh prvku - heraklit, velox ...
- bez
rabieovanf (stuk nepraska)
n
zdicf malty tepelne izolacnf - mfehanf s klasiekou maltou 1:1 (eliminuje tep. mosty)
.:1 polosuehe zasypy dutin , podlah ... - souc. tep. vodivosti pri reI. vlhkosti 0,08 W/mK I
:J tvarovky pro bytove jadra - pudni vestavby. tepelne akustieke prizdivky, meziokennf vyplne ... - rozmer 500/2301 170, vaha 5,2 kg v sueMm stavu , lambda 0 ,123 W/mK, Rw 52 dB (800 Hz) Kontakt a informaee na tel.lfax 0335/941 26 - ukazky prfmo v arealu zavodu.
NA LINC'E 155
Realizace prcdnemocnicni neod kladne peee pro obcany Trho vosvinenska je od I. listopadu 1996 zajisl'avana uzemnim slre diskem Zachranne sluiby Ceske Budejovice pod vcdenim t'edilele MUDr. Jana Tucka. USZS v T. Svinech ztidilo svau v'}ijezdo vou skupinu , zahrnujici krome posadky vow zachranne sluzby i nezbytne zazemi - dispecink vcetne napojeni na Leteckou za chrannou sluzbu II C. Budejovi elch, Slatni uzemni zachranna sluzba je 24 hodin denne dosaiilelna na eeloslatne plalne tisnove linee 155. Stejne jako i jine lisnave linky je lato bezplatna. Telefonni cislo Iekarske sluzby prvni po moci zLtstava stejne: 215 09.
Posadka vozu nJchle z6chranne sluiby - zleua : MUDr. Jaroslau Gutuirth. zachmnclI' Vit Koupal a ridic/za chmnaf Lubos Kollar.
M aldskti ;/(oln v Budovaiclskc Illici by 101110 ce,lolI cilli!ln difli byli sliapall ccrli, krd'illi Illlda II ' praved lit'!i Mikulds.
I'0dekovnl V;fll1 SPli lll 51' IIZOrt.IIII, klch I'O,klltii II1/S1 llIalc Navlc si I'Ozzofelle i IIplakolll] deti odlleslif sladkoll pum"o-
lillel' fillil I IL'II I il "h1lO1l PUIlIOt' . Olklf lIilll jsmf 17I0hii II skll - C"OUOII IIlld(Uw pro '1mel/lI ad f inllY sinvileislvi Dlldn-
Belle;.
Idnil I/ ulOllU znjllllll uycllllkcl pro deti. ZaCl1I'lIIC ledy: Firma SlIIn"kn lIIill! l!mozlliln ceslll i novslh'lI diuadlll Nczll pomlllol//c "silk Ilni nil deli, jcE opollslifjl IInsi II1llle u I-llubok,!, proh /fdkll , I SezlltilI1f111 dCi( 5 lIovy/Ili I'il//W, (/ pok po prOi.dllillrich S rodiCi vykron do pn!/l[ 11'ldy.
Pro lie iltim firma Oobrd vodll Bljliov zadl'llizy 21'11'01. Slcjlle lak firIlla Sch Illied
zoo
PODE"KO
Primei.f MUDr. Jan Tucek
o
se I'0dflelll 1111 LilllC/cck!jcll llkcfch . D(ky jf TT ANI~ plllliin kll ihy 1111 I'OZIOlti'enoll SIll/sf ,vIT:;,
dCi i l)whlMIIf zlilllek Kral ochv(l" 5 jedi V11 se 1'scmi trIlli Iely proiil}ill1i II /!lis. 1In'1l0U expo:ici drjill t'esklillO IOlllkn islvI Pii/\(ldy pcjska a kocit"ky ad ElcIlY od lIejslnl's(ch dob IlZdo sOll caslI05li. Ookolleejslllc pak jcs- DZI/rillovc IIri'ile poll'S( ,U(I II1llle aCllole liZ ph prvl/III/ sla Ie muh/i zlzlMllolI1 I'ohodkll l ' provedenl Maltl110 di1'lldla z bikilZ,tilll. Ceskyclz Blldi'joI'ic. Ni 101/1 se dJl i dos lalll jeSll' (caslo 1'0 !1I";IlCilI deU intis eilcl'Jllc ledl/llllilo podr'koml VSC1I/1idc1l1 pl've) do konlllktu 5 ii".~111 i herei, CO2 jc pro f/(; jiSli! daiS( dohrc 1' 11Ie, kteN byli IlIk (lc!wlll( pOlI/o(i Ih ll, eo to IICjVICC dllld.iln : IW;1'17051. 01l5el11 itidnlj v.lilet {III SC por/lOpilclll" polrl'hujl, lem IIcjllll'lISil ll. lIell/oh l zorgllll izovnl be: hCZpCCilC doprovy. II zde bydwl1I 1, LcitgelioVii chlfli poda,oVa l lllllo[JIIsou(' rlop/'rl ll'; V POPl'll , :klenj IIns A1S Blltiomlc/skti /'Ieje/'l I I pOl'tidkll vzdy dovezl nil 1111510 u/"eCII(, ale dolwllel' P.S.: Pii 180 ph/ciilosli bycllOlII c!ll,'/i p(l indal c!elld/'c 10 110111 poskyll i sk vlI - 10 % z 1 kill . halo t"asopiSII, jcstli by III'kdo lIel/will uflloval 110 'I 'MTS Firmll Doppler IIdlll pOlllOilla IIspolridat pl'eliI'd"l!)JJ IlIikll slarsl, Ille fllllkc"l/l kopfrovilci slmj. U,.r"ih~ by 10 IIIOC 1'0 losskull bes(dkll , kde asi IIfjvetSl1II zoi ilkcllI pro /lils i pro Illoilio zlcI'sil ll1l5i ll!ichoVIlOIl tillilosi .
STUDIJNiM POBYTU V HOLANDSKU
sepsa/ jii podruhe pro nase fisty ing_ R. Busek
HOLANDSKE SKOLSTVf Holandsky vzdelavaci system je slozity, a tim neprehledny. Pro jeho pochopeni je dulezite si uvedomit tyto jeho zakladni vlastnosti: Je to system skol , ktere nabize ji vzdelanr na rUzne urovni a zaroven umoznuje studentum a zakum sve vzdelani stale rozsifovat prechazenim ze sko Iy nizsi urovne do skoly dalsi. Je to tedy system otevreny, kter'/ poCfta s vyvojem jedince, rUstem jeho mentalnich kvalit a rozvojem jeho zajmu a tim zmenou jeho zivotnich planu a cilu .
Vedle skol verejnych jsou tu skoly specialni, ktere jsou spra vovany nabozenskymi obcemi a rUznymi nadacemi. Jsou to sko Iy katolicke, protestantske, zi dovske, dokonce rychle se roz rUstajici islamske , ekumenicke , nebo skoly se specifickou meto dou vyueovanl: Montessori, Jena-plan, Dalton a waldorfska skola (vrije school). Vsechny skoly zakladniho vzde lani jsou financovany statem, bez ohledu na typ skoly. Penize se dostavaji do skol bud' pres mestskou spravu, ktera je zod povedna za beh skol verejnych, nebo cestou subvenci a dotaci spravnim organum skol special nich. Skoly stredni a vysoke by vaji financovany i z jinych zdro ju napr. cirkvemi, ale v podstate
i zde je stat nejvetsim sponzo rem. Kazdy ma pravo , jestlize doka ze, ze je toho schopen , ze je to nutne, zalozit zakladni skolu, na kterou mu pak stat podle urei tych klieu a smemic poskytuje fi naneni prostfedky. Potfebnost skoly v te ureite oblasti nebo toho urciteho typu musi podporit 80 rodieu deti, ktere by mely v budoucnu tuto skolu navstevo vat. Skolni dochazka je v Holandsku povinna od 5 do 16 let, s Cfmz je spojeno, ze ten kdo pokraeuje ve vzdelavani po sestnactem roce, musi financne prispivat na naklady, jinak reeeno platit skol ne. Povinnost navstevovat sko lu zaeina 1. dne mesice, kter'/ nasleduje po patych narozeni
-4
nach ditete. Prevazna vetsina rodie u ale posfla sve deti do skoly jiz od 4 let (pNni "skupina" zakladni skoly). Rodiee a studenti si maji pravo vybrat sl
OBCANSKE SDRUZENi
Rodina a postizene
V minulych letech se telesne a mentalne postizenym detem venovalo velmi malo pozornosti. Nebudeme zde rozebirat duvody, vsichni 0 nich vime a take vime, ze jich neni malo. Budeme si vsimat toho, co se zlepsilo: v urcitem smeru po krocila pece stlitnich i nestatnich a neziskovych organizaci. Pece 0 zdravotne postizene deti se piesunuje stale vice z center do ragionu. Zacneme vsak od tiplneho zacatku. Rodice se obyC:ejne velice tesi na narozeni ditete. Kaide zrozeni cloveka je dnes (drive Lomu bylo oneco mene) spojeno s urril)rm rizikem. zda se narodi zdrave. FaktorlJ. ktere Luto skutecnosL ovlivnuji. j e mnoho . Obdobi pl'ed, ph a po porodu je pro zivoL C:loveka rozhodujici. Stava se . ze uz v dobe prenatalnih o vyvoje (lj. v tehotenslvi) je plod I,),staven komplikacim . ktere mohou po kracovaL pii porodu nebo v po zc!ejsim poporodnim obdobi. NekLcr e deli potrebuji ihned po porodu inlenzivni peei - na JIP. jsou kJ-iseny. za poj eny na ume lou ventilaci. operovany apod. Jde 0 wac-n)' slres pro dill' i ro dice. Mislo oC'ekavanc raclost! nad malym c1et:aLkcm nastupuji starosti. llZkosl. nejislola. Je vel mi dulezile. aby v lOl11lo obdobi nebyl zeela pl'crusen konlakl mezi mat kou a dilClem. S rozvo j em poznaLku 0 polrebne m kon taktu matky s ditetem od naroze ni bY-l'a (omulo poza dal'ku v po sleclni clobc vyhovcno. Velmi zavain{l situacc v rod inc nastane. kclyz dojel e k poznani. ze dit je vmne posUzeno a j eho zdravollli slav bude vyzadova l lr va lou peei. Situace. kdy oelbor nik-Iekal' tuto zpravu sdeluje ro dicum je pfirovn ~lvan a k operari bez narkazy. Snailllc sc pocho pit. jak)·m m1rocnym procesem rodina dale prochazi. Myslim si. ze ntlm. kteii jsme lo nezaiili na vlaslni klizi. se lo nikdy uplne nepoelati. Po fazi soku elochazi ca st o k paraeloxni siLua ci. kdy rodiC'e ai: pfilis ellouhou elobu dou[aji. ze se jedna 0 slav pte chodny. klery se za ncjakou elo bu zlepsi a elile se lIzelravi. ZI']{IS le obtizmi siluace nast:'!v3. l ehely. kclyz se zdral'olni stav dllde zhorsuje a lo bez ohledu n
na llLltne pottebllje cloveka. aL uz lek al' c- pediat.ra. lJeurologa, nebo eletskou sestru (.j socialni ho pracovnika. Ten by s nimi opakovane lrpclivc promlollval a snaiil so pouk{)zat na nemen nost siluace. J e nulne vvtvoreni vztalIu vz,ij emne eI LIvery ~ezi ro eliei a timt o cluvek em. aby 1II0hii br''\L jeho nabielky ku pomori v{tine. ,Jc nuln!' pi'ipomcno lll roeli cu m. 7.e jsou ruzne aklivily. o klcrf by j ejich dite v pteelskol nim ve ku nemelo ptijit . J e lo na pi'lklad mivsleva ZOO, elite by melD pomal , jak se nakupuje. roelic hv ho mel sebou I'oelit na navslel;Y a I'll bee ho zatadil do normalniho i ivo la. neizolova t ho oel n0j . J eslliie si tylo ajin e akLi vily elit e neosvoji v ptedskolnim \'t'k u. dochazi pak u ncj pii vslu pu elo sko ty k obrovske z;itczi. To by"''! pro elite s lelesn)' m poslize nlm hotove drama. Tomu vsemu se snazime pfcel chaze t spravnou elepi st.azi. Depi sLaz j e vyhledav,'!ni roelin s delmi s l elesn)'m poslizenim. Deje se tak I' kontaklu s n eopalolog,y a pedialry v nasem regionu. Pli navsLeve I' techlo rodinach nab i zime nasi pomoc - nekdy pas iv ne, slovem - radoL!. ncbo aklivne - konkretni pomori podle polf-eby rodiny. Dile s lehCim a sli'eelnim slupnem poslizeni se snazime pomoei zaclenit do nonmi hli MS. J edince s te25lm Sl.upnem Ldes neho poslize ni do iVI S v Delskclll ccnlru Arpidy v C. Budejoviciclt . kam lyLO el eLi dov{lzime. Majl lam pral'idelnoll 10gopeclickOl'I. neLIrologickou. psychologickou i rchabili ta('n i peti na vysoke od borllt; urol'ni. Dule se snazirne o inlegrucl dilele s Wlcsn)'m pOSlizenim clo ZS. pokuel tomu jelw ment
starat. Nemela by byl rocliClim oelborniky nabizena. nekely ai vTlueovana jako I'hoelne reseni jejich siluace . V nasem r egionu m3.me bohuelih-y pfeva2ne lakove roelice. k lel' i obelave pe(:uji 0 l ', lesne i menta lne postizene elite i kclyi se nekely oritaji na pokra ji svych 1)lzickych i psyehick)'ch sil. Jsou to rocti,ce, ktetj prijali postizeni sveho ditete J ko fakl. ditle 5 nim pracuji. n eopousteji ho a nepropadaji bcznadeji ba dokonce rnaji jesle Lolik energie, ze pro ne I')'mysleji ruzn e za bavn e programy (sporlovlli hry. 1'.YleLy. prazdninove pobyty v pti rode ald.). Diky Bohu za ne. za j ej ich spolu praci a ochotu. Pmmihaji tak za deneni tec hlo deli s ment:'llnim i Lelesnym poslizellim do nor m
MUDr. Libuse Patockovil
bylo zacatkem listopadu 1996 za lozeno pri Gymnaziu v T. Svinech. Jeho cilem je financne zajist'ovat odbome kurzy, staze a skolenr pro studenty i pedagogy. Dale bude podle svych moznosti prispivat na zimnr a letnr kurzy deli, skolni vyle ty a odbome exkurze i na nakup modemich ucebnfch pomucek. Studenti gymnazia v T. Svinech poradajf pravidelne maturitnf plesy a komponovane porady "Bavte se s nami" - take na tyto akce budou z fondu OS uvolnovany financnf prostredky. Dobrovolni darci mohou posflat sve financnf prispevky na cislo kunta KB 6125990287/0100 a na "Smlouve 0 poskytnutf daru" (kte rou zajemci obdrzi v gymnaziu , Skolni 995 , T. Sviny), mohou sami urcit , k jakemu ucelu maji by! da rovane prostredky pouzity. Mgr. M. POLAKOvA reditelka sdruzenf
SKODA OCTAVIA
Kdo jel v sobotu 16. 11 . smerem na Ceske Budejovice, zjistil , ze
za mestem v tamejsim servisu je neobvykle rusno. Proto jsme se
zeptali pana Vlastimila Poppa ml.:
Co zajfmaveho se u vas delo?
Meli jsme den otevrenych dveri spojeny s uvedenim noveho
vozu Skoda Octavia na tuzemsky trh.
Jaky byl program?
Programem byly prednasky 0 tom to voze a nechybelo samozrej
me ani obcerstveni. Vsichni zucastneni si moh1li novou Octavii
nejen prohlednout, ale mohli se v ni take svezt.
Jaky byl zajem a tuto akci ze strany verejnosti? Ole ocekavani velkY.
Mluvil jste metru?
0
zkusebnich jizdach, kolik se tedy najelo kilo
Celkem se najezdilo okolo 1000 km.
Vzbudily vetsi zajem automobily nebo obcerstveni? Jednoznacne automobily.
Jak jste byl s prubehem akce spokojen? Byl jsem zcela spokojen , protoze se vsichni lide, kteri nas na vstivili , chovali slusne a velice disciplinovane, i kdyz na druM strane me mrzf, ze nam nekdo den po te prostrelil ozdobnou vzducholod'. Asi tam nekomu hodne vadila.
Co byste mohl rict
0
Skode Octavia tem, ktei'i se nezucastnili?
Oproti minulym modelum Skodovky je Octavia velkym krokem vpred a zajiste ovlivnf, a to hlavne negativne, prodej VOZll kon kurencnfch znacek. Svym komfortem , jizdnimi vlastnostmi , bez pecnosti a zarukami v pomeru k cenovemu rozmezi je Skoda Octavia tezko prekonatelna .
Kdy si u vas budeme moci Octavii koupit? Do konce roku jsou vsechny terminy obsazene . Realna moznost
je od ledna.
Chystate do budoucna neja'ke dais! prekvapeni?
Na podzim pi'fstiho roku planujeme uvedeni Octavie combi. I na
dale samozrejme propracovavame system pece 0 zakazniky.
Otazka na zaver: Jak se dai'i vasim pejskum?
Dobre. Pejsky mame dva a v brzke dobe umistime do servisu
jeste jednoho. Ale idealnf stay by byl, kdyby tam nemuseli byt ani
psi ani oplocenf. K tomu vsak lide kolem jeste zrejme nedospeli .
Dekujeme za rozhovor a prejeme mnoho uspechu do bu
doucna. Heidinger - Lisa I
-5
INFORMIAC!E Z RiMSKOKATOLICKE FARNOSTI
Dne m 1. 8. 1996 doslo k vys tfidani straz i na Deka nskem urade rimskokatoli c k e cirkve v Trhovyc h SVinech. Po teme r clvoulete m pusobeni P. Holickeho nastoLipil n a De kanskY ura d P. Ondrej Huj ecek . Jeho pred c hozi puso biste bylo v Bechyni , kd e byl obliben ve spole censtvi mla d s i i starsi generace . Hne d po nastupu se uj a l oprav fary. n a kterych s e bude jeste pokracova t v ptistim r oc e. Nasleduj e sve pred c hud ce v zajist'ovani apra v Svate Trojice i svine nske ho koste la . Rekon s trukce poutniho mista Sva te Troji ce j e velmi roz sahla a fin a nci je n e lls tale m a lo. Mesto podporilo tuto a k c i castkoll 250 000 Kc, za kt e rou patti dik od nas vsech vericic h i neve.h c ic h, jak ve d e ni mesta i vsem , kte ri s e 0 to zaslouz ili. Pate r O . Huj ecek pfipravuj e v adve nte a 0 va noc nich svalcic h pro spoiecenstvi d e ti sla vnostni selkani Mikula s s kou nadilku , Stedrovecerni m s i s v. pro d eli a mladei kona noLi ve Sla vci. (16 .30 hod.) Bud e zajiste n a a Ulobusovou dopravou z Trhovyc h Svinu. Autobus bude pristaven v 16.00 hodin na aulobusovem nadraii. Jsou srdecne zvani i dospeli . Pra videlne k a idy pate k s e setka vajf d e O i mla d ei na fare po detske bohosluzbe. Slavna pl'Ilnocnf mse svata bude jako obvykle v 23.30 ho din (24 . 12.) v trhosvinenske m kostele. V Olesnici jiz ve 22.00. Pora d bohosluze b na Hod Bozi (1. s va te k vanoc ni) bude shodny s nede li. Chceme ta ke zajistit o le vreni ko s te la 0 vanoc ich v odpolednich hodinach pfibliine od 14.00 - 15.00 hodin pro z hlednuti j e slicek. Blizs i infor mace budou j es le vyvese ny na dverich kostela. Na vsechna t a to setkani a bohosllliby s rdecn <'~ zve me i neve h c i, abychom plnohodnotne a j a ko velka rodina oslavili n a rozeni J eiise Krista . Za farnf r a clu
Marie Vysinkova a Eva Snokhausova
p, Ondreje HUJECKA jsem se ze \.yreseny vZajemne vzta hy rirkve ptali:
a statu . lakie nemame jistolu, Pane j arafi. jsle od ode/wdlL P. kolik a co si mlI:leme dovoHt dtlat Holl1ba jiZ lfeLim obyvatelem nm
pro HdL kteii nasi duchovni, psy skokatolicke Jary IJ HlLsove l1/ici. ehiekou pomoc toHk potJ'ebuji. Jak se vdm zde libi?
Va si pfedchudci zacali S opravami
Libi. ale musim iiei. i e budova je mestskeho kostela. vy flyni reali ve velmi zanedbanem stavu . zl1jete rekoflslnlkci kostela Nej Podarilo se wtim opravit nektere svetejsi TrQjice. Mt'tiete flas se malickosti. Byl namontovan dver 2namil S flaklad!! na Lilto opra ni zvonek a automatieke otevirclni VI1? elvef'i s domaeim teleronem. nebof Ke dni 21. listopadu letosniho roku bylo firm ou BlFA. s. r. 0 .. dos tat se dovnitr bylo I'elice ob tii ne, Fara rna i postovni sehra n faktlll'Ovano celkem 1 388 793.30 ku a byla za koupena popelnice korun za prace provedene na teto na domari odpael . Tyto veei jsem stal'be. Z loho Okresni urad tu ph svem prichodu nenasel. Ceskt Budej ovice zapla til z Fon Byla op ravena i kamna na uhli a du regenerace 709 lisie korun a kourovody, zakoupeny dva kober MU T. Sviny 473 tisic korun. ce a mnohe jine drobnos ti (osvet Zbytek hradi iimskokatolieka c1r kev. v jejimz vlas tnictvi se Sv, leni dvora). V pi'iStim roce Je nut na v);mena slresni krytiny. pri Trojice nach
archite1ctonickelw dediclvi lvIini sLerstva 1cultury CR?
Domnivam se. ie Svata Trojice je la k vyjimecna stavebni pamatka, ze MK by se na jeji lldrzbe skll tecne melo podilet. Dnes jsou na klady tak obrovske, ze ani nm skokatolicka rirkev, ani mesto ale ani okresni urad je sami nezapla ti. Jenom na odvodneni a niveli zaci budeme poli'ebovat nekolik mllionu korun. Zafazeni stavby do a rchitektonickeho dedictvi je jedinym resenim , ja k S\'. Trojici zachova t pro dalsi generace. Rad bych na tomto miste podeko val nejenom dobrym fa rnikum, kteri mi pomahaji pri mem zabyd lovani na zdejsi fa re, ale hlal'ne obema starostum - ing, F. Stras kemu a jeho nastupci ing. R. Bus kovi i celemu mestskemu zastu piteJstvu za podporu pii pos kyto vani velike fin ancni pomoci na za chranu svalolrojickeho kostela, Pohled do vnitfku vozu zachranne·sluiby - sedacka a mobilnf kieslo, dychacf pfistroj, tiakomer, kyslfk, infuznf teto nevseni a jedinecne pamath)' pumpa, defibrilalor, vakuove matrace, ohfivac infuznfch roztoku, dvanactisvodova lOG (telegonem Eurotel pos na uzemi nasi vlasti. Ie lekai vysledky EKG do Prahy k analyze a odlud behem nekolika minut je diagoza odfaxovana zpet na dispe Cink ZS) Zazna menala: -Pol-
-6
Bruha prochazka s Karlem Hlubuckem
Obratilo se na nas nekolik obcami. zda bychom ne mohli otisknout dalsi informace 0 nekterych trhosvi nenskych pametihodnostech. Kaplicky. popsane a zobrazene pocatkem padesatych let K. Hlubuckem probudily z'jem nejenom pametnikti. ale i mlade ge nerace. R'di vyhovujeme a poskytujeme povidilni 0 radnici a boiich mukach. ktera stavala po ceste z na mesH smerem na Mohufice. C. Budejovice a N. Hrady. RADNICE. cp. 32. Uvadena Jii v rozmberskem urbari r. 1553. v roce 1845 nove postavena Marline m Coucerou z Kapli ee. Z puvodni zb}'va jen goticka kame nna obruba. kopie t&2e z jizni chramove ptedsine. ve zdena do stitu. pod niz je mestsi
',. i ".
,"
,;,-.
Obr. k C. 1
bokou stfisku se siln}'m kfi zelll velmi krati
staveny. z kamene tesany sloupek ctvercove zakladny 44x44 cm. 2.12 m vysokY. uzi se v osmihran. n a hofe rozsifu je v kaplicku ctyfbokou. se stitky do trojuhe lniku zvednu t}'U1i. na dYe strany otevtenou.
Z namesti po silniei ke Btezi.
po prave strane pti kriiovatce
s polni eestou k samote
..Kroupovec":
2.) Bozi MUKA. zdeny. omit
nuty sloupek na zakladne
se stopami zasleho polychro movclni. Kovany ktizek dvou ramenny.
~Obr. k C. 2
62x62 cm. 2.20 m vysoi
hote ze tfi slran vybihajici do Obi: k C. 3 trOjllhelniku s lomenou stris
kou a tremi v}Tklenky.
Od rybnika polni cestou cIo prava na rozees ti k Sinaglovu Z namesti po silnici k Ces. a Halzlovu mlynu: Budejovicim po levI' strane sil
nice. pied cp. 554:
3.) Bozi MUKA. kamenn}T
sloupek se zakladou 45x45
cm. kulaty diik objemu 95 cm.
n ahote kaplicka ctverbranna.
na jednu stranu otevfena.
s jednoducbym kiiikem kovo
vym. vysok
vtesany letopocet 1867.
Dale po teie silnici. po prave
strane u jatek:
4.) KAPLICKA zclen{l. omitnu
tao taskami kryta. na puclory
su 150x90 em. zdobeml boba
te profilovanou rimsou ze ti'i
stran pocI sttiskou i v trojllhel
nikovem stite.
Z namesti kolem Cary a hi'bi
tovni zdi k lavee pres potok.
tesne II teie:
5.) SLOUPEK S KRizEM. z ka
mene tesan}T. 207 em vysoi
Z kruhove zaklaclny 137 cm
objemu ptites
-7
Odtud polni eesto u ke KLidrlovu Hamru (diive Buskovu) pfi leve strane cesty pted Iybnikem: 7.) KAPLICKA zdena. omitnu tao taskami kryta. pudorysu 172x116 em. s dvema vyklen ky nad sebou a stitkem troju h e lnikov}Tm. Puvodni krizek kovany nahraien uz novym li tinovym.
IV. cast
Pan Otto Schwa rzmuller vzpominc V minulem vyclani Trhovo,wi ncn sk}'ch List Ll jscm slibi!. ze budu vypr{l\rel 0 z~iJiLc ich ze z~'t kuli!;! s prazskyrni hcrci. klN jsme pozvali do nasich inscena ci. J ednou z pnrnich byla insce na ce Ti"i c hl api v chalupe v roce 1963 s pany Lipsk)'m. Skopec kern a Troja nem. Hra byla moc usp esn~\. Nikclo al e nevi. co se narn ptihoclilo v clen jedne " re pri?.. Rezise r Hasek jel s Vilikem Zemenu pro pana Skopecka do Ceskych Budejovic. Na VrftZi clo nich nabo ura lo vejenskc a u to a Zcme nO\m skoclovku llpln(~ rozs viha lo . Nic se nikomu za pJat'pa nbuh nesta lo. ale vsech no. cu j s me na pl'eclsLavenic h vydelali. jsme cla li na opravu loho aula. Dalsimi hosty byE v roce 1965 v lcliol ce Jifina Bohelalovfl a Jifi Pick a v roce 1966 opel Lllbornir Li ps I\}' v Cha rleove lete. V roce 1968 napa el lo Karla H a s k~1. ~e bye horn mohli zkusit opere lu. VyuZili jsme pozv;'mi pani Marie flinov e. kler;51 v lu clobu zpivaIa v karIinskcm eli vael lc . Ta nas elala elohromaely 5 le hely ve lmi popularnim ko le gou z elivadla Karlem Fia luu. Opere lu Na ly louce zeleny j sme n a eviCil i pod le Prazakt.l. Tehdy do ' lo k malt'mu nedoroz Ulreni. k1 e re mohlo ohrozil pfedstave nf. V pfcdvc(' cr p rcmicry Kare l Fial,) zalclcfon oval. ZC IIcpr-ije dc. On lot iz ncv{~c1 e l. ic jpho roli nikdo neaHcrnuje. a t u d~ bez neho nemllzemc hr{ll. [3ylo vy proci<:'tno pe l p tedslavcn i. rezi sfr Hasck byl zou ral)'. Zavo lal do Pra hy pani Jifi ne I'clrovi('ke (herecce Namdniho divacHa. s niz se ezmi. mil proslrcdniclvim pana Pnichy). kt era s lihila. ze vse zaridi. Fiala potom s kulee ne ptije!. ale a2 v de n prem iery. Na
Pan SchworzmiWer j n ko vodrlife I uan u Ji ras/col'e LLLcern_e (1985)
odpo led ni generaJni zlw lI sce vi de l. jak pedive je soubor pfipra \'en a odzkolls 1 s mi mi jen n e k ter ' pasazc. Jesl e se nam po zdeji omluvil. t c n{un zpllsobil polize. Pti I.omlo predst aveni se dala clohrornady \'')-'b orn ~1 pa rla. kler~1 s n ~i.l1l i prosla vc vsech d alSich opcrelflc h. Hlidbu pro nas u pravil a. helil Jaroslav Kohout. r-cel ilc! Liduv(' skoly umeni v TI' ('bo ni. ba lel na evil~ i1a pani M{lsa Bok rov,i. . Premi 'ra byla v Trhov)'ch S\'inc('h. a le lI1y jsme s limlo pi-ec]slave nim ho slovali i v clalS(ch jihoc:esk)'c h meslech. Naptik lad v ['(sku si s 1I ~ll1li za hral Olo ma r KorbdM. \. Tyne nacl Vilavoli. ve Vt lesinl!
P Nem ec a H. Prazdnc'l u pr'eds Lcwe lli Jird sJco uy LLLcem y (1985)
R Macllllt/coua a I . Piala . NI:'Jl.ip j e
- 8
tl
nas (1 972)
a pri dalsieh reprizaeh ve Svi neeh Yvela Simonova a Karel Fiala. Tomu se u nas moe Iibilo a slibil daIsi spolupraei. Slib splnil a pi'ibral i svou zcnu Veru VlIwvou. V roce 1969 svinensky soubor nastudoval Capkovu Malku. v Ululni roli hoslovala Jarmila Majova. here cka Narodniho di vadla. V roce 1972 jsme hr{lli operetu Nejlip jc u nas od Karla Valdauf'l. rod{lka z Trhovych SVinl1. Najedno pfedstaveni au lor phjel a byl na s im souborem nadscn. A kdyz za nim do salny pfislo pill' slcU)'ch kal11ar{ldil. s e klerymi zamlada hraval v kape Ie. byl dojal. Dokonce si pama 1.0\,<11. na co kdo hrM. Bohuiel Iuto operelu postihla velmi smulna vee. Ova dny pred jed nou Z repriz tragicky zahynula ptedstavilelka hlavni role Ru zcnka Machul,kov{l. Bylo to hrozne pro vseehny - !1(~ehtt'Ji jsme hrat. 1\le odvolal pet pIne vy prodanych ptedslave ni pro eele siroke okoli 5C uz neda lo. Tenkrat jel Karel Hasek na Rejla k Ru~encin)'m rodi(:um a pan Machulka mu I'ekl. aby
Nasi.juricmli (1980) Zleva: P. J
chom hrali. Rllzenc'illU (Ilahu nejdfive ptevza la pani Louba10V{1 a druh)i den p,111i Havlil' kov{l. Te jsme ale nesmcli fiel.
L. UpskY. G. Has /woo ({ 0, ScllwarzrniilLer ue Tfecil chlapecll lJ chalup (1963)
ze zaskakuje za nebohoLl Rll ze nku , vubec by n hrala! Bylo (0 tenkral moe zl' - my zpivali a lekly mim slzy. N,isledujiei operclou byl v roee 1973 Podskalak OpCI s Verou Vlkovou a Karlem fialol.l. S hroll Meridian m,'! zpoi deni jsme v roee 1975 jeli na s outez do Humpolce. Spa(ne jsmc se domluvili a na m isto dorazila jen cast souboru. Za c~llek se h-villi nam troehu posllnlll , ale divaci i porola byli shovivavi. Pri vsi smulc, ktcrou jsme rneli. se n~tl11 podatilo vyl1r
-9
SPOlllpraCe byla nezapomenu lelna. Co h erCLl z Prahy stalo na na sem jevisLi! Oni si dobf' za hni.li a odpocinuli - jak rikali. a my byli hreli. ze s nimi m{lzeme hni.t. Ale co by bylo divadlo bez cliva kLI. SvinensLi byli V)'born(~ pub likul11. F'andili nam a 10 Sf' ll ~un pak dobte hralo. Takol'a pani Kaparol'
PRO SILVESTROVSKE POBAVENi
Ookazete si jeste vzpomenout na sva stredoskolska leta? Vyzkousejte si test, kteli studentky IV. roe. GTS T. Tymerova a Z. Popelkova zverejnily zacatkem listopadu v casopisu Student. MATE RAol SVE PROFESORY? 1. Kdyz nesouhlasim s profesorem, tak:
a) napocitam do deseli, pole si jdu odskocit, vykouffm nekolik cigarel, zde
moluji zarizeni zachodku a uklidnim se.
b) zalezu pod lavici a budu si kousal nehty.
e) prihlasim se 0 slovo a nahlas vyslovim sve mineni.
2. Kdyz souhlasim s profesorem, tak:
a) zacnu pochvalne mlaskat.
b) 10 se neslava tak caslo, prolo se okamiile po vyucovani odeberu slavil
do prolejsiho zarizeni.
e) kazdy profesor je mi ukraden, proto neprerusuji hru piskvorek se svym
sousedem.
3. Kdyz potkam profesora v restauraei:
a) lipnu prave zapalenou cigarelu a pivo nenapadne vyliji pod slui.
b) v ramci mnoislvi srovnam krok a snaiim se budit dojem strizliveho.
e) pozvu ho ke stolu, nabidnu cigaretu a objednam dalsi rundu.
4. Kdyz profesor rekne trapny vtip a zacne se smat:
a) s divokym krikem vybehnu ze tfidy a nezastavujice se v behu, pokracu
ji ai do Junioru, kde si vyiadam plVni pomoc v podobe maleho rumu.
b) vytahnu mobilni telefon a okamiite poiadam sveho maklere, aby zrusil
vsechny burzovni operace. Mam totii nulkayY pocit, ie dnes bude spatny
den.
e) zacnu tieskat a dupat a svym bouflivym smichem dam cele Iridenaje
yo. ie z tohoto predmetu chci mit jednicku.
5. Kdyz me pri' hodine vzbudi profesor:
a) zeptam se, zda to bylo opravdu nulne.
b) nereaguji, jsem zlicha a spim dai.
e) snaiim se mu diplomaticky objasnit, ie prave shilnim propisku pod la vic!. A B C Bodovani: 2 1 3 2 3 2 3 2 3 1 4 3 2 5 3 2 vysledek testu:
5-8 bodu: Zamysli se nad sebou! Mas co dohanet, ale nezoufej. Par na
vstev Junace to spray!.
9-12 bodu: Jsi cis!y stred. Nepolevuj v usili, c~ je nadosah.
13-15 bodu: Blahopreji! Mas sanci dostal se k maturite. Jsi typickym
exemplarem ustavu.
_ \I, -
Hes/o husitU: Pijme, na mnoistvi neh/ed'me!
Kiln ma ocas jako krava. Medvedi iijou na Morave
.p
iije tam taky moje teticka.
Pfemys/ tam oral s dvemi strakatyma vo/ama. Rek/ jim: "V%ve, jdete, odkud jste pfisli!" Co ume/a Libuse? - "Vfestit."
Ova bratfi se jmenovali Chrudos
Stava.
Oruiice vynese na obeinou drahu raketa kosmetickci.
Pi'ijde inspektor do skoly a povida: "Mile deti vidim, ze se
dobi'e ucite, a proto yam dam hadanku. Je sto metru dlou
ha asfaltova silnice a na kazdych deseti metrech je strom.
A ted' mi povezte, kolik je mi roku".
Nikdo to nevedel, ani pani ucitelka. Tu vstane Pepicek a
i'ekne: "etyi'icet sest".
"Jak jsi to mohl uhodnout? Vzdyf ani tadyhle pani ucitelka
to nevedela," divi se inspektor. Pepicek odveti: "Vite, u nas
mame takoveho cloveka a vsichni i'ikaji, ze je napul blbY.
A tomu je tfiadvacet."
_._.- .- .-.-.-. -'-'-''- '-'-'
{9Af/U:&'(/~I/[ ./ltN.;r mlm /;/':/r
fi, /'71/;"
../#t,,/f/I? fi,
I"?/
.;/';nrk'.; ,.#'r('/,.;fiwu/#.. /ll,,/f/;'ly.;1': fi, /,,,uhl,..,,/
.(.ff~1'&
(7
,k.;.(.? " ,./"p 6u'.t:r.(.' ,.
';1':.1:",
,./16,:/;· I,.
';p ';1':/.11 /'h~I1I.;// 1"'',:'' /f"drr,{ '('11,6l " £"dyr/f £,./;.£. ,/16",{/;' try fi, ,hind r,{/;./,/ ';r .;,,/ilmr/N, I'r.
""'(/: ,.y;
,bw:
.(.lrh' mr/
try
C"_
- 10
/,,1/)1.
"f./.. /;::.(.,.. ~
try
m,,/fI1,
,7J?I1' Iy';m,' r';,h: ~& /".(.y /1"/1/ ,(.;''''£,',,,,,,,'''r d~:.·",.I1&, ¥"'/ ", , ,
.;/""J// ,(,;,("/1/,/11·,·,:,(.,,,
"
Nu\~ Jll1f J\ ""'T ~El.£~ST\, \tfW\ ~ WIIP*LJIi ~ fI\~E m SOiOlllIlE,; l'.W.
•
a •
•
•
• a •
•••
PRO SILVESTROVSKE POBAVENi
31. PROSINCE - Sv. SILVESTR tleni nad upiimnost
Sv. Silvestr se narodil koncem 3. stoleti v Rime, jako krest'an preckal pronasledovfmi a roku 311 byl zvolen papezem. V te dobe cisar Konstantin povolil krest'anstvi. Papez sv. Silvestr vydal cetne predpisy 0 obra dech a liturgicka narfzeni (napr. aby se oltare zrizovaly z kamene nikoli ze dreva). Podle legendy sv. Silvestr po krtil cisare Konstantina Velikeho i jeho zenu Helenu, cisare dokonce uzdravil z ma 10mocenstvL Protoze se tepr ve behem stredoveku sjedno til konec roku na den 31. pro since, nespojoval se puvodne se svatkem sv. Silvestra zad ny vYznamnejsi zvyk. Teprve pozdeji se zaradil do cyklu li dovych oslav. Jeho podoba vsak nebyla vyrazna a vyhra nena. Lide navstevovali kos tel , aby podekovali za vse dobre v uplynulem roce. Mnohde ocekavali s modi it bou prichod noveho roku, jin de provazelo tento den bujare veself. Casto se podavala po dobna jfdla jako na StedrY
den. Pres silvestrovskou noc nesmela hospodyne nechat suM pradlo, posmechu byl vy staven ten clen rodiny, kterY vstal tento den z postele nej pozdeji. Nekde chodfvaly 0 silvestrov ske nod po stavenfch "ome tacky". Stare ceme odene chude zeny mely hlavu zava zanou bflym satkem tak, aby vpredu vybihala nad celo striska. Hikrat zaklepaly, ve sly do stavenf a aniz cokoli pronesly, pristoupily k plotne a trikrat ji prejely (ometly) se slovy: "Ve jmenu Otce, Syna i Ducha svateho". Tim se malo zabranit, aby na plotnu prislo v novem roce neco nezdrave ho. Nakonec popraly hospo dari st'astny novy rok a popro sily 0 almuznu. Konec stareho roku a zacatek noveho provazel vzdy a vsu de prfpitek s pranfm zdravf a stestL Tak cinili lide nezavisle na case, majetku a vireo
Z knihy Cirkevni rok a lidove obyceje sestavil M. Riha
Kdyz pfed nekolika lety uspofadali v Milane pruzkum vy branych manzelskych dvojic, vzbudila pozornost odpo ved' jednoho muze, ktery na otazku, zda si mysli, ze ma V manzelstvi hlavni slovo, odpovedel: "Myslet si to mo hu..." Zadny uceny z nebe nespadl , ale pitomce jakoby shazovali po rad. Nejztraeenejsi den naseho iivota je ten, kdy jsme se nezasmali. Nesvlekej si kalhoty, dokud nejsi u brodu. Clovek se nema moe ponoiit do praee, protoie potom nenf videt. Praci miloval platonicky - neodvazoval se na ni sahnout.
Co muies udelati dnes, mutes udelati i zftra.
Hi tisice let pred Kristem napsano v Carihrade: Svet se kazf, deti
nechteji poslouchat rodice, kazdy blbec chce napsat knizku .
Nejde oMtastnit eele lidstvo najednou. Lze to delat postupne a ieny maji piednost. Seneca na trhu : Hie, co je veci, ktere nepotrebuji. Krasnf mladi lide jsou hifckami pifrody, ale krasnf staif fide jsou umeleeka dila. Mas-Ii velke starosti, raduj se z malickostf. Spravna iena ma byt v sest hodin v posteli, aby mohla byt v osm hodin doma . Antikoncepcni prostredky meni rizikove pracoviste v rekreacni
otlas!.
Male problemy ieste rukou mavnutfm a ty velke s rozumem
v hrsti.
Parizskemu "Klubu zoufalych starYch mladencu" zaslala jista
dama fotografii s taktni nabidkou seznamenL Brzy jf byla vrace
na se strucnou poznamkou: "Tak zoufali jeste nejsme!"
Zena na barevne palele CERNA BARVA je barvou ien, ktere maji sebeduveru, casto ai prehnanou a i vyzyvavost u techto ien neni cizi. SEDA BARVA VYJa~iuje uien zdrienlivost, rozvahu, iadnou unahlenosl acasto ai velkou vypoCilavost. BllA BARVA Le vyst.upriovanim vsech vlastnosli u ien, ktere miluji barvu zlutou. ZlUTA BARVA znamena aktivitu, schopnost pcdmanit si okoli, piitom tato iena se da snadno ovlivriovat. ORANZOvA BARVA prozrazuje radost ze zivota, hodne veseli a nadseni pro nizne veci, ktere bYva bohuiel velmi casto povlChni. HNEDA BARVA je barvou solidnich ien, ktere pristupuji ke vsemu 5 rozvahou.. Tyto ieny obycejne nesni o velkych idealech.
TMAVOZElENA BARVA
ukazuje na ienu citlivou a zdrzenllvou . Milovnice teto barvy byvaji velmi nezne,
ZElENA BARVA
prozrazuje ienu individualnich vlastnosti, velmi samostatnou a sebejistou.
ZElENOMODRA BARVA
prozrazuje velmi kriticky pohled a ovladani citO,
MODRA BARVA
pam iene, ktera hleda naroenou spolecnost a ktera v kazdodennim styku 5 ostatnimi lid
mi byva zdrienliva, Casto az konzervativni. eim je modra tmavsi, tim jsou tyto vlastnosti
vYraznejsi.
FIAlOvA BARVA
je barvou povahove nestalych ien , ktere toul i po porozumeni a nestoji 0 zadne kon
Ilikt~,
HNEDOCERVENA BARVA
znamena klid, pckoj, dusevni vyrovnanost a jistotu. Tato iena pusobi uklidriujicim do
jmem.
CERVENA BARVA
je barvou ien, ktere jsou zive, temperamenlni, impulsivni, dynamicke a lehee se daji roz
lobit.
- II
-
-
,
.
S '~Ol'1f\( Ul JE OZc>OBENJ. lETOS NEP1HJOE \( NAM ,
w
_
_ OEf.)A NQ~2., V lOM U\(~RD VSE CH~'f DA~YI NADEtlL NAN
oEN SVOJ Pfl~ ~
~ DOUDLEBSKA DRluisTEVN'i ZALOlNA ~
Jesle pred 50 lely byla kampelicka lemer v kazde vesnici. Siouziia obcanum lak, jak jim nedokazala poslouzil zadna banka. U nas jsou zname pfedevsim zasloupenim Reifleisenbank, klerou zalozily. Co vlaslne kampelicky, nyni druzslevni zalozny jsou a proe je 0 jejich ein nosl zajem? Kampelieky jsou prolivahou bank. Proloze nejsou vedeny sna hou a dosaieni maximalniho zisku, jsou jejich sluzby vzdy levnejsi nei ob dobne sluzby poskylovane bankami Druzslevni zaloiny jsou penezni druz sIva, v klerych jejich elenove ukladaji volne !lnaneni proslredky a naopak, v pripade polreby si mohou vypujei!. Pujeky jsou zpravidla poskylovany velmi rychle a jejich vyse se pohybuje od slovek korun do nekolika desilek lisic. Proloze jsou Iylo pujeky lak male a jsou poskytovany vzdy pouze elo veku, jejich navralnosl velmi dobra. Clenem druzstevni zillozny nemuze byl podnik. Od dob pana Kampelika se mnohe zmenilo . Zakon , klery byl prijal v roce 1995 umoznil navral kampelieek i k nam. Od 1. 1. 1996 mohou opel vznikal druzslevni zalozny, nebo uverni a sporilelni druzstva, jak se moderni kam pel icky spravne nazYvajL Soueasna doba si vsak zada sve. Neposlaei jiz jen sesil, v klerem se zpravidla vedly zaznamy 0 vkladech a vypujckach v dobe minule. Ze exisluje hlavni jednalelslvi, na klere se napojuji dalsi drobmi mislni jednalelslvi poskylujici sluzby proslredniclvim hlavniho jednalelslvL Mislni jednalelslvi jsou zrizovima vsude lam, kde si 10 obeane prejL K jejich zrizeni neni zapolrebi zadne mikladne vybaveni. Postaci spolehlivy a ochol ny clovek, klerY druzslevni zilloznu v misle zalupuje, prijima a vyplaci vkla dya zproslredkovava slyk mislnich clenu s druzstevni zaloznou. Hlavni jed nalelslvi pak obslarava vse oslalnL Druzslevni· zalozny pro sve cleny pOSkyl uji radu sluzeb. Nejsou 10 jen pe nezni sluzby, ale i dalsi cinnosli, jako je tieba obslarani nakupu drazsiho zbozi s vyraznou slevou, pravni a konzullanlske sluzby, poradenslvi pri pro deji a koupi nemovilosli a dalsi. Nejzadanejsi jsou financni sluzby. Mimo bezneho uClu, klery ma kazdy clen druzslevni zalozny, je nejvelsi zajem 0 Renliersky vklad, Bylove sporeni a drobne uvery, Majilel Rentierskeho uclu ulozi u druzslevni zalozny caslku nejmene 12 000 korun nebo jeji libovolny nasobek a druzstevni zillozna mu vyplaci za kazdy kalendarni mesic 100 Kc nebo nasobek lelo eaSlky formou pevne renly. Renla je zdanena. Podminkou je, aby vklad byl na uclu uloien od 1. dne me sice do posledniho dne mesice. Vypovedn i Ihula je 3 pracovni dny. Bylove sporeni je soucasti programu pri pravovaneho ve spolupraci s Mi nislerstvem pro regionalni rozvoj . lIeastnik toholo programu ma moznosl sIal se vlaslnikem noveho bytu za velmi prijalelnych podminek a s vYraznou slalni podporou. Kazdy z ueaslniku programu nejprve u sve druzslevni za lozny sporL Soueasne se sporenim je pripravovana vYslavba domu, v kle rem bude mil by!. Po skoneeni predprojeklove pripravy jsou zajemci 0 byd
~DRUlSTEVNi ZALOlNY
leni seznameni s dispozicnim resenim konkrelniho domu, v poradi jak se prihlasili ke sporeni s byly vyberou a zalozi druzslvo vlaslniku, klere je slavebnikem domu si po realizaci slavby jeho provozovalelem. Druzslevni zalozna zajisti financovani cele slavby a 10 jak z uspor svych clenu, lak ze statni dotace a dalsich zdroju . Splaceni uveru na by1 je rozlozeno na 20 let. Vyse splatek se ridi vYsi uveru, kterY by I. na stavbu toho klereho by1u po skytnut. U beznych bytu s podlahovou plochou 75 m' se pohybuje do 3000 korun mesiene. llrok z poskytnuteho uveru je pouze 3,5% a to proto, ie na opak sporeni na byty je uroeeno jen 0,5% sazbou . Ve fazi sporeni se pred poklada nasporit za 3 az 4 roky castku cca 150 az 200 tis. Kc. To predstavu je slozit jako prvni castku 15 az 50 lisic Kc a dale sporit mesicne 1000 az 4500 korun. Veskere vklady v druzstevnich zaloznach jsou pojisteny stejne jako u bank. Navic druzstevni zalozny vytvorily spoleeny svaz. Svaz je schopen pomoci resit i pripadne problemy, do kterych by se nektera druzstevni zalozna do stala. livery nebo pujcky mohou elenove druzstevnich zalozen ziskat relativne snadno. Druzstevni zalozna nemuze pujeovat pen ize firmam . Vidy pujcuje pouze svemu clenu, a tim muze byt pouze obean . Vyse pujcek je omezena na nekolik desitek tisic korun. Pujcky jsou ureeny predevsim k nakupu zbo zi dlouhodobe spotreby, elektrospotiebicu , nabytku, sportovniho vybaveni nebo k uhrade sluieb, napriklad komblnace sporeni na dovolenou do 50 % ceny a zbytek je placen z pujeky. Ty10 pujeky jsou uroceny v rozmezi 10 ai 15 % p. a. Poskytnout Ize ale take piijeky napriklad na zdravotnicke vykony, vzdelani a podobne. Takove pujcky jsou podslalne vyhodneji uroceny s do tael uroku od zillozny a v oduvodnenych pripadech mohou byl i bezurocne. Jako zaruka na pujcky slouzi zpravidla zarueeni se dalsim clenem druzstev ni zalozny. Tak je mozne bez zbytecneho odkladu ziskal penize v dobe, kdy je potiebujeme. Samozrejme i splaceni pujcky ma sva pevna pravidla. Druzstevni zalozny jsou v soucasne dobe jednou z nejjislejsich forem ulo" zeni penez. Nejsou vedeny snahou po dosazeni maximalniho zisku, protoie zisk neni moine rozdelit, naopak jejich poslanim je slouiil svym elenum. Proto jsou jejich sluiby zpravidla bezplatne. Slat se clenem druzstevni za loiny, je velmi jednoduche. Postaei vyplnit prihlasku a sloiit vratny clensky vklad ve vYsi 2500 Ke . A pak jii nic neb rani lomu vyuiivat sluzby, 0 kterYch jsme se zminili , ale i mnohe dalsi, ktere clenove poUebuji. Chcete, aby jednatelstvi druistevni zalozny bylo co nejbliie k Vam? Nasi pracovnici Vam poskytnou veskere informace 0 existujicich jednatelstvich a podminkach pro zlizeni noveho jednatelstvi, Inform ace muzete ziskat tele fonicky na cislech 038 - 264 '}.7 nebo 274 34, ci osobne v hlavnim jednatel stvi na namesti Premysla Otakara II. C. 24 v Ceskych Budejovicich.
- MODERNi KAMPELICKY-d
Jak je to s falesnym puncem u zlateho zbozi
V leLos nim ncpril i!; povedent'm leLe rozvitila hlad in u deni ve zlalniclvi zp niva. ze st' kdesi vyskytlo v prodeji zlatt' zbozi fales llymi punr y. Ot vlas! lle slo a co j e to pUllcol'ani dra h)'eh kovu'? Ka2dy I'yrobce - i prodejce zboi i z dra hS;ch kovu Ceskc republice je povinen prodava! lolo zbozi pou7.e uredn(, ovefene a tu podle za kona o pUllcO\wctvi a zkouseni drahych kovu (z
nyeh znaku. Do hled Ilad dod riol'a nim ,.ySc lIvcdcneho mil vyhracJ ne PlIncol'ni inspekre. V obdobi od 6. k" etlla ieLosniho roku zajisUia Pllnrol'ni inspekce II kilo I(ralllu sperki l s ta leSIl)'1ll pllncclIl . Jl1lcna firelll. kLere j e prmklvaly. j soll zmima. Puncol'ni Llrad Ill>i pocJezl'cni na organizol'Cln.v zlat in . F'alsol'ane puney se do 1(,I n dob)' 1I nilS "ysk)'LO , val)' jen velmi zi'icJ ka. Pf'ekl'apuje I'sak I1lnozs tvi. 1'(' kt en'lll byl)' nyni obj el'en),. Pudi c v';ceh znakll He j cdn,\ o iLalske zbozi opatf'cne pu nccl1l na mlSCI1l Li zemi. nikoliv vsak prav}'111 od Plll1covn iho llradll. PokllcJ by puney LoLi}. falsoval s,im ,.yrobce. byJa by je · jir h podoba cJokonalejs.i. Jed enacL ki· 10gramLI zlati;ch sperkll bvl o labave · n~ I' prodej ~ach I' Libcr~i. Hradci. Kra lovt'. Usti nad Labem. KarlOlyc h Varerh. ale i j inrle. Jej icll hocilloLa ITIl I Ze cinil az 10 miiionil ko ru n a staL byl zkracen u 9 % cJ.a a 0 22 % cl3n ~ z ph dane hodna!)'. V nekLrr)'Ch ph· padeeh by l)' nal'lC pOllzity puney pro oznaceni 14karaLove.ho zlata . za l il1l<.'o zabavene zlato melo ryzost pOll hych osm karatil. Neztidka moz byL v)'ro
be no i z obecll)'rh kOl'll . prev[lzne bronzLi a mosazi. Zakaznik jt ledy koupi LohoLo zbozi znacllc (lnanc.nc poskozen. Je proto I' zajmll vserh za kazn ikll kllpol'a l zlate zbozi 1I trad i l~ nieh prodejeu , kleh maj i pOltebnoll odbornosl a 1I obchoclniku zmil VI/-
1
- 12
robee. Pri koup i sperkll je lreba Sf vy-varovat na ku pu mimo slalC prodej · ny. V phpaclc jakychkoliv pocJ1)'b · nost i jt' dobre ob raLi t se na opral'do I'C odborniky nebo primo na nekler(, pracol'iste Puncovniho l lf·adu . Arnost KOReAK
~
~,%,c:,J
ZLATNICTVf
i'ilco.,o namesti 117, 37401 ]'rhol'e N,,'ng TcI., fI:lHIJ / iii '4 NJiI
ISHedni zemiidiilska a rodinna iik~1a I v Novjch Hradech
STUDENTKY GTS
nechybely v Litomysli
Ve dnech 20.-22. zMi 1996 se jii po dvacatetretf uskutecnil hudebni festival Mlada Smetanova Litomysl. Hlavnim organizatorem byla Hudebni mladei CR a my (7 devcat z gymnazia) jsme nemohly mezi ctyrmi sty ucastniky chybet. V patek 20. 10. se sesli mladi lide z cele republiky k prohlidce mesta, vydeji vstupenek, stravenek a k ubytovani. Vecer cely festival zacal. Smetanuv dum se naplnil k prasknuti hudbychtivymi divaky. Tanecni triptych SMOVASO na sich nejlepsich choreografu (z nichz ten prvni - Pavel Smok zavita v unoru 97 i do Trhovych Svinu) uvedl s pomoci Mozarta a Cajkovskeho vsechny piitom ne do te prave nalady. Pozdeji v noci se pro vytrvalce jeste konalo jedno diva delni predstaveni a jeden zesfovy koncert na Litomyslskem zamku. Teprve pak sli vsichni spokojene spat. V sobotu 21 . zari, hned po snidani, se Smetanuv dum zaplnil znovu. Konala se zde beseda s nasi nejlepsi cembalistkou pani prof. Zuzanou Ruzickovou . Ta " si vsechny ziskala svou skromnosti a milym vystupovanim. Odpoledne pak, jak se jii na MSL stalo . , , tradici, zaznel na zamku Hold Bediichu Smetanovi. Rada mladych umelcu se snazila hudbou, slovem, zpevem i tancem vyjadrit dik za ojedinely odkaz, kterY nam tento genial ni hudebnik zanechal. Hned pote se vsichni zajemci presunuli do kostela Povyseni svateho krize, aby se zaposlouchali do zpevu Cappelly Accademicy z Prahy ci do t6nu hranych Smyccovym komomim orchestrem letniho tabora Hudebni mladeze pod taktovkou V. Jirovce. Oruha cast mladych obsadila au tobusy do Svitav, kde vyslechli koncert Z. Ruzickove. Vecer se konal tradicni JirinkovY pies, tentokrat ve stylu dvacatych let XX. stoleti. K poslechu i tanci hral a zpival O. Havelka a jeho Melody Makers. V nedeli, posledni den festivalu, jsme vyslechli skvely recital Josefa Suka, kte reho na klavir doprovazel Josef Hala. Po skladbach Brahmse, Ovoraka a Smetany jsme se autobusy, plni hodnotnych a nezapomenutelnych zazitku vra celi domu. Me!a bych jeste piipomenout, ze clenove pobocky Hudebni mladeze v Trho vych Svlnech jezdi pravidelne i na Ony HM v Praze a letos planuje i navstevu zimniho hudebniho festivalu v Jilemnici. T. TYRNEROVA
nabizi
pro prist! rok (1997/98) tyto
ctyflete studijni obory s maturitou
1. EKONOMIKA ZEMEDElSTVi A VVZIVY Obor zamereny pro podnikani a sluzby, v nemz zfs·
kate tyto znalosti a dovednosti:
- osvojenf jednoducheho i podvojneho ucetnictvf na
pocftaci - znalost dvou cizfch jazyku - financovanf, Cinnost bank - zaklady marketingu a managementu - ovladanf osobnfho poCitaee - psanf na stroji a korespondence - moznost sloze nfstatnfzkousky
2. AGROPODNIKANi Zfskate tyto znalosti a dovednosti: - dorozumet se cizfm jazykem - ovladat osobnf poCitac - provadet laboratomf rozbory - zaklady marketingu , managementu, financovanf a vypocty danf
- psanf na stroji a korespondence
- vedenf jednoducMho a podvojneho ueetnictvf
- dovednosti technika zemedelske vyroby
- zachazenf se zvfraty
100. vjroci volejbalu Letos v cervnu jsme si piipomne!i 100. vi'roCi vzniku odbijene. 75 let od zalozeni I'olejbalol'eho svazu v CSR a 50 let odbijene I' T. SI·inech. Z dobol'eho histoIickeho let<'tCku se rnuzeme dodst. ze v neMli 27. srpna 1944 byl I'e Svinech poradan spor tOl~lim klubem Sportol'ni den. kde se uskutecnily cyklisticke zal'ody. beh ml'stem. ukazka kosikove. plavec.kyc.h lill'odu. dale 'kopana iaku. dorostu i Illuiu. Na teni· sovem hhsti byl lenkrat sehran prvni I'olejbalol,)' turnaj ve mesti'. Kde a jak casto jsme lenkrate hr
Setkani pametniku se I'ydaiilo a ph pekne atlllos(ei'e I'zpomimini byli I'sich ni pii·
lomni spokojeni.
Organizatoii setkani: Pal'e1 Panzek - ved. oddilu. Jaroslal' Helcl - zastupce. PHbyl
Jaroslav - organizatol'. Ebenhoh J an - jednalel TJ. Tu py Jiti - den
Napsa1: Jaroslav Pfibyl
3. RODINNA SKOlA Nabfzf dve zamerenf, a to socialnf sluzby a zamere nf ekonomicko-administrativni. Zfskate tyto znalosti a dovednosti: - dorozumet se cizfm jazykem - ovladat osobnf pocftae - zaklady vyzivy a prfpravy pokrmu, odfvanf, m6dy a siti - vest jednoduche a podvojne ucetnictvf na poCitaei - zaklady ekonomiky a marketingu - psanf na stroji a korespondence - zakllady zdravotnf a rodinne vychovy a psycholo gie
- zaklady maserstvf a zdravotnf rehabilitace
PODMiNKY PRIJETi - podanf prihlasky v radnem termfnu
- ukoncenf ZS
t
-13
:J
DAlSi INFORMACE zfskate na tel. efsle 0335/92 291. V pondelf - patek O e mozno skolu navstivit Kolektiv SZeS a RS Nove Hrady
e;
~~,~~ _.1" POZEMNI TAVBY
ri/i}Jj
Jednou ze stavebnfch firem pusobfcf v na 1996. Zhavou akcf pro CPS je v techto
sem meste jsou i Ceskobudejovicke po dnech dodavka nejvetslho jihoceskeho su
zemnf stavby, s. r. 0., jejichz stredisko se pennarketu Interspar (6000 m2, 650 parko
nachazf v byvalem stavebnfm dvore finny vacfch mfst).
Jirlcek, v minulych desetiletlch area'i sta Trhosvinecke sUedisko vedene p. Krlhou
vebnfho podniku.
zamestnava dvacet pet zamestnancu.
CPS se sloucily s finnou Jiffcek v roce Naplnl prace tohoto strediska je predevslm
zpracovavanl dreve 1995. Vedle strediska . , . . . . . . nych produktU pro v Tyne nad Vltavou a dcerine spolec stavby. Zdejsl za nosti v Jindrichove mestnanci provade Hradci zalozene jl veskere truhlarske prace vcetne naroc take v roce 1995 tak nych atypickych za finna rozsfrila svou cinnost v regionu. kazek dozorova nych pamatkari. V soucasne dobe spolecnost zamest Nenl zadnym pro nava vice jak 600 blemem dohodnout zde vYrobu a na zamestnancu, se slednou montaz kterYmi zajist'uje vsechny typy sta dYer!, zarubnf, oken veb. Mezi jejl prestiznf zakazky paUf vy pro vasi stavbu. Dalsf cinnostl tohoto stre stavby triceti rodinnych domku v Hluboke diska je stavebnf tesarstvf - vyro'ba a mon nad V.ltavou pro americkou finnu taz krovu, stropu ... Zamecnicka dHna je Westinghouse, jez mohou poslouzit jako pripravena vyrobit a osadit kovan! presne dobra inspirace pri premyslenl 0 vasem podle zadanl zakaznfka. Zajemcum dobre bydlenL Dalsf vyznacnou stavbou je posiouzi i pilarska vYroba vcetne susky Obchodne ekonomicke centrum dreva. V kratkych tennlnech je zde mozno Budejovickeho Budvaru - stavba poctena domluvit porez tramu, fosen, prken, stres nominacf na titul stavba roku For Arch nfch latL ..
drzitel Cestneho uznani
Jedna z nejvetsich stavebnich spolecnostl v jihoceskem regionu -
Ceskobudejovicke pozemni stavby, s. r. o.
nabizi sve sluzby i u nas v Trhovych Svinech.
SU. T. Sviny, tel. 0335/212 06, 21028
JSME TADY DOMA
- 14
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • ••• • • •
F.'MOVE r.py
• • • •• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •• • • • 2. 1. ctvrtek 3. 1. patek
18. 1. sobota
15. 2. sobota
Michalka uk3ie kus ryziho clovecenstvi s vSestrannoll bra VurOll. na jakou jsme u nej zvyklL rna-Ii tll spravnou pnle
zitost.
TRAINSPOTTING
Britska cerna kornedie BystIj. z
Ij se odehrava v ulleich Edinburghu . Je to pfibeh Marka a jeho takzvanych prate!. paIty olltsideru. IhM'I. psycho patti. zlQ{h~ju a narkornanu. kteti se chrani i niei nanajern. Odvazane zabavn)' a zarover'! drsny film pfibliiuje rozpad jejieh pratelstvi. jak se nevyhnuteJne bllii k viastnirnu se bezniceni. Jediny Mark nakonec najde schopnost nadhle dll a lIvedomi si Sanci uniknout svemu osudu - ale chee sl opravdu .2vollt 'ivot"?
6. 3. ctvrtek
COUNTRY LIFE
Australska romanticka komedie Deborah. ktehka anglicka kraska . pfijiidi po prvni svetove valee do Austriilie se s\-)'m \-)'strecinim a starnoucim man zelem A1exem. Jeho rodina. iijlei na farme uprostted aus tralske bllse. jim pripravlla uvitimL pfipominajici "itani marnolratneho syna. Deborah. ktcra se v teto pro nl zvlast ni krajlne citi jako opusteny lrosecnik. potesi zajem hezke· ho a pfimotareho venkovskeho lekare Maxe. a vydava se s nim na cestu nebczpccneho vztahll ...
15. 3. sobota
Olivera Stona. Biogralle vydavatele pornografickeho casopisu Hustler Larryho Flynta (Woody Harrelson). kteIj behem sveho Z1vo ta kandidova l na prc-I-identa. stal se obeti vraiedneho uto ku. po nemi ochrnul. a nakonec se dostal do prosluleho soudniho sporu. kteIj skoncil ai u Nejvyssiho soudu jeho vitezslvim.
NOVINKYV MESTSKE KNIHOVNE
22. 1. sUeda APROe NE
Populilrni he recka Jana Paulova tentokni.t netradlcne jako sansonova a
sWingova zpevacka spoleene s doprovodnou skuplnou v koncertnfm po
radu ..A proc ne".
KRiZovt rtSLECH
29. 1. stfeda Zabavny porad Mllosiava Simka. Jitiho Krampola a Zuzany Bubflkove.
5_ 2_ sUeda SLAPETO
Vyst.oupeni stejnojmenne sku piny v potadu sest.avenem ze starych praz
skYch pisnicek.
Divadlo Sklep Praha uvldi divadelnl komedil MAZANYFll.IP Ueinkuji herci zmi.mi predevsim z poradu Ceska soda. Hraji: Tomas Hanak_ Milan St.eindler a mnoho dalsic.h.
(ESO KOOPERATIYA DRUiSTEYNi POJliiOYNA A. S. zakladajici clen asociace pojistoven
a jedna z nejvetSich komercnfch pojistoven v CR
p r i j me
pro rozsii'eni sluzeb spojenych se sjedn6v6nim
poji~h~ni obcanu nekolik pracovniku
z oblasti Trhovych Svinu a Novych Hradu
Podminky: USO, dobra komunikace s lidmi, bezuhonnost,
sl~ne vystupov6ni, vek do 50 let.
Z6dosti se strucnym zivotopisem zasilejte na adresu :
Ceska Kooperotiva, a. s.
Jiraskovo nabr:. 1562/2, 370 21 Ceske Budejovice
tel.: 038/338 SO, 338 76, fax: 038/384 SO
NEJASNA ZpRAVA 0 KONCI SvETA
30. 3. nedeleLID VERSUS LARRY FLYNT 31. 3. pondcHi Nejnovejsi film Milose Formana. natoceny v produkci
ZAPOMENUTE SvETW
26. 3. stteda
Cesk)' lehce eroUck)' OIm Jana Svankmajera
Na prvni pohied vypadaji jako normillni Iide: postovni
dorucovatelka. prodavac v trafiee nebo televizni hlasatelka.
V soukromi se vsak oddavaji nejruznejsirn akti\i.tam. ktere
bye hom mohli za .normillnj" teiko pO\'aiovat. Jejich veske
re llSili se upimi kjedlnemu cHi. a timje nedele - volny den.
ve ktercm sc mohou naplno oddat S\-)'ITl. mirne receno po
di\~lym. eroUckym fantaziim. Kdyz se podivnym rizenim osudu eesty hrdinu pribehu zkhzi. dochilzi k necekanemu vyvreholeni.
Cesky film Juraje Jakubiska Pnoeh IIdi ze zapad le vcsniee. jejiel1z touha po sUsli ziska va podobu tOllhy po uspeehu a bohatstvi a jejichz skIyte vasne naplno propukaji ai k tragickYm konctim.
CeskY film Seemli Ceehoamericanky Mileny Jelinkove vychazi ze sku te('nellO pribehu 0 lidech . ktefi spolu s fararern .zachrailO vali" kostel a je inspirovan dilem a osobnosti Jakuba Demla. Jde 0 jakousi kombinaci venkovske komedie s demlovskou melancholii. Je skvclou hereckoll ptilezitos Ii pro Bolka Polivku. kteIj pod rezijnim vedenim Vladimira
PRIPRAVUJEME NA 1. CTVRTLETi
SPIKLENCI SLAST!
MENZEL. J.: Tak nevim
Uvahy. postrehy a milady. neboli vyber ze sloupk'u ces
keho rezisera.
SMID. J.: Ve znameni Lva Obsahla historicka freska 0 iivote Jana Lucemburskeho.
HOFMANN. J.: Akvaristika
Jak chovat tropicke ryby jinak a )(~pe.
TYLLNER. L.: Jihoeeske vanoce
Koledy. zvyky a obyceje. VIEWEGH. M.: Napady laskaveho ctenare
Soubor jeho rozverne nactiutrhacnych Iitercirnich paro diL Josef Kemr . Cesky Don Quijote
Zivotopisne dilo sestavene ze vzpominek umelcova bra tra. hercu. umelcu a dalsich vyznamnych osobnostL KORtNKovA. L.: Dieta? Vsechno se vsim souvisi
Dalsi pokracovani knih zname herecky venovanych pii rozene strave. HORA·HOREJS. P.: Toulky ceskou minulosti 5.
Od castl Marie Terezie do konce napoleonsky-ch valek. CLOSE. W. T.: Ebola
Autenticky- roman z pera lekare. ktery epidemU Eboly zaiil na vlastni kuzi. MIXA. J.: Nedorucene dopisy Kniha vzpominek na herce Narodniho divadla.
GROOM. w.: Gump & spol.
Dalsi osudy sympatickeho idiota Forresta Gumpa_
VASlLJEVA. L.: Zeny v Kremlu
Osudy zen, jejichz lidelem byJo byt manzelkami "vudcu" ruskeho naroda.
- 15
SPOLECENSKA KRONIKA FOTBALOvY POLOCAS
NAROZENi Urban Josef Mi s k ova Petra llenis kovu Veronika Sp,i tovu D e nisa Goealovu Na ltllie Chromcak Marlin Baslyi' David
SidlE;le 749 Ole vc k 9 Budova lelska 911 SiclliS l e 697 l-lusova 171 Branka 1008 LlIcni 1046
26. 9 . 1996 18. 9. 1996 17. 9. 1996 21. 9. 1996 14. 10. 1996 18. 10. 1996 24. 10. 1996
OSMDESATNicI Jindrova Ludmila Uhlil' Ce n e k
Nabr. Sva t . Cecha 1055 12. 10. 1996 Nove m e sto 4 6. 12. 1996
DEVADESATNicI Homer F'ranlise k £3inovu Hedvika Rec ikovcl Karla
Svatotroji -ni 566 Jirsikova 116 D e lnick a 612
3. 10. 1996
17. 10. 1996 25. 10. 1996
Vsem jubil:.mlum k Zlvolnimu vyroc i srdeene gratulujerne!!!
Podzim skoncil pro lllu zstva Sp. Trhove Sviny se sl i'idav)'llli l'lspe
c h y.
Zatirnco rnl. zaci. st. iaci a muii II. skoncili v dolnieh patrecb ta
bulek. dorost s konc.il Clvrl); a zejme na llmisl.eni I. mll zstva v LA
thcl - na I. mjsle s n askokem 2 bad tl pted Li s ovem j e hisloric k),
llspech. ToLo muzs lvo pocl,lvalo cclou SE'zonu vyrovnane v)'kony
a pod vedenim lrenerl l Ce rm{lka. Popela a vecl. muzstva Bene.i;e ze
13 za pasu 9x vyhnilo. 2x re mimvalo a 2x od es lo poraze no.
ZakJade m llSpccllU byla Illkalli n a clornacim hl~i sti . kd e n ase muz
sLvo z is ka lo ze 6 z{lpa s ll pilly p o re L 18 bod ll. Ze hfis( souperll pri
vezlo bo du I I a zisk 29 bodl.l stac il na r. misto v ta bLllce po podzi
mll. Na zave r ec nem posezE'n i hnl l'll . funkcionarLI a sponzoru by li
vyhlase ni n ejus p esn ejsi hrac i. Nejleps i hrae VALUT Pelr. n ejlepsi
sLtelec FIALA P lr a n ej uzite(:nejsi hrac ViTEK Pave l.
A co jine ho dodal n a zave r, n ez vsem nas irn muzslvllm poprat j es
te velsi l1 p ee hy a le p si umist e ni v jarni ca sU SOUleze a hracum sa
motn)rrn ij e jic h rodiniun hodne zdravi a pfijemne proz it[ svi1lkLl V3 no(:nic h . Frantisek VRCHOTA
BILLIARD HOCKEY U NAs
V nedeti 24. 11. 1996 se v klubovne kullurnfho domu v Trhovych Svinech odehralj ed e n z tmnajll OPEN SERlE v BILLIARD HOC KEY
zvanem lidove "s prtec·.
v ak na viasl nim hi'isli d\'akritl pud· Kla ni zaealo ofic ialn e v J 0.30 hod in. ale pfipravy prob e hly u z od (' as·
lehli c\ruZSlvu Sezimova UsLi a ad clal n e llo nina. Na turnaj s sjeJi tl castniei z cele r e publiky. m ezi nimi
Siho Z<'lpasu jSll1c odSloupili. Tento i tako\rj borc.i jako j e mistr Evropy Kizling . neba Pe lr Honsa (3. na
momenl se ale s ial prinosem pro cin mislrovs lvi EHOPY). klel')' zarovcl1 wrnaj v Trhovych Svinech vyl1ral.
nos I naseho krouiJw. kk remll J m(' Vetejnosl se 0 kon{\l1i turnaje rnohla dozvf clel ze sdClovac[ch pro
nlOhli venoval ziskan y cas i prostrcd stredkl.l: z Jihoccs k)'cll lisill. z region{llniho zpravodajslvi z jiznic h
kyo Temito zapasy se dru7.stvo muzu po Cech na sLani e i 1V NOVA. ze zpravodaj slvi r{lelia FAKTOR a z re
race vnltilo na druh&miSIO \ . jiho<.:es klamnic h lel{{kti .
ke ob las ti. Te nto sport zatim n e n[ m ezi $irokou vef'ejnosli pfilis warny. ale i do
Be-hem sez6ny S~ drlli.slvo juniorll po · nascho I1l csta jiz pronikJ. KaZdY. kdo c h ee, s i m t'lze luto hru vy.
kOll . do ohhiljit 10(l skc' 3. l11isto v Ccs zkollsel v co untry barn .. STODOLA", k tery vznikl v l1eclaVl1e dobe
ke republice. Po vcl llli slibn~1II v)'kon\! z b)'vale l1o bufe lu v kullllrnim dome .
v kvalifikaci. kelt: jSlI1c dvakrill zvilt'zi S organizac i lurnaje byIi hraei ve lmi spokojeni. a prolo se uvazuje
Ii. Jsmc pOSIOllpili z prvniho misla do zavest zdc traclie i ka zdorol:niho klani. kie reho by s e 11l0hli zu castn it.
prazskt' ho finale. Zde nas cckalneleh · i amalersli hraci z na seho m esla.
ky llko\' Za nCli slal&ho d s Ic bylo vel· mi Ic',;I<,' bOiol'aL proti clvema praz· Na zaver bychom el1leJi poclekoval p a nu redi teJi KD F ranLisku
sk~;'111 favorit lllll. Po pryni poriilce jsme Herbslovi za poskylnuli prostor. ve kteryc h Im'le i mobLi zm e rit sve
j v drllhhll zapase skone-ili precl bra s ily a s lr:i.vil pfijemllc odpoledne.
nami vitezs tvi. a tak na n6.s zbyly po vYSLEDKY: I. Hon sa Pell', 2. Mach Milan. 3. Palenice k I{a re l
sleelni fim'tlovc pi·j('ky. kde jsml' obsa Jana Fanglbauerova + Tomas Kalena cWi pe.kne 6. miSlo v Ceskc republice. Organlzahlc s mis cillb zaradil cia Sparta ku T. S\1nv. Cal nam ulehcilo naiicicl1 sofliJali sl,:1. Hla\'nim diem pro Uzaverka tohoto Cfsla byla vyi'dcni I1lnoha organizai'Jlieh proble cely odelil buck roz:';ii'e ni druzst \'a 22. 11. 1996 a rukopisy byly nul. J ednim z velk)'ch pl\nOSli llylo do mlad sich jUllioru 0 hr~lCt' ve vt'ku konceni paliciho lundt!. ve klerem Il.e I J. 15 let il n'islcdm't weaSl \f juniorskc 5.12. predany do tiskaren. organizovill palkafskoll phpravlI ,aU· oblasuli sout ' zi.
SOFTBALL opet po ro ce
1'0 s konceni ielos ni sezony nast,iva (' as se ohlednoul nad tim . jak se oam darilo dosl
cich pokuslli Ulclenil mezi starsi Imi · ceo kt eii slnrtovali nn repuhliko\')'ch juniorsk}'ch sou Le;~ich. Od za(',ilku lelosn;ho skolniho roku doslo k rozsi· feni poctu za kll no\,)'mi zacinajfcimi hochy. ale i nckolika deve ·ly. Ta tpe~ l ruji jak cinnosl kroui.kll tak i sa· mOln ' I.
IN a Vase dalsf prfspevky. pri pomfnky a namety cekame do 20. (mora 1997
TRHOVOSVINENSKE LlSTY ZpravodaJ obcanu mesta Trhove Sviny a okoli Vydava Mestsky urad v Trho vyeh Svineeh Predseda redakcni rady Marie Polakova Technicka redakce Mgr. Marie Duskova Nak,lad 600 vytisku Tisknou Jihoceske tiskamy. a. s., Ceske Budejovice
Cena tohoto vytisku 3 Kc
Druistuo nlUZlI pri pfipraunem base· ballouem (/tkalli () I ill/boice nad VlLcwo(/
- 16
