0 ~10 o ~
() m
O
~
-~~
~
MILi eTENAAI, Jak Jlf J1me uvedli v pkdchi.njíclch ll1IKtt, rodlPlll J•m• nall foto1rafickou 1outll o d.blry JI. c„tovn1ho ruchuml~eb, Velkou pPllelit°'tmaJl lteniff-fotoama-
:::-1~~;:;.~~~·~:~~:::i.;.'::::~::ůct: g~~~~tŽ,~
t'l 1nlmk1, které zachycuji pobyt mladfch J1.ahranilnlch nivltlvnlktl v nall r•publice. Pro autory naJltdaPllajllch d.blrll , kt9A koncem
;~k~.;r_;o~n~~o~~m~r z°lJ~;~n~o:~i:A-"~~J:ú.%,"~ ~:~~„~
~i~:~~~f:N~~:;.~~~-:.A~~~~; 4~E~~ 4z.iJ:~:N;:
BUDAPEŠTI . Upoutrftujama lt•nih, la vlkhny tulan' 1nlmky (tMty I ey, kt.r4naf1ou wYa,..jnlny), budou na :ú.vlr1outUaohodnoceny z.vliltnl koml1I odbo'111k4. Z najlaplfch pracl bude -...poH.dina vf1tavk1. AlltdPi YJ•tav9ftjdt 1nfmki\ budou odmlnlni "f'icnfmi cenami. bdi.Ťta ri.1 , aby1ta do 1outlla po1llall ob"2ky ne menll nal t x t4cm. Sv6 pric• po•fl•jt• na adr„u : R.dakc• VTM , Praha-Nule , Na Kvltnicl 7. Kaldf 1nlm•k o:r.nalt• kritkfm popl••m :r.obra:r.•n6ho objektu a dli• : pPlpllt• I technldc6 fotoCtdaJ• (aparit, l„ , clona a citllvott filmu , pPlpadnl t6l laboratornf lnformau). Mnoho 61plr.hO phJ•
VELKÁ Pi\ILEŽITOST PRO ČTENÁllE - FOTOAMATÉR Y
U
různých
br e·h ů
....z
0 -
• . ,,
11
NA TITULNI ITllANl1 Americllf .,.._ AR4erMn ..... li.al• v PaetouroYI lnttwbl •fl:r.enl mecallsacl mlkroo,.....l:r.m6.
°"·
""°
(K
_,.mu
llůllru •
„.
m-. lJ4.)
VMMd
~·
o>N
Obr. Ji NA ČERN'M MO"I . (Sovlt1kt lod Litva 'I rumun1k6m pPf1tavu Con1taf1ta.) Autor1
~.~~~la:~::~. ~;·:,";..Fotoúdai•:
'lllll'lllll•
Obr. 1: NA VLTA.Vf:. (Z nbltlYy :r.ahnn llnlr.h ho1tO v ČSSR.) Autor: BOHUMIL JANE· ČEK, Krnov. FotoúdaJe : Altlk1(klnofilm),c:I. t6, &.1 1/ tOO, lt DIN.
<:ISLO to - 14. kYitna tt6J
>
..... o~
Obr, t : NA •ALATONU . Autor : VLADIMIR - TUPY.A, Bratl1lava. Foto(idaje: Etareta, cl . S ,6, &1 t / tOO, 2t DIN.
,.....r1 ..... I
„•.
JllU TA80UIC.f
o. „bkkf, A• •
.Ir. J.....ko,, lir. J. D61a. J. Hol•b, a. HPlbolr, Id. J. Jol-, lnl. U . IC.hb.111, J. KlolM, l.t. VI • ........_., lni. U . Ollolmal, hd. J. Pl•ta, A. Poli-, lnl. R. lblfhr, hd. J. s.notam, lnl. J. T6ma, l•I. A . V.-k, A. Vu.Ilc. ~I bltllrth-1 .Ir. )net EMlo, Rullolfe..ct.-., Lu.1111: Lohlrf, u.1,w.1. ONflch lflMJlcol. Graflckf. 61""9wa Mlroslaw TYrdlk. Ndl aůraal&I ko~ncto.tl1Mo1kwa 1 V. Zacllorhallo, Z. D. hkell1 - IC.Yl'"l H. Soullroft - Varlaftl Z . Pnlrow1kl-
„rll111 : H. Kroa.„ - -.....1 T. Vú-
holyl - llukuroff1 I. Trl.- - Soflai A.
Pudli- Kihlra1M. Hl&nomaa.
LJubltel,
)Ill
Vyd4ri ŮV tsH .,, Ml1d4 frontl . - V6d1 1 u c.hnib rnl6d•li - lcrnktld1nlk pro pol)'· t
.-1S•l12H
vytvárejlcl mocná magnetická pole s nepatrnou spotfebou proudu, prvky polltaclch strojO, které mo-hou pracovat prakticky na kapesnl baterii atd . Nejnovějlfn> .Jbjevem je supravodivý akumulátor elektfiny pro kosmické lodi. Do jeho smyčky ponol'ené v kapalném h"lu se nalndukovivi proud :z.e slunečnfch baterii. Akumulátor mi obrovskou kapacitu - pl'l vysllinl se múfe vybrt naprlklad během vtel'iny - a jeho výkon v tom ok.amflku odpovldi výkonu elektrirenské turbíny.
KRYOTRÓN A MILIÓN PROCENT některé vodiče ne:u:rícejl svOj odpor v obluti absolutnl nuly postupni, nýbrf nihlým skokem pfl uv. kritické teplotě , se vyufllo ke konstrukci pamiťových
Toho, fe
prvkCI samol:inných počltačO . Větši na počftačO a kybernetických strojO
ZE SVĚTA EXTRÉMŮ
Co Hatlí
pracuje v dvojkové soustavE a jejich prvky proto mud zaujímat dva %Cela urtlt' stavy: „zapnuto" nebo „vypnuto", col odpovfdá „O" nebo „ 1", z nich! se vdkeri zpracovávaná data sklidajl. K tomuto úěelu se
SUPRA VODIVOS T?
Soul;11nou vl'du th.1r.okler1?VJ" u•P"'"" pron1k.1n1 do •v>"l.1 nl'1v!'uuh tl;1ku, n•1n11t1ch U ·p1ot obrov1kych ne1vyh1th frt-kvrnc1 „pod Z;1 pomot 1 nl'ob7tr1nl' n,arotnr tt•chn1k7 u• d.ar• •yplnov.at bol~ "''"„ "l1d1ker" po1n.1n1 p~•rody V dobl' kdy loduvo vuupu1e do ko•nltckeh prootorv •I' momor„dnl' dulez1t7 1 vy1kum chov.ln• latek •"' n„kych l
"""'I''
Teplota je charakterizována mlrou neuspofádan,ho tepelného po.. hybu atomů a molekul . Tepelného p·ohybu ubývá s teplotou a výpočty ukhaly , fe p1i u:v . absolutnf nule by tepelný pohyb atomů měl zcela ustat. Doposud se nepodafilo tohoto bodu dosáhnout. I kdyl Jsme se dlky dOmysln' technice k němu pflblfllll prakticky al na Jednu padesátltisfclnu stupně . (Absolutnf nula ldi 273, 16 °C pod nulou našich teploměrO . Byla zvolena u úklad a.bsolutn l stupnice Kelvinovy, kteri je sice dělenfm shodná se stupnici Celsiovou , avšak tak, fe 0°K odpovídá - 273,16°C, a naopak nula Celsiovy stupnice odpo..
vldi 273, 16 'K.) Pfed dvaapadesáti roky se podafil holandsk,mu fyziku KamerlinghuOnnesovl nečekaný objev: prl t eplo.. úch bllzkých absolutnf nule klest u nEkterých kovO elektrický odpor tak, !e se vObec nedá změfit . Tato vlutnon byla nu.vina supravod lvostf. V olovf:ném prstenci, ochla::u:n'm kapalným héliem (kolem -4 • K). byl Indukci vzbuzen zna,ný proud . btlmco u normtlnfch podmlnek by po odstran!nl zdroje proud okamfltf. ustal obfhat vzhle· dem k odporu vodlle, prochhel proud ochlazenou olověnou smylkou cel6 ftyfl dny, neboť odpor ~ova klesl prl teplot6 tekut,ho hflla na desetlmlllardtlnu pOvodnf
hodnoty! (Supravodivost byla prokhána jen u některých kovO; nepatfl mezi ni napi'. zlato, felezo a mi d.) Podstata supravodivosti nen l ještě úplni vysvětlena . Pi'esto však jíl cxlstuff prvé gyroskopy a motorky pracujlcl bez třen i, dv ky
z oesAHu ctsu to, Ze •vit• ..crlm.6.1 co aabW supravodivost? e Pokwi • tripeHnem e VU. bea laborwlOH e „ZbH.a6 vidyu • Na slo.itlr.o, •tu„ de:ate (bm na vymokou lkolu) e RotonroJ - oeelivan.t pomocoik • Nov• povhlb1 ICjmen s pleneiy T•u • M•t•m•tlck6 pffprt1wk• sabajujo e Chaita tta koleěklicb e Mlfenl vt.Nshy H3 HOMBPA 10: J.1KTepecH„IC aaJICHMll, KOTOPbJC 00.
Ka3b1a1.10T cacpa.:mpoeom·mcw
e no-
n1>.1TkM C 11)Mt!C./lltlf0-'l • Col\MOJJOrMR ACPCfUIH . Huiliop,111uum ol5 YHHDCp-CHTttHOA yo.idSc • POTOC:TpOR - 110awR UOMOUOUU< • ~&RTICnNCctddl J*XK13 • J\oMKK NI 1
AUS DBM INHALT OBR Nr. JO: Aw de.r Wclt der &treme: Wu bletctdlc Supralcituna e B..l.n Vcnuch mh Tripclin e Wi.Memcbalt ohne L&bort.torfm e Waffcn der Wlau.nIChatt e Aul eln WOrtcbcn, Snidentcn: (wic wlhlcn dle HocbacbuJc) e Rotomuclúne - ci.n ennlnaduer
pouflvi dosud bud elektromagne· tlckých relé (ta jsou pfllll pomalá), či klopných obvodO s elektronkami (majl p11111 velké rozměry a znač nou spotfebu proudu) nebo s trantlstory a polovodiči . Supravodivost nynl nablzl nový skvělý prvek nazvaný kryotrón . Kryotrón mi nepatrné rozměry : Je to v podstatE tenký tantalový drátek dlouhý Jot.Va 3 mm, kolem něhof je navinuta clvka z Ještf: tenčkh dr,tkO ni6bu . Tantal a nlób, Helfer • Urue.rc neuc BrzlhJuaa: der Planete Tmu e Bín Stein M.atbcmatiK.be Vorbcreih&qtecbuJc {Rr6ffnuna) • Binc HUuc •uf Rldun
•w
• Du M.c:IM'n der \Vitko.itlt
PROM TH8 CONTBNTS OF No. 10: Prom tbc wodd ot cxueme1: wb.at e Aft cspcrlmcnt with Tripdlne e Science without lsbort.toric1 e Weaporl.I of tbc tdenoe • Leť• apc:ak.ina, nwknu (chooaina tbc biab.4cool) • Ro1~ coainc - • bC'CCIUJ}' helpm11tc e Our new HOl'J: Stone &om tbc Planet
offc.n tbc: 1upra.-conduction
Tau • M.tbcmaticsl coune (opcrůna) •
A bunplow
OD
thc
WbttJ•
e
Meuunmcnt o( W'i1eo11ty
v CfSLE 11 . . NAJDETB
I
Pro tfl an.h:nky oa Montblarlk e Stavebulcori 1troJe e 0.rewai wldlAJ e Plon#fl úpadu po roce e Su~NOol~ letMllo e Sklo, kt•rfm Je vJdlt u rob e Budete aaůnt lata•ml e V#roba lUDlaátowibo Chan.v. • Porid.bt P6d Sod.olla)' a Gomo1'7
VTH
]27
dvl tl•ky tvoflcl loll1ko. luunlm cl•ek •alno1,1 •lloliry odpu•o•at a• vf•ch stn" at•inomlrnl tupra•odiyt kroulek s hfld•l•m, Oo•oll mu Jedlnj Pohyb: otál•nl b•a thnl, • tudll I bea potfeby
mu.i"'·
Ha ~la4' odpu•orinl 1uprnodW:ll m.apecidrfm polam byl „stroJ•n I su• pra•odl'tf oloktromotor. Statoro....,m •lnutlm pro~k• stPlda'+"f prolHI. Silo• liry se v rytmu JHiriodlcity proudu roillPull •stahuji. sv6m rod!Povinl odpu•ulf atlny hra"at•ho rotoru e tlm Jim ot:i&lf 'f' Jednom smyslu, neboť vf•ledniu tlchto clakO pOsobl mimo str.d otálonl. Kdyl se u tohot.o motorku Poulil• 1 supn•odlvfch loliHk, •bk•memot:orp,.,.cuJlcl t•m&r •• I 00 ~ úllnnottl a • "-byl•IAI Jednoduchou a pl'e1n°" re1ulacl otilok, ktor6 b„ so fJdlly pou•• aml„•wi frekvence •tatoroprolHlu, 'routlm b„1„ t:outo cenou vyrobo„„ l•n ml„laturnl ol•kt:romotorky pro ph•· nt mlr.1\1 a nlilf cltll'f'f SJ'roskop pro automatldc• tlr;onl raket.
„i
ochlneny na teplotu k.apalniEho hélia. Jsou ve stavu supravodivosti - jádrem protiEki slabý proud. To odpovfdi lednomu su.vu prvku napl". „O". Slabým elektrlckým slgnilem na vstupu kryotrónu, tzn. na nlóbov' clvce, dojde úelnkem m11netlckého pole clvky k posunuti kritického bodu untalu a ten nratl supravodivost. Jeho odpor nihle vzroste tl"eba o mlllón pro-cent. A o odpovídá pl"-eklopenl pamHového prvku p<>eltal• do po-
lohy „1". Deset tisk elektronek, umlstě ných v klopných obvodech soubs· ných elektronických polltalO, u.ufímá prostor jako telefonnf ústfedna. Deset tisk kryotrónO však uujme pronor jen nf:kollka lltrú. A u.k mohl být sestrojen samočinný počl tal, bleskovl pracujlcl, s nepatrnou spot1'ebou elekt,iny, v rozmiru odpovldajlclm psaclmu stroji. To, co bude JeJtE dlouho brinlt rozšfP:enl tak miniaturních „paměti'" polftal.O, Je nákladná a kompllkova· ni aparatu,.. na 1kapalňovánl hélia, kteri musf udriovat supravodivost kryotrónll.
„~
~
! ~ ~
~
l
„i
OD VZNÁŠEJ(C(HO SE MAGNETU K SUPRAVODIV~ MU ELEKTROMOTORU Mul nlt.H N.aorftii Pokusy se supra• vodivosti 1Mt1I n."M•U
s bývalym n6mofnfm pilotem
SUPRAVODIVOST A MIKROSKOP
1em, že 11011 před tíemi vzducholndtm.i , postavcn)'mi t~snč vedle sebe. ) de vlak o tfi vdjcmně spojené uupy o prllmč
Elektronov6 mikroskopy vyulf· vajl soustP:ed~nl paprskO elektronO mqnetick6 eolky. ZvEt!enf je clm vEůl, lfm i.pe se podal"i paprsky uostfit. Ve ltErblnce magnetických čolek se konstruktěl"I neubráni r02Atylu magnetického pole, a to 2horluje 2obrnovacf vlastnosti mikroskopu . Teprn pltlť ze supravodlb se.vl"e. magnetick' silokPivky natolik, fe rotllšovad schopnost elektronových mlkroskopO se 1.dneš· nlho 2vEtlenl 100 OOOkrát zvědi na millónnisobné, takfe se daff poz9rovat I atomy. Uspěšně probihajl I price na objevu noYých supraYodlvých mate· rlllO. Čim vylJI kritický bod budou mlt, tím spll se mohou uplatnit. Bude totll npotP:ebi menšlho ochlazeni. Proutím nejvyššl kritickou teplotu ,.pP:esmyknutl'' (okam!ik, kdy nastává suprnodlvost) má nitrid nlóbu, asi 23 'K. Jeld: pfl1.nlvějšf hodnoty vyknujf n6kter6 vú.cné zeminy a jejich sloučeniny . Dále. bylo dokázáno, !e kritický bod nezáYlsf jen na teplot~. nýbrl I na elstotE materlilu, rozměrech a Ynltfním pnuti vzorku. To vle otvfri uplatninl supravodivosti .., praxi nov' mofnostl.
Johnem Fitzpatrikem stavtt první, z.atim jen 25 m dlouhf prototyp trlpel!nu . Kdo spatff toto monstrum, mi zprvu do-
ru' 5, 1 m . V každ~m trupu je po šesti plynovfch komor4ch, naplnt:n~ch
člmt
l 130 m' hélia, tripcHn m6 získat mU~
tirou vznosnou silu. Kostra trupů je z lehkého kovu. Celá konstrukce je potažena blanou ze dvou vrstev plastické. hmoty, k.terš je tcnkA , ncprodyšni a ohnivzdorná. An.i ji ncn1 třeba natirat Proto také tri·
pelin
nepo třebuje
hangár. M•
nikladn9 i vlastni
vestavěn
pfisuivad stožár.
V
pfednJ
INl. JAN TOMA ČtonirOm s hlublrm djmom o probl'"''
suprnochvoul doporuluj•m• pf•llit ullmt· -u nať CSc. J. P'.t.a .•Suprs•odl'<'OS< no•f sta• hmoty", otiltlnou " "olenca XX. uoled, rolnlk t 961, V)'d•n' Orbiu.m.
objevil. NaštEsd vlak v katd6 histo· ricU epofe existuje tu. mlodd ienerace, ktcrd se vyznoluje mimo jin6 zvldavaul o "tfctelnostl. Tyhle Ylatt~ nasel jaluf neoddE/itelnE ndlefcJf k mlddl. A ta vfetclnd mlddel ulcozu]e svými
VTM
Na dUkaz svého 1vr2cnl v hangiru lc1išt~ Mcrcer Couoty v Trcntonu spolu
začal
••ho
Chtll bych bft pOdoul Neddvno jsem to ti! led, fe pOdo mu$1 dostot vfech no, co f6d6, fe pOdE mus/me ddt, co potlebuje. Z toho soudlm, fe takovd pOda se md. Edstu}e ovfe.m taky pOdo, ktcrd se ncm6, pon!vadl ji dosud nikdo ne·
)18
„VZDUCHOLODf z111hCA JE
TRJPRLfN„, probJ„U Amerlěan Monroe Orew. ,„AU ttl 1ru,py, J• velký • pohodlnt Jako zaoc:dnsll.t kolo• • Je poMnln atomovfm palivem. Mttl pfes 330 mur6. V lotnlm proatoru, lttnf pofme lOO h&n, nebo pod trupem dopravf "'klad l•vnfiJI a rychleji net „terf· Ir.oliv jiný dopr.\lnJ prostfedek. Nedto bude mocl ptl•1•1 na llsld' vftll mttlaf.„
zdrav~ drzpml prsty nejen na zapomenuti stroje, prcllli mravy o mff(dck~ trpasllky, ale toU na půdu. ktcrd md ndrok. na prFdomelc poncnskd. Jenfe v comhfe p'1padE ne.nt to panenskost nic chvdlyhodn~ho. Proco1e pOdo nemd frit panna, pOdo m6 rodit. Je to oSlotnf zdlditost velice romanttd:d. Ul. samo hleddnt katastr6/nl mapy obce na MNV pr1pomln6 mnohdy l./nnost kvoli(ikavanéha detektiva. A kdyf tu mapu nojdcf, zostrl/f JI do firoké kapsy te..-osek a courdl se rdno rosou nebo veler za soumraku vonnou trdvou o udiveni zjlffujcf, fc vlastn6 ty rokle o svohy, planiny o koňony lcolem sv~ obce vilbec ncindf, alkoliv tu fijef dobrých dvacet tec. LJsl-11 ndhodou dasldlencc v pohromt.I, je to ještf o nlco napfnovE]JI.)
kted. ponese Aereon vzbóru. Když dosáhneme maximA.lnl výšky, vy.p neme ohftvacHzalizcnJ a za„ pocmc dmychadla, který budou hadicemi vhánět do plynových komor zvcnč! studen~ vzduch. Tim teplota b~lia klesne a my se zaúm spustlme likmo dohl." Na první pohled se všechno zd' být tak scriótol ... Trojlt4 'l"'&ducbolocl •'tedy ltojnholniou noawu proti oorm.6hd nd.ucholocll, •le d.rove6 ttoJa.úobooa.(a.~ll •lco-oúobnou) c.ltUvost •e vfem vllri.m nepitmlvfm •xdu~ lodim. JU.. )Hu po.ryvy, 1UnfJli vitr • ostatnl nepfb.nl•' povf;tJ"DOatnl podmink)I, Yynilezd tvrdJ, m(lh Ae~n ohNdm blila do1tat do eychJého 1vl1Ubo vzeltu.pnibo letu., kterj I• ~mia.J nalt•v•rúm trupu pod 'illlllem 51 • rych1:9' dopfedn# tloup•v# let. Ovkm otougav• rychJ01n, lne.ft 1•
!•••
části prostlcdnlho trupu je pilo„ tova kabina a vzadu vrtule. Na vn~j„ Uch trupech jsou svist~ ocasnJ plochy a mezi trupy vodorovn~ ocasní plo„ chy. Roku 1964 má tripclin startovat k prvnfmu letu a jeho tvůrci jsou přesvědčeni, že to bude znovuzrozeni lccadel lchl!lch vzduchu. Na zidi prototypu instalovali 30 kg tUkou plynovou turbinu o výkonnosti 80 k. Pob6nJ dvoulistou vrtuli o pr6měru 6J3 m, která má Acreonu (jak pokřtili tripelln) zajistit rychlost I 00 -115 km/hod. Na ocázku, jak konstruktéfi chtčjf ftdit stoupánf a klcdnf, kdyf. oevypusú plyn nebo neodhodJ pfitU, odpovfdajf: „Thcrmálnim vztlakem. Misťo abychom odhazovali přítěž, zahřeje me h~lium pomocf propanových pfl„ strojů a tllk 1fak6mc silu ve vztlaku,
O
EM l -
Podvoůod
které
„
kolo tripeUnu, cU oriiht o !160 atuplu\.
~~J~:A>ae kp,:e.~-:.OJ!~
:::-:~&:ii:t'!:t"?!bt~'tT:t
vad atoUr. Thnf aad lolem Je ottčed knahod desb, • leUt P°'" ntocl mOlc b#t trJpdfn aůot'\len na .&e.rn.I. 2 - Dvousedad)ov' ..... bla• ve aliffnhn trupu vaducbolodJ, Ve lplcl Je v!df1 „tu.pa.I otvor dmrcbaclla cbJadldbo vsduchu. ko•tn ul.Pdlau Je
a-
a. lehkého kovu.
A potom pfljde te" okomllk: srand na pód~. o kterf z.atlm nikdo nevl (nebo .se tvd11, fe nevl). Chv/11 jen tak sto}fJ
a koukdf na ten kousek ztm~koule. P1ipadáf sl jako kovboj, který objew-11 zatoulan9 neoznolk.ovaný kus. A pak sp&hdf ozn6mit objev (arm61i. Jenfe tady vEtfinou romantika konll. Tady talln6 speku· loce: Kdfdou objevenou ptJdu hned ohlásfme, budeme coho mft hodnE a dostaneme pochvalu -1ekne t1ebo pfedsedo orianlzoce lsM. Nic nebudeme hlásit, hned by nám z toho napolftcli
dodávky, oh/d.sfme to of p1/fd rok - navrhne t1ebo fcdltel sratku.
Nebo by se to mohlo hfáslt. al to bude upraven' a oset' -
do1d.ltelná v tomto pfJpedl,, tedy Hl 6-iO m/vt., nuUii!J • tomut •by·~ kov6 •ormldJo :1t.JiL.lo l1ělbon a •by tedy aalllooUo trup. 1 kdyby ee to pooddUo alJ••tm U.nim ap6aobei:n. upfiklad tm.iaou dtlltf., pobaěov•I by Aereon ve avJolém Ho\lpav6m letu n.h6ru a oeletll by dopf.edu. Do Jisti m.lry by bylo molno uů. t~nlt beamotorovf' ...tup • oe:h1•.-... ntm béllem. AJe i • tomco pffpadl ndae len tak pro.ti plyn och.lad.ft• •••· Bylo by tfeb• kritkým strm~m letem n•brat rycbJo•t potlebnou ke. ll:loudnl. Uld.I tedy a• •onatrulttirec.h, Jak tyto probJlmy vyfeif.
„. .
Mysllte, že ae Aereon osv~dčf? kteřf ho stav(, v to vUL
Ti,
Pod/, 11ahraffilnlho iislu VN
+ LÝ
'ekne t1eba trCJktorista, který se snafl trefit no zlotou stfednl cestu. '11t>adna to nebudeme hldslt vDbec, o budeme pc16d doddvot nod pldn - navrhne moln6 chytlý ekonom. A najde se nikde I tlovEk, který Fek.ne: NemEli Jste do toho vObec ftourot, nemuseti jJte nic objevovat, o mohf být pokoji
A pak mofnd vstane n~kdo, kdo je mfodi o fivefnl nemd rdd papfrovou vofnu, a undhfenl 1ekne: Vlezte nám do hdfe s hddkaml o hf6lenl, dOlefit~ je, fe se ta půda našlo a jestli bude letos roditi A my - ponfvodl fondfme mladým - s touhle undhlenost/ docela soUhlastme. ·rla VTH
329
K-::to~!!~!m~::ej=::o:UJ':..: fc' ~v~!:..~:-:!:iJ:c':.
A pfccc cxiatuJe výJlmb. Pfl Vfů;umném iU-tavu zem6dl11U ckonomllr.y pracuje • kupina UdJ, kccri ae sabývi IOdolosU ve.au.lcc. Dnu ul nciú 1pona o tom, fc .oc:lolot:lc (•tedy l aoclolo1la v nice) Je vfda. OYlem Je to vad.a, ktcrii 1e ub:9vi 1potci!enakfml Jevy, tlvotcm lld( IO vlcm.l Icho Pl'1>blémy. A dcu1 d4t Udl do atumavkyl Proto tedy socloloeic vitt:nlc:c ncmi 1vé laboratofc aspoň. ne takové, Jak 11 Jabontofc v pravém slova 1my1lu pfcds(avu)cmc. MJ. vlak a ab clvl velké a neobvyklé Jabontoh: I• to cc1' vun.lcc Suchdol u Kutné Hoey a obec Vodcndy u Timavy- Jépe teleno obyvatdltvo ttchto obcf.
SocloloclcU Iabontof Vfdnun.ntbo 61nvu umldUaM ckooomlky tam proviclJ tsv, t'6ta1tof.of vf a ku m.
NH redaluor pololU nEkolllt o1'nk docentu dr. Janu Tauberovi, který ae aoclolo1U vesnice ubfyj , VTM: Co je to z1U:a1tn!ný
yýů.um?
S. Tauber: Zúčastněný výzkum se ned!je prodotaznJkó> ale přímým pobytem mezi zcmědllci, s celým zaujcdm pro jejich atarosd, s aktivní účasti pfi budování socialistické vesnice. Pomáháme jim odsaaňovat všechno, co dosud dčU vesnici od města, zemčd!lství od průmyslu, duševní práci od t!lcsné. atřednictvim
VTMt Co tfeba hte pomilal.l fdJt v Suchdol•?
S. Tauber: NU výzkum je velmi praktický-. ZjistJmc-li nějaký problém, snaf.fmc se jej vyfdit ovšem ne sami, nýbrž za spolupráce odbornfkó: pcdagog\J., agronomó, ekonomů a osvětáló. Víme napf., že dosavadnl dru!stcvnf a závodní školy pdce jsou mnohdy ztležitosú jen formálnJ. Přitom zastá· vámc názor, že zvýlenf odborné kvalifikace zcmčdl!l· ských pracovnJků je současn~ i společenským problé· mem číslo jedna. Bez něho bychom sotva uskutečnili všechny velké ideje socialismu, družstevnJ demokra· cie a vyššf kulturní úrovně člověka. Proto jsme zorganizovali se suchdolským dru~ stcvnfm klubem vzornou zemědělskou lidovou aka· demii, kterou jsme zaměřili podle potfcb družstva. Zajistili jsme nejlepší odbornfky jako učitele a za pomoci pracovníků ministerstva zeměd!lstv.f j okreti· nich orgánů jsme vyškoJilj slušný počet odbornJkó pro suchdolské družstvo. Nebylo to ovlcm obvyklé školeni, kde po skončeni se lidé zase rozejdou jen s védom.Jm splnénf povinnosti. Družstevnici si odnášeli nejen vědomosti, ale i zařazcrú do určitých kva· lifikačnfch skupin pro konkrétní práci v družstvu. VTM1 MHete uv'9t
telt~
flo' pfUr.l•dy1
S. Tauber: Za spolupráce učitcJó devftilet.ky v Suchdole jsme prostudovali újmy a sklony všech dětJ 5. - 9. tlfdy a navrhli jsme jejich zafazenf do zájmových kroufkó a způsob výchovy pro pfi!id povolání. Na mysli jsme měli> pochopitelné, pfcdevllm zlslolol mladtch lidi do 2cmMllitvf. To je způsob, jak odstranit adm.inisrrativnf nibor. NcnJ nic důležitějšího v naši socialisticlcé společnosti, než objevovat talenty a záměrně je vychovávat. Nebo jiný pffk.lad. Studujeme organizaci brigád sociali· stické práce, vztahy lidJ v soutUJclch kolektivech. V nich se odráží celý život vesnice a družstva. Úroveň. tizenf a drubtevnf demokracie má sv\J.j ptimý i nepfim9 dopad na úspěchy a neúspěchy takových kolektivů. Studujeme život a potřeby pracujJcich lidl, a opět voUme převážné jiné formy výzkumu, než je dotaznlk a všelijaké záznamy z druhé ruky. Jsme zkrétka s lidmi v nejužšfm styku a pomáhlime jim. VTM: Tohle fe tedy dpb\ vůl pric• v Suchdole, n'plA so~lolosf.c
'
lABOBATO I
vnnJcel'
S. Tauber: Zmínil jsem se jenom o několika milo ó~cdch. kter~ studujeme a které jsou také pfedmětem sociologie vesnice. Tato věda se - všeobecně řečeno - zabYvA některými ot,zkami histo-
tovinl 1 dllnickou tffdou a 1ejl dalU vtvoJ VTM1 A co kultura na nsnlcl. to J• tallf .tbe MC-lolOl'l• 'H&nlO?
S. Tauber: Kukura je aférou mnoha spolcčcn„ ských vld i um!nJ - a pfirozcnl taU pfedm!tem sociologie. Je podminEna úrovni a ataYem vfrobnkh sil,
r:\ :•ck~ho
materialismu 1 vi:dcck~ho komumsmu konkr~tnJcb podrobnostech a plcv,1n! v podmfnli.ch vcsnícc:. Studuje sociilnf jevy probfhajfd na vesnici, mezi vesnici a mEuem, mezi zem~ dllským a nczem~d~lakým obyvatelstvem a mezi apolečc:mkfmi skupinami na vesn.Jci. Vyvozuje z tl:chto poznatkó obecné zhl.ry nebo ůkonitosti 1polcčtn1kého :llvota a tady ut se sú.ri obecnou 10cioloait, která v ma.tXJstic:kém pojetl oenJ • podstatl ničím jinfm nd. dllčlm úsekem historického materialismu.
1polečcn1ktcb
vztabd a jintmi podmlnkami.
Phrou:nE organizace k.ulturnJ činnosti a kulturni činnost samocn• je jit úkolem kulturolch a osvEtovtch pncovnlk.ll a umllcó, ať jit profcaion61nfcb nebo amat~rských. Bxlstuje vlak sociologie kultury a mohla by exlnovat také sociologie veanické kul-
tury
\!) 1enom!e v
VTM.: Tlm f• vlulni I fetctno 1 Jakf J• roxdil mul bur.loamJ .odolo1ll • m•nl•tlckou .odolo1ll - at ul tou obecta0u .odoloeli, n•bo u.tJtou. napf • .oelolo1U vunlce, nebo Mclolo1li mhl.9, .oclolosil lotdismce, aoclolo1ll ml._, ddeaul.
S. Tauber: Ovtcm. Nile marxittická sociologie je muerialiatidJ. Studuje vnab 1polcčcnského v!domf k 1polcčen1kému bytf, i úkony jeho rozvoje. Úlohou v~dcckd 1oclolo1ie (a v~dcckou mdle být
jen marxitticki 1oc.iolo1ie) je odhalit ty obccn~ dkonitosti vývoje, lttcr6: rozhodujJclm způsobem ovlivňuji vývoj apolcč.nosti . VTMi K•• ... to uptlkl•d J.aul
S. Tauber: Zavedeni výkonných atrojd do zem~ d!Lnvf ml.lo ncunfmt Yýznam pro rozvoj společ nosti, pro zmlou výrobnfch v:můló, pro osvobozcnJ človl.U.. Např. takovf traktor nebo kombajn nahradil desltlty a sta lidi v zcml.dllitvf, umo!nil jejich přesun do jinfcb druh6 zambtninf a jejich ůčcl ol.jll vyufití, součunt &lc zvýlil n6rolty n1 odborn6: vzdllánf i vylit kulturnJ úroveň. vlccb pracovn!ků v t.cml.dfutvf. To mJ ncamlrnt dosah na celou 1polctcn1kou skladbu a na organizaci společnosti. Nedovedeme si plcd111vit socialistickou velkovýrobu a vObec socialismus bez vyvinut!. techniky a vl.dy.
J•
VTMt CUl Jedním a d61dhtcb 6.k.ol6 .oclolo•I• vetoln •tudha.m vlivu t«halky • vtdy na f'O&Yol t.ocl•ll•dcki
nmMH.U vf-rob„ • •polttcukfbo ll"ota toelalbdc~ •no.ln. S. Tauber: Nctpornt je to vtzn1mnou čisú
naleho studia, i kdyt pod pojmem sociologie vesnice 1e toho skrýd mnohem víc. Pfedmltem sociologie vesnice je v podstat! cc!j oblast sociilnlch a spolcčcnůých jcvó, probfhajfckh na vesnici a mezi vesnici a mh1cm. M.imoř6dnou pozornost v!nujeme zejména drulstcvoJ demokncii, otbMm osob-
nosti
a
iniciativy
v drubtvt •v obci, rozvoji aoutUenl, a
zej mina pak bri&icUm
soci.aliacické
pdcc. Sp1dajf um i velmi
významné idcologicU otbk.y, jako vznik a rozvoj cffdy drutstevnlho rolnictva, jejt abli-
VTM1 K.terf • 4kolta 10dolo1le van.lcc. Po•at..aJet• u aelcltaldlttflU
S. Tauber; Domnfvim ac, tc nc1ddleiitijšJ je otbb flzcnJ v podmfn.k4ch socialismu . A úroveň fiienf úviaf na zvý!enJ odbornt a politickt úrovoE vzd!l•nt pracovoikťl v zemEd!lstvf. Poueenf a politicky uv!domflf človlk se 1olidnJm.i odbornfmi znalostmi nejen pochopi, proč 1ocialistick4 pfestavba zcmEd~lstvl byla historickou ncvyboutclnosd, ale tak~ dovede organizovat aocialistickou zcmtdllakou výrobu a organizovat tivot na socialistické vesnici. Pr6vodnJm, ale dočun~m jevem nalt etapy je nedostatek pracovních sil v zemEd!larv(, zejména mJi„ de!c. lndustrializacc zcmtdtlské výroby, vý11avba a pfcstavba sidlišt a celkové zvldcčtt.n.f a zkulturntnf pricc v zcmtd&tvf a na vesnici rozfešl i tento problém. Nestane se to ovšem autom11ticky . Zde miprivt sociologie vesnice pf cd sebou mnoho vitnjch d.Uč:fch ťlkoló., k.ter~ bude v pff§t.Jch letech fešit. VTM 1 MJ6ddH ted1 nem1,1.1I ob6var, le byv :i:emldl.latvl nenM.la dobr' uplatnlnl?
S. Tauber: Prtvt oaopů. Po pfechodnfcb obtWch dožijeme 1c obrovsk:Cho rozvoje zemi. dlhk~ výroby. Život na vesnici a pd.cc v ztmfd!.lstvl rychle pozbtv4 vlecb prvk6 tccluúck~ 1 spo~ čewké zaoatalosti. V brzkt dob! 1e v zemtdtlatvl uplatni pfcdevlfm lidé vidElanf, na alovo vzaú odborníci. To bude mft 1vój odraz nejen v hodnocen! zcmldllskfch pracovnfkll, ale tak~ i v ce lkov~ Urovni tivota na vcsnid. VTM1 A Jakf t•d)' u 'o bud• mlt „u„ vale „taboruof"' .,. Suchdole?
S. Tauber: Pfesnt takový jako laboratofe v jiných v!dnfch oborech: my v laboratoPí nejen vlechny jevy (v tomto pllpadi 1ociologick~, 1polečensk~ a ckonomick~) zkoumimc, ale vyvodlme z nich také jisté vEdedcl úviry. A ty pak ae budou moci upl1tnit • plnl lffi v ccllm 01Jem zcmEdHsrvl. VT>1
331
0r::\
dou navšt~Yovat velernl nebo dálko. vé školy, bude pfltpůtobena pracov· ni doba uk, aby Jim to nebri.nilo ve studiu. Díle jsme pfipravlll zvliltnf kursy, jak fikime, pro nki'"iienf vědomoni. Navštěvuji je svaúcl, ktefl se přihli.sill ke studiu tfeba od roku
196~
I pozdl!jl. Aby do
t~
doby byli fidni pflpravenl, doplňuJI s1 v tkhto kursech své znalosti. Není to lehki príce, ale pPinili sd ovoce. Dnes, a to jsme na Dl:Í.t· ku, mOieme se uf pochlubit, fe 1 vfce net 650 tlenO C:SM studuje pravldelnl ptes 100 mladych lldl. Z toho napflkh1d 40 n1vltf:vu1e v• ferni kuny na. prilmyslových lkolich, 13 dokontuje jedenic1Uetku,
'V
•
acn1
pfedchizejidch lJslech VTM jsme v naši anketl hovoPlll mnoha odborniky - pfednimf vědci, kulturniml pracovniky a pedagogy, I s nlkollka chlapci a dh&ty o tom, zda dnelnf mlidef má snahu a hlHnl vúll dosáhnout takových výsledků, které pfináJeji pro1~ch nejen Jí, ale celi6 spoletnostl. TémlP vllchnl vyjidPlll shod· ný nizor - vftllna mladých lidi mi skut~nl nejlepll vOll nlco dokáut. Ovlem, zilell hodni na tom, lak a kdo Jim pomihi, Jak Je vede, aby Jellch snaha ne· mlla Jen 6z.ce 01obní charakter. Je stari pravda: chce-li nikdo nlleho do1ihnout, mutf tak' nko 2nát, umlt. To zna• meni, !e 1emu1f ul!lt. Neplatl to Jen pro studenty, ale pro ka!d4ho z niJ, ať Jsme na kteri6mko11v pracovlltl. "ekne se, ulit se. Ale Jak vypadá skutelnost. Mno~I maJI nej· lepli llmysl tPeba dokonllt sv6 ttPedolkolsk4 vxdl16nf, pokral!ovat v odborni6m studiu apod. Jenfe velml &sto 1e stivi, fe nlktefi zóstanou Jen u dobrého Cimyslu, Jlnf, ktePf I ul!nou ťt\.I· dovat, po2dijl pro rOxné potlfe, at Jll v um&tninl, nebo osobnt, pPestanou - odpadnou. A tady právi potfebujl mladl nejvitJf podporu. Kolektiv, ava.údci 1
332
YTH
oraanlz.ace mole mlademu l:lo· vlku pomoci nejen v tom, aby z.ala I, ale aby I vytrval. A fe to jde, o tom fsme H pfe. svldl:lll ve Stfedoleských stro· jlrnich v Led\anech. PPedseda CV ČSM I v a n k o r i b nim Pekl: „Za&lo to tlm, fe jsme sl pohovo1'111 s vedouclml pncovnlky z jednotlivých provozů, co soud l o mlidefl. Vidina uvedla, fe mladl by mohll dokhat vfc, kdyby byl! na svou práci lépe pflpravenl. Prosti. kdyby stu· doval!. Vypnvlll jsme se tedy u. všemi ~leny ČSM. Ne, lépe: feleno, zpolitku jsme byl\ trochu byrokn· tl&I. Rotdall jsme jim zvliltnl evl· denfol llsty. Kddý mil uv6st, Jakou školu ukoMll. Jak6 mi osobnl ůfmy a co by cht~I studovat, tfeba I bi· hem pflltfch ~I let, Vyplatilo se to. Ukáulo st. te vidina mladjch mi skutelni ájem uflt se. Nynl pro nú nbla perni price. Nello uf Jen o paplrovinl Chlapci a dbb.ta mlll sv• pliny. a my Je nesmi:ll zklamat. Proto jsme v kaldém vjboru z.i. kladn l orsanluce ČSM povnlll Jed· noho elen• dm, aby se staral a pomihal kaldému, kdo se pHhlisll ke studiu. (Jakékoliv tUkostl nebo prob"my l'elll p11mo výbor ts:M u pomoci mlstrll a vedouclch dllen .) Ziroveft Jsme se dohodit s fedltelnvfm podniku, fe všem mladým, kterl bu·
18 studuje na vysokych technických školich atd Domnívf.m te.. ie Usp!chy mime t-ilavnf: proto, te celou akci nefešíme 1en papfrovl. Snalfme se skutelně mladjm lidem pomoci A proto providlme dQkladnou kontrolu. Na pleniroich Khóz.kh vlech :úkladnich orcan1uc.i v nalem úvodě se pra· v1de1ně projednivaji lprhy o pr(t.. běhu studia jednotlivých flenll 1 o Jejich problémech. Nez.apomínáme I na to neJdůlef1tljšl: Co s mtadjml hdm1 po ukončení nudil? Dohodli jsme se u pomoci stranické organl· uce s vedením U.vodu, aby kafdj mistr nebo vedoucl dllny poliul s mladjmi lidmi. ktefl se pfihlisili a studuji na odborne lkole, s takovým umístlnlm, kter' bude odpovfdat jejich kvaltOkac.i. Prostě, mistr 1lt ptedem můte plinovat nihndu za staršl odbornlky, ktefí odchá.z.ejl do dňchodu, nebo pfejdou na jin' pracovliti.. A privi tlm ltme sl zlskall u ml!· dele velkou dťiviru. V6dl totil, ie jejich snaha bude nejen ocenina, ale I plně vyuliu A tady I• jeden pl'I· klad u vlechny. Svaúk j. Dobrý pracuje utlm jako fr'u.~ a studufe dilkovfi V)'lokou školu technickou Jll nynf se politi s Jeho ufu:enfm na mlsto vedouciho technického pra· covnlka.. Ale nejen to. Soudruh Dobrý sl nenechid sv6 -znalosti pro sebe Vede technický kroulek. Krom~ toho Wto beseduje nejt.n s mladými ale I se starilm1 délnlky o úkladec.h mechaniky, matematiky apod. VIpo minim sl, te v letolnl i1m~ kd)' byly uk la.st' e.nercetlcke vyseče pf1šll u nim d!lnlcl sami. aby flm vysvlt.HI rťizn• tec.hnlck6 probl•my anebo objasnll nlkter4 nezním• pojmy.
Snúíme se, aby mladí ltd4. ktet•
chtějl niCeho dod.hnout, nebyll osa· moc:enl. aby svá pf-edsevietl mohli dov&t do konce. Chceme tak heslo IV. sjezdu ČSM uUlme se a pra-
culme 1tranl na polut, 1obl ke cti a ce" 1pol.t:no1ti ku pro.plchu I„ uv6st do skutelného tlvota. !Ivou. nis mladých."
t-JAT_U~.L
č~tll
JSme
za Vás
ve svétovem tisku K tomu listě nenl d 1eba dodbat dalll komentiP. klad. kterf usluhuje následováni .
J• to
dobrf pPl-
Zbývi uf Jen na.li anketu ukonl.lt. O zivirelné slovo J•m• poUdali soudruha J I fr h o Lu k I e. Život a problémy mlldele mu nejsou cJz(. Nlkollk let pt"acoval v rúzných funkclch Svazu mlldele a dnes jako pedaao1kky pt ...covnik J• opit mezi mladými. Aekl nim: „ Ml1dj člověk nep1"1Jlmi dobu tak, jak Je, ale tak, jak on Je schopen ji pochopit. V kaidém p1fpadi sl 'J. ni nko vybfri.. A to n~co mlate být velice nhné : od nejkladniJllho k nejúpornějlfmu . Mladý ~lovik, to je osobnost, nnlkli na z:ikladě. indivlduilnlho vývoje ve spolelnostl. Jde o to, vytvoflt
~~ ~!~~;~fn~ ~~s~~~~~~~ ~k:~1.:i~b~;~f~~~t~'Jd~:~f.ch
motnostf
a vytrvej
M!NlATURN( TELEVIZOR „ MOSKVA" Sovl;tským inženýróm se podařilo vytvořit miniaturní televi· zor, k:tert je l iroký 33 cm1 vyt oký 20 cm 1 vHl 10,5 kg. ] e pln~ osazen tranzistory a pracuje na 12 kao61ech . Naphl pfisuoje je volitclnf: na 110, 127 a 225 V. Zdrojem energie mohou být rovnH suchl; baterie nebo 12 V akumulitor. PTo transport lze přistroj uložit do spcci'1nJ kot.cnf: brašny. Pnue der Sowlctwtlon e, 57/ 62
AUTOMATIZACE VYKLÁDÁN( tELEZNICNICH VAGONŮ
V
ústavu
tizacija
Giprougleavtoma-
vytvořili
komplex auto-
matizačních
zaftzeor pro vylrJAd6nJ rudy nebo uhli z otevřených
vagónd . Automatic.k~ vyklidacf za· ffzcnJ (určenf: pro Donlckou hrudkovnu) obsluhuje jediný pracovnik. Kapaciu zallzenJ je vylof.cní 20 25 vagónů za hodinu. NahradJ 32 pracovnJků a sou· ča.sol uojnt aobnl urychli vy· klj,dku. Provozní n61ůady se snižují asi o 89 %. lnvestičnJ nék.lady se ubradf provozními úsporami za půl roku .
M..c.h•o.lzaclJ• I aviom•duclJ• prol:irvodsn-• Hs. I!. str. 14
Ujasnlme s1 to na p fiklad ě. Mladl lidé chodl dnes na výrobnl praxi. Navltivují tovirny, dllny. Vidl tam všechno, od ulejvirny af po opravdové pffklady soclalistlckého postoje k práci. Kdy! Je um pflvedeme poprvé, Ihned jim pa.dnou do ok.a neptivnr Jevy, které jsou obvykle nipadnijší. Úkol pedaaogů 1 vedoucích , kteff se na výchovi mladých podllejf, Je tedy v tom, učit ml1dého llov ě ka dfvat se novi. Objevovat nebo pomihat mu objevovat sprivné pohledy romantickým způsobem, ne ldúnlm, ale vhodným nmifenfm . VOie je spfata s motivační l lnnostl llověka . Mnoho llnnostl dllime mechanicky, automaticky. Nejcennějlf le motlvalnr aspekt. protole charakterlstlcU vlastnosti jsou zobecni!:n' motivy. Zilefl pl'edovllm na tom, Jak6 jsou zájmy mladých lidi a jak jsou p&toviny v dobf, kdy sl je tvo11. Jestllfe mladf vldf ve svém okoU povrchnost, pfizpOsobujl se: ke vfemu se naulf nko ffcl, ale poffdni nevidl nic. Rostou z nich lid' povrchnr, plošl. bez hlubšlho uujeti, lld,, ktefr 1e dovedou ohinit arzumenty, ale v flvoti nic nedokifl, protofe se neumijl soustl'edit. Hlavni roll v tom mi, Jak Jsme sl fokli, pronfedl, v nimi tljf, tedy rodina. lkola, kamari.di , okoll. To by sl mlli uvědomit pl'edevšlm sami mladUldé a snaflt se timto vllvňm brin lt . n~ft sl ůstfednf Djem, který Je Jim osobni blízký a který mi u.U svůj spolelclnský vý1n1m. Kdo chce v tlvotE něco dokb.at, musl mft širokou oblut :djmů, musl vlak jelti mft Jeden újem hlavnl, ůstfednl, hluboký. Mladj llovik se musl nepfft prostflredl, kter' ho fene do bu:d.jmovostl. A on to udilat mOfe, prbi proto, te Je mladý, ie je kritický a nebojicný. A potom - pfemýllet. Mi·ll jeho újem uk6 společenskou hodnotu, ne. ni-li to nijaké soukrom' plplinl, pro společnost zbyteln6. Pfemýflet brzy, aby, af na to jednou pfljde, nebylo uf pozdi."
Rozhovor pPlpravlll: lev
+ vit
GENERÁTOR S P~ROV1M STROJKEM Firma Admiral Corp. (USA) vyvinula nový typ ručoi nataho· vaclho elektric:k ~ b o geocritoru, který stUdi elektrickou energii pro pozdEjli odbtr. NataženJ trvi zhruba 1 min. a takto st1'daná energie stačl k: nap6jenJ z6.fivky po dobu 15 min . nebo uanzistorov6ho ptijfmače po dobu 45 min. Hlavnl
součtsú
tcnJ je pru!ina
nového
zafl~
1 konstantnlm
momentem) dlouh6 asi 27 m, kter4 poh•nf stejnotmE.rný aencr•tor pfes plústupňovt převod . Při nataf..enJ se pfcvfjl prutina na vltlf civku. Palt se pfitune tfed spojka, kted pfidr!i pružinu až do zahj,jeni odb«u proudu . Jakmile se uvolni brzda, pfcvine se prutina oplt na mcn&J cfvltu, čfmi vznikne na vhfl cfvce moment. Jednotku lze zauavit bl;hem odvijeclho cyklu a a kdykoli oplt spustit, připadni;
do[jhnout . Madůo.•
D•lao t1a. 2S, •tr, 8 VTH ] ] ]
První
„
odpovědi 1
plnlnl všech výrobnlch ůkolO. Loň ský rok nám ukb:al, ie pl'edpoklady k tomu máme pl'edevllm v mlidefn1ckých kolektivech a BSP, kde doithll velml dobrých výsledkO za mlnlmilnlch nikladO . M'me na na· tem okrese nov' zemidilsU objekty, vpravdi prOmyslovf, a pfesto nedosahujeme dobr6 dojivosti, pff· rOstkCI , snOšky - Je to proto, fe se nedodrlela technologle, hygiena, le lldf nepracoval! svědomlti . Abychom pomohli mladfm lidem, kteP.I jsou schopni ovlidnout mechanlucl a prosazovat novou technologii, utvotlll jsme radu mladých odbornfkO chovatelů , mech:anlzátorO a bramboríP!l. Jejl ~lenov6 mladjm pracovnlkům radl, kontroluj! Je a feJf s nimi ve spolupricl s JZO výrobnl úkoly. Dnes vlichnl mladf znajf sv• úkoly, vldf, l:lm budou krmit a v jakých dhkich, majl svOJ pracovní l'td, 2n1JI, uč vyribět .
1
J•:w~=~~·;,~~t •:d:!::~1.:~::,::.,: :r:::~;:,' a"::~:~lcdkoyb':o~ :::1:~:j ""'odftlho•,odihnf. • Pot,..bul•m• do um6dil1tvlmladt lldl, kull ovlid· ftOU a1ro~lku, aootec:hnlku, nov• urol• a m.:hanl1my, ktafl budou dob• rfml ors-nlůc.ory a no1ltall no•fch forem pr4u v umtcl61thl, • Potiti• buJama • pr6mpltot lldatn• dllnlk)', ovlidaJld svCIJ obor a •kftallcl drvk1.1 kqlltnl vy1oca nirol!ni prica. 'otl'eb1.1jama dobri lnhnfry, kon1trukt6ry, tachnlckoadmlnhcratlwnl pncovnlky. PotPab11Jama vClbac na 'tlach Guclch YJ'•oc• kvallflkowant odbornlky, alpydtom v eouttll • kapltalhmam mohll nlt•11lt. PNfn'U P"'"'"" OlllJM!ll/ko ůV ~ o PtH1clt:nta r~t>lllcr 1. A. No-rorn4ho no ntdlhn
z
„„.,..., „.
Pr'll'1'1 tato tlou 41all •• •.rtdl .,., ....~Mh tfal.,.U.1 •Jutlo, Na
lffUllalfedl ••kfiull, la mlMI I• tvofi_,. a pt"l\boJ11t, h ,..ma"tUnl nalf dolt)' vidl pr.dw•1,.,, kJI u YIM.h'IO "•"' a Po· kniik•"'· •• Mol*riftl a n>fid „tf • 1...-.
„
,h."'-1„
Inf. Mlro1lav KPupka z TPlleleúren:
n~kfch
Vyhody, kter' poskytuje na.le spolelnost nudent11m, ukolfbaly nlkt•r' do pohodlnosti. Takzvanf pseudolnfenýPI fljí čútečnl I pod ndl patronaci. K čemu m'me rady mladých odbornlkl1, hlldky nov• technlkyP K tomu, aby H v nich na· pll'iovala price mladých lidi s modernlm nhorem bortídm starf. Vldyť price v mlad•m kolektivu na reallt.acl nov• myšlenky musl uspokojovat I ty neJn'r~nljll snllky. V TPlncl chceme ortentovat skupiny mladých technlkO, vedeni!: zkuleněfšlml, na price technicky niroln•. označovan• u „ne1ellteln•". jak je to prospHnf, ukazuJe úspkh mladých p11 re.-
Ladislav Kraus z n. p. Svit v Gottwaldovi:
konstl'ukcl Yysokých peci. Pres skeptlckf názory Jsme dosihll výrnn•ho zkricenl doby opravy usouv,nfm výdusky soub.sni s konstrukci pece. Zafít.enf lnstalovan6 novým zpClso· bem okamfltl plnilo plin bez poruch a J.metkiL UvUlme-11, fe dennl produkce vysokf pece mOle být 1100 tun telen, pa.k zkricenl opravy o S dni pflnilf 6000 tun kovu, a to Je materiál napf. pro výrobu 1100 osobních voxú. ry listopadu 1962 mladl odbor· nlcl v lel• s inL Kflupkou, poprvf v di)lnách generilnlch oprav, ubudovall do novf pec• - jelti pfed posunutfm celfho 170tunov4ho kolosu na pracovnl mfsto - txv. výdusku. Odpůrci tohoto fešenl tvrdili, fe výduska pfesun nevydrtr a surov6 telezo vyteče pod pec. Výpočty I praxe daly novátorOm n pn.vdu, pokus byl ůsplšný. )
Vfme, le úkoly technlck9ho roz· voje a modernl techniky Jsou podmlnf:ny neustilým roxšlfodnfm zna• lostf a dovednosti tkh, ktefl se stroji v továrnách a zemidělstvl pracuji. Nim šlo o to, vzdllinl mladých Udl cllevědoml l'ldit a úroveti usměrňovat . Udělali jsme tzv. „p uť o v k y ke kom u n Ismu" malf červen6 knifky s plinem stu· dia. Posláni tichto puťovek je, aby k.atdý sl xvjlll viděli.ni nebo kvalifikaci alespoň o Jeden nupel\. V pod· niku mime na 8000 mladých lid(. V mnoha provozech nenf nouze o zájemce o nhnf kursy a lkoly. Nám jde vhk o to, aby se nestudo. valo jenom x módy. Nemálo lidi se totif tfeba ul! pdt na stroji, i kdyf se pfl svf pricl k psadmu stroji milokdy dostanou . V někte· rých úvodech našeho podniku pracuje vltllna dlvčat, nap~. v pun~o chirnich a gumirnich. Navltivujf rúzn' kursy úfetnlctvl, pfestole Ú· vod by splše potP.eboval techniky. Po prvnlch zkušenostech mOfeme
jo„r Šedivý z okresnl orpnlzace ČSM v Benelovl: Snatrme se, aby mládef pracujlcl v nmldilsk6 výrobě se podllela na t
mhto ,..,,..ha
po•"'"' - 111H11
ma ltit"ll
tiac.JMolkk• kftibo•"Y v rru• (are.hl• STIC.)I 1, J, 4 - mladl o4bor„1d na -'""~"fch ml1tedu hlavnl o,..,..tor Lubomlr ••lpr,
.„
ti..- 1'1'11&.dalnldc.tho hlelllllvv, "ltlll c'-4 rilcovad u.tt N••4i thttl 1t1„ m•nt• Gottwal4a1 er6&.4ori toPI " • ,. Cco Pra)la 1ledt1J• 1pr~hnt choti :uHt
„ ••tn••••
•H
„ ,....„.
N•p~~!j; c~e,~;!:á:dihiV::!1~1 :=::~6~~~;.!'~l~~~k~
umot6uJI vfdc6m dalll vnllini do doěaanfcb .dh•d llvf I ndlvi hmoty. P.ro•tfedlr.y po~rovW- m Ikro a kopy - prodllaly v poaledn( dobl eycblf vývol, pffmo úvlalf nti neJnovfJUcll obJevech fy•l.k)'.
Prvotní mikroskopy optick~ pou!tvaji vlasto! fotom1 sv!tla. Umožňuji reálné pozorodnJ do zvitlenf kolem 2000 n6sobku; dělka vlny svitla Dá. ovšem tu vlastnost, že zv16!it! malé pozoruvané objekty, které vyžaduji vitlfch zvEtšenf k pozorov6n1J již nepostihne a - řečeno velmi zjednodušen! je „obejde". fícl, fe jsme uváděnlm studljnlch prOkazO - puťovek - dosáhli zlepšení vjběru do rúzných typO škol. Zatím učalo studovat v různých kursech a ško"ch 250 mladých lidf, ktefl si dali za úkol dosáhnout během pěti let stanovené.ho vzdělinf a kvalifikace. Další chlapci a dbb.ta se ke studiu pflpravujl, neboť jsou sl vědomi , fe budoucnost patfl vzdě lanjm.
Ladislav Olbr, posluchal Vysok' lkoly strojnf a textilní v Liberci: Na naši škole se prfpravuji odbornici strojafl, technologové, konstruktéM obráběcfch strofň a textiláci , S\lilúcki organizace spolupracovala s někte rými úvody, ve kterých byli naši studenti na výrobnl praxi. Dva ročnlky navinly úzký kontakt s brigáda· ml soclallstlckf práce. Spolupráce pflnesla mnoho cennfho. Nill pomáhali pi'l xvyšovánl kvaliflkace soudruhúm z brlgid. Vysokoškoláci sl bezprostfedně v prul ověflll své teoretické znalosti získané v proběhu studia a protofe se zúbsti'lonll celého flvota brigád, projednhánl výrobních úkolů I osobních podfl tlenů kolektivu, mělo to velký vllv na formováni jejich vlastností. Nyní prosazujeme risadu, aby stej(lě tak, jako mu· sl dělnlk odev:zdivat kvalitnl pricl, osvojoval sl posluchač vysoké školy maximum odborných znalosti, které. bude uplatňovat v praxi.
I USNESENÍ IV. SIEZDU ČSM • V•no„ ftfa„ril ,.....r.ornon \olplatflo„iril nov• tlKhnlky. nových it.c:ftnolo1ll a vldeckjch pntnHk~ v prOmyd\ol, dvpra...& a 1ta'l'•bnl«vl • orsanl1o•orat nodtor1k• tlcol1 1 dlam , „,hl• rodlflr n•il•pil P1'9CO-I m•to4y • na d-ch pnco'l'iftlch U6tavo.,.t mladf
,..d„
.....
w•
• "' rUcolli 1poh1pr;tt;;.I • ST$ • $va1arm4'"1 blh•rn l •1 l let vidinu mladjch pracownUcO a ro1tlinn• a 11„.,. l1in• vtrciby pro p"'d H Hm6dll1ktml ttroil • „•n•mlt I• ůklady opraVjhtwl, pracl •• úvl1n;m Ufadlm, ob1luftou 1klldlow'fch mM:hanl•mO. d
„
> c
,... .... ""
>
.... "' ..,o
)LM
....:z
)LM
u
"',_
z < a:::
"'
3
,_:>
m
;:
N
"" Proto se při pozorov4nf mikroorganismů pou„ m i k r o s k op ů e I c k t r on o v ý c h > živá umožlaujiclch pozorováni ve zvl.tšenJ 30 000 150 000 nbobn~m . Blcktronovt mikroskop pou!id svazku rychltch elektronů (vymršťovaných ze žhaR vcné katody) k tomu, aby přenesly na fluorcscenčnf nebo fotografickou desku zvicšené obrazy tak malých objekt6, jako jsou napf. viry, blžnými prosdedky optického pozorováni nepostižitelné. Jako „čočka" - amJme-li použit tohoto srovné.vioI pro jednoduchost - slouží elektrické nebo magneůcké pole, vytvářené zvh\!itnJDti clvkami (viz čl. „Co nablzl supravodivost" na str. 327 tohoto člsla) . Tak přilil snadné to ale zákony fyziky vEdcóm neud~laly. Svazek elektronů, dopadajiclch na tak n1alé. objekty v nZOroém poli 11 J reaguje po svém: vlny, pffslušejtcf proudu elektronů, opit zvl4št~ malé pozorované objekty „obejdou", takže se na fluorescenční nebo fotografické desce rozlišitelný obraz pozorovaného neobjevi. Zlepšeni rozlišitelnosti pozorovaných mjkroorganismd naporn4há jejich metalizovtnf. Použfvi se k tomu bud roztokll soli vhodných kovů, např. stfibra nebo zlataJ nebo unapafenf" mikroorganismů parami kovd ve vakuu, takže elektrony již pozorovaný mikroorganismus „neobcb4zcji" a móžeme jej na stfnJtku dobfe rozlišovat. Navfc bočním osviůenJm vržen~ stJoy umoti\ujl vid!t i plastiku tvaru mikroorganismu. Mlkro•Jr.op lontovf, umolňuJlcfsvhleoJddo núobku 2 MW 000. vyu.tfvaJ(d vlutno•d lontov1ch mikro0
1
:.!~::':ld:r •!i;!r:,~;:::p1~~:. t~r:Jd!~r:~ .~:=::
fydku - prosatJm k po~rorinf atom6 wolframu nebo rhenia. Tento mlU-0.kop poutiri oavl:tlenf potorovanfch obJůt6 proudem lonull. Atomy hl.li• H lonlxuJf oa hrotu fchly z wolframu nebo rhenia, chlazenf:bo tt..palnhfm vodlkem, a elektrickým polem JllOu z• vyaokfcb napití at kolem fOO 000 000 V na I cm - u.rychlo.,,,n.7' Ionty, dosahujld t•k vysokých rychlo1d. Jev probUú1 v ufh:e:nl podobnlm telerixn.I obruovceJ oa Jellm stloltku pozoruji •l:dd obraz atom6 wolframu nebo rhe:nla, „v„tfelu)kfch" protJ stJnhku. Souča.n' vl:da zkoum' d•lll cesty vyulitf Cink, Jimi pfúhdl Jr.-ntlJ vlny ne.I elektron6.m nebo lo.rt6.m, aby mohl a Jeitl dt.llvlll vniknout do mlltto•vfta hmoty1 Jel« .,tb-.nl:" budou ldtl: mocnl:Jlf. VH
Na
obdů::u:
ionta'lý mikroakop umoinil pozorovinl atomO.
rhenia. VTM
335
NA SLOVfČKO, STUDENTE! Čtel tento &.opl1,j1l molni jeho t~ltm odbl...,telem. Z tvfho d,Jmu o tec.hnilut prameni molni I On.h• o volbl vy1okf lkolr. Al• kter4? kafdf Uovlk proMI nlkollka ttadll ,;„h o tvfm ovdoudm povolinl. Zablo to prohlilenlm, le n•llepll J• bft komlnlkem, protole 1ed•n m61e bft. lplnav'f a. nikdo ho nehubuJe , ... k prillo na fad1,1 utltel1tvl 1 takovt u f ltel wlechno vl, •r10 10 nemu11 ulit a nikdo ho u.kf n-..koull. Odn.ha vu6tb;I• 1 • ftl I velkoleP4: pi!"'' ' Letec, ko.monaut ••• ,o.:dtJI ti mnoht vyblr6 pro tebe povol6n1. kter• likt., aletpoll YnlJ· Hm poditkem. Uniforma, bllf plHf, vidina •livr - vlak to anir.. Nakonec kaldf dojde k po:illánl, l• 1poletnott ~wl• 'f'fectu1a poYolinl, J1ov l I Yykoniv6na p0etlvl. A nejvff ocef\ufa prtvl ta, ktart nejvlc. p'i1plvaJI k J•Jlmu ro:&v0JI. Na Yllchnl M mohou 1tit vynikajlclmi umllci a ne riich11i m•Jf phdpoklady k tomu, aby H ttali lnlenjry . Tlm Yitll lkocla, nottane•ll t• inlenfrem te11, kterf k tomu pfedt>oklady 0
....
~esk6 vysoké utenf cechnick6 v Pnu d nabh:I tyto motnoscl studia: na fakultf: stavebnl, scrojnl, elektro· technick•, technické a Jaderné fy:r.lky. Vysok4 škola chemlckotechnolo1icki v Praze by ti: mohla pfljmout na fakulúch anorganické technologie, organické technologie, technologie paliv a vody, potravlnif· ské technologie, automatizace a ekonomiky chemické výroby. Vysok• škola zemf:dělski v Praze by tě rida vldf:la na některé z. nilsledujklch fakule : provoznf: ekonomick6, agronomické, mechanlzal':nl. Vysok• škola strojnl a textllnf v Liberci čeU na uchaz.e~e na fakutr•ch strojnl a textllnl. Vysoká lkola b•ňská v Ostravf: voli po studentech na fakuldch hornlcko-geologlcké. hutnické a b•ňského lnfenýmvl. Vysoká škola dopravnl v Žlllni potl'ebuje studenty na fakuld.ch provozu a ekonomiky dopravy a strofní a elektrotechnick6. Vysoki lkola lesnicki a dřevai'tki ve Zvolenu ti nablzl studium na íakulcě dfevahké a fakultf:. lesnicU. Ve výltu jsme vynechali Ještě Vysokou školu strotnf a elektrotechnickou v Plzni, Vysokou školu chemlckotechnofo1lckou v Pardubicích, Vysoké uCenf technické v Brni, Vysokou školu zemědělskou v Brně, Slovenskou vysokou lkolu technickou v Bracislavl a Vysokou školu technickou v Košidch.
pro édomo fi
archltektufe a suvbf: m6st, datli orpmuc1 a ekonomice ve navebnictvl. jiný geod1hll atd . A kdybys chtil vldit, fakt speclalince existuje ve atudlu strofnlho lnfenýr· stvf ... Strul:nl l'cl:eno, stefni pestrá. I kdy! by d motni ujlmalo studium tepelnf: energetických uflzenl, anebo pl'esn' mechaniky a optiky - nebo snad motorových vozidel a plnových scroj1H To fsou ovšem jen t1'1 stu· dljnl obory z deseti na strojnl fakultě Vysokého učenf technického v Pnze. Zbývajlcich sedm má také nk:o do sebe. Zatajlme ti úmyslně dilenl studljnlch oboró na ostacnfc-h vysokých školich technického směru , protofe úplnost býví. n ě kdy vyZerpivajlcl. Pfece ti vlak poradfme, kde najdeš o vysokých škol
Dejme tomu, fe mil újem o radiotechniku. Pl'I · hhhlJ se na elektrotechnickou fakultu v Praze. Po Ztyfech semestrech studia budcl moci volit ze sedmi 1cudljnlch oborO, co obor, to :r.vlištnf odbornost elektrolnfenýr· stvf. Stejnl Je tomu na fakulci stavebnl - absolvent této fakulty bude stavebnfm lnienýrem, ale Jeden bude schopen l'ldit pozemnl stavby a konstrukce, druhý hydrotechnické a hydromelloralnf stavby, tfetf zdravotnl vodohospodUské stavby, ttvný pak bude rozumk
JJ6
VTM
©
v nf nenajdeš. Jak dosáhnout vysokoškolského studia pro povoláni námořních důstojnlků. Toto studium totiž u nás pochopitelně nemáme - ale naši studenti je mohou absolvovat v SSSR, ve třech sovětských městech.
M T Trviš na elektrotechnické fakultě. MOže se ovšem stát, fe přijlmact komise vysoké školy ti sděl!, že jsi pohovory splnil ůspěšně, ale právě '( tomto roce tě nemohou pi'ijmout. Přihlášených bylo mnoho· a přijato musí být tolik a tolik. Jdi na ročnf praxi a pak se přihlaš znovu . Jak se tohle srovnává s naší agitaci pro studium na vysokých školách technických směrů r Počet míst v prv· ních ročnícich vysokých škol není v každém druhu škol stejný, je dán plánem. A jsou·li žádaní napřlklad radio· technici, tím vice potřebuje naše národnl hospodářství zemědělských lnienýrů, stavebnfch inženýrů, doprav· nich inženýrů. Vezmi jen zemědělstvl: Na tisíc pracov· niků v našem pnlmyslu je 121 odbornlků se středoškol· ským a vysokoškolským vzdě:lánfm. Na tisk pracovnikli v země:dělstv l je jich jen 47! Potřebujeme, aby do roku 1970 bylo v zemědělských závodech a organizadch už 3 5 tisfc absolventů vysokých škol zemědělských! A takto vyčislu)e plán rozvoje našeho národniho hospodářstvi potřebu vysokoškolských odbornlkl"I do kaidého oboru. Ve všech oborech jsou přednostně přijímáni uchazeči, kteřl úspěšně prošli nejméně jednoletou praxi ve výrobě, uchazeči z pohraničnfch okresů a krajštl a závodní stipendisté. Chceš-U studovat obor matematlcko-fy:zikálnf, přfrodovědecký nebo technický, bude přihlédnuto I k tvému mimoi'ádnému nadáni uplatně nému na matematických a fyzikálnfch olympioidách.
NAKON C PllÁNI
dobře U\IUll volbu vysoké školy - poradil se... rodiči a u!!itelL sexnámll se se \lšemi moinostmi. Abys volil jak podle s\lého, tak podle společenského :zájmu. Abys mohl přesvědčivě dokáxat své schopnost\ a předpoklady k nároěnému \lysokoškolskému studiu . Abys pak studoval úspěšně. Abys své \1)'$okoškols~é vzděláni uplatnil tam, kde tě bude nejvíce třeba. Abys I dm byl v fivotě šťasten. Abys
o ni s
KAMIL HORÁK
1 - n• Vy1ok• nmil!dfil1k• lkole v Nitra 1,d11u:ul• v•doucl Últ•vu ndioh:otopov• tachniky lnl. Št•fan Ivanko po1luchall 1pri•1'Ý pottup • radioizotopy "' prachotil!1ni6 komoPe, l studenti u aparatur")' na mfir.nl l;ii10Y,ho prOblhu fotovodivoltl, l - ;uhtent J. Vn.al pfl revh:T vla1t.no1tl pulsnlho Jent1ritoru, Yyvinut•ho"' rámci diplomoyýc:h prac:I, 4 - po1luchall ii:ootechnlck6 fakulty "' Brni H 1u:namuj( 1 r111:nfml druhy trav,
.„ ...
GANZ MAVAG. b11dapelflk# dyod, dodi... I k nllrn
„ .„. . „
krHllnou motorovou l•otkv pro rrchtou •opraw 1t
~YI
y
t . tfktl •
2. tlicll. y
Je I llll•lnl olldlf. Hnut momry
Hl li a 11molftull
vtůu
~•li
„„.
•fkon 2x
dalAhnout rychlosti Ul km/h.
O
dlllkov~
jlzdě
neJ·
menšfch ft111ko1loven1kých
vozidel do obla1tl Afriky
a Alie, kam dosud neprojel motocykl, pile pro VTH
ú&stnlk
výpravy
MUDr V4clav Potulnlk.
DO VELKÉ POUŠTĚ na malých motocyklech
4 Nolnl Jb.da nilskou deltou
jako by byl trochu skoupý : divi Egyptu jen nf:koUk kllometrO llroký i.elený pruh kolem svých bl'ehO. Ale tady, nef splyne se Stfedozemnfm mofem , Jako by chtěl d:h vše<..hno, co ješti má. Rozlévá se do mnoha širokých proud O a v nich pi'lniJI vláhu a zatlačuje pooš( několik stovek kilometrů daleko. Soumrak se tkllnl nad vlasti
Vfude na sdti Je dost paplrCI s rubrikami, kter6 musí cestujíc! vyplnit . Bylo Jich dost I v KáhiPe ve dnech, které p1edchbely našemu
egyptského feláha. NaJe l$faltovi silnice mljl úrodná
loučenf.
polička .
Nivštěvy v kanceljPI lodnf spo· leinostl se stile prodlulovaly. Lodnf lfstky pro nú, lodnl llstky pro naše voi;idla, doklady nale a doklady pro stadlona, pionýra. a maneta, karnety, mezinirodnf pojistky a mnoho a mnoho flných pipínl,
které naplňovily Jednu celou aktovku v našem rivlsném vozlku Motex. A tak• Kihlry vyjlfdlme s jedno· dennfm xpofdlnlm na poslední c:estu egyptským územfm do Alexandrie. Nevyjffdlme r!no. Jak Jsme pOvodně p16novall . ale af na-
vel:er. Čeki nú nočnf Jrzda - tentokrit ne poušti, ale husti ulidn~nou nilskou deltou. Snad jo v tom I kus symboliky. Pfl naJem sez:nimen t s Káhirou byl starý Egypt , mlčfcí kamenoé obfí jehlany a tajemná Jfingi. v pfedměsd Glxa. Naše tou~enf doprovi:d Egypt mladý -
výsk1Jfcf arabski omladina v neóny o:dfenérn pi'edmint Kjhlry, kterým projffdfme na cestu do měst a městeček
nilsk6 delty. Asfaltová silnice se propletla mezi poslednfml bflýml domy a vyvedla nú do rillské roviny. Nil se tu rozlll na obrovském Uxemf do mnoha ramen. Tam dole ria Jihu
338 """
Tu a c.am Ještě na nich pn.· cujl do úmoru rolnici, I kdyf den ut ustoupil noci. Rádl bychom vldill tuto krajinu v úl'I slunce, ale co na-
plat,
nelťastn'
formality v Kihll'e
nás o tento obraz p'ftpravlly. A tak poslední noc na africkém kontinent.i je úroveň málo vhodnou dobou pr-o rychlostní jízdu na trati 250 kllometrO dlouhé x Káhiry do Alexandrie . Jízdu , kterou nim nevymě111 I časoměl'ill ,
ale lodnJ 'f:id Italské spolec!nostl Ad rlatlca . V alexandrijském pi'lsuvu nás totlf čeká bllá Jod této společ nosti. Má nis pfevért :z Afriky na pOdu Malé Asie, do slunného Uba· nonu. Odplouvá druhého dne v deset hodin dopoledne a my musíme s ni . To Je d6vod rychlostnl flzdy, která
nebyla plinována nalfm itlneri'fe.11. Vynucený spěch posledních k'hlr· dnil dovedl nareffrovat takovýto rychlostnt dvod nejmenšlch československých stroJů. Vyhrajeme JeJ . anebo budeme muset týden lekat na dali ~ lodl Po hladkém asf.dtu feneme své nroje naplno. Ne mulmum na letmém kilometru, ale maximum na 250 kllomecrech . Stlny palem metl poH~ky jsou syc6jJI, s pPlbývajfcl noci pociťujeme poprvé na africké půdě chlad. VAice našich strojO jsou naproti tomu pi'fliš lhavé, a tik Je o důvod V'lc k malt rutivce v sil· nll!nl hospOdce na Ulek ěaje , kousek skopového a placku arabsk6ho chle· sk~ch
ba.
Pfed hospůdkou parkufl tUké kamióny egypuké silnll!nt dopravy. Uvn1,;r-, u dhvěných .stolů, sed( jeflch 1JdU!I, kte'fí motn• teprve nedávno vyměnili uzdu velblouda za volant. B)"lo by tak liikavé vnik· nout do jeflch osudů. Našil bychom molnf motivy pro dobrodrufni při běhy z pouští, rodných oát: i pJst. Ale nú feká lod. Vydiv!me se na dalJI lov rychlých kllometrO . Projlldíme anbskýml vesnilkami , ml!netky I velkými městy, která po ptllnoc1 ztichla aodpOCfvaJI. Zdi se nim , jako by se ůnava všech poslednlch dnů soustl'edlla do tichto několika hodin po pOI· noci. Bojujeme ne/en s kilometry, ale I sami se sebou. Ale pak se objevil narudlý pi'fsvlt na východě a po chvllce majestátn1ho tlcha se rudý kotoue vyhoupl nad ob:z:orem . Pl"ed nimi se rozkrádi Alexandrie a n: nf se modravě lesne hladina St'fedorem· nlho moi'e. DalU star-o'Yěký div t"Yět&
Biiá lod lekala v p1rstavu. Na Jeli palubě jsme pi'ijall zasloufený od· počinek v lehitkách thtf tfídy -
do dalšího rina, kdy .se na obt:oru obfevlla sí~ueta velkého mEna.
Pfednf palubu unvfeli; a to Je ddy znimka. fe se pflsu.ne. Pitrim dalekohledem po pobfetl a unedlouho budfm sv6 pfttele. „ Bejrút, vystupovat!" Jdeme opět na pevninu - ještě včera to byla Afrika, dnes Asie. Vyslovlte-11 pootnlkovl, který se vrac! :ze St1ednlho východu, fm,no Libanon, vzpomene sl na bohatý Bejrút, na vricn' llbanonsk' cedry a na tfetl ze sedmi staro'likých divO svita, Bulbek. Někdejll f'nlck6 Měno slunce, Heliopolls, mf ve sdm okrsk u v ůdoll mezi hfe beny pohoff Li banon a Antilibanon 1tarofipuU chrimy. T{i'Y kdy.sl honosněj !~~~~t~1~t:.'' fman6 vysuvě li ve
A protole k tomu nikdejšrmu divu svita vede i silnice, rozhodli jsme se projet napfll sú.tem, který mi stefn6 fm6no Jako pohofl. kterým silnice vede - Libanon. Kdysi byly svahy Libanonu po-
J
kryty v:dcnými cedry, dnes jsou úpatf a vrcholky ho" a cedry se ukazuji turistOm 1ako vúcn' relikvie minu lost!. Cedr se dostal dokonce do sú.tnfho z:naku republiky Libanon a na Jejf vlajku. Šplháme v serpentlnich súle výf, pod námi v hlOtJbce xóstal Bejrút a modr' dlivy s pfselnýml pliieml, kter6 snesou pfirovnhf se slavným C6te d'Atur. Horko je sice menlf nef v Egyptě , ale jen co do srovnáni dennfho mnolstvf propocených kolllf. A pfedstavte sl, fe v tomto pásmu najednou sp:1t1lte - snih! Musfm přiz nat , ie lsn"e zllstall témU bez dechu
sdt. Ano, je to pravé sněfn' pole - takov,, jaki jsme míjeli v al pských průsmycfch Sil nice se p~houpla pfles hfeben a klest v nových n.dčktch do údolí. Nový hfeben se zved• n. nim Anclllbanon. Je steJni pustý , se sm&f vybledlých barev, z nich! pfevlidajf hnědi , !Juti a ledi. Mlnull js me zelenou plantU výzkumn4:ho statku u úpad hfebenu, silnice se srovnala a mf1f na mal6 plató ukryté v xe lenl stromO. Kdy! jsme se pfibllllll na dohled, vidfme svGJ dnetnf cll. Z korun stromO vyčuhuji staroi'fmsk' sloupy chrimO Bacchova, Jupiterova a Venušina.
Obrovské, Jak se sluli na tfeti div svěut
V :z.eml Hom,rovl
Po zastá\lce v turecUm Istanbulu ni.s lo d uf deflr11tlvni vysazuje na pl1d u n:aleho svitadflu v feck•m pfistavu Pireus. Děti 1 Pirea nemajl do sv6ho hlavního města daleko, p1rnavnf město je vlastně pfedmistl m At•n. Pro nis a nafe stroje to t nameni dalši dopravnl tkoulky ve velkoměstské m ruchu. Atény jsou totli modernl velkomisto, I kdy! se t.di, fe llJI z lesku staré slivy, Panorá.ma Akropole nad Aténami má podstatně starll historii net naše Hradb.ny . Signalltuje poutnl· kovl, te pflfeldo t.emf:star6 ku ltury. Nové a sur6 Ílecko potniv,me hned v prvnlch dnech v hlavnlm městě. My nse fecké metropoli pfed suvujeme svoji vlast v ělper ných malých strojlch, kter6 se vracej f x vlthné cesty. A pfedvidlme také At6flanGm. jak tyto ma" stroje jsOtJ s to zkracovat vzdálenosti v Jejich ruln•m městě - 16pe a dokonce rych leji nef americký osmivá lec. Potvrdil to I aténský primátor: prohlásil, fe. by bylo nef"pe, aby Je:zdlll Atél\ané v ulicích sv•ho města na takových malých motocyk lech a skútrech. jinak fe se ut s automobily do At•n ani nevejdou ... A v nisledujlcfch dnech zase pi'edvidfme svým feckým pfite lOm, jak lze z tohoto malého dopravnlho prostfedku udělat dlllkov4: vozldlo. Naše stroje ni.s spolehlivě pfepra· vuji prOsmyky středofeckých hor
d do Soluně . Celf l\ecko v necelých dvou d nech! Obdivovatel6 znal.ek Jawa, Maiiet a Stadion nim dall na sol ul\ském mezinirodnlm veletrhu z:a pravdu Lze t otif vUlt tomu, kdo něco dokite. A naše mašinky p1ljely do Soluně uf s „lovem" dalekých , fa.sto tHkých kllometrG • Do alba na.ff cesty pflbyly dallí pestr4: obrázky ze ze mi Hom,rovy a Sokratovy. Parnas, Delfy, Thermopyly, Olymp . . . jmfna se strinek Homérova e posu I stránek sta ré flec.k' historie. (llokr1lov6n/pPIJtt)
•
llflVNf STU„Eftt . An1llckt r •keta De HaYllland „ 81ue Str-k" bwde 110„llt Jako pnnl 1tvpeA no1nfi rak9t)' ""· „ evroP1kfi urnllfi oWlnlc• :Z:eml", k JeJlmul VJpuftlnl H 1drdll)' nlkt•N dpadoevrop1k• .Uty.
OOIÚ POH0CKA . Ulltttl.nf pPl1troJ pro automoblll•tJ ptlnHI& jtldn• atpa• donlm~kUlrma . H6h H 1 nim namapl 11.mltlt pornlrn• Yelml ph1nl neJ•n dfilka plinovan• tn.11, ale 1ov&1nl I 1pot'9ba poknntc:.h l't•k a kolik IMI· dov 1tit. Tento m•lf llkovnf prl1troJ obHhuJ• lS r6.r:nfc:.h mlHtek .
poalednfch letech se trvale nedosthá n~kolilt tislc tun papfru na krytJ poůeb novin, časopisů a knih. Jen v roce 1959 činil rozdíl přibližn~ 7000 tun. Proto byla do plánu rozvoje nirodniho hospodéfstvf zařazena výstavba mohutného stroje na oovinov:t papír ve St!tJ. Uvedcnfm nov~ho stroje na novinový papfr do provozu stoupne celková výroba tohoto druhu paplru v cel~ republice z dnešních 100 procent na 250 procent. V těchto týdnech výscavba rotostrojc vrchoU . Poč,t4 se i s dm, že po
V
Br•tH Orv1ll• a W1lbur Writhtod
WilburWrisht b7l apolu •• avfm b,..tr•m Orvlll•m poklid.6" donadbna u prvnlho UoY&ka, kt„·•mu H podarll d•llf lat na moto• ro••m l
„
„
'„.
„
'f'•
]40
VTM
zah6jcnJ výroby ve Stěú bude mož.no uvolnit staršf stroje, vyr6bl:jfcl novinový paplr, pro výrobu jiných tiskových papír!.\. Vlastni výroba novinového papfru zač.lodi už v lese. Tlf.ba bude organizována tak, aby se do vý-roby dostalo dfevo nejd~le do tif mčskó. Této zásadě le přizpósobeno skladováni i další výrobni operace. Di.\vod? Aby dřevovina mHa nejvhodn!jii vlastnosti pro výrobu papfru na stroji s nejvyšilmi požadavky na splst~nf, pevnost za vlhka a hladkost. Dfevo z volně sypaných hromad bude dopravník vklédat do pařékó . Paře.nim ae snJtJ přilnavost k\Jry a 19ka k vléluůn! a usnadni se odkornění dřeva. Bilé odkorněné dřevo se pak dostane do brusů. Brus je v podstat~ hrubozrnný, otíčejfcf se válcový kAmen, na který za pfltoku vody jsou polena dřeva pfitlačov6.na vlastni vahou a PoStrannimi fet!zy. Dřevo se brousf tak, aby vllikna byla co aejtenčt, ncjdelšf a pokud možno ncjstejnomčrnějšJ. Proto také vznikli kašovi-na (bUá dfevovlna) prohih6 soustavou tffdicfho systému. DaJšf hlavni surovinou pro výrobu novinového pap1ru je buničina. Jde o produkt zlskaný chemjckou cestou ze dřeva borového, smrkového a pilař ských odtczků. Hlavním cilem je vyrobil novinový papír ve velkém mno!stvl při co nejmenšf spotřebě dfeva. Proto se počft4 s tlm, že podfJ buničiny, kted má podstamě menší výtěžnost ze dřeva než dřevovina, nebude v nově vybudovaném objektu dosahovat jedné čtvrtiny. V tomto poměru budou obě tyto pololátky po mechanickém zpracováni v mlcdch aglcgétech a po chemické úpravě přiv6děny na papirenskf stroj (vjz barevnou dvoustranu). Jeho srdcem je sfto. Nekonečné síto rotosrroje je jemná bronzové
tkanina o délce 42 m a šili 7 m. PapJrovina, zřcd é ná vodou v pomEru 1 : 200, se dostává stejnomErně na celou šffi sJta; jemná vlil.na se ukládají na povrchJ voda pfes oka síta proteče a v dalšf čésů se také odsává. List papfru vytvofcný na sítové části se dAle vede na lisovou část . Tady se vylisuje další voda
z papírového listu. Zbytek vody, krerá se nedá už vyždlmánim odstranit, se odpařuje v soustavě 56 sušiclch váleli vyhřívaných parou. Vysušený papfr se ještě na hladicf stolici, kterou tvotf osm vákóJ zbavuje nerovnosti povrchu, aby v tiskárně dosrali hladký rovnoměrný papír. Nakonec se pás novinového papíru (6,5 m široký) navinuje a na dalším stroji rozřeže na potřebný průměr a délku kotoučtl. (Papir slouží pro tisk novin v tiskl\rnách na rotačnlch tiskových strojfch. Proto se také jmenuje nové zařf zcn1 ve Štěú rotostroj.) PapJrenskt srro1 bude pracovat rychlosti 600 m za minutu a bude vyrá.bč.t IO 000 kg papíru za hodinu Rotostroj ve Štětf svým výkonem je zařizenfm světové úrovně. Jeho výkon je 2,5 krát větší než ne1výkonnějšfho stroje v naši republice. To také vyžaduje, aby všechny části stroje byly regulovány automaticky. StrOJ je proto vybaven n8:.olika stovkami automatických přístrojů. Aby papír byl vždy stejně silo:Y, jsou zabudovány přistroje, které zajišťujJ stejnoměrné dlivková.nl papfroviny na síto. Běh síta a plstčnc(J je také: zautomatizován, práv! tak jako 1sou automaticky hHdána mohutná lof.iska, zda jim.i stéle protéká olej na .mazání. Rovněž teplota sušicích v!Uců , tlak pé.ry a teplota vzduchu, vody se stilc udržuje pomoci regulačnlch přístrojů nastavených na určené: hodnoty. U rotostroje ve Štčú je mé:nč namáhavých pracovních núst, zato jsou vysoké požadavky na teoretické znalosti a na odborné: vzděláni obsluhy. lnt. W
J
ROTO
A---,8-- --11-· I=.=:..,..:;.!.,.=:'.~
·-=.:---·--
OČEKÁVANÝ
POMOCNiK
l-.,.....ll-......_.dW„•. lll-4,__. I - .... -~H ll-vll»nl:af
-
n.Mlt,,
=-'."Zi';:r:.·..: ... h" ~- :.""'-~~ u--a.-11-11-1
··--
VTM
341
Ten nevzhledný kulatý kámen , velikY asi jako pěst dospělého člověka, !elf dosud v trezoru mého kamarida Andreje Oaševského z Kybernet.ického ústavu Akademie věd. Vfm o tom, protole ml jej sám ukazoval . Kámen p"řfpomlná oblbek. rozrušený jakýmisi kresba· mi. Je ale nesrovnatelně tělii nef oblb.ek, je Jakoby lelezný nebo olověný . Privě proto sl jej všiml! mez.I onatnlmi kameny , které vyvrhl proud karpatské f1čky Oiuljanky. Byl jim nápadný svou váhou.
1
A"~~~elvfs~~ nz~"!,~~. ~~::~u s~~~~~~:~:~I u!anz~;:~ samolinném polítadm stroji. na něm! už delšf dobu pracuje. Pokud vim, je to stroj dokonale univerúlnl : mOfe podle vlofeného programu nejen provádět prosté výpolty, ale dokáie hotové ~braky - z hlediska tak milo kvalifikovaného t:lovi:ka, jako jsem já - pfekládi nhné texty do několika juykO. hraje šachy a dokonce I plše verše. Andrej ml ochotně vyprávěl o jeho neobyčejných moinostech a pokoušel se I vysvětlit činnost stroje v populárnt lekci o „obvodech" a „prvdch". Brzo se ml 'Z jeho vysvětlivek ušmodrchal beznadějný spletenec a jenom jsem bezmocně mrkal
Andrej se na mne podlval zamyšlenýma očima. „KoneckoncO, kafdá záhada mOle bjt vysvětlena Způsob ... je závislý na mnoha pi'lčinách . Ty jsi flkal - něco orlglnálnlho~" Znova se zamyslel. „Tak dobře . Povfm tf něco, o čem jsem se nikomu jinému ani nezmínil. Poslouchej a sna! se mi dávat co ne] mlň otá:r.ek. protofe ti na ni stejně neodpovlm. Nejsem pfece - kybernetický stroj. " Ofval jsem se se zájmem. jak se Andrej zvedl. došel ke svému trezoru ve zdi, otevfel jeho složitý mecha~ nlsmus a vytáhl 'tevnltf jakýsi pfedmět. Potom se ke mně vrátil a pololll ten pfedmět na stOI . .,Co ~ikU , co Je tohle l" - :r.eptal se.
z matematické stránky.
344
VTH
Byl to právě ten kimen, o něml jsem uf hovoP:ll . Prohlédl jsem .sl kámen ze vJ.ech stran. všiml !sem sl jeho vlhy, i toho. te povrch oblázku byl sem um lakoby poškrábin jakjmsl ostrým nástrojem, jako by se někdo pokoušel určit, z Jakého Je kámen materlilu. Vfc Jsem zjistit nemohl. Jen jsem se zeptal: „Ten je poH.dně tHký •.. , jako ze zlata nebo z oloval" Andrej se usmil : „To sl my.slell mimochodem i lidé, kteFf ho našli. Vidfš, dokonce I kamlnek poškrábali .. Kritce a dobře, má takovouhle historii. Na i'ece Ofuljance v Zakarpatsku se suvl malá hydroelektrirna. Na betonái přehradn t hrize se pouiivá oblázkt"I, které ta horská i'lčka vyvrhuje ve velkém mnoistvl na bi'ehy . Mezi oblázky byl nalezen 1 tenhle. Dělnici byli udiveni : váfil mnohem vlc nef ostatní. Někdo se dokonce pokusil ho porjpat, nenl~ll náhodou ze :zlata. Samozfejm6, ládné "Zlato v kameni nebylo. je ielezný ... Ale jakého původu l Jak je moiné, kdyf se na horských svnlch v těch místech nikdy li.dni :lele:r:ná ruda neobjevila. Podávali :111 kimen z ruky do ruky, ai kdosi vyslo•ll domněnku. ie by to mohl být meteorit. Abych své povldánf příliš neronahoval, právě proto ho poslali sem , do Akademie věd . Ukbalo se. ie to meteorit skutelně le. Ale " Andrej se na chvilku odml!el , 1ako by se na cosi u pamatovával. „Ale. když mOj pfltel astronom Gluiko studoval ten ujlmavj nález. v!lml si velmi orlglnální ai záhadné věci . nedstav si, ie se na povrchu meteoritu podafilo Gluš· kovi objevit uzoučké: l'idky ne:r.námých :r:nak!l. Ano, znakO." Vymrštil jsem ruku po kameni, abych se o tom okamiltě pi'esvědlil . Andrej urazil můj pohyb. „ Nenamáhej :11e, je to zbytel.né," uklidnil mě , „pros· tým okem nic neuvldiš. ~idky s těmi znaky jsou velmi nepatrné. pfibllině takové, jako bývajl záznamy na gramofonových mlkrodeskác-h . Znaky bys mohl uvidět Jenom při silném zvědenl, tfeba pod mikroskopem. Ale jaké to byly znaky, to nemohl nikdo dokhat. Chápeš samozfejmě sám - záznam na meteoritu! Na prvnl pohled bylo jasné. že je zapsala nějaká dostate~ně kvalifikovaná ruka rozumné bytosti. Čí ruka, jaké bytosti a jaký je obsah. smysl těch znaktl - to bylo doko-nale záhadné. A tak se ten kámen, stručně fečeno. dostal ke moě . Umtnil jsem sl. ie tu záhadu roxřešlm svým zdokonaleným strojem . " „Podafllo se ti to?" - ptal jsem se nedočkavě. Čestné slovo, byl jsem úplně vzrušen zájmem. „ Počkej, neposplchej," xnoYu mě uklidňoval AndreJ . „ Všechno má svůj čas . A předevšlm mi feknl, proč s1 ty osobně mysllš, fe se nikdo z rozumných bytosti jiných planet neiajlmá o naši Zemll" Otázka to byla nečekaná a záludná, le jsem hned ne· našel odpověď, l'.ekl jsem rozpalitě : „Moiná. ie se zajlmaJI ... vfdyť pfece byly různé hypotéi.y, že na naši Zemi kdysi, hrozně dávno, pfiletěll jaclsl hosté z kosmu nebo cosi ukového ... " „To jsou mi novinky!" vskočil mi Andrej netrpělivě do řeěl. „To všechno pr-ece vl malé dítě . Takových hy· potéz bylo, ale všechny fsou velmi naivní. Fakta, rozumlš, fakta chyběj!. Pi'emýšleJ trochu: celkem nedávno vstou· pilo lidstvo do nové, kosmlck4 éry. A mezi prvnlml rozvědfiky let! k Marsu jedna mezlplanetárni automatická stanice, druhá. menši, mlnula Venuši. A o náš fivot na Zemi se nezajfmá nikdo! Prof nikdo neposflá směrem k nám tfeba jenom skromnou meziplanet;lrnf scanlcH Proč zatim ani jedna mimozemská civilizace neděli ale· spoň pokusy s rádiovým spojen lm s na.ti zeměkouli l" „Dokonce civllizace .. : · snaiil jsem se namltat. „ A co si mysUš r" rozhoflll se Andrej . „Takových mimozemských civillucl mtlie být přece mnoho. Mlmozemld hosté by byli zanechali na Zemi výrazné a Jasné stopy, v fádném přlpadě ne takové, o jakých hovol'I mlhivé hypotézy. Cofpak Je vilbec moiné to všechno nazývat hypotézami? Slyšel jsi pfece, že nějacl kosmlčd přivandrovalci zplisob\11 u biblických Wů atomový výbuch nad Sodomou a Gomorou r A o gigantických kamenných deskách v Baalbeku. které jako by byly podkladem kosmodromu kosmických hostů? A o skalnfch
kresbich na Siha1e, mez.I nlmif prý je mofno najlt zobrazeni kosmon.autO ve sk.aíandr~h l A o mnoh'm dallrm l Ale ve všem tom nenf ani hrstka faktO, ani trochu reálnf:jlfch dOkuó, kterl: by nim pfe.svl.dfivl vyprivěly o tom, fe na Zemi skutelni kdysi p1istil.a expedice rozumných bytosd z. dnJhých planet ... Všechno jsou to povldafky pro lehkomyslni lidi. I „létajld taHi'"e" pfest.aJy " poslednl dobi znepokojovat Amerikány, protofe se ukiuly Jako sennce vycucané z. palce •. .'' „Mofná fe nejsou na druhých planetách rozumné bytosti, schopné vypravit ni Zemi expedici l" pokusil jsem s;e Jeltl Jednou nimltnout. Andrej mě urnil: „A.lkej si, co chcel. Je junf, fe jenom v naJ! galaxii Jsou nejménf: de.sítky tisk planet, na kterých mO!e existovat tl1tot. Ne. pPlflna Je v nětem jiném. Rozu mni t'torovli druhých planet :dejmi usoudili, fe na naši Zemi ne· existuje orpnický tlvot a fe proto nestojl ta to se vObec ujlmat o tak ndilenou a malou planetu. Tobě se to zdi dlvn': vfdyť dOkny takového druhu stoji v rozporu s tvým osobnlm nborem na llvot na Zemi. Ale kdyby ses pohyboval nikde v mei:lplanetirnlm prostoru a dfv.al se na naJI planetu pf'lblllně tak, jako se my dlvime na Mars nebo na Jupiter, mysHm sl, le by sis odvodil dostatečně juné názory. A mimochodem ul plnf: odpovf. dajicí tomu, co jsem ted i'"lk.al." Nubylo ml nel bezmocnl rozpl'i.hnout ruce: to je p1ece pravd.a, kdo 1tl, jik vypadi naše Zemf: z druhých planet ... ! Ale Andrei pokračoval: „Chceš, abych ti to dokinl l Proslm. Pi'ed chvilkou ses ptal, Jestli mllj strol nemllfe rozuzlit nelekanou ů· hadu. MOie. Dokh.a.1 jsem to dm, te Jsem s jeho pomoci dešifrova.1 zniky na Dfuljanském meteoritu. Price ne· jsou jeftf: samozfejmě nkonteny, ještf: musfm leccos provUit, p1edev.lfm tam, kde zůstala prhdni mlsu, protole meteorit z.bytelně poškrábati. Něco ti uf ale pfece Jenom mohu sdělit. Poslouchej." Bylo naprosto 1bytelné ml. na to upozorňova.t, ho1el Jsem netr~llvosd.
atím mohu flci, fe meteorit byl vyslin jako dopis .•. dejme tomu jako dopis-·r.aket.a z nexnámé nám planety, kteri se nazývá T1u. Nevypd.vej se. co je to n planetu a jakým xpOsobem vyslali dopis do me:i.lplanetirnlho prostoru, nic o tom nevlm. Mo!ná ie vypustili jenom tenhle dopis·stfelu, mofná te kovový dopis byl pouze jednfm z. počtu dalJ/ch, kter6 nesl na své palubf: kosmický koráb x planety Ta.u. Z neznámých prlěin u.bloudil, vychýlil se z obUn' dni.hy a byl k nám pflulen :i.emskou dli. Holná fe havaroval celý kosmický kortb z planety Tau a jeden z dopisů rovnu náhodně spadl na Zemi. Copak mohu vf:ditl Ale po rozJlfrovánl jsem ut mohl dokhat, fe mlkroskoplck4' -znaky jsou z:bnamem poselství, kter' obyvate" planety Tau poslali obyvatelOm jlni pl1nety, bohu tel nim u U nezná· m,,,," „Poslechni, nedf:lá.J sl legracH", vydechl jsem neúmyslnf:. Ale Andrej mi pfeslechl a pokraloval: „z poselstvl, kter' jsem dešifroval na svém stroji, vyplývi, le clvlllu.ce na pla· neti Tau Je pfi nejmenllm na ta.k vysok'm swpnl Jako clvlllnce na.Je. Dokonce mám privo se domnlvat, fe jejich kultura fe vyBI net naJe. MOfel se o tom p1esvf:dtlt sim, af sl pfteltef, co ve sv'm poselswl pili obyvateIOm jakési jin' planety.'' Podal ml hustf: pops.an' llstky. Cetl jsem hltavl!:
Z
• , • ple. vld.c.U Wt•vy n'm pfed•ly dolr.ume:nty o vt~ 1l1tdclcb ltud1• thtl pl-.n1t-t)' od 1vltdni.ho tdroJe. MUHdnl IOUStavy. Souhl„hne 1 v'ml, le na oni planeti aem6le bft ors•nklr.f llvot, tkbde v Jeli •tmotíife. bylo sJlltfno vk nd !I) procent 11.,..Uku. Ale teplot• horolch vntev Je)i atmoúiry a lonot(éry H pohybuje metl ,\ft al !!U ~upa.I. Ze takovfdl podmloů a<:da, kterf Jak z.a•mo zaujlmi na oni plane.ti kolem ttyf pohln vdkerlh.o povrchu, nlt'DIC.le bft tvotea ani t vody, an.1 t bentlnu, ani t chlot'Oformu, ani t Uhu, fenolu nebo éteru l)'to bpalb:ly by H pft fmaiovani teplotf okemflti vypetUy. Rovi.H nem:Ab bft a tekutého aodlku, rtuti, nebo tekutého ro.roru, protote by pfl exl.iencl t•kového mnoú1vl ky1llku v e1mod'ěte dollo k o.-ydad. NelprevdlpodobniJil bude, te Je ocún vyplnfn 1lycerlnem. Pou:r.e 1lyced11 .aese ta podmJnek oni planaty, 'H tlaku, ktert Nvn6 Jedni •tmo.-íff•, teplotu 29ll 11upfi6. Z toho vypltv', fe .aa oné pl•n•tf rot-bodni ne.m!Ue bý1 ors•nlélr.ý f.lvot ......
„
Poslouchal jsem Andreje a tival:
nedů1těfivi
jsem se uchich·
~
w
„Poslechni, vfdyť je to všechno hloupost! Copak je Z dopustiteln6, aby se psaly o naši Zemi takové blblnky?" ~ „Jó, kamaráde, u! jsem ti p1ece flk.al. fena tebe pů· ..1 sobl ne]vJednf:jšl pfedst.ava o moinostech flvou na :» Zemi. Nebudu ti nic vymlouvat, mofni. fe mil pravdu, ~ fe organický llvot na Zemi opravdu existuje •.. " % ,,Ze srdce ti děkuj u n laskavé phpušcinl t.akov6 mof· u nonl," ušklibl jsem se Ironicky. ;: „Moment. Vfdyť pfece v poselstvl z planety T.au je Q taky vJechno v pofidku - v kr.ajním pfipadi z hlediska _. normilnfch logických vývodO," fekl skoro vithni O Andrej.
..:.
„Podle poslednlch vědeckých údaj\) majl hornl vrstvy stratosféry a lonosft!iry naši planety skutelně tak vysokou teplotu. Druhá věc je, fe na samotn6 Zemi je teplota mnohem nlilf. To mOfeJ lehce dokázat ty, k.am:uide. Ale xkus urěit a provifit teplotu na nikteré vzdilené planetě! Proto tvrdlm, le obyvateli plinety Tau dosplll ke svým vývodům naprosto sprivnou cestou. Poslouchej, co plJf dál:
~
••• rulll vldcl provedli dodateěnf pr6ůwn oné planety. DoU:u.11, lev pcKlt:dn.kh dvaceti lttecb Je molno - Jt:lfm povrchu potorovat deshky • novky \l'clml hHft'lX!ynfcb • neoteUvanfcb \l'ýbuchC.. Pfedpokl,d.4ine:, te Jaou to )•derni vfbuchy, kteri by nemohly proridet ilda' mnlld, t'01Umn' by10~11. Zd• s•, fena onh planetl W1tuJI obrovaU.
u.i
a:
~
z
Ill(
-
w
u C
~
111
~
_. -
i;;" lotbka ndloa~cb prvk6, kteN se budfky • velmi huo ;:Ji ltlpl. Z toho ronh vyplfv6. h oraaa..lckf tlvot Je u pod~ m.úaelt fastfcb J•dcn.fch vfbuch6 zcela vylouhn •••
„Ted ul mohu tHko
něco
namftat," souhlasil jsem.
c:: „Jestllfe t. planety Tau pozorovali výbuchy atomovjch
~ ~.v~~~~~=~~~~J:~ Je~c~e~~c;~vy ~;~~i°::~~~:. nebo
d -
I JUGOSLÁVII BUDUJE SILNICE - u re•llnc:o v plt..!obnovr, Yf•t•Ybf • modernluc.e 1llnllnf doprayy ro;H•tf•
,,To je ono!" pflkývt Andrej, „copak n6kdo t obyvatel Jlnif! planety mOfe vObec uvifit, le lldstvo na Zemi tije v takových šilených podmínkichl Jelti tbytek, který se ml podařil„ rotiifrovat:
•• n• Gae"'I uitu h111d •I( dopnvnfc;h tepen. V 1oul•„~• dob•
•.. a.au
VH
vtdcl provftlU v potledni dobl til>lotu thd pl•aety pomoci cltllvfch "'dlotieleakopA. 11.rnlf u.cby('Ov&ll adl"llt velmlkritkfcb ridlovfch vln, v)'úfeafch &mbem k tfetl pl&aetl. Dokitall t&.k, te ona p l aneta te nachid ve stadiu plnfho rotpadu, protot.e namHeni teplota JeJlho povrchu do1abulc lcdnf mlllardy 1tup6ó. O laUm orsulcUm tivotl na oni planetl v6bec mAfe b#t fd:l Ncmi •mYSlu ztricci eneraU • tu na npcd1cl •••„
„A kdepak se vulo tohle jejich tvn:enfl" podivil jsem se. „Kde vull dOvody pro takov' nesmyslnif! úviryl Miliarda stupM!" „Bohutel, 1 to je plni pochopltelnif!.'' odpovidil Andrej. „Onl, obyvate" planety Tau, mf:rill teplotu na podkladě úzkého, sousti'eděného vrfanl svatkO ridlo· vých velmikritkých vln na naši planetu, nk:o fako naleho laseru, jasnif!l Vzpomel\ sl, le se v poslednfch letech v rOzných zemfch světa postavilo kolem tiskovky televltnlch velmikritkovlnných vysllafQ. Jejich celkový výkon mOte dit podklad pro takový, jak se Ji, hloupý vývod .. "
H •UYf adrlatlc:ki pob'9:1nl dilnka "'etl "1okou • Alblnll v d6ka kolem 100 ltllomet.rQ . Ct„r.etmetrovf 1ilnilnl mo•t-
~O:r:':r:~":~t;h~l~:~:ii:š~t!.~unalO -
AESBNI ZAJIMAVfCH PRORL~Mů Z ClSLA t/O:I Zib&clnf obriuk ••• pffi:htaYUjc :n1knou Todu
Tu. nil pes •. , lilohu 1prbnt TYfclil V. Vluatt, hornlk "& KaninC, takto· T
Konec
NI
o B s
I
1
„umyvadle.
tdc:nl zd4vodnll 8 o, 7 6 I
B N
NA S P B S PO CITA
1
!~~~e'~i~! ~~~!~7ýv~~'::' ~ia~~:~:u~~ah::
N a diska nejnovějších metod studladruhýchsvětO byla tato pozorováni naprosto správ ni a vývody z nich nebylo molno odmttoout; or1anlcký flvot na Zemi bezesporu existovat namOfe! Podlval jsem se na Andreje, on na mne. Oba jsme se vesele usmilL A( je tak nebo tak. je dobrif! fit na tomto světi, t„ebafe kimen z planety Tau svidl:f o tom, fe tlvot na Zemi je nemolný.
p,aklanul1"'llfm
fOTOGllAFll - T•k •• naJlfy,i 14 metry VJ•oki lpllka pavll6nu, ktarf po1ta'tl n_,v6tll fotosnflcki torirna na 1vltov6 Yf•tHI v N- Yorku v roce t t64. P'6t obroHkfch berevnfc:h obra.O, a nfchl kaldf budo mlt tH tfyaulnlch matr6, bude 'tld•t ul adalaka. T
• o.
s.
TI
2 1) 6 l s 6 7 I 8 l
T I
70'i"TTi"'
o o
Ove pa1týfl , •• mnoho ttenil'I\ pothalo celt ukol apdvnt, ale chybili at v paslcdnfm ů1udtu, Jako n1pf. mant. Hladlko•i -& Liberec: M2da byl• hvrtou mDQ"linou vtku mladllho putýfe, '& t-ady h•rtfch mocnin vybrali licht počet dnltc:k, ty 'lltc:chny konči ClaUd 6. Zbylo tcJy k roult!cnf 18 KCI • tdc: udtWi chybu - do.tal tot1t u.arii pasttf m.ladlf pHtff 10 Kta 8 Kt1 2Kh(cc:nanol:c) ~ ~ 8 K&, bll ob• 1tc1nt • nat tedy tt.H Z Kb: 1 ne: 4 K&, jak mnozJ chybnt wmovali,
llE!md ZAJ(MAVfCH PROBUMO Z CISLA !/63 Co I• ne
Trencra
i.
obriůu
•• .
otoč1te-ll
obrtzek o 90', ldl:lujc: J,
Pnhy, pom•tc, lc: to je: t.icbomohký mrot.
hodlnf ••• J. Ktrlllk '&Brni plk: Aby 1lunttnJ hodiny ukaxov1ly pksn1 tu, bylo by ttcb• promh•t slunc:čnlmi p1prsky 01 1tlnu pouze: 1t1n jcdlntbo - oapt. kulcwhtho pkdptcdml-tu - f•ko bod • Po celt rok i.n1men1t, lr.am jeho 1tln dop1dA. „Cl.ry" čotaYfch ů4-lll n.& t.ů.ovfch bodinAch by nebyly pttoiky, ale kflvky. Místo hvhdlCů Cl.Illu,., Dr K . Prokop • Onr1vy fdf ůltol takto: 1 ' 2 )( 182 Slun~nl
rn1 t se
•••
Tn7T 1 uddl: N•sobhnc:-11 tfllo 1001 dvojcifcrnfm člalcm se 1teJntmi dfr&mJ, do.taneme IOUUlůnf vts.ledek. P\Klle toho mllic:mc volii plillulot 1outlnhck Z:KUŠHN( Jf:Z.DA Cl Z:KUIHN( LETt Nov6 lltrlt11k6 van.&19dlo Sil-Hl, urt&nf •ro 1thStrou U 01ob do 'ta4U• lltfto•tl JOO km, tfimlP dodhlo akoYiek plMoYllM rydlloltl no km:h.
„
346
VTM
Odmtny a t. Jt/I~ dOltall: M.. Budlk z Pol1ornt, M. Tm~, tik 1.c SPSS •Chrudimi, J. Hrabt,arud. CVUT Podl:brlldc:cb, St. Ti.,.,jD. ze Zdové, z. Slanina, lik. 9.b ZDS Bmt, L. Jd.61kori a Prahy '• M. Pikro"' z Ledenice, J. Bllc:k a Llboltl:, J. Raiman ml. ae S1arti:b Splrn\, V . Stmal a Bolkovk.
„„
-- -----------------------------------------------------Pro VTMplle OTA.KAR JANDERA a JAN POPPER
KURS PALKOVAHt
li
( PASAKA)
Minule js me si povc"!dW o zé.k.ladecb. a ncjnumčjlicb pravidlech pill:::ované. Věnujme tcd pozornost nlkolika prvkó..m, které se ve hře nejčastěji objevuji. Na jejich pr\lttické použiú p!ijdc každý sám nejlépe při hře.
Jsou dvl: úklad.ni věci, které se pli pálkované muslmc dobře naučit : od· palování a cbytán:š míčku . Už jsme si lekli, že nejlépe je učit se odpalovat pálkou pádlovitého tvaru a pak teprve vyzkoušet úvodní nátadf. (PID:y, které by mohly být na širilm konci 10-11 cm „ tlust6" , si lze snadno vyyobit ve !kolnJ dllně - obr. 1.) Nej-
dffvc se
učfmc
zasahovat
mlček
pálkou,
kterou držtmc jednou rukou - r6.Dy budou menši, ale zásah jistčjli . Pak si pomAbimc druhou rukou a nakonec si zvykáme na „závodní 11 držení : na konci drilme pálku levou_, o.ad oi pravou
rukou.
UtiME SE PÁLKOVAT Vezmeme několik narých núčkll, sami si je nadhazujeme a tlučeme. (Do zdi, nebo do sítě.) Nejlépe ve skupině , lépe se tak opravuji chyby a nakonec může vždycky ntkdo mlčky chytu a přinášel , abychom se nezdržovali. Jako nejlepšf pró.prava se ukázala za.b ánéná ve čtyřech, dva proti dvěma. Všichni maji pálky, každý si nadha7.uje sám. Poznáte, jak rychli, bystrá a přesná musl být rána 01 40 nebo 50 met:rů - a neza~ meňte, že něktef! hráči už dovedli ,,napilit" míč daleko za 100 metró. ... Na íaliované miče plad nejvíce prudký úderl
CHYTANf Možní, že vis to překvap(: daleko nd pálkovánJ je správo!: míček chytit! A ještě obtlfoějll a dUležittjll je přesná pfihnivka. OaJcko nejvíc bodó. se totiž ztrici prhě nepřesnou hrou těžší
polah'J při pfíhri\vání. Nejdf(ve tedy o cbytán.í: i když se naučh::ne chytat jednou rukou (a ve hře to často ani jinak nepó.jde), začín.6me od chyd:nJ oběma rukama . Je jen jediná osvědčená •echnika : paže jdou m1či vstříc, vhodné mu nastavlmc dlaně, a pak zpomalujfdm pohybem před míčkem ustupujeme . MJč potom měkce a jistě sedne do dlaní 1 neodrazí se. Současně pnty pravé ruky mič pevně uchopíte, levou pro jistotu ještě přiklophe, ale místo stažení míče na pna přechizf hned pravil do nápřabu a bázi ,>118 místo určeni" . protože každá desetinka vtetiny je dobd . To ovšem také předpoklácli , aby při chytáni pola:t koutkem oka hlJdal situaci 01 metich , 1by včas vl:dl:I, kam přihrát .
zbývá nic jiného, než padnout "oa zem pod nEj - a míč od sebe odsučit. Casto i cl:ch S - 6 metrů takto získaných je u!a ečný ch . Nej snadněji se chytá na mistě, v pevném posto1i. Ale takových siruad btv4 v pá.lkov1oé málo. Vl:tšinou se musi chytat v bthu, nezbývA čas pfedbl:bnout mlč a postavit se do pevného stfchu. Pak přijdou k dobru všelijak~ úchopy, usbiráni" míčku rovnou :z lcru, vělš inou jednou rukou . Je to riskaouú, ale když: se akce povede, je radost ze hry ještě vEtšl.
P IUHRAVANf Po nějaké dobl: tkoušcní dospEje.tc ke staré zn'-m~ pravdl: - přihrivka musí být přesni, rychlá, snadno zpra·
DALEK-r MlC: PIU SPODNlM CHYT ANf ObE ruce jsou u kolen, a oe;tepš{ telení je búet dál spodntm oblouk.cm. Nikdy ani není čas míč chytil 1 pak ne~
V Aqlil
J• '& rodiny ~ko ncfch brr nr!.,oput•mlJll krUi.et .
covatclná, včasni a vbodni . Naučím-li se zasahovat dl, snadněji trefím i spoNehodim-li přesně, ztráci partner čas zpracováním mlč.ku, nebo muli opustit metu, nebo nechytl vůbec. Z toho jsou pak body „zadarmo" ale pro soupeře. Nejlépe je mířit spoluhráči na prsa a když to zrovna nejde, tak raději nit,; pak si vypomůže poklekem. Vysoké miče se nejh"llře zpracovávajl I Musfm hl.zet rychle - 1 to je možné• když předem vím, kam mám mifit. Vyžaduje to tedy st,lý postřeh. Rychlost - to není jen prudké odhozeni, ale poslini snadno zpracovatelného míč.ku , bez fal!e, ůmérnou silou. A také uménf ujít si" pro mfč, nečekat na mfsté. Nejde jen o to, jak přihrát, ale také k a m.. Ve hře se totiž ukáže, že často je zbytečně hbct na prvn.I, druhou. třetí meru, ie účelnější je vri.tit mfč nadhazovači . Je nejblíže domid mety a může včasnYm podiním na chytače vyfadit riskujiclho bHce, který se bližf poslední metě - a tedy k získán.i bodu. Pro taktiku hry bránicich platf vUbec jedna úsada : vedouclm hráčem je nadhazovač \nebo chytač). Mai1 nejlepší přehled o vývoji hry na melách, a vyplad se tedy poslouchat jejich poky ny. luhráče.
A teď jcšté několik stručných k jednoilivj'm fázím hry
pokynů
• Stich: v okamiiku odpalu 1sou bránici bralo ve střehu mírně rozkročeru, viha rčla spočíva na vpřed vysu-
nuté noze, tě l o předkloněné, pokrčené paže s lokty blizko u sebe, ruce dlaněmi těsně vedle sebe, palce vzadu zktfžcnč, aby prudký mfč ruce nerozrazil. Jen vně.jšf polaň se mohou postavit pohodldji, majf přece jen vice času se na ránu připravit. StrUci met 1e jednou nohou dotjkajl mety, celým tělem oalé.haji do vn.itfniho pole, aby co nejvíce zkritili vzdálenost k mičku a aby nepřekáželi bl!cům, kteff musf mít možnost bez obav „du pat... po metách. vpřed
• D rien.i mlče: to je v pálkované jíl ustilcné. Aby míč ncsklouúval, držf se třemi vnitřním.i pncy a palec s maUčkem mlč se Sťraoy přidržuji (obr. 2).
NadhazovAni: je vlastně přihráv kou pro chytače. Už jsme si v pravidlech řekli, že míč musí proletět stanoveným „okenkém" kolem pilkafc. Na to dávají pozor rozhodči. Snahou nadhaz.ovače je hodit takový mtč , kter ý by p6Jkd zasáhl lpat.nl: nebo vO.bec ne, aby uvzal fald"' . Osuč, přímé nadhozen i ie zridn č: podaří-li se dobfe odpi lit , míč jen z.asvištf a je k nechycení. Proto nadhazovač stfidal prudšf údery s volnými padák-y, héZl mJče s falši , nechával přeběhn o ut míč pfcs dva prsty atd . Móte mič podtrhnout (v konečné fu1 hodu rychle podtrhne prsty). Držt-1i míč btbetem ruky kupředu a v konečn~ ftzi jdtč m.Jč strhne, dostane obdccnou •
rotaci. Poměrně nejlehčJ je vnčjši rotace: nadhazovač drl.f mlč ve hřbetní poloze mezi ukazovákem a prostřední kem a lim mlč podtrhuje. Pti vnitřni rotaci se míč vytáčí palcem a pohyb konči na mallčku .
e
Pfilov•n.f : dobrý odpal je začát kem dobrého útoku. Nemusí být ani tak. daleký, jako hlavně šikovně umístěný do nehlídaného prostoru.
e
Daleký odpal : p'1kař-pravák se postav f do levého vymezeného prostoru
a pálku uchop! tak, že levá ruka ji drll nadhmatem u zaobleného konce, pravá ruka drti pilku podhmatem nad levou rukou (obr. 3 ). Uvolně.oč se postaví levým bokem k nadhazovači čelem 1t domád metě, mfč bude zasahovat asi ve čtvrtině pilky, podle toho určuje také vzdilcnost poslavenf od mety. MA.
mirnč pokrčeni kolena, ale trup vzpřS mcný, p~u mi položenou na pravém rameni. Podali-li se mu z tohoto postaveni včas zasáhnout prudce letld mlč, je to dobrá rána. Do švihu se zapojuji i paíc, které vedeme lokty co nejdále od těla, aby byla veliká obvodová rychlost.
Jsou- li obrinci připraveni chytat daleký m.ič, pak je s výhodou molno použJt „ulejvky". Aby skut ečně. dopadl m.ič pobllž mety, je nutno pálku jen nastavit a nechat mlč od pá.lky odrazit do hfilté. Zdá se to až přilil snadně, ale bez nkviku to nejde. Takové zastavení m.fčku se nejlépe povede, kdyt hrtč v posledním okamžik.u podepře pravou rukou pilku, aby se míček a jistotou jen &kulil na zem. Miče se nesmi ruka dottknout, jinak by to znamenalo „chybný odpal". Chybou je, když p'1W před časně prozradf svůj úmysl; pak se chytač ptichysti ke skoku za míčem a výsledek se obráá proti útoč.lcim.
O různých da/Hch „fintdch" pdlkov a ni by Je dalo jdti dlouho h oooř t. To by olak jil pfudhlo rdmec naleho úvodu do hry, 1ejí4 vy nikajfd t1/aJtnom pro ponřth a rychlou jJou již dávno uzndt1dny. Vlfim t , 6t najdete v pdllt. otJa"' radost. A :a/ibi-1' st vdm narolik, ft j i budete cl11ft hrdt pravidelnl a pokud moJno dokonale, rddJ vdm poradJme ddl.
M1 budoucfch
objevitelů
Dnes zaha)ujeme druhý oddfl naší pflpravky - list matematickou. Kdo pošle odpovědi na všechny oth:ky - alespoň 50 % odpovědf musl být sprbnýd1 - bude uřnen do slosovinf. Blifšl podmlnky celé pl'fpravky jsou v letolnlm 1. flsle VTM. Odpověd i na kontrolnl otitky posllejte nejpo?:dějl do 7 dnó po vyjití čísla a o:ina&e je na obilce výruně heslem ,,Matematika''
'
NA POČÁTKU BYLO ČISLO Abychom byli pt„nlill , lillo p,ironn•: I, l, J, 4, ••• lyl to naprotto úkonitf cfO•ledek „onoje; lidem ul nenalilo vidlt, lev okoll H vy•kytlo 0 HNOHO·MAMUT", ale bylo potr.ba Pici, kolik jich Je: a.cla „MAMUT" nebo „MAHUTHAHUT·HAHUT". A U.k d Y neJd'-vnilill<:h doblc;h H 1bnrakd vytvUf pojem poltu pPedmitO a o•nalenl p„o nlJ ll•lovky. lylo to velmi dbno, Jl•tl mnohem dff'fe, nef dollo k ro&dflovinT luyk(tl •ro'frt•lm• nale tl'I • n&meckfm drel, an1llckjm thr„, fnncouukfm troil, latin1kfm tru, hckfm trei5, rumun•kfm trei a ta.k dile. Tohle tedr •blilo lidem hodni dlouho. PPlroseni lilla l•ou totll, Jak flkime, „uu.vl'en• „Ofi 1lldnl", col anameni, la •elteme·ll dvf pPlro:reni ll•la, do1taneme opit pPlroa:en' llllo a nic Jln6ho, Slld.nlm H ll mnolinJ pflro:renfch U•el „nedo1t:anem• ven". Rovnf.I 'fllfl ni•obenl Je mnollna pfiro:renjch lhal (kterou pro •trulnoH budeme dile snalit N) uaavfeni, Vf'foJ dak lel dil a brlo potfeba ro211Penl pojm11 lí1el. Olky ro:z voji obchodu H 1nadno Halo, le nikdo pPiJel o decko (pro jeho maJetek bylo zavedeno l11lo „nula" O) a )Inf•• dokonce Jeltl :udlulll - a uk nnikla lf1lt dporn•: -t, -2, -J, , , .
Vlem těmto llslOm ( •.. -3, -2, -1, O, 1, 2, ... ) dohromady flkíme lflla celá a Jejich souhrn tnaělme plsmenem C. Zápis a € C budeme tedy čfst „a patfi do c+• nebo „a Je prvkem mnoliny C" a z.nameni to, te a je lfslo celé. (€ je styll1ované počátečnl plsmeno slova „element" = prvek.) Bystrý čteni!' záhy odhall, pr~ došlo k rozšffenl: N totli neni uxavPeni vóčl odelltání: ro1dll dvou přlro1ených Vsel nemusf být čisto pi'iro1ené. Napřiklad 4 € N , 4 - 4 = O, ale O nenl pfironné číslo, O tf; N . Mnofina C 'f'bk Je uzavfeni I vóěl oděfúnf (a sfitinl I nibobenf) : rol:dfl dvou celých l!Csel je vidy ffslo celé. Pojdme Jdtl dil•: Jako ke Kit.inf I• obriceni operace odelTtinf, tak Je k nit:obenl obriceni oper•c• dllenl. Je C w:r•„reni y\ifl dllenl? Jednoduch6 pflklady ukilou la nikoli .
1) O€ C, 2 C C: neexistuje vlak x € C tak, aby 2) 2 e C, 3 e C:
~neexistuje
'f' C,
neexistuje vlak
2. y = l (tedy y = }
4: C).
neboli~ 4: C). ye C
Udělejme
tuje reálné
nynf poslednf rozšlfení: vlme, fe neexiskteré 1núobeno samo sebou by dalo
člslo,
-1 (aby x.x- -1). Zaveďme nový prvek i takový,
te 1.) I. I = 11 = - 1: 2.) pro ělsl;a s I plad obvyklá pravidla slftinl I násobení. Je tedy napfíklad i1 = (f- i). I = =-1: 1'=(1 .1).(LI)= t : I =(l.l).(1.i).1-1 atd.: nebo
(1 + li)+ (2 - 31) = 1 + 2 + (2 - 3) I= 3 - I (viz ob· ri1ek) nebo
(2+ 1)(3 +li)= 2.3+ 2.ll+ 31 +I. li= 6+41+31- 2 = 4 + 71 a podobně. My tedy k E pfldáme nový symbol i (tzv. lmaginirnr jednotki) a doplnfme tak, abychom dostili mnoflnu uu.vfenou vllll všem opera.dm jako E. Je tr právi mnofina všech f{sel tvaru a+ bl, kde a C E, b C E a nazývá se mnofinou všech llsel komplexních, někdy té! Gaussovou rovinou a 01niluJe se G . Pati'f tam všechna l.fsla, kter.i jsme utfm probrali.
~~ ------
O.x = 2 (tf, x =
v ukonhnim t'V•ru (11: 0,2 5) nebo jako nekonelny, ale perlodidcf desetinný domek 1
tak, aby
Prvnl pflpad je úvafný:
nikdy a nikde nenaleznete flslo, kter6 by vynisobeno nulou dalo 2 (nebo kterékoli Jin' nenulov' flslo). PrOC l Nula je definovina dm, fe pro kafdé aplatia+ 0= a. Tedy 1 b.(a + O)= b. a, pro kddé a 1 b a po vynibobenf b .a + b . o- b . a, ěili b . O ~ O pro kafd6 b (vfe u obvyklých :dkoml pro s~íúnl a násobeni.) Vynechme tedy děleni nulou fako nemofné a hledejme x aby a.x = b pro a€ C, b € C, a 'Ji. O. Ze lkolJ vlme, fa mOleme :uvftt alomky a la potom m6 nah Qloha rldy pri'fl Jedno Pelenl, a to I tehdJ, J•ou•ll a I b nikoli 4!11la cel6, •I• lil: zlomky. V nall r.fi: mnofina vtech domlul i• unvr.ni vOl:I dllenl ll1lam r6:1nfm od nuly (a Jak 'flme, I •6ll Kfdnl, odlltinl a ni1obenl). Naafvim• JI tO mnolinou tfHI r1eionilnfth a xnallm• li R. Jak •lme, lae katd• ll•lo & I\ (- kaldf &!omak) pú.t " d„ltkov•m dpl•u bud
l'roi rovinou! Podívejme H na obrb::ky; celi I pPlro:r.eni ll1la m41em• „ navlki na pflmku ja.ko korilky na 111\iru"; korilk4 Ja nekonelnl mnoho, al• J1ou melll nimi „muerr". Zato mnollna R Je hu1ti; mu.i kaldjml d'flkna U1lr -. R leU J„di n•konelnl mnoho tlHI ~ R. l'te1too vlak n•wyplnl nall pflmku docela; vejdaH mni ni J•ltl mnohem 'fldl nekonelnf polet llHI lnc:ionilnlch. Pak Je teprv• nale pffmka bu• zbytku naplnfna, (O „menllch'" a „•ltllch" n•konelnech •i po'flme „a 2. l•"
umfstlt, muslme mimo tuto pi'lmku. do roviny. A všechna ěísla l: G nim vypln l celou rovinu Je dobP• Yldlt, Jak •• 1llti1 1nadno uw ldlm•, la •oulet d'foU llHl ll G opit lell 'I G. To be Olt'atnl. •nad no primo 'fy• polltat. U nit:obenl a dflenl Je to Jen nepatmf tllll.
Ještě dvě poznámky: 1 . Kaidé ěíslo reálné je soubsně čtslem komplexnfm: lze je totlf psit ve tvaru a+ 01, a€ E. Je tedy E llitf mnofiny G. ~lkáme, te E J• podmnoflnou G a píšeme G ) E. Promyslete sl, te Je správné toto:
G)EJRJCJN
2. Chceme-li „elit rovnici x• - I, nemusfme uf za-
vádět nový prvek. Aešenlm této rovnice je totlf kom·
plexnl lfslo
~+!I I. 2
2
Taki llslo !I-~ I l'ešl danou l l
rovnici. Platí dokonce věu: Katdi rovnice (1) anx"+ an-1 xir-' + ... + a 1x+ a0 = O, kde a„, ... , a.o jsou Ubovolná komplexní člsla, m.i fešenr v G. Ue to nv. základnl v~ta alaebry). V našem pflpadě (x' = I) polofíme n = 2, a 1 = 1, a 1 = O, a 0 = -1 a vlO.x - i= O, tedy x• - I .... O, d(me, le rovnice 1. x• má felenr v G.
+
~lni
........ l>obhe. lo rovnrc.
„• -
...
1 mi ,_ni v G. Ukatto. 1 + TI 1 -!'.!1
I
'2
2
'1
VTH
2
J49
z
(Dokon,enr listl „Atom") Kromě teorie relativity a kvintod teorie, které v soudobé fyzice pfevlfdajl, nl:a1a se vytvifet dalJI novi teorie - „teorie elemendrnlch fistlc". Vyp1ývi z nejnovijlfch pot.natkli o vdlemných pfeměnách U.nic, col je ne1poxoruhodnf;1lf vlastnou bohat6 roú.len~n6 rodiny ,,elemenúrnlch Ustlc'' . Nevyvricl teorii relativity 1nl kvantovou teorii, naopak je slul:uje a pfekral:uje hranice, pro f'!it tyto teorie platily. Soudobý obru núlch fyzikilnlch t.nalostl sl mOfeme náxord p1edstavlt jako mnohapatrovou budovu. jak to výstlini ukiral v jed-
nom sv6m projevu so>1lltský aka-
demik A. N. NEsm61anov (obr. 1). Tf:to budovi ovšem ne1en pfibývi pater. roste I do Jffky, jej! základy se sd.va)I pevnijllml a spolehlivfj!lml. Z•klady této „budovy" tvoi"I klasick' ryzika, která se stile jeltě upi"es~uje,
i:ejmě:na
df.le rozlollt , to dosud pl'esně ne· z:náme. V tabulce jsou listlce rozděleny na dvi hlavni skupiny: na tn. 0 bosonyi" (napr. fotony nebo alfa e'stlce, a U.st\ce, Jejich! spin je din celým lfslem nebo je nulovj , a podi"lzujl se tudlf statistickým d· konOrn Bose·Elnstelnovým) a na tz:v. 0 fermiony 11 • kter' majl polo· vlenl spin fnapi". elektrony) a podfl· zuji se proto st1tistlce Ferml·Olra·
Modernf fytlka dokonale vyvrá ~ tlla pl'edstavy, fe dalšlm poznává· nim svět.i dospěje k stále uilfmu -' okruhu principů a nakonec najde > Jediný pojem nebo jediný princip C nebo Jedinou rovnici , z: nlcht lze X odvodit a vysvětlit celj' sv~t. Prav· dou je pravý opak. Č:lm d'le proniká ...:,, věda do nitra hmoty, dm bohatli _ a slofitljll obrn nachát:f. Nepred · •stavlteln' slofltost vztahů a forem "; se projevuje jak v kosmlckim Cl prostoru, uk ve svitě nejmenlich ... rozměrů. Modernf fyzika pfinesla )i -tasn' důkny o pravdivosti a sprh· nostl tezi dlalektlckiho materii- • llsmu . Potvrdila, fe svět Je hmotnj a fe existuje obfektlvně a nezávisle 4( na ndem vědomi, potvrdila jednot· non hmoty, Jejlf formy. al. se tdalf ~ být sebevlc vtd'-lené. napf. litka. •:1 světlo, nebo pole, mohou se měnit jedny v druh' v nekonel.ně sloil· tých pl'eměnich . Ukhala, fe všech· ~ no na svitě jsou jen rOzn' formy , ledni a těle podstaty - hmoty. '::
cově.
ZvlUtnl poz.ornost si usluhuje průměrná d"ka flvota l!ístlc. Ně · které lástlce jsou subllnl, jlnf liji jen krátkodobě. Stabilita fotonů, elektronu a protone. Je velki mohou v klidu existovat jakkoliv dlouho. Naproti tomu doba flvota neutronů vychizl prOmirn~ len na 1 S minut, mesony ml ti JI jen 2. '! miliontiny vteriny a neutrál ni mesony liji J:-OUZe S 10- 15 vtel'lny.
uplatňovántm
výpCK!tovjch metod , provádf:ných umol:lrinjml polJtall. Avšak s ni· lim pi"evratni novým se jlt p11Jlt ned' Prvnfm patrem „budovy vědy" je znalost elektronovtho obalu atomu. Umoil\ufe spolehlivf: vy· svf:tlovat obvyklé fyz1k41nl a che· mlcké vlutnostl látek, jako je mocenstvf, tvrdost, ba~. elektrické a maanetické vlastnosti af. Druhjm, ještě: nedostavě:njm patrem. je atomov6 íádro. PP.estoie jlt z. něho prakticky lerpáme ener· gll v jaderných reaktorech, vime o nim Jeltě pomlrn6 málo. Snaha po vytvojlenf ucelené kvantltatlvnl teorie atomového Jidra dosud V)'· znila naprázdno. St ti známe kvall· tu jevů, Jaderných premf:n a reakci Tretl patro budovy Je teprve v sam'm ulitku vjstavby. je to oblast elementirnlch Ustlc, kterých je dnes tnimo něco ke ltyficeti. Pfl dosutel:ně: velkých energHch se pi'emU1ujl jedny v druh,. Pfl tichto změ:nich, z nicht ně:kteri hlavnl uvidf barevni tabulka na vedlejlr straně:, se respektuji dkony relativity I kvantovi teorie, zacho· vJ.vS se „hmota" I energie, mnofstvl pohybu, hybno$l, spin I elektrické náboje . tlm v.lak element,rnl l:i.stlce (sou a jak' Je Jejich vnltrnr struktura, které z: nich jsou doopravdy neJ· elemenúrnijll uk, aby se nedaly
VTM
351
DÍLNA NA K.Uf Ttlpnf rtimlt, 11n'9jnlnf v ..vbrlu ,. Dllna na kol•nl" 0 dtkiri tll Kb •
Zull•lta pouii:e p(lvod"J, dot11d nikde
n~.-ahj"I"' prM;e; opity a P"aklady a cldch pramet16 Y)'l11luJama • Po a o r - pHtplvky, kter4i plftl nevyhovuji pod• mlnkim rubriky „Dllna fta kole"I", ale ttoJI aa uY•'-inlnl, otitlc"eme • Jin• lirtl luopltv a odmlnlma obwyklfm honoriPam • "'•pluk (naJlfpe •troJo• pit) vkn6 urulnf n„ml rouahovl pf•· krolit 20 Pidak • ,oPh::ovacl cafta vf· robku nHm( pl'esahowat SO Kb • ,fl· pojte c:•I nbom• kratby, •tall v Jadfto· d11c:h•m nilr-tku, nU mallPI• pf'llkra•ll • 'fl od„116"1 pPltplvkQ pllpllta do la.,...o roh11 obilky OJ.na.lani „Ofina na koleni,'' tvoji ad"'" 11w.irc:a I na pP11pivku • :2.idim• tt.nf.h, ktePI pili p#lmo autorám nimlt6 „Dllny na kola· rtl" o dalll podrobno•tl a ...dy, aby upomlnall pHlolltadmku naodpovW • llukoplty M newracejl
n•·
Z úmftA ..alan,#c:h ...důel vybrali •pol.tul• odbomfml poradci VTM pro dilelal uri.aku kolene„ na11 e1uifispol11pnco'nllcl 1V'cla• B e &no ...
„Dlht.7 u
t;;,,:1!~a'tií::-!=:,~:!h.o~
Zdeúk lta6ka. l i l SPSHG Pflbram - VoJtlcb Jt • p k a, ut.hel svvs Prah• - Zdena AJ b • • Sv1uopJuA Š u. t t • k. Uci SPSS J•do"1h:e, ok.r. manl.lto.
)51
VTM
NEMJLtM ZDRŽENÍM PIU OBOUVANl
POMÓCKA PRE RADIOTECHNIKOV
hlavně sportovních bot jsou otřepené tkaničky, které ale můžeme lebce opravit. V každé domácnosti se najde plíšek uzávěru od lahvového mléka, který obyčejně zahodíme. Z plišku si nastříháme plátky široké asi 4 - 5 mm a dlouhé asi 10 mm. Nastřihaný mi pllšky obaUme konce tkaniček a kleštěmi upevnlme.
Alel BJ,ha, Paskovsk• J;!:;, Hnbov' u 01travy
TAd TAK?
Pri pr.\d v radioamatérskom krú.žku kresllme schémy ro21ifných
prfstrojov. Kreslime vličšinou ro't'naké súčiastky - elektrónky, odpory apod. Prácu si ufahčime a zrýchlime tak, ie do celuloidového pravítka sl vyrefeme tvary týchto súčiastok: 1. elektrónka, l . tranzistor. 3. odpor, -4. dioda. S. zdlerky, 6, mikrofón. atd. Oub.n Kritkj' ,
O~tYianilcli
15, 9„•thl•Y„·Rola
Do „rif.lu Dllit• to bk4i t•kl mohou lla•llat •Y6 pff•pivky •fHnUI, kt•ff "a nico vtlpn4iho pfllll pH obribinl kovll a dh· - · lepe.ni I tmele"! umllfch hmot, ptjenl, ktefl H zkritka fottelnl umlJI oh,nlt ve n6 domlel dllnl. Kddf ll uvefejnlnfch ni.padli bude mimo obvykl4iho honorl.•e odmlnln knllkou z odborn6 literatury.
• Pfenechim elektronky. n.dlomuer1íl (seznan1 Wlu); bsoplty NOI\ Funk.ama~wr 1962 a Radio und Fernu1h•n 1962, l\adio SSSR. 1961, nde AR. 1 ST; ltyfrychlonnl &rarnof, motorek, motorek na btu1ku; logaritmkU tabulky, cv1febnlci nlmllny. - J, lbejaa, Pod Kol•luhy 100, Jilln. e (asopis R.adio<1macor, Krótltolalowiec. Modelar:r. sl chci vymiňovat z.a Amatirské ridfo, VTM, Hodelif t p'6teli s. ČSSR, Benedikt Kolodi.iel, Ldna S, D:r.ielko· wice. woj. K-.towickie, Polsk;i.
.rs
I
4
.,
-
těf
\- .,
ZHOTOVTE Sl MAKETU úaplln6ho sovlttk6ho nlhaclho letadla, :r.nim6ho pod oa"alenlm E- I''· Obrl.aek neJú1pllnljilho pilota tohoto •troje najdete na atrin· ce „Mikrooddechu". (har)
J• pfekvapujlcl, o kolik V'hlfln „ prodloull let modelu • 1umovfm 1vu:kem, Je-11 o~thln volnobUnou vrt\111, Vofnoblh na obr. 1 i• vhodnf pro vrtule z balty nebo tvrd6ho dreva. Kdyl natollte 1umový 1vazek, upevnit• •poJkovou Jehlu do otoln6ho hálku a vl• l• pflpraveno pro prodloulenf let.
Obrb.ek 2 uk&llUJe s.vliltl Jedno duchf volnobf.h • prul1nou. hodlcl se pro dfevln6 I pla1t1kov6 vrtule. Vlnu1t• chvilku bau pfi:r.pClaobenl difllk)' prul1n y ab)' V)'hoYovala tahu Yaieho 1umoveho ••Uku (lim Yitll "'azek, tlm ailnl1U Je ll&potf.ebl prullna) - a pak budett" obdiYoYat klou::r.ayj let modelu - ph
~
Hřtdc:I
rnotoru
kolečkách
CHATA na
POSTUP VÝROBY PIUv~su Nosnlky rimu (3) ohneme z púO
felezn,ho plechu 3 mm sllnfho.
'"o Ylech"'· kterl Ylattl\I motoroYf Yozld lo -automobil. I• urhn onto ~Jinek 1 podrobnfml V'fkre•r pr!Yl1u -za automobil. Pro totyp tito chaty na kolelktch 'fyroblll, "'lapllll a Yrzkoulall , podle nb r hu VTM l . lJ/ 1 ft O, ullloY6 karodl'I li . rotnlku Odbor"'ho ullllltl A2N, M ladi 9ole1lu pod Yedenlm 1oudruha Llbo1laYa Doudy. Pl'IYl1 brl zho t oHn Y tac.hnlck6m kroulQ a Yy1taY•n na nlkollka pfehlldktch STTM . Budil nlkf zájem mlidela I do1pllfch, Abychom pomohll tlm. ktel'I 11 chtlil tuto chatu na kolalktch Yfroblt, othkuJ•M••trvlnf popl1 'ffrobr • podrobn4 Yfkr„, 10..U.nl pPIYhu . Trto "fkr„, dm Jlttl pomohou daleko " " nel Jak6kollY ..,hodlouh6 poYld"'I.
„.„
SouU.t
' .,
no1n11t Y)'atuh1boln1ea r,11\Hdalk)'
'
7
I
9 10
"
12 1l
„
"
"
17
11
"
20 21 22 lJ
„
"
2' 27 li 29 30
" " " "
32
H
36 J7 li
Ytnul'l1Hdatk1 vedel'!I r'rn1tf1Kh1
,„
vedenfl\Útnku
drUkdumlla drlikYldlica
oul 11l10 OCii 11170
tlum~
~~id~~:.,. "'bo1kol1 toli1ko lolo1ko ochr•nn# kryt pruhcivb podlolb k.olo0pln6 PO dlaha p0dblh pr1COYnfd11ka l1(1eda.6:y POHrlftKI lilo d11lfb JPOionclllh•lt1lk 1pod1"1IU1ttJut111 yrchnl"1ttlunu od I rb
„ „ „ „ „„„
so
"
Sl Sl
„
354
Yfnuhapodl1h1
la.tpocfl•hy l1t1ed1lk1 1potova.dld1edalky Yl\1t1nlla.t11osn:el'llm drbdloza.dnf
VTM
Hototechl'!a. d1t11ll'lf
pl.ch1.15(1,5) plach 0.8 pl1ch o,a dub 48x lOx 1994 plech 0,1 plech 0,8 pl1ch 0,1 hllnlk.plcch L. l0X2x150 1klll'lfla.minb 1keln91•mi"'' dub lOK15XlOOO dub JOx 15x 1170 dub-1111 „Ox 5())( 860 dub - 40>< 20x 1100 dub-40X20xtt05 dub- 4())( 20)( 280 dub40X 20x 1 tSO 60x 20X.10SO hlinlk
~koda Ocuvm
plech 1 '"'" ocel fJ 6 popruh 60-80 (15m) lahhlod, plhno l,20m konopn,llno fl 10-2,lOm
Y~kr.1
Hototachn'~ Hotot.c:hn• d1u1lnlYjkru
•kútrť:1hta
hllnlk
potahlCllb
det.Yfkr•;'.druhf k1,11 r.hot. y obric. pohl1du
pf-edl'lfdum~YOJ.U
OC'll 11J70 lkoda Octa\'~· ko-daOctav11
ytuuha okral1 lotka
-
dei , 11fkru-<4 kul)' r.ho co•1t Yobr•c poh!Mu
oc•l 11600
podptf'I zadnl1kupino•t1vltlo od~•••kla
Yjkr"•rfi~'•1fachy ·'Uta11•
Ottnia ocele IOx lx 200 ocel 11600 ocel 11l70 6201 fl)C ll)( 1 o 6105 25>c Slx 1S oul 11370 ocal tU70 ocel 11170
drladlophdnl
1Ylt1lnalhl0Yftabulk1 tabulka.liti• h&l•li. Ytpl•tlOlb
Poznimka podle Mollloul ltoup1t hotov;; nlkollk druM dau.1tnl Yjltr„ YYkr„ - r'm pod•oůu
..
''"' n'UtYku„da.~k1 yfpll\ 111.tn•Yldlica
...
Ku16
pt.c:h )'""' U profil 40 ( l5'c1100 25 W1fl0 U profil 21 ( 25 X J L.proftl 25 '1t 25x] ( 250 15 2S l C J ( 1fH L.proftl 25 15)( ])(700 uubka • llx 2, sx 225 trubkt llll )0)(2 pl1Kh lmm oul l!I 17x40 L. profit JSX 35)( 4 ple
.. 1-''•'• 41 42
Mater„l•ro~
oc•l 11600
Mototklll'I•;
~
IO 2 2 1
„
3
lev,-pr•11A pl'1dnf.adnl
•Hku uprnlt 'fidl•
pi•~
10
•
dia luu M - catkoYA llpn.n Yl\it,nf drbdlo dveH \'OtU 0ctaYil Upn.1111\j YllfjJI k.lib dYePI \'OJ.U Octo1a. dle1att1Y}' Mototechna HototKhna 11otot«hna norm1hr.ovtil'li YaUkott Domkl dllll•
Ohnuti nosnlky na1eleme na potfebnf d.iky, kte.' pak 1vaffme s oji (2). O J je vyrobena podobným z:p1hobem a jejl pfesnf roz:miry i tvar Jsou nakresleny na výkresu soulútf. SteJni z:hotovfme dva rimy sedaček ( .f, 5, 6, 7), ustavíme Je na rám podvoz:ku a po svrtánf spojlme rám I sedačky šrouby M 1 O, Na konec oje pfivaflme zivěs (t) , který sl sami zhotovfme, nt:bo jefti 16pe, kouplme v Mototechni. Uchyceni vlečných vldllc provedeme podle výkresO (tl, t•, 15, 16, 17, 18) a namontujeme koupeni kola ze skútru Čezeta. jednotllvf soul.útl mechaniky kol a celá sestava jednoho kola jsou na výkresech 19, 1 0, 21, 12, 21, 14, 25, 16. Výkres soueást.í vl~ných vidlic (13 a 14) bude otild:n v pffltlm l.fsle VTM . Nynl vyrobíme celou podlahu (17) . podběhy kol (28), ponnnlco (31). plednl a udnl čelo (32) s dvtfk y (ll) , a pfll roubuJeme 1pojovacl ůhelnlky (34). K rtmu sedaiek pflfroubujem• lat6 t: tvrd~ho dfeva (JO) , kter' nám poslouff jako sedačky. Mezl nf , u pfednlho čela, upravfme pracovnl desku (19). Do čel hotov6ho pod· vozku zasuneme rim stfechy, který je vú.jemně do sebe sestaven z dllO (8, 9, 1 O). Do rámu atfechy nuuneme nistavky (t1, 12). Niatavky znamen i tě rod/ff sedačky na IOfka. Dam dvě lůlka /sou zivEsni a jsou zhotovena podle výkresO (51, 52, 53, 54). Kresbu llvisného IOfka otiskneme v p111tlm čfsle časopisu . Rozměry vJech IQfek jsou pflzpOsobeny rozminlm nafukovaclch matrad. Ptrdavnt lůtka nvělujeme do pfflných výztuh, kter6 majl v kafdém kraji vyvrtan6 dva otvory. Výnuhy vyrobíme u sllnijlf trubky proto, aby se častým poullvinlm nezbortily. Nerovnosti hotov•ho podvoz.ku vykytujeme, pfebrouslme a celý podvozek nasti"lkime nltrobarvou. Nabarvený podvozek opatl'lme potfebnýml svltllnaml (47, 41, 49). vnltfnfm osvltlenfm (pfenosni autosvíti lna) a poznávad irselnou tabulkou (5 0) - pfes ni podle dopravnlth pl'edplsO. Krytina stl'echy je vyrobena z celtoviny a je pflpnuta k podvozku . P11 tibofenf je celý podvozek podepi"en v kdd'm rohu a u ú.visu podpiraml (46) . V prfltlm l'fsle VTM sl jelti vysvětlíme postup výroby lamlnátov•ho krycfho llunu
NÁMfl PRO KROUŽKY STTM • NÁMfl PRO KROU:tKY STTM • NÁMi!T PRO KROUŽKY STTM
NÁMfl PRO KROU2:KY STTM • NÁMi!T PRO KROU:tKY STTM • NÁM~T PRO KROU2:KY STTM YTH
J55
NÁM~TPRO KROUŽKY STTM • NÁM~T PRO KROUŽKY STTM • NÁM~TPRO KROUŽKY STTM •
:i ~ IJ ~~__.____~--;lij
_J
I
lJ
~ 19
r}H
63
® i•As·
„„~
NÁMh PRO KROUŽKY STTM • NÁM~T PRO KROUŽKY STTM • NÁMh PRO KROUŽKY STTM
356
VTH
MERENf Pfl olejů
Vysvětlfme si vjznam jednotlivych symbolO: Viskozita - fejl rozměr
je N .1/m '. Jednotkou viskozity je 1 poise; platl, fe 1 O po1se = 1 N . 1/m '. V llteratufe se nikdy setki· víme se starší u..-. praktickou jed· notkou ke• .1/m• = 98,07 poise. Symbol k1• Je sila, která uděll hmoti vitlcl 1 k& zemské i.rychleni, t1 . 9, 81 m /s'. V soustavě Sl je jed· notkou sily jede n Newton (N) Newton je uková sila, která uděl! hmotě váflcl 1 kg -z11chleni 1 m/s'.
pouliti rOzných maudel, a kapalin nú hlavně uffmi
Jejich vlskot.lta - vazkost. Lz.e sl
Ji
pfedstavlt Jako soul:inltel vnltfniho tfenl v kapallni. Mifenf viskozity mOfeme provtdk nikolika zpOsoby. Jednou z metod, kteri je velmi nborno\ a pHtom se d' jednoduchými prostfedky Improvizovat, Je metoda Stokesova. Princip spol:fvi v mifenl rychlosti pohybu kulll:ky kapalinou, Jejlf viskozitu chceme mirlt. Pfl mU'"enf je dOlefité, aby pohyb padaJfcl kulll!ky byl pohybem rovnoměr ným. Je proto tfeba, aby kullčka po cel6 d rize, na :a.látku i na konci dr4.hy měla rychlost stejnou a ne-
Mezl technickou jednotkou sily
ks•
a Newtonem plad: k&•= 9,81 N a - zemské uychleni - 9,81 m j•'; fJ - hustota skleněne kuli~ky - jednotka k1/m 3 ; (?k - hustota kapaliny - jednotka ka/m 3 ; r - polomir kuli~ky dosazujeme v m ; c - rychlost pohybu
~ dosu.ujeme
v
m/11
měnnou .
Co budeme k mlr:en( viskozity potPebovat? K mUenl se výborni hadi skleněný kalibrovaný válec o obsaihu 1 litr (skleněný proto, abychom viděli kullfku, a kalibrovaný - opatfeny značkami - proto, abychom mohli snadno odefltat v1do\lenostl). Nebudeme-li mft vilec kalibrovaný, pomOfeme sluk, fez písku lepenky lirok4i asi 1 O mm slepíme dva kroufky, kter6 mtlfeme t&ně posunovat po vilcl, a jejich vzdálenost měfit paplrovým mUftkem. Dallf dOlefltou pomOckou jsou stopky na mlrenl doby, u jakou kulll!ka problhne met.I dvima kroufky. Sklenln6 kuličky o m asi S mm nebude obtffn4i opatflt. K tomu, abychom mohll dobfe vkládat kuličku pod hladinu mUené kapaliny, sl opatfime !dd pinzetu. Tyto jednoduché pomOcky postačí pro mě1enl viskozity uvedenou metodou. jak budeme mlPen( prod.df:t? Skleněný kalibrovanj válec naplnlme kapalinou, které chceme mUlt Jejl viskozitu. Pak zvolíme určitou vzdálenost mezi dvěma ryskami (paplrovými kroutky), napf. 100mmuspodnlho okral• nidoby. Skleněnou kulltku vezmeme pinzetou a ponoffme li pod hladinu. Do levé ruky si pflpravlme stopky. Kulilku v kapalině opatrně pustlme tak, abychom JI nepfivedll do rotac:e ; kulička se nesml otilet. jakmile kulička prochází horní ryskou (kroufkem), stiskneme stopky, a kdy! doj~e k rysce druhé, stopky stiskem ustavíme. Tak jsme zmUili bs . za laký kulička prošla drihu 100 mm. Rychlost. Jakou ~• kulička pohybovala v kapalině, vypočítáme podle vzorce:
.
c- t
rychlost - c (m/s): lu - t (•) : drih• - s (m) Zmifené hodnoty budeme dosazovat do v1orce v soustavě Sl (dflve MKSA), to znameni W ve vtefinich, drthu v metrech - rychlost pak vyjde y metrech za vteflnu. Rychlost, kterou jsme vypol:ltall z: hodnot právi naměfených, sl oznaelme c 1• Nyni posuneme kroufky do jiné polohy (zvolfme jiné rysky), nahoru nebo dolO, ale tak, aby vxdilenost byla stejná jako v pfedchozím pflpadf:. Znovu provedeme steJn' mUenl bsu pohybu kuličky mezi dvěma značkami a stejně vypočitime rychlost, kterou označfme c,. jsou-li rychlosti c 1 a c,. souhlasné, je všechno v pol'idku; kulička se pohybovala rovnomirnjm pohybem. Nenf-11 tomu tak, nezbývá nic Jln,ho nef mifenl opakovat v jln6 poloze, v kterf tato podmlnka bude splněna. Viskozitu nynl mOf:eme vypoč ftat podle empirického norce (zilltEnfho a ověfenfho pokusy), který xnt ukto:
VISKOZITY Z cohoho pfehledu je zfejmé, te známe rychlost ku· ličky. Její príimir d = 2 r snadno zmUíme posuvnjm mUltkem nebo mikrometrem . Známe také nmské zrychlenf I· Nynf lil potfebujeme jen zjistit hustotu kapaliny a skleněné kuličky.
Mifenl hustoty zjednodu še ně provedeme takto; Zvi!lmo prhdný kallbrovanj válec, pak jej naplnlme jednlm litrem mHené kapallny a znovu zválíme. Rozdll zde vlastni ud:lvi hustotu"vyjidfenou v ka/dm• (1 litr 1 dm' ). V nalem pflpadi poufívime soustavy Sl, muslme tedy hustotu vyjádfit v kg/m 1 • Protoie plati 1 m ' = 1000 dm 1 , nísobime změněnou hodnotu 0,001 (dilime 1000). U skleněné kuličky provedeme měf'en l obdobni: kuličku 1vítlme pokud mofno co nejpfesnf:1I. Objem vypočteme podle znimého vzorce pro objem koule:
v - ~ l'tr Hmotu kuličky dělíme vypoěteným objemem a známe Jejl hustotu (!,1). Je dúlellt' opět ji pl'ev6st do soustavy Sl. Nexapom eňtef 11• - 0,001ka•;1 m•1000dm1; 1dm1 = 1000cm1 • Vjpočty a mifenl uvedené v poslednlch dvou odstavdch jsou jen pflbllfné - pro bělnou potfebu však postač!.
IN!. J. KOZÁK - IN!:.
J. KOOES
PERPETUUM
MOORE
v~
• v aonecne ~ 'V'fnale:zeno
OLrat'!
• Dod.hnout reml• pro bfliho v ~av•nl bllf1 Khl, p<6, lernf : Ka6, phS, H &dJ. n•moltiým, nebol bllf i• v do11h1.1 &t11,ho krile, 1a.1lmco l•rl'lf ,tlec jit blltmu králi ut1lld • hrolf na poli ht prominou v• vlthnou dim1.1. Bllt tomuto n1bup.il mate lelit i•dinl r•mknftn mantvr6m, nuvanfm po f•ho objeviteli, slnntm hchi1tovi Rttim. (Ihm)
o
pfj.c
E
K
:ZAMYŠLEN(
4. KlilfOVKA DRUH~HO SOUTitfNIHO KOLA ABCDEFGHIJKL.M
......
'1 11 w I • 'I
~-
,_
„
l'llkl; nbtrahy na nfr; othka na mltto. 1. Zkr11. 111 • ~dobnl: druh •l•kuocl)· : nim. phdlolka, - J. Lok: tnuf. jmtno; lepidlo. - k, Rol. dobe; nou: h~hkl onrov. - L Ot'Vlru: Jk.t-at'ia arabtkt republl1t1; kina {obr.). - H , T„tl U..t t.l•nky. (•k\it)
PERPETUUM MOBILE
~
•-.onec:ne vv ,,..,,..alezeno
OLraf!._ _ _ _~
• PPekonal na letadla E·tU (vla nr. JS3) l'tltoV# rekord - vflkY l.l 670 m v hotl zot1dlnlm lnu. Jek se ltt•c ni obriů.u lm1nuj1l (vh)
slovan~
20 let od úmrú geniálního L etosskéhouplynulo vynálezce - Nikoly Tesly. Jeho jméno je spojeno s obrovským statislcú nerozlučné
počtem
výrobků
našeho slaboproudého průmyslu, který po nazval jménem Tesla celý komplex vých rivodU. Jméno Tesla putuic na clcktronkich, adiop~j.fmačlcb 1 televizorech a daJšfch přistrojlch do. celého světa a přil\.omJná, že Tesla byl svými ob1cvy vysoko nad obvykle přeceňovaným Marconim a Edisonem. znárodněni
Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 ve vesnici Smiljanu u Gospičc v Charvátsku. Po reálce studoval na rozličných vysokých školách v lctn.im semestru roku 1880 studoval matematiku a fyziku na un.ivcrsitč v Praze. Věnoval se zejména přednáškám a cvičcnlm z experimentální fyziky pod vedením docenta Domallpa. Na pobyt v Praze Nikola Tesla často vzpomínal. Byl zde populárni nejen 1ako fyzikJ ale i jako vynikajici hráč kulečníku. O rok později odchází Tesla již jako inženýr do Budapešti k telefonní a telegrafické společnosti. Roku 1882 pfcšel do Edisonovy filiálky v Paříži. Ale měl pro tuto společnost přHiš revoluční myšlenky. Edison i všechny jeho společnosti byly v zajetf kultu stejnosměrného proudu. Revolučnost Teslových myšlenek a vynálezů je právě v tom, že velmi brzy pochopil nevýhody stejnosměrného proudu (který se nedal podle potfeby přeměnit na v~~dná napětí, takže vznikaly velké ztráty zejména pn dálkovém přenosu) . Tehdy se stavěly jen malé lokální elektrárničky ve městecbJ u velkých závodů apod. Tesla se již v Praze a zejména pak v Budapešti zabýval studiem vfcefázového stlidavého pr~udu, a zejména točivým magnetickým polem. Ed1sonova společnost neměla o tyto práce zájem. Vž?yť právě Edison byl tvrdošíjným propagátorem ste1nosměrného proudu (i když si Tesly neobyčejně vážil pro jeho pili a nad:lni). Roku 1887 založil Tesla vlastni podnik, kterému sice dal do vínku své geniálnf výnálezyJ ale žAdné penize. Konečně ale mohl pracovat podle svého, mohl konstruovat své indukční třlfázové motory a roku 1888 vystoupil před vědeckou a technickou veřejnost se svými osmi vynálezy, které samy o sobě by mu přinesly nesmr-
house přes milión dolarů. Tesla se však neoddal spokojenému životu amerického boháče . Za získané peníze postavil r. 1889 skvělé fyzikální laboratoře a zabýval se stále vyššími a vyHimi frekvencemi střidavého proudu> až se specializoval na vysokofrekvenční proudy. Z té doby pochází dodnes známt a použlvaný „Teslův transformátor", kterým lze z.fskat pomoci vysokofrekvenčnich oscilaci při jiskrovém výboji velmi vysoká nap~ti. Takto získané vysokofrekvenčni proudy (Teslovy proudy) dovolovaly provAdět efektní fyzikální pokusy. Tesla však myslel na praktické využid tl:chto objevů. V okolí Teslova transformátoru svitily vyčerpané trubice se zatavenými elektrodami; to jej přivedlo na my!!lenku uskutečnit pomoci těchto proudň. bezdrátový přenos elektrické energie na dálku. Měl na mysli v podstatě radiotelegrafii i bezdrátový přenos v energetice. Tesla zkonstruoval první vysJlacf a při jimaci stanici, objevil i nutnost vyladěni všech obvodů , znal tedy v podstatě všechny principy radiotelegrafieJ které znovu „objevil Marconi. Tesla se ovšem domnival, že k překonáni velkých vzdálenosti musí pracovat s napětím kolem 20 miliónů voltů. Jeho pokusné stanice sice měly úspěch, byly však tak nákladné, že v nich utratil posledni peníze a nakonec musel roku 1901 pokusy přerušit. Z jeho myšlenek a objevů se zrocl!la radiotelegrafie; ale Tesla v tomto směru nepodnikl nic, aby si vybojoval vědecké uznáni. Marconi a dalš! využili všech Teslových objevů a zkušeností, při čemž přešli jen na niž§! napětí a dosáhli týchž úspěchů jako Tesla. Je pochopitelné, že ve svých pracich z prestižních důvodů na Teslu zapom.inali. To se projevilo i v učebnicJch fyziky a elektrotechniky na celém svEtě, nás nevyjimaje. Přes své chatrné zdrav! dožil se Tesla velmi vysokého věku. Ve svých osmdedti letech byl jmenové.n čestným doktorem technických v~d na pražské a brněnské technice a na fadě dalšich vysokých škol. Tesla se nikdy nestaral o finanční využiti svých vynálezů. A tak přesto, že svou prací předčil Marconiho i Edisona) zemfel jako chudý člověk a jeho jméno málem upadlo v zapomenuti. Rozvod elektrické energie a rozšlřeni radiotechniky na celém světě je však největším pomníkem Teslovy práce. RNDr. JOSEF KUBA 0
tclnost (i když Tesla přihlásil za svého života přes sto patentů). Jeho patenty se týkaly těchto hlavních objevů: 1. Točivé magnetické pole. 2. Soustava střídavých vícefázových proudů. 3. Asynchronní motor. 4. Rozvod elektrické energie. Kd.tce po ohlálenJ těchto vynáJezú obrátila se americká firma Westinghouse na Teslu, koupila všechny jeho patenty a pověřila ho postavenim elektrárny u Niagarských vodopádů. Při stavbě této velké elektrárny se Teslovy vynálezy tak znamenitě osvědčily) že prakticky od té doby se na celém světě změnil rozvod elektriclc.é energie zcela podle Tesl~ výcb názoró a užlvá se dodnes. Světový úspěch měl pro Teslu i velký finančn.I význam. Jen za patenty dostal od fi_rmy Westing-
Obr. A. 7.ákladni Tesl6v pateat - elekt:romapietlcký motor. V 1t9t1111tu I• oakrea11111 motor • dvoulhoytm 1otlvfm polem • ••eri•or. a albol " ttffůd pnnady pffrid6U :u ~tyl' •W-dcb kro1dk6. Rotor I• tvoha deskou. v Jdi l.ou oba U.le •důauty. Poadlli dlftl T-1• t.W ro1or6 o pr6feza plni kndaice (H obl'Úku fffCboffd). Obr. B.. V Teslovi labontotl mni vybilell l•ho tnn.fonn6tor6 •• Y)'btl•IY w:a ohhalujiclbo pnůota a6•ollbmetrod bleůJ.
