O MILi ČTENI.Al, O jak Jll l m uv dll v pfedchhejlclch i!ltl.c:h, rodlpill

O O

MILi ČTENI.Al, jak Jll l•m• uv•dll v pfedchhejlclch i!ltl.c:h, rodlPill

m ,'u'::u "~~~:~C:~'~!~~=~ 1

O -b

~~~:::1t:.~~;fi ~~:~~7,:~':.

amad:Pi, ktal'l te dilutnl nlktmr•ho úje1d"' do 1pPitalanfc:h :H rni, pol'idaných c„toynlm odbor•m ÚV ČSM , Vftime t6l 1nfmky, kt.ar4 zachycuji pobyt mladfch :u.• hnnli!nlch nivftlvnlk6 v nall republice, Pro autory najz:dal'il•iilch ůblrG, kter• koncem roki.t v7hodnotl komha odbornlk6, pl'iprawlli J•m• tyto odmlny: 1. CENA - 14DENNl ZÁJEZD MOSKVA-KAVKAZ; l. Cl!NA -

~~~:;:~~fiEl:N~~:E~T~1;-:Ai:J~~;4~E~EN,AZÁJ:~~No':J

BUDAPEŠTI. Upo:m:orftujama &entfa, le vlechrty :z„lan' 1nhnky (tedy I ty, kter4i neJ1ou uvefeJnlny). budou na úvlr1outlla ohodnoceny1vliltnl komisi odbornfktli. Z najlepilch pracf bude u1pofidina vfttaYka. Autol'i vyttav•nfch 1nlmkO budou odmlnlnl vlcnfml unaml. Židim• vb, ab71t• do 1outll• po1llall obrhk)' n• m•nll ftd tx 1<4 c:m. Sv• pric.• po•ll•ft• na adrHu: Radakc:• VTM, Praha•N-.i1I•, Na Kvltnlc:l 7. Kaldf 1nlm•k a:r.nalt• kri.tkfm popilam :r.abrallanMto objakt-.i a dli• ; pfipllt• I t•c:hnlck• fotoúdaje (apal'it, la1, clona a cltllvo1t filmu , pflpadnl tfl laborat.ornl Informace).

CočEKA čLOV~KA za krokem blili k uhiJonl dilko-

dráhu kolem Mislce. Oddll s pa·

vých kosmických letů. Planety %Vou k pP•mýllenl. Kteri. bude prvnl, na níf stane noha efo. vEkat Nepochybn6 toto prvenstvf

sa1'ry a se ú.sobaml se oddill od rakety, kteri. se vritl zpttky na Zemi; oddfl pPlstane na letlltl na Misíci, jeho! povrch byl xpevn•n

stoup[ ocelovým prOlu:em do auto· matlcky rlxeného vozidla, kter' I• doprav! af do po.::h:emntho sldllltl. Toto sidllšd: mi fa.du kulovitých prostor, navzájem oddilených tunely, v nich! jsou nmontov!na bez· pel.nostnf vrita, k.terá se unvfou automaticky. jakmile nbledkem "'· ruu meteoritu nebo z jiných pfll.ln dojde k odl.erpinl vzduchu. Z tohoto dOvodu I• podxemnf sldlllti rozdilono no viti! počet (20 af 30) mlstnostl o prOmiru asi 30 mHr6. Jak se postav I tyto mlnnostl l Podle plinu takto; Ze Zemi se na Misie dopra.vl raketou batik, vellký asi Jako osobnr auto. Uloff 1e do vyhloubeného mfsfi!nfho kráteru.

pflpad no virn6mu druhu nall Zemi

pin ovou hmotou. CestuJfcl pfe·

Noloukne se plynem a Jo z niho ••·

VE VESMÍRU? Stile vlc a vfc upouú.vi nale

~I

hvhdni obloha. Kosmonauti se vxnile)f nad našimi hlavami. l.lovik se chysti k prvnlmu skoku k neJbllfllm plantetím, lidstvo se krok

- MEslcl. jente, jak vtme, lid4: ne· mohou fit na mbffnlm povrchu bez slufandrQ, Byl proto v USA vypracov'n plin osldlovinl M&lce. Raketa se dostane na obilnou

Z OBSAHU CfSLA 181 100 oill16a6 •t11p66 tepla • s •• ~af u HluboM • 1• ve vHmlru llvotl Uffm• Hod pflrody Pol•kf .... perlmcnt Raketod motory Novi ttam\1•1• Kdo to byl J. Oentnerl Jak •I vyroblme modeJ'1akf tuael • TematJcU 6.koly pro tleplovatala a V)'n4Juce DaW SGUlitnl kfflovka

e

e

e

e

e

e

e

H3 HOMEPA ' ' '

p;aa!'ll'l'e.lta

R. TteCTaept

e

Ho .... Tpaa.•a•

e

kTo Hao•

AUi DBM INBALT DER NR. 181 Jlllllttha Hltu. Zliltamm.attefran Ul mu.boU. • Olbt • lm WaltnWlll Labnt W1r 1em.an von dar Natut

e

e

Polahchet Experiment Ralr.ataunototea Stnuenbalmwa1•a Wer war J. Ga.rfUlul

e

e

Neue

PROM TH8 CONTENTS OF No. 181

e

e

DrndlWI tampantu.ra M„tJq la lnuboU b 1t Ilf•~ th• wůvarHl We l•ar• of th• fl9l1lne PoU•h e:xperloient • Rocket eqla.•• N•w tram·c•n

e

Who -..

e

HO NmlDOua rp-.iQ'coa Telili• Coaeu.ia-• aao•epo• y rOpoA9 rn,.eo„ • Mw f'•MC. )' ap•poAM • P••llTW

• a

e

J.

Oentaerl

e

e

V PAl9TfM čÍSU! NAJDE111o kd• bat"OV. poHtah f'1Ch101t1 • IH( • Atomod motory Rud4 •J'dc• Am•rlb Bar.•-' dnu.traa• alr.aauJ• JM>•t\IJJ vtrobJ netlr..o4ibo textilu Jtun apo,... tovnJho ..,.wtnvt Mlkrooddach

,„,

e

e

e

e

VTH

54J

~

llki dvoustfnni duti koule. Za krit~ou chvlll hmota koule ztuhne, meziprostor se vyplnl měslfol zeminou a vznikne sllni ochranni vrstva proti vesmfrnému rii'enf I proti velikému kolfsinf teploty.

st'1e pi'lbývat vody. Nakonec vzniknou v bllzkostl sldlllt ro:a!h" vodnf plochy, kter' budou vyulity k zaléván! rostlin v hydroponických nhradich a (dokonce!) I k chovu ryb. Vellkou úlohu budou mlt na

vldtl. Ale tak' problimC. Tleba Jak to zaJCfdlt, aby rakety pi'tstivaly na urťeném mfstě. Jedna z prvních výprav k Mhlcl mi vyhledat vhodné mlsto k ulolenf sldliltě a um lstlt tam fldici rádiový vysflač, který bude v pn.vldelných Intervalech vysflat slgni.Jy, které pi'lvola)I kaldou dalšf raketu, jef bude na signily „nacvičena".

Hlavnlm cflem všech pokusil o dobyti Měsfce bude dosalenl samostatnosti v úsobovánf měsičnf kolonie. Vědci jsou pi'esvMčenl o tom, le během 6-7 let bude mofno nejen dopravit člověka na Měsfc, ale dosáhnout takových znalost( a prostledkQ, aby mlčld souputnlk byl v krátk• době proměněn v ullteln,ho, znimého a často navltE.vovan6ho souseda .. Aby se proměnil v odra:z:o"Y'ý mOstek k dallfm výbojllm do Vesmlru. Kaml K našim nejblllšfm „sousednlm 11 planetám, Marsu a Venull. Pak ul :rbývi jen vyi'fxnout otvory pro chodby a vybaveni vnlti'ntm z:ai'izenlm, které bude~ podobné hmoty jako obalová koule. ~da takových prostor vytvoi'r měslčnf sfdlllti. Nedaleko odtud bude irfxena tovirna novodobých pohonných Jitek% mE.sfčnfch surovin. Proud pro pece budou dodávat slunečnf a atomo\16 elektrárny, vybudované na mkíčnfm povrchu. Tak' kyslfk, voda a potraviny budou vyribE.ny na Měskl. Doprava xe Země byla by fantasticky drahá: p1edstavme sl, le doprava Jednoho kg potravin na Mhfc by spoti'ebovalaasl 1000 kg pohonných litek. Proto tedy maJI být kysllk a voda vyriběny z mětlčnfch hornin a vlechny dOlellt' potraviny maJI být produkovány na měs[čnfch farmi\ch. Vidtl u! dnes pfedpoklidajf, !e pi'I této výrobě bude na Měslcl neu-

Měsfcl l'asy. Budou vydýchávat spotfebovaný v:z:duch ze sídlil( a dávat ,kysllk, současně budou také sloulit Jako potrava pro lldl I zvll'ata. Jeltl mnoho plánO majf američtl

Neddvno jsem hovo1il s poltfrn(ky· S tEml mufl v modrém, kte11 v z/ml v létE, za parného dne, v bou11, I za JOO mrazu musejl okamf.ltl vyjet, jakmile se rozsv/t/ poplafné lervené svltlo. Musejl jet zochraifovat lidské fivoty i lidmi vytvo1ené hodnoty. ~lm déle jsme hovo1ill, t(m vfce se ml v mysl/ vybavoval vj}ev ze zndmé Kipllngovy Knihy dlungll. VzpomnEI Jsem sl na Mauitlho, kter9 pfines/ do proleta rudý kvlt - oheif. Ce/d dfungle pak poznalo, fe je lidské m/ddE, fe Je llovlk. Protole jedinE llovlk. mOfe vlddnout ohnEm. Také dnefnf llovlk vlddne ohnlm, podmanil si ho, aby mu sloulU jole.o teplo,

544

VTH

Co však čeká prvnl kosmonauty pfi pi'lstán l na nichl Měslc nemi pro mis dnes téměi' lidné tajemstvf. Poslednf z nich, odvricenl polovina Měslce, bylo uf

energie, Jako pohonnd sl/o, Jenfe losto se stdvd, fe Jej svou nedbalosti I lajddctvlm nechd vlddnout. Pak rud'/ lcvlt Jen nlll. P1edstavte sl t1ebo, fe by nlkdo po 30 dnlJ shromaldoval rOzné p1edmlty dennl pot1eby. Al by mll obrovskou hromadu, kterd by p1edstovovolo vlci v hodnotl 3 mili6n0 korun - zapd/il by JI. Aeknete, llré bldznovsivf. A pi'ece ... Skutelnost ukazuje, fe Jen v letofnlm kvltnu vypuklo v zemld~lskfch objektech 107 pofdrO, Je)lchf plameny pohltily domy, stodoly, stdje, rOznd zo1fzenl. Vlechno p1esnl za 3 mlll6ny korun/ Ale podlvejme se na celou vk Jefti z jiné strdnky. Od zem&lllcO chceme, aby ndm produkovali stóle vice mosa, mléko, mdslo, vajec I obil/. Nlkde se skutelnl snof/ zvyfujl výrobu, zkoufe)I nejnovijf/ zpOsoby prdce, aby m~ll co neJlepff výsledky. A pok p1i)de najednou okamflk, kdy

čl

uU odhaleno. Zato naše dalšl clle jsou dosud obklopeny velikým ta· jemstvlm. Sovitský astrofyzik I. S. Šklovský napffklad tvrdf. fe oba Marsovy mislc.e, Fobos I Oelmos, jsou umi" druflc.e, duti tilesa, pnvdipodobnl vesmlrn' stanice, vyt.vol'ené lntellgentnlml tvory. je to smi" tvrzeni, a pfesto mnozí vide.I s nim souhlasf, kupl'. znimf moskevitl profesol'I StanJukovlč a Glnsbur1 (viz VTM 1961 !ls. 1 O. str. JS3). Co jsou Fobos a Oelmosf Jsou to nejmenJI mlske c.e" slunečnl soustavy a pohybuji se v mlmoi'idni ma16 vzd:Uenostl (asi 9000 respektive 2l 000 km) v t6mif kruhových drahich kolem matefsk6 planety. jlni hypot6n se pokoulí vysvit·

llt podlvn6 sviteln6 Dblesky na Marsu, kter' byly uf vlckrit pozo. roviny. U.blesky majl dobu trvinf 1 charakter Jaderných výbuc.hO a z toho se di usuzovat, fe na Marsu liji mysllcf tvorov6 s kulturou podobnou Jako na Zemi. Mars Je nepochybni neJpodobnillf naši Zemi. Je slc.e menši, Jeho rotace vlak t'mU' 1ouhluf s naši; den na Marsu je fen o hodinu de!H, rok tam trv' 687 marsovských dnt. Nipadn6 Jsou !eplfky na pólech. T"Voff Je pravdipodobni tenounki, nfkollkacentlmetrovi vrstva sněhu

jinovatky, kteri s pflchodem fara ronivi rychlosti asi 1 lO kilometrO za den. Na severnl polokouli jsou ni· padn' červenohnid' plochy, zvan6 poultnf oblasti . Mezl nimi leU oblasti, zbarvené v zlmi hnidi, v léti iedozelenl. Americký astro. nom Kulper zjistil, fe spektrum těchto oblasti souhlas! se spektrem pozemských mechll a l'u. Oalšlm dOkazem o tom, fe zelen' oblastl jsou skutečnl vegeta~nt plochy, jsou boufe v pouitnfch oblastech, kter' pflkrývajl sousednt zelen6 oblastl lervenohnldým prachem. Po lise se opit vynol'I zeleni barva, pravdi· podobni regeneraci rostlin.

kter6 obklopuJI nůe nejbllUI sousedy a pravdipodobni dle prvnlc.h výbofO llovika do Vesmiru. Vitllna z nich bude jisti bny rozfelena. Sovluk' I amerlck6 vesmfrn' sondy zamUujf drthy na Mars I Ve· nuil. Pflstroje, kter' ponesou na svých palubách, povidl nim pravdu o vJech tajemstvlch, kteri dosud "VJechny pl1netyobklopujl.A potom oodu odstartuje llovik. . .

sv'

)

A co vtme o dalifm sousedovi, o Venullt Uf daleko ne tollk Ve· nule je totlf neustile obklopena vrstvou mrakO. Bezpečni byly zjlld:ny mocn6 boufkov' jevy, pravdlpodobnl vl1'1d boufe vellk,ho rozsahu. Mraky kolem Venule jsou prav. děpodobně

z prachu.

Měfenl

po-

moci stratosf6rlckých balónO vlak ukazuji, fe v atmosf6fe Venuše Jsou i vodnf piry. O povrchu Venule nevlme t'mil' nic. Oomnfvime se pouze, h pfevUnou čút tvol'I poušti. Znimý britský astronom Fred Hoyle vypracoval teorii, podle kter6 povrch Venuše je pokryt obrovskými mofl zemnlho oleje. Podle )ln6 teorie je povrch pokryt silnou vrstvou nezntm6 hmoty. Nevfme ani. jak dlouhý den mi Venuše. Odbornic.I soudf, fe vtce nef našich 14 dni, Jlnl dokoou af 225 dni. Zmatek byl dovršen nejnovijif ml radioastronomlckýml mUenfml: periodicky vznlkajfct výbuchy ::táfenf na okruhu 11 metrO by na· znafovaly dobu otičenf Jeden zem· ský den; teplota Venule xdi se být podle ndloteleskoplckých mlfenf asi SOO af 600 nupl\O. je Je!tě mnoho otitek a rihad,

llovlk svou neoporrnostl neuhlfdd rud'/ kvlt a ten se rozroste. 84!hem nlk.ollko chvil znlll vfe - výsledek dlouho· /et6 prdce mnoha lldl. Upe tomu porozum/me, k.dyf sl to oplt ukdfeme na pYlklodech. Tak jen za prv6 ltvrt/erf letofnfho roku shofelo v }ZD o nct ndrnlch uatclch 81 zdravých kusO hovlz(ho dobytka (f), 292 prasnic a selat, 9544 slepic o kuYot, ddfe 120 tun obiti (I), 1300 tun sldmy• .UC tun r0zn6ho krmivo o dalfl o dolfl. Zardfejfcf lfsla, fef Ovš'em, to nen/ jen minulost. Kofdý mEsfc, k.atd'/ den a nBc.dy i kofdau hodinu nplone v nEkter6 nofl vesnici nebo zemldllsk6m zdvodl nillv-f rud9 kv~r. Nenf pak tlfk6 spolftot sl, o kol/k se koldorolnl ndf spoleln'/ stOI ochuzuje. A nolifo by tok mdlo - vlnovot vice pozornostJ rOzným topn'/m tllesOm, elektrJckfm zoffzen/m, stro]Om, o/e f Udem o hlavni m/od'/m - dEtem. (DErl, ponec./>an~ bez dohledu, zpOsablly bEhem

I. Pr6h:r: kulo•ltfm clom•m podl• plAnu anM.rldc,nrmyHar-tln a Co. J1ou nim obytn• ml•tno1tl, pl"M:oYfty a tllocvllna. 2. Parmy pr-o ,-.torinl Pa1 bltdou uJlltont Yflivu a ky1llk, kurt butl• 1hromaldo'lin v llmkich (na ob...U.ku vpravo) a podle pothby l„pút do obfvadch a pracovnfch pr-o1tor. J. Ani naJ1llnlJllml t•le1kopy neftl povrch Hanu Junl po:&orovat•lnf, Hillem• proto Pici Jen m•lo o 1kutel• nfch pomlrech na Jeho povrchu. 4. Čim m'nl llovlk :r:ni, tfm vtca pracuJ• Jeho fant...:le. Ul mnoho malll'O pokoulalo •• vytVoflt podobu HartanO, byto•tf my11fc(r;h lld1ky a kulttintl Yy1pilfch,

„

rfl let 2•76 pofdrO se lkadou, kterd pfesahu}e -IO mlll6n0 Kl sl). A tok sl mys/fm, fe I pYI tomto kvopn6m pohledu na ndsledky pofdrO byla vzpomlnka na Maugflha, kterf dovedl vyuf/t ohni proti krutým zdkonOm dlungle, no mlstf. ~lovlk musf um ft vyuf(vot ohni. Kofdd nedbalost znomend, fe jeho pomocník - rudý kvlt - stdvd se rdzem úhlovnfm nep'fftelem. Co o tom soudfte, mladf zemfdflcl 1 Mdre mafnost. Ve Uavfch pofdrnlch hlldkdch Je uf pfl· hld!eno no 90 tlslc mtadých . Nejde o nijakou formdlnf lt.ompal'I, ani o zbytelnl ztracený los. Dokazuj( to výsledky chlape.O o dblot z výčhodolesktho kroje. Loni v lttl uhasiti vice nef 800 potdrO }e!tl v zdrodku. Krom! toho od· stranil/ nebo upozornili pracovnlky ndrodnlch výborD no do/Jich 800 nebezpelnjch zdvod, kter~ by mohly vy•olat pofdr. .rev VTH

545

Prvnf pokraifov,oJ ser1'lu, kt•rý J•m• zab•llll ve VTM H. na Ill'. 474. V oikolika f!Ancfch se podrobnlll ••m'· mh• 1 technickou problematllr.ou kapalinových • prachových rabu~ vjc:b motor6 • • perspeltůvaml vývoje u:v. f)oal.k'1niho zp6.tobu pohonu nltet.

U motor-a s ~crpadlovou tou1tavou pfivád.J se palivo i okysličovadlo z náddl do spalovad komory speciálními čerpadly. Pfednost čerpadlové soustavy proti soustav6 přetlakové spočivé v tom, že v nádrfich motoru neni nutno vytvtfet vyaoký- pfetlak. Nepatrné zvflenl claku 2 až 3 kg/cm• - sloufi k tomu, aby se zajistilo spolehlivé nasáti kapaliny do čerpadel. Pli použiti této aoustavy nemusl bý-t stlny nádrli silnEjli, než je to nezbytn! 11utné z technologického hlediska. V kapalinových raketových motorech (KRM) se obvykle po\dlv• odstfedlvých čerpadel, kter• majl tu výhodu, že pfi malfcb rozmErech pfečcrpávajl velké množství pohonné složky pod vysokým tlakem. Ob!!nl kolo má proto vysoké otáčky 16 000 až 26 000 ot./min. a rtm i velkou obvodovou rychlost. Tato čerpadla musl být aamozfejmE pohán!na nljaktm motorem. Pro pohon odstfedivých čerpadel je nejvýhodnljll turbina. Takovým zpO.aobem pak vznik.ne soustrojí, které mé v!tii· oou apolečnf hfJdel a zahrnuje turbinu a potfebný počet čer­ padel. K pr•ct turbiny je potfobl ohfit6ho plynu nebo p•ry (pra· 1

zl:~. :::~~v~l ll.~~k~~ ~:::~

rllznými zp61oby. Nejjednodul·

546

VTH

Zdenl!k Dobrlchovský

RAKETOVÉ ·

MOTORY

il, kterl!bo se tai:é ncjvice použlvé, je rozklad vysoce koncentrovanéperoxydu vodiku pomoci katalyzátoru ve speciélofm vyvijeei, Oblité smls kysllku a vodnicb par, ktcr4 v n~m vzniká, zajišťuje pohon turbiny s potfebným výkonem. V poslednl dobl se použlvé pro pohon turbiny pfcdehUtého ho

okysličovadla. 2.enc 1e kolem spalovací komory mczistlnou, kterou chlad! a m!ni se v p•ru. Ta jde na lopatky plynové turbiny, kterou pohénl. Tlm je celý zpósob podstatnE zjednodulcn a odpadá vyvijcč par se zásobou konccntrovan~ho peroxydu dlku.

ZÁ2BH PAUVA

PIU SPOUSTt!Nl MOTORU

S - M!blm• raltetov,bo mo1qna. • l!:erpadlovou towi,avou1 1 nidrl paliva, 3 - ddrl oltyaU„ tond.la, 8 - údrl • ltalal)ldtoHm, ' - redukl:lni ventlly, 6 1

:~'2;=~=1~~~ ~V:::a",:o;, i·~ plyn.od harLcna, 9 -

lloinora.

1palovad

Velkf význam pro kapallnovc: raketové motory má zpdaob zapalovént paliva a okysli~ovadJa pfi 1puit~nJ motoru. Konstrukce soustavy zapalováni zé.viai tkoro výhradn! na ťačelu motoru. Pli vdJllm zapalovbl se zavidf zapalujlcl plamen do 1palovacl komory tryakou z vnljltu. Tato soustava ac uplatňuje hlavo! pfi apoult!nf motorO. balistickfch raket. Pfi vnltfnim zapalov•ni se pou!ivi zafizenl umtat!nébo na povrchu nebo uvnitf hlavy motoru. K samotnému zapélenl slou!l pyrotechnický zapalovae, co! je prachovi nálolka, která je sama zažehována jiskrou a pa.k zapaluje pohonnou 1m~s . Velmi často se také pou!lvé aamozápalnfch ka· palných slo!ek. V tomto pffpad! se pohonnt sm!a začln4 zapalovat, jakmile se ob! samodpaln~ kapaliny setk:ajl ve spalovací komofe.

NenJ-U základnl pohonná smčs samoz.6paln6, je možno doplnit systém několika nádržkami se samozipalnfmi pohonnfmi složkami. Pfi spoultěn1 se pfivéděj1 do motoru, kde vytvofl zé.palný plamen, a pak teprve začnou do spalovad komory proudh základn1, vz4jemně nereagujicl pohonn~ slo!ky. V některých koncepclch se tyto zépalné kapaliny umistujl pfimo v pflvodnfcb potrubfch pro zá.kladnl palivo a okysličo-

C - ICap•Unov# raketo•# moror • phůali.ovou. p•llvovou aousta• vou.1 1 - IAb•v • netd..Dfm pJy. nem., I - pfat, ! - praebori

nilol, ' - bl•llk. 6 - redukěoJ n:arll pro plyn, 6 - nlůotJakf ventll pro plyny 1 pru:bové nádrle, 7 - pfep4.lky, 8 - potrubí pro pfh•od neteěoi.bo pl)'Du, 9 pn&laf dvl„ 10 - J{maě paliva.

buje 42 kg paliva a okysličovadla. Při spoušcěni mocoru se elektricky zapáll prachová nip!A 3. Pist 2 tlačený- plyny z vyhoře­ lého prachu vysune ku!ellk 4, takže netečný- plyn z dakové láhve l múže proudit k redukční­ mu venůlu 6, kde se snižuje jeho tlak na ptacovnl. Pfi vysunud kužeUku 4 se otevit6 také nízkotlaký ventil 6. Netečný plyn protrhne přepážku 7 a proudl pottubJm 8 a 12 do palivové nádrže 11 a nádrže s oky~li~o-

U - pallvov• n•drf, J! - pot:nabl pro pHvod plynu. do n'dde • okylJJěoncUcm, J3 - pnafnf dv&. 14 - Jlmai! oky.JlěovadJ• , 16-ddd•okyallěovadlcm,

16-

vlnovce, J7 - pfepillly, UJ lkrdd klapky, 19 H"10plat ovJUalld lkrtld Ir.lapky, !O hl•v• 01ororu, 81 •P•lovael komora,

uHtvAcf nlue. - z Praac:„

pllcW..1 nowj typ •tlra& pM• nlho skla aucomo•Hu . tu dvo• Jltou try1Jru, lrteri •tHW. proud vHr tlaftl .,_.. 1t1mo'tf sttral.

Toto ..,.._, N

vadlo, od něhož se odděll tenkou přepážkou. J akmilc stoupne tlak

v midržich, přepážky se prOtrhnou a do motoru začne zpoproudit samozápalná složka a teprve pak základn1 palivo a okysličovadlo. U velkfch obfkh motorů se použlvá slo!ité zapalovací soustavy, při nJž 1e elektrickou jiskrou zapaluje mal~ množstvl paliva a okysličovadla, čfmž se vytvofi plamen, kter9 zahřeje prostor spalovacl komory a zapáll základní pohonnou sm&. Typ KRM a jeho konstrukce závisi do značn~ m.fry na účelu, pro kterf 1e mt motoru použit. Podle toho móf.emc mluvit o motorech pro - kos mick~ rakety - nosné rakety družic Země - rakety geofyzikálnt a mcčétku

teorologick:~

- balistické rakety typu Země Zem! - globálnl rakety - letadla a o dalllch, llou!lcfch nejró.zněj­ llm účelům. Nynl 1e podíváme na uspoffdinl n!kterých konkr~tnlch mo-

torů.

KRM S PAETLAKOVOU P!UvODNI SOUSTAVOU Je určen pro fizenou protiletadlovou raketu. Pracuje se samozápaln9'mi 1ložbmi, jeho tah je 8 tun a za vteřinu 1potfe-

vadJcm 15. Palivo a okysličovadlo se z nádrži nasává jlmači 10 a 14- ptu!ně zavěšenými na z.6věsech 9 a 13, které umožň.ujl aby se jimačc přizpi\sobovaly pohybu kapaliny při manévrech rakety. Palivo a okysličovadlo je tlačeno tlakem plynu 1 protrhne pře­ pážky 17 v potrubí a začne proudit do motoru. Pro plynulé spuštěni motoru se montuji v potrubl lkrůc! klapky 18, kter~ jsou při spuštěni mocoru zavřeny. Po proužen.f pfepAžek 17 proudi palivo do válce servopfstu 19, který se pod tlakem paliva začne pomalu pohybovat a otevle klapky 18. Tlm je zaji!tfoo plynul~ zvyšovénl množstvl přivád!ných slofek a klidný přechod motoru na normélnl běh. Zatímco palivo proudi do spa· lovaci komory motoru přímo, okyslifovadlo prob~hne napled ještě chladiclm pléltěm motoru. Palivo a okysličovadlo se smJd, zapáll se a shofi ve 1palovacl komofe 21, Tento typ motoru má proti jiným zpósobtlm mnohem kratšl dobu spult!nf, což u protiletadlov~ rakety je velmi nutné. (V současné době se pro protivzduin~ rakety pouJlvá zbadni: prachových raket, které vynikají maximélnt pobotovosú, odpadJ pln!nt, které značně prodlutuje pflpravu rakety k odpáleni. O t!chto raketách budeme pdt v dalllch pokračovánlch.)

all..Utt ••I·

la11t 111r6hlM•o•tl pl'Mnkh abl automobll6 aa blltlvfdl allnl· cldl, kde hrod net.eapetl ,,olto• unl" 1kl• procl)edCMtClml I ph4Jfldllldml vo:ii:ldly.

'f'

PM,alot1dnl w VTM Ja

VTM

547

V ~~~:lsdn:~a v::~~l ~~=~ touhu dnelnf mlideie: lit normilni. Norm61ně - to nenf totoln6 se 'Xlatou stfednl cestou oslovou. Normilnl - to nunamená odporný Je. divý prilmlr. Normálně - to Je něco krásn6ho, co se sune samoz.J'eJmostf. Byly doby, kdy Jsme s obzvliltnl svel'epostl vyhledivall a veleblll velekladn6 Jevy a r0fov6 brýle byly v permanenci. Pak pJ'išladob1 (a jeltl trd) honby u negatlvnfml íikuy, kter6 lze krltlz.ovat. AleJakt je tfeba dnelnf drulstevnf vesnice, kteri flje úplně nor-

milnll

„Tady nic tliltnfho pro noviny nenafdete," varuJe nis acronom Klouda z Jedn• takovf obyfejn4: vesnice. Abychom byli konkr4:tnl: Je to JZO Rudí hvlida Seflce. okres Týn nad Vltavou, pit sloučených drulstev, výmln. 1305 ha. Tomuhle drubtvu jeltl nenarostla svatoúP, kteri by se ukazovala delecaclm. A pPece Je tu dost njlmavostf, kter6 stoji n uz.namenint. TPeba to, fe z. 305 čteno drutstva. je 25 mladých lldl. Nenl to mnoho, ale Je to vfc, nd bývalo v tkhto kralfch noykem lehl pJ'ed několika lety. Offve tu z.Ostival v z.emidllstvf r«ni tak Jeden absolvent zikladnl lkoly. Letos jich vyšlo x dev1tlletky lest, z: toho Jich pět xOstivi v drufstvu . A vllchnl jdou hned do xemldllsk4: učftovsk6 !koly. Čtyft v ni uf jsou - n rok se vritl do drufstva. Z dvou vyufených mladých opravifll nastupuJe jeden do dvoulet6 mechanlxitorsk' školy. To Je ul Jeden dOvod, prol tu tecf mladi xOsú.vaJI: Udný z nich nenastupule jako pomocný nmidělský dělnfk, kafdý dosune hned od druf.stva vzdilinl podle svých schopnosti • sune se kvalifikovaným umf:dllcem. A druhý dOvod ! „Funkcloná.11 musf J(t pflkladem," fekl acronom Klouda. „Jak by mohli Jln6 p!'e-

U!ITEČNÉ

SET KÁN i

mlouvat, kdyby sami divall sv' df:tl do mbut" AcronomGv syn privi nastupuje do zemidělsk• ufftovsk' !koly. Ne - Štip'n Klouda nenf pflklad do ffu.nek. Jedno sv4i dftě uf poslal uk4: do mf:sta. Ale my nehledime pflklady do čltanek . .• je Jelti dalll dóvod, proč se drulstvo omlaz.uje. Na vldle bys do )Z:D u! nikoho nenalikal. V Bečlclth ma)I t4:mif vlechny price zmechanlzoviny. Ovl komplexnl mechanlxovan• lety po deseti lidech tvoff riklad rostllnn6 výroby. Žlvočlln' výroba letos nhijlla v nov6m ftyPJ'adov6m kn.vlnl, který Je dokonale mechani zovaný. Of:li tu dvanút lldf na dvl smlny, x nich Jedna smlna je mlidefnldd a soutHf o tltul BSP.

Rho U. terva• H PoPrYh on<&! bud.l~dt •• scaoo'f'lm m Mt Ktna a JUuboU D&d Vltavou. Tflut hektar6 ataA6 p fllaJo ISOO ae)lepllch ploaýr6 z. cel• rcpubllky, ktit_ff seru abydldl •• ttna.6C1 dal. Zatalo Cdott6ta1 •ctlial ploa;#r6.. Ctra.kt daJ tad7 ploatf'I teb.U a cliW •• H posJed.aJ t6boro\l'OU aobotu, kdy mes.I sebou MV~•r U\l'ltaJr pl'C'91d aa.ta npubJU..7, pfed.Nd.u. 'Yl6dy, mlAl.ac..ry, llmr tbt;hd.al.ho vjboru KSC ••• Al• acb7lo to alktcrak Pollllda' t.dulaJ, K.atd# dm byl opravdu nabit prosrem.cm a vllduů t6bomkl 1111v1kh10 dn.cb lů ryc.hJe • 1.ateodnif, llllt to a•bfv' • ploo#rtkfch aku,pldch 1n'J'kem. Podl....U H do T,bo„ I do Krumlo••· vldHI phbradu v l.lpa6 I p ralee n• Bo•bfn.l, hriU br&nnf. hry, na hladlnl Rotmb•rka H m a oú • nJcb poprd pfuyfdtlll pl'fMt1m pohledem o tom, h7.cm1Jcku!•t.6. A mim.o 10 H.amodeJ.ml liou.p9.IJ • Bc.adnvu. ablraU ~lf htlby na hridc.b rybalk6 • veter s.pln.li lil ůborovfclr. ob66. Katctt den b)'l •haoYhaffem u Jlaf-mu1 byl Dn mlad6". bo budontel„ Dn mJadQo obri.oce •lutl, On ploafra lnKrwlttore, prnd aobot9. byla celodau\lm

twiatlc:klm 'f'fl•t6m.

.-man-

Ve ftvrtek 4. července byl na pofadu Den mtacUbo pHrodo~dcc a tcdulib. Jedna skupina navtdvila 1 IC1niky zniml blubockl bahntnicc a obory vzico6 zvf:lc. Dalšl skupinu ai vzali na starost odbornici ze StAmlho rybi.latvi Hlubok6.

A.ckll jim bodnE zajfmavosti o rybnJd.ch • rybác~~

pfedvcdli jim polrusnt výlov na Bezdrevu a aan6mili je s ryb6fským n6činlm. Na prostranství u t6bon

Nízko nad vesnici kroufl letadlo, „To nf.m Acrolet prilkufe brambory proti mandelince . Mtme 1 OS hektaró, on to udl!lf. n. dopoledne . Maji letllti v Hosfni a prilkujf normilni tady v okoU ... " Vida, co všechno uf není v zemMilstvf normilnft Mlf.def v Beficích, Žlmutlclch, Hartmanlctc.h a ostatních -lcfch Rud' hvhdy nem:l fen konto Mi ditl, ale tak' konto Dal - 16pe feleno Df.vi. Svaúcki orsanlace mi dost úsluh na tom, fe te drubtvq omlai:u)e. Mladf lidé dali kupfedu mechanizaci drufst.va (v úimu hlavni sv,m, ale ne sobeck6m). Svaúcl z:al:lnajl hrit kopanou a voleJbal a ltaraJI H o vyulitl novf:ho kulturnlho domu - to všechno úzce souvis! s podllemfyzick' price as mnofstvfm volnf:ho lasu, erro se stupnim mechanizace . Mlidef tu mi 1 svého Všudybyla - I kdy! mi svoji speclilnf formu. Vludybyl tu nehledi zapomenut' stroje {to ui se pfece nesmr vyskytovat), ale objevuje Jlni opomenuti. Skupiny VJudybyla sl vzaly u úkol kontrolovat plochy Jednotlivých plodin. Kdyl •l f•tf nikde nilak6 f•I· dktvf, nedba.lé obdilf.nl nebo lpatnou orpnlucl pri«i , hned to ohlásl vedení , u.druh' hned navrhnou opatl'enl a n.tfetl to obvykle taU sami napravl. ť:fmf motni brzy naprav( I hlavu tim nikollka laJdikOm . Zkritka mladl jsou tu tak flkajfc aktlvnf . Jak se k tomu tvUI vedeni drubtvat Seznamujeme se s pfedsedou Šesúkem. K nalemu pfekvapenl Je mu jen 35 let, nekouH a pfl

úl'adovinf sl pfski. Zakl:ldal tady v Hartmanlcfch Of'lanluc.I ČSM (to ui Je let!) a pol'id se cftf svaúkem. To vysvitluJe mnoh4 ••. Potom se jelti dovfd:lme, fe stejni starý le ekonom drulstva Kol:lf,, hlavntmu mechanizátorovi Harazimovi je 34 let a zootechnik Šilený má Jen 27 rokO. VJlchnl funkclonUI maJ( z:em&tilskou mls-. trovskou školu. Hledali jsme norm:llnf JZD a našli jsme velk6 drubtvo s mladým, odborni vz:dilaným vedentm. Je to vObec normilnll VUme, fe to ul brzy bude úplni

normilnf. Protofe normiln6 - to Je nico krá.sn6ho, co se stane samod'ejmostf . • • • Jdeme s agronomem Kloudou, který patff k d tth:dnf ceneracl, kolem nov6ho kulturnlho domu. „s tlmihle :r.ihony pfed vchodem udllall volovinu/' flki acronom. „Je to škoda mlsu, mohlo tu být vitšf parkovlšd. Potfebovall bychom mlsto tak na padedt vozQ." Jednou sl molni pozvou do kulturnfho domu v Bellclch prafsk' um61ce . Pavlini Fillpov1k6 se tu bude docela dobhi zpfvat pfsnllkl „Normílni". ...,,.

tom utrp8y n!jaký ten lrim -

ale co fe to proti tomu, !c nlktcrjm z tkh mladých 1c moini priň tady za volantem kombajnu uUbilo zc~&tvi1 I svazarmovci aeziamili pioof'ry se avou technikou - ncjv!dl djcm byl ovicm o vyallačky. Na techniku však ae nepamatovalo pdvl jen v tento den. Po cclfch čtnúct dni byl v provozu radistický, atleleckf, model6hký a motoriatickf koutů, skoro dennf: se hri1 popuUrnl ndúúctf „bon na lilku", byly v provozu piontnk~ dlln7, kde li dm vyribtly mj. i tyčky k lampiónam pro tobotni slavnost. Zltritb piontfi 1c za tlch čtro.4ct clili u Hlubok~ nejen zna mcnicl: pobavilij ale takl: se mnoho zajimavl:ho dovl:df:U • naučili. Bylo to opravdu ulitetnl: 1ctlcánl.

,Jen toho t•bora je lkoda,' 1 flbli ně.ktcfl obbnl: z Hlubolt~. u Takovfch pcnb to muselo 1t6t a je to jen na dva tfdny .• :• Ale kdyby se zeotali majora Zemana, který vedl stavbu úbora, dozvl:dl:li by se, fc Hd.ú. lkoda

nevznikne. pfedndW mcchanidtofi z Krajsk~ho podniku techniky ocjmodcro!jll stroje - mimo mechanizovanou linku na altlizeň 1cna. Ale nebylo to jen pfedvá.d~nl. Kúdt si mohl zem!d!tů.ou techniku úm vyzltoulct. Stroje pfi

um!dlbk~ jin~ i celou

Novl: vybudovan6

pfijezdod cena

z:dstaa.e, z'dataoe i lcoupaliltf: a pevntm dnem, panelori parkoncl plocha - ztritb vltlina uffzenJ úbora v ce.nl: 821 ůslc ltoru.o. To vlechno

dostane Svazarm, ktcrf' tu ve 1poluprici 1 podnikem Reatauncc a jfdtlny vybuduje mezin6.rodnf aut~ campinaovf tibor. Takfe i vybudorinl atanovl:bo mltt«lta bylo u!itečn~. --ěc-

200 miliónů

ZE SVĚTA EXTRÉMŮ

Pr.d patnf.cti lety u&ly v SSSR, USA a V. a„1u.nii skupiny Jyaik4, matematlk4 a elaktrota<:hnlk4 hledat c:euu Jak 1'tlldnout Pf1enfm z.pd1obem tarmoJadarn' reakce, Abybrlomolno,,fl&ttartont"tarmojadernoureakd,JepotPeba abkat laboratol'I teplot)' dHltek a 1tovak mlll6n4 ltupJICI . Čim :ii:hlu.t n'c vy1ok• teploty, 1 Jak•ho materii.lu :r.budov.c nldobu na t:ak thaYou litku, lim aaJinlt lltolacl lh•Y' litky pPad 1tl"itou tepla mocnřm dfenlm do okolff :Zpolitku H •koulelo rych" uhl't.tf odporovtch dritO alaktrickfm proudem , Va nliltnich kanil.ch nechivall videi nilet tlakov• vlny umlle Y)'YOlan' na obou konclch. ,oku1r •• stil• vice orianto'taly na plynn• litky. Avfak I v nich by •• mu1ely pf! taplotich mlli6nCI 1tupftO projevit

st upnu V

„

obro'f'lk' tlaky, ktar• by rozmetal1 kaldou konstrukci. Pl1n1 vlak lzesilnlzl'edlt. Poku•1HpPene1lydo komo ruk dobP.v1lerpanfc:h , le blb6 pPfltroje b1 namUll1 ti6mlf Ciplni6 vakuum . Prostor 1e vlak aaplr'lll zPedlnfm tllkfm vodllcem,

IDEÁLNI POKUS A TVRDÁ SKUTE~NOST Unvfeme litr plynného tě!kého vodlku (deuteria) do nějaké nidoby. I za normálnf teploty a tlaku se nejmenšl částice plynu - molekuly a atomy deuteria pohybují chaoticky prostorem nádoby rychlosti téměf 5000 km/h. Zahřfvánlm rychlost částic plynu prudce roste . Při teplotě 50000 C jlf poletuj! částice plynu rychlostí dvojnúobně převyšujlcí rychlost kosmické lodi na oběfné drbe . Miiiardy droboučkých nárazů poletujícfch atomů na stěnu nádoby vyvolávají tlak asi 40 atmosfér. Jil pfi této teplotě dochh:I k velkým ttr~Hm tepla, které sálá z rozpálených stěn nádoby do okoll . Kdybyvstflknutf plu:maw

d

O

osa„ eno ..,.

A

chom ohfáll plyn na 100 mlliónO $tupM, vz:rostla by rychlost deuteronú tak, te by průměrně obletěly země­ koull n necelých 40 vteřin. Kde však vzlt nádobu, která by odolala obrovskému fáru a vysokým tlakům? A dalšf potil: čim vyššf je teplota látky, tlm většf dfl tepla z ní uniká záfenlm. Ztráty tepla rostou se čtvrtou mocninou absolutnl teploty , a byly by tak vysoké, ie bychom iidnou moci nestačili přivádět tolik energie, abychom udr!cli teplotu na výši asi 100 000 oc. Nezbývalo jiné 1ešenl. nei nalén nádobu se skvělými !"J:olačnlml vlastnostml .

MAGNETICKÁ NÁDOBA

Vzhledem k tomu, fe u vysoké teploty plyn prakticky přejde do plaxmatického stavu a je slolen pfováf.ně z elektri ě ky nabitých lontó a volných elektronO, lie jej sevřlt magnetickým polem . S touto originální myšlenkou přišli roku 1950 mlad l sovětštf vědci, akademici A. O. a Sacharov a E. I. Tamm . Ve vyěerpaných přímých trublclch připomfnajiclch rlřivky a naplněných zfeděným deuteriem, nechali vybijet baterie vysokonapěťových kondendtorO . Po dobu millóntlny vteřiny, co trubicf proru;il elektrický výboj v podobě intendvnfho blesku , stlačilo prudce narústajlcl magnetické pole výboje nabité částice plazmy do středu trubice . Mocným stlačenlm a b ohmickým ohřevem protékajlctm proudem se tenki a svljejfcf se ,,šMrka" plazmy ohfila af na milión stupl\O . Aby se plazma I výboj nedotýkaly elektrod, které se Urem vypařovaly do prostoru trubice, za~alo se pouti vat prstencových trubic. V nich se výboj upaluje jako sekundirnl proud jednofázového transformátoru, na jeho! prlmárnlm vinuti se vybij{ baterie kondenútorů. C Tak vznikla velká a nákladná :tařfzenl: v Brld.nli prosluli „ZETA" s magnetem o váze 270 tun, v SSSR prstencová „ALFA" o průměru -4 X metru . Byly vypracovány neuvěfitelně pfesné a citlivé metody mE1enf teplot na 'Zikladě spektrálnlho roz.boru úfenf výboje a vyvinuty superrychlostnf kamery, které pofldl n d vtel'lnu al 20 mlliónQ snfmkCi . Tato cesta vlak nevedla k cfll . RekordnE se dosihlo teploty 1 O mlllóml stupM, avlak flvotnost výboje se nepodafllo udrfet déle nef několik milióntin vtefiny. Ukázalo se, fe existuje nefméni tflcet druhO nestablllty, které znemotňujl udrfet výboj po delll dobu . Marni cl•k• byla I snaha vědcO potlačit zifenl plazmatu - které má ma1utlck'útka u následek velké 'ltrity tepla. Ideálem by byly trubice, vlnutf b•z proudv které by úflly Jen milo , nebo vůbec ne. Ke snf!enl úl'enl se trubice pečllvě čisti • asi 100 hodin pfed t . Trfstvpftov' ma1netlc:k.i klec t pottvpnov komp~Hh a - v•t,lkov.inl plasmatu, b - plum• vytlaleno m•1n•· pokusem se jej I stěny tepelně, ,trénuji", aby plazma byla th:k#m pol•m do tt'ednlho ttupnl, c - plumov# ahu1tek flstlt. pfetlale" do po1lednlho ttupnl, d - úvlr•tnf 1tl•lflnl pl.smovfho zhvttkv, pPI nimi H d01,hne obrovskfc:h Ke z.leplenr stability „podepl'ell" vědci plazmovou t:eplot. „lňQrku" se stran magnetickým polem. Kolem výboJo-

ma1net1c:k4i pole

„.....

I

550

VTM

li

vých trubic nuadlll civk~, JeJlchf pole t.e všech stran stlačuje a vynufuJe xmítajfcí se výboj . Zvlášť velkého úspkhu dosáhly sovětské to· roidálnl magnetické komory „TOKOMAK". 00myslně vyvolaným vn ějš l m magnetickým polem se v nich podafilo nedávno ohfát plazmu na „O mill6nó stupM a udrfet )1 po dobu t11 setin Vteflny. Američané se nměflli na vývoj tt.v, stellaratorO (tJ . v pfekladu „ hvhdných generito-. rQ'') , které k ohfevu poufivajf I vysokofrekvenčn l ­ ho pole. Jejich trubice jsou osmlčkovitě zkrouceny , aby se tabrinllo unikánl čistic na ohybech , trubky. Jiným typem xa.ffzenf jsou tzv . zrcadlové stroje opatfené magnetickými útkami . Trubice těchto

VUKU Zvuk Je Jcdnfm z fy:r:iktlnlch

Jevů, !

1

kurýml n flovtk neJ·

i-:1!1i.1i:.!i~e11ja~~ ~~~~~h~n':t1 t~ ~;.~~:J:c:!':d!of:1!~

iarěltýcb podmlnek 1t6lou rychlo1t, ve vzduchu naptlklad úvl.slou Jen na teplotl - pH :to oc H jjf( rychlo1tl RO m / vt. bez ohledu na lntendtlt vlnlnJ,

H

>~

'..-:(

ca O

Ve vo1né.m prostoru se zvukové vlny šffi od zdroje LU zvuku na vlecbny strany. Jednotlivé vlny - v J no- U p 1o c h y tu majf tvar kouJL Zvuk se m"llže Z napřUclad šffic jen v jedné rovině - pak majl vlno-- ~ plochy cvar kruhů, které se roztahuji do všech stran r tak, jako vlny po vodnJ hladině, vhocUm~li do nf V"I

~fn~e~d ~ě:!,s:':::J; av~u k~~!e 0:t~o;1:~/ ~~~r;;v:t~ 3 tfcf ~~0!~f~{i~!~0t~,11~dl;~ae~~n;~-;::i~~~ ~~·::u.~~ ~ Hnu, ln ten zl r a vlnlnla r var vlny, pf'll:em.i1frekvencl ~ 1

Je ptJ vJemu apoJena I v t I k a t 6 nu - tún vylil [re.ltvence., tlm vylil Je I vnlman# t6n a naopak. Lld1ký alucb zdravé.ho 1~ dlnce vnfm• 16ny, Jejlchl frekvence le mul 20 d 20 000 kmity n vteflnu; človlk ul ne.vnlmi tóny, 2.vuk a iněnl nd. l!O kmity za vletlnu - tzv. Infrazvuk, a 1 vice nd. 20000 kmity u vretlnu - ttv. ultrazvuk.

Rozeznivámc ov!em i ríiznou b a r v u

z v u k u.

Ta zálež( na tvaru zvukové vlny. Jiný tvar zvukové

1. 'ohled do nitra prnencov• výboJov6 trubice.

strojO Je obklopena cfvkaml na okraji xesllenýml , takfe magnetické pole plazmu svlrá Ie všech stran a nejsllnějl na čele, co! pfipomlná zátky . Částice se do trubice vstf lkujl xvliltnlm urychlovačem čistlc . V magnetickém poli uvnitf trubice se pohybuji po splrilov6 drhe a odrá!i se od magnetických zitek na konclch jako světlo od zrcadel. Tak se postupně zvyšuje energie magl"letlcky IIolované plazmy. Nejmohutněji/mi stroji této kategorie je dvacet metrO dlouhá sovětská OGRA, a o něco menJI americký "OCX". Protofe je vbk dodbka listlc pf/Ill pomali a v mnoha mlstech I nezná~ mých dOvodO vinika!I v nif.době ,.trhliny" , jlmlf částice uniknou x pevného krunýfe magnetických sil, nedosáhlo se proutlm zdaleka očekávaných výsledkO. V llvermorské laboratofi se ji! několik let zkoušl vsti'ikovánl plaz.my t. větších ..magnetických pasti do sdle menšfch a menšlch pasti. Takovou postupnou kompresí se podafilo pfed několika týdny dosihnout na nfixenr nazvaném „Alice" poprv' teploty 200 miliónCi °C po dobu pól sekundy. V rlv~rečném stlačeni dosáhla hustota stlačen' plumy t'měf mlllardy čbt\c v cm'. Boj o dosafenl Jeftě vyššlch supervysokých teplot pokračuje. Nachhejl se nové principy objevuji se novi xklaminl. Cli stojf n to: otevfou se gigantické zdroje levn' energie pro všechny. Ko"~ultonl :

doc.

J. Kr.cik

lnl. JAN TOMA

ltendfOm, kte1f majf htubll zdjem o pokusy se nlddnut/m termojaderných reakci pUsobenfm nejvyf. ffch teplot doporulu}eme popu/drn( knflku L. Pekdrko „Termonukledrnl enerrle", vyd. OR8/S 1959, nebo knffku inl. j. Tllmy „O umllé slunce", vyd. SNPL 1959.

vlny má tón zahraný na trubku než stejně vysoký tón, zahraný napflk.lad na housle. Židný hudcbnf néstroj nevydává totiž úplně čistý tón určité výšky. Vždy je k němu přimfchána s měs rózn~ch vyš§kh tónó o rO.zných incenzit!ch - a ty tónu dodivajl charakteristické. zabarveni, „barvu". Zvu.k, •lffcl se Jako roxruch :i ml.sta kmltallclho zdroje, m6h vxnlknout napffklad ptemfnou elektdckfch km.lu\ v kmity akuttlckě. Takovým nel7.n,mlllfm m In I čem Je. telefonnf 1Juchitko, reproduktor v ptllfmo.tl nebo tde.vb:oru a podobni. Například núkrofonem se zvuk měnf v pfJ sluAné: elektrické kmity, kte rč se ~fff po telefonn1m vedeni nebo pomoct rádiových vln. V gramofonu se zlskávajf přeměnou mechanického chvění jehly, v magnetofonu pfem~nou magnetické.ho záznamu v k m i ty c I e k t r i c k é. V elektri ckých hudebních plistrojkb se ziskbajl v zásadě dvojlm zpO:sobem: a) e I e k t r o mechanickým měničem naplfklad tím, že se využije změn magnetické.ho pole chvějkf se struny (elekrromechanickč s nlmače pro kycaru apod.), nebo se použlv:i výbrus6 krystaJO:, které měnf mechanické kmicy na elektrický proud. U tzv. elektrofonických varhan se použiv! ozubených koleček , oničejlcích se v magnetickém poll, nebo se mlJže využit změn sv~ telného toku ve fotoelekcrkkých generátorech; b) e I e k t r o n i c k t m i g c n e r á t o r y, kde se použivá elektronicktch nebo doucnavkovýcb oscilátorll pro rilzné. přistroje , měřici zařlzen1, a ze jména pro elektrofonickč varhany , u kterých se elektrické: kmity zesi· luji a n\zn~ misi , 8Ž se nakonec reproduktorem zrněni v kmity zvukové. Pr"llběh, tj. t v a r z v u k o v ý c h v 1 n, je možno snadno zviditelnit. Zvuk se mikrofonem zmfof v elektrické kmity a ty se zobrazí na stln!tku obrazové elektronky, obrozovky, známé z televizoru. Pflstroji , který zobrazuje elektrické ltmity, se řlká osciloskop. Elektrické kmity, sejmuté mikrofonem, se zeslU a přivedou na vychylovacf descičky obrazovky. Elektrické pole pů­ sobi na paprsek clektron"ll. které kresli na stinitku obrazovky světelnou stopu. Na obrazovce se objeví přesný obraz zvukových vln. Tak je možno doslova zviditelnit „barvu" tóml jednotlivých hudebních nllistrojů.

Zvldlte1nlnl t6n6 nem6te ovlem nikdy nahM\dlt •luchovf vlemyptl po1lec.huhudby.„Zvl d I tel n ln ě zvuky" vlak 1loull na neJrhni!Jtlch mís tech v akustice., pfl ro7.boru hluku stroJ6, mocor6, pfl vývoll • kontrole t'epwduktor6, mlkrofom~, ve tydce, biologii, medlclnl!, atd. Pfltom nechě.v,me stranou niznttky o tom, le by Jednou mohlo být vldltel• n)'ích nuk6 poullco pfl ddlfrad proJevG umy1Uckh bytosti" kdetl v b1ublni\ch kosmu. H·K

VTM

SS1

~

Nelze popPlt, le popud k m"oha vldeckfm obJe.Om a tec:h"lckfm vynilnllm dala Hma pPlroda. ftyby, pt:icl, chmfPI• "ebo d6my1lni1plefpavul:lnr ""uklylldem n..,_d po1tawlt po"orku, letadlo, padik li Peti• aovf mott. A uk bychom mohli u•••t tl•lc• pllkladQ pflrod"lch l"1plnltorO lld1k4ho pokroku. O'tlem llo•lk nemll dlouho tul•"'• le m"oh••troje, pf11tr0Jea "útrof•, kter4 ••· 1trolll, J1ou Je" obdobou „mecha"l1mO", ul1tuJlcldl odedtwna Y pPlrodl, b H tedy ublnl po tnlmfch celtách J•llho YfvoJe. Drin napod'obo•all tec:hnlcl pflrodu tak, le 1ledonll li1tl •nlJll a pro1tfm okem Yidlteln• pflznaky. On„ ul I• tomu zcela Jinak. lllkt H, I• Yfdcum anameni Yldlt to, co vldlll Yllchnl,a mr•let tak, lak nemy•l•I nikdo. To J• •lc• •privn4, al• dnH ul Jda o to, Yldlt co dfl•• nikdo n...-ldll.

Viktor Pekel/s

Kdy! človik pozoroval pavouka, Jak tká pevnou sple( pavučiny, nebylo poměrně tHké „utkat" visutý most. Ale jak zjistit, fe chfestýš má mezi nozdrami a okem z:vliltnl látku, která uchycufe lnfračerven• paprsky a registruje tak kafdou tepelnou změnu, I kdy! jde o pouhou tlslclnu stupně 1 Dnes uf lidé nejen tento orgán objevlll, ale dokonce sestrojili obdobný dlimyslný mechanismus. Pfiroda nás však stále udivuje r171znýml sloiltýml ústrojfml, o jellchf realincl člověk dosud jen uvaluje. Napflklad dkter• druhy ryb majl Ulc Jemnf lic:h, la poanall 1tamlll6n· tfnu ,„amu u„llt' a.-omatlck' litkJ Y llt„oY4m „oatokul •rlo ajlltlno, :le kry•J .,.Jmi cltll'l'I „aapJI na „adlalnl úhinl, Al tato 1ehopno1t bwda bllle p„odcoumtna, naa:nall tnad ce1tu k •••t„ojanf dokon•9'ho Gel1•r·Hlille„ova pollule, u.PI· aanl, kt.,.4 pfa1nl urll ttupaft „•dlace. Oko a moaalc libJ netflltl •You wnl· maY01t. u.chycul• Jen tJ datallJ, kta„4 )1011 potfabn' k loYl.I hmyau, nebo Citlku pfacl n•pfltelem, Jin' lnfo„mace n•„•· 1htr11Ja, Oko moftk•ho meloun• mi 1chop• nott aHilovat kontralt maxi ok„aJI po• aorovanAo pi'edmltu a okolnlm p„o. 1tPedlm. Kclrby na tomto pr'fnclpu •a podaJllo .„troJlt elakt„onkoYf pfl1t„0J, ~li brchom na letlltlch Yfbo„. n•ho pomocnlka. Na obnl%oYc• ndlo• lokttoru br p„1nl 1ledoval dnlhu la• taclla, Kaldou ~ChJlku od •P"'""'ho t~rv br okamlltl aaa:namenal a Ihned Y)'dal ko,..klnl :aprivu automatick,mu pilotu "a palubu l•tou""· Ja dobfa Himo, la "etopffl YJ•llaJI ultHkritU vlnr. l'omocl tlchto Yin ohmatball okolnf p„01tfadl a tak aJll· fu JI .~„a ndileno•t Jecfnotllvfch pr.dmltO, Zvliftnl druh netopf„O, Ilite! w t„opach,•a pr! nlak4m latu nad vodou ,,umlhl•'' Jakjm1l lokito„em na ryby. MOie H pak IMapalnl „„hnout na tvou koJl1t a "loYlt JI. l'odobn• „lokitor')'" p.-o Y)'hledt.Yinl pot„aYJ mail I delhnl. Na tflkllomatro• 'tou wadtleno1t alf•tl mi.to, kda J1ou rybJ. Velmi „,ctil• a pfa1nl urll I l•Jlch

552

VTH

vallko•t tlm, I• YJ•llajl „kontr'Olnl" lmpul11. J•Jlch hyd„oaku1tlck• .chop• nosti 1i Y nilem n.aadajl H 1lotltfml hrd„oakuulckfml pf1100JI, H1t„0J„ nfml llovtk•m. l'fak•apl•ou 1chopno1t „adlolokace oblasti lnfralenan,ho aUenl maJI mo„, a chrou1tl. Samci pomoci &Yltlt' ua.p01obe"fch lide! najdou .amllkr 1 na w11;dilano1t detatl kllomet„O. Stelnl phkvapuje. lak •• orientuji nlktePI livollcho•• Y nu.ntm•m p„o. 1tfedl. Ja :animo, le holubi &cela b•t• pel"' najdou cHtu k ..,,mu hnladu. Mohk4 lelYJ odplouvajl do mohl na YY.dilano1t "lkollka thlc kllomatr'O, Ale vidy tak :aa tPI „oky •• vritl na pl'edchoa.I mllto na pobfall, leda kladou wajce. A kolik taJ•m•tvl a úhad Je „ tak· avan4m ,..li whll Kdrf H vlela „p„0· akumnlk" Yritl do 61u, podlvnfm tancem tdlll vlelim dllnlcl"J, kam majl letlt p„o nakta„. Jato n4rtznf, ale pPa•nf :apCt1ob 1dllo•inl lnfo„macl. N•m4nl pocflvuhodnfm a.p01obam vnlmt lnfo„m•c• kudlanka. J•fl mo:a•k, Jako nlJakf poUtacl 1t„0J, aa pouhou dvacetinu rtafiny &koordinuje Ylacllnr 1l1ntlJ, kt.,.4 do1ta.ne, a kudlanka H „„.... , na koPilt.

„

••f

Unlpolir-nl "euronr (nervov• bul\kJ, z nidtl •rchild pouu. Jed"o ner"Vov4 wlUino).

Mnofstvl pflkladli ukazuje, ie ve všech blologiekých Ustrojlch problhá slofitý proces: pfijem , phdání a zpracováni informace. Živí pflroda za mlllardy let své existence dosáhla pozoruhodného rozvoje . Blologické „mechanismy" se vyznačuji miniaturnosti, pohotovosti, mlmofádnou cltlivostf a naprostou spolehlivosti. Proto také vědci bedlivi zkoumajl rllzné biologické procesy, z nich! mllfeme čerpat ne. pfeberná poul:enl. Problematikou, Jak co nejlépe vyufft poznatkó o blologlckých procesech pro stavbu spolehllvých, minlaturnlch a. vfkonných . nffzenf, se ubývá nové vid nt odvětvi - b I on I k a , Zhruba fečeno Je to spojeni biologle s elektronikou, biologie s technikou . Bionika je teprve v ptenkách. Avšak pfíroda ji poskytuje nepfeberný materiál k bádáni I k experimentllm. Zvláště velké perspektivy otevi~Jf výzkumy proces'71, které problhajl v nervové soustavě llvých orga· nismO. Neurofyziologové mohou dnes napodobit pomocr slolltých p1ístroj0 nervové buňky - neurony. Spoji-li je pak v urtltou vazbu, se· stroji elektronkov• modely, které majl některé vlastnosti nervov• soustavy. Poznamenejme, ie není mofno sestrojit myslrct stroj, nevíme-li, I a k člov~k myslí . Stejně tak nenl mofno sestrojit samoučlci se stroje, nevfme-li. fa k se člověk uir. Neni nic pfekvaplvého na tom, fekneme-11 nikomu „ Myslil", fe ne kafdý vl , jak to má provf.st. „Učit se myslet" , po tom toullli fllosofové ji! v divné minulosti. Ale teprve dnes mO!eme ftcl, fe jsme dosp~ll k určitému fešenr.

Proces učeni lze rozlofit na Jednotlivé operace a zároveň ud~lt nutné vazby těchto operaci . Jejich nejlepšf posloupnost je vyjá.dřena pravidly učeni. Tato činnost se dá vyjádi'it matematicky. První vyufovad stroje byly u! sestrojeny. Kybernetické zai'faenr „Repetitor I" a „Ekzamlnator" umoil'\ujl kontrolovat a hodnotit nejen výsledky myšlenkové činnosti fáka, ale i proces myšleni. Tyto stroje podávajl jakýsi rentgenový :tá:z:nam procesO myšlen í. které problhajf během učeni . Tato dómyslná nl'fzenr, slou!ícf k analýze proc.esa „myšlenf" člověka, umoU\ulf napodobovat některé pochody mozkové činnosti.

To Je jeden z hlavnlch ůkolO bioniky. S dm t~sně souvis! i dalšl vytvoi'ent krajně spolehlivých technických nl'lzenl. Živé organismy jsou mimoř!dně spolehlivá kybernetická zaHz:enf, pttesto fe jsou z málo spolehlivého materiálu . Úst ~ednl nervová soustava

se skládá z oěkolika miliard neuronů. Jestllie jsou někdy některé úseky, o několika tlslcich neuronech, z. jakékoliv pl'lčlny vyřazeny, nastává jen dočasné :z:horšeni pří­ slušné funkce . Brzy se z:novuu pravi. Jinak je tomu u stroje.Je zjištěno, ie kybernetický stroj, opatřený 58 tlslci elektronkami, nemllie praco-vatani deset hodin bez z!sahú , které zajišťují jeho spolehlivost. Stroj tedy nutno stile pečllvi kontrolovat, nehledě na to, fe všechny základnl bloky jsou pojlšdny druhým - ná~ hrad nf m. V nervové soustavě je velká spolehlivost zajištěna velkou rezervou možnosti fivých organismů, jejich obrovskou organlt:ad a skladbou. Dosud se nepodařilo xkonstruovat ťakové zal'lzenr, které by plně napodobilo funkce ilvé hmoty. Věda se vfak roz.viji závratně rychle. Bionika uf pomáhi konstruovat sloflté stroje, které vykonivajl logické operace a pracuji spolehlivě, I kdy! dofde k doč.asné poruše .

Jak je vidět , úspěchy techniky neustále rozšiřuji moinostl poz:ninf a napodobování živé přlrody. Výzkum procesů , probíhajíclch v fivé hmotě , přlnášl nové a nové mo!nostl, kterých lze vy1Jift hlavně v automatizaci. Mofn~ . te ul brzy budou xkonstruovány tak doKonalé stroje a zařfzenl, které budou zachycovat i cit. Bude to jakúl ruka., napojeni pi'imo na mozek. A tehdy se to, co Je člo­ věku neviditelné, stane viditelným, co je neslyšné, slyšltelným, co Je nehmatatelné, hmatatelným! Ovlem, dnes nemOfeme ještě mluvit o praktickém fešenl takového ~kolu, ani o sestrojení dokonalého, rychle pracojldho kompaktnlho modl!lu „mozku". Ale uf sama price , spojeni s l'ešením tohoto úkolu , obohatl a :z.dokonati lidské poz:nini. Jako nenf hranic v rozvoji tvOr· čich $li člověka, tak ani nemOie být hranic v modelováni, tj. v umělém napodobodnl přirodnich jevů .

MODER Nf A RYCHLf. - Va16"ka v G3r!itz (NDR) vyrobila novou rychlfkovo11 die1~l·.1oupravu Hl dvlma dvan:lctlrilcovfml motory, které majf výkon 900 k pPI f 500 obritkich n min. Vlak je 91 metr\a dlouhj' a dotahuje rychlo!ltl 160 km/ hod.

ši
Sl'{NAČ Je leden z dobrtch ntpadA, kt•rf by mfl bft vyri.Mlín t:aU v nt•. l'h•nl v 1.1rlenou dobu vypne ro:s.hlasovf pPbtroJ, lehlllku nebo vafl!".

MISTO MAGICkifHO OK.A mt oowf Japon•ltf rodlluoor# pPiJlmal Sony nfb1enl (oxna• len6na obrtxku lipkou), ktar6 mechanicky un!uJe pr.inf "1'· ladlnl •ta"lce. Tento malil.kf pPIJfrnat'. vyznali.li• •• neobylaJni doko11alou reprodukci a mt dwou1tup1Sovou replo•

nulnou '1fku t6nu.

NAPJATÁ SITUACE. - DlrikGm ali

~~~!:;::;';c~~r~::!::::ti:::~~:

styranori. fólie, silnJ. 0, 117 mm a llrokt JS,7 "'"• dokAu.la S•oii mlmoPidnou . pevno1t1 uneslaautobu1, villcl 1100 kr. Pavno•t v tahu U:to fólie znalk)' „M,-lar•• I• 2800 k1/cm•.

VTH

55)

la Pro VTM plic doc. lDJ..JANOMIR TLUSTt

Rozloučení s Núbii bylo krátké . Všichni členov é expedice byli již značně unaveni, pon!vadž za celou dobu pobytu v Núbii jsme neměli ani jediný den odpočinku. V Asuánu isme zakotvili v pflstavu Šelal naprori „Svatému Qstrovu" PhHae. Jen asi J 50 m vody nds dHilo od této památky - a přece ;„ me si ji nemohli prohlédnout. Museli jsme odevzdat nalezené před­ měty do asuánského muzea, vyzvednout si povoleni k cestě podH Rudého moře a nakoupit zásoby

potravin a pohonných hmot.

Podél Rudého mofe Z Asu4nu do Bdfu jedeme podél Nilu. V Edfu východ po asfaltové silnici, kterou války vybudovali Angličané pro dopravu materiiUu a posil na egyptskou frontu. Do Mana Alam dorážime ve dvě hodiny v noci. Zde také končt asfaltová. silnice; na jejim konci poprv~ uslnámc u moře na polnlch lůžkách pfimo pod širým nebem. Jsme po cestě unaveni a prokřehli, přestože teploměr ukazuje 28° Cl Ráno hned spě­ cháme do mořeJ kcerf!: je poměrně chladné, ale osvěžujicl. I přes den je u moře teplota sncsitclnějšl. Teplom~r v poledne vystupuje· „jen„ na 400 C ve sdnu. A noci jsou skutečně chladnéJ při 28° C se klepeme zimou a oblékáme všechno teplé, co máme k dispozici. Z Marsa Alam do Kuseru vede pouštnl cesta (pista). Buick je přetižcný a nízký. Během cesty tři­ krát sedl celou svou vahou do pi s ku. Gaz nás s pole blivě vysvobozuje . Nakonec musi pomoci i buldozer J když k zapadoutl do sypkého plsru se plidé jcšté spálené dynamo. Štěsrf, žc je to v prostoruJ kde právě buduj( novou silnici. Proto se našel ten buldozer. V Kuseru nám během dvou dni opravuji dynamo a pne u matiky. Pak zase dél až do Safagy. Tady najimáme prů­ vodce, který nás doprovázl k rozvalinám pevnosti Mons ClaudianuaJ asi 00 km daleko od pobfežl v Arabských horách. Hory jsou pusté, vyprahlé a rozpukaně žáremJ nikde není ani kousek zeleně; a přece na počátku našeho letopočtu i tady byla veodbočujeme na za II. s větové

Lif i:o ~

iii ::>

~

>-

Z

~ l:

u

<4(

N -

ti;

O Z

JN

O X:

~ ::~~~' sa:7~~d~~!~:J~, ~á!~~h~e!~k t;~~c j~~~~~~t~ 5

vané dodnesJ umožňovala živor několika tiskům otroků a fi mských vojáků. V roce I 942 využili Angličané množstvi vody jedné studnyJ vybudovali filtračni nádrže a položili potrubi až do Safagy.

Po suezském dobrodružstviJ kdy pt1slednl • zbytky anglických vojsk musely opui,til EgyptJ a po neúspěšném jednáni o n4b.radě za cenu tohoto .Š potrublJ vyhodili nakonec celý vodovod do povčtřl.

l

~~~~bji~: ::ai~o~~ě~~~o~~~ :es~ls~1:~f:~t~er"1, > ~f~r~ d~~~~h z:c:~;:~~\f~~ř1~=:~~~0mm~~r!~sfáto- ~ 1

Moos Claudianus je hromada kameni> kde jen

1

~~=~r~~c~~~á~~~n~~t~ ~o~t~kt~~c!a~l~j~st!k~~~~ ~ množstvl památek na život otroků i otrokéřů . Naše krátU nivštěva stač{ jen k běžněmu proběh­ nuti rozvalin, k pořlzeni několika fotografii a k rych~ lé prohlldcc starověkých lomůJ kde otroci opracovávali žulu na· sloupyJ sochy a stavebnl materiál,

~e~~ bi!!~~ i~::v~vf~ad~-~:ioas~!~ud ~~~~ cestu skoro v celém rozsahu pou!lvali potom Ara~ bové a využili ji i AngHčané pro spojeni Safagy s Qenou ve II. světové válce .k zásobodni vojsk na egyptském bojišti. Egypťané majf v plénu znovu využit starou fimskou studnu a položit nové potrubi, aby Safaga, důležité středisko fosfátového průmyslu a pllstav, dostala dostatečné množstvl vody. Ze Safagy jsme pokračovali do Hurdaky. Je to dalšl plistav a centrum těžebnlho naftového pr ómyslu. ObrovsU né.drže nafty se stále nnp1ň. u jl z okolnlch vrtů. Celé pobřežl je poseto t~žnf m i věžemi. Z plsftu vystupu;t na povrch vrstvy asfaJtu, V Hurdaclt je také velké akvárium, kde v ohrazených bazénech chovajl rOzné dru hy mořsktch ryb a vodnlch želv. Život moře tady v!dci pozoruji

v přirodnJch podmlnkéch. Muzeum s uloventmi mofsktmi obludami(žraloky,„mofskfmipannami") a rlllntmi rybami doplňuje pohled na tajemství mořských hlubin. Z Hurdaky, kde jsme si najali prllvodce, jsme odjeli gazem na plánovanou prohUdku pevnosti Mons Porphyrites. M!ly jsme jen pflbližnou představu o tom, kde cato pevnost kdysi 1t'1a. Pouštnl cestu brzo opoulúme a vjlždfme skalnatfrn sedlem do hor. Cesta se m!nf v kamenitou stezku po ktcr6 ani gazik nemůže pokračovat . Na dloubou plši cestu však nejsme připraveni. Ne snad fyzicky - ale nemáme dostatek pfenoantch nádob na vodu. Po kt4tk6 porad! bylo rozhodnuto, že dále pójde jen prof. Uba a domorodý pró.vodce se všemi nédobami na vodu (polnl láhve, kuly). Dorazili do pevnosti asi po dvouhodinov6 chůzi. Dalšl zastAvkou našl pouti kolem Rud6ho moře je koptský kl4šter Sv. Pavla, asi 20 km od pobfcžl (byl založen ve 4. stoled n. 1.). Žije tu skupina mnichů, kteff rozjlmajl a vedou svťlj osam!.lý život v pffsn!. vymezen6m U.du. Zbytek stfedov!ku s agregétem na výrobu elektfioy. Eidstence tohoto klAštera v arabských hodch je umožn!na vydatným pramenem vody, který do kh\štera svádl dlouhá chodba, vytesaná ve skále. Je tedy v horéch vody dost, jen ji najlt a zužitkovat. Naše pouť konči v Ain Sukhna, kde horský masiv Galata pfech4z1 v širokou nížinu, na jejlm.t konci je Suez a celt prOplav. Snad nejpfckvapiv!jšl na této cest! podH mole je, že pobfe!i Rud~ho mole je zcela pust6, nikde pollčko, nikde palmov~ nebo tamaryškov6 h•je. Jen pisek a kameni, vyprahl~ hory a nádhero~ moře s korálovfmi útesy. SladU voda je tu vdcn6. Ve v!t§in! m!st se ziskávé destilaci z mofsk6 vody. N!kde ji dopravuji tankov6 lodi, když pfedtlm vyprbdníly z nádrll svůj obsah nafty. Poslednl vykoupán! v Rud6m moři - vlastn! u! v Suezsk6m zélivu - a už se přes Suez vraclme

~~se ~!ir~~h:~int~:cn:c~tJ:;~~ !i~!~~~:t~s~

egyptologick6ho ústavu v Káhiře I To se skutečn! vychutnají vymoženosti civilizace. Teplá sladU voda, pohodlná postel, elelt.trick6 osv!tlenf, stól, tidle ... Najednou je tu i únava.

Znovu v K'hlfe a Abudru Po vybaleni pomócek a pflstrojO se mustme dát znovu do pr4ce. Tentokrét v káhirsk6m muzeu. Tam je v jednom skladišti uložen sloup, který nalezl de Morgan v Ptahiepsesov! mastab!. :R.cd.itel muzea, tli inspektoři pamétkové slUŽby a dva std.žci musl být pfftomni otevřeni skladišt!. Pfihližeji, jak m!ffme fragment sloupu, který je obklopen různými sochami a nalezcnfmi památkami. Se sochami se nesmJ hýbat. Naše m!fenl m!lo ukázat, jak asi vypadal celý sloup před znlčenlm. Nebyla to lehké úloha. Fragment byl sestaven z kousk'd a dopln!n sádrovou napodobeninou do pfedpokládan6 podoby. Z m!fenJ, kter6 jsme v t!chto podmlnkách mohli prov6st, vych4zt n!};;olik různfch JcšenI. Nevede tedy k jcdnoznačn6mu vtsledku. Ccyfi pracovnf amfoy (od 9 do 13 hod.) nemohly tak~ pln! stačit na zm!fenl všech detailů. Vtdyť I tento úkol byl jaktmsi nadplénem, abychom využili čas, zadmco prof. Žába a dr. Novotný znovu vyjednhali otevřeni hrobky v Abusiru, aby ae mohlo pokračovat v dalšlch prdzkumných pra„ clch a fotografovánJ vnitfnich mistnosú maataby. Do odjezdu zbtvá fen nMoolik dni a nenl účeln~ začinat s vlastnim m!fenJm cel6 hrobky. S in:l. Vosikou m!řime v miatnosti hrobky zbytky sloup6, na nich.:1 spočiri konstrukce novi-bo zastf~lenf, a loni objeven~ sloupy ve východ.nim prostoru. V muzeu i v Abusiru obdivujeme pfekrésnou a pfesnou práci staroegyptských sochař'O. a kamen1k6 - nádhern!. harmonicky vyvážen~ tvary v podob! lotosových stvol6. a kv!cd, dokonale opracovan6. Ale to už se mus!me pomalu 1 krbnfmi egypt-

skfmi památkami loučit - doba vymezené naši expedici k pobytu konči. Préce našich v!dcó vlak nek.onč.1. Ccká na n! jeit! bodn! ůkold v Núbií i v Abl.l.siru, aby splnili naše čestn6 zévazky k mezinárodni v!d!., i smluv„ nf závazky k egyptsH vlád~ a UNESCO. Letos je 'v Nůbii už naše 4. expedice, která tam odjela po č4stech v březnu a v dubnu. Tvofl ji prof. Žába, dr. Novotnf, Mila.o Hlinomaz a dva studenti egyptologick6ho sm!ru. V zéff nebo v srpnu se expedice vrád a přiveze dalšl poznatky, dalšl dokumenty z Núbie a Abusiru. l
BUDE zachráněn ABU SIMBEL? Phd vice nef 3000 lety nechal vytesat egyptský fara6n Ramses li. v plskovcovém útesu u Nilu nldher· ný chrtm, )ehof vchod sthfl Ctyll obrovské sochy. Ale ty by nezabrtnlly znl!enl chrtmu - ten ~~ stoJI totlf v mlstech, ktera zaplav! po dokon!enl nové Asuánské ph·

hrady kaln6 vody Niiu. Krásnou památku mOfe zachránit pl'ed zkázou jen modernl tech· nika. NejjednoduUI je nlvrh Iran· couzských infenýrO, podle nlhof má být vybudována polo· kruhovitá pl'ehrada vysoká 76 metrO, kterl by zadrfela vody Niiu. Náklady by sl vyfádaly pravdlpodobnl 80 miii6n0 do· larO. Prosakujlcl voda by se musela stále odferpávat. Kdyby se pumpy někdy zastavily, voda by brzy zaplavila chrám a polkodila by slarobylou kamenlc· kou práci. UNESCO (Unlled Nalions Educational, Scientiflc and Cul· tural Organlzation), povAl'eně zlchranou chrlmu, vlak fran· couzský nhrh zamlllo. Podpo· ruje mnohem obtlfnějšl italský nivrh - uvolnil chrlm z Otesu a zvednout ho na vrchol skály . pomoci hydraulických zvedákO. Tato varianla by umofňovala­ v plipadě Ospěšněho zvednuti chrámu - prakticky nekonef· nou bezpefnost drahocenně pa· mátky. Zvednuti chrámu by stálo 42 mlli6ny dolarO a 24 mi· 116ny dolarO by si vyžádaly dallt prlce. Vzhledem k tomu, že při projednáváni obou uvedených nlvrhO hrála velmi dOlefltou Olahu I linanfnl otázka, objevil se v prOb!hu jednánl britský návrh, kleli by si vyfádal náklady pouze 12 mlli6n0 do· larO. Podle tohoto návrhu by m!la být okolo chrámu posla· vena tenká pl'ehrada. Tlak vody Niiu by byl vyrovnáván Clstou, filtrovanou vodou uvnitř pl'e· hrady. Jejl hladina by byla na Qrovni Nilu. Tlm by se zabrá· nllo poškozeni chrámu a nlvlthnlci by mohli obdivovat chrám z podvodnlch vyhlldko· vých chodeb, kam by je dopra· voV111y výtahy. Olskuse o záchranll chrámu Abu Slmbel je uf v konefněm stadiu. S rozhodnutlm se musl spllchat. Jlf v roce 1964 se zafne hladina Niiu zvedat. To však neznamenl, fa do tě doby musl bjt záchranně práca ukon· Ciny. Chrám mOfe být totiž v jejich prOblhu dofunl chrá· nln levnou kesonovou pl'e· hradou. Inf. )IlU JOHN

556

VTM

T.-.mvaJ•, tl"Olejbu•y, automobily neJr6ul)J:ich druh6 a vallkostl I n•pPehledn' dttupr chodcO - to Je kafdod9'1nl proJev Jlvota ....,lkfch mltt. H„omadn6 I lndlvldrilnl dopravnl prort'-cflicy, dec:hny •••nati • vldilm U menlfm CHplchem - dos•hnout tdho cl le. P'robllmy tnltt•k' dopruy •• lh:c• dotfkaJI obyvatel I okotn1ch pPil.+llfc:h obl„tl. 04haduJa ••· le ka.ldf obyvat•I ••lkomlsta mu-tf ro&• obkovu pr-O· mlt'ft& tta hodl" "• ce1Covt.nf v mlí•t•kfch dopr-avnkh pro1tr.dckh. Te"to la• nelze pofltat k n•JpfljemrilíJlfm llvotnlrn úlltkQm. lllychloet hromadnfch dop„vnlch proethdk6, pohodl! p#I lh:dl, vellkoet lnt•r... valu - vle, lemu urvbtl Plk,me k u Itu r- a c • 1 to V' n I, Je pr.d• mttem ůJmu a kal.dl nowlnka ti kaldf "..ton„uk I• podroben llv4i vfmlnl nú.orO,

m••t

Vývof mbtsk.é hromadn' dopravy v soui!:a.sné dobA hledá nejdopravnf pros-tfedek. Zkoumali se rOz.né mofnostl vedent trati v (Jrovnl městských ulic. ~I mimo ni v podpovrchových nebo nadpovrchových traskh . Pozornost dopravních odbornlkO soustfedujl jednak podullčn( tramvajov6 llnky a podzemnf rychlodráhy, jednak vy. výšené vzdušn6 dráhy fefen6 nekonveněnlm :z:p1.hobem. (VTM 13/·Hl, 1962). Po:r:.oruhodnou konstrnkčnl novinkou v městské kolejové dopravě Je ělinkovi tramvaj, kterou ml1· žeme v poslednfch letech spatflt ve stile většfm pol:tu evropských měst . Je to kolejové vot.ldlo sestavené ze dvou nebo vfce nesamostatných dHň.Jednotllvé člinky jsou nesamostatné proto, fe malf někdy pouze jednu, nebo fádnou nipravu, takfe samotně nejsou schopné pohybu.

vhodnější

K rozhodujícím ~TnltelOm pro ro%Voj článkové tramvaje patff pfedevším snaha vytvo'flt rychlé vozidlo s dobrýml trakčnfml vlastnostmi -a V'ysokou obsadltelnosd, vozidlo, které by bylo schopno konat slufbu nejen na nově budovaných podpovrchových tradch, ale I na stávajíc.I kolefové sttl měst, anlf by bylo potřeba ji přestavovat. Velkou pfedncntf tak6 je, fe c?Unkov6 tramvaje lte vytvoflt jako poměrně dlouhé jednotky s vysokou kapacitou a není přitom potfeba upravovat šířku ski'lně s ohledem na prOj1nd oblouky trati. Je to výhoda napl'. oproti čs . spfafeným vo.. z:Om typu T. I uspoHdiní nistupntch a výstupnfch dvePi je výhodnějšl s ohledem na rychlou výměnu cestujídc:h a mlnlmálnI stanlčnf zdrlenl. Vnitřní uspofádhl člán­ kových tramvaji umof7iuje, aby pohyb cestujlcfch byl plynulý a nedg..

WANQLOV MOTOft s1buovl1 Ano. al• pl"Ontlm pouae Jako pohannf mo• tor k polirnl ettlkalce. Tvofl pf•nosnf a1r•Pt o vfkonu &11 t k• lan• pumpu o vfk.0"11 400 I/min. • dosrflk•m do vf1- JO m.cr6. Kroultvf motor yYRl· 1„c• Wankel• hdu phdnoeth Jdnoduchou 1tavb11 (pou,Ui l pohybllv• f!Utl), anat!"' nlDI rihu a na malf stom•k ;s;Menlenf pro1t.or a konelrti klldnf t.lh bu ylbracl (pratole chybili

rn'

vkchny neYyrovnan• dlly),

chbelo ke kflfenl smirQ vstupu a výstupu. V Evropl Jsou roňlfeny dva hlavni typy llinkových tramvaji, které se od sebe llšl počtem l"nkO. Dvoudlln6 llinkov6 tramvaje, Jejich! skflni Jsou ulofeny na tfech, hyfech nebo festl ntpravich. NeJ· oblibenějlf Jsou lestlnipnvové kon· 1trukce, staviné od roku 1956. Ni· pravy Jsou ulofeny ve tfech pod· vozdch. Vnijfl podvozky - pfednl a z:adnl jsou obvykle hnacf, vnltfnl - stfednl podvozek Je bHný. Te"lo typ I• roxlll'en v l\imi, Hilinl!, Amsterodamu, Vldnl a v nikterých mistech NSR a Švýcarska. Hlavni technické parametry dvou· dllných čltnkových tramvaji: d"k• - 18 af 20 m. šlfka- 2,2af 2,S m, obsaditelnost - 1 '45 af 190 osob, pOCet hnaclch motorl1 - 2 :af '4, obsluha- l osoby (lldlč a prOvodčl) .

rlxontilnl sily jednak v hornl ltstl skllnl! (kloub a), fednak v jefl dolnl čisti (klou~ b). Sklll\ Wd6ho člán­ ku je pflblifni ve stfedu své délky ulofena na kolébce podvozku. Ko-

..

U dvoudllné llánkové tramvaje spOClvi ka!dý čltnek na jediném dvounípravovém podvozku roz.. voru 1800 mm , opatfeném dvěma stejnosmirnýml trakčnfml elektro. motory o výkonu po 50 kW . Oba člínky Jsou vrijemni kloubovi vi· úny (obr. 1). Klouby plenilefl ho-

TILEVIZ:Nf ZVID. - Oe.k tako.-fdtto 'fod, aaPl•-fch na ....triftl po telHluilch a roahl•-vtch „hr·

nfch po1htchalfch" (tJ, dch, in.li poel04'chaiJI a 41'1...,I M,-6lplatl po• platky), tHMf• ftlU&HftO 'f tlchto dnech • rhafch ml•tech V•Ur.• •rltůll•. Pf"l'ftl •"rtaak ukaauJ•, Jalc takoYf „t.l••luil X'fid" ~; na drvWm obrizku •hllma, Jak •• otNluhuJa panoramatklcf pPljlmaf, ukryt# Y nltn •oau,

..,

lébkou a :d.věskaml se viha skrfni pfenášf na podvozkový rim. Na lepu spodnlho kloubu (b) je otočně ulofeno ffdlct d:leso (c) . jeho konce jsou opatfeny pod61nýml otvory. V nich se pohybuji konce spojkových tyči (d), které jsou na opačné straně ulofeny

kulovými vo:r.kl1.

čepy

v

čelech

obou pod-

„

„ „„ c

TPídlln6 llinkov6 tramvaje se vyvljejl z prl1kopnlcké konstrukce ~vacitých let, kteri měla stfednl : llínek úplně bet: niprav - nvHený > na vnějlfch člíncfch prostfednlctvlm ~ kloubl1 . Jexdila uf v roce 1921 'S v Miiíně . Od roku 1928 měly tff. c dllné člinkové tramvafe I Orifdany > a Lipsko. ~ Poslednfm vývojovým stupněm ff! současné doby Je osmlnípravová .a článkovi tramvaj spOCivajlcf na čty- ~ fech dvounápravových podvo:r.cich, kteri je ve slulbě v NSR, Velké. Srltinll, Holandsku, I v Jiných xemlch . Tffdflné tramvaje s bexná· pravovým stfednlm člinkem Jezdi I v Budapešti. Délka tl'ldllných tramvaji býd af 26 metrO a pojmou al 250 cestuflcfch . Zkušenosti z provoxu dosud nvedených člinkových tramvaji Jsou pff:r.nlvé Jak pro cestujlcf. tak I pro dopravnl podniky. Jejich nasazenlm se :r.výšlla kultura. cestovinf, po nlf se neustile volí, klesly provoznr ni.klady a ukbaly se I dalU výhody. ~linkových tramvaji se dolki I naše hlavni m6sto. Ne ovšem Jako jediného vlelé.ku na odstraněni současných nedostatkO městské hro. madné dopravy. 1n1. JllU JELl!N

„

Konzultoval Inf. Jaroslav Vandas,

VŮD

Váha neo Tato led 1tfednlho bylpod11lc1 bft:poulita

bfth, kol..:

DDDPD

DB'

Napsal:

JO SEF uvěfltelně

talo se to v šestém roce pr01kumného letu: seděl jsem u rozhlasového n l''izen l kosmoletu AMETYST 1 vystlal jednu ze svých pravidelných 1priv na Zem . Obsahovala někollk prostých Cidajú o Intenzit~ kosmického dfenl , hustotě vod lkových lontU, o astronomických pox.orovinkh . Vysfláni se dnes prodhlo: ubýval jsem se poněkud obšl rněJI objevem fedenkd planety Sirfovy, kteri nebyla al dosud pozorovina. Cli mé cesty n pozorovánlm a výzkumem, obfl brlou hvězdu Vegu , nkrýval velký černý oblak, hrozivě ověnčený fialovou koronou . Právě u.k jako Vega nebylo zfete lně viditelné ani Slunce, pf! témU svě­ telné rychlosti mého letu byl zdinllvý kmitočet jeho zá1'enl téměf nepostlfitelný. P~esto jsem se v té nesmlrné prbdnotě vesmlru necltil osamocen . Věděl jsem , !e mOj let bude pro lidstvo znamenat dalšr roňffen l poznatků o kosmu, pflspěje mo!ná k vyjasn ě ni otáze k vzniku vesmlru. nebo fe dokonce budu prvnlm z lid f, kdo se setká s jinými mysllclmi bytostmi . Pracoval jsem úsllovn ě a obJevoval stále nové a nové hvěz:ty . x nlchf některé byly vxdáleny tislce světelných let . Zvlášti ledna z nich mne upoutala . Byl to obrovský bílý svltld kolos , který se ml však af dosud jevil jako

S

O lit

0 J:

~ ~ '< Z N
Z ~ ,...

-> c(

Z ~ •

j

o ~~~~i l~~láv~;ti~~~~t~ š~!~~:i~ 111~:~i. v~{~(~e:čr~p~ ~ hvězda

byla vzdálena asi šest tis[c čtyfl sta světelných ji , ani nevím proč, Zora. Tak jsem sl

X let . Naxval jsem

~ ~~~=~~ ;;:ll~~!~~e~ sť~~l~~~y~~y~~~::~:ev~l ,o;!J~ ~ ~~~~k~~r:~o~i~~' ~f::0di~~o0 ;,~~~~I~~~· Z~a~f:::k~~~ 1

<

svým matným bflým světýl kem . Tušil jsem , !e se stává

Z „ mou " hvětdou . Kdyf Jsem uléhal po celodennl únavné

M práci. pfedstavoval jsem sl, jak se Jednou vydám s obrov~ "4 ským kosmoletem k Zo ře a na některé její planetě

„~ se setkám s mysltclml bytostm i se starodávnou kulturou,

-

~

veré mne vfele pf ívf. taji . .. a zde ovšem mé sněni obvykle končívalo , nebo( jsem - mezi námi ~ - neměl ani tušeni, jak w by setkinl mělo pro- bfhat . . .

> <

:5 a o~:~;f~ i~:~hla:~~~~~

uNzenf. Pečlivě jsem ""- uuvfel dvojité dvefe a O vyjel výtahem do nejho~ l'eJšfho patra zkontroloZ vat činnost automatlC• kého rlzenf, jet zablralo a:: plni dvě poschodi kos. ~ moletu . Pravda, bylo sice Z pNllš veliké, ale jeho

O

8

~ ::!~ 1s:!~ah!a to~!~~~:r ~ AMETYSTU do sprav*' ného kursu dávalo vl.as

.; meteorickou c(

~

výstrahu ,

~ar:~r:~:;r1~~:;e~~oz nou,

odevzdivalo

~ slofltějšf výpočty

560

VTM

nej-

v

ne~

PE C I N O V S K t

kritké době, kontrolovalo mOj zdravotnl stav, drovel'i svými pomocnými zafizenfml regenerovalo kysllk, pohlcovalo kysličnlk uhličitý a vodnl páru, při· pravovalo neJrOzněJU jldla· podle mého výběru a vykonávalo mnohé jiné, poměrně a zdánlivě méně dOlellté práce . Samo také popf/padě poruchy opravilo. Vše bylo v pof!dku: snědl jsem rychle někollk kouskO zelenlny, kterou ml mOJ pomocnlk - aotomatlcké ff. zenf - p'f'ipravll a ulofil jsem se ke spinku . Po chvlli jsem usnul. A níhle jsem se· probudil. Neznímá tlfe mě tlačila do IOfka , nemohl Jsem se ani pohnout. Mé oči se bezdRně podfvaly do pn'.h:oru ve stěně kabiny . Hvězdná obloha uf nebyla nehybná, ale pomalu se otáčela kolem kosmoletu . AMETYSTEM opět otfisla prudkt vibrace. Potom se ozval skl'ehotavý hlas havarijnlho automatu: „Pozor, pozor! Poplach t 1 e tf ho stupně . Sr.lfka s menšfm meteoritem z antihmoty, poškozen ochranný pancl'f' na čty„ech mlstech. Nekontrolovatelné zrychleni tahu se bllfl. Unvfrám jednotlivá odděleni rakety . Vstup do hlavni !achty nenf molný. nenf v ni vxduch! .. • Pozor, pozor! Poplach tf e t Iho . .. " Automat zprávu opakoval. A bude ji opakovat třeba do nekonečna . Zachvil jse"' se . To znamená katastrofu! Jestlife se automatu nepoda1í poškozený kosmolet opravit, zOstanu navfdy ve své kabině. Vlastně .• . co to dělám? MenU nehoda, a uf mysllm na to nejhorší. Začal jsem opět sti'lzlivě uvdovat. Kde se tu vzal meteor z antihmoty? Proč. na jeho hmotu automaty nereagovaly a nevychýlily loď z. kursu? Opět se ozval hlas havarljnlho automatu : „Oznamuji rozsah poškozeni: Dva otvory v plášti o prOměru tfl čtvrt i metru, Jeden otvor o prOměru d't'ou centl· metrO a jeden otvor o průměru Jednoho centimetru , poškozena chladlcl soustava, zkapalněn~ hélium stéká do naviga~nl kabiny ... " Automat pokračoval , ale Já mu uf nevěnoval pozornost . Kapalné héllum stéká do navlgafol kabiny. která je těsně nad mou kabinou . Strop mezi oběma kabinami Je čty'i centimetry silný . Jak dlouho bude odolávat mrazu bllzkému témě!' absolutní nule? Jisté bylo, fe jsem to nevěděl. Pfi konstrukci AMETYSTU se s touto mol· nose! nepočltalo. Pociťoval J~em Jlf nápadně pronlkajfcf chlad . Vztekem ze sv' bezmocnosti nad smrti jsem z:uflvě odepjal pásy a vrhl se ke dvefrm kabiny. Pak jsem sl však uvědomll marnost svého pofinánl . Chodba je pfece vzduchoprázdná! Teplota nadále, klesala . Rychlost poklesu byla vysoká. Za minutu o čtyfi

v~

llustrufe:

chtěl ještě včas

MIREK TVRD(K vyjlt :z kabiny, musely krásni planeta, nazývani

Země

nekonečně

stupni. Kdybych by automaty oprivlt poškozeni alespoA do deseti minut.

... Vysllaf opakoval mOJ út.nam. Jak strašně jsem to ale uzplval

Jedna minuta Jlf uplynula. Teplota klesala. Posadil jsem se na tOlko a obll!kl sl pracovnl kom·

na.li hymnu ..• ... strop se zbortil. Kapaln' hilium se provalilo do

bln,zu.

m'

Uplynuly dvi minuty. Teplota klesala. Pohl6dl Jsem oknem. Za prúzorem byly hvhdy. Uf se neotičely, stily klidně na svých mfstech. Tulli jsem, fe je to mOI poslednf pohled do kosmu. Pokusil jsem se mni hvězdami najft Zoru, s v o u Zoru. Marni. Uplynuly l:tyfl minuty. Teplota nadále klesala. Konečni jsem našel Zoru I Maličká, blikotavá, ale pfesto nejvitšl, kterou Jsem kdy vldil. Of'lal jsem se jen na ni. Uplynulo lest minut. Teplota nadále klesala. Sedl jsem si ke stolu a u.hl diktovat do riahrávadho Dxnamu sv6 posledril hlilenf. Nevii'll jsem, fe Je ještě někdy někdo zachytl. Pfesto jsem mluvil do mikrofonu. Pfál Jsem si, aby mOj flvot nepoklidall lid6 za zbytečný, fe Jsem chtil pro lidstvo nko vykonat, fe ml v tom vlak zabránila nešťastni náhoda. Uplynulo osm minut. Téplota nadále klesala. Poprvé jsem na vlastní oči poznal hrCJzu smrti. Pokusil jsem se Jí statečni odolávat. Zazpival jsem hymnu Spojeného lidstva. A stiskl tlačltko vysllaclho za1fzenf . Uplynulo devit minut. Teplota .•. klesala ••. Mráz byl strašný. Pomalu ml z:avfral oči. Snafil jsem se bránit prudčlml pohyby, ale nepomáhalo to. Slyšel jsem v kontrolním pfl)ímačl jlf podruhé vysíláni sdho poslednlho hlilenl, ledclho k Zemi. Uplynula dvanácti minuta. Teplota neustále klesala, strop se počínal bortit, Ruce ani obličej jsem necltll. Mráz ml je spálil. Vrhl jsem poslednl pohled do hvěxd· néhosvJu.. Tam kdesi v dálce je mi drahá Zora, tam někde, kdesi, je I Slunce, kolem nihof oblhi stejně

kabiny

Chemie.U l!4•tl PHpravky budouclcb obJevicehl se 1privných odpovidl. Z tkb Jsme vybrali tfl ncJlepll, kteH dottanou po jednom •ouboru „Mladf chemik". Jsou. to VLADISLAV SIEGL. Če•lr.4 Tfebov4, BOHUS DUBAJ,

Tre.nl!.ln, JAROSLAV GOTTHARD, Karlovy Vu„.

Z oltatnfcb J•me ~lot0v•IJ Jdtl dallfcb !8, kterfm udl4me po kn.lfce: Ladislav BArd°' Upany, ok.r. Prdovi Zdmlk Bob.U, OtHlavlce, okr. Pro1t~Jov1 J. Hamnkf, ěleo klubu VTM, HavUov IV, okr. Karvin41 Ivan Chajda, Pfetov1 Sl•Yonúr Chaloupb, Lanlkroun1

Fra.ntllek

Cunderllk.

B•IU~

8)'9t:rlc•1 Frantllek CerYenb, Kunratice u Prahy; Petor Dob.rovod•lr#, BrathJaya; Jan Dlvll, Rouchovany

tas, okr,

z:avfelo

ml

oči.

Slgnily

~

zmlkly.

AMETYST byl mrtvý se všfm vludy ... Enl Tux vul pfekvapenl úznamovou desku a dlouho se na ni dfval proti svEtlu. Deska byla zdinlivi nepo· da1eni - pfes snlmek hvhdné oblohy se táhla napi'lč dlouhi p1erušovani čára. „ . .. fe by meteor?" fekl $1 pro sebe Enl Tux a skla.

.=!

1:1 'i

!.!

ji

~:::~e~!nofi==l~~e;~~:~I. ::isl~~~k ;e ry:~~:i~ ~:~~e6~ ~~ k mlstu, kde Alux Torner

vz:~~)d se

prováděl

rozbor Jakéhosi

něco

podlvat - tady zfejmE nesouhlas!." Alux Tomer vstal od p1rstrojň a pi'lstoupil k oknu. „Meteor,„ prohlisil, kdyf sl prohlédl desku. „Nic xvliltnlho!" „A co je totot" 1ekl Enl Tux a ukázal mu výsledek z počitadho stro!e. • „Na meteor to je rychlott úfasni!" zvolal Aluz Tomer. „Na to se muslme !ft podívat hezky xbllzka.u Za hodinu vzlétl z kosmodromu planety Gexls malý hvhdolet a nalétl do kursu onoho podivného meteoru. Pfesto, le mohl dosihnout nadsvEtelné- rychlosti, trvalo stfhfinf osm dni. Meteor byl ji! viditelný na hlavni obrazovce v mat· ných obrysech. Enl Tux jej sledoval pozorně a jef)o tu· šenl se pomalu minllo v Jistotu. Kdyf. byl vzdilen pou· hých dvě st6 padesit tislc kllometrň, mohl konečni s jistotou prohlásit: „Kosmolet -tenmeteor,tojekosmolet!" (PokroloY6nl p1fftf)

•

r6httnllo 389 l!tcn4f6. Z nich 108 poslalo vice ad polovinu

a

~

l'RÁXDNINOVÁ SOUTlfNI ANl(l!TA VTM

i~ EE

~i -

i„=.~

„

1 .;

Z;

'2 „

::> • .: ~

Zit: =~

S> ~;: -J

~ „

~ ,!

ttn e

Af bud•t• ve volnfch chvlllch prhdnlnov' pohody opit prolftat nil I vil &..opii „Vida • technik'& mUiddi'', vl.chna ta i•ho lbla, lu1ri Jst• 111hromildlll v posladnl dobi , budat• 11 uk sami n•bo spolKni 11 svfml pl'b•ll pi'lpravont Hrul!n4 odpoYldl na oti.zky pri.1dnlnov' •outllnf •nk•ty VTM ttn. Na bHnt kor11•pondenln1 lh't•k n•pll•t• bu d•1llho: 1- kt„,dvl :itotlltlnfch la•koslovenskfch po• videk u vtm neJvlce llblly • 1 - kt•r• dvl z otlJtlnfch z• „ hran I ln I c h povfdek H 'lim nejvfce llblly • l - kteri po· vfdk• vOb•c dm n•llbll• • 4 - kteri povfdka v4bac byla neJ14P9 ih•1trovina • S - %da chc•t• v I c • ..Jl•bo m 'n I po· vldek ve YTH: doplnlt• 1vou l!itelnou adruou, pevni p1ileplt• 1outUnl kup6n (na t6to 1tr,nce nahofe) a odellet• Ihned po vyjitfll1I• tl/61 VTH ni.li redakci 1 pozn,mkou „Anketa VTH". N&le otizky 1, 2, 3 • 4 se tJk1JI tkhto povld•k:

„

le1ko1lovenskfch 1 ESTA (v t. 14-16/6'2) e HLAVA MEDUSY (21-23/61) • FANTAS·HlKROP (14/61) e INFORMACE PRO APISE (14-26/61, 1-l/63) e PSYCHOLÓGIA HARfANOV (S...9/63) e POSEL HVEZD (19-20/61) • SÁjNS.flKšN (17-19/62) e POKUS (11-tl/62) e SMYSL ÍIVOTA (4-5/61) • PÁD SO· DOHY A GOHORY(11-1 l/63) •SIGNÁLY ZMLKLY (16-17/63); zahranllnlch1

DENÍK KUCHTfKA (25-26/62, 1/6~

~Jl:tci~ 'l2~:t:i/ ! p~i1I~l ;~ V'lei1~~ 2 r; ~j~1 ~~~N. 8

INDEX ~8 (12-14/62) e KŮL SPORTU (6-7/63) • VOUS HO.

~~~,~~~ g~1,°ť:l,:11Kfrg~E~:~~~~~~~ ~'!~~~~~

Tft:bfl!.1 Fn.ntllek Findura, Splhli Novil Ves; Joaer Por-

dobnl llltl vyld• do I!. 18/63).

obte.k. Chomutov1 Bla.tma BartdAkoY41 Karlovy VaryJ Pavel Autonkkf, 01u•aya J-PffYOZI Mojmír J•rol, Ra· kov.o.Oq Antonin Jaa4k. Podfbrady1 Frantllek Kldn, Brno1 DJa Kokel, Praha 21 Pavel KfMt.a, Čalr.4 Tfebov41 JuraJ Llp•cher:, Bratislava; Mlro1lav i...n.er, DYd.r KriJovi nad

ShromHdlte 11 p1lllvl pocl'ebn6 povldky a pozorni I• ldtl lednou prol1:1te. Teprve al pak ee•tavta 1v6 odpo\'Jdl a ode· ll•t• Je. KA!Df úeA.sTNfK ANKETYBUDl!ZAlAZl!N DO SLOSOVÁN( VITšfHO l'OČTU HODNOTN"f'CH KNlfN(CH ODMIN. A ti, kdo mimo odpovldl na ko,..1pondenlnlm 11.tku H 1outllnlm kup6nem Wlou da\Um dopbam navlc ob1A.hleJll vyJid„nl, budou nlift vyhodnoceni 1 jejich pi'11plvky v celku nebo zllitl uve!'.jnlm•.

L.abem1 Jatomlr Mlltu141tfk. JHenn6 t95 1 okr. Gottwal· dov1 Ota• Pollaěilcov,, Stari Turi, okr. Trenl!.ln1 Pavel JUdek, Gottwaldov 11 Sta.o.ltlav Tom~ata, FrýddJ Mlf'Oo. alav VlHilk. Praha 21 J. Veverka, Aevnlceu Prahy1 Vladlmfr Sd.ta, Senohraby 1'81 ), Stein, Brad1lava. Vfberc6rn blllbopfeJeme • vlem, ktdf o4m pnvlddnl poail.U odpovfdl, dlku.Jeme za Jejich z4Jem.

Pitllemn6 prúdnlny naltm lko"kGm a hezkou dovolanou dospi· llm 'ttenii'Gm I felkh rodln'm pfale Ndakc• VTM N•t•l•fonult• a n•pllt• n'm o I • d n o t.11 v ' l I s I 1 VTI1 redakce l• neml:ochybljíclll1lakdoplnlnf1I napllte na: Odbytov' oddll•nf MF, P1n1kl 8,Pnh• 11

VTH

$6f

.

%ť~

1 E:

fldnou. Se vzrOstajfcf hloubkou se kvallta potravy zhoršuje. Na povrchu Je mnoho oraanlckých zbytků, kdelto na dno se dosd.vtJI litky, kter' se lpatnl uflvajl . je nemofn6 nepozutavlt se nad vytrvalost! nlkterých drobounkých bytosti, kter• mO!eme pozorovat jen mikroskopem . Nic na Zemi se Jim nemOfe vyrovnat . I kdybychom nechall teplotu klesnout k absolutn(mu bodu mrazu. uxavPell le ve vzduchoprf.z.dnu pfl tlaku nikollka tisíc atmosf,ra pOsoblll zhoubnými rozpultiiný· ml soleml a ledovatými lttkaml za Opln6 nepPltomnostl slunelnlch p1prskO, existovaly by dli . Žlvlly by se anorsanlckýml litklml , f•Jlchl rozkladem by zlsklvaly kysllk potfebný k tlvotu . Dokonce by se I rozmnolo-"'ly, a to s pfekvapujlcl rychlosd : u den se z jedn6 bakt6rle odltlpl trlllony d1lllch. MlmoH.dnl zajlmavou a velml namihavou pricl vykonal laureit Leninovy ceny profesor AnatollJ Krlss. Vytyl.11 11 Okol objevit co nejvlce mlkrobO a ronPfdlt Je . Pfltom bylo nutno odpovidit na to, Jak• Jsou , kde se vyskytuji , j1k flJI . Aby mohl dit spr6vnou odpovid, proplul se svými spolupracovnlky oceiny cel,ho svita. To, fe mikroby Jsou v kafd' kapllc• mo"1k6 vody, se v!dilo Jlf pfedtlm. Ovlem vyllslenf mlkrobO v mo. 1fch a oceinoch provedli videi vlt.stni al v poslednfch letech. Tak se obJasnllo, fe flvot v moPI je ve vlech •OAIS

LJAPUNOV

Neviditelný život

V

ocdnu l ije nesletn' mnofstvf podivuhodných bytosti. jsou obsaleny v kaldli kapce vody, a( JI vezmeme kde chce me, na dni proltkllny li na bPe· hu Peky nebo na otevfen•m mofl. T1ebafe jsou tyto bytosti pouhým okem nevld lteln, , hrafl neobyle!nou úlohu v flvotl more I Jeho hlubln . Nepfehinlme. kdyl ffkime . fe v tic:hto nepatrných or1anlsmech Je ukryta ohromni slla. O tom , fa.k le poletnli tO\O mol'lk• „obyvatelstvo" , svidlf skutelnost, fe na Jedriom ftvereln•m metru dna ~ern•ho mofe Ille pit trlllonl1 mlkrobO. MaJI neobylojnou biochemickou enertll. Podllelf se na vfech procesech pfemf:ny hmoty. ať orpnlck' l:I anorpnlck• Jako v ce" t tv• pPfrodl , tak I v ocdnu se nepPetrfl t i rod l nové a star• odumfri, Mrtvi fl vol lchov6 a rostllny postup ni mlzl ve vod nich hlublnich . Co by se stalo, kdyby neex istovaly hnilobn6 baktirle, kter' rozklidajl a mine. rallzujl orpnlck6 litkyl tlvot by byl nemofný . Ocein I Zemi by se promlnlly v obrovsk' pohfebllti. Ryby I osu.tni flvollchov6, pfeminlnl v netleJld , nerozkli· dallcf se mumie, nplnlll by všechen vodn f prostor a obymeli hlubln, pflpravenl t>kto o potravu , by dl nhynull. Bez Slunce Je flvot nemolný nejen na Zemi, ale 1 v mofl , I kdy! se to zdi být paradoxnl: vidy( Slunce nikdy nepronikne do vlln• temnoty mo!Jsk,ho dna . A co znamenafl ty dvl , tPI stovky metrO , kam se dosunou slunelnf papnky ve srovntnl 1 celkovým mnobtvfm vody? Smilnou list , a pfesto na nf všechno zivlsf. Privi v t~o ttnk6 vodnf vntvl se odehrhi onen úzrak pllrody, který jeltl llovlk zcela neprobldal . Zde pracuje Jakisl chemlckt laboratof, tak dokonalf. , fe se nim o nr ani nesnilo. Na povrchu hladlny, kam dopadafl slunelnl paprsky, veietuje rostllnnvo, tam Jsou I skupinky fednobunf:l. ných vodnlch orpn lsma - fytoplankton . A tam tak• problhi tafemstvl fotosyntfty. tfm budeme postupovat hloubiJI, tlm bude rostlinstvo a tlvol:llstvo chudli. I mikroby ve spodn ích vrstvich

562

VTM

svých projevech sviún s pract bakt•rU. Proto se objevll Jeftl Jeden druh map - mapy mlkroblolo1lckých stanic. OJ'lv; panovala domnl:nka, fe or1anlcki litka, Jakmile zmlxf do hlubin, do txv. mrtv,ho pbma, nenivratnl hyne . Krlssovl se podaPllo vysvltllt, le I kdyl tam neJsou ryby a jlnl flvollchov6, f ljl tam baktlrle, kterl zpracovivajl tyto litky a risobuJI obyvatele hornfch vrstev potravou . Nl(ovlů , tyl.lnkovld., kulovlú prstencovld a )lni ne)rOxnljll spojeni 1eometrlckýc6 tvarO , •. Jsou vlude ve všech oblastech svitov,ho oceinu, a to nejen ve vod~, ale I v usaxenlnich na dni . Ovšem tato skutelnost pPlvidl na myšlenku, fe b1ktl:rle musely existovat uf velml divno. jinak by se nedostaly do usazených hornin, kter' se vytvi'1ily pfed mil ióny let. Uku.uje se , fe mlkroorpnlsmy maJI sv• prastar6 pledky. N'kt•r' mlkroorpnlsmy 1sou tak m1", fe nejsou obyčejným mikroskopem pozorovateln•. Ultramlkroskoplck6 útvary nim pomthi odhalovat elektronlckf. optika. Krlss shledal, fe tyto or11nl1my jsou vellce podobn6 vlrOm . Udllal jeltl j1d1n plekv1pujlcl objev, Nalezl bakt,rle, kter' zPeJml exlstufl dlky uvolnln' ener1H rad loaktlvnlho ro1padu. Jestll Je tomu tak skutečnf , pak se ni( fo1lckých dvirO protihne k druhým svftOm. Astroblolo1ov• pfedpoklidall. fe mikroby se vyskytuji na Venull, na Marsu , I v Jedovat' atmosf"e velkých planet. Mikroby pomohly rozluftlt pPfčlnu neJedn' zvlilt· nostl oceinu. Pral v tropech , kde ltldPe svftl slunce, Je livot v hlublnich oceinu tak chudýt A naopak, prol Je bohatý ve studených vod,ch Arktidy a Anta;rktldy? V~dcl dolll k úvl:ru, fe privl v potirnlch moPlch se vyskytuji nejflvot1Schopnijll mikroby, schopni plni rozklildat a mlnerallzovat odumhl6 billc.ovlny. Proto se tam tak• vytviPI mnoho potravy. kde Jsou mikroby, tam je tedy I p„lpraveni potrava pro osmnl llvollchy. A t>k mlkrobloloal• obj1S~uje bloloalckou ufltelnosť moff. To je dOvod, prol bu Uhsti mlkroblolosle nemOfe být vyfelena ani Jedna ze :dkladnlch 111oh, kter• stoji pPed ocdnotoall.

Pro VTM plše KAMIL HORÁK

KURS SPORTOVNÍHO

~ . Sportovnf ryMhtvl Je Jednou z

I rckrcaěo­

nfcb finnoatf a bldf J• provozuje podle svl:bo újmu I podle svých momo.ú. }MJu rybifl. ltteft nevynccha)I Jediné pfild.itosd lt lovu. JlnJ lovi }e:n o dovolen~ J1ou*U v kraji • rybnou vodou. Zept,tc-11 se. Jak kdo k rybalinf pfilel, dostanete ncJr6.mfJli odpovfdJ. TI, kteM Jako klucl V)'Tbtall nil.dc u feky nebo v kraji bohatém na rybnlk:y, dostali H k prutu úby - doprovhe.11 své otce. dfdy, uělU u od a..kb a váic6. k lovu i lúltu k pfirodf podfdlli, J.ou ve ve.lité výbodf proti oatatnún, lttcfi se k rybafital dostaH nihodou, uchvácen.i ttcba n.ihodným úl.ltkem, ltdypoěkall .-ybclti u pru-tu a Ita.tni dostali na bfeb sv41 první dlovd:, Ti prvnl xna)i totl! fcku, f.lvot v nI I úkony, lrterfml se ffdf, A JIHlOm tato znalost tvoff z.e "svitel:rúch„ JovcA ryb opr.-vdové sportovní ryb,ff.

VODA JAKO VODA? význam vody nikdo - ať zemědělec nebo energetik, chemik nebo potravinář, ať odbornlk nebo laik - dovede uznale hovořit o tom, k čemu všemu je voda dobrá. Sportovní ryb'ř přitom nezapomene poznamenat, že se mezi rybUi každé voda dokonce zvlášť označuje podle toho, které druhy ryb chová. Tak mluvi napf. o cejnovl=m pásmu, parmovém pásmu, pstruhovém nebo Upanovém pásmu. V prudkých, čistých horských bystfinAch nebude nikdo hledat kapra, v jihočeských bahnitých rybnldch zase nenajdete pstruha. Prost! - různé druhy ryb vyžaduji i rúzné prostfedf, v nichž se jjm nejlépe dali. Hospodářský nepopře a každý

Nejvíc rozhoduje o tempu životních dějů vodních ústrojenců teplota vody. Cim je voda teplejší, tJm je teplejši i krev ryb, tím také rychleji probihaji životní dEje, dýcháni, látková vým!na, růst a rozmnožováni. Na teplotě závist i obsah kyslíku ve vodě a teplota spolurozhoduje o tom, jaké druhy ryb v té které vodě obstoji. $[Udenomilné druhy ryb hynou, když teplota vody přesáhn e jistou hranki, teplomilným se naopak nedař! ve studené vodě. Teplotou vody je určen i obsah kysliku. Obsah kyslllm však bý'vi vyšši i tam, kde je ve vod! mnoho rostlin. Přesto platl, že napřfklad studené horské toky mají v!tši obsah kyslíku než teplejši vody v nižšich krajinách. Dalši činitel, který ovlivňuje život ve vodě, je obsah nerostů . Z nerostných soli, rozpu!tEn ých v našich sladkých vodách, musime jmenovat kyselý uhličirnn vápenat)r, kyselý uhličitan hořečnatý i stran vápenatý; prvky dusik a fosfor se dostávaji do vody jako produkty mineralizace látek, drastik ze zvětralých živočichů

J. Loso• obecný !. Okoun Haú 3. Pstn&h obccri.f .&. Pst.rub duhový

5. Hl•vatb podunal•U

Z plynů má ve vodE význam hlavně kyslič.nlk uhličitý . O kysUlrn jsme jU mluvili. Proč tolik slov o chemick~m složeni našich vod? Má velký vliv na život živočichů ve vodě, a tedy i ryb. Nejen přímý, ale i tim, že ovlivňuje tzv. úživnost vody, růst rostlin a kyselou nebo alkalickou reakci. Kysel~ vody nepřispívají tolik životu svých obyvatel - nemohou jim mnoho dét a naopak ústrojencům i škod.i. Všechny jmenované vlastnosti vody působi ovšem ve svém celku, ve vzájemné rovnovbe. Postrádá-li voda třeba jednu vlastnost téměř zcela, rázem se tato skutečnost stává rozhodujlcl, určujicl okolností pro charakter života v nf.

NAŠE

VODY

A

JEJICH

RYBY

Kdo poznal krásu našich horských řiček, nlžinných toků běi.ldch lučinami, mohutnost velkých řek, půvab našich rybnllců i majestát vodaJcb n3.drži, potvrdí, že naše vody jsou nejen rozmanité, ale i libezné. Žije v nich kolem 65 druhů ryb, což je asi jedno procento všech zjištěných sladkovodních ryb vóbec. Je to poměrně hodně, a vděčime za to přislušnosti k třem úmořim: severo mofskému (povodi Labe), baltickému (povodi Odry a Visly) a černo­ mořskému (povodí Dunaje). Pro každé povodl je cbarakteristiceý určitý druh ryb, který' se v druhém nevyskytuje. Například charakteristickou rybou podunajského povodi je hlavatka. Všechny druhy ryb nenajdeme také v každé vodě. Naše rybtřstvi rozdě­ lujeme podle ryb, které chováme, na studenovod.nf a teplovod.nf. V teplovodním najdeme druhy ryb, Jcceré vyžaduji stojatou nebo mirn~ tekouci vodu, s teplotou 20-30 stupňll

v Jčtč. Taková voda má mJt měkkč dno, bohaté na organické látky. Zde chováme kapra, Una, štiku, candáta, cejna, okounb pstruhově.ho a jiné, hlavně bprovfré ryby. K studcnovodnimu rybářství patři ryby lososovité pstruzi1 siveni potoční, siveni alpšú (jeze.rni)„ lipani a hlavatky. Tyio ryby vyžaduji rychle proudíci a na kysllk bohatou vodu. Toto děleni je základ.nf - máme vody, napřik:lad i umělé nAdrže„ kde žiji vedle sebe třeba kapr s llncm a pstrUh. Do takových vod jsou však ryby oblr jlho druhu vysazoriny se zám&em zpestřit sportovní rybaření, nikoliv p!eviln! I: chovu. NBJZNAMJ!Jš! RYBY Z ryb, které naše vody poskytuji, je snad nejznámější kapr ob~coý. Je chloubou našeho rybnlkilstvi a žije jak v rybnicfch, přehradAch, tak i v proudnýcb vodách našich řek. Živi se převážně planktonem a larvami vod.ni.ho hmyzu, ale dovede spolkoout i včtii sousta. VšaJt ho rybáři chytají nu hrách, brambor, těsto, ale náccě i na třpytku nebo aa rybičku. Kapr je ryba houževnatá a odolná, nezahubí ho ani těžká zraněni. Dorůstá u nás, hlavně v rozlehlých tůnfch a vod.nich nádrffch, značné velikosti ojediněle i ples dvacet kilogramťi váhy. Je charakteristický svým zavalitYm · tělem, ku!elovitou, poměrně malou hlavou a masitými pysky. Tfenl kapra problhá v kvčtnu až červnu. Jikrnačka naklade až k miliónu jiker, z nichž jen malé část dorúatá po tfeúm roce váhy J kg a do p!edepsané lovné mlry (v C
kouclch vodách s hlubšími tůněmi a měkkým dnem, kde je hustý porost vodniho rostlinstva. Plotice je ltfhlA, ze stran silnl zploštělá ryba, s nazelenalým h!betem, sv!t!ejšlmi boky a střlbfitě bllým břichem. Oko je výrazně červen~, hlbetn.i, ocasnf a řitnI ploutve jsou šedoěcrvcn~, párové ploutve o.r:an!ov~ červené. Plotice ncdon\sú velké váhy, -o-l:tšinou tak do 1/,-1/„ kg. Živi se tim, co voda skýtá; chycá se hlavn~ na t&to, vezme všalc i brambor nebo červa.

Zážitkem pro rybáře je lov tlouiti obc cn~ho. Tělo tlouště je protáhlé, ale pfi[om silné s velkou širokou hlavou, oko veliké se zlatou duhovkou. Obvyl:le ~ je zbarven zlato6 hnMě. Tioušť trhl svůj život pfcvážně pfi povrchu vody, ale má rád dobrý úlcryt, je velmi plachý a opatrný. I potravu bere prudce, divoce„ což má pro

fit'

Žieťese8 vťl~i~~va~~ voda poskytne. Rybáři ho lovi nejraději na třešni a čc­ bjl na něj nejspiš

v

proud.ně

vodE.

Tloušť však dovede zhltnout i kuličku těsta stejně" ja.ko malou rybku nebo dokonce žábu.

6.Tfpytko

'1. SUmec 'Velký

Nejlepším vysvědč.enim pro každého rybáře je uměnl 7 chytat cejny. V našich vodách žiji dva jejich sponovnč významné druhy: cejni veld a cejnci maU. Jsou to ryby se sploštčlým tElem, značně vysok9m; cejnci m all majf stflbfitou barvu, cejni velcí majl hfbet modrošedý, statné l:113y až zlatově hnědý. Cejni žiji v hejnech a miluji 1p19 klidnčjši vodu, ncvybýbajl se však ani voclim proudným a pfedstavujl pfevažujlcl složku rybi osádky našich vod. Cejn se živi zviienou dna; chytáme ho na drobné kouslčky těsta nebo na malého červa. Cejn velký dorUstá v údolnlch přehradách až do 5 kg váhy, lólový cejn však je už pěkným úlovkem. Krbná ryba, byť nevelká, je lin obecný. Žije hlavně ve starých Hbnfch tůnich, najdeme ho však i v proudné vodě, v rybnJcfcb i v náddfch. Je poměrné krátký, štlhlý, ale se zavalitou ocasnl č.astl těla, né.dherně olivově zelcnE zbarven, má malé šupinky vrostlé do rosolovité pokožky, co! pfipomin4. silnou vrstvu 1Uzu. Sbfrá kromě jiných masitých soust drobné měkkýše, ale přijimá i potravu rostlinnou. V bahnitých btezlch bobatých oa rostliostvo se prozradí pfiznačnfmi bublinkami„ jak ryje dno ve své cestě za potravou. Chytáme ho nejlépe na „kamenáče", tj . červené červy nepfil.iš velké. Okoun fičaJ je ryba, kterou snad chytil každý rybář. Na pohled hezlc6 ryba - olivovi zeleň htbctu, dvojice ostnatých hřbetnlcb ploutvi, za h.Ja.vou ptizoačoý hrb. Nejvíc známe drobné okounky z našich fek; v ó.dolnicb nádrflch nebo v rybnldch chycajl rybá!i okouny i dva kilogramy těžké. StariJ

okouni jsou hlubinnými rybami , lij.i v hejnech, značně početných. 2.ivf rybkami, larwmi hmyzu, pijavkami i červy. Jsou věčně trav( a rybáfťlm, ktctJ čekaji s červem na háčku na jinou v~tll rybu, značně ocptijemnf. Knilovnou našich vod je ltlka ob ecn'. Je to dravec a protihlým, vletenovitýa:i tělem, tlamou zbora sploštčlou, v niž je nasázeno mnoho ostrých zub~. Zbarveni štiky je proměnlivé a vždy přizpCsobené ol:oU, v oěm! štika lije. Blicho je všalt vždy bllé, tělo je posizeno bUými sl:mlami. Štika miluje úkryt. Z něj vyráží jako blesk za kořisti - za rybkami i znafai velikosti. Na ptehradách a vell:ých rybniclch nenl tak vzácná štika pěti a! desetikilová. Pohltí tlouštlb, oukleje i hrouzka, ale i okouna a ploůci. V pstruhové vod~ je postrachem, protože snadno lovi vtrazně zba.rv~~ duhil:y. Lov štik je u 04.s \re značné oblibě. Lovi se na rybičku, ale talc~ na třpyůu. Z dalšlch ryb našich vod musime alespoň jmenovat p struha obecného, aumcc velkébo, úhofe fíbúho, catld,ta oHcniho. (PokračovAni p l'lltf)

se

PňlPBAYKA objevitelů

budoudch Predsta.vte sl metrovou

tyč, osvětlenou

rovnobHný-

ml paprsky kolmými k podlolce, Jak úvlsl d61ka stlnu metrov' tyle na fe)lm sklonul Je·ll ty~ rovnobUni s paprsky (obr. 1a), nevrhl lidný stln (tloulťku zanedbime): tedy pro úhel a:= 00 Je stfn =- O. Se xvědo­ vánlm úhlu v:r:nlsú délka stínu, af pro tyč kolmou k paprskilm («= 900) le stin= 1 (obr. 1c). VEtši stln

o

f~

...

30"

GO.S 30•

lf

dvojld rdlných člsel a, b: x = a+ lb. Bod v rovlni však mOfeme určit I tak, le udime Jeho vzdálenost od politku lxl (absolutnl hodnotu kompl. llsla) a úhel, který svfri polopflmh OX s kladnou čisti reálné osy (obr. 3). Nevrntel Nechť Je txl = 7, « = 30°; •fejmě reilní H.st x Je „kolmým prOmitem" X do reilné osy: tedy a= lxl. coscx.. Stejni je vldit, fe lmaglnárnl část je dána vnahem b = Jxl . slnix. Protofe x =a+ bl , mohu psit tU x = lxl , (cos«+ I slncx). Je to takzvan' trlaonometrlck' vyjidfenl komplexniho lfsla. Nalečlsloxmohutedypsátx- 7(cos 30° + i sin 300)= = 7 (0,866+ I. 0,5) = 6,0~2+ I. 3,5. To se jistě 2dt :tatlm uk abstraktnl a odtafld, jako by to praktický význam nem~lo; ale je to Jen zdání! Právě tento zápis komplexnlho čfsla ním umofnl odvodit tzv. součtové v:t.orce pro funkce sin a cos. Nisoblme-11 totif dvě komplexnl lfsla, mllfeme to provést tak, fe vynásobfme fejlch absolutnl velikosti a toto lfslo vyneseme ve směru

vo·

1so•

360.

f d

součtu

se

úhlU linltelO. je-li tedy x = 3 (cos 200 + i. sin 20' ), y = 5 (cos 31' + I. sin 31°). je • = x. y = 15 (cos 51 °+ I .sin 51 °). Beru· ll komplexničfslasabsolutnf hodnotou 1, dosd.vá.m '(:r:orec (cosa. +I. slncx.). (cos~+ + I. sin~) =cos («+~)+ I. sin («+~). čili cos«.

stln kritf, af pfl plné otočce o 360° Je opět roven nule. Vyneseme-li sl tuto závislost do grafu tak, fe na vodorovnou osu vynilfme úhel, který svlrá tyč s paprsky, a na svlslou délku stlnu, dosuneme hezkou kl'ivku (obr. 2). Nazývi se sinusoida {slnusovk~). a délce stlnu metrod tyče, nakloněné vOčl paprskllm o úhel «, budeme flkat sinus tohoto úhlu: znal1me sin«. (Délku stlnu měffme ovšem rovně! v metrech.) Je vidět, fe délka stlnu na podlofce kolmé ke světlu nepfesáhne nikdy délku phidmětu; Je proto pro kafdý úhel « pravda, fe -1 ~s in <; 1. A co kdyby délka tyče byla tl'eba 5 m a

=cos(«+~)+ I. sin(«+~). Porovnim-11 rdln6 lástl obou stran, dostanu vzoreček pro kosinus součtu dvou úhlO, podobně pro sinus s lmaglnárnfml Ustml. A udě­ lám-li totéf vfckrát se stejným úhlem, dostanu tzv . Moivreovu poučku: (cosa +I. slni:r:)n =cos nor.+ I. sin na. Jej( pomoci zfskám sinus nebo kosinus někollkanúobn6ho úhlu pomoci slnO a kosinú ůhlu jednoduchého. Vyufijeme-11 ještě poznatku, ie cos (-o:)= cosoc, ale sin (-o:)= -sln
tyč

vrhnout nemlife; odčfme.-11 tyči dále , stln se zmen· iuje a pl'i 1800 je tyč opět rovnoběině s paprsky a ládný stfn nevrhá . Otáčlme-11 dále , stln opět vzrOsd., ale na druhou stranu; vy:r:načfme to znaménkem -; stln pfl

270' (obr. 1e) Je roven -1. Pfl dal!!m

xvět!ovtnl

. cos~ - sin« .

sin~+ I .

(co'«. sin~+ sin« cos{l) =

5\l'\11( , COSa(

1virala ůhel ocf Nedá nim jistě moc práce přilit na to, fe jejl sdn bude S . slno:. Ale často bychom potfebovali - pfl zná.mém sklonu určit prOmět tyče do směru rovnobHného s paprsky; ukodmu prOmětu metrové ty?e budeme řlkat kosinus a značit COS«. Vidime, fe je to vlastně sinus ůhlu doplň ­ kového do 900, fe to Jen promftánl v kolm'm směru. MOieme tedy psá.t slnoc = cos(900-o:) a naopak cosa. == sln(90' -«). Na obrhku Je vidlt. fe plat! tak6 slna: = cos(900 +«): koslnusolda (barevná.) má stejný tvar Jako sinusoida. ale je vOčl nf o těch 90° posunutá. Kdybychom sledovali sinusovku nebo koslnusovku ještě dá.I, :a 3600, nenašli bychom nic nového. Protofe 361° Je stejn6 l•ko 1°, I• I sin 361' =sln 1' 0,0174). Stejně tak cos 361°""" cos 1°= 0,9998). Obi kl'lvky se tedy po 3600 opakuji - jsou periodické s periodou

<=

360'.

.

Jestllfe nějaká veličina rivlsf Jistým zpOsobem na vellělně jiné, flUme, fe je fejf funkci. je tedy v našem pl'fpadě délka stfnu funkci úhlu a jak vldfme, funkci periodickou (sinus a kosinus se na:r:ývajl funkce goniometrické nebo trigonometrické). A ted po:z:ort Vzpomeňme sl na Gaussovu rovinu z: 1. lekce: kafdé komplexnl čfslo jsme mohli urllt

naše gonlometrlck6 (úhloml!rn') funkce. V)'b!rd.lne :z: nich: sin (oc + ~) = slnoc. cos~+ cosix . sln~ sin (« - ~) =- sin«. cos~ - cosa: • si n~

cos (« +

~)

= co1« . cos~ - sin« . sin~

cos (ix - ~) = cosa. . cos~+ sin« . sin[) t.:>osadfme·ll do poslednfho vzorečku oc = ~ a uvědomf­ me-11 si, fe cos C° = 1, dosdváme pro kafdé ot vzoreček (slnoc) 1 + (cosoc)1 = 1 neboli, zkráceně za.psáno, sln1« + cos'ix = 1. To nis na prvnf pohled pl'ekvapf, ale podíváme~li se na obrá.:z:ek 1 b, na pOvodnl smysl funkcf sin a cos, vldfme, fe jsme neočekávaně dostali Pytha10„ rovu vitu I Opravdu, šlo tu o pravoúhlý troJúhelnfk s pl'eponou 1 a odvěsnami slnoc, cosci, tedy sin 1a+cos'ct=

=1. Tlm skončfme svou prochbku Gaussovou rovinou a trigonometrickými funkcemi; o Jejich ufitečnostl se ještě mnoho doi:vfme v Přfpravce - Fy2ika. K0Nl1'0LNf OTÁZJCA 1 NaJdlce kal•m • .-,_ nlltollk pflpad4, kd• m61•me poulJt tu•lcce •ln1H n•bo ko•lnus (n-.flklad YfpoliM Yflk1 •tf'omu pod'I• llhlu cJopúajlc:lch slun.tnkh papnk6 • d'llrJ Yrhn61to 1tb1u•pod.) a UHd't•, fH'Ol I• de tato .d•l•lo1tl

VTM

565

~ 1&1

.;; '::

~ o_. I

o(

.Q


D /S KOP LAN - sovětský plachtící talíř

V 9. Msle letolnlho roěnlku. VTM uvcfcJnUJ )lme snfmek dlskopl4au, sovi!1skiho litaJlclho tallfe. Aada ftcn,f6 se o te.nto nový typ klu.zák.u :zaJ(mala •Udala nJ.1 o dalil podrobnostJ. R'dl vyhovujeme.

JEDNOSEDADLOV1' KLUZÁK S OKNY V NOSN1'CH PLOCHÁCH Ut řadu let straš( po svltl! létajid taliře! Existujf nebo ne? Nyni se už na moskevském nebi objevuji takové létajicl taliře. Je to však pouze jednoduche letadlo. Jeho konstruktér Suchanov je nazval Diskoplan. Splš by mu snad slušel nézev „létajlcl palačinka". Tvrdl se o nlm, že se nemůže dostat do vývrtky. Do jaké miry znamrn~ tento pokus revoluci ve stavbl! kluzáků, ukáže se až po čase. Svůj prvnl letoun postavil vynálezce, vl!dec M . V. Such:mov v roce 1949/50. Už tenkrát poznal

K pokusným stavbám z plastických hmot, o kterých jsme psa.li ve VTM 8/63 na str. lSS, přibyla dalšl. Na varšavsk4:m sfdlištl Bielany se obJevll před nedhnem rodinný domek, který je celllký z plastických hmot. Vnějšek domku Je :t barevných polyesterových vlnitých desek, nsflených skleněnými vlikny. jádro stěn tvofl desky z lehkého pěnového polyesteru, ro.ného styroplan, vnltřnf stěny Jsou obloženy asbestocementovýml deskami (eternitem), pokrytými barevnou vrstvou z polyoktanvlnylu. Stěna, skládajlcf se t.e tři vrstev, Je pouhých 7 cm slinili Přesto dobře dr!f teplo; vrstva styroplanu o slle 3 cm má stejnou schopnost tepelné l:tolace jako cihlová ud o slle pOI metru. Dalfl výhodou je, !e díky plastickým hmotám nent třeba vllbec nikdy malovat stěny bytu. Čas od času se stěny omyji z vnějšku I vnitřku vodou a mýdlem. Padla.hy jsou z barevného polyvlnylchlorldu; v kuchyni, lhnl a toaletě z gumových desek. Kamna a topná dJes.a hledime ma.rně. Přljemné teplo stoupá z podlahy, pod ni! problhajf teplovzdušné kanály. Strop domku tvo" desky styroplanu a desky lisovan6 i paprru, napojeného melamlnovýml a fenolovým! pryskyřicemi . jsou odolné proti náruu 1 chladu. Ze

566

VTM

jeho mimof4dné letové vlastnosti. Jeho konsuukce s rozpl!úm kfldel jen 3,5 meuu mEla nEkteré technic~ nedostatky. Při druhém Diskoplanu, který Sucbanov a jeho mladi spolupracovnici vystavEli, byly tyto nedostatky z vl!tši části odsuanEny. Nosné plochy byly zv!tšcny na prům& 5 m; přesto tento nový model vilil pouze o .10 kg víc než předchůdce, totiž 240 kg. JcdnosedadlovA kabina byla přikryta krytem z plastické hmoty. Rozhled byl na všechny suany dobrý, jen dolil nebylo vidlt. Proto byla do nosných ploch udllána okna. Ulehči to start i pfist6nf. Start je jako u jiných kluzákO. pomoci gumového lana r,ebo ve vleku letadla. Diskoplan mé dobré startovaci i pfistávacl vlastnosti. Je to jist! zajhnavý pokus a pokud jde o pevnost, zdá se být disková forma štastným fcšenlm.

stejných desek je tak4: nibytek. Na desce stolu mO!eme nechat le!et z:apilenou cigaretu; ani konvice právě sejmutá s plotny nemO!e desku poškodit. Ke stavbě nábytku bylo tak• pou!ito polyvinylchloridových desek a hmoty, vyroben6 z odpadO lnu. Z tradlfolch materii hl je pouze ocelovi kostra domku a základy. Ty však sousedi těsně s plastickými hmotami, x.v/išt~ styroplanem a polyvinylchloridem, kter6 tu majl úlohu ochrince p1ed vlhkem.

B

6
:> je

Velikost molekul běžných látek nepfedstavitelně

malá . Ani stati~ slcové xvědení nestačí k Jejich pfl-

w mému pozorováni. I nejtenf f ml sta. -' mýdlové bubliny nebo olejového O povlak~ na vodě, kteri jsou složena E z. vntvlčky ji! poměrně velkých

•• molekul , majf tloušťku jen několika ~ mllimikronU, tj . mllióntln milimetru .

~ Rozměry molekul většiny látek jsou

však ještě mnohem menši. Kdyby·

.... '..·1•·.

~ chom sl Je pl'edstav 111 la.k.o kuličky,

' ••••

•

1

•

---

J , . :'

1 •

• • 1. •.• • •• ••• • •• •

měly

by

prOměr

I'

pouh6 desetiny

mikronu . Sto mll16nkrát zvětšeny by měly asi centimetrový prOměr, tedy ul jako liskové ofechy. Kdybychom stejným xpOsobem xvětlill prOměr ol'echu, dostali bychom těleso tak velké asi jako Mhfc. Atomy se mezi sebou vellkostf pfflll nellšl. U molekul je tomu však jinak. Nf,kter6 z nlc.h jsou malé, napf. molekula vodlku nebo vody . Naproti tomu jsou zn6my obfi mo-

lekuly - makromolekuly - bllkovln . Vysvětleni rozdflu Je snadné . Molekula plynu vodfku je tvofena dvima atomy, molekula "Vody je po-stavena ze tfech atomO , kdefto molekuly bllkovln nebo jiných organických látek Jsou slofeny Jlf % mnoha tisk atomO . Podle toho roste I jejich molekulovi viha, která je soul:tem atomových vah všech atom01 kter6 tvo11 molekulu. Rozdllni vellkost molekul Je také pffl:lnou nlkterých xa)ímavých JevO . Tak napf. vloflme-11 mezi rouok

nijak6 soli a Jejl rozpoultidlo (napl. vodu) polopropustnou blinu, funguJe tato membrána jako Jakýsi druh 1fta. Jejlml póry mohou alce

proc.háxet malé mole kul y rozpouale pro prOc.hod velkYch molekul rozpuštěné látky Jsou tyt o póry jlf. příliš malé , Molekuly rozpouštědla vnlkaji membránou do ronoku , který se tlm samovoln ě tJed'uje , kdežto molekuly rozpuš těné látky membrána za.dril (obr. 1). Tento Jev se nazýv! osmóza. Tlak, kterým bychom museli p ů ­ sobit na ronok oddělený od rot.pouštědla polopropustnou membránou , aby se zabránilo pronikáni rozpouštědla do rottoku , ·se natjvi osmotický tlak. V praxi Jsou osmotické jevy velmi dOlefid u buněk fivé hmoty, jejlchf stěny jsou vlastně polopropustnými blanaml. Slani Jldla vzbuzuji pode fixně , např . proto, fe v tdlvadm traktu odnfmajf osmoticky tělu vodu . Také bobtninf semen ve vlhku, nebo odnlmánf vody t. kofl pomoci ~olf jsou Jevy :z:ávlslé na osmóze . Pro nitrožllnf lnJekce v lékafstvl je nutné pouffvat takového roz:toku , který mi osmotický tlak shodný s osmotickým tlakem uvnitf buněk červených krvinek , aby nedocházelo k jejich změnám . Z osmotického tlaku lze také za určitých okolnost! vypol:itat i molekulovou váhu roz. puštěných látek . Zajlmavé praktické vyu f id ma ]I I ti.V , molekulovi stta , cel jsou v podstatě porézní krystaly- zeolity . Většinou se p1'ipravujl synteticky a pokud obsahuji veškerou krystalovou vodu, chovajf se jako plni tělesa . Jestllfe se vhk nhřádm tato voda odstranl , vzniknou v jejich tuhých hlínltokřemlčltých koscrác.h jemné kulovlté otvory a dutiny (obr. S), které jsou charakteristické a sdle pro kafdý typ zeolitu . Tyto látky jsou schopny selektivně jako sfto propouštět nebo za. drfovat molekuly určité velikosti. Ma ji velký praktický význam napf. štědla,

2

pro petroche mické syntéxy, kde fe tfeba výchorf látky pečlivě zbavit všech nečistot , cof bývalo jednou z nejnikladnějškh operací. Pouftvá se jich také k rot.dilovfol nejrOznějšich utilovod lkO zlskávaných t. ropy, napf. uhlovod l ků s rovnými řethcl od uhlovodfků s kruhovými fethcl ne bo k dělen! vnitf nf stavbou od llšných Izomerů . Na obr. 2. je tnázorněno atomov6 uspoi'idán l jedné xe t.ákladnfch prostorových bun ě k některých zeolitO ; tyto b uň ky se pak váfi pomocf kyslikových můstků do velkých pro-

.... -~

3

~

"'

~

~ ..J

::> •

O " -

~ ~

lil:

...;,, .„

~

~~ ~ ~

'"

~

>

'la... <

storových útvarO zeolitu typu A (obr. 3). Zvětlený model detailu této kostry (t.akroufkovin čárko­ vaně) , na něm! jsou vid ět kruhové otvory a dutiny ve struktu l'e xeolltu, Je na obr. '4. Nynl Jll v!me, co jsou molekuly, jak jsou s1ofeny, vhány a prostorově uspofádány , jaké sily na ně pllsobl a jak se uplatnl jejich vellkost . Jakým zpOsobem ale molekuly vznikajf, jak se rozpadají a navzájem na sebe ptlsobl?

.

.

\ ' .\

OQ

A

~- •

\

..

,r

\

'.... \

a O>Z Těmito otázkami se zabývá tt.v . reakčnl kinetika, která studuje nejenom chemickou strukturu a rovnovUné stavy navt.ijem reagujfcfch molekul, ale I vnEjšl podmfnky che· mlckých reakct - teplotu, tlak a koncentraci molekul. Pf! tom se pPlhHff I k vlivu litek , které s reagujfcfml molekulami vytváfejf nesd..1' meziprodukty, ze kterých se opit uvoll\ujl . Tyto litky, které podstatně urychluji prOběh reakci, se nat.ýva.JI katalyzitory a p1fslu!f Jim "Výt.namni Ciloha v modernl chemii .

(Pokrolovdnl)

VTM

567

DÍL

NA

KOLENĚ

AUTOMATJCIU! BRZDOVé

svf!no

Z vyfazc-ntho rtutovibo reli si snadno zboto\ime aamočinnt splnač bn:dovtbo svf:tla pro malt motocykl nebo moped. Sklcnlnou trubičku se nuú obaUme vrstvou gumy a st,hncmc objímkou z plechu, Upraveni: rcl~ unúsúmc pod palivovou nAdrl tak, aby ilo naklánl'.t po pod&i: ose vozidla. Sklon zvolíme aai 8-12• smf:rcm nazad, pfcdn.f konec rcli: bude tedy výfc, a upevníme. Zapojlme podle achtma, ale musfme pou!lt Urovty 12 V/6 W, abychom zabr'nili pflpadntmu přcptlenf. Takt koncovt 1vEtlo upravimc podle nákresu. Spinač pllsobf ta.k, fe pfi zabnd!nt kteroukoliv brzdou - se zpamall rychlou vot.idla, kapka rtuti ve 1.klcn!n~ aubičcc se scuvačnostl přelije do pfcdnlho, vyillho konce, spajl vodivi oba kontakty a tak se rozsvftl brzdov~ svitlo. Po zanavcnt se rtut v nak.lonl:n~ trubičce vrid do zadnlho, dolejšlbo konce, oba .kontakty se rozpojl a brzdo~ svitlo pfcstanc 1vitit. Mlro•l•v Bartol. N•pJavlab.liJ-&/J,VHd.o

s-10·

„

kaldt vtlpnf nimlt, uvehlnlnf rubrl· c•,,Olln•nakol•nl•',d1kiv6 100 Ki!!te Xull•lt• poux• p6vodnl, do1ud nikde n•uHhlnln6 p..U.1 opl•y a phklady z cldch pram•n6 YJluluJ•m• • Po z o r - pP11plvky 0 kUr4 plni n..,yhovuJI podmlnkim rubriky „Ofina na kol•nl", al• •toJI za uv•„Jnlnl, otbkn•m• .,, Jln6 li•tl luopl•u • odmlnlm• obvyklfm honoBhm • Pfl1pl-ftk (MJl6pei •troJo• pit) vlcnl ttrulnf n•ml ro:r:Aho't'I ph• krollt 10 W•k • PoPl:r:oncl ona Yf• robku netmi ph&ahont 50 K& • poJt• t6l nhorn6 kretby, ttall v f11cbto• duch'm nilrtku, ftil m•llP I• phkr„11 • PPI odet.116nf pPltpivkll pf'lpilte do lev6ho rohu obilky o:r.nabnl ,,Ofina na kol•nl, •• •voJI adr•u uved'te I na pPltplvku • hdtm. ltenih, kteH pfll pf'fmo autorllm n4mlt6 „Ollny na kol•· ni" o dalU podrobnottl a rady, aby na• npomlnall plllolltul.mku na odpovW • Rukopl1y ne't'raceJI

„..

„

• HUMOR • HUMOR • HUMOR •

568

VTM

Vyhovujlcl náhražku obkládaček uděláme tak, že stěnu (v kuchyni 1 koupelně) napustíme fermeži, kterou po zaschnutí potáhneme lakovým olejovým tmelem. Po doltonal~m zaschnuti vybrousJme skelntm paplrem všechny nerovnosti a naneseme na vybroušený tmel základ.nt fermcfovou barvu. Jestlifc barva vše p!lcoě zakryla, naneseme konečnj nlitEr lakovým olejovým emailem. Druhý den 1 když ut lak nelepi 1 ale není ještě proschlt1 podle rovn~ laťky (pravh.lta) nalinkujeme na stěnu tesalskou tulkou šachovnici. Tužkou po laku vfcckrAt pfejlfdlme aby nakreslent čáry byly plynult. Po úplném zaschnutl laku je stěna hotova. Stěnu

mó.f:emc omývat obvyklými lnyclmi pro- linky se nesmyji. Takto upraven! stěna ac na prvni pohled neliší od stěny z obkládaček. středky

H, Ptlvtk. Sobldnahy 16/124, okr, Teplice v Cub,cb

OV

Pfl výrobě maket, modehl atd . nechtěně udělajf modelifi rózn' dfrky, drsné a nerovn' plochy. Tyto nerovnosti je tl'eba pl'ed konel:nou úpravou - nastflkánl lakem - vytmelit a urovnat. Ji vyráblm velml dobrý tmel na opravy nerovnosti takto: Do nltrobarvy namfchim dětský xasypad prišek , a podle potfeby udělim hustšf nebo. l'idšf tmel . Hustšf tmel zlskim bud ze starif barvy, nebo pl'idim vice prtlku. Sm& barvy a prilku i'idně rozetl'u a pl'lpraveným tme· lem nadrám anebo tmelfm povrch pf'edmětu , Po skončeni tmeleni nechim pfedrgět dokonale zaschnout. Zaschlý tmel pfebrouslm smirkovým plitnem a model je pflpraven k nastflkinf laku . A. ltrohm•I•"• Polnl Jot, Dobfanr u Pbnl DLI

TO

A

TA ID

T

OT

A

Do ,.,.lilu Dllit• to uk6 tak? mohou u•flat •"'prh pivky &eniPI, kt•Pf na nlc:o vtlpn•ho pflfll prl obr,blnl kowO ad,... va, lepenf I tm•l•nf umllfc:h hmot, piJt:nl , kteff •• 11.kl"idl:a (of't:elnl umlJI oh,nlt ve •w4 domicl dllnl, Kaldf li. uwef•J,... nfch rd.padO bud• mimo obwyk"ho honorAfe odml nl:n knll• kou a: odborn6 11t•„•tury.

<..

LÁ.

NAKLADATELSTVÍ L L AKADEMIE V(D

Václav Havlena, GEOLOGIE UHELNÝCH LOŽISEK • 1 - Knlhe shrnuje a t1fdl současné znalosti o geologii uhelných loflsek na podkladě autorovy vlastnf badatelsk' pl"tce. Tento prvnl dfl tffsvukové monografie Je vfinovtn geol031i uhelných loflsek, do značné mfry odlišné od geologie Jiných nerostných surovin. Výklad je dolofen pffklady, obrizky a fotografleml z uhelných pinvf c!:SSR. WKLAD POLSKICH UCZONYCH DO FIZYKI STATYSTYCZNO· MOLEKULARNEJ - (vyd . PWN) - Zajfmavi polski studie o plfsplvku polských fyzlkl1 k rozvoji tohoto vidního oboru. GejzaMencer, MEZINÁRODNt PRÁVNI PROBL~MY ANTARKTIDYÚzemf Antarktidy, tento dosud málo probádaný kontinent, je jednou z oblasti, k nlf se v posledntch desetiletlch obrací svitovi pozornost. Af do konce 19. stoletl neměla tato oblast témU žádný hospodáfský, polltlcký čl strategický význam . Teprve s nistupem imperialismu se Antarktida stala pl'edmitem politických I právnlch sporll, které vyústily I v námofnr de· monstrace a ozbrojené Incidenty. Nebezpel l, které u tohoto stavu hrozilo světovému mfru , bylo jednlm z důvodO, fe ze strany mlrumllovných stitů bylo podnikáno vše , aby bylo dosdeno mezinárodně právnfho uspol'idánf tétoobl.astl. Mirové vyutiti Anti.rktldy, jej I demllltarizace, jakot I ve washlngtonsk41 smlouvli obnlené zfh:en l prvého bezatomového pisma ve světě a zavedeni sym§mu kontroly a inspekce v této oblasti jsou námětem knihy. Nallvkln, GEOLOGIJA SSSR - (vyd. IAN ·SSSR) - Souhrnný přehled utvifenl geologických formací a nerostného bohatstvf SovětsUho svnu.

TEMATICK~ ÚKO

PRO ZLEPSOVATE

VNÁLEZCE

Vyzdivka pro pec fotf6tu. Na vyzdfvku pc normálek. Vyzdívka se po úplně znič.i a musf se vy t. Výměna i s chladnutlm pece trW 10 dni. c třeba navrhnout nový typ vyzdivky, která by vydržela nepřetržitý provoz pece alespoň po dobu pdl roku . Tů: se má zabránit ztritč na výrobf ve výši 2 mil. Kčs . úkol č . 69. Lh6ta vyfelcnl 81. 3. J 964. Odmlna 20 000 Kč1 . Pfivod proudu. venkovních jef,b4. Pofaduje se vymyslet pro venkovní elektr. mostní jcHby jednoduchou spolehlivou hlavni trolej nebo jiný přlvod proudu kromi kabelov~ho pfivodu, ktcrf by zamezil vyřazeni jeffbu z provozu pfi tvořeni n'-mrazy. Odstrailov6ni n'm.razy z vcnkovnlho vedeni je celost,tnlm probl~mem a na jeho rozfešcnJ mi z4jem tiž ministerstvo dopravy a ÚatfednJ správa spojll. Vzniknou tak znač.o~ 6spory na uddovadclt nákladech a úzkoprofilovém matcriílu. ()kol č. 70. Lh6ta 80. 8. 1983. Odmfna 7000 Kča.

STAť:I JEDEN POHYB a re sedátka se stane stuplnek •. . Je to prakticki novinka, kterou nedávno uvedli.,,, ci:r.lně a kterou sl mOfe zručný kutil vyrob1tsim .

P~KNÁ LAMPA - Výtvarnice Astrid Khanovi :r. Dinska p1111a na skute~n~ dobrý n4pad Ohnula drit do takov,ho tvaru, fe vznikla (Jak obrbky ukazuji) lampa , kterou Je mofno stefni dobfe pc> stavit na stOI jako povhlt na :r.ed.

VTM

569

all mladl f f pfl konatnsori.nl • llHbl zemld.llakýcb opol\itt\ pro S1TM aetU.vaJ{buda mo~ nosů kolůtlvnl •«t•vJt modely bHnýcb atroJ6 a nMunl, vyr,biných v tov•rn,cb xemUH· ů.ých llroJA, nebo hou koneckoncó. pro ncdoalatek ni· mět6 a snahu. vyniknout v 1outUl 1v,dfui k atav bi maket umlděbkýc.h staveb a obJe.kt6, vymykaUdcb H Je)lch 1)1.utcent do„lc.o:tm znalostem, Vltthay vystavované. UJH'.U"ty Jevl znaky a.kulcn9'c-h nskou. i111truktor6 nebo m.latr6. odbornlbo výc.vJku, fcjJchl „polem 61pkb4" ae tak STTM hlavni v úvtreěn9'c-h kolech Pflnillme proto dne~ n•vody k 1tavbt runauHckh, a navk v pras.I nebo mec.hanlzaenfm, phtltclskfm a c.hovatcbUm poll.usnktvl ptlmo poutltclnýcb drobných ~Hun{,

lt'v'.

(A) SVfTILNA S MAGNETEM poslouží pli oprav~ motorových poruše v noci, nebo na špatně mlstcch vozidla. Pfichyceni zajišťuje elektromagnet nebo magnet. Obal tvofl trubka z PVC (1) o pr~měru 25-30 mm a dtllca 30 a! 40 mm. Occlov~ jádro elektromagnetu (2) vysou~ sttužimc z jakostnějšt oceli. Na jédro nasadíme kostličku (3) z tvrdšího papiru, na niž je navinuto asi 1500 závitO 0,3 mm siln8lo smaltovaného drátu. Clvku k trubec zakryjeme kroužky (4), vyfiznurými z pertinaxu 1 mm silného. V hornim krytu vyvrtáme otvor a vypilujeme drážky pro žárovku. Ze spodnl strany plileplme kontakty (5), na které pfipájlme jeden vodič přtvodniho drátu. Na hornl část pfileplrne výstiižek z měděného plechu (8), který vyhneme tak, aby se dotýkal žárovky; přlvod proudu zajišťuje vodič, jehož druhf pramen ptipájfmc na tento plech. Soueasně pfipájimc i vývody clvky. Vodič je dlouhý 3--4 rn a je zakončen zástrčkou, kterou dostaneme v Mototechně. Použijeme Urovky 12 V/15 W, chráněné krytem z plexiskla (8). Svítilna vozidel při

dobře

nečekané

osv~tlcných

Jan VaJd•, Krumlov1U 2!i, Jvanělce,okr. Brno-venkov

(B) LABORATORNf VAHY Na pb z pfekli!ky ( 1) pfilroubujeme plechový úhclnlček (!), v hornl části zpilovaný do ostré hrany. Na úhclnlček volnE: položlmc vahadlo (3), zhotovené z drácu o průmEru asi 3 mm. Dd.t v mbtě uloženi mlrně vyhneme, aby těžišt!: leželo pod bodem dotyku. Vyhovujfcl poměr je J :5. V bodE dotyku vypilujeme malý zářez, zajišťujfd vždy přesné uloženi. Na levé straně je výkyv vahadla omezen objimkou (4). Funkci závažl vykonává závažlčko (ú), zavěšené na tenkém drátku (6) s naznačenou pfesnou polohou. Závažíčko musí bYt

TO NE Nf KOŠ NA STA"f PAPf" 1 al• t•laotlul ant•na, kt•rou 11vdtlal1trilca pobfell "olf Ekeli x Folahavny na ú...-dnlm nortk•m pob„ff, Vjrobc.e tvrdl neoc.hvlJ· ni, Je 1 Jeho ant4nou I• vftelnf pPIJem.

570

VTH

pli stupnicové poloze O a poloze misky I vyrovnovážcno s miskou (7), kterou - vhodné je napllklad krabička od pásky pro psacl stroj - vložime na kruhov.:>u podložku (8) 1 zavacnou třemi závěsy na očku z tenkého drátku. Ctyři zéfezy v pravé čtsti vahadla, odpovfdajfd a pffslušejlcl jednotlivým srupnidm na pésu, umožňuji véžit v rozsahu O až 36 g s pfesnostl kolem 0,l g. Pro ocejchovánJ jednotlivých stupnic použijeme buď závažl nebo přesn4! zvážime a kusově spočftáme 35 g drobných hřcblčk6 a místo závažím cejchujeme stupnice potřebným podJlcm celkového množstvi hřebíčků. Je také možno pro zákres stupnic odvážit na každé stupnici pauze váhu nejvyšší a ncjniž!il a ostami hodnoty mezi oběma mezními značkami rozdMit rovnoměrně. K pásu přišroubujeme vrucy do dfeva jednoduchou svěrku (9), s pomoci ktcr~ váhy připcvnime na pracovni stůl. Celý výrobek lze vložit do malé podlouhlé krabičky. Cclkovt vzhled vah i krabičky povrchově vzorně upravimc. VAby pracuji pfcsně a spolehlivě., jejich uvedeni do funkce trvé nEkolik vteřin. Při stálé laboratornl praxi je uvale upevníme na nebo nad pracovnim stolem. JaromJr 21d, Na bldl 50. Liberec IV

(C) SAMOCINNA NAPAJECKA PRO MLADOU DRŮBEŽ A DROBNÉ CHOVNÉ PTACTVO Napáječka je pfedcvšim nerozbitná, dobfc se plni, snadno rozeblré. a čisti. Použijeme obalu (1) z uml:lé hmoty ve tvaru ,,bombičky", dvou kousků prylové hadičky (!, 4) o prómě.ru asi 10 mm, kousku skleněné trubičky (8) stejného próm!ru a da1š1bo malého kousku trubičky (ó) stejného prťamčru z novoduru, nebo čepičky z plniclho pera. Nad lihovým nebo plynovým 'Plamenem ohneme skleněnou trubku mírnfm pohybem do pravého úhlu. Jeden konec spojime asi 20 mm dlouhfm kouskem pryžové hadičky s otvorem v „bombičce", na aruhý konec pfipevnJme stejným způsobem novodurovou trubičku nebo čepičku z plnidho pera, do nU jsme předem vyfizli obdélnlkový napájccl otvor (7), a konce utěsnimc vbodnou zátkou (8). Napáječku plnJme jednoduše: ponořimc trubku do vody, stiskneme ,,nádrž" a zvolna uvolníme. Po naplně.nt se v napájeclm otvoru vytvoff mlmE vzducá hladina, ze které mohou nali maU opeřeni chovapci dobfe pit. Napáječku pfcdcm oviem poddlme nad odpadem, aby pfcbytcčná voda utekla. Pak ji buď zavEsimc vEšáčkem z drátu, který „bombičkuu jen mlrnE stiskávA, nebo umlsúme na stojánek (8), aby hladina v napájcdm orvoru byla asi 20 mm nad úrovnf podlo:f.ent plochy. Máme-li vbodnou novodurovou trubičku, mO.žemc celé vyúst!nJ z „bombičky" vyrobit z jednoho kusu; novodurovou uubičku pfed ohýbánJm nad teplem naplníme plskcm nebo alespoň pilinami (a zazát:kujemel), aby se nám povrch nezbortil. Můžeme také využit pOvodniho závěru ubombičky" a spojení s vyůstč­ nJm opatřit závitem. Celý výrobek postavíme nebo zavčlujcmc nad nepromokavou plochu (9) s okrajovými hranami, zhotovenou z lištičkového rAmu (lišty 10 x 10 mm) a svafen~ho igelitu. I když je možné aptik:acl návodu vyrábEt samočinné napáječky vEdlch rozměrO, je vhodnějli použit raději sady drobných napáječek, kterých mOžeme lépe využit pro chovatelské pokusnictví.

VladlmJr Suchomel, Pri:C.lni 8. Praha H

NÁM~TY PRO KROUŽKY STTM

e

NÁM~TY PRO KROUŽKY STTM

A

NÁMhY PRO KROUŽKY STTM e NÁM~TY PRO KROUŽKY STTM VTM

571

CHE IKALIE

V domácí chemické laboratofi i pro jiné práce potfebujeme nejr6znf:jlf chemikálie; nikdy sl Je s obtifeml obstarávime, anll 11 uvfdomfme, le mnoh6 z nich mime na dosah ruky. :!ELEZO: znehodnocené hi'ebtky, lroubky apod. zcela postaěf. Uhlfk pfttomný v leleze nenl na zivadu. ZINEK: plilť ze 1tar,ho such,ho llánku baterie, d6kladnl opraný vodou. MUi: drity a midiné plechy Jsou z llsté midi. OLOVO: kousek starého odpadni ho potrubí. UHLÍK: buct dfeviné uhH, ktef"é je nejf"eaktlv· nljU, koks nebo velmi m61o reaktlvnf uhHk ze suchého ělinku baterie (retortový uhlík). HLINÍK: Jakýkoll hllnlkový pfedmit. Pozor, nezamlnltse slltlnami, které Jsou podstatnl tvrdli. RTUŤ: z rozblt4ho teplomlru. STIUBRO: z ustalovalo, JÓD: Jódovi tinktura Je roztok Jódu v llhu. SACHARÓZA: blfný cukr {kostkový, krystal apod.). GLUKÓZA: v prodeji pod nbvem alukopur, dextropur apod .

KYSELINA OCTOVÁ: ocet Je 8% roztok kyseliny octov6, octovi tresť je koncentrovanljlf kysellna octovi (viz nilepku na láhvi). BUNIČINA: obvazovi vata. CHLORID SODNÝ: kuchyftski s~I. KYSELÝ UHLIČITAN SODNÝ: jedlá soda. UHLIČITAN SODNÝ: soda. KYSLIČNÍK VÁPENATÝ: pálené vápno. HYDROXYD VÁPENATÝ: halené vápno. UHLIČITAN VÁPENATÝ: mramor. SÍRAN VÁPENATÝ: sidra. UHLIČITAN DRASELNÝ: potal, obvykle ponlkud znellstlná. SÍRAN AMONNÝ: lze zh1kat pfekrystalo• vin(m ze stejnojmenného hnojiva, jel 1e vel ml levné. Do vrouci vody ve smaltovaném hrnci pfldávime 1fran amonný, dokud se jeltl rozpoultl (asi I kr na I lltr vody). Pak jeltl horký roztok pfeflltrujeme pfes flltralnf papir vlolený do nálevky a filtrát necháme na chladném mlstl v klldu pfes noc {pflkryjte papfrem, aby se neprálllo do roztoku). Z roz.toku se vyloulf krystalky llstého stranu amonného. Roztok sle)eme, krystalky osulime mezi dvlma flltralnfml paptry a uschováme. Roztok ve smaltovaném hrnd znovu vaPfme tak dlouho, al se na povrchu z.alne tvoflt vrstva kryttalkll . Pak Je opit necháme pl'es noc kryttalovat, 1leJeme atd. Jako v prvém pflpadl. DUSIČNAN AMONNÝ: lze zlskat ze stejnojmenného hnojiva pt'ekrystalovánfm 1tejnfm zpilsobem Jako sfran amonný. Ve 1000 ml vroud vody se rozpustf asi 1 ks dusllnanu amonného. DUSIČNAN DRASELNÝ: platf obdobnl Jako u 1lranu amonn~ho. SÍRAN DRASELNÝ: platl obdobnl Jako u sfran1.1 amonného. CHLORID DRASELNÝ : obdobně Jako u 11ranu amonného. Dallfch podobných, levných zpúsob6 zfskivánt chemlk61H Jisti najdete sami celou fadu. Z knllky Hladf technik S, kterou vydala Hladi fronta, nakladatehtvl ČSM. J• to knllka novinek a vidy a tKhnlky, doplnlnfch ntpad)' a nhody pro vl.chny kutily. Škoda Jan, le knflka obtahuje I do•tl nipadO a ntvodO •tarfch a Jll d•Yno znimfch .

\ Sestrojil jsem pro néš radiotechnický kroužek tranzistorový bzučák, který se velmi osvEdčil. Mysllm, že by mohl být dobrou pomdckou i pro jin6 zijmov6 kroužky i jednotlivec, ktefJ se u~t telegrafii. NAltlady na pffstroj jsou nepatrné. Bzuě4k se osazen jeWným tranzistorem 107 NU 70. Napájf se z 9 V baterie pro tranzistorové pfijlmačc. Celý pflstroj postavíme do krabičky od mtdla, nebo ji podobn~ . Bzučák zaručuje dobrou kvalitu signálu i pfi zapojeni n&olika sluchátek. Výška tónu se reguluje potenciometrem M I. Spotřeba přistroje je nepatrná a proto baterii vestavíme do krabičky. Pfi uvád!nl do provozu musime dávat pozor na spré.vuou polaritu baterie. Jo•• f R o• a, Purk)rll.ova 19, Llbochovlce. okres Lilom.fflce

572

VTH

OBRAZOVÉ

PANElY oom:!Eoťh~

obr:. P;::~gr~fi~,b: ~~:~ro:~bcr fE~~c~Ánr~~~

množcnina. StandannJ d.movAnf z rAmafských provozoven vlak v!dinou 6.rovnf vkusu ležf hluboko pod pořizovacl cenou, ktcd mnohon4sobn! překračuje pofizovacl cenu grafické rozmnoženiny. Vyrobfmc si proto obrazov~ panely. Potřebujeme k tomu obrazový materiál, lepidlo na tapety (výalovn!: ai ;c vyžádejte v drogerii), lt!tečck, ům&né množství bezbarvého laku a bJlé nebo černé plak4tové barvy, velikost! vhodné odřezky sotolitovtch, d.fcvovláknitfch a jiných desek s dostatečnou tubo1ú, pH čem! pfedpakl,dtme, fe desky budou o 3-10 cm llril od grafická rozmnoženina. Po přesném poliznuti desky a opracovénl okrajó zkoalmc po zkusmém vyloženi grafické rozmnoženiny okraje - orimovénl pilnikcm na dfcvo a celek znovu pečlivE podle povahy matcrU.lu začistlme skelným paptrem. Po zledln.t lepidla na tapety jtm potřeme rovnoměrn~ rub grafiky, kterou nalepujeme, pačinaje užlf stranou, na upravenou desku (obr. 1). Rychle pfezkouštme, zda neni obrázek nalepen nakřivo (i to se stávli, ale krl\tce po nalepeni jej mMeme ještl docela dobře sejmout a nalepit správnl) a vyhladíme jej nakonec kartáčem na laty všemi sm!ry. Drobná svrašt!nt se vyrovnají sama během zasych4ni. Plak6tovou barvou dvakrát natřeme okraje (obr. ! - okraj pod základnou nálepeného obrazu může být širší než okraje dmečku po stranách a nahoře, které majl mit stejnou šiři) a všechna vzniklá znečištlnJ obrazu rychle setřeme hadřU::em. Po dllkladném zaschnutl přelakujeme celt výrobek včetn! dmečku i úzkých ploch fezu na boclch, bezbarvým lakem (obr. 8) a připravíme t

zavěšeni.

Na nabarvcol okrajů pau!lváme zásado! barvy b 11 ~ (na všechny druhy grafických rozmnoženin včetn! fotografi.t) a černé (na brtografické - obr. 4 nebo „rytinové0 čcrnobUé grafické rozmnoženiny), barvy „z I a té" a „s tf i br n é" se varujeme, ostatním barevným tónům ,,rámečků se oevyhfbáme jen pfi celkové stylovém a jednotn! uspof4daném prostfedi. PlaUty (v miniaturním nebo velkémform4tu) dsadn! vlepujeme na pfesnl poffznuté desky b e z ré.mečkových okrajó. A vůbec dli.dme tomuto způsobu přednost tehdy, zvýšt-li to estetický účin našeho obrazového panelu; zjistlme zkusmo pfilotenfm obrazu ke st!n~ bez d.mečku nebo na pozadf z bilého či černého papfru. Hotové výrobky zavliujeme tak, aby zévčsný h4.ček by 1 skryt za obrazovým panelem; obrazový panel „s dmečltem zavEšujeme podle n4.kresu a, panely „bezrámečkové , za které se pfimlouv6me, podle nákresu b na pomocn~ lišty. 11

11

11

Použijeme-li jako podkladu pro nU obrazový panel (ktcrt může b1t současně i vkusnou montUi nebo dokumentačním tablem) byt i tuhého kartonu, nezapomeneme polepit rub panelu papírem asi stejné jakosti, jako je na Uci upevn!n4 grafická rozmnoženina; tak snif:fme J,krouccnf scci panelu na minimum". (PP)

VTM

57)

mi kro • Phdttavte 11 sch•ma linnotti jedno""cového l ty' dob' ho motoru, kterf donhu1• 4000 ot./mln„ a Plk odpovhta

v

1

~:k~:·~~\.~C:.~~hk ;.~:10~1~ ~:1lk:~~řc!.

Jednoválcet

:.:::•·:.~I:::."' .~~i'·:.::.::~

11uj1 ro11nlcl • vfaledk•m „jedna". Lu fi v,fdit libovolným pf1mb· tinlm dpal1k, • to dokonCI d vI m• i.pQ•oby. snil byst• mu11ll dpalky,jejlchfpolet I 1nam,nko rovnosti 101tan• u.cho11ino, (•k) 14mu.

(Iv)

~~

• V rom6nu „C.sta kolem •vita aa IO dni" pil• V1rn1 o porouchan6m l1l11nltnrm monl, kter9 hrdina pf•i•I cak vilkou rrchloul, li H most 1fldl, •l ul byl na druh' uranl. Ovlfte li pravdipodobnon tohoto tvr11nf vfpolt1m : plny lokomotivy dilaly ul 20 xd11ihú u llll· 1lnu, vfJka kola byla 1h1ml 1,JO m - most dm v1dl pfss horskou byn1inu, pr1dpoklid1jm1 udy d'lku mo1tu 10 mecrO, J• V•rn011 'ffklad pnvd6podobnf I (fau)

V

•Nil rohHek I• dnH dvojhl'· • k o v 9, hl•dani •lova V•Pllta proto po dvou hlhk,ch: 1 - urychlov1l k dsk4ol pro· tonó • obro111kou •n•rsll, 1ynchrofhotron: 2 - 1urll nnec:; J - lan, ú1kok; 4 - 0M1bnl úlm•no. (ney)

il Jestlipak vlte, pr~chli 111frall pfímky Af a FC 'úhel p.T 60 nupllar

• J1ma v rodinl J souro11.encl a na·

~o~~~l~ 1~~p n u~~~= ::i: :;:~ ;~h~:~ 11

1

1

EcmH (obd~

mady i• 48 rokQ. Kolik IH bylo l1to1 Jednotlivým 1ouro11ncOm, kdyl mHI d11ima mladllml souroHncl i• 11ikovf 0

1

1

~ ~ /et 1~~.~ n~l ~~j.~:~1ř ~~~;~;;.~~~

C

(hen)

A

g

lúenl 11.ajlmavfch problfm6 k iamy•l11tl odellete do 14 dni!

• J• Jenom J•foa CHta k tomu, abychom H naulill ne• poplet•nl v,•lovovat •16vko „Popocat,petl": pPellu 11 knihu „Toulky •vltem", ktH·ou vydalo St4tnf nakladatal•tvl dlt•k' knihy.

K

• Oblan' SpoJ•nfch stit6 11 vallce libuji v c:hovu papou•k6 -l•n Y umotn•m •tic:u Naw York Je mlll6n p1pouHc6: proto •• Jedna taleYl:r:nl spolelno1t roahodla k poHd•nl „lcurs6 mluveni" pro tyto opehnc•. Kursy prf budou tpHtPoviny „dbaYnou hudbou, vyb,..nou podle mentality papoulkll".

HILf ČTINÁit, na nrinca .,Hikrooddechu" opit problhi nov•, tretl kolo soutllnldl kPllo'f'11k;v„lm úkolem i• vylultit taJet1ky kPllovek a a.nalky podnUt6 nabo dvodQ al. 1~19/ U VTM a po1lat nim Wanl n1j1dnou, a.I po vyJltl l, ft/U. Sprivnl ,..litall budou pojacl do 1losodnf tkhto hodnotntch can: 1 - t,..naht , ridlo Lu1tllc: l - foto· aparit Mometa; l - 1tan OIN,..1 i - nafukovacl llun; S -

ZAMYŠLEN •V lrtnu b,I uk,ún twht, protole dm n.nikaly vellc.6 n6rodohoapodihk' lkodr' - nap„, Jen v Jednom ml1lcl ufemolovail rotvilnlnl tanelnlcl na SO tan.t'nlch dJ6 a• lhtopadu I ''2 byly do I rtn u doveunJ' 4 tuny 1ramofonovfch d•••k • nahrivkaml tohoto tance ta valk' de· w-izov• pololky.

hodinky Prim; 6 a 7 - apacl pytel; 8 a 9 - mli! pro kopanou i t O a t 1 - mil pro odbljenou; 11 a 1 J - soup,..va pro badminton i H • 1S - ol,mplJ•kf valc.1U,17, 11, 1'.10- kniha. - A• I• n I 11.allmavfch probl,mO „K samJllanl" po1ll•Jt• 11ldy oddllanl od ,.,•ni kPllovak do t4 dnó po vyJitl l•dnofllvtch l!IHI VTH ; me1I aprivn' luftltela alHpoll tff ujlmavfch prob"mO vylo•uJame vidy po daHtl lc"lhid1. R•dakce VTH

TAE'TI

KAIŽOVKA

TlETfHO IOUTl:lNfHO KOLA VODOROVNlr A. Snnam uJnfch mal!•k: norma cltJlvoatl foco· mat•riilu. - I. Podndfvk, : prudkt styk pl'edmh:O. - C. Umlli druliu: mad'anki 1 )111011. f•ka (obr.), .... D. Úkol: Hu lodl pod hladlnou. - I. Z'· por: papoul1k; naflk&; K fontc, - P. Hodnou; povatal1C; boty. - G . Údobf: dnihi li•t taJ.1 dfvll im•no i.drobn, - H. OL; monsobkf n&f1lnlk. I. H16l. vfrobak; ru~ •o uhlu. -J. Ksru: plol. mlr•. - K. Epld1mic.choroba; nlmacky •; rusk' P'lk.a. - L. Fraw. pfftel {obr.): ro16vkovt úvar, pffttav. uRnnf, - H . Čtvrti Uat ta.Janky. SVISL!i I . PrYnl ilst tale"ky. - l. Geometr. tll1so; roirulov6nl pddy. - J. Otvor do domu; l1toplty; mQh.- 4. S•trvhi: ú.b1v1: pov1dkh; ansl. l!)Okoj. - S. Slov. J1kt (obr.); oblouk nad 1loupy: n•volnlk. - '·Clil l1n. Jm,no; naj1uril pn.n' i:nal!kl nordlckfch nirodCI .... 1. Hlaa ovc.; 111111-n. - I. Samohlúkr' „6ra": inaek.& 1v1omobl\Q, - '· Titul mula (oOr.); lx Plm, p•du,tk•: o•l•vni W...11. - tO. Shh1k lidi: 1rakovf or1in ; ooJka; .sl•pilf alabíka. - t I. All/1k# acic; fruc. tluchovnl; •lov, Jak. - t 2. Prho n1 nko: vl•lf pflbytek. - U. Tl'etl ~t taJ•nky. POHÓCKA.1 4. A.oom. '· Run•. (lk)

•J

„•

114'. llteJt .,,...1 ll•Y a - . . . , ....-1u111 po cieUm 1wkA. a my pak n4o.c•I h...am.i,.To lltJI t.dir•Al•J-11 ddncl. ktefl po""-"all pdt. 1la•n4 1""'9ky •alidl dlJI•,

:!::=.: ;·1:.~d.~·.c::::.~..:-.„.

ktari' pobyt v nall ieml ln1plrct\•al k -j'#kllm fhrotftlm 61,,-.

~:'c:.:e::c:~~

a kteri dljlnún nMala •61M1c: nk.J109 Ylalc I takori, Jal a61ta..o. navldy •Pia.ta •• 11ivou ff4i ~ • n'ho "6.roda. Takoytm dalAUm 11 ...._ byl JIH Aa-rkola, a ~fm ~olllrutbolu•I pro1l11ffrn rna.c.m JMft1mov. Alo •ratm.do dob'" luly )dtl ftsmill -1 -6j „&dajl'.1 -1 1ri

..._,„,

Jm6no.

sv• dobl, t' boul'ilv, , nevykrysullzovaně renesanci , takte stejni „ odbornl" a „virohodni'' popsal i pod· zemnf sktftky, bullllky, démony a pevně vUil v 14ičivou moc drahokamO . Avšak i pfes tyto dllčl nedostatky znamenalo Jeho dllo , obzvliltijeho proslulých ,, 12 knih o hornlctvf a hutn lctvf" , úplný prOlom nejen do sou· l:un• technologie , ale I do nizoril na hornictví vllbec . Začal je psit v Jtchymově , odkud tO k němu čerpal hlavni materii! , ale dokončil je af po 20 letech. Údaje

JlfJ Bauer byl Nimec; narodil se 2-4. J. 1449"4 v Hluchovi v Suku v poletn' rodině soukenlka a barvíre. Ve dvaceti letech odelel na univenitu v Lipsku a po v~ nudovinl filosofle se stal učitelem na latlnskf: a pozdili I na feck' !kole v Cvikovi. Uf tehdy se u.Qlo uka:z:ovat, ie Je to člověk mlmoffdných schopnosd, pnlkcnmlk zcela nových tendenci a forem vyuěovinf, pedagog revolučni modernl . Pfledevlim se plnou silou nsazoval o to, aby děti, kter' Jsou skutelni nadan,, ale chud6, nemusely platit školn6. Podobně jako Komenský (ale feltl před nim) zdůrazňoval a zavádll nizorn6 vyul:~ viní; měl pffsni mlNtka na kvality ul:itehl, ktel'I prý maj f být nejen padil:nl vz:dělanf , ale t'1 mravně be.zůhonnf, vychovivajlce mlidei ne terorem a tyranrtvlm , aJe la.sbvou a dllslednou moudrosti.

---

> a::

I•• Msoryubl bny uvehdlovat• rOufc.h "4acoskkfc:h

•pll.tl. rrotoh 'I' on4 r.nuanlftl dobl b1la lstfna •'l'lto'l'fm Jazykun, pffjal I on '1'hobMJ11ourncWu,aJako llhrAts,,.,.Jnl llnnf llo'l'llt vnhll •ri nlmeck6 jm6no huer rolalk)na ,,-lnlka'' latln1k6ho - Avkola. A pod tfmto J'"'nem •• "UIJI •ta.I svkoani.mfm. Pl"Otola 'l'lak doW r--•nc.e •• „ . . . atAIJ n.lel 'l"fznam• nf llo'l'i:k, lrterf bJ neb)-1 mlu•ll &,rml nek plti iart*J, webyl podftlkl 4alek6 cesty a n...-plk.al 1ovla1M n6kollh ok,.....''• neiudl•uJ• ú.I ani, f.e Aarkol• brzJ nato ..&1 pd.t •Llp1lrudllat.olo1kli,praconljakohl1torlo1n.fftad&Jlnich s.•, od.a.I pudlJI do l~I• •tude.,.t rne4klnu, Jůo pro· mo'l'aftf 16kal' apoluptbobll .,, lt:illl pll .,,........ , kftl)I 'l'6lrfch 14kaH, a nakonec; •• ob..Ull lco 1QHlll• '"lneralo1I• a montanl1tlky, oln'l'l6'tli kd,.t •• u1adll .,, nahm lcnllno· hor1lcfm Jkhymo'l'I. Al do U. nol. to bfwala rnaa. -•nic. Ko•rad1.,.on. Ul prf - tam 4olonlo, ••• - - - kdJI llllc do aPhUI ho"'I tU.lhno, lkd,.t dal mf1t. no;. J~o ()oac:h.l ms$al, &.tq Ji
<-

„

„

•ta-·

„..... ua,.,,

d"„

.._....__t

„

ko• - radlun . Al• to d f•mo u• pfedblhll o nAkollk stolotl.

•

Kdy! se v r. 1527 Agricola stal m&ukým 14ikafem a 16Urn(kem Jkhymovským, lidn4 )ln6 město světa by mu nemohlo vyhovovat 14ipe. Dlk bohatým nalezlltlm stffbra město bohatlo a rostlo. takle u S let po n4im zalofenf mělo ul 6000 obyvatel, v r. 1534 dokonce uf 18 000. Nenl proto divu, fe se v něm utvo,ilo stfedisko hospodtrsk• I kultumf, a fe Jichymov byl 16. stoletf nu:ývin „m&tem utenc6„. Agricola zde měl krúnou ptflefitost k prohlubovinl svých mlneraloglckých znalosti. Zprvu sl mineralogie vlfmal jen jako "kd - hledal mexi nerosty ličlva . Ale briy ho zaujalo vle, co se kolem nerost6 dělo; x:ijem o medklnu n&I ustupovat a Agric.ola bidinfm a %kulenostmi stavěl úklad synematkk,, vědetk' mlneraloell . modernfmu hornlctvl I hutnictví. Nad.Dl pH.telttvf s hutnfm plsatem Bermannem, který ho provize! Jichy· movskýml doly t hutěmi a umofňoval mu zbHzka poz-nat nejen pricl, ale I flvot a soclilnl poměry hornfkó. A protofe Agrlcola měl nejen vysokou Inteligenci a pozorovacl schopnost, ale tU úhsnou plll, trpillvost a smysl pro systematiku, dokú:al ve svých spisech za. chytit souWn• hornlctvf a hutnlctvf tak dokonale, fe se dodnes nenajde lidn' modernf dllo, jef by z něho nečerpalo a neutlkalo se k němu pro poutenL A1rlcola podival ve ných knlhich historický pfehled biňských prad, vykltdal o mlncovnlctvf, o starých I nových vahich a měrich , o dějlnich kov6 a jejich výroby, o minerilnlch vodách, všude spojoV21 teorii s praxi, odmltal akhymli, astrologii a proutlaifstvl - ale pf'es vlechnu svou pok~ k.ovost a •Mec.kost Z'ÚSÚ.val pfece Jen sdle poplatný

„

sice čútelni bral t'1 ze starších autorll . ale ... „vy· nechal Jsem všechno, co jsem dm nevtdil . nebo neslyšel od lldl , na kter• se mohu spolehnout." Pro nOJ spis opatfll pfekrásn' ni.zorné Ilustrace od vynikajfcich soula.sných mallfll , kafdý úkon a nástroj dokonale popsal vytffbenou latinou a vynalolil na to vše tolik peněz , te ke konci fivota lil v úplném nedostatku . Ani se vydtnt svých „ 12 knih" nedočkal : zemi'el náhle r. 1555 v Kamenici (dnešnlm Karl Marxstadtu). A proto. te byl katollk a protofe tehdy právi zu f ily všude ntbofensk•spory a nesnilenlivost , nesměl být pochovin v mlstnlm luterínsk6m kostele , ni kolik dni mu byl odpfrlin pohl'eb. al konečně byl pfevne n do nedalek4 katolické obce a um pochován . Ale Jeho hrob se ne· nchoval. Kdybychom nečetl I následujfcf vity pl'lmo v originále Agricolova dlla z r. 1555 , mohll bychom Je vydivat za soulasnou nejmod e rně j lf doktrlnu : „ Mnozl mysli, fe je hornictví něco nihodn4iho a nečisti price , le vyfaduje vice tělesné nimahy, nef uměn í. Ale ..• " a ted' vy· politi.v!, co vle by mil hornfk :r:nit mimo vlastnfch pracovních postupO: 1. filosofii . aby znal vznik, pl'fčiny a vlastnosti pod:r:emnlch věci. 2. úklady medlcfny, aby dovedl poskytnout prvnf pomoc a dovedl se starat o zdrav!. 3. astronomii , aby znal svitov• strany a podle nich pozoroval směr rudných fll. 4. mUictvl, aby dovedl vyměPlt hloubku lachty a hranice jednotlivých dolU . 5. pol.tUttvf, al>y mohl vypočltat niklady na strofe a pricl. 6. su.vlteln•f. 7. kresleni , aby mohl obrazy strojil a stueb sim nakreslit . A konečni budil znalý 8. priva, aby nejen druhému nlfel'lo neodňal , ale aby sim t6J škody neutrpll I Tohle všechno ovšem tehdy bylo jen Agrlcolovo zbofn4 pf.inf. Ale naše dvě vysok• bái'isk• školy (v Ostra-

vi a v Koficlch), detltka sd'ednlch odborných !kol, pfedlouhi l'ada vxdllivacfch ústav Opro hornlck' učně , jejich dokonale z:atfxen• Internáty, fantasticky výkonné stroje v dolech a hutlch , videckým výzkumem podlofeni technologie - to Je retlná skutečnost našeho dneška . Dr. SVATAVA ŠTEINIROVA

t -Ůp,...'l'atcilcu pro pn.nlnidr. PotolcA1drn18;mor,kaC1 4rn1 D; so4mla11W •ldl• E; hluni lop•ta F1 n•ckr Gt idnth6 ft•dcy H; mal& dh'l'ln6 lopatka 1. 1 - Drceni rud1. StoupoW'6 ko,..,to A1 1to"po"1 sloup 81 pPlf:n• tri.mJ C1 "c:holo D; Jeflch botkJ E1 hPfd•I P: zub plchola G1 iwb hPldal• H.

-'••k.a 1 ono,.., A1 Ul •; da1ks ndou 01 vhfl •lohn• ntdu D; hmce 8l p-c: P. 4 - S.••talrt nůladaZ • - llloubenl •t. 1. r - Ocolirna vf.k.O.

J - Praleftl rud1. 1ala.ni 1

t1•