Dočasný zákaz neonikotinoidních pesticidů
Zahájení soutěže Česká biopotravina roku 2013
Biopotraviny spotřebitele nezklamaly
PRO-BIO Svaz mezinárodní spoluprácí k rozvoji venkova
Valná hromada v Želivu zvolila radní pro nadcházející období a nastínila hlavní priority Svazu PRO-BIO
V
alná hromada PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se sešla, obdobně jako vloni, na Vysočině. Do Ţelivu se 17. dubna 2013 sjeli zástupci ekologických zemědělců z celé České republiky, aby dovolili radní svazu, naplánovali aktivity pro následující období a zhodnotili, co se povedlo či nepovedlo.
prodejen a 183 členů PRO-BIO Ligy. Je však moţné, ţe se čísla opět brzy změní. Z rozhodnutí VH vyplynulo, ţe
Rada svazu
Rodina se rozrostla
Členská základna PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se v roce 2012 rozšířila o sedm desítek nových subjektů. Aktuální počet členů byl tedy v době konání hromady 694. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců v současné době sdruţuje 626 ekologických zemědělců, zpracovatelů, obchodníků, škol a ústavů, 68 bio-
visu, poradenství nebo informací o moţnostech odbytu tak přijdou o moţnost půjčky ze svépomocného fondu Svazu PRO-BIO. Takţe si raději zkontrolujte, zda jste vše správně uhradili.
ti, kdo doposud nezaplatili členské příspěvky, přestanou být členy v případě, kdyţ ani po výzvě nesjednají nápravu. Přijdou tak o výhody, které členství ve svazu přináší. Kromě informačního ser-
Správce regionálních center a celorepublikových poboček doplnili v čele svazu noví radní, a to Radek Lahuta, Josef Čičák, Josef Abrle, Jiří Doubek, Dušan Lehocký a Josef Sklenář. Valná hromada rovněţ schválila účetní závěrku za rok 2012, výroční zprávu a plán práce pro tento rok. Mezi hlavními prioritami je vyjednávání co nelepších podmínek pro ekologické zemědělství. Mimoto bude kladen důraz za vytváření pozitivního obrazu ekologického zemědělství, biopotravin a samozřejmě svazu. (syh)
Pozvánka na workshop: Biodiverzita venkovské krajiny
J
ednou z nosných struktur biodiverzity krajiny jsou krajinné prvky (KP). Jsou to přírodní nebo člověkem vytvořené útvary, které jsou nedílnou součástí krajiny, člení ji a spoluvytvářejí její ráz. Mají přímý vliv na kvalitu ţivota obyvatel venkovské krajiny, ve které plní řadu funkcí, jako např.: udrţení/zvýšení ekologické stability území: udrţení/zvýšení biologické rozmanitosti (druhová, ekosystémová), propojení s dalšími přírodními útvary; zvýšení retence vod y v krajině: zadrţování vody v krajině, podpora zvýšené infiltrace vody; protierozní: ochrana půdy před erozí sníţením vlivu erozních činitelů na půdu; protipovodňová: ochrana krajiny před povodněmi a jejich následky; krajinářská: tvorba krajiny, ochrana krajinného rázu; estetická a rekreační, moţnosti odpočinku a rekreace. Z pohledu legislativy a statutu jejich ochrany rozlišujeme v kulturní krajině krajinné prvky (KP - Nařízení vlády 335/2009 Sb.) a významné krajinné prvky (VKP - Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Cílem workshopu bude vysvětlit základní rozdíly mezi KP a VKP a naučit se s nimi pracovat v rámci kompetencí státní správy, zemědělské i laické veřejnosti, nevládních organizací, spolků a sdruţení, které se mohou do ochrany biodiverzity venkovské krajiny aktivně zapojovat. Workshop se koná v termínu 10. aţ 11. června 2013 v penzionu Šva-
mlův mlýn, Spálov (okr. Nový Jičín), kde je také zajištěno ubytování.
Dílčí témata
Představení regionu: změny ve struktuře a vyuţívání krajiny Obecná a zvláštní ochrana přírody Význam a funkce krajinných prvků v kulturní krajině Významné krajinné prvky (z pohledu zákona 114/92 Sb.) Krajinné prvky (z pohledu NV 335/2009 Sb. a zákona o zemědělství) Současné dotační programy a jejich vliv na přírodu Pravidla komunikace a finanční nástroje
Exkurze
Součástí akce je terénní exkurze na lokality KP a VKP – Heřmanice, Vráţné, Jeseník n. O. a Oderská kotlina. Doprava od penzionu a zpět zajištěna autobusem. Seminář je pro všechny účastníky bezplatný, veškeré náklady jsou hrazeny z OP VK, projektu REGOL Účastníci si hradí pouze náklady na dopravu do Spálova. Protoţe se bude jednat o 2-denní akci, je připraven také večerní program. Předběţně pořadatelé slibují prezentaci Obnova ekologické stability krajiny K.Ú. Dobešov, Tošovice, Pohoř, Veselí u Oder . Pokud máte zájem představit ostatním účastníkům své vlastní projekty a jejich realizace a podělit se o své zkušenosti, kontaktujte Bioinstitut, o.p.s., Ondřejova 13, 772 00 Olomouc,
[email protected], tel.: 581 115 181
Aktualizujeme informace o členech svazu na našich internetových stránkách
D
ěkujeme členům, kteří prodávají ze dvora a poskytují ubytování, za aktualizaci údajů pro databázi A.T.I.C. ČR. Nyní se obracíme na všechny členy, aby si zkontrolovali informace zveřejněné na stránkách www.probio.cz, kde jednotlivé subjekty mají svůj „profil“. V tuto chvíli návštěv-
níci stránek vidí poslední dostupné informace o vás a vaší činnosti. Ty se však od skutečnosti mohou lišit, např. kvůli tomu, ţe jste rozšířili výrobu, změnila se rozloha farmy nebo jste se začali specializovat na další oblast ekozemědělství. Pokud údaje nesouhlasí, prosíme, kontaktujte mailem centrálu, a to na
[email protected]. (syh)
Dočasný evropský zákaz nebezpečných pesticidů
V
ymírání včel na území Evropské unie se snaţí zabránit nové nařízení z Bruselu. Patnáct členských států se shodlo na zákazu pouţívání neonikotinoidních pesticidů. Česká republika sice ruku nezvedla, ale i zde zákaz bude platit. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců oceňuje odvahu členů Evropské komise postavit se za názor Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Ten totiţ potvrdil, co ekologové tvrdili jiţ delší dobu. Na základě tří nových studií se ukázalo, ţe za úbytkem včel je konkrétní skupina pesticidů - tzv. neonikotinoidy. V reakci na obavy z prudkého poklesu včelích populací Evropská komise 29. dubna schváli-
la dvouletý zákaz zemědělského vyuţívání pesticidů, které jsou povaţovány za hmyzu nebezpečné. Podle Britského deníku The Independent spojení mezi neonicotinoidy a klesajícím počtem včel nalezlo více neţ třicet jednotlivých vědeckých studií a navrhovaný zákaz insekticidů byl zaloţený na výzkumu Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Také ten letos v lednu ukázal, ţe pesticidy ohroţují zdraví včel.Moratorium by mělo umoţnit, abychom se přesvědčili, zda se včelí kolonie bez neonicotinoidů zotavují. Dává moţnost detailně prostudovat další moţné důvody vysoké včelí úmrtnosti a vytvořit strategii, jak včelí populace obnovit. (syh)
Soutěž Česká biopotravina roku 2013 aneb hledání nejlepšího bioproduktu je po roce zase aktuální
D
vanáctý ročník soutěţe Česká biopotravina roku začal. Výrobci biopotravin z tuzemských surovin i samotní ekologičtí zemědělci se mohou zúčastnit klání o titul Česká biopotravina roku 2013. Soutěţ organizuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců v 7 kategoriích. Záštitu nad soutěţí převzal ministr zemědělství Petr Bendl. „Zájem o biopotraviny stoupá. Zvlášť ty s českým původem si zaslouţí velkou pozornost. Jejich kvalita je díky přísným podmínkám výroby vysoká, a to ať se jiţ jedná o výrobky významných producentů či malých farem, kde vznikají regionální potraviny v malých sériích – takřka originály,“ říká Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Pavel Maurer opět v komisi
Předsedou odborné poroty, která na konci srpna vybere vítěze, je Pavel Maurer, vydavatel prestiţního výběru nejlepších českých restaurací a organizátor gastronomické slavnosti Prague Food Festival. Drţitel titulu vzejde z oceněných v dílčích kategoriích: Mlýnské a pekárenské výrobky Mléko a mléčné výrobky Maso a výrobky z masa Nápoje alko a nealko, kromě biovína Ovoce, zelenina a výrobky z nich Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky Biovíno Přihlášky je nutné doručit na adresu PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců do 23. srpna 2013. Hodnocení vzorků proběhne v posledním srpnovém
týdnu. První týden v září – Měsíci biopotravin jiţ bude znám vítěz. Ocenění budou předána při slavnostním večeru u příleţitosti mezinárodní konference Bioakademie 11. září 2013 na zámku v Lednici. Odměnou pro celkového vítěze bude například zájezd za inspirací na veletrh BioFach do Norimberku. Soutěţ Česká biopotravina roku 2013 se koná za dohledu kontrolní a certifikační organizace KEZ o.p.s. Partnerem soutěţe j e Nurnb erg Messe G mb H v zastoupení společnosti PROveletrhy, s. r. o.
Vloni bodovali
V loňském roce se stalo českou biopotravinou roku kozí biomáslo společnosti AMALTHEA, s. r. o., z Hvozdu u Prostějova v Olomouckém kraji. V dílčích kategoriích bodovaly Radešovský ţitný chléb se slunečnicí, Cecilčin Bio Dţem, a Císařské brambůrky - vše ze Statku Tilia, pak také Jehněčí klobása s hovězím masem bio z Řeznictví U Kusáků, Hostětínský mošt jablko&rakytník bio nebo Crispins kukuřičná bio tyčka od firmy Extrudo Bečice. Ocenění putovalo i do vinařství Gotberg, a to za Pálavu 2010- výběr
z hroznů. Neváhejte se do soutěţe zapojit i vy. Můţete být přihlášen certifikovaný potravinářský výrobek určený k přímé konzumaci, který je dodáván do maloobchodní sítě v České republice nebo jinak uváděn na trh (např. prodej ze dvora). Podrobná pravidla jsou k dispozici na http://pro -bio.cz/Projekt/Ceska biopotravina-2013/
Jak se chránit před superbakteriemi? Nejíst maso zvířat dopovaných antibiotiky
S
uperbakterie, na které nezabírají antibiotika, straší nejen Ameriku. Mohou se dostat i k vám. Jak? S jídlem. Konkrétně s masem zvířat, která byla za svého ţivota „dopována“ antibiotiky. Na hrozbu poukazuje analýza Environmental Working Group, podle které je za velkou louţí infikováno přes 80% krůtího masa, 69 % vepřových kotlet a více neţ polovina syrového mletého hovězího masa. Naduţívání antibiotik v ţivočišné výrobě však není jen americkou specialitou. Do svědomí by si měli sáhnout i evropští, potaţmo čeští velkovýrobci. Právě ve velkochovech, kde mají zvířata minimální ţivotní prostor, jsou hrozby vzájemné nákazy nemocemi vyšší a pouţívání antibiotik proto častější. S ním jde v ruku v ruce riziko výskytu „superbakterií“. Podle naturalsociety.com se postupně odolné bakterie ţijící ve zvířatech dostanou do lidí, tak jako
se to jiţ stalo v případě zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus (MRSA) ST398).
Jak se superbakteriím vyhnout?
Kolikatery antibiotika kráva či vepř za svůj ţivot měly, v supermarketu nad chladicím boxem zákazník nezjistí. Ovšem koupit maso, do jehoţ výrobního řetězce antibiotika nevstupují*, lze. Maso z chovů v reţimu ekologického zemědělství spotřebitel nalezne na prodejně snadno. Je označeno logem pro biopotraviny. Nemá-li důvěru v řetězce, nechť se obrátí na ekojatka, kterých je v ČR hned několik. Kromě poráţky maso obvykle i distribuují. „Produkce masa v ekologickém zemědělství splňuje přísná pravidla. Nejen, ţe se ,preventivně´ nepouţívají antibiotika, ale dbá se i na obecně zdravé prostředí pro zvířata. Jedním z podstatných faktorů je dostatek prostoru, volné výběhy,
kam mají zvířata přístup. Na rozdíl od méně šťastných kusů zařazených ve velkokapacitních chovech vidí denně sluneční svit,“ říká k welfare Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Dokonce i sama poráţka zvířat je šetrnější, takţe se do těla zvířete nevyplavují stresové hormony. Příznivější podmínky v ekologických chovech se navíc pozitivně projevují také na kvalitě masa. Potvrzují to jak výţivová tak chuťová srovnání. Zkrátka, biomasa vám stačí méně, abyste se nasytili, a ještě si lépe pochutnáte. Je tedy důvod dál biomaso míjet a čekat, kdy se stanete hostitelem nezničitelných bakterií? *v případě nemoci zvířete mohou být léčiva pouţita, ale zvíře poté prochází karanténou. Prodlouţené jsou v EZ i časové lhůty mezi pouţitím léčiv a poráţkou. Pro léčbu zvířat se v EZ poţívají například také homeopatika. (syh)
Cesta za lepší cenou i kvalitou: Biopotraviny nakupují Češi stále častěji na farmě
B
iovýrobky z farem jsou ţádané. V roce 2011 jich sedláci a zpracovatelé prodali za téměř 87 milionů korun. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců podporuje prodej ze dvora, který má pozitivní vliv na rozvoj regionů a stabilitu místních ekonomik. Ze zprávy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací vyplývá, ţe trojnásobně stoupl podíl přímého prodeje, a to z důvodu vyššího zastoupení faremních zpracovatelů v šetření. Například zemědělci prodají bez prostředníka více neţ pětinu biomasa a masných biovýrobků. V roce 2011 sedláci prodali přímo spotřebitelům celkem 7% bioproduktů. „Je dobře, ţe spotřebitelé nachází cestu přímo za prvovýrobci. Uvědomují si, ţe oţelením pohodlí nákupu v marketech dostávají jednak přijatelné ceny, a za další, kvalitní bioprodukty s jasným
původem. Přímo na farmě totiţ vidí, kde a za jakých podmínek vznikají biopotraviny, které pak budou jíst,“ říká Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Nárůst zájmu o koupi biopotravin přímo z farem je zřejmě také způsoben celkovou ekonomickou situací. „Ceny kvalitních produktů konvenčního zemědělství v o b c ho d ec h j so u sro v na te l né s potravinami v biokvalitě prodávanými ze dvora. Za obdobné ceny koupíte ovoce a zeleninu, mléko, vejce nebo maso,“ uvedla Kateřina Nesrstová. Snaha zemědělců o zpracování surovin přímo na farmě do finálních biovýrobků má kladný vliv na rozvoj venkovských oblastí, kde tak vznikají například nová pracovní místa. Obvykle se část těchto bioproduktů rovněţ v dané lokalitě spotřebuje, takţe není potřeba je nikam převáţet, čím se šetří i ţivotní prostředí.
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců se snaţí o rozšíření faremních zpracoven. Svým členům-zemědělcům, kterých je v současné době zhruba šest set, poskytuje například půjčky ze svépomocného fondu právě na vybudování nebo rozšíření zpracovatelských kapacit. Spotřebitelé, kteří chtějí nakupovat čerstvé biopotraviny přímo od sedláků, naleznou informace o farmách jak na www.pro-bio.cz, tak ve dvou stech informačních center sdruţených v Asociaci turistických a informačních center České republiky. Statistická šetření ekologického zemědělství – Zpráva o trhu s biopotravinami v ČR (UZEI) je dostupná na
http://eagri.cz/public/web/file/215356/Z prava_o_trhu_s_biopotravinami_za_rok _2011_final.pdf (detailní analýza distribučních cest s. 23) (syh)
Nová biojatka – welfare, zaměstnanost a dostupnost kvalitního masa na Šumpersku
N
ová jatka v certifikovaném systému ekologického zemědělství zahájila provoz 8. dubna 2013. Záhy po Velikonocích řezníci společnosti MARWIN porazili přímo na farmě ve Vysokých Ţibřidovicích první kus skotu. Malá, ale moderní biojatka jsou specializovaná především pro poráţku hovězího dobytka a ovcí. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, jehoţ je firma členem, vznik nového zpracovatelského místa v podhůří Jeseníků vítá. V regionu se rozšíří nabídka kvalitního masa z ekologických chovů a přibudou nová pracovní místa.
Maso v místě
Ekologičtí sedláci se snaţí o dostupnost ekologické produkce v podobě výrobků určených přímo spotřebitelům. Na biojatkách ve Vysokých Ţibřidovicích se bude maso z chovu farmy také balíčkovat, prodávat nebo rozváţet do obchodů a restaurací v regionu. „Přinášíme na trh výrobek, konečný produkt z naší farmy, která zde působí jiţ dvacet let. Za tu dobu se ukázalo, ţe finalizace produkce je z mnoha hledisek výhodnější neţ pouhý prodej skotu, či ovcí překupníkům. Navíc je důleţité, ţe naše produkce zůstane v regionu a bude dostupná místním lidem,“ říká František Winter, jeden z jednatelů společnosti MARWIN, v. o. s., se sídlem v Hynčicích nad Moravou. Kapacita jatek a bourárny je osm kusů skotu týdně. Klade se zde důraz na šetrné zacházení se zvířaty odpovídající poţadavkům welfare v ekologickém zemědělství. „Poráţet budeme zvířata především z našeho chovu, ale nabízíme také našim ekologicky hospodařícím kolegům z regionu moţnost poráţky jejich zvířat, tzv. ve mzdě. V případě
zájmu jsme připraveni poráţet i zvířata z konvenčního chovu,“ uvedl František Winter. Díky právě otevírané zpracovně masa vznikla v oblasti s nadprůměrnou nezaměstnaností dvě nová pracovní místa.
Dobré příklady
Vzorem pro jatka ve Vysokých Ţibřidovicích se stala Ekofarma Bošina ve Vernéřovicích. Ovšem první inspirace přišla od Jana Hořáka z Janovic u Rýmařova, který velmi úspěšně provozuje bourárnu masa. „V době, kdy jsme plánovali investovat do rekonstrukce stávajícího objektu mléčnice, nám doporučil, abychom zrovna postavili i poráţku,“ sdělil František Winter. Vzájemné předávání informací o dobré praxi oceňuje rovněţ Kateřina Nesrstová, manaţerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců. Vybudování nových jatek za téměř šest milionů korun bylo náročné. Dotaci na technologickou část budovy ve výši
přibliţně 10% se podařilo získat prostřednictvím Místní akční skupiny Horní Pomoraví z Programu rozvoje venkova. (syh)
Česká bioprodukce je závislá na zemědělské půdě. Ta ale nenápadně mizí
Z
ájem o české potraviny stoupá. Skandály, které na nás ze zahraničí doléhají, zvyšují potřebu spotřebitelů pídit se po původu jejich jídla. Lidé, kteří dávají přednost biopotravinám, mají cestu k informacím o zdroji surovin a způsobu zpracování zjednodušenou. Nejen proto trh s biopotravinami začal v České republice opět růst. Mají-li být zákazníci preferující domácí produkci uspokojeni i v budoucnu, je třeba chránit zemědělskou půdu. Bez ní totiţ potraviny nelze vyrobit.
Postupně ale vytrvale
„Postupný, leckdy nenápadný, ale vytrvalý úbytek zemědělské půdy je váţný problém. Především po roce 1989 se zjednodušily a dále se zjednodušují zábory zemědělské půdy, která postupně ubývá. Do očí bijící je stav v okolí velkých aglomerací, ale půda vhodná pro hospodaření mizí i jinde,“ upozorňuje Kateřina Nesrstová, manaţerka PROBIO Svazu ekologických zemědělců. Poukazuje také na špatné hospodaření těch, kteří vyuţívají zemědělskou půdu k jiným účelům, neţ je produkce surovin potřebných k výrobě potravin. Rozšířeným nešvarem je i praxe, kdy podnikavci na velkých výměrách travní porosty pouze zmulčují, čímţ tuto půdu vyřazují z produkce potravin. Za tuto činnost dostávají dotace SAPS.
Zemědělství bez půdy?
„Výkonný zemědělec, který potřebuje nakrmit svá zvířata, má péči o pole, aby měl kvalitní úrodu, se chová k půdě jinak, neţ ten, koho zajímá jen zisk umoţněný momentálním nastavením podpor. Tyto podnikavce ani nezajímá, jaké bude počasí, na venkově trvale nikoho nezaměstnávají,“ říká Kateřina Nesrstová. Zmenšení ploch zemědělské půdy
a sniţování bonity půdy nevhodnými agronomickými postupy vede k intenzifikaci zbylé zemědělské výroby. Ekologičtí zemědělci varují, před podceněním situace, která je jiţ nyní váţná.
Intenzifikace
„Úbytek zemědělské půdy ohroţuje celé naše zemědělství. Jednak intenzifikace vede k nutnosti pouţívat vyšší dávky umělých hnojiv, coţ v ekologickém reţimu nepřipadá v úvahu. Sniţování ploch zemědělské půdy nebo její vyuţívání k nasycení nikoliv obyvatel, ale např. bioplynových stanic, má za následek zvyšování ceny zemědělských pozemků i jejich nájmů natolik, ţe se stávají pro opravdové zemědělce nedostupné,“ říká hospodář Petr Šimeček ze Starých Hamer v Moravskoslezském kraji. Varuje, před sniţováním rozměru zemědělství, které sice zaměstnává pouhá 2% obyvatel, ale zároveň spolu s navazujícími odvětvími jako je potravinářství a další tvoří 17% hrubého do-
mácího produktu. Ekologičtí zemědělci produkující suroviny pro výrobu českých biopotravin se cítí ohroţeni ještě více neţ konvenčně hospodařící kolegové. Výrobní náklady na biopotraviny jsou vyšší kvůli většímu podílu ruční práce. V kombinaci s neúměrným růstem cen pozemků v určitých lokalitách by se mohl nepříznivě zvrátit trend sbliţování cen bio a nebiopotravin. (syh)
Mezinárodní spolupráce ekologických sedláků obohacuje české zemědělství a přispívá k rozvoji venkova
P
říklady z dobré praxe ekologického zemědělství ze zahraničí pomáhají venkovským oblastem v České republice. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců se inspiruje v cizině a osvědčené modely pomáhá prosazovat doma. Zahraniční inspirace přispěla například k zaloţení biodruţstev, která úspěšně fungují i v našich podmínkách. Také zpracování bioproduktů v regionech samotnými sedláky přináší nová pracovní místa. „V tradičním ekologickém zemědělství Velké Británie, v poměrně rozlohou malém Slovinsku, nebo na blízkém Slovensku máme řadu moţností, kde lze získat od kolegů informace a nápady, jak pomoci rozvinout oblast regionálního zpracování, marketingu a distribuce biopotravin,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Know-how
Díky mezinárodní spolupráci se jiţ povedlo přenést některé zkušenosti ze zahraničí do České republiky. „Zaměřili jsme se také na problematiku sdruţování zemědělců pro vytváření zpracovatelsko-odbytových organizací. V České republice je tato forma spolupráce mezi sedláky pochopitelně, z důvodu špatných zkušeností v minulosti, zatím nepříliš oblíbená. Vzhledem k tomu, ţe je však ekonomicky výhodná, situace se postupně mění,“ konstatovala Kateřina Nesrstová. Někteří členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců jiţ vzájemně spolupracují. V nedávné době vznikla dvě biodruţstva. Karových Varech funguje úspěšně druţstevní bioprodejna, kterou zaloţili členové Svazu PRO-BIO, aby
lidem mohla nabídnout plný sortiment zboţí, a to včetně biomasa a uzenářských výrobků, biomléka kozího, kravského a bioproduktů z něj, biopečiva nebo biovína.
Export
Ekologičtí chovatelé mléčného skotu z Vysočiny a jiţních Čech se také spojili. Prostřednictvím společného druţstva České biomléko vyváţí do Německa surovinu, pro kterou nemají tuzemské mlékárny vyuţití a skončila
by znehodnocena smícháním s konvenčním mlékem. Společně naplní kaţdý den jednu cisternu biomléka, coţ představuje zhruba čtvrtinu produkce biomléka v České republice. Společně také vyjednávají podmínky. Úspěšné přenesení know-how do České republiky má vliv na rozvoj venkovských oblastí. Ekologičtí zemědělci jsou pak konkurenceschopnější, jejich hospodářství prosperují a stávají se stabilními zaměstnavateli. (syh)
Potvrzeno: Drtivou většinu Čechů biopotraviny nezklamaly
P
oslední výzkumy ukazují, ţe biopotraviny jsou pro obyvatele České republiky zárukou kvality. V průzkumu renomované poradenské společnosti KPMG 98 % dotázaných uvedlo, ţe nemají s biopotravinami negativní zkušenost. Ukázalo se, ţe biopotraviny v České republice kupují více neţ dvě pětiny spotřebitelů. Není divu, neboť v poslední době jiţ není nijak patrný cenový rozdíl mezi bioprodukty a kvalitními potravinami z konvenční produkce. Bio kvalitě věří 41 % Čechů. S biopotravinami mají dobrou zkušenost. V průzkumu KPMG odpovědělo z tisícovky dotazovaných, ţe biopotrav i n y s i o b č as k up uj e 3 7 % a v nákupních košících se objevují pravidelně u dalších čtyř procent spotřebitelů. Za poslední dva roky se počet těch, kdo alespoň občas kupují biopotraviny, zvýšil o 4 %. Zhruba třetina těch, co biopotraviny nekupují, je však povaţuje za drahé. „Navzdory stále opakovaným mýtům neplatí, ţe biopotraviny jsou luxusním zboţím. Produkty ekologického zemědělství, zejména ty z tuzemské provenience, jsou cenově srovnatelné s konvenčními potravinami, které nejsou šizeny náhraţkami,“ říká Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Bio není otázkou ceny, ale volby
Mléčné výrobky, maso a uzeniny, zelenina a ovoce, vše v kvalitě bio se dá nakoupit za obdobnou cenu jako kvalitní výrobky konvenčního zemědělství. „Například ,bio a nebio´mléko a jogurty se v supermarketech cenou moc neliší. U masa, zeleniny a ovoce je výhodnější obrátit se na přímo na farmáře,“ doporučuje Kateřina Nesrstová.
Cena biojablek, biobrambor, biovajec či biomasa ze zvířat chovaných v ekologickém reţimu a dle zásad welfare přímo na farmě mile překvapí. Navíc, vţdy spotřebitel vít, co a od koho kupuje a má záruku nejvyšší kvality. Netřeba se obávat, ţe utrácí za vodu či vzduch, které někteří zpracova-
telé do konvenčních výrobků přidávají, aby více vydělali. Předchozí studii na téma Ekologické zemědělství a biopotraviny v říjnu 2010 provedla agentura STEM/MARK. Kladně v ní na otázku Kupujete ve Vaší domácnosti biopotraviny? odpovědělo 37% dotázaných. (syh)
Tuzemská biovína si zaslouží pozornost řada ocenění a méně síry
B
iovína z Moravy a z Čech jsou na trhu novinkou. Označení biovíno mohou ekologičtí vinaři pouţívat pro svůj produkt aţ od loňské sklizně. Do té doby si konzumenti připíjeli na zdraví „jen“ vínem z ekologicky vypěstovaných hroznů. O tom, ţe tuzemská biovína jsou kvalitní, svědčí řada mezinárodních ocenění. „V současné době je technologie pěstování hroznů v ekologickém reţimu a výroba biovína natolik vyspělá, ţe lze v biu dělat víno všech odrůd u nás běţně pěstovaných. Byly ovšem vyšlechtěny i odolné odrůdy, které mají v ,rodném listu´ Českou republiku,“ říká Tomáš Richter ze Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína EKOVÍN. Tuzemská biovína jsou kvalitní a lahodná. Sbírají prestiţní ocenění ve světě. Z přehlídky biovín Mundus Vini na mezinárodním veletrhu BioFach 2013 putovaly hned dvě medaile do Rodinného vinařství Kadubcových. Zlatou medaili za Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2011, doplnila stříbrná pro Chardonnay, pozdní sběr 2011. V předcházejícím ročníku, Mundus Vini 2012, získal Miloš Michlovský stříbrnou medaili za Malverinu, pozdní sběr 2009. Jedná se o nově vyšlechtěnou
odrůdu v České republice. Podobně z novošlechtění vzešel i Hibernal, jeţ se objevuje i na prestiţním výběru nejlepších vín světa 1000 Vins du Monde. Zlatou medailí se můţe pochlubit Vinařství Horák za Hibernal, výběr z hroznů 2011*. Za zmínku stojí i typicky moravská odrůda, tentokrát spotřebitelům dobře známá – Pálava. V soutěţi Česká biopotravina roku 2012 zvítězil výběr z hroznů 2010 od společnosti Gotberk. „PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců usiluje společně s Vinařským fondem o přiblíţení biovín spotřebitelům. Ve větším škále by se postupně měla objevit ve vinotékách i na nápojových lístcích v restauracích,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Pěstování vinné révy v ekologickém reţimu je přínosné pro ţivotní prostředí. Vinice jsou domovem rozmanité škály ţivočišných, ale také rostlinných druhů. V některých ekovinohradech je totiţ meziřadí zatravněné, coţ má vliv i na zadrţení vody v krajině. Ze spotřebitelského hlediska je důleţité, ţe biovína neobsahují neţádoucí zbytky chemických látek a při jejich výrobě se uţívá méně síry. Hladiny siřičitanů musí být v biovíně nejméně o 30 aţ 50 mg/l niţší neţ v konvenční obdobě. *nejedná se o biovíno (syh)
V menu biopotraviny a nápojový lístek s biovíny? Zatím zřídkakde aneb biorestaurace jako příležitost
G
astronomické provozy certifikované bio objevují pomalu. Biopotraviny si lidé kupují logicky hlavně v maloobchodních řetězcích, prodejnách zdravé výţivy a čím dál častěji míří pro bio přímo k sedlákům. Provozovatelé restaurací z certifikovaných bio surovin příliš často pokrmy nezhotovují. V České republice se prostřednictvím gastronomických provozů dostane ke spotřebitelům méně neţ 1% biopotravin*. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců chce zintenzivnit spolupráci s provozovateli restaurací a situaci změnit. Kromě biojídel by se na nápojových lístcích měla objevovat i biovína. „Restaurace, které kladou důraz na kvalitní suroviny, by neměly tuzemské biopotraviny míjet. V okamţiku, kdy provozovatel veřejného stravovacího zařízení naváţe spolupráci například s místní ekologickou farmou, můţe si být kvalitou za dobrou cenu jistý. Navíc můţe pruţně reagovat na sezónní produkty obohacením jídelního lístku,“ říká Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Hosté také ocení, kdyţ ví, z jakého masa kuchař jídlo uvařil a kde rostly třeba brambory. Certifikované biorestaurace se zatím dají v České republice na prstech spočítat. Ačkoliv například v Praze je řada podniků, které nabízí pokrmy uvařené z biosurovin, proces certifikace ještě nepodstoupily. „Moţnosti certifikace zařízení veřejného stravování vyuţilo zatím pouze šest provozoven, a z toho čtyři biorestarace se nachází v Brně,“
potvrdil Milan Berka, ředitel KEZ o.p.s., kontrolní organizace, která jako jediná v ČR biostravovací zařízení certifikuje. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců vidí ve zvýšení podílu biopotravin v nabídce stravovacích zařízení příleţitost pro propojení bioproducentů a spotřebitelů, kteří chtějí kvalitní jídlo s jasným původem. Menu v biokvalitě a nabídka biovín se ve vybraných restauracích objeví v září, a to i díky podpoře Vinařského fondu ČR. Zároveň PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců připravuje kurzy pro zájemce o provozování biorestaurací, které budou především prakticky zaměřené. První vzdělávací semináře se uskuteční v Pardubickém kraji. *Statistická šetření ekologického zemědělství – Zpráva o trhu s biopotravinami v ČR (UZEI) je dostupná na http://eagri.cz/public/web/file/215356/ Z p r a va_o_trhu_s_biopotravinami_za_rok_2 011_final.pdf (detailní analýza distribučních cest s. 23) (syh)
Prodavačky s bezradným výrazem v bioprodejnách Svazu PRO-BIO nečekejte
P
RO-BIO Svaz ekologických zemědělců v současné době sdruţuje na sedm desítek bioprodejen v České republice. Jejich zaměstnanci (stejně jako zaměstnanci například biozpracovatelů sdruţených ve Svazu PRO-BIO) se vzdělávají, aby mohli fundovaně zodpovědět dotazy zákazníků. V době, kdy v řadě prodejen s potravinami narazíte na brigádníky, kteří často netuší, ani kde se zboţí nachází, natoţ aby věděli podrobnosti o výrobku, jdou svazové bioprodejny vstříc zákazníkům vzdělaným a informovaným personálem. Odborná školení absolvuje na dvě stě osob.
Vzdělání je důležité
„Zaměřujeme se především na dovzdělání mladých lidí. Absolventi škol, i kdyţ třeba odborně zaměřených, potřebují více informací o biopotravinách i podnikání v biosektoru. Tato oblast má svá specifika a od zaměstnanců bioprodejen zákazníci očekávají, ţe dokáţou odborně poradit,“ vysvětluje Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Potřebné znalosti si doplňují v kurzech, kde jim také své zkušenosti předávají starší kolegové. „Ti z dlouholeté praxe podrobně vědí, jak s biopotravinami zacházet, co zákazníkům doporučit, a čeho se mají v případě např. při zvláštních nárocích na stravování vyvarovat. Nevýhodou dříve narozených je zase horší schopnost přizpůsobit se novým postupům a technologiím, aby obstáli v konkurenci,“ dodává Kateřina Nesrstová. Ve více neţ padesáti tematicky různých kurzech, které pracovníci členských bioprodejen svazu absolvují, získá nové
dovednosti postupně na dvě stě osob. Koncem dubna absolvovaly vzdělávací semináře tři čtvrtiny zaměstnanců z 16 zapojených firem.
Předávání informací
Podle Pavlíny Pijákové, realizátorky vzdělávacích projektů ze společnosti
Tempo trainng & consulting, bioprodejci oceňují právě moţnost vzájemného předávání zkušeností a simulování modelových situací, se kterými se nejen za pultem bioprodejen mohou setkat. (syh)
Na holešovickém výstavišti se v dubnu objevilo největší tržiště biopotravin a bioproduktů v Česku
P
řes 800 čtverečných metrů. Taková byla plocha stánků a prezentací výrobců či prodejců certifikovaných biopotravin a bioproduktů na uskutečněném veletrhu Biostyl 2013. Ten byl letos součástí Festivalu Evolution, který se v Průmyslovém paláci na Výstavišti v Praze-Holešovicích konal od pátku 19. do neděle 21. dubna. Počet vystavovatelů i rozsah jejich nabídky učinil z Biostylu největší biotrţiště v České republice. Zcela poprvé došlo k přísnému oddělení certifikovaných výrobků v kategorii BIO v sekci Biostyl a necertifikovaných produktů v sekci Zdraví na veletrhu. Celou akci navíc doprvázela řada přednášek, workshopů, ochutnávek, a dalších doprovodných akcí z programového bloku „Víme, co jíme“. Mezi biovystavovateli nechyběl ani vítěz prestiţní soutěţe „Česká biopotravina roku 2012“ - AMALTHEA, s.r.o, manţelé Blanka a Ivan Hrbkovi. Záro-
veň byla první den festivalu vyhlášena tato soutěţ pro rok 2013 a zájemci z řad biovýrobců mohli hned na místě vyplnit přihlášku. Návštěvníci Festivalu Evolution mohou vybírat v sekci Biostyl z nepřeberné nabídky českých či dováţených produktů, jejichţ biokvalita je prokazatelně doloţena certifikátem. Mezi největší vystavovatele patřilo PRO-BIO obchodní společnost, první český výrobce biopotravin, firma, která je na trhu jiţ přes 20 let a je zároveň i největším výrobcem a zpracovatelem biopotravin u nás.
Bio od nás
Nabídku bionápojů obohatil například stoprocentně přírodní mošt z četných druhů ovoce a zeleniny s výstiţným názvem Vitaminátor. Kromě klasiky jako jablko, jahoda či malina mohli návštěvníci ochutnat méně tradiční typy šťáv, například z červené řepy či celeru. K dispozici byla i alkoholická nabídka v podobě vín v bio kvalitě Vinných sklepů Kutná hora a nechybělo ani víno od Abrlů z Pavlova. L zakousnutí byly sýry od Menčíků ze Šonova i biosalámy
Na festivalu prezentoval výrobky Natur*Pur, který ve spolupráci s Evropskou vegetariánskou unií uvedl na trh novou řadu Spar Veggie. Co vše se dá s těmito výrobky vykouzlit, předvedl návštěvníkům naţivo známý Zdeněk Pohlreich. Letos se celkem na veletrzích prezentovalo 339 vystavovatelů a přišlo necelých 15 tisíc návštěvníků. V rozsáhlém programu vystoupilo během tří dnů celkem 185 účinkujících. Příští ročník Biostylu se bude konat v termínu 11. – 13. 4. 2014. (ne)
a klobásky ze Sasova. Jelikoţ o zdraví a krásu je nutno pečovat i zvnějšku, kromě gastro produktů nabídl veletrh Biostyl především ţenským návštěvnicím také výrobky z oblasti bio kosmetiky. Výrobky bio kvality představila například značka BIO Beauty či firmy distribuující pěstící i dekorativní bio kosmetiku Primavera nebo Naturals.cz. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců rovněţ v rámci Festivalu Evolution pořádal tiskovou konferenci, na které odborníci přiblíţili témata Tuzemské biopotraviny - podpora české bioprodukce, soutěţ Česká biopotravina roku 2013, vzdělávání bioprodejců i mezinárodní spolupráce.
Bartákův hrnec se přestěhoval na „ekoostrov“ u Tiché Orlice na farmu Ondřeje Podstavka, člena PRO-BIO Svazu
O
dborná komise Nadačního fondu Bartákův hrnec vybrala z několika návrhů a doporučení kontrolní organizace jako nejlepšího ekologického zemědělce za rok 2012 Ondřeje Podstavka z Bozetic u Borohrádku (okres Rychnov nad Kněţnou.), který zde hospodaří s přítelkyní Marií Gregorovou, se synem a snachou. Komise si váţí především výjimečného skloubení pěstování rostlin i chovu zvířat.
Začátky na Šachově
Ondřej Podstavek začal hospodařit v roce 1993 v Šachově – doslova s jednou kravkou a pár hektary půdy. Statek postupně rozšiřoval pronájmem i koupí půdy a zvětšováním stáda dojnic. V roce 1999 vstoupil do ekologického hospodaření a v roce 2001 získal certifikát. V roce 2003 přesídlila rodina právě na samotu Bozetice, které leţí v nivě Tiché Orlice, kde je vyhlášena chráněná krajinná oblast, takţe zde s ekologickým zemědělstvím pokračoval. Dojíţděl sem za stádem dojnic jiţ od roku 2001. Dvěstěletý statek s ještě starším dubem jako dominantou zaţil po ukončení činnosti JZD velkou proměnu.
Mléko, vejce , maso
Rodina vyuţila starý chlév i novější kravín s dojírnou a chová především na 35 dojnic. Je to nosný program ekologického statku, i kdyţ mléko, bohuţel, končí v konvenční opočenské mlékárně. Chov dojnic doplňuje pastevní odchov býků, ekochov slepic pro biovajíčka a malochov bioprasat. Na 100 hektarech pěstují čtyři členové rodiny široký sortiment obilnin, zejména pro krmení (ţito, tritikale, ječmen), pěstují zelená krmiva – vojtěšku, jetel a trávy. Poměr orné půdy a luk
ký hejtman Jiří Zimola. S krátkým kulturním programem vystoupila děvčátka – maţoretky z Kostelce nad Orlicí ze skupiny Marlen děti ze ZŠ Borohrádek a zahrála hospodářova vnučka Ţanetka na flétnu. Na třistapadesát zúčastněných občanů si prohlédlo ekologické hospodářství Podstavkových.
Předání Bartákova hrnce nestorem
s pastvinami je vyrovnaný, coţ je také dosti výjimečné.
Ocenění předáno slavnostně
Biozelenina
Slavnostní předání Bartákova hrnce a titulu „Nejlepší ekologický zemědělec za rok 2012“ se uskutečnilo na ekostatku rodiny Podstavkových za účasti významných osobností z oboru ekologického zemědělství z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, agrární komory Rychnovska i z města Borohrádek a okolí. Akci v závěru navštívil i jihočes-
V posledních čtyřech letech se rodina pustila i do náročného pěstování biozeleniny (zejména kořenové zeleniny, dýně Hokkaido i olejné, červené řepy, česneku a cibule), biobrambor a pěstují na smluvní odbyt biobyliny – především sléz, měsíček, mátu a meduňku. Je to celkem na pěti hektarech.
Akci kaţdoročně vyhlašuje Nadační fond Bartákova hrnce, předání putovního Bartákova hrnce, přivezeného rodinou Ing. Dvorského z Olešenky – předchozího drţitele, se osobně zúčastňuje autor krásné tradice nestor ekologického zemědělství Ing. Richard J. Barták,CSc., který dar 2 000 čerstvě raţených desetikorun přesypal z Hrnce Ondřeji Podstavkovi a jeho rodině. Bude to uţ jedenadvacátý drţitel titulu – a putovní Bartákův hrnec vyměnil pojedenadvacáté své roční působiště. V bozetickém ekostatku se o něj budou starat Marie Gregorová, Zdeněk Podstavek s manţelkou a hospodáři, Ondřeji Podstavkovi, tak přibude na rok vzácný exemplář do rozsáhlé sbírky hrnečků. K převzetí daru mu poblahopřáli kolegové ze Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO, starosta Borohrádku Milan Mačák a další osobnosti oboru. Později odpoledne navštívil ekohospodářství i hejtman
jihočeského kraje Jiří Zimola s rodinou. Přítomní ekologičtí zemědělci se připojili k celosvětovému protestnímu dni proti praktikám firmy Monsanto a proti genově modifikovaným organismům, které ohroţují jejich pole. Skupinka jejich reprezentantů v čele se zástupci PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se vyfotografovala se zemědělským nářadím.
Den otevřených vrat na ekostatek
Po slavnostním předání Hrnce a občerstvení z produktů ekohospodářství následoval Den otevřených vrat. Ondřej Podstavek provedl účastníky po hospodářství a vysvětlil zásady ekologického chovu dojnic, které nejsou uvázané, celoročně mohou na pastvu a ven na slunce, mají rohy i svá jména. Dokonce si poradí samy s telením. Telata jsou aţ tři měsíce na pastvě se svými matkami, neţ jsou od nich oddělena. Stádo dojnic si postupně od jedné kravky vychovali. Podstavka mrzí, ţe kvalitní biomléko končí v konvenční opočenské mlékárně. Pohodový ţivot, podle svého přirozeného chování vedou na statku ještě slepice a prasátka. Na pastvě v Šachově odchovávají býčky na maso. Zvířata mají dostatečný výběh a pobyt na čerstvém vzduchu. Zvířata jsou v pohodě, ale za tím je kaţdodenní práce členů rodiny
bez nároku na neděle nebo dovolenou.
Soběstačnost
Bozetický ekostatek je, aţ na vstup elektrické energie, soběstačný: chová zvířata a pěstuje si pro ně krmiva, hnůj pak „ţiví“ pole. V bohatém zastoupení pěstují obilniny, traviny a jetelotrávy. Krmiva si pěstují Podstavkovi sami – patří k nim i zkrmování mléka, kterým zajišťují zvířatům přísun bílkovin a vápníku. Ze stovky hektarů vlastní i prona-
jaté zemědělské půdy zorává Ondřej Podstavek se synem polovinu. To je opravdu dnes neobvyklé. Na pěti hektarech mají zasázené brambory, stejně jako na hrůbcích pěstují česnek, mrkev a další zeleninu. Zaseté mají dýně hokkaido i dýně olejné. Na dvou arech pěstují hlavně měsíček lékařský – jeho oranţovou barvu si odběratelé nemohou vynachválit –, k němu meduňku, šalvěj, sléz a další bylinky, dokonce lístky z růţí, které paní Marie
pěstuje, jsou také ceněné. V ekologickém zemědělství se nesmějí pouţívat ţádná umělá hnojiva ani ochranné postřiky. Hnojí se tu vyzrálým hnojem a kompostem, ochranou proti plevelům je časté plečkování. Návštěvníci se také seznámili se zemědělskou technikou, na kterou je pan Podstavek pyšný.
Vytrvalost se vyplatila
Hospodářství Podstavkových si dar a ocenění za dobrou práci zaslouţí zejména za vytrvalost, letos oslavili dvacet let od začátků samostatné zemědělské činnosti a deset let na Bozeticích. Samotu na břehu Tiché Orlice, leţící na umělé vyvýšenině, vytáhli z chátrajícího stavu do dnešní podoby.
Konec chátrání
Dvěstěletému stavení dali novou střechu, omítky, přebudovali vevnitř, přistavěli jednací místnost, která sloţí zároveň jako výstavní síň pro hospodářovu sbírku hrnečků, i kravín stále vylepšují. Zkrátka Bozetice jsou uţ nyní pohledným a celkem samostatným ţivotaschopným organismem. Ekostatek je otevřen také veřejnosti, prodávají své bioprodukty ze dvora – biovejce, biomaso hovězí, vepřové i drůbeţí (slepice), biomléko a biozeleninu nebo biobrambory a dokonce i bylinkové balené biočaje.
Po turistické cestě
Cyklisté mohou sjet z přilehlé cyklostezky, a nejen ti, a v bozetickém statku nakoupit ze dvora nebo si prohlédnout bohatou sbírku hrnečků. Prodej ze dvora tu funguje kaţdý den po telefonické objednávce na tel.: 728 204 040. Miroslava Vohralíková
Slavnostní otevření nové balírny pro bezlepkové potraviny a pozvánka na bioslavnosti do Starého Města
S
lavnostním zahájením začala v pátek 3. května 2013 svůj provoz nová balírna pro bezlepkové potraviny společnosti PRO-BIO, s.r.o. Plán vzniku bezlepkové balírny navázal na rekonstrukci vlastního bio mlýna z roku 2009, kdy byla zprovozněna samostatná linka
na zpracování bezlepkových biopotravin. Dalším krokem, který povede k naplňování našeho poslání nabízet co nejkvalitnější bezlepkové potraviny, bude stavební oddělení mlýna pro zpracování bezlepkových surovin tak, aby nedocházelo ani k nejmenší vzdušné kontaminaci zpracovávaných bezlepkových surovin. V současné době ţije v České republice asi 40 - 50 000 celiaků, coţ jsou lidé, kteří jsou odkázáni na celoţivotní dodrţování přísné diety s vyloučením lepku. Počet nemocných se přitom v průběhu posledních 20 let zdvojnásobil. Lepek se nachází ve většině běţných obilovin jako je pšenice, ţito, ječmen či oves.
Česká linka
Nová balicí linka od českého výrobce slouţí výhradně na zpracování bezlepkových surovin. Vyniká rychlostí (zabalí 30 - 50 ks výrobků za minutu), spolehlivostí a nenáročností na obsluţný personál. Kaţdý zabalený výrobek je automaticky převaţován. Pokud by se stalo, ţe výrobek nebude mít správnou hmotnost, bude automaticky vyřazen. Obsluhu linky tvoří 2-3 lidé; jeden na-
sypávač a jedna aţ dvě ţeny na konci linky, které skládají hotové výrobky do kartonu. Společnost PRO-BIO, s.r.o. kaţdou vyrobenou šarţi bezlepkových potravin testuje pomocí vysoce citlivé imunochemické metody "ELISA gliadin test" a bezlepkovost svých produktů deklaruje logem “Bez lepku“. Sortiment bezlepkových výrobků naší společnosti představuje přes 300 produktů. Téma bezlepkových produktů se stane nosným tématem nadcházejícího 8. ročníku „Pohankových BIOSLAVNOSTÍ“, které se uskuteční v areálu společnosti PRO-BIO, s.r.o. v sobotu 13. 7. 2013. Součástí programu bude i zpřístupnění nové balírny zájemcům z řad celiaků i široké veřejnosti. Lenka Šuveríková
Grilovací sezona začíná
Z
aplápolají ohně, rozţhaví se dřevěné uhlí i briketky a okolím se opět po několika měsících rozline vůně opékaných špekáčků či grilovaného masa. Sezona oblíbených barbecue, neboli lidově řečeno grilovaček je zde. Supermarkety jiţ před časem zařadily do sortimentu nakládané maso, vylepily akční cenovky na špekáčky. Příznivci bioproduktů moţná z nabídky obchodníků pro grilování posmutní. Není však pravdou, ţe grilování v biokvalitě je utopií. Členové PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců ve své nabídce mají pro grillparty širokou nabídku zboţí, vše v bio. Chutné klobásy z biomasa nabízí i Josef Sklenář na Vysočině. A co se týče masa, je v České republice několik biojatek, která distribuují balíčkované biomaso do sítě obchodů. Vynikající je i nejrůznější grilovaná zelenina od pěstitelů.
Jak naložit maso do bia?
Fantazii se meze nekladou, říká ekologická pěstitelka bylin a koření Jarmila Abrlová z Pavlova a prozrazuje svůj recept. „Smíchám olej 5 pl s citronovou šťávou 1-2 pl a vytvořím emulzi. Přidám dvě lţíce směsi Bylinný peprník, ve vyváţeném poměru obsahující saturejku, majoránku, yzop, bazalku, tymián a kmín, coţ vytvoří základ. Pak dle chuti přidávám trochu curry, nebo chili, na tučnější maso česnek a hořčici 1-2 pl. Maso solím aţ před přípravou,“ radí Jarmila Abrlová. A co na grilovací párty nesmí chybět, je dobré víno a sýry. V biokvalitě dostanete tuzemská bílá, růţová červená vína. Dopřát si lze i biopivo ze Ţatce. Biosýry vyrábí jiţ pěkná řádka malozpracovatelů, a tak některé jsou opravdu originály. Na „zobání“ seţenete v bio dokonce i chipsy, popřípadě si můţete brambůrky vyrobit sami. (syh)
Recepty od Huga
Bio je jen jedno. S certifikátem. Ostatní je klamavý marketing
Z
aručené bio od souseda zahrádkáře? Buďte raději na pozoru. Pravé bio je jen jedno. Pochází z kontrolovaného ekologického zemědělství. Ekologičtí zemědělci jsou registrovaní a důkladně kontrolovaní. Produkty ekologického zemědělství, tedy biopotraviny, podléhají certifikaci. Získání certifikátu pro bioprodukt není snadnou záleţitostí, ať se jiţ jedná o čerstvou zeleninu, pekařský, uzenářský či mlékařský výrobek. „Prezentovat potraviny jako bio lze jen v případě, ţe daný certifikát mají. V opačném případě se jedná o klamání spotřebitele i porušování zákona o ekologickém zemědělství a prodejci hrozí velmi vysoké pokuty,“ říká Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Pravidla platí i pro malopěstitele a malochovatele. „Lidé by měli být obezřetní, kdyţ jim jako bio nabízí přebytky zeleniny zahrádkáři z kolonií nebo lidé, kteří nemají osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele,“ upozorňuje Kateřina Nesrstová. Biopo-
traviny jsou trendy, takţe nabídky typu nabízíme zaručené bio ze zahrádky, je třeba raději prověřit. Seznam subjektů v ekologickém zemědělství je na ttp://eagri.cz/public/app/eagriapp/EKO/ Prehled/. V České republice se zatím ţádné pod-
vody s biopotravinami neřešily, ale v zahraničí, třeba v Itálii, negativní zkušenosti jiţ mají. V případě, kdy mají spotřebitelé dostatek dostupných informací a jsou vnímaví, je menší riziko, ţe zákony budou porušeny. (syh)
