Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Valná hromada v a.s. (Shareholders meeting) Bakalářská práce
Autor:
Kateřina Kubátová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Mgr. René Šifta
Praha
Červen, 2015
1
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 30. června 2015
Kateřina Kubátová
2
Poděkování: Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Renému Šiftovi za odborné vedení a projevenou pomoc při vypracování mé práce. Také bych ráda poděkovala mé rodině za podporu a pomoc poskytovanou po celou dobu mého studia.
3
Anotace Cílem této bakalářské práce je pomocí pouţité literatury popsat akciovou společnost a její nejvyšší orgán. Dále je v práci uvedeno porovnání staré a nové právní úpravy platné od roku 2014. V první části práce je věnována pozornost charakteristice společnosti. V části druhé je podrobně popsáno jednání valné hromady. Obsahově nejrozsáhlejší částí, je část třetí, kde je popsáno svolání, odvolání a změna programu valné hromady. Část čtvrtá je věnována usnášení schopnosti a zasedání. V páté kapitole je uvedena charakteristika usnesení valné hromady a v šesté její rozhodování. V poslední části práce je vymezen seznam literatury a pouţitých zkratek. Klíčová slova: akciová společnost, jednání, svolání, odvolání, změna programu, zasedání, usnesení, rozhodování valné hromady, občanský zákoník Annotation The aim of this bachelor thesis is the literature used to describe a joint stock company and its supreme authority. Next there is a comparison of the old and the new legislation in force since 2014. In the first part the attention is paid to the characteristics of the company. The second part is described details action the shareholders meeting. The largest part is the third part, which describes the convocation, appeal and change agenda shareholders meeting. The fourth part is a dedicated quorum and session. The fifth chapter is the characteristic of a resolution shareholders meeting and the sixth of her decision. The last part is defined by a list of references and abbreviations used. Key words: join stock company, action, convocation, appeal, change agenda, session, resolution, decision shareholders, civil code
4
OBSAH
OBSAH………………………………………………………………………………………...5 ÚVOD
7
1. Akciová společnost..........................................................................................8 1.1 Charakteristika a.s................................................................................................................8 2. Valná hromada.....................................................................................………………..11 2.1 Právní úprava valné hromady.................................................................................………11 2.2 Zastupování na valné hromadě...........................................................................................12
3. Jednání valné hromady – svolání, odvolání, změna programu.................14 3.1 Svolání valné hromady.....…...............................................................................................14 3.2 Osoby povinné a oprávněné svolat valnou hromadu..........................................................18 3.2.1 Představenstvo.................................................................................................................18 3.2.2 Člen představenstva.........................................................................................................19 3.2.3 Dozorčí rada…….............................................................................................................20 3.2.4 Akcionáři…......................................................................................................................20 3.3 Způsob svolání valné hromady...........................................................................................21 3.3.1 Pozvánka..........................................................................................................................21 3.3.2 Náleţitosti pozvánky........................................................................................................23 3.3.3 Lhůta pro svolání valné hromady.....................................................................................24 3.4 Odvolání valné hromady a změna jejího data….................................................................25 3.5 Způsobilost valné hromady činit rozhodnutí a změna programu........................................25
4. Zasedání - schopnost usnášení valné hromady...........................................27 4.1 Listina přítomných…..........................................................................................................27 4.2 Hlasování ...........................................................................................................................28 4.3 Náhradní valná hromada.....................................................................................................30
5. Usnesení valné hromady...............................................................................32 5.1 Charakteristika usnesení valné hromady.............................................................................32 5.2 Neplatnost usnesení valné hromady....................................................................................32 5.3 Nicotnost usnesení valné hromady.....................................................................................34
5
6. Rozhodování valné hromady........................................................................35 6.1 Působnost valné hromady...................................................................................................37 6.2 Rozhodování jediného akcionáře........................................................................................39 6.3 Zápis z valné hromady........................................................................................................40 6.3.1 Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady……………………………………………42 6.4 Změny stanov v důsledku rozhodnutí společnosti nebo právní skutečnosti……………...46 ZÁVĚR
48
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY………………………………………………………..50
6
Úvod
Cílem této bakalářské práce s názvem valná hromada v akciové společnosti, je objasnit problematiku valné hromady v souvislosti s právní povahou akciové společnosti. Dále je třeba vytvořit ucelený pohled na valnou hromadu. Akciová společnost jakoţ to obchodní společnost byla zaloţena zpravidla k podnikatelským účelům. Jedná se o právnickou osobu, která umoţňuje jednat svým jménem a nabývat práva a povinnosti. Podílníky a.s. jsou akcionáři, kteří se aktivně podílí na řízení a.s. Valná hromada prostřednictvím usnesení ovlivňuje akciovou společnost. Tento proces je nejsloţitější právní strukturou, která byla pro účely podnikání vytvořena. Platnost a účinnost usnesení valné hromady a.s. je jedním z nejdůleţitějších bodů řádného fungování a.s. Valná hromada vyjadřuje během svého zasedání svou vůli ohledně přijatých usnesení. Přijaté usnesení musí mít vţdy dostatečnou obsahovou úroveň a je třeba mu přikládat příslušnou váhu. Pokud by se tak nestalo, mohou nastat situace a s nimi spojené nechtěné následky. Rozhodování o nejdůleţitějších otázkách společnosti patří do působnosti valné hromady. Právě smyslem této práce je podat ucelený přehled o valné hromadě v a.s. Proto je tato práce členěna do 6 kapitol, které mají podrobně vystihnout základní problematiku valné hromady v a.s. V první části se v práci dozvíme charakteristiku a.s., dále právní úpravu valné hromady a její zastupování. Část třetí svolává a odvolává valnou hromadu. Dále část čtvrtá upravuje zasedání valné hromady a s tím spojené hlasování a náhradní valnou hromadu. V páté části charakterizujeme právní povahu usnesení valné hromady a její neplatnost či nicotnost. A nakonec v poslední části je rozhodování valné hromady, její působnost, orgány, změny stanov a zápisy. Má práce se odvíjí hlavně od zákona č. 513/1991 Sb. jehoţ změny nastaly platností zákona č. 90/2012 Sb. zákona o obchodních společnostech a druţstvech, který je účinný od 1. 1. 2014 pod názvem zákon o obchodních korporacích. Závěrečná část práce bude obsahovat zjištěné poznatky a rozbor problémů, které nastaly v průběhu zpracovávání bakalářské práce.
7
1. Akciová společnost 1.1 Charakteristika a.s. Akciová společnost je kapitálovou obchodní společností. Dle § 243 odst. 1 a 2 ZOK je akciovou společností taková společnost, jejíţ základní kapitál je rozvrţen na daný počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Firma musí obsahovat označení akciová společnost, a můţe být nahrazena zkratkou akc. spol. nebo a.s. Nejvyšším orgánem v a.s. je valná hromada, která volí a odvolává členy představenstva. Společníci, resp. akcionáři se na ní podílejí poskytnutým kapitálem, všichni mají stejné podmínky a je s nimi zacházeno stejně § 244 odst. 1 ZOK. Jejím statutárním orgánem je představenstvo (správní rada), které řídí a jedná jménem společnosti. Dále představenstvo valné hromadě předkládá ke schválení účetní závěrku, zabezpečuje obchodní vedení a předkládá návrh na rozdělení zisku či náhradu ztráty. Kontrolním orgánem a.s. je dozorčí rada. Akciovou společnost můţe zaloţit i jediná osoba: avšak jen osoba právnická a posuzuje se jako korporace. Pro zaloţení jsou zapotřebí 4 následující kroky: a) uzavření zakladatelské smlouvy b) vyhotovení návrhu stanov společnosti c) zajištění (upsání a částečné splácení) vkladů na základní kapitál d) kolektivní rozhodnutí zúčastněných osob o zaloţení společnosti a o jejích stanovách, spojené s rozhodnutím o prvním personálním obsazení orgánů společnosti. Akciová společnost můţe být zaloţena dvěma způsoby a to buď na základě veřejné nabídky akcií, tzv. sukcesivní zaloţení (není v České republice běţným postupem, zde je základní kapitál minimálně 20 mil. Kč), nebo bez veřejné nabídky k upsání akcií, tzv. simultánní zaloţení (obvyklejší způsob zaloţení, jehoţ základní kapitál je minimálně 2 mil. Kč). Akciová společnost má základní kapitál v korunách českých. Pokud a.s. vede účetnictví v eurech, můţe dle zvláštního zákona základní kapitál vyjádřit v eurech. Výše základního kapitálu a.s. musí být minimálně 80 000 EUR nebo 2 000 000 Kč viz § 246 odst. 1 a 2. ZOK.
8
Kaţdá a.s. má vlastnost obchodní společnost a tudíţ i podnikatele. „Tato její povaha vyplývá automaticky jiţ z její právní formy, tj. bez ohledu na fakt, za jakým účelem byla zaloţena. Akciová společnost tedy můţe existovat i jako fiktivní podnikatel.“ 1 Při zakládání společnosti, záleţí na tom, zda a.s. zakládá více zakladatelů a ti pak podepisují zakladatelskou smlouvu ve formě notářského zápisu a pokud ji zakládá jen jediná osoba, tak sepisuje zakladatelskou listinu také formou notářského zápisu. „Akciová společnost je zaloţena aţ přijetím rozhodnutí, coţ je: - rozhodnutí o zaloţení společnosti, - schválení stanov společnosti a - volba orgánů společnosti, jeţ je podle stanov oprávněna volit valná hromada. Nejdůleţitějším dokumentem k zaloţení společnosti bude zpravidla plná moc advokátovi, protoţe postup zaloţení akciové společnosti je proces poměrně komplikovaný a náročný.“ 2 Akciová společnost povinně vytváří rezervní fond. Změny v a.s. se zapisují do obchodního rejstříku a obchodní zákoník vyţaduje vyhotovení notářského zápisu a to např. u osvědčení o rozhodnutí valné hromady nebo rozhodnutí jediného akcionáře. Dalšími atributy je i nemoţnost ručení akcionářů za závazky společnosti či téměř neomezená převoditelnost podílů (resp. akcií). Akciová společnost je vhodná pro správu a provoz větších podniků, u kterých je velká kumulace kapitálu. „O zrušení a.s. rozhoduje valná hromada usnesením, k jehoţ přijetí je nutný souhlas dvoutřetinové většiny a je třeba o tom pořídit notářský zápis. Společnost se pak zrušuje k datu uvedenému v usnesení valné hromady nebo k datu, kdy valná hromada přijala toto usnesení. V případě přechodu na právního zástupce můţe být nástupnickou společností pouze akciová společnost a společnost s ručením omezeným.“ (5) „Akciová společnost je z velké části regulována evropským právem, a proto je nejméně přístupná změnám.“ 4 ZOK i přes tyto limity přinesl výrazné úpravy. Konkrétně došlo ke změnám v rozloţení vnitřních orgánů společnosti a také ve variabilitě akcií. Dle § 245 ZOK jsou účastnickými cennými papíry, takové cenné papíry, které jsou vydané společností a je s nimi spojen podíl na základním kapitálu a hlasovacích práv. Dále s takovými cennými papíry je spojeno právo tyto cenné papíry získat.
9
Dle NOZ Akcionář můţe vlastnit akcie různého druhu je v kompetenci společnosti, aby si ve svých stanovách určila, jaké druhy akcií vydá (§ 276 a násl. ZOK). „Kromě kmenových (tedy běţných) akcií tak můţe vydat i akcie se zvláštními právy, které spočívají například v rozdílném podílu na zisku či váze hlasů. Tato variabilita však není bezmezná, neboť určitá omezení vyplývají například ze zásad stejného zacházení či dobrých mravů. Zákon téţ výslovně zakazuje, aby s akciemi bylo spojeno právo na úrok bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti.“ (8) Novinkou jsou i tzv. kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu. U nichţ se jmenovitá hodnota odvíjí od toho, kolik jich bylo reálně vydaných (§ 257 ZOK) a to např. bylo-li vydáno 10 kusových akcií, představuje jedna akcie 10% podíl a pokud jich následně vydá dalších 10, bude jedna akcie představovat 5% podíl. „Vedle valné hromady je nutné zřídit představenstvo a dozorčí radu (§ 435 a násl. ZOK), v rámci druhé se namísto těchto dvou orgánů zřizuje správní rada doplněná o statutárního ředitele (§ 456 a násl. ZOK). ZOK navíc nově umoţňuje, aby uvedené orgány byly jednočlenné. “ (8) Nakonec, tak v čele firmy můţe stát pouze jeden člen správní rady, který zastává zároveň funkci statutárního ředitele. Vyhovuje především začínajícím podnikatelům kvůli niţším nákladům na správu své společnosti (počet členů volených orgánů a.s. je minimálně šest – tři v představenstvu a tři v dozorčí radě). Další změny nastaly ve zrušení povinnosti volit část členů dozorčí rady zaměstnanci a to v rozhodování na valné hromadě (např. moţnost sníţit kvórum usnášeníschopnosti či moţnost kumulace funkcí) nebo připuštění, aby členem orgánu byla přímo právnická osoba.
10
2. Valná hromada 2.1 Právní úprava na valné hromadě Valná hromada je nejvyšším orgánem akciové společnosti a je sloţena ze (společníků). Valná hromada je kolektivním orgánem a tvoří jej akcionáři. Jedním ze základních rysů je nestálost, která valnou hromadu odlišuje od ostatních orgánů společnosti. Valná hromada je vţdy svolávána na konkrétní jednání. „Novela obchodního zákoníku provedená zákonem č. 142/1996 Sb. Odstranila spory o tom, zda valná hromada je ad hoc vytvářeným orgánem, sloţeným vţdy pouze z akcionářů přítomných na konkrétní valné hromadě, jak tomu nasvědčovala dikce zákona před novelizací („nejvyšším orgánem je valná hromada, která se skládá ze všech na ní přítomných akcionářů“), nebo orgánem sloţeným ze všech akcionářů společnosti, jak tomu je v jiných evropských právních řádech.“ (2) Obchodní zákoník výslovně stanovil, ţe valné hromady se můţe zúčastnit akcionář nejen osobně, ale i v zastoupení na základě písemné plné moci. Podle § 66 odst. 2 ObchZ není výkon práv akcionáře závazkem osobní povahy, jako je to u výkonu funkce v jiných orgánech a.s. Zasedání řádné valné hromady se koná pravidelně v zákonem stanovených lhůtách. Dále ve lhůtách stanovených společenskou smlouvou, nejméně jednou za rok. Výroční valná hromada se koná nejdéle do šesti měsíců od skončení účetního období z důvodu rozdělení zisku, schválení účetní závěrky a rozhoduje o úhradě ztráty. Pokud je ve společenské smlouvě dáno, ţe zasedání valné hromady musí být častější, nejde jiţ o zasedání výroční. Dle ZOK se jiţ nerozlišuje valná hromada řádná a mimořádná. Náhradní valná hromada zůstává dále zachována. Pokud se po dobu dvou let nekoná valná hromada, pak je to důvod pro zrušení a likvidaci společnosti na základě rozhodnutí soudu.
11
2.2. Zastupování na valné hromadě Účast akcionáře na valné hromadě můţe být i v zastoupení. Z plné moci, ale musí být zřejmé, na jaký časový úsek je udělena. V případě nedostatečného vymezení v plné moci se má za to, ţe plná moc je udělena pro nejbliţší valnou hromadu. Pokud, se jedná o akcionáře nezletilého, můţou se nezletilého zastoupit i jeho rodiče. Dále pokud akcionář není svéprávný v majetkové oblasti, je moţné tento problém řešit prostřednictvím nápomoci při rozhodování. Můţeme však učinit předběţné prohlášení o tom, jakým způsobem mohou být záleţitosti nezletilého akcionáře spravovány. Speciální plnou mocí je plná moc k zastupování na valné hromadě, dle zákona musí být plná moc udělena písemně. Ustanovení § 184 odst. 4 ObchZ říká, ţe k zastupování na valné hromadě můţe být udělena plná moc pro zastupování na více valných hromadách, pod podmínkou omezení na určité časové období. § 184 odst. 5 ObchZ říká, ţe zmocněnec je povinen v dostatečném předstihu před konáním valné hromady oznámit akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, tj. zda v tomto případě nehrozí střet zájmů akcionáře se zmocněncem. Zákon stanoví vyvratitelnou domněnku. Osoba zapsaná v evidenci zaknihovaných cenných papírů, v evidenci investičních nástrojů nebo jako osoba oprávněná vykonávat práva spojená s akciemi či jako správce anebo jako osoba, která je oprávněna zastupovat akcionáře při výkonu všech práv. A to práva spojená s hlasováním na valné hromadě a s akciemi vedenými účtu. Prokazatelnost osoby je buď výpisem z evidence zaknihovaných cenných papírů, nebo výpisem z evidence investičních nástrojů. Toho není třeba, pokud má sama společnost povinnost vyţádat si k účelům výkonu práv spojených s akciemi výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů nebo výpis z evidence investičních nástrojů. Pak tyto osoby na valné hromadě nemusí k zatupování akcionáře předkládat plnou moc, protoţe zápis v příslušné evidenci je opravňuje k výkonu těchto práv. Další náleţitosti plné moci k zastupování na valné hromadě mohou předepsat stanovy. Ale v praxi je velmi obvyklou náleţitostí, která je předepsána stanovami, úřední ověření podpisu
12
akcionáře. Úřední ověření podpisu akcionáře je podmínkou k hlasování na valné hromadě a připuštění zástupce k účasti. Také se v praxi setkáme s tím, ţe stanovy předepíší na předtištěném formuláři poskytovaném a.s. udělení plné moci. Rovněţ také mohou, samy stanovy předepsat udělení plné moci. Před novelou zákona č. 420/2009 Sb. obchodní zákoník výslovně vylučoval moţnost zastoupení členy představenstva a dozorčí rady na valné hromadě viz § 184 odst. 1. Bylo tak učiněno v zájmu ochrany akcionářů a také pro moţný konflikt zájmů Členové orgánů společnosti mohou přijmout zmocnění k zastupování na valné hromadě pouze tehdy, pokud uveřejní informace o všech skutečnostech, které by spolu s pozvánkou nebo oznámením na valnou hromadu mohly mít pro akcionáře význam posuzování, zda v tomto případě nehrozí střet zájmů jeho a ani zájmů zmocněnce. Dále pak pro členy orgánů společnost stanoví přísné podmínky pro přijetí plné moci od akcionáře.
13
3. Jednání valné hromady – svolání, odvolání, změna programu 3.1 Svolání valné hromady Valnou hromadu svolávají členové představenstva a to nejméně jednou za účetní období. Ovšem stanovy mohou něco jiného. Členové představenstva rozhodují o svolání většinovým názorem. Valnou hromadu můţe svolat dozorčí rada, pokud ve společnosti existuje. Také můţe k dosaţení účelu likvidace valnou hromadu svolat i likvidátor. Kterýkoli (společník), (jednatel) nebo člen dozorčí rady můţe dát podnět ke svolání valné hromady. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, valná hromada se svolává písemnou pozvánkou všem (společníkům) která je doručena alespoň 15 dní před datem konání valné hromady a den konání se nezapočítává do uvedené lhůty. Pokud představenstvo bez zbytečného odkladu nesvolá valnou hromadu, ačkoliv by dle zákona měla být svolána nebo pokud není schopno se dlouhodobě usnášet představenstvo, tak můţe svolat valnou hromadu člen představenstva. Pokud představenstvo zvolené dlouhodobě neplní své povinnosti a valná hromada není svolána členem představenstva nebo společnost představenstvo nemá, pak vyţadují-li to zájmy společnosti, můţe valnou hromadu svolat dozorčí rada, pokud ji nesvolá dozorčí rada, pak ji můţe svolat její člen. ZOK označuje osobu, která svolává valnou hromadu jako svolavatele. Valná hromada musí být svolána k tomu účelu, aby mohla ve své působnosti dané záleţitosti projednat a přijmout k nim rozhodnutí. Zákon stanovil zřetelný rámec pro svolání společnosti Společnost se zakládá za účelem dosaţení zisku a hledí se na pravidelný chod společnosti. Za příslušné účetní období musí být ve společnosti zajištěno včasné projednání hospodaření. K projednání řádné účetní závěrky svolává valná hromada a činí rozhodnutí o naloţení se ziskem a o tom jak bude upravovat případnou ztrátu tj. řádná valná hromada. Řádná valná hromada musí být svolána kaţdý rok a to vţdy v termínu, který určují stanovy. Ovšem termín musí být stanoven nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Okruh případů povinnosti svolat valnou hromadu předepíší stanovy, ale bere se ohled na konkrétní
14
potřebu společnosti. Také je povinností společnosti svolat valnou hromadu na přání akciové minority. Dále je třeba svolat valnou hromadu i v jiných situacích. Mohou se stanovit speciální ustanovení. Jedním z nich je úzké ustanovení s vysokým stupněm přesnosti, jako je např. riziko vzniku závaţných hospodářských obtíţí ve společnosti. Širokým a relativně neurčitým ustanovením je např. dozorčí rada, která valnou hromadu musí svolat vţdy, pokud to zájmy společnosti vyţadují. Společnosti hrozí soudní zrušení, pokud se v průběhu dvou let nebude konat valná hromada. Představenstvo pravidelně svolává valnou hromadu a jen ve zvláštních případech ji svolává někdo jiný. Dle zákona jsou to tyto případy: a) pokud představenstvo nebude plnit své funkce a to různých důvodu, pak můţe valnou hromadu svolat zbývající člen představenstva a to bez jakéhokoliv adekvátního usnesení statutárního orgánu, dokonce i člen takový, který v jiných případech není oprávněn jednat za společnost samostatně; b) v určitých případech, valnou hromadu svolává dozorčí rada; c) valnou hromadu můţe s pověřením soudu svolat akciová minorita, tj. akcionáři, kteří převýší určitý limit podílem na základním kapitálu společnosti. Pro svolání valné hromady a vzhledem k právům kaţdého akcionáře, který se podílí na řízení společnosti, musí platit určitá pravidla. Cílem je zajistit informovat akcionáře o valné hromadě a jejím jednání. Rozlišujeme pozvánku na valnou hromadu a oznámení, protoţe tímto způsobem dochází k ohlášení o svolání valné hromady. Akciová společnost svolává akcionáře pozvánkou zasílanou na adresu akcionářů (dle stavu evidence akcionářů) jsou-li vydány akcie na jméno. Pokud jsou vydány akcie na majitele, pak musí vţdy být jednání valné hromady oznámeno v Obchodním věstníku. Mimo jiné ještě jiným vhodným způsobem. Další podrobnosti musí určit stanovy. Ani pravidelné monitorování Obchodního věstníku, však pro vlastníky akcií nemusí být právě spolehlivé a pohodlné. Dle stanov ani jiné způsoby oznamování o svolání valné hromady, však nemusí vyhovovat všem akcionářům. Pro akcionáře s akciemi na majitele zákon zaloţil 15
právo ţádat, aby na náklady akcionářů společnost zaslala oznámení o valné hromadě na jejich adresu. Ovšem akcionáři musí zřídit ve prospěch společnosti zástavní právo a to minimálně k jedné své akcii jakoţto jistotu, ţe skutečně akcionář tyto náklady uhradí. Jaké náleţitosti musí mít oznámení nebo pozvánka na valnou hromadu předepisuje ust. § 184 odst. 3. Především musí být patrné, jaké společnosti se ohlášení týká, kdo svolává valnou hromadu a zda je svolána k řádnému či náhradnímu zasedání. Také co má být na zasedání projednáno a kdy a kam ses svolává. Zvláštní pozornost je třeba věnovat času a místa konání valné hromady. Náleţitosti jsou totiţ velice obecné. Ovšem musí se stanovit tak, aby mohly co nejméně bránit akcionářům v jejich účasti na valné hromadě. Speciální přípravu vyţaduje i jednání samotné jakoţto vymezení navrţených bodů o nich má být rozhodnuto, zde také musí být splněn poţadavek určitosti. Není nutné zacházet do detailů, ale je zde třeba dbát, aby formulace na valné hromadě nevzbudily mylnou představu akcionářů. Navrhuje-li se změna stanov, musí být splněny zvláštní podmínky. Navrţené změny musí být vytčeny podstatnými body jiţ v ohlášení. Návrh na změnu stanov musí být akcionářům k dispozici. Dalším z obecných náleţitosti ohlášení, je údaj o dni rozhodném k účasti na valné hromadě. Kdyţ jsou na regulovaném trhu přijaty akcie společnosti, rozhodným dnem je den sedmý předcházející zasedání valné hromady. Ve všech ostatních případech je rozhodný den věcí stanov, ale nesmí předcházet zasedání více neţ třicet dnů. Pokud vydala akciová společnost zaknihované akcie, musí si opatřit výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni. Pro určité případy, však zákon stanoví zvláštní náleţitosti pozvánky. Tak je tomu při rozhodování o přeměně společnosti a změnách výše základního kapitálu. Ohlášení valné hromady musí být včas a řádným způsobem. K ohlášení musí dojít v předstihu třiceti dnů. Pokud se svolá náhradní valná hromada či valná hromada na přání akciové minority, pak se uplatní zkrácená lhůta. „Výjimečně lze také připustit, tentokrát ale jen pro některé individuální případy, zkrácení lhůty pro ohlášení valné hromady při jejím svolávání dozorčí radou.“ (2)
16
Kaţdému z akcionářů náleţí právo na valné hromadě vznášet návrhy a protinávrhy. V § 180 odst. 6, 7 se zákoník snaţí poměry stabilizovat, aby nedocházelo k nepředvídatelným či nečekaným zásahům přítomných do společnosti. Kaţdý akcionář musí předem oznámit představenstvu body jednání, ke kterým chce vznést protinávrh. Ostatní akcionáři o nich musí být také informováni. Pořad jednání valné hromady lze za určitých okolností doplnit. V plné míře lze uplatnit pouze při svolání zasedání představenstvem. „Pokud zasedání svolává dozorčí rada, je vázána zájmy společnosti, nikoli zájmy akcionářských skupin. Svolává-li se valná hromada podle § 181 k poţadavku akciové minority, nelze program jednání rozšiřovat proti její vůli. Pokud ale valnou hromadu svolává představenstvo, pak minoritní akcionáři mohou poţadovat doplnění programu valné hromady. Původně tito akcionáři nebyli věcně nijak omezeni: mimo zákaz šikany, s jehoţ uplatněním však praxe nakládala dosti bezradně. Proto zákon č. 420/2009 Sb. doplnil do cit. ust. výslovný poţadavek, ţe návrh na doplnění programu musí být odůvodněn nebo doplněn návrhem usnesení a doručen představenstvu alespoň 20 dnů před konáním valné hromady, popř. před rozhodným dnem, avšak vţdy tak, aby doplnění programu mohlo být v desetidenním předstihu uveřejněno. Zákaz šikany ovšem platí i nadále.“ (2) Jako vůdčí zásada se v akciovém právu uplatňuje, ţe valná hromada se můţe usnášet pouze o záleţitostech ohlášených v oznámení či pozvánce a to v bodech jako předmět jejího jednání. Akcionáři musí vědět předem, o čem se bude na valné hromadě jednat. To je velice důleţité pro moţnost přípravy akcionářů na zasedání. § 185 odst. 4 představuje jedinou výjimku, v rozšíření pořadu jednání valné hromady, pokud se všichni akcionáři účastní zasedání a také pokud všichni souhlasí s rozšířením programu. Je-li jiţ svolána valná hromada, lze ji odloţit tj. změnit na dobu pozdější čas jejího zasedání. Pod podmínkou, ţe alespoň týden před konáním původní valné hromady se změna oznámí podle stejných pravidel, která platí pro svolání valné hromady. Odvolat valnou hromadu je moţné stejným způsobem. Pokud se neoznámí zrušení valné hromady včas a způsobem, který uvádí zákon, pak je společnost zavázána k náhradě nákladů všem, kteří se na ni dostavili marně.
17
K odvolání či odloţení jednání valné hromady lze přistoupit, jen pokud zasedání z vlastního podnětu svolávají orgány a.s. Pokud se tak děje na popud akciové minority, pak není moţné bez jejího souhlasu odloţit či odvolat valnou hromadu. I zde fungují určitá pravidla a rozhodnout musí pragmatická úvaha s ohledem na zájmy společnosti.
3.2 Osoby povinné a oprávněné svolat valnou hromadu 3.2.1 Představenstvo „V teorii i praxi je sporné, zda svolání valné hromady je činnosti v rámci obchodního vedení (tj. řízení činnosti společnost), či zda jde o jednání jménem společnosti. Řešení této otázky se povaţuje za východisko pro rozhodnutí, zda je pro svolání valné hromady nezbytné, aby o něm rozhodlo představenstvo způsobem určeným pro jeho rozhodování ve stanovách, popřípadě v zákoně, anebo zda mohou valnou hromadu bez předchozího rozhodnutí představenstva platně svolat členové představenstva oprávnění jednat jménem společnosti, a to způsobem, jakým za společnost jednají.“ (2) Nelze povaţovat svolání valné hromady ve vztahu ke třetím osobám za jednání společnosti. Představenstvo na valnou hromadu svolává akcionáře a ti se nemohou, co se týče výkonu práva podílet na řízení společnosti rozhodováním na valné hromadě, viz vtah třetích osob ke společnosti. Dle § 184a odst. 1 ObchZ, svolává valnou hromadu jménem společnosti představenstvo, nikoli společnost. Svolání valné hromady je vnitřní záleţitostí, ale nejde o jednání jménem společnosti. Ovšem pokud představenstvo jednou přijalo rozhodnutí o svolání valné hromady, pak je nerozhodné kdo provede svolání valné hromady vlastní. Pokud to nejsou členové představenstva, pak svoláním mohou být pověření zaměstnanci společnosti. Zákon a stanovy určují, v jakém termínu je představenstvo povinno svolat valnou hromadu a to řádnou nebo náhradní.
18
3.2.2 Člen představenstva V případě, ţe představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet, můţe valnou hromadu svolat i jeden ze členů představenstva. Obchodní zákoník toto umoţňuje, kdyţ zákon stanoví svolat povinnou valnou hromadu nebo pokud je tak dáno ve lhůtách určených stanovami. A to dle ust. § 184a odst. 1 ObchZ, které říká, ţe valná hromada se musí konat nejméně jednou za rok a to ve lhůtě určené stanovami společnosti a nejdéle do šesti měsíců od posledního účetního období. „U akciové společnosti, jejíţ základní kapitál je vyšší neţ 100 000 000 Kč, je představenstvo podle § 181 odst. 1, 2 ObchZ povinno svolat valnou hromadu na ţádost akcionáře nebo akcionářů, kteří mají akcie, jejichţ souhrnná hodnota dosahuje alespoň 3 % základního kapitálu, u akciových společností, které mají základní kapitál 100 000 000 Kč a niţší, vzniká tato povinnost na ţádost akcionáře nebo akcionářů, kteří mají akcie, jejichţ jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 5 % základního kapitálu.“ 11 Dále je povinností představenstva svolat dle § 193 odst. 1 ObchZ valnou hromadu bez zbytečného odkladu. A to pokud zjistí na základě účetní závěrky, ţe celková ztráta společnosti dosáhla takové výše, ţe při uhrazení ze zdrojů společnosti by ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo pokud zjistí, ţe společnost dosáhla úpadku. Dále lze tuto skutečnost předpokládat vzhledem k okolnostem společnosti. Podle § 66 odst. 1 ObchZ je představenstvo povinno svolat valnou hromadu k projednání rezignace člena představenstva a dozorčí rady, jen za předpokladu, ţe se v nejbliţší době nekoná valná hromada řádná. Valnou hromadu můţe člen představenstva svolat sám, pokud počet členů představenstva poklesl. Počet musí poklesnout natolik, ţe na svolání valné hromady není představenstvo usnášení schopné nebo dlouhodobě usnášení schopné z jiného důvodu. Pokud představenstvo přestalo být schopno usnášení, je tedy zřejmé, ţe jeho neschopnost usnášet se bude dlouhodobá či trvalá. V případech, kdy jednomu z členů představenstva umoţnuje zákon svolání valné hromady, pak neporušuje své povinnosti a nelze jej volat k odpovědnosti. Dle § 194 odst. 5, 6 ObchZ můţe být členovi hrozící vznik odpovědnosti za škodu způsobenou škodu za zneuţití práva valné hromady.
19
Dostatečným upozorněním proti zneuţití práva na svolání valné hromady by měl být pro členy představenstva, hrozící vznik odpovědnosti za způsobenou škodu, kde ručí za závazky společně a nerozdílně viz § 194 odst. 5, 6 ObchZ. Člen představenstva je oprávněn ke svolání řádné i náhradní valné hromady.
3.2.3 Dozorčí rada Podle ust. § 199 odst. 1 ObchZ můţe valnou hromadu svolat dozorčí rada tehdy, pokud to vyţadují zájmy společnosti. Dozorčí rada navrhuje na valné hromadě potřebná opatření. Ale není povinna a oprávněna valnou hromadu svolat kdykoli, svolání musí předcházet konkrétní důvod svolání. Ovšem obchodní zákoník blíţe neurčuje, o jaké zájmy společnosti můţe jít. V kaţdém jednotlivém případě se tedy musí posoudit naléhavost opravňující ke svolání valné hromady. Důvody vedoucí ke svolání valné hromady vyplynou ze závěrů kontrolní činnosti dozorčí rady. Důvodem můţe být nedostatky v činnosti představenstva a hlavně jeho nesprávný postup. Zpravidla u návrhu dozorčí rady bude valnou hromadu svolávat představenstvo, protoţe má pro svolání vytvořeny lepší podmínky. Dozorčí rada vţdy, pokud představenstvo nesvolá řádnou valnou hromadu, pak by měla svolat valnou hromadu dozorčí rada. Ke svolání valné hromady dozorčí radou platí ust. § 184 aţ 190 ObchZ o svolání valné hromady představenstvem.
3.2.4 Akcionáři Podle § 181 odst. 3 ObchZ svolávají valnou hromadu akcionáři či akcionář zmocněný soudem. Pokud představenstvo nesplní povinnost svolat valnou hromadu při splnění stanových podmínek a k návrhu akcionářů pak soud rozhodne o tom, o svolání mimořádné valné hromady a k úkonům s ní souvisejícím.
20
3.3 Způsob svolání valné hromady 3.3.1 Pozvánka na valnou hromadu a oznámení o jejím konání Dle obchodního zákoníku musí představenstvo a.s. uveřejnit pozvánku nebo oznámení způsobem, který určuje zákon nebo stanovy. Velkou změnu přinesl § 406 odst. 1 ZOK, který ukládá jako povinnost pozvánku na valnou hromadu umístit na internetové stránky společnosti. Změnou je i to, jakým způsobem odešle společnost pozvánku na valnou hromadu a to na adresu evidovanou v seznamu akcionářů tzn. můţe odeslat i na e-mailovou adresu akcionáře. Pozvánka můţe být umístěna i na internetové stránky, u akcionáře který má akcie na majitele se tak povaţuje za doručenou. Aby mohla být pozvánka vyvěšena na internetové stránky je nutností kaţdé a.s. zřídit si internetové stránky. Na stránkách bude uvedena obchodní firma, její sídlo, IČ a další údaje uvedené zákonem. Jedním ze způsobu ochrany drobných akcionářů je stanovení povinnosti určit způsob uveřejnění oznámení o svolání valné hromady ve stanovách. Důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady můţe být nedodrţení způsobu uveřejnění pozvánky na valnou hromadu či oznámení o jejím konání. Podle mého názoru není důvodem neplatnosti rozdíl od daného způsobu uveřejnění, jen se zhorší informovanost akcionářů o konání valné hromady. „Teorie ani judikatura Nejvyššího soudu nebyla jednotná v názoru, zda je pozvánka na valnou hromadu právním úkonem. Proto o této otázce rozhodl velký senát obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozhodnutí ze dne 13.12.2006, sp. zn. 35 Odo 755/2005, ve kterém se přiklonil k závěru, ţe svolání valné hromady (pozvánka na valnou hromadu či oznámení o jejím konání) není právním úkonem. Tento závěr lze podle názoru Nejvyššího soudu opřít o především ustanovení § 184 odst. 3 (dnes § 184a odst. 1) ObchZ, podle něhoţ valnou hromadu akciové společnosti zásadně svolává představenstvo.“ (2)
21
Představenstvo a.s. nemá jako orgán vlastní způsobilost k právním úkonům. Aby svolání valné hromady mělo povahu právního úkonu, pak by se muselo jednat o právní úkon společnosti nebo jednotlivých členů představenstva. „Kdyby pozvánka na valnou hromadu či oznámení o jejím konání měly povahu právního úkonu, měly by vady takové pozvánky či oznámení za následek neplatnost tohoto právního úkonu podle obecných ustanovení o neplatnosti právního úkonu. Vady pozvánky na valnou hromadu či oznámení o jejím konání tak nanejvýš mohou zaloţit důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na jednání valné hromady jimi svolaném. Ani uvedený závěr nicméně nevylučuje, aby se rovněţ na pozvánku na valnou hromadu či na oznámení o jejím konání analogicky uplatnil poţadavek určitosti a srozumitelnosti. Situace zde bude obdobná jako u usnesení valné hromady.“ (2) Důvodem je, ţe pozvánka na valnou hromadu či oznámení o jejím konání nejsou právním úkonem a nemusí tedy splňovat podmínky ustanovení § 40 odst. 3 ObčZ. K tomu Nejvyšší soud dodal, ţe valnou hromadu svolává představenstvo popřípadě dozorčí rada jako kolektivní orgán společnosti podpisu nezpůsobilý, nikoliv jednotliví jeho členové. Rozhodneli představenstvo o svolání valné hromady, můţe takové rozhodnutí realizovat kterýkoliv člen představenstva, anebo můţe představenstvo, poté, co přijalo rozhodnutí o svolání valné hromady, pověřit jeho provedením třetí osobu. Ani kdyby pozvánku na valnou hromadu či oznámení o jejím konání podepsal člen představenstva oprávněný jednat jménem společnosti, pak to neznamená, ţe o svolání valné hromady rozhodlo představenstvo a ţe byla valná hromada svolána řádně. Je nezbytné, aby z pozvánky na valnou hromadu či z oznámení o jejím konání bylo zřejmé, kdo svolává valnou hromadu. Zda valnou hromadu svolává představenstvo, dozorčí rada, jednotlivý členové viz § 184 odst. 3 ObchZ nebo soudem oprávněný akcionář dle ust. § 181 odst. 3 ObchZ. Pozvánka nebo oznámení o konání valné hromady musí obsahovat náleţitosti předepsané zákonem. Kaţdá pozvánka nebo oznámení musí obsahovat obecné náleţitosti. Zvláštní náleţitosti musí obsahovat pozvánka jen v určitých případech.
22
3.3.2 Náleţitosti pozvánky „ Kaţdá pozvánka na valnou hromadu či oznámení o jejím konání musí obsahovat alespoň: a) firmu a sídlo společnosti, b) místo, datum a hodinu konání valné hromady, c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada, d) pořad jednání valné hromady, e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě.“ (2) Ad a) Firma a sídlo společnosti jsou základními identifikačními znaky kaţdé společnosti, proto je musí obsahovat kaţdá pozvánka. Je tím tak zajištěno o jakou valnou hromadu jaké společnosti se jedná. „Ad b) Obchodní zákoník určuje (§ 184a odst. 4), ţe místo, datum a hodina konání valné hromady musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly moţnost akcionářů účastnit se valné hromady. Stejně jako u způsobu uveřejnění oznámení o konání valné hromady se bude vhodnost místa konání valné hromady z hlediska co nejmenšího omezení moţnosti účasti na valné hromadě posuzovat podle konkrétních okolností případu, s přihlédnutím ke sloţení akcionářů. I toto ustanovení reaguje na známé situace, kdy některé společnosti, ve snaze co nejvíce omezit účast především drobných akcionářů, svolaly valnou hromadu na takové místo (často i mimo území republiky) či v takovou dobu, které minimální účast akcionářů předurčovaly. O vlivu nevhodně zvoleného místa, data či hodiny svolání valné hromady platí to, co o nevhodně zvoleném způsobu uveřejnění oznámení o svolání valné hromady.“ (2) Ad c) Dle § 183 odst. 2 ObchZ není tento nedostatek důvodem k prohlášení usnesení valné hromady za neplatné. Ad d) U pořad jednání valné hromady je dle mého názoru nutno posoudit individuálně kaţdý konkrétní. Ale obecně platí, ţe v pozvánce či oznámení není třeba zacházet do detailů programu. Musí být ovšem popsány konkrétním způsobem o jeho náplni, aby nevzbuzovaly špatné představy (např. volba orgánů bez uvedení, o který orgán se jedná).
23
„Ad e) Ust. § 184 odst. 3 ObchZ říká, ţe stanovy nebo rozhodnutí předcházející konání valné hromady mohou určit den, který je rozhodný k účasti na valné hromadě. Rozhodný den nemůţe předcházet dni konání valné hromady o více neţ třicet dnů. To neplatí, jsou-li akcie společnosti přijaty k obchodování na regulovaném trhu, v takovém případě je rozhodným dnem k účasti na valné hromadě vţdy sedmý den předcházející konání valné hromady.“ (2) Další náleţitosti pozvánky či oznámení stanoví zákon. Takovými náleţitostmi svolávají akcionáři valnou hromadu, kteří jsou dle § 181 odst. 3 ObchZ zmocnění soudem. Zákonem předepsané náleţitosti pozvánky je nutné při svolání valné hromady dodrţet. „Pozvánka na náhradní valnou hromadu se akcionářům zašle nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, a náhradní valná hromada se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Záleţitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu původní valné hromady, lze na náhradní valné hromadě rozhodnout, jen souhlasí-li s tím všichni akcionáři.“ (2)
3.3.3 Lhůta pro svolání valné hromady Představenstvo, popřípadě jiný orgán nebo oprávněná osoba, odešle pozvánku na valnou hromadu. Odeslána by měla být nejméně třicet dní před jejím konáním, totéţ platí pro oznámení. Kromě výjimek stanovených zákonem je lhůta pro svolání valné hromady 30 dní a je lhůtou, kterou nelze překročit a nemohou ji zkrátit ani stanovy. „Zkrácení třicetidenní lhůty stanovené v § 184 odst. 4 ObchZ připouští zákon výslovně pouze pro svolání náhradní valné hromady představenstvem na ţádost oprávněných akcionářů podle § 181 odst. 2 ObchZ a pro svolání valné hromady na ţádost hlavního akcionáře podle ustanovení § 183j ObchZ, kde se tato lhůta zkracuje na patnáct dnů. Jde-li o společnost, jejíţ akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu, činí lhůta pro svolání valné hromady na ţádost akcionářů dvacet jedna dnů.“ (2)
24
3.4 Odvolání valné hromady a změna jejího data Novela obchodního zákoníku č. 142/1996 Sb., uvádí moţnost odvolat svolanou valnou hromadu nebo změnit datum jejího konání. V takových případech jsou novelou stanovená základní pravidla. Datum konání svolané valné hromady, lze změnit, pouze pokud se posune na dobu pozdější. Datum konání valné hromady na dřívější dobu nelze posunout. Stejným způsobem jakým se valná hromada svolává, tak musí být oznámeno její odvolání nebo změna data jejího konání. „Podle ustanovení § 184a odst. 5 ObchZ lze valnou hromadu odvolat nebo změnit datum jejího konání na pozdější dobu. Odvolání valné hromady nebo změna data jejího konání musí být oznámeny způsobem stanoveným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady, a to nejpozději jeden týden před oznámeným datem jejího konání. Důsledkem nedodrţení této lhůty však není „neplatnost“ odvolání nebo změny data konání valné hromady, a tedy i neplatnost usnesení na nich přijatých, ale vznik povinnosti akciové společnosti uhradit akcionářům účelně vynaloţené náklady, které jim vznikly tím, ţe se dostavili na původně svolanou valnou hromadu. Úhradu takových nákladů můţe společnost a v jejím zastoupení i dozorčí rada či akcionáři za podmínek stanovených v § 194 odst. 5 ObchZ vymáhat na těch členech představenstva, kteří ji způsobili. Při určení nového data konání valné hromady musí být dodrţena lhůta podle § 184a odst. 2 nebo podle § 181 odst. 2 ObchZ.“ (2) Pokud soud zakázal konání valné hromady, lze ji odvolat vţdy. Dle § 184a odst. 5 ObchZ musí být při určení nového data konání valné hromady dodrţena
3.5 Způsobilost valné hromady činit rozhodnutí a změna programu „Valná hromada je schopna činit rozhodnutí (usnášet se), pokud akcionáři, kteří jsou na ní přítomni, mají akcie, jejichţ jmenovitá hodnota přesahuje 30% základního kapitálu společnosti, nevyţadují-li stanovy vyšší účast.“ Zákonem je k usnášení valné hromady stanovená 30% hranice způsobilosti. Dle ust. § 186c odst. 1 ObchZ počítá se jen z akcií a 25
zatímních listů, u kterých můţe akcionář vykonávat hlasovací právo. „K akciím nebo zatímním listům, s nimiţ není spojeno hlasovací právo nebo u kterých nelze vykonávat hlasovací právo s nimi spojené, se při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí nepřihlíţí.“ (2)
26
4. Zasedání, schopnost usnášení valné hromady Valná hromada a.s. se o svých rozhodnutích usnáší a proto je pouţíván výraz usnesení. K zasedání se valná hromada musí sejít jako schopná usnášet se. Je zde třeba dle zákoníku, aby se sešel určitý počet akcionářů, kteří reprezentují více neţ 30% základního kapitálu (stanovy mohou určit přísněji). Zákoník upravuje průběh zasedání valné hromady jen rámcově, organizační část upravují stanovy nebo vnitřní normy a.s. (např. jednací řád valné hromady) Dle novely ObchZ provedené zák. č. 420/2009 Sb. umoţňuje stanovám úpravu účasti i bez fyzické přítomnosti akcionářů na zasedání valné hromady. Toto je moţné s vyuţitím elektronických prostředků. Pokud akcionáři vyuţijí takové právo, lze je povaţovat za přítomné na zasedání. Je třeba, aby bylo technicky zajištěno ověření totoţnosti osob, které vyuţijí elektronických prostředků k přítomnosti na zasedání.
4.1 Listina přítomných Listina přítomných je významný dokument. Správnost listiny přítomných potvrzují předseda valné hromady a zapisovatel. Listina se připojuje k zápisu z jednání valné hromady a archivuje se. Do listiny přítomných se zapisují všichni akcionáři, kteří se dostavili na valnou hromadu. Také se do listiny zapisuje, jaké akcie opravňují akcionáře k účasti na zasedání. Nebo také pokud jde o akcie, které neopravňují akcionáře uplatnit hlasovací právo. Zájemce můţe společnosti odmítnout, ale musí být zapsán do listiny i s patřičným důvodem. Akcionáři, kteří vyuţili právo účasti na zasedání, nemusí být přítomni fyzicky a v listině přítomných budou vyznačeni zvlášť. Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných, která obsahuje firmy nebo názvy a sídla akcionářů právnických osob a jména a bydliště akcionářů fyzických osob nebo jejich zástupců. Dále listina obsahuje čísla listinných akcií a jejich jmenovitou hodnotu, která opravňuje k hlasování, nebo údaj ţe akcie neopravňují k hlasování.
27
Neoprávněné odmítnutí osoby do zápisu listiny přítomných můţe být důvodem k vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení § 183 odst. 1 ObchZ, s omezením podle § 183 odst. 2 ObchZ.
4.2 Hlasování Hlasováním se přijímají rozhodnutí (usnesení) valné hromady. Akcionáři dle výše svých akciových podílů uplatňují váhu svých hlasů. Ve stanovách se určují hlasy akcionářů podle akcií nebo jejich jmenovité hodnoty. Pokud jsou ve společnosti emitovány akcie s danou nominále, pak na jednu akcii připadá určitý počet hlasů. Další způsob se vyuţije, kdyţ společnost emituje akcie s různou jmenovitou hodnotou, protoţe se stanoví, ţe na danou část akciového nominále připadá daný počet hlasů. Je moţné předepsat maximální limit pro uplatnění hlasů. Stanovy určí, ţe kterýkoli akcionář můţe uplatnit jen určitý počet hlasů. Není brán ohled na to, kolik akcií skutečně má. Pokud se ovšem k takovému limitu hlasovacího práva přistoupí, pak se musí vztahovat na všechny akcionáře stejnoměrně. Ovšem v určitých případech nelze hlasovací právo z akcií uplatnit. První část tvoří případy, kdy je akcionář postiţen sankcí za porušení svých povinností a to ztrátou hlasovacích práv. Tímto akcionář ohroţuje vnitřní rovnováhu společnosti např. prodlení se splácením emisního kurzu akcií či nepředloţení akcií k výměně pokud se mění jejich jmenovitá hodnota. Druhou skupinu tvoří případy, kdy valná hromada rozhoduje o nepeněţitém vkladu jednoho z akcionářů nebo mu společnost promine splnění povinnosti či poskytne zvláštní výhodu. Akcie, u kterých nelze vykonávat hlasovací práva, se do příslušných kvor nezapočítávají. Hlasovací právo je spojeno s jednotlivými akciemi. Akcionář není povinen uplatnit hlasovací právo ze všech akcií, můţe odevzdat hlasy pouze z některých a jinými se zdrţet aj. Zákonem není obecně předepsán způsob výkonu hlasovacího práva. Hlasovací právo není spojeno s prioritními akciemi, se kterými podle stanov společnosti není spojeno právo hlasovat.
28
Akcionář nemůţe vykonávat hlasovací právo spojené se zatímním listem, jestliţe je v prodlení se splácením emisního kursu nesplacených akcií nebo jeho části. Dále pokud rozhoduje valná hromada o ocenění nepeněţitého vkladu. Pokud rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níţ jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti nebo má-li být odvolán z funkce člena orgánu společnosti kvůli porušení povinnosti při výkonu funkce. A konečně pokud porušil oznamovací povinnost nebo v jiných případech stanovených zákonem. Novela zakazuje akcionáři výkon hlasovacího práva pouze při jeho odvolání z funkce pro porušení povinností při jejím výkonu. Nabídková povinnost vzniká téţ v případech, kdy: a) vznikne skupina spolupracujících osob, v důsledku čehoţ kaţdý z jejích členů získá rozhodný podíl na hlasovacích právech v cílové společnosti, nebo získá-li kaţdý ze členů jiţ existující skupiny spolupracujících osob rozhodný podíl na hlasovacích právech cílové společnosti na základě jiné skutečnosti, b) zanikne skupina spolupracujících osob, v důsledku čehoţ některý její člen nebo jiná skupina spolupracujících osob budou i nadále drţet rozhodný podíl na hlasovacích právech v cílové společnosti; to neplatí, pokud tyto osoby drţely rozhodný podíl jiţ před tím, neţ se staly členy zanikající skupiny spolupracujících osob, c) ve skupině spolupracujících osob, jejíţ všichni členové drţí rozhodný podíl na hlasovacích právech v cílové společnosti, dojde k takovým změnám, v jejichţ důsledku získá určitý její člen nebo určitá jiná osoba nebo jiná skupina spolupracujících osob rozhodující vliv na výkon hlasovacích práv v cílové společnosti členy této skupiny spolupracujících osob. Zákaz výkonu hlasovacího práva upravují i jiné zákony. Pokud zákon stanoví podmínky, za kterých je moţné tento zákaz vyslovit, můţe tak učinit i k tomu oprávněný orgán. Z ustanovení § 186c odstavce 1, 2 ObchZ vyplývá, ţe v případech podle písmen b) a c) se Způsobilost valné hromady se musí usnášet a posuzovat odděleně přijímání jednotlivých usnesení. zákaz výkonu hlasovacího práva se v těchto případech nevztahuje na všechna usnesení příslušné valné hromady. Vztahuje se pouze na ta usnesení jimiţ valná hromada rozhoduje o ocenění nepeněţitého vkladu akcionáře či zda má být s akcionářem uzavřena
29
smlouva nebo mu má být prominuto splnění jeho povinnosti anebo zda má být odvolán z funkce. „Novinkou, kterou ZOK zavádí, je moţnost uplatňování práv akcionáře i mimo valnou hromadu. Hlasování per rollam je ovšem dle ustanovení § 418 ZOK připuštěno pouze za předpokladu, ţe ho umoţňují stanovy společnosti.“ (7) „Dle § 426 akcionář nevykonává své hlasovací právo: a) je-li v prodlení se splněním vkladové povinnosti, a to v rozsahu prodlení, b) rozhoduje-li valná hromada o jeho nepeněţitém vkladu, c) rozhoduje-li valná hromada o tom, zda jemu nebo osobě, s níţ jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, d) v jiných případech stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem.“ (9)
4.3 Náhradní valná hromada Pokud není valná hromada schopna se usnášet, pak dle ust. § 185 odst. 3 ObchZ se musí svolat valná hromada náhradní. Náhradní valná hromada se svolává novou pozvánkou či novým oznámením stejným způsobem jako valná hromada původní. Lhůta pro uveřejnění pozvánky či oznámení je zkrácena na 15 dnů. Přitom pozvánka na valnou hromadu musí být zaslána a musí být uveřejněno oznámení o jejím konání nejpozději do 15 dnů, ode dne kdy byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne, kdy byla svolána původní valná hromada. Pro případ, ţe valná hromada nebude usnášení schopná, svolává se valná hromada na pozdější, v pozvánce určenou hodinu.. Pokud nebude náhradní valná hromada svolána do patnácti dnů nebo se nebude konat do šesti týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, nejde o náhradní valnou hromadu a neplatí tedy zkrácení lhůty pro její svolání ani výjimka ze schopnosti usnášení podle § 185 odst. 3 ObchZ. Mimo výše uvedených výjimek platí pro konání náhradní valné hromady obecná ustanovení o svolání valné hromady.
30
Náhradní valná hromada je schopna usnášení bez ohledu na počet přítomných akcionářů (jejich zástupců). Obchodní zákoník však, aby zabránil případnému zneuţití moţností svolat náhradní valnou hromadu, stanoví, ţe musí mít stejný pořad jednání jako valná hromada původní. Ke změně programu náhradní valné hromady můţe dle mého názoru dojít podle ust. § 185 odst. 4 ObchZ, které říká, ţe záleţitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného programu, lze do programu valné hromady doplnit pouze se souhlasem všech akcionářů společnosti. Jen u společnosti s menším počtem akcionářů je moţná výjimečná změna programu náhradní valné hromady.
31
5. Usnesení valné hromady 5.1 Charakteristika usnesení valné hromady Usnesení valné hromady není právním úkonem společnosti. Formulace usnesení valné hromady musí být jednoznačná, srozumitelná a jasná. Dle nejvyššího soudu nemusí být pozvánka na konání valné hromady nebo oznámení podepsány osobou, která svolává valnou hromadu. Usnášení schopnost valné hromady stanovuje § 127 obchodního zákoníku.
5.2 Neplatnost usnesení valné hromady „Kaţdý akcionář, člen představenstva, dozorčí rady nebo likvidátor se můţe dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo stanovami. Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 420, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéţ platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný akcionář. Nebylo-li právo podle § 428 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady jiţ přezkoumávat, ledaţe jiný právní předpis stanoví jinak. Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby podle § 428 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti valné hromady; ustanovení § 428 a 429 se pouţijí přiměřeně. Porušila-li společnost při svolání valné hromady nebo v jejím průběhu právo akcionáře závaţným způsobem, má akcionář právo na přiměřené zadostiučinění podle ustanovení občanského zákoníku o přiznání přiměřeného zadostiučinění členovi spolku. Neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůţe dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaţe nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo
32
předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo moţné na této valné hromadě zjistit. Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, ţe podán byl.“ (9) Většina obchodních společností jiţ má za sebou první valné hromady konané podle právní úpravy platné v roce 2014. Právní úprava neplatnosti usnesení valné hromady se změnila jen částečně. Pokud byla valná hromada svolána ještě v loňském roce, posoudí se její svolání dle předchozí právní úpravy, a to v souladu s přechodným ustanovením § 779 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a druţstvech (dále jen „ZOK“). Obecnou právní úpravu neplatnosti usnesení valné hromady nalezneme v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. na který sám ZOK výslovně odkazuje, a to v úpravě neplatnosti usnesení členské schůze spolku. Změnou oproti předchozí právní úpravě je, ţe aktivně legitimován jiţ není insolvenční správce. ZOK uvádí důvody, pro které lze neplatnost usnesení valné hromady uplatit: rozpor s právními předpisy; rozpor se společenskou smlouvou, čímţ jsou v souladu s § 3 odst. 3 ZOK myšleny i stanovy a zakladatelská listina; rozpor s dobrými mravy. Neplatnosti usnesení valné hromady se nelze dovolat, pokud došlo k porušení právních předpisů. „Závěrem lze uvést, že právní úprava neplatnosti usnesení valné hromady doznala pouze několik málo změn, z nichž nejvýznamnější jsou odebrání aktivní legitimace k dovolání se neplatnosti u soudu insolvenčnímu správci a dále zavedení podmínky vznesení protestu společníků přítomných na valné hromadě. Zda nová právní úprava přinesla další významnější změny, ukáže až budoucí rozhodovací praxe soudů.“ (7)
33
5.3 Nicotnost usnesení valné hromady Nicotné usnesení valné hromady je odlišné od neplatného usnesení valné hromady. Nicotné usnesení totiţ nemá ţádné právní účinky (vůbec nebylo přijato). „Usnesení valné hromady je nicotné, nemá-li vůbec ţádné právní účinky “ (2) Tudíţ taková rozhodnutí valné hromady, která jsou nicotná, jsou rozhodnutí, o nichţ rozhoduje valná hromada, i kdyţ nespadají do její působnosti. Jsou vymezena stanovami a zákonem.
34
6. Rozhodování valné hromady Připouští-li stanovy dle § 418 odst. 1 ZOK společnosti rozhodování per rollam, tak zašle oprávněná osoba ke svolání valné hromady návrh rozhodnutí všem akcionářům. Tento návrh obsahuje: a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění, b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře určenou stanovami, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři, c) podklady potřebné pro jeho přijetí a další údaje, určí-li tak stanovy. „Výsledek rozhodování podle § 418 a 419, včetně dne jeho přijetí, oznámí osoba oprávněná jednání svolat způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady všem akcionářům bez zbytečného odkladu.“ (9) Valná hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí valnou hromadu člen představenstva, jehoţ tím pověří představenstvo. „Předsedou představenstva i dozorčí radu musí být vţdy člen tohoto orgánu (jinak by nemohl disponovat „hlasem“ s rozhodujícím významem), zatímco u předsedy valné hromady zákon tuto skutečnost nepředpokládá.“ (2) Valná hromada a.s. ze zákona rozhoduje prostou nebo kvalifikovanou většinou. Potřebnou většinu stanoví zákon, který téţ připouští, aby stanovy určily vyšší počet hlasů potřebných k přijetí usnesení, neţ určuje sám zákon. Ovšem stanovy nemohou sníţit počet hlasů potřebných k přijetí usnesení. Jak prostá, tak kvalifikovaná většina se počítá z přítomných akcionářů, pokud stanovy neurčují jinak. Zákon dle významu předepisuje konkrétnímu rozhodnutí, kvalifikovanou dvoutřetinovou nebo tříčtvrtinovou většinu. „Jestliţe společnost vydala více druhů akcií anebo akcie různé formy či akcie s různými vlastnostmi v rámci jednoho druhu či formy akcií (kótace, omezená či neomezená převoditelnost), předepisuje zákon v případech, kde se rozhodnutí dotýká právě jen těchto akcií, téţ oddělené hlasování.“ (2)
35
Valná hromada rozhoduje o změně stanov kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou hlasů. Pokud nejde o změnu v důsledku jiných právní skutečnosti, např. v důsledku rozhodnutí o zvýšení či sníţení základního kapitálu. „Při rozhodování o zvýšení a sníţení základního kapitálu zákon také předepisuje dosaţení této většiny při odděleném hlasování podle druhů akcií u kaţdého druhu akcií. To neplatí, pokud společnost sniţuje základní kapitál pouze s vyuţitím vlastních akcií nebo zatímních listu, které sama vlastní (viz § 213 odst. 1 ObchZ). Pro rozhodnutí valné hromady o změně druhu nebo formy akcií, změně práv spojených s určitým druhem akcií, omezení převoditelnosti akcií na jméno a o vyřazení akcií z obchodování na veřejném trhu předepisuje zákon k přijetí usnesení valné hromady oddělené hlasování, a to nejen podle druhů a formy akcií, ale i podle dalších vlastností akcií v rámci jednoho druhu či formy, přičemţ pro hlasování akcionářů, jejichţ akcií se rozhodnutí týká, se vyţaduje kvalifikovaná tříčtvrtinová většina, zatímco u ostatních akcionářů postačí k přijetí usnesení prostá většina. Lze povaţovat za sporné, zda se poţadavek dvoutřetinové většiny hlasů akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií s omezenou převoditelností, uplatní i při zpřísnění tohoto omezení. Za situace, kdy ustanovení § 186 ObchZ neobsahuje pro hlasování o takovém rozhodnutí poţadavek odděleného hlasování a dosaţení dvoutřetinové většiny hlasů akcionářů, jejichţ akcií se rozhodnutí týká, zatímco ustanovení § 186a odst. 3 ObchZ při přijetí takového rozhodnutí týká, zatímco ustanovení § 186a odst. 3 ObchZ při přijetí takového rozhodnutí výslovně zakládá pro akciovou společnost povinnost odkoupit akcie či zatímní listy akcionářů, kteří nehlasovali pro zpřísnění omezení, by bylo moţné a contrario dovozovat, ţe k přijetí rozhodnutí postačí prostá většina hlasů všech přítomných akcionářů. Přesto však se domníváme, ţe z účelu ustanovení § 186 odst. 3 ObchZ lze dovodit, ţe se vztahuje i na hlasování o zpřísnění omezení převoditelnosti akcií. Naproti tomu pro rozhodování valné hromady o vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů (§ 160 odst. 6 ObchZ), o vyloučení nebo omezení přednostního práva na upisování nových akcií (§ 204a ObchZ), o schválení ovládací smlouvy (§ 190b ObchZ), o schválení smlouvy o převodu zisku (§ 190a ObchZ) a jejich změn, o zvýšení základního kapitálu nepeněţitými vklady zákon předepisuje kromě 36
tříčtvrtinové kvalifikované většiny téţ oddělené hlasování podle druhů akcií, přičemţ kvalifikované většiny musí být dosaţeno v rámci kaţdého druhu akcií. Zvláštní úpravu má obchodní zákoník pro rozhodování o spojení akcií, kde stanoví, ţe se spojením akcií musí souhlasit všichni jejich vlastníci. Vzhledem k tomu, ţe zákon jinak pro rozhodování o spojení akcií kvalifikovanou většinu nepoţaduje, je třeba uzavřít, ţe bude-li se spojení týkat jen části akcií, bude se hlasovat odděleně, přičemţ vlastníci akcií, kterých se spojení netýká, budou rozhodnutí přijímat prostou většinou hlasů. Obchodní zákoník obsahuje některé zvláštní úpravy týkající se hlasování na valné hromadě i v dalších ustanoveních mimo souhrnnou úpravu v ustanovení § 186. Tak např. k rozhodnutí valné hromady o souhlasu se zrušením smlouvy o převodu zisku obsahující závazek k vyrovnání nebo odškodnění či se změnou výše vyrovnání nebo odškodnění se vyţaduje i souhlas tři čtvrtit hlasů přítomných mimo stojících akcionářů (§ 190d odst. 8 a § 190c odst. 3 ObchZ). V případech, kdy obchodní zákoník poţaduje k přijetí usnesení valné hromady kvalifikovanou většinu, ukládá zásadně téţ pořízení notářského zápisu o takovém rozhodnutí a to i tehdy, jestliţe poţaduje kvalifikovanou většinu hlasů majitelů jen některé skupiny akcií.“ (2)
6.1 Působnost valné hromady Do působnosti valné hromady patří jmenování a odvolání jednatelů, změny stanov a společenské smlouvy a schvalování účetní závěrky. Valná hromada můţe jmenovat i členy dozorčí rady. Valná hromada jako rozhodovací orgán nemůţe dávat (jednatelům) příkazy či pokyny týkající se obchodního vedení společnosti, to je výlučně v působnosti (jednatelů). Většina rozhodování na valné hromadě je podmíněna nadpoloviční většinou hlasů přítomných (společníků), přičemţ valná hromada je usnášeníschopná, pokud jsou přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů. Pro některá rozhodnutí je třeba kvalifikovaná většina, jde například o schválení nebo změnu stanov, o změnu obsahu společenské smlouvy, zvýšení či sníţení základního kapitálu atd.. Jednočlenná společnost valnou hromadu nekoná a úlohu valné hromady vykonává jediný
37
společník. Pokud však společník rozhoduje o záleţitostech, které patří do působnosti valné hromady, musí být jeho rozhodnutí učiněno písemně s jeho podpisem nebo notářským zápisem, jde-li o rozhodnutí, u kterého se notářský zápis vyţaduje. „Působnost valné hromady lze rozdělit do několika okruhů: a) Předně jde o rozhodování obsahu, a tudíţ i o změně stanov. Z rozhodnutí náleţejících do tohoto okruhu zmiňuje zákoník v dalších svých ustanoveních zvláště působnost valné hromady rozhodnout v rámci změny stanov téţ o změně druhu nebo formy akcie, o změně práv spojených s určitým druhem a téţ vinkulovat (omezit převoditelnost) akcie na jméno. Valná hromada rozhoduje také o štěpení a spojování akcií, o případném rozšíření zákazu konkurence. Výčet těchto dílčích rozhodnutí o změně stanov doplňují v samotném § 187 odst. 1 ještě poloţky pod písm. b) a c) vztahující se ke změně základního kapitálu. Jeho zvýšení nebo sníţení však při změně stanov představují zcela zvláštní kapitolu. Obchodní zákoník totiţ vychází z pojetí, ţe rozhodnutí o změně výše základního kapitálu ať jiţ ho přijme valná hromada, představenstvo anebo někdo jiný) má samo o sobě vliv na změnu stanov, o níţ pak není třeba rozhodovat. b) Druhý okruh se týká majetkových záleţitostí. Valná hromada má především v kompetenci schválit jednání učiněná za tvořící se společnost. Její hlavní působnost se však v tomto směru ovšem pojí s pravidelným během ţivota společnosti; v důsledku toho jde o schvalování účetních závěrek, zejména řádných, a téţ rozhodování, jak bude naloţeno se ziskem společnosti či s její ztrátou. Spadají sem však i některé případy běţně se nevyskytující. Za prvé jde o uzavření některých smluv. Ty se buď týkají základních materiálních hodnot v majetku společnosti, nebo takových dispozic se ziskem, jeţ zbaví do budoucna valnou hromadu moţnosti rozhodnout o naloţení se ziskem, anebo poskytnutí plnění osobám, jeţ jsou ke společnosti ve zvláštním vztahu; zvlášť jde o poskytnutí úvěrů, půjček nebo ručení či jiných zajištění takovým osobám. Konečně se sem řadí i rozhodování o nabytí vlastních akcií společnosti. Za druhé sem spadá, také rozhodování o změnách výše základního kapitálu, a o některých otázkách s tím souvisejících, jako jsou případy pouţití apportů ve prospěch zvýšení základního kapitálu nebo kapitalizace pohledávek či emise dluhopisů. c) Třetí sféra rozhodovací působnosti se vztahuje k postavení akcionářů. Tyto otázky jsou hodně provázány s úpravou stanov, protoţe zásadně platí, ţe práva a povinnosti společníků 38
akciové společnosti mají upravit stanovy jako společenská smlouva. Leč přesto je moţné, aby o určitých otázkách rozhodla valná hromada i mimo stanovy. Většinu z nich zmiňují speciální ustanovení. Jedná se např. o vyloučení nebo omezení jednak přednostního práva akcionářů na dluhopisy, jednak prioritního upisovacího práva tzv. „mladé“ akcie (§ 204a odst. 5). Valná hromada můţe mimo stanovy také určit dobu a místo splatnosti dividendy, rovněţ tak rozhodný den pro účast na další valné hromadě. Stanovy mohou valné hromadě také svěřit působnost udělovat souhlas k převodu vinkulovaných akcií na jméno. Nejdůleţitější působnost z tohoto okruhu však představuje moţnost valné hromady rozhodnout o kótaci akcií a o jejím zrušení. d) Čtvrtý významný okruh rozhodovacích působností valné hromady se vztahuje k otázkám vnitřní organizace společnosti. I tato problematika se hodně mísí s úpravou stanov, jeţ jsou pro akciovou společnost její základní právní a organizační dokument, přece však leckterá významná usnesení valné hromady, aţ jsou organizační povahy, nalézají své místo mimo rámec stanov. Předně se jedná o volbu o odvolání členů představenstva a členů dozorčí rady. Valná hromada také rozhoduje o odměnách členům představenstva (vyjma případ, kdy tyto členy volí dozorčí rada) a dozorčí rady a všech plněních jim určených. Valná hromada také můţe omezit jednatelské oprávnění představenstva a rozhodnout o rozšíření zákazu konkurence. e) Za páté se valná hromada usnáší o zapojení společnosti do koncernu. f) Tento orgán rozhoduje také o zrušení společnosti, ať jiţ s likvidací, nebo bez ní.“ (2)
6.2 Rozhodování jediného akcionáře Pokud má a.s. pouze jediného akcionáře, z důvodu ţe ji zaloţil jeden zakladatel nebo proto, ţe se v průběhu trvání společnosti byly všechny akcie v rukou jediného akcionáře, pak se nekoná valná hromada a její působnost vykonává jediný akcionář. Do obchodního rejstříku se zapisují údaje o jediném akcionáři. Zákon výslovně neukládá povinnost jedinému akcionáři oznámit, ţe se stal akcionářem dle ust. § 32 odst. 3 ObchZ, které společnosti ukládá povinnost podat návrh na zápis údajů a
39
jejich změny do obchodního rejstříku (takovou změnou je právě společnost o jediném akcionáři), taková povinnost vyplývá pro a.s. (představenstvo a.s.). V ust. § 190 odst. 1 obchodní zákoník předepisuje písemnou formu pro zajištění ochrany třetích osob a projevu vůle jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady. Místo zápisu o valné hromadě, jediný akcionář zapisuje rozhodnutí při výkonu působnosti valné hromady. Pokud se pořizuje při rozhodnutí valné hromady notářský zápis, pak tedy dle § 62 NotŘ o právním úkonu musí mít rozhodnutí (jediného společníka) formu notářského zápisu. „ A to pokud jediný akcionář rozhoduje o: - změně stanov, - zvýšení nebo sníţení základního kapitálu, o pověření pro představenstvo podle § 210 ObchZ a o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, - vydání prioritních nebo vyměnitelných dluhopisů, - zrušení společnosti s likvidací a plánu rozdělení likvidačního zůstatku, - fúzi, změně právní formy, převodu jmění na společníka či rozdělení společnosti, - změně druhu nebo formy akcií, - změně práv spojených s určitým druhem akcií, - omezení nebo zpřísnění převoditelnosti akcií na jméno, vyloučení účastnických cenných papírů z obchodování na oficiálním trhu, - vyloučení nebo omezení přednostního práva na získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů či na upisování nových akcií, - schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a jejich změny, - spojení akcií, popřípadě, v jiných případech stanovených zákonem.“(8)
6.3 Zápis z valné hromady Zápis musí být pořízen z kaţdé valné hromady, zajišťuje ho představenstvo dle § 189 odst. 1. Obsahem zápisu jsou jen přijatá usnesení a u kaţdého z nich je třeba uvést, jak hlasování dopadlo i s uvedením jmen příslušných akcionářů. Nakonec vytvořený zápis podepíše předseda valné hromady, oba ověřovatelé a samozřejmě zapisovatel. V některých případech je
40
zákoníkem vyţadován vyhotovený notářský zápis. Jde o takové situace, při nichţ valná hromada přijímá usnesení, která jsou nařízena zákonem. To jest schvalování kvalifikovanou většinou hlasů nebo s kvalifikovaným souhlasem skupiny akcionářů. Dle § 80a a násl. NotŘ má zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby vlastnost kvalifikovaného zápisu. Při vyhotovování zápisu se vyţaduje aktivní činnost notáře a kontrola postupu při přijímaní usnesení (to i u vlastního přijatého usnesení) na rozdíl od jiných notářských osvědčení. Vyjádření notáře musí být nejen k zasedání samotnému a rozhodnutí s právními předpisy, ale také se zakladatelskými dokumenty, které společnost musí notáři předloţit a to minimálně v předstihu pěti pracovních dní. „Úprava kvalifikovaného (osvědčovacího) zápisu vznáší na notářskou práci značné poţadavky, a to v praxi vyvolává potřebu těsnější a trvalejší spolupráce notáře se společností.“ (2) Povinností notáře je vyhotovit notářský zápis o rozhodnutí valné hromady pouze v případech kde jej obchodní zákoník skutečně vyţaduje. Ovšem v praxi se stává, ţe společnosti vyţadují notářské osvědčení k jiným rozhodnutím a zasedáním valných hromad. V této situace se pouţívá prostý (osvědčovací) zápis dle § 77 a násl. NotŘ tj. osvědčení o průběhu valné hromady a schůzi právnických osob. Dle § 188 odst. 1 ObchZ musí valná hromada zvolit zapisovatele, i kdyţ je pořizován zápis notářský. Jako zapisovatel není zvolen notář. Proto se v praxi stává, ţe jsou vyhotoveny dva zápisy o průběhu valné hromady a to zápis notářský a soukromá listina, tedy zápis společnosti samotné. Toto je ovšem nezbytné pokud se na zasedání valné hromady přijímají rozhodnutí, které notář nemusí zaznamenávat tj. schválení účetní závěrky. Po celou dobu existence společnosti, musí být archivovány zápisy z valných hromad. Kdyţ se společnost likviduje, pak tyto zápisy musí být archivovány po dobu deseti let. Akcionáři mají právo na moţnost získat informace o obsahu zápisů z valných hromad. Nezáleţí, z jaké doby zápis pochází. Akcionáři mají právo na úplné či částečné kopie těchto zápisů. Tyto kopie si hradí akcionáři z vlastních finančních prostředků.
41
6.3.1 Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady Povinnost pořízení notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady obchodní zákoník ukládal jiţ před novelou provedenou zákonem č. 370/2000 Sb. Tento notářský zápis byl zápisem jiného druhu neţ zápis, jehoţ pořízení ukládá současná právní úprava. „Obchodní zákoník striktně rozlišuje případy, kdy poţaduje notářský zápis podle § 80a a násl. NotŘ, a to formulací „notářský zápis o rozhodnutí“ valné hromady, a případy, kdy postačuje notářský zápis podle § 77 NotŘ, kdy pouţívá formulaci jinou (např. ustanovení § 171 odst. 5 ObchZ určuje, ţe „průběh ustavující valné hromady se osvědčuje notářským zápisem…).“ (2) Komunitární právo nepoţaduje úředně ověřený notářský zápis z valné hromady, a nepoţaduje to ani obchodní zákoník. V zápisu je notář povinen osvědčit existenci právních jednání a formalit, ke kterým je akciová společnost při přijímání usnesení povinna a při kterých byl přítomen. Dále je povinen vyjádřit se v souladu těchto jednání a formalit s právními předpisy. Také je notář povinen osvědčit, za rozhodnutí valné hromady akciové společnosti, o němţ sepisuje notářský zápis, bylo přijato. Musí uvést vyjádření, zda obsah rozhodnutí je či není v souladu se zakladatelskými dokumenty s právními předpisy a.s. „Notářský zápis o rozhodnutí valné hromady akciové společnosti musí obsahovat: a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, b) místo, den a rok, kdy notář notářský zápis sepsal, c) firmu, sídlo a identifikační číslo akciové společnosti a označení, ţe jde o rozhodnutí valné hromady, d) údaj o tom, jak ověřil existenci akciové společnosti a působnost a způsobilost její valné hromady přijímat rozhodnutí, e) místo, den a rok, kdy došlo k rozhodnutí valné hromady, f) jméno, příjmení, bydliště, datum narození předsedajícího (popřípadě svědků, důvěrníku a tlumočníků, jestliţe se valné hromady zúčastnili), g) prohlášení předsedajícího, ţe valná hromada je způsobila přijímat rozhodnutí, popřípadě vznesené protesty proti tomuto prohlášení nebo protesty proti výkonu hlasovacího práva osobou přítomnou na jednání valné hromady a protest osoby, jejíţ účast nebyla na jednání orgánu připuštěna nebo jíţ nebyl umoţněn výkon hlasovacího práva, s uvedením jména,
42
příjmení a bydliště osoby, která protest podává s údajem o tom, jménem koho protest podává, a tytéţ údaje týkající se osoby, vůči níţ byl protest vznesen, h) údaj, jak byla ověřena totoţnost osob uvedených v písmenech f) a g), i) obsah rozhodnutí valné hromady, j) údaj o výsledku hlasování o rozhodnutí valné hromady s uvedením rozhodného počtu hlasů a údaj o tom, jakým způsobem byl výsledek hlasování a rozhodný počet hlasů zjištěn, k) prohlášení notáře obsahující údaje podle § 80a odst. 2 NotŘ, tj. osvědčující existenci právních jednání a formalit, ke kterým je akciová společnost, popřípadě valná hromada, povinna, při kterých byl přítomen, včetně jeho vyjádření o souladu s právními předpisy, o tom, zda rozhodnutí valné hromady, o němţ sepisuje notářský zápis, bylo přijato a zda obsah rozhodnutí je či není v souladu s právními předpisy a zakladatelskými dokumenty akciové společnosti, popřípadě prohlášení, ţe tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyţadováno sepsání notářského zápisu, l) údaj o tom, ţe notářský zápis byl po přečtení schválen předsedajícím, popřípadě, ţe schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, ţe předsedající notáři důvody nesdělil, m) podpis předsedajícího, popřípadě údaj o tom, ţe předsedající notářský zápis odmítl podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsal, popřípadě údaj o tom, ţe předsedající důvody notáři nesdělil, n) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis, o) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.“ (2) Pokud je v průběhu jednoho jednání přijímáno více rozhodnutí, o nichţ musí být pořízen notářský zápis, sepíše notář jeden notářský zápis o všech těchto rozhodnutích. Pokud ovšem povaha přijatých rozhodnutí tento postup vylučuje nebo poţaduje-li akciová společnost pořídit o kaţdém nebo několika rozhodnutích samostatný notářský zápis. „Akciová společnost je povinna předloţit notáři nejpozději do 5 pracovních dnů přede dnem konání valné hromady: a) aktuální výpis z obchodního rejstříku, b) zakladatelské dokumenty v úplném znění, c) doklad o změnách v jejích orgánech, jestliţe k takovým změnám došlo a nejsou-li dosud zapsány v obchodním rejstříku,
43
d) doklady prokazující oprávnění jednat jménem právnických osob, které jsou akcionáři společnosti, jejíţ valná hromada přijímá rozhodnutí, jestliţe se budou na rozhodnutí valné hromady podílet, e) kopii pozvánky na valnou hromadu nebo kopii oznámení o jejím konání a doklad o jejich rozeslání nebo uveřejnění, f) návrhy předpokládaných rozhodnutí, nejde-li o návrhy, které podle právních předpisů mohou akcionáři uplatnit aţ přímo na jednání valné hromady.“ Předsedajícímu valné hromady notářský řád ukládá vést její jednání takovým způsobem, který umoţní pořízení notářského zápisu předepsaným způsobem a jestliţe neschválí nebo nepodepíše notářský zápis, uvést notáři důvody, pro které jej neschválil, popřípadě důvody, pro které jej nepodepsal. Z notářského řádu vyplývá povinnost notáře na ţádost akciové společnosti notářský zápis o rozhodnutí valné hromady sepsat, jestliţe jej o to společnost poţádá. Odmítnout sepis můţe kromě případů, kdy zákon stanoví obecně moţnost či povinnost odmítnout provedení poţadovaných úkonů nebo poskytnutí právní pomoci (§ 53 a 54 NotŘ), téţ tehdy, jestliţe mu akciová společnost nevytvoří potřebné předpoklady pro jeho řádné sepsání, tj. nepředloţí dokumenty, které je povinna předloţit podle § 80c odst. 1 NotŘ, anebo pokud předsedající, i přes upozornění notáře, vede jednání valné hromady způsobem, který neumoţňuje notářský zápis o jejím rozhodnutí pořídit. Odmítne-li notář notářský zápis o rozhodnutí valné hromady z posledně uvedeného důvodu sepsat, platí ustanovení § 55 odst. 1, 3 NotŘ, která určují, ţe o odmítnutí sepisu učiní notář záznam ve spisu, ve kterém uvede důvody odmítnutí. Akciová společnost pak můţe podat stíţnost na postup notáře Notářské komoře České republiky. Důvody odmítnutí provedení úkonu sdělí notář písemně akciové společnosti, a to i kdy o to nepoţádá. Zjistí-li notář v průběhu jednání valné hromady, která přijímá rozhodnutí, o kterém má být pořízen notářský zápis, ţe nejsou splněny předpoklady pro přijetí rozhodnutí vyţadované právními předpisy nebo zakladatelskými dokumenty, poučí o tom předsedajícího a tuto skutečnost uvede do notářského zápisu. Totéţ platí, je-li obsah navrhovaného nebo přijatého rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo zakladatelskými dokumenty. „Nedojde-li k hlasování valné hromady o jejím rozhodnutí na základě tohoto poučení, notář sepíše notářský zápis, jehoţ náleţitostmi bude:
44
a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, b) místo, den a rok, kdy notář notářský zápis sepsal, c) firma, sídlo, identifikační číslo akciové společnost a označení, ţe jde o rozhodnutí valné hromady, d) údaj o tom, jak ověřil existenci akciové společnosti a působnost a způsobilost její valné hromady přijímat rozhodnutí, e) jméno, příjmení, bydliště, datum narození předsedajícího (popřípadě svědků, důvěrníků a tlumočníků, jestliţe se valné hromady zúčastnili), f) údaj o tom, ţe notářský zápis byl po přečtení schválen předsedajícím, popřípadě, ţe schválen nebyl a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, ţe předsedající notáři důvody nesdělil, g) podpis předsedajícího, popřípadě údaj o tom, ţe předsedající notářský zápis odmítl podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsal, popřípadě údaj o tom, ţe předsedající důvody notáři nesdělil, h) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.“ (2) V tomto zápisu dále notář uvede prohlášení předsedajícího podle § 80b písm. g) NotŘ, tj. prohlášení o tom, ţe valná hromada je způsobilá přijímat rozhodnutí, a údaj o tom, jak byla zjištěna totoţnost předsedajícího, obsah svého poučení a údaj o tom, ţe na základě tohoto poučení k hlasování o rozhodnutí valné hromady nedošlo. Dle ust. § 71 NotŘ musí být notářské zápisy po sepsání neprodleně uloţeny v kanceláři notáře pod uzávěrou, tzn. v trezoru nebo kovové skříni, kde budou stále uzamčeny, vyjímkou je okamţik ukládání nebo vyjímání notářských zápisů. Ustanovení § 64 NotŘ říká, ţe pokud notář nezná účastníky, svědky, důvěrníky nebo tlumočníky osobně, musí být jejich totoţnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totoţnosti; pokud notář tyto svědky nezná, pak mu svoji totoţnost musí prokázat platným úředním průkazem. Ustanovení § 69 NotŘ říká, ţe pokud účastník nebo svědek úkonu nezná jazyk, ve kterém se sepisuje notářský zápis, je třeba přítomnosti tlumočníka. Jako tlumočníka však nelze mít osobu blízkou nebo toho, kdo je ve věci zúčastněn. Pokud notář nebo jeho pracovník znají jazyk, ve kterém účastník nebo svědek jedná, pak není třeba účasti tlumočníka. V závěru notářského zápisu je třeba uvést, ţe účastníkovi byl obsah notářského zápisu přetlumočen a 45
projevil souhlas. Pokud byl přítomen tlumočník, na notářský zápis připojí svůj podpis a otisk svého úředního razítka. „Novela provedená zákonem č. 216/2005 Sb. výslovně umoţnila pořízení notářského zápisu podle § 80a a násl. NotŘ i v případech, kdy pořízení takového zápisu obchodní zákoník nepředepisuje, ovšem jen za předpokladu, ţe se rozhodnutí valné hromady týká skutečnosti, která se zapisuje do obchodního rejstříku.“ (2)
6.4 Změny stanov v důsledku rozhodnutí společnosti nebo právní skutečnosti Zákon o obchodních korporacích v § 431 odst. 1 říká, ţe pokud valná hromada rozhoduje o spojení či štěpení akcií, změně druhu či formy nebo zaknihovaných akcií nebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno, změna stanov nabývá účinnosti ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Další změny stanov, o kterých rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti v okamţiku rozhodnutí valné hromady. Pokud ovšem ze zákona neplyne, ţe účinnosti nabývají později (§ 431 odst. 2.) Změna obsahu stanov nahrazuje rozhodnutí valné hromady o změně stanov a osvědčuje se veřejnou listinou. Pokud z rozhodnutí valné hromady není patrné, jakým způsobem se stanovy mění, pak jejich obsah změní představenstvo v souladu s rozhodnutím valné hromady. Stejně tak i rozhodnutí představenstva se osvědčuje veřejnou listinou (§ 432 odst. 1, 2). Úplné znění stanov, vyhotoví představenstvo bezodkladně, pokud se o změně obsahu stanov kterýkoliv z jeho členů dozví § 433 zákona o obchodních korporacích. § 434 zákona o obchodních korporacích uvádí ţe: „(1) Při změně druhu nebo formy akcií se práva s tímto druhem nebo formou akcií mění účinností změny stanov bez ohledu na to, kdy dojde k výměně akcií. (2) Při přeměně zaknihovaných akcií na akcie a při přeměně akcií na zaknihované akcie se právní postavení akcionáře mění aţ výměnou akcií nebo jejich prohlášením za neplatné. (3) Jsou-li akcie přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, můţe valná hromada rozhodnout o přeměně podle odst. 2, jen nebude-li mít tato přeměna za následek vyloučení či vyřazení akcií z obchodování na všech evropských regulovaných trzích, na nichţ se s nimi
46
obchoduje, ledaţe současně rozhodne o vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu. (4) Přijme-li valná hromada akciové společnosti rozhodnutí, které bude mít za následek vyloučení či vyřazení účastnických cenných papírů této společnosti z obchodování na všech evropských regulovaných trzích, pouţijí se ust. § 333 odst. 1 a § 338 aţ 341.“ (8)
47
Závěr Cílem mé bakalářské práce byla celková analýza valné hromady. Snaţila jsem se poukázat na problematiku fungování a nejasnosti v právní úpravě. Po pečlivém prostudování problematiky valné hromady a.s. jsem zjistila řadu nejasností, které vznikají zvláště kvůli odlišným výkladům jednotlivých autorů. Jak uvádějí autoři ve svých dílech, ze kterých jsem čerpala, je rozdíl mezi teorií a praxí i přes judikaturu Nejvyššího soudu a jasně danou zákonnou úpravu. Samozřejmě kaţdý autor má svůj názor a jiné řešení. Vzhledem k tomu, ţe jsem v této práci pouţívala knih, které jsou staršího vydání, ale také nových skutečností, pak nelze srovnávat názory jednotlivých odborníků. Právní úprava prošla novelizací, mohou být vydána nová usnesení Nejvyššího soudu a také máme od roku 2014 Nový občanský zákoník. Orgány akciové společnosti jsou nedílnou součástí pro dobré fungování kaţdé firmy. Valná hromada jak je jiţ v práci detailněji popsáno, je nejvyšším orgánem a.s. V této práci jsem čerpala především z obchodního zákoníku a zákona o obchodních korporacích, které mi přinesly mnoho cenných informací. V celé práci se věnuji valné hromadě v a.s. a po nastudování odborné literatury si myslím, ţe nová právní úprava nám dala větší svobodu a ulehčila v některých oblastech organizační struktury. Podařilo se mi shrnout celkové změny, které nastaly u akciové společnosti jako celku a zároveň u jejího nejvyššího orgánu valné hromady. Velkou změnu přinesl § 406 odst. 1 ZOK, který ukládá jako povinnost pozvánku na valnou hromadu umístit na internetové stránky společnosti. Dále je změnou to, jakým způsobem odešle společnost pozvánku na valnou hromadu a to na adresu evidovanou v seznamu akcionářů tzn. můţe odeslat i na e-mailovou adresu akcionáře. Pozvánka můţe být umístěna i na internetové stránky, u akcionáře který má akcie na majitele se tak povaţuje za doručenou. Aby mohla být pozvánka vyvěšena na internetové stránky je nutností kaţdé a.s. zřídit si internetové stránky. Na stránkách bude uvedena obchodní firma, její sídlo, IČ a další údaje uvedené zákonem. Dále je moţnost hlasování na valné hromadě prostřednictvím korespondenčního hlasování. Pokud stanovy připouští, není nutné na valné hromadě fyzicky viz § 418 ZOK.
48
Dále je valná hromada schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři (vlastníci) akcií jejichţ jmenovitá hodnota nebo počet je vyšší neţ 30% základního kapitálu společnosti viz § 412 odst. 1. Poslední změnou, je moţnost hlasování viz § 354 ZOK. Počet volených členů se násobí jednotlivými hlasy přítomných akcionářů, které lze rozdělit mezi jednoho či více kandidátů
49
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Literatura 1.
ČERNÁ Stanislava. Obchodní právo: Akciová společnost díl 3. Praha ASPI, 2006, ISBN 80-7357-164-1
2.
DĚDIČ, Jan / ŠTEFLOVÁ / KŘÍŢ/ČECH Akciové společnosti 7. přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, ISBN 978-80-7400-404-9
3.
ELIÁŠ, Karel. / POKORNÁ/ DVOŘÁK. Kurs obchodního práva: obchodní společnosti a družstva 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, ISBN 978-80-7400-048-5
4.
ELIÁŠ, Karel / SVATOŠ. Nový občanský zákoník 2014. Sagit, a.s., 2014. ISBN 97880-7208-920-8.
5.
KOLÁŘOVÁ MONIKA. Velká kniha pro podnikání – 2. Aktualizované vydání. 2013. Olomouc 2013, agentura Rubico, ISBN 978-80-7346-157-7
Elektronické dokumenty 6.
Business center.cz - obchodní zákoník. Http://business.center.cz / [online]. [cit. 201504-02] Dostupné z: http://business.center.cz
7.
http// epravo.cz [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/neplatnost-usneseni-valne-hromady-porekodifikaci-96341.html
8.
http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-korporace/konkretni-zmeny/akciovaspolecnost/: [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-korporace/konkretnizmeny/akciova-spolecnost/
9.
Zákony pro lidi. http://zakonyprolidi.cz [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/ 50
Zákony zákon č.. 89/2012 Sb., Občanský zákoník zákon č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních korporacích zákon č. 358/1992 Sb., Notářský řád zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník
51
