Válka třeboňských růží

EDITORIAL

Válka třeboňských růží

3

Yorkové a Lancasteři. Nebelvír a Zmijozel. Sparta a Slavie. Áčko a béčko. Sever proti Jihu. Čtyřleté proti osmiletému gymnáziu. To jsou jen některé z mnoha střetů, jež nám dějiny poskytly. Všechny mají něco společného: konkurenci, rivalitu, touhu být lepší. Na rozdíl od války růží, poslední jmenovaná rivalita u nás na gymnáziu neskončila krvavým konfliktem. Zatím. Úvahu k tomuto tématu pro vás připravila Petra Kratochvílová (strana 10). Kde se rivalita bere, ve kterých ročnících je nejvýraznější a jak je možné, že některé třídy spolu vycházejí skvěle a jiné téměř vůbec, na to jsme se ptali po celém vyšším gymnáziu. Studentské odpovědi, naše komentáře a závěry si můžete přečíst na straně 11, učitelskou anketu pak na straně 14. V minulém čísle pro vás Martina Marková a Tereza Stehlíková připravily článek o osudu odpadů. Od nynějšího čísla také převzaly po Janě Havlové roli hledaček talentů a připravily pro vás rozhovor s primánem Karlem Pechou, který najdete na straně 24. Dále je mou milou povinností přivítat četné posily v podobě externích redaktorů. Dominika Hořejšího, který spolupracoval na zpracování studentské ankety. Petra Kosteleckého, který od nynějšího čísla bude pomáhat naší sporťačce s její rubrikou. Jeho první články si můžete přečíst na straně 31 a také na našem webu. Zde najdete také článek k zamyšlení od Báry Šimečkové, naší další posily, a konečně, jeden z nejmladších autorů v historii GYMu, Pavel Mráček, pro vás bude od nynějška připravovat rubriku ze světa IT. Jeho první počin najdete na straně 16. Bystrému čtenáři asi neušlo, že styl tohoto úvodníku je poněkud odlišný. Chtěl jsem poděkovat svým předchůdcům, tedy bratru Honzovi, Adamům Klimešovi a Prášilovi a konečně Tomu Tichému za péči, zodpovědnost a velké množství vložené práce, které dovedlo GYM na tu úroveň, kde nyní je. Věřím, že nejen já se budu snažit pečovat o GYM s minimálně stejnou měrou. Za celou značně omlazenou redakci vám přeji příjemné čtení.











Petr Čížek, šéfredaktor

OBSAH 3 5 7 9 9

EDITORIAL Válka třeboňských růží POSBÍRÁNO ZE VŠECH STRAN Blíží se jaro a další prázdniny aneb stovka by se mohla hodit! PROJEKTÁRIUM S projektem vbíháme do cílové rovinky ETICKÝ KOUTEK Jak jsem chodil vlevo

10 TÉMA: Čtyřleté vs. osmileté gymnázium 4×8= vražda? 11 STUDENTSKÁ ANKETA “Problémy s paralelními třídami mají většinou ti, kdo nemají vyřešené ani vztahy sami ve své vlastní třídě” 14 UČITELSKÁ ANKETA Všimli jste si nějakých rozdílů mezi žáky čtyřletého a osmiletého studia? Myslíte, že mezi nimi existuje nějaká rivalita? 16 17 18 22 23 24 25 26 28 29 31 32 34

POČÍTAČE, MOBILY, INTERNET... Stahují se nad internetem mráčky? JAZYKOVÝ KOUTEK Rodilý mluvčí privilegiem? KAM TO DOTÁHLI ... s Augustinem Kotilem HRY Detektivové, hašišíni a Jediové CO SE DĚJE VE VESMÍRU Oko bere ROZHOVOR S TALENTEM Karel Pecha: „Jsme bratři, jak se patří…“ FOTOGRAFIE DVOUMĚSÍCE Komíny DRBY Vrátil jsem se DEKAHOVOR ... s novým šéfredaktorem Petrem Čížkem ZAPOMENUTÁ MÍSTA Na dojíždějící studenty se nezapomnělo! GYM, WELLNESS & STUFF Sportujeme navzdory KULTUREL Americký nezávislý film NA ZÁVĚR 20th Century Fox

Má láska k angličtině je TRVALÁ Časopis GYM vydává Sdružení rodičů při gymnáziu v Třeboni. casopisgym.cz Šéfredaktor : Petr Čížek (-chinano-) Redaktoři : Anna Kohoutová (-ako-), Martin Rosocha (-ros-), Eliška Straková (-elle-), Lada Klimešová (-lad-), Petr Čížek (-chinano-), Anna Kolářová (-an. ka-), Kateřina Šteflová (-kate-), Daniel Urbánek (-daur-), Iva Vu (-iwish-), Krutopřísnejkustodémon, Anna Cvrčková (-ac-), Petra Kratochvílová Externisté: Martina Marková, Tereza Stehlíková, Pavel Mráček, Barbora Šimečková, Petr Kostelecký, Dominik Hořejší Titulka: Jakub Novotný Grafika: -an.kaIlustrace & foto: Kristýna Vojtíšková (Sully Sundkvist), -ttWeb: David Viktora Fotografie na titulní straně: http:// muscleoutcast.com/details.php?linkk=DMW&catID=1 Příjem příspěvků u členů redakční rady a na adrese [email protected]. Náklad 110 výtisků Vydáno 29.2.2011

POSBÍRÁNO ZE VŠECH STRAN

Blíží se jaro a další prázdniny aneb stovka by se mohla hodit! (Jsouc) zasypána sněhem a čerstvými informacemi, zdraví všechny své čtenáře -AKO-

5

Do třetice všeho dobrého si ne-

mohu nechat pro sebe nádhernou zprávu, kterou jsem zaznamenala ve své třídě – sextě. Autorce dekahovoru tohoto čísla GYMu Lence Ouškové se v lednu narodil pátý sourozenec, bráška Pavlík. Tomu se říká velká rodina. V dnešní době a dnešním světě obdivuhodné.

Našla

jsem stokorunu. Protože mi nepatří, rozhodla jsem se ji poslat dál – je schovaná někde ve škole, kdokoliv z vás ji může najít. Dejte mi vědět, kdo jste to byl a jak s ní naložíte (dozvíte se v příštím GYMu).

Zajímá vás, proč byla těsně před

jarními prázdninami vystěhovaná učebna septimy (zároveň během prázdnin i učebna kvarty)? Důvod je velmi prozaický – aby byla splejpozitivnější zpráva přicestovala před pár dny z Jindřichova Hradce, něna předepsaná norma, bylo nutkde si stále užívá tu nejkrásnější dovolenou svého života má milá kole- né vyměnit v učebnách osvětlení gyně a vaše oblíbená učitelka Lenka Vetýšková – Janovská. Jak mi sama – příčně umístěné zářivky byly vyměněny za podélné. Mimochodem napsala: „Sofinka se pořád směje – a my s ní…!“ (viz foto) učebnu septimy čeká radikálnější ětský koutek pokračuje zprárekonstrukce o letních prázdnivou z Břilic, kam přinesl čáp pár nách (současná sexta se může těšit dní před Vánoci krásného kloučka na superučebnu!). do stále bobtnající rodiny náčelníka Petra Wernera. Malý Vítek tak radiční vánoční show se konalo naplnil tzv. Wernerův hattrick netradičně 6. ledna (díky oktávě - k třicetiletému synovi Petrovi za organizaci a všem třídám za a ročnímu Patrikovi přibyl do originální program!!), tradiční rodiny třetí syn. Jistá genderová pololetní dívčí volejbalový turnaj nevyváženost rodiny bude prý se uskutečnil den po jarních vyvažována jednoznačně doprázdninách. Mohla za to haminantnějšími ženami, mavárie topení v tělocvičně. Co z minkou Magdalenou a čtyřletradičního se ještě netradičně tou Nelinkou. Vyznáte se v tom posune? Myslím, že nás ještě někdo? Každopádně celá redakce jedno překvapení čeká… gratuluje!! Svatá pravda - ať je zima, ať je šero, ať je koneckonců trošku smutno, ale jen když je veselo. (J.Voskovec)

N

D

T

6

Glosovat se mi chce v souvislosti s již dávno proběhnutou novoroční

show výkon jejího hlavního moderátora. Dost odvážně se pustil do velmi nelehkého úkolu, při kterém se k pomyslnému dnu moderátorské propasti přiblížilo už mnoho jeho předchůdců (Martin Košina mezi ně v loňském roce ale určitě nepatřil! - jeho “Ech” zřejmě vejde do dějin!). Bohužel je nutno přiznat, že si při své moderátorské premiéře vylámal letos její hlavní hrdina prakticky všechny zuby - dá se snad říct, že nejvíce bodoval svým “Ahoj ahoj ” či “Chcete říct vtip?”, což je ale pohříchu málo. Do budoucna – nestačí jen odvaha, úhledný zevnějšek, zdravé sebevědomí a ochota nasadit svůj vlastní krk. Moderátor je spojovací článek mezi jednotlivými čísly, měl by být schopen souvisle mluvit, improvizovat, výhodou je samozřejmě smysl pro humor, bohatá slovní zásoba, charisma, šmrnc, pohotovost, výřečnost (nemluvě o dalších bonusových schopnostech – zpěv, tanec, šerm, jízda na koni, recitace, žonglování, jódlování, drobná akrobacie, provazochodectví, vrhání noži, pantomima…). Nic z toho nezachrání ani pytel bonbónů, ani tahák s (pro mě) nekonečně blbými fóry. Nicméně se stejně těším na příští rok, tuším mezi septimány hned několik vhodných adeptů – co třeba obří datel??

Změnu k lepšímu jsme zaznamenali v prvním patře školy, kam byly na začátku února nainstalovány nové panely místo starých nástěnek – chválíme elegantní řešení!

Nástěnkou ke konkurenceschopnosti

Další znatelnou změnou v běž-

ném chodu školy je změna zvonění. Začínáme v netypických 7. 55 – následují až do šesté hodiny desetiminutové přestávky (s výjimkou patnáctiminutové velké). Nezůstává kámen na kameni, buďte ve střehu!

Někdy

trochu úmorné útoky anonymních vandalů musí odnášet okolí naší školy – pan školník Milan Liška by mohl vyprávět. Vydlabané dlažební kostky v mozaice před školou jsou jejich oblíbeným nápadem.

Moderátorský bonbónek...

Opět jsme byli v divadle a znovu jsme měli štěstí (po Faustovi) na kvalit-

ní představení. Pražské divadlo Anfas pro nás ve čtvrtek 9. února zahrálo Puškinova Evžena Oněgina. Pár výmluvných reakcí od sextánů: „Líbila se mi výmluvnost těch několika věcí, které se na jevišti objevily. Esteticky to bylo strašně hezké. Škoda neuskutečněné besedy! Nejvíc se mi líbila hudba, písnička od Radůzy. Potěšilo mě charisma hlavního protagonisty. Víc dalších herců by mi nevadilo. Líbilo se mi nenásilné plynutí veršů z úst hlavních protagonistů. Ukápla mi slza. Zajímavé spojení světelných efektů a s fólií v pozadí – někdy zeď, pak hladina jezera, bariéra mezi očekáváním a beznadějí. Povedlo se mi pochytit atmosféru a smutek toho všeho. Na rozdíl od Fausta jsem všechno pochopila. Soustředěné herecké výkony, které udržely pozornost i těch nejmladších. Chci ještě! Úžasné veršované dialogy. Strašně dojemná poslední scéna, nádherná Taťána! Z představení bylo cítit umění, bolest, napětí, smutek, láska…“ Nutno poznamenat, že stejně jako za kvalitní představení jsem byla vděčná za vyspělé a soustředěné publikum, pro která strašně ráda připravím další podobné příležitosti. (pozn. aut. – pro ty, kteří čekali na besedu s umělci po představení – herci se po špatné zkušenosti z předchozího dne, která s naší školou nesouvisela, této možnosti vzdali. Zůstane pro ně utajeno, že udělali velkou chybu!)

to nejlepší nakonec – prodluKolegyně J. K. dostala od mého A žuje se den, krátí se zima (přejeme kolegy M. R. nebývale krásný dárek. Indície = zeptejte se jí, kolik je hodin – a jeho, kam na ty nápady chodí (a pochvalte ho, má to rád!).

sekundánům, sextánům a druhákům povedené zimní kurzy!), blíží se jaro! Další prázdniny jsou 5. a 6. dubna.

PROJEKTÁRIUM

S projektem vbíháme do cílové rovinky

-AKO-

S novým kalendářním rokem určitě chceme využít potenciál a ku. Žákům byly zajímavou formou vstupuje náš projekt „Vzdělávání zkušenosti týmu, který již má za poskytnuty další informace o odpapro konkurenceschopnost – Kon- sebou zajímavé výsledky – mám dech, které snad napomohou k co kurenceschopnost pro Třeboňsko“ na mysli autory dokumentu o F. nejodpovědnějšímu přístupu k této do své poslední fáze, máme před Hrubínovi. Přizvali jsme ke spo- problematice. Jana Kalvasová zahásebou poslední půlrok práce, při lupráci například Dana Řezníčka jila v rámci výtvarných aktivit s nižkteré můžeme počítat s jeho pod- (3.), který bude určitě velkou po- šími ročníky přípravné práce k tzv. porou. Jsem si jistá, že většina ak- silou týmu okolo Daniela Urbánka plastic artu. Více v příštím Projektivit, která v rámci něj vznikla a (VII.), který si vzal realizaci filmu táriu. 15. 12. 2011 a 1. 2. 2012 jsme probíhala, bude mít i delší přesah, na starost. Časopis GYM čeká na připravili vzdělávací program o tříže prostě s červnem letošního roku výsledky další soutěže školních dění a recyklaci odpadu pro žáky z 8. neskončí. Vždy se mi na tomto časopisů, kterou pořádá v Praze a 9. třídy naší partnerské ZŠ v Lomprojektu líbilo, jak se většina jeho Syndikát novinářů, s výsledky vás nici nad Lužnicí a žáky 8. třídy ZŠ aktivit nenásilně prolíná s výukou, určitě seznámíme na našem webu. v Suchdole nad Lužnicí. Žáci tercie nejprve předvedli své prezentace o přirozeným životem naší školy – 03 - Výuka finanční gramotnostřídění a dalším zpracování odpadů. mnohdy až do té míry, že žáci něti, fiktivní studentská firma V další části si v laboratoři připrakdy ani netuší, že jsou právě jeho vili jednoduché pokusy, při kterých účastníky. I proto přicházíme s Pavel Krejča dalším dílem našeho pravidelného Probíhají závěrečné korektury a demonstrovali rozdílné vlastnosti Projektária, abychom vám vše tro- grafické úpravy Sbírky úloh z fi- plastů a jejich využití při separaci. chu uspořádali… nanční matematiky, její tisk by měl Terciáni se k práci postavili velmi proběhnout v březnu. V souvislosti zodpovědně. Vyzkoušeli si vystou01 - GYM s realizací fiktivní studentské firmy pení před cizími lidmi a zjistili, jak provedli žáci finanční kalkulaci vy- těžké je zaujmout. Anna Kohoutová dání prosincového čísla časopisu 05 - Regionální zeměpisně-dějenáš časopis je jednou z aktivit proGYM , tzn. výdaje a příjmy, údaje pisný katalog Třeboňska jektu, která bude rozhodně pokračovat i po jeho ukončení, v tom zaznamenali do daňové evidence mohu naše čtenáře uklidnit. Spíše za měsíc prosinec 2011. Veške- Ivana Kubínová nás čekají diskuse o tom, zda se z rá daňová evidence s patřičnými S žáky tercie a 2. ročníku byly v hoGYMu v budoucnu nestane spí- formuláři je zakládána do jed- dinách IKT dokončeny úpravy textů še internetový časopis, zda více notlivých složek. Žáci pracovali s k vybraným lokalitám a byly zapoenergie neinvestujeme do našich pokladními doklady výdajovými čaty práce na zpracovávání prezenwebových stránek. Ale nebudu a příjmovými, vystavovali faktury tací. V rámci výtvarné výchovy žáci předbíhat. Redakci GYMu, která za provedené služby, začali se zú- tercie pracovali na tvorbě rodokmeje značně „občerstvená“ novými čtováním zdravotního a sociálního nu, kdy se pokusili vytvořit strom redaktory, čekají v nejbližších týd- pojištění. života svých předků. Rodokmen nech práce na propagačním dosestavovali na základě informací 04 – Environmentalistika kumentu, ve kterém bychom rádi od rodičů, prarodičů či dalších přízmapovali jeho dosavadní historii buzných. Někdo také navazoval na a rozloučili se s třídou, která stála Štěpánka Otepková starší rodový strom života, který již u jeho zrodu – se současnou oktá- Ve spolupráci s Mgr. Matoušem dříve vytvořili jeho příbuzní. Žáci vou. Snad se s výsledky naší práce Šimkem z ČNF pro vydru byl v shromáždili a zpracovali informace budete moci co nejdříve seznámit tercii 23. ledna zrealizován výuko- o předcích, včetně data a místa nana našem webu. Dokument bude vý program o odpadech Kdo dělá rození (popř. úmrtí) ... vznikat za podpory aktivity 06 – v lese skládku, sám není v pořád(dokončení na následující straně)

7

8

... a rodinné vazby. Další úkol spočíval ve výtvarném a hlavně přehledném zpracování rodokmenu na čtvrtku, nejčastěji formátu A2. Žáci kvinty a 2. ročníku výtvarně zpracovávali lokality Třeboňska, měli za úkol výtvarně zpracovat informační plakát. Projekt navazoval na předchozí práci žáků – zpracovávání textů a powerpointových prezentací zvoleného tématu, žáci se učili vhodně komponovat zpracovanou fotodokumentaci na větší formát papíru.

jovice další pobytový kurz Etiky a společenské etikety pro současné terciány – tentokrát v Prachaticích. Zdeněk Kučera V rámci hodin angličtiny natáčela V lednu byla pro velký zájem zona začátku února septima a 3. ročpakována přednáška s Mgr. Štěpáník pod vedením K. Janů a Z. Dvonem Kovářem na téma Izrael za řákové DVD (č. 8 a 9) na témata hranicemi etiky (pro 2. a VI.). 8. souvisejícími právě s etikou a etiúnora jsme pro stejné třídy uspoketou (dle všeho se máte všichni na řádali přednášku Etika a právo co těšit - viz foto na str. 4). JUDr. Františka Cvrčka. Na konec dubna se připravuje ve spolupráci s agenturou Asteria České Budě-

06 - Etika

ETICKÝ KOUTEK

Jak jsem chodil vlevo „Pojď sem,“ řekl děda pomalu a natáhl ke mně svou vrásčitou ruku. Sklonil jsem hlavu a začervenal se, ale uchopil svou drobnou ručkou tu jeho. „Nezlobím se na tebe pro to, co jsi udělal,“ začal pomalu, ale o to víc provinile jsem se cítil. „Je to drobnost, nesejde na tom.“ Kráčeli jsme zvolna lesní pěšinou a já si uvědomoval, jak moc pro mě znamená. „Ale mrzí mne, že jsi to udělal, přestože jsi řekl, že to neprovedeš,“ dokončil děda větu. Polkl jsem naprázdno, bylo mi smutno, že jsem dědečka zklamal, ale moc jsem nerozuměl tomu, co ho tak ranilo. Zachytil můj nechápavý pohled a jeho svraskalé rty se lehce pousmály. „Budu ti vyprávět, jak jsem se rozhodl chodit vpravo.“ Zvědavě a nechápavě zároveň jsem naslouchal, znělo to hodně zvláštně. „Maminka mi říkala, že se má chodit vpravo,“ ozval jsem se, když se děda příliš dlouho odmlčel. Občas to tak dělal a říkal pak, že „se zavzpomínal.“ „Jo, to je pravda, a tak jsem se kdysi rozhodl, že tak budu chodit,“ tentokrát se odmlčel, jen aby se nadechl. „Lidi chodí vpravo, ale jindy zase vlevo, jak se jim to hodí. Já jsem chodil vpravo, ať už tam byly louže nebo výmoly.“ “Ale proč, dědo?“ nechápal jsem. „Protože jsem se tak rozhodl. A tak jsem tak chodil, vždycky.“ Moc jsem tomu nerozuměl. Bylo mi to nějaké divné, a pak jsem si vzpomněl! „Ale když šli sousedé z „večerní“ a šli po té straně, tak jsi bez váhání zabočil doleva,“ řekl jsem téměř vítězoslavně. „Zabočil,“ opakoval bez pohnutí stařeček. „Ale dědo, proč jednou kaluži neuhneš a podruhé těm lidem jo? Vždyť jsi říkal…,“ odmlčel jsem

ADAM KLIMEŠ

se a pohlédl na něj. „V tom je ten rozdíl mezi kaluží a člověkem, víš,“ řekl a opětoval mi pohled svýma šedýma očima. Nějakou dobu jsme šli v tichosti a já jsem přemýšlel nad tím, co mi řekl. Tatínek vždycky říkal, abych přemýšlel nad tím, co mi poradí moudří lidé. A dědeček byl moudrý člověk, tím jsem si byl jistý. „Já, já tomu nerozumím. Proč ses

9

vlastně rozhodl, že budeš chodit vpravo, když jednou jdeš tam, podruhé onde?“ Zrovna jsme vyšli z lesa a před námi se otevřel výhled do údolí. „Proč?“ zašeptal dědeček s pohledem upřeným někam za obzor. Oči se mu leskly. Zamrkal, otočil se ke mně a dodal: „Tomu porozumíš časem, až budeš větší.“ Sevřel mojí dlaň pevněji a vykročili jsme.

T É M A: Čtyřleté vs. osmileté gymnázium

4x8=vražda? Nepřátelství mezi čtyřletým a osmiletým gymnáziem. Všichni se tomu diví, ale já ne. Tohle totiž vždycky bylo, je a i to tak zůstane. Pamatujeme si například základkovské áčko vs. béčko vs. céčko, pamětníci jako já možná zažili ještě sněhové bitky mezi „pomníkem“ a „okresem“, a tak bychom mohli pokračovat stále hlouběji a hlouběji do lidské historie, až bychom se dostali k tlupám neandertálců, které se také rvaly mezi sebou. A teď se schválně podívej-

PETRA KRATOCHVÍLOVÁ

me na jednotlivé třídy osmiletého a čtyřletého „gymplu“. Co vidíme? Dvě skupiny vzděláníchtivých lidí zajímajících se o kulturu, vědu a umění? Hyhyhy… pověste si do jeskyně zrcadlo, milí „studenti“. A proč tomu tak je? No přece proto, že společný nepřítel lidi sbližuje. Žádné přátelství, láska, nebo jiná podobná blbost, ale mít tak společně koho nesnášet, to je teprve to pravé! Uznávám, že je to taky pěkně podlé a nízké a slizké, jenomže přiznejme si to: toho červa ško-

10

dolibosti, krvelačnosti a touhy po společné nenávisti a pomstě máme v sobě úplně všichni, takže je jasné, jak to všechno nevyhnutelně musí dopadnout. Možná ne dnes, možná ne zítra, ale stane se to. Za jednoho slunečného rána se vojska oktávy, septimy, sexty a kvinty postaví proti čtvrťáku, třeťáku a druháku s prvákem a nastane bitva, o které se ještě dlouho poté budou skládat písně a vyprávět příběhy, i když ti, co to pamatovali, budou již dávno mrtvi. Prapo-

ry zavlají ve studeném větru, hroty kružítek se zablýsknou ve sluneční záři a až oktáva zatroubí do útoku, všichni se s křikem vrhneme do kruté řeže a budeme bojovat za naše spolužáky a za svou čest, až dokud chodbami nepotečou proudy černající krve a budova školy se nezaplní mrtvými. Bude to krutá a nelítostná bitva a málokdo přežije. Bude zmařeno mnoho nevinných lidských životů a pobito bude i mnoho učitelů. Teprve až tato

válka skončí, až posbíráme raněné a pohřbíme padlé, až oschnou všechny prolité slzy a nad školou se znovu rozprostře ticho, pak teprve bude všemu konec a nastane nový věk školy, kdy zavládne mír mezi čtyřletým a osmiletým gymnáziem. Kdybych se z bitvy náhodou nevrátila, mé skrz naskrz tužkami probodané tělo pohřběte se všemi poctami vedle mých padlých spolužáků a nezapomeňte na mě. Ještě k té bitvě, kdo získá dřevěné

11

megakružítko pana Krejči, má z půlky vyhráno a – hej, vy ze čtyřletého! Používat biologické zbraně z jídelny je dost nefér! Musím však upozornit, že studentům ze čtyřletého gymnázia bych nezkřivila ani vlásek, protože jsou vážně docela fajn a já proti nim vůbec nic nemám a vlastně je mám docela ráda a taky že nikdo není neandertálec (až na pár výjimek) ale stejně.............................................. DO ÚTOKU!!!

STUDENTSKÁ ANKETA -CHINANO- & DOMINIK HOŘEJŠÍ

“Problémy s paralelními třídami mají většinou ti, kdo nemají vyřešené ani vztahy sami ve své vlastní třídě” Existuje rivalita mezi jednotlivými třídami? Kdo ji vytváří? Kde se vzala? Jak ovlivňuje mezitřídní vztahy? Na tyto otázky jsme dostali odpověď ve všech třídách vyššího osmiletého gymnázia i na gymnáziu čtyřletém. A nutno říct, že odpovědi se liší ročník od ročníku, třídu od třídy, student od studenta, a přeci mají mnohé společné. Například myšlenku, že rivalitu často mohou vyvolávat svým chováním i učitelé. Zajímá vás, jak? Pojďme se tedy vydat po stopách rivality, nevraživosti, ale i přátelství, které panuje mezi jednotlivými paralelními třídami.

VII. vs. 3.

Začněme vztahy mezi septimou a třeťákem, které jsou na tom obdivuhodně dobře. „Třeťáci jsou fajn. Chtěl jsem napsat „super“, ale to by moc zpychli,“ píše jeden vysoký septimán. Septimáni se vůbec poměrně dobře shodnou: „Pří-

tomnost třeťáků je pro mě velmi jdou názory jako „My z osmiletépříjemná – oceňuji, že do školy ho jsme stejně větší mazáci a jsme chodím s dalšími 30 vrstevníky.“ A prostě lepší,“ nedá se přehlédnout to se netýká pouze stýkání uvnitř silné přátelství mezi těmito dvěma budovy našeho „Růžového ústa- třídami. A jaký je recept na tak vřevu“: „Se septimou máme výborné lé vztahy? Malou nápovědu nám vztahy. Neustále spolu pořádáme dala jistá septimánka: „Problémy s nějaké akce mimo školu, a pokud paralelními třídami mají většinou se vyskytne malý náznak rivality, ti, kdo nemají vyřešené ani vztahy je vždy myšlen v legraci,“ chlubí sami ve své vlastní třídě.“ se student ze třeťáku. Mnozí septimáni také nezaznamenali poněkud V. vs. 1. vyhrocenější vztahy svých starších Ať už jsou vztahy uvnitř kvinty kolegů: „Pokud se zde rivalita ob- či prváku jakékoliv, rozhodně se jevuje, pak jen v rozumné míře a nedá říct, že by spolu měli nějaké není vyloučeno, že je to ku pro- problémy. „Mezi loňskými prváky spěchu (…). Nějaká větší aféra mi mám přátele a ty letošní považuji však uniká.“ Dívka z paralelního za součást své třídy,“ píše jedna třeťáku je o něco pozornější: „Ri- studentka kvinty. „Myslím si, že valita určitě existuje. Cítím však, je jedno, jestli je někdo na osmiže konkrétně mezi 3. ročníkem letém nebo čtyřletém gymplu (…). a septimou žádná rivalita není. A jestli je nějaká rivalita, tak jen Když se ale podívám do okolních v hodinách tělocviku,“ přidává se tříd (sexta vs druhák a čtvrťák vs její spolužák. Vůbec se dá říct že oktáva), až mě překvapuje, jak se zdejší spory těžko přelezou rámec dokáží nenávidět.“ I když se na- sportovního dění – nikdo neza-

12

znamenal žádnou rivalitu kromě svou inteligenci? „Rádi se nad ně osmiletky mám spoustu přátel a té „tělocvikové“: „Žádnou rivalitu povyšujeme, bohužel,“ uznává jistá snažím se být nestranný, ale na mezi námi a kvintou necítím, spíš sextánka, „spor ale vytvářejí jen ti druhou stranu, někdy mi přijde, naopak. Kolikrát se stává, že si nejvíc ambiciózní studenti.“ „Mrzí že žactvo z osmiletého gymnázia mezi sebou pomáháme. Myslím si, mě, že když někteří druháci nemají je nám předhazováno více, než je že vztah máme naprosto přátelský rádi tři mé spolužáky a berou pak zdrávo, a to nás dokáže naštvat,“ a hlavně nápomocný. Pokud to jako špatnou celou naši třídu,“ při- píše student ze čtvrťáku. Tohle někdo dělá nováčkům na našem pojuje se její spolužačka. vadí mnoha čtvrťákům. „Ono negymplu těžké, není z kvinty: „Měla „Největší agrese je kupodivu směřo- stačí, že osmileté gymnázium má jsem jen jednu špatnou zkušenost, vána od holek,“ upozorňuje na dů- roční náskok v učivu, o čtyři roky kdy jedna dívka z kvarty řekla, že ležitý aspekt celého sporu anonym- je více zvyklé k práci, ale ještě ke my jako prvák tu nemáme co dělat, ní sextán. Není jediný, kdo si toho všemu musíme poslouchat „oni že jsme hloupí, kdybychom byli všiml – v sextě se podobné názory tohle, oni támhleto, vy jste to ještě chytří, jsme prý na osmiletém.“ často opakují. Obdobně to cítí i na nebrali,““ zlobí se jeho spolužačka. „S kvintou vycházím, mám tam i opačné straně „barikády“: „Když Někteří matadoři z oktávy pro to kamarády, v učení si pomáháme,“ se potkají děvčata z opačných tříd, mají pochopení: „Od kvinty nám píše jiný prvák. Tady to vypadá na mohou se pohledy roztrhat.“ učitelé vtloukali, že jsme mnohem dobrý základ pro vyražení septi- Ale nejedná se jen o nedorozumě- vyspělejší než prvák a prvákům mánsko-třeťáckou cestou. Přejeme ní? „Rivalitu a soutěžení s dru- vyprávěli o dokonalé kvintě,“ píše vám, ať to tak vydrží. hákem beru jako legraci. Žádný anonymní oktaván. rozumný člověk nemůže myslet „Jediné, co mě zaráží, je neustáVI. vs. 2. vážně, že osmileté ročníky jsou lé „fňukání“ některých čtvrťáků, Pokud něco nefunguje, každý inteligentnější,“ upozorňuje další kteří se cítí být diskriminováni a správný student to hodí na učitele. studentka sexty na častý názor, kte- opomíjeni. Nikdy jsem ale nebyOtevřeme tedy v podobném duchu rý se v sextě objevuje. Sextáni totiž la svědkem nějaké diskriminace,“ i názory sexty a druháku na jejich často upozorňují, že jejich narážky píše naopak jiná studentka oktávy. vzájemné vztahy: „Myslím, že ri- na druháky nejsou míněny váž- Je tedy reakce čtvrťáků přehnaná? valita mezi čtyřletým a osmiletým ně: „Rivalita začala už když se na Těžko říct. Svou vinu podle něgymnáziem je znát. Nejen, že nás gymplu objevili současní druháci. kterých čtvrťáků nesou i samotučitelé s nimi neustále srovnáva- Sextánský humor ale některé dru- ní oktaváni: „Skrz celé čtyři roky jí či dokazují, že jsme oproti nim hačky nechápaly. (…) Stačí jedna strávené na gymnáziu mě provází hloupí (původně „ý“, pozn. red.). blbá poznámka, která ani není mí- určitá arogance ze strany osmiletéAle sami studenti se nad námi po- něná vážně, a hádky můžou začít,“ ho gymnázia. (…) Skoro v každém vyšují. Prostě já osobně se s nimi doplňuje další sextánka. Celý spor slovu je slyšet pohrdavý tón, ale bavit nemusím,“ píše anonymní tak v tomto světle vypadá poněkud to může být způsobeno i určitou druhák. O tom, jak nešťastné je na hloupě. Nešlo by s tím přeci jenom paranoiou.“ Někteří oktaváni to tomto místě udělat pravopisnou něco dělat? tak trochu přiznávají: „Myslím, že chybu ve slově „hloupý“, taktně rivalita má svůj původ spíš u ospomlčíme. „Myslím, že osmileťá- VIII. vs. 4. miletých mazáků, kteří se (…) cítí ci si myslí, že jsou ve všem lepší, Každý, kdo byl v posledních měsí- na výši a na své kolegy pak shlíží chytřejší a že jim tahle škola patří,“ cích pozorný, mohl zaznamenat, že svrchu.“ Zejména mezi některými přidává se jeho spolužák. Kromě jsou vyhrocené vztahy mezi matu- se každopádně vytvořila propast, toho mezi oběma třídami panuje ritními třídami. Dá se dokonce říct, kterou bude těžké překonat. „Čtvrpoměrně vyhrocená sportovní ri- že se dá vystopovat jistá podobnost tý ročník je moje nejoblíbenější valita. „Pravdou je, že nás nejvíce s jejich o dva roky mladšími kolegy. třída. (…) Vždy, když jsem s nimi ovlivnilo spojení TV se současným „Již na základní škole nám bylo v jedné třídě, připadá mi svět kráspředhazováno osmileté gymnázi- nější,“ píše nejmenovaný oktaván a druhákem,“ píše jeden sextán. Je tedy sexta arogantní třídou, kte- um. Jak z hlediska intelektuálního, bylo by těžké uvěřit, že to nemyslí rá si na úkor druháků dokazuje tak z hlediska morálního. (…) Z sarkasticky.

Je ale třeba vyhnout se snadnému zobecňování. „Problém paralelních tříd je podle mě jen problémem jedinců,“ píše jistá oktavánka. Nelze než souhlasit, i mezi mnohými čtvrťáky a oktavány panuje nejen příměří, ale také přátelství. „Můžu říci, že většinu 4. ročníku mám upřímně ráda,“ píše další studentka oktávy. I ve čtvrťáku se vyskytuje mnoho lidí s rozumným, konstruktivním pohledem na věc: „Já osobně se na všechny kolem dívám jako na studenty stejné školy. Buď je člověk milý, nebo ne; chytrý, nebo ne… Ale nic na tom nemění fakt, jak dlouho tady jsme,“ píše jedna čtvrťačka. „Všechno tohle srovnávání a porovnávání, kdo se má lépe, ke komu kdo přistupuje tak či onak, nebo kdo je hloupější či chytřejší, mi přišlo naprosto zbytečné.(…) Zkusme překonat sami sebe a nečiňme druhým, co nechceme, aby oni činili nám. (…) Vždyc-

ky tu budou ti, kteří budou naříkat, mít, ať už s paralelní nebo vlastní jak jim všichni křivdí a jak se mají třídou, rodinou či kýmkoliv jiným. špatně. Ale myslíte si, že tu bude To, že se v některých případech tvrsnad nějaká třída, která si nebude dohlavě rozdělujeme na čtyřleté a stěžovat vůbec na nic?“ dívá se na osmileté, má asi stejnou váhu, jako věc naprosto střízlivě její spolužač- rozdělovat se podle barvy vlasů. ka. I mezi studenty oktávy se na- Všechno dle našeho názoru prajdou vstřícní: „Nemám se čtvrťáky mení z neschopnosti udělat si nadžádný problém. (…) Řadu z nich hled, nebo chcete-li, širší rozhled. mám dokonce velmi ráda,“ píše Měli bychom si uvědomit, že naše jedna z nich. Nezbývá než zakon- spory o maturitní plesy, kvalitu vočit zbožným přáním aby se i tady lejbalového družstva a rozsah věvztahy začaly ubírat správným domostí si vytváříme jen my sami směrem a po zkoušce dospělosti mezi sebou z naprosto malicherse tomu všemu všichni maturanti ných důvodů, které nemají žádný význam, jen nám znepříjemňují společně zasmáli. život. Všichni dokážeme na druCo dodat závěrem? Na vyšším hých hledat věci, které je odlišustupni našeho gymnázia studuje jí od nás samých. Čím častěji to odhadem 240 lidí. Nenajdete dvo- děláme, tím jsou nám vzdálenější. jici, o které byste mohli říct: „Ti Kdybychom se spíše zamýšleli nad jsou stejní!“ Všichni jsme nena- tím, co nás naopak spojuje, byli hraditelným originálem. Záleží jen bychom si možná bližší než kdy na nás, jakou cestou se vydáme a předtím. Všem bychom nám to ze jaké vztahy s ostatními budeme srdce přáli.

13

UČITELSKÁ ANKETA -AKO-

Všimli jste si nějakých rozdílů mezi žáky čtyřletého a osmiletého studia? Myslíte, že mezi nimi existuje nějaká rivalita? Adéla Holubová

14

Jediný „problém“ vidím možná v tom, že pokud žák nastoupí do prvního ročníku osmiletého studia, je možné, že jeho „dětství“ bude v jisté míře omezeno a bude probíhat jinak, než by probíhalo, pokud by žák nadále navštěvoval ZŠ. Týká se to především, možná pouze domnělými, vyššími studijními nároky na žáka (= větší zápřah). Na druhou stranu jsou poté studenti více stmelení a zvyklí na požadované tempo více, než ti, kteří nastoupí na gymnázium po 9. třídě ZŠ. Nehledě na to, že se v prváku úroveň dosažených znalostí žáků značně liší. Zda na těchto rozdílech, pokud vážně existují, mají nějaký podíl učitelé, je asi otázka subjektivní. Spíše by bylo dobré zaměřit se na reálně existující problémy, které v tomto ohledu trápí přímo žáky. A pak tuto situaci začít řešit již konkrétně.

Anna Kohoutová

Nemyslím, že by měly být rivalita, zdravé soupeření, poměřování, porovnávání nějak na škodu. Konkurenční prostředí nutí každého, kdo má všech pět pohromadě, růst, být

lepším. Celé toto téma souvisí daleko více se slušným chováním (vychováním) a morálními kvalitami jedinců, než nějakým hlubším problémem, který je třeba systematicky řešit. Je nebezpečné zobecňovat, ale něčeho jsem si všimla – větší koncentrace líných, přezíravých a povýšeneckých žáků ve vyšších ročnících osmiletého gymnázia a jejich někdy až zvrácené potřebě dávat tyto odpornosti hlasitě najevo. I přesto mám ale ráda všechny stejně – chtělo by se mi napsat, že osmileté mám ráda déle a čtyřleté více, ale neudělám to, protože se to přesně pojmenovat prostě nedá.

hodně nechci napsat, že je osmileté studium neskromné, jen je skromné méně. U osmiletého studia je leckdy patrný automatismus; čtyřletí oproti více improvizují. U čtyřletých je vidět méně otrávených duší. Zato jsou velmi často vidět duše pochybující. O sobě a zbytečně. Osmiletí o sobě moc nepochybují. A to je dobře. Stejně, jako je dobře, že mezi oběma tábory panuje rivalita. Tedy pokud je zdravá, případně se jí jiným slovem říká soutěživost...

Jana Coufalová

Martin Rosocha

Studenti osmiletého studia jsou více zhýčkaní; osm nadýchaných let totiž zhýčká skoro každého. Někoho dokonce až tak, že získává studijní přesah, a poslední dva roky jsou pro něj utrpením. Čtyřleté studium je méně rozkoukané, chybí mu čtyři roky nabývání jistoty v domácím prostředí. Častěji mlčí, z osmých a devátých tříd je tak naučené a těžko se mu učí jinak. Osmileté studium má vyrovnanější rozkmit prospěchu, jak u jednotlivců, tak u kolektivu jako celku. Čtyřleté má leckdy rozkmit velký tak, že přesahuje mou fantazii, která je brzděna hodnocením výborný a nedostatečný. Zároveň je čtyřleté studium pokornější; pravděpodobně to souvisí s druhou šancí, která přišla po deváté třídě. Tím roz-

Rivalita mezi paralelními třídami byla vždy. V době, kdy naše gymnázium mělo 8 tříd, byly v každém ročníku dvě paralelky čtyřletého studia – někdy rozdílné (humanitní a přírodovědné zaměření), někdy jen třída A a třída B, někdy ani to ne. Klíč k rozdělení žáků do dvou tříd si už nepamatuji, ale pamatuji si, jak třídy proti sobě brojily. Proč? Asi proto, že šlo o dvě skupiny. Klidně mohl být daný jedinec v té druhé třídě, kdyby tomu klíč k rozdělení do dvou skupin chtěl, ale teď jsem v této třídě a musím sdílet její názory! Její názory – co to je? Myslím, že někdy je to názor většiny ve třídě, ale bojím se, že někdy také názor té menšiny, kterou je více slyšet, a dokonce třeba jen názor opačný než má druhá třída. Je dost možné, že řevnivost žáků čtyřletého a osmiletého studia podceňuji, protože už řadu let učím jen ve třídách čtyřletého studia. Občas se ke mně

donese, že třeťáci se septimou se nemají rádi, že Majáles, vánoční show apod. organizuje jen jedna z paralelních tříd. Škoda pro nás všechny.

Pavel Krejča

Rivalitu mezi oběma druhy studia zřetelně vnímám, sám ji však nepodporuji a považuji ji za zcela zbytečnou a neproduktivní. Přestože by ze statistik vyplynulo, že průměrný prospěch tříd víceletého studia je lepší u studia čtyřletého, nic to samo o sobě neznamená. Stává se, že se ve třídě čtyřletého studia vyskytne žák, který v některém oboru strčí do kapsy všechny žáky víceleté „konkurence“, stejně jako naopak. Osobně mám v poslední době dokonce ten dojem, že žáci čtyřletého studia působí od svého vstupu na školu dospělejším dojmem než žáci paralelní osmileté třídy a je s nimi rozumnější domluva - méně „frajeří“. Ale vždy a všude jsou výjimky, které potvrzují pravidlo.

žáků (nazývám je „hrdopysky“) na úkor té či oné třídy. Pamatuji žáky, kteří dávali svou výjimečnost a dokonalost na obdiv vrstevníkům z vedlejší třídy opravdu nevybíravým způsobem. Jejich „nadřazené“ názory však nekorespondovaly s názory většiny. Netvrdím, že tomu dnes tak není. Mělo by být v zájmu každého z nás tyto projevy nepřátelského osočování eliminovat a nahradit je kamarádstvím a vzájemným respektováním. Vždy bude záležet na našem osobním jednání a chování a ne na tom, zda-li jsem na gymnáziu o čtyři roky déle nebo že už jsem (konečně) v té oktávě. A na závěr. Ti úspěšní maturanti z oktávy či čtvrťáku budou stejně jednou pro všechny bez rozdílu „absolventy gymnázia“!

Martin Krynický

Zdeněk Kučera

Určitá rivalita mezi paralelními třídami existovala i v minulosti. V době, kdy jsem navštěvoval gymnázium, a to bylo pouze čtyřleté, jsme my „exáci“(zkratka EX=experimentální třída) občas zažívali nějaké ty menší střety se spolužáky z vedlejšího „péčka“ (označení třídy P- přírodovědná třída). Bylo to zejména při hodinách tělocviku či sportovním utkání, kdy šlo o prestiž celé třídy. Vše ale probíhalo v rámci slušnosti a v duchu kamarádství. Maturitní ples jsme měli společný, nikomu to nevadilo a rádi na něj vzpomínáme dodnes. V druhé polovině 90. let se toto soupeření (Kdo je lepší?) přeneslo mezi třídy osmiletého a čtyřletého gymnázia. I dnes neuniknou mé pozornosti jízlivé poznámky a komentáře některých

V osmiletém studiu znám oktávu a sextu. Mé zkušenosti se týkají těchto dvou tříd, nechci je absolutizovat na třídy, které neznám, a samozřejmě ani tvrdit, že se v těchto třídách chovají všichni stejně. Byl jsem také požádán, abych porovnal své zkušenosti z minulého působiště - pokud jde o vztahy, nikdy jsem si nevšiml, že by strakonické třídy měly mezi sebou problémy (i snahy mého kolegy Pavla Sekyrky vyvolat větší soutěživost mezi jeho a mojí třídu zůstaly zcela bez odezvy). Naopak společná minulost držela spoustu tříd pohromadě a vždycky, když jsem připravoval nějakou akci, musel jsem odmítat zájemce z jiných tříd, kteří se chtěli zúčastnit a pomáhat. V Třeboni (menší škole na menším městě) jsem očekával ještě lepší, rodinnější atmosféru. Hned na začátku jsem si všiml, že vztahy mezi tehdy sextou a tehdy druhákem nejsou zrovna ideální. S tím, jak jsem časem

začal poznávat, kdo do které třídy patří, jsem získával pocit, že se na chodbách baví studenti z různých tříd řidčeji, než jsem byl zvyklý. Do smrti si pak budu pamatovat, když na vánočním fotbalovém turnaji nastoupila tehdejší oktáva. Takový nával záště jsem na podobné akci nikdy nezažil. Ve vztazích mezi žáky Třeboň nepříjemně překvapila a pořád nechápu, kde je příčina. V Třeboni je snaha dostat dítě do osmileté třídy daleko silnější a rozdíl mezi osmi a čtyřletými třídami v OSP existuje. Není však zdaleka tak velký jako poměrně rozšířený pocit některých studentů, že osmiletá třída z nich dělá něco lepšího. Nechovají se tak všichni, ale ten pocit v obou třídách existuje a je hlavním důvodem, proč jsem nestál o to, aby do osmileté třídy chodila moje dcera. I já sám radši chodím do čtyřletých tříd. Přijde mi, že atmosféra je daleko vstřícnější, příjemnější, není tam tolik supermanů, které brzdím svou nedostatečnou úrovní a konečné výsledky se zas tak moc neliší. Jako učitel na gymnáziu jsem zažil docela dost. Učil jsem kluka, který byl druhý v celosvětovém finále olympiády v programování, premiant mé druhé třídy byl v republice druhý v NSZ. Nikdy jsem od nich ale nezaslechl nějaké pohrdání průměrnějším okolím. Jen na Buďánce, kde jsem začínal a kde jsme brali pouze zájemce, kteří měli z IQ testu více než 130 bodů, se občas objevil u některých žáků pocit, že jsou něco lepšího než ostatní. Následující hlášky jsem však slyšel jen v oktávě a sextě třeboňského gymnázia: „Pane profesore, vy jste si asi nevšiml, že nejste ve čtyřletém studiu.“ „Jé, voni berou teprve funkce? To MY už jsme dělali dávno.“ „Když vidím tu pakáž z učňáku, …“ „ Na základce? Mezi těma blbečkama?“ Těším se, až všichni citovaní velikáni plně rozvinou svůj dosud jen tušený potenciál. Lidstvo bezesporu stojí na prahu velké epochy, do které nás povedou giganti z třeboňského osmiletého gymnázia.

15

POČÍTAČE, MOBILY, INTERNET...

NOVÁ RUBRIKA PAVEL MRÁČEK

Stahují se nad internetem Mráčky? Vítám vás ve svojí nové rubrice, ve které budu počínaje tímto číslem GYMu psát novinky ze světa internetu, počítačů a mobilů tak, aby jim rozuměli i osoby v této oblasti méně zběhlé. Příjemné čtení!

… vs. Anonymous

ACTA, SOPA, PIPA...

Zdroj: anonymous

Zdroj: autorská práva nenalezena

16

O těchto třech zkratkách jste už určitě alespoň někdy slyšeli, zvlášť pak o té první. Všechno jsou to zkrátka dohody, které mají zamezit pirátství a šíření nelegálních dat, nicméně musím konstatovat, že na to jdou poněkud tvrdě. ACTA, v době psaní článku v ČR zatím neschválená, by na nás měla asi největší dopad. Znamenala by totiž, že by například při kontrole na letišti měli právo zkontrolovat jakýkoli přístroj (notebook, mobil, MP3 přehrávač), proti čemuž se lidé bouří už jen kvůli ztrátě soukromí. Ale hlavně, pokud by v něm našli jakýkoli nelegální obsah, byl by z toho celkem velký problém. A upřímně - máte vy ve svém MP3 přehrávači nebo mobilu jen legálně zakoupené písničky? Myslím, že odpověď je zvlášť v našich končinách, kde se iTunes a podobné „prodejny hudby“ zatím moc neprosazují, jasná. SOPA a PIPA je zase strašákem hlavně pro USA, protože tam mohou zablokovat jakýkoli web, který třeba jen titěrně porušuje zákon. To se nedávno stalo s MegaUploadem.

I o skupině Anonymous jste už určitě slyšeli. Je to skupina hackerů, která na tyto tři dohody odpovídá útoky na různé weby. Ne vždy však jen hackováním v pravém slova smyslu, ale často pouze útoky DDoS, tedy že na server vyšlou velké množství požadavků. Server to nevydrží, a tak prostě “spadne”. V poslední době tuto skupinu hodně pobouřilo právě zrušení MegaUploadu, a tak o sobě dávala vědět například útokem na web FBI, u nás útokem na web vlády (stejně jako na Slovensku), dále třeba na sdružení OSA a politickou stranu ODS, odkud si údajně rovnou vytáhli i seznam členů. Útočení ale nestačilo, a tak se protesty z virtuálního světa rozšířily i do reality – anonymové se vydali do center měst a neúnavně skandovali: „Stop ACTA! stop ACTA!“ To asi naše politiky trochu donutilo přemýšlet nad tím, jestli má ACTA opravdu smysl - naštěstí ji zatím ještě nepodepsali.

CES 2012

A teď konečně něco příjemnějšího a méně politického než protipirátské dohody. Ano, nedávno v Las Vegas proběhl největší veletrh spotřební elektroniky, na kterém byla, jako vždy, spousta zajímavostí. Protože tam toho ale bylo opravdu velmi

hodně a o všem napsat nejde, napíšu nyní alespoň ty nejdůležitější informace. Mezi ně patří rozhodně ultrabooky, tedy lehké notebooky s velkou výdrží baterie; představily je tam například firmy Lenovo, Samsung, Dell a Acer. Dále určitě televize. Společnosti LG a Sony představily obrovské 55 palcové OLED obrazovky, Toshiba zase představila podobně velkou televizi schopnou zobrazovat 3D obraz ve Full HD rozlišení bez 3D brýlí. I u chytrých televizí se toho stalo celkem hodně. Většina jejich výrobců se totiž rozloučila se svými speciálními systémy a svěřila to raději Googlu, resp. systému Google TV, díky čemuž lze teď do televizí stahovat a instalovat aplikace z Android marketu a vyhledávat pomocí rozpoznávání hlasu. Některé z televizí LG také díky tomu půjdou ovládat Kinectem, televize z dílny Samsungu zase budou umět rozpoznávat tváře. A nemůžu se nezmínit ani o prezentaci Microsoftu, který sice nic nového neukázal, ale jeho prezentace byla velmi zábavná; jak by také ne, když byla poslední (Microsoftu se termín CESu nehodí, a tak jeho produkty bude představovat na jiných veletrzích). Nejdříve byl ukázán asi dvouminutový klip připomínající patnáctiletou historii keynote na tomto veletrhu. Potom se Ballmer rozpovídal o Windows 8 a všechno zakončil skandováním: „Metro, Metro, Metro! Windows, Windows, Windows!“. To sice nebylo tak legendární jako „developers, developers, developers!“, ale muselo se přeci nějak zajistit, aby lidé věděl , co bude pro firmu v budoucnosti vlajkovými loďmi, ne?

cesweb.org

JAZYKOVÝ KOUTEK -IWISH-

Rodilí mluvčí privilegiem?

Beg your pardon, do you sprechen Checa? Máme si jako studenti na naší škole vůbec na co stěžovat? Chci říct - máme k dispozici více než kvalitní technické vybavení, učitelský sbor, exkurze, zájmové kroužky a občas i přednášky. Buďme však upřímní – když víme, co je na ostatních školách lepší, studentská lehce pyšná hrabivost a touha po všem možném nám zkrátka zastírá pohled na to, co máme, a chceme ještě víc. Rodilí mluvčí na pozici vyučujících by byli pro studenty zajisté záležitostí velmi užitečnou a zajímavou, ale z informací mi poskytnutých od angličtinářů a paní ředitelky jsem vyrozuměla, že pro vedení školy záležitostí naopak velmi složitou na organizaci.

Opravdu moc moc moc komplikované

Říkám rovnou, že vše je více než „velmi složité “. Kdybychom vycházeli z minulosti – zkušenosti byly ryze negativní. Některé příčiny však naneštěstí přetrvávají a obecně platí i dodnes. Nejen, že byl problém s administrativou (získá-

výdaji (nezapomeňte přičíst cenu letenek domů) - mohlo být i přelomovým kritériem pro výběr školy. Navíc by se pro člověka na takové pozici nedal najít na naší škole ani trvalý úvazek, což by směřovalo k nutné spolupráci několika škol (které se však nikdo nebrání!) a ubírání hodin stálým angličtinářům. Pro trvalý úvazek by existovala možnost externího sponzorství, ale v takovém případě by zpravidla musel být při hodinách přítomen vždy jako dozor nad studenty některý ze zaměstnanců školy. A hodiny by to navíc nemohly být klasické, ale pouze konverzační. Zkrátka moc a moc komplikované. Najít kvalitního, přizpůsobivého a spolehlivého kandidáta pro přijetí, který by chtěl žít a učit radši v Třeboni než v Praze, je zkrátka mnohem těžší než opravdu těžké.

váním pracovních povolení s dlouhou čekací lhůtou), ale hlavně se samotnou výukou – rodilí mluvčí, ucházející se o tuto práci, většinou nemají pedagogické vzdělání (v horším případě ani to vysokoškolské!), tudíž nemají ani kompletní znalosti ohledně teorie a pravidel gramatiky. Neumí skoro nic vy- Co na to říkají angsvětlit, neumí odpovědět na otázky jinak než: „Prostě to tak je,” a spo- ličtináři? Vesměs mají poměrně negativní léhají na to, že všechno okecají. Na úvod - nejčastější studentský zkušenost, proto mají i celkem zaargument týkající se samozřejmos- mítavý pohled na věc. Přestože by ti rodilých mluvčích na školách v většina o rodilého mluvčího určitě Praze, Olomouci nebo Českých stála, téměř nikdo by je nepostavil Budějovicích lze opravdu snadno do pozice samostatného kantora. vyvrátit faktem, že jsou to zkrát- Každopádně přestože máme vynika velká města, ve kterých je pro kající angličtináře, ani oni sami nemluvčího mnohem snazší se při- usínají na vavřínech a den co den způsobit a zabydlet (nutnost dojíž- se učí a usilují o to, se přinejmendění a alternativ tomu podobných ším přiblížit úrovni rodilého mluvnepřipadá většinou vůbec v úva- čího. hu – nevyplatí se). S tím souvisí i Kateřina Janů: „Když se jich na něco zeptáte, odvýše honorářů – plat by měli úplně stejný jako zbytek učitelů na škole poví vám, že nad tím nikdy nepřezřizované krajem, a to by pro nové mýšleli a že to tak prostě je. K tomu rodilé mluvčí - neznalé prostředí, s dodají, že kdybyste byli na určité různými nároky na peníze, navyk- úrovni jazyka, věděli byste i proč lostmi, s touhami po častých ná- to tak je a vůbec byste se neptali.“ (dokončení na následující straně) vštěvách domova a různě velkými

17

18 Možnosti

Vzpomínáte si na Američany z Illinois nebo Sylvestera z Tanzánie? Jakákoli iniciativa ze strany studentů je vřele vítána, takže kdyby vám přijela jakákoli návštěva, podělte se! Naneštěstí se v tomhle ohledu nedá spolehnout na nic jiného než na náhodu a příležitost. Již fungujícího způsobu zapojení anglické mluvy se (v případě, že

jste mladší) dočkáte v septimě/3. Téma rozhodně stále perspektivní ročníku během pětidenního kurzu a stále otevřené k diskuzi, ale podvýuky v angličtině. Z řad angličti- něty k vyhledávání takových lidí nářů se ozvaly určité nekonkrétní a chtění něčeho takového poznat výkřiky ohledně sledování doku- jsou hlavně na nás na studentech. mentů BBC a seriálů a filmů, ale Projeví-li opodstatněný a podložetakhle výměnné pobyty! To by ný zájem i jazykáři, škola se bude bylo! Navíc kdyby se jednalo o vždy zaručeně pokoušet vyjít vstříc. školní zájezd, studenti s jinou než Ale nebojte, angličtiny bude ještě českou národností by vůbec nemu- dost! seli řešit víza.

KAM TO DOTÁHLI

... s Augustinem Kotilem

-AKO-

Aranžováno pro život Kdybychom žili v dobách Jana Ne- nám hlásí stejně jako já k němu rudy a on byl rodilým Třeboňákem, – je to dříč, neskutečně šikovný určitě by napsal nějakou krásnou řemeslník, inteligentní člověk s povídku o místním květináři a vše- velkým rozhledem, veselou myslí umělovi Augustinu Kotilovi. Gus- a mnoha přáteli. Ne příliš často nata patří k typickým třeboňským bízím druhým tykání, ale vím, že figurkám – nejčastěji ho můžete až Gustíka někde u skleničky dobpotkat v jeho krásném květinářství rého vína potkám, udělám to. v Březanově ulici, kam za ním ráda chodím. Nikdy se nezapomene Dá se říct, že tě naše gymnázeptat, co je u nás ve škole nového zium nějak poznamenalo? a já dobře vím, že je jeho zájem o Myslím, že můžu říci, že ze mě naši školu fakt upřímný. Rád se k udělalo lepšího člověka. Byly jsme

třída takových „vyvrhelů“, alespoň takhle jsme byli tehdy vnímáni. Byli jsme obrovská parta, která držela za každých okolností při sobě a vlastně do jisté míry drží dodnes. Sbírali jsme postupně propadlíky z vyšších ročníků, tak jich s námi nakonec maturovalo pět. Nemůžu zapomenout na naše „záškoláctví“ v kavárně In flagranti v knihovně s usměvavou paní Rodovou, která nám dělala druhou mámu. V letech, kdy jsem studoval, se celkem rychle obměňoval učitelský sbor a na některé předměty jsme měli za čtyři roky i šest vyučujících. Paní Otepková mě poznamenávala jen chvilku, než nastoupila na mateřskou, a paní Tichá, mám pocit, se z ní vracela, tak to nebylo o moc déle. Díky nim jsem vzal chemii na milost a velebil jsem je celé mé vysokoškolské studium, kde se se mnou chemie táhla celých těch pět let. Obdivoval jsem paní Lhotskou, že nám během jednoho roku stihla nacpat do hlavy celou angličtinu tak, jak se to nikomu nepodařilo předešlé tři roky. Můj miláček paní Matušková, se kterou se špičkujeme i dnes při jejích nákupech o tom, zda mě skutečně naučila počítat. A za rok českého jazyka s

paní Kohoutovou jsem se přestal stydět psát. Anebo sluníčko Blanka Černá, se kterou vzpomínáme na mou maturitu. Mohl bych takhle dál projít celý učitelský sbor. Vlastně jsem je měl rád všechny a mám dodnes. Každý z nich mi něco dal a vybavil mě do dalšího života něčím, co jsem do té doby neznal. Miloval jsem doslova rodinnou atmosféru celé školy. Nezapomenu na školní výlet na konci druhého ročníku s paní Kubínovou a Vlkovou na tábořiště ve Františkově na dva dny na kolech. Obdivuji je, že se s tou naší nezvladatelnou partou tenkrát vůbec vydali. Ne- Nedělejte z toho drama smím zapomenout na tehdy pilotní program peer programu. Škola takovém už dnes není vidu můj anděl, kterého musím alespoň ve spolupráci s protidrogovou ani slechu - myslíš, že je to jednou za rok navštívit buď na chalupě v Krumvaldu, a nebo ve škocentrálou tenkrát na nás zkoušela, škoda? jak budou vrstevníci působit na To byla má srdeční záležitost a le v Jindřichově Hradci. Nesmím své okolí proti braní návykových největší láska. To mi ani nevadilo, zapomenout na Radka Marušáka, látek a působit primární prevencí když jsme chodili ze školy kolem druhého z tehdy nerozlučné „dra(využití volného času). Vzniklo tak 18 hodiny. Je to obrovská škoda, matické“ dvojice (pozn. red. – R.M. centrum Citadela, o které se starali že nic takového už vlastně neexis- učil na našem gymnáziu i češtinu sami studenti a pořádali různé kul- tuje. Dramatická výchova fungo- a dějepis, dnes učí na VŠ v Praze). turní akce, přednášky a výtvarné vala jako takové velká psychoteradílny. Byl jsem jedním z nich, tak si pie, kdy jste uvolnili mysl i tělo a Kdy jsi maturoval, co rozpamatuji, že jsem také hodně času zbavili se tak veškerého stresu při hodlo o volbě vysoké školy? místo výuky trávil na různých ško- uvolňujících cvičeních na začátku Maturoval jsem v roce 1999 a o leních. Na projekt potom nesehna- výuky. Rozvíjela kreativitu, samo- tom, že chci být zahradníkem, li dostatek financí, a tak postupně statnost a naučila mě pracovat s jsem byl přesvědčený už od školky. tělem i myslí. Asi mi dnes málo- Takže bylo celkem jasno, kam dál přešel pod Charitu. kdo uvěří, že jsem vlastně introvert. půjdu. Jaký jsi byl student, co tě Ale díky dramatické výchově mě hodně lidí vnímá jako extroverta. Jak vypadala tvá vysokoškolnejvíc bavilo? Já jsem vděčný student, docela rád Měl jsem pak i další studium jed- ská léta? se dozvídám něco nového. Takže nodušší. Naučil jsem se vystupovat Vysokoškolská léta byla velice mě bavilo všechno. Vím jen, že před lidmi, řeč těla a hlavně to, jak bouřlivá, ostatně to asi zažil kažjsem nesnášel ZSV- ten oddíl fi- si posadit hlas, aby mě bylo slyšet dý vysokoškolák. První dva roky v lozofie, a ani dodnes jsem ještě k a netrpěly hlasivky. Naučila mě, Brně bylo stále co objevovat – chotomuto oboru nenašel cestu. Tak jak působit jistě i když vlastně vů- dil jsem hodně po výstavách a růzjsem si v klidu proplouval studi- bec nevím, o čem že je vlastně řeč. ných experimentálních divadlech em někdy s většími, jindy menšími Díky uvolňujícím cvičením jsem a performencích. Prostě kluk z problémy, a byl tak celkem spoko- přežil veškerá zkoušková období malého města v docela jiném světě. na vysoké. A při hře se musíte nau- Rozšířily se mi tam obzory. Brno jený. čit vnímat i druhého člověka a nau- je hodně plodné na kulturu, která Zažil jsi na gymnáziu zlatou čit se číst z jeho gest a posunků, co není mainstreamová. Občas bylo éru dramatické výchovy se se mu asi honí hlavou a podle toho nutné si jít přivydělat nočním doZuzkou Jirsovou - po ničem reagovat. Zuzka je dodnes takový plňováním zboží do supermarketů.

19

20

Studená sprcha přišla, když jsme od třetího ročníku pokračovali se studiem v Lednici. Je to asi jako když byste si představili vysokou školu v Branné a nebo Břilicích. Kino hrálo každou středu nejméně rok starý film a jinak nic. Z Břeclavi se nechtělo nikomu večer zpět do Lednice, tak jsme si museli dělat kulturní vyžití sami. Hráli jsme divadlo a pořádali každý týden nějaký tematický večírek. Od pondělí proto probíhaly na kolejích obrovské přípravy. Vyráběla se výzdoba a připravovaly roztodivné kostýmy. Ve čtvrtém ročníku jsem měl na starosti studentský klub a reprezentační ples celé fakulty. Tak to si snad každý představí, jak to asi vypadalo. V pátém ročníku už to byly skoro jen samé povinnosti. Na konci prvního semestru jsem už měl obchod tady v Třeboni a musel dopsat diplomovou práci. Nemyslete si, že to byl jeden nekonečný mejdan. Musel jsem i studovat a nebylo to zrovna jednoduché. V prvním ročníku nás bylo 140 a končilo 26. Ale vzpomíná se líp možná na úplně něco jiného, než je samotné studium… V Třeboni sis otevřel v Březanově ulici květinářství - s jakými ideály jsi do toho tenkrát šel, pořád tě to baví? Chtěl jsem dělat radost ostatním, dělat něco, co mě baví. Něco kreativního, kde bych byl ve styku s lidmi. Miluju květiny a chtěl jsem jejich krásu ukázat i ostatním lidem. Baví mě to, hlavně když mají zákazníci radost. V čem je tvoje květinářství výjimečné, jak vnímáš konkurenci? A dovedeš si představit, že budeš tuhle práci dělat celý život? Je výjimečné tím, že jsem tam já. Jinak je stejné jako každé jiné. Ob-

Ve chvíli, kdy jsem dal škole mat... chod je založený na osobnosti a a v odborné literatuře. Jsem ve osobním přístupu k zákazníkům a styku s kolegy z celé republiky, s jako přidanou hodnotu dávám do kterými spolupracuji na různých kytic něco ze své kreativity. Kon- akcích, a to mě vždy velice nabije kurence je, byla a bude. Ani ji ne- novými nápady a energií. Chtěl vnímám, každý má svůj okruh zá- bych pracovat s květinami určitě kazníků, kteří si vyberou to, co jim celý život, ale asi se pustím zároveň samotným vyhovuje. Velice rád i do něčeho dalšího. posílám zákazníky ke své konkurenci, když vím, že zákazník bude Máš spoustu jiných koníčků více spokojen jinde než u mne. Ten - co pro tebe znamená napřío tom i poví ostatním. Nesnažím klad loutkové divadlo? Jak se se ho nutit do něčeho, s čím nebu- daří třeboňským loutkářům? de spokojen. Snažím se doplňovat Co by musel náš student informace na různých seminářích udělat pro to, aby se stal tře-

• samozřejmostí je i kruhový svě- si našili další historické kousky a boňským loutkářem? účastí na různých akcích důstojně Je to má láska od dětství. Miloval telný horizont jsem ty oživlé panáčky a chtěl jim • pro hraní bude použita kovová uctili odkaz Rožmberků. Od jara vdechovat život. Když mi bylo de- konstrukce, kdy je délka nití loutek do listopadu jsem potom prováděl po městě v kostýmu a občas vět, přečetl jsem si v novinách in- 220 cm zerát, že hledají další členy, přišel Po odsunutí konstrukce pro vodiče zaběhl zahrát historický program tam a dnes po 22 letech je ze mne loutek do zadního prostoru jeviště do Krčmy u Kellyho. Tam se právě principál. Loutkáři už jsou unave- vznikne hrací prostor stejný jako hodí improvizační schopnost, naní z věčného stěhovaní, ale těší se v klasickém činoherním divadle. učená v hodinách dramatické výna nové působiště. A na nové hry Ten umožní inscenování i nových chovy. Máte daný začátek a konec a cesty tohoto ne moc rozšířeného her s jinými inscenačními a scé- a to mezi vzniká spontánně podle umění. Od nového školního roku nografickými postupy. V divadle reakcí návštěvníků. Vše vyvrchobych chtěl udělat takový loutkář- bude možné hrát i tzv. „černé diva- lilo uspořádáním rekonstrukce ský studentský soubor, kde bych dlo“ nebo „luminiscenční divadlo“. pohřbu Petra Voka po 400 letech. chtěl připravovat nové herce a he- Diváci se tedy mohou těšit na zcela Historii letos budeme trochu uporečky. Určitě si na to pozvu i Zuz- nové hry již v tomto roce, kdy bude zaďovat v souvislosti se stěhováku a Radka, aby si s námi udělali využita technika černého divadla a ním do nových prostor. I když jsem takové malé soustředění. Studenty živého herce s loutkou. A jako bo- zjistil, že je vypsaný nový grantový přijdu oslovit do školy v září, do té nus je zde možnost hraní komor- program Život v památkách a včedoby se mi může přihlásit v obcho- nějších činoherních představení ra mě ve sprše napadl scénář na dě každý, kdo bude chtít pomoci už a nebo menších koncertů, která nové nádherné prohlídky, tak když se stěhováním divadla do nových nejsou vhodná do velkého divadla. budu mít dostatek sil, našiju kostýmy a možná v létě uvidíte historicprostor. Máš rád historii - historické ké postavy běhající po městě. Jak se těšíte na „svoje“ nové kostýmy se staly určitě daldivadlo (pozn. red. – pro ším tvým koníčkem - jak ses K tvé práci květináře patří i loutkáře se rekonstruuje k tomu dostal, co všechno s aranžování - baví tě to? Co děláš v tomto oboru nejraděvýstavní sál Pod Věží na tře- tím souvisí? boňském náměstí)? Jak bude Vzniklo to docela náhodou právě ji - koncerty, svatby, interiéry. díky tomu, že jsme neměli v lout- Mám rád, když se to tak střídá, tak vůbec vypadat? Už se nemůžu dočkat, až to bude kovém divadle stálou scénu a hle- se nedá říci, co mám nejraději. Z postavené. Dnes jsem zrovna dopi- dali jinou náplň, aby se soubor ne- poslední doby mě nadchlo aransoval článek do Třeboňského světa, rozpadl, než postaví nové divadlo. žování na barokním zámku Jezeří. tak si z něj vypůjčím odstavec : Náhodou jsme začali spolupraco- Ten byl určen k demolici, léta chátSkladovací prostory v novém diva- vat na třeboňských mysteriích a já ral a začal být opravován až po roce dle podle projektů budou snad do- musel tehdy zaskočit za nemocné- 1989. Doslova visí nad mosteckou statečné. Po několika letech bude ho průvodce. Ráno jsme zjistili, že uhelnou pánví, kam se možná jedmožné uskladnit všechny kulisy, na mou vysokou hubenou postavu noho dne sesune. Vypadá to tam rekvizity a loutky pod jednou stře- není žádný kostým. Nezbylo mi nic jak z nějaké apokalypsy. Na podchou a nebude potřeba vše svážet jiného, než zasednout k takovému zim jsme aranžovali v interiérech. z různých míst po celém městě. V tomu šlapacímu šicímu stroji. Do- Chtěli jsme upozornit na to, že nové dílně bude možné opravovat stal jsem rychlé instrukce, jak se stojí za záchranu a ukázat kontrast a vyrábět různé součásti předsta- šije, a večer už jsem prováděl v no- mezi květinami a uhelnou pánví. vení a uskladnit materiál potřebný vém kostýmu mnicha. Začalo mě A teď se těším na svatební veletrh pro výrobu. Prostor jeviště je kon- to bavit. Je to kreativní stejně jako na Hlubokou v půlce března, To cipován velkoryse a umožní nové práce s květinami a má to výhodu, je zase úplně jiná práce – módní inscenační postupy. Bude možné že kostýmy zůstávají - na rozdíl od přehlídka. Prostě potřebuji pořád inscenovat již existující hry stejně květin. Vystupujeme v Domaníně změnu, aby se mi nic z toho, co děna Černé paní, akci pro děti. Na lám, někdy nepřejedlo… jako na původní scéně: • nebude chybět propadlo pro hra- tu jsem došil další kostýmy a příští rok, který byl rožmberský, jsme ní spodovými loutkami

21

HRY

Detektivové, hašišíni a Jediové

Star Wars The Old Republic

Drazí přátelé, srdečně vás vítám s zkrátka nic. Zlatá železná pana… dalšími videoherními novinkami. Síla s vámi, závisláci> Popravdě řečeno, ono se toho ve viBudete ji potřebovat. Pokud pro deoherním světě moc neděje. Není vás byla z hlediska závislosti nejnese čemu divit, většina her vyšla už bezpečnější hra onlinovka World před vánoci. Budeme tedy muset of Warcraft (WoW), máte se na co trochu vzpomínat L.A. Noire, ktetěšit. WoW totiž dostává mocného rá dorazila na PC, na Assassin´s konkurenta v podobě Star Wars: Creed: Revelations, nebo vánoční The Old Republic. Na tuto hru nadílku v podobě Star Wars: The jsme čekali mnohoh dlouhých let, Old Republic. V současnosti už to a nutno říct, že čekání stálo za to. zdaleka není takové. Vyšlo pokraOsobně jsem si nedokázal předstačování hodně přehlížené hry The vit, jak v perzstentním světě MMO Darkness, pěkné RPG s názvem může fungovat jakýkoli příběh. Kingdoms of Amalur: Reckoning. Světe div se, těm ušákům z BioWaA taky ještě „FlatOut“ 3. re se to zase povedlo. Takhle příběhově zaměřenou onlinovku jste je Do třetice všeho dobré- ště nehráli. A pokud jste fanoušky ho> Tak praví známé české pří- SW univerza, tak jste ani nehráli sloví. Jak ukazují vývojáři z Team 6, žádnou zábavnější. Zkrátka té záne vždy to platí. Právě nizozemský vislosti stejně neuniknete… Team 6 totiž dostal za úkol převzít značku FlatOut po finských Bugbe- PS3 & Xbox, import exar a nic horšího se této jinak velmi dobré značce stát nemohlo. Pokud port> Ano, psal jsem o tom už si tuto hru spustíte, pravděpodob- mnohokrát a udělám to zase. Jak ně budete litovat, že jste se raději je možné, že téměř všechny lepnenatáhli na skřipec, protože v ší hry vycházejí napřed na PS3 téhle hře nefunguje absolutně nic. a Xbox360 a na PC se dostaví po Hratelnost, jízdní model, grafika, půlroce koncerze? Hloupá otázka,

22

-CHINANO-

odpověď zní: Peníze, peníze, peníze. V loňském roce takový osud potkal dvě špičkové hry a my si o nich nyní řekneme něco málo víc. L. A. Noire, nebývalý mix GTA a detektivní adventury, je první z nich. Žádná jiná adven tura vám nedá možnost tak pečlivě a detailně vyšteřovat vraždy, vyslýchat podezřelé, ohledávat místa činu a už vůbec nezažijete akční přestřelku, pěstní souboj a následnou honičku v autech. Když k tomu přičtu přibalení všech DLC (Downloadable content) balíčků zdarma a tím pádem herní dobu kolem 30 hodin, je jasné, že tahle hra si vaše sympatie zaslouží nehledě na mizernou optimalizaci (pokud nemáte doma opravdové dělo – teď mám na mysli výkonný počítač – na plné detaily tuhle hru asi nerozjedete. Druhou zmiňovanou konverzí z konzolí je Assassin´s Creed Revelations (ACR). Tahle série se postupoem času stala sázkou na jistotu. Otevřený svět, skvělé souboje, výborný příběh a hloupá umělá inteligence nepřátel. A nyní i trochu stárnoucí grafika. Jestli vás ale AC Brotherhood či AC 2 bavily, není jediný důvod, přoč s koupí váhat.

Temno, 2. díl>Omlouvám

se literárním příznivcům, kteří nyní očekávají Jiráskovo jméno, ale to není úplně to, co jsem měl na mysli.. Ti z vás, kteří hráli první díl The Darkness, budou na poprvé pravděpodobně rádi, že „dvojka“ je na světě. Ale nenechte se mýlit. Vývojáři se rozhodli vzhledem ke komerčnímu neúspěchu prvního dílu hru poněkud změnit – z nelineární, atmosférické a příběhové hry se stala dobrá, ale poněkud

tuctová akční řežba. Hra tudíž spolu s původní atmosférou víceméně postrádá své původní kouzlo a je jasné, že vývojáři tentokráte cílili na širší publikum. The Darness II přesto i nadále zůstává dobrou hrou, i když ne tak originální, jako jeho předchůdce.A na závěr jedno RPG – Kings of Almur: Rockoning (KoAR), které mi udělalo velkou radost. Po prvních minutách hraní

CO SE DĚJE VE VESMÍRU

Oko bere...

-AC-

máte sice pocit, že se jedná o další typickou mlátičku s pěknou grafikou. Po pár hodinách strávených vě světě KoAR je vám ale naprosto jasné, že se jedná o čistokrevné, propracované RPG se zábavnými souboji. KoAR ani omylem neurazí žádného fanouška RPG a možná tu roste konkurence pro série Elder Scrlls nebo Zaklínač, kdo ví.

Time to say goodbye>

Nakonec to tedy nebylo tak zlé, vzpomínání bylo příjemné a je čas podívat se do budoucnosti: Ridge Racer, Risen 2, Prototype 2 – máme se na co těšit. Já se těším nashledanou někdy po velikonocích.

23

Protože jsme se s Ájem znali už hodila: „Tak co si o tom myslíš?“, jednoocí byli ozářeni, zmutovali nějaký ten pátek, došla jsem k zá- protože přejít hned k věci otázkou: a narostlo jim druhé oko. To pro věru, že je nanejvýš načase, aby mě „Co to mělo proboha znamenat?“ ně byl samozřejmě hrozný trapas, seznámil se svou rodinou a svými mi připadalo nevhodné. Áj však a tak bylo zakázáno vůbec o tom přáteli (hlavně proto, abych si tak zcela nadšeně vyhrknul: „Líbila mluvit. Ale můj otec si pochopitelmohla udělat širší obrázek o bo- ses mu, to je přeci jasné, už dlouho ně nedal nic takového líbit. Vždy řeňské společnosti). nebyl takhle hovorný.“Samozřejmě psal jen čistou pravdu. A tak začali Áj mým nápadem ale příliš nadšen jsem to považovala za ironii, z poz- jeho články cenzurovat, až z nich nebyl. Nechápala jsem proč, až mi dějšího rozhovoru však vyplynulo, nakonec zůstávaly jen spojky a cipo dlouhém přemlouvání prozra- že to bylo myšleno zcela vážně. Áj toslovce. Ale on se zapřísahal, že dil, že nemá téměř žádné přátele mi totiž řekl, že jeho otec nemluví nikdy lhát nebude. Vzdal se rubria matka mu zemřela těsně po jeho skoro vůbec. Ani mé dokonalé vy- ky „Co se děje na bojišti?“, kterou narození. Na celém světě měl Áj chování mi nezabránilo nevychrlit až do té doby psával a raději se (tedy samozřejmě kromě mě) jen trochu indiskrétní otázku: „A proč, začal věnovat předpovídání počasí. svého otce. Chtěla jsem tedy po- sakra?“ A Áj trochu posmutněle Když ale jednou napsal, že přijde hurikán, zase mu článek proškrtali. znat alespoň jeho, a tak mě Áj po- začal vypravovat... zval k nim na večeři.Velmi jsem se „Můj otec se celý život živil jako no- Po tomhle dal otec v novinách výtěšila, až budu mít možnost zjistit, vinář. Byl dokonce velmi uznávaný, pověď, stal se zahradníkem a říká jak funguje běžná bořeňská rodina dokud nevypukla ta hrozná válka... jen věci, které mu nikdo nemůže a o kolik tato návštěva posune můj Jednoocí se začali povyšovat nad zakázat..,“ dokončil smutně Áj. výzkum. dvouoké. Došlo to až tak daleko, A mně nezbývalo, než ho politovat. Setkání s Ájovým otcem však vů- že je začali smažit v mikrovlnkách, bec neproběhlo tak, jak jsem si protože prý dvouopředstavovala. I když Ájův otec kost škodí celé společvypadal velmi sympaticky (měl tři nosti. Už to vypadalo, oči a tenkrát velmi módní modrou že je nikdo nemůže barvu), příliš zábavným společní- zastavit a oni nakokem nebyl - za celou večeři pronesl nec dvouoké všechny jen „Dobrý den“ a „Nashledanou“, usmaží (včetně mě), přestože jsem se ho mnohokrát když se stala zvláštní snažila vtáhnout do debaty. věc. Přílišným pouKdyž jsem odcházela a Áj mě šel žíváním mikrovlnek doprovodit, nervózně jsem nad- došlo k tomu, že il.: Petra Kratochvílová

ROZHOVOR S TALENTEM MARTINA MARKOVÁ & TEREZA STEHLÍKOVÁ

Karel Pecha: „Jsme bratři, jak se patří…“

Není Pecha jako Pecha K našemu prvnímu rozhovoru s talentem jsme si vybraly milého, sympatického a nadaného primána Káju Pechu. Ať jsme se Káji zeptali na cokoliv, téměř pokaždé v odpovědi zaznělo něco o jeho bratru Martinovi. V rozhovoru se můžete dočíst o jejich hezkém vztahu, který by jim mnozí sourozenci mohli závidět, jaké má Kája koníčky nebo co třeba dělá ve volném čase. Jak se ti líbí na gymplu, co učitelé, spolužáci a starší studenti? Na gymnáziu se mi moc líbí, jsou tu zajímavější předměty, lepší vybavení a výlety než na základní škole. Učitelé jsou také fajn. Moji spolužáci jsou super a podle mě jsme hodně dobrý kolektiv. Starší studenti se ke mně chovají velmi hezky. Nevím, čím to je, ale asi to bude zásluha mého bratra.

24

Proč ses rozhodl jít na gymnázium? Jak se podle tebe liší od základní školy? Rozdíl mezi základní školou a gymnáziem je hodně velký. Musím se víc učit a podávat lepší výkony. Zato tu je víc výletů a různých akcí. Rozhodl jsem se jít na gymnázium i proto, že jsem měl na vysvědčení samé jedničky a ostatní mě považovali za „šprta“. Rozhodl jsem se tedy, že půjdu na gymnázium, kde budou žáci buď lepší než já, nebo alespoň na stejné úrovni - tím pádem bych pak nemusel být za „šprta“. Z vlastní zkušenosti víme, že hraješ výborně volejbal. Věnuješ se mu nějak víc, než jenom na ranním kroužku v tělocvičně? Hraji ho už šest let závodně za Jindřichův Hradec. Nemyslím si, že jsme nějak úspěšní, ale pro mě je nejdůležitější to, že mě baví a že jsem s přáteli.

Děláš ještě něco kromě volejbalu? Hraji na klavír. Nejraději hraji rychlé a veselé skladby. Výběr většinou nechávám na mojí paní učitelce. Rád mám třeba i filmovou hudbu. Zrovna teď se učím Piráty z Karibiku. Jinak asi nejraději mám skladby z období romantismu. Teď se připravuji na čtyřruční klavírní soutěž v Praze. Je to poprvé, co hraji čtyřručně. Není to s mým bratrem, ten se totiž připravuje na soutěž s jiným spoluhráčem, ale s mojí kamarádkou. Můj největší úspěch bylo získání čestného uznání prvního stupně v krajském kole. Také rekreačně plavu. A ještě drobnost k volejbalu - vyhráli jsme žákovský turnaj v Českých Budějovicích. Někdy také trénuji breakdance se svým bratrem. Co bys chtěl v budoucnu dělat? Baví tě klavír nebo volejbal natolik, že by ses tomu chtěl věnovat? To zatím ještě nevím. Baví mě to, ale ne tak moc, že bych se tím chtěl někdy živit. Moje mamka mi říká, že by ze mě byl dobrý psycholog nebo poslanec, protože prý hodně mluvím. Musím veškeré dění kolem sebe neustále komentovat a rád si s někým povídám. Jak trávíš svůj volný čas? Hodně času trávím venku. Mám rád sport a nějaký ten čas trávím u klavíru. Také třeba čtu - nejraději dobrodružné knihy a komiksy, ale v mé knihovničce nechybí ani fantasy nebo detektivní knihy. Spousta lidí o tobě říká, že jsi taková malá kopie svého bráchy, co si o tom myslíš?

vá bratrská soutěž. Navíc mi v hodně věcech může pomoci, hlavně při cvičení na klavír. Další rozdíl mezi námi je třeba v tom, že můj bratr je schopen za den vyjíst celou ledničku, kdežto já ne. Máme stejné koníčky, ale povahově jsme odlišní. Já vstávám brzo, můj bratr pozdě. Mě je vždycky horko a Martinovi zima. Jsem ukecaný a on nemluví skoro vůbec. Zato si to vynahrazuje jezením…

Karel, Karle (Karlovi) Tak je to vcelku pravda, až na pár detailů. Třeba chodím každé pondělí rekreačně plavat, kdežto můj bratr nemá vodu moc rád. Jinak jsme si velice podobní, až na to,

FOTOGRAFIE DVOUMĚSÍCE

Komíny

Kdyby sis měl vybrat jednu věc nebo osobu, kterou by sis měl vzít na pustý ostrov, co nebo kdo by to byl? Vzal bych si jednoznačně svého že bratr je ve všem lepší (breakdan- bratra Martina - určitě proto, že ce, volejbal, klavír). Ale to je dáno se o mě stará, ve všem mi pomůže tím, že je starší a myslím si, že je a je na mě hodný. Mám ho prostě to správně, protože mě inspiruje a rád...:-) motivuje k lepším výkonům. Tako-

25

-LAD-

Téma Vánoce… připadá Vám snad, že jsem se o jedno číslo sekla? Ne, nemohu přece přiznat vlastní „chybu“ a pokusím se z toho vybruslit přesně tak, jak je to mým zvykem. Tak například fotit fotky Vánoc před Vánocemi samotnými není úplně jednoduché a letošní vánoční prázdniny vypadaly spíš jako jarní. Proto jsem pro focení Vánoc na jaře, když je konečně zima! Fotografii na této stránce fotila Anna Elexhauserová, čokoláda ji nemine za její originální dopracování fotky. Dalším tématem bude „Život v pohybu“, fotografie zasílejte na e-mail [email protected] Vítěz získává oříškovou čokoládu!

„Máš skutečně odvahu jít se mnou do širého světa?“ ptal se kominíček.

DRBY

Vrátil jsem se Proč? Protože to má cenu. Budoucnost Drbů byla zachována, haleluja! Je mi líto všech, kteří doufali, že si konečně vytrhli trn z paty. Jen tak se mě nezbavíte. Vlastně nikdy. Ačkoli je zima a mezilidské vztahy by měly být na bodu mrazu (nedávno dokonce pod nulou), na naší malé škole bývá poslední dobou pěkně žhavo. To infinity and beyond!

Více než přátelské vztahy mezi

2. a V. nadále rostou, J.K a A.P se dali dohromady během podzimního Tanečního kurzu. Mnohým se vybaví pár zasoukaný do levého rohu šaten, kde chybí skříňka. Bohužel to nezaručuje neviditelnost, jak se mohli sami přesvědčit poté, když byli zavoláni do ředitelny, protože trávili příliš času ve škole. Napomenutí za to mělo asi celkem suchý text, ale pár pěkně dobrých mě napadlo. Zkuste použít vlastní fantazii ;)

Pokud

ho vidíte dělat zvláštní pohyby, nebojte se o jeho duševní zdraví. Petr Kopeček prostě jen občas musí být osobní nebo nákladní vlak, aby splnil přísné železničářské standarty jeho synka.

-KRUTOPŘÍSNEJHUSTODÉMON-

spolužačky, blondýny A.B. Výsledek zatím neznámý.

Kamarádka A.B. známá též jako Kvartánky si prostě nedají pokoj HAKO se podezřele nemá ke svému příteli s pestrobarevnou zimní bundou (kterou opravdu nejde přehlédnout). F.M. byl navíc zaregistrován mými nohsledy, jak tráví docela hodně času se sličnou Tádžikistánkou z 1., o které však kolují divoké spekulace ohledně její sexuální orientace a vztahových prioritách vůbec. Arienai tsu no!

Omlouvám se A.F. ze 3. Mám co

říkat, taky mi padaj kalhoty. Jsou i horší věci.

ještě chvíli zůstaneme. Nenápadná, ale aktivní bruneta K.J. z 2. taktéž bojovala o chlapce z minulého drbu. Očividně prohrála. Útěchu však našla u jmenovce slavného zpěváka Michala Davida. O-o-o, decibely lásky!

Ani J.Č. z druháku se příliš nezdržel neúspěchem u violoncelistky K.M. a zkusil to pro změnu u její

s mladšími žáky. Nevím, zda tento trend okoukala W.J. od její blonďaté dlouhonohé spolužačky, ale jedno je jisté. S D.N. ze sekundy tvoří nerozlučný pár!

Schválně jestli najdete ve škole

někoho velmi podobného tomuto studentovi na obálce učebnici španělštiny. Nápověda pro ty pomalejší: tento student neustále prohrává v dějepisné soutěži o půl bodu..

Tamtamy duní, že se blíží volba

nového ředitele školy. Nebojte se, studenti hlasovat nebudou. Ohledně volby jsou nejčastěji skloňována jména madreGYM Anny Kohoutové a taky miláčka této rubriky Zdeňka Kučery. Je možné, že kandidovat bude i někdo úplně zvenčí, nechte se překvapit.

Dívka, která i díky mě získala

prostou přezdívku Pornohvězda, projevila zájem o K.B. z kvinty. Na něj to zřejmě udělalo dojem, souJá nejsem Fin, já jsem Španěl... dě podle jeho fejsbukového profilu, který hlása “No fap this week nternet je neuvěřitelný, fejsbuk - challenge completed (Týden bez mastrutbace - splněno). Chudák obzvláště. M.B. z tercie našla sama Fanda Hartmann, který se snažil sebe, rozuměj svoji fotku, na FB na A.M.V. zapůsobit ve školní jí- stránce <3 ! ! BRUNETY jsou delně...holt není každý den posví- SEXY ! ! <3 i s osobním vzkazem: „Nesnášíš to a budeš mě nenávicení. dět, až tu uvidíš svojí fotku. Ale jsi ávejte si pozor na učitele! Lec- krásná a chybíš mi. Neznáš mě. Jen kdy dohromady tvoří schopný tým jsme spolu párkrát pokecali, ale já dedukovat mnoho vztahových zá- si tě hrozně oblíbil a mám tě rád. had našeho gymnázia. Rozhodně Kéž by ses vrátila. Pokud si na mě

26 U kvintánsko-druháckých vztahů

je nepodceňujte, dokážou dokonce konkurovat samotnému démonovi.

D

I

pamatuješ a víš, najdi mě. Tvůj silvestrovský tajný ctitel L. z Jirsíkárny.“

Dle odpovědi M.B. pod fotkou

tento způsob oslovení “překvapivě” neuspěl. Přátelé, vezměte si z toho poučení - takhle ne!

Zajímavý pár trochu připomínající Barbie a Kena (i když ten Ken je trochu pochybný) se objevil na našem gymnáziu. Jestlipak si D.K. z kvinty a E.K. z tercie spolu občas zazpívají slavnou písničku “I’m a bargie girl”...

Pokud zbydou peníze po stavbě Do nečekaných lovišť se vydal podzemních garáží a po instalaci solárních panelů na střechu tělocvičny, bude prý knihovna vybavena zbrusu novým sprchovým koutem s vodou jak jinak než vytápěnou ze solárních panelů. Snad bude Zdeňkovi Kučerovi hodně svítit sluníčko.

Poslední dobou proběhlo hodně

rozchodů, jak je v zimě obvyklé. Gratuluji přeživším.

Kdysi na věnečku (kde se vůbec

celá rodina docela předvedla) to V.K. z tercie s M.L. ze sexty nevyšlo. trakonický bůh Martin Krynický si poslední dobou značně zvýšil Časy se zřejmě změnily, protože ego. Nejen, že jeho příklady počí- nyní jsou zaručeně spolu. Bez altají i studenti gymnázia Klause ml. koholu to očividně jde líp. (PORG), ale je zmíněn jako zakla.J. z 2. má nového přítele, dle datel průvodce pro nové MATFYsíly jejího podání na volejbalovém Záky. Stejně se ale pořád kouká na turnaji soudím, že mu bude vládHannah Montanu. nout pevnou rukou.

S

K

Náznak něčeho vnitrotřídního se Sahara se stala oblíbeným podniobjevil v 3., iniciálami řečeno: G.D.

+ D.Ř. = ? Další neznámou v tomto ohledu je spolužák obou, M.F. Jsem zvědavý na rozřešení.

Krátký

kem pro pár, jehož vznik mnohé překvapil - J.N. z VII. a M.M. z VI. si rádi dávají zejména Sahleb.

27

Informace z první verze Drbů vyvěšené na redakčním fóru unikly na veřejnost hned další den. Poděkujte zatím neznámému redaktorovi, který si očividně nemůže nic nechat pro sebe (to máme společné, kámo). Jen počkej v Doutnáku, to bude terno!

Některým učitelům z nepochopi-

telných důvodů vadí, že si student potřebuje taky někdy dospat (oktáva, hodina literatury, TT).

Je to možné? Pár, u kterého se o

tom už dávno spekulovalo, bude mít nového člena domácnosti? Učitelský sbor svorně mlčí jako hrob.

fin.

J

sou dobří. Alespoň ve sportu. report z volejbalového Jsou k sobě pevně spoutaní natolik, turnaje: kvintánky dávají hrozné rány, když přijdou o bod, možná že bez sebe nevydrží ani minutu i to jim pomohlo turnaj nakonec (bromance?). Chovají se jako misvyhrát. Tým učitelů předváděl vel- tři světa, ačkoli nevyhráli ani školmi solidní výkony: Jitka Mašková ní turnaj. Hoši z druháku jsou tady se blýskla efektní rybičkou a dělo- a zmaří všechny vaše snahy. vým podáním, AKo si vzpomněla o takové hochy je zájem. Jak jina dny, kdy hrála přehazovanou, Martin Krynický dělal tvrdého nak si vysvětlit záplavu SMSek, ktekouče svým prvákům (Když to ré přistávají T.F z 2. na mobilu od nedáš, propadneš!), Naďa Krčá- A.K. z III.? lová si při mocném kopu do míče onečně byl odhalen pravý důurčitě vzpomněla na svou slavnou vod toho, proč paní Haiderová větu „Do míče na volejbal nekotolik cinká klíči. Kdepak, nesnaží pat!” Soutěž o nejhlasitější fandění se navodit atmosféru Vánoc nebo s přehledem vyhrál D.D. - sexta! vyvolat další sametovou revoluci. PPI má poslední dobou pro- Zahání zlé školní duchy! Važte si blém sehnat cigarety, pomožte jí toho, studenti, bůhví co by se tu bez ní dělo. někdo!

I

K

B

O.H. z kvinty - na Základní školu Na Sadech. Ulovil dívku s kráásným fejsbukovým jménem Kláríík Houstička Lidinská. Jen tak dál!

27 Čtenáře GYMu zdraví Invisible Ninja!

DEKAHOVOR LENKA OUŠKOVÁ

... s novým šéfredaktorem Petrem Čížkem udělat. A mezi tyto věci GYM určitě patří. 4. Jaké povolání bys chtěl v budoucnu vykonávat? Ještě nevím. Rozhoduji se mezi novinařinou a elektrotechnikou. Dělat cokoli s počítačem mě vždycky bavilo, na druhou stranu si nejsem jistý, jestli by mě taková práce naplňovala. Ideální by byl kompromis, být třeba redaktorem v počítačovém časopise.

2007,5 dne k šéfredaktorovi... Přináším rozhovor s člověkem naší školy, který zde studuje od primy a dosahuje výborných výsledků v klasifikovaných předmětech i mimo ně. Je sportovně založený, hraje florbal, frisbee a fotbal. Jeho dalším koníčkem jsou počítače. Je redaktorem časopisu GYM. A jelikož má autoritu a respekt u ostatních, vlastní názor a charisma, byl zvolen šéfredaktorem časopisu. 1. Jak ses stal redaktorem GYMu? Začalo to tím, že mi v GYMu chyběla herní rubrika. Protože jsem se o hry zajímal, řekl jsem si, že to zkusím vzít na sebe. Málem jsem ale odešel, ještě než první „Hry“ prošly korekturami.

28

2. Přináší s sebou pozice šéfredaktora GYMu nějaké nové úkoly?

Rozhodně. Doteď moje úloha v redakci spočívala v napsání jednoho až dvou článků do čísla. Teď jsem zodpovědný za chod redakce. Mým největším úkolem bude všechny donutit, aby dodrželi nejbližší uzávěrku. Rád bych zavedl systém, který by zajistil dodržování uzávěrek a konečně ustálil grafickou podobu GYMu. 3. Cítíš se dostatečně zodpovědný být šéfredaktorem? Nebude ti na obtíž tvůj chaotický přístup k věcem? Kdybych si myslel, že na to nemám, rozhodně bych do toho nešel. Je pravda, že moje jednání v některých směrech systematičnost postrádá. Na druhou stranu jsem přesvědčen, že ve věcech, na kterých mi záleží, nebo které mi přijdou důležité, jsem schopen si systém

5. Jaká je tvá oblíbená literatura? Přiznávám se, že jsem vždycky inklinoval k lehčímu čtení. Mým nejoblíbenějším autorem je Andrzej Sapkowski, konkrétně jeho příběhy o zaklínači. V poslední době docela rád čtu anglickou literaturu v originále. Velmi na mě zapůsobilo dílo Geogre Orwella 1984. V současnosti čtu ságu o Harrym Potterovi a chystám se obnovit své znalosti Středozemě opětovným přečtením trilogie Pán prstenů též v originále. 6. Co máš na naší škole nejraději, co by chtělo změnu? Nejraději mám lidi - kamarády ze své třídy, kamarády z jiných tříd i učitele. To pro mě znamená škola: ne sezení ve třídě, ne biflování, ale lidi, které mám rád. Samozřejmě pro mě také mnoho znamenjí mnozí učitelé. Lidé, kteří jsou špičky ve svých oborech a místo toho, aby brali několikanásobné platy v soukromém sektoru, učí na gymplu. Na druhou stanu, díky těmto učitelům je samozřejmě vidět, že učitelský sbor má určité nedostatky, ale nic nemůže být ideální.

7. Jak se ty cítíš jako „osmileťák“ - co ty si myslíš o rivalitě mezi čtyř a osmiletým gymnáziem? Mají osmiletá gymnázia v současné době smysl? Vždycky jsem byl pyšný na to, že jsem „osmileťák“. Bral jsem to tak, že my jsme ti, co mají zájem o vzdělání a dali to najevo. Nedokázal jsem si představit, že bych musel strávit na základce o jediný den navíc. Myslím si, že tu rivalitu cítí mnohem víc studenti ze čtyřletého gymnázia. Mají to těžší, musí během čtyř let dohnat často až dva roky ztráty a v tomhle směru je na ně vyvíjen mnohem větší tlak. Neustálé srovnávání je pochopitelně motivuje k tomu, aby byli lepší než my. Nám „osmileťákům“ je to většinou celkem fuk. Pokud budu moci, udělám všechno proto, aby osmiletý gympl zrušen nebyl. Tím bychom jenom nutili žáky, kteří mají o vzdělání zájem, aby trávili další čtyři roky s těmi, kterým je škola úplně ukradená. A to je špatně. 8. Co ty a facebook či jiné sociální sítě? Je to geniální způsob, jak vydělat peníze. Všechna čest panu Zuc-

ZAPOMENUTÁ MÍSTA

...uběhne docela rychle... kerbergovi. Také je to výborná věc pro lidi vzdálené od sebe 10 000 km, ale komunikovat přes fb s lidmi, které vidím každý den, to mi připadá šílené. Proto také chodím na facebook maximálně čtyřikrát do roka.

frisbee, ale na to mi kvůli florbalu nezbývá mnoho času. Přesto je jeden “sport”, na který si rád udělám čas i na úkor florbalového tréninku, a tím je společenský tanec.

29

10. Doma rodiče oslovujete vlastními jmény. Kdy to 9. Jak trávíš svůj volný čas? vzniklo? Různě. Buď ve společnosti knihy, Vzniklo to v době, když jsme byli počítače, nebo sluchátek, nebo hra- s bratrem úplně malí a odposlouním florbalu. V současnosti bych si chali jsme od rodičů, že se titulují nedokázal představit dlouhodobě vlastními jmény. Proto nám oběma žít bez čtyř tréninků týdně. V po- přišlo normální je také tak oslovosledních měsících jsem se dostal k vat.

-TT-

Na dojíždějící studenty se nezapomnělo! Ještě nikdy jsem nepsal Zapomenutá místa s takovým nadšením. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, mám tu šanci vás jako první informovat o úžasné novince, která se týká naší školy. Jak jistě víte, poslední dobou byly problémy s penězi z Evropské unie, mimo jiné proto, že některé fondy

nebyly vyčerpány. Díky tomuto faktu dostalo město Třeboň na poslední chvíli dotaci od EU na zkvalitnění života místních studentů. Gymnázium byla jasná volba, ačkoli je jeho zřizovatelem kraj. Ano, právě MY jsme se stali držitelem grantu ve výši 200 000 000 Kč! Ze zjevného důvodu, který vám hned

vysvětlím. Studenti a učitelé dojíždějící do školy autem mi teď rozhodně dají za pravdu - obzvláště poslední dobou to okolo gymnázia není k hnutí. Problém s parkovacími místy je vážný a způsobuje mnoho konfliktů mezi nebohými vlastníky aut. (dokončení na následující straně)

30

(I v zájmu zlepšení mezilidských K dispozici bude na 87 parkovacích vztahů bude tento problém navždy míst. Důležitá je také informace, že vyřešen. Usilovně pracující krajští pro studenty a učitele gymnázia architekti přišli s elegantním řeše- bude parkování naprosto zdarma. ním. Proč prostě nepostavíme pod Ostatní si budou muset připlatit tělocvičnou podzemní garáže? Ten- 30Kč za každou načatou hodinu, to způsob boje proti rostoucímu což zaručí částečnou návratnost množství aut se už ostatně osvědčil investice. “Potěšující zprávu mám například i v českobudějovickém pro řidiče aut s LPG pohonem obchodním centru Mercury. - vjezd jim díky dobrému zabezpeJako zhotovitel zakázky za 200 mi- čení garáže bude umožněn,” inforlionů byla vybrána solidní firma muje pan školník. Milan Liška má i Eurovia. Poněvadž je třeba jed- další důvody k radosti: “U výjezdu nat rychle, počítá se se začátkem z garáží na ulici Na Sadech bude restavby již na 1. dubna tohoto roku. prezentativně upravena školní zaPokud půjde všechno podle plánu, hrada. Naše budova tak získá nový, hned za rok budou podzemní gará- lepší celkový vzhled,” chlubí se. Snad nikomu neunikly velice nízké že slavnostně otevřeny.

Underground Garage, sponsored by Bruce Springsteen

teploty v tělocvičně, kvůli kterým byly hodiny tělesné výchovy velice problematické, nebo ani neproběhly. Díky programu Zelená úsporám bude vyřešena i tato nesnáz. Současně se stavbou podzemních garáží začne instalace solárních panelů na střechu tělocvičny, čímž bude zajištěn stálý přísun tepelné energie do cvičebních prostor i v případě velmi tuhé zimy, jakou jsme nedávno zažili. Myslím, že zajímavých informací jste se dozvěděli více než dost. Další číslo vás bude bohatě informovat o pokračující stavbě a určitě se podíváme i do zákulisí. Máte se na co těšit.

GYM, WELLNESS & STUFF

Sportujeme navzdory

-KATE- & PETR KOSTELECKÝ

Co je nového....

I když příroda spí a mrazivé dny minulých týdnů lákaly spíše k návštěvě kavárničky nebo lenošení doma v teple u kamen, naši sportovci v uplynulých měsících rozhodně nezaháleli a sbírali jeden úspěch za druhým.

Vánoční turnaj

Ještě před Vánoci jsme mohli opět vidět vrcholné sportovní souboje a výkony v rámci Vánočního turnaje. V kategorii nižšího gymnázia si pro vítězství po přesvědčivých výkonech dokráčeli žáci tercie, kteří se již těší, jak se příští rok poperou se staršími soupeři. Z vyššího gymnázia se z vítězství radovali čtvrťáci, kteří po dobrých výkonech v základní skupině triumfovali i ve finále. Nejlepším střelcem turnaje se stal s 9 zásahy Marek Novák z vítězného týmu 4. ročníku. Letošní (tedy již loňský) Vánoční turnaj byl nepochybně velmi zajímavý a všichni zúčastnění, ať už diváci nebo hráči, si ho velmi užili. Vítězům gratulujeme a těšíme se na příští rok!

V okresním kole se již futsalistům nedařilo... V polovině ledna se vydali naši futsalisté po úspěšně zvládnutém prvním kole Středoškolské futsalové ligy k jejímu dalšímu dějství do Dačic. Postupový klíč nebyl vůbec jednoduchý. K účasti v krajském finále bylo nutné v konkurenci tří družstev (Dačice,Telč a rybáři z Třeboně) obsadit 1. místo. Postupový plán dostal velké trhliny již v prvním utkání proti Dačicím,

ve kterém byli naši reprezentan- omlouvá se celý třeťák...´´ To, že se ti po slibném začátku potupeni omlouvali jen tři žáci, netřeba zanechvalně proslulým bůrem. Ve svěceným připomínat. druhém zápase neudrželi dvoubrankové vedení a podlehli Telči Orion florbal cup: 3:4. V závěru turnaje si alespoň V průběhu prosince a ledna nám spravili chuť a reputaci výhrou v dělali radost také naši nejmladší v poměru 6:2 nad rybáři. Naše škola soutěžích ve florbalu. Celkem ve tedy nakonec obsadila 3. místo v čtyřech kategoriích obsadili nejprjindřichohradeckém okrese. Všem ve žáci primy a sekundy 3. místo v zúčastněným děkujeme za příkladokrskovém kole v Třeboni a dívky nou reprezentaci školy. O postup stejné věkové kategorie dokonce 2. se snažili: P. Janeček a P. Tůma z místo v kole okresním. Ve věkové 2., M. Franěk a P. Kostelecký z 3., T. kategorii tercie a kvarty skončily Zvánovec a O. Zajíček z VII., Manejprve dívky v okresním kole v rek Novák a Martin Novák z 4., J. Jindřichově Hradci na 4. místě a Beneda a L. Klufa z VIII. chlapci si odnesli také bramborovou medaili z okrskového kola Unikát v Třeboni. Všichni, kteří se o tyto Jednoho lednového dne se přiho- výsledky přičinili, si zaslouží též dilo něco, co dle jeho slov nepama- pochvalu a my pevně věříme, že tuje ani sám pan Werner. Při nástu- napřesrok skončí ještě o stupínek pu před hodinou tělesné výchovy výše. mu bylo nahlášeno: ,, Pane učiteli

31

KULTUREL

Americký nezávislý film

32

-DAUR & AN.KA-

Přesouváme se s Kulturelem do země, jejíž filmová produkce už několik desetiletí ovládá kina po celém světě. Správně však tušíte, že v tomto díle se nedočtete o slavných hollywoodských bijácích. Za nezávislý film se nejčastěji označuje produkt profesionální filmové výroby, kterou zaštiťuje nezávislé filmové studio (Miramax, Magnolia Pictures). Při jeho výrobě je často použito progresivního uměleckého

postupu, snímek se zabývá neotřelým tématem a náklady na jeho výrobu nebývají vysoké. Archetypy současných nezávislých filmů vznikaly od konce padesátých let, většinou jako nízkonákladové a experimentální snímky. Mezi kultovní nezávislé režiséry patří mimo jiné John Cassavetes, Martin Scorsese, Stanley Kubrick, Woody Allen nebo David Lynch. V Kulturelu se dočtete o mladších autorech, z nichž

mnohé pravděpodobně dobře znáte. Nejlepším zdrojem informací o současné nezávislé produkci jsou světové filmové festivaly (Sundance Festival) nebo speciální filmová ocenění (např. Independent Spirit Awards). Rovněž můžeme doporučit sledovat program České televize, která o velkých prázdninách vysílá cyklus filmů s podtitulem Americké nezávislé léto.

Jedním z těch, pro které se nezávislá prvotina stala zároveň jejich vrcholným dílem, je Richard Kelly. Když ve svých 25 letech napsal a natočil dnes již kultovní surrealistické sci-fi Donnie Darko, byl považován za génia a jeho další počin, Southland Tales, získal jak větší rozpočet (za režii Donnieho obdržel Kelly „pouhých“ 8000 dolarů), tak hvězdnější obsazení. Přes to všechno se ale nepovedl, propadl jak u kritiky, tak u diváků a hvězdná kariéra mladého tvůrce tak poměrně brzy vzala za své.

Naprosto odlišný osud potkal jednoho z nejznámějších režisérů současnosti, Petera Jacksona. Většina lidí si vybaví, že tvůrce monumentální adaptace Tolkienovy trilogie natočil mimo ni třeba King Konga nebo jakési Pevné pouto, ale málokdo už ví, že jeho začátky se nesly ve znamení hororových komedií, a to velmi, velmi krvavých. Velmi. První z nich nazvaná výstižně „Bad Taste“ původně vůbec nebyla určena k širší distribuci. Jackson prostě narval několik svých kamarádů do latexových kostýmů mimozemšťanů a pak chvíli dumal, jak je co nejefektivněji rozmašírovat. Naštěstí ale zaujal novozélandskou filmovou komisi, ta mu dala další peníze a tím i šanci natočit film podobného stylu, Braindead. Otázkou zůstává, koho napadlo věnovat tomuhle magorovi 93 milionů dolarů na Společenstvo prstenu.

Švédsku lidé dostávali pytlíky na zvracení. Přitom ale nejde o nic tak strašného – ačkoliv je Braindead škatulkován jako zombie horor, člověk se u něho více zasměje (byť se znechuceným šklebem na tváři), než aby se opravdu bál. Pro lepší představu – na závěrečnou scénu bylo použito 300 litrů filmové krve, která v ní protékala rychlostí 20 litrů za sekundu a zároveň je v ní jako zásadní zbraň použita strunová sekačka či kuchyňský mixér. To by Frodo čuměl. DaUr: 85 % An.ka: 75 %

Donnie Darko USA, 2001 Režie: Richard Kelly Hrají: Jake Gyllenhaal, Maggie Gyllenhaal, Holmes Osborne, Jena Malone Poměrně náročný snímek s velice zamotaným dějem, nabízejícím hned několik variant interpretace. Příběh mladého středoškoláka, kterému se v rámci psychických problémů zjevuje obrovský, značně děsivý králík, doporučuje osm z deseti psychologů a devět z deseti psychopatů. DaUr: 100 % An.ka: 80 %

Živí mrtví (Braindead) Nový Zéland, 1992 Režie: Peter Jackson Hrají: Timothy Balme, Diana Peńalver, Elizabeth Moody Taktéž náročný snímek, tentokrát spíše fyzicky. Důkazem budiž fakt, že při premiéře ve

Jméno Quentin Tarantino pravděpodobně zaslechl každý, kdo v životě viděl víc jak deset filmů. Legendární „magor z videopůjčovny“, jak je mu často přezdíváno, jehož kariéra začala pozicí vyhazovače v pornokině, se do paměti diváků zapsal již svým druhým, dnes kultovním snímkem Pulp Fiction: Historky z podsvětí, za který obdržel mimo jiné i Oscara v kategorii nejlepší scénář. Do budoucna plánuje hvězdně obsazený western Django Unchained a třetí

pokračování akčního thrilleru Kill Bill, ale v rámci nezávislých filmů je vedle Pulp Fiction nutno zmínit jeho předcházející počin - Reservoir Dogs. Gauneři (Reservoir Dogs) USA, 1992 Režie: Quentin Tarantino Hrají: Harvey Keitel, Tim Roth, Michael Madsen, Chris Penn, Steve Buscemi, Quentin Tarantino První celovečerní film jednoho z nejpopulárnějších tvůrců současnosti se téměř celý odehrává v jednom skladišti, kam se po nepodařené loupeži ukryje skupinka různorodých zločinců. Jeden z nich je smrtelně zraněn, všichni mají v patách policii a o drama by tedy bylo postaráno, i kdyby scénář nenapsal právě Tarantino, mistr dialogů. Anglickým časopisem Empire byli Gauneři zvoleni nejlepším nezávislým filmem všech dob, časopisem Premiere zase jedním z 25 nejnebezpečnějších. Komorní thriller, ve kterém 272krát zazní slovo „fuck“, tedy sice nezaznamenal žádný výraznější komerční úspěch, avšak z pohledu kritiků a diváků se jedná o povedené dílo a pro fanoušky Quentina Tarantina je samozřejmě povinností. DaUr: 95 % An.ka: 70 % Jedním z nejznámějších tvůrců pohybujících se víceméně pouze v oblasti nezávislého filmu je zajisté i Kevin Smith. U nás poměrně neznámý režisér má převážnou část fanoušků v USA - sám je považován za velkého newjerseyského patriota a většina jeho snímků se v New Jersey i odehrává. Stejně jako většina v tomto článku zmíněných

autorů na sebe Smith upozornil již svým prvním snímkem - nízkorozpočtovými Clerks., v nichž poprvé představil dvojici postav vyskytující se v následujících letech téměř ve všech jeho filmech - Jaye a Tichého Boba, přičemž Boba i sám ztvárnil. Ve svých dílech tedy často i hraje, ve většině případů je současně autorem scénáře a řadí se tak k velice všestranným tvůrcům, kterým se zdaleka nedostává tolik pozornosti, kolik by si zasloužili. Což už se asi bohužel nezmění, jelikož Smith plánuje ukončit svou filmovou kariéru po dokončení hokejového dramatu Hit Somebody v roce 2013. Mladí muži za pultem (Clerks.) USA, 1994 Režie: Kevin Smith Hrají: Brian O‘Halloran, Jeff Anderson, Jason Mewes, Kevin Smith Černobílá prvotina tvůrce známého svou láskou ke komiksům je typická tím, že se v ní takřka nic neděje – největší akci představuje hokejový zápas na střeše supermarketu a nějaký dramatický oblouk, tzn. směřování hrdinů odněkud někam, by člověk také těžko hledal. Ono to ale v podstatě vůbec nevadí, pokud se na to divák lehce připraví a neočekává akční podívanou s roboty, co se mění v náklaďáky. Mladí muži za pultem jsou totiž prošpikováni svižnými, břitkými, vulgárními a zároveň prapodivně inteligentními dialogy, které udrží naši pozornost po celou hodinu a půl a zanechají v nás touhu prodiskutovat s neznámým prodavačem v zapadlém obchůdku sexuální praktiky sudokopytníků. DaUr: 85 % An.ka: 89 %

Komu něco řekne jméno Bryan Singer, ten si pravděpodobně vybaví komiksovou sérii X-man, kterou tento mladý režisér převedl na filmové plátno a již v raném věku si tak zajistil částečnou nesmrtelnost. První dva díly mutantské trilogie X-man (2000) a X-man 2 (2003) jsou mnohými považovány za nejlepší komiksovou adaptaci všech dob (nebo alespoň byly, než se objevil Christopher Nolan a vyjádřil určité pochybnosti o tomto tvrzení), ale nejsou to ony, kdo Singerovi otevřel dveře Hollywoodu. Pro to, aby mohl dostat 75 milionů dolarů na první část, musel již předem prokázat své kvality – a to se mu více než dostatečně povedlo již jeho druhým celovečerním snímkem. Obvyklí podezřelí (The Usual Suspects) USA, 1995 Režie: Bryan Singer Hrají: Gabriel Byrne, Kevin Spacey, Stephen Baldwin, Pete Postlethwaite, Benicio Del Toro Na první pohled, respektive během první hodiny a půl relativně obyčejné kriminální drama, vyčnívající pouze nezvykle precizními hereckými výkony všech hlavních protagonistů. V závěru však nabídne sérii vyvrcholení, která ho posune na naprosto jinou úroveň a divák si díky ní uvědomí, jak dokonalou filmařskou práci měl právě možnost vidět. Jakékoliv informace o ději jsou zbytečné - nejlepší je jít do Obvyklých podezřelých s naprosto čistou hlavou a doufat, že vám zlomyslný kolega dopředu nevyzradí pointu. DaUr: 90 % An.ka: 77 %

33

„Největší trik, jaký kdy ďábel předvedl, bylo přesvědčit lidi, že neexistuje“.

NA ZÁVĚR

20th Century Fox

-ROS-

34

Vepřo knedlo praštělo. A mrzlo. Jako příloha. Libo-li je být dostatečně praštěný, račte nesolit. Tajemství soli? Po sóli táje sníh, ó. Malá rada; čísti zpěvem. Za ticha praská termostat. „Termomat,“ děla ve cvičně těla zima. Okolo nás okolo pěti stupňů. Věř,po knedlo zatuhlo i zelo. A necvičilo. Se. Tse. Jak vybruslit z necvičení? Ver, nerviky, tyhle cviky. Tiky. Okolo očí. Šlo to ráz na mráz. Pak přišla chvíle Mr. Foxe. Se zamnutými dlaněmi sníh odhrabala. Rozeného Kyliána. Odhrabala sněženky. A jako perličku na dně odhrabala skřivánka, odhrabala na niti. Jaro slav po zimě, zazpíval. Seifert? Nikoli, skřivan. Sněženku chladnou tiskneš k spánku, říkáš si veršík o skřivánku, zatím co kluci nasedají, už na koně a jedou k máji. Přes bláto ovšem, přes kaluže a vidí v dálce kvésti růže.

ŠLESVIKOMIKS

INZERCE

Inzerujte v Gymu! Čekám na Vaše inzeráty, posílejte je na e-mail: [email protected]

Slavte 1. Máj, ne Valentýn!

Konečně se nějaký trenér pokémonů ozval, ale stále rozšiřuji svoji sbírku! Chyť je všechny! ten Tomáš Tichý, co neumí Protože jsem si vědoma obrovhrát šachy ského zájmu o veškeré inzeráty, již teď začínám inzerovat své místo v Inzerci a Fotografie dvouměsíce. Lada K. 4.r

Prodám HPčko COMPAQ 2230s ( 12“ WXGA BV/ 3GB/ 320GB 5.4k/ DVD/ WF/ BT/ CAM/ FPR/ HDMI/ VIS HP). Pořizovací cena toho času 17 tis., prodávám za 5 tis. Pozn.: Nefunkční touchpad. 774940842. kris

Stále sháním knihu „1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete“ (S. J. Schneider). Nabízená Chcete směnit neplatné částka stoupá, čas se peníze za platné? Máte krátí. -DaUrIwish skupuje balanční ná- doma cosi, co se dá při troše ramky, cenu do 50,fantazie nazvat platidlem a prosím! hodláte zbohatnout?

Ano? Tak si zapamatujte toto: SVETPENEZ.EU Více informací u vedení firmy, které se obvykle nachází: ve třídě X, kde X je zmiňováno na aktuálním rozvrhu 3. ročníku Věnuji pytel Whiskas, a v kabinetu zeměpisu umřela mi kočka. nebo učebně informatiky v Schrödinger přízemí... Zn. Rychle, kvalitně. SVETPENEZ.EU Milan Dále koupím knihu „Vějíř Wölfl a meč“ (Boháčková, Win-

kelhöferová), v jakémkoliv stavu. -DaUr-

Sháním vydání časopisu Země světa - ČÍNA z roku 2004. Ke koupi nebo jen na půjčení. Dále knihu Opičí král/ Cesta (Putování) na Západ od Wu Čcheng-en. Xie xie. - kris (vii)