podzim–zima/2013 6. ročník
Vážení přátelé,
OCHRANA PŘÍRODY První šumavská hledačka
po delší časové odmlce Vám předkládáme další vydání našeho elektro-
…2
Naučná stezka v areálu JČU …3 Revitalizace lokality Bílé potoky
nického zpravodaje, který přináší novinky z životního prostředí a souvisejících oblastí z území Jihočeského kraje. Rád bych Vás osobně pozval k přečtení článků o prvním šumavském questu, o výsledcích soutěže Jihočeská ratolest, o projektu na pastvu ovcí
…4
Potok Hučina už zase patří divoké přírodě
…8
3. ročník soutěže „Jihočeská ratolest“
…10
na pošumavské lokalitě Velká Homolka. Zpravodaj nabídne také zajímavý článek
o
náročné
revitalizaci
lokality
Bílé
potoky
a
také
o tom, jak správně přikrmovat v zimě ptactvo na krmítkách. Samozřejmě zde naleznete mnohem více dalších zajímavých článků, které jste nám zaslali. Blíží se konec roku 2013, proto bych Vám, milí čtenáři, rád popřál, abyste nepodlehli předvánočnímu shonu, o Vánocích si užili chvíle strávené s rodinou a přáteli. Nezapomínejte také na přírodu kolem Vás,
Zimní přikrmování ptactva
…11
ZO ČSOP Velešín
…12
choďte ven a užívejte si pohybu a pobytu v ní. Venku v přírodě je totiž nejkrásněji a nezapomínejme také, že jsme její součástí.
Co dělají včely v zimě
Krásné čtení a pohodu přeje…
…13 Jakub Hromas
Pastva „šumavek“ na Velké Homolce
…14
Elektronický měsíčník Kompost …16 „Chytře“ proti černým skládkám
…17
PRO VEŘEJNOST Správa NP a CHKO Šumava tento rok slaví 50 let
…18
Děti se na Šumavě naučí více ze života bobrů, pochopí i pravidla fotosyntézy
…19
Jednatel ZO ČSOP Šumava
Ochrana přírody
První šumavská hledačka vznikla ve Vimperku, tématem jsou především stromy V říjnu ve Vimperku uspořádala ZO ČSOP Šumava spolu s Nadací Partnerství workshop zaměřený na vytvoření první šumavské hledačky, (tzv. questu), který má za úkol ještě více seznamovat se zdejším přírodním a kulturním dědictvím. Jednalo se o třídenní workshop, do kterého se zapojili představitelé neziskových organizací, škol, informačních středisek a orgánů státní správy a samosprávy. Účastníci se nejen dozvěděli, jak hledačku správně vytvářet, ale hlavně si ji i prakticky vytvořili. Questing je hra připomínající
Vzniklá vimperská hledačka je
naši „honbu za pokladem“. Ve
asi třicátou v celé České republi-
Skotsku a Anglii, kde má tradici
ce, první na Šumavě, a jejím té-
více než 150 let, je známá jako
matem jsou hlavně stromy. Jde
letterboxing. Quest vede hráče po
tedy o hru, ke které je potřeba
stálé trase, nabízí jim různé indi-
stáhnout
cie a jejich správné rozluštění je
z internetu průvodce, na kterém
nakonec
„pokladu“.
je mapa trasy a veršovaný text
Questy jsou trvalé a jejich tvorba
s otázkami. Poté co projdete tuto
je příležitostí právě pro zapojení
trasu a správně odpovíte na za-
široké veřejnosti. K tvorbě dobré
dané
hledačky je třeba důkladně se
S tajenkou pak můžete v našem
seznámit s místním přírodním,
případě zajít do Turistického in-
kulturním a historickým dědic-
formačního střediska, kde obdr-
tvím a tyto znalosti pak vtipně a
žíte drobnou odměnu, tedy v pří-
kreativně využít.
padě správného rozluštění.
dovede
k
a
otázky,
vytisknout
získáte
si
tajenku.
V současné době je hledačka ve fázi
dokončování
a
testování
funkčnosti. Předpokládá se, že v polovině měsíce prosince bude spuštěn její provoz. Hledačku si bude
možné
stáhnout
webových
na
stránkách
www.csopsumava.cz
a
www.info.vimperk.cz, navíc vytištěná bude k dispozici také v Turistickém informačním středisku ve Vimperku.
Jakub Hromas ZO ČSOP Šumava Účastníci workshopu při procházení trasy questu (foto: J. Hromas)
-2-
Ochrana přírody
Naučná stezka provede univerzitním kampusem Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vybudovala v univerzitním areálu naučnou stezku „Pracujeme s přírodou“, jejímž prostřednictvím chce všem zájemcům poodhalit různé zajímavosti z prostředí zemědělství, potravinářství a dalších blízkých oborů. Naučnou stezku tvoří dvanáct informačních panelů, které jsou
době stále populárnějších biopo-
Naučná stezka vznikla v rámci projektu ScienceZOOM, který se
travin.
umístěny v kampusu univerzity
„Cílem naučné stezky je se-
realizuje pod záštitou Jihočeské
okolo Zemědělské fakulty. Trasa
známit laickou veřejnost s čin-
univerzity v Českých Budějovi-
vede
experimentálních
ností nejen Zemědělské fakulty,
cích a je zaměřen na popularizaci
pozemků a ohrad se zvířaty k
ale i s vědou samotnou. Tím, že se
vědy a výzkumu široké veřejnosti
budově menzy a zpět přes stro-
stezka nachází v kampusu univer-
od studentů škol až po vědecko-
movou alej k pavilonu B Země-
zity, je celoročně volně přístupná
výzkumné pracovníky.
dělské fakulty. Každý panel se
všem obyvatelům a návštěvníkům
věnuje určitému tématu, zájemci
našeho města. Tento projekt do-
si mohou rozšířit znalosti napří-
posud v Českých Budějovicích
klad z oblasti genových rezerv
chyběl a jsme proto velice rádi, že
hospodářských zvířat, genetiky,
se nám ho podařilo realizovat“,
ochrany ohrožených druhů zvířat
upřesnila
a rostlin - CITES, myslivosti, z
projektu Veronika Joklová.
okolo
kreativní
manažerka
kvality potravin nebo v dnešní
Bc. Veronika Joklová kreativní manažer projektu Zemědělská fakulta JU
Slavnostní otevření stezky (foto: archiv JČU)
-3-
Ochrana přírody
Revitalizace lokality Bílé potoky Tento rok náš pozemkový spolek OS Severní Prácheňsko dostal od nadace Partnerství grant, který nám umožnil dlouho vytouženou revitalizaci lokality Bílé potoky (mezi obcemi Stráž a Strážovice na Miroticku) 17 km severně od města Písku. V podmáčené, náletovými dřevinami zarostlé lokalitě Pod Dědovkou budou díky grantu postupně odtrubněny části strouhy. Letos již byla dle plánu vybudována větší centrální tůň (trvale zavodněná), která bude doplněna menšími tůňkami, z nichž některé pravděpodobně v průběhu roku vyschnou (a po jaru se opět zavodní) a jiné zůstanou jen trvale podmáčeny. Tímto plánovaným opatřením chceme vytvořit vhodné biotopy pro různé druhy mokřadních rostlin i živočichů. V pramenné lokalitě Bílé potoky plánujeme vytvoření tří pramenných tůní, které by měly sloužit zároveň jako předzdrže jak
pro
mechanické,
tak
živinové
znečištění. V obou případech budou opatření realizována na území, kde je dle ÚSES plánováno biocentrum.
Pohled na prameniště ze západní strany. Na horizontu orná půda odkud hrozí splachy do údolí
V současné době lokalitou protéká zatrubněný
tok,
jehož
okolí
je
ponecháno ladem a částečně ještě zarostlé náletovými dřevinami.
obojživelníků). Nad pramennými úseky se nachází z obou stran pole, která jsou intensivně obhospodařována a jejich svahy spadají přímo
Náletové dřeviny se po léta snažíme
nad pramennou loučku, tím ji dotují nadměrně živinami i
vymýtit, tak aby se v prostoru plánova-
erozními splachy. Na loučce, která původně byla málo úživná a
ných tůní mohla prodloužit doba slu-
rostly zde i chráněné druhy květin např. ocúny, rostou dnes
nečního svitu a místo se stalo přízni-
převážně ruderální druhy – kopřivy, krabilice a bršlice.
vějším pro život v plánovaných tůních
Plánovanými opatřeními bychom rádi podpořili návrat původ-
(a
ních druhů.
vývojová
stádia
některých
pokračování na další stránce…
-4-
Ochrana přírody
Místo plánované předzdrže. Nutný výřez náletových dřevin V období od 2.8. do 11.8.2013 byla vybagrována centrální tůň v lokalitě Pod Dědovkou. Část vybagrované
zeminy
byla
rozprostřena do terénu kolem tůně a část spodní jílovité zeminy zůstala tůně
na
hromadách
vysedat
a
kolem
vyschnout.
Posléze, cca za půl roku, bude také
rozprostřena
do
terénu
Vyhloubené tůňě
mezi, v další fázi budované menší přilehlé doprovodné tůně. V uvedeném srpnovém týdnu se díky suchému počasí podařilo vyhloubit centrální tůň (Velikost 15x10m, hloubka v nejhlubší části cca 1,3m pozvolna ustupující k
Lokalita Pod Dědovkou byla částečně zmulčována a pokosena
hladině do 0 s rozdílně příkrými břehy).
prvními mokřadními "osídlenci".
Vyhloubená tůň se již během
Do oblasti se stěhují první živoči-
dalšího týdne zalila vodou, ale
chové, pozorovali jsme žáby, pře-
valy a okraje podle plánu vysy-
vážně skokany, dokonce i mloky.
chají a po krajích je vidět již nyní,
Také první
v říjnu
vodoměrky, potápníky…
-
listopadu,
obrůstání
bezobratlé - vážky,
Václav Kučera ukazuje místo, kde bude vysychající tůňka č.1
pokračování na další stránce…
-5-
Ochrana přírody
Děti ze ZŠ Mirotice a okolí, které navštěvují kroužek Myslivosti a mladých ochránců přírody, se zapojují (dosud pomáhali s čištěním
lokality)
a
plánujeme
společně s nimi na jaře napíchat řízky vrb kolem prameniště a odtrubněné části lokality. V místě odtoku z tůně se podařilo zachovat vzrostlou osiku a břízu. Okolí tůně bude na jaře 2014 osázeno cca 10 listnatými solitérními dubem,
stromy,
olší,
převážně
osikou,
vrbou.
Vytvoření předzdrže plánujeme na konec roku 2013 a začátek roku 2014, i s částečným odtrub-
stav tůně, již naplněná a vyčeřená, v části u odtoku je již vidět částečné obrůstání obnaženého terénu (září 2013)
Kluci z kroužku po „čistící akci“ ještě dovalují větší kameny ke strmější hraně a částečně už i „okouní“
něním lokality. V okolí centrální tůně budou vybagrovány další 2 až 3 přilehlé menší tůňky.
Václav Kučera ukazuje místo nad centrální tůní, kde je zmulčovaný porost a kde ve vzdálenějších vrbičkách plánujeme ještě dvě tůně a předzdrž
pokračování na další stránce…
-6-
Ochrana přírody
Lokalita Pod Dědovkou byla částečně zmulčována a pokosena již toto léto, další kosení plánujeme až další jaro/léto, dále dle potřeby, minimálně
jednou
ročně,
abychom
zamezili
opětnému rozrůstání náletových dřevin a umožnili rozrůstání ocúnů. Kamenivo bude použito při odtrubňování na zpevnění podloží a volně ložený na hromadách kolem tůní jako kryt pro plazy a obojživelníky. Ocúny zde letos kvetly, jen jsme přišli o něco později…
Odstraněním náletových dřevin, vybudováním pramenných tůní v horní části lokality, odtrubněním strouhy i vybudováním soustavy tůně a menších tůněk ve spodní části lokality očekáváme nejen snížení vtoku živin (zejména dusíku a fosforu) do lokality a tím i níže po povodí, ale postupem doby i změnu vegetačního krytu - návrat původní květeny i obsazení tůní a strouhy širším spektrem mokřadních živočichů. Navíc se dá říct, že louka, na které kvetou na podzim ocúny v popředí s vodní hladinou, ve které se odráží vzrostlý strom, je už teď lokalita, kam se chodíme jen tak posadit a slovy klasika „kochat se“. Estetický rozměr krajiny je totiž pro náš pozemkový spolek důležitý a věříme, že je - byť neměřitelným, ale přesto ukazatelem jistého stupně diversity v krajině. A když nic jiného je tento kus „zkultivované a revitalizované“ krajiny, ve které se déle drží voda, znovu se tu zabydlují rostliny i živočichové Centrální tůň v říjnu 2013 - v popředí kůl označující přítok z melioračního pera, v pozadí u hrázky děti po podzimní prohlídce místa těsně před tím, než naše tříletá dcera Františka ověřila pádem do tůně hloubku 1,3 m
zase
o
něco
silnějším
poutem
k domovu našich dětí i nás samotných. Tento
projekt
finančně
podpořila
Nadace
Partnerství a Nestlé. www.nadacepartnerstvi.cz a www.nestle.cz Pozemkový spolek OS Severní Prácheňsko (foto: archiv pozemkového spolku OS Severní Prácheňsko)
-7-
Ochrana přírody
Potok Hučina už zase patří divoké přírodě vrátit do původního meandrujícího mělkého koryta. Stejně jako kdysi, se bude přirozeně vlnit šumavskými loukami v oblasti Vltavského luhu. S přirozeným tokem se vrátí pestrost stanovišť pro vodní živočichy i rostliny a zvýší se jejich rozmanitost“, uvádí Iva Bufková, geobotanik Správy NP a CHKO Šumava. Regulace, neboli napřímení drobných toků prováděné v Foto: Slavomír Kubeš, MAFRA
minulosti mají velmi nepříznivý dopad na vodní režim a význam-
Správa NP a CHKO Šumava
chráněné
ně snižují zasakování (retenci)
vrátila do původní - přírodě blíz-
krajinné oblasti Šumava znovu
vody v krajině. „Prohloubením a
ké podoby Hučínský potok na
vrácený do přírodě blízkého sta-
napřímením koryt toků došlo k
Stožecku. V minulých stoletích
vu.
urychlenému odtoku vody z po-
Národního
parku
a
násilně narovnané koryto, se tak
„Řešili jsme úsek toku dlouhý
vodí. To se negativně projevuje
opět klidně vlní Hornovltavským
asi 1,2 kilometru. Navrácením do
zejména ve vztahu k průběhu a
luhem. Jedná se o jednu z největ-
původního koryta a obnovou zvl-
intenzitě povodňových vln v níže
ších akcí v rámci revitalizace šu-
něných meandrů vzrostla jeho
položených a často zastavěných
mavských rašelinišť a mokřadů
délka o téměř půl kilometru na
částech povodí“, doplňuje Eva
včetně drobných toků, které patří
výsledných 1672 metrů“, uvádí
Zelenková.
ke klíčovým projektům ochrany
Eva Zelenková z Odboru ochrany
Vedle dalších problémů způso-
přírody na Šumavě.
přírody Správy NP a CHKO Šu-
bují napřímené drobné toky po-
mava.
kles vody v cenných mokřadech
Znovu vrátit další kus Národního parku Šumava do původní
Po následném samovolném vý-
včetně rašelinišť a silně omezují
přírodní podoby - to se letos po-
voji, kdy bude docházet k přiro-
jejich zachování a ochranu. Tyto
vedlo
zenému vymílání břehů a usazo-
úpravy vedly k radikálnímu sní-
vání sedimentů, očekáváme další
žení biodiverzity nejen ve vlast-
Kdysi zvlněný potok Hučina u
zvětšení smyček meandrů a pro-
ním toku, ale i v okolních mokřa-
Černého Kříže na Stožecku byl v
dloužení délky toku až na 1850
dech, které jsou součástí zápla-
minulosti
metrů.
vových území, tzv. potočních niv.
Správě
NP
a
CHKO
Šumava.
násilně
sevřený
do
uměle napřímených a hluboce
revitalizačních projektů Správy
zaříznutých kanálů. Nyní je tok pod dozorem odborných
pracovníků
Jedná se o jeden z největších
Správy
NP a CHKO Šumava. „Hučina se může opět a snad již definitivně
pokračování na další stránce…
-8-
Ochrana přírody
Vedle dalších problémů způso-
Turisté mohou k Hučínskému
dále mapujeme a detailně zkou-
bují napřímené drobné toky po-
potoku dojít krásnou procházkou
máme veškeré napřímené a ka-
kles vody v cenných mokřadech
od Informačního střediska ve
nalizované úseky drobných poto-
včetně rašelinišť a silně omezují
Stožci. „Vyrazí po Vltavské cestě
ků. Na základě zjištěných dat
jejich zachování a ochranu. Tyto
směrem na Černý Kříž a Novou
připravujeme
úpravy vedly k radikálnímu sní-
Pec. Trasa je dlouhá zhruba 4,5
Chystáme revitalizaci Žlebského,
žení biodiverzity nejen ve vlast-
kilometru. Dá se jít pěšky i jet na
Jedlového
ním toku, ale i v okolních mokřa-
kole“, popisuje Pavel Pechoušek,
potoka“, uzavírá ředitel Mánek.
dech, které jsou součástí zápla-
mluvčí
vových území, tzv. potočních niv.
Šumava.
Správy
NP
a
CHKO
další
nebo
projekty.
Uhlíkovského
Projekt se mohl realizovat díky grantové
podpoře
Operačního
Původní (historické) a mělké
„Člověk i na Šumavě dříve pří-
programu Životního prostředí.
koryto zůstalo na mnoha místech
liš násilně zasahoval do dějů pří-
Po pečlivé přípravě projektu se
v terénu dosud dobře znatelné.
rody, většinou s vidinou ekono-
vše zvládlo během srpna, září a
Naproti tomu dno rovného kaná-
mických
listopadu roku 2013 za necelé dva
lu bylo silně zahloubeno oproti
rašeliniště rychleji rostly smrky,
okolní
terénu.
které se pak hospodářsky využí-
„To jednak bránilo přirozeným
valy. Návrat přírody do jejího
Hlavní cíle projektu:
rozlivům a zasakování vody při
původního a divokého stavu je
1. Obnova původního koryta
povodních a současně vedlo k
jednou z našich hlavních priorit v
včetně jeho přirozené dynamiky
vysoušení
cenných
ochraně přírody a proto sem
2. Celková obnova vodního reži-
údolních rašelinišť se vzácnými
koncentrujeme naše síly“, uvádí
mu na lokalitě a podpora vyššího
druhy rostlin a živočichů“, vy-
Jiří Mánek, ředitel Správy NP a
zasakování (retence)
světluje Iva Bufková.
CHKO Šumava.
vody v krajině (protipovodňové
úrovni
nedalekých
Do obnoveného původního ko-
zisků.
Revitalizace na
Po
odvodnění
potoku Šumavě
Hučina první
miliony korun.
opatření) 3. Podpora rozmanitosti přiroze-
ryta potoka se již pustila voda.
představuje
První pstruzi se v něm objevili
větší projekt tohoto druhu. „Na
ných vodních biotopů a druhové
hned druhý den po napuštění
území Národního parku Šumava
pestrosti
Pavel Pechoušek Správa NP a CHKO Šumava
-9-
Ochrana přírody
3. ročník soutěže „Jihočeská ratolest“ zná své vítěze ČESKÉ BUDĚJOVICE – Krajská Síť Environmentálních Center (Krasec) a Jihočeský kraj vyhlásily výsledky 3. ročníku soutěže projektů na ochranu životního prostředí „Jihočeská ratolest“. Současně tak občanské sdružení Krasec zahájilo tradiční podzimní cyklus akcí zaměřených na environmentální problematiku „Jihočeské dny s Krascem“. V letošním ročníku Jihočeské
student Přírodovědecké fakulty
5000 Kč, nebo 3000 Kč, certifi-
ratolesti se soutěžilo ve čtyřech
Jihočeské
kát a pestrý balíček regionálních,
kategoriích. Mezi obcemi, svazy
Pazderník. Věnuje se v ní odbou-
obcí
rávání tenzidů z čisticích pro-
a
mikroregiony
zvítězilo
město Strakonice s neotřelým projektem „Putování románovou
univerzity
Marek
středků v kořenových čistírnách. „Za zmínku stojí, že letošní
„Těší nás, že Jihočeský kraj podporuje soutěž projektů na ochranu životního prostředí Ji-
krajinou 2013“, který pro envi-
ročník
ratolesti
hočeská ratolest“, říká předseda
ronmentální osvětu široké veřej-
ovládlo v kategorii neziskových
občanského sdružení Krasec Petr
nosti využil pasáže o významu
organizací téma přírodních za-
Kurz. „Zároveň bych rád poděko-
krajiny a přírody v dílech slav-
hrad a dle mého názoru právem
val členům odborné poroty za
ných literátů spjatých s oblastí
zvítězil projekt, který významně
jejich čas věnovaný hodnocení
Prácheňska.
přispěl k jejich popularitě a k
soutěžních projektů a přijetí ne-
rozšíření know-how o přírodním
lehkého úkolu, výběru toho nej-
la získala ZŠ a MŠ Čestice s pro-
zahradničení“,
lepšího“, dodává.
jektem „Akce Žába“, který se vě-
ročník soutěže její organizátorka
noval
Lenka Barčiová.
Vítězství v kategorii Zelená ško-
mimo
jiné
praktické
ochraně migrujících žab.
Jihočeské
bio a fair trade výrobků.
rozebírá
tento
Vítězové i předkladatelé pro-
Slavnostním
vyhlášením
vý-
sledků Jihočeské ratolesti byly zahájeny
Jihočeské
dny
s
Na prvním místě mezi nezisko-
jektů umístěných na druhých a
Krascem 2013. Program letošní-
vými organizacemi se umístilo
třetích místech jednotlivých ka-
ho ročníku počítá například s
občanské sdružení Přírodní za-
tegorií převzali ceny z rukou
odborným seminářem o ochra-
hrada s česko-rakouským projek-
předsedy sdružení Krasec Petra
nářském
tem „Přírodní zahrady bez hra-
Kurze a radní Jihočeského kraje
ven, besedou o hračkách bezpeč-
nic“, mezi jehož naplněné cíle
pro oblast životní prostředí a
ných pro děti i šetrných k přírodě
patří také vznik praktické publi-
lesnictví Ing. Hany Rodinové,
a v neposlední řadě také s každo-
kace „Moje přírodní zahrada“.
Ph.D, která nad soutěží převzala
roční konferencí „Podzimní dny
V rámci čtvrté kategorie vyme-
záštitu společně s JUDr. Tome-
EVVO“ pro učitele základních a
zené pro vysokoškolské práce byl
šem Vytiskou. Jednalo se o fi-
středních škol.
za svou bakalářskou práci oceněn
nanční odměny ve výši 7000 Kč,
managementu
písko-
Lenka Barčiová Krasec
- 10 -
Ochrana přírody
Přikrmovat ptactvo? Ano, ale správně! Do naší přírody, po podzimu,
krmítka patří a co ne. Do krmítka
Do krmítka nikdy nedáváme čer-
období hojnosti a blahobytu, ob-
lze
stvé pečivo, těstoviny, zbytky jí-
dobí přemíry rozličných plodů a
především slunečnici (neloupa-
sytosti, pomalu přichází zima.
nou
v chovatelských
Pro doplnění si řekněme, kam
Doba strádání a nouze.
potřebách), semena lnu, máku a
krmítko umístit. Nejvhodnější je
Mnozí z nás se jistě zželí nad
řepky. Dále semena ze smrko-
klidné závětrné místo s možností
hladovými ptačími krky a v touze
vých a borových šišek. Pro zrno-
úkrytu v podobě keřů či stromů,
pomoci těm křehkým stvořením
žravé ptáky (např. vrabci a str-
kde se ptáci budou cítit bezpečni
zanesou
něco
nadi) se hodí zadina od čističek
před dravci a šelmami.
k sezobnutí. Počin je to šlechet-
obilí, semena plevelů apod. Pro
A teď, když víme jak správně
ný, hodný obdivu, ale stává se, že
sýkory a strakapoudy lze zavěsit
přikrmovat, se společně můžeme
z neznalosti ptákům ublížíme.
hovězí či skopový lůj, drozdům a
těšit pestrou škálou druhů a pale-
kosům předkládáme jablka. Kr-
tou barev, jež se na našich krmít-
mítko pravidelně čistíme.
kách vystřídají.
ke
krmítku
Před tím, než začneme přikrmovat, se seznamme s tím, co do
zakládat
olejnatá
seženeme
semena,
del, vánoční cukroví.
Aleš Vondrka
Na krmítku se můžete setkat i s brhlíkem lesním (foto: P. Jakubův)
- 11 -
Ochrana přírody
Činnosti 15/02 ZO ČSOP Velešín Rok 2013 byl i přes nepřízeň situace ve státě, naplněn ,,ochranářskou“ aktivitou. V lednu jsme uspořádali ,,Zimní bivak“. Teplotní rekord se nekonal, bylo pouhých -14.2°C. Duben probíhal ve znamení akce Ukliďme svět, kde jsme spolupracovali s několika dětskými kluby na zvelebení přírodního prostředí.
Úklid Římovské přehrady 6.7. 2013 Květen a září patří již tradičně
V prosinci jdeme jako obvykle
péči o naši genofondovou plochu
vypomáhat s akcí Medovina na
Jeryn. Ani tentokrát nešlo jen o
hradě Velešín.
práci ale i o setkání s kamarády a dobrou zábavu.
Jak je vidět, nezaměřujeme se pouze na ,,ochranařinu“, ale sna-
V červnu jsme zajišťovali záze-
žíme se v dobrém slova smyslu
mí pro velešínský ,,Dětský den“ a
působit na veřejnost, zvlášť na
snad si to i kvůli nám děti užily.
mládež.
V září jsme společně se sdružením Hrady na Malši pořádali akci
Všem
čtenářům
krásný
rok
2014
pro veřejnost na hradě Pořešín, kde se návštěvníci seznamovali Na hradě Pořešín
s životem ve středověku.
Jirka Růžička Předseda ZO (foto: archiv ZO ČSOP Velešín)
Úklid Římovské přehrady 6.7. 2013 (foto: archiv ZO ČSOP Velešín)
Dětský den
- 12-
Ochrana přírody
Co dělají včely v zimě Přátelé se mě často ptají, jak se „mají“ včely přes zimu. Někteří se v zimě ptají, zda je krmím cukrem či medem. Jiní zas odborně, jestli jsem je dostatečně nakrmil. Prozradím vám, co vlastně ty včely v úle přes zimu dělají. Musím ale začít trochu ze široka. Během sezóny si včely sbírají pyl a nektar. Pyl mají jako zdroj bílkovin a z nektaru tvoří med. Pyl i med jsou schopné si ukládat do zásoby, do buněk. A přes zim-
Foto: Jakub Hubáček
ní období je to hlavně med, který včely potřebují. Včelař jim ale
Letní včely se doslova upracují
tím, že jsou to ony, kdo nastartu-
jejich těžce vydřený květový a
k smrti. Zimní včely mají jasný
je novou generaci včel a kdo po-
lesní med při medobraní sebere.
úkol,
zimu
máhá s nošením prvního pylu,
Dělám to i já a dělají to všichni
a vytápět úl. Vlastně ne celý úl,
který je nezbytný pro správný
včelaři. Sprostě včely okrademe.
ale jen kulovitý zimní chumáč,
rozvoj včelstva na jaře.
Na oplátku je pak krmíme rozto-
který tvoří svými tělíčky. Je to
kem řepného cukru. A že ho není
útvar, který včely vytváří, pokud
v bezpečí zimního chumáče pře-
málo, okolo 15 kg na včelstvo.
teplota okolí klesne pod 10 °C.
žijí celou zimu. Aby se zabránilo
Med, který je z cukru, sice nela-
Když klesne teplota, zimní chu-
nezvaným návštěvám, vstup do
hodí člověku, ale včelám neublíží.
máč se více semkne, aby snížil
úlu včelař co nejvíce zmenší, aby
Ba naopak, obsahuje méně „ba-
povrch, kterým mu uniká teplota.
se do něj nedostaly např. myši.
lastních“ látek, které by jinak
S vyšší teplotou se naopak roz-
Někdy se úly také chrání hustou
včelám zabíraly místo ve výkalo-
volní. Uprostřed chumáče se na-
sítí proti datlům a strakapou-
vém váčku.
chází matka, která zde má tep-
dům, kteří by mohli do úlu tesat
Před zimním obdobím, přibliž-
lotní komfort 20 °C a více. Chu-
svými ostrými zobáky. Ke kontro-
ně od konce srpna, se začínají
máč se na začátku zimy nachází
le včelstva včelaři používají např.
líhnout včely zimní (dlouhověké).
blízko česna (vstupu do úlu) a
hadičky, kterou zavedou do úlu a
Ty jsou schopné žít 6 a více měsí-
postupuje za zásobami směrem
poslouchají, jak včelstvo bzučí.
ců, na rozdíl od včel letních
vzhůru. Na jaře ho můžeme najít
Klidné včelstvo bzučí tiše a vy-
(krátkověkých), které v plné se-
pod stříškou. Kromě vytápění
rovnaně. Jen takové může zdravě
zóně žijí jen něco přes měsíc.
jsou zimní včely důležité také
přežít do dalšího roku.
přežít
Pokud
nejsou
včely
rušeny,
Jakub Hubáček ZO ČSV Vimperk
- 13-
Ochrana přírody
Pastva „šumavek“ na Velké Homolce
foto: archiv ZO ČSOP Šumava
Velká Homolka je vrch zvedají-
Během posledních asi 20 let
Důležité je i zmínit, co vlastně
cí se nad pošumavským městem
došlo
k úplnému
autoři průzkumů objevili. Ento-
Vimperk z nadmořské výšky 680
upuštění od hospodaření, na čás-
mologický průzkum přinesl vý-
metrů do výšky přesahující něco
ti vznikl tlak na další zástavbu,
sledky v podobě zjištění výskytu 8
málo 750 metrů. Jeho svahy jsou
část lokality zarostla nálety, nej-
druhů bezobratlých z Červeného
orientované
od jihovýchodu
více akáty a osikami. Od vzniku
seznamu
k jihozápadu. Část těchto svahů
ZO ČSOP Šumava v roce 2008 se
nad všemi vyčnívá kriticky ohro-
byla zastavěna, bohužel na ně-
na organizaci obraceli především
žený
kterých místech i krajinářsky
entomologové, kteří upozorňova-
(Pseudophilotes baton), z dalších
značně neestetickým způsobem.
li na potenciální význam území
pak lze jmenovat tesaříka Aro-
Na zbylé části, tj. na ploše okolo 6
z hlediska
zajímavých
mia moschata, zdobence Trichi-
ha, se však vyvinuly výslunné
druhů hmyzu. To zapříčinilo, že
us fasciatus, čmeláky Bombus
krátkostébelné až mezofilní tráv-
v roce 2009 byla lokalita pro-
humilis
níky, které do dnešní doby zůsta-
zkoumána
výskytu
motýly modráska Cyaniris semi-
ly
zachovalé.
hmyzích zástupců a rostlinných
argus a perleťovce Boloria eu-
V minulosti sloužilo území jako
druhů, a autoři těchto průzkumů
phrosyne a chráněné druhy uza-
pastvina pro skot a tam kde to
navrhli i ochranářský plán, jak se
vírá vosa Symmorphus allobro-
terén dovolil, se i „polařilo“ a
o Velkou Homolku nadále starat.
gus.
poměrně
na
lokalitě
výskytu
z hlediska
bezobratlých,
modrásek
a
Bombus
z nichž
černočárný
wurflenii,
„lukařilo“.
- 14-
Ochrana přírody
Ač se to nezdá, tak pastva ov-
několikrát se dokonce stalo, že
Abychom pokryli náklady spo-
cemi je na Homolce časově po-
něco
poplašil
jené s péčí o tuto lokalitu, využí-
měrně náročná, protože lokalita
v ohradě ovce, a některé z ní
váme různé dotační krajinotvor-
je značně svažitá, bez přítomnos-
utekly.
né tituly, jako je např. program
nebo
někdo
ti vody a leží také v těsné blízkosti
Zajímavé to je i na jaře a na
Českého svazu ochránců přírody
města. Takže se vše musí nosit
podzim, když se ovce ženou do
Ochrana biodiverzity, ve kterém
ručně, od vlastního ohradníku,
zimoviště. Ženou se asi dva kilo-
jsme
až po vodu. Značné úsilí je nutné
metry přes louky, cesty, silnice a
„Pastva stepních společenstev na
věnovat i hlídání stáda, protože
dokonce i vesnici a je to tak zpes-
vrchu Velká Homolka v roce
vrch je častým místem vycházek
tření nejen pro nás, ale i řadu
2013“
pro
místních obyvatel.
právě nejcennější plochy.
místní
obyvatele
a
již
letos
a
uspěli
z kterého
se záměrem
přepásáme
Jakub Hromas ZO ČSOP Šumava
foto: archiv ZO ČSOP Šumava
- 15 -
Ochrana přírody
Elektronický měsíčník Kompost
Ekoporadna při Šmidingerově
prostor. A jak se ke Kompostu
environmentální akce.
knihovně, pobočka Šmidingerovy
Pobočka Šmidingerovy knihov-
dostanete? V elektronické podo-
knihovny Za Parkem a ZO ČSOP
ny mix doplňuje literární částí
bě jej rozesíláme každý měsíc
Strakonice - to jsou tři hlavní
s tipy na klasickou i odbornou
zdarma zájemcům mailovou ro-
subjekty, které se podílejí na
literaturu a amatérskou poezii.
zesílkou. O zařazení do maillistu
tvorbě elektronického měsíčníku
Nechybějí náměty na tvořivé čin-
pište na
[email protected] (v
Kompost. Prosincem letošního
nosti nebo zdravý životní styl
případě zájmu o uveřejnění pří-
roku uzavíráme 2. ročník našeho
(především ve formě receptů).
spěvku pište na stejnou adresu).
působení v internetovém prosto-
Hlavní přírodovědná část časopi-
Archiv všech dosavadních čísel
ru. Rádi bychom rozšířili okruh
su je složená z mozaiky zoologic-
naleznete na:
našich čtenářů, případně přispě-
kých, botanických a ekologických
www.knih-st.cz/dokumenty.
vatelů, proto nabízíme náš časo-
pozorování v terénu s úzkou ná-
V papírové podobě je možno si
pis i zájemcům ze sousedních
vazností na jihočeský region. Po-
měsíčník vypůjčit ve všech oddě-
regionů. Náplní jsou příspěvky
zitivně laděné články jsou dopl-
leních
jak regionální, tak všeobecné, a
ňovány
tipy
Strakonice. Časopis je volně šiři-
věříme, že v tematicky rozmani-
nebo upozorněními na globální
telný, takže je možné a vítané jak
tém obsahu si vybere každý z vás.
ekologické problémy. Přinášíme
jeho přeposílání v elektronické
Čím se náš časopis zabývá?
také přehled akcí se zmiňovaný-
podobně, tak jeho tisk a půjčová-
Nosným tématem je ochrana pří-
mi tématy. Vize časopisu, ply-
ní v různých centrech, knihov-
rody, a to zejména v návaznosti
noucí z názvu samotného, je vy-
nách apod.
na činnost strakonické ZO ČSOP,
tvořit pestrou směs příspěvků,
Ekoporadny
která bude obohacovat veřejný
a
jimi
pořádané
ekoporadenskými
Šmidingerovy
knihovny
Jan Juráš ZO ČSOP Strakonice Ekoporadna při ŠK Strakonice
- 16-
Ochrana přírody
Kampaň „Chytře“ proti černým skládkám finišuje: vyhlášení vítězů a závěrečná výstava ČESKÉ BUDĚJOVICE. Krajská Síť Environmentálních Center Krasec s finanční podporou města České Budějovice dnes vyhlásila výsledky soutěže „Chytře“ proti černým skládkám. Závěrečnou tečkou za kampaní bude výstava soutěžních fotografií v budově českobudějovické radnice. V soutěžní kategorii Monito-
obou
„Autorům vítězných prací za
ring černých skládek na území
kategorií získávají pro celou svou
celé občanské sdružení Krasec
města České Budějovice udělila
třídu nebo kroužek, za které sou-
blahopřeji a zejména děkuji všem
hodnotící komise 1. místo stu-
těžili, exkurzi pořádanou Cen-
zapojeným školám za účast“, říká
dentce VOŠ a Střední školy Emy
trem ekologické a globální vý-
Dalibor Kříž, člen výkonné rady
Destinové Daniele Sternadové za
chovy Cassiopeia.
občanského
monitorovací zprávu o objevené,
polytechnické.
si
„Věřím, že po skončení kampaně se žáci nepřestanou dívat a zají-
sledované černé skládce.
ních a středních škol do boje pro-
mat o dění kolem sebe. Ostatně
ti černým skládkám, proběhlo
mobilní aplikace Dej Tip, kterou
která se věnovala zachycení te-
dnes
konferenci
město České Budějovice pro ob-
matiky skládek objektivem foto-
Podzimní dny EVVO, pořádané v
čany zajišťuje a se kterou jsme v
aparátu,
rámci Jihočeských dní s Krascem
rámci kampaně seznamovali žá-
2013.
ky, funguje i nadále“, dodává.
snímkem
vyhrál
s
Vyhozená
uměleckým princezna
učitelské
která
Krasec.
kladla za cíl zapojit žáky základ-
na
soutěže,
sdružení
do aplikace Dej Tip zadané a dále Ve druhé soutěžní kategorii,
Vyhlášení
Vítězové
Veškeré
materiály
vydané
v
Jaromír Valtr z Gymnázia Jírov-
Celou kampaň uzavře výstava
cova. Druhé místo získal snímek
soutěžních fotografií na Magis-
rámci kampaně jsou k dispozici
s názvem České Budějovice pod
trátu města České Budějovice,
na adrese:
lupou,
skupina
která potrvá od 18. listopadu do
www.krasec.cz/pages/skladky.
žáků ze Základní a střední školy
konce měsíce. Součástí výstavy
pro
Třetí
bude informační panel a letáky k
místo patří fotografii Roudenská
rozebrání týkající se problemati-
Tomáše Krkošky ze Střední školy
ky černých skládek.
který
sluchově
pořídila
postižené.
Simona Šafarčíková, tajemnice Krasec, o.s.
- 17-
Pro veřejnost
Správa CHKO Šumava tento rok slaví 50 let Správa Chráněné krajinné oblasti Šumava letos oslaví 50 let své existence. K tomuto významnému výročí vydala Správa NP a CHKO Šumava novou knihu. Jejím autorem je současný vedoucí CHKO Pavel Hubený. Správa CHKO Šumava se chce v následujících letech více zaměřit na ochranu perlorodky. Chráněná krajinná oblast pa-
Dalším
cílem
Správy
CHKO
desátiletá..., - tak se jmenuje kni-
Šumava pro další roky je snaha
ha Pavla Hubeného, vedoucího
zastavit populační pokles největší
Správy Chráněné krajinné oblasti
české populace perlorodky říční
Šumava, která byla minulý týden
na Blanici. Společně se Správou
za účasti významných osobností
Národního parku Šumava pod-
nejen šumavského regionu slav-
poruje Správa CHKO Šumava
nostně pokřtěna v kapli na zám-
vytvoření funkční odchovny per-
ku ve Vimperku.
lorodky, která by produkovala
Chráněná krajinná oblast Šu-
tisíce až desetitisíce mladých stá-
mava si letos připomene 50. let
dií ročně. „Snažíme se také vy-
od svého založení, kniha tak shr-
tvořit podmínky pro přežití ku-
nuje padesátiletou existenci or-
rovitých druhů, které jsou na
ganizace zabývající se ochranou
Šumavě ohrožené vyhynutím. Je
přírody na Šumavě.
to například tetřívek obecný a
„Kniha popisuje vznik krajiny
jak třetině své původní rozlohy,
tetřev hlušec. A také zajistit nové
Chráněné krajinné oblasti Šuma-
tak dnes funguje ve stínu národ-
trvalé
va. Vývoj krajiny a hlavně lesů v
ního parku. Dosud tu chybělo
chráněných
CHKO za uplynulých tři sta let.
něco, co by bylo věnováno jen a
uvádí Pavel Hubený.
Historii snahy ochrany přírody
pouze CHKO Šumava. Proto jsme
Novinkou tohoto roku byly na
na Šumavě. Vedle toho kniha
rádi, že se podařilo tuto knihu
území CHKO výpravy do divoči-
obsahuje novinky z našeho vě-
vydat“, říká Jiří Mánek.
ny. „V CHKO má divočina trochu
monitorovací územích
plochy
v
CHKO“,
území
A jaké jsou další plány na území
jiný aspekt - je více fragmentova-
CHKO“, stručně popisuje Pavel
CHKO Šumava? „Připravujeme
ná a leží většinou v málo přístup-
Hubený.
vyhlášení přírodní rezervace Ka-
ných lokalitách. Nabízí ale i jiné
Kniha je plná krásných fotogra-
ňon Blanice. Důvodem je zejmé-
ekosystémy, než v národním par-
fií, jejichž autory jsou v drtivé
na úprava způsobu lesnického
ku - například samovolně se vyví-
většině zaměstnanci Správy NP a
hospodaření a dlouhodobé zafi-
jející ekosystémy v nižších nad-
CHKO Šumava.
xování dosavadního lesnického
mořských výškách“, uvádí Hube-
přístupu s cílem zachovat a pro-
ný. Výpravy do divočiny nabízejí
oblast Šumava je vlastně matkou
pojit
jed-
místa, která byla pro veřejnost
Národního parku Šumava, který
losmrkových a borových lesů“,
dosud neznámá nebo zdánlivě
povila ve svých 28 letech na více
uvádí Pavel Hubený.
neatraktivní.
deckého
výzkumu
na
„Přestože Chráněná krajinná
fragmenty
starých
pokračování na další stránce…
- 18-
Pro veřejnost
„Projekt bude pokračovat tři
I na příští rok se tedy chystá 12
Čertovo jezero, Bílá strž a k tomu
roky a nabídka vycházek bude v
výprav do 5 oblastí. Šumavští
mohou zavítat i do dvou přírod-
příštím roce vyšší, než letos. Uvi-
dobrodruzi tak budou znovu po-
ních rezervací na západní straně
díme, jaký bude zájem a reakce
znávat zajímavou krajinu s ne-
Šumavy - Zhůřská hnízdiště a
návštěvníků. Po třech letech vlivy
zvykle náročnými terény a řadou
Městišské rokle a na východní
vyhodnotíme a zvážíme, zda na-
chráněných druhů rostlin i živo-
straně
bídku rozšíříme nebo jinak vy-
čichů v národní přírodní rezer-
Zátoňská mokřina.
lepšíme“, uvádí Jiří Mánek.
vaci Boubínský prales, Černé a
-
Zátoňská
hora
či
Pavel Pechoušek Správa NP a CHKO Šumava
Děti se na Šumavě naučí více ze života bobrů, jak správně napsat místní názvy, pochopí i pravidla fotosyntézy Učitelé základních škol mohou
Ve Vimperku mohou děti na-
Správa parku má tři výuková
hlásit své třídy do programů
střediska
vý-
vštívit nový výukový program
Středisek
vý-
chovy - ve Vimperku, ve Stožci a v
zaměřený na život obojživelníků
chovy Správy NP a CHKO Šuma-
Kašperských Horách. Středisko
či
va.
ve Stožci je zároveň pobytové, to
„Novinkou je program prioritně
znamená, že zde mohou děti a
zaměřený na český jazyk a litera-
environmentální
Pro letošní rok mohou vybírat z rozšířené
nabídky.
Rozšířená
nabídka výukových programů a
environmentální
historii
šumavské
krajiny.
studenti strávit i celý týden v šu-
turu.
mavské přírodě.
jak se správně píší šumavské
Žáci se během něj naučí,
výrazně větší množství zájemců -
V loňském školním roce byla
místní názvy. Nebude chybět ani
tak vypadá začátek školního roku
poptávka po výukových progra-
seznámení s regionální literatu-
z pohledu pracovníků Středisek
mech, které se zde odehrávají,
rou“, říká Stanislav Čtvrtník, re-
environmentální výchovy Správy
velice vysoká. Vimperské stře-
ferent střediska EV ve Vimperku.
NP a CHKO Šumava, kteří se vý-
disko navštívilo v rámci výuko-
Středisko environmentální vý-
ukou dětí zabývají.
vých programů 3 066 dětí a stu-
chovy v Kašperských Horách roz-
„Školy se mohou hlásit na výu-
dentů, do Kašperských Hor zaví-
šiřuje svoji nabídku o výukové
kové programy celý rok, ale po-
talo celkem 2 882 dětí a na poby-
programy na téma bobr evrop-
ptávka po našich programech je
tové akce do Stožce se vydalo cel-
ský. „V rámci dalšího nového
tak vysoká, že již na konci října
kem 1 141 dětí. „Od předešlého
programu - Létající stavitelé šu-
bývá většinou obsazen celý školní
školního roku se jedná o 10% ná-
mavské přírody se děti seznámí…
rok“, uvádí Martina Kučerová,
růst. Více programů není možné
metodik středisek environmen-
z kapacitních důvodů zvládnout“,
tální výchovy.
uvádí Martina Kučerová.
pokračování na další stránce…
- 19-
Pro veřejnost
…s tím, jak ptáci umí stavět hníz-
„Partnerské školy především
formou
seznámí
s
přírodou.
Oceňuji přímý kontakt s přírod-
da z různých materiálů“, popisu-
oceňují
je Miroslava Michnová, vedoucí
pracovníků středisek ekologické
ním
Informačního střediska a Stře-
výchovy, kteří své programy vyu-
úkolů. Také velké množství pod-
diska
čují přímo v jednotlivých ško-
nětů pro seznámení s živou pří-
lách“, říká Martina Kučerová s
rodou“, takto hodnotila II. kolo
Pobytové středisko ve Stožci
tím, že v letošním školním roce
soutěže Jana Kolářová, učitelka
nabízí nový výukový program
chce více rozšířit spolupráci s
ze
zaměřený na bližší seznámení s
mateřskými školami regionu.
Registrace do této soutěže bude
pravidly a zákonitostmi fotosyn-
Již třetím rokem opět vyhlašují
zahájena
tézy.
střediska
vý-
roku. „Školy, které pravidelně
soutěž
dochází na naše výukové pro-
základních
„Národní park Šumava ve škol-
gramy, mají daleko větší úspěš-
škol. Se středisky environmen-
ních lavicích“, která je zaměřená
nost v postupu do druhého kola.
tální
v
na souhrnné znalosti o tomto
Nejúspěšnějšími řešitele soutěže
rámci výuky již 10 partnerských
regionu, ale nejen ty získané z
jsou většinou děti, které navště-
škol. Od minulého roku přibyly
učebnic a knih.
vují
ekologické
výchovy
Kašperské Hory.
Zájem o programy vzrůstá i ze strany
jednotlivých výchovy
spolupracuje
tři školy, tou poslední je Základní a mateřská škola ve Čkyni.
chovy
nadstandardní
přístup
environmentální
přírodovědnou
„Jsem velice ráda, že díky této soutěži
se
děti
prostředím,
ZŠ
a
MŠ od
rozmanitost
Borová
listopadu
přírodovědné
Lada. tohoto
kroužky“,
uvádí Martina Kučerová.
interaktivní Pavel Pechoušek Správa NP a CHKO Šumava
- 20-
Kontakty Seznam organizací působících v oblasti ochrany přírody a rozvoje Jihočeského kraje Název organizace Sdružení Dřípatka (Stanice mladých ochránců přírody) SZČ-CEV Dřípatka (školní a mimoškolní environmentální výchova) Spolek na ochranu šumavské přírody
Kulturní a okrašlovací spolek Čkyně
Ulice
Město
PSČ
E-mailová adresa
Rumpálova 999
Prachatice
383 01
[email protected]
Rumpálova 999
Prachatice
383 01
[email protected]
Vimperk
385 01
[email protected]
Čkyně
384 81
Klostermannova 387 Čkyně 196
Okrašlovací spolek Zdíkov ZO ČSOP 59/10 "VYSOČINA"
Tel. číslo
[email protected],
[email protected] [email protected]
Bedřicha Smetany 130/III
Dačice
380 01
[email protected] [email protected]
384 422 153
ZO ČSOP 19/01 VOLARY
Dlouhá 99
Prachatice
383 01
2. ZO ČSOP Jindřichův Hradec
Vajgar 568/III
Jindřichův Hradec
377 04
5. ZO ČSOP TÁBOR
Krakovská 2805
Tábor
390 05
[email protected]
7. ZO ČSOP - jih, ZO 14/07
K. Tomana 9
České Budějovice
370 10
[email protected]
387 410 128
ZO ČSOP 01/81 TERCONSULT
Hřbitovní 449
Protivín
398 11
[email protected]
382 252 017
ZO ČSOP 14/11 Viridis
Dukelská 65
České Budějovice 1
370 01
[email protected]
ZO ČSOP 15/07 VYŠŠÍ BROD
Míru 266
Vyšší Brod
382 73
[email protected]
ZO ČSOP 16/01 TŘEBOŇ
Březanova 82
Třeboň
379 01
[email protected]
ZO ČSOP 16/04 - "KALOPANAX"
Lesnická 684
Nová Bystřice
378 33
ZO ČSOP 18/02 MAKOV
Nová Ves 10
Čížová
398 31
[email protected]
382 279 159
ZO ČSOP 18/08 Písek II
Lázeňská 3
Písek
397 01
[email protected]
382 214 551
ZO ČSOP 20/01 STRAKONICE
Tržní 279
Strakonice
386 01
[email protected]
ZO ČSOP 20/04 BLATNÁ
Riegrova 512
Blatná
388 01
[email protected]
ZO ČSOP 21/08 Medvíďata
Smolínova 1167
Tábor 2
390 02
381 251 322
ZO ČSOP 21/12 Sezimovo Ústí
Hanojská 2831
Tábor 5
390 05
[email protected]
381 261 275
ZO ČSOP ČIMELICE
Čimelice 241
Čimelice
398 04
398 228 145
ZO ČSOP HOŘEC
Nad Lomnicí 1114
Blatná
388 01
[email protected]
ZO ČSOP CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ
Výstavní 1008
Pacov
395 01
[email protected]
381 299 034
ZO ČSOP MILEVSKO
Komenského 1133 Milevsko 1
399 01
[email protected]
382 522 763
ZO ČSOP NOVÉ HRADY
Komenského 191
Nové Hrady
373 33
[email protected]
ZO ČSOP Šípek
Třída Míru 144
Český Krumlov
381 01
[email protected]
380 727 733
ZO ČSOP Šumava
Hraničářská 38
Vimperk
385 01
[email protected]
777 812 835
ZO ČSOP VELEŠÍN
Na Hvízdalce 503
Velešín
382 32
[email protected]
739 026 248
384 323 789
380 746 616
384 386 329
383 423 644
- 21 -
Kontakty
Název organizace
Ulice
Město
PSČ
E-mailová adresa
Tel. číslo
Fr. Šrámka 35
České Budějovice
370 04
[email protected]
387 310 166
Jizerská 4
České Budějovice
370 11
[email protected]
385 520 951
Český nadační fond pro vydru
Jateční 311
Třeboň
379 01
[email protected]
384 722 088
Ekologický právní servis
Převrátilská 330
Tábor
390 01
[email protected]
381 253 904
V Podskalí 1286/II Písek
397 01
[email protected]
777 061 224
Pražská 1286/II
Jindřichův Hradec
377 01
Nová 12
České Budějovice
370 01
Žižkova 250
Tábor
390 03
[email protected]
317 813 178
Senovážné nám. 9 České Budějovice
370 01
387 432 030
Severní Prácheňsko, o.s.
Bořice 31
398 04
[email protected]
604 842 161
Hamerský potok, o.s.
Nežárecká 103/IV Jindřichův Hradec
377 01
[email protected]
384 320 846
O.s. Vespolek
Nežárecká 2/IV
Jindřichův Hradec
377 01
[email protected]
732 483 158
České Budějovice
370 01
Calla – Sdružení pro záchranu prostředí Centrum ekologické a globální výchovy Cassiopeia ZČ HB FOREST
Ekocentrum – Elektrárna královského města Písku, o.p.s. Environmentální centrum Florianus – trvalková školka Jihočeské matky Ochrana fauny ČR o.s. (pobočka JČ kraj) Rosa – společnost pro ekologické informace a aktivity, o.p.s.
Krasec, o.s. – krajská síť environmentálních center v jižních Čechách
Mirotice
Senovážné nám. 9 (Dům služeb, 3. patro)
[email protected] [email protected]
[email protected]
774 690 755 387 312 650
[email protected]
734 578 560
[email protected]
775 282 002
Budeme rádi, když nám v případě nesrovnalostí zašlete aktualizované údaje. V případě zájmu lze v příštích číslech Zpravodaje zveřejnit i kontakty dalších organizací, které zde nejsou! Kontakty posílejte na email:
[email protected]
- 22 -
ZO ČSOP Šumava
Zpravodaj ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje
podzim - zima 2013, ročník 6.
Vydavatel: ZO ČSOP Šumava © 2013 Adresa: Hraničářská 38, 385 01 Vimperk tel.: 777 812 835 email:
[email protected] web: www.csopsumava.cz
Redakční rada:
Jakub Hubáček, Jakub Hromas, Jiří Šejna Jana Zrnová, Pavel Němčák
Grafická úprava: Pavel Němčák
Vychází elektronicky dvakrát ročně zdarma. Uzávěrka příštího čísla je 30. dubna 2014, příspěvky je možné zasílat elektronicky či písemně na adresu organizace.
Redakce si vyhrazuje právo provádět drobné redakční a formální změny. Neprošlo jazykovou úpravou a vytištěné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce.
- 23 -