První skautská stezka (pro nováčky)

Junák – svaz skautů a skautek ČR přístav „Omaha“ 91. oddíl vodních skautů  603 419 470

„KOTVA“ Plzeň [email protected]

http://kotva91.e-plzen.cz/

První skautská stezka (pro nováčky) Průvodce pro ty, kdo chtějí stoupat na horu Poznání cestou Lesní moudrosti © KOTVA Plzeň, o.s. 2009

První skautská stezka – 91. oddíl vodních skautů KOTVA Plzeň

1. Junáci, vzhůru, volá den! Luh květem kývá orosen, sluníčko blankytem pílí, před námi pouť vede k cíli. [: Junáci, vzhůru, volá den! :] 2. Junáci, vzhůru, volá den! Buď připraven, buď připraven! V obraně dobra a krásy dožiješ vlasti své spásy. Junáci, vzhůru, volá den! Buď připraven, buď připraven!

2


Tato stezka patří: Jméno a příjmení: Skautské jméno: Datum narození: Adresa – ulice: PSČ, město: Telefon (mobil): Telefony rodičů: Zdravotní pojišťovna: Zdravotní omezení: Alergie:

Krevní skupina:

Můj oddíl Junáka – svazu skautek a skautů ČR se jmenuje: a má číslo: Do oddílu jsem vstoupil dne: a stal se členem druţiny: Jméno a podpis kapitána oddílu: Ing. Milan Legát - Kaštan Jméno a podpis kormidelníka: Razítko oddílu:

3


Družina tě vítá  Chtěl by ses stát skautem,  Moţná ani moc přesně nevíš, kdo vlastně skaut je.  A právě o tom je tato kníţka, která tě povede prvními kroky na tvé skautské stezce.  Vstoupíš do skautské druţiny, kde poznáš skautský ţivot „na vlastní kůţi“. A tvůj kormidelník i ostatní z druţiny a oddílu ti se vším dalším budou pomáhat.  Pojď mezi nás!

Skautská klubovna Skautská klubovna je domov druţiny a oddílu. Je druhým domovem kaţdému členu – tedy i Tobě. Je to útulné místo, kde se odehrává velká část skautského programu na druţinových i oddílových schůzkách. Místo, kde zní druţný hovor, smích a zpěv, halas při hrách, místo, kde se celý oddíl schází na svých schůzkách, před výpravou nebo jen tak, kdyţ je venku mlha, sychravo a nevlídno. Tak jako byt je útulným domovem rodiny jen tehdy, kdyţ mu kaţdý člen rodiny věnuje pozornost a péči, tak i klubovna potřebuje Tvůj zájem a kus pořádné práce. Naše klubovna se nachází:

..................... A mohu k ní dojet těmito linkami trolejbusů a autobusů:

...........

Skautská družina Co je skautská družina? Druţinu tvoří 5 aţ 8 skautů či skautek, kteří drţí pevně pohromadě. Druţina je taková skautská rodina – její členové společně pracují, zpívají, baví se a při sportu jsou týmem. Na vícedenních výpravách bydlí ve stanech pohromadě a vaří na jednom ohništi. Společně soutěţí s dalšími druţinami. Skautskou druţinu však nespojuje jenom kroj a společné záţitky. To by bylo trochu málo. Spojují je také skautské ideály, vyjádřené skautským zákonem a slibem. 4

První skautská stezka – 91. oddíl vodních skautů KOTVA Plzeň Kormidelník Je hlavou skautské druţiny. Nejzkušenější a často také nejstarší skaut druţiny, kterému kapitán svěřil všechny skauty a skautky v druţině. Vede svou druţinu na schůzkách a výpravách, při stavbě tábora i při velké hře. Protoţe je zodpovědný za kaţdého člena své druţiny, musí jej všichni členové druţiny poslouchat. Kormidelník pomáhá kaţdému v druţině stávat se lepším skautem či skautkou. Také Tobě pomůţe naučit se všechno, co skaut potřebuje znát, a připravit se ke skautskému slibu. Družinová rada Je chvílí, kdy se celá druţina setká, aby probrala část uplynulého času (den, týden), co se povedlo a co ne, co je třeba zlepšit. Aby plánovala věci do budoucna. Druţinová rada ale není parlament. Kormidelník musí všechny pozorně vyslechnout, ale poněvadţ on zodpovídá za druţinu, on také nakonec rozhoduje.

Moje družina Datum a místo založení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Členové družiny:

Telefon:

............

............

............

............

............

Mail:

............

............

............

............

............

Znak:

Totemové zvíře:

5

První skautská stezka – 91. oddíl vodních skautů KOTVA Plzeň Vlajka je symbolem druţiny. Nesmí chybět na ţádném jejím podniku: schůzce, výpravě, při ţádném boji ani při táborovém ohni. Ztráta vlajky je největší pohanou pro celou druţinu. Vlajku nosí kormidelník, protoţe on je hlavou druţiny. Můţe ji svěřit skautům, kteří jiţ sloţili skautský slib. Nakresli vlajku svojí druţiny:

Heslo druţiny vyjadřuje krédo, oč chce druţina hlavně usilovat, v čem vidí smysl své činnosti a „práce“: ................................................................. Pokřik je bojové heslo vaší druţiny. Zaznívá na nástupech, při soutěţích a mezidruţinových zápasech, na oslavu vítězství i na pozdrav. Pokřik mojí druţiny je:

Svolávací signál (píšťalkou či jinak) je: Družinová štafeta – nespoléhej na moderní dorozumívací prostředky, nejbezpečnější je mít rychlé nohy, zápisník s tuţkou a vědět, kam a ke komu jít a zprávu předat.

Den a čas obvyklých schůzek: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6


Stoupání na horu (Indiánský příběh) Ernest Thompson Seton Daleko na vyprahlém Jihozápadě stojí indiánská vesnice a za ní se tyčí z pouště vysoká hora. Vyšplhat na tuto horu znamenalo velký čin, a tak všichni chlapci ze vsi touţili, aby se o to mohli pokusit. Jednoho dne jim náčelník řekl: „Nu tak, chlapci, dnes se můţete všichni pokusit na tu horu vylézt. Vyjděte hned po snídani a jděte kaţdý tak daleko, jak dokáţete. Aţ budete unaveni, vraťte se, ale kaţdý z vás mi přinese větvičku z toho místa, kam aţ došel.“ Vydali se na cestu plni naděje a kaţdý cítil, ţe jistě dorazí aţ na vrchol. Ale brzy se loudavě vrátil tlouštík a vztáhl k náčelníkovi ruku, ve které drţel kaktusový list. Náčelník se usmál a řekl: „Milý hochu, ty ses vůbec nedostal k úpatí hory, ani jsi nepřešel poušť.“ Později se vrátil druhý chlapec. Přinesl šalvějovou snítku. „Došel jsi na úpatí hory,“ řekl náčelník, „ale vzhůru jsi nešplhal.“ Další hoch měl větvičku lindy. „Dobře,“ řekl náčelník, „ty ses dostal aţ k pramenům.“ Později přišel další chlapec s trnitou větvičkou. Kdyţ ji náčelník uviděl, usmál se a řekl: „Ty jsi šplhal vzhůru, dostal ses aţ k prvnímu kamenitému splazu.“ Odpoledne dorazil hoch s cedrovou snítkou a stařec řekl: „Podal jsi dobrý výkon, dostal ses aţ do poloviny hory.“ O hodinu později přišel hoch s borovou větvičkou. Tomu náčelník řekl: „Výborně! Ty jsi vyšplhal aţ ke třetímu pásmu, měl jsi za sebou tři čtvrtiny výstupu.“ Slunce uţ stálo nízko, kdyţ se vrátil poslední. Byl to vytáhlý krásný chlapec vznešené povahy. Přicházel k náčelníkovi s prázdnýma rukama, ale oči mu zářily: „Můj otče,“ řekl, „dostal jsem se tam, kde nebyly ţádné stromy – neviděl jsem ţádné větvičky, ale spatřil jsem Zářící Moře.“ Také starcova tvář se rozzářila, kdyţ slavnostním hlasem říkal: „Poznal jsem to! Kdyţ jsem ti pohlédl do tváře, poznal jsem to. Ty ses dostal aţ na vrchol. Nepotřebuješ ţádnou větvičku. Je to napsáno ve tvých očích, zvoní to ve tvém hlase. Pocítil jsi nadšení, můj hochu, viděl jsi nádheru hory.“ 7

První skautská stezka – 91. oddíl vodních skautů KOTVA Plzeň Slunce uţ zapadlo, kdyţ si náčelník uvědomil, ţe ještě jeden z chlapců, kteří ráno odešli, není zpátky. Vydal se tedy do jeho týpí, aby zjistil, zda se chlapec jiţ vrátil. V týpí našel jen chlapcovu matku, která se o syna uţ také strachovala. Kdyţ se chlapec nevrátil ani ráno, vyslal náčelník tři muţe, aby ho šli hledat. Vrátili se aţ k polednímu. Na nosítkách nesli starou ţenu a chlapec jim pomáhal nosítka nést. „Co se stalo?“ zeptal se náčelník chlapce přísně. „Proč jsi nešel s ostatními na horu?“ „Chtěl jsem jít, otče,“ řekl chlapec smutně. „Víš, ţe jsem se na ten okamţik uţ dlouho těšil. Ale zaslechl jsem volání o pomoc – všichni jsme ho zaslechli. Šel jsem po hlase a našel jsem tuto stařenu, která v lese na úpatí hory uklouzla a zranila si nohu. Leţela tam uţ celou noc a z posledních sil se klackem bránila dravé zvěři. Na to, aby šla o berlích, byla příliš slabá. Poprosila mne, abych jí pomohl zpátky. Upletl jsem vlek, ale nemohl jsem postupovat rychleji, částečně jsem ji musel nést, protoţe ji zraněná noha při kaţdém nárazu velmi bolela, a tak nás bojovníci našli dřív, neţ jsme se dokázali vrátit. Je mi líto, jestli jsem tě zklamal, otče. Ostatní šli dál – kdybych pokračoval i já, co by se s ní stalo?“ Mezitím se kolem shlukli ostatní chlapci a někteří zaslechli jeho slova. Neţ stačil rozváţný náčelník cokoliv říct, vykřikl jeden z menších hochů: „Tobě se určitě dál nechtělo a přivítal jsi příleţitost, ţe se budeš mít na co vymluvit. Měl bys na horu jít znovu hned zítra, abys ukázal, co umíš!“ Napadený chlapec na to neřekl nic, jen pokrčil rameny a zvedl oči k náčelníkovi. Ten mu s úsměvem poloţil ruku na rameno a pravil: „Můţeš jít na horu zítra, chlapče, chceš-li, ale je to zbytečné. Došel jsi na vrchol hory dřív, neţ jsi vůbec vyrazil. Tvé srdce zná nejen výhled z vrcholu hory, nýbrţ i pohled z oblaků nad ním… a tvé mlčení mi říká, ţe dávno víš, ţe je marné chtít po krtkovi, aby pochopil orla…“

8


Skautský oddíl Co je skautský oddíl? Pokud druţina je rodina – rodiče a děti, pak oddíl je širší rodina – prarodiče, strýc, teta, bratranci a sestřenice. Je to větší tým, do kterého patří i tvá druţina. Tvoří jej několik druţin, obvykle tři aţ pět. Oddíl podniká společně výpravy a tábory, hravě zvládne to, s čím by si druţina těţko poradila. Kapitán oddílu Stojí v čele oddílu a oddílové rady. Nese za oddíl plnou (výchovnou i právní) zodpovědnost, proto je to nejzkušenější a dospělý skaut, člen oddílu, který vykonal a úspěšně sloţil řadu obtíţných zkoušek, prošel řadou kurzů. Na začátku ovšem i těmi, které proţíváš nyní Ty. U suchozemských skautů je někdy nazýván náčelníkem. Oddílová rada Je obdobou „Rady starších“ u Indiánů. Tvoří ji kapitán oddílu, jeho zástupci a lodivodi, obvykle i ostatní dospělí skauti – činovníci oddílu. V „Radě“ se domlouvá program činnosti, náplň výprav nebo táborů a jedná se o důleţitých záleţitostech oddílu, například o hospodaření, klubovně atd. Pokud máš návrh k programu oddílu nebo se Ti něco nelíbí, sděl to svému kormidelníkovi nebo patronovi a Oddílová rada Tvůj návrh či poznámku projedná. Neboj se říci svůj názor, ale zároveň se zkus zamyslet i nad tím, jak to, co se ti třeba nelíbí, zlepšit nebo odstranit. Kdykoliv také můţeš svůj názor sdělit kapitánovi nebo palubním důstojníkům mailem.

Můj oddíl Datum a místo založení: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Znak oddílu:

9

První skautská stezka – 91. oddíl vodních skautů KOTVA Plzeň Jména současných družin: Druţina:

kormidelník:

Oddílová vlajka:

............................ ..................................... Tradiční hry: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..................................... ..................................... Nejdůležitější zvyklosti a posvátnosti: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..................................... ..................................... ..................................... ..................................... ..................................... Tradiční soutěže:

10


11


Činovníci oddílu Kapitán oddílu od: Přezdívka, občanské jméno: Kde bydlí: Zaměstnání: Telefon, e-mail: Kormidelník družiny od: Přezdívka, občanské jméno: Kde bydlí: Zaměstnání: Telefon, e-mail: Další činovníci oddílu (a kontakty na ně): Přezdívka, občanské jméno: telefon:

Patronem (kmotrem) mé družiny je:

12

e-mail:


Skautské středisko (přístav) Co je skautské středisko? Skautské středisko (vodní skauti říkají přístav) je společenstvím několika, zpravidla tří aţ šesti, oddílů. Přístav oddíly zastupuje při jednání s úřady, získává dotace a granty, zajišťuje provoz kluboven a tábořišť a spoustu dalších věcí. Říká se tomu, ţe je právním subjektem – má tedy na rozdíl od oddílů právo jednat s úřady státní správy. Přístav organizuje také různé mezioddílové závody a akce, školení a vzdělávací kurzy. Přístavní kapitán Stojí v čele přístavu a přístavní rady, která se skládá z vedoucích oddílů a volených členů tak, aby kaţdý oddíl měl dva zástupce, a která se schází jedenkrát do měsíce, účastní se zasedání Městské rady Junáka a dalších nadřízených sloţek. Nese za přístav a všechny oddíly plnou právní zodpovědnost, je statutárním zástupcem přístavu. Přístavní rada Je obdobou rady oddílové, předsedá jí přístavní kapitán nebo jeho zástupce a členy jsou kromě kapitánů oddílů výchovní a organizační zpravodajové, hospodář a volení členové.

Přístav OMAHA Plzeň Přístavní kapitán:

mail:

Zástupce kapitána: Výchovný zpravodaj: Jména současných oddílů: Oddíl:

Významné akce přístavu: .

kapitán:

..................................

................................................ 13


Slib věrnosti Chceš se plně zapojit do života své družiny? Chceš vykročit po skautské stezce? Jestli to myslíš váţně, musíš nejdříve slíbit svému kormidelníkovi, ţe chceš patřit do druţiny a ţe ho budeš poslouchat. Druţina, která nedrţí pohromadě a nejde za svým kormidelníkem do práce i do her, taková druţina nemůţe být dobrou skautskou druţinou. Aby tvá druţina byla dobrou druţinou, aby v ní byli všichni přáteli, aby dokázali uskutečnit vše, co si usmyslí – o to se musí snaţit všichni – i TY. Tvůj kormidelník, kterému slibuješ věrnost a poslušnost, tě povede po skautské cestě a bude Ti pomáhat, aby ses dobře připravil na skautský slib a tím se stal skautem.

Obřad slibu věrnosti (převzato od kmene Mohawk z Příbrami)

Oddíl nastoupí do čtverce a kapitán v několika slovech shrne význam tohoto ceremoniálu a osloví kormidelníky: „Nováčci, kteří jsou svěřeni vašim druţinám, vás ţádají o přijetí.“ Nováček i kormidelník předstoupí doprostřed čtverce. Kormidelník zarazí vlajku do země a položí na ni levou ruku. Na ni dá nováček pravou ruku a kormidelník ji přikryje svojí pravou rukou. Nováček: „Slibuji, ţe tě budu poslouchat jako svého vůdce, ţe budu věrný druţině a ţe s tebou budu kaţdý den spolupracovat, abych lépe poznával skautský zákon, svou vlast a svou víru.“ Kormidelník: „Můţeš se na mě spolehnout.“ Kormidelník převezme od kapitána skautský šátek a dá ho nováčkovi kolem krku a patron družiny mu jej spojí turbánkem. Na závěr všichni zakřičí oddílový pokřik.

Nyní ses stal Hledačem Cesty. Od nynějška začneš nosit skautský kroj a začneš se připravovat na svůj skautský slib. 14


Stručná historie Skauting Skautské hnutí vzniklo na počátku dvacátého století nejdříve jako program pro výcvik chlapců, teprve později byl rozšířen o program pro dívky, malé chlapce – vlčata, malé dívky – světlušky (u vodních skautů ţabičky) a odrostlé skauty – rovery a rangers. Zakladatelem skautingu byl Robert Baden Powell (*22.2.1857, +8.1.1941), původně britský vysoký vojenský důstojník, který se proslavil v několika koloniálních válkách, které tehdejší mocnost Velká Británie vedla v Indii a Jiţní Africe. Jeho pozorovatelský a organizační talent napomohl tomu, ţe se v základech skautingu sešly základy vojenské přesnosti, znalosti táboření a pohybu v přírodě, úcta k Bohu, znalosti přírody a jejích procesů, výchova malé skupiny pomocí osobního příkladu, cesta výchovy v podobě stupňů, jednotná uniforma a mnoho dalšího. K tomu přidal špetku tajuplných moudrostí domorodých kmenů Afriky, záţitků z osamění v divoké přírodě a pokoru k řádu věcí okolo nás. Toto vše spojil do knihy Scouting for boys (Skauting pro chlapce), která se stala základním kamenem budoucího hnutí. To se začalo mezi válkami šířit nejprve po celé Evropě, pak přeskočilo do Spojených států a pokračovalo do celého světa. Sir Robert Baden Powell, zvaný skauty BP, byl za zásluhy na poli vojenském a o vznik skautského hnutí povýšen do šlechtického stavu a skauty zvolen celosvětovým náčelníkem.

Lesní moudrost - Woodcraft I woodcraft, stejně jako anglický skauting, je jedním z pramenů českého skautingu, v dobách první republiky také nazývaného „Junáctví“. Woodcrafteři dodrţují zásady, které stanovil počátkem dvacátého století v Americe zakladatel tohoto hnutí Ernest Thomson Seton – Černý vlk (*14.8.1860, +23.10.1946). Tento přírodovědec, malíř, pedagog a obhájce amerických Indiánů zaloţil v roce 1902 Woodcraft Indians a mimo početné řady známých knih, popisujících ţivot zvířat a ţivot v přírodě, napsal knihy „Svitek březové kůry“ a „Kniha lesní moudrosti“, které se staly základem hnutí Lesní moudrost. 15

První skautská stezka – 91. oddíl vodních skautů KOTVA Plzeň V době příchodu skautingu do USA stál u vzniku organizace Boy Scout sof America a byl jejím prvním náčelníkem. Styl britského skautingu mu však nebyl blízký, a tak BSA zakrátko opustil. Pokračoval v šíření hnutí lesní moudrosti a zaloţil americkou Ligu lesní moudrosti.

Svaz junáků – skautů Republiky Československé Zakladatelem skautského hnutí v Čechách je středoškolský profesor Antonín Benjamín Svojsík (*5.9.1876, +8.1.1941), úspěšný vychovatel mládeţe a oblíbený tělocvikář, jehoţ zálibou bylo především cestování. Roku 1911 se vydal na svoji další cestu, tentokrát do Anglie, aby se osobně seznámil s novinkou mimoškolní výchovy šířící se světem, kterou byl skauting. Svojsík byl skautingem očarován a nadšen a odjíţděl domů s odhodláním jej u nás propagovat, seč mu síly stačí. Začal přednášet a psát články do novin, v únoru 1912 pak vydal broţuru Český skaut a hned v květnu vyšla bible českých skautů „Základy junáctví“. První tábor třinácti chlapců uspořádal v létě 1912 pod hradem Lipnice na Českomoravské vrchovině, kam chlapci došli pěšky a veškeré táborové vybavení o váze 300 kg vezli na velkém dvoukoláku, kdy denně ušli 25 aţ 30 kilometrů. Nejstarší junácký oddíl na českém západě byl zaloţen roku 1912 po Svojsíkově přednášce v Domaţlicích. Rozvoj skautského hnutí byl v českých zemích přibrzděn I. Světovou válkou, ale po jejím skončení a osamostatnění Československa byl 7.6.1919 v Praze na valném sněmu ustanoven Svaz junáků – skautů republiky Československé, jehoţ prvním starostou se stal Josef Rössler-Ořovský a náčelníkem chlapeckého kmene A. B. Svojsík. V roce 1923 byl zahájen A. B. Svojsíkem, F. A. Elstnerem a Jiřím Novákem kurz pro vůdce nazvaný Lesní škola. V tehdejším Československu bylo za první republiky přibliţně 65.000 skautů a skautek…

Současné skautské organizace v České republice: Junák – svaz skautů a skautek ČR Svaz skautů a skautek České republiky SKAUT – český skauting ABS YMCA - SKAUT Klub Pathfinder Asociace skautů a skautek Evropy Skautský oddíl Velena Fanderlíka 16


Historie Kotvy V době nacistické okupace, kdy byla zakázána činnost Junáka, snaţili se chlapci v junáckém věku nějakým způsobem přiblíţit junácké činnosti. S touto snahou a pod vlivem dobrodruţné četby o pirátech spojují se bratranci Dan (Míla Volín) a Robin se skupinou 2 chlapců a 3 děvčat a zakládají 12. února 1942 v Plzni „Klub Pirátů“ a začínají podle předválečných příruček se skautským programem. Píší kroniku, ochraňují svou pirátskou vlajku, kterou také připomínají slova pokřiku a hymny (autorem je Dan). Na staré kanoi u chaty Danových rodičů na Úhlavě zkoušejí první vodácké slasti a ve „Ztraceném údolí“ na Homolce skládají přísahu věrnosti klubu a vzájemného kamarádství. V květnové revoluci 5.5.1945 pomáhají členové klubu při zajímání Němců. Hned druhý den po ukončení osvobození Plzně Američany se klub schází a v pondělí 7.5. 1945 jiţ nastupuje jako první organizovaný oddíl Junáka v Plzni do spojovací a hlídkové sluţby. Dan se stává kapitánem oddílu, Říďa a Kim přístavnými. Oddíl KOTVA je zaregistrován jako 91. oddíl Junáka v Plzni s oddílovými barvami modráoranţová-modrá, v nichţ je také zhotovena oddílová vlajka. Pirátská hymna i pokřik zůstávají. V únoru 1946 je oddíl organizačně zařazen do 2. střediska „Stopa“. Kotva vydává časopis „Korzár“, nakupuje lodě a ukládá je v loděnici nové klubovny na pravém břehu Radbuzy. Po táboře v roce 1946 u rybníka Velká kuš na Lnářsku přejímá vedení oddílu bratr Zub (Kuttan-Wapusk), Kotva patří k předním plzeňským oddílům a to i v novém roce, kdy se stává kapitánem Vašek - dosavadní kormidelník Racků. Poslední zápis z kroniky je z ledna 1949, kdy byla činnost Junáka v ČSR zastavena. Kamarádství členů oddílu a věrnost junáckým myšlenkám však vydţely, a tak se po více neţ šestnácti letech konala další schůzka Kotvy 12. 6. 1965 v Řemeslnické besedě za účasti 33 lodníků. Tato věrnost Kotvě umoţnila pak na jaře 1968 při obnovení Junáka rychlé zahájení činnosti oddílu. Na schůzce svolané Danem se uvolil Mládě vést oddíl a zajistil moţnost získání klubovny oddíl převzal v Horšovském Týně vojenský barák určený ke zbourání, který byl za pomoci rodičů a přátel Kotvy rozebrán na jednotlivé dřevěné panely a během roku 1969 byla v Doudlevcích na levém břehu Radbuzy postavena nová klubovna. Jiţ o vánočních prázdninách pořádá oddíl zimní tábor Základního kamene v Mariánských Lázních a o jarních prázdninách Tábor slibů na Antýglu. V létě 1969 jede oddíl společně s dívčím 92. oddílem a 2. oddílem Ostříţi z M. Lázní do Sedmihoří na tábor Velkého štípance. Po táboře se kapitánem oddílu se třemi druţinami (Delfíni, Rackové a Albatrosi) stává br. Rikitan. Pod jeho vedením ve spolupráci s Mládětem se oddíl plně věnuje skautské činnosti a vyvrcholením je 17

První skautská stezka – 91. oddíl vodních skautů KOTVA Plzeň společný tábor s 92. oddílem děvčat Kotva u rybníka Zákup u Jetenovic - Tábor tří orlích per. Po tomto táboře nastává poslední rok skautské činnosti. Počátkem roku 1971 je rozhodnuto o sloučení Junáka a Pionýra, a tak je rozhodnuto, ţe oddíl bude v činnosti pokračovat. Kapitánem se stává bratr Baltík a oddíl se pod jeho vedením stává oddílem pionýrským, a pokračuje ve své činnosti. Bohuţel ale ne dlouho – po necelém roce Baltík umírá na rakovinu a oddíl je opět bez kapitána. Nejstaršímu členu oddílu Jerrymu chybí do 18 let několik měsíců, a tak je dohodnuto, ţe oddíl oficielně povede od podzimu. O prázdninách pořádají Jerry a Kaštan na Hracholuskách Minitábor Kotvy, kdy se táboří buď u chat rodičů členů oddílu nebo nadivoko a je neúspěšně přepaden tábor Dvaadevadesátky na Úterském potoce. Činnost oddílu se opět rozjíţdí, přibírají se další členové a začíná se vydávat oddílový časopis Peřej. Jezdí se hodně na vodu, pořizujeme první laminátové kanoe Vertex T2 a Vydra, začínáme být úspěšní také ve VTJZ. Odrůstající členové oddílu zakládají trampské osady Michigan a Brtníci a také country kapelu Datlové. Počátkem osmdesátých let Jerry přestává mít na oddíl čas a činnost stagnuje, omezuje se pouze na jeţdění na vodu a vandry, chybí noví členové. Za této situace se do vedení vrací Kaštan a společně s Orlíkem nabírají děti a znovu rozjíţdí skautskou a vodáckou činnost oddílu. V této době se jezdí na putovní tábory na Luţnici, Vltavu a Ohři, navazuje se spolupráce s podobně zaměřenými oddíly jako jsou Delfíni, Zálesák, Ţlutý Kvítek a další. Společně s těmito oddíly pořádáme různé akce a soutěţe mezi oddíly. V roce 1987 vzniká ze sedmi spřátelených oddílů tzv. Volné sdruţení, které se postupně rozrůstá na 13 oddílů zaměřených na táboření, skauting a vodáctví. Po revoluci v roce 1989 se oddíl Kotva dne 28.12.1989 stejně jako většina oddílů Volného sdruţení hlásí k Junáku a je společně s dalšími vodáckými oddíly zařazen do nově vzniklého přístavu OMAHA, který vede bývalý kapitán Kotvy Mládě. V této době se vedení se ujímá bratr Kolečko a spolu s dalšími členy vedení vytváří velmi silný oddíl o čtyřech druţinách: Delfíni, Ţraloci, Štiky a Tuleňky. Oddíl získává tábořiště u obce Újezd u sv, Kříţe a později u Korečnického mlýna, kde pořádá kaţdoroční tábory, začíná se jezdit i na alpské řeky. Koncem devadesátých let se stává kapitánkou Kotvy Katka, která vede oddíl aţ do povodní v roce 2002, kdy je klubovna vytopena aţ dvacet centimetrů pod strop. Na podzim 2002 se opět stává kapitánem Kotvy Kaštan, Katka zůstává jako jeho zástupce. V této době jsou zřízeny první internetové stránky oddílu a opět se více začíná jezdit na divokou vodu, pořizujeme první plastové Ameriky. Od roku 2006 se děti z Kotvy umisťují na čelních místech závodů Českého poháru vodáků a oddíl se postupně rozrůstá na současné čtyři druţiny. (více na http://kotva91.e-plzen.cz/) 18


Skautské symboly Skautský pozdrav Skauti si podávají levou ruku a při tom zdraví pravou rukou, pozdviţenou do výše očí, nebo mají-li pokrývku hlavy, k pokrývce hlavy. Palec přitom překrývá malíček, ostatní prsty jsou vzpřímené. Levou ruku si podáváme proto, ţe je blíţe k srdci. Tři vzpřímené prsty pak připomínají tři základní principy skautského hnutí: - plnění povinností k Bohu (sluţba hodnotám jiným neţ materiálním) - plnění povinností k bliţnímu - plnění povinností k sobě samému Palec kryjící malíček znamení „silnější chrání slabšího“. Skautským pozdravem mohou zdravit pouze skauti se sloţeným skautským slibem. Hledači cesty sice podávají levici, ale nezdraví pravou rukou.

Znak skautingu Znakem skautů a skautek na celém světě obecně je heraldická lilie v různých podobách a vyjádřeních. Lilií bývala opatřena střelka námořních kompasů a lilie tedy ukazovala námořníkům správnou cestu v rozbouřeném moři. Lilie je od pradávna povaţována za symbol čistoty, proto si lilii zvolil BP jako znak pro své první skauty – vojenské zvědy, kteří vynikali orientací a znalostí ţivota v přírodě.

Znak lesní moudrosti Znakem woodcraftu je starý indiánský symbol, tvořený bílým kruhem s modrými rohy. Rohy znamenají „útok“ a štít „obranu“. Tím je symbolicky vyjádřena myšlenka „zdatný a připravený“. Bílá barva ve znaku znamená čistotu (proto by se neměly do bílého kruhu vkládat další znaky), modrá barva připomíná modrou oblohu nad naší hlavou a heslo „Chceme ţít pod modrou oblohou, v záři slunce, s myšlenkami jasnými jako modrá obloha“. Na woodcrafterské vlajce se znak umisťuje na červené pole, které symbolizuje plameny ohně.

Znak Junáka – svaz skautů a skautek ČR Znak Junáka tvoří lilie se štítkem s hlavou chodského psa (nakreslil Mikoláš Aleš), která je doplněna trojlístkem na důkaz, ţe máme v jedné organizaci skauty i skautky. Tři listy lilie symbolizují tři body skautského slibu a znázorňují tři věkové kategorie. Prostřední list ukazuje správný směr (neobcházíme překáţky, ale překonáváme je) a postranní listy nás varují, ţe pokud se odkloníme od správného směru, nikdy nedojdeme k cíli. 19


Skautská idea

Skautský slib „Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: 1) slouţit Nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v kaţdé době 2) plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské 3) duší i tělem být připraven pomáhat vlasti a bliţnímu (K tomu mi dopomáhej Bůh) Skautské heslo BUĎ PŘIPRAVEN! Denní příkaz Vykonej kaţdý den alespoň jeden dobrý skutek! 20


Symbolika Ohně Oheň je ústředním bodem učení o woodcraftu. Jak sám Seton říká, u ohně povstala první společenská jednotka. Lidé totiţ mohli u ohně sedět v noci beze strachu a nemuseli se schovávat jako dříve. Kolem ohně vyrostly všechny společné zvyky, vyvinula se řeč, umění… Někteří badatelé se domnívají, ţe to byla právě ochrana ohně, která vedla dávné lidi k myšlenkám o nadpřirozených silách - a ţe tak vznikla první náboţenství.

21

První skautská stezka – 91. oddíl vodních skautů KOTVA Plzeň Slavností či slibový Oheň zapalujeme čtyřmi světly (pochodněmi) podle Woodcrafterského zákona. Čtyři světla, zaţehnutá z velkého ústředního ohně, jsou krása, pravda, síla a láska. Kaţdý světlonoš pronáší při zapalování Ohně slavnostní formuli dle pouţitého znění: Krátké znění: Buď čistý, silný a vţdy ochraňuj přírodu. Mluv pravdu, buď pokorný, hraj čistě podle pravidel. Buď odváţný, mlčenlivý a poslouchej. Buď laskavý, ochotně pomáhej, ţij radostně. Rozšířené znění: Toto je světlo krásy: Buď čistý, ty sám i místo, kde ţiješ. Rozuměj svému tělu a měj k němu úctu. Je chrámem ducha. Buď přítelem všech neškodných tvorů. Chraň stromy a květiny, obzvláště dávej pozor na oheň v lese i ve městě. Toto je světlo pravdy: Čestné slovo je svaté. Hraj poctivě. Falešná hra je totéţ co zrada. Buď pokorný. Uctívej Velkého Ducha a respektuj víru jiných. Toto je světlo síly: Buď odváţný. Odvaha patří k nejvznešenějším vlastnostem. Mlč, dokud hovoří starší, a prokazuj jim úctu i jinak. Buď poslušný. Poslušnost je základní povinnost na cestě lesní moudrosti. Toto je světlo lásky: Buď laskavý. Vykonej aspoň jeden dobrý skutek denně. Ochotně pomáhej druhým. Konej své povinnosti. Buď veselý. Raduj se z toho, ţe ţiješ. (Plné znění a spoustu dalšího najdeš na http://www.woodcraft.cz/) Slavnostnímu Ohni a slibujícím prokazujeme úctu tím, že Oheň obsluhuje a přikládá na něj pouze určený Ohnivec a celý program řídí ceremoniář. Do Ohně nic nevhazujeme a ani nevstupujeme do vnějšího (šerifského) kruhu. Po ukončení slavnostní části Ohně je šerifský kruh otevřen, aby bylo možno přisednout blíže Ohni, ale ani nyní nikdo nevstupuje do ohniště a stále přikládá pouze Ohnivec. Slibující mohou u Ohně zůstat až do rána a po jeho uhasnutí si mohou nabrat na památku uhlíky a popel… 22


Co s sebou na akce Na schůzku  pět věcí (tuţka, papír, technický zápisník, uzlovačka, KPZ)  skautskou stezku  další potřeby dle programu schůzky – upřesní kormidelník nebo palubní  na oddílovky (na počátku měsíce) skautský kroj Na jednodenní výpravu  věci na schůzku (viz výše) + nůţ, šátek – tedy sedm věcí  pevnou obuv, náhradní ponoţky, pláštěnku  baťůţek na záda s lahví s pitím (alespoň 1,5 l, Pidilidi 1 l)  pokud bereš nějaké léky, vezmi si je s sebou, i kdyţ si myslíš, ţe je potřebovat nebudeš! Na vícedenní výpravu  věci na schůzku a jednodenní výpravu  hygienické potřeby a ručník, náhradní ponoţky na kaţdý den a spodní prádlo  spací pytel a karimatku, zvláštní oblečení na spaní  ešus, lţíci, hrneček, čelovku či baterku  na závody nebo slavnostní akce skautský kroj Co dát do Krabičky poslední záchrany několik zápalek se škrtátkem (vodotěsně zabalené), malá svíčka, kousek křídy, jehla, nitě, knoflíky ke košili a kalhotům, 2 zavírací špendlíky, 3 napínáčky, 2 různě velké hřebíky, provázek, kousek drátku, kousek březové kůry nebo lihového podpalovače, náplast, gumičky, několik mincí na telefon, jízdenka MHD, známka na dopisy, několik lístků papíru a špaček tuţky. Je třeba, aby KPZ byla plochá a co nejmenší, ale skladná a přehledná, nejlépe plechová. Musí se dobře nosit v kapse. Časem sám nejlépe přijdeš na to, čím ji ještě doplnit, co ti někdy bude na výpravě chybět… Osobní lékárnička Nepatří sice do povinné výbavy, protoţe na výpravy nosíme lékárničku oddílovou, ale také ti můţe častokrát velmi výrazně pomoci – třeba při ošetření puchýřů nebo drobných odřenin. Po pouţití nezapomínej jak KPZ, tak i lékárničku doplnit o pouţité věci! Nůž Nůţ je lepší pouţívat zavírací, hlavně musí být dobře naostřený – zranit se můţeš tupým noţem snáze neţ řádně nabroušeným. Dýka je pro běţnou výpravu nepraktická, pouze „kovbojíčci“ s ní zbytečně frajeří a ohroţují ostatní. 23


Zasvěcovací stezka Na samém počátku musí kaţdý, kdo vstoupil do skautského oddílu a chce v něm setrvat, projít „Zasvěcovací stezkou“. Při jejím plnění během dvou měsíců prokáţe, ţe má o činnost oddílu zájem. Splnění jednotlivých bodů potvrzuje kormidelník, lodivod, kapitán nebo jiný činovník oddílu, u několika bodů musí o potvrzení poţádat rodiče. Po projití Zasvěcovací stezky nováček skládá „Slib věrnosti“ a stává se hochem či dívkou „na zkoušku“ Zasvěcovací stezkou jsem prošel podpis patrona druţiny:

dne:

Slib věrnosti složen dne:

podpis kormidelníka:

podpis kapitána:

. . . . . . . . . . . . . . . . byl/a přijat/a za hocha/dívku na zkoušku. ..........

.................. (podpis kapitána oddílu)

(datum) 24


Nováčkovská zkouška Jiţ jsi udělal/a několik prvních kroků po své skautské cestě. Dokázal/as, ţe ses jiţ něco naučil/a, prošel/a jsi „Zasvěcovací stezkou“ a slíbil/a věrnost svému kormidelníkovi a druţině. Získal jsi titul hledač cesty – plavčík a můţeš nosit skautský kroj. Ale to je teprve začátek, ještě Tě spousta věcí čeká… Abys byl/a opravdu platným/ou členem/kou své druţiny, nestačí mít jen dobrou vůli – i kdyţ bez té by to rozhodně nešlo, musíš se také řadu věcí naučit, abys mohl/a své druţině pomáhat a nebýt pro ni přítěţí. Právě k tomu slouţí Nováčkovská zkouška. Všechny její body bys měl dokázat splnit během jednoho roku, tak, jak se budeš s druţinou učit a zkoušet nové dovednosti a proţívat nová dobrodruţství. Teprve po splnění všech jejích bodů můţeš být povolán/a ke sloţení skautského slibu. Zkoušku Vlčat a Světlušek (nebo Lodnickou zkoušku) jsem složill dne:

podpis patrona druţiny:

Nováčkovskou zkoušku (nebo Bocmanskou zkoušku) jsem složil dne:

podpis patrona druţiny:

Skautský slib Uţ nějakou dobu jsi členem skautského oddílu. Spolu s ostatními skauty své druţiny i oddílu stanuješ, jíš z jednoho kotlíku, spolu se smějete i dumáte, bojovali jste společně v mnoha hrách. Nosíš stejný kroj jako oni. Ale přesto ještě nejsi skaut. Skauta z Tebe udělá teprve Tvůj skautský slib, kterým na sebe dobrovolně přijímáš pravidla skautingu, která se stanou kompasem, ukazatelem cesty Tvého ţivota. A to není maličkost. Ty sám se musíš rozhodnout: ANO či NE… Aţ budeš připraven poţádáš kapitána nebo oddílovou radu o sloţení slibu. A pak uţ v záři slavnostního táborového ohně, který jsi společně se svými druhy zapálil podle zákonů Lesní moudrosti, v okruhu Tvých bratrů skautů a sester skautek řekneš: „Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe…“ 25


Slavnost Slibového Ohně Nastal tvůj slavností skautský den – sloţení Skautského slibu. Společně s dalšími třemi kamarády jste si připravili fagule pro slavností zapálení ohně a nyní uţ jen ve skautských krojích čekáte na pokyn Ohniváka k zapálení Ohně… Slavnostní skautský slib jsem složil na místě:

dne:

podpis kapitána:

Stal /a ses skautem/ou … a zazvonil zvonec, pohádky je konec a žili šťastně až do smrti? Tak to rozhodně NE. Naopak – tvým skautským slibem dobrodruţství skautského ţivota teprve začíná. Výpravy, tábory, zápolení s ostatními druţinami i se sebou samým… Budeš se učit spoustu skautských, vodáckých, indiánských i jiných dovedností, zápolit v dobrodruţných závodech a hrách a podstupovat různé zkoušky, kterými se přiblíţíš k mistrovství Lesní moudrosti. Jen na Tobě záleţí, jak vysoko vystoupáš na Horu poznání. Budeš-li chtít, dostaneš se opravdu vysoko a jednou se třeba staneš kormidelníkem či kapitánem vlastní druţiny nebo oddílu. Mysli na Skautský slib, který jsi složil/a a snaž se jím řídit. Stále znovu… I když se Ti zrovna nechce. 26


Zkouška Tří orlích per Podmínky pro plnění zkoušky: 1. Dovršený 13. rok věku 2. Splněna alespoň polovina Kormidelnické zkoušky a sloţený skautský slib 3. Zkouška se skládá na stálém letním táboře při běţném programu, její plnění sledují všichni ostatní členové oddílu

Úkoly táborové zkoušky: Zkouška se skládá ze tří po sobě následujících úkolů: 1. Zkouška mlčení Je nutno 24 hodin zachovat naprosté mlčení, tedy nevydávat úmyslně nebo vědomě ţádné zvuky. Přitom plníš běţný táborový program 2. Zkouška hladu Je nutno zachovat 24 hodin naprostý půst, jako nápoj lze pouţívat pouze čistou vodu. Přitom plníš běţný táborový program 3. Zkouška samoty a) Je nutno strávit 24 hodin zcela osamoceně v blízkosti tábora (na slyšitelnost píšťalky) a přenocovat jen s nejnutnějšími pomůckami, přitom nesmíš být nikým, ani náhodným chodcem, spatřen. Své záţitky a pozorování zapisuješ do deníku, který po skončení zkoušky předloţíš vůdci tábora. b) Je nutno strávit 2 x 12 hodin zcela osamoceně v blízkosti tábora (na slyšitelnost píšťalky), přitom nesmíš být nikým, ani náhodným chodcem, spatřen. Své záţitky a pozorování zapisuješ do deníku, který po skončení zkoušky předloţíš vůdci tábora. Není nutné noční přenocování v přírodě. Zkoušku samoty je možné splnit oběma výše uvedenými způsoby. Plnění zkoušky nabídne zájemci kapitán po zváţení psychické a fyzické zralosti uchazeče. Najednou můţe skládat zkoušku Tří orlích per maximálně 15% členů oddílu. Kaţdou dílčí zkoušku lze na jednom táboře zahájit pouze třikrát, o získání Tří orlích per je moţné se pokusit maximálně na třech táborech. Datum splnění zkoušky: Zkouška mlčení Zkouška hladu Zkouška samoty 27

Podpis stvrzující sloţení zkoušky:


Stezka byla vytvořena Admiralitou 91. OVS KOTVA Plzeň v inspiraci První Stezkou kmene MOHAWK Příbram Stezka byla vytvořena za přispění: Dostupných materiálu Svazu skautek a skautů České republiky, Junáka – svazu skautů a skautek ČR, Euroskautů (FSE), archivu 91. OVS KOTVA Plzeň, grafiků Ladislava Šamana Ruska, Vladimíra Pluta Pechara, Jaroslava Jestřába Foglara a dalších neznámých autorů jakoţ i materiálů jiných skautských oddílů a organizací z minulosti Tato verze vyšla v říjnu 2009 – I. vydání [email protected]

© KOTVA Plzeň, o.s. 28

První skautská stezka (pro nováčky)

Recommend Documents