Ekologická stezka Českým Těšínem 2 PRŮBĚH TRASY: VLAKOVÉ NÁDRAŢÍ – KOMENSKÉHO SADY – ULICE TYRŠOVA – ULICE KOMORNÍ – MASARYKOVY SADY – HLAVNÍ TŘÍDA – ULICE ODBOJE – NÁMĚSTÍ ČSA – ULICE ŠTEFÁNIKOVA - ULICE BOŢKOVA – ULICE MOSKEVSKÁ – ULICE SMETANOVÁ – ULICE DVOŘÁKOVA –ULICE NÁBŘEŢÍ MÍRU – PARK A. SIKORY - ULICE TOVÁRNÍ – ULICE JABLUNKOVSKÁ – ULICE OKRUŢNÍ – ULICE POLNÍ – SOKOLOVSKÁ ULICE – ULICE LÍPOVÁ – HRABINSKÁ PŘEHRADA – ULICE HORNICKÁ – ULICE OSTRAVSKÁ – TĚŠÍNSKÉ DIVADLO – ULICE DIVADELNÍ – SŠ HOP
Přibliţná doba trasy: cca 2,5–3 hodiny
Váţení turisté, vítáme Vás jménem Střední školy hotelové a obchodně podnikatelské v Českém Těšíně na ekologické prohlídce města Těšína.
Naši procházku městem zahájíme u budovy vlakového nádraží v Českém Těšíně, která pochází z roku 1889, kdy nahradila původní nádraţní budovu z 1871. Její vznik úzce souvisel se stavbou spojky Bohumín – Těšín z roku 1869. Později spojka směřovala na Ţilinu a Frýdek. V letech 2001–2002 byla nádraţní budova rekonstruována a upravena do své původní podoby, jeţ se dochovala díky dobovým pohlednicím a fotografiím.
Nyní se přesuneme do Komenského sadů, kde se nachází památný strom a bludné balvany. Parčík v Komenského sadech byl zřízen počátkem 30. let 20. století krátce po výstavbě okolních budov. Jiţ
dříve
zde
byla
zasazena
lípa
esperantistů. Je to lípa velkolistá (latinsky Tilia platyphylla), která dnes
po obvodu
měří 386 cm, je vysoká 26 m a stará 200 let.
Lípa je mohutný strom s košatou korunou, vysoký aţ 25 m, rostoucí často na sutích v křovité formě. Má střídavé, dlouze řapíkaté listy, svrchu tmavě zbarvené a řídce bíle chlupaté, vespod světleji zbarvené a zřetelně bíle chlupaté, se srdčitě okrouhlou, na okraji zubatou aţ pilovitou čepelí. Z úţlabí listů vyrůstají vidlanovitá květenství pravidelných květů, jejichţ aţ 8 cm dlouhá stopka je srostlá se spodní třetinou aţ polovinou podpůrného listenu ţlutozelené barvy. Ten je krátce řapíkatý, podlouhle jazykovitý, blanitě koţovitý a lysý. Pětičetné květy mají pýřitý kalich a korunu
s volnými úzkými plátky ţlutavé barvy. 30–45 tyčinek s bělavými nitkami srůstá v pět svazečků. Svrchní pětipouzdrý plstnatý semeník kulovitého tvaru má krátkou čnělku, zakončenou pětilaločnatou bliznou. Plod je tvrdá kulovitá naţka s 4–5 ţebry, klíčící aţ druhým rokem a rozšiřovaná větrem s celým plodenstvím. Kvete od června do počátku července a patří mezi nejvýznamnější medonosné rostliny, které poskytují na jednom stromě velké mnoţství světlého nektaru.
Nyní se přesuneme k bludným balvanům u budovy polikliniky. Tyto balvany pocházejí z okolí města a dokumentují nejjiţnější hranice severského zalednění v období mladších čtvrtohor. Říká se, ţe nedaleko odsud probíhal kdysi slet čarodějnic, který tajně
pozorovalo
pár
zvědavců.
Čarodějnice je však spatřily, a aby si byly jisté jejich mlčením, proklely je a zavázaly mlčením. Pokud by oni lidé někdy promluvili o tom, co viděli, zkamení. Tito lidé dlouho mlčeli. Trápilo je, ţe si s nikým nemohou o celé věci promluvit, a proto si chtěli o všem popovídat alespoň mezi sebou navzájem. Věřili, ţe se jim takto uleví a kletbě se vyhnou. Mýlili se však a na místě jejich srazu se z nich staly balvany poté, co o události začali mluvit.
Zde si také můţeme prohlédnout informační tabuli dřeviny a krajina.
Nyní přejdeme po ulici Tyršova na ulici Komorní. Na levé straně povšimneme památného stromu jasanu ztepilého (latinský název je Fraxinus excelsior). Výška stromu je 21 m, výška koruny 15 m, šířka koruny je10 m a obvod kmene 4,2 m. Stáří tohoto stromu je odhadováno na 150 let. Jasan ztepilý je statný strom dorůstající výšky 30–40 metrů, případně i více, nicméně za méně příznivých podmínek můţe vyrůst i jako keř. Větve má šedozelené, pupeny černohnědé, vejčité, i po rozemnutí bez výraznější vůně (tím se snadno odliší od ořešáku královského, který má pupeny podobné, ale charakteristicky voňavé). Listy jsou 20–25 cm dlouhé, vstřícné, lichozpeřené, 4–5jařmé s 9–13 lístky. Jednotlivé lístky jsou vejčité a kopinaté, dlouze zašpičatělé, drobně ostře zubaté, u řapíku přisedlé. Květy jsou jedno- nebo oboupohlavné, nahé, v mnoha barevných variacích od bílé po různé odstíny růţové. Květenstvím je postranní lata. Plody jsou úzce podlouhlé křídlaté naţky leskle hnědé barvy rostoucí na dlouhých převislých stopkách. Kvete od dubna do května (alergologicky je středně významný).
Dále se přesuneme do Masarykových sadů
(původně Albrechtovy aleje).
Masarykovy sady byly zaloţeny na počátku 19. století arcivévodou Albrechtem Sasko-Těšínským.
Původně
zde bylo vysázeno stromořadí okolo
cesty
vedoucí
od
hlavního mostu přes řeku Olši na Brandýs. Sadovou úpravu vysázením
kaštanů,
lip
a akátů provedl v roce 1813 lesmistr Dünbier. Sady získaly dnešní název na památku dvoudenní návštěvy našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka
v Českém
v roce 1930.
Těšíně
V tomto parku se také nachází pomník obětem první světové války, který byl slavnostně odhalen 14. 9. 1930. Po naší levici se nachází farní kostel Nejsvětějšího Srdce Jeţísova, který byl postaven v roce 1894 v novogotickém slohu podle návrhu architekta Ludvíka Satzkého. Celý park byl v roce 2010 revitalizován a upravován.
Z Masarykových sadů přejdeme na Hlavní třídu, projdeme kolem Těšínského muzea, které je orientováno na českou část Těšínského Slezska a je pro město Český Těšín a celý region důleţitou kulturně – společenskou institucí. Budova pochází z roku 1884–1885. Po ulici Odboje se dostaneme na ulici Štefánikovu, kde se nachází památný strom jinan dvoulaločný (latinsky gingo biloba). Obvod kmene je 291 cm, strom sahá do výšky 22 metrů a je starý více neţ 150 let. Jinan je velmi populární strom, který patří zřejmě k nejstarším na planetě. Představte si, ţe tu byl jiţ před 180 milióny let… Díky jeho odolnosti vůči všemoţným vlivům přečkal i ta nejhorší období. Strom se můţe doţít aţ 2000 let. Patří mezi jehličnany, i kdyţ jeho jehlice jsou natolik zploštělé a široké, ţe se nedá jinak, neţ je nazývat listy. Mají tvar vějíře, samčí rostliny mají list více vykrajovaný neţ samičí, jsou matné, hráškově zelené barvy. Na podzim se mění na nápadně ţlutou. Jinan je opadavý strom.
Pokračujeme po ulici Štefánikově, kde odbočíme na ulici Božkovu. Zde se nachází další památný strom jinan dvoulaločný. Výška stromu je 22 m, výška koruny 18 m, šířka koruny 8 m, obvod kmene 2,19 m. Přejdeme na ulici Moskevskou, kde je také památný strom na pozemku polské mateřské školy. Název stromu je buk lesní. Jeho výška je 21 m, výška koruny 19,5 m, šířka koruny 16 m, obvod kmene 2,88 m.
Od mateřské školy dále přejdeme po ulici Moskevská na ulici Smetanovu. V malém parčíku za trţnicí se nacházejí hned tři památeční stromy Jedná se o dva buky červené a jednu tureckou lísku. Buky červené jsou cca 90 let staré, výška stromů činí 20 a 21 m, výška koruny 14 a 13 m, šířka koruny 20 a 19 m, obvod kmenů 1,7 a 1,6 m. Turecká líska je o něco starší, má jiţ cca 130 let, výška stromu je 23 m, výška koruny 18 m, šířka koruny 20 m, obvod kmene 3,3 m.
Dále odbočíme na ulici Dvořákovu, přes kterou se dostaneme na ulici nábřeží Míru. Nábřeţí Míru bylo nejprve nazýváno nábřeţí Olzy, v letech 1945–1948 Svojsíkovo nábřeţí a pak přejmenováno na dnešní název nábřeţí Míru. Podél řeky Olše byla vybudována promenáda, tzv. Bulvár u Olzy. Jméno Olza, dříve Oldza, pochází zřejmě od slova „oliga“ [olьga], coţ v jazyce starých Slovanů označovalo řeku bohatou na vodu. Řeka Olše pramení v Polsku u obce Koniakow. Nad obcí Bukovec vtéká na území České republiky. Od tohoto místa aţ po ústí do Odry v Kopytově u Bohumína je dlouhá 72,7 km a z toho 25 km tvoří státní hranici. Délka jejího toku v Českém Těšíně činí 6,4 km. Nyní se nacházíme na hranici mezi Českým Těšíněm a Cieszynem. Na polském břehu řeky Olše kvete
hvězdnatec zubatý neboli hvězdnatec čemeřicový, lidově
zvaný „těšíňanka”, latinsky zvaný Hacquetia epipactis, a s polským názvem cieszynianka wiosenna.
Hvězdnatec zubatý rozkvétá jako jedna z prvních jarních květin, ještě před olistěním stromů a růstem většiny ostatních druhů bylin. Uţ počátkem března rozkvétá (a byly zpozorovány případy dokonce v druhé polovině února). Objeví se ţlutozelené soubory květů na bezlistém stonku dlouhém aţ 20 cm. Jde o okolíky, ne o jednotlivé květy, protoţe hvězdnatec zubatý patří mezi miříkovité, které tvoří typický okolík. To, co bývá povaţováno za okvětní lístky, je ve skutečnosti nepravé okvětí tvořené zelenými listeny (obvykle jich je 5-7), coţ jsou přetvořené listy. Samotné květy jsou velmi drobné, ţluté, a vyplňují prostředek. Listy se objevují později, jsou dlanitě členité a mají dlouhé řapíky. Hvězdnatec odkvete poměrně rychle a uţ v květnu aţ
červnu se objeví plody. V létě uţ můţeme pozorovat jen hromady listů, někdy obtíţně zpozorovatelné v houští jiných druhů bylinného patra lesů. Hvězdnatec zubatý roste především v listnatých lesech na úrodných vápnitých půdách.Na ochranu hvězdnatce zubatého byly vyhlášeny přírodní rezervace „Velké doly“ (za ţelezničním přejezdem do Třince, na území Českého Těšína a Třince), „Městský lesík nad Puňcovkou“ „Městský lesík nad Olší“ (na území Cieszyna). Kromě toho na něj narazíte v rezervaci Kopce a v několika malých lesících. Hvězdnatec zubatý bývá s oblibou vysazován do zahrádek a obyvatelé Těšína ho povaţují za jednu z oblíbených zahradních rostlin. Pokračujeme po nábřeží Míru přes park Adama Sikory. Zakladatelem parku byl Adam Sikora (1846– 1910),
člen
a záloţní
ředitelské společnosti
rady
Spořitelní
(Towarzystwa
Oszczednosci i Zaliczek) a dlouholetý člen Sokola v Těšíně. Chtěl vytvořit důstojné místo
pro
pořádání
slavností
polských
spolků a tělovýchovných organizací, neboť za
Rakouska-Uherska
docházelo
při
pořádání těchto akcí k různým incidentům a projevům nacionální nesnášenlivosti. Věnoval tedy své celoţivotní úspory – 15 000 rakouských korun – na vybudování parku a cvičiště. Zakoupil v květnu 1909 velký pozemek na levém břehu Olše a daroval jej organizaci Matice školská (Macierz sokolna). Vzápětí bylo přikročeno k rozsáhlým terénním úpravám, které vykonávala školní mládeţ a dobrovolní pracovníci. Návrh na úpravu parku vypracoval St. Ruthkowski z Varšavy, dále se na něm podílel architekt Viktor Holczak, který navrhl zmenšeninu Piastovské věţe a Ing. Bergmann z Těšína. Uţ v létě 1909 se v parku konaly první slavnosti, i kdyţ úpravy parku byly dokončeny teprve v roce 1912. Po rozdělení Těšína v roce 1920 přešel park do vlastnictví Matice školské v Československu a slouţil jako cvičiště pro školní mládeţ a sportovní organizace.
Park byl zvelebován i v dalších letech. V roce 1928 bylo vyměněno elektrické osvětlení a byla vystavěna nová vstupní brána, v roce1933 byl v parku vybudován taneční a hudební pavilon. V roce 1935 byla vybudována nynější vstupní brána a dokončena budova restaurace. Na restauraci byla v roce 1998 odhalena pamětní deska s portrétem Adama Sikory.
Vidíte
zmenšeninu
Piastovské
věţe,
která
byla
zhotovena z kamenů nalezených v řečišti Olše v roce 1913.
Nyní projdeme po ulici Tovární, přejdeme přes ţelezniční most na ulici Jablunkovskou, na které se vydáme doleva na ulici Okružní a dále po ulici Polní, kde se nachází výcvikové středisko pro psy. Po Sokolovské ulici, na které odbočíme doleva na ulici Lípovou, po které se přesuneme na Hrabinskou přehradu. Tato vodní nádrţ byla vybudovaná na toku říčky Hrabinky v roce 1950 a zaujímá rozlohu devíti hektarů. U východního břehu se rozprostírá malý lesík. Vodní nádrţ je vyuţívaná k rybolovu (pořádají se zde i závody v rybolovu), nachází se zde skautské středisko Zlatá Orlice, a její okolí slouţí také k odpočinku. V letech 2007–2008 proběhla celková rekonstrukce přehrady. Rekonstrukce nádrţe byla zaměřena hlavně na obnovu narušených ekologických funkcí této malé vodní plochy. Projdeme spodní částí přehrady aţ se dostaneme na sídliště Mojská.
Nyní se nacházíme na ulici Hornická, za kterou se nachází malý lesopark. Z ulice Hornické přejdeme na ulici Ostravskou a poté se vydáme k Těšínskému divadlu. Toto divadlo bylo zaloţeno roku 1945 a 6.10.1945 hrálo poprvé, ne však v dnešní budově, ale v sále na Střelnici, dnešní KASS. První hra byla Vrchlického noc na Karlštejně. Divadlo má v rámci naší republiky jednu
zvláštnost
–
je
jediným
profesionálním
divadlem, jehoţ součástí jsou dva umělecké soubory, hrající různými jazyky – je zde polská a česká scéna. Tato skutečnost vychází z národnostního sloţení regionu. V budově má své sídlo také městská knihovna, hvězdárna a divadelní kavárna. Před hlavním vchodem do budovy roste památná lípa česko-polského přátelství, zasazena u příleţitosti oslav 1000. výročí polského státu dne 14. 5. 1966. Nakonec přejdeme po ulici Divadelní ke Střední škole hotelové a obchodně podnikatelské, kde ukončíme dnešní putování a kde Vás jiţ čeká další program.
Vypracovali: Jana Sniegoňová, Denisa Šecková, Barbora Molendysová a Lenka Michalcová z oboru hotelnictví a turismus. Úpravy: Mgr. Taťána Polášková
