ANALÝZA RIZIK PRO VYBRANÉ LOKALITY V PLZEŇSKÉM KRAJI

AQUATEST a. s. Geologická 4, 152 00, Praha 5

IČO 44 79 48 43

zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189

Kód zakázky:

Plzeňský kraj - AR, č. zakázky 333090335000

Popis zakázky:

Analýza rizik ohrožení kvality podzemních vod v lokalitě Plzeň-Slovany

Pořadové č.:

1

Objednatel:

Plzeňský kraj Škroupova 18, 306 13 Plzeň

ANALÝZA RIZIK PRO VYBRANÉ LOKALITY V PLZEŇSKÉM KRAJI LOKALITA PLZEŇ SLOVANY Závěrečná zpráva

Zpracoval:

Přezkoumal:

Za statutární orgán:

RNDr. Vít Holeček osvědčení MŽP o odborné způsobilosti č. 1643/2002

....................................................

RNDr. Jiří Jelínek regionální ředitel

..................................................

Ing. Petr Máša ředitel společnosti

Praha, Plzeň, listopad 2010

Výtisk č.:

1 2 3 4 5 6 7

OBSAH: ÚVOD ......................................................................................................................... 7 1 ÚDAJE O ÚZEMÍ ................................................................................................. 9 1.1 Všeobecné údaje o území ................................................................................. 9 1.1.1 Geografické vymezení území ................................................................ 9 1.1.2 Stávající a plánované využití území .................................................... 11 1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti území ........................................ 13 1.1.4 Stávající majetkoprávní vztahy............................................................ 13 1.2 Přírodní poměry .............................................................................................. 14 1.2.1 Geomorfologické a klimatické poměry ................................................ 14 1.2.2 Geologické poměry ............................................................................. 14 1.2.3 Hydrogeologické poměry .................................................................... 15 1.2.4 Hydrologické poměry .......................................................................... 16 1.2.5 Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě ................................. 16 2 PRŮZKUMNÉ PRÁCE ...................................................................................... 17 2.1 Dosavadní prozkoumanost území ................................................................... 17 2.1.1 Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací v zájmovém území .............................................................................. 17 2.1.1.1 Přehled výsledků předchozích prací ................................................ 17 2.1.1.2 Shrnutí ............................................................................................. 22 2.1.2 Přehled zdrojů znečištění .................................................................... 23 2.1.3 Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů ...... 24 2.1.4 Předběžný koncepční model znečištění .............................................. 26 2.2 Aktuální průzkumné práce .............................................................................. 27 2.2.1 Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací ........................ 27 2.2.1.1 Metodika průzkumných prací ........................................................... 28 2.2.1.1.1 Ověření geologických a hydrogeologických poměrů .................... 28 2.2.1.1.2 Ověření úrovně a rozsahu znečištění horninového prostředí ....... 28 2.2.1.1.3 Ověření úrovně a rozsahu znečištění půdního vzduchu .............. 29 2.2.1.1.4 Ověření úrovně a rozsahu znečištění podzemní vody ................. 30 2.2.1.1.5 Ověření úrovně a rozsahu znečištění povrchové vody a odpadní vody ............................................................................................ 31 2.2.1.1.6 Vyhodnocení průzkumných prací ................................................. 31 2.2.1.2 Rozsah průzkumných prací ............................................................. 32 2.2.1.2.1 Sondážní a vrtné práce ................................................................ 32 2.2.1.2.2 Odběry vzorků .............................................................................. 35 2.2.1.2.3 Laboratorní analýzy ..................................................................... 36 2.2.1.2.4 Hydrodynamické zkoušky ............................................................ 37 2.2.2 Výsledky průzkumných prací............................................................... 37 2.2.2.1 Geologické poměry .......................................................................... 37 2.2.2.2 Hydrogeologické poměry ................................................................. 38 2.2.2.3 Znečištění horninového prostředí .................................................... 40 2.2.2.4 Znečištění půdního vzduchu ............................................................ 44 2.2.2.5 Znečištění podzemní vody ............................................................... 46 2.2.2.6 Znečištění povrchových vod ............................................................ 51 2.2.2.7 Znečištění odpadních vod................................................................ 52 2.2.3 Shrnutí výsledků a prostorového rozsahu a míry znečištění ............... 54 2.2.4 Posouzení šíření znečištění ................................................................ 57 2.2.4.1 Šíření znečištění v nesaturované zóně ............................................ 57 Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

2

Analýza rizik

3

4

5

6

2.2.4.2 Šíření znečištění v saturované zóně ................................................ 59 2.2.4.3 Posouzení šíření povrchovými vodami ............................................ 62 2.2.4.4 Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace ........................................................................................ 63 2.2.5 Shrnutí šíření a vývoje znečištění ....................................................... 64 2.2.6 Omezení a nejistoty ............................................................................ 64 HODNOCENÍ RIZIKA ........................................................................................ 65 3.1 Identifikace rizik .............................................................................................. 65 3.1.1 Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů 65 3.1.2 Základní charakteristika příjemců rizik ................................................ 66 3.1.3 Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice ........ 66 3.2 Hodnocení zdravotních rizik ............................................................................ 70 3.2.1 Hodnocení expozice ............................................................................ 70 3.2.1.1 Hodnocení vztahu dávka - účinek.................................................... 70 3.2.1.2 Kvantifikace expozice ...................................................................... 71 3.2.2 Odhad zdravotních rizik ...................................................................... 73 3.3 Hodnocení ekologických rizik .......................................................................... 75 3.4 Shrnutí celkového rizika .................................................................................. 76 3.5 Omezení a nejistoty ........................................................................................ 77 DOPORUČENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ ..................................................... 78 4.1 Doporučení cílových parametrů nápravných opatření ..................................... 78 4.1.1 Úvod .................................................................................................... 78 4.1.2 Odvození cílových parametrů nápravných opatření ............................ 78 4.2 Doporučení postupu nápravných opatření ...................................................... 81 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ............................................................................... 84 5.1 Využitelnost a limity využití výsledků............................................................... 84 5.2 Shrnutí výsledků ............................................................................................. 84 5.2.1 Geologické a hydrogeologické poměry ............................................... 84 5.2.2 Znečištění horninového prostředí, půdního vzduchu, podzemní, povrchové a odpadní vody .................................................................. 85 5.2.3 Hodnocení rizik pro lidské zdraví a ekosystémy.................................. 87 5.3 Doporučení ..................................................................................................... 87 LITERATURA .................................................................................................... 89

Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

3

Analýza rizik

PŘÍLOHOVÁ ČÁST: 1. 2. 3. 4. 5. 6a. 6b. 7. 8a. 8b. 8c. 8d. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.

Přehledná situace lokality (1: 50 000) Situace okolí zájmového území (letecký snímek) Situace zájmového území s vyznačením vrtů a sond Situace širšího zájmového území s vyznačením vzorkovaných studní, povrchových vod a kanalizace (letecký snímek) Izolinie hladiny podzemní vody ze dne 21. 7. 2010 Mapa znečištění zemin PAU a ropnými látkami Mapa znečištění zemin chlorovanými uhlovodíky Mapa znečištění půdního vzduchu chlorovanými uhlovodíky Mapa znečištění podzemní vody kovy Mapa znečištění podzemní vody PAU a ropnými látkami Mapa znečištění podzemní vody chlorovanými uhlovodíky Mapa znečištění podzemní vody anorganickými látkami Mapa znečištění podzemní vody chlorovanými uhlovodíky v širším okolí zájmového území Geologická dokumentace mělkých sond Geologická dokumentace hydrogeologických vrtů Geologické řezy Vyhodnocení expresních hydrodynamických zkoušek (slug-testů) Tabelární přehled výsledků laboratorních analýz Certifikáty laboratorních rozborů Technická zpráva o vrtných pracích Technická zpráva o zaměření Doklady o likvidaci vrtného jádra Fotodokumentace Rozhodnutí ČIŽP z 16. 2. 2005 o nápravě včetně stanovení cílových limitů sanace Přehled výsledků monitoringu kvality podzemní vody prováděném společností EKOS Plzeň Územní plán zájmového území Přehled základních toxikologických parametrů prioritních kontaminantů Vymezení rozsahu navržených nápravných opatření


4

Analýza rizik

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 - Přehled vlastníků či nájemců předmětného areálu .........................................11 Tabulka č. 2 - Přehled parcel areálu společnosti Overlack v Plzni ........................................13 Tabulka č. 3 - Průtoky řeky Úslavy, překročení průměrně po dobu n-dní v roce ...................16 Tabulka č. 4 - Průchod n-letých vod korytem řeky Úslavy (m3.s-1) ........................................16 Tabulka č. 5 - Výsledky monitoringu kvality podzemní vody v roce 2010 (g.l-1) ...................22 Tabulka č. 6 - Identifikace vybraných alifatických chlorovaných uhlovodíků..........................25 Tabulka č. 7 - Typické přibližné složení vybraných ropných látek .........................................25 Tabulka č. 8 - Přehled vzorkovaných studní v širším zájmovém území ................................30 Tabulka č. 9 - Přehled lokalizace monitorovacích vrtů a mělkých sond.................................32 Tabulka č. 10 - Hloubka provedených sond a odběry vzorků zemin a půdního vzduchu.......33 Tabulka č. 11 - Hloubka provedených monitorovacích vrtů a odběry vzorků zemin a půdního vzduchu.........................................................................................................34 Tabulka č. 12 - Technické parametry provedených monitorovacích vrtů ...............................34 Tabulka č. 13 - Zaměření úrovně hladiny podzemní vody ze dne 21. 7. 2010 ......................38 Tabulka č. 14 - Výsledky vyhodnocení hydrodynamických zkoušek .....................................39 Tabulka č. 15: Přehled výsledků stanovení ropných látek v zemině .....................................40 Tabulka č. 16 - Výsledky analýz PAU v zeminách ................................................................42 Tabulka č. 17 - Výsledky analýz chlorovaných ethylenů v zeminách ....................................43 Tabulka č. 18 - Výsledky analýz ropných uhlovodíků, ClU a BTEX v půdním vzduchu .........45 Tabulka č. 19 - Koncentrace vybraných iontů v podzemní vodě ...........................................46 Tabulka č. 20 - Charakter vody v zájmovém území (kontaminované x referenční) ...............47 Tabulka č. 21 - Výsledky analýz uhlovodíků C10-C40, BTEX, PAU a DOC ..........................48 Tabulka č. 22 - Výsledky analýz těžkých kovů v podzemní vodě (mg.l-1) ..............................49 Tabulka č. 23 - Výsledky analýz chlorovaných uhlovodíků v podzemní

g.l-1) ..........50

Tabulka č. 24 - Výsledky analýzy vzorku povrchové vody bezejmenného potoka .................51 Tabulka č. 25 - Výsledky analýzy vzorků odpadní vody ........................................................53 Tabulka č. 26 - Porovnání výsledků analýz v zeminách v sušině a ve výluhu .......................58 Tabulka č. 27 - Hodnoty rozdělovacích koeficientů pro odhad rychlosti šíření ......................61 Tabulka č. 28 - Odhadnuté rychlosti šíření znečištění saturovanou zónou ...........................62 Tabulka č. 29 - Odhad stupně ohrožení povrchových vod řeky Úslavy .................................63 Tabulka č. 30 - Výběr reálných scénářů expozice.................................................................68 Tabulka č. 31 - Podrobný přehled uvažovaných expozičních scénářů ..................................69 Tabulka č. 32 - Přehled vstupních koncentrací pro kvantifikaci expozičních scénářů............69 Tabulka č. 33 - Přehled expozičních parametrů ....................................................................71 Tabulka č. 34 - Výsledky kvantifikace expozičních scénářů ..................................................73 Tabulka č. 35 - Odhad zdravotních rizik ...............................................................................75


5

Analýza rizik

SEZNAM ZKRATEK V TEXTU AR BTEX ClU ČD ČIŽP ČSAO ČS PHM DCE DOC m p.t. MP MŽP MTH MŽP nd NEL ns OPŽP PAU PCA PCE PE Priority KM SEKM TCE TOC TK ÚCHR

analýza rizika benzen, toluen, ethylbenzen, xyleny chlorované uhlovodíky České dráhy Česká inspekce životního prostředí Československé automobilové opravny čerpací stanice pohonných hmot dichlorethylen rozpuštěný organický uhlík metrů pod terénem Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí mechanizace traťového hospodářství Ministerstvo životního prostředí data nejsou dostupná nepolární extrahovatelné uhlovodíky („ropné“ látky) nestanoveno Operační program Životního prostředí polycyklické aromatické uhlovodíky tetrachlorethan tetrachlorethylen polyethylen software pro hodnocení priorit při řešení kontaminovaných míst Systém evidence kontaminovaných míst trichlorethylen celkový organický uhlík těžké kovy úplný chemický rozbor

ROZDĚLOVNÍK: Výtisk č. 1 - 5 - objednatel Výtisk č. 6 - ČGS Výtisk č. 7 - vlastní


6

Analýza rizik

ÚVOD Název geologického úkolu:

Analýza rizik ohrožení kvality podzemních vod v lokalitě Plzeň - Slovany

Číslo geologického úkolu:

333090335000

Evidence geologických prací u ČGS-Geofond:

1258/2010

Druh geologických prací:

zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém prostředí

Katastrální území:

Hradiště u Plzně, kód 722341

Kraj:

Plzeňský, kód CZ 032

Na základě smlouvy o dílo č. 09CDSD345 ze dne 6. 11. 2009 mezi Plzeňským krajem a společností AQUATEST a.s. byla zpracována analýza rizik plynoucích z kontaminace horninového prostředí v areálu bývalé Chemy (v současné době ve vlastnictví společnosti Overlack spol. s.r.o.) a jejím okolí v blízkosti železniční stanice Plzeň-Koterov (ekologická zátěž s identifikátorem č. 12198015). Cílem analýzy rizik bylo na základě výsledků podrobného průzkumu především posoudit ohrožení kvality podzemních a povrchových vod v zájmovém území, včetně posouzení rizik na lidské zdraví a na jednotlivé složky životního prostředí a případného návrhu nápravných opatření vedoucích k eliminaci zjištěných rizik. Rozsah průzkumných prací byl specifikován ve schváleném realizačním projektu a vychází ze zadávací dokumentace a dále pak z archivních výsledků předchozích průzkumných a sanačních prací (viz seznam literatury). Aktuálně realizované průzkumné práce byly provedeny a vyhodnoceny tak, aby odpovídaly požadavkům Metodického pokynu MŽP ČR č. 13/2005 pro průzkum kontaminovaného území (kategorie B - podrobný průzkum). Průzkumné práce byly prováděny v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb. o geologických pracích a příslušnými prováděcími předpisy. Předkládaná analýza rizik je vypracována dle Metodického pokynu MŽP ČR č. 12/2005 pro analýzu rizik kontaminovaného území. Zhotovení zakázky bylo dále prováděno v souladu se Závazným stanoviskem MŽP k žádosti k OPŽP, prioritní osa 4, oblast podpory 4.2, ze dne 7. 10. 2008 pod č.j.: 71214/ENV/08, 3696/730/08/MK (Příloha č. 2 zadávací dokumentace k této zakázce).


7

Analýza rizik

Hlavní cíle úkolu lze shrnout do následujících bodů: 

ověření geologických poměrů



ověření hydrogeologických poměrů



ověření úrovně a rozsahu znečištění horninového prostředí, půdního vzduchu, podzemní a povrchové vody



vyhodnocení výsledků průzkumných prací



posouzení rizik na lidské zdraví a na jednotlivé složky životního prostředí plynoucích ze zjištěného znečištění



návrh nápravných opatření vedoucích k eliminaci zjištěných rizik

Pro zpracování závěrečné zprávy byly použity následující podklady: 

situace zájmového území



geologické, hydrogeologické a topografické mapy



archivní podklady týkající se geologických a hydrogeologických poměrů v zájmovém území a jeho okolí



výsledky předchozích průzkumných a sanačních prací



místní šetření v zájmovém území



výsledky průzkumných prací



výsledky laboratorních analýz



výsledky geodetického zaměření


8

Analýza rizik

1 ÚDAJE O ÚZEMÍ 1.1 Všeobecné údaje o území 1.1.1 Geografické vymezení území Zájmové území se ze správního hlediska nachází v: kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: bní úřad: obec: katastrální území:

Plzeňský kraj (CZ 032) Plzeň-město Plzeň Plzeň úřad městského obvodu Plzeň 2 - Slovany statutární město Plzeň Hradiště u Plzně, kód 722341

Zájmové území se nachází v jihovýchodní části města Plzně, v městské části Plzeň 2 - Slovany, v jižním sousedství železniční stanice Plzeň - Koterov. Zájmové území je tvořeno areálem bývalé společnosti Chema, v současnosti ve vlastnictví společnosti Overlack spol. s r.o. a jeho okolím. Areál společnosti Overlack spol. s r.o. je na západě ohraničen Velenickou ulicí, na severu železniční stanicí Plzeň - Koterov, na východě železniční tratí Plzeň - Horažďovice a přilehlým seřadištěm kolejí a na jihu areálem společnosti Marco Castinaro a.s. (dříve ČSAO Plzeň). Nadmořská výška území je cca 333 až 336 m n.m. Jedná se o mírný svah se sklonem k severovýchodu do údolní nivy řeky Úslavy. V širším okolí zájmového území se nachází několik průmyslových areálů (jejich využití se v minulosti měnilo, u mnoha areálů jsou dostupné základní informace pouze o aktuálních vlastnících):  

    



Bývalá kasárna Slovany (ekologická zátěž s identifikátorem č. 12198016) situovaná cca 400 m jihozápadně od areálu Overlacku; Osona holding a.s. (dříve ČSAO - Československé automobilové opravny) vyrábějící nástavby na nákladní vozidla, provádějící opravy a servis nákladních vozidel a prodej nafty, areál společnosti Osona je situován cca 450 m severozápadně od areálu Overlacku, další drobný areál společnosti Osona se nachází cca 300 m jihozápadně od Overlacku; Marco Castinaro a.s. (dříve ČSAO) v jižním sousedství Overlacku; Autoservis Honda (MTX s.r.o.) situovaný cca 200 m západojihozápadně od areálu Overlacku; IKO spol. s r.o. - stavební firma situovaná cca 50 m západně od areálu Overlacku; Christ car wash spol. s r.o. - výroba mycích linek situovaná cca 40 m severozápadně od Overlacku; Bývalá plynárna s velkokapacitním plynojemem (dnes volná, více méně nezastavěná plocha ve vlastnictví společnosti Christ car wash s.r.o.) situovaná cca 350 m severoseverozápadně od Overlacku; Čerpací stanice pohonných hmot Shell situovaná cca 500 m severozápadně od Overlacku;


9

Analýza rizik



   

Bývalé Prádelny a čistírny města Plzně (ekologická zátěž s identifikátorem č. 12198014) s prokázanou kontaminací chlorovanými uhlovodíky a ropnými látkami (dnes areál využíván pro autodopravu). Kontaminační mrak ClU je rozšířen severním směrem do oblasti zástavby rodinných domů. Areál bývalých Prádelen a čistíren se nachází cca 400 m severozápadně od Overlacku v sousedství čerpací stanice pohonných hmot Shell; Západočeské komunální služby a.s. (sběrný dvůr a likvidace odpadu), provozovna situovaná cca 350 m jihozápadně od Overlacku; Čerpací stanice pohonných hmot Oktan situovaná cca 400 m západně od areálu Overlacku; Pekárna a výroba cukrářských výrobků společnosti SVS Plzeň, spol. s r.o. Areál Českých drah včetně bývalého podniku Mechanizace traťového hospodářství (MTH; dnes areál využit několika subjekty včetně autovrakoviště a autoservisu) cca 150 m východně od areálu Overlacku.

V jihozápadním a severozápadním okolí areálu společnosti Overlack se nachází (nacházela) ještě řada drobných provozoven, dílen (autodoprava, autoservisy, pneuservis) a skladů (stavebniny, potraviny) a také několik kolonií garáží. Východně pod seřaďovacím nádražím Českých drah se v mírném svahu směrem k řece Úslavě nachází několik zahrádkářských kolonií, které jsou navzájem odděleny volnými plochami a loukami. Situace širšího okolí zájmového území je uvedena v přílohách č. 1, 2 a 4. Vlastní areál společnosti Overlack je trojúhelníkového tvaru, areál je oplocen, mimo oplocení náleží k areálu také pozemek podél jeho východního okraje se železniční vlečkou a dvěma stáčecími místy chemikálií. V areálu se nacházejí následující objekty:      



vrátnice (buňka) v jihozápadním rohu areálu; skladová hala pevné chemie v jižní části areálu; administrativní budova s přilehlým skladem chemických látek v jihovýchodní části areálu; soubor drobných budov zahrnující garáž vysokozdvižných vozíků, dílnu a sklad v jihovýchodním rohu areálu; dva drobné sklady chemikálií při západním okraji areálu; zastřešený sklad chemikálií rozdělený na sklad chemikálií v sudech a kontejnerech (západní část) a úložiště 10 nadzemních nádrží o kapacitě 40 a 50 m3 (východní část), ke kterému přiléhají dvě stáčecí místa na železniční vlečce (východně) a zastřešené stáčiště autocisteren (severně); plechový sklad pomocného materiálu v severovýchodním rohu areálu.

V severozápadní části areálu je manipulační panelová plocha (pouze její jižní část přiléhající ke stáčišti autocisteren je vybavena dlažbou) využívaná ke skladování prázdných kontejnerů a sudů. V severovýchodní části areálu byl ve dvou nadzemních nádržích skladován tetrachlorethylen PCE. Tento prostor byl v roce 2004 částečně sanován (podrobněji viz kapitola 3.1) a jeho povrch je v současné Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

10

Analýza rizik

době vysypán drobným štěrkem. V této části areálu se dále nachází bývalá neutralizační jímka (otevřená betonová jímka o rozměru 4,3 x 5,3 m a hloubce 3 m). Původní stáčiště chlorovaných uhlovodíků na železniční vlečce východně od původního úložistě nadzemních nádrží na PCE (v prostoru stávajících monitorovacích vrtů HJ-2 a HJ-3) bylo v rámci sanačních prací zlikvidováno (prostor stáčiště je nyní porostlý travou). 1.1.2 Stávající a plánované využití území V analýze rizik zpracované společností Vodní zdroje Ekomonitor (Kašpar, 1995) je zmíněno, že historie dnešního areálu společnosti Overlack sahá do období 1. republiky, kdy zde údajně docházelo k zušlechťování benzínu. Tomu však neodpovídají historické letecké fotografie zájmového území (dostupné na webovských stránkách města Plzně), ze kterých je patrné, že prostor dnešního areálu společnosti Overlack spol. s r.o. nebyl v roce 1938 vůbec zastavěn, a v roce 1945 se v jihovýchodní části dnešního areálu Overlacku nacházela pouze jedna drobná budova. Po druhé světové válce začal být dnešní areál Overlacku využíván společností Chema Praha ke stáčení a skladování chemikálií. Mezi skladované látky pravděpodobně patřily i ropné produkty (společnost Chema byla před vznikem společnosti Benzina v roce 1958 prodejcem a distributorem pohonných hmot). Po roce 1989 se několikrát změnil název, vlastník či nájemce areálu (viz následující tabulka) nicméně hlavní činnost, tj. stáčení a skladování chemikálií, se neměnila. Tabulka č. 1 - Přehled vlastníků či nájemců předmětného areálu Rok Před 1990 1990 1997 1999 2007

Název Chema ZACH a.s.

Poznámka V roce 1993 ukončení stáčení a skladování chlorovaných uhlovodíků

ZACHEMO Miroslav Novák UNIVEL (Univelchem) Overlack spol. s r.o.

Bližší informace o způsobu stáčení a skladování chemikálií jsou dostupné až od devadesátých let minulého století. Hlavními skladovanými chemikáliemi byly především anorganické látky a to zejména kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, kyselina dusičná, chlornan sodný, čpavková voda, peroxid vodíku a hydroxid sodný. Vedle těchto anorganických látek byly do roku 1993 stáčeny a skladovány také tetrachlorethylen (PCE) a trichlorethylen (TCE). V malém množství byly pravděpodobně skladovány také hořlavé kapaliny včetně benzínu a nafty (vyznačeno v původní požární dokumentaci společnosti ZACH z 90. let minulého století). Chemické látky jsou skladovány v nadzemních nádržích (úložiště nádrží se nachází ve východní části areálu Overlacku) a velkoobjemových kontejnerech a sudech. Ve dvou nadzemních nádržích á 50 m3 byl do roku 1993 skladován také tetrachlorethylen PCE. Nádrže na PCE se nacházely v severovýchodní části areálu a byly odstraněny v rámci sanačních prací v roce 2004 (prázdné nádrže se zde stále nacházejí, byly pouze mírně přemístěny). Umístění sudů a kontejnerů bylo dle sdělení pamětníků v podstatě na veškerých volných plochách a to především v severní částí areálu. Kašpar (1995) uvádí, že v roce 1991 bylo stočeno celkem 1354 tun chlorovaných uhlovodíků PCE a TCE. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

11

Analýza rizik

Kapalné chemikálie jsou stáčeny ze železničních cisteren (dvě stáčecí místa na železniční vlečce při východním okraji areálu společnosti Overlack) a autocisteren (stáčiště v objektu přiléhajícím severně k úložišti nádrží). Jak již bylo uvedeno výše, stáčiště chlorovaných uhlovodíků na železniční vlečce východně od původního úložistě nadzemních nádrží na PCE (v prostoru stávajících monitorovacích vrtů HJ-2 a HJ-3) bylo v rámci sanačních prací zlikvidováno. V současné době pokračuje stáčení a skladování anorganických chemických látek. Skladování hlavních prokázaných kontaminantů, tj. chlorovaných uhlovodíků se na předmětné lokalitě neprovádí již od roku 1993, tj. k jejich dotaci do horninového prostředí již nedochází. Od roku 1993 byly také postupně zabezpečeny stáčecí manipulační plochy na vlečce a místa pod ležatými zásobníky byla vybavena vodotěsným provedením bezpečnostních záchytných van, odstaveny byly původní skladovací nádrže na chlorované uhlovodíky včetně jejich stáčiště na železniční vlečce. Dle ústního sdělení pracovníků společnosti Overlack, jsou činnosti prováděné v areálu společnosti realizovány v souladu s příslušnými legislativními předpisy. Původní neutralizační jímka, která se nachází v severovýchodní části areálu Overlacku, již není ke svému původnímu účelu využívána (byl vybudován nový systém neutralizace, do kterého jsou svedeny odpadní vody z nového stáčiště autocisteren), nicméně do neutralizační jímky je svedena část srážkových vod z manipulační plochy v severní části areálu Overlacku a navíc jsou do ní čerpány vody (bez přečištění) při jednorázových sanačních sčerpáváních stávajících vrtů HJ-1 až HJ-3 (jímka je občasně nárazově vyčerpávána a vyvážena, nicméně je pravděpodobně netěsná a komunikuje s kolektorem podzemní vody - v průběhu terénních prací byla úroveň hladiny v jímce shodná s úrovní hladiny podzemní vody v jejím okolí cca 1,1 m pod úrovní terénu, hloubka jímky je 3 m). Odčerpávání kontaminované vody z vrtů HJ-1 až HJ-3 je obvykle prováděno cca jedenkrát za měsíc (mimo zimní měsíce, např. v roce 2009 to bylo v období květen - listopad). Doba čerpání se pohybuje od 10 do 300 minut v závislosti na vydatnosti jednotlivých vrtů (používané čerpadlo má vydatnost cca 0,2 l.s-1, tj. jednorázová odčerpaná množství se pohybují v rozmezí cca 0,12 až 3,6 m3). Areál Overlacku není napojen na veřejnou vodovodní síť, zásobování pitnou vodou je zabezpečeno nákupem balené vody, průmyslová voda využívaná především k oplachu a vymývání kontejnerů je zajišťována z vlastního zdroje, vrtané studny HV-1 vedle vrátnice v jihozápadním rohu areálu. V areálu se nachází ještě stará kopaná studna, která slouží jako zdroj požární vody, jinak je tato studna nevyužívána. Splaškové vody jsou shromažďovány v septiku, srážkové vody jsou svedeny do dešťové kanalizace, která vede podél východního okraje areálu Overlacku. Původně se jednalo o otevřený příkop, který byl v úseku podél areálu Overlacku a vlakové stanice Plzeň-Koterov postupně zatrubněn (otevřený úsek (příkop) začíná cca 100 m severně od nádraží Plzeň-Koterov - viz příloha č. 4). Při jihovýchodním rohu areálu se nachází kanalizační šachtice do této dešťové kanalizace, hloubka dna kanalizace v této šachtici je cca 0,55 m pod úrovní terénu (tj. nad hladinou podzemní vody). Dle územního plánu města Plzně, platný stav k 9. 12. 2009 (viz mapový server Magistrátu Plzeň a příloha č. 22 této zprávy), se areál Overlacku nachází v zóně určené pro průmyslovou výrobu. Do stejné zóny spadá i jižní okolí předmětného areálu (areál společnosti Marco Castinaro a.s.). Západní a severní okolí se nachází v zóně určené výrobnímu území pro lehkou výrobu, služby a živnostenské provozy. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

12

Analýza rizik

Východní okolí sousedního seřaďovacího nádraží je začleněno do plochy železniční dopravy, plochy východně pod nádražím směrem k řece Úslavě a městské části Božkov (dnes volné plochy) jsou určeny pro rozvojové území Božkov o celkové výměře 21,6 ha, která by měla sloužit pro lehkou výrobu, služby a živnostenské provozy. Jiná změna využití území než vybudování rozvojového území Božkov není předpokládána. V zájmovém prostoru ani jeho bezprostředním okolí se nenachází území se zvláštní ochranou přírody. Údolí řeky Úslavy, které se nachází cca 700 m východně od areálu Overlacku, je prvkem územního systému ekologické stability. 1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti území Dle platného územního plánu se zájmové území nachází v zóně průmyslové výroby. Nejbližší území určené k bydlení se nachází ve vzdálenosti cca 470 m severně (zástavba rodinných domů v Libušínské ulici), resp. 500 m severovýchodně (rodinné domy v městské části Plzeň-Božkov) od areálu Overlacku. V provozovně společnosti Overlack spol. s r.o. je zaměstnáno 10 pracovníků v jednosměnném provozu. 1.1.4 Stávající majetkoprávní vztahy Celý areál bývalé společnosti Chema je v současné době ve vlastnictví společnosti Overlack spol. s r.o. se sídlem Velenická 230/91, Plzeň a identifikačním číslem IČ: 63988186. Dle výpisu z katastru nemovitostí se jedná o následující pozemky v katastrálním území Hradiště u Plzně (list vlastnictví č. 601). Tabulka č. 2 - Přehled parcel areálu společnosti Overlack v Plzni Nemovitosti Výměra Pozemky (m2) Parcela 1205/1 1255 1205/2 231 1207/1 7277 1207/3 42 1207/5 27 1207/8 1172 1207/10 194 1207/14 743 1207/15 161 1208/1 1536 1208/2 195 1209 1177 1210 1505 1325/3 142 1391/3 168

Druh pozemku

Způsob využití

Způsob ochrany

Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha

Jiná plocha Ostatní komunikace Dráha Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace Manipulační plocha

Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován Neevidován

Použité vstupní údaje a podklady o majetkoprávních vztazích jsou vztaženy ke dni zpracování účelového průzkumu (červen 2010). Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

13

Analýza rizik

1.2 Přírodní poměry 1.2.1 Geomorfologické a klimatické poměry Z hlediska geomorfologického členění (Balatka a kol. 1987) leží zájmové území jihovýchodně od Plzeňské kotliny, na okraji Radyňské pahorkatiny, která se vyznačuje mírným zvlněním, s četnými suky a hřbety, převážně buližníkovými. Severovýchodně zájmové lokality pak protéká řeka Úslava, která si v třetihorách vyhloubila v původní parovině široké otevřené údolí. V jejím dolním toku jsou pak vyvinuty rozsáhlé kvartérní říční terasy, z nichž nejstarší pokrývají parovinný reliéf, mladší pak vyplňují široká údolí. Kvartérní terasové akumulace dávají tak ráz širšímu okolí zájmového území, které směrem na jih a západ je ploché s minimální členitostí. Východně a severovýchodně se terén mírně svažuje do údolí Úslavy v nadmořské výšce cca 315 m n.m. Povrch areálu Overlacku je velmi mírně svažitý k severovýchodu, jeho nadmořská výška se pohybuje mezi cca 333 a 336 m n.m. Z klimatického hlediska leží území v oblasti mírně teplé, s mírně suchým podnebím a převážně mírnou zimou, průměrnou roční teplotou 8,0 °C a ročním úhrnem srážek 496 mm (srážkoměrná stanice Plzeň - Doudlevce; průměr za období 1931 - 1960). 1.2.2 Geologické poměry Z regionálně geologického hlediska řadíme širší území k mladšímu proterozoiku Barrandienu. Skalní podloží je budováno proterozoickými jílovitými břidlicemi. Tyto horniny jsou překryty kvartérními pokryvnými útvary a to jednak relikty říční terasy řeky Úslavy a jednak svahovými a sprašovými hlínami, v zastavěných areálech pak také vrstvou různorodých antropogenních navážek. Proterozoické horniny jsou zastoupeny horninami nejstarší jednotky proterozoika, Barrandienu, a to kralupsko-zbraslavské skupiny - blovického souvrství. Jedná se o sled rytmicky se střídajících fylitických břidlic a fylitických drob s převahou břidlic. Ojediněle se zde mohou nacházet polohy slabě metamorfovaných bazaltů (metabazaltů). Mocnost rytmů kolísá od několika milimetrů po decimetry až metry. Proterozoické horniny jsou postižené slabou regionální metamorfózou. Horniny byly zasaženy kadomským i variským vrásněním. Tektonická stavba barrandienského proterozoika se vyznačuje vrásovými strukturami směru SV-JZ. Strop eluvia břidlic byl zastižen v hloubce přibližně 5,3 až 6 m pod úrovní terénu. Kvartérní pokryv dosahuje v zájmovém území pouze malých mocností v řádu jednotek metrů a tvoří jej především deluviální a deluviofluviální písčité jíly až jílovité písky o mocnosti cca 5 m. Ve východní časti areálu Overlacku se nachází okraj terasy řeky Úslavy zastoupené štěrkopísčitými sedimenty (s valouny o velikosti do 15 cm) o mocnosti až 2,5 m, které nebyly ve střední části areálu zastiženy. Navážkami byl v minulosti vyrovnáván terén v celém prostoru zájmového území. Mocnost navážek dosahuje cca 0,5 až 1,7 m. Jedná se především o písčité hlíny a štěrky s příměsí kamenů, úlomků betonu, cihel, škváry a popele. Při hloubení vrtu HJ-3 byly v hloubce 1 až 1,7 m zjištěny písčité hlíny se zbytky rostlin, jedná se pravděpodobně o zasypaný odvodňovací příkop (dešťová kanalizace vedoucí podél východního okraje areálu Overlacku).


14

Analýza rizik

Geologické řezy JJZ-SSV a ZSZ-VJV směru zájmovým prostorem jsou obsahem přílohy č. 12. Geologické poměry v prostoru zájmového území byly v minulosti ověřeny předchozími průzkumnými pracemi. K upřesnění geologických poměrů byla využita především archivní geologická dokumentace průzkumu areálu společnosti Overlack (tehdy v majetku společnosti Zach Plzeň) realizovaném v roce 1992, při kterém byly vyhloubeny stávající hydrogeologické vrty HJ-1, HJ-2 a HJ-3. 1.2.3 Hydrogeologické poměry Zájmová lokalita je součástí hydrogeologického rajonu 6221 - Krystalinikum a proterozoikum mezipovodí Mže pod Stříbrem. Podzemní voda je v zájmovém území vázaná na vrstvu písčitých jílů a jílovitých štěrkopísků. Kolektor podzemní vody má průlinovou mírnou až dosti slabou propustnost (v roce 1994 byly hodnoty koeficientů filtrace stanoveny čerpacími zkouškami na vrtech HJ-1 až HJ-3 v rozmezí 5,2 x 10-6 až 1,7 x 10-5 m.s-1). Hladina podzemní vody je mírně napjatá a nachází se v úrovni cca 2 až 2,3 m pod úrovní terénu. Při doprůzkumu v červnu 2003 (Ekos, 2003b) byla v severovýchodní části areálu (prostor neutralizační jímky) zastižena v hloubce cca 1 m p.t. mělká zavěšená zvodeň na povrchu podložních jílů s volnou hladinou podzemní vody. Směr proudění podzemní vody je předpokládán k východu až severovýchodu ve směru sklonu terénu směrem k řece Úslavě. Při jižním okraji areálu společnosti Overlack spol. s r.o. se nachází mělká kopaná studna sloužící jako zdroj požární vody (v mapových přílohách označena jako St) a v jihozápadním rohu vrtaná studna HV-1, jenž je využívána jako zdroj průmyslové vody (mytí nádob na chemikálie). Studna HV-1 byla vyhloubena v roce 2008, její hloubka je 40 m, při hloubení byly zaznamenány přítoky podzemní vody v proterozoických břidlicích v hloubkách 8, 20 a 34 m, vrt byl vystrojen k jímání hlavního přítoku v hloubce 34 m. Dle provedené čerpací zkoušky je vydatnost studny 0,08 l.s-1, koeficient filtrace 7,8 x 10-6 m.s-1 a transmisivita 2,5 x 10-4 m2.s-1, ustálená hladina podzemní vody je cca 4 m pod úrovní terénu. V širším zájmovém území se pak nachází řada dalších studní, např. v prostoru železniční stanice Plzeň-Koterov (nevyužívaná studna) a několik studní v zahrádkářských koloniích situovaných východně pod seřaďovacím nádražím ČD v mírném svahu směrem k řece Úslavě, které jsou využívány k zálivce zahrad. V prostoru pod seřaďovacím nádražím (pod Libušínskou ulicí vedoucí k areálu bývalého MTH, kde se nacházejí garáže ČD a malá výrobna antuky) ve vzdálenosti cca 250 m severovýchodně od areálu Overlacku je v zamokřeném místě vybudována mělká jímka (hloubka 1,4 m od terénu a hladinou vody cca 0,6 m od terénu) k zabránění zatápění přilehlé budovy na výrobu antuky. Na tuto mokřinu pravděpodobně navazuje prameniště bezejmenného potoka, který vytéká pod areálem bývalého MTH. Voda z jímky je občasně využívána ke zkrápění ploch při zvýšené prašnosti. Situace jímky je znázorněna v příloze č. 4.


15

Analýza rizik

1.2.4 Hydrologické poměry Zájmové území se nachází v povodí řeky Úslavy (povodí č. 1-10-05-061). Řeka Úslava protéká ve vzdálenosti cca 700 m východně od areálu společnosti Overlack spol. s r.o. v generelním směru jihovýchod-severozápad (řeka v tomto úseku významně meandruje). Základní průtokové charakteristiky řeky Úslavy na profilu v Koterově (cca 1,2 km JJV od areálu Overlacku) jsou uvedeny v tabulkách č. 3 a 4. Nejbližším povrchovým tokem je však bezejmenný občasný potok pramenící pod seřaďovacím nádražím cca 300 m východně od areálu společnosti Overlack. Tento potok teče severovýchodním směrem a přibližně 800 m severovýchodně od areálu Overlacku se vlévá do řeky Úslavy. Situace povrchových toků je zobrazena v přílohách č. 2 a 4. Tabulka č. 3 - Průtoky řeky Úslavy, překročení průměrně po dobu n-dní v roce M QMd

M - denní průtoky (Qm) v m3.s-1 Roční průměr 330 355 3,52 0,56 0,31

364 0,15

Tabulka č. 4 - Průchod n-letých vod korytem řeky Úslavy (m3.s-1) n-leté vody Q

Průchod n-letých vod 1 5 10 47,5 111 150

50 269

100 334

1.2.5 Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě Geologické podloží zájmového území je tvořeno proterozoickými břidlicemi. Tyto horniny mohou obsahovat zvýšené obsahy sulfidů a železa (v nedalekých městských částech Božkov a Lobzy jsou registrována stará důlní díla na těžbu pyritických břidlic). V zájmovém území se ve svrchní vrstvě horninového prostředí nacházejí navážky, jejichž mocnost se pohybuje na většině území v mocnostech 0,5 - 1,5 m. Vzhledem k tomu, že ke stavebním úpravám docházelo již před 50 lety a možná i dříve, nelze o původu těchto navážek získat žádné informace. Z pohledu zjištěných sledovaných kontaminantů a charakteru horninového prostředí lze všechny hodnocené polutanty v zájmové oblasti, s výjimkou hliníku, u kterého nelze vyloučit jeho přirozený původ (z hlinitosilikátových hornin), považovat za cizorodé. Zájmové území a celé jeho předpolí ve smyslu směru proudění podzemních vod (tj. západní okolí) se rozkládá v intenzivně průmyslově zastavěném území, které je navíc protkáno hustou sítí komunikací a inženýrských sítí. Úniky z inženýrských sítí mohou způsobovat lokální i rozsáhlejší změny ve složení podzemních vod včetně přítomnosti organických kontaminantů (chlorované uhlovodíky, ropné látky) či těžkých kovů. Podle archivních podkladů lze zde očekávat podzemní vody zhruba chemicky neutrální reakce, středně mineralizované, tvrdé, které je možné zařadit k chemickému typu Ca (Mg) - SO4, HCO3. Podzemní vody v okolí zájmového území nejsou využívány k pitným účelům. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

16

Analýza rizik

2 PRŮZKUMNÉ PRÁCE 2.1 Dosavadní prozkoumanost území 2.1.1 Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací v zájmovém území 2.1.1.1 Přehled výsledků předchozích prací Na základě výsledků kontroly ČIŽP dne 2. července 1992 bylo tehdejšímu podniku ZACH a.s. uloženo provedení hydrogeologického průzkumu. Průzkum provedla koncem roku 1992 společnost KAP (Tykal a Rýdl, 1992). Do té doby nebyl průzkum znečištění v předmětném areálu prováděn. V Geofondu ČR je možno dohledat, že v širším zájmovém území bylo v minulosti realizováno několik inženýrsko-geologických průzkumů, během nichž však nebyla sledována přítomnost organických kontaminantů v podzemní vodě. Nicméně u řady těchto průzkumů byl za účelem stanovení agresivity podzemní vody analyzován základní chemismus vody. Výsledky těchto analýz indikují zvýšené obsahy síranů a chloridů v podzemní vodě (kyseliny sírová i chlorovodíková byly a jsou jedny z hlavních skladovaných materiálů v areálu dnešního Overlacku) severovýchodně od areálu (SUDOP (1989) nebo Potravinoprojekt (1988)). Obsahy síranů v podzemní vodě dosahovaly v prostoru pod seřaďovacím nádražím, tj. přibližně 200 m severovýchodně od areálu cca 750 mg.l-1 a chloridy cca 550 mg.l-1. Zvýšené obsahy síranů v podzemní vodě byly pozorovány i níže po předpokládaném směru proudění podzemní vody v prostoru mezi koloniemi zahrádek (cca 500 m severovýchodně od Overlacku) a to cca 400 mg.l-1. Obsahy síranů a chloridů v podzemní vodě v severní části areálu dnešního Overlacku, kde jsou stáčeny chemikálie se pohybovaly v rozmezí cca 2000 až 3000 mg.l-1 (Tykal a Rýdl, 1993), naopak ve studni v jižní části areálu Overlacku pouze cca 50, resp. 15 mg.l-1 (Kašpar, 1995). Jak již bylo uvedeno výše, prvním průzkumem znečištění byl průzkum v roce 1992, jehož provedení bylo uloženo na základě výsledků kontroly ČIŽP. Průzkum se soustředil na prostor předpokládaného zdroje znečištění, tj. stáčiště železničních cisteren na železniční vlečce a stáčiště autocisteren v severní části areálu. Průzkumné práce zahrnovaly provedení atmogeochemického průzkumu v rozsahu 25 měření přístrojem ECOPROBE a odběru 4 vzorků půdního vzduchu a dále vyhloubení 3 monitorovacích vrtů HJ-1 (severní část areálu), HJ-2 a HJ-3 (bývalé stáčiště na železniční vlečce). Vrty byly situovány do míst s maximální zjištěnou kontaminací půdního vzduchu. Ve všech složkách horninového prostředí, tj. půdním vzduchu, zemině a podzemní vodě byla zjištěna silná kontaminace ropnými a chlorovanými uhlovodíky. Maximální koncentrace ropných látek v zemině dosahovaly cca 5 900 mg.kg-1 (vrt HJ-3, vzorek z hloubky 1,5 m p.t.), v podzemní vodě byly ropné látky zjištěny v rozsahu 3,7 až 26,1 mg.l-1 (maximum ve vrtu HJ-3). Maximální koncentrace sumy chlorovaných uhlovodíků v zemině dosáhla 78 mg.kg-1 (vrt HJ-3 z hloubky 1 m p.t.), v podzemní vodě koncentrace sumy ClU kolísaly mezi cca 250 až 460 mg.l-1. Kromě organického znečištění byla rovněž prokázána silná kontaminace anorganickými parametry (sírany, chloridy, dusičnany, dusitany, amonné ionty, sodík).


17

Analýza rizik

V únoru 1993 byla společnosti ZACH a.s. Plzeň uložena ČIŽP Plzeň pokuta 100 tis. Kč za nedovolené nakládání s chlorovanými uhlovodíky v předmětné provozovně v Plzni Slovanech. Jako nápravné opatření byly v roce 1993 zabezpečeny stáčecí manipulační plochy na vlečce a místa pod ležatými zásobníky vybavena vodotěsným provedením bezpečnostních záchytných van. V srpnu 1993 pak bylo zahájeno sanační čerpání ze všech tří hydrogeologických vrtů HJ-1 až HJ-3. Sanační čerpání bylo ukončeno v listopadu 1993, celkem bylo odstraněno 13,85 kg ClU a 2,63 kg ropného produktu. Úroveň znečištění podzemní vody ClU i ropnými látkami poklesla, nicméně i nadále zůstala vysoká, v případě ClU v rozmezí cca 20 až 190 mg.l-1, v případě ropných látek cca 0,5 až 4 mg.l-1. V roce 1995 zpracovala společnost Vodní zdroje Ekomonitor rizikovou analýzu předmětného areálu (Kašpar, 1995). Průzkumné práce pro analýzu rizik zahrnovaly atmogeochemický průzkum v rozsahu 13 sond a odběr vzorků půdního vzduchu z hloubky cca 1 až 1,5 m p.t. Tři sondy byly situovány při západní hranici areálu Overlacku, šest sond při východní hranici, jedna sonda cca 100 m jižně podél železniční vlečky a tři sondy v severní části areálu bývalého závodu Mechanizace traťového hospodářství cca 150 m východně za železniční tratí. Masivní znečištění půdního vzduchu bylo potvrzeno v okolí stáčišť při severovýchodním okraji areálu dnešního Overlacku (ClU v koncentracích nad 1000 mg.m-3), zvýšené koncentrace ClU (v řádu stovek mg.m-3) byly zjištěny i u atmosond situovaných při jihovýchodním okraji areálu a dokonce i v případě sondy umístěné cca 100 m jižně od areálu a v řádu desítek mg.m-3 dokonce i u všech tří sond umístěných podél západního okraje areálu. Sondy situované v areálu bývalého podniku MTH kontaminaci půdního vzduchu těkavými látkami nedetekovaly. Dále byly v rámci průzkumných prací odebrány vzorky podzemních vod (studna v areálu Overlacku, dvě studny v kolonii zahrádek při řece Úslavě cca 700 m severovýchodně od areálu Overlacku a jedna domovní studna v Plzni-Božkově cca 750 m SSV od areálu Overlacku) a vzorky odpadních vod (deštová kanalizace vedoucí severním směrem podél železniční tratě a to na dvou profilech, jednak při jihovýchodním okraji areálu a jednak cca 250 m severně od areálu, výusť dešťové kanalizace v Plzni Božkově do Úslavy a výusť splaškové kanalizace do Úslavy „U jezu“ cca 770 m severovýchodně od areálu). Navíc byly odebrány vzorky vody z retenční nádrže situované cca 20 m západně od areálu, dále ze zatopené vodoměrné šachty v jižní části areálu Overlacku a ze zatopené bývalé solankové nádrže v centrální části areálu Overlacku. Z výsledků laboratorních analýz odebraných vzorků vod vyplynulo, že jižní část areálu reprezentovaná studnou není organickými ani anorganickými látkami kontaminovaná. Obdobně nebylo zjištěno znečištění vod v retenční nádrži západně od areálu, v dešťové kanalizaci na přítoku k areálu Overlack či vzorkovaných studnách. Naopak vysoké koncentrace ClU byly zjištěny v dešťové kanalizaci „pod“ areálem Overlacku (na profilu vzorkovaném cca 250 m od areálu byly zjištěny koncentrace PCE 475 µg.l-1 a TCE 180 µg.l-1 a na výusti do řeky Úslavy 21,5 µg.l-1 PCE a 14,5 µg.l-1 TCE (je nutno poznamenat, že v současnosti již není dešťová kanalizace vedoucí podél trati propojena s dešťovou kanalizací vedoucí Libušínskou ulicí odvodněnou v PlzniBožkově do řeky Úslavy). Zvýšené obsahy ClU byly detekovány také ve vzorku vody odebrané ze zatopené solankové nádrže (PCE i TCE cca 100 µg.l-1) i zatopené vodoměrné šachtě (16 µg.l-1 TCE). Zpráva doporučila realizaci sanačního zásahu, vybudování monitorovacího systému a provedení doplňkového průzkumu okolních podniků, zejména v objektu bývalých Prádelen a čistíren, které se nacházejí Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

18

Analýza rizik

cca 400 m severozápadně od Overlacku - viz příloha č. 2. Zde je nutno poznamenat, že dle údajů v SEKM, resp. dle Holečka (2007) se kontaminace chlorovaných uhlovodíků z prostoru Prádelen a čistíren šíří severním směrem, tj. mimo oblast areálu Overlacku, který se nachází jihovýchodně. V září 1996 zpracovala společnost Vodní zdroje Ekomonitor projekt sanačních prací, jenž byly zahájeny na jaře 1997 a to sanačním čerpáním vrtů HJ-2 a HJ-3 situovaných v severovýchodní části areálu u železniční vlečky a dále ventingem 11 ventigových vrtů vyhloubených kolem neutralizační jímky do hloubky 5 m p.t. Vedle potvrzené kontaminace ClU (cca 130 mg.l -1 ve vrtech HJ-2 a HJ-3 - sledován společný nátok čerpané vody z obou vrtů a cca 70 mg.l-1 ve vrtu HJ-1), sírany (cca 2200 mg.l-1) a chloridy (2000 mg.l-1) byla zjištěna kontaminace podzemní vody také niklem (6 mg.l-1) a zinkem (9,5 mg.l-1) a zvýšené koncentrace BTEX (suma cca 670 µg.l-1). Součástí prací bylo rovněž sledování úrovně znečištění odpadní vody v dešťové kanalizaci, které potvrdilo přetrvávající znečištění ClU v průměrné koncentraci ClU cca 2,1 mg.l-1. Za dobu sanačních prací v roce 1997 bylo odstraněno 880 kg ClU (v bilanci odstraněného znečištění ventingem za rok 1997 jsou ve zprávě společnosti Vodní zdroje Ekomonitor určité nesrovnalosti, jednak je uvedeno, že práce probíhaly od 1. 6. do 31. 12., tj. 7 měsíců - cca 214 dní, ve zprávě se však uvádí, že to bylo 245 dní (bilanční výpočet je tak nadhodnocen, dále zpráva obsahuje teoretický výpočet, kolik by bylo odstraněno za dobu jednoho roku (365 dní) a tato teoretická bilance (1200 kg, tj. cca 1,5 x vyšší než skutečně odstraněné množství ClU) se objevuje v souhrnné zprávě vypracované v roce 2003). Na přelomu let 1998 a 1999 bylo zlikvidováno úložiště nadzemních nádrží v severovýchodní části areálu (včetně odstavení dvou nádrží na PCE), v místě nádrží byl následně v lednu 1999 proveden doprůzkum znečištění nesaturované zóny. V rámci tohoto doprůzkumu byla vyhloubena jedna sonda do hloubky 2,5 m p.t. se zonálním odběrem vzorků zeminy z úrovní 0,5 m, 1,5 m a 2,5 m p.t. na analýzu NEL a ClU. Dále byl z prostoru zlikvidovaného úložiště nádrží odebrán jeden směsný vzorek zeminy z pěti vpichů do hloubky 0,5 m p.t. na analýzu NEL a niklu v sušině i ve vodním výluhu. Výsledky laboratorních analýz prokázaly znečištění přípovrchové vrstvy zeminy NEL i ClU, v případě PCE byla kontaminace zjištěna v celém půdním profilu. Zvýšená koncentrace NEL byla zjištěna i ve směsném vzorku, kontaminace zemin niklem se neprokázala. Sanační práce v obdobném rozsahu (sanační čerpání z vrtů HJ-2 a HJ-3, venting z 11 ventingových vrtů) prováděla společnost Vodní zdroje Ekomonitor až do ledna 2003, kdy byla sanace ukončena. Dle bilance znečištění uvedené ve zprávě z února 2003 bylo celkem odstraněno cca 3,6 tuny ClU (s korekcí pro rok 1997 - viz výše). Navzdory této bilanci zůstaly koncentrace ClU v podzemní vodě i nadále velmi vysoké v úrovni jen mírně nižší než byla zjištěna úvodním průzkumem v roce 1992 (průměrná koncentrace sumy ClU ve vrtu HJ-2 v roce 2002 byla 165 mg.l-1 a ve vrtu HJ-3 200 mg.l-1, viz rovněž graf č. 1 níže). Vysoké zůstaly i koncentrace ClU v dešťové kanalizaci (průměrná koncentrace sumy ClU v roce 2002 byla 1,8 mg.l-1). V listopadu 2002 provedla ČIŽP kontrolu realizovaných sanačních opatření a vyzvala společnost Miroslav Novák UNIVEL (tehdejší nájemce areálu) k předložení posouzení prováděných sanačních prací. Toto posouzení vypracovala společnost Ekos Plzeň s.r.o. v lednu 2003. Byla potvrzena vysoká úroveň znečištění podzemních vod chlorovanými uhlovodíky a bylo konstatováno, že zvolený způsob Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

19

Analýza rizik

sanace je málo účinný a byla navržena likvidace ohniska znečištění (odtěžením). Na základě předloženého zhodnocení vydala ČIŽP dne 1. dubna 2003 Rozhodnutí č.j. 03/OV/3320/03/Hs k zajištění pokračování sanačních prací. V červnu a červenci 2003 provedla společnost Ekos Plzeň doprůzkum znečištění podzemní vody a horninového prostředí chlorovanými uhlovodíky v prostoru bývalého úložiště nádrží a neutralizační stanice. Celkem bylo v tomto prostoru vyhloubeno 5 sond do hloubky 1 až 1,6 m p.t. Ze sond byly odebrány vzorky zeminy z hloubkové úrovně cca 1 až 1,5 m p.t. Analýza odebraných vzorků potvrdila přítomnost vysokých koncentrací ClU (zjištěné koncentrace sumy ClU se pohybovaly mezi 15 až 810 mg.kg-1 suš.). Ze sondy S-3 byl navíc odebrán vzorek podzemní vody zavěšené zvodně z hloubky cca 1 m p.t. obsahující sumu ClU v koncentraci 11,6 mg.l-1. Dále byly ovzorkovány také vrty HJ-2 a HJ-3, kde byla potvrzena přetrvávající vysoká kontaminace podzemních vod ClU (96, resp. 75,7 mg.l-1). S ohledem na výsledky doprůzkumu zpracovala společnost Ekos Plzeň v červenci 2003 projekt sanačních prací, který spočíval v odstranění nejsilněji kontaminované vrstvy zeminy včetně betonových a panelových ploch, staré podzemní betonové jímky a staré kanalizační sítě a opravě neutralizační stanice a likvidace ventingových vrtů. Do sanační jámy měl být instalován drenážní systém. Následně po vypracování projektu sanačních prací zahájil v červenci 2003 nájemník areálu společnost Miroslav Novák Univel sanační práce. Byly demontovány nadzemní zařízení, odstraněny panely a betony a odtěžena svrchní vrstva zemin v mocnosti cca 50 až 60 cm. Dále byly zlikvidovány všechny ventingové vrty. Stará betonová jímka byla zachována. Provedené práce jsou dokumentovány ve zprávě společnosti Ekos Plzeň z února 2004. Dne 16. února 2005 vydala ČIŽP Rozhodnutí č.j. 03/OV/1438/05/Ru o uložení opatření k nápravě s cílem zajistit pokračování sanačních prací. Rozhodnutí bylo vydáno tehdejšímu vlastníku areálu panu Miroslavu Novákovi, fyzické osobě provozující podnikatelskou činnost. V Rozhodnutí bylo požadováno zahájení sanačního čerpání z vrtů HJ-1 až HJ-3 a pokračovat v něm až do doby dosažení stanovených cílových limitů sanace pro ClU v podzemní vodě. Cílové limity pro ukončení sanace byly stanoveny v Rozhodnutí ČIŽP následovně (Rozhodnutí ČIŽP z roku 1995 tvoří přílohu č. 20): PCE TCE 1,2-cis-DCE suma ClU

0,02 mg.l-1; 0,05 mg.l-1; 0,05 mg.l-1; 0,1 mg.l-1.

V průběhu roku 2005 byly dokončeny terénní úpravy v prostoru kolem neutralizační jímky, vyčištěna betonová jímka a jednorázově sčerpávány monitorovací vrty HJ-1 až HJ-3 (celkem bylo odčerpáno cca 1,4 m3 vody). Práce za rok 2005 jsou dokumentovány v souhrnné zprávě zpracované společností Ekos Plzeň v únoru 2006. V roce 2006 byl prováděn pouze kvartální monitoring 3 monitorovacích vrtů a vody v betonové jímce na obsah chlorovaných uhlovodíků. Z výsledků laboratorních analýz odebraných vzorků je patrné přetrvávající znečištění podzemních vod ClU (u podzemních vod byl zaznamenán nárůst koncentrací 1,2-dichlorethylenu na úkor Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

20

Analýza rizik

koncentrací trichlorethylenu a tetrachlorethylenu) v rozsahu cca 75 až 250 mg.l-1 (suma ClU; prosinec 2005). Kontaminace vod ClU byla pozorována také ve vodě odebírané z jímky (pozorované koncentrace se pohybovaly kolem 2 mg.l -1), která byla údajně pravidelně provozovatelem areálu odčerpávána a v předchozích etapách vyčištěna (do jímky jsou svedeny drenážní vody z nejbližšího okolí). Výsledky prací za rok 2006 jsou dokumentovány ve zprávě společnosti Ekos Plzeň z ledna 2007. V obdobném režimu, tj. kvartálně, byl prováděn monitoring kvality vod i v roce 2007. Výsledky laboratorních analýz odebraných vzorků v druhé polovině roku naznačovaly určitý pokles koncentrací ClU, úroveň však zůstává nadále vysoká (v prosinci v rozmezí cca 20 až 55 mg.l-1). Výsledky prací za rok 2007 jsou dokumentovány ve zprávě společnosti Ekos Plzeň z ledna 2008. V lednu 2008 provedla ČIŽP kontrolu prováděných prací a ve svém vyjádření z 28. dubna 2008 konstatovala, že na lokalitě přetrvává dlouhodobá havárie na podzemních vodách a že dosud nebyla splněna podmínka platného Rozhodnutí ze dne 16. 2. 2005 a to dosažení stanovených cílových limitů sanace. V roce 2008 byla zvýšena frekvence monitoringu ze čtvrtletního na měsíční. V průběhu roku bylo opět prováděno sčerpávání vrtů a to jedenkrát až dvakrát za měsíc (v roce 2008 bylo odčerpáno celkem 44,9 m 3 podzemní vody ze všech tří stávajících vrtů). Zjištěná úroveň znečištění podzemních vod ClU zůstává nadále v podstatě beze změny v rozmezí cca 25 až 200 mg.l-1. Vysoká zůstává i kontaminace vod v jímce v úrovni kolem 2 mg.l-1. Výsledky prací za rok 2008 jsou dokumentovány ve zprávě společnosti Ekos Plzeň z ledna 2009. Monitoring kvality podzemní vody pokračoval v nezměněném režimu i v roce 2009. V průběhu roku byly jedenkrát za měsíc zčerpávány všechny tři stávající vrty HJ-1, HJ-2 a HJ-3. Čerpání bylo prováděno pracovníky společnosti Overlack. Celkem bylo odčerpáno 38,76 m3 kontaminované podzemní vody (vody byly bez přečištění odčerpány do bývalé neutralizační jímky). Z měsíčního monitoringu vyplynulo, že úroveň kontaminace zůstává beze změny, nicméně u sledovaných znečišťujících polutantů docházelo k značnému rozkolísání koncentrací (např. v případě vrtu HJ-3 od 5,54 do 160 000 µg.l-1 u PCE; od 7,10 do 108 000 µg.l-1 u TCE a od 2 360 do 287 000 µg.l-1 u 1,2-DCE). V případě vrtu HJ-3 byl dále potvrzeno mírně odlišné zastoupení jednotlivých chlorovaných uhlovodíků s dominancí 1,2-DCE na úkor přítomnosti PCE a TCE než jaké je pozorováno u vrtu HJ-1 a HJ-2. Výjimkou bylo září, kdy naopak dominovaly PCE a TCE, důvodem této situace může být fakt, že zářijové vzorkování probíhalo v době sčerpávání vrtu HJ-3, čímž docházelo k přítoku znečištění z okolí vrtu. Vysoké, rozkolísané, koncentrace ClU byly zjišťovány také ve vodě v bývalé neutralizační jímce a to od cca 2,5 dokonce až po 100 mg.l-1 (v září v době sčerpávání vrtu HJ-3, kdy byly vyčerpané vody vypouštěny právě do této jímky). Výsledky prací za rok 2009 jsou dokumentovány ve zprávě společnosti Ekos Plzeň z ledna 2010. V nezměněném rozsahu pokračuje monitoring kvality podzemní vody i v roce 2010 (výsledky do června 2010 jsou uvedeny v následující tabulce a grafu č. 1 v kapitole 3.2 - monitoring pro rok 2010 byl zahájen v únoru).


21

Analýza rizik

Tabulka č. 5 - Výsledky monitoringu kvality podzemní vody v roce 2010 (g.l-1) 1,1-DCE

1,2-DCE

TCE

PCE

4 590 6 080 7 620 7 430 7 580

1 160 332 3 890 6 100 510

5 230 10 700 36 600 5 110 8 390

9 030 10 800 83 400 6 140 13 700

HJ-1 Únor Březen Duben Květen Červen

135 118 295 167 156

13 420 12 400 23 600 11 000 11 000

Únor Březen Duben Květen Červen

11,8 48,9 383 15,1 54,4

5 810 15 700 166 000 5 990 22 000


137 237 523 152 169


0,16 3,20 4,79 0,74 7,01

HJ-2

HJ-3 69 300 426 167 000 472 293 000 16 800 81 200 831 104 000 148 Bývalá neutralizační jímka 73 92,4 2 180 1 630 970 2 050 1 000 800 3 150 4 720

706 905 28 800 694 137 480 3 310 1 710 3 720 4 380

Z tabulky č. 5 je patrné, že veškeré koncentrace chlorovaných uhlovodíků (s vyjímkou 1,1-DCE ve vrtu HJ-2 a jímce) výrazně (několika řádově) překračují hodnoty kritérií znečištění podzemních vod ClU v podzemní vodě dle MP MŽP z roku 1996 (kritérium C pro 1,2-DCE a TCE je 50 g.l-1 a pro 1,1-DCE a PCE 20 g.l-1). 2.1.1.2 Shrnutí V zájmovém území došlo k významné kontaminaci podzemních vod a zemin chlorovanými uhlovodíky a anorganickými látkami (především sírany, chloridy a dusičnany). V minulosti byly v podzemních vodách zjištěny zvýšené obsahy i dalších látek - především niklu, zinku a BTEX. Navzdory provedeným sanačním opatřením (dle zpráv společnosti Vodní zdroje Ekomonitor bylo za období 1997 až 2003 odstraněno 3,6 tuny chlorovaných uhlovodíků), byl zaznamenán pouze mírný pokles úrovně tohoto znečištění, což znamená, že zde i nadále přetrvává masivní kontaminace ClU v úrovni desítek až prvních stovek miligramů sumy chlorovaných uhlovodíků v litru vody. Koncentrace chlorovaných uhlovodíků indikují přítomnost volné fáze chlorovaných uhlovodíků, která je pravděpodobně dlouhodobým zdrojem pozorovaného znečištění. Vývoj znečištění podzemních vod od roku 1992 do června 2010 je znázorněn v následujícím grafu. Nejvyšší zjišťované koncentrace sumy ClU jsou ve vrtu HJ-3, kde kolísají přibližně mezi 100 až 350 mg.l-1, relativně nejnižší úroveň kontaminace je pozorována ve vrtu HJ-1, kde v posledních dvou letech kolísají koncentrace sumy ClU v rozmezí 15 až 70 mg.l-1 (viz rovněž příloha č. 21, obsahující tabelární přehled Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

22

Analýza rizik

výsledků monitoringu kvality podzemní vody realizovaném společností EKOS Plzeň od roku 2006). Graf č. 1 - Vývoj znečištění podzemních vod ClU od roku 1992 sum a ClU 500 450 400

mg/l

350 300

HJ-1

250

HJ-2

200

HJ-3

150 100 50 0 VII-92

III-94

X-95

VI-97

II-99

X-00

V-02

I-04

IX-05

IV-07

XII-08 VIII-10

2.1.2 Přehled zdrojů znečištění Na základě výsledků dřívějších průzkumných prací v zájmovém území, výsledků prováděného měsíčního monitoringu kvality podzemní vody v areálu Overlacku a provedené podrobné rekognoskace zájmového území a jeho blízkého okolí, lze předpokládat, že hlavním ohniskem znečištění je prostor bývalého stáčiště chlorovaných uhlovodíků při železniční vlečce v místě situování stávajících monitorovacích vrtů HJ-2 a HJ-3. Dalším významným ohniskem znečištění je manipulační plocha v severní části areálu Overlacku (prostor situování vrtu HJ-1), kde byly v minulosti skladovány chlorované uhlovodíky a další chemikálie v sudech a jiných obalech. Potenciálním zdrojem znečištění je také prostor stávajícího stáčiště chemikálií na železniční vlečce, které na východě přiléhá k úložišti nadzemních nádrží na chemikálie, protože nelze vyloučit, že chlorované uhlovodíky byly v minulosti stáčeny také v tomto prostoru. Z hlediska potenciálních zdrojů znečištění podzemních vod v okolí areálu Overlacku byla v minulosti prokázána kontaminace chlorovanými uhlovodíky v prostoru bývalé kasárny Slovany a dále v prostoru bývalých Prádel a čistíren Plzeň (situace obou těchto areálů je znázorněna v příloze č. 2). V případě kasáren Slovany byla kontaminace chlorovanými uhlovodíky zjištěna jednak v její severozápadní části, která je odvodňována severozápadním směrem k řece Úhlavě (viz příloha č. 1; centrální částí kasáren prochází rozvodnice povodí řek Úhlavy a Úslavy), ale také v její východní části, kde v jednom z monitorovacích vrtů (HV-30) byla při průzkumu v roce 2003 (Drnovec, 2003) zjištěna koncentrace tetrachlormethanu 1 570 g.l-1, trichloethylenu TCE 142 g.l-1 a tetrachlorethylenu PCE 10 g.l-1. Tato oblast se zvýšenými koncentracemi ClU v podzemní vodě se nachází cca 550 m jihozápadně od areálu Overlacku proti směru proudění podzemní vody. V minulých letech však byla sanace tohoto ohniska ukončena a z tohoto důvodu nepředpokládáme ovlivnění kvality podzemních vod v areálu Overlacku touto kontaminací. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

23

Analýza rizik

Jak již bylo uvedeno výše, areál bývalých Prádelen a čistíren Plzeň se nachází severozápadně od areálu Overlacku a bylo prokázáno, že tamní kontaminace podzemních vod chlorovanými uhlovodíky se šíří severním směrem tj. zcela mimo zájmové území. V okolí areálu Overlacku se nachází ještě řada dalších možných potenciálních zdrojů znečištění (viz přehled uvedený v kapitole 2.2.1 a příloha č. 2), o stavu jejich potenciálního znečištění však nejsou dostupné žádné zprávy. Přehled vytipovaných zdrojů znečištění (ohnisek): 1. Bývalé stáčiště chlorovaných uhlovodíků při železniční vlečce v severovýchodní části areálu Overlacku (prostor monitorovacích vrtů HJ-2 a HJ-3) 2. Manipulační plocha v severní části areálu Overlacku (prostor monitorovacího vrtu HJ-1) 3. Stávající stáčiště chemikálií při železniční vlečce východně přiléhající k úložišti nadzemních nádrží 4. Potenciálně průmyslová zóna nacházející se proti směru proudění podzemní vody od areálu Overlacku. 2.1.3 Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů Látky, které mohou představovat významné riziko pro člověka a složky životního prostředí, byly vytipovány na základě výsledků předchozích průzkumných prací a činností prováděných v zájmovém území. Činnost bývalého podniku Chema i jeho nástupců spočívala ve stáčení a skladování chemikálií a to především anorganických látek (kyseliny, soli apod.), ale také organických látek, zejména chlorovaných uhlovodíků. Z výše uvedeného je patrné, že prioritním kontaminantem jsou chlorované uhlovodíky (prokázáno masivní kontaminací horninového prostředí a podzemních vod), dále chloridy, sírany, dusičnany a omezeně také těžké kovy, ropné látky a PAU. Charakteristickými látkami, které představují jak původní kontaminanty, tak i produkty jejich degradace jsou zejména:   

tetrachlorethylen PCE, trichlorethylen TCE, isomery dichlorethylenu DCE (1,1-dichlorethylen, 1,2-trans-dichlorethylen, 1,2-cis-dichlorethylen),  vinylchlorid VC. Z isomerů DCE je obvykle 1,1-DCE nejméně stabilním meziproduktem, s tím že 1,2-cis-DCE svým významem převažuje nad isomerem 1,2-trans-DCE.


24

Analýza rizik

Tabulka č. 6 - Identifikace vybraných alifatických chlorovaných uhlovodíků Sloučenina PCE TCE 1,1-DCE 1,2-cis-DCE 1,2-trans-DCE Vinylchlorid

Číslo CAS 127-18-4 79-01-6 75-35-4 156-59-2 156-60-5 75-01-4

Vzorec C2Cl4 C2HCl3 C2H2Cl2 C2H2Cl2 C2H2Cl2 C2H3Cl

Ropné uhlovodíky tvoří složité směsi proměnlivého složení tvořené převážně alifatickými a aromatickými uhlovodíky, ale i dalšími látkami (různé přísady a příměsi včetně určitého podílu chlorovaných uhlovodíků). Řádově lze předpokládat, že jde o stovky až tisíce organických sloučenin. Analyticky bylo v nezvětralých ropných produktech stanoveno kolem 250 látek v širokém rozpětí alifatických a aromatických uhlovodíků. V rámci průzkumných prací byly ropné látky sledovány jako uhlovodíky C10C40 s doplňujícími analýzami nepolárních extrahovatelných látek (NEL) a monocyklických aromatických uhlovodíků (BTEX). Analýzy polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) doplňují spektrum vyšších ropných uhlovodíků. Zdrojem PAU však mohou být i navážky, respektive příměsi navážek (uhlí, popeloviny, škvára atd.), tj. látky neropného původu. Charakteristickými skupinami ropných uhlovodíků podle výchozích produktů jsou:   

benzínové ropné uhlovodíky (automobilové benzíny) s převahou uhlovodíků C6C10, naftové ropné uhlovodíky (motorová nafta, topné oleje) s převahou uhlovodíků C10-C25, reziduální ropné uhlovodíky (mazací oleje) s převahou uhlovodíků C25-C36 (resp. až C44+).

Následující tabulka č. 7 uvádí typické přibližné složení základních skupin ropných látek, které však může být značně proměnné v závislosti na typu výchozí surové ropy, způsobu rafinace, bližší specifikaci výrobku a míře jeho degradace. Tabulka č. 7 - Typické přibližné složení vybraných ropných látek Složení ropné látky Rozpětí uhlíkového čísla Alifatické uhlovodíky C5-8 C>8-16 C>16-35 Aromatické uhlovodíky C5-8 C>8-16 C>16-35 Alifat. uhlovodíky celkem Aromat. Uhlovodíky celkem Uhlovodíky C5-8 celkem C>8-16 celkem C>16-35 celkem

Automobilový benzín čerstvý zvětralý C4 - 12 0,45 0,37 0,12 0,13 ----0,28 0,27 0,15 0,23 ----0,57 0,64 0,43 0,36 0,73 0,64 0,27 0,36 -----

Motorová nafta čerstvá zvětralá C8 - 21 ----0,44 0,37 0,34 0,37 ----0,1 0,04 0,12 0,22 0,78 0,74 0,22 0,26 ----0,54 0,41 0,46 0,59

Minerální oleje C12 - 34 --0,09 0,20 --0,14 0,57 0,29 0,71 --0,23 0,77

Pozn. Vyjádřeno váhovými podíly (upraveno podle Hun Seak Park, San Juan Ch. 2000)


25

Analýza rizik

Z toxikologického hlediska lze za nejvýznamnější kontaminanty považovat zejména chlorované ethyleny, benzen a některé polycyklické aromatické uhlovodíky (např. benzo(a)pyren). Tyto látky jsou řazeny mezi potenciální nebo prokázané lidské karcinogeny. Mezi rizikové faktory, které mohou ovlivňovat šíření kontaminace je průběh dešťové kanalizace (původní otevřený příkop) podél východního okraje areálu Overlack severním směrem. 2.1.4 Předběžný koncepční model znečištění S ohledem na zjištěné skutečnosti v rámci předchozích průzkumných a sanačních prací je předběžně uvažován následující koncepční model migrace znečištění a hlavních expozičních cest znázorněný schématicky na následujícím obrázku. Obr. č. 1 - Předběžný koncepční model migrace znečištění a základních expozičních cest Nahodilá ingesce Dermální kontakt

Přímý kontakt

Primární zdroj – stáčení a skládování chemikálií

zemina

Vymývání

Sekundární zdroj – přítok znečištění z okolních areálů

Inhalace prachu a par

uvolňování prachu/par do ovzduší

Půdní vzduch - Infiltrace do budov

podzemní voda

Pracovníci v areálu

Inhalace par

Emanace/infiltrace do budov

Drenáž/infiltrace

Dermální kontakt Inhalace par Konzumace zeleniny

Transport podzemní vodou – jímání studnami odpadní voda v dešťové kanalizaci

Zahrádkáři

Drenáž podzemní vody povrchovou vodou

Bezejmenný potok

Vodní ekosystém Úslava

Z uvedeného obrázku je patrné, že na předmětné lokalitě je uvažována jednak existence primárního zdroje znečištění, tj. znečištění nesaturované a saturované zóny, způsobené v minulosti nezabezpečeným nakládáním s chemikáliemi při jejich stáčení a skladování, ale také potenciální existence sekundárního zdroje, spočívající v přítoku znečištění z okolních průmyslových areálů, nacházejících se proti směru proudění podzemních vod od areálu Overlacku. Z pohledu možných základních expozičních scénářů je předběžně uvažován kontakt s kontaminovanou zeminou na lokalitě a s ohledem na skutečnost, že se jedná o znečištění těkavými látkami, také průnik par těchto látek do budov a následná inhalace par těkavých látek. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

26

Analýza rizik

Kontaminované podzemní vody mohou být částečně drénovány dešťovou kanalizací vedoucí podél východního okraje areálu, čímž by docházelo k rozšíření kontaminace severním směrem a vzhledem k tomu, že přípojka na páteřní dešťovou kanalizaci byla před několika lety zaslepena, nelze vyloučit, že dochází k opětovné infiltraci odpadních vod do vod podzemních. V předpokládaném směru proudění podzemních vod východním až severovýchodním směrem od areálu Overlacku se nachází zahrádkářské kolonie se studnami, které jsou využívány k zálivce. Ve směru proudění podzemních vod také protéká bezejmenný občasný drobný potok, který může potenciálně drénovat podzemní vody přitékající ze zájmové lokality. Základní drenážní bází podzemních vod je pak řeka Úslava, do které se vlévá i tento bezejmenný potok.

2.2 Aktuální průzkumné práce 2.2.1 Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací Metodika a rozsah navrhovaných prací byly navrženy tak, aby práce v maximální možné míře zajistily splnění cíle uvedeného v úvodní části této dílčí zprávy a s ohledem na požadavky MP MŽP ČR č. 12 a 13 z roku 2005 pro průzkum kontaminovaného území a zpracování rizikové analýzy. Závěrečnou zprávu o analýze rizik lze zpracovat pouze v případě dostatečného prozkoumání kontaminovaného území a znalost zasadních parametrů transportních cest, kterými se může znečištění šířit z předpokládaných původních ohnisek znečištění. Předpoklady týkající se transportních cest kontaminace od zdroje k příjemci rizik byly shrnuty v tzv. předběžném koncepčním modelu znečištění kontaminovaného území. Ze zpracovaného předběžného koncepčního modelu kontaminovaného území vycházel rozsah průzkumných prací. S ohledem na rozsah a výsledky doposud realizovaných průzkumných a sanačních prací bylo pro účely zpracování analýzy rizik nezbytné doplnění a ověření následujících údajů a informací: 



 



ověření kvality podzemní vody na přítokovém profilu podzemních vod do areálu Overlacku, tj. posouzení zda nedochází k přítoku znečištění z okolních potenciálních zdrojů; ověření a posouzení přítomnosti dalších kontaminantů (v posledních letech je sledována pouze přítomnost chlorovaných uhlovodíků, v minulosti byla však zaznamenána kontaminace podzemních vod také anorganickými látkami, BTEX, ropnými látkami, těžkými kovy); ověření rozsahu znečištění mimo vlastní areál Overlacku (rozsah znečištění mimo vlastní areál nebyl doposud dostatečně posuzován); zjištění podmínek pro průběh procesů přirozené atenuace včetně analýzy vzorků podzemních vod na přítomnost vinylchloridu, který je produktem přirozené dechlorace PCE a TCE, a který není v rámci prováděných monitorovacích prací sledován; ověření stavu znečištění horninového prostředí a podzemních vod v areálu Overlacku na základě vybudování nových vrtů a sond a ovzorkování stávajících objektů.


27

Analýza rizik

2.2.1.1 Metodika průzkumných prací Provedené průzkumné práce lze z metodického hlediska dále rozdělit do následujících věcných etap: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

ověření geologických a hydrogeologických poměrů ověření úrovně a rozsahu znečištění horninového prostředí ověření úrovně a rozsahu znečištění půdního vzduchu ověření úrovně a rozsahu znečištění podzemní vody ověření úrovně a rozsahu znečištění povrchové a odpadní vody vyhodnocení průzkumných prací

2.2.1.1.1 Ověření geologických a hydrogeologických poměrů Ověření geologických poměrů horninového prostředí nesaturované a saturované zóny bylo provedeno na základě petrografických popisů provedených monitorovacích vrtů řady HJ. Ověření geologických poměrů horninového prostředí svrchní části nesaturované zóny bylo provedeno na základě petrografických popisů provedených průzkumných sond. Ověření parametrů horninového prostředí saturované zóny (transmisivita, koeficient filtrace) bylo provedeno orientačními hydrodynamickými zkouškami (tzv. slug-testy) na nově vybudovaných vrtech HJ-4 až HJ-7. Pro ověření směru proudění podzemní vody byly ve stávajících i nově průzkumných vrtech opakovaně provedeny záměry hladiny podzemní vody v neovlivněném stavu. Výsledky zaměření hladiny podzemní vody byly graficky zpracovány ve formě mapy hydroizohyps (viz příloha č. 5). 2.2.1.1.2 Ověření úrovně a rozsahu znečištění horninového prostředí Ověření úrovně a rozsahu znečištění horninového prostředí z hlediska obsahu vytipovaných kontaminantů bylo provedeno pomocí vrtných a sondážních prací, odběry vzorků, následnými laboratorními analýzami a vyhodnocením výsledků. Průzkumné sondy a vrty pro ověření znečištění horninového prostředí nesaturované zóny byly situovány tak, aby bylo možno zjistit reprezentativní informace o plošné a prostorové distribuci znečištění povrchové vrstvy zemin a navážek a dále do vytipovaných míst s možnou kontaminací horninového prostředí. Situování průzkumných sond a vrtů bylo omezeno existencí stávajících objektů areálu a probíhajících podzemních inženýrských sítí. Ověření existence a rozsahu znečištění horninového prostředí saturované zóny z hlediska obsahu vytipovaných kontaminantů bylo provedeno pomocí průzkumných monitorovacích vrtů a vzorkováním studní v předpokládaném směru proudění podzemní vody od areálu Overlacku. Pro vymezení plošného a prostorového rozsahu znečištění horninového prostředí byly v průběhu vrtných prací při hloubení monitorovacích vrtů prováděny zonální odběry vzorků zeminy pro následné laboratorní stanovení vytipovaných kontaminantů.


28

Analýza rizik

Stupeň zjištěného znečištění zemin byl s ohledem a potenciální budoucí využití orientačně posouzen srovnáním zjištěných koncentrací s limitními kritérii B a Cprům MP MŽP1, kterým se stanoví „Kritéria znečištění zemin a podzemní vody“ (8/1996) se zohledněním pozaďových hodnot znečištění. Za hladinu významného znečištění je v případě organických polutantů považováno překročení kritériua C prům MŽP. V případě uhlovodíků C10-C40, které nejsou uvedeny v tomto MP byl zvolen přepočetní faktor 1/2 pro uhlovodíky C10-C40 : NEL, důvodem pro volbu této hranice je skutečnost, že v obou vzorcích zeminy, u kterých byla kvalitativní analýza prováděna, prokázala, že se jedná o degradovaný benzín, jehož migrační schopnosti i toxické působení je relativně vysoké. Dále bylo provedeno orientační hodnocení zjištěných koncentrací s hodnotami stanovenými Vyhláškou č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Toto hodnocení je provedeno pouze pro případ návrhu nápravného opatření spojeného s odtěžbou kontaminovaných zemin tak, aby bylo možno odhadnout způsob nakládání s takto případně vzniklými odpady. 2.2.1.1.3 Ověření úrovně a rozsahu znečištění půdního vzduchu Ověření úrovně a rozsahu znečištění horninového prostředí z hlediska obsahu vytipovaných kontaminantů bylo v průběhu sondážních a vrtných prací ověřeno i prostřednictvím atmogeochemického měření (znečištění půdního vzduchu). Vymezení plošného rozsahu znečištění půdního vzduchu bylo v průběhu sondážních prací prováděno odběry vzorků půdního vzduchu z mělkých sond i monitorovacích vrtů v průběhu jejich hloubení pro následné laboratorní stanovení vytipovaných kontaminantů. Stupeň zjištěného znečištění navážek a zemin byl s ohledem na potenciální budoucí využití posouzen srovnáním zjištěných koncentrací s kritérii A a C MP MŽP. Za hranici významného znečištění byla vzhledem k povaze sledovaných látek zvolena hodnota kritéria C MP. Dále bylo provedeno orientační hodnocení zjištěných koncentrací s hodnotami nejvyšších přípustných koncentrací (NPK-P) chemických látek v ovzduší pracovišť stanovenými Nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

1

Ukazatelé a normativy znečištění zemin a podzemní vody jsou v MP MŽP uvedeny v následujících kritériích: Kritérium A - odpovídají přibližně přirozeným obsahům sledovaných látek v přírodě Kritérium B - překročení kritérií B se posuzuje jako indikátor znečištění, které může mít negativní vliv a zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí. Je třeba shromáždit další údaje pro posouzení, zda se jedná o významnou ekologickou zátěž a jaká jsou rizika s ní spojená. Kritéria B jsou tedy vytvořena jako intervenční hladiny, při jejichž překročení je nezbytné se znečištěním dále zabývat. Kritérium C - překročení kritérií C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí. Závažnost rizika může být potvrzena pouze jeho analýzou. Nezbytným podkladem pro rozhodnutí o způsobu nápravného opatření jsou mimo analýzu rizika studie, které zhodnotí technické a ekonomické aspekty navrženého řešení. Kritérium C je Metodickým pokynem MŽP v kategorii zemina dále rozlišeno podle způsobu využití území (obytné, rekreační, průmyslové). Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

29

Analýza rizik

2.2.1.1.4 Ověření úrovně a rozsahu znečištění podzemní vody Ověření úrovně a rozsahu znečištění podzemní vody bylo provedeno dynamickými odběry vzorků ze stávajících monitorovacích vrtů HJ-1 až HJ-3, nově vybudovaných vrtů HJ-4 až HJ-7 a statickými odběry ze studní v areálu Overlacku a jeho okolí. Přehled vzorkovaných studní je uveden v následující tabulce č. 8 (k označení studní byla použita parcelní čísla pozemků, na kterých se studny nacházejí - všechny takto označené studny jsou situovány v katastrálním území Božkov; lokalizace studní je znázorněna v příloze č. 4). Tabulka č. 8 - Přehled vzorkovaných studní v širším zájmovém území Studna HV-1 St Overlack Studna ČD Jímka pod ČD

St 302 St 1258/3 St 1267 St 1244/3 Vrt 1244/3

St 1237/2

hloubka hladina podz. využití Poznámka (m) vody (m p.t.) 40 m 4 Průmyslová voda pro areál JZ roh areálu Overlack Overlack 6,30 1,56 Zdroj požární vody Jižní okraj areálu Overlack 8,50 2,80 nevyužívaná Na vlakové stanici Plzeň Koterov 1,40 0,63 Občasné zkrápění proti Parcela č. 1389/5; jímka prašnosti v místě mokřadu pro zabránění zatápění přilehlé budovy 4,90 3,87 nevyužívaná 2,36 0,97 Zálivka zahrady 2,34 1,32 Zálivka zahrady 3,60 Zálivka zahrady 11 Zálivka zahrady Využíván v případě nedostatečného množství vody v mělké studni na stejném pozemku 1,62 0,99 Zálivka zahrady Mírný fekální zápach (v roce 2002 zaplavena povodní)

Stupeň zjištěného znečištění podzemní vody ve vrtech v oblasti zájmového území byl orientačně posouzen srovnáním zjištěných koncentrací s limitními kritérii B a C MP MŽP, kterým se stanoví „Kritéria znečištění zemin a podzemní vody“ (8/1996) se zohledněním pozaďových hodnot znečištění. Za hladinu významného znečištění je v případě organických polutantů považováno překročení kritéria C MŽP. V případě uhlovodíků C10-C40, které nejsou uvedeny v tomto MP byl zvolen přepočetní faktor 1/2 pro uhlovodíky C10-C40 : NEL Stupeň znečištění podzemní vody ve studnách, které slouží výhradně k zalévání zahrad, případně nejsou využívány vůbec, byl posuzován porovnáním s ukazateli uvedenými v ČSN 75 7134 - Jakost vod. Jakost vody pro závlahu. Nicméně vzhledem k tomu, že tato norma neobsahuje ukazatele pro chlorované uhlovodíky, bylo u těchto studní zvoleno za významné překročení kritéria C MŽP pro podzemní vodu. Dále bylo provedeno orientační hodnocení zjištěných koncentrací s limity ukazatelů znečištění pitné vody dle Vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, ačkoliv podzemní vody nejsou na lokalitě ani v jejím okolí jako pitné využívány. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

30

Analýza rizik

2.2.1.1.5 Ověření úrovně a rozsahu znečištění povrchové vody a odpadní vody Ověření úrovně a rozsahu znečištění povrchové vody bylo provedeno ovzorkováním bezejmenného občasného potoka pomocí odběru vzorku teleskopickým odběrným zařízením přímo z toku. Vzorek vody z potoka byl odebrán z mostku na polní cestě (v době odběru byl potok jen velmi omezeně tekoucí, proti toku potoka, tj. západně od mostku bylo koryto téměř vyschlé). Vzorky odpadní vody z dešťové kanalizace vedoucí podél východního okraje areálu Overlacku byly odebrány na dvou profilech, první nad areálem ve smyslu směru proudění odpadní vody ze šachtice při jihovýchodním rohu areálu Overlacku (jedná se o otvor do kanalizačního potrubí o průměru cca 15 cm) pomocí nerezové kalovky a druhý vzorek v místě, kde zatrubněný úsek přechází v otevřený příkop ve vzdálenosti cca 150 m severně od areálu Overlacku. Odběr z příkopu byl proveden pomocí teleskopického odběrného zařízení. Dále byl odebrán jeden vzorek vody z bývalé neutralizační v severovýchodní části areálu Overlacku pomocí nerezové kalovky.

jímky

Výsledky laboratorní analýzy vzorku povrchové vody z bezejmenného potoka byly porovnány s imisními standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (ve znění NV č. 229/2007 Sb.). Vzhledem k absenci příslušných ukazatelů znečištění pro tento typ vody a skutečnost, že jak u bývalé neutralizační jímky tak dešťové kanalizace nelze vyloučit jejich komunikaci s kolektorem podzemní vody (otevřený kanál ve vzdálenosti cca 300 m severně od areálu Overlacku postupně vysychá) byly výsledky laboratorních analýz odpadní vody orientačně porovnány s kritérii znečištění pro podzemní vody dle MP MŽP z roku 1996 a také s ukazateli přípustného znečištění povrchových vod dle Nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (ve znění NV č. 229/2007 Sb.). 2.2.1.1.6 Vyhodnocení průzkumných prací Na základě výsledků terénních a laboratorních prací bylo provedeno vyhodnocení rozsahu kontaminace nesaturované a saturované zóny, jakož i kvality podzemní a povrchové vody, včetně podrobného zhodnocení stavu kontaminace dané lokality srovnáním s platnými limitními hodnotami dotčené legislativy. Jedná se především o následující legislativní předpisy:    





Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění NV č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění povrchových vod ČSN 75 7134 - Jakost vody pro závlahu MP MŽP, kterým se stanoví „Kritéria znečištění zemin a podzemní vody“ (8/1996) Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.


31

Analýza rizik

Výsledky provedených terénních prací a laboratorních analýz jsou uspořádány do přehledných tabulek a grafů. Z výsledků prací a analýz byly zkonstruovány mapy kontaminace horninového prostředí, podzemních a povrchových vod jako podklad pro hodnocení šíření znečištění. Výsledky laboratorních analýz znečištění zemin, půdního vzduchu a podzemní a povrchové vody byly zpracovány s ohledem na požadavky MP MŽP ČR č. 13 z roku 2005 pro průzkum kontaminovaného území. V rámci průzkumu kontaminace zemin a podzemní vody bylo provedeno stanovení plošného a prostorového rozsahu kontaminace v rozsahu vytipovaných prioritních kontaminantů. Řízení prací bylo prováděno kvalifikovanými geology a hydrogeology s oprávněním provádět a vyhodnocovat práce v oblasti sanační geologie s praktickými zkušenostmi v oblasti geologicko-průzkumných a sanačních prací. Veškeré práce byly provedeny odborně v souladu s platnou legislativou a závaznými technickými normami a v souladu s vnitropodnikovými směrnicemi v rámci systému řízení jakosti dle mezinárodní normy ČSN EN ISO 9001:2001 společnosti AQUATEST a.s. 2.2.1.2 Rozsah průzkumných prací 2.2.1.2.1 Sondážní a vrtné práce S ohledem na skutečnost, že se zájmové území nachází v sousedství seřaďovacího nádraží Plzeň-Koterov a jedna z hlavních zájmových oblastí průzkumu se nachází přímo podél elektrifikované železniční tratě a dále dle podmínek pro realizaci vrtných prací v ochranném pásmu železnice obdržené od Drážního úřadu Plzeň ze dne 13. 5. 2010 bylo nutné provést sondážní a vrtné práce podél železniční vlečky malou vrtnou soupravou s nízkou věží (souprava RNH-6 na vozidle ARO) pro zachování bezpečné vzdálenosti k elektrickému vedení nad železniční tratí. Vrtné a sondážní práce uvnitř areálu Overlacku, resp. severně areálu byly realizovány vrtnou soupravou UGB-50. V následující tabulce je shrnuta lokalizace jednotlivých monitorovacích vrtů a průzkumných sond včetně jejího zdůvodnění (není-li uvedeno jinak, jsou vrty a sondy umístěny na pozemcích ve vlastnictví společnosti Overlack spol. s r.o.). Tabulka č. 9 - Přehled lokalizace monitorovacích vrtů a mělkých sond Vrt.s1onda

HJ-4

HJ-5 HJ-6

HJ-7

Zdůvodnění

Lokalizace

Ověření stavu znečištění jižně od ověřeného ohniska znečištění (prostor vrtů u stávajícího stáčiště na vlečce HJ-2 a HJ-3) v místě potenciálního zdroje znečištění (stáčení kyselin, sousedství nadzemních nádrží na chemikálie) Ověření stavu a rozsahu znečištění manipulační plocha v severní části areálu na přítokovém profilu do areálu Posouzení stavu znečištění na přítoku (pozemek 1223/43 ve vlastnictví podzemních vod do areálu a tedy vlivu Statutárního města Plzně) okolních areálů na kvalitu podzemních vod Posouzení, zda nedochází k rozmyvu severovýchodní okraj areálu znečištění podél dešťové kanalizace severním směrem


32

Analýza rizik

Vrt.s1onda

Zdůvodnění

Lokalizace

S-1 až S-3

severní část areálu

S-4 až S-8

Podél východního okraje areálu (podél dešťové kanalizace)

Ověření stavu znečištění nesaturované zóny v prostoru bývalého skladování sudů s PCE Ověření stavu znečištění nesaturované zóny

Ve dnech 21. a 23. 6. 2010 bylo ve vytýčených a schválených místech v areálu Overlacku vyhloubeno celkem 8 ks mělkých sond do hloubky 2,0 m pod úroveň terénu a 4 monitorovací vrty HJ-4 až HJ-7 do hloubky 4,0 až 6,5 m pod úroveň terénu, kterými bylo ověřeno znečištění horninového prostředí a půdního vzduchu. Monitorovací vrty dále sloužily k odběru vzorků podzemní vody. Strojní soupravou RNH-6 bylo podél železniční tratě vyhloubeno 5 ks průzkumných úzkoprofilových sond S-4 až S-8. Hloubení sond bylo provedeno pomocí spirálového vrtáku s vrtným průměrem 70 mm. Všechny sondy byly vyhloubeny do projektované hloubky 2,0 m. Sondy S-1 až S-3 situované v severní části areálu byly hloubeny strojní soupravou UGB-50 o průměru 220 mm do hloubky 2,0 m. Počet a hloubka provedených sond, včetně hloubky odebraných vzorků zemin a půdního vzduchu je uvedena v následující tabulce č. 10. Tabulka č. 10 - Hloubka provedených sond a odběry vzorků zemin a půdního vzduchu označení sondy

hloubka (m)

hloubka odběru vzorků zemin (m)

S-1 S-2 S-3 S-4 S-5 S-6 S-7 S-8

2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0

0,3 - 2,0 0,6 - 2,0 0,7 - 2,0 1,0 - 2,0 0,6 - 0,9 a 0,6 - 2,0 0,8 - 2,0 0,2 - 1,0 0,3 - 1,0

hloubka odběru vzorků půdního vzduchu (m) 1,0 1,5 1,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

Ve stejném termínu tj. v období mezi 21. - 23. 6. 2010 byly v zájmovém území vyhloubeny celkem 4 ks monitorovacích hydrogeologických vrtů. Dva z vrtů HJ-4 a HJ-7 byly hloubeny vrtnou soupravou RNH-6 pomocí spirálového vrtáku s vrtným průměrem 70 mm. V případě vrtu HV-7 nebylo z důvodu přítomnosti valounů štěrku o velikosti přes vrtný průměr dosaženo báze vrstvy sedimentů terasy řeky Úslavy a vrt byl ukončen v hloubce 4 m p.t, nicméně i při této hloubce je s ohledem na mělkou úroveň hladiny podzemní vody ve vrtu dostatečná mocnost vodního sloupce (cca 2,8 m) zajišťující reprezentativní funkci vrtu. Po vyhloubení byly vrty vystrojeny ocelovou pažnicí o průměru 38 mm s perforací v úseku 0,45 až 4,45 u vrtu HJ-4 a 1,0 až 4,0 u vrtu HJ-7. S ohledem na průměr vrtání (70 mm) a průměr pažení (38 mm), tj. minimální prostor pro obsyp, nebyly vrty obsypány. Pro zabránění zanesení vrtů byla pažnice omotána tkaninou (viz fotodokumentace v příloze č. 19). Vrchní část pažnic byla utěsněna jílocementem a ústí vrtu byla opatřena ochranným zhlavím. Technické parametry vrtů jsou shrnuty v tabulce č. 12 níže, resp. v technické zprávě v příloze č. 16. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

33

Analýza rizik

Vrty HJ-5 a HJ-6 byly hloubeny vrtnou soupravou UGB-50 (jádrově o průměru 156 mm pro účely popisu vrtného profilu a odběru vzorků zeminy) a spirálovým vrtákem o průměru 220 mm pro dosažení optimálního průměru vrtu pro obsyp kačírkem do konečné hloubky 6,5 m. Po vyhloubení byly vrty vystrojeny HDPE pažnicemi o průměru 110 mm s perforací v úseku 1,5 až 6 m. Obsyp vrtů byl proveden kačírkem frakce 4/8 mm. Vrt HJ-5 vyhloubený na manipulační ploše v severní části areálu Overlacku byl vybaven ochranným zhlavím, vrchní část pažnice byla utěsněna jílocementem a ústí vrtu opatřeno pojezdovým zhlavím s uzavíratelným poklopem. Vrt HJ-6, který byl vyhlouben na přítokovém profilu podzemních vod do areálu Overlacku při Velenické ulici byl dočasně ponechán jako provizorně vystrojený vrt, tj. bez utěsnění a ochranného zhlaví. Na základě vyhodnocení výsledků provedeného doprůzkumu bylo rozhodnuto o trvalém vystrojení tohoto vrtu. V srpnu 2010 byl vrt finálně upraven a to utěsněním jílocementem a vybaven ochranným zhlavím vyvedeným nad okolní terén. Hloubka provedených monitorovacích vrtů, včetně hloubky odebraných vzorků zemin a půdního vzduchu je uvedena v následující tabulce č. 11, v tabulce č. 12 jsou uvedeny další technické parametry vyhloubených monitorovacích vrtů. Tabulka č. 11 - Hloubka provedených monitorovacích vrtů a odběry vzorků zemin a půdního vzduchu označení vrtu

hloubka (m)

hloubka odběru vzorků zemin (m)

HJ-4 HJ-5 HJ-6 HJ-7

5,0 6,5 6,5 4,0

0,0-1,0; 1,0-2,0 0,0-1,3; 1,3-1,8 0,4-0,6; 3,0-3,2 1,0-2,0; 3,0-3,7

hloubka odběru vzorků půdního vzduchu (m) 0,5 1,5 - (vrt zavodněn) 0,5

Tabulka č. 12 - Technické parametry provedených monitorovacích vrtů vrt HJ-4 HJ-5 HJ-6 HJ-7

hloubka (m) 5,0 6,0 6,0 4,0

vrtný ø (mm) 70 220 220 70

pažení ø (mm) 38 110 110 38

výstroj PVC ø 110 mm (m) kalník perforace plná 0,45-4,45 0-0,45 1,5-6 0-1,5 1,5-6 0-1,5 1-4 0-1

těsnění (m) 0-0,45 0-1,2 0-0,3 0-1

zhlaví pojezd ne ano ne ne

Lokalizace všech provedených vrtů a sond je znázorněna v příloze č. 3. V průběhu vrtných prací byla prováděna geologická dokumentace (příloha č. 10 a 11). Před realizací každé nové sondy i vrtu byla provedena řádná dekontaminace vrtného nářadí (mechanické očištění a oplach vodou), aby bylo zamezeno nežádoucí kontaminaci vzorků následující sondy či vrtu. Po zdokumentování a odběru vzorků zemin byly sondy zlikvidovány zásypem. Vrtná jádra byla po odběrech vzorků a dokumentaci uložena do přistaveného kontejneru a po ukončení technických prací bylo vrtné jádro odstraněno oprávněnou osobou v souladu se zákonem o odpadech (příloha č. 18). Nově vyhloubené monitorovací vrty HJ-4 až HJ-7 i stávající vrty HJ-1 až HJ-3 (z důvodu pravděpodobné změny úrovně terénu od doby původního geodetického zaměření vrtů, resp. ohnutí ochranného zhlaví u vrtu HJ-1) byly geodeticky Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

34

Analýza rizik

výškopisně a polohopisně zaměřeny. Technická zpráva o provedeném geodetickém zaměření (měřická zpráva) je uvedena v příloze č. 17. 2.2.1.2.2 Odběry vzorků Odběry vzorků byly prováděny v souladu s interními směrnicemi společnosti AQUATEST a.s. v rámci systému řízení jakosti ISO 9001:2001. Odběry vzorků zemin pro ověření znečištění horninového prostředí byly prováděny z vrtného jádra všech výše uvedených monitorovacích vrtů a mělkých sond. Vzorky z vrtů byly odebrány ze dvou hloubkových úrovní (jeden vzorek z přípovrchové vrstvy z hloubky cca 0 - 2 m a jeden vzorek zeminy ze zóny kolísání hladiny podzemní vody). Ze zeminových sond byl odebrán směsný vzorek z celého profilu sondy (0 - 2 m). Dále byly pro určení sorpčních vlastností zeminy odebrány 4 vzorky na stanovení celkového organického uhlíku (TOC), dva vzorky byly odebrány z nesaturované zóny (ze sondy S-5 a vrtu HJ-7) a dva ze saturované zóny (z vrtů HJ-6 a HJ-7). V rámci průzkumných prací za účelem zjištění kontaminace horninového prostředí bylo celkem odebráno 15 vzorků zemin. Odběry vzorků byly prováděny odběrovým náčiním z nerezové oceli do příslušných vzorkovnic. Mezi jednotlivými odběry bylo veškeré použité náčiní dekontaminováno a opláchnuto pitnou vodou. Odběr vzorků půdního vzduchu byl proveden ze všech nově vyhloubených sond i vrtů s vyjímkou vrtu HJ-6, který byl bezprostředně po odvrtání zaplaven vodou téměř po úroveň terénu. Vzorky půdního vzduchu byly odebrány ihned po odvrtání jednotlivých sond a vrtů. Odběry byly prováděny tak, že po dosažení konečné hloubky sondy, resp. při dosažení hloubky 2 m během vrtání hydrogeologických vrtů byla do sondy/vrtu vložena odběrová tyč, u které byla hloubka vstupního otvoru upravena dle úrovně hladiny podzemní vody v rozmezí cca 0,5 až 1,5 m pod terénem. Ústí vrtu.s-1ondy bylo utěsněno pomocí kónického těsnícího prvku. Před zahájením vlastního odběru byl čerpadlem SKC odčerpán vzduch odpovídající cca trojnásobku objemu sondy/vrtu. Vzorky půdního vzduchu byly odebírány do sorpčních trubiček SKC. V rámci průzkumných prací bylo celkem odebráno 11 vzorků půdního vzduchu. Odběry vzorků podzemních vod byly provedeny ze stávajících monitorovacích vrtů (3 ks) a nově vyhloubených vrtů (4 ks) v dynamickém stavu po zaměření hloubky ustálené hladiny podzemní vody. Vzorky byly odebrány po odčerpání minimálně tří objemů vodního sloupce v jednotlivých objektech a po ustálení sledovaných hodnot teploty, pH a vodivosti čerpané podzemní vody. Před vlastním odběrem byly tyto hodnoty terénního měření zaznamenány. Odběry pro stanovení uhlovodíků C10-C40 byly provedeny z hladiny, odběry pro stanovení ostatních parametrů ze spodní části vodního sloupce ve vrtu. K odběru byla použita vzorkovací čerpadla GIGANT. Celkem bylo provedeno 7 ks dynamických odběrů vzorků podzemní vody. Z provizorně vystrojeného vrtu HJ-6 byl proveden odběr vzorku podzemní vody nezávisle 2x po sobě (první odběr byl proveden 26. 6. 2010 ve statickém režimu po předchozím vyčištění vrtu airliftem a druhý odběr v dynamickém režimu dne 30. 6. 2010). Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

35

Analýza rizik

Dále bylo ve statickém režimu pomocí nerezové kalovky odebráno celkem 10 ks vzorků podzemní vody ze studní v širším okolí zájmového území (přehled vzorkovaných studní je uveden v tabulce č. 8 výše). Plánovaný odběr vzorku podzemní vody z mělké zavěšené zvodně nemohl být z důvodu zavalení sondy S-7, ve které byla zavěšená zvodeň naražena, proveden. Veškeré naplněné příslušné vzorkovnice byly uloženy v přenosných chladicích boxech a bezodkladně po odběrech dopraveny do akreditované laboratoře společnosti AQUATEST a.s. Odběry povrchových a odpadních vod byly provedeny pomocí nerezové kalovky nebo teleskopického odběráku na jednom profilu bezejmenného občasného potoka pramenícího pod areálem seřaďovacího nádraží Plzeň-Koterov, z bývalé neutralizační jímky v areálu Overlacku a na dvou místech z dešťové kanalizace vedoucí podél východního okraje Overlacku a to jednak nad předmětným areálem Overlacku a jednak pod tímto areálem (ve smyslu proudění odpadní vody v kanalizaci) v místě, kde přechází zatrubněný úsek v otevřený příkop. Celkem byly odebrány 4 vzorky povrchových a odpadních vod. Rovněž v tomto případě byly příslušné vzorkovnice uloženy v přenosných chladicích boxech a bezodkladně po odběrech byly dopraveny do akreditované laboratoře. 2.2.1.2.3 Laboratorní analýzy Laboratorní analýzy odebraných vzorků zemin, půdního vzduchu, podzemní a povrchové vody byly provedeny v akreditované laboratoři AQUATEST, a.s. Spektrum provedených analýz vzorků vycházelo z informací o charakteru činnosti v zájmovém území a z vytipovaných prioritních kontaminantů, které byly prokázány v zájmovém území a jeho okolí. Analytické práce byly provedeny v následujícím rozsahu: a) půdní vzduch:  BTEX + ClU + ropné uhlovodíky (rozsah dle MP MŽP) - 11 vzorků b)      

zeminy: C10-C40 - všechny vzorky (15 ks) těžké kovy (rozsah dle MP MŽP) - 6 vzorků BTEX + ClU - všechny vzorky (15 ks) PAU (rozsah dle MP MŽP) - 6 vzorků NEL - 2 vzorky - za účelem určení možné korelace mezi parametry C10-C40 a NEL. RU kvalita - 2 vzorky

Dále byly pro určení sorpčních vlastností zeminy odebrány 4 vzorky na stanovení celkového organického uhlíku (TOC). c)    

zeminy výluhy: C10-C40 - 3 vzorky těžké kovy - 3 vzorků BTEX + ClU - 3 vzorků PAU - 3 vzorky


36

Analýza rizik

d)      

Podzemní, povrchová a odpadní voda: C10-C40 - všechny vzorky (22 ks) těžké kovy (rozsah dle MP MŽP) - 12 vzorků (všech 7 vrtů, kopaná studna v areálu, 2 vzorky z dešťové kanalizace, potok, bývalá neutralizační jímka); BTEX + ClU - všechny vzorky (22 ks) DOC - 8 vzorků (5 vrtů, kopaná studna v areálu, 2x dešťová kanalizace) ÚCHR (základní fyzikálně - chemický rozbor) - 12 vzorků (všech 7 vrtů, studna v areálu, 2 vzorky z dešťové kanalizace, 2 studny); PAU (rozsah dle MP MŽP) - 7 vzorků z monitorovacích vrtů.

Při dynamickém odběru vzorků podzemní vody bylo provedeno měření základních fyzikálně chemických parametrů podzemní vody (teplota, pH, vodivost, redox potenciál). Certifikáty všech provedených analýz vzorků zemin, půdního vzduchu, podzemní a povrchové vody jsou uvedeny v příloze č. 15. 2.2.1.2.4 Hydrodynamické zkoušky Pro posouzení hydraulických parametrů horninového prostředí v prostoru zájmového území a vyhodnocení šíření znečištění podzemní vodou byly na všech čtyřech nově vyhloubených monitorovacích vrtech HJ-4 až HJ-7 provedeny expresní hydrodynamické zkoušky (slug-testy). Vlastní zkoušky byly realizovány ve dnech 12. až 15. července 2010. Vlastní zkoušky byly prováděny jako orientační nálevové zkoušky v podmínkách neustáleného proudění. Nálevová zkouška byla na každém testovaném vrtu prováděna metodou konstantního nálevu a po jejím ukončení následovala poklesová zkouška. V průběhu zkoušek bylo sledováno množství nalévané vody a úroveň hladiny podzemnní vody v testovaném vrtu (hladina podzemní vody byla měřena tlakovými spínači v minutových intervalech). Metodika provedených orientačních hydrodynamických zkoušek je podrobně popsána v příloze č. 13. 2.2.2 Výsledky průzkumných prací 2.2.2.1 Geologické poměry Geologické poměry v zájmovém území byly ověřeny provedenými vrtnými a sondážními pracemi. Geologická dokumentace průzkumných sond je uvedena v příloze č. 10, geologická dokumentace provedených monitorovacích vrtů je uvedena v příloze č. 11. Navíc v příloze č. 12 jsou schématicky zpracovány geologické řezy ve směru ZSZ-VJV a JJZ-SSV. Z výsledků provedených průzkumných prací vyplývá, že svrchní horizont půdního profilu je tvořen různorodými navážkami charakteru písčitého štěrku a písčitých hlín s úlomky cihel, betonu a kamene. V případě sondy S-4 byla zjištěna i příměs tkaniny s térem. Mocnost navážek kolísá přibližně mezi 0,3 až 1,7 m. Nejvyšší mocnost vrstvy antropogenních navážek byly zjištěna v případě vrtu HJ-6, který je situován severně areálu Overlacku u cesty (Velenická ulice) k železniční stanici Plzeň-Koterov.


37

Analýza rizik

V podloží navážek byly sondami a vrty zastiženy kvartérní sedimenty. Ve svrchní části kvartérního pokryvu se jedná o šedé až hnědošedé písčité jíly, jejichž mocnost dosahuje přibližně 0,6 až 2,0 m. V jejich podloží byly v severozápadní části zájmového území zastiženy vrty HJ-5 a HJ-6 hnědé až šedohnědé jílovité písky o mocnosti cca 1,6 až 3,5 m. Ve východní části zájmové území nebyly tyto písky zastiženy, místo nich byla zjištěna přítomnost vrstvy štěrkopísčité (s valouny o velikosti až 15 cm) terasy řeky Úslavy dosahující v pruhu mezi oplocením areálu a železniční tratí, kde byly situovány vrty HJ-4 a HJ-7 a také stávající vrty HJ-2 a HJ-3, mocnosti až cca 2,5 m. Tato terasa směrem k západu vykliňuje. V případě vrtu HJ-6 byla poté v podloží vrstvy jílovitého písku zastižena 1,2 m mocná vrstva písčitého jílu. Pod kvartérními sedimenty bylo průzkumnými sondami a vrty zastiženo skalní podloží tvořené zvětralými proterozoickými horninami (kralupsko-zbraslavská skupina), které jsou zde zastoupeny jílovitými břidlicemi, které s narůstající hloubkou přecházejí ze zvětralých břidlic do břidlic pevných. Strop skalního podloží (eluvium břidlic) byl v zájmovém území zastižen v hloubce mezi 4,8 až 5,8 m pod terénem. 2.2.2.2 Hydrogeologické poměry Hladina podzemní vody byla během sondážních a vrtných prací zastižena v hloubce od 0,5 m (HJ-6) až po 3 m (HJ-7) pod úrovní terénu. Z výsledků průzkumných prací vyplývá, že v zájmovém území je podzemní voda vázána na kvartérní sedimenty reprezentované písčitými jíly a jílovitými štěrkopísky. Údaje o ustálené hladině podzemní vody vycházejí ze zaměření, provedených ve dnech 24. 6., 30. 6. a 21. 7. 2010. Z výsledků je patrné, že hladina podzemní vody se v zájmovém území nachází mezi 0,52 m (HJ-6) až 1,49 m (HJ-2) od úrovně terénu. V následující tabulce č. 13 jsou uvedeny výsledky zaměření hladiny podzemní vody ve sledovaných hydrogeologických objektech ke dni 21. 7. 2010. Tabulka č. 13 - Zaměření úrovně hladiny podzemní vody ze dne 21. 7. 2010 hydrogeologický objekt HJ-1 HJ-2 HJ-3 HJ-4 HJ-5 HJ-6 HJ-7

terén (m n.m.) 334,06 333,48 333,56 333,73 334,06 335,23 333,32

odm. b. (m n.m.) 334,31 333,91 334,06 334,23 334,00 335,38 333,54

hladina p.v. od o.b. (m) 1,63 1,63 1,61 1,48 1,09 0,67 1,41

hladina p. v. (m n.m.) 332,68 331,99 332,45 332,75 332,91 334,71 332,13

Z výsledků zaměření hladiny podzemní vody v hydrogeologických objektech v zájmovém území vyplývá, že ustálená hladina podzemní vody v zájmovém území se v době průzkumných prací nacházela v úrovni cca 334,7 až 332 m n.m. Výsledky zaměření hladiny podzemní vody ze dne 21. 7. 2010 byly použity ke konstrukci mapy izolinií hladiny podzemní vody, která je uvedena v příloze č. 5. Směr proudění podzemní vody je předpokládán k východu až severovýchodu ve směru sklonu terénu směrem k řece Úslavě. Na směr proudění podzemní vody může mít částečně vliv přítomnost dešťové kanalizace vedoucí podél východního okraje areálu Overlacku. Vlastní kanalizační Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

38

Analýza rizik

potrubí se nachází v úrovni nad hladinou podzemní vody a to cca 0,5 m pod úrovní terénu (měřeno v šachtici při jihovýchodním rohu areálu), nicméně vlastní původní příkop byl pravděpodobně hlubší - při hloubení vrtu HJ-3 v roce 1992 byly v hloubce 1 až 1,7 m zjištěny písčité hlíny se zbytky rostlin, jenž by mohly reprezentovat zasypaný odvodňovací kanál. Určitý vliv na režim proudění podzemní vody by dále mohl být také systém odvodnění drážního tělesa seřaďovacího nádraží PlzeňKoterov. Na základě diskusí s pracovníky Správy železniční cesty je však možno tento možný vliv považovat za potenciální, drážní těleso je odvodněno několika mělkými (do 0,5 m) trativody, které s podzemní vodou pravděpodobně nekomunikují. Při doprůzkumu v červnu 2003 (Ekos, 2003b) byla v severovýchodní části areálu (prostor neutralizační jímky) zastižena v hloubce cca 1 m p.t. mělká zavěšená zvodeň na povrchu podložních jílů s volnou hladinou podzemní vody. Mělká zavěšená zvodeň v této úrovni byla během sondážních prací naražena sondou S-7, která byla situována cca 10 m JJV od bývalé neutralizační jímky. Pro doplnění znalostí o geologických a hydrogeologických poměrech horninového prostředí v zájmovém území byly na nově vyhloubených vrtech HJ-4 až HJ-7 provedeny krátkodobé hydrodynamické zkoušky metodou tzv. slug-testu. Výsledky vyhodnocení jsou uvedeny v následující tabulce č. 14. Tabulka č. 14 - Výsledky vyhodnocení hydrodynamických zkoušek Vrt

HJ-4

Typ zkoušky nálevová poklesová

HJ-5

nálevová poklesová

HJ-6


HJ-7


Metoda hodnocení Theis

Transmisivita -2 (m.s ) -4 6,47 x 10

Koeficient filtrace -1 (m.s ) -4 2,31 x 10

Jacob

5,57 x 10

-4

1,99 x 10

-4

Jacob

6,24 x 10

-4

2,23 x 10

-4

Theis

9,29 x 10

-7

2,32 x 10

-7

Jacob

1,56 x 10

-6

3,87 x 10

-7

Jacob

2,61 x 10

-6

6,51 x 10

-7

Theis

1,66 x 10

-7

1,11 x 10

-7

Jacob

1,85 x 10

-7

1,23 x 10

-7

Jacob

2,84 x 10

-7

1,89 x 10

-7

Theis

6,35 x 10

-6

6,35 x 10

-6

Jacob

3,72 x 10

-6

3,72 x 10

-6

Jacob

4,07 x 10

-6

4,07 x 10

-6

Z tabulky je patrná relativně vysoká hodnota koeficientu filtrace a transmisivity v případě vrtu HJ-4 a to téměř o dva řády vyšší než v případě vrtu HJ-7, který reprezentuje obdobný geologický profil. Možným důvodem tohoto rozdílu je efekt blízkého zasypaného odvodňovacího kanálu se zvýšenou propustností u vrtu HJ-4. Z výsledků je dále patrné, že v případě vrtu HJ-7, který zastihl štěrkopísčitou terasu řeky Úslavy, je téměř řádově vyšší propustnost než v případě vrtů HJ-6 a HJ-5, které tuto terasu nezastihly a vykazují nízkou propustnost písčitých jílů. Zjištěné hydrogeologické parametry horninového prostředí lze srovnat s archivními údaji. Čerpací zkouškou provedenou na vrtech HJ-1 až HJ-3 v roce 1994 byly zjištěny hodnoty koeficientu filtrace v rozmezí 5,2 x 10-6 až 1,7 x 10-5 m.s-1. Grafický záznam a vyhodnocení hydrodynamických zkoušek jsou uvedeny v příloze č. 13. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

39

Analýza rizik

2.2.2.3 Znečištění horninového prostředí Spektrum provedených analýz vzorků zemin vycházelo z údajů o způsobu a charakteru činnosti v prostoru zájmového území v minulosti. V následujícím textu je uveden komentář k zjištěnému znečištění horninového prostředí po jednotlivých skupinách sledovaných kontaminantů. Tabelární přehled všech výsledků laboratorních analýz je obsahem přílohy č. 14. Certifikáty všech provedených analýz vzorků zemin jsou pak uvedeny v příloze č. 15. Uhlovodíky C10-C40 V případě uhlovodíků C10-C40, které nejsou uvedeny v MP MŽP, je pro potřeby tohoto hodnocení za hranici významného znečištění považována koncentrace 500 mg.kg-1 (viz metodika vyhodnocení). Důvodem pro volbu této hranice je skutečnost, že u obou vzorků zemin, u kterých byla prováděna kvalitativní analýza, byla prokázána přítomnost degradovaného benzínu, tj. směsi s vyšší migrační schopností i toxickým účinkem. Uhlovodíky C10-C40 byly analyzovány ve všech odebraných vzorcích zeminy, ve dvou vzorcích byl navíc stanovován parametr NEL (nepolární extrahovatelné látky) a kvalitativní rozbor ropných látek. Přehled výsledků těchto laboratorních analýz je uveden v následující tabulce č. 15. Tabulka č. 15: Přehled výsledků stanovení ropných látek v zemině Objekt jedn.

hloubka m p.t.

Uhlovodíky C10-C40 * -1 mg.kg suš.

NEL -1 mg.kg suš.

S-1 S-2

0,3-2,0 0,6-2,0

300 2 900

680

Kvalitativní analýza Degradovaný benzín - frakci nelze blíže určit

S-3 S-4 S-5 S-6 S-7 S-8

0,7-2,0 1,0-2,0 0,6-2,0 0,8-2,0 0,2-1,0 0,3-2,0 0,0-1,0 1,0-2,0 0,0-1,3 1,3-1,8 0,4-0,6 1,0-2,0 3,0-3,7 B C

<100 460 380 3 800 420 1 000 250 180 910 <100 220 <100 <100 ns ns

1 100

Degradovaný benzín s maximem C7-C12

HJ-4 HJ-5 HJ-6 HJ-7 MP MŽP 1996 Vyhl. 294/2005 Sb.**

400 1 000

300 / 500 ** -1

* tučně jsou vyznačeny koncentrace uhlovodíků C10-C40 překračující koncentraci 500 mg.kg suš.


40

Analýza rizik

**

a) Limitní hodnota (maximální přípustná) Vyhl. 294/2005 Sb. pro odpady, které mohou být využívány na povrchu terénu (tab. č. 10.1. Vyhl. č. 294/2005 Sb.) b) Limitní hodnota (maximální přípustná) Vyhl. 294/2005 Sb. pro odpady, které smějí být ukládány na skládky skupiny S IO (inertní odpad) (tab. č. 4.1. Vyhl. č. 294/2005 Sb.)

Překročení koncentrace 500 mg.kg-1 suš., jenž byla zvolena jako hranice významné kontaminace zemin uhlovodíky C10-C40, bylo zjištěno u čtyř z 15 odebraných vzorků zeminy. Nejvyšší hodnota koncentrace uhlovodíků C10-C40 byla zjištěna u vzorku odebraném ze sondy S-6, která byla situována do prostoru bývalého stáčiště chlorovaných uhlovodíků z hloubkové úrovně 0,8 - 2,0 m p.t. Zjištěná koncentrace byla 3800 mg.kg-1, tj. 7,6 x nad zvolenou hranici významnosti kontaminace 500 mg.kg-1. Zvýšený obsah uhlovodíků C10-C40 byl dále zjištěn ve vzorcích zemin odebraných ze sondy S-2 a vrtu HJ-5, které byly situovány na manipulační ploše v severní části areálu Overlacku, a dále ze sondy S-8 umístěné jižně stávajícího stáčiště chemikálií. V obou vzorcích, u kterých byla paralelně provedena také analýza na stanovení NEL (sondy S-1 a S-3), bylo zjištěno překročení kritéria B (S-1 koncentrace NEL 680 mg.kg-1 suš.) a kritéria C (S-3 koncentrace NEL 1100 mg.kg-1 suš.), ačkoliv obsahy uhlovodíků C10-C40 byly v těchto vzorcích relativně nízké a to 300, resp. <100 mg.kg-1 suš. Analyticky se jedná o odlišně prováděná stanovení, obecně analýza NEL postihuje širší spektrum ropných látek, tj. hodnota v parametru NEL bývá vyšší než uhlovodíky C10-C40, mohou však nastat i opačné případy např. v důsledku přítomnosti organických látek neropného původu. U všech vzorků zeminy byl sledován také obsah monocyklických aromatických uhlovodíků BTEX. Laboratorními rozbory byly zjištěny pouze stopová množství BTEX, které u žádného ze vzorků nepřekračuje příslušné hodnoty kritérií znečištění dle MP MŽP (1996). Maximální koncentrace BTEX byla zjištěna ve vzorku zeminy odebrané ze sondy S-6 z hloubky 0,8 až 2,0 m p.t. v úrovni cca 5,6 mg.kg-1 suš. s dominujícím podílem xylenů 4,32 mg.kg-1 suš. (kritérium B pro xyleny je 25 mg.kg-1 suš.). Pro případ návrhu nápravného opatření spojeného s odtěžbou kontaminovaných zemin bylo provedeno orientační zhodnocení zjištěných koncentrací s hodnotami stanovenými Vyhláškou č. 294/2005 Sb. Překročení nejvýše přípustné koncentrace uhlovodíků C10-C40 pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládku skupiny S-inertní odpad došlo u čtyř z patnácti odebraných vzorků zeminy. Znázornění plošné distribuce znečištění horninového prostředí ropnými látkami je uvedeno v příloze č. 6a. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) Obsah PAU byl stanovován u šesti odebraných vzorků zeminy, přičemž u pěti z nich byla zjištěna jejich koncentrace překračující kritérium B nebo C prům. dle MP MŽP. Přehled výsledků stanovení PAU ve vzorcích zeminy je uveden v následující tabulce.


41

Analýza rizik

0,3-2,0 0,6-2,0 0,7-2,0 0,8-2,0 0,3-2,0 0,4-0,6

kritérium B Kritérium Cprům. Vyhl. 294/2005 **

64.5 13.2 18.9 8.63 21.99 1.2 40 150

10 30

1,5 10

20 80

4 50

30 100

suma PAU

40 100

naftalen

40 100

chrysen

41.6 8.3 11 6.46 17.11 0.81

benzo(a) anthracen

9.8 1.7 1.7 0.74 5.39 0.07

-1

13.2 6.8 13.5 9.9 10.2 40.7 2.8 1.4 2.3 1.7 1.6 7.3 4.4 2.2 3.9 3.1 3.4 5.3 2.62 1.16 1.6 1.71 1.89 7.49 5.48 2.84 5.44 3.62 3.75 16.99 0.31 0.11 0.15 0.1 0.11 0.69 4 50

pyren

S-1 S-2 S-3 S-6 S-8 HJ-6

mg.kg

anthracen

m p.t.

fenantren

indeno(c,d) pyren

benzo(ghi) perylen

benzo(a) pyren

benzo(k) fluoranthen

benzo(b) fluoranthen

fluoranthen

Hloubka

Označení vzorku

Tabulka č. 16 - Výsledky analýz PAU v zeminách

21 17.3 3.3 225.5 4.2 3.4 1.1 43.4 6.1 5.3 0.3 59.3 2.7 2.49 2.74 34.13 8.9 6.6 3.6 87.25 0.36 0.34 0.53 3.88 4 50

25 80

40 100

190 640 6/80**

a) Limitní hodnota (maximální přípustná) Vyhl. 294/2005 Sb. pro odpady, které mohou být využívány na povrchu terénu (tab. č. 10.1. Vyhl. č. 294/2005 Sb.) b) Limitní hodnota (maximální přípustná) Vyhl. 294/2005 Sb. pro odpady, které smějí být ukládány na skládky skupiny S - IO (inertní odpad) (tab. č. 4.1. Vyhl. č. 294/2005 Sb.)

Z uvedené tabulky je zřejmé, že jediné překročení kritéria Cprům MŽP pro jednotlivé aromatické uhlovodíky bylo zjištěno u stanovení benzo(a)pyrenu (13,5 mg.kg-1) ve vzorku zeminy odebrané z hloubkové úrovně 0,3 - 2,0 m p.t. ze sondy S-1 a to 1,35 x. Kritérium B MŽP v případě vzorku zeminy ze sondy S-1 bylo překročeno u fluoranthenu, benzo(b)fluoranthenu, indeno(cd)pyrenu, fenanthrenu, pyrenu, benzo(a)anthracenu a také sumy PAU. U sond S-2, S-3, S-6 a S-8 bylo dále zaznamenáno překročení kritéria B MŽP u jednotlivých aromatických uhlovodíků - benzo(b)fluoranthenu (S-3 a S-8), benzo(a)pyrenu (u všech čtyř vyjmenovaných sond) a benzo(a)anthracenu (S-2, S-3 a S-8). V žádném z těchto vzorků však nebyla překročena hodnota kritéria B pro sumu PAU (190 mg.kg-1 suš.) - maximálně 87 mg.kg-1 suš. u vzorku zeminy ze sondy S-8. Jediným vzorkem zeminy, kde nebylo zjištěno překročení příslušných kritérií znečištění, byl vzorek zeminy odebraný z referenčního hydrogeologického vrtu HJ-6, který byl situován nad areálem Overlacku ve smyslu směru proudění podzemní vody. Pro případ návrhu nápravného opatření spojeného s odtěžbou kontaminovaných zemin bylo provedeno orientační zhodnocení zjištěných koncentrací s hodnotami stanovenými Vyhláškou č. 294/2005 Sb. Překročení nejvýše přípustné koncentrace sumy PAU pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládku skupiny S - inertní odpad došlo u dvou vzorků zeminy a pouze u vzorku z referenčního vrtu nebyla překročena koncentrace sumy PAU umožňující využití odpadu na povrchu terénu. Znázornění plošné distribuce znečištění horninového prostředí PAU je uvedeno v příloze č. 6a.


42

Analýza rizik

Těžké kovy - TK U žádného z odebraných vzorků zeminy nebylo zjištěno překročení příslušných hodnot kritérií znečištění pro těžké kovy dle MP MŽP. Z tohoto důvodu lze znečištění zemin těžkými kovy považovat za neprokázané. Přehled výsledků laboratorních stanovení kovů je uveden v příloze č. 14. Chlorované uhlovodíky ClU U všech 15 odebraných vzorků zeminy bylo provedeno laboratorní stanovení obsahu chlorovaných uhlovodíků (ClU). Překročení kritérií B a C dle MP MŽP bylo zjištěno pouze u chlorovaných ethylenů: tetrachlorethylenu PCE, trichlorethylenu TCE, 1,2-cis-dichlorethylenu 1,2-cis-DCE a vinylchloridu. Přehled výsledků stanovení těchto látek je uveden v následující tabulce č. 17 (tabelární přehled výsledků stanovení ostatních chlorovaných uhlovodíků je uveden v příloze č. 14). Tabulka č. 17 - Výsledky analýz chlorovaných ethylenů v zeminách Objekt jedn. S-1 S-2 S-3 S-4 S-5 S-6 S-7 S-8 HJ-4 HJ-5 HJ-6 HJ-7 MP MŽP 1996

hloubka m p.t. 0,3-2,0 0,6-2,0 0,7-2,0 1,0-2,0 0,6-2,0 0,8-2,0 0,2-1,0 0,3-2,0 0,0-1,0 1,0-2,0 0,0-1,3 1,3-1,8 0,4-0,6 1,0-2,0 3,0-3,7 B Cprům

Vinylchlorid -1 mg.kg suš. <0,1 <0,1 0,222 0,151 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 <0,1 0,103 <0,1 0,11 0,1 1

1,2-cis-DCE -1 mg.kg suš. 0,711 1,83 25,7 5,11 4,30 2,29 0,327 3,64 3,02 3,30 2,91 1,18 <0,05 0,098 0,695 10 40

TCE -1 mg.kg suš. 0,204 3,77 2,28 13,4 41,5 195 5,01 13,4 6,48 4,32 25,0 0,96 0,136 0,121 12,9 10 40

PCE -1 mg.kg suš. 1,14 2,17 1,56 19,3 266 1 820 15,2 15,5 11,4 8,13 1 080 10,4 0,310 0,991 57,8 1,5 5

Z uvedených výsledků je patrné, že pouze v případě vzorku zeminy ze sondy S-1 (západní část manipulační plochy v severní části areálu Overlacku) a mělké vrstvy půdního profilu ve vrtu HJ-7 nebyly zjištěny koncentrace ClU překračující hodnoty příslušných kritérií znečištění dle MP MŽP. Z tabulky č. 17 je dále patrné, že dominujícím kontaminantem je PCE, který byl ve dvou vzorcích zeminy ze sondy S-6 (prostor bývalého stáčiště chlorovaných uhlovodíků) a vrtu HJ-5 (manipulační plocha) zjištěn v koncentracích překračujících dokonce 1000 mg.kg-1 suš. (kritérium Cprům. pro PCE je 5 mg.kg-1 suš.) a to 1820, resp. 1080 mg.kg-1 suš. V případě sondy S-6 byly vysoké koncentrace ClU vizuálně indikovány přítomností fáze při bázi sondy (2,0 m p.t.) během jejího hloubení. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

43

Analýza rizik

Překročení hodnoty kritéria C pro PCE bylo zjištěno celkem u deseti z 15 odebraných vzorků a u dvou dalších vzorků bylo překročeno kritérium B. Dvakrát bylo překročeno kritérium C také v případě trichlorethylenu TCE a to ve vzorcích zeminy odebrané ze sond S-5 a S-6 41,5, resp. 195 mg.kg-1 suš., tj. 1x, resp. 4,9 x nad C. U vzorků odebraných ze sond S-4 a S-8 a z vrtu HJ-5 bylo překročeno kritérium B. U jednoho vzorku ze sondy S-3 bylo zjištěno překročení kritéria B pro isomer 1,2 cis-DCE a u tří vzorků (sondy S-3 a S-4 a vrt HJ-6) překročení kritéria B pro vinylchlorid. Je nutno poznamenat, že vrt HJ-6 byl vyhlouben jako referenční „nad“ areálem Overlacku ve smyslu směru proudění podzemních vod. Při hloubení vrtu HJ-5 na manipulační ploše v severní části areálu Overlacku byla pozorována (na základě organoleptického posouzení) hloubková distribuce znečištění chlorovanými uhlovodíky. Znečištění bylo především vázáno na vrstvu navážek (do hloubky 1,3 m) a částečně také podložního písčitého jílu v hloubkové úrovni 1,3 až 1,9 m a dále až na jílovité eluvium proterozoických břidlic v hloubce od cca 5,5 m, tj. předpokládanou bázi mělkého kolektoru podzemní vody. Mezivrstva jílovitého písku v nadloží eluvia břidlic významné znečištění organolepticky nevykazovala. Dále je nutno zdůraznit, že plošné znečištění zemin ClU bylo zjištěno i přes obecnou problematičnost odběru vzorků horninového prostředí ke stanovení chlorovaných uhlovodíků, které jsou těkavé. Ve většině případů totiž dochází v průběhu vrtných prací a při samotném odběru vzorků z vrtného jádra u chlorovaných uhlovodíků k jejich odtěkání (vrtné a vzorkovací práce navíc probíhaly v letním období s teplotami kolem 25°C). 2.2.2.4 Znečištění půdního vzduchu Znečištění horninového prostředí nesaturované zóny těkavými organickými uhlovodíky bylo ověřováno prostřednictvím odběrů a analýz vzorků půdního vzduchu. Ve všech odebraných vzorcích půdního vzduchu byl sledován obsah chlorovaných uhlovodíků. Dále byly zjišťovány obsahy monocyklických aromatických uhlovodíků (BTEX) v rozsahu benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny a dále ropných uhlovodíků (NEL). Certifikáty všech provedených analýz půdního vzduchu jsou uvedeny v příloze č. 15. Obsahy kontaminantů v půdním vzduchu byly srovnány s kritérii MP MŽP pro znečištění půdního vzduchu (kritérium C2 MŽP). Následující tabulka č. 18 uvádí analyticky zjištěné obsahy ropných uhlovodíků (NEL), BTEX a ClU v půdním vzduchu všech vyhloubených sondách a vrtech (s výjimkou vrtu HJ-6, kde došlo po odvrtání k zavodnění vrtu téměř po úroveň terénu - ustálená hladina podzemní vody v tomto vrtu ke dni 21. 7. 2010 byla 0,52 m p.t.).

2

Kritérium C - překročení kritéria C pro půdní vzduch znamená, že zemina v místě odběru může být významně znečištěna. Kritéria C jsou vytvořena jako intervenční hladiny, při jejichž překročení je nezbytné provést další průzkum, případně analýzu rizik. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

44

Analýza rizik

Tabulka č. 18 - Výsledky analýz ropných uhlovodíků, ClU a BTEX v půdním vzduchu Látka

jedn.

MP MŽP 361/2007 S-1 1996 Sb.

S-2

S-3

S-4

S-5

S-6

S-7

S-8

HJ-4

HJ-5

HJ-7

hloubka

m p.t.

C

NPK-P

1,0

1,5

1,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

1,5

0,5

Ropné uhlovodíky

mg.m-3

20

-

294

9,18

<1

1,16

1,3

<1

<1

32,3

<1

312

<1

Benzen

mg.m-3

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

2,6

<0,1

5

10

0,58

<0,1

<0,1

Toluen

mg.m

-3

10

500

<0,1

<0,1

<0,1

0,24

0,3

0,32

<0,1

1,2

0,21

6,83

<0,1

Ethylbenzen

mg.m-3

10

500

2,02

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

1,61

<0,1

<0,1

<0,1

Xyleny

mg.m

-3

15

400

4,08

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

7,63

<0,1

1,74

<0,1

Vinylchlorid

mg.m-3

10

15

76,0

9,16

<0,3

1,02

<0,3

<0,3

<0,3

22,4

<0,3 1 080 <0,3

Chloroform

mg.m-3

10

20

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

1,48

<0,3

129

<0,3

Tetrachlormethan

mg.m

-3

10

20

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

14,5

<0,3

<0,3

<0,3

1,2-cis-DCE

mg.m-3

10

1 600

651

176

2,56

17

3,25

0,61

5,31

823

11,1 1 850 2,02

1,2-Dichlorethan

mg.m-3

10

20

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

Trichlorethylen

mg.m-3

10

750

268

606

<0,3

30,3

51,9

11,5

15,8 2 370 55,6 4 080 15,1

Tetrachlorethylen

mg.m-3

10

750

658

432

7,9

47,6

167

28,7

44,9 3 440

111 36000 34,6

1,1,2-Trichlorethan mg.m-3

10

100

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

5,6

<0,3

<0,3

<0,3

1,1,1,2-PCA

mg.m

-3

10

-

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

1,62

<0,3

<0,3

<0,3

1,1,2,2-PCA

mg.m-3

10

-

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

<0,3

-3

10

70

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

<0,1

Chlorbenzen

mg.m

<0,3

<0,3

Z uvedených výsledků je patrná obecná shoda s výsledky laboratorních analýz vzorků zemin, tj. zjištění plošné kontaminace horninového prostředí v podstatě v celém sledovaném prostoru areálu Overlacku (manipulační plocha v severní části areálu a pás mezi oplocením areálu a železniční tratí). Dominujícími kontaminanty jsou chlorované ethyleny PCE, TCE, 1,2-cis-DCE a vinylchlorid. Překročení kritéria C bylo v jednom případě zjištěno také v případě tetrachlormethanu (sonda S-8 s koncentrací 14,5 mg.m-3) a chloroformu (vrt HJ-5 - 129 mg.m-3). Maximální koncentrace PCE, TCE, 1,2-cis-DCE i vinylchloridu byly zjištěny ve vzorku vzdušniny odebrané z vrtu HJ-5 (PCE až 36 000 mg.m-3). V případě monocyklických aromatických uhlovodíků BTEX nebylo překročení kritéria C zjištěno, ve většině vzorků vzdušnin byly pozorovány pouze stopová množství BTEX či jejich koncentrace pod mezí jejich stanovitelnosti (0,1 mg.m -3). Mírně zvýšené koncentrace BTEX byly pozorovány pouze u sond S-1 a S-8 a vrtu HJ-5. Překročení kritéria C bylo však zjištěno u tří vzorků v případě ropných látek (NEL). Jedná se o vzorky odebrané ze sond S-1 (294 mg.m-3), S-8 (32,3 mg.m-3) a vrtu HJ-5 (312 mg.m-3). U všech těchto tří vzorků byly pozorovány zvýšené koncentrace ropných látek také v sušině (viz tabulka č. 15). Z orientačního posouzení s nejvyššími přípustnými koncentracemi chemikálií v pracovním prostředí dle Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., je patrné, že k jejich překročení došlo u nejvíce kontaminovaných vzorků v případě vinylchloridu, 1,2-cisDCE, trichlorethylenu a tetrachlorethylenu. Plošná distribuce znečištění půdního vzduchu ClU je uvedena v příloze č. 7. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

45

Analýza rizik

2.2.2.5 Znečištění podzemní vody Spektrum provedených analýz vzorků podzemní vody vycházelo z údajů o způsobu a charakteru minulé i současné činnosti v zájmovém území. Znečištění podzemní vody v zájmovém území a jeho okolí bylo posouzeno srovnáním s limitními kritérii B a C MP MŽP. Vzhledem ke skutečnosti, že v průběhu podrobné rekognoskace prostoru mezi zájmovým územím a řekou Mže nebyly zjištěny jímací objekty, sloužící k zásobování obyvatel pitnou vodou, nebylo prováděno hodnocení kvality podzemní vody srovnáváním s ukazateli Vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Hranice významného znečištění podzemní vody v zájmovém území a okolí bylo stanoveno kritériem C MŽP. Certifikáty všech provedených analýz vzorků podzemní vody jsou uvedeny v příloze č. 15. Tabelární přehled všech výsledků laboratorních analýz je uveden v příloze č. 14. Charakteristika chemismu podzemních vod Již při předchozích průzkumech znečištění podzemní vody byla s ohledem na charakter využití areálu bývalého podniku Chema (dnes Overlack) ke stáčení a skladování chemikálií a to především anorganických látek pozorována změna chemismu podzemní vody, charakterizovaná vysokou vodivostí a obsahy chloridů, síranů, dusičnanů, amonných iontů a také např. sodíku. U všech nově vyhloubených i stávajících vrtů v areálu Overlacku, dále z kopané studny v areálu Overlacku, studny na vlakové stanici Plzeň-Koterov (označeno jako St-ČD) a studny na zahradní parcele č. 302 pod seřaďovacím nádražím na západním okraji městské části Plzně Božkov ve vzdálenosti cca 450 m severovýchodně od Overlacku byl na odebraných vzorcích podzemní vody proveden úplný chemický rozbor. Přehled koncentrací vybraných iontů a parametrů (celková mineralizace, vodivost a pH) je uveden v následující tabulce č. 19. Tabulka č. 19 - Koncentrace vybraných iontů v podzemní vodě B

Objekt

HJ-1 HJ-2 HJ-3 HJ-4 HJ-5 HJ-6 HJ-7

St

St ČD St 302

1,2

2,4

3,82

3,37

42,4

0,72

7,52

0,09

0,50

1,41

-1

100

150

171

639 1 020 1 220 434

36,8

166

31,4

35,5

11,5

Amonné ionty mg.l Chloridy

C

-1

mg.l

12,2

31,0

-1

ns

ns

0,28

1,8

0,77

17,2

2,73

0,34

0,51

10,8

13,5

52,5

-1

0,2

0,4

<0,10

0,1

<0,10

3,8

0,72

0,12 <0,10

<0,10

0,07

0,88

-1

ns

ns

1 460 754 1 070 1 030 1 670 69,8

-1

ns

ns

-1

ns

ns

362

280

446

778

ns

ns

5,65

4,98

6,43

6,73

ns

ns

281

329

529

518

394

ns

ns

Dusičnany

mg.l

Dusitany

mg.l

Sírany

mg.l

Sodík

mg.l

Vápník

mg.l

PH -1

Konduktivita

mS.m

Mineralizace

mg.l

-1

146

381

593

314

129

66

97,9

160

43

76

25,1

25,5

19,5

565

302

111

74,8

76,8

83,6

5,81

6,98

6,7

7,31

7,06

6,96

60,3

108

49,7

63,4

66,2

465,7

517,7

546

411

2 546 2 343 4 245 3 818 3 571 1 157 951,6

Z tabulky č. 19 je patrné, že podzemní vody v severovýchodní části areálu Overlacku jsou významně postiženy vysokými koncentracemi amonných iontů v rozmezí 3,4 až 42,4 mg.l-1 (maximum ve vrtu HJ-5), tj. překračující kritérium C ve všech vrtech (přirozené pozadí je cca 0,7 mg.l-1), chloridů v rozmezí 166 až 1220 mg.l-1 (maximum ve vrtu HJ-4), tj. opět ve všech vrtech nad kritérium C (přirozené Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

46

Analýza rizik

pozadí v úrovni cca 35 mg.l-1), dále síranů v rozmezí 129 až 1670 mg.l-1 (maximum ve vrtu HJ-5; přirozené pozadí kolem 60 mg.l-1), sodíku v rozmezí 76 až 593 mg.l-1 (maximum ve vrtu HJ-5; přirozené pozadí cca 20 až 40 mg.l-1) a vápníku v rozmezí 111 až 778 mg.l-1 (maximum ve vrtu HJ-4; přirozené pozadí cca 70 až 80 mg.l-1). Přirozené pozadí charakterizují vody ve vrtu HJ-6 (byl zde však zjištěny zvýšené obsahy vápníku až 300 mg.l-1), resp. v okolních studních. Překročení kritéria C bylo zjištěno také v případě dusitanů u dvou vzorků z hydrogeologických vrtů HJ-4 a HJ-5 (3,8 a 0,72 mg.l-1) a také v případě studny 302 s koncentrací dusitanů 0,88 mg.l-1 (v této studni byla zjištěna také zvýšená koncentrace amonných iontů nad kritérium B a to 1,41 mg.l-1). Vysoké koncentrace jednotlivých iontů se odrážejí také v celkové mineralizaci, která z přirozených hodnot mezi 500 až 1000 mg.l-1 stoupá až k hodnotám mezi 2 500 až 4 250 mg.l-1. Vysoké koncentrace iontů dále mění také chemický typ vody z přirozeného Ca(Mg)-SO4-HCO3 na typy Na-Ca-Cl-SO4 apod.(viz tabulka č. 20). Reakce podzemní vody v areálu Overlacku je slabě kyselá až kyselá (pH 5 až 6,7), vody s přirozenými obsahy iontů vykazují neutrální až mírně alkalickou reakci s hodnotami pH kolem 7,0. Tabulka č. 20 - Charakter vody v zájmovém území (kontaminované x referenční) Objekt Typ Objekt Typ

HJ-1

HJ-2

HJ-3

HJ-4

Ca-Mg-SO4

Na-Ca-Cl-SO4

Na-Ca-Cl-SO4

Na-Ca-Cl-SO4

HJ-6

St - Overlack

St ČD

St 302

HJ-5

HJ-7 Na-Ca-FeNa-Ca-Cl-SO4 Cl-SO4-HCO3

Ca-SO4-HCO3 Ca-SO4-HCO3 Ca-Mg-SO4-HCO3 Ca-Mg-SO4-HCO3

Mapa znečištění podzemních vod anorganickými látkami je obsahem přílohy č. 8d. Uhlovodíky C10-C40, BTEX, PAU a DOC Následující tabulka uvádí analyticky zjištěné obsahy uhlovodíků C10-C40, BTEX, PAU a DOC v podzemní vodě v porovnání s kritérii B a C MP MŽP ČR. Vzhledem k absenci stanovení uhlovodíků C10-C40 v MP MŽP jsou jejich zjištěné hodnoty orientačně porovnány s kritérii MP MŽP pro NEL v podzemní vodě. Za hladinu významného znečištění je v případě organických polutantů v podzemní vodě považováno překročení poloviny hodnoty kritéria C MŽP tj. 0,5 mg.l-1. Vzhledem ke skutečnosti, že ve vzorkovaných studních byly obsahy C10-C40 a BTEX pod nebo na úrovni meze jejich stanovitelnosti a koncentrace PAU a DOC nebyly ve studnách sledovány (s výjimkou kopané studny v Overlacku, kde byla zjištěna koncentrace DOC 2,3 mg.l-1) uvádí následující tabulka č. 21 pouze koncentrace ropných látek zjištěných v hydrogeologických vrtech (úplný přehled výsledků laboratorních rozborů je tabelárně zpracován v příloze č. 14).


47

Analýza rizik

Tabulka č. 21 - Výsledky analýz uhlovodíků C10-C40, BTEX, PAU a DOC B Parametr -1 DOC mg.l ns -1 Uhlovodíky C10 - C40 mg.l ns

C 229/2007 HJ-1 ns ns 15 ns 0,1 0,3

Benzen Toluen Ethylbenzen Xyleny Styren

-1 15 30 µg.l -1 µg.l 350 700 -1 µg.l 150 300 -1 µg.l 250 500 -1 20 50 µg.l

Fluoranthen Benzo(b)fluoranthen Benzo(k)fluoranthen Benzo(a)pyren Benzo(ghi)perylen Indeno(c,d)pyren Fenantren Anthracen Pyren Benzo(a)anthracen Chrysen Naftalen Suma PAU

µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l

-1

25 0,25 0,1 0,1 0,1 0,1 5 5 25 0,5 0,1 25 60

50 0,5 0,2 0,2 0,2 0,2 10 10 50 1 0,2 50 120

HJ-2

HJ-4

1,1

HJ-3 59 0,87

HJ-5 HJ-6 32 3,5 0,14 <0,10

HJ-7 140 1,8 2,3 6,3 7,7 22,4 0,40

0,38

20 10 2 30 ns

4,0 7,1 3,0 12,7 <0,2

2,8 5,2 28,2 114 2,2

36,6 30,2 338 1 140 21,7

34,9 8,1 <0,2 25,7 7,7 <0,2 439 3,7 <0,2 1 040 10,3 <0,2 11,8 0,20 <0,2

0,2 0,06 0,06 0,1 0,03 0,03 ns 0,1 ns ns ns 2 0,2

1,193 0,014 0,006 0,01 0,003 <0,001 3,72 0,412 0,602 0,046 0,032 19,5 5,616

0,167 0,004 0,001 0,002 0,001 <0,001 0,393 0,017 0,013 0,001 0,001 14,49 0,577

0,357 0,194 0,068 0,125 0,114 0,095 11,96 0,269 0,279 0,148 0,095 247,4 13,243

0,018 0,003 0,001 0,001 0,001 <0,001 0,101 0,007 0,012 0,006 0,004 0,147 0,143

0,34 0,13 0,06 0,12 0,10 0,09 0,20 0,04 0,23 0,11 0,10 1,18 1,35

0,049 0,058 0,024 0,042 0,03 0,027 0,05 0,004 0,038 0,032 0,03 0,05 0,325

19,23 0,35 0,18 0,28 0,12 0,08 83,36 11,81 10,38 1,48 1,23 377,9 116,98

Hodnota rozpuštěného organického uhlíku (DOC) v podzemní vodě byla zjištěna v rozmezí 3,5 mg.l-1 (referenční vrt HJ-6) až 140 mg.l-1 (vrt HJ-7). Ve vrtu HJ7 byla zjištěna také nejvyšší koncentrace uhlovodíků C10-C40 (1,8 mg.l-1). Ve všech vrtech s výjimkou referenčního vrtu HJ-6 byly zjištěny zvýšené koncentrace uhlovodíků C10-C40 v rozmezí 0,14 až 1,8 mg.l-1. Koncentrace nad zvolenou míru významnosti kontaminace 0,5 mg.l-1 bylo zjištěno u tří vrtů HJ-2 (1,1 mg.l-1), HJ-3 (0,87 mg.l-1) a maximálně u vrtu HJ-7 (1,8 mg.l-1). U dvou vrtů HJ-3 a HJ-4 byly zjištěny koncentrace benzenu, ethylbenzenu a xylenů překračující příslušná kritéria C. Nejvyšší koncentrace byly zaznamenány v případě xylenů v úrovni cca 1100 g.l-1, tj. cca 2,1 x nad kritérium C (u obou vrtů). Ve vzorku z vrtu HJ-3 bylo dále zjištěno překročení kritéria B pro styren. U vzorku podzemní vody, odebrané z vrtu HJ-7, bylo v případě benzo(a)pyrenu, fenanthrenu, anthracenu, benzo(a)anthracenu, chrysenu a naftalenu zjištěno překročení příslušných hodnot kritéria C. Nejvýraznější překročení 8,3 x bylo zaznamenáno u fenanthrenu (83,36 g.l-1) a dále naftalenu (7,6 x - 377,9 g.l-1) a chrysenu (6,2x - 1,23 g.l-1). V tomto vzorku bylo dále překročeno kritérium B pro benzo(b)fluoranthen, benzo(k)fluoranthen, benzo(ghi)perylen a sumu PAU. Při hloubení sondy S-4 v blízkosti vrtu HJ-7 byla v navážce pozorována příměs zbytků térovité tkaniny, což by mohlo mít souvislost s kontaminací PAU v této části zájmového území. Překročení kritéria C bylo dále zaznamenáno v případě fenathrenu (11,96 g.l-1- 1,2 x nad C) a naftalenu (247,7 g.l-1 - 5x nad C) ve vzorku vody z vrtu HJ-3. Ve vrtu HJ-3 byl dále zjištěn benzo(a)pyren a benzo(ghi)perylen Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

48

Analýza rizik

v koncentracích nad kritérium B. Dále byla ve vzorku podzemní vody odebrané z vrtu HJ-5 zjištěna koncentrace benzo(a)pyrenu překračující hodnotu kritéria B. Těžké kovy - TK Následující tabulka č. 22 uvádí analyticky zjištěné obsahy těžkých kovů v podzemní vodě v porovnání s hodnotami kritérií B a C MP MŽP ČR. Tabulka č. 22 - Výsledky analýz těžkých kovů v podzemní vodě (mg.l-1) Objekt

B

C

HJ-1

HJ-2

HJ-3

HJ-4

HJ-5

HJ-6

HJ-7

St Overlack

ns

<0,02

<0,02

<0,02

<0,02

<0,02

<0,02

<0,02

<0,02

0,1

0,02

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,072

< 0,01

< 0,01

2

0,36

0,03

0,023

0,101

0,06

0,043

0,083

0,077

0,073

0,001

0,0062

0,004

0,0005

< 0,0001

0,0041

Chrom (6+)

0,035 0,075

Arsen

0,05 1

Baryum

229/2007

Berylium

0,001 0,0025

Hliník

0,25

0,4

1,5

1,98

2,39

0,168

0,041

3,02

1,08

0,78

0,061

Chrom

0,15

0,3

0,035

< 0,005

< 0,005

< 0,005

< 0,005

< 0,005

< 0,005

< 0,005

< 0,005

Kadmium

0,005

0,02

0,0007

< 0,003

< 0,003

< 0,003

< 0,003

0,037

< 0,003

< 0,003

< 0,003

0,1

0,2

0,007

0,64

0,236

0,053

< 0,01

0,667

0,01

0,021

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,011

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,02

< 0,02

< 0,02

< 0,02

< 0,02

< 0,02

< 0,02

< 0,02

Kobalt

< 0,0001 < 0,0001 < 0,0001

Měď

0,2

0,5

0,025

Molybden

0,18

0,35

0,035

1,49

0,291

0,089

0,01

1,54

0,016

0,017

< 0,006

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

< 0,01

Nikl

0,1

0,2

0,04

Olovo

0,1

0,2

0,0144

Rtuť

0,002 0,005

0,0001

Vanad

0,15

0,3

0,035

<0,010

<0,010

<0,010

<0,010

<0,010

<0,010

<0,010

<0,010

5

0,16

0,611

0,839

0,051

<0,01

1,53

0,232

2,98

0,013

Zinek

1,5

< 0,0003 < 0,0003 < 0,0003 < 0,0003 < 0,0003 < 0,0003 < 0,0003 < 0,0003

Při porovnání analyzovaných koncentrací jednotlivých těžkých kovů v podzemní vodě s kritérii MP MŽP lze konstatovat, že v referenčním vrtu HJ-6 byly zjištěny zvýšené koncentrace arzénu (nad kritérium B) a hliníku (2,7 x nad kritérium C - koncentrace 1,08 mg.l-1). Zvýšená koncentrace arzénu nebyla v ostatních vrtech zjištěna (ve všech vrtech byly pozorovány koncentrace arzénu pod mezí stanovitelnosti 0,01 mg.l-1). Naopak zvýšené obsahy hliníku nad kritérium C byly zjištěny ve vrtech HJ-1, HJ-2, HJ-5 (maximální koncentrace 3,02 mg.l-1 - 7,5 x nad kritérium C) a ve vrtu HJ-7. Vedle hliníku bylo zaznamenáno překročení hodnot kritérií C dále v případě berylia (vrty HJ-1, HJ-2 a HJ-5), kadmia (vrt HJ-5), kobaltu (vrty HJ-1, HJ-2 a HJ-5) a niklu (vrty HJ-1, HJ-2 a HJ-5). Nejvyšší koncentrace kovů byly pozorovány ve vodě z vrtu HJ-5 (překročení kritéria C pro nikl až 7,7 x; pouze v případě berylia bylo maximum zjištěno ve vrtu HJ-1 - 2,5x nad kritérium C). Chlorované uhlovodíky - ClU Výsledky analýz ClU uvádí následující tabulka č. 23, ve které jsou analyticky zjištěné hodnoty porovnány s hodnotami kritéria B a C MŽP ČR. Do tabulky nejsou zahrnuty výsledky analytických rozborů vzorků podzemní vody ze studní v zahrádkářských koloniích, kde byly veškeré koncentrace ClU zjištěny pod mezí jejich stanovitelnosti (viz přílohy č. 8, 14 a 15).


49

Analýza rizik

g.l-1)

Tabulka č. 23 Objekt

Vinylchlorid

1,1-DCE

1,2-cis-DCE

1,2-trans-DCE

TCE

PCE

suma ClU

HJ-1

1 350

245

36 000

76,1

12 100

19 500

69 271

HJ-2

11 400

335

150 000

203

36 700

89 200

287 838

HJ-3

14 500

678

353 000

268

406

873

369 725

HJ-4

1 160

141

29 500

106

26 400

30 400

87 707

HJ-5

1 680

57,3

19 900

43,8

14 200

17 000

52 881

0,2

<0,3

24,4

<0,3

18,8

44,7

88

0,5

<0,3

24,4

<0,3

5,0

9,0

39

892

53

9 620

42,2

17 900

16 100

44 607

St - Overlack

0,3

<0,3

6,0

<0,3

2,1

2,5

11

HV-1

<0,2

<0,3

4,4

<0,3

25,0

22,7

52

jímka pod ČD

3,9

7,9

861,0

6,2

2 690

1 200

4 769

studna ČD

<0,2

<0,3

5,6

<0,3

6,5

12,3

24,4

10

10

25

25

25

10

-

20

20

50

50

50

20

-

HJ-6* HJ-7

MP MŽP 1996 229/2007 Sb

2 2 1 1 * v případě provizorně vystrojeného vrtu HJ-6 byl proveden odběr vzorku vody 2 x v rozmezí 4 dní

Z výsledků uvedených v předchozí tabulce je zřejmé, ze podzemní voda v prostoru zájmového území je plošně kontaminována veškerou škálou chlorovaných ethylenů včetně vinylchloridu s dominujícím zastoupením 1,2-cis-DCE ve vrtech HJ-2 a HJ-3, kde jeho koncentrace překračují 100 mg.l-1, v případě vrtu HJ-2 je to 150 mg.l-1 (3000 x nad kritérium C) a v případě vrtu HJ-3 dokonce 353 mg.l-1 (7060 x nad kritérium C). Suma ClU dosahuje v severní a severovýchodní části areálu Overlacku koncentrací mezi 44,6 až 370 mg.l-1. Výsledky potvrdily závěry probíhajícího měsíčního monitoringu na vrtech HJ-1 až HJ-3, avšak přinesly i nový poznatek, že znečištění ClU je rozšířeno i do prostoru stávajícího stáčiště chemikálií (vrt HJ-4 - suma ClU 87,7 mg.l-1), což indikuje, že i na tomto stáčišti docházelo k manipulaci s ClU a dále do severního rohu areálu Overlacku (vrt HJ-7 - suma ClU 44,6 mg.l-1). Z tabulky je dále patrné, že v průmyslové oblasti, kde se nachází areál Overlacku, je zvýšená úroveň pozadí chlorovaných uhlovodíků v podzemní vodě v rozmezí mezi 11 až 90 g.l-1, což je dokumentováno výsledky laboratorních rozborů vody z referenčního vrtu HJ-6 (odběr byl proveden 2 x během 4 dní a koncentrace sumy ClU kolísaly mezi 39 a 88 g.l-1, při analýze prvního vzorku bylo dokonce zjištěno překročení kritéria C pro PCE - 2,2x), dále kopané studny Overlack (11 g.l-1), vrtané studny HV-1 (suma ClU 52 g.l-1 a koncentrace PCE překračující 1,1 x kritérium C) a studny na vlakové stanici Plzeň-Koterov (St-ČD, suma ClU 24,4 g.l-1). Toto zvýšené pozadí úrovně chlorovaných uhlovodíků v průmyslové zóně však nemá podstatný vliv na úroveň kontaminace v severní a severovýchodní částí areálu Overlacku, kde se nachází kontaminace podzemních vod ClU až o tři řády vyšší (90 g.l-1 x 369 725 g.l-1). Vysoké koncentrace chlorovaných ethylenů byly dále zjištěny v jímce pod seřaďovacím nádražím Plzeň-Koterov, která se nachází ve směru proudění podzemních vod cca 200 m severovýchodně od areálu Overlacku. Ve vzorku vody z této jímky byly zaznamenány koncentrace 1,2-cis-DCE (861 g.l-1), TCE (2 690 g.l-1) a PCE (1 200 g.l-1) překračující příslušná kritéria C. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

50

Analýza rizik

Z orientačního posouzení s ukazateli přípustného stupně znečištění povrchových vod dle Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. pro chlorované ethyleny vyplynulo, že tyto hodnoty jsou překročeny v případě téměř všech odebraných vzorků podzemních vod v areálu Overlacku a jeho nejbližším okolí a po směru proudění podzemních vod. V příloze č. 9 je znázorněn předpokládaný rozsah kontaminačního mraku ClU v podzemní vodě v širším okolí zájmového území, mapa plošné distribuce ClU v areálu Overlacku je znázorněna v příloze č. 8c. 2.2.2.6 Znečištění povrchových vod V rámci průzkumných prací byl odebrán jeden vzorek povrchové vody z bezejmenného občasného potoka. V odebraném vzorku povrchové vody byly stanoveny obsahy těžkých kovů, uhlovodíku C10-C40, BTEX a chlorovaných ethylenů. Zjištěné výsledky byly posouzeny srovnáním s Nařízením vlády ČR č. 61/2003 Sb. (ve znění NV č. 229/2007 Sb.), které stanoví imisní standardy ukazatelů přípustného znečištění povrchových vod. V následující tabulce je uveden přehled výsledků laboratorního rozboru. Certifikát provedené analýzy je uveden v příloze č. 15. Tabulka č. 24 - Výsledky analýzy vzorku povrchové vody bezejmenného potoka Látka

Chrom (6+) Arsen Baryum Berylium Hliník Chrom Kadmium Kobalt Měď Molybden Nikl Olovo Rtuť Vanad Zinek Uhlovodíky C10 - C40 Benzen Toluen Ethylbenzen Xyleny Styren Vinylchlorid 1,1-Dichlorethylen 1,2-cis-Dichlorethylen 1,2-trans-Dichlorethylen Trichlorethylen Tetrachlorethylen suma ClU

Jedn. -1

mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 mg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l -1 µg.l


NV 229/2007 Sb.

Potok

ns 0,02 0,36 0,001 1,5 0,035 0,0007 0,007 0,025 0,035 0,04 0,0144 0,0001 0,035 0,16 0,1 20,0 10 2 30 ns 2 ns 2 2 1 1 ns

<0,02 < 0,01 0,072 < 0,0001 0,02 < 0,005 < 0,003 < 0,01 < 0,01 < 0,02 0,007 < 0,01 < 0,0003 <0,010 0,023 0,94 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 <0,2 0,6 <0,3 11,1 <0,3 2,4 3,3 17,4

51

Analýza rizik

Z tabulky č. 24 vyplývá, že ve vzorku povrchové vody byl překročen příslušný imisní limit dle Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. V případě uhlovodíků C10-C40 (9,4 x) a chlorovaných ethylenů 1,2-cis-DCE (5,55 x), TCE (2,4 x) a PCE (3,3 x). Ostatní sledované látky, tj. těžké kovy a BTEX byly zjištěny pouze ve stopových koncentracích nebo pod mezí jejich stanovitelnosti. Ačkoliv prameniště bezejmenného potoka pravděpodobně souvisí s mokřadem, ve kterém byla vybudována jímka pod seřaďovacím nádražím PlzeňKoterov, jež obsahuje vysoké koncentrace ClU (suma ClU cca 4,8 mg.l -1 - viz tabulka č. 23), nelze s ohledem na zvýšenou úroveň pozadí chlorovaných uhlovodíků v podzemních vodách v zájmovém území dávat zjištěné zvýšené obsahy ClU v povrchové vodě do přímé souvislosti s kontaminací ClU v jímce, nicméně tento zdroj je možno označit za pravděpodobný. V případě kontaminace povrchové vody uhlovodíky C10-C40 je potenciálním zdrojem znečištění areál bývalého MTH, který se nachází nad pravým (jižním) břehem bezejmenného potoka. 2.2.2.7 Znečištění odpadních vod V rámci průzkumných prací byly odebrány dva vzorky odpadní vody z dešťové kanalizace vedoucí podél východního okraje areálu Overlacku a to ze šachtice nad areálem Overlacku a dále z místa, kde zatrubněný úsek kanalizace přechází v otevřený příkop ve vzdálenosti cca 150 m severně od Overlacku. Dále byl odebrán vzorek vody z bývalé neutralizační jímky, která se nachází v severovýchodní části Overlacku. Vzhledem k absenci příslušných ukazatelů znečištění pro tento typ vody a skutečnost, že jak u bývalé neutralizační jímky tak dešťové kanalizace nelze vyloučit jejich komunikaci s kolektorem podzemní vody (otevřený kanál ve vzdálenosti cca 300 m severně od areálu Overlacku postupně vysychá a také zjištěná vysoká propustnost v okolí vrtu HJ-4 vybudovaném v blízkosti kanalizace), byly výsledky laboratorních analýz odpadní vody orientačně porovnány s kritérii znečištění pro podzemní vody dle MP MŽP z roku 1996. Výsledky laboratorních analýz odpadních vod jsou uvedeny v následující tabulce č. 25 (z provedeného úplného chemického rozboru vzorků vod z kanalizace jsou uvedeny pouze vybrané parametry - souhrnný přehled je uveden v příloze č. 14).


52

Analýza rizik

Tabulka č. 25 - Výsledky analýzy vzorků odpadní vody

-1

1,2

2,4

229/2007 Sb. 0,64

-1

100

150

250

Parametr

Jedn.

Amonné ionty

mg.l

Chloridy

mg.l

Dešť. kanal. pod areálem

64,8

9,16

55,5

41,7

ns

ns

0,29

0,2

0,2

0,4

ns

<0,10

<0,10

-1

ns

ns

300

24,1

19,3

-1

ns

ns

ns

31,7

2,17

109

22,7

56,3

42,2

mg.l

Sírany

mg.l mg.l

-1

ns

ns

ns

-1

ns

ns

250

ns

ns

35

536

39

ns

ns

6-8

7,58

7

ns

ns

ns

102

38,6

ns

ns

ns

fekální

organický

Sodík

mg.l

Vápník

mg.l

-1

mg.l

pH -1

mS.m

Pach Chrom (6+)

Dešť. kanal. nad areálem

-1

mg.l

Konduktivita

Bývalá neutraliz. jímka

31

Dusitany

CHSK-Cr

C

-1

Dusičnany

Fosforečnany

B

-1

mg.l

0,035 0,075

-1

0,05

-1

1

Arsen

mg.l

Baryum

mg.l

-1

Berylium

mg.l

Hliník

mg.l

-1 -1

Chrom

mg.l

Kadmium

mg.l

-1

0,1

2 0,002 0,001 5

ns

<0,02

<0,02

<0,02

0,02

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,36

0,066

0,038

0,033

0,001 < 0,0001

0,0029

< 0,0001

0,4

1,5

0,327

0,693

0,053

0,3

0,035

< 0,005

< 0,005

< 0,005

0,005 0,02

0,0007

< 0,003

< 0,003

< 0,003

< 0,01

< 0,01

< 0,01

0,033

0,027

< 0,01

0,25 0,15

-1

0,1

0,2

0,007

-1

0,2

0,5

0,025

0,02

< 0,02

< 0,02

0,122

0,006

< 0,006

Kobalt

mg.l

Měď

mg.l

-1

0,18 0,35

0,035

-1

0,1

0,2

0,04

-1

0,1

0,2

0,0144

< 0,01

0,011

< 0,01

0,002 0,005

0,0001

< 0,0003

< 0,0003

< 0,0003

-1

0,15

0,3

0,035

<0,010

<0,010

<0,010

-1

1,5

5

0,16

0,019

0,066

0,065

-1

ns

ns

0,1

0,15

4,40

1,30

57

10

Molybden

mg.l

Nikl

mg.l

Olovo

mg.l

-1

Rtuť

mg.l

Vanad

mg.l

Zinek

mg.l

C10 - C40

mg.l

-1

ns

ns

ns

DOC

mg.l

Benzen

µg.l

-1

15

30

20

0,6

<0,2

<0,2

µg.l

-1

350

700

10

0,5

31,1

0,9

Ethylbenzen

µg.l

-1

150

300

2

1,0

<0,2

0,2

Xyleny

µg.l

-1

250

500

30

2,7

<0,2

0,6

Styren

µg.l

-1

20

50

ns

<0,2

<0,2

<0,2

Vinylchlorid

µg.l

-1

10

20

2

31,4

<0,2

30,4

1,1-DCE

µg.l

-1

10

20

ns

6,3

<0,3

0,7

1,2-cis-DCE

µg.l

-1

25

50

2

3 260

<0,3

501

1,2-trans-DCE

µg.l

-1

25

50

ns

33,6

<0,3

1,7

TCE

µg.l

-1

25

50

1

3 270

0,6

50,2

PCE

µg.l

-1

10

20

1

3 450

1,0

16,6

-1

ns

ns

ns

10 051

1,6

600,6

Toluen

suma ClU

µg.l


53

Analýza rizik

Z tabulky č. 25 je patrné znečištění vod v neutralizační jímce odpovídající charakteru podzemních vod v jejím okolí, tj. zvýšené koncentrace kovů hliníku a niklu a dále vysoké koncentrace chlorovaných uhlovodíků v sumě až 10 mg.l-1 (koncentrace 1,2-cis-DCE, TCE a PCE jsou přibližně shodné v úrovni cca 3,3 mg.l-1; do bývalé neutralizační jímky jsou vypouštěny vody při jednorázových sčerpáváních vrtů HJ-1 až HJ-3). V případě dešťové kanalizace je zřejmé, že jsou do ní svedeny také nějaké splaškové vody (vysoké obsahy amonných iontů, fosforečnanů, CHSK a fekální zápach vody) již v profilu nad areálem Overlacku. Odpadní voda je dále kontaminovaná uhlovodíky C10-C40 a to 4,4 mg.l-1 nad areálem a 1,3 mg.l-1 pod areálem. V profilu nad areálem byly ve zvýšených koncentracích pozorovány také kovy hliník a berylium. Naopak v profilu nad areálem byly chlorované uhlovodíky zjištěny pouze v minimálních koncentracích (suma ClU 1,6 g.l-1), avšak v profilu pod areálem byly koncentrace sumy ClU 600 g.l-1 (vinylchlorid 30 g.l-1, 1,2-cisDCE 501 g.l-1, TCE 50 g.l-1 a PCE 16,6 g.l-1 - všechny koncentrace překračují kritérium C pro podzemní vody).  



Kontaminace odpadních vod ClU může být způsobena následovně: Při manipulaci a stáčení chlorovaných uhlovodíků došlo v minulosti ke kontaminaci zemin v zasypaném odvodňovacím příkopu; Dochází k sekundární kontaminaci srážkových vod (při infiltraci do zemin kontaminovaných ClU na manipulační ploše a podél železniční tratě), které jsou odvodňovány dešťovou kanalizací; Při vyšších stavech hladiny podzemní vody může docházet k jejich částečnému odvodňování preferenčně podél dešťové kanalizace severním směrem.

2.2.3 Shrnutí výsledků a prostorového rozsahu a míry znečištění Znečištění zemin Ropné uhlovodíky a PAU Z výsledků provedených analýz odebraných vzorků zemin je zřejmé, že prostor manipulační plochy a podél železniční trati v severní a severovýchodní části areálu Overlacku je znečištěn ropnými látkami (uhlovodíky C10-C40 a PAU). Zjištěné znečištění může být částečně způsobené charakterem antropogenních navážek, ale spíše historickou manipulací s organickými látkami při jejich stáčení a skladování. Úroveň zjištěného znečištění je relativně nízká (s ohledem na historii areálu), překročení zvolené míry závažnosti znečištění je pouze v řádu jednotek. Těžké kovy Na základě analýz odebraných vzorků zemin nebylo jejich znečištění těžkými kovy v areálu Overlacku zjištěno. ClU Chlorované uhlovodíky jsou hlavním kontaminantem horninového prostředí v areálu Overlacku a provedenými průzkumnými pracemi bylo zjištěno plošné znečištění zemin do hloubky 2 m p.t. v celém prostoru manipulační plochy v severní Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

54

Analýza rizik

části areálu Overlacku a dále podél severovýchodního okraje areálu v pásu mezi areálovým oplocením a železniční tratí (odhadovaná plocha cca 1000 m 2, tj. kubatura kontaminovaných zemin cca 2000 m3, při uvážení průměrné koncentrace sumy ClU v hloubce do 2 m, zjištěné v rámci realizovaného průzkumu cca 280 mg.kg-1 suš. a pórovitosti nesaturované zóny 25 %, je v nesaturované zóně přítomno cca 1,1 t ClU sorbovaných na pevné částice zeminy). Převažujícím kontaminantem je tetrachlorethylen PCE. Znečištění půdního vzduchu NEL, BTEX a ClU Hlavními kontaminanty v půdním vzduchu v zájmovém území jsou chlorované ethyleny, jejich znečištění má plošný charakter v celém prostoru manipulační plochy v severní části areálu Overlacku a dále podél severovýchodního okraje areálu v pásu mezi areálovým oplocením a železniční tratí. Vedle dominujícího znečištění ClU bylo dále zjištěno také bodové znečištění půdního vzduchu uhlovodíky C10-C40 a to v prostoru manipulační plochy (sonda S-1 a vrt HJ-5) a dále jižně od stávajícího stáčiště chemikálií (sonda S-8). Kontaminace půdního vzduchu monocyklickými aromatickými uhlovodíky BTEX nebyla zjištěna. Znečištění podzemní vody ClU Zjištěná plošná kontaminace zemin a půdního vzduchu chlorovanými uhlovodíky byla potvrzena i v případě podzemních vod, opět je plošně a masivně kontaminována severní a severovýchodní část areálu Overlacku, koncentrace sumy ClU se v této oblasti pohybuje v rozmezí 44,6 až 370 mg.l-1. Zjištěná úroveň kontaminace ClU indikuje výskyt volné fáze ClU (tzv. DNAPL - těžká ve vodě nerozpuštěná fáze), jenž má tendenci s ohledem na svou objemovou hmotnost větší než hustota vody kumulovat se při bázi kolektoru. Výsledky průzkumu potvrdily závěry pravidelného měsíčního monitoringu na vrtech HJ-1 až HJ-3 prováděného společností Ekos Plzeň, avšak přinesly i nový poznatek, že znečištění ClU je rozšířeno i jižně do prostoru stávajícího stáčiště chemikálií (vrt HJ-4 - suma ClU 87,7 mg.l-1), což indikuje, že i na tomto stáčišti docházelo v minulosti k manipulaci s ClU a dále i severním směrem k severovýchodnímu rohu areálu Overlacku (vrt HJ-7 - suma ClU 44,6 mg.l-1; vlivem pravděpodobného přítoku znečištění z prostoru manipulační plochy). Dále bylo zjištěno, že kontaminace ClU se šíří severovýchodním směrem přes prostor seřaďovacího nádraží Plzeň-Koterov, kde pod nádražím ve vzdálenosti cca 200 m od areálu Overlacku dosahují koncentrace sumy ClU cca 4,8 mg.l -1 (jímka pod ČD vybudovaná v místě mokřadu k zabránění zatápění přilehlé budovy). Dále v předpokládaném směru proudění podzemních vod nebyl z důvodu absence možných monitorovacích objektů rozsah znečištění ClU sledován. Podrobný odhad množství dominujícího kontaminantu ClU v saturované zóně nelze provést s ohledem na pouze bodový údaj o rozsahu kontaminačního mraku a hydrogeologických podmínkách (mocnost zvodnění) ve směru jeho proudění a dále Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

55

Analýza rizik

vzhledem k přítomnosti volné fáze ClU. Při uvážení efektivní pórovitosti saturované zóny 15 %, průměrné koncentrace sumy ClU 150 mg.l-1 v severní části Overlacku a mocnosti zvodnění cca 3,5 m je v rozpuštěné formě v severní části Overlacku přítomno cca 80 kg ClU. Při uvážení přítomnosti volné fáze při bázi kolektoru o mocnosti 1 cm však toto množství s každým metrem čtverečním, na kterém by se volná fáze nacházela, narůstá o 1,5 kg, přičemž mocnost tzv. kaluže volné fáze ClU může být výrazně vyšší než 1 cm. Podél východního okraje areálu Overlacku vede dešťová kanalizace, z porovnání stavu znečištění odpadní vody ClU v profilech nad a pod areálem, je zřejmé, že dochází ke kontaminaci odpadních vod průtokem podél areálu Overlacku, mechanismy tohoto znečišťování mohou být následující:   

Při manipulaci a stáčení chlorovaných uhlovodíků došlo v minulosti ke kontaminaci zemin v zasypaném odvodňovacím příkopu; Dochází k sekundární kontaminaci srážkových vod (při infiltraci do zemin kontaminovaných ClU na manipulační ploše a podél železniční tratě), které jsou odvodňovány dešťovou kanalizací; Při vyšších stavech hladiny podzemní vody může docházet k jejich částečnému odvodňování preferenčně podél dešťové kanalizace severním směrem.

Uhlovodíky C10-C40, BTEX, PAU Podzemní vody ve východní části areálu Overlacku jsou bodově znečištěny uhlovodíky C10-C40 (HJ-2, HJ-3 a HJ-7), BTEX (HJ-3 a HJ-4) a PAU (HJ-3 a HJ-7). Významné znečištění podzemních vod těmito látkami ve vrtech situovaných na manipulační ploše (HJ-1 a HJ-5) nebylo zjištěno. Zdrojem znečištění je pravděpodobně stáčení a manipulace ropných látek ze železničních cisteren v této části zájmového území. Těžké kovy Významnější znečištění podzemní vody těžkými kovy (nad kritérium C) bylo zjištěno v případě niklu, kadmia, kobaltu, berylia a hliníku. I toto znečištění může mít souvislost s chemickými látkami, které byly v areálu bývalého podniku Chema v minulosti stáčeny a skladovány (zvýšené obsahy hliníku však byly zjištěny také v podzemní vodě v referenčním vrtu HJ-6 situovaném na přítokovém profilu podzemních vod do areálu Overlacku - nelze vyloučit i ze zkušeností z regionu jeho přirozený původ z hlinitosilikátových hornin). Anorganické látky Charakter podzemních vod v severní a severovýchodní části areálu Overlacku je významně pozměněn vlivem vysokých koncentrací anorganických látek amonných iontů, chloridů, síranů, sodíku a tím vysokým hodnotám celkové mineralizace dosahujících až 4 g.l-1. Znečištění povrchové vody Ve vzorku povrchové vody, odebraném z bezejmenného občasného potoka východně od areálu Overlacku, byly zaznamenány zvýšené obsahy uhlovodíků C10Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

56

Analýza rizik

C40, 1,2-cis-DCE, TCE a PCE překračující imisní limity dle Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Ačkoliv prameniště bezejmenného potoka pravděpodobně souvisí s mokřadem, ve kterém byla vybudována jímka pod seřaďovacím nádražím PlzeňKoterov, jež obsahuje vysoké koncentrace ClU (suma ClU cca 4,8 mg.l-1 - viz tabulka č. 23), nelze s ohledem na zvýšenou úroveň pozadí chlorovaných uhlovodíků v podzemních vodách v zájmovém území dávat zjištěné zvýšené obsahy ClU v povrchové vodě do přímé souvislosti s kontaminací ClU v jímce, nicméně lze tento zdroj považovat za pravděpodobný. V případě kontaminace povrchové vody uhlovodíky C10-C40 je potenciálním zdrojem znečištění areál bývalého MTH, který se nachází nad pravým (jižním) břehem bezejmenného potoka. 2.2.4 Posouzení šíření znečištění 2.2.4.1 Šíření znečištění v nesaturované zóně Charakteristika nesaturované zóny Litologický charakter a mocnost nesaturované zóny Údaje o litologickém charakteru horninového prostředí nesaturované zóny a její mocnosti jsou podrobně uvedeny v kapitolách 3.2.2.1 (Geologické poměry) a 3.2.2.2 (Hydrogeologické poměry), proto je zde uvedeno pouze stručné shrnutí. Mocnost nesaturované zóny se v zájmovém území pohybuje v rozmezí cca 0,5 - 2 m pod terénem. Ve svrchní části je nesaturovaná zóna heterogenní; je tvořena navážkami o mocnosti 0,3 až 1,7 m a v jejich podloží vrstvou písčitých jílů. Intenzita promývání nesaturované zóny srážkovou vodou V současné době je prakticky celý prostor manipulační plochy v severní části areálu překryt betonovými panely a ve své jižní části keramickou dlažbou, okolí bývalé neutralizační jímky je vysypáno štěrčíkem. Pás mezi areálovým oplocením a železniční tratí je zarostlý trávou. Vzhledem k překrytí manipulační plochy je uvažována pouze omezená infiltrace srážek do nesaturované zóny, podél železniční tratě je naopak infiltrace uvažována jako významněji neomezená, mírně snížená efektem evapotranspirace. Podmínky pro sorpci kontaminantů v horninovém prostředí Nesaturovaná zóna je tvořena vrstvou navážek charakteru štěrku a písčitých hlín a dále vrstvou jemnozrnně písčitého jílu. Ve dvou vzorcích zeminy (z vrtu HJ-7 z hloubkové úrovně 1,0 - 2,0 m p.t. a ze sondy S-5 z hloubkové úrovně 0,6 - 0,9 m p.t.) byl stanoven obsah organického uhlíku (celkový organický uhlík TOC). Analýzou byl určen obsah TOC v nesaturované zóně v rozmezí 0,84 až 2,6 %. Průměrná hodnota měrné hmotnosti zeminy byla odhadnuta dle charakteru hornin na 1,80 g.cm-3.


57

Analýza rizik

Charakteristika polutantů z hlediska migrace Množství a koncentrace migrujících kontaminantů Posouzení šíření znečištění v nesaturované zóně bylo prováděno pro ty kontaminanty (nebo skupiny), které v zeminách nesaturované zóny ve statisticky významném počtu koncentračně převýšily hodnotu kritéria Cprům, resp. hladinu významného znečištění v případě uhlovodíků C10-C40 (viz výše). Vzhledem k výše uvedenému bylo posouzení provedeno pro uhlovodíky C10C40 a vybrané ClU (PCE, TCE, 1,2-cis-DCE, vinylchlorid). Odhad šíření znečištění Nesaturovaná zóna tvoří komunikační prostředí mezi zdrojem znečištění a kolektorem podzemních vod. V této zóně dochází k pohybu polutantů vlivem proudění prosakující vody (konvekcí) a hydrodynamickou disperzí. Zároveň zde dochází k sorpci kontaminantů na pevných částicích horninového prostředí a ke změnám koncentrace a charakteru znečištění vlivem mikrobiálních, chemických a dalších procesů. Semikvantitativní hodnocení migrace kontaminantů z nesaturované zóny do podzemní vody v důsledku infiltrace srážek lze provést pro hodnocené polutanty s využitím distribučního koeficientu Kd stanovenému experimentálně na základě stanovení koncentrace kontaminantů ve vodném výluhu ze zeminy, který byl proveden u vzorků zeminy ze sond S-2 a S-3 (manipulační plocha) a S-6 (prostor bývalého stáčiště ClU) . Pro ilustraci jsou v tabulce č. 26 sumarizovány výsledky laboratorních analýz vzorků na stanovení C10-C40 a vybraných ClU v sušině a jim odpovídající stanovené koncentrace ve výluhu využitelné pro výpočet distribučního koeficientu K d. Distribuční koeficient se vypočítává jako poměr koncentrace v sušině ku koncentraci ve vodném výluhu. Sloupec Kd uvedený v tabulce č. 26 odpovídá aritmetickému průměru hodnot Kd odhadnutých pro jednotlivé sondy S-2, S-3 a S-6 (v případě, že koncentrace kontaminantu byla stanovena pod mezí detekce, byla do výpočtu orientačně použita hodnota meze detekce - u vzorku zeminy ze sondy S-6, kde jsou koncentrace vinylchloridu pod mezí stanovitelnosti v sušině i ve výluhu nebyla do výpočtu zahrnuta). Tabulka č. 26 - Porovnání výsledků analýz v zeminách v sušině a ve výluhu Označení vzorku Hloubka C10-C40 Vinylchlorid 1,2-cis-DCE TCE PCE

jednotka m -1 mg.kg -1 mg.l -1 mg.kg -1 mg.l -1 mg.kg -1 mg.l -1 mg.kg -1 mg.l -1 mg.kg -1 mg.l

S-2 0,6-2,0 2 900 <0,1 <0,1 0,005 1,83 0,042 3,77 0,0289 2,17 0,0402


S-3 0,7-2,0 < 100 0,33 0,222 0,0113 25,7 0,306 2,28 0,041 1,56 0,139

58

S-6 0,8-2,0 3 800 0,15 <0,1 < 0,0002 2,29 0,0165 195 3,18 1 820 28,4

Kd -1 l.kg 18 212 19,8 88,78 82,46 43,1

Analýza rizik

Z provedených odhadů je patrné, že vyluhovatelnost uhlovodíků C10-C40 je nízká (charakterizováno vysokou hodnotou distribučního koeficientu cca 18 200 l.kg-1). Naopak vyluhovatelnost chlorovaných uhlovodíků byla vyhodnocena jako vysoká (hodnoty Kd kolísají v rozmezí cca 20 až 90 l.kg-1. Tomuto stavu odpovídá ověřená vysoká kontaminace podzemních vod těmito látkami. Přetrvávající kontaminace ClU v zeminách nesaturované zóny je tak významným přetrvávajícím zdrojem znečištění podzemních vod a to především v prostoru mezi areálovým oplocením a železniční tratí a také kolem bývalé neutralizační jímky, kde není infiltraci atmosférických srážek významněji zabráněno. 2.2.4.2 Šíření znečištění v saturované zóně Charakteristika kolektoru Za horninové prostředí saturované zóny jsou pro potřeby tohoto hodnocení považovány ty horniny, které se vyskytují trvale pod úrovní hladiny podzemní vody a horniny v zóně přirozeného kolísání hladiny podzemní vody. Oběh podzemní vody v zájmovém území je vázán na relativně málo propustné vrstvy písčitých jílů a jílovitých písků, ve východní části areálu pak mírně propustnější jílovité štěrkopísky terasy řeky Úslavy. Mocnost zvodnění mělkého kolektoru podzemní vody lze odhadovat na cca 5 m. Hydrodynamickými zkouškami monitorovacích vrtů byla zjištěna propustnost kolektoru v západní části areálu vyjádřená průměrnou hodnotou koeficientu filtrace cca 1,6 x 10-6 m.s-1 a pro východní část areálu cca 7,8 x 10-6 m.s-1 (extrémně vysoká propustnost zjištěná u vrtu HJ-4 byla opominuta). Proudění podzemní vody v kolektoru Ze sestrojené mapy izolinií hladiny podzemní vody (příloha č. 5) je patrné, že v zájmovém území dochází k proudění podzemní vody směrem k severovýchodu, tzn. do údolí řeky Úslavy. Na základě výsledků zaměření hladiny podzemní vody dosahuje hydraulický gradient v zájmovém území hodnoty cca 0,04. Podmínky pro sorpci kontaminantů v horninovém prostředí Saturovaná zóna je tvořena jílovitými písky, písčitými jíly a jílovitými štěrkopísky. V případě prioritních kontaminantů je hlavním sorpčním mechanismem vazba na organickou složku půdy, kterou lze charakterizovat podílem organického uhlíku. Obsah organického uhlíku byl laboratorně stanoven na vzorcích zeminy ze saturované zóny, odebrané z vrtů HJ-7 (3,0 - 3,7 m p.t.) a HJ-6 (3,0 - 3,2 m p.t.) v rozmezí <0,1 až 0,36 %. Charakteristika polutantů z hlediska migrace Migrující kontaminanty Posouzení šíření znečištění v saturované zóně bylo prováděno pouze pro ty kontaminanty (nebo skupiny), u kterých v zeminách saturované zóny nebo v podzemní vodě ve statisticky významném počtu byla překročena hodnota kritéria C Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

59

Analýza rizik

pro podzemní vody. Tomuto kritériu vyhovují chlorované ethyleny, kovy nikl, kobalt, hliník a berylium a anorganické kontaminanty chloridy a amonné ionty. Rychlost proudění podzemní vody v kolektoru Polutanty, které jsou rozpuštěny ve vodě, se v saturované zóně šíří advekčně disperzním pohybem, který je ovlivňován sorpcí kontaminantu na částice horninového prostředí, biodegradačními procesy a různými chemickými procesy, případně sanačními zásahy. Ve vodě nerozpuštěné kontaminanty se šíří prostředím různými mechanismy, které jsou závislé na hustotě nerozpuštěných látek, respektive na jejich relativní hustotě vůči hustotě vody. Nerozpuštěné znečišťující látky těžší než voda mají tendenci se kumulovat při bázi kolektoru a působit tak, jako dlouhodobý zdroj kontaminace podzemní vody. Šíření rozpuštěných látek saturovanou zónou horninového prostředí je určeno jeho rychlostí a množstvím a koncentrací migrujících kontaminantů. Teoretická maximální rychlost migrace kontaminantů v saturované zóně v důsledku proudění podzemní vody odpovídá skutečné rychlosti proudění podzemní vody vypočtené podle vzorce: v vs  ne přičemž v  kI

Kde v k I vs ne

- filtrační rychlost proudění podzemní vody, - koeficient filtrace (v rozmezí 1,6 x 10-6 až 7,8 x 10-6 m.s-1) - hydraulický gradient (0,04) - skutečná rychlost proudění podzemní vody, - efektivní pórovitost (15 %)

Na základě provedeného výpočtu lze předpokládat, že skutečná rychlost proudění podzemní vody je v zájmovém území cca 13 až 66 m.rok-1. Odhad šíření znečištění v saturované zóně Migrace polutantů v podzemní vodě je ovlivněna procesy probíhajícími v saturované zóně. K transportním procesům patří opět gravitační síly (vertikální směr) a dále proudění podzemní vody. Proudění podzemní vody je nejvýznamnějším transportním mechanismem, ať už transportuje rozpuštěnou, nebo nerozpuštěnou část polutantu. Polutanty, které jsou rozpuštěny ve vodě, se v saturované zóně šíří advekčně disperzním pohybem, který je ovlivňován sorpcí kontaminantu na částice horninového prostředí, biodegradačními procesy a různými chemickými procesy. V důsledku těchto procesů dochází k retardaci (zpoždění) toku kontaminantů vůči toku podzemní vody.


60

Analýza rizik

Rychlost šíření prioritních kontaminantů v podzemní vodě je definována vztahem: v vr  s R Kde: vr - rychlost šíření prioritních kontaminantů v podzemní vodě (m.s-1) vs - skutečná rychlost proudění podzemní vody (m.s-1) R - retardační faktor Retardační faktor lze určit pomocí vzorce:

R  1

b n

Kd

Kde:

ρb n Kd

objemová hmotnost zeminy (g.cm-3) pórovitost (%) distribuční koeficient (cm3.g-1)

Distribuční koeficient Kd je možno pro organické látky stanovit následovně:

K d  K oc  f oc Kde: Koc - rozdělovací koeficient organický uhlík - voda (g.cm-3) foc - obsah organického uhlíku. Přehled tabulkových hodnot Koc pro chlorované uhlovodíky a hodnot Kd pro těžké kovy je uveden v následující tabulce (zdroj dat: databáze Risk Assessment Information System - http://rais.ornl.gov/). Tabulka č. 27 - Hodnoty rozdělovacích koeficientů pro odhad rychlosti šíření Látka Hliník Berylium Kobalt Nikl Vinylchlorid 1,2-cis-DCE TCE PCE

Kd (l.kg-1) 1 500 790 45 65 -

Koc (l.kg-1) 21,7 39,6 60,7 94,9

Na základě provedeného modelového výpočtu lze tedy odhadnout rychlosti proudění podzemní vody a rychlosti šíření pro jednotlivé kontaminanty. Výsledné rychlosti migrace jsou uvedeny v následující tabulce (uvažována retardace vůči rychlosti proudění podzemní vody 66 m.rok-1, která odpovídá odtokovému profilu podzemních vod a průměrná hodnota obsahu organického uhlíku 0,2 %).


61

Analýza rizik

Tabulka č. 28 - Odhadnuté rychlosti šíření znečištění saturovanou zónou Látka Retardační faktor (-) Hliník 18 001 Berylium 9 481 Kobalt 541 Nikl 781 Vinylchlorid 1,52 1,2-cis-DCE 1,95 TCE 2,46 PCE 3,28

Rychlost migrace (m.rok-1) 0,004 0,007 0,12 0,085 43,4 33,8 26,8 20,1

Z tabulky je patrná minimální mobilita těžkých kovů s rychlostmi v řádu centimetrů za rok a naopak vysoká mobilita ClU kolem 30 m.rok -1. Zjištěné rozšíření kontaminačního mraku do vzdálenosti 200 m od areálu Overlacku tak odpovídá provedeným odhadům (doběhová doba do 10 let pro nejméně mobilní PCE). S ohledem na historii areálu lze tak uvažovat o potenciálu rozšíření kontaminace až do vzdálenosti 1 km (obdobný rozsah znečištění ClU byl v minulosti detekován u kontaminace způsobené v areálu bývalých Prádelen a čistíren města Plzně, které se nacházejí cca 500 m severozápadně od Overlacku, tj. v obdobných geologických a hydrogeologických podmínkách). V případě anorganických polutantů chloridů a amonných iontů není retardace sorpcí na organický uhlík uvažována, tyto látky se v saturované zóně šíří rychlostmi proudění podzemní vody, nicméně amonné ionty nejsou v saturované zóně příliš stabilní. Jak již bylo uvedeno výše, mají chlorované uhlovodíky vzhledem ke své vyšší hustotě a nižší viskozitě ve srovnání s vodou tendenci pronikat saturovanou zónou až na nepropustné podloží, a případně se akumulovat v depresích na jeho povrchu. Během tohoto průniku saturovanou zónou může docházet k zadržování chlorovaných uhlovodíků kapilárními silami v pórech horninového prostředí. Toto reziduální znečištění může obsadit až cca 20% objemu pórů, kterými ClU pronikají směrem k nepropustnému podloží. Takto zadržené chlorované uhlovodíky mohou sloužit jako sekundární zdroj znečištění. Během průniku může rovněž docházet k akumulaci ClU na relativně nepropustných polohách a čočkách přítomných v horninovém prostředí. Prouděním podzemní vody podél a skrz akumulace ClU dochází k jejich postupnému rozpouštění ve vodě a šíření rozpuštěných kontaminantů ve směru proudění podzemní vody. 2.2.4.3 Posouzení šíření povrchovými vodami Východně od areálu Overlacku protéká bezejmenný občasný drobný potok, který pramení pod areálem bývalého MTH a jeho prameniště pravděpodobně navazuje na mokřad při patě svahu pod seřaďovacím nádražím Plzeň-Koterov. Vzorkováním povrchové vody z tohoto potoka byla zjištěna kontaminace chlorovanými a ropnými uhlovodíky překračující příslušné ukazatele přípustného znečištění povrchových vod dle NV 229/2007 Sb. Základní drenážní bází podzemních vod je pak řeka Úslava, do které se vlévá i tento bezejmenný potok, minimální průtok řeky Úslavy (355-denní) je cca 0,31 m3.s-1 (viz tabulka č. 3). Množství kontaminovaných vod odtékajících z areálu Overlacku je možno odhadnout následovně: Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

62

Analýza rizik

Q  vM  f Kde Q v M f

- průtok podzemní vody - filtrační rychlost proudění podzemní vody (viz rovněž kapitola 2.2.4.2 výše), - mocnost zvodnění (5 m) - šířka kontaminačního mraku.

Při uvažované šířce kontaminačního mraku 100 m lze pomocí výše uvedené rovnice odhadnout odtok kontaminované podzemní vody východním okrajem areálu Overlacku cca 1,5 x 10-4 m3.s-1. Při porovnání s minimálním průtokem řeky Úslavy se jedná o hodnotu cca 2000 x nižší, tj. lze předpokládat, že při minimálním průtoku v řece dojde alespoň k 2000-násobnému naředění. Rozsah znečištění podzemních vod ve směru jejich proudění směrem k řece Úslavě není znám, stav znečištění podzemních vod ve vzdálenosti cca 600 m nad řekou dokumentuje jímka pod seřaďovacím nádražím ČD. Budeme-li hypoteticky uvažovat, že k odvodnění podzemních vod dochází v úrovni kontaminace zjištěné v této jímce, je možno odhadnout teoretický stupeň znečištění povrchové vody řeky Úslavy při 2000-násobném naředění. Výsledky tohoto teoretického odhadu shrnuje tabulka č. 29 včetně porovnání s příslušnými ukazateli dle NV 229/2007 Sb. Tabulka č. 29 - Odhad stupně ohrožení povrchových vod řeky Úslavy Látka

jednotky Jímka pod ČD

NV 229/2007

Po naředění

Vinylchlorid

µg.l-1

3,9

2

0,00195

1,2-cis-Dichloroethylen

µg.l-1

861,0

2

0,4305

Trichloroethylen

µg.l-1

2 690

1

1,345

Tetrachloroethylen

µg.l-1

1 200

1

0,6

Z tabulky č. 29 je patrné, že pouze v případě TCE by teoreticky mohlo dojít k překročení příslušných ukazatelů dle NV 229/2007 Sb., nicméně při reálném uvážení potenciálního stavu znečištění podzemních vod v místě jejich odvodnění do řeky Úslavy je zřejmé, že ohrožení řeky Úslavy je možno považovat na základě dostupných informací za nereálné. 2.2.4.4 Charakteristika atenuace

vývoje

znečištění

z hlediska

procesů

přirozené

V případě chlorovaných alifatických uhlovodíků (ClU) je jejich přirozená atenuace velmi pozvolná. V přirozených podmínkách probíhá degradace postupnou dechlorací v řadě PCE - TCE - 1,2-cis-DCE - vinylchlorid - nechlorovaný ethen. Nicméně tento průběh vyžaduje specifické podmínky (redukční prostředí), pokud nejsou splněny může docházet k zastavení dechlorace a akumulaci 1,2-cis-DCE či vinylchloridu v podzemní vodě. Ze získaných výsledků je patrné, že zejména v prostoru vrtu HJ-3 dochází k reduktivní dechloraci charakterizované úbytkem koncentrací primárních Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

63

Analýza rizik

kontaminantů PCE a TCE na úkor vzniku dceřinných produktů 1,2-cis-DCE a vinylchloridu. Z hlediska dalšího vývoje znečištění ClU v podzemní vodě v zájmovém území je však podstatné, že za téměř 20 let sledování vývoje znečištění nedošlo k výraznějšímu poklesu kontaminace ClU a to především z důvodu pravděpodobného přetrvávajícího výskytu dlouhodobého zdroje znečištění ve formě silně kontaminovaných zemin a volné fáze ClU v saturované zóně. Bez jejich odstranění či eliminace nelze očekávat ani v delším časovém horizontu desítek let významnější snížení obsahu celkové sumy chlorovaných uhlovodíků v důsledku procesů přirozené atenuace. 2.2.5 Shrnutí šíření a vývoje znečištění Výsledky provedeného hodnocení šíření znečištění a i hodnocení jeho vývoje je shrnuto v následujících bodech: 

 





v zájmovém území přetrvává vysoký potenciál migrace chlorovaných uhlovodíků z nesaturované zóny do zóny saturované a to především v pásu mezi areálovým oplocením a železniční tratí a dále kolem bývalé neutralizační jímky, kde není infiltraci atmosférických srážek významněji zabráněno; v případě uhlovodíků C10-C40 je migrace z nesaturované zóny částečně omezena nízkou vyluhovatelností těchto látek; na základě odběru vzorků podzemní vody po směru proudění podzemní vody od areálu Overlacku bylo zjištěno rozšíření kontaminace do vzdálenosti minimálně 200 m severovýchodně od zdroje znečištění, nicméně migrační potenciál ClU je vysoký a nelze vyloučit dosah kontaminace do vzdálenosti až několika stovek metrů směrem do městské části Plzeň-Božkov; v ohnisku pravděpodobného znečištění přetrvává výskyt dlouhodobého zdroje znečištění ve formě silně kontaminovaných zemin a volné fáze ClU v saturované zóně. Bez jejich odstranění či eliminace nelze očekávat ani delším v časovém horizontu desítek let významnější snížení obsahu celkové sumy chlorovaných uhlovodíků v důsledku procesů přirozené atenuace; migrační potenciál těžkých kovů, které byly zjištěny v podzemních vodách, byl odhadnut jako nízký a minoritní s ohledem na masivní kontaminaci podzemních vod chlorovanými uhlovodíky.

2.2.6 Omezení a nejistoty Cílem této kapitoly je určit a popsat omezení a nejistoty spojené s prokázaným rozsahem kontaminace a hodnocením migrace znečištění v nesaturované zóně z dílčích ohnisek znečištění. To napomáhá ke stanovení míry důvěryhodnosti odhadů rizik a stupně konzervativnosti, které jsou vlastní pro proces zpracování analýzy rizik. Nejdůležitější nejistoty jsou shrnuty v následujících bodech:  

zjištěné výsledky laboratorních analýz mohou být ovlivněny laboratorní nepřesností, která je vyjádřena jako míra nejistoty laboratorního stanovení; vzhledem k nahrazení analýz NEL analýzou uhlovodíků C10-C40 bylo jako hodnotící kritérium významnosti znečištění ropnými látkami použito srovnání


64

Analýza rizik

 



hodnoty NEL s koncentrací uhlovodíků C10-C40. Analyticky se jedná o odlišně prováděná stanovení, obecně analýza NEL postihuje širší spektrum ropných látek, tj. hodnota v parametru NEL bývá vyšší než uhlovodíky C10-C40, mohou však nastat i opačné případy např. v důsledku přítomnosti organických látek neropného původu (v navážkách nelze vyloučit); nejistotou je i porovnání stanovení NEL a uhlovodíků C10-C40 na základě omezeného počtu dat; vymezení plošného a prostorového rozsahu znečištění je závislé na situování průzkumných sond a vrtů, které bylo limitováno jejich počtem, přístupností jednotlivých prostor v zájmovém území pro vrtnou techniku a vedením podzemních a nadzemních inženýrských sítí zejména v prostoru sousedního seřaďovacího nádraží Plzeň-Koterov; migrace znečištění v saturované zóně může být ovlivněna přítomností inženýrských sítí, které jsou v zájmovém území a jeho okolí poměrně četné. Obsypové materiály, případně méně hutněné zeminy mohou být preferenčními cestami a to především podél dešťové kanalizace vedoucí při východním okraji zájmového území.

Z výše uvedeného shrnutí je patrné, že vyhodnocení výsledků průzkumných prací je spojeno s celou řadou nejistot a tyto nejistoty nelze při posuzování důvěryhodnosti provedených odhadů rizik opomenout. I přes tuto skutečnosti však lze konstatovat, že uvedené nejistoty nesnižují významnějším způsobem věrohodnost výsledků průzkumných prací.

3 HODNOCENÍ RIZIKA 3.1 Identifikace rizik 3.1.1 Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů Jako prioritní kontaminanty byly pro další hodnocení v rámci předkládané analýzy rizik zvoleny ty kontaminanty (nebo skupiny), u kterých byla v zeminách, půdním vzduchu nebo v podzemní vodě ve statisticky významném počtu překročena hodnota kritéria C, resp. zvolená hladina významného znečištění (viz výše). Tomuto kritériu vyhovují v jednotlivých složkách horninového prostředí následující kontaminanty: Zeminy a půdní vzduch:

chlorované ethyleny, uhlovodíky C10-C40

Podzemní vody:

chlorované ethyleny, nikl, kobalt, hliník, berylium, chloridy a amonné ionty.

Toxikologická a fyzikálně-chemická data nezbytná pro hodnocení rizik byla převzata z databáze RAIS (Risk Assessment Information System) dostupná na http://rais.ornl.gov/, která je on-line napojena na toxikologické databáze organizace USEPA IRIS (Integrated Risk Information System). Přehled základních toxikologických parametrů prioritních kontaminantů je v příloze č. 23. Při hodnocení uvažovaných expozičních scénářů (tabulka č. 29 níže) bylo přihlíženo také k existenci příslušných legislativních norem a to zejména následujících: Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

65

Analýza rizik



Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů;

 

ČSN 75 7134 - Jakost vody pro závlahu; Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci; Nařízení vlády 61/2003 Sb., ve znění NV 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění povrchových vod.



3.1.2 Základní charakteristika příjemců rizik Potenciálními příjemci rizik jsou jednak pracovníci v areálu společnosti Overlack, kteří provádějí svou pracovní činnost v místech s prokázanou kontaminací jednotlivých složek horninového prostředí. Dalšími příjemci rizik jsou pracovníci v areálu přilehlého seřaďovacího nádraží ČD Plzeň-Koterov včetně prostoru garáží a výrobny antuky pod nádražím v předpokládaném dosahu kontaminačního mraku ClU (viz příloha č. 9). V předběžném koncepčním modelu šíření znečištění uvažovaní zahrádkáři, kteří používají k zálivce vodu ze studní v zahrádkářských koloniích mezi seřaďovacím nádražím a řekou Úslavou, nejsou z důvodu neprokázání kontaminace studní (viz přílohy č. 9 a 14) do hodnocení zahrnuti. Potenciálními příjemci rizik jsou dále jedinci, kteří se mohou pohybovat v okolí areálu Overlacku, zejména cestující využívající sousední železniční stanici PlzeňKoterov a mohou tak být potenciálně vystaveni inhalaci prachu a par těkavých látek. S ohledem na vzdálenost nádražní budovy od ohniska znečištění a přítomnost porostu vzrostlých stromů mezi Overlackem a nádražím a dále faktu, že doba takové expozice by byla velmi krátká a také na skutečnost, že tvorba prachu a par je v místě kontaminace významně snížena zpevněným nebo zatravněným povrchem, je možno tuto expoziční cestu považovat za velmi hypotetickou. Z tohoto důvodu nejsou tito jedinci uvažováni jako reální příjemci rizik. Z hlediska ekosystémů je ohroženým ekosystémem ekosystém vázaný na bezejmenný občasný potok pramenící pod areálem bývalého MTH a dále řeka Úslava, která tvoří drenážní bázi zájmového území. 3.1.3 Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice Předběžný koncepční model migrace znečištění prezentovaný v kapitole 2.1.4 byl na základě výsledků provedeného průzkumu znečištění upraven následovně:


66

Analýza rizik

Obr. č. 2: Koncepční model migrace znečištění a základních expozičních cest Nahodilá ingesce Dermální kontakt

Přímý kontakt

Primární zdroj – stáčení a skládování chemikálií

zemina

Vymývání

Sekundární zdroj – přítok znečištění z okolních areálů

Inhalace prachu a par

uvolňování prachu/par do ovzduší

Půdní vzduch - Infiltrace do budov

podzemní voda

Pracovníci v areálu

Inhalace par

Emanace/infiltrace do budov

Drenáž/infiltrace

Dermální kontakt Inhalace par Konzumace zeleniny

Transport podzemní vodou – jímání studnami odpadní voda v dešťové kanalizaci

Zahrádkáři

Drenáž podzemní vody povrchovou vodou

Bezejmenný potok

Vodní ekosystém Úslava

Hlavní změny oproti předběžnému koncepčnímu modelu jsou následující:  





není uvažována expozice zahrádkářů z důvodu neprokázání kontaminace studní v zahrádkářských koloniích, které jsou využívány k zálivce zahrad; naopak nově je uvažována expozice pracovníků ve výrobně antuky, kteří využívají vodu z jímky pod seřaďovacím nádražím k občasnému zkrápění ploch z důvodu prašnosti antuky. V jímce byla zjištěna významná kontaminace chlorovanými ethyleny; není uvažován sekundární zdroj znečištění ve smyslu přítoku znečištění z okolních průmyslových areálů. Výsledky průzkumu sice prokázaly zvýšené pozadí v přítomnosti chlorovaných uhlovodíků v podzemních vodách, nicméně v porovnání se stavem znečištění v místě primárního zdroje (historická manipulace s chlorovanými uhlovodíky v areálu současného Overlacku), je toto zvýšené pozadí nevýznamné; není uvažována emanace a infiltrace par těkavých látek do budov. Důvodem je, že prostor ohniska znečištění je nezastavěný a přilehlé objekty skladů (sklad chemikálií na jihu a plechový sklad pomocného materiálu) jsou bez pobytových místností, sklad chemikálií je navíc zcela otevřený (jedná se v podstatě pouze o střešní konstrukci). Úroveň expozice je zde tudíž možno uvažovat shodnou s úrovní při volném uvolňování par do ovzduší. V předpokládaném rozsahu kontaminačního mraku chlorovaných uhlovodíků se sice nachází budova Českých drah (cca 170 m severovýchodně od Overlacku za seřadištěm kolejí), avšak pro hodnocení nejsou dostupné nutné údaje jak o charakteru budovy (hloubka založení, plochy a počty podlaží, způsob využití,


67

Analýza rizik

způsob vytápění apod.), tak o geologických a hydrogeologických poměrech a konkrétním stavu znečištění podzemních vod v předmětném místě. Kvantifikace scénáře infiltrace par do budov je možno řešit pomocí např. Vapor Intrusion Model USEPA (2004). Bez potřebných vstupních údajů by však byly jakékoliv výpočty zatíženy příliš velkou chybou. V následující tabulce je s ohledem na výše konstatované uvedeno zdůvodnění reálných scénářů (obr. č. 2) pro další hodnocení rizik. Tabulka č. 30 - Výběr reálných scénářů expozice Potenciálně exponovaná složka

Pracovníci Overlacku

Pracovníci výrobny antuky

Expoziční cesta

Relevantní ?

Zdůvodnění

Nahodilá ingesce zeminy

NE

Plochy v ohnisku znečištění jsou překryty panely, dlažbou, resp. v okolí bývalé neutralizační jímky vysypány inertním kačírkem a plochy podél železniční tratě jsou porostlé trávou a navíc prostor bývalého stáčiště se nachází mimo pracoviště Overlacku.

Dermální kontakt se zeminou

NE

dtto

Inhalace par těkavých látek

ANO

Uvolňování par do ovzduší podél okraje zpevněných ploch, stěn bývalé neutralizační jímky a v prostoru zatravněné plochy podél železniční tratě nelze vyloučit

Inhalace prachu

NE

Tvorba prachu je vlivem přítomnosti zpevněných a zatravněných ploch významně omezena

Dermální kontakt s podzemní vodou

ANO

Jímka u výrobny je využívána jako zdroj vody ke zkrápění ploch kvůli prašnosti antuky

Inhalace par

ANO

dtto

ANO

Vody bezejmenného potoka jsou kontaminovány chlorovanými uhlovodíky pocházejícími pravděpodobně z areálu Overlacku

NE

Ohrožení řeky Úslavy je možno s ohledem na stupeň naředění považovat za nereálný (viz také kap. 2.2.4.3)

Ekosystémy vázané na povrchové vody bezejmenného potoka

Drenáž kontaminovaných vod

Ekosystémy vázané na povrchové vody řeky Úslavy

Drenáž kontaminovaných vod

Podrobný přehled uvažovaných expozičních expozičních cest je uveden v následující tabulce.


68

scénářů dle

jednotlivých

Analýza rizik

Tabulka č. 31 - Podrobný přehled uvažovaných expozičních scénářů Expoziční scénář č.

Expoziční cesta

Příjemce rizik

1

Inhalace par těkavých organických látek šířících se do ovzduší z nesaturované zóny

Pracovník v areálu Overlacku

2.1

Inhalace par těkavých organických látek těkajících z vody při zkrápění ploch

Pracovník ve výrobně antuky využívající vodu z jímky pod ČD ke zkrápění

2.2

Dermální kontakt s podzemní vodou při zkrápění ploch

Dtto

Jako vstupní koncentrace pro kvantifikaci expozice byly u scénáře č. 1 použity průměrné hodnoty koncentrací chlorovaných ethylenů a ropných uhlovodíků v půdním vzduchu zjištěné v rámci průzkumných prací v severní části Overlacku (sondy S-1 až S-8 a vrty HJ-4, HJ-5 a HJ-7; v případě koncentrací pod mezí stanovitelnosti byla pro výpočet průměru použita hodnota odpovídající polovině detekčního limitu). U expozičního scénáře č. 2 byly jako vstupní koncentrace použity koncentrace chlorovaných ethylenů zjištěné ve vzorku podzemní vody odebrané z jímky pod ČD. Zde je nutno poznamenat, že další prioritní kontaminanty nebyly v odebraném vzorku vody z jímky analyzovány, nicméně s ohledem na nízký migrační potenciál těchto látek (především toxických kovů - viz kapitola 2.2.4.2 výše), lze předpokládat nízkou úroveň znečištění těmito látkami v předmětné jímce. Tabulkový přehled použitých vstupních koncentrací hodnocených látek pro kvantifikaci expozičních scénářů je uveden v následující tabulce.

Tabulka č. 32 - Přehled vstupních koncentrací pro kvantifikaci expozičních scénářů Látka

Scénář 1

Scénář 2

(mg.m )

(g.l-1)

Ropné uhlovodíky

59,3

-

Vinylchlorid

108

3,9

1,2-cis-DCE

322

861

TCE

682

2 690

PCE

3 725

1 200

-3


69

Analýza rizik

3.2 Hodnocení zdravotních rizik 3.2.1 Hodnocení expozice 3.2.1.1 Hodnocení vztahu dávka - účinek Dávka - odpověď je vztah mezi dávkou a jejím toxickým efektem na sledovaný organismus. Je nezbytné rozlišovat mezi dvěma hlavními toxickými veličinami:  

karcinogenní efekt akce s prahovým účinkem

Karcinogenní účinky Základním krokem při určení karcinogenního potenciálu studované látky je většinou řada biologických pokusů, jejichž výsledkem je sestavení matematického modelu, který extrapolací modeluje pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění při expozičních dávkách v rozsahu od v pokusech použitých experimentálních dávek k nulovým dávkám. Princip stanovení konstanty karcinogenního potenciálu v praxi často vychází z hypotézy, že vztah mezi velmi nízkými dávkami studované látky a vyvolaným efektem (pravděpodobností vzniku nádoru) bude lineární. To umožňuje stanovit směrnici závislosti takového lineárního vztahu. Hodnota směrnice této závislosti se v anglosaské terminologii nazývá "Cancer Slope Factor" (CSF), tzn. faktor směrnice karcinogenity nebo "Cancer Risk Unit" jednotka rizika kancerogenity. Stanovuje se obvykle pro orální a inhalační cestu expozice samostatně (tzv. Oral Slope Factor - OSF, Inhalation Unit Risk - IUR). Použití tohoto přístupu k hodnocení karcinogenity bylo zavedeno v US EPA a je používáno i v jiných zemích. Stanovené hodnoty představují konstanty karcinogenního potenciálu. Při jejich použití však neodhadujeme riziko skutečné nebo průměrné, ale pravděpodobně nejvyšší, vzhledem ke skutečně možnému riziku. Uvažuje se celoživotní expozice. Z těchto důvodů se expoziční dávka za kratší dobu přepočítává na celkovou předpokládanou délku života exponované osoby tj. stanovuje se průměrná celoživotní denní expozice (LADD). Riziko takto vypočtené se považuje za teoretické zvýšení pravděpodobnosti počtu nádorových onemocnění nad všeobecný průměr v populaci (či pro jednotlivce), v důsledku definované expozice studované látky. Nekarcinogenní účinky - Toxic Threshold Action Látky, které nezpůsobují (neinicializují) karcinogenní bujení a přitom poškozují organismus, (přičemž míra tohoto poškozování je v určitém koncentračním rozmezí přímo úměrná aplikované dávce) se pokládají za toxické látky s prahovým účinkem. V principu to znamená, že existuje jasně definovatelná hodnota koncentrace, která je spojena s pozorovatelným, či jinak postihnutelným toxickým účinkem. Tato hodnota se nazývá prahová koncentrace. Pro charakterizaci toxického účinku látek s prahovým účinkem při dlouhodobé expozici (dáno podmínkami pobytu člověka ve venkovním prostředí) US EPA zavedla pojem referenční dávky (Reference Dose RfD).


70

Analýza rizik

Referenční dávka (koncentrace) je definována jako denní expozice (odhadnutá v rozpětí až jednoho řádu), která při celoživotní expozici pravděpodobně nezpůsobí poškození zdraví. RfD se vyjadřuje jako hmotnost látky vstřebaná (absorbovaná) na jednotku tělesné hmotnosti za jednotku času a uvádí se tedy např. v mg.kg-1.den-1. 3.2.1.2 Kvantifikace expozice Kvantifikace jednotlivých expozičních scénářů je provedena za použití níže uvedených expozičních parametrů: Tabulka č. 33 - Přehled expozičních parametrů Dospělý jedinec

Parametry expozice Tělesná hmotnost Inhalované množství

70 kg 0,83 m3.hod-1 při běžné pracovní činnosti 1,5 m3.hod-1 při zkrápění 820 cm2.případ-1

Exponovaný povrch kůže Doba expozice

Frekvence expozice

2 hod.den-1 (pracovník Overlacku)* 1 hod.den-1 (zkrápění) 225 dní.rok-1 (pracovník Overlacku)** 30 dní.rok-1 (zkrápění)

Trvání expozice

25 let

* - pobyt pracovníků v severní části areálu je poměrně omezený a občasný, nenachází se zde žádné trvalé pracovní místo ** - celoroční provoz (tj. počet pracovních dní v roce bez doby dovolených)

Expoziční parametry uvedené v tabulce 33 vycházejí z hodnot expozičních parametrů doporučených MP MŽP na zpracování analýzy rizik (2005), resp. hodnot doporučených agenturou USEPA (např. USEPA (1997)). Hodnoty expozičních parametrů jsou voleny konzervativně, tj. tak, aby byly eliminovány případné nejistoty a nedošlo k podcenění možných rizik. Inhalace par (expoziční scénář 1 a 2.1) Denní příjem kontaminantu inhalací par těkavých látek se vypočte podle následující rovnice:

CDI inh 

CA  IR  ET  EF  ED BW  AT

kde: CDIinh CA -

chronický denní příjem inhalací [mg.kg-1.den-1] koncentrace kontaminantu ve vzduchu [mg.m-3] - viz tabulka č. 32, u scénáře č. 1 je předpokládáno stonásobné snížení koncentrace


71

Analýza rizik

IRET EF ED BW AT

v půdním vzduchu prostupem horninovým prostředím a průnikem atmosférou do výšky dospělých osob (použití faktoru 100 (stonásobné snížení úrovně koncentrací ve vzduchu) vychází z doporučení USEPA (2002) pro přestup do vnitřního ovzduší budov, nicméně např. NehlsLowe (2008) uvádí, že hodnota atenuačního faktoru je velmi variabilní (sezónně i prostorově) a může být (dle naměřených dat) např. pouze 3). v případě expozičního scénáře 2.1, byla vstupní koncentrace v podzemní vodě přepočtena na koncentraci ve vzduchu pomocí empirické rovnice dle Wilsona (1990), která je uvedena níže. inhalované množství [m3.den-1] - viz tabulka č. 33. doba expozice [hod.den-1] - viz tabulka č. 33 frekvence expozice [den.rok-1] - viz tabulka č. 33 trvání expozice [rok] - viz tabulka č. 33 tělesná hmotnost - viz tabulka č. 33 doba průměrování [den].

Následující empirická rovnice (Wilson, 1990) byla použita pro přepočet koncentrace ve vodě na koncentraci ve vzduchu při zalévání (scénář 2.1):  2   X 1b  Fl  f  Cw  CA    a1  b   X 2  3600  u   

kde: CA Cw fFl Xabu-

koncentrace ve vzduchu [mg.m-3]; koncentrace ve vodě [mg.l-1]; frakce uvolnitelného kontaminantu (bezrozměrné) - doporučovaná hodnota 0,5; průtok zavlažovací vody - doporučovaná hodnota 600 l.hod-1; délka strany zavlažované plochy (předpokládá se čtverec) - doporučovaná hodnota 10 m; konstanta vztahující vertikální disperzi ke stabilitě atmosféry; a = 0,15; konstanta vztahující vertikální disperzi ke stabilitě atmosféry ; b = 0,75; přípovrchová rychlost větru - použita hodnota 2 m.s-1.

Dermalní kontakt s vodou (scénář 2.2)

DAD 

Cw  CF  SA  K p  ET  EF  ED BW  AT

kde: DAD Cw SA -

dermálně absorbovaná dávka [mg.kg-1.den-1] koncentrace ve vodě [mg.l-1] exponovaný povrch kůže - viz tabulka č. 33;


72

Analýza rizik

koeficient permeability průniku kůží [cm.hod-1] - parametr specifický pro jednotlivé látky; doba expozice [hod.den-1] - viz tabulka č. 33 frekvence expozice [den.rok-1] - viz tabulka č. 33 trvání expozice [rok] - viz tabulka č. 33 konverzní faktor (10-3 l.cm-3) tělesná hmotnost - viz tabulka č. 33 doba průměrování [den].

Kp ET EF ED CF BW AT

Výsledky kvantifikace expozičních scénářů za použití expozičních parametrů uvedených v tabulce č. 33 jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka č. 34 - Výsledky kvantifikace expozičních scénářů Látka

Denní dávka (CDI) (mg.kg-1-den)

Kp

cm.hod-1 Nekarcinogenní účinek Scénář 1

Karcinogenní účinek

Ropné látky

-

8.70E-03

3.11E-03

Vinylchlorid

-

1.59E-02

5.66E-03

1,2-cis-DCE

-

4.73E-02

1.69E-02

TCE

-

1.00E-01

3.57E-02

PCE

-

5.47E-01

1.95E-01

Scénář 2.1 vinylchlorid

-

1.03E-07

1.10E-07

1,2-cis-DCE

-

2.27E-05

2.44E-05

TCE

-

7.11E-05

7.61E-05

PCE

-

3.17E-05

3.40E-05

Scénář 2.2 vinylchlorid

0.0084

6.29E-11

2.25E-11

1,2-cis-DCE

0.0110

3.70E-08

5.29E-10

TCE

0.0116

1.22E-07

1.74E-09

PCE

0.0334

1.57E-07

2.24E-09

3.2.2 Odhad zdravotních rizik Charakterizace rizik je etapa, ve které se integrují poznatky získané při analýze toxicity prioritních kontaminantů a vyhodnocení expozice za účelem kvantitativních odhadů potenciálních rizik. Potenciální vlivy na zdraví člověka jsou charakterizovány zvlášť pro nekarcinogenní a karcinogenní rizika.


73

Analýza rizik

Charakterizace nekarcinogenního rizika Nekarcinogenní riziko se odhaduje jako podíl odhadnutých chronických denních přijatých dávek pro daný kontaminant (CDI) a odpovídajících referenčních dávek (RfD). Poměr CDI / RfD se nazývá koeficient nebezpečnosti. RfD je definována jako maximální denní dávka, které může být jednotlivec vystaven po dobu svého života bez potenciálních výskytů nekarcinogenních účinků. Obecně se odvozuje od dávky, která nemá účinky pro nejcitlivější jedince testovaného druhu. Koeficienty nebezpečnosti jednotlivých látek vstupující do dané expoziční cesty (vzduch nebo podzemní voda) se sčítají a tvoří index nebezpečnosti expoziční cesty. Jelikož je nepravděpodobné, že by se jedinec stal předmětem kumulativních expozic všech expozičních cest v maximální možné míře a že by všechny kontaminanty měly vliv na stejný cílový orgán, je tato charakterizace nekarcinogenního rizika velice konzervativní. Hodnota HI nižší než 1,0 se proto považuje za nízké riziko a pro takové expozice se tedy nepředpokládá zdravotní riziko. Index HI větší nebo rovno 1 je indikátorem znepokojení, ale nemusí být nutně indikátorem vážného zdravotního rizika, jelikož CDI i RfD reprezentují konzervativní hodnoty. Charakteristika karcinogenního rizika Individuální celoživotní riziko rakoviny (ELCR) je odhad celoživotní pravděpodobnosti vzniku rakoviny u uvažovaného jedince. Karcinogenní riziko vyplývající z expozice vůči uvažované škodlivině se vyčísluje vynásobením faktoru směrnice karcinogenity dané látky odhadem celoživotní denní průměrné přijaté dávky. Faktor směrnice karcinogenity se odvozuje extrapolací výsledků expozicím vysokých až nízkých dávek. Odvozené hodnoty jsou tedy vysoce konzervativní odhady potenciálního karcinogenního rizika hodnocených expozic. Karcinogenní riziko menší nebo rovné hodnotě 1x10-6 (jedna v jednom miliónu) se všeobecně považuje za přijatelně nízkou pravděpodobnost. Suter et al. (1995) uvádí, že střední riziko vzniku kancerogeneze pro lidské zdraví je v rozmezí 10-6 a 10-4 a za vysoce významné („de manifestis“) riziko pro lidské zdraví považuje navýšení rizika vzniku kancerogeneze větší nebo rovno 10-4. Dle MP MŽP pro zpracování AR ze září 2005 se jako přijatelná míra rizika pro hodnocení lokálních vlivů (lokálními vlivy je míněno ohrožení 10 až 100 osob) považuje pravděpodobnost vzniku rakoviny u 1 člověka ze 100 000 osob, tedy hodnota ELCR 1x10-5. Pro hodnocení jednotlivců (do 10 osob) se za přijatelnou pravděpodobnost vzniku rakoviny považuje u 1 člověka z 10 000 osob, tedy hodnota ELCR 1x10-4. Pro účely této analýzy rizik byla s ohledem na počet potenciálně ohrožených osob jako přijatelná úroveň karcinogenního rizika zvolena hodnota ELCR 10-4 a u nekarcinogenního rizika hodnota HI = 1. Výsledné hodnoty koeficientů nebezpečnosti HI a individuálního celoživotního rizika rakoviny ELCR pro jednotlivé expoziční scénáře jsou přehledně uvedeny v následující tabulce č. 35 s vyznačením překročení přijatelné úrovně rizika tučně (karcinogenní riziko > 10-4; index nebezpečnosti > 1).


74

Analýza rizik

Tabulka č. 35 - Odhad zdravotních rizik Látka

Nekarcinogenní rizika Referenční dávka RfD Hazard index -1 (mg.kg -den) Scénář 1 - inhalace par

Ropné látky

ND

Vinylchlorid

2.86E-02

1,2-cis-DCE

ND

Karcinogenní rizika Slope faktor -1 -1 (mg.kg -den)

ELCR

ND 0.55

3.08E-02

1.74E-04

ND

TCE

1.71E-01

0.58

4.00E-01

1.42E-02

PCE

7.74E-02

7.06

2.07E-02

4.03E-03

Scénář 2.1 - inhalace par z vody při zkrápění Vinylchlorid

2.86E-02

1,2-cis-DCE

ND

3.61E-06

3.08E-02

3.40E-09

ND

TCE

1.71E-01

4.15E-04

4.00E-01

3.05E-05

PCE

7.74E-02

4.09E-04

2.07E-02

7.03E-07

Scénář 2.2 - dermální kontakt s vodou při zkrápění Vinylchlorid

3.00E-03

2.10E-08

7.20E-01

1,2-cis-DCE

1.00E-02

3.70E-06

ND

TCE

ND

PCE

1.00E-02

1.57E-05

1.62E-11

5.90E-03

1.03E-11

5.40E-01

1.21E-09

ND - data nejsou dostupná

Z výsledků uvedených v tabulce č. 35 vyplynulo, že: 



Z inhalace par chlorovaných ethylenů těkajících z nesaturované zóny v prostoru ohniska znečištění v severní části areálu Overlacku pravděpodobně vyplývají významná rizika vzniku nádorových onemocnění u vinylchloridu, TCE a PCE a v případě PCE také riziko toxického účinku. Z využívání vody z jímky pod seřaďovacím nádražím ČD pro zkrápění pravděpodobně zdravotní rizika nevyplývají.

Provedené odhady jsou zatíženy střední mírou nejistoty s ohledem na použití řady empirických rovnic. Obecně je však možno konstatovat, že míra nejistoty je na straně bezpečnosti, empirické rovnice jsou konstruovány velmi konzervativně s cílem nepodcenit možné riziko.

3.3 Hodnocení ekologických rizik Ohroženým ekosystémem je v zájmovém území ekosystém vázaný na bezejmenný občasný potok pramenící pod seřaďovacím nádražím ČD. Ohrožení povrchových vod tohoto toku bylo prokázáno překročením příslušných standardů přípustného stupně znečištění dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., pro chlorované ethyleny a ropné látky. Obecně lze předpokládat, že ukazatele znečištění dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., jsou definovány s ohledem na omezení rizik pro vodní ekosystémy a tudíž Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

75

Analýza rizik

podrobnější hodnocení ekologických rizik není v souladu s požadavky MP MŽP pro zpracování analýzy rizik (2005) provedeno.

3.4 Shrnutí celkového rizika Zjištěná rizika je možno shrnout následovně: Z posouzení šíření znečištění vyplynulo: 

 







v zájmovém území přetrvává vysoký potenciál migrace chlorovaných uhlovodíků z nesaturované zóny do zóny saturované a to především v pásu mezi areálovým oplocením a železniční tratí a dále kolem bývalé neutralizační jímky, kde není infiltraci atmosférických srážek významněji zabráněno; v případě uhlovodíků C10-C40 je migrace z nesaturované zóny částečně omezena nízkou vyluhovatelností těchto látek; na základě odběru vzorků podzemní vody po směru proudění podzemní vody od areálu Overlacku bylo zjištěno rozšíření kontaminace do vzdálenosti minimálně 200 m severovýchodně od zdroje znečištění, nicméně migrační potenciál ClU je vysoký a nelze vyloučit dosah kontaminace do vzdálenosti až několika stovek metrů směrem do městské části Plzeň-Božkov; v ohnisku znečištění pravděpodobně přetrvává výskyt dlouhodobého zdroje znečištění ve formě silně kontaminovaných zemin a volné fáze ClU v saturované zóně. Bez jejich odstranění či eliminace nelze očekávat ani delším v časovém horizontu desítek let významnější snížení obsahu celkové sumy chlorovaných uhlovodíků v důsledku procesů přirozené atenuace; migrační potenciál těžkých kovů, které byly zjištěny v podzemních vodách, byl odhadnut jako nízký a minoritní s ohledem na masivní kontaminaci podzemních vod chlorovanými uhlovodíky; ohrožení povrchových vod řeky Úslavy je s ohledem na předpokládaný stupeň ředění a také vzdálenost toku od areálu Overlacku pravděpodobně nereálné. Z hodnocení rizik pro lidské zdraví a ekosystémy vyplynulo:





 

Jako reálné expoziční scénáře byly vytypovány inhalace par těkavých organických látek prostupujících z nesaturované zóny do ovzduší v prostoru ohniska znečištění v severní části areálu Overlacku, a dále expozice pracovníků využívajících kontaminovanou podzemní vodu ke zkrápění v prostoru výrobny antuky pod seřaďovacím nádražím ČD. Z inhalace par chlorovaných ethylenů těkajících z nesaturované zóny v prostoru ohniska znečištění v severní části areálu Overlacku pravděpodobně vyplývají významná rizika vzniku nádorových onemocnění u vinylchloridu, TCE a PCE a v případě PCE také riziko toxického účinku. Z využívání vody z jímky pod seřaďovacím nádražím ČD pro zkrápění pravděpodobně zdravotní rizika nevyplývají. Ohroženým ekosystémem je v zájmovém území ekosystém vázaný na bezejmenný občasný potok, pramenící pod seřaďovacím nádražím ČD. Ohrožení povrchových vod tohoto toku bylo prokázáno překročením příslušných standardů přípustného stupně znečištění dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., pro chlorované ethyleny a ropné látky.


76

Analýza rizik

3.5 Omezení a nejistoty Nejdůležitější nejistoty jsou shrnuty v následujících bodech:  

 







zjištěné výsledky laboratorních analýz mohou být ovlivněny laboratorní nepřesností, která je vyjádřena jako míra nejistoty laboratorního stanovení; vzhledem k nahrazení analýz NEL analýzou uhlovodíků C10-C40 bylo jako hodnotící kritérium významnosti znečištění ropnými látkami použito srovnání hodnoty NEL s koncentrací uhlovodíků C10-C40. Analyticky se jedná o odlišně prováděná stanovení, obecně analýza NEL postihuje širší spektrum ropných látek, tj. hodnota v parametru NEL bývá vyšší než uhlovodíky C10-C40, mohou však nastat i opačné případy např. v důsledku přítomnosti organických látek neropného původu (v navážkách nelze vyloučit); nejistotou je i porovnání stanovení NEL a uhlovodíků C10-C40 na základě omezeného počtu dat; vymezení plošného a prostorového rozsahu znečištění je závislé na situování průzkumných sond a vrtů, které bylo limitováno jejich počtem, přístupností jednotlivých prostor v zájmovém území pro vrtnou techniku a vedením podzemních a nadzemních inženýrských sítí zejména v prostoru sousedního seřaďovacího nádraží Plzeň-Koterov; vymezení plošného a prostorového rozsahu znečištění níže po směru proudění dané neznalostí směru šíření znečištění před zahájením průzkumných prací, absencí průzkumných objektů v předpolí uvažovaného rozšíření kontaminačního mraku a také majetkoprávní vztahy; migrace znečištění v saturované zóně může být ovlivněna přítomností inženýrských sítí, které jsou v zájmovém území a jeho okolí poměrně četné. Obsypové materiály, případně méně hutněné zeminy mohou být preferenčními cestami a to především podél dešťové kanalizace, vedoucí při východním okraji zájmového území; použití řady empirických rovnic pro hodnocení expozice a dále nedostupnost některých expozičních parametrů pro jednotlivé prioritní kontaminanty a tím omezenou možnost hodnocení jejich zdravotních rizik.

Z výše uvedeného shrnutí je patrné, že vyhodnocení výsledků průzkumných prací je spojeno s celou řadou nejistot a tyto nejistoty nelze při posuzování důvěryhodnosti provedených odhadů rizik opomenout. I přes tuto skutečnosti však lze konstatovat, že uvedené nejistoty nesnižují významnějším způsobem věrohodnost výsledků provedených prací.


77

Analýza rizik

4 DOPORUČENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ 4.1 Doporučení cílových parametrů nápravných opatření 4.1.1 Úvod Dne 16. února 2005 vydala ČIŽP Rozhodnutí č.j. 03/OV/1438/05/Ru o uložení opatření k nápravě s cílem zajistit pokračování sanačních prací. Rozhodnutí bylo vydáno tehdejšímu vlastníku areálu panu Miroslavu Novákovi, fyzické osobě provozující podnikatelskou činnost. V Rozhodnutí bylo požadováno zahájit sanační čerpání z vrtů HJ-1 až HJ-3 a pokračovat v něm až do doby dosažení stanovených cílových limitů sanace pro ClU v podzemní vodě. Cílové limity pro ukončení sanace byly stanoveny v Rozhodnutí ČIŽP následovně (Rozhodnutí ČIŽP z roku 1995 tvoří přílohu č. 20): PCE 0,02 mg.l-1; TCE 0,05 mg.l-1; 1,2-cis-DCE 0,05 mg.l-1; suma ClU 0,1 mg.l-1. Cílové limity doporučené ČIŽP jsou stále v platnosti. Zjištěná úroveň kontaminace průzkumem, který byl součástí této analýzy rizik, či probíhajícím pravidelným monitoringem, realizovaným společností EKOS Plzeň, překračuje tyto cílové limity v řádu tisíců až desetitisíců. Z výsledků je dále patrné, že prováděná nápravná opatření spočívající v jednorázových odčerpáváních vrtů HJ-1 až HJ-3 jsou z pohledu dosažení platných cílových limitů naprosto nedostatečná a neefektivní. 4.1.2 Odvození cílových parametrů nápravných opatření S ohledem na provedená hodnocení v rámci této analýzy rizik reflektující nové informace o stavu znečištění a jeho rozsahu a dále i aktuální údaje o způsobu využití předmětné lokality a jejího okolí, je možno odvodit nové cílové parametry. Základem pro odvození cílových parametrů sanace jsou následující skutečnosti: 





Výsledky hodnocení rizik pro lidské zdraví, ze kterého vyplynulo, že z inhalace par chlorovaných ethylenů, těkajících z nesaturované zóny v prostoru ohniska znečištění v severní části areálu Overlacku, pravděpodobně plynou významná rizika vzniku nádorových onemocnění u vinylchloridu, TCE a PCE a v případě PCE také riziko toxického účinku. V zájmovém území přetrvává vysoký potenciál migrace chlorovaných uhlovodíků z nesaturované zóny do zóny saturované a to především v pásu mezi areálovým oplocením a železniční tratí a dále kolem bývalé neutralizační jímky, kde není infiltraci atmosférických srážek významněji zabráněno. Kontaminační mrak chlorovaných uhlovodíků, který se vytvořil v podzemní vodě, pravděpodobně negativně ovlivňuje kvalitu vody bezejmenného občasného potoka, který pramení pod areálem bývalého MTH, ve smyslu překročení příslušných ukazatelů přípustného stupně znečištění povrchových vod dle Nařízení vlády č. 229/2007 Sb.


78

Analýza rizik



Úroveň kontaminace, zjištěná na lokalitě, indikuje přítomnost volné fáze chlorovaných uhlovodíků, která je dlouhodobým zdrojem znečištění podzemních vod, což vedlo k vytvoření kontaminačního mraku chlorovaných uhlovodíků o délce větší než 200 m s vysokým migračním potenciálem.

Vzhledem k výše uvedenému je možno definovat následující cíle nápravných opatření:    

Snížit úroveň kontaminace nesaturované zóny chlorovanými uhlovodíky; Snížit úroveň kontaminace podzemní vody tak, aby nedocházelo k ohrožení kvality povrchové vody bezejmenného potoka; Odstranit v efektivně dosažitelném rozsahu volnou fázi chlorovaných uhlovodíků; Sledovat další vývoj znečištění podzemních vod jak v ohnisku znečištění, tak ve směru jeho šíření.

Odvozování cílových limitů sanace je možno provést na základě tzv. obrácené úlohy z výsledků kvantifikace rizik, kdy je lineárně snížena zjištěná úroveň rizika na úroveň přijatelné míry rizika. Přijatelnou míru rizika reprezentují především legislativou dané limity a ukazatele a dále s ohledem na počet potenciálně ohrožených osob zvolená přijatelná úroveň karcinogenního rizika ELCR 10-4 a u nekarcinogenního rizika hodnota koeficientu nebezpečnosti 1. Půdní vzduch S ohledem na určitou míru nejistoty, se kterou je spojena kvantifikace expozičního scénáře inhalace par těkavých látek a to především ve stupni ředění koncentrace par při přestupu z nesaturované zóny do ovzduší a dále s ohledem na existenci legislativního předpisu Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, jsou cílové limity chlorovaných ethylenů doporučeny ve výši shodné s hodnotou maximálních přípustných koncentrací NPKP (příloha č. 2 NV 361/2007), tj. následovně: PCE TCE 1,2-cis-DCE vinylchlorid

750 mg.m-3; 750 mg.m-3; 1 600 mg.m-3; 15 mg.m-3

Cílové limity jsou doporučeny pro celou mocnost nesaturované zóny, která je na lokalitě cca 2 m. Dosažení cílových limitů sanace bude prokázáno na základě měření koncentrací v půdním vzduchu minimálně v 10 bodech na ploše, vymezené k sanaci nesaturované zóny (viz příloha č. 24). Monitorovací body, které budou použity k prokázání cílových limitů musí být situovány v oblasti stávajícího i bývalého stáčiště na železniční vlečce, u bývalé neutralizační jímky, na manipulační ploše v severní části areálu Overlacku (v prostoru stávajícího vrtu HJ-1), případně jiném ohnisku znečištění, které bude potenciálně zjištěno během sanačních prací. Stanovené cílové limity sanace je možno překročit 1,5x, maximálně však ve dvou z deseti monitorovacích bodů (bude-li použito více monitorovacích bodů, pak u 20 % těchto bodů). Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

79

Analýza rizik

Podzemní voda Při odvození cílových limitů sanace pro podzemní vodu je možno využít údaje o stavu znečištění vod povrchových, resp. údaje o míře překročení příslušných ukazatelů dle NV 229/2007 Sb. Tyto ukazatele byly v případě vzorku povrchové vody odebraném z bezejmenného potoka překročeny 5,5 x u 1,2-cis-DCE, 2,4x u TCE a 3,3 x u PCE. Obecně lze tedy doporučit snížení úrovně kontaminace podzemních vod cca 2,4 x až 5,5 x, což by mělo vést k odpovídajícímu snížení úrovně znečištění vod povrchových. Úroveň znečištění podzemních vod ve svém ohnisku indikuje přítomnost volné fáze ClU. Volná fáze je trvalým zdrojem znečištění podzemní vody. Primárními kontaminanty byly PCE a pravděpodobně také TCE. Obecně se předpokládá, že přítomnost volné fáze ClU je indikována v případě, kdy jsou v rozpuštěné fázi zjišťovány koncentrace ClU odpovídající 1 % jejich tabulkové rozpustnosti. Rozpustnost TCE ve vodě je 1100 mg.l-1 a PCE v rozmezí 150 až 200 mg.l-1, tj. 1% odpovídá hodnotám 11 mg.l-1 pro TCE a 1,5 až 2 mg.l-1 pro PCE. Chlorované ethyleny podléhají v podzemních vodách přirozenému procesu reduktivní dechlorace, kdy dochází ke vzniku 1,2-cis-DCE a následně vinylchloridu na úkor původních kontaminantů. Vzhledem k tomu byly na lokalitě s ohledem na konkrétní podmínky pro průběh přirozené reduktivní dechlorace zjištěny v jednotlivých vrtech různé distribuce ClU (např. převaha 1,2-cis-DCE ve vrtu HJ-3 s relativně minimálními obsahy TCE a PCE). Při zohlednění výše uvedeného je cílový limit pro podzemní vody odvozen pro sumu jednotlivých chlorovaných ethylenů (PCE, TCE, 1,2-cis-DCE a vinylchlorid) a to ve výši: Suma ClU

2 mg.l-1

Doporučená koncentrace by měla jednak garantovat odstranění volné fáze ClU v efektivně dosažitelném rozsahu (cílový limit je doporučen cca ve výši 1 % rozpustnosti nejméně rozpustného tetrachlorethylenu PCE) a jednak postupnou eliminaci rizika ohrožení kvality povrchové vody (jedná se o snížení stávající úrovně znečištění podzemní vody v porovnání s maximálně zjištěnou koncentrací sumy ClU až 180 x - dle provedených odhadů by na základě stávající znalosti o stavu kontaminace a hydrogeologických poměrech bylo pro eliminaci rizika ohrožení povrchové vody bylo postačující snížení úrovně znečištění podzemních vod cca 5,5x). Cílový limit sanace je doporučen pro oblast ohniska znečištění s předpokládaným výskytem volné fáze tj. severní a severovýchodní část areálu společnosti Overlack (viz také příloha č. 24). Dosažení cílových limitů sanace podzemní vody bude prokázáno na základě sanačního monitoringu, kdy ve dvou po sobě jdoucích kolech budou ve všech monitorovacích vrtech (monitorovací objekty musí být situovány minimálně v oblastech stávajícího i bývalého stáčiště na železniční vlečce, u bývalé neutralizační jímky, na manipulační ploše v severní části areálu Overlacku (v prostoru stávajícího vrtu HJ-1) a v severovýchodním rohu areálu (oblast stávajícího vrtu HJ-7) - viz příloha č. 24; případně jiném ohnisku znečištění, které by bylo potenciálně zjištěno během sanačních prací) stanoveny koncentrace sumy ClU Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

80

Analýza rizik

shodné nebo nižší než stanový cílový limit (u 20 % monitorovacích vrtů, tj. např. u 1 z 5, resp. u 2 z 10 objetků je možno tolerovat překročení cílového limitu o 50 %, tj. do výše 3 mg.l-1). Zeminy V případě zemin je možno stanovit cílový limit sanace s ohledem na stupeň vyluhovatelnosti ClU z nesaturované zóny do podzemní vody tak, aby nedocházelo k překročení doporučeného cílového limitu pro podzemní vody. V kapitole 2.2.4.1 jsou na základě výluhových zkoušek odhadnuty hodnoty distribučního koeficientu K d pro chlorované uhlovodíky v rozmezí 20 až 90 l.kg-1. Při použití střední hodnoty je odvozen následující cílový limit pro ClU v zeminách Suma ClU

100 mg.kg-1

Dosažení cílových limitů sanace zemin bude prokázáno vzorkováním zemin v rozsahu minimálně 1 vzorek na 100 t odtěženého materiálu a závěrečným vzorkováním dna výkopu v pravidelné síti (dle technických možností) cca 10 x 10 m a svahů výkopu po přibližně 10 m. V případě volby jiného způsobu sanace než odtěžby zemin (např. z důvodu blízkosti železniční koleje) bude dosažení cílových parametrů sanace prokázáno analýzou vzorků zemin, odebraných z těchto míst mělkou sondáží. U 20 % odebraných vzorků zemin je možno tolerovat 1,5 násobné překročení cílových limitů (tj. do koncentrace sumy ClU do výše 150 mg.kg-1).

4.2 Doporučení postupu nápravných opatření S ohledem na cíle nápravných opatření, definované v předchozí kapitole, je doporučen následující postup nápravných opatření: 1. Dosavadní způsob realizace nápravných opatření spočívající v odčerpávání kontaminované vody z vrtů HJ-1 až HJ-3, prováděné obvykle cca jedenkrát za měsíc (doba čerpání se pohybuje od 10 do 300 minut v závislosti na vydatnosti jednotlivých vrtů - používané čerpadlo má vydatnost cca 0,2 l.s-1, tj. jednorázová odčerpaná množství se pohybují v rozmezí cca 0,12 až 3,6 m3) a následné vypouštění odčerpané vody bez přečištění do bývalé neutralizační jímky je možno nadále realizovat pouze v případě těsnosti jímky na základě realizace zkoušek těsnosti. V případě zjištění netěsnosti jímky je třeba odčerpané vody řádně dekontaminovat nebo odstraňovat v souladu s příslušnou legislativou. Zde je nutno zdůraznit, že tento dosavadní způsob nápravných opatření je nedostatečný a neefektivní a v případě souhlasu orgánů státní správy je možno od něj odstoupit (za předpokladu zahájení efektivnějšího způsobu sanace). 2. Provést sanaci nesaturované zóny v severní a severovýchodní části areálu Overlacku včetně prostoru podél areálového oplocení při železniční vlečce na doporučený cílový limit sanace. Jako vhodný způsob sanace se jeví odtěžba zemin v celé mocnosti nesaturované zóny tj. do cca 2 m p.t. (předpokládaná plocha k odtěžbě má rozlohu cca 1400 m2, tj celkem k odtěžbě cca 2800 m3 zeminy), odstranění odtěžených zemin v souladu s ustanoveními zákona o odpadech (např. na ploše s řízeným odvětráváním či uložením na skládku odpadů), zpětný zásyp výkopové jámy inertním materiálem a vybudování zpevněných ploch eliminující případné šíření zbytkové kontaminace z nesaturované zóny do ovzduší i do podzemní vody. Součástí těžebních a Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

81

Analýza rizik

demoličních prací by měla být i likvidace bývalé neutralizační jímky. Dále je doporučeno ověřit stav znečištění horninového prostředí v rámci sanačního doprůzkumu i v prostoru východně za železniční vlečkou, na které bylo prováděno stáčení chemikálií. 3. Zahájit sanaci podzemních vod na doporučený cílový limit sanace v severní až severovýchodní části areálu Overlacku. Vhodnou metodou po odtěžení vybraného kontaminového prostoru na nepropustné podloží cca 6 m v možné kombinaci s air-spargingem a sanačním čerpáním (sanace fáze ClU v depresích podložních hornin) by měla být některá z inovativních sanačních metod, např. insitu chemická oxidace, nebo chemická redukce, případně termické metody. Pro instalaci sanačního systému by bylo vhodné využít dobu bezprostředně po odtěžbě zemin před zpětným zásypem sanační jámy. 4. Konkrétní způsob a metodu sanace doporučit na základě studie proveditelnosti zohledňující specifika dané lokality (sousedství seřaďovacího nádraží PlzeňKoterov eliminující možnost instalace monitorovacího systému po směru proudění podzemních vod a také odtěžbu podél železniční vlečky, předpokládaný výskyt volné fáze, průběh dešťové kanalizace podél hlavního ohniska znečištění atd.). 5. V případě odtěžby zemin a s ním spojené potenciální likvidace stávajících monitorovacích vrtů obnova monitorovacího systému a to minimálně v oblasti stávajícího i bývalého stáčiště na železniční vlečce, u bývalé neutralizační jímky, na manipulační ploše v severní části areálu Overlacku a na severním okraji areálu (stávající vrt HJ-7 - viz příloha č. 24). 6. V případě, že nebude realizována sanace zemin, je nutné zachovat, příp. obnovit překrytí stávajícího kontaminovaného prostoru zpevněnou plochou, aby byl omezen únik ClU do ovzduší a následná expozice pracovníků v areálu. 7. Doplnění monitorovací sítě o vrty v oblasti kontaminačního mraku pro sledování dalšího vývoje znečištění (např. u budovy ČD za seřadištěm kolejí, u garáží ve vlastnictví ČD v sousedství výrobny antuky a dále v předpolí předpokládaného kontaminačního mraku). Je zřejmé, že finální umístění vrtů bude záviset na dohodě s vlastníky přišlušných pozemků. 8. Zahájit monitoring kvality podzemní vody zahrnující vlastní areál Overlacku i oblast kontaminačního mraku a také povrchové vody bezejmenného potoka pro sledování obsahů ClU, C10-C40, toxických kovů, PAU, chloridů, amonných iontů, dusičnanů, dusitanů a síranů po dobu alespoň 3 let. Rozsah sledování, tj. rozsah sledovaných látek, může být po úvodních kolech s ohledem na zjištěné výsledky upraven. 9. Na základě získaných údajů ze sanačního monitoringu a to především v oblasti kontaminačního mraku zvážit návrh na omezení využívání podzemních vod ve směru proudění podzemních vod od areálu Overlacku. Doporučujeme pro toto území (ve směru šíření podzemní vody z areálu Overlack) zapracovat do územního plánu stavební úzávěru na budování nových hydrogeologických objektů, a omezení využívání podzemních vod k pitným i užitkovým účelům, (technické zkrápění při výrobě antuky, mytí a zalévání zahrádek) ze stávajících vodních zdrojů. 10. Nově získané údaje z realizace nápravných opatření vyhodnotit formou aktualizované analýzy rizik. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

82

Analýza rizik

11. Pro případ nerealizace sanace ohniska znečištění zemin doporučujeme zapracovat do Územního plánu města omezení pro nakládání se zeminou v prostoru areálu Overlack a pro výkopové práce v tomto území. Omezení se bude vztahovat na nakládání s odtěžovanou kontaminovanou zeminou jako s nebezpečným odpadem a na nutnost zamezení proplachování kontaminovaných vrstev srážkovou vodu při provádění výkopů. Rozsah doporučených nápravných opatření Vymezení navržených nápravných opatření je schématicky znázorněno v mapové příloze č. 24. Orientačně se jedná o následující rozsah prací: Položka

Rozsah

Časová náročnost

Sanace nesaturované zóny Odtěžba zemin

Cca 4 000 m3 , likvidace jímek, zpětný zásyp inertním materiálem, hutnění, finální úprava terénu; vybudování zasakovacích drénů

6 měsíců

Likvidace odtěžených zemin

cca 7 200 t

6 měsíců (v průběhu odtěžby)

Sanace saturované zóny Sanační čerpání

cca 8 vrtů, prostor těžby

6 měsíců (v průběhu odtěžby)

Air-sparging

cca 60 vrtů, prostor mezi severním oplocením a 2. kolejí

1 rok

Inovativní sanační metoda (např. in-situ chemická oxidace)

Na ploše cca 3000 m2, projekt, sanační monitoring

3 roky

Geologické práce

Sled, řízení a dokumentace prací

3 roky

Postsanační monitoring Monitoring podzemních vod

19 objektů

2 roky

Finanční vyčíslení je předmětem samostatné přílohy.


83

Analýza rizik

5 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 5.1 Využitelnost a limity využití výsledků Předložené výsledky provedených prací splnily záměr prací, pro který byly prováděny. Tyto výsledky dokumentují průběh a cíl prováděných prací. Nejdůležitější nejistoty jsou shrnuty kapitole 3.2.6. Obecně lze vzhledem k dosaženým výsledkům průzkumu konstatovat, že uvedené nejistoty nesnižují významnějším způsobem věrohodnost a využitelnost výsledků průzkumných prací.

5.2 Shrnutí výsledků Na základě smlouvy o dílo č. 09CDSD345 ze dne 6. 11. 2009 mezi Plzeňským krajem a společností AQUATEST a.s. byla zpracována analýza rizik, plynoucích z kontaminace horninového prostředí v průmyslové zóně v městské části PlzeňSlovany v prostoru bývalého podniku Chema v blízkosti vlakového nádraží PlzeňKoterov. Cílem analýzy rizik bylo na základě výsledků podrobného průzkumu především posoudit ohrožení kvality podzemních a povrchových vod v zájmovém území, včetně posouzení rizika na lidské zdraví a na jednotlivé složky životního prostředí a případného návrhu nápravných opatření, vedoucích k eliminaci zjištěných rizik. Cílem provedených průzkumných prací bylo zejména ověření stupně a rozsahu znečištění horninového prostředí, půdního vzduchu, podzemní a povrchové vody. Výsledky provedených prací lze shrnout do následujících bodů: 5.2.1 Geologické a hydrogeologické poměry 

skalní podloží zájmového území tvoří horniny kralupsko-zbraslavské skupiny (svrchní proterozoikum) zastoupené fylitickými a jílovitými břidlicemi;



kvartérní pokryv je tvořený písčitými jíly a jílovitými písky, při východním okraji zájmového území pak jílovitými štěrkopísky terasy řeky Úslavy. Mocnost kvartérních sedimentů se pohybuje od 3 do 5 m;



svrchní část horninového prostředí v zájmovém území je tvořena různorodými navážkami charakteru štěrků a písčitých hlín s příměsí kameniva, úlomků cihel a betonu, které dosahují mocnosti od 0,3 m do 1,7 m;



oběh podzemní vody je vázán na průlinově propustný kolektor vázaný na kvartérní uloženiny. Hladina podzemní vody v areálu Overlack kolísá v hloubce 0,5 až 2 m pod úrovní terénu;



směr proudění podzemní vody je v zájmovém území konformní se sklonem terénu, tj. k severovýchodu směrem k řece Úslavě.



krátkodobými hydrodynamickými zkouškami byly ověřeny hodnoty koeficientu filtrace horninového prostředí v řádu 10-7 až 10-6 (lokálně až 10-4) m.s-1.


84

Analýza rizik

5.2.2 Znečištění horninového prostředí, půdního vzduchu, podzemní, povrchové a odpadní vody Kontaminace zemin a půdního vzduchu 







V celém prostoru manipulační plochy v severní části areálu Overlacku a v pásu mezi areálovým oplocením a železniční tratí v severovýchodní části jsou plošně kontaminovány zeminy nesaturované zóny a půdní vzduch chlorovanými ethyleny; V severní a severovýchodní části areálu bylo zjištěno znečištění zemin uhlovodíky C10-C40 (přítomny také v půdním vzduchu) a PAU. Znečištění má charakter bodového plošně omezeného rozsahu; kontaminace uhlovodíky C10-C40 (degradovaný benzín) a PAU má pravděpodobně souvislost s využíváním areálu v minulosti, nelze však vyloučit ani vliv daný charakterem antropogenních navážek. významnější znečištění těžkými kovy v zeminách nebylo analyticky zjištěno.

Kontaminace podzemní vody 











průzkumné práce prokázaly plošnou masivní kontaminaci podzemních vod v severní a severovýchodní části areálu Overlacku chlorovanými ethyleny, jehož úroveň indikuje výskyt volné fáze ClU v saturované zóně; výsledky průzkumu přinesly nový poznatek, že znečištění ClU je rozšířeno i jižně do prostoru stávajícího stáčiště chemikálií (vrt HJ-4 - suma ClU 87,7 mg.l-1), což indikuje, že i na tomto stáčišti docházelo v minulosti k manipulaci s ClU. Kontaminační mrak ClU dosahuje minimálně do vzdálenosti 200 m severovýchodně od areálu Overlacku a nelze vyloučit jeho rozšíření do vzdálenosti až několika dalších stovek metrů směrem k městské části Plzeň-Božkov; Vzorkováním studní v zahrádkářských koloniích východně od areálu ve svahu k řece Úslavě nebyly sledované kontaminanty zjištěny (koncentrace pod mezí stanovitelnosti), dle provedených hodnocení se tyto zahrádkářské kolonie nachází mimo směr proudění podzemní vody od Overlacku; Podzemní vody ve východní části areálu Overlacku jsou bodově znečištěny uhlovodíky C10-C40 (HJ-2, HJ-3 a HJ-7), BTEX (HJ-3 a HJ-4) a PAU (HJ-3 a HJ-7), významné znečištění podzemních vod těmito látkami ve vrtech situovaných na manipulační ploše (HJ-1 a HJ-5) nebylo zjištěno. Zdrojem znečištění je pravděpodobně stáčení a manipulace s ropnými látkami ze železničních cisteren v této části zájmového území v minulosti. Významnější znečištění podzemní vody těžkými kovy (nad kritérium C) bylo zjištěno v případě niklu, kadmia, kobaltu, berylia a hliníku. Toto znečištění může mít souvislost s chemickými látkami, které byly v areálu bývalého podniku Chema v minulosti stáčeny a skladovány (zvýšené obsahy hliníku však byly zjištěny také v podzemní vodě v referenčním vrtu HJ-6, situovaném na přítokovém profilu podzemních vod do areálu Overlacku - nelze vyloučit i ze zkušeností z regionu jeho přirozený původ z hlinitosilikátových hornin).


85

Analýza rizik



Charakter podzemních vod v severní a severovýchodní části areálu Overlacku je významně pozměněn vlivem vysokých koncentrací anorganických látek amonných iontů, chloridů, síranů, sodíku, a tím vysokých hodnot celkové mineralizace dosahujících až 4 g.l-1.

Kontaminace povrchové vody 



Ve vzorku povrchové vody odebrané z bezejmenného občasného potoka východně od areálu Overlacku byly zaznamenány zvýšené obsahy uhlovodíků C10-C40, 1,2-cis-DCE, TCE a PCE, překračující imisní limity dle Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Ačkoliv prameniště bezejmenného potoka pravděpodobně souvisí s mokřadem, ve kterém byla vybudována jímka pod seřaďovacím nádražím Plzeň-Koterov, jež obsahuje vysoké koncentrace ClU, nelze s ohledem na zvýšenou úroveň pozadí chlorovaných uhlovodíků v podzemních vodách v zájmovém území dávat zjištěné zvýšené obsahy ClU v povrchové vodě do přímé souvislosti s kontaminací ClU v jímce, nicméně původ znečištění z areálu Overlacku je pravděpodobný. V případě kontaminace povrchové vody uhlovodíky C10-C40 je potenciálním zdrojem znečištění areál bývalého MTH, který se nachází nad pravým (jižním) břehem bezejmenného potoka.

Kontaminace odpadní vody 



Odpadní voda v dešťové kanalizaci v profilu pod areálem v místě, kde přechází zatrubněný úsek v otevřený příkop, je kontaminovaná ClU. Je zřejmé, že ke kontaminaci odpadních vod dochází průtokem podél areálu Overlacku. Kontaminace odpadních vod ClU byla zjištěna také v bývalé neutralizační jímce, do této jímky jsou vypouštěny vody z jednorázových sčerpávání vrtů HJ-1 až HJ-3.

Šíření znečištění 

 



v zájmovém území přetrvává vysoký potenciál migrace chlorovaných uhlovodíků z nesaturované zóny do zóny saturované a to především v pásu mezi areálovým oplocením a železniční tratí a dále kolem bývalé neutralizační jímky, kde není infiltraci atmosférických srážek významněji zabráněno. v případě uhlovodíků C10-C40 je migrace z nesaturované zóny částečně omezena nízkou vyluhovatelností těchto látek. na základě odběru vzorků podzemní vody po směru proudění podzemní vody od areálu Overlacku bylo zjištěno rozšíření kontaminace do vzdálenosti minimálně 200 m severovýchodně od zdroje znečištění, nicméně migrační potenciál ClU je vysoký a nelze vyloučit dosah kontaminace do vzdálenosti až několika stovek metrů směrem do městské části Plzeň-Božkov. v ohnisku znečištění pravděpodobně přetrvává výskyt dlouhodobého zdroje znečištění ve formě silně kontaminovaných zemin a volné fáze ClU v saturované zóně. Bez jejich odstranění či eliminace nelze očekávat ani delším v časovém horizontu desítek let významnější snížení obsahu celkové sumy chlorovaných uhlovodíků v důsledku procesů přirozené atenuace.


86

Analýza rizik



Migrační potenciál těžkých kovů, které byly zjištěny v podzemních vodách, byl odhadnut jako nízký a minoritní s ohledem na masivní kontaminaci podzemních vod chlorovanými uhlovodíky.

5.2.3 Hodnocení rizik pro lidské zdraví a ekosystémy 

Jako reálné expoziční scénáře byly vytypovány inhalace par těkavých organických látek, prostupujících z nesaturované zóny do ovzduší v prostoru ohniska znečištění v severní části areálu Overlacku, a dále expozice pracovníků využívajících kontaminovanou podzemní vodu ke zkrápění v prostoru výrobny antuky pod seřaďovacím nádražím ČD.



Z inhalace par chlorovaných ethylenů, těkajících z nesaturované zóny v prostoru ohniska znečištění v severní části areálu Overlacku, pravděpodobně vyplývají významná rizika vzniku nádorových onemocnění u vinylchloridu, TCE a PCE a v případě PCE také riziko toxického účinku.



Z využívání vody z jímky pod seřaďovacím nádražím ČD pro zkrápění pravděpodobně zdravotní rizika nevyplývají.



Ohroženým ekosystémem je v zájmovém území ekosystém vázaný na bezejmenný občasný potok, pramenící pod seřaďovacím nádražím ČD. Ohrožení povrchových vod tohoto toku bylo prokázáno překročením příslušných standardů přípustného stupně znečištění dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb., pro chlorované ethyleny a ropné látky.

5.3 Doporučení Na základě vyhodnocení výsledků analýzy rizik byly definovány následující cíle nápravných opatření:    

Snížit úroveň kontaminace nesaturované zóny chlorovanými uhlovodíky. Snížit úroveň kontaminace podzemní vody tak, aby nedocházelo k ohrožení kvality povrchové vody bezejmenného potoka. Odstranit v efektivně dosažitelném rozsahu volnou fázi chlorovaných uhlovodíků. Sledovat další vývoj znečištění podzemních vod jak v ohnisku znečištění, tak ve směru jeho šíření. S ohledem na výše uvedené cíle nápravných opatření doporučujeme:  provést sanaci nesaturované zóny v severní a severovýchodní části areálu Overlacku včetně prostoru podél areálového oplocení při železniční vlečce na doporučený cílový limit sanace v půdním vzduchu: PCE TCE 1,2-cis-DCE vinylchlorid a v zemině

750 mg.m-3; 750 mg.m-3; 1 600 mg.m-3; 15 mg.m-3 suma ClU (PCE, TCE, 1,2-cis-DCE, vinylchlorid) 100 mg.kg-1.


87

Analýza rizik





V případě, že nebude realizována sanace zemin silně kontaminovaných ClU v areálu Overlack, je nutné zachovat, příp. obnovit překrytí stávajícího kontaminovaného prostoru zpevněnou plochou, aby byl omezen únik ClU do ovzduší a následná expozice pracovníků v areálu. Zahájit v severní a severovýchodní části areálu Overlacku sanaci podzemních vod na doporučený cílový limit sanace: suma ClU (PCE, TCE, 1,2-cis-DCE, vinylchlorid)

 



 



2 mg.l-1.

Zpracovat studii proveditelnosti sanace s cílem určit optimální způsob a metodu sanace ve specifických podmínkách lokality. V případě odtěžby zemin a s ním spojené potenciální likvidace stávajících monitorovacích vrtů obnovit monitorovací systém a dále doplnit monitorovací síť o vrty v oblasti kontaminačního mraku. Zahájit monitoring kvality podzemní a povrchové vody, zahrnující vlastní areál Overlacku, oblast kontaminačního mraku a povrchové vody bezejmenného potoka. Nově získané údaje z realizace nápravných opatření vyhodnotit formou aktualizované analýzy rizik. Doporučujeme pro toto území (ve směru šíření podzemní vody z areálu Overlack) zapracovat do územního plánu stavební úzávěru na budování nových hydrogeologických objektů a na využívání podzemních vod k pitným i užitkovým účelům, (technické zkrápění při výrobě antuky, mytí a zalévání zahrádek) ze stávajících vodních zdrojů. V případě nerealizace sanace ohniska znečištění zemin doporučujeme zapracovat do Územního plánu města omezení pro nakládání se zeminou v prostoru areálu Overlack a pro výkopové práce v tomto území. Omezení se bude vztahovat na nakládání s odtěžovanou kontaminovanou zeminou jako s nebezpečným odpadem a na nutnost zamezení proplachování kontaminovaných vrstev srážkovou vodu při provádění výkopů


88

Analýza rizik

6 LITERATURA Armabeton (1981): Inženýrsko-geologický průzkum na staveništi provozní budovy EÚ ČD v Plzni Koterově. MS Geofond. Armabeton (1989): Zpráva o inženýrsko-geologickém průzkumu pro objekt mechanizačního okrsku a regenerace svrškového materiálu ČSD v PlzniKoterově. MS Geofond. Drnovec J., (2003): Průzkum znečištění horninového prostředí a podzemních vod v areálu bývalých kasáren Plzeň-Slovany, ekologický audit. AQUATEST a.s., duben 2003. EKOS (2003a): Zhodnocení vývoje a aktuálního stavu znečištění včetně návrhu další sanace v areálu firmy UNIVEL v Plzni. EKOS Plzeň s.r.o., leden 2003. EKOS (2003b): Zpráva o doplňujícím průzkumu v areálu UNIVEL v Plzni. EKOS Plzeň s.r.o., červenec 2003. EKOS (2003c): Projekt sanačních prací v areálu firmy Miroslav Novák - UNIVEL v Plzni. EKOS Plzeň s.r.o., červenec 2003. EKOS (2004): Etapová zpráva o průběhu sanačních prací v areálu firmy Miroslav Novák UNIVEL v Plzni. EKOS Plzeň s.r.o., únor 2004. EKOS (2006): Etapová zpráva o průběhu prací v areálu firmy Univelchem s.r.o. v Plzni v roce 2005, EKOS Plzeň s.r.o., únor 2006. EKOS (2007): Zpráva o monitoringu podzemních vod v areálu firmy Univelchem s.r.o. v Plzni v roce 2006. EKOS Plzeň s.r.o., leden 2007. EKOS (2008): Zpráva o monitoringu podzemních vod v areálu firmy Univelchem s.r.o. v Plzni v roce 2007. EKOS Plzeň s.r.o., leden 2008. EKOS (2009): Zpráva o monitoringu podzemních vod v areálu firmy OVERLACK spol. s r.o. v Plzni v roce 2008. EKOS Plzeň s.r.o., leden 2009. EKOS (2010): Zpráva o monitoringu podzemních vod v areálu firmy OVERLACK spol. s r.o. v Plzni v roce 2009. EKOS Plzeň s.r.o., leden 2010. Holeček V., (2007): Doprůzkum znečištění horninového prostředí a podzemních vod v areálu bývalých prádelen a čistíren města Plzně. AQUATEST a.s., červen 2007. Kašpar J., (1995): Riziková analýza - Závody aplikované chemie Plzeň. Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim, 1995. Krajský projektový ústav (1961): Geotechnický průzkum průmyslového území a chemické čistírny a barvírny Plzeň-Slovany. MS Geofond. MŽP ČR, 1996: Metodický pokyn odboru pro ekologické škody MŽP - Kritéria znečištění zemin a podzemní vody. Věstník MŽP ČR ze dne 15. září 1996, ISSN 0862-9013. MŽP ČR, 2005: Metodický pokyn odboru pro ekologické škody MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území. Věstník MŽP ČR září 2005. MŽP ČR, 2006: Metodický pokyn - Vzorkovací práce v sanační geologii. Věstník MŽP ČR prosinec 2006.


89

Analýza rizik

Metodický pokyn č. 3 odboru ekologických škod MŽP k řešení problematiky stanovení indikátoru možného znečištění ropnými látkami při sanacích kontaminovaných míst Věstník MŽP č. 3/2008. Metodický pokyn č. 14 Hodnocení priorit - kategorizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst Věstník MŽP č. 8-9/2008. Nehls-Lowe H. (2008): Evaluating for Vapor Intrusion. Division of Public Health, Wisconsin Department of Health Services, MS Powerpoint prezentace, 2008. KAP (1994): Zpráva o asanačním čerpání v areálu závodu ZACH Plzeň. KAP spol. s.r.o. Stavoprojekt (1988): Zpráva o inženýrsko-geologického průzkumu pro výstavbu velkoobchodního skladu podniku Potraviny v Plzni-Božkově. MS Geofond. SUDOP (1974): Zpráva o geologickém průzkumu území pro výstavbu haly opravny vozů závodu MTH Plzeň-Koterov. MS Geofond. SUDOP (1987): Zpráva o podrobném geologickém průzkumu akce „MTH Praha, dostavba závodu Plzeň“. MS Geofond. SUDOP (1988): Zpráva o geologickém průzkumu akce „SPÚ - Plzeň 2 - náhradní objekty ČSD v Plzni Koterově. MS Geofond. SUDOP (1989a): Zpráva o podrobném průzkumu základových poměrů přístavby montážního střediska OTV v Plzni Koterově. MS Geofond. SUDOP (1989b): Zpráva o doplňujícím geologickém průzkumu pro akci „PlzeňKoterov SPÚ - doplňující průzkum pro „UP“. MS Geofond. SUDOP (1990): Zpráva o výsledku geologického průzkumu pro akci „EÚ - Plzeň výstavba garáží - II.etapa“. MS Geofond. Suter II, G.W., Cornaby, B.W., Hadden, C.T., Hull, R.N., Stack, M. a Zafran, F.A., (1995): An Approach for Balancing Health and Ecological Risks at Hazardous Waste Sites. Risk Analysis, Vol. 15, No. 2., pp. 221-231. Tykal J. a Rýdl V., (1993): Zpráva o průzkumu znečištění chlorovanými uhlovodíky v areálu závodu ZACH a.s. Plzeň. KAP spol. s.r.o. Plzeň, 1993. USEPA (1997): Exposure Factors Handbook. EPA/600/8-89/043, listopad 1997. USEPA (2002): OSWER Draft Guidance for Evaluating the Vapor Intrusion to Indoor Air Pathway from Groundwater and Soils (Subsurface Vapor Intrusion Guidance). EPA530-D-02-004, listopad 2002. USEPA (2004): User´s Guide for Evaluating Subsurface Vapor Intrusion into Buildings. USEPA, únor 2004. Vodní zdroje Ekomonitor (1996): Projekt sanačních prací - areál ZACH Plzeň. Září 1996. Vodní zdroje Ekomonitor (1998): Dílčí zpráva č. 1 k datu 31. 12. 1997 z průběhu realizace sanačních prací. Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim, leden 1998. Vodní zdroje Ekomonitor (1999a): Dílčí zpráva č. 2 k datu 31. 12. 1998 z průběhu realizace sanačních prací. Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim, březen 1999. Vodní zdroje Ekomonitor (1999b): Doprůzkum v prostoru starého úložiště chemikálií, Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim, březen 1999. Plzeňský kraj - AR lokalita Plzeň - Slovany

90

Analýza rizik

Vodní zdroje Ekomonitor (2000): Dílčí zpráva č. 3 k datu 31. 12. 1999 z průběhu realizace sanačních prací. Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim, leden 2000. Vodní zdroje Ekomonitor (2001): Dílčí zpráva č. 4 k datu 31. 12. 2000 z průběhu realizace sanačních prací. Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim, leden 2001. Vodní zdroje Ekomonitor (2002): Dílčí zpráva č. 5 k datu 31. 12. 2001 z průběhu realizace sanačních prací. Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim, leden 2002. Vodní zdroje Ekomonitor, (2003): Dílčí zpráva č.6 k datu 31. 12. 2002 k průběhu realizace sanačních prací. Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim, únor 2003. Wilson, R. (1990): Simple Area Source Algorithm for Risk Assessment Screening. Memorandum to P. Cirone, USEPA Health and Environmental Assessment Section, March 1990. Legislativa Nařízení vlády 61/2003 Sb., ve znění NV 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění povrchových vod ČSN 75 7134 - Jakost vody pro závlahu Metodický pokyn MŽP, kterým se stanoví „Kritéria znečištění zemin a podzemní vody“ (8/1996) Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Internetové zdroje http://rais.ornl.gov/databáze Risk Assessment Information System http://www.plzen.eu/o-meste/mapy/ - mapový server Magistrátu města Plzně (historické mapy, územní plán atd.)


91

Analýza rizik

ANALÝZA RIZIK PRO VYBRANÉ LOKALITY V PLZEŇSKÉM KRAJI

Recommend Documents