Vážení klienti, v rámci tohoto čísla si Vám dovolujeme zaslat přehled aktuální judikatury, dále si Vás dovolujeme seznámit s aktuálními legislativními změnami a závěrem naleznete aktuální téma týkající se změn v právu nemovitostí od 1.1.2014.
tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA
LEGISLATIVNÍ ZMĚNY | (výňatky)
Senát souhlasil s většinou doprovodných zákonů k novému občanskému zákoníku v gesci ministerstva spravedlnosti. Jedná se o následující právní úpravy: Vládní návrh zákona o zvláštních řízeních soudních. Nový zákon o zvláštních řízeních soudních obsahuje taxativní výčet všech nesporných a jiných zvláštních řízení a úpravu jejich zvláštností oproti řízení spornému, které bude upraveno v občanském soudním řádu. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Novela občanského soudního řádu reaguje na nové instituty nového občanského zákoníku (např. podpůrce účastníka v řízení, úprava žalob z rušené držby, procesní úprava dědických novinek jako odkaz, dědická smlouva) a přináší také terminologické změny („způsobilost k právům a povinnostem“ → „právní osobnost“; „způsobilost k právním úkonům“ → „svéprávnost“; „právní úkon“ →„právní jednání“; termín „podnik“→ „obchodní závod“ aj.). Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Vládní návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva. Doprovodný zákon vzhledem k novému občanskému zákoníku novelizuje 71 zákonů (např. notářský řád), které obsahují technické úpravy vyplývající z rekodifikace soukromého práva.
JUDIKATURA K nároku na zaplacení ceny díla Dovolatelce je třeba dát za pravdu, že předmětným ujednáním ve smlouvě o dílo: „Předmět smlouvy je splněn řádným ukončením díla, jeho úspěšným uvedením do provozu a předáním. O předání se sepíše protokol.“, neměli účastníci sjednánu jako podmínku předání díla „sepsání předávacího protokolu“. Jako řádné splnění díla bylo sjednáno úspěšné uvedení díla do provozu. Předávací protokol byl jen důkaz o předání a převzetí díla, nikoliv podmínkou řádného předání a převzetí díla. Nebylo-li v dané věci sjednáno, že sepsání předávacího protokolu je hmotněprávní podmínkou předání díla, ale předávací protokol měl sloužit jen jako důkaz o předání díla, odvolací soud pochybil, dovodil-li, že zhotovitelka nemá nárok na doplacení ceny díla, nebyl-li sepsán předávací protokol mezi stranami smlouvy o dílo. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1505/2013, ze dne 24. 7. 2013 Absence projevu vůle uznat závazek v inventarizaci zůstatků pohledávek Odvolací soud zde zcela ignoroval první část první věty ustanovení § 323 odst. 1 obch. zák., která obsahuje zcela jednoznačný požadavek na existenci projevu vůle dlužníka uznat závazek. Pouhá inventarizace zůstatků pohledávek (identifikace vzájemných pohledávek, které účastníci proti sobě evidují), jak je zachycena v předmětné listině, žádný projev vůle směřující k uznání závazku neobsahuje. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1497/2013, ze dne 11. 7. 2013 K samostatnému jednání člena představenstva akciové společnosti V rozsudku sp. zn. 29 Cdo 2031/2010, Nejvyšší soud dovodil (vycházeje ze závěrů formulovaných v R 76/2009), že uzavřel-li jménem akciové společnosti smlouvu místopředseda jejího představenstva sám, ačkoli nebyl oprávněn činit jejím jménem právní úkony samostatně, ale pouze spolu s dalším členem představenstva, nelze takový projev vůle považovat za projev vůle akciové společnosti, neboť nebyl učiněn způsobem, kterým jedná statutární orgán společnosti. Od těchto závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci a je nerozhodné, zda ostatní členové statutárního orgánu o uzavření (písemné) smlouvy věděli a souhlasili s jejím uzavřením a zda se obě smluvní strany podle smlouvy chovaly. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2594/2011, ze dne 30. 7. 2013
AKTUÁLNÍ TÉMA K jedné z nejzásadnějších změn dochází k oblasti vlastnictví nemovitosti, kdy od 1.1. je stavba vystavěná na pozemku součástí tohoto pozemku (pokud je shodný vlastník pozemku i stavby na pozemku), tedy od 1.1. stavba jako samostatná věc zaniká. V souvislosti s uvedenou změnou je třeba upozornit na přechodná ustanovení k novému občanskému zákoníku. Stavba ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku Stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku. Výše uvedené obdobně platí pro stavbu, která má být zřízena na pozemku jiného vlastníka na základě věcného práva vzniklého stavebníku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo na základě smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Předkupní právo Vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží. Lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě. JUDr. Jiří Janeba
