Vážená paní Mgr. Tereza Hájková odborná asistentka projektu Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání Odbor projektů reforem Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 500, mob.: +420 775 783 241 e-mail:
[email protected] Věc: Stanovisko České komory architektů k předloženému návrhu „Deskriptorů oblastí vzdělávání: Architektura a Stavebnictví“, zpracovaného v rámci projektu MŠMT - Národní kvalifikační rámec (NKR) terciárního vzdělávání. ________________________________________________________________ V Praze dne Č.j.: 1443-2011/Ll-Pl
Vážená paní magistro, k Vaší žádosti o stanovisko ve shora uvedené věci Vám sdělujeme následující: Vytvoření systému NKR terciárního vzdělávání a deskriptorů pro obory architektura a stavebnictví považuje ČKA za žádoucí. Tento systémový krok je v oblasti architektury v zemích EU a prostřednictvím ČKA i v ČR ve své podstatě dlouhodobě uplatňován. Zavedení NKR jej však posouvá do vyšší roviny, pokud se dosáhne přímého propojení systému akreditace škol a hodnocení kvalifikačních požadavků na vzdělání sledované komorou architektů. Vytvoření systému NKR je v souladu s posláním komory i dlouhodobě prováděnou politikou hledání a definování mezinárodně srovnatelných parametrů a nároků - „kvalifikačního rámce“ vysokoškolského vzdělání architektů, urbanistů a krajinářských architektů, jejichž naplňování komora také průběžně monitoruje a hodnotí. Tato hlediska ČKA sleduje systematicky již od zahájení činnosti v roce 1992, kdy byla „zákonem 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě“, ustanovena. Vzdělávání architektů, urbanistů a krajinářských architektů se v komoře, kromě Představenstva věnuje zejména Autorizační rada ČKA a Pracovní skupina ČKA pro vzdělávání i další pracovní skupiny (PS) komory, např. PS pro zahraniční aktivity nebo PS pro standardy výkonů a oceňování. PS pro vzdělávání, v užším grémiu složená z představitelů komory, za-
118 00 Praha 1, Josefská 34/6, IČO 45769371, Číslo účtu: 1928140339/0800 +420 257 535 034, 257 532 186, 257 532 430, fax:+420 257 532 285 e-mail:
[email protected], www.cka.cc
bývajících se v orgánech ČKA problematikou vzdělávání, ve svém širším grémiu dlouhodobě spolupracuje se všemi vysokými školami poskytujícími vzdělání v architektuře, urbanismu a krajinářské architektuře i s představiteli MŠMT zabývajícími se VŠ a uznáváním jejich kvalifikací. ČKA se jako profesní samospráva architektů, urbanistů a krajinářských architektů, na niž byl přenesen výkon státní správy těchto profesí, již od počátku zapojila do formování mezinárodně srovnatelných požadavků a standardů vzdělání v architektonických oborech spravovaných komorou, poskytujících oporu pro transformaci výuky architektů v ČR v duchu tradice i současných požadavků na komplexnost a univerzalitu vzdělání i výkonu profese architekta. Požadavky komory na vzdělání architektů, definované v zákoně 360/1992 Sb., odkazující v podrobnostech na Autorizační řád ČKA, od počátku reflektovaly požadavky uplatňované již od roku 1985 v zemích EU, stanovené „Směrnicí Rady EU 85/384/EHS o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a obdobných dokladů o kvalifikaci v oboru architektury…“, které byly v podstatě beze změny převzaté do dnes platné společné „Směrnice o uznávání kvalifikací 2005/36/ES“. Potřeba vzniku evropské směrnice o uznávání kvalifikace v oboru architektura již v polovině 80ých let byla vyvolána třemi vzájemně souvisejícími okolnostmi, a) velmi rozdílnou mírou regulace přístupu k výkonu povolání architekta v jednotlivých zemích EU, b) různou tradicí uznávání kvalifikace a vzdělávání v tomto oboru, c) tehdy přijatou otevřeností systému uznávání kvalifikace v oblasti architektury, která byla zařazena mezi několik povolání v tzv. horizontálním režimu, kde je kvalifikace uznávána bez dalších ověřování znalostí a dovedností, pouze na základě získaného vzdělání. Tyto okolnosti vedly k zavedení systému uznávání kvalifikací, založenému na obdobných principech, jaké zavádí systém NKR, na sledování požadované skladby studijních programů resp. obsahu studia formou definování vědomostí, dovedností a schopností potřebných pro výkon profese, vtělených ve směrnici do 11 sledovaných bodů a požadavku minimální délky a skladby studia, které převzala ČKA do svých vnitřních předpisů a po vstupu do EU i zákon 360/1992 Sb.. ČKA se dlouhodobě uplatňuje i při definování požadavků na vzdělání a standardů architektonické praxe v mezinárodním kontextu. Na evropské úrovni kontinuální spoluprácí s ACE (Výbor evropských architektů) i aktivitou v poradních orgánech EK ustanovených pro hodnocení vzdělávání architektů - dříve v ACETA (Advisory Committee on Education and Training in the field of Architecture), od roku 2007 v režimu nové směrnice v „Podskupině pro architektonické vzdělávání Skupiny koordinátorů pro uznávání kvalifikací při EK“. V širším měřítku se komora angažuje jak při uzavírání dílčích bilaterálních dohod o uznávání kvalifikací v architektuře s mimoevropskými státy, např. v roce 2001 uzavřenou dohodou - “Protokolu o výkonu profesní praxe v hostitelské zemi“ s federální profesní organizací architektů USA - NCARB (Národní rada výborů pro registraci architektů), tak i při formování obecných požadavků na vzdělání a výkon praxe v globální mezinárodní úrovni. Kromě jiného se ČKA spolupodílela při přípravě mezinárodních dokumentů v rámci UIA (Mezinárodní unie architektů), v pracovní skupině pro profesní standardy a vzdělávání, jejichž výsledkem byly mezinárodně respektované standardy tzv. „Accords UIA“, které našly svůj výraz, mimo jiné, též v některých programových profesních dokumentech komory. Tyto „Dohody UIA“ ČKA publikovala v roce 1999 a 2000 a jejich obsah byl, spolu s obsahem směrnic EK, jejichž požadavky Dohoda UIA v podstatě přebírá, vtělen do Autorizačního řádu ČKA, jehož aktuální platné znění bylo vydáno pod č.j. 34445/2008 dne 15. října 2008 ministrem pro místní rozvoj. Autorizační řád zavazuje komoru sledovat architektonické studijní programy, viz citace.: „Vzdělání je základním kvalifikačním předpokladem pro samostatný výkon povolání; autorizační rada (dále jen „rada“) proto sleduje trvale stav a vývoj vzdělávání v oborech, pro něž se uděluje autorizace, na školách toto vzdělání poskytujících a jeho soulad s požadavky na vzdělání stanovené zákonem a tímto řádem. Pro účely autorizace schvaluje rada usnesením a zveřejňuje po předběžném vyjádření představenstva Komory seznam škol poskytujících uznané odborné vzdělání a vzdělání příbuzné. Při sestavování a schvalování seznamu škol Komora spolupracuje s Akreditační komisí vlády České republiky.“ Pro tento účel komora v roce 2002 zpracovala dvoudílnou Zprávu o vývoji architektonického školství s podrobnou analýzou a přehledem studijních plánů architektury a pozemního stavitelství u nás i v zahraničí. Spolupráce ČKA s Akreditační komisí probíhá již od druhé poloviny 90ých let poměrně intenzivně, zapojením představitelů komory do Pracovní skupiny pro obory umělecké a uměnovědné, ale tato vazba je založena pouze v personální rovině, na konkrétním rozhodnutí výběru zástupce pro obor architektura. Přímá systémová vazba akreditačního procesu na profesní organizace, jak je tomu v zemích s dlouhodobou tradicí akreditací a evaluací, 2
není v ČR legislativně zakotvená. Příprava nového systému akreditace vysokých škol, navrhovaného ve Věcném záměru zákona o vysokých školách, založeného na procedurách vnitřních evaluací a vnějších akreditací, opírajících se o připravovaný systém Národního kvalifikačního rámce terciárního vzdělávání a deskriptorů pro jednotlivé oblasti vzdělávání, poskytuje možnost a příležitost propojit více oba systémy – akreditace a evaluace resp. systém posuzování NKR a požadavky sledované komorou při hodnocení škol s uznaným nebo příbuzným vzděláním s ohledem na proces autorizace, intenzivněji a institucionálně. Ne pouze na základě individuálních osobních rozhodnutí členů akreditační komise a orgánů schvalujících složení pracovních skupin, ale konkrétně zakotvením vazby na ČKA. K tomuto novému vyššímu stupni spolupráce ČKA při akreditaci architektonických oborů přímo vybízí postupné sbližování stanovených požadavků a systému hodnocení vysokých škol používaných dlouhodobě v ČKA a nově zaváděných při plánované transformaci akreditačních a evaluačních procesů ve vysokém školství pomocí deskriptorů oblastí vzdělávání v rámci NKR terciárního vzdělávání. Po vstupu ČR do Evropské unie byly evropské směrnice stanovující požadavky na vzdělávání architektů za účelem uznávání kvalifikací (při vstupu do EU v roce 2004 Směrnice 85/384/EHS, od roku 2007 Směrnice 2005/36/ES) převzaty nejen vnitřním řádem komory, ale samotným „zákonem 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě“. Mezinárodně uznávané „Dohody UIA“ a pro ČR závazné směrnice EU tvoří základ požadavků ČKA na profesní vzdělávání a výkon profese architektů, rozšířený v posuzování dílčích kritériích o požadavky formulované v programových dokumentech ACETA nebo ACE, zahrnuté většinou do profesního předpisu komory - Autorizačního řádu ČKA, vydávaného ministrem pro místní rozvoj, na který zákon 360/1992 Sb. v podrobnostech požadavků na vzdělání a kvalifikaci i rozsahu oprávnění k výkonu vybraných činností ve výstavbě odkazuje. V Autorizačním řádu je architektonické vzdělávání v souladu s platnou právní úpravou zákona 360/1992 Sb. rozděleno do tří oborů, ke kterým ČKA uděluje autorizaci, a to oboru „architektura“, oboru „územní plánování“ (též urbanismus) a oboru „krajinářská architektura“, přičemž obor „architektura“ obsahuje v souladu s evropskými standardy navrhování staveb a urbanismus (územní plánování), obor „územní plánování“ je vyhrazen absolventům jiných studijních programů, než poskytují architektonické programy. „Krajinářská architektura“ tvoří obor relativně samostatný, který je však s tradičním oborem „architektura“ spojen mnoha souvislostmi a pouty, neboť i obor „architektura“ se dotýká krajiny a přírody a znalosti těchto předmětů tvoří standardní součást vzdělávání architektů, byť nikoliv v rozsahu odpovídajícím požadavkům pro tzv. uznané vzdělání, avšak pouze jako vzdělání příbuzné. Ve směrnici EK i v zákoně 360/1992 Sb. je požadovaná minimální délka prezenční formy studia architektury stanovena na 4 roky. (U kombinované formy studia je minimální délka studia ve směrnici stanovena na 6 let, z čehož 3 roky musí být absolvovány prezenční formou. Kombinované programy v oblasti architektury, kde je výuka založena na velkém podílu individuálních konzultací, však nejsou v ČR nabízeny.) ACE i UIA doporučují minimální délku studia 5 let, kterou splňuje naprostá většina architektonických studijních programů, a 5leté studium s ohledem na tradici vzdělávání architektů v ČR vyžadoval v letech 1992 - 2004 i zákon 360/1992 Sb., než byl při vstupu do EU v roce 2004 v tomto ohledu novelizován a sjednocen s evropskými požadavky stanovenými směrnicí. V současné době probíhá revize Směrnice 2005/36/ES, kde je v oblasti architektury diskutováno profesními organizacemi doporučované prodloužení minimální délky studia architektů na 5 let a definován nový požadavek – povinné 2leté odborné praxe, ideálně pod dohledem autorizovaného architekta, jako podmínky pro samostatný výkon profese architekta v zemích EU. S oběma novými kritérii nemá systém vysokoškolského vzdělávání i systém přístupu k samostatnému výkonu profese v oblasti architektury v ČR problém. Vzhledem k tomu, že v ČR je naprostá většina architektonických programů akreditována v modelu 4 + 2, kromě FA ČVUT v Praze, která nabízí v Evropě nejrozšířenější model 3 + 2, splňují všechny naše univerzity minimální délku graduovaného studia 5 let. Zákon 360/1992 Sb. vyžaduje jako podmínku pro autorizaci v ČKA, opravňující k samostatnému výkonu profese, graduované magisterské vzdělání a 3 roky odborné praxe pod dohledem autorizovaného architekta. Stejný zákon však nabízí autorizaci poskytující oprávnění k výkonu téměř všech činností architekta i některých dalších činností, které architekt vykonávat nemůže, bakalářům. Pokud absolvují 4letý bakalářský program a delší 5letou praxi, mohou se autorizovat v ČKAIT v oboru „pozemní stavby“. Schizofrenie zákona, založená duplicitou autorizace opravňující k výkonu činnosti „architekta“ v ČKA a „pozemního stavitele“ v ČKAIT, posílená poměrně malými rozdíly v rozsahu oprávnění, ale velkými rozdíly v nárocích na vzdě
3
lání neodpovídajícími směrnici, se bohužel transformuje i do připravovaného systému deskriptorů oblasti vzdělávání Architektura a Stavebnictví NKR terciárního vzdělávání, když jsou v oblasti Stavebnictví popisovány znalosti, dovednosti a činnosti absolventů architektonických oborů na stavebních fakultách. Požadavky na délku a způsob studia i požadavky na základní vědomosti, znalosti, schopnosti a dovednosti architekta, stanovené Směrnicí 2005/36/ES a zákonem 360/1992 Sb., jsou definovány pomocí 11 bodů a – k, uvedených v příloze zákona v bodě 1.2 a 1.3.: 1. 2 Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci musí být zajištěno studiem na vysokoškolské úrovni, které se v rozhodující míře týká architektury. Toto studium musí zajistit vyváženost teoretických a praktických stránek přípravy v architektuře a zabezpečit získání a) schopnosti vytvářet architektonické projekty splňující jak estetické, tak technické požadavky, b) odpovídající znalosti historie a teorie architektury a souvisejících umění, technologií a humanitních věd, c) znalosti výtvarného umění jako jednoho z vlivů na kvalitu architektonického díla, d) odpovídající znalosti týkající se urbanismu, územního plánování a dovedností spojených s procesem projektování, e) schopnosti porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky, f) schopnosti chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují společenské faktory, g) znalosti metod průzkumu a přípravy zadání pro návrh projektu, h) schopnosti pochopit projektování stavby, konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby, i) odpovídající znalosti fyzikálních problémů a technologií a funkce staveb, aby poskytovaly vnitřní podmínky pro pohodlí a ochranu před vlivy počasí, j) nezbytných dovedností pro projektování, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení daných nákladovými faktory a stavebními předpisy, k) odpovídající znalosti průmyslových odvětví, organizací, předpisů a postupů, které souvisejí s integrací dílčích projektů do celkového projektu. 1. 3 Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci musí kromě požadavků stanovených v bodu 1. 2 rovněž splňovat následující podmínky a) celková délka teoretického a praktického vzdělání musí zahrnovat nejméně buď čtyři roky řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, nebo nejméně šest let studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, z toho nejméně tři roky ve formě řádného denního studia, b) vzdělání musí být zakončeno úspěšným složením zkoušky vedoucí k získání titulu. V souladu s uvedenými standardy je komorou sledována časová i proporční vyváženost vzdělávání ve třech základních blocích výuky po celou dobu studia, poskytujících požadované vědomosti, znalosti, schopnosti a dovednosti: - ateliérové předměty; - základní profilové předměty v architektonických, urbanistických a krajinářských disciplínách, včetně výtvarných, humanitní, společenskovědních předmětů a podpůrných disciplín; - přírodovědné a technické i manažerské předměty, včetně podpůrných disciplín. Smyslem požadavku vyváženosti obsahu i formy studia v bakalářském i magisterském stupni, zejména během prvních čtyř let studia (hned od prvního ročníku založeného na propojení ateliérové formy výuky, základních profilových předmětů oboru a technických předmětů), je sledování komplexity a univerzality vzdělání a snaha zamezit předčasné specializaci, „která by mohla zabránit studentovi v získání celkového vyváženého pohledu na různé důležité aspekty vzdělání a přípravy vyžadovaných na architektech“, jak je uvedeno v Doporučení ACETA z dubna 2007 pro hodnocení strukturovaných programů architektury. Tento dokument je uplatňován komorou při posuzování a rozhodování o zařazení studia na „seznam škol s uznaným vzděláním“ i v poradních orgánech Evropské komise při notifikaci škol v rámci EU a jejich zapsání do dodatku č. 5 Směrnice 2005/36/ES, které opravňuje jejich absolventy k automatickému uznání kvalifikace v oboru architektura v celém evropském prostoru. ČR byly uznány v rámci přístupových práv všechny nahlášené studijní programy architektury i stavebnictví, po 4
uplynutí tříleté lhůty od vstupu do EU jsou však od roku 2007 akceptovány pouze ty programy, které byly předloženy k posouzení poradním orgánům EK, zda odpovídají podmínkám směrnice a doporučeni ACETA a ACE. Tímto procesem notifikace postupně úspěšně prošly všechny fakulty architektury v ČR - FA ČVUT v roce 2006, FA VUT 2008 a FA TUL v roce 2010 i umělecké školy – VŠUP v Praze v roce 2010, specifický 4letý program AVU bude zřejmě notifikován do konce roku 2011. O notifikaci svého programu Architektura a stavitelství žádala prozatím jako jediná stavební fakulta - FSv ČVUT v roce 2007, jejíž program byl z důvodu velkého podílu technických předmětů na úkor malého podílu ateliérové výuky zejména na počátku studia zamítnut z důvodu předčasné specializace na stavební inženýrství. Předčasná specializace má i při splnění 11 bodů požadovaného obsahu studia, dle Doporučení ACETA zásadní význam pro hodnocení programů škol, protože „specializace by neměla být zaváděna zejména v prvních dvou letech studia. Programy, které začínají s jasnou specializací, nebo je jejich specializace zavedena před čtvrtým rokem studia, se mohou považovat za takové, které se architekturou nezabývají primárně, a proto se neshodují se Směrnicí.“ Tyto specifické aspekty architektonických programů jsou obsaženy v požadavcích na obsah a formu studia uvedených ve směrnici EU a doporučeních ACETA i v zákoně 360/1992 Sb. a Autorizačním řádu. V autorizačním řádu ČKA (AŘ ČKA) jsou požadavky směrnice ES převzaté zákonem 360/1992 Sb. dále rozvedeny a upřesněny, včetně aplikace obdobně strukturovaných 11 bodů na autorizační obory územní plánování a krajinářská architektura. Kromě toho jsou dále v Autorizačním řádu ČKA popsány některé souvislosti prokazování odborné praxe pod vedením a další náležitosti, umožňující vstup do samostatného výkonu profese. Podrobněji jsou tyto vědomosti, znalosti, schopnosti a dovednosti vyžadované pro kvalifikaci v oblasti architektura i systém hodnocení škol popsány v příloze č. 2 v citovaných ustanoveních AŘ ČKA. V této příloze jsou uvedeny rovněž vybrané části zákona 360/1992 Sb., týkající se autorizací a rozsahu oprávnění v jednotlivých autorizačních oborech, které mají rozhodující vliv na formulace deskriptorů oblasti vzdělávání Architektura a Stavitelství, zpracovávaných v rámci projektu NKR terciárního vzdělávání. Autorizační řád ČKA jmenovitě vyžaduje u architektonických programů 25 % podíl ateliérové výuky, rozložené rovnoměrně po celou dobu studia. Zároveň je komorou sledováno i doporučení ACETA dosáhnout „naplnění obsahu studia nejméně ze 40 % ateliérovou výukou v posledních dvou letech studia“. Kromě doporučení 40 % podílu ateliérové výuky v magisterských programech ACETA dále doporučuje celkem v obou stupních studia 60 % podíl ateliérové výuky a základních disciplín oboru architektura, což znamená, že podíl technických a přírodních předmětů by neměl přesáhnout 40 %. S těmito zásadami má prozatím problém většina architektonických programů na stavebních fakultách, i když se v posledních letech výrazně přiklonily k evropskému standardu výuky architektury. Komplexnímu pojetí výuky architektů vyžadované v EU i pro autorizaci v ČKA zdaleka neodpovídalo vzdělání v oboru Pozemní stavby na stavebních fakultách, vychovávající „architekty – projektanty“, zaměřené pouze na technické aspekty profese, pro které byly v zákoně 360/1992 Sb. vymezeny kompetence v autorizačním oboru „pozemního stavitelství“ v ČKAIT. Tento model zavedený v roce 1960, odpovídající tehdejšímu centrálně řízenému systému projektové přípravy i realizace výstavby, neměl v zemích EU obdoby a po roce 1989 byl postupně transformován na výuku architektů v programech Architektura a stavitelství, které jsou však stále, ve výše uvedených kritériích, více či méně poznamenány vysokým podílem technických předmětů a menším podílem ateliérové výuky, zejména na počátku studia. Specifický, dobovými podmínkami ovlivněný odklon od komplexně pojaté výuky architektů, byl sice vývojem vysokých škol v podstatě překonán, ale nadále je udržován duplicitou možností výkonu profese architekta - autorizací v oboru „Architektura“ u ČKA nebo autorizací v oboru „Pozemní stavby“ u ČKAIT, zakotvené v zákoně 360/1992 Sb., který reflektoval tehdejší poměry a systém vzdělávání architektů a projektantů pozemních staveb na VŠ. V rámci přípravy nového systému NKR terciárního vzdělávání by bylo nanejvýš vhodné ukončit setrvačnost nejednoznačného chápání výkonu profese architekta a jasně odlišit specifikace diference deskriptorů NKR pro oblasti vzdělání Architektura a Stavebnictví. Z obdržených podkladů je patrné, že v oblasti stavebnictví jsou při definování požadovaných znalostí a dovedností popisovány i architektonické programy, akreditované na stavebních fakultách resp. činnosti spjaté s výkonem činnosti architektů resp. pozemních stavitelů, u kterých absolvent většinou úzce specializovaných oborů na stavebních fakultách, kromě oboru Architektura a stavitelství, nemá oprávnění v popisované šíři vykonávat. (Podrobně viz komentář v poznámkách k jednotlivým částem návrhu deskriptorů v příloze č. 1.) V této věci důrazně doporučujeme a žádáme, 5
aby při definování deskriptorů, které budou ovlivňovat budoucí způsob hodnocení a tím i vývoj a profilaci jednotlivých studijních oborů, byla upřednostňována hlediska vyplývající ze struktury oblastí vzdělávání a specifikace jejich kvalifikačních rámců a ne hlediska pro tento systém nepodstatná, založená na sledování skutečnosti, jsou-li architektonické obory akreditovány na fakultách architektury nebo na stavebních fakultách. Smyslem NKR rozhodně není rozlišovat, kde se obor učí, ale definovat specifické kvalifikační rámce jednotlivých oborů a ty potom uplatňovat v požadavcích na obsah a formu studia. Tím, že jsou programy Architektura a stavitelství na stavebních fakultách zřejmě začleněny v popisech deskriptorů do oblasti vzdělávání Stavebnictví a ne do oblasti Architektura, kam patří (takže téměř všechny pro výkon profese vyžadované kvalifikace v architektuře jsou popsány a zahrnuty i do stavebnictví, navíc již v bakalářském stupni), nebude mít za následek pouze prolongování v zákoně setrvačně zakotvené duplicity a další znejasnění kvalifikačních předpokladů v obou oblastech. Pokračování duplicity popisu výkonů architekta a pozemního stavitele (i když tento obor na stavebních fakultách byl zrušen, kromě FAST VUT v Brně, resp. transformován na obor Architektura a stavitelství, který již nespadá do oblasti stavebního inženýrství, ale do architektury), převedením této duplicity do nového systému NKR terciárního vzdělávání, především ohrozí použitelnost deskriptorů. Protože překrývání resp. nafukování rozsahu kvalifikací ve stavebnictví na téměř celý obor architektura znejasní a znehodnotí použitelnost deskriptorů v praxi, při v budoucnu uvažovaných evaluačních procesech. Většina oborů na stavebních fakultách nesplňuje zdaleka šíři znalostí, dovedností a kompetencí resp. kvalifikací k výkonu činností, popsaných v oblasti stavitelství, pokud jsou definovány tak široce, že zahrnují i oblast architektura. Návrhy deskriptorů v oblasti Stavebnictví jsou poznamenány snahou vymezit svému oboru co největší kompetence a zapomínají na hlavní smysl projektu NKR, popsat obsah a rozsah vzdělání i konkrétních kompetencí pro jednotlivé obory. Poznámka k oborové systematice soustavy a zvolené struktuře oblastí vzdělávání a připomínky ke struktuře a některým formulacím národních deskriptorů: Kromě posouzení připravovaného systému NKR terciárního vzdělávání – deskriptorů pro obory Architektura a Stavebnictví vznášíme rovněž připomínky týkající se obecnější polohy posuzování a komentování k oponentuře předloženého materiálu - formulací a definic i struktury národních deskriptorů i zvolené klasifikace resp. uspořádání systému vzdělávání. 1/ Je překvapivé, že navrhovaná systematika oblastí vzdělávání, v podobě, kterou jsme obdrželi, postrádá logickou strukturu a uspořádanost, používanou MŠMT např. v systémech akreditovaných studijních programů. Domnívali jsme se, že vzdělávací oblasti/obory jsou sledovány statistikou podle uznávaných statistických struktur a znaků, například v klasifikaci vzdělávání, vydané sdělením ČSÚ č. 358/2007 Sb., o zavedení Mezinárodní klasifikace vzdělávání – ISCED 97 [dostupný na: www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/klasifikace_isced_97/$File/isced_97.pdf]; i když se i v tomto případě budou vyskytovat mezní/hraniční obory – typicky právě oblast vzdělávání Architektury, která je jednak oborem technickým, jednak humanitním, jednak uměleckým – celý systém si zachová alespoň srovnatelnost se zahraničím a údaje bude možno komparovat: 0 – Obecné vzdělání / 1 – Vzdělávání a výchova / 2 – Humanitní vědy a umění / 3 – Společenské vědy, obchod a právo / 4 – Přírodní vědy, matematika a informatika / 5 – Technické vědy, výroba a stavebnictví / 6 – Zemědělství a veterinářství / 7 – Zdravotnictví a sociální péče / 8 – Služby / 9 – Nezačlenitelné programy. Doporučujeme zvážit sjednocení zavedeného systému klasifikace akreditovaných studijních programů a nově zaváděného systému struktury deskriptorů oblasti vzdělávání (DOV) v rámci projektu NKR terciárního vzdělávání. 2/ V navržené struktuře národních deskriptorů postrádáme kategorii popisující specifika oblasti vzdělání jako celku, základní charakteristiky studia, např. mutlidisciplinárnost a komplexnost architektonických oborů, celkové požadavky na obsah studia a skladbu programů nebo vyžadované komplexní vlastnosti nezbytné pro výkon profese. Deskriptory popisují pouze části, rozvržené do tří kategorií – I. znalosti, II. dovednosti a III. způsobilosti, členěných většinou do tří podkategorií a/ základní oborové předměty, b/ teorie a metody, c/ související obory. Absence kategorie popisující celek vede k tomu, že jsou zpracovateli jednotlivých DOV tyto celkové charakteristiky a specifika popisovány ve sloupci příklady v části a/ nebo b/, jak dokazují DOV Stavebnictví i návrh úprav DOV Architektura zpracovaný ČKA. Doporučujeme v systému DOV doplnit kategorii sledující celková specifika oblasti vzdělání.
6
3/ V deskriptorech nejsou uvedeny a sledovány „vědomosti“, zahrnuté zřejmě do I. kategorie – „znalosti“, ani „schopnosti“, zahrnuté zřejmě do II. kategorie – „dovednosti“. Začlenění vědomostí do kategorie znalostí je v oblasti vzdělávání – Architektura zřejmě podružný problém, i když mezi vědomostmi a znalostmi je i v tomto oboru jistě rozdíl, ale začlenění schopností do kategorie dovedností je zarážející. Odborná dovednost zpracovat projekt nezakládá schopnost jej realizovat a nést důsledky a následky projevené dovednosti. Pojem „dovednost“ je spojen spíše s formálními – osvojenými a nacvičenými aspekty výkonu činnosti architekta např. v rovině prezentace projektů atd., zatímco pojem „schopnost“ v sobě zahrnuje tvůrčí aplikaci nabytých znalostí a vědomostí i zodpovědnost za výslednou kvalitu činnosti od návrhu až po realizaci stavby. Doporučujeme sledovat a uvádět v deskriptorech spíše schopnosti než dovednosti, pokud nejsou uvedeny oba atributy. 4/ Národní deskriptory rozlišují sledované požadavky a kritéria v jednotlivých kategoriích kompetencí pro jednotlivé stupně studia, což je pochopitelné u krátkých cyklů a doktorských programů, ale rozlišování mezi Bc. a Mgr. stupni studia se zdá být v některých kategoriích trochu umělé. Překvapivý je jak 1.) rozdíl v požadované aktuálnosti znalostí, když nejsou u bakalářských programů požadovány znalosti „odpovídající soudobému stavu poznání“ nebo 2.) rozdíl ve sledovaných kritériích, když v bakalářských programech není sledováno „porozumění využití poznatků souvisejících oborů“, které je v magisterských programech obsaženo v I. kategorii – znalosti v bodě c), jako kdyby v bakalářském stupni neměly být tyto znalosti obsaženy resp. sledovány. Možná toto odlišení platí pro více specializované obory, ale v tak široce založené oblasti vzdělávání jako je Architektura a zřejmě i Stavebnictví, je „porozumění využití poznatků souvisejících oborů“ podstatné i v bakalářském oboru. Podrobně viz příloha 1. Doporučujeme sjednotit sledovaná kritéria v bakalářských a magisterských programech a znalosti „odpovídající soudobému stavu poznání“ očekávat i v bakalářských programech a v bakalářských programech sledovat i „porozumění využití poznatků souvisejících oborů“, např. sloučením sledování „znalosti“ i „porozumění“ „teoriím, konceptům a metodám“ do jednoho bodu, obdobně jako u magisterských programů. 5/ Národní deskriptory jsou v magisterských programech ve II. kategorii „odborných dovedností“ v bodě a/ a b/ členěny obdobně jako v I. kategorii „odborných znalostí“, na vlastní předmět činnosti a její teoretické, koncepční a metodické zázemí. V bodě c/ je však zavedeno jiné kritérium hodnocení. Místo v I. kategorii, u „odborných znalostí“ sledovanému hodnocení „porozumění … souvisejícím oborům“, je ve II. kategorii „odborných dovedností“ zavedeno kritérium „použití pokročilých výzkumných postupů v oboru způsobem umožňujícím získávat nové původní informace“. Při snaze respektovat předepsaná schémata národních deskriptorů se nelze vyhnout námitce, zda tuto dovednost, přesněji schopnost nelze přiřadit k bodu b/ v této kategorii, nebo zda ji nezařadit do další III. kategorie „obecných způsobilostí“ absolventa programů na úrovni graduovaného vzdělání. V oblasti vzdělávání Architektura a Stavebnictví i v ostatních technických oborech, které jsou široce a spíše prakticky zaměřené, je důležité i v kategorii – „dovednosti“ sledovat a/ vazby na související obory a b/ schopnost přenášení nových postupů formou inovací do praxe, zatímco v deskriptorech jsou popisovány spíše teoretické výsledky - „nové původní informace“. a/ Ve II. kategorii „odborné dovednosti“ se naprosto vytratil zájem o sledování dovednosti, přesněji schopnosti, aplikovat „porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití poznatků souvisejících oboru“, které jsou pro výkon praxe architekta naprosto nepostradatelné. V I. kategorii – znalosti, je v bodě I. c. sledována pouze jejich „znalost“ a ne „schopnost“ jejich aplikace. b/ Formulace sledovaných kritérií na úrovni národních deskriptorů by měly zahrnovat všechny oblasti vzdělávání, tomu neodpovídá formulace bodu II. c., která je zaměřena spíše na teoretické obory, když vyžaduje sledovat dovednost „získávat nové původní informace“ a opomíjí sledování schopnosti aplikace „pokročilých výzkumných postupů“ pro inovace nejen teoretického, ale i praktického charakteru. Tato schopnost aplikace se v technických oborech stává základním kritériem hodnocení kvality vysokých škol i základním kritériem konkurenceschopnosti technických oborů vysokého školství a zejména konkurenceschopnosti ČR v evropském prostoru. Absenci těchto národními deskriptory nesledovaných „dovedností“ je možné řešit v deskriptorech pro vymezené oblasti vzdělání, což v obou posuzovaných DOV návrhy nerespektováním struktury národních deskriptorů praktikují, ale zároveň v této věci doporučujeme sledování obecnějších formulací, postihujících celou škálu spektra všech oblastí vzdělávání, zahrnout i do národních deskriptorů. 7
6/ Zpracovatelé deskriptorů jednotlivých oblastí vzdělávání měli někdy evidentně problém s jemnými diferencemi jednotlivých definic národních deskriptorů, které vyžadují např. rozlišovat ve II. kategorii kompetencí – „dovednosti“ mezi a/ „s využitím odborných znalostí samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický nebo praktický problém oboru“ na rozdíl od druhé sledované dovednosti b/ „ samostatně a tvůrčím způsobem řešit komplexní problém s použitím vybraných teorií, konceptů a metod oboru“. Strukturu národních deskriptorů v oblasti znalostí nebude snadné v praxi, zvláště když jde o tak širokou a komplexní oblast vzdělání jako architektura, rozlišovat v členění na a/ základní znalosti, b/ znalosti a porozumění teoriím a metodám nebo 3/ znalosti souvisejících oborů. Ve II. kategorii – „dovednosti“ bude sledování jednotlivých kritérií konkrétních studijních programů ještě obtížnější, bez patřičně upravených evaluačních podkladů nebude rozpoznatelné a ani potom nebude prokazatelné. Hodnocení těchto subtilních, uvnitř programů obsažených kritérií bude závislé na důvěře v předložené materiály zpracované poskytovateli vzdělávacích programů, tudíž značně formální. Totéž bude platit o hodnocení III. Kategorie deskriptorů – „obecné způsobilosti“. Příliš deterministicky strukturované deskriptory zaměřené na popis subtilních diferencí obtížně sledovatelných parametrů hodnocených kritérií tak složitého a celistvého systému jako je činnost univerzit, může mít opačný efekt, než se od zavedení deskriptorů očekává. Místo soustředění na vlastní kvalitu vzdělávacích programů a procesů i vědecké, výzkumné a umělecké činnosti budou univerzity odváděny k vyplňování proklamativně deklarovaných podkladů pro prokazování kvality NKR terciárního vzdělávání. Závěr: ČKA oceňuje snahu po konstituování deskriptorů oblastí vzdělávání v rámci NKR terciárního vzdělávání; pro účely profese, kterou spravuje, považuje ČKA za nezbytné doplnit do popisu vzdělávání v oblasti „architektura“ mezi páteřní obory, kromě architektury i urbanismus a územní/prostorové plánování i krajinářskou architekturu a v souvislosti se stavbami též interiér, který již sice není samostatným autorizačním oborem ČKA, avšak z hlediska širších souvislostí navrhování staveb má toto prostorové měřítko ve vzdělávání svoje nezpochybnitelné místo. Zároveň je nutné doplnit a zkoordinovat deskriptory NKR s dnes na úrovni zákona 360/1992 Sb. stanovenými požadavky na uznané vzdělávání architektů, vyžadovanými i Směrnicí 2005/36/ES o uznávání kvalifikací. Při této příležitosti považujeme za vhodné využít zavedení nového systému akreditací vysokých škol, založeného na průkazu plnění požadavků NKR k legislativnímu zakotvení úlohy ČKA v tomto procesu. Ačkoli deskriptory NKR jsou zaměřeny především na definování požadovaných vědomostí, znalostí, dovedností a schopností absolventů, považujeme za vhodné v deskriptorech NKR definovat i délku studia případně délku praxe, pokud je jednoznačně na úrovni ČR i EU stanovena, třeba nepřímo odkazem na zákon nebo Autorizační řád, jak navrhujeme v našich úpravách deskriptorů oblasti vzdělávání Architektura v příloze č. 1. Nový systém hodnocení studijních programů doporučujeme zbavit setrvačně přejímaného popisu architektonických studijních programů na stavebních fakultách v rámci deskriptorů NKR pro oblast vzdělávání Stavebnictví, když jsou ve skutečnosti zaměřeny na vzdělávání architektů. Proto doporučujeme přehodnotit obsah deskriptorů v oblasti Stavebnictví, které jsou definovány v široké škále programů nabízených na stavebních fakultách, kromě stavebního inženýrství a geodezii a kartografii, které sem patří, i na programy Architektura a stavitelství. Logice i smyslu NKR odpovídá přenechat popis nároků na architektonické obory nabízené na stavebních fakultách deskriptorům v oblasti Architektura a deskriptory v oblasti Stavebnictví přesněji zaměřit na popis programů stavebního inženýrství resp. geodezie a kartografie. Rozhodně to přispěje k jejich svébytnější profilaci na problematiku stavebnictví resp. stavebního inženýrství i geodézie a kartografie a prospěje vlastní aplikaci deskriptorů při hodnocení obou oblastí vzdělání. V systému NKR přeci nejde o kompetence, svěřené oběma komorám, které jsou stanovené zákonem 360/1992 Sb., ale o hledání nejvhodnějšího systému sledování kvality VŠ vzdělávání v jednotlivých oblastech a profesích, za účelem zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Přispěje ke konkurenceschopnosti VŠ i jejich absolventů navrhovaný rozsah popisu oblasti Stavebnictví zacílený i na architektonické programy, které jsou popsány v oblasti Architektura? Toto stanovisko se vydává pro účely úřední, a to na základě ustanovení § 23 odst. 6 písm. a), b), l) a s) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, kterým se Komoře jakožto samosprávné profesní instituci ukládá mimo jiné pečovat o stavební kulturu a o kulturu utváření prostředí, spolupůsobit při ochraně veřejných zájmů v ob8
lasti výstavby, architektury a územního plánování, spolupracovat s orgány státní správy a místní samosprávy a spolupracovat při organizování soutěží a pro tyto účely též vydávat stanoviska, vyjádření, popřípadě sdělení nebo jiná opatření.
S pozdravem Ing.arch.akad.arch. Jan Vrana předseda České komory architektů
prof. Ing. arch. Ladislav Lábus místopředseda Autorizační rady České komory architektů předseda pracovní skupiny pro vzdělávání představenstva České komory architektů
JUDr., PhDr. Jiří Plos sekretář České komory architektů člen Autorizační rady České komory architektů
PŘÍLOHY: PŘÍLOHA Č. 1 DESKRIPTORY OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ ARCHITEKTURA A STAVEBNICTVÍ NKR TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ – STANOVISKO A NÁVRH ÚPRAV ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ: PŘÍLOHA Č. 2 VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA 360/1992 SB. A AUTORIZAČNÍHO ŘÁDU ČKA
9
PŘÍLOHA Č. 1 DESKRIPTORY OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ ARCHITEKTURA A STAVEBNICTVÍ NKR TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ – STANOVISKO A NÁVRH ÚPRAV ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ: K jednotlivým programům strukturovaného studia, jejich smyslu a účelu z hlediska samostatného výkonu profese sledovaného ČKA a popisu v „Deskriptorech oblasti vzdělávání: Architektura a Stavebnictví“ uvádíme následující: Stanovisko komory je členěno na jednotlivé stupně studia a v nich na „Obecný komentář ČKA“ a konkrétní „Připomínky ČKA“ pro jednotlivé stupně studia. Připomínky jsou soustředěny na I. kategorii kompetencí – Odborné znalosti a II. kategorii kompetencí – Odborné dovednosti. III. Kategorie kompetencí – Odborné způsobilosti, rozváděné v deskriptorech pouze na úrovni národních deskriptorů, nejsou komentovány.
Kromě programů krátkého cyklu, které nejsou v oblasti vzdělávání Architektura předpokládány a tudíž ani popisovány, jsou od bakalářského stupně v následném přehledu kategorií kompetencí a odpovídajících požadavků na odborné znalosti a dovednosti pro přehlednost a ozřejmění vzájemných souvislostí a vazeb i navrhovaných úprav uváděny v připomínkách ČKA srovnávací, lineárně řazené rekapitulace textů popisů MŠMT navrhovaných požadavků v kategoriích znalosti a dovednosti pro obě oblasti vzdělání 1. Stavebnictví, 2. Architektura, doplněné pod bodem 3. návrhem úprav textu deskriptorů pro oblast vzdělávání Architektura, zpracovaných ČKA. Pro snadnější rozlišení diferencí jednotlivých popisů ve třech sledovaných úrovních, 1. Stavebnictví – návrh MŠMT, 2. Architektura – návrh MŠMT a 3. Architektura – návrh ČKA, jsou rozdíly v textu vůči předchozím (u návrhu 1. Stavebnictví vůči následným) definicím rozlišeny použitím kurzívy. V definicích uvedených v oblasti vzdělávání 1. Stavebnictví je kurzíva použita k rozlišení diferencí vůči MŠMT předloženému textu deskriptorů v oblasti vzdělávání Architektura, uvedených v bodě 2. V bodě 2 je kurzíva použita pro označení odlišností od návrhu č. 1 Stavebnictví. V návrhu č. 3. DOV Architektura – ČKA je kurzíva použita k označení diferencí od návrhu 2. (Kurziva v bodě 1 tudíž označuje odlišení textu od bodu 2 a naopak. Kurzíva v bodě 3 označuje odlišení od textu v bodě 2.) Obdobný systém označení rozdílu v definicích mezi jednotlivými stupni studia kurzívou je použitý u národních deskriptorů.
10
A) „Programy krátkého cyklu“ v oblasti vzdělávání „Architektura“ a „Stavebnictví“. Obecný komentář ČKA.: Tento typ studia nutno považovat v případě oblasti vzdělávání „Architektura“ pro účely výkonu profese za zcela nevhodný a neúčelný, výkonu profese neprospěšný. Nelze jej považovat ani za přípravný stupeň či jinak obdobně koncipovaný základ pro budoucí studium. Konkrétní připomínky ČKA.: Z uvedených důvodů tudíž nenavrhujeme žádné úpravy v „Deskriptorech oblasti vzdělávání: Architektura“ a navrhujeme naopak, aby tento program vůbec nebyl konstituován. Což deskriptory pro tuto oblast vzdělávání „Architektura“ předpokládají a nejsou vyplněny, na rozdíl od oblasti vzdělávání Stavebnictví, kde jsou požadavky definovány i pro tyto krátké cykly vzdělávání. V této oblasti vzdělávání je jim vymezena kompetence „zpracovat jednoduchou stavební dokumentaci“. Z hlediska kritérií sledovaných zákonem 360/1992 Sb. jde zřejmě o vymezení kompetencí pro autorizované techniky, kteří mají ze zákona oprávnění, „vypracovávat projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech a v případě oboru pozemní stavby vypracovávat příslušné části projektové dokumentace“. Formulace deskriptorů však s těmito zákonem vymezenými činnostmi zcela nesouhlasí. Termín „zpracovat jednoduchou stavební dokumentaci“ je zavádějící a posunuje absolventa krátkého cyklu výše, než je stanoveno zákonem. Pozn.: V zásadách záměru vysokoškolského zákona, předložených v říjnu 2011 k veřejné diskusi, byly tyto krátké programy vypuštěny.
11
B) „Bakalářské studijní programy“ v oblasti vzdělávání „Architektura“ a „Stavebnictví“. Obecný komentář ČKA.: V souladu se směřováním evropského školství je vysokoškolské vzdělání v ČR strukturováno do několika stupňů, a to bakalářského, magisterského a doktorského. Pro výkon profese autorizovaného architekta je rozhodným vzděláním pouze stupeň magisterský, jak výslovně stanovuje § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, který zároveň pro autorizační obor architektura jednoznačně stanovuje, že „vzdělání musí splňovat podmínky uvedené v bodech 1.2 a 1.3 přílohy“ zákona, uvedené níže. Doktorské studium je studium zaměřené na hlubší studium dílčích teoretických, výzkumných a vědeckých nebo uměleckých problémů a s výkonem profese souvisí pouze okrajově. Smyslem a účelem bakalářského studia je – dle názoru komory – umožnit studentům oboru přestup mezi školami na základě srovnatelného vzdělávacího systému a připravit je pro studium magisterské nebo jim umožnit výkon profese pod dohledem autorizovaného architekta. V případě architektury, obdobně jako v případě jiných srovnatelných nezávislých (svobodných) povolání – například lékařů nebo právníků, u nichž se vyžaduje vysoká míra kvalifikace a rozsáhlé praktické zkušenosti nabyté pod odborným vedením, a to před zahájením samostatné, osobně odpovědné profesní praxe, je požadavkem pro vstup do profese absolvování magisterského stupně studia. Vzhledem k tomu považuje ČKA za vhodné tříleté trvání bakalářského studia, které je v evropském vzdělávacím prostoru naprosto převažující (nikoliv čtyřleté, které občas svádí k zaměňování této délky studia za požadovaný rozsah, odpovídající vzdělání magisterskému; obecná doporučení evropských i celosvětových profesních institucí doporučují rovněž tříleté bakalářské studium). V součtu s navazujícím magisterským studiem v trvání nejméně dvou let splňuje vzdělání standardní požadavek pětiletého trvání, na něž by měla navazovat v případě podmínek v ČR nejméně tříletá odborná praxe pod vedením. Absolvování bakalářského studia neumožňuje proto ucházet se o udělení autorizace ve stejném režimu, jako v případě absolutoria studia magisterského; na bakalářské vzdělání se hledí jako na vzdělání příbuzné. Při zkoušce odborné způsobilosti tak musí uchazeč prokázat znalosti chybějící části studia speciální zkouškou oborovou v rozsahu závěrečné státní zkoušky. Rovněž jeho průkaz praxe a délka nesamostatné praxe musí splňovat specifická kritéria. Z uvedených skutečností plyne též případné zařazení absolventů bakalářského studia do profesní praxe a jejich profesní možnosti v následné praxi. Bakalářské studium neumožňuje sice obdobné profesní zařazení, jako studium magisterské, nicméně představuje základní vzdělávací stupeň celistvého vysokoškolského studia, jehož absolventi mohou být v praxi zařazeni na pozice, pro něž jejich vzdělání představuje nezbytný profesní předpoklad, neumožňuje však samostatný výkon profese. V rámci činností a funkčního zařazení je absolvent bakalářského stupně studia, z hlediska zákonem 360/1992 Sb. stanovených podmínek pro autorizaci v oboru architektura v ČKA, oprávněn vykonávat činnosti zařazené mezi odborné činnosti středně kvalifikované, opravňující k vedení dílčích částí zakázky a řešeních dílčích problémů; s narůstající délkou praxe nebo v případě schopnějších absolventů mohou být zařazováni postupně též na pozice odpovídající odborným činnostem vysoce kvalifikovaným. Paradoxně tentýž zákon uznává jako postačující bakalářské vzdělání, pokud je čtyřleté, pro autorizaci v oboru Pozemní stavby v ČKAIT, za splnění podmínky delší 5leté praxe, která opravňuje k obdobným výkonům odborných činností, jako autorizace v obru Architektura v ČKA. Tento nesoulad se promítá i do dikce deskriptorů definujících znalosti, dovednosti a kompetence v oblasti „Stavebnictví“, kde jsou evidentně popisovány i architektonické programy nabízené na stavebních fakultách. ČKA jednoznačně doporučuje přeřadit posuzování architektonických programů na stavebních fakultách do deskriptorů oblasti vzdělání „Architektura“, ale zároveň vnímá obtížnost postižení diferencí stanovených zákonem do deskriptorů oblasti vzdělávání NKR terciárního vzdělávání. Absolventům, kteří nehodlají provádět samostatnou profesní praxi v oboru „architektura“, pak umožňuje absolutorium bakalářského stupně studia výkon profese v kanceláři pod vedením autorizovaného architekta nebo zařazení na některé pozice ve veřejné správě, například na stavebních úřadech, pořizovatelských úřadech, úřadech památkové péče, popřípadě ochrany přírody a krajiny a některých dalších specializovaných správních úřadech, kde je předpo12
kladem vysokoškolské vzdělání nejméně bakalářského stupně, doplněné o zkoušky zvláštní odborné způsobilosti dle zvláštní právní úpravy. Přes výše uvedené omezené kompetence výkonu činností a omezenému přístupu absolventů bakalářských architektonických programů k samostatnému výkonu profese jsou pro ČKA i evropské instituce při posuzování a notifikaci architektonických studijních programů resp. jejich zapsání na „na seznam škol s uznaným vzděláním“ základním kritériem a z hlediska obsahu a struktury nejdůležitějším stupněm vzdělání graduovaných absolventů, právě bakalářské programy. Během bakalářského studia jsou fixovány základní parametry a kvalita celého vzdělání, založené na komplexnosti a univerzalitě vzdělání, vyžadované u architektonických programů od počátků studia, završená rozšířením spektra znalostí a dovedností v magisterských programech. Z tohoto důvodu komora i poradní orgány Evropské komise pro posuzování architektonických programů, kladou zásadní význam plnění požadavků sledovaných směrnicí i zákonem, zejména na hodnocení obsahu a struktury bakalářských studijních programů. V bakalářském programu totiž získají studenti architektury základní a rozhodující vědomosti, znalosti i schopnosti pro výkon profese, v magisterském programu jsou tyto znalosti a schopnosti z velké části „pouze“ rozšířeny o příbuzné obory územního plánování a krajinářské architektury a o znalosti potřebné pro samostatný výkon profese v oblasti managementu a práva. Ve shora uvedených souvislostech proto doporučujeme doplnit „Deskriptory oblasti vzdělávání: Architektura“ pro bakalářské studijní programy takto: za vzdělání příbuzné se pro udělení autorizace považuje bakalářský stupeň vzdělání v oborech architektonických, urbanistických a územně plánovacích a krajinářských, popřípadě vysokoškolské vzdělání dosažené ve studijních oborech příbuzných oborům architektonickým, urbanistickým a územně plánovacím a krajinářským, pokud alespoň rámcově splňuje podmínky stanovené v autorizačním řádu pro příslušný obor, a to zejména v případě, kdy pro příslušný obor, popřípadě specializaci neexistuje jiné vzdělání, které by zcela splňovalo požadavky stanovené zákonem. Konkrétní připomínky ČKA: I.
Kategorie kompetencí - odborné znalosti a vědomosti Národní deskriptory - předmět činnosti:
Pozn.: Pro získání celkového přehledu o struktuře národních deskriptorů jsou u bakalářských programů uvedeny požadavky stanovené pro všechny stupně VŠ vzdělávání, v dalších částech „konkrétních připomínek ČKA“ jsou uváděny pouze definice příslušející jednotlivým stupňů vzdělávání. a/ prokazují 2leté/ specializované a podrobné znalosti a porozumění předmětu a rozsahu daného oboru Bc./ rozsáhlé znalosti a porozumění předmětu a rozsahu daného oboru Mgr./ rozsáhlé a/nebo hluboké znalosti a porozumění předmětu a rozsahu oboru odpovídající soudobému stavu poznání Ph.D./ hluboké a systematické znalosti a porozumění předmětu a rozsahu oboru odpovídající soudobému stavu poznání. Pozn.: Je překvapivé, že znalosti „odpovídající soudobému stavu poznání“ jsou očekávány a požadovány až od úrovně magisterských programů. Volně vyloženo, bakalářské programy mohou být založeny na znalostech „neodpovídajících soudobému stavu poznání“. b/ prokazují 2leté/ znalosti metod vyžadovaných pro výkon samostatných odborných činností v užším okruhu specializovaných povolání Bc./ široké znalosti teorií, konceptů a metod oboru Mgr./ široké a/nebo hluboké znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám odpovídající soudobému stavu poznání v oboru Ph.D./ hluboké a systematické znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám, které jsou v popředí poznání oboru na mezinárodní úrovni 13
Pozn.: Je překvapivé, že „znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám“ jsou od úrovně magisterských programů sloučeny pod jeden bod, zatímco u bakalářských programů jsou „znalosti “ a „porozumění“ „teoriím, konceptům a metodám“ rozděleny do bodu b/ a c/ na úkor „porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití poznatků souvisejících oborů“ sledovaných pouze u magisterských a doktorandských programů. c/ prokazují 2leté/ přehled o teoriích a konceptech, na nichž se metody oboru zakládají, a o prostředí jejich uplatňování v praxi Bc./ porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití teorií, konceptů a metod oboru v praxi Mgr./ porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití poznatků souvisejících oborů Ph.D./ porozumění systému věd a výzkumným problémům na pomezí oborů Pozn.: Je překvapivé, že v bakalářských programech se v bodě c/ vytrácí požadavek sledování „porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití poznatků souvisejících oborů“, které jsou sledované až v magisterských a doktorandských programech. V bakalářských programech je v úrovni znalostí soustředěna enormní pozornost na sledování „znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám“, která okupuje 2/3 sledovaných parametrů v I. kategorii - znalosti. U magisterských programů, kde lze předpokládat větší podíl teoretického zázemí studia, je přitom sledování „znalostí“ a „porozumění“ „teoriím, konceptům a metodám“ sloučeno do jednoho bodu b/. Je tato oblast u bakalářských programů skutečně tak důležitá a naopak „porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití poznatků souvisejících oborů“ sledovaných u magisterských a doktorandských programů, v bakalářských programech nemá smysl? Odpovídá to odlišnosti obou stupňů studia? V široce zaměřených oborech jako je Architektura a Stavebnictví rozhodně ne. Doporučujeme proto i u bakalářských programů v národních deskriptorech sledovat v bodě c/ porozumění souvisejících oborů a znalost i porozumění teoriím sloučit do bodu b/. Deskriptory oblasti vzdělání - předmět činnosti obecně - 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura - ČKA: a/ prokazují 1. nezbytné znalosti a porozumění přírodovědných, technických, ekonomických a informatických disciplín v rozsahu stavebních oborů se schopností pochopení vzájemných souvislostí 2. nezbytné znalosti a porozumění technických, uměleckých, ekologických, sociologických, demografických a ekonomických disciplin v rozsahu architektonických oborů se schopností pochopení vzájemných souvislostí 3. rozsáhlé znalosti a porozumění předmětu a rozsahu architektonických oborů – architektury, územního plánování a krajinářské architektury v základních disciplínách oboru i v technických, uměleckých a přírodovědných disciplínách a přehled o poznatcích v souvisejících humanitních a společenskovědních oborech, odpovídající soudobému stavu poznání, se schopností pochopení vzájemných souvislostí b/ prokazují 1. nezbytné znalosti teorií, konceptů a metod oboru umožňující shromáždit data a provést analýzu problému, realizovat výkon technických stavebních a řídících funkcí 2. nezbytné znalosti teorií, konceptů a metod oboru umožňující shromáždit data a provést analýzu problému, realizovat výkon technických stavebních a řídících funkcí 3. široké znalosti teorií, konceptů a metod oboru, odpovídající soudobému stavu poznání v architektonických, urbanistických a krajinářských oborech, umožňující shromáždit data a provést analýzu i syntézu problému a realizovat výkon projekční praxe pod vedením autorizovaného architekta i nižších řídících funkcí c/ prokazují 1. porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití teorií, konceptů a metod ve stavební a geodetické praxi 2. porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití teorií, konceptů a metod v architektonické praxi 3. porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití teorií, konceptů a metod v architektonické, urbanistické nebo krajinářské praxi
14
Deskriptory oblasti vzdělání - příklady - 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura - ČKA: a/ například 1. Stavebnictví: • vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů, • podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem, • vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace, provádět statické a dynamické výpočty staveb, • provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy, • provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, • vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před státními orgány, • vést realizaci stavby, • provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, • provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby, • zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení, • vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak práci autorizovaného inženýra 2. Absolvent rozumí nejvýznamnějším partiím základních teoretických disciplín, kterými jsou zejména matematika, fyzika, mechanika, architektonická tvorba, prostorové plánování. Zná a umí v praxi aplikovat poznatky z nejvýznamnějších oblastí stavebních konstrukcí a materiálů, ekonomiky stavebnictví, managementu navrhování a orientuje se v předpisech. Uplatní se také ve specializacích architektonických oborů. 3. Absolvent prokazuje rozsáhlé znalosti a porozumění předmětu a rozsahu architektonických, urbanistických a krajinářských oborů, získal potřebné teoretické, odborné a praktické poznatky a dovednosti založené na soudobém stavu architektonické tvorby a teorií i schopnost jejich aplikace v praxi ve všech základních disciplínách této oblasti vzdělání, vyžadované v jednotlivých oborech pro přístup k příslušné profesi, v rozsahu odpovídajícím bakalářskému stupni, včetně znalostí a schopnosti jejich aplikace v oblasti interiérové tvorby a designu výrobků, případně scénických staveb. Studium se v rozhodující míře týká architektury a územního plánování nebo krajinářské architektury, je koncipované v průběhu celého studia jako vzdělání multidisciplinární, s časově i proporčně vyváženým poměrem odborných, technických a humanitních disciplín, teoretických a praktických předmětů i forem studia, kterým jeho absolvent musí získat vědomosti, znalosti, dovednosti a schopnosti adekvátní bakalářskému stupni, ve spojení s magisterským stupněm potřebné pro výkon profese v ČR i v zemích EU, uvedené ve směrnici 2005/36/ES, v zákoně 360/1992 Sb., odkazující v podrobnostech na Autorizační řád ČKA, kde jsou rozvedeny a upřesněny náležitosti vzdělání a odborné praxe pro obor architektura i obory územní plánování a krajinářská architektura. Studium musí být koncipováno tak, aby spolu s magisterským stupněm splňovalo kritéria požadovaná pro uznávání kvalifikace. Bakalářský stupeň v oboru architektura je ve znalostní části studia zaměřen zejména na základní disciplíny oboru potřebné pro výkon profese pod vedením autorizovaného architekta - dějiny architektury, nauka o stavbách, urbanismus, interiér, design, statika, stavitelství a TZB i pomocných disciplín. b/ například 1. Stavebnictví: teoretické znalosti a praxe umožňující vykonávat funkci mistra, stavbyvedoucího a po splnění profesních podmínek práci autorizovaného inženýra Geodézie a kartografie: teoretické znalosti a praxe umožňují výkon funkce samostatného geodeta podléhajícího ověření ÚOZI, umožňují výkon funkce pracovníka katastrálního úřadu 2. zpracování projektů funkčních a prostorových řešení, návrhů detailů vybavení, projektů území, krajiny a sadů, projektů interiérů a scénických řešení
15
3.
prokazuje znalosti teorií, konceptů a metod, aby mohl vykonávat profesi pod dohledem autorizovaného architekta a vedení dílčích částí zakázky a řešeních dílčích problémů v oborech architektura, územní plánování, krajinářská architektura i územní systémy ekologické stability, včetně schopnosti uplatnění přiměřeného rozsahu znalostí a teorií v interiérové tvorbě a designu, případně scénických stavbách
c/ například 1. Stavebnictví: samostatné rozhodování na základě znalostí a porozumění podmínkám a omezením Geodézie a kartografie: samostatná měřická a vyhodnocovací činnost na základě znalostí a porozumění podmínkám a omezením teorie a praxe 2. samostatné rozhodování na základě znalostí a porozumění podmínkám, omezením a vazbám mezi jednotlivými oborovými požadavky na různá architektonická řešení 3. porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití teorií, konceptů a metod v architektonické, urbanistické nebo krajinářské praxi a znalost uplatnění možností souvisejících oborů - stavebního inženýrství, materiálového inženýrství, ekologie, sociologie atd. a souvisejících oborů s územním plánováním a krajinářskou architekturou Pozn.: V oboru stavebnictví jsou v I. sledované kategorii „znalosti“ ve sloupci „příklady“ uvedeny činnosti, které může absolvent v praxi vykonávat, což není systémově správné. Z hlediska deskriptorů to evidentně patří do II. kategorie „dovedností“. Mnohem podstatnější připomínky a komentář však máme k obsahu tohoto textu, který si zaslouží větší pozornost a hlubší analýzu. Z výčtu činností v podstatě vyplývá paradox stanovený zákonem 360/1992 Sb., že absolvent bakalářského programu stavebního inženýrství zaměřeného např. na pozemní stavitelství (pokud jde o čtyřletý BC program, tuto zákonem stanovenou podmínku však text deskriptorů neuvádí) může vykonávat, kromě profese stavebního inženýra po autorizaci v oboru pozemní stavby, i profesi architekta ve ČKAIT, kromě zákonem stanovených výjimek pro architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, ale navíc může vést realizaci stavby bez omezení, což zákon nepřisuzuje ani graduovanému architektovi a na rozdíl od něj může i samostatně vypracovávat projekty inženýrských staveb, pokud má odpovídající vzdělání a oprávnění. Absolventi architektonických bakalářských programů, i když jsou čtyřleté, jsou pro autorizaci v ČKA posuzováni pouze jako příbuzné vzdělání. Pokud máme brát zákon o výkonu povolání architektů a stavebních inženýrů vážně, naskýtá se otázka, zda by neměly být fakulty architektury zrušeny pro svoji neefektivitu ve schopnosti poskytnout svými 5letými, ale většinou 6letými magisterskými programy srovnatelné kompetence s absolventy 4letých bakalářských programů na stavebních fakultách. V opačném pohledu to zakládá vážné oprávnění zohlednit výrazné změny a transformace programů „pozemní stavby“ od vzniku zákona v roce 1992 a upravit, nově vzájemně porovnat požadavky na vzdělání i rozsah oprávnění výkonu činností stanovené zákonem pro obě komory resp. autorizační obory, poskytující oprávnění vykonávat činnost architekta, skrytou i pod výkon činnosti pozemního stavitele v ČKAIT. Zarážející je také skutečnost, jak je text deskriptorů pro oblast vzdělávání ve Stavebnictví soustředěn na popis činnosti jednoho z oborů ČKAIT – pozemní stavby resp. jednoho z oborů na stavebních fakultách – „Architektura a stavitelství“, který však svým obsahem i zařazením do systému studijních programů stanovených MŠMT, patří do kategorie oblasti vzdělávání Architektura. (Studijní programy „Architektury a stavitelství“ na stavebních fakultách v Praze, Brně a Ostravě jsou již několik let z hlediska metodiky a klasifikace studijních programů a oborů MŠMT začleněny mezi architektonické programy, kam byly přeřazeny ze studijních programů Stavebního inženýrství, ačkoli ČKA nejsou prozatím zařazeny mezi školy s uznaným vzděláním.) Zatímco v oblasti vzdělávání Architektura se snažíme popsat všechny autorizační obory spadající do kompetence samosprávy ČKA, které jsou v oblasti školství jako uznané vzdělávání nabízeny na fakultách architektury v programech „Architektura a urbanismus“ resp. na uměleckých školách jako programy „Architektonická tvorba“ a na zemědělských fakultách v programech „Zahradní a krajinářská architektura“, je otázkou, jaké obory studia resp. autorizační obory popisuje oblast vzdělávání Stavebnictví. Z textu deskriptorů, vycházejících z dikce zákona 360/1992 Sb. je popis činností soustředěn převážně na obor – „Architektura a stavitelství“ v podstatě totožný s činností architekta (pomineme-li od stavebnictví opravdu zcela odlišný obor „Geodezie a kartografie“, který je v deskriptorech pečlivě ošetřen), ale deskriptory by měly popisovat celou škálu oblasti 16
vzdělávání v oblasti stavebnictví a starost o požadavky na znalosti a dovednosti absolventů oborů „Architektura a stavitelství“ na stavebních fakultách, přenechat oblasti vzdělávání Architektura. Pro ujasnění problému zavádějící dikce NKR pro oblast Stavebnictví, která vychází z obecného popisu činností stavebního inženýra dle zákona 360/1992 Sb. (nutno podotknout, že v době formulace principů zákona v roce 1992 byla v ČR profese architekta na vysokých školách rozdělena na obor „Architektura a urbanismus“ a „Pozemní stavitelství“, který se po vzniku zákona postupně transformoval na obory „Architektura a stavitelství“, poskytované stavebními fakultami), je užitečné zmínit stavební programy a obory aktuálně nabízené v prezenční formě na stavebních fakultách. V úrovni bakalářského vzdělávání poskytují fakulty stavební: - FSv ČVUT v Praze studijní program Stavební inženýrství s obory Informační systémy ve stavebnictví, Inženýrství životního prostředí, Konstrukce a dopravní stavby, Konstrukce pozemních staveb, Management a ekonomika ve stavebnictví, Vodní hospodářství a vodní stavby, Materiálové inženýrství, Příprava, realizace a provoz staveb a Požární bezpečnost staveb, - studijní program Geodézie a kartografie s obory Geodézie a kartografie, Geoinformatika a Geodézie, kartografie a geoinformatika, - studijní program Architektura a stavitelství s oborem Architektura a stavitelství. FAST VUT v Brně - studijní program Stavební inženýrství a 3letý program stavitelství s obory Pozemní stavby, Stavebně materiálové inženýrství, Konstrukce a dopravní stavby, Vodní hospodářství a vodní stavby, Management stavebnictví, - studijní program Geodézie a kartografie s oborem Geodézie a kartografie, - studijní program Architektura pozemních staveb s oborem Architektura pozemních staveb FAST VŠB TU v Ostravě - studijní program Stavební inženýrství s obory Konstrukce staveb, Správa majetku a provoz budov, Prostředí staveb, Příprava realizace staveb, Dopravní inženýrství, Geotechnika, Městské stavitelství a inženýrství, Stavební hmoty a diagnostika staveb, Dopravní stavby - studijní program Architektura a stavitelství s oborem -Architektura a stavitelství V úrovni magisterského vzdělávání poskytují fakulty stavební: - FSv ČVUT v Praze, studijní program Stavební inženýrství s obory Informační systémy ve stavebnictví, Inženýrství životního prostředí, Konstrukce a dopravní stavby, Konstrukce pozemních staveb, Management a ekonomika ve stavebnictví, Projektový management a inženýring, Vodní hospodářství a vodní stavby, Materiálové inženýrství, Stavební management a Příprava, realizace a provoz staveb, - studijní program Bezpečnostní a rizikové inženýrství s obory Integrální bezpečnost staveb a Ovládání rizika - studijní program Budovy a prostředí s oborem Budovy a prostředí, - studijní program Inteligentní budovy s oborem Inteligentní budovy, - studijní program Geodézie a kartografie s obory Geodézie a kartografie a Geoinformatika - studijní program Architektura a stavitelství s oborem Architektura a stavitelství 17
FAST VUT v Brně - studijní program Stavební inženýrství s obory Pozemní stavby, Stavebně materiálové inženýrství, Konstrukce a dopravní stavby, Vodní hospodářství a vodní stavby, Management stavebnictví, Realizace staveb, (obor Pozemní stavby má 4 zaměření - navrhování pozemních staveb, technická zařízení budov, technologie a řízení staveb, konstrukce a statika staveb) - studijní program Geodézie a kartografie s oborem Geodézie a kartografie - studijní program Architektura a rozvoj sídel s oborem Architektura a rozvoj sídel (nabízený ve 3 zaměřeních - Architektura, Management a Prostorové plánování). FAST VŠB TU v Ostravě - studijní program Stavební inženýrství s obory Městské stavitelství a inženýrství, Průmyslové a pozemní stavitelství, Stavební hmoty a diagnostika staveb, Geotechnika, Dopravní stavby, Konstrukce staveb, Prostředí staveb, Provádění staveb, Dopravní inženýrství, - studijní program Architektura a stavitelství s oborem Architektura a stavitelství Který z těchto oborů, pomineme-li programy Geodézie a kartografie, podrobně definované v DOV Stavebnictví, popisuje v I. kategorii „znalosti“ a v II. kategorii „dovednosti“ navrhovaná tabulka deskriptorů terciárního vzdělávání v oblasti Stavebnictví??? Takové obory fakulty stavební nenabízí, pokud se popis nevztahuje na obory "Architektura a stavitelství", spadající pod DOV Architektura. Ani obor "Pozemní stavby" na FAST VUT v Brně v zaměření "Navrhování pozemních staveb", který se zdá být alespoň podle názvu DOV Architektura nejbližší, nezahrnuje téměř ateliérovou výuku a minimum profilový předmětů zaměřených na architekturu a urbanismus, které by měly dle evropských a dnes zákonem 360/1992 Sb. vyžadovaných standardů tvořit 60 % studia, ale dosahují jen 11 %, všechny ostatní povinné předměty - 89 % studia, jsou zaměřeny na přírodovědné a technické disciplíny, jak vyplývá z níže uvedené analýzy porovnání skladby programů. Pro ilustraci popisovaného rozdílu oblasti vzdělání Architektura a Stavebnictví uvádíme níže přehledné porovnání obsahu studia - seznamů všech povinných předmětů oboru "Architektura" a oborou "Architektura a stavitelství" resp. "Architektura pozemních staveb", které jsou s architekturou srovnatelné, v porovnání s architektuře nejbližším oborem programů stavebního inženýrství - "Pozemní stavby". Seznamy předmětů jsou strukturované na bakalářský a magisterský stupeň a dále členěny do tří základních bloků studia sledovaných ČKA a jsou doplněny součty hodin výuky, které zviditelňují relace jednotlivých sledovaných oblastí vzdělání oborů aspirujících na výkon činnosti architekta. Obor "Pozemní stavby" se zachoval pouze na FAST VUT v Brně, která jej dodnes nabízí. Na FSv ČVUT v Praze a FAST VŠB TU v Ostravě jej při transformaci oboru "Pozemní stavby" na architektonické programy "Architektura a stavitelství" zrušili, resp. transformovali pod příznačnější název oboru, odpovídající pouze technicky a konstrukčně zaměřenému obsahu studia - "Konstrukce pozemních staveb" na ČVUT v Praze resp. "Konstrukce staveb" na VŠB TU v Ostravě. Obor "Pozemní stavby" je na "Seznamu škol s uznaným a příbuzným vzděláním" vydávaným ČKA, hodnocen a zařazen jako obor "příbuzného vzdělání", i když jde o hodně vzdálenou příbuznost, stejně jako obory "Architektura a stavitelství", které však svou skladbou studijního plánu odpovídají mnohem více požadavkům směrnice a zákona 360/1992. Seznamy předmětů jsou proto sestaveny ze studijních oborů nabízených na VUT v Brně - oboru "Architektura" na fakultě architektury, oboru "Architektura pozemních staveb", zaměření - "Architektura" na fakultě stavební, který se skladbou ze všech architektonických programů na stavebních fakultách nejvíce přibližuje programům na fakultách architektury a oboru "Pozemní stavby", zaměření - "Navrhování pozemních staveb" na fakultě stavební: Povinné předměty jsou členěny dle stupně studia i dle tří základních bloků studia sledovaných ČKA: - ateliérové předměty; - základní profilové předměty v architektonických, urbanistických a krajinářských disciplínách, včetně výtvarných, humanitní, společenskovědních předmětů a podpůrných disciplín; - přírodovědné a technické i manažerské předměty, včetně podpůrných disciplín.
18
A/ Povinné předměty programu "Architektura a urbanismus" - na Fakultě architektury v Brně: Bc.: - Základy architektury, Základy architektonického navrhování, Ateliér I-V, Komplexní projekt (celkem 55 hodin z 203 = 27 %, bez bakalářského projektu) - Dějiny architektury I-V, Kompozice architektury, Teorie a estetika architektury, Soudobá architektura I, Typologie I-V, Obnova a rekonstrukce památek, Urbanismus I-III, Urbanismus IV - Tvorba a plánování krajinného prostředí, Urbanismus V - Územní plánování, Sociologie, Aplikovaná ekologie, Výtvarná tvorba I-VII, Modelové techniky II (celkem 75 hodin z 203 = 37 %) - Matematika, Výpočetní techniky I-V, Deskriptiva, Geodézie a kartografie, Geologie a materiály, Stavební mechanika I-II, Nosné konstrukce I-III, Pozemní stavitelství I-IV, Technické zařízení budov I-II, Stavební fyzika III, Ekonomika staveb, Stavební právo I,(celkem 73 hodin z 203 = 36 %) - a Angličtina I-IV, Mgr.: - Modulový specializovaný ateliér I-II, Specializovaný ateliér (celkem 45 z 57 = 79 %, bez diplomního projektu) - Soudobá architektura a urbanismus, Teorie architektury a urbanismu (celkem 6 z 57 = 11 %) - Stavební právo a předpisy, Architekt v praxi (celkem 6 z 57 = 11 %) V obou stupních studia oboru "Architektura" na FA VUT Ateliérová výuka zahrnuje 100 hodin z 260 = 38 %, profilové architektonické a urbanistické předměty 81 hodin z 260 = 31 % a technické předměty 79 hodin z 260 = 30 %
B/ Povinné předměty programu "Architektura pozemních staveb" - zaměření "Architektura" na Fakultě stavební v Brně: Bc.: - Základy architektonického navrhování, Ateliér architektonické tvorby I-V, Komplexní projekt (celkem 56 hodin z 201 hodiny = 28 % bez bakalářského projektu) - Dějiny výtvarného umění, Dějiny architektury I-V, Dějiny stavebních řemesel, Kompozice architektury, Teorie a estetika, Soudobá architektura, Obytné stavby, Veřejné stavby I-II, Průmyslové stavby, Venkovské a zemědělské stavby, Interiér a architektonický prostor, Detail v architektuře I-II, Obnova památek, Urbanismus I-III, Sociologie, Aplikovaná ekologie, Výtvarná tvorba I-V (celkem 74 hodin z 201 = 37 %) - Matematika, Základy informatiky, Informatika pro architekty, Deskriptivní geometrie, Architektonické aplikace CAD, Modelování konstrukcí v rovině, Prostorové modelování, Geodézie a kartografie, Stavební látky a geologie, Stavební mechanika I-II, Nosné konstrukce I-III, Pozemní stavitelství I-IV, Technická zařízení budov a technická infrastruktura I-II, Stavební fyzika I-II, Ekonomika výstavby (celkem 71 hodin z 201 = 35 %) - a Angličtina I, Odborná praxe. Mgr.: - Ateliér urbanistické tvorby, Specializovaný ateliér, (celkem 21 ze 47 = 45 %, bez diplomního projektu) - Sociální komunikace (celkem 2 hodiny ze 47 = 4%) - Technologie staveb I-II, Angličtina II, Podnikový management, Ceny ve stavebnictví, Investování, Veřejné stavební investice, Právo pro architekty (celkem 24 ze 47 = 51 %) - Odborná praxe. V obou stupních studia oboru "Architektura pozemních staveb" na FAST VUT ateliérová výuka zahrnuje 77 hodin z 248 = 31 %, profilové architektonické a urbanistické předměty 76 hodin z 248 = 31 % a technické předměty 95 hodin z 248 = 38 %. C/ Povinné předměty programu "Pozemní stavby" - zaměření "Navrhování pozemních staveb" na Fakultě stavební v Brně.: Bc.: - Projekt, (celkem 3 hodiny ze 166 = 2%) - Dějin architektury a stavitelství, Nauky o budovách, Sociální komunikace (celkem 8 hodin ze 166 = 5%)
19
-
Matematika I-V, Informatika I, Deskriptivní geometrie, Geodézie, Fyzika, Stavební chemie, Geologie, Stavební látky, Mechanika zemin I-II, Základy stavební mechaniky, Pružnost a pevnost, Statika I-II, Zkušebnictví a technologie, Konstrukce a dopravní stavby, Vodohospodářské stavby, Prvky betonových konstrukcí, Kovové konstrukce I, Betonové konstrukce I-II, Zděné konstrukce, Dřevěné konstrukce, Nauka o pozemních stavbách, Pozemní stavitelství II-III, Požární bezpečnost staveb, Technická zařízení budov II-III, Tepelná technika budov, Technologie staveb I-II, Realizace staveb, Základy podnikové ekonomiky, Ekonomie, Financování stavební zakázky, Stavební právo (celkem 155 hodin ze 166 = 93 %)
Mgr.: -
Specializovaný projekt (celkem 2 hodiny z 54 = 4 %) Konstrukční detail, Trvale udržitelná výstavba, Stavby s nízkou energetickou náročností (celkem 11 hodin z 54 = 20 %). - Matematika IV-V, Informatika II, Stavební mechanika, Pružnost a plasticita, Předpjatý beton, Kovové konstrukce II, Moderní stavební materiály, Stavební akustika a denní osvětlení, Aplikovaná fyzika, Počítačové aplikace stavební fyziky, Oceňování staveb, Diplomový seminář, Vybrané stati z požární bezpečnosti staveb (celkem 41 hodin z 54 = 76 %) V obou stupních studia oboru "Pozemní stavby" na FAST VUT ateliérová výuka není téměř zastoupena, je nahrazena pouze projekty v rozsahu 5 hodin z 220 = 2%, profilové architektonické a urbanistické předměty také nejsou téměř zastoupeny, je jich pouze celkem 19 hodin z 220, z toho některé patří spíše na pomezí technických předmětů, studium je jednostranně zaměřeno pouze na technické a přírodovědné předměty, kterých je 196 hodin z 220 = 89 %. Studium nesplňuje požadavky komplexního a všestranného zaměření architektonických oborů. Opravdu mohou absolventi studia "Pozemní stavby", i když je nejblíže příbuzné ze všech oborů stavebního inženýrství oboru architektura, vykonávat níže uvedené činnosti v DOV Stavebnictví? • vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů, • podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem, • vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace, provádět statické a dynamické výpočty staveb. Je na tyto činnosti, vyžadující široké spektrum znalostí a dovedností, z tohoto hlediska studium stavebního inženýrství specializované pouze na technické aspekty navrhování vůbec zaměřené a jak budou v rámci hodnocení škol dle NKR tyto programy posuzovány, když na výkon těchto činností jsou evropskými směrnicemi i zákonem 360/1992 Sb. stanoveny jednoznačné podmínky na obsah základní profilace a struktury studia? Z výše uvedeného je zřejmé, že zpracovatelé deskriptorů pro oblast Stavebnictví nepopisují požadavky na znalosti a dovednosti programů zaměřených na stavebnictví resp. stavební inženýrství, na vlastní oblast vzdělávání, ale na zákonem obecně stanovené kompetence a požadavky na vzdělání autorizovaných stavebních inženýrů v jednotlivých, velmi specifických profesích, které ve svém výčtu simulují, že jde o vzdělání v oblasti Architektury. Předmětem výhrad není jen schizofrenie zákona, který v oblasti projektování zakotvil a zakonzervoval realitu praxe i vysokoškolského vzdělávání v oblasti architektury a stavebního inženýrství v oborech pozemního stavitelství na počátku 90ých let, ovlivněných systémem centralizovaného plánování, projektování i realizace staveb za podmínek minulého režimu, ale podoba - forma i obsah deskriptorů. Výše uvedené výhrady vůči definicím v příbuzném oboru vzdělávání Stavebnictví jsou založeny na skutečnosti, že deskriptory by neměly být zatíženy setrvačností vymezování kompetencí mezi architekty a stavebními inženýry. Pokud máme brát vážně jejich zamýšlený smysl a význam, pro novým vysokoškolským zákonem předpokládanou vnitřní evaluaci vysokých škol, je snaha zpracovatelů deskriptorů pro oblast vzdělávání Stavebnictví obsáhnout veškeré činnosti dané zákonem kontraproduktivní. Který z výše uvedených programů a oborů bakalářského i magisterského studia naplňuje ambice a požadavky uvedené v požadavcích na programy v oblasti vzdělávání Stavebnictví? Který z programů, kromě Architektury a stavitelství (patřící do oblasti vzdělávání Architektura), naplňuje zpracovate20
li deskriptorů stanovená kritéria? K čemu budou deskriptory členěny na oblasti vzdělávání Architektura a Stavebnictví, když v podstatě popisují stejné činnosti? Pro srovnání lze uvést obdobný problém v oblasti VŠ vzdělávání uvedeným v NKR pod č. 37. - Všeobecné lékařství a stomatologie. V padesátých letech byl systém vysokoškolského vzdělávání lékařů v ČR, pod vlivem přejímání zkušeností z východu obdobně jako v oblasti architektury, rozdělen na tři obory – všeobecné lékařství, pediatrie a hygiena a tomuto systému odpovídalo i členění pražských fakult UK. Po roce 1989 se všechny tři fakulty, s ohledem na evropský systém vzdělávání v oboru medicíny, transformovaly na fakulty všeobecného lékařství. Architektonické vzdělání, do roku 1960 poskytované na TU v Praze a v Brně pod názvem Architektura a pozemní stavitelství, bylo rozděleno za specifických podmínek a požadavků minulého režimu na obor Architektura a obor Pozemní stavitelství. Transformace dílčích oborů a specializací v rámci základního VŠ vzdělání v oblasti medicíny však na rozdíl od architektury proběhla rychle a razantně. Jediným důsledkem minulého systému je skutečnost, že má v Praze jedna univerzita tři fakulty stejného určení, zatímco v minulém systému se jejich oprávněnost opírala o specifické zaměření jednotlivých fakult. V medicíně totiž nebyl tehdejší systém při vzniku profesních komor zafixován, všeobecní lékaři obsáhli pediatrii i hygienu a vyčlenili se stomatologové. V evropském systému vzdělávání lékařů bylo dělení na specializace všeobecné lékařství, pediatrie a hygiena od začátku studia neudržitelné. Obdobně univerzální vzdělání se však v Evropě očekává a požaduje i u vzdělání v oblasti architektury. Obor „pozemní stavitelství“ je v evropském vysokoškolském vzdělávacím prostoru neznámý pojem, a proto jej stavební fakulty postupně transformují na obor Architektura a stavitelství. Společné pro oba obory je skutečnost, že jejich absolventi pracují s velkou zodpovědností za výkon své profese, rovněž je spojuje, že v základním studiu nemají být specializované na všeobecné či dětské lékařství a hygienu nebo na architekturu a pozemní stavitelství, ale základní atributem vzdělávání v těchto profesích, mimochodem spojených i tím, že náročnost studia vyžaduje ty nejdelší studijní programy, je komplexnost a všeobecnost vzdělání.
II.
Kategorie kompetencí - odborné dovednosti a schopnosti Národní deskriptory - předmět činnosti:
a/ umí 2leté/ s využitím odborných znalostí a na základě vymezeného úkolu samostatně řešit obvyklé praktické problémy v oboru Bc./ s využitím odborných znalostí na základě rámcově vymezeného úkolu řešit praktické problémy v oboru Mgr./ s využitím odborných znalostí samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický nebo praktický problém v oboru Ph.D./ navrhovat a používat pokročilé výzkumné postupy v oboru způsobem umožňujícím rozšiřovat poznání oboru původním výzkumem b/ umí 2leté/ vyhledat a využít informace potřebné pro řešení vymezeného problému Bc./ vyhledat, utřídit a interpretovat informace relevantní pro řešení vymezeného praktického problému Mgr./ samostatně a tvůrčím způsobem řešit komplexní problém s použitím vybraných teorií, konceptů a metod oboru Ph.D./ rozvíjet a vyhodnocovat teorie, koncepty a metody oboru včetně vymezení oborů nebo jejich zařazení do širší oblasti
c/ umí 2leté/ není uveden Bc./ použít některé základní výzkumné postupy oboru v rozsahu potřebném pro řešení praktických problémů v oboru Mgr./ použít některé z pokročilých výzkumných postupů v oboru způsobem umožňujícím získávat nové původní informace Ph.D./ není uveden Deskriptory oblasti vzdělání - předmět činnosti obecně - 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura - ČKA: a/ umí 1. s využitím odborných znalostí na základě rámcově vymezeného úkolu řešit praktické problémy ve stavebnictví především na nižších stupních řízení 21
2. 3.
Pozn.: Obsah konkrétních požadavků na bakaláře ve II. kategorii „dovedností“ ve sloupci příklady neodpovídá široce popsaným kompetencím v I. kategorii znalostí ve sloupci „příklady“ v bodě a), kde jsou uvedeny v podstatě veškeré odborné činnosti autorizovaného inženýra stanovené zákonem, na které absolvent bakalářského programu dle zákona má oprávnění, splní-li podmínku odborné praxe a autorizace v ČKAIT. Tvrzení, že jde „především o nižší stupně řízení“ se potom nezakládá na pravdě. Ukazuje to na paradox obsažený v zákoně, že v komoře stavebních inženýrů je bakalářské vzdělání postaveno na stejnou úroveň jako magisterské, kromě požadavku delší praxe, místo 3 let u magistrů, je požadováno 5 let pro bakaláře, takže zde v podstatě žádný rozdíl není, pokud o dva roky delší praxe plně supluje většinou 1,5 až 2leté vzdělání v magisterském programu s využitím odborných znalostí a na základě rámcově vymezeného úkolu řešit praktické problémy v oboru s využitím odborných znalostí i poznatků souvisejících oborů, díky výraznému podílu ateliérové výuky po celou dobu studia, založenému na principu aplikace komplexní metody projektově orientované výuky, vymezit a tvůrčím způsobem řešit praktický, případně teoretický problém architektonické, urbanistické nebo krajinářské praxe
b/ umí 1. vyhledat, utřídit a interpretovat informace relevantní pro řešení vymezeného praktického problému ve stavební a geodetické praxi 2. vyhledat, utřídit a interpretovat informace relevantní pro řešení vymezeného praktického problému v oboru 3. vyhledat, utřídit a interpretovat informace relevantní pro řešení vymezeného praktického problému v oboru architektura, územního plánování a krajinářská architektura c/ umí 1. 2. 3.
použít některé základní výzkumné postupy ve stavebnictví a geodézii v rozsahu potřebném pro řešení praktických problémů v oborové praxi včetně navrhování jednoduchých inovativních postupů použít některé základní technické a výtvarné postupy v rozsahu potřebném pro řešení praktických problémů v oborové praxi včetně navrhování jednoduchých inovativních postupů použít některé základní technické, výzkumné a umělecké postupy v rozsahu potřebném pro řešení praktických problémů v oborové praxi včetně navrhování jednoduchých inovativních postupů
Deskriptory oblasti vzdělání - příklady - 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura - ČKA: a/ například 1. Stavebnictví: bezpečně a odborně provádět a řídit stavební činnosti v rozsahu profesních oprávnění Geodézie a kartografie: umí vykonávat složitá geodetická měření, činnosti výkonného pracovníka katastrálního úřadu. Není-li profesně certifikován, výsledky příslušných činností podléhají ověření úředně oprávněného zeměměřického inženýra 2. dokáže samostatně navrhnout a realizovat díla menšího rozsahu, a to zejména s využitím známých a ověřených postupů a technologií. Dokáže porozumět problematice rozsáhlých celků a jako člen řešitelského týmu dokáže samostatně realizovat jednotlivé části. Zvolené postupy řešení dokáže zdůvodnit a dokumentovat. Dokáže řídit realizaci menší stavby a vykonávat autorský dozor nad realizací děl. Dokáže vypracovat i rozsáhlejší dokumentaci, a to zejména popisující zamýšlená, případně realizovaná řešení 3. umí vykonávat dílčí části příslušné odborné činnosti ve výstavbě – pod dohledem autorizovaného architekta zpracovávat architektonické, územně plánovací nebo krajinářské projekty a činnosti a podílet se na vypracování projektové dokumentace inženýrských staveb, vypracovávat projektovou dokumentaci pozemních staveb menšího rozsahu s využitím známých a ověřených postupů a technologií a interiérů i příslušné části územně plánovací nebo krajinářské dokumentace, zpracovávat průzkumy, provádět autorský nebo stavební dozor realizace stavby, případně vedení realizace jednoduchých staveb i koordinaci specialistů spolupracujících na architektonickém, urbanistickém nebo krajinářském návrhu a realizaci. Dokáže porozumět problematice rozsáhlých celků a jako člen řešitelského týmu dokáže samostatně realizovat jednotlivé části. Zvolené postupy řešení dokáže zdůvodnit a dokumentovat. Rozsah oprávnění k výkonu činností v oblasti architektury pro všechny tři autorizační obory – architektura, územní architektura a krajinářská architektura, svěřených do samosprávy ČKA, stanoví zákon 360/1992 Sb., podrobnosti o rozsahu působnosti v jednotlivých oborech stanoví dle § 4 zákona Autorizační řád ČKA. Magisterské studijní programy v oblasti architektury by měly po22
skytovat vzdělání – znalosti, dovednosti i kompetence, splňující podmínky stanovené pro uznané vzdělání dle požadavků zákona 360/1992 Sb. a Autorizačního řádu ČKA i podmínky stanovené směrnicí 2005/36/ES pro notifikaci a uznání vzdělání v rámci EU b/ například 1. Stavebnictví: umí zpracovávat dílčí části technických zpráv stavebních činností Geodézie a kartografie: umí zpracovávat do formátu technických zpráv výsledky měřické činnosti v rozsahu profesních oprávnění (Pozn.: Je to myšleno opravdu vážně, že ten, kdo má v oblasti vzdělávání Stavitelství vymezené tak široké kompetence, v podstatě pro veškerou projekční a realizační činnost, má zde pouze svěřenu omezenou kompetenci na zpracovávání dílčích částí technických zpráv stavebních činností 2. Dokáže podtrhnout a odůvodnit architektonickou hodnotu výsledného řešení 3. Umí vyhledat, utřídit a interpretovat informace při řešení praktického problému, analyzovat potřeby zadání a stanovit vazby a požadavky na díla vytvářená v oblasti architektury, urbanismu nebo krajinářské architektury, dokáže porovnat, zhodnotit a zvolit vhodné postupy i technologie s ohledem na kvalitu díla i udržitelný rozvoj, umí rozpoznat, zda řešení problému je možné známými metodami a postupy, umí řešit i náročnější dílčí úkoly, navržené řešení dokáže obhájit v pracovním týmu, při projednávání i v odborné diskusi c/ například 1. Stavebnictví: řešení některých technologických problémů s využitím jednoduchých výzkumných poznatků 2. řešení některých technologických problémů s využitím jednoduchých výzkumných poznatků včetně architektonického pojetí 3. umí použít některé tvořivé a umělecké postupy v rozsahu potřebném pro řešení praktických problémů v architektuře, územním plánování nebo krajinářské architektuře
23
C) „Magisterské studijní programy“ v oblasti vzdělávání „Architektura“ Obecný komentář ČKA: Magisterský studijní program představuje základní uznanou formu vzdělávání pro samostatnou a na vlastní odpovědnost vykonávanou profesní praxi v nezávislých (někde též svobodných) povoláních. Je – spolu a absolvovanou profesní praxí pod vedením – základním předpokladem pro udělení autorizace v některém z oborů spravovaných profesními institucemi a opravňuje k výkonu profese na území ČR a ve státech sdružených v dohodě o EHP, to jest ve státech EU, Norska a Švýcarska (formou registrace). Ve shora uvedených souvislostech proto doporučujeme doplnit „Deskriptory oblasti vzdělávání: Architektura“ pro bakalářský studijní program takto: 1) architektura (a urbanismus) 2) územní plánování 3) krajinářská architektura (a ÚSES) za uznané odborné vzdělání jako podmínka pro udělení autorizace pro každý z oborů se považuje studium na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, a to ve stupni magisterském. Výuka architekta / urbanisty (územního plánovače) / krajinářského architekta se uskutečňuje nejméně jednou čtvrtinou rozsahu v ateliérech architektonické, urbanistické a územně plánovací a krajinářské tvorby za přímého individuálního vedení studenta pedagogem, a to v rozsahu všech oborů, pro něž se uděluje autorizace v České komoře architektů, a s prvořadým zaměřením na předměty profilující, které jsou specifikovány v autorizačním řádu a jsou ve výuce zastoupeny nejméně šedesáti procenty. Konkrétní připomínky ČKA.: I.
Kategorie kompetencí - odborné znalosti a vědomosti Národní deskriptory - předmět činnosti:
a/ prokazují rozsáhlé a/nebo hluboké znalosti a porozumění předmětu a rozsahu oboru odpovídající soudobému stavu poznání b/ prokazují široké a/nebo hluboké znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám odpovídající soudobému stavu poznání v oboru c/ prokazují porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití poznatků souvisejících oborů Deskriptory oblasti vzdělání - předmět činnosti obecně - 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura - ČKA: a/ prokazují 1. rozšířené znalosti a porozumění předmětu a rozsahu stavebních a geodetických oborů odpovídající soudobému stavu poznání včetně znalostí souvisejících disciplín 2. rozšířené znalosti a porozumění předmětu a rozsahu architektonických oborů odpovídající soudobému stavu poznání včetně znalostí souvisejících disciplín 3. rozsáhlé znalosti a hluboké porozumění předmětu a rozsahu architektonických oborů – architektury, územního plánování nebo krajinářské architektury, odpovídající soudobému stavu poznání včetně znalostí souvisejících disciplín b/ prokazují 1. rozšířené hluboké znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám odpovídající soudobému stavu poznání ve stavebních a geodetických oborech umožňující výkon nejvyšších funkcí ve stavební oblasti, schop24
nost přípravy, realizace a řízení náročných stavebních činností, schopnost analýzy a syntézy problémů stavební praxe 2. rozšířené znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám odpovídající soudobému stavu poznání v architektonických oborech umožňující výkon nejvyšších funkcí ve stavební oblasti, schopnost přípravy, realizace a řízení náročných stavebních činností, schopnost analýzy a syntézy problémů architektonické praxe 3. široké znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám odpovídající soudobému stavu poznání v architektonických, urbanistických a krajinářských oborech umožňující výkon nejvyšších funkcí v těchto profesích a schopnost přípravy, realizace a řízení zákonem vymezených stavebních činností, architektonických projektů, územně plánovací dokumentace a krajinářských úprav i schopnost analýzy a syntézy problémů architektonické, urbanistické a krajinářské praxe c/ prokazují 1. porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití poznatků souvisejících oborů pro řešení problémů stavební praxe 2. porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití poznatků souvisejících oborů pro řešení problémů architektonické praxe 3. porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití poznatků souvisejících oborů pro řešení problémů architektonické, urbanistické nebo krajinářské praxe Pozn.: V obecné poloze definic na úrovni „předmět činnosti obecně“ se snažíme respektovat navrhované formulace textu, což pro jejich obecnost nedělá problém a žádáme pouze doplnění dalších oborů spadajících do oblasti vzdělávání Architektura – územní plánování a krajinářská architektura. Deskriptory oblasti vzdělání - příklady - 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura - ČKA: a/ například 1. Absolvent: " nalezl uplatnění ve vystudovaném oboru", dokázal tvůrčím způsobem rozvíjet studiem získané vědomosti, " obstál v konkurenci absolventů obdobných vzdělávacích institucí nejen v regionu ČR ale i v zemích EU, " mohl být autorizován podle zákona č. 360/1992 jako autorizovaný inženýr, " disponovat potřebnou jazykovou vybaveností, " a mohl pokračovat ve studiu v doktorských studijních programech, " získal potřebné teoretické, odborné a praktické poznatky a dovedností z oblasti stavebního inženýrství, které jsou založené na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikací a na rozvíjení schopnosti k samostatné tvůrčí činnosti studentů tohoto studijního programu. Předpokládá se, že do tohoto studijního programu budou posluchači přijímáni bezprostředně po ukončení čtyřletého bakalářského programu absolvovaného na některé ze stavebních fakult v ČR. Nejlepším absolventům bude umožněno pokračování ve studiu doktorského studijního programu. Studijní program je po obsahové stránce vytvořen tak, že: " vyhovuje požadavkům zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, " je vytvořen v souladu s Národním programem rozvoje vzdělávání v České republice, MŠMT ČR, " vyhovuje standardům formulovaných v dokumentech - Criteria for Accrediting Engineering Programs (Technology Accrediting Commision, ASCE, Baltimore, 2000) - Quality Assesment and Accreditation in Civil Engineering Education (Zpráva projektu EUCEET, 2000) 2. Absolvent rozumí nejvýznamnějším partiím základních teoretických disciplín, kterými jsou zejména matematika, fyzika, mechanika, architektonická tvorba, teorie budov, prostorové plánování. Zná a umí v praxi aplikovat poznatky z nejvýznamnějších oblastí stavebních konstrukcí a materiálů, teorie architektury, ekonomiky stavebnictví, managementu navrhování a orientuje se v předpisech. Ve všech uvedených oblastech jsou znalosti hlubší a širší než u absolventa studia bakalářského 3. Absolvent prokazuje rozsáhlé znalosti a porozumění předmětu a rozsahu architektonických, urbanistických a krajinářských oborů, získal potřebné teoretické, odborné a praktické poznatky a dovednosti založené na soudobém stavu architektonické tvorby a teorií, vědeckého poznání, výzkumu a vývoje i schopnost jejich aplikace při samostatné tvůrčí činnosti ve všech základních disciplínách této oblasti vzdělání, vyžadované v jednotlivých oborech pro přístup k příslušné profesi, včetně znalostí a schopnosti jejich aplikace v oblasti interiérové tvorby a designu výrobků, případně scénických staveb. Studium se v rozhodující míře týká architektury a územního plánování nebo krajinářské architektury, je koncipované v průběhu celého studia jako vzdělání multidisciplinární, s časově i proporčně vyváženým poměrem odborných, technic25
kých a humanitních disciplín, teoretických a praktických předmětů i forem studia, kterým jeho absolvent musí získat vědomosti, znalosti, dovednosti a schopnosti potřebné pro výkon profese v ČR i v zemích EU, uvedené ve směrnici 2005/36 ES a v zákoně 360/1992 Sb., odkazující v podrobnostech na Autorizační řád ČKA, kde jsou rozvedeny a upřesněny náležitosti vzdělání a odborné praxe pro obor architektura i obory územní plánování a krajinářská architektura. Znalosti jsou širší a hlubší než u absolventa studia bakalářského, magisterský stupeň je ve znalostní části studia zaměřen zejména na rozšiřování znalostí v disciplínách zaměřených na získání schopnosti a/ zpracovávat projekty a plány velkého rozsahu – soubory staveb, územní plánování, krajinářská architektury, b/ vedení kanceláře a zakázky – management, ekonomie, právo a prohlubování znalostí v základních disciplínách oboru získaných v bakalářském studiu, potřebných pro výkon profese – teorie a dějiny architektury a urbanismu, nauka o stavbách, urbanismus, interiér, design, statika, stavitelství a TZB i pomocných disciplínách Pozn.: V konkrétní poloze v úrovni „příklady“, na rozdíl od předchozí úrovně, žádáme o zásadní změnu textu. Náš návrh vychází metodicky z formy uplatněné v oblasti vzdělávání Stavebnictví. Obsáhlé požadavky na obsah i formu vzdělání architektů, urbanistů a krajinářů, včetně odlišností pro tyto obory i rozsah oprávnění v jednotlivých profesích, stanovené zákonem 360/1992 Sb. a Autorizačním řádem, řešíme odkazem na legislativu, která tyto nároky stanovuje na úrovni EU i v úrovni ČR. Struktura tabulek deskriptorů neumožňuje jmenovat všechny stanovené požadavky a specifické aspekty studia, pokud se má udržet jejich přehlednost. Pro usnadnění konkrétní aplikace deskriptorů při posuzování programů by bylo vhodné v příloze 2 uvedené výňatky ze zákona 360/1992 Sb. a Autorizačního řádu použít jako samostatnou přílohu tabulek DOV Architektura nebo Stavebnictví. b/ například 1. Stavebnictví: prokazují schopnosti využití všech znalostí a teorií, schopnost po profesních zkouškách vykonávat funkce autorizovaného inženýra Geodézie a kartografie: teoretické znalosti a praxe umožňují výkon řídících funkcí v geodézii a při realizaci staveb, po splnění podmínek možnost získání oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností, řídící funkce na katastrálních úřadech 2. prokazuje schopnosti využití všech znalostí a teorií, po splnění podmínek profesní komory vykonávat funkce autorizovaného n. registrovaného architekta v oborech architektura, územní plánování, krajinářská architektura, územní systémy ekologické stability, scénické stavby, interiérová tvorba, design 3. prokazuje široké znalosti a porozumění teoriím, konceptů a metodám, aby po splnění zákonem 360/1992 Sb. a ČKA stanovených podmínek, mohl samostatně vykonávat profesi autorizovaného architekta v autorizačních oborech architektura, územní plánování, krajinářská architektura i územní systémy ekologické stability, včetně znalostí a teorií v interiérové tvorbě a designu, případně scénických stavbách Pozn.: V tomto bodě oba komoře předložené návrhy DOV - pro 1. Stavebnictví i 2. Architekturu, neodpovídají přesně logice struktury národních deskriptorů, členících v I. kategorii odborné „znalosti“ na a/ znalosti a porozumění předmětu a rozsahu oblasti vzdělávání a b/ znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám oblasti vzdělávání a c/ „pouze“ porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití poznatků souvisejících oborů oblasti vzdělávání. Oba návrhy v tomto bodě nepopisují pouze prokazování „znalostí“, ale popisují i prokazování „schopností“ je využít, která patří do II. kategorie „dovedností“. Navíc nepřesnou formulací neuvádějí pouze „znalosti a porozumění teoriím atd.“, (obojí – znalost i porozumění se týká pouze teorií, ostatní znalosti jsou již uvedeny v bodě a/), ale popisují „využití znalostí a teorií“, takže slučují kritéria bodu a/ a b/ I. kategorie. Jde však spíše o formální problém, protože ve skutečnosti bude oddělené hodnocení vlastních „znalostí“ od hodnocení „znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám“, velmi obtížné a závislé na podkladech zpracovaných poskytovatelem studijních programů. Převedeno do konkrétních podmínek skladby architektonických programů lze pod bod a/ zařadit kromě základních předmětů architektonické a urbanistické tvorby, včetně Pozemního stavitelství také Dějiny architektury, zatímco Teorie architektury patří pod bod b/ popisující znalost teorií a pod bodem c/ - popisujícím související obory, můžeme jmenovat např. Stavební fyziku nebo Statiku. Ve skutečnosti však ve většině základních předmětů, kromě uvedené Teorie architektury, nejsou „teorie, koncepty a metody“ vyčleněny do samostatných předmětů, ale jsou začleněny do profilových předmětů studia. Problém je v tom, (viděno z pohledu dlouholeté zkušenosti sledování obsahu studijních programů architektury a pozemního stavitelství v ČR i v Evropě na úrovni komory při sestavování „Seznamu škol s uznaným a příbuzným vzděláním“ i akreditační komise resp. při notifikacích architektonických programů v rámci EU), že takto jemná 26
rozlišení je velmi obtížné sledovat z vnějšího pohledu. Možná je problém rozlišení národních deskriptorů na „znalost a porozumění předmětu a obsahu oboru“ a „znalost a porozumění teoriím, konceptům a metodám“ v jiných oblastech vzdělávání, spojených více s teoretickými disciplínami, snáze identifikovatelný, než ve velmi široce zaměřeném a přitom prakticky založeném studiu popisovaném v DOV Architektura nebo Stavebnictví. Jde o to, nakolik brát nově zaváděný systém posuzování škol, který zřejmě bude vstřebán a využíván v připravovaném novém systému vnitřního a vnějšího hodnocení škol vážně, důsledně a doslovně nebo volněji resp. spíše formálně, jak předvádějí k oponentuře předložené návrhy deskriptorů v oblasti vzdělávání Architektura a Stavebnictví, kde jsou sledovaná kritéria v bodech a/ a b/ i v I. i II. kategorii vzájemně propojena. Doslovnou citací pojmů národních deskriptorů v ČKA navrhované úpravě textu je struktura národních deskriptorů zachována. c/ například 1. Stavebnictví: prokazují znalost uplatnění možností souvisejících oborů - stavební fyziky, chemie, materiálového inženýrství a souvisejících oborů při řešení inovativních postupů ve stavebnictví Geodézie a kartografie: prokazují schopnost využití nových postupů a technologií při řešení problémů souvisejících s geodetickými a speciálními pracemi 2. prokazuje znalost uplatnění možností souvisejících oborů - stavební fyziky, chemie, materiálového inženýrství a souvisejících oborů při řešení inovativních postupů ve stavebnictví prokazují schopnost využití nových výtvarných a uměleckých postupů a technologií při řešení problémů souvisejících se speciálními pracemi 3. prokazuje porozumění, podmínkám a omezením využití poznatků a znalost uplatnění možností souvisejících oborů - stavebního inženýrství, materiálového inženýrství, interiéru, designu, ekonomie, ekologie, sociologie, demografie atd. a souvisejících oborů s územním plánováním a krajinářskou architekturou, odpovídající požadavkům na výkon profese, při řešení inovativních postupů ve stavebnictví, architektuře, územním plánování a krajinářské architektuře, prokazují schopnost využití těchto znalostí i nových výtvarných a uměleckých i technických postupů a teorií i nových materiálů, konstrukcí a technologií i aspektů udržitelného rozvoje, při řešení problémů souvisejících s architekturou, územním plánováním a krajinářskou architekturou“ Pozn.: Komoře předložený návrh deskriptorů pro oblast Architektury v I. kategorii „znalosti“ v bodě c/ – „příklady“ kompiluje text použitý v oblasti stavebnictví pro obory Stavebnictví (1. věta) a Geodézie a kartografie (2. věta). Ve výše uvedené ČKA navrhované úpravě textu je ponechán tento rozšířený obzor popisu požadavků na absolventy (způsobený zřejmě tím, že geodézie a kartografie nemá tolik souvisejících oborů jako architektura nebo stavebnictví a zpracovatel neměl v této kategorii co hodnotit), i když je zřejmé, že druhá věta patří do jiné části tabulky deskriptorů. Prokazování schopností, uvedené ve druhé větě, spadá do II. kategorie kompetencí – „odborných dovedností“, části c, pokud přijmeme strukturu národních deskriptorů, kde jsou znalosti zjednodušeně ztotožněny s vědomostmi a dovednosti se schopnostmi. Druhá věta se vymyká nejen „struktuře“ národních deskriptorů (neboť nepopisuje znalosti, nýbrž schopnosti), ale neodpovídá jim ani po stránce obsahové. Bod I. c/ popisuje znalost a porozumění „souvisejícím oborům“. Ve druhé větě jsou však jmenovány „schopnosti aplikace znalostí k inovacím“, které obsahem spadají spíše pod bod II. c, viz níže. Začlenění této schopnosti do I. kategorie popisující znalosti je možná způsobeno mimo jiné tím, že ve II. kategorii sledování schopnosti aplikovat znalosti a porozumění sousedních oborů není obsaženo, viz poznámka k bodu II. a-c). Vysvětluje to však pouze popisovaný formální aspekt, nikoli obsahový. II.
Kategorie kompetencí - odborné dovednosti a schopnosti Národní deskriptory - předmět činnosti:
a/ umí s využitím odborných znalostí samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický nebo praktický problém v oboru b/ umí samostatně a tvůrčím způsobem řešit komplexní problém s použitím vybraných teorií, konceptů a metod oboru c/ umí použít některé z pokročilých výzkumných postupů v oboru způsobem umožňujícím získávat nové původní informace 27
Národní deskriptory jsou v magisterských programech ve II. kategorii „odborných dovednost“ v bodě a/ a b/ členěny obdobně jako v I. kategorii „odborných znalostí“, na vlastní předmět činnosti a její teoretické, koncepční a metodické zázemí. V bodě c/ je však zavedeno jiné kritérium hodnocení. Místo v I. kategorii, u „odborných znalostí“ sledovanému hodnocení „porozumění … souvisejícím oborům“, je ve II. kategorii „odborných dovedností“ zavedeno kritérium „použití pokročilých výzkumných postupů v oboru způsobem umožňujícím získávat nové původní informace“. Při snaze respektovat předepsaná schémata národních deskriptorů se nelze vyhnout námitce, zda tuto dovednost, přesněji schopnost nelze přiřadit k bodu b/ v této kategorii nebo zda ji nezařadit do další, III. kategorie „obecných způsobilostí“ absolventa programů na úrovni graduovaného vzdělání. V oblasti vzdělávání Architektura a Stavebnictví i v ostatních technických oborech, které jsou široce a spíše prakticky zaměřené, je důležité i v kategorii – „dovednosti“ sledovat a/ vazby na související obory a b/ schopnost přenášení nových postupů formou inovací do praxe, zatímco v deskriptorech jsou popisovány spíše teoretické výsledky - „nové původní informace“. a/ Ve II. kategorii „odborné dovednosti“ se naprosto vytratil zájem o sledování dovednosti, přesněji schopnosti, aplikovat „porozumění možnostem, podmínkám a omezením využití poznatků souvisejících oboru“, které jsou pro výkon praxe architekta naprosto nepostradatelné. V I. kategorii – znalosti, je v bodě I. c. sledována pouze jejich znalost a ne schopnost jejich aplikace. b/ Formulace sledovaných kritérií na úrovni národních deskriptorů by měly zahrnovat všechny oblasti vzdělávání, tomu neodpovídá formulace bodu II. c., která je zaměřena spíše na teoretické obory, když vyžaduje sledovat dovednost „získávat nové původní informace“ a opomíjí sledování schopnosti aplikace „pokročilých výzkumných postupů“ pro inovace nejen teoretického, ale i praktického charakteru, které se v technických oborech stává základním kritériem hodnocení kvality vysokých škol i základním kritériem konkurenceschopnosti technických oborů vysokého školství a zejména konkurenceschopnosti ČR v evropském prostoru. Absenci těchto národními deskriptory nesledovaných dovedností je možné řešit v deskriptorech pro vymezené oblasti vzdělání, což v obou posuzovaných DOV návrhy nerespektováním struktury národních deskriptorů praktikují, ale zároveň v této věci doporučujeme sledování obecnějších formulací, postihujících celou škálu spektra všech oblastí vzdělávání, zahrnout i do národních deskriptorů. Deskriptory oblasti vzdělání - předmět činnosti obecně - 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura - ČKA: a/ umí 1. s využitím odborných znalostí samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický nebo praktický problém stavební a geodetické praxe 2. s využitím odborných znalostí samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický nebo praktický problém architektonické praxe 3. s využitím odborných znalostí i poznatků souvisejících oborů, díky výraznému podílu ateliérové výuky po celou dobu studia, založenému na principu aplikace komplexní metody projektově orientované výuky, samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický nebo praktický problém architektonické, urbanistické nebo krajinářské praxe b/ umí 1. samostatně a tvůrčím způsobem řešit komplexní problém s použitím vybraných teorií, konceptů a metod stavebnictví, umí realizovat rozsáhlé analyticko-syntetické práce v rámci stavební organizace a stavební výroby 2. samostatně a tvůrčím způsobem řešit komplexní problém s použitím vybraných teorií, konceptů a metod stavebnictví, umí realizovat rozsáhlé analyticko-syntetické práce v rámci stavební organizace a stavební výroby 3. samostatně a tvůrčím způsobem řešit komplexní problém s použitím vybraných teorií, konceptů a metod stavebnictví, architektury, územního plánování a krajinářské architektury, umí zpracovat analyticko-syntetické práce v rámci přípravy i realizace architektonického návrhu, územního plánu nebo krajinářských úprav Pozn.: v úrovni „předmět činnosti obecně“ převzal předložený návrh v této kategorii téměř doslovně formulace DOV Stavebnictví, návrh úprav se týká nezbytných korekcí popisu dovedností pro architektonické obory. 28
c/ umí 1. použít některé z pokročilých výzkumných postupů ve stavebních a geodetických oborech způsobem umožňujícím získávat nové původní informace vycházející z teorie i praxe 2. použít některé z pokročilých výzkumných postupů ve stavebních a geodetických oborech způsobem umožňujícím získávat nové původní informace vycházející z teorie i praxe 3. použít některé z pokročilých výzkumných nebo uměleckých postupů ve stavebních, architektonických, urbanistických a krajinářských oborech způsobem umožňujícím získávat nové původní informace nebo inovace, vycházející z teorie i praxe Deskriptory oblasti vzdělání - příklady - 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura - ČKA: a/ například 1. Stavebnictví: samostatně, bezpečně a odborně řídit po získání oprávnění autorizovaného inženýra nejsložitější stavební činnosti Geodézie a kartografie: vykonávat složitá měření v rámci geodézie a stavební praxe podléhající ověření, mají možnost získat oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností, mají schopnost vykonávat řídící funkce na katastrálních úřadech 2. samostatně, bezpečně a odborně řídit po získání oprávnění autorizovaného architekta nejsložitější architektonické činnosti Tvorba ideových návrhů architektonických a výtvarných řešení. Tvorba koncepcí a plánů prostorových a funkčních vazeb v krajině a obci. Spolupráce se specialisty na přípravě projektových řešení. Řízení specialistů spolupracujících na architektonickém řešení 3. umí samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický nebo praktický problém v oboru a je způsobilý, po absolvování zákonem stanovené odborné praxe a získání autorizace, vykonávat příslušné odborné činnosti ve výstavbě - samostatně zpracovávat a řídit architektonické, územně plánovací nebo krajinářské projekty a činnosti a podílet se na vypracování projektové dokumentace inženýrských staveb, zejména vypracovávat kompletní projektovou dokumentaci pozemních staveb a interiérů i všechny stupně územně plánovací nebo krajinářské dokumentace, od zpracovávání průzkumů, tvorby ideových návrhů až po realizační projekty, provádět autorský nebo stavební dozor realizace stavby, případně vedení realizace jednoduchých staveb i řízení specialistů spolupracujících na architektonickém, urbanistickém nebo krajinářském návrhu a realizaci a je způsobilý vykonávat správu a řízení zakázky i projekční kanceláře. Rozsah oprávnění k výkonu činností v oblasti architektury pro všechny tři autorizační obory – architektura, územní architektura a krajinářská architektura, svěřených do samosprávy ČKA, stanoví zákon 360/1992 Sb., podrobnosti o rozsahu působnosti v jednotlivých oborech stanoví dle zákona Autorizační řád ČKA. Magisterské studijní programy v oblasti architektury by měly poskytovat vzdělání – znalosti, dovednosti i kompetence, splňující podmínky stanovené pro uznané vzdělání dle požadavků zákona 360/1992 Sb. a Autorizačního řádu ČKA i podmínky stanovené směrnicí 2005/36/ES pro notifikaci a uznání vzdělání v rámci EU Pozn.: Obdobně jako v I. kategorii pod bodem a/ používáme k podrobnému popisu dovedností a oprávnění k výkonu činností odkaz na zákon a Autorizační řád ČKA. Struktura tabulek neumožňuje podrobněji rozepisovat všechny fakta a nuance jednotlivých oborů. b/ například 1. Stavebnictví: umí navrhnout, připravit a řídit technologické procesy stavební výroby, realizaci staveb s využitím nejnovějších znalostí souvisejících oborů techniky Geodézie a kartografie: navrhnout a realizovat netradiční postupy a realizaci metod, inovací přístrojů a zpracování speciálních geodetických měření 2. Umí analyzovat potřeby a stanovit vazby a požadavky na díla vytvářená v oblasti architektury. Umí rozpoznat, zda řešení problému je možné známými postupy. Umí navrhnout díla i velkého rozsahu a realizovat je jako člen nebo jako vedoucí řešitelského týmu. Pro řešení dokáže zvolit vhodný postup a vhodné technologie. V nestandardních situacích dokáže obvykle používané postupy vhodně modifikovat. Je schopen různé postupy porovnat a zhodnotit. Navržené řešení dokáže obhájit v odborné diskusi. Jako člen řešitelského týmu umí samostatně realizovat i náročné dílčí úkoly. Umí vypracovat rozsáhlejší dokumentaci prezentující komplexní měření? i náročné myšlenkové postupy 29
3. Umí samostatně a tvůrčím způsobem řešit komplexní problém s použitím získaných znalostí i vybraných teorií, konceptů a metod oboru analyzovat potřeby zadání a stanovit vazby a požadavky na díla vytvářená v oblasti architektury, urbanismu nebo krajinářské architektury, dokáže porovnat, zhodnotit a zvolit vhodné umělecké a technické teorie, koncepty, metody a postupy i vhodné materiály, konstrukce a technologie s ohledem na kvalitu díla i udržitelný rozvoj, umí rozpoznat, zda řešení problému je možné známými metodami a postupy a v nestandardních situacích je dokáže vhodně modifikovat, umí navrhnout díla velkého rozsahu, vyžadující užití pro výkon profese architekta nezbytného komplexního a celistvého způsobu uvažování i náročných myšlenkových a tvůrčích postupů a realizovat je jako vedoucí řešitelského týmu nebo jeho člen, neboť umí samostatně realizovat i náročné dílčí úkoly, navržené řešení dokáže obhájit v pracovním týmu, při projednávání i v odborné diskusi Pozn.: Při některých úpravách textu DOV Architektura navrhovaných ČKA narážíme na problém, zda být věrný struktuře a formulacím národních deskriptorů nebo převzít navrhovaná řešení a příklady, které jsme obdrželi od zpracovatelů deskriptorů jednotlivých oblastí vzdělání. V tomto kritériu II. b. používáme, doplňujeme a upravujeme strukturu posloupnosti navrhovaných formulací pro oblast Architektura, uvedené v bodě 2. a ponecháváme přesah sledovaných dovedností, i když např. poslední věta patří spíše do III. kategorie – obecné způsobilosti. Zpracovatelé deskriptorů jednotlivých oblastí vzdělávání měli zřejmě někdy problém s jemnými diferencemi jednotlivých definic národních deskriptorů, které vyžadují např. rozlišovat mezi a/ „s využitím odborných znalostí samostatně vymezit a tvůrčím způsobem řešit teoretický nebo praktický problém oboru“ na rozdíl od druhé sledované dovedností b/ „samostatně a tvůrčím způsobem řešit komplexní problém s použitím vybraných teorií, konceptů a metod oboru“. Strukturu národních deskriptorů v oblasti znalostí nebude snadné v praxi, zvláště když jde tak o širokou a komplexní oblast vzdělání jako architektura, rozlišovat v členění na a/ základní znalosti, b/ teoretické a metodické nebo 3/ znalosti souvisejících oborů. Ve II. kategorii – „dovednosti“ bude sledování jednotlivých kritérií konkrétních studijních programů ještě obtížnější, bez patřičně upravených evaluačních podkladů nebude rozpoznatelné a ani potom nebude prokazatelné. Hodnocení těchto subtilních, uvnitř programů obsažených kritérií bude závislé na důvěře v předložené materiály zpracované poskytovateli vzdělávacích programů, tudíž značně formální. Totéž bude platit o hodnocení III. Kategorie deskriptorů – „obecné způsobilosti“. Příliš deterministicky strukturované deskriptory zaměřené na popis subtilních diferencí obtížně sledovatelných parametrů hodnocených kritérií tak složitého a celistvého systému jako je činnost univerzit, může mít opačný efekt, než se od zavedení deskriptorů očekává. Místo soustředění na vlastní kvalitu vzdělávacích programů a procesů i vědecké, výzkumné a umělecké činnosti budou univerzity odváděny k vyplňování proklamativně deklarovaných podkladů pro prokazování kvality NKR terciárního vzdělávání. c/ například 1. Stavebnictví: umí na základě studia literatury aplikovat nové vědecké výsledky do praxe a poznatky získané v praxi dále rozvíjet Geodézie a kartografie: sleduje odbornou literaturu a umí aplikovat nejnovější vědecké poznatky do praxe při speciálních a velmi přesných geodetických činnostech 2. umí na základě studia literatury aplikovat nové vědecké a umělecké výsledky do praxe a poznatky získané v praxi dále rozvíjet např. při vytváření architektonické studie obytného souboru 3. umí na základě studia literatury, projektů a realizací aplikovat nové technické, vědecké a umělecké výsledky a postupy do praxe a inovativní postupy a poznatky získané v praxi dále rozvíjet při vytváření dalších projektů nebo jejich zobecněním získávat nové původní informace
30
D) „Doktorské studijní programy“ v oblasti vzdělávání „Architektura“ Obecný komentář ČKA: Dle předpokládané délky studia 3-4 roky uváděné u těchto programů v deskriptorech je zřejmé, že zahrnují do této kategorie pouze stávajícím vysokoškolským zákonem zakotvené doktorské studijní programy. Pro účely výkonu profese a uznávání kvalifikace není doktorské studium relevantní. Z tohoto hlediska je však lze považovat (mimo základní účel, jímž je prohloubení teoretických znalostí a příprava pro výzkumnou a vědeckou práci v oboru) za specifickou formu postgraduálního/celoživotního vzdělávání, k němuž jsou autorizované osoby ze zákona povinny. ČKA podporuje jiný typ vzdělávacích postgraduálních programů, které jsou zaměřeny na udržování, zvyšování a rozšiřování kvalifikace, uskutečňovaných formou krátkodobých kurzů a školení nebo v případě rozšiřování kvalifikace ucelených semestrálních resp. 1- 2 roky trvajících postgraduálních programů, které jsou pro příbuzné a vzájemně provázané obory architektura, územní plánování a krajinářská architektura vítané. V souladu s profesními pravidly mohou být tyto profesně zaměřené postgraduální studijní programy koncipovány k dosažení nebo prohloubení znalostí, dovedností a způsobilosti v těchto směrech / základních tematických okruzích, a to I/ chod a řízení kanceláře a chod a řízení architektonické, krajinářské nebo urbanistické/územně plánovací zakázky, II/ výkon vlastních činností projektových a plánovacích a poskytování souvisejících odborných služeb, III/ právní informace (legislativní prostředí). přičemž každý z těchto tematických okruhů se dále dělí do tří skupin: 1. udržování dosažené kvalifikace (znalosti, dovednosti, způsobilosti); 2. zvyšování nebo rozšiřování dosažené kvalifikace (znalosti, dovednosti, způsobilosti); 3. sledování nových směrů v teorii a praxi. Konkrétní připomínky ČKA.: I.
Kategorie kompetencí - odborné znalosti a vědomosti Národní deskriptory - předmět činnosti:
a/ prokazují hluboké a systematické znalosti a porozumění předmětu a rozsahu oboru odpovídající soudobému stavu poznání b/ prokazují hluboké a systematické znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám, které jsou v popředí poznání oboru na mezinárodní úrovni c/ prokazují porozumění systému věd a výzkumným problémům na pomezí oborů Deskriptory oblasti vzdělání - předmět činnosti obecně - 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura - ČKA: a/ prokazují 1. hluboké a systematické znalosti a porozumění předmětu a rozsahu oboru odpovídající soudobému stavu poznání umožňující komunikaci nejen v rámci vlastního oboru, ale i se zástupci hraničních a jiných oborů 2. hluboké a systematické znalosti a porozumění předmětu a rozsahu oboru odpovídající soudobému stavu poznání umožňující komunikaci nejen v rámci vlastního oboru, ale i se zástupci hraničních a jiných oborů 3. hluboké a systematické znalosti a porozumění předmětu a rozsahu oboru odpovídající soudobému stavu poznání umožňující komunikaci nejen v rámci vlastního oboru, ale i se zástupci hraničních a jiných oborů
31
b/ prokazují 1. hluboké a systematické znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám, které jsou v popředí poznání oboru na mezinárodní úrovni umožňující koncepční a plánovací činnost v provozní praxi a v oblasti vědeckého bádání 2. hluboké a systematické znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám, které jsou v popředí poznání oboru na mezinárodní úrovni umožňující koncepční a plánovací činnost v praxi a v oblasti vědeckého bádání 3. hluboké a systematické znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám, které jsou v popředí poznání oboru na mezinárodní úrovni umožňující koncepční a plánovací činnost v praxi a v oblasti vědeckého bádání c/ prokazují 1. porozumění systému věd a výzkumným problémům na pomezí stavebních a geodetických oborů umožňující mezioborovou spolupráci 2. porozumění systému věd a výzkumným problémům na pomezí stavebních a geodetických oborů umožňující mezioborovou spolupráci 3. porozumění systému věd a výzkumným problémům na pomezí stavebních, architektonických, územně plánovacích a krajinářských oborů umožňující mezioborovou spolupráci
Deskriptory oblasti vzdělání - příklady - 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura ČKA: a/ například 1. Příklad FAST VUT: Doktorské studium v rámci studijního programu Stavební inženýrství je členěno na pět studijních oborů: ¦ Pozemní stavby ¦ Konstrukce a dopravní stavby ¦ Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství ¦ Management stavebnictví ¦ Vodní hospodářství a vodní stavby. Studijní obor Pozemní stavby je obsahovou náplní studované problematiky členěn na čtyři zaměření: Pozemní stavitelství / Architektura v pozemním stavitelství / Technologie a řízení stavebních procesů / Technická zařízení budov. Studium oboru Konstrukce a dopravní stavby je zaměřeno na vědeckou přípravu, metodiku vědecké práce a na rozvoj poznání v oblasti teorie, konstrukce, spolehlivosti a mechanismu porušování stavebních konstrukcí, a to s výběrem zaměření na mechaniku nosných konstrukcí, konstrukce betonové a zděné, konstrukce kovové, dřevěné a kompozitní, geotechniku, železniční konstrukce a stavby, pozemní komunikace, resp. experimentální techniku a zkušebnictví. Studium oboru Fyzikální a stavebně materiálové inženýrství je zaměřeno na komplexní vědeckou přípravu, metodiku samostatné vědecké práce a na rozvoj poznání v oblasti teorie stavebních látek s tím, že jako základní disciplíny jsou prezentovány fyzika látek, fyzikální chemie silikátů, teorie kompozitních materiálů, mikrostruktura stavebních látek, užití stavebních látek, trvanlivost a sanace materiálů a konstrukcí, dále měřící a diagnostické metody, modelování fyzikálních procesů a úloh stavební fyziky. Studium oboru Management stavebnictví je zaměřeno na vědeckou přípravu, metodiku vědecké práce a na rozvoj poznání v oblasti stavebních investic, projektového managementu, podnikového managementu, prostorové ekonomiky, hodnotové analýzy, managementu jakosti, marketing managementu a managementu rizika. Studium oboru Vodní hospodářství a vodní stavby je zaměřeno na komplexní vědeckou přípravu, metodiku samostatné vědecké práce a na rozvoj poznání v oblasti teorie vodního hospodářství. Ze stavebně technických a provozních aplikací jsou to zejména hydrotechnické stavby, hydromeliorační stavby, vodárenství, čištění odpadních vod, městské odvodnění, vodohospodářské soustavy, rekonstrukce vodohospodářských trubních sítí, revitalizace vodních toků a nádrží, odpady ve vodním hospodářství. Vědecká příprava v tomto studijním programu je založena na zvládnutí výchozích teoretických disciplín přírodovědného základu a teoretických a vědních disciplín příslušného zaměření. Průběžná aktivní vědecká a pedagogická činnost je předpokladem pro případné uplatnění absolventů jako akademických pracovníků vysokých škol. 2. absolvent má přehled v celém oboru architektury, a to v šířce a hloubce převyšující úroveň posluchače studia magisterského. Teoretické znalosti základních disciplín (např. matematika, fyzika, mechanika, architektonická tvorba, teorie budov, prostorové plánování, sociologie, demografie, výtvarné umění) jsou prohloubeny tak, že jsou přímo použitelné pro zkoumání ve zvolené dílčí oblasti. Hluboké teoretické i praktické znalosti má posluchač zejména v konkrétní zvolené dílčí oblasti svého zaměření 3. absolvent má přehled v celém oboru architektury, územního plánování nebo krajinářské architektury a to v šířce a hloubce převyšující úroveň posluchače studia magisterského. Teoretické znalosti základních disciplín jsou 32
prohloubeny tak, že jsou přímo použitelné pro zkoumání ve zvolené dílčí oblasti. Hluboké teoretické i praktické znalosti má posluchač zejména v konkrétní zvolené dílčí oblasti svého zaměření. Studium je zaměřeno na jednotlivé umělecké, vědecké a výzkumné oblasti oborů, např. Dějiny architektury a památková péče, Architektura – teorie a tvorba, Architektura, stavitelství a technologie, Urbanismus a územní plánování, Krajinářská architektura, Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví b/ například 1. Stavebnictví: teoretické i praktické znalosti umožňující výkon řídící a vědecké činnosti v oblasti stavebnictví a příbuzných materiálových a technologických oborech Geodézie a kartografie: teoretické znalosti a praxe umožňující výkon řídících a provozních funkcí, vedení výzkumných týmů, po splnění podmínek možnost získání oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností, znalosti příbuzných zejména přírodovědných a technických oborů, inovativnost v metodách řešení problémů a vývoji nových technik a technologií měření 2. absolvent rozumí vědeckým metodám používaným v oblasti svého zaměření a dokáže je sám aplikovat 3. absolvent má hluboké a systematické teoretické i praktické znalosti a porozumění teoriím, konceptům a metodám, které jsou v popředí poznání oboru na mezinárodní úrovni a dokáže je aplikovat a inovovat na úrovni umožňující výkon řídící a vědecké činnosti i koncepční a plánovací činnost v praxi a v oblasti vědeckého bádání
c/ například 1. Stavebnictví: řízení technologický a výzkumných činností při využití hlubokých teoretických, praktických a vědeckých poznatků, schopnost vlastní vědecké práce Geodézie a kartografie: systémové využití teoretických základů geodézie včetně geodézie fyzikální, využití hlubokých mezioborových znalostí při řízení výzkumných činností v oboru geodézie a kartografie, schopnost vlastní výzkumné práce 2. absolvent prokazuje znalosti nejen z oblasti architektury, ale podle svého dalšího zaměření, také z možného dalšího oboru spolupracujícího, kterým může být např. stavebnictví, doprava, ekologie, ekonomie, design, historie umění atd. 3. absolvent prokazuje znalosti nejen z oblasti architektury, územního plánování nebo krajinářské architektury, umožňujících řízení výzkumných a tvůrčích činností při využití hlubokých teoretických, praktických a vědeckých poznatků a schopnost vlastní vědecké práce, ale podle svého dalšího zaměření, také z možného dalšího oboru spolupracujícího, kterým může být např. stavebnictví, doprava, zemědělství, ekologie, ekonomie, design, historie umění atd. II.
Kategorie kompetencí - odborné dovednosti a schopnosti Národní deskriptory - předmět činnosti:
a/ umí navrhovat a používat pokročilé výzkumné postupy v oboru způsobem umožňujícím rozšiřovat poznání oboru původním výzkumem b/ umí rozvíjet a vyhodnocovat teorie, koncepty a metody oboru včetně vymezení oborů nebo jejich zařazení do širší oblasti Deskriptory oblasti vzdělání - předmět činnosti obecně - 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura - ČKA: a/ umí 1. navrhovat a používat pokročilé výzkumné postupy v stavebnictví a geodézie a kartografie způsobem umožňujícím rozšiřovat poznání původním výzkumem pro řešení problémů stavební praxe i vědeckého bádání 2. navrhovat a používat pokročilé výzkumné postupy v architektuře způsobem umožňujícím rozšiřovat poznání původním výzkumem pro řešení problémů architektonické praxe i vědeckého bádání 33
3. navrhovat a používat pokročilé výzkumné postupy v architektuře, územním plánování a krajinářské architektuře způsobem umožňujícím rozšiřovat poznání původním výzkumem pro řešení problémů a inovací architektonické, územně plánovací a krajinářské praxe i vědecké, umělecké a další tvůrčí činnosti
b/ umí 1. 2. 3.
rozvíjet a vyhodnocovat teorie, koncepty a metody stavebních a geodetických oborů včetně vymezení oborů nebo jejich zařazení do širší oblasti příbuzných technických a přírodovědných disciplín rozvíjet a vyhodnocovat teorie, koncepty a metody architektonických oborů včetně vymezení oborů nebo jejich zařazení do širší oblasti příbuzných tvořivých a uměleckých disciplín rozvíjet a vyhodnocovat teorie, koncepty a metody architektonických, územně plánovacích a krajinářských oborů včetně vymezení oborů nebo jejich zařazení do širší oblasti příbuzných uměleckých a humanitních, společenskovědních, přírodovědných, a technických disciplín podle zaměření oboru
Deskriptory oblasti vzdělání - příklady 1. Stavebnictví, 2. Architektura, 3. Architektura - ČKA a/ například 1. Stavebnictví: umí využívat a tvůrčím způsobem aplikovat poznatky vědeckého bádání za účelem inovací technik a technologií pro stavební praxi Geodézie a kartografie: umí využívat a tvůrčím způsobem aplikovat poznatky vědeckého bádání v geodézii a kartografii za účelem zefektivnění a zpřesnění geodetických měření a výpočtů 2. umí navrhovat nová, účinná a dobře teoreticky zdůvodněná řešení založená na původních technických a uměleckých myšlenkách, která jsou akceptována mezinárodní vědeckou a odbornou komunitou v dané oblasti. Umí realizovat i velmi rozsáhlá a komplikovaná díla, a to zpravidla jako vedoucí řešitelského týmu. Pro řešení dokáže zvolit vhodné postupy a vhodné technologie založené na využití nejnovějších poznatků. Samostatně dokáže vypracovat rozsáhlé texty v angličtině prezentující i velmi komplikované myšlenky. Navržená řešení dokáže obhájit v odborné diskusi na mezinárodní úrovni 3. umí navrhovat a používat pokročilé výzkumné postupy a tvůrčím způsobem aplikovat poznatky vědeckého bádání při řešení problémů a za účelem inovací postupů, metod, technik a technologií architektonické, územně plánovací a krajinářské praxe, umí uplatnit, navrhovat a teoreticky zdůvodnit nová progresivní řešení postupů i návrhů, založená na původních technických a uměleckých myšlenkách a počinech, které jsou akceptovány vědeckou a odbornou komunitou v dané oblasti. Umí realizovat i velmi rozsáhlá a komplikovaná díla, a to zpravidla jako vedoucí řešitelského týmu, pro řešení dokáže zvolit vhodné postupy a vhodné technologie založené na využití nejnovějších poznatků b/ například 1. není vyplněno 2. umí realizovat, hodnotit a porovnávat i velmi komplikované existující postupy. Umí předvídat směry vývoje ve svém oboru. Umí řešit mezioborové problémy vyžadující znalosti nejen z oblasti architektury, ale také ze spolupracujícího oboru (např. stavebnictví, doprava, ekonomie, ekologie, výtvarné umění atd.). 3. umí realizovat, vyhodnocovat, porovnávat a rozvíjet i velmi komplikované existující teorie, koncepty, metody a postupy, včetně vymezení oborů a směru jejich očekávaného vývoje nebo jejich zařazení do širší oblasti mezioborových problémů, vyžadující znalosti nejen z oblasti architektury, územního plánování a krajinářské architektury, ale také ze souvisejících oborů, např. stavebnictví, strojírenství, doprava, zemědělství, ekonomie, ekologie, umění atd.
prof. Ing. arch. Ladislav Lábus místopředseda Autorizační rady České komory architektů předseda pracovní skupiny pro vzdělávání představenstva České komory architektů JUDr., PhDr. Jiří Plos sekretář České komory architektů člen Autorizační rady České komory architektů 34
PŘÍLOHA Č. 2 VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA 360/1992 SB. A AUTORIZAČNÍHO ŘÁDU ČKA ZÁKON č. 360/1992 Sb. ze dne 7. května 1992, o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 153/2011 Sb. Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ §1 Tento zákon upravuje a) postavení, práva a povinnosti autorizovaných architektů, b) postavení, práva a povinnosti autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, c) způsob a podmínky udělování autorizace, d) vznik, pravomoc a působnost České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) a e) podmínky pro výkon vybraných činností ve výstavbě v souladu s právem Evropských společenství.1
§2 (1) Autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě. (2) Autorizace v příslušném oboru, popřípadě specializaci podle tohoto zákona opravňuje k výkonu vybraných činností1a ve výstavbě. Autorizace není podmínkou pro výkon těchto činností osobami uvedenými v části šesté tohoto zákona. (3) Osoby, kterým byla udělena autorizace podle tohoto zákona (dále jen „autorizované osoby”), jsou povinny vykonávat svoji činnost v souladu s tímto zákonem. (4) Autorizace podle tohoto zákona je zvláštní podmínkou provozování živnosti.2 (5) Právnické a fyzické osoby podnikající podle příslušných předpisů3 mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě pouze tehdy, zajišťují-li výkon těchto činností autorizovanými osobami podle tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb. a zákona č. 262/1992 Sb. 2 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 3 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 1
1a
35
ČÁST DRUHÁ AUTORIZACE §3 Autorizovanými osobami ve smyslu tohoto zákona jsou a) autorizovaný architekt, b) autorizovaný inženýr, c) autorizovaný technik.
§4 Autorizovaný architekt (1) Autorizovaný architekt je ten, komu byla udělena autorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných architektů vedeném Českou komorou architektů. (2) Česká komora architektů uděluje osobám podle odstavce 1 autorizaci pro obory a) architektura, b) územní plánování, c) krajinářská architektura. (3) Osobám, které splňují podmínky pro autorizaci ve všech oborech podle odstavce 2, udělí Česká komora architektů autorizaci se všeobecnou působností. Tato autorizace opravňuje k výkonu činností v oborech podle odstavce 2 písm. a) až c). (4) Autorizace se všeobecnou působností opravňuje vykonávat činnosti podle § 17 písm. a) až l) tohoto zákona. Autorizace uvedená v odstavci 2 písm. a) opravňuje vykonávat činnosti podle § 17 písm. a), b), d) až f), g) až l) zákona. Autorizace uvedená v odstavci 2 písm. b) opravňuje vykonávat činnosti podle § 17 písm. a), e), f), k) a l) tohoto zákona. Autorizace uvedená v odstavci 2 písm. c) opravňuje vykonávat činnosti podle § 17 písm. c), e), f), h) až l) tohoto zákona. Podrobnosti o rozsahu působnosti v jednotlivých oborech stanoví autorizační řád vydaný Komorou.
§5 Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik (1) Autorizovaný inženýr je ten, komu byla udělena autorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných inženýrů vedeném Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. (2) Autorizovaný technik je ten, komu byla udělena autorizace podle tohoto zákona a je zapsán v seznamu autorizovaných techniků vedeném Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. (3) Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uděluje osobám podle odstavců 1 a 2 autorizaci pro obory a) pozemní stavby, b) dopravní stavby, c) stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, d) mosty a inženýrské konstrukce, e) technologická zařízení staveb, f) technika prostředí staveb, g) statika a dynamika staveb, h) městské inženýrství, i) geotechnika, 36
j) požární bezpečnost staveb, k) stavby pro plnění funkce lesa.
§6 Komory jsou oprávněny stanovit dílčí specializace v rámci oborů podle § 4 a 5. V těchto specializacích rovněž udělují autorizaci.
Udělování autorizace §7 (1) Komora udělí na podkladě písemné žádosti autorizaci tomu, kdo a) je občanem České republiky, nebo b) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“) nebo jeho rodinným příslušníkem3a, nebo je státním příslušníkem jiného než členského státu, pokud mu 1. v České republice nebo jiném členském státě bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství3b, 2. v České republice byl povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu3c, 3. byl v České republice udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo je rodinným příslušníkem osoby uvedené v bodě 1 nebo 2, pokud mu byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt3d nebo udělen azyl nebo doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny3e, 4. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby3f, 5. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt, protože je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a spolupracuje s příslušnými orgány3g, a c) je plně způsobilý k právním úkonům, d) je bezúhonný, e) získal požadované vzdělání, f) vykonal odbornou praxi v předepsané délce, g) úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti, h) složil předepsaný slib. (2) Ke zkoušce odborné způsobilosti Komora připustí do šesti měsíců od obdržení písemné žádosti každého uchazeče, který splnil podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až f). (3) Komora umožní složení předepsaného slibu každému uchazeči o autorizaci, který splnil podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až g), a to nejpozději do jednoho měsíce od úspěšného složení zkoušky odborné způsobilosti. (4) Autorizace se uděluje ke dni složení předepsaného slibu.
3a Článek 23 a 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS. 3b Článek 11 odst. 1 písm. a) a c) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. 3c Článek 12 písm. a) směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. 3d Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny. 3e Článek 26 odst. 1 a 3 a článek 27 odst. 3 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 3f Článek 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. 3g Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu vydávaném státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
37
(5) Komu nebyla autorizace udělena pro nesplnění podmínek podle odstavce 1, může o udělení autorizace znovu požádat po uplynutí nejméně jednoho roku. (6) Osoba, které byla odejmuta autorizace podle § 10 odst. 2 písm. b), může požádat o udělení autorizace nejdříve po uplynutí tří let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí autorizace.
§8 (1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen a) pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s výkonem odborné činnosti podle tohoto zákona, b) pro jiný trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže vzhledem k osobě žadatele o udělení autorizace je obava, že se dopustí stejného nebo podobného činu při výkonu činnosti autorizované osoby. (2) Vzděláním podle § 7 odst. 1 písm. e) se pro jednotlivé druhy autorizace rozumí: a) pro autorizaci podle § 3 písm. a) vysokoškolské vzdělání3h získané studiem v oblasti architektury v magisterském studijním programu; pro autorizaci pro obor uvedený v § 4 odst. 2 písm. a) musí vzdělání splňovat podmínky uvedené v bodech 1.2 a 1.3 přílohy, b) pro autorizaci podle § 3 písm. b) vysokoškolské vzdělání3h) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 nebo příbuzném studijním oboru v bakalářském studijním programu se standardní dobou studia nejméně čtyři roky nebo v magisterském studijním programu, c) pro autorizaci podle § 3 písm. c) vysokoškolské vzdělání3h) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 nebo příbuzném studijním oboru, v bakalářském studijním programu nebo magisterském studijním programu, anebo střední či vyšší odborné vzdělání obdobného studijního směru.3i (3) Komora může ve zdůvodněných případech uznat za vzdělání podle odstavce 2 též vzdělání příbuzného oboru nebo směru. (4) Komora může ve výjimečných případech podložených zejména úspěšnou odbornou činnosti uchazeče povolit výjimku z předepsaného vzdělání. (5) Komora může v odůvodněných případech povolit výjimku z požadavku podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b). (6) Délka odborné praxe podle § 7 odst. 1 písm. f) se pro jednotlivé druhy, popřípadě obory autorizace předepisuje takto: a) nejméně tři roky pro autorizaci v oborech podle § 4 odst. 2, je-li uchazeč absolventem magisterského studijního programu, nejméně pět let, je-li uchazeč absolventem jiného příbuzného vzdělání, b) nejméně tři roky pro autorizaci v oborech podle § 5 odst. 1, je-li uchazeč absolventem magisterského studijního programu, nejméně pět let, je-li uchazeč absolventem bakalářského studijního programu nebo jiného příbuzného vzdělání, c) nejméně tři roky pro autorizaci v oborech podle § 5 odst. 2, pokud má uchazeč požadované vysokoškolské vzdělání magisterského nebo bakalářského studijního programu, a nejméně pět roků, pokud má uchazeč požadované středoškolské vzdělání. (7) Předmětem zkoušky odborné způsobilosti je ověření znalostí potřebných pro výkon příslušných odborných činností, zejména a) ověření odborných znalostí, pokud nejsou součástí uchazečova uznaného odborného vzdělání, b) ověření znalosti platných právních předpisů upravujících výkon příslušných odborných činností, popřípadě činností souvisejících. 3h 3i
§ 44 zákona č. 111/1998 Sb. ČR, o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
38
(8) Požadovaný obor vzdělání a druh školy, obsah zkoušek odborné způsobilosti, obsah odborné praxe formu osvědčení o autorizaci stanoví pro jednotlivé obory a specializace příslušná Komora. Autorizační poplatek za zkoušku odborné způsobilosti v jednom i více oborech se stanoví jednotně, bez ohledu na obor a specializaci, ve výši 500 Kč. Poplatek se uhradí v den zkoušky. (9) Text slibu zní: a) „Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný architekt budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních architektonických děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou architekta.”, b) „Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný inženýr budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného inženýra.”, c) „Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný technik budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného technika.”.
§9 (1) Komora zapíše osobu, které byla udělena autorizace, do seznamu autorizovaných osob vedeného Komorou a vydá této osobě osvědčení o autorizaci s vyznačeným oborem, popřípadě specializací a razítko s malým státním znakem České republiky.3j (2) Nakládání se seznamem autorizovaných osob a písemnou dokumentací vztahující se k autorizovaným osobám je upraveno zvláštními právními předpisy.3k
ČÁST TŘETÍ VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB Práva a povinnosti autorizovaných osob § 12 (1) Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena. (2) Autorizovaná osoba je povinna vykonávat činnosti, pro které ji byla udělena autorizace, osobě, popřípadě ve spolupráci s dalšími autorizovanými osobami nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Autorská práva4 a práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů5 tím nejsou dotčena. (3) Při výkonu své činnosti je autorizovaná osoba povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných příslušnou Komorou. (4) Autorizovaná osoba nesmí vykonávat a) funkce, v nichž by vydávala správní rozhodnutí týkající se výsledků její vlastní činnosti, 3j
Zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. § 6 zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení. 4 Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). 5 Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. 3k
39
b) činnosti, které jsou s činností autorizované osoby podle platných obecně závazných právních předpisů a předpisů Komory neslučitelné. (5) Autorizovaná osoba je povinna dále se odborně vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro správný výkon své činnosti. (6) K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializaci.
§ 13 (1) Autorizovaná osoba je oprávněna podle druhu udělené autorizace používat označení „autorizovaný architekt”, „autorizovaný inženýr” nebo „autorizovaný technik”, a to ve spojení s označením oboru, popřípadě specializace, pro který jí byla autorizace udělena. Osoba, které byla udělena autorizace podle § 4 odst. 2 písm. b) může používat označení „autorizovaný urbanista”. Osoba, které byla udělena autorizace podle § 4 odst. 2 písm. c), může používat označení „autorizovaný krajinářský architekt“. Autorizovaný inženýr nebo technik činný v oblasti realizace staveb může používat označení „autorizovaný stavitel”. (2) Označení podle odstavce 1, jakož i označení architekt, pokud není součástí akademického titulu, nesmějí být používána žádnými jinými osobami, a to ani ve spojení s dalšími slovy. (3) Autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky6, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací a své autorizace. (4) Autorizovaná osoba je povinna vést chronologický seznam dokumentů opatřených tímto razítkem. (5) Dokumenty označené autorizovanou osobou podle odstavce 3 jsou pro úřední účely veřejnými listinami. (6) Po zániku, odnětí nebo pozastavení autorizace zajistí Komora péči o dokumenty uvedené v odstavcích 3 a 4 podle zvláštních právních předpisů.3d
§ 14 (1) Autorizované osoby vykonávají činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako a) svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle tohoto zákona, b) osoby vykonávající činnost podle živnostenského zákona, c) zaměstnanci v pracovním poměru, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, d) společníci veřejné obchodní společnosti.7 (2) Autorizovaná osoba oznámí Komoře bez zbytečného prodlení způsob výkonu činnosti podle odstavce 1, jakož i změny tohoto způsobu.
Působnost autorizovaných osob § 17 Zákon ČNR č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku a státní vlajky České republiky. § 3 odst. 1 písm. b) a c) bod 8. zákona č. 455/1991 Sb. § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 513/1991 Sb.
6 7
40
Autorizovaný architekt je oprávněn v rozsahu oboru, popřípadě specializace (§ 4) pro kterou mu byla udělena autorizace, vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: a) vypracovávat územně plánovací dokumentaci včetně územně plánovacích podkladů, b) vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou staveb inženýrských, c) vypracovávat projektovou dokumentaci zahradních a krajinářských úprav včetně územně plánovacích podkladů a příslušných částí územně plánovací dokumentace, d) podílet se na vypracování projektové dokumentace inženýrských staveb, vypracovávané autorizovaným inženýrem, a to zejména v případě staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím příslušného orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné, e) provádět stavebně architektonické nebo urbanistické průzkumy, f) vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí,8 a to i pro účely řízení před státními orgány, g) vypracovávat projektovou dokumentaci interiéru staveb, h) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby, i) vést realizaci jednoduché stavby, j) provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, k) zastupovat stavebníka, popřípadě navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení, l) vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku územního plánování nebo stavebního řádu, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
§ 18 Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: a) vypracovávat projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů9, b) podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem, c) vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace, d) provádět statické a dynamické výpočty staveb, e) provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy, f) provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, g) vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky, pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí8, a to i pro účely řízení před státními orgány, h) vést realizaci stavby, i) provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, j) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby, k) zastupovat stavebníka, popřípadě navrhovatele na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení, l) vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
Zákon ČNR č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. 9 Zákon č. 513/1991 Sb. 8
41
§ 19 Autorizovaný technik je v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti: a) vypracovávat projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru; v ostatních případech a v případě oboru pozemní stavby vypracovávat příslušné části projektové dokumentace, b) podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem, c) provádět stavebně technické průzkumy, d) vést realizaci stavby, e) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby, f) řídit příslušné odborné stavební a montážní práce, g) zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení, h) vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.
42
Příloha k zákonu č. 224/2003 Sb., převzatá ze Živnostenského zákona a uvedená rovněž jako příloha v zákoně 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.: Postup a náležitosti při uznávání odborné kvalifikace podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací 1. Uznávání harmonizované odborné kvalifikace 1. 1 Jako rovnocenné dokladům o dosažené kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné profesi, se uznávají diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci vydané jiným členským státem, získané na základě teoretického i praktického vzdělání a splňující požadavky bodů 1. 2 a 1. 3. 1. 2 Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci musí být zajištěno studiem na vysokoškolské úrovni, které se v rozhodující míře týká architektury. Toto studium musí zajistit vyváženost teoretických a praktických stránek přípravy v architektuře a zabezpečit získání a) schopnosti vytvářet architektonické projekty splňující jak estetické, tak technické požadavky, b) odpovídající znalosti historie a teorie architektury a souvisejících umění, technologií a humanitních věd, c) znalosti výtvarného umění jako jednoho z vlivů na kvalitu architektonického díla, d) odpovídající znalosti týkající se urbanismu, územního plánování a dovedností spojených s procesem projektování, e) schopnosti porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky, f) schopnosti chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují společenské faktory, g) znalosti metod průzkumu a přípravy zadání pro návrh projektu, h) schopnosti pochopit projektování stavby, konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby, i) odpovídající znalosti fyzikálních problémů a technologií a funkce staveb, aby poskytovaly vnitřní podmínky pro pohodlí a ochranu před vlivy počasí, j) nezbytných dovedností pro projektování, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení daných nákladovými faktory a stavebními předpisy, a k) odpovídající znalosti průmyslových odvětví, organizací, předpisů a postupů, které souvisejí s integrací dílčích projektů do celkového projektu. 1. 3 Teoretické a praktické vzdělání vedoucí k získání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci musí kromě požadavků stanovených v bodu 1. 2 rovněž splňovat následující podmínky a) celková délka teoretického a praktického vzdělání musí zahrnovat nejméně buď čtyři roky řádného denního studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, nebo nejméně šest let studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, z toho nejméně tři roky ve formě řádného denního studia, b) vzdělání musí být zakončeno úspěšným složením zkoušky vedoucí k získání titulu. 1. 4 Jako rovnocennou dokladům o dosažené kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné profesi, uznávací orgán také uzná tříletou přípravu na „Fachhochschule” ve Spolkové republice Německo, pokud tato příprava a) splňuje formu, která existovala ke dni 5. srpna 1985, b) odpovídá požadavkům stanoveným v bodu 1. 2, c) umožňuje ve Spolkové republice Německo přístup k odborným činnostem odpovídajícím činnostem uvedeným v § 4 odst. 2 písm. a) zákona, d) je doplněna čtyřletou odbornou praxí ve Spolkové republice Německo; odborná praxe musí být doložena osvědčením vydaným profesní organizací, na jejímž seznamu je žadatel zaregistrován; toto osvědčení prokazuje, že práce provedené dotyčným žadatelem v oboru architektury představují nezvratný důkaz praktického uplatnění všech znalostí uvedených v bodu 1. 2. 43
1. 5 Jako rovnocenné dokladům o dosažené kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné profesi, uznávací orgán dále uzná teoretické a praktické vzdělání získané v rámci programu zvyšování odbornosti nebo v rámci vysokoškolského dálkového studia, které odpovídá požadavkům stanoveným v bodu 1. 2, a osoby, které alespoň sedm let pracují v oboru architektury pod dohledem architekta, jej zakončily úspěšně složenou zkouškou z architektury vedoucí k získání titulu, která je rovnocenná závěrečné zkoušce uvedené v bodu 1. 3 písm. b). 1.6 Seznam dokladů o dosažené kvalifikaci vydávaných na území členských států, které se uznávají automaticky podle bodu 1.1, je uveden ve sdělení Ministerstva pro místní rozvoj [§ 30b odst. 2 písm. a)]. 2. Uznávání odborné kvalifikace na základě nabytých práv 2.1 Uznávací orgán uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný jiným členským státem osobě podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), pokud je tento doklad uveden v Seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci vydávaných v jiných členských státech a uznávaných na základě nabytých práv, který Ministerstvo pro místní rozvoj vydává sdělením ve Sbírce zákonů, [§ 30b odst. 2 písm. b)] a byl vydán na základě vzdělávání a odborné přípravy, která začala nejpozději v akademickém roce uvedeném v tomto seznamu. 2.2 Uznávací orgán uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný jiným členským státem osobě podle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b), která k referenčnímu datu již byla v tomto členském státě oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo v § 5 odst. 3 písm. a) nebo jejíž vzdělávání a odborná příprava, na základě které jí bylo takové oprávnění v členském státě vydáno, byla zahájena před referenčním datem. Referenčním datem se rozumí datum: 1. 1. leden 2007 pro Rumunsko a Bulharsko, 2. 1. květen 2004 pro Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko, 3. 1. leden 1995 pro Rakousko, Finsko a Švédsko, 4. 5. srpen 1987 pro ostatní členské státy, mimo České republiky. Uvedený doklad o dosažené kvalifikaci musí být doplněn osvědčením členského státu, který doklad o dosažené kvalifikaci vydal, že dotčená osoba byla před referenčním datem na jeho území oprávněna vykonávat činnost obdobnou činnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. a) nebo v § 5 odst. 3 písm. a) pod odpovídajícím profesním označením a že tuto činnost skutečně vykonávala po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání tohoto osvědčení. 2.3 Doklad uvedený v bodě 3.1 nebo 3.2, i když nesplňuje minimální požadavky stanovené v bodech 1.2 a 1.3, se uznává jako rovnocenný dokladu o dosažené kvalifikaci vydávanému v České republice, který se vyžaduje pro zahájení výkonu činnosti podle § 4 odst. 2 písm. a) nebo § 5 odst. 3 písm. a). 3. Pokud právní předpisy členského státu umožňují příslušnému orgánu tohoto státu vydávat oprávnění k užívání zvláštního profesního označení pro výkon předmětné činnosti osobám, které obzvláště vynikly svými úspěchy v oboru architektury, uznávací orgán uzná osvědčení o existenci tohoto oprávnění vydané dotčené osobě v souladu s právními předpisy vydávajícího členského státu jako rovnocenné dokladům o odborné kvalifikaci vydávaným v České republice, které se zde vyžadují pro přístup k příslušné odborné činnosti.
44
AUTORIZAČNÍ ŘÁD ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ schválen ministrem pro místní rozvoj dne 15. října 2008 pod. č. j. 34445/2008
ČÁST PRVNÍ AUTORIZACE §1
v souladu s ustanovením § 30 zákona se stanovují a) obecné náležitosti autorizačního řízení a třídění, rozsah a obsah autorizace, b) náležitosti vzdělání pro jednotlivé obory autorizace a náležitosti odborné praxe pod dohledem, c) náležitosti žádosti o udělení autorizace, d) náležitosti posouzení žádosti, zkoušky odborné způsobilosti a udělování autorizace, e) náležitosti zápisu a vedení seznamu autorizovaných osob.
HLAVA PRVNÍ OBECNÉ NÁLEŽITOSTI AUTORIZAČNÍHO ŘÍZENÍ A TŘÍDĚNÍ, ROZSAH A OBSAH AUTORIZACE DRUHY, OBORY A SPECIALIZACE AUTORIZACE A JEJICH OBSAH A ROZSAH A OZNAČOVÁNÍ
§ 2 Druh, obory a specializace autorizace a jejich označování (1) autorizace se v souladu s ustanovením § 4 zákona uděluje pro a) druh autorizace „architekt“ (se všeobecnou působností) s číselným označením a.0 a s oprávněním užívat zákonem chráněné označení (dále jen „chráněný titul“) „autorizovaný architekt“, popřípadě alternativně označení „autorizovaný architekt se všeobecnou působností“), b) obory autorizace: 1. architektura s číselným označením a.1 a s oprávněním užívat chráněný titul „autorizovaný architekt“, 2. územní plánování s číselným označením a.2 a s oprávněním užívat chráněný titul „autorizovaný architekt – územní plánování“, popřípadě alternativně titul „autorizovaný urbanista“, 3. krajinářská architektura s číselným označením a.3 a s oprávněním užívat chráněný titul „autorizovaný architekt – krajinářská architektura“, popřípadě alternativně titul „autorizovaný krajinářský architekt“; rozhodnutí podle písmene a) a b) bodu 2 a 3 musí žadatel o autorizaci učinit předběžně a pro celou dobu trvání autorizace, ledaže rozsah své autorizace rozšíří i na jiné obory. (2) Komora uděluje v souladu s ustanovením § 6 zákona, v souladu s obecnými právními předpisy o ochraně přírody a krajiny a z pověření Ministerstva životního prostředí autorizaci pro specializaci „projektování územních systémů ekologické stability“ s číselným označením a.3.11 a oprávněním užívat označení „autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability“. (3) autorizaci je možno udělit za podmínky splnění předepsaných požadavků současně i pro více oborů, popřípadě specializací. 1 zákon č. 114/1992 sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 395/1992 sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; metodický pokyn MŽP ČR č.j. 600/760/94-oop2490/1994 k postupu zadávání, zpracování a schvalování dokumentace místního systému ekologické stability; pověření české komory architektů Ministerstvem životního prostředí ČR k výkonu správy profese a udělování autorizací pro specializaci projektování územních systémů ekologické stability ze dne 7. června 1994 s prováděcím protokolem k tomuto pověření.
45
§ 3 Obsah a rozsah autorizace pro samostatnou specializaci projektování územních systémů ekologické stability autorizace s číselným označením a.3.1 opravňuje vykonávat tyto činnosti: a) vypracovávat projektovou dokumentaci územních systémů ekologické stability, b) spolupodílet se na vypracovávání územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace v oboru územních systémů ekologické stability a péče o krajinu a přírodu, c) provádět příslušné průzkumy, rozbory a vyhodnocení, d) vydávat odborná stanoviska a zpracovávat odborné posudky, a to i pro účely řízení před orgány veřejné správy, e) provádět odborný dozor nad realizací projektů územních systémů ekologické stability a krajinářských úprav, f) zastupovat klienta ve správních řízeních konaných v souvislosti s projektováním a prováděním územních systémů ekologické stability, g) vykonávat v orgánech veřejné správy odborné funkce na úseku ochrany přírody a krajiny, pokud nestanoví zvláštní právní předpis jinak.
HLAVA DRUHÁ NÁLEŽITOSTI VZDĚLÁNÍ A ODBORNÉ PRAXE, SPOLUPRÁCE S VYSOKÝMI ŠKOLAMI A S AKREDITAČNÍ KOMISÍ VLÁDY
ODDÍL PRVNÍ NÁLEŽITOSTI VZDĚLÁNÍ
§4
Obecné náležitosti vzdělání pro účely autorizace
(1) Vzdělání je základním kvalifikačním předpokladem pro samostatný výkon povolání; autorizační rada (dále jen „rada“) proto sleduje trvale stav a vývoj vzdělávání v oborech, pro něž se uděluje autorizace, na školách toto vzdělání poskytujících a jeho soulad s požadavky na vzdělání stanovené zákonem a tímto řádem. Pro účely autorizace schvaluje rada usnesením a zveřejňuje po předběžném vyjádření představenstva Komory seznam škol poskytujících uznané odborné vzdělání a vzdělání příbuzné. Při sestavování a schvalování seznamu škol Komora spolupracuje s Akreditační komisí vlády České republiky. (2) Za uznané odborné vzdělání jako podmínka pro udělení autorizace pro každý z oborů se považuje studium na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, splňující náležitosti studia pro jednotlivé obory, jak jsou stanoveny v § 5 až 7 tohoto řádu. V případě autorizace se všeobecnou působností se ustanovení tohoto řádu o náležitostech vzdělání užijí přiměřeně. (3) Výuka architekta, urbanisty a krajinářského architekta se uskutečňuje nejméně jednou čtvrtinou rozsahu v ateliérech architektonické, urbanistické a územně plánovací a krajinářské tvorby za přímého individuálního vedení studenta pedagogem, a to v rozsahu všech oborů, pro něž se uděluje autorizace v České komoře architektů, a s prvořadým zaměřením na předměty profilující, které jsou v ustanovení § 5 až 7 tohoto řádu uvedeny pod písmeny a) až g) a jsou ve výuce zastoupeny nejméně šedesáti procenty. (4) Za vzdělání příbuzné se pro udělení autorizace považuje bakalářský stupeň vzdělání v oborech architektonických, urbanistických a územně plánovacích a krajinářských v trvání kratším čtyř let, popřípadě vysokoškolské vzdělání dosažené ve studijních oborech příbuzných oborům architektonickým, urbanistickým a územně plánovacím a krajinářským, pokud alespoň rámcově splňuje podmínky stanovené v tomto řádu pro příslušný obor, a to zejména v případě, kdy pro příslušný obor, popřípadě specializaci neexistuje jiné vzdělání, které by zcela splňovalo požadavky stanovené zákonem.
46
(5) Ve výjimečných případech, kdy žadatel o autorizaci doloží úspěšnou a dostatečně dlouhou odbornou praxi a je s to zkouškou prokázat schopnost samostatně a zodpovědně vykonávat povolání jako autorizovaný architekt, aniž získal uznané odborné nebo alespoň příbuzné vzdělání, může rada podmínku vzdělání prominout.
§5
Náležitosti vzdělání pro obor architektura
Za uznané odborné vzdělání se jako podmínka pro udělení autorizace v oboru „architektura“ považuje studium s prvořadým zaměřením na architekturu, urbanismus a územní plánování, koncipované v průběhu celého studia jako vzdělání multidisciplinární, s časově i proporčně vyváženým poměrem technických a humanitních disciplin a teoretických a praktických předmětů, kterým jeho absolvent nabyl následujících schopností, dovedností, vědomostí a znalostí: a) schopnosti a dovednosti vytvářet architektonické projekty splňující jak humanitní, tak estetické a technické požadavky, b) vědomosti a znalosti historie a teorie architektury a souvisejících umění, humanitních věd a technologií, c) vědomosti a znalosti kultury, zejména výtvarného umění jako jednoho z podstatných vlivů na kvalitu architektonického díla, d) vědomosti a znalosti urbanismu a územního plánování a schopnosti a dovednosti spojené s procesem plánování a projektování, e) schopnosti porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich urbánním prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky, f) schopnosti chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které přihlížejí ke společenským faktorům, g) v odpovídajícím rozsahu vědomosti a znalosti metod průzkumu a analýz a schopnosti přípravy zadání pro návrh projektu, h) znalosti celého procesu projektování stavby a schopnosti a dovednosti řešit konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby, i) znalosti fyzikálních zákonitostí, technologií a funkcí staveb tak, aby poskytovaly kvalitní uživatelský a technický standard a ochranu před klimatickými vlivy, j) schopnosti a dovednosti projektovat tak, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení daných ekonomickými možnostmi a právními a technickými předpisy, k) znalosti průmyslových odvětví, technologií, předpisů a postupů, které souvisejí s integrací dílčích speciálních projektů do celkového projektu a s organizací celkového projektu.
§6
Náležitosti vzdělání pro obor územní plánování
Za uznané odborné vzdělání se jako podmínka pro udělení autorizace v oboru „územní plánování“ považuje studium s prvořadým zaměřením na územní plánování a urbanismus, koncipované v průběhu celého studia jako vzdělání multidisciplinární, s časově i proporčně vyváženým poměrem technických a humanitních disciplin a teoretických a praktických předmětů, kterým jeho absolvent nabyl následujících schopností, dovedností, vědomostí a znalostí: a) schopnosti a dovednosti vytvářet urbanistické plány a projekty a územně plánovací dokumentaci splňující jak přírodní, tak kulturní, sociální, ekonomické a technické požadavky, b) vědomosti a znalosti historie a teorie urbanismu (stavby měst) a územního plánování a souvisejících přírodních, humanitních a technických věd, c) vědomosti a znalosti kultury jako jednoho ze základních vlivů na kvalitu urbanistického plánu a projektu a územně plánovací dokumentace, d) v odpovídajícím rozsahu vědomosti a znalosti architektury, stavitelství a infrastruktury území a schopnosti a dovednosti spojené s procesem jejich projektování, e) schopnosti porozumět vztahu mezi lidmi a urbánním prostředím a mezi urbánním prostředím a krajinou, potřebě koncipovat různé prostory a prostředí v souladu s lidskými potřebami a měřítky, f) schopnosti chápat povolání urbanisty a plánovače a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které přihlížejí ke společenským faktorům, 47
g) znalosti metod průzkumů a analýz a přípravy zadání pro vypracování urbanistických projektů nebo územně plánovací dokumentace, h) znalosti celého procesu urbanistického projektování a územně plánovacího procesu a schopnosti a dovednosti řešit přírodní, kulturní, sociální, ekonomické a technické problémy území a péči o jeho hodnoty, i) znalosti technologie utváření prostředí výstavbou, zejména souvislosti s péčí o zdraví, o přírodní a krajinné složky prostředí v zájmu zlepšení kvality života, j) schopnosti a dovednosti plánovat tak, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů území v rámci omezení daných ekonomickými možnostmi a právními a technickými předpisy, k) znalosti odpovídajících oborů, odvětví, technologií, předpisů a postupů, které je nutno koordinovat při urbanistické tvorbě, při územně plánovací činnosti a při uplatňování územně plánovacích dokumentací.
§7
Náležitosti vzdělání pro obor krajinářská architektura a pro specializaci projektování územních systémů ekologické stability
(1) Za uznané odborné vzdělání se jako podmínka pro udělení autorizace v oboru „krajinářská architektura“ považuje studium s prvořadým zaměřením na plánování a projektování krajinářské architektury v zastavěném i nezastavěném území včetně péče o přírodu a krajinu a její udržitelný vývoj, koncipované v průběhu celého studia jako vzdělání multidisciplinární, s časově i proporčně vyváženým poměrem přírodovědných, technických a humanitních disciplin a teoretických a praktických předmětů, kterým jeho absolvent nabyl následujících schopností, dovedností, vědomostí a znalostí: a) schopnosti a dovednosti vytvářet zahradní plány a projekty a plány a projekty krajiny splňující jak přírodní, tak kulturní, estetické a technické požadavky, b) vědomosti a znalosti historie a teorie krajinářské architektury a souvisejících umění, přírodních a humanitních věd a technologií, c) vědomosti a znalosti kultury jako jednoho ze základních vlivů na kvalitu krajinářského architektonického díla, d) v odpovídajícím rozsahu vědomosti a znalosti architektury a stavitelství, urbanismu a územního plánování a schopnosti a dovednosti spojené s procesem plánování a projektování, e) schopnosti porozumět vztahu mezi lidmi a krajinou, mezi lidmi a krajinářskými architektonickými díly a mezi těmito díly a jejich prostředím, potřebě propojit zahradní a krajinné prostory s lidskými potřebami a měřítky, f) schopnosti chápat povolání krajinářského architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které přihlížejí ke společenským faktorům, g) znalosti metod průzkumů a analýz a přípravy zadání pro návrh projektu krajinářské architektury a zadání pro plánování krajiny, h) znalosti celého procesu projektování krajinářské architektury a schopnosti a dovednosti řešit přírodně krajinné, technologické, konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním krajinářské architektury, i) znalosti biologických zákonitostí, technologií a funkcí zahradních a krajinných plánů a projektů tak, aby poskytovaly kvalitní uživatelský a technický standard a vedly ke zlepšování kvality prostředí, j) schopnosti a dovednosti projektovat a plánovat tak, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů krajinářské architektury a plánů krajiny v rámci omezení daných ekonomickými možnostmi a právními a technickými předpisy, k) znalosti oborů, odvětví, technologií, předpisů a postupů, které souvisejí s integrací dílčích speciálních projektů a plánů do celkového projektu nebo plánu a s organizací celkového projektu nebo plánu. (2) Ustanovení odstavce 1 se pro vzdělání pro specializaci projektování územních systémů ekologické stability užijí přiměřeně.
§ 8 Seznam škol s uznaným a příbuzným vzděláním, působících na území České republiky (1) seznamy škol, které poskytují uznané odborné vzdělání a vzdělání příbuzné, jsou aktualizovány podle potřeby, obvykle jedenkrát za pět let. nezbytným předpokladem pro zařazení školy do seznamu je doložení obsahu a rozsahu studia, a to ve skladbě požadované Komorou, a seznamu a kvalifikace pedagogů působících na škole interně i externě. při ověřování studijních programů škol spolupracuje Komora s akreditační komisí vlády a Ministerstvem školství, 48
mládeže a tělovýchovy a využívá v přiměřeném rozsahu podkladů připravených školami pro proces akreditace a reakreditace studijních programů. (2) podmínkou zařazení školy na seznam škol s uznaným vzděláním je právo účasti zástupců Komory ve státních zkušebních komisích. (3) splní-li škola podmínky stanovené tímto řádem a Komorou, musí být do seznamu škol poskytujících uznané odborné vzdělání, popřípadě do seznamu škol poskytujících vzdělání příbuzné zapsána. rozhodnutí autorizační rady o nezařazení školy do příslušného seznamu musí Komora s řádným zdůvodněním oznámit dotčené škole ve lhůtě deseti dnů od rozhodnutí. proti tomuto rozhodnutí je škola oprávněna vznést ve lhůtě jednoho měsíce od doručení protest. nastane-li rozpor, zahájí se do deseti dnů mezi Komorou a školou dohodovací řízení.
ODDÍL DRUHÝ NÁLEŽITOSTI ODBORNÉ PRAXE POD DOHLEDEM
§9
Náležitosti odborné praxe pod dohledem a jejího prokázání pro účely autorizace
(1) Odbornou praxí pod dohledem se pro účely autorizace rozumí autorizovanou osobou vedená odborná praxe, konaná v zaměstnaneckém poměru nebo na základě smluvního vztahu, navazující na předepsané vzdělání a zahrnující v přiměřeném rozsahu výkon všech činností odpovídajících výkonu povolání podle zákona, o níž je veden řádný písemný záznam. Odborná praxe pod dohledem může být částečně a dílčím způsobem nahrazena v těch fázích projektové činnosti ve výstavbě1, které žadatel o autorizaci není s to v předepsaném rozsahu doložit, absolvováním speciálně zaměřených doplňujících odborných kursů na vysokých školách poskytujících uznané odborné vzdělání nebo v obdobných vzdělávacích institucích (dále jen „studijní praxe“). Splňuje-li žadatel o autorizaci pouze minimální povinný požadavek na dobu trvání, nesmí rozsah této studijní praxe přesáhnout jednu pětinu celkové doby prokazované praxe pod dohledem. (2) Odborná praxe pod dohledem musí být nejméně tříletá, je-li absolvována po ukončení magisterského studia, popřípadě nejméně pětiletá, je-li absolvována po ukončení bakalářského studia. Do celkové doby odborné praxe pod dohledem se započítává též ucelená profesní praxe vykonávaná mezi řádně ukončeným čtyřletým bakalářským studiem a před zahájením řádného studia magisterského, připouští-li to pro jednotlivé obory zákon. Při souběhu odborné praxe konané mezi ukončeným bakalářským a zahájeným magisterským studiem a po magisterském studiu se požadavek na délku praxe po magisterském studiu přiměřeně krátí, a to podle vzájemného poměru jejich minimální doby trvání. Mezi žádostí o autorizaci a započitatelnou dobou odborné praxe pod dohledem nesmí uplynout doba delší než pět let. (3) V případě autorizace se všeobecnou působností se ustanovení tohoto řádu o náležitostech odborné praxe pod dohledem a délky jejího trvání užijí přiměřeně. V případě průkazu odborné praxe pod dohledem žadateli o uznání příbuzného vzdělání, popřípadě o udělení výjimky z předepsaného vzdělání, se při posouzení délky prokazované odborné praxe přihlédne zvláště k její kvalitě. (4) Odborná praxe pod dohledem vykonávaná v průběhu magisterského, popřípadě bakalářského studia, právě tak jako doktorandské studium se do povinných pěti, popřípadě tří let odborné praxe pod dohledem nezapočítává. (5) Průkaz odborné praxe pod dohledem se v průběhu zkoušky provádí a) předložením řádně vyplněného a potvrzeného Průkazu o vykonané odborné praxi pod dohledem (dále jen „Průkaz“), obsahujícího zejména rubriky pro 1. označení osoby konající odbornou praxi pod dohledem, 2. označení autorizovaného architekta, popřípadě architektů, pod jejichž dohledem a vedením byla odborná praxe vykonávána, otisk jeho autorizačního razítka a podpis,
1
Ustanovení § 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
49
3. soupis prací s označením názvu a lokality, kde bylo jednotlivé dílo prováděno, s uvedením výkonové fáze projektu, na níž se žadatel podílel, roku zpracování, charakteru vykonávaných odborných činností a rozsahu dokumentace, 4. celkové hodnocení vypracované autorizovanou osobou, popřípadě osobami, pod jejichž odborným vedením byla odborná praxe pod dohledem vykonávána; byla-li odborná praxe pod dohledem vykonávána řádně, nesmí autorizovaná osoba, popřípadě osoby, pod jejichž dohledem byla tato praxe vykonávána, osvědčení o jejím výkonu odepřít, b) předložením reprezentativních ukázek prací vypracovaných samostatně nebo ve spolupráci v průběhu odborné praxe pod dohledem, c) ověřením skutečnosti, zda se žadatel o autorizaci seznámil během odborné praxe pod dohledem s podstatnými činnostmi tvořícími úplný výkon povolání architekta nebo urbanisty podle oboru, pro který se žadatel uchází o autorizaci, zejména 1. s poskytováním profesních výkonů v souvislosti s vypracováváním architektonických projektů, krajinářských projektů anebo plánů a urbanistických projektů a plánů a územně plánovacích dokumentací, a to všech fází a částí jejich zpracování, 2. se správou a řízením zakázky, zejména s projednáváním a uzavíráním smluv, s poskytováním profesních služeb a dalších obstaravatelských činností spojených se spoluúčastí na veřejnoprávním projednávání, na správních řízeních, popřípadě na řízeních soudních, a s uplatňováním obecných a profesních právních předpisů a norem, 3. s řízením činnosti architektonické a/nebo urbanistické kanceláře, a to technické, administrativní a finanční (ekonomické) a s koordinací a řízením specialistů a konzultantů; pro jednotlivé obory a specializace se ustanovení odstavce 1 a 2 užijí přiměřeně.
50
