Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení. v Rumunsku

Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Rumunsku

Zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení v Rumunsku

Informace obsažené v tomto průvodci byly připraveny a aktualizovány v úzké spolupráci s korespondenty vzájemného informačního systému sociálního zabezpečení (MISSOC) z jednotlivých států. Více informací o síti MISSOC je k dispozici na internetové stránce http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=815. Tento průvodce obsahuje obecný popis předpisů v oblasti sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích. Více informací lze získat z dalších publikací sítě MISSOC, přičemž všechny tyto publikace jsou k dispozici na výše uvedené internetové adrese. Můžete rovněž kontaktovat příslušné orgány a instituce uvedené v příloze tohoto průvodce. Evropská komise ani žádná osoba, která jedná jejím jménem, nenesou odpovědnost za způsob využití informací v této publikaci.

© Evropská unie, 2012 Reprodukce je povolena pod podmínkou uvedení zdroje.

červenec 2012 2


OBSAH Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování ......................................... 4 Obecné informace ........................................................................................... 4 Organizace sociální ochrany ............................................................................. 4 Financování .................................................................................................... 5 Kapitola II: Zdravotní péče ................................................................................. 8 Kdy máte nárok na zdravotní péči? ................................................................... 8 Pojistné krytí .................................................................................................. 8 Jak získat přístup ke zdravotní péči? ................................................................. 8 Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci .................................................................. 9 Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci? .................................................... 9 Pojistné krytí .................................................................................................10 Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci? ..............................................10 Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky .................................................11 Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky? ..............................11 Pojistné krytí .................................................................................................11 Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám? ...........................11 Kapitola V: Dávky v invaliditě.............................................................................12 Kdy máte nárok na dávky v invaliditě? .............................................................12 Pojistné krytí .................................................................................................12 Jak získat přístup k dávkám v invaliditě? ..........................................................14 Kapitola VI: Starobní důchod a starobní dávky .....................................................15 Kdy máte nárok na starobní dávky? .................................................................15 Pojistné krytí .................................................................................................16 Jak získat přístup ke starobním dávkám? ..........................................................17 Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé .......................................................................18 Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé? ..........................................................18 Pojistné krytí .................................................................................................19 Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé? .......................................................20 Kapitola VIII: Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání ........................21 Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání? ............21 Pojistné krytí .................................................................................................22 Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání? .........22 Kapitola IX: Rodinné dávky ................................................................................24 Kdy máte nárok na rodinné dávky? ..................................................................24 Pojistné krytí .................................................................................................24 Jak získat přístup k rodinným dávkám? ............................................................25 Kapitola X: Nezaměstnanost ..............................................................................26 Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti? ..................................................26 Pojistné krytí .................................................................................................26 Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti? ...............................................27 Kapitola XI: Minimální zdroje .............................................................................28 Kdy máte nárok na dávky vázané na minimální zdroje? ......................................28 Pojistné krytí .................................................................................................28 Jak získat přístup k dávkám vázaným na minimální zdroje? ................................28 Kapitola XII: Dlouhodobá péče ...........................................................................29 Kdy máte nárok na dlouhodobou péči? .............................................................29 Pojistné krytí .................................................................................................29 Jak získat přístup k dlouhodobé péči? ...............................................................30 Příloha: Užitečné kontaktní údaje a internetové stránky ........................................31

červenec 2012 3


Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování Obecné informace Sociální ochrana v Rumunsku je zajišťována veřejnými institucemi v úzké spolupráci s institucemi soukromými. Veřejné instituce sociální ochrany spravují různé systémy jak na ústřední, tak na místní úrovni veřejné správy. Na ústřední úrovni veřejné správy poskytují ministerstva, státní agentury nebo státní úřady ochranu jednotlivcům v souvislosti s nemocí, mateřstvím, invaliditou, starobou, přežitím, pracovními úrazy a nemocemi z povolání, rodinou/dětmi a nezaměstnaností. Pokud jde o místní úroveň veřejné správy, úřady starostů a krajská generální ředitelství pro sociální pomoc a ochranu dítěte zajišťují potřeby jednotlivců v souladu se zásadou solidarity a sociálního začlenění. Nejvýznamnějšími soukromými institucemi sociální ochrany jsou penzijní pojišťovny. Tyto instituce zahájily svou činnost poměrně nedávno a jejich úkolem je vyplácení invalidních, starobních a pozůstalostních důchodů. Na druhé straně soukromí poskytovatelé sociálních služeb z velké části uspokojují potřeby jednotlivců v oblasti dlouhodobé péče.

Organizace sociální ochrany Ústřední veřejná správa Ministerstvo práce, rodiny a sociálních věcí (Ministerul Muncii, Familiei şi Protecţiei Sociale) provádí politiky a strategie vlády v oblasti práce, rodiny, rovných příležitostí a sociální ochrany. Ministerstvo zdravotnictví (Ministerul Sănătăţii) vypracovává v souladu s vládním programem politiky, strategie a akční programy v oblasti veřejného zdraví. Koordinuje a kontroluje provádění politik, strategií a programů v oblasti veřejného zdraví na celostátní, regionální a místní úrovni. Ministerstvo zdravotnictví má na starost postup reformy v oblasti zdravotnictví: organizuje, koordinuje a řídí aktivity zajišťující zdraví obyvatel a působí v oblasti prevence a boje proti postupům poškozujícím zdraví. Ministerstvo národní obrany (Ministerul Apărării Naţionale, ministerstvo státní správy a vnitra (Ministerul Administraţiei şi Internelor) a Rumunská informační služba (Serviciul Român de Informaţii) spravuje a provozuje prostřednictvím úřadů pro služební důchody veřejný důchodový systém a přímo systémy pojištění pro případy pracovních úrazů a nemocí z povolání, peněžité dávky v nemoci, dávky v mateřství a otcovské dávky a rodinné dávky, týkající se zaměstnanců v odvětví obrany, veřejného pořádku a národní bezpečnosti. Státní úřad pro důchody ve státní správě (Casa Naţională de Pensii Publice) je samostatnou veřejnoprávní institucí. Její úlohou je správa a provoz veřejného důchodového systému, jakož i systému pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání.

červenec 2012 4


Státní agentura pro zaměstnanost pracovních sil (Agenţia Naţională pentru Ocuparea Forţei de Muncă) je samostatnou institucí, jejímž úkolem je správa a provoz systému pojištění pro případ nezaměstnanosti. Státní zdravotní pojišťovna (Casa Naţională de Asigurări de Sănătate) je samostatnou institucí, která má na starosti správu a provoz systému zdravotního pojištění, který koordinuje ministerstvo zdravotnictví. Místní veřejná správa Úřady starostů a krajská generální ředitelství pro sociální pomoc a ochranu dítěte odpovídají za sociální pomoc. Krajská generální ředitelství pro sociální pomoc a ochranu dítěte jsou podřízena krajským radám. Soukromé subjekty Pojišťovna pro advokáty (Casa de Asigurări a Avocaţilor) odpovídá za správu a provoz jedinečného, zvláštního a nezávislého systému důchodů a vyplácení dalších dávek ze sociálního pojištění pro advokáty. Penzijní pojišťovny (societăţi de pensii) spravují penzijní fondy v rámci systému soukromých režimů penzijních fondů (druhý pilíř) a v rámci systému dobrovolného penzijního připojištění (třetí pilíř). Soukromí poskytovatelé sociálních služeb jsou organizováni do soukromých center, jako jsou zařízení zajišťující denní péči, ústavy atd.

Financování Sociální ochrana je financována z odvodů na sociální zabezpečení, místních rozpočtů a státního rozpočtu. Rodinné dávky a sociální pomoc jsou financovány z daní. Ostatní dávky jsou financovány především z příspěvků, viz dále. Senioři, invalidita a pozůstalí ▪ Zaměstnanec: První pilíř: 10,50 % (včetně 3,5% příspěvku do druhého pilíře). U výpočtu uplatňuje horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy každý zdroj příjmu. Druhý pilíř: 3,5 % se odečítají z výše příspěvku do prvního pilíře. Míra příspěvku druhého pilíře se každoročně zvyšuje o 0,5 %, dokud nedosáhne 6 %. U výpočtu uplatňuje horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy každý zdroj příjmu.

se na do se na

▪ Zaměstnavatel: První pilíř: Míra příspěvku se liší podle pracovních podmínek: 20,80 % u běžných pracovních podmínek, 25,80 % u obtížných pracovních podmínek a 30,80 % u zvláštních pracovních podmínek. U výpočtu se uplatňuje horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy, znásobený průměrným počtem zaměstnanců. Druhý pilíř: Po zaměstnavateli není vyžadován žádný příspěvek.

červenec 2012 5


▪ Osoba samostatně výdělečně činná: První pilíř: 31,30% (včetně 3,5% příspěvku do druhého pilíře): u výpočtu se uplatňuje spodní hranice ve výši 35 % předpokládané průměrné hrubé mzdy a horní hranice 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy. Druhý pilíř: 3,5 % se odečítají z výše příspěvku do prvního pilíře. Míra příspěvku do druhého pilíře se každoročně zvyšuje o 0,5 %, dokud nedosáhne 6 %. U výpočtu se uplatňuje spodní hranice ve výši 35 % předpokládané průměrné hrubé mzdy a horní hranice 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy. Nemoc a mateřství ▪ Zaměstnanec: Míra příspěvku v případě věcných dávek je 5,5 %. Na peněžité dávky se nepřispívá. U výpočtu se neuplatňuje žádná horní hranice. ▪ Zaměstnavatel: Míra příspěvku v případě věcných dávek je 5,2 % a v případě peněžitých dávek 0,85 %. Pokud jde o příspěvek na peněžité dávky, u výpočtu se uplatňuje horní hranice odpovídající 12násobku minimální hrubé mzdy na každého zaměstnance. ▪ Osoba samostatně výdělečně činná: Míra příspěvku v případě věcných dávek je 5,5 % a v případě peněžitých dávek 0,85 %. Pokud jde o příspěvek na věcné dávky, u výpočtu se uplatňuje spodní hranice odpovídající minimální hrubé mzdě. Pokud jde o příspěvek na peněžité dávky, u výpočtu se uplatňuje horní hranice odpovídající 12násobku minimální hrubé mzdy. ▪ Důchodci: Míra příspěvku v případě věcných dávek je 5,5 %. Na peněžité dávky se nepřispívá. Příspěvek na věcné dávky nemůže snížit důchod pod 740 RON (166 EUR). Nezaměstnanost ▪ Zaměstnanec: Míra příspěvku je 0,5 %. U výpočtu se uplatňuje horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy na každý zdroj příjmu. ▪ Zaměstnavatel: Míra příspěvku je 0,5 %. U výpočtu se neuplatňuje žádná horní hranice. ▪ Osoba samostatně výdělečně činná: Pojištění je dobrovolné. Míra příspěvku je 1 %. U výpočtu se uplatňuje spodní hranice odpovídající minimální hrubé mzdě a horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy. Pracovní úrazy a nemoci z povolání ▪ Zaměstnanec: Po zaměstnanci se nepožaduje žádný příspěvek. ▪ Zaměstnavatel: Míra příspěvku se pohybuje od 0,15 % do 0,85 % dle kategorií rizik. U výpočtu se neuplatňuje žádná horní hranice. ▪ Osoba samostatně výdělečně činná: Pojištění je dobrovolné. Míra příspěvku je 1 %.

červenec 2012 6


U výpočtu se uplatňuje spodní hranice odpovídající 35 % předpokládané průměrné hrubé mzdy a horní hranice ve výši 5násobku předpokládané průměrné hrubé mzdy.

červenec 2012 7


Kapitola II: Zdravotní péče Kdy máte nárok na zdravotní péči? Všechny osoby s trvalým pobytem v Rumunsku, včetně cizích státních příslušníků, kteří trvale žijí v této zemi, jsou kryty v rámci státního fondu zdravotního pojištění. Aby byla pojištěnci a osobám, které vyživuje, přiznána zdravotní péče, musí v průběhu předchozích 12 měsíců hradit pojištění nejméně po dobu 6 měsíců. V případě neodkladného chirurgického zákroku, tuberkulózy, AIDS nebo dalších infekčních nemocí nejsou pro vznik nároku na zdravotní péči stanoveny žádné podmínky. Zdravotní péče je rovněž poskytována vysokoškolským studentům, osobám ve výkonu vojenské služby a vězňům. Osoby s přechodným pobytem a členové diplomatického v Rumunsku si mohou sjednat dobrovolné pojištění.

sboru

s akreditací

Pojistné krytí Soubor základních zdravotních služeb je hrazen ze zdravotního pojištění a je pravidelně aktualizován ministerstvem zdravotnictví (seznam těchto služeb je k dispozici na internetové stránce: http://www.ms.ro/documente/401_1079_Nota%20pachet%202.07..doc. Tento soubor základních zdravotních služeb je poskytován bezplatně, avšak pacient musí hradit léky (ambulantní léčba), zubní péči a služby očního lékaře. Léky uvedené na zvláštním seznamu jsou určitým kategoriím osob (zejména vězňům) poskytovány za sníženou cenu. Mějte, prosím, na paměti, že příslušná legislativa se v současné době reviduje.

Jak získat přístup ke zdravotní péči? Zdravotní služby jsou poskytovány přímo místními zdravotními pojišťovnami a zahrnují péči praktického a odborného lékaře, ambulantní péči, hospitalizaci, léky, protézy, rehabilitaci, preventivní lékařskou péči, péči v mateřství, dopravu a další služby. Pojištěnec si musí zvolit rodinného lékaře, který poskytuje zdravotní služby obecné povahy. Každý pojištěnec si lékaře vybírá individuálně na základě různých osobních kritérií (blízkost domova či zaměstnání, méně pacientů, vysoký stupeň profesionality atd.). Odborné lékaře lze konzultovat přímo pouze v neodkladných záležitostech v místních zdravotních střediscích. V dalších naléhavých případech se péče odborného lékaře poskytuje na základě doporučení rodinného lékaře.

červenec 2012 8


Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci? Peněžité dávky v nemoci jsou vypláceny zaměstnaným osobám s trvalým pobytem v Rumunsku (zaměstnancům s individuálními pracovními smlouvami, státním úředníkům, soudcům, členům diplomatického sboru nebo konzulárnímu personálu, některým úředníkům působícím ve výkonných, zákonodárných a soudních orgánech, členům řemeslných spolků, osobám pobírajícím dávky v nezaměstnanosti a osobám samostatně výdělečně činným). Peněžité dávky v nemoci při dočasné pracovní neschopnosti Účelem těchto dávek je nahradit příjem, který je pozastaven z důvodu nemoci. Pro vznik nároku na tyto dávky je třeba, aby pojištěnec v průběhu 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti hradil pojištění nejméně po dobu 6 měsíců. Nejsou stanoveny žádné podmínky pro získání nároku na tyto dávky v případě neodkladné chirurgické operace, v případě tuberkulózy, AIDS nebo dalších infekčních nemocí. Pojištění se započítává za určitá období, včetně období, během nichž jsou pobírány dávky ze sociálního pojištění, jakož i za období vysokoškolských studií, výkonu vojenské služby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Dávka při prevenci nemoci a profesní rehabilitaci za účelem návratu do zaměstnání Tato dávka je vyplácena osobám, které se účastní dočasné profesní rehabilitace prostřednictvím výkonu alternativního zaměstnání. Příspěvek na péči o dítě Pojištěnec má právo přerušit výkon výdělečné činnosti a pobírat dávky v nemoci v případě, že jeho dítě (do 7 let, případně do 18 let věku, pokud je dotčené dítě postižené) onemocní. Dávky nemocenského pojištění Tato dávka je vyplácena osobám, které v průběhu posledních 12 měsíců odvedly pojistné alespoň za 1 měsíc. Pro některé kategorie osob s trvalým pobytem v Rumunsku, jakož i v případě neodkladného chirurgického zákroku, tuberkulózy, AIDS nebo dalších infekčních nemocí nejsou stanoveny žádné podmínky pro získání nároku na tyto dávky. Stávající mechanismus pro vyplácení dávek v nemoci je v současné době revidován ministerstvem práce, rodiny a sociální ochrany. Budou zavedeny přísnější podmínky pro získání nároku na dočasné dávky nebo důchod.

červenec 2012 9


Pojistné krytí Peněžité dávky v nemoci při dočasné pracovní neschopnosti Peněžité dávky v nemoci v případě dočasné pracovní neschopnosti představují 75 % průměrného měsíčního příjmu pojištěnce (100 % v případě neodkladného chirurgického zákroku, v případě tuberkulózy, AIDS nebo dalších infekčních nemocí). Pojištěnec má nárok na dávky v nemoci za celou dobu trvání pracovní neschopnosti po maximální dobu 183 dnů v roce za každou nemoc, přičemž tato doba může být v některých případech prodloužena. V případě tuberkulózy a některých dalších konkrétních nemocí se dávky vyplácejí po dobu 1 roku s možností prodloužení o dalších 6 měsíců. Pokud se příjemce neuzdraví po uplynutí nároku na pobírání dávek, lékař může navrhnout dočasný či trvalý důchod. V některých případech může lékař navrhnout omezenou pracovní dobu; příjemce je v takovém případě oprávněn pobírat odpovídající náhradu. Pokud je nezbytná rehabilitace, pojištěnec může rovněž získat nárok na lázeňskou léčbu. Dávka při prevenci nemoci a profesní rehabilitaci za účelem návratu do zaměstnání Tato dávka zahrnuje dočasnou profesní rehabilitaci prostřednictvím umístění do alternativního zaměstnání a peněžitou dávku, která nahrazuje část příjmu, o nějž příjemce přišel v důsledku omezení pracovní doby. Výše každé dávky nesmí překročit 25 % průměrného měsíčního příjmu pojištěnce v průběhu 6 měsíců, které předcházely vzniku pracovní neschopnosti. Dávky jsou vypláceny maximálně po dobu 90 dní ročně. Osobám v karanténě je vyplácena dávka ve výši 75 % průměrného příjmu pojištěnce v průběhu 6měsíců, které předcházely vzniku pracovní neschopnosti. Příspěvek na péči o dítě Příspěvky se rovnají 85 % průměrného měsíčního příjmu pojištěnce v průběhu 6 měsíců, které předcházely podání žádosti. Jsou vypláceny maximálně po dobu 45 dní za kalendářní rok (tato doba může být za určitých podmínek prodloužena) na děti mladší 7 let, resp. 18 let v případě, že je dítě zdravotně postižené.

Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci? Zaměstnanec musí svému zaměstnavateli oznámit a neschopnost do 5 pracovních dnů od propuknutí nemoci.

prokázat

svou

pracovní

Zaměstnavatel nemůže rozhodnout, zda je zaměstnanec schopný výkonu výdělečné činnosti, či nikoli, nicméně ve sporných případech má právo vyžádat si lékařský posudek, který potvrdí pracovní neschopnost zaměstnance. Místní pobočky Státní zdravotní pojišťovny mohou rovněž provádět kontroly s cílem ověřit, zda je pojištěnec skutečně práce neschopný, i když má lékařské potvrzení o nemoci. 

Průměrný měsíční příjem odpovídá průměrnému příjmu pobíranému v průběhu 6 měsíců, které předcházely vzniku pracovní neschopnosti. Maximální měsíční příjem, který se bere v úvahu pro výpočet dávek, se rovná 12násobku hrubé minimální měsíční mzdy v Rumunsku.

červenec 2012 10


Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky? V Rumunsku stát garantuje vyrovnávací příspěvek v mateřství poskytovaný matce. Tento vyrovnávací příspěvek je vyplácen rumunským občanům s trvalým pobytem v zemi a cizincům, kteří pozbyli svého občanství a legálně pobývají v Rumunsku. V obou případech musí rodič žít ve společné domácnosti s dítětem, pro něž se žádá o dávku. Vyrovnávací příspěvek v mateřství Pro vznik nároku na dávky v mateřství je třeba, aby pojištěnec v průběhu posledních 12 kalendářních měsíců hradil pojištění nejméně po dobu 1 měsíce. Dávka při riziku v mateřství se vyplácí těhotným zaměstnankyním nebo pracujícím matkám za účelem ochrany jejich zdraví nebo zdraví jejich dětí.

Pojistné krytí Vyrovnávací příspěvek v mateřství Vyrovnávací příspěvek v mateřství se vyplácí pojištěné matce po dobu 120 kalendářních dnů (63 dnů před porodem, respektive 63 dnů po porodu). Od ledna 2009 matka pobírá za celé období 85 % své průměrné měsíční mzdy vyplácené za předchozích 6 měsíců, ne však méně než 600 RON (135 EUR)a ne více než 4000 RON (899 EUR) měsíčně. Maximální měsíční příjem, který se bere v úvahu pro výpočet dávek, se rovná 12násobku celostátní průměrné hrubé minimální měsíční mzdy. Dávka je poskytována i v případě, že se dítě narodilo mrtvé. Vyrovnávací příspěvek je hrazen z rozpočtu sociálního pojištění. Dávka při rizikovém těhotenství Dávka ve výši 75 % průměrné měsíční mzdy pojištěnce se vyplácí po maximální dobu 120 dnů.

Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám? Vyrovnávací příspěvek v mateřství je pravidelně vyplácen přímo zaměstnavatelem.

červenec 2012 11


Kapitola V: Dávky v invaliditě Kdy máte nárok na dávky v invaliditě? Invalidní důchod (první pilíř) Osoba, která je/byla pojištěna v rámci veřejného důchodového systému (první pilíř), má nárok na invalidní důchod (pensie de invaliditate) v případě, že ztratí minimálně polovinu své schopnosti výkonu výdělečné činnosti v důsledku úrazu nebo nemoci (včetně pracovních úrazů nebo nemocí z povolání). V současnosti se rozlišují tři kategorie invalidity. První kategorie odpovídá nezpůsobilosti pro výkon jakékoli výdělečné činnosti, přičemž je vyžadována neustálá péče, druhá kategorie odpovídá nezpůsobilosti pro výkon jakékoli výdělečné činnosti, avšak v tomto případě není nutná neustálá péče, a konečně třetí kategorie předpokládá ztrátu minimálně poloviny výdělečné schopnosti, přičemž invalidní osoba je stále schopná vykonávat výdělečnou činnost. Podmínka týkající se minimální pojistné doby se liší v závislosti na věku osoby v den vystavení lékařského rozhodnutí o pracovní neschopnosti. Tato podmínka se neuplatní, pokud je invalidita důsledkem pracovního úrazu, nemoci z povolání, schizofrenie, neoplasie, AIDS, nebo pokud k ní dojde během výkonu vojenské služby. Neexistuje žádná podmínka, která stanoví, že dotčená osoba musí být pojištěna ke dni, kdy se stane invalidní. Při výpočtu pojistného období jsou zohledněna nepříspěvková období, např. období, kdy byly pobírány dávky v invaliditě nebo dávky v případě dočasné pracovní neschopnosti, období denního studia na vysoké škole za podmínky, že je řádně zakončeno udělením absolventského diplomu atd. Invalidní důchod (druhý pilíř) Účastník systému soukromých režimů penzijních fondů (druhý pilíř) má nárok získat paušální částku v případě, že je oprávněn čerpat invalidní důchod 1. či 2. kategorie v rámci prvního pilíře a že je invalidita trvalá. Tyto podmínky jsou stanoveny na přechodnou dobu. Zákon týkající se organizace a fungování platebního systému soukromých důchodů dosud nebyl přijat.

Pojistné krytí Invalidní důchod (první pilíř) Invalidní důchod v rámci prvního pilíře se vypočítává a vyplácí jednou za měsíc prostřednictvím bodového systému.

červenec 2012 12


Výše důchodu závisí na délce doby pojištění, výši příjmů a kategorii invalidity (přičemž tyto faktory jsou proměnné a charakteristické pro každou osobu), jakož i na hodnotě důchodových bodů (která je pro všechny důchodce neměnná). Měsíční hodnota se rovná měsíčnímu hrubému příjmu osoby děleno průměrnou hrubou mzdou. Roční hodnota se rovná součtu měsíčních hodnot během jednoho roku děleno dvanácti. Příjemce dostává roční hodnotu za nepříspěvková období. Roční hodnotu dostává rovněž za potenciální příspěvkové období odpovídající dané kategorii invalidity. Potenciální příspěvkové období představuje rozdíl mezi celou příspěvkovou dobou a příspěvkovou dobou dosaženou do data poskytnutí invalidního důchodu kategorie I nebo II. Nesmí přesáhnout příspěvkovou dobu, které by osoba potenciálně dosáhla od data poskytnutí invalidního důchodu kategorie I nebo II do standardního důchodového věku. Průměrná roční hodnota se rovná součtu ročních hodnot děleno celou příspěvkovou dobou. Výše invalidního důchodu se vypočítává jako roční průměrná hodnota znásobená hodnotou důchodových bodů. Od 1. ledna 2012 se hodnota důchodových bodů ročně upravuje o 100 % míry inflace plus 50 % reálného růstu průměrných hrubých příjmů za předchozí rok. K 1. červenci 2011 činí hodnota důchodového bodu 732,80 RON (173 EUR). Osoba, jíž byla přiznána invalidita 1. kategorie, má rovněž nárok na dávku na péči poskytovanou třetí osobou. Výše této dávky činí 80 % hodnoty důchodových bodů. Poživatelé invalidního důchodu, kteří jsou invalidy 3. kategorie, a nevidomí poživatelé invalidního důchodu mají právo souhrnně započíst příjem z výdělečné činnosti. Pracovní doba poživatele invalidního důchodu 3. kategorie však nesmí překročit polovinu plné pracovní doby u daného pracovního místa. Všichni důchodci bez ohledu na kategorii invalidity mají nárok na započtení příjmu získaného v rámci působení ve funkci místních či okresních poradců. Po překročení standardního důchodového věku je invalidní důchod automaticky změněn na starobní důchod. Výměra starobního důchodu je vždy ta nejvýhodnější. Dávka na péči poskytovanou třetí osobou bude nadále vyplácena. V případě, že důchodce získá nové započitatelné pojistné období, může vznést nárok na nový výpočet důchodu poté, co se stal příjemcem starobního důchodu. V případě, že poživatel invalidního důchodu splňuje podmínky pro poskytnutí pozůstalostního důchodu, má právo si zvolit důchod, který je pro něj nejvýhodnější. Invalidní důchod snížený o zákonné srážky podléhá dani z příjmu. Invalidní důchod (druhý pilíř) Paušální částka vypočítaná a vyplácená v rámci druhého pilíře se rovná čistým osobním aktivům nashromážděným na individuálním účtu zřízeném účastníkem v rámci penzijního fondu.

červenec 2012 13


Účastníkovi je zaručena částka zaplacených příspěvků snížená o sankce za převod a zákonné poplatky.

Jak získat přístup k dávkám v invaliditě? Invalidní důchod (první pilíř) Žadatel musí podat žádost o invalidní důchod u příslušné okresní pobočky úřadu pro důchody. Okresní pobočky úřadu pro důchody jsou podřízeny Státnímu úřadu pro státní důchody. Zaměstnanci odvětví obrany, veřejného pořádku a národní bezpečnosti uplatňují nárok na invalidní důchod u příslušného úřadu pro služební důchody. Lékař z téže pobočky, který je odborníkem na sociální pojištění, nebo expertní komise složená z vojenských lékařů sloužících ve vojenských nemocnicích následně určí a potvrdí kategorii invalidity. Je prováděn pravidelný přezkum s cílem posoudit vývoj zdravotního stavu příjemce důchodu a určit, zda je třeba změnit kategorii invalidity. Přezkum se provádí vždy po 1 až 3 letech v závislosti na typu postižení, dokud důchodce nedosáhne předepsaného věku pro odchod do důchodu. Důchodci postižení trvalou invaliditou a invalidní důchodci, kterým chybí nejvýše 5 let do standardního věku pro odchod do důchodu a kteří dosáhnou plné doby placení příspěvků, jsou od požadavku na pravidelný přezkum osvobozeni. Je důležité dodat, že přezkum je možné provést rovněž na základě žádosti v případě, že se zdravotní stav zlepší nebo zhorší. Dávku na péči poskytovanou třetí osobou lze získat stejným způsobem jako invalidní důchod. Za vyplácení invalidního důchodu odpovídají poštovní úřady nebo banky. Invalidní důchod (druhý pilíř) Žadatel musí zažádat o paušální částku u penzijní pojišťovny, která spravuje penzijní fond, u nějž si zřídil individuální účet. Vyplácením paušálních částek jsou pověřeny poštovní úřady nebo banky.

červenec 2012 14


Kapitola VI: Starobní důchod a starobní dávky Kdy máte nárok na starobní dávky? Starobní důchod (první pilíř) Osoba, která je/byla pojištěna v rámci veřejného systému důchodových režimů (první pilíř), má nárok na starobní důchod (pensie pentru limită de vârstă) v případě, že splňuje současně podmínku týkající se předepsaného důchodového věku i podmínku minimální doby placení příspěvků. Rozdíl mezi předepsaným věkem odchodu do důchodu u mužů a žen zůstává zachován: muži – 64 let a 4 měsíce k 1. červenci 2012, přičemž věková hranice se 1. ledna 2015 zvyšuje na 65 let; ženy – 59 let a 4 měsíce k 1. červenci 2012, přičemž věková hranice se 1. ledna 2030 zvyšuje na 63 let. Nicméně muži i ženy mají stejnou minimální dobu placení příspěvků, a to 13 let a 8 měsíce k 1. červenci 2012, která se k 1. lednu 2015 zvyšuje na 15 let. Při výpočtu pojistného období se zohledňují nepříspěvková období, např. období, kdy byly pobírány dávky v invaliditě nebo dávky v případě dočasné pracovní neschopnosti, období denního studia na vysoké škole za podmínky, že je řádně zakončeno udělením absolventského diplomu atd. Osoba má nárok na plný starobní důchod (pensie pentru limită de vârstă cu stagiu complet de cotizare) v případě, že splňuje současně podmínku týkající se předepsaného důchodového věku a podmínku plné doby placení příspěvků. Rozdíl mezi plnou dobou placení příspěvků u mužů a u žen zůstává rovněž zachován: muži – 33 let a 8 měsíců k 1. červenci 2012, přičemž k 1. lednu 2015 se zvyšuje na 35 let; ženy – 28 let a 8 měsíců k 1. červenci 2012, přičemž k 1. lednu 2030 se zvyšuje na 35 let. Zvláštní podmínky se vztahují na určité kategorie osob, jako jsou: ▪ osoby, které hradily příspěvky v rámci zvláštních nebo obtížných pracovních podmínek, ▪ osoby, které trpěly zdravotním postižením dříve, než jim byl přiznán status pojištěnce, ▪ osoby pronásledované z politických důvodů režimem nastoleným po dni 6. března 1945, deportované osoby nebo váleční zajatci. V případě, že osoba splní tyto podmínky, získá nárok na starobní důchod při snížené hranici věku pro odchod do důchodu (pensie pentru limită de vârstă cu reducerea vârstelor standard de pensionare). Osoba, která přesáhne plnou dobu pojištění alespoň o 8 let, má nárok na vyplácení předčasného důchodu (pensie anticipată) již 5 let před dosažením běžného věku pro odchod do důchodu. Osoba, která přesáhne plnou dobu pojištění o dobu kratší než 8 let, má nárok na vyplácení částečného předčasného důchodu (pensie anticipată parţială) rovněž již 5 let před dosažením běžného věku pro odchod do důchodu.

červenec 2012 15


Starobní důchod (druhý pilíř) Účastník systému soukromých režimů penzijních fondů (druhý pilíř) má nárok získat paušální částku v případě, že je oprávněn čerpat starobní důchod v rámci prvního pilíře. Tyto podmínky jsou stanoveny na přechodnou dobu. Zákon týkající se organizace a fungování platebního systému soukromých důchodů dosud nebyl přijat.

Pojistné krytí Starobní důchod (první pilíř) Starobní důchod v rámci prvního pilíře se vypočítává a vyplácí jednou za měsíc za použití bodového systému. Výše důchodu závisí na délce doby pojištění a výši příjmů (přičemž tyto hodnoty jsou proměnné a charakteristické pro každou osobu), jakož i na hodnotě důchodových bodů (která je pro všechny důchodce stejná). Měsíční hodnota se rovná měsíčnímu hrubému příjmu osoby děleno průměrnou hrubou mzdou. Roční skóre se rovná součtu měsíčních hodnot během roku děleno dvanácti. Osoba dostává roční výši důchodu za nepříspěvkovou dobu. Průměrná roční hodnota se rovná součtu ročních hodnot děleno celou příspěvkovou dobou. Výše starobního důchodu se vypočítává jako roční průměrná hodnota znásobená hodnotou důchodových bodů. Starobní důchod při snížené hranici věku pro odchod do důchodu, předčasný důchod a částečný předčasný důchod se vypočítají stejným způsobem jako starobní důchod. Nicméně pro účely výpočtu předčasného důchodu a částečného předčasného důchodu se nezohledňují nepříspěvková období. V případě částečného předčasného důchodu se částka snižuje s ohledem na počet měsíců chybějících k dosažení požadovaného věku pro získání plného důchodu. Poživatelé starobního důchodu a poživatelé starobního důchodu při snížené hranici věku pro odchod do důchodu mají nárok na započtení příjmů z výdělečné činnosti. Poživatelé předčasného starobního důchodu, ani poživatelé částečného předčasného starobního důchodu si příjmy z výdělečné činnosti započíst nemohou, s výjimkou příjmů získaných v rámci působení ve funkci místních či okresních poradců. Důchodce může vznést nárok na nový výpočet důchodu pokaždé, když získá nové započitatelné pojistné období. Od 1. ledna 2013 se hodnota důchodových bodů ročně upravuje o 100 % míry inflace plus 50 % reálného růstu průměrných hrubých příjmů za předchozí rok. K 1. červenci 2012 činí hodnota důchodového bodu 732,80 RON (165 EUR).

červenec 2012 16


Starobní důchod, starobní důchod při snížené hranici věku pro odchod do důchodu, předčasný důchod a částečný předčasný důchod snížený o zákonné srážky podléhá dani z příjmu. Starobní důchod (druhý pilíř) Paušální částka vypočítaná a vyplácená v rámci druhého pilíře se rovná čistým osobním aktivům nashromážděným na individuálním účtu zřízeném účastníkem v rámci penzijního fondu. Účastníkovi je zaručena částka zaplacených příspěvků snížená o sankce za převod a zákonné poplatky.

Jak získat přístup ke starobním dávkám? Starobní důchod (první pilíř) Žádost o starobní důchod je třeba podat u příslušné okresní pobočky úřadu pro důchody. Okresní pobočky úřadu pro důchody jsou podřízeny Státnímu úřadu pro důchody ve státní správě. Zaměstnanci odvětví obrany, veřejného pořádku a národní bezpečnosti uplatňují nárok na invalidní důchod u příslušného úřadu pro služební důchody. Starobní důchod při snížené hranici věku pro odchod do důchodu, předčasný důchod a částečný předčasný důchod lze získat stejným způsobem jako starobní důchod. Za vyplácení starobního důchodu odpovídají poštovní úřady nebo banky. Starobní důchod (druhý pilíř) Žadatel musí zažádat o paušální částku u penzijní pojišťovny, která spravuje penzijní fond, u nějž si zřídil individuální účet. Vyplácením paušálních částek jsou pověřeny poštovní úřady nebo banky.

červenec 2012 17


Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé? Pozůstalostní důchod (první pilíř) Nárok na pozůstalostní důchod (pensie de urmaş) má vdovec/vdova nebo dítě zesnulé osoby, pokud tato osoba byla v okamžiku smrti důchodcem nebo měla nárok na pobírání důchodu v rámci veřejného systému důchodů (první pilíř). Pozůstalá osoba má nárok na pozůstalostní důchod, pokud dosáhne věk pro odchod do důchodu a se zemřelým žila v manželství nejméně po dobu 10 let. Bez ohledu na věk má pozůstalá osoba nárok na pozůstalostní důchod, pokud je postižena invaliditou 1. nebo 2. kategorie, za předpokladu, že manželství trvalo alespoň 1 rok. Pozůstalá osoba má rovněž bez ohledu na věk nárok na pozůstalostní důchod v případě, že je úroveň jejího příjmu nižší než 35 % předpokládané průměrné hrubé mzdy zesnulé osoby a vychovává dítě do 7 let. V případě, že k úmrtí dojde v důsledku pracovního úrazu, má pozůstalá osoba nárok na pozůstalostní důchod v případě, že je úroveň jejích výdělků nižší než 35 % předpokládané průměrné hrubé mzdy zesnulé osoby. Dítěti zesnulého pojištěnce je pozůstalostní důchod přiznán za předpokladu, že není starší 16 let (nebo je maximálně ve věku studenta v posledním ročníku vysoké školy, avšak nesmí být starší než 26 let) nebo je invalidní (bez ohledu na stupeň postižení) a invalidita nastane před dosažením výše uvedené věkové hranice. Pozůstalostní důchod může být vyplácen buď trvale, nebo dočasně, v závislosti na splněných podmínkách. Pozůstalostní důchod (druhý pilíř) Žadatel, který je vdovcem/vdovou po účastníkovi systému soukromých režimů penzijních fondů (druhý pilíř), má v případě, že není sám účastníkem systému druhého pilíře, nárok získat paušální částku. Je-li žadatel navíc sám účastníkem systému druhého pilíře, má nárok kumulovat osobní aktiva na jediném individuálním účtu. Žadateli nemůže být přiznán důchod (starobní či invalidní) dříve, než nastane smrt účastníka. Tyto podmínky jsou stanoveny na přechodnou dobu. Zákon týkající se organizace a fungování platebního systému soukromých důchodů dosud nebyl přijat. Pohřebné (první pilíř) V případě úmrtí pojištěnce nebo osoby pobírající důchod má jakákoli osoba, která hradí náklady na pohřeb zesnulé osoby, nárok na vyplacení pohřebného (ajutor de deces).

červenec 2012 18


Na druhé straně pojištěnec či osoba pobírající důchod mají nárok na vyplacení pohřebného i v případě úmrtí vyživovaného člena rodiny, který není pojištěn.

Pojistné krytí Pozůstalostní důchod (první pilíř) Pozůstalostní důchod se vypočítává a vyplácí každý měsíc jako procentní podíl starobního důchodu nebo starobního důchodu při snížené hranici věku pro odchod do důchodu skutečně vyplaceného nebo splatného zesnulé osobě. Nicméně pokud zesnulá osoba pobírala invalidní důchod, předčasný starobní důchod nebo částečný předčasný důchod, nebo na některý z nich měla nárok, pozůstalostní důchod se vypočítá jako procentní podíl důchodu vypláceného v případě invalidity 1. kategorie. Výše procenta se liší v závislosti na počtu pozůstalých s nárokem na pozůstalostní důchod: 50 % v případě jednoho pozůstalého, 75 % v případě dvou pozůstalých a 100 % v případě tří či více pozůstalých. V případě dítěte osiřelého po obou rodičích se pozůstalostní důchod vypočítá za každého z rodičů a získané částky se poté sečtou. Pokud pozůstalý/á manžel/ka pobírající pozůstalostní důchod splňuje podmínky pro vyplácení dalších typů důchodu, může si zvolit důchod, který je nejvýhodnější. Od 1. ledna 2013 se hodnota důchodových bodů ročně upravuje o 100 % míry inflace plus 50 % reálného růstu průměrných hrubých příjmů za předchozí rok. K 1. červenci 2012 činí hodnota důchodového bodu 732,80 RON (165 EUR). Pozůstalostní důchod snížený o zákonné srážky podléhá dani z příjmu. Pozůstalostní důchod (druhý pilíř) Paušální částka vypočítaná a vyplácená v rámci druhého pilíře se rovná dědickému podílu čistých osobních aktiv nashromážděných na individuálním účtu zřízeném zesnulým účastníkem penzijního fondu. Tento dědický podíl se převede z individuálního účtu zesnulého účastníka na individuální účet příjemce, na němž kumuluje osobní aktiva. Příjemci je zaručen dědický podíl v celkové výši uhrazených příspěvků, snížených o sankce za převod a zákonné poplatky. Pohřebné (první pilíř) Parlament výši pohřebného každoročně aktualizuje. Částka vyplacená v případě úmrtí pojištěnce nebo osoby pobírající důchod nesmí být nižší než předpokládaná průměrná hrubá mzda zesnulé osoby a částka vyplacená v případě úmrtí nezaopatřeného člena rodiny, který nebyl pojištěn, nesmí být nižší než polovina výše uvedené částky.

červenec 2012 19


Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé? Pozůstalostní důchod (první pilíř) Žádost o pozůstalostní důchod je třeba podat u příslušné okresní pobočky úřadu pro důchody. Okresní pobočky úřadu pro důchody jsou podřízeny Státnímu úřadu pro důchody ve státní správě. Zaměstnanci odvětví obrany, veřejného pořádku a národní bezpečnosti uplatňují nárok na invalidní důchod u příslušného úřadu pro služební důchody. Za vyplácení pozůstalostního důchodu odpovídají poštovní úřady nebo banky. Pozůstalostní důchod (druhý pilíř) Nárok na získání paušální částky nebo kumulaci osobních aktiv je třeba uplatnit u penzijní pojišťovny, která spravuje penzijní fond, u nějž jste si zřídili individuální účet. Vyplácením paušálních částek jsou pověřeny poštovní úřady nebo banky. Pohřebné (první pilíř) Žádost o pohřebné je třeba podat u příslušné okresní pobočky úřadu pro důchody, úřadu pro služební důchody, okresní agentury pro zaměstnanost pracovních sil nebo u zaměstnavatele, a to v závislosti na statutu zesnulé osoby. Okresní pobočky úřadu pro důchody jsou podřízeny Státnímu úřadu pro důchody ve státní správě. Okresní agentury pro zaměstnanost pracovních sil jsou podřízeny Státní agentuře pro zaměstnanost pracovních sil. Pohřebné je vypláceno přímo oprávněné osobě jednou z výše uvedených institucí.

červenec 2012 20


Kapitola VIII: Dávky nemocech z povolání

při

pracovních

úrazech

a

Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání? Osoba, která je pojištěna v rámci systému pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání, má v případě, že dojde k pracovnímu úrazu či nemoci z povolání, nárok na krátkodobé dávky. Je třeba uvést, že dlouhodobé dávky, jako je invalidní důchod (pokud je invalidita důsledkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání) nebo pozůstalostní důchod (pokud příčina smrti zesnulé osoby představuje stejný typ pojistné události), jsou vypláceny z veřejného systému důchodových režimů. Dávky při dočasné pracovní neschopnosti Osoba, která je pojištěna v rámci systému pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání, má nárok na dávky při dočasné pracovní neschopnosti (indemnizaţie pentru incapacitate temporară de muncă) v případě, že její dočasná pracovní neschopnost je následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Není stanovena žádná podmínka týkající se doby pojištění. Dávka je poskytována po dobu 180 dnů v období 1 roku, přičemž tato doba může být prodloužena až na 270 dní. Dávky při dočasné změně pracoviště a omezené pracovní době Osoba, která je pojištěna v rámci systému pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání, má nárok na dávku při dočasné změně pracoviště (indemnizaţie pentru trecerea temporară în alt loc de muncă), pokud v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání není schopna výkonu výdělečné činnosti na svém dosavadním pracovišti, a musí jej tedy dočasně změnit. Ke vzniku nároku na dávku je stanovena podmínka, že hrubý měsíční příjem pojištěnce na novém pracovišti musí být nižší než průměrný hrubý měsíční příjem, který pobíral v průběhu 6 měsíců předcházejících pojistné události. Osoba, která je pojištěna v rámci systému pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání, má nárok na dávky v případě, že její pracovní doba byla zkrácena alespoň o 1/4 (indemnizaţie pentru reducerea timpului de lucru cu o pătrime din durata normală), pokud v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání není schopna výkonu zaměstnání na plný pracovní úvazek. Odškodné je vypláceno po dobu 90 dnů v období 1 roku. Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců Viz kapitola o zdravotní péči. Dávky při trvalé pracovní neschopnosti viz kapitola o dávkách v invaliditě.

červenec 2012 21


Pozůstalostní dávky a pohřebné viz kapitola o pozůstalostních dávkách.

Pojistné krytí Dávky při dočasné pracovní neschopnosti Dávka při dočasné pracovní neschopnosti se vypočítá a vyplácí měsíčně jako 80 % (100 % v případě pohotovostní lékařské péče/neodkladného chirurgického zákroku) průměrného hrubého měsíčního příjmu, který dotčená osoba pobírala v průběhu 6 měsíců předcházejících pojistné události (případně během období kratšího než 6 měsíců). Dávka při dočasné pracovní neschopnosti snížená o zákonné srážky podléhá dani z příjmu. Dávky při dočasné změně pracoviště a omezené pracovní době Dávka při dočasné změně pracoviště se vypočítává a vyplácí měsíčně jako rozdíl mezi průměrným hrubým měsíčním příjmem, který dotčená osoba pobírala v průběhu 6 měsíců předcházejících pojistné události (případně během období kratšího než 6 měsíců) na předchozím pracovišti a hrubým měsíčním příjmem pobíraným na pracovišti novém. Dávka při pracovní době zkrácené o 1/4 se vypočítává a vyplácí měsíčně jako rozdíl mezi průměrným hrubým měsíčním příjmem, který dotčená osoba pobírala v průběhu 6 měsíců předcházejících pojistné události (případně během období kratšího než 6 měsíců) v zaměstnání na plný úvazek a hrubým měsíčním příjmem pobíraným v práci na částečný úvazek. Ani v jednom případě nesmí vyrovnávací dávka překročit 25 % průměrného hrubého měsíčního příjmu uvedeného výše. Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců viz kapitola o zdravotní péči. Dávky při trvalé pracovní neschopnosti viz kapitola o dávkách v invaliditě. Pozůstalostní dávky a pohřebné viz kapitola o pozůstalostních dávkách.

Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání? Dávky při dočasné pracovní neschopnosti

červenec 2012 22


Nárok na dávku při dočasné pracovní neschopnosti může žadatel uplatnit u svého zaměstnavatele, pokud je kryt povinným pojištěním (například zaměstnanec), nebo u příslušné okresní pobočky úřadu pro důchody v případě, že je kryt v rámci dobrovolného pojištění (například osoba samostatně výdělečně činná). Dávky při dočasné změně pracoviště a omezené pracovní době O dávku při dočasné změně pracoviště i o dávku při pracovní době zkrácené o 1/4 je třeba zažádat u zaměstnavatele. Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců viz kapitola o zdravotní péči. Dávka při trvalé pracovní neschopnosti viz kapitola o dávkách v invaliditě, Pozůstalostní dávky a pohřebné viz kapitola o pozůstalostních dávkách.

červenec 2012 23


Kapitola IX: Rodinné dávky Kdy máte nárok na rodinné dávky? Přídavky na děti Na státní příspěvek na děti (alocaţie de stat pentru copii) má nárok dítě do věku 18 let (nebo starší, je-li středoškolským či vysokoškolským studentem), které žije se svými rodiči a má bydliště nebo trvalý pobyt v Rumunsku. Úplná i neúplná rodina s dětmi do 18 let (případně s dětmi před ukončením středoškolského nebo vyššího vzdělání) má nárok na příspěvek na podporu rodiny (alocaţie familială complementară), pokud: ▪ vyživované dítě žije ve společné rodinné domácnosti, ▪ čistý příjem na rodinného příslušníka nepřesahuje stanovené maximum, ▪ je dítě ve školním věku a bez přerušení se účastní některé formy vzdělávání a nedostalo z chování horší známku než osmičku kvůli neomluveným absencím ve škole. ▪ fiskální povinnost vůči místním rozpočtům jsou splněny. Příspěvky na péči o dítě Každý rodič, který má bydliště nebo trvalý pobyt v Rumunsku, má nárok na příspěvky na péči o dítě (indemnizaţie pentru creşterea copilului) v případě, že má maximálně tři děti, žije s nezaopatřenými dětmi ve společné domácnosti, využije nároku na dovolenou za účelem výchovy dítěte a pobírá v průběhu 12 měsíců předcházejících narození dítěte příjem podléhající zdanění a jeho fiskální povinnosti vůči místním rozpočtům jsou splněny. Příjemce má právo vybrat si mezi: ▪ mateřskou dovolenou a přídavkem na dítě do jednoho roku, ▪ mateřskou dovolenou a přídavkem na dítě do dvou let.

Pojistné krytí Přídavky na děti Výše státního příspěvku na děti se liší podle referenčního sociálního ukazatele a věku dítěte (jedna částka se vyplácí na dítě do 2 let věku (případně 3 let věku, pokud je dítě postižené) a jiná částka se poskytuje na dítě ve věku 2 let a více). V případě dítěte se zdravotním postižením ve věku tři roky a více se však příspěvek navyšuje o 100 %. Příspěvky se vyplácejí měsíčně. Výše příspěvků na podporu rodiny se liší v závislosti na referenčním sociálním ukazateli, počtu dětí v rodině a spodní hranice příjmů členů rodiny. Příspěvky se vyplácejí měsíčně. Částky státního příspěvku na děti a příspěvku na podporu rodiny (včetně spodní hranice příjmu) aktualizuje vláda. Příspěvky nepodléhají dani z příjmu.

červenec 2012 24


Příspěvky na péči o dítě Příspěvky na péči o dítě se vypočítávají a vyplácejí měsíčně a činí 75 % průměrného čistého příjmu pobíraného rodičem v průběhu posledních 12 měsíců před narozením dítěte, přičemž je stanovena spodní a horní hranice v závislosti na referenčním sociálním ukazateli. V případě vícečetného porodu se počínaje druhým dítětem příspěvek na péči o dítě zvyšuje o 1,2*RSU (Referenční Sociální Ukazatel) na každé dítě. Vláda aktualizuje výši referenčního sociálního ukazatele. Příspěvky na péči o dítě nepodléhají dani z příjmů.

Jak získat přístup k rodinným dávkám? Přídavky na děti Jako rodič jednající jménem svého dítěte musíte zažádat o státní příspěvek na dítě na příslušné radnici. Jako rodič jednající jménem své rodiny nebo jako rodič-samoživitel musíte u téže instituce zažádat o příspěvek na podporu rodiny. Příspěvky vyplácejí každý měsíc poštovní úřady nebo banky. Příspěvky na péči o dítě Žádost o příspěvky na péči o dítě musíte podat na příslušné radnici. Za vyplácení těchto příspěvků odpovídají poštovní úřady nebo banky.

červenec 2012 25


Kapitola X: Nezaměstnanost Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti? Dávky v nezaměstnanosti Registrovaným nezaměstnaným se rozumí osoba, která splňuje tyto podmínky: má bydliště nebo trvalý pobyt v Rumunsku, nemá zaměstnání (ani příjem ze samostatné výdělečné činnosti, případně je její příjem ze samostatné výdělečně činné činnosti nižší než referenční sociální ukazatel), je ve věku mezi 16 lety a předepsaným věkem pro odchod do důchodu, je práce schopná, ochotná absolvovat pracovní pohovory, hledá zaměstnání a je evidovaná u okresní agentury pro zaměstnanost pracovních sil. Osoby tímto způsobem evidované, které jsou nedobrovolně nezaměstnané, musí podat žádost o příspěvek během 12 měsíců a být pojištěny po dobu nejméně 12 měsíců během období 24 měsíců předcházejících datu žádosti, aby získaly nárok na dávku v nezaměstnanosti (indemnizaţie de şomaj) vyplácenou ze systému pojištění pro případ nezaměstnanosti. Žádný požadavek týkající se doby pojištění se však nevztahuje na absolventy vysokých škol, kteří 60 dnů po ukončení studia nenašli zaměstnání. Doba poskytování dávek v nezaměstnanosti závisí na době placení příspěvků: 6 měsíců v případě pojistné doby v délce 1 až 5 let, 9 měsíců v případě pojištění po dobu 5 až 10 let a 12 měsíců za dobu 10 let či delší. Absolventům vysokých škol jsou dávky vypláceny po dobu 6 měsíců.

Pojistné krytí Dávka v nezaměstnanosti je stanovena s ohledem na referenční sociální ukazatel, výši příjmů a délku doby pojištění. Dávka v nezaměstnanosti se vypočítává a vyplácí jednou za měsíc jako procentní podíl referenčního sociálního ukazatele: ▪ 75 %, pokud byly příspěvky hrazeny minimálně po dobu 1 roku, ▪ 50 % v případě absolventů. V případě, že byly příspěvky hrazeny minimálně po dobu 3 let, se k základní částce přidává další procentní podíl průměrné hrubé mzdy pobírané během posledních 12 měsíců, kdy bylo hrazeno pojistné: ▪ 3 %, pokud byly příspěvky hrazeny po dobu 3 až 5 let, ▪ 5 %, pokud byly příspěvky hrazeny po dobu 5 až 10 let, ▪ 7 % v případě, že doba placení pojistného činí 10 až 20 let, ▪ 10 %, jestliže byly příspěvky hrazeny alespoň po dobu 20 let. Dávka v nezaměstnanosti nepodléhá dani z příjmu.

červenec 2012 26


Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti? Žádost o dávku v nezaměstnanosti je třeba podat u příslušné okresní agentury pro zaměstnanost pracovních sil. Okresní agentury pro zaměstnanost pracovních sil jsou podřízeny Státní agentuře pro zaměstnanost pracovních sil. Za vyplácení dávek v nezaměstnanosti odpovídají poštovní úřady nebo banky.

červenec 2012 27


Kapitola XI: Minimální zdroje Kdy máte nárok na dávky vázané na minimální zdroje? Jednotlivec či rodina s bydlištěm nebo trvalým pobytem v Rumunsku má nárok na sociální pomoc (ajutor social) v těchto případech: ▪ pokud je jeho/její čistý měsíční příjem nižší než zaručený minimální příjem (venit minim garantat) a ▪ jeho/její nemovitý a movitý majetek je vyloučen ze seznamu statků uspokojujících nezákladní potřeby a zahrnut na seznam statků uspokojujících potřeby základní. Jednotlivci musí být alespoň 18 let. Sociální pomoc je vyplácena do doby, po kterou příjemce splňuje podmínky pro její poskytování nebo níže uvedené požadavky.

Pojistné krytí Sociální pomoc se vypočítává a vyplácí každý měsíc jako rozdíl mezi zaručeným minimálním příjmem a čistým měsíčním příjmem. Výše zaručeného minimálního příjmu se liší v závislosti na počtu členů rodiny a referenčním sociálním ukazatelem. Aby jednotlivec či rodinný příslušník mohl být vzat v úvahu pro účely výpočtu zaručeného minimálního příjmu, musí splňovat následující podmínky: být ve věku mezi 16 lety a předepsaným věkem pro odchod do důchodu, nesmí navštěvovat denní formu studia, nesmí vykonávat výdělečnou činnost, avšak musí být práceschopný, musí být registrován u okresní agentury pro zaměstnanost pracovních sil a nesmí odmítnout účast na programu odborného vzdělávání nebo nabídku zaměstnání. Vláda aktualizuje výši referenčního sociálního ukazatele. Sociální pomoc nepodléhá dani z příjmu.

Jak získat přístup k dávkám vázaným na minimální zdroje? Sociální pomoc Jednotlivec jednající sám za sebe či jménem své rodiny předkládá žádost o sociální pomoc na příslušné radnici. Sociální pomoc vyplácí v hotovosti poštovní úřad nebo banka.

červenec 2012 28


Kapitola XII: Dlouhodobá péče Kdy máte nárok na dlouhodobou péči? Dlouhodobá péče není kryta žádným zvláštním systémem, ale jednotlivými systémy vztahujícími se na invaliditu, starobní penzi a pracovní úrazy. Hlavními poživateli jsou proto zdravotně postižené osoby a senioři, přičemž poskytované služby jsou přizpůsobeny individuálním potřebám jednotlivce. Dávky dlouhodobé péče pro zdravotně postižené osoby Osoby trpící postižením, tj. osoby, jejichž sociální prostředí jim kvůli jejich fyzické, smyslové, psychologické nebo psychické poruše brání nebo omezuje jejich přístup ke společnosti založené na rovných příležitostech, mají nárok na dávky dlouhodobé péče v závislosti na stupni a typu postižení. Zdravotně postižená osoba tak může v závislosti na stupni a typu svého postižení získat nárok na domácí péči, částečnou ústavní péči či plnou ústavní péči. Dávky dlouhodobé péče jsou poskytovány po dobu, po kterou trvá postižení. Dávky dlouhodobé péče pro seniory Osoba, která dosáhla předepsaného věku odchodu do důchodu, má nárok na dávky dlouhodobé péče, které závisí na jejím stavu odkázanosti. Dotčená osoba tak podle stavu odkázanosti může získat nárok na domácí péči, částečnou či plnou ústavní péči, nikoli však na peněžité dávky sociální podpory. Dávky dlouhodobé péče pro seniory jsou poskytovány po dobu, po kterou trvá stav odkázanosti.

Pojistné krytí Dávky dlouhodobé péče pro zdravotně postižené osoby Domácí péče je zajišťována osobními asistenty, kteří zajišťují péči a ochranu po dobu delší než 24 hodin. Částečná ústavní péče je poskytována zařízeními denní péče, která zajišťují sociální služby, zdravotní a vzdělávací služby, ubytování, zaměstnanost pracovních sil a další podobné služby až v rozsahu 24 hodin nebo odbornými osobními asistenty, kteří zajišťují péči a ochranu po dobu delší než 24 hodin (v případě odborného personálu musí postižené osoby kromě podmínky týkající se stupně postižení splnit další dvě podmínky – musí být bez ubytování a pobírat příjem nižší, než je průměrná čistá mzda). Ústavní péče je poskytována ústavy (tj. pečovatelská a zdravotnická střediska, ozdravovny a rehabilitační střediska, integrační zařízení provozující ergoterapii, střediska zajišťující školení zaměřená na samostatný život, krizová centra, zařízení pro komunitní a školicí služby, bydlení s asistencí atd.), které zajišťují sociální služby, zdravotní a vzdělávací služby, ubytování, zaměstnanost pracovních sil a další podobné

červenec 2012 29


služby po dobu přesahující 24 hodin. Za uvedené služby se hradí pevně stanovený poplatek (spoluúčast). Pro osoby se zdravotním postižením je rovněž k dispozici řada peněžitých sociálních dávek, jejichž výše závisí na stupni a typu invalidity. Některé typy peněžitých sociálních dávek jsou konkrétně určeny dětem, zatímco jiné dávky jsou vyhrazeny pro dospělé. Peněžité sociální dávky nepodléhají dani z příjmu. Dávky dlouhodobé péče pro seniory Domácí péči poskytují pečovatelé, kteří zajišťují sociální a sociálně-lékařské služby po dobu delší než 24 hodin. Spoluúčast se hradí v případě, že příjem poživatele služby přesahuje stanovenou hranici. Částečnou ústavní péči poskytují denní centra, noční centra a další specializovaná zařízení pro seniory, která zajišťují sociálně-lékařské služby po dobu nepřesahující 24 hodin. Ústavní péči poskytují domovy důchodců, které zajišťují sociální, sociálně-lékařské a lékařské služby po dobu delší než 24 hodin. Finanční spoluúčast se uplatní v případě, že dotčený poživatel dlouhodobé péče pobírá určitý příjem a má zákonné pečovatele.

Jak získat přístup k dlouhodobé péči? Dávky dlouhodobé péče pro zdravotně postižené osoby Žádost dávky je třeba předložit příslušnému úřadu starosty nebo krajskému generálnímu ředitelství pro dávky dlouhodobé péče. Stupeň a typ postižení je posouzen a potvrzen krajským výborem pro hodnocení dospělých osob se zdravotním postižením nebo krajským výborem pro ochranu dítěte. Krajské generální ředitelství pro sociální pomoc a ochranu dítěte, krajský výbor pro hodnocení dospělých osob se zdravotním postižením a krajský výbor pro ochranu dítěte jsou podřízeny krajským radám. Dávky dlouhodobé péče pro seniory Žádost o dávky dlouhodobé péče je třeba podat na příslušné radnici.

červenec 2012 30


Příloha: Užitečné kontaktní údaje a internetové stránky Podrobné tabulky týkající se sociálního zabezpečení v Rumunsku, jakož i v ostatních členských státech, jsou k dispozici na internetové stránce sítě MISSOC na adrese http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=815. Přejete-li si zjistit informace o otázkách sociálního zabezpečení, které se týkají více než jedné země EU, máte možnost vyhledat příslušnou kontaktní instituci v seznamu institucí spravovaném Evropskou komisí. Tento seznam je k dispozici na internetové stránce http://ec.europa.eu/social-security-directory. Podrobnější informace o sociálním zabezpečení v Rumunsku jsou k dispozici na následujících adresách: Ministerstvo práce, rodiny a sociálních věcí Str. Dem. I. Dobrescu 2-4 Sektor 1 Bukurešť Tel.: + 40 21 313 6267 http://www.mmuncii.ro/ro/ Ministerstvo zdravotnictví Intr. Cristian Popişteanu 1-3 Sektor 1 Bukurešť Tel.: + 40 21 307 2500 http://www.ms.ro/ Státní úřad pro důchody a jiná práva v sociálním pojištění Str. Latină 8 Sektor 2 Bukurešť Tel.: + 40 21 316 9111 http://www.cnpas.org/ Státní agentura pro zaměstnanost pracovních sil Str. Avalanşei 20-22 Sektor 4 Bukurešť Tel.: + 40 21 303 9839 http://www.anofm.ro/ Státní zdravotní pojišťovna Calea Călăraşilor 248, Bl. S19 Sektor 3 Bukurešť Tel.: + 40 800 800 950 http://www.cnas.ro/

červenec 2012 31

Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení. v Rumunsku

Recommend Documents