Václav Brožík: Jiří z Poděbrad zvolen za krále českého 2. března r. 1458

V

I. Úč e l s v ě t í pr o s t ř e d k y ?

V

Čechách se zachoval šlechtický

Na Brožíkově obraze, zobrazují-

rodový archiv, který je naprosto

cím volbu Jiříka z Poděbrad za čes-

ni Rožmberkové sem od pradávna

Oldřich II. z Rožmberka jako Jiří-

jedinečný svým bohatstvím. Všich-

kého krále roku 1458, je zachycen

pečlivě ukládali důležité písem-

kův protivník, který se také uchá-

nosti, především královské listiny.

zel o český trůn. Proti pánovi pod obojí katolický kandidát. Nikoho by

v polovině 15. století ani ve snu ne-

Snad právě znalost takových listin inspirovala prvního rožmberského

Václav Brožík: Jiří z Poděbrad zvolen za krále českého 2. března r. 1458

vladaře pana Oldřicha II. z Rožmberka, nejvyššího purkrabího praž-

napadlo, že tento vážený velmož je

vytvořit řadu listinných falz, který-

Když mu 12. července 1412 ze-

ského, aby nechal kolem roku 1450

podvodníkem evropského formátu.

mi pro svůj rod získal nebývalé po-

mřel otec Jindřich III. z Rožm-

nemalý majetek.

poručníky se stali pan Čeněk z Var-

stavení v Českém království – a také

berka, bylo Oldřichovi 9 let. Jeho

11 B Í L Á M Í S TA V D Ě J IN Á C H

TEXT-BÍLÁ MÍSTA i5 final.indd 11

18.1.11 15:26

temberka, pan Jan z Hradce a pan

žeme tedy předpokládat, že i její syn

mí velevážení šlechtici. Ale rozho-

Když bylo Oldřichovi 15 let,

Jindřich z Kravař a z Plumlova. Sa-

vyznával stejnou víru.

dující vliv na jeho výchovu měl pan

převzal počátkem roku 1418 vládu

ze starobylého rodu a jako nejvyšší

byl podle tehdejších zvyklostí i že-

Čeněk z Vartemberka. Pocházel

nad rožmberským domem. To už

purkrabí Království českého zaují-

nat. Pan Čeněk mu za manželku

mal v zemi první místo po králi. Je-

dal svou neteř Kateřinu. Porodila

ho jméno vešlo do dějin také díky

mu čtyři dcery – Anežku, Perch-

tomu, že byl rozhodným Husovým

tu, Lidmilu a Kateřinu a tři syny –

stoupencem.

Jindřicha, Jana a Jošta. Oldřich,

Jako první muž české šlechty

toho jména druhý, vládl z Českého

přivěsil svou pečeť na protestní list

Krumlova obrovskému dominiu.

české šlechtické obce, který poslala

Zachovalý seznam třiadvaceti

2. září 1415 kostnickému koncilu.

purkrabství ukazuje, že sem patřilo

Byl to projev veřejného odporu proti

množství hradů spolu se šesti městy,

dvaadvaceti městečky a téměř pěti sty vesnicemi. Majetek zasahoval i do Horních Rakous.

Do počátku roku 1420 Oldřich

neprojevoval nepřátelství vůči kalichu. Ale první pražská defenestrace,

činnost Želivského a hlavně vznik Tábora, který přímo ohrožoval je-

Protestní list české šlechtické obce kostnickému koncilu

ho panství, ho přivedly k rozchodu

Husově upálení a také to byl výraz

s kalichem. Přiklonil se ke katolictví

české hrdosti. Na tento list přivěsi-

a ke králi Zikmundovi.

lo své pečeti 452 českých a morav-

Nakolik byl přesvědčeným ka-

ských šlechticů. Matka malého Ol-

tolíkem, lze zjistit jen stěží. Nave-

velkou Husovou stoupenkyní. Mů-

v nejmenším nebránila jednat lstivě

dřicha, Eliška z Kravař, byla rovněž

nek projevovaná zbožnost mu ani

12 milan růžička a kolek tiv


18.1.11 15:26

a úskočně i s katolickými politiky

Nepronikneme sice do myšlení

a preláty, především když vyvlast-

Oldřicha II. z Rožmberka, zdá se

čen, že bude veškeré půdě i lidem

stránky. Známé jsou jeho recepty

ňoval církevní majetek. Byl přesvěd-

však, že mělo i své hodně temné

na ní lépe, když klášterní majetek

na užití jedu ve víně nebo v jídle.

a důchody z něho bude užívat on,

Tím méně mu jeho víra zabraňovala

a ne klášter.

v řadě podvodů. Historikové někdy

Pan Oldřich II. z Rožmberka byl

dokonce hovoří o Oldřichově padě-

jedním z předních katolických pá-

latelské dílně, z níž vyšlo několik

nů, kteří uváděli v život myšlenku

desítek falešných listin. Do dnešní

vytvořit „levnou“ katolickou církev,

doby jich bylo odhaleno třicet, ale

bez pozemkového vlastnictví. Cír-

ani to nemusí být konečný počet.

kevní majetek tehdy horlivě zabírali

Tak kupříkladu – velký zájem

šlechtici obou nesmiřitelných tábo-

měl na obrovském majetku jihočes-

kořist, katolíci často pod záminkou

to cisterciácký klášter založil roku

rů – kališníci i katolíci. Husité jako

kého kláštera Zlatá koruna. Ten-

ochrany.

1263 Přemysl Otakar II. Původně

Oldřich II. z Rožmberka

Zlatá koruna

Ani v pozdějších dobách, kdy

se jmenoval Svatá či Trnová koruna,

ličtí šlechtici, včetně Rožmberků,

Začlenění velkého klášterního

husitské bouře utichly, čeští kato-

podle symbolu Kristova utrpení.

zabranou církevní půdu nevrátili

majetku do rožmberské domény

a nikdy ji vrátit nemínili.

nebylo však tak jednoduché. Aby



18.1.11 15:26

ho získal, rozhodl se vytvořit faleš-

Oldřich hlavu nelámal. Hlavně že

ke klášteru dán Rožmberkům již

a hotově, nýbrž v řadě splátek.

nou listinu, v níž byl blízký vztah

mu nemusel zaplatit věno hned

zakladatelem kláštera, králem Pře-

Během následujících měsíců však

myslem Otakarem II.

vyšlo najevo, že Jan V. z Lichten-

zost to byla, vyplývá ze skutečnos-

nevěděl. Jeho současník dosvěd-

Jak velká smělost, či spíše dr-

štejna o takové podmínce předem

ti, že král založil klášter proto, aby

čil, že Jan celý život „neustále laje

byl oporou královské moci v jižních

na všechny, kdo mu rožmberský

Čechách, zejména proti rožmberské

sňatek doporučili“. Disponoval sice

rozpínavosti.

na Moravě rozsáhlým majetkem se

K čemu potřeboval pan Oldřich

sídly v Mikulově a Valticích (a pan-

tak rozsáhlé panství a tolik peněz?

ství na rakouském území), měl však

Především na reprezentaci předního

povinnost vyplatit svou ovdovělou

šlechtice, který toužil stát se králem.

matku a dvě sestry, bratra a bratran-

A také měl čtyři dcery! Je třeba při-

ce. Počítal, že na to padne Perchtino

pomenout, že v polovině 15. století

věno.

se očekávalo, že z nich tátové šlech-

Manželství Jana a Perchty ne-

tici učiní bohaté nevěsty.

bylo od počátku šťastné. Zřejmě šlo

na vdávání a nejstarší Anežka (ač

zlé povahy, problematické bylo ta-

Naštěstí nejmladší nebyla ještě

o vzájemné osobní antipatie. Jan byl

byla zdatnou lovkyní – nebo snad

ké soužití Perchty s tchyní a jejími

proto) zůstala svobodná. Pro Lid-

dcerami. Pak tu byl rozdíl v Perch-

milu a dvacetiletou Perchtu dal hle-

tině kultivovanosti, která narážela

dat zámožné ženichy, kteří by nevy-

na jiné, prostší prostředí. Svou roli

žadovali vyplatit hned celé věno.

mohly sehrát i jazykové problémy –

Jak se podařilo roku 1449 ulovit

Perchta byla provdána do německy

pro Perchtu nejvyššího sudího Mo-

hovořící rodiny.

ravy Jana V. z Lichtenštejna, není

Když Jan V. z Lichtenštejna

známo. Jan měl sice pověst zlého

nedostal věno, jak předpokládal,

a lakotného muže, ale s tím si pan

začal se Perchtě vyhýbat, nikdy se



18.1.11 15:26

jí v ničem nezastal a nedával jí ani

šťastňovat i obě její dcery, Alžbětu

Perchta se svými komornými téměř

V takovém prostředí přísně ka-

smluvený důchod, což způsobilo, že

a Barboru.

živořila. Není divu, že se pro jemnou

tolicky vychovaná Perchta nemohla

změnilo soužití s ním ve čtyřiadva-

va navštěvovat své příbuzné. Opět

a na svou dobu i vzdělanou Perchtu

vydržet a raději odjížděla z Mikulo-

cetiletý očistec na zemi.

prosila otce, ale pan Oldřich se jí nezastal. Vymanit ji z nešťastného

manželství nemohl, to by mohlo být zrušeno pouze papežským dispensem. V dlouhodobé rivalitě se zemským správcem Jiřím z Poděbrad

nakonec Oldřich II. z Rožmberka

prohrál. Poděbrad se stal českým

králem. Avšak díky falešným listi-

Perchta z Rožmberka

nám Rožmberk zajistil svému rodu

V mnoha dopisech prosila ot-

přední místo v české stavovské obci.

ce, aby se jí důrazně zastal. Vždyť

Zvláště důležitým falzem bylo

kromě nedostatku ji trýznilo i pro-

privilegium datované rokem 1360,

a jejími dcerami, z nichž jedna byla

listinou Karel IV. potvrdil staré ro-

středí, v němž musela žít s tchyní

které měl vydat král Karel IV. Touto

choromyslná.

dové zřízení o vladařství v rožmber-

Tchyně Hedvika z Pottendor-

ském rodu, podle něhož se měl stát

fu také neviděla snachu ráda. Ne-

vladařem jednotného a nedělitelné-

chtěla totiž, aby někdo poodhrnul

ho rožmberského dominia vždy nej-

roušku jejího způsobu života – byla

starší člen rodu, zatímco ostatní mu

ještě mladá a nehodlala se vzdát

měli být podřízeni.

radostí života. Jako vdova si za mi-

Není bez zajímavosti, že toto

lence vybrala vlastního hradního

účinné opatření proti rozpadu rožm-

lal spokojit jen s ní, ale jal se ob-

lo už před Oldřichem II., protože

purkrabího. Ten se ovšem nehod-

berské državy se vskutku uplatňova-



18.1.11 15:26

podivuhodnou shodou okolností

Jak vidět, Oldřich II. se dovedl

jeden nositel rodu.

sáhlé panství, zahrnující většinu již-

zůstával v každé generaci vždy jen

o svůj rod postarat. Vybudoval roz-

Vkladem Oldřichova falza do

zemských desek roku 1493–1431 let

ních Čech.

Svůj nezvratně český původ začal

po jeho smrti se stal podvrh záko-

pan Oldřich II. z Rožmberka vylep-

sledního Rožmberka v roce 1611.

rodu Ursinů, z něhož vzešli vý-

nem, uznávaným až do skonu po-

šovat italskými předky z proslulého znamní italští panovníci. Rožmberk

dlouho a usilovně o své domněnce Ursiny přesvědčoval, až nakonec

pravdivost tohoto tvrzení sami potvrdili listinami z let 1469 až 1481.

Listiny, které v polovině 15. sto-

letí dokázal Oldřich II. prosadit jako pravdivé, začaly být odhalo-

Další padělaná listina je datová-

vány jako falza teprve v 90. letech

na 1264 z dob Přemysla Otakara II.

19. století. Poslední známé falzum

Opravňovala Rožmberky k dolová-

bylo identifikováno v roce 1970, te-

ní všech kovů na jejich panstvích.

dy po celém půl tisíciletí!



18.1.11 15:26

Václav Brožík: Jiří z Poděbrad zvolen za krále českého 2. března r. 1458

Recommend Documents