Věstník farnosti u kostelů s v. M i k u l á š e a s v. V á c l a v a 23. března Léta Páně 2008
4
duben
VZKŘÍŠENÍ je událost, která přesahuje naši osobní zkušenost. Snad proto je toto slovo v našem jazyce hodně osamělé – z příbuzných slov jsem objevil jen slovo křesat. K této činnosti vhodný kámen nazýváme křemen. A pak jsou tu ještě podobně znějící slova křest a křesťan, ovšem odvozená od řeckého Chréstos, Kristus, Pomazaný. Velice třaskavá směs! Přinejmenším ve významové rovině je totiž mezi vzkříšením, křesáním, křtem, křesťanem a Kristem těsná vazba. Když Kristus
zemřel, jako dva křemeny se setkala naše smrtelnost a Boží život – a Kristus byl vzkříšen. Ačkoliv je obrazem křtu voda na obmytí hříchů, je křest zároveň vykřesáním Kristova ohně v nás a tím i naším vlastním vzkříšením. Vzkříšení pak vlastně spočívá ve vrůstání do Krista. My, křesťané, nosíme Kristovo jméno a jsme povoláni k tomu, abychom stáli ve víře pevni jako křemen a v síle velikonoční radosti lidem kolem nás křesali naději na život v plnosti. MiM
/ IV
O H L É D N U T Í za uplynulým měsícem nebo i dál Přednášky Katky Lachmanové Málokdy se náš větší kostel zaplní tolik jako tomu bylo po několik posledních úterků, kdy nás Katka Lachmanová učí „křesťansky žít“ – tak zní název jejího cyklu přednášek. Vystoupení se průběžně nahrávají, po jejich skončení budou k dispozici na CD. Tato stručná zprávička by pak mohla patřit i do sekce Pozvání – cyklus pokračuje ještě dva úterky po Velikonocích.
Jarní prázdniny Jarní prázdniny Prahy 6–10 jsme opět letos prožili v rodinné atmosféře 22 našich farnic, farníků a farníčků ve Víchové nad Jizerou. Myslím, že nepřeháním: bylo to úžasné. Jen si představte: dopolední, odpolední i noční lyžování na teď hodně zmiňovaném Aldrově, hry jak doma, tak i venku, včetně hry o poklad, pro nepřízeň počasí domácí olympiáda, výlety, mše svatá a křížová cesta s také polským knězem, plavání, návštěva muzea v Jilemnici, louskání citátů, smajlíkové modlení, i zhlédnutí nějakých filmů, prožívání liturgického roku od adventu do slavnosti Seslání Ducha svatého s lecčíms včetně jídel, tvorby betléma a velikonoční výzdoby … Moc a moc jsem ale vděčná především za skvělé mezilidské vztahy – byla tam opravdu křesťanská atmosféra bez jakéhokoliv zásadnějšího konfliktu. A to jsme byli věkově dost nesourodí – od nejmladšího tříletého Kryštůfka přes děti
s maminkami i bez po skvělou babičku Jiřinku nich, různé sourozenecké konstelace, puberťáky i adolescenty, ženy středního věku. Takže děkujeme všem, kdo nás drželi modlitbami, s kterými jsme tam zažili dvě významné zkušenosti. Vybírám tu druhou: odjížděli jsme v sobotu, kdy už celou noc řádila Emma s prudkým lijákem a vichrem. Ráno, kdy k nám měli přijít starší z chalupy vzdálené cca 10 minut chůze přes kopec, Emma vytrvávala. První přišel Derek – téměř úplně „durch“. Tak bychom vypadali všichni, kdybychom jen přešli k autům. S malými jsme si tedy sedli v „naší“ chalupě a odevzdali situaci Pánu Bohu s tím, že bychom potřebovali, aby aspoň nepršelo. No – a co byste řekli? Hned aspoň nepršelo. hr
Misijní koláč 2. 3. O čtvrté neděli postní se konala v mnoha kostelech tradiční akce nazvaná Misijní koláč. Naše milé hospodyňky, zřejmě všechny výborné kuchařky, upekly plno moučníků a sladkých dobrot, ale také chlebíčky se slanou pomazánkou. Nezapomněly dokonce ani na ty, kdo musí držet dietu. Všechno se pak po první a druhé eucharistii v kostele „prodávalo“. Zájem byl veliký, peněžní dary štědré. Vybrali jsme více než 9 500 Kč – což je náš rekord za všechna minulá léta. Všem mnohokrát děkujeme. Peníze pošleme P. Jiřímu Šlégrovi, který je národním ředitelem Papežských misijních děl u nás. Výtěžek
/ IV sbírky odveze do Říma, kde bude celá sbírka centrálně rozdělena pro jednotlivé misijní oblasti. Z dopisu P. Šlégra, který poslal k Misijní neděli, vyjímám: „… Mám velkou radost, že jste během loňského roku věnovali na misie skrze Papežské misijní dílo rekordních více než 25,6 milionů Kč. Díky Vám se tak našla pomoc pro 80 000 sirotků, dětských vojáků a jinak trpících dětí a také pro bohoslovce v misiích. … Je mojí milou povinností vyřídit Vám upřímné poděkování např. z Ugandy, Madagaskaru, Bangladéše, Indie a Malawi, kam Vaše dary putují. … Pomáháte stavět kostely, kaple, domovy pro staré a nemocné, školy, internáty, nemocnice a útulky pro trpící a postižené… Všichni tito lidé se za Vás, dobrodince, denně modlí.“ J. N.
Sami na cestě? 8. 3.
Duchovní obnova pro lidi středního věku, kteří žijí sami (vdovy, vdovci, rozvedení, svobodní) Jak už dlouhý název vypovídá, sešla se nás v sobotu 8. 3. na faře pěkná směsice. A aby toho nebylo málo, přidali se i ti, kteří sice v manželství žijí, ale z různých důvodů (např. vážná nemoc partnera) si sami připadají. Bylo nás celkem asi 15, z toho jeden muž, který k nám přicestoval ze sousední farnosti Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech. Na začátku jsme se tradičně představili a sdělili ostatním, jaký hezký zážitek nás v minulých dnech potkal. Pak se ujal slova náš pan farář. Trochu nás překvapil tím, že začal velmi podobně jako u setkání manželů. Aby
byl náš život naplněn, musí být pevně ukotven ve víře a nesen všemi čtyřmi pilíři lásky. O lásce přátelské (fileo) a nadpřirozené (agapé) nikdo nepochybujeme. Prožívat lásku mateřskou (stergeo) v pravém slova smyslu mnozí z nás neměli příležitost, ale ani tak nám nemusí zůstat odepřená. Vztah s dětmi našich příbuzných, s kmotřenci, nebo i adopce na dálku může obohatit nejen náš život, ale i život jejich. Zbývá láska tělesná (eros). Ocenili jsme, že se P. Stanislaw tohoto tématu v naší skupině nezalekl. Potvrdil, že i my ve svém životě potřebujeme lidský dotek či objetí. Po chutné svačině začalo jít do tuhého. Po rozdělení do čtyř skupin jsme postupně sestavovali a doplňovali seznamy výhod a nevýhod samostatného života. Hledali jsme možnosti, které se nám díky němu otvírají, ale i ohrožení, která na nás mohou číhat. Pak jsme jednotlivě obodovali možnosti, které se nás nejvíce týkají, a sestavili tak celkový žebříček. A jak to dopadlo? Slabou stránkou samostatného života je absence opory (12 bodů). Chybí nám partner ke sdílení zážitků a komunikaci, a tím často postrádáme zpětnou vazbu (10). I na dalších místech není nic veselého. Schází fyzický dotek (5), občas je smutno (4), není doprovod na různé akce (4). Samostatný život může přinést i různá ohrožení. Nejvíce se bojíme osamělosti (12) a příchodu stáří (9). S tím souvisí i strach, kdo se o mě postará, když mi nebude dobře (7). Naštěstí vnímáme, že náš život skýtá i plno výhod. S vysokým náskokem, 13 bodů, zvítězila možnost rozhodovat se pouze sám za sebe. Další výhodou je
/ IV časová nezávislost (10). A vždy máme naději na nový začátek (8). Nemohu opominout ani možnosti, které se před námi otvírají. Máme více času na své zájmy (10), na náš duchovní vývoj (10) a více času na své rodiny a přátelé (7). To se už večer nachýlil a pomalu byl čas loučení. Chtěla bych P. Stanislawovi poděkovat, že ačkoliv nebyla příprava tohoto odpoledne jednoduchá, jak nám sám v úvodu přiznal, šel do toho s vervou. Máme totiž často pocit, jakoby v církvi, kromě dětí a mládeže, byly již jen manželské páry, rodiny s dětmi a senioři. My do této krásné posloupnosti nezapadáme, a tak nějak vlastně nejsme. Proto bych chtěla vybídnout i ty, kteří 8. března nenalezli z nějakého důvodu odvahu mezi nás zavítat. Příště určitě přijďte!!! Rozhodli jsme se totiž v našich setkáních pokračovat, i když už ve více diferencovaných skupinkách. Markéta Boháčová
Brigáda v kostele sv. Václava 15. 3. Letošní předvelikonoční úklid se konal, na rozdíl od předchozích, odpoledne (v sobotu před Květnou nedělí). Práci jsme měli trochu „předvařenou“ tím, že Jenda Rückl už v pátek zbavil sakristii prachu ze stavebních prací a umyl záchod a okolí. Všem, kdo se brigády zúčastnili, patří poděkování. Doslova každý svým příchodem zachránil momentální situaci tím, že se vždy chopil práce, na kterou si zrovna ostatní netroufali pro náročnost, nebo se nám do ní nechtělo pro pracnost. A tak Jitka Novotná následovala v mytí lavic jednu starší paní, která tam zůstala
z dopolední akce. Jarmila Semelová, Boženka Kohoutová a Marie Coufalová měly jako rozcvičku umytí vstupního prostoru a potom vycídily hlavní oltář. Pavel Semela dal do pořádku hliníkový žebřík – zedníci nám ho zaházeli maltou – a Míla Müller po něm vylezl umýt kříž se Spasitelem nad hlavním oltářem, sledován starostlivým pohledem Jitky s děťátkem v náručí. Kristina Čiháková umyla všechny zpovědnice a pak s Luckou Polákovou a Lídou Borskou, které předtím vysmýčily od pavučin všechny prostory kostela, daly do pořádku kuchyňku a WC. Lída Hobzová s dětmi Vojtou, Klárkou a Slávkou zase krásně umyly na kůru i se schodištěm. Maruška Kofráňková umyla sochy v zadní části kostela a vyčistila skla ve vstupních dveřích. Eva a Kristýnka Jančeovy vycídily kovové plakety u bočních oltářů, Eva pak vyleštila svatostánek a Kristýnka pokračovala s vysavačem. Nekonečné hektary šedivého koberce luxoval také Šimon Rechner, když se s Mílou Müllerem vrátili s ratolestmi pro výzdobu na Květnou neděli. Třetí vysavač měla Maruška Rechnerová poté, co umyla reproskříňky a skla zpovědnic. A čtvrtý vysavač obsluhoval Lukáš Borský s Vašíkem v presbytáři. Jarka Nagyová vyčistila svícny od vosku a pak leštěnkou ošetřila dřevěné věci v presbytáři. S Jendou Rücklem jsme vyčistili plastiky nad bočními oltáři a Ondra Rechner umyl vysoké parapety bočních oken a plastiky křížové cesty. Ludmila Müllerová připravila květiny na Květnou neděli. Tadeáš, Matěj a Martin Polákovi uklidili špínu a nepořádek v levém vestibulu, utřeli prach na vodorovných plochách v kostele a Matěj umyl schody na kaza-
/ IV telnu – mimochodem, ty schody jsme asi nemyli dost dlouho … Každý toho udělal ještě víc, ale to už by se sem nevešlo. Děkujeme Bohu za požehnání při práci a andělům božím, že nikdo nespadl ze žebříku nebo se nějak nezranil. ViN
Den seniorů 15. 3. Součástí příprav naší farnosti na velikonoční svátky bylo setkání starších členů farnosti. Svolal je P. Stanislaw, aby mohli přijmout svátost smíření ti, kteří o to požádají. Při mši svaté pak aby mohl udělit svátost pomazání nemocných těm, kteří jsou nemocní nebo staří. Náš pan farář však byl sám nemocen, a tak jej zastoupil P. Piotr, kaplan od Božského srdce Páně. Kaple u sv. Václava byla zcela zaplněna. Přede mší sv. byla katecheze o svátosti pomazání nemocných. Na toto téma hovořil pastorační asistent v naší farnosti Jan Rückl. Po něm přednesl
Jožka Nagy pěknou úvahu ve formě modlitby starého člověka. Po mši sv. se ujala slova paní Mgr. Blanka Boháčková, vedoucí oddělení sociálních služeb Úřadu městské části Praha 10. Oddělení je součástí odboru sociální péče. Hovořila o různých sociálních dávkách, které jsou poskytovány potřebným. Oceňujeme, že přišla ve svém volném čase do našeho kostela. Přešli jsme potom do klubovny, kde bylo připraveno drobné občerstvení. Při agapé byla příležitost, aby si pohovořili i ti, kteří se jinak spíše jen potkávají v kostele. Mnozí měli radost, že přitom hrál jeden bratr na harmoniku, a tak měli možnost společně si zazpívat. Závěrem je třeba poděkovat Hance Rechnerové, která setkání připravila po organizační stránce, naší mládežnické kapele, která hrála při mši sv., a vůbec všem, kteří se o setkání zasloužili.
M. Müller st.
S P O L E Č E N S T V Í naší farnosti a jeho záležitosti Zprávy z pastorační rady 20. 2. J. Rechner seznámil PR se stavem prací na sociálním zařízení kostela sv. Václava a o jednáních s památkáři ohledně zamýšlených úprav kaple. Diskutovali jsme návrhy ekonomické rady (ER) na úspornější osvětlení. Výměna žárovek za úsporné se provádí průběžně. V. Náměstek navrhl přídavné osvětlení sakristie a dále pak zjistit, jak se platí v kostele sv. Václava za vodu – u vodo-
měru nebyl nikdo několik let. ER má řešit problematiku jeho zpřístupnění. S. Pišlová upozornila, že kříž na kostele svítí ještě za denního světla, S. Góra zjistí na úřadu MČ Prahy 10, zda by MČ mohla přispívat na osvětlení hodin a kříže. Termín podzimního několikadenního duchovního cvičení, původně ohlášeného na konec října, bude ještě upřesněn. K otázce 65 % prostředků vybraných při tříkrálové sbírce, které může farnost využít pro sociální účely
/ IV podle svého uvážení: byl schválen návrh H. Rechnerové, aby 10 000 Kč bylo použito na akce pro seniory, zbytek pro sociálně slabší rodiny. Farnost má nového pastoračního asistenta. Je jím Jan Rückl, který se PR představil a stává se jejím členem. Dále jsme se věnovali akcím, které nás čekají. Byl prezentován časový plán Dne seniorů a nemocných. S. Góra nás seznámil s průběhem velikonočních obřadů. Z velké většiny vše zůstalo tak, jak jsme zvyklí. Uvedení Dvořákovy Stabat Mater se přesunulo až za velkopáteční obřady, původní čas souboru nevyhovoval. Byly rozeslány dopisy s pozváním na setkání kněží z naší farnosti 19. 4. Po mši svaté (u sv. Václava od 13 h) bude následovat beseda, kterou by měli moderovat D. Vacková a M. Müller. Občerstvení zorganizuje Z. Čiháková. Na hudebním doprovodu se domluví sbor a kapela. PR se dále zabývala tím, co je třeba zajistit před úklidem kostela sv. Václava (proběhl 15. 3.), a harmonogramem voleb nové PR. S. Pišlová nás seznámila s konáním koncertů žáků prof. Žilky (proběhl 16. 3.) a anglického souboru (12. 4.), výtěžek jde na potřeby farnosti. Prezentovala návrh Zuzky Pišlové, která nabízí výuku malých dětí ve hře na flétničky. podle zápisu Jiřiny Haaszové
Volby do pastorační rady Během března jsme sbírali návrhy pro volby nové pastorační rady, které proběhnou v neděli 27. 4. V těchto dnech se již dokončuje kandidátní listina, na níž
budou zapsáni ti z cca 30 navržených, kteří s kandidaturou souhlasí. Abychom pak nevolili zajíce v pytli, představí se nám v neděli 13. 4. na konci obou dopoledních bohoslužeb. V tomto dni také vyjde zvláštní volební číslo Svatováclavské vinice, v němž kandidáti dostanou prostor něco o sobě a svých plánech napsat. Prosím proto ty z vás, kteří kandidujete, abyste do poledne 6. 4. dodali text o délce maximálně 1 000 znaků včetně mezer – obsah je zcela na vás. Zn. foto napoví – proto prosím přiložte svou fotografii, kde budete k rozeznání i po jejím zmenšení a převedení do černobílé verze. Obojí dodejte nejlépe elektronicky na
[email protected], případně vložte do vinného boxu v kostele sv. Václava. MiM
Farní charita Ve středu 12. 3. se sešlo šest dobrovolníků, kteří jednali spolu s P. Stanislawem a J. Rücklem o možnosti založení této instituce. Zmínili argumenty hovořící pro i proti. Výhodou by byla větší možnost spolupráce jednak vlastní a jednak s ostatními organizacemi, větší možnosti získání peněz na dobročinné účely, odlehčení práce P. Stanislawovi – převzetí odpovědnosti za určité úseky práce. Tato instituce se navíc podílí na dobrém jménu křesťanů u nás. Argumenty proti zakládání jsou následující: stejně bychom stejné činnosti vykonávali a navíc přibude „papírování“, obtíže se samostatným účetnictvím, určitá institucionální formálnost. Výsledek: bude iniciována ještě jedna přípravná
/ IV schůzka za účasti „zasvěceného“ pracovníka České katolické charity k vyjasnění stanoviska. Pak jsme ještě připravovali Den seniorů (15. března) a zamýšleli se nad problémem, proč se nikdo z řidičů nehlásí na odvoz seniorů do kostela. Zároveň prosíme všechny potřebné, kteří jsou osamělí, anebo ty, kteří o takových lidech v našem okolí vědí, aby se mi ozvali – přímo nebo prostřednictvím P. Stanislawa. Umožní nám tak dělat to, co je potřebné a správné, k radosti naší a snad i Pána Boha. Přitom oceňujeme, co v této věci vykonaly a stále dělají členky Mariiny legie. Těšíme se na spolupráci s nimi. Hana Rechnerová mobil: 721 444 323 e-mail:
[email protected]
Už jsi čet‘ www.farnostvrsovice.cz ? Svatováclavská vinice připomíná, že má mladšího, o to však dynamičtějšího sourozence: webové stránky naší farnosti. Stále ještě trpí dětskými nemocemi, avšak zároveň jsou již zdatným pomocníkem. Nezachytili jste nedělní ohlášky? Chcete si přečíst o tom, co se u nás děje, podrobněji než ve Vinici? Prohlédnout si fotky z akcí? Stáhnout Vinici v elektronické podobě? Nebo je tu i další možnost: něčím ostatním přispět? Pak nastartujte svůj stroj a hurá na web! MiM
OSOBNÍ Rozhovor s novým pastoračním asistentem Od března má naše farnost posilu – pastoračního asistenta Jana Rückla. Když se nám před několika týdny představil při ohláškách po nedělní bohoslužbě, byl chvályhodně stručný, protože nás nechtěl zdržovat od oběda. Pokud už máte po obědě, můžete si s chutí přečíst Jendovy odpovědi, abyste ho poznali zase o trochu více. Prozradil jsi na sebe, že jsi v Praze 10 studoval střední zdravotnickou školu. Můžeš nám stručně popsat, jak se ze
zdravotní sestry stane pastorační asistent a kandidát kněžství? Většina lidí si dělá legraci, že po čtyřech letech mezi samými děvčaty (ve třídě jsem byl sám) bylo prostě nutné změnit prostředí … O kněžství jsem ale tak trochu přemýšlel už na základní škole. Bylo to díky kněžím, kteří své poslání konali způsobem, který malého kluka přitahoval a později vyzýval k následování. Moje cesta po maturitě byla dosti klikatá: od civilní služby v klášteře, přes práci v nemocnici, konvikt v Litoměřicích až na teologickou fakultu a do kněžského semináře. Po čase jsem dospěl k závěru, že je potřeba od
/ IV cesty ke kněžství poodstoupit, vše ještě promyslet a nic neuspěchat. Dokončil jsem studium a nastoupil do zaměstnání na Katolické teologické fakultě UK, kde jsem se věnoval především zpřístupnění studia lidem s nějakým zdravotním postižením. Tato činnost vyústila ve zřízení knihovního oddělení pro nevidomé (http://www.ktf.cuni. cz/KTF-267.html). Popravdě řečeno, návrat na cestu ke kněžství jsem už neplánoval. Byl jsem ale stále zapojen do pastorační práce ve své domácí farnosti (vedení mládeže, biblické hodiny, příprava přímluv pro nedělní a sváteční liturgii). Rozhodujícím pro návrat bylo přání některých lidí, které jsem pochopil tak, že církev o mou službu stojí. Ale zpět k otázce: domnívám se, že zdravotnické i kněžské povolání má společného jmenovatele: službu člověku. Nejdůležitější činností kněze je slavení eucharistie. Stojí ovšem za povšimnutí, že Janovo evangelium při popisu poslední večeře vůbec nemluví o Pánových slovech nad chlebem a vínem, ale podrobně vypráví o tom, co se stalo po večeři: Ježíš umyl učedníkům nohy. A to je činnost, která silně připomíná práci zdravotníka. Už jsi měl jistě příležitost trochu naši farnost poznat. Jak se ti líbíme? :)) V čem se lišíme od tvé mateřské farnosti u sv. Markéty v Břevnově? Od začátku na mě dělá dobrý dojem přátelská atmosféra ve farnosti. Obě farnosti jsou si hodně podobné co do současného života i aktivit. Obě také prošly v minulosti stinnými obdobími. Na podzim odešel ze služby v Břevnově farář a lidí se také bolestně dotklo
pro mnohé šokující zjištění, že kněz Dr. F. Jedlička, který u nás působil téměř celou totalitu, bohužel poměrně aktivně spolupracoval s StB. Co je vlastně náplní práce pastoračního asistenta? Máš nějaké vlastní představy o svém působení? A jak se tvoje představy shodují s představami našeho faráře Stanisława? Pastorační asistent je – řečeno zjednodušeně a teologicky velmi nepřesně – jáhen bez svěcení. S P. Stanisławem máme minimálně jednou týdně pracovní poradu. Moje práce je velmi pestrá: podílím se na přípravě snoubenců a rodičů, kteří chtějí pokřtít své dítě, ale sami nežijí aktivně s církví. Pokračuji v tom, co už jsem dělal dřív, tj. ve vytváření přímluv (http://www.brevnov. cz/CS/3primluvy.php). Účastním se pravidelných aktivit, jako jsou setkání mládeže, seniorů. Podílím se s Evou Hrubou na organizačních věcech, aby P. Stanisław měl co nejvíce času např. na zpovídání a duchovní rozhovory. S ním se budeme střídat při návštěvách domu s pečovatelskou službou. Mám na starosti všechny pohřby, při kterých není nutná přítomnost kněze, a příležitostně bohoslužby slova. Budu také kostelničit u sv. Václava. P. Stanisław mne tedy hojně úkoluje a vedle toho také chce slyšet moje nápady, návrhy, inspirace. Dělník má právo na svou mzdu. Nebudu se tě raději ptát na její výši, spíš mě zajímá, z jakých prostředků pochází tvůj plat? Pastorační asistent je považován za duchovního a plat všech duchovních
/ IV pochází z prostředků ministerstva kultury. Je to tak na základě zákona 218/1949 o majetkovém zabezpečení církví. Jsme tedy placeni z daní. Někteří to ale chápou tak, že se vlastně jedná o prachmizerný úrok ze zabaveného církevního majetku. Ale na výši – nebo spíš níži – těchto platů je opravdu lépe se neptat … :-) Kdybys měl volný večer, co bys nejraději dělal: vyrazil bys za kulturou, šel si zasportovat, popovídal s přáteli u vína, nebo něco úplně jiného? Volného času není zatím moc, ale určitě bych dal přednost setkání s přáteli u vína. Někteří z nich měli obavy, že je teď budu zanedbávat, a to bych nechtěl. Nějaký ten koncert nebo alespoň poslech reprodukované hudby by také nebyl k zahození. Mám rád písničkáře (Kryla, Plíhala, Nohavicu, Ebeny), ze skupin The Plastic People of the Universe nebo třeba Abba, ale asi nejradši poslouchám klasiku, varhany a gregoriánský chorál. Sportovec jsem naprosto nemožný. Góly jsem dával jen neúmyslně, když se míč ode mne náho-
dou odrazil. Ale rád chodím po horách a plavu. Naše církev je katolická, to znamená všeobecná. Prolínají se tak v ní nejrůznější duchovní směry, které na evangeliu zdůrazňují různé aspekty. Ovlivnila některá spiritualita tebe? Když mi bylo 12 let, vrátili se do našeho kláštera mniši v čele s arciopatem Anastázem – to jméno znamená „vzkříšení“. Bylo úžasné vidět zblízka obnovu kláštera a života v něm. A nejen pozorovat, ale také pomáhat, být u toho. Později jsem opakovaně navštívil některá další opatství v Polsku a Německu. Moje zaměření je tedy jasné – s humorem říkám, že jsem kryptobenediktin. Je to spiritualita vyrovnanosti (modli se a pracuj), věrnosti místu a komunitě (stabilitas loci), proto doufám, že se nebudu muset moc často stěhovat. Je to spiritualita liturgická (ať je ve všem oslavován Bůh): celý život a veškerá činnost má být bohoslužbou, která samozřejmě vrcholí v liturgii hodin a slavení večeře Páně. otázky kladl MiM
P R O S T O R pro sdílení myšlenek, zážitků apod. Světec v tomto měsíci: sv. Stanislav (svátek 11. dubna)
„Blaze těm, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je království nebeské.“ Národní světec Polska se narodil kolem r. 1030 ve Štěpánově poblíž Krakova
ve šlechtické rodině. Studoval bohosloví nejprve v Hnězdně, později v Paříži. Tam mu byl nabídnut titul doktora, ale Stanislav jej prý odmítl se slovy „stačí mi, abych byl „doctuc“(tj. učený v pravdě)“. Po návratu do rodného Polska by jmenován kanovníkem v Krakově. Majetek zděděný po rodičích Stanislav
10/ IV prodal a peníze rozdělil chudým. Jako kněz vynikal ctnostmi, navíc měl vynikající vzdělání a vědomosti, a tak nebylo divu, že jej v r. 1071 ustanovili biskupem v Krakově, ač o tento úřad nestál. I jako biskup nepřestal žít přísně asketicky, jeho dům byl útočištěm trpících. Míval seznam všech potřebných a pomáhal jim štědře. Velmi dbal také na to, aby neupřednostňoval své příbuzné. Lid pokorného a laskavého biskupa miloval, ale jak už to bývá, „není na světě člověk ten, aby se zachoval lidem všem.“ Tím, komu se Stanislav nezachoval neboli nezamlouval, byl bohužel tehdejší polský panovník Boleslav II. řečený Smělý – ovšem v negativním slova smyslu (dnes bychom řekli spíše drzý). Dotyčný proslul zejména neřestným životem a ničemným jednáním. Ač byl řádně ženatý, provozoval různé mimomanželské aktivity, nezřídka ženy unášel a znásilňoval. Všichni se zpupného krále báli, Stanislav však neváhal a jeho počínání mu vytkl slovy: „Králi, nesluší se, abys měl manželku bližního! Dáváš špatný příklad svým poddaným, když nedbáš božích příkazů a poskvrňuješ důstojnost královskou. Boj se hněvu Božího!“ Král ovšem ani na okamžik neuvažoval o napravení svých mravů. Naopak potupil biskupa, že je nízkého původu a svým kázáním ponižuje královský majestát. Navíc začal biskupovi upírat i církevní majetek. Když už byla situace neúnosná, vyřkl Stanislav nad panovníkem klatbu exkomunikace, kterou mu bylo zakázáno vstoupit do chrámu. Boleslav soptil hněvem a biskupa odsoudil k smrti. Problém byl však v tom, že rozsudek nikdo nechtěl provést. A tak
Boleslav dne 11. 4. 1079 vtrhl do kostela sv. Michala v Krakově, kde biskup právě sloužil mši, a zavraždil jej přímo před oltářem. Papež uvalil na Boleslava klatbu a ten byl následně lidem přinucen uprchnout ze země. Skončil tak velmi neslavně, naopak Stanislav byl od počátku velice ctěn. V r. 1088 byly jeho ostatky přeneseny do krakovské katedrály, kde spočívají podnes. Světec je zobrazován vždy jako biskup s mečem. Někdy mívá u nohou zemřelého, jehož podle legendy zázračně vzkřísil a přivedl k soudu jako svědka. Pro nás je zajímavý také tím, že je patronem našeho P. Stanislawa. Vyprošujme mu na přímluvu tohoto světce a mučedníka vše dobré. AK
Podobenství o řece Lidé říkali: „Náboženství je soukromá záležitost a církev nepotřebujeme.“ Tu se ujal slova vodák: „Plout po řece je výhodnější než se plahočit po souši.“ Namítli mu: „To ano, ale my se tu bavíme o náboženství.“ Nato jim odpověděl: „Já také. Tvrdíte, že k Bohu dojdete vlastními cestami, a kéž byste měli pravdu. Já vám však nabízím, abyste usedli do lodi a využili dobrodiní řeky, která k cíli sama směřuje.“ Když to slyšeli členové církve, pochvalně ho poplácávali po ramenou a říkali: „Je to tak. Stačí vstoupit k nám a cíl už nemůžete minout.“ Vodák se však usmál: „I co vás nemá! Požehnání řeky je skutečně v tom, že vás nese, takže si chvílemi můžete odpočinout a radovat se z krajiny ubíhající kolem vás. Stejně tak v církvi se můžete v ně-
11/ IV kterých dnech nechat nést společenstvím, odpočívat v kolébavé náruči liturgie a společné modlitby. Pokud však svoji loď nezačnete po čase opět pohánět pádlem, voda vámi bude brzy smýkat na všechny strany a vy uvíznete u břehu nebo narazíte na kámen. Právě proto, že vás proud unáší, musíte být o to více ostražití, abyste neztroskotali. Pak by vás předešli ti, kteří zůstali na souši a řeka jim jen ukazuje směr. Věřím však, že dokážete proplout. Slyšíte? To v dáli již šumí moře.“ MiM
Jak vnímal Velikonoce Václav Renč Ó, blažení, kdo v tebe věří! Teď, nedbaje už stěn a dveří, Budeš k nim vcházet, host a Pán. A v rozžhavená srdce jejich se vlévati ne po krůpějích, ale jak déšť, jak oceán… Mnozí ho spatří, mnozí tuší a mnoho vyvolených duší už hmatá světlo jeho stop. A přátelé i nepřátelé šeptají kradmo, rozechvěle: On vstal! On vstal! Je prázdný hrob!
Chyt č. 2: Mraveneček na úsečce Předchozí chyt ukázal, že věřit v existenci Stvořitele je docela rozumné. Co však se o něm můžeme dozvědět? Představte si na chvíli, že jsme úplně maličkatí, ještě menší než mravenec – což je ostatně skoro pravda, stačí zmenšit naši tělesnou výšku o necelé dva metry. Když se takto upraveni – absolutně
placatí – vydáme do světa, neumíme najednou rozpoznat, že strom je vysoký. I kdybychom lezli po jeho kmeni vzhůru, pohybujeme se stále po ploše. Nemáme totiž pražádnou zkušenost s tím, co to je výška, protože my sami žádnou nemáme. A přitom stromy dál ční k nebi. Dost možná je to podobně i s naším pohledem na Boha – natolik nás převyšuje, že si dokážeme vytvářet pouze jeho obrazy. Ostatně obraz je přeci dvojrozměrné zachycení vícerozměrné skutečnosti. Proto když o Bohu mluvíme, musíme mít vždy na paměti, že naše výroky skutečnost „zplošťují“, což nutně musí platit i v případě nauky církve. Na druhou stranu to však neznamená, že bychom nic nemohli poznat, jak si mnozí namlouvají. A když už jsme u té geometrie: žijeme v čase, který neumíme ani urychlit, ani se vrátit zpátky. Náš mraveneček se pohybuje světem konstantní rychlostí po úsečce, která je vymezena početím a smrtí. Bůh však stojí mimo tuto úsečku, takže ji vidí celou najednou. To je věčnost – tedy pardon, pouze můj obrázek věčnosti. MiM
Bůh nepoužívá automatickou centrálu
Zamyšlení z nedělního kázání Co kdyby si Bůh naistaloval hlasovou schránku? Představte si, že se začnete modlit a uslyšíte: Děkujeme, že jste se rozhodli zavolat do Božího příbytku. Zvolte prosím z následující nabídky: pro žádosti stisknete 1, pro díkůvzdání stiskněte 2, pro stížnosti stiskněte 3, pro jakékoli další dotazy stiskněte 4.
12/ IV Omlouváme se, ale všichni naši andělé se právě zabývají jinými hříšníky. Vaše modlitba je však pro nás důležitá a bude vyřízena v pořadí, v kterém byla přijata, proto prosím nezavěšujte. Pro spojení s Bohem Otcem stiskněte 1, pro hovor s Ježíšem stiskněte 2, přejete-li si mluvit s Duchem svatým, stiskněte 3. Přejete-li si během čekání slyšet žalm v podání krále Davida, stiskněte 4. Chcete-li zjistit, zda se váš blízký dostal do nebe, vložte prosím jeho rodné číslo a stiskněte křížek. Pro rezervaci míst v Božím příbytku vložte prosím J_A_N a dále 3_1_6. Hledáte-li odpověď na neodbytné otázky o dinosaurech, stáří Země a místu uložení Noemovy archy, odložte to prosím až do vašeho osobního příjezdu. Naše počítačové záznamy ukazují, že už jste se dnes jednou modlili. Prosím zavěste a zkuste to opět zítra. Boží kancelář je pro dodržení náboženského svátku přes víkend uzavřena. Modlete se prosím opět v pondělí po 9. hodině. V případě naléhavé potřeby po dobu uzavření kanceláře se spojte se svým farářem. Děkujeme za zavolání.
které pasáže vyznívaly spíše jako jeho chvála. Pořad, který však chci vyzvednout, byl zařazen v úterý 11. 3. mimo program, v souvislosti s úmrtím našeho předního herce, posledního z těch, kteří vstupovali na jeviště po druhé světové válce, Radovana Lukavského. Tento herec byl znám jako zásadový katolík, a to právě rozvíjel v rozhovoru k přítomnému obecenstvu, přičemž mu sekundovala jeho vnučka. Ta mu občas pomáhala s vybavování si některých jmen. Diváci se dozvěděli mnohé o jeho živé víře, co dosud veřejně nevyslovil. Zejména mi utkvělo v paměti, jak si vychutnal postavu sv. Tomáše Becketa ve stejnojmenné hře. O kvalitě pořadu svědčí i to, že jsem se vydržel dívat až do jedenácté hodiny večer, ačkoliv mě jinak nic neudrží dívat se po desáté hodině. M. Miler
Radovan Lukavský na TV Noe
Druhé těhotenství je taky zajímavé. Už když jsem čekala Rozárku, lidé se ptali: A kdy budete mít druhé? Dost mě to šokovalo, pak už spíš vytáčelo. Říkala jsem: Nemám ještě ani jedno, jak mám vědět, co bude dál? Od okamžiku, kdy přišla na svět, snad nebylo dne, kdy by se mě někdo nezeptal. Měla jsem na to nějakou mlhavou odpověď, jako že jednou určitě bude nebo tak něco. Kromě toho, že mě to štvalo, jsem se
V březnovém čísle Vinice jsem se velmi pochvalně vyjádřil o filmu o sv. Janu Boscovi, vysílaném na TV NOE. Nyní bych rád opět vyzvedl jeden pořad na této stanici. Mezitím jsem si ovšem „protrpěl“ poněkud nekompetentní překlad komentáře k prvnímu dílu biografie o Stalinovi, kdy jsem si občas připadal jako za „dřívějška“, když ně-
Zkušenost Moje kamarádka mi poslal email. Napsala to tak pěkně a otevřeně, že jsem neodolala se s vámi o něj podělit – třeba se vám bude hodit … Jitka Müllerová
Z R C A D L E N Á T V Á Ř Sedím na břehu potoka v mátě, odpočívám ve hluboké pohovce krásy, ovívá mne vřelá letní radost. Vedle mne dva přespanilí lovci: pod hladinou okoun, tvrdý a drsný okoun a nachový a bělostný a modrý, a na hlíně svižník jako zelená a horká hvězda. Svorně se snášíme, čekáme všichni na kořist, okoun na ráče a svižník na mravence, já pak ani nevím na co, já již ze zvyku čekám. Milosrdenství vod jest veliké, srazily se z dechu Otcova, vyprýštěly ze Synova boku, opakují lkaní Holubice, obmývají všecky hříchy, jsou stále svěží a plodny, okoun se dočká potravy a svižník sevře svůj lup do železných kusadel ve vůni sítin; a naposled já uvidím obraz ve zčeřených, průzračných vlnách, budu to já, ale bude to mrtvá tvář, nešťastná, bílá tvář bez krve s modrými pruhy vystydlých ran, a zasypaná oblázky; tajemná tvář ukamenovaná, která bude vzkříšena, vzkříšena, vzkříšena! Bohuslav Reynek, dřevoryt Josefa Čapka
14/ IV taky bála něco říkat. Jednak to považuji za velmi intimní a delikátní záležitost, a navíc Rozárku jsme taky neměli hned. Nechtěla jsem se obklíčit nějakým stresem. (Moje švagrová nemůže přijít do jiného stavu už dva roky a musí to být strašné – příbuzní se ptají, radí, já jsem teď už podruhé těhotná …)
No, a druhé těhotenství? Rozhodně si nemysli, že budeš mít pokoj od hloupých otázek. Doufala jsem, že druhé dítě zvědavce uspokojí (z mých přátel nemá děti NIKDO). Jen se ale zpráva roznesla, už se ptali, kdy bude třetí. Ne JESTLI, ale KDY!!! Už mi to vážně vadí …
P O Z V Á N Í na následující měsíc nebo i trochu dál Přednášky Vojtěcha Kodeta Římskokatolická farnost Praha Vršovice vás srdečně zve na dvojici přednášek P. Vojtěcha Kodeta, OCarm., které se konají v kostele sv. Václava v Praze Vršovicích dne 8. a 15. dubna 2008 vždy od 19.30 hodin. První přednáška nese téma „Cizí oheň“ (překážky duchovního růstu) a druhá „Boží oheň“. P. Vojtěch Kodet, OCarm., Th.D., (nar. 1956) již během základního studia teologie v Litoměřicích tajně vstoupil ke karmelitánům. V roce 1982 byl vysvěcen na kněze. Od roku 2003 je jmenován představeným bratří karmelitánů v ČR. V roce 2005 ukončil doktorské studium ze spirituální teologie na Papežském Institutu spirituality Tereziánu v Římě. U nás je známý především jako kazatel.
Setkání s vršovickými kněžími 19. 4. V sobotu 19. 4. se uskuteční u sv. Václava již dlouho avízované setkání s kněží-
mi, kteří prošli naší farností nebo z ní pocházejí. Pozor změna! Začínáme již od 13. hodin mší svatou, do cca 15.30 pak bude následovat společné povídání. Můžeme se těšit mj. na Michaela Slavíka, Rollanda Solocha, Jardu Konečného, Pavla Kuneše, Pavla Žáka, jáhna Václava Slavíčka a další.
Skupina VeKa v centru Matky Terezy Zajímá Vás křesťanská současná hudební scéna? Přijďte na koncert mnohožánrové hudební skupiny VeKa dne 29. 3. od 16 hodin do chodovského Komunitního centra Matky Terezy! A koho vlastně uslyšíte? VeKa je diecézní hudební skupina královéhradecké diecéze, která pravidelně doprovází setkání mládeže v této diecézi a hrála i na celostátních setkáních ve Žďáře nad Sázavou a v Klokotech u Tábora či na mezinárodním setkání mládeže v Kolíně na Rýnem. Za VeKa nás zve Petr Šilhavý (nyní náš spolufarník)
15/ IV
Týdenní program Pondělí Úterý
Středa
Čtvrtek
16.00–19.00 17.00–19.30 19.00–21.00 16.00–18.00 16.00–17.30 16.45–18.00 18.00–20.00 19.00 10.00–12.00 15.00 15.00–16.45 16.00 18.00 18.45 po mši sv. po mši sv. 19.30 19.30 8.45 16.00–19.00 16.00–16.45 16.00–16.45 16.45–17.30 17.30 18.30 19.00 19.30–20.30
Sobota Neděle
20.00–21.00 10.30–12.00 14.00 9.30–10.30 9.30–10.30 11.30
farní kancelář /Eva Hrubá/ řezbářský kroužek /Václav Novák/ cvičení pro radost farní kancelář /Eva Hrubá/ Barevný kroužek /Simona Pišlová/ biblická hodina /Jozef Nagy/ lichý týden dramatický kroužek dospělých /Dana Vacková/ modlitební setkání /Václav Novák/ setkání maminek s miminky a předškoláky /Zdena Čiháková/ návštěva galerií /Simona Pišlová/ 1. st. v měsíci možnost setkání s knězem Euroskaut /Lukáš Alexa/ náboženství pro dospělé /P. Pavel Kuneš/ setkání mladých úklid kostela sv. Václava 1. a 3. středa v měsíci pěvecký sbor /Olga Polanská/ setkání mladých lidí /19–30 let/ 1. st. v měsíci setkání mladých lidí /13–19 let/ 2. st. v měsíci setkání farníků při čaji 1. čtvrtek v měsíci farní kancelář /Eva Hrubá/ náboženství pro předškolní děti /Jarka Nagyová a Hana Rechnerová/ náboženství pro mladší děti /Jarka Nagyová,/ náboženství pro starší děti / Hana Rechnerová/ dramatický kroužek pro děti /Dana Vacková/ „Rozhovory o životě z víry“ /Jozef Nagy/ sudý týden zkouška kapely Missa setkání modlitebního společenství maminek /Zdeňka Čiháková/ tichá adorace před Nejsvětější svátostí /Jiří Vyšohlíd/ modelářský kroužek /Petr Hříbek/ procházky Prahou /Simona Pišlová/ 1× měsíčně prodej knih /Alena Králová/ farní knihovna /Jana Stibůrková/ farní káva
BOH Bohdalec FAR fara KAP kaple kostela sv. Václava
KLU klubovna kostela sv. Václava MIK kostel sv. Mikuláše VAC kostel sv. Václava
FAR BOH BOH FAR KLU FAR KLU KAP FAR různé FAR BOH FAR VAC VAC KAP FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR FAR MIK BOH různé VAC VAC VAC
16/ IV
Kalendář akcí na duben 1. 4. /út/
19.30
„Křesťansky žít“ – přednáška Kateřiny Lachmanové
VAC
2. 4. /st/
15.00 po mši sv. 19.30
návštěva galerie úklid kostela setkání mladých lidí /19–30 let/
VAC FAR
3. 4. /čt/
8.45 18.30
setkání farníků při čaji „Rozhovory o životě z víry“
FAR FAR
8. 4. /út/
16.45–18.00 biblická hodina 19.30 přednáška P. Vojtěcha Kodeta „Cizí oheň“
FAR VAC
9. 4. /st/
19.30
setkání mládeže /13–19 let/
FAR
15. 4. /út/
19.30
přednáška P. Vojtěcha Kodeta „Boží oheň“
VAC
16. 4. /st/
po mši sv.
úklid kostela
VAC
17. 4. /čt/
18.30
„Rozhovory o životě z víry“
FAR
19. 4. /so/
13.00–15.30 setkání s kněžími, kteří působili nebo žili ve Vršovicích
VAC
22. 4. /út/
16.45–18.00 biblická hodina
FAR
23. 4. /st/
19.00
setkání ekonomické rady
FAR
24. 4. /čt/
9.00 19.30
setkání farníku při čaji – výjimečně /za květen/ setkání pastorační rady
FAR FAR
výlet seniorů z pečovatelského domu Sámova na Sv. Horu
26. 4. /so/ 27. 4. /ne/
16.00
loutkové divadlo
FAR
Přehled pravidelných bohoslužeb neděle 8.30 10.30 19.00 úterý 18.00 středa 18.00 čtvrtek 8.00 pátek 18.00 sobota 8.00
kostel sv. Václava kostel sv. Václava /pro rodiny s dětmi/ kostel sv. Mikuláše /P. Pavel Kuneš/ kostel sv. Mikuláše kostel sv. Václava /nejen pro mládež/ kostel sv. Mikuláše kostel sv. Václava kostel sv. Mikuláše
Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523 | Vydání květnového čísla je plánováno na 27. 4., příspěvky dodávejte nejpozději ve čtvrtek 17. 4. | Kontakt:
[email protected], případně osobně nebo do „vinného boxu“ v kostele sv. Václava | Šéfredaktor: Míla Müller ml. (MiM), Praha 10, Pod Sychrovem 28, tel. 272 765 083, 732 736 728 | Redakční rada tohoto čísla: Stanislaw Góra, Alena Králová, Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Václav Sokol | Jazyková korektura Simona Pišlová a Slávek Heřman, sazba Slávek Heřman, tisk Eva Hrubá a Jan Rückl, výtisky pro vás zkompletovali Polákovi
