V Y HO DNOC EN Í VLIVŮ

VYHODNOCENÍ VLIVŮ Ú Z E M N ÍH O P L ÁN U

VEJPRTY N A U D R Ž IT E L N Ý R O Z V O J Ú Z E M Í A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘE DÍ

podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, ve změnách daných přílohou zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu Zpracovali: p.g. Jiří Maňour, CSc. (držitel autorizace ke zpracování dokumentací a posudků podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí)

RNDr. Milada Maňourová

Praha, červen 2015

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí

2


OBSAH

1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. …………………………………………………………………………………….5 1.1. Hlavní cíle územního plánu ………………………………………………………………..5 1.2. Rozsah navrhované koncepce ve vztahu k územně plánovacím dokumentacím vyššího stupně ……………………………………………………………………………………………….6 2. Zhodnocení vztahu územního plánu k cílům ochrany životního prostředí…….. …….7 2.1. Ochrana životního prostředí na mezinárodní úrovni………………………………………. .7 2.2. Ochrana životního prostředí na vnitrostátní úrovni ………………………………………..9 3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace ………………………………………………………………………………………...16 3.1. Stav životního prostředí……………………………………………………………. …….16 3.2. Předpokládaný vývoj území v případě neprovedení návrhu územního plánu……… ……29 4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územně plánovací dokumentace významně ovlivněny ………………………………………………….31 5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti …………………………………………………………..32 6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované varianty územně plánovací dokumentace ……………………………………………………………………………33 6.1. Hodnocení stávajících a předpokládaných vlivů dle složek životního prostředí, historických památek a hmotného majetku ………………………………………………………………….......33 6.2. Hodnocení možné kumulace a synergie vlivů …………………………………………….36 7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. ………………………………………………………….....37 7.1. Porovnání variant ………………………………………………………………………..37 7.2. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů návrhů rozvojových ploch …………………………………………………………………………………38 7.3. Popis použitých metod hodnocení ………………………………………………………..42 8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. ……43 9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace ……………………………………………………………………………44 10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územně plánovací dokumentace na životní prostředí …………………………………………………………………………………….44 11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí …………………………………………45 12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ………………………………………………46

3


SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Dlouhodobý srážkový normál z období 1901-50 na stanici Vejprty. Srážkové úhrny v jednotlivých měsících ............................................................................................................ 16 Tabulka 2: Dlouhodobé průměrné teploty v jednotlivých měsících na stanici Vejprty. ............... 16 Tabulka 3: Větrná růžice na stanici Měděnec (2005) ............................................................... 16 Tabulka 4: Charakteristika klimatických regionů dle vyhlášky 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, v platném znění ..................................................................................................... 17 Tabulka 5: Imisní koncentrace SO2 v roce 2009, µg/m3 ........................................................... 19 Tabulka 6: Imisní koncentrace PM10 v roce 2009 ..................................................................... 19 Tabulka 7: Imisní koncentrace NO2 v roce 2009 ...................................................................... 19 Tabulka 8: Rozloha různých druhů pozemků na území Vejprt ................................................. 27 Tabulka 9: Přehled podnikání ve Vejprtech ............................................................................. 29 Tabulka 10: Bilance vývoje počtu obyvatel Vejprt z roku 2001 ............................................... 30 Tabulka 11: Intenzita dopravy (průměrný počet jízd za den) po silnicích II. a III. třídy v řešeném území v roce 2010 (dle údajů ŘSD) ......................................................................... 37

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Území soustavy Natura 2000 v širším okolí Vejprt. Fialová linie ohraničuje ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská (fialová šrafa), zelená linie evropsky významné lokality (zelená šrafa). ..................................................................................................................................................... 8 Obrázek 2: Imisní koncentrace polétavého prachu frakce PM10 v oblasti severozápadních Čech ........ 10 Obrázek 3: Výřez ze základní vodohospodářské mapy 1:50 000 01-44 Vejprty .................................... 12 Obrázek 4: Chráněná ložisková území v širším okolí Vejprt .................................................................. 15 Obrázek 5: Klimatické oblasti ČR v širším okolí Vejprt .......................................................................... 17 Obrázek 6: Změna využití půdy z nezavlažované orné půdy na louky a pastviny (červená šrafa) ..... 21 Obrázek 7: Půdní typy na Vejprtsku podle taxonomického klasifikačního systému půd ...................... 22 Obrázek 8: Poddolovaná území (hnědá šrafa) a dobývací prostory v širším okolí Vejprt (modrá šrafa) ............................................................................................................................................................. 23 Obrázek 9: Mapa potenciální přirozené vegetace. ............................................................................... 25 Obrázek 10: Typologie krajiny na Vejprtsku ......................................................................................... 26 Obrázek 11: Základní využití krajiny v roce 2006 ................................................................................. 27 Obrázek 12: Přibližné vymezení návrhových ploch pro sportovně rekreační využití OS 08 a OS 09 na podkladu ortofotomapy s katastrem pozemků podle www stránek Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního ........................................................................................................................................ 40 Obrázek 13: Přibližně vyznačené návrhové plochy pro rekreační sport na podkladu ortofotomapy s katastrem pozemků podle www stránek Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Vlevo plocha OS 04 u sjezdovky, vpravo plocha OS 06. .................................................................................. 41 Obrázek 14: Přibližné ohraničení návrhové plochy DS 01 pro parkoviště u nádraží. ............................ 42

4


1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. Potřeba vyhodnocení vlivů nového územního plánu správního území Vejprt na udržitelný rozvoj a životní prostředí vyplývá ze stanoviska Krajského úřadu Ústeckého kraje, který porovnáním s kritérii uvedenými v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí zjistil, že Návrh zadání územního plánu stanoví rámec pro umístění záměrů podléhajících posouzení podle citovaného zákona, což vyvolává nezbytnost komplexního posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). Návrh zadání územního plánu dle uvedeného stanoviska předpokládá umístění záměrů, které mohou způsobit výrazně negativní zásah do životního prostředí, ovlivnění krajinného rázu, ekologické stability území a udržitelného rozvoje území. Vyhodnocení vlivů je však třeba zpracovat pro celý územní plán v rozsahu přílohy stavebního zákona. Vyhodnocení má prioritně sledovat vlivy záměrů na poměry dotčené oblasti s ohledem na možnost celkového negativního ovlivnění složek životního prostředí u následujících rozvojových ploch:    

plochy pro sport rozšíření stávajícího lyžařského areálu pro sportovní účely umístění alternativních zdrojů energie (umístění farmy větrných elektráren) prověření a navržení silničního obchvatu Vejprt

Z tohoto výčtu je po zpracování Návrhu územního plánu možno vypustit umístění alternativních zdrojů energie, o které není na území Vejprt reálný zájem. Většina nových návrhů na využití území se týká bydlení, případně v kombinaci s drobnou řemeslnou výrobou, komercí a službami. Návrh silničního obchvatu je převzat z dřívější verze ÚP beze změny, k vyhodnocení jeho vlivů však dříve nedošlo.

1.1.

Hlavní cíle územního plánu

Cílem územního plánu je navrhnout uspořádání rozvojových ploch města umožňující udržitelný ekonomický a sociální rozvoj města. Znamená to umožnit stabilizaci ekonomické základny a doplnit malé nebo střední podnikatelské aktivity vedoucí k rozšíření nabídky pracovních příležitostí ve výrobě a službách včetně turistického ruchu. Pro jeho dosažení je potřeba stabilizovat počet obyvatel města a umožnit jim realizovat vlastní představy o úrovni bydlení, dostupnosti služeb včetně škol a veřejné správy, a také možností kulturního vyžití a sportovně rekreačních aktivit na území města. Přitom je nutno zohlednit nové podmínky vzniklé otevřením hranice s Německem v rámci EU, jež zmírňuje izolovanost Vejprtska od hustěji osídlené pánevní oblasti Podkrušnohoří hřebenem Krušných hor a otevírá prostor k rozvoji hospodářského propojení se Saskou částí Krušných hor.

5

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Jednotlivé okruhy problémů, jejichž řešení připravily předcházející změny územního plánu, a ve které současně navrhovaný územní plán pokračuje, jsou v původním textu formulovány takto: * BYDLENÍ - jako prostředek k udržení velikosti města, tj. sociální a demografické struktury obyvatel a jejich počtu potřebných k efektivnímu fungování základních i vyšších (včetně nadmístních) obslužných funkcí a zařízení. * OBCHOD A SLUŽBY — jako hlavní zdroj budoucí prosperity města, založené na obsluze města a jeho českého i saského zázemí, tj. - nabídky kvalitních pracovních příležitostí, - příjmů soukromých i veřejných, sloužících pro zlepšování kvality života ve Vejprtech * VÝROBA - jako tradiční zdroj ekonomické prosperity města. * TURISTICKÝ RUCH, VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU, SPORT A REKREACE - jako další zdroj pracovních příležitostí a příjmů obyvatel i města - jako prvek ve vytváření nového image města * KOMUNIKACE - jako prostředek, jímž se může eliminovat nedostatečná místní poptávka po službách ve městě * TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA - jako nutný předpoklad k realizaci všech předešlých strategických okruhů. Na vymezení těchto strategických okruhů se nic nemění, pouze se posunuje akcent na bydlení a možnost drobného podnikání v rodinných domech jako základní podmínku pohody obyvatel, doplňovanou možnostmi využití volného času rekreací a rekreačním sportem v místě, důležitého zejména z pohledu mladších ročníků obyvatel, nejdůležitějších pro stabilizaci osídlení a budoucí rozvoj města.

1.2.

Rozsah navrhované koncepce ve vztahu k územně plánovacím dokumentacím vyššího stupně

Vejprtsko je nadřazenými rozvojovými a územně plánovacími podklady vnímáno dosti okrajově. Leží mimo rozvojové oblasti a osy stanovené Politikou územního rozvoje České republiky z roku 2008 a z úkolů pro územní plánování ve specifické oblasti SOB 06 Krušné hory, kam je řazeno, se ho týká pouze bod a) identifikovat hlavní póly ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro rozvoj rekreační funkce Krušných hor a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení. Zvýrazněným rozvojovým směrům návrh ÚP zřetelně odpovídá, v oblasti rekreace v mezích, jež poskytuje omezený prostor správního území Vejprt, klimatické podmínky a konfigurace jeho terénu.

6

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Také krajské rozvojové dokumenty nestanovují specifické požadavky na Vejprtsko. Lze však konstatovat, že obecné požadavky, vyjádřené ve Strategii udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006-2020, Programu rozvoje Ústeckého kraje 2008-2013 v aktualizaci z roku 2010 a v návrhu Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje Návrh územního plánu Vejprty naplňuje. Jedná se zejména o požadavek podpory rozvoje území Krušných hor mj. prostřednictvím stabilizace osídlení, vyjádřeného explicitně v programu rozvoje Ústeckého kraje. Z nadřazeného ÚP VÚC Severočeské uhelné pánve podle obecně závazné vyhlášky Ústeckého kraje ze dne 12. 12. 2001, kterou se vymezuje závazná část územně plánovací dokumentace „2. změny a doplňky územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve“ žádné specifické úkoly pro územní plán Vejprt nevyplývají. Návrh ÚP Vejprt má lokální charakter bez přímé vazby na regionální nebo nadregionální problematiku.

2. Zhodnocení vztahu územního plánu k cílům ochrany životního prostředí 2.1.

Ochrana životního prostředí na mezinárodní úrovni

Základní součástí ochrany životního prostředí na mezinárodní úrovni jsou území soustavy Natura 2000, které vytvářejí podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické). Vytvoření soustavy Natura 2000 ukládají dva nejdůležitější právní předpisy EU na ochranu přírody, směrnice 2009/147/ES „O ochraně volně žijících ptáků“ („směrnice o ptácích“) a směrnice 92/43/EHS „O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin“ („směrnice o stanovištích“). Podle první z vyhlášek jsou vymezována ptačí území, podle druhé evropsky významné lokality. Přesto, že v 70. a 80. letech 20. století došlo vlivem extrémně vysokého imisního zatížení Krušných hor oxidem siřičitým, s důsledkem okyselení půd s následnou rozsáhlou devastací značné části porostů a k vytvoření rozsáhlých holin, je v této oblasti vyhlášeno značné množství ochranných území. Do katastrů Vejprt a Českých Hamrů však nezasahují. Nejvíce se k jižnímu okraji katastru Českých Hamrů přibližuje hranice rozsáhlé ptačí oblasti Novodomské rašeliniště – Kovářská (celková plocha 15962,6349 ha, dlouhé 40 km a široké 7,5 km v nejširším bodě), Z hlediska výskytu chráněných a ohrožených druhů ptáků jsou dle oficiálních stránek AOPK ČR nejvýznamnější rozsáhlé plochy rašelinišť, zbytky původních porostů, fragmenty

7

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí starých, většinou podmáčených a zrašeliněných smrčin a vlhké podmáčené louky. Prioritními druhy ochrany jsou tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a žluna šedá (Picus canus). Z hlediska výskytu tetřívka obecného jsou dnes velmi významné i rozvolněné části imisních porostů, kde v současné době převažují porosty břízy. Oblast hostí ještě dalších 14 chráněných druhů ptáků.

Obrázek 1: Území soustavy Natura 2000 v širším okolí Vejprt. Fialová linie ohraničuje ptačí oblast Novodomské rašeliniště - Kovářská (fialová šrafa), zelená linie evropsky významné lokality (zelená šrafa). V hranicích ptačí oblasti se nachází několik samostatných ploch evropsky významné lokality (EVL) kódu CZ0420528 Klínovecké Krušnohoří, vymezené na celkové rozloze 15 962,6349 ha. Jde o rozsáhlé území, rozprostírající se východně od silnice Jáchymov - Boží Dar, v okolí nejvyšší hory Krušných hor Klínovce a vybíhající až k vrchu Měděnec u stejnojmenné obce jihovýchodně od Českých Hamrů. Přes rozpad rozsáhlých porostů smrčin po imisním postižení Krušných hor se zde vyskytují charakteristické, přirozené, resp. polopřirozené horské smrčiny supramontánního stupně (sv. Piceion excelsae). Jedná se převážně o společenstvo tzv. třtinových smrčin asociace Calamagrostio villosae-Piceetum, menší plochy porůstají papratkové smrčiny asociace Athyrio alpestris-Piceetum. Výskyt přirozených smrčin, avšak poněkud odlišného charakteru je na území Klínoveckého Krušnohoří také vázán na okolí pramenišť, rašelinišť a na zamokřené terénní sníženiny. Jedná se o společenstva rašelinných a podmáčených smrčin. Stromové patro podmáčených smrčin je tvořeno v důsledku trvalého zamokření téměř výhradně smrkem (Picea abies). Klínovecké

8

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Krušnohoří zahrnuje také několik horských rašelinišť a vyskytuje se zde celá řada vzácných druhů rostlin. Na obrázku č. 1 je u jeho západního okraje patrná východní část EVL Krušnohorské plató, tvořené především Božídarským rašeliništěm, a u východního okraje EVL Na loučkách (u vodní nádrže Přísečnice), tvořené vrchovištním rašeliništěm a EVL Podmilesy se zachovalým, téměř souvislým lužním lesem s relativně bohatým bylinným podrostem. Krušnohorská rašeliniště jsou řazena rovněž mezi mokřady chráněné podle Ramsarské úmluvy.

2.2.

Ochrana životního prostředí na vnitrostátní úrovni

Výše popsaná území evropsky významných lokalit se zpravidla zcela nebo alespoň částečně překrývají s maloplošnými chráněnými oblastmi vyhlašovanými podle zákona o ochraně přírody č. 114/1992 Sb.. Nejvýznamnější je národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, nejrozsáhlejší v Krušných horách. Ochrana zde byla vyhlášena již v roce 1965 na cca 929 ha. Jedná se o vrchoviště se smrčinami, klečí, blatkou, břízou trpasličí a typickou masožravou rosnatkou okrouhlolistou. Přírodní památka Podmilesy je územím téměř souvislého údolního jasanovo-olšového luhu a doprovodných společenstev na ploše cca 237 ha. Přírodní rezervace Na loučkách je typické krušnohorské rašeliniště s výskytem borovice blatky a je využíváno jako genofondová plocha pro sběr jejích semen. .

Ochrana ovzduší Zákon o ochraně ovzduší řeší problematiku ochrany v § 7 pojednávajícím o zvláštní ochraně ovzduší. V odstavci 1 zavádí pojem „oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší“ (OZKO) jako území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek.

9


Obrázek 2: Imisní koncentrace polétavého prachu frakce PM10 v oblasti severozápadních Čech Na základě dat z roku 2008 bylo odborem ochrany ovzduší MŽP zpracováno vymezení OZKO, uveřejněné ve Věstníku MŽP v dubnu 2010. Na správním území stavebního úřadu ve Vejprtech nebyla dle tohoto vyhodnocení zaznamenána zhoršená kvalita ovzduší ve sledovaných parametrech: PM10 (denní imisní limit), NO2 (roční imisní limit) a B(a)P (cílový imisní limit). Dobrou kvalitu ovzduší z hlediska v současnosti nejcitlivějšího parametru, kterým jsou suspendované prachové částice, je možno ve srovnání s širším okolím ilustrovat obrázkem č. 2, převzatým z internetových stránek ČHMÚ.

Ochrana vod Odvodnění oblasti zajišťuje říčka Polava, jejíž zdrojnice stékají z úbočí Klínovce a Fichtelbergu. Patří do povodí Labe. Číslo hydrologického pořadí je v místě záměru 1 – 15 – 03 – 008, plocha povodí při vtoku na správní území Vejprt cca 30 km2, při opuštění ČR 41,527 km2. Polava je vyhláškou č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, řazena mezi významné vodní toky, nikoliv však z důvodů vodohospodářských, ale proto, že její koryto tvoří státní hranici. Nařízením vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod není Polava zmiňována. Nepochybně by však patřila mezi lososové vody.

10

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Povodí Polavy není řazeno ani mezi zranitelné oblasti vod z hlediska používání hnojiv, vyhlášené nařízením vlády č. 103/2003 Sb. Správní území Vejprt leží v rozsáhlé chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Krušné hory, jehož hranice je vedena souběžně se státní hranicí, respektive s tokem Polavy. Polava odvádí vody mimo území ČR. Dosud platnou vyhl. č. 28/1975 Sb. není řazena mezi vodárenské toky ani mezi významné vodohospodářské toky. Drénuje a odvádí rovněž převážnou část podzemních vod z kvartérního kolektoru, u hlubšího puklinového kolektoru v horninách krystalinika není vyloučen mírný převod vody po puklinových systémech i mimo povodí Polavy, její množství je však možno bezpochyby označit za mizivé ve srovnání s množstvím ostatních vod. Vedení hranice CHOPAV tokem Polavy (po státní hranici) se proto jeví jako formální, nepodložené plněním funkcí CHOPAV, kterou je dle nařízení vlády ČSR č. 10/79 Sb. ochrana vyšších specifických odtoků z oblasti Krušných hor k nadlepšování vodnosti vodohospodářsky důležitých vodních toků. Vyhlášenou plochu CHOPAV je nicméně nutno respektovat a mít na paměti, že v jejích hranicích se zakazuje zejména: a) zmenšovat rozsah lesních pozemků v jednotlivých případech o více než 25 ha a celkem o více než 500 ha proti stavu při nabytí účinnosti tohoto nařízení, b) odvodňovat u lesních pozemků více než 250 ha souvislé plochy, c) odvodňovat u zemědělských pozemků více než 50 ha souvislé plochy, d) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, u nichž není zajištěno zneškodňování odpadů v souladu s předpisy ochrany jakosti vod, e) ukládat radioaktivní odpady z výroby nebo regenerace palivových článků pro jaderné elektrárny a radioaktivní odpady z jaderných elektráren, f) provádět výstavbu zařízení k výkrmu prasat o kapacitě nad 5000 kusů, závodů na zpracování ropy a chemických závodů na bázi ropy, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, dálkovodů pro přepravu ropy a podobných látek, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW aj. Pásma hygienické ochrany (PHO) vod kolem vodních zdrojů se nacházejí většinou mimo katastr Vejprt a Českých Hamrů, za kterých se skládá správní území Vejprt. Výjimku tvoří PHO jímacích objektů v údolí malého přítoku Polavy, stékajícího z úbočí kóty Stráž jižně od místní části Nové Zvolání. Rozsáhlé PHO v povodí Černé vody vystupuje z jeho údolí až k okraji katastru Vejprt u městského vodojemu.

11


Obrázek 3: Výřez ze základní vodohospodářské mapy 1:50 000 01-44 Vejprty (zmenšeno na cca 1:100 000)

Ochrana půd Ochrana zemědělské půdy je reálně založena na ustanovení zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu (dále též ZPF) jako jedné ze základních složek životního prostředí. Požaduje se zejména (viz § 4 v části III cit. zákona) použít pro nezemědělské účely především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území obce nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí půdy ze ZPF, je nutno zejména: a) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, b) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu, c) při umisťování směrových a liniových staveb co nejméně ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,

12

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí d) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle schváleného plánu rekultivace Při územně plánovací činnosti je nutno vycházet z podmínek ochrany zemědělského půdního fondu a respektovat povinnosti této ochrany uvedené v části IV, § 5 a odst. (1) cit. zákona: „Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů (stavební zákon) zajištěna, jsou pořizovatelé a zpracovatelé územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.“ Ochrana PUPFL je dána zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon). Vychází se z definice, že les je národním bohatstvím, tvořícím nenahraditelnou složku životního prostředí. Základní zásadou je, že „Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu.(cit. §13, odst. 1 lesního zákona). Dále jsou stanoveny podmínky, jež je potřeba dodržovat při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům.

Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněné oblasti Na správní území města Vejprty nezasahují žádná území chráněná podle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Nejvýznamnější maloplošné chráněné území v okolí je národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, ostatní chráněná území v okolí byla vyhlášena vesměs na území EVL soustavy Natura 2000. Jejich stručná charakteristika je uvedena v předcházející kapitole věnované ochraně přírody na mezinárodní úrovni. Přírodní parky V širším okolí Vejprt a jejich správního území není vymezen žádný přírodní park. Památné stromy Mezi památné stromy ve Vejprtech patří

13

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí - jasan ztepilý v Husově ulici na parcele č. 1843/1 s obvodem kmene 333cm ve výšce 1,2 m nad zemí a výšce cca 30 m - a javor klen v prostoru v ulici Přemysla Roháče mezi Husovou a Nerudovou ulicí p.č. 1854/3 s obvodem kmene 368 cm a výškou cca 23 m. Významné krajinné prvky Na správním území Vejprt nejsou žádné části přírody registrovány jako významné krajinné prvky (VKP). Z definice VKP v § 3, odst. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že se za VKP pokládají ex lege Polava a její přítoky, niva kolem Polavy, rybníky a lesy. Mimo území řešené návrhem územního plánu se nacházejí Černopotocké a Vejprtské rašeliniště, jež jsou rovněž citovaným zákonem definovány jako VKP. V rámci mapování VKP, provedeného referátem životního prostředí OÚ Chomutov nebyly plochy s významnějším výskytem chráněných nebo vzácných druhů živočichů a rostlin v řešeném území registrovány. Územní systém ekologické stability Na řešené území nezasahují skladebné prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) nadregionální a regionální úrovně. Na lokální úrovni byl ÚSES kodifikován původním územním plánem a současně projednávaná změna do jeho koncepce ani do detailů stanovení jeho skladebných prvků nezasahuje. Páteří lokálního ÚSES je biokoridor trasovaný kolem Polavy, spojující biocentra v severní části řešeného území u státní hranice (biocentrum č. 21 tvoří zalesněná enkláva se skalními výchozy v ohybu Polavy) s nefunkčním biocentrem jižního okraje zástavby Vejprt (č. 35 údolní niva s meandry Polavy s doprovodnými břehovými porosty) k dalšímu biocentru u místní části Nové Zvolání (č. 36 nálety zarostlá niva Polavy s doprovodnými břehovými porosty). Dále pokračuje podél toku k Novým Hamrům, kde Polavu opouští a s tokem Bílé vody směřuje k lesnímu biocentru u jihovýchodního okraje obce a spolu s potokem dále k jihu podél silnice II/ 219. Východním směrem od lesního biocentra u Nových Hamrů je veden biokoridor po jižním úbočí Kamenného vrchu na katastr Kovářská. Biokoridor není funkční v oblasti procházející zastavěným územím mezi biocentry 21 a 35. Jižněji má tok Polavy přirozený meandrovitý průběh a je funkční i s ohledem na požadavky vyplývající ze souběhu se státní hranicí. Rovněž další úseky biokoridorů jsou funkční. Patří k nim i krátký úsek biokoridoru bez návaznosti mimo území Vejprt, který vychází od Polavy, podél areálu TSL v Novém Zvolání směrem k východu na úbočí Vysokého Kamene.

Ochrana horninového prostředí a surovinových zdrojů

14

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Historicky byla území Vejprt, Nového Zvolání a Českých Hamrů významnými hornickými oblastmi s těžbou polymetalických stříbronosných rud, podobně jako v širším okolí, kde se vyskytovala i ruda železná (skarny) a měděná. Dolování zanechalo v horninovém prostředí četná podzemní díla, především štoly, sledující průběh rudních žil, jejichž přítomnost se může místně projevovat i propadáním povrchu (viz též obr. č. 8). Ložiska na správním území Vejprty je dnes možno považovat za vyčerpaná, v dohledné době bez perspektivy dalšího využívání. Chráněné ložiskové území je v širším okolí položeno pouze u ložiska měděných rud (CHLÚ č. 710980000 Kovářská I) a muskovitu (č. 710990000 Kovářská ). Dobývací prostor je stanoven pro dobývání muskovitu a částečně se kryje s CHLÚ Kovářská (viz obr. 4). Těžba je zde zastavena.

Obrázek 4: Chráněná ložisková území v širším okolí Vejprt

15


3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace 3.1.

Stav životního prostředí

3.1.1.

Klimatické poměry

Zájmové území náleží dle členění E. Quitta (1971) do chladné oblasti, klimatického regionu CH 6. Léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem , zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Letních dnů se udává 0-20, mrazových 160-180, ledových 60-70; počet dnů se srážkami 1mm a více: 140-160; počet dnů zamračených 150-160, počet dnů jasných 40. Podle mapy podávající teplotní průměry za období 1961-1990 se správní území nachází v ploše průměrných ročních teplot 3-5°C. Srážkové poměry území ležícího ve vrcholové části Krušných hor mohou ilustrovat dlouhodobé průměry ze srážkoměrné stanice ve Vejprtech. Tabulka 1: Dlouhodobý srážkový normál z období 1901-50 na stanici Vejprty. Srážkové úhrny v jednotlivých měsících Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok Úhrn (mm)

68

63

62

66

83

90 104

95

67

70

57

62

887

Tabulka 2: Dlouhodobé průměrné teploty v jednotlivých měsících na stanici Vejprty. Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok Úhrn °C -3,4 -2,7 0,4 4,4 9,6 12, 14, 13, 10, 5,9 1,1 -1,8 5,5 8 8 8 7 Tabulka 3: Větrná růžice na stanici Měděnec (2005) Třídy rychlosti

Rychlost v m/s

1

( 0,0 - 0,5)

0,01 0,01 0,01 0,05 0,11 0,11 0,06 0,00

0,02

0,38

2

&(lt; 0,5 - 2,5)

0,03 0,64 2,90 5,86 2,79 2,51 3,36 3,75

0,00

21,84

3

&(lt; 2,5 - 7,5)

0,00 0,75 7,59 14,53 2,70 5,92 14,38 17,82

0,00

63,69

4

&(lt; 7,5 - 10,0)

0,00 0,00 0,05 0,25 0,00 0,33 4,09 3,66

0,00

8,38

5

&(lt; 10,0 - ∞)

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,07 4,51 1,13

0,00

5,71

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

Bezvětří

Součet

16

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Tabulka 4: Charakteristika klimatických regionů dle vyhlášky 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, v platném znění Symbol regionů

9

CH

Charakteristika regionů

chladný, vlhký

Suma teplot nad 10°C pod 2000

Průměrná roční teplota°C

<5

Průměrný roční úhrn srážek v mm

> 800

Pravděpodobnost suchých vegetačních období v procentech

0

Vláhová jistota

> 10

Obrázek 5: Klimatické oblasti ČR v širším okolí Vejprt Nejbližší meteorologická stanice, poskytující údaje o proudění vzduchu, je v Měděnci. Zde naměřené výsledky svědčí o výrazné převaze větrů západních směrů, hlavně ze severozápadu, doplňovaných rovněž výrazně směřováním větrů od jihovýchodu, jak o tom svědčí větrná růžice z roku 2005 (viz tab. 3). Převažují čerstvé větry o rychlosti 2,5 – 7,5 m/s.

17

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Rozložení klimatických oblastí v přehledném měřítku poskytuje obrázek č. 5.

3.1.2.

Ovzduší

Podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat z roku 2008, uveřejněném ve Věstníku MŽP z dubna 2010, nedošlo ve správním obvodě stavebního úřadu Vejprty k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví u sledovaných polutantů PM10, NO2, benzenu a benzo(a)pyrenu. Detailnější informace o stavu znečištění ovzduší je možno získat z údajů zveřejňovaných každoročně na serveru Českého hydrometeorologického ústavu. Údaje o imisních koncentracích základních polutantů za rok 2009 z nejbližší meteorologické stanice umístěné v Měděnci (poslední publikovaná data) jsou převzaty do tabulek č. 5-7. Benzen a benzo(a)pyren nejsou v Měděnci předmětem měření. Zkratky použité v tabulkách ČHMÚ

Popis

4MV, 19MV, 25MV, 36MV 50, 90, 95, 98, 99,9 %Kv C1q, C2q, C3q, C4q dv LV Max. MT N S SG TE VOL VOM X X1q, X2q, X3q, X4q

4., 19., 25., 36. nejvyšší hodnota v kalendářním roce pro daný časový interval 50, 90, 95, 98, 99,9 % kvantil počet hodnot, ze kterých je spočítán aritmet. průměr za dané čtvrtletí doba trvání nejdelšího souvislého výpadku limitní hodnota hodinové, 8hod. nebo denní maximum v roce mez tolerance počet měření v roce směrodatná odchylka standardní geometrická odchylka povolený počet překročení počet překročení limitní hodnoty LV počet překročení meze tolerance LV+MT roční aritmetický průměr čtvrtletní aritmetický průměr

XG

roční geometrický průměr

Xm

měsíční aritmetický průměr

18


Tabulka 5: Imisní koncentrace SO2 v roce 2009, µg/m3 Hodinové hodnoty Lokalita Max.

Denní hodnoty

Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty

95% Kv 50% Kv Max. 36 MV VoL 50% Kv X1q X2q X3q X4q

Datum

X

99.9% Kv 98% Kv Datum Datum VoM 98% Kv C1q C2q C3q C4q XG

166,0 ~

45,0

Měděnec 28.08. ~

107,0

15,0

74,8

S

N

SG

dv

30,4

4

16,3 17,4 21,7 17,1 17,9 18,5 9,72 358

55,0 05.04. 22.09.

4

43,4

90

89

87

92 16,3 1,68

5

Hodinový limit: 350,0, možnost překročení 24x ročně; Denní limit:125,0 µg/m3, možnost překročení 3x ročně

Tabulka 6: Imisní koncentrace PM10 v roce 2009 Hodinové hodnoty Max.

Lokalita

Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty

95% Kv 50% Kv Max. 36 MV VoL 50% Kv X1q X2q X3q X4q

Datum

Měděnec

Denní hodnoty

X

99.9% Kv 98% Kv Datum Datum VoM 98% Kv C1q C2q C3q C4q XG

166,0 ~

45,0

28.08. ~

107,0

15,0

74,8

S

N

SG

dv

30,4

4

16,3 17,4 21,7 17,1 17,9 18,5 9,72 358

55,0 05.04. 22.09.

4

43,4

3

Denní limit:50,0 µg/m , možnost překročení 35x ročně; roční limit 40 µg/m

90

89

87

92 16,3 1,68

3

Tabulka 7: Imisní koncentrace NO2 v roce 2009 Hodinové hodnoty Lokalita

Denní hodnoty

Max. 19 MV VoL 50% Kv Max.

95% Kv 50% Kv X1q X2q X3q X4q

Datum Datum VoM 98% Kv Datum Měděnec

82,6

60,4

0

8,2

38,7 ~

Čtvrtletní hodnoty Roční hodnoty X

98% Kv C1q C2q C3q C4q XG 28,4

S

N

SG

dv

9,6 12,8 13,3 9,4 13,2 12,2 7,70 363

15.04. 01.08. 0 44,8 02.04. ~ ~ 31,5 90 91 92 90 10,1 1,84 Hodinový limit 200 µg/m3, mez tolerance 10 µg/m3, možnost překročení 18x ročně Roční limit 40,0 µg/m3, mez tolerance 2 µg/m3

2

Předpoklad o dobré nebo velmi dobré kvalitě ovzduší podporuje morfologické oddělení Vejprtska od pánevní oblasti s koncentrací průmyslových zdrojů znečištění při převaze západních a severozápadních větrů. Ve Vejprtech a okolí nejsou žádné významné zdroje znečišťování ovzduší. V evidenci REZZO je veden jediný zdroj znečištění v Kovářské; jde o podnik, zabývající se správou nemovitostí na základě honoráře nebo smlouvy (včetně vytápění) s celkovým výkonem 11,8 MW.

19

5


3.1.3.

Povrchová voda

Odvodnění oblasti zajišťuje říčka Polava, jejíž zdrojnice stékají z úbočí Klínovce a Fichtelbergu. Patří do povodí Labe. Číslo hydrologického pořadí je v místě záměru 1 – 15 – 03 – 008, plocha povodí při vtoku na správní území Vejprt cca 30 km2, při opuštění ČR 41,527 km2. Významnějšími přítoky jsou pouze potok Bílá voda, stékající stejně jako Polava z úbočí Klínovce a Vejprtský potok, odvodňující prostor západních svahů mezi kótami Vysoký kámen a Přísečnická hora. Specifický odtok z povodí horní Polavy se udává v hodnotě 13,6 l/s/km2, což odpovídá vysokému srážkovému úhrnu a nižším hodnotám výparu daným nízkými teplotami v nadmořské výšce zájmového území mezi cca 700-950 m. 3.1.4.

Podzemní voda

Zájmové území patří do hydrogeologického rajónu č. 613 „Krystalinikum východní části Krušných hor“. Kolektorem podzemních vod, které jsou zpravidla nejblíže povrchu a nejsnáze dosažitelné pro individuální čerpání jsou kvartérní sedimenty. Výbornými kolektory jsou především fluviální a deluviofluviální sedimenty v údolí vodních toků. Prvním kolektorem podzemních vod jsou hrubozrnné deluviální a eluviálně deluviální svahové sedimenty – kamenité hlíny a zahliněné sutě s přechodem do eluviálních zvětralin krystalických břidlic s dobrou průlinovou propustností, jen v místech malého spádu s tendencí ke stagnaci podzemních vod a s možností sekundárního zajílování. V přípovrchové zóně horninového prostředí tak jsou vytvořeny podmínky pro společný průlino-puklinový kolektorský systém s mělkým zvodněním, s volnou hladinou a s krátkým oběhem freatických zvodní odvodňovaných převážně svahovými prameny nebo drénovaných v náplavech údolí vodotečí. Z řešeného území tak odtékají s vodami Polavy mimo Českou republiku. Podzemní vody jsou převážně typu Ca-SO4, obvykle s nižší mineralizací. Lokálně se vyskytují vody typu Ca-HCO3 a Mg–SO4. Vydatnost eventuálních jímacích objektů, resp. níže se vyskytujících pramenů ve svahu, lze očekávat spíše nižší v důsledku nepříliš rozsáhlého hydrogeologického povodí nedaleko rozvodnice. Vydatnost i mineralizace vody se může měnit v závislosti na srážkách nebo sněhové pokrývce. Hojnost srážek a nízký výpar však zabezpečují malým vodním zdrojům dostatečnou stabilitu pro individuální zásobování vodou s nízkou mineralizací, vyšším pH, s přítomností huminových kyselin, ale dostatečně až vysoce kvalitní pro pitnou potřebu.

20


3.1.5.

Půda

Správní území Vejprty tvoří podle taxonomického klasifikačního systému půd takřka výhradně podzoly, pouze v údolí Polavy, zejména u Českých Hamrů se vyskytují glejové půdy. Dle kódů bonitovaných půdně ekologických jednotek se v území dotčeném změnami navrhovanými v rámci nového ÚP Vejprty nacházejí většinou půdy středně sklonité (na svazích se sklonem 7-12°) spíše výjimečně s menší sklonitostí nebo dokonce v rovině. Vyskytují se i půdy výrazně sklonité (na svazích se sklonem 12-17°). Dle metodického pokynu MŽP se jedná převážně o půdy řazené do IV. třídy ochrany, jen výjimečně, na rovnějších terénech, se vyskytují pozemky s půdou nižší třídy ochrany (tedy s vyšší produkčností). Vzhledem ke klimatickým podmínkám je však možnost zemědělského využívání půd značně omezena a omezuje se prakticky pouze na využívání pro trvalé travní porosty, ať již sečené louky nebo pastviny. O nízké produkčnosti půd svědčí také jejich přeřazení z orné půdy mezi louky a pastviny, které je prezentováno na obr. č. 6.

Obrázek 6: Změna využití půdy z nezavlažované orné půdy na louky a pastviny (červená šrafa)

21

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Výrazně převažujícím půdním typem je na území Vejprt kryptopodzol modální, který dominuje i v širším okolí území města. V nivě Polavy se místně uplatňují gleje modální (viz též obr. 7). Pro posouzení hospodářského potenciálu půd je důležité jejich zařazení do systému bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), jež umožňuje dále zatřídění do 5 tříd ochrany půdy, stanovených Metodickým pokynem MŽP. Na navržených rozvojových plochách se vyskytují ponejvíc půdy hlavní půdní jednotky (HPJ) 36 „Kryptopodzoly modální, podzoly modální, kambizemě dystrické, případně i kambizem modální mezobazická, bez rozlišení matečných hornin, převážně středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy až mírně převlhčované, vždy však v chladném klimatickém regionu“ (citováno dle vyhlášky č. 546/2002 Sb.). Podle sklonitosti a expozice terénu, hloubky půdy a její skeletovitosti, jsou půdy této HPJ řazeny do II.-V. třídy ochrany. Do III. třídy ochrany je řazena ještě půda HPJ 50 „Kambizemě oglejené a pseudogleje modální na žulách, rulách a jiných pevných horninách, středně těžké lehčí až středně těžké, slabě až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření“. Všechny ostatní půdy vyskytující se v návrhových plochách spadají do V. třídy ochrany. Jde buď o půdy řazené již jako HPJ mezi půdy na sklonitých terénech nebo glejové půdy fluvické, hydroeluviální, akvické, s výskytem pramenů, v údolích nebo i na svazích.

Obrázek 7: Půdní typy na Vejprtsku podle taxonomického klasifikačního systému půd KPm – kryptopodzol modální; GLm – glej modální; KAd – kambizem dystrická; OR – organonem; PZm – podzol modální

22

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Při hodnocení záboru půd v dalších kapitolách je nutno vidět, že ani u půd II. třídy ochrany, charakterizované Metodickým pokynem MŽP č.j. OOLP/1067/96 jako „…půdy s nadprůměrnou produkční schopností, vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné, s ohledem na územní plánování jen podmíněně zastavitelné“, není v chladném klimatu území Vejprt zájem o jiné využití než pro trvalé travní porosty, neboť by nebylo rentabilní. V minulosti byla půda na vhodných plochách využívána jako orná, v současnosti se v území vyskytují prakticky pouze trvalé travní porosty, v zastavěném území zahrady. 3.1.6.

Geologie a hornictví

Geologické podloží Vejprtska je obecně tvořeno horninami krušnohorského krystalinika v různém stupni regionální metamorfózy (ruly, svory a fylity), místně ovlivňované intruzí červených krušnohorských ortorul a periférií prohřátí horninového masívu výstupem karlovarského plutonu. S touto intruzí jsou spojeny také proniky hydrotermálních roztoků do pláště žulového plutonu, které v řadě případů vedlo k formování rudních ložisek. Některá z nich, stříbronosné žíly objevené na území Vejprt a v jeho okolí, také stála za historickým rozvojem města na počátku novověku (spolu se železnými rudami vázanými na starší skarny v krystaliniku).

Obrázek 8: Poddolovaná území (hnědá šrafa) a dobývací prostory v širším okolí Vejprt (modrá šrafa) Dolování zanechalo v horninovém prostředí četná podzemní díla, především štoly, sledující průběh rudních žil, jejichž přítomnost se může místně projevovat i propadáním povrchu. Rozsah poddolování, znázorněný na základě údajů Státní geologické služby na obr.

23

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí č. 8, jasně naznačuje značný rozsah zrudnění a pokusů o jeho využití, které nebyly vždy úspěšné, ale přesto zanechaly někdy významné stopy v kompaktnosti horninového prostředí pod povrchem. V současnosti hornické aktivity ustaly. Chráněným ložiskovým územím je pokryto pouze ložisko měděné rudy ve skarnech u Kovářské a ložisko muskovitu v pegmatitech (viz též obr. č. 4), kde je také stanoven dobývací prostor (viz též obr. č. 8). Ložisko ale není těženo. Ložiska stříbrných a polymetalických rud na území Vejprt je možno považovat za vyčerpaná, v dohledné době bez perspektivy dalšího využívání. 3.1.7.

Základní biologická charakteristika

Krušné hory byly postiženy rozpadem lesních jehličnatých monokultur. Značná část území byla v minulosti zalesňována nepůvodními druhy dřevin (hlavně Pinus mugo, Picea pungens a Larix decidua) a současně s tím byly prováděny značné úpravy ve vodním režimu. Rozsáhlé plochy geograficky nepůvodních dřevin jsou, bohužel, současným fenoménem celých Krušných hor. Převažuje vegetační stupeň 5,6, trofická řada A, hydrická řada n (3 normální) až z (4 - zamokřená). Z pohledu potenciální přirozené vegetace náleží celé území Vejprt do plochy bikové bučiny (viz též obr. č. 9). Původně se v regionu vyskytovala charakteristická hercynská fauna, která byla silně degradována a pozměněna antropogenními vlivy vyplývajícími dříve ze zemědělského využití a těžby, v nedávné minulosti imisemi a s nimi souvisejícími změnami biotopů. Tento vývoj byl spojen s mizením typicky lesních stanovišť a rozšiřováním, resp. návratem druhů odlesněných ploch, jako jsou např. hraboš polní, ale i tetřívek obecný. Velkým problémem jsou stále vysoké stavy jelení zvěře, které zabraňují přirozenému zmlazování lesa a narušují především mokřadní biotopy, což zde vede nejen k jejich disturbanci ale i nadměrné eutrofizaci. Zásadním nebezpečím pro bylinná společenstva travnatých plání je absence pastvy, případně kosení, nebo naopak příliš intenzivní pastva. Hojné travní porosty v současnosti často nejsou užívány a degradují, orná půda téměř chybí. V lučních porostech převažují acidofilní trávy a byliny, místy je hojné rdesno hadí kořen. Při dodržení extenzívního hospodaření na loukách je předpoklad výskytu cenných společenstev horských luk. Podle stavu drnu lze však usuzovat na nízkou intenzitu pastvy v posledních letech. Využívané dávají jednu až dvě seče se sklizní sena pro stájový chov dobytka a přikrmování na pastvinách. Místy dochází k zabuření a sukcesnímu vývoji porostů směrem ke spontánnímu zalesnění. Počátečním stadiem jsou náletové porosty břízy Betula verrucosa. Na mezích ve vyšších polohách se spontánně zmlazuje smrk. Sukcesním vývojem na imisních holinách se rozšiřuje jeřáb ptačí. Louky mají extenzivní charakter, nepředpokládá se velkoplošné hnojení či meliorace.

24


Obrázek 9: Mapa potenciální přirozené vegetace. 24 – biková bučina (světle šedozelená plocha) 21 – violková bučina 44 – podmáčená rohovcová smrčina Zahrady v zastavěném území jsou většinou bez stromových ovocných dřevin. Více je rozšířeno samozásobitelské pěstování zeleniny a drobného ovoce. Ve městě se hojně vyskytuje javor klen, kterému stanoviště svědčí. Z dalších stromových dřevin se vyskytuje červenolistý buk, borovice vejmutovka aj., méně jírovec maďal aj. Lesy v k.ú. Vejprty a České Hamry patří do lesní oblasti 1c - Krušné hory, zastoupeny jsou vegetační stupně bukosmrkový a smrkový. Větší část území se nachází v pásmu ohrožení imisemi - a - perspektiva dožití pod 20 let a - b - perspektiva dožití 20-40 let. S tím souvisí vymezení celé oblasti jako území náhradních dřevin. Místy se v porostech projevuje střídavé zamokření, větší část lesů leží v oblasti poškozování sněhem. V k.ú. České Hamry se vedle hospodářských lesů vyskytuje také lokalita lesů ochranných na nepříznivých stanovištích. 3.1.8.

Krajina

Podle nejužívanějšího geomorfologického členění leží správní území Vejprty v okrsku Přísečnické hornatiny jako součásti podcelku Loučenské hornatiny, jak je nazývána část

25

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Krušných hor východně od Klínovce, kde již žádný z vrcholů nepřesahuje výšku 1 000 m n.m. Celá hornatina má podobu náhorní plošiny, nad níž vystupují ojedinělé vrcholy. Vysvětlivky: Oranžová: Krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů Červená: Krajiny vysoko položených plošin Světle zelená: Krajiny vrchovin Hercynia Tmavě zelená: Krajiny zaříznutých údolí

Obrázek 10: Typologie krajiny na Vejprtsku

Dle typologického členění krajiny podle reliéfu se jedná o krajinu výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů. Z obr. č. 10 je patrno, že na katastr Českých Hamrů zasahuje také území krajiny vysoko položených plošin, typických pro Krušné hory. Východně od zájmového území je vyčleněna krajina vrchovin se zaříznutým údolím Černé vody. Z hospodářského hlediska se jedná v širším území o krajinu lesozemědělskou, kolonizovanou až v novověku. Vysvětlivky: Červená:urbanizované území - nesouvislá městská zástavba Jasně zelená: smíšené lesy Světlezelená: nízký porost v lese Tmavě zelená: jehličnaté lesy Písková: louky a pastviny Světle hnědá: zemědělské oblasti s přirozenou vegetací

26


Obrázek 11: Základní využití krajiny v roce 2006

V katastru Vejprt se dominantně projevuje silné antropické ovlivnění přírodní sféry, projevující se zejména odlesněním. V katastru Českých Hamrů se odlesnění projevilo jen okrajově, dočasně je zastoupeno silným poškozením až odumřením lesa, který postupně znovu ožívá. Vysoký podíl zelených ploch zajišťuje vysokou ekologickou stabilitu území, jak dokládá níže provedený výpočet koeficientu ekologické stability (KES). Nejpoužívanější postup stanovení KES podle Míchala (1985), preferovaný při územním plánování, vychází z poměru ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. Mezi stabilní plochy se počítají: LP - lesní půda VP - vodní plochy a toky TTP - trvalé trávní porosty Pa – pastviny (dále lada, liniová zeleň, skaliny) Mo - mokřady Sa - sady Vi – vinice (dále zahrady)

Mezi nestabilní ekosystémy se počítají: OP - orná půda AP - antropogenizované plochy Ch - chmelnice

V následujícím výpočtu se mezi nestabilní plochy počítají rovněž plochy označované jako „ostatní“ – zpravidla komunikace nebo jinak využívané antropogenizované plochy. Rozlohu jednotlivých kultur a ploch lze zjistit z veřejné databáze Českého statistického úřadu (viz tab. č. 8). Tabulka 8: Rozloha různých druhů pozemků na území Vejprt Druhy pozemků na katastru Pňovice Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha)

Rozloha 0 20 401 347 7 35

27

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Ostatní plochy (ha) Celková výměra pozemku (ha)

167 977

Součet ploch ekologicky stabilních činí 775 ha (lesní půda se pokládá za les), nestabilních 202 ha (ostatní plochy se pokládají za antropogenizované). Hodnota KES za těchto podmínek vychází 3,8. Dle hodnocení použité metodiky se v případě území Vejprty jedná o: – KES > 3,00 - stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur Pozn.: Na většině území ČR se KES dle Míchala pohybuje mezi hodnotami 1-2,6 což je hodnoceno jako vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů. V Ústeckém kraji však je hodnota KES nižší, i když postupně vzrůstá – v roce 1993 byla 0,84, v roce 2006 již 0,96

3.1.9.

Historické, architektonické a archeologické památky

Vejprty jsou poměrně mladé sídlo s prvními zmínkami osídlení ze 16. století, jehož rozvoj je spjat s hornictvím ve Vejprtech a později také v Novém Zvolání. Nejisté hospodářské výsledky těžby stříbronosných polymetalických rud podnítily i rozvoj ostatních hospodářských aktivit, založených i na těžbě rud v okolí (Kovářská – železné rudy, Měděnec – měděné rudy), ze kterých se nejvýznamněji uplatnilo puškařství a textilní výroba (prýmkařství, krajkářství aj.). Z poloviny 15. století pochází nejstarší památka, vedená v registru Národního památkového ústavu, kostelní hřbitov sv. Martina, postavený ještě v gotickém slohu ve stráni nad městem. Další registrovanou památkou je pozdně barokní kostel Všech Svatých. Rovněž další registrované památky mají religiózní charakter – jde o sochu sv. Floriána(z roku 1723) u jižní strany kostela a sloup se sousoším Piety u východní strany kostela (z roku 1714). Jedinou profánní registrovanou památkou je ve Vejprtech barokní činžovní dům čp. 309 z roku 1787. Do registru nemovitých památek nebyly zařazeny např. plastika Nejsvětější Trojice z roku 1714, sousoší sv. Rodiny s dítětem z roku 1771, umístěné na lesní hřbitov nebo železný ornamentální kříž z roku 1776, stojící nedaleko viaduktu. Mezi památky je třeba řadit také jednolodní kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova v Novém Zvolání z roku 1899, postavený v neogotickém slohu. Jako území archeologických nálezů je ve Státním archeologickém seznamu vedeno novověké jádro města Vejprty a novověké jádro obce České Hamry, obě v kategorii UAN II – území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51–100%.

28


3.2.

Předpokládaný vývoj území v případě neprovedení návrhu územního plánu

Navrhovaná změna územního plánu reaguje na přání samosprávy města, jež reflektuje také požadavky jednotlivých občanů na možnost využití dosud volných ploch v intravilánu města k výstavbě objektů pro bydlení, odpovídající současnému stavu hospodářského rozvoje. Bydlení na odpovídající úrovni je hlavní podmínkou spokojenosti obyvatel města, kterou je však třeba doplnit možnostmi rekreace ve volném čase přímo ve městě a také možností uplatnění řemeslné výroby, komerčních aj. služeb apod. Jak vyplývá z údajů ČSÚ (viz tab. č. 9) je ve Vejprtech poměrně značný zájem o drobné podnikání. Tento trend návrh územního plánu podporuje. Tabulka 9: Přehled podnikání ve Vejprtech Počet podnikatelských subjektů celkem podle Zemědělství, lesnictví, rybolov převažující Průmysl činnosti Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby podle Státní organizace právní Akciové společnosti formy Obchodní společnosti Družstevní organizace Peněžní organizace - počet subjektů Živnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy

677 35 84 88 11 303 68 2 18 68 6 3 75 391 27 3 172

Konzervování současného stavu města bez větší možnosti rozvoje bydlení, infrastruktury a volnočasových aktivit by pravděpodobně vedl k posílení pocitů sociálně kulturní odloučenosti obyvatel, vyvolané dopravní vzdáleností od hojněji osídlených oblastí ČR a sníženou dostupností větších měst. Navrhovaná změna také přináší velmi podstatnou podporu rozvoji drobného podnikání v komerční sféře, řemeslné výrobě a ve službách ve smíšených zónách, kde se mohou rozvinout vedle nebo spolu s rozvojem nových staveb, které poskytnou prostor hospodářským aktivitám vedle bydlení. Pokud by tento prostor nebyl poskytnut, mohla by se v popsaných oblastech života projevit stagnace jako zdroj nepříznivých nálad obyvatel. Důležitým momentem je i plocha pro stavbu školky jako

29

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí důležitého zázemí mladých rodin. K tomuto věkovému segmentu obyvatel, rozhodujícímu z pohledu ekonomiky města také míří návrhy na zřízení malých rekreačních sportovišť i těch větších, která mohou poskytnout i pracovní příležitosti v oblasti turistiky. Ztráta zájmu o rozvoj města jako centra společenského života, pokud by se projevila u značné části obyvatel, kteří by nenacházeli prostor pro rozvoj svých aktivit a uspokojování potřeb svých rodin by nepříznivě ovlivňovala společenskou i politickou atmosféru ve městě. Podle bilance obyvatelstva z období 1971-2012 nebyl vývoj populace ve Vejprtech příznivý, jak ukazuje tabulka č. 10 využívající údaje ČSÚ, a bylo by žádoucí tento trend zvrátit, i za pomoci politiky územního rozvoje předložené návrhem nového územního plánu.

264 209 246 243 262 232 208 260 258 204 208 169 137 201 164 188 188 121 171 117 117 147 78 73 69 69 60 71 74 73 90

-32 -33 2 11 2 -25 8 22 -11 -37 -43 -36 -44 -48 -25 -64 -43 -58 -28 -8 -7 -2 -18 -8 -11 -4 -10 -26 -8 1 -8

-29 55 214 -29 -57 -30 -77 -91 -41 22 20 43 28 -17 -10 -48 -4 29 -46 -14 22 5 16 8 22 57 57 8 16 -13 -17

-61 22 216 -18 -55 -55 -69 -69 -52 -15 -23 7 -16 -65 -35 -112 -47 -29 -74 -22 15 3 -2 11 53 47 -18 8 -12 -25

Stav 31.12.

235 264 460 214 205 202 131 169 217 226 228 212 165 184 154 140 184 150 125 103 139 152 94 81 91 126 117 79 90 60 73

Přírůstek celkový

Vystěhovalí

99 110 106 94 109 111 75 75 76 110 97 90 105 98 81 97 86 99 66 64 56 48 52 47 49 46 36 52 40 35 39

Přírůstek migrační

Přistěhovalí

67 77 108 105 111 86 83 97 65 73 54 54 61 50 56 33 43 41 38 56 49 46 34 39 38 42 26 26 32 36 31

Přírůstek přirozený

Zemřelí

3 629 3 568 3 590 3 806 3 788 3 733 3 678 3 609 3 540 3 488 3 808 3 785 3 792 3 776 3 711 3 754 3 642 3 595 3 566 3 492 3 305 3 297 3 300 3 298 3 298 3 309 3 362 3 409 3 391 3 399 3 334

Narození

1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

Stav 1.1.

Rok

Tabulka 10: Bilance vývoje počtu obyvatel Vejprt z roku 2001

3 568 3 590 3 806 3 788 3 733 3 678 3 609 3 540 3 488 3 473 3 785 3 792 3 776 3 711 3 676 3 642 3 595 3 566 3 492 3 470 3 320 3 300 3 298 3 298 3 309 3 362 3 409 3 391 3 399 3 387 3 309

30

52 55 35 41 42 43 45 46 37 48 42

-18 -34 1 -2 -8 -18 -9 -9 -5 -12 -17

31 -15 -36 25 -16 61 43 -6 -25 -48 -46

13 -49 -35 23 -24 43 34 -15 -30 -60 -63

Stav 31.12.

Přírůstek celkový

93 92 116 85 112 128 112 126 113 129 112

Přírůstek migrační

124 77 80 110 96 189 155 120 88 81 66

Přírůstek přirozený

Zemřelí

Narození 34 21 36 39 34 25 36 37 32 36 25

Vystěhovalí

3 309 3 322 3 273 3 238 3 261 3 237 3 280 3 314 3 299 3 134 3 074

Přistěhovalí

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Stav 1.1.

Rok


3 322 3 273 3 238 3 261 3 237 3 280 3 314 3 299 3 269 3 074 3 011

Z územního hlediska by bez aplikace návrhů využití volných parcel k dalšímu rozvoji města pravděpodobně došlo k degradaci dlouhodobě nevyužívaných ploch, nacházejících se z rozhodující části v intravilánu. To by snad bylo možno vítat z hlediska přírody jako poskytnutí prostoru pro rozvoj pestrých stanovišť, pokud by nedošlo k výrazné ruderalizaci nebo rozvoji indigenofytů, to by ale patrně nevyvážilo ztráty v oblasti udržitelnosti rozvoje celého území Vejprt. Komfort bydlení ve městě by zvýšila realizace přeložky silnice II/224 navazující na ulici Pivovarskou a Husovu a kruhového objezdu s odbočkou do SRN u Pivovarských rybníků, které by vedly k podstatnému snížení průjezdu motorových vozidel městem. Plochy navrhované k rozvoji mimo intravilán pro sportovně rekreační využití nevykazují významné přírodní hodnoty, nebyl na nich zjištěn výskyt stanovišť nebo druhů flóry a fauny, jež by vyžadovala ochranu. Jedná se o rozšíření existujících nebo v dosud platném územím plánu specifikovaných sportovních areálů; jsou tedy navrženy v důsledku poznatků o nedostatcích a potřebách doplnění dosavadního využívání. Není možné vyloučit, že by k jejich využívání došlo v omezeném rozsahu i mimo územní plán, se souhlasem vlastníků pozemků, kterým by to přinášelo ekonomický prospěch.

4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územně plánovací dokumentace významně ovlivněny

31

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Posuzovaný návrh změny územního plánu je zaměřen na umožnění rozvoje bydlení, jak v rodinných, tak v bytových domech, doprovázeného možnostmi drobného podnikání v nově stavěných objektech. Tento rozvoj přirozeně doprovází také určitý rozvoj infrastruktury a hlavně umožnění aktivit v terciární sféře využívání volného času. Všechny jsou vázány na současný intravilán nebo jsou na něj navázány plošně i systémově. Návrhové plochy mají uměřené rozměry, často využívají proluk. Do volných prostorů jsou umístěny plochy pro veřejnou zeleň. Z navrhovaných změn nevyplývá možnost rozvoje aktivit významně ovlivňujících životní prostředí v žádné z jeho složek. Obecně lze tedy konstatovat, že vzhledem k rozsahu a obsahu navrhovaných změn nelze očekávat vznik významného ovlivnění životního prostředí v důsledku jejich realizace, ať již v době výstavby nebo využívání, při dodržování zásad ochrany životního prostředí a veřejného zdraví obsažených v platných zákonech a navazujících předpisech. Zvýšení obydlenosti nicméně pravděpodobně povede k vyšším emisím látek škodlivých ovzduší, hlavně polétavého prachu a polyaromatických uhlovodíků, vznikajících při spalování méně kalorických paliv (hnědé uhlí, dřevo apod.) za relativně nízkých teplot v domácích topeništích. Imisní úroveň obou zmíněných látek je v celé ČR vysoká a zvyšuje zdravotní rizika zejména v zimních měsících. Překračování stanovených hygienických limitů imisí v důsledku naplnění navrženého využití ploch k bydlení, drobné výrobě a službám je však nepravděpodobné, s výjimkou dnů s velmi špatnými rozptylovými podmínkami. Je však i tak vhodné prosazovat v nově stavěných objektech využívání jiných způsobů vytápění a ohřevu vody než uvedenými druhy paliv.

5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Hlavním problémem Krušnohoří je přetrvávající impakt kyselých dešťů, který působil v druhé polovině minulého století na rozsáhlé plochy lesů, hlavně na náhorních plošinách včetně okolí Vejprt, vedoucí k rozpadu lesních smrkových monokultur a degradaci řady biotopů. Přesto je zde řada oblastí natolik cenných, že byla vyhlášena jejich ochrana v různých národních i mezinárodních stupních. Od správního území Vejprt jsou však natolik vzdáleny, že nelze předpokládat jakékoliv jejich ovlivnění v důsledku funkčního naplnění změn na rozvojových plochách podle návrhu územního plánu města Vejprty.

32

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Přetrvávajícím negativním jevem Krušných hor je nízká osídlenost, vzniklá v důsledku odchodu většiny obyvatel německé národnosti v letech 1945-46. Tento problém se týká především udržitelnosti rozvoje oblasti a návrh územního plánu přispívá k jeho řešení.

6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhované varianty územně plánovací dokumentace V současnosti nelze pozorovat významné negativní působení osídlení a činností provozovaných na území Vejprt na přírodu a krajinu nebo na veřejné zdraví, pokud za ně nepokládáme významný ústup zemědělství, proměnu orné půdy na louky a také postupné zatlačování luk náletem dřevin. Velkoplošné poškození lesů v minulém století postihlo Vejprtsko méně než území náhorních plošin, místní lesy plní obstojně všechny své funkce v krajině. Návrh územního plánu Vejprty je zaměřen především na umožnění rozvoje bydlení, vyvolaného změnami v životním stylu, odrážející se v nárocích na komfort bydlení. Naplnění požadavků v tomto smyslu je do značné míry podmínkou pro zachování obydlenosti ve městě a dalších místních částech, umožňující zachování udržitelného hospodářského rozvoje území. S tím jsou spojeny rovněž požadavky na podporu místního malého a středního podnikání, projevující se v navržení ploch se smíšeným funkčním využitím. Vymezeny jsou také plochy pro souvislou zástavbu, jejichž využití je podmíněno zpracováním územních studií navrhujících jejich členění dopravní a technickou infrastrukturou, jíž by bylo nutno připravit. Příslibem do budoucna může být navržené umístění přeložky silnice II/224 mimo město na území málo využívaných luk nebo pastvin, které by po dopravním zpřístupnění mohla sloužit k umístění výrobních podniků a rozvoji zaměstnanosti. Celkově lze návrh nového ÚP Vejprty hodnotit co do rozsahu změn jako plošně nenáročnou a se značně omezeným potenciálem negativního ovlivnění životního prostředí, tedy s přijatelnými vlivy na přírodu a krajinu a s pozitivními vlivy na udržitelný rozvoj Vejprtska.

6.1.

Hodnocení stávajících a předpokládaných vlivů dle složek životního prostředí, historických památek a hmotného majetku

33

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Z hlediska ovlivnění veřejného zdraví je významným příspěvkem k hygieně prostředí návrh přeložky silnice II/224 mimo jádrovou část města a realizace kruhového objezdu u Pivovarských rybníků s napojením na silniční síť v SRN, které mají potenciál odvést část dopravy produkující hluk a emise znečišťujících látek do ovzduší mimo zástavbu. Ostatní navržené změny je možno z hlediska ovlivnění zdraví pokládat za neutrální. K negativnímu ovlivnění akustické a rozptylové situace může návrh změny ÚP přispět jen krátkodobě v místech, kdy dojde k funkčnímu využití návrhových ploch k výstavbě. Návrhy na bydlení nejsou situovány při rušné silnici nebo železnici, hustota provozu v dimenzi pod 1000 jízd všech vozidel denně u nejživější komunikace nevyvolává obavy z překračování hlukových nebo imisních limitů v chráněném venkovním prostoru staveb. Pozorovatelné zvýšení zdravotních rizik v důsledku realizace návrhů obsažených v posuzované změně ÚP očekávat nelze. Méně specifické jsou vlivy na pocitovou stránku života. V tomto ohledu lze očekávat, že uspokojení potřeb pohodlnějšího a kulturnějšího bydlení v upravenějším městě s vyšším podílem zeleně s umožněním realizace živnostenských aktivit na jedné straně a rozvoje volnočasových aktivit na druhé straně přispěje k posílení pozitivních životních pocitů obyvatel města a přidružené obce. K přímému ovlivnění klimatu dojde v mikroměřítku až mezoměřítku, nelze předpokládat ovlivnění zasahující do větší vzdálenosti než v řádu metrů kolem objektů, které by navrhované změny dovolily vybudovat. Ovlivnění klimatu v širším měřítku je možno pokládat za zanedbatelné vzhledem k rozsahu změny a pravděpodobným nárokům na energie, které vyvolá. Ovlivnění ovzduší bude odpovídat naprosto převažujícímu využití navrhovaných změn pro bydlení. Vzhledem k nízkému současnému zatížení ovzduší na Vejprtsku znečišťujícími látkami lze předpokládat, že při charakteru navrženého využití ploch a jejich rozptýlení na celém území města nedojde jeho realizací k patrné změně v kvalitě ovzduší. K ovlivnění povrchových vod nedojde při respektování základních pravidel při povolování a výstavbě nových objektů. Ve Vejprtech je vybudována kanalizace a čistírna odpadních vod s dostatečnou kapacitou na pokrytí nových nároků při zvýšené produkci odpadních vod. Ovlivnění režimu podzemních vod nelze v důsledku posuzovaných změn předpokládat. Stavby, jejichž realizaci by návrh nového ÚP Vejprty umožnil, nebudou zakládány do takových hloubek, aby dosáhly do úrovně hladiny podzemních vod. Riziko znečištění půdy a následně podzemní vody by u hodnocených území hrozilo pouze v případě havárií. Havárie dopravních prostředků s únikem ropných látek je možno považovat za nejběžnější případ, i když zpravidla dochází k okamžitému řešení spočívajícím v odtěžení znečištěné půdy a zeminy ještě před proniknutím znečišťujících látek do podzemní zvodně. Pokud budou na územích se smíšenou bytovou výstavbou nebo drobné a řemeslné

34

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí výroby povolovány činnosti nebo zařízení, kde dochází k manipulací s látkami nebezpečnými vodám, bude pravděpodobně dostačující prevencí ovlivnění vod dodržování platných předpisů určených k ochraně vod. Konkrétní podmínky nad rámec povinné prevence znečištění bude nutno stanovit až na základě popisu konkrétního záměru a hodnocení jeho vlivů na životní prostředí. Ke kvantitativnímu ovlivnění zemědělské půdy povede využití návrhových ploch odnětí cca 46 ha půdy ze zemědělského půdního fondu. Ve všech případech by se jednalo o území se současným využitím „trvalý travní porost“. Změna využití podle návrhu ÚP by u největší části rozlohy, více než 43 ha, vedla k založení ploch mimolesní zeleně, nešlo by tedy o úplnou ztrátu půdy, ale o změnu jejího využití v rámci postupující urbanizace. Pro území se smíšeným využitím pro bytovou výstavbu s drobným komerčním nebo řemeslným podnikáním je vyčleněno celkem 1,3574 ha půdy ZPF většinou IV. třídy ochrany, asi z 10% V. třídy ochrany. Zábor 0,3883 ha by vyžádala změna území pro dopravní využití a 0,0639 ha pro sportovně – rekreační využití, v obou případech půdy ve IV. třídě ochrany. Půda určená k plnění funkcí lesa nebude funkčním naplněním navrhovaných změn využití území dotčena. Tento základní přehled záboru půdy pro návrhy ÚP svědčí o velmi zdrženlivém přístupu autorů ÚP k nárokům na nedotčenou půdu a využívání již stanovených zastavěných nebo zastavitelných ploch z dřívějších etap výstavby nebo územního plánování. Ovlivnění půdy z hlediska jejího záboru lze pokládat za malé a přijatelné. K možnosti ovlivnění kvality půd, popsané v souvislosti s ovlivněním podzemní vody je možno dodat, že v převažujících plochách záboru, navržených pro mimolesní zeleň (zeleň na veřejných prostranstvích), se možnost havárie s únikem nebezpečných látek dále minimalizuje, takže ovlivnění kvality půdy je z tohoto pohledu možno pokládat za zanedbatelné. Posouzení možnosti ovlivnění půdy na plochách, jejichž využití pro výstavbu rodinných domů a příslušné infrastruktury je podmíněno zpracováním územních studií, není v detailu zatím možné. Z hlediska ovlivnění krajiny je podstatné, že všechna navrhovaná území změn jsou v intravilánu nebo navazují na urbanizované území obcí. Návrhové plochy pro bydlení často vyplňují proluky mezi již existujícími bytovými stavbami, což se týká i území vyčleněných pro posouzení územími studiemi (pro jejich větší plochy s nutností dobudování infrastruktury). Přeložka silnice II/224 vede paralelně s železniční tratí a zvýrazňuje využití této části příměstského území pro dopravní infrastrukturu. Území zeleně na veřejných prostranstvích (celkem 17 návrhových ploch!) jsou do ploch bydlení, včetně ploch smíšeného využití, vhodně zakomponovány, člení zastavěné prostory a budou zpříjemňovat pobyt ve městě. Mimo městskou zástavbu Vejprt (v Novém Zvolání a

35

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Českých Hamrech) převažují plochy určené pro sady nebo zahrady, podtrhující venkovský ráz zástavby. Je tedy zřejmé, že realizace návrhu by nevedla k významnému ovlivnění přírody a krajiny. Místo pro rozhlednu je vybráno na návrší s dobrým výhledem na údolí Polavy, rozhodující pro posouzení vlivů na krajinu bude architektonické nebo stavební ztvárnění objektu. Plochy pro sportovní hřiště a zařízení jsou většinou umístěny v intravilánu Vejprt, nebo na jeho území navazují. Časté jsou také případy, kdy navazují na již existující sportovně rekreační plochy nebo zařízení, která rozšiřují jak plošně, tak co do možností využití. Navržené rozvojové plochy respektují ráz města a obcí v jeho správním území a pokud budou respektována základní urbanistická pravidla v oblasti dimenzování a ztvárnění staveb, nebude krajinný ráz ani funkce krajiny jako součásti životního prostředí funkčním naplněním návrhu ÚP Vejprt narušen a v podstatě ani dotčen. Historické nemovité památky jsou umístěny vesměs v centru zástavby města, mimo místa, kde by se dal očekávat stavební ruch spojený s funkčním naplněním změny na jednotlivých návrhových plochách. K jejich ovlivnění nedojde. Z majetkového hlediska lze soudit, že výstavbou nových domů a bytů se stávající úrovní vnitřního vybavení pravděpodobně dojde k poklesu hodnoty starších bytů. Dá se však předpokládat, že jejich hodnota již byla amortizována. Umožněnou výstavbou dalších prvků dopravní a technické infrastruktury a objektů veřejných služeb (např. školka, rozšíření koupaliště a sportovních areálů) majetek města, jako předpokládaného majitele, vzroste.

6.2.

Hodnocení možné kumulace a synergie vlivů

Typickým příkladem negativního kumulativního a synergického působení na životní prostředí je doprava. Spolupůsobení hluku, znečištění ovzduší a případně i světelných efektů vyvolává pocitově a hygienicky větší ovlivnění než jednotlivé vlivy, které mohou být samy o sobě podlimitní a nevýznamné. K tomu se připojují rizika bezpečnosti provozu zejména pro chodce a cyklisty ve městě při umožnění rozvoje výroby, které při uplatnění návrhů ÚP přinese i vyšší dopravní zátěž. Bez realizace obchvatu města se situace kolem průjezdní silnice II/219 a II/224 nezmění, nebo se bude spíše zhoršovat, protože snižování dopravní zátěže není možno příštích letech předpokládat. Dokud jsou hlavní dopravní tahy vedeny městem, dochází k významné kumulaci vlivů v oblasti znečišťování ovzduší se zdroji ve výrobě a službách a zejména s malými topeništi využívajícími jako palivo uhlí. Jak doprava, tak spalování fosilních paliv jsou zdrojem tuhých znečišťujících látek s dalšími navázanými škodlivinami a polyaromátů (známý je B(a)P), jež jsou prokázanými karcinogeny, tedy polutanty ze zdravotního hlediska z nejrizikovějších.

36

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí I když intenzita dopravy není vysoká, je třeba připravit územní podmínky pro udržení dosavadní kvality prostředí ve městě (i z hlediska možného a očekávaného rozvoje příhraniční turistiky), a to i při rozvoji výrobních kapacit. Z tohoto úhlu pohledu je namístě připravit a realizovat nový dopravní plán s umožněním průjezdu motorových vozidel mimo město a s umožněním parkování aut zajíždějících do města na parkovištích snadno dostupných z centra a od sportovních areálů. Tabulka 111: Intenzita dopravy (průměrný počet jízd za den) po silnicích II. a III. třídy v řešeném území v roce 2010 (dle údajů ŘSD) Silnice 219 od Silnice 224 od Silnice 21991 odbočky ze silnice státní hranice v řešeném území 223 k 224 k silnici 223 Číslo sčít. úseku→ Druh vozidel ↓

4-3001

4-3440

4-2990

Nákladní

108

175

75

Osobní a dodávky

550

1171

344

Motocykly

24

27

22

Celkem

682

1373

441

Významným aspektem návrhu ÚP je důraz na rozvoj zelených ploch a veřejné zeleně ve městě. Protihlukový efekt rozptýlené nebo liniové zeleně sice není významný, znatelně ale přispívá k očistě ovzduší od prachu a působí celkově pozitivně na vnímání životního prostředí v urbanizovaném prostoru. Celkově se možná synergie a kumulace negativních vlivů na životní prostředí nejeví jako významná. Návrh ÚP přitom umožňuje vyloučit jejich narůstání pod vlivem očekávaného zvýšení dopravní zátěže.

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.

7.1.

Porovnání variant

Návrh územního plánu je invariantní. Porovnání je tedy možné pouze s referenční nulovou variantou neschválení návrhu. Hodnocení vlivů z využití návrhových ploch dle umožněné funkce je shodné s tím, které je uvedeno v následujícím textu.

37


7.2.

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů návrhů rozvojových ploch

Posuzovaný návrh územního plánu nepředkládá možnosti využití území s potenciálem významného ovlivnění životního prostředí, s výjimkou nezbytného záboru zemědělské půdy v rozvojových plochách. U všech ploch lze očekávat, že v případě jejich navrhovaného využití k významnému ovlivnění životního prostředí nedojde, budou-li dodržovány platné zákony a na ně navazující předpisy a technické normy. Pokud jde o půdu, je možno konstatovat, že je z převážné části nízké bonity a největší plochy potenciálního záboru, včetně pozemků s vyšší bonitou, až do II. třídy ochrany půdy, jsou vyčleněny pro veřejnou zeleň. O zemědělské využívání půdy není v chladném klimatu reálný zájem ani u půd s vyšší bonitou, vyskytujících se vzácně, s výjimkou pastevectví a lučního hospodářství. Nevýznamný vliv na půdu je důležitým faktorem u návrhu D2 přeložky silnice II/224, vedoucí z valné části po jen málo využívané zemědělské půdě. Ostatní vlivy z výstavby a provozu přeložky budou na urbanizované části města působit málo významně díky odlehlosti od zástavby a částečně též odcloněním železniční tratí. Kritickým úsekem přeložky bude část u železniční stanice. Po odbočení z trasy ulice Husova může dojít ke zvýšenému ovlivnění hlukem domova pro děti se zdravotním postižením a domů 5, 7, 15 a 19. Při dalším posuzování možnosti výstavby přeložky bude třeba rozhodnout o možné intenzitě ovlivnění hlukem a vyloučit překračování stanovených hygienických limitů ve venkovním i vnitřním prostoru budov. V dalším průběhu trasy pak bude stejně nutné posoudit ovlivnění domů nad železniční tratí, zejména č.p. 53. Ostatní domy v ulici S.K.Neumanna jsou od přeložky již více vzdáleny. Ke zvýšenému ovlivnění hlukem a emisemi dojde též u objektů pře napojením přeložky na ulici Přísečnická č.p. 9, 12, 13 a 15 a u dalších objektů kolem této ulice, resp. stávající trasy silnice II/224 při výjezdu z města dopravou přivedenou ze silnice II/219. Zvýšený provoz se projeví též u 10 domů s č.p. kolem ulice Pivovarská a Husova při odbočení přeložky. Zde není možno určit, zda nedojde k překračování limitů pro hluk ve venkovním chráněném prostoru domů, který by patrně bylo nutno řešit technickými prostředky. Krátký úsek přeložky D1 u Pivovarských rybníků zasáhne do území vysoké nelesní zeleně, kde patrně nebude možné se vyhnou kácení vzrostlých stromů a a v šířce vozovky 9,5 m přeruší funkční lokální biokoridor 35/36 územního systému ekologické stability kolem Polavy. Rozsah a přípustnost narušení bude třeba posoudit na základě projektu. Podle analogie z lokalit s přechodem silnice přes tok doprovázený biokoridorem ÚSES nemusí křížení s dopravou vést ke ztrátě funkčnosti biokoridoru, pravděpodobně s výjimkou doby výstavby.

38

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí U ploch občanského vybavení pro sportovní rekreaci je možno konstatovat, že 4 z 8 ploch mají větší rozlohu než 1 ha, takže naplňují v případě plného funkčního využití požadavek přílohy zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí č.1, kategorie II a bodu 10.8 „Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů.“ na zahájení zjišťovacího řízení. Kontext bodu 10.6 „Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3000 m 2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.“se vztahuje na návrhovou plochu pro vybudování parkoviště u železniční stanice. Využití ploch pro drobnou a řemeslnou výrobu je mimo záměry, pro které je požadováno posouzení vlivů na životní prostředí podle citovaného zákona. Dvě z ploch pro rekreační sport jsou vzájemně odděleny asi třicetimetrovým pásem veřejné zeleně. Navazují na již existující zástavbu a přesahují limit plochy nad 1 ha jen velmi málo – o 200, resp. 459 m2. Je těžko představitelné, že by u městské zástavby na svažitém terénu byla vybudována hřiště pro rekreační sport rušivého charakteru (viz též obr. č. 12). Území je vhodné pro menší hřiště nebo kurty pro míčové hry apod., případně i s menší, např. nafukovací halou. Očekávané negativní vlivy: - Zábor půdy. - Krátkodobé mírné ovlivnění ovzduší po dobu výstavby. - Možnost mírného rušení obyvatel v několika okolních rodinných domech. Očekávané pozitivní vlivy: - Posílení atraktivity města zejména pro mladší obyvatele. - Možnost krátkodobé sportovní rekreace po práci a o víkendech. - Potenciální ekonomický přínos pro město, využitelný pro další místní aktivity. Návrhová plocha OS 04 o rozloze 1,3291 ha se přimyká na jedné straně k zastavěnému území města s vybudovanou technickou infrastrukturou, což dává možnost napojení na kanalizaci a další infrastrukturu, a na druhé straně k areálu rekreační „rodinné“ sjezdovky s vlekem a poskytuje tak příležitost k vybudování zázemí se službami pro uživatele areálu (viz též obr. č. 13).

39


Obrázek 12: Přibližné vymezení návrhových ploch pro sportovně rekreační využití OS 08 a OS 09 na podkladu ortofotomapy s katastrem pozemků podle www stránek Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního

Očekávané negativní vlivy: - Zábor půdy. - Krátkodobé mírné ovlivnění ovzduší po dobu výstavby. Očekávané pozitivní vlivy: - Posílení atraktivity města zejména pro mladší obyvatele. - Možnost krátkodobé sportovní rekreace po práci a o víkendech. - Potenciální ekonomický přínos pro město, využitelný pro další místní aktivity. - Zmenšení znečišťování okolí sjezdovky odpadky aj.

40


Obrázek 13: Přibližně vyznačené návrhové plochy pro rekreační sport na podkladu ortofotomapy s katastrem pozemků podle www stránek Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Vlevo plocha OS 04 u sjezdovky, vpravo plocha OS 06. Návrhová plocha OS 06 určená pro rekreační sport má rozlohu 1,6318 ha. Leží u jižního okraje města. Jde o nevyužívaný pozemek se zbytky základů bývalé zemědělské budovy, s možností snadného přístupu z města. Předpokládá se její využití pro vybudování zázemí golfového hřiště, v podstatě obdobné jako u plochy OS 04. Očekávané negativní vlivy: - Zábor půdy. - Krátkodobé mírné ovlivnění ovzduší po dobu výstavby. Očekávané pozitivní vlivy: - Posílení atraktivity města zejména pro mladší obyvatele. - Možnost krátkodobé sportovní rekreace po práci a o víkendech. - Potenciální ekonomický přínos pro město, využitelný pro další místní aktivity. Navrhovaná plocha pro parkoviště a autobusovou stanici o rozloze 0,6045 ha je situována na nevyužívané ploše při okraji kolejiště nádraží (viz též obr. 14). Leží vedle ulice, ale je oddělená od souvislé městské zástavby, nikoliv však vzdálená od centra města. Jejich výstavba a provoz nevyvolá žádné významné negativní vlivy na životní prostředí nebo 41

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí veřejné zdraví. Pozitivním přínosem je centralizování terminálů hromadné dopravy, zvýšení komfortu motoristů i chodců, případně i ekonomický přínos městu nebo jinému provozovateli parkoviště, bude-li placené, při umístění parkoviště na území, které je v současnosti bez reálného využití.

Obrázek 14: Přibližné ohraničení návrhové plochy DS 01 pro parkoviště u nádraží.

7.3.

Popis použitých metod hodnocení

Vzhledem k malé diferenciaci výstupů hodnocení vlivů, jež by mohly vzniknou při realizaci návrhů využití rozvojových ploch byla jako hlavní metoda posouzení velikosti a významnosti vlivů na životní prostředí zvoleno slovní hodnocení místních vztahů u jednotlivých ploch. V případě záměrů nevylučujících možnost požadavku na vyhodnocení jejich využití procesem EIA je hodnocení podpořeno zákresem ploch do ortofotografie jako odrazu reálné situace v místě, odděleně pro každou takovou návrhovou plochu nebo pro jejich skupinu. Zásadním měřítkem pro posouzení velikosti a významnosti vlivů záměru na životní prostředí byly platné legislativní podklady a limity jimi stanovené. Tam, kde legislativa neudává limity ovlivnění byla významnost vlivu okomentována nebo porovnána s literárními údaji a podobnými záměry. Stav životního prostředí v řešeném území je popsán podle údajů excerpovaných z veřejných zdrojů – literatury, archivních zpráv, publikovaných map i map z archivních zpráv a z oficiálních internetových stránek vědeckých ústavů a státních i samosprávných úřadů a organizačních složek státu. Významným informačním zdrojem byly geologická, hydrogeologická a vodohospodářská mapa, územně plánovací podklady a dokumentace vyšších územních celků. Vedle internetových stránek úřadů byly využity servery cenia.cz, cuzk.cz, chmi.cz, cgs.cz, vuv.heis.cz, czso.cz, npu.cz, rsd.cz aj. podávající informace o

42

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí stavu a využívání životního prostředí. Jako rámec pro lokalizaci zjištěných a hodnocených údajů v řešeném území a okolí sloužily mapy přístupné na internetu a výkresy původního i nově navrženého ÚP. Dalším zdrojem informací pro hodnocení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví byly údaje o stávajícím zatížení prostředí a průzkumy provedené pro hospodářské záměry posuzované v Trhovém Štěpánově podle zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Byla také použita metoda analogie s obdobnými záměry a praktické zkušenosti zpracovatele SEA s hodnocením obdobných záměrů. Metodika hodnocení vychází pokud možno z dat prověřených při jiných akcích nebo dat poskytovaných odbornými institucemi. Základním používaným metodickým postupem pro hodnocení záměru a jeho vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je odborný odhad velikosti a významnosti vlivů, založený na maximalizovaných vstupních datech získaných modelovými výpočty při předchozích procesech EIA, z veřejných zdrojů nebo pozorováním.

8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. Posuzovaný návrh územního plánu nepředkládá možnosti využití území s potenciálem významného ovlivnění životního prostředí, s výjimkou nezbytného záboru zemědělské půdy v rozvojových plochách. V plochách určených pro sportovní rekreaci není dosud možno přesně specifikovat způsob jejich využití, lze však na základě vyhodnocení možností, jež skýtá terén a zástavba v okolí předpokládat, že nebude zasahovat za hranici významného ovlivnění životního prostředí. Parkovací plocha se zastávkou autobusů v centru města na nevyužívané části nádraží nevzbuzuje obavy z vyvolání nepříznivých vlivů na okolí. Navržené výrobní plochy jsou určeny jen pro drobnou a řemeslnou výrobu, neumožňující činnosti, jež jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, jako důvod k zahájení zjišťovacího řízení. Za těchto okolností mají navržená opatření značně obecný charakter, pokud nechtějí replikovat opatření vyplývající z dodržování platných předpisů a norem. Jsou formulována souhrnně pro všechny návrhové plochy, jež by mohly při předpokládaném využití podléhat posuzování vlivů na životní prostředí podle výše citovaného zákona. 

Před výstavbou přeložky silnice II/224 (návrh D1) zjistit rozsah možného ovlivnění obytných budov hlukem a podat návrhy na vyloučení jejich nadlimitního ovlivnění.



Před výstavbou přeložky silnice II/224 (návrh D2) provést biologický a dendrologický průzkum a navrhnout způsoby vyloučení nebo snížení ovlivnění výstavbou přeložky a jejím provozem.



V případě výstavby sociálního zařízení zajistit napojení na městskou kanalizaci a ČOV.

43

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí 

Likvidaci srážkových vod ze zpevněných území řešit přednostně zasakováním, pokud nehrozí riziko jejich znečištění.



Kolem sportovních areálů zajistit výsadbu zeleně, pokud by nevyvolávala riziko zranění při nezvládnutém sportovním výkonu.



V případě instalace lehké sportovní haly umístit nebo zajistit pohonné jednotky vzduchotechniky tak, aby nevznikla možnost hlukového rušení v okolní bytové zástavbě.



Nepřipustit změnu ploch pro drobnou a řemeslnou výrobu na průmyslovou výrobu nebo jiné rušivé činnosti bez změny územního plánu.



Při nové výstavbě nepřekračovat významně dimenze okolních objektů.



Při nové výstavbě a zemních pracích v blízkosti vodních toků zajistit, aby nedošlo ke znečištění jejich vody. (Týká se zejména ploch VD 51 a 52 a TI 51 v Novém Zvolání a TI 01 a 02 ve Vejprtech).

9. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace Z hlediska ochrany přírody a krajiny se nový územní plán týká pouze skladebných prvků územního systému ekologické stability. Ty jsou beze změny převzaty z dosud platného územního plánu, odpovídají metodice určující způsob vymezení jednotlivých skladebných prvků ÚSES a dostatečně zajišťují plnění účelu, k němuž je ÚSES předurčen s výjimkou nefunkční části lokálního biokoridoru kolem Polavy soustředěnou městskou zástavbou. Řešitelným problémem se jeví přechod přeložky D2 přes Polavu a souběžný lokální biokoridor ÚSES. Pozitivním rysem návrhu územního plánu je úspěšná snaha o umístění rozvojových ploch mezi již existující zástavbu a využití opuštěných ploch k novým záměrům, nebo alespoň vymezení nových ploch v návaznosti na zastavěné území. Ochrana životního prostředí nedozná v důsledku realizace rozvojových návrhů územního plánu znatelné újmy.

10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územně plánovací dokumentace na životní prostředí Specifické umístění území Vejprt u státní hranice vyvolává potřebu věnovat zvýšenou pozornost možnosti znečištění povrchové vody, jež pochází částečně i z pramenů na řešeném území a odtéká Polavou do Německa.

44

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí Kvalita ovzduší je dosud na území Vejprt dobrá. Změny využití území nesmějí vést k jejímu výraznému zhoršení. Při povolování staveb a činností je proto třeba preferovat vhodné nízkoemisní způsoby vytápění a ohřevu vody a šetrné zateplovací technologie staveb. Významným ukazatelem je z krajinářského hlediska architektonické řešení staveb. Základním ukazatelem by měly být jejich dimenze, a to především vertikální. U sportovněrekreačních areálů je vhodné vyloučit výstavbu velkých hal pro sálové sporty v místech, kde by rušily architektonický ráz města nebo zasahovaly do krajinného rázu. Vzhledem ke specifickému charakteru zástavby v celé oblasti je nutno harmonizovat objekty s místní morfologií terénu a již existující zástavbou nebo vzrostlou i nově vysazovanou stromovou zelení. Návaznost území většiny rozvojových ploch na zastavěné území umožní přizpůsobit architektonické řešení staveb existující zástavbě, případně ji rozvinout a esteticky obohatit. Souhrnně se jako základní ukazatele sledování vlivu ÚP na životní prostředí navrhují:  Kontrola čistoty vody v Polavě před odtokem z území ČR.  Udržení urbanistického a krajinného rázu řešeného území architektonickými prostředky: nepřipustit výstavbu výškově nebo rozlohou dominantních budov.  Organické zapojení ploch veřejné zeleně do půdorysu města a obcí.  Udržení kvality ovzduší v souladu s požadavky směrnice 96-62-EC: nepřipustit, aby již jednou dosažená vyhovující úroveň kvality ovzduší byla snížena.  Udržení úrovně ekologické stability širšího území v okolí jednotlivých návrhových ploch.  Udržení nebo zvýšení funkčnosti ÚSES místním managementem jeho prvků.

11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí Přírodní prostředí řešeného území nevykazuje narušení historicky vzniklé rovnováhy mezi stabilitou zachovalých částí přírody a hospodářským využitím urbanizovaných částí území. Za rozhodující fenomén je v tomto ohledu možno považovat čistotu vody. Její udržení je nutné pokládat za klíčový moment při rozhodování o využití území. Obecně se jako závažný problém jeví zvyšování hlučnosti prostředí, jež může vyvolat zdravotní komplikace zejména u dětí a citlivých jedinců. Aplikace návrhů úprav komunikací by obecně vedla ke snížení zdravotního rizika spjatého s hlučností, lokálně však je možný opačný vývoj, kterému je třeba zabránit. 

U nových projektů v navržených plochách prosadit důslednou ochranu půdy a vody před znečištěním a zrychleným odtokem; srážkovou vodu z rozsáhlejších zpevněných ploch svádět přes odlučovače ropných látek do zasakovacích studní.

45

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí       

U nových parkovišť preferovat využití zatravňovacích tvárnic v kombinaci s trativodem svádějícím vsáklou vodu do kontrolní šachtice u jeho počátku ve všech vhodných situacích. Trvat na výsadbě krycí a ochranné zeleně kolem nových ploch pro sportovní využití. Zajistit, aby objekty pro bydlení kolem nových komunikací nevyžadovaly protihlukovou ochranu budovanou jako součást komunikace. Projektovat nové městské komunikace s kapacitou zajišťující plynulý provoz i v období dopravních špiček při průmětu do budoucnosti. Projektovat přeložku silnice II/224 mezi ulicí Přísečnickou a Husovou s ohledem na nutnost zachovat hygienické limity hluku ve vnějším a vnitřním prostoru obytných budov v jejím okolí. V souvislosti s budováním přeložky silnice II/224 prověřit hlukovou situaci u dotčených staveb v ulici Husova a v ulici Pivovarská a případně navrhnou nápravná opatření tak, aby nedošlo k překročení hlukových limitů ve vnitřním prostoru budov. Před výstavbou přeložky silnice II/224 (návrh D2) provést biologický a dendrologický průzkum a navrhnout způsoby vyloučení nebo snížení ovlivnění výstavbou přeložky a jejím provozem.

12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Návrh územního plánu přináší celkem 122 změn využití území, většinou pro výstavbu rodinných a bytových domů v počtu návrhových ploch: – 28 ploch výlučně pro cca 79 rodinných domů ve Vejprtech, – 4 plochy pro bytové domy s 54 bytovými jednotkami ve Vejprtech s možností smíšeného využití, – 18 ploch se smíšeným využitím pro 53 rodinných domů s možností drobné řemeslné výroby, komerce, služeb a malého chovatelství ve Vejprtech, – 15 ploch se smíšeným využitím pro 31 rodinných domů s možností drobné řemeslné výroby, komerce, služeb a malého chovatelství v Novém Zvolání, – 2 plochy se smíšeným využitím pro 17 rodinných domů s možností drobné řemeslné výroby, komerce, služeb a malého chovatelství v Českých Hamrech, – 2 plochy pro přeložku silnice II/224. Vedle toho jsou vyčleněna 4 území pro výstavbu dalších 77 rodinných domů ve Vejprtech, jejichž využití je podmíněno zpracováním územních studií s návrhem zajištění ploch dopravní a technickou infrastrukturou. Návrhové plochy využívají volné prostory mezi dosavadní zástavbou nebo na ni navazují. Pro zvýšený počet obyvatel připravuje návrh územního plánu také plochy pro občanskou vybavenost, zejména sportovně rekreačního charakteru – hřiště včetně dětských, koupaliště včetně rozšíření vodní plochy pro koupání, zázemí sjezdovky v severní části města, zázemí golfového hřiště v jižní části města aj. (celkem 10 ploch na více než 8 ha). Navržena je rovněž plocha pro rozhlednu nad městem. Připravena jsou rovněž území pro rozšíření ČOV, sběrný dvůr aj. technické služby města a parkoviště v centru Vejprt a u sjezdovky.

46

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí K posílení hospodářské aktivity by mělo vést vedle aktivit ve smíšených obytných zónách využití ploch navržených pro drobnou a řemeslnou výrobu s menším počtem zaměstnanců. Dvě se nacházejí ve Vejprtech a tři v Novém Zvolání. Významnou součástí návrhu ÚP je také vyčlenění  17 ploch pro zeleň na veřejných prostranstvích ve Vejprtech na více než 4,6 ha doplněných o další plochy pro zahrady a sady na cca 2,2 ha.  a dvou ploch v Novém Zvolání na cca 0,75 ha, doplněných v této místní části o 8 ploch určených pro zahrady a sady na cca 6 ha. Dopravní zklidnění centra města a snížení hlukové a imisní zátěže předpokládá návrh na přeložku silnice II/224 mimo centrum, která odtud odvede i podstatnou část dopravy ze silnice II/219. Zábor zemědělské půdy požadovaný pro bydlení a související infrastrukturu, drobnou výrobu a sportovně rekreační využití je pouze necelé dva hektary, přičemž se jedná o půdy nízké kvality. Půda určená k plnění funkcí lesa nebude funkčním naplněním navrhovaných změn využití území dotčena. Navržené využití rozvojových ploch nepřináší riziko významného negativního ovlivnění životního prostředí. V souhrnu je možno konstatovat, že návrh územního plánu správního území Vejprt nezahrnuje rozvojové plochy, jejichž předpokládané využití by přinášelo významné riziko ovlivnění životního prostředí a krajinného rázu. Vzhledem k relativně vysoké míře obydlenosti řešeného území a snaze o jeho hospodářský a sociální rozvoj přináší návrh ÚP početné návrhy na využití ploch v intravilánu nebo v návaznosti na něj, z nichž většina se týká rozšíření možností bydlení a drobného podnikání ve smíšených obytných plochách. Předpokládá se využití nebytových prostorů vzniklých výstavbou rodinných a bytových domů i k drobnému podnikání v komerční oblasti, řemeslné výrobě, drobném chovatelství a službách. Využití 4 větších ploch pro bydlení je podmíněno zpracováním územních studií, určujících mj. potřebný rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Navrhovaný rozvoj bydlení je uměřeně podporován návrhy na rozšíření technické a dopravní infrastruktury města. Silniční dopravní stavby přitom jediné představují riziko ovlivnění životního prostředí, jež bude patrně nutno řešit technickými prostředky (ochrana před hlukem) u menšího počtu staveb, při nepochybném zlepšení stavu v centru města s hustou zástavbou. Značnou pozornost věnuje návrh územního plánu rozvoji veřejné a specifické zeleně (zahrady, sady) ve městě i v přidružené obci. Sociální pilíř udržitelného rozvoje posiluje návrh ploch ke sportovně rekreačnímu využití, s cílem zvýšit pohodu obyvatel umožněním využití volného času po práci a o víkendech,

47

Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu Vejprty na udržitelný rozvoj území a na životní prostředí samozřejmě i s potenciálem nabídky nových pracovních míst ve službách kolem sportovních areálů. Pro rozvoj výrobní sféry mimo smíšené obytné plochy je navrženo pouze 5 ploch určených pro nerušící drobnou a řemeslnou výrobu, z toho 3 v Novém Zvolání a 2 ve Vejprtech, mimo soustředěnou městskou zástavbu. Pozitivním rysem návrhu územního plánu je úspěšná snaha o umístění rozvojových ploch mezi již existující zástavbu a využití opuštěných parcel k novým záměrům, nebo alespoň vymezení nových ploch v návaznosti na zastavěné území tak, že sledují historickou stopu urbanizace prostoru města. Z toho rezultuje rovněž relativně malý vyvolaný nárok na zábor zemědělské půdy nízké produkčnosti a do značné míry také předpoklad, že nedojde k oslabení environmentálního pilíře udržitelného rozvoje. Zásahy do přírody se omezují na okraj města nebo obcí bez výskytu méně běžných stanovišť nebo pravděpodobnosti nálezů vzácných druhů rostlin a živočichů. Nejsou navrženy plochy pro rozvoj aktivit, které by mohly vést k významnému ovlivnění některé ze složek životního prostředí. Lze předpokládat, že ovlivnění životního prostředí v důsledku funkčního naplnění změn v rozvojových plochách nepovede k překračování stanovených hygienických limitů, bude celkově malé a přijatelné. V rámci vyhodnocení vlivů koncepce návrhu územního plánu se prokázalo, že při funkčním naplnění navržených změn využití území není možno předpokládat vznik významných negativních vlivů na životní prostředí v žádné z jeho složek. Nenavrhuje se proto žádná změna nebo doplnění koncepce, ale pouze několik opatření určených k eliminaci, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí, spojených s navrženými změnami.

48


49

V Y HO DNOC EN Í VLIVŮ

Recommend Documents