.
Nová redakce V novém školním roce představujeme také staro-novou redakci našeho školního časopisu.
Anna Bracková 9.B Pavlína Kubátová 9.B Katka Procházková 9.B Zdeněk Pásek 8.C Magdaléna Hutařová 8.B Adéla Mecová 6.B Barbora Toncerová 6.B Zuzana Landori 6.B Nikol Hálová 6.A Eliška Krejčí 6.A Simona Babáčková 6.A Kristýna Fabiánová 6.A
Adapťák Takţe adapťák byl super! Hráli jsme zde hodně her. VLAJKOVKU - Tohle byla asi naše nejoblíbenější hra . HUNGERGAMES - Tuhle hru jsme hráli podle filmu GUNGERGAMES 1 a byla to velká sranda. TÝMOVÝ TROJBOJ - Naše třída byla rozdělená na tři týmy a potom jsme plnili úkoly na třech stanovištích. PŘEKVÁPKO PRO NÁS - Bylo střílení z luku na terč, coţ bylo velmi zajímavé. VYRÁBĚNÍ - Dělali jsme taky náhrdelníky z toho, co jsme si v lese našli např. z šípků, rostlin, hříbků apod. A podle mě a i podle mých spoluţáků byl adapťák super a myslím, ţe by nám vůbec nevadilo tam zůstat delší dobu neţ jenom tři dny . Barbora Toncerová 6.B
Přežít Prahu! Ve středu 25.9. se ţáci IX.A vypravili na dějepisnou exkurzi do hlavního města, aby se na vlastní oči seznámili s jeho nejkrásnějšími historickými památkami. V brzkém ranním rychlíku všichni dospávali ztracené minuty, poslouchali muziku, anebo si někteří dokonce několikrát po sobě opakovali referát o dané praţské památce, aby si před spoluţáky a panem učitelem neudělali ostudu. Hned po příjezdu do Prahy jsme strávili dlouhou dobu „luštěním“ automatu na lístky do metra, ale po dlouhém boji jsme to zvládli. Poté jsme potkali velice zajímavého občana Prahy, který tvrdil našim spoluţákům, ţe musí být pořád v pohybu a lyţovat, i kdyţ není sníh. Ukázal také pár sportovních kousků, např. výmyk na drţadle metra. Samotnou prohlídku jsme začali na Praţském hradě, nahlédli do Autoři textu: M. Dvořáková, L. Rašovská, T. Koláček Foto: R Cvrkal., V. Procházka
Zlaté uličky, přes Karlův most jsme přešli na Staroměstské náměstí s Orlojem a zastavili se u budovy Národního divadla. Poslední zastávkou bylo Václavské náměstí, kde jsme se vyfotili se sv. Václavem, nakoupili v „Mekáči“ nějakou tu dobrotu a sviţným tempem se vydali na vlak. Na nádraţí jsme trošku naštvali paní učitelku Kulovou a pana učitele Cipara zběsilým útěkem po peróně směrem k vlaku. Ale vše se vyřešilo beztrestně, díky dobré náladě obou učitelů. Cesta domů byla pro všechny odpočinkem a krásným zakončením celého dne.
Student Cup Brno Ve středu 10. září jsme se my, ţáci 9.B, zúčastnili zajímavé akce s názvem Student Cup SŢDC. Tato soutěţ se konala v areálu brněnské střední školy Čichnova a jejím účelem bylo seznámit ţáky základních škol s povoláními správy ţelezniční dopravní cesty, jako jsou např. strojvedoucí, průvodčí aj. Stanoviště byla rozmístěna po celém hřišti. Na některých stanovištích na nás čekaly vědomostní testy a na jiných naopak sportovní disciplíny. Za splnění úkolů jsme dostávali určitý počet bodů, který
rozhodoval o našem umístění. Těsně před vyhlášením výsledků jsme měli šanci porozhlédnout se po střední škole, kde nám učitelé a ţáci ukázali, jaké různé obory lze na škole studovat a jak to u nich chodí. Po vyhlášení vítězů soutěţe jsme odešli a tím pro nás akce skončila. Za sebe můţu říct, ţe tato soutěţ byla zajímavým zpestřením školního týdne a přeji všem ţákům, aby se někdy v budoucnu mohli soutěţe taky zúčastnit. Anna Bracková
Nástavba 17. září jsme se my, redaktorky Smíška, a pár děcek z parlamentu byly s panem ředitelem podívat „nahoře“ v druhém-novém patře naší školy. Zatím je to sice vše pod menší vrstvou bílého prachu, ale uţ teď to vypadá pěkně. Prošly jsme si třídy, kabinety, sborovnu a ředitelnu. Dokonce jsme se koukly i na záchody, které, i kdyţ jsou ještě v podstatě bez záchodů, jsou mnohem hezčí neţ ty, co máme dole. Byly jsme se podívat i v nově opravené kuchyni, kde jsou tak velké
hrnce a trouby, ţe bychom se tam vešly. Nakonec jsme šly do místností pod kuchyní, kde jsou mrazáky, připravuje se tam zelenina a opracovává maso. Byl tam i malý výtah na převoz potravin, do kterého bohuţel lidé nesmí, z čehoţ jsme byly opravdu zklamané! No prostě tak, je to všechno hezké a uţ se těšíme, aţ to bude hotové a budeme mít pokoj od toho věčného hluku.
ANKETA Otázka 1. ,,Co si myslíš o přestavbě školy?“ Otázka 2.,,Co bys jěště změnil?“ Pan učitel Cipar 1.,,Myslím si, ţe celá stavba proběhla rychle, naráz a energicky. Snad i zbytek práce proběhne bez komplikací a začátkem příštího roku vše oslavíme.“ 2.,,Stavba se mi moc líbí, neměnil bych nic.“ Vít Navrátil 6.A 1.,,Je to výhodné spíš pro 1. stupeň.“ 2.,,Nevím, není co.“ Radim Maloň 6.A 1.,,Je to super hlavně pro 1. stupeň.“ 2.,,Asi nic.“ Denisa Sekerová 7.A 1.,,Pomůţe nám, ale bude to horší na orientaci.“ 2.,,Větší íčko.“ Mariana Shpilyarevych 8.A 1.,,Dobrá.“ 2.,,Změnila bych záchody.“ Leona Ţáková 6.B 1,,Líbí se mi.“ 2.,,Jídelna by mohla být větší.“ Pohanková Adéla 7.B 1.,,Dobrá.“ 2.,,Změnila bych záchody a jídelna by mohla být větší.“ Daniel Kaštan 8.B 1.,,Jo, dobrý.“ 2.,,V jídelně by mohlo být víc stolů.“ Pavlína Kubátová 9.B 1,,Je to fajn, uţ bylo na čase.“ 2.,,Chtělo by to změnit záchody na dolním patře.“
Rozhovor s Jimem a Braunem Jak jste se k tomuto povolání dostali? BRAUN: Byl jsem v podstatě vyloven z moře. Je to uţ pár let zpátky. Tehdy jsem jiţ několikátý měsíc na záchranném člunu brázdil oceán, ţivil se rybami a nechával svářet pitnou vodu na igelitce. JIM: Práce na lodi byla vţdy moje jasná volba. A jaká je náplň vaší práce? BRAUN: Udrţování paluby v mokrém stavu, vázání uzlů, kotvení a karetní turnaje s Jackem. JIM: Já kromě toho učím český jazyk, dále pak dějepis a anglický jazyk. Baví vás tato práce? Jestli ano, proč? BRAUN: Ano. Sám nevím … často kdyţ pozoruji houpající se oblohu, se ptám … proč? JIM: Učení mě zatím baví, snad baví i ţáky, které učím.
Jaký máte vztah k druhému plavčíkovi? BRAUN: Jsme bráchové! JIM: Je to můj nevlastní bratr (z matčiny strany).
Jak trávíte svůj volný čas? BRAUN: Zpívám si o moři, dálkách, láskách v přístavech, naději … JIM: Zdokonalováním příprav na výuku. A co děláte o prázdninách? BRAUN: Nedá mě to a zase vyráţím na moře. Letos v létě to byla historická plachetnice La Grace! JIM: Donekonečna obcházím loď a čekám, kdy opět vyplujeme. Pavla Kubátova, Anna Bracková
Další slavné osobnosti Tišnovska Břenek Josef - sochař 1820 – 1878 Jeho největším dílem v Tišnově je Mariánský sloup z r. 1863. Opravil sochy v Porta Coeli, jednou z jeho nejznámějších soch je Gambrinus na náměstí v Lomnici. Zemřel v Předklášteří. Havel Václav - politik a dramatik 1936 - 2012 V blízkosti obce Drahonín se nachází Havlov - letní sídlo rodiny Havlových vybudované roku 1907. Václav Havel zde se svým bratrem Ivanem trávili léto a navštěvovali také školu ve Ţďárci. Na samotě poblíţ Havlova si dala postavit svůj první srub Anna Pammrováspisovatelka a svérázná myslitelka známá především korespondencí s básníkem Otokarem Březinou. Jambor Josef - akademický malíř 1887 - 1964 Akademický malíř, čestný občan města Tišnova. Po absolvování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě studoval na brněnském VUT zeměměřičské inţenýrství. V roce 1914 odešel na Akademii výtvarných umění. Později podnikl i studijní cesty do ciziny. Od roku 1931 se jeho trvalým domovem stal Tišnov a nejmilejší základnou umělecké práce domek na Blatinách. Jambor se stal velkým umělcem, jehoţ doménou bylo realistické zobrazení Vysočiny. V roce 1962 byl oceněn titulem zaslouţilý umělec. Tišnov mu v roce 1957 udělil čestné občanství. Obrazy z Jamborova odkazu městu Tišnovu jsou vystaveny v městské galerii, která je od roku 1966 umístěna v adaptovaném domě na Brněnské ulici, kde umělec ţil.
Magda doporučuje Tři bratři Česká pohádka Jana Svěráka o třech bratrech, kteří se vydali do světa hledat si kaţdý ţenu. V hlavních rolích se představili Tomáš KlusJan, Vojtěch Dyk- Pepa a Zdeněk Piškula - Matěj. Jedná se o filmovou verzi dětských minioper Z. Svěráka a J. Uhlíře. Skládá se ze tří pohádek, které slyšel snad kaţdý- Šípková Růţenka, Červená Karkulka a pohádka O dvanácti měsíčkách. Všechny tyto pohádky spojují právě ti tři bratři. Hodnocení: Já osobně nesnáším jakékoli pohádky ať české, nebo zahraniční. Na tuto pohádku jsem šla pouhým omylem. Ale troufám si říct, ţe to byla ta nejhezčí pohádka, kterou jsem kdy viděla. Nádherné písně, nezapomenutelné hlášky. Doporučuji kaţdému dítěti, dospělému, milovníkovi písní, pohádek i vtipů. Magda Hutařová
Invazní rostlina Pár kilometrů na západ od Dolních Louček leţí obec Řikonín. Projdeteli mostem přes ţeleznici na mýtinu v lese, pravděpodobně vás čeká setkání s něčím, co na první pohled vypadá jako vetřelec z vesmíru. Máme tu pochybnou čest seznámit se s jedovatou rostlinou vyšší neţ člověk. Řeč je o invazním druhu nesoucím jméno bolševník velkolepý. Jedná se o rostlinu, která můţe měřit aţ 5 metrů a má obrovské listy. Na vrcholu se stonek rozšiřuje do obrovského květenství, které dokáţe vytvořit aţ 30 000 semen. Ty mají klíčivost 8 – 12 let, coţ znamená, ţe po tuto dobu můţe z kaţdého takového semínka vyklíčit rostlina, která po 3 aţ 5 letech můţe vyprodukovat dalších 30 000 semen, která se šíří vodou i vzduchem. A proč je vlastně bolševník ta zlá kytka? Důvodů je několik. Tam, kde roste, se zpravidla přemnoţí a vytlačí původní rostliny. Jeho obranou jsou jedovaté šťávy obsaţené v celé rostlině. Při poleptání je třeba postižené místo omýt vodou a zamezit přístupu světla, případně vyhledat lékařskou pomoc. Neošetřené místo se pokryje popáleninami, které mohou být viditelné i několik měsíců. Bolševník není v naší přírodě domácí, pochází z Ruska a dá se ničit sekáním nebo chemicky. Vlastník pozemku je povinen bolševník zničit, aby se zabránilo jeho dalšímu šíření. Zdeněk Pásek
Zábava
