Číslo 4
Červen 2005
Cena 5,- Kč
V Evropě se neztratil: reportáž z návštěvy Evropského parlamentu Mirek Bína Měl jsem to štěstí, že jsem byl vybrán s dalšími 35 studenty jihočeských středních a vysokých škol ke sponzorované návštěvě EP ve Štrasburku ve dnech 10. a 11. května 2005. Podmínkou účasti bylo vypracování písemných prací - esejí ohledně evropské problematiky (zmíněnou esej uveřejňujeme na straně 2, pozn. redakce). Cestou k našemu cíli jsem na vlastní kůži poznal dopravní zácpy evropského formátu na dálnicích, které mnohdy čítaly i 4 pruhy. Dlouhou chvíli jsme si krátili sledováním videa. Dne 10.5. v 11 hodin jsme dorazili před budovu EP. Po krátkém roz-
Hlavní téma tohoto čísla: Evropská Ústava
Blíže na str. 2, 4, 6 a 8.
hlédnutí na nádvoří EP přišel naši skupinu uvítat český europoslanec MUDr. Zvěřina, kterému vděčíme za realizaci naší návštěvy evropské metropole. Následovala fota společná, jednotlivců, párů a
symbolů ČR. Když jsme zčásti zaplnili paměťové karty, odebrali jsme se ke vstupu do budovy EP. Vstupu předcházela osobní kontrola obdobná té letištní. Pak nás „uvítaly“ davy uspěchaných provozních zaměstnanců a liány živých rostlin rostoucích do „nebes“ v obrovském prostoru galerie. Ještě než jsme se odebrali na oběd v kantýně pro hosty, stačila trafikantka ověřit moje kupecké počty při nákupu suvenýrů. Pak, že si musíme dávat bacha jen u nás…V kantýně mne udivil ten perfekcionismus propagandy - EU nám připomínaly jak příbory, tak uniformy kuchařů. Pokračování na str. 6
Pád Grosse byl neodvratný.... Jana Holcová, Tereza Zuntová V obsáhlém rozhovoru na téma pádu premiéra, nové vlády, registračních pokladen a přijetí Evropské ústavy na straně samotné, říká poslanec parlamentu České Republiky Michal Doktor mimo jiné to, že obliba bývalého předsedy vlády spočívala v programovém mlčení a politická moc v zákulisních hrách. Zásadně se vyhýbal situacím, ve kterých by musel dát najevo svůj názor. Žádný prý neměl! Pokračování na str. 4 a 5
Dělám to proto, že jsem z Lomnice Lumír Šarman Společnost Lomnice servis s.r.o. zajišťuje údržbu majetku našeho města už řadu let. Položil jsem se proto jejímu majiteli Václavu Švecovi několik otázek. t
Čím se přesně zabývá společnost Lomnice servis v Lomnici nad Luž.?
Naše firma nabízí komplexní služby pro město především v oblasti údržby je-
ho majetku. Staráme se takto o správu domů, oba městské hřbitovy, vedlejší komunikace, parkovou zeleň a sběrný dvůr atd. t
Kolik lidí z Lomnice nad Lužnicí zaměstnáváte ?
V poměru čtyři – pět zaměstnanců. Není snadné vybrat profesně zdatné zaměstnance.
t
Jak hodnotíte spolupráci s vedením města v uplynulých letech?
Město vytváří poptávku a na nás je, abychom připravili odpovídající nabídku. Město nastavuje podmínky a my je, pokud jsou pro nás akceptovatelné, přijímáme. Komunikace s vedením města je tvrdá, ale zatím korektní. Pokračování na str. 3
2
červen 2005 | ALTERNATIVA
TÉMA: Evropská Ústava - ANO či NE?
Evropská Ústava - mnoho otázek méně odpovědí Mirek Bína
Smlouva o Evropské Ústavě mne zaujala už tím, proč se vlastně nazývá ústavou, když v oficiálním dokumentu ústavy je v předmětu nazvána Smlouvou o Ústavě pro Evropu. Na počátku by si občan mohl říci, proč tolik povyku.. A proč by měla být špatnou, když ji v našich politických kruzích odmítá voda i oheň. Tedy ODS a KSČM. Z diskusních pořadů v rozhlase a článků v magazínech mne zamrazilo po zádech, když jsem postřehl informaci, že v návrhu ústavní smlouvy je výslovně napsáno, že se nezaručuje suverenita národních států, že se zaručuje pouze jejich identita. Takže v budoucnu si tu naše děti na Velikonoce budou moci nadále chodit s pomlázkami, ale za nás budou rozhodovat byrokrati v Bruselu? Nevím. Nejsem právník. Ale faktem je, že po přijetí Ústavy by bylo našemu českému právu nadřazeno i „právo přijímané orgány Unie“, (tzv. sekundární právo EU), čili směrnice, nařízení,
prostě vše, co vyprodukují Komise, Rada a Parlament EU. Právní specialisté varují, že se Česko může připravit na řadu prohraných soudních sporů odklepnutých soudem ve Štrasburku. Eurooptimisté tvrdí, že Ústava přináší jasnější pravidla, která jsou výhodnější pro malé a střední hráče. Jak tedy vyvrátí fakt, že ze současné váhy necelých 4% hlasů budeme mít podle ústavy jen necelé 2,5%?! Zároveň však uznávám zrušení práva veta. (Vzpomeňme, na základě tohoto práva ne jedenkrát zkrachovala mírová jednání v OSN) Až na výjimku. Myslím ale, že je nutné doplnit následující skutečnost a to, že v dnešní době v tolik ožehavé oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky národní parlamenty tuto možnost dle Smlouvy nemají. Nejasných otázek je celá řada. Katalog práv Ústavy je níže než ČR Listina práv a svobod. Podnikatelé se zas mohou těšit na nové pokuty přímo od Evropské centrální banky (jen co se sta-
neme členy měnové unie). Ta se přitom nemusí ohlížet na národní vlády. Hele, ta identita se nemusí projevit jen u Velikonoc… Trochu mne mrzí že ta rovnost mezi státy se v té smlouvě nějak vytratila. Viz stať z dokumentu - podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením. Pět let po vstupu Smlouvy o Ústavě pro Evropu v platnost může Rada na návrh Komise přijmout evropské rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší. Píše se tam podobně někde o Česku? Nic podobného v dokumentu Ústavy/ Návrhu smlouvy můj PC nenašel. Tak mne na závěr napadá zvolání paní Bubílkové: “EU – eště uvidíme!“
Můj pohled na Evropskou ústavu Jan Nouza
V poslední době slýcháme pojem „Evropská ústava“ stále častěji a to nejen z úst našich politiků. Proč vlastně je ústava pro Evropu důležitá? Co přinese její existence České republice, obcím nebo mně samotnému? Odpověď na tuto otázku není jednoduchá (vždyť i originál samotné ústavy má sám o sobě 353 stran) a vždy záleží na úhel pohledu na tu či onu část navrhované ústavy. Po zběžném přečtení tohoto dokumentu jsem se neubránil pocitu, že spíše než o ústavu se jedná o směs výjimek pro jednotlivé členské státy (podle pravidla čím větší stát, tím více výjimek). Přes jistě oprávněný argument o složitosti jednání 25 členských států EU se domnívám, že skutečná ústava by měla být přehledná, stručná a jasná každému občanovi. Přes tuto výhradu jsem se pokusil vybrat a porovnat některé kladné a
zoru jen čas ukáže, zda pravda je na straně euroskeptiků, kteří zastávají názor, že převáží nevýhody spojené s omezováním suverénního rozhodování jednotlivých členských států nebo naopak výhody deklarované eurooptimisty vyplývající z předpokladu větší efektivity při postupu Unie jako celku oproti nekoordinovaným postupům jednotlivých států. Záporné stránky: I přes veškeré výhrady, které k evn Rozvláčnost a nepřehlednost dokuropské ústavě předkládané v této podomentu bě mám, se domnívám, že její přijetí je n Částečná ztráta suverenity jednotlipro EU i Česvých členských států kou republiku n Množství výjimek pro jednotlivé lepší variantou členské státy než případné neJedním z hlavních sporných bodů je přijetí. podle mého názoru přenos některých I z toho důpravomocí z členských států výhradně vodu budu v přína EU (celní unie, společná zemědělská padném refepolitika, vytváření pravidel hospodářrendu hlasovat ské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu apod.). Podle mého náANO. záporné stránky, které návrh ústavy přináší: Kladné stránky: n Nahrazení mnoha mezinárodních smluv jedním dokumentem n Zpřehlednění činnosti výkonných orgánů Unie n Deklarace jednoty Evropy vůči ostatnímu světu
červen 2005 | ALTERNATIVA
3
ROZHOVOR Dělám to proto, že jsem z Lomnice – pokračování z titulní strany t
Jaký je váš pohled na výstavbu rodinných domků v lokalitě „Za chmelnicí“?
Mám zkušenosti z podstatně větších akcí. K Lomnici mám osobitý vztah, vždyť zde žil můj děda a otec, proto spíše než o tvorbu zisku mi při tomto projektu jde o to, aby vzniklo něco, co se bude lidem líbit a co jim přinese příjemný pocit, když si na to „šáhnou“. t
Kdy začnete stavět?
V současné době dokončujeme komunikace a infrastrukturu. Probíhá zároveň odkup pozemků od města. V tomto roce počítám se zahájením výstavby šesti až deseti rodinných domů. t
Je ohrožen termín dokončení celé akce ?
Kdybych si to myslel, asi bych s projektem nepokračoval. Na základě marketingového průzkumu, který si dělám, existuje reálná šance, že vše zvládneme dokončit včas. t
Někteří lidé kritizují úroveň údržby zeleně ve městě v posledních letech a porovnávají ji s minulostí. Jaká je vaše reakce?
Víte, já sám nejsem tak úplně spokojen s tím, co odvádíme. Ještě to není úplně ono. V této oblasti musíme naši službu zlepšit. V současné době na tom intenzivně pracujeme. Během pěti-deseti let bychom rádi měli natolik početný strojový
Václav Švec, majitel společnosti Lomnice servis s.r.o. park, abychom podobnou službu mohli ho IGY centra v Českých Budějovicích či nabídnout i okolním obcím, pokud o ni rozvojová zóna Lipno nad Vltavou. budou mít zájem. Moje představa je přiLomnici chci ale primárně pomoci vytom taková, že bychom pronajímali jen tvořením pracovních příležitostí a přispět mechanizaci a umožnili obcím zaměstnák rozvoji města s cílem zkvalitnit život vat své lidi. občanů a motivovat mladé lidi k pracovit Z toho co říkáte jsem nabyl dojmu, že tosti a samostatnosti. jste spíše altruista než učebnicový t Děkuji za rozhovor a přeji hodně podnikatel. Je to tak? úspěchů. Je a není. Mám za sebou realizaci velkých projektů, např. výstavba ObchodníDěkuji.
4
červen 2005 | ALTERNATIVA
ROZHOVOR Rozhovor s poslancem parlamentu Michalem Doktorem - pokračování z titulní strany Náš minulý rozhovor začínal hodnocením výsledku krajských voleb a odhadem dalšího vývoje. Tehdejšího premiéra Grosse nahradil premiér nový. Bude již posledním v tomto volebním období?
Loňský politický podzim byl pouhým začátkem událostí, které postavily Stanislava Grosse mimo reálný vliv. Jenom zdůrazním, že jej nevyužíval k prosazování silných názorů a myšlenek, také proto padá tak hluboko. ČSSD se v závěru krize přiblížila ke KSČM natolik, že si komunisté mohli dovolit určovat podmínky, za kterých nechají „Grosse žít“. Na skutečné vládnutí se nadlouho zapomnělo. A abych odpověděl na otázku, myslím, že premiér Paroubek „vydrží“ až do řádných voleb v červnu 2006. Zmínil jste se o volbách příštího roku, budete opět kandidovat?
Předvolební období v ODS je doba skládání účtů. Nemůžete jednoduše říci: opět kandiduji a chci na volitelné místo! Každého, kdo se rozhodl pro volební maratón, čeká tříměsíční zkouška v podobě primárních voleb. Od nejmenšího sdružení v malém městě, přes domovský okres, až po ostré předvolební soutěžení za celý kraj. My na to v ODS nemáme žádné kvóty, žádné závazné doporučení „ÚV strany“. Ano, připravuji se na toto měření sil a chtěl bych uspět. Politika je má práce, své názory říkám a obhajuji velmi zřetelně. Myslím, že má vystoupení zaměstnávají dnes vládnoucí koalici naprosto systematicky, pokud jsou s mými výsledky spokojeni ti, jejichž důvěru jsem dostal, nemohu fňukat v koutě a chtít čas na rozmyšlenou. Až řeknou „ hochu, je čas střídat..“, budu přemýšlet co dál. Týdenník EURO vás označil jako hlavního sněmovního „pokladno - bijce“ proti přijetí Zákona o zavedení registračních pokladen. Opravdu jsou ty pokladny tak špatné?
Nikdy a nikde jsem neuvedl, že registrační pokladny jsou špatné! Ale zásadně protestuji a pět let se bráním
naprosto hloupé a prázdné kampani, přijetí. Už dnes je skutečný mocenský kterou s jejich přijetím vede vláda! obsah skrýván. Je skrýván ve spoustě Vláda říká, že zavedením registračních slov a změti institucí, křesel, mocenpokladen stoupne výběr daní. A já vím, ských nitek a kompetencí, ve kterých že to není pravda! K ničemu podobné- mají najít svou motivaci a šanci na mu nedošlo v žádné zemi, kde byly po- uplatnění ti, kteří chtějí z přijetí „Ústakladny zavedeny. Opakuji, v žádné! vy“ žít a profitovat. Přibude úředníků – kontrolorů, přibude Jsem proti jejímu přijetí. Evropa nekonfliktů a sporů spojených s jejich potřebuje k dalšímu růstu, k větší provozem, přibudou náklady – peníze schopnosti obstát v celosvětové konkuna zaplacení firem, které budou mít renci, další instituce, další úředníky, neunikátní oprávnění k opravám, údržbě, potřebuje být jediným superstátem. zásahům do paměťové jednotky... Až Evropa potřebuje uvolnit regulace, potporovnáme dvě čísla - vyšší výnos daně řebuje opustit atmosféru krátkozrakého s náklady na provoz systému - dojdeme národního egoismu, který hledá hlavní ke ztrátě. Systém víc pezdroj konkurence (daňoněz spotřebuje, než „vyvé, sociální a ekologické) „Politika je má práce, dělá“. A zase se zvýší u nových členských zemí. své názory říkám a obhajuji rozčarování lidí z politiPřijetí „Ústavy“ přivede velmi zřetelně.“ ky, resp. z důsledků jedčlenské země ke scestí dínoho zákona. vání se dovnitř. Skrze Všichni rozumní podnikatelé dávno snahy o ovládnutí mocenských strukobdobu registračních pokladen mají. tur, skrze snahy o tlak na „vnitřní konMají ji všichni, kterým se vyplatí kurenci“ zapomeneme na okolí a jeho k ochraně vlastních zájmů. Před za- rychlou proměnu. městnanci, před Správcem daně, pro Podívejte se na jeden ukázkový přívlastní kontrolu hospodaření jejich fir- klad. Tím je proměna nálad Francouzů my, pro větší komfort obsluhy zákazní- k přijetí „Ústavy“. Domácí – ryze soka. Ale opakuji, dávat registračním ciální a pracovní téma, jakým je uvolpokladnám falešný a prázdný symbol, nění trhu služeb, délka pracovního říkat příslib, který nikdy nemůže být týdne, sociální podpůrné programy vlánaplněn, je zlé - velmi zlé. dy.... to vše jsou ryzí národní zájmy. Podtrhuji oprávněné, nezpochybnitelJste pro přijetí Evropské ústavy? Má být né, francouzské národní zájmy... její přijetí rozhodováno formou referenA přesto, nebo právě proto nyní voliči da? ve Francii ventilují své nálady a prefeŘekněte mi jeden jediný, rozumný, rence směrem k přijetí či nepřijetí „Ústadlouhodobě – a podtrhuji v řádu desítek vy“. Dokazují tím své politické relet – obhajitelný, naprosto zásadní dů- prezentaci, že hlasování o „Ústavě“ je vod, proč by mělo být rozhodnuto jinou nástroj, jak si vynutit své. Po jejím přijetí formou, například hlasováním Parla- se instituce Evropské ústavy stane prostředkem k jejich prosazování. Žádný mentu?! Francouz nebude hlasovat pro krácení ... například ten, že většina lidí vůbec svých výhod. Vždy bude nutit své voleneví, o čem Evropská ústava je... né zástupce k tlaku na proměnu konkuSmlouva o Ústavě pro Evropu ( Ev- renčního prostředí – uvnitř Evropy. ropská ústava ), se stane nejvyšším Evropa ale potřebuje všechnu svou ústavním dokumentem všech zemí – sílu k zachycení proměn okolí, nemůženaprosto zásadním způsobem ovlivní me vydávat takové množství energie na životy nás všech, kteří budeme žít v ze- projekt, který není něčím, co by mělo mích, kde bude přijata. Poslanci a Sená- své pevné místo v lidech samotných. toři nemohou patřit do velmi úzké skupiny lidí zainteresované na jejím Pokračování na str. 5
červen 2005 | ALTERNATIVA
5
ROZHOVOR Evropská ústava je nesprávnou cestou, bez ní se nám bude žít lépe. Náš minulý rozhovor končil otázkami o Lomnici. Velmi štiplavě jste komentoval přístup „radnice“ k informacím o hospodaření města, k nákladnosti některých investičních projektů... Trochu jsme listovaly záznamy z jednání Poslanecké sněmovny, v roce minulém jste mimo jiné navrhl dotaci na výstavbu sportovního areálu v Lomnici nad Lužnicí ve výši 2,9 miliónu korun – návrh byl přijat. Pro letošní rok jste navrhl podporu další – také úspěšně. V součtu za poslední 4 roky už bezmála 5 miliónů korun!
Odpusťte, ale já vůbec netuším, kam tím směřujete.... K otázce: Na jedné straně kritizujete postup radnice, její rozmařilá gesta (Farská louka) a stále větší množství rozdělané – nedokončené práce, na straně druhé podporujete projekty, které zastupitelstvo prosazuje. Některé! Sportovní areál roste do podoby, ve které není kvalitně provozován v daleko větších městech – v Třeboni, ve Veselí nad Luž., v Č. Velenicích... Mám se snad dívat na Lomnici, její občany a jejich potřeby skrze mnohdy
nedomyšlené postoje části zastupitelstva? Podívejte, v každém zastupitelstvu do roku 1998 platilo respektované pravidlo – i když nepsané, že jedno místo v radě města – podtrhuji minimálně jedno z pěti – patří opozici. Především jako pojistka proti „jednoduchým klanovým vlivům“ a jako ochrana proti tendenčnímu rozhodování. Ti lidé tam seděli a rozhodovali společně s námi a jejich hlas byl vážen, přestože byl i menšinový! Na „naší“ radnici by prostě nebylo vůbec možné, aby se kolem jednotlivých projektů, jednotlivých výhod, obchodních vztahů, naplňování nových pracovních míst, točila víceméně stále stejná skupina lidí. Podívejte se prosím po Lomnici. Soukromníci „padají na pusu“, myslím především lomnické podnikatele. Nezaměstnanost v Lomnici roste. Přitom jedním ze základních slibů „ tohoto i minulého“ zastupitelstva byla podpora podnikání v Lomnici, podpora zaměstnanosti. Pečlivě se dívám, kdo profituje na zakázkách města. Nějak nemohu dohledat naplňování tohoto slibu a když už – pouze některým...
No a nyní k příkladu sportovního areálu a jeho budování. Celý projekt je právě nyní (dokončením díla v letošním roce – předáním druhé plochy a atletické dráhy veřejnosti) na hranici toho, co ještě mohu považovat za účelné. Jen připomenu, že rozkopaný je areál od roku 1999! Není snad nejvyšší čas dotáhnout alespoň jednu část do konce? Ano, považuji za zásadní chybu nespojení projektu Sportovního areálu se skromnější obdobou zařízení vystavěného na Farské louce. Sportovní i společenský život – především náklady s tím spojené – se mají v tak malém městě, jakým Lomnice je, odbývat za méně peněz na jediném místě. Provozní náklady a údržba takto zbytečně „velkorysých“ projektů jednou rozpočtu obce zlomí vaz! A dluhy města od roku 1998 vytrvale rostou! Děkujeme rozhovor.
za
Prosím.
Kde to vlastně žijeme, aneb hledání konečné teorie a k čemu je to dobré Slavoj Svoboda Strunová teorie dává do souvislosti veškeré interakce včetně gravitace, jak jsem se v posledním vydání Alternativy zmínil. Abychom mohli pochopit, o co vlastně jde, je nutno připomenout, že některé fyzikální děje se naprosto vymykají našemu každodennímu chápání světa, avšak neuvěřitelně ovlivňují nás i naše okolí, aniž si to vůbec uvědomujeme. Podle Strunové teorie vlastně žijeme na tzv. „P-bráně“, což pro nás znamená
s nadsázkou, že nekonečný Vesmír je jakýmsi „akváriem“. Žijeme v 3+1 rozměrném světě (ten rozměr č.1 je čas), do kterého nás matička příroda usadila, a nepřijdou nám samozřejmě divné naše přirozené zákonitosti, ve kterých žijeme. Zmínil jsem se však i o gravitaci. Při bližším zkoumání této síly se gravitace vůbec nechovala jako jedna ze 4 základních interakcí, ale jako by patřila do jiného světa, alespoň dle kvantové mechaniky. Abychom mohli doplnit toto bílé území, vědci výpočty zjistili, jak i gravitaci zařadit do našeho světa. Po Velkém třesku před 15 miliardami let se náš Vesmír rozvinul do 3 velkých a 1 časového rozměru. Z výpočtů a zkoumání na superurychlovačích částic vyplynuly zásadní závěry a to, že existuje dalších 7 svinutých rozměrů, které jsou vlastně jakýmisi nosnými pilíři našeho světa. Vyplývá z toho, že náš Vesmír je součástí neprozkoumaného megasvěta a je jeho nepatrnou částečkou, bublinkou,
perlící se v nekonečném oceánu. A k čemu je takové poznání dobré? Kdyby nebyli takoví lidé, jako Aristoteles, Ptolemaios, Koperník, Einstein, Hawking, Witten a další vědci, byli bychom stále lovci a sběrači na pláních Afriky. To že pan Pascal objevil zákonitosti tlaku plynů, vedlo v důsledcích až k vývoji supermoderních technologií. Tato zkoumání nás dovedou k úplné Teorii všeho a novému pohledu na Vesmír i na nás lidi. Poznání je velmi obtížné, ale nesmírně přínosné. Máme před sebou nádhernou cestu, kterou si můžeme nebo nemusíme vybrat. Záleží jen na nás, zda se dáme vést poznáním nádhery světa anebo různými uzurpátory moci barvy hnědé nebo rudé. Na závěr: Filosof 17. století Michel de Montaigne řekl: “Obdivuji se lidem, jejichž ješitnost je tak veliká, že jsou pro ní ochotní poslat jiné na smrt.“
6
červen 2005 | ALTERNATIVA
REPORTÁŽ V Evropě se neztratil: reportáž z návštěvy Evropského parlamentu - pokračování ze str. 1 Po obědě s trochou masa a kopcem zeleniny se vydáváme na samostatnou prohlídku galerie. Míjím se s českým exodborářem Richardem Falbrem. Za hodinu stihnu projít všechny kouty přístupné veřejnosti, zhlédnout výstavu fotografií olympijského Torina a vyfotím se před vlajkami pětadvacítky. Nápor hostů EP začíná narůstat. Střetávám se s řadami francouzských a německých důchodců, řada z nich má na hrudi vyznamenání jak ruští maršálové. Poté se naší výpravy ujímá česká pracovnice návštěvnického servisu EU. Ta má s ČR již společné pouze minulost a občanství. Jako typický pracovník EU žije v Belgii a za manžela má taktéž cizince. Cestou do konferenčního sálů nám stihne říci , že před prací v EU byla zaměstnána v privátním sektoru. V porovnání s předchozí prací je současná práce oddechová a dozvídáme se, že věci v EU nefungují tak, jak mají. Když mi toto řekl odborník, hned jsem byl klidnější…V zasedačce obložené dřevem jako na středověké lodi se nám dostalo výkladu o historii EU. Poté již mezi nás zavítali čeští europoslanci za ODS MUDr. Zvěřina a Ing.Vlasák a debata mohla začít. Slovo si vzali především pedagogové z vysokých škol, které chtěli vysvětlit podrobnosti komunitárního práva. Poté jsem jako jediný zúčastněný středoškolák položil dotazovaným dvě otázky. Zajímala mne reakce komise na dotaz europoslance
Budova parmamentu
Zahradila, co se stane, jestliže nepřijmeme Smlouvu o evropské ústavě. Jako včelař jsem se zajímal také o problematiku dovozu zdravotně škodlivého medu z Číny za cenu likvidující české včelařství a zemědělství. Na první dotaz mi bylo odpovězeno, že podle rozhodnutí komise nás EU nebude sankcionovat za případné nepřijetí Smlouvy. Ke druhému dotazu se Ing. Vlasák vyjádřil obšírněji. Hovořil též o dovozu levného textilu a jeho mínění je, že by na podobné komodity měla být přijata přechodná období, aby se domácí trh na tento nápor stačil připravit. Mimo jiné jsme se od českých poslanců dozvěděli, že není nejlepším řešením problému obracet se přímo na příslušný orgán EU. Je lepší si najít v evropských strukturách Čecha a přes něj problém vyřešit.Také zde padl názor, že staří členové původní 15 se občas na nováčky dívají, jakoby tito právě spadli ze stromu. Poslanci debatu ukončují v 16 hodin. Stíhám ještě dát „krátkou řeč“ s poslancem Zvěřinou. Poté jsme se odebrali sledovat zasedání z galerie pro hosty. Na pořadu dne bylo jednání o lehkých zbraních. Ze 732 poslaneckých křesel bylo obsazených asi 15 a sledovalo je z galerie pro hosty přes 100 diváků. Potěšilo mne, že jsem nemusel používat služeb tlumočníků, jelikož jednání vedl náš poslanec a místopředseda EP Miroslav Ouzký.
Po únavném jednání opouštíme prosklenou budovu a přejíždíme do ubytovacího komplexu na periferii města. Rychle vybalit a hybaj na samostatnou prohlídku města. Kolem 22.hod se vracíme na hotel. Unavený po celodenním maratónu otvírám plechovku s tekutým chlebem z Plzně a vzápětí usínám. Ráno v poklusu snídaně, sbalit se a razíme utrácet eura za vyhlášená vína a sýry do obrovského supermarketu. Z nákupu zpět do centra města, kde přistupuje na palubu busu průvodkyně, která nám při okružní jízdě představuje nejzajímavější budovy v alsaské metropoli - znovu EP (před kterým bouřlivě protestují islámské ženy proti zákazu nošení náboženských symbolů), Radu Evropy, Evropský soud pro lidská práva a mnoho dalších. Jsem trochu zklamán. Z publikací vypadají budovy impozantněji. Samotné centrum města poznáváme již pěšmo. Při volné prohlídce si při setkání s Francouzy připadám komicky. Při dotazu: „parlez-vous anglais, allemand (německy), russe?“, se na mne až na 2 výjimky v luxusním obchodě s vinotékou a infocentru EU (kde mi sdělují nelibost s přistoupením nás nováčků z východu) podívají s nechápajícím pohledem a odpovědí je parle francais (mluvím francouzsky). Dle mapy jsem bloudil po zajímavostech, navečer šťasten usedl do busu a zvolal: “sbohem sladká Francie, vpřed do líbezných Čech!“
Poslanec Zvěřina se podepisuje pro Alternativu
červen 2005 | ALTERNATIVA
7
POVÍDKA, SERIÁL
Sweet America Andrea Zahradníková Časy, kdy jsme obdivně vzhlíželi k Sovětskému svazu jsou ty tam, nyní vchází do našich snů svět jiný. Ano, sladká Amerika. Země neutuchajících možností, země, která rozšíří naše obzory nad horizont běžného vnímání. Sen slavného politika i obyčejného popeláře. Kdo chce svůj život prožít kvalitně, musí do Ameriky! Tenhle náš sen pramení z jednoduchého podnětu. Amerika má totiž oproti Sovětskému svazu v rukách účinnou zbraň. Nejde o zbraň jadernou, nýbrž mediální. Americký život můžeme obdivovat každý den ve stovkách seriálů a filmů. Ještě nejste rozhodnuti žít v té zemi zaslíbené? Jen si to představte. Jako průměrný americký občan se probudíte do slunečného dne ve svém vlastním, vkusně zařízeném bytě zhruba o šesti místnostech, což je byt obvyklý pro jedince s průměrným platem. Plni radosti ze života se osprchujete studenou vodou, k snídani si
dáte toast a čerstvý pomerančový džus a se širokým úsměvem na rtech vyrážíte do práce. Pracujete v uznávané firmě na nižším postu, ale vaše práce vás nesmírně baví. Vlastně to není nic těžkého, chvíli listujete papíry a předstíráte, že pracujete, poté jdete na oběd do luxusní restaurace a po zbytek pracovní doby podlézáte intrikářskému šéfovi, čímž si zajistíte nejen jeho přízeň, ale i tučné prémie. Pokud by vám i přesto hrozil nedostatek finančních prostředků, zažalujte jakoukoli velkou, nejlépe nadnárodní, firmu za něco, co udělala, popř. neudělala a odměnou vám budě nějaký ten milion dolarů. Po práci navštívíte několik lákavě vypadajících obchodů, koupíte si slušivé šaty a něco pěkného do bytu. Při procházce po bulvárech potkáváte samozřejmě jenom štíhlé mladé blondýnky a svalnaté pohledné mladíky. Pokud máte náladu, můžete si vybrat pohlaví dle libosti a pokusit se navázat kontakt, téměř stopro-
centně budete úspěšní. Pak vás čeká ještě posezení v baru s přáteli, kteří vás bezmezně obdivují, vypijete pár piv, zahrajete si kulečník a jako zlatý hřeb večera vyrazíte na zahradní party u bazénu. Hluboko po půlnoci se vracíte domů, může se stát, že někde ztratíte klíče, ale to nevadí, v Americe je možno otevřít všechny dveře kreditní kartou. Ještě než půjdete do postele s nebesy, objednáte si něco k snědku, nejlépe čínu v papírových krabičkách, nebojte se, neztloustnete. Pak pokojně usnete a svěží se probudíte do dalšího skvělého dne. No, není to ideální život? A to byla pouze eventualita pro průměrného občana. Může se vám také dost dobře stát, že se ze dne na den stanete hvězdou, třeba pro něco, co vlastně vůbec neumíte, a váš život bude o dalších 200% úžasnější. Nezbývá než říct: Ať žije sladká Amerika!
Lomničan: historie a současnost... za hodně – 2. část Jaroslav Pudil K 1. dubnu 2003 měl být vyjasněn dodavatelský úvěr na akci Lomničan a k 15. dni téhož měsíce měl být podepsán dodatek ke smlouvě odsouhlasený zastupitelstvem. Nestalo se tak. Stavba byla zadána subdodavateli za cenu 18.794.425 Kč včetně DPH. Zhotovitelem se stala společnost SSŽ České Budějovice. Pracuje se už během zimního období na přelomu let 2002 a 2003. Vzniká skluz v provádění prací, harmonogram není plněn. Ná-
sledně rada města souhlasí s navýšení rozpočtu akce o 3.675.745 Kč a 25. září 2003 předkládá tuto změnu ke schválení zastupitelstvu. Zastupitelstvo svou většinou návrh schvaluje. Při následné kontrole průběhu stavby nabývám dojmu, že něco není v pořádku. Je zima a stavba se netemperuje, vymrzají podlahy. Očekávám reálné navýšení rozpočtu akce a posun termínu jejího dokončení. Objekt je nakonec uveden do zkušebního provozu, i když chybí některé for-
PAPÍR – HRAČKY – TABÁK Jiří Soudek + Radka Kostelecká Nám. 5. května 126 Lomnice nad Lužnicí Tel.: 384 792 286 n n n n
Kancelářské a školní potřeby noviny, známky, tel. karty HRAČKY VIDEOPŮJČOVNA
mality a zkoušky. Objevují se závady a nájemníkům je dočasně snížena výše nájemného. Při jednání zastupitelstva opakovaně vznáším dotaz kolik činí celkové náklady na akci Lomničan. Ekonom města stroze vypočítá, že něco kolem 28,5 milionu Kč včetně komunikace....
Richard Pešout
S P A R NA NÁMĚSTÍ Náměstí 7
378 16 Lomnice nad Lužnicí Telefon: 602 479 671, 384 792 318
Těšíme se na Vaši návštěvu
8
červen 2005 | ALTERNATIVA
NÁZORY
Euroústava: pro nebo proti ? Lumír Šarman Nechci se na tomto místě zabývat vynášením kategorických soudů o tom, co je či není ve Smlouvě o ústavě dobré nebo špatné pro celkový vývoj Evropské unie a pro naši zem jako takovou. Chci se Vám jen svěřit, že zatím tak úplně nevím. Nezní to sice tak sebevědomě jako rázné ANO nebo NE, ale lépe to dokumentuje skutečnost. Jsem si takřka jist, že většina lidí nejenom v České republice, ale i v ostatních státech unie je na tom stejně nebo podobně. Už volby do Evropského parlamentu ukázaly nezájem voličů o evropské instituce. Je to přece jenom trošku daleko do Bruselu nebo Štrasburku. Chybí bližší kontakt, přesnější představa, identifikace, pocit kontroly, zpětná vazba. Ve spleti všech právních dokumentů, které dnes v Evropské unii řídí běh důležitých záležitostí, se orientují opravdu dobře jenom bruselští byrokraté. Podle zasvěcenců jsou to právě tito bezejmenní úředníci, kteří „tahají za provázky“. No a teď se rozběhl proces ratifikace zásadního dokumentu – Euroústavy. Vyburcován dis-
kusí, kterou nastartoval prezident republiky, začal jsem se tedy tímto tématem zabývat, abych se nemusel rozhodovat jen podle novinových titulků nebo tendenčních stanovisek, kterých kolem nás poletuje habaděj. Chci mít čisté svědomí. Proces mého zkoumání Euroústavy už trvá několik měsíců. Během té doby jsem přečetl mnoho článků a úvah známých lidí, novinářů a vědců. Seznámil jsem se tak s názory bývalých i současných vysoce postavených diplomatů, politiků, ale i odborníků na Evropské právo či stálých dopisovatelů z centrálních institucí EU. Do toho jsem pozorně poslouchal seriózní zpravodajské rádiové stanice (BBC, Radiožurnál) a sledoval televizi. Přečetl jsem pečlivě polemiku prezidenta Klause s poslancem EP Leinenem, analýzu profesora Anthony Coughlana z Trinity College v irském Dublinu, kterou vydalo nakladatelství CEP atd. Selhal jsem při pokusu přečíst si český překlad Smlouvy o ústavě. Ten má 300 stran a já na rovinu přiznávám, že jsem došel jen na stranu 24. K tomu, abych mohl říct své definitivní, byť trochu váhavé ANO nebo NE, tak k tomu jsem se ještě nedostal. Není naštěstí ještě třeba být úplně připraven. Česká republika má svůj názor oficiálně vyslovit až v roce 2006. Do té doby uvidí-
me, jak se ke smlouvě staví ostatní země. Někde si poslanci parlamentu řekli, že nemá smysl do tohoto rozhodování zatahovat občany, a smlouvu schvalují sami, jinde došlo či dojde k referendu. Pár věcí vím však už v tuto chvíli jistě: 1) O Euroústavě by měli rozhodnout všichni občané, 2) Evropa se nezhroutí ani nezavrhne Českou republiku jen proto, když její občané budou hlasovat proti, 3) Velmi významným signálem bude výsledek referenda ve Francii, kde voliči ústavu odmítli, 4) Spousta politiků si už teď bude chtít uhrát své „body“ v diskusi před samotným schvalováním dokumentu, 5) Racionální uvažování a pohled kupředu není synonymem k diskusi, která nyní o Euroústavě probíhá a nakonec: 6) Nakonec se stejně musíme (ať oficiálně při hlasování nebo jen vnitřně) rozhodnout každý sám. Francouzi i Nizozemci řekli v referendu své NE. Každá z těchto dvou zemí tak učinila z jiného důvodu. Francouzi se bojí větší liberalizace a nového rozšiřování unie, Nizozemci odmítají Evropu podle Francie a Německa. Jsou naopak země, kde ústavu schválili. Je mezi nimi Rakousko nebo třeba Slovensko. Kdybych měl v tuto chvíli hlasovat, převážilo by NE.
Svět bojuje – o suroviny Lumír Šarman V posledních letech nás noviny, rozhlas a televize zaplavují informacemi o konfliktech všeho druhu. Demonstrace, stávky, občanské války. Od září 2001 se hodně skloňovalo slovo terorismus, a tak od svého původního významu bylo někdy posunuto až do oblastí, kde bychom se tomu mohli divit. Tímto způsobem vznikl třeba terorismus ekologický. Poslední roky však nabírá na síle jiný konflikt, který se nevyhne žádné zemi. Začal boj o suroviny. Můžete jistě namítnout, že boj o suroviny tu byl od nepaměti – už od pračlověka. S tím souhlasím, nicméně v posledních několika desetiletích už byly surovinové karty víceméně rozdány. S růstem ekonomik dvou nejlidnatějších států, tedy Číny a Indie, se situace
změnila a zdramatizovala. Obě zmíněné země a především giganticky zalidněná Čína se staly vysavačem. Vysávají suroviny ze světového trhu. Citelné je to zejména v oblasti železných rud a ropy. I když nepatříte k ekonomickým analytikům, určitě jste zaznamenali, co se s cenami těchto komodit děje. Za poslední rok došlo k růstu, který byl předtím nepředstavitelný. U ropy se cena v průběhu posledních dvanácti měsíců zdvojnásobila! 4. dubna 2005 dosáhla cena severomořské ropy (futures na Brent) 58,28 dolarů za barel (159 litrů) a to znamená nejvyšší cenu v historii! Pozitivní skutečnost, tedy že jsme to příliš nepoznali v cenách benzínu, je způsobena neustálým a razantním posilováním koruny (na-
vázané na Euro) proti americkému dolaru. Přes všechny politické deklarace a postoje se každý stát, který chce v budoucnu zajistit dobrý život svým obyvatelům, musí starat, aby si zajistil zdroje. Zdroje pro život, pro průmysl, veřejnou hromadnou dopravu atd. Nezapomínejme, že většina lidí na zemi má už dnes problém s tím základním – pitnou vodou. Je třeba zajistit chod národního hospodářství, kam spadá i to, že ráno máte na regálu v prodejně své oblíbené pečivo. Některé státy zdroje mají, jiné ne. Ty druhé si je nějak musí zajišťovat. Platí za to jednak penězi, jednak dalšími ústupky. Zkuste se příště podívat na náš svět i z tohoto pohledu, až budete například tankovat svého miláčka cestou na dovolenou.
Alternativa. Vydává občanské sdružení Lomnice nad Lužnicí 2004. Redakce: Nádražní 427, 378 16 Lomnice nad Lužnicí,
[email protected]. Evidenční číslo tisku: MK ČR E 15396. Neoznačené příspěvky jsou dílem redakce. Uzávěrka příštího čísla je 15.8.2005. Příští číslo vyjde v září 2005. Tištěno na recyklovaném papíře. Sazba a tisk JAVA Třeboň. Cena 5,- Kč.
