Zásady Evropského parlamentu týkající se kamerového dohledu

Zásady Evropského parlamentu týkající se kamerového dohledu schválené zástupkyní generálního tajemníka Evropského parlamentu

paní Francescou R. RATTIOVOU

20. dubna 2013 Aktualizované 28. března 2014

Obsah 1. Účel a oblast působnosti zásad týkajících se kamerového dohledu ........................3 2. Jak EP zajišťuje, aby jeho systém kamerového dohledu byl navržen se zřetelem k soukromí a ochraně údajů a dodržoval právní předpisy v oblasti ochrany údajů?....3 2.1. Revize stávajícího systému .......................................................................................... 3 2.2. Stav souladu s normami .............................................................................................. 3 2.3. Uzavřený televizní okruh a vlastní audit ochrany údajů.......................................... 3 2.4. Oznámení o souladu pro EIOÚ................................................................................... 4 2.5. Kontakty s příslušnými orgány ochrany údajů v členských státech ....................... 4 2.6. Rozhodnutí a konzultace ............................................................................................. 4 2.7. Transparentnost ........................................................................................................... 5 2.8. Pravidelné přezkumy ................................................................................................... 5 2.9. Technologická řešení respektující soukromí ............................................................. 5

3. Které prostory jsou monitorovány? ..........................................................................5 4. Jaké osobní údaje se shromažďují a za jakým účelem?..........................................6 4.1. Technická specifikace systému.................................................................................... 6 4.2. Účel dohledu ................................................................................................................. 6 4.3. Omezení účelu .............................................................................................................. 6 4.4. Sledování ad hoc a skryté sledování ........................................................................... 7 4.5. Webové kamery............................................................................................................ 7 4.6. Zvláštní kategorie údajů.............................................................................................. 7

5. Jaké jsou zákonné důvody a právní základ kamerového dohledu? ........................8 6. Kdo má k informacím přístup a kdo se s nimi může seznámit? ..............................8 6.1. Interní a externí bezpečnostní pracovníci a zaměstnanci údržby............................ 8 6.2. Přístupová práva .......................................................................................................... 8 6.3. Školení v oblasti ochrany údajů.................................................................................. 9 6.4. Závazek důvěrnosti ...................................................................................................... 9 6.5. Předávání, zpřístupňování a rejstříky........................................................................ 9

7. Jak jsou informace chráněny a jaké existují záruky? .............................................9 8. Jak dlouho se údaje uchovávají?............................................................................10 9. Jakým způsobem je informována veřejnost? .........................................................10 9.1. Víceúrovňový přístup ................................................................................................ 10 9.2. Zvláštní individuální upozornění.............................................................................. 11

10. Jak mohou členové veřejnosti ověřit, upravit či vymazat údaje o sobě?.............11 11. Právo na odvolání .................................................................................................12

EP Video-Surveillance Policy - Page 2

1. Účel a oblast působnosti zásad týkajících se kamerového dohledu Evropský parlament (dále jen „EP“) provozuje systém kamerového dohledu, který má sloužit k předcházení incidentům v oblasti bezpečnosti a ochrany, odrazovat od nich, umožňovat jejich zvládání a napomáhat při jejich vyšetřování a rovněž chránit osoby, majetek a dokumenty před požárem, krádeží, neoprávněným vniknutím, útokem či jakoukoli jinou hrozbou. Systém kamerového dohledu doplňuje ostatní obvyklá opatření v oblasti bezpečnosti a kontroly přístupu sledováním konkrétních prostor či událostí. Tvoří součást opatření na podporu obecnější bezpečnostní politiky EP. Správcem údajů zpracovaných prostřednictvím kamerového dohledu je oddělení pro posuzování rizik generálního ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení v EP. Tyto zásady týkající se kamerového dohledu popisují systém kamerového dohledu v EP, jeho účel a využití a záruky přijaté EP na ochranu osobních údajů a soukromí těch, kdo se pohybují v prostorách EP a v jeho bezprostředním okolí. Jednotlivé prvky těchto zásad platí pro tři pracoviště EP – v Lucemburku, Štrasburku a Bruselu.

2. Jak EP zajišťuje, aby jeho systém kamerového dohledu byl navržen se zřetelem k soukromí a ochraně údajů a dodržoval právní předpisy v oblasti ochrany údajů?

2.1. Revize stávajícího systému Systém kamerového dohledu byl v EP zaveden ještě předtím, než evropský inspektor ochrany údajů v březnu 2010 vydal pokyny týkající se kamerového dohledu (dále jen „pokyny EIOÚ“). Postupy EP jsou však pravidelně přezkoumávány, aby byly s doporučeními uvedenými v pokynech (oddíl 15) v souladu a aby se zlepšily standardy ochrany údajů v EP. Pokyny EIOÚ jsou dostupné na internetu: http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/edps/site/mySite/Guidelines

2.2. Stav souladu s normami EP zpracovává obrazové záznamy v souladu jak s pokyny EIOÚ, tak s nařízením (ES) č. 45/2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství.

2.3. Uzavřený televizní okruh a vlastní audit ochrany údajů Uzavřený televizní okruh v EP byl podroben kompletnímu auditu všech jednotlivých kamer. U každé z kamer byla provedena analýza rizik (v souvislosti s bezpečností a ochranou) a posouzení dopadů (týkající se ochrany údajů). Na základě obou analýz a s cílem minimalizovat monitorování prostor, které nejsou pro zamýšlené


účely relevantní, bylo upraveno, odstraněno či potvrzeno rozmístění kamer a jejich zorné úhly. Kromě toho proběhl důkladný audit stávající situace, jehož účelem bylo posoudit, zda je praxe EP v oblasti kamerového dohledu a ochrany údajů v souladu s ustanoveními nařízení a pokynů EIOÚ a nakolik je adekvátní. Vzhledem k tomu, že žádná ustanovení týkající se kamerového dohledu v minulosti neexistovala, jsou výsledkem auditu tyto zásady.

2.4. Oznámení o souladu pro EIOÚ Při instalaci systému kamerového dohledu či významném zásahu do něj provede ředitelství EP pro bezpečnost a zabezpečení za pomoci inspektora ochrany údajů EP oficiální posouzení ochrany údajů a v případě potřeby předloží oznámení o předběžné kontrole EIOÚ. Tyto zásady týkající se kamerového dohledu a jakékoli jejich podstatné aktualizace se zasílají EIOÚ. Tato komunikace s EIOÚ představuje oznámení EP o souladu ve věci kamerového dohledu.

2.5. Kontakty s příslušnými orgány ochrany údajů v členských státech Po schválení jsou tyto zásady týkající se kamerového dohledu odeslány příslušným orgánům v Belgii, Francii a Lucembursku. Jakékoli případné obavy, jež tyto orgány vyjádří, budou zohledněny při budoucích přezkumech těchto zásad.

2.6. Rozhodnutí a konzultace Rozhodnutí zachovat stávající systém kamerového dohledu, ověřit stávající praxi, určit cílené a konkrétní úpravy za účelem dalšího zlepšení úrovně souladu a přijmout záruky popsané v těchto zásadách týkajících se kamerového dohledu učinily útvary EP po konzultaci s:  inspektorem ochrany údajů EP  evropským inspektorem ochrany údajů (EIOÚ). V průběhu tohoto rozhodovacího procesu EP:

 prokázal potřebnost systému kamerového dohledu v podobě, jaká je navržena v těchto zásadách;  ověřil, že jeho účel je oprávněný;  zvážil alternativní možnosti a dospěl k závěru, že použití stávajícího systému kamerového dohledu – po přijetí záruk v souvislosti s ochranou údajů navržených v těchto zásadách – je potřebné pro účely popsané v bodě 1 (viz výše) a těmto účelům přiměřené;  zabýval se obavami konzultovaných organizací. Prostřednictvím sítě korespondentů EP pro bezpečnost budou v souvislosti s těmito zásadami týkajícími se kamerového dohledu kontaktovány další zainteresované subjekty, včetně výboru zaměstnanců EP, a jejich připomínky budou při další aktualizaci těchto zásad vzaty v potaz.


2.7. Transparentnost Tyto zásady týkající se kamerového dohledu existují ve dvou verzích, verzi pro použití povolanými osobami a v této verzi pro veřejnost, která je dostupná a zveřejňována na internetových i intranetových stránkách EP. Tato verze zásad určená veřejnosti může ve vztahu k určitým tématům obsahovat souhrnné informace. Informace jsou z veřejně přístupné verze vypuštěny pouze tehdy, jestliže je z naléhavých důvodů naprosto nezbytné zachovat důvěrnost (např. z bezpečnostních důvodů, kvůli ochraně důvěrnosti citlivých informací či kvůli ochraně soukromí jednotlivců).

2.8. Pravidelné přezkumy Ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení provádí každé dva roky pravidelný přezkum ochrany údajů. Během těchto pravidelných přezkumů opětovně hodnotí, zda:  je systém kamerového dohledu nadále zapotřebí;  systém nadále slouží stanovenému účelu;  doposud nejsou dostupné odpovídající alternativy. Pravidelné přezkumy se zabývají rovněž ostatními otázkami, jimž se věnovala první zpráva o auditu, především zda je systém kamerového dohledu stále v souladu s nařízením a pokyny EIOÚ (audit přiměřenosti) a zda jsou tato pravidla dodržována i v praxi (audit souladu).

2.9. Technologická řešení respektující soukromí Při pořizování nového vybavení, a kdykoli je to možné, EP využívá nejlepší dostupná technologická řešení respektující soukromí. Na základě analýzy rizik a posouzení dopadů na ochranu údajů již EP zavádí a zdokonaluje technologická řešení a postupy, jež přihlížejí k ochraně soukromí, například:  detekce pohybu,  omezený přístup do systému,  rozlišení kamer, které zohledňuje rizika (rozlišení je co nejnižší s ohledem na zamýšlený bezpečnostní účel).

3. Které prostory jsou monitorovány? Rozmístění kamer a jejich zorné úhly vycházejí z metodologické analýzy rizik a posouzení dopadů na ochranu údajů, což zaručuje, že kamery sledují pouze nejdůležitější místa uvnitř i vně budov (viz bod 2.3. výše). Kamery jsou instalovány tak, aby sledovaly vchody do budov a východy z nich (hlavní vstupy, nouzové a požární východy a vstup na parkoviště). Další kamery monitorují několik důležitých schodišť či křížení chodeb a nacházejí se na některých klíčových místech, která vyžadují dodatečné zabezpečení, jako jsou například


prostory, kde jsou uloženy velké finanční částky, zasedací místnosti pro důvěrná jednání či oblasti s omezeným přístupem. V zásadě nejsou monitorovány žádné prostory, kde se očekává vyšší míra soukromí, například jednotlivé kanceláře nebo prostory pro odpočinek, s výjimkou velmi vzácných případů a za přísných podmínek, jak je popsáno v bodě 4.4. Prostory s očekávanou velmi vysokou mírou soukromí, jako jsou toalety, nejsou monitorovány nikdy. Sledování venkovních prostor našich budov na území Belgie, Lucemburska a Francie je omezeno na minimální okruh kolem těchto budov.

4. Jaké osobní údaje se shromažďují a za jakým účelem?

4.1. Technická specifikace systému Systém kamerového dohledu v EP je konvenční. Všechny kamery jsou v provozu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Kvalita snímků ve většině případů umožňuje identifikovat ty, kdo se nacházejí v oblasti snímané kamerou. Systém nahrává digitální snímky a je vybaven detektory pohybu. Veškerý pohyb rozpoznaný kamerou v monitorovaném prostoru je nahrán společně s časem, datem a místem. EP nepoužívá špičkové ani inteligentní technologie kamerového dohledu, jeho systém není propojen s jinými systémy a nevyužívá záznam zvuku či „mluvící uzavřený televizní okruh / talking CCTV“ (viz pokyny EIOÚ, 6.12.).

4.2. Účel dohledu EP využívá svůj systém kamerového dohledu za účelem bezpečnosti, ochrany a kontroly přístupu. Systém kamerového dohledu pomáhá EP kontrolovat přístup do jeho prostor a zajišťovat bezpečnost a ochranu budov, poslanců, pracovníků a návštěvníků, stejně jako majetku a dokumentů, které se v prostorách EP nacházejí nebo jsou zde uchovávány. Systém kamerového dohledu napomáhá předcházení incidentům souvisejícím s bezpečností a ochranou, odrazovat od nich a umožňovat jejich zvládání a v případě potřeby vyšetřování, řešit možné hrozby a bránit nepovolenému přístupu, včetně nepovoleného přístupu do zabezpečených prostor a místností, k infrastruktuře IT či k provozním informacím. S ohledem na celkovou bezpečnostní koncepci EP je prováděna pravidelná analýza rizik s cílem potvrdit, že systém kamerového dohledu napomáhá prevenci, odhalování a vyšetřování krádeží vybavení či majetku ve vlastnictví EP a jeho poslanců, zaměstnanců, dodavatelů či návštěvníků a ohrožení bezpečnosti uvnitř budov.

4.3. Omezení účelu Systém se nepoužívá k žádným jiným účelům než k těm výše uvedeným. Není například používán k monitorování práce zaměstnanců či docházky. Stejně tak není systém využíván jako vyšetřovací nástroj k jiným účelům, než jsou případy popsané


výše, ani v disciplinárních řízeních, pokud se netýkají incidentu souvisejícího s fyzickou bezpečností či zločinným chováním. Záznamy mohou být předány vyšetřovacím orgánům pouze za výjimečných okolností v rámci oficiálního disciplinárního řízení či trestního vyšetřování, jak je popsáno v bodě 6.5 níže.

4.4. Sledování ad hoc a skryté sledování V rámci uzavřeného televizního okruhu se nepředpokládá žádné sledování ad hoc. Nicméně ve velmi omezených případech a zcela nezávisle na uzavřeném televizním okruhu může EP po omezenou dobu využít samostatný skrytý dohled, ale pouze jako poslední možnost v závažných případech ohrožujících bezpečnost a zabezpečení orgánu. V těchto případech závažných porušení bezpečnosti nebo v případě pochybností, zda důkazy nebo tvrzení podporují důvodné podezření dostatečně závažného incidentu, je konzultován parlamentní inspektor ochrany údajů. S cílem minimalizovat dopad na soukromí jsou tyto kamery umístěny pouze za přísných podmínek: na základě oficiální písemné žádosti osoby odpovědné za tuto oblast, posouzení rizik a dopadů umístění (zaručující, že úroveň rizika převažuje nad dopadem na soukromí) a předchozího písemného souhlasu generálního ředitele pro bezpečnost a zabezpečení. Maximální doba pro umístění těchto kamer je jeden měsíc a poté je výše uvedený postup nutné opakovat. Jakmile jsou kamery umístěny, nahrávají pouze v předem určených časech a využívají detekci pohybu. Nahrané snímky jsou co nejdříve kontrolovány, nejméně jednou týdně, pouze úředníky EP pověřenými vyšetřováním. Relevantní snímky jsou bezpečně uloženy spolu s doklady o vyšetřování po dobu deseti let, zatímco všechny ostatní záběry jsou okamžitě smazány. Po ukončení vyšetřování jsou lidé, kteří byli identifikováni na snímcích relevantních pro vyšetřování, na tuto skutečnost upozorněni. V případě trestných činů nebo ohrožení jiných stran mohou být údaje předány bezpečnostním službám dalších institucí EU nebo příslušným vnitrostátním orgánům. Toto předání podléhá přísnému posouzení nutnosti a předchozímu souhlasu generálního ředitele pro bezpečnost a zabezpečení. Přijímající strana podepíše formulář o ochraně údajů. Použití skrytého dohledu je předloženo evropskému inspektorovi ochrany údajů k předběžné kontrole. Oznámení o předběžné kontrole a vydání stanoviska EIOÚ tvoří přílohu těchto zásad. Pokud se v konkrétních případech vyskytnou v budoucnu pochybnosti ohledně ochrany údajů, bude konzultován inspektor ochrany údajů.

4.5. Webové kamery EP pro účely bezpečnosti a ochrany nevyužívá žádné webové kamery.

4.6. Zvláštní kategorie údajů Systém kamerového dohledu EP nemá za cíl shromažďovat zvláštní kategorie údajů, jako jsou informace o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském nebo filozofickém přesvědčení a členství v odborových organizacích nebo údaje týkající se zdraví, postižení nebo sexuální orientace. Systém kamer uzavřeného televizního okruhu monitoruje minimum oblastí, které je nezbytné k zajištění bezpečnosti a ochrany prostor Parlamentu. S ohledem na vysokou míru bezpečnostního rizika v areálu EP (vnější obvod je snadno přístupný) jsou kamerami vybaveny veškeré vstupy do budov EP a jejich okolí. Účelem používání těchto kamer není zaznamenávání či zpracovávání zvláštních kategorií


údajů nebo zaměření se na určité jednotlivce, nýbrž schopnost předcházet incidentům souvisejícím s bezpečností, vyhodnocovat je a vyšetřovat. Obsluha speciálních kamer je vyškolena v ochraně údajů a základních právech.

5. Jaké jsou zákonné důvody a právní základ kamerového dohledu? Používání systému kamerového dohledu je nezbytné pro správu a fungování EP (kvůli bezpečnosti, ochraně a kontrole přístupu, viz bod 4.2. výše), jak je uvedeno v rozhodnutí předsednictva EP ze dne 16. prosince 2002 a obecněji v rozhodnutích předsednictva EP z 3. května 2004 a 6. července 2011. Tyto zásady týkající se kamerového dohledu následně tvoří součást obecnějších prováděcích pravidel a jako takové jsou pravidelně aktualizovány či upravovány podle případných konkrétních hrozeb, politických okolností nebo technických možností. Vzhledem k výše uvedeným informacím má EP pro svůj systém kamerového dohledu zákonný důvod i jasný soubor postupů.

6. Kdo má k informacím přístup a kdo se s nimi může seznámit?

6.1. Interní a externí bezpečnostní pracovníci a zaměstnanci údržby Obsluhu svého kamerového dohledu EP zčásti zadává externě. K živému videopřenosu mají přístup pracovníci ostrahy ve službě (dispečink), kteří pracují pro externí bezpečnostní agenturu, a to podle zásady „co je potřeba vědět“. Externí provozovatelé mají přístup k záznamům pouze za předpokladu, že k tomu obdrží výslovný souhlas vedoucího oddělení pro posuzování rizik nebo oddělení pro bezpečnost a zabezpečení. Počítačový systém uzavřeného televizního okruhu neumožňuje externím provozovatelům kopírovat záznamy na externí média (například na DVD či USB disk). Tento druh operací smějí provádět pouze úředníci EP z generálního ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení, což je vždy náležitě dokumentováno. Údržbu systému kamerového dohledu rovněž provádí smluvní dodavatel, a to pod dohledem bezpečnostního úředníka EP. Povinnosti obou externích dodavatelů (bezpečnostních služeb i údržby), pokud jde o ochranu údajů, jsou zaznamenány písemnou a právně závaznou formou. Dodavatelé musí rovněž zajistit náležité školení svých pracovníků ve věci ochrany údajů.

6.2. Přístupová práva Bezpečnostní zásady EP týkající se kamerového dohledu podrobně uvádějí a stanovují, kdo má přístup k videozáznamům nebo technické struktuře systému kamerového dohledu, za jakým účelem, a v čem tato přístupová práva spočívají. Dokument zejména stanoví, kdo má právo:


 sledovat záznam v reálném čase,  prohlížet uložené záznamy,  pořizovat kopie,  stahovat,  mazat,  upravovat záznam.

6.3. Školení v oblasti ochrany údajů Veškerý personál s přístupovými právy, včetně externích pracovníků ostrahy a techniků údržby, absolvuje školení o ochraně údajů. Školení je poskytováno každému novému pracovníkovi a alespoň jednou za dva roky se konají pravidelné semináře pro pracovníky s přístupovými právy, které se věnují problematice dodržování ochrany údajů.

6.4. Závazek důvěrnosti Pracovníci s přístupovými právy, včetně externího personálu zajišťujícího každodenní obsluhu uzavřeného televizního okruhu nebo údržbu systému, podepisují závazek důvěrnosti, aby se zajistilo, že nikomu s výjimkou schválených příjemců nebudou předávat, ukazovat ani jinak zpřístupňovat obsah jakýchkoli záznamů ze systému kamerového dohledu.

6.5. Předávání, zpřístupňování a rejstříky Informace shromážděné při zpracování osobních údajů, včetně záznamů z uzavřeného televizního okruhu, mohou být zpřístupněny bezpečnostním službám ostatních evropských orgánů či bezpečnostním a soudním orgánům a orgánům pro prosazování práva členských států EU, a to pro účely probíhajícího šetření nebo vyšetřování či stíhání trestných činů. Takovéto předávání probíhá výhradně na vyžádání. Žádné pravidelné či rutinní předávání se neuskutečňuje. Veškerá předání či zpřístupnění subjektům mimo generální ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení podléhají přísnému posouzení nezbytnosti takovéto operace a jsou náležitě zdokumentována. Vedení či oddělení lidských zdrojů mají k uzavřenému televiznímu okruhu přístup pouze pro účely popsané v těchto zásadách. Potřeba použít uložený záznam (viz bod 4.2. výše) se může dotýkat několika oddělení generálního ředitelství, tj. oddělení pro bezpečnost a zabezpečení v Bruselu, ve Štrasburku a v Lucemburku, oddělení dispečinku a oddělení pro posuzování rizik. Každé oddělení nese odpovědnost za dodržování postupů a záruk za ochranu údajů popsanými v těchto zásadách a oznámení generálního ředitelství inspektorovi ochrany údajů a každé z nich vede svůj vlastní rejstřík uvedený v těchto zásadách:

7. Jak jsou informace chráněny a jaké existují záruky?


Za účelem zajištění bezpečnosti systému kamerového dohledu jako celku, osobní údaje nevyjímaje, je revidována a postupně zaváděna řada technických a organizačních opatření. Ta jsou podrobně popsána v bezpečnostních zásadách týkajících se systému kamerového dohledu a konkrétně zaměřených na zpracování. Bezpečnostní zásady EP týkající se kamerového dohledu byly vypracovány v souladu s oddílem 9 pokynů EIOÚ o kamerovém dohledu. Za účelem zabezpečení systému a zajištění ochrany údajů jsou přijímána veškerá možná technická i materiální opatření, mimo jiné:  personál (externí i interní) je zavázán dohodami o nezveřejňování a důvěrnosti;  uživatelům jsou přidělována přístupová práva pouze k těm zdrojům, které nezbytně potřebují k výkonu své práce (zásada „co je potřeba vědět“);  bezpečnostní zásady týkající se kamerového dohledu obsahují aktuální seznam všech funkcí/pozic, které mají k systému přístup, a popisují jejich přístupová práva.

8. Jak dlouho se údaje uchovávají? Na základě analýzy rizik a posouzení dopadů na ochranu údajů se u každé jednotlivé kamery rozhodne o době uchovávání údajů, která může dosáhnout nejdéle dvou měsíců. Tato prodloužená doba uchovávání je pro vyšetřování bezpečnostních incidentů zásadní, stížnosti bývají totiž často předkládány dlouho po dané události, neboť uživatelé působí na různých pracovištích. Je-li třeba jakýkoli záznam uchovat k dalšímu vyšetřování nebo jako důkaz incidentu souvisejícího s bezpečností, lze jej uchovávat po dobu vyšetřování a v relevantních případech archivovat spolu s doklady o vyšetřování až po dobu deseti let. Toto uchovávání je důsledně zdokumentováno.

9. Jakým způsobem je informována veřejnost?

9.1. Víceúrovňový přístup Informace o kamerovém dohledu jsou veřejnosti (těm, kdo procházejí kolem EP nebo těm, kdo vstupují do jeho prostor či na parkovací plochy) poskytovány účinným a komplexním způsobem. Za tímto účelem se EP řídí víceúrovňovým přístupem, který sestává z kombinace následujících tří metod:  oznámení na monitorovaných místech, která veřejnost (chodce, řidiče, návštěvníky, pracovníky atd.) varují, že prostory jsou monitorovány, a poskytují jim základní informace o zpracování;  shrnutí těchto zásad týkajících se kamerového dohledu, které je k dispozici na recepci;


 tyto zásady týkající se kamerového dohledu, dostupné na intranetu a na internetových stránkách těm, kdo se o praxi EP v oblasti kamerového dohledu chtějí dozvědět více. Pro další dotazy a informace o právu na odvolání je uvedena e-mailová adresa.

9.2. Zvláštní individuální upozornění Jednotlivci obdrží rovněž zvláštní upozornění, pokud byli rozpoznáni prostřednictvím kamery (například bezpečnostními pracovníky při vyšetřování týkajícím se bezpečnosti), a to za předpokladu, že byla splněna alespoň jedna z následujících podmínek:     

jejich totožnost je uchovávána ve složce; jejich totožnost je uchovávána po delší než stanovenou obvyklou dobu; videozáznam je použit proti danému jednotlivci; snímky jsou předány subjektům mimo generální ředitelství; totožnost daného jednotlivce je zpřístupněna komukoli mimo generální ředitelství.

Od poskytnutí individuálního upozornění se může nicméně upustit nebo je lze dočasně odložit, pokud je to považováno za nezbytné z důvodů bezpečnosti a ochrany, například je-li to zapotřebí k prevenci, odhalování, zjišťování a vyšetřování možných trestných činů, teroristických činů, nebo v případě dalších výjimek podle článku 20 nařízení. Jestliže takováto situace nastane a existují-li pochybnosti ohledně souladu s právem na ochranu údajů, generální ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení se s žádostí o odbornou radu obrátí na inspektora ochrany údajů.

10. Jak mohou členové veřejnosti ověřit, upravit či vymazat údaje o sobě? Členové veřejnosti mají právo na přístup k osobním údajům, které o nich EP uchovává, a právo tyto údaje opravit či doplnit. Jakákoli žádost o zpřístupnění, opravu, zablokování či výmaz osobních údajů by měla být zaslána na adresu: Evropský parlament Generální ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení Oddělení pro posuzování rizik Rue Wiertz 60 B-1047 Brusel E-mailová adresa: [email protected] Tel: +32 2 28 31171 Fax: +32 2 28 46940 Generální ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení lze kontaktovat i v případě jakýchkoli dalších otázek souvisejících se zpracováním osobních údajů. Generální ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení na dotaz odpoví v zásadě do 15 kalendářních dnů. Pokud to není možné, žadatel je do 15 dnů informován o dalších krocích a o důvodech zpoždění. Dokonce i v těch nejsložitějších případech mu bude nejpozději to tří měsíců buď udělen přístup, nebo poskytnuta konečná


odpověď zdůvodňující, proč byla žádost zamítnuta. Služby učiní, co bude v jejich silách, aby odpověděly dříve, zvláště pokud žadatel uvede, že je žádost naléhavá. Na základě zvláštní žádosti lze zajistit zhlédnutí snímků nebo může žadatel obdržet kopii záznamu. V případě takového požadavku musí žadatel nezpochybnitelně prokázat svou totožnost (např. by si měl ke zhlédnutí záznamu přinést doklad totožnosti), a je-li to možné, měl by rovněž uvést datum, čas, místo a okolnosti, kdy a kde jej kamery zachytily. Musí rovněž poskytnout svou aktuální fotografii, která bezpečnostním pracovníkům umožní identifikovat jej na přezkoumávaných snímcích. V současnosti se žadatelům za žádost o zhlédnutí či kopii jejich záznamu neúčtuje žádný poplatek. EP si však vyhrazuje právo účtovat přiměřenou částku, jestliže počet takovýchto žádostí o přístup vzroste. Žádost o přístup může být zamítnuta, pokud se na konkrétní případ vztahuje výjimka podle čl. 20 odst. 1 nařízení č. 45/2001 (viz také bod 9.2. výše). Hodnocení jednotlivých případů může například vést k závěru, že omezení přístupu může být nezbytné kvůli zabezpečení vyšetřování trestného činu. Omezení může být rovněž zapotřebí kvůli ochraně práv a svobod jiných osob, například objevují-li se na snímcích jiní lidé a nelze-li získat jejich souhlas se zpřístupněním jejich osobních údajů nebo snímky v takovém případě náležitě upravit.

11. Právo na odvolání Každý občan má právo obrátit se na evropského inspektora ochrany údajů na emailové adrese [email protected], pokud se domnívá, že byla v důsledku zpracovávání jeho osobních údajů Evropským parlamentem porušena jeho práva vyplývající z nařízení 45/2001. Než tak učiní, doporučujeme, aby se jednotlivci ve snaze o zjednání nápravy obraceli nejprve na následující adresy:  Správce údajů z kamerového dohledu Evropského parlamentu Generální ředitelství pro bezpečnost a zabezpečení Oddělení pro posuzování rizik Adresa elektronické pošty (e-mail): [email protected] příp.  Inspektor ochrany údajů Evropského parlamentu tel.: +352 4300 23595 Adresa elektronické pošty (e-mail): [email protected] Zaměstnanci rovněž mohou podle článku 90 služebního řádu předložit žádost o přezkum orgánu oprávněnému ke jmenování.


Zásady Evropského parlamentu týkající se kamerového dohledu

Recommend Documents