Úloha dohledu centrální banky nad pojišťovnami

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Úloha dohledu centrální banky nad pojišťovnami

Diplomová práce

Autor:

Bc. Tomáš Sindl Finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Alois Rous, CSc.

Červen 2015

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Břeclavi dne 20. prosince 2014

Podpis

Poděkování Chtěl bych poděkovat mému vedoucímu práce panu Ing. Aloisi Rousovi, CSc. za jeho odborné konzultace a za jeho trpělivost při psaní této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat mé přítelkyni za projevenou pomoc při psaní diplomové práce.

Anotace Předmětem mé diplomové práce je snaha zjistit, jakým způsobem a v jaké formě centrální banka dohlíţí nad pojišťovnami na tuzemském pojistném trhu. V první kapitole vymezuji základní pojmy v pojišťovnictví, jaké máme formy pojišťoven, jaké formy pojišťoven v České republice převaţují a jaké jsou primární činnosti pojišťoven. Ve druhé kapitole se soustředím zejména na regulaci a dohled centrální banky nad pojišťovnami a zajišťovnami, jaká je podstata této regulace a dohledu a jak ČNB řeší zjištěné nedostatky u pojišťoven. V dalších dvou kapitolách je stručně popsáno fungování orgánů pro dohled nad pojišťovnami, kterými jsou Evropský orgán pro pojišťovnictví a Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví.

V páté kapitole se snaţím

přiblíţit styl

vývoje právní

úpravy

v pojišťovnictví. V šesté kapitole se zaměřím na jiţ praktické zprávy výkonu dohledu nad finančním trhem zaměřeným na pojišťovny v letech 2006 – 2013. V poslední kapitole jsou uvedeny konkrétní grafy a tabulky, které vychází z analýz a statistik České asociace pojišťoven a České národní banky. Annotation The subject of my thesis is effort find out, what way and in which form the central bank supervises above an insurance companies on the domestic insurance market. I will be define the basic concepts of insurance in first chapter, what form of insurance we have, which form of insurance predominates in Czech Republic and what are the primary activities of insurance companies. In second chapter I focus especially on regulation and supervision of the central bank above insurance and reinsurance companies, what is the essence of this regulation and supervision and how solves the Czech National Bank an shortages in insurance companies. The next two chapters are briefly described functioning of the insurance supervision, which are the European Authority and International asciace of Insurance Supervisors. In the fifth chapter, I try to explain the style of development legislation in the insurance sector. In the sixth chapter I will focus on practical reports of supervision performance over the financial market, focused on insurance companies in years 2006 - 2013. The last chapter lists the specific graphs and tables, which are based on analyzes and statistics of the Czech Insurance Association and the Czech National Bank.

Klíčová slova: Česká národní banka, pojišťovny, regulace, dohled, pojistný trh, centrální banka, pojišťovací právo

Key words: Czech national bank, insurance company, regulation, surveillance, insurance market, central bank, insurance law

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 9 1

2

Pojišťovnictví ................................................................................................................... 11 1.1

Vymezení pojmů pojišťovnictví ................................................................................ 11

1.2

Obsah pojišťovnictví .................................................................................................. 12

1.3

Pojišťovny .................................................................................................................. 13

1.3.1

Státní pojišťovny ................................................................................................ 14

1.3.2

EGAP .................................................................................................................. 14

1.3.3

Vzájemné pojišťovny ......................................................................................... 15

1.3.4

Akciové pojišťovny ............................................................................................ 15

1.4

Pojistný trh v ČR........................................................................................................ 16

1.5

Struktura pojistného trhu ........................................................................................... 21

1.6

Činnosti pojišťovny ................................................................................................... 23

1.6.1

Obchodní činnost ................................................................................................ 24

1.6.2

Provozní činnost ................................................................................................. 24

1.6.3

Likvidační činnost .............................................................................................. 25

Regulace a dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami....................................................... 27 2.1

Obecné podmínky výkonu dohledu v pojišťovnictví................................................. 28

2.2

Charakteristika dohledu v pojišťovnictví a jeho vývoj po roce 1990 ........................ 30

2.3

Podstata dohledu v pojišťovnictví ............................................................................. 35

2.4

Dohled nad činností pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině .................................... 40

2.5

Základní pravidla výkonu dohledu na místě .............................................................. 42

2.6

Výkon dohledu nad činností tuzemské pojišťovny a zajišťovny ............................... 43

2.7

Výkon dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny z jiného členského státu ........ 55

2.8

Výkon dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny z třetího státu ........................ 56

2.9

Odnětí povolení.......................................................................................................... 57

2.10 Správní delikty ........................................................................................................... 61

3

4

2.10.1

Přestupky a správní delikty právnických osob ................................................... 61

2.10.2

Zásady správního trestání ................................................................................... 62

Evropský orgán pro pojišťovnictví (EIOPA) ................................................................... 65 3.1

Pracovní program v roce 2015 ................................................................................... 65

3.2

Víceletý pracovní program v období roku 2015 - 2017............................................. 66

Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví (IAIS) ....................................... 67

4.1 5

Právní úprava ČNB nad pojišťovnami ............................................................................. 69 5.1

6

Poslání a strategické cíle IAIS v období od roku 2015 - 2019 .................................. 67

Právní úprava pojišťovnictví v předválečném Československu ................................ 69

Výkon dohledu nad finančním trhem zaměřený na pojišťovny ....................................... 72 6.1

Dohled ČNB nad pojišťovnami v roce 2006 ............................................................. 72

6.1.1

Licenční, schvalovací a povolovací činnost ....................................................... 72

6.1.2

Dohled na dálku .................................................................................................. 73

6.1.3

Dohled na místě .................................................................................................. 74

6.2


6.2.1


6.2.2

Dohled na dálku .................................................................................................. 76

6.2.3

Kontroly na místě ............................................................................................... 76

6.3


6.3.1


6.3.2

Dohled na dálku .................................................................................................. 78

6.3.3


6.4


6.4.1


6.4.2

Dohled na dálku .................................................................................................. 81

6.4.3


6.5


6.5.1


6.5.2

Dohled na dálku .................................................................................................. 83

6.5.3


6.6


6.6.1


6.6.2

Dohled na dálku .................................................................................................. 85

6.6.3

Kontrola na místě ............................................................................................... 86

6.7


6.7.1


6.7.2

Dohled na dálku .................................................................................................. 88

6.7.3


6.8


6.8.1


6.8.2

Dohled na dálku .................................................................................................. 91

6.8.3


6.9

Shrnutí ........................................................................................................................ 92

7

Stress testy pojišťoven ...................................................................................................... 94

8

Dohled ČNB v praxi ....................................................................................................... 102

Závěr ....................................................................................................................................... 108 Seznam pouţité literatury ....................................................................................................... 111 Seznam pouţitých zkratek ...................................................................................................... 114 Seznam schémat ..................................................................................................................... 116 Seznam tabulek ....................................................................................................................... 116 Seznam grafů .......................................................................................................................... 116

Úvod Pojišťovnictví je jednou ze základních oblastí finančního trhu. Je to velmi důleţité, energicky se rozvíjející a specializované odvětví moderní trţní ekonomiky. S tím souvisí i historický nárůst a celkové rozšiřování aktivit společností, typů obchodování i pouţívání nových nástrojů na pojistných trzích, takţe vzrůstají i nároky na regulaci a dohled nad nimi. Celý pojistný trh je tedy natolik významným sektorem, ţe vyţaduje právní dohled a regulaci. Základním cílem a úkolem je vytvořit dobře uspořádaný a efektivně regulovaný fungující systém, který bude mít především pevné základy a jeho další vývoj by měl dospět k účinnému fungujícímu trhu s pojištěním. Hlavním cílem této práce je analýza funkcí státního dohledu nad pojišťovnami prostřednictvím ČNB. Tato práce je rozdělena do osmi kapitol, přičemţ v první kapitole se zabývám subjekty, které pojistný trh tvoří. Jsou to pojišťovací instituce, zprostředkovatelé pojištění, likvidátoři pojistných událostí, pojistní matematici a pojistné asociace. Dále se zaměřím na obsah a vymezení pojmů v pojišťovnictví. V první kapitole se dále zabývám zejména tím, jak se pojišťovny člení z hlediska zaměřenosti, činnosti a právní formy. Dále zpracuji statistiky vycházející z Českého statistického úřadu, České asociace pojišťoven a České národní banky. Na základě těchto informací vypracuji tabulky a grafy, které znázorňují postavení tuzemského pojistného trhu v ţivotním i neţivotním pojištění. Dále se v této kapitole věnuji vývoji předepsaného smluvního pojistného, podílu pojistného na hrubém domácím produktu a struktuře pojistného trhu a v neposlední řadě zde rozděluji pojišťovny podle zaměření a pojišťovny podle kapitálu – to vše k aktuálnímu roku 2013. Ve druhé kapitole je věnována pozornost zejména regulaci a dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami. Jaká je podstata, charakteristika dohledu v pojišťovnictví. Jakým způsobem zákon o pojišťovnictví stanovuje povinnosti předkládat informace ČNB. V této kapitole se dostávám k výkonu dohledu nad činnostmi tuzemské pojišťovny a zajišťovny, pojišťovny a zajišťovny z jiného členského státu a pojišťovny a zajišťovny z třetích států. Ve třetí části diplomové práce se snaţím zjistit, jaké jsou hlavní cíle Evropského orgánu pro pojišťovnictví čili EIOPA, coţ je nezávislý orgán Evropského parlamentu. EIOPA má zajímavé strategické cíle pro období 2015 – 2017. Tyto celkové strategické cíle zde popisuji. Dále ve čtvrté části, která kontinuálně navazuje na předchozí část, zjišťuji hlavní poslání

Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví (IAIS). Tato asociace má pro výhledové období pěti let celkem 7 strategických cílů, které jsou v této části uvedeny. V páté kapitole se krátce zaměřím na historický vývoj právní úpravy v pojišťovnictví, která se vyskytovala jiţ v římském právu, ačkoli vznik pojišťovacího práva v moderním pojetí byl spjat aţ se vznikem Československé republiky v roce 1918. ČNB podléhají tuzemské pojišťovny, zajišťovny, pojišťovny a zajišťovny z jiných členských států EU a pojišťovny a zajišťovny ze třetích států, coţ jsou státy mimo EU a EHS. Česká národní banka provádí licenční, schvalovací, povolovací činnost, dohled na dálku a kontroly na místě, coţ je tématem pro rozsáhlou šestou kapitolu, ve které se zaměřuji na konkrétní nástroje ČNB, jakým způsobem dohlíţí a vykonává tuto činnost v letech 2006 – 2013. V sedmé kapitole se chci zaměřit na zátěţové testy pojišťoven. Testy jsou aplikovány jiţ od roku 2010, kdy proběhlo pilotní kolo těchto testů. V osmé kapitole zjišťuji, jak si ČNB představuje účinný boj proti nezákonnému či neetickému jednání ze strany pojišťovacích zprostředkovatelů, jehoţ důsledkem je sjednávání nevhodného produktu pro klienta. Tito zprostředkovatelé tímto jednáním sledují zejména dosahování stabilních příjmů z provizí. ČNB se zaměří zejména na průběţný monitoring kvality poskytování pojistných produktů.

1 Pojišťovnictví Pojišťovnictví je sektor ekonomiky, které se zabývá pojišťovací činností. Pojišťovací činností se rozumí například uzavírání pojistných smluv, správa pojišťění anebo poskytování plnění z pojistných smluv. Součástí pojišťovací činnosti je také nakládání s aktivy z technických rezerv, uzavírání smluv se zajišťovnami a v neposlední řadě i zábranná činnost. V zahraničí se pojišťovnictví označuje jako pojišťovací průmysl. Podle českých právních předpisů 1 mohou komerční pojišťovny2 vykonávat i jinou podnikatelskou nebo investiční činnost.

1.1 Vymezení pojmů pojišťovnictví Pojišťovnictví je chápáno jako velice důleţité a dynamicky se rozvíjející specifické odvětví novodobé trţní ekonomiky, které aktivně zasahuje do všech odvětví a do hospodaření všech ekonomických subjektů. Pojišťovnictví zahrnuje všechny pojistitele (to znamená pojišťovací instituce), zprostředkovatele pojištění, zajistitele, likvidátory pojistných událostí a asociace, popřípadě i další subjekty v daném státu anebo regionu. Pojišťovnictví je zaměřené na pojistnou ochranu a tvorbu technických rezerv, jejich správu a uţití. Je součástí finanční a úvěrové soustavy, dále je speciálním odvětvím peněţních sluţeb, které poskytuje občanům a ziskovým i neziskovým organizacím. Pojišťovnictví můţe své úkoly plnit pouze tehdy, má-li moţnost se svobodně rozhodnout jak pojistník, a to ve výběru pojistitele a ve výběru pojištění a u pojistných podmínek, tak i komerční pojišťovna ve výběru pojistného rizika, určování pojistných sazeb a všeobecných pojistných podmínek a ve výběru moţností umístit část pojistných rezerv na finančním trhu.3 „Pojišťovnictví je tedy odvětví národního hospodářství, které se zabývá poskytováním pojistné ochrany a úhradou škody vzniklých na základě nahodilých událostí. Pojišťovnictví tak plní roli stabilizátoru ekonomické úrovně podniků a životní úrovně obyvatelstva. Zaujímá přední postavení v tržní ekonomice každého státu. Je nepostrádatelnou součástí moderní společnosti

1

V České republice ji činnost komerčních pojišťoven (tuzemská pojišťovna, pojišťovna z jiného členského státu nebo pojišťovna z třetího státu) upravena zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v aktuálním znění 2 Komerční pojišťovna je podnikatelský subjekt, který na základě povolení regulačního orgánu a v souladu s příslušnými právními předpisy vykonává pojišťovací činnost za účelem dosaţení zisku. V České republice není pojem „komerční pojišťovna“ ošetřen v ţádné právní normě týkající se oblasti pojišťovnictví. Tento pojem se mnohdy uţívá z důvodu rozlišení dvou různých pojišťovacích systému, a to systému sociálního pojišťovnictví s přímou účastí státu a systému zaloţeného na komerčních principech. 3 MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. Vyd. 1. Brno: CERM, 2009, 143 s. ISBN 978-80-214-3963-4.

11

a jejího ekonomického života, ve kterém plní řadu významných úkolů. Kromě jiného minimalizuje finanční následky škodných událostí podnikatelských subjektů i obyvatelstva.“4

1.2 Obsah pojišťovnictví Pojišťovnictví je velmi specifické odvětví ekonomiky, které zabezpečuje finanční vyloučení rizik ovlivňujících činnosti lidí. Zahrnuje všechny pojišťovací instituce, které mají oprávnění k podnikání v pojištění v určité dané ekonomice, ve všech jejich podobách. V jednotlivých zemích se uplatňuje různý přístup k pojetí pojmu pojišťovnictví z hlediska zahrnování institucí do tohoto odvětví ekonomiky. Pojišťovnictví v řadě zemí zahrnuje kromě institucí komerčního pojišťovnictví instituce zabývající se i povinným zdravotním pojištěním, někdy rovněţ sociální pojišťovny. V podmínkách České republiky se do pojišťovnictví zahrnují instituce zabývající se komerčním pojištěním.5 „V podmínkách České republiky se chápe pod pojmem pojišťovnictví specifické odvětví ekonomiky zabývající se pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovatelskou činností v oblasti komerčního pojištění a s tím spojenými činnostmi. Předmětem pojišťovnictví jako odvětví ekonomiky je také regulace pojišťoven ze strany státních orgánů, které dohlížejí na dodržování správného podnikání v oblasti pojištění, dále je předmětem pojišťovnictví řízení pojišťoven, kalkulace pojistného, tvorba technických rezerv, informační soustava apod. V rámci pojišťovnictví v jednotlivých zemích existují a působí instituce, jejichž účelem je organizování vzájemné spolupráce pojišťoven, asociace pojišťoven.“6 Pod pojem pojišťovnictví zahrnujeme tyto instituce: 

pojišťovny a zajišťovny,



pojišťovací zprostředkovatelé,



státní dozor nad pojišťovnictvím,



asociace pojišťoven, asociace a svazy zprostředkovatelů,



samostatní likvidátoři pojistných událostí,



finanční instituce zabývající se pojišťěním vedle pojišťoven (například banky),



poradenské a ostatní firmy v oblasti pojišťovnictví.

4

MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. Vyd. 1. Brno: CERM, 2009, 76 s. ISBN 978-80-214-3963-4. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 178 s. ISBN 80861-1967-X. 6 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 145 s. ISBN 80861-1967-X. 5

12

1.3 Pojišťovny V této kapitole se budu věnovat nejdůleţitějšímu subjektu, coţ jsou pojišťovny. Pojišťovna je zvláštní finanční instituce přebírající rizika a provozující pojistné produkty. Je to právní subjekt, který má oprávnění provádět pojišťovací činnost, jelikoţ obdrţel od České národní banky, jakoţto orgánu státního dozoru nad pojištěním, povolení k provozování pojišťovací činnosti. Pojišťovny se člení z hlediska zaměřenosti na: 

pojišťovny univerzální, to jsou pojišťovny, které provozují pojistné produkty z oblasti ţivotního i neţivotního prostředí,



pojišťovny ţivotní, to jsou pojišťovny, které se zabývají provozováním pouze ţivotních druhů pojištění,



pojišťovny neţivotní, to jsou pojišťovny, které se zabývají provozováním pouze neţivotních pojištění,



pojišťovny specializované, to jsou pojišťovny specializující se na konkrétní druh nebo odvětví pojištění, na pojišťování určitých rizik, na některé skupiny pojištěných (například pojištění právní ochrany nebo úvěrové pojištění). Mezi specializované pojišťovny se téţ řadí i zajišťovny, tedy instituce, které se zabývají výlučně provozováním zajištění.7

Koncentrace pojišťoven Pojišťovnictví zahrnuje různé pojišťovny lišící se zaměřením, velikostí, organizační formou. Ve většině zemí působí velký počet institucí provozujících pojištění, ovšem převáţnou většinu pojistných operací provádí pouze několik velkých pojišťovacích organizací. Na standardním evropském pojistném trhu zhruba pět největších pojišťoven ovládá asi tři čtvrtiny pojistného trhu. Pojišťovny členíme z hlediska právní formy na: 

státní,



vzájemné (druţstevní),

7

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 178 s. ISBN 80861-1967-X.

13



akciové pojišťovny.

1.3.1 Státní pojišťovny Státní pojišťovny zřizuje stát nebo státní orgány a jejich výsledky hospodaření nese stát. Jde téměř většinou o zabezpečení pojistného krytí pro klienty v těch oblastech krytí rizik, které pro akciové pojišťovny nejsou dostatečně atraktivní a lákavé, nebo v oblasti krytí rizik, kde má stát zájem podporovat určitou oblast podnikání prostřednictvím podpory pojištění. Jejich kladnou stránkou jsou státní záruky za závazky státních pojišťoven, zápornou stránkou většinou vyšší náklady správní reţie.

1.3.2 EGAP Jedinou státní pojišťovnou na českém pojistném trhu je Exportní garanční a pojišťovací společnost. Je to pojišťovna, která se zaměřuje na trţně nepojistitelná politická a komerční rizika, která jsou spojená s financováním vývozu zboţí, sluţeb a investic z České republiky. Různá politická rizika mají z pohledu účastníků obchodu povahu jakési vyšší moci. Patří mezi ně například administrativní nebo legislativní opatření země dluţníka, která mu zabrání ve splácení, nebo téţ politické události v zemi dluţníka v podobě válek, revolucí, generálních stávek a tak podobně. Komerční rizika jsou spojena přímo s dluţníkem a mají podobu platební neschopnosti nebo odepření zaplacení pohledávky. EGAP pojišťuje z největší části bankovní úvěry se splatností delší neţ 2 roky na financování vývozu velkých strojních, energetických a technologických zařízení, dopravních staveb, investičních celků a investic, a to především do zemí, kde politické, ekonomické nebo právní prostředí přináší větší míru nejistoty a vyšší riziko nezaplacení na straně kupujících. Krize v letech 2008 – 2009 ukázala, ţe činnost České exportní banky a EGAP má velmi proticyklický charakter. Financování a pojištění exportu a investic českých PO v zahraničí je nejvýznamnějším nástrojem státní podpory exportu pro české investory a vývozce. Tento fakt dokládá přidělení prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch činností ČEB a EGAP pro roky 2013 – 2014, které měly umoţnit pokračování pojišťování trţně nezajistitelných rizik v nezmenšeném objemu. Činnost EGAP a ČEB doplňuje komerční banky a úvěrové pojišťovny

14

tam, kde nejsou schopny samostatně poskytovat financování a pojištění českým výrobcům a exportérům.8

1.3.3 Vzájemné pojišťovny Vzájemné, chcete-li druţstevní, pojišťovny jsou instituce, pro něţ je typická vzájemná pomoc a podpora při krytí rizika. Ve vzájemných pojišťovnách se vychází z toho, ţe škoda, která se stane jednomu členu společenství má být nesena ostatními, kterým se nestala. Riziko nesou členové (vlastníci), kteří jsou současně pojistníky (klienty). Ve světě působí malé vzájemné pojišťovny, které mají nepatrný význam, sjednávajíc jen určité druhy pojištění, a velké vzájemné pojišťovny (které jsou pokračovateli jiţ tradičních vzájemných pojišťoven), které mají více neţ sto tisíc členů a konkurují velkým akciových společnostem tím, ţe hospodaří s niţšími náklady správní reţie a nekalkulují zisk do ceny pojištění. Charakteristickým rysem pro vzájemné pojišťovny je: 

poskytují pojistné krytí svým členům (vlastníkům),



ekonomicky a právně odpovědným orgánem jsou členové (vlastníci),



smyslem činnosti vzájemné pojišťovny je ve větší míře krytí rizika,



pojistné je kalkulováno podle zásad pojistné matematiky v případě, ţe odhadované pojistné je nízké, vyrovnává se dodatečnými příspěvky, nastane-li přebytek, bývá rozdělen mezi členy společnosti,



členové poskytují finanční prostředky nutné k provozu pojišťovny.9

1.3.4 Akciové pojišťovny Základní kapitál akciových pojišťoven je tvořen vklady akcionářů, které jsou rozvrţené na určitý počet podílů – akcií o předem dané jmenovité hodnotě (nominální ceně). Akciová společnost je významně převaţující právní forma pojišťoven v trţní ekonomice. Má tyto společné rysy: 

existuje určitý počet vlastníků – akcionářů,

8

EGAP: O společnosti [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné z: http://www.egap.cz/o-spolecnosti/index.php V posledním období dochází ke stírání rozdílů mezi vzájemnými (druţstevními) a akciovými pojišťovnami (klient zejména u velkých společností na první pohled nepoznává rozdíly). To je spojeno s nutností reakce v případě obou právních forem na situaci na pojistných trzích a existence podobného přístupu státních dozorů k oběma formám podnikání v pojišťovnictví. 9

15



cílem podnikání je dosaţení zisku podniku,



akciová společnost musí stanovit pojistné tak, aby po uhrazení pojistného plnění zůstal společnosti přebytek,



podíl na zisku se vyplácí akcionářům v podobě dividend,



akcionáři nesou výsledky hospodaření.10

Na základě legislativy můţe být v podmínkách České republiky zaloţena pojišťovna v právní formě akciové společnosti nebo druţstva, zajišťována pouze jako akciová společnost. Z pohledu zaměření činnosti v České republice fungují ţivotní, neţivotní a univerzální pojišťovny. Univerzálním pojišťovnám nadále není státem udělováno povolení k činnosti. Z pohledu právní formy pojišťoven je převaţující akciová společnost. Vzhledem k situaci na pojistném trhu v České republice nejsou předpoklady v budoucnosti pro větší uplatnění druţstevních (vzájemných) pojišťoven. Pokud se bude uvaţovat o druţstevní formě podnikání v pojišťovnictví, dá se předpokládat v podobě úzce specializovaných pojišťoven.

1.4 Pojistný trh v ČR V roce 2013 působilo na našem domácím trhu 33 tuzemských pojišťoven, coţ je o jednu méně neţ v roce 2012. Počet poboček zahraničních pojišťoven zůstal ale beze změny (18). Tři tuzemské pojišťovny mají pobočku na Slovensku a jedna má pobočku i v Polsku. Na rozdíl od roku 2012 nedošlo na českém pojistném trhu k dalším velkým organizačním změnám. Názvy i počet působících subjektů zůstal nezměněn. Mnoţství pojišťoven a poboček pojišťoven z jiných členských států Evropské Unie (EU) a Evropský Hospodářský prostor (EHP), které také mohou působit na českém trhu na základě přeshraničního poskytování sluţeb, se mírně zvýšilo ze 730 na 743. Ty se ve své činnosti zejména zaměřují na sektor neţivotního pojištění a rozsah poskytovaných obchodů je odhadován na jednotky miliard korun. Na českém trhu nadále působí jen jedna zajišťovna, coţ je VIG RE zajišťovna, a.s., s licencí od České národní banky. ČNB v roce 2013 evidovala 140 541 (141 846 v roce 2012) pojišťovacích zprostředkovatelů a 213 (195 v roce 2012) samostatných likvidátorů pojistných událostí. To je oproti roku 2012 v průměru o 1 % méně zprostředkovatelů, avšak počet samostatných likvidátorů se navýšil o 9 %.

10


16

Pojišťovny podle kapitálu v roce 2013  Tuzemské pojišťovny (bez ČKP) s převaţujícím zahraničním kapitálem 22  Tuzemské pojišťovny (bez ČKP) s převaţujícím tuzemským kapitálem 11  Pobočky pojišťoven z EU a třetích států 18 Graf č. 1: Pojišťovny podle kapitálu v roce 2013

Pojišťovny podle kapitálu v roce 2013 Tuzemské pojišťovny (bez ČKP) s převažujícím zahraničním kapitálem

35%

Tuzemské pojišťovny (bez ČKP) s převažujícím tuzemským kapitálem

43%

Pobočky pojišťoven z EU a třetích států

22%

Zdroj: vlastní tvorba z http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf V tuzemských pojišťovnách (bez České kanceláře pojistitelů) převaţuje počet pojišťoven s výhradně zahraničním kapitálem – celkem 43% ze všech pojišťoven. Pobočky pojišťoven z EU nebo třetích států mají v celkovém součtu všech pojišťoven také nemalé zastoupení, je to celkem 35% ze všech pojišťoven. V procentuálním měřítku mají nejmenší zastoupení pojišťovny s tuzemským kapitálem – je to celkem 22% ze všech pojišťoven. Pojišťovny podle zaměření v roce 2013   

Životní pojišťovny Neživotní pojišťovny Pojišťovny se smíšenou činností

5 31 15

17

Graf č. 2: Pojišťovny podle zaměření v roce 2013

Pojišťovny podle zaměření v roce 2013 10%

Životní pojišťovny

29%

Neživotní pojišťovny Pojišťovny se smíšenou činností

61%

Zdroj: vlastní tvorba z http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf Podle grafu zjistíme, ţe pro pojišťovny je nejatraktivnější zabývat se neţivotním pojištěním. Neţivotní pojištění představuje celkem 61% všech nabízených produktů pojišťoven. Mezi produkty neţivotního pojištění zejména patří pojištění domácnosti a nemovitosti, povinné ručení čili pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za škody. Produkty ţivotního pojištění nabízí 10% pojišťoven, konkrétně to jsou rizikové, kapitálové, flexibilní, investiční a důchodové pojištění. Celkem 29% pojišťoven jsou smíšené a nabízí tedy oba druhy pojištění. Tabulka č. 1: Vývoj předepsaného smluvního pojistného dle metodiky ČAP tisíc Kč 2010 2011 2012 2013 2014

Životní pojištění * 44 500 658 45 328 827 47 438 459 46 442 636 46 118 627

Neživotní pojištění ** 74 499 498 71 064 337 68 103 903 67 543 734 69 076 016

Zdroj: vlastní tvorba z http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf

18

Graf č. 3: Vývoj předepsaného smluvního pojistného dle metodiky ČAP

Vývoj předepsaného smluvního pojistného dle metodiky ČAP – ukončené ročníky 80,000,000 70,000,000

tisíc Kč

60,000,000 50,000,000 40,000,000 Životní pojištění *

30,000,000

Neživotní pojištění **

20,000,000 10,000,000 0 2010

2011

2012

2013

2014

Roky

Zdroj: vlastní tvorba z http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf * jednorázové pojistné ŢP přepočteno na bázi 10 let ** od roku 2012 NŢP bez pojistného postoupeného členům ČAP Pozn.: od roku 2013 údaje nezahrnují přeshraniční sluţby formou pobočky či v rámci svobody poskytování sluţeb Metodika ČAP Údaje nezahrnují přeshraniční sluţby formou pobočky nebo v rámci svobody poskytování sluţeb (FOS), pokud není uvedeno jinak. Jednorázové pojistné v ţivotním pojištění je přepočteno na bázi 10 let (zahrnuto jednou desetinou předepsané výše) a to včetně součtových poloţek. Celkové pojistné v neţivotním pojištění je uvedeno bez pojistného postoupeného ostatním členům ČAP. Smluvní pojistné nezahrnuje zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

19

Tabulka č. 2: Podíl pojišťoven na celkovém předepsaném smluvním pojistném dle metodiky ČAP v ŢP % 4.Q 2014

ČP

KOOP

PČS

ING

GP

Allianz

Ostatní

21,0

14,8

13,5

10,2

6,6

6,5

27,4

Zdroj: vlastní tvorba z http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf Graf č. 4: Podíl pojišťoven na celkovém předepsaném smluvním pojistném dle metodiky ČAP v ŢP

Podíl pojišťoven na celkovém předepsaném smluvním pojistném dle metodiky ČAP v ŽP ČP

Ostatní

KOOP GP Allianz

ING

PČS

Zdroj: vlastní tvorba z http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf Největší podíl na celkovém předepsaném smluvním pojistném v ţivotním pojištění zaujímá Česká pojišťovna s 21%. Významný podíl z „koláče“ ukrajuje pojišťovna Kooperativa s 14,8%. Za zmínku téţ stojí i podíl Pojišťovny České spořitelny s 13,5%.

20

Graf č. 5: Podíl pojistného na hrubém domácím produktu v ČR

Zdroj: www.cap.cz, www.cnb.cz, www.czso.cz

1.5 Struktura pojistného trhu Podíl ţivotního pojištění na celkovém předpisu klesl na 45,8 %. Na rozdíl od zahraničí, kde je dlouhodobě ustálen poměr segmentů 60:40 ve prospěch ţivotního pojištění, v České republice stále trvá opačný převaţující podíl neţivotního pojištění. V ţivotním pojištění pokračoval růst podílu pojištění spojeného s investičním fondem, který aktuálně činí 46,8 % předepsaného pojistného ţivotního pojištění. V pojištění pro případ smrti, doţití a obdobném v průběhu roku nadále klesala hodnota podílu předepsaného pojistného, a sice na 26,6 %. Třetí nejvýznamnější podíl 21,3 % patří doplňkovému pojištění úrazu nebo nemoci. Na rozdíl od dlouhodobého trendu předchozích let trochu narostl podíl samostatného pojištění smrti ze 4,6 % na 5,0 %. Podíl předepsaného pojistného v pojištění motorových vozidel v roce 2013 zpomalil výrazný propad z minulých let a sníţil se jen téměř neznatelně ze 43,7 % v roce 2012 na aktuálních 43,6 %. Příčinou zlepšení výsledku je jen mírný pokles pojistného v obou klíčových oblastech pojištění vozidel, konkrétně u havarijního pojištění meziročně o 0,3 %, pojištění odpovědnosti z provozu vozidla kleslo jenom o 0,1 %. Pojištění motorových vozidel (povinné ručení) tedy stále zůstává nejvýznamnější poloţkou neţivotního pojištění. Pojištění majetku zvýšilo svůj podíl z 24,9 % na 25,2 % spolu s meziročním růstem předepsaného pojistného o 1,2 %. I všeobecné pojištění odpovědnosti posílilo z 15,7 % na 15,9 % předepsaného pojistného v neţivotním pojištění, podpořené meziročním růstem

21

o 1,4 %. Průřezová část podnikatelských pojištění v roce 2012 významně zpomalila dynamiku a rychlost růstu a v roce 2013 dokonce meziročně nepatrně oslabil o 0,1 %.11 Tabulka č. 3: Struktura pojistného trhu – ţivotního pojištění Pojištění spojené Pojištění pro s investičním případ smrti, fondem dožití a obdobné

Pojištění úrazu nebo nemoci

46,8%

21,3%

21,6%

Pojištění důchodu

3,4%

Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí 2,5%

OOstatní

4,4%

Zdroj: vlastní tvorba z http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf Graf č. 6: Struktura pojistného trhu – ţivotní pojištění

Struktura pojistného trhu – životního pojištění Pojištění spojené s investičním fondem Pojištění pro případ smrti, dožití a obdobné Pojištění úrazu nebo nemoci Pojištění dúchodu Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí Ostatní

Zdroj: vlastní tvorba z http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf Tabulka č. 4: Struktura pojistného trhu – neţivotního pojištění Pojištění majetku

25,2%

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 25,1%

Havarijní pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích 18,5%

11

Všeobecné pojištění odpovědnosti 15,9%

Česká asociace pojišťoven: Výroční zprávy za rok 2013. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf

22

Ostatní

15,2%

Zdroj: vlastní tvorba z http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf Graf č. 7: Struktura pojistného trhu – neţivotního pojištění

Struktura pojistného trhu – neživotního pojištění Pojištění majetku

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Havarijní pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích Všeobecné pojištění odpovědnosti Ostatní

Zdroj: vlastní tvorba z http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf

1.6 Činnosti pojišťovny Pojišťovna je tedy specifická finanční instituce, která provozuje pojistné produkty a vykonává činnosti spojené s provozem pojistných produktů. Škála činností spojených s provozem pojistných produktů je široká. Pojišťovny uskutečňují tzv. pojistně technickou činnost, coţ je koncipování podoby pojistných produktů, kalkulace ceny pojistných produktů, propočet velikosti technických rezerv, určení míry zajištění a výběr podoby zajištění a zajistitele. S provozováním pojistných produktů je spojena tvorba technických rezerv, coţ pro pojišťovnu znamená investování prostředků technických rezerv a výběr investičních nástrojů. Současně do činností pojišťovny lze zařadit i tzv. zábranu škod, coţ znamená uskutečňování opatření ke sniţování velikosti pojistných plnění. Zábranná činnost je uskutečňována zejména prostřednictvím volby konstrukčních prvků v rámci pojistných produktů, ale současně prostřednictvím například informační či osvětové činnosti.

23

Pojišťovací činnosti lze rozčlenit na činnost: 

obchodní,



provozní,



likvidační.

1.6.1 Obchodní činnost Jedním ze základních předmětů činnosti pojišťovny je provozování pojistných produktů. V rámci obchodní činnosti jde o prodej pojistných produktů, ke kterým jsou další navazující činnosti. Při prodeji pojistných produktů je třeba brát v úvahu specifika pojistných produktů jako specifické finanční sluţby, tzn. abstraktní charakter sluţby, většinou to je sluţba s dlouhodobou platností, sluţba spojená s nahodilostí.12 Předmětem obchodní činnosti ze širšího pohledu je vedle sjednávání pojistných smluv i také péče o klienta coţ obnáší například nabídku dalších pojistných produktů klientovi, prodluţování pojistných smluv atd. Součástí obchodní činnosti je současně marketing, jehoţ postupy v pojišťovnictví se uzpůsobují charakteru pojišťovací sluţby. Marketingová činnost se soustředí na další vývoj pojistných produktů např. konstrukce nových pojistných produktů, výběr cílové oblasti trhu (pro kterou skupinu potenciálních zákazníků jsou pojistné produkty vytvářeny), reklamu pojistných produktů a volba distribučního kanálu

1.6.2 Provozní činnost Obsahem provozní činnosti je zpracování sjednaných pojistných smluv, evidence pojistných smluv, správa pojištění, zabezpečení podkladů pro výplatu provizí nebo také inkaso pojistného. Zpracování sjednaných pojistných smluv zahrnuje: 

taxaci pojistných smluv, coţ znamená oceňování a kontrola stanovení ceny pojištění s ohledem na charakter pojistného nebezpečí,



kontrola formální správnosti, coţ znamená zjišťování úplnosti údajů ve sjednané pojistné smlouvě,

12

Nahodilost se projevuje v tom, ţe neznáme, kdy dojde k pojistné události u konkrétního pojištění, u rizikových pojištění, zda dojde k pojistné události, jak velké bude pojistné plnění u škodových pojištění a komu se bude pojistné plnění vyplácet u odpovědnostních pojištění.

24



kontrola správnosti ocenění pojistných nebezpečí, coţ znamená zabezpečení správnosti pojistné smlouvy, co se týče obsahové stránky,



potvrzení přijetí pojistné smlouvy.

Evidence pojistných smluv přímo souvisí s nutností zavedení jednotlivých pojistných smluv do informačního systému pojišťovny. Zabezpečení podkladů pro výplatu provizí – součástí databáze o pojistných smlouvách je dále informace o zprostředkovatelích a jejich odměnách, první a následné provizi. Správa pojištění znamená obhospodařování platných pojistných smluv a jejich následná aktualizace.13 V rámci správy pojištění dochází k provádění změn a sice: 

technických, které mají přímý vliv na výši pojistného,



netechnických, ke kterým patří například změna frekvence placení, změna oprávněné osoby u ţivotního pojištění, změna osobních údajů pojištěného či pojistníka,



současně je nutné evidovat zánik veškerých pojistných smluv.

1.6.3 Likvidační činnost Likvidační činnost zahrnuje systém úkonů vyřizování pojistných událostí ze strany pojišťovny. Proces likvidace pojistných událostí je odlišný v jednotlivých odvětvích pojištění, i podle jednotlivých pojišťoven, můţe být odlišný podle rozsahu škody (od malých škod aţ po katastrofy) i obsahu pojistné smlouvy. Proces likvidace pojistné události zahrnuje: 

fáze 1:



nahlášení škody – oznámení o vzniku pojistné události,



fáze 2:



zaregistrování škody – zapsání pojistné události do provozního systému, důvodem registrace škod je zejména potřeba evidence a následné analýzy škody a příčin škod z pohledu budoucího ohodnocování pojistných produktů, coţ můţe být zdroj informací,

13


25



fáze 3:



prověření škody – jde o rozhodující část procesu likvidace, kdy je pojistná událost ověřována těmito kroky: o posouzení skutečnosti, zda se vůbec jedná o pojistnou událost na základě pojistných podmínek, o zjišťování rozsahu škod, o stanovení škodní rezervy a její postupná aktualizace, o výpočet velikosti pojistných plnění, o řešení otázek moţných pojistných podvodů, o uskutečnění zpětné vazby ve vztahu k obsahu a konstrukci pojistných produktů,



fáze 4:



likvidace pojistné události, tzn. poskytnutí nebo odmítnutí pojistného plnění, výplata pojistného plnění.

Likvidační

činnost

v pojišťovnách

bývá

uskutečňována

prostřednictvím

vlastních

zaměstnanců pojišťovny nebo pojišťovny mohou pro výkon likvidace pojistných událostí najímat specializované externí podnikatelské subjekty, kteří jsou samostatní likvidátoři pojistných událostí.

26

2 Regulace a dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami Důvěryhodnost a stabilita pojišťovnictví je pro fungování ekonomiky jednou ze základních a velmi důleţitých podmínek. Tuto důvěryhodnost a stabilitu nelze zajistit jenom trţními mechanismy, proto je činnost pojišťoven, zajišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí regulována různými omezujícími a přikazujícími pravidly, především v podobě právních předpisů, které upravují pojišťovací a zajišťovací činnost a pojistné zprostředkování. Dohled nad dodrţováním těchto pravidel a vyvozování důsledků z jejich porušení pak nazýváme dohledem v pojišťovnictví, který vykonává Česká národní banka. Dohled v pojišťovnictví podle zákona o pojišťovnictví je vykonáván v zájmu zachování jisté finanční stability pojišťoven a zajišťoven a ochrany pojistníků, pojištěných osob a oprávněných osob. Tímto obecně definovaným posláním se rozumí především podpora zdravého rozvoje, trţní disciplíny a konkurenceschopnosti mezi pojišťovnami a zajišťovnami, předcházení různým systémovým krizím, posilování důvěry veřejnosti v pojišťovnictví a ochrana pojistníků, pojištěných a oprávněných osob.14 „Cílem dohledu v pojišťovnictví není za každou cenu zabránit selhání každé jednotlivé pojišťovny nebo zajišťovny, nahrazovat činnost soudů či arbitráží při rozhodování o soukromoprávních vztazích mezi poskytovateli a jejich zákazníky ani nahrazovat funkci orgánů činných v trestním řízení. Orgány pojišťovny nebo zajišťovny odpovídají za funkčnost vnitřních kontrolních mechanismů a řízení rizik v pojišťovně nebo zajišťovně. Dohled v pojišťovnictví provádí následnou kontrolu, která se zaměřuje na dodržování stanovené regulace v pojišťovnictví. Dohled nemůže sám o sobě zabránit uzavření pro pojišťovnu nebo zajišťovnu ztrátových obchodů nebo porušení pravidel jednání s klienty pojišťovacím zprostředkovatelem, je však povinen při zjištění nedostatků zasáhnout svými možnými nástroji, kterými může být i odnětí povolení k činnosti nebo zavedení nucené správy.“15

14

Česká národní banka: Regulace a dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/pojistovny_zajistovny/index.html 15 Česká národní banka: Regulace a dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/pojistovny_zajistovny/index.html

27

Hlavním smyslem uvedených veřejnoprávních opatření je samozřejmě ochrana finančního trhu jako celku a omezení moţnosti výskytu podobného protiprávního jednání někdy v budoucnosti. Podle zákona o České národní bance dohled v pojišťovnictví zahrnuje rozhodování o ţádostech o udělení licence, povolení, registrací a předchozích souhlasů podle zvláštních právních předpisů, dále kontrolu dodrţování podmínek stanovených udělenými licencemi a povoleními, dále pak kontrolu dodrţování zákonů, k jejichţ kontrole je ČNB zmocněna zákonem nebo zvláštními právními předpisy, kontrolu, jestli pojišťovny či zajišťovny dodrţují vyhlášky a opatření vydané ČNB, získávání informací, které jsou potřeba pro výkon dohledu a jejich vymáhání, ověřování pravdivosti, sankcí a řízení o správních přestupcích, úplnosti a aktuálnosti, ukládání opatření k nápravě. Dohled a regulace v pojišťovnictví stanovuje rámec pro provozování pojišťovací činnosti pojišťovnami, zajišťovací činnosti pojišťovnami a zajišťovnami a pro provozování pojistného zprostředkování a následně Česká národní banka kontroluje jeho dodrţování. Činnost pojišťoven a zajišťoven upravuje zejména zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví a prováděcí vyhlášky, ve kterém stanovíme některé náleţitosti spojené s informační povinností, plněním povinností stanovených zákonem a obezřetností pravidla, které jsou v tomto zákonu obsaţena. Dále také vedle činnosti pojišťoven a zajišťoven je regulována a dohlíţena i činnost likvidátorů pojistných událostí a pojišťovacích zprostředkovatelů. Činnost pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí upravuje zejména zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.16

2.1 Obecné podmínky výkonu dohledu v pojišťovnictví „Termín dohled vyjadřuje konečnou odpovědnost státu za stav, kdy na určitém státním území probíhá dozorování finančních činnosti prováděných vesměs nestátními subjekty, přičemž samotný výkon tohoto dohledu, podmínky jeho provádění a nápravná opatření a sankce v rámci takového dohledu ukládané se opírají o autoritu státu a první pravidla státem aprobovaná a vynucovaná. Samotný výkon tohoto dohledu však nemusí být vždy prováděn státem, resp. orgány státu, nýbrž může být svěřen, vždy však z vůle a se souhlasem státní 16

Česká národní banka: Regulace a dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/pojistovny_zajistovny/index.html

28

moci, i subjektům odlišným od státu, veřejnoprávním i soukromoprávním korporacím či samosprávným institucím.“17 Dohled můţeme definovat jako kontrolu dodrţování těchto konkrétních pravidel a vyvození důsledků z jejich porušení a neplnění. Orgánem dohledu v pojišťovnictví v České republice je Česká národní banka. Česká národní banka zodpovídá za druhotnou legislativu, to znamená za tvorbu prováděcích předpisů čili vyhlášek. U těchto právních předpisů je zjednodušený legislativní proces. Návrh je rozeslán do vnějšího připomínkového řízení a po vyhodnocení připomínek ho projednávají pouze příslušné komise, a sice Legislativní rada vlády České republiky. Vyhlášky vydává Česká národní banka. Regulace můţeme definovat jako určení pravidel, jak se mají chovat ekonomické subjekty. Primárním regulátorem je Ministerstvo financí České republiky, které takříkajíc zodpovídá za tvorbu a návrhy primární legislativy, coţ jsou zákony. Pojišťovny vedle bank, subjektů kolektivního investování, penzijních fondů, obchodníků s cennými papíry apod. jsou nestátní instituce soukromého práva, které se vedle státu a státních či jiných veřejnoprávních orgánů podílejí na provádění finanční činnosti, kdy tyto subjekty nakládají s penězi, případně i s dalšími finančními hodnotami od široké veřejnosti.18 „Z praktického hlediska by bylo nesmírně obtížné, ne-li zcela nemožné, aby klientská veřejnost uvedených soukromoprávních finančních institucí prováděla účinnou kontrolu jejich činnosti, a chránila tak své majetkové zájmy. Z tohoto důvodu nastupuje k ochraně veřejnosti stát, resp. Jím určená instituce, který jednak do značné míry reguluje vznik, podmínky a pravidla činnosti zmíněných institucí, jednak podrobuje jejich činnost dohledu. Státem regulovaný dohled na úseku finanční činnosti je jednou z forem správního dozoru uplatňovaného v mnoha oblastech veřejné správy.“19 Obsahem dohledu na úseku finančních činností je obecně povaţován dohled nad dodrţováním:

17

BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 5., upr. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xxviii, s. 48. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-801-6. 18 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455. 19 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 137 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455.

29



povinností stanovených vybranými určitými zákony (včetně pouţitelných právních předpisů práva evropské unie) upravujícími finanční činnost dozorovaných finančních subjektů,



povinností stanovených podzákonnými právními předpisy, které jsou odvozeny od zákonů,



povinností a podmínek, které jsou stanovené pro výkon činnosti dozorovaných finančních subjektů v jejich povolení, licenci, či jiném veřejnoprávním oprávnění k finanční činnosti těchto subjektů,



povinnosti, které jsou uloţeny dozorovaným subjektům pro ně závaznými a individuálními právními akty vydanými orgánem dohledu, to vše především s hlavním cílem zajistit ochranu zájmů klientské veřejnosti těchto institucí a k zabezpečení stability hospodářského sektoru, v němţ konkrétní subjekt působí (coţ je sektor pojišťovnictví, bankovnictví, kapitálového trhu atd.).

Dohled je vykonáván proti subjektům nepodřízeným dozorujícímu orgánu, coţ je tedy mimo subordinační20 strukturu a systém vztah mezi orgány státní správy. Čím dohled na úseku finanční činnosti odlišuje od různých typů státního, respektive správního dozoru, je skutečnost, ţe vţdy nějakým způsobem souvisí (ať přímo nebo nepřímo) s tvorbou, pouţíváním či rozdělováním peněţní masy či jejich částí dozorovanými subjekty, a sice zejména při jejich činnosti v oblasti soukromých financí.21

2.2 Charakteristika dohledu v pojišťovnictví a jeho vývoj po roce 1990 Z historického hlediska rozeznáváme 4 systémy dohledu nebo dozoru v pojišťovnictví a zajišťovnictví: 

systém veřejnosti, systém veřejné kontroly – coţ je systémem více či méně formálním a nejjednodušším. Úkolem dozorčího orgánu při uplatnění tohoto systému je kontrolovat, jestli pojišťovny povinně zveřejňují výroční zprávy,



systém normativních ustanovení – v něm jsou veškerými právními normami stanoveny nejdůleţitější podmínky pro organizaci a strukturu provozu pojišťovny. Dozorčí orgán

20

subordinační = podřazený, podřadný, sluţebně podřízený KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455. 21

30

zkoumá, zda jsou tyto podmínky splněny ještě před zahájením činnosti pojišťovny a jestli je pojišťovna správně dodrţuje i v průběhu své pojišťovací činnosti, 

koncesní systém – při tomto systému uděluje dozorčí orgán povolení tzv. koncesi potřebnou k zahájení činnosti pojišťovny, samozřejmě pokud pojišťovny splní všechny stanovené podmínky,



systém materiálního dozoru – tento systém převládá dosud, i kdyţ obsahuje prvky systému veřejné kontroly, systému normativních ustanovení a koncesního systému. Systém materiálního dozoru znamená, ţe dozorčí orgán kontroluje dodrţování právních předpisů a operativně technickou stránku činnosti pojišťovny (kalkulace pojistného, pojistné podmínky, škodní tabulky, úmrtnostní tabulky a další).22

„K obnovení dozoru (dohledu) v pojišťovnictví u nás dochází přijetím zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví. Tato právní úprava používala termín „dozor“. Na základě uvedeného zákona se orgánem dozoru nad pojišťovnictvím pro území České republiky stalo Ministerstvo financí. Dozorčí orgán uděloval povolení k podnikání v pojišťovnictví nebo ke změně předmětu podnikání. Státnímu dozoru podléhaly všechny tuzemské i zahraniční právnické a fyzické osoby, které podnikaly v pojišťovnictví na území České republiky nebo měly na území České republiky své sídlo nebo bydliště. Výkon státního dozoru spočíval v kontrole dodržování ustanovení zákona o pojišťovnictví a dalších obecně závazných právních předpisů upravujících pojištění a plnění opatření vydaných dozorčím orgánem.“23 Dále výkon státního dozoru spočíval v kontrole hospodaření pojišťovny v oblasti zabezpečení plnění jejich závazků a její platební způsobilosti a z hlediska dodrţování obecně závazných právních předpisů upravujících hospodaření pojišťovny. Dozor spočíval také v kontrole předmětu provozované činnosti v souladu s obdrţeným povolením a s jakým způsobem pojišťovny tvoří a pouţívají rezervy a nakládají se svými prostředky. Orgánem státního dozoru v pojišťovnictví bylo Ministerstvo financí České republiky i dle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. Usnesením vlády č. 555 ze dne 9. června 1999 bylo uloţeno ministru financí personálně i materiálně zabezpečit výkon státního dozoru v pojišťovnictví tak, aby byla zajištěna kvalita při plnění úkolů uloţených Ministerstvu 22

VÁVROVÁ, Eva. Finanční řízení komerčních pojišťoven. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 190 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4662-3. 23 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 138 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455.

31

financí zákonem. Na základě tohoto usnesení byl s účinností od 1. září 2000 zaloţen v rámci Ministerstva financí institut s názvem Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění. Státnímu dozoru podléhaly osoby provozující pojišťovací, zajišťovací a také kteří provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Jedinou výjimkou byla zajišťovací činnost vykonávaná pojišťovnami a zajišťovnami se sídlem mimo území České republiky, coţ také odpovídalo směrnici Rady č. 64/225/EEC, která v této oblasti činnosti odstranila všechny omezení obsaţené v národních právních úpravách. Státnímu dozoru také podléhaly další fyzické a právnické osoby, jakoţto členové správních orgánů nebo dozorčích orgánů pojišťoven nebo zajišťoven, společností vykonávajících zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, jejich prokuristé, dále pak osoby, které mají nějakou účast na vlastnických právech v pojišťovnách nebo zajišťovnách nebo téţ osoby vykonávající činnost odpovědných pojistných matematiků. V dalším období se rozšířil státní dozor i na činnost pojišťovacích poradců a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Zejména šlo o to, aby tyto vysoce odborné činnosti vykonávaly osoby kvalifikované a v neposlední řadě i důvěryhodné. V souvislosti se začleněním dohledů nad finančním trhem do České národní banky ukončil svoji činnost dne 31. 3. 2006 Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění Ministerstva financí. Na Českou národní banku tak přešla působnost Ministerstva financí vyplývající ze zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně souvisejících zákonů ve znění účinném od 1. 4. 2006.24 Tabulka č. 5: Výčet subjektů na pojistném trhu v přehledu ke dni 31. 12. 2013 Typ subjektu pojišťovny a pobočky zahraničních pojišťoven dle vlastnictví pojišťovny s převáţně českou účastí na ZK pojišťovny s převáţně zahraniční účastí na ZK ze zemí EU pojišťovny s převáţně zahraniční účastí na ZK ze zemí EHP (bez EU) pojišťovny s převáţně zahraniční účastí na ZK z ostatních zemí pobočky zahraničních pojišťoven ze zemí EU pobočky zahraničních pojišťoven ze zemí EHP (bez EU) pobočky zahraničních pojišťoven z ostatních zemí pojišťovny a pobočky zahraničních pojišťoven dle rozdělení na životní a neživotní ţivotní pojišťovny neţivotní pojišťovny smíšené pojišťovny odpovědní pojistní matematici 24

Počet 52 12 21 0 1 18 0 0 52 5 32 15 66

KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455.

32

zahraniční pojišťovny a pobočky pojišťoven poskytující přeshraniční služby v ČR pojišťovací zprostředkovatelé pojišťovací zprostředkovatelé, jejichž domovský členský stát není ČR samostatní likvidátoři pojistných událostí

742 151 163 5 579 214

Zdroj: vlastní tvorba https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB07.INTRO_PAGE?p_lang=cz Na základě zákona č. 57/2006 Sb., o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem, je od 1. 4. 2006 výkonem dohledu v České republice pověřena Česká národní banka, která převzala pracovní náplň po Komisi pro cenné papíry, Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění a Úřadu pro dohled nad druţstevními záloţnami. Spojení těchto dohledových institucí do sjednoceného funkčního celku odráţí vývoj na finančním trhu, kde také dochází ke koncentraci jednotlivých oblastí do finančních skupin a větších upevněných celků. Cílem této integrace bylo jakési sjednocení přístupů k dohledu a standardů, coţ mělo přispět k větší efektivitě dohledu, ale také k právní jistotě účastníků finančního trhu, k vyšší přehlednosti pro širokou veřejnost a ke stabilitě finanční oblasti jako celku. Zároveň měla být vytvořena nová právní úprava ochrany spotřebitele na finančním trhu. Podle tehdejších představ měl do konce roku 2008 v České republice začít působit finanční ombudsman, který by souhrnně převzal otázku ochrany spotřebitele ve všech sektorech finančního trhu. Jako poradní orgán bankovní rady České národní banky pro sektor dohledu nad finančním trhem byl dne 1. 4. 2006 zřízen Výbor pro finanční trh, který byl sloţen ze sedmi členů. Jeho členem je také finanční arbitr České republiky. Výbor pro finanční trh projednává pojmové otázky, které souvisejí s regulací a dohledem nad finančním trhem a vyjadřují s k velmi významným trendům ve vývoji finanční oblasti, jeţ mají řídicí hledisko. Neřeší záleţitosti, které se týkají konkrétních osob na finančním trhu. S ohledem na sloţení z reprezentantů soukromého i veřejného sektoru představuje Výbor nezávislé odborné veřejné mínění, které poskytuje České národní bance jakousi zpětnou vazbu, názory, doporučení či podněty k záleţitostem, které se týkají výkonu funkce České národní banky jako orgánu dohledu nad českým finančním trhem. Většinu konzultovaných materiálů členové Výboru projednávají s profesními skupinami sdruţujícími účastníky finančního trhu.25 „Organizační struktura ČNB byla nejprve v roce 2006 rozšířena o dvě nové sekce přímo odpovědné bankovní radě – sekci regulace a dohledu nad kapitálovým trhem a sekci regulace 25

VÁVROVÁ, Eva. Finanční řízení komerčních pojišťoven. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 190 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4662-3.

33

a dohledu nad pojišťovnami. Dohled nad penzijními fondy, který vykonávaly Ministerstvo financí a Komise pro cenné papíry, byl integrován do sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem a dohled nad družstevními záložnami se stal součástí sekce bankovní regulace a dohledu. Popsaný původní sektorový model struktury dohledu nad finančním trhem České národní banky byl ke konci roku 2007 přeměněn na funkcionální model struktury dohledu nad finančním trhem. Od 1. 1. 2008 v rámci funkcionálního modelu fungovala sekce regulace a analýz finančního trhu, sekce licenčních a sankčních řízení a sekce dohledu nad finančním trhem. Současnou podobu struktury dohledu nad finančním trhem České národní banky zachycuje organizační schéma dohledu na obrázku.“26 Schéma č. 1: Organizační schéma dohledu nad finančním trhem ČNB k 31. prosinci 2012

Česká národní banka

560 Sekce regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu

580 Sekce dohledu nad finančním trhem

570 Sekce licenčních a sankčních řízení

561 Odbor regulace finančního trhu

586 Odbor dohledu obezřetnosti

571 Odbor licenční

562 Odbor mezinárodní spolupráce na finančním trhu

587 Odbor dohledu odborné péče

572 Odbor cenných papírů a regulovaných trhů

563 Odbor podpory dohledu

588 Odbor kontroly obezřetnosti

573 Odbor saknčních řízení

170 Samostatný odbor ochrany spotřebitele

589 Odbor kontroly odborné péče

Zdroj: vlastní tvorba z www.cnb.cz – Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem (2013) 26


34

ČNB v rámci své dohledové činnosti provádí dohled na dálku a dohled na místě ve finančních institucích a dalších organizacích tvořících soubor odvětví finančního trhu. Tyto hlavní dohledové činnosti bývají doplněny dalšími činnostmi, kam patří zejména licenční a povolovací činnost, stanovování různých opatření k nápravě, dále pak ukládání sankcí, ale také shromaţďování, zpracování a vyhodnocování veškerých informací. Podle § 84 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, vykonává dohled v pojišťovnictví ČNB zejména v zájmu pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a hlavně v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven. Nedílnou důleţitou součástí dohledu je dohled nad činností pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině. Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které na našem území provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost v rozsahu, který je stanoven zákonem o pojišťovnictví, dále osoby vykonávající činnost pro pojišťovnu nebo zajišťovnu v jiném neţ pracovním poměru a další fyzické nebo právnické osoby, pokud tak stanoví zákon o pojišťovnictví nebo také jiný právní předpis. Při výkonu dohledu v pojišťovnictví spolupracuje Česká národní banka s různými mezinárodními organizacemi, s příslušnými orgány dohledu jiných států a s nejdůleţitějšími správními orgány a organizacemi, které působí v sektoru pojišťovnictví.27

2.3 Podstata dohledu v pojišťovnictví „Dohledem v pojišťovnictví je rozhodování a kontrolní činnost v zákonem o pojišťovnictví stanoveném rozsahu prováděném ČNB, činnosti s tím související a soubor nástrojů určených k jeho výkonu. Kontrolní činností ČNB je pak kontrola dodržování zákonem o pojišťovnictví nebo jiným právním předpisem stanovených pravidel regulujících provozování činností v pojišťovnictví formou dohledu na místě nebo na dálku, zahrnující zejména kontrolu hospodaření pojišťovny nebo zajišťovny, její platební schopnosti, tvorby technických rezerv, včetně matematických rezerv, finančního umístění, dodržování administrativních postupů a postupů účtování a funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému. Dohled v pojišťovnictví vykonává ČNB zejména v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven.“28 Tyto subjekty podléhají dohledu v pojišťovnictví:

27

VÁVROVÁ, Eva. Finanční řízení komerčních pojišťoven. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 190 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4662-3. 28 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 140 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455.

35



pojišťovny a zajišťovny, provozující na území České republiky pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a to v rozsahu stanoveném v zákoně o pojišťovnictví,



osoby vykonávající pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném neţ pracovním poměru, coţ jsou osoby činné pro pojišťovnu nebo zajišťovnu,



další fyzické osoby a právnické osoby, které jsou upraveny v zákoně o pojišťovnictví nebo jiném zákoně.

Jednou z hlavních a základních podmínek výkonu dohledu v pojišťovnictví vyladěném v rámci Společenství je spolupráce s Českou národní bankou s příslušnými orgány dohledu jiných členských států. ČNB dále spolupracuje s příslušnými orgány dohledu třetích států, s ústředními správními orgány, s mezinárodními organizacemi a organizacemi působícími v sektoru pojišťovnictví. Nejdůleţitější částí dohledu je tzv. dohled finanční. Tím se rozumí kontrola shody činnosti pojišťovny nebo zajišťovny s uděleným povolením, solventností, finančního umístění a tvorby technických rezerv. Do výlučné činnosti České národní banky patří finanční dohled: 

nad činností tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny včetně její činnosti vykonávané prostřednictvím její pobočky nebo formou dočasného poskytování určitých sluţeb,



nad činností pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu v rozsahu provozovaném na území České republiky s výjimkou případů, kdy zákon o pojišťovnictví (např. v případě zajišťoven dohlíţených v zemi svého sídla nejméně v rozsahu jako v případě tuzemských zajišťoven) nebo vyhlášená mezinárodní smlouva nestanoví-li jinak,



nad činností pojišťovny z třetího státu v celém rozsahu této její činnosti provozované na území členských států prostřednictvím jejich poboček, kdy je Česká národní banka příslušným orgánem dohledu v rámci zvýhodnění.

Česká národní banka si při výkonu dohledu vzájemně vyměňuje s příslušnými orgány dohledu nezbytné podklady a důleţité informace. Finanční dohled nad činností pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, spadá do výlučné působnosti příslušného orgánu dohledu domovského členského státu takové pojišťovny nebo zajišťovny.

36

Hlavním předmětem kontrolní činnosti je zejména dodrţování povinností, které jsou stanoveny zákonem o pojišťovnictví a jinými zákony, kterými jsou kontrolované konkrétní osoby povinny se řídit, shoda provozovaných činností s rozsahem povolení uděleného Českou národní bankou, hospodaření pojišťoven a zajišťoven z hlediska jejich schopnosti dostát v daném okamţiku všem svým závazkům vzniklým z provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a to včetně závazků splatných v následujícím účetním obdobím.29 „Dále je předmětem kontroly plnění rozhodnutí vydaných ČNB, způsob vedení administrativních postupů a postupů účtování upravených zákonem o účetnictví a způsob řízení pojišťovny nebo zajišťovny, včetně funkčnosti a efektivnosti jejího řídicího a kontrolního systému. Jedním z předpokladů výkonu kontrolní činnosti je oprávnění pověřených pracovníků ČNB účastnit se jednání orgánů tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny, vstupovat do prostorů pojišťovny nebo zajišťovny a požadovat od všech osob podléhajících dohledu ČNB relevantní informace.“30 Kontrolní činnost České národní banky vyţaduje průběţné sledování údajů a jeho následné vyhodnocování o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, je to tzv. dohled od stolu, a také prověřování situace v prostorách dané kontrolované pojišťovny nebo zajišťovny, to je tzv. dohled na místě. Dohled na místě, který vykonávají kontrolní pracovníci České národní banky na základě jejího písemného pověření, kterým se musejí kontrolované osobě na poţádání samozřejmě kdykoliv prokázat. Tyto osoby jsou oprávněny vstupovat do prostor kontrolovaných osob, kde je prováděna kontrolovaná činnost, poţadovat od těchto osob podklady související s kontrolovanou činností a podat odpovídající vysvětlení k nim. Samotný výkon kontrolní činnosti se řídí třetí částí zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů - kontrolním řádem. Pro výkon dohledu od stolu zákon o pojišťovnictví stanoví tuzemským pojišťovnám a zajišťovnám a pojišťovnám a zajišťovnám z třetích států působících na území ČR povinnost předkládat České národní bance výkazy o své činnosti, účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku a zprávu o jejím ověření příslušným auditorem, materiály a informace, zápisy z valných hromad a další doklady, popř. podat vysvětlení, jejichţ potřeba vyplývá z výkonu dohledu.

29

KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455. 30 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 142 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455.

37

Zákonem o pojišťovnictví stanovuje povinnost předkládat České národní bance tyto výkazy činnosti: 

o výši a tvorbě technických rezerv,



o solventnosti,



o skladbě finančního umístění,



průběţné výkazy o činnosti.

Také je dále stanovena povinnost subjektů předkládat České národní bance tyto informace, které se týkají kontrolní činnosti: 

sdělení poměrného dělení kapitálu,



výslednou zprávu odpovědného pojistného matematika,



avízo o výběru auditora nebo auditorské společnosti,



informace o kaţdé smlouvě uzavřené s účelovou zajišťovací osobou,



informace o kaţdé uzavřené smlouvě, která se týká finitního zajištění,



výroční zprávy a účetní závěrku, popř. konsolidovanou výroční zprávu, která jsou ověřeny auditorem, oznámení o konání valné hromady, pozvánku na valnou hromadu nebo a zápis z valné hromady,



pouze tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna jsou povinny předkládat informace ve struktuře podle přílohy č. 2 k zákonu o pojišťovnictví o výši ročního objemu předepsaného pojistného, bez odečtu zajištění, a o nákladech na pojistná plnění a provizích svým zprostředkovatelům, za předcházející kalendářní rok, týkající se její činnosti provozované na základě práva otevírat nové pobočky a činnosti provozované na základě svobody, dočasně poskytovat sluţby, a to zvlášť pro kaţdou z těchto činností podle členského státu, kde je tato činnost provozována,



informace ohledně dohledu ve skupině,



informace ohledně dokladů prokazujících splnění provozních předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo jenom jeho části,



informace ohledně dokladů prokazujících splnění provozních předpokladů pro správu převáděného kmene zajišťovacích smluv nebo jenom její části,



informace ohledně činnosti pojišťovny nebo zajišťovny z třetích států,



doklady a jiné materiály, informace a také vysvětlení, které je nezbytné pro výkon dohledu na vyţádání České národní banky.

38

Tyto výkazy a informace předkládají tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny ve vazbě na jejich veškerou činnost a většinu z nich i pojišťovny nebo zajišťovny z třetích států kvůli vazbě na jejich činnost na území ČR.31 „Některé informace, jako např. statistické informace o činnosti pojišťovny z jiného členského státu na území ČR, které se týkají výše pojistného a nákladů na pojistná plnění, nesnížené o podíl zajištění, členění podle přílohy č. 2 k zákonu o pojišťovnictví, slouží pro účely vyhotovování statistik a analýz vývoje pojistného trhu vyhotovovaných ČNB. Finitním zajištěním se rozumí zajištění pro případ, kdy jednoznačně vymezená maximální možná ztráta z pojištění, vyjádřená jako maximum převedeného ekonomického rizika, vyplývajícího jak z přenosu významného pojistně-technického rizika, tak i z přenosu rizika načasování, přesáhne během doby trvání zajišťovací smlouvy pojistné o omezenou, ale pro dané pojištění podstatnou částku, za podmínky, že zajišťovací smlouva obsahuje ustanovení týkající se jednoznačného a podstatného zvážení časové hodnoty peněz, nebo řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v dohodnutém časovém úseku zaměřené na dosažení převodu zajištěného rizika. Zvýšená kontrola tohoto alternativního způsobu zajištění je odůvodněna možností snížit požadovanou míru solventnosti o zajištění, a to až o 50%.“32 Pokud by nedošlo k ţádnému pojistnému riziku, resp. jenom v okrajovém rozsahu, zkreslilo by to výsledek solventnosti neodůvodněným sníţením poţadované míry solventnosti. K základní myšlence jednotného evropského pasu je komunitárním právem33 zrcadlově zaveden myšlenkou jednoho dohledového orgánu. Jeho jádro věci je odpovědnost příslušného domovského dohledového orgánu, který udělil pojišťovně nebo zajišťovně z členského státu povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, za dohled nad její činností v rámci Společenství. Z tohoto důvodu je rozsah dohledu České národní banky nad činnostmi těchto pojišťoven nebo zajišťoven omezen v prvním stupni na výměnu informací o jejich činnosti s příslušnými orgány dohledu, které jsou oprávněné k přijetí odpovídajících opatření v případě zjištění nedostatků. Teprve bezvýslednost tohoto postupu opravňuje Českou národní banku k přímému bezodkladnému zásahu proti takové pojišťovně nebo zajišťovně.

31

KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455. 32 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 143 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455. 33 termín pouţívaný jako označení právního systému ES

39

2.4 Dohled nad činností pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině Nedílnou, přesto důleţitou součástí dohledu je dohled nad činností pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině. Dohled nad činnostmi tuzemských pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině má především zabránit obcházení zákonem stanovených povinností, které se týkají převáţně kapitálových poţadavků a včas odhalovat interakce v rámci skupiny, které ohroţují finanční stabilitu jak dozorovaných osob, tak i různé řetězce propojených osob jako celku. Dohledový orgán musí mít včasné informace a musí být vybaven odpovídajícími pravomocemi. Je to pro případ, kdy hrozí nebo je ohroţena finanční stabilita dozorovaného subjektu. S ohledem na to, ţe v těchto skupinách jsou velmi často propojeny osoby z různých států, je potřebná vzájemná výměna informací mezi dohledovými orgány, tak i s třetími státy v rámci Společenství. Pokud mají tyto skupiny smíšené finanční zaměření, tedy pokrývají dva a více finančních oblastí, podléhají při splnění zákonem stanovených podmínek doplňkovému dohledu nad finančními konglomeráty34 podle zákona č. 377/2005 Sb., o finančních konglomerátech. Dohled ve skupině se vztahuje na tuzemskou pojišťovnu nebo zajišťovnu, která: 

má účast nejméně v jedné pojišťovně či zajišťovně,



je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby nebo pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu,



je ovládanou osobou pojišťovací holdingové osoby se smíšenou činností.

Předmětem dohledu ve skupině je jak dohled nad dodrţováním poţadované výše upravené míry solventnosti, tak dohled nad operacemi uvnitř skupiny a schvalování osob ve vedení pojišťovací holdingové osoby. Česká národní banka, z moci úřadní nebo na základě ţádosti tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny z dohledu ve skupině, můţe vyloučit některou osobu, kdy by její zařazení do výkonu tohoto dohledu bylo zavádějící nebo neefektivní, nebo upustit od poţadavku na vykazování upravené míry solventnosti, pokud je tento dohled vykonáván na úrovni ovládací osoby. Česká národní banka můţe také uzavřít dohodu s orgánem dohledu členského státu o tom, který z uvedených orgánů bude vykonávat dohled nad činností pojišťovny ve skupině, nebo dohodu s příslušným orgánem dohledu třetího státu o výměně informací mezi subjekty a o partnerství při výkonu dohledu ve skupině. Pokud Česká národní banka zjistí, ţe operace v rámci skupiny ohroţují nebo z malé části mohou ohrozit solventnost tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu anebo tuzemské zajišťovny nebo 34

konglomerát = velký podnik, nebo holding, do kterého patří podniky z různých nesouvisejících odvětví

40

zajišťovny z třetího státu nebo jiným způsobem narušit její finanční stabilitu, zejména uskutečnitelnost jejich závazků, uloţí opatření k nápravě, popř. zakáţe provádění určitých operací. Pojišťovnám nebo zajišťovnám podléhajícím dohledu ve skupině, zákon ukládá povinnost vytvořit jejich činnosti přiměřený, efektivní a funkční řídicí a kontrolní systém, který zabezpečuje shromaţďování údajů a informací, které jsou nezbytné pro výkon dohledu ve skupině. Osobám, které jsou ve skupině, zákon ukládá poskytovat takové pojišťovně nebo takové zajišťovně informace potřebné pro výkon dohledu ve skupině. Při ověřování informací a vlastním výkonu dohledu v rámci skupiny jednotlivé dohledové orgány spolu postupují v součinnosti a úzce spolupracují. Dohled nad operacemi v rámci skupiny se týká záruk, úvěrů a podrozvahových operací, obchodních činností s vlivem na solventnost pojišťovny nebo zajišťovny, investic, dohod o sdílení nákladů, zajištění a jiných kontextových skutečností. Česká národní banka dohlíţí na operace mezi: 



tuzemskou pojišťovnou nebo zajišťovnou a 

její přidruţenou nebo ovládanou osobou,



osobou, která v ní má účast,



nebo ovládanou nebo přidruţenou osobou osoby, která v ní má účast,

tuzemskou pojišťovnou nebo zajišťovnou a osobou, která má účast 

v této pojišťovně nebo v této zajišťovně nebo v jakékoliv její ovládané nebo přidruţené osobě,



v osobě, která má účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně,



nebo ovládané nebo přidruţené osobě osoby, která má účast v tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně.35

„Směrnice o zajištění zavedla mimo jiné pravidla, podle kterých pojišťovací holdingové osoby, tedy osoby, jejichž hlavní činností je získávat a držet podíly v ovládaných osobách, které jsou výlučně nebo převážně pojišťovnami nebo zajišťovnami, přičemž alespoň jedna z těchto ovládaných osob je tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z jiného členského státu, tuzemskou zajišťovnou nebo zajišťovnu z jiného členského státu podléhají některým ustanovením doplňkového dohledu nad činností pojišťoven a zajišťoven ve skupině. Mezi tyto

35


41

povinností patří i povinnost takové osoby zajistit důvěryhodnou a zkušenou osobu v jejím vedení.“36

2.5 Základní pravidla výkonu dohledu na místě Dohled na místě Česká národní banka uskutečňuje: 

z vlastního podnětu,



na základě vyţádání státního orgánu nebo vyţádání příslušného zahraničního orgánu dohledu,



při nesplnění podmínek stanovených zákonem o pojišťovnictví.

Dohled na místě můţe provést jedině kontrolní pracovník, kterým je buď zaměstnanec České národní banky, a sice na základě jejího písemného pověření, nebo osoba, která je k tomu písemně pověřená příslušným orgánem dohledu jiného členského státu, jedná-li se o kontrolu činnosti pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu. Tito pracovníci jsou oprávnění: 

účastnit se různých jednání orgánů tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny,



vstupovat do prostorů a místností osob, které podléhají výkonu dohledu v pojišťovnictví, včetně osob pro ně pracujících,



poţadovat doklady a informace od osob, které jsou podřízeni výkonu dohledu v pojišťovnictví, včetně osob pracujících pro pojišťovnu nebo zajišťovnu.

V případě pojišťoven z jiných členských států nebo zajišťoven z jiných členských států je komunitárním právem přisouzeno oprávnění příslušnému domovskému orgánu dohledu vykonat kontrolu na místě v hostitelském členském státu, popřípadě za přítomnosti příslušného orgánu dohledu hostitelského členského státu. Zákon o pojišťovnictví umoţňuje přímý výkon dohledu na místě pracovníkům příslušných orgánů dohledu, respektive vytváření smíšených kontrolních a dohledových skupin. Z praxe plyne i potřeba stanovení povinností kontrolního nebo dohledového pracovníka informovat Českou národní banku o kaţdém váţném porušení nebo nedostatku, a to ještě před ukončením dané kontroly. Důvodem je nebezpečí časového zpoţdění, které můţe váţnou

36


42

situaci ještě zhoršit. Proto je Česká národní banka povinna rozhodnout o nápravě bez ohledu na průběh prováděné kontroly.37

2.6 Výkon

dohledu

nad

činností

tuzemské

pojišťovny

a

zajišťovny „Komunitární, resp. unijní právo ukládá členským státům zajistit svým příslušným dohledovým orgánům odpovídající pravomoci a nástroje dohledu příslušných orgánů. Ty musí mít k dispozici takové nástroje, které jsou nutné k zajištění řádného výkonu činnosti pojišťoven v rámci celého Společenství na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb. Zejména musí být schopny zavést vhodná ochranná opatření nebo ukládat sankce zaměřené na zabránění protiprávnímu jednání a porušování ustanovení v oblasti dohledu v pojišťovnictví. Příslušné orgány domovských členských států odpovídají za sledování finančního zdraví pojišťoven, včetně jejich solventnosti, tvorby technických rezerv a jejich krytí odpovídajícími aktivy.“38 V souladu s § 62 správního řádu39 lze plnění určitých procesních povinností vynucovat prostřednictvím ukládání pořádkových pokut, a to za podmínky, ţe jednání dozorovaného subjektu výrazně ztěţuje výkon dohledové a kontrolní činnosti. Nejedná se tedy o jakékoli neuposlechnutí pokynu od osoby, která je pověřená výkonem dohledu. Pořádková pokuta můţe být uloţena ještě před zahájením správního řízení, pokud dozorovaná osoba například bezdůvodně odepře podat vysvětlení dohledovému orgánu, ale také třeba i v případě hrubého nebo uráţlivého jednání, jehoţ záměrem je hrubým způsobem uráţet dohledový orgán nebo jeho pracovníky, kteří kontrolu provádí. Pořádkovou pokutu je moţno uloţit i opakovaně, neboť jejím smyslem je především vynucení plnění zákonem stanovených procesních povinností. Nápravné opatření České národní banky je svým obsahem konstruováno tak, aby bylo v závislosti na zjištěných nedostatcích, a zejména na stupni ohroţení schopnosti pojišťoven nebo schopnosti zajišťoven dostát svým závazkům. Na základě toho jsou realizována rozhodnutí o nápravě. Ta jsou rozdělena do dvou hlavních skupin a sice:

37

KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455. 38 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 147 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455. 39 Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

43

První skupinu tvoří zejména opatření, která mají uvést do souladu činnost pojišťovny nebo zajišťovny se zákonem. Poruší-li pojišťovna nebo zajišťovna povinnost danou českým právním řádem, nebo právní úpravou, na jehoţ území činnost vykonává, nařídí jí Česká národní banka povinnost odstranit nedostatky a určí lhůtu k tomu přiměřenou. V závislosti na závaţnosti a povaze zjištěných nedostatků v činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, a pokud zjištěné nedostatky souvisejí s konkrétním výkonem činnosti určité osoby odpovědné za její činnost, Česká národní banka nařídí této pojišťovně nebo zajišťovně provést změnu ve lhůtě stanovené jejích rozhodnutím: 

osoby, která má účast na jejím vedení,



v osobě jejího prokuristy,



člena představenstva, kontrolní komise nebo dozorčí rady.40

„Působí-li tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna na území jiných států, je nezbytné, aby ČNB informovala příslušné orgány těchto států o opatřeních přijatých z důvodů ohrožení její finanční stability. Je samozřejmé, že taková pojišťovna nebo zajišťovna nemůže rozšiřovat svoji činnost na území jiných států, a nelze ji tedy vydat potvrzení o splnění požadavku její solventnosti jako základní podmínky tohoto rozšíření. Činnost pojišťoven, resp. zajišťoven může být z řady příčin ztrátová. Vzhledem k tomu, že základní kapitál a zákonný rezervní fond jsou jedněmi ze základních položek výpočtu disponibilní míry solventnosti, opravňuje se ČNB v případě, že ztráta tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny přesahuje 20% jejího základního kapitálu, nařídit takové pojišťovně nebo zajišťovně: 

použití zisku po zdanění buď k doplnění rezervního fondu, nebo ke zvýšení základního kapitálu, anebo



snížit základní kapitál o částku, která odpovídá vykázané ztrátě po jejím zaúčtování s rezervními, případně dalšími fondy.“41

Sníţení základního kapitálu je podmíněno jednotným souhlasem České národní banky a nesmí klesnout pod hranici určitého minima v závislosti na provozované činnosti pojišťovny nebo zajišťovny. Pokud by ale mělo dojít k takovému sníţení, ţe by výše základního kapitálu 40


44

klesla pod hranici minima, muselo by tomuto zásahu předcházet jednotné rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení pro ty činnosti, pro které by sníţený základní kapitál byl nedostatečný, v mezním případě by povolení muselo být úplně odňato. Oprávnění České národní banky sníţit základní kapitál tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny je zejména výstrahou ztráty oprávnění provozovat pojišťovací činnost nebo zajišťovací činnost, pro kterou nemá dostatečnou výši základního kapitálu, popř. ztráty oprávnění provozovat takovou činnost celkově. Institut předběţného opatření a podmínky pro jeho uloţení České národní banky má za cíl zajištění chráněných zájmů fyzických osob i právnických osob zejména tam, kde hrozí nebezpečí z prodlení při této ochraně. Toto opatření se ukládá v případech velmi váţného ohroţení zájmů osob oprávněných z pojistných smluv, které nejsou účastníky pojištění, a hrozí-li váţné nebezpečí velké časové prodlevy. Mimo předběţného opatření upraveného v § 61 správního řádu lze takovým opatřením uloţit tuzemské pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně: 

zákaz uzavírat nové pojistné nebo zajišťovací smlouvy a nerozšiřovat jiţ převzaté závazky z pojištění nebo závazky ze zajištění,



nakládat bez souhlasu České národní banky se svými veškerými aktivy,



postupovat bez souhlasu České národní banky podle rozhodnutí představenstva, členské schůze nebo valné hromady.

Pojišťovně z třetího státu nebo zajišťovně z třetího státu lez uloţit opatření dle prvního a druhého bodu. Ozdravný plán vypracovává na základě rozhodnutí České národní banky tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna v těch případech, kdy tato pojišťovna nebo zajišťovna vykazuje nedostatky, které by mohly vést k ohroţení schopnosti dodrţet a dostát svým závazkům, avšak tyto nedostatky lze v krátkodobém časovém intervalu odstranit, aniţ by tato schopnost dostát všem svým závazkům byla bezprostředně nějakým způsobem ohroţena. V podstatě se jedná o krátkodobé financování, které musí pojišťovně nebo zajišťovně během stanovené doby, coţ bývá zhruba v rozmezí 6 měsíců, zabezpečit dostatek finančních prostředků k obnovení finančního zdraví. Současně s ozdravným plánem je Česká národní banka oprávněna vyţadovat od tuzemské pojišťovny nebo od tuzemské zajišťovny ve výpočtu solventnosti vyšší hodnotu poţadované míry solventnosti, coţ se také promítne do ozdravného plánu pojišťovny nebo zajišťovny. Česká národní banka je téţ oprávněna 45

současně s rozhodnutím předloţit ozdravný plán sníţit ve výpočtu solventnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny hodnotu všech poloţek, které tvoří disponibilní míru solventnosti, zejména došlo-li k výrazné změně trţní hodnoty všech aktiv.42 „Důvody pro uložení této povinnosti jsou: 

neplnění požadavků stanovených zákonem, což může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti,



disponibilní míra solventnosti je nižší než požadovaná míra solventnosti, avšak vyšší než garanční fond, nebo



vykázaná ztráta by při její úhradě z disponibilních prostředků tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny vedla ke snížení základního kapitálu pod nejnižší hranici, která je stanovena v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo zajišťovací činnosti.“43

Obsahem ozdraveného plánu jsou doklady a údaje o činnosti pro tři následující účetní období, a sice: 

odhad předpokládaných správních nákladů, obzvláště běţných reţijních nákladů a odměn zprostředkovatelům pojištění,



podrobný odhad předpokládaných příjmů a výdajů s ohledem na pojištění, zajištění, postoupené zajištění a převzaté zajištění,



předpokládaná účetní rozvaha,



odhad předpokládaných finančních zdrojů, které jsou určeny ke krytí přijatých závazků a poţadované míry solventnosti,



různé změny v zajištění.

Zavádění nucené správy, tedy na rozdíl od ozdraveného plánu, je Česká národní banka přijímána v případech přímého ohroţení splnitelnosti závazků tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny. Ve svém základním principu se jedná o reorganizační opatření, se kterým komunitární právo spojuje oprávnění příslušného orgánu dohledu omezit nebo dokonce zakázat volné nakládání s veškerými aktivy pojišťovny nebo zajišťovny, a sice v případech, kdy příslušný dohledový orgán předpokládá, ţe se finanční situace bude i nadále 42


46

zhoršovat, nebo kdy dojde k velkému poklesu disponibilní míry solventnosti pod garanční fond. Hlavní důvody pro zavedení nucené správy jsou: 

pokles disponibilní míry solventnosti pod celkovou výši garančního fondu,



hrozba

splnitelnosti

závazků

vyplývajících

z uzavřených

pojistných

nebo

zajišťovacích smluv, 

nebo opatření či sankce uloţené Českou národní bankou nevedly k nápravě v činnosti, která je v rozporu s příslušným zákonem.

Rozhodnutí o zavedení nucené správy se doručuje tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně, a správci. Rozhodnutí je účinné dnem doručením, coţ má zabránit tomu, aby nedošlo k nějakému „vytunelování“ společnosti. Doručení rozhodnutí ČNB o zavedení nucené správy: 

přechází působnost představenstva a valné hromady nebo členské schůze na správce, tedy s výjimkou oprávnění podat rozklad proti rozhodnutí o zavedení nucené správy nebo rozhodnutí o zvýšení či sníţení základního kapitálu a rozhodnutí o zrušení a s výjimkou oprávnění podat ţalobu proti rozhodnutím České národní banky,



se pozastavuje výkon funkce jejich veškerých orgánů a ruší se prokura,



nemůţe pojišťovna nebo zajišťovna bez souhlasu správce uzavírat nové pojistné nebo zajišťovací smlouvy, rozšiřovat jiţ převzaté závazky a nakládat s veškerými aktivy.

Česká národní banka je povinna uveřejnit rozhodnutí o zavedení nucené správy způsobem umoţňujícím dálkový přístup ale i prostřednictvím sdělovacích prostředků. Náklady s tím spojené, coţ jsou veškeré náklady související s odměnou nuceného správce, dále s jeho činností v pojišťovně nebo zajišťovně, s opatřeními, která je povinen tento správce činit s cílem znovuobnovení stability a likvidity a tak podobně, jsou hrazeny výhradně z majetku pojišťovny či zajišťovny. Nucená správa bývá zapsána do obchodního rejstříku, přičemţ se současně zapisují údaje o výmazu prokury, nuceném správci, jeho změně a ukončení nucené správy. Návrh na zápis

47

nucené správy do obchodního rejstříku podává Česká národní banka, přičemţ návrh pro výmaz prokury podává nucený správce.44 „Nuceného správce jmenuje a odvolává ČNB. Zákon stanoví kritéria pro zápis do seznamu nucených správců, který vede ČNB. Měly by to být osoby, u kterých je samozřejmá důvěryhodnost a které mají odpovídající vzdělání a určité zkušenosti z činnosti pojišťovny, resp. zajišťovny. Odpovídajícím vzděláním je vysokoškolské vzdělání v oblasti ekonomiky nebo práva. Z hlediska podmínky určité praxe se jeví jako vhodná osoba, která vykonávala řídící funkce v pojišťovně nebo jiné finanční společnosti, nebo auditor. Pokud se však jedná o osobu, která je oprávněna vykonávat činnost nuceného správce v některém členském státě, bylo by překážkou ve výkonu jí již povolené činnosti na území společenství, jestliže by byla povinna duplicitně prokazovat svoji způsobilost předmětnou činnost vykonávat. V takovém případě je proto postačující pro zápis do seznamu nucených správců, pokud se tato osoba prokáže oprávněním vydaným příslušným orgánem členského státu k výkonu dané činnosti. Takovým oprávněním může být potvrzení tohoto orgánu nebo výpis z obdobného seznamu členského státu. Navíc, nečinnost ČNB ve lhůtě stanovené pro rozhodnutí o žádosti o zápis do tohoto seznamu takové osoby je podle zákona upravujícího volný pohyb služeb považována za souhlas. To platí i pro zápis do seznamu odpovědného pojistného matematika a likvidátora.“45 Zákon o pojišťovnictví stanovuje podmínky, za kterých nemůţe konkrétní osoba vykonávat funkci nuceného správce a jeho zástupce, za kterých je ze seznamu vyškrtnuta, nebo odvolána z výkonu funkce nuceného správce nebo také jeho zástupce, a další jejich povinností, jako je jmenování nucených správců a jejich zástupců, včetně jejich činností na jiných územích členských států. Důvodem pro odvolání nuceného správce nebo jeho zástupce je neplnění podmínek, které jsou stanoveny pro výkon této funkce nebo povinností při samotném výkonu nucené správy. S ohledem na primární cíl výkonu jeho funkce se vylučuje odkladný účinek opravného prostředku podaného proti jeho rozhodnutí o jeho odvolání. Nucený správce samozřejmě postupuje v souladu s rozhodnutím Česká národní banka, kterým se zavádí nucená správa, a 44


48



činí nezbytná opatření k obnovení likvidity a stability tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny,



zjistí-li správce její předluţení, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu České národní bance a poskytne jí podklady potvrzující takovou skutečnost,



informuje také Českou národní banku o velmi významných faktech a postupech souvisejících s jeho činností v rozsahu i ve lhůtách stanovených v rozhodnutí České národní banky nebo na základě jejího vyţádání.46

„K přijetí zásadního opatření musí mít správce souhlas ČNB. Je-li důvodem zavedení nucené správy nižší disponibilní míra solventnosti, než je výše garančního fondu, předloží správce do 1 měsíce ode dne zavedení nucené správy ČNB ke schválení krátkodobý finanční plán. Pro jeho obsah se sice použije ustanovení o obsahu ozdravného plánu, avšak krátkodobý finanční plán musí být koncipován tak, aby zajistil nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho schválení navýšení disponibilní míry solventnosti alespoň na úroveň garančního fondu. Správce vykonává své pravomoci podle zákona o pojišťovnictví na území jiných členských států s výjimkou prostředků a pravomocí, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány příslušného členského státu. Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Při výkonu svých pravomocí na území členských států se správce řídí právním řádem příslušného členského státu, zejména postupy při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů příslušného členského státu potřebné k plnění účelu nucené správy, správce požádá, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku tohoto státu. Náklady na provedení zápisu jsou k tíži tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, vůči níž byla nucená správa zavedena. Při výkonu svých pravomocí na území třetích států správce postupuje přiměřeně v souladu s právním řádem daného třetího státu a postupuje v součinnosti s příslušným orgánem dohledu tohoto státu.“47 Nucená správa by měla vést buďto k ozdravení finanční situace, v takovém případě Česká národní banka rozhodne o ukončení nucené správy, nebo také k jejich likvidaci.

46


49

Nucená správa by ale neměla trvat neomezenou dobu. Snahou České národní banky i nuceného správce by mělo být vyřešení nastalé situaci v co nejkratší době tak, aby byla maximálně zabezpečena moţná ochrana veškerých spotřebitelů pojišťovacích sluţeb. Nucená správa ze zákona o pojišťovnictví končí: 

buď nabytím právní moci rozhodnutí České národní banky o ukončení nucené správy v tuzemské pojišťovně, nebo zajišťovně,



uplynutím dvou let od zavedení nucené správy,



vstupem tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny do likvidace či prohlášením úpadku této pojišťovny nebo zajišťovny,



nebo rozhodnutím soudu o zrušení rozhodnutí České národní banky o zavedení nucené správy.

Rozhodnutí České národní banky o pozastavení tuzemské pojišťovně či zajišťovně nebo pojišťovně či zajišťovně z třetího státu oprávnění k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a rozšiřování těchto závazků z jiţ převzatých nebo pozastavení tuzemské zajišťovně nebo zajišťovně z třetího státu oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a rozšiřování závazků jiţ převzatých je vydáváno: 

v souvislosti se zavedením nucené správy nebo,



jestliţe je moţnost ohroţení splnitelnosti jejich závazků a předchozích opatření k nápravě uloţených České národní banky nevedla ke zlepšení její hospodářské a finanční situace.

Takovéto rozhodnutí se přitom můţe úzce týkat jak části povoleného rozsahu činnosti, tak i jejího celku. Důvodem je převáţně nedostatek kapitálu nebo různé nedostatky v dodrţování určitých právních předpisů. O takovémto rozhodnutí je Česká národní banka povinna informovat širokou veřejnost způsobem umoţňujícím dálkový přístup a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.48 „Pojistný kmen jako soubor uzavřených platných pojistných smluv pojišťovny nebo kmen zajišťovacích smluv jako soubor uzavřených platných zajišťovacích smluv pojišťovny nebo zajišťovny může být převeden na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu, která má uděleno povolení v rozsahu převáděného kmene smluv. Příslušenstvím těchto kmenů jsou práva a povinnosti, 48


50

které vyplývajíc z uzavřených pojistných smluv nebo zajišťovacích smluv, a finanční umístění odpovídající tomuto kmeni. Tento převod může být jak nucený, tak i dobrovolný. V každém případě podmínky a způsob tohoto převodu nesmí poškozovat pojistníky a pojištěné, nesmí narušovat finanční stabilitu přebírající pojišťovny nebo zajišťovny a v případě dobrovolného převodu ani finanční stabilitu předávající pojišťovny nebo zajišťovny. Proto takovýto převod podléhá schválení ČNB, jejímž úkolem je zejména zkoumání schopnosti přebírající i předávající pojišťovny nebo zajišťovny dostát svým závazkům. Nucený převod pojistného kmene nebo kmene zajišťovacích smluv je reorganizačním opatřením, které je součástí ozdraveného procesu v pojišťovně nebo zajišťovně, anebo důsledkem ukončení její činnosti.“49 Nařídit tuzemské pojišťovně či zajišťovně nebo pojišťovně či zajišťovně z třetího státu převést na jinou pojišťovnu či zajišťovnu pojistný kmen nebo jeho část můţe Česká národní banka, jestliţe: 

pojišťovna řádně neplní opatření k nápravě uloţená jí Českou národní bankou,



je ohroţena její schopnosti dostát všem svým závazkům,



byla u ní zavedena nucená správa,



bylo jí pozastaveno oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků,



nebo jí bylo odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti.

Pojišťovně z třetího státu lze nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen nebo pouze jeho část jedině ve vztahu k té části pojistného kmene, která se nějakým způsobem vztahuje k její pojišťovací činnosti na území České republiky. Ve lhůtě určené Českou národní bankou, ne však menší neţ 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o nařízeném převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo v ţádosti předávající pojišťovny a přebírající pojišťovny o schválení dobrovolného převodu pojistného kmene nebo jeho části, o které Česká národní banka rozhodne do 60 dnů ode dne doručení, předloţí pojišťovna České národní bance ke schválení návrh postupu převodu, kde musí uvést: 

všechny důvody převodu pojistného kmene nebo jeho části, jedná-li se o převod na základě ţádosti pojišťovny,



charakter a výši prostředků, které se týkají uzavřených pojistných smluv, které jsou základním předmětem převodu pojistného kmene nebo pouze jeho části,

49


51



předpokládané budoucí změny ve svém hospodaření ve společnosti jako důsledek převodu pojistného kmene nebo pouze jeho části včetně předpokládaného budoucího vývoje solventnosti nebo upravené míry solventnosti a změn stavu technických rezerv v prvních třech účetních obdobích, které následovaly po tomto převodu,



předávající pojišťovna přiloţí k těmto údajům a informacím dohodu o převodu pojistného kmene nebo pouze jeho části mezi předávající pojišťovnou a přebírající pojišťovnou a přehled veškerých poloţek aktiv určených k plnění závazků vzniklých z předávaného pojistného kmene nebo pouze jeho části a způsob jakým bude převod uskutečněn,



přebírající pojišťovna téţ přiloţí: 

informace a doklady, které prokazují splnění provozních předpokladů pro správu převáděného pojistného kmene nebo pouze jeho části v rozsahu stanoveném vyhláškou České národní banky,



přehled předpokládaných jednotlivých poloţek finančního umístění po převodu pojistného kmene nebo pouze jeho části,



předpokládané budoucí změny ve svém finančním hospodaření jako důsledek převodu pojistného kmene nebo jeho částí, včetně předpokládaného budoucího vývoje solventnosti nebo upravené míry solventnosti v prvních třech účetních obdobích, které následovaly po tomto převodu.

Přebírající pojišťovnou můţe být pouze ta pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti v rozsahu pojistných oblastí, do nichţ spadají pojistná nebezpečí či pojistná rizika, jeţ jsou pojištěna pojistnými smlouvami, jeţ jsou tedy předmětem převodu. Jde-li o převod pojistných smluv uzavřených na území České republiky, můţe být přebírající pojišťovnou pouze buď: 

tuzemská pojišťovna,



nebo pojišťovna z jiného členského státu působící na území České republiky samozřejmě v souladu se zákonem o pojišťovnictví,



za podmínky zřízení pobočky na našem území také pojišťovna z třetího státu.

Ţádost o schválení převodu pojistného kmene nebo pouze jeho části Česká národní banka zamítne, pokud by tímto převodem byla ohroţena:

52



splnitelnost všech závazků vyplývajících z pojistných smluv, které jsou předmětem tohoto převodu,



nebo finanční a hospodářská stabilita přebírající pojišťovny či finanční a hospodářská stabilita předávající pojišťovny.50

„Účastníci řízení o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části jsou omezeni pouze na předávající pojišťovnu. V opačném případě by takové řízení bylo prakticky neuskutečnitelné. Dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části. Stejně tak smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z předváděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou.“51 Přebírající pojišťovna má povinnost do 30 dnů ode dne nabytí právní moc rozhodnutí o schválení převodu pojistného kmene nebo pouze jeho části uveřejnit a hlavně písemně sdělit pojistníkům, jejichţ pojistných smluv se převod pojistného kmene úzce týká, svoje veškeré informace, coţ můţe být obchodní firma, sídlo, popřípadě sídlo pobočky zřízené na území České republiky, a další nezbytné informace, které souvisejí s plynulým a souvislým pokračováním převáděných pojistných smluv, včetně upozornění na jejich práva a povinnosti související s převodem pojistné smlouvy na jinou pojišťovnu. V této souvislosti je třeba zmínit právo pojistníka, ţe do 1 měsíce ode dne doručení tohoto sdělení podle § 22 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, tuto smlouvu vypovědět. V případě převodu kmene zajišťovacích smluv nebo pouze jeho části jsou podmínky převodu téměř stejné jenom s výjimkou informace pojistníkům, jelikoţ smlouvy o zajištění nemají ţádný dopad do vztahu mezi pojistníkem a pojistitelem. Přebírající zajišťovnu nebo pojišťovnu můţe být jedině zajišťovna nebo pojišťovna, které bylo uděleno povolení k provozování zajišťovací činnosti v určitém rozsahu zajištění, které bylo předmětem převodu kmene veškerých zajišťovacích smluv. V harmonii se směrnicemi o ţivotním a neţivotním pojištění a o zajištění zákon o pojišťovnictví upravuje převod pojistného kmene a kmene zajišťovacích smluv v rámci členských států. Tato úprava zjednodušuje průběh převodu a vyhrazuje ho potvrzením orgánů 50


53

dohledu domovského členského státu přebírající pojišťovny nebo zajišťovny, ţe tato bude vyhovovat i po převodu kmene podmínky solventnosti.52 „Směrnice 2001/17/ES o reorganizaci a likvidaci pojišťoven v preambuli zdůrazňuje, že „je nanejvýš důležité, aby pojištěné osoby, pojistník, oprávněné osoby a všichni poškození, kteří mají přímé právo žalovat pojišťovnu z pohledávky vzniklé na základě pojišťovacích operací, byli v průběhu likvidačních řízení chráněni“. ČNB tak má v souladu s komunitárním právem zákonem o pojišťovnictví stanovenou informační povinnost vůči příslušným orgánům členských států v případech, kdy má rozhodnout, popř. kdy v důsledku neodkladnosti rozhodla, o reorganizačním opatření vůči tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně a o možných dopadech takového rozhodnutí, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a pohledávky z pojištění z nich vyplývající nebo na plnění ze zajišťovacích smluv. S cílem ochrany oprávněných osob je také povinna, v rámci možností, koordinovat svůj postup s danými orgány dohledu členských států.“53 Reorganizačními opatřeními vůči tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně jsou například: 

ČNB uloţí předběţné opatření,



ČNB zavede nucenou správu,



pozastavení oprávnění k uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv a dalšímu rozšiřování jiţ převzatých závazků,



převod pojistného kmene nebo pouze jeho části,



převod kmene zajišťovacích smluv.

Pohledávkou z pojištění rozumíme částky, které pojistníkům, oprávněným osobám nebo poškozeným osobám s přímým právem přihlásit pohledávku proti pojišťovně pojišťovna dluţí a které vznikly z pojišťění, včetně veškerých nevyplacených odloţených částek, pokud tedy nejsou v určité době známy některé části dluhu. Pojistné, které pojišťovna před zahájením likvidačního řízení dluţí v důsledku neuzavření nebo dokonce zrušení pojistných smluv či činností v jakémsi souladu s právem, jímţ se tyto smlouvy či činnosti řídí, se téţ bere v úvahu jako pohledávka z pojištění.

52


54

2.7 Výkon dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny z jiného členského státu „Rozsah dohledu ČNB nad činností pojišťovny a zajišťovny z jiného členského státu odpovídá principu jednotného evropského pasu, resp. s tím spojeného pravidla odpovědnosti domovského členského státu za celkovou činnost pojišťovny nebo zajišťovny, které tento udělil povolení k provozování její činnosti. Zjistí-li ČNB neplnění povinností takovou pojišťovnou nebo zajišťovnou, vyzve tuto k odstranění nedostatků ve lhůtě, kterou stanoví. Nedojde-li k nápravě, informuje ČNB příslušný orgán dohledu domovského členského státu, který je z komunitárního práva povinen přijmout příslušné opatření. Nedojde-li ani potom k nápravě, je ČNB oprávněna přijmout příslušné opatření, včetně zákazu uzavírat pojistné nebo zajišťovací smlouvy, resp. rozšiřovat již převzaté závazky, je-li to nutné z hlediska ochrany pojistníků nebo oprávněných osob. Nesnese-li věc odkladu, může ČNB přijmout jakékoli vhodné opatření k zabránění nezákonného postupu pobočky pojišťovny z jiného členského státu.“54 Česká národní banka téţ omezí nebo dokonce zakáţe na základě ţádosti příslušného orgánu domovského členského státu volné zacházení s majetkem pojišťovny nebo zajišťovny z členského státu, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na našem území pomocí své pobočky. Toto opatření se týká jenom toho majetku, jenţ byl příslušným orgánem domovského členského státu pro tento úkon určen. Česká národní banka zákonem o pojišťovnictví stanoví povinnost v případě, kdy dostane oznámení o zavedení reorganizačního opatření či o prohlášení úpadku pojišťovny nebo zajišťovny z jiného členského státu, provozující svoji činnost na území České republiky, zveřejnit toto oznámení v českém jazyce způsobem, který umoţňuje dálkový přístup a zároveň prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Obsahem těchto oznámení jsou zpravidla: 

údaje a informace, které jsou potřebné k rozeznávání osoby, vůči níţ bylo zavedeno reorganizační opatření nebo na niţ byl prohlášen konkurs, včetně údaje o zavedení reorganizačního opatření či prohlášení úpadku,



určení orgánu domovského členského státu, který je příslušný k uskutečnění reorganizačního opatření nebo řešení úpadku, včetně jeho adresy,

54


55



určení rozhodného práva, jímţ se řídí provádění reorganizačního opatření či řešení úpadku,



informace o osobě, která je pověřená uskutečňováním reorganizačního opatření či řešením úpadku.55

2.8 Výkon dohledu nad činností pojišťovny a zajišťovny z třetího státu „Rozsah nápravných opatření ČNB ve vztahu k činnosti pojišťovny nebo zajišťovny z třetího státu je přizpůsoben formě provozované činnosti, a to pouze formou pobočky zřízené na území ČR, resp. dohledu vykonávanému nad její činností v rámci Společenství v případě zvýhodnění. Jelikož činnost takové pojišťovny nebo zajišťovny na území ČR je, mimo jiné, podmíněna kvalitou právního řádu země jejího sídla, tak i zde zákon předpokládá spolupráci ČNB s příslušným orgánem země sídla pojišťovny nebo zajišťovny při výkonu dohledových činností.“56 Pokud Česká národní banka zjistí nějaké nedostatky v činnosti takové pojišťovny či takové zajišťovny, které neohroţují její finanční a hospodářskou stabilitu, ba ani nepoškozují zájmy jiných osob, uloţí opatření k nápravě jiţ zjištěných nedostatků včetně určení přiměřené lhůty k jejich následnému odstranění. Součástí můţe být nařízení provedení změny: 

v osobě vedoucího konkrétní pobočky,



odpovědného pojistného matematika,



škodního zástupce, který je jmenován pro vyřizování škod v pojištění odpovědnosti z provozu vozidel,

souvisí-li nějakým způsobem se zjištěnými nedostatky s výkonem činnosti takové osoby. Jedná-li se o nedostatky v hospodaření pojišťovny z třetího státu či zajišťovny z třetího státu, které by mohly nějakým způsobem ohrozit nebo dokonce ohroţují splnitelnost všech jejich závazků, pak v závislosti na povaze právě zjištěných nedostatků České národní banky: 

nařídí předloţení ozdravného plánu,

55


56



omezí nebo dokonce zakáţe volné nakládání s jejím veškerým majetkem, který je umístěný na území České republiky či na území jiných členských států,



pozastaví jí na dobu neurčitou oprávnění k uzavírání všech pojistných smluv nebo oprávnění k uzavírání všech zajišťovacích smluv a k jakémukoliv rozšiřování jiţ převzatých závazků,



nařídí převedení jejího pojistného kmene nebo pouze jeho části na jinou pojišťovnu,



nařídí převedení jejího kmene zajišťovacích smluv nebo pouze jeho části na jinou pojišťovnu či zajišťovnu,



odejme udělení tzv. zvýhodnění, můţe-li být ohroţena splnitelnost všech závazků pojišťovny z třetího státu.

I v těchto situacích je účastníkem řízení pouze dotčená pojišťovna či zajišťovna z třetího státu. Řízení o uloţení opatření k nápravě jiţ dříve zjištěných nedostatků můţe být zahájeno téţ dnem doručením rozhodnutí o uloţení opatření k nápravě zjištěných nedostatků, hrozí-li nebezpečí z prodlení. O uloţených opatřeních České národní banky informuje příslušný orgán dohledu státu, ve kterém má pojišťovna z třetího státu, na jehoţ území provozuje taková pojišťovna či zajišťovna svoji činnost. Rozhodla-li o omezení nebo dokonce zákazu jakéhokoliv volného nakládání s majetkem pojišťovny z třetího státu umístěným na území jiných členských států, poţádá ČNB bez zbytečného odkladu orgány dohledu těchto jiných členských států o přijetí opatření, které jsou stejné i na jejich území. Toto rozhodnutí můţe Česká národní banka uskutečnit i na základě ţádosti příslušného orgánu dohledu státu jejího sídla. Stejně jako v případě pojišťovny z jiného členského státu nebo zajišťovny z jiného členského státu, pokud Česká národní banka dostane oznámení o zavedení reorganizačního opatření či prohlášení konkursu na pojišťovnu či zajišťovnu z třetího státu, provozující svoji činnost na území České republiky, uveřejní oznámení v českém jazyce způsobem, který umoţňuje dálkový přístup a s ním současně prostřednictvím veřejných hromadných sdělovacích prostředků.

2.9 Odnětí povolení Odnětí povolení je nejzávaţnějším a nejdrastičtějším zásahem do činnosti tuzemské pojišťovny či zajišťovny nebo do činnosti pojišťovny či zajišťovny z třetího státu. Z tohoto důvodu jsou úplně vymezeny případy, kdy je Česká národní banka oprávněna vydat toto rozhodnutí. Těmi rozhodnutími jsou: 57



předluţení, coţ je situace, kdy má pojišťovna či zajišťovna více věřitelů a souhrn všech jejich závazků převyšuje hodnotu celého jejího majetku,



neobnovení její platební schopnosti i přes uloţená opatření k nápravě,



získání povolení k provozování pojišťovací či zajišťovací činnosti na základě nesprávně uvedených informací směrodatných pro udělení povolení,



nezahájení činnosti do jednoho roku od nabytí právního moci rozhodnutí o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti či zajišťovací činnosti,



neprovozování pojišťovací či zajišťovací činnosti déle neţ 6 měsíců,



nesplnění některé z uvedených podmínek pro provozování pojišťovací činnosti či zajišťovací činnosti,



zvlášť závaţné porušení zákonem stanovené povinnosti, pokud uloţená opatření či sankce nevedly k nápravě,



vývoj finanční a hospodářské situace nezaručuje permanentní splnitelnost všech závazků z pojišťovací či zajišťovací činnosti,



přemístění jejího sídla mimo území České republiky či neprovozování na tomto území povolené činnosti či její provozování v rozsahu, neumoţňujícím přiměřené rozloţení všech převzatých pojistných nebo zajistných rizik,



podání ţádosti, která by odejmula veškerá povolení.

Tuzemská pojišťovna nebo zajišťovna a pojišťovna nebo zajišťovna z třetího státu, které bylo odejmuto povolení k úplnému rozsahu činnosti, se i nadále samozřejmě řídí zákonem o pojišťovnictví a podléhá výkonu dohledu vykonávaného České národní banky a musí se vyrovnat se všemi svými pohledávkami a závazky. Ale nemůţe: 

uzavírat nové pojistné smlouvy, prodluţovat pojistné smlouvy jiţ dříve uzavřené, uzavírat smlouvy o zprostředkování pojištění, nebo dokonce zvyšovat pojistné částky či stanovovat nejniţší nebo nejvyšší pojistné plnění,



přebírat do zajištění nové pojistné nebo zajistné rizika ani jakkoliv prodluţovat jiţ dříve uzavřené zajišťovací smlouvy, kterými převzala do zajištění rizika, či zvyšovat u těchto smluv svůj podíl na krytí určitých rizik.57

57


58

„Taková pojišťovna nebo zajišťovna může uzavírat zajišťovací smlouvy pouze pro krytí pojistných nebo zajistných rizik, jež na sebe převzala z provozovaného pojištění nebo zajištění přede dnem, ke kterému jí bylo odňato povolení k provozování této činnosti. Taková pojišťovna nebo zajišťovna se řídí i nadále zákonem o pojišťovnictví, tzn že se na ni tento zákon vztahuje i po odejmutí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a je povinna provést všechna opatření uložená jí ČNB v rozhodnutí o odejmutí povolení. Odejmutím povolení vstupuje tato pojišťovna nebo zajišťovna do likvidace, s výjimkou odejmutí povolení na základě její žádosti, jestliže se jedná o přeměnu tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny podle zákona upravujícího přeměny obchodních společností a družstev. Tento postup nevylučuje případ, kdy ČNB v takto narušené tuzemské pojišťovně nebo zajišťovně zavede nucenou správu, v jejím průběhu vypořádá závazky, převede kmen pojistných nebo zajišťovacích smluv na jinou pojišťovnu nebo zajišťovnu a teprve po těchto opatřeních přistoupí k odejmutí povolení a likvidaci pojišťovny nebo zajišťovny. Je třeba zdůraznit, že do doby odejmutí celého rozsahu uděleného povolení se na pojišťovnu nebo zajišťovnu nevztahuje insolvenční zákon.“58 Dohled z jiného členského státu a následné odnětí licence a likvidace pojišťovny AIM Általános Biztosító Zrt. Podle informace od maďarského regulátora a likvidátora pojišťovny AIM Általános Biztosíto Zrt. bylo maďarským rejstříkovým soudem zveřejněno datum o zahájení likvidace této pojišťovny, a sice 2. května 2013. Čtyřicetidenní denní lhůta pro přihlášení pohledávek jednotlivých věřitelů (klientů) této pojišťovny končí 11. června 2013. ČNB vydává toto sdělení v souladu s ustanovením § 112 odst. 1 písm. a), b), c), d) zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Maďarský dohledový orgán PÉNZŰGYI SZERVEZETEK ÁLLAMI FELŰGYELETE, Budapest Krisztina krt. 39. 1013 (Hungarian Financial Supervisory Authority), ţe je ke dni 28. ledna 2013 odňata licence společnosti AIM Általános Biztosító Zrt. (AIM General Insurance Private Company, Limited by Shares).

58


59

Tato pojišťovna působila na českém trhu formou svobody dočasného poskytování sluţeb v oblasti neţivotního pojištění a v České republice spolupracovala s některými vybranými registrovanými pojišťovacími agenty a likvidátory pojistných událostí. Od začátku procesu likvidace společnosti, coţ je od 28. ledna 2013, pojišťovna AIM Általános Biztosító Zrt. není oprávněna uzavírat ţádné nové pojistné smlouvy. Okamţitě po zahájení likvidačního procesu této maďarské pojišťovny likvidátorka informovala operativně elektronicky všechny obchodní partnery a pojišťovací agenty likvidované pojišťovny v ostatních členských státech EU, kde pojišťovna AIM operovala, a výslovně zakázala uzavírání nových pojistných smluv.59 Odejmutí povolení se v odůvodněných situacích můţe vztahovat dokonce na část povolené činnosti, pokud je tedy výkon této činnosti přímým důsledkem finančních nebo hospodářských obtíţí nebo pro její provoz není pojišťovna či zajišťovna dostatečně kapitálově vybavena. I v tom případě odejmutí všech povolení k činnosti platí základní myšlenka, ţe účastníkem řízení o odejmutí povolení je jenom dotčená pojišťovna či zajišťovna. V situacích, kdy je v nejlepším zájmu oprávněných osob nutnost velmi rychle zasáhnout, lze řízení o odejmutí povolení zahájit řízení i doručením příslušného rozhodnutí. Kaţdé jednotlivé odejmutí povolení pojišťovně či zajišťovně má velmi závaţný dopad do práv účastníků pojištění. Proto Česká národní banka má zákonnou povinnost informovat o těchto skutečnostech jak širší veřejnost, tak i v rámci Společenství pomocí příslušných dohledových orgánů. S tím také souvisí i zabránění volnému nakládání s veškerým majetkem takové pojišťovny či zajišťovny, která se nachází mimo území České republiky.60 Odnětí povolení na základě žádosti v praxi ČNB odňala DIRECT pojišťovně, a.s. povolení k provozování pojišťovací činnosti. Rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci dne 1. dubna 2014. K tomuto kroku Česká národní banka přistoupila na základě dobrovolné ţádosti DIRECT pojišťovny, která se v rámci změny své obchodní strategie rozhodla svou činnost na našem trhu ukončit. Pojišťovna jiţ k 1. říjnu 2013 převedla veškeré své závazky vůči stávajícím 59

Česká národní banka: Oznámení maďarského dohledu k odnětí licence a likvidaci pojišťovny AIM Általános Biztosító Zrt. ze dne 10. dubna 2013. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/20130415_aim_altalanos. html 60 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455.

60

pojistníkům na UNIQA pojišťovnu, a. s. Sama DIRECT pojišťovna tedy v současnosti jiţ ţádné závazky vůči pojistníkům nemá. Česká národní banka rozhodla, ţe podle § 116 odst. 1 písm. g) zákona č.277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, se společnosti DIRECT Pojišťovna, a.s. na její ţádost odnímá povolení k provozování pojišťovací činnosti. Pojišťovna Direct, která pojišťuje majetek klientů výhradně přes telefon a internet, se tak postupně stáhne z trhu v ČR. Pojišťovna dostojí všem závazkům, které mají stávající klienti sjednané ve smlouvách.61

2.10 Správní delikty V základní myšlence metodiky správního trestání jsou upraveny přestupky fyzických a právnických osob správní delikty v oblasti upraveny zákonem o pojišťovnictví. Skutkové podstaty správních deliktů jsou spojeny buď na porušení určité povinnosti upravené zákonem o pojišťovnictví či jiným zákonem, který přímo upravuje činnost osob regulovaných podle právní úpravy, která se týká soukromého pojišťovnictví, nebo na nesplnění povinnosti stanovené rozhodnutím České národní banky při výkonu dohledu.62

2.10.1 Přestupky a správní delikty právnických osob „Sazby pokut ukládaných ČNB za přestupky se pohybují v závislosti na závažnosti protiprávního jednání od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč a u právnických osob za jejich správní delikty do 1 000 000 Kč. Spáchá-li správní delikt pojišťovna nebo zajišťovna, pak se výše pokuty v závislosti na závažnosti protiprávního jednání pohybuje od 100 000 Kč do 50 000 000 Kč, přičemž se hranice výše pokuty zvyšuje v případě opakovaného porušení povinnosti. Speciální úprava je v případě zániku odpovědnosti právnické osoby za správní delikt, kdy se subjektivní lhůta pro tento zánik stanoví na dobu 3 let a v případě pojišťovny nebo zajišťovny až na dobu 5 let ode dne jeho spáchání. Ke zjištění spáchání správního deliktu může dojít, vzhledem ke složitosti navrhovaným zákonem upravených činností, s odstupem delší doby a takové jednání, zejména v oblasti finančních služeb, by nemělo zůstávat bez potrestání.“63

61

Česká národní banka: Odnětí povolení DIRECT pojišťovně. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejnost/20140401_direct_pojistov na.html 62 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455. 63 KARFÍKOVÁ, Marie a Vladimír PŘIKRYL. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 165 s. Student (Leges). ISBN 978-808-7212-455.

61

Na odpovědnost za jednání, k němuţ dochází při podnikání fyzické osoby nebo také v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení o odpovědnosti a postihu jiné právnické osoby. V některých právních úpravách se také objevuje zvláštní ustanovení o správních deliktech podnikajících fyzických osob. To můţeme povaţovat za chybné, jelikoţ správní orgán má nejistotu v tom, jestli má zahájit správní řízení o přestupku, nebo o správním deliktu fyzické osoby, která v tomto oboru podniká. K tomu by nemusel zahajovat tzv. předběţné správní řízen, které by určilo další postup v tomto případu. Bylo-li zjištěno v průběhu řízení, ţe k protiprávnímu jednání fyzické osoby došlo v souvislosti s jejím podnikáním, pak se řízení o správním deliktu řídí stejnojmennými podmínkami jako řízení o správním deliktu právnické osoby. Správní delikty upravené zákonem o pojišťovnictví vţdy projednává Česká národní banka, přičemţ úhrada nákladů tohoto řízení je jejím vlastním příjmem. Příjem z pokut uloţených Českou národní bankou se započítává do státního rozpočtu.

2.10.2 Zásady správního trestání Hlavní zásady správního trestání byly schváleny vládou dne 20. února 2002 usnesením č. 162. Správní delikty zahrnují přestupky, disciplinární, kázeňské a jiné správní delikty. Subjektem správního deliktu můţe být obecně jak fyzická osoba, tak právnická osoba či fyzická osoba, která můţe být podnikatelem. Subjekt můţe být vymezen i jako osoba, která má zákonem poţadované speciální postavení nebo vlastnosti, coţ nazýváme speciální subjekt. Správnětrestní odpovědnost fyzické osoby, která není podnikající osobou, je vţdycky jenom odpovědností za přestupek. Pro všechny subjekty shodných skutkových podstat správních deliktů, se stanoví stejně tvrdý sankční postih. Fyzickým osobám a právnickým osobám, pokud jsou subjekty shodných skutkových podstat správních deliktů, se hrozí stejně tvrdou sankcí – platí zde ústavní zásada rovnosti před zákonem a také rovnosti vlastnictví. Jedinou výjimkou jsou tedy případy, kdy rozdílné společenské nebezpečnosti určitého protiprávního jednání, coţ je osoba, která je subjektem správního deliktu, která musí mít speciální vlastnosti nebo postavení poţadované zákonem. Znakem nezaujaté stránky přestupku či správního deliktu právnické osoby je porušení povinnosti, kterou právní předpis stanoví. Z hlediska zásady nullum crimen sine lege64, je

64

nullum crimen sine lege = není zločin bez zákona

62

proto velice podstatné, aby povinnosti, příkazy či zákazy, jejichţ nedodrţení se trestá, byly ve skutkových podstatách správních deliktů vyjádřeny fakticky, jako typové znaky nezaujaté stránky, buď přímo výslovně, nebo s pouţitím odkazu na zákonné ustanovení, v němţ je ta konkrétní povinnost stanovena. Pokud by znakem skutkové podstaty přestupku či správního deliktu právnické osoby byl i následek, který byl způsobený v zákonném chráněnému zájmu, z hlediska zásady nullum crimen sine lege, by byl přijatelný i postih za porušení povinnosti, které jsou stanovené vykonatelným rozhodnutím vydaným na základě zákona. Za přestupek či správní delikt právnické osoby ve významu hmotného práva nemůţeme povaţovat jednání, spočívající v neuposlechnutí příkazu nebo rozkazu, pokynu nebo kterým se ztěţuje výkon kontrolní a také dozorové činnosti, například přestupkem není jednání té osoby, která neposkytne součinnost při kontrole, která je prováděna orgánem státního dozoru nebo ţe nesplnil povinnost uloţenou orgánem státního dozoru. V těchto případech se můţe jednat o ztěţování výkonu pravomoci, která je postiţitelná pořádkovou pokutou.65 „Ve skutkových podstatách správních deliktů právnických osob nelze uvádět zavinění jako znak subjektivní stránky, a naopak je nutné uvádět tzv. liberační důvody. Při uplatňování odpovědnosti právnické osoby nelze relevantně právně zkoumat, zda jednání, kterým byla porušena povinnost, bylo právnickou osobou zaviněno. Z tohoto důvodu také znaky subjektivní stránky (úmysl nebo nedbalost) ve skutkových podstatách správních deliktů, za které odpovídá právnická osoba, chybí. Právnická osoba tak za správní delikt, jímž byla porušena povinnost, zákaz nebo příkaz, odpovídá bez ohledu na to, zda takové jednání bylo zaviněno či nikoli. Proto je vhodné alespoň částečně tuto bezbřehou (tzv. absolutní) odpovědnost právnických osob omezit, a to s použitím právní úpravy tzv. liberačních důvodů.“66 Podle ustanovení o odpovědnosti právnických osob za správní provinění (znaky jsou uvedeny v sankčním ustanovení zvláštního právního předpisu) se posuzuje i odpovědnost fyzické osoby, která podniká. Z hlediska právního usměrnění podnikatelské činnosti v zájmu veřejné ochrany, není aţ tak podstatné, zda podnikatelskou činnost, kterou vykonávají právnické či fyzické osoby jako podnikající fyzické osoby, a proto také není ani důvod, aby odpovědnost 65


63

právnických a podnikajících fyzických osob za porušení právních povinností, které jsou stanoveny normami správního práva, neměla stejný reţim. Zvýšení sazby sankce za opakované porušení povinnosti je přijatelné, jedině pokud jsou zároveň s tím vymezeny podmínky opakovaného porušení povinnosti a současně určen orgán veřejné správy (většinou to bývá ministerstvo), který povede soupis projednaných správních deliktů a upraven způsob, jakým je veden tento soupis. Rozsah působnosti správního orgánu rozhodnout v krajních mezích zvýšené sazby pokuty musí být v souladu se zásadou právní povinnosti a jistoty před zákonem, jakoţto i v harmonii s ochranou osobních údajů.67 „Na odpovědnost právnických osob nelze ovšem obecnou právní úpravu podle zákona č. 200/1990 Sb., vztahovat. Je proto nutné právní úpravu nákladů odpovědnosti právnických osob a ukládání sankcí zapracovat do sankčních ustanovení zvláštních právních předpisů. Z hmotně-právních podmínek odpovědnosti se považuje za nezbytné upravit zánik odpovědnosti právnické osoby a zásady pro ukládání sankcí. Přestupky a jiné správní delikty vyskytující se na jednom a tomtéž úseku veřejné správy by měly spadat do působnosti jednoho a téhož orgánu.“68

67


64

3 Evropský orgán pro pojišťovnictví (EIOPA) Jako orgán dohledu nad finančním trhem se Česká národní banka prostřednictvím svého členství v mnoha evropských orgánech a institucích podílí na vytváření jednotného evropského trhu finančních sluţeb. V oblasti pojišťovnictví jsou to dvě hlavní instituce a sice EIOPA a IAIS. EIOPA je nezávislým poradním orgánem Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komisi. Základní povinnosti EIOPA jsou na podporu stability finančního systému, transparentnost trhů a finančních produktů, jakoţ i ochranu pojistníků, účastníků penzijního připojištění tak i osob oprávněných. EIOPA je pověřena sledovat a identifikovat trendy, moţná rizika a zranitelná místa vyplývající z mikroobezřetnostní úrovně, přes hranice a napříč všemi odvětvími. Hlavními cíli jsou: 

lepší ochrana spotřebitelů, obnovení důvěry ve finanční systém,



zajištění účinné, vysoké a jednotné úrovně dohledu a regulace s ohledem na různé zájmy všech členských států a odlišné povahy finančních institucí,



větší harmonizace a jednotného uplatňování pravidel pro finanční instituce a trhy v celé Evropské unii,



posílení dohledu nad, tzv. „přeshraničními skupinami“,



podporovat koordinování dohledu v Evropské unii.

Evropský systém dohledu nad finančním trhem je integrovanou sítí vnitrostátních a evropských orgánů dohledu, které poskytují potřebné vazby mezi makroobezřetností úrovní a mikro obezřetnostní úrovni. Takţe den ode dne je dohled na lepší národní úrovni. EIOPA se řídí na radě orgánů dohledu, které spojují příslušné vnitrostátní orgány v oblasti pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění v kaţdém členském státě. Vnitrostátní dozorové orgány Evropské unie jsou zdrojem odborných znalostí a informací o pojišťovnictví.

3.1 Pracovní program v roce 2015 Kvůli sníţení rozpočtu o 7,6%, EIOPA si musela stanovit nové priority svého pracovního programu v roce 2015. V důsledku toho bylo z 31 bodů programu degradováno 12 bodů a 27 bylo zcela vyškrtnuto z pracovního programu. 65

Omezení, kterým EIOPA čelí, vedly k obtíţné volbě společnosti, kde dokonce i vysoce prioritní body programu musely být odloţeny, nebo dokonce vyškrtnuty úplně, tak Solvency II bude i nadále nejvyšší prioritou.69

3.2 Víceletý pracovní program v období roku 2015 - 2017 Orgán EIOPA víceletý pracovní program 2015 - 2017 stanoví, ţe je kladen důraz na práci v úřadu, ve kterém by měl alokovat své zdroje, a to jak lidské zdroje, tak finanční, které umoţňují stanovení pořadí úkolů a průběţné sledování postupu strategickými ambicemi úřadu. To zajišťuje transparentnost a odpovědnost hlavních zúčastněných stran orgánu EIOPA a slouţí vnitřně jako řídicí nástroj, spojující konkrétní roční a víceleté produkty a sluţby. Celkové strategické cíle 

aby byla zajištěna transparentnost, jednoduchost, dostupnost a spravedlnost na celém vnitřním trhu pro spotřebitele;



vést rozvoj zdravých a obezřetných předpisů na podporu vnitřního trhu EU;



dalším cílem zlepšit kvalitu, efektivitu a soudrţnost dohledu nad pojišťovnami EU a zaměstnaneckého penzijního pojištění;



identifikovat, hodnotit, zmírňovat a řídit rizika a hrozby pro finanční stabilitu pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění;



aby EIOPA působila jako moderní, kompetentní a profesionální organizace, s účinnými mechanismy řízení, efektivních procesů a dobré pověsti.70

69

The European Insurance and Occupational Pensions Authority: Missions and tasks. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://eiopa.europa.eu/about-eiopa/missions-and-tasks 70 The European Insurance and Occupational Pensions Authority: Multi-Annual Work Programme 2015-2017. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://eiopa.europa.eu/about-eiopa/work-programme/multi-annualwork-programme-2015-2017

66

4 Mezinárodní

asociace

orgánů

dohledu

v

pojišťovnictví (IAIS) Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví (IAIS) je dobrovolná organizace orgánů dohledu v pojišťovnictví z více neţ 200 zemích světa. Posláním IAIS je podpořit efektivní a globálně jednotný dohled v pojišťovnictví s cílem rozvíjet a udrţovat spravedlivé, bezpečné a stabilní trhy pojištění ve prospěch a ochrany pojistníků a přispět ke globální finanční stabilitě. IAIS byla zaloţena v roce 1994. IAIS je orgán odpovědný za rozvoj a pomoc při uplatňování zásad v pojišťovnictví. IAIS také poskytuje fórum pro členy, aby se podělili o své zkušenosti a znalosti v dozoru nad pojišťovnictvím a n pojišťovacích trzích. Strukturu IAIS vede výkonný výbor, jehoţ členové pocházejí z různých oblastí světa. Je podporován pěti výbory zřízenými podle příslušných předpisů - audit a rizika, rozpočet, finanční stability, technických výborů - stejně jako dozorčí fóra. Výbory mohou zřídit podvýbory pomocí vykonatelné povinnosti.

4.1 Poslání a strategické cíle IAIS v období od roku 2015 - 2019 Posláním IAIS je podpořit efektivní a celosvětově jednotný dohled v pojišťovnictví, aby se rozvíjel a udrţoval spravedlivé, bezpečné a stabilní trhy pojištění ve prospěch a ochrany pojistníků. Aby přispívat ke globální finanční stabilitě. V říjnu 2014 IAIS přijala nový strategický plán a finanční výhled na období mezi roky 2015 aţ 2019. Podle tohoto plánu, se IAIS zavázala plnit cíle na vysoké úrovni a nejdůleţitější cíle a strategie jsou uvedeny níţe v průběhu příštích pěti let. Nejdůležitějšími strategickými cíly IAIS pro pětileté období jsou: Cíl 1: hodnocení a reakce na pojištění v oblasti zabezpečení Cíl 2: IAIS jako světový tvůrce standardů pro pojištění Cíl 3: přispívat k finanční stabilitě v sektoru pojišťovnictví Cíl 4: zlepšení účinného dohledu Cíl 5: posilování provádění a dodrţování zásad pojištění Cíl 6: efektivní dosah zúčastněných stran a externí interakce 67

Cíl 7: efektivitou a efektivním provozem organizací71

71

The International Association of Insurance Supervisors: About the IAIS and IAIS Mission and 2015-19 Strategic Goals. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://iaisweb.org/index.cfm?event=getPage&persistId=6114A805155D896B00CFEC913833FCBC

68

5 Právní úprava ČNB nad pojišťovnami 5.1 Právní úprava pojišťovnictví v předválečném Československu Vznik Československé republiky v roce 1918 byl pro vývoj pojišťovnictví rozhodujícím mezníkem. Z Rakouska-Uherska převzala republika rozsáhlý komplex, který tvořilo v českých zemích 18 velkých ústavů s příjmy přes 80 milionů korun a značný počet menších vzájemných pojišťoven lokálního významu.72 „Aby se zajistily nároky našich občanů, vydalo na základě pokynu Národního výboru pražské místodržitelství dne 9. Listopadu vyhlášku, v níž určovalo, že veškeré akciové a komanditní společnosti s ručením omezeným, jež měly hlavní sídlo mimo území Československa a provozovaly zde obchody, si tu musí zřídit do 14 dnů zastoupení. Toto opatření se nepochybně týkalo i pojišťoven. Mimo to bylo všem cizozemským pojišťovacím ústavům zvláště uloženo, aby ve stejné lhůtě složily u Zemské banky království českého kauci ve výši poloviny dosud obvyklé kauce.73 Smyslem tohoto opatření bylo zajistit vytvoření fondů pro splnění závazků, které u nás zahraniční společnosti měly. Judikatura Nejvyššího soudu pak záhy stanovila, že za cizí pojišťovny bylo třeba považovat ty, jejich sídlo bylo ve Vídni.“74 Ne všechny pojišťovny však hodlaly toto nařízení respektovat, a proto ministerstvo vnitra vydalo 5. května 1919 novou vyhlášku, ve které zejména určilo, ţe ţivotní cizozemské pojišťovny zastoupené v republice, musely sloţit kauci v plné výši prémiové rezervy připadající na zdejší pojištění. Pro ostatní cizí pojišťovny75, akciové i vzájemné (druţstevní), byla určena kauce alespoň ve výši 200.000,- Kč76 Na sklonku roku 1918 se stala aktuální ta ustanovení zákona o pojistné smlouvě, která zákon č. 501/1917 ř. z. odsunula na 1. ledna 1919. S ohledem na aktuální poměry to ovšem nyní nebylo dost dobře moţné, a proto se tato lhůta posunula na 1. leden 1920. Bohuţel ani k tomuto datu působnost celého zákona nenastala. Vládní nařízení ji totiţ opět posunulo, 72

SCHELLE, Karel a Milan HRADEC. Historie právní úpravy pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 122 s. ISBN 80-868-6152-X. 73 Do tohoto počtu nejsou zahrnuty filiálky cizích společností, kterých bylo na 60. Peča, V.: O československém pojišťovnictví, Praha 1937, s. 12 74 SCHELLE, Karel a Milan HRADEC. Historie právní úpravy pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 59 s. ISBN 80-868-6152-X. 75 Za cizozemské pojišťovny bylo třeba podle paragrafu 1 vl. nař. č. 532/1919 Sb. povaţovat ty, které měly sídlo mimo území naší republiky. 76 Praţské noviny z 21. května 1919

69

tentokráte na neurčito, ţe účinnosti uvedených ustanovení měla nastat dnem, který bude určen později. To se ovšem nikdy nestalo, a tak zákon o pojistné smlouvě zůstal trvale z větší poloviny mrtvou literou.77 „V souvislosti se snahou vlády upevnit měnu a zabránit inflaci bylo vydáno nařízení č. 184/1919 Sb., které ukládalo všem majitelům i držitelům pojistek na životy a na zásoby zboží uloženého či dopravního, aby tyto předložili k soupisu určených úřadů berních, finančních, důchodkových apod. Z takto přihlášených pojistek se omezovaly výplaty na 50 procent splatného kapitálu. V březnu 1920 byla ovšem tato hranice vládním nařízením č. 146 Sb. podstatně zvýšena. Důležitý krok na cestě k získání kontroly nad pojišťovnictvím byl učiněn v červnu 1919 vládním nařízením č. 321 Sb., kterým se novelizoval pojišťovací regulativ. Podle ministerstva vnitra (tj. dozorčímu úřadu na pojišťovnami) předkládaly pojišťovny dva výtisky platných stanov a účetní uzávěrku za poslední rok, jakož i další listiny týkající se jejich založení a oprávnění k činnosti, pojišťovací podmínky, formuláře a jiné listiny, které obsahovaly údaje o organizaci a celkové situaci pojišťoven.“78 Pro další vývoj pojišťovnictví bylo velice důleţité ustanovení § 6 tohoto nařízení, kterým se povolovalo cizozemským pojišťovnám provozovat činnost na území naší republiky, pokud zde měly před 28. říjnem 1918 pobočky. Za předpokladu, ţe splní poţadavky kladené státní správou, zejména co se týče zabezpečení starých závazků. Svolení bylo dáno ovšem pouze prozatímně. Pokud chtěly cizozemské pojišťovny pokračovat v obchodování, byly povinny si do tří měsíců vyţádat souhlas ministerstva vnitra ve smyslu císařského nařízení 127/1865 ř. z. o připuštění cizích společností k provozování obchodů v tuzemsku a zákon č. 42/1873 ř. z. Tyto pobočky pak musely být řádně vnitřně vybudovány, opatřeny dokumenty potřebnými k řádnému

provozování

činnosti

a

finančními

prostředky

pokud

moţno

v

tehdejší československé měně. V zájmu ochrany našich pojištěnců jim bylo zakázáno, aby bez souhlasu ministerstva vnitra vyváţely svoje rezervy do zahraničí. K další úpravě „pojistného práva“ došlo nařízením vlády 238/1921 Sb., kterým se pojišťovnám stanovila ukládat třetinu majetku z tuzemského obchodu ve státních cenných

77

SCHELLE, Karel a Milan HRADEC. Historie právní úpravy pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 122 s. ISBN 80-868-6152-X. 78 SCHELLE, Karel a Milan HRADEC. Historie právní úpravy pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 60 s. ISBN 80-868-6152-X.

70

papírech. Pokud by pojišťovna tomuto poţadavku nevyhověla, musela ve státních papírech uloţit nejméně polovinu nově ukládané hotovosti.79

79

SCHELLE, Karel a Milan HRADEC. Historie právní úpravy pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 122 s. ISBN 80-868-6152-X.

71

6 Výkon dohledu nad finančním trhem zaměřený na pojišťovny ČNB kaţdoročně vypracovává a nejpozději do 30. června následujícího roku předkládá Poslanecké sněmovně, vládě a Senátu k informaci Zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem, ţe které můţeme získat podrobné informace o pojišťovnách. Výkon dohledu nad finančním trhem obsahuje základní informace o licenčních činnostech, regulaci, vlastním dohledu nad finančním trhem, který je zaměřený na pojišťovny.80

6.1 Dohled ČNB nad pojišťovnami v roce 2006 6.1.1 Licenční, schvalovací a povolovací činnost Povolovací a schvalovací činnosti podléhaly tuzemské pojišťovny, zajišťovny a pojišťovny z třetích států, coţ jsou státy mimo Evropskou unii a Evropské hospodářské společenství. V roce 2006 bylo Českou národní bankou zahájeno 67 správních řízení, z toho bylo ukončeno správním rozhodnutím 63. ČNB udělila povolení k provozování pojišťovací činnosti pojišťovně z třetího státu − švýcarské pojišťovně Elvia Reiseversicherungs-Gesellschaft AG. Jedno správní řízení ve věci ţádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti nebylo ukončeno. Třem pojišťovnám ČNB udělila povolení k rozšíření provozované činnosti. Z celkových 48 správních řízení vedených ohledně ţádosti o udělení předchozího souhlasu se změnou člena statutárního nebo dozorčího orgánu anebo osoby prokuristy byl udělen souhlas pro 91 osob a pro šest osob souhlas udělen nebyl (proti jednomu rozhodnutí byl podán rozklad). ČNB rovněţ schválila rozdělení České pojišťovny, a. s. odštěpením se zaloţením jedné nové nástupnické společnosti, smyslem odštěpení bylo vyčlenění činností, které se týkají spotřebitelského úvěrování. Dvěma pojišťovnám byl udělen souhlas s jinou skladbou finančního umístění, který byl časově omezený. Jedné pojišťovně ČNB schválila způsob rozdělení společných poloţek ţivotního a neţivotního pojištění.

80

Česká národní banka: Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/

72

Na začátku roku 2006 bývalý Úřad státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění ve správním řízení v roce 2005 identifikoval finanční skupinu PPF jako finanční konglomerát ve smyslu zákona č. 377/2005 Sb. Ke konci roku 2006 podléhalo dohledu ČNB celkem 33 tuzemských pojišťoven a ČKP. V omezeném rozsahu podléhalo dohledu České národní banky také 15 poboček pojišťoven ze států Evropské unie/Evropského hospodářského společenství a jedna nově zaloţená pobočka pojišťovny ze třetího státu. Tyto pobočky zasílají ČNB doklady o své činnosti.

6.1.2 Dohled na dálku Mezi vykonávané činnosti dohledu České národní banky patří kontrola dodrţování příslušných právních předpisů, kontrola solventnosti, hospodaření z hlediska splnitelnosti jejich závazků, dále způsobu tvorby a pouţití technických rezerv a finančního umístění aktiv, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy, plnění rozhodnutí vydaných Českou národní bankou. Základem dohledu na dálku je pravidelné vyhodnocování finanční situace pojišťoven, a to včetně dodrţování pravidel obezřetného podnikání, dále ukládání opatření k nápravě v případě zjištění nějakých nedostatků. Základní ekonomické ukazatele pojišťoven jsou vyhodnocovány na základě povinně předkládaných výkazů. U pojišťoven se také vyhodnocují údaje získané v rámci doplňkového dohledu nad pojišťovnami ve skupině. Celkem plnilo v roce 2006 takto uloţenou vykazovací povinnost pět pojišťoven, z toho dvěma byla v průběhu roku 2006 tato povinnost zrušena. V souladu s nově zaváděnou strategií dohledu zaloţeného na vyhodnocení rizik byly zahájeny činnosti spočívající ve vymezení soustavy ukazatelů finančního zdraví pojišťovny, včetně stanovení kritérií, vyuţívaných pro systém včasného varování. Tento systém by měl slouţit jako jeden ze základních analytických nástrojů pro sledování trendů ve vývoji finanční situace pojišťovny na základě údajů z finančních výkazů, který současně umoţní odhalit slabé stránky hospodaření pojišťovny. Počínaje rokem 2007 jsou nedílnou součástí výkonu dohledu informační návštěvy u nejvýznamnějších tuzemských pojišťoven, zaměřené na strategii, výměnu informací v oblasti

73

systému řízení rizik i problematiky vnitřního kontrolního systému a realizace principů corporate governance81.

6.1.3 Dohled na místě Při výkonu dohledu na místě zaměřila ČNB v roce 2006 svoji pozornost zejména na oblast finančního umístění a pouţití a tvorby technických rezerv. V oblasti finančního umístění Česká národní banka sleduje a prověřuje dostatečnost finančního umístění aktiv, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy. Velký důraz je kladen na kvalitu ostatního finančního umístění, coţ můţeme nazývat jako volné aktiva. Výše, kvalita a správné ocenění reálnou hodnotou tohoto finančního umístění, coţ je významným činitelem signalizujícím zdravou a stabilní pojišťovnu. V rámci kontroly technických rezerv se Česká národní banka zaměřuje na prověření způsobu tvorby a pouţití technických rezerv. Na základě vybraného kontrolního vzorku pojistných událostí je ČNB posuzována kvalita procesů, které souvisí s likvidací pojistných událostí. Pozornost je rovněţ věnována kvalitě a způsobu přenosu dat z provozních do účetních systémů všech pojišťoven. Na počátku roku 2006 Česká národní banka ukončila dvě kontroly na místě, které byly zahájeny v roce 2005. Nově zahájila celkem 11 kontrol, z čehoţ byl zástupcům devíti kontrolovaných subjektů předán protokol o kontrole do konce roku 2006, zbývající protokoly byly dopracovány a předány počátkem roku 2007. Při kontrolách prováděných roku 2006 byly zjištěny nejčastěji nedostatky vyplývající z nedodrţení jednotlivých ustanovení zákona o účetnictví (např. neprovedení inventarizace majetku a závazků v souladu s poţadavky zákona, neocenění finančního umístění reálnou hodnotou nebo nezaúčtování všech skutečností, které jsou předmětem účetnictví, popřípadě zaúčtování do jiného období, neţ se kterým tyto skutečnosti časově a věcně souvisí), zákona o pojišťovnictví (coţ můţe být například neobezřetné chování dohlíţených subjektů, nerespektování zásady likvidity finančního umístění, nedostatečná výše tvorby technických rezerv, nepřítomnost vnitřního předpisu, který upravuje činnost odpovědného pojistného matematika) a dále nedostatky, které plynou z nedodrţování vlastních směrnic (nedostatečná nebo chybná úprava, nesoulad s platnými zákony a nezajištění dostatečných vnitřních kontrolních prvků). 81

Corporate governance představuje podle definice OECD systém, kterým je společnost vedena a kontrolována. Systém definuje distribuci práv a povinností mezi zainteresovanými stranami ve společnosti jako jsou akcionáři, výkonný management, statutární orgány, zaměstnanci a zákazníci, případně další zainteresované osoby. Jedná se o soubor právních a exekutivních metod a postupů, které zavazují především veřejně obchodovatelné společnosti udrţovat vyváţený vztah mezi společností a těmi osobami, jeţ ji tvoří.

74

Z celkového počtu ukončených kontrol obdrţela Česká národní banka proti znění protokolu o kontrole námitky dvou kontrolovaných pojišťoven. O námitkách ČNB rozhodla na počátku roku 2007. Plnění přijatých opatření bylo v průběhu roku sledováno a pokračuje i v roce 2007. V roce 2006 nezahájila Česká národní banka ţádné správní řízení ve věci uloţení opatření k odstranění nedostatků. Tato skutečnost byla ovlivněna tím, ţe kontrolní zjištění nebyla natolik závaţná, a dále tím, ţe v tomto období ještě nebylo ukončeno řízení o námitkách kontrolovaných osob.82

6.2 Dohled ČNB nad pojišťovnami v roce 2007 6.2.1 Licenční, schvalovací a povolovací činnost V roce 2007 bylo vedeno 100 správních řízení, z toho bylo 89 řízení ukončeno správním rozhodnutím. Schvalování vedoucích osob se týkalo 73 rozhodnutí, udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti jedno rozhodnutí, nabytí kvalifikované účasti v pojišťovně šest rozhodnutí, rozšíření licence stávající pojišťovny čtyři rozhodnutí, fúze pojišťovny s její dceřinou společností jedno rozhodnutí, schválení převodu pojistného kmene z tuzemské pojišťovny na pobočku zahraniční pojišťovny z EU jedno rozhodnutí. Celkem 11 správních řízení nebylo v roce 2007 ukončeno. Z toho ve 2 případech se jednalo o správní řízení ve věci ţádosti o udělení licence pro novou pojišťovnu, ve 3 případech o rozšíření stávajícího povolení pojišťovny, ve 4 případech o nabytí kvalifikované účasti v pojišťovně a 2 správní řízení se týkala udělení předchozího souhlasu pro vedoucí osobu. ČNB udělila povolení k provozování pojišťovací činnosti společnosti GDII Czech, a. s., v rozsahu pojistných odvětví 1, 3, 7, 8, 9, 10 písm. a) a c) a 18 neţivotních pojištění uvedených v části B přílohy č. 1 zákona č. 363/1994, o pojišťovnictví. Následně došlo ke změně obchodní firmy na DIRECT Pojišťovna, a. s. ČNB schválila fúzi společnosti Kooperativa pojišťovna, a. s., s dceřinou společností Celetná 25, s. r. o. a převod pojistného kmene ze společnosti AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a. s., na společnost AIG EUROPE, S. A., pobočka pro Českou republiku. ČKP byl udělen souhlas s tvorbou jiné technické rezervy uvedené v § 13 odst. 3 písm. g) zákona o pojišťovnictví.

82

Česká národní banka: Zprávy o výkonu dohledu 2006 [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2006_cz.pdf

75

6.2.2 Dohled na dálku Dohled na dálku je jako v předchozím roce pravidelné vyhodnocování finanční situace pojišťoven. Mezi vykonávané činnosti dohledu patří kontrola dodrţování příslušných právních předpisů, kontrola hospodaření z hlediska splnitelnosti jejich závazků, kontrola solventnosti jako v předchozích letech. Součástí výkonu dohledu v roce 2007 bylo organizování informačních návštěv u nejvýznamnějších tuzemských pojišťoven, které byly zaměřeny zejména na investiční a obchodní strategii pojišťoven, vnitřní kontrolní systém a systémy řízení rizik. Jako největší problémy, které byly určeny a řešeny v rámci dohledu na dálku u některých pojišťoven, lze uvést například chybný výklad rozsahu povinného pojištění odpovědnosti nebo podezření na nedostatečnou výši rezerv na nezaslouţené pojistné. Také je průběţně analyzován dopad vývoje na finančních trzích, které souvisí s hypoteční krizí do finanční situace jednotlivých pojišťoven a dále pak dopad stále rostoucích úrokových sazeb na reálnou hodnotu finančního umístění. Zejména růst úrokových sazeb má negativní dopad do finanční situace řady subjektů. Solventnost nebo likvidita ţádného subjektu ohroţena není.

6.2.3 Kontroly na místě V roce 2007 bylo zahájeno celkem 8 kontrol na místě. Jednalo se o čtyři kontroly komplexní, ve dvou případech byly kontroly zaměřeny na oblast finančního umístění a řízení rizik ve vztahu k investiční činnosti kontrolovaných subjektů, dvě kontroly byly zaměřeny pouze na oblast neţivotního pojištění. Zbývající tři kontroly byly ukončeny předáním protokolu o kontrole na počátku roku 2008. Nejčastější nedostatky vyplývaly z nedodrţení některých ustanovení zákona o pojišťovnictví, coţ jsou stejné nedostatky jako v předchozím roce 2006. Ve druhé polovině roku 2007 započala Česká národní banka vyhotovovat tzv. side letters. V protokolu o kontrole jsou v souladu se zákonem o státní kontrole uváděna přímá porušení prováděcích předpisů či zákonných norem, prostřednictvím „side letter“ jsou dohlíţené subjekty upozorňovány na moţná rizika, která Česká národní banka v průběhu výkonu kontroly. Z poznatků České národní banky vyplývá, ţe pojišťovny hodnotí tento nový postup kladně.

76

V roce 2007 vedla Česká národní banka s dohlíţenými subjekty tři sankční správní řízení. K jejich zahájení přistoupila ze zjištění nedostatků kontrolami na místě a posouzení účinnosti a vhodnosti navrţených opatření pojišťovnami. Významným kritériem bylo téţ mnoţství a závaţnost kontrolních zjištění. V jednom případě bylo současně se zahájením správního řízení vydáno předběţné opatření, kterým Česká národní banka zakázala pojišťovně uzavírat pojistné smlouvy a rozšiřovat jiţ převzaté závazky v sektorech, k jejichţ provozování neměla pojišťovna povolení. V rozhodnutí ve správním řízení uloţila Česká národní banka všem třem subjektům povinnost zpracovat a předloţit časový harmonogram a náplň kroků k odstranění zjištěných nedostatků. Proti těmto rozhodnutím nepodala ţádná z pojišťoven rozklad.83

6.3 Dohled ČNB nad pojišťovnami v roce 2008 6.3.1 Licenční, schvalovací a povolovací činnost Ke konci roku 2008 podléhalo dohledu ČNB celkem 35 tuzemských pojišťoven a to včetně České kanceláře pojistitelů a jedna zajišťovna. V omezeném rozsahu podléhalo dohledu ČNB také 18 poboček pojišťoven, v tom 17 ze států Evropské unie či Evropského hospodářského společenství a jedna pobočka z třetí země, a sice ze Švýcarska. ČNB vedla v roce 2008 celkem 92 licenčních správních řízení a do konce roku 2008 vydala 88 správních rozhodnutí. Celkovou nabídku českého pojistného trhu rozšířily tři nové subjekty. V roce 2008 se drţitelkou historicky první licence tuzemské zajišťovny stala společnost VIG Re zajišťovna, a. s., která pod křídly koncernu Vienna Insurance Group získala od České národní banky povolení k provozu zajišťovací činnosti pro veškerá odvětví neţivotního i ţivotního pojištění. Poskytovatelé pojišťovacích sluţeb byly dále nově rozšířeny o AXA pojišťovnu, a. s. a Wüstenrot pojišťovnu, a. s., které jsou dle svých nově získaných pojistných licencí oprávněny k provozu pojišťovací činnosti ve většině odvětví neţivotního pojištění. Vedle vstupu nových subjektů na trh byl rok 2008 téţ ve znamení rozšiřování činností pojišťovacích ústavů. ČNB vyhověla celkem devíti ţádostem o rozšíření pojistné licence. Schválena byla rozšíření činnosti jak o nová odvětví ţivotní, např. PRVNÍ AMERICKOČESKÁ POJIŠŤOVNA, a. s., neţivotní např. Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a. s.,

83

Česká národní banka: Zprávy o výkonu dohledu 2007 [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2007_cz.pdf

77

MAXIMA pojišťovna, a. s. nebo Slavia Pojišťovna, a. s., ţivotní i neţivotní (VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a. s., Generali Pojišťovna, a. s.), tak o činnosti s pojišťovací činností související (ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a. s. a Triglav Pojišťovna, a. s.). ČNB v roce 2008 odejmula pojistnou licenci AIG CZECH REPUBLIC pojišťovně, a. s., která v roce 2007 z organizačních důvodů převedla celý svůj pojistný kmen na francouzskou společnost AIG EUROPE S. A. AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna a. s. v roce 2008 ţádnou pojišťovací činnost nevykonávala. V roce 2008 bylo zúţeno povolení k provozu pojišťovací činnosti Komerční pojišťovny, a. s. v rozsahu činností, které nebyly dlouhodobě pojišťovnou provozovány. V obou případech byla licence odejmuta na ţádost pojišťovny a neměla sankční charakter. K nejvýznamnějším počinům v oblasti nabývání kvalifikovaných účastí na pojišťovnách lze řadit sloučení pojišťovacích aktivit skupin Generali a PPF ve střední a východní Evropě do společného podniku. Česká národní banka vydala 61 rozhodnutí, kterými udělila předchozí souhlas k členství ve statutárním či dozorčím orgánu zajišťovny či pojišťovny.

6.3.2 Dohled na dálku Kromě výkazů, které byly ČNB předkládány v zákonem stanovených termínech, byla v rámci rozhodnutí ve správním řízení některým pojišťovnám uloţena povinnost předkládat pro účely dohledu výkazy. Počátkem roku 2008 plnily takto uloţenou vykazovací povinnost dvě pojišťovny, v průběhu roku 2008 byla tato povinnost u obou pojišťoven zrušena. S nově zaváděnou strategií dohledu zaloţenou na vyhodnocení rizik byl v roce 2008 dokončen systém včasného varování, který z pravidelně získávaných výkazů pomocí finančních ukazatelů vyhodnocuje ve čtvrtletní frekvenci aktuální trend vývoje pojišťovny a současně umoţňuje zjišťovat potenciální slabiny hospodaření pojišťovny. V roce 2008 byla velká pozornost dohledu věnována zejména sledování dopadů vývoje na finančních trzích souvisejících s finanční krizí do finanční situace jednotlivých pojišťoven a vlivu na jejich likviditu. U některých vybraných pojišťoven byl zaveden zvláštní týdenní reporting vybraných informací.

78

6.3.3 Kontroly na místě V pojišťovnách bylo v roce 2008 Českou národní bankou uskutečněno pět kontrol. Stejně jako v předchozím období byla pozornost kontrolních týmů zaměřena na celkové posouzení stavu jednotlivých pojišťoven. Větší nedostatky byly shledány v oblasti tvorby technických rezerv (včetně případů s dopadem na jejich podhodnocení, které nebyly materiální povahy), v řízení úrokového rizika a rizika likvidity, ve vnitřním kontrolním prostředí (zejména v oblastech likvidace pojistných událostí, platebního styku, vypořádání obchodů uzavíraných na finančních trzích) a v zajištění činností interního auditu. Přestoţe nedostatky zjištěné v kontrolovaných pojišťovnách byly v řadě případů systémového charakteru a v některých případech znamenaly porušení poţadavků legislativy (zejména v oblasti technických rezerv), ţádný ze zjištěných nedostatků nebyl kvalifikován jako přímé ohroţení jejich finanční stability či schopnosti splnit své závazky. V roce 2008 u jednoho pojišťovacího zprostředkovatele probíhala a u jednoho pojišťovacího zprostředkovatele byla ukončena kontrola na místě, která by zaměřena zejména na povinnost vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví s odbornou péčí. Ve druhém případě obdrţela Česká národní banka velké mnoţství podnětů klientů na aktivity některých zprostředkovatelů. Při kontrole na místě bylo zjištěno, ţe zprostředkovatel měl nedostatečným a nevhodným způsobem upraveny smluvní vztahy se subjekty, které pro něj vykonávaly zprostředkovatelskou činnost a pojišťovací zprostředkovatel nezajistil náleţitou kontrolu vlastní sítě získatelů. Po ukončení kontroly a námitkového řízení byl případ předán na odbor správních řízení.84

6.4 Dohled ČNB nad pojišťovnami v roce 2009 6.4.1 Licenční, schvalovací a povolovací činnost Ke konci roku 2009 podléhalo dohledu ČNB celkem 36 tuzemských pojišťoven včetně ČKP a jedna zajišťovna. V omezeném rozsahu podléhalo dohledu ČNB také 17 poboček pojišťoven, v tom 16 ze států Evropské unie či Evropského hospodářského společenství a jedna pobočka ze třetí země ze Švýcarska. 84

Česká národní banka: Zpráva o výkonu dohledu 2008 [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2008_cz.pdf

79

Česká národní banka jako orgán dohledu v pojišťovnictví vedla v roce 2009 celkem 118 správních řízení, do konce roku 2009 ČNB vydala 110 správních rozhodnutí. V roce 2009 vlády některých států (například USA, Francie, Belgie, V. Británie) podnikly ve snaze konsolidovat majetkové poměry jimi dohlíţených finančních skupin sérii tzv. záchranných zásahů, které vedly k přeskupení vlastnických vztahů dohlíţených finančních společností. V licenčním sektoru pojistného trhu jsme zaznamenali zvýšené mnoţství ţádostí státních nebo polostátních osob zvláštního určení o souhlas s nabytím způsobilé účasti na tuzemských pojišťovnách. Pojišťovny měly trend klást zvýšený důraz na konzervativní sloţku finančního umístění svých aktiv, jejichţ zdrojem jsou technické rezervy. Některé z pojišťoven, např. VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a. s., Kooperativa pojišťovna, a. s. a Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group předkládaly České národní bance ţádosti o souhlas se změnou ve skladbě finančního umístění směřující ke zvýšení stanoveného limitu finančního umístění pro dluhopisy. Příslušné souhlasy byly vţdy uděleny. Jiná skladba finančního umístění byla také povolena UNIQA pojišťovně, a. s., ČSOB Pojišťovně, a. s., členu holdingu ČSOB. Nabídka pojistného trhu nebyla rozšířena o ţádné nové subjekty. Česká národní banka vyhověla dvěma ţádostem pojišťoven o rozšíření činnosti v sektoru neţivotního pojištění (Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., VIG a Evropská cestovní pojišťovna, a. s.) a jedné ţádosti v sektoru zajišťovací činnosti v rozsahu fakultativního zajištění - POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a. s. Ţádost jedné pojišťovny o provoz pojišťovací činnosti v odvětví neţivotního pojištění byla zamítnuta. Společnosti Wüstenrot Versicherungs - Aktiengesellschaft byl udělen souhlas s nabytím kvalifikované účasti na Wüstenrot pojišťovně a. s. Souhlas k nabytí kvalifikované účasti na Halali, všeobecné pojišťovně, a. s., byl vydán společnosti Interlov Praha, s.r.o. Společnosti Allianz Holding eins byl udělen souhlas s ovládnutím společnosti Allianz pojišťovna, a. s. ČSOB Pojišťovně, a. s., členu holdingu ČSOB byl ČNB schválen způsob výpočtu rezervy na splnění závazků z pouţité technické úrokové míry. Komerční pojišťovně, a. s. byl udělen souhlas k přerozdělení vlastních zdrojů při výpočtu solventnosti. Vitalitas pojišťovně, a. s. byl udělen souhlas se sníţením základního kapitálu při dodrţení poţadované výše solventnosti.

80

Česká národní banka vydala 89 rozhodnutí, kterými udělila předchozí souhlas k členství ve statutárním či dozorčím orgánu pojišťovny či zajišťovny.

6.4.2 Dohled na dálku V souvislosti s vývojem na finančních trzích byla i v roce 2009 značná pozornost dohledu věnována solventnosti pojišťoven a jejich schopnosti pokrýt technické rezervy jako v předchozích letech. Vzhledem ke stabilizaci finanční situace byla ve 2. pololetí roku 2009 u většiny pojišťoven zrušena mimořádná vykazovací povinnost, která byla zavedena ve 2. pololetí roku 2008 v reakci na finanční krizi. U některých vybraných pojišťoven však byla mimořádná vykazovací povinnost v určité podobě nadále zachována a také zvýšená pozornost byla věnována i úvěrovým pojišťovnám. V roce 2009 bylo na úrovni mezinárodních finančních skupin uskutečněno několik společných kontrol České národní banky a zainteresovaných zahraničních orgánů dohledu. Cílem těchto společných kontrol bylo sjednocení metodik pro jednotlivé sektory výkonu dohledu v rámci Evropské unie. V roce 2009 byla i nadále prohlubována spolupráce se zahraničními dohledovými orgány.

6.4.3 Kontroly na místě V sektoru obezřetnostního dohledu byla v roce 2009 uskutečněna v pojišťovnách jedna kontrola zaměřená na stanovení výše rezervy na pojistná plnění, proces likvidace pojistných událostí a řízení pojistného rizika v sektoru neţivotního pojištění. V roce 2009 u jednoho pojišťovacího zprostředkovatele probíhala a u třech pojišťovacích zprostředkovatelů byla ukončena kontrola na místě se zaměřením na povinnost vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví s odbornou péčí. Byly zjištěny nedostatky ve stejných oblastech jako v předchozích letech. Souběţně také probíhala příprava úředního sdělení k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele, které by mělo slouţit jednak jako tzv. dohledový benchmark a jednak jako informace pro zprostředkovatele, jak přizpůsobit svou činnost poţadavkům České národní banky. Důraz je přitom kladen zejména na oblast jednání s odbornou péčí, otázku provádění

81

analýzy nabídek příslušných pojišťoven, získávání informací od klienta a poskytování informací klientovi.85

6.5 Dohled ČNB nad pojišťovnami v roce 2010 6.5.1 Licenční, schvalovací a povolovací činnost Ke konci roku 2010 podléhalo dohledu České národní bance 36 tuzemských pojišťoven (včetně České kanceláře pojistitelů) a také jedna zajišťovna. V omezeném rozsahu dohledu podléhalo 17 poboček pojišťoven. České národní bance v roce 2010 vedla 94 správních řízení a vydala 89 správních rozhodnutí. České národní bance vyhověla ţádosti Pojišťovny VZP, a.s., o rozšíření činnosti v oblasti neţivotního pojištění a Triglav pojišťovně, a.s., ČNB bylo povoleno provozování zajišťovací činnosti pro neţivotní zajištění. Nabytím účinnosti zákona o pojišťovnictví došlo ke zrušení kategorie zajišťovací činnosti. Přizpůsobením se nové zákonné úpravě získaly Allianz pojišťovna, ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, Generali pojišťovna, a Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s., UNIQA pojišťovna a.s., POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA a.s., a Slavia pojišťovna, a.s., dosud provozující fakultativní zajištění, povolení k provozu běţné zajišťovací činnosti pro neţivotní zajištění. Mezi největší rozhodnutí v oblasti nabývání kvalifikovaných účastí patří předchozí souhlas společnosti METLIFE Inc. s ovládnutím společnosti Amcico pojišťovna, a.s. Došlo k vnitroskupinovým převodům, společnostem AVIVA LIFE & PENSIONS SE a AVIVA EUROPE SE byl ČNB udělen předchozí souhlas s ovládnutím Aviva ţivotní pojišťovny, a.s., a společnosti SOCIETE BEAUJON byl udělen předchozí souhlas s ovládnutím AXA pojišťovny, a.s. UNIQA pojišťovně, a.s., bylo ČNB povoleno jiné rozloţení finančního umístění. Česká národní banka v roce 2010 vydala 75 rozhodnutí o udělení předchozího souhlasu k členství v dozorčím či statutárním orgánu zajišťovny nebo pojišťovny.

85


82

V roce 2010 bylo vedeno osm správních řízení ve věci zápisu do seznamu odpovědných pojistných matematiků vedeného Českou národní bankou a ţádné řízení ve věci vyškrtnutí z tohoto seznamu. Ke konci roku 2010 bylo do tohoto seznamu zapsáno 57 odpovědných pojistných matematiků.

6.5.2 Dohled na dálku V roce 2010 proběhlo první kolo společných zátěţových testů České národní banky a vybraných pojišťoven. Zátěţový test umoţňuje určovat moţný dopad předem daných scénářů výrazných

změn

ekonomických

faktorů

na

hodnotu

aktiv

a

pasiv

pojišťoven.

Vyhodnocovanou veličinou je solventnost pojišťovny stanovená principy Solventnosti I. V těchto testech bylo zahrnuto úrokové riziko aktiv a pasiv, nemovitostní riziko, akciové riziko, riziko poklesu cen státních dluhopisů a riziko kreditního spreadu. Pro zátěţový test byly pouţity scénáře, které byly odvozené od scénářů negativního makroekonomického vývoje, ze kterých Česká národní banka vycházela při testování odolnosti bankovní oblasti s rizikovými činiteli relevantními pro pojišťovny. Zátěţový test slouţí jak k vyhodnocení stability pojistné oblasti jako celku, tak k vyuţití individuálních výsledků zátěţových testů v dohledové činnosti. Test potvrdil, ţe sektor jako celek je dostatečně kapitálově vybaven, aby odolal i velmi významným změnám vybraných rizikových činitelů. Další důleţitou součástí výkonu dohledu byl také dohled nad dodrţováním různých pravidel jednání a odborné péče pojišťoven a pojišťovacích zprostředkovatelů ve vztahu ke svým klientům. Ke konci roku 2010 bylo na trhu 126 123 pojišťovacích zprostředkovatelů. Významnost této oblasti je dána především úplně nejvyšším počtem stíţností ze všech oblastí českého finančního trhu, které jsou řešeny v rámci dohledu nad pojišťovnictvím.

6.5.3 Kontroly na místě V sektoru obezřetnostního dohledu byly ČNB v roce 2010 uskutečněny v pojišťovnách celkem tři kontroly. V jednom případě se jednalo o kontrolu pouze dílčí oblasti, a sice systému řízení rizik IS/IT. Ostatní kontroly, které jsou vedené ve vztahu k neţivotnímu pojištění, byly zaměřené zejména na: procesy správy a taxace pojistných smluv, řízení pojistného rizika, procesy vypořádání obchodů na finančních trzích, likvidaci pojistných událostí, platební styk, zajištění a postupy pro vedení pasivních právních sporů, stanovování výše a pouţití technických rezerv, systém řízení rizik IS/IT, oblast předpokladů řádné správy a řízení společnosti, finanční umístění a řízení rizik spjatých s finančním umístěním a také na systém vnitřní kontroly. 83

Opakující se nedostatky jsou odhalovány i v sektoru technických rezerv a likvidace pojistných událostí. Likvidace nebyla prováděna v zákonné lhůtě, v některých případech společnost nerozlišovala, zda se jedná o pojistnou událost z pojištění odpovědnosti, nebo bylo pojistné plnění z pojištění odpovědnosti vyplaceno pojištěnému namísto poškozenému. Větší riziko bylo odhaleno i vlivem nedostatků v oblasti IS/IT86, systému vnitřní kontroly, coţ je například organizační uspořádání, personální stabilita či chybějící kontroly „čtyř očí“ v procesech vypořádání obchodů s platebním stykem. V roce 2010 u jednoho pojišťovacího zprostředkovatele probíhala a u třech pojišťovacích zprostředkovatelů byla ukončena kontrola na místě. Byly zjištěny nedostatky spočívající ve vázání odměn zprostředkovatele na přivedení dalších spolupracovníků a poţadování vstupního poplatku do systému, s prováděním přípravných prací k uzavření pojistných smluv bez registrace u České národní banky, v porušení povinností v souvislosti s uzavíráním pojistných smluv, s neúplnými nebo zavádějícími informacemi pouţitými při představení pojistných produktů, se špatně nastavenými smluvními vztahy se zprostředkovateli a v souvislosti se zápisem údajů v registru, v neoprávněném poskytování platebních sluţeb atd. Za účelem vyjasnění stanovisek České národní banky v sektorech, které zákon nespecifikoval zcela jasně, bylo ve sledovaném úseku vydáno úřední sdělení k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele, které slouţí jako tzv. dohledový benchmark a současně jako informace pro zprostředkovatele, jak přizpůsobit svou činnost poţadavkům České národní banky.87

6.6 Dohled ČNB nad pojišťovnami v roce 2011 6.6.1 Licenční, schvalovací a povolovací činnost Ke konci roku 2011 dohledu podléhalo 35 tuzemských pojišťoven bez České kanceláře pojistitelů a jedna zajišťovna. V omezeném rozsahu dohledu podléhalo České národní bance také 18 poboček pojišťoven. V roce 2011 vedla Česká národní banka v rámci oblasti pojišťoven 80 správních řízení a vydala 67 správních rozhodnutí.

86

bezpečnostní politika, outsourcing, pohotovostní plánování, strategie rozvoje Česká národní banka: Zpráva o výkonu dohledu 2010 [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2010_cz.pdf 87

84

Některé finanční skupiny se v roce 2011 rozhodly vybrat nejlepší variantu pro svoji strukturu a přeskupit své majetkové účasti v tuzemských pojišťovnách. Společnostem ING Insurance Eurasia N. V. a ING Insurance Topholding N. V. byl vydán souhlas k ovládnutí ING pojišťovny, a.s. a společnosti Triglav INT, holdinška druţba, d. d. bylo povoleno ovládnutí Triglav pojišťovny, a.s. a dále byl udělen souhlas k fúzi tuzemské pojišťovny Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a.s., s belgickou pojišťovnou Euler Hermes Credit Insurance Belgiím S.A., na niţ byl převeden pojistný kmen první jmenované. Skupina Euler Hermes bude v České republice nadále působit přes pobočky zmíněné belgické pojišťovny. AXA pojišťovně a.s. byl ČNB vydán souhlas se sníţením základního kapitálu. V roce 2011 se uskutečnilo celkem sedm správních řízení v souvislosti se zápisem do seznamu odpovědných pojistných matematiků vedeného Českou národní bankou. Ke konci 2011 bylo v tomto seznamu zapsáno celkem 64 osob.

6.6.2 Dohled na dálku V roce 2011 se uskutečnily informační návštěvy ČNB u velké většiny pojišťoven. Byly zaměřeny nejvíce na současné obchodní a finanční situaci pojišťovny a její další záměry a firemní strategii. Dále byla v pojišťovnách diskutována příprava na nadcházející regulaci Solventnost II. Větší pozornost dohledu byla v roce 2011 poskytnuta otázce dostatečnosti pojistného v pojištění odpovědnosti za škodu, která vyplývá z provozu vozidla a dostatečnosti technických rezerv. V rámci pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu vozidla se dohled zaměřil rovněţ na sektor tzv. otevřených flotil, coţ znamená pojistných smluv, které pojišťují více motorových vozidel najednou, přičemţ mezi pojištěným a pojistníkem není dán nějaký pojistný zájem. U některých pojišťoven zůstala zachována mimořádná vykazovací povinnost nařízená jiţ v roce 2008. V dubnu 2011 se uskutečnilo jiţ druhé kolo zátěţových testů u vybraných pojišťoven, které slouţí jak k vyhodnocení pevnost pojistné oblasti jako celku, tak i k vyuţití individuálních výsledků v dohledové činnosti. V zátěţových testech byl v ročním období vyhodnocován vliv významných změn rizikových měřítek na hodnotu aktiv a pasiv pojišťovny, a odtud na

85

disponibilní míru solventnosti a poţadovanou míru solventnosti s principy Solventnosti I. Scénáře nepříznivého makroekonomického vývoje vycházely ze scénářů pro testování odolnosti bankovní oblasti. Pro pojišťovny pak byl přidán 10% pokles předepsaného pojistného pro oblast pojištění motorových vozidel při současném zachování stejné výše nákladů jako v roce 2010. Scénář pak navíc testoval vliv aktuálního výskytu povodní na kapitálovou vybavenost pojišťoven. Test potvrdil, ţe oblast pojišťovnictví jako celek je dostatečně kapitálově vybavený na celkem významné změny vybraných rizikových činitelů. Roku 2011 byla dále prohlubována spolupráce se zahraničními dohledovými orgány, nejvíce formou aktivních účastí na koordinačních schůzkách týkajících se dohledu pojišťoven ve skupině a účastí na posuzování interních modelů na skupinové úrovni. Analýza poznatků z prošetřování podání veřejnosti ukázalo na některé systémové nedostatky v sektoru odborné péče pojišťoven směrem ke klientům a opět potvrdilo, ţe český trh pojišťovacích zprostředkovatelů řádně nefunguje a často dochází k případům určitého nezákonného jednání. Příčiny lze spatřovat například v nedostatečné legislativě, v nedostatečné kontrole distribučních sítí ze strany pojišťoven, v nefunkčnosti autoregulace pojišťovacího trhu a v malém vlivu různých asociací. Česká národní banka bude nadále věnovat této oblasti zvýšenou pozornost. V prvním pololetí roku 2011 zvýšila intenzitu komunikace s ČAP se záměrem poukázat na hlavní nedostatky českého pojistného trhu, přispět k účelné autoregulaci a zároveň upozornit, ţe pokud autoregulace nepovede době k očekávané nápravě, je Česká národní banka připravena zvýšit svou dohledovou a regulační činnost.

6.6.3 Kontrola na místě V oblasti obezřetnostního dohledu byly v roce 2011 uskutečněny v pojišťovnách čtyři dílčí kontroly na místě a několik informačních návštěv. Kontrolní akce ČNB byly zaměřeny na prověření sektoru řízení pojistného rizika, správy a taxace pojistných smluv, postupy pro vedení pasivních právních sporů, zajištění, likvidace pojistných událostí, stanovování pouţití a výše technických rezerv, procesu upisování pojistných rizik, finančního umístění. Mezi hlavními nedostatky byly určeny v procesu likvidace pojistných událostí a dále nepřítomnost kontrol platebních instrukcí při zadávání výplat pojistného plnění.

86

V roce 2011 proběhla rovněţ ve dvou ţivotních pojišťovnách kontrolní šetření zaměřená na oblast AML/CFT88. Hlavní zjištěné nedostatky se týkaly zjišťování rizikových činitelů, zařazování klientů, uplatňování postupů vůči rizikovým klientům a provádění sledování klientských transakcí. Kontrola na místě v roce 2011 probíhala u jednoho pojišťovacího zprostředkovatele a u dvou pojišťovacích zprostředkovatelů fungujících na principu multi-level marketingu byla kontrola ukončena. V obou uvedených případech byly zjištěny nedostatky, které se týkají zejména vynakládání odborné péče a nedostatečného informování subjektů při uzavírání pojištění. Po ukončení kontroly probíhala následná komunikace se subjekty ohledně provedení nápravných opatření. V České národní bance byl v průběhu roku 2011 zřízen speciální expertní tým pro ověřování a schvalování vnitřních modelů v reţimu Solventnosti II pro pojišťovny působící v České republice. V rámci předschvalovacího procesu se uskutečnilo několik setkání mezi domovskými a hostitelskými orgány dohledu, na kterých se řešila detailnější podoba konkrétních předloţených ţádostí o schválení vnitřního modelu. Pracovníci dohledu se rovněţ účastnili inspekcí vnitřních modelů pro jednotlivá rizika vedených domovským orgánem v rámci předschvalovacího procesu na úrovni skupiny. Podrobné jednání a diskuze nad vypracováním vnitřních modelů probíhaly se čtyřmi pojišťovnami, respektive mezinárodními pojišťovacími skupinami.89

6.7 Dohled ČNB nad pojišťovnami v roce 2012 6.7.1 Licenční, schvalovací a povolovací činnost České národní bance ke konci roku 2012 podléhalo 34 tuzemských pojišťoven bez České kanceláře pojistitelů a jedna zajišťovna. V omezeném rozsahu podléhalo dohledu České národní bance rovněţ 18 poboček pojišťoven. Česká národní banka vedla v roce 2012 v rámci oblasti pojišťoven 75 správních řízení a vydala 63 správních rozhodnutí.

88

Obecně pouţívaná zkratka pro oblast boje proti praní špinavých peněz (Anti-Money-Laundering = proti praní peněz) 89 Česká národní banka: Zpráva o výkonu dohledu 2011 [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpra vy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2011_cz.pdf

87

Rok 2012 byl ve znamení pokračující zhušťování oblasti ţivotních pojišťoven. Postavení si ve světě upevňovala skupina MetLife, která v roce 2010 převzala Amcico pojišťovnu, a.s. ze skupiny AIG sanované americkou vládou. Na českém trhu působící Amcico pojišťovna a Aviva ţivotní pojišťovna se na konci roku 2012 sloučily v jednu, aby začátkem roku 2013 mohla skupina MetLife na tuzemském trhu působit pod MetLife pojišťovnou, a.s. Z tuzemského trhu odchází Direct pojišťovna, a.s., která se sama rozhodla utlumit své aktivity. V souvislosti s aktuální penzijní reformou je patrné úsilí z řad pojišťoven rozšířit svou licenci tak, aby mohly poskytovat penzijní produkty.

6.7.2 Dohled na dálku Zvýšená pozornost dohledu byla v roce 2012 věnována otázce dostatečnosti pojistného v pojištění odpovědnosti za škodu vyplývající z provozu vozidla a dostatečnosti technických rezerv některých pojišťoven v uvedeném odvětví stejně jako v předchozích letech. V dubnu 2012 proběhlo jiţ třetí kolo zátěţových testů u vybraných pojišťoven, které slouţí k vyhodnocení stability pojistné oblasti jako celku i k vyuţití individuálních výsledků v dohledové činnosti. Test potvrdil, ţe oblast pojišťovnictví jako celek je dostatečně kapitálově vybaven, aby odolal i velkým změnám různých rizikových činitelů jako v letech předtím. Velmi významnou aktivitou byla příprava dohledu na nadcházející regulatorní reţim s názvem Solventnost II, nejvíce v sektoru změny metodiky a odpovídající úpravy dohledových postupů. Důraz byl kladen zejména na zdokonalování znalosti principů a pravidel regulatorního reţimu Solventnost II u aktivních pracovníků dohledu. Řada pojišťoven, které jsou členy pojišťovacích skupin, má záměr určovat solventnostní kapitálový poţadavek v nadcházejícím reţimu Solventnosti II vyuţitím skupinového vnitřního modelu. V roce 2012 byly při předběţném posuzování vnitřních modelů pro výpočet solventnostního kapitálového poţadavku uskutečňovány v pojišťovnách, které hodlají prosazovat vnitřní model, inspekce těchto modelů pro jednotlivé rizikové veličiny. V souvislosti s rozšiřováním investičního ţivotního pojištění se zase potvrdilo, ţe oblast pojišťovacích zprostředkovatelů v České republice nefunguje tak jak by měla a často dochází k případům nezákonného jednání. Vzhledem k nedostatku právní úpravy v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích můţe Česká národní banka za zjištěné závaţné případy nezákonného jednání ukládat různým pojišťovacím zprostředkovatelům povinnost uvést ve 88

stanovené lhůtě svou činnost do souladu se zákonem a pokutu, jejíţ výše však nesmí ohrozit jejich další trvání. Z toho důvodu není fakticky moţné nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů, kterých bylo k 31. prosinci 2012 registrováno zhruba 133 tisíc, vykonávat účinný dohled. Tento problém nezákonného jednání pojišťovacích zprostředkovatelů je dále prohlubován jejich nedostatečnou kontrolou z druhé strany, ze strany pojišťoven. Proto Česká národní pojišťovna jiţ zahájila správní řízení s jednou pojišťovnou a připravuje další zahájení správního řízení s několika jinými pojišťovnami, jimţ je vytýkáno ze strany ČNB nedostatečné řízení a kontrola jejich distribučních sítí. Česká národní banka dlouhodobě navrhuje Ministerstvu financí legislativní změny s cílem posílit nástroje k prosazení etických principů v sektoru českého pojišťovacího trhu. Tyto principy se Česká národní banka snaţí prosazovat také méně formální cestou působením na pojišťovny prostřednictvím ČAP nebo upozorňováním jednotlivých pojišťoven na zjištěné nedostatky v jejich činnosti a poţadováním informací o přijatých opatřeních k jejich nápravě.

6.7.3 Kontroly na místě V sektoru obezřetnostního dohledu bylo v roce 2012 uskutečněno v pojišťovnách celkem šest kontrol na místě. V návaznosti na výsledky těchto kontrol byly subjekty vyzvány k předloţení časového plánu a věcné náplně nápravných opatření. Méně závaţné nedostatky byly zjištěny při likvidaci pojistných událostí a týkaly se pozdní registrace a aktualizace RBNS rezerv, neefektivních kontrol platebních instrukcí při revizi, předčasného rozpouštění RBNS rezerv a dalším zpracování výplat pojistného plnění, nedodrţování daných zákonných lhůt pro likvidaci pojistných událostí a také vnitřní předpisové základny. Nedostatky s nízkou aţ střední mírou závaţnosti byly shledány i v procesu exkasa ţivotního pojištění, coţ jsou výplaty pojistného plnění nebo vratky pojistného, tedy zejména v nedostatečné systémové podpoře pro zabezpečení oddělení neslučitelných funkcí a pro zabezpečení následných kontrol. V sektoru úpisu pojistného rizika byly zjištěny trochu méně závaţné nedostatky v nestanovení limitů pro řízení rizika hustoty. Pojistné sazby tak neodráţely kreditní riziko dluţníků, byly zaznamenány jisté nedostatky týkající se kumulace neslučitelných funkcí.

89

V roce 2012 byly provedeny kontroly na místě ve 3 pojišťovnách zaměřené na sektor kontroly a řízení kvality svých distribučních sítí, odborné péče při sjednávání smluv s klienty, vyřizování stíţností, likvidace pojistných událostí a evidenci a správu smluv. Zjištění se týkala hlavně nedostatečných kontrolních mechanismů při uzavírání smluv a screeningu kvality činnosti distributorů a nedostatečného řízení reputačního rizika. Kontroly na místě se uskutečnily u 2 pojišťovacích zprostředkovatelů. V jednom případě se zjištění týkala hlavně špatné kontroly zprostředkovatelské sítě, obcházení zákona v oblasti registrací, špatnou kvalifikací potřeb klienta a výplaty provizí svým podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelům bez právního titulu. Kontroly v oblasti zprostředkování v pojišťovnictví vykonávají také pobočky České národní banky. V roce 2012 bylo ukončeno celkem 67 kontrol pojišťovacích zprostředkovatelů. Nejčastější kontrolní zjištění patřily zejména nedostatky v sektoru povinnosti jednat s odbornou péčí, nedostatky, které se týkají rozsahu a formy poskytování informací a nedostatky, které souvisejí s oznamováním změn údajů zapisovaných do registru. V návaznosti na provedené kontroly přistoupily zmíněné kontrolované subjekty k přijetí určitých nápravných opatření. V závaţnějších případech bylo zahájeno správní řízení.90

6.8 Dohled ČNB nad pojišťovnami v roce 2013 6.8.1 Licenční, schvalovací a povolovací činnost Dohledu České národní banky ke konci roku 2013 podléhalo 33 tuzemských pojišťoven jako vţdy bez ČKP a 1 zajišťovna. V omezeném rozsahu podléhalo dohledu také 18 poboček zahraničních pojišťoven. Česká národní banka vedla v roce 2013 celkem 86 správních řízení a vydala 77 správních rozhodnutí. Rok 2013 byl ve znamení pokračující koncentrace oblasti pojišťoven a jejich interní zlepšení struktury. Jeho projevem je také převedení některých pojišťoven se sídlem v České republice pod holdingovou společnost MetLife pojišťovna, a.s., AEGON Pojišťovna, a.s.

90


90

V roce 2013 zanikla někdejší Aviva pojišťovna, a.s. v důsledku fúze s Amcico pojišťovnou, a.s., která teď působí pod jménem MetLife pojišťovna, a.s. Z tuzemského trhu se v průběhu roku 2013 postupně stahovala pojišťovna Direct. Pojišťovna, které bylo ČNB povolení k činnosti uděleno 24. dubna 2007, převedla svůj pojistný kmen na pojišťovnu UNIQA a.s. a připravuje podání ţádosti o vzdání se své licence a zahájení procesu likvidace. V souvislosti s penzijní reformou z roku 2012 trvá úsilí téměř všech pojišťoven rozšířit svou licenci tak, aby mohly pojišťovny zprostředkovávat uzavírání penzijních produktů, zejména pro III. pilíř penzijního spoření.

6.8.2 Dohled na dálku Česká národní banka v rámci výkonu dohledu v pojišťovnictví v roce 2013 věnovala pozornost problematice vymáhání příspěvku do fondu nepojištěných ČKP z důvodu přetrvávajícího vysokého počtu podání stíţností od veřejnosti. Na systémové nedostatky, které byly v činnosti České kanceláře pojistitelů rozlišeny, byla ČKP opakovaně upozorňována s cílem zajištění nápravy a úpravy postupů. ČNB bylo zjištěno, ţe spolupráce mezi ČKP a Ministerstvem dopravy, které provozuje Centrální registr vozidel, ze kterého ČKP získává informace o povinných osobách, je dlouhodobě na velice špatné úrovni. Z registru vozidel jsou na ČKP předávány nepřesné a nesoučasné údaje, coţ záporně ovlivňuje činnost ČKP. Česká národní banka o tomto problému s Ministerstvem dopravy dlouhodobě usilovně komunikuje. Vedle problémů na straně CRV k tomu také přispívá nedostatečné naplňování CRV údaji ze strany provozovatelů a vlastníků vozidel, kteří v řadě případů uvádějí nepřesné nebo nepravdivé údaje v pojistných smlouvách. ČNB proto uveřejnila Upozornění pro veřejnost k moţnosti naplnění skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu v souvislosti s uzavíráním pojistné smlouvy. ČNB také dohlíţí na postup jednotlivých pojišťoven při plnění informačních povinností vůči ČKP. S těmi pojišťovnami, jejichţ opatření k nápravě ČNB nevyhodnotila jako dostatečná, bylo v roce 2013 zahájeno správní řízení. V roce 2013 přetrvávaly nedostatky v činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů, a to nejvíce v sektoru distribuce investičního ţivotního pojištění. Za problematické povaţuje nedostatky při poskytování předsmluvních informací zájemcům o pojištění a sjednávání nevhodných produktů pro pojištěnce, včetně prezentování IŢP jako spoření. Podle právní úpravy můţe Česká národní banka za zjištěné závaţné případy nezákonného jednání ukládat všem pojišťovacím zprostředkovatelům povinnost uvést svou činnost ve stanovené lhůtě do souladu 91

se zákonem a v zákonem stanovených případech ukládat pokuty. Omezené pravomoci i počet pojišťovacích zprostředkovatelů, kterých bylo v roce 2013 registrováno přibliţně 150 tisíc, má negativní dopad na moţnosti a účinnost výkonu dohledu nad činností subjektů.

6.8.3 Kontroly na místě V oblasti obezřetnostního dohledu byly v roce 2013 uskutečněny v pojišťovnách celkem tři kontroly na místě. Sektor řízení finančních rizik a finančního umístění byla prověřena pouze v jedné pojišťovně. Byly zjištěny nedostatky v investičním procesu – sektor byl outsourcován, ale obhospodařovatel nebyl vybrán v rámci výběrového řízení. Dalšími nedostatky byly například absence dlouhodobé strategie a nezávislého průběţného sledování struktury finančního umístění a nedostatky zvyšující operační riziko nebo nedostatečný reporting. V roce 2013 byly ČNB provedeny kontroly na místě celkem ve třech pojišťovnách, byly zaměřeny na oblast kontroly a řízení kvality distribučních sítí, správy smluv, vyřizování stíţností a likvidaci pojistných událostí nebo sjednávání smluv s klienty. Zjištění se týkala nedostatečných kontrolních mechanismů při uzavírání smluv. Další kontrola na místě u jedné pojišťovny, která pokračuje i v roce 2014, byla zaměřená rovněţ na výše uvedené oblasti. Na provedené kontroly přistoupily pojišťovny k přijetí nápravných opatření. V závaţných případech bylo zahájeno správní řízení.91

6.9 Shrnutí Asi nejvýznamnější událostí v sektoru výkonu dohledu nad finančním trhem v roce 2006 bylo institucionální sloučení orgánů dohledu nad tuzemským finančním trhem do ČNB. ČNB v analyzovaném období pouţila některé ze svých nástrojů pro regulaci a dohled. Konkrétně můţeme říct, ţe v roce 2007 vydala předběţné opatření ve formě zákazu uzavírat pojistné smlouvy a rozšiřovat jiţ převzaté závazky v oblastech, k jejichţ provozování neměla pojišťovna příslušné povolení. Dále v roce 2007 se uskutečnil převod pojistného kmene ze společnosti AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a. s. na společnost AIG EUROPE, S. A., pobočka pro Českou republiku. V roce 2008 bylo Českou národní bankou zúţeno povolení

91


92

k provozu pojišťovací činnosti Komerční pojišťovny, a. s. v rozsahu činností, které nebyly pojišťovnou provozovány z dlouhodobého hlediska. ČNB udělila povolení k provozování činnosti společnosti GDII Czech, a. s. Následně došlo ke změně obchodní firmy na DIRECT Pojišťovna, a. s. Tato pojišťovna, které bylo uděleno povolení 24. dubna 2007, v roce 2013 převedla svůj pojistný kmen na pojišťovnu UNIQA, a. s. Pojišťovna se rozhodla změnit svou obchodní strategii a činnost na tuzemském trhu ukončit. Česká národní banka přistoupila na základě dobrovolné ţádosti DIRECT pojišťovny k odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti, coţ bylo asi nejzávaţnější rozhodnutí v analyzovaném roce. V roce 2010 proběhlo na tuzemském pojistném trhu pilotní kolo společných zátěţových testů ČNB a vybraných pojišťoven. Zátěţový test umoţňuje kvantifikovat dopad předem nadefinovaných scénářů výrazných změn ekonomických faktorů na hodnotu aktiv a pasiv zúčastněných pojišťoven. Tyto tzv. stress testy probíhaly po celou dobu sledovaného období a ČNB je plánuje provádět i nadále. V prvním pololetí roku 2011 Česká národní banka zvýšila intenzitu komunikace s Českou asociací pojišťoven se záměrem poukázat na hlavní nedostatky pojistného trhu, nějakým způsobem přispět k efektivní autoregulaci a zároveň upozornit, ţe pokud by autoregulace nevedla v přiměřené době k očekávané nápravě, byla by ČNB připravena zvýšit svou regulační a dohledovou činnost. Téměř ve všech sledovaných letech v rámci kontroly na místě ČNB zjišťovala, ţe nedostatky spočívající nejvíce u pojistných zprostředkovatelů. Ti porušovali povinnosti jednat s odbornou péčí při vyţadování a vyhodnocování informací od klientů a jejich následné informování, dále porušovali povinnosti v souvislosti se zápisy změn do registru zprostředkovatelů, porušovali obsah smluv a nedodrţovali interní pravidla.

93

7 Stress testy pojišťoven Evropský regulační úřad EIOPA v roce 2014 testoval přes 225 pojišťoven a pojišťovnických skupin, aby zjistil, které z nich by v případě ekonomických problémů dokázaly plnit své závazky vůči pojištěncům. Téměř čtvrtina testovaných institucí však propadla, především kvůli vlivu nízkých úrokových sazeb. Analytici ale předpokládají, ţe velké společnosti, které působí i na českém trhu, zátěţové testy zvládly. Evropský regulační úřad EIOPA sedm měsíců testoval, jak pojišťovny budou reagovat na problémy, které mohou nastat v ekonomice či na finančních trzích, a mohly by tak zapříčinit jejich finanční ztráty. Konkrétně úřad zjišťoval výši kapitálových rezerv, z nichţ by pojišťovny mohly vyplácet nároky pojištěnců. Kapitálové kritérium EIOPA by podle analytiků měly splnit velké společnosti jako Allianz, Axa a Generali. Více ohroţeny jsou ale menší pojišťovny, které měly potíţe projít scénářem, tzv. dvojitého úderu, kdy klesají ceny investičních aktiv a zároveň roste hodnota budoucích závazků. Regulační úřad nejmenoval konkrétní společnosti, které v testech neuspěly. EIOPA nicméně uvádí, ţe 24% testovaných pojišťoven by nebylo schopno dodrţet poţadavky na výši kapitálu, který je klíčovou poloţkou. Některé pojišťovny se tak velmi výrazněji potýkají s trvale nízkými úrokovými sazbami, které sniţují výnosy v jejich portfoliích zaloţených na právě zmíněných pevných výnosech. EIOPA ale nehodlá instituce, které neprošly testy, ihned pokutovat. ECB udrţuje svou základní úrokovou sazbu na téměř nulové úrovni a letos na podzim začala s dalším uvolňováním měnové politiky pomocí nákupů státních dluhopisů. To vede k nízkým výnosům z relativně bezpečných státních dluhopisů a obligací, které jsou kryty nemovitostmi a dalšími aktivy a sniţuje zisky pojišťoven z investování vybraného pojistného. Pojišťovny tak nemohou dostatečně posilovat kapitál, aby měly v budoucnu dost peněz na výplatu určitých nároků. EIOPA uvedl, ţe se stress testů zúčastnilo kolem 225 společností ze všech zemí Evropské unie a také z Norska, Švýcarska a Islandu. Prověřované pojišťovny se na objemu pojistného v Evropě podílejí 55%.92

92

VLČEK, František. Zátěžové testy pojišťoven: Problém by měla každá čtvrtá [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-63196160-zatezove-testy-pojistoven-problem-by-mela-kazda-ctvrta

94

Výsledky stress testů93 ukázaly, ţe sektor pojišťovnictví je náchylnější k tzv. dvojitému úderu., kdy klesají ceny investičních aktiv a zároveň roste hodnota budoucích závazků. Hlavní zranitelností můţe být masové neplacení, přírodní katastrofy a dlouhověkost. V návaznosti na zátěţových testech EIOPA vydal sadu doporučení nestátním subjektům, aby bylo moţné řešit zjištěné slabé místa koordinovaným způsobem.94 Tabulka č. 6: Výsledky zátěţových testů pojišťoven Základní Evropa scénář

v deflaci

-0,77

-7,10

% aktiv -0,20

-1,80

mld. Akciové riziko

Kč

mld. Nemovitostní riziko

0,22

-0,66

% aktiv 0,06

-0,17

Kč

mld. Měnové riziko

-0,05

-0,04

% aktiv -0,01

-0,01

Kč

mld. Úvěrová riziko

1,04

-6,64

% aktiv 0,26

-1,68

Kč

mld. Riziko kreditního spreadu

0,05

-1,23

% aktiv 0,01

-0,31

Kč

mld. Riziko poklesu cen SD

Riziko pojistného

-0,38

-1,57

% aktiv -0,10

-0,40

Kč

mld. Kč

93

0,00

-1,13

Stress-Test = zátěţové testování, zátěţový test, coţ je metoda hodnocení solventnosti, která poskytuje k úvaze dopad souboru alternativních předpokladů a výsledků, které jsou nepříznivé. Sleduje se vliv na aktiva, pasiva a činnost pojišťovny 94 https://eiopa.europa.eu/Pages/Financial-stability-and-crisis-prevention/Stress-test-2014.aspx

95

% aktiv 0,00 mld. Dopad rizik do DMS

Kč

0,12

% aktiv 0,03 mld. Výchozí zisk/ztráta před aplikací šoků

Kč

14,43

% aktiv 3,65 mld. Plánované dividendy k vyplacení v roce 2014

Kč

% aktiv -2,70 mld.

Ostatní dopady (daňové)

Solventností poměr

-4,65 14,43 3,65 -10,67 -2,70 3,85

% aktiv 0,85

0,97

59,93

59,93

% aktiv 15,16

15,16

Kč

mld. DMS ke konci roku 2014

-18,38

3,34

Kč

mld. DMS ke konci roku 2013

-10,67

-0,29

63,39

45,40

% aktiv 16,04

11,49

2012

311%

311%

2013

329%

236%

Kč

Zdroj: vlastní tvorba z www.cnb.cz, výpočty ČNB Stress testy pojišťoven potvrdily silnou kapitálovou pozici sektoru pojišťovnictví.95 V Základním scénáři zaznamenaly pojišťovny menší ztráty z přecenění akcií a státních dluhopisů, coţ můţeme zpozorovat v tabulce nad textem. Tyto ztráty by však byly vynahrazeny ziskem z přecenění ostatních úrokově citlivých aktiv a pasiv, nemovitostí a ziskem z pojišťovací činnosti. Agregovaná míra solventnosti se tak na konci roku 2014 v Základním scénáři pohybovala na vyšší úrovni neţ ke konci roku 2013. Tento Základní scénář však nepředpokládá nějaké významné přírodní katastrofické události. V rámci nepříznivého

95

Testy jsou provedeny pro jedenáct institucí zapojených do projektu společných zátěţových testů ČNB a vybraných pojišťoven, které představují 89 % aktiv sektoru tuzemských pojišťoven. Testy vyuţívají interní data ČNB ke konci roku 2013 doplněné o informace z výsledků společných zátěţových testů.

96

scénáře by pojišťovny nejvíce zatíţily ztráty, které by plynuly z poklesu hodnoty akcií a podílových listů ve výši 1,7 % aktiv. Další velké ztráty by vyplývaly z úrokového rizika, coţ představuje 1,8 % aktiv a v neposlední řadě taky z poklesu hodnoty drţených státních dluhopisů. Kumulativní dopad všech uvaţovaných rizik do disponibilní míry solventnosti by v případě tohoto scénáře činil 4,7 % aktiv. Při očekávaném zisku ve výši 14,4 mld. Kč a plánované výplatě dividend v hodnotě přibliţně 10,7 mld. Kč by DMS poklesla z původních 60 mld. Kč (15 % aktiv) na 45,4 mld. Kč (11,5 % aktiv). Uvedený vývoj by způsobil pokles agregátního solventnostního poměru z 311 % na 236 %, coţ je stále dostatečně vysoko nad regulatorním minimem ve výši 100 %. Jedna pojišťovna by se v případě uvaţovaného nepříznivého vývoje dostala pod zmíněnou minimální hranici solventnosti 100%, přičemţ hodnota potřebných kapitálových injekcí by činila 98 milionů Kč. I přes zmíněná rizika je moţné sektor pojišťoven hodnotit jako stabilní a odolný vůči nepříznivému vývoji. Graf č. 8: Solventnostní poměr pro zátěţový scénář a scénář rozšířený o povodně

Solventnostní poměr pro zátěžový scénář a scénář rozšířený o povodně 350 300 250 200 150 100 50 0

311 220

Rok 2013

208

%

Zátěžový scénář Scénář rozšířený o povodně

Zdroj: vlastní tvorba z www.cnb.cz Agregované výsledky opětovně potvrzují, ţe sektor jako celek představovaný zúčastněnými pojišťovnami by vzhledem k dostatečné kapacitě disponibilního kapitálu vstřebal dopady i výrazného nárůstu rizikových faktorů, a to včetně aktuálního výskytu povodní (viz tabulka výše), neboť i po dopadu těchto šoků se sektor nachází relativně vysoko nad hranicí solventnostního poměru 100%.

97

Graf č. 9: Změna disponibilní míry solventnosti

Zdroj: www.cnb.cz, v mld. Kč, v rámci sloupce Dopad scénářů je šrafováním vyznačen dopad povodní. Vliv na výslednou disponibilní míru solventnosti v ročním horizontu měl v testu nejen dopad šoků, a odtud generovaná ztráta pojišťoven, ale také výše hodnoty dividend, které jsou plánovány k vyplacení v průběhu roku 2014, a výchozí zisk z pojistné činnosti pro rok 2014 (viz tabulka výše).

98

Graf č. 10: Podíl jednotlivých rizik na poklesu disponibilní míry solventnosti způsobené dopadem šoku

Podíl jednotlivých rizik na poklesu disponibilní míry solventnosti způsobené dopadem šoku Akciové riziko Nemovitostní riziko 10.20% Měnové riziko

9.50% 31.60%

3.40%

Úrokové riziko a riziko poklesu cen SD 36.30% Riziko kreditního spreadu 9.00% 0.00%

Riziko pojistného pro pojištění motorových vozidel Riziko katastrofických škod způsobených povodněmi

Zdroj:vlastní tvorba z www.cnb.cz V rámci aplikovaného scénáře měl nejvýznamnější vliv na pokles disponibilní míry solventnosti souhrnný dopad šoků pro úrokové riziko a riziko poklesu cen státních dluhopisů (viz graf výše). U jednotlivých pojišťoven je dopad těchto šoků významně ovlivněn podílem státních dluhopisů účetně klasifikovaných jako drţených do splatnosti oceňovaných amortizovanou hodnotou. I kdyţ se podíl akciových instrumentů na finančním umístění oproti předchozímu roku nepatrně zvýšil, dopad šoku pro akciové riziko meziročně poklesl vzhledem ke sníţení velikosti akciového šoku. Vzhledem k prostředí nízkých úrokových sazeb pojišťovny hledají nějaké další investiční moţnosti. V této souvislosti byl zaznamenán růst podílu investic do nemovitostí. V návaznosti na zvýšení velikosti nemovitostního šoku se tak v pojistném sektoru stává nezanedbatelným také dopad zátěţového scénáře pro nemovitostní riziko. Relativně příznivý výsledek šoků pro riziko povodní ve srovnání s ostatními riziky potvrzuje, ţe pojišťovny mají vzhledem k testovanému scénáři sjednány kvalitně strukturované zajistné programy pro katastrofické škody způsobené povodněmi.

99

Graf č. 11: Krytí technických rezerv finančním umístěním pro zátěţový test

Zdroj: www.cnb.cz, v mld. Kč Z výsledků zátěţového testu také vyplývá, ţe pojišťovny disponují i po aplikaci šoků dostatečnou výší finančního umístění ke krytí technických rezerv (viz graf výše). Graf č. 12: Srovnání dopadu scénáře pro úrokové riziko a riziko poklesu cen státních dluhopisů na změnu kapitálu v závislosti na přístupu k ocenění

100

Zdroj: www.cnb.cz, v mld. Kč Součástí zátěţového testu byl stejně jako v roce 2013 rovněţ ekonomický pohled na citlivost aktiv a pasiv pojišťovny vůči pohybu úrokových sazeb a výnosu dluhopisů, coţ je přístup konzistentní s oceněním dle principů Solventnosti II. Na straně aktiv byly v ekonomickém pohledu všechny dluhopisy, takţe i dluhopisy klasifikované jako drţené do splatnosti oceňované amortizovanou hodnotou, oceněny reálnou hodnotou a vystaveny šoku. Na straně pasiv byla odhadnuta úroková citlivost minimální hodnoty pojistných závazků. Pro aktiva a pasiva samostatně se v rámci ekonomického pohledu výrazným způsobem zvyšuje vliv šoků pro úrokové riziko a riziko poklesu cen dluhopisů, ovšem výsledný dopad na změnu kapitálu je za zúčastněné pojišťovny jen mírně vyšší neţ v rámci programu Solventnost I (viz graf výše). U jednotlivých pojišťoven se však výsledky liší vlivem odlišné míry sladění časové struktury aktiv a pojistných závazků a odlišné účetní klasifikace aktiv. V testu byla také zahrnuta citlivostní analýza aktiv a pasiv na další pokles sazeb a kvalitativní vyhodnocení důsledků případného dlouhotrvajícího prostředí nízkých úrokových sazeb. Při poklesu úrokových sazeb je negativní dopad u tradičního kapitálového ţivotního pojištění tlumen pozitivním dopadem u investičního ţivotního pojištění a rizikového pojištění a připojištění. Ke zmírnění účinků rizika nedostatečných výnosů z finančního umístění volí pojišťovny ve velké míře strategii změny produktové skladby. Touto změnou je zejména vyšší orientace na investiční ţivotní pojištění, u kterého nese investiční riziko pojistník, a dále pokles garantovaných sazeb u nových pojistných smluv. Pojišťovny obecně nepředpokládají v případě dlouhotrvajícího prostředí nízkých úrokových sazeb potřebu významnější změny investiční strategie.96

96

Finanční stabilita: Finanční sektor 2013 - 2014. Česká národní banka [online]. [cit. 2015-06-29]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_2013-2014/fs_20132014_financni_sektor.pdf

101

8 Dohled ČNB v praxi Opatření k zabránění nezákonným praktikám při zprostředkovatelské činnosti ČNB Opatření k zabránění nezákonným praktikám při zprostředkovatelské činnosti ČNB v rámci dohledové praxe zjišťovala nezákonné nebo neetické jednání pojišťovacích zprostředkovatelů, jehoţ důsledkem je sjednávání nevhodného produktu pro klienta, tzv. misselling. Velké riziko pro zájemce o pojištění představuje v tomto aspektu zprostředkování v rámci nezákonných tzv. pyramidových struktur18 zprostředkovatelů. Nezákonná pyramidová struktura můţe být vytvořena například za účelem dosahování stabilních příjmů z provizí, kdy pojistníci jsou zavazováni k placení pojistného pod smluvní sankcí v podobě pokuty, která je zajištěná např. směnkou, která dosahuje výše provize. V praxi rovněţ dochází k situacím, kdy jsou podřízení pojišťovací zprostředkovatelé nebo budoucí podřízení pojišťovací zprostředkovatelé na začátku spolupráce s pojišťovacím zprostředkovatelem jsou nuceni sjednat si pojistný produkt. Můţe tak docházet k tvorbě umělé poptávky po pojistném produktu, o který by za jiných okolností klient vůbec neměl zájem. Zápornými doprovodnými jevy je pak nedostatečné informování o podstatě a chování toho konkrétního pojistného produktu a neobeznámení klienta s povinnostmi a právy, které vyplývají z konkrétní uzavřené pojistné smlouvy. Česká národní banka předpokládá, ţe za účelem zabránění těmto nezákonným praktikám při zprostředkovatelské činnosti, které mohou vést k poškozování klientů nebo dokonce vedou k poškozování, zavede pojišťovací zprostředkovatel následující kontrolní mechanismy: 

kontrolní mechanismy použité před uzavřením smlouvy s novým zaměstnancem podílejícím se na zprostředkování pojistných produktů či novým podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem.

Česká národní banka očekává, ţe pojišťovací zprostředkovatelé za účelem řízení kvality činnosti zprostředkovatelské sítě stanoví vnitřní standardy pro výběr nového zaměstnance, který se podílí na zprostředkování pojistných produktů či výběr podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, to jsou poţadavky na znalosti, zkušenosti na finančním trhu atd., a to s přihlédnutím k sektoru pojištění, které bude předmětem zprostředkování, a povaze určitých pojistných produktů. Například před uzavřením smlouvy lze ţádat, aby budoucí zaměstnanec nebo podřízený pojišťovací zprostředkovatel pokud moţno předloţil svůj ţivotopis a doklady, které prokazují jeho relevantní praxi a, je-li to moţné, 102

doporučení od předchozího smluvního partnera nebo od jeho předchozího zaměstnavatele, kterým by měla být věnována největší pozornost. Minulá pracovní pozice by měla být prověřena a zhodnocena z hlediska kvality zprostředkovatelské činnosti a rizika moţného poškozování zájmů všech klientů. Pokud pojišťovací zprostředkovatelé sdílejí informace o nezákonné či nekvalitní činnosti podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů, případně zaměstnanců, a nebrání-li tomu ţádné právní předpisy, měly by být tyto informace zdrojem rizikového klasifikování. Informace o nezákonném či neetickém jednání podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, příp. zaměstnance, by měla být dle závaţnosti jednání velkou bariérou k navázání smluvního vztahu (§ 26 odst. 2 písm. c) a d) zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích). Česká národní banka očekává, ţe pojišťovací zprostředkovatelé, zejména ti, kteří uplatňují víceúrovňový distribuční model, v rámci svých předsmluvních kontrolních mechanismů posoudí a prověří, zda u nového zaměstnance nebo podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele neexistuje, zejména s přihlédnutím k jeho minulým pracovním vztahům, potenciální riziko, ţe bude nezávisle na obchodním modelu a předpisové základně pojišťovacího zprostředkovatele uţívat praktiky, které by mohly naplňovat znaky nezákonné pyramidové struktury. 

Kontrolní mechanismy aplikované v průběhu smluvního vztahu se zaměstnancem podílejícím se na zprostředkování pojistných produktů a podřízeným pojišťovacím zprostředkovatelem.

Účinnost a obsah prováděných kontrol v linii podřízenosti a nadřízenosti, zejména v případech, kdy nadřízení jsou finančně motivováni zčásti i výší produkce podřízených, by měla být vţdy předmětem nezávislého posuzování. Proto by měly být tyto kontroly vhodně doplněny určitým nezávislým monitoringem v rámci vnitřního řídicího a kontrolního systému pojišťovacího zprostředkovatele. Významnou roli zde zastává zejména controlling, compliance, řízení rizik a vnitřní audit. Kontrolní útvary přitom vyuţívají ke své činnosti informace z evidence stíţností a klientských sloţek s tím, ţe bez přímého přístupu do těchto evidencí a sloţek nelze povaţovat kontrolu za efektivní. Za nástroje průběţného monitoringu kvality činnosti lze povaţovat například:

103



účast nadřízených osob nebo osob vykonávajících kontrolní činnosti nezávisle na linii nadřízenosti a podřízenosti na jednáních podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, respektive zaměstnance, se zájemcem o pojištění,



kontrolní telefonáty, tzv. „welcome calls“, za účelem monitoringu zpětné vazby klientů a analýzy jejich výsledků, které jsou samozřejmě v mezích předpisů na ochranu osobních údajů), externí i interní průzkumy sledování spokojenosti klientů se sluţbami a analýzy jejich výsledků,



předstíraný zájem o zprostředkování pojistného produktu formou „skryté kontroly“ bez vědomí kontrolovaného podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, nebo zaměstnance, jedná se o „mystery shopping“,



kontrolu obsahu klientských sloţek se zaměřením na kontrolu kvality písemných záznamů

vyhotovených

podle

§

21

odst.

8

zákona

o

pojišťovacích

zprostředkovatelích. V

rámci

monitoringu

zprostředkovatel

činnosti

vyhodnocovat

a

zprostředkovatelské sledovat

z

sítě

hlediska

by řízení

měl

pojišťovací

kvality

činnosti

zprostředkovatelské sítě nestandardní produkční ukazatele, například: 

nestandardní hodnoty pojistného nebo velkou rizikovost investiční strategie u investičního ţivotního pojištění, kdy je tedy nositelem rizika pojistník, s ohledem na konkrétní okolnosti sjednání smlouvy - například výše pojistného je v nepoměru s příjmy pojistníka, příp. s jeho očekávanými příjmy; vybraná investiční strategie je v konfliktu s poţadavky a potřebami zájemce. Pojistník/zájemce by měl být v případě pochybností kontaktován za účelem zjištění, zda bylo sjednané pojištění uzavřeno v souladu s jeho poţadavky a potřebami. V této souvislosti Česká národní banka upozorňuje na ustanovení § 2789 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,



nestandardní délku doby platnosti pojistné smlouvy s ohledem na vývoj finanční situace pojistníka nebo pojistníků, a na účel sjednání pojištění - například osoba v předdůchodovém věku uzavře pojistnou smlouvu na investiční ţivotní pojištění na 30 let nebo pojistník (např. rodič) a druhý pojistník (např. nezletilé dítě) uzavřou smlouvu investičního ţivotního pojištění na dobu 50 let za účelem „spoření na důchod“. Pojistník by měl být kontaktován za účelem zjištění, zda bylo sjednané pojištění uzavřeno v souladu s jeho poţadavky a potřebami a v

104

souladu s předpokládaným vývojem jeho příjmů i v průběhu trvání smlouvy. V této souvislosti Česká národní banka znovu upozorňuje na ustanovení § 2789 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 

nestandardní počet pojistných smluv uzavřených jedním pojistníkem nebo jeho rodinnými příslušníky nebo i s více pojišťovnami s ohledem na jeho či jejich konkrétní potřeby a poţadavky. V této souvislosti ČNB upozorňuje na ustanovení § 2789 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,



hromadně nastavené shodné podmínky či parametry pojistných smluv uzavřených prostřednictvím téhoţ podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele či zaměstnance. Například shodná výše ročního pojistného, shodná výše pojistné částky pro případ rizika smrti, výběr shodné investiční strategie u investičního ţivotního pojištění u vyššího počtu sjednaných pojistných smluv),



jev, kdy u významného počtu pojistných smluv uzavřených prostřednictvím téhoţ podřízeného

pojišťovacího

zprostředkovatele

či

zaměstnance,

je

osoba

distributora shodná s osobou pojistníka či pojištěného, 

vývoj pojistného kmene a storen podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele či zaměstnance – tyto ukazatele vyhodnocuje pojišťovací zprostředkovatel také v rámci řízení kvality zprostředkovatelské sítě, nelze se tedy omezit pouze na vyhodnocování těchto parametrů pro obchodní účely. Například prudký nárůst produkce investičního ţivotního pojištění, prudký nárůst storen a podobně,



shodný bankovní účet, shodná kontaktní adresa u vyššího počtu pojistných smluv, neuvedení telefonního kontaktu na pojistníka u vyššího počtu smluv a případně jiné podezřelé okolnosti vzniku smlouvy.

Propagace pojistných produktů V návaznosti na dohledové poznatky ze sektoru pojišťovnictví se v rámci dohledu ČNB dovozuje, ţe v oblasti propagace pojistných produktů, je pojišťovna povinna v souladu s částí I. bodem 11 přílohy č. 1 vyhlášky č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí určitá ustanovení zákona o pojišťovnictví, nastavit kontrolní a řídicí systém tak, aby bylo zajištěno, ţe propagační sdělení budou jasná, objektivní a neklamavá. Dohledový benchmark pro tuto oblast navazuje na povinnost pojišťovny jednat obezřetně a s odbornou péčí. Dohledový

benchmark

se

přiměřeně

vztahuje

také

na

povinnost

pojišťovacího

zprostředkovatele jednat s odbornou péčí a zákaz uvádět nepravdivé, nedoloţené, neúplné, 105

nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných sluţeb, a sice při případné vlastní propagaci pojistných produktů prováděné pojišťovacím zprostředkovatelem nezávisle na propagačních materiálech určité příslušné pojišťovny, kterou zastupuje. Vymezení pojmu propagace Za propagaci se v rámci dohledu České národní banky povaţuje jakákoliv forma komunikace, jejímţ cílem je přimět osoby k uzavření, zániku, příp. změně pojistné smlouvy. Propagaci je moţno provádět jak přímou komunikací, například během osobních jednání (jednání s klientem u bankovní přepáţky, poradenství atd.), korespondenčně či telefonicky, tak nepřímo prostřednictvím komunikačních médií, jako je například periodický tisk, rozhlasové a televizní vysílání, neperiodické publikace, počítačová síť (internet), plakáty, firemní broţury, letáky. Mezi propagaci patří: 

reklamní tiskoviny obsahující stručný popis nabízeného pojištění nebo hodnotové soudy o pojištění nebo doporučení k uzavření dané pojistné smlouvy,



informační dopisy a sdělení obsahující informace a sdělení k uzavření dalšího pojištění samostatně nebo jako součást sdělení týkající se jiţ uzavřeného pojištění,



prezentace šířené prostřednictvím webu, jejichţ sdělení obsahují výzvy k uzavření pojistné smlouvy přesahující jednoduchou nabídku prodeje finančních sluţeb pojišťovny (například nevyţádaná elektronická pošta, vlastní webové stránky společnosti, apod.),



srovnávací tabulky a prezentace výsledků či výkonnosti. Vedle zvláštní právní úpravy o srovnávací reklamě se v rámci dohledu České národní banky povaţuje srovnávání produktů za propagaci za předpokladu, ţe obsahuje nepřímou nebo přímou výzvu, jejímţ smyslem je přimět osoby k uzavření pojistné smlouvy,



PR (public relations) články. PR článek lze charakterizovat jako článek v tisku, zpracovaný redaktorem či novinářem, vyjadřující se pozitivně o pojišťovně nebo jejím produktu. PR článek je buď přímo zadaný pojišťovnou, nebo je vytvořen na základě jí dodaných podkladů (články, tisková prohlášení) nebo jí organizovaných akcí (tisková konference, semináře, přednášky, recepce atd.). PR články se vytvářejí zpravidla za účelem zvýšení důvěryhodnosti oproti prosté inzerci, neboť tisková informace je 106

zpravidla jejím adresátem vnímána jako názor nezúčastněné osoby, nikoliv jako článek zadavatele reklamy, která usiluje o prodej svého produktu. Za propagaci se nepovaţují oznámení šířená jakýmkoliv způsobem, která obsahují pouze jednu nebo více z následujících informací: 

obchodní firmu;



sídlo společnosti, číslo telefonu a faxu;



logo nebo symbol reprezentující společnost;



název a logo nabízeného produktu či sluţby;



prostou nabídku prodeje finančních sluţeb, přičemţ prostou nabídkou se rozumí nepřímá nebo přímá výzva k nákupu finanční sluţby bez současného uvedení hodnotových soudů, charakteristiky pojistného produktu, údajů o minulé výkonnosti podkladového aktiva v investičním ţivotním pojištění a tak dále;



uvedení způsobu nebo místa moţného získání dalších informací.

Zásady propagace pojistných produktů Při propagaci pojistných produktů musí být uplatňovány následující zásady: 

poskytování objektivních (pravdivých, nezkreslených, úplných) informací,



poskytování jasných informací,



jednání s odbornou péčí (zahrnuje také férovost, čestnost jednání).

Aplikace těchto zásad by měla být přiměřená a odpovídající konkrétní formě propagace a obsahu, resp. účelu, jejího sdělení.97

97

Česká národní banka: Dohledový benchmark 5/2013. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/dohledove_bench marky/download/dohledovy_benchmark_2013_05.pdf

107

Závěr Dynamiku a rozvoj, jakými se pojistný trh vyvíjí, můţeme pozorovat nejen v zahraničí, ale také v České republice. Tento předpoklad vyţaduje dobře zvolené efektivní nástroje dohledu a regulace, které mohou zajistit jak zdravý rozvoj trhu, ale také hladké fungování a kladný ekonomický vývoj země. V kaţdém období přináší vývoj pojistných trhů nenadálé situace, k jejichţ správnému vyřešení jsou nezbytné určité právní normy, které je zapotřebí aktuálně upravovat tak, aby plnily svůj hlavní účel. Jestli by byly orgány regulace a dohledu dlouhodobě schopné udrţet efektivní pojistný systém, musí mít také k dispozici vhodné procesní postupy. Hlavní cíl mé diplomové práce byl tedy zaměřen na regulaci a dohled pojistného trhu. Pojišťovnictví je jedním z odvětví národního hospodářství, které se zabývá poskytováním pojistné ochrany spotřebitelů a úhradou škod, které vznikly nahodilou událostí. Tudíţ můţeme konstatovat, ţe pojišťovnictví plní jakousi roli stabilizátoru ekonomické úrovně společností a ţivotní úrovně obyvatelstva. Této oblasti jsem se věnoval nejdříve a snaţil jsem se rozlišit strukturu, obsah a vymezení pojmů v oblasti pojišťovnictví. Na českém pojistném trhu v drtivé většině nalezneme akciové společnosti, jedinou výjimkou je státní pojišťovna Exportní garanční a pojišťovací společnost. Orgány pojišťovny či zajišťovny odpovídají za funkčnost interních kontrolních mechanismů a řízení rizik. Dohled centrální banky v pojišťovnictví provádí následnou kontrolu, zaměřující se na dodrţování stanovených pravidel. Snaţil jsem se načrtnout systém regulace a dohledu tuzemského pojistného trhu nejdříve tak, jak se vyvíjel po roce 1990, dále jak můţeme definovat regulaci a dohled a jaká je podstata dohledu vůbec. Nejdůleţitější součástí dohledu je dohled finanční. Tím můţeme rozumět shody činnosti pojišťovny či zajišťovny s uděleným povolením solventností, tvorby technických rezerv a finančního umístění. Dohledový orgán můţe předběţným opatřením uloţit pojišťovně nebo zajišťovně zákaz uzavírat nové pojistné smlouvy nebo nakládat s veškerými aktivy společnosti. ČNB v oblasti pojišťovnictví je členem dvou důleţitých evropských institucí. Evropský orgán pro pojišťovnictví (EIOPA) je nezávislý poradní orgán Evropského parlamentu, mezi jeho hlavní cíle patří zejména lepší ochrana spotřebitelů, větší harmonizace a jednotné uplatňování pravidel, posílení a koordinování dohledu v EU. Posláním Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví (IAIS) je podpořit celosvětově jednotný a efektivní dohled v pojišťovnictví. 108

Právní úpravu v pojišťovnictví naší země má dlouhý historický vývoj. Historickým mezníkem pro právní úpravu byl vznik Československé republiky v roce 1918 a moderní předpisy po Sametové revoluci v devadesátých letech minulého století. Z analýzy výkonu dohledu ČNB nad pojišťovnami v letech 2006 aţ 2013 vyplývá pestrá a podrobná činnost dohledového orgánu. V licenční, schvalovací a kontrolní činnosti důleţitým momentem bylo udělení licence první zajišťovně na českém pojistném trhu VIG Re zajišťovně a. s. Dohled ČNB bez větších problémů zvládl krátkodobé působení pojišťovny Direct, které ČNB udělil licenci k provozování pojišťovací činnosti v roce 2007 a odňal ji v roce 2013 a převedl její pojistný kmen na pojišťovnu UNIQA. Dohled provedl několik fúzí pojišťoven a povolil rozšířit činnost pojišťoven v ţivotním i neţivotním pojištění. Intenzivně spolupracoval s Českou asociací pojišťoven a Českou kanceláří pojistitelů při řešení aktuálních problémů pojistného trhu např. pojišťění vozidel, projektu Solvency II, pojišťovacích zprostředkovatelů atd. V roce 2010 byly zahájeny tzv. stress testy (zátěţové testy), ve kterých Evropský regulační úřad EIOPA sedm měsíců testoval, jak budou pojišťovny reagovat na problémy, které mohou nastat v ekonomice nebo na finančních trzích, a mohly by zapříčinit jejich finanční ztráty. Zjistil jsem, ţe velké společnosti jako jsou Allianz, Axa a Generali by tyto testy měly bez větších problémů splnit, nicméně menší pojišťovny by mohly mít určité problémy. Tyto zátěţové testy pojišťoven potvrdily, ţe oblast pojišťovnictví na tuzemském trhu má stabilní kapitálovou pozici. Tento krok Evropského regulačního úřadu hodnotím jako krok správným směrem. Po negativních zkušenostech s celosvětovou finanční krizí by mohly tyto testy pojišťoven slavit úspěch i v budoucnu. Výsledkem sedmé kapitoly bylo zjištění, ţe výsledky stress testů ukázaly, ţe oblast pojišťovnictví je náchylnější k tzv. dvojitému úderu, coţ znamená, ţe kdy klesají ceny investičních aktiv a zároveň roste hodnota budoucích závazků. Největší zranitelností můţe tedy být masové neplacení pojistného, růst dlouhověkosti v ţivotním pojištění anebo přírodní katastrofy v neţivotním pojištění. V závěrečné kapitole jsem zjistil, ţe Česká národní banka chce zabránit nezákonným či neetickým praktikám vůči klientům pouţitím kontrolních mechanismů ještě před uzavřením smlouvy s novým zaměstnancem, který se podílí na zprostředkování pojistných produktů. ČNB tímto sleduje, ţe pojišťovací zprostředkovatelé si stanoví vnitřní standardy pro výběr nového zaměstnance. Dále jsem zjistil, ţe ČNB bude monitorovat kvalitu poskytování 109

pojistných produktů například formou „welcome calls“ coţ jsou kontrolní telefonáty, které budou mít za výsledek zpětnou vazbu od klientů anebo formou „mystery shopping“ coţ je předstíraný zájem o pojistný produkt stylem „skryté kontroly“.

110

Seznam použité literatury Knihy: 1.

BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 5., upr. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xxviii, s. 548. Beckovy právnické učebnice. ISBN 978-80-7400-801-6.

2.

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 178 s. ISBN 80-861-1967-X.

3.


4.

MARTINOVIČOVÁ, Dana. Pojišťovnictví. Vyd. 1. Brno: CERM, 2009, 143 s. ISBN 978-80-214-3963-4.

5.

PÁNEK, Dalibor a Ivana VALOVÁ. Bankovní regulace a dohled. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 48 s. ISBN 978-802-1047-266.

6.

REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 3., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2011, 558 s. ISBN 978-80-7261-230-7.

7.

SCHELLE, Karel a Milan HRADEC. Historie právní úpravy pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 122 s. ISBN 80-868-6152-X.

8.


Ostatní zdroje 1.

Česká národní banka: Regulace a dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/postaveni_dohledu/poji stovny_zajistovny/index.html

2.

EGAP: O společnosti [online]. [cit. http://www.egap.cz/o-spolecnosti/index.php

3.

Česká národní banka: Oznámení maďarského dohledu k odnětí licence a likvidaci pojišťovny AIM Általános Biztosító Zrt. ze dne 10. dubna 2013. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejn ost/20130415_aim_altalanos.html

4.

Česká národní banka: Odnětí povolení DIRECT pojišťovně. [online]. [cit. 2015-0425]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/upozorneni_pro_verejn ost/20140401_direct_pojistovna.html

111

2015-06-27].

Dostupné

z:

5.

The European Insurance and Occupational Pensions Authority: Missions and tasks. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://eiopa.europa.eu/abouteiopa/missions-and-tasks

6.

The European Insurance and Occupational Pensions Authority: Multi-Annual Work Programme 2015-2017. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://eiopa.europa.eu/about-eiopa/work-programme/multi-annual-workprogramme-2015-2017

7.

The International Association of Insurance Supervisors: About the IAIS and IAIS Mission and 2015-19 Strategic Goals. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://iaisweb.org/index.cfm?event=getPage&persistId=6114A805155D896B00 CFEC913833FCBC

8.

Česká asociace pojišťoven: Výroční zprávy za rok 2013. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.cap.cz/images/o-nas/vyrocni-zpravy/2013.pdf

9.

Česká národní banka: Dohledový benchmark 5/2013. [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vyk on_dohledu/dohledove_benchmarky/download/dohledovy_benchmark_2013_05.pd f

10.

Česká národní banka: Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zpravy_o_ vykonu_dohledu/

11.

Česká národní banka: Zprávy o výkonu dohledu 2006 [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhr nne_informace_fin_trhy/zpravy_o_vykonu_dohledu/download/dnft_2006_cz.pdf

12.


13.


14.


112

15.


16.


17.


18.


19.

VLČEK, František. Zátěţové testy pojišťoven: Problém by měla kaţdá čtvrtá [online]. [cit. 2015-06-13]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-63196160zatezove-testy-pojistoven-problem-by-mela-kazda-ctvrta

20.

Finanční stabilita: Finanční sektor 2013 - 2014. Česká národní banka [online]. [cit. 2015-06-29]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy _fs/fs_2013-2014/fs_2013-2014_financni_sektor.pdf

113

Seznam použitých zkratek ČAP

Česká asociace pojišťoven

ČEB

Česká exportní banka

ČKP

Česká kancelář pojistitelů

ČNB

Česká národní banka

ČP

Česká pojišťovna

ČR

Česká republika

ČZSO

Český statistický úřad

DMS

Disponibilní míra solventnosti

EGAP

Exportní garanční a pojišťovací společnost

EHP

Evropské hospodářské prostředí

EHS

Evropské hospodářské společenství

ES

Evropské společenství

EU

Evropská unie

EIOPA

European Insurance and Occupational Pensions Authority (Evropský orgán pro pojišťovnictví)

FSAP

Financial Sector Assessment Program (Program vyhodnocení finančního sektoru)

GP

Generali pojišťovna

IAIS

International Association of Insurance Supervisors (Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví)

KOOP

Kooperativa

MFČR

Ministerstvo financí České republiky

NŢP

Neţivotní pojištění 114

PČS

Pojišťovna České spořitelny

SBČS

Státní banka československá

ŢP

Ţivotní pojištění

115

Seznam schémat Schéma č. 1: Organizační schéma dohledu nad finančním trhem ČNB k 31. prosinci 2012

34

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj předepsaného smluvního pojistného dle metodiky ČAP

18

Tabulka č. 2: Podíl pojišťoven na celkovém předepsaném smluvním pojistném

20

dle metodiky ČAP v ŢP Tabulka č. 3: Struktura pojistného trhu – ţivotního pojištění

22

Tabulka č. 4: Struktura pojistného trhu – neţivotního pojištění

22

Tabulka č. 5: Výčet subjektů na pojistném trhu v přehledu ke dni 31. 12. 2013

32

Tabulka č. 6: Výsledky zátěţových testů pojišťoven

95

Seznam grafů Graf č. 1:

Pojišťovny podle kapitálu v roce 2013

17

Graf č. 2:

Pojišťovny podle zaměření v roce 2013

18

Graf č. 3:

Vývoj předepsaného smluvního pojistného dle metodiky ČAP

19

Graf č. 4:

Podíl pojišťoven na celkovém předepsaném smluvním pojistném

20

dle metodiky ČAP v ŢP Graf č. 5:

Podíl pojistného na hrubém domácím produktu v ČR

21

Graf č. 6:

Struktura pojistného trhu – ţivotní pojištění

22

Graf č. 7:

Struktura pojistného trhu – neţivotního pojištění

23

Graf č. 8:

Solventnostní poměr pro zátěţový scénář a scénář rozšířený

97

o povodně Graf č. 9:

Změna disponibilní míry solventnosti 116

98

Graf č. 10:

Podíl jednotlivých rizik na poklesu disponibilní míry

99

solventnosti způsobené dopadem šoku Graf č. 11:

Krytí technických rezerv finančním umístěním pro zátěţový test

100

Graf č. 12:

Srovnání dopadu scénáře pro úrokové riziko a riziko

100

poklesu cen státních dluhopisů na změnu kapitálu v závislosti na přístupu k ocenění

117

Úloha dohledu centrální banky nad pojišťovnami

Recommend Documents