V Brně dne 6. února 2006

Č.j. S 142/04-2311/06-610

V Brně dne 6. února 2006

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 142/04 zahájeném dne 16. září 2004, z vlastního podnětu podle § 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s účastníky řízení, jimiž jsou: 1. EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem Masarykova č.p. 279, Němčice nad Hanou, PSČ 798 27, IČ 16193679, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 22. října 2004 JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M., advokátem advokátní kanceláře WEIL, GOTSHAL & MANGES v.o.s., se sídlem Křížovnické náměstí 1, Praha 1, PSČ 110 00, 2. Moravskoslezské cukrovary, a.s., se sídlem Hrušovany nad Jevišovkou, Cukrovarská 657, PSČ 671 67, IČ 46900764, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 8. června 2005 JUDr. Richardem Malečkem, advokátem advokátní kanceláře Richard Maleček, se sídlem Praha 8, Pakoměřická 5, PSČ 182 00, 3. Cukrovary TTD a.s., se sídlem Palackého náměstí 1, Dobrovice, PSČ 294 41, IČ 16193741, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 24. září 2004 Mgr. Luďkem Vránou, advokátem advokátní kanceláře Linklaters, v.o.s., se sídlem Na Příkopě 19, Praha 1, PSČ 117 19, 4. Cukrovar Vrbátky a.s., se sídlem Vrbátky č.p. 65, PSČ 798 13, IČ 46900187, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 12.12.2005 JUDr. Pavlem Štěpánkem, advokátem, se sídlem Prostějov, Havlíčkova 7, PSČ 796 01, vydává toto rozhodnutí:

I. Účastníci řízení: 1. EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem Masarykova č.p. 279, Němčice nad Hanou, PSČ 798 27, IČ 16193679, 2. Moravskoslezské cukrovary, a.s., se sídlem Cukrovarská 657, Hrušovany nad Jevišovkou, PSČ 671 67, IČ 46900764, 3. Cukrovary TTD a.s., se sídlem Palackého náměstí 1, Dobrovice, PSČ 294 41, IČ 16193741, 4. Cukrovar Vrbátky a.s., se sídlem Vrbátky č.p. 65, PSČ 798 13, IČ 46900187, tím, že si prokazatelně od listopadu 2001 nejméně do října 2004 navzájem vyměňovali prostřednictvím Českomoravského cukrovarnického spolku, se sídlem Jánský Vršek 2/350, Praha 1, PSČ 118 00, IČ 67983278 měsíční individualizovaná statistická data (týkající se objemů výroby cukru, objemů prodejů cukru, objemů zásob cukru a podílů účastníků řízení na prodejích cukru) uzavřeli a plnili zakázanou a neplatnou dohodu o výměně informací, která mohla vést k narušení hospodářské soutěže na trhu průmyslového cukru pro další zpracování a na trhu cukru pro přímou spotřebu. Tímto jednáním porušili všichni účastníci řízení v období prokazatelně od listopadu 2001 nejméně do října 2004 zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. II. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů se účastníkům řízení plnění zakázané a neplatné dohody o výměně informací uvedené v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí do budoucna zakazuje. III. S účastníky řízení: 1. EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem Masarykova č.p. 279, Němčice nad Hanou, PSČ 798 27, IČ 16193679, 2. Moravskoslezské cukrovary, a.s., se sídlem Cukrovarská 657, Hrušovany nad Jevišovkou, PSČ 671 67, IČ 46900764, 3. Cukrovary TTD a.s., se sídlem Palackého náměstí 1, Dobrovice, PSČ 294 41, IČ 16193741, se dle § 30 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), řízení ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, uzavřením a plněním dohody či jednáním ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen cukru a uzavřením a plněním dohody či jednáním ve vzájemné shodě spočívající v rozdělování trhu s cukrem, zastavuje.

2

Odůvodnění: Dne 16.9.2004 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen „Úřad“) z vlastního podnětu dle § 18 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), správní řízení vedené pod č.j. S 142/04 ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), které spatřoval v dohodě, případně jednání ve vzájemné shodě účastníků řízení při stanovování prodejních cen cukru. Správní řízení v uvedené věci bylo zahájeno se společnostmi EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., se sídlem Masarykova č.p. 279, Němčice nad Hanou, PSČ 798 27, IČ 16193679 (dále jen „Eastern Sugar“), Moravskoslezské cukrovary, a.s., se sídlem Cukrovarská 657, Hrušovany nad Jevišovkou, PSČ 671 67, IČ 46900764 (dále jen „Moravskoslezské cukrovary“) a Cukrovary TTD a.s., se sídlem Palackého náměstí 1, Dobrovice, PSČ 294 41, IČ 16193741 (dále jen „Cukrovary TTD“ nebo „TTD“). Podkladem pro zahájení šetření Úřadu byly zejména informace získané monitoringem tisku a dalších médií poukazující na zamýšlené výraznější zvyšování prodejních cen cukru v ČR na jaře a v létě roku 2004 výrobci cukru a dále informace o tom, že takové výraznější zvyšování prodejních cen cukru jeho výrobci je neopodstatněné (viz např. článek „Cukr výrazně podražil a zvedne tak i ceny dalších potravin“ otištěný v Právu dne 30.8.2004, str. 62 spisu). Úřad obdržel rovněž stížnost Ing. Mgr. Václava Slavíčka na předpokládané navyšování cen cukru. Oznámením ze dne 3.11.2004 Úřad rozšířil předmět správního řízení v tom smyslu, že možné porušení § 3 odst. 1 zákona Úřad dále spatřuje rovněž v dohodě účastníků řízení o výměně informací, která vede nebo může vést k narušení hospodářské soutěže, a v dohodě o rozdělení trhu s cukrem, případně jednání ve vzájemné shodě spočívající v rozdělování trhu s cukrem (spis str. 1204 a násl.). V souladu s § 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (správní řád), bylo jednotlivým účastníkům řízení umožněno seznámit se s podklady pro rozhodnutí dne 10.11.2004 (všichni účastníci řízení svého práva využili, viz protokoly str. 1590-1592, 1593-1595 a 1596-1598 spisu). Správní řízení bylo zahájeno za účinnosti zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 340/2004 Sb. a zákona č. 484/2004 Sb. Úřad postupoval v dalším průběhu řízení v souladu s názorem druhostupňového orgánu a v této souvislosti konstatuje, že případ je posuzován z hlediska zákona o ochraně hospodářské soutěže, ve znění platném do 30.4.2005 (tj. do nabytí účinnosti zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů). Dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí je používána zkratka „zákon“ pro zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, v popsaném znění (pokud není název předpisu jmenován celý). Dne 15.11.2004 vydal Úřad v uvedené věci prvoinstanční rozhodnutí č.j. S 142/04­ 7362/04-ORP, kterým ve výrokové části I. deklaroval, že účastníci řízení (tj. společnosti Eastern Sugar, Moravskoslezské cukrovary a Cukrovary TTD) tím, že si od roku 1998 navzájem vyměňovali prostřednictvím Českomoravského cukrovarnického spolku, se sídlem Jánský Vršek 2/350, Praha 1, PSČ 118 00, IČ 67983278 měsíční statistická data (týkající se objemů jejich výroby cukru, objemů prodejů cukru, objemů zásob cukru a podílů účastníků řízení na prodejích cukru) uzavřeli a plnili zakázanou a neplatnou dohodu o výměně informací, která vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu průmyslového cukru pro další zpracování a na trhu cukru pro přímou spotřebu. Bylo deklarováno, že tímto jednáním porušili všichni účastníci řízení v období od roku 1998 do 30. června 2001 zákaz uvedený v § 3 odst. 3

1 v té době účinného zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, a v období od 1. července 2001 do současnosti s tím, že účastník řízení Cukrovary TTD a.s. pouze do 1. srpna 2004, úmyslně porušili zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Výrokovou částí č. II. uvedeného rozhodnutí Úřad účastníkům řízení do budoucna zakázal plnění zakázané a neplatné dohody o výměně informací. Ve výrokové části III. Úřad konstatoval, že účastníci řízení tím, že od 1. května 2004 nejméně do 30. června 2004 jednali ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen cukru, porušili úmyslně zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedeným jednáním ve vzájemné shodě narušili hospodářskou soutěž na trhu průmyslového cukru pro další zpracování a na trhu cukru pro přímou spotřebu. Výrokovou částí č. IV. Úřad účastníkům řízení do budoucna toto jednání ve vzájemné shodě zakázal. Ve výrokové části V. Úřad deklaroval, že účastníci řízení tím, že nejméně od 1. září 2002 do 27. srpna 2003 plnili dohodu o rozdělení trhu s cukrem spočívající v procentním rozdělení objemů dodávek cukru na trh České republiky mezi účastníky řízení a v rozdělování odběratelů mezi účastníky řízení, porušili úmyslně zákaz uvedený v § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uvedeným jednáním ve vzájemné shodě narušili hospodářskou soutěž na trhu průmyslového cukru pro další zpracování a na trhu cukru pro přímou spotřebu. Výrokovou částí č. VI. Úřad účastníkům řízení do budoucna toto jednání ve vzájemné shodě zakázal. Za správní delikty vyjmenované ve výrokových částech č. I., III. a V. citovaného rozhodnutí Úřadu byly účastníkům řízení uloženy pokuty, a to společnosti Eastern Sugar ve výši 40.000.000,- Kč, společnosti Moravskoslezské cukrovary ve výši 36.700.000,- Kč a společnosti Cukrovary TTD ve výši 42.000.000,- Kč (viz výroková část č. VII rozhodnutí). Všichni účastníci řízení podali včas proti citovanému rozhodnutí Úřadu rozklady k předsedovi Úřadu (str. 1749-1778, str. 1809-1826 a str. 1845-1912 správního spisu). Rozklady obsahují vedle hmotněprávních námitek proti posouzení skutkových podstat, resp. ohledně neexistence dohody o výměně informací, jednání účastníků řízení ve vzájemné shodě při stanovování cen cukru a dohody o rozdělení trhu, námitek proti nesprávnému vymezení relevantního trhu z hlediska geografického, rovněž procesní námitky. Všichni účastníci řízení závěrem svých rozkladů shodně navrhují, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí č.j. S 142/04-7362/04-ORP zrušil a řízení vrátil správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě správní řízení ve věci zastavil. Ve smyslu ustanovení § 56 správního řádu vyrozuměl prvostupňový správní orgán účastníky řízení vzájemně o obsahu jimi podaných rozkladů s výzvou, aby se k nim vyjádřili. Ve vyjádřeních zaslaných Úřadu účastníci řízení shodně poukazují na svá předchozí vyjádření v rozkladech a pokud jde o námitky ostatních účastníků řízení, v zásadě se s nimi ztotožňují. Podle ustanovení § 59 odst. 1 správního řádu bylo napadené rozhodnutí včetně správního spisu ve spojení s uplatněnými námitkami ze strany druhostupňového orgánu přezkoumáno v celém rozsahu se závěrem, že rozhodnutí je nezbytné zrušit a věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání. Důvodem tohoto postupu byly zejména závažné námitky vznesené účastníky řízení proti závěrům správního orgánu prvního stupně. K námitkám účastníků řízení proti deklaraci Úřadu o porušení ustanovení § 3 odst. 1 zákona jednáním ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen cukru předseda Úřadu ve svém rozhodnutí uvedl následující. Definice znaků jednání ve vzájemné shodě není v zákoně o ochraně hospodářské soutěže výslovně obsažena, provedl ji však Evropský soudní dvůr ve svém rozhodnutí ve věci 48/69 Imperial Chemical Industries Ltd. v. Komise (ECR 1972,

4

s. 619). Předseda Úřadu v této souvislosti konstatuje, že napadené rozhodnutí v odůvodnění neobsahuje právní ani skutkový rozbor tohoto protisoutěžního jednání ve smyslu uvedeného rozhodnutí Evropského soudního dvora a splnění v něm uvedených definičních znaků. Ve svém rozhodnutí předseda Úřadu dále uvádí, že z napadeného rozhodnutí nevyplývá, které skutečnosti byly podkladem pro závěry Úřadu ohledně této skutkové podstaty, ani jakými úvahami byl správní orgán prvního stupně veden při hodnocení důkazů a při použití právních předpisů ve smyslu § 47 odst. 3 správního řádu. Na základě těchto skutečností předseda Úřadu dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí trpí vadou, kterou nelze odstranit v rámci řízení o rozkladu, neboť by došlo ke krácení práv účastníků správního řízení, kteří by se proti novým, ve správním řízení o rozkladu uvedeným skutečnostem nemohli odvolat k vyšší instanci (podat rozklad). K výrokové části V. napadeného rozhodnutí deklarující uzavření a plnění zakázané a neplatné dohody účastníků řízení o rozdělení trhu předseda Úřadu ve svém rozhodnutí uvedl, že nebylo prokázáno, že by došlo k uzavření a faktickému plnění zakázané a neplatné dohody mezi dotčenými účastníky řízení, jak je vyvozováno z listinného důkazu označeného jako A3. Předseda Úřadu učinil tento závěr s ohledem na to, že situace na trhu se po údajném uzavření a plnění zakázané dohody o rozdělení trhu nezměnila. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí rovněž upozorňuje na některé zásadní námitky účastníků řízení ohledně procesních vad řízení, a to např. odmítnutí správního orgánu provést doplnění dokazování výslechy účastníky řízení navrhovaných svědků či opakování ústních jednání, a umožnit jim tak řádně uplatnit jejich procesní práva, zejména právo na účinnou obhajobu. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí dospěl k názoru, že z důvodu popsaných pochybení správního orgánu prvního stupně bylo třeba rozklady napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí, v jehož rámci budou specifikované vady odstraněny. Dále byla ze strany předsedy Úřadu posouzena výše uložených pokut, a to s ohledem na všechna kritéria stanovená v § 22 odst. 2 zákona. V tomto bodě dospěl předseda Úřadu k závěru, že výroková část VII. napadeného rozhodnutí ukládající účastníkům řízení sankce ve formě pokut je nepřezkoumatelná. Nepřezkoumatelnost této výrokové části lze dle správního orgánu rozhodujícího o rozkladu spatřovat zejména v nedostatečném odůvodnění diferenciace pokut u jednotlivých účastníků řízení. Námitky účastníků řízení v tomto smyslu byly druhostupňovým orgánem shledány oprávněnými. Předseda Úřadu v závěru svého rozhodnutí stanovil, že vzhledem k tomu, že je třeba zrušit výrok o pokutě a provést jeho řádné odůvodnění v rámci prvostupňového rozhodnutí, doplnit dokazování o účastníky řízení navrhované důkazy – výslechem svědků a opakováním ústních jednání za přítomnosti účastníků řízení, a rozšířit odůvodnění skutkové podstaty o nově provedené důkazy, je třeba rozklady napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a vydání rozhodnutí. S ohledem na to, že napadené rozhodnutí bylo zrušeno, nevyjadřoval se předseda Úřadu k dalším námitkám účastníků řízení, které jsou obsaženy v rozkladech. Tyto námitky však Úřad vezme na zřetel při novém projednání věci a jsou-li důvodné, případné nedostatky, nepřesnosti či nesprávnosti v novém rozhodnutí odstraní. Rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. R 55-57/2004 ze dne 19. září 2005 nabylo právní moci dne 22.9.2005 a současně se stalo vykonatelným. V souladu s ust. § 59 odst. 3 správního řádu je Úřad jakožto orgán, kterému byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem odvolacího orgánu. Úřad převzal věc k novému projednání a rozhodnutí dne 27.9.2005.

5

Další průběh řízení Po zrušení výše citovaného rozhodnutí Úřadu a vrácení věci k novému projednání pokračoval Úřad v prvoinstančním řízení, a to v souladu s § 59 správního řádu v rozsahu daném druhoinstančním rozhodnutím. Účastníkům řízení bylo oznámeno dopisem č.j. S 142/04-5529/05-OOHS ze dne 4.10.2005 převzetí řízení Úřadem (viz str. 2106 a násl. spisu). Dne 8.11.2005 byl proveden výslech svědka JUDr. Josefa Pojera, výkonného ředitele Českomoravského cukrovarnického spolku a dne 28.11.2005 pak výslech svědkyně Ing. Evy Divišové, ředitelky Odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství ČR. Následně dne 5.12.2005 Úřad rozšířil okruh účastníků řízení o společnost Cukrovar Vrbátky a.s., se sídlem Vrbátky č.p. 65, PSČ: 798 13, IČ: 46900167 (dále jen „Cukrovar Vrbátky“) a dne 13.12.2005 proběhlo s touto společností v sídle Úřadu ústní jednání za účelem poskytnutí informací. Úřad poté provedl dne 4.1.2006 výslech Ing. Karla Duffka, CSc., ředitele a předsedy představenstva společnosti VUC Praha, a.s. Úřad se rovněž v souladu s rozhodnutím předsedy Úřadu zabýval dalšími námitkami účastníků řízení. Seznámení s podkladem pro rozhodnutí Dne 17.1.2006, 18.1.2006 a 19.1.2006 bylo účastníkům řízení umožněno v souladu s ustanovením § 33 odst. 2 správního řádu seznámit se s podkladem pro rozhodnutí a způsobem jeho zjištění. Účastníci řízení, s výjimkou společnosti Cukrovar Vrbátky, této možnosti využili (protokoly viz str. 2539-2541, 2545-2547, 2549-2550 spisu). V této souvislosti zaslali účastníci řízení Úřadu svá vyjádření k podkladu pro vydání rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění. Účastníkům řízení byly dopisem Úřadu ze dne 31.1.2006 zaslány kopie vyjádření ostatních účastníků řízení k podkladu pro rozhodnutí. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci byla předsedou Úřadu prodloužena do dne 22.12.2005 (viz str. 2272-2273 spisu) a následně do 31.1.2006 (viz str. 2495-2496 spisu). Charakteristika účastníků řízení Společnost TTD byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 625, dne 28.3.1991.1 Předmětem podnikání společnosti je mj. výroba cukru a jeho modifikací a výroba chemických a biochemických výrobků na bázi cukru a zpracování vedlejších produktů vznikajících při výrobě cukru. Společnost TTD je vlastněna z 62,07 % francouzskou společností Berneuil Participations a z 35,38 % německou společností Nordzucker Aktiengesellschaft; zbytek akcií je vlastněn minoritními akcionáři. Společnost TTD má majetkové účasti ve společnostech Lihovar Chrudim a.s. a Ternord, a.s. (100 % základního kapitálu). Společnost TTD dále kontroluje společnosti Union Cukr a.s. (77 %) a Cukrovar Litovel a.s. (75 %). Společnost TTD provozuje cukrovary Dobrovice a České Meziříčí, v Mělníku je balírna cukru a v Chrudimi lihovar.

1

Společnost TTD je právním nástupcem společností Pražská cukerní společnost a.s. (dále jen „Pražská cukerní společnost“) a Cukrovar a rafinerie cukru Dobrovice TTD a.s. (dále jen „Cukrovar Dobrovice“), kdy společnost Cukrovar Dobrovice zfúzovala a Pražská cukerní společnost se přejmenovala na Pražskou cukerní společnost TTD, a.s. a ta následně na TTD.

6

Společnost Eastern Sugar byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 3929, dne 29.3.1991. Předmětem podnikání společnosti je mj. výroba cukru a cukerných produktů a poradenská činnost v oblasti pěstitelství zemědělských plodin a výroby potravin.2 Společnost Eastern Sugar vlastní společnost Eastern Sugar B.V. (ta je vlastněna společnostmi … (obchodní tajemství)). Společnost Eastern Sugar má majetkové účasti ve společnostech … (obchodní tajemství). Společnosti Eastern Sugar patří cukrovary Kojetín, Němčice nad Hanou a Hrochův Týnec. Společnost Moravskoslezské cukrovary byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 850, dne 1.5.1992.3 Předmětem podnikání společnosti je mj. výroba cukru, jeho modifikací, zpracování vedlejších produktů. Společnost Moravskoslezské cukrovary vlastní z 97,57 % společnost Agrana Zucker and Starke AG se sídlem ve Vídni (ta je výlučně vlastněna společností Agrana BeteiligungsAktiengesellschaft, Vídeň, Rakousko, jejíž většinu akcií drží společnost Z&S Zucker und Stärke Holding AG, Vídeň, Rakousko – ta je společně ovládána společnostmi Südzucker AG a Zuckerbeteiliguns-GmbH), zbytek akcií je rozdělen mezi velký počet subjektů. Společnost Moravskoslezské cukrovary má 100 % majetkové účasti ve společnostech HD služby s.r.o., PERCA s.r.o. a Delhie Shelf s.r.o. Společnost Moravskoslezské cukrovary má cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou a odštěpný závod v Opavě – Vávrovicích (jeho předmětem podnikání je mj. výroba cukru, jeho modifikací a zpracování vedlejších produktů). Společnost Cukrovar Vrbátky byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 821, dne 1.5.1992. Předmětem podnikání společnosti je mj. výroba cukru a jeho modifikací. Společnost Cukrovar Vrbátky je z části vlastněna společností Eastern Sugar (viz výše), zbylé akcie jsou rozděleny mezi velký počet subjektů. Společnost Cukrovar Vrbátky má drobné majetkové účasti ve společnostech TTD, Moravskoslezské cukrovary a BH Capital, a.s. Společnost Cukrovar Vrbátky vlastní jeden cukrovar ve Vrbátkách. Relevantní trh Trh je obecně místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona je pak relevantním trhem trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Při vymezení relevantního trhu z hlediska věcného je třeba vycházet zejména z pohledu spotřebitele, tj. zohlednit, které výrobky či služby spotřebitel považuje vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a zamýšlenému užití za shodné, zaměnitelné nebo vzájemně zastupitelné. Účastníky řízení jsou společnosti, které nakupují od pěstitelů cukrovou řepu, kterou pak zpracovávají a vyrábějí z ní cukr. Jejich výrobní sortiment je poměrně široký, a to jak po stránce druhů cukru (krystal, krupice, moučka, kostky apod.), tak po stránce velikosti balení cukru (od 5 g hygienického balení, přes 0,5 a 1 kg maloobchodní balení, 5 kg a 50 kg balení, 2

Společnost Eastern Sugar je právním nástupcem společností CUKRSPOL PRAHA – MODŘANY, a.s., Hanácké cukrovary, a.s., VUC Praha a.s. a Cukrovar Kojetín, a.s., kdy společnosti Hanácké cukrovary, VUC Praha a Cukrovar Kojetín zanikly a Cukrspol Praha - Modřany se přejmenovala na Eastern Sugar. 3 Společnost Moravskoslezské cukrovary je právním nástupcem společností Cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou, a.s., Cukrovar Uničov, a.s. a 1. Slezská, a.s., kdy společnosti Cukrovar Uničov a 1.Slezská byly po sloučení zrušeny a společnost Cukrovar Hrušovany se přejmenovala na Moravskoslezské cukrovary.

7

až po tzv. big bag balení - 700 nebo 900 kg a volně ložený cukr). Účastníci řízení mají řádově stovky odběratelů - jsou jimi jak maloobchodní spotřebitelé tak průmysloví zpracovatelé (pekaři, cukráři, výrobci nápojů, pivovary apod.). Cukr jim je dodáván buď přímo, nebo prostřednictvím velkoobchodů. K realizaci obchodů (tj. nákupu cukrovky od pěstitelů i k prodeji vyrobeného cukru) dochází na základě smluv či obchodních podmínek; ceny pro jednotlivé zákazníky se liší v závislosti na velikosti zákazníka, jeho bonitě, dlouhodobosti vztahu apod. Z hlediska věcného lze oblast výroby a distribuce cukru, v níž účastníci řízení v České republice působí, rozdělit na dva relevantní trhy, a to na trh průmyslového cukru a na trh cukru pro domácnost. Průmyslovým cukrem se rozumí bílý rafinovaný cukr vyráběný z cukrové řepy, který se prodává jako volně ložený nebo ve velkých baleních (v pytlích po více jak 5 kg). Odběrateli tohoto cukru jsou především další zpracovatelé, tj. výrobci potravin a nápojů, kteří jej nakupují za účelem dalšího zpracování. Cukr pro domácnost, tzv. maloobchodní cukr, je bílý rafinovaný cukr vyráběný z cukrové řepy, který se prodává v malých množstvích (balení do 5 kg) pro spotřebitele v domácnostech či v gastronomii. Jeho distribuce probíhá prostřednictvím velkoobchodní a maloobchodní sítě. Oba předmětné trhy byly rozlišeny i přes určité společné rysy spočívající v tom, že se jedná o stejný produkt a celkové zásobování trhu je upraveno licenční a dotační politikou státu (potažmo předpisy EU) a stanovením produkčních kvót cukru pro kvótové roky. Avšak existující rozdíly v balení, distribuci a profilech zákazníků vedou k odlišné struktuře a výši cen a jsou rozhodujícím kriteriem pro takovéto vymezení trhů. K tomu Úřad odkazuje na rozhodnutí Úřadu č.j. S 57/01-366/03 ze dne 6.2.2003 ve věci spojení soutěžitelů Südzucker Aktiengesellschaft Mannheim/Ochsenfurt, a Saint Louise Sucre S.A. Toto odpovídá i praxi, jíž se Evropská komise řídí při svém rozhodování (rozh. No IV/F­ 3/M.34.621 – Irish Sugar aj.) Za substituenty cukru lze za určitých okolností považovat různé speciální cukry, jako jsou tekuté cukry, škrobové a glukózové sirupy vyráběné z brambor a kukuřice a jiné substituenty a náhražky. Tyto druhy speciálních cukrů se využívají výhradně u zpracovatelů cukru v rámci potravinářského průmyslu, konzervárenství aj. Cukr vyráběný z cukrové řepy však mohou odběratelé cukru substituovat pouze ve velmi omezené míře. Průmysloví zpracovatelé mohou zaměnit určitou část produktů z cukrové řepy substituenty cukru, k tomu je však třeba mít skladovou základnu diametrálně odlišnou od základny určené pro skladování cukru, a proto tuto možnost mohou mít jen velcí průmysloví zpracovatelé a nikoli drobní spotřebitelé. Skladovatelnost substituentů je možná za podstatně přísnějších podmínek než u cukru a za podstatně kratších lhůt. Při skladování substituentů je potřeba dodržet přísné hygienické4 a technické podmínky (např. teplotu, aby nedošlo k totálnímu znehodnocení), což u cukru, i dlouhodobě skladovaného, není nezbytné, a proto segment substituentů cukru nemůže výrazně konkurovat cukru krystalickému. S ohledem na výše uvedené nemohou substituenty cukru nahradit v plné míře cukr vyráběný z cukrové řepy především z hlediska jeho použití, trvanlivosti, skladovatelnosti a také manipulovatelnosti. Takový závěr byl učiněn i v rozhodnutí Evropské komise No IV/30.178 Napier Brown-British Sugar. Vzhledem k výše uvedenému vymezil Úřad v tomto správním řízení relevantní trh z hlediska věcného následovně: 4

Při skladování substituentů cukru může dojít k mikrobiologické infekci, která celou dávku znehodnotí.

8

1. trh průmyslového cukru pro další zpracování (dále jen „trh průmyslového cukru“) a 2. trh cukru pro přímou spotřebu (dále jen „trh cukru pro domácnost“). Relevantní trh z hlediska geografického zahrnuje území, na kterém se realizuje vztah nabídky a poptávky po výrobcích nebo službách za dostatečně homogenních podmínek, jimiž se odlišuje od ostatních území, na kterých nabídka a poptávka probíhá za podmínek zřetelně odlišných. Distribuce cukru probíhá mezi jednotlivými obchodními partnery v rámci celé ČR za homogenních podmínek. Proto je z hlediska geografického relevantním trhem území celé České republiky. Vymezení trhu z hlediska časového vyjadřuje četnost (pravidelnost a opakovanost) střetu nabídky a poptávky a odlišuje jej od střetu nabídky a poptávky, k němuž dochází nahodile, popř. jen ojediněle. Při posuzování trhu z hlediska času je brán v úvahu minulý a očekávaný vývoj dodávek na trh. V daném případě se jedná o trhy charakterizované pravidelnými dodávkami po celý kalendářní rok, nepodléhající významným výkyvům. Z uvedeného důvodu byly relevantní trhy z hlediska časového vymezeny jako trhy trvalé. Postavení účastníků řízení na trhu cukru Pro potřeby správního řízení byl podíl účastníků řízení na trhu cukru zjišťován za poslední ukončený kvótový rok, tj. 2004/2005. Z údajů o výši přidělených individuálních produkčních kvót cukru v roce 2004/2005 jednotlivým tuzemským cukrovarnickým společnostem vyplývá, že účastníci řízení, vyjma společnosti Cukrovar Vrbátky, jsou významnými soutěžiteli na trhu s cukrem. TTD v r. 2004/2005 obdržely 37 % z celkové národní roční kvóty r. 2004/2005. Společnost Eastern Sugar získala v témže roce celkovou kvótu odpovídající 23 % celkové roční národní produkční kvóty. Moravskoslezské cukrovary zaujímaly se svou kvótou pozici, která společnosti dala možnost vyprodukovat prostřednictvím svých cukrovarů 19 % celkové národní kvóty r. 2004/2005. Společnost Cukrovar Vrbátky obdržela 4 % celkové roční národní produkční kvóty. Zbývající 3 soutěžitelé, kteří v r. 2004/2005 na trhu s cukrem působili, měli podíly v rozmezí od 5 % do 7 %. Postavení účastníků řízení na trhu cukru je patrné i z analýzy jejich objemů dodávek cukru na trh cukru v ČR. V r. 2004/2005 činil podíl jednoho účastníka řízení na celkových dodávkách cukru na trh cukru v ČR více než 30 %, podíl dalších dvou účastníků řízení přesahoval 15 % a podíl zbývajícího účastníka nedosahoval 10 %. Součet podílů ostatních čtyř soutěžitelů působících na trhu cukru v r. 2004/2005 nepředstavoval ani pětinu celkového trhu cukru v ČR v daném roce. Účastníci řízení se podíleli na celkovém objemu dodávek cukru na tuzemský trh v r. 2004/2005 celkem 82 %. Konkrétní výše podílů je obchodním tajemstvím některých účastníků řízení resp. ostatních producentů cukru; souhrnná bilance – spis str. 2544. Postavení účastníků řízení na relevantním trhu Pokud jde o objem dodávek cukru na trh průmyslového cukru v ČR, činil v r. 2004/2005 souhrnný podíl účastníků řízení 78 % (u jednoho účastníka převyšoval 30 %, u jednoho 20 %, u jednoho 15 % a podíl jednoho účastníka byl nižší než 10 %); jednotlivé podíly ostatních soutěžitelů byly nižší než 10 %. Konkrétní výše podílů je obchodním tajemstvím; souhrnná bilance – spis str. 2544.

9

Z hlediska objemu dodávek cukru na tuzemský trh cukru pro domácnost bylo účastníky řízení v r. 2004/2005 dosaženo souhrnného podílu 88 % celkových dodávek. (podíl jednoho účastníka řízení dosahoval téměř 50 %, jednoho převyšoval 15 % a dvou 10 %, přičemž podíly ostatních dvou soutěžitelů, kteří v daném roce dodávali na trh cukru pro domácnost, byly výrazně nižší (nedosahovaly 10 %). Konkrétní výše podílů je obchodním tajemstvím; souhrnná bilance – spis str. 2544. Shrnutí: Z uvedeného vyplývá, že tři ze čtyř účastníků řízení byli v kvótovém roce 2004/2005 významnými soutěžiteli na tuzemském trhu průmyslového cukru i cukru pro domácnost. Čtvrtý z účastníků řízení dosahoval významnějšího tržního podílu pouze na trhu cukru pro domácnost. Co se týče kvality soutěžního prostředí na trhu cukru, lze konstatovat, že trh byl v r. 2004/2005 koncentrovaný, což ukazuje tržní podíl čtyř největších subjektů převyšující hranici 80 % trhu a hodnota Herfindahl-Hirschmannova indexu (HHI5) výrazně nad 1800 bodů. Organizace trhu s cukrem Trh s cukrem v České republice je trhem komoditním, kde stát v rámci podpory a zabezpečení výroby cukru a pěstování cukrovky používá regulační a ochranná opatření pro stabilizaci trhu cukru v ČR. Dne 1.5.2004 došlo ke vstupu ČR do EU, což mělo rovněž vliv na regulaci na trhu s cukrem. Úřad v této části rozhodnutí popisuje jednotlivá opatření platná do vstupu do EU a následně změny provedené po 1.5.2004. 1. Opatření platná do 30. dubna 2004: ƒ

ochranná opatření na dovoz

Do 30.4.2004 bylo v platnosti nařízení vlády č. 66/2003 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz cukru formou čtvrtletních celních dovozních kvót, teritoriálně rozdělených na dovoz z EU, Polska a ostatních zemí. Po vyčerpání dovozních kvót v daném čtvrtletí (čtvrtletní kvóta byla 7 200 t) se zvyšovala celní sazba o 80 %, avšak minimální celní sazba byla 13,50 Kč/kg cukru. Tato ustanovení se nevztahovala na Slovenskou republiku. Čtvrtletní dovozní kvóty byly v roce 2004 téměř plně vyčerpány. V roce 2004 byl formou dovozních licencí s množstevním omezením omezen dovoz cukru ze Slovenské republiky v celkovém množství 1 167 t s platností do 30.4.2004. Do 30.4.2004 zůstalo v platnosti nařízení vlády č. 239/2002 Sb., kterým se stanoví ochranné opatření na dovoz kakaového prášku s obsahem cukru nebo jiných sladidel CN 1806 1090. Dle vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 138/2004 Sb., lze potom do režimu aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému propustit v roce 2004 zboží skupiny 1701 – cukr a dalších vybraných substituentů cukru, na které se vztahují ochranná opatření v sektoru cukru, v celkovém množství nepřesahujícím 1 690 t do 30.4.2004. ƒ

vývozní a bilaterální koncese

Od 1.5.2003 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 117/2003 Sb., kterým se stanoví preferenční sazby cla v rámci kvót nebo neomezeně pro dovoz některých zemědělských

Standardní metoda zjišťování stupně koncentrace trhu pomocí sumy čtverců tržních podílů jednotlivých soutěžitelů. Jde o funkci jak počtu soutěžitelů na relevantním trhu, tak jejich relativních tržních sil. Na základě hodnoty HHI indexu je možné vymezit 3 pásma, kde pro nekoncentrovaný trh je stanoveno pásmo 0-1000 HHI, pro středně koncentrovaný trh 1000-1800 HHI a pro koncentrovaný trh nad 1800 HHI.

5

10

a potravinářských výrobků pocházejících z EU, stanovené pro období od 1.7.2003 do 30.4.2004. Většina z těchto koncesí byla bilaterální. ƒ

stanovení minimální ceny cukru a cukrovky

Na základě nálezu Ústavního soudu č. 499/2002 Sb. ze dne 30. října 2002, byla dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů, tj. k 29. listopadu 2002, zrušena některá ustanovení nařízení vlády č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru na kvótové roky 2001/2002 až 2004/2005. Jednalo se zejména o § 4 (stanovování rezervy cukru), § 5 odst. 3 (žádosti o kvótu, týkající se uvádění množství vyrobeného cukru žadatelem za požadované referenční období), § 7 (stanovení kvóty) a § 13 (stanovování minimální a maximální ceny cukru a cukrovky). Zrušením výše uvedených ustanovení došlo ke zrušení systému stanovení individuálních kvót a cenové regulace pomocí minimální a maximální ceny cukru a cukrovky. Dne 29. ledna 2003 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 15/2003 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 114/2001 Sb., kde je taxativním způsobem stanovena výše minimální ceny cukru a cukrovky. Minimální cena cukru tak byla stanovena ve výši 17 300 Kč/t. Pro rok 2003/2004 byla pak minimální cena cukrové řepy při základní cukernatosti 16 % dle nařízení vlády č. 15/2003 Sb. a nařízení vlády č. 97/2003 Sb. stanovena na 980 Kč/t. ƒ

stanovení produkčních kvót

Dne 15. května 2003 vydal Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“) rozhodnutí o přidělení individuálních produkčních kvót cukru pro rok 2003/2004 všem žadatelům. Tuzemský podíl byl stanoven na 71 % z celkové kvóty, tj. 294 650 t, vývozní podíl kvóty činil 120 350 t. Dne 16.7.2003 byla rozdělena kvóta z rezervy v celé výši 39 862 t, čímž byly zvýšeny individuální produkční kvóty sedmi subjektům (tzn. všem výrobcům cukru v ČR kromě společnosti Cukrovar Vrdy, s.r.o.). Vzhledem ke vstupu ČR do EU ke dni 1.5.2004 bylo přiměřeně sníženo povinné plnění tuzemského a vývozního podílu kvóty výrobců k 30.4.2004 na 2/3 z celoroční kvóty. 2. Změny provedené po 1.5.2004 Ačkoli došlo k 1.5.2004 ke vstupu ČR do EU, celá řada ustanovení společné organizace trhů s cukrem v EU začala platit pro nově přistupující země (tedy i ČR) až od nového hospodářského roku 2004/2005, tedy po 1. červenci 2004. Bezprostředně po 1. květnu 2004 bylo možno využívat celní ochrany a vztahovaly se na ČR ustanovení o obchodu s třetími zeměmi, což znamená, že na dovoz cukru ze třetích zemí do ČR platila již po 1.5.2004 vyšší celní ochrana, než byla předtím a na vývoz cukru z České republiky do třetích zemí již platila celní ochrana stanovená vůči EU. Ostatní ustanovení v rámci společné organizace trhu (ceny, vývozní náhrady na přímý a nepřímý vývoz, intervenční nákup a prodej, finanční dávky, apod.) byla pro nově přistupující státy vyňata z platnosti až do 30. června 2004. Vedle zkrácení kvótového roku na období 8 měsíců, pozbyla od 1. května 2004 platnosti ustanovení o tuzemském a vývozním podílu, minimální ceně cukru, nově byla stanovena minimální cena cukrové řepy pro marketingový rok 2004/2005 (tj. až od 1.10.2004) ve výši 1 470 Kč/t. Tato cena byla stanovena nařízením vlády č. 160/2004 Sb. Po vstupu ČR do EU doznala organizace trhu s cukrem v ČR podstatných změn. Změny se týkají kvótového systému, zavedení výrobních dávek, vývozních a dovozních licencí, vývozních subvencí a záruk a výrobních náhrad na cukr použitý v chemickém

11

průmyslu. Výkonnou organizací trhů s cukrem jsou v jednotlivých zemích EU pověřeny převážně národní intervenční agentury. V ČR je tímto orgánem SZIF. SZIF je povinen během celého hospodářského roku (v EU začíná 1. července a končí 30. června následujícího roku) vykupovat veškerý bílý a surový cukr vyrobený v rámci kvót z cukrové řepy sklizené v ES, jestliže jim takový cukr písemně nabídne držitel kvóty nebo specializovaný obchodník s cukrem a současně byla před tím uzavřena smlouva o skladování dotyčného cukru mezi držitelem kvóty (nebo obchodníkem) a SZIF. SZIF vykupuje cukr za intervenční cenu, která je pro hospodářské roky 2001/2002 až 2005/2006 stanovena pro bílý cukr 63,19 EUR/100 kg a pro surový cukr 52,37 EUR/100 kg. SZIF může prodávat intervenčně nakoupený cukr až poté, co o prodeji rozhodla Evropská komise, a to pouze za cenu vyšší, než je intervenční cena. Produkční kvóty cukru v roce 2004/2005 jsou v celkové výši odpovídající kvótám stanoveným pro rok 2003/2004, ale byl zrušen institut tuzemského a vývozního podílu kvóty producentů. Produkční kvóta cukru je strukturována jako kvóta A a kvóta B (tj. množství cukru stanovené Evropskou komisí, které jsou výrobci cukru oprávněni vyrobit - pouze na toto množství se vztahují cenová, subvenční a intervenční opatření tržního řádu na cukr), které byly rozděleny v poměru 97 % a 3 %. Zásadní rozdíl proti systému kvót v roce 2003/2004 je v tom, že se již nebude sledovat prodej producentů na tuzemském trhu a vývoz, ale bude změřena produkce cukru každého producenta za celou kampaň a z ní bude po odečtení celkové individuální kvóty daného výrobce určen tzv. cukr C. Tento cukr, až na některé výjimky, musí opustit území EU do konce února roku 2006 (cukr vyrobený v kampani 2004/05). Toto množství je třeba vyvézt do třetích zemí bez nároků na vývozní subvenci, nebo je ho možné převést do kvóty A v rámci následujícího hospodářského roku. Pro ČR byla kvóta A stanovena na 441 209 t cukru a kvóta B na 13 653 t. Rozdělení individuálních produkčních kvót - spis str. 2538. Zjištěné skutečnosti Dne 16.9.2004 provedl Úřad v sídlech účastníků řízení v souladu s § 21 odst. 5 a odst. 6 zákona místní šetření (viz protokoly str. 103-106, str. 188-191, str. 309-311). V rámci místního šetření Úřad mimo jiné převzal email od Horákové Vladislavy zaslaný na adresu … (obchodní tajemství) ze dne 18. června 2004, který má předmět: FW: Statistika prodejů cukru členy ČMCS květen 2004 KvR (spis str. 108-109). Jedná se o přeposlanou zprávu, která byla dne 17. června 2004 zaslána Josefem Pojerem (pozn. Úřadu: výkonný ředitel Českomoravského cukrovarnického spolku – dále jen „ČMCS“ nebo „spolek“) Ing. Tobolovi, Ing. Reinbergrovi, Ing. Kovaříkovi a MUDr. Hodačovi. V emailové zprávě se uvádí: „ … (obchodní tajemství).“ Ke zprávě byla připojena v příloze tabulka, která obsahuje v jednotlivých sloupcích následující údaje: Počáteční zásoba k 1.9.2003, Výroba cukru z řepy 100 Rd, Podíl na celkové výrobě, Celková nabídka, Cukr získaný z jiných zdrojů (1.9.2003-31.5.2004), Prodej na vývoz – přímý květen, Podíl na vývozu – přímý květen, Prodej na vývoz – nepřímý květen, Podíl na vývozu – nepřímý květen, Prodej na vývoz – přímý (1.9.2003 – 31.5.2004), Podíl na vývozu – přímý (1.9.2003 – 31.5.2004), Prodej na vývoz – nepřímý (1.9.2003 – 31.5.2004), Podíl na vývozu – nepřímý (1.9.2003-31.5.2004), Vývoz celkem květen, Podíl na vývozu celkem květen, Vývoz celkem (1.9.2003 – 31.5.2004), Podíl na vývozu celkem (1.9.2003 – 31.5.2004), Prodej v tuzemsku – průmysl – květen, Podíl v tuzemsku – průmysl květen, Prodej v tuzemsku - DSB – květen, Podíl v tuzemsku – DSB – květen, Podíl v tuzemsku – DSB květen, Prodej v tuzemsku – průmysl (1.9.2003 – 31.5.2004), Podíl v tuzemsku – průmysl (1.9.2003 – 31.5.2004), Prodej v tuzemsku – DSB (1.9.2003 – 31.5.2004), Tuzemsko celkem – květen, Podíl tuzem. prodej

12

celkem květen, Tuzemsko celkem (1.9.2003 – 31.5.2004), Prodej celkem (1.9.2003 – 31.5.2004), Podíl na prodeji celkem (1.9.2003 – 31.5.2004), Zásoby cukru k 31.5.2004. V řádcích jsou uvedeny jednotlivě: TTD Dobrovice, Eastern Sugar ČR, Moravskoslezské cukrovary, Vrbátky a ČMCS celkem, k nimž jsou v jednotlivých sloupcích přiřazeny příslušné číselné údaje. U tabulky je dále uvedeno, že se jedná o důvěrné údaje, jen pro vnitřní potřebu členů. Dokument je v textu rozhodnutí dále označován jako dokument A4.6 Při místním šetření ve společnosti Moravskoslezské cukrovary Úřad převzal emailovou zprávu od Josefa Pojera odeslanou 7. září 2004 na: Tobola Stanislav; Reinbergr Oldřich Ing.; Kovařík Zdeněk Ing.; Hodač Štěpán MUDr., která má předmět: Zápis z jednání KR ČMCS ze dne 28. července 2004 (spis str. 226 – 234). Přílohou této emailové zprávy je Zápis z jednání Koordinační rady Českomoravského cukrovarnického spolku ze dne 28. července 2004, jehož byli účastni Ing. Reinbergr, Ing. Tobola, Ing. Kovařík, MUDr. Hodač a Dr. Pojer. V bodu 8 programu jednání se uvádí, cit.: „ … (obchodní tajemství).“ U jednotlivých členů ČMCS se pak dále uvádí prodeje cukru za květen/červen a prodeje celkem k 30.6.2004. Stejné údaje jsou potom uvedeny k vývozu cukru u jednotlivých členů ČMCS. Dokument je v textu rozhodnutí dále označován jako dokument B1. Úřad má dále k dispozici emailovou zprávu od Josefa Pojera odeslanou dne 10. září 2004, jejímiž adresáty jsou: Tobola Stanislav; Reinbergr Oldřich Ing.; Kovařík Zdeněk Ing.; Hodač Štěpán MUDr., s předmětem: FW: Prodeje cukru členy ČMCS – srpen 2004 (spis str. 235 – 240). V textu zprávy se uvádí: „ … (obchodní tajemství).“ Přílohou tohoto emailu je pět tabulek, které obsahují údaje o prodejích cukru za srpen 2004, a to v členění na prodeje průmyslového cukru a cukru drobného spotřebitelského balení v tuzemsku, objem vývozu v rámci kvótového cukru a cukru „C“, výroba cukru a nákup cukru. Jedna tabulka obsahuje souhrnná data za všechny členy ČMCS a ostatní čtyři tabulky obsahují data za jednotlivé členy ČMCS. Dokument je v textu rozhodnutí dále označován jako dokument B2. Úřad v rámci místního šetření u Moravskoslezských cukrovarů převzal rovněž elektronicky zaslaný návrh programu jednání Koordinační rady ČMCS konané dne 12. května 2004 (odesílatel je Josef Pojer a adresát Tobola Stanislav), kde se v bodě 7 uvádí: „ … (obchodní tajemství).“ (Spis str. 263 – 265). Dokument je v textu rozhodnutí dále označován jako dokument B3. Ve společnosti Moravskoslezské cukrovary Úřad rovněž převzal tři tabulky vyhotovené dne 11.5.2004, dvě z nich poskytují podrobné údaje o jednotlivých členech ČMCS (údaje o produkčních kvótách, vývozech, prodejích, výrobě a zásobách cukru – viz obdobně dokument A4) za duben 2004. Třetí tabulka obsahuje zdrojová data prodeje cukru za kvótový rok 2003/2004 od září 2003 do dubna 2004 po jednotlivých měsících, jednotlivě za členy ČMCS. Jedná se o položky prodejů v tuzemsku (průmyslový cukr a drobné spotřebitelské balení) a vývozů. Všechny tabulky nesou znak ČMCS a jsou označeny jako důvěrné a jen pro vnitřní potřebu členů. (Spis str. 306 – 308). Dokument je v textu rozhodnutí dále označován jako dokument B4. Z dokumentů A4, B1, B2, B3 a B4 lze dovodit, že účastníci řízení si prostřednictvím ČMCS, jehož jsou všichni členy, vzájemně vyměňovali informace týkající se plnění jejich stanovených kvót cukru, objemů výroby, objemů prodeje v tuzemsku a vývozů, K označování dokumentů převzatých v rámci místního šetření v sídlech účastníků řízení Úřad uvádí, že nadále používá označení těchto dokumentů, které zavedl ve svém původním rozhodnutí ve věci č.j. S 142/04-7362/04ORP ze dne 15.11.2004. Úřad se dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí nezabývá dokumenty označenými v původním rozhodnutí jako A1-A3, ze kterých Úřad dovozoval jednání účastníků řízení ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen cukru a dohodu účastníků řízení o rozdělení trhu s cukrem, a to s ohledem na výrok tohoto rozhodnutí. 6

13

o podílech na výrobě, prodejích v tuzemsku a na vývozech, údaje o objemech nákupu cukru a údaje o stavu jejich zásob cukru. Vyměňované informace byly pravidelně označovány jako „důvěrné“. Tyto informace byly ČMCS zpracovávány s měsíční periodicitou. O těchto údajích pak byli účastníci řízení následně zpětně informováni prostřednictvím jednání na ČMCS (tj. v rámci Koordinační rady) a elektronickou podobou, kdy byly zasílány jednotlivým členům detailně zpracované tabulky, a to jednak souhrnně za všechny členy ČMCS, ale i za jednotlivé členy zvlášť. Údaje za příslušný měsíc byly účastníkům řízení tímto způsobem zpřístupněny následující měsíc. K informacím, které vyplynuly z dokumentů převzatých na místním šetření, si Úřad vyžádal vysvětlení od jednotlivých účastníků řízení, a to v rámci ústního poskytnutí informací [ústní poskytnutí informací účastníkem řízení Eastern Sugar proběhlo dne 18.10.2004 (viz str. 453A-463A spisu), ústní poskytnutí informací účastníkem řízení Moravskoslezské cukrovary proběhlo dne 20.10.2004 (viz str. 556A-560A spisu), ústní poskytnutí informací účastníkem řízení TTD proběhlo dne 25.10.2004 (viz str. 1013-1018 spisu)]. V rámci ústního poskytnutí informací společnost Eastern Sugar k dotazu, jaké údaje o výrobě, prodeji apod. poskytuje státním orgánům případně jiným subjektům, uvedla, že poskytuje měsíční informace i mimořádné informace SZIF na začátku a konci kampaně nákupu cukrové řepy. Dále sdělila, že „Vzhledem k tomu, že jsem členem ČMCS a vzhledem k tomu, že SZIF uveřejňuje řadu informací na svých internetových stránkách, došlo v minulosti i k tomu, že členové ČMCS poskytují tyto údaje i výkonnému řediteli spolku, který je zpracovává v duchu a regulích, jak jsou uveřejňovány SZIFem. Důvod k tomuto kroku v minulosti byl takový, že údajně po dohodě mezi Ministerstvem zemědělství, SZIFem a ČMCS bylo v zájmu spolku tyto údaje vyměňovat s tím cílem, aby se zamezilo nezákonným importům cukru ze zahraničí, protože před vstupem do EU byl a je trh v ČR chráněn cly a bylo jasné, že základní snahou výrobců cukru bylo poskytovat Ministerstvu zemědělství a SZIFu nejen potřebné údaje o výrobě, ale i prodejích, aby se z těchto čísel dal určit a vypočíst rozdíl mezi reálnou spotřebou a tím, co bylo v rámci kvót vyrobeno, protože Ministerstvo zemědělství a SZIF de facto na základě přidělených kvót jednotlivým producentům měly zajistit, aby veškeré vyrobené množství v rámci kvóty bylo obchodováno v tehdy platných minimálních cenách. Jakýkoli přímý nebo nepřímý neoficiální import z okolních zemí tuto situaci komplikoval. … ČMCS poskytuje údaje také měsíčně a to v rozsahu, který zveřejňuje SZIF na svých internetových stránkách.“ Moravskoslezské cukrovary uvedly, že poskytují tyto informace prostřednictvím pravidelných měsíčních hlášení SZIFu. Dle vyjádření tohoto účastníka řízení poskytují stejné informace i ČMCS (údaje o objemech prodejů a výrobě), které zpracovává ekonomický úsek ve spolupráci s prodejním úsekem. Účastník řízení dále uvedl, že informace poskytuje ČMCS na základě stanov tohoto zájmového sdružení. Sdělil rovněž, že co se týče SZIFu, má přístup pouze k agregovaným zveřejňovaným údajům a co se týče ČMCS, má přístup k údajům o objemu výroby a prodeje ostatních členů spolku (tyto údaje mu jsou zasílány výkonným ředitelem spolku prostřednictvím elektronické pošty). Dle vyjádření účastníka řízení se jedná o měsíční údaje, které za ČMCS zpracovává jeho výkonný ředitel. Účastník řízení má k dispozici údaje souhrnně za členy ČMCS i individuálně za jednotlivé subjekty spolku. Společnost TTD k výměně informací uvedla, že poskytuje údaje SZIFu na stanovených formulářích (výroba, prodej, obraty apod.) v rozsahu příslušného vládního nařízení, přičemž je zpracovává ekonomický ředitel Ing. Vosáhlo, aniž by nějaké informace dostávala zpět. Na ČMCS účastník řízení zasílal měsíční objemy prodeje a zpátky dostával statistické údaje za ostatní členy spolku. Po vystoupení z ČMCS přestal účastník řízení tyto informace poskytovat a nebude je dle svého vyjádření už dostávat zpátky. (Pozn. Úřadu: Společnost TTD vypověděla dne 2.8.2004 své členství v ČMCS, ale těsně před 14

koncem výpovědní lhůty se rozhodla své vystoupení odvolat)7. Na doplnění účastník řízení uvedl, že rozsah údajů, které ČMCS poskytoval, má historický původ v zániku státních statistik začátkem 90. let a v potřebě najít subjekt, který by zabezpečil kontinuitu. K tvrzení účastníka řízení Moravskoslezské cukrovary, že informace poskytují na základě stanov ČMCS, si Úřad vyžádal tyto stanovy. K tomu Úřad uvádí, že dle § 4 stanov je účelem ČMCS zajišťování, prosazování a zastupování zájmů cukrovarnického průmyslu, koordinace činností a služeb souvisejících s výrobou cukrovky a cukru. Dále se v § 5 odst. 6 stanov uvádí, že předmětem činnosti ČMCS je vytváření a aktualizace informačního systému pro účely sledování produkce cukrovky, výroby cukru, obchodu s cukrem v tuzemsku i na export, a to zejména jako zdroje informací pro orgány státní správy (MF, GŘC, Parlamentní komise apod.). Dle § 5 odst. 8 týchž stanov je předmětem činnosti ČMCS mj. poskytování služeb jednotlivým členům ČMCS v souladu se závěry valných hromad v rámci daného roku. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení ve svých vyjádřeních uváděli, že poskytují některé informace rovněž SZIFu, Úřad si vyžádal jeho písemné vyjádření. SZIF uvedl, že shromažďuje informace o zásobách, výrobě, prodejích a nákupu cukru výrobci cukru od 1.9.2001. Povinnost poskytovat tyto informace vyplývala z již zrušeného nařízení vlády č. 114/2001 Sb., v platném znění. Dne 1.7.2004 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 364/2004 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru, které bylo s účinností od 31.12.2005 nahrazeno nařízením vlády č. 548/2005 Sb., o stanovení některých podmínek provádění opatření společné organizace trhů v odvětví cukru. V obou uvedených nařízeních vlády je, resp. byla zakotvena informační povinnost producentů cukru vůči SZIFu. Dále začala v ČR platit rovněž nařízení Evropské komise č. 314/2002, v platném znění a nařízení Rady č. 1260/2001, v platném znění. Dále SZIF uvedl, že některé informace jsou zasílány měsíčně, některé 1x ročně. SZIF může rovněž vyžadovat i další informace. SZIF rovněž sdělil, že požadované informace poskytuje každá společnost jednotlivě. Informace SZIF zveřejňuje na internetových stránkách v agregované podobě, nikoli za jednotlivé společnosti zvlášť. Dále SZIF uvedl, že informace pravidelně neposkytuje žádnému subjektu, pouze na vyžádání Ministerstvu zemědělství, popř. Českému statistickému úřadu. (Spis str. 1249-1250). Stejně tak Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“) uvedl, že informace o produkci cukru získává přímo od jednotlivých společností. Údaje o produkci cukru se publikují od roku 1993 v roční publikaci. ČSÚ poskytuje individuální údaje pouze Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, jehož vybraní zaměstnanci jsou vázáni příslušnou normou o ochraně individuálních dat (spis str. 1109). K poskytování informací o produkci cukru se vyjádřilo rovněž Ministerstvo zemědělství ČR tak, že jednotliví výrobci cukru mají povinnost poskytovat pravidelně údaje o stavu zásob, předběžné a konečné výrobě SZIFu. Tyto údaje pak SZIF zpracuje a kumulativní údaje za všechny výrobce předává Ministerstvu zemědělství ČR, přičemž údaje o jednotlivých výrobcích nejsou veřejně dostupné (spis str. 1217-1219). Informace od účastníků řízení vyžádané dopisem Úřadu ze dne 10.11.2005

7

K tomu Úřad uvádí, že v rámci nového projednání věci společnost TTD sdělila, že předmětné informace o své činnosti poskytovala ČMCS do října 2004 (viz přípis TTD ze dne 28.11.2005, str. 2303 spisu).

15

Všem účastníkům řízení a dalším členům ČMCS byla zaslána žádost o poskytnutí informací a podkladů (viz dopis Úřadu č.j. S 142/04-6143-6/05-SOHS I ze dne 10.11.2005, str. 2150-2158), a to za účelem dalšího objasnění některých skutečností týkajících se poskytování statistických údajů ČMCS a jejich zpětného zasílání poskytovatelům zdrojových dat. Eastern Sugar V dopise ze dne 21.11.2005 (viz str. 2233-2271 spisu) společnost Eastern Sugar uvedla, že z důvodu ochrany a rozvoje trhu s cukrem poskytuje ČMCS k dalšímu statistickému zpracování některé údaje týkající se její produkce a realizovaných prodejů cukru. Jedná se výhradně o údaje (v tunách) o výši výroby cukru, výši prodejů cukru v tuzemsku v členění na prodej pro další průmyslové zpracování a prodej v tzv. drobných spotřebitelských baleních, výši prodejů cukru na vývoz v členění na vývoz přímý a nepřímý (ve výrobcích) a od září 2002 rovněž údaje o nákupu a zásobách cukru a výrobě a zásobách těžké šťávy. Tyto údaje zasílá společnost Eastern Sugar ČMCS elektronickou formou jedenkrát měsíčně, a to vždy za uplynulý měsíc. Společnost Eastern Sugar dále uvádí, že s ohledem na několik sloučení, resp. přechodů jmění na společníka poskytuje Eastern Sugar jako taková uvedené údaje ČMCS přibližně od konce roku 2001. V této souvislosti Eastern Sugar uvedla, že ačkoliv považuje zasílání předmětných údajů za zcela legitimní a odůvodněné a dle jejího názoru nepředstavuje porušení soutěžněprávních předpisů, podmínila od podzimu roku 2004 z důvodu opatrnosti jejich další poskytování výslovným zákazem zpřístupnit je v individualizované podobě dalším členům ČMCS. Účastník řízení Eastern Sugar ve svém vyjádření rovněž konstatuje, že předmětné údaje poskytuje ČMCS za účelem zpracování statistik výroby a prodeje cukru v rámci kvót přidělených jednotlivým výrobcům cukru v ČR a že potřeba vytváření takových statistik na úrovni ČMCS vyplynula ze soustavného narušování českého trhu s cukrem zejména podvodnými dovozy. Eastern Sugar v této souvislosti uvádí, že tyto nežádoucí jevy způsobovaly jí a dalším výrobcům cukru sdruženým v ČMCS značné škody, kterým dle vyjádření Eastern Sugar orgány státní správy nebyly schopny efektivně čelit, mimo jiné v důsledku nedokonalého vlastního systému sběru informací o produkci, prodejích a vývozech cukru na trhu. Uvedené skutečnosti považuje Eastern Sugar za hlavní důvod, proč ČMCS zpracovával souhrnné statistiky, které následně na základě dohody s orgány státní správy (zejm. Ministerstvem zemědělství a Generálním ředitelstvím cel) poskytoval těmto orgánům tak, aby tyto měly k dispozici informace o průběžném naplňování prodejních kvót jednotlivých výrobců a o rozsahu legálně uskutečněných prodejů. Eastern Sugar rovněž konstatuje, že v současné době má detailní znalost o produkci a odbytu cukru význam také z hlediska efektivního prosazování zájmů tuzemského cukrovarnického průmyslu na evropské úrovni. Účastník řízení Eastern Sugar shrnuje, že konečným cílem poskytování údajů o výrobě a prodejích cukru ČMCS je ochrana a další rozvoj tuzemského trhu s cukrem a ochrana zájmů tuzemských producentů cukru. Z vyjádření společnosti Eastern Sugar dále vyplývá, že údaje poskytované ČMCS nepovažuje ani nikdy nepovažovala za své obchodní tajemství ani důvěrné informace, a proto je jako takové ani neoznačuje a neoznačovala. Eastern Sugar dle svého vyjádření nemá a neměla důvod informace o výrobě a prodeji cukru chránit jako obchodní tajemství už z toho důvodu, že konkrétní objemy výroby a prodeje jsou každoročně de facto předem určovány v rámci státem prováděné regulace v odvětví cukrovka-cukr, která zahrnuje mimo jiné stanovení produkčních kvót pro jednotlivé producenty cukru. Eastern Sugar zároveň uvádí, že 16

se v případě poskytovaných údajů ani nemůže jednat o obchodní tajemství ve smyslu § 17 obchodního zákoníku, neboť nejsou dle názoru této společnosti naplněny tam uvedené znaky obchodního tajemství. Dle názoru společnosti Eastern Sugar nemůže mít dostupnost údajů týkajících se výroby a prodeje vliv na tržní rozhodování jednotlivých producentů cukru, neboť ti mohou svou obchodní politiku vykonávat výhradně v hranicích jim přidělené, veřejně známé produkční kvóty. Eastern Sugar současně zdůrazňuje, že jí není známo, z jakého důvodu některé statistické výkazy zpracovávané ČMCS byly označovány jako „důvěrné“ a proč bylo takové označení použito, když Eastern Sugar sama k takovému označení podnět nedala. Dle názoru Eastern Sugar vyplývá označování statistik za důvěrné pravděpodobně z hlouběji neodůvodněné administrativní praxe orgánů ČMCS. Společnost Eastern Sugar dále uvádí, že v návaznosti na popsaný sběr údajů jí ČMCS poskytoval jím zpracované souhrnné statistiky výroby a prodejů cukru za producenty sdružené v ČMCS. V těchto materiálech byly vedle údajů zasílaných společností Eastern Sugar statistickým způsobem zpracovány rovněž údaje poskytované v totožné struktuře ostatními členy ČMCS. Dle vyjádření Eastern Sugar se konkrétně jednalo o údaje o výrobě a zásobách cukru (vycházející z přidělených kvót) a údaje o prodeji cukru v průběhu kampaňového roku v členění na tuzemský prodej pro další průmyslové zpracování, tuzemský prodej v drobných spotřebitelských baleních, vývoz přímý a vývoz nepřímý. Eastern Sugar zároveň vylučuje, že by jí ČMCS někdy poskytoval jakékoli informace o cenách účtovaných dalšími producenty cukru. Eastern Sugar uvádí, že uvedené údaje byly poskytovány v agregované podobě, přičemž však byla ve statistikách ponechána i zdrojová data poskytnutá jednotlivými producenty. Tyto údaje byly Eastern Sugar zasílány elektronickou formou jedenkrát měsíčně a vztahovaly se vždy k probíhajícímu kampaňovému roku. Eastern Sugar konstatuje, že uvedené statistiky jí byly zasílány jakožto logický důsledek skutečnosti, že je jejich přispěvatelem. Eastern Sugar dle svého vyjádření ve statistikách zejména ověřovala, zda byly správně zpracovány (a tedy vůči orgánům státní správy správně prezentovány) podkladové údaje, které tato společnost ke zpracování statistik zaslala ČMCS, a statistiky jí rovněž umožňovaly ověřit, zda některý z jejích konkurentů nepřekročil jemu přidělenou kvótu. Cukrovary TTD Společnost Cukrovary TTD ve svém dopise ze dne 28.11.2005 (viz str. 2302-2365 spisu) uvádí, že ČMCS poskytovala v období od roku 1997 do října 2004 informace o tuzemských prodejích (tj. prodej cukru pro průmysl a prodej drobných spotřebitelských balení), informace o vývozech, výrobě cukru, nákupu cukru, o zásobách cukru a dále některé údaje z oblasti pěstování cukrovky. Tyto informace byly ČMCS poskytovány s měsíční periodicitou za předcházející měsíc, a to v podobě tabulky zasílané faxem nebo emailem. Společnost Cukrovary TTD dále uvádí, že informace poskytované ČMCS nepředstavovaly její obchodní tajemství, ani nebyly považovány za důvěrné. Dle vyjádření společnosti Cukrovary TTD bylo účelem informací nejprve zejména sledování toků cukru (výroba, dovoz a vývoz), neboť neexistovala žádná oficiální statistika a tudíž přehled o cukrovarnické výrobě, a následně byly tyto informace podkladem pro sledování fungování kvótového systému. Společnost Cukrovary TTD uvádí, že předmětné informace nikdy nepovažovala za nijak problematické, ale naopak je považovala za důležité pro fungování cukerního trhu; v říjnu 2004 poskytování zmíněných informací ukončila.

17

Moravskoslezské cukrovary Z dopisu společnosti Moravskoslezské cukrovary ze dne 29.11.2005 (viz str. 2366­ 2382 spisu) vyplynuly následující skutečnosti. Společnost Moravskoslezské cukrovary poskytuje ČMCS od března 2000 do současnosti údaje o prodeji cukru v tuzemsku pro průmyslové zpracování a v drobném spotřebitelském balení a dále údaje o prodeji cukru na přímý a nepřímý vývoz. Uvedené údaje poskytovala v písemné formě s měsíční periodicitou vždy za období jednoho měsíce, a to za účelem statistického sledování. Účastník řízení Moravskoslezské cukrovary dále uvedl, že neoznačuje ani neoznačoval údaje poskytované ČMCS jako své obchodní tajemství nebo jako „důvěrné“. Společnost Moravskoslezské cukrovary dále uvedla, že od září 2001 jí ČMCS poskytoval údaje o počáteční a celkové zásobě cukru, o výrobě cukru z řepy, o přebytku cukru nad tuzemskou spotřebou, o prodeji cukru v tuzemsku (pro průmysl a drobné spotřebitelské balení) a o celkovém prodeji cukru za měsíc, a to za členy ČMCS. Údaje byly dle vyjádření účastníka řízení zasílány měsíčně v písemné podobě za období jednoho měsíce, a to za účelem statistického sledování. Účastník řízení dále uvádí, že v současné době již takové údaje nedostává. Cukrovar Vrbátky Na základě žádosti Úřadu zaslala společnost Cukrovar Vrbátky své vyjádření ze dne 16.11.2005 (viz str. 2206-2224 spisu), ze kterého vyplynuly tyto skutečnosti. Společnost Cukrovar Vrbátky poskytovala v období od listopadu 2001 do října 2004 ČMCS údaje o objemu prodaného cukru v tuzemsku pro průmysl a pro drobné spotřebitelské balení, o objemu cukru pro vývoz přímý a nepřímý, o množství vyrobeného cukru a od května 2002 údaje o objemu nakoupeného cukru. Tyto údaje byly poskytovány ve formě tabulek za období jednoho měsíce. Dle vyjádření společnosti Cukrovar Vrbátky nemají uvedené údaje povahu jejího obchodního tajemství a ani je tímto způsobem neoznačovala. Společnost Cukrovar Vrbátky rovněž potvrdila, že jí byly ze strany ČMCS poskytovány údaje dle tabulky, která je přílohou dopisu. Součástí této tabulky jsou údaje o celkové nabídce cukru, údaje o vývozu a tuzemském prodeji cukru za příslušný měsíc a údaje o celkových prodejích cukru. Výslechy svědků V průběhu řízení jeho účastníci opakovaně navrhovali provedení výslechů dalších svědků, a to JUDr. Josefa Pojera, výkonného ředitele ČMCS, Ing. Karla Duffka, CSc., ředitele a předsedy představenstva společnosti VUC Praha, a.s. a Ing. Evy Divišové, ředitelky Odboru rostlinných komodit ministerstva zemědělství ČR. V rámci dalšího průběhu řízení byli v souladu s obsahem druhoinstančního rozhodnutí uvedení svědci vyslechnuti. Výslech JUDr. Josefa Pojera Výslech svědka JUDr. Josefa Pojera, výkonného ředitele ČMCS, se uskutečnil v sídle Úřadu dne 8.11.2005. K problematice shromažďování statistických údajů o činnosti členů ČMCS svědek JUDr. Pojer uvedl, že neví, odkdy přesně jsou předmětné informace ČMCS poskytovány, neboť statistiku převzal8. Dle jeho vyjádření statistika zahrnuje 4 údaje: prodej 8

JUDr. Josef Pojer zastává funkci výkonného ředitele ČMCS od května 2001.

18

cukru v malospotřebitelském balení (DSB – drobné spotřebitelské balení), prodej cukru pro průmysl, vývoz přímý a vývoz nepřímý. Statistiky obsahovaly dle svědka vedle prodejních údajů i údaje o výrobě cukru. Svědek dále uvedl, že údaje byly zasílány elektronickou formou, nikoliv však všemi členy. V této souvislosti svědek Úřadu sdělil, že v současné době není statistika sestavována, neboť nejsou k dispozici kompletní údaje od všech členů ČMCS a dle vyjádření svědka tato okolnost výrazně ztěžuje práci při dohledávání podvodných dovozů a jiných cest, kdy se cukr nebo cukr v jiné podobě dostává do ČR. Ze svědecké výpovědi dále vyplynulo, že údaje byly zasílány jednou měsíčně a sledoval se vždy příslušný kvótový rok. K dotazu Úřadu, kteří členové v současné době statistické údaje ČMCS neposkytují a z jakého důvodu, svědek uvedl, že se jedná o společnosti Cukrovary TTD a.s., Manolis, a.s., Litovelská cukrovarna, a.s., Hanácká potravinářská společnost s.r.o. a Cukrovar Vrbátky, a.s. a že důvody mu nejsou známy. Ohledně účelu shromažďování statistických dat svědek uvedl, že statistiku převzal a pokračoval v jejím sestavování. Svědek se zároveň domnívá, že hlavním účelem bylo mít efektivní statistická data, za účelem kontroly kvótové produkce vzhledem k tomu, že (cit.): „fyzicky prakticky neexistovala žádná jiná statistika na státní úrovni v této oblasti, neboť došlo k jejímu rozpadu a nebyly k dispozici potřebné údaje“. K dotazu Úřadu, zda jsou statistické údaje poskytované ČMCS označovány jejich poskytovateli jako důvěrné nebo jako jejich obchodní tajemství, svědek uvedl, že nikoliv. Úřad předložil svědkovi kopii dokumentu označeného jako „Zdrojová data prodeje cukru za kvótový rok 2003/2004“ (viz str. 306-308 správního spisu) a dotázal se svědka, z jakého důvodu jsou předložené tabulky označeny jako „!DŮVĚRNÉ! JEN PRO VNITŘNÍ POTŘEBU ČLENŮ“. K tomu svědek uvedl, že strukturu tabulky přejímal a není mu známo, proč je zde uvedeno „!DŮVĚRNÉ!“. Dle názoru svědka předložená tabulka neobsahovala žádná důvěrná data. Úřad dále zjišťoval, zda, příp. jak ČMCS poskytuje, či v minulosti poskytoval shromažďovaná statistická data zpět jejich poskytovatelům. K tomu svědek uvedl, že tyto údaje byly poskytovány zpětně jednotlivým členům ČMCS, ale v současné době poskytovány nejsou. Svědek odkázal na Úřadem předkládanou tabulku (viz str. 306-308 správního spisu), ke které uvedl, že byla posílána měsíčně elektronickou formou. K dotazu Úřadu, zda ČMCS poskytuje či v minulosti poskytoval statistické údaje o činnosti svých členů některým orgánům státní správy, svědek uvedl, že tyto údaje byly a jsou poskytovány v agregované podobě Ministerstvu zemědělství ČR, a to dvakrát ročně, kdy se připravovala Komoditní studie cukrovka-cukr. Struktura poskytovaných dat je předmětem Smlouvy o dílo uzavírané mezi Ministerstvem zemědělství ČR a ČMCS9. Následně svědek uvedl, že by na podporu sledování statistických dat rád doplnil ten fakt, že když bylo jednáno v rámci přístupových jednání mezi ČR a EU o vstupu do cukrovarnického sektoru EU, nebylo Ministerstvo zemědělství ČR schopno potřebnou statistiku připravit a smluvně požádalo ČMCS o přípravu tohoto podkladu. Svědek dále uvedl, že chtěl tímto svým vyjádřením zdůraznit nedostatek statistických dat v této oblasti. K dotazu právního zástupce účastníka řízení společnosti Eastern Sugar ohledně dalšího použití údajů shromažďovaných od těch členů ČMCS, kteří je i nadále poskytují, svědek uvedl, že další využití poskytnutých dat je vázáno na publikaci výhradně v agregované formě 9

K tomu Úřad doplňuje, že tato smlouva je mezi uvedenými subjekty uzavírána zpravidla dvakrát, popř. vícekrát ročně a jejím předmětem bývá soubor údajů týkajících se např. prodeje a výroby cukru, prognóza bilance cukru pro příslušný hospodářský rok, dále údaje vztahující se k pěstování cukrovky a osevním plochám, podklady ohledně zahájení a průběhu cukrovarnické kampaně v příslušném období, údaje o cukrovarech v provozu a jejich technologické parametry atd. (viz str. 2162-2193 správního spisu).

19

a nikoli za jednotlivého producenta cukru. Svědek dále uvedl, že takováto podmínka byla výslovně vznesena ze strany společnosti Eastern Sugar. Výslech Ing. Evy Divišové Dne 28.11.2005 se v sídle Úřadu uskutečnil výslech svědkyně Ing. Evy Divišové, ředitelky Odboru rostlinných komodit Ministerstva zemědělství ČR (dále též jen „Ministerstvo“). Na úvod výslechu svědkyně na žádost Úřadu popsala, jak se vyvíjela státní regulace trhu s cukrem a cukrovou řepou v období od roku 2000 dosud. V této souvislosti svědkyně uvedla, že v průběhu restrukturalizace, která v cukerním sektoru vznikla, byla od roku 2000 zaváděna regulace trhu s cukrem. Jedním z důvodů, proč byla regulace zahájena, byla restrukturalizace v oblasti průmyslu, kdy z původních 52 cukrovarů v roce 1989 jich zbylo 10. Dalším důvodem byly dle svědkyně vysoké dovozy cukru do ČR v roce 1999, které si vynutily zahájení ochranných opatření před dovozy. Z vyjádření svědkyně dále vyplynulo, že přístupová jednání vedená s EU vyúsťovala v potřebu postupné harmonizace legislativy, kterou byla ČR povinna přijmout do okamžiku vstupu do EU. Dle svědkyně došlo k zásadnímu ohrožení trhu s cukrem, ze kterého jasně vyplynula nutnost regulace dovozu cukru do ČR. První fází byla ochrana trhu a následně na to byly připraveny další prvky regulace trhu s cukrem. K dotazu Úřadu, zda Ministerstvo shromažďuje či v minulosti shromažďovalo statistické údaje o jednotlivých producentech cukru v ČR, svědkyně odpověděla, že Ministerstvo zjišťuje údaje pouze o činnosti producentů cukru, např. o jejich výrobě a dalších ukazatelích, které jsou dány právními předpisy k regulaci příslušného trhu. Svědkyně dále uvedla, že některé ze zjišťovaných údajů Ministerstvo čerpá od ČMCS (tyto údaje jsou dle svědkyně jednoznačně specifikovány ve smlouvách, které má Ministerstvo s ČMCS uzavřeny a které Ministerstvo zpracovává do Komoditní, situační a výhledové zprávy vydávané dvakrát ročně) a další údaje jsou potom jednotlivými producenty zasílány na příslušných formulářích podle daného předpisu na SZIF s tím, že Ministerstvo je oprávněno tyto informace od SZIFu vyžadovat. Z výpovědi svědkyně rovněž vyplynulo, že Ministerstvo čerpá některé údaje o činnosti producentů cukru od Českého statistického úřadu, z odborného periodika Licht a v minulosti byly často využívány informace od Generálního ředitelství cel. K této problematice svědkyně ještě doplnila, že předpisy regulující trh s cukrem mají jako součást ustanovení, které se týká informační povinnosti jednotlivých producentů cukru (tj. držitelů kvóty), a to v poměrně širokém rozsahu. Tato informační povinnost byla zavedena již prvním regulačním nařízením vlády v roce 200010. Na doplnění svědkyně dodala, že připravovaná reforma cukerního pořádku ještě zvýší rozsah informací vyžadovaných od jednotlivých producentů cukru, a to zejména v cenové oblasti. Náročnost sestavování statistiky se dle svědkyně rovněž výrazně zvýší, a to i s ohledem na monitorování dovozu cukru do EU. Na doplnění své výpovědi svědkyně uvedla, že dle jejího názoru byla dobrá statistika v dané oblasti pro ČR základem úspěchu např. při stanovení produkčních kvót cukru Evropskou komisí pro ČR, kdy musely být předloženy detailní údaje o výrobě cukru, dovozu cukru, dovozu cukru ve výrobcích, o vývozu cukru a zásobách cukru, a to od roku 1995 do roku 1999, tj. za období, ze kterého byly následně stanoveny výrobní kvóty pro jednotlivé K tomu Úřad doplňuje, že se jednalo o nařízení vlády č. 51/2000 Sb., kterým se stanoví opatření a podíl státu na tvorbě podmínek pro zajištění a udržení výroby cukrovky a cukru a stabilizaci trhu s cukrem, které bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu č. 96/2001 Sb. Toto nařízení vlády ve svém § 9 stanovilo, že držitelé individuálních kvót a zvláštních individuálních kvót poskytují za každý kalendářní měsíc do desátého dne následujícího kalendářního měsíce údaje o výrobě, zásobách, prodeji a vývozu cukru ministerstvu. 10

20

nové členské státy EU. Svědkyně v této souvislosti rovněž uvedla, že bez této podrobné statistiky by ČR nebyla schopná zavést ochranná opatření dle dohody WTO na sedm položek celního sazebníku, a tak zabezpečit účinnou ochranu trhu před spekulativními dovozy a zajistit fungování regulačních opatření. Dále dle názoru svědkyně Ministerstvu předmětná statistika pomohla při renegociaci kvót, kterou zahájila ČR ve WTO, ačkoliv nebylo dosaženo výsledku. Dále byla tato statistika dle vyjádření svědkyně značným přínosem při zjišťování zásob nových členských států, které EU vyhodnocovala při jejich vstupu, a současně nadlimitní zásoby sankcionovala. Svědkyně uvedla, že ČR byla úspěšná, nebyly vůči ní uplatněny žádné sankce a na základě předmětných statistik prokázala svoji výrobu tzv. cukru C a získala tak v rámci reformního návrhu možnost navýšení národní kvóty. K dotazu zástupce účastníka řízení - předsedy představenstva společnosti Eastern Sugar, jak by dle názoru svědkyně dopadla veškerá jednání, která v rámci své výpovědi uvedla (viz výše), pokud by vůbec nebyla k dispozici data ČMCS, svědkyně uvedla následující (cit.): „Vzhledem k tomu, že jsem na údajích a datech, které se předkládaly Evropské komisi spolupracovala, mohu říct pouze jedno, … že pokud by nebyly věrohodné statistiky, obtížně bychom získali poměrně slušnou kvótu A výroby cukru (tj. pro domácí spotřebu) a i když se nepodařilo lépe stanovit kvótu B, přesto naše snaha o renegociaci našeho závazku ve WTO nám pomohla zvýšit původní návrh Evropské komise na kvótu B ze 7 tisíc na 14 tisíc tun. Obdobně statistika hrála velkou roli při stanovení nadlimitních zásob…“ K dotazu zástupce účastníka řízení společnosti Cukrovary TTD a.s., zda dle názoru svědkyně měla nebo mohla mít statistická data Ministerstva zemědělství ČR nebo ČMCS vliv na soutěž mezi producenty cukru, a to s ohledem na silnou regulaci trhu s cukrem, svědkyně uvedla, že dle jejího názoru tak tvrdá regulace trhu, které je podřízen cukerní pořádek, v podstatě vylučuje hospodářskou soutěž. Svědkyně v této souvislosti uvedla, že zde existuje regulovaný vstup, regulovaný výstup a regulovaná produkce uvnitř, dále že trh je státem rozdělen pomocí kvót jednotlivým producentům a každý z producentů si může spočítat, jaký podíl na trhu zaujímá další producent. Svědkyně rovněž uvedla, že je současně zavedena cenová regulace. K dotazu zástupce účastníka řízení společnosti Eastern Sugar, zda se svědkyně domnívá, že pro sestavování statistik Ministerstva zemědělství ČR byla nezbytná data poskytovaná ČMCS, svědkyně shrnula, že tato data byla zcela zásadně nezbytná. Výslech Ing. Karla Duffka, CSc. Dne 4.1.2006 se v sídle Úřadu uskutečnil výslech svědka Ing. Karla Duffka, CSc., ředitele a předsedy představenstva společnosti VUC Praha, a.s. Uvedený svědek byl předvolán zejména za účelem objasnění některých skutečností týkajících se činnosti ČMCS v období před rokem 2001. Nejprve Úřad zjišťoval, zda je nebo v minulosti bylo mezi společností VUC Praha, a.s. a některým z účastníků řízení majetkové nebo personální propojení. K tomu svědek uvedl, že do konce roku 2001 tehdejší VUC Praha byla akciová společnost stoprocentně vlastněná společností CUKRSPOL PRAHA – MODŘANY, a.s., jejímž právním nástupcem je společnost Eastern Sugar. Svědek Ing. Karel Duffek, CSc. zastával v rámci své činnosti v ČMCS funkci výkonného tajemníka, a to v období od roku 1996 do začátku roku 2001. Dle vyjádření svědka se nové uskupení ČMCS vytvořilo v roce 1996 a společnost VUC Praha, a.s. pro ČMCS vyvíjela činnost servisní organizace, jež spočívala např. ve vydávání odborného časopisu Cukrovarnické a řepařské listy, organizování odborných školení atd. Dle svědka společnost VUC Praha, a.s. svou činností navázala na tradici Výzkumného ústavu

21

cukrovarnického založeného cukrovarnického průmyslu.

v roce

1923

tehdejším

Spolkem

československého

K dotazu Úřadu, zda v době působení svědka ve funkci tajemníka byly ČMCS poskytovány statistické údaje o činnosti jeho jednotlivých členů, popř. dalších producentů cukru, svědek uvedl, že odborný servis pro cukrovarnický průmysl obecně a shromažďování relevantních dat zajišťovala společnost VUC Praha a.s., která následně ze získaných dat zpracovávala průměry, prognózy, předpovědi apod. Dle vyjádření svědka byla data ze strany společnosti VUC Praha a.s. shromažďována celá léta od všech cukrovarů. Jednalo se zejména o technologické údaje, kterých bylo přes 200. Svědek dále uvedl, že společnost VUC Praha a.s. se stala a dodnes je odborným garantem komoditních studií, které vydává Ministerstvo zemědělství ČR a pro které byly využívány údaje shromažďované touto společností. Úřad následně svědkovi předložil kopie dokumentů označených jako „Přehled prodeje cukru v ČR – TUZEMSKO – březen 2000“ a „Přehled prodeje cukru v ČR – EXPORT – březen 2000“ (str. 2312, 2313 správního spisu) a dotázal se, zda je mu známo, proč jsou předložené dokumenty označeny jako !DŮVĚRNÉ!. K tomu svědek uvedl, že tato skutečnost vyplynula z činnosti a poslání VUC Praha a.s., neboť údaje, které tato společnost získala ve své výzkumné a vývojové činnosti o jednotlivých společnostech, si měla ponechat pouze pro svou potřebu. Na doplnění svědek uvedl, že i technologické statistické údaje, které byly ze strany společnosti VUC Praha a.s. shromažďovány, se publikovaly a využívaly v agregované podobě, což byla dle svědka zvyklost, o které dobře věděli všichni zaměstnanci VUC Praha a.s. K položenému dotazu svědek dále uvedl, že neví, proč jsou předložené dokumenty označeny jako !DŮVĚRNÉ!, a dodal, že osobně k tomu nevidí důvod. Dále byl svědek vyzván, aby se vyjádřil k obsahu předložených tabulek (viz výše) a aby k jednotlivým položkám uvedl zdroj dat a způsob zjištění daného ukazatele. K tomu svědek uvedl, že pokud si vzpomíná, zdrojem dat byla ministerská Komoditní rada (tj. poradní orgán ministra zemědělství, ve kterém byli zástupci ministerstva, cukrovarnického průmyslu, pěstitelů cukrovky, spotřebitelů a odborných kruhů). Svědek dále uvedl, že důvodem, proč se předmětné statistické údaje evidovaly s měsíční periodicitou, byla skutečnost, že sloužily Komoditní radě k tomu, aby bylo možné velmi snadno doložit závislost mezi dovozy cukru a prodeji v ČR (tj. byla vypracována křivka prodejů cukru, která se porovnala s údaji o dovozech cukru od orgánů celní správy za příslušný měsíc). Tyto údaje pak dle svědka sloužily Ministerstvu zemědělství ČR k argumentaci na Ministerstvu financí ČR a na Generálním ředitelství cel, a to za účelem zajištění ochrany trhu před nadměrnými dovozy. V této souvislosti svědek rovněž uvedl, že pokud si dobře vzpomíná, tabulky o dovozech a prodejích byly v agregované podobě publikovány po měsících v komoditních studiích Cukrovka – cukr, které Ministerstvo zemědělství ČR vydává dvakrát ročně. K dotazu Úřadu, zda v době působení svědka ve funkci tajemníka ČMCS byly shromažďované statistické údaje poskytovány zpětně jejich poskytovatelům (tj. členům ČMCS), svědek uvedl, že pokud si vzpomíná, tyto údaje rozesílány nebyly, ale na Komoditní radě samozřejmě k dispozici byly, pokud se jedná konkrétně o Úřadem předložené tabulky. V rámci své výpovědi svědek opakovaně odkazoval na svou výpověď učiněnou v rámci správního řízení č.j. S 58/99 v sídle Úřadu dne 6.9.2000. Protokol sepsaný o tomto výslechu se následně stal součástí správního spisu (viz str. 2552-2556 spisu). V rámci této výpovědi se svědek mimo jiné vyjádřil k otázce shromažďování statistických údajů o producentech cukru ze strany ČMCS a VUC Praha a.s. Svědek uvedl, že VUC Praha a.s. sbírá veškeré technické údaje o kampani, které se následně zpracovávají a slouží dál jako podklad pro Ministerstvo zemědělství ČR, konkrétně pro komoditní zprávy. Na konci

22

kampaně jsou shromážděny údaje o celkovém množství řepy z kampaně a množství vyrobeného cukru. Svědek dále uvedl, že na základě požadavku Ministerstva zemědělství ČR probíhá jednou měsíčně (ke konci příslušného měsíce) sběr údajů o množství prodaného cukru z jednotlivých společností. Tyto údaje jsou následně zpracovány a k dispozici jsou tak údaje o objemu prodeje cukru v ČR. Dle vyjádření svědka je množství prodaného cukru sledováno v tuzemsku a do zahraničí. Z uvedené svědecké výpovědi rovněž vyplynulo, že v průběhu hospodářského roku jsou v ČMCS k dispozici údaje o zásobách cukru v jednotlivých cukrovarech. Ohledně vztahu mezi společností VUC Praha a.s. a ČMCS svědek uvedl, že mezi těmito subjekty existuje smlouva o zajištění administrativních činností ČMCS. Ústní poskytnutí informací od společnosti Cukrovar Vrbátky Dne 13.12.2005 se uskutečnilo ústní poskytnutí informací společností Cukrovar Vrbátky. Společnost Cukrovar Vrbátky je členem ČMCS od 13.1.1999 dosud. V tomto období došlo pouze ke krátkému přerušení členství v ČMCS, a to od 29.2.2000 do 3.8.2000. K (dočasnému) ukončení členství společnosti Cukrovar Vrbátky došlo dle vyjádření jejího zástupce z důvodu zásadních rozporů v pohledu na cukrovarnický průmysl mezi touto společností a ostatními členy spolku. Společnost Cukrovar Vrbátky se v té době cítila být jako člen spolku diskriminována. K opětovnému vstoupení do spolku došlo na základě přání ministra zemědělství Ing. Jana Fencla. K dokumentům zaslaným Úřadu společností Cukrovar Vrbátky obsahujícím údaje o prodeji, které tato společnost poskytovala měsíčně ČMCS (dokumenty str. 2208, 2209 spisu), zástupce společnosti Cukrovar Vrbátky uvedl, že obsahují veškeré údaje, které společnost Cukrovar Vrbátky ČMCS poskytovala. Žádné další údaje dle zjištění Úřadu spolku poskytovány nebyly. Společnost Cukrovar Vrbátky vstoupila do ČMCS v lednu 1999, ale dle jejího zástupce před tímto datem statistické údaje poskytovala VUC Praha. Zástupce společnosti Cukrovar Vrbátky dále uvedl, že veškeré údaje, které jejich společnost ČMCS poskytovala, považovali za statistiku, která údajně sloužila pro potřeby Ministerstva zemědělství ČR a tyto údaje byly poskytovány na základě žádosti JUDr. Pojera z ČMCS. Rovněž uvedl, že s těmito údaji nepracovali, údaje jim pouze byly zpětně předkládány k ověření jejich správnosti. K dokumentu nazvanému „Zdrojová data prodeje cukru za kvótový rok 2003/2004 (9/03-8/04) – stav k 30.6.2004“ předloženému Úřadem zástupci společnosti Cukrovar Vrbátky (str. 2210 spisu – jedná se o tabulku od společnosti Cukrovar Vrbátky obsahující statistiku prodejů cukru členy ČMCS za červen 2004, jako např. vývoz – červen, prodeje v tuzemsku – červen, prodeje celkem – červen, aj.) tento zástupce sdělil, že tabulku vytvářel JUDr. Pojer a že se nad jejím smyslem nezamýšlel. Ověřil správnost údajů, které byly předány. Tabulka nebyla distribuována dále do cukrovaru, s výjimkou případů, kdy uvedené údaje nesouhlasily s informacemi zástupce společnosti Cukrovar Vrbátky – v takovém případě požádal patřičné pracovníky o vysvětlení. Zástupce účastníka řízení společnosti cukrovar Vrbátky rovněž uvedl, že neví, proč je tento dokument označen slovy !DŮVĚRNÉ! JEN PRO VNITŘNÍ POTŘEBU ČLENŮ. S údaji o ostatních členech ČMCS obsažených v tomto dokumentu společnost Cukrovar Vrbátky dále nijak nepracovala – neměly pro ni dle jejího vyjádření žádnou vypovídací úroveň. Společnost Cukrovar Vrbátky pracovala zásadně s informacemi o cukerním sektoru, které jsou zveřejňovány na internetu na serveru SZIF za celý cukerní sektor. K otázce zveřejňování údajů poskytovaných společností Cukrovar Vrbátky ČMCS zástupce této společnosti uvedl, že některé údaje se zveřejňují ve výroční zprávě společnosti - jedná se o údaje o výrobě cukru a o prodeji cukru. 23

Úřad předložil zástupcům společnosti Cukrovar Vrbátky dokumenty nazvané „Zdrojová data prodeje cukru za kvótový rok 2003/2004 (9/03-8/04) – stav k 30.4.2004“ zaslané Úřadu společností Moravskoslezské cukrovary (str. 2375, 2377 spisu) a dotázal se, zda, případně v jakém období, byly tyto druhy tabulek společnosti Cukrovar Vrbátky ze strany ČMCS zasílány. Zástupce společnosti Cukrovar Vrbátky uvedl, že si toto nepamatuje, přičemž dále Úřadu sdělil, že se jedná o tabulky, které bývaly odsouhlaseny v rámci Koordinační rady ČMCS, a že - stejně jako předchozí tabulka (pozn. Úřadu: tabulka str. 2210 spisu, viz výše) - sloužily dle jeho informací pro statistiku vedenou pro potřeby Ministerstva zemědělství ČR. Údaje ve všech tabulkách jsou dle zástupce společnosti Cukrovar Vrbátky v podstatě totožné. Zástupce společnosti Cukrovar Vrbátky se v průběhu jednání na Úřadě dotázal, v čem spatřuje Úřad porušení zákona a z jakého důvodu je řízení s tímto účastníkem vedeno. V této souvislosti uvedl, že si nejsou vědomi, že by uzavřeli zakázanou dohodu s účastníky řízení. Vztahy mezi ostatními účastníky řízení a společností Cukrovar Vrbátky jsou dle názoru jejího zástupce natolik konkurenční a nepřátelské, že jakákoliv dohoda je v podstatě vyloučena. Rozklady Proti rozhodnutí Úřadu č.j. S 142/04-7362/04-ORP ze dne 15.11.2004 podali všichni účastníci řízení včas rozklad k předsedovi Úřadu. Námitky účastníků řízení uvedené v rozkladech jsou shrnuty níže, s výjimkou hmotněprávních námitek proti posouzení skutkové podstaty spočívající v dohodě, příp. jednání ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen cukru a v dohodě o rozdělení trhu s cukrem, příp. jednání ve vzájemné shodě, a to s ohledem na výrok tohoto rozhodnutí11. Účastníci řízení ve svých rozkladech namítali zejména, že ČMCS je samostatnou právnickou osobou a nepochybně i soutěžitelem a případná odpovědnost za údajné protisoutěžní jednání by tak mohla ležet pouze na ČMCS. Dále bylo namítáno, že Úřad nesprávně vymezil geografický relevantní trh jako území celé ČR. V této souvislosti účastníci řízení uvádí, že po 1.5.2004 došlo ke sjednocení trhu ČR a trhů států EU, čímž se geografický relevantní trh rozšířil za hranice ČR. K výše uvedeným námitkám účastníků řízení uvedeným v rozkladech proti prvostupňovému rozhodnutí Úřad uvádí následující. K odpovědnosti ČMCS za protisoutěžní jednání účastníků řízení Úřad uvádí, že ČMCS je zájmovým sdružením právnických osob a jako takové má právní subjektivitu. Úřad může jako zakázanou dohodu dle § 3 odst. 1 zákona postihnout pouze dohodu mezi soutěžiteli, jednání ve vzájemné shodě a rozhodnutí sdružení soutěžitelů, kterým ČMCS je. V případě ČMCS by se tedy mohlo jednat o rozhodnutí sdružení soutěžitelů. Jednání, jež je předmětem tohoto řízení však tuto povahu nemá (nejde o jednostranné rozhodnutí ČMCS učiněné vůči svým členům za účelem sjednocení jejich obchodní politiky). V případě výměny informací se jedná o případ plnění zakázané dohody, která je uskutečňována prostřednictvím subjektu, v němž jsou účastníci sdruženi. Informace, které byly zasílány ČMCS, byly Vzhledem ke skutečnosti, že účastníci řízení v rozkladech proti prvostupňovému rozhodnutí Úřadu ve věci uváděli námitky, které se často shodovaly s námitkami obsaženými ve vyjádřeních k podkladu pro toto rozhodnutí (viz část Vyjádření účastníků řízení k podkladům pro rozhodnutí a ke způsobu jejich zjištění), Úřad v této části rozhodnutí za účelem přehlednosti uvádí pouze námitky, které se neobjevily v předmětných vyjádřeních. Úřad rovněž konstatuje, že se nezabývá některými procesními námitkami vznesenými výhradně proti původnímu prvostupňovému rozhodnutí ve věci a proti postupu Úřadu před jeho vydáním s ohledem na skutečnost, že vrácením věci orgánu prvního stupně se staly irelevantními. 11

24

dobrovolně předávány ČMCS ze strany účastníků řízení, ČMCS je pouze zpracoval a výsledky této činnosti pak byly předloženy členům Koordinační rady ČMCS a předány opět členům ČMCS. Úřad proto konstatuje, že ČMCS byl v rámci výměny informací prostředníkem pro zajištění realizace této dohody. Stejně tak by mohli účastníci řízení realizací sběru a zpracováním předmětných statistických údajů pověřit i jiný „nezávislý“ subjekt. K námitce proti vymezení geografického relevantního trhu Úřad uvádí, že ačkoliv vstupem ČR do EU došlo ke sblížení podmínek na trhu cukru v ČR a ostatních zemích EU, přetrvávají i nadále některé odlišnosti a překážky, které znemožňují vymezit relevantní trh z hlediska geografického širší, než území ČR (jedná se např. o přepravní náklady, kurzové riziko v důsledku odlišnosti měn, omezení ohledně množství cukru obchodovatelného přes hranice v důsledku kvót, omezená možnost přenosu poptávky a nabídky, aj.). Vyjádření účastníků řízení k podkladům pro rozhodnutí a ke způsobu jejich zjištění Eastern Sugar Společnost Eastern Sugar ve svém vyjádření uvádí, že není v kompetenci Úřadu posuzovat údajné dohody, respektive jednání ve shodě, které měly být plněny na trhu s cukrem, neboť cukr je zemědělským produktem, na který se zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, dle § 1 odst. 8 nevztahuje. Eastern Sugar dále namítá, že ve vztahu k části předmětu správního řízení (k dohodě o výměně informací) brání projednání věci také překážka věci pravomocně skončené (námitka rei iudicatae). Své tvrzení Eastern Sugar opírá o skutečnost, že se Úřad již v minulosti zabýval otázkou poskytování informací ČMCS, a to ve správním řízení č.j. S 58/99. K tomu Eastern Sugar doplňuje, že s ohledem na šetření provedené v rámci správního řízení č.j. S 58/99, jednal v dobré víře. Společnost Eastern Sugar dále zdůrazňuje absenci svého zavinění. K zahájení řízení jeho účastník Eastern Sugar namítá, že dle jeho názoru nebylo řízení zahájeno řádně, neboť oznámení o zahájení správního řízení, resp. oznámení o rozšíření předmětu správního řízení, neobsahuje dostatečně určité vylíčení skutku, který má být důvodem pro zahájení/vedení řízení, a není tedy řádně vymezen předmět příslušného řízení z časového a věcného hlediska. Eastern Sugar dále namítá, že Úřad nadále formálně uvádí, že porušení § 3 odst. 1 zákona ze strany účastníků řízení spatřuje vedle údajné dohody o výměně informací rovněž v dohodách, případně jednání ve vzájemné shodě, spočívajících ve stanovování prodejních cen cukru a rozdělení trhu s cukrem. Dle účastníka řízení však za účelem zjištění skutečného stavu věci ohledně těchto dohod neprováděl dokazování. S odkazem na tyto skutečnosti účastník řízení navrhuje, aby v uvedených skutkových podstatách Úřad svým rozhodnutím řízení zastavil. Účastník řízení rovněž namítá, že mu ze strany Úřadu nebyly sděleny konkrétní výhrady vůči jeho jednání ve smyslu § 7 odst. 3 zákona. Eastern Sugar se domnívá, že interpretace uvedeného ustanovení zákona je nesprávná. Dle názoru Eastern Sugar oznámení o zahájení správního řízení a sdělení výhrad dle § 7 odst. 3 zákona představují dva rozdílné procesní instituty a dále poukazuje na právní předpisy Evropských společenství a rozhodovací praxi evropských orgánů (odkaz na institut evropského práva „statement of objections“). Tímto dle společnosti Eastern Sugar Úřad neumožňuje účastníku řízení využít postup dle § 7 odst. 2 a 3 zákona.

25

Eastern Sugar nesouhlasí s postupem Úřadu, který nezpřístupnil tomuto účastníku řízení část spisové dokumentace s poukazem na ochranu obchodního tajemství. Dle názoru Eastern Sugar nemůže být obchodní tajemství důvodem pro odepření účastníkovi řízení seznámit se v celém rozsahu se spisem správního řízení, v rámci něhož se jedná o jeho právech a právem chráněných zájmech12. Eastern Sugar se domnívá, že Úřad nemůže své rozhodnutí opřít o důkazy, k nimž nebyla účastníkům řízení dána možnost se vyjádřit. Společnost Eastern Sugar dále namítá, že ji Úřad předvolal k seznámení s podklady pro rozhodnutí předčasně, neboť po té, co se společnost Eastern Sugar seznámila s podklady pro rozhodnutí, jí byl doručen přípis, kterým Úřad společnosti Eastern Sugar oznámil, že součástí spisu správního řízení se staly další dokumenty. Eastern Sugar se domnívá, že Úřad nemohl mít v době seznámení této společnosti s podklady pro rozhodnutí k dispozici veškerý důkazní materiál a shromažďování a provádění důkazů i nadále probíhalo. Dle názoru společnosti Eastern Sugar jí tímto postupem Úřadu byla zkrácena lhůta pro možné vyjádření k nově založeným dokumentům. Společnost Eastern Sugar se s ohledem na uvedené domnívá, že seznámení s podklady pro rozhodnutí neproběhlo řádně a žádá Úřad o nápravu. Účastník řízení rovněž poukazuje na skutečnost, že se Úřad nezabýval otázkou aplikovatelnosti čl. 81 SES na jednání účastníků posuzované v tomto správním řízení. Eastern Sugar v této souvislosti odkazuje na své výhrady obsažené v rozkladu podanému proti prvostupňovému rozhodnutí Úřadu ve věci. Společnost Eastern Sugar ve svém vyjádření poukazuje na dle jejího názoru legitimní charakter činnosti ČMCS a na racionální důvody, které byly důvodem pro poskytování údajů ČMCS ze strany jeho členů. Dle Eastern Sugar byly dané údaje nezbytné pro činnost ČMCS, která spočívala v autonomní ochraně tuzemského trhu s cukrem proti nedovoleným dovozům a v naplňování cílů zemědělské cukerní politiky v koordinaci s příslušnými orgány státní správy. Dle vyjádření účastníka řízení ČMCS a jeho členové ve své podstatě přispívali k řádnému fungování cukerního pořádku v České republice, neboť statistika na státní úrovni buď neexistovala, anebo byla nedostatečná. Eastern Sugar uvádí, že z těchto důvodů byla státními orgány součinnost ČMCS vyžadována, iniciována a smluvně kontrahována. V tomto ohledu společnost Eastern Sugar odkazuje na výslechy svědků provedené Úřadem po vrácení případu prvnímu stupni. Eastern Sugar rovněž vyslovuje své stanovisko, že vzhledem k regulaci trhu s cukrem poskytování statistických údajů (dle účastníka řízení nikoliv důvěrných) v rámci ČMCS nemohlo a nemůže vést k narušení hospodářské soutěže, a to ani potenciálně. Společnost Eastern Sugar dále odmítá odkazy Úřadu na některá evropská rozhodnutí obsažené v prvostupňovém rozhodnutí, a to s ohledem zejména na odlišný právní a ekonomický kontext. Společnost Eastern Sugar se domnívá, že Úřadem zkoumané jednání splňuje podmínky pro automatické vynětí ze zákazu ve smyslu § 3 odst. 4 zákona. Dle Eastern Sugar je třeba zohlednit pozitivní dopad a význam zpracovávaných statistik v oblasti zemědělské politiky. Eastern Sugar se dále domnívá, že bez činnosti ČMCS, resp. jeho předchůdce by byla existence českého odvětví cukr-cukrovka ohrožena. Kromě výše uvedených námitek Eastern Sugar odkazuje na své námitky obsažené v části III. rozkladu proti prvoinstančnímu rozhodnutí Úřadu a činí tam uvedené výhrady výslovně součástí svého vyjádření k podkladům pro rozhodnutí. Takový postup je dle účastníka řízení v rozporu s příslušnými ustanoveními Listiny základních práva svobod, správního řádu, dále v rozporu s předpisy práva Evropských společenství, judikaturou správních soudů a rozhodovací praxí samotného Úřadu. 12

26

Závěrem svého vyjádření společnost Eastern Sugar navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil, případně nařídil ústní jednání13. Stanovisko Úřadu: Ustanovení § 1 odst. 8 zákona je třeba vykládat tak, že zakládá vyloučení působnosti zákona pouze v případě, kdy jednání soutěžitelů v oblasti výroby zemědělských produktů a obchodu s nimi významně ovlivňuje obchod mezi členskými státy EU, tedy pokud se jedná o tzv. jednání s komunitárním prvkem a je na ně aplikováno právo komunitární14, což však není případ jednání posuzovaného Úřadem v tomto správním řízení (důvody viz níže). K namítanému uplynutí subjektivní lhůty pro uložení pokuty a subjektivní stránce, resp. namítané absenci zavinění, se Úřad vyjadřuje v části věnované právnímu hodnocení. Co se týče námitek ohledně neurčitosti zahájení správního řízení a vymezení jeho předmětu, Úřad uvádí, že účastníkům řízení sdělil s dostatečnou určitostí jak ustanovení zákona, jehož porušení se měli svým chováním dopustit, tak zároveň vymezil toto jednání. Tímto způsobem Úřad postupoval jak při oznámení o zahájení správního řízení, tak následně při rozšíření předmětu řízení o další skutkové podstaty narušení hospodářské soutěže. Úřad má za to, že předmět řízení byl účastníkům řízení dostatečným způsobem znám a že mohli v plné míře využívat svá procesní oprávnění k ochraně svých práv a právem chráněných zájmů. Účastníci řízení měli možnost seznámit se se spisovým materiálem již v průběhu řízení a průběžně tak hodnotit podklady, které Úřad v rámci správního řízení shromáždil. K účastníkem navrhovanému zastavení řízení ve vztahu k dohodám, případně jednáním ve vzájemné shodě, spočívajícím ve stanovování prodejních cen cukru a rozdělení trhu s cukrem, Úřad uvádí následující. Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání na základě prováděného dokazování průběžně hodnotil, zda dohoda účastníků řízení o výměně informací nemohla vést ke koordinovanému postupu při stanovování prodejních cen cukru, příp. k rozdělení trhu. Úřad konstatuje, že konečný závěr v této otázce mohl učinit až poté, co dokončil dokazování ve věci. Co se týče námitky ve věci sdělení výhrad dle § 7 odst. 3 zákona Úřad uvádí, že v tomto ohledu postupuje zcela v souladu se svou rozhodovací praxí obsaženou v pravomocném rozhodnutí Úřadu (rozhodnutí č.j. S 1/05-3864/05-OOHS ze dne 6.6.2005, které nabylo právní moci dne 29.6.2005). Citované rozhodnutí bylo vydáno ve správním řízení č.j. S 1/05, které Úřad vedl s jeho účastníkem Lesy České republiky, s.p. Na straně 47 citovaného rozhodnutí Úřad konstatuje, že (cit.): „…účastník řízení nesplnil lhůtu 15 dnů od sdělení výhrad Úřadem. Správní řízení bylo zahájeno dne 17.1.2005, účastník řízení byl přitom v oznámení o zahájení správního řízení dostatečně seznámen s výhradami Úřadu k jednání LČR, v němž Úřad shledával možné zneužití dominantního postavení…“ K dané záležitosti Úřad dále na straně 47 tohoto rozhodnutí uvádí, že vzal v úvahu, že (cit.): „…předmět správního řízení byl rozšířen až v průběhu správního řízení a účastník řízení tak mohl seznat veškeré výhrady Úřadu k jednání účastníka řízení až poté, kdy mu bylo doručeno oznámení o rozšíření předmětu řízení…“ Procesní institut „statement of objections“ (či jemu obdobný) není vlastní tuzemskému správnímu procesu a správní orgán není povinen tento institut v rámci vedení řízení použít.

13

Ústní jednání je navrhováno za účelem vyjasnění, jakých konkrétních skutků se měla společnost Eastern Sugar

(a další účastníci řízení) dopustit a jaké výhrady vůči takovému jednání Úřad má, na což by mohli jednotliví

účastníci řízení (včetně společnosti Eastern Sugar) reagovat a případně navrhnout další důkazy.

14 Ke stejnému závěru dospěl i Úřad vlády – Odbor kompatibility, jehož stanovisko má Úřad k dispozici.

27

K námitce nezpřístupnění částí spisu obsahujících obchodní tajemství Úřad uvádí, že je povinen chránit obchodní tajemství u skutečností, které splňují podmínky obchodního tajemství dle § 17 obchodního zákoníku a které si tak jednotliví soutěžitelé označí. Povinnost zpřístupnit účastníkům řízení veškeré údaje, které jsou předmětem obchodního tajemství jednotlivých soutěžitelů, by mohla vést ke zneužití práva nahlížet do spisu, a to za účelem získání takových informací, které by osoba nahlížející do spisu jinak neměla možnost získat. Informace, které nebyly označeny jako obchodní tajemství, Úřad účastníkům řízení zpřístupnil. Úřad postupoval tak, aby byl zpřístupněn maximální rozsah podkladů založených ve správním spisu a současně byla naplněna povinnost Úřadu na ochranu obchodního tajemství a důvěrných informací uvedená v § 24 zákona. U znepřístupněných podkladů potom bylo vždy popsáno, o jaké podklady se jedná a od koho pocházejí15. Na doplnění Úřad uvádí, že v průběhu šetření po vrácení rozhodnutí předsedou Úřadu, nebyly účastníkům řízení zpřístupněny z důvodu ochrany obchodního tajemství pouze dokumenty, které se vztahovaly k vymezení relevantního trhu a ke zjištění tržního podílu účastníků řízení – tyto dokumenty nebyly použity jako důkazy k prokázání dohody o výměně informací. Co se týče namítaného předčasného předvolání účastníka řízení k seznámení s podklady pro rozhodnutí, Úřad tuto námitku zásadně odmítá. V době, kdy Úřad zaslal společnosti Eastern Sugar pozvánku k seznámení se s podklady pro rozhodnutí (tj. dne 10.2006) oprávněně předpokládal, že spisový materiál bude v den konání seznámení s podklady (tj. dne 17.1.2006) kompletní. Hanácká potravinářská společnost s.r.o. však teprve dne 18.1.2006 doručila doplňující údaje k informacím vyžádaným Úřadem dopisem ze dne 6.12.2005, kdy lhůta pro jejich zaslání byla stanovena do dne 16.12.2005. Teprve na základě těchto informací Úřad mohl zpracovat tabulku podílů výrobců cukru na trhu cukru dle objemů dodávek na trh ČR v kampaňovém roce 2004/2005 (vč. Herfindahl-Hirschmannova indexu), která se následně stala součástí spisu (str. 2544 spisu). Dále se na základě návrhu zástupce účastníka řízení společnosti Moravskoslezské cukrovary vzneseného v průběhu seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí stal součástí spisu protokol o výslechu svědka Ing. Karla Duffka, CSc., který proběhl dne 6.9.2000 v rámci správního řízení č.j. S 58/99. Tento dokument byl bezodkladně v kopii rozeslán účastníkům řízení (ostatní dva dokumenty Úřad v kopii nezasílal, neboť představovaly obchodní tajemství – pouze oznámil jejich zařazení do spisu). K námitce, že postupem Úřadu byla zkrácena lhůta, ve které mohla společnost Eastern Sugar k nově založeným dokumentům (resp. dokumentu) vyslovit své připomínky, Úřad uvádí, že jediný nově založený dokument, ke kterému se mohla společnost Eastern Sugar vyjádřit (tj. protokol o výslechu svědka Ing. Duffka), byl společnosti Eastern Sugar doručen faxem dne 20.1.2006, přičemž lhůta pro vyjádření k podkladům byla stanovena do 24.1.2006 (tj. k podání k poštovní přepravě s ohledem na správní řád). Společnost Eastern Sugar tedy měla časový prostor seznámit se s obsahem tohoto (pětistránkového) dokumentu a mohla se k němu ve stanovené lhůtě vyjádřit, což však neučinila. Kromě toho společnost Eastern Sugar 15

Soud první instance ve svém rozsudku z 15.3.2000 (T 25/95) vymezil podmínky, za nichž může vést nezpřístupnění plného rozsahu spisové dokumentace účastníkům řízení k závěru o porušení jejich práva na obhajobu. Soud výslovně uvedl, že skutečnost, že žalobce neměl v průběhu správního řízení přístup do části spisové dokumentace, sama o sobě nemůže být důvodem ke zrušení rozhodnutí Komise z důvodu, že bylo porušeno právo na obhajobu účastníků řízení. Konstatoval dále, že při nahlížení do spisu se nezpřístupňují účastníkům dokumenty s obchodním tajemstvím či informace jinak důvěrné povahy a interní dokumenty Komise; zpřístupňuje se pouze obsah bez obchodního tajemství (nedůvěrná verze) a je-li to u dokumentu obtížné zajistit, pak je třeba zprostředkovat účastníkům řízení, čeho se týká, aby mohli posoudit, zda by mohl mít význam pro jejich obhajobu. Přičemž ani relativně značný rozsah nezpřístupněných dokumentů sám o sobě nemůže vést k závěru o porušení práv účastníků řízení na jejich obhajobu. Vždy je třeba zkoumat, zda konkrétní nezpřístupněné dokumenty také objektivně s námitkou týkající se napadeného rozhodnutí souvisejí. Tzn. posoudit, zda nezpřístupněný dokument by ve vztahu k předloženým důkazům o porušení (pokud by jej účastník řízení mohl použít na svou obranu) také vedl k jinému výsledku řízení.

28

mohla požádat o prodloužení lhůty k doručení jejího vyjádření k podkladům pro rozhodnutí, což rovněž neučinila. Z uvedených důvodů Úřad odmítá, že by bylo omezeno právo této společnosti dle § 3 odst. 2 správního řádu vyjádřit se k podkladu pro rozhodnutí a uplatnit své návrhy. K žádosti společnosti Eastern Sugar o případné nařízení „řádného“ seznámení s podklady pro rozhodnutí poté, co bude ze strany Úřadu reagováno na její zbývající námitky a budou odstraněny ostatní procesní vady řízení, Úřad uvádí, že seznámení s podklady pro rozhodnutí společností Eastern Sugar dne 17.1.2006 proběhlo řádným způsobem v souladu se zásadami správního řádu a námitky společnosti Eastern Sugar, resp. domnělé procesní vady, nezakládají právo této společnosti na opakování předmětného úkonu. K otázce komunitárního práva Úřad uvádí, že jeho aplikace je možná pouze na jednání, která byla uskutečněna po 1.5.2004. Hlavní část jednání účastníků řízení, které představuje zakázanou dohodu o výměně informací, spadá do období před 1.5.2004. Horizontální kartely pokrývající území celého státu jsou ve většině případů způsobilé mít dopad na obchod mezi členskými státy, neboť posilují rozdělení trhů na národním základě. Tento závěr vyplývá ze skutečnosti, že účastníci kartelu obvykle musí podniknout nějaká opatření k vyloučení konkurentů z jiných členských států, kteří by svými dodávkami obchodovatelného zboží mohli fungování kartelu ohrozit. K tomu Úřad uvádí, že vzhledem k regulačním opatřením platným v EU, zaručujícím výrobcům mj. prodej cukru minimálně za stanovenou intervenční cenu, cenová hladina ve státech EU byla oproti cenové hladině v ČR výrazně vyšší. Účastníci řízení tak nemuseli činit žádná opatření k ochraně před konkurencí z EU. Dnem vstupu ČR do EU sice výrazně vzrostl vývoz cukru z ČR do zemí EU, ale tento fakt byl důsledkem zrušení stanovených vývozních kvót. Rovněž neúčast zahraničních konkurentů v kartelu nevedla žádným způsobem k jejich znevýhodnění. Úřad proto konstatuje, že dohoda mezi účastníky řízení nemohla mít podstatný vliv na obchod mezi členskými státy a Úřad proto neaplikoval na jednání účastníků řízení čl. 81 Smlouvy ES. Ohledně tvrzení Eastern Sugar, že činnost ČMCS má legitimní charakter, je třeba konstatovat, že soutěžitelé nemohou svou činností nahrazovat působení státních orgánů, pokud k tomu nejsou zmocněni zákonem, případně na základě zákona, a to i přesto, že se domnívají, že činnost státních orgánů je při jejich dozorové pravomoci nedostatečná. Soutěžitelé mohou prosazovat své zájmy zejména prostřednictvím svých profesních či zájmových sdružení, jednáním s odpovědnými státními orgány, v žádném případě však nemohou své zájmy hájit prostřednictvím porušování závazných právních předpisů. V případě nezákonných dovozů přitom dochází k porušování cenových předpisů, kdy dozor nad jejich dodržováním spadal do působnosti celních orgánů. I pokud by měla činnost ČMCS směřovat k autonomní ochraně tuzemského trhu a spolupráci se státními orgány (zasílání informací o produkci a výrobě cukru jednotlivými soutěžiteli), nebyl důvod, proč by měsíční údaje shromažďované a zpracovávané ČMCS k zaslání státním orgánům, měly být v individualizované podobě předkládány Koordinační radě ČMCS tvořené zástupci členů ČMCS. K tvrzení, že statistiky státních orgánů nebyly dostatečné, Úřad uvádí, že informace zpracovávané SZIFem jsou poskytovány jednotlivými výrobci cukru, zdroj informací je tak shodný se zdrojem ČMCS. K námitce, že vytvoření statistik bylo vyžadováno a iniciováno státními orgány, se Úřad podrobněji vyjadřuje v části týkající se právního hodnocení případu. Možnému dopadu dohody o výměně informací na trh a právnímu hodnocení z hlediska zákona je věnována pozornost v jiných částech odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad konstatuje, že není pravdivé tvrzení, že informace, které byly účastníky řízení prostřednictvím ČMCS vyměňovány, nemají důvěrnou povahu. Úřad v rámci správního řízení vyžádal např. informace o prodejích cukru v letech 2001, 2002 a 2003 a tyto informace si všichni účastníci řízení označili za své obchodní tajemství, ačkoli šlo o údaje roční. Stejně tak si Úřad vyžádal 29

informace o celkové výrobě a prodeji cukru v kalendářním roce 2004 resp. v kvótovém roce 2004/2005 (v členění na cukr pro přímou spotřebu a pro další zpracování) a některé z oslovených cukrovarů si tyto údaje označily za své obchodní tajemství. Pokud jde o námitky k aplikaci rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci John Deere Ltd proti Evropské komisi, případ č. C-7/95 P, Úřad vychází z názoru, že přestože se v tomto případě jedná o rozdílně vymezený relevantní trh s odlišnou úrovní státní regulace, je možné obecné závěry vyplývající z tohoto judikátu využít a aplikovat na předmětné správní řízení. Subjektivní stránce, resp. namítané absenci zavinění, se Úřad věnuje v části věnované právnímu rozboru případu. Cukrovary TTD Námitky společnosti Cukrovary TTD uvedené ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí se do jisté míry shodují s námitkami uplatněnými ze strany společnosti Eastern Sugar. Z tohoto důvodu Úřad v následující části rozhodnutí shrnuje zejména námitky uvedené nad rámec námitek společnosti Eastern Sugar. Účastník řízení Cukrovary TTD ve svém vyjádření uvádí, že informace obsažené ve statistikách nebo i přímo statistiky byly dostupné nejen členům ČMCS, ale i ostatním subjektům, popř. široké veřejnosti (společnost TTD odkazuje na svědecké výpovědi, v nichž svědci uvedli, že statistiky byly cukrovarům a dalším subjektům k dispozici v rámci Komoditní rady Ministerstva zemědělství, resp. byly zveřejňovány v Komoditních, situačních a výhledových zprávách a Listech cukrovarnických a řepařských). Společnost TTD namítá, že se Úřad v rámci nového projednání věci nezabýval případným subjektivním vztahem této společnosti a ostatních účastníků řízení ke statistikám. Společnost TTD dodává, že rozhodující zájem na existenci a tvorbu statistik vycházel ze strany Ministerstva zemědělství16. Účastník řízení shrnuje, že se svou účastí na statistikách žádného protisoutěžního chování nedopustil, a očekává, že správní řízení bude vůči jeho společnosti zastaveno. Co se týče procesního postupu Úřadu, namítá společnost TTD, že ji Úřad řádně neseznámil s podkladem pro rozhodnutí, neboť Úřad nepředložil dokument, který by obsahoval závěry, k nimž ve správním řízení Úřad dospěl, a informaci, jaké rozhodnutí hodlá vůči této společnosti vydat, o jaké skutečnosti hodlá své závěry opřít apod. Společnost TTD se domnívá, že uvedený postup lze dovodit z ustanovení § 33 odst. 2 správního řádu a že pro řádné seznámení s podklady pro rozhodnutí není dostačující prosté předložení spisu. Společnost TTD v této souvislosti odkazuje zejména na praxi Evropské komise a postup Úřad v rámci správního řízení č.j. S 58/99. Společnost TTD dále namítá, že Úřad porušil svou povinnost vyplývající z ust. § 7 odst. 3 zákona, když nesdělil výhrady ve smyslu citovaného ustanovení. Společnost TTD poukazuje na přípis Úřadu ze dne 11.1.2005, který se otázce sdělení výhrad věnuje, se zde uvedeným závěrem Úřadu však nesouhlasí a považuje jej za odporující platné právní úpravě. 16

Společnost TTD poukazuje na výpovědi svědků, ze kterých mělo vyplynout, že to bylo zejména Ministerstvo zemědělství ČR, které statistiky potřebovalo např. v souvislosti s (i) prováděním dozoru nad plněním povinností výrobců cukru, (ii) vypracováním Komoditních, situačních a výhledových zpráv, (iii) vyjednáváním cukerních kvót pro Českou republiku, (iv) zaváděním ochranných opatření podle Dohody o WTO a pro jednání o kvótách v rámci WTO a (v) vyhodnocováním nadlimitních zásob v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie.

30

Společnost Cukrovary TTD je toho názoru, že oznámení o zahájení správního řízení a sdělení výhrad jsou dva odlišné procesní úkony a že sdělení výhrad musí obsahovat konkrétní vymezení jednání, v němž Úřad spatřuje porušení zákona, a rovněž identifikaci existujících nebo možných negativních dopadů na hospodářskou soutěž, a to včetně příslušného poučení. Účastník řízení dále poukazuje na institut navržení „závazků“ dle § 7 odst. 2 zákona, který lze využít až po doručení sdělení výhrad. Společnost TTD očekává, že jí Úřad (pokud správní řízení v celém rozsahu nezastaví) ještě před vydáním nového rozhodnutí sdělení výhrad doručí a poskytne jí patnáctidenní lhůtu k navržení opatření ve smyslu ust. § 7 odst. 2 zákona. Z důvodů obsažených ve svém vyjádření k podkladům pro rozhodnutí společnost TTD navrhuje, aby Úřad správní řízení č.j. S 142/04 vůči této společnosti v plném rozsahu zastavil. Stanovisko Úřadu: K tvrzení účastníka řízení, že statistiky (resp. v ní obsažené údaje) byly dostupné nejen členům ČMCS, ale i ostatním subjektům, popř. široké veřejnosti, Úřad uvádí, že zveřejňované údaje měly - narozdíl od statistik, které byly vyměňovány mezi účastníky řízení - odlišnou vypovídací hodnotu, neboť nebyly publikovány pravidelně každý měsíc v individualizované podobě a neobsahovaly tudíž aktuální údaje o jednotlivých producentech cukru. Ohledně námitky, že se Úřad v rámci nového projednání věci relevantně nezabýval případným subjektivním vztahem společnosti TTD a ostatních účastníků řízení ke statistikám, a že zájem na existenci a tvorbě statistik mělo Ministerstvo zemědělství, Úřad odkazuje na právní hodnocení případu. Dle § 33 odst. 2 správního řádu je Úřad povinen dát účastníkům řízení možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohli vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění. Co se rozumí podkladem pro rozhodnutí, pak definuje § 32 odst. 2 téhož zákona, s tím že podkladem jsou zejména podání, návrhy a vyjádření účastníků řízení, důkazy, čestná prohlášení, jakož i skutečnosti všeobecně známé nebo známé správnímu orgánu z jeho úřední činnosti. Ze znění § 32 odst. 2 správního řádu tak jednoznačně vyplývá, že podkladem pro rozhodnutí jsou všechny skutečnosti, které mohou přispět ke zjištění skutečného stavu věci. Zákon taxativně nestanoví, které důkazní prostředky mohou být v řízení použity a pouze demonstrativním výčtem ponechává na úvaze správního úřadu, které prostředky jako podklad pro rozhodnutí použije. Není však možné dospět výkladem tohoto ustanovení správního řádu k takovému soudu, že podkladem pro rozhodnutí je rovněž závěr správního orgánu učiněný na základě provedeného dokazování a jeho zdůvodnění. Závěr správního orgánu totiž nepředstavuje skutečnost, která může přispět ke zjištění skutečného stavu věci, ale je až výsledkem následného procesu hodnocení důkazů, tzn. je výsledkem hodnocení podkladu pro rozhodnutí. Závěry správního orgánu a jejich hodnocení jsou pak obsaženy až v rozhodnutí ve věci samé. Úřad proto konstatuje, že správní řád, ani jiný právní předpis neukládá Úřadu povinnost seznámit účastníka řízení v rámci seznámení s podklady pro rozhodnutí rovněž se závěrem Úřadu, který na základě provedeného dokazování z podkladů pro rozhodnutí učinil. V otázce procesního postupu v rámci řízení není Úřad vázán komunitární úpravou soutěžního práva, neboť procesní postupy každého „národního soutěžního úřadu“ se řídí vlastní národní úpravou. Nelze se tedy dovolávat procesních postupů Evropské Komise či „národních soutěžních úřadů“ jiných států. Co se týče postupu v rámci správního řízení č.j. S 58/99, Úřad uvádí, že toto řízení bylo vedeno za účinnosti předchozí právní normy upravující ochranu hospodářské soutěže, která obsahovala určitá odlišná speciální procesněprávní ustanovení ve vztahu k seznámení účastníků řízení s podkladem pro vydání rozhodnutí. Tehdy platný zákon č. 63/1991 Sb.,

31

o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů obsahoval v § 12 odst. 6 ustanovení, že účastníkům řízení musí být před rozhodnutím dána možnost, aby se k předmětu řízení a výsledkům šetření, které ministerstvo (resp. později Úřad) ve věci provedlo, vyjádřili. Právní úprava, dle které se posuzuje nyní šetřený případ, obdobné ustanovení (tj. takové, které by Úřadu ukládalo seznámit účastníky řízení před vydáním rozhodnutí s výsledky svého šetření) neobsahuje. Z výše uvedených důvodů Úřad považuje seznámení s pokladem rozhodnutí společností TTD, které proběhlo dne 19.1.2006, za úkon, který je v souladu s ust. § 33 odst. 2 správního řádu. K námitkám ohledně sdělení výhrad Úřad odkazuje na své stanovisko uvedené k námitkám společnosti Eastern Sugar. Moravskoslezské cukrovary Námitky společnosti Moravskoslezské cukrovary uvedené ve vyjádření k podkladům pro rozhodnutí se do jisté míry shodují s již uvedenými námitkami účastníků řízení Eastern Sugar a Cukrovary TTD. Z tohoto důvodu Úřad v následující části rozhodnutí shrnuje zejména námitky uvedené nad rámec těchto námitek. Úřad rovněž odhlédl od námitek vztahujících se ke skutkovým podstatám spočívajícím v dohodě, příp. jednání ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen cukru a v dohodě o rozdělení trhu s cukrem, příp. jednání ve vzájemné shodě, a to s ohledem na výrok tohoto rozhodnutí Společnost Moravskoslezské cukrovary uvádí, že správní řízení bylo zahájeno na základě podnětu stěžovatele Ing. Mgr. Václava Slavíčka, jehož Úřad po obdržení podnětu vyzval, aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Účastník řízení dovozuje, že stěžovatel tím, že Úřadu nedoložil žádné podklady k prokázání svých tvrzení, nesplnil svou zákonnou povinnost dle § 21 odst. 4 zákona. Společnost Moravskoslezské cukrovary se domnívá, že Úřad měl z této skutečnost vyvodit důsledky z hlediska pokračování řízení. Dle názoru účastníka řízení ze shromážděných listinných důkazů a výslechů svědků nevyplývá, že by mezi účastníky řízení došlo k dohodě, příp. jednání ve shodě při stanovování prodejních cen cukru, k dohodě o výměně informací, která by vedla nebo mohla vést k narušení hospodářské soutěže, a k dohodě o rozdělení trhu s cukrem, příp. k jednání ve vzájemné shodě spočívající v rozdělení trhu s cukrem. Vyjádření účastníka řízení k podkladům pro rozhodnutí obsahuje z velké části shrnutí provedených svědeckých výpovědí a ústních jednání17. Závěrem svého vyjádření společnost Moravskoslezské cukrovary navrhuje, aby Úřad správní řízení v celém rozsahu zastavil. Stanovisko Úřadu: K domněnce společnosti Moravskoslezské cukrovary, že Úřad zahájil řízení č.j. S 142/04 z podnětu stěžovatele, je třeba uvést, že správní řízení bylo zahájeno z vlastního podnětu Úřadu podle § 18 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 21 odst. 3 zákona. Ačkoliv stěžovatel neuvedl na podporu svých tvrzení požadované důkazy ve smyslu § 21 odst. 4 zákona, nebránila tato skutečnost tomu, aby Úřad zahájil správní řízení ve věci. Úřad ze zákona vykonává dozor nad tím, zda a jakým způsobem soutěžitelé plní povinnosti Tuto část vyjádření účastníka řízení Úřad blíže nepopisuje, neboť skutečnosti zjištěné v průběhu řízení jsou předmětem samostatné části tohoto rozhodnutí. 17

32

vyplývající pro ně ze zákona nebo z rozhodnutí Úřadu vydaných na základě zákona (§ 20 odst. 1 písm. a) zákona), přičemž při výkonu dozoru může zahájit řízení z vlastního podnětu. Zahájení správního řízení ve věci možného porušení § 3, resp. § 11 zákona zpravidla předchází podrobné předběžné šetření a Úřad tudíž nezahajuje správní řízení bezdůvodně, tj. aniž by disponoval relevantními podklady a indiciemi na možné porušení zákona. Tyto podklady a indicie nemusí pocházet od podavatele podnětu (v případě, že se jedná o šetření na základě podnětu stěžovatele) už proto, že tento jimi nemusí disponovat. To však není důvodem, aby se Úřad bez dalšího danou záležitostí přestal zabývat. Ohledně dalších vyjádření účastníka řízení Úřad odkazuje na výrok tohoto rozhodnutí a na svá stanoviska uvedená výše. Právní posouzení Podle § 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže tento zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb (dále jen „zboží“) proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení (dále jen „narušení“) dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení soutěžitelů, nebo spojením soutěžitelů. Dle § 2 odst. 1 zákona se soutěžiteli podle tohoto zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. Dle § 3 odst. 1 zákona dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen „dohody“), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím předpisem z tohoto zákazu výjimku. Ustanovení § 3 odst. 1 zákona dopadá jak na horizontální, tak i na vertikální dohody soutěžitelů. Horizontální dohody jsou dohody soutěžitelů (vzájemných konkurentů), kteří působí na stejné úrovni trhu zboží, tj. kartely v pravém slova smyslu (§ 5 zákona). Dle § 3 odst. 4 zákona se zákaz podle odstavce 1 nevztahuje na dohody, které a) přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, b) neuloží soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení cílů podle písmene a), c) neumožní soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody. V § 6 odst. 1 zákon stanoví, že zákaz dohod podle § 3 odst. 1 se nevztahuje na horizontální dohodu, pokud společný podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřesahuje 10 %. U horizontálních dohod, u nichž podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřevyšuje tuto hranici, není jejich dopad na hospodářskou soutěž významný, a proto jsou ze zákazu dohod narušujících soutěž vyňaty (tzv. dohody de minimis). Vynětí ze zákazu dohod podle § 6 odst. 1 zákona (i když splňují podmínky tohoto ustanovení) se netýká dohod vyjmenovaných v § 6 odst. 2 zákona, např. horizontálních dohod o přímém nebo nepřímém určení cen nebo o rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů. Úřad konstatuje, že účastníci řízení jsou horizontálními konkurenty v soutěži na relevantních trzích vymezených viz výše. V řízení bylo prokázáno, že nejméně v období od 33

listopadu roku 2001 do října 2004 docházelo mezi účastníky řízení ke sdílení některých informací vztahujících se k předmětu jejich činnosti. Mezi účastníky řízení docházelo k pravidelné výměně informací týkajících se zejména jejich zásob cukru, objemu jejich výroby, prodeje v tuzemsku a vývozu cukru, dále byly předmětem výměny údaje o plnění jejich produkčních kvót a podílu na trhu průmyslového cukru a na trhu cukru pro domácnost. Všichni účastníci řízení shodně potvrdili, že minimálně v období od listopadu 2001 do října 2004 poskytovali ČMCS výše uvedené údaje s měsíční periodicitou vždy za období uplynulého měsíce (tj. jednalo se o aktuální údaje). Dále účastníci řízení shodně uvedli, že jim byly ze strany ČMCS v návaznosti na popsaný sběr předmětných údajů minimálně ve výše uvedeném období zpětně poskytovány souhrnné statistiky výroby a prodejů cukru za producenty sdružené v ČMCS, a to vždy jedenkrát měsíčně za období předchozího měsíce. Z vyjádření účastníků řízení a z dalších podkladů, které Úřad v rámci správního řízení shromáždil, vyplývá, že v materiálech poskytovaných jednotlivým členům ze strany ČMCS byly vedle souhrnných statisticky zpracovaných údajů ponechána zdrojová data, která poskytli jednotliví členové ČMCS (tj. individuální data). V řízení nebylo zjištěno, že by mezi účastníky řízení došlo k uzavření dohody o výměně informací v písemné formě, pro naplnění příslušné skutkové podstaty narušení hospodářské soutěže je však dostačující již konkludentní jednání účastníků řízení a jejich koordinovaný postup při sdílení popsaných statistik. Úřad uvádí, že ke sdílení statistik docházelo již v rámci setkávání členů ČMCS v rámci tzv. Koordinační rady18 (tvoří ji zástupci členů ČMCS), která je dle § 14 stanov statutárním orgánem ČMCS, a následně docházelo k rozesílání statistik jednotlivým členům. Ačkoliv byly statistiky zpracovávané ČMCS pravidelně označovány jako „důvěrné“, popř. „jen pro vnitřní potřebu členů“, všichni účastníci řízení shodně uvádějí, že informace, které ČMCS poskytovali k dalšímu zpracování, nebyly předmětem jejich obchodního tajemství ani pro ně nepředstavovaly důvěrnou informaci. K tomu Úřad uvádí, že individuální údaje o ostatních členech ČMCS obsažené v předmětných statistikách by jednotlivý účastník řízení nebyl schopen samostatně a bez kooperace s konkurenty získat. Na podporu tohoto tvrzení lze uvést, že veškeré údaje, které o producentech cukru shromažďují státní orgány (např. SZIF, Ministerstvo zemědělství ČR a ČSÚ), jsou zveřejňovány výhradně v agregované podobě a s individuálními údaji, které jednotliví producenti poskytují, je nakládáno jako s obchodním tajemstvím ve smyslu § 17 obchodního zákoníku. Z uvedeného lze dovodit, že se jednalo o citlivá data, která by v efektivně fungujícím soutěžním prostředí měli soutěžitelé zájem před svými konkurenty utajit. Ze statistik vyměňovaných mezi účastníky řízení rovněž vyplývá, že byly určeny primárně pro vnitřní potřebu ČMCS (tj. de facto pro potřebu účastníků řízení). K jejich případnému dalšímu využití (např. poskytování některých údajů v nich obsažených státním orgánům) bylo tedy přikročeno až následně, aniž by některý ze státních orgánů přímo inicioval tento způsob sběru statistických údajů. K charakteru trhu s cukrem Úřad uvádí, že se jedná o trh transparentní, neboť je regulován množstvím státních zásahů, zejména stanovením závazných produkčních kvót jednotlivým producentům cukru či omezeními, která se týkají vývozu a dovozu cukru. Produkční kvóty jsou jednotlivým výrobcům stanovovány na základě právních předpisů SZIFem, jejich výše je veřejně známá. Rovněž v cenové oblasti je soutěž do značné míry omezena tím, že výrobci cukru mají dobré povědomí o nákupních cenách cukrové řepy, jejíž minimální cena je stanovena právními předpisy. Minimální cena cukru byla rovněž do 1.5.2004 regulována. Sdílení aktuálních (měsíčních) informací na takto regulovaném trhu tak 18

Viz např. protokol o výslechu svědka Ing. Karla Duffka, CSc. ze dne 4.1.2006 (str. 5 protokolu, odpověď svědka na otázku Úřadu č. 14, str. 2520 spisu)

34

umožňuje získat detailní přehled o obchodní strategii konkurentů, kontrolovat mezi účastníky dohody navzájem vývoj jejich měsíčního podílu na realizovaných prodejích, kontrolovat průběžný stav zásob cukru atd. I přes to, že ze strany účastníků řízení bylo namítáno, že na daném trhu s ohledem na regulatorní zásahy státu neexistuje hospodářská soutěž v pravém slova smyslu, Úřad konstatuje, že je v této oblasti stále ponechán dostatečný prostor pro konkurenční boj mezi jednotlivými soutěžiteli (např. při uplatňování obchodní strategie při nákupu cukru, vytváření zásob a jejich následného prodeje, načasování úpravy prodejních cen, v oblasti soutěžení o významné odběratele apod.) V řízení bylo rovněž zjištěno, že žádný právní předpis neukládá účastníkům řízení povinnost společně zpracovávat (a to ani např. prostřednictvím ČMCS) přehledy o výrobě, zásobách, prodejích cukru apod., ani tyto údaje státním orgánům společně předávat. Má-li některý subjekt na základě právního předpisu informační povinnost vůči příslušnému státnímu orgánu, svědčí tato povinnost výlučně jemu samotnému. Navíc SZIF shromažďuje informace od soutěžitelů na trhu s cukrem až od 1.9.2001. Naopak všichni soutěžitelé jsou (a to již od roku 1991) na základě zákona o ochraně hospodářské soutěže povinni chovat se takovým způsobem, aby nenarušovali soutěž na trhu. S výše uvedeným souvisí i skutečnost, že příslušné státní orgány zpětně individuální údaje o ostatních výrobcích cukru nesdělují. Z dokazování provedeného v rámci dalšího průběhu řízení, vyplynulo, že Ministerstvo zemědělství ČR si na základě smlouvy o dílo19 nechává pro svou potřebu pravidelně od ČMCS zpracovat podklady o jednotlivých producentech cukru sloužící např. pro Situační a výhledovou zprávu. Charakter této smlouvy je ryze soukromoprávní, je uzavírána dobrovolně a zhotoviteli (tj. ČMCS) přísluší za dodání sjednaných podkladů smluvní odměna. Z této skutečnosti však nelze dovozovat, že by předmětné statistiky byly sestavovány výhradně na žádost státních orgánů a pro jejich potřebu. K uvedenému Úřad dále poznamenává, že Situační a výhledová zpráva je Ministerstvem zemědělství ČR vydávána dvakrát ročně20 a bylo by tudíž dostačující, aby ČMCS prováděl sběr statistických údajů o producentech cukru s menší než měsíční frekvencí. Úřad dále konstatuje, že nelze akceptovat ani opakované tvrzení účastníků řízení, že potřeba vytvářet předmětné statistiky na úrovni ČMCS vyplynula zejména z důvodu ochrany českého trhu s cukrem před jeho soustavným narušování podvodnými dovozy a z důvodu kontroly fungování kvótového systému. Takovou kontrolou jsou pověřeny příslušné státní orgány (zejména SZIF a Ministerstvo zemědělství ČR), které si pro potřeby své kontrolní činnosti mohou vyžádat relevantní údaje přímo od producentů cukru. Shora uvedené závěry Úřadu jsou plně v souladu s rozhodovací praxí Evropské komise a Evropského soudního dvora (ESD). Úřad odkazuje především na Rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci John Deere Ltd proti Evropské komisi, případ č. C-7/95 P, kde ESD uvedl, že každý podnikatel musí nezávisle určovat svoji strategii, kterou hodlá přijmout na společném trhu a určovat obchodní podmínky, jež hodlá nabízet svým zákazníkům. Požadavek nezávislosti neodnímá soutěžitelům právo inteligentně se adaptovat na existující či očekávané chování jejich konkurentů, vylučuje však jakékoliv přímé či nepřímé kontakty mezi podnikateli, jejichž cílem či důsledkem je vytvoření soutěžních podmínek, které neodpovídají normálním podmínkám na trhu, s nutným zohledněním povahy nabízených výrobků nebo služeb, velikosti a počtu soutěžitelů a objemu trhu. 19

K tomu Úřad uvádí, že některé verze této smlouvy jsou označeny jako „Smlouvy o poskytnutí informací“ (viz

např. str. 2178 spisu). Typově se však jedná stále o tentýž druh smlouvy.

20 Viz protokol o výslechu svědkyně Ing. Evy Divišové ze dne 28.11.2005 (str. 3 protokolu, odpověď na otázku

Úřadu č. 5, str. 2295 spisu).

35

ESD dále uvádí, že na koncentrovaném trhu dohoda zakládající systém výměny informací mezi soutěžiteli redukuje nebo zcela odnímá faktor nejistoty tržních transakcí a jako taková narušuje soutěž mezi soutěžiteli, pokud vyměňované informace sestávají z obchodního tajemství, které umožňuje soutěžitelům (účastníkům dohody) rozpoznat prodeje, které jsou jejich prodejci realizovány v rámci a mimo jejich teritorium a rovněž prodeje ostatních konkurentů a jejich prodejců, kteří jsou účastníky dohody. Výměna informací je dále způsobilá narušit soutěž, jsou-li tyto informace šířeny systematicky a v krátkých intervalech a jsou-li sdíleny mezi hlavními dodavateli pro jejich výlučný zisk a s vyloučením ostatních dodavatelů a spotřebitelů. Oproti tomu na konkurenčním trhu může transparentnost prostředí vést ke zintenzivnění soutěže mezi jednotlivými podnikateli, neboť není pravděpodobné, že skutečnost, že podnikatel zohlední jemu dostupné informace za účelem úpravy svého chování na trhu, s ohledem na rozdrobenost strany nabídky, povede k omezení nebo odstranění faktoru nejistoty ostatních podnikatelů ohledně předvídaného chování jejich konkurentů. To však není případ vysoce koncentrovaného trhu, kde pravidelné a frekventované sdílení informací týkajících se transakcí na trhu mělo za následek periodické odhalování postavení na trhu a strategie různých individuálních soutěžitelů soutěžitelům ostatním. Dopadem systému výměny informací byla dle ESD redukce nebo dokonce odstranění stupně nejistoty ohledně předvídatelného charakteru jednání konkurentů, což mělo za pravděpodobný následek podstatné narušení soutěže existující mezi obchodníky. Výše popsané závěry lze do určité míry aplikovat i na případ posuzovaný Úřadem. K jednání účastníků řízení Úřad dále uvádí, že popsaná výměna podrobných a vysoce aktuálních informací o vlastní činnosti mezi účastníky řízení byla způsobilá narušit soutěž na daném trhu a eliminovat nejistotu očekávání ve vztahu k budoucímu chování konkurentů na trhu. V řízení nebyl zjištěn prokazatelný realizovaný dopad dohody na hospodářskou soutěž na daných relevantních trzích. Tržní prostředí je výrazně deformováno existencí kvótového systému a dlouhodobé cenové regulace. Přímé důsledky shora popsané dohody účastníků řízení jsou tak obtížně určitelné. Reálná možnost dalšího zhoršení soutěžního prostředí v inkriminovaném období však byla v řízení prokázána. Úřad uvádí, že soutěžitelé mají právo přizpůsobovat určování svých obchodních podmínek chování svých konkurentů, v této souvislosti je však třeba přísně vyloučit jakýkoli kontakt mezi těmito subjekty, jehož cílem nebo důsledkem by mohlo být ovlivnění chování současného či potenciálního konkurenta v soutěži na trhu, nebo prozrazení zamýšleného či právě realizovaného chování takovému konkurentovi. V případě, že k takovému kontaktu, resp. výměně informací dojde, je pravděpodobné, že soutěžitelé vezmou tyto informace v úvahu při dalším určování svého chování v soutěži na trhu. Úřad uvádí, že ačkoliv v daném řízení nebylo prokázáno, že by výše popsané informace, které si účastníci řízení mezi sebou prokazatelně vyměňovali, bezprostředně ovlivnily jejich soutěžní chování, je nutné považovat předmětnou dohodu jako takovou za protisoutěžní, neboť tato dohoda byla způsobilá soutěž negativně ovlivnit. Úřad se v řízení zabýval i subjektivní stránkou jednání jeho účastníků, které naplnilo skutkovou podstatu porušení zákona uzavřením zakázané dohody o výměně informací. Úřad zkoumal, zda účastníci řízení v daném případě porušili zákon úmyslně či z nedbalosti. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by záměrem účastníků řízení bylo odstranění či další omezení konkurence mezi jednotlivými soutěžiteli. K uzavření dohody o výměně informací došlo mezi účastníky řízení rovněž za účelem účinnější ochrany trhu narušovaného podvodnými dovozy cukru a efektivnějšího prosazování zájmů tuzemského cukrovarnického průmyslu na evropské úrovni. V této souvislosti je třeba uvést, že postup účastníků řízení vykazuje rysy jednání v dobré víře, kdy si pravděpodobně nebyli vědomi 36

toho, že by předmětná výměna informací měla protisoutěžní charakter. Úřad proto konstatuje, že se v daném případě jedná o nedbalostní porušení zákona, a to ve formě nedbalosti nevědomé, neboť účastníci řízení, jakožto soutěžitelé působící na daném relevantním trhu, si měli být vědomi možnosti porušení zákona, toto však při svém působení v soutěži opomněli a porušili tak zákonem chráněný zájem vyjádřený v ustanovení § 3 odst. 1 zákona. Se shora deklarovanou domněnkou společnosti Eastern Sugar, že Úřadem zkoumané jednání splňuje podmínky pro automatické vynětí ze zákazu ve smyslu § 3 odst. 4 zákona se Úřad neztotožnil. Pro aplikaci uvedeného vynětí je nezbytné, aby 1) zkoumaná dohoda o výměně informací přispívala ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazovala spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích, 2) dále aby neukládala soutěžitelům omezení, která nejsou nezbytná k dosažení těchto cílů a 3) a aby zároveň neumožnila soutěžitelům vyloučit hospodářskou soutěž na podstatné části trhu zboží, jehož dodávka nebo nákup je předmětem dohody. Úřad již na základě nesplnění podmínky ad 2) konstatuje, že vynětí ze zákazu dohod se na zkoumanou dohodu neaplikuje, přičemž je vyžadováno kumulativní splnění popsaných podmínek. Dosažení případných pozitivních efektů (na což poukazuje např. společnost Eastern Sugar - viz výše, tj. pozitivní dopad v oblasti zemědělské politiky, apod.) by bylo možno zajistit jiným způsobem než prostřednictvím předkládání měsíčních statistik obsahujících individuální údaje o jednotlivých účastnících řízení Koordinační radě ČMCS a jejich následným zasíláním účastníkům řízení. Úřad se v dané věci zabýval rovněž otázkou možné aplikace ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Úřad konstatuje, že s ohledem na své postavení na trhu nemohou účastníci řízení pro svoji zakázanou dohodu o výměně informací, která byla v řízení prokázána, využít vynětí ze zákazu dohod dle § 6 odst. 1 zákona. V daném případě Úřad rozhodl, že účastníkům řízení neuloží pokutu ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 zákona. Při úvahách o možné sankci Úřad v daném případě zohlednil zejména tyto skutečnosti: míru závažnosti jednání účastníků řízení a jeho dopad na trh (v rovině potenciální), jednání účastníků řízení v dobré víře, subjektivní stránku jednání účastníků řízení (nevědomá nedbalost), dobrovolné ukončení protisoutěžního jednání a rovněž uplynutí subjektivní lhůty pro uložení pokuty21 (viz ustanovení § 22 odst. 5 zákona). Úřad se dále zabýval skutkovou podstatou narušení hospodářské soutěže spočívající v možné dohodě, případně jednání účastníků řízení ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen cukru. Úřad konstatuje, že ze spisu správního řízení vyplývá, že účastníci řízení22 přistoupili od 1.5.2004 ke zvýšení ceny cukru. Ceny jednotlivých účastníků řízení se v daném období pohybovaly v rozdílné výši. Závěry, které byly učiněny v rámci původního prvostupňového řízení na základě dokumentů označovaných v napadeném rozhodnutí jako A2 „Prodej cukru 2003 – 2004“ (str. 135-140 spisu) a A3 „Zpráva o situaci na českém trhu s cukrem – 27.8.2003“ (str. 131-132 spisu) a ze kterých bylo vyvozováno protisoutěžní chování dotčených účastníků nebyly v daném průběhu řízení zohledněny. Uvedené dokumenty dokládají setkání účastníků řízení, která se konala dne 18.7.200323 a dne 27.8.2003. K tomu Úřad uvádí, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi setkáními účastníků řízení, která proběhla v srpnu 2003, a mezi Úřadem původně dovozovaném jednání ve 21

K tomu Úřad uvádí, že vyhodnotil skutečnosti, které mu byly známy na základě šetření provedeného v rámci správního řízení č.j. S 58/99 a dospěl k závěru, že v době, kdy bylo toto řízení vedeno (tj. v roce 2000), byly Úřadu známy indicie nasvědčující narušení hospodářské soutěže uzavřením dohody o výměně informací mezi účastníky řízení (viz též protokol o výslechu svědka Ing. Karla Duffka, CSc. ze dne 6.9.2000 - str. 2552-2556 spisu správního řízení č.j. S 142/04) 22 Tj. společnosti Eastern Sugar, Moravskoslezské cukrovary a Cukrovary TTD. 23 Tohoto setkání se neúčastnila společnost Eastern Sugar.

37

vzájemné shodě24 existovala příčinná souvislost. Úřad dále konstatuje, že v průběhu řízení nebyly zjištěny skutečnosti prokazující koluzivní jednání účastníků řízení, tj. skutečnosti, které by vyvracely možné alternativní vysvětlení daného chování účastníků řízení (jak např. vyplývá z jejich vysvětlení předloženého Úřadu). Úřad dospěl k závěru, že ke zvýšení ceny cukru došlo za situace, kdy na relevantním trhu existoval objektivní důvod k tomuto kroku a ze strany účastníků řízení se tak mohlo jednat o přirozenou a racionální ekonomickou reakci na změnu poptávkově-nabídkové situace na českém trhu s cukrem, a to konkrétně v důsledku přistoupení České republiky k EU. Vyšší ceny cukru v původních členských státech EU pak českým producentům umožňovaly exportovat cukr za tyto vyšší ceny. Úřad spolehlivě neprokázal, že uvedené alternativní vysvětlení nebylo skutečnou příčinou zvýšení ceny cukru. Úřad se v dalším řízení zabýval výše uvedenou skutkovou podstatou v souladu s druhostupňovým rozhodnutím a neshledal, že by v daném případě bylo potvrzeno její naplnění. Řízení v této věci proto zastavil a nezabýval se ani souvisejícími námitkami účastníků řízení obsaženými v původních rozkladech (podaných proti prvnímu prvoinstančnímu rozhodnutí) a ve vyjádřeních doručených Úřadu po seznámení s podkladem pro vydání rozhodnutí a způsobem jeho zjištění (viz výše). Co se týče skutkové podstaty narušení hospodářské soutěže spočívající v možném uzavření dohody, příp. v jednání účastníků řízení ve vzájemné shodě, které Úřad ve svém původním prvostupňovém rozhodnutí vyvozoval z listinného důkazu A3 (viz výše), řídil se Úřad v dalším průběhu řízení obsahem druhostupňového rozhodnutí a uvádí následující. Předmětný dokument sice hovoří o požadavcích na převzetí zákazníků od společnosti Cukrovary TTD, a to společností Eastern Sugar, nicméně nebylo zjištěno, že by společnost Cukrovary TTD (jak vyplývá i z textu dané listiny) na tyto podmínky přistupila. Ve správním řízení nebylo současně prokázáno, že by následně k uzavření a faktickému plnění takové dohody došlo, situace na trhu se následně nezměnila. Dokument označovaný v původním rozhodnutí Úřadu jako A3 tedy nelze bez dalšího považovat za důkaz uzavření a plnění zakázané a neplatné dohody o rozdělení trhu. Lze shrnout, že předmětná listina prokazuje, že účastníci řízení, a to společnosti Cukrovary TTD a Eastern Sugar spolu jednali, avšak uzavření případné dohody z ní nevyplývá. Úřad tedy neshledal, že by došlo k naplnění uvedené skutkové podstaty a řízení v této věci proto rovněž zastavil. Úřad dále uvádí, že se z tohoto důvodu nezabýval ani souvisejícími námitkami účastníků řízení obsaženými v původních rozkladech (podaných proti prvnímu prvoinstančnímu rozhodnutí) a ve vyjádřeních doručených Úřadu po seznámení s podkladem pro vydání rozhodnutí a způsobem jeho zjištění (viz výše). Ze všech uvedených důvodů Úřad rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení o opravném prostředku Proti tomuto rozhodnutí mohou účastníci řízení podle § 61 odst. 1 zákona 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění (správní řád), podat rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí; včas podaný rozklad má odkladný účinek.

24

Tj. v období od 1.5.2004 nejméně do 30.6.2004.

38

JUDr. Luděk Svoboda

ředitel sekce

ochrany hospodářské soutěže I

Rozhodnutí obdrží: JUDr. Karel Muzikář, LL.M., advokát

advokátní kancelář WEIL, GOTSHAL & MANGES v.o.s.

Křížovnické náměstí 1

110 00 Praha 1

JUDr. Richard Maleček, advokát

advokátní kancelář Richard Maleček

Pakoměřická 5

182 00 Praha 8

Mgr. Luděk Vrána, advokát

advokátní kancelář Linklaters, v.o.s.

Na Příkopě 19

117 19 Praha 1

JUDr. Pavel Štěpánek, advokát 39

Havlíčkova 7

796 01 Prostějov

40