UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACÍ Jedním z cílů Evropského společenství (čl. 3 odst. 1 písm. c Smlouvy o založení ES) je odstranění překážek volného pohybu osob a služeb mezi členskými státy. Pro státní příslušníky členských států to znamená zejména možnost vykonávat povolání, ať již jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jako zaměstnanec, v jiném členském státě než v tom, ve kterém získali odbornou kvalifikaci. Cílem této brožury je informovat širokou veřejnost o problematice uznávání kvalifikací. Pro snazší orientaci je problematika rozdělena do tří částí:
uznávání kvalifikací žadatelů ze zemí EU, kteří přichází vykonávat zdravotnické povolání do ČR uznávání kvalifikací žadatelů ze zemí mimo EU, kteří přichází vykonávat zdravotnické povolání do ČR potvrzování kvalifikací českých žadatelů, kteří odchází vykonávat zdravotnické povolání mimo ČR.
UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACÍ ŽADATELŮ ZE ZEMÍ EU Principy uznávání kvalifikací uvedené v této části jsou určeny pro občany členských států EU, kteří získali kvalifikaci v některém členském státě. Směrnice č. 2005/36/ES rozšiřuje okruh žadatelů na:
státního příslušníka členského státu (členským státem se rozumí členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederacenapř. Norsko, Švýcarsko, Island, Lichtenštejnsko),
osobu s trvalým pobytem na území České republiky,
rodinného příslušníka osoby uvedené v první nebo druhé odrážce,
státního příslušníka jiného než členského státu, bylo-li mu v České republice nebo jiném členském státě přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství,
státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen dlouhodobý pobyt za účelem vědeckého výzkumu,
rodinného příslušníka osoby uvedené ve čtvrté nebo páté odrážce, byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky,
osobu, které byl na území České republiky udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo jejího rodinného příslušníka, byl-li mu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky,
státního příslušníka jiného než členského státu, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby,
státního příslušníka jiného než členského státu, který je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány,
byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu povolen pobyt za tímto účelem, a
žadatele o vydání modré karty Evropské unie nebo držitele této karty, žadatele o vydání zaměstnanecké karty nebo držitele této karty anebo držitele povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky vydaného za jiným účelem než zaměstnání, který je na území České republiky zaměstnán,
pokud odbornou kvalifikaci pro výkon odborné činnosti získal nebo tuto odbornou činnost vykonával v souladu s právními předpisy v jiném členském státě než v České republice. Uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče na území České republiky pro osoby výše uvedené zahrnuje: a) uznávání odborné nebo specializované způsobilosti (tzv. „odborná kvalifikace“) a b) uznávání zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti a ověření znalosti českého jazyka (tzv. „jiná způsobilost“). Při uznávání odborné způsobilosti všeobecné sestry a porodní asistentky se postupuje podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při uznávání specializované způsobilosti všeobecné sestry a porodní asistentky se postupuje podle zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při uznávání odborné nebo specializované způsobilosti k výkonu ostatních zdravotnických povolání nebo k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče (např. fyzioterapeut, dentální hygienistka, zdravotnický záchranář) se postupuje také podle zákona č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dne 20. října 2007 nabyla účinnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací, která byla implementována do české legislativy. Dnem 1.7.2008 nabývá účinnost zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mimo jiné novelizují zákon č. 18/2004 Sb. a zákon č. 96/2004 Sb. Dne 28. prosince 2013 nabyla účinnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“). Tato směrnice byla implementována do české legislativy zákonem č. 126/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 1. Všeobecná sestra a porodní asistentka Odborná způsobilost všeobecné sestry a porodní asistentky se uznává:
na základě absolvování vzdělávání splňujícího minimální požadavky na odbornou přípravu (automatické uznávání odborné kvalifikace): Ministerstvo automaticky uzná doklad o dosažené kvalifikaci vydaný příslušným orgánem nebo institucí členského státu, který je uveden v seznamu dokladů o dosažené kvalifikaci (Sdělení Ministerstva zdravotnictví ČR č. 275/2007 Část II.) a který potvrzuje, že žadatel splnil minimální požadavky na odbornou přípravu v souladu s příslušným předpisem práva Evropských společenství.
na základě nabytých práv: Nabytým právem se rozumí právo k výkonu zdravotnického povolání v členském státě původu za stejných podmínek, jaké má držitel dokladů splňujících minimální požadavky odborné přípravy. Tato doba výkonu povolání není vždy totožná.
Povolání všeobecné sestry a porodní asistentky musí být vykonáváno po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu 5 let předcházejících dni vydání potvrzení.
podle obecného systému uznávání kvalifikací: Uznávání kvalifikací podle obecného systému pro všeobecné sestry a porodní asistentky se použije v případě, že nelze použít automatické uznávání ani uznávání na základě nabytých práv (postup uznávání je totožný s postupem popsaným v části věnované ostatním nelékařským zdravotnickým povoláním). Jde zejména o sestry, které neprokáží nezbytný počet let praxe pro přiznání nabytých práv nebo sestry, které získali způsobilost v některém specializovaném ošetřovatelském oboru.
Znalost českého jazyka se vyžaduje pouze v rozsahu nezbytně nutném k výkonu příslušného zdravotnického povolání. Schopnost vyjadřovat se v českém jazyce ověřuje ministerstvo posouzením dokladu o jazykové zkoušce z českého nebo slovenského jazyka, posouzením vzdělání absolvovaného v českém nebo slovenském jazyce, nebo pohovorem (postup stanoví prováděcí právní předpis). 2. Ostatní nelékařské zdravotnické povolání - obecný systém uznávání kvalifikací Odborná a specializovaná způsobilost ostatních nelékařských zdravotnických pracovníků se uznává na základě posouzení dokladu o dosažené kvalifikaci a srovnání obsahu odborné přípravy žadatele s požadavky na odbornou přípravu v ČR. Obdobný postup uznávání se použije v případě uznávání specializované způsobilosti všeobecné sestry a porodní asistentky. Výsledkem tohoto procesu může být:
uznání kvalifikace žadatele jako rovnocenné odborné kvalifikaci vyžadované v ČR
uznání kvalifikace žadatele na základě splnění jednoho z kompenzačních opatření (adaptační období, rozdílová zkouška). Ministerstvo je oprávněno požadovat splnění kompenzačních opatření, pokud obsah vzdělání a přípravy žadatele je z hlediska teoretických a praktických oblastí nebo délky podstatně rozdílný od obsahu vzdělání a přípravy vyžadovaného v ČR. Žadateli může být uloženo pouze jedno kompenzační opatření a má možnost výběru mezi adaptačním obdobím a rozdílovou zkouškou. Výjimkou je profese zdravotně-sociálního pracovníka, kdy je nezbytné složit rozdílovou zkoušku z důvodu nutnosti prokázat znalost právních předpisů.
Adaptačním obdobím se rozumí období výkonu daného zdravotnického povolání v České republice pod dohledem odborně způsobilé osoby. Součástí adaptačního období může být i další vzdělání nebo příprava zaměřené na doplnění odborné kvalifikace. Ministerstvo stanoví délku adaptačního období (nesmí překročit 3 roky), oblasti jejichž znalost je žadatel povinen si doplnit a způsob vyhodnocení adaptačního období. Rozdílovou zkouškou se rozumí zkouška zaměřená na posouzení schopnosti uchazeče vykonávat dané zdravotnické povolání v České republice. Ministerstvo stanoví podmínky výkonu rozdílové zkoušky, a to oblasti, které budou předmětem rozdílové zkoušky a průběh a způsob hodnocení.
UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACÍ ŽADATELŮ ZE ZEMÍ MIMO EU Žadatelé, kteří nejsou osobami vyjmenovanými v předchozí části nebo získali odbornou kvalifikaci v mimo členském státě, jsou způsobilí vykonávat zdravotnické povolání na území České republiky na základě úspěšného složení aprobační zkoušky, po prokázání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti a po ověření schopnosti odborně se vyjadřovat v českém jazyce; schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nutném pro jejich činnost se ověřuje v průběhu výkonu aprobační zkoušky. Pokud osobám uvedeným v předchozím odstavci uzná jejich odbornou nebo specializovanou způsobilost kterýkoli z členských států, ministerstvo od vykonání aprobační zkoušky upustí. V případě posuzování odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky platí postup uznávání popsaný v části věnované uznávání kvalifikací těchto dvou profesí. U ostatních nelékařských zdravotnických povolání se použije postup popsaný v části věnované obecnému systému uznávání kvalifikací. Aprobační zkouška se koná před zkušební komisí, kterou zřizuje ministr zdravotnictví jako svůj poradní orgán. Zkušební komise ověřuje aprobační zkouškou odborné teoretické vědomosti, odborné praktické dovednosti, znalost systému zdravotnictví v České republice a schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nutném k výkonu zdravotnického povolání. Na základě úspěšně vykonané aprobační zkoušky vydá ministerstvo rozhodnutí o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území České republiky. Aprobační zkouška se člení na čtyři na sebe navazující části, a to na test odborných znalostí, test znalostí systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotní péče, absolvování praktického výkonu příslušného zdravotnického povolání pod odborným dohledem a ústní odbornou zkoušku. První dva písemné testy je možné vykonat v jazyce anglickém, ruském, francouzském, německém a českém. Zbývající dvě části probíhají v českém jazyce. Tím se ověřuje schopnost uchazeče odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k výkonu zdravotnického povolání. Obsah a rozsah jednotlivých částí aprobační zkoušky odpovídají obsahu a rozsahu znalostí a dovedností stanovených ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu daného zdravotnického povolání uskutečňovaných v České republice. Jednotlivé části aprobační zkoušky, s výjimkou odborné praxe, a její celkový výsledek jsou hodnoceny slovem "vyhověl" nebo "nevyhověl". Úspěšně vykonaná část aprobační zkoušky platí 24 měsíců ode dne jejího vykonání.
POTVRZOVÁNÍ KVALIFIKACÍ ČESKÝCH ŽADATELŮ Osvědčení o získané kvalifikaci je určeno všem žadatelům, kteří získali odbornou kvalifikaci na území ČR bez ohledu na jejich státní příslušnost. Ministerstvo vydává tato osvědčení na základě písemné žádosti žadatele. Formulář žádosti je k dispozici na webových stránkách MZ ČR (Žádost o vydání osvědčení potvrzujícího…). Osvědčení je vhodné předložit uznávacímu úřadu země, kde hodlá žadatel vykonávat zdravotnické povolání.
Ministerstvo zdravotnictví ČR může žadateli vystavit:
osvědčení potvrzující rovnocennost dosažené kvalifikace všeobecné sestry nebo porodní asistentky s citovanou směrnicí;
osvědčení potvrzující výkon povolání všeobecné sestry nebo porodní asistentky po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu 5 let předcházejících dni vydání osvědčení (nabytá práva);
osvědčení potvrzující úroveň dosažené kvalifikace žadatele (možné vystavit pro všechna nelékařská zdravotnická povolání);
osvědčení potvrzující zdravotní způsobilosti nebo bezúhonnost žadatele;
osvědčení potvrzující výkon daného zdravotnického povolání žadatele na území České republiky.
Legislativa v oblasti uznávání kvalifikací: Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“). Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) ve znění pozdějších právních předpisů. Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) ve znění pozdějších právních předpisů. Sdělení MZ č. 275/2007 Sb., o vyhlášení dokladů osvědčujících nabytá práva o dosažené kvalifikací lékaře, zubního lékaře, farmaceuta, všeobecné sestry a porodní asistentky, udělovaných na území členských států Evropské unie a seznamu diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci lékařů, zubních lékařů, farmaceutů, všeobecných sester a porodních asistentek, udělovaných na území členských států Evropské unie a institucí a orgánů, které je vydávají.
