Příloha č. 5 Metodiky
Výpočet vyrovnávací platby v rámci závazku veřejné služby dle Rozhodnutí Komise č. 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 Účelem výpočtu a vypořádání vyrovnávací platby je zabezpečení kontinuálního poskytování sociálních služeb a zároveň zamezení jejich nadměrného financování z veřejných rozpočtů (se zohledněním vícezdrojového financování sociálních služeb, jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů). Dle Rozhodnutí Komise č. 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 výše vyrovnávací platby nesmí přesáhnout rozsah nezbytný k pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby. Vypočtená vyrovnávací platba představuje maximální možnou výši finanční podpory služby bez ohledu na skutečnou výši veřejných zdrojů. Bližší specifikace nákladů a výpočet vyrovnávací platby je uveden v následujících částech materiálu. Předpokladem pro systém financování prostřednictvím vyrovnávací platby je vymezená síť sociálních služeb v rámci Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji. Prostřednictvím vyrovnávací platby mohou být financovány pouze sociální služby v rozsahu zařazeném do krajské sítě sociálních služeb. Stěžejním zdrojem financování sociálních služeb zařazených v Krajské síti sociálních služeb v Moravskoslezském kraji je dotační Program na podporu poskytování sociálních služeb financovaného z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu (dále jen „Program 313“).
Podmínky dotačního Programu na podporu poskytování sociálních služeb a způsobu rozdělení a čerpání dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu, schválené usnesením zastupitelstva kraje č. 15/1512 ze dne 25. 6. 2015 Základní rámec tohoto Programu 313 tvoří
včetně Dodatku č. 1 schváleného usnesením zastupitelstva kraje č. 20/2075 ze dne 23. 6. 2016 (dále jen Podmínky). Podmínky a Program obsahují způsob výpočtu a posouzení vyrovnávací platby pro sociální služby zařazené do Krajské sítě. Z důvodu zachování integrity přístupu k sociálním službám v Krajské síti je v následujících částech přílohy Metodiky zakotvena stejná úprava výpočtu a posouzení vyrovnávací platby i pro sociální služby zařazené do Projektu a podpořené v rámci tohoto Programu. Pokud je v tomto materiálu použit pojem poskytovatel sociální služby, je za něj považována organizace poskytující registrovanou sociální službu zařazenou do krajské sítě sociálních služeb, jejímž poskytováním je pověřena v rámci smlouvy o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě za jeho výkon. 1. Provozní náklady služby Pro transparentní stanovení maximální výše vyrovnávací platby je nutné limitovat maximálně přípustné náklady pro zabezpečení adekvátního poskytování sociální služby. Stanovení těchto nákladů zabezpečí jednotný nediskriminující způsob výpočtu pro všechny poskytovatele sociálních služeb. Náklady pro výpočet vyrovnávací platby se rozumí veškeré náklady poskytovatele sociálních služeb, kterými byl poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby. Pokud tedy poskytovatel vykonává i jiné činnosti (nad rámec pověření v rámci Smlouvy o závazku veřejné služby a platbě za jeho výkon), náklady spojené s touto činností se při výpočtu vyrovnávací platby neuplatní. Podkladem pro stanovení nákladů jednotlivých sociálních služeb je analýza skutečných nákladů sociálních služeb zařazených do krajské sítě sociálních služeb. Náklady jsou 1
stanoveny na jednotku služby, přičemž u pobytových služeb se jedná o lůžko, u terénních a ambulantních o přepočtený úvazek pracovníka (v případě služeb s kombinovanou formou poskytování je jednotkou služby přepočtený úvazek pracovníka). Náklady jsou stanoveny pro jednotlivé druhy služeb. Pokud vyplynula z analýzy nákladů zřejmá závislost jejich výše dle kapacity, či převažující cílové skupiny, bude výše nákladů stanovena i v tomto rozlišení (viz tabulka níže). Maximální výše oprávněných provozních nákladů je vypočtena na základě dostupných dat o poskytovatelích sociálních služeb zařazených do Krajské sítě sociálních služeb z výkaznictví Ministerstva práce a sociálních věcí. V jednotlivých kategoriích byl vypočten medián nákladů na lůžko/úvazek, který byl následně navýšen s přihlédnutím k maximálním hodnotám, max. však do výše 1,5 násobku mediánu v dané kategorii. Takto vypočtená částka byla zvýšena o 1 % tak, aby byl pokryt meziroční inflační nárůst a zaokrouhlena na tisícikoruny. V jednotlivých kategoriích jsou maximální výše oprávněných provozních nákladů na lůžko/úvazek stanoveny takto:
Druh služby
Azylové domy Azylové domy Centra denních služeb Denní stacionáře Denní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy pro seniory Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Domovy se zvláštním režimem Domovy se zvláštním režimem Domy na půl cesty
Převažující cílová skupina/Kapacita
1 - 50 lůžek 51 lůžek a více
Max. výše Max. výše oprávněný oprávněnýc ch h provozních provozních nákladů/lů nákladů/úva žko/rok v zek/rok v Kč Kč 174 000 148 000 433 000
senioři osoby s chronickým duševním onemocněním, s mentálním/kombinovaným postižením
532 000 516 000
1 - 40 lůžek
543 000
nad 41 lůžek
553 000
1 - 20 lůžek 21 - 100 lůžek více než 101 lůžek osoby s postižením mentálním/ kombinovaným/jiným zdravotním postižením, chronickým duševním onemocněním
430 000 426 000 340 000
osoby bez přístřeší
352 000
senioři
486 000
524 000
163 000 2
Chráněné bydlení Intervenční centra Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství Odlehčovací služby Odlehčovací služby Osobní asistence Pečovatelská služba Podpora samostatného bydlení Průvodcovské a předčitatelské služby Raná péče Služby následné péče Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením
342 000 573 000 673 000 490 000 620 000 610 000 644 000 rodiny s dětmi, senioři, děti a mládež, oběti trestných činů/domácího násilí osoby se zdravotním/ mentálním/kombinovaným postižením osoby vedoucí rizikový způsob života, v krizi, v sociálně vyloučených lokalitách, ohrožené závislosti/závislé, pachatelé trestných činů pobytové ambulantní/terénní
692 000 542 000
581 000 430 000 357 000 393 000 546 000 588 000 461 000 534 000
pobytové
182 000
ambulantní/terénní
527 000 594 000
osoby se zdravotním/mentálním/kombin ovaným postižením, chronickým duševním onemocněním
506 000
senioři
735 000
3
Sociálně terapeutické dílny
593 000
osoby se zdravotním/mentálním/kombin Sociální rehabilitace ovaným postižením, chronickým duševním onemocněním osoby v krizi, bez přístřeší, Sociální rehabilitace rodiny s dětmi, děti a mládež Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče Telefonická krizová pomoc Terapeutické komunity Terénní programy Tísňová péče Tlumočnické služby Týdenní stacionáře senioři osoby s chronickým duševním Týdenní stacionáře onemocněním, s mentálním postižením
602 000
668 000
476 000
470 000 254 000 578 000 412 000 512 000 287 000 480 000
Za oprávněnou výši nákladů pro jednotlivé položky se považují takové, které svou výší nepřesahují obvyklou výši v daném čase a místě. Maximální výše osobních nákladů uznatelných pro vyrovnávací platbu za celou sociální službu na rok se vypočítá podle vzorce: počet přepočtených úvazků x 426.000 Kč. Předchozí odstavec platí obdobně v případě pracovníků zaměstnaných na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce. Uznatelným nákladem pro výpočet vyrovnávací platby nejsou odpisy z majetku, který byl realizován jako investice financovaná z veřejných zdrojů (investice již jednou zahrnutá do výpočtu vyrovnávací platby). Pokud jsou u sociální služby vykazovány náklady na správní režii, mohou tyto náklady činit max. 12 % celkových skutečných nákladů služby. Jestliže dojde k legitimnímu překročení maximální výše osobních nákladů, mohou orgány kraje na základě řádně zdůvodněné žádosti poskytovatele sociální služby rozhodnout o stanovení vyššího limitu osobních nákladů. Při podání žádosti o dotaci žadatel vyplní Přílohu k žádosti o poskytnutí dotace – vyrovnávací platba (Příloha č. 6 tohoto Programu), kde předběžně vypočte maximální výši oprávněných provozních nákladů dle výše uvedené tabulky a stanovených podmínek. V Příloze č. 6 Programu je žadatel povinen uvést výši plánovaných provozních nákladů, investičních nákladů, předpokládaných zdrojů a finanční vyjádření nefinanční podpory dané sociální služby v souladu s Programem. V případě, že žadatel předpokládá, že předběžně vypočtenou částku maximální výše oprávněných provozních nákladů přesáhne z legitimních důvodů, musí navýšení v uvedeném formuláři řádně zdůvodnit. Vypočtenou částku lze přesáhnout o výši účetních odpisů (maximálně do výše odpisů odpovídajících výpočtu dle odpisového plánu pro 4
příspěvkové organizace Moravskoslezského kraje zveřejněném na webových stránkách kraje). Dále lze navýšit o náklady týkající se materiálně technického zabezpečení služby, pokud bude realizace tohoto materiálně technického zabezpečení následně promítnuta do: • Snížení provozních nákladů (úspory spojené s materiálně technickým zabezpečením) • Zvýšení kapacity služby (počet lůžek u pobytových služeb, počet přepočtených úvazků pracovníků u ambulantních a pobytových služeb) • Nárůstu personálního zabezpečení služby, příp. zvýšení mzdového ohodnocení pracovníků (max. do výše přípustného limitu mzdových nákladů – viz předchozí část textu) • Jiného zdůvodněného zvýšení kvality poskytované služby Další navýšení maximální výše oprávněných provozních nákladů nad uvedený rámec bude předmětem individuálního posouzení. V případě, že služba pověřená závazkem veřejné služby vykázala při zúčtování vyrovnávací platby v předchozích letech ztrátu, bude mít možnost pokrýt tuto ztrátu z příjmů v příštím období (tzn., ztráta předchozího období bude oprávněným „nákladem“ pro účely posouzení vyrovnávací platby). Do této „úhrady ztráty“ nebude možno započítat částky vstupující do společného posouzení vyrovnávací platby dle této přílohy Metodiky (na základě jejichž započtení dojde ke společnému nulovému posouzení vyrovnávací platby). Existuje-li v rámci jedné sociální služby více míst poskytování služby a žadatel bude chtít stanovit maximální výši oprávněných provozních nákladů pro každé místo samostatně (různé kategorie dle kapacity, cílové skupiny), musí toto zdůvodnit ve formuláři vyrovnávací platby při podání žádosti o dotaci a doložit samostatné rozpočty za jednotlivá místa poskytování sociální služby. Odvody za porušení rozpočtové kázně, vč. penále, a úhrady na základě výzev k vrácení dotace dle ustanovení § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jsou považovány za výdaje nesouvisející s poskytováním základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb a jsou neuznatelné pro posouzení vyrovnávací platby. O stanovení maximální výše oprávněných nákladů pro jednotlivé sociální služby rozhodují orgány kraje při vyhlášení výsledků dotačního Programu. Konkrétní částka vyrovnávací platby bude součástí smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje. O případných změnách limitu v průběhu roku rozhodují orgány kraje na základě individuální žádosti poskytovatele sociální služby, předložené způsobem a v termínu stanoveném odborem sociálních věcí. Poměr pracovníků v přímé péči a ostatních pracovníků
Pro výpočet maximální vyrovnávací platby lze uplatnit mj. i osobní náklady spojené s výkonem přímé péče a osobní náklady ostatních pracovníků. V rámci projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v Moravskoslezském kraji“ byl společnou diskuzí s poskytovateli sociálních služeb a korekcí odbornými garanty projektu stanoven poměr pracovníků v přímé péči a ostatních pracovníků, který umožňuje adekvátní zajištění poskytování sociální služby. Tento poměr limituje maximální možnou výši uplatnění osobních nákladů ostatních pracovníků pro výpočet vyrovnávací platby. Je vyjádřen jako počet úvazků ostatních pracovníků na 1 úvazek pracovníka v přímé péči pro jednotlivé druhy služeb, kde to 5
bylo účelné také v rozlišení dle formy poskytování, kapacity, rozsahu územní působnosti služby (viz následující tabulka). Při výpočtu přepočtených počtů pracovníků v přímé péči a ostatních pracovníků budou započteny úvazky pracovníků vyplývající z pracovních smluv, dohod o pracovní činnosti, dohod o provedení práce, přičemž bude zaokrouhleno na 1 desetinné místo nahoru. Druh služby Azylové domy
Kapacita/forma poskytování do 39 lůžek nad 40 lůžek
Centra denních služeb Denní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Domy na půl cesty
0,5
do 9 lůžek nad 10 lůžek
Chráněné bydlení Intervenční centra Kontaktní centra Krizová pomoc Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Odborné sociální poradenství Odlehčovací služby
0,4 0,4 0,4 0,2 0,2 0,2 0,3 0,4 0,4 0,4
terénní, ambulantní pobytové
Osobní asistence Pečovatelská služba Podpora samostatného bydlení Průvodcovské a předčitatelské služby Raná péče
Maximální počet úvazků ostatních pracovníků na 1 úvazek pracovníka v přímé péči 0,4 0,3 0,4 0,4
0,4 0,3 0,3 0,5 0,3 0,3 0,2 0,3
s celokrajskou působností ostatní
Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Sociální rehabilitace Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče Telefonická krizová pomoc Terapeutické komunity Terénní programy Tísňová péče
0,5 0,3 0,3 0,4 0,4 0,4 0,5 0,3 0,1 0,2 0,3 0,1
6
Tlumočnické služby Týdenní stacionáře
0,3 0,5
2. Investiční náklady služby Investičními náklady se rozumí investiční výdaje, které se vztahují k danému dotačnímu roku. Ke krytí těchto investičních nákladů musí být využit specifický investiční zdroj, který bude plně využit v souladu s účelem investice. Pro posouzení vyrovnávací platby z hlediska oprávněnosti nákladů je nutno do nákladů služby zahrnout i poměrnou část investičních nákladů za daný rok. Náklady spojené s investicemi mohou být zohledněny, pokud jsou nezbytné pro provozování služeb obecného hospodářského zájmu. Investiční náklady budou považovány za oprávněné, pokud bude jejich realizace následně promítnuta do:
Snížení provozních nákladů (úspory spojené s provedenou investicí) Zvýšení kapacity služby (počet lůžek u pobytových služeb, počet přepočtených úvazků pracovníků u ambulantních a pobytových služeb) Nárůstu personálního zabezpečení služby, příp. zvýšení mzdového ohodnocení pracovníků (max. do výše přípustného limitu mzdových nákladů) Jiného zdůvodněného zvýšení kvality poskytované služby
3. Nefinanční podpora V rámci vyrovnávací platby musí být posouzeny i poskytnuté podpory nefinanční povahy. Jedná se např. o:
Pronájem nemovitosti za symbolický příspěvek (výhoda pro poskytovatele sociálních služby ve formě nájmu za nižší cenu, než jaká je v tržních podmínkách) či umožnění bezplatného využití, Pronájem movité věci za symbolický příspěvek, či umožnění bezplatného využití (např. automobilu), Bezplatné školení či školení za symbolickou částku, Bezúročné návratné finanční výpomoci (půjčky), Darování movité či nemovité věci, Úhrada služeb za poskytovatele sociální služby (např. za energie, nájem), Jiné zvýhodnění, zvláštní či výlučná práva přiznaná poskytovateli sociálních služeb dle Rozhodnutí.
Do režimu vyrovnávací platby musí být tato nefinanční podpora zařazena a to ve výši, která odpovídá rozdílu mezi objemem finančních prostředků, který by poskytovatel musel vynaložit za získání předmětné služby (materiálu, nemovitosti atp.) za tržních podmínek v místě a čase obvyklých a objemem finančních prostředků, které vynaložil při poskytované veřejné podpoře (např. symbolická částka, zvýhodněná částka, nebo zcela bezplatně). Tato nefinanční podpora je považována za oprávněnou, je-li plně využita pro účely registrované sociální služby zařazené do krajské sítě, pověřené výkonem služby v obecném hospodářském zájmu. Nesmí být zároveň využita i pro komerční účely, či jiné aktivity poskytovatele sociální služby (např. nelze považovat za oprávněnou podporu, pokud v části darované nemovitosti je poskytována sociální služba zařazená v krajské síti
7
a část je využívána ke školení jiných osob, jako konferenční prostory, k provozování jiných aktivit než služby zařazené v krajské síti apod.) Oprávněná nefinanční podpora musí být připojena k výpočtu vyrovnávací platby a vykazována při posouzení vyrovnávací platby dle odstavce 4. této Přílohy. Jedná-li se o nefinanční podporu investiční povahy, nebude její výše limitována, bude posuzována její oprávněnost obdobně jako investiční náklady služby dle odst. 2 této přílohy. Jedná-li se o nefinanční podporu provozní povahy, bude finanční vyjádření této nefinanční podpory vstupovat od roku 2017 do posouzení provozních nákladů sociální služby dle odst. 1 této Přílohy, tzn., bude zkoumáno, zda skutečné oprávněné provozní náklady sociální služby v součtu s finančním vyjádřením nefinanční podpory provozní povahy nepřekročí maximální výši oprávněných provozních nákladů stanovených pro danou sociální službu.
4. Vyrovnávací platba Finanční objem stanovený dle výše popsaného mechanismu bude maximální hodnotou vyrovnávací platby pro konkrétní službu na příslušný rok, na který se vypočítává. Výpočet maximální vyrovnávací platby je prováděn za služby, kterými je poskytovatel sociální služby pověřen v rámci závazku veřejné služby, v rozsahu parametrů zařazených do krajské sítě sociálních služeb. V průběhu roku je poskytovatel povinen vést odděleně účetnictví v členění na jednotlivé služby v rozsahu daném Smlouvou o závazku veřejné služby a platbě za jeho výkon (potažmo v rozsahu zařazeném do krajské sítě) od jiných činností poskytovatele. S maximální výší vyrovnávací platby jsou po ukončení dotačního roku porovnávány skutečně obdržené zdroje (výnosy) a skutečné náklady sociální služby, jejímž poskytováním byl poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby. Rozdíl mezi uznatelnými náklady a zdroji v jednotlivých službách může být:
nulový – uznatelné náklady související s poskytováním služby jsou ve stejné výši jako skutečné zdroje (výnosy) služby, nejedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu, záporný – uznatelné náklady související s poskytováním služby jsou vyšší než skutečné zdroje (výnosy) služby, nejedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu, kladný – uznatelné náklady související s poskytováním služby nižší než skutečné zdroje (výnosy) služby, může se jednat o nadměrnou vyrovnávací platbu – dále viz níže.
U sociálních služeb zařazených do Projektu bude prováděno po ukončení dotačního roku 2017 a 2018 průběžné hodnocení vyrovnávací platby. V případě, že by skutečné uznatelné náklady související s poskytováním služby byly při průběžném posouzení vyrovnávací platby nižší než skutečné příjmy (zdroje) služby, může poskytovatel převést objem tohoto rozdílu do následujícího dotačního roku a nebude se tudíž jednat o nadměrnou vyrovnávací platbu. Po ukončení podpory v rámci Projektu, tzn. nejpozději po ukončení dotačního roku 2019, bude provedeno závěrečné hodnocení vyrovnávací platby. U jednotlivých sociálních služeb budou porovnávány skutečné uznatelné náklady a zdroje (výnosy) za celé období trvání podpory v rámci Projektu. Rozdíly mezi skutečnými uznatelnými náklady a zdroji jednotlivých služeb budou následně posuzovány společně v rámci jednoho pověřovacího aktu (za jednoho poskytovatele). V případě, že by byl rozdíl mezi náklady a zdroji kladný i 8
v rámci tohoto společného posouzení, jedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu a poskytovatel je povinen rozdíl vrátit zpět do rozpočtu pověřovatele, tzn. Moravskoslezského kraje, vrácená nadměrná vyrovnávací platba bude zdrojem Fondu sociálních služeb. Posouzení nadměrné vyrovnávací platby bude prováděno administrátorem vždy po ukončení dotačního roku, po provedení účetní závěrky poskytovatelem sociální služby v termínu a způsobem stanoveným v Metodice.
9
