Územní plán Vesce ODŮVODNĚNÍ. Objednatel : Obec Vesce. Pořizovatel : Úřad územního plánování MěÚ Soběslav - odbor územního rozvoje

Územní plán Vesce ODŮVODNĚNÍ

Objednatel : Obec Vesce Pořizovatel : Úřad územního plánování MěÚ Soběslav - odbor územního rozvoje Schvalující orgán : Zastupitelstvo obce Vesce

Projektant:

atelier KA 21 Autorský tým : Atelier KA 21 Autoři koncepce : Zodpovědný projektant : Projektant, grafické zpracování : Tým zpracovatelů ÚSES:

Ing. arch. Alena Kalinová Ing. arch. Jan Kolář Ing. arch. Alena Kalinová Ing. arch. Jan Kolář Mgr. Václav Novák Ing. Jiří Horatlík

Červenec 2014 1

OBSAH seznam použitých zkratek

str.

5

1 Postup při pořízení ÚP

str.

7

2 Vyhodnocení souladu s PÚR a ÚPD vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů 2.1 Soulad s PÚR a ÚPD vydanou krajem

str. str.

7 7

str. str.

7 8

str.

15

str. str. str. str.

15 16 17 17

3 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

str.

17

4 Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů

str.

19

5 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky DO podle zvláštních právních předpisů, popř. s výsledkem řešení rozporů

str.

19

6 Vyhodnocení splnění zadání a pokynů pro zpracování návrhu ÚP (souborného stanoviska)

str.

20

7 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 7.1 Zdůvodnění urbanistického řešení a koncepce krajiny

str. str.

20 20

str. str. str. str. str.

21 21 23 23 24

2.1.1 Soulad s PÚR 2.1.2 Soulad s ÚPD vydanou krajem

2.2

Širší vztahy 2.2.1 Postavení obce v systému osídlení 2.2.2 Širší dopravní vztahy 2.2.3 Širší vztahy technické infrastruktury 2.2.4 Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů

7.1.1 7.1.1.1 7.1.1.2 7.1.1.3 7.1.1.4

Zastavěné území a zastavitelné plochy Bydlení venkovské Bydlení městské Plochy smíšené obytné venkovské Rekreace individuální

2

7.1.1.5 7.1.1.6 7.1.1.7 7.1.2 7.1.2.1 7.1.2.2 7.1.2.3 7.1.2.4 7.1.2.5

Občanská vybavenost Plochy veř. prostranství Plochy smíšené výrobní Nezastavěné území a nezastavitelné plochy Krajinný ráz, významné krajinné prvky Vodní plochy a toky Plochy lesa Zeleň v sídlech Nelesní zeleň mimo plochy sídel a ÚSES

str. str. str. str. str. str. str. str. str.

25 25 25 26 28 29 29 29 30

str. str.

30 30

str. str. str.

31 31 43

str. str.

43 44

str. str. str.

44 45 45

str.

46

str. str. str. str. str. str. str. str. str.

46 46 46 47 47 47 47 48 48

str. str.

48 49

str. str.

49 50

str.

51

8 Vyhodnocení vlivů na URÚ a informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na URÚ spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno str.

54

7.1.2.5.1 7.1.2.5.2

Plochy trvalých travních porostů Plochy krajinné zeleně

7.1.2.6 Významné krajinné celky 7.1.2.7 Plochy ÚSES 7.1.2.8 Orná půda

7.2 Zdůvodnění z hlediska dynamiky rozvoje 7.3 Zdůvodnění z hlediska umístění plošného rozvoje 7.3.1 7.3.2 7.3.3

Vesce Čeraz Mokrá

7.4 Zdůvodnění z hlediska umístění ploch a vedení koridorů dopravní a technické infrastruktury 7.4.1 7.4.1.1 7.4.1.2 7.4.1.3 7.4.2 7.4.2.1 7.4.2.2 7.4.2.3 7.4.2.4

Dopravní infrastruktura Silniční doprava Ostatní komunikace, cykloturistická infrastruktura Pěší doprava Technická infrastruktura Zásobování vodou Odkanalizování Zásobování elektrickou energií Odpadové hospodářství

7.5 Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v prováděcím právním předpisu 7.6 Zdůvodnění navrhovaných VPS a VPO 7.6.1 7.6.2

Veřejně prospěšné stavby Veřejně prospěšná opatření

7.7 Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území

3

9 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch

str.

54

str. str. str.

55 55 58

str. str. str.

59 59 59

str. str.

60 60

11 Rozhodnutí o námitkách vč. jejich odůvodnění

str.

60

12 Vypořádání připomínek

str.

60

13 Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části

str.

60

10 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL 10.1 Vyhodnocení záboru ZPF 10.2 Zdůvodnění záboru ZPF – zastavitelné plochy 10.2.1 10.2.2 10.2.3

Vesce Čeraz Mokrá

10.3 Zdůvodnění záboru ZPF – nezastavěné území 10.4 Zábor PUPFL

4

Seznam použitých zkratek : AGC AGTC AZZÚ BPEJ BM BV,BV-N ČEZ ČOV ČR DO DS II/DS III DSm,DSm-N DSú ha IP KN KPÚ LBC LBK LHP LT MěÚ NL,NL-N NSk,NSk-N NZo NZt,NZt-N OP ORP OV PRVKÚK PUPFL PÚR PV,PV-N RD Ri,Ri-N RP ŘÚ SLT STG SV,SV-N SVo TKO

- evropská dohoda o mezinárodních železničních magistrálách - evropská dohoda o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech - aktivní zóna záplavového území - bonitovaná půdně ekologická jednotka - plocha bydlení městského charakteru (kód funkčního využití) - plocha bydlení venkovského charakteru (kód funkčního využití) - České energetické závody - čistírna odpadních vod - Česká republika - dotčený orgán - plochy dopravní infrastruktury – silnice II./III. třídy (kód funkčního využití) - plochy dopravní infrastruktury – místní komunikace (kód funkčního využití) - plochy dopravní infrastruktury – účelové veř. komunikace (kód funkčního využití) - hektar - interakční prvek - katastr nemovitostí - komplexní pozemkové úpravy - lokální biocentrum - lokální biokoridor - lesní hospodářský plán - lesní typ - městský úřad - plochy lesní (kód funkčního využití) - plochy smíšené nezastavěného území (kód funkčního využití) - plochy zemědělské – orná půda (kód funkčního využití) - plochy zemědělské – trvalé travní porosty (kód funkčního využití) - ochranné pásmo - obec s rozšířenou působností - občanské vybavení (kód funkčního využití) - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje - pozemky určené k plnění funkce lesa - politika územního rozvoje - veřejná prostranství (kód funkčního využití) - rodinný dům - plochy rekreace – individuální (kód funkčního využití) - regulační plán - řešené území - skupina lesních typů - skupina typů geobiocénů - plochy smíšené obytné venkovské (kód funkčního využití) - plochy smíšené obytné venkovské s ochranným režimem (kód funkčního využití) - tuhý komunální odpad 5

TS TTP TK,TK-N TŽK URÚ ÚP ÚPČ ÚPD ÚSES VKP VN VPO VPS VS,VS-N W ZCHÚ ZP ZPF ZS,ZS-N ZÚ ZÚR, ZÚR JČK ZV,ZV-N -

trafostanice trvalý travní porost plochy technické infrastruktury – zař. kanalizační sítě (kód funkčního využití) tranzitní železniční koridor udržitelný rozvoj území územní plán územně plánovací činnost územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšné opatření veřejně prospěšná stavba plochy výroby smíšené (kód funkčního využití) plochy vodní (kód funkčního využití) zvláště chráněná území zastavitelné plochy. zemědělský půdní fond plochy zeleně – zeleň soukromá, vyhrazená (kód funkčního využití) zastavěné území Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje veřejná prostranství – veřejná zeleň (kód funkčního využití)

6

1

Postup při pořízení ÚP

Bude doplněno v dalších fázích projednávání.

2

Vyhodnocení souladu s PÚR a ÚPD vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů

2.1

Soulad s politikou územního rozvoje a ÚPD vydanou krajem

2.1.1

Soulad s PÚR

Dokument, schválený usnesením vlády ČR č.929 ze dne 12.7.2009, obsahuje republikové priority územního plánování, stanovené k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Tyto republikové priority územního plánování jsou určeny ke konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj v územně plánovací činnosti obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétním území.

ÚP Vesce v souladu s PÚR : vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického dědictví. Zachovává ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice, při stanovování funkčního využití území zohledňuje jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel s cílem nalezení vyváženého řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území, stanoví podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území, přednostně navrhuje k využití plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů (tzv. „brownfields“) a nezhoršit podmínky pro využívání zastavěného území vytváří podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporuje propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst 7

turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo), vytváří podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, stanovuje podrobnější podmínky pro využití a uspořádání území vymezených ploch v souladu s jejich určením a charakterem. Řešené území těsně sousedí s transevropským multimodálním koridorem M1 Praha – České Budějovice – hranice ČR ( – Linz) jako součást rozvojové osy OS6 Praha – České Budějovice – hranice ČR ( – Linz). Tento multimodální koridor tvoří vhodné doplnění chybějícího logického článku v roštovém systému uspořádání multimodálních koridorů ve střední Evropě. Multimodální koridor je tvořen především dálnicí D3 (od Č. Budějovic ke státní hranici jako rychlostní komunikace R3) a IV. tranzitním železničním koridorem (TŽK), který je v úseku Praha – Benešov – České Budějovice – st. hranice ( – Linz) Politikou územního rozvoje vymezen jako koridor konvenční železniční tratě C– E 551a. Tento koridor by měl zabezpečit požadované technické parametry dohod AGC a AGTC, především dostatečnou rychlost, která zvýší konkurenceschopnost železnice jako prostředku, který je šetrnější k životnímu prostředí. Rozvojová osa OS6 zahrnuje celý správní obvod ORP Tábor. Významné dopravní cesty tvořící multimodální koridor M1 (dálnice D3 a IV. TŽK) prochází poněkud východněji správním územím města Soběslav, bez dopravních návazností a negativních vlivů na řešené území. V urbanistické koncepci dominují nové plochy bydlení. Zastoupeny jsou též nové plochy smíšené obytné, umožňující komplexní rozvoj území (bydlení, výroba a služby, obč. vybavenost, rekreace a cestovní ruch). ÚP Vesce je v souladu s PÚR.

2.1.2 Soulad s ÚPD vydanou krajem Platnou nadřazenou ÚPD kraje jsou Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, vydané dne 13.9.2011. Následuje vyhodnocení souladu dle jednotlivých kapitol ZÚR.

a

Stanovení priorit úz. plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území

Priority pro zajištění příznivého životního prostředí stanovené v ZÚR JČK byly v ÚP Vesce zohledněny takto: z hlediska ochrany přírodních hodnot byly vymezeny na lokální a regionální úrovni prvky ÚSES se specifickými regulativy, které vytváří podmínky pro jejich uchování a rozvoj, z hlediska ochrany vodních zdrojů byla v území navržena revitalizace zatrubněných či narovnaných drobných vodních toků, doplněných liniovými plochami zatravnění či krajinné zeleně. z hlediska ochrany ovzduší, půd a vod v území před znečištěním byla navržena tato 8

opatření: - urbanistická koncepce (umístěním nových zastavitelných ploch) sledující minimalizaci dopravní zátěže, regulativy ploch s důrazem na „nerušící“ způsoby využití, - návrh ploch ČOV, - návrh ploch liniové a izolační zeleně, - návrh revitalizace zatrubněných či narovnaných drobných vodních toků, doplněných liniovými plochami zatravnění či krajinné zeleně. z hlediska ochrany zemědělské a lesní půdy: z pohledu urbanistické koncepce byly minimalizovány zábory kvalitních půd, z hlediska ochrany, zachování a udržení jedinečného výrazu kulturní krajiny ÚP Vesce navrhuje opatření k minimalizaci necitlivých zásahů do krajiny (plochy clonící a izolační zeleně výrobního areálu), urbanistickou koncepcí zamezuje fragmentaci volné krajiny (ZP až na výjimky v těsné vazbě na sídla) a zároveň podporuje jednoznačnou identifikaci sídel (není podporováno prolínání a srůstání sídel), návrhem ploch ÚSES, ploch krajinných opatření a regulativy (zejména ploch nezastavěného území) podporuje úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území, z hlediska zachování migračních tras zvěře a zejména velkých savců ÚP nevytváří žádné nové liniové bariéry, návrh zastavitelných ploch neomezuje prostupnost území, ÚP návrhem ploch ÚSES a jejich regulativy vytváří podmínky k ochraně stávajících a vytváření nových, zatím nefunkčních prvků ÚSES, koncepcí uspořádání krajiny a navrženými krajinnými opatřeními zvyšuje podíl zatravněných ploch, ploch krajinné zeleně a dalších ekosystémů zvyšujících biodiverzitu, ekologickou stabilitu a snižujících vodní i větrnou erozi půdy. Priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje stanovené v ZÚR JČK byly v ÚP Vesce zohledněny takto: priorita přednostně využívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů (tzv. „brownfields“) a nezhoršit podmínky pro využívání zastavěného území byla v ÚP zohledněna návrhem ploch přestavby v intencích vybraných stávajících, původně zemědělských výrobních areálů, priorita zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace na území kraje v souladu se specifickými podmínkami v části území, kde převažují přírodní hodnoty, byla v ÚP zohledněna: - návrhem regulativů ploch obytných, smíšených obytných a občanského vybavení s otevřenými možnostmi vzniku tzv. turistické infrastruktury, - návrhem krajinné koncepce podporující její revitalizaci a zatraktivnění, priorita najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy ze zemědělství, rybníkářství a lesního hospodářství na území kraje a rovněž vytvořit podmínky pro uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční funkce lesů a rybníků v návštěvnicky a rekreačně atraktivních oblastech, s cíli umožnit intenzivnější rekreační a turistické 9

využívání území a zlepšení prostupnosti krajiny i v přeshraničním turistickém styku, byla v ÚP zohledněna regulativy ploch nezastavěného území s možnostmi zřizování malých vodních nádrží a trasování cest. Priority pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel stanovené v ZÚR JČK byly v ÚP Vesce zohledněny takto: priorita eliminovat nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí formou rozvoje potřebné veřejné infrastruktury, vybavenosti a dopravní obsluhy je v ÚP zohledněna koncepcí rozvoje veřejné technické infrastruktury (ploch ČOV a kanalizace), návrhem nových místních komunikací, nastavením regulativů s širokými možnostmi vzniku zařízení občanské vybavenosti a koncepcí ploch veř. prostranství, priorita vytvořit územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel, především posílením nabídky vhodných rozvojových ploch s ohledem na diferencované předpoklady jednotlivých oblastí kraje a jednotlivých obcí, zejména ve specifických oblastech s ohledem na zachování přírodních hodnot území, byla v ÚP zohledněna návrhem smíšených výrobních ploch a ploch smíšených obytných, s širokou škálou možností výrobních i nevýrobních ekonomických aktivit za předpokladu možného společného fungování s bydlením (nerušící povaha činností), priorita vyloučit při vymezování zastavitelných ploch nekoncepční formy využívání volné krajiny, ZP situovat pokud možno v návaznosti na zastavěné území, respektovat stávající historicky utvářené sídelní struktury, ochranu tradičního obrazu městských i vesnických sídel v krajině, včetně ochrany jednotlivých kulturních památek, při přednostním využití nevyužitých a opuštěných areálů a proluk v zastavěném území a se zajištěním dobré dopravní obsluhy a dostupnosti pro pracovní síly i z okolních obcí byla v ÚP respektována urbanistickou koncepcí a umístěním rozvojových ploch, definováním ploch ochranných režimů, dopravní koncepcí (síť místních komunikací), a regulativy nezastavěného území, priorita u rázovitých obcí a sídel dbát na zachování originality původního architektonického výrazu a prostorového uspořádání, podpořit oblastně pestré hodnoty kulturního dědictví venkova a jeho oblastní zvyky, tradice a charakteristiky, byla v ÚP respektována návrhy nezastavitelných ploch sídel (plochy ZS, ZS-N), definováním ploch ochranných režimů a regulativy těchto ploch.

b

Upřesnění republikových a vymezení nadmístních rozvojových oblastí a os

Řešené území není součástí nadmístních rozvojových oblastí či os. Území řešené ÚP Vesce těsně sousedí se zpřesněnou rozvojovou osou republikového významu OS6 (Praha – České Budějovice – hranice ČR), která zahrnuje sousední správní území Soběslav.

c

Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu –

netýká se území řešeného ÚP Vesce

10

d

Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, vč. ploch a koridorů veř. Infrastruktury, ÚSES a úz. rezerv

ZÚR JČK vymezují ve správním území obce Vesce v rámci vymezení ploch a koridorů ÚSES RBC 669 a RBK 458, které se váží na tok řeky Lužnice a do řešeného území zasahují pouze částečně. Plochy jsou v ÚP zpřesněny návrhem RBC 1 Lužnice nad Soběslaví a RBK 3 Roudná – Lužnice nad Soběslaví. Oba prvky jsou vymezeny v katastru Čeraz, na jihovýchodním okraji řeš. území. Zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro navazující územně plánovací dokumentace pro plochy zahrnuté do regionálního a nadregionálního ÚSES, stanovené ZÚR JČK, zohledňuje ÚP Vesce takto: - hranice prvků byly zpřesněny s ohledem na pozemkovou držbu a morfologii terénu při zachování min. parametrů (šíře biokoridoru min. 40m), - dle skutečné aktuální podoby v daném území bylo pro tyto plochy v ÚP Vesce stanoveno využití území zejména jako plochy smíšené nezastavěného území, plochy vodní a vodohospodářské nebo plochy mokřadní, - podmínky využití území ploch ÚSES, vč. podmínek změn v jejich využití, jsou stanoveny v text. části ÚP (kap. 5.2 a 6.2.8 (regulativy) tak, aby v území byly vytvořeny předpoklady pro zachování přírodě blízkých biotopů a lokalit ohrožených rostlin a živočichů a pro doplnění chybějících částí biokoridoru.

e Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje ZÚR JČK stanovuje podmínky koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Zásady pro rozhodování o změnách na území, stanovené pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje přírodních hodnot, zohledňuje ÚP Vesce takto: - zvolenou urbanistickou koncepcí a koncepcí uspořádání krajiny podporuje řešení směřující k vyváženosti zájmů ochrany přírody a zájmů podporujících rozvoj hospodářských, socioekonomických aktivit včetně rekreačního využití území, - uspořádáním ploch krajiny respektuje charakter krajiny dle vymezení krajinného rázu, návrhem ploch krajinných opatření podporuje obnovu a doplnění originálních krajinných prvků a segmentů ve prospěch posílení ekologické stability krajiny, - respektuje vodohospodářské zájmy v území, nastavením regulativů vytváří podmínky pro ochranu a kultivaci vodních toků a vodních ploch, - nastavením podmínek využití ploch v území s otevřenými možnostmi vzniku turistické infrastruktury podporuje rozvoj cestovního a turistického ruchu.

11

Úkoly pro územní plánování, stanovené na základě těchto zásad, zohledňuje ÚP Vesce takto: - zastavitelné plochy nejsou navrhovány na úkor lesních pozemků, rozvojové plochy byly situovány přednostně mimo I. a II. třídu ochrany zemědělského půdního fondu, - zároveň ale nové zastavitelné plochy byly přednostně vymezovány v návaznosti na již urbanizované území, a to i za cenu méně pozitivního dopadu na ochranu zemědělského půdního fondu, - regulativy ploch krajiny a návrhem liniových ploch krajinné zeleně je podporována obnova břehových porostů, návrhem ploch zatravnění jsou dány podmínky pro vytvoření ochranných pásem travních porostů v údolních nivách, - regulativy ploch ZÚ a rozvojových ploch (zejména stanovením minimálního podílu zeleně v plochách), uspořádáním ploch se stanovením nezastavitelnosti ploch zeleně a návrhem ploch krajinných opatření respektuje požadavky na kvalitní propojení obytného a přírodního prostředí v území, Zásady pro rozhodování o změnách na území, stanovené pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje kulturních hodnot, zohledňuje ÚP Vesce takto: - zařazením historických jader sídel do ploch ochranných režimů (kap. 2.2.2 textu návrhu + další podmínky tam uvedené) vytváří podmínky pro zachování a obnovu hodnotné urbanistické struktury sídel, - krajinnou koncepcí a regulativy vytváří podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury s nesporným krajinářským potenciálem. Úkoly pro území plánování, stanovené na základě těchto zásad, zohledňuje ÚP Vesce takto: - památky místního významu jsou v ÚP Vesce respektovány, regulativy a podmínkami uvedenými v kap. 2.2.2 jsou stanoveny požadavky na kvalitu a soulad řešení nové zástavby v jejich okolí, s vyloučením výrazově nebo funkčně konkurenčních územních zásahů, - koncepcí rekreačního využití krajiny (nové plochy rekreace) a regulativy ploch obytných, smíšených obytných a občanské vybavenosti, umožňujícími vznik turistické infrastruktury, jsou podporovány územní požadavky na vybudování zařízení a vybavenosti cestovního ruchu, poznávací turistiky a cykloturistiky v návaznosti na lokality s výskytem kulturních hodnot a blízké turisticky atraktivní území Soběslavsko-veselských blat, - krajinnou koncepcí a regulativy vytváří podmínky pro údržbu, obnovu a doplnění originálních krajinných prvků a segmentů (např. doprovodné vegetace vodních toků) ve prospěch obnovy bohatší krajinné mozaiky, - rozvojové plochy umožňující zástavbu větších prostorových měřítek jsou situovány do lokalit, kde nebude výrazně narušen krajinný a architektonický ráz a nebudou negativně ovlivněny panoramatické pohledy, a jsou pro ně stanoveny odpovídající podmínky minimálního podílu clonící a izolační areálové zeleně. 12

Zásady pro rozhodování o změnách v území, stanovené pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje civilizačních hodnot, zohledňuje ÚP Vesce takto: - návrhem ploch krajinných opatření, regulativy ploch nezastavěného území a mírným navýšením podílu zatravněných ploch na úkor orné půdy vytváří podmínky pro ekologicky přijatelné formy zemědělského hospodaření vedoucí k obnově původní kulturní krajiny, regulativy smíšených obytných ploch vytváří podmínky pro podporu zemědělského hospodaření v kombinaci se službami v oblasti cestovního a turistického ruchu, - regulativy smíšených obytných a výrobních území a návrhem nových ploch výroby, vč. definování ploch přestavby, vytváří podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí - regulativy s otevřenými možnostmi vzniku turistické infrastruktury zohledňuje prioritu Jihočeského kraje zaměřenou na rozvoj cestovního a turistického ruchu, - definováním ploch ochranných režimů, regulativy a podmínkami uvedenými v kap. 2.2.2 vytváří podmínky pro rozvoj území architektonickými a zejména urbanistickými hodnotami, jejich ochranu a revitalizaci a posílení jejich využití a zapojení ve prospěch rozvoje cestovního ruchu. Úkoly pro území plánování, stanovené na základě těchto zásad, zohledňuje ÚP Vesce takto: - nové výrobní plochy s možnou výstavbou objektů větších objemů a vzhledu definuje v lokalitách bez většího vlivu na uplatnění z hlediska krajinného rázu, definováním přestavbových ploch jednoznačně upřednostňuje regeneraci nevyužívaných zemědělských areálů nebo areálů ve špatném stavebně-technickém stavu před výstavbou na „zelené louce“, regulativy smíšených obytných ploch a ploch občanského vybavení podporuje vznik navazujících zařízení a vybavenosti cestovního ruchu v oblasti agroturistiky a sportovně rekreačních aktivit využívajících předností jihočeské krajiny, - při vymezování rozvojových ploch byly brány v potaz nevyužité a opuštěné areály, rozvojové plochy byly umístěny s ohledem na racionální řešení jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

f

Vymezení cílových charakteristik krajiny

ZÚR JČK vymezují správní území obce Vesce v rámci oblasti krajinného rázu 07 Táborsko – Soběslavsko jako mírně zvlněnou krajinu lesopolní (krajinu intermediární mezi krajinou lesní a polní), kterou charakterizuje z hlediska: krajinného rázu (reliéf vrchovin a pahorkatin, zemědělská krajina je střídána s lesní krajinou (lesy na 30-70% plochy), výrazná struktura historické kulturní krajiny vhodné pro letní a zimní rekreaci), přírodních hodnot (potoční a říční nivy, mokřady, lesní porosty se segmenty přírodě blízkých lesů, přírodě blízké louky), kulturních hodnot (drobné sakrální stavby, hrady, zámky, zachovaná historická krajinná a sídelní struktura), 13

estetických hodnot (harmonie mezi prostorovým a funkčním uspořádáním krajinných prvků, sídel a zemědělských ploch, atraktivní výhledy, zelené horizonty), a stanovují pro ně doprovodné zásady pro využívání území. ÚP Vesce zohledňuje stanovené zásady tak, že: nezvyšuje plochy orné půdy na úkor trvale zatravněných ploch, nelikviduje vegetační prvky volné krajiny a udržuje tak historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny, rozvojové plochy umísťuje citlivě s ohledem na okolní krajinu, nástroji územního plánu, zejména regulativy, se snaží zabránit tomu, aby do prostředí byly vnášeny nepůvodní a cizí architektonické a urbanizační prvky.

g

Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Na území obce Vesce nejsou ZÚR vymezena taková území nadmíst. významu.

h

Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci ÚPČ obcí a na řešení v ÚPD obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury

- Promítnutí regionálního ÚSES do ÚP Vesce – viz bod d) Pro řešené území jiné požadavky nadmístního významu ze Zásad úz. rozvoje nevyplývají.

i

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence ÚPČ –

j

netýká se území řešeného ÚP Vesce

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je pořízení a vydání regulačního plánu orgány kraje podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití a dále stanovení lhůty pro pořízení regulačního plánu a jeho předložení zastupitelstvu kraje –

netýká se území řešeného ÚP Vesce

14

k

Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je podmínkou pro rozhodování o změnách jejich využití pořízení a vydání regulačního plánu na žádost –

l

Zadání RP v rozsahu dle přílohy č. 9 ZÚR pro plochu nebo koridor vymezený podle písmene j) a k) –

m

netýká se odůvodnění ÚP

Stanovení pořadí změn v území (etapizace) –

n

ZÚR žádný takovýto RP nevymezuje

netýká se území řešeného ÚP Vesce

Údaje o počtu listů ZÚR a počtu výkresů grafické části - netýká se odůvodnění ÚP ÚP Vesce je v souladu se Zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje.

2.2

Širší vztahy

2.2.1 Postavení obce v systému osídlení Obec Vesce leží 3 km západně od města Soběslav. Správní území těsně sousedí na východě multimodální koridor M1. Obcí prochází ve směru východ – západ silnice II/135 - silniční tah Soběslav - Záluží (Bechyně, Týn n. Vlt.). Obec leží na okraji rozsáhlejšího kulturně geografického a turisticky atraktivního území Soběslavsko – veselských blat, rozprostírající se jihozápadně. Obec je typickým venkovským regionem s relativně dochovanou venkovskou urbánní strukturou rozsahem malých sídel, s minimálně poznamenaným stavebním fondem, s rezidui kapacitní socialistické zemědělské výroby, s vysokým podílem zorněných ploch, které vzhledem k mírnému zvlnění nejsou tak náchylné k půdní erozi. Rozsah území řešeného ÚP Vesce je dán správním územím obce, které tvoří 3 katastrální území (Vesce, Čeraz, Mokrá u Soběslavi) o celkové rozloze 7,44 km2 (744 ha). Sídlo Vesce má minimální spádový význam pro nejbližší obce v okolí. Uspokojuje pouze malou část segmentu služeb (obchod, hostinec). Další vybavenost sídlu chybí a je poskytována nejbližšími většími obcemi a městy (zejména Soběslav, dále pak Veselí nad Lužnicí, Kardašova Řečice, Bechyně, Týn nad Vltavou), vyšší vybavenost pak zejména městem Tábor, příp. České Budějovice. Město Soběslav má pro obec dominantní význam, jak v oblasti pracovních příležitostí, tak pokud jde o obč. vybavenost, kulturní vyžití či volnočasové aktivity. Je zároveň obchodním magnetem. Obec Vesce je lokálním střediskem pracovních příležitostí, zpravidla pro místní obyvatele. 15

Většina pracovních příležitostí je však uspokojována ve větších centrech. Od poslední třetiny 20. stol. je obec, spíše však okrajově, destinací příměstského bydlení (což je dáno jeho polohou a minimální vzdáleností od města Soběslav); tyto tendence budou zřejmě do budoucna posilovat. Demografie Celkový počet trvale hlášených obyvatel k roku 2011 je 271. K roku 2001 je podle čísel popisných v obci 100 domů (jedná se o RD, bytové a nebytové domy). Přestože jsou v ÚP navržené rozsahy obytné a smíšené výstavby plošně relativně velké, předpokládá se pozvolný nárůst počtu obyvatel. Cílem je nastartování pozitivního demografického trendu, založeného na vzrůstající atraktivitě příměstského a venkovského bydlení ve zdravém obytném a přírodním prostředí, s dostatečným plošným komfortem - v dostupné vzdálenosti od města s kvalitním občanským vybavením a s dosažitelností dálnice D3. Podmínkou je zkvalitnění veřejné infrastruktury, vč. místní občanské vybavenosti, a větší a pestřejší nabídka pracovních příležitostí. Očekává se také zvýšený zájem o území v souvislosti s postupnou výstavbou dálnice a jejím propojení s pražskou aglomerací a krajským městem.

2.2.2 Širší dopravní vztahy Silniční doprava Území obce leží mimo hlavní nadmístní komunikační tahy (dálnice, rychlostní komunikace, silnice I. třídy). Komunikační osou území je silnice II/135, protínající jej ve směru východ – západ a dělící jej na severní a jižní část. Silnice tvoří průtah sídla Vesce, frekvence dopravy je relativně velká (podle údajů ŘSD z r. 2005 obcí denně projede 2150 vozidel). Jde o hlavní komunikační spojnici obce s městem Soběslav 3km východně, s napojením na dálnici D3 a vede dále na východ směr Černovice nebo Kamenice nad Lipou. Z Vesců vede dále na západ směr Bechyně nebo již jako II/159 směr Týn nad Vltavou. Silnice II/159, která mezi obcemi Záluží a Svinky má společnou trasu s II/135, protíná území v jeho jihozápadním výběžku a pokračuje na jihovýchod směr Dráchov – Kardašova Řečice – Jindřichův Hradec. Silnice II. třídy představují základ komunikační kostry území, kromě svého lokálního významu zprostředkovávají spojení s širším okolím. Od nich se též odvíjí síť silnic nižších kategorií a ostatních cest. V centru sídla jihozápadním směrem vychází silnice III/13518 směr Mažice (oblast Borkovických blat). Silnice III/13517 vychází z Vesců severním směrem na Mokrou a Nedvědice. Jednotlivé místní a účelové veřejné komunikace mají rovněž přesahy na okolní území. ÚP Vesce respektuje stávající komunikační síť v jejím dosavadním významu a rozsahu.

Cykloturistika a pěší turistika Řešeným územím prochází značená modrá turistická trasa Soběslav – Borkovická blata. 16

Řešeným územím prochází pouze cyklotrasy místního významu (IV. třídy), které využívají síť silnic II. a III. třídy, místních a účelových komunikací. ÚP respektuje uvedené nadmístní dopravní vazby a turistické stezky v jejich dosavadním významu a rozsahu.

2.2.3 Širší vztahy technické infrastruktury ŘÚ prochází kmenové nadzemní vedení VN 22kV ŘÚ prochází trasa dálkového kabelu komunikačního vedení ÚP respektuje stávající technickou infrastrukturu v jejím dosavadním významu a rozsahu.

2.2.4 Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů V řešeném území jsou vymezovány regionální a lokální prvky ÚSES, které logicky navazují na strukturu ÚSES v okolním území, s dílčími modifikacemi a upřesněním. ŘÚ se rozkládá na rozsáhlejším strukturním hřbetu na levém břehu Lužnice. Převážně odlesněný, mírně zvlněný krajinný prostor je od východu vymezen hranou mělkých údolí řeky lužnice a jejího přítoku – Svákovského potoka. Na ostatních stranách je území nesouvisle lemováno lesními masivy, s přesahy na okolní území (sever, jihozápad – Vesecký les). Přirozenou přírodní a prostorovou osu území, která je zároveň osou reginálního ÚSES, tvoří tok a niva řeky Lužnice, sousedící s řeš. územím na jihovýchodě. Přesahy ÚSES do sousedících území jsou dále patrné zejména u biokoridorů s vazbou na nivy potoků – bezejmenné vodoteče na jižní hranici ŘÚ a dále niva Svákovského potoka, lemujícího severovýchodní hranici ŘÚ. ÚP respektuje regionální a lokální ÚSES a navrhuje opatření k jeho lepší funkčnosti.

3

Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území

Návrhem zastavitelných ploch v rámci urbanistické koncepce respektující přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, s ohledem na zachování zdravého životního prostředí, ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, který uspokojí požadavky současné generace, aniž by ohrozil podmínky života generací budoucích. Rozvoj území je navržen komplexně se zohledněním všech jeho základních funkčních složek (bydlení, výroba, rekreace, příroda a krajina, infrastruktura). Potenciál území je spatřován zejména 17

v oblastech bydlení, rekreace, smíšené (i zemědělské) výroby a služeb a v oblasti přírodně – krajinářské. ÚP respektuje všechny stávající přírodní, kulturní i civilizační hodnoty území a prostřednictvím regulativů a návrhem nových ploch s rozdílným způsobem využití je dále rozvíjí. Ochrana urbanistických a architektonických hodnot území je dána především návrhem ploch ochranných režimů, stanovením podmínky prověření vybraných ploch územní studií nebo posouzení z hlediska krajinného rázu. Podmínky pro umisťování staveb, zařízení a jiných opatření v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem jsou dány regulativy.

Návrh ÚP v souladu s úkoly územního plánování : sleduje trvalý soulad všech hodnot území se zřetelem na péči o ochranu životního prostředí (nejcennější hodnoty území jsou návrhem plně respektovány, vzájemné uspořádání funkčních ploch je navrženo tak, aby byly i do budoucna zachovány dobré parametry životního prostředí) chrání nezastavěné území (vyvážený stav mezi krajinou a návrhem rozvojových ploch) stanoví podmínky pro výstavbu na rozvojových plochách (regulativy vč. plošných a prostorových limitů zástavby, výběrově podmínky prověření ÚS a posouzení kraj. rázu) regulativy a podmínkami pro ochranu hodnot sídla chrání kulturní, architektonické a urbanistické hodnoty sídla (návrh ploch s ochranným režimem) hospodárně využívá zastavěné území (využívá prostorové rezervy sídel, proluky) stanovuje etapizaci pro provádění změn v území (podmínky pro možnost zahájení využívání ploch zařazených do II. etapy) prostřednictvím regulativů chrání nezastavěné území (nezastavitelnost ploch přírody a krajiny) podporuje ekologickou rozmanitost a stabilitu krajiny (návrh segmentace ploch krajiny, širší škála možných využití daná regulativy) snižuje nebezpečí ekologických a přírodních katastrof (návrh opatření zvyšujících retenční schopnost území, nezastavitelnost nivních území) Návrh ÚP bezezbytku naplňuje hlavní vytýčené priority územně plánovací činnosti, kterými jsou : podpora bydlení, koncentrovaná zejména do sídla Vesce : v sídle celkem 11 nových zastavitelných ploch pro bydlení a smíšené bydlení podpora ploch přestavby pro vznik pracovních příležitostí : nevyužívané části pův. areálu zemědělské výroby – Čeraz

18

-

podpora cestovního ruchu, rozvoj rekreace : vymezení takových regulativů, které nebudou bránit ubytovací činnosti (ubytování podporují regulativy všech funkcí bydlení (BV, SV, SVo), občanské vybavenosti (OV) -

řešení postupné revitalizace krajiny : ochrana přírody a krajiny (urbanistická koncepce, regulativy plošného a prostorového uspořádání, vymezená max. hranice negat. vlivů, vymezené plochy ÚSES, návrh ploch krajinných opatření) obnova ekologické rozmanitosti krajiny, obnova prvků krajinné zeleně – mezí, remízů, mokřadů apod. (zejména návrh ploch krajinných opatření, ploch TTP, krajinné zeleně (NSk) a vymezení ploch ÚSES) návrh protierozních a protipovodňových opatření - obnova a revitalizace přírodních toků, nové plochy trv. travních porostů, krajinné zeleně, předpoklady zlepšení prostupnosti krajiny, (regulativy ploch NZt, NSk, NL) -

řešení dopravní a technické infrastruktury : návrh nových úseků místních komunikací (plochy DSm-N), návrh řešení odkanalizování všech sídel (plochy TK-N) Návrh ÚP je v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

4

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů

Pořizovatel má za to, že dle výše uvedeného postupu při pořizování územního plánu (viz kap. 1 odůvodnění a této kapitoly) byly splněny požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů na postup pořízení územního plánu a obsahu územního plánu. Textová část je zpracována dle přílohy č. 7 vyhlášky 500, grafická část územního plánu je zpracována v měř. 1 : 5000. Pouze výkres širších vztahů je zpracován v měřítku 1 : 25000.

5

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky DO podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Zpracování územního plánu Vesce bylo provedeno v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky DO podle zvláštních právních předpisů.

19

6

Vyhodnocení splnění zadání a pokynů pro zpracování návrhu územního plánu (souborného stanoviska)

ÚP Vesce je zpracován v souladu se zadáním, schváleným zastupitelstvem obce Vesce usnesením č. . . . . . ze dne . . . . . .. Vybrané úkoly, dané jednotlivými kapitolami zadání byly vyřešeny (upřesněny) takto : -

Řešení navýšení odběru předpokladá zvýšení kapacit stávajících trafostanic. Pokud by tyto kapacity nepostačovaly, regulativy všech ploch jsou nastaveny tak, že trafostanice lze zřídit dle potřeby kdekoli v zastavěném území, zastavitelných plochách i nezastavěném území. Návrh ÚP v tomto ohledu neklade žádné limity, plochy pro nové trafostanice nejsou explicitně vymezovány. Případná nová vedení VN a trafostanice (dnes téměř výhradně sloupové) jsou řešitelné vyvlastněním formou věcného břemene, bez nutnosti vymezování ploch technické infrastruktury.

-

Stávající výrobní areál ve Vescích (původně zemědělská výroba) je vymezen jako plocha smíšená obytná a výrobní areál v Čerazi jako plocha smíšená výrobní – obojí bez nutnosti vymezovat hranice negativních vlivů. Vzhledem k blízkosti obytných ploch se kapacitní zemědělská (živočišná) výroba, jež by vyžadovala stanovení ochranných pásem, ve správním území nepředpokládá, resp. regulativy je vyloučena. Stejně tak jsou vyloučeny ostatní činnosti, které by svými rušivými vlivy, emisemi a imisemi negativně působily na své okolí nad přípustnou mez (negat. vlivy nesmí přesahovat hranice plochy). Odpadla tedy nutnost vymezení limitních OP (hranic negativních vlivů) původně zemědělských provozů.

7

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení

7.1

Zdůvodnění urbanistického řešení a koncepce krajiny

ÚP dosavadní urbanistickou koncepci respektuje, všechny zásadní určující funkce jsou v ÚP potvrzeny a dále rozvíjeny. Vůdčí roli bude i v budoucnu hrát venkovské, resp. příměstské bydlení. Návrh ÚP je koncipován tak, aby byly vytvořeny dostatečné podmínky pro stabilizaci a růst populace v obci. Tomu odpovídá i umístění a rozsah nových smíšených obytných ploch a ploch venkovského bydlení. Dále je třeba stabilizovat a přiměřeným způsobem rozšířit stávající výrobní plochy (za maximálního využití potenciálu tzv. brownfields), při současném zajištění nerušícího vlivu na okolní obytná území. Aby se ze sídel časem nestávaly „noclehárny“ obyvatel, každodenně houfně cestujících za prací mimo obec, je třeba vytvářet podmínky pro uspokojování pracovních příležitostí v místě. V urbanistické koncepci je pro výrobní funkci potvrzena stávající plocha původně zemědělského výrobního areálu v Čerazi. Nadto jsou regulativy obytných ploch formulovány poměrně volně, s podmínkou respektování principu nesnižování kvalit obytného prostředí umožňují celou škálu 20

výrobních i nevýrobních činností a podnikatelských aktivit. Plochami přímo předjímajícími vyšší podíl výrobních a komerčních činností jsou pak plochy smíšené obytné – venkovské, které jsou vymezeny vesměs v bezprostřední vazbě na hlavní komunikační kostru území a umožňují tak relativně bezkolizní dopravní obsloužení. Cílem této filozofie „společného fungování bydlení a drobné výroby“ je navázání na tradiční přirozené prolnutí těchto funkcí v původní venkovské zástavbě (za podmínky vyloučení rušivých vlivů), vytvoření podmínky pro maximální ztotožnění obyvatel s místem, minimalizaci dopravního ruchu a vyjížďky za prací, zvýšení atraktivity a ekonomické soběstačnosti sídla v duchu trvale udržitelného rozvoje. Neméně významnými cíli jsou dále podpora rozvoje systému dopravní a technické infrastruktury a veřejné vybavenosti (nové plochy situované do centrální části sídla) a s tím související udržení kvalifikované pracovní síly, zkvalitňování stávajících a vytváření nových veřejných prostranství a zlepšování kvality životního prostředí obce. Rozvoj by pak měla zaznamenat i oblast rekreace a cestovního ruchu, vč. infrastruktury pro aktivní rekreaci v krajině.

7. 1. 1 Zastavěné území a zastavitelné plochy Vymezení ZÚ vychází z hranic intravilánu z r. 1966. Do ZÚ byly dále doplněny plochy zastavěných stavebních pozemků a části pozemních komunikací, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky ZÚ. Aktuálně vymezené zastavěné území vymezil projektant k datu 31.3.2013. Základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití jsou vymezeny v souladu s vyhl. 501/2006 Sb. Některé typy ploch jsou dále členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území. Každému typu plochy je přiřazen specifický kód. Návrh řešení se snaží provádět, co možná nejmenší zásahy do struktury sídla tak, aby výrazným způsobem neovlivnil dosavadní vlastníky. Velký důraz je kladen na zapojení krajinných složek (zejména zeleně) pronikajících i do zastavitelných ploch. Rozvoj zástavby ve volné krajině není navrhován. Při vymezování ZP jde v zásadě o řešení 5 nejdůležitějších tematických okruhů : 

vymezení nových zastavitelných ploch a využití stávajících prostorových rezerv  stávající venkovské bydlení, jeho ochrana a rozvoj  rozvoj chybějící tech. infrastruktury  stabilizace a rozvoj výrobních funkcí, spojené s možnou transformací  stabilizace ploch zeleně s důrazem na její kompoziční a ochrannou úlohu, rozvoj veř. prostranství a systému sídelní zeleně Návrh definuje jednotlivé funkční složky a jejich lokalizaci.

7.1.1.1

Bydlení venkovské (BV)

Plochy bydlení venkovského jsou ve správním území obce definovány jako plochy s novodobou rodinnou zástavbou 2. pol. 20. stol. a počátku 21. stol. Tato zástavba se vyskytuje hojněji převážně v sídle Vesce, kde prolíná tradiční původní zástavbu dvorců a zejména 21

v centrální, severní a východní části tvoří novodobé obytné čtvrti. V ostatních sídlech jde o sporadickou zástavbu na periferiích. Jedná se o plochy určené pro nízkopodlažní rodinné bydlení venkovského charakteru (resp. příměstské bydlení), spojené s plochami zahrad. Nové plochy bydlení jsou vymezovány v návaznosti na tyto plochy. Vesce : Plocha Z.VES.4 (BV-N II) - sever Plochy určené pro bydlení venkovského charakteru spojené s plochami zahrad, zastavitelné ve II. etapě (podmínkou je předchozí realizace plochy Z.VES.5) Rozsáhlejší plocha s dobrými předpoklady k výstavbě, přímo navazuje na zastavěné území. Rovina až mírný severovýchodní svah. Předpokladem je vybudování a zokruhování nové místní komunikace a vedení inž. sítí. V rámci plochy je navržena i plocha veř. prostranství, které v širším smyslu obslouží celou severní část obce. Pro plochu je stanovena podmínka prověření územní studií. Plocha Z.VES.5 (BV-N) - severovýchod Plochy určené pro bydlení venkovského charakteru spojené s plochami zahrad. Plocha má dobré předpoklady k výstavbě, navazuje na zastavěné území. Rovina až mírný severovýchodní svah. Podmínkou je zbudování dopravní a technické infrastruktury. Plochy Z.VES.7-9 (BV-N) - východ Plochy určené pro bydlení venkovského charakteru spojené s plochami zahrad. Plochy mají dobré předpoklady k výstavbě, přímo navazují na zastavěné území (vyplňují proluky a doplňují zástavbu na jižní straně silnice). Pozemky jsou rovinaté. Podmínkou pro plochu Z.VES.7 je dobudování místní komunikace a dotažení všech inženýrských sítí. Plocha Z.VES.13 (BV-N II) - východ Plocha určená pro bydlení venkovského charakteru spojená s plochami zahrad, zastavitelné ve II. etapě Plocha s dobrými předpoklady k výstavbě, přímo navazuje na zastavěné území. Rovina až mírný severovýchodní svah. Jednostranná zástavba stávající místní komunikace – spojnice do Čerazi, s uplatněním veřejného prostoru předzahrádek v OP lesa. Předpokladem je vyřešení doprav. napojení a dotažení inž. sítí. V rámci plochy je navržena i plocha veř. prostranství, které v širším smyslu obslouží celou východní část obce. Čeraz : Plocha Z.ČER.1 (BV-N) - jih Plocha určená pro bydlení venkovského charakteru spojená s plochami zahrad. Plocha s dobrými předpoklady k výstavbě, přímo navazuje na zastavěné území. Mírný východní svah. Podmínkou je dotažení dopravní a technické infrastruktury. Mokrá : Plocha Z.MOK.1 (BV-N) - sever Plocha určená pro bydlení venkovského charakteru, spojená s plochami zahrad. Plocha má dobré předpoklady k výstavbě, přímo navazuje na zastavěné území. Mírný jihovýchodní svah. 22

Podmínkou je vyřešení napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Plocha Z.MOK.2 (BV-N) - severozápad Plocha určená pro bydlení venkovského charakteru spojená s plochami zahrad. Plocha má dobré předpoklady k výstavbě, přímo navazuje na zastavěné území. Mírný jižní svah. Podmínkou je dotažení technické infrastruktury.

7.1.1.2

Plochy bydlení městského (BM)

Plochy bydlení městského ve Vescích jsou respektovány ve svém dosavadním rozsahu. Nové plochy pro tuto funkci vzhledem k charakteru území nejsou vymezovány.

7.1.1.3

Plochy smíšené obytné venkovské (SV) Plochy smíšené obytné venkovské s ochranným režimem (SVo)

Plochy smíšené obytné venkovské rozšiřují zejména možnosti uplatnění širšího spektra funkcí v ve spojení s bydlením, což ostatně je pro obce velikosti a významu Vesců obvyklé. Regulativy připouštějí celou škálu možností využití, které je s bydlením slučitelné. Plochy smíšené obytné venkovské s ochranným režimem lze charakterizovat jako urbanisticky hodnotné, zejména díky charakteru původní venkovské zástavby a jejího umístění. Jde o zástavbu původní dochované typické urbanistické struktury zpravidla větších dvorcových statků, prolnutých plochami zeleně, s dobrou dopravní dostupností a také o hodnotnou zástavbu v přechodových zónách mezi výrobou a bydlením, kde zajišťuje jejich vzájemný odstup. Je navržena funkční změna ploch areálu původně zemědělských objektů v centru sídla Vesce, čímž se má docílit opětovného využití této znehodnocené plochy, a to způsobem slučitelným s těsně navazujícím bydlením, a formou, která lépe zohlední urbanistické hodnoty těchto sousedních ploch. Pro tyto plochy je ÚP vymezen zpřísňující prostorový regulativ, charakterizovaný nižší hladinou zástavby. Na nejhodnotnějších plochách, charakterizovaných kompozičně ucelenými stavebními bloky, je dále doporučeno respektování stavebních čar, převažující orientace štítu + max. úroveň výšky vstupního podlaží atd. Tyto zpřesňující prvky regulace jsou pro zachování urbanistických hodnot těchto vybraných lokalit (v duchu tradiční venkovské zástavby) zcela zásadní (viz text ÚP kap. 2.1 a 2.2.2). Nové plochy smíšené obytné jsou navrženy pouze v sídle Vesce, a to prioritně v lokalitách s dobrou dopravní dostupností. Regulativy nelze docílit kvalitní architektury. Respektováním zásad tradičního venkovského urbanismu lze však zabránit nejhorším prohřeškům vůči původní a hodnotné venkovské zástavbě. Vesce : Plocha Z.VES.1 (SV-N) – západ Plocha určená pro bydlení venkovského charakteru spojená s plochami zahrad, s rozšířenou možností nerušících výrobních a nevýrobních podnikatelských aktivit a občanské vybavenosti. Plocha má dobré předpoklady k výstavbě, přímo navazuje na zastavěné území. Mírný jižní svah. 23

Podmínkou je dotažení technické infrastruktury. Plocha Z.VES.2 (SV-N) – severozápad Rozsáhlejší plocha určená pro bydlení venkovského charakteru spojená s plochami zahrad, s rozšířenou možností nerušících výrobních a nevýrobních podnikatelských aktivit a občanské vybavenosti. Plocha má dobré předpoklady k výstavbě, přímo navazuje na zastavěné území. Rovina. Podmínkou je dotažení technické infrastruktury a vyřešení doprav. napojení. Pro plochu je stanovena podmínka prověření územní studií.

Plocha Z.VES.3 (SV-N II) – centrální část Rozsáhlejší plocha určená pro bydlení venkovského charakteru spojená s plochami zahrad, s rozšířenou možností nerušících výrobních a nevýrobních podnikatelských aktivit a občanské vybavenosti. Plocha má dobré předpoklady k výstavbě, vyplňuje rozsáhlejší proluku v centrální části sídla. Rovina. Podmínkou je dotažení technické infrastruktury a vyřešení doprav. napojení. Pro plochu je stanovena podmínka prověření územní studií.

Plocha Z.VES.6 (SV-N) – východ Plocha určená pro bydlení venkovského charakteru spojená s plochami zahrad, s rozšířenou možností nerušících výrobních a nevýrobních podnikatelských aktivit a občanské vybavenosti. Plocha má dobré předpoklady k výstavbě, navazuje na zastavěné území. Zástavba severní strany stávající silnice II. třídy, s uplatněním veřejného prostoru předzahrádek v OP této silnice. Mírný jižní svah. Podmínkou je dotažení technické infrastruktury a vyřešení doprav. napojení.

Plocha Z.VES.12 (SV-N) – jih Plocha určená pro bydlení venkovského charakteru spojená s plochami zahrad, s rozšířenou možností nerušících výrobních a nevýrobních podnikatelských aktivit a občanské vybavenosti. Plocha rozšiřuje plochu přestavby P.VES.1. Plocha má dobré předpoklady k výstavbě, přímo navazuje na zastavěné území. Mírný jižní svah. Podmínkou je dotažení technické infrastruktury. Plocha P.VES.1 (SV-N) – jih Plocha určená pro bydlení venkovského charakteru spojená s plochami zahrad, s rozšířenou možností nerušících výrobních a nevýrobních podnikatelských aktivit a občanské vybavenosti. Plocha rozšiřuje plochu přestavby P.VES.1. Plocha má dobré předpoklady k výstavbě (přestavbě), s potenciálem prostorové rezervy a funkce centra sídla. Mírný jižní svah.

7.1.1.4

Rekreace individuální (Ri)

Jedná se o rekreaci individuální, zastoupenou v území ve 2 lokalitách. Těžiště je vázáno na prostor údolí řeky Lužnice, kde se na levém břehu nachází liniový útvar chatové kolonie, 24

zahrnující i krátké boční údolí. Druhá lokalita chatové zástavby je přímo ve Vescích u lesa při odbočce na Čeraz. Plochy individuální rekreace nejsou v návrhu ÚP navyšovány.

7.1.1.5

Občanská vybavenost (OV)

ÚP potvrzuje ve svém statutu stávající plochy občanského vybavení (OV). Jedná se o objekty církevní (kapličky), správní (budova obecního úřadu), ostatní (budova hasičské zbrojnice, hostinec). Budovy více či méně ovlivňují podobu významných veřejných prostranství, jsou součástí hodnotné urbanistické struktury či jsou významné svou vlastní kulturní, historickou a architektonickou hodnotou (kapličky). Stávajícím rozsahem a náplní je obč. vybavení pro potřeby obce plně dostačující. Nové plochy pro občanskou vybavenost nejsou explicitně navrhovány, v případě významnější realizace obytných ploch a navýšení počtu obyvatel mohou být potřebné plochy, stavby a zařízení zrealizovány v rámci ploch smíšených obytných.

7.1.1.6

Plochy veřejných prostranství (PV)

ÚP vymezuje plochy návsí, rozšířených úseků ulic apod. jako plochy veřejných prostranství. Pro plochy veřejných prostranství platí podmínka komplexního zastoupení veřejné parkové zeleně, sloužící obecnému užívání. Vesce : Plocha Z.VES.4 (BV-N II, PV-N II, DSm-N II) - sever Plocha veřejného prostranství v rámci větší plochy smíšené obytné na severním okraji sídla, zastavitelné ve II. etapě v návaznosti na plochu Z.VES.5. Jedná se o větší plochu veř. prostranství, ležící na trase nového severního obchvatu centra.

7.1.1.7

Plochy smíšené výrobní (VS-N)

Tyto plochy lze charakterizovat jako plochy s možností umisťovat zařízení pro lehkou a drobnou výrobu, skladování a služby. Jedná se zejména o zařízení drobné výroby a služeb všeho druhu, sklady a veřejné provozy. Jsou však pro ně stanoveny určité podmiňující funkce, které se snaží zamezit případným kolizím, jež by v případě realizace mohly vzniknout. Územní plán tak dává široké možnosti uplatnění, avšak eliminuje nejvyšší možná rizika. Je navržena funkční konverze vybraných ploch původně zemědělského výrobního areálu na severovýchodním okraji sídla Čeraz, čímž se má docílit opětovného využití těchto znehodnocených ploch, za současného zmírnění negativního vlivu na okolní plochy bydlení, včetně negativního působení v krajině. Nová zastavitelná plocha je pak vymezena v návaznosti na tuto rozvojovou plochu, již stranou obytných ploch sídla, s dobrou dopravní dostupností.

25

Čeraz : Plocha Z.ČER.2 (VS-N) - severovýchod Plocha „nerušící“ výroby a skladování vč. poskytování služeb s místním i nadmístním významem, s vyloučením rušivých a kvalitu životního prostředí snižujících provozů. Plocha má dobré předpoklady využití. Podmínky využití plochy jsou upraveny regulativy. Předpoklad je realizace spíše menších až středních objemů. Podmínkou je dále respektování krajinného rázu, zachování, resp. zřízení pásu izolační a clonící zeleně na jihovýchodě.

Plocha P.ČER.1 (VS-N) - severovýchod Transformační plocha „nerušící“ výroby a skladování vč. poskytování služeb s místním i nadmístním významem, s vyloučením rušivých a kvalitu životního prostředí snižujících provozů. Současný stavební fond lze zcela nahradit či rekonstruovat a na volných plochách doplňovat novou zástavbou. Plochy jsou vhodné pro umístění objektů a zařízení výroby a skladování, vč. případné zemědělské výroby a skladování, avšak bez negativního účinku na životní prostředí obce. Podmínky využití plochy jsou upraveny regulativy. Předpokladem je odpovídající zasíťování. Podmínkou je respektování krajinného rázu, zachování, resp. zřízení pásu izolační a clonící zeleně na jihovýchodě.

7. 1. 2

Nezastavěné území a nezastavitelné plochy

Z hlediska regionálně-geomorfologického členění georeliéfu ČR náleží řešené území do Česko-moravské soustavy České vysočiny. Většinu řešeného území tvoří zvlněná krajina Malšické pahorkatiny (nejvyšší bod Chlum 539,8 m n.m.), která je okrskem v západní části Soběslavské pahorkatiny. Malšická pahorkatina má erozně denudační reliéf s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů a se strukturními hřbety a suky. Jižní okraj řešeného území zasahuje do podcelku Lomnické pánve, která je těžištěm Třeboňské pánve. Borkovická pánev (nejv. bod Na jednotě 470,5 m n.m.) má rovinný povrch se strukturně denudačními plošinami a plochými hřbety [Demek, Mackovčin a kol., 1987]. V rámci řešeného území je na jihu a východě reliéf členěn řadou postupně se zahlubujících údolí drobných, často bezejmenných vodotečí, odvodňujících území do řeky Lužnice. Terén vrcholí návrším s vodojemem na západě (již mimo ŘÚ v katastru Záluží) a dále stoupá k severu až k vrchu Chrastina (514m n.m., mimo ŘÚ). Území obce má průměrnou nadmořskou výšku 465m. Nejvyšším místem území je nejsevernější bod ŘÚ – na svahu vrchu Chrastina, vlevo od silnice na Nedvědice - s výškou 500m n.m.. Nejnižší místa území jsou jednak jihozápadní výběžek ŘÚ (údolí Bechyňského potoka) s nadmořskou výškou 417m, níže je však s výškou 400m n.m. břeh řeky Lužnice na jihovýchodě ŘÚ. Základem podloží řešeného území jsou metamorfované moldanubické pararuly stáří paleozoika až proteozoika. Od severovýchodu až k sídlu Vesce území protíná nesouvislý pruh ortoruly stejného geol. období. Jihovýchodně od sídla Čeraz probíhá geologická hranice, za kterou se až k říčnímu údolí v podloží uplatňují terciérní zpevněné a nezpevněné jezerní a říční sedimenty jihočeské pánve (slepenec, pískovec, jíl). Starší podloží je v nivních sníženinách překryto kvartérními nezpevněnými svah. (hlína, 26

písek) a nivními sedimenty (hlína, písek, štěrk). V širším okolí údolí Lužnice jsou to pak kvartérní říční sedimenty (písek, štěrk), v místech koryt drobnějších vodotečí se vyskytují sedimenty splachové (hlína, písek, štěrk). Inženýrsko-geologické poměry lze charakterizovat jako příznivé. K zástavbě nejvhodnější jsou plochy pokryté zvětralinovým pláštěm skal. podkladu, příp. svahovými hlínami. Méně vhodné jsou údolní sedimenty, kde lze předpokládat vyšší hladinu spodní vody. Řešené území je rovnoměrně ovlivněno lidskou činností. Rostlinná společenstva jsou udržována ve vegetačních formacích závislých na periodicky se opakujících lidských zásazích. V řešeném území převládá orná půda. Trvalé travní porosty kulturního a polokulturního charakteru zabírají méně významný podíl a nacházejí se především v nivách vodních toků a v okolí sídel. Lesní porosty vytvářejí mozaiku ploch v rámci celého řešeného území. Největší ucelené lesní komplexy se nacházejí na severním okraji řešeného území, tj. les v lokalitě U Luhu, dále Vesecký les na jihozápadním okraji. Druhová skladba lesních porostů je výsledkem holosečného hospodářství, zavedeného v 19. století a preferujícího pěstování smrku a borovice. V nivách vodních toků se vyskytují jasanovo – olšové luhy. Vodní plochy jsou zastoupeny několika malými vodními nádržemi na Svojanovském a Podvesním potoce a jejich přítocích. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Lužnice, která tvoří jihovýchodní hranici řešeného území a jeho součástí je plochá niva s mozaikou luk, lad a zbytků slepých ramen. Vodní toky a jejich jsou většinou degradovány technickými úpravami zaměřenými na jejich maximální hospodářskou využitelnost. Obecně vzato lze vegetaci řešeného území charakterizovat jako mozaiku přirozených, přírodě blízkých a převažujících antropogenních biotopů a v důsledku hospodářského využívání i degradovaných stanovišť zemědělských půd. Podle Evropské úmluvy o krajině se „péčí o krajinu“ rozumí činnosti, které směřují v perspektivě trvale udržitelného rozvoje k uchování krajiny v dobrém stavu řízením a harmonizací změn, vyvolaných sociálním, ekonomickým a enviromentálním vývojem. V souladu s tímto úkolem se územní plánování považuje za zvláště významnou činnost, která ve svých důsledcích směřuje ke zhodnocení, obnově nebo tvorbě krajiny. ÚP respektuje zásady Evropské úmluvy o krajině, vymezuje plochy s rozdílným způsobem využití v krajině a formou regulativů stanovuje podmínky pro změny v jejich využití. Krajinné matrixy jsou členěny do 5 typů funkčních ploch. Vedle orné půdy (NZo) jsou to plochy trvalých travních porostů (NZt-N) v plošném uspořádání, plochy krajinné zeleně (NSk), plochy pozemků určených k plnění funkce lesa (NL), plochy mokřadů (NSm) a plochy vodní (W) v liniovém a plošném uspořádání. V nezastavěném území (tj. mimo zastavěné území a zastavitelné plochy) probíhají činnosti stávající, či navrhované, které je nutné vhodně regulovat. Jedná se o tradiční hospodářské využívání krajiny (zemědělství, lesnictví), které se rozhodujícím způsobem podílí na vytváření krajinného rázu. Mimo tyto funkce plní krajina další pro trvale udržitelný rozvoj nezastupitelné mimoprodukční funkce např. přírodních a přirozených refugií rostlin a živočichů, významného a jediného zdroje pitné a užitkové vody, významnou funkcí pro trvale udržitelný rozvoj je i kulturní a estetická hodnota dané předchozím historickým vývojem. Volná krajina je rovněž nejpřirozenějším a nezastupitelným prostorem pro rekreaci a relaxaci obyvatelstva. Základním úkolem územního plánování v nezastavěném území je vytváření podmínek pro zachování vysoké kvality základních složek životního prostředí, respektování a ochrana krajinného rázu a významná podpora přirozeného členění sekundární krajinné struktury – přirozeného krajinného rámce sídel, včetně jeho kompozičních aspektů (průhledy, dálkové pohledy, dominanty apod.). 27

Cílem ÚP je ochrana přírodních hodnot a posílení jejich významu, dále umožnění založení širší mozaiky skladebnosti jednotlivých přírodních segmentů, které byly ve správním území obce Vesce historicky značně narušeny intenzifikací zemědělské prvovýroby. Tato degradace krajiny (odlesnění, absence tradičních krajinných prvků) je výrazná v severní i jižní části území. Důležitým cílem je tedy zvýšení ekologické stability a přírodní hodnoty území, stejně jako eliminace vodní a půdní eroze, čehož se ÚP snaží docílit revitalizací drobných vodotečí. Rekreace v krajině Rekreační potenciál se do značné míry odvíjí od stavu životního prostředí, atraktivity a estetických kvalit krajiny, stejně jako od existence turistické a cykloturistické infrastruktury. Tradičním turistickým magnetem a rekreačně atraktivním územím je prostor údolí řeky Lužnice, se stabilizovanou plochou chatové osady. Funkční rozložení ploch je navrženo s ohledem na potřebu zvýšení ekologické stability a možnosti zprůchodnění správního území, které je dnes pokryto převážně zorněnou půdou. Tři funkční typy krajiny (trvalé travní porosty (NZt), plochy lesů (NL) a krajinné zeleně (NSk)) umožňují přímý kontakt návštěvníka s krajinnými složkami bez nutnosti zorněné bloky obcházet. Všechny typy využití nezastavěného území pak nabízejí možnost zřídit nové účelové veřejné komunikace, doplňující stávající síť komunikací a silnic II. a III. třídy. Cykloturistika v území využívá sítě silnic II. a III. třídy. Vodácká turistika se území prakticky nedotýká. Regulativy většiny ploch umožňují rozvoj turistické infrastruktury (ubytování, pohostinství). Je pochopitelně na uživatelích, která forma využití pozemků bude pro ně adekvátní. Územní plán se snaží nalézt kompromis mezi potřebami člověka a krajiny v rámci udržitelného rozvoje území (tedy všech jeho složek). ÚP definuje možnosti revitalizací vodních toků, zpestření krajinné mozaiky formou výsadeb lesních a nelesních porostů, rozšíření cestní sítě. Všechny tyto kroky by měly vést k posílení vitality krajiny a zájmu člověka o ni.

7.1.2.1

Krajinný ráz, významné krajinné prvky

Krajinný ráz Řešené území je součástí rozsáhlé oblasti krajinného rázu Táborsko – Soběslavsko. Zahrnuje mírně zvlněnou lesopolní krajinu, jejíž osou je řeka Lužnice mezi Veselím a Táborem. Vznikají zde odlišné scenérie meandrujícího toku Lužnice sevřeného v lesních porostech a koridoru doprovodné zeleně, uzavřených prostorů většího měřítka na levém břehu řeky (Malšice, Želeč), rozdrobenější krajiny Soběslavských blat a na pravém břehu Lužnice pak otevřené zemědělské krajiny mezi Soběslaví a Košicemi. V krajinné scéně převládá úměrné měřítko odpovídající kultivované kulturní krajině se zemědělskou výrobou, přizpůsobenou členitému reliéfu. Lesy, zejména smrkové a borové, zde rozčleňují plochy polí, vlhkých luk a rybníků. Struktura rozložení lesů a orné půdy odpovídá historickým mapám a navazuje na původní krajinnou strukturu. Významné krajinné prvky Charakteristický ráz krajiny v řešeném území tvoří významné krajinné prvky ze zákona (podle §3, odst.1b zákona č.114/92 Sb. jimi jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy). Tyto krajinné prvky nejsou samostatně vyznačeny, protože jejich lokalizace je 28

součástí mapového podkladu. Registrované významné krajinné prvky, neboli ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability, ŘÚ postrádá.

7.1.2.2

Vodní plochy a toky (W)

Jedná se o plochy vodních toků a vodních ploch, které plní funkce ekologickostabilizační, rekreační, estetické a hospodářské. Plochy vodních toků zůstávají nejdůležitějšími činiteli v krajině. Podél nich je směřována většina biokoridorů a interakčních prvků a právě ony se se svými břehovými partiemi podílejí nejsilnější měrou na migraci a reprodukci většiny rostlinných a živočišných druhů. ÚP podporuje zejména tyto úpravy : 1) vybudování nových ploch rybníků a retenčních nádrží, vodohospodářské úpravy ve formě retenčních zdrží, poldrů a mokřadů, splavů, revitalizaci melioračních koryt, 2) ochranný režim ploch biokoridorů a biocenter daný regulativy a ÚSES 3) dílčí vodohospodářská opatření „tvrdého charakteru“ (ochranné hráze, valy, záchytné příkopy, vsakovací pásy) Ve správním územní plán dále doporučuje zejména tyto kroky : 1) 2) 3)

Vykácení nežádoucích náletů a výsadbu hodnotných dřevin a stromových porostů Možná otevření zatrubněných melioračních koryt Revitalizaci rybníků s přírodními břehovými partiemi

Systém opatření zlepšuje biodiverzitu krajiny a posiluje posiluje její retenční schopnost. Ačkoli výrazné přímé ohrožení ploch povodní ve správním území nehrozí, protipovodňová funkce zde hraje rovněž svou důležitou roli. Opatření mají zmírnit rychlý odtok vod a chránit tak níže položená území.

7.1.2.3

Plochy lesa (NL-S, NL-N)

Stávající plochy lesa (NL-S) ÚP potvrzuje v jejich původním rozsahu a významu, s jejich nesporným hospodářským významem a předpokladem jejich převažující produkční funkce. Zároveň se jedná o plochy lesa pro upevnění funkce ekologicko-stabilizační, rekreační a estetické. ÚP doporučuje u těchto ploch postupné zvyšování stability porostu doplňováním původních odolných listnatých dřevin a šetrnými způsoby těžby lesa s vyloučením holosečí. Nové lesní plochy (NL-N) mají navržené regulativy obhospodařování - jako šetrné ke krajině, doplňováním listnatých porostů a šetrnými způsoby těžby lesa.

7.1.2.4

Zeleň v sídlech Zeleň veřejná (ZV) a zeleň soukromých zahrad (ZS, ale i zahrady v rámci ploch BV, SV, 29

SVo, okrajově i ostatních funkčních ploch) hraje důležitou roli v kompozici sídel. Její význam tkví zároveň v pozitivním ovlivňování mikroklimatu a životního prostředí v obci, jakož i v nenahraditelném pozitivním psychohygienickém efektu. Zásadní význam má zachování a ochrana ploch zeleně v prostorech okolí vodních ploch a potočních niv procházejících sídly (Mokrá, Čeraz). Tam, kde je žádoucí zachování hodnotné urbanistické struktury dvorcové zástavby větších měřítek, charakteristické obklopujícími sady a zahradami, které vyplňují meziprostor a zprostředkovávají přechod do volné krajiny, jsou tyto plochy zahrnuty do systému sídelní zeleně a v ÚP definovány jako nezastavitelné (ZS). Cílem je zachování urbanistických kvalit zástavby, daných rozvolněností a symbiózou zástavby a zeleně, a uchování těchto hodnot pro příští generace. Rovněž plochy předzahrádek, které dotvářejí charakter veřejných prostranství a značnou měrou se podílí na charakteristické malebnosti tradiční české vesnice, jsou fenoménem hodným ochrany (stěžejní vymezeny jako ZV, resp. ZS). Zahrady definují odstupy jednotlivých usedlostí a podporují tak kvalitní parametry pro venkov příznačného zdravého obytného prostředí. Sady a zahrady v záhumenních partiích vytvářejí přirozený přechod do volné krajiny. Jejich význam je tak vedle funkce kompoziční i v charakteristickém dotváření siluety sídla.

7.1.2.5

Nelesní zeleň mimo plochy sídel a ÚSES

7.1.2.5.1

Plochy trvalých travních porostů (NZt) Jde o plochy luk a pastvin a ostatní plochy TTP. Navrženými regulativy je ochráněn režim stávajících ploch. Tyto plochy představují významný ekologický fenomén, jsou dočasnými rezervoáry dešťových srážek, poskytují útočiště rozmanitým společenstvím živočišných a rostlinných druhů. Významnou roli bude hrát výběr směsi lučních osiv pro obnovení květnatých luk, procentuální zastoupení určitého typu lučního biotopu, monokulturní plochy luk jsou prvkem nežádoucím. Cílem návrhu je tyto plochy uchovat a jejich podíl posílit. Nové plochy jsou navrženy formou nárazníkového pásma na parcelách, které jsou ekologicky labilní, s rizikem erozí a které neplní potřebnou funkci retardéru pro odtok srážkových vod. Výsledkem zvýšené eroze zemědělských půd v minulosti totiž jsou zanesené rybníky, poškozené vodní toky a na tento stav navazující ruderalizace biotopů kolem vodních ploch, toků a okrajů zemědělských pozemků. Ve srovnání s ornou půdou plochy TTP tedy celkově zlepšují stav krajiny, zvyšují její krajinářskou a estetickou hodnotu, chrání kvalitní úrodnou půdu a zlepšením odtokových poměrů chrání i lidská sídla a infrastrukturu před erozivním působením povrchové vody. ÚP však nevylučuje možnost poměrně variabilního zemědělského i nezemědělského využití a to za podmínek daných regulativy (možné jsou trvalé a speciální kultury, zahrady ve volné krajině, atp.).

7.1.2.5.2

Plochy krajinné zeleně (NSk) Plochy nelesních stromových a keřových porostů. Jde převážně o maloplošná, často liniová nebo bodová území. Jsou nárazovými prvky erozních splachů a odvodňují, za pomoci dešťových koryt, přebytečnou vodu. Jsou útočištěm volně žijících živočichů a „zásobárnou“ přirozených druhů bylin a trav pro postupnou revitalizaci krajiny. Jejich ochrana a postupné 30

doplňování je pro přírodní biodiverzitu krajiny a krajinný ráz zcela zásadní a nenahraditelná. Významnou roli bude hrát procentuelní zastoupení jednotlivých prvků vegetace a jejich vzájemná rozmanitost a uskupení. V ÚP se jedná o potvrzení stavu ploch charakterizovaných zejména jako ostatní (dle katastrálních map) a ukotvení tak jejich ochrany. Často jde o zbytky původních kamenných snosů vzniklých v průběhu času a zbytky typických mezí. Z pozdější doby pocházejí fragmentární linie připomínající původní vedení zaniklých cest, či liniové ozelenění cest současných. Tyto krajinné relikty je třeba zachovat a chránit, stejně jako přirozené vlhké louky s bohatším druhovým složením, které díky podmáčení unikly intenzivnímu zemědělskému využití, spojenému s výrazným oslabením ekostability. Nové plochy jsou vymezeny jako linie a plochy protierozní, pro zvýšení retence, pro odclonění funkčních složek v sídle, doprovodná zeleň vodních toků, plochy podporující ekologickou stabilitu, biodiverzitu a krajinotvorbu (zpestření krajinné mozaiky) v rámci ÚSES.

7.1.2.6

Významné krajinné celky

Pro potřebu vyhodnocení biotopů a přírodních stanovišť ve správním území obce Vesce bylo využito mapování přirozených biotopů, provedené celoplošně prostřednictvím podrobného terénního průzkumu, při němž byl přímo na místě klasifikován skutečný stav každého plošného a liniového prvku řešeného území v měřítku 1:10 000. Výsledky získané v rámci tohoto mapování byly využity pro návrh kostry ekologické stability krajiny řešeného území a současně byly vytipované ekologicky významné krajinné segmenty, které relativně nižším narušením potenciálních ekosystémů a relativně přirozeným charakterem reliéfu předurčují vedení hlavních migračních cest (biokoridorů) a vymezení lokalit s vyšší koncentrací přirozených biotopů a přírodě blízkých ploch (biocenter). Regionálně významné krajinné celky Z hlediska regionálního významu lze jako významný krajinný celek označit Lužnici s širší nivou s mozaikou extenzivních aluviálních luk, zbytky slepých ramen a fragmenty lužních lesních porostů. Z krajinářského pohledu se jedná o území se zvýšenou krajinářskou hodnotou relativně přírodní krajiny, která je součástí zvláště chráněného území a evropsky významné lokality. Lokálně významné krajinné celky Řešené území obsahuje několik lokálně významných krajinných celků. Jedná se o území s nadprůměrně zvýšenou krajinářskou (ekologickou a estetickou) hodnotou. Nejvýznamnějším lokálně významným celkem je Podvesní potok s Návětřním a Chlebovským rybníkem - tvoří významný celek zasahují jen okrajem do řešeného území a zahrnující vodní tok se soustavou vodních nádrží a s mozaikou lužních porostů a kulturních luk.

7.1.2.7

Plochy ÚSES

Podle biogeografického významu skladebných prvků jsou územní systémy ekologické stability v řešeném území rozděleny do dvou úrovní - regionální a lokální. 31

Regionální úroveň ÚSES Regionální úroveň tvoří biocentrum RBC091 Lužnice nad Soběslaví, které do řešeného území zasahuje pouze svou částí a biokoridor RBK029 Roudná – Lužnice nad Soběslaví. Lokální úroveň ÚSES Lokální úroveň ÚSES je řešena standardním způsobem. Podchycuje rozmanitost ekosystémů jednotlivých biochor tj. vymezuje alespoň jedno biocentrum v reprezentativních skupinách typů geobiocénů každé biochory a zahrnuje v lokální úrovni ÚSES ty ekosystémy, které jsou zastoupeny v regionální úrovni nevýrazným způsobem (lesní porosty v normálních hydrických a trofických řadách). Biocentra - zahrnující ekologicky relativně nejstabilnější a nejcennější plochy. V řešeném území bylo vymezeno jediné lokální biocentrum, a to na lesních půdách. Biocentrum bylo vybráno na podkladě podrobných rozborů zaměřených na reprezentativní výběr stanovištních jednotek potenciální lesní vegetace a na aktuální stav lesních porostů, zejména na zastoupení druhů lesních dřevin, stabilitu vůči vnějšímu prostředí a pokud možno nejméně náročnou realizaci opatření směřujících k obnovení funkce biocentra. Terénním průzkumem vybrané biocentum bylo upřesněno podle vnitřního členění lesních porostů, popsáno a přesně zakresleno do map. Návrh opatření byl porovnán se stávajícím předpisem a podle potřeby upraven. Biokoridory - přirozený ekologický potenciál vegetačních komplexů vodních toků a na ně vázaných ploch a mokřin byl využíván pro vedení lokálních biokoridorů v údolí Bechyňského potoka na jihozápadě a bezejmenných vodních toků na jižní hranici území proto, že příznivé ekostabilizační a interakční funkce mohou zprostředkovávat celé komplexy ekosystémů, vázané na geomorfologicky výrazné okolí vodních toků. Lokální biokoridory vymezené v údolí vodních toků pak fungují jako významná refugia přirozeně a volně žijících společenstev organismů většiny v území zastoupených biotopů. Lesní biokoridor LBK 4 pak představuje v rámci lesního porostu reprezentativní linii lesních společenstev a migrační trasu, je částí biokoridoru propojující ÚSES mimo řešené území. Interakční prvky - zároveň s vymezením biocenter a biokoridorů jsou v řešeném území vymezovány interakční prvky. Na rozdíl od biokoridorů a biocenter nejsou interakční prvky a jejich vymezování vázány metodickými pokyny. Závaznými kritérii pro jejich projektování jsou pouze: -

vazby interakčních prvků na biokoridory a biocentra, ze kterých musí interakční prvek bezpodmínečně vycházet,

-

vazby interakčních prvků na typ a charakter stanoviště (ekosystému) biocenter a biokoridorů, z nichž interakční prvek vychází a na typ a charakter stanoviště, na které má posléze pozitivně působit,

-

prostorová měřítka - šířka interakčního prvku má být větší než 3 m a jejich hustota v krajině má být řádově v modulu 3 000 x 600 m.

Pro vymezení interakčních prvků jsou zásadně využívány již existující plochy a linie v krajině. Jsou to obvykle liniové segmenty krajiny, jejichž základní funkcí je zprostředkovat a podporovat příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Z toho plyne, že hlavním úkolem interakčních prvků je vytvářet nepřetržitě alespoň minimální existenční podmínky té části bioty, která je významná pro autoregulační procesy v okolních méně 32

stabilních plochách. Jako modelové plochy byly v návrhu plánu ÚSES vymezeny navzájem propojené ekologické systémy vodních toků, ploch a mokřadů. Horní části toků a prameniště často zasahují do zarovnaného ekologicky labilního reliéfu scelených lánů orné půdy. Z ekostabilizačního hlediska mají proto mimořádný význam. Charakter a potenciál těchto interakčních prvků je dán nadprůměrnou regenerační schopností druhově nasycených ekosystémů na stanovištích ovlivněných podzemní a povrchovou vodou. Spontánní revitalizace technickými úpravami narušených vodotečí dokazuje relativně rychlý pohyb velmi různorodého množství přirozeného potenciálu podél sítě vodních toků a ploch. Vodní toky a s nimi propojené vegetační komplexy lze považovat v zemědělské krajině, bez ohledu na stupeň narušení přírodních poměrů, za potenciálně přijatelné, trvalé a zcela přirozené východisko pro vzájemné propojení a zprostředkování interakcí mezi jinak ekologicky diferencovanými složkami krajiny (lesní porosty, vodní ekosystémy toků a ploch, zemědělské pozemky). ÚP potvrzuje statut IP jako významných ekostabilizačních ploch různými opatřeními (např. vymezením jako VPO) a stanoveným managementem – viz kap. 7.1.2.6.3 odůvodnění).

Skladebné části ÚSES a jejich využití : Bližší specifikace a návrh opatření pro využití ploch ÚSES stanoví tabulková část ÚSES :

Regionální biocentra Číslo: 1

Název: Lužnice nad Soběslaví

Katastrální území: Čeraz Mapový list: 23-31-16 ekologicky významný segment

REGIONÁLNÍ BIOCENTRUM

ÚTP MŽP: 699 KOD_UPK: RBC091

Plocha: 120,2 ha (29,145 ha v řešeném území)

Kultura: les, vodní tok, lada, ostatní plochy Geobiocenologická typizace: 3BC5b, 3B-C5a, 3AB3, Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biocentrum zasahující do jihovýchodního okraje řešeného území cca 700 m jihovýchodně od Čerazi. Biocentrum je tvořeno tokem Lužnice v přirozeném korytě doprovázeném břehovými porosty. V širší nivě jsou extenzivní aluviální louky, zbytek slepého říčního ramene a skupiny luhů a lužních křovin. Dále je jeho součástí mlýnský náhon a severně od mlýna Čejnov pruh lesa (dub s příměsí břízy). Druhové složení břehových porostů Lužnice je vrba křehká, olše, bříza, jasan a keřové vrby. Nejcennějším biotopem jsou četné lokality starých říčních ramen a tůní v různém stupni zazemnění. Tok Lužnice je vyhlášen jako zvláště chráněné území - přírodní památka a evropsky významná lokalita. Půdy: fluvizem glejová Lesní porost v řešeném území: 688Ca8

33

Lesní typ v řešeném území: 3K9 - Kyselá dubová bučina

Cílový hospodářský soubor: 41 - Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh Fytocenologie – VMB: Břehy mokřadů a deprese bez trvalé vodní hladiny zarůstá vegetace společenstev vysokých ostřic sv. Caricion gracilis (M1.7 Vegetace vysokých ostřic) a rákosin svazu Phragmition communis (M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod). Mokřady obklopují pozemky extenzivních kosených luk, dle vlhkosti uspořádané do mozaiky společenstev podsv. Filipendulenion (T1.6 Vlhká tužebníková lada), sv. Molinion (T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky), sv. Alopecurion (T1.4 Aluviální psárkové louky), sv. PlantaginiFestucion ovinae (T5.3 Kostřavové trávníky písčin) a sv. Arrhenatherion (T1.1 Mezofilní ovsíkové louky). V nivě jsou skupiny lužních křovin se Salix cinereae a fragmenty porostů bažinných olšin podsv. Alnenion glutinoso-incanaeI (L2.2 Údolní jasanovo-olšový luh). Tok Lužnice místy doprovází břehový porost se Salix fragilis, Alnus glutinosa, Betula pendula, Fraxinus excelsior, v křovinách Salix fragilis, Salix triandra, Salix caprea, bylinný lem sv. Phalaridion arundinaceae (M1.4 Říční rákosiny). Cíl opatření: Cílem opatření je zachovaní a ochrana cenných lokalit a v celé ploše obnova přirozeného charakteru nivy s lužními porosty, extenzivními aluviálními loukami a mokřadními biotopy. Návrh opatření: Veškeré zásahy provádět v souladu s plánem péče o ZCHÚ. Vodní tok ponechat přirozenému vývoji. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku. Stávající porosty dřevin neodstraňovat, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. Aluviální luční porosty kosit v nepravidelném intervalu 2x za rok. Posečenou hmotu usušit na pokose a odvézt, nehnojit, nevápnit. Termíny senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně je střídat v různých letech. Ideální termín je v rozmezí od poloviny června do konce srpna. Ke kosení využívat pokud možno lehké mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé půdě. U mezofilních luk je vhodné i kombinované lukařské a pastevní využití. Extenzivní pastva s jedním kratším pastevním cyklem, vždy s posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regeneraci porostu. Dle stavu společenstev je možné provést druhou seč nebo pastvu na konci vegetace. Vlhká lada je vhodné kosit s následným odvozem zelené hmoty 1x za 3-5 let samohybnou lehkou technikou v termínu srpen – září. 1x za 10 let je nutné likvidovat nálety dřevin v době vegetačního klidu. Střídavě vlhké louky je možné sekat 1x ročně v termínu červenec až polovina srpna. Na podzim je možné extenzivní přepásání. V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Při obnově respektovat cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů obhospodařovaných maloplošným podrostním hospodářským způsobem s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Přirozená druhová skladba pro SLT 3K: bk6, db3, jd1, bo, (lp). Používat clonnou okrajovou seč, maloplošnou clonnou seč a udržovat obmýtí v rozpětí 120 - 150 let s obnovní dobou 30 - 40 let.

Lokální biocentra

Číslo: 2

Název: U Luhu

Katastrální území: Mokrá u Soběslavi Mapový list: 23-31-11 ekologicky významný segment

LOKÁLNÍ BIOCENTRUM

ÚTP MŽP: KOD_UPK: -

Plocha:

8,761 ha

Kultura: les

34

Geobiocenologická typizace: 3A3, 4A3b Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biocentrum vymezené na severním okraji řešeného území v lesních porostech severně od Mokré. Biocentrum se rozkládá na plošině a mírných jihozápadních svazích vrcholu U Luhu. Lesy jsou většinou borové monokultury s příměsí smrku, břízy, dubu, osiky. V bylinném patře především brusnice borůvka. Půdy: pseudoglej pelický Lesní porost v řešeném území: 620D4,8,12 Lesní typ v řešeném území: 3I5 – Uléhavá kyselá dubová bučina 4P1 – Kyselá dubová jedlina s bikou chlupatou

Cílový hospodářský soubor: 43 - Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh 47 - Hospodářství oglejených stanovišť středních poloh

Fytocenologie – VMB: Cíl opatření: Cílem opatření je postupný vývoj komplexu lesů přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami lesnického hospodaření. Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Při obnově respektovat cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů obhospodařovaných maloplošným podrostním hospodářským způsobem s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Přirozená druhová skladba pro SLT 4P: db4, jd4, bk1, os1. Používat clonnou okrajovou seč a udržovat obmýtí v rozpětí 110 – 140 let s obnovní dobou 30 – 40 let. Přirozená druhová skladba pro SLT 3I: bk6, db3, jd1(bo). Používat maloplošnou clonnou, clonnou okrajovou seč a udržovat obmýtí v rozpětí 120 – 150 let s obnovní dobou 30 - 40 let.

Regionální biokoridory

Číslo: 3

Název: Roudná - Lužnice nad Soběslaví

Katastrální území: Čeraz Mapový list: 23-31-16 ekologicky významný segment

REGIONÁLNÍ BIOKORIDOR

ÚTP MŽP: 458 KOD_UPK: RBK029

Délka: území

226 m v řešeném

Kultura: vodní tok, lada Geobiocenologická typizace: 3B3, Charakteristika ekotopu a bioty: Regionální biokoridor zasahující do řešeného území pouze svým okrajem na východní hranici. Biokoridor tvoří tok Lužnice s břehovými porosty a pozemky mokrých lad v širší nivě v úseku kolem Soběslavi. Součástí biokoridoru jsou břehové porosty Lužnice tvořené topolem černým, vrbou křehkou, olší, dubem. Tok Lužnice je vyhlášen jako zvláště chráněné území - přírodní památka a evropsky významná lokalita. Půdy: fluvizem glejová

35

Fytocenologie – VMB: V nivě Lužnice vegetace vysokých ostřic (M1.7). Cíl opatření: Zachovaní a ochrana cenných lokalit a v celé trase obnova přirozeného charakteru nivy s lužními porosty, extenzivními aluviálními loukami a mokřadními biotopy. Návrh opatření: Veškeré zásahy provádět v souladu s plánem péče o ZCHÚ. Vodní tok ponechat přirozenému vývoji. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku Stávající porosty dřevin neodstraňovat, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin.

Lokální biokoridory Číslo: 4

Název: Vesecký les

Katastrální území: Vesce u Soběslavi Mapový list: 22-42-20, 23-31-16 ekologicky významný segment

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR

ÚTP MŽP: KOD_UPK: -

Délka: 1117 m (425 m v řešeném území)

Kultura: les Geobiocenologická typizace: 3A2, 4A3, 4B4, 4AB4 Charakteristika ekotopu a bioty: 425 m dlouhý úsek lokálního biokoridoru, který do řešeného území zasahuje v jeho jihozápadním okraji. Biokoridor spojuje biocentra ležící mimo řešené území a prochází výhradně lesními porosty hospodářského lesa na zvlněné plošině. Porosty jsou tvořeny převážně borovými monokulturami, místy se smrkem, modřínem, břízou. Bylinné patro je tvořeno především brusnicí borůvkou a dalšími druhy snášejícími zhoršenou humifikaci. Půdy: podzol arenický Lesní porost v řešeném území: 694D Lesní typ v řešeném území: 0Q3 – Chudý jedlodubový bor bezkolencový 0M3 – Chudý dubový bor borůvkový 4P4 – Kyselá dubová jedlina metličková

Cílový hospodářský soubor: 13 - Hospodářství přirozených borových stanovišť 47 - Hospodářství oglejených stanovišť středních poloh Fytocenologie – VMB: Kulturní lesní porosty na stanovištích suchých boreokontinentálních borů sv. DicranoPinion (L8.1) a subkontinentálních borových doubrav sv. Genisto germanicae-Quercion (L7.3). Cíl opatření: Cílem opatření je postupný vývoj komplexu lesů přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami lesnického hospodaření. Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Při obnově respektovat cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů obhospodařovaných maloplošným podrostním hospodářským způsobem s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Přirozená druhová skladba pro SLT 4P: db4, jd4, bk1, os1. Používat clonnou okrajovou seč a udržovat obmýtí v rozpětí 80 – 100 let s obnovní dobou 20 let. Přirozená druhová skladba pro SLT 0M: bo8, db1, bř1. Používat okrajovou seč a udržovat obmýtí v rozpětí 120 – 150 let s obnovní dobou 20 - 30 let.

36

Číslo: 5

Název: Vesecký les - Návětřní rybník

Katastrální území: Vesce u Soběslavi Mapový list: 23-31-16 ekologicky významný segment

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR

ÚTP MŽP: KOD_UPK: -

Délka: 1260 m (350 m v řešeném území)

Kultura: les Geobiocenologická typizace: 4AB4 Charakteristika ekotopu a bioty: 350 dlouhý úsek lokálního biokoridoru, který do řešeného území zasahuje na jeho jižní hranici. Částečně nefunkční biokoridor spojuje biocentra mimo řešené území (Návětřní rybník a bicentrum ve Veseckém lese). Prochází po mírném zalesněném svahu a po svažitém zemědělském pozemku do sníženiny s vodní nádrží – Návětřním rybníkem. V lesních porostech převažují smrkové a borové jednoetážové monokultury s příměsí dubu a břízy s bylinným patrem acidofilního typu. Půdy: pseudoglej modální, podzol arenický Lesní porost v řešeném území: 697A Lesní typ v řešeném území: 4P4 – Kyselá dubová jedlina metličková

Cílový hospodářský soubor: 47 - Hospodářství oglejených stanovišť středních poloh Fytocenologie – VMB: Kulturní lesní porosty na stanovištích suchých boreokontinentálních borů sv. DicranoPinion (L8.1). Cíl opatření: Cílem opatření je postupný vývoj komplexu lesů přirozené skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami lesnického hospodaření. Návrh opatření: V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Při obnově respektovat cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů obhospodařovaných maloplošným podrostním hospodářským způsobem s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Přirozená druhová skladba pro SLT 4P: db4, jd4, bk1, os1. Používat clonnou okrajovou seč a udržovat obmýtí v rozpětí 80 – 100 let s obnovní dobou 20 let. Na zemědělské půdě doplnit chybějící část biokoridoru. Zpracovat projekt ÚSES, který navrhne založení lesního porostu, nebo louky s rozptýlenou výsadbou původních druhů dřevin.

Číslo: 6

Název: Podvesní potok

Katastrální území: Čeraz Mapový list: 23-31-16 ekologicky významný segment

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR

ÚTP MŽP: KOD_UPK: -

Délka: 1514 m

Kultura: les, vodní tok, vodní nádrž, louka

37

Geobiocenologická typizace: 3BC4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biokoridor na jižní hranici řešeného území spojující biocentrum Návětřní rybník (mimo řešené území) s nivou Lužnice. Biokoridor vede morfologicky nevýrazným údolím Podvesného potoka. Vodní tok a jeho niva byly v minulosti technicky upravené. Koryto vodního toku je směrově a spádově upraveno. Břehová společenstva jsou zastoupena nesouvislou linií dřevin o druhovém složení vrba, olše, dub. V případě lučních porostů v nivě toku se jedná o kulturní porosty s pozměněnou druhovou skladbou. Půdy: glej modální Fytocenologie – VMB: Břehové porosty podél vodního toku tvoří mozaiku společenstev sv. Salicion cinereae (K1 Mokřadní vrbiny). Luční porosty jsou společenstva sv. Alopecurion pratensis (T1.4 Aluviální psárkové louky). Cíl opatření: Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku a společenstev luhů. Cílem opatření v lesích je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření. Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrže se zachováním přirozených litorálních porostů. Návrh opatření: Vodní tok ponechat přirozenému vývoji. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku Stávající porosty dřevin neodstraňovat, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. V rybníce hospodařit extenzivním rybářským způsobem s vhodně druhově i početně zvolenou rybí obsádkou a s omezením vnosu látek (hnojení), které by zvyšovali trofickou zátěž vodního prostředí. Nezasahovat do vodního režimu lokality a omezit riziko splachů látek z okolního prostředí. Provádět občasné letnění nádrže. Při odbahňování neukládat sediment do břehových partií a svahováním dna zajistit dostatečnou plochu litorálního pásma, zejména v nátokové části (hloubka vody do 0,6 m). V břehových porostech provádět údržbu výběrnými zásahy, vhodnými prořezávkami v podrostu podporovat jedince perspektivní pro obnovu porostu, v případě potřeby doplňovat výsadbou přirozených druhů (olše, dub, jasan). Luční porosty kosit v nepravidelném intervalu 2x za rok. Posečenou hmotu usušit na pokose a odvézt, nehnojit, nevápnit. Termíny senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně je střídat v různých letech. Ideální termín je v rozmezí od poloviny června do konce srpna. Ke kosení využívat pokud možno lehké mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé půdě. Vhodné je i kombinované lukařské a pastevní využití. Extenzivní pastva s jedním kratším pastevním cyklem, vždy s posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regeneraci porostu. Dle stavu společenstev je možné provést druhou seč nebo pastvu na konci vegetace.

Číslo: 7

Název: Bechyňský potok

Katastrální území: Vesce u Soběslavi Mapový list: 22-42-20, 23-31-16 ekologicky významný segment

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR

ÚTP MŽP: KOD_UPK: -

Délka: 932 m v řešeném území

Kultura: vodní tok, louky

38

Geobiocenologická typizace: 4B4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Lokální biokoridor na jihozápadní hranici řešeného území spojující biocentra mimo řešené území. Biokoridor tvoří Bechyňský potok protékající mezi pastvinami v technicky upraveném a zpevněném korytě. Břehová společenstva chybí. Zamokřené a mokré louky v nivě byly v minulosti vyrovnány a byly odstraněny všechny maloplošné krajinné prvky charakteritické pro extenzivní využívání. Půdy: glej fluvický Fytocenologie – VMB: Na pastvinách společenstva sv. Molinion (T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky). Cíl opatření: Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku a společenstev luhů a mokrých luk. Návrh opatření: Vodní tok ponechat přirozenému vývoji a umožnit korytotvornou činnost. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku. Luční porosty kosit samohybnou lehkou technikou, nebo ručně, v nepravidelném intervalu 1x za rok. Posečenou hmotu usušit na pokose a odvézt, nehnojit, nevápnit. Termíny senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně je střídat v různých letech. Ke kosení využívat pokud možno lehké mechanizace, nevjíždět do louky při rozmoklé půdě. Vhodné je i kombinované lukařské a pastevní využití. Extenzivní pastva s jedním (max. dvěma) kratšími pastevními cykly, vždy s posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regeneraci porostu. Dle stavu společenstev je možné provést druhou seč nebo pastvu na konci vegetace.

Interakční prvky Číslo: 8

Název: Svákovský potok

Katastrální území: Mokrá u Soběslavi, Vesce u Soběslavi Mapový list: 23-31-11, 23-31-16 ekologicky významný segment

INTERAKČNÍ PRVEK

ÚTP MŽP: KOD_UPK: -

Délka: 1630 m

Kultura: les, vodní tok, vodní nádrž, louky Geobiocenologická typizace: 3BC-C(4)5a, (3)4 AB (3)4 Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek vymezený na severovýchodním okraji řešeného území v údolí Svákovského a Mokerského potoka. Svákovský potok pramení mimo řešené území nad Novákovským rybníkem a tvoří hranici řešeného území. Protéká přirozeným korytem v zařezávajícím se údolí, na jehož svahy jsou lesní porosty (smrkové monokultury s dubem střídající se s olšinami, v keřovém patře maliník). Nad soutokem s Mokerským potokem je vybudována kaskáda vodních nádrží. V jejich nejbližším okolí je chatová osada. Mokerský potok pramení severně od Vesců a protéká mělkou sníženinou s doprovodem lesních porostů a dřevinných lad tvořených mozaikou smrkových monokultur, doubrav a olšin. Půdy: pseudoglej modální, glej fluvický Lesní porost v řešeném území: 682B, D, E, F Lesní typ v řešeném území:

Cílový hospodářský soubor:

39

3S9 – Svěží dubová bučina svahová 3I5 – Uléhavá kyselá dubová bučina borůvková

41 - Hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh 43 - Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh Fytocenologie – VMB: Podél vodního toku a východního břehu rybníka je olšina podsv. Alnenion glutinosoincanae (L2.2 Údolní jasanovo-olšový luh) s Alnus glutinosa, Betula pendula, Fraxinus excelsior. Cíl opatření: Cílem opatření v nivě vodoteče je zachovat a prohloubit přirozený charakter koryta toku a společenstev luhů. Cílem opatření v lesích je postupná rekonstrukce porostů a vývoj lesních porostů k lesům přirozené druhové skladby a struktury s maloplošnými podrostními formami hospodaření. Cílem opatření u vodních ploch je extenzivní využití nádrže se zachováním přirozených litorálních porostů. Návrh opatření: Vodní tok ponechat přirozenému vývoji. Vyloučit jakékoliv znečištění vodního toku Stávající porosty dřevin neodstraňovat, provádět v nich pravidelnou zdravotní údržbu a obnovu zaměřit na dlouhověké dřeviny přirozeného druhového složení. U hustých náletů dřevin je možná mírná probírka, která podpoří další vývoj ponechaných perspektivních dřevin. V lesních porostech hospodařit do obnovy dle LHP. Při obnově respektovat cílovou skladbu dřevin s cílem dosažení vzniku porostů obhospodařovaných maloplošným podrostním hospodářským způsobem s dřevinnou skladbou blížící se přirozené druhové skladbě dle vymezených SLT. Přirozená druhová skladba pro SLT 3S: bk6, db3, lp1, hb; 3I: bk6, db3, jd1(bo). Používat maloplošnou clonnou, clonnou okrajovou seč a udržovat obmýtí v rozpětí 120 – 150 let s obnovní dobou 30 40 let. V rybnících hospodařit extenzivním rybářským způsobem s vhodně druhově i početně zvolenou rybí obsádkou a s omezením vnosu látek (hnojení), které by zvyšovali trofickou zátěž vodního prostředí. Nezasahovat do vodního režimu lokality a omezit riziko splachů látek z okolního prostředí. Provádět občasné letnění nádrží. Při odbahňování neukládat sediment do břehových partií a svahováním dna zajistit dostatečnou plochu litorálního pásma, zejména v nátokové části (hloubka vody do 0,6 m). Nezavádět chov divokých kachen. V břehových porostech provádět údržbu výběrnými zásahy, vhodnými prořezávkami v podrostu podporovat jedince perspektivní pro obnovu porostu, v případě potřeby doplňovat výsadbou přirozených druhů (olše, dub, jasan).

Číslo: 9

Název: Pod Vesci

Katastrální území: Čeraz, Vesce u Soběslavi Mapový list: 23-31-16 ekologicky významný segment

INTERAKČNÍ PRVEK

ÚTP MŽP: KOD_UPK: -

Délka: 1700 m

Kultura: les, vodní tok, vodní nádrž, louka Geobiocenologická typizace: 3BC4-5, 3B-C5a Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek vymezený v jižní polovině řešeného území. Interakční prvek tvoří bezejmenný vodní tok v technicky upraveném korytě, který protéká zemědělsky obhospodařovanými pozemky jižním směrem a vlévá se do Podvesního potoka mezi Návětřním a Chlebovským rybníkem. Ve střední části potok protéká přes soustavu malých vodních nádrží a pás lesních porostů (borovice). Doprovod vodního toku tvoří ostrůvky vrb a pod Vesci linie olše, vrby, dubu. Půdy: glej modální

40

Lesní porost v řešeném území: 688B Lesní typ v řešeném území: 3S1 – Svěží dubová bučina šťavelová

Cílový hospodářský soubor: 45 - Hospodářství živných stanovišť středních poloh Fytocenologie – VMB: Ve střední části interakčního prvku křoviny sv. Salicion cinereae (K1 Mokřadní vrbiny) se Salix cinereae. V nátokové části rybníčku pás rákosin sv. Phragmition communis (M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod). Cíl opatření: Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru nivy s přirozeným tokem a břehovými porosty přirozené skladby. Návrh opatření: V krátkodobém horizontu ponechat svému přirozenému vývoji. V rybnících hospodařit extenzivním rybářským způsobem s vhodně druhově i početně zvolenou rybí obsádkou a s omezením vnosu látek (hnojení), které by zvyšovali trofickou zátěž vodního prostředí. Nezasahovat do vodního režimu lokality a omezit riziko splachů látek z okolního prostředí. Provádět občasné letnění nádrží. Při odbahňování neukládat sediment do břehových partií a svahováním dna zajistit dostatečnou plochu litorálního pásma, zejména v nátokové části (hloubka vody do 0,6 m). Luční porosty kosit samohybnou lehkou technikou, v nepravidelném intervalu 2x – 3x za rok. Posečenou hmotu usušit na pokose a odvézt, nehnojit, nevápnit. Termíny senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně je střídat v různých letech. Optimální termín pro senoseč je polovina června až konec srpna. Možné je i kombinované lukařské a pastevní využití. Extenzivní pastva (skot, koně) s jedním pastevním cyklem, vždy s posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regeneraci porostu. V lesních porostech hospodařit dle LHP. V střednědobém a dlouhodobém horizontu zpracovat projekt ÚSES, jehož předmětem bude převod pásu pozemků v těsné blízkosti toku na travní porosty a dále navrhne vhodná opatření k nastartování přirozených korytotvorných procesů, určí druhovou skladbu dřevin pro založení pásu břehových porostů.

Číslo: 10

Název: Čeraz - Čejnov

Katastrální území: Čeraz Mapový list: 23-31-16 ekologicky významný segment

INTERAKČNÍ PRVEK NAVRŽENÝ

ÚTP MŽP: KOD_UPK: -

Délka:

1563 m

Kultura: vodní tok, vodní nádrž, orná půda, lada Geobiocenologická typizace: 3BC4, 3B3 Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek navržený v jihovýchodní části řešeného území. Tvoří jej bezejmenný vodní tok, pramenící v lesních porostech západně nad Čerazí. Potok protéká po okraji Čeraze a přes bezejmenný rybník pokračuje k Lužnici, kde se u mlýna Čejnov vlévá do mlýnského náhonu. Vodní tok má v Čerazi opevněné koryto a dále technicky upravené koryto v příčném i podélném směru a je bez břehových porostů. Půdy: glej modální

41

Fytocenologie – VMB: Podél potoka na okraji Čeraze společenstva sv. Sparganio-Glycerion fluitantis (M1.5 Pobřežní vegetace potoků) a v okolí rybníka sv. Alopecurion pratensis (T1.5 Aluviální psárkové louky) Cíl opatření: Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru nivy s přirozeným tokem a břehovými porosty přirozené skladby. Návrh opatření: V krátkodobém horizontu ponechat svému přirozenému vývoji. V rybníce hospodařit extenzivním rybářským způsobem s vhodně druhově i početně zvolenou rybí obsádkou a s omezením vnosu látek (hnojení), které by zvyšovali trofickou zátěž vodního prostředí. Nezasahovat do vodního režimu lokality a omezit riziko splachů látek z okolního prostředí. Provádět občasné letnění nádrže. Při odbahňování neukládat sediment do břehových partií a svahováním dna zajistit dostatečnou plochu litorálního pásma, zejména v nátokové části (hloubka vody do 0,6 m). Luční porosty kosit samohybnou lehkou technikou, v nepravidelném intervalu 2x – 3x za rok. Posečenou hmotu usušit na pokose a odvézt, nehnojit, nevápnit. Termíny senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně je střídat v různých letech. Optimální termín pro senoseč je polovina června až konec srpna. Možné je i kombinované lukařské a pastevní využití. Extenzivní pastva (skot, koně) s jedním pastevním cyklem, vždy s posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regeneraci porostu. V střednědobém a dlouhodobém horizontu zpracovat projekt ÚSES, jehož předmětem bude převod pásu pozemků v těsné blízkosti toku na travní porosty a dále navrhne vhodná opatření k nastartování přirozených korytotvorných procesů, určí druhovou skladbu dřevin pro založení pásu břehových porostů.

Číslo: 11

Název: U Návětřního rybníku

Katastrální území: Čeraz, Vesce u Soběslavi Mapový list: 23-31-16 ekologicky významný segment

INTERAKČNÍ PRVEK NAVRŽENÝ

ÚTP MŽP: KOD_UPK: -

Délka: 411 m

Kultura: vodní tok, orná půda Geobiocenologická typizace: 3BC4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek navržený na jižní hranici řešeného území. Tvoří jej bezejmenný vodní tok, přitékající ze západu do Návětřního rybníka. Vodní tok má technicky upravené koryto a je bez břehových porostů. Půdy: pseudoglej modální Fytocenologie – VMB: Cíl opatření: Cílem opatření je ochrana a prohloubení přirozeného charakteru nivy s přirozeným tokem a břehovými porosty přirozené skladby. Návrh opatření: V krátkodobém horizontu ponechat svému přirozenému vývoji. V střednědobém a dlouhodobém horizontu zpracovat projekt ÚSES, jehož předmětem bude převod pásu pozemků v těsné blízkosti toku na travní porosty, dále navrhne vhodná opatření k nastartování přirozených korytotvorných procesů, určí druhovou skladbu dřevin pro založení pásu břehových porostů.

42

V ÚP jsou stanoveny podmínky využití ploch ÚSES podmínkami jednotlivých prvků ÚSES (kap. 5.2 textové části ÚP) a regulativy (kap. 6.2 a speciálně 6.2.7 textové části ÚP). V grafické části ÚP jsou plochy ÚSES vymezeny formou překryvné funkce, se současným zobrazením původního funkčního využití.

7.1.2.8

Orná půda

Jedná Návrh návrhu koncepce porostů. Důvodem

se o plochy orné půdy, které plní výhradně hospodářské funkce. rozsah plochy orné půdy mírně zmenšil v důsledku ZP a rovněž v důsledku uspořádání krajiny - ve prospěch krajinné zeleně a ploch trvalých travních jsou revitalizační a protierozní opatření.

ÚP dále doporučuje na obdělávaných plochách dodržování protierozních zásad, spočívajících v aplikaci vhodných organizačních, agrotechnických a technických opatření. Mezi opatření, která lze postihnout územním plánem, patří : Z hlediska vodní a půdní eroze : Zřizovat záchytné příkopy kolem ohrožených pozemků. Zřizovat obdělávané nebo zatravněné průlehy. Terasování svažitých pozemků, znovuzřizování některých zrušených mezí a jejich osazení přirozenou vegetací, která ohrožované plochy zpevňuje, zachycuje erodované části substrátu, poskytuje útočiště mnoha druhům vyšších i nižších živočichů. Zatravněné pásy okolo otevřených melioračních stok. Z hlediska větrné eroze : výsadby dřevin a zatravnění pásů podél cest pastevní způsob využití (ovce a kozy) namísto kosení některých pozemků terasování pozemků a budování protierozních valů (mezí) vč. výsadby vhodné vegetace.

7.2

Zdůvodnění z hlediska dynamiky rozvoje

Řešení zastavitelných ploch, plošných a prostorových regulativů je nastaveno v duchu předpokladu spíše mírného rozvoje výstavby v nejbližších letech. Výrazně vysoká poptávka po disponibilních pozemcích v obci se nepředpokládá, ÚP přesto nabízí řadu disponibilních ploch, zejména pro bydlení. V sídle Vesce je navržena etapizace. Jsou tedy dány podmínky pro stabilizaci a postupné navyšování populace v obci. Kromě nabídky ploch bydlení jde také o možnosti uspokojování pracovních příležitostí v místě. Tomu odpovídají jak regulativy obytných a zejména smíšených obytných ploch, připouštějící řadu „nerušících“ podnikatelských i výrobních aktivit, tak návrh výrobních ploch, vč. ploch přestavby. Důležitou úlohu v území můžou sehrát také záměry na její rekreační využití, na toto ÚP pamatuje řadou způsobů rekreačního využití - umožněno opět v plochách bydlení a plochách smíšených obytných. Určitou dynamiku lze předpokládat i pro plochy krajiny, kde se očekává posílení její retence a biologické vitality. 43

7.3

Zdůvodnění z hlediska umístění plošného rozvoje

Priorita územního plánování při vymezování zastavitelných ploch vyloučit nekoncepční formy využívání volné krajiny, zastavitelné plochy situovat pokud možno v návaznosti na zastavěné území, při přednostním využití nevyužitých a opuštěných areálů a proluk v zastavěném území a se zajištěním dobré dopravní obsluhy a dostupnosti pro pracovní síly i z širšího území okolních obcí, vychází z republikových priorit územního plánování stanovených PÚR ČR, zejména z ustanovení článku (19) a (20). V evropských intencích tento požadavek navazuje na ustanovení kapitoly II. Evropské úmluvy o krajině. Návrh rozvoje vychází ze stávající urbánní struktury sídel a z existence stávající uliční a cestní sítě. Rozvoj sídel je dále limitován přírodními podmínkami, existencí přírodně a krajinářsky hodnotných lokalit navazujících na sídlo a v neposlední řadě i existencí hodnotného půdního fondu. Při stanovování urbanistické koncepce a rozvržení rozvojových ploch projektant vycházel z průzkumů a rozborů, původní urbanistické studie „Vesce – Zastavovací plán-studie“ (Ing.arch. Alena Kalinová, Ing.arch. Ivana Korbelová, 2003), modifikované a doplněné požadavky obce a vlastníků – všechny tyto požadavky byly shrnuty v zadání územního plánu. Nové rozvojové plochy byly umístěny do lokalit vhodných pro zástavbu, lokalit dobře obsloužitelných dopravní a technickou infrastrukturou, bezprostředně navazujících na zastavěné území. V řešeném území není vyhlášena AZZÚ. ÚP přesto nenavrhuje nové ZP v místech, které by potenciálně mohly být ohroženy vzedmutou hladinou místních vodotečí. Výjimkou jsou plochy TK-N pro nové ČOV, jejichž umístění a provedení musí s eventualitou občasných záplav počítat.

7.3.1 Vesce ZP využívají v omezené míře rezerv uvnitř sídla – ve východní části. Další zahušťování původní venkovské zástavby je lokálně možné, avšak není žádoucí. Důležité je zachování a ochrana původní dochované a hodnotné urbanistické struktury (centrální a jihozápadní část pro kterou je charakteristická rostlá struktura a rozvolněnost dvorcové zástavby a její prolnutí zelenými plochami sadů a zahrad. Urbanistická koncepce zohledňuje jak limity využití území, tak přírodní podmínky. Území nemá příliš omezení vyplývajících z civilizačních a technických limitů, o to více se při formování plošného rozvoje uplatňují limity přírodní a kulturní. Z jihu, jihozápadu a západu navazují na sídlo kvalitní zemědělské pozemky. Území na západ od sídla je výše položené odlesněné návrší, takže případná zástavba zde by byla nadměrně vystavená povětrnostním vlivům. Z těchto důvodů zde plošný urbanistický rozvoj není navrhován. Zástavba není rozvíjena ani severozápadním směrem (podél silnice k místní části Mokrá). Důvodem je zachování jednoznačné identifikovatelnosti sídel v krajině a zamezení jejich „srůstání“. Těžiště zastavitelných ploch bydlení a ploch smíšených obytných mimo ZÚ je tedy situováno na severní a severovýchodní okraj sídla, kde je současná zástavba prostorově neukončená. Se vznikem nové obytné čtvrti na severovýchodě počítala i dříve zpracovaná urbanistická studie z r. 2003 (Ing. arch. A. Kalinová, Ing. arch. Ivana Korbelová) a kde je také natrasovaná okružní místní komunikace. Území je pro obytnou zástavbu vhodné jak z hlediska geomorfologických a přírodních podmínek, tak z hlediska dopravní dostupnosti a dosažitelnosti sítí tech. vybavení. Další plochy 44

jsou navrženy na rozsáhlejším centrálním prostranství severně od nynějšího centra, kde se nabízí zástavba tohoto prostoru. Ostatní navržené plochy jsou malého rozsahu, jsou doplněním stávajících ploch obytné zástavby či plochy přestavby (jih). Z hlediska ploch výroby se předpokládá přehodnocení současného areálu zemědělské výroby jižně od centra – plocha je definována pro přestavbu na plochu smíšenou obytnou (P.VES.1). Plocha ČOV byla vymezena ve dvou místech tak, aby byl možný gravitační odvod splaškových vod ze sídla (severovýchod, jihozápad). Hranice negativních vlivů ČOV byla nastavena tak, aby nedošlo ke střetu se stávající či navrženou obytnou zástavbou.

7.3.2 Čeraz Jde o poměrně nedotčenou okrouhlici s dochovanou a hodnotnou urb. strukturou dvorců, obklopených zelení sadů a zahrad. Určující limita využití území – terénní deprese drobné vodoteče sousedí se sídlem na jihozápadě, s malou vodní nádrží jižně od sídla (Podvesní rybník), na kterou se váže lokální ÚSES (IP 10). Z jihovýchodu na sídlo navazují kvalitní bonitní půdy. V těchto enklávách je zástavba vyloučena. Rezervy uvnitř sídla nejsou identifikovány. Další zahušťování původní venkovské zástavby je lokálně možné, avšak není žádoucí. Důležité je zachování a ochrana původní dochované a hodnotné urbanistické struktury, pro kterou je charakteristická rozvolněnost dvorcové zástavby a její prolnutí zelenými plochami sadů a zahrad. Relikty novodobé zástavby na severu a jihozápadě v záhumenních partiích nejsou v ÚP dále rozšiřovány. Vzhledem k velikosti sídla a rozvojovým záměrům byly nové plochy zástavby vymezeny pouze v minimálním rozsahu. Pro venkovské bydlení byla v souladu s požadavky navržena jedna plocha na jižním okraji sídla, stranou historického centra, v návaznosti na novodobou rodinnou zástavbu. Z hlediska ploch výroby se předpokládá využití prostorových rezerv a přestavba stávajícího původně zemědělského areálu (plocha přestavby P.ČER.1). V rámci řešeného území je toto jediná plocha, kde se potvrzuje rozvoj funkce smíšené výroby. Dopravní dostupnost plochy je dobrá, odstup a umístění východně od sídla jsou dobrými předpoklady eliminace potenciálních negativních vlivů plochy (hluk, zápach, emise). V návaznosti na stávající areál je navržena další rozvojová plocha výroby pro možné rozšíření této funkce (s nutností posouzení z hlediska krajinného rázu). Podmínkou je prvotní využití přestavbové plochy. Poloha využívá převážně méně kvalitní zemědělské půdy a i případný negativní dopad do krajinného rázu je minimalizován (udržuje se výšková niveleta založená stávajícím areálem). Plocha ČOV byla vymezena na nejnižším místě jižně pod obcí (v nivě u Podvesného rybníka). Hranice negativních vlivů ČOV byla nastavena tak, aby nedošlo ke střetu se stávající či navrženou obytnou zástavbou.

7.3.3 Mokrá Určující limity využití území – široká niva drobné vodoteče Mokerského potoka – východ, Kvalitní zemědělské půdy obklopující sídlo a zasahující do sídla v souvislém pásu od severu, severozápadu, západu a jihozápadu. Jde opět o sídlo s dochovanou a hodnotnou urb. strukturou značně rozvolněných dvorců v rostlém uspořádání nahloučených kolem procházející silnice. Prostorové rezervy v rámci ZÚ nebyly identifikovány. Další zahušťování původní venkovské zástavby je lokálně možné, avšak není žádoucí. Důležité je zachování a ochrana původní dochované 45

a hodnotné urbanistické struktury, pro kterou je charakteristická rozvolněnost dvorcové zástavby a její prolnutí zelenými plochami sadů, luk a zahrad. Nové plochy individuální rodinné zástavby byly navrženy na severním okraji sídla, severně od silnice, kde navazujína již započatou novodobou zástavbu. Lokality jsou na periferii, mimo historickou centrální část sídla. Plocha ČOV byla vymezena u recipientu na nejnižším místě na jihovýchodním okraji obce (u rybníka). Hranice negativních vlivů ČOV byla nastavena tak, aby nedošlo ke střetu se stávající či navrženou obytnou zástavbou.

7.4

Zdůvodnění z hlediska umístění ploch a vedení koridorů dopravní a technické infrastruktury

7.4.1 Dopravní infrastruktura 7.4.1.1 Silniční doprava Komunikační kostru území tvoří silnice II. a III. třídy. ÚP respektuje stávající komunikační síť v jejím dosavadním rozsahu a významu. Dopravní závady na silnici II/135 v úseku procházejícím obcí Vesce nejsou nástroji územního plánu řešitelné. Úpravy křižovatek mohou být prováděny na stávajících přilehlých plochách (tedy na plochách nezastavěného území, veřejných prostranství či návrhové ploše smíšené obytné), v intencích regulativů.

7.4.1.2 Ostatní komunikace, cykloturistická infrastruktura ÚP dílčím způsobem přidává i místní komunikace v souvislosti s návrhem nových ZP. Z hlediska místních komunikací jde zpravidla o obsloužení nových zastavitelných ploch (Vesce), vč. zpřístupnění ploch pro ČOV (Vesce, Čeraz). Nové účelové komunikace nejsou navrhovány, v tomto směru nevyvstaly žádné odůvodněné požadavky. Nejsou také k dispozici výsledky řešení zpracovávaných KPÚ. Jejich případná realizace je možná prakticky kdekoli v krajině, dle regulativů. Z hlediska cykloturistických tras se nepředpokládá budování samostatných koridorů – předpokládá se využití stávající (i navržené) cestní sítě - stávající i plánované cyklotrasy budou využívat stávající silniční síť, stávající a navrhované úseky místních komunikací. Další plochy komunikací sloužící výhradně rekreačním účelům (např. cyklostezky, turistické stezky, stezky pro jízdu na koni, na lyžích a saních) návrh nevymezuje. Důvodem je opět možné trasování těchto cest s využitím stávajících účelových a částečně i místních komunikací, vč. stávajících méně frekventovaných silnic III. třídy a také otevřená možnost důvodného zřízení těchto stezek téměř kdekoli v krajině, což regulativy přírodních ploch připouští.

46

7.4.1.3 Pěší doprava ÚP předpokládá realizaci chodníků pro pěší v rámci ploch stávajících či navržených úseků místních komunikací, vč. úseků silnic II. a III. třídy procházejících zastavěným územím (tam, kde je to možné), zejména na průtahu obcí. Řešitelné v rámci stávající dopravní plochy. Nová plocha určená výhradně pro provoz chodců byla vymezena v severní části sídla Vesce. Jde o propojení stávající zástavby (severní ulice) a navrhované nové čtvrti (nový severní obchvat, veř. prostranství). Provoz pěších by jinak byl odkázán pouze na konce – ústí nové místní komunikace, což by ze střední části území výrazně zvýšilo docházkovou vzdálenost do centra.

7.4.2 Technická infrastruktura 7.4.2.1 Zásobování vodou V sídle Vesce je vybudován obecní vodovod. Zásobní řad obce je napojen na skupinový vodovod Vlastiboř. Zdrojem vody je vrt Záluží, voda je po úpravě akumulována ve vodojemu Záluží, odkud je vedena gravitačně do sídla Vesce. Ostatní sídla jsou zásobena z domovních studní. Do budoucna se předpokládá jejich napojení na skupinový vodovod. Přivaděče budou trasovány v parcelách veřejných komunikací, případně v souladu s regulativy kdekoli v nezastavěném území, s použitím institutu vyvlastnění (zřízení věcného břemene).

7.4.2.2 Odkanalizování Vesce V sídle je zbudována obecní kanalizace, stávající způsob likvidace splaškových odpadních vod je však nevyhovující. Větší část sídla spáduje k severovýchodu, původní hist. jádro je rozloženo na mírném jihozápadním svahu. ÚP navrhuje 2 plochy nových ČOV v jihozápadní a severovýchodní části sídla, jako koncový komponent kanalizační soustavy té které části sídla, vč. koridorů pro umístění kanalizačních sběračů. Zařízení ČOV na těchto plochách budou mít kapacitu odpovídající využití území a předpokládanému množství EO. Vyčištěné vody budou odváděny do Mokerského poroka (severovýchod) a do bezejmenné vodoteče (jihozápad). Čeraz ÚP počítá se zbudováním kanalizační sítě a ČOV. Ta bude situována pod sídlem v lokalitě Podvesního rybníka, do kterého budou vyčištěné vody sváděny a který lze použít jako dočišťovací nádrž. ÚP vymezuje plochy pro umístění ČOV a zároveň s koridorem pro vedení kanalizačního sběrače je definuje jako VPS. Do doby zřízení kanalizace a ČOV bude nezbytné řešit likvidaci odpadních vod jejich akumulací v bezodtokých jímkách s následným odvozem na nejbližší čistírnu odpadních vod (ČOV Soběslav).

47

Mokrá ÚP počítá se zbudováním kanalizační sítě a ČOV. Ta bude situována pod sídlem v lokalitě Podvesního rybníka, do kterého budou vyčištěné vody sváděny a který lze použít jako dočišťovací nádrž. ÚP vymezuje plochy pro umístění ČOV a definuje ji jako VPS. Do doby zřízení kanalizace a ČOV bude nezbytné řešit likvidaci odpadních vod jejich akumulací v bezodtokých jímkách s následným odvozem na nejbližší čistírnu odpadních vod (ČOV Soběslav).

7.4.2.3 Zásobování elektrickou energií Vedení VN Řešeným územím prochází kmenová linka nadzemního vedení VN 22kV. Území je rovnoměrně zásobené odbočkami k jednotlivým elektrickým stanicím. Obec je zásobena 4 distribučními trafostanicemi v majetku E. ON., a. s. : TS 1 - při silnici na jižním okraji sídla Mokrá TS 2 – u křižovatky v centru sídla Vesce TS 3 – při silnici na východním okraji sídla Vesce TS 4 – v zemědělském areálu na východě sídla Čeraz V sídlech jsou pak provedena většinou nadzemní vedení NN. V koncepci zásobování el. energií nedochází ke změnám. Zásobení sídel je i do budoucna vyhovující, vyšší potřebu v důsledku realizace navržených ZP je možné vykrýt prostřednictvím rezerv instalovaného výkonu stávajících trafostanic. V případě potřeby lze zřídit novou trafostanici kdekoli, zpravidla však v rámci navržených zastavitelných ploch, v souladu s regulativy.

7.4.2.4

Odpadové hospodářství

Svoz komunálního domovního odpadu a separovaného odpadu bude i nadále smluvně zajištěn a likvidace tohoto odpadu bude probíhat mimo správní území obce. Shrnutí : ÚP vytváří podmínky pro dostatečný rozvoj obytné a výrobní funkce. Předpokládá se rovněž využití rekreačního potenciálu. V území dojde k dílčím změnám v některých oblastech vybavení technickou infrastrukturou - zásadní změnu dozná systém zásobování vodou pro sídla Čeraz a Mokrá. Jsou vytvořeny podmínky pro odpovídající způsob odkanalizování všech sídel.

7.5

Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v prováděcím právním předpisu (vyhl. 501/2006 o obecných požadavcích na využívání území)

V ÚP bylo stanoveno funkční využití nad rámec obsahu citovaného právního předpisu. Jde o klasifikaci ploch sídelní zeleně – zeleň veřejná (ZV) a zeleň soukromá, vyhrazená (ZS). 48

Zeleň veřejná (ZV) je ve Vescích reprezentována sporadickými zelenými plochami lemujícími úseky ulic, u ostatních sídel má těžiště ve více či méně rozlehlých návesních prostorech, kde se uplatňuje i vzrostlá zeleň. Mnohostranný význam zeleně veřejných prostranství a sídelní zeleně vůbec je obecně znám, není tedy potřeba jej vyzdvihovat. ÚP definuje samostatným regulativem plochy zeleně soukromé, vyhrazené (ZS). Významová škála těchto ploch je poměrně široká. V zastavěném území zahrnuje plochy rozptýlené zeleně, mající takřka přírodní charakter, přes plochy zemědělsky využívané (sady, zahrady) až po plochy parkové a parkově upravené. Přitom jde vesměs o zeleň, která není veřejně přístupná. Ve venkovských sídlech jde zpravidla o plochy soukromých zahrad a sadů, přiléhajících a tvořících součást kompozice tradičních venkovských stavení v rámci zastavěného území. Tyto plochy zaručují typické prolnutí přírodních prvků se zástavbou, zprostředkovávají přechod záhumenních partií sídla do volné krajiny. Často vyplňují prostor mezi velkými objemy stodol a podílí se tak na utváření rozvolněné rostlé urbanistické kompozice sídla, představující jeho genius loci. Jsou nedílnou součástí systému sídelní zeleně (spolu se zelení veřejných prostranství (ZV) a drobnou zelení soukromou nebo vyhrazenou v rámci ostatních ploch). Dotvářejí významná veřejná prostranství (předzahrádky na návsi). Tvoří kulisu významných kulturních památek, nebo jsou přímo jejich součástí. Jejich význam tkví rovněž ve zprostředkování přirozeného přechodu urbanizovaných ploch do krajiny, často se fakticky prolínají např. s plochami krajinné zeleně. Jsou doprovodným prvkem vodoteče, procházející zastavěným územím (Mokrá). Vymezení všech takových ploch má společného jmenovatele, a tím je potřeba jejich zachování a ochrany, zejména před zastavěním. Plošnou zástavbu těchto ploch nelze připustit (s výjimkou případné podmíněné omezené zástavby za podmínek daných regulativy). Funkční regulativy pro tyto plochy vyžadují jiné parametry, než je tomu u ostatních ploch nezastavěného území, jež definuje vyhláška (rozdíly je potřeba definovat i mezi plochami zeleně navzájem). Hlavním problémem je již fakt, že tyto plochy se nalézají uvnitř zastavěného území. Proto na ně nelze aplikovat žádné vhodné funkční využití, které vyhláška nabízí.

7.6

Zdůvodnění navrhovaných VPS a VPO

7.6.1 Veřejně prospěšné stavby Koridory a plochy VPS jsou navrženy z důvodu ochrany území a zajištění prostoru pro umístění daných staveb v navazujících řízeních, vč. prostoru pro OP plynoucích z příslušných právních předpisů, a popřípadě také následný přístup k nim. Z hlediska dopravní a technické infrastruktury bylo jako VPS navrženo 11 ploch dopravní a technické infrastruktury (VPdt), 6 ploch dopravní infrastruktury (VPd) a 33 ploch technické infrastruktury (plochy Vt, VPt). VPS dopravní a technické infrastruktury VPdt1-5 – plochy veřejné dopravní a technické infrastruktury navržených nových místních komunikací pro obsluhu ZP, zahrnující komunikaci, chodníky, inženýrské sítě (ul. řady vodovodu, kanalizace, VN, sdělovacího vedení, pouliční osvětlení, stanoviště TKO atd.) a veř. zeleně. Nutnost vymezení těchto koridorů jako VPS vyplývá z jejich důležitosti, jejich realizace je podmínkou pro realizaci nových ZP, jednoznačně tedy podmiňují urbanistický rozvoj obce a jako takové jsou 49

veřejným zájmem. Součástí některých ploch VPdt jsou i souběžně vedené navrhované trasy některých kmenových vedení sítí tech. Infrastruktury (VPdt 1,4 – souběžné kmenové vedení sběrače kanalizace). VPS technické infrastruktury Pod tímto označením jsou navrženy nutné plochy pro realizaci stěžejních ploch a koridorů technické infrastruktury. Pro stavby s trvalou změnou využití se navrhují plochy s možností vyvlastnění i uplatnění předkupního práva (VPt). Pro liniové stavby technické infrastruktury se převážně zřizují pouze věcná břemena (což je forma vyvlastnění) s tím, že dotčená část plochy nadále může být využita stávajícím způsobem. Pro tuto technickou infrastrukturu proto ÚP nevymezuje samostatné funkční plochy ani pro tyto VPS nestanovuje možnost uplatnění předkupního práva, ale pouze možnost vyvlastnění (Vt). VPt 1 - plocha ČOV Čeraz (TK-N) - jižně od sídla Čeraz VPt 2 - plocha ČOV Vesce I (TK-N) – severovýchodně od sídla Vesce VPt 3 - plocha ČOV Vesce II (TK-N) – jihozápadní okraj sídla Vesce VPt 4 - plocha ČOV Mokrá (TK-N) – východní okraj sídla Mokrá Vt 1 - koridor kmen. sběrače kanalizace; kmenový kanalizační sběrač odvádějící splaškové vody z jižní části sídla Mokrá do navržené ČOV Čeraz - jižní okraj sídla Mokrá Vt 2 - koridor kmen. sběrače kanalizace; kmenový kanalizační sběrač odvádějící splaškové vody z jihozápadní části sídla Vesce do navržené ČOV Vesce II - jihozápadní okraj sídla Vesce Vt 3 - koridor kanalizační výpusti odvádějící vyčištěné splaškové vody z ČOV Vesce II do recipientu - jihozápadní okraj sídla Vesce VPS veřejných prostranství Z navržených ploch veřejných prostranství ÚP definuje jako VPS s možností uplatnění předkupního práva pro obec celkem 5 ploch (Pp 1-5). Jako VPS jsou navrženy všechny nové úseky místních komunikací a dále některé plochy veřejné zeleně (Vesce – východ). Tím jsou vytvořeny předpoklady pro plánovitou tvorbu veřejného prostoru a zkvalitnění životního prostředí obce (možnost vzniku předzahrádek, izolační liniová zeleň).

7.6.2 Veřejně prospěšná opatření Jako VPO jsou navrženy plochy krajinných opatření (plochy krajinné zeleně) z důvodu založení prvků ÚSES (VPu1-3). VPu 1 VPu 2 VPu 3 -

plocha krajinné zeleně – revitalizace vodního toku, liniový interakční prvek – úsek Čeraz – Čejnov, jihovýchodní část správ. území plocha krajinné zeleně – revitalizace vodního toku, liniový interakční prvek – jihozápadní okraj sídla Čejnov plocha krajinné zeleně – revitalizace vodního toku, liniový interakční prvek –jižní okraj správ. území 50

7.7

Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Cílem URÚ je trvalý soulad přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území.

Obec Vesce leží v blízkosti města Soběslav, v relativně klidné, mírně zvlněné převážně zemědělské krajině. Území má kvalitní přírodní prostředí s potenciálem krajinného zázemí pro rekreaci a cestovní ruch. Životní prostředí v obci lze obecně charakterizovat jako nadprůměrné. Dopravní dostupnost obce je dobrá. Vesecko se v rámci ORP řadí mezi venkovské, hospodářsky slabé oblasti, se zvýšenou hodnotou krajinného rázu. V zájmu udržitelného rozvoje území ÚP stanovuje podmínky pro další rozvoj zástavby. ÚP zohledňuje závěry rozboru URÚ zpracovaných ÚAP ORP Soběslav takto: Hospodářský pilíř : Hospodářský pilíř je v rozboru URÚ Soběslav pro území obce Vesce hodnocen z hlediska vývoje jako velmi nepříznivý. ÚP Vesce: a) z hlediska územního rozvoje: - návrhem rozvojové koncepce a nastavením regulativů vytváří předpoklady pro rozvoj všech podstatných složek území, b) z hlediska veřejné vybavenosti c) z hlediska veřejné dopravní infrastruktury - návrhem ploch místních komunikací zlepšuje prostupnost sídel i krajiny, d) z hlediska technické infrastruktury - návrhem ploch pro ČOV umožňuje řešení způsobu likvidace odpadních vod, e) z hlediska hospodářského prostředí - vymezením rozvojových ploch a nastavením regulativů vytváří předpoklady pro udržení kvalifikované pracovní síly a vzrůst ekonomické aktivity území, - podporuje významný sektor tržní ekonomiky – malé a střední podniky – tak, že: - podporuje koexistenci podnikání, služeb a bydlení, - využívá brownfields, definuje a rozšiřuje plochy smíšené výrobní, - návrhem ploch smíšené výroby a regulativy smíšených obytných ploch vytváří podmínky pro usídlení či rozvoj malých a středních podniků a z toho plynoucí daňovou výtěžnost. Pilíř soudržnosti společenství obyvatel : Pilíř soudržnosti společenství obyvatel je v rozboru URÚ Soběslav pro území obce Vesce z hlediska vývoje hodnocen jako příznivý s pozitivní tendencí vývoje. ÚP Vesce: a) z hlediska sociodemografických podmínek - nabídkou ploch (obytných a smíšených obytných) s širokou možností jejich využití vytváří podmínky pro udržení obyvatelstva a podpory příznivého demografického trendu, 51

návrhem ploch smíšené výroby, regulativy smíšených obytných ploch a ploch občanské vybavenosti vytváří podmínky pro vznik aktivit generujících nová pracovní místa a snižování nezaměstnanosti, nabídkou smíšených ploch dává možnosti generování nových pracovních míst, umožněním vzniku kvalifikovaných pracovních míst vytváří podmínky pro udržení a posílení zastoupení vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, b) z hlediska bydlení - nové plochy bydlení s těžištěm v sídle Vesce lokalizuje v duchu přirozeného doplnění stávající urbánní struktury sídel, s ohledem na dopad z hlediska krajinného rázu, dopravní a technickou infrastrukturu, c) z hlediska rekreace - potvrzuje stávající rozsah ploch individuální rekreace, nastavením regulativů umožňuje vznik cykloturistické infrastruktury na stávajících i navrhovaných plochách (obytných, smíšených obytných). Environmentální pilíř : Environmentální pilíř je v rozboru URÚ Soběslav pro území obce Vesce hodnocen z hlediska vývoje jako dobrý. ÚP Vesce: a) z hlediska horninového prostředí a geologie - nenavrhuje žádná zvláštní opatření b) z hlediska vodního režimu - jako preventivní protipovodňová opatření navrhuje kombinaci opatření v krajině pro přirozenou retenci vody v území a technických opatření ovlivňujících povodňové průtoky, respektuje nezastavitelnost nivních území, c) z hlediska hygieny životního prostředí návrhem ploch izolační zeleně vytváří podmínky pro snižování hlukové zátěže území, návrhem ploch pro ČOV umožní dořešení odkanalizování sídel, vytváří podmínky pro sanaci a nové využití brownfields, d) z hlediska ochrany přírody a krajiny - zastavitelné plochy umisťuje v návaznosti na stávající zastavěná území, chrání nezastavěné území, navrhuje systém ÚSES, vč. opatření k jeho lepší funkčnosti, e) z hlediska ZPF a PUPFL - navrženou urbanistickou koncepcí maximálně respektuje půdy v I. a II. třídě ochrany. ÚP stanoví urbanistickou koncepci a koncepci veř. Infrastruktury, jež do budoucna dostatečně umožní odpovídající rozvoj obce. Vytváří tím předpoklady pro stabilizaci a navýšení populace. ÚP zároveň přistupuje k řešení uspořádání krajiny v duchu obnovy její ekologickostabilizační funkce, podpory větší biodiverzity a potažmo i atraktivity z hlediska rekreace a cestovního ruchu. Regulativy umožňují rozvoj nezbytné turistické infrastruktury a zlepšení prostupnosti krajiny. ÚP vymezuje nové zastavitelné plochy. Jejich rozsah rámcově vychází z požadavků obyvatel, vlastníků pozemků, zástupců obce. Vychází také z dříve zpracovaného US (Vesce – Zastavovací plán-studie, Ing. arch. A. Kalinová, Ing. arch. I. Korbelová, 2003). Přednostně byly zvoleny plošné rezervy uvnitř zastavěných území, dalšími kritérii byla vhodnost k zástavbě z hlediska geologicko52

přírodních charakteristik, polohy v obci, dopadů a vlivů na životní prostředí, dopravní dostupnosti a dosažitelnosti sítí tech. Infrastruktury a v neposlední řadě i zohlednění kvalitního ZPF. Jednotlivé funkční typy ploch mají stanoveny regulativy hlavního, přípustného, příp. podmíněně přípustného a nepřípustného využití. Jsou stanoveny zásady věcné, časové koordinace (etapizace, úz. rezervy), zejména se zřetelem na ochranu krajinných hodnot území. Prvotní je v rozvojové ploše vždy vybudování veřejné dopravní a technické infrastruktury. ÚP podporuje hospodářská odvětví, která by mohla těžit z místních podmínek a vytvářet více pracovních příležitostí v místě – drobné podnikání, turistický ruch, zpracování biomasy. Zastavěné území je doplňováno s využitím volných přilehlých ploch zemědělské půdy se zřetelem na zachování proměnlivosti obalové čáry zastavěného území, jež je spolu se stabilizací systému sídelní a přilehlé sídelní zeleně zárukou přetrvávající charakteristické prostorové rozmanitosti, celkové malebnosti a přirozeného souznění sídel s krajinou. S výjimkou ploch pro ČOV nejsou navrženy nové solitery zastavitelných ploch ve volné krajině. Návrh eliminuje nedostupné nebo těžko obhospodařovatelé plochy zemědělských pozemků. ÚP respektuje a rozvijí přírodní hodnoty území, jsou stanoveny regulativy pro jasně vymezené plochy vodní a vodohospodářské, zemědělské, lesní, krajinné zeleně, plochy ÚSES. Jsou vymezeny plochy VPO pro založení prvku ÚSES. Koncepce uspořádání krajiny zajišťuje její vyšší ekologickou stabilitu, eliminuje negativní přírodní i antropogenní vlivy a zvyšuje její atraktivitu a rekreační potenciál. Rovněž civilizační hodnoty území jsou v ÚP cíleně rozvíjeny. Stávající dopravní a technická infrastruktura včetně ochranných pásem je respektována. Je zajištěna prostupnost území, jsou navrženy nové úseky a propojení místních komunikací (v rámci ploch veřejných prostranství). Jsou navrženy nové plochy výroby. ÚP definuje možnosti dalšího rozvoje, včetně jeho zabezpečení technickou infrastrukturou. Limitem pro výstavbu v nových plochách budou ochranná pásma veškerých nově vybudovaných inženýrských sítí a objektů technické vybavenosti, které jsou nezbytné pro navrhované plochy (vodovod, kanalizace, ČOV). Je navržen způsob hospodárného využívání krajiny, zajišťující zároveň částečnou energetickou soběstačnost a vytvářející pracovní příležitosti (pěstování a zpracování biomasy, zakládání nových prvků krajinné zeleně a následná péče o ně). Jsou zajištěny podmínky pro kvalitní trvalé bydlení i předpoklady pro místní pracovní příležitosti a hospodářský rozvoj. Kulturní hodnoty území jsou respektovány - viz urbanistická koncepce. Původní jádrová zástavba obcí, hodnotná svou dochovanou urbanistickou strukturou, je chráněna zpřísňujícími regulativy. Specifickými podmínkami jsou rovněž chráněny nejvýznamnější architektonické a kulturní hodnoty území. Závěr : Návrh ÚP sleduje zajištění kvalitního životního prostředí, hospodářský rozvoj, zajištění kvalitních sociálních vztahů a zajištění podmínek pro ochranu hodnot kulturního dědictví, přírody a krajiny. Je dosaženo trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Návrhem územního plánu jsou vytvořeny předpoklady pro udržitelný rozvoj území v souladu s cíli a úkoly územního plánování.

53

8

Vyhodnocení vlivů na URÚ a informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na URÚ spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno

Územní plán nebyl posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí. K územnímu plánu nebyly rovněž připomínky z hlediska zákona č.114/1992 Sb. v platném znění (soustava Natura 2000). Předmětem zadání ÚP tedy nebyl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

9

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a potřeby vymezení zastavitelných ploch

Ve Vescích je k roku 2011 evidováno 271 obyvatel. Možnosti zahuštění stávající zástavby ve stabilizovaném území jsou omezené. V oblasti historických jader sídel jde o plochy ochranných režimů, kde je žádoucí zástavbu dále nezahušťovat z důvodu zachování urbanistických kvalit sídel. V rámci prostorových rezerv ve formě větších ploch a proluk v zastavěném území, které jsou vhodné k nízkopodlažní obytné zástavbě, byly ve Vescích vymezeny plochy Z.VES.8 a Z.VES.9 – prostory proluk v novodobé zástavbě na východním okraji sídla. Prvořadým hlediskem při rozhodování o změnách v území by mělo být využití těchto prostorových rezerv sídla. Těžiště rozvoje ÚP spatřuje ve vymezení nových zastavitelných ploch. Kromě ploch obytných a smíšených obytných jsou nové rozvojové plochy vymezeny také pro smíšenou výrobu, opět s podmínkou prvořadého využití stávajícího areálu (plocha přestavby). Umístění ploch je logické, využívá pro bydlení vhodné přírodní podmínky, navazuje na zastavěné území a odvíjí se od stávající uliční a cestní sítě. Umístění a rozsah ploch vychází z požadavků obce (Vesce - severovýchod) a též konkrétních záměrů vlastníků. Vychází rovněž ze zpracované urbanistické studie (Vesce – Zastavovací plán-studie, Ing. arch. A. Kalinová, Ing. arch. I. Korbelová, 2003). Celkový rozsah ploch je ve srovnání s touto studií větší, obec chce nabídnout dostatečný potenciál ploch pro stabilizaci a růst populace v budoucnu a zvrátit tak dlouhodobě stagnující demografický vývoj. Pro bydlení (vč. bydlení na plochách smíšených obytných) byly v rámci zastavitelných ploch mimo ZÚ vymezeny tyto plochy : Vesce : plocha plocha plocha plocha

Z.VES.1 (1 RD – 3 obyvatelé) Z.VES.2 (8 RD – 24 obyvatel) Z.VES.3 II.etapa (cca 5 RD – 15 obyvatel) Z.VES.4 II.etapa (cca 23 RD – 69 obyvatel) 54

plocha plocha plocha plocha plocha

Z.VES.5 (cca 13 RD – 39 obyvatel) Z.VES.6 (5 RD – 15 obyvatel) Z.VES.7 (2 RD – 6 obyvatel) Z.VES.12 (1 RD – 3 obyvatelé) Z.VES.13 II.etapa (5 RD – 15 obyvatel) Dohromady nárůst o 189 obyvatel, z toho 99 připadá na II. etapu.

Čeraz : plocha Z.ČER.1 (1 RD – 3 obyvatelé) Dohromady nárůst o 3 obyvatele. Mokrá : plocha Z.MOK.1 (4 RD – 12 obyvatel) plocha Z.MOK.2 (1 RD – 3 obyvatelé) Dohromady nárůst o 15 obyvatel. Celkový nárůst počtu obyvatel realizovanými zastavitelnými plochami mimo ZÚ činí 207 obyvatel, kdy bezmála polovina připadá na II. etapu. Společně s předpokládaným současným stavem (271 obyvatel) představuje počet 478. Podstatná část tohoto navýšení by připadla na sídlo Vesce a potvrdila tak jeho statut centra území. Koncepce ÚP je postavena na reálném předpokladu postupného zvyšování atraktivity obce, jak pro rekreaci, tak, a to zejména, pro trvalé bydlení. Naplnění tohoto cíle je podmíněno vedle nabídky rozvojových ploch bydlení zejména zlepšením stavu v těchto oblastech : 1. zkvalitňování a rozvoj dopravní (místní komunikace) a technické infrastruktury 2. zkvalitňování a rozvoj občanské vybavenosti 3. využití nabídky smíšených výrobních a zejména obytných ploch 4. postupná revitalizace krajiny, zlepšování životního prostředí a atraktivity pro turistický ruch Nová zastavitelná plocha pro smíšenou výrobu Z.ČER.2 je podmíněna prvotním využitím stávající výrobní plochy (P.ČER.1). Závěr : ÚP nastiňuje reálný vývoj území, s efektem jeho zatraktivnění a zvýšení ekonomické soběstačnosti, s cílem nastartování pozitivního demografického trendu. Hlavní cíle urbanistického rozvoje tkví v omezeném využití stávajícího potenciálu zastavěného území a rozvoji nových zastavitelných ploch, zpravidla na okrajích sídel. Kromě bydlení se posiluje i funkce smíšené.

10

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL

10.1 Vyhodnocení záboru ZPF 55

Formální stránka vyhodnocení V tabulkové části jsou v základní tabulce jednotlivé očíslované lokality charakterizovány jejich navrhovaným funkčním využitím (tabulka obsahuje všechny lokality, tedy jak plochy krajinných opatření, tak zastavitelné plochy). Dále jsou uvedeny kódy BPEJ s třídou ochrany a plocha záboru v jednotlivých třídách ochrany, s rozlišením, zda se jedná o zábor plochy orné půdy, TTP, zahrad, PUPFL a ploch ostatních. Dále jsou zde rozlišeny lokality záboru v závislosti na etapě (zábory realizované v etapě návrhu a ve II. etapě) – tab. 1. Tabulkovou část uzavírá přehled celkových záborů pro jednotlivé druhy navržených funkcí urbanizovaných ploch vůči pozemkům ZPF (tab. 2) a celkových záborů pro jednotlivé třídy ochrany ZPF (tab. 3). V grafické části (Výkres předpokládaných záborů půdního fondu M 1 : 5000) je v řešeném území vyznačen zákres hranic BPEJ s jejich kódem a třídou ochrany a vyznačen zákres lokalit záboru s jejich označením a barevným rozlišením dle tříd ochrany ZPF. tab. 1 – základní tabulka

56

57

Tab. 2 tabulka záborů pro jednotlivé druhy navržených funkcí urbanizovaných ploch vůči pozemkům ZPF

Celková plocha záborů ZPF pro zastavitelné plochy a komunikace činí 17,78 ha. Z toho je 9,58 ha zabíráno v etapě návrhu a 8,20 ha ve II. etapě. Tab. 3 tabulka odnětí půdy ze ZPF dle tříd ochrany ZPF

Celková plocha záborů ZPF vyplývající z návrhu ÚP činí 17,78 ha. Z toho je zabíráno 9,58 ha v etapě návrhu a 8,20 ha ve II. etapě. Celkově se zabírá 0,41 ha půdy v I. třídě a 1,71 ha půdy ve II. třídě ochrany.

10.02 Zdůvodnění záboru ZPF - zastavitelné plochy Urbanistická koncepce vyplynula z požadavků na rozvoj obce, limitů využití území, terénní konfigurace a také z konkrétních záměrů obce a vlastníků dotčených pozemků. Rozvojové plochy byly vytipovány v rámci průzkumů a rozborů a na základě zadání zadefinovány v ÚP. Rozsah a umístění ploch rámcově vychází i z dříve zpracované urbanistické „Vesce – Zastavovací plán-studie“ (Ing.arch. Alena Kalinová, Ing.arch. Ivana Korbelová, 2003) Zastavitelné plochy pro bydlení, které tvoří podstatnou část všech rozvojových ploch, byly logicky voleny v lokalitách s možností dobré dopravní dostupnosti a vybavení technickou infrastrukturou. Jde současně o vhodné, vůči slunci příznivě orientované (rovinaté, mírně sklonité) partie, jež jsou zpravidla zároveň hodnotné i pro zemědělskou produkci. Zástavba po doplnění zpravidla získává kompaktní tvar a je tak eliminován vznik nepravidelných těžko obhospodařovatelných pozemků. 58

10.2.1 Vesce Na území sídla Vesce jsou vymezovány zastavitelné plochy převážně pro venkovské bydlení (BV-N), plochy smíšené obytné venkovské (SV-N, SVo-N), související místní komunikace (DSm-N) a veřejná prostranství (PV-N), vč. veř. zeleně (ZV-N). V případě veřejného vybavení jde pak o plochy pro technickou infrastrukturu (TK-N). Těžiště zastavitelných ploch je situováno na severní a severovýchodní okraj obce, kde je předpoklad vytvoření nové obytné čtvrti lemující novou místní komunikaci. Zahuštěno je také centrum obce. Nová zástavba se též navrhuje podél silnice II. třídy (východ) a v klínu mezi touto silnicí a místní komunikací do Čeraze. Větší mírou jsou záborem dotčeny pozemky ve III. třídě, menší mírou V. třídě ochrany ZPF. Okrajově je zabírána půda ve II. třídě ochrany (západ). Zastavitelné plochy byly vymezovány uvážlivě, v souladu s dosavadní urbanistickou koncepcí sídla, přirozeným dotvořením stávající urbanistické struktury, navázáním na komunikace vybíhající z obce. Celková plocha záboru pozemků ZPF je více než z poloviny tvořena pozemky ve III. třídě ochrany ZPF, což je z hlediska ochrany přijatelné. Jde o většinu rozvoj. lokalit lemujících sídlo na severu, severovýchodě a východě. Nejcennější půdy ve II. třídě jsou dotčeny pouze okrajově. Většina zastavitelných ploch bezprostředně navazuje na zastavěné území, plochy volně v krajině jsou vymezovány pouze pro ČOV (TK-N).

10.2.2 Čeraz Na území sídla Čeraz jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BV-N), výrobu smíšenou (VS-N) a tech. infrastrukturu (TK-N), vč. plochy místní komunikace (DSm-N). Plocha pro venkovské bydlení (jih) a plocha smíšená výrobní (severovýchod) byly vymezeny na okrajích sídla ve vazbě na zastavěné území, podél komunikací. Podstatná část záboru se odehrává na půdách ve III. třídě. Malá plocha pro ČOV jihozápadně od sídla je na půdě ve II. třídě. Pouze část vymezené plochy výroby se nachází na plochách I. třídy ochrany. Plochy jsou umístěny logicky s ohledem na stávající urbanistickou strukturu, dopravní a technickou infrastrukturu. Plochy bydlení a ČOV jsou svým rozsahem malé. Zastavitelná plocha výroby navazuje na stávající areál, je volena s ohledem na dobrou dopravní dostupnost a na krajinný ráz.

10.2.3 Mokrá Na území sídla Mokrá jsou vymezovány zastavitelné plochy pro venkovské bydlení (BV-N) a tech. infrastrukturu (TK-N). Plochy pro venkovské bydlení byly vymezeny na severním a severozápadním okraji sídla ve vazbě na zastavěné území a při procházející silnici III. třídy. Rozvojové plochy jsou umístěny logicky s ohledem na stávající urbanistickou strukturu, dopravní a technickou infrastrukturu. Navržené plochy zabírají půdu ve II. třídě ochrany, která se nachází ve vyšších partiích sídla a jeho okolí (sever, západ). V ostatních částech sídla se sice nacházejí půdy nižší bonity, zástavba tam však není navrhována, a to z důvodu: - nežádoucího zahušťování tradiční zástavby na plochách urbanisticky hodnotných - centrum, jih, - nevhodným podmínkám pro zástavbu (nivní poloha), absence dopravní a tech. infrastruktury východ Pro umístění rozvojových ploch z hlediska záboru ZPF neexistuje příznivější alternativa. 59

10.3 Zdůvodnění záboru ZPF - nezastavěné území Plochy zemědělské půdy v krajině ve prospěch PUPFL a vodních ploch nejsou zabírány. Na úkor orné půdy je navrhováno pouze rozšíření ploch TTP (NZt-N) a ploch krajinné zeleně (NSk-N), které se však v záboru ZPF neuplatňují. Regulativy těchto ploch totiž umožňují i nadále jejich zemědělské využití. Při návrhu koncepce uspořádání krajiny byly respektovány požadavky ucelenosti a dobré dostupnosti pozemků zemědělské půdy.

10.4 Zábor PUPFL Pozemky s kulturou nebo bonitou lesa v nezastavěném území nebyly v návrhu ÚP ke změně funkce vymezovány, k záboru PUPFL tudíž nedochází. U lokalit přiléhajících k lesním pozemkům je požadováno umístění veškerých staveb v minimální vzdálenosti 50 m od okraje těchto pozemků. V případě potřeby zmenšit toto pásmo, nebo umístit stavbu do tohoto pásma je nutno postupovat podle lesního zákona v platném znění.

11

Rozhodnutí o námitkách vč. jejich odůvodnění

Bude doplněno po projednání návrhu ÚP.

12

Vypořádání připomínek

Bude doplněno po projednání návrhu ÚP.

13

Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 60 stran formátu A4. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje 3 výkresy : O1

Koordinační výkres

1 : 5 000

O2

Výkres širších vztahů

1 : 25 000

O3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

60