Objednatel: Obec Jestřebí (okres Šumperk)
Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh, odbor rozvoje oddělení územního plánování
Schvalovací orgán: Zastupitelstvo obce Jestřebí
Zpracovatel: Atelier AVM, s.r.o. Husova 8A, Brno
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Zdeněk Toman
Autorský kolektiv: Ing. arch. Miloslav Sohr, Ing. arch. Michal Leskovjan, Kryštof Toman
Dopravní řešení: Ing. Ivan Cibulec
Zapracování ÚSES do ÚPO Ing. Jana Janíková
V Brně, leden 2006
Obsah: A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .......................................................................................................... 5 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ................................................................................................... 5 2. PRŮBĚH ZPRACOVÁNÍ DOKUMETACE ...................................................................... 5 3. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD........................................ 6 4. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (SOUBORNÉHO STANOVISKA)................................................................................................................... 7 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...................................... 7 6. VYHODNOCENÍ SOULADU S KONCEPČNÍMI DOKUMENTY OLOMOUCKÉHO KRAJE ............................................................................................................................... 8 7. POUŽITÉ PODKLADY ................................................................................................... 9 B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ..........................................................................................11 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE .................11 2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMNÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ ..............................................................................................................................11 2.1. Zapojení sídla do systému osídlení ........................................................................11 2.2. Přírodní podmínky ..................................................................................................12 2.2.1. Geologické a geomorfologické poměry ............................................................12 2.2.2. Charakteristika reliefu ......................................................................................12 2.2.3. Pedologie .........................................................................................................12 2.2.4. Hydrologie a hydrografie ..................................................................................13 2.2.5. Klimatické poměry ............................................................................................13 2.3. Kompozice sídla, prostorové a funkční členění .......................................................13 2.4. Kulturně-historické dědictví.....................................................................................14 2.4.1. Krátký přehled historie .....................................................................................14 2.4.1. Ochrana památek ............................................................................................15 2.5. Demografické údaje................................................................................................16 2.6. Ekonomický potenciál .............................................................................................17 3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE .........................................................................17 3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle ..............................................................................17 3.2. Návrh prostorové kompozice sídla ..........................................................................18 3.3. Zhodnocení návrhu.................................................................................................18 4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ ............................................................................................................................18 4.1. Plochy bydlení ........................................................................................................19 4.1.1. Současný stav..................................................................................................19 4.1.2. Návrh ...............................................................................................................20 4.1.3. Regulační podmínky ........................................................................................20 4.2. Plochy občanského vybavení .................................................................................21 4.2.1. Současný stav..................................................................................................21 4.2.2. Návrh ...............................................................................................................21 4.2.3. Funkční a prostorové regulativy .......................................................................22 4.3. Plochy sportu a rekreace ........................................................................................23 4.3.1. Současný stav..................................................................................................23 4.3.2. Návrh ...............................................................................................................23 4.3.3. Regulační podmínky ........................................................................................24 4.4. Plochy výrobní ........................................................................................................24 4.4.1. Současný stav..................................................................................................24 4.4.2. Návrh ...............................................................................................................25 4.4.3. Regulační podmínky ........................................................................................25 4.5. Plochy technické infrastruktury ...............................................................................25 4.5.1. Současný stav..................................................................................................25 4.5.2. Návrh ...............................................................................................................25 4.5.3. Regulační podmínky ........................................................................................25
2
4.6. Plochy urbanizované zeleně a veřejných prostranství ............................................26 4.6.1. Stav .................................................................................................................27 4.6.2. Návrh ...............................................................................................................27 4.6.3. Regulační podmínky ........................................................................................27 4.7. Plochy zemědělské produkce .................................................................................28 4.7.1. Stav .................................................................................................................28 4.7.2. Návrh ...............................................................................................................28 4.7.3. Regulační podmínky ........................................................................................29 4.8. Plochy zeleně lesní a krajinné ................................................................................29 4.8.1. Stav .................................................................................................................29 4.8.2. Návrh ...............................................................................................................30 4.8.3. Regulační podmínky ........................................................................................30 4.9. Vodní plochy...........................................................................................................30 4.9.1. Stav .................................................................................................................30 4.9.2. Návrh ...............................................................................................................31 4.9.3. Regulační podmínky ........................................................................................31 5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ................................................................................................33 5.1 Územní limity využití území .....................................................................................33 5.2. Ochranná a bezpečnostní pásma ...........................................................................33 5.3. Ochrana památek ...................................................................................................34 5.4. Ochrana přírodních hodnot .....................................................................................35 5.5. Ochrana genofondu ................................................................................................35 5.6. Ochrana ložisek nerostných surovin .......................................................................36 5.7. Ochrana proti záplavám..........................................................................................36 6. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH PLOCH .........................................................................................................................................36 6.1. Bilance ploch ..........................................................................................................36 6.2. Etapizace ...............................................................................................................39 7. KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNI S ODPADY ......40 7.1. Doprava a dopravní zařízení ..................................................................................40 7.1.1. Železniční doprava ...........................................................................................40 7.1.2. Silnice ..............................................................................................................40 7.1.3. Místní a účelové komunikace ...........................................................................41 7.1.4. Statická doprava ..............................................................................................42 7.1.5. Pěší doprava ....................................................................................................42 7.1.6. Cyklistická doprava ..........................................................................................43 7.1.7. Hromadná doprava ..........................................................................................43 7.2. Technická infrastruktura .........................................................................................43 7.2.1. Zásobování vodou ...........................................................................................43 7.2.2. Odkanalizování a ČOV.....................................................................................44 7.2.3. Zásobování plynem ..........................................................................................45 7.2.4. Zásobování elektrickou energií ........................................................................45 7.2.5. Telekomunikace ...............................................................................................46 7.2.6. Odpadové hospodářství ...................................................................................46 7.2.7. Zásobení požární vodou ..................................................................................47 8. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ ...............................................................................47 9.OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ............................. Chyba! Záložka není definována. 9.1. Významné krajinné prvky..................................... Chyba! Záložka není definována. 9.1.1. Významné krajinné prvky ze zákona (§3 zákona 114/1992 Sb.) Chyba! Záložka není definována. 9.1.2. Významné krajinné prvky registrované (§6 zákona 114/1992 Sb.) ...........Chyba! Záložka není definována. 9.2. Územní systém ekologické stability (ÚSES) ........ Chyba! Záložka není definována. 9.2.1. Koncepce návrhu ÚSES ..................................................................................47
3
9.2.2. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES Chyba! Záložka není definována. 9.2.3. Lokální ÚSES ..................................................................................................49 9.3. Dřeviny rostoucí mimo les……………………………………………………………………..45 10. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV .....................................................................................................50 10. 1. Vymezení veřejně prospěšných staveb ...............................................................51 10. 2. Vymezení asanací a asanačních úprav ...............................................................51 11. VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY .......................................51 12. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDÁNÝCH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZPF A LESNÍ POZEMKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ ...........................................52 12.1. Zábor ZPF ............................................................................................................52 12.1.1. Použitá metodika ...........................................................................................52 12.1.2. Údaje o uspořádání ZPF v území a o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti ..........................................................................................................53 12.1.3. Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí ..............................53 12.1.4. Vyhodnocení záborů ZPF a transformačních ploch ........................................54 12.1.5. Etapizace záborů ZPF....................................................................................57 12.1.6. Nároky ÚSES na ZPF ...................................................................................57 12.2. Zábor PUPFL .......................................................................................................58 12.3. Posouzení vlivu navrhovaného řešení na životní prostředí ...................................58 12.3.1. Ovzduší..........................................................................................................58 12.3.2. Hluk ...............................................................................................................60 12.3.3 Voda ...............................................................................................................60 12.3.4. Půda ..............................................................................................................61 13. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ....................................................................................62
4
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Řešená obec: Jestřebí Kraj: Olomoucký Katastrální území: Jestřebí u Zábřeha, Jestřebíčko, Pobučí Rozloha správního území obce: 869,0624 ha Počet obyvatel: 552 (2001) Počet domů úhrnem: 197 (2001) Stavební úřad: Zábřeh Pošta: 789 01 Zábřeh
1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Hlavním cílem řešení je pořízení aktuální územně – plánovací dokumentace na úrovni obce, jako základního nástroje územního plánování. Územní plán řeší dominující, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné funkční využití všech ploch na správním území obce, jejich uspořádání a jejich regulaci. Vymezuje hranice současně zastavěného území a zastavitelného území obce. V ÚPO budou vymezeny veřejně prospěšné stavby. Hlavním cílem řešení je zejména: stanovit základní urbanistickou koncepci a způsob využití území stanovit zásady a regulativy prostorového a funkčního uspořádání a limity využití území vymezit pozemky pro výstavbu nových RD vymezit plochy pro rozvoj kulturních a sportovních potřeb, vymezit prostory pro veřejná prostranství a pro obnovu a rozšíření veřejné zeleně určit asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území určit plochy pro veřejně prospěšné stavby rozšířit a doplnit technickou infrastrukturu (vodovody, kanalizaci, ČOV, plynofikaci…), technickou infrastrukturu území navrhnout se zřetelem k zabezpečení obsluhy stávajících i rozvojových území řešit základní koncepci dopravy podpořit rozvoj cestovního ruchu budováním cykloturistických tras vymezit nové plochy pro vytvoření podnikatelských ploch s připravenou dopravní a technickou infrastrukturou navrhnout potřebná opatření ochrany přírody, vymezit chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma vytvořit zákonný podklad pro koordinaci všech činností na území obce a nalézt optimální urbanistické řešení pro stavební rozvoj obce do roku 2015 V neposlední řadě územní plán obce vytváří příznivé podmínky k usnadnění přístupu obce ke státním dotacím směrovaným na rozvoj venkova a k finančním prostředkům z fondů EU.
2. PRŮBĚH ZPRACOVÁNÍ DOKUMETACE Pro obec Jestřebí nebyla dosud schválena žádná územně plánovací dokumentace v souladu s platnými právními předpisy.
5
O pořízení územního plánu obce rozhodlo zastupitelstvo obce Jestřebí na svém zasedání 12.11. 2002. Zpracování Územního plánu předcházelo zpracování územně plánovacího podkladu urbanistické studie (US) obce Jestřebí vyhotovené Atelierem AVM, Husova 8a, Brno v září 2000. Obsah a rozsah US naplňuje podmínky konceptu územního plánu obce. US byla projednána v souladu s §21 zák 50/76 Sb. jako koncept ÚPnO v dubnu 2003. Po projednání US zpracoval pořizovatel zadání ÚPO Jestřebí, které zároveň splňuje funkce souborného stanoviska k projednané US dle §21 odst.5 SZ, pro zpracování návrhu ÚPO Jestřebí. Při schválení zadání v ZO Jestřebí bylo na návrh pořizovatele upuštěno od zpracování konceptu řešení ÚPO Jestřebí. Zadání územního plánu obce Jestřebí, plnící náležitosti souborného stanoviska bylo schváleno ZO Jestřebí dne 25.11.2003 Do dokumentace byli zapracovány dva Plány územního systému ekologické stability. První pro k.ú. Bohuslavice, Hrabová, Jestřebí, Jestřebíčko, Květín, Leština, Lukavice, Slavoň, Vlachov, vyhotovené autorizovaným projektantem ÚSESu ze spol. VH atelier spol. s r.o., Kotlářská 50, 602 00 Brno, 1997 a druhý plán ÚSES pro k.ú. Dolní Bušínov, Javoří, Krchleby, Křižanov, Nový Maletín, Pobučí , Starý Maletín stejnou firmou.
3. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD Pro obec Jestřebí nebyla dosud schválena žádná územně plánovací dokumentace v souladu s platnými právními předpisy. Obec se nachází v oblasti řešené v Územním plánu velkého územního celku Jeseníky, vyhlášeném v Nařízení vlády 233/94 Sb. ze dne 2. 11. 1994, ve znění usnesení vlády ČR č. 1042 ze dne 30.10.2002, kterým byla schválena 1. změna ÚP VÚC Jeseníky. ÚP VÚC Jeseníky byl zpracován firmou Terplan a. s., Praha a obsahuje území okresů Šumperk, Jeseník a Bruntál. Grafická příloha je zpracována v měřítku 1: 50 000. Obec Jestřebí se nalézá v okrajové, jihozápadní části řešeného území. Stav: Zastavěné území Jestřebí a Jestřebíčka je v předmětném ÚP charakterizováno jako stabilizované území venkovského sídla. Řešené území protínají stávající a navržené (v současnosti již realizované) trasy VVN. Severně od Jestřebíčka a v Pobučí je vyznačena plocha zemědělské výroby. Do severního cípu správního území obce zasahuje OP výroby, která však v mapách nebyla zjištěna. Severozápadně od Jestřebíčka je zakresleno regionální biocentrum RBC č.430, ze kterého směrem k východu vychází regionální biokoridor RBK č.902. Východně od Pobučí je vyznačena odval, skládka odkaliště, která však již v současné době je zrušená. Návrh: V obci je navrženo napojení regionálního biokoridoru RBK č. 901 západním směrem vycházejícího z regionálního biocentra RBC č. 430. V obci je navrženo napojení všech místních částí na skupinový vodovod města Zábřeh s vybudováním Vodojemu nad Jestřebím a v Pobučí. Tento skupinový vodovod s objekty vodojemů a čerpacích stanic je již v současné době vybudován. Veřejně prospěšnou stavbou na správním území obce je VVN 400 kV, v současné době již realizováno. Jiné údaje, týkající se správního území obce, v ÚP VÚC Jeseníky obsaženy nejsou.
6
4. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (SOUBORNÉHO STANOVISKA) Územní plán obce byl pořízen v souladu s § 21, odst. 6 zákona 50/76 Sb. v platném znění. Na základě řádně projednané urbanistické studie obce bylo, tedy, upuštěno od zpracování konceptu územního plánu a bylo zpracováno Zadání ÚPO s náležitostmi souborného stanoviska. Zadání územního plánu obce řeší jak požadavky obce, tak i všeobecné podmínky dané pro zpracování územních plánů Stavebním zákonem a předpisy souvisejícími (např. ochrana přírody, energetika atd.). V souborném stanovisku jsou vyhodnocena jednotlivá stanoviska dotčených orgánu územního plánování, státní správy, připomínky a námitky ostatních orgánů, dotčených organizací a občanů obce. V územním plánu obce nebyly zohledněny následující připomínky dotčených orgánů státní správy: 1). ČR-úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště Ostrava: „Stavební akce na pozemcích ve správě Úřadu předem projednat“. Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. 2.) MěÚ Zábřeh, odd. dopravy: „Při navrhování MK v rozvoj.pl.a při úpravách stávajících uvažovat s prostorem pro odvodnění, uložení TI, chodníky, pl. pro obratiště, u autobus. zastávek s prostorem pro nástupiště a přístřešek Úpravy stávajících komunikací řešit v souladu s ČSN 736101“ Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. 3.) Krajská hygienická stanice, územní pracoviště Šumperk: „Při změně zdroje pitné vody, musí tento vyhovovat všem aktuálním předpisům.“ Zdůvodnění: Se změnou zdroje pitné vody se v obci neuvažuje. 4.) HZS Olomouckého kraje, územní odbor Šumperk: „Přístupové komunikace musí umožnit příjezd požárních vozidel.“ Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. 5.)Zemědělská vodohosp. správa, obl. povodí Moravy, ÚP Šumperk: „Doplnit posouzení vlivu dešťových srážek, odtokové poměry v rozvojových plochách“ Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. Požadavky DOSS, které nebyly splněny, jsou dohodnuty v souborném stanovisku. Všechny ostatní požadavky obce a ostatních subjektů byly do územního plánu zapracovány.
5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán obce soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Územní plán obce vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních,
7
civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Správní území obce je rozděleno dle zásad funkčního využití na jednotlivé funkční plochy – plochy s totožnými regulativy. Jsou to plochy urbanizované (bydlení, občanské vybavení, výroba, technická infrastruktura, urbanizovaná zeleň a veřejná prostranství) a krajinné (plochy zemědělské produkce, plochy zeleně lesní a krajinné a vodní plochy). Rozvoj obce umožňují navrhované plochy pro bydlení, uchování přírodních, civilizačních a kulturních hodnot a jejich soulad je zajištěn funkčními regulativy a limity využití území. Územní plán obce řeší jednotlivé problémy transformací ploch a ochrannými pásmy. Navrhovaná opatření nezhorší ekologickou situaci v obci a jsou navržena dle zásad trvale udržitelného rozvoje.
6. VYHODNOCENÍ SOULADU S KONCEPČNÍMI DOKUMENTY OLOMOUCKÉHO KRAJE a) Vyhodnocení souladu ÚPnO se Strategií rozvoje Olomouckého kraje: Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (dokument schválený zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 25.10.2001) je komplexním rozvojovým dokumentem, který se výrazně dotýká problematiky územního plánování. V územním plánu obce byly zohledněny následující specifické požadavky tohoto dokumentu: Řešení podporuje ekonomickou a sociální stabilitu venkovského prostoru. Zachování, obnova a rozvoj venkova včetně krajinného rázu. Tento požadavek rovněž vyplývá ze samotné podstaty územního plánování Dořešit obsluhu území technickou infrastrukturou, zejména vyhovujícím způsobem vyřešit likvidaci odpadních vod Podporovat zachování a rozvoj občanské vybavenosti Stabilizovat půdní výnosnosti – realizace pozemkových úprav. Územní plán obce je jedním z podkladů pro projektování pozemkových úprav – ÚSES, návrhy změny kultury. b) Vyhodnocení souladu ÚPnO s Koncepcí odpadového hospodářství Olomouckého kraje: Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty (Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje). Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné: Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů. Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu. Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů. Vytvářet podmínky pro separaci využitelných složek odpadů přímo u původce. Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v domácnostech (například kompostování, drtiče….). c) Vyhodnocení souladu ÚPnO se strategií rozvoje vodovodů a kanalizací:
8
Koncepce zásobení vodou a odkanalizování obce byly navrženy v souladu s Programem rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKOK – Vodink Hranice 2004) Tento materiál byl projednán za účasti zástupců KÚ s obcí Jestřebí v 06/2004. Všechny požadavky tohoto dokumentu jsou v ÚPO respektovány. Z ostatní strategických dokumentů, dle kap. c Zadání tohoto Územního plánu, nevyplývají žádné požadavky.
7. POUŽITÉ PODKLADY a) Mapové podklady: Pro výkres širších vztahů byla použita základní mapa ČR v měřítku 1 : 25 000 (grafická část UPN VUC Jeseníky), do které byly zapracovány jednotlivé údaje a která byla následně plánograficky rozmnožena a zvětšena. Pro zhotovení základních podkladových map v měřítku 1:2 000 se vycházelo z katastrálních map měřítka 1:2 880. Mapy byly po zvětšení překresleny a reambulovány na základě provedených průzkumů a rozborů a doplněny vrstevnicemi zvětšenými z odvozené mapy měřítka 1:10 000. Následně byl mapový podklad digitalizován a v tomto tvaru sloužil pro zpracování výkresové části v měřítku 1:2 000 a 1:5000. Jako podklad byli použitay dva Plány územního systému ekologické stability. První pro k.ú. Bohuslavice, Hrabová, Jestřebí, Jestřebíčko, Květín, Leština, Lukavice, Slavoň, Vlachov, vyhotovené autorizovaným projektantem ÚSESu ze spol. VH atelier spol. s r.o., Kotlářská 50, 602 00 Brno, 1997 a druhý plán ÚSES pro k.ú. Dolní Bušínov, Javoří, Krchleby, Křižanov, Nový Maletín, Pobučí , Starý Maletín stejnou firmou.
b) Prameny a literatura(výběr): Územní plán velkého územního celku Jeseníky – 1. změna Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (dokument schválený zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 25.10.2001) Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Šumperk (Voding Hranice s.r.o. 1996). Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje Plán lokálního územního systému ekologické stability, (VH ATELIER, s.r.o.,BRNO 1997) J. Demek, Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Praha 1984 V. Vlček, Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže, Praha 1984 E. Quitt, Klimatické oblasti ČSR, Brno, 1971 Výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ Petr Šrytr a kol., Městské inženýrství 1 a 2, Praha 1999 Nařízení vlády č.85/1981 Sb. (Kvarter řeky Moravy) Nařízení okresního úřadu v Šumperku č. 14/1997 (Přír. park Březná) Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, MMR a Ústav ÚR, Brno 1998 Rukovět projektanta místního ÚSES, MŽP Jiří Low, 1995 c) Legislativní podklady (výběr): Zakázka byla zpracovaná v souladu s následujícími předpisy:
9
Zák. 50/1976 Sb. (Stavební zákon) v platném znění Vyhl. 135/2001 Sb. O územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění Zák. 128/2000 Sb. (O obcích) v platném znění Zák. 360/1992 Sb. O výkonu povolání autorizovaných architektů v platném znění Zák. 20/1987 Sb. O státní památkové péči v platném znění Zák. 13/1997 O pozemních komunikacích, vyhl. 104/1997 v platném znění Zák. 222/1994 Sb. (Energetický zákon) v platném znění Zák. 254/2001 Sb. (Vodní zákon), vyhl. 470/2001 Sb. v platném znění Zák. 44/1988 Sb. (Horní zákon) v platném znění Zák. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny v platném znění Zák. 334/1992 Sb. O ochraně ZPF, vyhl. 13/1994 Sb. v platném znění
10
B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE Obec Jestřebí (i.č. ZÚJ 536393, ID obce 5911) je tvořeno katastrálním územím: Jestřebí u Zábřeha (čís. kód k.ú. 659118) Jestřebíčko (čís. kód k.ú. 659126) Pobučí (čís. kód k.ú. 722910) Rozsah řešeného území je dán administrativně správní hranicí obce Jestřebí. Řešené území tvoří tři katastry: Jestřebí u Zábřeha, Jestřebíčko a Pobučí o celkové rozloze 869 ha.
2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMNÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ 2.1. Zapojení sídla do systému osídlení Širší vztahy řešeného území se projevují a jsou realizovány zejména v oblasti spádovosti, dopravy a technické infrastruktury. Obec Jestřebí se nachází v jihozápadní části okresu Šumperk , cca 4 km jižně od města Zábřeh. Správní území obce je členěno na dvě místní části –Jestřebí (s Jestřebíčkem) a Pobučí. Jestřebí a Jestřebíčko tvoří jediné zastavěné území a lze je chápat jako jediné sídlo. Správní území obce sousedí s následujícími katastry: Na severu Zábřeh na Moravě, na severozápadě Nemile a Lupěné, na jihozápadě Bušínov, na jihu Krchleby na Mor. a Řepová, na jihovýchodě Slavoňov u Lukavce a Vlachov, na východě s katastry Zvole u Zábřeha a Rájec u Zábřeha. Obec se nachází se ve venkovské, krajině a je obklopena vesměs sídly venkovského typu a srovnatelného charakteru. Nejvýznamnější spádové centrum pro obec je město Zábřeh. Z hlediska vyšší vybavenosti obec spáduje k městu Šumperk. Dalším spádovým centrem je město Mohelnice. Obec leží v blízkosti několika celostátně a regionálně významných dopravních koridorů. V silniční dopravě to je směr Praha-Ostrava - I/11 (severně od obce), Olomouc-Jeseník - I/44 (východně od obce), Brno-Wroclaw - I/43 (západně od obce) a Praha-Olomouc -I/35 (jižně od obce). Správním územím obce prochází silnice III. třídy č. 31519 spojující silnici I/ 35 u Moravské Třebové (přes místní část Pobučí) s městem Zábřeh. Prostřednictvím silnice III. třídy č. 31524 je obec východním směrem napojena na cca 6 km vzdálenou silnici I. třídy č. 44 Olomouc-Jeseník . Dále pak silnice III. třídy č. 31536 spojuje Jestřebí směrem severozápadním s obcí Lupěné a Nemile. V oblasti železniční dopravy v severně od obce prochází vysokorychlostní koridor ČD Praha-Ostrava (II.a III. Tranzitní železniční koridor). Na správním území obce jsou dvě vodovodní soustavy zásobující Jestřebí s Jestřebíčkem a Pobučí. Stávající vodovodní systém je vyhovující a proto není potřeba nových investic. Do
11
budoucna se uvažuje jen s pravidelnou údržbou stávajících zařízení a rozšíření vodovodní sítě na rozvojové plochy. Ani jedna z místních částí nemá vybudovanou veřejnou kanalizaci. Je třeba navrhnout splaškovou kanalizaci pro Jestřebí a Jestřebíčko s čistírnou odpadních vod do společné čistírny odpadních vod v Zabřehu (mimo správní území obce) dle II. Varianty řešené v PRVKUK. Pobučí bude mít samostatnou kanalizaci s vlastní čističkou odpadních vod. V oblasti elektrické energie je obec napojena na síť VN. Na správním území obce se nacházejí vedení VN 22KV, kterými je zásobena obec. Hlavní trasa VN protíná celé správní území obce směrem od severovýchodu k jihozápadu. Na správním území obce se nachází pět trafostanic. Dále přes správní území prochází jihozápado- severovýchodním směrem 3 vedení VVN 110 Kv a 400 kV. Obec je napojena na veřejnou telekomunikační síť. Hlavní přívod je veden od Zábřeha. V jižní polovině správního území ( podél silnice III/31519 od severovýchodu k jihozápadu) obce prochází dálkový optický kabel.
2.2. Přírodní podmínky 2.2.1. Geomorfologické a Geologické poměry Řešené území je součástí Krkonošsko – jesenické soustavy, podsoustavy Jesenické IV C, celku Zábřežská vrchovina IV C 1, podcelku Mírovská vrchovina IV C 1 B a okrsku Maletínská vrchovina IV C 1 Ba. Geologickou stavbu řešeného území obce Jestřebíje tvořeno krystalickými horninami zábřežské skupiny, která je součástí orlicko – sněžnické jednotky, ale ruly tvoří jenseverní cíp řešeného území a kvarcity se zde nevyskytují. Většina území je tvořena níže metamorfovanými horninami hoštejnského souvrství, převážně fility a svory ( metadroby až metapelity). Jižní cíp řešeného území tvoří malenínské souvrství, tvořené metaprachovci s vložkami krystalických vápenců. Obě souvrství jsou oddělena pruhem amfibolů a pestrou sekvencí metatufů, amfibolitů a drobnými tělesy granodioritů a rul. Křídové sedimenty sena řešeném území vůbec nevyskytují, Na správním území se nevyskytují žádná evidovaná ložiska (výhradní ložiska a ložiska nevyhrazených nerostů) ani prognózní zdroje. Také zde není evidováno žádné poddolované ani sesuvné území.
2.2.2. Charakteristika reliéfu Terén správního území obce se celkově zvedá od severu k jihu a má především charakter zvednutých povrchů rozčleněných zaříznutými údolími s výškovou členitostí ploché hornatiny v úrovni 340 – 400 m. n.m. Nejvyššími body jsou vrcholy Kalvarie – 458 m. n.m. – severovýchodně od Pobučí a Sražka – 535 - jihozápadně od Pobučí, nejnižší bod se nechází při severním okraji správního území cca 300 m. n.m. Střední nadmořská výška zastavěného území v Jestřebí je cca 380 m. n. m., střední nadmořská výška zastavěného území v Pobučí je cca 440 m. n. m.
2.2.3. Pedologie V řešeném území plošně převažují typické kambizemě, které se vyskytují převážně v nižších polohách a častěji i na strmějších svazích. Na zarovnaných površích a hřbetech zaujímají
12
velké plochy kyselé typické kambizemě.Na vyšších hřbetech jsou zastoupeny i districké kambizemě a ostrůvkovitě kambiozemní podzoly. Na úpatích svahů směrem k nížinám se vyskytují na sprašových hlínách fluvizemě, často pseudoglejové, a typické hnědozemě.Na křídových slínech v Kladské kotlině se souvisle vyvinuly peimární pseudogleje. Nivy vodních toků tvoří glejové fluvizemě s velkým obsahem velkých valounů a štěrku.
2.2.4. Hydrologie a hydrografie Řešené území do hlavního povodí řeky Moravy, povodí Moravské Sázavy (4-10-02-001). Kostra hydrografické sítě v řešeném území není rozsáhlá, tvoří jí kromě krátkého úseku Moravské Sázavy na severní hranici k.ú. vesměs menší, lokální bezejmenné vodoteče, které pramení nad zastavěným územím jednotlivých vsí a vlévají se do Bušínovského potoka. Bušínovský potok se na území obce Nemile vlévá do Mor. Sázavy.Protože správní území obce tvoří rozvodí na východní straně území odtéká několik bezejméných toků do Slavoňovslého pokoku, který se vlívá do řeky Moravy v prostoru Lukavic Hydrogeologicky můžeme zájmové území zařadit do hydrogeologického rajonu 161 – Fluviální sedimenty v povodí Horní Moravy. Hlavním zvodněným kolektorem jsou zde průlinově zvodněné štěrky, které v zájmovém území a jeho okolí dosahují mocnosti cca 67 100 m, přičemž hladina podzemní vody se nachází v hloubce 0,2 – 2,0 m pod terénem a je většinou volná až mírně napjatá. Z hlediska ochrany kvality podzemní vody se jedná o prostředí s velmi vysokým rizikem ohrožení její kvality. Správci vodních toků a nádrží na správním území obce: Moravská Sázava, (4-10-02-001) ve správě Povodí Moravy Bezejmenný potok, přítok Bušínovského potoka vč. přítoků, Lesy ČR, oblastní správa toků Šumperk (4-10-03-045) Slavoňovský potok vč.jeho bezejmenných přítoků vytékající z východní části k.ú. Pobučí , Lesy ČR, oblastní správa toků, Šumperk Vodní toky kromě Moravské Sázavy nejsou vodohospodářsky významné. Na správním území obce několik menších umělých vodních nádrží. Jsou to požární nádrž v Jestřebíčku, vodní nádrže v Jestřebí a Pobučí.
2.2.5. Klimatické poměry V území se projevuje výrazný klimatický gradient ve směru sever – jih. Dle spadá řešené území do mírně teplé oblasti MT, jmenovitě do okrsků MT 7 a MT 9. Podnebí je tedy převážně mírně teplé, ve vyšších polohách chladnější a bohatě zásobené srážkami. Místní klima je značně usměrňováno utvářením reliéfu (inverze, chráněné polohy). MT 7 MT 9 Počet letních dnů Počet ledových dnů Srážkový úhrn za vegetační období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou
30-40 40-50 400-450 250-300 70-80
40-50 30-40 400-450 250-300 60-80
2.3. Kompozice sídla, prostorové a funkční členění Správní území obce je členěno na dvě místní části –Jestřebí (s Jestřebíčkem) a Pobučí. Jestřebí a Jestřebíčko tvoří jediné zastavěné území a lze je chápat jako jediné sídlo. Sídlo je situováno v agrárně-lesní krajině. 13
Jestřebí: Jestřebí a Jestřebíčko, situované v plochých kotlinách v severovýchodní části správního území obce na sebe prostorově navazují. Prostorové osy tvoří silnice (III/31519, III/31525 a III/31536), kolem níž je umístněna větší část zástavby. Z těchto krajských silnic paprskovitě vycházejí místní komunikace, podél kterých jsou umístěny volně stojící rodinné domy a zemědělské usedlosti. Nejstarší objekty s dvoustrannou a trojstrannou formou dvora jsou štítem orientované do návsi. Novější objekty netvoří dvory a jsou orientované většinou okapovou stranou do ulice. Severně od obce se nachází větší areál zemědělské výroby AGRO Jestřebí, severo západně leží rekreační areál. Z hlediska funkčního členění v obci je dominantní bydlení v individuálních rodinných domcích. Několik chalup je využíváno pro individuální rodinou rekreaci. Objekty občanské vybavenosti jsou soustředěny v centrální části obce Jestřebí a v Jestřebíčku. Jedná se o obecní úřad, kulturní dům, hostinec, 2 truhlářství, kovovýroba, kadeřnictví, pedikura, obecní knihovna, zámečnictví, soukr. stavební firma. Mezi sídly Jestřebí a Jestřebíčko je situována ZŚ se stravovnou, MŠ, autoklempířství a sportovní areál. V Jestřebí na návsi se nachází kaple Panny Marie Sněžné, v Jestřebíčku kaple sv. Františka s Assisi. Pobučí: Místní část Pobučí leží izolovaně v kotlině mezi třemi vrchy (Kalvárie – 478 m na severu, Strážka – 535 m na západě a Výšina – 458 m na jihovýchodě). Sídlem prochází krajská silnice III/31519, na kterou navazuje síť místních komunikací. Centrální část zastavěného území má logitudiální charakter. Jádro vsi tvoří náves s kostelem, vodní nádrží, obchodem, požární zbrojnicí . Severně od obytné zástavby se nalézá menší areál zemědělské výroby.
Z hlediska funkčního členění v obci je dominantní bydlení v individuálních rodinných domcích, v severním cípu zastavěného území se nalézá několik chat sloužících pro individuální rekreaci. Centrem občanské vybavenosti je náves s kostelem, vodní nádrží, obchodem, požární zbrojnicí a kulturním domem.
2.4. Kulturně-historické dědictví 2.4.1. Krátký přehled historie Jestřebí a Jestřebíčko: První zmínka pochází z r. 1273, kdy biskup Bruno prodal ves Jestřebí mohelnickému fojtovi Hermannovi. Obec Jestřebí nese název po dravci jestřábu, ale bližší souvislost uniká. Původně bylo rozlišováno Velké a Malé Jestřebí, tj. Jestřebí a Jestřebíčko. Jestřebíčko bylo součástí Jestřebí krátkou dobu po r. 1848, tehdy i s Lupěným, a potom již trvale od r. 1923. Podstatný rozdíl spočíval v tom, že v Jestřebí mělo většinu české obyvatelstvo, kdežto na Jestřebíčku mělo rozhodující převahu obyvatelstvo německé s malou menšinou Čechů. Např. v roce 1930 bylo ve spojené obci 651 obyvatel, z toho 463 Čechů a 185 Němců. Tato
14
situace se změnila až po odsunu německého obyvatelstva, kdy v r. 1950 klesl počet obyvatel až na 384 osob ve 123 domech. Pobučí: Vznik místní části Pobučí se datuje r. 1275. Název obce Pobučí, dříve také Pobučí, vychází spíše z osobního jména POBUD, než z označení místa, kde byly nebo jsou buky. Obec měla poměrně stabilní počet obyvatel. V r. 1900 zde žilo 400 obyvatel v 60 domech. Z nich se hlásila k německé národnosti rozhodující část. V r. 1930 zde bylo jen 14 Čechů. Po odsunu Němců v r. 1946 se počet obyvatel rapidně snížil, a tento stav trvá dodnes. V historických pramenech je Pobučí vedeno jako manství olomouckého biskupství. Později se, jako všechny okolní vsi, dostala k panství Mírov, u něhož setrvala až do r. 1848. Za třicetileté války r. 1644, bylo ve vsi 28 usedlostí, ale obsazeno bylo jen 10, což svědčí o značné zkáze. Tím obdivuhodnější je, že v r. 1677 tu už bylo 22 usedlíků a jen 5 poustek. Ještě v 17. století to byla ryze česká obec, která se poměrně rychle poněmčovala. V r. 1834 tu bylo 56 domů a 409 obyvatel, také škola a od počátku 19. století i kostel Sv. Jana a Pavla. Katolická duchovní správa zde byla zřízena až od r. 1852. Pro českou menšinu zde byla zřízena škola v r. 1925. Po r. 1848 připadle ves k soudnímu i politickému okresu Zábřeh. Od r. 1976 je připojena k Jestřebí.
2.4.1. Ochrana památek Na správním území obce se nachází dvě kulturní památky. Jsou to: 8-1085/36956 – kříž v Pobučí u silnice, p.č. 1406/1 8-2142/44830 – Boží muka v Pobučí, u cesty do Jestřebí , p. č. 1328/1
V obci je několik památných míst, staveb významných pro svou historickou nebo urbanistickou hodnotu. Jsou to: kaple Panny Marie Sněžné (k.ú.Jestřebí p. č. 34) pomník K.H.Borovskému (k.ú.Jestřebí p. č. 481/2) Joklův statek (k.ú.Jestřebí ) pomník padlých v I. a II. světové válce (k.ú.Jestřebí p. č. 481/3) kříž u vodárny z r. 1832 (k.ú.Jestřebí p. č. 368/5) křž u kaple sv. P. Marie Sněžné (k.ú.Jestřebí p. č. 481/3) křž u zastávky bus (k.ú.Jestřebí p. č. 103/2 a 103/ 21) kaple sv. Františka z Assisi (k.ú.Jestřebíčko p. č. 41) křž u kaple sv. Františka z Assisi (k.ú.Jestřebíčko p. č. 367/1) kostel sv. Jana a Pavla (k.ú.Pobučí p. č. 35) kříž u kostela sv. Jana a Pavla (k.ú.Pobučí p. č. 1348/1) kříž v poli z Maletínského pískovce ( k. ú. Pobučí p. č. 1232) kříž dřevěný na kopci Kalvárie ( k. ú. Pobučí p. č. 405/5)
15
Je třeba uchovávat tradiční ráz a obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla. Je třeba respektovat památky chráněné státem a dále drobnou architekturu na celém území katastru jako jsou kříže, boží muka ap. Řešené území je prostorem s možným výskytem archeologických nálezů. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 21 a § 22 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Některé z těchto organizací jsou, Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum. Celé správní území je územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění, neboť zde existovalo pravěké a zejména středověké osídlení, vesnice jestřebí je připomínána již ve 13. století.
2.5. Demografické údaje Údaje týkající se současnosti byly převzaty z výsledků sčítání obyvatel domů a bytů v r. 2001. Obec Jestřebí má v současné době 552 obyvatel. Demografický vývoj:
409
Počet domů Jestřebí+ Pobučí Jestřebíčko 87 56
1900 592
400
94
1930 651
Údaje nebyly
dostupné
1950 384 1991 508 2000 555
192
123 48 Údaje nebyly dostupné 197
rok
Obyvatel Jestřebí+ Jestřebíčko 1834 541
Pobučí
60
Věkové složení obyvatelstva: Věk: 0-14 15-59 60+
Počet obyvatel 87 352 113
% 15,76 63,38 20,47
Věkový index: 87/113 * 100 = 77 77 100. Věkový index je mírně nepříznivý. Složení dle pohlaví: počet % Počet: Muži:
Abs. % 268 48,55
16
Ženy:
284 51,45
Z tohoto krátkého přehledu vyplývají následující závěry. Obec Jestřebí má poměrně příznivou demografickou situaci. Maximální počet obyvatel dosáhla obec v roce 1930. válce počet obyvatel výrazně poklesl, od roku 1950 do současnosti však vzrostl o14,38%. Ve srovnání s ostatními sídli tohoto typu je demografický vývoj v obci poměrně příznivý.
2.6. Ekonomický potenciál Obec Jestřebí je sídlem venkovského typu. V místě existuje větší areál zemědělské živočišné výroby Agro - Jestřebí, které je situováno severně od Jestřebí a specializuje se na chov koní, prasat a hovězího dobytka. Zemědělská výroba v areálu zemědělské výroby v Pobučí je zcela v útlumu. Dále v obci je několik soukromých zemědělců a řemeslníků. Je to zejména autoservis v blízkosti školy, kadeřnictví v objektu ObÚ a další. Osoby ekonomicky aktivní: (Jsou použity údaje z r. 2001) Celkem počet % 214 38,6
Pracuje v obci počet % 47 22,0
Vyjíždí za prací počet % 167 78,0
Místem vyjížďky za prací je především město Zábřeh a Šumperk Hlavní ekonomický potenciál obce plyne z jejího charakteru a polohy. -Výhody plynoucí z polohy obce jsou blízkost města Zábřeh, blízkost významných dálkových silničních tras, částečně přítomnost celostátně významné železnice. - blízkost města Zábřeh, atraktivní životní prostředí, plošné rezervy a nízká cena nemovitostí jsou důležitými potenciály pro rozvoj individuálního bydlení. - místo je výhodné pro provozování agroturistiky, je zde atraktivní krajina a kvalitní životní prostředí, -silný potenciál představuje řemeslné zázemí a přírodní suroviny v okolí pro rozvoj dřevozpracující výroby -agrárně – výrobní prostředí umožňuje zaměření na výrobu zdravých potravin nebo racionální výživy.
3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Charakteristika navržené urbanistické koncepce vychází se současného stavu, který plně respektuje. Rozvojové plochy posilují dominantní funkci, nejsou navrženy žádné výrazné asanace a změny.
3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle Návrh urbanistické koncepce plně respektuje současný charakter sídla. Jestřebí zůstává sídlem venkovského typu s dominantní obytnou funkcí. Současné plochy pro bydlení zůstávají zachovány. Rozvojové plochy mají především obytnou funkci. Kromě bydlení je v Jestřebí navržena plocha určená pro umístnění drobné nerušící výroby v těsné blízkosti areálu AGRO Jestřebí, smíšená plocha pro drobnou podnikatelskou činnost.
17
Současný sportovní areál v Jestřebíčku bude rozšířen o novou plochu jižním směrem. Občanská vybavenost obce je dostačující, proto se nepředpokládá výrazný rozvoj této funkční složky. Menší provozovny komerčního typu je možné umístit v obytné zástavbě, návrh podporuje jejich umisťování kolem hlavní dopravní osy. Z hlediska dopravního řešení návrh respektuje současnou situaci. V blízkosti návrhové lokality pro sport je navrženo kapacitní parkoviště. Rozvojové plochy budou obslouženy novými místními komunikacemi. Z hlediska technické infrastruktury návrh předpokládá vybudování splaškové kanalizace pro Jestřebí a Jestřebíčko s čistírnou odpadních vod v Zábřehu (mimo správní území obce). Pobučí bude mít samostatnou kanalizaci s vlastní čističkou odpadních vod.
3.2. Návrh prostorové kompozice sídla Návrh prostorové kompozice sídla plně respektuje současný charakter obce. Rozvojové plochy prostorově přirozeně doplňují a navazují na stávající plochu zast. území obce. Návrh předpokládá výstavbu rodinných domků. Způsob zástavby v rozvojových plochách je nutné prověřit zastavovacími plány. Nová výstavba ve výrobní plochě bude muset respektovat svými hmotami a pojednáním povrchů charakter zástavby v obci. Veškeré navrhované rozvojové plochy a některé současně zastavěné plochy budou obklopeny interakčním pásem zeleně. Vzhledem k ulicovému charakteru zástavby objekty na navržených plochách pro bydlení navazují přímo na zemědělskou půdu. Návrh počítá oddělit, v souladu s tradičním obrazem venkovského sídla, zástavbu od obdělávaných ploch pásem zahrad. Vylepší se tak estetický obraz obce, zástavba bude opticky skryta v zeleni a bude méně rušivě působit na okolní krajinu, zmenší se prašnost v zast. území a tím se zlepší životní prostředí a majitelé přilehlých domků získají možnost zvětšit svůj prostor pro relaxaci a drobnou sadařskou produkci.
3.3. Zhodnocení návrhu Návrh funkčního a prostorového uspořádání plně respektuje kvality vzniklé historickým vývojem, rostlou zástavbu historické části, historické dominanty, a přírodní podmínky, především začlenění obce do krajiny. Z funkčního hlediska se charakter obce nemění, obytná funkce zůstává dominantní, podpořen je rozvoj funkce výrobní a rekreační. Z hlediska prostorového, zejména obrazu sídla, sídlo zůstává prostorově kompaktní s dominantní drobnou zástavbou rodinnými domky.
4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ Správní území obce lze obecně rozdělit na dvě základní části, zastavěné území obce a volnou krajinu. Současně zastavěné území obce je vymezeno v souladu s §139a zákona 50/76 Sb. V aktuálním znění a je rozšířeno o plochy zastavitelné. Okolní prostor lze charakterizovat jako nezastavitelné území – krajinu. V současně zastavěném a zastavitelném území jsou nejdůležitější funkční plochy bydlení, občanské vybavenosti a výroby. Ve volné krajině jsou to plochy primární zemědělské produkce a plochy krajinné a lesní zeleně.
18
4.1. Plochy bydlení Slouží pro obytnou funkci včetně základního občanského a technického vybavení a zeleně s bydlením bezprostředně spojené.
4.1.1. Současný stav Následující údaje jsou převzaty z výsledků sčítání lidu, bytů a domů 2001. V současné době (2001) má obec 552 obyvatel. Obec má sídelní charakter a proto obytná zástavba zabírá největší část zastavěného území obce. Domy úhrnem Trvale obydlené Neobydlené
197 164 (z toho rod. domy 161) 33 (16,8 %)
Byty celkem Trvale obydlené Neobydlené
225 191 34 (15,0%)
Neobydlené byty podle důvodu neobydlenosti: byty neobydlené v obydl. domech 1 byty neobydlené v neobydl.domech 33 Neobydlené byty celkem:
Z toho: Nezpůsobilý k bydlení: Obydleny přechodně: Slouží k rekreaci:
34 Jestřebí
14 (41,2%) 3 (8,8%) 17 (50,0%)
Jako nejčastější důvod neobydlenosti je uváděno využití objektu pro účely individuální rekreace. Z uvedených statistických údajů lze vyvodit následující závěry: V obci je jistý rozdíl mezi počtem domů a bytů, ale všechny byty jsou v rodinných domcích. Znamená to že v některých rodinných domech je více než jeden byt. Jistý počet bytů, 6,3 % z celkového počtu, je nezpůsobilý k bydlení. K individuální rekreaci je využíváno 17 domů, 8,6 % z celkového počtu ( počet domů užívaných pro rekreaci v tomto případě je shodný s počtem bytů). V bytech bydlí průměrný počet osob (2,88). Obytné plochy v jednom bytě zaujímají v průměru 51,32 m2, obytné plochy na osobu činí 17,82 m2, počet obytných míst na byt je 2,78 m2. Stávající obytnou zástavbu lze rozdělit na několik základních typů: - bývalé zemědělské usedlosti - venkovské chalupy postavené před 2 sv. válkou - rodinné domky postavené po 2. sv. válce.
19
Nejstarší objekty s dvoustrannou a trojstrannou formou dvora jsou štítem orientované do návsí. Novější objekty netvoří dvory a jsou orientované většinou okapovou stranou do ulice. Dle způsobu využití lze obytnou zástavbu rozdělit na dva typy: -trvale obydlené domy -objekty využívané za účelem individuální rekreace (tzv. chalupy) Tyto dva typy se mezi sebou v celém zast. území prolínají. Kromě toho se mohou v časové posloupnosti na jednom objektu mohou několikrát vystřídat a proto je není možné vzájemně oddělit. Domovní fond je převážně v dobrém stavebně technickém stavu, objekty nevyhovující z hlediska stavebního či hygienického by měly být postupně opraveny resp. modernizovány.
4.1.2. Návrh Stávající obytná zástavba, včetně hospodářských částí, je ve svém rozsahu i podobě respektována. Návrh územního plánu počítá v návrhovém období se šesti lokalitami pro rozvoj funkce bydlení ve formě rodinných domů (rozvojové plochy 1-4 a 7-8), o celkové kapacitě cca 73 rodinných domů, což představuje bydlení pro cca 220 obyvatel. Navrhované rozvojové obytné plochy zřejmě překračují reálné potřeby obce, umožňují však variantní postupy v závislosti na konkrétních podmínkách jednotlivých území i zájmu stavebníků. Počet obyvatel obce by v návrhovém období do roku 2015 mohl dosáhnout až 772 obyvatel.
4.1.3. Regulační podmínky Br – bydlení vesnického typu Funkční regulativy: Dominující a přípustné– plochy pro bydlení v rodinných domcích a zemědělských usedlostech, integrované zařízení bydlení s občanským vybavením, maloobchod, drobné stravovací zařízení a ubytování a menší administrativa,sídla firem včetně malých provozoven nepřesahující rámec daného území. Pro nebytové účely je možné použít pouze část objektu. V objektu musí zůstat alespoň jedna bytová jednotka. Podmíněné - nutná technická zařízení, drobné řemeslné a výrobní služby, drobné provozy, drobná chovatelská činnost a zařízení nenarušující životní prostředí a obytnou pohodu Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení Limitující podmínky pro drobnou chovatelskou činnost a řemeslnou výrobu v obytné zóně: - živočišná výroba a chov zvířat - PHO je vymezeno velikostí jejich pozemku - řemeslná výroba a služby - je nutné z obytné zóny vyčlenit takové druhy provozů, které negativně ovlivňují život na sousedních parcelách - negativní vliv hospodaření, živočišné, řemeslné a drobné výroby nesmí ovlivňovat okolní pozemky a objekty určené pro bydlení
20
4.2. Plochy občanského vybavení 4.2.1. Současný stav a)Správa a řízení Obecní úřad se nachází v centrální části Jestřebí. Pro velikost a potřeby obce je plně vyhovující. b) Škol st ví a v ýcho va V obci je nižší stupeň základní školy. Žáci vyšších ročníků dojíždějí do Zábřeha. c) Kul t ura a osvět a, spol k y V Jestřebí je kulturní dům umístěný ve stejném objektu s hostincem, další kulturní dům je v Pobučí. Je zde také aktivní Sbor dobrovolných hasičů, hasičská zbrojnice sídlí v Pobučí. d) Zdravot ni ct ví a soci ál ní péče V obci není žádné zdravotnické zařízení ani objekt sociální péče.Obyvatelé obce spádují do Zábřeha. e) M al oobchodní sí ť V řešeném území se nachází několik obchodů se smíšeným zbožím. Jeden obchod je v Jestřebí v objektu obecního úřadu, další je ve středu Pobučí. Za vybaveností vyššího řádu musejí obyvatelé dojíždět do okolních obcí, zejména do Zábřehu a okresního města Šumperku. f ) Veřejné st ravo vá ní V centru Jestřebí, v objektu kulturního domu je místní hostinec. Další zařízení tohoto typu je v areálu „MAXTON“ , kde jsou rovněž ubytovací kapacity. g) Cí rkevní zaří zení V Pobučí je větší římskokatolický kostel sv. Jana a Pavla, ve středu Jestřebí menší kaple Pany Marie Sněžné a v Jestřebíčku kaple sv. Františka z Assisi.
4.2.2. Návrh Návrh plně respektuje současné plochy občanské vybavenosti a všechny ponechává ve stejné funkční plochě Současná struktura a kapacita nekomerční občanské vybavenosti odpovídá velikosti obce a samospráva nevznesla požadavek tuto funkční složku rozšířit. Územní plán nenavrhuje v zásadě její rozšíření. Jednotlivá zařízení je však možné a vhodné rekonstrukcemi a úpravami postupně zkvalitňovat dle aktuální potřeby obce a možností provozovatelů. Další rozvoj komerční občanské vybavenosti bude určen vývojem místního trhu. Vzhledem k předpokládané velikosti provozoven je možné jejich umístění v jiných funkčních plochách (bydlení). 21
4.2.3. Regulační podmínky Oa – ústřední sídelní funkce Funkční regulativy: Dominující a přípusrné - ústřední sídelní funkce, obecní úřad, kulturní dům. zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně, ostatní občanská vybavenost, komerčního i nekomerčního typu, prodejny, pohostinství, ubytování. Podmíněné – bydlení, pokud se jedná o přímou spojitost s provozem občanské činnosti, nezbytná technická vybavenost. Nepřípustné – všechny ostatní činnosti, zejména výroba jakéhokoliv druhu a jiné činnosti ohrožující životní prostředí. Oc – církevní zařízení Funkční regulativy: Dominující a přípustné – církevní stavby – zeleň Podmíněné - kulturní a sociální zařízení Nepřípustná – všechny ostatní činnosti které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, zejména výroba, služby s negativním dopadem na ŽP, kapacitní sklady, skládky. Od – občanská vybavenost komerční – distribuce, drobné nevýrobní služby Dominující - obchod, veřejné stravování a ubytování, řemesla a služby, agroturistika, veřejná správa a samospráva, administrativa, školství, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení, bydlení v objektech kde je provozována funkce dominující, zeleň Přípustné - bydlení, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní zařízení Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují režim této funkce. Ox – obč.vybavenost smíšeného typu - občanská vybavenost komerční, bydlení Funkční regulativy: Dominující a přípustné – obchod, agroturistika, veřejné stravování a ubytování, sběrny služeb, bydlení v objektech kde je provozována funkce dominující, zeleň Podmíněné - bydlení, drobná chovatelská činnost, řemesla a služby, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní zařízení. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení. Oš – školská zařízení Funkční regulativy: Dominující a přípustné - školství, veřejná správa a samospráva, kultura,
22
Podmíněné - administrativa, bydlení, nutná technická zařízení, zdravotnická a sociální zařízení Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují režim školských zařízení Ok – kulturní zařízení Funkční regulativy: Dominující - objekty pro kulturu , služby, ubytování, stravování, turistický ruch Přípustné - bydlení, nutná technická a dopravní zařízení Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu obč.vybavení. Os – spolková zařízení Funkční regulativy: Dominující a přípustné – objekty využívané spolky, veřejná správa a samospráva, administrativa, zdravotnická a sociální zařízení, obchod a sběrny služeb Podmíněné - bydlení, řemesla a služby, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní zařízení. Nepřípustná - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují režim této funkce.
4.3. Plochy sportu a rekreace 4.3.1. Současný stav a) sport a t ěl ových ova Přímo ve středu obce, mezi původním Jestřebím a Jestřebíčkem je situován větší sportovní areál, na kterém se nacházejí fotbalové hříště, tenisové kurty a šatny. Mimo zastavěné území, severozápadně od Jestřebíčka se nachází rekreační areál „MAXTON“ , kde jsou rovněž ubytovací kapacity. vybudovaný před r. 1989. b) rekreace Pro individuální rekreaci jsou na správním území obce využívány zahrady, zahrádky a chaty a chalupy. Chalupy vznikly přestavbou původních venkovských obydlí, jsou přirozeně integrovány do sídla a není je možné oddělit od obytné funkční složky, zahrady a zahrádky jsou buď součástí bydlení nebo zemědělské produkce. Západně od Jestřebíčka se nachází rekreační areál.
4.3.2. Návrh a) sport a tělovýchova Všechny stávající plochy a zařízení pro sport a tělovýchovu jsou navrženy k ponechání. Je navrženo rozšíření stávajícího sportoviště v Jestřebíčku. 23
b) rekreace V návaznosti na rekreační areal Maxton je navržena rozvojová plocha pro rekreační zařízení. Stávající chaty v souboru budou ponechány. Plošný rozsah souboru se nebude zvětšovat, nové stavby můžou vznikat pouze zahušťováním uvnitř vymezeného území. Stávající stavby budou rekonstruovány v rámci udržovacích prací.
4.3.3. Regulační podmínky Rz– rekreační zařízení Funkční regulativy: Dominující a přípustné – činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních a rekreačních potřeb občanů, zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně. Podmínečně – zařízení technické infrastruktury určené k bezprostřední obsluze území., bydlení pro správce areálu. Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost. Rch – rekreační chaty Funkční regulativy: Dominující a přípustné- využití pro individuální rekreaci s možností vybudování oplocení, rekreační středisko, zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, sportovní zařízení, Podmíněné - zařízení technické infrastruktury určené k bezprostřední obsluze území. Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost. Sh – sportovní zařízení - hřiště Funkční regulativy: Dominující a přípustné – činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních a rekreačních potřeb občanů, zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně. Podmínečně – zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, bydlení pro správce areálu. Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost.
4.4. Plochy výrobní Tato plocha je určena pro umístění průmyslových závodů, zemědělské a živočišné výroby, výrobních služeb, sklady a zařízení velkoobchodu, zařízení se zmenšeným stykem s veřejností.
4.4.1. Současný stav V obci se nachází několik areálů zemědělské a živočišné výroby. Největší je situován severně od Jestřebíčka. Menší, méně intenzivně využívaný areál je v Pobučí. V řešeném území působí několik drobných řemeslníků. Je to zejména autoservis v blízkosti školy. Rostlinná výroba je provozována na orných plochách střídaných trvalými travními porosty.
24
4.4.2. Návrh Všechny výrobní plochy jsou navrženy k ponechání. Předpokládá se další útlum v oblasti živočišné velkovýroby, která bude postupně nahrazována jinými výrobními aktivitami. Návrh předpokládá plošné rozšíření výrobní plochy je navržena plocha určená pro umístnění drobné nerušící výroby v těsné blízkosti areálu AGRO Jestřebí Aktivity na výrobních plochách nesmí negativně ovlivnit životní prostředí a pohodu obyvatel, týká se to zejména výroby mimo výrobní plochu
4.4.3. Regulační podmínky Funkční regulativy: Vz – zemědělská výroba a navazující činnost Přípustné - zařízení zemědělské výroby, včetně ploch vyhrazené a izolační zeleně a technických a dopravních zařízení, obvykle v uzavřených areálech, jejichž provoz nebude mít negativní vliv na životní prostředí v obci. Podmíněné – komerční aktivity ) velkoobchodní a skladová zařízení, servisní a opravárenské areály) občanské vybavení, byty pro osoby zajišťující dohled, nebo pro majitele provozovny. Nepřípustné- ubytování, bydlení,občanské vybavení vyžadující nezávadné prostředí - státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport Vs - výrobní služby, drobné podnikatelské aktivity, řemeslné provozovny Přípustné - výrobní služby, drobná výroba, nenarušující ekologickou stabilitu obce, sklady, maloobchod, administrativa Podmíněné- veřejné stravování, byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled provozů Nepřípustné - ubytování, bydlení, státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport. Na plochách podnikatelských aktivit VS není přípustné umísťovat výrobní a zemědělské provozy, které vyžadují častou obsluhu těžkou nákladní dopravou.
4.5. Plochy technické a dopravní infrastruktury Jsou určeny především pro umístění plošných objektů a zařízení sloužících pro zásobení území vodou, energenty, odvodnění a telekomunikace. Jednotlivé složky a sítě jsou popsány v samostatné kapitole.
4.5.1. Současný stav Na správním území obce se nachází několik zastávek hromadné autobusové dopravy.
4.5.2. Návrh Návrh počítá s vybudováním kanalizace pro místní část Pobučí s vlastní ČOV.
4.5.3. Regulační podmínky
25
-
Tčov - čistička odpadních vod Přípustné – technická vybavenost typu čistička odpadních vod , doprava a ostatní technická infrastruktura spojená s provozem Podmíněné - vegetační úpravy, izolační zeleň Nepřípustné – bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu Tč – čerpací stanice Přípustné – činnosti a děje a zařízení technické povahy na liniových stavbách Podmíněné - vegetační úpravy, ostatní činnosti pokud nenarušují životní prostředí nad přípustnou míru a neobtěžují obyvatelstvo Nepřípustné – kapacitní zařízení v plochách bydlení, v ostatních případech nutno posoudit vhodnost zařízení z hlediska dopadů na obytné prostředí. Zařízení pro technickou vybavenost je možné umístit, kromě plochy technické vybavenosti, též v ostatních funkčních plochách, pokud v regulativech příslušné plochy není uvedeno jinak. Zařízení nesmí narušovat životní prostředí a obtěžovat obyvatele dotčeného území. Dh – zastávky hromadné dopravy Dominující a přípustné – činnosti, děje a zařízení dopravní povahy, objekty související s dopravní obsluhou Podmíněné – vegetační úpravy, drobné objekty distribuce Nepřípustné – objekty bydlení , sport, rekreace Dp– plochy a zařízení dopravní obsluhy, parkoviště Dominující a přípustné – činnosti, děje a zařízení technické a dopravní povahy.Zařízení pro dopravní a technickou infrastrukturu jsou přípustné ve všech funkčních plochách a typech, ve kterých se zařízení tohoto druhu připouštějí. Podmíněné – vegetační úpravy, ostatní činnosti pokud nenarušují životní prostředí nad přípustnou míru a neobtěžují obyvatelstvo Nepřípustné – kapacitní zařízení v obytných zónách, v ostatních případech je nutno posoudit vhodnost zařízení z hlediska dopadů na obytné prostředí. -pro umísťování garážových, odstavných a parkovacích ploch platí následující podmínky: - povolena jsou ve všech stavebních plochách, pokud není v regulačních podmínkách stanoveno jinak - v plochě obytné, sportovní a rekreační je možné umisťovat parkovací, odstavná stání a garáže pouze pro potřebu vyvolanou bezprostředným užíváním území. v ploše obytné jsou nepřípustná parkovací, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy. Vyjímečně je povoleno jedno odstavné nebo garážové stání nákl. automobilu nebo autobusu na pozemku při stálém bydlišti soukromého autodopravce; aktivity spojené s jejich provozem nesmí zatěžovat životní prostředí a obtěžovat okolní obyvatele.
4.6. Plochy veřejně přístupné urbánní Veřejná prostranství a plochy dopravní, slouží pro pohyb a pobyt obyvatel a pro vedení inženýrských sítí. Uv – Plochy veřejně přístupných prostranství Funkční regulativy
26
Dominantní a přípustné – pro funkce umožňující veřejnou obsluhu sídla (komunikace,pěší zóny a jiné veřejné prostory, cyklistické stezky, pojížděné chodníky, zeleň, zastávka autobusů s přístřeškem, vegetační úpravy Podmíněné - technické sítě, uliční zeleň, objekty urbanistického detailu. . Nepřípustné – všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů. Ue – Plochy veřejných dopravních pásů Přípustné – pro funkce umožňující veřejnou obsluhu funkčních ploch sídel a funkčních ploch mimo SZÚO a nebo zastavitelné území sídla (komunikace včetně těles náspů a zářezů, cyklistické stezky,. Podmíněné - tecnické sítě , doprovodná zeleň, drobné dopravní objekty. Nepřípustné – všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů.
4.7. Plochy sídelní zeleně Plocha zeleně uvnitř sídla slouží k uchování hodnot životního prostředí a zajišťuje pohodu obyvatel sídla. Veřejná prostranství, plochy mimo plochy dopravní, slouží pro pohyb a pobyt obyvatel a pro vedení inženýrských sítí.
4.7.1. Stav Veřejná zeleň v obci je přítomna zejména na návsi v Jestřebí a Pobučí. V dalších veřejných prostorách tato vzrostlá zeleň chybí, zejména podél komunikace v místech většího odstupu zástavby a na větších volných plochách. Jednotlivé plochy mají různou úroveň kvality údržby. V severovýchodním cípu Pobučí je hřbitov.
4.7.2. Návrh Stávající veřejná zeleň je v návrhu plně respektována. Jednotlivé plochy budou s ohledem na vlastnictví pozemků a finanční možnosti obce udržovány a postupně zkvalitňovány.
4.7.3. Regulační podmínky Zv – veřejná zeleň Funkční regulativy: Dominující - nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy , pěší a cyklistické komunikace, účelové komunikace související s obhospodařováním pozemku, vodní plochy, zahradní domky, besídky, altánky. Podmíněné– nezbytná zařízení technické infrastruktury Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti, děje a zařízení, která narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně a rovněž jakákoliv výstavba kromě uvedených případů. Zh – hřbitovy Funkční regulativy: Dominující a přípustné – hřbitov, nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnícké úpravy, vysoká zeleň, zpevněné plochy, komunikace a objekty související z provozem hřbitova Podmíněně přípustné – nezbytná zařízení technické infrastruktury
27
Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti, které narušují kvalitu prostřžedí.
4.8. Plochy zemědělské produkce Plochy sloužící pro zemědělskou produkci a drobné zahrádkářské aktivity.
4.8.1. Stav Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady a trvale zatravněné plochy. Orné půdy jsou z hlediska plošného rozsahu dominantní. Jsou situovány především na vhodných méně svažitých plochách, převážně ve východní polovině správního území obce. Větší komplexy orné půdy jsou položeny zejména, jižně od Jestřebí a jihozápadně od Pobučí kolem silnice III/31519. Dále se orné půdy ve větší míře vyskytují severozápadně od Jestřebíčka. Trvale zatravněné plochy jsou na katastru zastoupeny poměrně malou plochou. Jsou situovány na svažitějších pozemcích a také v okolích vodních toků. Větší soubory těchto ploch nalezneme zejména západně od Pobučí a severozápadně od Jestřebí Zahrady jsou situovány zejména v současně zastavěném území obce a v jeho bezprostředním okolí. Zahrady jsou situovány zejména v zast. území obce a v jeho bezprostředním okolí. Soukromé zahrady se výrazným způsobem podílejí na estetickém vzhledu obce, jsou důležitým prostorem relaxace jejich majitelů, plní funkce hygienické, mikroklimatické, hospodářské. Zanedbatelný není ani jejich význam ekologický - skýtají životní podmínky řadě druhů zpěvných ptáků a často dalších druhů mnohdy chráněných živočichů, jako jsou ježci, ještěrky, různé druhy hmyzu. Kvalita zemědělského půdního fondu je pospána v samostatné kapitole vyhodnocení záborů ZPF.
4.8.2. Návrh Územní plán navrhuje několik změn ve využití současného zemědělského půdního fondu. Jsou to především zábory pro rozvojové plochy-bydlení. Ekologickou funkci zahrad lze zvyšovat vyloučením nebo výrazným omezením chemizace, vytvářením přírodě blízkých zákoutí v zahradách, ponecháváním starých doupných stromů a pěstováním vysokých tvarů dřevin. Další změny kultur mohou být prováděny dle doporučení obsaženého v regulačních podmínkách. Dále se doporučuje v rámci komplexních pozemkových úprav vytvářet vhodná protierozní opatření. Měnit trvalé travní plochy na ornou není přípustné. Vzhledem k tomu, že se řešená obce nachází v horské oblasti, půdy nejsou úrodné a proto oblast není vhodná pro intenzivní rostlinnou produkci. Využívání ZPF by mělo být v souladu s tímto faktem a s místní tradicí, zemědělská výroba by se měla orientovat především na živočišnou výrobu s maximalizací ploch trvale zatravněných.
28
4.8.3. Regulační podmínky Po - Orná půda Ps – Sady, drobná držba, zahrady Pt – Trvalý travní porost Funkční regulativy: Dominující a přípustné – činnosti a zařízení, které souvisí s intenzivní zemědělskou výrobou. U zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde k negativní změně krajinného rázu.. Podmíněné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, objekty zemědělské prvovýroby stavby spojené s obhospodařováním pozemku, technická a dopravní infrastruktura. Nepřípustné- činnosti, děje a výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚPO.. Regulativy využití dle ploch: I. Rovinné a mírně svažité pozemky, sklon do 7°, nejsou přítomny rušivé projevy jako eroze, průsak reziduí z umělých hnojiv. Plocha intenzivní zemědělské výroby, bez regulačních opatření, lze intenzivně využívat. II. Pozemky nivních poloh v okolí vodních toků s nebezpečím průsaků reziduí z umělých hnojiv. Plocha s regulací průmyslových hnojiv. Ornou půdu je doporučeno změnit na trvale zatravněné plochy. III. Svažité pozemky, sklon nad 7°, hrozí poškození erozí. V plochě je nutno vyřešit protierozní opatření. Ornou půdu je doporučeno změnit na trvale zatravněné plochy. IV. Pozemky z různých důvodů nevhodné pro intenzivní zemědělskou prvovýrobu. V současné době extenzivní způsob hospodaření. Plochy musejí zůstat trvale zatravněné.
4.9. Plochy zeleně lesní a krajinné Slouží pro udržení ekologické rovnováhy v krajině, pro pohodu obyvatelstva rekreaci a hospodářskou produkci dřeva a jiné účely. Zelení krajinnou jsou zejména meze, skalky, remízky a břehy toků a rybníků. Slouží pro zachování ekologické stability v území s intenzivní zemědělskou produkcí a zachování rázu krajiny.
4.9.1. Stav Pozemky určené pro plnění funkce lesa mají v obci veliký význam, tyto plochy zaujímají kompaktní území zejména při západním okraji území. Vegetační kryt území je výslednicí dlouhodobého působení vegetačního prostředí i historického vývoje. Pozemky určené pro plnění této funkce jsou situovány na svažitějších půdách a vrcholcích okolních kopců. Plochy lesů jsou na správním území obce rozděleny do několik oddělených celků. Největší souvislý komplex je v severozápadní části správního území obce. Státní lesy spravují Lesy ČR, lesy obecní spravuje LD Háj Maletín. Po celém správním území obce jsou roztroušeny různé plochy plnící funkci zeleně krajinné. Jsou to zejména: - zeleň doprovodná a izolační (břehové porosty, izolační zeleň komunikací), - půdoochranná a rozptýlená zeleň(zeleň na mezích, příkrých svazích, v úvozech, na zrušených cestách, při okrajích lesa, skalky a remízky).
29
4.9.2. Návrh Stávající plochy lesů jsou plně respektovány, nejsou navrženy žádné transformační ani rozvojové plochy. Doporučeno je obnovovat přirozenou vegetační skladbu, doloženou historickými prameny. Všechny v současné době existující plochy krajinné zeleně jsou v návrhu respektovány. Doprovodná zeleň u komunikací vyžaduje rekonstrukci. Podél polních komunikací byla v průběhu socializace doprovodná zeleň odstraněna a je nutno ji nahradit novými výsadbami v rámci interakčních prvků územního systému ekologické stability a náhradních výsadeb zeleně. Podél břehů vodních toků je třeba vytvářet a udržovat přirozenou vegetační skladbu. Na břehu kolem rybníků je třeba zajistit vznik krajinné zeleně s přirozenou druhovou skladbou. Také u výrobního areálu a hřbitova je vhodné při uvažovaných úpravách obklopit tyto plochy vysokou zelení.
4.9.3. Regulační podmínky Zl – lesy obecně Funkční regulativy: Dominující a přípustné – Plochy lesů u kterých není produkční funkce limitována jinými funkcemi, pěší, cyklistické a účelové komunikace Podmíněné- stavby lesní prvovýroby , objekty spojené s obhospodařováním pozemku, technické a dopravní infrastruktury - hospodaření omezeno zájmy ochrany přírody, Nepřípustné – výstavba a rozšiřování objektů pokud to není navrženo tímto plánem . Zk – zeleň krajinná obecně Funkční regulativy: Dominující a přípustné plochy zeleně rostoucí mimo les,rozptýlená zeleň, břehové porosty – přípustné jsou činnosti a zařízení, které složí k zachování ekologické rovnováhy Podmíněné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, stavby spojené s obhospodařováním pozemku Nepřípustné – činnosti, děle a zařízení, které zmenšují jejich plochu, nová výstavba a používání technologií, které mohou narušit původní strukturu a charakter ploch.
4.10. Vodní plochy Jedná se o přirozené, nebo umělé toky a vodní plochy různého účelu.
4.10.1. Stav Řešené území do hlavního povodí řeky Moravy, povodí Moravské Sázavy (4-10-02-001). Kostra hydrografické sítě v řešeném území není rozsáhlá, tvoří jí kromě krátkého úseku Moravské Sázavy na severní hranici k.ú. vesměs menší, lokální bezejmenné vodoteče, které pramení nad zastavěným územím jednotlivých vsí a vlévají se do Bušínovského potoka. Bušínovský potok se na území obce Nemile vlévá do Mor. Sázavy.Protože správní území obce tvoří rozvodí na východní straně území odtéká několik bezejméných toků do Slavoňovslého pokoku, který se vlívá do řeky Moravy v prostoru Lukavic
30
Vodní toky kromě Moravské Sázavy nejsou vodohospodářsky významné. Na správním území obce několik menších umělých vodních nádrží. Jsou to požární nádrž v Jestřebíčku, vodní nádrže v Jestřebí a Pobučí. Současná hydrografická situace, výčet vodních toků a ploch včetně jejich správců jsou blíže popsány v samostatné kapitole(2.2.4)
4.10.2. Návrh Návrh územního plánu obce plně respektuje současnou hydrografickou síť a stávající vodní nádrže na správním území obce. Kvůli poloze místního potoka v zast. území, odtrubnění zatrubněných úseků a revitalizace jeho břehů není možné a proto nejsou navrženy. Revitalizace břehů ostatních toků a nádrží není potřebná. Návrh počítá se zatrubněním části místního potoka v zast. území. Potok je z převážné části v zast. území zatrubněn, odtrubněné části způsobují v zast. území prostorové problémy, a jsou hygienicky a esteticky závadné.
4.10.3. Regulační podmínky Vo – vodní plochy obecně Funkční regulativy: Dominující a přípustné – činnosti, děje a zařízení související s vodohospodářstvím, rybářstvím a rekreací ( stavby, hráze, ostrovy, litorální pásma) Podmíněné – činnosti, děje a zařízení pro chov ryb a vodní drůbež s tím, že budou minimalizovány negativní dopady do vodního režimu (čístoty vod). Nepřípustné – činnosti, děje a zařízení, které narušují koloběh vody v přírodě a negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vod, nepřípustná je výstavba objektů v těsné blízkosti břehů, do vzdálenosti 15m. Zpl – záplavové území V případě, že se prolínají v záplavovém uzemí regulativy pro Zpl a jiné funkce ( ÚSES, trv.trav.porost) platí regulativ pro funkční využití území s překryvným regulativem omezení pro záplavové území. V záplavovém území stanoveném Krajským úřadem Olomouckého kraje budou plněny následující podmínky: 1. Příslušné stavební úřady nevydají povolení ke stavbám, terénním úpravám, zařízením a činnostem, pokud jim žadatel nedoloží souhlas podle ustanovení § 17 vodního zákona vydaný příslušným vodoprávním úřadem. 2, Veškerá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být projednána se správcem povodí, tj. Povodí Moravy, s.p. Brno. 3. Při plánování větších staveb v záplavovém území , které by mohly ovlivnit odtokové poměry, je nutmo lokalitu detailně přeměřit a průběhy povodňových hladin v dané lokalitě přepočíst a vyhodnotit vhodná protipovadňová opatření a vlil na odtokové poměry.
4.11. ÚSES 4.11.1. Stav Na správním území obce se nenacházejí žádné prvky nadregionálního ÚSES. V severním cípu správního území je vymezeno regionální biocentrum RBC č.430, ze kterého jihovýchodním směrem vychází regionální biokoridor RBK č.902 a západním vychází
31
regionální biokoridor RBK č.901. Popis typů těchto prvků je uveden v dále uvedené samostatné kapitole 9. Soustava prvků lokálního systému ekologické stability na správním území obce není rozsáhlá, nachází se vesměs v jeho severní polovině. Do regionálního biokoridoru č. 902 jsou vložena tyto biocentra: Lokální biocentrum č.12 - („Hájky“) Katastrální území: Rájec, Jestřebí Geobiocenologická typizace: 4 B 3, 4 AB 3 Rozloha: 4 ha přičemž v řešeném území nepřesahuje rozloha 3 ha – minimální parametr Kultura: les Charakteristika ekotopu a bioty: LB je v mírném a táhlém svahu s oligotrofní hnědozemí. Humusová forma – surový moder. Acidita kyselá. Půda je hlinitopísčitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá. Bylinná synuzie není vyvinuta. Nastávají smrková kmenovina s modřínem a borovicí. S tejnověký porost plně zapojený místy, zvláště u lesní cesty s přirozeným mlazením smrku, jedle a jeřábu ptačího. Porost je z části poškozen žírem kůrovce. Lokální biocentrum č.13 – („Hývy“) Katastrální území: Jestřebí Geobiocenologická typizace: 4 B 3 Rozloha: 3 ha Kultura: les Charakteristika ekotopu a bioty: Nastávající kmenovina borovice lesní s vztrouženým smrkem a modřínem. V keřovém patře přirozené mlazení dubu,habru, břízy, jeřábu, smrku a borovice, z keřů je zastoupen bez černý a bez červený. Mírný svah k severovýchodu. Dále s v řešeném území nachází několik lokálních biokoridorů, které jsou popsány v níže uvedené kapitole 9.
4.11.2. Návrh Regionální biokoridor č. 902 je místy nefunkční a proto v návrhu doplňujeme jeho konektivitu o úseky které se nacházejí v současné době na plochách se společenstvy s nízkým stupněm ekologické stability. Také regionální biokoridor č. 901, který vychází z regionálního biocentra č. 430 západním směrem a částí se nachází v řešeném území než přechází na sousední k.ú. Nemile, je nefunkční a tudíž navrhujeme jeho vymezení v jeho minimálních parametrech. Vzhledem k tomu, že jeho cílové společenstvo je lesního typu a tento navrhovaný biokoridor se v řešeném území nachází na pozemcích určených pro funkci lesa, není nutné navrhovat změnu kultury nebo využití pozemků.
4.11.3. Regulační podmínky Přípustné jsou na plochách územního systému ekologické stability takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizující funkci. Návrhy na opatření se vážou vždy k cílovému společenstvu. Typ cílového společenstva , návrh opatření a základní využívací podmínky jsou pro jednotlivé prvky podrobněji popsány v kapitole 9.3. ÚSES
32
Podmíněné jsou liniové stavby technické infrastruktura, vedené vždy v trase nejmenšího zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. V zastavěném území obce mohou být úseky, kde je možné připustit parkové úpravy popř. i nepůvodní dřeviny, vždy je však nutno dodržet podmínku nezpevněného biologicky aktivního povrchu. Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly k destabilizaci společenstev, oslabení ekologické stability území, změně troficko-hydrického režimu a převážně se váže ke změně kultury, změně způsobu hospodaření na těchto plochách, hlavně k umisťování staveb, těžbě surovin, odpadovému hospodářství, odvodňování či zavlažování pozemků, odstraňování porostů a další zvýšené antropogenní činnosti. Ubc - Regulativy – Cílem je dosažení přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám. Tomuto cíli musí být podřízeny vedlejší funkce biocentra ( produkční funkce). Rušivé činnosti( jako umísťování staveb, pobytová rekreace,intenzivní hospodaření ) a činnosti snižující ekologickou stabilitu jsou nepřípustné. Ubk - Regulativy - Cílem je umožnit migraci všech organismů mezi biocentry, nikoliv jejich trvalou existenci v biokoridoru. Proto jsou zde přípustné širší možnosti hospodářského využití.Za určitých podmínek může být biokoridor z části tvořen antropickými společenstvy s dostatečnou ekologickou stabilitou (extenzivní sady, trvalé travní porosty). Možné je souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb (příčné křížení), vodohospodářských zařízení, čistíren a podobně. Ostatní změny a činnosti zhoršující ekologickou stabilitu jsou vyloučeny.
5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 5.1 Územní limity využití území Plošný rozsah zástavby je určen hranicemi současně zastavěného a zastavitelného území, ostatní plochy jsou, až na výjimky uvedené v regulačních podmínkách, považovány za nezastavitelné.
5.2. Ochranná a bezpečnostní pásma a) Pásma hygienické ochrany Pásma hygienické ochrany živočišné výroby - rozsah ochranných pásem je vyznačen ve grafické části tohoto dokumentu. Negativní vliv provozu nesmí překročit vymezené ochranné pásmo. Intenzita a způsob využití plochy jsou limitovány rozsahem pásma hygienické ochrany. Ostatní plochy výroby – mají ochranné pásmo, které je totožné s plošným rozsahem plochy. Negativní vliv na životní prostředí nesmí zasahovat na okolní pozemky a zejména do ploch bydlení. U chovu domácích zvířat a řemeslné a drobné výroby v obytné plochě je rozsah ochranného pásma určen hranicemi parcely provozovatele. Znamená to, že negativní vlivy těchto činností nesmí zatěžovat životní prostředí a narušovat pohodu na sousedních parcelách. OP vodního zdroje II.stupně
33
b) Ochranná pásma inženýrských sítí Rozsah ochranných pásmem a režim v ochranných pásmech se řídí platnou legislativou a normami. Ochranné pásmo VVN 400 kV činí 20 m od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě. Ochranné pásmo VVN 110 kV činí 12 m od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě. Ochranné pásmo VN 22 kV činí 7 m od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě. Ochranné pásmo vodovodního řadu DN menší DN 500 – 1,5 m od osy vedení. Ochranné pásmo telekomunikačního kabelu - 1,5 m od obrysu vedení Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení elektřiny do 110 kV – 1 m od osy vedení Ochranné pásmo hlavní kanalizační stoky – 1,5 m od obrysu vedení c) Ochranná pásma komunikací Ochranné pásmo silnice III. - 15 m od osy vozovky (mimo zastavěné území a území určené k zastavění). d) Ostatní ochranná pásma Ochranné pásmo hřbitova – 100m. V tomto ochranném pásmu není přípustné zřizovat veškerá zařízení rekreace a sportu a zařízení občanské vybavenosti a výroby, která by mohla svým provozem narušit pietu pohřebiště. Manipulační pásmo vodního toku – 6 m a 8 m u významných vodních toků, obojí od břehové hrany Ochranné pásmo lesa – 50 m od hranice pozemků určených pro funkci lesa.
5.3. Ochrana památek Na správním území obce se nachází dvě kulturní památky. Jsou to: 8-1085/36956 – kříž v Pobučí u silnice, p.č. 1406/1 8-2142/44830 – Boží muka v Pobučí, u cesty do Jestřebí , p. č. 1328/1
V obci je několik památných míst, staveb významných pro svou historickou nebo urbanistickou hodnotu. Jsou to: kaple Panny Marie Sněžné (k.ú.Jestřebí p. č. 34) pomník K.H.Borovskému (k.ú.Jestřebí p. č. 481/2) Joklův statek (k.ú.Jestřebí ) pomník padlých v I. a II. světové válce (k.ú.Jestřebí p. č. 481/3) kříž u vodárny z r. 1832 (k.ú.Jestřebí p. č. 368/5) křž u kaple sv. P. Marie Sněžné (k.ú.Jestřebí p. č. 481/3) křž u zastávky bus (k.ú.Jestřebí p. č. 103/2 a 103/ 21)
34
kaple sv. Františka z Assisi (k.ú.Jestřebíčko p. č. 41) křž u kaple sv. Františka z Assisi (k.ú.Jestřebíčko p. č. 367/1) kostel sv. Jana a Pavla (k.ú.Pobučí p. č. 35) kříž u kostela sv. Jana a Pavla (k.ú.Pobučí p. č. 1348/1) kříž v poli z Maletínského pískovce ( k. ú. Pobučí p. č. 1232) kříž dřevěný na kopci Kalvárie ( k. ú. Pobučí p. č. 405/5)
Je třeba uchovávat tradiční ráz a obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla. Je třeba respektovat památky chráněné státem a dále drobnou architekturu na celém území katastru jako jsou kříže, boží muka ap. Řešené území je prostorem s možným výskytem archeologických nálezů. Před zahájením zemních prací je proto investor povinen svůj záměr oznámit organizaci oprávněné k provádění záchranného archeologického výzkumu a této organizaci umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu na dotčeném území (dle ustanovení § 21 a § 22 zák. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Některé z těchto organizací jsou, Archeologický ústav AV ČR Brno nebo místně příslušné vlastivědné muzeum. Celé správní území je územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., v platném znění, neboť zde existovalo pravěké a zejména středověké osídlení, vesnice jestřebí je připomínána již ve 13. století.
5.4. Ochrana přírodních hodnot 5.4.1. Zvláštní ochrana V řešeném území nejsou žádná zvláště chráněná území
5.4.2. Obecná ochrana Významné krajinné prvky ze zákona (§ 3 zákona 114/1992) Významné krajinné prvky na území obce ze zákona vyskytující se na řešeném území jsou: - všechny plochy určené pro plnění funkce lesa - všechny vodní toky - všechny rybníky. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. Významné krajinné prvky registrované (§6 zákona 114/1992 Sb.) Na správním území obce v současné době nejsou registrovány žádné významné krajinné prvky (§6 zákona 114/92 Sb.)
5.5. Ochrana genofondu Jedním z prvků, který pomáhá k uchování genetického fondu krajiny je ÚSES – jeho biocentra a biokoridory. Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu
35
území. Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří věcné břemeno pro vlastníky dotčených pozemků. U funkčních prvků ÚSES není přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijmout opatření, která umožní jejich plnou funkčnost ve vztahu k návrhu cílového společenstva. Pro realizaci skladebných částí ÚSES je třeba zpracovat projekty pro jednotlivá biocentra a biokoridory, jejichž součástí je upřesnění druhové skladby a návrhy pěstebných režimů a opatření. Podrobný popis prvků ÚSES je v samostatné kapitole. Pro zachování genofondu je dále třeba chránit ekologicky významné segmenty krajiny, zaznamenané při mapování krajiny v rámci zpracování dokumentace ÚSES. Dále je třeba se zabývat ochranou významných solitérních stromů, významných alejí, které je třeba evidovat a chránit. Ve vztahu k liniovým doprovodným porostům komunikací je možné v opodstatněných případech vytvářet a využívat genové databanky místních odrůd ovocných dřevin, stejně tak pro výsadbu extenzivních sadů.
5.6. Ochrana ložisek nerostných surovin Na správním území obce není vymezen dobývací prostor, nevyskytují se žádná evidovaná ložiska ( výhradní ložiska a ložiska nevyhrazených nerostů) ani prognózní zdroje. Také zde nejsou zde poddolovaná území a sesuvná území.
5.7. Ochrana proti záplavám V řešeném území se nachází vyhlášené záplavové území příslušným orgánem Krajského úřadu Olomouckého kraje. Záplavové území se nachází v severním okraji k.ú. Jestřebíčko kde se nevyskytuje žádná zástavba ani se o ní v tomto ÚPO neuvažuje. Obej Jestřebí nemá zpracován protipovodňový plán řešící toto záplavové území.
6. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH PLOCH 6.1. Bilance ploch Navrhované plochy zajišťují rozvojové lokality obce v časovém horizontu platnosti dokumentace. Z hlediska funkční náplně těchto ploch jednoznačně dominuje plocha bydlení, Pro rozvoj této funkční složky jsou navrženy 4 rozvojové plochy v Jestřebí a 2 v Pobučí. Jedna plocha je určena pro drobnou nerušící výrobu, nalézá se při stávajícím areálu zem. družstva v Jestřebí. Dále návrh počítá s rozšířením funkční složky sportu a rekreace. V Jestřebí je navrženo rozšíření stávajícího sportoviště a plocha určená pro vybudování rekreačních chat v těsné blízkosti areálu „Maxton“. Doplněna je i složka technické infrastruktury, konkrétně se jedná o rozvojovou plochu pro vybudování ČOV v Pobučí a plochu pro vybudování kapacitního parkoviště v blíkosti sportovního areálu v Jestřebí. Současně zast. území obce je téměř zcela kompaktní, nejsou v něm výraznější proluky ani plošné rezervy. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, aby přirozeně navázaly na stávající
36
zástavbu. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání zbývajících částí zemědělské půdy a okolních pozemků.
6.1.1 Funkční složka bydlení Plocha 1 prostorově navazuje na severní cíp zastavěného území Jestřebí. Současné využití území je zemědělská půda. Pro rozvoj této plochy bude nutno vybudovat místní komunikaci při její východní hranici, ze které bude možné rovněž obsloužit plochu číslo 6. Pro rozvoj této plochy bude nutno dobudovat technickou infrastrukturu. Na ploše může být 10 rodinných domků. Plocha 2 je rozvojová plocha v rozvojovém území severně od zastavěného území Jestřebíčka. Plocha prostorově přirozeně navazuje na současně urbanizované území jež kompaktně dotvoří. Současné využití území je zemědělská půda. Při východním okraji této rozvojové plochy vede krajská silnice III/31519 ze které bude plocha také částečně obsloužena. Při okraji pozemku vedou rovněž sítě technické infrastruktury. Na může být 10 rodinných domků. Plocha 3 je situována v jihovýchodní části Jestřebí podél silnice III/31519, jež je v této oblasti jednostranně obestavěna. Plocha přirozeně navazuje na stávající intravilán. Plocha bude obsloužena ze stávající silnice. Při okraji pozemku vedou rovněž sítě technické infrastruktury. Na této ploše může být umístněno 13 rodinných domků. Plocha 4 je stejně jako plocha č.2 situována severně od zastavěného území Jestřebíčka. Současné využití území je zemědělská půda. Plocha je obepnuta místními komunikaci, vzhledem k její proporci si však obsluha této plochy vyžádá dobudování dopravní i technické infrastruktury. Na této ploše může být umístněno 18 rodinných domků. Plocha 7 navazuje jihovýchodním směrem na zastavěné území v Pobučí. Současné využití území je zemědělská půda. Pro rozvoj této plochy bude nutno vybudovat novou obslužnou komunikaci a technickou infrastrukturu. Na této ploše může být umístněno 14 rodinných domků. Plocha 8 navazuje na jihozápadní cíp zastavěného území Pobučí. Současné využití území je zemědělská půda. Jihovýchodní hranice této rozvojové plochy je vymezena silnicí III/31519, ze které bude plocha částečně obsloužena. Pro rozvoj této plochy bude nutno vybudovat novou obslužnou komunikaci a dobudovat technickou infrastrukturu. Na této ploše může být umístněno 8 rodinných domků. Plocha 12 - Bydlení navazuje na zastavěné území v Jestřebíčku. Současné využití plochy je zemědělská půda. Pozemek je možné obsloužit ze stávající komunikace a technické infrastruktury. Na ploše je možné umístit 1RD. Plocha 13 - Bydlení navazuje na zastavěné území v Jestřebíčku. Současné využití plochy je zemědělská půda. Pozemek je možné obsloužit ze stávající komunikace a technické infrastruktury. Na ploše je možné umístit 1RD. Plocha 14 - Bydlení navazuje na zastavěné území v Jestřebíčku. Současné využití plochy je zemědělská půda. Pozemek je možné obsloužit ze stávající komunikace a technické infrastruktury. Na ploše je možné umístit 1RD.
37
Plocha 15 - Bydlení navazuje na zastavěné území v Jestřebíčku. Současné využití plochy je zemědělská půda. Pozemek je možné obsloužit ze stávající komunikace a technické infrastruktury. Na ploše je možné umístit 1RD. Plocha 19 je transformační plocha, navazuje na rozvojovou plochu č.7. Současné využití území je sportovní plocha. Pro rozvoj této plochy bude nutno vybudovat novou obslužnou komunikaci a technickou infrastrukturu. Na této ploše mohou být umístněny 2 rodinné domky.
6.1.2. Nebytové funkční složky Plocha 5 - Rekreace situována severně od ubytovacího araálu Maxton. Současné využití území je zemědělská půda. Plocha dostupná ze stávající místními komunikace a stávající tech.infrastruktury. Plocha 6 – Smíšená plocha navazuje na zastavěné území Jestřebí severním směrem. Plocha bude sloužit pro bydlení a agroturistiku. Současné využití území je zemědělská půda. Při okraji pozemku vedou sítě technické infrastruktury, plocha bude obsloužena z nově navrhované místní komunikace. Plocha 9 – Výroba je situována v bezprostřední blízkosti areálu AGRO – Jestřebí při jeho jihozápadní hranici. Současné využití území je zemědělská půda. Pro rozvoj této plochy bude nutno dobudovat technickou infrastrukturu. Plocha 10 – Hřiště Navazuje na stávající plochu pro sportovní aktivity (fotbalové hřiště, tenisové kurty) v Jestřebíčku od níž je oddělena stávající místní komunikaci. Současné využití území je zemědělská půda. Mezi touto návrhovou plochou a krajskou silnicí III/31519 bude vybudováno kapacitní parkoviště. Plocha 11 – ČOV se nachází při severozápadním cípu zastavěného území místní části Pobučí při místní vodoteči, která bude recipientem. Současné využití území je les. Poloha čističky odpadních vod v této lokalitě je předurčena technologií tohoto zařízení. Plocha 16 - Čerpací stanice- splaškové kanalizace , transformační plocha v k.ú. Pobučí. Stávající funkční využití je krajinná zeleň Bilance návrhových ploch Č. pl.
Funkční využití Bydlení
Výměra (ha) 1,05
Počet jednotek 10 RD
1. 1a 2
Míst.komunikace Bydlení
0,24 1,07
10 RD
3
Bydlení
1,78
13 RD
38
4
Bydlení
2,07
5
Rekreace
1,74
6
Smíšená plocha
1,15
7
Bydlení
2,14
14 RD
7a 8
Míst.komunikace Bydlení
0,16 0,82
8 RD
8a 9
Míst.komunikace Výroba
0,10 0,62
10
Hřiště
0,33
10a 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Celkem návrh
Parkoviště ČOV Bydlení Bydlení Bydlení Bydlení Čerpací stanice ÚSES ÚSES Bydlení
0,11 0,08 0,10 0,10 0,11 0,11 0,05 1,30 1,13 0,30 16,36 ha
18 RD
1RD 1 RD 1 RD 1 RD
2 RD 79
6.2. Etapizace Etapizace je pouze orientační, určena bude především strategií obce a snahou majitelů dotčených pozemků. Vzhledem k několika plochám vyhrazených k bydlení, jejich různému umístění a různým třídám ochrany navrhujeme jejich následující etapizaci: 1) Plochy 2 a 3 přímo navazují na zastavěné území, je zde vybudována komunikace a v území jsou veškeré stávající inženýrské sítě.U plochy č. 3 je sice třída ochrany II ale vzhledem k tomu,že tato lokalita doplňuje zástavbu jednostranně obestavěné komunikace je tato lokalita zařazena do 1. etapy. 2) Plochy 1 a 8 - jsou v bezprostřední blízkosti zast. území. Pro jejich obsluhu je nutno vybudovat komunikaci a bude nutno území zasíťovat. Plochy a komunikace budou přímo navazovat na zastavěné území a stávající komunikaci, třídy ochrany jsou zde nízké a proto jsou zábory navrženy přednostně před plochami 4 a 7. 3) Plochy 4 a 7 - jsou v bezprostřední blízkosti zast. území. Pro jejich obsluhu je nutno vybudovat obslužné komunikace a bude nutno území zasíťovat.
39
7. KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNI S ODPADY 7.1. Doprava a dopravní zařízení 7.1.1. Železniční doprava Na správním území obce není žádné železniční zařízení, ani se jeho zřízení nepředpokládá. Nejbližší železniční stanice je v Zábřehu na Moravě. Obec leží v blízkosti důležitého železničního koridoru ČD Praha – Ostrava (trať č. 270) a u celostátně významných tratí Zábřeh n. M. – Šumperk a Šumperk – Jeseník – Krnov (č.292 a 291).
7.1.2. Silnice Po správním územím obce procházejí následující silnice: III/315 19 Zábřeh – Jestřebí – Borušov III/315 36 Jestřebí – Lupěné III/315 24 Jestřebí – Zvole III/315 25 Jestřebíčko - průjezdná Řešeným území prochází poměrně hustá síť krajských silnic. Je to silnice III/315 19 Zábřeh – Jestřebí – Borušov, která prochází osou řešeného území, III/315 36 Jestřebí – Lupěné, III/315 24 Jestřebí – Zvole a III/315 25 Jestřebíčko průjezdná. Silnice mají lokální význam. Úkolem územního plánu obce je stanovení základní dopravní koncepce sídla, bez detailního řešení do úrovně konkrétních parcel. Současné trasování silnic, směrové řešení a šířkové uspořádání pro návrhové období územního plánu vyhovuje a proto: Nejsou navrženy žádné nové komunikace ani stavební úpravy stávajících komunikací. Odstranění bodových dopravních závad bude prováděno v rámci oprav komunikací se zvážením i možnosti odstranění stávajících objektů, nebo budou řešena příslušnými dopravními značkami, součástmi a příslušenstvím. V případech nedostatečných rozhledových poměrů bude na místních komunikacích povinné zastavení, zajištěné příslušnou dopravní značkou. Možná jsou dílčí zlepšení, zejména v souvislosti s úpravami celého uličního prostoru. Silnice budou upravovány dnešních trasách s odstraňováním bodových dopravních závad. Mimo zast. území se úpravy budou řídit zásadami ČSN 73 61 01, v průjezdním úseku kategoriemi a dopravní funkcí komunikace i dopravním poměrům v sídle a budou se řídit ČSN 73 61 10. Silnice bude mít v průjezdním úseku funkční třídu B2, kategorii MS9 /50, a funkční třídu C2 /MO8 /50 mimo průjezdní úsek kategorii S7,5/ 60. Průjezdní úsek silnice bude v úsecích kde chybí doplněn alespoň jednostrannými chodníky. V obci nejsou žádná stávající ani navrhovaná dopravní zařízení, neboť obec leží mimo hlavní dopravní trasy a velikost obce potřebu takového zařízení nutně nevyvolává. Budou přijata veškerá opatření, která minimalizují hluk z tohoto zdroje na hygienicky přípustnou míru.
40
Silnice III. tř. mají mimo zastavěné území a území určené k zástavbě ochranné pásmo oboustranně 15 m od osy vozovky. Průjezdní úseky silnic jsou vymezeny hranicemi současně zastavěného území. Pokud dojde ke stavebnímu rozvoji, průjezdní úsek bude přiměřeně rozšířen až do hranic zastavitelného území.
7.1.3. Místní a účelové komunikace Stávající struktura místních komunikací je navázána na trasy krajských silnic. Hlavním úkolem těchto komunikací je propojit všechny objekty v sídle se středem obce a okolními sídly. Jelikož současná struktura zástavby obce je v plném rozsahu navržena k ponechání, počítá návrh i se zachováním stávající struktury místních obslužných komunikací. Vzhledem k tomu, že v zastavěném území je poměrně hustá síť krajských silnic, které slouží jako hlavní obslužné komunikace, je rozsah ostatních místních komunikací poměrně malý. Významnější komunikací je místní komunikace spojující Jestřebí a Pobučí. - Hlavní místní komunikace jsou obousměrné funkční třídy C3, kategorie MO8 a MO 7. - Vedlejší místní komunikace jsou funkční třídy D1 Vzhledem k tomu, že je celková stávající urbanistická struktura navržena k ponechání, ponechána zůstává i zbývající síť místních komunikací. Komunikace budou v rámci oprav upravovány ve stávající trase s odstraňováním dopravních závad ve smyslu kategorijní šíře, zkvalitnění povrchu a dořešení odvodnění. Tyto akce budou postupně připravovány podle aktuálních potřeb i možností obce, většinou v souvislosti s úpravou okolních veřejných ploch. Úpravy budou navrženy dle zásad ČSN 73 60 10. Návrh počítá s vybudováním několik nových komunikací, které budou obsluhovat rozvojové plochy obce. Jsou to jmenovitě: -komunikace obsluhující rozvojové plochy 1 a 6 (bydlení + smíšená plocha - Jestřebí) východním směrem od současně zastavěného území, bude napojena na silnici III/31519. -komunikace obsluhující rozvojovou plochu 7 (bydlení-Pobučí) jihovýchodně současně zastavěného území. Bude napojena na silnici III/31519. -komunikace obsluhující rozvojovou plochu 8 (bydlení-Pobučí) jihozápadně současně zastavěného území. Bude napojena na krajskou silnici III/31519. Navržené komunikace jsou obousměrné funkční třídy C3, kategorie MO8 a funkční třídy D1 V zastavěném území obce je několik křižovatek místních komunikací s krajskými silnicemi na kterých byla zjišťována rozhledová pole. Výpočet rozhledových trojúhelníků byl proveden dle normy: ČSN 736101, ČSN 736110, ON 736102. U křižovatek s nedostatečnými rozhledovými poměry je třeba zvážit i odstranění objektů bránících rozhledu. V těchto případech, kdy nejsou asanace možné, bude na místních komunikacích povinné zastavení, zajištěné příslušnou dopravní značkou. V současné době je síť účelových komunikací, která navazuje na místní komunikace a slouží zejména pro zemědělskou výrobu, vyhovující a návrh předpokládá ponechání stávajícího stavu beze změny. Tyto komunikace přirozeně slouží do určité míry i pro pohyb pěších krajinou, eventuálně pro cyklisty.
41
7.1.4. Statická doprava Vzhledem k malé rozloze sídla, automobilová doprava uvnitř obce je velice řídká a proto jsou potřeby parkovacích a odstavných stání velice malá. Z provedeného průzkumu vyplývá, že v současné době není zapotřebí zvyšovat počty odstavných a parkovacích stání. V obci je několik zpevněných ploch, které bez označení slouží pro parkování. Doprava v klidu je řešena v zastavěném území obce převážně parkováním vozidel v profilech místních komunikací a – včetně odstavování – v rámci parcel jednotlivých objektů. Kromě těchto parkovišť je nově navrhováno 1 parkoviště v Jestřebí které bude zbudováno u nově navrhovaného sportoviště. Výpočet potřeby parkovacích a odstavných kapacit bylo provedeno dle ČSN 73 6110. Funkční složky vyžadující návrh parkovacích a odstavných stání jsou bydlení, občanská vybavenost (kaple, kulturní dům, prodejny, škola, hřbitovy a obecní úřad) a výroba. Posouzení bylo provedeno podle vztahu N= Po * ka * kv * kp * kd Po je tabulková hodnota ka = 1,0 kv = 0,4 kp = 0,8 kd = 1,0 a) Parkoviště u sportovní plochy P1/ 34 míst Parkoviště bude obsluhovat druhy objektů: stávající a navrhované hřiště, ZŠ, MŠ Stav: V současné době je možné parkovat na stávající silnici III/ 31519 Výpočet potřeb: sportoviště návštěvníci 200 Po= 20 míst Po * ka * kv * kp * kd = 10 stání Sportoviště vyžaduje 10 parkovací stání. Základní škola Pedagogičtí pracovníci a žáci 150 Po= 21 míst Po * ka * kv * kp * kd = 10 stání Návrh: Územní plán v souvislosti s návrhovou plochou pro rozšíření sportoviště, navrhuje vybudovat plochu P1 pro 34 parkovacích stání. Navržená velikost parkoviště vyhovuje.
7.1.5. Pěší doprava Pěší doprava je, vzhledem k venkovskému charakteru sídla, výrazně zastoupena a realizuje se v trasách průjezdních úseků silnic a místních komunikací.V územním plánu je navrženo oddělení pěší dopravy od silničního provozu. Podél průjezdního úseku silnice III / 31519, III / 31525 a III / 315 36 je navrženo jednostranné vedení chodníku pro pěší. 42
V ostatním zastavěném území v podmínkách takto malé obce a vzhledem k malé frekvenci motorové dopravy není racionální v rovině územního plánu samostatně a detailně řešit problematiku pěší dopravy a pěších komunikací. Postupně by, samozřejmě, mělo dojít o doplnění uličních profilů chodníky tam, kde zatížení motorovou dopravou je vyšší a potřeba separovat pěší a motorový provoz vzhledem k bezpečnosti je evidentní. Tyto akce, které by však v žádném případě neměly setřít přirozený charakter interiéru venkovské obce, budou většinou zřejmě souviset s úpravami uličních prostorů a postup realizace bude odviset od aktuálních potřeb a možností obce.
7.1.6. Cyklistická doprava Vzhledem k velkému plošnému rozsahu sídla, cyklistický provoz představuje významnou dopravní složku. Realizuje se na průtazích silnic, místních a účelových komunikacích. V letních měsících je toto území atraktivní pro provozování rekreační cykloturistiky. Po správním území obce vede cyklotrasa Z Lupěného po silnici III / 31 536 a III / 31 519 směrem do Zábřehu. Jako trasy vhodné pro cykloturistiku jsou dále vytipovány silnice s minimálním provozem. Další vhodná trasa je po účelové komunikaci z Jestřebíčka do obce Lupěné. Vzhledem k minimálnímu dopravnímu zatížení je i bude pro cyklistický provoz více či méně využívána celá síť místních i účelových komunikací.
7.1.7. Hromadná doprava a) Železniční doprava Železniční hromadná doprava je popsána v kapitole 7.1.1. b) Autobusová doprava Veřejná autobusová doprava je realizována po silnicích se třemi zastávkami v Jestřebí, jedna se nachází v Pobučí. Obcí prochází autobusová linka: 930 376 – Zábřeh-Hynčina. Stávající řešení z hlediska trasování je jedině možné a vyhovuje, frekvenci spojů nemůže územní plán obce ovlivnit.
7.2. Technická infrastruktura 7.2.1. Zásobování vodou a)Stav: Sídlo Jestřebí (380 - 368 m n.m.) má společný veřejný vodovod, voda je dopravována čerpáním ze zábřežského vodojemu „Skalička“ do místního zemního vodojemu 2 100 m3 (410,00/407,25 m n.m.). Ve vodojemu je umístěna AT stanice, která zvyšuje tlak pro statek podniku AGRO Jestřebí. Z vodojemu je zásobováno i rekreační zařízení, které je na katastru Jestřebíčka. Vodovodní síť z potrubí PVC DN 80 a 100 má celkovou délku pro obě sídla zhruba 5.100 m. Pobučí (470 - 425 m n.m.) má vybudovaný nový veřejný vodovod v celé vsi. Byl postaven v letech 1994 až 1995. Voda do obce je přivedena z Jestřebí. Na kraji obce je zrychlovací
43
stanice, která čerpá vodu do vodojemu v Pobučí 2 50 m3 (485,50/482,75 m n.m.). Vodovodní síť je provedena z potrubí PVC DN 100 a 80 a její celková délka je zhruba 2.100 m. Stávající vodovodní systém je vyhovující a proto není potřeba nových investic. Do budoucna se uvažuje jen s pravidelnou údržbou stávajících zařízení a rozšířením na rozvojové plochy. b)Návrh: Vzhledem k celkovému pokrytí sídla vodovodní sítí, nepředpokládá se v současnosti s jejím rozšiřováním ve stávajícím zast. území. Návrh předpokládá rozšíření vodovodní sítě k některým navrženým rozvojovým plochám, zejména k těm, které nelze zásobit ze stávající sítě. Bez přesnějšího určení aktivit na výrobních plochách nelze určit specifickou potřebu pro tuto funkční složku. Pokud výroba bude vyžadovat větší potřebu vody než umožňují stávající síť a akumulační zařízení, bude výrobce nucen obstarat si vlastní zdroj. c) Ochranná pásma a režimy -OP vodního zdroje II. st.
7.2.2. Odkanalizování a ČOV a) Stav: Jestřebí nemá vybudovanou veřejnou kanalizaci, jen páteř splaškové kanalizace v Jestřebí a několik fragmentů dešťové kanalizace. Celková délka dešťové a splaškové kanalizace je 1.230 m. U části rodinných domků jsou odpadní vody zachycovány v jímkách na vyvážení. Recipientem je bezejmený potok v Jestřebí a Pobučí, které jsou pravostranými přítoky Bušínského potoka. a) Návrh: V celém sídle je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Splašková kanalizace bude vybudována z kameninových nebo plastových trub DN 250 v celkové délce zhruba 5.300 m. Čištění odpadních vod je uvažováno společně se sídly Nemile, Lupěné a Jestřebí v aktivační čistírně odpadních vod umístěné v Zábřehu. Kde se využije stávající čistírna odpadních vod. Splašková kanalizace bude svedena do nejnižšího místa v Jestřebí společně s Jestřebíčkem a odtud bude čerpána splašková vodane nejvyšší místo toho řadu u zemědělského areálu a dale bude vedena gravitačním řadem do místní části Zábřeh – Skalička kde je v současné době zahajena výstavba kanalizační sítě, která bude napojena na stávající stokovou síť v Zábřehu. Místní část Pobučí bude odkalizován do čistírny odpadních vod na vlastním katastru v jeho severozápaní části. Čištění odpadních vod je uvažováno na biologickém filtru s dočištěním v kořenové čistírně pod obcí o celkové kapacitě 9 m3/ den. Vyprodukovaný kal bude vyvážen ekologicky recyklován nebo vyvežen na skládku k tomu určenou.. Bez přesnějšího určení aktivit na výrobních plochách nelze přesně určit specifické znečištění a množství odpadních vod. Pokud výroba bude produkovat větší množství vody než bude umožňovat kapacita sítě a ČOV a pokud se průmyslové odpadní vody budou lišit od splaškových, bude výrobce nucen vybudovat si vlastní čistírnu odpadních vod. 44
Vliv dešťových srážek: V zastavěném území dešťové srážky nevytvářejí žádné problémy, odtokové poměry jsou vyhovující. Většina zpevněných ploch a komunikací je odvodněna do dešťové kanalizace, zbytek srážek se vsakuje do nezpevněných ploch. Zastavěné území může být ohrožováno extravilánovými vodami, proto je navrhováno vybudovat v horní části nad Jestřebíčkem dva oprotipovodňové odtokové otevřené kanály, které budou odvádět případné přívalové srážky a vody z míst nad těmito kanály mimo zastavěné území obce do dvou recipientů tekoucí mimo zastavěné území obce. Na rozvojových plochách je třeba zajistit, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů. Většina ploch (zástavba ind. rodinnými domky se zahradami) zůstane nezpevněna a bude umožňovat vsakování, zpevněné plochy a komunikace budou odvodněny do dešťové kanalizace.
7.2.3. Zásobování plynem a) Stav: Jestřebí je plynofikováno od r. 1999, místní část Pobučí plynofikována není. b) Návrh: Plynofikace v Jestřebí bude postupně rozšiřována postupně s výstavbou na rozvojových lokalitách. Místní část Pobučí není plynofikována a je třeba ve výhledu s její plynofikací uvažovat.
7.2.4. Zásobování elektrickou energií a)Stav: -Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice: Na správním území obce se nachází vedení VVN 400KV A 110KV. Na správním území obce se nacházejí vedení VN 22 kV, kterými je zásobena obec. Hlavní trasa VN protíná celé správní území obce směrem od severovýchodu k jihozápadu. Na katastrálním území Jestřebíčka se nalézají tři trafostanice: jedna v areálu AGRO – Jestřebí, druhá v areálu rekreačního střediska, třetí v severozápadní části zastavěného území. Na katastrálním území Jestřebí v zastavěném území se nalézají dvě trafostanice: Jedna je položena asi 100m jižně od školy, druhá je ve východním cípu zastavěného území. Na katastrálním území Pobučí se nalézá jedna trafostanice asi 80m severovýchodně od kulturního domu u křižovatky dvou místních komunikací. -Nízké napětí: Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu tvoří nadzemní vedení. Zařízení jsou ve správě Severomoravská energetika, a. s., rozvodna Zábřeh. b) Návrh: -Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice: Pro rozvojové plochy č.1, 2, 6, 4, 9 je navržena nová trafostanice u komunikace v rohu návrhové lokality č. 6, přívod VN je řešen krátkou přípojkou z nedalekého vedení VN. 22 kV.
45
Pro návrhovou plochu č.7 v k.ú. Pobučí je nutno vybudovat přípojku VN ze stávajícího vedení, které se nachází východním směrem, VN 22 Kv č. 85, a novou trafostanici, která se bude nacházet na rohu této rozvojové plochy u komunikace III. třídy č.31519 směr Borušov. Dále bude nutné posílit stávající trafostanici č. 703 pro nově navrhovanou rozvojovou plochu č.3. -Nízké napětí: Elektrifikace obce, rozvody nízkého napětí vedené z trafostanic, pro současný stav vyhovuje. Současně s modernizaci vedení je doporučena jejich kabelizace. Nová vedení budou vybudována v souvislosti s rozvojovými plochami pro bydlení. Všechny nově budované rozvody budou kabelizovány.
7.2.5. Telekomunikace a)Stav: V jižní polovině správního území ( podél silnice III/31519 od severovýchodu k jihozápadu) obce prochází dálkový optický kabel. Obec je napojena na veřejnou telekomunikační síť. Hlavní přívod je veden od Zábřeha. Potřeby obce jsou v současné době zajištěny místní rozvodnou sítí. Telekomunikační vybavení obce zajišťuje Český Telecom, a.s. b)Návrh: Současný stav pro potřeby obce vyhovuje. Současně s modernizaci vedení je doporučena jejich kabelizace. Nová vedení budou vybudována v souvislosti s rozvojovými plochami pro bydlení. Všechny nově budované sítě budou kabelizovány.
7.2.6. Odpadové hospodářství a)Stav: Komunální odpad domácnosti ukládají do nádob k tomu předem určených. Odpad sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo správní území obce. Nebezpečný odpad bude shromažďován v určených termínech na zpevněné ploše před obecním úřadem, který bude odvážen specializovanou firmou k likvidaci mimo správní území. V řešeném území se nenachází žádná skládka a návrh nepředpokládá její zřízení. V ÚP VÚC Jeseníky je chybně označena skládka v řešeném území. Tato skládka již byla dříve odstraněna. b)Návrh: Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty (Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje). Komunální odpad domácnosti budou i nadále ukládat do nádob k tomu předem určených. Odpad bude svážet specializovaná firma. Odpad bude tříděn a deponován mimo správní území obce. Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné: Asanovat všechny ostatní zjištěné černé skládky na správním území obce.
46
Zamezit vzniku černých skládek všemi dostupnými prostředky. Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů. Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu. Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů. Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v domácnostech (například kompostování, drtiče….). Vytvářet podmínky pro třídění odpadů co nejblíže místu jejich vzniku,nejlépe přímo u původce.
7.2.7. Zásobení požární vodou Zastavěné území obce má v současné době vyhovující zásobení požární vodou. Zdroji požární vody jsou vnější odběrná místa, nadzemní a podzemní hydranty, napojeny na místní vodovodní síť. K odběrným místům požární vody musí být trvale zajištěn volný příjezd a musí být označeny tak, aby byl jednoznačně zřejmý jejich účel. Taktéž při výstavbě nových objektů musí být vybudovány nové požární hydranty dle ČSN 73 0873 a přístupovými komunikacemi umožňující příjezd požární techniky.
8. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Na správním území obce není vymezen dobývací prostor, nevyskytují se žádná evidovaná ložiska ( výhradní ložiska a ložiska nevyhrazených nerostů) ani prognózní zdroje. Také zde nejsou zde poddolovaná území a sesuvná území.
9.ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy územního systému ekologické stability ( ÚSES) vytváří síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriteríí a svým vzájemným kladným vlive působí na uchování a zvýšení ekologické stability. Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří břemeno na pozemky. U funkčních prvků není přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijat opatření, která umožní jejich plnou funkčnost. Upřesnění skladby bude předmětem další dokumentace. Na plochách územního systému ekologické stability jsou přípustné takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizující funkci. Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly ke změně kultur, intenzivnímu hospodaření na těchto plochách, umisťování staveb ( kromě liniových staveb), těžbě nerostů. Rozsah omezení: U skladebných částí ÚSES vymezených jako typ funkční při výsadbě zásadně dodržovat druhovou skladbu dle cílového společenstva, jednoznačně podporovat přirozenou obnovu porostů.
47
U nefunkčních skladebných částí ÚSES je přípustná alternativní druhová skladby, parková úprava, užitkové dřeviny. Pro výsadbu používat druhy z místních zdrojů (geograficky původní zdroje).
9.1. Prvky ÚSES 9.1.1. Kostra ekologické stability. Kostra ekologické stability je soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. Prvky kostry ekologické stability (ekologicky významné segmenty krajiny - EVSK) tvoří mozaiku v současné době ekologicky relativně nejstabilnějších trvalých vegetačních formací v krajině. Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES. V zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor, interakční prvek. V řešeném území byla kostra ekologické stability vymezena v rámci zpracování generelu místního územního systému ekologické stability (Z. Bauer + VH Atelier, Brno, 1998). Takto vymezená kostra byla převzata do předkládané dokumentace. Vlastníci pozemku jsou povinni zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny (§27 vodního zákona).
9.1.2. Koncepce návrhu ÚSES Při návrhu byly dodržovány tyto hlavní zásady: maximální využití stávající kostry ekologické stability reprezentativnost navržených biocenter a biokoridorů z hlediska rozmístění a velikosti jednotlivých STG respektování reliéfu v území a dosažení krajinářsky vhodného efektu maximální využití lesní půdy dodržení minimálních prostorových parametrů prvků ÚSES
9.1.3. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES Na správním území obce se nenacházejí žádné prvky nadregionálního ÚSES. V severním cípu správního území je vymezeno regionální biocentrum RBC č.430, ze kterého jihovýchodním směrem vychází regionální biokoridor RBK č.902 a západním vychází regionální biokoridor RBK č.901
48
Tyto prvky regionálního ÚSES detailněji vymezují dva plány místního územního systému ekologické stability. Regionální biocentrum č.430 (bez názvu) Katastrální území: Jestřebíčko Geobiocenologická typizace: 4 AB 3, 4 B 3 Rozloha: 20ha Kultura: les Charakteristika ekotopu a bioty: - Ekotop: kyselé podloží, půda – oligotrofní hnědozem, humusová forma – surový moder, acidita – kyselá, půdní druh písčitohlinitý, půda středně hluboká čerstvě vlhká, kyprá. – Byliny: dominantní je brusnice borůvka, místy bika chlupatá a bika hajní s malými přechody ke šťavelu kyselému. Ojediněle starček lesní. Porůznu mech. Na bázi svahu v terénním zářezu udatná lesní. Dřeviny: nastávající kmenovina a kmenovina smrku nebo borovice s vtroušeným bukem a jedlí, místy s dubem zimním, klenem, jeřábem a modřínem. Ptáci: pěnkava obecná, sýkora uhelníček, králíček obecný, šoupálek dlouhoprstý, brhlík lesní, červenka obecná. Plocha navrhovaného RB je na svažitém terénu – 10-30 se SZ-S expozicí, klesající k Moravské Sázavě. Regionální biokoridor č.902 (bez názvu) částečně funkční Spojuje regionální biocentrum č. 430 s nadregionálním biokoridorem č. 89 a dalšími regionálními biocentry reprezentativními za tímto nadregionálním prvkem. Tento modální biokoridor spojuje biocentra s převážně s lesními spolenstvi jak odpovídá příslušným bioregionům. V plánu místního ÚSES nejsou přesněji specifikována cílová společenstva více než vychazí z předešlých podmínek zapojení tohoto biokoridoru
Regionální biokoridor č.901(bez názvu) v řešeném území nefunkční Spojuje regionální biocentrum č. 430 s nadregionálním biokoridorem č. 92 a dalšími regionálními biocentry reprezentativními za tímto nadregionálním prvkem. Tento modální biokoridor spojuje biocentra s převážně s lesními spolenstvi jak odpovídá příslušným bioregionům. V plánu místního ÚSES nejsou přesněji specifikována cílová společenstva více než vychazí z předešlých podmínek zapojení tohoto biokoridoru
9.3.3. Lokální ÚSES Soustava prvků lokálního systému ekologické stability na správním území obce není rozsáhlá, nachází se vesměs v jeho severní polovině. Lokální biocentrum č.12 - („Hájky“) Katastrální území: Rájec, Jestřebí Geobiocenologická typizace: 4 B 3, 4 AB 3 Rozloha: 4 ha Kultura: les
49
Charakteristika ekotopu a bioty: Navrhované LB je v mírném a táhlém svahu s oligotrofní hnědozemí. Humusová forma – surový moder. Acidita kyselá. Půda je hlinitopísčitá, středně hluboká, čerstvě vlhká, kyprá. Bylinná synuzie není vyvinuta. Nastávají smrková kmenovina s modřínem a borovicí. S tejnověký porost plně zapojený místy, zvláště u lesní cesty s přirozeným mlazením smrku, jedle a jeřábu ptačího. Porost je z části poškozen žírem kůrovce. Druhové a početní zastoupení ptačí složky je nízké. V době rozmnožování byli zjištěni: pěnkava obecná – dominantně, králíček obecný – subdominantně. Ptáci hnízdící v dutinách chybí (sýkora koňadra, sýkora uhelníček). Jednotlivý výskyt: červenka obecná, šoupálek dlouhoprstý. Lokální biocentrum č.13 – („Hývy“) Katastrální území: Jestřebí Geobiocenologická typizace: 4 B 3 Rozloha: 3 ha Kultura: les Charakteristika ekotopu a bioty: Nastávající kmenovina borovice lesní s vtroušeným smrkem a modřínem. V keřovém patře přirozené mlazení dubu,habru, břízy, jeřábu, smrku a borovice, z keřů je zastoupen bez černý a bez červený. Mírný svah k severovýchodu. Významné ptačí druhy: sýkora koňadra, sýkora uhelníček, pěnkava obecná, červenka obecná a šoupálek dlouhoprstý. Všechna zmiňovaná biocentra leží na trase Regionálního biokoridoru ve směru východ – západ. Regionální biokoridor vychází z regionálního biocentra č.11 situovaného pod vrcholem Humenec (498 m.n.m) – na jeho západním svahu. Uzlovým bodem styku nadregionálního biokoridoru podél Moravy a Regionálního biokoridoru východ –západ je lokální biocentrum č. 5. Na západě regionální biokoridor východ – západ v řešeném území končí regionálním biocentrem č. 430 umístněném na západním svahu údolí Moravské Sázavy v k.ú. Jestřebíčko. Lokální biokoridor LBK 6 – 14 Katastrální území Jestřebíčko Lokální biokoridor LBK12 – 15 Katastrální území Jestřebí Lokální biokoridor LBK 6 - 15 Katastrální území Jestřebí 9.4. Dřeviny rostoucí mimo les Zvláště chráněné stromy a liniová společenstva ( dle § 48 Zákona č. 114/1992 sb.) se na tomto území nevyskytují.
10. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV
50
10. 1. Vymezení veřejně prospěšných staveb Vymezení ploch pro nově navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písm. a) zák. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu dle pozdějších platných předpisů, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Rozsah dotčení práv k pozemkům s stavbám bude stanoven územně plánovací dokumentací plochy nebo územním rozhodnutím o umístění stavby. Vymezení veřejně prospěšných staveb uvedených v následujícím textu nevylučuje možnost vymezit další veřejně prospěšné stavby v podrobnější územně plánovací dokumentaci. Jde o následující plochy a liniové stavby pro technickou a dopravní infrastrukturu. (viz výkres č. 8): Výčet veřejně pospěšných staveb: Poř. číslo
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Název Místní komunikace 1A (pro obsluhu rozvojových ploch 1 a 6 Místní komunikace 7A (pro obsluhu rozvojové plochy 7) Místní komunikace 8A (pro obsluhu rozvojové plochy 8) Plocha pro vybudování parkoviště v Jestřebíčku Pěší komunikace, chodník Kanalizace splašková v celé obci Kanalizace dešťová v celé obci ČOV (rozvojová plocha č.11, Pobučí) Čerpací stanice odpadních vod v k.ú. Jestřebíčko Vodovodní řád (doplňky) – pro plochy bydlení 1,2,3,4,7,8,16 Elektické vedení VN (přeložka) Elektrické vedení NN(doplňky) pro rozvojové plochy 1,2,3,4,7,8,11,16 Trafostanice pro rozvojové plochy 6,7. Plynofikace (doplňky) ) pro plochy bydlení1,2,3,4,7,8,16 Telekomunikace (doplňky) ) pro plochy bydlení1,2,3,4,7,8,16
10. 2. Vymezení asanací a asanačních úprav Tento dokument nepředpokládá žádné asanační opatření.
11. VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vycházejí ze stávajících legislativních opatření. Jedná se zejména o stavební zákon 50/1976 Sb. a jiné vyhlášky, které ukládají při provádění staveb uplatňovat požadavky civilní obrany a v rámci územně plánovací dokumentace zpracovávat doložky CO. Konkrétní technická řešení musí být prováděna podle platných předpisů civilní obrany: CO-1-9 „Technická opatření CO“, CO-2-7 „Ukrytí obyvatelstva“, CO-1-21 „Normativy stavebně technických opatření CO“ a Příručka pro budování PRU.
51
Následující kapitola řeší způsob úkrytu civilního obyvatelstva. Jsou v ní vyčísleny potřebné prostory pro tuto funkci v sídle, zejména v souvislosti s výhledovým nárůstem obyvatel. Jako počáteční stav počtu obyvatel je uveden stav k 1. březnu 2001, přírůstek ploch je vztažen k výhledovému nárůstu obyvatel do r. 2015. Pro stávající počet obyvatel musí být zpracován plán ukrytí, který bude uložen na ObÚ. Pro výhledový počet osob je nutno zajistit potřebné prostory pro ukrytí a zajištěním množství ukrytí a to zajištěním možnosti ukrytí v prostorech podzemních podlaží stávajících a navržených budov. Dimenzování potřebné ukrytové plochy je uvažováno na základě následujících podmínek: -0,5 m2 /os, -1m2 /os pro matky s dětmi do 7 let (10% z celkového počtu obyvatel) Výpočet plochy pro současný stav obyvatel: Počet obyvatel (2001) - 552 Potřebná plocha : 496*0,5 + 56*1= 304 m2 Výpočet plochy pro výhledový nárůst obyvatel: Počet obyvatel (výhled) v r. 2015 – 420 Potřebná plocha: 694*0,5+77*1=424 m2 Obecní úřad zhodnotí současný stav z hlediska požadavků CO ( kolektivní ochrana obyvatelstva ukrytím , individuální ochrana obyvatelstva, evakuace, usnadnění záchranných prací) vznese požadavek zařazení potřebných opatření prostor do stávajících a navrhovaných staveb. V souvislosti s novou výstavbou a nárůstem obyvatel obecní úřad vznese následující požadavky, které budou zapracovány do ÚPD nižšího stupně a projektové dokumentace -Požadavek kolektivní ochrany obyvatelstva: Při výstavbě rodinných domů doporučí provádět stavby podsklepené, s využitím podzemních podlaží pro úkryt obyvatel. U občanských budov je nutné zajistit ukrytí zejména žáku ve školských objektech. U budov výrobních, administrativních a komerčních ukrytí zaměstnanců bude řešeno s ohledem na specifiku organizace a počet zaměstnanců ve vlastní režii a vlastních prostorách. Tyto stavby musí splňovat podmínku ochranného součinitele stavby Ko = min 50. - Požadavek individuální ochrany obyvatelstva : prostory pro uložení prostředků PIO. - Požadavek evakuace osob: návrh vhodných lokalit pro pobyt evakuovaných osob - Požadavek usnadnění záchranných prací: výčet navržených opatření k usnadnění záchranných prací. Rozvojové lokality (plochy zastavitelného území) jsou popsány v předcházejících kapitolách.
12. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDÁNÝCH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZPF A LESNÍ POZEMKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ 12.1. Zábor ZPF 12.1.1. Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky č. 13 Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 29. prosince 1993,
52
kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., § 3 (k paragrafu 5 zákona č. 10/1993 Sb.) a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona 334/ 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.
12.1.2. Údaje o uspořádání ZPF v území a o investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady a trvale zatravněné plochy. Celková výměra pozemku (ha) Lesní půda (ha) Louky (ha) Orná půda (ha) Ostatní plochy (ha) Ovocné sady (ha) Vodní plochy (ha) Zahrady (ha) Zastavěné plochy (ha) Zemědělská půda (ha)
869,0624 306,0422 114,4714 365,0152 54,0862 0,3906 0,19 18,6781 10,1887 498,5553
Orné půdy jsou z hlediska plošného rozsahu dominantní. Jsou situovány především na vhodných méně svažitých plochách, převážně ve východní polovině správního území obce. Větší komplexy orné půdy jsou položeny zejména, jižně od Jestřebí a jihozápadně od Pobučí kolem silnice III/31519. Dále se orné půdy ve větší míře vyskytují severozápadně od Jestřebíčka. Trvale zatravněné plochy jsou na katastru zastoupeny poměrně malou plochou. Jsou situovány na svažitějších pozemcích a také v okolích vodních toků. Větší soubory těchto ploch nalezneme zejména západně od Pobučí a severozápadně od Jestřebí Zahrady jsou situovány zejména v současně zastavěném území obce a v jeho bezprostředním okolí.
12.1.3. Přehled BPEJ v zast. území a jeho bezprostředním okolí Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Pětimístný kód půdně ekologických jednotek vyjadřuje: 1. místo - Klimatický region. 2. a 3. místo - Hlavní půdní jednotka je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. 4. místo - Kód kombinace sklonitosti a expozice. 5. místo - Kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy.
53
Bonitované půdně ekologické jednotky v lokalitách záboru jsou znázorněny v grafické příloze v mapě č. 7, měř. 1 : 2 000. V zast. území a jeho bezprostřední blízkosti se vyskytují tyto BPEJ s příslušnými třídami ochrany. BPEJ BPEJ 5.29.01 5.45.01 5.29.11 5.29.14 5.47.10 5.45.11 5.29.54 5.37.16 5.40.68 5.40.78 5.37.46
třída ochrany Třída ochrany II. II. II. III. III. III. V. V. V. V. V.
Zast. území sídla Jestřebí je z hlediska BPEJ a jejich tříd ochrany prostorem kontrastním. V původním Jestřebíčku, zejména v jeho západní části dominují půdy s nižší třídou ochrany. V Jestřebí a jihovýchodně směrem od zastavěného území se vyskytují půdy s vysokou třídou ochrany (II, I). V zast. území místní části Pobučí se vyskytují pouze půdy s nižší třídou ochrany.
12.1.4. Vyhodnocení záborů ZPF a transformačních ploch a)funkční složka bydlení Plocha1 prostorově navazuje na severní cíp zastavěného území Jestřebí. Současné využití území je zemědělská půda. Pro rozvoj této plochy bude nutno vybudovat místní komunikaci při její východní hranici, ze které bude možné rovněž obsloužit plochu číslo 6. Pro rozvoj této plochy bude nutno dobudovat technickou infrastrukturu. Na ploše může být 10 rodinných domků. Způsob zástavby je nutné před započetím výstavby prověřit zastavovacím plánem. Plocha 2 je rozvojová plocha v rozvojovém území severně od zastavěného území Jestřebíčka. Plocha prostorově přirozeně navazuje na současně urbanizované území jež kompaktně dotvoří. Současné využití území je zemědělská půda. Při východním okraji této rozvojové plochy vede krajská silnice III/31519 ze které bude plocha také částečně obsloužena. Při okraji pozemku vedou rovněž sítě technické infrastruktury. Na může být 10 rodinných domků. Způsob zástavby je nutné před započetím výstavby prověřit zastavovacím plánem. Plocha 3 je situována v jihovýchodní části Jestřebí podél silnice III/31519, jež je v této oblasti jednostranně obestavěna. Plocha přirozeně navazuje na stávající zastavěné území. Plocha bude obsloužena ze stávající silnice. Při okraji pozemku vedou rovněž sítě technické infrastruktury. Na této ploše může být umístněno 13 rodinných domků. Způsob zástavby je nutné před započetím výstavby prověřit zastavovacím plánem.
54
Plocha 4 je stejně jako plocha č.2 situována severně od zastavěného území Jestřebíčka. Současné využití území je zemědělská půda. Plocha je obepnuta místními komunikaci, vzhledem k její proporci si však obsluha této plochy vyžádá dobudování dopravní i technické infrastruktury. Na této ploše může být umístněno 18 rodinných domků. Způsob zástavby je nutné před započetím výstavby prověřit zastavovacím plánem. Plocha 7 navazuje jihovýchodním směrem na zastavěné území v Pobučí. Současné využití území je zemědělská půda. Pro rozvoj této plochy bude nutno vybudovat novou obslužnou komunikaci a technickou infrastrukturu. Na této ploše může být umístněno 14 rodinných domků. Způsob zástavby je nutné před započetím výstavby prověřit zastavovacím plánem. Plocha 8 navazuje na jihozápadní cíp zastavěného území Pobučí. Současné využití území je zemědělská půda. Jihovýchodní hranice této rozvojové plochy je vymezena silnicí III/31519, ze které bude plocha částečně obsloužena. Pro rozvoj této plochy bude nutno vybudovat novou obslužnou komunikaci a dobudovat technickou infrastrukturu. Plocha 12 - Bydlení navazuje na zastavěné území v Jestřebíčku. Současné využití plochy je zemědělská půda. Pozemek je možné obsložit ze stávající komunikace a technické infrastruktury. Na ploše je možné umístit 1RD. Plocha 13 - Bydlení navazuje na zastavěné území v Jestřebíčku. Současné využití plochy je zemědělská půda. Pozemek je možné obsložit ze stávající komunikace a technické infrastruktury. Na ploše je možné umístit 1RD. Plocha 14 - Bydlení navazuje na zastavěné území v Jestřebíčku. Současné využití plochy je zemědělská půda. Pozemek je možné obsložit ze stávající komunikace a technické infrastruktury. Na ploše je možné umístit 1RD. Plocha 15 - Bydlení navazuje na zastavěné území v Jestřebíčku. Současné využití plochy je zemědělská půda. Pozemek je možné obsložit ze stávající komunikace a technické infrastruktury. Na ploše je možné umístit 1RD. b)nebytové funkční složky Plocha 6 – Smíšená plocha navazuje na zastavěné území Jestřebí severním směrem. Plocha bude sloužit pro bydlení a agroturistiku. Současné využití území je zemědělská půda. Při okraji pozemku vedou sítě technické infrastruktury, plocha bude obsloužena z nově navrhované místní komunikace. Plocha 5 - Rekreace situována severně od ubytovacího araálu Maxton. Současné využití území je zemědělská půda. Plocha dostupná ze stávající místními komunikace a stávající tech.infrastruktury. Plocha 9 – Výroba je situována v bezprostřední blízkosti areálu AGRO – Jestřebí při jeho jihozápadní hranici. Současné využití území je zemědělská půda. Pro rozvoj této plochy bude nutno dobudovat technickou infrastrukturu. Plocha 10 – Hřiště Navazuje na stávající plochu pro sportovní aktivity (fotbalové hřiště, tenisové kurty) v Jestřebíčku od níž je oddělena stávající místní komunikaci. Současné využití území je zemědělská půda. Mezi touto návrhovou plochou a krajskou silnicí III/31519 bude vybudováno kapacitní parkoviště. Plocha 1a – Místní komunikace - pro obsluhu plochy č.1
55
Plocha 7a - Místní komunikace - pro obsluhu plochy č.7 Plocha 8a – Místní komunikace - pro obsluhu plochy č.8 Plocha 10a - Parkoviště - pro obsluhu plochy č.10 Plocha 17 - ÚSES – spadá do prvku regionálního biokoridoru RBK 902 Plocha 18 - ÚSES – spadá do prvku regionálního biokoridoru RBK 902 Navrhované plochy zajišťují rozvojové lokality obce v časovém horizontu platnosti ÚPD. Jsou navrženy tak, aby zejména zaplnily proluky a prázdná místa v zastavěném území a přirozeně navázaly na stávající zast. území. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání zbývajících částí zemědělské půdy a okolních pozemků. Zábory ZPF SZÚO stanoveno dle vyhlášky MŽP č. 13 /1994 Sb. Č. pl. 1
Účel záboru Výměra
SZÚO
č.p.
k.ú.
1,58
NE
Jestřebíčko orná
5.45.01 5.29.14
Míst.komuni kace Bydlení 10RD
0,24
NE
4/3, 4/4, 4/12, 4/13, 4/15, 7, 3 4
Třída ochrany II. III.
Bydlení 10RD
1a
Jestřebíčko orná
5.45.01
II
1,07
NE
150/1
Jestřebíčko orná
3
Bydlení 13RD
1,78
NE
244/1, 248, 249,252, 253, 256,244/1, 246, 471/2,247, 250, 251, 254, 255, 257, 258
Jestřebí
5.29.14 5.45.01 5.47.10 5.29.11
III. II. III. II.
4
Bydlení 18RD
2,40
NE
207, 163/1 163/9
5
Rekreace
1,74
NE
283/4, 283/3-2 283/1
Jestřebíčko louka orná
5.37.16 5.29.14 5.47.10 5.40.68 5.37.46
V. III. III. V.
6
Smíšená plocha Bydlení 14RD
1,15
NE
104,103/1,376 4/11, ,
Jestřebíčko orná
5.45.01
II.
2,16
NE
Pobučí
louka Zahrada orná
5.29.14
III
7a
Míst.komuni kace
0,08
NE
1278 1279, 1274, 1277/1-3, 1280, 1283, 1281/1, 1287/1-2 1288/1, 1325/1 1278,1279, 1280, 1441/2 1287/2,1288/1 1325/1
Pobučí
louka Zahrada orná
5.29.14
III
8
Bydlení 8RD Míst.komuni
0,82
NE
73,5 608/1
Pobučí
louka
5.29.14
III.
0,05
NE
73,5 608/1
Pobučí
louka
5.29.14
III.
2
7
8a
kultura
BPEJ
(ha)
56
orná
louka Jestřebíčko orná
9
kace Výroba
0,62
NE
149/3
Jestřebíčko louka
5.29.14
III.
10
Hřiště
0,33
NE
79/1
Jestřebíčko orná
5.29.14
III.
0,11 0,09
NE ANO
103/9
Jestřebíčko orná Jestřebíčko orná
5.29.14 5.45.01
III II
0,10
ANO
150/2
Jestřebíčko orná
5.47.10
III
0,11
ANO
5.47.10
III
0,11
ANO
159/3,150/7, Jestřebíčko orná 39 148/3,148/2 Jestřebíčko TTP
5.40.68
V
parkoviště Bydlení 1RD 13 Bydlení 1RD 14 Bydlení 1RD 15 Bydlení 1RD Celk 77RD em 10a 12
14,55 ha
Všechny akce, ve kterých budou záborem dotčeny pozemky ve vlastnictví státu, investor nebo obec předjedná s Pozemkovým fondem ČR, příslušným územním pracovištěm.
12.1.5. Etapizace záborů ZPF Etapizace je pouze orientační, určena bude především strategií obce a snahou majitelů dotčených pozemků. Vzhledem k několika plochám vyhrazených k bydlení, jejich různému umístění a různým třídám ochrany navrhujeme jejich následující etapizaci: 1) Plochy 2 a 3 přímo navazují na zastavěné území, je zde vybudována komunikace a v území jsou veškeré stávající inženýrské sítě.U plochy č. 3 je sice třída ochrany II ale vzhledem k tomu,že tato lokalita doplňuje zástavbu jednostranně obestavěné komunikace je tato lokalita zařazena do 1. etapy. 2) Plochy 1 a 8 - jsou v bezprostřední blízkosti zast. území. Pro jejich obsluhu je nutno vybudovat komunikaci a bude nutno území zasíťovat. Plochy a komunikace budou přímo navazovat na zastavěné území a stávající komunikaci, třídy ochrany jsou zde nízké a proto jsou zábory navrženy přednostně před plochami 4 a 7. 3) Plochy 4 a 7 - jsou v bezprostřední blízkosti zast. území. Pro jejich obsluhu je nutno vybudovat obslužné komunikace a bude nutno území zasíťovat.
12.1.6. Nároky ÚSES na ZPF Nefunkční prvky ÚSES: Č. pl. Účel záboru 17 RBK 902
Výměra (ha) 1,30
SZÚ O NE
18
1,13
NE
RBK 902
č.p.
k.ú.
kultura
BPEJ
34 4 116/1 173/2 110
Jestřebíčko
orná TTP orná TTP
5.45.11 5.45.01 5.29.14 5.29.54
Jestřebí
57
Třída ochrany III. II. III. V.
celkem
2,43
12.1.7.Vyhodnocení transformačních ploch Plocha 16 - Čerpací stanice- splaškové kanalizace , transformační plocha v k.ú. Pobučí. Stávající funkční využití je krajinná zeleň Plocha 19 - Bydlení - transformační plocha navazuje na zastavěné území v Pobučí. Je pokračováním plochy č.7. Současné využití plochy je sportovní plocha. Pro rozvoj této plochy bude nutno vybudovat novou obslužnou komunikaci a technickou infrastrukturu. Na této ploše mohou být umístěny 2 RD.
12.2. Zábor PUPFL Územní plán obce navrhuje jednu plochu záboru lesního půdního fondu: Plocha 11 – ČOV se nachází při severozápadním cípu SZÚO místní části Pobučí při místní vodoteči, která bude recipientem. Současné využití území je les. Poloha čističky odpadních vod v této lokalitě je předurčena technologií tohoto zařízení. Č. pl. Účel záboru 11
Výměra SZÚO č.p. k.ú. (ha) Techn. infrastruktura 0,08 NE 23/1 Pobučí - ČOV
12.3. Posouzení vlivu navrhovaného řešení na životní prostředí Návrh územního plánu obce řeší nejdůležitější složky životního prostředí – ovzduší, hluk, půdu, vodu a biotu. Návrh plně respektuje kvalitní krajinný rámec, zachováním nezastavitelných horizontů. Dále se plán dotýká řešení zeleně a vodních ploch. Stávající plochy zeleně jsou v katastrálním území plně respektovány ve svých stávajících kategoriích. Vymezení a vytváření územního systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny je prvořadým a veřejným zájmem. Jeho ochrana je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků, tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obec i stát. Návrh územního plánu respektuje požadavky dané plánem lokálního ÚSES. Podrobný popis zásad, přípustných a nepřípustných činností je uveden v dokumentaci ÚSES, u popisu jednotlivých biocenter a biokoridorů. Současná hygienická situace, vzhledem k charakteru okolní krajiny i samotného sídla je velice dobrá. Území sídla není zatíženo znečištěním ovzduší a vody ani hlukem.
12.3.1. Ovzduší a) současný stav
58
Kvalita ovzduší významně ovlivňuje životní podmínky člověka i mnoha jiných organismů. Prostřednictvím atmosféry jako vhodného nosného média mohou být ovlivňována místa značně vzdálena od zdrojů emisí. Nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší jsou obecně spaliny tuhých a jiných paliv, exhalace z výroby a exhalace dopravních prostředků pozemní dopravy. Obec se nalézá ve venkovské krajině. V okolí se nenalézá žádný významnější znečišťovatel ovzduší, který by mohl výrazně ovlivňovat kvalitu životního prostředí. Specifickou formou znečistění ovzduší, v sídlech tohoto typu, jsou organoleptické emise z živočišné výroby, vyznačující se zvýšeným obsahem mikroorganismů, prachu a škodlivých plynů a nepříjemným zápachem. Významným zdrojem znečištění na venkově je i půdně větrná eroze, postihující rozsáhlé nedělené pozemky orné půdy. Zde spolupůsobí i průmyslová hnojiva unášená větrem spolu s prachovými částicemi půdy. Zdroje exhalací: - pozemní komunikace - dopravní zatížení stávajících komunikací je minimální a nejsou významným znečišťovatelem ovzduší. - topení – lokální topeniště jsou významnými zdroji znečištění ovzduší. Jestřebí je plynofikováno a kvalita ovzduší je zde dobrá. Místní část Pobučí není plynofikována a je třeba ve výhledu s její plynofikací uvažovat. Je nutno podporovat alternativní zdroje vytápění (dřevo, solární energie, biomasa) - plochy živočišné velkovýroby- v obci je středisko živočišné výroby, stavy jsou v současné době nižší než je projektovaný stav. Živočišná velkovýroba v současnosti výrazně neovlivňuje kvalitu ovzduší. - plochy jiné výroby a podnikatelské aktivity – v obci je výrobní provoz, který nezatěžuje životní prostředí. Tato funkční složka kvalitu ovzduší v obci neovlivňuje. Další významnější zdroje znečistění ovzduší v obci nejsou a nejsou zde ani jiné problémy plynoucí z problematiky znečištění ovzduší. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů znečištění v obci, ani nepočítá se výraznějšími nárůstem u současných znečištění. Vzhledem k tomu, že je stav ovzduší v obci dobrý, územní plán počítá pouze s řešením některých dílčích problémů. Zdroje exhalací: - pozemní komunikace – územní plán nenavrhuje žádné výrazné změny ve složce dopravy. Vzhledem k současné situaci žádná opatření navržena nejsou - topení – lokální topeniště jsou významnými zdroji znečištění ovzduší. Jestřebí je plynofikováno a kvalita ovzduší je zde dobrá. Místní část Pobučí není plynofikována a je třeba ve výhledu s její plynofikací uvažovat. - plochy živočišné velkovýroby- živočišná velkovýroba v současné době výrazně neovlivňuje kvalitu ovzduší. Pokud dojde k zesílení provozu této funkční složky, provozovatel musí dodržet veškerá opatření aby nedošlo ke zhoršení životního prostředí v obci. Emise škodlivin nesmí překročit platné limity. Rozsah pásem hygienické ochrany je zakreslen v grafické části, provoz v zařízení musí být takový, aby toto ochranné pásmo nebylo překročeno. Ochranné pásmo bude posuzováno dle metodiky Postup pro posuzování ochranného pásma chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek, Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica, 8/1999. Kolem výrobního areálu je navržena izolační zeleň - plochy jiné výroby a podnikatelské aktivity – v obci je provoz drobné výroby, která nezatěžuje životní prostředí. Pokud dojde k zesílení provozu této funkční složky, provozovatel musí dodržet veškerá opatření aby nedošlo ke zhoršení životního prostředí v obci. Emise škodlivin nesmí překročit platné limity. Kolem výrobního areálu je navržena izolační zeleň
59
- půdně větrná eroze – je navržena izolační zeleň kolem zast. území obce. Navrhované řešení kvalitu ovzduší zlepší ( izolační zeleň)
12.3.2. Hluk a)současný stav Hladina hluku významně ovlivňuje životní podmínky člověka i mnoha jiných organismů. Prostřednictvím atmosféry jako vhodného nosného média mohou být ovlivňována místa i značně vzdálena od jeho zdrojů. Zdroje hluku lze obecně rozdělit do dvou kategorii, zdroje liniové a bodové. Mezi nejčastější zdroje liniové patří hluk z pozemní dopravy, silniční, nebo železniční. Bodové zdroje hluku mohou být výrobní provozy, ale i zařízení občanské vybavenosti. Zdroje hluku: - z pozemní dopravy - dopravní zatížení stávajících komunikací je minimální a nejsou významným zdrojem hluku. - z bodových zdrojů - v obci není žádný bodový zdroj, který by vytvářel hlukové zatížení. Další významnější zdroje hluku v obci nejsou a nejsou zde ani jiné problémy plynoucí z problematiky zatížení životního prostředí hlukem. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí V obci není třeba řešit závažnější problémy plynoucí ze zatížení hlukem. Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů hluku v obci, ani nepočítá se výraznějšími nárůstem u současných zdrojů. Zdroje hluku: - z pozemní dopravy –územní plán nenavrhuje žádné výrazné změny ve složce dopravy. Vzhledem k aktuální situaci nejsou navržena žádná opatření. - z bodových zdrojů – výrobní aktivity nesmějí hlukem obtěžovat obyvatelstvo. V obytných plochách hladina hluku, kterou budou tyto provozy produkovat, nesmí překračovat přípustné hygienické limity. Navrhované řešení kvalitu životního prostředí v obci nezhorší.
12.3.3 Voda a) současný stav Voda je jedním z nejdůležitějších chemických sloučenin, která umožňuje udržení a vývoj života na zemi. Proto je nutné stavu znečištění této složky životního prostředí věnovat mimořádnou péči. Nejčastějším znečišťovatelem vod jsou průmyslové závody a splaškové vody. Specifickým problémem ve venkovském prostředí je splach z okolních zemedělských ploch a průsakem reziduí chemických hnojiv na propustných půdách. Meliorace na správním území obce nejsou rozsáhlé a neovlivňují hydrologické poměry v území. Hydrologická situace a správci vodních toků jsou uvedeni v kapitole 2.2. Přírodní podmínky. Ochrana vody se realizuje zejména v oblasti ochrany vodních zdrojů a vodních toků - ochrana vodních zdrojů- na správním území obce jsou vodní zdroje u kterých jsou vyhlášena ochranná pásma I. a II. stupně.
60
-ochrana vodních toků-v obci neexistuje žádný průmyslový znečišťovatel vody. Znečištění způsobuje do vodotečí svedena část splaškových vod z domovních kanalizací v obci. Dále znečištění způsobuje splach z okolních zemědělských ploch, zesílený existencí melioračních zařízení svedených do vodotečí. - koryta na některých úsecích vodotečí jsou regulována, zejména v zast. území obce, kde jsou zpevněna a zatrubněna. Koryta vodotečí mimo zast. území jsou zpevněna zatravňovacími tvárnicemi nebo jsou v přirozeném stavu. - Zastavěné území může být ohrožováno extravilánovými vodami, proto je navrhováno vybudovat v horní části nad Jestřebíčkem dva oprotipovodňové odtokové otevřené kanály, které budou odvádět případné přívalové srážky a vody z míst nad těmito kanály mimo zastavěné území obce do dvou recipientů tekoucí mimo zastavěné území obce.
Jiní znečišťovatelé vody na správním obci nejsou a nejsou zde ani jiné problémy plynoucí z problematiky znečištění vody. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí Základní řešení problematiky znečištění povrchových a podzemních vod jsou v zásadě v pravomoci obce. Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů znečištění v obci, řeší uvedené dílčí problémy. Zásady na zlepšení současné situace a regulativy pro navrhované aktivity: - vzhledem k aktuální situaci je nutné urychleně vybudovat místní kanalizační síť s napojením na ČOV v Zábřehu pro místní části Jestřebí a Jestřebíčko a ČOV v Pobučí pro místní část Pobučí. - Na rozvojových plochách je třeba zajistit, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů. Většina ploch (zástavba ind. rodinnými domky se zahradami) zůstane nezpevněna a bude umožňovat vsakování, zpevněné plochy a komunikace budou odvodněny do dešťové kanalizace. - je třeba vyvíjet tlak na likvidaci polních hnojišť a nepřipustit jejich další zakládání. - na zemědělských půdách bude hospodařeno dle zásad uvedených v plochování ploch zemědělské produkce ( plochy I-IV, kapitola 4.7.3) - při pozemkových úpravách je třeba požadovat realizaci protierozních opatření a interakčních prvků zabraňujících smyvu hnojiv a agrochemikálií do vodotečí, - stávající výrobní aktivity nesmějí zhoršit kvalitu vody ve vodotečích. Všechny výrobní objekty budou odkanalizovány s napojením na kanalizační čistírnu, pokud se průmyslové odpadní vody budou lišit od splaškových, provozovna vybuduje vlastní ČOV. - k toku neumisťovat komposty, hnojiště, a pod. - stav koryta v zast. území není přirozený, vzhledem, však hustotě zástavby, není možné provést jeho revitalizaci. Stav povrchu koryta mimo zast. území je přirozený a proto nejsou třeba rozsáhlejší revitalizační zásahy. Navrhované řešení kvalitu životního prostředí v obci výrazně zlepší ( kanalizace, protipovodňové opatření, ČOV )
12.3.4. Půda a) současný stav
61
Půda je ve venkovském prostředí ohrožena zejména větrnou erozí. Tato je způsobena velkým podílem nedělených velkoplošných obhospodařovaných ploch. Procesy vodní a větrné eroze působí značné ztráty na úrodnosti půd, zemědělských kulturách, kvalitě povrchových vod apod. Náchylnost půd k vodní erozi je závislá na sklonitosti pozemku, délce svahu, půdní struktuře, textuře, propustnosti, organických látek v půdě. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí Pro omezení půdní eroze plán navrhuje následující opatření - při provádění pozemkových úprav je nutné realizovat protierozní opatření, zejména ve formě mezí a interakčních prvků - na zemědělských půdách bude hospodařeno dle zásad uvedených v plochování ploch zemědělské produkce ( plochy I-IV, kapitola 4.7.3.) Navrhované řešení zlepší kvalitu životního prostředí v obci.
13. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Orgán územního plánování, který je příslušný k pořízení územně plánovací dokumentace soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán územního plánování pořídí změnu územně plánovací dokumentace. Přitom musí brát zřetel na využití dosud vymezeného zastavitelného uzemí. Orgán územního plánování je povinen uvést do souladu plán obce s následně schváleným územním plánem velkého územního celku. Doté doby nelze rozhodovat podle těch částí ÚPD, které jsou v rozporu s následně schválenou ÚPD. Návrhové období je stanoveno do r. 2015. Aktualizace budou prováděny vždy v souvislosti se střídáním volebních období, to znamená každé 4 roky.
62
63
