Objednatel: Obec Kosov (okres Šumperk)
Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh, Odbor rozvoje, oddělení územního plánování
Schvalovací orgán: Zastupitelstvo obce Kosov
Zpracovatel: Atelier AVM, s.r.o. Husova 8A, Brno
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Zdeněk Toman
Autorský kolektiv: Ing. arch. Miloslav Sohr, Ing. arch. Michal Leskovjan, Kryštof Toman
Dopravní řešení: Ing. Ivan Cibulec
Zapracování ÚSES: Ing. Jana Janíková
V Brně, červen 2004
Obsah: A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .......................................................................................................... 4 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ................................................................................................... 4 2. PRŮBĚH ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ................................................................... 4 3. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD........................................ 5 4. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (SOUBORNÉHO STANOVISKA)................................................................................................................... 5 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...................................... 6 6. VYHODNOCENÍ SOULADU S KONCEPČNÍMI DOKUMENTY OLOMOUCKÉHO KRAJE ............................................................................................................................... 7 7. POUŽITÉ PODKLADY ................................................................................................... 8 B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ..........................................................................................10 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE .................10 2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMNÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ ..............................................................................................................................10 2.1. Zapojení sídla do systému osídlení ........................................................................10 2.2. Přírodní podmínky ..................................................................................................10 2.3. Kompozice sídla, prostorové a funkční členění .......................................................14 2.4. Kulturně-historické dědictví.....................................................................................15 2.5. Demografické údaje................................................................................................16 2.6. Ekonomický potenciál .............................................................................................17 3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE .........................................................................17 3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle ..............................................................................17 3.2. Návrh prostorové kompozice sídla ..........................................................................18 3.3. Zhodnocení návrhu.................................................................................................18 4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ ............................................................................................................................18 4.1. Plochy bydlení ........................................................................................................18 4.2. Plochy občanského vybavení .................................................................................21 4.3. Plochy sportu a rekreace ........................................................................................23 4.4. Plochy výrobní ........................................................................................................24 4.5. Plochy technického a dopravního vybavení ............................................................25 4.6. Plochy veřejně přístupné urbánní ...........................................................................26 4.7. Plochy sídelní zeleně..............................................................................................27 4.7. Plochy zemědělské produkce .................................................................................27 4.8. Plochy zeleně lesní a krajinné ................................................................................29 4.9. Vodní plochy...........................................................................................................30 4.10 Záplavové území ...................................................................................................31 4.11. ÚSES ...................................................................................................................31 5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................32 5.1 Územní limity využití území .....................................................................................32 5.2. Ochranná a bezpečnostní pásma ...........................................................................32 5.3. Ochrana památek ...................................................................................................33 5.4. Ochrana přírodních hodnot .....................................................................................34 5.5. Ochrana genofondu ................................................................................................35 5.6. Ochrana ložisek nerostných surovin .......................................................................35 5.7. Ochrana proti záplavám..........................................................................................35 6. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH PLOCH .........................................................................................................................................35 6.1. Bilance ploch ..........................................................................................................35 6.2. Etapizace ...............................................................................................................38
2
7. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNI S ODPADY ..........................................................................................................................38 7.1. Doprava a dopravní zařízení ..................................................................................38 7.2. Technická infrastruktura .........................................................................................42 8. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ ...............................................................................45 9. nÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY .........................................45 9.1. Kostra ekologické stability ......................................................................................46 9.2. Celková koncepce návrhu ÚSES ............................................................................47 9.3. Prvky ÚSES............................................................................................................47 Dřeviny rostoucí mimo les .............................................................................................52 9.5. Křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi ...................................................52 10. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV .....................................................................................................52 10. 1. Vymezení veřejně prospěšných staveb ...............................................................52 10. 2. Veřejně prospěšná opatření ................................................................................53 10. 3. Vymezení asanací a asanačních úprav ...............................................................53 11. VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY .......................................53 12. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDÁNÝCH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZPF A LESNÍ POZEMKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ ...........................................54 12.1. Zábor ZPF ............................................................................................................54 12.2. Zábor lesních pozemků ........................................................................................54 12.3. Posouzení vlivu navrhovaného řešení na životní prostředí ...................................55 13. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ....................................................................................58
3
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Řešená obec: Kosov Kraj: Olomoucký Katastrální území: Kosov Rozloha správního území obce: 547,3388 ha Počet obyvatel: 283 (2001) Počet domů úhrnem: 104 (2001) Pošta: 789 01 Zábřeh
1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Hlavním cílem řešení je pořízení aktuální územně – plánovací dokumentace na úrovni obce, jako základního nástroje územního plánování. Územní plán řeší dominující, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné funkční využití všech ploch na správním území obce, jejich uspořádání a jejich regulaci. Vymezuje hranice současně zastavěného území a zastavitelného území obce. V ÚPO budou vymezeny veřejně prospěšné stavby. Hlavním cílem řešení je zejména: stanovit základní urbanistickou koncepci a způsob využití území stanovit zásady a regulativy prostorového a funkčního uspořádání a limity využití území vymezit pozemky pro výstavbu nových RD vymezit plochy pro rozvoj kulturních a sportovních potřeb, vymezit prostory pro veřejná prostranství a pro obnovu a rozšíření veřejné zeleně určit asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území určit plochy pro veřejně prospěšné stavby rozšířit a doplnit technickou infrastrukturu (vodovody, kanalizaci, ČOV, plynofikaci…), technickou infrastrukturu území navrhnout se zřetelem k zabezpečení obsluhy stávajících i rozvojových území řešit základní koncepci dopravy podpořit rozvoj cestovního ruchu budováním cykloturistických tras vymezit nové plochy pro vytvoření podnikatelských zón s připravenou dopravní a technickou infrastrukturou navrhnout potřebná opatření ochrany přírody, vymezit chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma vytvořit zákonný podklad pro koordinaci všech činností na území obce a nalézt optimální urbanistické řešení pro stavební rozvoj obce do roku 2015 V neposlední řadě územní plán obce vytváří příznivé podmínky k usnadnění přístupu obce ke státním dotacím směrovaným na rozvoj venkova a k finančním prostředkům z fondů EU.
2. PRŮBĚH ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE Pro obec Kosov nebyla dosud schválena žádná územně plánovací dokumentace v souladu s platnými právními předpisy. O pořízení územního plánu obce rozhodlo zastupitelstvo obce Kosov na svém zasedání 14.11.2002. Zpracování Územního plánu předcházelo zpracování územně plánovacího podkladu urbanistické studie (US) obce Kosov vyhotovené Atelierem AVM, Husova 8a, Brno 4
v listopadu 2001. Obsah a rozsah US naplňuje podmínky konceptu územního plánu obce. US byla projednána v souladu s §21 zák 50/76 Sb. jako koncept ÚPnO v dubnu 2003. Po projednání US zpracoval pořizovatel zadání ÚPO Kosov, které zároveň splňuje funkce souborného stanoviska k projednané US dle §21 odst.5 SZ, pro zpracování návrhu ÚPO Kosov. Při schválení zadání v ZO Kosov na návrh pořizovatele bylo upuštěno od zpracování konceptu řešení ÚPO Kosov. Zadání územního plánu obce Kosov, plnící náležitosti souborného stanoviska bylo schváleno ZO Kosov dne 15.12.2003 Pro zpracování byla převzata dokumentace Generel místních systémů ekologické stability pro katastrální území Kosov, Hoštejn, Hynčina, HELP FOREST Olomouc, 1996.
3. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD Obec se nachází v oblasti řešené v Územním plánu velkého územního celku Jeseníky, vyhlášeném v Nařízení vlády 233/94 Sb. ze dne 2. 11. 1994, ve znění usnesení vlády ČR č. 1042 ze dne 30.10.2002, kterým byla schválena 1. změna ÚP VÚC Jeseníky. ÚP VÚC Jeseníky byl zpracován firmou Terplan a. s., Praha a obsahuje území okresů Šumperk, Jeseník a Bruntál. Grafická příloha je zpracována v měřítku 1: 50 000. Obec Kosov se nalézá v okrajové, západní části řešeného území. Stav: Zastavěné území řešené obce je v předmětném ÚP charakterizováno jako stabilizované území venkovského sídla. V obci je vyznačena plocha stávajícího areálu zemědělské výroby.PHO vodního zdroje Nemilka v západní části k.ú. byly zrušeny, protože tato nádrž již neplní tuto funkci. Po celé délce, ve které se dotýká správního území obce prochází stávající významný biokoridor. Obcí prochází silnice II/ 315, severním cípem katastru prochází RR trasa. Celé správní území obce je součástí přírodního parku Březná, do západní části území obce zasahuje ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru NRBK č. 92. Do východní části k.ú. zasahuje les zvláštního určení. Návrh: Do západní části katastrálního území zasahuje ochranná zóna NRBK 92. Údolím Mor. Sázavy vč. přilehlého území katastru řešené obce prochází navržený regionální biokoridor RBK 901. Komplexy lesů jsou ze zákona významnými krajinnými prvky. ÚP VÚC navrhuje zřízení památkové zóny a rezervace, vzhledem ke stávajícímu stavu a k stanoviskům DOSS toto v ÚP nezohledňujeme. Jiné údaje, týkající se správního území obce, v ÚP VÚC Jeseníky obsaženy nejsou.
4. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (SOUBORNÉHO STANOVISKA) Územní plán obce byl pořízen v souladu s § 21, odst. 6 zákona 50/76 Sb. v platném znění. Na základě řádně projednané urbanistické studie obce bylo, tedy, upuštěno od zpracování konceptu územního plánu a bylo zpracováno Zadání ÚPnO s náležitostmi souborného stanoviska.
5
Zadání územního plánu obce řeší jak požadavky obce, tak i všeobecné podmínky dané pro zpracování územních plánu Stavebním zákonem a předpisy souvisejícími (např. ochrana přírody, energetika atd.). V souborném stanovisku jsou vyhodnoceny jednotlivá stanoviska dotčených orgánu územního plánování, státní správy, připomínky a námitky ostatních orgánů, dotčených organizací a občanů obce. V územním plánu obce nebyly zohledněny následující připomínky dotčených orgánů státní správy: 1). ČR-úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště Ostrava: „Stavební akce na pozemcích ve správě Úřadu předem projednat“. Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. 2.) MěÚ Zábřeh, odd. dopravy: „Při navrhování MK v rozvoj.pl.a při úpravách stávajících uvažovat s prostorem pro odvodnění, uložení TI, chodníky, pl. pro obratiště, u autobus. zastávek s prostorem pro nástupiště a přístřešek Úpravy stávajících komunikací řešit v souladu s ČSN 736101“ Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. 3.) Krajská hygienická stanice, územní pracoviště Šumperk: „Při změně zdroje pitné vody, musí tento vyhovovat všem aktuálním předpisům.“ Zdůvodnění: Se změnou zdroje pitné vody se v obci neuvažuje. 4.) HZS Olomouckého kraje, územní odbor Šumperk: „Přístupové komunikace musí umožnit příjezd požárních vozidel.“ Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. 5.)Zemědělská vodohosp. správa, obl. povodí Moravy, ÚP Šumperk: „Doplnit posouzení vlivu dešťových srážek, odtokové poměry v rozvojových plochách“ Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. Požadavky DOSS, které nebyly splněny, jsou dohodnuty v souborném stanovisku. Všechny ostatní požadavky obce a ostatních subjektů byly do územního plánu zapracovány.
5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán obce soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Územní plán obce vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Správní území obce je rozděleno dle zásad funkčního využití na jednotlivé funkční plochy s totožnými regulativy. Jsou to plochy urbanizované (bydlení, občanské vybavení, výroba, technická infrastruktura, urbanizovaná zeleň a veřejná prostranství) a krajinné (plochy zemědělské produkce, plochy zeleně lesní a krajinné a vodní plochy.
6
Rozvoj obce umožňují navrhované plochy pro bydlení, uchování přírodních, civilizačních a kulturních hodnot a jejich soulad je zajištěn funkčními regulativy a limity využití území. Územní plán obce řeší jednotlivé problémy transformací ploch a ochrannými pásmy. Navrhovaná opatření nezhorší ekologickou situaci v obci a jsou navržena dle zásad trvale udržitelného rozvoje.
6. VYHODNOCENÍ SOULADU S KONCEPČNÍMI DOKUMENTY OLOMOUCKÉHO KRAJE a) Vyhodnocení souladu ÚPnO se Strategií rozvoje Olomouckého kraje: Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (dokument schválený zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 25.10.2001) je komplexním rozvojovým dokumentem, který se výrazně dotýká problematiky územního plánování. V územním plánu obce byly zohledněny následující specifické požadavky tohoto dokumentu: Řešení podporuje ekonomickou a sociální stabilitu venkovského prostoru. Zachování, obnova a rozvoj venkova včetně krajinného rázu. Tento požadavek rovněž vyplývá ze samotné podstaty územního plánování Dořešit obsluhu území technickou infrastrukturou, zejména vyhovujícím způsobem vyřešit likvidaci odpadních vod Podporovat zachování a rozvoj občanské vybavenosti Stabilizovat půdní výnosnosti – realizace pozemkových úprav. Územní plán obce je jedním z podkladů pro projektování pozemkových úprav – ÚSES, návrhy změny kultury. b) Vyhodnocení souladu ÚPnO s Koncepcí odpadového hospodářství Olomouckého kraje: Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty (Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje). Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné: Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů. Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu. Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů. Vytvářet podmínky pro separaci využitelných složek odpadů přímo u původce. Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v domácnostech (například kompostování, drtiče….). c) Vyhodnocení souladu ÚPnO se strategií rozvoje vodovodů a kanalizací: Pro Olomoucký kraj se v současné době zpracovává PRVKUK (Voding Hranice). Koncepce zásobení vodou a odkanalizování obce byly navrženy v souladu s Programem rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Šumperk (Voding Hranice s.r.o. 1996). Všechny požadavky tohoto dokumentu jsou v ÚPnO respektovány. Z ostatní strategických dokumentů, dle kap. c Zadání tohoto Územního plánu, nevyplývají žádné požadavky.
7
7. POUŽITÉ PODKLADY a) Mapové podklady: Pro výkres širších vztahů byla použita základní mapa ČR v měřítku 1 : 50 000 (grafická část UPN VUC Jeseníky), do které byly zapracovány jednotlivé údaje a která byla následně plánograficky rozmnožena a zvětšena. Pro zhotovení základních podkladových map v měřítku 1:2 000 se vycházelo z katastrálních map měřítka 1:2 880. Mapy byly po zvětšení překresleny a reambulovány na základě provedených průzkumů a rozborů a doplněny vrstevnicemi zvětšenými z odvozené mapy měřítka 1:10 000. Následně byl mapový podklad digitalizován a v tomto tvaru sloužil pro zpracování výkresové části v měřítku 1:2 000 a 1:5000. Dále byl jako podklad použit Generel místních územních systémů ekologické stability pro katastrální území Kosov, Hoštejn, Hynčina, HELP FOREST Olomouc, 1996, mapová i textová část. b) Prameny a literatura(výběr): Územní plán velkého územního celku Jeseníky – 1. změna Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (dokument schválený zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 25.10.2001) Programem rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Šumperk (Voding Hranice s.r.o. 1996). Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje Plán lokálního územního systému ekologické stability, HELP FOREST OLOMOUC, 1996 J. Demek, Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Praha 1984 V. Vlček, Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže, Praha 1984 E. Quitt, Klimatické oblasti ČSR, Brno, 1971 Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ Definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ Petr Šrytr a kol., Městské inženýrství 1 a 2, Praha 1999 Nařízení vlády č.85/1981 Sb. (Kvarter řeky Moravy) Nařízení okresního úřadu v Šumperku č. 14/1997 (Přír. park Březná)
c) Legislativní podklady (výběr): Zakázka byla zpracovaná v souladu s následujícími předpisy: Zák. 50/1976 Sb. (Stavební zákon) v platném znění Vyhl. 135/2001 Sb. O územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění Zák. 128/2000 Sb. (O obcích) v platném znění Zák. 360/1992 Sb. O výkonu povolání autorizovaných architektů v platném znění Zák. 20/1987 Sb. O státní památkové péči v platném znění Zák. 13/1997 O pozemních komunikacích, vyhl. 104/1997 v platném znění Zák. 222/1994 Sb. (Energetický zákon) v platném znění Zák. 254/2001 Sb. (Vodní zákon), vyhl. 470/2001 Sb. v platném znění
8
Zák. 44/1988 Sb. (Horní zákon) v platném znění Zák. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny v platném znění Zák. 334/1992 Sb. O ochraně ZPF, vyhl. 13/1994 Sb. v platném znění
9
B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE Řešené území zahrnuje celé administrativně správní území obce, které je totožné s katastrálním územím Kosov . Toto vymezení vyplývá také z předpokladu zpracování územního plánu obce, který dle stavebního zákona řeší celé administrativně správní území obce. Rozloha správního území obce je 547 ha. Územní vztahy nad rámec území obce územní plán neřeší, není to jednak v kompetenci tohoto dokumentu, jednak nebyly zjištěny skutečnosti, které by bylo možné a nutné v rámci této práce ovlivnit.
2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMNÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ 2.1. Zapojení sídla do systému osídlení Širší vztahy řešeného území se projevují a jsou realizovány zejména v oblasti spádovosti, dopravy a technické infrastruktury. Obec Kosov se nachází v jihozápadní části okresu Šumperk, při silnici II / 315, Dobříkov – Ústí n. O. – Lanškroun –Zábřeh - Úsov, západně od města Zábřeh. Správní území obce sousedí s následujícími katastry: na východě s k.ú. Nemile, na severovýchodě se pouze dotýká k. ú. Zábřeh na Moravě, na severu s k.ú. Pivonín a Drozdov, na západě s.k.ú. Hoštejn, na jihu s k.ú. Hynčina a Hněvkov. Nachází se ve venkovské krajině obklopena vesměs sídly venkovského typu a srovnatelného charakteru. Nejvýznamnější spádové centrum pro obec Kosov je město Zábřeh, se kterým jsou realizovány intenzivní příměstské vztahy. Z hlediska vyšší vybavenosti obec spáduje k městu Šumperk. Dalším, méně významným spádovým centrem je město Mohelnice. Obec leží v blízkosti několika celostátně a regionálně významných dopravních koridorů. V silniční dopravě to je směr Praha-Ostrava (I/11), Olomouc-Jeseník (I/44), Brno-Wroclaw (I/43) a Praha-Olomouc (I/35). V oblasti železniční dopravy je to vysokorychlostní koridor ČD Praha-Ostrava. Obec leží na silnici II /315, vedoucí přibližně rovnoběžně s I/35 a která je významnou zkratkou mezi městem Zábřeh a silnicí I /43. Z hlediska technické infrastruktury vztahy přesahující rámec správního území obce jsou pouze v oblasti zásobování vodou, elektrické energie a telekomunikací. Obec má vlastní samostatný vodovod, vodní zdroj se však nachází mimo správní území obce na sousedním katastru Drozdov. Z hlediska zásobování elektrickou energií je obec Kosov napojena na síť VN 22 kV, vedenou ze směru jihozápadu, z k.ú. Hoštejn. Z hlediska telekomunikací obec je napojena na místní kabel směrem od jihozápadu, od Hoštejna.
2.2. Přírodní podmínky 2.2.1. Geomorfologické a Geologické poměry a) geomorfologie Správní území obce Kosov leží v provincii Česká vysočina, v Krkonošskojesenické soustavě(IV), oblasti Jesenické (IV C), na rozhraní celků Zábřežská vrchovina (IV C 1) a
10
Mohelnická brázda (IV C 2). V rámci Zábřežské vrchoviny je správní území obce v podcelku Drozdovská vrchovina (IV C 1 A), okrsku Rovenská vrchovina. Samotné zast. území obce je na rozhraní Zábřežské vrchoviny a Mohelnické brázdy. Rovenská vrchovina je reprezentována především pruhem nižšího terénu mezi vyšší části Drozdovské vrchoviny a Mohelnickou brázdou. Je složena z křemenců, kvarcitických fylitů a rul proterozoika, křemých dioritů a grandioritů. Stupňová stavba je tvořena rozdělením na pahorkatiny na kry, podél údolí vodních toků zasahují pedimenty. Mohelnická brázda je úzká protáhlá tektonická sníženina mezi Zábřežskou vrchovinou na západě a Hanušovickou vrchovinou na východě, široká 3 – 5 km, protékaná Moravou, vyplněná pliocenními a čtvrtohorními usazeninami. Střední výška je 288,8 m n. m. Osu sníženiny tvoří široká údolní niva řeky Moravy dosahující mocnosti až 28 m, západní část tvoří náplavové kužely Moravské Sázavy, Mírovky a Třebůvky, akumulační říční terasy a mírné svahy na neogenních usazeninách kryté většinou sprašovými hlínami, případně sprašemi. Převládají pole a louky. b) geologické poměry Západní část řešeného území je tvořena krystalinickými horninami zábřežské skupiny, která je součástí orlicko-sněžnické jednotky. Převládající horninou jsou různé typy perlových rul a migmatitů s drobnými polohami amfibolitů, ultrabazitů a kvarcitů. Jihovýchodní svah vrchu Homole tvoří horniny grandioritového až dioritového charakteru. Všechny horniny jsou svrchnoproterozoického až paleozoického stáří. Úpatí horského hřbetu, včetně zast. území obce je tvořeno pleistoceonními sprašemi a sprašovými hlínami. Východní okraj řešeného území je tvořeno deluviofluviálními písčitohlinitými sedimenty holocenního stáří. V katastru obce nejsou žádná území náchylná k sesuvům ani poddolovaná území z minulých těžeb.
2.2.2. Charakteristika reliéfu Obec Kosov se nachází v členitém terénu vrchoviny, se značnými výškovými rozdíly, mírné až prudké svažitosti. Terén je z převážné části charakterizován širokými hřbety s poměrně rozsáhlými rozvodnicovými plošinami se zarovnaným povrchem, ze kterého vystupují výraznější vrcholy a které jsou dále členěny údolími vodních toků. Zvlněná vrchovina postupně klesá směrem k jihu a je rozřezaná hlubokými údolími Mor. Sázavy a jejich levých přítoků, a přítoků Nemilky. Na rozšířených dnech údolí jsou menší údolní nivy. Samotné zastavěné území obce je umístěno v nálevkovitě ukončeném údolí, situovaném ve zvlněné vrchovině. Údolí je uzavřeno svahy v oblouku od severovýchodu až k jihovýchodu a má středně prudké svahy. Pokračuje a prohlubuje se směrem k jihu. Severně od zastavěného území je vrchovina členitější, jednotlivé vrchy jsou výraznější. Na jihu terén prudce klesá do údolí Mor. Sázavy, na východě je vrchovina členěna hlubokými údolími přítoků Nemilky. Střední nadmořská výška obce je 404 m n. m. Nejvyšší bod na správním území obce je bezejmenný vrch 533,1 m.n.m., který se nachází v severním cípu katastru. Nejnižší je bod (cca 300 m.n.m.) je v jižní části katastru, v místě přechodu katastrální hranice přes Moravskou Sázavu. Výškový rozdíl mezi oběma body svědčí o značné energii reliéfu řešeného území.
2.2.3. Pedologie Sledujeme li poměry správního území obce, zejména bezprostřední okolí zastavěného území, převažuje pedogeografická asociace přírodních hnědých půd a půd mělkých. Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se nejčastěji vykytují půdy s charakteristikou hlavních půdních jednotek: 29, 32, 37, 40, 78 11
Skupina hnědých půd Zahrnuje půdy, které se vytvořily zvětráváním pevných hornin. Jejich typickým znakem tomu odpovídající chemické složení, struktura a textura hornin a pokročilost zvětrávajícího procesu. Rozhodujícími vlastnostmi a znaky těchto půd jsou zrnitost jemnozemě, hloubka půdního profilu, velikost, obsah a tvar skeletu. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí. Obsahem humusu většinou mírně převyšují hnědozemě. 29 hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry 32 hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách, lehké, většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry zón velmi závislé na vodních srážkách. Skupina mělkých půd Zahrnuje půdy vyznačující se mělkostí půdního profilu s převážně výraznou skeletovitostí. Jsou řazeny bez ohledu na půdotvorný substrát a rozdělené do HPJ podle zrnitosti. 37 mělké hnědé půdy na žulách, jsou lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina. Patří mezi ně výsušné půdy. Skupina půd velmi sklonitých poloh Zahrnuje půdy se sklonitostí 12% a větší, přičemž u více sklonitých půd lze předpokládat jen zakládání trvalých travních porostů nebo pěstování speciálních kultur. Tato skupina zahrnuje všechny půdy uvedené sklonitosti na všech půdotvorných substrátech, vč. spraší, sprašovitých pokryvů a jím odpovídajících svahovin, jílů, slínů a jílovitých zvětralin flyše. Patří sem i oglejené varianty těchto půd. S ohledem na vláhové poměry jsou v rámci skupiny půdy členěny na lehčí a středně těžké až těžší. Značné uplatnění zde má i expozice vůči světovým stranám. 40-svažité půdy, nad 12° na všech horninách, lehké až lehčí středně těžké půdy, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez ní, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. 78 hluboké strže nad 3 m hloubky, nevhodné pro zemědělskou půdu, silná eroze. Půdy podléhají řadě negativních vlivů způsobených především nevhodným zemědělským hospodařením, ke kterému je možné zařadit i meliorace. Nejzávažnějším problémem je současná i potenciální vodní eroze, která postihuje rozsáhlé plochy orných půd. Vzhledem k tomu, že se řešená obce nachází v horské oblasti, půdy nejsou úrodné a proto oblast není vhodná pro intenzivní rostlinnou produkci. Využívání ZPF by mělo být v souladu s tímto faktem a s místní tradicí, zemědělská výroba by se měla orientovat především na živočišnou výrobu s maximalizací ploch trvale zatravněných. Vzhledem k tomu, že z hlediska ochrany ZPF mají půdy převážně nízký stupeň ochrany, nepředstavuje jejich zábor výraznější limit pro plošné šíření zastavěného území.
12
2.2.4. Hydrologie a hydrografie a) Vodní toky Území náleží k hlavnímu povodí řeky Moravy, k dílčímu povodí Horní Moravy (4-10-02), povodí řeky Moravské Sázavy ( 4- 10- 02- 001) . Kostru hydrografické sítě zastavěného území obce a jeho bezprostředního okolí tvoří vodní tok Kosovský potok, levý přítok Mor. Sázavy (4-10-02-042). Kosovský potok je recipientem vod ze střední části správního území a recipientem odpadních vod ze vsi. Pramení nad zast. územím, protéká středem vsi, kde je částečně zatrubněn. Pod vsí má dva bezejmenné pravobřežní přítoky, vytéká na k.ú Hněvkov, kde se vlévá do Mor. Sázavy. Jižně od vsi pramení bezejmenný potok, levý přítok Mor. Sázavy. Po jižním okraji správního území obce protéká řeka Moravská Sázava (4-10-02-001). Pramení mimo správní území obce u Čenkovic, v nadmořské výšce 695 m n. m., protéká jižní části zastavěného území a vlévá se zprava do Moravy u Zvole v nadm. výšce 264 m n. m. Moravská Sázava je významným vodohospodářským tokem. Na správním území vytváří území ohrožené záplavami. Východní část správního území patří do povodí Nemilky (4-10-02-047). Do správního území obce Kosov zasahuje na východní hranici část vodního díla Nemilka. Nemilka pramení v H. Studénkách (550 m.n.m.), ústí zleva do Mor. Sázavy u Nemile. Nemilka je vodohospodářsky významný tok, pstruhová voda po celé délce toku. V lese pramení její dva bezejmenné levé přítoky. Bezprostředně za hranicemi katastru je údolní nádrž Nemilka., která přestala plnit funkci vodárenské nádrže, proto jsou všechna PHO zrušena. Ze západní části správního území obce odvádí vodu Hoštejnský potok. Hoštejnský potok pramení na k. ú. Drozdov protíná výběžek správního území obce a vytéká na k. ú. Hoštejn, kde se zleva vlévá do Mor. Sázavy. b)Vodní nádrže Na správním území obce několik menších umělých vodních nádrží. Významná je pouze nádrž v severozápadním cípu zastavěného území, bývalý rybník, kterou přímo protéká Kosovský potok. Nádrž je umístěna na p. č. 796, vodní plochy (výměra cca 400 m2, objem cca 600 m3). Při Hoštejnském potoce byl jeden rybník, který je v současné době vypuštěn. V jeho blízkosti je větší močál. Vodní nádrže nejsou vodohospodářsky významné. Správci vodních toků a nádrží na správním území obce: 1. Kosovský potok, vč. přítoků, Lesy ČR, oblastní správa toků Šumperk 2. Moravská Sázava, Povodí Moravy a.s., Brno 3. Vodní nádrž Nemilka. Povodí Moravy a.s. Brno 3. Hoštejnský potok, Lesy ČR, oblastní správa toků Šumperk 4. Bezejmenné pravobřežní přítoky Nemilky, Lesy ČR, oblastní správa toků Šumperk 5. Bezejmenný levobřežní přítok Mor. Sázavy, Lesy ČR, oblastní správa toků Šumperk 6. Vodní nádrž p. č. 796, obec Kosov. Jiné toky a vodní nádrže na správním území obce nejsou.
2.2.5. Klimatické poměry Na základě klimatografického členění České republiky patří řešené území mírně teplým oblastem /MT7/. 13
MT 7 se vyznačuje normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem, počet letních dnů se pohybuje mezi 30-40, prům. teplota v červenci je 16-17° Ca ve vegetačním období spadne 400-500 mm srážek. Pro tento klimatický region je nadále charakteristické krátké přechodné období s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Počet mrazových dní je 110 až 130 v roce. Průměrná teplota v lednu je –3° až –4° C. Klimatický region Počet letních dnů Počet dnů s prům.teplotou 10° C a víc Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům.teplota v lednu -červenci -dubnu -říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných
MT 7 30-40 140-160 110-130 40-50 -2 - -3 16-17 6-7 7-8 100-120 400-450 250-300 60-80 120-150 140-150
2.3. Kompozice sídla, prostorové a funkční členění Obec Kosov se nachází v geomorfologicky členité, agrárně – lesní krajině. Na správním území obce Kosov se nachází ves Kosov, dvě chatové kolonie a samota Pustina. Kromě toho se mimo zast. území nachází několik roztroušených izolovaných rekreačních chat a objektů technické infrastruktury. Ves Kosov se nachází přibližně ve střední části správního území obce. Je umístěna ve vrchovině, v rozšíření údolí Kosovského potoka. Zástavba zabírá prostor údolí, svahu a na jihu celou stráň až po rozvodnicové plošiny. Ves má hromadnou půdorysnou formu, v kompozici sídla je čitelný jeho historický vývoj. Na stráních jsou situovány větší komplexy původních statků, dno údolí je vyplněno nepravidelnou drobnější chalupnickou zástavbou. Nejvýše v údolí pod rozvodnicovými plošinami a severně na nízkém hřbetu je situována zástavba nejmladší, rodinné domky postavené po I. sv. válce. Hlavní prostorovou dominantou je kaple sv. Jana Nepomuckého, umístěna ve středu historického jádra obce. Vzhledem k hromadné půdorysné formě sídla, v obci není žádný ústřední prostor, solitérní objekty jsou většinou volně rozmístěny v prostoru. Jediný výrazněji formovaný urbánní prostor je ulice vedoucí od středu obce směrem k rychtě. Na rozvodnicové plošině západně od zastavěného území je situován areál živočišné výroby. Z hlediska funkčního členění v obci je dominantní bydlení v individuálních rodinných domcích. Několik chalup je využíváno pro individuální rodinou rekreaci. Z hlediska občanského vybavení je obci kaple, obecní úřad, školní budova, prodejna a pohostinství. Jednotlivé stavby jsou rozmístěny v obytné zástavbě. Obecní úřad a prodejna spolu se zastávkou autobusů vytvářejí funkční těžiště obce, které je situováno centricky ve středu
14
zastavěného území. Výroba je situována do vymezeného areálu západně od obce. V obci je hřbitov, situován východně od zastavěného území. Dopravní napojení umožňuje průtah silnice II/ 315, který prochází severní části zastavěného území a je hlavní obslužnou komunikací obce. V jádru obce je spleť místních a účelových komunikací různé kvality povrchu a s často nevyhovujícími šířkovými parametry. V novějších částech zástavby jsou komunikace kvalitnější. Jihovýchodně od vsi se nachází dvě kompaktní chatové kolonie. Je zde postaveno několik desítek chat pro individuální rekreaci a zahradních domků. Území má převážný charakter zahrádkářské a rekreační kolonie. Samota pustina se nachází severně od vsi. Je zde pouze jedna venkovská usedlost. Kromě uvedeného je na správním území roztroušeno několik drobných objektů. Jedná se vesměs o objekty individuální rekreace, které se nacházejí severně od chatové kolonie a severovýchodně od vsi.
2.4. Kulturně-historické dědictví 2.4.1. Krátký přehled historie Název obce je nejčastěji odvozován od vlastního jména Kos. První zmínka obce je z roku 1360, v souvislosti s hradem Hoštejnem, v 15. století připadla panství Zábřeh. Po třicetileté válce, kdy ves zpustla, zde bylo pouze 17 usedlých. Po zrušení patrimoniální správy připadl Kosov k soudnímu i politickému okresu Zábřeh. Vzhledem k neúrodné půdě část obyvatelstva se začalo živit přadláctvím a tkalcovstvím, výrobou dřevěného nářadí a lesní práci. Začátkem 20. st. zde byla založena družstevní mlékárna, která zanikla až za 2. sv. války. Škola v Kosově byla založena již před rokem 1810, zrušena byla v r. 1976. V 80. letech 20. st. byl zdejší kulturní dům předán Uničovským strojírnám, který byl přebudován na rekreační středisko.
2.4.2. Ochrana památek Na správním území obce se nachází několik nemovitých kulturních památek. Jsou to: 8-964/37690 – bývalá rychta č.p. 1, parc. č. 77/2 st. Rozsáhlá architektura s neporušenou dispozicí, klenutými chlévy a fasádou z r. 1834. 8-2127/21143 – chalupnická usedlost č.p. 80, parc. čís. 99 st., 82/2 zahr. Roubená lidová architektura z počátku 19. století. 8-967/17379 – kříž, parc. Č. 785 (za vsí) Objekt navržený na prohlášení za kulturní památku – kaple, parc.č. 86, k.ú. Kosov Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1871. Je to orientovaná longitudinální stavba s odsazeným kněžištěm ve tvaru půlkruhové apsidy. Věž je představená v ose průčelí o patro převyšuje hřeben střechy nad lodí. Střecha nad lodí je sedlová, věž má mladší jehlancovité ukončení. Průčelí mají částečně zachované historicistní slohové charakteristiky a mají břízolitový povrch.
15
V obci je několik památných míst, staveb významných pro svou historickou nebo urbanistickou hodnotu:Jedná se především o kostel a drobné objekty jako kříže apod., které jsou vyznačeny v hlavním výkresu.
2.4.3. Ochrana archeologických hodnot Řešené území je prostorem s možným výskytem archeologických nálezů.V případě provádění výkopů či zemních prací v řešeném území respektovat požadavky na ochranu archeologických zájmů, jak vyplývá z § 21 a § 22 zákona č.20/1687 Sb., o státní památkové péči , v platném znění, tj. „má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni oznámit tento záměr Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území archeologický výzkum.“
2.5. Demografické údaje Obec Kosov má v současné době (2001) 283 obyvatel. Počet obyvatel od roku 1991 (278 obyv.) mírně vzrostl. Demografický vývoj: Rok obyv.
domů(trv. obydl.)
1834 1900 1950 1991 2001
72 83 100 80 107
497 505 374 278 284
Věkové složení obyvatelstva (dle sčítání v r. 2001): Věk:
0-14 15-59 60+
obyvatel: počet 61 181 41
% 21,55 63,96 14,49
Věkový index: 61/41 * 100 = 148,78 148,78 100. Věkový index je příznivý. Složení dle pohlaví: počet Muži: 131 Ženy: 152
% 46,29 53,71
Z tohoto krátkého přehledu vyplývají následující závěry. Obec Kosov má příznivou demografickou situaci. Po téměř dvou stoletích postupného ubývání obyvatelstva v 90. letech 20. století dochází k jeho nárůstu. Příznivá demografická situace předpokládá dalším pozitivní vývoj počtu obyvatelstva. 16
2.6. Ekonomický potenciál Obec Kosov je sídlem venkovského typu. V místě existuje větší areál zemědělské živočišné výroby, který provozuje Agrodružstvo Zábřeh. Zemědělská výroba je v útlumu, a v areálu je provozována i lehká výroba. Kromě uvedených aktivit v obci provozuje činnost několik soukromých řemeslníků soukromých zemědělců. Uvedené výrobní aktivity nepředstavují významnou složku na trhu práce v obci. Osoby ekonomicky aktivní: (Jsou použity údaje z r. 2001) Pracuje v obci celkem % počet % 132 46,6 30 22,0
vyjíždí za prací počet 102
% 78,0
Místem vyjížďky za prací je především město Zábřeh. Hlavní ekonomický potenciál obce plyne z jejího charakteru a polohy. -Výhody plynoucí z polohy obce jsou blízkost města Zábřeh, blízkost významných dálkových silničních tras, částečně přítomnost celostátně významné železnice. - blízkost města Zábřeh, atraktivní životní prostředí, plošné rezervy a nízká cena nemovitostí jsou důležitými potenciály pro rozvoj individuálního bydlení. - v obci je rozsáhlý rekreační areál a velký počet rekreačních chat, místo je výhodné pro provozování agroturistiky, je zde atraktivní krajina a kvalitní životní prostředí, -silný potenciál představuje řemeslné zázemí a přírodní suroviny v okolí pro rozvoj dřevozpracující výroby, v 90, letech 20. st. v obci začíná výroba dřevěného uhlí. -agrárně – výrobní prostředí umožňuje zaměření na výrobu zdravých potravin nebo racionální výživy.
3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Charakteristika navržené urbanistické koncepce vychází se současného stavu, který plně respektuje. Rozvojové plochy posilují dominantní funkci, nejsou navrženy žádné výrazné asanace a změny.
3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle Návrh urbanistické koncepce plně respektuje současný charakter sídla. Kosov zůstává sídlem venkovského typu s dominantní obytnou funkcí. Současné plochy pro bydlení zůstávají zachovány. Rozvojové plochy mají především obytnou funkci. Návrh podporuje transformaci areálu živočišné výroby na výrobní zónu. Občanská vybavenost obce je dostačující, proto se nepředpokládá výrazný rozvoj této funkční složky. Menší provozovny komerčního typu je možné umístit v obytné zástavbě, návrh podporuje jejich umisťování kolem hlavní dopravní osy. V oblasti technické infrastruktury návrh předpokládá vybudování čističky odpadních vod jižně od vsi. Z hlediska funkční složky zásobování a dopravy návrh předpokládá revitalizaci veřejného prostranství ve středu obce a výstavbu komunikací obsluhujících rozvojové plochy
17
3.2. Návrh prostorové kompozice sídla Návrh prostorové kompozice sídla plně respektuje současný charakter obce. Plošný rozvoj obce je určen především současnou prostorovou strukturou vsi a přírodními, zejména geomorfologickými podmínkami. Stávající prostorová struktura, včetně historických dominant zůstává zachována. Vzhledem k roztroušené a nekompaktní prostorové struktuře, rozvojové plochy využívají zejména prostorových rezerv a proluk ve stávající zástavbě. Další rozvojové plochy jsou situovány tak, aby přirozeně navázaly na SZÚO. V obytné zóně návrh předpokládá výstavbu rodinných domků v zóně výrobní, výrobní provozy. Pro rozvojové, i stabilizované, plochy jsou určeny prostorové regulativy tak, aby z hlediska objemu, barevnosti a členitosti nové stavby nenarušovaly ráz stávající obce. Nejsou navrženy žádné nové prostorové dominanty.
3.3. Zhodnocení návrhu Návrh funkčního a prostorového uspořádání plně respektuje kvality vzniklé historickým vývojem, rostlou zástavbu historické části, historické dominanty, a přírodní podmínky, především začlenění obce do krajiny. Z funkčního hlediska se charakter obce nemění, obytná funkce zůstává dominantní, podpořen je rozvoj funkce výrobní a rekreační. Z hlediska prostorového, zejména obrazu sídla, sídlo zůstává prostorově kompaktní s dominantní drobnou zástavbou rodinnými domky.
4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ Správní území obce lze obecně rozdělit na dvě základní části, zastavěné území obce a volnou krajinu. Současně zastavěné území obce je vymezeno v souladu s §139a zákona 50/76 Sb. V aktuálním znění a je rozšířeno o plochy zastavitelné. Okolní prostor lze charakterizovat jako nezastavitelné území – krajinu. V současně zastavěném a zastavitelném území jsou nejdůležitější funkční plochy bydlení, občanské vybavenosti a výroby. Ve volné krajině jsou to plochy primární zemědělské produkce a zóny krajinné a lesní zeleně.
4.1. Plochy bydlení Slouží pro obytnou funkci včetně základního občanského a technického vybavení a zeleně s bydlením bezprostředně spojené.
4.1.1. Současný stav Následující údaje jsou převzaty z výsledků sčítání lidu, bytů a domů 2001. V současné době (2001) má obec 283 obyvatel. Obec má sídelní charakter a proto obytná zástavba zabírá největší část zastavěného území obce.. Vývoj počtu domů: Rok
Počet domů
18
1834 1900 1950 1991 2001
72 83 100 80 104
Domovní fond Domy úhrnem z toho domy obydlené rodinné domy bytové domy domy podle vlastnictví
z úhrnu obydlených domů
domy postavené
soukromých osob obce, státu SBD do 1919 1920-1945 1946-1980 1981-2001
10 4 79 77 1 76 1 1 20 9 31 18
Bytový fond Byty úhrnem byty obydlené v rodin. domech v bytov. domech byty neobydlené v obydl. domech byty neobydlené v neobydl.domech obydl. přechodně z toho podle důvodu slouží k rekreaci z toho v tom
Technické vybavení bytů a ukazatele úrovně bydlení Obydlené byty úhrnem plyn v bytě vodovod v bytě byty vlastní splachov. záchod podle vlastní koupelna, sprchový kout vybavení ústřední topení etážové topení osob na byt průměrný počet osob na obytnou místnost 8+m2
19
101 2 99 89 94 71 2 2.8 1.06
12 7 10 1 96 4 1 25 3 8
obytné plochy na byt obytné plochy na osobu obytných místn. na byt
51.95 18.17 2.7
Jako nejčastější důvod neobydlenosti je uváděno využití bytu k rekreačním účelům a nezpůsobilost k bydlení. Poměrně velký počet bytů je nezpůsobilý k bydlení. Z uvedených statistických údajů lze vyvodit následující závěry: V obci je určitý rozdíl mezi počtem domů a bytů, znamená to že v některých rodinných domcích je více než jeden byt. K individuální rekreaci je využíván poměrně malý počet domů, 7.7 % z celkového počtu (počet domů užívaných pro rekreaci v tomto případě je shodný s počtem bytů). Velikost bytů je průměrná, počet osob na jednu obytnou místnost standardní. Stávající obytnou zástavbu lze rozdělit na několik základních typů: - bývalé zemědělské usedlosti - venkovské chalupy postavené před 2 sv. válkou - rodinné domky postavené po 1. sv. válce. - bytové domy Zast. území obce lze rozdělit na plochy dle jednotlivých základních typů. V „historickém“ jádru obce dominují bývalé zemědělské usedlosti, promísené jednotlivými chalupami. Prostor dna údolí je zaplněn drobnou domkařskou zástavbou. Rodinné domky postavené po 1. sv. válce charakterizují severovýchodní část zastavěného území, kromě toho jsou roztroušeny téměř v celém zastavěném území obce. Dle způsobu využití lze obytnou zástavbu rozdělit na dva typy: -trvale obydlené domy -objekty využívané za účelem individuální rekreace (tzv. chalupy) Tyto dva typy se mezi sebou v celém zastavěném území mezi sebou prolínají. Kromě toho se mohou v časové posloupnosti na jednom objektu mohou několikrát vystřídat a proto je není možné vzájemně oddělit. Domovní fond je převážně v dobrém stavebně technickém stavu, objekty nevyhovující z hlediska stavebního či hygienického by měly být postupně opraveny resp. modernizovány.
4.1.2. Návrh Stávající obytná zástavba, včetně hospodářských částí, je ve svém rozsahu i podobě respektována. Návrh územního plánu počítá v návrhovém období s osmi lokalitami pro rozvoj funkce bydlení ve formě rodinných domů (rozvojové plochy 1 až 8), o celkové kapacitě 58 rodinných domů, což představuje bydlení pro cca 180 obyvatel. Navrhované rozvojové obytné plochy zřejmě překračují reálné potřeby obce, umožňují však variantní postupy v závislosti na konkrétních podmínkách jednotlivých území i zájmu stavebníků. Počet obyvatel obce by dle územního plánu v návrhovém období do roku 2020 mohl dosáhnout až 450 obyvatel.
4.1.3. Regulační podmínky
20
Funkční regulativy: Br – bydlení venkovského typu Funkční regulativy Přípustné – plochy pro bydlení v rodinných domcích, integrované zařízení bydlení s občanským vybavením, maloobchod, drobné stravovací zařízení a ubytování a menší administrativa,sídla firem včetně malých provozoven nepřesahující rámec daného území. Pro nebytové účely je možné použít pouze část objektu. V objektu musí zůstat alespoň jedna bytová jednotka. Podmíněné - nutná technická zařízení, drobné řemeslné a výrobní služby, drobné provozy, drobná chovatelská činnost a zařízení nenarušující životní prostředí a obytnou pohodu Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení Limitující podmínky pro drobnou chovatelskou činnost a řemeslnou výrobu v obytné zóně: - Živočišná výroba a chov zvířat - PHO je vymezeno velikostí jejich pozemku. - Řemeslná výroba a služby - je nutné z obytné zóny vyčlenit takové druhy provozů, které negativně ovlivňují život na sousedních parcelách. - Negativní vliv hospodaření, živočišné, řemeslné a drobné výroby nesmí ovlivňovat okolní pozemky a objekty určené pro bydlení.
4.2. Plochy občanského vybavení 4.2.1. Současný stav a)Správa a řízení Obecní úřad se nachází ve středu vsi při hlavní komunikaci v jejím prostorovém i významovém těžišti. b) Škol st ví a v ýcho va V obci jsou mateřská a základní škola 1 až 3 třída. Zařízení jsou umístěna v jedné budově v západní části vsi. Žáci vyšších tříd základní školy dojíždějí do Zábřehu. Studenti středních škol a učni dojíždějí do Zábřehu, Šumperka a Mohelnice. Nepředpokládá se rozvoj této funkce. c) Kul t ura a osvět a, spol k y V obci je kulturní sál v budově rekreačního střediska, knihovna je v objektu obecního úřadu. V obci je aktivní Sbor dobrovolných hasičů a sdružení myslivců. d) Zdravot ni ct ví a soci ál ní péče V obci není žádné zdravotnické zařízení ani objekt sociální péče.Obyvatelé obce spádují do Zábřehu. e) M al oobchodní sí ť Obchod se smíšeným zbožím je ve funkčním těžišti obce, poblíž obecního úřadu. Menší prodejna smíšeného zboží je v objektu obecního úřadu. f ) Veřejné st ravo vá n í Ve vsi neexistuje žádný objekt veřejného stravování, je zde pouze pohostinství ve stejném objektu s prodejnou smíšeného zboží. g) Cí rkevní zaří zení V obci jsou dvě církevní zařízení, římskokatolická kaple ve středu obce a kostel. Obec je duchovně spravována ze Zábřehu.
4.2.2. Návrh Návrh plně respektuje současné plochy občanské vybavenosti a všechny ponechává ve stejné funkční ploše.
21
V obci je v současné době nevyužívaný areál památkově chráněné rychty. Územní plán navrhuje revitalizaci tohoto souboru do kterého bude umístěno zařízení komerční občanské vybavenosti určené pro obsluhu území nebo cestovní ruch. Současná struktura a kapacita nekomerční občanské vybavenosti odpovídá velikosti obce a samospráva nevznesla požadavek tuto funkční složku rozšířit. Územní plán nenavrhuje v zásadě její rozšíření. Jednotlivá zařízení je však možné a vhodné rekonstrukcemi a úpravami postupně zkvalitňovat dle aktuální potřeby obce a možností provozovatelů. Další rozvoj komerční občanské vybavenosti bude určen vývojem místního trhu. Vzhledem k předpokládané velikosti provozoven je možné jejich umístění ve funkčních plochách určených k bydlení. V urbanistické studii nejsou proto navrženy rozvojové plochy pro tuto funkční složku.
4.2.3. Regulační podmínky Oa – ústřední sídelní funkce Funkční regulativy: Přípustné – plochy veřejné správy pro správní a obslužné činnosti, státu, kraje, obce, zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně, Podmíněné - ostatní občanská vybavenost, komerčního i nekomerčního typu, prodejny, pohostinství, ubytování, nezbytná technická vybavenost Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro tuto plochu. Oc – církevní zařízení Funkční regulativy: Přípustné – církevní stavby – zeleň Podmíněné - kulturní a sociální zařízení Nepřípustná – všechny ostatní činnosti které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, zejména výroba, služby s negativním dopadem na ŽP, kapacitní sklady, skládky. Ox – občanská vybavenost komerční smíšeného typu Funkční regulativy: Přípustné – obchod, veřejné stravování a ubytování, sběrny služeb, agroturistika. veřejná správa a samospráva, církevní stavby, administrativa, školství, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení, bydlení v objektech kde je provozována funkce dominující, zeleň Podmíněné - bydlení, řemesla a služby, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní zařízení. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro tuto plochu. Oš – školská zařízení Funkční regulativy: Přípustné - školství, veřejná správa a samospráva, kultura, Podmíněné - administrativa, bydlení, nutná technická zařízení, zdravotnická a sociální zařízení 22
Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují režim školských zařízení Os – spolková zařízení Funkční regulativy: Přípustné – objekty využívané spolky, veřejná správa a samospráva, administrativa, zdravotnická a sociální zařízení, obchod a sběrny služeb Podmíněné - bydlení, řemesla a služby, nezávadná výroba, nutná technická a dopravní zařízení. Nepřípustná - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují režim této funkce.
4.3. Plochy sportu a rekreace 4.3.1. Současný stav a) sport a t ěl ových ova V současné době není v obci žádné uzavřené sportoviště. Ve východní části vsi je otevřené hřiště. K rekreačním účelům je využíván rybník západně od vsi. Jiná sportoviště v obci nejsou. V obci je poměrně velké rekreační středisko Uničovských strojíren. Je umístěno v severovýchodní části zastavěného území a skládá se z jedné větší budovy ve které jsou ubytovací kapacity a kulturní sál a několika menších chatek. b) individuální rekreace Pro individuální rekreaci jsou na správním území obce využívány zahrady, zahrádky a chaty a chalupy. Chalupy vznikly přestavbou původních venkovských obydlí, jsou přirozeně integrovány do zastavěného území sídla a není je možné oddělit od obytné funkční složky, zahrady a zahrádky jsou buď součástí bydlení nebo zemědělské produkce. Na správním území obce jsou dvě větší kolonie rekreačních chat situované jihovýchodně od vsi.
4.3.2. Návrh a) sport a tělovýchova Všechny stávající plochy a zařízení pro sport a tělovýchovu jsou navrženy k ponechání. b) individuální rekreace Stávající chaty v souboru budou ponechány. Plošný rozsah souboru se nebude zvětšovat, nové stavby můžou vznikat pouze zahušťováním uvnitř vymezeného území. Stávající stavby budou rekonstruovány v rámci udržovacích prací. Žádná ze stávajících chat se nedotýká pozemků určených pro plnění funkce lesa.
23
4.3.3. Regulační podmínky Sh– sportovní plochy , hřiště Přípustné - činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních potřeb občanů hřiště s přírodním i umělým povrchem včetně ostatních sportovních zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně Podmíněné – zařízení, které budou plnit pouze doplňkovou službu ke sportovnímu a rekreačnímu zařízení např.zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, bydlení pro správce areálu Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost. Rch – individuální rekreace Funkční regulativy: Přípustné- využití pro individuální rekreaci s možností vybudování oplocení. Podmínečné - zařízení technické infrastruktury určené k bezprostřední obsluze území. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro tuto plochu. Rz– rekreační zařízení Funkční regulativy: Přípustné – činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních a rekreačních potřeb občanů, zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně. Podmínečné – zařízení technické infrastruktury určené k bezprostřední obsluze území., bydlení pro správce areálu. Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost.
4.4. Plochy výrobní Tyto plochy jsou určeny pro umístění průmyslových závodů, zemědělské a živočišné výroby, výrobních služeb, sklady a zařízení velkoobchodu, zařízení se zmenšeným stykem s veřejností.
4.4.1. Současný stav V obci je poměrně rozlehlá plocha areálu, který původně sloužil živočišné velkovýrobě.V současné době je kapacita kravínu 340 VDJ. Vzhledem k útlumu této aktivity, areál není využíván intenzivně a v části je provozována dřevovýroba. Další menší elektro - výroba je v severní části zastavěného území při hlavní silnici.
4.4.2. Návrh Všechny výrobní plochy jsou navrženy k ponechání. V oblasti živočišné výroby je v areálu Agrodružstva Zábřeh předpokládaná kapacita kravínu 340 VDJ. Na volných plochách bude postupně nahrazována jinými výrobními aktivitami. Vzhledem k tomu, že v areálu živočišné výroby jsou dostatečné prostorové rezervy, nejsou navrženy žádné rozvojové plochy pro tuto funkční složku.
24
Aktivity na výrobních plochách nesmí negativně ovlivnit životní prostředí a pohodu obyvatel, týká se to zejména výroby mimo výrobní zónu
4.4.3. Regulační podmínky Vz – zemědělská výroba a navazující činnost Funkční regulativy Přípustné - zařízení zemědělské výroby, včetně ploch vyhrazené a izolační zeleně a technických a dopravních zařízení, obvykle v uzavřených areálech, jejichž provoz nebude mít negativní vliv na životní prostředí v obci. Podmíněné – komerční aktivity ) velkoobchodní a skladová zařízení, servisní a opravárenské areály) občanské vybavení, byty pro osoby zajišťující dohled, nebo pro majitele provozovny. Nepřípustné- ubytování, bydlení,občanské vybavení vyžadující nezávadné prostředí - státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport Vs - výrobní služby, drobné podnikatelské aktivity, řemeslné provozovny Funkční regulativy Přípustné - výrobní služby, drobná výroba, nenarušující ekologickou stabilitu obce, sklady, maloobchod, administrativa Podmíněné- veřejné stravování, byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled provozů Nepřípustné - ubytování, bydlení, státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport. Na plochách podnikatelských aktivit VS není přípustné umísťovat výrobní a zemědělské provozy, které vyžadují častou obsluhu těžkou nákladní dopravou. Vp - průmyslová výroba, výrobní služby, podnikatelské aktivity Přípustné - průmyslová výroba, výrobní služby, sklady a zařízení velkoobchod, administrativa související z výrobou v včetně ploch vyhrazené a izolační zeleně Podmíněné- maloobchod, veřejné stravování, byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled provozů Nepřípustné – bydlení, ubytování, občanské vybavení vyžadující nezávadné prostředí, státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport
4.5. Plochy technického a dopravního vybavení Jsou určeny především pro umístění plošných objektů a zařízení sloužících pro zásobení území vodou, energenty, odvodnění a telekomunikace. Jednotlivé složky a sítě jsou popsány v samostatné kapitole.
4.5.1. Současný stav Na správním území obce jsou v současné době následující plochy určené pro plnění funkce technické infrastruktury. -vodojem – severně a severovýchodně od zastavěného území vsi -vodní zdroj – jižně a západně od zastavěného území vsi
4.5.2. Návrh Technická infrastruktura obce má uspokojivou úroveň. Plochy technické infrastruktury návrh územního plánu, co do plošného rozsahu a funkčního využití v plné míře ponechává. Jižně od vsi je navržena čistička odpadních vod.
25
4.5.3. Regulační podmínky Tz – vodní zdroj Přípustné – technická vybavenost typu zásobování pitnou vodou, vodní zdroj, doprava a ostatní technická infrastruktura spojená s provozem Podmíněné - vegetační úpravy, izolační zeleň Nepřípustné – bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu Tv – vodojem Přípustné – technická vybavenost typu zásobování pitnou vodou, vodojem, doprava ostatní technická infrastruktura spojená s provozem Podmíněné - vegetační úpravy, izolační zeleň Nepřípustné – bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu
a
Tčov - čistička odpadních vod Přípustné – technická vybavenost typu čistička odpadních vod , doprava a ostatní technická infrastruktura spojená s provozem Podmíněné - vegetační úpravy, izolační zeleň Nepřípustné – bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu Dh – zařízení hromadné dopravy Funkční regulativy Přípustné – činnosti, děje a zařízení dopravní povahy, plochy pro umístění zastávek, objekty související s dopravní obsluhou Podmíněné – vegetační úpravy, drobné objekty distribuce Nepřípustné – objekty bydlení , sport, rekreace Dž – plochy železničních drah, Funkční regulativy Přípustné – činnosti, děje a zařízení železniční dopravy, plochy tratí, stanic, zastávek, objekty související s obsluhou a údržbou železnice. Podmíněné – vegetační úpravy, drobné objekty distribuce Nepřípustné – objekty bydlení , sport, rekreace
4.6. Plochy veřejně přístupné urbánní 4.6.1. Stav Určitý potenciál veřejného prostoru má rozšíření ve středu obce se zastávkou autobusů. V tomto prostoru jsou všechny nejdůležitější centrotvorné funkce obce – obecní úřad, hospoda, kostel.
4.6.2. Návrh Ve středu obce je vymezena funkční zóna veřejné prostranství. Navrhujeme celkovou úpravu revitalizaci tohoto prostoru. Plochy veřejných dopravních pásů navrhujeme doplnit stromořadím.
4.6.3. Regulační podmínky Uv – Plochy veřejně přístupných prostranství Funkční regulativy
26
Dominantní a přípustné – pro funkce umožňující veřejnou obsluhu sídla (komunikace,pěší zóny a jiné veřejné prostory, cyklistické stezky, pojížděné chodníky, Podmíněné - technické sítě, uliční zeleň, objekty urbanistického detailu. . Nepřípustné – všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů. Ue – Plochy veřejných dopravních pásů Funkční regulativy Přípustné - plochy veřejných dopravních pásů – pro funkce umožňující veřejnou obsluhu funkčních ploch sídel a funkčních ploch mimo SZÚO a nebo zastavitelné území sídla (komunikace včetně těles náspů a zářezů, cyklistické stezky,. Podmíněné - technické sítě , doprovodná zeleň, drobné dopravní objekty. Nepřípustné – všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů.
4.7. Plochy sídelní zeleně Plochy zeleně v urbanizovaném území slouží k uchování hodnot životního prostředí a zajišťuje pohodu obyvatel uvnitř sídla. Veřejná prostranství, plochy mimo plochy dopravní, slouží pro pohyb a pobyt obyvatel a pro vedení inženýrských sítí.
4.6.1. Stav Veřejná zeleň v zastavěném území obce je přítomna zejména v blízkosti obecního úřadu a zastávky ve středu obce . Další jednotlivé plochy jsou na volné ploše kolem kaple. V dalších veřejných prostorách tato vzrostlá zeleň chybí, zejména podél komunikace v místech většího odstupu zástavby a na větších volných plochách ve shlukovité zástavbě. Jednotlivé plochy mají různou úroveň kvality údržby.V obci je hřbitov, severovýchodně od zastavěného území situovaný při silnici na Zábřeh.
4.6.2. Návrh Stávající veřejná zeleň je v návrhu plně respektována. Jednotlivé plochy budou s ohledem na vlastnictví pozemků a finanční možnosti obce udržovány a postupně zkvalitňovány. Ve středu obce je vymezena funkční zóna veřejné prostranství. Navrhujeme celkovou úpravu revitalizaci tohoto prostoru.
4.6.3. Regulační podmínky Zh – hřbitovy Funkční regulativy: Přípustné – hřbitov, nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, vysoká zeleň, zpevněné plochy, komunikace a objekty související z provozem hřbitova Podmíněně přípustné – nezbytná zařízení technické infrastruktury Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti, které narušují kvalitu prostředí.
4.7. Plochy zemědělské produkce Plochy sloužící pro zemědělskou produkci a drobné zahrádkářské aktivity.
27
4.7.1. Stav Z hlediska způsobu zemědělské primární produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady a trvale zatravněné plochy. Orné půdy jsou situovány především na vhodných méně svažitých plochách. Větší komplexy orné půdy jsou severně a jihovýchodně od zastavěného území. Jedná se ploché rozvodnicové plochy na temeni vrchoviny. Trvale zatravněné plochy jsou situovány na svažitých pozemcích a v okolích vodních toků.. po celém správním území obce. Zahrady jsou situovány zejména v zastavěném území obce a v jeho bezprostředním okolí. Soukromé zahrady se výrazným způsobem podílejí na estetickém vzhledu obce, jsou důležitým prostorem relaxace jejich majitelů, plní funkce hygienické, mikroklimatické, hospodářské. Zanedbatelný není ani jejich význam ekologický - skýtají životní podmínky řadě druhů zpěvných ptáků a často dalších druhů mnohdy chráněných živočichů, jako jsou ježci, ještěrky, různé druhy hmyzu. Zemědělský půdní fond má nízkou kvalitu, třídy ochrany jsou vesměs nízké. Na zemědělské půdě, kromě menších ploch obhospodařovaných soukromníky, z převážné části hospodaří Agro - družstvo Zábřeh.
4.7.2. Návrh Územní plán navrhuje několik změn ve využití současného zemědělského půdního fondu. Jsou to především zábory pro rozvojové plochy-bydlení. Ekologickou funkci zahrad lze zvyšovat vyloučením nebo výrazným omezením chemizace, vytvářením přírodě blízkých zákoutí v zahradách, ponecháváním starých doupných stromů a pěstováním vysokých tvarů dřevin. Další změny kultur mohou být prováděny dle doporučení obsaženého v regulačních podmínkách. Dále se doporučuje v rámci komplexních pozemkových úprav vytvářet vhodná protierozní opatření. Měnit trvalé travní plochy na ornou není přípustné. Vzhledem k tomu, že se řešená obce nachází v horské oblasti, půdy nejsou úrodné a proto oblast není vhodná pro intenzivní rostlinnou produkci. Využívání ZPF by mělo být v souladu s tímto faktem a s místní tradicí, zemědělská výroba by se měla orientovat především na živočišnou výrobu s maximalizací ploch trvale zatravněných.
4.7.3. Regulační podmínky Po - Orná půda Ps – Sady, drobná držba, zahrady Pt – Trvalý travní porost Funkční regulativy: Přípustné – činnosti a zařízení, které souvisí s intenzivní zemědělskou výrobou. U zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde k negativní změně krajinného rázu.. Podmíněné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, objekty zemědělské prvovýroby stavby spojené s obhospodařováním pozemku, technická a dopravní infrastruktura.
28
Nepřípustné- činnosti, děje a výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚPO.. Regulativy využití dle ploch: I. Rovinné a mírně svažité pozemky, sklon do 7°, nejsou přítomny rušivé projevy jako eroze, průsak reziduí z umělých hnojiv. Zóna intenzivní zemědělské výroby, bez regulačních opatření, lze intenzivně využívat. II. Pozemky nivních poloh v okolí vodních toků s nebezpečím průsaků reziduí z umělých hnojiv. Zóna s regulací průmyslových hnojiv. Ornou půdu je doporučeno změnit na trvale zatravněné plochy. III. Svažité pozemky, sklon nad 7°, hrozí poškození erozí. V zóně je nutno vyřešit protierozní opatření. Ornou půdu je doporučeno změnit na trvale zatravněné plochy. IV. Pozemky z různých důvodů nevhodné pro intenzivní zemědělskou prvovýrobu. V současné době extenzivní způsob hospodaření. Plochy musejí zůstat trvale zatravněné.
4.8. Plochy zeleně lesní a krajinné Slouží pro udržení ekologické rovnováhy v krajině, pro pohodu obyvatelstva rekreaci a hospodářskou produkci dřeva a jiné účely. Zelení krajinnou jsou zejména meze, skalky, remízky a břehy toků a rybníků. Slouží pro zachování ekologické stability v území s intenzivní zemědělskou produkcí a zachování rázu krajiny.
4.8.1. Stav Pozemky určené pro plnění funkce lesa mají v obci veliký význam, tyto plochy zaujímají kompaktní území západně a jižně od vsi, více než polovinu správního území obce. Vegetační kryt území je výslednicí dlouhodobého působení vegetačního prostředí i historického vývoje. Pozemky určené pro plnění této funkce jsou situovány na svažitějších půdách a vrcholcích okolních kopců. Plochy lesů jsou na správním území obce rozděleny do několik oddělených celků. Největší souvislý komplex je v západní a východní části správního území obce. Všechny lesy na správním území obce mají poslání hospodářského lesa, jejich odhadované stáří je cca 100 – 120 let. Na místě původních přirozených biocenóz se zachovaly převážně jejich změněná a vývojová stádia, tvořená především smrkovými monokulturami, méně borovými monokulturami a jen zčásti smíšenými porosty s dílčím zastoupením modřínu. Forma hospodářského způsobu je holosečná, méně je zastoupena násečná, případně v kombinací s podrostní. Lesní porosty dosud nevykazují zřetelné poškození průmyslovými exhalacemi v rozsáhlejších komplexech lesa, z dřevin průmyslovými exhalacemi trpí především smrk ztepilý. Škody zvěří okusem a loupáním se projevují zvláště u smrku v mladších věkových třídách. V posledních několika letech graduje populace kůrovce lýkožrouta smrkového. Lesy spravují Lesy ČR, lesní správa Zábřeh.
29
4.8.2. Návrh Je navržen jeden zábor LPF ( plocha záboru 0,04 ha) pro účely vybudování čističky odpadních vod parc.č. 633. Lokalita je situována v blízkosti Kosovského potoka jižně od vsi. Zbývající plochy lesů jsou plně respektovány, nejsou navrženy žádné transformační ani rozvojové plochy. Doporučeno je obnovovat přirozenou vegetační skladbu. Podél břehů vodních toků je třeba vytvářet a udržovat přirozenou vegetační skladbu. Na břehu kolem rybníků je třeba zajistit vznik krajinné zeleně s přirozenou druhovou skladbou. Také u výrobního areálu a hřbitova je vhodné při uvažovaných úpravách obklopit tyto plochy vysokou zelení.
4.8.3. Regulační podmínky Zl – lesy obecně Funkční regulativy: Přípustné – plochy lesů u kterých není produkční funkce limitována jinými funkcemi, pěší, cyklistické a účelové komunikace Podmíněné- stavby lesní prvovýroby , objekty spojené s obhospodařováním pozemku, technické a dopravní infrastruktury - hospodaření omezeno zájmy ochrany přírody, Nepřípustné – výstavba a rozšiřování objektů pokud to není navrženo tímto plánem . Zk – zeleň krajinná obecně Funkční regulativy: Přípustné - plochy zeleně rostoucí mimo les,rozptýlená zeleň, břehové porosty – přípustné jsou činnosti a zařízení, které složí k zachování ekologické rovnováhy Podmíněné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, stavby spojené s obhospodařováním pozemku Nepřípustné – činnosti, děle a zařízení, které zmenšují jejich plochu, nová výstavba a používání technologií, které mohou narušit původní strukturu a charakter ploch.
4.9. Vodní plochy Jedná se o přirozené, nebo umělé toky a vodní plochy různého účelu.
4.9.1. Stav Kostru hydrografické sítě zastavěného území obce a jeho bezprostředního okolí tvoří vodní tok Kosovský potok, levý přítok Mor. Sázavy (4-10-02-042). Kosovský potok je recipientem vod ze střední části správního území a recipientem odpadních vod ze vsi. Pramení nad zastavěným územím, protéká středem vsi, kde je částečně zatrubněn. Podrobný popis současného stavu včetně správců vodních toku je v samostatné kapitole Hydrografické poměry.
4.9.2. Návrh Návrh územního plánu obce plně respektuje současnou hydrografickou síť a stávající vodní nádrže na správním území obce. Kvůli poloze Kosovského potoka v zastavěném území, odtrubnění zatrubněných úseků a revitalizace jeho břehů není možné a proto nejsou navrženy.
30
4.9.3. Regulační podmínky Vo – vodní plochy obecně Funkční regulativy: Přípustné – činnosti, děje a zařízení související s vodohospodářstvím, rybářstvím a rekreací ( stavby, hráze, ostrovy, litorální pásma) Podmíněné – činnosti, děje a zařízení pro chov ryb a vodní drůbež s tím, že budou minimalizovány negativní dopady do vodního režimu (čístoty vod). Nepřípustné - všechny činnosti ostatní a zařízení které zmenšují jejich plochu negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu.
4.10 Záplavové území Záplavové území významného toku Moravské Sázavy bylo vyhlášeno KÚ Olomouckého kraje OŽPZ č.j. OŽPZ 6466-8427/03 Kon v únoru 2004. Zpl – záplavové území V případě, že se prolínají v záplavovém uzemí regulativy pro Zpl a jiné funkce ( ÚSES, trv.trav.porost) platí regulativ pro funkční využití území s překryvným regulativem omezení pro záplavové území. Přípustné - protipovodňová opatření, která budou v souladu s ochranou krajinného rázu PP Březná a budou respektovat skladebné prvky RBK 901 Podmíněné – možnost umisťovat drobné vodohospodářské stavby ostatní dle podmínek stanovených ve Stanovení záplavové území významného toku Moravské Sázavy které bylo vyhlášeno KÚ Olomouckého kraje OŽPZ č.j. OŽPZ 6466-8427/03 dne 18.2.2004. Nepřípustné - všechny činnosti ostatní
4.11. ÚSES Územní systém ekologické stability Plochy vytvářející síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou rozmístěny tak, aby svým kladným působením udržovaly a zvyšovaly ekologickou stabilitu uzemí. Ubc - Biocentrum Rozsah regulace: Připustné - takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizující funkci – dosadba vybraných dřevin a extenzivní zásahy mající výchovný charakter. Návrhy na opatření se vážou vždy k cílovému společenstvu. Cílem je dosažení přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám. Tomuto cíli musí být podřízeny vedlejší funkce biocentra ( produkční funkce). Podmíněné jsou např. liniové stavby, jejich vedení v trase nejmenšího zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. V zastavěném území obce mohou být vyjimkou úseky, kde lze připustit parkové úpravy popř. i nepůvodní dřeviny, alternativní druhová skladba s ohledem na parkovou nebo lesoparkovou úpravu, nutné je však vždy dodržet podmínku nezpevněného biologicky aktívního povrchu. Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly k destabilizaci společenstev, oslabení ekologické stability území, změně troficko-hydrického režimu a převážně se váže ke změně kultury, změně způsobu hospodaření na těchto plochách, hlavně k umisťování staveb, těžbě surovin, odpadovému hospodářství, odvodňování či zavlažování pozemků, odstraňování porostů a další zvýšené antropogenní činnosti. Ubk - Biokoridor Rozsah regulace
31
Přípustné - takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizující funkci – dosadba vybraných dřevin a extenzivní zásahy mající výchovný charakter. Návrhy na opatření se vážou vždy k cílovému společenstvu. Cílem je umožnit migraci všech organismů mezi biocentry, nikoliv jejich trvalou existenci v biokoridoru. Proto jsou zde přípustné širší možnosti hospodářského využití.Za určitých podmínek může být biokoridor z části tvořen antropickými společenstvy s dostatečnou ekologickou stabilitou (extenzivní sady, trvalé travní porosty). Možné je souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi. Podmíněné jsou např. liniové stavby, jejich vedení v trase nejmenšího zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. V zastavěném území obce mohou být vyjimkou úseky, kde lze připustit parkové úpravy popř. i nepůvodní dřeviny, alternativní druhová skladba s ohledem na parkovou nebo lesoparkovou úpravu, nutné je však vždy dodržet podmínku nezpevněného biologicky aktívního povrchu. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb (příčné křížení), vodohospodářských zařízení, čistíren a podobně. Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly k destabilizaci společenstev, oslabení ekologické stability území, změně troficko-hydrického režimu a převážně se váže ke změně kultury, změně způsobu hospodaření na těchto plochách, hlavně k umisťování staveb, pobytová rekreace, těžbě surovin, odpadovému hospodářství, odvodňování či zavlažování pozemků, odstraňování porostů a další zvýšené antropogenní činnosti.
5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 5.1 Územní limity využití území Plošný rozsah zástavby je určen hranicemi zastavěného a zastavitelného území, ostatní plochy jsou, až na výjimky uvedené v regulačních podmínkách, považovány za nezastavitelné.
5.2. Ochranná a bezpečnostní pásma 5.2.1. Pásma hygienické ochrany staveb. Výstupní limity Pásma hygienické ochrany živočišné výroby - rozsah ochranných pásem je vyznačen ve grafické části tohoto dokumentu. Negativní vliv provozu nesmí překročit vymezené ochranné pásmo. Intenzita a způsob využití plochy jsou limitovány rozsahem pásma hygienické ochrany. PHO ČOV 50m od objektu znečištění Vstupní limity Ostatní plochy výroby – mají ochranné pásmo, které je totožné s plošným rozsahem zóny. Negativní vliv na životní prostředí nesmí zasahovat na okolní pozemky a zejména do ploch bydlení. U chovu domácích zvířat a řemeslné a drobné výroby v obytné zóně je rozsah ochranného pásma určen hranicemi parcely provozovatele. Znamená to, že negativní vlivy těchto činností nesmí zatěžovat životní prostředí a narušovat pohodu na sousedních parcelách. PHO vodního zdroje I.stupně
32
PHO vodního zdroje II. stupně – v severním cípu správního území, vodní zdroj se nachází na k.ú Drozdov
5.2.2. Ochranná pásma inženýrských sítí Rozsah ochranných pásmem a režim v ochranných pásmech se řídí platnou legislativou a normami. Výstupní limity Ochranné pásmo navrhovaného hlavního řadu splaškové kanalizace 1,5 m Ochranné pásmo navrhovaného zásobovacího řadu 1,5 m Vstupní limity VN 22 kV + ochranné pásmo VN 22 kV činí 10 m od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě. TS + OP. Vodovodní řad + ochranné pásmo vodovodního řadu DN menší DN 500 - 3 m od osy vedení. Dálkový optický kabel + OP Telkom. kabel + ochranné pásmo telekomunikačního kabelu - 1, 5 m od obrysu vedení RR paprsek + ochranné pásmo RR trasy Kosov ( objekt PČR) – Maršíkov, stožár Eurotel RR paprsek + ochranné pásmo RR trasy Kosov ( objekt PČR) – Mladoňov, Policie ČR
5.2.3. Ochranná pásma komunikací Vstupní limity Ochranné pásmo silnice II. a III.tř - 15 m od osy vozovky (mimo zastavěné území a území určené k zastavění). Ochranné pásmo železnice pro rychlost větší než 160km/hod je 100m od osy krajní sinice.
5.2.4. Ostatní ochranná pásma Výstupní limity Pietní pásmo hřbitova – 100m. V tomto ochranném pásmo není přípustné zřizovat veškerá zařízení rekreace a sportu a zařízení občanské vybavenosti a výroby, která by mohla svým provozem narušit pietu pohřebiště. Ochranné pásmo NRBK 901 dle zákresu v grafické části ( výkres č.2. ) Vstupní limity Manipulační pásmo vodního toku – 6 m od břehové hrany. Manipulační pásmo významného vodního toku (Moravská Sázava , Nemilka) – 8 m od břehové hrany Ochranné pásmo lesa – 50 m od hranice lesa
5.3. Ochrana památek Na správním území obce se nachází několik kulturních památek. Jsou to: 8-964/37690 – bývalá rychta č.p. 1, parc. č. 77/2 st. Rozsáhlá architektura s neporušenou dispozicí, klenutými chlévy a fasádou z r. 1834. 8-2127/21143 – chalupnická usedlost č.p. 80, parc. čís. 99 st., 82/2 zahr.
33
Roubená lidová architektura z počátku 19. století. 8-967/17379 – kříž, parc. Č. 785 (za vsí) Jako objekt navržený na prohlášení za kulturní památku je : - kaple, parc.č.86, k.ú. Kosov
5.4. Ochrana přírodních hodnot 5.4.1. Zvláštní ochrana Na správním území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území ani další instituty zvláštní ochrany.
5.4.2. Obecná ochrana - Významné krajinné prvky ze zákona (§3 zákona 114/1992 Sb) Podle § 3 zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Významné krajinné prvky na území obce ze zákona jsou: - všechny plochy určené pro plnění funkce lesa - všechny vodní toky - všechny rybníky.
- Významné krajinné prvky registrované (§6 zákona 114/1992 Sb.) Na správním území obce v současné době nejsou registrovány dle § 6 Zákona 114/1992 O ochraně přírody a krajiny žádné významné krajinné prvky.
- Plošný režim ochrany Celé správní území obce podléhá plošné ochraně přírody dle zákona. Správní území obce je součástí území přírodního parku Březná, vyhlášeného nařízením okresního úřadu v Šumperku č. 14/1997, ze dne 13. 5. 1997..Celková výměra parku je cca 11 600 ha. Přírodní park se rozkládá na katastrech nebo jejich částech obcí: Hoštejn, Hynčina, Lupěné, Hněvkov, Václavov, Pivotín, Svébohov, Nemile, Zábřeh, Rovensko, Posřelmůvek, Výšehoří, Klášterec, Olšany, Zborov, Bušín, Jakubovice, Písařov, Bukovice, Březná, Březenský Dvůr, Štíty, Crhov, Jedlí, Horní Studénky, Drozdov a Kosov. Hranice přírodního parku Březná jsou vyznačeny ve výkresu širších vztahů. Posláním přírodního parku je zachování přírodního rázu typického pro tuto část Zborovské Vrchoviny, ochrana významných lokalit a biotopů, účelná regulace a diferenciace čerpání přírodních zdrojů a realizace takových forem rekreace, které negativně neovlivní krajiný ráz. Režim činností v přírodním parku se řídí dle příslušných právních norem. Celkové vegetační úpravy krajiny katastru musí být především záležitostí projektu komplexních pozemkových úprav a územního systému ekologické stability. Jen tak lze dosáhnout požadovaného účinku, kterým je vytvoření harmonické kulturní krajiny, se zabezpečenými funkcemi ekologickými a estetickými
34
5.5. Ochrana genofondu Jedním z prvků, který pomáhá k uchování genetického fondu krajiny je ÚSES – jeho biocentra a biokoridory.Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Ochranná zóna NRBK 92, Regionální biokoridor RBK 901 Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří věcné břemeno pro vlastníky dotčených pozemků. U funkčních prvků ÚSES není přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijmout opatření, která umožní jejich plnou funkčnost ve vztahu k návrhu cílového společenstva. Pro realizaci skladebných částí ÚSES je třeba zpracovat projekty pro jednotlivá biocentra a biokoridory, jejichž součástí je upřesnění druhové skladby a návrhy pěstebných režimů a opatření. Podrobný popis prvků ÚSES je v samostatné kapitole 9. Pro zachování genofondu je dále třeba chránit ekologicky významné segmenty krajiny, zaznamenané při mapování krajiny v rámci zpracování dokumentace ÚSES. Dále je třeba se zabývat ochranou významných solitérních stromů, významných alejí, které je třeba evidovat a chránit. V řešeném uzemí nejsou v současné době žádná evidovaná, na východní straně obce na pozemcích 282 a 318/1 jsou navrženy památné stromy, chráněné státem. Ve vztahu k liniovým doprovodným porostům komunikací je možné v opodstatněných případech vytvářet a využívat genové databanky místních odrůd ovocných dřevin, stejně tak pro výsadbu extenzivních sadů.
5.6. Ochrana ložisek nerostných surovin Na žádnou část správního území obce se nevztahuje žádný režim ochrany nerostných surovin.
5.7. Ochrana proti záplavám Do k.ú. Kosov zasahuje záplavové území významného toku Moravské Sázavy bylo vyhlášeno KÚ Olomouckého kraje OŽPZ č.j. OŽPZ 6466-8427/03 Kon v únoru 2004. V záplavovém území budou plněny následující podmínky: 1. Příslušné stavební úřady nevydají povolení ke stavbám, terénním úpravám, zařízením a činnostem, pokud jim žadatel nedoloží souhlas podle ustanovení § 17 vodního zákona vydaný příslušným vodoprávním úřadem. 2, Veškerá plánovaná výstavba v záplavovém území musí být projednána se správcem povodí, tj. Povodí Moravy, Moravské Sázavy. 3. Při plánování větších staveb v záplavovém území , které by mohly ovlivnit odtokové poměry, je nutno lokalitu detailně přeměřit a průběhy povodňových hladin v dané lokalitě přepočíst a vyhodnotit vhodná protipovodňová opatření a vlil na odtokové poměry.
6. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH PLOCH 6.1. Bilance ploch
35
Navrhované plochy zajišťují rozvojové lokality obce v časovém horizontu platnosti ÚPD. Z hlediska funkční náplně těchto ploch jednoznačně dominuje zóna bydlení, jedna plocha je určena pro vybudování technické infrastruktury. Zastavěné území obce není zcela kompaktní, jsou v něm výraznější proluky a plošné rezervy.Rozvojové plochy jsou však navrženy tak, aby přirozeně navázaly na stávající zástavbu a maximálně využily plošné rezervy v zast. území. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání zbývajících částí zemědělské půdy a okolních pozemků. a) funkční složka bydlení Plocha 1 - bydlení - je prolukou v zastavěném území. Bude obsloužena ze stávající komunikace a stávající technickou infrastrukturou. Současné využití území je zahrada doplňující funkční složku bydlení. Na ploše mohou být umístněny 2 rodinné domky. Plocha 2- z návrhu ÚPO vypuštěna plocha je v SZÚO Plocha 3- bydlení má obdobné územně – technické podmínky jako plocha č.1. V současné době je zde zemědělsky využívaná plocha – trvalý travní porost. Na ploše mohou být umístněny 2 rodinné domky. Plocha 4- bydlení nalézá se východně od zastavěného území obce, navazuje na stávající zástavbu, její západní hranice sousedí s rekreačním zařízením. Bude částečně obsloužena ze stávající a částečně z nově zbudované místní komunikace a jsou zde částečně technické sítě. V současné době je území využíváno jako zemědělská půda – orná a částečně je zde ostatní plocha. Na ploše může být umístněno 20 rodinných domků Plocha 5- bydlení je v bezprostřední blízkosti zastavěného území, rozšiřuje zastavěné území směrem k severovýchodu. Pro obsluhu této plochy bude nutno vybudovat kompletní technickou a dopravní infrastrukturu. Současné využití ploch je zemědělská půda – orná. Na ploše může být umístněno 10 rodinných domků. Plocha 6- bydlení (druhá etapa výstavby) je v bezprostřední blízkosti zastavěného území, a vyplňuje plochu obklopenou ze tří stran SZÚO . Pro obsluhu této plochy bude nutno vybudovat kompletní technickou a dopravní infrastrukturu. Současné využití ploch je zemědělská půda drobná držba. Na ploše mohou být umístněny 4 RD. Plocha 7- bydlení (druhá etapa výstavby) je v bezprostřední blízkosti zastavěného území, a vyplňuje plochu obklopenou ze tří stran SZÚO . Pro obsluhu této plochy bude nutno vybudovat kompletní technickou a dopravní infrastrukturu. Současné využití ploch je zemědělská půda drobná držba. Na ploše může být umístěno 8 RD Plocha 8- bydlení (druhá etapa výstavby) je v bezprostřední blízkosti zastavěného území, a navazuje na návrhovou plochu 5. Pro obsluhu této plochy bude využito technické a dopravní infrastruktury vybudovanou pro návrhovou plochu 5. Současné využití ploch je zemědělská půda drobná držba. Na ploše může být umístěno 10 RD. b) nebytové funkční složky Plocha 4A – komunikace. Plocha je navržena v souvislosti se záborem ploch pro bydlení. Současné využití je zemědělská půda – orná. Komunikace bude obsluhovat části rozvojových ploch 4 a 7.
36
Plocha 5A,B – komunikace. Plocha je navržena v souvislosti se záborem ploch pro bydlení. Současné využití je zemědělská půda – orná. Komunikace bude obsluhovat části rozvojových ploch 5 a 8. Plocha 12 - čistička odpadních vod – bude umístěna v blízkosti Kosovského potoka pod vsí. Její umístění v této poloze je z důvodů technologie v tomto prostoru nutné. Plocha 12A – ÚSES , krajinná zeleň. Plocha je navržena v souvislosti se záborem ploch pro LBK 19B Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha 12B – ÚSES , krajinná zeleň. Plocha je navržena v souvislosti se záborem ploch pro LBK 19B Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha 13 – ÚSES , krajinná zeleň. Plocha je navržena v souvislosti se záborem ploch pro LBK 19A Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha 14A – ÚSES , krajinná zeleň. Plocha je navržena v souvislosti se záborem ploch pro LBK 19A Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha 14B – ÚSES , krajinná zeleň. Plocha je navržena v souvislosti se záborem ploch pro LBK 19B Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha 15 – ÚSES , krajinná zeleň. Plocha je navržena v souvislosti se záborem ploch pro LBK 18A Současné využití je zemědělská půda – orná. Plocha 16 – občanská vybavenost smíšená a bydlení jedná se o transformační plochu.V současné době je zde plocha pro bydlení . Č. pl.
Funkční využití Bydlení
Výměra (ha) 0,20
Počet jednotek 2 RD
1. 2
Bydlení
0,23
2 RD
3
Bydlení
0,25
2 RD
4
Bydlení
1,92
20 RD
4A 5
Komunikace Bydlení
0,36 1,04
10 RD
5A 5B
Komunikace Komunikace Bydlení ( 2 etapa) Bydlení ( 2 etapa) Bydlení ( 2 etapa) Technická infrastruktura – ČOV ÚSES ÚSES ÚSES ÚSES ÚSES ÚSES
0,47 0,16 0,52 1,07 1,08 0,04
6 7 8 12. 12A 12B 13 14A 14B 15
4 RD 8 RD 10 RD
0,6 0,18 0,21 0,41 0,06 0,04
37
16
Obč. vyb. Bydlení Transformační plocha
Bydlení celkem Tech. infrastruk tura celkem ÚSES Celkem návrh
6,31 ha
58 RD
1,03 ha
1,5 8,84 ha
Poznámka: Bilance rozvojových ploch není identická s plochami záborovými. V plochách záborových jsou vyhodnocovány pouze zábory ZPF a ne celkové rozvojové plochy, v záboru ZPF jsou zahrnuty zábory komunikací, které v bilanci rozvojových ploch zahrnuty nejsou.
6.2. Etapizace Etapizace je pouze orientační, určena bude především strategií obce a snahou majitelů dotčených pozemků. Vzhledem k několika plochám vyhrazených k bydlení, jejich různému umístění a různým třídám ochrany navrhujeme jejich následující etapizaci: 1) Plochy 1 až 3 jsou v zastavěném území, jsou zde vybudovány komunikace a v uzemí jsou všechny v obci stávající inženýrské sítě. Plochy mají podobný charakter a není možné určit bližší časovou posloupnost záboru, která bude určena strategií obce a snahou majitelů dotčených pozemků. Pro tyto plochy není třeba budovat technickou a dopravní infrastrukturu a proto jsou navrženy přednostně. 2) Plochy 4 a 5, jsou v bezprostřední blízkosti zastavěného území. Prostorově navazují na stávající zástavbu. Budou částečně obslouženy ze stávající komunikace a území je částečně zasíťováno. Pro obsloužení části těchto ploch však bude nutné vybudování komunikací a technických sítí a proto jsou navrženy až na druhém místě. 3) Plochy 6,7,8 jsou plochy navazující na zastavěné území a vyplňují plochu obklopenou zastavěným územím.Pro obsluhu těchto lokalit bude nutno vybudovat technickou a dopravní infrastrukturu, nebo využít infrastrukturu vybudovanou pro předchozí návrhové plochy
7. NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNI S ODPADY 7.1. Doprava a dopravní zařízení 7.1.1. Železniční doprava Obec leží v blízkosti důležitého železničního koridoru ČD Praha – Ostrava (trať č. 270 – zasahuje pouze do jižního cípu správního území obce) a u celostátně významných tratí
38
Zábřeh n. M. – Šumperk a Šumperk – Jeseník – Krnov (č.292 a 291). Nejbližší zastávka je v Hoštejně, nejvýznamnější rychlíková zastávka na koridoru je v Zábřehu
7.1.2. Silnice Obcí prochází silnice II/ 315, Dobříkov – Ústí n. O. – Lanškroun –Zábřeh-Úsov, která je významná lokální spojnice východních Čech se severní Moravou. Silnice prochází středem vsi a je hlavní dopravní páteří sídla. Úkolem územního plánu obce je stanovení základní dopravní koncepce sídla, bez detailního řešení do úrovně konkrétních parcel. Současné trasování silnic, směrové řešení a šířkové uspořádání pro návrhové období územního plánu vyhovuje a proto: Nejsou navrženy žádné nové silnice ani přeložky trasy nebo výrazné změny výškového vedení. Odstranění bodových dopravních závad bude prováděno v rámci oprav komunikací se zvážením i možnosti odstranění stávajících objektů, nebo budou řešena příslušnými dopravními značkami, součástmi a příslušenstvím. V případech nedostatečných rozhledových poměrů bude na místních komunikacích povinné zastavení, zajištěné příslušnou dopravní značkou. Možná jsou dílčí zlepšení, zejména v souvislosti s úpravami celého uličního prostoru. Silnice budou upravovány dnešních trasách s odstraňováním bodových dopravních závad. Mimo zast. území se úpravy budou řídit zásadami ČSN 73 61 01, v průjezdním úseku kategoriemi a dopravní funkcí komunikace a budou se řídit ČSN 73 61 10. Silnice bude mít v průjezdním úseku funkční třídu B2, kategorii MS9/50, mimo průjezdní úsek kategorii S7,5/60 Průjezdní úsek silnice bude v úsecích kde chybí doplněn alespoň jednostrannými chodníky. V obci nejsou žádná stávající ani navrhovaná dopravní zařízení, neboť obec leží mimo hlavní dopravní trasy a velikost obce potřebu takového zařízení nutně nevyvolává. Silnice II. tř. mají mimo zastavěné území a území určené k zástavbě ochranné pásmo oboustranně 15 m od osy vozovky. Průjezdní úseky silnic jsou vymezeny hranicemi současně zastavěného území, které jsou zakresleny v grafických přílohách. Pokud dojde ke stavebnímu rozvoji, průjezdní úsek bude přiměřeně rozšířen až do hranic zastavitelného území.
7.1.3. Místní a účelové komunikace Stávající struktura místních komunikací je navázána na trasu krajské silnice. Hlavním úkolem těchto komunikací je propojit všechny objekty v sídle se středem obce a okolními sídly. Jelikož současná struktura zástavby obce je v plném rozsahu navržena k ponechání, počítá návrh i se zachováním stávající struktury místních obslužných komunikací. V jádru obce, zejména v údolí Kosovského potoka je spleť místních a účelových komunikací různé kvality povrchu a s často nevyhovujícími šířkovými parametry. V novějších částech zástavby jsou komunikace kvalitnější.
39
- Hlavní místní komunikace jsou obousměrné funkční třídy C3, kategorie MO7. - Vedlejší místní komunikace jsou funkční třídy D1 Vzhledem k tomu, že je celková stávající urbanistická struktura navržena k ponechání, ponechána zůstává i síť místních komunikací. Komunikace budou v rámci oprav upravovány ve stávající trase s odstraňováním dopravních závad ve smyslu kategorijní šíře, zkvalitnění povrchu a dořešení odvodnění. Tyto akce budou postupně připravovány podle aktuálních potřeb i možností obce, většinou v souvislosti s úpravou okolních veřejných ploch. Úpravy budou navrženy dle zásad ČSN 73 6110. Návrh počítá s vybudováním několik nových komunikací, které budou obsluhovat rozvojové plochy obce. Navržené komunikace jsou obousměrné funkční třídy C3, kategorie MO7 a funkční třídy D1 V zastavěném území obce je několik křižovatek místních komunikací s krajskými silnicemi na kterých byla zjišťována rozhledová pole. Výpočet rozhledových trojúhelníků byl proveden dle normy: ČSN 736101, ČSN 736110, ON 736102. (Viz kapitolu 7.1.2.) U křižovatek s nedostatečnými rozhledovými poměry je třeba zvážit odstranění objektů bránících rozhledu. V případech nedostatečných rozhledových poměrů bude na místních komunikacích povinné zastavení, zajištěné příslušnou dopravní značkou. V současné době je síť účelových komunikací, která navazuje na místní komunikace a slouží zejména pro zemědělskou výrobu, vyhovující a návrh předpokládá ponechání stávajícího stavu beze změny. Tyto komunikace přirozeně slouží do určité míry i pro pohyb pěších krajinou, eventuálně pro cyklisty.
7.1.4. Statická doprava Doprava v klidu je řešena v zastavěném území obce převážně parkováním vozidel v profilech místních komunikací a – včetně odstavování – v rámci parcel jednotlivých objektů. Kromě těchto parkovišť je nově navrhováno několik nových parkovišť rovnovážně rozmístněných zejména v zastavěném území obce. Parkoviště u zem. družstva P1/15- návrh Parkoviště u prodejny P2/9 – návrh Parkoviště ve středu obce P3/15– návrh Parkoviště u v obytné zástavbě P4/10 – návrh Parkoviště u hřbitova P5/5 – návrh Parkoviště u hřiště P6/15– návrh
7.1.5. Pěší doprava Pěší doprava je, vzhledem k venkovskému charakteru sídla, výrazně zastoupena a realizuje se v trasách průtahů silnic a místních komunikací. V územním plánu je navrženo oddělení pěší dopravy od silničního provozu. Podél průtahu silnice II/315 je navrženo vybudování jednostranného vedení chodníku od hřbitova podél rekreačního areálu až k objektu bývalé
40
rychty. Zde chodník přechází na druhou stranu a pokračuje až k veřejnému prostranství před obecní úřadem a restauraci. Odtud je veden kolem kaple až na konec zástavby. Realizace tohoto návrhu však bude probíhat postupně tam, kde zatížení motorovou dopravou je vyšší a potřeba separovat pěší a motorový provoz vzhledem k bezpečnosti je evidentní. Tyto akce, které by však v žádném případě neměly setřít přirozený charakter interiéru venkovské obce, budou většinou zřejmě souviset s úpravami uličních prostorů a postup realizace bude odviset od aktuálních potřeb a možností obce. Po správním území obce vede značená (červená) turistická trasa Zábřeh - Hoštejn, která prochází středem vsi.
7.1.6. Cyklistická doprava Vzhled k tomu, že se zast. území nalézá v členitém terénu a vzhledem k nevelkému plošnému rozsahu sídla, cyklistický provoz nepředstavuje významnou dopravní složku. Realizuje se na průtazích krajských silnic, místních a účelových komunikacích. V letních měsících je toto území atraktivní pro provozování rekreační cykloturistiky. Po správním území obce nevede žádná značená cyklotrasa, je navrhována cyklostezka. Jako vhodné trasy pro cykloturistiku jsou vytipovány silnice s minimálním provozem. V ÚPO je navržena cyklostezka ( Hoštejn – Kosov – Pivonín ) vedená mimo SZÚO po účelových komunikacích a v sídle po silnici III.třídy. Vzhledem k minimálnímu dopravnímu zatížení je i bude pro cyklistický provoz více či méně využívána celá síť místních i účelových komunikací.
7.1.7. Hromadná doprava a) Železniční doprava Železniční hromadná doprava je popsána v kapitole 7.1.1. b) Autobusová doprava Veřejná autobusová doprava je realizována po krajských silnicích se dvěma zastávkami ve vsi. Obcí procházejí dvě autobusové linky Zábřeh-Hoštejn a Zábřeh – Hynčina. Autobusové trasy v celé své délce po správním území obce procházejí po silnici II/315. V obci jsou dvě zastávky, ve středu obce a u areálu družstva. Stávající řešení z hlediska trasování je jedině možné a vyhovuje, frekvenci spojů nemůže územní plán obce ovlivnit. Posouzení zastávek: Posouzení autobusových zastávek bylo provedeno dle ČSN 73 64 25. Funkční třída komunikací je B2 ( průjezdní úsek silnice II. tř. obcí). Počet autobusových zastávek, vzhledem k docházkové vzdálenosti je dostačující. 1) Zastávka Kosov, Stav: Zastávka je umístěna ve středu obce, v jejím těžišti, tedy ve zdroji a cíli přepravních potřeb, při silnici II/31 5. Zastávka je v obou směrech umístěna na fyzicky odděleném jízdním pruhu. Umístění a parametry zastávky je dle ČSN 73 64 25 vyhovující. 41
Návrh: Nejsou navržena žádná opatření. V souvislosti s regenerací veřejného prostoru může dojít k dílčím změnám, rekonstrukcím a celkovým úpravám. 2) Zastávka Kosov - družstvo Stav Zastávka je umístěna na západním okraji zastavěného území v blízkosti hlavní brány do areálu zemědělské výroby. Zastávka je, tedy, v cíli i zdroji přepravních potřeb. Zastávka ve směru na Hoštejn umístěna na jízdním pruhu, zastávka ve směru Zábřeh na samostatném pruhu bez fyzického oddělení. Tato zastávka je ve stísněných podmínkách, rozhledové poměry pro zastavení a předjíždění jsou dostačující.Umístění a parametry zastávky jsou dle ČSN 73 64 25 vyhovující. Návrh Nejsou navržena žádná opatření. Zastávka je ve stísněných podmínkách, rozhledové poměry jsou dostačující, vzhledem k malé četnosti spojů a nižším intenzitám dopravy nepovažujeme za nutné budování autobusových zálivů.
7.2. Technická infrastruktura 7.2.1. Zásobování vodou a)Stav: Veřejný vodovod v Kosově (435 - 405 m n.m.) byl vybudován v letech 1969 - 1971 svépomocí občanů. Jako zdroj vody slouží dvě kopané studny. Z nich je voda čerpána do zemního kruhového vodojemu 100 m3 (548,00/545,00 m n.m.). V roce 1986 bylo přikročeno k rozšíření zdrojů. Severozápadně od obce na katastru sousední obce Drozdov byly vybudovány dvě pramenní jímky, ze kterých je voda přiváděna do nového zemního vodojemu 2 50 m3 (548,00/545,00 m n.m.), který byl postaven vedle stávajícího vodojemu. Dále pak byla na jihu obce vykopána nová studna a z ní je voda čerpána do dalšího zemního vodojemu 50 m3, který má stejné hladiny vody jako zbylé dva vodojemy. Vodovodní síť je provedena z plastového potrubí lPE, profilů DN 150 a 100. Její celková délka je zhruba 3.700 m. Vodovod je v majetku i správě obce. b)Návrh: Vzhledem k celkovému pokrytí sídla vodovodní sítí, nepředpokládá se v současnosti s jejím rozšiřováním ve stávajícím zast. území. Návrh předpokládá rozšíření vodovodní sítě k některým navrženým rozvojovým plochám, zejména k těm, které nelze zásobit ze stávající sítě. Vzhledem k tomu, že obec má společný vodní zdroj i vodojem s jinými obcemi, bilance odběru vody nebyly vypočteny. Ochranná pásma a režimy 42
PHO vodního zdroje I.stupně PHO vodního zdroje II. stupně – v severním cípu správního území, vodní zdroj se nachází na k.ú Drozdov
7.2.2. Odkanalizování a ČOV a)Stav: V části obce je vybudována dešťová kanalizace v celkové délce 1.322 m. Do ní jsou svedeny přepady ze septiků a dešťové vody. U ostatních objektů jsou rovněž vybudovány septiky nebo odpadní vody jsou zachycovány v jímkách na vyvážení. Recipientem odpadních vod je Kosovský potok. Vliv dešťových srážek: V zastavěném území dešťové srážky nevytvářejí žádné problémy, odtokové poměry jsou vyhovující. Většina zpevněných ploch a komunikací je odvodněna do dešťové kanalizace, zbytek srážek se vsakuje do nezpevněných ploch. Zastavěné území není ohrožováno extravilánovými vodami, na správním území nejsou žádné problémy způsobené erozí. b)Návrh: V celé obci je uvažováno s výstavbou nové kanalizační sítě. Oddílná splašková kanalizace bude vybudována z kameninových nebo plastových trub, profilů DN 250 - 400 v celkové délce zhruba 2.600 m. Pro čištění splaškových odpadních vod je uvažováno s výstavbou nové aktivační čistírny odpadních vod pod obcí, s kapacitou 52 m3/den. Vyprodukovaný kal bude alespoň dvakrát ročně vyvážen na zemědělské pozemky. Na rozvojových plochách je třeba zajistit, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů. Většina ploch (zástavba ind. rodinnými domky se zahradami) zůstane nezpevněna a bude umožňovat vsakování, zpevněné plochy a komunikace budou odvodněny do dešťové kanalizace. Vzhledem k velikosti a charakteru obce je s výstavbou splaškové kanalizace uvažováno po roce 2015. Koncepce je v souladu s již zpracovaným PRVKOK.
7.2.3. Zásobování plynem a) Stav: Obec Kosov není plynofikována. b) Návrh: Plynofikace obce se v současné době neuvažuje. Ze strany občanů ani distribuční společnosti nebyl projeven dostatečný zájem.
7.2.4. Zásobování elektrickou energií a)Stav:
43
-Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice: Na správním území obce se nenachází žádné vedení VVN. Na správním území obce se nacházejí vedení VN ve správě SME, a. s., rozvodna Zábřeh. Hlavní trasa VN přichází směrem od jihozápadu od sousední obce Hoštejn a z jižní strany obchází ves. Od ní odbočují větvě směrem do vsi ukončené trafostanicemi. V obci jsou 4 trafostanice, při jihozápadním okraji zastavěného území TR 785 (250) u výrobního areálu TR 90334, rekreačního střediska TR786 (160)a v chatové osadě Miroslávek TR 787 (100). -Nízké napětí: Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu tvoří nadzemní vedení. Zařízení jsou ve správě Severomoravská energetika, a. s., rozvodna Zábřeh. b) Návrh: -Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice: Nejsou navržena žádná opatření, nové trasy VN, nebo přeložky stávajících ani nové trafostanice.Pro zásobování elektrickou energií návrhových ploch 4,5,6,7,8 bude zesílena stávající TR 786. -Nízké napětí: Elektrifikace obce, rozvody nízkého napětí vedené z trafostanic, pro současný stav vyhovuje. Současně s modernizaci vedení je doporučena jejich kabelizace. Nová vedení budou vybudována v souvislosti s rozvojovými plochami pro bydlení. Všechny nově budované rozvody budou kabelizovány.
7.2.5. Telekomunikace a)Stav: Telekomunikační vybavení obce zajišťuje Český Telecom, a.s. Potřeby obce jsou v současné době zajištěny místní rozvodnou sítí. Celková síť v obci je kabelizována. Počítá se s postupným zkvalitňováním resp. doplňováním sítě v souladu s potřebami obce a obyvatel a realizací rozvojových obytných ploch. V severním cípu správního území obce je situována základnová stanice sítě GSM 770460 Kosov – věž EG 30/10. b)Návrh: Současný stav pro potřeby obce vyhovuje. Současně s modernizaci vedení je doporučena jejich kabelizace. Nová vedení budou vybudována v souvislosti s rozvojovými plochami pro bydlení. Všechny nově budované sítě budou kabelizovány.
7.2.6. Odpadové hospodářství a)Stav: Komunální odpad domácnosti ukládají do nádob k tomu předem určených. Odpad každý týden sváží specializovaná firma, v současné době Bobr- servis Zábřeh, s.r.o. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo katastr obce. Divoké skládky na správním území obce zjištěny nebyly. b)Návrh:
44
Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty (Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje). V současné době je zpracován Plán odpadového hospodářství kraje. pro který jsou zpracovány průzkumy a rozbory a kocept. Tento materiál nebyl dosud schválen. Shromaždiště nebezpečných odpadů je navrženo ve středu obce, na dvoře objektu obecního úřadu Je zde zpevněná plocha na které budou přistaveny, dle potřeby nádoby na jednotlivý nebezpečný odpad. Komunální odpad domácnosti budou i nadále ukládat do nádob k tomu předem určených. Odpad bude svážet specializovaná firma. Odpad bude tříděn a deponován mimo správní území obce. Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné: Zamezit vzniku černých skládek všemi dostupnými prostředky. Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů. Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu. Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů. Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v domácnostech (například kompostování, drtiče….). Vytvářet podmínky pro třídění odpadů co nejblíže místu jejich vzniku,nejlépe přímo u původce.
7.2.7. Zásobování požární vodou Zastavěné území obce má v současné době vyhovující zásobování požární vodou. Zdroji požární vody jsou vnější odběrná místa, nadzemní a podzemní hydranty, napojeny na místní vodovodní síť. Posouzení bylo provedeno dle ČSN 73 08 73. Umístění hydrantů: hydranty jsou rozmístěny v zastavěném území tak že jejich vzdálenost není větší a) mezi sebou 400 m a od objektu 200 m v obytné zóně (pol. č. 1) b) mezi sebou 300 m a od objektu 150 m v případě občanské vybavenosti (pol. č. 2) Přívodní potrubí zásobující hydranty je DN 100, tlak a odběr jsou ve všech hydrantech vyhovující. K odběrným místům požární vody musí být trvale zajištěn volný příjezd a musí být označeny tak, aby byl jednoznačně zřejmý jejich účel.
8. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Na správním území obce není vymezen dobývací prostor, nejsou zde poddolovaná území a není zde chráněné ložiskové území. V k.ú. Kosov se nevyskytují žádná evidovaná ložiska (výhradní ložiska a ložiska nevyhrazených nerostů) ani prognózní zdroje, není zde evidováno žádné území náchylné k sesuvům..
9. NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
45
Plochy územního systému ekologické stability ( ÚSES) vytváří síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriteríí a svým vzájemným kladným vlive působí na uchování a zvýšení ekologické stability. Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří břemeno na pozemky. U funkčních prvků není přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijat opatření, která umožní jejich plnou funkčnost. Upřesnění skladby bude předmětem další dokumentace. Na plochách územního systému ekologické stability jsou přípustné takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizující funkci. Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly ke změně kultur, intenzivnímu hospodaření na těchto plochách, umisťování staveb ( kromě liniových staveb), těžbě nerostů. Rozsah omezení: U skladebných částí ÚSES vymezených jako typ funkční při výsadbě zásadně dodržovat druhovou skladbu dle cílového společenstva, jednoznačně podporovat přirozenou obnovu porostů. U nefunkčních skladebných částí ÚSES je přípustná alternativní druhová skladby, parková úprava, užitkové dřeviny. Pro výsadbu používat druhy z místních zdrojů (geograficky původní zdroje).
9.1. Kostra ekologické stability Kostra ekologické stability je soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. Prvky kostry ekologické stability (ekologicky významné segmenty krajiny - EVSK) tvoří mozaiku v současné době ekologicky relativně nejstabilnějších trvalých vegetačních formací v krajině. V řešeném území byla kostra ekologické stability vymezena v rámci zpracování generelu místního územního systému ekologické stability (Help Forest Olomouc, 1996), tzv. mapováním krajiny, které rozčlenilo území na plochy s příslušnými stupněmi ekologické stability ( 1. – 5. stupeň ). Takto vymezená kostra byla převzata do předkládané dokumentace. Dále byli také vymezeny tři ekologicky významné segmenty krajiny, které jsou vyznačeny v mapové části a zde dále také popsány:
1. EKVS č. 23 – porost 248 C 11/5 – totožné s IP 23 Dvouetážový porost s převažujícím bukem, habrem a javorem klenem, ve vrchní etáži zastoupení smrku, vtroušena třešeň, modřín, jedle, borovice, bříza, osika, v břehovém porostu převaha jasanu, zmlazující klen, jeřáb a habr, bylinné patro s nízkou pokryvností. Biogeografický význam – lokální STG : 4 B 3 Stupeň ekol.stability: 4 Cílové společenstvo: reprezentativní lesní 2. EKVS č. 24 – porost 248 B 5 – totožné s IP 24
46
Porost a přilehlé meze, tvořené listnáči, v porostu převaha břízy, dále se vyskytuje javor klen, jasan, dub, lípa, osika, jíva, na přilehlých mezích v druhové skladbě převažuje lípa a habr, ojediněle jírovec, jabloň, líska, jíva, třešeň, modřín. Biogeografický význam – lokální STG : 4 AB 3 Stupeň ekol.stability: 4 Cílové společenstvo: reprezentativní 3. EKVS č. 25 – 248 D 8 – totožné s IP 25 Porost v roklině s navazující mezí nad cestou přiléhající ze západní strany, jde o listnatý porost se zastoupením habru, lípy, dubu a vrby, vtroušeně třešeň, osika, jasan, bříza, švestka, jeřáb, smrk, jíva, klen, jírovec, modřín. Biogeografický význam – lokální STG : 4 B 3 Stupeň ekol.stability: 5 Cílové společenstvo: reprezentativní
9.2. Celková koncepce návrhu ÚSES Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES. Základním prvkem územního systému ekologické stability je v řešeném území regionální biokoridor RBK 901, který vede podél toku Moravská Sázava, a spojuje dvě regionální biocentra, již mimo řešené území, RBC 363 a RBC 430. Dále celým správním územím prochází bohatá síť lokálních biokoridorů lesního typu a do nich vložená jednotlivá lokální biocentra. Napříč celým správním územím prochází LBK 18 –19, který dále přechází v LBK 19 B, přechází částečně na k.ú. Hněvkov, kde je počítáno se založením lokálního biocentra na lesních pozemcích a dále pak pokračuje a vrací se zpět na řešené území jako LBK 20, který ústí do lokálního biocentra LBC 20, který je již na předělu řešeného území a sousedních k.ú. Nemile, k.ú. Zábřeh a k.ú. Pivonín. Tento biokoridor prochází řešeným územím v východo – západním směru. V příčném směru z něj vycházejí do řešeného území dva lokální biokoridy opět lesního typu. LBK 18 A, který prochází částečně sousedním k.ú. Hoštejn a vychází z řešeného území na k.ú. Drozdov, kde se napojuje na sousední síť lokálních prvků ÚSES (LBC 9 a dále pak LBK 3 ). Dále pak v příčném směru na tento základní lokální biokoridor se napojuje druhý LBK lesního typu LBK 19 A, který prochází řešeným územím severním směrem, a přechází na sousední k.ú. Pivonín, kde je opět počítáno s napojení na sousední síť prvků ÚSES lokálního významu.
9.3. Prvky ÚSES V zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor, interakční prvek.
47
9.3.1. Nadregionální a regionální ÚSES Na správním území obce se nenacházejí žádné prvky nadregionálního ÚSES. Zasahuje do něj však ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru NRBK č.92, které prochází západní částí správního území. Maximální šíře ochranné zóny činí 2 km na každou stranu od osy NRBK. Skutečná šíře zóny musí být upravena ( tj. obvykle zúžena ). Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability („kostra ekologické stability“) nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. V tomto ochranném pásmu jsou žádoucí všechna opatření, která budou zvyšovat nebo podporovat ekologickou stabilitu zahrnutých ploch, naopak nežádoucí jsou všechny zásahy, které by tuto ekologickou stabilitu snižovaly, to je zejména větší zvětšování zastavěného území v tomto pásmu výraznější zástavbou a měnění kultur neurbanizovaných zón na plochy s nižší ekologickou stabilitou ( změna trvale travnatého porostu na ornou půdu ). 1. RBK 901 k.ú. Hoštejn, k.ú. Kosov, k.ú. Hynčina, k.ú. Hněvkov, k.ú. Lupěné, k.ú. Nemile, k.ú. Jestěbíčko Biochora 3.21.6 částečně funkční mokřadního typu STG: 3BC4, 3B4, 4BC4, 4B4 Návrh opatření/ cílové společenstvo: Postupně dosadit chybějící místa břehových porostů a ponechávat starší kvalitnější zapojené břehové porosty. Jasan, olše, vrby, javor, dub+.
9.3.2. Lokální ÚSES Výčet jednotlivých prvků lokálního systému ekologické stability: 1. Biocentrum LBC 19 Na k.ú.Kosov Částečně funkční, málo funkční až nefunkční, k založení Biochora: 3.21.3 Rozloha: 4,33 ha STG: 4 B 3, 4 BC 4, Lesní biocentrum, kontaktní Lesní porosty kolem Kosovského potoka tvořená převážně smrkem, pouze kolem potoka druhová skladba bohatší – jasan, klen, jeřáb, jíva, buk Návrh opatření –postupná přeměna smrkových porostů na porosty s větším zastoupením listnáčů, postupné docílení cílového společenstva Cílové společenstvo – obohacená bučina ve žlebu – buk 6, lípa 2, javor+. 2. Biocentrum LBC 18 Na k. ú. Hoštejn, k.ú. Kosov Biochora 3.21.4, 3.21.14 Rozloha: 5,78 ha SES: 4 Částečně funkční až dostatečně funkční Lesní biocentrum, kontaktní STG 3 A 2, 3 B 3. 48
Stručný popis: Téměř čistě listnatý porost s převažujícím bukem na prudkém jihozápadním svahu nad řekou Mor. Sázavou, prudká skalní stěna, ve vrchní části je buk nejkvalitnější – některé exempláře jsou obrovské, habr okolo 20 %, smrk do 10 %, vtroušeně dub, klen, bříza, borovice, habr a buk zmlazuje. Návrh opatření: Zdravotní a tvarový výběr Cílové společenstvo: reprezentativní lesní biocentrum / buk, habr, dub, javor, jedle. 3. Biocentrum LBC 20 k.ú. Kosov, k.ú. Nemile, k.ú. Zábřeh, k.ú. Pivonín Biochora: 3.21.4 Částečně funkční Kombinovaná společenstvo / lesní společenstva a mokřadní společenstva, vodní společenstva Rozloha: 7,5 ha ( na k.ú. Kosov jen 1,7 ha ) Kontaktní biocentrum STG: 4B3, 4BC 4 Návrh opatření/ cílové společenstvo: Kombinované společenstvo, podporovat druhovou rozmanitost a břehové porosty. Na k.ú. Kosov se nachází převážně lesní část biocentra. Na lesních pozemcích postupnými lesnickými zásahy měnit druhovou skladbu dřevin na přírodě blízkou, původní, skladbu dřevin. Typické bučiny, v břehovém pásmu jasanové olšiny. Buk 7, dub, jedle, lípa, javor, jasan. resp. olše, vrba, jasan, javor+, lípa+. 4. Biokoridor LBK 19A k.ú. Kosov, k.ú. Pivonín Biochora: 3.21.3, 3.21.4 Částečně funkční, málo funkční až místy nefunkční, k založení lesního typu Modální – spojovací STG 4 AB 3, 4 B 4, 4 BC 4 Propojuje LBC 19 a LBC na k.ú. Pivonín Biokoridor vedoucí porosty nevhodné skladby, k propojení lesních komplexů veden okrajem obce Kosova. Návrh opatření/ cílové společenstvo: Na lesních pozemcích postupnými lesnickými zásahy docílit přírodě blízké, původní, skladbě dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. V chybějících místech dosadit vhodné přírodě blízké porosty dřevin. Holé a typické bučiny. Buk 8, dub, javor, lípa+, jedle+. Místy, kolem toku Kosovského potoka, jasanové olšiny. Olše, jasan, dub, javor, lípa+.
5. Biokoridor LBK 18 - 19 k.ú. Kosov, k.ú. Hoštejn Biochora: 3.21.4 Částečně funkční Lesního typu Modální – spojovací STG 3 B 3, 3 B 2, 4AB3, 4B3, 4 A 3, 3BC4 Propojuje LBC 18 na k.ú. Hoštejn a LBC 19 Návrh opatření/ cílové společenstvo: Postupnými lesnickými zásahy docílit ve vymezeném biokoridoru přírodě blízkou, původní, druhovou skladbu dřevin v biokoridoru, který je vymezen pouze lesních pozemcích. Převážně typické a holé bučiny, typické dubové bučiny, zakrslé dubové bučiny. Buk 6, dub 2, jedle, javor, lípa, habr. Místy, v údolí potoka, při křížení, javorové doubravy. Dub, javor, buk, jasan, olše. 6. Biokoridor LBK 18A, k.ú. Kosov, k.ú. Hoštejn
49
Biochora: 3.21.4, 3.21.6 Částečně funkční lesního typu Modální – spojovací STG 4 B 3, 4 B 4 Propojuje LBC 18 k.ú. Hoštejn a LBC na k.ú. Drozdov Návrh opatření/ cílové společenstvo: Koridor, který střídavě přechází z k.ú. Kosov na k.ú. Hoštejn a zpět je převážně lesních pozemcích. Postupně vhodnými lesnickými zásahy docílit přírodě blízké, původní, skladbě dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. V chybějících místech dosadit vhodné přírodě blízké porosty dřevin. Typické bučiny. Buk 8, dub, jedle, javor, lípa.
7. Biokoridor LBK 19 B k.ú. Kosov, k.ú. Hněvkov Biochora: 3.21.3, 3.21.6 Částečně funkční, málo funkční až místy nefunkční, k založení Lesního typu Modální – spojovací STG 4 AB 3, 4 B 3 Propojuje LBC 19 a LBC na k.ú. Hněvkov Návrh opatření/ cílové společenstvo: Na lesních pozemcích postupnými lesnickými zásahy docílit přírodě blízké, původní, skladbě dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. V chybějících místech dosadit vhodné přírodě blízké porosty dřevin. Holé a typické bučiny. Buk 8, dub, jedle, javor, lípa. 8. Biokoridor LBK 20 k.ú. Kosov, k.ú. Hněvkov Biochora: 3.21.3, 3.21.4 Částečně funkční, málo funkční až místy nefunkční, k založení Lesního typu Modální – spojovací STG 4 AB 3, 4 B 3, 4 B 4 Propojuje LBC 20 a LBC na k.ú. Hněvkov Návrh opatření/ cílové společenstvo: Na lesních pozemcích postupnými lesnickými zásahy docílit přírodě blízké, původní, skladbě dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. V chybějících místech dosadit vhodné přírodě blízké porosty dřevin. Holé a typické bučiny. Buk 8, dub, jedle, javor, lípa.
Interakční prvky stávající: 1. Interakční prvek č. 23 – porost 248 C 11/5 Dvouetážový porost s převažujícím bukem, habrem a javorem klenem, ve vrchní etáži zastoupení smrku, vtroušena třešeň, modřín, jedle, borovice, bříza, osika, v břehovém porostu převaha jasanu, zmlazující klen, jeřáb a habr, bylinné patro s nízkou pokryvností. 2. Interakční prvek č. 24 – porost 248 B 5 Porost a přilehlé meze, tvořené listnáči, v porostu převaha břízy, dále se vyskytuje javor klen, jasan, dub, lípa, osika, jíva, na přilehlých mezích v druhové skladbě převažuje lípa a habr, ojediněle jírovec, jabloň, líska, jíva, třešeň, modřín. 3. Interakční prvek č. 25 – 248 D 8
50
Porost v roklině s navazující mezí nad cestou přiléhající ze západní strany, jde o listnatý porost se zastoupením habru, lípy, dubu a vrby, vtroušeně třešeň, osika, jasan, bříza, švestka, jeřáb, smrk, jíva, klen, jírovec, modřín. Interakční prvky navrhované: 4. Interakční prvek č. 1 – navrhovaný interakční prvek – liniový- k dosadbě vhodných dřevin, které budou mít také funkci půdoochranou ( protierozní). Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, jedle,osika) 5. Interakční prvek č. 2 – navrhovaný interakční prvek – liniový- k dosadbě vhodných dřevin, které budou mít také funkci půdoochranou ( protierozní). Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika, v břehovém pásmu jasan, javor, osika ) 6. Interakční prvek č. 3 - navrhovaný interakční prvek – liniový- k dosadbě vhodných dřevin, které budou mít také funkci půdoochranou ( protierozní). Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika ) 7. Interakční prvek č. 4 - navrhovaný interakční prvek – liniový- k dosadbě vhodných dřevin, které budou mít také funkci půdoochranou ( protierozní). Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika ) 8. Interakční prvek č. 5 - navrhovaný interakční prvek – liniový- k dosadbě vhodných dřevin, které budou mít také funkci půdoochranou ( protierozní), také jako doprovodná zeleň podél komunikace a zeleň propojující IP 8 horní část Steidlovy stráně s lesním komplexem na západě. Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika ) 9. Interakční prvek č. 6 - navrhovaný interakční prvek – liniový- k dosadbě vhodných dřevin, které budou mít také funkci půdoochranou ( protierozní), a jako zeleň propojující IP 8 horní část Steidlovy stráně. Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika ) 10. Interakční prvek č. 7 propojení IP 9 a IP 8 Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika ) 11. Interakční prvek č.8 – horní část Steidlovy stráně Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika ) 12. Interakční prvek č. 9 – Část Steidlovy stráně nad rozvojovou plochou 5 a 8. Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika ) 13. Interakční prvek č.10 - Propojení izolované části sadu na Steidlově stráni s lesíkem na západní straně, může mít také funkci půdoochranou ( protierozní ). Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika ) 14. . Interakční prvek č.11 - Propojení izolované části sadu na Steidlově stráni s lesíkem na západní straně. Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika ) 15. Interakční prvek č. 12 - navrhovaný interakční prvek – liniový- k dosadbě vhodných dřevin, které budou mít také funkci půdoochranou ( protierozní) a jako také doprovodná zeleň podél komunikace. Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika, lípa )
51
16. Interakční prvek č. 13 - navrhovaný interakční prvek – liniový- k dosadbě vhodných dřevin, které budou mít také funkci půdoochranou ( protierozní) a jako také doprovodná zeleň podél komunikace. Opatření: výsadba vhodných dřevin s přihlédnutím k jednotlivým STG. ( Buk, dub zimní, javor, osika, lípa )
Dřeviny rostoucí mimo les Ve správním území nejsou evidovány památné stromy a nevyskytují se žádné mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které by bylo lze vyhlásit za památné stromy, ani významné dřeviny z hlediska estetického, krajinotvorného, přírodovědného, atd., které by byly hodny pozornosti, pouze na parc.č. 282/1 a 318/1 se nacházejí stromy, které jsou navrhovány do kategorie památný strom.
9.5. Křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi Na území katastru dochází na několika místech ke křížení stávající komunikace s biokoridorem LBK 19 A. Jedná se o křížení s se silnicí II/315 a místními komunikacemi. Návrh: V místech křížení budou vybudovány propustky pro přechod drobnějších živočichů. U křížení komunikací s biokoridorem je nutné provést ochranné oplocení, které zabrání vstupu živočichů na komunikaci. Výška oplocení bude min. 1 m s oky 3/3 cm a bude délky min.15 m na obě strany mostu.
10. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV 10. 1. Vymezení veřejně prospěšných staveb Jde o následující plochy a liniové stavby pro dopravní a technickou infrastrukturu (viz výkres č. 8): Výčet veřejně pospěšných staveb: Poř. Číslo Název A. Místní komunikace A1 – Místní komunikace pro návrhovou plochu č.5,8 A2 – Místní komunikace pro návrhovou plochu č.5, A3 – Místní komunikace pro návrhovou plochu č.4,7,6 B. Parkoviště B1 – Parkoviště P6/15 u hřiště B2 – Parkoviště P5/5 u restaurace a smíš.zboží B3 – Parkoviště P1/15 u zem.střediska B4 – Parkoviště P2/9 B5 – Parkoviště P4/10 C. Čistička odpadních vod D. Pěší komunikace – chodníky podél průtahu silnice II/315 D1 – Chodník od hřiště k bývalé rychtě D2 – Chodník od rychty k restauraci a smíš.zboží D3 – Chodník u Obecního úřadu D4 – Chodník od ObÚ ke kostelu D5 – Chodník od kostela na okraj SZÚO. E. Místní splašková kanalizace v celé obci F. Vodovodní řád doplňky) F1 – Vodovodní síť pro návrhovou plochu č, 5,8
52
F2 – Vodovodní síť pro návrhovou plochu č, 3 F3 – Přívod k ČOV F4 - Vodovodní síť pro návrhovou plochu č, 6,7,4 G. Elektrická energie NN (doplňky) G1 – Elektrické vedení pro návrhovou plochu č, 5,8 G2 – Elektrické vedení pro návrhovou plochu č, 4 G3 – Elektrické vedení pro návrhovou plochu č, 4,6,7 G4 – Elektrické vedení k ČOV
10. 2. Veřejně prospěšná opatření Veřejně prospěšná opatření budou směřována na realizaci prvků ÚSES, na revitalizaci vodních toků, na protierozní opatření, na výsadbu navržených stromořadí a ochranné zeleně vč. zatravnění niv potoků. Na plochách územního systému ekologické stability jsou přípustné takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizující funkci – dosadba vybraných dřevin a extenzivní zásahy mající výchovný charakter. Návrhy na opatření se vážou vždy k cílovému společenstvu. Typ cílového společenstva , návrh opatření a základní využívací podmínky jsou pro jednotlivé prvky podrobněji popsány v kapitole 9.3. ÚSES Podmíněné jsou např. liniové stavby, jejich vedení v trase nejmenšího zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. V zastavěném území obce mohou být vyjimkou úseky, kde lze připustit parkové úpravy popř. i nepůvodní dřeviny, alternativní druhová skladba s ohledem na parkovou nebo lesoparkovou úpravu, nutné je však vždy dodržet podmínku nezpevněného biologicky aktívního povrchu. Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly k destabilizaci společenstev, oslabení ekologické stability území, změně troficko-hydrického režimu a převážně se váže ke změně kultury, změně způsobu hospodaření na těchto plochách, hlavně k umisťování staveb, těžbě surovin, odpadovému hospodářství, odvodňování či zavlažování pozemků, odstraňování porostů a další zvýšené antropogenní činnosti.
10. 3. Vymezení asanací a asanačních úprav Územní plán nepředpokládá žádné asanace.
11. VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vycházejí ze stávajících legislativních opatření. Jedná se zejména o stavební zákon 50/1976 Sb. a jiné vyhlášky, které ukládají při provádění staveb uplatňovat požadavky civilní obrany a v rámci územně plánovací dokumentace zpracovávat doložky CO. Konkrétní technická řešení musí být prováděna podle platných předpisů civilní obrany: CO-1-9 „Technická opatření CO“, CO-2-7 „Ukrytí obyvatelstva“, CO-1-21 „Normativy stavebně technických opatření CO“ a Příručka pro budování PRU. Následující kapitola řeší způsob úkrytu civilního obyvatelstva. Jsou v ní vyčísleny potřebné prostory pro tuto funkci v sídle, zejména v souvislosti s výhledovým nárůstem obyvatel. Jako počáteční stav počtu obyvatel je uveden stav k 1. březnu 2001, přírůstek ploch je vztažen k výhledovému nárůstu obyvatel do r. 2015.
53
Pro stávající počet obyvatel musí být zpracován plán ukrytí, který bude uložen na ObÚ. Pro výhledový počet osob je nutno zajistit potřebné prostory pro ukrytí a zajištěním množství ukrytí a to zajištěním možnosti ukrytí v prostorech podzemních podlaží stávajících a navržených budov. Dimenzování potřebné úkrytové plochy je uvažováno na základě následujících podmínek: -0,5 m2 /os, -1m2 /os pro matky s dětmi do 7 let (10% z celkového počtu obyvatel) Výpočet plochy pro současný stav obyvatel: Počet obyvatel (2001) - 283 Potřebná plocha : 255*0,5 + 28*1= 155,5 m2 Výpočet plochy pro výhledový nárůst obyvatel: Počet obyvatel (výhled) v r. 2015 – 390 Potřebná plocha: 351*0,5 + 39*1=214,5 m2 Obecní úřad zhodnotí současný stav z hlediska požadavků CO ( kolektivní ochrana obyvatelstva ukrytím , individuální ochrana obyvatelstva, evakuace, usnadnění záchranných prací) vznese požadavek zařazení potřebných opatření prostor do stávajících a navrhovaných staveb. V souvislosti s novou výstavbou a nárůstem obyvatel obecní úřad vznese následující požadavky, které budou zapracovány do ÚPD nižšího stupně a projektové dokumentace -Požadavek kolektivní ochrany obyvatelstva: Při výstavbě rodinných domů doporučí provádět stavby podsklepené, s využitím podzemních podlaží pro úkryt obyvatel. U občanských budov je nutné zajistit ukrytí zejména žáku ve školských objektech. U budov výrobních, administrativních a komerčních ukrytí zaměstnanců bude řešeno s ohledem na specifiku organizace a počet zaměstnanců ve vlastní režii a vlastních prostorách. Tyto stavby musí splňovat podmínku ochranného součinitele stavby Ko = min 50. - Požadavek individuální ochrany obyvatelstva : prostory pro uložení prostředků PIO. - Požadavek evakuace osob: návrh vhodných lokalit pro pobyt evakuovaných osob - Požadavek usnadnění záchranných prací: výčet navržených opatření k usnadnění záchranných prací. Rozvojové lokality (plochy zastavitelného území) jsou popsány v předcházejících kapitolách.
12. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDÁNÝCH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZPF A LESNÍ POZEMKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ 12.1. Zábor ZPF Zábory TPF jsou vyhodnoceny v samostatné příloze C tohoto dokumentu.
12.2. Zábor lesních pozemků Zábory TPF jsou vyhodnoceny v samostatné příloze C tohoto dokumentu.
54
12.3. Posouzení vlivu navrhovaného řešení na životní prostředí Návrh územního plánu obce řeší nejdůležitější složky životního prostředí – ovzduší, hluk, půda, voda a biota. Návrh plně respektuje kvalitní krajinný rámec, zachováním nezastavitelných horizontů. Dále se plán dotýká řešení zeleně a vodních ploch. Stávající plochy zeleně jsou v katastrálním území plně respektovány ve svých stávajících kategoriích. Vymezení a vytváření územního systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny je prvořadým a veřejným zájmem. Jeho ochrana je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků, tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obec i stát. Návrh územního plánu respektuje požadavky dané plánem lokálního ÚSES. Podrobný popis zásad, přípustných a nepřípustných činností je uveden v dokumentaci ÚSES, u popisu jednotlivých biocenter a biokoridorů. Současná hygienická situace, vzhledem k charakteru okolní krajiny i samotného sídla je velice dobrá. Území sídla není zatíženo znečištěním ovzduší a vody ani hlukem.
12.3.1. Ovzduší a) současný stav Kvalita ovzduší významně ovlivňuje životní podmínky člověka i mnoha jiných organismů. Prostřednictvím atmosféry jako vhodného nosného média mohou být ovlivňována místa značně vzdálena od zdrojů emisí. Nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší jsou obecně spaliny tuhých a jiných paliv, exhalace z výroby a exhalace dopravních prostředků pozemní dopravy. Obec se nalézá ve venkovské horské krajině. V okolí se nenalézá žádný významnější znečišťovatel ovzduší, který by mohl výrazně ovlivňovat kvalitu životního prostředí. Specifickou formou znečistění ovzduší, v sídlech tohoto typu, jsou organoleptické emise z živočišné výroby, vyznačující se zvýšeným obsahem mikroorganismů, prachu a škodlivých plynů a nepříjemným zápachem. Významným zdrojem znečištění na venkově je i půdně větrná eroze, postihující rozsáhlé nedělené pozemky orné půdy. Zde spolupůsobí i průmyslová hnojiva unášená větrem spolu s prachovými částicemi půdy. Zdroje exhalací: - pozemní komunikace - dopravní zatížení stávajících komunikací je minimální a nejsou významným znečišťovatelem ovzduší. - topení – lokální topeniště jsou významnými zdroji znečištění ovzduší.Vzhledem k tomu, že se výhledově nepředpokládá plynofikace obce, je nutno podporovat alternativní zdroje vytápění (dřevo, solární energie, biomasa) - plochy živočišné velkovýroby- v obci je středisko živočišné výroby, stavy jsou v současné době nižší než je projektovaný stav. Živočišná velkovýroba v současnosti významně neovlivňuje kvalitu ovzduší. - plochy jiné výroby a podnikatelské aktivity – v obci je výrobní provoz, který významně nezatěžuje životní prostředí. Tato funkční složka kvalitu ovzduší v obci neovlivňuje. Další významnější zdroje znečistění ovzduší v obci nejsou a nejsou zde ani jiné problémy plynoucí z problematiky znečištění ovzduší. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí
55
Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů znečištění v obci, ani nepočítá se výraznějšími nárůstem u současných znečištění. Vzhledem k tomu, že je stav ovzduší v obci dobrý, územní plán počítá pouze s řešením některých dílčích problémů. V současné době je zpracováván Program snižování emisí a imisí znečišťovaných látek v ovzduší Olomouckého kraje. Tento materiál je ve fázi analýzy a není dosud schválený. Zdroje exhalací: - pozemní komunikace – územní plán nenavrhuje žádné výrazné změny ve složce dopravy. Vzhledem k současné situaci žádná opatření navržena nejsou - topení – nejsou možná žádná opatření, která by mohla ÚPD ovlivnit. - plochy živočišné velkovýroby- živočišná velkovýroba v současné době významně neovlivňuje kvalitu ovzduší. Pokud dojde k zesílení provozu této funkční složky, provozovatel musí dodržet veškerá opatření aby nedošlo ke zhoršení životního prostředí v obci. Emise škodlivin nesmí překročit platné limity. Rozsah pásem hygienické ochrany je zakreslen v grafické části, provoz v zařízení musí být takový, aby toto ochranné pásmo nebylo překročeno. Ochranné pásmo bude posuzováno dle metodiky Postup pro posuzování ochranného pásma chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek, Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica, 8/1999. - plochy jiné výroby a podnikatelské aktivity – v obci je provoz drobné výroby, která nezatěžuje životní prostředí. Pokud dojde k zesílení provozu této funkční složky, provozovatel musí dodržet veškerá opatření aby nedošlo ke zhoršení životního prostředí v obci. Emise škodlivin nesmí překročit platné limity. Navrhované řešení kvalitu ovzduší nezhorší.
12.3.2. Hluk a)současný stav Hladina hluku významně ovlivňuje životní podmínky člověka i mnoha jiných organismů. Prostřednictvím atmosféry jako vhodného nosného média mohou být ovlivňována místa i značně vzdálena od jeho zdrojů. Zdroje hluku lze obecně rozdělit do dvou kategorii, zdroje liniové a bodové. Mezi nejčastější zdroje liniové patří hluk z pozemní dopravy, silniční, nebo železniční. Bodové zdroje hluku mohou být výrobní provozy, ale i zařízení občanské vybavenosti. Zdroje hluku: - z pozemní dopravy - dopravní zatížení stávajících komunikací je minimální a nejsou významným zdrojem hluku. - z bodových zdrojů - v obci není žádný bodový zdroj, který by vytvářel hlukové zatížení. Další významnější zdroje hluku v obci nejsou a nejsou zde ani jiné problémy plynoucí z problematiky zatížení životního prostředí hlukem. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí V obci není třeba řešit závažnější problémy plynoucí ze zatížení hlukem. Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů hluku v obci, ani nepočítá se výraznějšími nárůstem u současných zdrojů. Zdroje hluku: - z pozemní dopravy –územní plán nenavrhuje žádné výrazné změny ve složce dopravy. Vzhledem k aktuální situaci nejsou navržena žádná opatření. - z bodových zdrojů – výrobní aktivity nesmějí hlukem obtěžovat obyvatelstvo. V obytných zónách hladina hluku, kterou budou tyto provozy produkovat, nesmí překračovat přípustné hygienické limity.
56
Navrhované řešení kvalitu životního prostředí v obci nezhorší.
12.3.3 Voda a) současný stav Voda je jedním z nejdůležitějších chemických sloučenin, která umožňuje udržení a vývoj života na zemi. Proto je nutné stavu znečištění této složky životního prostředí věnovat mimořádnou péči. Nejčastějším znečišťovatelem vod jsou průmyslové závody a splaškové vody. Specifickým problémem ve venkovském prostředí je splach z okolních zemědělských ploch a průsakem reziduí chemických hnojiv na propustných půdách. Meliorace na správním území obce nejsou rozsáhlé a neovlivňují hydrologické poměry v území. Hydrologická situace a správci vodních toků jsou uvedeni v kapitole 2.3. Přírodní podmínky. Ochrana vody se realizuje zejména v oblasti ochrany vodních zdrojů a vodních toků - ochrana vodních zdrojů- na správním území obce nejsou žádné zdroje vody, které by bylo třeba chránit. -ochrana vodních toků-v obci neexistuje žádný průmyslový znečišťovatel vody. Znečištění způsobuje do vodotečí svedena část splaškových vod z domovních kanalizací v obci. Dále znečištění způsobuje splach z okolních zemědělských ploch, zesílený existencí melioračních zařízení svedených do vodotečí. - koryta na některých úsecích vodotečí jsou regulována, zejména v zast. území obce, kde jsou zpevněna a zatrubněna. Koryta vodotečí mimo zast. území jsou zpevněna zatravňovacími tvárnicemi nebo jsou v přirozeném stavu. Jiní znečišťovatelé vody na správním obci nejsou a nejsou zde ani jiné problémy plynoucí z problematiky znečištění vody. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí Základní řešení problematiky znečištění povrchových a podzemních vod jsou v zásadě v pravomoci obce. Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů znečištění v obci, řeší uvedené dílčí problémy. Zásady na zlepšení současné situace a regulativy pro navrhované aktivity: - vzhledem k aktuální situaci je nutné urychleně vybudovat místní kanalizační síť s napojením na čistírnu. - Na rozvojových plochách je třeba zajistit, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů. Většina ploch (zástavba ind. rodinnými domky se zahradami) zůstane nezpevněna a bude umožňovat vsakování, zpevněné plochy a komunikace budou odvodněny do dešťové kanalizace. - je třeba vyvíjet tlak na likvidaci polních hnojišť a nepřipustit jejich další zakládání. - na zemědělských půdách bude hospodařeno dle zásad uvedených v zónování ploch zemědělské produkce ( zóny I-IV, kapitola 4.7.3) - při pozemkových úpravách je třeba požadovat realizaci protierozních opatření a interakčních prvků zabraňujících smyvu hnojiv a agrochemikálií do vodotečí, - stávající výrobní aktivity nesmějí zhoršit kvalitu vody ve vodotečích. Všechny výrobní objekty budou odkanalizovány s napojením na kanalizační čistírnu, pokud se průmyslové odpadní vody budou lišit od splaškových, provozovna vybuduje vlastní ČOV. - k toku neumisťovat komposty, hnojiště, a pod. - stav koryta v zast. území není přirozený, vzhledem, však hustotě zástavby, není možné provést jeho revitalizaci. Stav povrchu koryta mimo zast. území je přirozený a proto nejsou třeba rozsáhlejší revitalizační zásahy.
57
Navrhované řešení kvalitu životního prostředí v obci výrazně zlepší ( kanalizace, ČOV)
12.3.4. Půda a) současný stav Půda je ve venkovském prostředí ohrožena zejména větrnou erozí. Tato je způsobena velkým podílem nedělených velkoplošných obhospodařovaných ploch. Procesy vodní a větrné eroze působí značné ztráty na úrodnosti půd, zemědělských kulturách, kvalitě povrchových vod apod. Náchylnost půd k vodní erozi je závislá na sklonitosti pozemku, délce svahu, půdní struktuře, textuře, propustnosti, organických látek v půdě. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí Pro omezení půdní eroze plán navrhuje následující opatření - při provádění pozemkových úprav je nutné realizovat protierozní opatření, zejména ve formě mezí a interakčních prvků - na zemědělských půdách bude hospodařeno dle zásad uvedených v zónování ploch zemědělské produkce ( zóny I-IV, kapitola 4.7.3.) Navrhované řešení zlepší kvalitu životního prostředí v obci.
13. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Orgán územního plánování, který je příslušný k pořízení územně plánovací dokumentace soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán územního plánování pořídí změnu územně plánovací dokumentace. Přitom musí brát zřetel na využití dosud vymezeného zastavitelného uzemí. Orgán územního plánování je povinen uvést do souladu plán obce s následně schváleným územním plánem velkého územního celku. Doté doby nelze rozhodovat podle těch částí ÚPD, které jsou v rozporu s následně schválenou ÚPD. Aktualizace budou prováděny vždy v souvislosti se střídáním volebních období, to znamená každé 4 roky.
58
