Objednatel: Obec Lesnice (okres Šumperk)
Pořizovatel: Městský úřad Zábřeh, Odbor rozvoje Oddělení územního plánování
Schvalovací orgán: Zastupitelstvo obce Lesnice
Zpracovatel: Atelier AVM, s.r.o. Husova 8A, Brno
Zodpovědný projektant: Ing. arch. Zdeněk Toman
Autorský kolektiv: Ing. arch. Miloslav Sohr, Ing. arch. Michal Leskovjan, Krištof Toman
V Brně, prosinec 2003
Obsah: A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .......................................................................................................... 4 1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ ................................................................................................... 4 2. PRŮBĚH ZPRACOVÁNÍ DOKUMETACE ...................................................................... 4 3. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD........................................ 5 4. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (SOUBORNÉHO STANOVISKA)................................................................................................................... 5 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...................................... 6 6. VYHODNOCENÍ SOULADU S KONCEPČNÍMI DOKUMENTY OLOMOUCKÉHO KRAJE ............................................................................................................................... 7 7. POUŽITÉ PODKLADY ................................................................................................... 8 B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ..........................................................................................10 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE .................10 2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMNÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ ..............................................................................................................................10 2.1. Zapojení sídla do systému osídlení ........................................................................10 2.2. Přírodní podmínky ..................................................................................................11 2.3. Kompozice sídla, prostorové a funkční členění .......................................................13 2.4. Kulturně-historické dědictví.....................................................................................14 2.5. Demografické údaje................................................................................................15 2.6. Ekonomický potenciál .............................................................................................16 3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE .........................................................................17 3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle ..............................................................................17 3.2. Návrh prostorové kompozice sídla ..........................................................................17 3.3. Zhodnocení návrhu.................................................................................................18 4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ ............................................................................................................................18 4.1. Plochy bydlení ........................................................................................................18 4.2. Plochy občanského vybavení .................................................................................20 4.3. Plochy sportu a rekreace ........................................................................................22 4.4. Plocha výrobní........................................................................................................23 4.5. Plochy technické a dopravní infrastruktury .............................................................24 4.6. Plochy veřejně přístupné urbánní ...........................................................................25 4.7. Plochy sídelní zeleně..............................................................................................26 4.8. Plochy zemědělské produkce .................................................................................26 4.9. Plochy zeleně lesní a krajinné ................................................................................28 4.10. Vodní plochy.........................................................................................................30 4.11 Záplavové území ...................................................................................................31 4.12. ÚSES ...................................................................................................................32 Úbk - Biokoridor .................................................................................................................32 ZCHÚ ............................................................................................................................33 5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................33 5.1 Územní limity využití území .....................................................................................33 5.2. Ochranná a bezpečnostní pásma ...........................................................................34 5.3. Ochrana památek ...................................................................................................35 5.4. Ochrana přírodních hodnot .....................................................................................35 5.5. Ochrana genofondu ................................................................................................36 5.6. Ochrana ložisek nerostných surovin .......................................................................37 Vstupní limity .................................................................................................................37 5.7. Ochrana proti záplavám..........................................................................................37 6. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH PLOCH .........................................................................................................................................37 6.1. Bilance ploch ..........................................................................................................37 6.1. Zásady etapizace ...................................................................................................39
2
7. KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNI S ODPADY ......39 7.1. Doprava a dopravní zařízení ..................................................................................39 7.2. Technická infrastruktura .........................................................................................44 8. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ ...............................................................................49 9.ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY...............................................................49 9.1. Kostra ekologické stability ......................................................................................50 9.2. Celková koncepce návrhu ÚSES ............................................................................50 9.3. Prvky ÚSES............................................................................................................51 10. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV .....................................................................................................54 11. VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY .......................................54 12. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDÁNÝCH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZPF A LESNÍ POZEMKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ ...........................................55 12.1. Zábor ZPF ............................................................................................................55 12.2. Zábor PUPFL .......................................................................................................56 12.3. Posouzení vlivu navrhovaného řešení na životní prostředí ...................................56 13. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE ....................................................................................59
3
A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Řešená obec: Lesnice Kraj: Olomoucký Katastrální území: Lesnice Rozloha správního území obce: 732,72 ha Počet obyvatel: 585 (1.7.2002) Počet domů celkem: 182 (2001) Pošta: 789 01 Zábřeh
1. HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Hlavním cílem řešení je pořízení aktuální územně – plánovací dokumentace na úrovni obce, jako základního nástroje územního plánování. Územní plán řeší dominující, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné funkční využití všech ploch na správním území obce, jejich uspořádání a jejich regulaci. Vymezuje hranice současně zastavěného území a zastavitelného území obce. V ÚPO budou vymezeny veřejně prospěšné stavby. Hlavním cílem řešení je zejména: stanovit základní urbanistickou koncepci a způsob využití území stanovit základní regulace funkčního uspořádání území a limity využití území vymezit pozemky pro výstavbu nových RD vymezit plochy pro rozvoj kulturních a sportovních potřeb, vymezit prostory pro veřejná prostranství a pro obnovu a rozšíření veřejné zeleně určit asanační, rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území určit plochy pro veřejně prospěšné stavby rozšířit a doplnit technickou infrastrukturu (vodovody, kanalizaci, ČOV, plynofikaci…), technickou infrastrukturu území navrhnout se zřetelem k zabezpečení obsluhy stávajících i rozvojových území řešit základní koncepci dopravy podpořit rozvoj cestovního ruchu budováním cykloturistických tras vymezit nové plochy pro vytvoření podnikatelských zón s připravenou dopravní a technickou infrastrukturou navrhnout potřebná opatření ochrany přírody, vymezit chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma vytvořit zákonný podklad pro koordinaci všech činností na území obce a nalézt optimální urbanistické řešení pro stavební rozvoj obce do roku 2020 V neposlední řadě územní plán obce vytváří příznivé podmínky k usnadnění přístupu obce ke státním dotacím směrovaným na rozvoj venkova a k finančním prostředkům z fondů EU.
2. PRŮBĚH ZPRACOVÁNÍ DOKUMETACE Pro obec Lesnice nebyla dosud schválena žádná územně plánovací dokumentace v souladu s platnými právními předpisy. O pořízení územního plánu obce rozhodlo zastupitelstvo obce Lesnice na svém zasedání 30.12.2002 usnesením č. II/2002 odst. 5.
4
Zpracování ÚPO Lesnice předcházelo pořízení územně plánovacího podkladu urbanistické studie obce Lesnice vyhotovené Ateliérem AVM, Husova 8a, Brno v lednu 2001. US byla projednána v souladu s §21 zák. 50/76 Sb. jako koncept ÚPnO v březnudubnu 2003. Po projednání US zpracoval pořizovatel zadání ÚPO Lesnice, které zároveň splňuje funkce souborného stanoviska k projednané US dle §21 odst. 5 Stavebního zákona, pro zpracování návrhu ÚPO Lesnice. Při schválení zadání v ZO Lesnice na návrh pořizovatele bylo upuštěno od zpracování konceptu řešení ÚPO Lesnice. Pro zpracování dokumentace byl jako podklad použit LÚSES k. ú. Dolní Studénky, Sudkov, Kolšov a Lesnice zpracovaný Zdeňkem Bauerem, Brno, v roce 1996
3. ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD Pro obec Lesnice nebyla dosud schválena žádná územně plánovací dokumentace obce v souladu s platnými právními předpisy. Obec se nachází v území řešeném Územním plánem velkého územního celku Jeseníky, vyhlášeném v Nařízení vlády 233/94 Sb. ze dne 2. 11. 1994, ve znění usnesení vlády ČR č. 1042 ze dne 30.10.2002, kterým byla schválena 1. změna ÚP VÚC Jeseníky. Stav: Zastavěné území řešené obce je v předmětném ÚP charakterizováno jako stabilizované území venkovského sídla. V obci je též vyznačena plocha dnes zrušené zemědělské výroby. Správním územím obce procházejí stávající sítě VVN 110 kV a silnice II/370. V údolní nivě Moravy je vyznačena stávající studna, která bude napojena na vodovodní systém města Zábřeh. Do západní části území obce zasahuje území ohrožené stoletou vodou. Do západního okraje správního území obce zasahuje PHO vodního zdroje II. St. Ve východní části obce, v údolí Loučky je navržen suchý poldr (veř. prosp. stavba). V jižní části katastru je vyznačeno těžené povrchové ložisko (dobývací prostor), prognózní zdroj vyhrazených nerostů a nevýhradní ložisko. Údolní niva Moravy západně od vsi je vymezena jako nevýhradní ložisko surovin. Do jižní části katastru zasahuje ochranné pásmo výroby. V trase řeky Moravy prochází nadregionální biokoridor NRBK 89 s ochranným pásmem zasahujícím do západní části vsi. Na zmíněném NRBK je navrženo regionální biocentrum RBC 439. Jižní částí katastru (dobývacím prostorem) prochází navržený regionální biokoridor RBK 903. Na Trlině je vyznačeno zvláště chráněné území ZCHÚ PR Pod Trlinou s ochranným pásmem 50 m od hranic ZCHÚ.V prostoru východně od PR je vyznačeno pásmo lesů ohrožení lesního porostu imisemi. Jiné údaje, týkající se správního území obce, v ÚP VÚC Jeseníky obsaženy nejsou.
4. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE (SOUBORNÉHO STANOVISKA) Územní plán obce byl pořízen v souladu s § 21, odst. 6 zákona 50/76 Sb. v platném znění. Na základě řádně projednané urbanistické studie obce bylo, tedy, upuštěno od zpracování konceptu územního plánu a bylo zpracováno Zadání ÚPO s náležitostmi souborného stanoviska.
5
Zadání územního plánu obce řeší jak požadavky obce, tak i všeobecné podmínky dané pro zpracování územních plánu Stavebním zákonem a předpisy souvisejícími (např. ochrana přírody, energetika atd.). V souborném stanovisku jsou vyhodnoceny jednotlivá stanoviska dotčených orgánu územního plánování, státní správy, připomínky a námitky ostatních orgánů, dotčených organizací a občanů obce. V územním plánu obce nebyly zohledněny následující připomínky dotčených orgánů státní správy: 1). ČR-úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště Ostrava: „Stavební akce na pozemcích ve správě Úřadu předem projednat“. Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. 2.) KÚ Olomouckého kraje, odb. dopravy a silničního hosp.: Při nových kříženích respektovat §10 zák. 13/1997 Sb., při doplňování dřevinami §§15, 29, 33 zák. 13/1997 Sb., zvážit možnost oddělení pěší a cyklistické dopravy od silničního provozu.“ Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. 3.) MěÚ Zábřeh, odd. dopravy: „Při navrhování MK v rozvoj.pl.a při úpravách stávajících uvažovat s prostorem pro odvodnění, uložení TI, chodníky, pl. pro obratiště, u autobus. zastávek s prostorem pro nástupiště a přístřešek Úpravy stávajících komunikací řešit v souladu s ČSN 736101“ Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. 4.) Krajská hygienická stanice, územní pracoviště Šumperk: „Při změně zdroje pitné vody, musí tento vyhovovat všem aktuálním předpisům, zásobit vodou rozvojové plochy, řešit likvidaci splaškových vod.“ Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. 5.) HZS Olomouckého kraje, územní odbor Šumperk: „Přístupové komunikace musí umožnit příjezd požárních vozidel, rozvojové plochy zásobit požárními vodovody.“ Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. 6.)Zemědělská vodohosp. správa, obl. povodí Moravy, ÚP Šumperk: „Doplnit posouzení vlivu dešťových srážek, odtokové poměry v rozvojových plochách“ Zdůvodnění: V územně-plánovací dokumentaci na úrovni obce lze tuto problematiku řešit pouze koncepčně, konkrétní návrhy mohou být až v podrobnější dokumentaci. Požadavky DOSS, které nebyly splněny, jsou dohodnuty v souborném stanovisku. Všechny ostatní požadavky obce a ostatních subjektů byly do územního plánu zapracovány.
5. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Územní plán obce soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Územní plán obce vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních,
6
civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Správní území obce je rozděleno dle zásad funkčního využití na jednotlivé funkční plochy . Jsou to plochy urbanizované (plochy bydlení, plochy občanského vybavení, plochy sportu a rekreace, plochy výrobní, plochy technického a dopravního vybavení, plochy sídelní zeleně a plochy veřejně přístupné - urbánní) a krajinné (plochy zemědělské produkce, plochy zeleně lesní a krajinné a vodní plochy). Rozvoj obce umožňují navrhované plochy pro bydlení, uchování přírodních, civilizačních a kulturních hodnot a jejich soulad je zajištěn funkčními regulativy a limity využití území. Územní plán obce řeší jednotlivé problémy transformací ploch a ochrannými pásmy. Navrhovaná opatření nezhorší ekologickou situaci v obci a jsou navržena dle zásad trvale udržitelného rozvoje.
6. VYHODNOCENÍ SOULADU S KONCEPČNÍMI DOKUMENTY OLOMOUCKÉHO KRAJE a) Vyhodnocení souladu ÚPnO se Strategií rozvoje Olomouckého kraje: Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (dokument schválený zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 25.10.2001) je komplexním rozvojovým dokumentem, který se výrazně dotýká problematiky územního plánování. V územním plánu obce byly zohledněny následující specifické požadavky tohoto dokumentu: Řešení podporuje ekonomickou a sociální stabilitu venkovského prostoru. Zachování, obnova a rozvoj venkova včetně krajinného rázu. Tento požadavek rovněž vyplývá ze samotné podstaty územního plánování Dořešit obsluhu území technickou infrastrukturou, zejména vyhovujícím způsobem vyřešit likvidaci odpadních vod Podporovat zachování a rozvoj občanské vybavenosti Stabilizovat půdní výnosnosti – realizace pozemkových úprav. Územní plán obce je jedním z podkladů pro projektování pozemkových úprav – ÚSES, návrhy změny kultury. b) Vyhodnocení souladu ÚPnO s koncepcí odpadového hospodářství Olomouckého kraje: Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty (Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje). Komunální odpad bude nadále ukládán do nádob k tomu určených a svážen specializovanou firmou. Nebezpečný odpad bude 2 krát ročně odvážen mobilním sběrem. Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné: Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů. Pro sběr nebezpečného odpadu bude zajištěn operativně odvoz specializovanou firmou.(2x do roka na vlečku) Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu. Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů. Vytvářet podmínky pro separaci využitelných složek odpadů přímo u původce. (zvony na tříděný odpad jsou situovány u hřbitova) Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v domácnostech (například kompostování, drtiče….).
7
c) Vyhodnocení souladu ÚPnO se strategií rozvoje vodovodů a kanalizací: Pro Olomoucký kraj je zpracován PRVKOK (Voding Hranice 2004),který řeší rozvoj vodovodů a kanalizací pro obec Lesnice a je v souladu s požadavky obsaženými v Programu rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Šumperk (Voding Hranice s.r.o. 1996) . d) Vyhodnocení souladu se Studií protipovodňové ochrany okresu Šumperk ( Výzkumným ústav vodohospodářský T.G.Masaryka v Brně, listopad 1998): Územním plánem obce je nad Lesnicí směrem k Brníčku na vodním toku Loučka navržen poldr. Na území obce jsou navrženy ochranné hráze před vodami z řeky Moravy. Z hlediska etapizace postupu prací by bylo vhodné vybudování suchého poldru Brníčko na vodním toku Loučky před realizací protipovodňových hrází. Z ostatní strategických dokumentů, dle kap. c Zadání tohoto Územního plánu, nevyplývají žádné požadavky.
7. POUŽITÉ PODKLADY a) Mapové podklady: Pro výkres širších vztahů byla použita základní mapa ČR v měřítku 1 : 50 000 (grafická část UPN VUC Jeseníky), do které byly zapracovány jednotlivé údaje a která byla následně plánograficky rozmnožena a zvětšena. Pro zhotovení základních podkladových map v měřítku 1:2 000 se vycházelo z katastrálních map měřítka 1:2 880. Mapy byly po zvětšení překresleny a reambulovány na základě provedených průzkumů a rozborů a doplněny vrstevnicemi zvětšenými z odvozené mapy měřítka 1:10 000. Následně byl mapový podklad digitalizován a v tomto tvaru sloužil pro zpracování výkresové části v měřítku 1:2 000. Pro výkres celého administrativně správního území obce byla použita tato digitalizovaná mapa 1:2 000 zmenšená do měřítka 1:5 000. Jako podklad byl použit LÚSES k. ú. Dolní Studénky, Sudkov, Kolšov a Lesnice, Zdenek Bauer, Brno, 1996 b) Prameny a literatura(výběr): Územní plán velkého územního celku Jeseníky – 1. změna Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (dokument schválený zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 25.10.2001) Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Šumperk (Voding Hranice s.r.o. 1996). Program rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (Voding Hranice s.r.o. 2004). Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje LÚSES k. ú. Dolní Studénky, Sudkov, Kolšov a Lesnice, Zdenek Bauer, Brno, 1996 J. Demek, Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny, Praha 1984 V. Vlček, Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže, Praha 1984 E. Quitt, Klimatické oblasti ČSR, Brno, 1971 Předběžné výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ
8
Definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ Petr Šrytr a kol., Městské inženýrství 1 a 2, Praha 1999 Nařízení vlády č.85/1981 Sb. (Kvarter řeky Moravy) Nařízení okresního úřadu v Šumperku č. 14/1997 (Přír. park Březná) c) Legislativní podklady (výběr): Zakázka byla zpracovaná v souladu s následujícími předpisy: Zák. 50/1976 Sb. (Stavební zákon) v platném znění Vyhl. 135/2001 Sb. O územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění Zák. 128/2000 Sb. (O obcích) v platném znění Zák. 360/1992 Sb. O výkonu povolání autorizovaných architektů v platném znění Zák. 20/1987 Sb. O státní památkové péči v platném znění Zák. 13/1997 O pozemních komunikacích, vyhl. 104/1997 v platném znění Zák. 222/1994 Sb. (Energetický zákon) v platném znění Zák. 254/2001 Sb. (Vodní zákon), vyhl. 470/2001 Sb. v platném znění Zák. 44/1988 Sb. (Horní zákon) v platném znění Zák. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny v platném znění Zák. 334/1992 Sb. O ochraně ZPF, vyhl. 13/1994 Sb. v platném znění
9
B. ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ PODLE KATASTRÁLNÍCH ÚZEMÍ OBCE Řešené území zahrnuje celé administrativně správní území obce Lesnice, které je totožné se stejnojmenným katastrálním územím. Toto vymezení vyplývá z předpokladu zpracování územního plánu obce, který dle stavebního zákona řeší celé správní území obce. Rozloha správního území obce je 732,72 ha.
2. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMNÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ 2.1. Zapojení sídla do systému osídlení Širší vztahy řešeného území se projevují a jsou realizovány zejména v oblasti spádovosti, dopravy a technické infrastruktury. Obec Lesnice je veřejnoprávní korporací a samostatnou jednotkou lokální samosprávy se sídlem obecního úřadu. Obec Lesnice se nachází v jihozápadní části okresu Šumperk, při krajské silnici II/370 ( Leština – Hrabišín – Dolní Libina – Rýmařov – Valšov), východně od města Zábřeh. Správní území obce sousedí s následujícími katastry: na východě s k.ú. Brníčko u Zábřeha a Janoslavice, na severovýchodě s k.ú. Kolšov, na severu Postřelmov, na západě s k.ú. Zábřeh na Moravě, na jihozápadě Leština , na jihu Hrabová u Dubicka. Nachází se ve venkovské krajině obklopena vesměs sídly venkovského typu a srovnatelného charakteru. Nejvýznamnější spádové centrum pro obec je město Zábřeh, se kterým jsou realizovány intenzivní příměstské vztahy. Z hlediska vyšší vybavenosti obec spáduje k městu Šumperk. Dalším, méně významným spádovým centrem je město Mohelnice. Obec leží v blízkosti několika celostátně a regionálně významných dopravních koridorů. V silniční dopravě to je směr Praha-Ostrava (I/11), Olomouc-Jeseník (I/44) a Praha-Olomouc (I/35). V oblasti železniční dopravy je to vysokorychlostní koridor ČD Praha-Ostrava, nástupní stanice Zábřeh na Moravě. Doprava dálniční, železniční, letecká ani vodní se na řešeném území nevyskytuje. Obec leží na krajské silnici II/370, která je významnou regionální spojkou propojující obce v údolí Loučky se Zábřehem a celostátními dopravními tahy. Z hlediska technické infrastruktury vztahy přesahující rámec správního území obce jsou v oblasti zásobování vodou,v oblasti odkanalizování území, zásobování plynem ,elektrickou energii a telekomunikací. Obec má vlastní samostatný vodovod, vodní zdroj se však nachází mimo správní území obce (SV Postřelmůvek). Splašková kanalizace je napojena do čističky v sousední obci Leština. Na tuto čistírnu budou napojeny i další obce, které leží v údolí Loučky nad Lesnicí. Navržený kanalizační sběrač z Brníčka bude napojen na kanalizaci Lesnice. Hlavní stoka bude procházet řešeným územím. Z hlediska zásobování elektrickou energií je obec napojena na síť VN 22 kV od západu od Zábřeha, z hlediska telekomunikací obec je napojena na místní kabel směrem od jihu od Leštiny. Z hlediska TI vztahy přesahující rámec správního území jsou i v oblasti plynoinstalace: obec je napojena na STL z Leštiny a Vápenka Vítošov, s.r.o. má vlastní odbočku z VTL Olomouc – Mohelnice - Jeseník.
10
2.2. Přírodní podmínky 2.2.1. Geologické a geomorfologické poměry a) geomofologie Správní území obce Lesnice leží v provincii Česká vysočina, v Krkonošskojesenické soustavě(IV), oblasti Jesenické (IV C), na rozhraní celků Hanušovická vrchovina (IV C 3) a Mohelnická brázda (IV C 2). V rámci Hanušovické vrchoviny je správní území obce v podcelku Úsovská vrchovina (IV C 3 A). Současně zast. území obce je na rozhraní Hanušovické vrchoviny a Mohelnické brázdy. Mohelnická brázda je úzká protáhlá tektonická sníženina mezi Zábřežskou vrchovinou na západě a Hanušovickou vrchovinou na východě, široká 3 – 5 km, protékaná Moravou, vyplněná pliocenními a čtvrtohorními usazeninami. Střední výška je 288,8 m n. m. Osu sníženiny tvoří široká údolní niva řeky Moravy dosahující mocnosti až 28 m, západní část tvoří náplavové kužely Moravské Sázavy, Mírovky a Třebůvky, akumulační říční terasy a mírné svahy na neogenních usazeninách kryté většinou sprašovými hlínami, případně sprašemi. Převládají pole a louky. Úsovská vrchovina se nachází v jižní části Hanušovické pahorkatiny. Je členitou vrchovinou s výrazně stupňovitou stavbou, střední výška je 351,6 m n.m., střední sklon 5°22´. Je složena hlavně z krystalinika desenské klenby, z devonských kristalinických břidlic, sedimentů a spodnokarbonských usazenin. Reliéf je charakteristický útvary s kryoplanačními terasami. Nejvyšším bodem je vrch Bradlo (600 m n.m.). Vyšší části jsou zalesněné hlavně smrkovými porosty, v nižších částech převládávají louky a pole. b) geologické poměry Aluviální plochy podél řeky Moravy a jejich přítoků Desné a Loučky jsou tvořeny čtvrtohorními eolitskými a fluviálními sedimenty – sprašové hlíny, říční pídky a štěrky. Vrchovinná část řešeného území je tvořena stršími přeměněnými horninami starohorními a prvohorními – rula, která zabírá největší plochu řešeného území, zčásti svor a žula. Devonský vápenec je tvořen pruhem, který je dlouhý asi 3 km, začíná severně od Hrabové a končí pod Trlinou. Devonský vápenec vytvořil podmínky pro vznik teplomilné a vápnomilné vegetace Na správním území obce, jižně od kostela na úpatí Trliny je evidována významná geologiká lokalita. V katastru obce nejsou žádná území náchylná k sesuvům ani poddolovaná území z minulých těžeb.
2.2.2. Charakteristika reliefu Správní území obce se vzhledem k umístění na rozhraní geomorfologických celků, nachází v poměrně různorodém terénu, na vyústění údolí potoka Loučky do údolní nivy Moravy. V západní části správního území obce, do kterého zasahuje Mohelnická brázda, je převládající rovinatý terén. Z údolní nivy řeky Moravy se poměrně prudce zvedají výběžky vrchoviny. Do východní části zasahuje Úsovská vrchovina, terén je členitý, se značnými výškovými rozdíly,
11
mírné až prudké svažitosti. Vrchovina je z převážné části charakterizována výraznými osamělými vrchy – Trlina v jižní části a Markovice v severní části katastru. Údolí potoka Loučky je při svém ústí poměrně stísněno výběžky Trliny a Markovice, směrem do vrchoviny se postupně rozevírá a jsou zde utvářeny i menší údolní nivy. Jádro zastavěného území obce je umístěno ve stísněném vyústění údolí potoka Loučky. Zástavba se posléze šíří po mírnějších svazích směrem k severovýchodu a po úpatí vrchoviny směrem k jihu a severu. Střední nadmořská výška obce je 274 m n. m. Nejvyšší bod na správním území obce je ve výši cca 580 m n.m. pod vrcholem Bílý Kámen (589 m.n.m.) v jihovýchodním cípu katastru, nejnižší bod je v údolní nivě Moravy (cca 273 m.n.m.). Výškový rozdíl mezi oběma body svědčí o značné energii reliéfu řešeného území. Členitý terén – zejména zalesněné strmé výběžky Trliny na jihu - je výrazným územním limitem rozvoje obce.
2.2.3. Pedologie Sledujeme li poměry správního území obce, převažuje pedogeografická asociace přírodních hnědých půd a hnědých půd zemědělský zkulturněných horských oblastí . Z hlediska kvality půdního fondu charakterizovaného bonitovanými půdně ekologickými jednotkami se nejčastěji vykytují půdy s následující charakteristikou hlavních půdních jednotek: 08 - Hnědozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké. 11 Hnědozemě typické, černozemní, včetně slabých oglejených forem na sprašových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí. 12 14 - Illimerizovaná půda středně těžká až těžká bez skeletu. 40 - Svažité půdy, nad 12° na všech horninách, lehké až lehčí středně těžké půdy, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez ní, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. 41 - Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez ní, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. 58 - Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžkého rázu, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé. 71 - Glejové půdy při terasových částech úzkých niv, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky. Půdy podléhají řadě negativních vlivů způsobených především nevhodným zemědělským hospodařením, ke kterému je možné zařadit i meliorace. Nejzávažnějším problémem je současná i potenciální vodní eroze, která postihuje rozsáhlé plochy orných půd. Na správním území obce převládají vysoce chráněné půdy, jejichž ochrana je výrazným limitem pro plošný rozvoj obce.
12
2.2.4. Hydrologie a hydrografie Území náleží k hlavnímu povodí řeky Moravy, k dílčímu povodí Horní Moravy (4-10-02). Na správním území obce nacházejí se tyto vodní toky, meliorační kanály a nádrže: 1. Řeka Morava, správce Povodí Moravy s.p., Brno 2. Vodní tok Loučka, ČHP 4-10-02-052, správce Lesy ČR s.p. 3. Vodní tok Vítošovský potok, ev. č. 75, 75d, správce Zemědělská vodohospodářská správa, u. p. Šumperk 4. Meliorační kanály HMZ ev. č. 75 a, b, c, e., správce Zemědělská vodohospodářská správa, u. p. Šumperk 5. Bezejmenný rybník u Moravy, správce obec Lesnice Středem zastavěného území obce protéká potok Loučka jehož koryto bylo po roce 1966 regulováno. Loučka se pod zastavěným územím vlévá do Vítošovského potoka, protékajícího poledníkovým směrem západně od zast. území. Po západní hranici katastru protéká řeka Morava (významný vodní tok), při jejím levém břehu je menší rybník. Na území obce – v údolní nivě Moravy byla v minulosti rozsáhlá soustava rybníků středověkého původu. Rybníky byly vysušeny v 19. st., avšak na mnoha místech se z nich zachovaly hráze. Údolní niva západně od zast. území je odvodněna větvenou soustavou melioračních kanálů. Obec Lesnice se nachází v území ohrožovaném záplavami. Na správním území obce bylo vyhlášeno v r. 1990 záplavové území1, rozliv povodně v roce 1997 byl výrazně rozsáhlejší a dosahoval až k západními okraji zástavby. Záplavové území bylo nově stanoveno KÚ Olomouckého kraje, OŽPZ č.j.: KUOK/6388/04/O6PZ/339 ze dne 17.9.2004 Údolní niva Moravy ohrožována záplavami je výrazným limitem pro plošný rozvoj obce.
2.2.5. Klimatické poměry Z hlediska klimatogeografického členění České republiky spadá řešené území do mírně teplé oblasti. V západní, rovinaté, části je dominantní region MT 10, na úpatí vrchoviny je převládající MT 9. MT 10 se vyznačuje dlouhým létem, které je teplé a mírně suché, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. MT 9 se vyznačuje dlouhým létem, teplým a suchým až mírně suchým, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírným podzimem, krátká zima, mírná, suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky.
2.3. Kompozice sídla, prostorové a funkční členění Na správním území obce Lesnice se nachází jedno, stejnojmenné sídlo, venkovského typu. Je situováno v agrárně-lesní krajině. Zastavěné území se sestává ze vsi Lesnice, samoty Nový dvůr, kamenolomu a vápenky Vítošov, hřbitova obce Brníčko a několika menších izolovaných staveb. 1
Dne 19. 3. 1990 bylo tehdejším vodohospodářským orgánem v Šumperku pod č. j. Voda 2137/1/90DV-235. vyhlášeno zátopové území.
13
Obec Lesnice se nachází přibližně uprostřed správního území obce, na rozhraní údolní nivy Moravy a úpatí Úsovské vrchoviny. Zastavěné území má nepravidelný tvar, z původního jádra podél bývalých cest vybíhají poměrně dlouhé výběžky zástavby. Jádro vsi s kostelem a pravděpodobným tvrzištěm je umístěno ve stísněném vyústění údolí Vítošovského potoka. Ve shlukovité zástavbě je menší, nepravidelná náves. V dominantní poloze nad jádrem je umístěn farní kostel sv. Jakuba Většího, za ním je umístěna rychta. Ves se později šíří podél poledníkové komunikace na úpatí vrchoviny směrem na Leštinu. K severu zástavba vybíhá podél silnice na Zábřeh a cesty na okraji údolní nivy.Historické jádro vsi tvoří větších bloky bývalých usedlostí a drobnější chalupnické zástavby. Na okrajích vsi ve 20. století vzniká pravidelnější uliční síť lemovaná rodinnými domky. Ve středu obce, severně od návsi je hřbitov, v jehož blízkosti bylo v 50. letech nevhodně umístěno středisko živočišné výroby (mimo provoz). V obci je převládající drobná zástavba individuálního bydlení. Jižně od vsi, při hranici katastru je umístěno fotbalové hřiště, včetně zázemí. Do jižní části správního území obce zasahuje část vápenky Vítošov, včetně souvisejícího dobývacího prostoru ve kterém probíhá povrchová těžba vysokoprocentního vápence. Z hlediska funkčního členění v obci je dominantní bydlení v individuálních rodinných domcích. Několik chalup je využíváno pro individuální rodinou rekreaci. Ze zařízení občanského vybavení je ve vsi sakrální stavba - kostel, obecní úřad, školní budova, prodejna a kulturní dům. Všechna zařízení jsou situována v blízkosti středu vsi a při hlavních dopravních tazích. Funkčním těžištěm je menší náves ve středu vsi. V severozápadním cípu území je situována samota Nový dvůr.
2.4. Kulturně-historické dědictví 2.4.1. Krátký přehled historie Prví bezpečně doložené zprávy o Lesnici pocházejí z roku 1348, pravděpodobně však jde o sídlo podstatně starší. Ve 14. století je zde doložen dvůr, zmínka o kostelu je z r. 1368. Podle Lesnice a Závořic se jmenoval místní zemanský rod, který zdejší území držel až do roku 1436. Před rokem 1490, za držení Tunklů byla Lesnice připojena k Zábřežskému panství, jehož součástí zůstává až do konce patrimoniální správy. Již ve 14. století byly v okolí Lesnice rybníky, které byly v renesanční době rozšířeny. Rybníky byly přeměněny na pole až v 19. století, na mnoha místech se po nich dochovaly hráze. V roce 1677 měla Lesnice podle lánového rejstříku pouze 11 usedlíků, do roku 1834 se počet obyvatel rozrostl na 577 obyvatel v 78 domech. V roce 1784 byla obnovena od 30.-ti leté války neobsazena fara a v souvislosti s tím byla založena i škola. Po roce 1848 Lesnice připadla do politického okresu Zábřeh. Obec si nadále ponechává zemědělský charakter i když čím dál tím více obyvatel si nachází obživu v průmyslových závodech v nedalekých městech. V roce 1878 byl v Lesnici založen jeden z prvních českých hasičských sborů na Zábřežsku. Na přelomu století v Lesnici byl lom s menší vápenkou, pila, výroba brousků u mlýna a družstevní mlékárna. Maximálního počtu obyvatel dosáhla obec v roce 1900, kdy ve 106
14
domech žilo 805 osob. Lesnice byla vždy českou obcí, v roce 1930 zde žilo pouze pět občanů německé národnosti. Po druhé světové válce se počet obyvatel o něco snížil, část rodin odešla do okolních osídlovaných obcí. Stále více občanů dojíždí za prací do průmyslových závodů. JZD, které bylo po značném nátlaku založeno v roce 1952, nehospodařilo s uspokojivými výsledky, takže bylo v roce 1962 přičleněno ke státnímu statku v Postřelmově. V roce 1966 byla Lesnice postižena povodní, která podnítila regulaci potoka Loučky. Další povodeň zde byla v červenci 1997, kdy se rozvodnila řeka Morava, voda tehdy dosahovala ze západu až k prvním stavením. Záplavové území bylo nově stanoveno KÚ Olomouckého kraje, OŽPZ č.j.: KUOK/6388/04/OŽPZ/339 ze dne 17.9.2000.
2.4.1. Ochrana památek Na správním území obce se nachází několik nemovitých kulturních památek. Jsou to: Na správním území obce se nachází několik nemovitých kulturních památek. Jsou to: 8-980/46628 - bývalá rychta č.p. 31, parc.č. 53 8-982/32094 - chalupnická usedlost č.p. 70, parc.č.13 V obci je několik památných míst, staveb významných pro svou historickou nebo urbanistickou hodnotu. Jsou to: Farní kostel sv. Jakuba Většího parc.č.63 Kříž v jižní části vsi, při rozcestí cesty na Trlinu parc.č. 85 Kříž na místním hřbitově parc.č. 351 Kříž za vsí, vlevo při silnici na Brníčko parc.č. 448/8 Je třeba uchovávat tradiční ráz a obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla. Je třeba respektovat památky chráněné státem a dále drobnou architekturu na celém území katastru jako jsou kříže, boží muka ap. Řešené území je prostorem s možným výskytem archeologických nálezů.V případě provádění výkopů či zemních prací v řešeném území respektovat požadavky na ochranu archeologických zájmů, jak vyplývá z § 21 a § 22 zákona č.20/1687 Sb., o státní památkové péči , v platném znění, tj. „má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni oznámit tento záměr Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území archeologický výzkum.“ Urbanisticko stavební charakteristika obce je dána postupným historickým vývojem a nenese známky výraznějšího „skokového“ rozvoje s průvodními negativními projevy. Také stavební i funkční charakteristika současného stavu není extrémně nepříznivá a je v současné ekonomické situaci společnosti a obce v zásadě přijatelná.
2.5. Demografické údaje Obec Lesnice má v současné době 585 (1.7. 2002)2 obyvatel. Počet obyvatel má od roku 1991 (529 obyv.) vzrůstající tendenci.
2
Dle http://www.czo.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:537284
15
Demografický vývoj: Rok obyv. 1850 629 1869 604 1900 805 1930 845 1950 642 1970 568 1980 549 1991 529 2001 583
domů (trv. obydl.) 79 106 145 151 148 154 150 157
Věkové složení obyvatelstva (dle sčítání v r. 2001): Věk:
0-14 15-59 60+
obyvatel: počet
%
107 374 105
18,25 63,82 17,91
Věkový index: 107/105 * 100 = 101 101 100. Věkový index je příznivý. Z tohoto krátkého přehledu vyplývají následující závěry: Obec Lesnice má ve srovnání s venkovskými sídly neobvykle příznivou demografickou situaci. Po několika desetiletích postupného ubývání obyvatelstva v 90. letech 20. století dochází k jeho nárůstu. Příznivá demografická situace předpokládá dalším pozitivní vývoj počtu obyvatelstva.
2.6. Ekonomický potenciál Obec Lesnice je sídlem venkovského typu. Zemědělská výroba je v útlumu a je nahrazována drobnou výrobou. V obci provozuje činnost několik soukromých řemeslníků soukromých zemědělců. Uvedené výrobní aktivity nepředstavují významnou složku na trhu práce v obci. Územní plán musí poskytnout nabídku ploch pro výstavbu obytných objektů. Z hlediska uspokojení stávající reálné a předpokládané poptávky po stavebních pozemcích, stabilizace obyvatel v obci a umožnění zdravého rozvoje obce je nutné řešit plochy obytného území jako polyfunkční, s možností umísťovat zde i drobné provozovny, popř. hospodářství. Osoby ekonomicky aktivní: (Jsou použity údaje z r. 2001) Pracuje v obci celkem % počet % 265 45,2 16 17,0
vyjíždí za prací počet 220
% 83,0
Místem vyjížďky za prací je především město Zábřeh. Hlavní ekonomický potenciál obce plyne z jejího charakteru a polohy. -Výhody plynoucí z polohy obce jsou blízkost města Zábřeh, blízkost významných dálkových silničních tras, částečně přítomnost celostátně významné železnice.
16
- blízkost města Zábřeh, atraktivní životní prostředí, plošné rezervy a nízká cena nemovitostí jsou důležitými potenciály pro rozvoj individuálního bydlení. - místo je výhodné pro provozování agroturistiky, je zde atraktivní krajina a kvalitní životní prostředí, -silný potenciál představuje řemeslné zázemí a přírodní suroviny v okolí pro rozvoj dřevozpracující výroby, v 90, letech 20. st. v obci začíná výroba dřevěného uhlí. -agrárně – výrobní prostředí umožňuje zaměření na výrobu zdravých potravin nebo racionální výživy.
3. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Charakteristika navržené urbanistické koncepce vychází se současného stavu, který plně respektuje. Rozvojové plochy posilují dominantní funkci, nejsou navrženy žádné výrazné asanace a změny.
3.1. Rozvoj funkčních složek v sídle Návrh urbanistické koncepce plně respektuje současný charakter sídla. Lesnice zůstává sídlem venkovského typu s dominantní obytnou funkcí. Současné plochy pro bydlení zůstávají zachovány. Návrh podporuje v současné době volně probíhající transformaci živočišné výroby na lehkou výrobu. ÚPO respektuje rozvoj výrobní složky kamenolomu Vápenka Vítošov, s.r.o., který je dán Plánem otvírky, přípravy a dobývání. Občanská vybavenost obce je dostačující, proto se nepředpokládá výrazný rozvoj této funkční složky. Menší provozovny komerčního typu je možné umístit v obytné zástavbě, návrh podporuje jejich umisťování kolem hlavní dopravní osy. Návrh předpokládá vytvoření veřejného prostranství ve funkčním a prostorovém těžišti obce, na malé návsi u mostu přes Loučku. Z hlediska dopravního řešení návrh respektuje současnou situaci. Rozvojové plochy budou obslouženy novými komunikacemi. Z hlediska technické infrastruktury návrh předpokládá rozšíření sítí na rozvojové plochy a napojení obcí v povodí Loučky na stávající splaškovou kanalizaci.
3.2. Návrh prostorové kompozice sídla Návrh prostorové kompozice sídla plně respektuje současný charakter obce. Rozvojové plochy prostorově přirozeně navazují na stávající plochu zast. území obce. Jsou situovány na stráni údolí nad obcí, jejíž zastavěnou část přirozeně prostorově doplňují. Návrh předpokládá výstavbu rodinných domků. Způsob zástavby v rozvojových plochách je nutné prověřit zastavovacími plány Z hlediska prostorové kompozice jsou pro zástavbu v obci limitující nové hranice zastavitelného území, ostatní pozemky je možno považovat za nezastavitelné. Objekty zapsané do seznamu kulturních památek musí být chráněny dle zákona. Architektonické tvarosloví by mělo být jednoduché, bez rušivých prvků městského charakteru.
17
Objekty s dochovaným charakterem tradiční venkovské zástavby by neměly měnit svou hmotovou strukturu. Rovněž hospodářské dvorní objekty opatřené podloubím by měly být zachovány. Z hlediska funkčního využití by měly být respektovány lokality určené pro občanskou vybavenost, neměly by být omezovány a rušeny ani bezkoncepčně zřizovány. Výjimkou jsou drobné provozovny obchodu a služeb (nevýrobních i výrobních), zřizované v rámci objektů bydlení.
3.3. Zhodnocení návrhu Návrh funkčního a prostorového uspořádání plně respektuje kvality vzniklé historickým vývojem, rostlou zástavbu historické části, historické dominanty, a přírodní podmínky, především začlenění obce do krajiny. Z funkčního hlediska se charakter obce nemění, obytná funkce zůstává dominantní, podpořen je rozvoj funkce výrobní. Z hlediska prostorového, zejména obrazu sídla, sídlo zůstává prostorově kompaktní s dominantní drobnou zástavbou rodinnými domky.
4. NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ Správní území obce lze obecně rozdělit na dvě základní části, zastavěné území obce a volnou krajinu. Současně zastavěné území obce je vymezeno v souladu s §139a zákona 50/76 Sb. v aktuálním znění a je rozšířeno o plochy zastavitelné. Okolní prostor lze charakterizovat jako nezastavitelné území – krajinu. V současně zastavěném a zastavitelném území jsou nejdůležitější funkční plochy bydlení, občanské vybavenosti a výroby. Ve volné krajině jsou to plochy primární zemědělské produkce a zóny krajinné a lesní zeleně. ÚPO respektuje rozvoj výrobní složky kamenolomu Vápenka Vítošov, s.r.o., který je dán Plánem otvírky, přípravy a dobývání.
4.1. Plochy bydlení Slouží pro obytnou funkci včetně základního občanského a technického vybavení a zeleně s bydlením bezprostředně spojené.
4.1.1. Současný stav V současné době (1.7.2002) má obec 585 obyvatel. Obec má sídelní charakter a proto obytná zástavba zabírá největší část zastavěného území obce. Vývoj počtu domů: Rok domů (trv. obydl.) 1869 79 1900 106 1930 145 1950 151 1970 148 1980 154 1991 150 2001 157 Domy celkem Trvale obydlené Neobydlené
182 157 (z toho rod. domy 150) 25 (13,7%)
18
Trvale obydlené byty 191(z toho v rodinných domcích 186) Neobydlené 5 (2,6%) Objekty individuální rekreace 1 Rekreační chalupy 24 Z uvedených statistických údajů lze vyvodit následující závěry: V obci je jistý rozdíl mezi počtem domů a bytů, většina bytů je však v rodinných domcích. V bytových domech jsou pouze 2 byty.Většina neobydlených domů je využívána k individuální rekreaci, podíl takto využívaných objektů (13%) je pro venkovská sídla této velikostní kategorie průměrný. Stávající obytnou zástavbu lze rozdělit na několik základních typů: - bývalé zemědělské usedlosti - venkovské chalupy postavené před 2 sv. válkou - rodinné domky postavené po 1. sv. válce. Zast. území sídla lze rozdělit na plochy dle jednotlivých základních typů. V „historickém“ jádru obce dominují bývalé zemědělské usedlosti podél páteřní komunikace, promísené jednotlivými chalupami. Ve středu vsi, jižně od kostela, se nachází nepravidelnější, shlukovitá zástavba. Novější obytná zástavba vybíhá ze středu vsi podél krajské silnice do Zábřeha a podél místní komunikace na okraji nivy severně od vsi. Na severním a západním okraji vsi novější rodinné domky vytvářejí pravidelnou urbanistickou strukturu. Dle způsobu využití lze obytnou zástavbu rozdělit na dva typy: -trvale obydlené domy -objekty využívané za účelem individuální rekreace (tzv. chalupy) Tyto dva funkční typy se mezi sebou v celém zast. území prolínají. Kromě toho se v průběhu času může několikrát změnit způsob využití stejného objektu a proto je není možné vzájemně oddělit. Domovní fond je převážně v dobrém stavebně technickém stavu, objekty nevyhovující z hlediska stavebního či hygienického by měly být postupně opraveny resp. modernizovány.
4.1.2. Návrh Stávající obytná zástavba, včetně hospodářských částí, je ve svém rozsahu i podobě respektována. Územním plánem obce jsou navrženy 3 lokality pro rozvoj funkce bydlení ve formě rodinných domů (rozvojové plochy 2,3 a 6), o celkové kapacitě cca 45 rodinných domů, což představuje bydlení pro cca 120 obyvatel. Navrhované rozvojové obytné plochy zřejmě překračují reálné potřeby obce, umožňují však variantní postupy v závislosti na konkrétních podmínkách jednotlivých území i zájmu stavebníků. Pro stanovení velikosti obce v návrhovém období do roku 2020 je stanoven počet 700 obyvatel.
4.1.3. Regulační podmínky
19
Br – bydlení v rodinných domcích Přípustné – plochy pro bydlení v rodinných domcích, integrované zařízení bydlení s občanským vybavením, maloobchod, drobné stravovací zařízení a ubytování a menší administrativa,sídla firem včetně malých provozoven nepřesahující rámec daného území. Pro nebytové účely je možné použít pouze část objektu. V objektu musí zůstat alespoň jedna bytová jednotka. Podmíněné - nutná technická zařízení, drobné řemeslné a výrobní služby, drobné provozy, drobná chovatelská činnost a zařízení nenarušující životní prostředí a obytnou pohodu Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení Limitující podmínky pro drobnou chovatelskou činnost a řemeslnou výrobu v obytné zóně: - Živočišná výroba a chov zvířat - PHO je vymezeno velikostí jejich pozemku. - Řemeslná výroba a služby - je nutné z obytné zóny vyčlenit takové druhy provozů, které negativně ovlivňují život na sousedních parcelách. - Negativní vliv hospodaření, živočišné, řemeslné a drobné výroby nesmí ovlivňovat okolní pozemky a objekty určené pro bydlení.
4.2. Plochy občanského vybavení 4.2.1. Současný stav a)Správa a řízení Obecní úřad se nachází ve středu obce. Objekt je v dobrém stavebně technickém stavu. Obec v současné době nepotřebuje žádné nové správní objekty. b) Škol st ví a v ýcho va Budova základní školy se nachází v severní části obce. Současná funkční plocha je dostačující. Školu navštěvují žáci prvního stupně ( 1 až 5. třída). Mateřská škola se nachází v budově Kulturního domu, ve stejné budově se rovněž nachází školní stravovna. Současná funkční plocha je dostačující. V obci se nenachází žádné jiné školské zařízení. Nejbližší střední školy a učiliště jsou v Šumperku, Zábřehu, Uničově a Mohelnici. c) Kul t ura a osvět a, spol k y V obci je kulturní dům a místní knihovna. Kulturní dům je využíván příležitostně několikrát do roka. Místní knihovna je v budově obecního úřadu. Jiná kulturní zařízení v obci nejsou. Plošné kapacity jsou dostačující a tato funkční složka nemá další prostorové nároky. d) Zdravot ni ct ví a soci ál ní péče V obci není žádné zařízení tohoto druhu ani se s jeho zřízením neuvažuje. e) M al oobchodní sí ť Na správním území obce jsou dvě prodejny smíšeného zboží. Jedna je umístěna přímo ve středu obce, druhá jižněji, ve směru na Leštinu. f ) Veřejné st ravo vá ní Ve středu obce, proti budově ObÚ, je umístěn hostinec. g) Cí rkevní zaří zení 20
Ve středu obce je umístěn farní kostel sv. Jakuba Většího. Kostel má středověkou podstatu, poslední výraznější přestavba proběhla po 1. sv. válce. Kostel vyžaduje celkovou rekonstrukci.
4.2.2. Návrh Návrh plně respektuje současné plochy občanské vybavenosti a všechny ponechává ve stejné funkční zóně Současná struktura a kapacita nekomerční občanské vybavenosti odpovídá velikosti obce a samospráva nevznesla požadavek tuto funkční složku rozšířit. Územní plán nenavrhuje její rozšíření. Jednotlivá zařízení je však možné a vhodné rekonstrukcemi a úpravami postupně zkvalitňovat a kapacitně rozšiřovat v rámci stávající plochy. Další rozvoj ostatní občanské vybavenosti bude určen vývojem místního trhu. Vzhledem k předpokládané velikosti provozoven je možné jejich umístění v jiných funkčních plochách (bydlení). Územním plánem obce proto nejsou navrženy žádné rozvojové plochy pro tuto funkční složku.
4.2.3. Regulační podmínky Oa – ústřední sídelní funkce Funkční regulativy: Přípustné - ústřední sídelní funkce, obecní úřad, zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně, ostatní občanská vybavenost, komerčního i nekomerčního typu, prodejny, pohostinství, ubytování. Podmíněné - bydlení, pokud se jedná o přímou spojitost s provozem občanské činnosti, nezbytná technická vybavenost Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení Oc – církevní zařízení Funkční regulativy: Přípustné – církevní stavby – zeleň Podmíněné - kulturní a sociální zařízení Nepřípustná – všechny ostatní činnosti které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, zejména výroba, služby s negativním dopadem na ŽP, kapacitní sklady, skládky. Ox – komerční vybavenost Funkční regulativy: Přípustné – komerční občanská vybavenost a občanská vybavenost smíšeného typu včetně občanské vybavenosti nekomerční ( obchod, restaurace, sběrny služeb , nevýrobní služby, pošty, peněžnictví, administrativa, cestovní kanceláře) zeleň Podmíněné - bydlení, řemesla a výrobní služby, nutná technická a dopravní zařízení. Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení. Oš – školská zařízení Přípustné - školství, veřejná správa a samospráva, kultura, administrativa Podmíněné- administrativa, bydlení, nutná technická zařízení, kulturní, zdravotnická a sociální zařízení 21
Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení Ok – kulturní zařízení Přípustné - objekty pro kulturu , služby, ubytování, stravování, turistický ruch, zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně, Podmíněně - bydlení, pokud se jedná o přímou spojitost s provozem občanské činnosti, ostatní občanská vybavenost komerčního i nekomerčního typu,nutná technická a dopravní zařízení Nepřípustné - veškeré činnosti a zařízení, které svou zátěží narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které jednotlivě nebo v souhrnu překračují stupeň zátěže pro plochu bydlení
4.3. Plochy sportu a rekreace 4.3.1. Současný stav a) sport a tělovýchova V obci se nachází pouze jedna plocha sportu a rekreace – fotbalové hříště. Sportoviště včetně zázemí (šatny) je umístěno na jižním okraji zastavěného území. Vzhledem k velikosti obce je současné vybavení sportovními zařízeními nedostatečné. b) individuální rekreace Pro individuální rekreaci jsou na správním území obce využívány zahrady, zahrádky a rekreační chalupy. Chalupy vznikly přestavbou původních venkovských obydlí, jsou přirozeně integrovány do sídla a není je možné oddělit od obytné funkční složky, zahrady a zahrádky jsou buď součástí bydlení nebo zemědělské produkce. V obci je 1 chalupa (venkovské stavení) vyčleněná z bytového fondu, dalších 25 objektů slouží jako rekreační chalupy nejsou však vyčleněné z bytového fondu. Vzhledem k tomu, že je standart bydlení a individuální rekreace (druhého bydlení) provozované ve venkovských staveních srovnatelný, nebyla pro rekreaci vyčleněna zvláštní zóna, ale je součástí plochy obytné. V řešeném území nejsou žádné výrazné objekty rekreačních chat, kolonie ani rekr. chaty na lesních pozemcích.
4.3.2. Návrh a) sport a tělovýchova Všechny stávající plochy a zařízení pro sport a tělovýchovu jsou navrženy k ponechání. Územním plánem obce je navrženo rozšíření stávajícího sportovního areálu. Na ploše mohou vzniknout další zařízení pro sport a rekreaci, včetně potřebného zázemí. b) individuální rekreace Objekty určené k individuální rekreaci (chalupy) územní plán respektuje. Nejsou navrženy žádné nové objekty ani rozvojové plochy.
4.3.3. Regulační podmínky Sh– sportovní plochy , hřiště
22
Přípustné - činnosti, děje a zařízení sloužící k uspokojování sportovních potřeb občanů hřiště s přírodním i umělým povrchem včetně ostatních sportovních zařízení sloužící bezprostřední obsluze území ( parkoviště, infrastruktura), plochy zeleně Podmíněné – zařízení, které budou plnit pouze doplňkovou službu ke sportovnímu a rekreačnímu zařízení např.zařízení maloobchodní, stravovací a ubytovací, bydlení pro správce areálu Nepřípustné - jsou všechny činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Jedná se zejména o výrobu a pěstitelskou činnost.
4.4. Plocha výrobní Tato plocha je určena pro umístění průmyslových závodů, zemědělské a živočišné výroby, výrobních služeb, sklady a zařízení velkoobchodu, zařízení se zmenšeným stykem s veřejností.
4.4.1. Současný stav V obci se nachází bývalý areál zemědělské výroby, dnes využívaný jako sklad. Jedná se o poměrně malou plochu pouze s jedním objektem, je však umístěna nevhodně, přímo ve středu obce a v bezprostřední blízkosti hřbitova. Menší plocha zemědělské výroby – drůbežárna je umístěna v severovýchodním cípu zast. území, při cestě k vodojemu. Výrazným výrobním objektem zasahujícím od jihu na katastr obce je Vápenka Vítošov. Větší část výrobních objektů je na sousedním katastru Hrabová u Dubicka. na katastru Lesnice je však v rozsáhlém lomu provozována těžba vápence. Výrobní a těžební činnost probíhá v jižní části katastru a od zastavěného území obce Lesnice je dostatečně vzdálena, výrazněji však zatěžuje životní prostředí v sousedních obcích Leština a Hrabová.
4.4.2. Návrh Všechny výrobní plochy jsou navrženy k ponechání. Provozovatel výroby musí přijmout veškerá opatření za účelem snížení nepříznivého účinku na míru předepsanou platnými právními předpisy. Areál zemědělské výroby u hřbitova je chráněn v ÚP VÚC Jeseníky jako plocha pro zemědělskou účelovou výstavbu. Vzhledem k tomu, že je stávající zemědělský areál v současné době nevyužitý a s jeho využitím pro zemědělské účely se do budoucna nepočítá, navíc je situován nevhodně ve středu obce a blízkosti hřbitova, je třeba, aby obec všemi dostupnými prostředky prosazovala změnu územního plánu VUC Jeseníky V bývalém areálu zemědělské výroby musí být provozované takové činnosti, které nezhorší životní prostředí v obci. Zemědělská výroba je zde možná pouze v rozsahu skladování, garážování, opravárenství nebo chovatelské činnosti. Velkokapacitní živočišná výroba je nepřípustná. Tato plocha má ochranné pásmo vymezené tímto dokumentem, které je totožné s plošným rozsahem zóny. Znamená to, že nepříznivý vliv na životní prostředí a pohodu obyvatel nesmí přesahovat hranici plochy na kterých je výroba provozována.
23
V areálu vápenky a lomu jsou navrženy dvě rozvojové plochy navazující na současný těžební prostor.Plocha č.9 je určena pro vybudování ochranného valu, opatření sloužící k ochraně životního prostředí a plocha č. 10 je určena pro rozšíření odkaliště. Po ukončení těžby po r. 2025 bude provedena řádná sanace a revitalizace území.
4.4.3. Regulační podmínky Funkční regulativy: Vz – zemědělská výroba a navazující činnost Funkční regulativy Přípustné - zařízení zemědělské výroby, včetně ploch vyhrazené a izolační zeleně a technických a dopravních zařízení, obvykle v uzavřených areálech, jejichž provoz nebude mít negativní vliv na životní prostředí v obci. Podmíněné – komerční aktivity ) velkoobchodní a skladová zařízení, servisní a opravárenské areály) občanské vybavení, byty pro osoby zajišťující dohled, nebo pro majitele provozovny. Nepřípustné- ubytování, bydlení,občanské vybavení vyžadující nezávadné prostředí - státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport Vs - výrobní služby, drobné podnikatelské aktivity, řemeslné provozovny Funkční regulativy Přípustné - výrobní služby, drobná výroba, nenarušující ekologickou stabilitu obce, sklady, maloobchod, administrativa Podmíněné- veřejné stravování, byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled provozů Nepřípustné - ubytování, bydlení, státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport. Na plochách podnikatelských aktivit VS není přípustné umísťovat výrobní a zemědělské provozy, které vyžadují častou obsluhu těžkou nákladní dopravou. Vp - průmyslová výroba, výrobní služby, podnikatelské aktivity Přípustné - průmyslová výroba, výrobní služby, sklady a zařízení velkoobchod, administrativa související z výrobou v včetně ploch vyhrazené a izolační zeleně Podmíněné- maloobchod, veřejné stravování, byty pro majitele, nebo osoby zajišťující dohled provozů Nepřípustné – bydlení, ubytování, občanské vybavení vyžadující nezávadné prostředí, státní správa a samospráva, školství, zdravotnictví a sociální péče, kultura a sport
4.5. Plochy technické a dopravní infrastruktury Jsou určeny především pro umístění plošných objektů a zařízení sloužících pro zásobení území vodou, energenty, odvodnění a telekomunikace. Jednotlivé složky a sítě jsou popsány v samostatné kapitole.
4.5.1. Současný stav Na správním území obce jsou v současné době následující plochy určené pro plnění funkce technické a dopravní infrastruktury. -vodojem – severně od vsi -plochy vodních zdrojů v západní části katastru
4.5.2. Návrh
24
Plochy technické infrastruktury návrh územního plánu, co do plošného rozsahu a funkčního využití v plné míře ponechává. Územním plánem obec je navržena rekonstrukce zastávky autobusů ve středu obce. Rekonstrukce zastávky bude součástí úpravy veřejného prostranství na bývalé návsi.
4.5.3. Regulační podmínky Zařízení pro technickou vybavenost lze umístit kromě ploch pro technickou vybavenost i v ostatních funkčních plochách, ve kterých se tyto stavby připouštějí v regulativech a slouží pro bezprostřední obsluhu území, aniž by narušovaly životní prostředí nad přípustnou míru. Tv – vodojem Přípustné – technická vybavenost typu zásobování pitnou vodou, vodojem, doprava ostatní technická infrastruktura spojená s provozem Podmíněné - vegetační úpravy, izolační zeleň Nepřípustné – bydlení, občanská vybavenost jakéhokoliv typu
a
Dp – plochy a zařízení dopravní obsluhy, parkoviště Přípustné – činnosti, děje a zařízení dopravní povahy, parkování a odstavování vozidel.Zařízení pro dopravní infrastrukturu jsou přípustné ve všech funkčních plochách a typech, ve kterých se zařízení tohoto druhu připouštějí. V ploše obytné, sportovní a rekreační je možné umisťovat parkovací, odstavná stání a garáže pouze pro potřebu vyvolanou bezprostředným užíváním území. Podmíněné – vegetační úpravy, ostatní činnosti pokud nenarušují životní prostředí nad přípustnou míru a neobtěžují obyvatelstvo Nepřípustné – kapacitní zařízení v obytných zónách, v ostatních případech je nutno posoudit vhodnost zařízení z hlediska dopadů na obytné prostředí.
4.6. Plochy veřejně přístupné urbánní 4.6.1. Stav Určitý potenciál veřejného prostoru má rozšíření ve středu obce se zastávkou autobusů. V tomto prostoru jsou všechny nejdůležitější centrotvorné funkce obce – obecní úřad, hospoda, kostel.
4.6.2. Návrh Ve středu obce je vymezena funkční zóna veřejné prostranství. Navrhujeme celkovou úpravu revitalizaci tohoto prostoru. Plochy veřejných dopravních pásů navrhujeme doplnit stromořadím.
4.6.3. Regulační podmínky Uv – Plochy veřejně přístupných prostranství Funkční regulativy Dominantní a přípustné – pro funkce umožňující veřejnou obsluhu sídla (komunikace,pěší zóny a jiné veřejné prostory, cyklistické stezky, pojížděné chodníky, Podmíněné - technické sítě, uliční zeleň, objekty urbanistického detailu. . Nepřípustné – všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů. Ue – Plochy veřejných dopravních pásů Funkční regulativy
25
Přípustné - plochy veřejných dopravních pásů – pro funkce umožňující veřejnou obsluhu funkčních ploch sídel a funkčních ploch mimo SZÚO a nebo zastavitelné území sídla (komunikace včetně těles náspů a zářezů, cyklistické stezky,. Podmíněné - technické sítě , doprovodná zeleň, drobné dopravní objekty. Nepřípustné – všechny ostatní funkce a činnosti, zejména jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů.
4.7. Plochy sídelní zeleně Plochy zeleně v urbanizovaném území slouží k uchování hodnot životního prostředí a zajišťuje pohodu obyvatel uvnitř sídla. Veřejná prostranství, plochy mimo plochy dopravní, slouží pro pohyb a pobyt obyvatel a pro vedení inženýrských sítí.
4.7.1. Stav Veřejná zeleň v obci je přítomna zejména na bývalé návsi u rozcestí krajských silnic. Další veřejná zeleň je součástí jiných funkčních ploch - podél komunikací v místech většího odstupu zástavby a na plochách zařízení občanské vybavenosti a sportu. Jednotlivé plochy zeleně mají různou úroveň kvality údržby. Na území obce se nachází dva hřbitovy. Místní je umístěn v severní části zastavěného území, nedaleko návsi. V severovýchodní části katastru je umístěn hřbitov obce Brníčko. Prostor s charakteristikami veřejného prostranství v současné době v obci není. Potenciál takového prostoru má bývalá náves ve středu vsi.
4.7.2. Návrh Stávající veřejná zeleň a hřbitovy jsou v návrhu plně respektovány. Jednotlivé plochy budou s ohledem na vlastnictví pozemků a finanční možnosti obce udržovány a postupně zkvalitňovány. Návrh předpokládá vybudování veřejného prostranství ve středu vsi na bývalé návsi. Úpravou a zkvalitněním tohoto prostoru obce dostane adekvátní a osobité centrum. Součástí úpravy celého prostoru bude i rekonstrukce autobusové zastávky.
4.7.3. Regulační podmínky Zh – hřbitovy Funkční regulativy: Přípustné – hřbitov, nezpevněné ozeleněné plochy, sadovnické úpravy, vysoká zeleň, zpevněné plochy, komunikace a objekty související z provozem hřbitova Podmíněně přípustné – nezbytná zařízení technické infrastruktury Nepřípustné - všechny ostatní neuvedené činnosti, které narušují kvalitu prostředí.
4.8. Plochy zemědělské produkce Plochy sloužící pro zemědělskou produkci a drobné zahrádkářské aktivity.
26
4.8.1. Stav Z hlediska způsobu primární zemědělské produkce jsou na správním území obce zastoupeny orné půdy, zahrady a trvale zatravněné plochy.
Výměra (ha) Podíl ze zemědělské půdy v% Orná půda 211,25 71,38 Zahrada 15,04 5,08 Ovocný sad 0 X Trv. travní porost 69,63 23,53 Zem. pozemky 295,92 100 celkem Celkem k.ú. 732,72 X Druh pozemku
Podíl z celého katastrálního území % 28,82 2,05 X 9,50 40,42 100
Orné půdy jsou na území katastru z hlediska plošného rozsahu jednoznačně dominantní. Jsou situovány především na vhodných méně svažitých plochách. Větší komplexy orné půdy jsou v údolní nivě Moravy v západní části správního území obce. Další komplexy orné půdy jsou na svazích severně a severovýchodně od zastavěného území. Část ploch orné půdy je využívána nevhodně. Jedná se o pozemky s větší svažitostí ohrožené vodní erozí na stráních severně od vsi a pozemky v blízkostí vodních toků – Vítošovského náhonu a Loučky. Trvale zatravněné plochy jsou na katastru zastoupeny poměrně malou plochou. Jsou situovány na svažitých pozemcích a na okraji lesa v severní části katastru. Větší zatravněná plocha je jižně od vsi, mezi zastavěným územím a lesem. Zahrady jsou situovány zejména v současně zastavěném území obce a v jeho bezprostředním okolí. Území s investicemi do půdy jsou v okolí zastavěného území zastoupeny poměrně velkou plochou. Jedná se o celé území údolní nivy západně od vsi, kde byla v minulosti vybudována rozsáhlá soustava melioračních kanálů a jiných zařízení. Územním plánem obce jsou všechny tyto plochy respektovány – v území s investicemi do půdy nejous navrženy žádné rozvojové plochy.
4.8.2. Návrh Územní plán obce navrhuje několik změn v ploše primární zemědělské produkce. Jsou to především zábory pro rozvojové plochy- bydlení a sport a rekreace. Všechny ostatní plochy zemědělské produkce jsou respektovány a ponechány ve stejné funkční zóně. Změny kultur mohou být prováděny dle doporučení obsaženého v regulačních podmínkách. Dále se doporučuje v rámci komplexních pozemkových úprav vytvářet vhodná protierozní opatření. Měnit trvalé travní plochy na ornou není přípustné. Generel systému ekologické stability neovlivní pozemkové úpravy a změny kultur v oblasti zemědělského půdního fondu. Na plochách intenzivní zemědělské produkce není vyznačen žádný nefunkční prvek ÚSES.
27
4.8.3. Regulační podmínky Po - Orná půda Ps – Sady, drobná držba, zahrady Pt – Trvalý travní porost Funkční regulativy: Přípustné – činnosti a zařízení, které souvisí s intenzivní zemědělskou výrobou. U zemědělského půdního fondu je přípustná změna kultury pokud nedojde k negativní změně krajinného rázu.. Podmíněné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, objekty zemědělské prvovýroby stavby spojené s obhospodařováním pozemku, technická a dopravní infrastruktura. Nepřípustné- činnosti, děje a výstavba nových nebo rozšiřování stávajících objektů, pokud to není navrženo tímto ÚPO.. Regulativy využití dle charakteru ploch: I. Rovinné a mírně svažité pozemky, sklon do 7°, nejsou přítomny rušivé projevy jako eroze, průsak reziduí z umělých hnojiv. Plocha intenzivní zemědělské výroby, bez regulačních opatření, lze intenzivně využívat. II. Pozemky nivních poloh v okolí vodních toků s nebezpečím průsaků reziduí z umělých hnojiv. Plocha s regulací průmyslových hnojiv. Ornou půdu je doporučeno změnit na trvale zatravněné plochy. III. Svažité pozemky, sklon nad 7°, hrozí poškození erozí. V plochách je nutno vyřešit protierozní opatření. Ornou půdu je doporučeno změnit na trvale zatravněné plochy. IV. Pozemky z různých důvodů nevhodné pro intenzivní zemědělskou prvovýrobu. V současné době extenzivní způsob hospodaření. Plochy musejí zůstat trvale zatravněné.
4.9. Plochy zeleně lesní a krajinné Slouží pro udržení ekologické rovnováhy v krajině, pro pohodu obyvatelstva rekreaci a hospodářskou produkci dřeva a jiné účely. Zelení krajinnou jsou zejména meze, skalky, remízky a břehy toků a rybníků. Slouží pro zachování ekologické stability v území s intenzivní zemědělskou produkcí a zachování rázu krajiny.
4.9.1. Stav Pozemky určené pro plnění funkce lesa zabírají v řešením katastru 334,29 ha, čili 45, 62 % výměry kat. území. Největší komplex lesa zabírá kompaktní území v jižní části správního území obce. Menší lesní pozemky jsou v severní části katastru. Větší část lesů je tvořena společenstvy 3. a 4. vegetačního stupně - svěží dubová bučina, svěží bučina, kyselá dubová, kyselá bučina, lipová bučina, obohacená bučina, vlhká bučina. V přirozené skladbě dubobukového vegetačního stupně, který je rozšířen v pahorkatině a nižších polohách vysočiny, převládal buk lesní, vtroušen nebo přimíšen byl dub zimní. Obě tyto dřeviny tvořily hlavní úroveň porostu. Mezi nimi se vyskytoval habr obecný, nedosahující úrovně předešlých dvou dřevin. v některých typech byla původní lípa malolistá i velkolistá, javor mléčný a javor klen. Uměle do toho vegetačního stupně byly zavedeny smrk, borovice a modřín.
28
V přirozené skladbě bukového vegetačního stupně, který je rozšířen v pahorkatině, vysočině a v nižších horách, byl buk lesní nebo buk lesní nebo bul lesní s příměsí jedle bělokré, zvláště v rozhraní s pátým vegetačním stupněm. Buk lesní byl v tomto vegetačním stupni v optimu. V přírodní skladbě tvořil hlavní dřevinu buď bez příměsí ostatních dřevin nebo se na mělčích a skeletových půdách vyskytoval ještě dub zimní. ten nedosahoval hlavní úrovně a zůstával hluboko za ní. Uměle do toho vegetačního stupně byl zaveden smrk, borovice a modřín. Na místě původních přirozených biocenóz se zachovaly převážně jejich změněná a vývojová stádia, tvořená především smrkovými monokulturami, méně borovými monokulturami a jen zčásti smíšenými porosty s dílčím zastoupením modřínu. Forma hospodářského způsobu je holosečná, méně je zastoupena násečná. Lesní porosty dosud nevykazují zřetelné poškození průmyslovými exhalacemi v rozsáhlejších komplexech lesa, z dřevin průmyslovými exhalacemi trpí především smrk ztepilý. Škody zvěří okusem a loupáním se projevují zvláště u smrku v mladších věkových třídách. V posledních několika letech graduje populace kůrovce lýkožrouta smrkového. Odhadované průměrné stáří lesů je 120 - 140 let. Po celém správním území obce jsou roztroušeny různé plochy plnící funkci zeleně krajinné. Jsou to zejména: - zeleň doprovodná a izolační (břehové porosty, izolační zeleň komunikací), - půdoochranná a rozptýlená zeleň(zeleň na mezích, příkrých svazích, v úvozech, na zrušených cestách, při okrajích lesa, skalky a remízky).
4.9.2. Návrh S rozšířením výrobní plochy ani těžebného prostoru Vápenky – Vítošov s.r.o. se neuvažuje, předpokládá se ukončení těžby po r. 2025. Zábory PUPFL se týkají ploch č.9 a 10. Plocha č. 9 je určena pro vybudování ochranného valu, opatření sloužící k ochraně ŽP a plocha č. 10 je určena pro rozšíření odkaliště. V rámci realizace prvků ÚSES je navrženo zalesnění lokálního biocentra B1 Vítošovský potok. Zbývající plochy lesů jsou plně respektovány, nejsou navrženy žádné transformační ani rozvojové plochy. Doporučeno je obnovovat přirozenou vegetační skladbu, doloženou historickými prameny. Doporučená skladba: dominantní buk a jedle, v menší míře zastoupeni smrk, dub a habr. Všechny v současné době existující plochy krajinné zeleně jsou v návrhu respektovány. Doprovodná zeleň u komunikací vyžaduje rekonstrukci. Podél polních komunikací byla v průběhu socializace doprovodná zeleň odstraněna a je nutno ji nahradit novými výsadbami v rámci interakčních prvků územního systému ekologické stability a náhradních výsadeb zeleně. Podél břehů vodních toků je třeba vytvářet a udržovat přirozenou vegetační skladbu. Na břehu kolem rybníků je třeba zajistit vznik krajinné zeleně s přirozenou druhovou skladbou. Výrobní zóny a hřbitovy je vhodné při uvažovaných úpravách obklopit vysokou zelení.
29
4.9.3. Regulační podmínky Zl – lesy obecně Jedná se o plochy určené pro funkci lesa, slouží pro udržení ekologické rovnováhy v krajině, pro rekreaci obyvatelstva a produkci dřeva a jiné účely. Funkční regulativy: Přípustné – plochy lesů u kterých není produkční funkce limitována jinými funkcemi, pěší, cyklistické a účelové komunikace Podmíněné- stavby lesní prvovýroby , objekty spojené s obhospodařováním pozemku, technické a dopravní infrastruktury - hospodaření omezeno zájmy ochrany přírody, Nepřípustné – výstavba a rozšiřování objektů pokud to není navrženo tímto plánem . Zk – zeleň krajinná obecně Slouží pro zachování ekonomické stability v uzemí s intenzivní zemědělskou produkcí nutno dodržovat a doplňovat dle návrhu ÚSES Funkční regulativy: Přípustné - plochy zeleně rostoucí mimo les,rozptýlená zeleň, břehové porosty – přípustné jsou činnosti a zařízení, které složí k zachování ekologické rovnováhy Podmíněné - pěší, cyklistické a účelové komunikace, stavby spojené s obhospodařováním pozemku Nepřípustné – činnosti, děle a zařízení, které zmenšují jejich plochu, nová výstavba a používání technologií, které mohou narušit původní strukturu a charakter ploch.
4.10. Vodní plochy Jedná se o přirozené, nebo umělé toky a vodní plochy různého účelu.
4.10.1. Stav Území náleží k hlavnímu povodí řeky Moravy, k dílčímu povodí Horní Moravy (4-10-02). Na správním území obce nacházejí se tyto vodní toky, meliorační kanály a nádrže: 1. Řeka Morava, správce Povodí Moravy s.p., Brno 2. Vodní tok Loučka, ČHP 4-10-02-052, správce Lesy ČR s.p. 3. Vodní tok Vítošovský potok, ev. č. 75, 75d, správce Zemědělská vodohospodářská správa, u. p. Šumperk 4. Meliorační kanály HMZ ev. č. 75 a, b, c, e., správce Zemědělská vodohospodářská správa, u. p. Šumperk 5. Bezejmenný rybník u Moravy, správce obec Lesnice Středem zastavěného území obce protéká potok Loučka jehož koryto bylo po roce 1966 regulováno. Loučka se pod zastavěným územím vlévá do Vítošovského potoka, protékajícího poledníkovým směrem západně od zast. území. Po západní hranici katastru protéká řeka Morava (významný vodní tok), při jejím levém břehu je menší rybník. Na území obce – v údolní nivě Moravy byla v minulosti rozsáhlá soustava rybníků středověkého původu. Rybníky byly vysušeny v 19. st., avšak na mnoha místech se z nich zachovaly hráze. Údolní niva západně od zast. území je odvodněna větvenou soustavou melioračních kanálů.
30
Obce Lesnice se nachází v území ohrožovaném záplavami. Na správním území obce bylo vyhlášeno v r. 1990 záplavové území3, rozliv povodně v roce 1997 byl výrazně rozsáhlejší a dosahoval až k západními okraji zástavby.
4.10.2. Návrh Návrh územního plánu obce plně respektuje současnou hydrografickou síť a stávající vodní nádrže na správním území obce. Územním plánem je navržena revitalizace koryta potoka Loučky. Revitalizovat by se měl zejména úsek potoka v zast. území. Revitalizace bude spočívat v ozelenění břehů kvalitním travním porostem, nesouvislým keřovým porostem a solitérními dřevinami. Porosty budou druhově odpovídat přirozené skladbě vyskytující se v regionu. Územním plánem obce je navržena soustava rozsáhlých protipovodňových opatření která bude spočívat ve vybudování ochranných hrází a suchého poldru. Stavby jsou zakreselny v grafické příloze.
4.10.3. Regulační podmínky Vo – vodní plochy obecně Funkční regulativy: Přípustné – činnosti, děje a zařízení související s vodohospodářstvím, rybářstvím a rekreací ( stavby, hráze, ostrovy, litorální pásma) Podmíněné – činnosti, děje a zařízení pro chov ryb a vodní drůbež s tím, že budou minimalizovány negativní dopady do vodního režimu (čístoty vod). Nepřípustné - všechny činnosti ostatní a zařízení které zmenšují jejich plochu negativně ovlivňují kvalitu a čistotu vody a vodního režimu.
4.11 Záplavové území Záplavové území významného toku Moravské Sázavy bylo vyhlášeno KÚ Olomouckého kraje OŽPZ č.j. OŽPZ 6466-8427/03 Kon v únoru 2004. Zpl – záplavové území V případě, že se prolínají v záplavovém uzemí regulativy pro Zpl a jiné funkce ( ÚSES, trv.trav.porost) platí regulativ pro funkční využití území s překryvným regulativem omezení pro záplavové území. Přípustné - protipovodňová opatření, která budou v souladu s ochranou krajinného rázu . Podmíněné – možnost umisťovat drobné vodohospodářské stavby ostatní dle podmínek stanovených ve Stanovení záplavové území významného toku Moravské Sázavy které bylo vyhlášeno KÚ Olomouckého kraje OŽPZ č.j. OŽPZ 6466-8427/03 dne 18.2.2004. Nepřípustné - všechny činnosti ostatní Ve stanoveném záplavovém území budou stanoveny tyto podmínky: - Příslušné stavební úřady nedají povolení ke stavbám, terénním úpravám zařízením a činnostem, pokud jim žadatel nedoloží souhlas podle § 17 vodního zákona vydaný příslušným vodoprávním úřadem. - Veškerá plánovaná výstavba v záplavovém uzemí musí být projednána se správcem povodí tj. Povodí Moravy, s.p. Brno
3
Dne 19. 3. 1990 bylo tehdejším vodohospodářským orgánem v Šumperku pod č. j. Voda 2137/1/90DV-235. vyhlášeno zátopové území.
31
- Při plánování větších staveb v záplavovém území, které by mohli ovlivnit odtokové poměry, je nutno lokalitu detailně přeměřit a průběhy povodňových hladin v dané lokalitě přepočítat a vyhodnotit vhodná protipovodňová opatření a vliv na odtokové poměry
4.12. ÚSES Územní systém ekologické stability Plochy vytvářející síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou rozmístěny tak, aby svým kladným působením udržovaly a zvyšovaly ekologickou stabilitu uzemí. Ubc - Biocentrum Rozsah regulace: Připustné - takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizující funkci – dosadba vybraných dřevin a extenzivní zásahy mající výchovný charakter. Návrhy na opatření se vážou vždy k cílovému společenstvu. Cílem je dosažení přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám. Tomuto cíli musí být podřízeny vedlejší funkce biocentra ( produkční funkce). Podmíněné jsou např. liniové stavby, jejich vedení v trase nejmenšího zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. V zastavěném území obce mohou být vyjimkou úseky, kde lze připustit parkové úpravy popř. i nepůvodní dřeviny, alternativní druhová skladba s ohledem na parkovou nebo lesoparkovou úpravu, nutné je však vždy dodržet podmínku nezpevněného biologicky aktívního povrchu. Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly k destabilizaci společenstev, oslabení ekologické stability území, změně troficko-hydrického režimu a převážně se váže ke změně kultury, změně způsobu hospodaření na těchto plochách, hlavně k umisťování staveb, těžbě surovin, odpadovému hospodářství, odvodňování či zavlažování pozemků, odstraňování porostů a další zvýšené antropogenní činnosti. RBC 439 regionální biocentrum na vodním toku Morava min velikost 30 ha LBC 1 – Vítošovský náhon – přirozené břehové porosty Dosáhnout cílová společenstva břehové porosty , louku a pole v hranici biocentra zalesnit jasanem a dubem s vtroušelou lípou a jilmem LBC 5 Loučka – vodní tok s břehovým porostem Podporovat přirozené zmlazení na louce v rámci navrhovaného biocentra. PR – vyhlášená přírodní rezevace Pod Trlinou – lesní porosty a louky, xerotherní květena Zachovat biodoverzitu –cílové společenství 3. VS - doporučená skladba: bk 6, db 3, hb 1, lp, slabě keře. 4. VS - doporučená skladba: bk 8, jd 2, lp, kl OP PR Pod Trlinou je 50m Rušivé činnosti( jako umísťování staveb, pobytová rekreace,intenzivní hospodaření ) a činnosti snižující ekologickou stabilitu jsou nepřípustné. VKC 1 – Markovice – kosné louky s mezemi a polními cestami, exponované k J a JZ, zachovat původní vegetaci a živočichy lesostepního původu. V území jsou chráněny všechny zatravněné plochy a interakční prvky. Úbk - Biokoridor
Regulativy - Cílem je umožnit migraci všech organismů mezi biocentry, nikoliv jejich trvalou existenci v biokoridoru. Proto jsou zde přípustné širší možnosti hospodářského využití.Za určitých podmínek může být biokoridor z části tvořen antropickými společenstvy s dostatečnou ekologickou stabilitou (extenzivní sady, trvalé travní porosty). Možné je souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb (příčné křížení), vodohospodářských
32
zařízení, čistíren a podobně. Ostatní změny a činnosti zhoršující ekologickou stabilitu jsou vyloučeny. NRBK 89 Maximální šíře ochranné zóny činí 2 km na každou stranu od osy NRBK. Skutečná šíře může být upravena tj. obvykle zúžena. Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajjinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability ( kostra ekologické stability ) nacházející se v Zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. Žádoucí je přijmout taková opatření, které by zvyšovaly ekologickou stabilitu v tomto území a naopak jsou nežádoucí takové zásahy které by snižovaly ekologickou stabilitu ploch v této zóně tj. zejména výstavbu větších ploch pro bydlení nebo rozšiřování zastavitelného území a měnění kultur na těchto plochách( např, změna ploch trvale zatravněných na ornou půdu). RBK 903 minimální šířka je 40 m LBK 1, LBK 3 – vyspělá přirozená struktura břehových porostů s přirozenou obnovou LBK 5,lesní porosty na různé úrovni hospodářsky rozpracované , vytvořit dřevinnou skladbu odpovídající přirozené skladbě bukového vegetačního stupně
4.13. Zvláště chráněná území ZCHÚ PR
Přírodní rezervace Pod Trlinou Regulativy –Ochrana přírodní rezervace vyplývá ze stanoveného ochranného režimu obsahující současně způsovy využívání území.Kromě základních ochranných podmínek uvedených v §34 zákona se podle §44 odst,2 zákona vymezují bližší ochranné podmínky, vázané na předchozí souhlas Okresního úřadu Šumperk. Jen s předchozím souhlasem tohoto orgánu lze v přírodní rezervaci vykonávat tyto činnosti a zásahy: - provádět změny druhů pozemků a změny způsobu jejich využití, včetně ponechání lučních porostů přirozené sukcesi - provádět geologické práce spojené se zásahem do území a jeho ochranného pásma - provádět těžbu zeminy, hornin a nerostů - provádět průzkumnou a výzkumnou činnost - organizovat a pořádat hromadné akce, zejména sportovní a rekreační - provádět těžební, výchovné nebo pěstební práce v lese - tábořit a rozdělávat oheň - budovat nové komunikace a stezky a provádět rekonstrukce cest stávajících - volně přikrmovat zvěř, zřizovat myslivecká zařízení a provádět jiné činnosti související s výkonem práva myslivosti - konat další antropogenní činnosti zasahující do přirozeného vývoje dochovaného prostředí
5. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 5.1 Územní limity využití území Územním plánem obce je vymezeno současně zastavěné území4, které je rozšířeno o území zastavitelné obsahující rozvojové plochy. Plošný rozsah zástavby je určen hranicemi současně zastavěného a zastavitelného území, ostatní plochy jsou, kromě vyjímek uvedených v regulačních podmínkách, nezastavitelné. 4
Ve smyslu a v souladu s § 139a zákona 50/1976 Sb. v platném znění
33
5.2. Ochranná a bezpečnostní pásma 5.2.1. Pásma hygienické ochrany staveb. Vstupní limity Pásma hygienické ochrany Vápenky ve Vítošově (rozhodnutí č.j. 214/86 z 23.4.1986) - rozsah ochranných pásem je vyznačen ve grafické části tohoto dokumentu.Severozápadním až severovýchodním směrem hranice navrženého PHO sleduje hranice dobývacího prostoru ve vzdálenosti 50 m. Kromě PHO je širší pásmo ve vzdálenosti 1 km od hlavního zdroje znečištění Negativní vliv provozu nesmí překročit vymezené ochranné pásmo. Intenzita a způsob využití plochy jsou limitovány rozsahem pásma hygienické ochrany. Ostatní plochy výroby a zemědělské výroby – mají ochranné pásmo, které je totožné s plošným rozsahem zóny. Negativní vliv na životní prostředí nesmí zasahovat na okolní pozemky a zejména do ploch bydlení. U chovu domácích zvířat a řemeslné a drobné výroby v obytné zóně je rozsah ochranného pásma určen hranicemi parcely provozovatele. Znamená to, že negativní vlivy těchto činností nesmí zatěžovat životní prostředí a narušovat pohodu na sousedních parcelách. OP vodního zdroje I.stupně – záložní vodní zdroj pitné vody je v západní části katastru v údolní nivě Moravy. OP vodního zdroje II. stupně vnitřní OP vodního zdroje II. stupně vnější
5.2.2. Ochranná pásma inženýrských sítí Rozsah ochranných pásmem a režim v ochranných pásmech se řídí platnou legislativou a normami. Vstupní limity Ochranné pásmo vedení VN 22 kV činí 7 m od krajního vodiče. Toto pásmo je závislé na typu stožáru a době výstavby vedení, jeho rozsah se může měnit. Aktuální rozsah je proto vždy třeba určit na místě. Ochranné pásmo vedení VVN 110 kV činí 12 m od krajního vodiče Ochranné pásmo plynovodu – 4 m mimo zastavěné území, 1 m v zastavěném území Ochranné pásmo vodovodního řadu DN menší DN 500 - 3 m od osy vedení. Ochranné pásmo telekomunikačního kabelu - 1, 5 m od obrysu vedení Výstupní limity Ochranné pásmo navrhovaného vedení VN 22 kV – 7 m od krajního vodiče Ochranné pásmo navrhované trafostanice – 7 m
5.2.3. Ochranná pásma komunikací Vstupní limity Ochranné pásmo silnice II. a III. třídy - 15 m od osy vozovky (mimo zastavěné území a území určené k zastavění).
5.2.4. Ostatní ochranná pásma Vstupní limity Manipulační pásmo významného vodního toku – 8 m od břehové hrany Manipulační pásmo vodního toku – 6 m od břehové hrany. Ochranné pásmo lesa – 50 m od hranice lesa. Výstupní limity 34
Pietní pásmo hřbitova – 100m. V tomto ochranném pásmo není přípustné zřizovat veškerá zařízení rekreace a sportu a zařízení občanské vybavenosti a výroby, která by mohla svým provozem narušit pietu pohřebiště.
5.3. Ochrana památek
Vstupní limity Na správním území obce se nachází dvě kulturních památek. Jsou to: 8-980/46628 - bývalá rychta č.p. 31, parc.č. 53 8-982/32094 - chalupnická usedlost č.p. 70, parc.č.13 V obci je několik památných míst, staveb významných pro svou historickou nebo urbanistickou hodnotu. Jsou to: Farní kostel sv. Jakuba Většího parc.č.63 Kříž v jižní části vsi, při rozcestí cesty na Trlinu parc.č.85 Kříž na místním hřbitově parc.č. 351 Kříž za vsí, vlevo při silnici na Brníčko parc.č. 448/8 Je třeba uchovávat tradiční ráz a obraz sídla. U stávajících objektů s tradičním rázem je třeba tento ráz uchovat, tvarosloví nově navržených staveb musí respektovat tradiční venkovský ráz sídla. Je třeba respektovat památky chráněné státem a dále drobnou architekturu na celém území katastru jako jsou kříže, boží muka ap. Řešené území je prostorem s možným výskytem archeologických nálezů.V případě provádění výkopů či zemních prací v řešeném území respektovat požadavky na ochranu archeologických zájmů, jak vyplývá z § 21 a § 22 zákona č.20/1687 Sb., o státní památkové péči , v platném znění, tj. „má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni oznámit tento záměr Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území archeologický výzkum.“
5.4. Ochrana přírodních hodnot 5.4.1. Zvláštní ochrana 1. Přírodní rezervace Pod Trlinou. (nařízení č.21/1998 OÚ Šumperk ze dne 1.6.1998 o vyhlášení PR) Přírodní rezervace se nalézá v lesním komplexu v jihovýchodní části území obce. Její rozsah je vymezen v grafické části. Ochranné pásmo ZCHÚ Pod Trlinou – 50 m od hranic ZCHÚ Rozloha: 48 ha Kultura: les Geobiocenologická typizace 3 BC-C 4-5. Charakteristika ekotopu a bioty: Přírodní rezervace se rozkládá na jihozápadním úbočí kopce Trliny. Je tvořena 29 ha lesních porostů a zbytek je tvořen loukami. severní výběžek chráněného území je narušen vápencovým lomem, za jehož hranicemi je lokalita xerotermní květeny, z dřevin je významný jeřáb břek, který tam dosahuje nejsevernějšího bodu rozšíření na Moravě. Větší část rezervace je tvořena společenstvy 3. a 4. vegetačního stupně ( svěží dubová bučina, svěží bučina, kyselá dubová, kyselá bučina, lipová bučina, obohacená bučina, vlhká bučina). Významná lokalita i pro chráněné živočichy. Funkce: Zachování biodiverzity. Návrh opatření: 3. VS - doporučená skladba: bk 6, db 3, hb 1, lp, slabě keře. 4. VS doporučená skladba: bk 8, jd 2, lp, kl
35
5.4.2. Obecná ochrana Základní legislativní ochrana ekologicky významných segmentů krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) vyplývá z jejich charakteru. Lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy jsou obecně chráněny jako významné krajinné prvky ze zákona. Zbývající části krajiny je též možno registrovat jako významné krajinné prvky, a to podle §6 zákona. Vyšší kategorií ochrany je pak vyhlášení zvláště chráněného území. Na správním území obce se vyskytují významné krajinné prvky (VKP) určené § 3 zákona 114/92 Sb. a)Významné krajinné prvky ze zákona na území obce jsou: - vodní tok Loučka - vodní tok Vítošovský potok - řeka Morava - bezejmenný rybník při Moravě - údolní niva Moravy - údolní niva Loučky Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce. Veškeré zásahy a změny ve VKP je nutno projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. b) významné krajinné prvky registrované Na správním území obce v současné době je registrován VKC1 Markovice – kosné louky s mezemi a polními cestami, svahy exponované k J a JZ. Původní vegetace a živočichové lesostepního původu. VKC1 Markovice se nachází severně od vsi na stráních s jižní expozicí. Na kosných loukách s mezemi a polními cestami se zachovala původní vegetace a živočichové lesostepního původu. V území jsou chráněny všechny zatravněné plochy a interakční prvky. c) Ochranná zóna osy NRBK Maximální šíře ochranné zóny činí 2 km na každou stranu od osy NRBK. Skutečná šíře může být upravena tj. obvykle zúžena. Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability ( kostra ekologické stability ) nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru.
5.5. Ochrana genofondu Jedním z prvků, který pomáhá k uchování genetického fondu krajiny je ÚSES – jeho biocentra a biokoridory.Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Regionální biokoridor RBK 903. Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří věcné břemeno pro vlastníky dotčených pozemků. U funkčních prvků ÚSES není přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijmout opatření, která umožní jejich plnou funkčnost ve vztahu k návrhu cílového společenstva. Pro realizaci skladebných částí ÚSES je třeba zpracovat projekty pro jednotlivá biocentra a biokoridory, jejichž součástí je upřesnění druhové skladby a návrhy pěstebných režimů a opatření. Podrobný popis prvků ÚSES je v samostatné kapitole. Pro zachování genofondu je dále třeba chránit ekologicky významné segmenty krajiny, zaznamenané při mapování krajiny v rámci zpracování dokumentace ÚSES. Dále je třeba se zabývat ochranou významných solitérních stromů, významných alejí, které je třeba evidovat a chránit.
36
Ve vztahu k liniovým doprovodným porostům komunikací je možné v opodstatněných případech vytvářet a využívat genové databanky místních odrůd ovocných dřevin, stejně tak pro výsadbu extenzivních sadů.
5.6. Ochrana ložisek nerostných surovin Vstupní limity V řešeném území se nacházejí následující režimy ochrany ložisek nerostných surovin: Na jižní okraji k.ú.Lesnice-Výhradní ložisko vysokoprocentních vápenců Vítošov (B 3063800) se stanoveným chráněným dobývacím prostorem 600104 Lesnice - Vítošov Evidované ložisko stavebního kamene a vápenců Lesnice (D 3225200) Severně od ložiska Vítošov -Výhradní ložisko vápenců ostatní (B3 207300) Leština Celý prostor západně od intravilánu obce pokrývá Ložisko nevyhrazených nerostů – štěrkopísku (D 3017000) Lesnice Do k.ú. zasahuje prognózní zdroj vysoko% vápencú P9 055500 Leština Na území obce nejsou evidována žádná poddolovaná území ani sesuvná území V řešeném území nejsou vyhlášena ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod
5.7. Ochrana proti záplavám Území obce je výrazně ohrožováno záplavami, jednak z povodí vodního toku Loučka, jednak při povodňovém stavu na řece Moravě. Územním plánem obce jsou navržena následující opatření: Výstupní limity V řešeném území je stanoveno záplavové území významného toku Moravy (ř.km. 212. 850 – 309. 147) pod č.j- KÚOK/6388/04/OŽP/339. K.ú. Lesnice je zasaženo pouze okrajově. Na levém břehu tvoří hranice zaplav převážně silnice odbočující mezi obcemi Postřelmov a Sudkov ze sinice č.11 směrem na Lesnici. Vyhlášené záplavové území bude respektováno Územním plánem obec je navržena rozsáhlá soustava hrází, která ochrání zastavěné území obce před rozlivem z řeky Moravy Nad zastavěným územím na hranicích s obcí Brníčko je navržen suchý poldr, jako součást soustavy protipovodňových nádrží, který zachytí povodňovou vlnu z povodí Loučky.
6. PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA ROZVOJOVÝCH A TRANSFORMAČNÍCH PLOCH 6.1. Bilance ploch Navrhované plochy pro bydlení zajišťují rozvojové lokality obce Lesnice v časovém horizontu platnosti ÚPD. Jsou navrženy tak, aby přirozeně navázaly na stávající zast. území. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání zbývajících částí zemědělské půdy a okolních pozemků. Navrhované plochy zajišťují rozvojové lokality obce v časovém horizontu platnosti ÚPD. Jsou navrženy tak, aby zejména zaplnily proluky a prázdná místa v zastavěném území a přirozeně navázaly na stávající zast. území. Jejich prostorové rozvržení nekomplikuje obdělávání zbývajících částí zemědělské půdy a okolních pozemků
37
a) Plochy bydlení Plocha 1 - vypuštěna Plocha 2 – bezprostředně navazuje na SZÚO. Bude obsloužena ze stávající komunikace (krajské silnice), technická infrastruktura je v bezprostřední blízkosti. Na ploše může být umístěno 8 rodinných domků. Plocha 3 má obdobné rozvojové podmínky jako plocha 2 , zaujímá protější stranu krajské silnice. Na ploše mohou být umístěny 4 rodinné domky. Plocha 4 - vypuštěna Plocha 5 - vypuštěna Plocha 6 - bezprostředně navazuje na SZÚO. Jedná se o rozsáhlejší území, jehož řešení je nezbytné prověřit zastavovací studií nebo plánem. Napojení na komunikační síť a technickou infrastrukturu bude prostřednictvím místní komunikace vedoucí k vodojemu. Část zahrad obytných domů bude zasahovat do ochranného pásma vysokého a velmi vysokého napětí. Plocha bude členěna místní komunikací na několik stavebních bloků. Na ploše bude umístěno 33 rodinných domků. b) Plochy sportu a rekreace Plocha 8 – sport a rekreace. Je umístěna v jihozápadním cípu katastru, kde navazuje na stávající hřiště (SZÚO). Plocha je určena pro rozšíření stávající sportovní zóny, včetně vybudování nutného příslušenství – parkoviště, zázemí sportoviště, zeleně c) Plochy výrobní Plocha 7 - vypuštěna. Plochy 9 a 9a jsou umístěny v jižní části katastru a přímo navazují na výrobní zónu – kamenolom vápenky. Plocha č. 9 je určena pro vybudování ochranného valu, opatření sloužící k ochraně ŽP. Plocha č.9a je určena pro rozšíření odkaliště. Č. pl. 2.
Funkční využití Výměra Počet jednotek (ha) Bydlení 0,91 8 RD
3.
Bydlení
0,4
4 RD
6.
Bydlení
3,90
33 RD
8. 9. 9a. Celkem
Sport a rekreace Ochranný val Odkaliště Bydlení Sport a rekreace Výroba
1,4 1,25 6.08 5,21 1,4 7,33
45 RD
38
6.1. Zásady etapizace Etapizace je pouze orientační, určena bude především strategií obce a snahou majitelů dotčených pozemků. Vzhledem k několika plochám vyhrazených k bydlení, jejich různému umístění a různým třídám ochrany navrhujeme jejich následující etapizaci: 1) Plocha 6 – přednostní zábor této plochy je určen strategií rozvoje obce. V současné době zde již probíhají geodetické práce za účelem parcelizace pozemků. 2) Plochy 2 a 3 mají obdobné zastavovací podmínky. Postup výstavby musí probíhat směrem od zastavěného území.
7. KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNI S ODPADY 7.1. Doprava a dopravní zařízení 7.1.1. Železniční doprava Na správním území obce není žádné železniční zařízení, ani se jeho zřízení nepředpokládá. Obec leží v blízkosti důležitého železničního koridoru ČD Praha – Ostrava (trať č. 270) a u celostátně významných tratí Zábřeh n. M. – Šumperk a Šumperk – Jeseník – Krnov (č.292 a 291). Nejbližší zastávka je v Postřelmově, nejvýznamnější rychlíková zastávka na koridoru je v Zábřehu
7.1.2. Silnice Správním územím obce procházejí krajské silnice II/370 (Leština – Hrabišín – Dolní Libina – Rýmařov – Valšov), III/3701(Lesnice-Zábřeh) a III/3702 (Lesnice – Postřelmov). Obcí neprochází žádný významný tranzitní směr. Silnice II/370 z obce pokračuje severovýchodním směrem na Brníčko a končí v Hrabišíně, kde navazuje na II/446 (spojnice Šumperk-Uničov), tento směr má pouze lokální význam. Směrem na jih vede do Leštiny, kde končí na silnici II/315. Tento směr je důležitým propojením obce s Mohelnicí, Uničovem a Olomoucí. Silnice III/3701 začíná ve středu obce odbočkou z II/370. Pokračuje západním směrem a končí v Zábřehu. Je to důležitá spojnice s tímto městem a směrem celorepublikového významu I/44( Olomouc - Hradec Králové - Praha) Silnice III/3702 začíná mimo za zastavěným územím obce odbočkou ze III/370. Vede severním směrem na III/3703 mezi Postřelmov a Sudkov, kde končí. Tento směr je nejkratším propojením s okresním městem Šumperkem Úkolem územního plánu obce je stanovení základní dopravní koncepce sídla, bez detailního řešení do úrovně konkrétních parcel. Současné trasování silnic, směrové řešení a šířkové uspořádání pro návrhové období územního plánu vyhovuje a proto: Nejsou navrženy žádné nové silnice ani přeložky trasy nebo výrazné změny výškového vedení.
39
Odstranění bodových dopravních závad bude prováděno v rámci oprav komunikací se zvážením i možnosti odstranění stávajících objektů, nebo budou řešena příslušnými dopravními značkami. V případech nedostatečných rozhledových poměrů bude na místních komunikacích povinné zastavení, zajištěné příslušnou značkou. Možná jsou dílčí zlepšení, zejména v souvislosti s úpravami celého uličního prostoru. Silnice budou upravovány dnešních trasách s odstraňováním bodových dopravních závad. Mimo zast. území se úpravy budou řídit zásadami ČSN 73 61 01, v průjezdním úseku kategoriemi a dopravní funkcí komunikace i dopravním poměrům v sídle a budou se řídit ČSN 73 61 10. Silnice budou mít v průjezdním úseku funkční třídu B2, kategorii MO8/50, pro sil. III.tř C2, kat. MO 7/40 mimo průjezdní úsek kategorii S7,5/60 Průjezdní úsek krajské silnice bude v úsecích kde chybí doplněn alespoň jednostrannými chodníky. V obci nejsou žádná stávající ani navrhovaná dopravní zařízení, neboť obec leží mimo hlavní dopravní trasy a velikost obce potřebu takového zařízení nutně nevyvolává. Krajské silnice II. tř. mají mimo zastavěné území a území určené k zástavbě ochranné pásmo oboustranně 15 m od osy vozovky. Průjezdní úseky silnic jsou vymezeny hranicemi současně zastavěného území, které jsou zakresleny v grafických přílohách.5 Pokud dojde ke stavebnímu rozvoji, průjezdní úsek bude přiměřeně rozšířen až do hranic zastavitelného území.
7.1.3. Místní a účelové komunikace Stávající struktura místních komunikací je navázána na trasu krajské silnice. Hlavním úkolem těchto komunikací je propojit všechny objekty v sídle se středem obce a okolními sídly. Vzhledem k velikosti a půdorysnému uspořádání obce není stávající síť místních komunikací rozsáhlá. K silnicím procházejícím obcí se napojuje několik kratších místních komunikací jen zčásti zpevněných. Vedlejší komunikace v historické části jsou vedeny v původní trase v rostlé zástavbě, a jejich parametry jsou z hlediska kategorijní šíře nevyhovující. . Komunikace budou v rámci oprav upravovány ve stávající trase s odstraňováním dopravních závad ve smyslu kategorijní šíře, zkvalitnění povrchu a dořešení odvodnění. Tyto akce budou postupně připravovány podle aktuálních potřeb i možností obce, většinou v souvislosti s úpravou okolních veřejných ploch. Prováděné úpravy nesmí být neúměrně nákladné, zejména vzhledem k nutným asanacím a terénním úpravám. Úpravy budou navrženy dle zásad ČSN 73 60 10. - Hlavní místní komunikace jsou navrženy jako obousměrné funkční třídy C3, kategorie MO7 a MOK4 - Vedlejší místní komunikace jsou funkční třídy D1 Územním plánem obce je navržena rozsálá rozvojová plocha pro bydlení v severní části obce (plocha č. 6). Tato plocha bude dopravně napojena na síť místních komunikací směrem od hřbitova a od komunikace k vodojemu. Pro obsluhu této plochy bude vybudována místní komunikace, jejíž trasa a délka bude určena samostatnou zastavovací studií nebo plánem. 5
Vymezeno v souladu s § 8 zákona 13/97 Sb. ve znění pozdějších předpisů a § 139a zákona 50/76 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
40
V zastavěném území obce je několik křižovatek místních komunikací s krajskými silnicemi na kterých byla zjišťována rozhledová pole. Výpočet rozhledových trojúhelníků byl proveden dle normy: ČSN 736101, ČSN 736110, ON 736102. (Viz kapitolu 7.1.2.) U křižovatek s nedostatečnými rozhledovými poměry, bude na místních komunikacích povinné zastavení, zajištěné příslušnou dopravní značkou. V obci je poměrně rozsáhlá síť účelových komunikací, která navazuje na místní komunikace a slouží zejména pro zemědělskou výrobu. Tyto komunikace, sloužící rovněž pro pohyb pěších a cyklistů jsou důležitým předpokladem prostupnosti krajiny. Územní plán obce respektuje všechny stávající veřejně přístupné komunikace na katastru. Postupem času je třeba zprovoznit i všechny ostatní právně existující polní a lesní cesty. Účelové komunikace budou mít takový povrch a šířku, aby umožňovaly bezpečný pohyb pěších, cyklistů a zemědělské techniky. Důraz na obnovu těchto cest je třeba do budoucna klást zejména v rámci pozemkových úprav.
7.1.4. Statická doprava Vzhledem k malé rozloze sídla a nízké frekvenci dopravy, automobilová doprava uvnitř obce není intenzivní. Z provedeného průzkumu vyplývá, že v současné době není zapotřebí zvyšovat počty odstavných a parkovacích stání.Kromě parkovišť je v obci několik zpevněných ploch, které bez označení slouží pro parkování. Posouzení parkovacích a odstavných kapacit bylo provedeno dle ČSN 73 6110. Funkční složky vyžadující návrh parkovacích a odstavných stání jsou bydlení, výroba a občanská vybavenost (prodejna, pošta, škola, hřbitov, kulturní dům, kostel, hřiště a obecní úřad) Posouzení bylo provedeno podle vztahu N= Oo * ka + Po * ka * kv * kp * kd Oo a Po jsou tabulkové hodnoty ka = 1,2 ( stupeň automobilizace 1:3) kv = 0,4 ( sídlo do 20 000) kp = 0,6 (obytná zóna - místní význam) kd = 0,8 ( IAD : ostatní 20 : 80 %) a) Parkovací stání P1. Parkoviště před hostincem Vzhledem k bezprostřední blízkosti hostince, pošty, obecního úřadu a kostela, tato parkovací plocha obsluhuje všechny tři funkční složky Parkoviště je situováno před hostincem na volné ploše o velikosti cca 250 m2 Kapacita plochy při kolmém uspořádání parkovacích stání je 9 míst. Posouzení: -Hostinec, odbytová plocha cca 100 m2, potřeba 5 * 1,2*0,4*0,6*0,8 =1,1 parkovací stání. -Obecní úřad, užitková plocha cca 100 m2, potřeba 3 *1,2*0,4*0,6*0,8 = 0,69 parkovací stání -Pošta, knihovna a kadeřnictví, odbytová plocha cca 100 m2, potřeba 5 * 1,2*0,4*0,6*0,8 =1,1 parkovací stání. -Kostel, čistá užitková plocha cca 250 m2 ( posouzeno jako kult. zařízení 1 stání/ 70 m2 ), potřeba 4 *1,2*0,4*0,6*0,8= 0,92 Úhrnem potřeba 4 parkovací stání. Parkoviště vyhovuje.
41
P2. Parkoviště u základní a mateřské školy - návrh U základní a mateřské školy není plocha vyhrazena pro parkování. Navrhujeme 10 parkovacích stání o celkové ploše 125 m2. Posouzení: Mateřská škola má 1 oddělení. Základní škola má 4 oddělení. Počet pedagogických pracovníků a žáku nepřesahuje 150, což odpovídá potřebě 4 * 1,2*0,4*0,6*0,8 = 4 parkovacím místům. Parkoviště vyhovuje. Parkoviště je celé na pozemku školy, je navrženo s rezervou a jeho realizaci doporučujeme v několika etapách. P3. Parkoviště u hřbitova - návrh Parkoviště bude situováno na ploše výrobního areálu. Kapacita bude 7 parkovacích stání. Posouzení: Plocha hřbitova je 2 500 m2, což odpovídá potřebě 35 * 1,2*0,4*0,6*0,8 = 8 parkovacích stání. Parkoviště vyhovuje P4. Parkoviště u kulturního domu - návrh Kapacita parkovací plochy před kulturním domem bude 18 parkovacích stání (400 m2). Posouzení: Kapacita sálu je 150 sedadel, což odpovídá potřebě 37* 1,2*0,4*0,6*0,8= 9 parkovacích stání. Parkoviště vyhovuje. P5. Parkoviště u hřiště - návrh Toto parkoviště obsluhuje hřiště. Jeho kapacita je 14 parkovacích míst. Posouzení: Počet parkovacích míst 14, odpovídá kapacitě 14/ 1,2*0,4*0,6*0,8 = 60, 60 * 10 = 600 návštěvníků. Nepředpokládáme u této funkční složky větší návštěvnost. Parkoviště vyhovuje. P6. Parkoviště k výrobní ploše – Vápenka Vítošov Parkování bude řešeno na ploše závodu nebo mimo správní území obce. b) parkovací a odstavná stání k funkční složce bydlení Vzhledem k tomu, že všechny obytné budovy v obci mají k dispozici vlastní pozemky, jsou odstavná stání navržena na parcelách jednotlivých domů. Parkovací stání nejsou navržena. Pro pohotovostní parkování mohou sloužit příjezdy k jednotlivým domům a mohou se uskutečňovat v profilech místních komunikací.
7.1.5. Pěší doprava Pěší doprava je, vzhledem k venkovskému charakteru sídla, výrazně zastoupena a realizuje se v trasách průjezdních úseků silnic a místních komunikací. V územním plánu je navrženo oddělení pěší dopravy od silničního provozu. Postupně budou uliční profily doplňovány chodníky tam, kde zatížení motorovou dopravou je vyšší a potřeba separovat pěší a motorový provoz vzhledem k bezpečnosti je evidentní. Tyto akce, které by však v žádném případě neměly setřít přirozený charakter interiéru venkovské obce, budou většinou zřejmě souviset s úpravami uličních prostorů a postup realizace bude odviset od aktuálních potřeb a možností obce.
42
Významnou složkou pěší dopravy je provozování pěší turistiky. Obec se nachází v území atraktivním pro provozování tohoto sportu. Správním územím obce prochází značená turistická trasa směrem od Postřelmova přes obec a vedoucí na vrch Trlina, který je významným cílem pěších turistů a dominantou celého kraje. Další turistická trasa je vedena do obce po silnici od Zábřeha. Komunikace mimo zastavěné území, po kterých je vedena značená turistická trasa musí být zachovány.
7.1.6. Cyklistická doprava Cyklistická doprava se uskutečňuje na krajských silnicích, místních komunikacích a polních cestách. Vzhled k tomu, že se zast. území obce nalézá v rovinatém terénu, cyklistický provoz představuje významnou dopravní složku. Obec se nachází z hlediska cykloturistiky a dálkových cyklistických tras v poměrně významném území. V letních měsících je řešené území atraktivní pro provozování rekreační cykloturistiky. Po správním území obce je vedeno několik značených cykloturistickýc tras. Trasy jsou vedené po krajských silnicích a jsou zakresleny v grafické části. Obec se nachází na významné trase - dálkové Moravské cyklotrase Litovelské PomoravíMohelnice-Bohuslavice-Leština-Lesnice-Sudkov-Bludov-Hanušovice-Vikantice-Branná. Cyklotrasa na správním území obce prochází trasou krajské silnice od Leštiny, prochází obcí a pokračuje po krajské silnici směrem na Postřelmov. Všechny stávající cyklotrasy jsou územním plánem respektovány. Vzhledem k tomu, že se části obce, po kterých nejsou vedeny značené trasy, nachází v poměrně členitém terénu, nejsou navrženy žádné další cyklotrasy. Vzhledem k malé intenzitě motoristické dopravy nejsou pro cyklistickou dopravu navržena žádná dopravní opatření, ani se nepředpokládá budování cyklistických stezek. Vzhledem k minimálnímu dopravnímu zatížení je i bude pro cyklistický provoz více či méně využívána celá síť místních i účelových komunikací.
7.1.7. Hromadná doprava a) Železniční doprava Železniční hromadná doprava je popsána v kapitole 7.1.1. b) Autobusová doprava V obci je provozována linková osobní autobusová doprava. Autobusové linky propojují obec s nejvýznamnějšími spádovými středisky, Zábřehem, Mohelnicí a Šumperkem. Posouzení autobusových zastávek bylo provedeno dle ČSN 73 64 25. V Na správním území obce jsou dvě stálé nácestné autobusové zastávky. Funkční třída komunikací je C1 ( průtah silnice II tř. obcí). Počet autobusových zastávek je dostačující. 1) Zastávka Lesnice ve středu obce Stav
43
Zastávka je umístěna přibližně ve středu obce, na menší návsi, tedy ve zdroji a cíli přepravních potřeb. Zastávka ve směru Hrabišín je umístěna v jízdním pruhu, bez fyzického oddělení, na zpevněné ploše není prostorově vymezena. Je umístěna v bezprostřední blízkosti křižovatky v zatáčce. Rozhledové poměry jsou nedostačující. Tato zastávka je ve stísněných podmínkách. Zastávka ve směru Libina je umístěna mimo jízdní pruh. Umístění a parametry zastávek nejsou dle ČSN 73 64 25 vyhovující. Návrh Pro zlepšení bezpečnostních poměrů jsou navrženy pro oba směry zastávky nové. Pro oba směry bude postavena jedna zastávka. Bude mít formu jednosměrné smyčky a bude umístěna na současné místní komunikaci mezi plochu veřejné zeleně a parc. 39/10. Územní rezerva v tomto prostoru je dostačující. 2) Zastávka Lesnice - na průtahu silnice směrem na Leštinu. Stav Umístění-Zastávka je umístěna na průtahu silnice II/370, v profilu komunikace, rozhledové poměry jsou dostačující. Je ve stísněných poměrech, umístění zastávky by vyžadovalo zábory soukromých pozemků. Umístění a parametry zastávek nejsou dle ČSN 73 64 25 vyhovující. Návrh Vzhledem k malé četnosti a nižším intenzitám dopravy nepovažujeme za nutné budování autobusových zálivů.
7.2. Technická infrastruktura 7.2.1. Zásobování vodou a)Stav: Obec má vybudovaný obecní vodovod. Byl vybudován na konci 80. let 20 st. Vodovod je zásobován ze skupinového vodovodu Postřelmov, vodní zdroje i úpravny jsou mimo správní území obce. Vodovodním řadem je voda dopravována do zemního vodojemu Lesnice100 m3 (321,40/317,80 m n.m.) situovaném v severní části katastru pod vrchem Markovice. Vodovodní síť je provedena z potrubí PVC, zásobuje celé území obce. Majitelem vodovodu je obec, provozovatelem je oprávněná osoba. Vápenka a lom mají vlastní zdroje a rozvody pitné a užitkové vody. Zdroje – vrty jsou mimo řešené tj. katasrální území obce. Jsou vyznačeny ve výkresu č.1 Širší vztahy a hlavním výkresu č.2. V západní části katastru obce je záložní zdroj, který není využíván. Zdroje jsou součástí skupinového vodovodu Zábřeh. b)Návrh: Územním plánem obce je současná koncepce zásobování vodou navržena k ponechání. Vzhledem k celkovému pokrytí sídla vodovodní sítí, nepředpokládá se v současnosti její rozšiřování v současně zast. území. Návrh předpokládá rozšíření vodovodní sítě k některým navrženým rozvojovým plochám, zejména k těm, které nelze zásobit ze stávající sítě.
44
Územním plánem obce je navržena rozsálá rozvojová plocha pro bydlení v severní části obce (plocha č. 6). Pro zásobení této plochy budou vybudovány vodovodní řady jejichž trasa a délka bude určena po zpracování samostatné zastavovací studie nebo plánu. Vzhledem k tomu, že obec má společný vodní zdroj s jinými obcemi, bilance odběru vody nebyly vypočteny. Pokud kapacita přívodního řadu nebude dostatečná, je možné v rámci stávající trasy jeho posílení. Posouzení kapacity vodojemu pro výhledový počet obyvatel: Počet obyvatel 700 Specif. spotřeba obyvatelstvo 130 l/ob*d Specif. spotřeba vybavenost 20 l/ob*d 3
Qp = 0,150*700 = 105 m /d 3
Qm = 105*1,5 = 157,5 m /d = 1,82 l/s Oh = 1,82 * 1,8 = 3,28 l/s potřeba akumulace
Qm *0,8 = 126 m
3
Objem vodojemu nevyhovuje.
Územním plánem obce je navrženo posílení objemu stávajícího vodojemu v rámci stávající plochy min. o 50 m3 Bez přesnějšího určení aktivit na výrobních plochách nelze určit specifickou potřebu pro tuto funkční složku. Pokud výroba bude vyžadovat větší potřebu vody než umožňují stávající síť a akumulační zařízení, bude výrobce nucen obstarat si vlastní zdroj. Vápenka a lom budou i nadále zásobeny z území sousedních obcí.
7.2.2. Odkanalizování a ČOV a)Stav: Obec má vybudovanou oddílnou veřejnou kanalizační síť. Zpevněné úseky krajské silnice jsou odvodněny několika větvemi dešťové kanalizace svedené do potoka Loučky. Kanalizace je v poměrně dobrém stavebně technické stavu. V minulých letech byla v obci realizována nová splašková kanalizace, odvádějící splaškové vody z celého zastavěného území (mimo lom a vápenku ve Vítošově). Splašky jsou svedeny do společné čističky odpadních vod na území obce Leština. Vliv dešťových srážek: V zastavěném území dešťové srážky nevytvářejí žádné problémy, odtokové poměry jsou vyhovující. Většina zpevněných ploch a komunikací je odvodněna do dešťové kanalizace, zbytek srážek se vsakuje do nezpevněných ploch. Na správním území nejsou žádné problémy způsobené erozí. b)Návrh:
45
Nově vybudovaná splašková kanalizace je vyhovující a proto nejsou navrženy žádné koncepční změny. Jednotlivé stoky budou prodlouženy pod rozvojové plochy. Územním plánem obce je navržena rozsálá rozvojová plocha pro bydlení v severní části obce (plocha č. 6). Pro odvodnění této plochy budou vybudovány kanalizační stoky jejichž trasa a délka bude určena po zpracování samostatné zastavovací studie nebo plánu. Dešťová kanalizace bude udržována a dle potřeby rekonstruována v současných trasách a bude prodloužena pod nově budované komunikace. Přes stokovou síť místní kanalizace bude napojena kanalizace obce Brníčko a kanalizace obcí v povodí Loučky na společnou čističku odpadních vod v Leštině. V době budování kanalizace s tímto záměrem se již počítalo a příslušné stoky mají dostatečnou kapacitu. Pro OK je v současné době zpracován PRVKOK (Voding Hranice 2004), který řeší rozvoj vodovodů a kanalizací pro obec Lesnice a je v souladu s požadavky obsaženými v PRVKOS (Voding Hranice z r. 1996) Výhled k roku 2020: Počet obyvatel napojených na kanalizaci: 700 osob Produkce odpadních vod: 120 l/os*den Celková produkce odp. vod do kanalizace: 84 000 l/den Množství znečištění dle BSK5: Obyvatelstvo spec.:60gO2/ob*d Celkem: 700*60 = 42 000 gO2/d Bez přesnějšího určení aktivit na výrobních plochách nelze přesně určit specifické znečištění a množství odpadních vod. Pokud výroba bude produkovat větší množství vody než bude umožňovat kapacita sítě a ČOV a pokud se průmyslové odpadní vody budou lišit od splaškových, bude výrobce nucen vybudovat si vlastní čistírnu odpadních vod.Vápenka a lom budou i nadále odvodněny na území sousedních obcí. Na rozvojových plochách je třeba zajistit, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů. Většina ploch (zástavba ind. rodinnými domky se zahradami) zůstane nezpevněna a bude umožňovat vsakování, zpevněné plochy a komunikace budou odvodněny do dešťové kanalizace.
7.2.3. Zásobování plynem Na správním území nejsou žádné plynovody VTL a VVTL. Celé zastavěné území obce je plynofikováno místními rozvody STL. Regulační stanice VTL/STL se nachází na území sousední obce Leština. Územním plánem jsou všechny plynárenské rozvody i zařízení respektovány. Středotlaká síť bude rozšířena k rozvojovým plochám. Vápenka – Vítošov má vlastní odbočku plynu z VTL Olomouc – Mohelnice – Jesešník. Přípojka VTL a regulační stanice VTL – STL jsou mimo k.ú. Lesnice a j sou vyznačeny ve výkresu č.1 a č.2.
7.2.4. Zásobování elektrickou energií a)Stav: -Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice: 46
Na správním území obce se nachází vedení VVN 110 kV ze kterého obec není zásobena. Na správním území obce se nacházejí vedení VN 22 kV, kterými je zásobena obec. V obci jsou čtyři i trafostanice, v jižní části zastavěného územ TR 956 (160)í, ve středu vsi TR 958 (250) a,na východním okraji TR 956 (160) a naseverním okraji TR 957 (160). Zásobení elektrickou energií v jižní části vsi není dostatečné. Vápenka – Vítošov s.r.o. je napojena 2 samostatnými vedeními VN 22kv z vedení RZ Zábřeh na Moravě. Trafostanice a vedení VN jsou mimo k.ú. Lesnice a jsou vyznačeny ve výkresu č.1 a č.2. -Nízké napětí: Celé zastavěné území obce je v současné době elektrifikováno. Většinu tvoří nadzemní vedení. Zařízení jsou ve správě organizace Severomoravská energetika, a. s., rozvodna Zábřeh. b) Návrh: -Velmi vysoké a vysoké napětí, trafostanice: Stávající trasy a zařízení jsou navrženy k ponechání, kromě trasy VN 22kV u rozvojové lokality č.6. V jižní části zastavěného území obce je navržena nová trafostanice napojená přípojkou na síť VN 22 kV. V průběhu z pracování ÚPO bylo upřesněno situování nově navrhované trafostanice. V rámci zpracování návrhu technického řešení rekonstrukce distribučních rozvodů NN v obci Lesnice bylo navrženo umístění a výstavba této nové sloupové trafostanice na parcele č. 412/1 na k.ú. Leština. Současně je navrženo nové vedení venkovního VN 22 kV k této trafostanici. . Pro zásobování rozvojové plochy č.6 je navržena na zápádním okraji této lokality nová trafostanice. Současně je navžena přeložka VN 22kV, která je vedena souběžně s trasou VVN 110 kV po okraji lokality č.6. V rámci zpracování návrhu technického řešení rekonstrukce distribučních rozvodů NN v obci Lesnice bylo navrženo zrušení mřížové trafostanice DTS 958 (Lesnice – u obchodu) umístění a výstavba nové kioskové trafostanice (DTS 958 – nová) na parcele č. 72/2 na k.ú. Lesnice. Současně je navržena kabelová přípojka VN 22 kV z místa původní trafostanice k parcele č 72/2. -Nízké napětí: Elektrifikace obce,stávající rozvody nízkého napětí vedené z trafostanic jsou ponechány. Současně s modernizaci vedení je navrženo doplnění rozvodů NN a jejich kabelizace. Nová vedení budou vybudována v souvislosti s rozvojovými plochami pro bydlení. Všechny nově budované rozvody budou kabelizovány. Vápenka a lom budou i nadále zásobeny ze stávajících vedení VN 22kV..
7.2.5. Telekomunikace Obec je v celém rozsahu zastavěného území telefonizována, napojena je místním kabelem směrem od jihu od Leštiny. Část místních rozvodů je kabelizována, část je vedena vzduchem Územní plán obce respektuje všechny telekomunikační sítě ve stávajících trasách. Vzdušná vedení jsou navržena ke kabelizaci. Telefonní kabely budou prodlouženy na rozvojové plochy.
47
7.2.6. Odpadové hospodářství a)Stav: Komunální odpad domácnosti ukládají do nádob k tomu předem určených. Odpad každý týden sváží specializovaná firma. Komunální odpad je svážen, tříděn a deponován mimo katastr obce. Shromaždiště nebezpečných odpadů existuje v areálu zrušené živočišné výroby naproti hřbitovu. Je zde zpevněná plocha na které jsou přistaveny, dle potřeby několika v roce, nádoby na jednotlivý nebezpečný odpad. Na správním území obce je stará skládka odpadů. Nachází se západně od zast. území obce, při soutoku Loučky a Vítošovského potoka na p.č. 57/3. b)Návrh: Odpadové hospodářství obce se bude řídit obecně závaznou vyhláškou, která bude v souladu s obecně závaznými právními normami a koncepčními dokumenty (Koncepce odpadového hospodářství Olomouckého kraje). Územní plán obce navrhuje asanaci skládky na soutoku Loučky a Vítošovského potoka.Na skládce bude proveden hydrogeologický průzkum, na základě kterého bude provedena asanace a následná rekultivace. Asanace skládky je zařazena do veřejně prospěšných staveb. Komunální odpad domácnosti budou i nadále ukládat do nádob k tomu předem určených. Odpad bude svážet specializovaná firma. Odpad bude tříděn a deponován mimo správní území obce. Na poli nakládání s odpady je nadále nezbytné: Asanovat všechny ostatní zjištěné černé skládky na správním území obce. Zamezit vzniku černých skládek všemi dostupnými prostředky. Zajistit sběrná místa nebezpečných složek odpadů. Zabezpečit systém sběru a zneškodňování běžného komunálního a stavebního odpadu. Vytvářet podmínky pro postupné snižování objemu odpadů. Motivovat občany pro zneškodnění biologicky zpracovatelného odpadu přímo v domácnostech (například kompostování, drtiče….). Vytvářet podmínky pro třídění odpadů co nejblíže místu jejich vzniku,nejlépe přímo u původce. V obci nebudou vybudovány žádná zařízení, která budou k nakládání s odpady využívána (sběrné dvory, překladiště, recyklační plochy, místa vhodná k uložení inertních odpadů).
7.2.7. Zásobení požární vodou Zásobení obce požární vodou je posouzeno dle ČSN 73 08 73. Hašení požárů se bude realizovat pomoci mobilní požární techniky. Jsou zde stávající vnější odběrná místa, hydranty, napojené na místní vodovod. K odběrným místům požární vody musí být trvale zajištěn volný příjezd a musí být označeny tak, aby byl jednoznačně zřejmý jejich účel.
48
Minimální odběr z hydrantů pro rodinné domky je 4 l/s, pro nevýrobní plochy 120<S<1500 a výrobní plochy S<500m 6 l/s Odběr z těchto zdrojů je, dle průvodní zprávy projektu obecního vodovodu 6,7 l/s. Odběrná místa z hlediska odběrových potřeb vyhovují. Odběrná místa - hydranty jsou rozmístěny v zast. území obce. Některá z nich nesplňují minimální potřebné vzdálenosti od jednotlivých objektů. Navržené zdroje: V obci navrhujeme zahuštění sítě hydrantů, aby byl splněn požadavek minimální vzdálenosti od jednotlivých objektů rodinné domky 200 m, občanská vybavenost a výroba 150 m. Rovněž navrhujeme vybudování odběrných míst u návrhových ploch funkční složky bydlení. Pro návrhovou plochu výrobu nejsou navržená odběrná místa, návrh počítá s vybudováním vlastních odběrných míst v areálu výroby. Vápenka Vítošov s.r.o.má od r. 1983 vlastní systém rozvodů a zásobování požární vodou
8. VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ V řešeném území probíhá těžba výhradního ložiska vysokoprocentních vápenců Vítošov (B 3063800), chráněná dobývacím prostorem DP Lesnice – Vítošov (ev. číslo 60104). Těžební činnost provozuje organizace Vápenka Vítošov, s r.o. se sídlem Hrabová – Vítošov, 789 71 Leština. Dobývací prostor je součástí výrobní zóny. V řešeném území se nacházejí následující režimy ochrany ložisek nerostných surovin: Výhradní ložisko vysokoprocentních vápenců Vítošov (B 3063800) Evidované ložisko stavebního kamene a vápenců Lesnice (D 3225200) Výhradní ložisko vápenců Leština (B 3207300) Ložisko nevyhrazených nerostů – štěrkopísku Lesnice (D 3017000) Prognózní zdroj vysoko% vápenců P9 055500 Leština
9.ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy územního systému ekologické stability ( ÚSES) vytváří síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou rozmístěny na základě funkčních a prostorových kriteríí a svým vzájemným kladným vlive působí na uchování a zvýšení ekologické stability. Na území katastru se vyskytují prvky zajišťující ekologickou stabilitu území. Závazně je vymezen systém ÚSES, který vytváří břemeno na pozemky. U funkčních prvků není přípustné měnit způsob využití a obhospodařování území. U prvků nefunkčních je třeba přijat opatření, která umožní jejich plnou funkčnost. Upřesnění skladby bude předmětem další dokumentace. Na plochách územního systému ekologické stability jsou přípustné takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizující funkci.
49
Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly ke změně kultur, intenzivnímu hospodaření na těchto plochách, umisťování staveb ( kromě liniových staveb), těžbě nerostů. Rozsah omezení: U skladebných částí ÚSES vymezených jako typ funkční při výsadbě zásadně dodržovat druhovou skladbu dle cílového společenstva, jednoznačně podporovat přirozenou obnovu porostů. U nefunkčních skladebných částí ÚSES je přípustná alternativní druhová skladby, parková úprava, užitkové dřeviny. Pro výsadbu používat druhy z místních zdrojů (geograficky původní zdroje).
9.1. Kostra ekologické stability Kostra ekologické stability je soubor relativně stabilních krajinných segmentů, které jsou nositeli ekostabilizujícího působení na okolní krajinu. Prvky kostry ekologické stability (ekologicky významné segmenty krajiny - EVSK) tvoří mozaiku v současné době ekologicky relativně nejstabilnějších trvalých vegetačních formací v krajině. V řešeném území byla kostra ekologické stability vymezena v rámci zpracování generelu lokálního územního systému ekologické stability (Zdeněk Bauer, 1996), tzv. mapováním krajiny, které rozčlenilo území na plochy s příslušnými stupněmi ekologické stability ( 1. – 5. stupeň ). Takto vymezená kostra byla převzata do předkládané dokumentace. Na území správním území obce je evidováno zvláště chráněné území, přírodní rezervace Pod Trlinou. 1. Přírodní rezervace Pod Trlinou. Přírodní rezervace se nalézá v lesním komplexu v jihovýchodní části území obce. Její rozsah je vymezen v grafické části. Území nemá ochranné pásmo Rozloha: 48 ha Kultura: les Geobiocenologická typizace 3 BC-C 4-5. Charakteristika ekotopu a bioty: Přírodní rezervace se rozkládá na jihozápadním úbočí kopce Trliny. Je tvořena 29 ha lesních porostů a zbytek je tvořen loukami. severní výběžek chráněného území je narušen vápencovým lomem, za jehož hranicemi je lokalita xerotermní květeny, z dřevin je významný jeřáb břek, který tam dosahuje nejsevernějšího bodu rozšíření na Moravě. Větší část rezervace je tvořena společenstvy 3. a 4. vegetačního stupně ( svěží dubová bučina, svěží bučina, kyselá dubová, kyselá bučina, lipová bučina, obohacená bučina, vlhká bučina). Významná lokalita i pro chráněné živočichy. Funkce: Zachování biodiverzity. Návrh opatření: 3. VS - doporučená skladba: bk 6, db 3, hb 1, lp, slabě keře. 4. VS doporučená skladba: bk 8, jd 2, lp, kl ZCHÚ – PR Pod Trlinou má ochranné pásmo ze zákona 50 m. Jižní výběžek CHÚ sousedí s vápencovým lomem. Na správním území obce v současné době je registrován VKC1 Markvartice VKC1 Markovice – nachází se severně od vsi na stráních s jižní expozicí. Na kosných loukách s mezemi a polními cestami se zachovala původní vegetace a živočichové lesostepního původu. V území jsou chráněny všechny zatravněné plochy a interakční prvky.
9.2. Celková koncepce návrhu ÚSES
50
Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES. Základním prvkem územního systému ekologické stability je v řešeném území regionální biokoridor RBK 903, který se napojuje na regionální biocentrum regionální biocentrum,RBC 429 , které je jihovýchodně od řešeného území. Na západním konci RBK 903 na ochrannou zónu NRBK 89. Dále celým správním územím prochází několik lokálních biokoridorů lesního typu a do nich vložená jednotlivá lokální biocentra.
9.3. Prvky ÚSES Koncepce územního zajištění ekologické stability krajiny vychází z teze, že je třeba od sebe oddělit jednotlivé ekologicky relativně labilní části krajiny soustavou stabilních a stabilizujících ekosystémů, a naopak, že pro uchování přirozeného genofondu krajiny je třeba vzájemně propojit izolovaná přirozená stanoviště rostlinných společenstev (a na ně vázaných druhů živočichů) pro území charakteristických. Těmto požadavkům odpovídá metoda vytváření územních systémů ekologické stability krajiny - ÚSES. V zákoně č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor, interakční prvek. Územní plán obce přebírá a cituje návrh LÚSES k. ú. Dolní Studénky, Sudkov, Kolšov a Lesnice zpracovaný Zdeňkem Bauerem, Brno, v roce 1996
9.3.1. Koncepce návrhu ÚSES Při návrhu byly dodržovány tyto hlavní zásady: maximální využití stávající kostry ekologické stability reprezentativnost navržených biocenter a biokoridorů z hlediska rozmístění a velikosti jednotlivých STG respektování reliéfu v území a dosažení krajinářsky vhodného efektu maximální využití lesní půdy dodržení minimálních prostorových parametrů prvků ÚSES
9.3.2. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES Na správním území obce se nachází několik významných prvků nadregionálního a regionálního ÚSES. Jsou to: 1. Nadregionální biokoridor NRBK 89. Prochází trasou řeky Moravy a je v celé své délce dotýkající se obce Lesnice funkční.Ochranná zóna osy NRBK Maximální šíře ochranné zóny činí 2 km na každou stranu od osy NRBK. Skutečná šíře může být upravena tj. obvykle zúžena. Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a místních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability ( kostra ekologické stability ) nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru.
51
2. Navrhovaný Regionální biokoridor RBK 903 prochází přímo těženým ložiskem vápence v jižním cípu katastru a je v celé délce dotýkající se obce nefunkční. 3. Kolize těžby a trasy RBK 903 je v ÚPO řešena návrhem nového LBK s prostorovými parametry jako RBK 903. Trasa je vedena severně od RBK 903. Využívá trasy LBK 5 ( z LÚSES ), který se napojuje na RBK východně od prostoru těžby a severní straně se napojuje na ZCHÚ- PR Pod Trlinou. Prochází po jižním okraji PR a na západní straně již mimo k.ú. Lesnice pokračuje v trase Vítošovského potoka a napojuje se na RBK 903 východně od hranice řešeného území. 4. Regionální biocentrum RBC 439. Nachází se na NRBK na severním okraji katastru a jeho větší část se nachází na k.ú. Postřelmov. Biocentrum je funkční.
9.3.3. Lokální ÚSES Na správním území obce jsou dvě lokální biocentra a protínají jej dva lokální biokoridory. Všechny prvky ÚSES jsou funkční. Na správním území obce na několika místech dochází ke křížení funkce prvků ÚSES s pozemními komunikacemi. Výčet jednotlivých prvků lokálního systému ekologické stability: a) Biocentra a biokoridory 1. Biocentrum B1 Vítošovský náhon. V celku na k. ú. Lesnice Rozloha: 3 ha Kultura: Břehový porost Geobiocenologická typizace 3 BC-C 4-5. Charakteristika ekotopu a bioty: Vyspělé a přirozené břehové porosty tvořené olší lepkavou jako dominantní dřevinou, jasanem ztepilým, jilmem horským, topolem osikou, vrbou křehkou, javorem klenem, bezem černým, jeřábem ptačím a brslenem evropským. Součástí biocentra je i louka a pole přiléhající k vodnímu toku. Funkce: Zachování biodiverzity. Návrh opatření: Louku a pole v hranici biocentra zalesnit jasanem a dubem s vtroušenou lípou a jílmem. 2. Biocentrum B5 Loučka. k. ú. Lesnice a k.ú. Brníčko Rozloha: 4 ha Kultura: Vodní tok s břehovým porostem Geobiocenologická typizace 3 BC-C 4-5. Charakteristika ekotopu a bioty: Vyspělý a přirozený břehový porost s dominantním zastoupením olše lepkavé, jednotlivě a ve skupinách: jasan ztepilý, vrba křehká topol, bez černý, kalina obecná. Břehový porost navazuje na kosné louky. Funkce: Zachování biodiverzity. Návrh opatření: Podporovat přirozené zmlazení na louce v rámci navrhovaného biocentra.
3. Biokoridor K1
52
Biokoridor prochází trasou Vítošovského náhonu. Propojuje RBC a B 1 ( dl 1,2 km). Od B1 biokoridor směřuje k jihu až na hranici pojednaného území. (dl.0,7 km) Biokoridor prochází zamokřenou a mokrou řadou a vyznačují se vyspělou s přirozenou strukturou břehových porostů. Biokoridor nevyžaduje zásah do struktury. 4. Biokoridor K3 Biokoridor prochází trasou potoka Loučky. Na správním území obce prochází úsek mezi B1 a B5 (dl 1,8 km). Na nefunkční části biokoridoru v intravilánu obce realizovat revitalizaci břehů potoka. Funkční část biokoridoru prochází zamokřenou a mokrou řadou a vyznačuje se vyspělou a přirozenou strukturou břehových porostů. Biokoridor nevyžaduje zásah do struktury. 5. Biokoridor K 5 Biokoridor vychází z navrhované přírodní rezervace Pod Trlinou a prochází lesními porosty, které jsou na různé urovni hospodářsky rozpracované, vetšinou s nepřirozenou strukturou. V hledem k tomu že prochází převážně 4. vegetačním stupněm, je žádoucí vytvořit dřevinnou skladbu odpovídající přirozené skladbě bukového vegetačního stupně. V ÚPO je trasou biokoridoru K 5 vedena náhradní trasa RBK 903 ( viz regionální ÚSES ) b) Interakční prvky Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení ostatních ekologicky významných částí ÚSES na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Jde o lokality, zabezpečující dílčí, avšak základní funkce organizmů. Často plní v krajině i další funkce (protierozní, krajinotvornou, estetickou). Na správním území obce je vymezeno několik existujících a navržených interakčních prvků. Zemědělsky obdělávaná krajina je relativně hustě členěna cestami a mezemi, zvlášť v severní části katastru, a proto je zde většina interaktivních prků funkčních Prvky jsou situované v severní a západní části katastru v oblasti zemědělsky využívané půdy. Polní cesty a meze jsou nepravidelně lemovány různověkými solitéry a skupinami dřevin, místy plně zapojenými. Nefunkční části interakčních prvků je třeba doplnit přirozenou druhovou skladbou. Vodní toky jsou lemovány vyspělým a přirozeným břehovým porostem, tvořeným dominantní olší s jasanem.
9.3.4. Křížení prvků ÚSES s pozemními komunikacemi Na území katastru na několika místech dochází ke křížení stávajících i navržených komunikací s biokoridory. 1.Křížení K 1 (Vítošovského náhonu) se silnicí III/3701 Silnice kříží biokoridor v místech mostu přes Vítošovský náhon. Pokud není na obou březích pod mostem dostatečný prostor, aby biokoridor mohl plnit funkci je nutné podél stěn mostu zřídit podélné lavice pro přechod živočichů. U křížení komunikací s biokoridorem je nutné provést ochranné oplocení, které zabrání vstupu živočichů na komunikaci. Výška oplocení bude min. 1 m s oky 3/3 cm a bude délky min 15 m na obě strany mostu. 2.Křížení RK 1 (Moravy) se silnicí III/3701 Silnice kříží biokoridor v místech mostu přes Moravu. Pokud není na obou březích pod mostem dostatečný prostor, aby biokoridor mohl plnit funkci je nutné podél stěn mostu zřídit podélné lavice pro přechod živočichů.
53
U křížení komunikací s biokoridorem je nutné provést ochranné oplocení, které zabrání vstupu živočichů na komunikaci. Výška oplocení bude min. 1 m s oky 3/3 cm a bude délky min 15 m na obě strany mostu. 3. Křížení RK 3 (Loučky) se silnicí II/370 a jinými místními komunikacemi v SZÚO obce. Silnice a místní komunikace kříží biokoridor v místech mostů přes Loučku. Pokud není na obou březích pod mostem dostatečný prostor, aby biokoridor mohl plnit funkci, je nutné podél stěn mostu zřídit podélné lavice pro přechod živočichů. U křížení komunikací, vzhledem k SZÚO obce, nenavrhujeme ochranné oplocení.
10. VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV Veřejně prospěšné stavby ve smyslu § 108 zák. č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů na území obce Lesnice jsou: Vymezení ploch veřejně pospěšných staveb: Poř. číslo Název 1. Zastávka autobusů, ve středu vsi 2. Asanace skládky na soutoku Loučky a Vítošovského potoka 3a, Splašková kanalizace – stoka od Brníčka 3b Splašková kanalizace – doplňky 4. Vodovodní řad – doplňky 5a Přeložka vedení VN pro lokalitu č. 6 5b Nadzemní vedení VN pro novou TR v jižní části obce 5c Kabelová připojka trafostanice DTS 558 6. Kabel NN - doplňky 7. Telekomunikační kabely - doplňky 8. Plynovod STL - doplňky 9. Protipovodňové hráze 10. Suchý poldr na hranicí s obcí Brníčko 11a Parkoviště P2 u ZŠ 11b Parkoviště P3 u hřbitova 11c Parkoviště P4 u kulturního domu 11d Parkoviště P5 12a Navrhovaná trafostanice pro lokalitu č.6 12b Navrhovaná kiosková trafostanice DTS 958 13. Pěší komunikace – chodník podél průjezdné komunikace 14. Ochranný val ( opatření k ochraně ŽP ) Veřejně prospěšnými stavbami mohou být výlučně nově realizované stavby, jejichž veřejný prospěch bude prokázán v samostatném řízení dle platných předpisů. Poloha a rozsah jednotlivých staveb jsou zakresleny v grafické části, výkresu č. 8.
11. VYHODNOCENÍ ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OBRANY Záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vycházejí ze stávajících legislativních opatření. Jedná se zejména o stavební zákon 50/1976 Sb. a jiné vyhlášky, které ukládají při provádění staveb uplatňovat požadavky civilní obrany a v rámci územně plánovací dokumentace zpracovávat doložky CO. Konkrétní technická řešení musí být prováděna podle platných předpisů civilní obrany: CO-1-9 „Technická opatření CO“, CO-2-7 „Ukrytí
54
obyvatelstva“, CO-1-21 „Normativy stavebně technických opatření CO“ a Příručka pro budování PRU. Následující kapitola řeší způsob úkrytu civilního obyvatelstva. Jsou v ní vyčísleny potřebné prostory pro tuto funkci v sídle, zejména v souvislosti s výhledovým nárůstem obyvatel. Jako počáteční stav počtu obyvatel je uveden stav k 1. březnu 2001, přírůstek ploch je vztažen k výhledovému nárůstu obyvatel do r. 2020. Pro stávající počet obyvatel musí být zpracován plán ukrytí, který bude uložen na ObÚ. Pro výhledový počet osob je nutno zajistit potřebné prostory pro ukrytí a zajištěním množství ukrytí a to zajištěním možnosti ukrytí v prostorech podzemních podlaží stávajících a navržených budov. Dimenzování potřebné úkrytové plochy je uvažováno na základě následujících podmínek: -0,5 m2 /os, -1m2 /os pro matky s dětmi do 7 let (10% z celkového počtu obyvatel) Výpočet plochy pro současný stav obyvatel: Počet obyvatel (2001) - 583 Potřebná plocha : 525*0,5 + 58*1= 320,5 m2 Výpočet plochy pro výhledový nárůst obyvatel: Počet obyvatel (výhled) v r. 2020 – 700 Potřebná plocha: 630*0,5+70*1=385 m2 Obecní úřad zhodnotí současný stav z hlediska požadavků CO ( kolektivní ochrana obyvatelstva ukrytím , individuální ochrana obyvatelstva, evakuace, usnadnění záchranných prací) vznese požadavek zařazení potřebných opatření prostor do stávajících a navrhovaných staveb. V souvislosti s novou výstavbou a nárůstem obyvatel obecní úřad vznese následující požadavky, které budou zapracovány do ÚPD nižšího stupně a projektové dokumentace -Požadavek kolektivní ochrany obyvatelstva: Při výstavbě rodinných domů doporučí provádět stavby podsklepené, s využitím podzemních podlaží pro úkryt obyvatel. U občanských budov je nutné zajistit ukrytí zejména žáku ve školských objektech. U budov výrobních, administrativních a komerčních ukrytí zaměstnanců bude řešeno s ohledem na specifiku organizace a počet zaměstnanců ve vlastní režii a vlastních prostorách. Tyto stavby musí splňovat podmínku ochranného součinitele stavby Ko = min 50. - Požadavek individuální ochrany obyvatelstva : prostory pro uložení prostředků PIO. - Požadavek evakuace osob: návrh vhodných lokalit pro pobyt evakuovaných osob - Požadavek usnadnění záchranných prací: výčet navržených opatření k usnadnění záchranných prací. Rozvojové lokality (plochy zastavitelného území) jsou popsány v kapitole 6.1.
12. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDÁNÝCH DŮSLEDKŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, NA ZPF A LESNÍ POZEMKY PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ 12.1. Zábor ZPF Zábory ZPF jsou vyhodnoceny v samostatné příloze C tohoto dokumentu. 55
12.2. Zábor PUPFL Zábory PUPFL jsou vyhodnoceny v samostatné příloze C tohoto dokumentu.
12.3. Posouzení vlivu navrhovaného řešení na životní prostředí Návrh územního plánu obce řeší nejdůležitější složky životního prostředí – ovzduší, hluk, půda, voda a biota. Návrh plně respektuje kvalitní krajinný rámec, zachováním nezastavitelných horizontů. Dále se plán dotýká řešení zeleně a vodních ploch. Stávající plochy zeleně jsou v katastrálním území plně respektovány ve svých stávajících kategoriích. Současná hygienická situace, vzhledem k charakteru okolní krajiny i samotného sídla je velice dobrá. Území sídla není zatíženo znečištěním ovzduší a vody ani hlukem.
12.3.1. Ovzduší a) současný stav Kvalita ovzduší významně ovlivňuje životní podmínky člověka i mnoha jiných organismů. Prostřednictvím atmosféry jako vhodného nosného média mohou být ovlivňována místa značně vzdálena od zdrojů emisí. Nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší jsou obecně spaliny tuhých a jiných paliv, exhalace z výroby a exhalace dopravních prostředků pozemní dopravy. Obec se nalézá ve venkovské horské krajině. Specifickou formou znečistění ovzduší, v sídlech tohoto typu, jsou organoleptické emise z živočišné výroby, vyznačující se zvýšeným obsahem mikroorganismů, prachu a škodlivých plynů a nepříjemným zápachem. Významným zdrojem znečištění na venkově je i půdně větrná eroze, postihující rozsáhlé nedělené pozemky orné půdy. Zde spolupůsobí i průmyslová hnojiva unášená větrem spolu s prachovými částicemi půdy. Zdroje exhalací: - pozemní komunikace - dopravní zatížení stávajících komunikací je minimální a nejsou významným znečišťovatelem ovzduší. - topení – obec je v celém rozsahu zast. území plynofikována - plochy živočišné velkovýroby- v obci je středisko živočišné výroby, v současné době využíváno jako sklad. - plochy výroby - hlavním zdrojem znečištění ovzduší v obci je vápenka a lom ve Vítošově. Provozy jsou poměrně vzdálené od zast. území obce, nepříznivě však ovlivňují životní prostředí mimo zastavěné území a zástavbu na území sousedních obcí. Výroba má vymezené ochranné pásmo. - plochy jiné výroby a podnikatelské aktivity – v obci nejsou žádné výrobní aktivity zatěžující životní prostředí. - Závod Vápenka Vitošov, s.r.o. je situován v odloučené poloze, proto neohrožuje zastavěné území škodlivými emisemi. Přesto je nutno dodržet veškerá opatření aby nedošlo ke zhoršení životního prostředí .Podle schváleného plánu sanace a rekultivace bude těžba ukončena po r. 2025. Další významnější zdroje znečistění ovzduší v obci nejsou a nejsou zde ani jiné problémy plynoucí z problematiky znečištění ovzduší. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí
56
Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů znečištění v obci, ani nepočítá se výraznějšími nárůstem u současných znečištění. Vzhledem k tomu, že je stav ovzduší v obci dobrý, územní plán počítá pouze s řešením některých dílčích problémů. Zdroje exhalací: - Pozemní komunikace – územní plán nenavrhuje žádné výrazné změny ve složce dopravy. Vzhledem k současné situaci žádná opatření navržena nejsou. - Topení – nejsou potřebná žádná opatření. - Plochy živočišné velkovýroby- nejsou potřebná žádná opatření. - Plochy průmyslové výroby- závod musí přijmout veškerá opatření, která zamezí překračování emisních limitů posuzovaných vůči vymezenému ochrannému pásmu a okolní obytné zástavbě - Plochy jiné výroby, živočišné výroby a podnikatelské aktivity –provozovatel musí dodržet veškerá opatření aby nedošlo ke zhoršení životního prostředí v obci, zejména pak v obytné zóně. Emise škodlivin nesmí překročit platné limity. - U chovu domácích zvířat a řemeslné a drobné výroby v obytné zóně je rozsah ochranného pásma určen hranicemi parcely provozovatele. Znamená to, že negativní vlivy těchto činností nesmí zatěžovat životní prostředí a narušovat pohodu na sousedních parcelách. - Půdně větrná eroze – nejsou potřebná žádná opatření Navrhované řešení kvalitu ovzduší nezhorší
12.3.2. Hluk a)současný stav Hladina hluku významně ovlivňuje životní podmínky člověka i mnoha jiných organismů. Prostřednictvím atmosféry jako vhodného nosného média mohou být ovlivňována místa i značně vzdálena od jeho zdrojů. Zdroje hluku lze obecně rozdělit do dvou kategorii, zdroje liniové a bodové. Mezi nejčastější zdroje liniové patří hluk z pozemní dopravy, silniční, nebo železniční. Bodové zdroje hluku mohou být výrobní provozy, ale i zařízení občanské vybavenosti. Zdroje hluku: - z pozemní dopravy - dopravní zatížení stávajících komunikací je minimální a nejsou významným zdrojem hluku. - z bodových zdrojů - v obci není žádný bodový zdroj, který by vytvářel hlukové zatížení. - Na okraji správního území lesnice je situován závod – Vápenka Vitošov . Přesto že tento areál je situován v odloučené poloze bylo by vhodné vybudovat okolo této lokality protihlukový val . Další významnější zdroje hluku v obci nejsou a nejsou zde ani jiné problémy plynoucí z problematiky zatížení životního prostředí hlukem. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí V obci není třeba řešit závažnější problémy plynoucí ze zatížení hlukem. Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů hluku v obci, ani nepočítá se výraznějšími nárůstem u současných zdrojů. Zdroje hluku: - z pozemní dopravy –územní plán nenavrhuje žádné výrazné změny ve složce dopravy. Vzhledem k aktuální situaci nejsou navržena žádná opatření. - z bodových zdrojů – výrobní aktivity nesmějí hlukem obtěžovat obyvatelstvo. V obytných zónách hladina hluku, kterou budou tyto provozy produkovat, nesmí překračovat přípustné hygienické limity. 57
Navrhované řešení kvalitu životního prostředí v obci nezhorší.
12.3.3 Voda a) současný stav Voda je jedním z nejdůležitějších chemických sloučenin, která umožňuje udržení a vývoj života na zemi. Proto je nutné stavu znečištění této složky životního prostředí věnovat mimořádnou péči. Nejčastějším znečišťovatelem vod jsou průmyslové závody a splaškové vody. Specifickým problémem ve venkovském prostředí je splach z okolních zemedělských ploch a průsakem reziduí chemických hnojiv na propustných půdách. Meliorace na správním území obce nejsou rozsáhlé a neovlivňují hydrologické poměry v území. Hydrologická situace a správci vodních toků jsou uvedeni v kapitole 2.2.4. Přírodní podmínky. Ochrana vody se realizuje zejména v oblasti ochrany vodních zdrojů a vodních toků - ochrana vodních zdrojů- na správním území obce jsou zdroje vody, které jsou chráněny ochrannými pásmy. -ochrana vodních toků - na území obci je výrobní závod který nezatěžuje životní prostředí odpadními vodami. Znečištění způsobuje splach z okolních zemědělských ploch, zesílený existencí melioračních zařízení svedených do vodotečí. - koryta na některých úsecích vodních toků jsou regulována, zejména v zast. území obce, kde jsou zpevněna. Koryta vodních toků mimo zast. území jsou zpevněna zatravňovacími tvárnicemi nebo jsou v přirozeném stavu. - Správní území obce, včetně části zastavěného území, je ohrožováno záplavami. - Dešťové srážky v zastavěném území nevytvářejí žádné problémy, odtokové poměry jsou vyhovující. Většina zpevněných ploch a komunikací je odvodněna do dešťové kanalizace, zbytek srážek se vsakuje do nezpevněných ploch. Na správním území nejsou žádné problémy způsobené erozí. Jiní znečišťovatelé vody na správním obci nejsou a nejsou zde ani jiné problémy plynoucí z problematiky znečištění vody. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí Základní řešení problematiky znečištění povrchových a podzemních vod jsou v zásadě v pravomoci obce. Návrh územního plánu nepočítá s umístěním významnějších zdrojů znečištění v obci, řeší uvedené dílčí problémy. Zásady na zlepšení současné situace a regulativy pro navrhované aktivity: - Na rozvojových plochách je třeba zajistit, aby nedošlo ke zhoršení odtokových poměrů. Většina ploch (zástavba ind. rodinnými domky se zahradami) zůstane nezpevněna a bude umožňovat vsakování, zpevněné plochy a komunikace budou odvodněny do dešťové kanalizace. - Je třeba vyvíjet tlak na likvidaci polních hnojišť a nepřipustit jejich další zakládání. - Na zemědělských půdách bude hospodařeno dle zásad uvedených v zónování ploch zemědělské produkce ( zóny I-IV, kapitola 4.7.3) - Při pozemkových úpravách je třeba požadovat realizaci protierozních opatření a interakčních prvků zabraňujících smyvu hnojiv a agrochemikálií do vodotečí, - Stávající výrobní aktivity nesmějí zhoršit kvalitu vody ve vodotečích. Všechny výrobní objekty budou odkanalizovány s napojením na kanalizační čistírnu, pokud se průmyslové odpadní vody budou lišit od splaškových, provozovna vybuduje vlastní ČOV. 58
- K toku neumisťovat komposty, hnojiště, a pod. - Územním plánem obce je navržena revitalizace vodního toku Loučka v zastavěném území. - Na území obce jsou navržena rozsáhlá protipovodňová opatření – hráze a suchý poldr. Navrhované řešení kvalitu životního prostředí v obci výrazně zlepší ( kanalizace)
12.3.4. Půda a) současný stav Půda je ve venkovském prostředí ohrožena zejména větrnou erozí. Tato je způsobena velkým podílem nedělených velkoplošných obhospodařovaných ploch. Procesy vodní a větrné eroze působí značné ztráty na úrodnosti půd, zemědělských kulturách, kvalitě povrchových vod apod. Náchylnost půd k vodní erozi je závislá na sklonitosti pozemku, délce svahu, půdní struktuře, textuře, propustnosti, organických látek v půdě. b) vliv navrhovaného řešení a návrhy na zkvalitnění životního prostředí Pro omezení půdní eroze plán navrhuje následující opatření - při provádění pozemkových úprav je nutné realizovat protierozní opatření, zejména ve formě mezí a interakčních prvků - na zemědělských půdách bude hospodařeno dle zásad uvedených v zónování ploch zemědělské produkce ( zóny I-IV, kapitola 4.7.3.) Navrhované řešení zlepší kvalitu životního prostředí v obci.
13. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Orgán územního plánování, který je příslušný k pořízení územně plánovací dokumentace soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán územního plánování pořídí změnu územně plánovací dokumentace. Přitom musí brát zřetel na využití dosud vymezeného zastavitelného uzemí. Orgán územního plánování je povinen uvést do souladu plán obce s následně schváleným územním plánem velkého územního celku. Doté doby nelze rozhodovat podle těch částí ÚPD, které jsou v rozporu s následně schválenou ÚPD. Aktualizace budou prováděny vždy v souvislosti se střídáním volebních období, to znamená každé 4 roky.
59
60
