ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST KNESL + KYNČL

Územní plán města Kuřimi – koncept VARIANTA 2

I.

ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST

KNESL + KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/15 602 00 Brno Únor 2009

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA KUŘIMI – KONCEPT, VARIANTA 2

ČÁST I. – ÚZEMNÍ PLÁN


objednatel:

Město Kuřim Jungmannova 968, 664 34 Kuřim

pořizovatel:

Městský úřad Kuřim Odbor investiční a regionálního rozvoje Jungmannova 968, 664 34 Kuřim Ing. Jana Lekešová

schvalující orgán:

Zastupitelstvo města Kuřimi

nadřízený orgán územního plánování:

Krajský úřad Jihomoravského kraje

zpracovatel:

KNESL + KYNČL s.r.o. Šumavská 416/15, Brno

garant projektu:

doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, PhD.

urbanistická koncepce:

Ing. arch. Jiří Knesl doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, PhD. Ing. arch. Jan Špirit

spolupráce:

Bc. Jaroslava Stružková Jonáš Ferenc Kryštof Ferenc

technická infrastruktura:

demografie:

– doprava:

Ing. Jan Říha

– vodní hospodářství:

Ing. Vítězslav Vaněk

– plynofikace:

Ing. Vítězslav Vaněk

– elektrifikace:

Dušan Kubíček RNDr. Petr Daněk, Ph.D. a kol. Centrum pro regionální rozvoj, Masarykova univerzita Brno

ÚSES, krajina, ZPF:

RNDr. Ing. Milan Kynčl doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, PhD.

datum:

únor 2009

1



OBSAH DOKUMENTACE: I. Územní plán města Kuřimi Textová část Výkresová část I/01

Výkres základního členění území

1 : 5 000

I/02

Hlavní výkres

1 : 5 000

I/03

Výkres dopravy

1 : 5 000

I/04

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000

II. Odůvodnění územního plánu města Kuřimi Textová část Výkresová část II/01

Koordinační výkres

II/02

Výkres širších vztahů

II/03

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000

Datový nosič CD I.

Územní plán města Kuřimi

II.

Odůvodnění územního plánu města Kuřimi

(textové části ve formátech DOC a PDF, výkresové části ve formátech DGN a PDF)

2



OBSAH: ÚVOD 1. 1.1. Vymezení řešeného území 1.2. Použité podklady 1.3. Zhodnocení dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace 2. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 3. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT 3.1. Regionální vztahy, širší vztahy a základní identifikace řešeného území 3.2. Historie obce 3.3. Urbanistická struktura obce 3.4. Strategický plán 3.4.1. Vize města Kuřimi v roce 2020 3.5. Koncepce rozvoje území 4. URBANISTICKÁ KONCEPCE 5. KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY 5.1. Dopravní infrastruktura 5.1.1. Silniční doprava 5.1.2. Železniční doprava 5.1.3. Systémy hromadné dopravy 5.1.4. Pěší a cyklistické trasy 5.2. Technická infrastruktura 5.2.1. Vodní hospodářství – vodní toky 5.2.2. Vodní hospodářství – zásobování vodou 5.2.3. Vodní hospodářství – odkanalizování 5.2.4. Energetika – zásobování elektrickou energií 5.2.5. Energetika – zásobování plynem 5.2.6. Spoje a radiokomunikace 5.2.7. Hospodaření s odpady 5.3. Občanské vybavení 5.3.1. Vzdělání a výchova 5.3.2. Sociální služby 5.3.3. Zdravotnictví 5.3.4. Kultura 5.3.5. Veřejná správa 5.3.6. Ochrana obyvatelstva 5.3.7. Veřejná pohřebiště 5.3.8. Tělovýchova a sport 5.3.9. Obchod, pohostinství a služby 5.3.10. Ubytování 5.3.11. Rekreace a turistický ruch 5.3.12. Veřejná prostranství 6. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY 6.1. Uspořádání krajiny 6.2. ÚSES 6.3. Území ochrany přírody 6.4. Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) 7. STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ 7.1. Návrh zásad využití území, regulační podmínky 7.1.1. Plochy bydlení 7.1.2. Plochy rekreace 7.1.3. Plochy občanského vybavení 7.1.4. Plochy veřejných prostranství a veřejných dopravních pásů 7.1.5. Plochy smíšené obytné 7.1.6. Plochy dopravní infrastruktury 7.1.7. Plochy výroby, skladování a technické infrastruktury 7.1.8. Plochy smíšené výrobní 7.1.9. Plochy zvláštní a specifické 7.1.10. Plochy vodní a vodohospodářské 7.1.11. Plochy zeleně

5 5 5 6 6 6 6 6 7 9 9 9 10 12 12 12 13 13 14 14 14 14 15 15 16 16 16 16 16 17 17 17 17 17 17 17 17 18 18 18 18 18 18 19 19 19 20 20 25 26 27 27 28 29 30 30 30 31 3


8. 9. 10.

11. 12.


7.1.12. Plochy zemědělské půdy 7.1.13. Plochy lesní 7.1.14. Plochy přírodní 7.2. Limity využití území včetně stanovených záplavových území 7.2.1. Kulturní památky evidované Národním památkovým ústavem ČR 7.2.2. Památky místního významu 7.2.3. Archeologická naleziště 7.2.4. Ochranná pásma dopravní infrastruktury 7.2.5. Ochranná pásma technické infrastruktury 7.2.6. Ochrana vodních zdrojů 7.2.7. Ochranné pásmo hřbitova 7.2.8. Hygienická ochranná pásma 7.2.9. Území ochrany přírody 7.2.10. Ochrana významných krajinných prvků 7.2.11. Ochrana vodních toků 7.2.12. Ochrana zemědělského půdního fondu 7.2.13. Ochrana lesních ploch 7.2.14. Ochrana zdrojů nerostných surovin 7.2.15. Záplavová území 7.2.16. Území inženýrsko-geologických rizik 7.2.17. Území ekologických rizik 7.2.18. Civilní ochrana VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ A DÁLE STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI PŘÍLOHY 12.1. Přehled funkčních ploch a podmínek jejich využití

32 33 33 34 34 34 35 35 36 36 36 36 37 37 37 37 38 38 38 38 38 39 39 43

43 44 45 45

4


1.

ÚVOD

1.1.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ


Předmětem řešení územního plánu je správní území Města Kuřimi, tj. katastrální území Kuřim. Celková plocha území je 1 737 ha, nachází se v průměrné nadmořské výšce 286 m n. m. Město leží v Jihomoravském kraji, v bývalém okrese Brnovenkov a plní funkce obce s rozšířenou působností. Řešené území navazuje na katastrální území Malhostovice, Lipůvka, Svinošice, Lelekovice, Česká, Jinačovice, Moravské Knínice a Čebín. 1.2.

POUŽITÉ PODKLADY Výchozí podklady pro zpracování územního plánu: • • • • • • • • • • • • • •

Politika územního rozvoje ČR, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (prioritní urbanizační osy), Program rozvoje Jihomoravského kraje, Územní plán VÚC BSRA, Strategický plán města Kuřim zpracovaný v roce 2006, Územně analytické podklady pro území města Kuřim (KNESL+KYNČL s.r.o., 2007), Územně analytické podklady SO Kuřim (Urbanistické středisko, spol. s r.o., 2008). Generel dopravy Jihomoravského kraje, Generel krajských silnic Jihomoravského kraje, „Přeložka silnice I/43 v úseku Česká – Kuřim“ (studie záměru, HBH projekt, s.r.o.), „Rychlostní silnice R43 v úseku Kuřim – Svitávka“ (dokumentace o posuzování vlivů na ŽP, HBH projekt, s.r.o. Brno), „Rychlostní silnice R43 v úseku Moravské Knínice – Malhostovice“ (vyhledávací studie, HBH projekt, s.r.o. Brno), „Rychlostní komunikace R43 v úseku dálnice D1 – Kuřim“ včetně doplňků (dokumentace o posuzování vlivů na ŽP, Ekologické inženýrství, Trstěnice u Litomyšle), „Kuřim, jižní obchvat“ (technická studie, HBH projekt, s.r.o. Brno 12/2008).

Jako hlavní mapové podklady byly použity digitální katastrální mapa k.ú. Kuřim a výškopis ZABAGED získané od pořizovatele. Informace o limitech využití území byly částečně převzaty v digitální podobě z Geoportálu pro územní plánování Jihomoravského kraje. Informace o sítích technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, elektro, plyn, spoje) byly upřesněny podle digitálních podkladů získaných od jejich správců (Brněnské vodárny a kanalizace, Vodárenská akciová společnost, Odbor technických sítí statutárního města Brna, E.ON, ČEPS, RWE – Jihomoravská plynárenská, O2 Telefónica, T-Mobile, Radiokomunikace). Informace o přírodních hodnotách a limitech byly získány z odboru životního prostředí MěÚ Kuřim, krajského úřadu JmK, Ministerstva životního prostředí ČR a ze serveru Agentury pro ochranu přírody. Záplavové území Kuřimky bylo získáno z OIRR MěÚ Kuřim, odvodňované pozemky byly převzaty z údajů Zemědělské vodohospodářské správy Brno. Chybějící data byla doplněna z Územně analytických podkladů správního území ORP Kuřim (Urbanistické středisko Brno, 12/2008). Zaměření golfového klubu bylo získáno od firmy GEOCART, informace o objektech civilní ochrany poskytl Hasičský záchranný sbor JmK. Studie dopravních staveb – silnice R 43, I/43, severní tangenty a jižního obchvatu (Kuřim, jižní obchvat – technická studie, HBH Projekt spol. s r.o., 12/2008) byly získány od Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a firmy HBH Projekt spol. s r.o. Brno. K dispozici byl původní Územní plán sídelního útvaru Kuřim z roku 1998 v rastrové podobě (Studio Z, Brno, Ing. arch. Václav Zemánek) včetně jeho schválených změn č. I až č. X a Strategický plán rozvoje města Kuřimi z roku 2006 (Město Kuřim, RNDr. Petr Daněk, PhD.). Další podklady zabývající se rozvojem města: • • • • • • • •

Nový hřbitov v Kuřimi, I. + II. + III. etapa (MIMOTO architektonický ateliér, Brno, 05/2005), Studie proveditelnosti poldru na Kuřimce Kuřim – Moravské Knínice (Ing. Jan Vrba, Brno, 07/2007), Územní studie Kuřm – Záhoří (KNESL+KYNČL s.r.o., Brno, 11/2007), Územní studie Kuřim – Jih (KNESL+KYNČL s.r.o., Brno, 11/2007), Studie pro umístění supermarketu TESCO, ulice Blanenská (ŠTARHA ENGINEERING s.r.o., 10/2008), Motorest, ulice Tišnovská (ŠTARHA ENGINEERING s.r.o., 12/2008), Vodní toky a protipovodňová ochrana – součásti generelu odvodnění města Kuřimi (Povodí Moravy, s.p., 02/2009), Urbanistická studie – Kuřim, Díly za sv. Jánem (HNILIČKA – CÍSLER – ARCHITEKTI, Praha 02/2009).

5


1.3.


ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Územní plán sídelního útvaru Kuřim z roku 1998 (Studio Z, Brno, Ing. arch. Václav Zemánek) byl zastupitelstvem města 9. 11. 1998 schválen jako územně plánovací dokumentace. Je zpracován digitálně, řeší celé katastrální území. Z důvodu neaktuálnosti tohoto územního plánu a nových požadavků na změny v území bylo rozhodnuto o vypracování nového územního plánu, jeho koncept je řešen ve dvou variantách. První varianta sleduje možnost nenavrhovat rozvoj města (řešeného území) nad rámec v současnosti platného ÚPN SÚ Kuřim z roku 1998. Druhá varianta sleduje možnosti dalšího rozvoje nad rámec vyčleněný stávajícím platným územním plánem z roku 1998.

2.

VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Zastavěné území bylo vymezeno podle zákona č. 183/2006 Sb. (§ 58) v lednu 2009 na základě stavu území a podle aktuální digitální katastrální mapy (06/2008) získané od pořizovatele. Zastavěné území je zakresleno v těchto výkresech konceptu územního plánu: • • •

I/01 Výkres základního členěni I/02 Hlavní výkres II/01 Koordinační výkres Zastavitelné území navržené v konceptu územního plánu je zakresleno v těchto výkresech:

• • • • • •

I/01 Výkres základního členěni I/02 Hlavní výkres I/03 Výkres dopravy II/01 Koordinační výkres II/02 Výkres širších vztahů II/03 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

Do zastavěného a zastavitelného území jsou zahrnuty tyto funkční plochy: plochy bydlení (B), rekreace (R), občanské vybavenosti (O), smíšené obytné plochy (SO), smíšené výrobní plochy (SV), plochy výroby a technické infrastruktury (V), plochy vězeňské služby (NT), plochy veřejných prostranství (UV) a plochy sídelní zeleně (ZS). Do zastavěného a zastavitelného území patří také plochy dopravy (D) a veřejných dopravních pásů (UE), do obalové křivky zastavěného a zastavitelného území jsou ale zakresleny pouze v případech, že jsou logickou součástí výše jmenovaných ploch.

3.

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT

3.1.

REGIONÁLNÍ VZTAHY, ŠIRŠÍ VZTAHY A ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Město Kuřim leží asi 13 km severně od města Brna, území města je součástí zájmového území města Brna, které tvoří jádro Brněnské sídelní aglomerace. Poloha Kuřimi je výhodná jednak blízkostí města Brna (místo s množstvím pracovních příležitostí a centrum vyšší občanské vybavenosti) a dále také vedením evropsky významných komunikací – silnice I/43 a železniční tratě č. 250. Velmi blízko probíhá také dálnice D1, exit Ostrovačice je vzdálen pouze 18 km. Díky dobré dopravní dostupnosti, široké nabídce pracovních příležitostí, možnostem bydlení a také kvalitnímu přírodnímu prostředí je Kuřim největším městem okresu Brno-venkov a také jeho nevýznamnějším průmyslovým centrem. 3.2.

HISTORIE OBCE

Nejstarší doklady o osídlení pochází ze starší doby kamenné (40 000–10 000 let př.n.l.), stopy pohybu paleolitických skupin lovců nacházíme takřka ve všech katastrech Kuřimska a okolí. První zemědělci osídlili území před 7000 lety. Nejstarší zmínka o obci je z roku 1226 v zakládací listině kuřimského kostela, kterou vydal Přemysl Otakar I. Z listiny je možné soudit, že Kuřim vznikla již dávno před tímto datem, nejspíše ve 12. století, v období kolonizace země Přemyslovci. V roce 1405 byla Kuřim prodána moravským markrabětem Joštem Milotovi z Křižanova, z této doby pochází také nejstarší pečeť obce se znakem černého orlího křídla. Mezi léty 1464 až 1527 patřila obec pánům z Boskovic, od kterých ji koupil v roce 1527 Zikmund Nekeš z Landeka. Nekešové začali se stavbou zámku, mladší bratr pana Zikmunda Petr v Kuřimi zemřel a je pochován v kostele. Po smrti Zikmunda Nekeše v roce 1547 prodali poručníci jeho nezletilých dětí Přemek z Vickova a Jan Doubrava celou obec městu Brnu. Město Brno zřídilo v zámku centrální správu svých panství, hejtmané odsud spravovali dvory Kuřim, Lelekovice, Svinošice, Vohančice, Heroltice, Deblín a Křížinkov. V roce 1570 byla osada povýšena na městečko. Rozvoj Kuřimi byl přerušen třicetiletou válkou, Švédové ji několikrát zpustošili (např. v roce 1645). V roce 1742 tudy procházelo pruské vojsko, v Kuřimi nocoval pruský král Bedřich II. V roce 1785 byla Kuřim povýšena na městys. V 18. století byly součástí Kuřimi ještě dvě osady – Závist a Lhotka. Lhotka se nalézala pravděpodobně v blízkosti dnešní Šiberné. V roce 6



1805 bylo v obci ubytováno dva měsíce napoleonské vojsko. Císař Napoleon projel Kuřimí dne 2. prosince 1805 směrem na Čebín. V roce 1848 byla zrušena stará patrimoniální správní soustava a nahrazena správou státní, vrchnostenské úřady předaly celou agendu nově zřízeným okresům, poddaní se stali právoplatnými majiteli dosud v nájmu držené půdy. V roce 1928 navštívil Kuřim prezident T. G. Masaryk. Za války (od roku 1940) byl vybudován základ dnešního průmyslového podniku TOS, od roku 1943 se začala budovat obytná čtvrt Podlesí pro pracovníky německé firmy Klöckner, dokončena byla po válce. V roce 1964 se Kuřim stala městem. Tvrz existovala snad již ve 14. století, nově byla postavena kolem třetiny 16. století, doložena je v roce 1546 spolu se dvorem a pivovarem. Pozůstatkem tvrze je valeně podsklepená západní část severního křídla zámku. V letech 1592–1594 byla tvrz přestavěna a rozšířena na trojkřídlý renesanční zámek. V barokním období vznikla západní část jižního křídla a již nezachovaná kočárovna. Od roku 1864 na zámku fungovala německá obecná škola. V letech 1888–1889 byl zámek přestavěn na dívčí sirotčinec, byla přistavěna severozápadní část a fasády byly novorenesančně a novobarokně upraveny. V roce 1927 zde byl zřízen útulek pro matky s dětmi a pro staré občany města Brna. Základ kuřimského kostela sv. Máří Magdaleny pochází z roku 1226, do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1766– 1772. V kostele je pochován Petr Nekeš z Landeku († 1537). Kopule kostelní věže byla vyměněna v roce 1998. Fara byla založena v roce 1226, do roku 1806 byla postavena ze dřeva. V roce 1819 byla na místě původní fary postavena nynější zděná budova. V roce 1923 byla zřízena duchovní správa církve československé husitské, původní Husův sbor byl nahrazen novým sborem Dr. Karla Farského v roce 1968 (ulice Farského). V roce 1833 byl zrušen původní hřbitov u kostela a otevřen nový hřbitov za dvorem (u silnice na Čebín). Od roku 2004 působí v Kuřimi Sbor badatelů bible (ulice Jelínkových). Od roku 1680 stojí na dnešním náměstí 1. května socha sv. Floriána (před bývalou radnicí zbořenou v roce 1968), je to nejstarší socha patrona hasičů v bývalém okrese Brno-venkov. Kolem roku 1730 byla v Podhoří postavena kaplička se sochou sv. Jana. V letech 1825 a 1832 postihl obec ničivý požár, v obou případech zůstalo jen málo domů nepoškozeno. V roce 1830 vypukla v Kuřimi cholera, mrtví byly pochováváni i vedle fary a v části Malá Česká (dnešní ulice Hybešova). V roce 1855 vypukla morová epidemie, zemřelí byly opět pochováváni v části Malá Česká. V roce 1845 byla v Kuřimi zřízena státní dvoutřídní škola (náměstí 1. května, dnes restaurace), pro děti úředníků brněnské centrální správy byla v roce 1864 zřízena na zámku německá obecná škola. V roce 1929 byla otevřena měšťanská škola (dnes ZŠ Komenského, přístavba je z roku 1960), v roce 1953 byla otevřena další škola pro 411 dětí (11 tříd) na Jungmannově ulici. Rozšířena byla v roce 1962 o velkou tělocvičnu a kuchyni. V roce 1989 byla dokončena stavba základní školy pro 640 dětí na ulici Tyršova. Hudební škola působí v Kuřimi od roku 1949, nová budova Základní umělecké školy byla otevřena v roce 2001. V budově zámku funguje soukromá Střední odborná škola a Střední odborné učiliště. V roce 1885 byl zahájen provoz na železniční trati Brno – Kuřim – Tišnov. V roce 1953 byla trať přestavěna na rychlíkovou Brno – Tišnov – Havlíčkův Brod. V letech 1911–1936 fungovala železniční trať Kuřim – Veverská Bítýška v délce 8,4 km, která sloužila převážně pro dopravu kaolinu z dolu ve Veverské Bítýšce. Zrušena byla kvůli ekonomickým problémům, zařízení bylo odprodáno továrníku Baťovi do Zlína. V roce 1929 byla otevřena kuřimská sokolovna. V roce 1962 byl otevřen kulturní dům na náměstí Osvobození a dokončena výstavba stadionu. V roce 1967 byla dokončena výstavba přírodního koupaliště Srpek (s vyzděnými boky a dnem). V roce 1982 byla otevřena krytá plovárna, venkovní bazén byl dán do provozu v roce 1988. Na mapě z roku 1826 je patrný rybník ležící jižně od zámku, dnes již neexistující. V roce 1832 byl vypuštěn a zrušen také rybník u Záruby. V roce 1961 byl uveden do provozu Březovský vodovod. V roce 1993 byla zprovozněna nová přečerpávací stanice odpadních vod, budova staré čistírny odpadních vod (z roku 1949) byla v roce 1995 prohlášena technickou památkou. Vyhlášení památkou bylo zrušeno v roce 1998. V roce 1972 byla otevřena poliklinika u závodu TOS. Od roku 1981 funguje na severu města věznice. V roce 1992 se přesunul Městský úřad do budovy na Jungmannově ulici. V roce 1993 byla otevřena budova penzionu pro seniory. 3.3.

URBANISTICKÁ STRUKTURA OBCE

Původní osada Kuřim se zřejmě zformovala kolem ostrožny, na které stojí kostel a zámek (dříve tvrz), později vznikla náves na křižovatce cest z východu a severovýchodu (místo, kde dnes stojí socha sv. Floriána). Potok Kuřimka protékal jako dnes jižně od ulicové zástavby. V místě, kde se hlavní ulice křížila s Lučním potokem, byly ještě v 18. století dva rybníky (jeden nad a druhý pod cestou), tato niva potoka od sebe oddělovala obě jádra osady – prostor kolem kostela a náves. Až do poloviny 18. století tvořily zástavbu pouze domy kolem hlavní ulice, až tehdy vznikl Kout (na místě rybníčka), koncem 18. století pak jednostranná domkařská zástavba Podhoří na jih od Kuřimky. Ještě koncem 19. století mělo městečko zcela vesnický ráz, zástavba se zahušťovala pouze v Podhoří a na jihovýchodním okraji obce. Městečko bylo rámováno souvislou záhumenní cestou patrnou dodnes (ulice Luční, Úvoz a Zahradní). Další vývoj je spojen s vedením železniční trati Brno – Kuřim – Tišnov (1885), která byla vedena severně od městečka. K trati byly ze severní záhumenní cesty vytyčeny dvě ulice (Třebízského, Štefánikova), na konci té západní stálo nádraží. Další ulice vznikla rovnoběžně s tratí (Husova). Od přelomu století do konce 30. let 20. století se začala rozvíjet obytná zástavba za tratí kolem pravoúhle rozvržených ulic. Trať se tehdy dostala do středu zástavby a stala se hranicí mezi novou severní částí městečka a jeho venkovským jádrem. 7



Kuřim – mapa původního katastru z roku 1826 (http://archivnimapy.cuzk.cz)

Od roku 1940 začal městečko ovlivňovat velký strojírenský závod budovaný Němci severně od Záruby. Zároveň s ním začala vyrůstat i obytná čtvrť pro německé pracovníky Podlesí. Po válce začala továrna dále růst a s ní přibývalo i obyvatel městečka, začala vznikat sídliště bytových domů. Nejdříve to bylo dvouletkové sídliště (dnešní Bezručova čtvrť), později bylo v duchu socialistického realismu zbudováno velké sídliště včetně základní školy na západ od silnice k továrně, jehož centrem se stalo obdélníkové náměstí 1. května s kulturním domem. V 60. – 80. letech 20. století pak vyrůstaly i menší skupiny panelových domů a rodinné domy, zástavba cele vyplnila prostor za nádražím až k vlečce do průmyslového závodu a k úpatí vrcholů Záruby a Horky. Předěl mezi obytnou zástavbou a průmyslovým podnikem tvoří sportovní areál se stadionem, krytým bazénem a koupalištěm. V průběhu 80. let 20. století bylo na jihovýchodě města poblíž hlavní silnice vybudováno panelové sídliště s novou základní školou. Na přestavěné železniční trati (1953) bylo postaveno nové nádraží východně od původního, pro jeho zpřístupnění byla z hlavní cesty zbudována nová široká ulice (Nádražní). Později byly také zbořeny staré domy na křižovatce se svitavskou spojkou, velký prostor nového náměstí byl částečně ohraničen až začátkem 21. století řadou polyfunkčních domů na jeho severní straně a budovou supermarketu na východě. Do struktury a měřítka historické části města negativně zasáhla výstavba osmipodlažního panelového domu na ulici Úvoz (1981) a tří dvanáctipodlažních panelových domů v ulici Nádražní (1989). Ty byly později (1993) doplněny desetipodlažním penzionem pro seniory (dnes Centrum sociálních služeb). Na západě území podél ulice Tišnovské byl vybudován velký areál státního statku (dnes průmyslová zóna Západ) jako náhrada již nevyhovujícího starého statku. Na konci 90. let byl poblíž silnice I/43 postaven nový elektromontážní závod, rozvíjí se a doplňuje i zbytek průmyslové zóny od podniku TOS až k věznici. V současnosti probíhá výstavba dalších průmyslových objektů na druhé straně silnice II/386 pod poldrem. Dva menší podniky byly postaveny mimo zastavěné území u silnice II/386 k Moravským Knínicím nad čerpací stanicí odpadních vod. Na přelomu století se začalo s budováním nové obytné čtvrti Díly za sv. Janem na jihovýchodě města, výstavba pokračuje dodnes. Ve stejné době se začala rozšiřovat zástavba i v části Podlesí. V roce 2008 byl dokončen obytný soubor Kolébka. Zdroje: • •

Karel Kuča, Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl, nakladatelství Libri, Praha 1998, ISBN 80-85983-15-X František Václav Peřinka, Vlastivěda moravská, Musejní spolek v Brně, 1910 8


• • 3.4.


www.kurim.cz http://archivnimapy.cuzk.cz STRATEGICKÝ PLÁN

Strategický plán rozvoje města Kuřimi byl schválen zastupitelstvem města dne 18. 4. 2006. Jsou zde popsány příznivé podmínky pro rozvoj města, které vyplývají především z jeho výhodné polohy v brněnské aglomeraci a také na významných komunikacích mezinárodního významu. Město díky tomu potenciálně atraktivní lokalitou pro investice do bydlení, výroby i služeb. Rozvoj města musí vycházet z přijaté a sdílené strategie. Vždy by měl přinášet zvyšování kvality života jeho obyvatel a respektovat zájmy životního prostředí. Zřetel by měl být brán na rozvoj spádového území kuřimského regionu. Důležitá je podpora partnerství veřejné sféry, podnikatelské sféry a neziskového sektoru a také principů občanské společnosti. 3.4.1.

Vize města Kuřimi v roce 2020

„Město Kuřim je dobře dostupným hospodářským, obslužným, správním a kulturním střediskem v prosperující brněnské aglomeraci. Proporcionálně se podílí na všech funkcích aglomerace – výrobní, obslužné, obytné i rekreační. S Brnem a dalšími středisky v okolí je propojeno intenzivními obousměrnými vztahy. Ve městě žije více než 10 tis. obyvatel a Kuřim zůstává i nadále atraktivní pro bydlení, avšak populační růst je přiměřený tempu růstu kvality života ve městě. Nabízí dostatek pracovních příležitostí obyvatelům Kuřimi i jiných míst, přičemž se zvýšil podíl pracovních míst vyžadujících vysoce kvalifikované pracovníky. Školy ve městě spolupracují s místními podniky při přípravě struktury vzdělávacích programů. Město leží v harmonické kulturní krajině, která je z města dobře přístupná a je využívána k rekreaci obyvatel i návštěvníků města. Zatížení krajiny a přírody aktivitami města včetně dopravních vazeb je jedním z klíčových kritérií rozvoje města a město a věnuje pozornost jeho snižování. Je zdravým a bezpečným městem. Jeho obyvatelé mají dostatek dostupných možností péče o zdraví, sociální komunikaci a zvyšování kvality života ve městě. Vztah obyvatel k městu se projevuje mj. činností mnoha zájmových organizací a pořádáním kulturních, společenských a sportovních akcí, atraktivních i pro návštěvníky. Základem místního společenství je komunikující a efektivní místní veřejná správa, která podporuje aktivity obyvatel a občanských sdružení. Místní správa respektuje principy trvale udržitelného rozvoje. Město iniciuje a aktivně se podílí na přípravě a realizaci projektů na úrovni aglomerace, kraje i ČR a rozvíjí zahraniční partnerské vztahy, především však spolupracuje s obcemi svého spádového území.“ 3.5.

KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ

Zástavba Kuřimi netvoří typickou městskou strukturu rozloženou kolem jednoho hlavního centra (původně historického jádra), tak jak je to obvyklé u většiny našich měst. Kuřim díky svému specifickému historickému vývoji „liniového přirůstání“ sestává z několika menších svébytných částí, které mají svá vlastní subcentra. Nejstarší částí je původní historické jádro s novodobým náměstím 1. května. Později vznikala část severně od železniční trati, která se rozvíjela kolem náměstí Osvobození. Víceméně samostatně funguje také čtvrť Podlesí, která leží samostatně a je dnes od zbytku města odtržena dopravně přetíženou silnicí I/43. Poslední nejmladší částí je oblast na jihu města tvořená převážně sídlištěm Díly za sv. Jánem. Záměrem územního plánu je podpořit a dále rozvíjet a doplňovat tuto polycentrickou strukturu, která vytváří nejlepší předpoklady pro udržitelný rozvoj města. Nejnovějším přírůstkem na tuto „šňůru s korálky“ je navržená obytná čtvrť Záhoří, která uzavře zástavbu města kolem dvou zalesněných vrcholů Záruby a Horky a vytvoří mezičlánek mezi dnešní hlavní částí Kuřimi a čtvrtí Podlesí. Oba vrcholy budou přeměněny na lesoparky a budou sloužit každodenní rekreaci obyvatel města. Menším subcentrem se stane také historický dvůr u ulice Tišnovské. Součástí koncepce rozvoje je také doplnění jednotlivých částí chybějící veřejnou infrastrukturou a o zajištění dostatečných ploch pro veřejnou infrastrukturu v nově navržených částech. Město velikosti Kuřimi, u kterého se navíc očekává další růst, by mělo být vybaveno vyšší veřejnou vybaveností – další střední školou (gymnáziem), hotelem, kinem, atd. – tak, aby mohlo uspokojit potřeby svých obyvatel a obyvatel rostoucího spádového území. Dalším způsobem zvyšování kvality života obyvatel města a tím také jeho atraktivity je využití okolního kvalitního přírodního prostředí pro rozvoj. Jedná se o úpravy přírodních rekreačních areálů, budování cyklostezek, atd. Pro rozvoj města je zásadní řešení stávající neuspokojivé dopravní situace spojené hlavně s tranzitní dopravou zatíženým průtahem silnice II/385 a také s kapacitně nevyhovující silnicí I/43. Klíčem k řešení je spojnice mezi stávající I/43 od České a plánované R 43 v trase západně od řešeného území. Pro řešení této spojky jsou navrženy dvě varianty, z nichž první počítá se severním obchvatem Kuřimi („severní tangenta“) a druhá s propojením jižně od města tunely pod Kuřimskou horou. V obou těchto variantách by mělo dojít k poklesu dopravní zátěže od tranzitní dopravy na průtahu městem, jižní varianta by měla také odvést velkou část dopravy z dnešní I/43 ještě před vjezdem do zastavitelného území města (Záhoří, Podlesí). Severní varianta počítá se zkapacitněním dnešní silnice I/43 od České až k severní tangentě – její přestavbu na čtyřpruhovou silnici s mimoúrovňovými křižovatkami.

9


4.


URBANISTICKÁ KONCEPCE

Záhoří, Horka a Záruba, Kolébka, Podlesí, Červený kopec V lokalitě Záhoří navrhuje územní plán novou městskou čtvrť, která by kromě bydlení měla obsahovat také dostatečné množství občanské vybavenosti, ploch sportu a tělovýchovy a také ploch pracovních příležitostí, v tomto případě ploch smíšené výroby podél silnice I/43. Tato nová čtvrť uzavírá zástavbu města okolo dvou zalesněných vrchů Horky a Záruby a funguje zároveň jako propojení stávající zástavby města s dnes odtrženou částí Podlesí. Ze spodní strany (severozápadní) jsou rozvojové plochy ukončeny na hranici záplavy poldru na Kuřimce, plocha v záplavovém pásmu, která nelze využít pro zástavbu, je navržena pro sídelní zeleň. Je zde uvažováno s rozlehlými zatravněnými plochami bez významné vzrostlé zeleně, ve kterých mohou být umístěny hřiště, stezky pro chodce, cyklisty a také in-line bruslaře, atd. Kromě těchto ploch pro každodenní rekreaci obyvatel je navržena také přeměna kopců Horka a Záruba na lesoparky. Dnešní zalesněné plochy budou protkány stezkami a chodníky a doplněny menšími sportovními a rekreačními aktivitami (např. také stravováním). Jejich součástí jsou i dvě navržené plochy občanské vybavenosti – jedna v sedle mezi Horkou a Zárubou (pro sport a tělovýchovu) a druhá poblíž ZŠ Komenského (pro kulturu), kde má vzniknout venkovní amfiteátr. V Záhoří jsou vymezeny kromě bydlení také plochy pro občanskou vybavenost – pro mateřské a základní školy a také pro střední školu (uvažováno je gymnázium), která by rozšířila nabídku vzdělávání v rostoucím městě i jeho spádové oblasti. Ve smíšených výrobních plochách mohou být realizovány provozovny nerušící výroby, administrativy, specializovaných obchodů a zábavní zařízení (např. kino). V lokalitě Kolébka je navrženo rozšíření ploch bydlení kolem ulice Hybešovy, takže se propojí zástavba podél ulice Pod Vinohrady se zástavbou v Záhoří. Mezi ulicí Hybešovou a zalesněným kopcem Horka je navržena plocha pro sport a tělovýchovu, která bude sloužit místním obyvatelům. V Podlesí územní plán navrhuje pouze malé rozšíření ploch pro bydlení mezi stávající zástavbou a zalesněným vrcholem Opálenky. Velké plochy jsou ale V Podlesí vymezeny jako územní rezervy – jedná se o dostavbu čtvrti Podlesí směrem k severu až k dnešním plochám zahrádkářské osady (včetně), ze západu jsou rezervní plochy vymezeny až k silnici I/43. Podél silnice je zde plánován pás smíšené výroby obdobný jako na druhé straně v lokalitě Záhoří. Ten také odcloní obytnou část Podlesí od frekventované silnice I. třídy. Územní plán navrhuje zrušení obalovny na Červeném kopci a zalesnění celého území mezi Opálenkou a silnicí I/43. Důvodem je rozšiřování obytné zástavby do blízkosti obalovny, která by byla dotčena znečištěním ovzduší z výroby obalované asfaltové směsi. Obalovna je dnes také negativní dominantou území. Pro plochy Záhoří, lesoparků Horky a Záruby a pro rezervní plochy v Podlesí je navrženo zpracování územní studie pro ověření změn v území (US_04, US_06, US_05). U hřbitova, průmyslová zóna Jih Územní plán navrhuje dostavbu západní části města u starého dvora a hřbitova, která je perspektivní díky své poloze poblíž historického jádra města a také dobré dostupnosti ze silnice II/385. Za dvorem jsou navrženy plochy pro bydlení, samotný dvůr je společně s navazující plochou navržen pro občanskou vybavenost a měl by se tak stát dalším městským subcentrem. Za hřbitovem je navrženo rozšíření stávající plochy výroby, za kterou následuje plocha pro hasičský sbor, případně pro nové centrum technických služeb města a sběrný dvůr. Severně od hřbitova jsou navrženy plochy pro jeho rozšíření. Podél silnice II/385 je navrhována plocha pro občanskou vybavenost (např. motorest), za kterou následuje plocha pro čerpací stanici pohonných hmot, jejíž umístění je zde na výjezdu z města směrem na Vysočinu perspektivní. Rozšíření průmyslové zóny Jih až k hranici katastrálního území bylo navrženo jako plocha územní rezervy do doby, než bude vyjasněno vedení rychlostní silnice R 43 v trase dálnice D1 – Svitavy. Rozvoj této plochy je dnes vázán na realizaci Bystrcké varianty R 43, v jiném případě by rozvoj výroby v této lokalitě znamenal neúměrné dopravní zatížení na silnici II/385 v zastavěném území města. Pokud bude rozhodnuto o realizaci R 43 v trase bystrcké varianty, bude vhodné řešit rozvoj průmyslové zóny Jih ve spolupráci s obcí Moravské Knínice, na jejímž území leží návazné plochy pro případný rozvoj. Pro plochy smíšené výroby je zde navrhována pouze plocha poblíž čerpací stanice odpadních vod při silnici II/386. Její plocha je omezena záplavovým územím Kuřimky a také uvažovaným záplavovým územím poldru na Kuřimce nad obcí Moravské Knínice. Pro plochy starého dvora, navazujícího bydlení a plochu pro hasičský sbor a také pro rezervní plochy rozšiřující průmyslovou zónu Jih je navrženo zpracování územní studie pro ověření změn v území (US_08, US_07). Díly za sv. Jánem, Na Kříbě Územní plán navrhuje dostavbu a ukončení čtvrti Díly za sv. Jánem. Pro vyřešení dopravních problémů, především špatné průjezdnosti, navrhuje páteřní okružní komunikaci, která by propojila dnešní ulice Rozdělovací, Dlouhá a Metelkova a zvýšila tak dopravní přehlednost v této čtvrti. U Mozovského potoka je také navržena plocha pro parkování vozidel, která by měla pokrýt nedostatečnou kapacitu parkování ve stávající zástavbě. Navrhované plochy bydlení ve čtvrti Díly za sv. Jánem jsou od jižního obchvatu odcloněny širokým koridorem zeleně, kterým probíhá nadregionální biokoridor z Kuřimské hory k Babímu lomu. Jižní obchvat zde navíc probíhá částečně v zářezu, 10



část rychlostní komunikace, která vede po mostě nad údolím Mozovského potoka, bude opatřena protihlukovým opatřením tak, aby obytné plochy nebyly hlukem zasaženy. Plochy bydlení v jižní části Dílů jsou určeny pro smíšenou zástavbu (BRs), ve kterých je možné realizovat také další aktivity, např. ranč, sportovní areál, atd. Na plochu bydlení zde přímo navazuje rozsáhlá plocha krajinné rekreační zeleně, která sahá až k masivu Kuřimské hory a je určena pro rekreaci obyvatel. Zeleň by měla být doplněna sítí stezek pro chodce, cyklisty a případně také koně, součástí budou také sportovní aktivity menšího rozsahu – dětská hřiště, sportoviště, atd. Ve středu čtvrti je navržena plocha pro smíšenou obytnou zástavbu městské typu (SOm), ve které by mohl být realizován polyfunkční dům s vybaveností a také menší náměstí. Centrem občanské vybavenosti jižní části města by se ale měla stát plocha jižně od ZŠ Tyršova, na které se dnes nachází stavebniny, autoservis a další výrobní služby a která je navržena k přestavbě pro občanskou vybavenost. Plochy pracovních příležitostí jsou v jižní části města u výjezdu na Českou zastoupeny smíšenými výrobními plochami na obou stranách silnice II/385. S nimi sousedí další rozlehlá plocha územní rezervy pro smíšenou výrobu, která vyplňuje zbývající plochu mezi Mozovským potokem a jižním obchvatem města. Pro plochy bydlení a krajinné rekreační zeleně v jižní části Dílů za sv. Jánem, pro plochu přestavby mezi ulicemi Brněnská a Rozdělovací a pro obě plochy smíšené výroby při příjezdu do města od České včetně plochy územní rezervy je navrženo zpracování územní studie pro ověření změn v území (US_13, US_10, US_11, US_12). Ohlus, Hnízda Na jihovýchodě území je navržena rozlehlá plocha smíšené výroby v lokalitě Ohlus v klínu mezi silnicí I/43 a železniční tratí. Její dopravní napojení je uvažováno ze spojnice mezi silnicemi II/385 a I/43 po mostě přes železniční trať. V její blízkosti na druhé straně silnice I/43 směrem k Lelekovicím je navržena plocha územní rezervy pro smíšenou výrobu. Pro obě zmiňované plochy smíšené výroby je navrženo zpracování územní studie pro ověření změn v území (US_14, US_15). Mouze k Hoře V této lokalitě v sedle mezi Šibernou a Kuřimskou horou je navrhována plocha územní rezervy pro novou obytnou čtvrť, která by měla v budoucnu navazovat na podobnou obytnou zástavbu v k.ú. Česká. Její dopravní obsluha je uvažována páteřní místní komunikací, která začíná u smíšených výrobních ploch u silnice II/385 a probíhá podél Mozovského potoka a pod mostem jižního obchvatu. Přes obytnou čtvrť pak pokračuje dále do sousedního katastru obce Česká. Součástí uvažované obytné čtvrti jsou také rozsáhlé plochy územních rezerv určené pro krajinnou rekreační zeleň, která čtvrť ze všech stran obklopuje. Pro celé území v lokalitě Mouze k Hoře (včetně rekreačního parku) je navrženo zpracování územní studie pro ověření změn v území (US_16). Průmyslová zóna Sever, stadion, Pod Toskou Územní plán navrhuje částečné rozšíření průmyslové zóny Sever, a to mezi tokem Kuřimky a stávající silnicí I/43 severně od její křižovatky až se silnicí II/386. V sousedství této plochy je na druhém břehu Kuřimky navrženo rozšíření areálu věznice. Plochy smíšené výroby jsou navrženy v lokalitě kolem závodu Tyco, a to až ke stávající silnici II/386. K přestavbě je navržen pás výroby areálu TOS podél ulice Blanenské a také podél nově plánované místní komunkaci na hranici areálu TOS a městského stadionu. Měla by zde vzniknout kvalitnější zástavba obsahující administrativu, specializované obchody, nerušivou výrobu, atd. Územní plán navrhuje rozšíření areálu občanské vybavenosti stadionu až k plánované místní komunikaci na hranici areálu TOS a také na rozsáhlé již nevyužívané plochy stávající železniční vlečky. Její průchod do průmyslové zóny Sever je zachován. Na návrhových plochách může být realizován kromě ploch sportu například také uvažovaný hotel, na vlečce by mohla vzniknout nová zastávka příměstského vlaku v rámci IDS JmK. Naproti plaveckého areálu je u křižovatky ulice Blanenské a páteřní komunikace do Záhoří navržena plocha pro větší obchodní centrum včetně ploch parkování. Ty budou sloužit jak pro zákazníky obchodního centra, tak pro návštěvníky sportovního areálu. Návrhem páteřní komunikace do Záhoří je částečně dotčena stávající plocha kynologického klubu, územní plán navrhuje rozšíření areálu do zbývajících ploch mezi navrženou komunikací a Kuřimkou Pro plochu výroby u silnice I/43 a také pro plochy smíšené výroby v sousedství výrobního závodu Tyco je navrženo zpracování územní studie pro ověření změn v území (US_01, US_03). Náměstí 1. května, u nádraží, Pod Vinohrady Na náměstí 1. května navrhuje územní plán dostavbu polyfunkčního bloku při ulici Legionářské, který by náměstí lépe vymezil a vytvořil prostor pro další občanskou vybavenost v tomto městském subcentru. V části před nádražím územní plán navrhuje rozšíření ploch občanské vybavenosti. Výstavba by zde pomohla lépe definovat prostor parčíku před nádražím, které je významným dopravním uzlem, a také doplnit chybějící vybavenost. Vzniknout by zde mohla také nová stanice Policie ČR. 11



V ulici Pod Vinohrady územní plán navrhuje přestavbu stávající plochy drobné výroby a sběrného dvora na plochu občanské vybavenosti pro sport a tělovýchovu. V jejím sousedství navrhuje dostavbu ploch bydlení. U Srpku, pod Zlobicí Rozlehlá plocha západně od rybníku Srpek je navržena pro krajinnou rekreační zeleň, má zde být realizován rekreační park v návaznosti na bývalé přírodní koupaliště – rybník Srpek. Zbytek území ohraničeného z jihovýchodu Lučním potokem a náspem vlečky vedoucí do závodu TOS, ze západu zalesněným vrcholem Cimperku (Zborova), z jihu železniční tratí a ze severu masivem Zlobice je v územním plánu navrženo jako územní rezerva pro stejný účel, tj. rekreační přírodní park. Toto území je pro rekreaci obyvatel města využíváno už dnes, masiv Zlobice je oblíbeným cílem procházek a výletů. V ploše územní rezervy není uvažováno s intenzivním využitím pro rekreaci, rozlehlá plocha by měla být pouze doplněna o stezky (pro cyklisty, koně, atd.), menší plochy zeleně, rekreační louky, sportoviště, atd., její části budou ponechány využití pro zemědělské účely. Celá plocha určená pro přírodní park je navržena ke zpracování územní studie pro ověření změn v území (US_02). Golfové hřiště Územní plán navrhuje rozšíření areál golfového hřiště na jihozápadě území města až k linii silnice III/3846. Území bude využito podobně jako zbytek území golfového areálu, tj. s minimální zástavbou. Výstavba dalších objektů se předpokládá především v návaznosti na stávající budovy v jižní části areálu. Podrobný přehled všech stávajících, návrhových a rezervních ploch je uveden v tabulkové příloze v kapitole „Přehled funkčních ploch a podmínek jejich využití“. U každé funkční plochy je uveden její funkční regulativ, prostorové regulativy (maximální index podlažních ploch a maximální výška zástavby), zda se jedná o plochu zastavitelnou, plochy přestavby nebo plochu nezastavitelnou a zda je změna jejího využití podmíněna prověřením územní studie. Připojena je také výměra plochy.

5.

KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

5.1.

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

5.1.1.

Silniční doprava

• • • •

• • •

Katastrálním územím města Kuřimi prochází následující silnice: I/43 Brno – Svitavy – Králíky – státní hranice (ve výhledu S 26,5 / 100, nebo ve variantě 11,5 / 90), II/385 Nové Město na Moravě – Tišnov – Česká (ve výhledu S 7,5 / 60), II/386 Lipůvka – Kuřim –Veverská Bítýška – Ostrovačice (ve výhledu S 9,5 / 70), III/3846 Bystrc – Jinačovice – Kuřim (ve výhledu S 7,5 / 60 / 50), Ve výhledu jsou na katastrálním území města sledovány nové trasy: R 43 Brno – Moravská Třebová (24,5 / 100), Varianta II/386 „severní tangenta“(S11,5 / 90), jako spojnice mezi navrhovanou R 43 a stávající a výhledovou I/43 (upravenou v kategorii S24,5 / 100), Varianta „jižní tunelová spojka“, je řešení přeložky silnice II/385 a zároveň spojky mezi stávající I/43 a plánovanou R 43 jako čtyřpruhové směrově dělené komunikace vedené jižním obchvatem města Kuřimi s tunelovou částí pod masivem K uřimské hory v kategorii S 24,5/80.

V Kuřimi se nachází tři čerpací stanice pohonných hmot – AB OIL, s.r.o. (Brněnská, u silnice II/385 u supermarketu Lidl), HUNSGAS s.r.o. (Brněnská, poblíž silnice II/385, také LPG), Tomáš Pelikán (Tišnovská, průmyslová zóna Jih). V územním plánu je navržena další čerpací stanice pohonných hmot na okraji zastavěného území u silnice II/385 při výjezdu na Čebín. V návrhu územního plánu je zakreslena varianta R 43 bystrcká (D), která počítá s využitím koridoru tzv. „německé dálnice“. Zásadní význam má pro dopravní obsluhu a životní prostředí v Kuřimi vybudování již zmiňované nové komunikace, která by převzala část automobilové dopravy ze stávajícího průtahu silnice II/385 městem. V podstatě se jedná o vybudování nové komunikace spojující navrhovanou R 43 Brno – Moravská Třebová a stávající I/43. V konceptu jsou prověřovány dvě varianty vedení této spojnice. Ve variantě 1 je uvažováno se severním obchvatem města přeložkou silnice II/386 (podle platného ÚPN SÚ), ve variantě 2 je navržena jižní spojka – prodloužení čtyřpruhové svitavské radiály I/43 z České k uvažované trase R 43 z Bystrce. Nejdůležitější částí tohoto spojení je tunel pod Kuřimskou Horou. V obou variantách se po realizaci obchvatu města počítá s přesunutím silnice II/386 do kategorie silnice III. třídy. Silniční síť Po západním okraji města prochází Bystrcká varianta R 43 (varianta D), která má propojit paralelně vedené tahy dálnice D1 Praha – Brno a rychlostní silnice R 35 Hradec Králové – Olomouc v trase přes Kuřim, Černou Horu, Sebranice, 12



Jevíčko a Městečko Trnávku s připojením na výhledovou trasu rychlostní silnice R 35 východně od Starého Města u Moravské Třebové. Přeložka silnice II/385 je řešena jako čtyřpruhová směrově dělená komunikace vedená jižním obchvatem města Kuřimi s tunelovou částí pod masivem Kuřimské hory v kategorii S 24,5/80. Trasa jižního obchvatu Kuřimi navazuje na stávající dokončený úsek čtyřpruhové komunikace za obcí Česká, po vyústění z tunelu na západní straně u golfového areálu se napojuje na trasu R 43. Obchvat s tunelem bude pro Kuřim přínosem, pokud se zprovozní nejpozději do realizace R 43. Předkládané řešení je navíc vázáno především na bystrckou variantu vedení R 43. Místní komunikace Pro obsluhu rozvojových ploch bydlení a výroby jsou navrženy nové místní komunikace, které se napojují na stávající komunikační síť. Navržená páteřní místní komunikace obsluhující novou obytnou lokalitu Záhoří propojuje ulici Blanenskou (z navržené okružní křižovatky) a stávající silnici I/43, kde navazuje na místní komunikaci z Podlesí. Na ni je připojena také prodloužená ulice Hybešova z Kolébky. Ve čtvrti Díly za sv. Jánem je navrženo doplnění uliční sítě o okružní páteřní komunikaci, která by pomohla vyřešit problematickou dopravní obsluhu této lokality. Zároveň je zde navržena nová místní komunikace pro obsluhu rozvojových ploch smíšené výroby, která propojuje ulici Dlouhá (za supermarketem Lidl) a navrženou okružní křižovatku na silnici II/385, ze které je napojen jižní obchvat města. Z ní je výhledově sledována trasa další místní komunikace která by obsluhovala další rezervní plochy smíšené výroby a také novou obytnou čtvrť v lokalitě Mouze k Hoře (územní rezerva) a pokračovala dále do k.ú. Česká. Zároveň by byla v jižní části napojena na páteřní ulici ve čtvrti Díly za sv. Jánem, odlehčila by tak dopravní zatížení v této obytné lokalitě a zlepšila její napojení na silniční systém. Pro obsluhu plochy smíšené výroby v lokalitě Ohlus je navržena místní komunikace spojující navrženou kruhovou křižovatku na silnici II/385 a stávající trasu silnice I/43, která přechází po mostě nad železniční tratí. Ve výhledu je prodloužena až za I/43 pro obsluhu rezervních ploch smíšené výroby. Rozvojové plochy u hřbitova jsou dopravně napojeny navrženými místními komunikacemi, které propojují silnici II/385 v ulici Tišnovské s ulicí Luční. Napojení na ulici Tišnovskou je v prostoru navrhované okružní křižovatky II/385 a II/386. K úpravě je navržena také křižovatka obsluhující hřbitov a průmyslovou zónu Jih, napojení je odsunuto dále od křižovatky II/385 a II/386. Účelové komunikace Rozvoj sítě účelových komunikací v krajině bude podřízen požadavkům zemědělské výroby a využívání lesa. Síť bude doplněna a komunikace zpevněny také za účelem vedení cyklistických tras do okolních obcí. V prostoru západního portálu tunelu jižního obchvatu města je navržena přeložka dvou účelových komunikací sloužících pro obsluhu lesního komplexu Kuřimské Hory. 5.1.2.

Železniční doprava

Přes město Kuřim prochází celostátní dvojkolejná elektrifikovaná trať č. 250 (Praha) Havlíčkův Brod – Křižanov – Brno – Břeclav – Kúty s rychlíkovým provozem. Byla vybudována v roce 1953. Stanice Kuřim má pět dopravních kolejí a čtyři koleje manipulační. Z nádraží je vyvedena vlečka do průmyslové zóny Sever, která je ve správě firem Slévárna Kuřim a.s. a KAMPOS s.r.o. Vlečku je díky její poloze využít nejen pro plánovaný rozvoj nákladní dopravy (v souvislosti s rozvojem průmyslové zóny), ale také k osobní přepravě v rámci IDS JMK. Vlakové nádraží s autobusovými zastávkami slouží jako přestupní uzel integrovaného dopravního systému. Územní plán navrhuje zřídit dvě nové zastávky příměstské železnice, které by výrazně zmenšily docházkové vzdálenosti z významných obytných zón a umožnily tak lepší využití železniční dopravy pro dojíždění do Brna. První ze zastávek (Kuřim východ) je navržena na stávající dvojkolejné trati č. 250 Brno – Havlíčkův Brod poblíž ulice Hybešova. Druhá zastávka (Kuřim sever) je navržena na stávající železniční vlečce vedoucí ze stanice Kuřim do průmyslové zóny Sever v prostoru poblíž městského stadionu. Přes jižní část území probíhá od Řeckovic k severozápadu výhledový koridor vysokorychlostní železniční tratě VR 1 Dresden – Praha – Brno – Wien, Bratislava. Jedná se o severní variantu spojení Praha – Brno, jižní varianta prochází podél dálnice D1. O výběru mezi jižní a severní variantou dosud nebylo rozhodnuto, chráněny jsou oba koridory. 5.1.3.

Systémy hromadné dopravy

Územní plán navrhuje zřídit dvě nové zastávky příměstské železnice, které by výrazně zmenšily docházkové vzdálenosti z významných obytných zón a umožnily tak lepší využití železniční dopravy pro dojíždění do Brna. První ze zastávek (Kuřim východ) je navržena na stávající dvojkolejné trati č. 250 Brno – Havlíčkův Brod poblíž ulice Hybešova. Měla by obsloužit část Díly za sv. Jánem a Záhoří a zbytek zástavby na východě města. Druhá zastávka (Kuřim sever) je navržena na stávající železniční vlečce vedoucí ze stanice Kuřim do průmyslové zóny Sever v prostoru poblíž městského stadionu. Zlepšila by obsluhu čtvrti kolem Legionářské ulice a také průmyslové zóny Sever. Ve vazbě na nové rozvojové plochy bydlení jsou také navrženy nové zastávky autobusů v lokalitě Záhoří a Díly za sv. Jánem. V případě dostavby rozvojových území v lokalitě Záhoří je nutné uvažovat i se zřízením vlastní kuřimské městské hromadné dopravy (minimálně dvou linek obsluhující celé území Kuřimi a přilehlých menších obcí). 13


5.1.4.


Pěší a cyklistické trasy

V rozvojových lokalitách bydlení by mělo být zajištěno propojení místních komunikací s okolní krajinou pěšími spojkami přes plochy zástavby. V návaznosti na stávající značenou cyklotrasu č. 5231 jsou po stávajících účelových cestách navrženy další cyklotrasy propojující Kuřim s okolními obcemi vyhýbající se pokud možno hlavním silničním tahům. Navrženo je propojení s Lelekovicemi, Českou, Ivanovicemi, Jinačovicemi, Čebínem, Malhostovicemi a Lipůvkou. 5.2.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

5.2.1.

Vodní hospodářství – vodní toky

Navržená zástavba ovlivní průtoky v Kuřimce, Lučním, Bělečském, Podlesním a Mozovském potoce, které patří do povodí řeky Svratky 4-15-01-142 a částečně v Drážním potoku, který patří do povodí Ponávky 4-15-1-154. Zástavbou se zvýší koeficient odtoku z těchto ploch, kde jsou dnes pole nebo louky a zahrady. Jedním z regulačních prvků (podmínek zástavby) musí být proto povinnost redukovat odtoky srážkových vod přímo u jednotlivých objektů (dešťové zdrže) nebo vybudovat (zvětšit) suché poldry na potocích. Tuto povinnost ukládá vyhláška č. 501/2006 Sb. zejména §20, §21. Na Kuřimce v rámci průmyslové zóny je ochranná hráz poldru s max. hladinou při Q100 309,74 m n.m. a zátopová plocha včetně přeložky toku je nově navrhovanou zástavbou respektována. Možné zvýšení hladiny o cca 2 cm (zvětšení objemu poldru o cca 3500 m3) bude potřebné pro vyrovnání dalších zvýšených odtoků z řešeného území Záhoří a Podlesí nad rámec původních výpočtů. To by prakticky nemělo mít vliv na současné předpoklady velikosti záplavy a výšky hráze a tím i na průtoky městem. Luční potok ústící do Kuřimky v zástavbě, včetně rybníku Srpek, je regulovaný (a částečně zakrytý) v dolní části a bude ovlivněn zástavbou ploch u Tyca zejména n022, n042 minimálně. V podrobnější studii je třeba prověřit všechny funkce rybníku zejména s ohledem na regulaci odtoků z povodí. Bělečský potok (regulovaný v dolní části) bude ovlivněn zástavbou ploch u Tyca (n050, n051, n053, n054 a n055) minimálně a odtok je regulován poldrem společně s Kuřimkou . Stávající regulovaný Podlesní potok, který je zaústěn do Kuřimky v místě poldru, bude dotčen novou výstavbou lokality Záhoří a bude nutné ho buď zatrubnit (je málo vodný), nebo se pokusit ho využít jako vodní prvek (ve vnitroblocích) – upřesnit v technickém řešení s křížením inženýrských sítí a ulic. Mozovský potok, který se vlévá do Kuřimky ve stávající zástavbě je již částečně zaklenut. Je málo vodný a bude ovlivněn zejména ve výhledu novou zástavbou (plochy r010, r012, r014, r015). Zvýšené průtoky z celé jižní části města by mohl snížit suchý poldr umístěný na rozhraní lokality Díly a U Silnice o objemu cca 1000 m3 (prověřit podrobnější studií). Jižní část území (plochy n057, n140, r011) má spád k Drážnímu potoku, který ústí v České do Ponávky. Potok je neupravený a málo vodný. Zvýšený průtok o cca 430 l/s by neměl mít vliv na úpravy tohoto toku, který je ale více zatížen plánovanou výstavbou v České. Vzhledem k tomu, že toky slouží současně i k odvodnění zástavby, je jejich úprava a posuzování součástí nového generelu kanalizace. Ten nyní zpracovává Hydroprojekt Brno ve spolupráci s Povodím Moravy, které je správcem těchto toků. Ochranné pásmo volných toků dle zákona 254/2001 Sb. v platném znění je novou zástavbou respektováno, ale jeho dodržování ve stávající zástavbě města je problematické a údržba toků je proto velmi obtížná. Převážná část nově navržené zástavby (4-15-01-142) leží v PHO II b zdroje pitné vody úpravny pitné vody v BrněPisárkách. Do návrhu územního plánu bylo zahrnuto také rozmístění poldrů (schopnost zadržení přívalových vod), částečně také podle podkladů zpracovaných předběžně v rámci generelu odkanalizování města Povodím Moravy. V průběhu dokončování generelu odkanalizování bude třeba tyto retenční plochy zkoordinovat a upravit protipovodňové plány města zpracované dle zákona o vodách č. 254/01 Sb. v platném znění (včetně prověření kapacity propustků a zaklenutí). 5.2.2.

Vodní hospodářství – zásobování vodou

Ve variantách 1 a 2 jsou sice rozdíly ve spotřebě vody, ale vše je potřeba posuzovat s ohledem na dlouhodobý výhled, tedy dle rozsáhlejší varianty 2. Dle PRVK JmK je ve městě uvažováno jen s malým nárustem spotřeby vody oproti současnému stavu. Návrh zástavby zvyšuje ale počet obyvatel až o více jak 100 % (10 826 + vybavenost, administrativa, komerce, výroba), což má podstatný vliv na stávající vodárenskou soustavu ve městě. Hlavním zdrojem je nyní II. březovský vodovod DN 1000, který prochází zástavbou a bude zejména výhledovou zástavbou dotčen. Řad DN 1400 (Vírský oblastní vodovod – VOV) v západní části katastru zástavbou dotčen není. Je nutné upravit PRVK JmK a generel zásobení vodou města, neboť takový nárust obyvatel bude pravděpodobně jinde znamenat úbytek (celkový počet obyvatel v regionu příliš neporoste) a může ovlivnit i dimenze některých stávajících řadů. Zástavba lokality Záhoří může ovlivnit i současný přívod DN 100 do Podlesí a vyloučit čerpání napojením na řady vyššího pásma v zástavbě. 14



Dle vodohospodářských map je v katastru města několik zdrojů vody, z nichž pouze v jihozápadní části je tento zdroj veřejný (slouží k zásobení obce Jinačovice). Ochranné pásmo tohoto zdroje je zakresleno a respektováno. Ostatní zdroje nejsou v PRVK JmK uváděny, nejsou centrálně sledovány a nemají vyhlášené PHO. Jejich využití je nutné prověřit podrobnějšími studiemi (vydatnost, kvalita). Jedná se zejména o zdroje na severozápadě katastru v části Nivky, zdroj pro bývalý státní statek a zdroj na jihovýchodě území (u ploch n140, r011). Dále je třeba prověřit zdroj a rozvody užitkové vody pro TOS Kuřim včetně vodojemu na kótě 370 m.n.m., který by mohl být využit pro zásobení plochy n142. Řad zásobující vodojem nad TOS přichází z úpravny vody v Hradčanech. Spotřeba pitné vody ve variantě V2 se zvýší pro navrženou zástavbu včetně výhledových ploch r004, r001, r012, r014, r015, r010, r011, r009, r008, r005, orientačně až o Qp= 1.940 m3/den t.j. 22,42 l/s, Qm=1,4 x 22,42 = 31,39 l/s, Qmh= 2,1 x 31,39 = 65,92 l/s (specifická spotřeba 120 l/os/d + vybavenost a výroba). Z 1. tlakového pásma budou přímo (rozšířením stávajících řadů) zásobeny návrhové plochy n049, n030, n042, n022, n037, n058, n063, n012, n163, n164, n165 , n024, n056, n023, n048, n062, n002, n158, n159, n025, n026, n043, n044, n006, n010, n011, n045, n027, n059, n003 a dále r009, r008 (Qp= 193 m3/den), přes ATS Díly plocha n019 a dále r012, r014, r015, r010 (Qp= 425 m3/den), z pásma 4.1.2 plochy n013 a n014 (Qp= 10 m3/den) resp.přes AT stanici Podlesí II plocha r004 (Qp = 105 m3/den) a z přívodu DN 300 do České plocha n057, n140 a dále r011 (Qp= 62 m3/den). Ze druhého pásma budou přímo zásobeny (převážně novým rozvodem z vodojemu) plochy n050, n051, n053, n054, n055, n005, n016, n033, n034, n052, n004, n015, n032, n035, n039, n031, n007, n036, n046, n028, n038, n041, n060, n064, n061 a dále plocha r005 (Qp= 981 m3/den). Alternativy jsou možné u ploch n142, r011, n140 pokud bude možné využít jiné zdroje. Zástavba vyžaduje rozšířit vodojemy 2. pásma o cca 1000 m3 (včetně případné rezervy pro Podlesí) případně úpravy v přívodu (čerpání) do těchto horních vodojemů. Ochranné pásmo II. březovského vodovodu je 6,0 m, ochranné pásmo Vírského oblastního vodovodu je 3,0 m od líce potrubí. Ochranné pásmo ostatních řadů je pak dle zákona 274/2001 Sb. 1,5 od okraje do profilu DN 500, pro větší profily pak 2,5 m od okraje potrubí. 5.2.3.

Vodní hospodářství – odkanalizování

Ve variantách 1 a 2 jsou sice rozdíly v rozsahu zejména výhledových ploch, ale vše je potřeba posuzovat s ohledem na dlouhodobý výhled, tedy dle rozsáhlejší varianty 2. V současné době je ve městě převážně jednotná kanalizace a na ni se napojí jen menší plochy v dostavbě (prolukách). V nových lokalitách bude budována převážně oddílná kanalizace a vodní toky v zástavbě se stanou do určité míry součástí tohoto systému. Splaškové vody jsou nyní přečerpávány do kanalizace města Brna (přes Českou) a dle PRVK JmK se toto množství jen mírně zvyšuje. Nárůst obyvatelstva včetně vybavení, komerce apod. o více jak 100 % tento předpoklad podstatně ovlivní (viz spotřeba vody). Zvýšený odtok splaškových vod oproti současnému stavu až o Qp = 22,4 l/s vyžaduje podrobnější studii všech dopadů na celý kanalizační systém. Toto posouzení (generel) nemůže být součástí tohoto konceptu ÚP, závěry z projednání generelu budou v návrhu ÚP zohledněny a budou limitujícím prvkem v rozvoji města (které je zatím maximalistické). Srážkové vody z nových lokalit budou vyžadovat opatření na snížení odtoků pokud možno až na hodnoty současného stavu, kdy jsou zde pole, louky a zahrady. Stávající územní plán, dimenze stávajících řadů včetně kapacity toků s takovým nárustem zpevněných ploch nepočítal. Hlavní návrhové plochy jsou na okraji této soustavy, a proto se úpravy dešťové kanalizace musí koordinovat s úpravami toků, návrhy poldrů či zdrží. Koeficient odtoku (0,2-0,25) z každé lokality musí být závazným regulačním prvkem pro celou zástavbu (včetně komunikací a všech veřejných ploch) tj. zajistit vsakování a zdržení v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., zejména § 20, §21. Pro další snížení odtoků až na dnešní úroveň (koeficient 0,1-0,15) jsou nutné poldry a úpravy na tocích (viz kapitola vodní toky). Odkanalizování ploch n158 a n159 (golf) bude upřesněno až dle skutečného využití (hřiště nebo objekty) v alternativě přečerpáváním do prostoru bývalé ČOV. V současné době zpracovává Hydroprojekt Brno ve spolupráci s Povodím Moravy a společností Aquaprocon Praha nový generel kanalizace, a to dle podkladů, které jsou již v souladu s konceptem ÚP (varianta V2). Zatím je zpracován jen předběžný koncept možností napojení nových lokalit na kanalizaci dle původní územní studie z roku 2007 (atelier KNESL+KYNČL), který bude upřesněn dle nového konceptu, případně stanovisek organizací. Rozhodující bude posouzení stávající stokové sítě (jak z hlediska kapacity, tak životnosti materiálu), tj. rozsahu souvisejících investic (rekonstrukcí) a zejména přenosových možností výtlaku (čerpání) do kanalizace města Brna. Řadu úseků kanalizace neprovozuje BVK, a proto bude nutné dohodnout, za jakých podmínek bude možné napojení některých ploch. Ochranné pásmo kanalizace dle zákona 274/2001 Sb. v platném znění je pro řady do DN 500 a hloubky 2,5 m 1,5 m od okraje potrubí, pro větší profily a hloubky pak 2,5 m. 5.2.4.

Energetika – zásobování elektrickou energií

Energetická síť ve městě Kuřimi je v současné době napájena linkami vysokého napětí 22 kV č. 126, 57, 366, 367, 368 ve správě firmy E ON Česká republika. Koncepce jejího rozvoje je součástí celkové koncepce napájení regionu z rozvodny 400kV Čebín. Kapacita sítí je dostatečná pro stávající stav provozu města Kuřimi. Součástí budoucích investic jsou drobné úpravy vedení vedoucí k posílení kapacity vedení č. 366 (především propojení vedení VN č. 366 a č. 368) a dále pak pouze 15



vybudování nových propojení VN do lokalit průmyslové zóny Ohlus, bytové výstavby v Záhoří (včetně přeložky VN č. 366) a rozšíření sítě VN v lokalitě Díly za sv. Jánem. Tyto úpravy povedou ke zkvalitnění sítě s výhledem rozvoje na cca 20 let. Předpokládané zvýšení kapacity připojení ve výhledu 20 let je do 10 MVA. Další úpravy vedení VN se budou týkat nutných přeložek a případného rozšíření vedení kvůli řešení nadmístní silniční sítě (přeložky vedení, která kříží navrhovaný severní či jižní obchvat města, vedení VN pro obsluhu tunelu z obou stran, atd.). Na území města Kuřimi je v současné době 49 trafostanic. Předpokládané zvýšení kapacity by mělo pokrýt 7 – 10 nově vybudovaných trafostanic v již zmíněných lokalitách. Ostatní požadavky na připojení menších kapacit je možnost zabezpečit ze stávajících sítí bez větších úprav. 5.2.5.

Energetika – zásobování plynem

Stávající zástavba je zcela plynofikována a zemní plyn je využit jak na vaření, tak na přípravu TUV i na vytápění. Ve městě není CZT, kotelny u bytových domů a větších podniků či objektů mají za zdroj plyn a starší kotelny u státního statku a ČSD na koks jsou mimo provoz nebo upraveny na plyn. Rozvody tepla mezi objekty pro navrhovanou zástavbu nebudou využívány. Využití ostatních druhů energií zejména pro vytápění je u stávající zástavby soustředěno především na tuhá paliva a tekutá (koks, uhlí, LTO). Alternativní zdroje (solární, biopaliva, tepelná čerpadla) jsou použita jen ojediněle. Vzhledem k tomu, že ceny energií se neustále mění, mění se i způsob vytápění a použité zdroje. V nově navrhované zástavbě s ohledem na nové normy a požadované úspory energií bude hlavním zdrojem opět zemní plyn, ale podíl alternativních zdrojů vzroste (zejména solární, tepelná čerpadla) hlavně pro přípravu TUV a klimatizaci. S ohledem na podstatné změny v rozsahu spotřeby energií bude nutné zpracovat nový energetický generel (všech medií) dle konceptu územního plánu. V konceptu jsou uvedeny jen orientační spotřeby plynu pro nové plochy (zvýšení oproti současnému stavu, který je průměrně 3000 m3/hod). Hlavním zdrojem zemního plynu pro město je stávající řad VTL 300/40 položený podél silnice na Svitavy a DN 300/40 pod TOS, který je pak dále ve směru na Tišnov v profilu DN 150. Řad je dostatečně kapacitní a v prostoru pod Podlesím je opatřen SKAO (stanicí katodové ochrany). Trasa řadu, včetně ochranného pásma je respektována, SKAO bude nutné přeložit zejména ve variantě V1, kde se předpokládá rozšíření silnice a úpravy křížení. Pro návrh zástavby Záhoří je navržena nová RS VTL/STL s krátkým připojením na stávající plynovod VTL 300/40 MPa položený podél silnice. Rozvody ve většině nově navržené zástavby budou STL. Pro první etapu výstavby je navrženo napojení na STL řad z ulice Blanenské. Ve variantě V2 bude zvýšení orientačně: • z rozšířené sítě STL (plochy n142, n050, n051, n053, n054, n055, n049, n042, n022, n037, n058, n141, n012, n163, n164, n165, n019, r012, r014, n024, n056, n023, n048, n025, n026, n043, n044, n006, n010, n011, n045, n027, n059, n003, n028, n060, n064, n061, n062) v množství 3.770 m3/hod a výhledově (plochy r001, r015, r010) v množství 627 m3/hod • z rozšířené sítě STL od České (plochy n057, n140, r011) v množství 210 m3/hod. • z rozšířené sítě NTL ve městě (plochy n002, n007, n008, r008, r009) v množství 135 m3/hod • z nové RS VTL/STL (plochy n005, n016, n033, n034, n052, n004, n015, n032, n035, n039, n046, r005) v množství 3685 m3/hod Podíl alternativních zdrojů pro vytápění a přípravu TUV zejména u RD bude řešen až v podrobnějších návrzích zástavby. 5.2.6.

Spoje a radiokomunikace V návrhu územního plánu jsou stávající spojová vedení a zařízení na nich respektována.

5.2.7.

Hospodaření s odpady

Územní plán navrhuje přemístění sběrného dvora z ulice Pod Vinohrady, kde je navržena plocha sportu a tělovýchovy a také přemístění střediska technických služeb města z ulice Svatopluka Čecha. Obě zařízení by měla být nově umístěna v areálu u hřbitova. Územní plán navrhuje zrušit plochu, na které existuje kovošrot (plocha železniční vlečky závodu TOS) a nahradit ji plochou občanské vybavenosti. 5.3.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ

5.3.1.

Vzdělání a výchova

Do budoucna se uvažuje s rekonstrukcí a rozšířením mateřské školy v Podlesí (Kpt. Jaroše) a také s rekonstrukcí bývalé MŠ Otevřená (v sousedství ZŠ Jungmannova a DDM). V nově navržené obytné lokalitě Záhoří jsou navrhovány plochy pro umístění dvou nových mateřských škol. 16



V nejbližší době se počítá s dostavbou a rozšíření ZŠ Komenského. V lokalitě Záhoří je navržena také plocha pro umístění dvou nových základních škol a jedné střední školy (např. gymnázia). To by rozšířilo nabídku vzdělávacích institucí v rozrůstajícím se městě a jeho okolí. V jiném případě je možné ho umístit například do areálu starého dvora u Tišnovské ulice. 5.3.2.

Sociální služby

Průměrný věk občanů města Kuřími je sice podprůměrný díky výraznému přílivu mladých obyvatel, přesto je třeba do budoucna počítat s rozšířením kapacity sociálních služeb pro starší občany. To se týká především výstavby dalších zařízení pro ubytování seniorů s pečovatelskou službou. Tato zařízení je možné situovat v plochách občanského vybavení, v plochách smíšených obytných nebo také v plochách bydlení. 5.3.3.

Zdravotnictví

Centrum zdravotní péče je v územním plánu ponecháno v areálu polikliniky, do budoucna je možné zde uvažovat také se zřízením pobočky rychlé záchranné služby. Další významnější zdravotnická zařízení je možné zřizovat v plochách občanské vybavenosti nebo smíšených obytných plochách. 5.3.4.

Kultura

Ve městě je nutné uvažovat se zlepšením a rozšířením nabídky kulturních zařízení tak, aby odpovídala vzrůstajícím nárokům přibývajících obyvatel města. Je navržena plocha pro umístění venkovního amfiteátru poblíž ZŠ Komenského, připravuje se rekonstrukce kulturního domu, vhodné by bylo zřízení kina. Kulturní a zábavní zařízení je možné situovat kromě ploch občanského vybavení také do ploch smíšených výrobních. 5.3.5. Záhoří. 5.3.6.

Veřejná správa Územní plán navrhuje přemístění budovy městského úřadu do vhodnější polohy, například do centra nové obytné čtvrti

Ochrana obyvatelstva

Územní plán navrhuje umístění nového většího areálu pro hasičský sbor v lokalitě u hřbitova. Tento požadavek je vázán především na potřebu profesionální hasičské jednotky, která je podmínkou provozování tunelu pod Horou v případě jižní varianty obchvatu města. Uvažováno je také přemístění stávající služebny Policie ČR z ulice Svatopluka Čecha například do navržených ploch občanského vybavení u nádraží. 5.3.7.

Veřejná pohřebiště

Územní plán navrhuje rozšíření městského hřbitova severně od stávajícího areálu. Hřbitov bude rozšiřován ve třech etapách, v nejbližší době budou realizovány první dvě etapy (rozšíření hřbitova podél ulice Tišnovské a výstavby smuteční síně), další rozšíření plochy hřbitova do části u železniční dráhy (třetí etapa) je uvažováno výhledově. 5.3.8.

Tělovýchova a sport

Územní plán navrhuje plochy sportu a tělovýchovy v návaznosti na stávající i rozvojové plochy bydlení, převážně v lokalitě Záhoří. Další menší plocha je navržena mezi ulicemi Pod Vinohrady a Mánesova na místě sběrného dvora a soukromé firmy. K rozšíření je navržen i městský stadion, plánuje se zde výstavby hotelu. Výrazně rekonstruován má být plavecký stadion, má se z něj stát wellness centrum. Podél páteřní místní komunikace do Záhoří je vymezena plocha pro rozšíření areálu kynologického klubu, který bude její výstavbou částečně dotčen. Další menší sportoviště je možné zřizovat na plochách veřejných prostranství, sídelní zeleně a krajinné zeleně rekreační. 5.3.9.

Obchod, pohostinství a služby

Plocha pro maloobchodní centrum, které doplní nabídku supermarketů, je navržena poblíž městského stadionu u ulice Blanenské, plochy pro parkování vozidel zde budou sloužit jak pro zákazníky, tak pro návštěvníky stadionu a wellness. Další obchodní a stravovací zařízení je možné zřizovat v plochách bydlení smíšeného, občanské vybavenosti, smíšených plochách obytných a také ve smíšených výrobních plochách (s výjimkou prodeje potravin).

17


5.3.10.


Ubytování

Město počítá s výstavbou hotelu v návaznosti na areál stadionu (a také v sousedství průmyslové zóny Sever). Další ubytovací zařízení je možné zřizovat v plochách bydlení, smíšených plochách obytných, atd. 5.3.11.

Rekreace a turistický ruch

Pro rozšíření možností rekreace na území města jsou navrhovány rozsáhlé plochy zeleně, a to jak zeleně sídelní (lesopark Horka a Záruba), Záhoří, atd., tak zeleně krajinné rekreační (Srpek, Díky za sv. Jánem – Koblas). V těchto plochách je počítáno s realizací odpočinkové zeleně, sportovišť, atd. a případně také s výstavbou drobných staveb jako zázemí pro zmiňovaná sportoviště. Plocha sídelní zeleně v Záhoří zůstane bez výstavby a pouze s minimální výsadbou z důvodu záplavového území poldru na Kuřimce. Plochy chatových osad územní plán nerozšiřuje, navrhuje pouze plochy zahrádkářských osad bez možnosti výstavby rekreačních objektů. Ty jsou umístěny v lokalitách Zadní mezihoří a Cimperk. 5.3.12.

Veřejná prostranství

Stávající veřejná prostranství umožňují obsluhu přilehlých funkčních ploch, zahrnují plochy místních komunikací, parkovišť, náměstí a drobné sídelní zeleně. Navrhovány jsou pouze důležité plochy veřejných prostranství pro vedení důležitých místních komunikací. Podrobnější návrh veřejných prostranství v jednotlivých lokalitách musí být zpracován v dalších projekčních stupních (DÚR).

6.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

6.1.

USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

Rozvoj města Kuřimi bude mít za následek úbytek zemědělsky využívané půdy. Zástavbou zůstane nedotčena pouze severozápadní část území pod Zlobicí, která je tradičním prosorem pro rekreaci obyvatel. Úbytek zemědělských ploch je nutné nahradit zvýšenou péčí o zbytek nezastavěného území, především o přírodě blízké plochy krajinné zeleně, lesů a vodních ploch. Vhodné je také rozšíření těchto přírodních ploch ve vhodných lokalitách (terénní úžlabí, pásy podél cest a silnic, atd.) a jejich lepší využití pro případnou rekreaci přibývajících obyvatel města. Zvláště pro tento účel jsou navrženy lesoparky na jihu území u čtvrti Díly za sv. Jánem a u rybníku Srpek, které budou doplněny menšími zařízeními pro sport a rekreaci, stezkami pro pěší, cyklisty i pro jízdu na koni. Stejným způsobem by měly být upraveny také zalesněné vrcholy Záruby a Horky, které se ocitnout uprostřed města a budou sloužit jako místa každodenní rekreace obyvatel. Další plochy sídelní zeleně jsou navrženy za Zborovem, u statku a v lokalitě Mouze k Hoře. Návrh územního plánu také počítá s rozšířením zalesněných ploch. Navrženo je zrušení obalovny na Červeném vrchu a zalesnění celé lokality od Opálenky až k silnici I/43. V souvislosti s trasováním jižního obchvatu v blízkosti přírodní památky Šiberná je navíc navrhováno rozšíření stávajících lesních ploch až ke komunikaci. Jako územní rezerva je navržena celá plocha pod Zlobicí k realizaci rekreačního parku (zeleň krajinná rekreační). Není ale uvažováno s jejím intenzivním využitím pro rekreaci, měla by být pouze doplněna o stezky, menší plochy zeleně, rekreační louky, sportoviště, atd., části této plochy budou dále využívány pro zemědělské účely. Podobný přírodní park je jako územní rezerva uvažován také v prostoru Mouze k Hoře ve vazbě na výhledovou obytnou čtvrť města. 6.2.

ÚSES

Všechny části ÚSES jsou zachyceny v hlavním a koordinačním výkrese. Biokoridory, které procházejí zalesněným územím, jsou znázorněny pouze jednou linií (osou). Navržené biokoridory jsou zakresleny plochou – koridorem v šířce minimálně 15 m (lokální biokoridor), respektive 40 m (regionální a nadregionální biokoridor). Nadregionální ÚSES Územím prochází nadregionální biokoridor Podkomorské lesy – Josefovské údolí propojující Kuřimskou horu s Šibernou, Březinou a Babím lomem. Ve variantách konceptu územního plánu je jeho vedení v prostoru Kuřimská hora – Babí lom upřesněno v závislosti na dopravním řešení. Ve variantě 2 vychází nadregionální biokoridor z Kuřimské hory až nad portálem tunelu navržené rychlostní komunikace, prochází po hranici zastavitelného území mezi zástavbou čtvrti Díly za sv. Jánem a koridorem rychlostní komunikace. Podél ní prochází dále, stáčí se kolem připojovací komunikace a přichází k silnici II/385. Odsud je jeho průběh shodný s variantou 1 – přechází po mostě přes trať, prochází přes Zadní mezihoří, kříží po mostě stávající silnici I/43 a přes nově zalesněnou část Červeného vrchu směřuje k Opálence a dále k Babímu lomu. Biocentrum Šiberná je v tomto případě na nadregionální biokoridor připojeno krátkým lokálním biokoridorem, který prochází pod mostním objektem navrhované rychlostní silnice. Zalesněni Šiberné je v této variantě rozšířeno k severu až k terénním úpravám pro rychlostní silnici. 18



Regionální ÚSES Regionální biokoridor prochází severně od řešeného území ve směru Kuňky – Čebínský kopec – Převych – Zlobice. Řešeným územím prochází pouze v délce cca 100 m. Jeho vedení se v obou variantách liší. Vedení severní tangenty počítá s vybudováním přechodu přes silnici pro tento biokoridor jižněji, než je uvažováno v generelu. Ve variantě 2 je dodržena trasa z generelu, která ale může být v souvislosti s výstavbou R 43 na k.ú. Moravské Knínice také upravena. Místní ÚSES V území leží několik funkčních lokálních biocenter, ve všech případech se jedná o části lesních ploch. Jsou to: LBC Cimperk, LBC Za sv. Janem, LBC Pod Kuřimskou horou, LBC Koblas, LBC Numerky, LBC U brány, LBC U Marušky, LBC Ve žlíbkách, LBC Pod chocholem, LBC Šiberná a LBC Opálenka. Část lokálních biokoridorů podle generelu ÚSES zatím není realizována, v návrhu bylo jejich trasování upřesněno. Funkční biokoridory prochází pouze v lesním masivu Kuřimské hory a také podél vodního toku přes golfové hřiště směrem ke Kuřimce. Navržené biokoridory spojují: LBC Pod Kuřimskou horou s lesním masivem na západě v k.ú. Moravské Knínice – prochází přes golfové hřiště, LBC Opálenka na sever s lesním masivem v k.ú. Lelekovice, LBC Cimperk na sever a na severovýchod se Zlobicí , Zlobici na sever s Čebínkou a na východ s Maňovou a Babím lomem. Řešení lokálních biokoridorů spojujících Cimperk a Zlobici se ve variantách liší. Ve variantě 2 prochází biokoridor přímo nejkratší vzdáleností sedlem mezi Zlobicí a Cimperkem, ve variantě 1 je vedení biokoridoru na sever upraveno – neprochází sedlem, ale sestupuje dolů k bývalé trase železnice, kde se připojuje k regionálnímu biokoridoru, se kterým pak společně přechází přeložku silnice II/386 po přechodu. 6.3.

ÚZEMÍ OCHRANY PŘÍRODY

Územní plán navrhuje zalesnění prostoru mezi přírodní památkou Šiberná a jižním obchvatem města. Navržená plocha lesa částečně odcloní chráněné území Šiberné od navrhované rychlostní komunikace. 6.4.

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA (PUPFL)

Územní plán navrhuje k zalesnění plochu dnešní obalovny na Červeném vrchu a její okolí od Opálenky až k silnici I/43. Další plocha lesa je navržena ve variantě 2 mezi územím přírodní památky Šiberna a navrženým jižním obchvatem města. Převedení ploch do ZPF navrhuje územní plán v místech přeložek silnic – ve variantě 1 jsou to části silnici II/386 a III/3846, ve variantě 2 jsou to části silnic II/385 a III/3846. CELKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF A PUPFL PUPFL

ZPF I

ZPF II

ZPF III

ZPF IV ZPF V ZPF CELKEM

6506 209402 127227 213244 83967 64799 0,7 20,9 12,7 21,3 8,4 6,5 - 7793 - 383585 - 204711 - 69543 - 35291 - 5142 - 0,8 - 38,4 - 20,5 - 7,0 - 3,5 - 0,5 - 29270 - 2,9 -30557 -174183 -77484 143701 48676 59657 -3,1 -17,4 -7,7 14,4 4,9 6,0

698639 69,9 - 698272 - 69,8 - 8782 - 0,9 -8415 -0,8

ZPF + PUPFL 705145 70,5 - 706065 - 70,6 - 38052 - 3,8 -38972 -3,9

m2 ha m2 ha m2 ha m2 ha

ZÁBOR PRO NÁVRHOVÉ PLOCHY ÚP NEVYUŽITÝ ZÁBOR Z PLATNÉHO ÚPN SÚ – NÁVRÁCENÍ DO ZPF A PUPFL PLOCHY ZPF A PUPFL NAVRŽENÉ NA ZASTAVĚNÝCH POZEMCÍCH CELKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF A PUPFL

Celkový zábor zemědělských a lesních pozemků po odečtení nevyužitých ploch, pro které byl zábor proveden v platném ÚPN SÚ Kuřim včetně jeho změn, a také po odečtení navržených ploch ZPF a PUPFL na dnes zastavěných plochách, je záporný – to znamená, že je menší (o 3,9 ha) než zábor provedený v platném ÚPN SÚ. Oproti platnému ÚPN SÚ je zabíráno o 3,1 ha méně ploch lesa, o 17,4 ha méně ploch ZPF I. třídy ochrany, o 7,7 ha méně ploch ZPF II. třídy ochrany, o 14,4 ha více ploch ZPF III. třídy ochrany, o 4,9 ha více ploch ZPF IV. třídy ochrany a o 6,0 ha více ploch ZPF V. třídy ochrany.

7.

STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Řešené území je zcela pokryto plnobarevnými plochami s rozdílným způsobem využití (funkční plochy), které jsou odlišeny jednak barevně (hlavní funkční typ) a dále také textovým kódem, který předepsaný funkční typ upřesňuje. Funkční plochy jsou členěny na stávající a návrhové. Stavové a návrhové plochy jsou doplněny o plochy územních rezerv, které jsou zobrazeny ohraničením bez vyplnění, které překrývá plnobarevné plochy stavu a návrhu. Plochy územních rezerv jsou vymezeny s cílem prověřit možnosti budoucího využití území, jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití. 19



Pro využití ploch územních rezerv je nutná změna územního plánu. 7.1.

NÁVRH ZÁSAD VYUŽITÍ ÚZEMÍ, REGULAČNÍ PODMÍNKY

Podmínky prostorového uspořádání jednotlivých funkčních ploch jsou uvedeny přímo ve výkresech. Zástavba každé funkční plochy je definována: - hlavní funkcí (barva plochy), - funkčním podtypem (textový kód), - intenzitou využití plochy popsanou pomocí indexu podlažních ploch IPP (poměr součtu hrubých podlažních ploch ku ploše daného bloku), - maximální výškou zástavby od přilehlého terénu. Například: BRc / 0,3 / 10 BRc – funkční podtyp – bydlení rodinné čisté (definované v další části textu) 0,3 – maximální index podlažních ploch – na ploše bloku 10 000m2 lze realizovat 3 000m2 hrubých podlažních ploch 10 – maximální výška zástavby od okolního terénu je 10 metrů. Pro všechny plochy je závazným regulačním prvkem koeficient odtoku dešťových vod, který se musí pohybovat v rozmezí 0,2-0,25. To platí pro celou zástavbu včetně komunikací a všech veřejných ploch. Je tedy nutné zajistit vsakování a zdržení v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., zejména § 20, §21. 7.1.1.

Plochy bydlení

BRc Hlavní využití

Přípustné využití

Podmíněné využití

Nepřípustné využití

Bydlení rodinné čisté Bydlení v rodinných domech městského a předměstského charakteru (podíl hrubé podlažní plochy bydlení je větší než 90 %). Stavby pro bydlení a jako jejich součást (pokud 90 % hrubé podlažní plochy objektu bude sloužit bydlení) také: – obchody a nerušící provozovny služeb sloužící denním potřebám obyvatel předmětného území, – jednotlivá zařízení administrativy. Veřejná prostranství a plochy rekreační zeleně, dětská hřiště, místní komunikace a pěší cesty. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Monofunkční objekty (za podmínky, že se svým objemem nevymykají charakteru budov v lokalitě): - malá ubytovací zařízení do 45 lůžek za podmínky, že odstavování vozidel lze řešit v plném rozsahu na vlastním pozemku, - nerušící provozovny obchodu, veřejného stravování a služeb, sloužící denní potřebě obyvatel předmětného území, - stavby pro kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely včetně středisek pro mimoškolní činnost za podmínky, že jejich provoz (dopravní napojení, odstavování vozidel, frekvence využívání zařízení) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě. Veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech (§13 vyhlášky č. 137/1998 Sb). Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb.

20


BRs Hlavní využití





Bydlení rodinné smíšené Bydlení v rodinných domech městského a předměstského charakteru (podíl hrubé podlažní plochy bydlení se pohybuje v rozmezí 50 a 90 %). Stavby pro bydlení a jako jejich součást (pokud 50 až 90 % hrubé podlažní plochy objektu bude sloužit bydlení) také: – obchody a nerušící provozovny služeb sloužící denním potřebám obyvatel přilehlého území, – jednotlivá zařízení administrativy. Jako monofunkční objekty: - služebny městské policie, - jednotlivá zařízení pro církevní, kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely včetně středisek mládeže pro mimoškolní činnost a center pohybových aktivit. Veřejná prostranství a plochy rekreační zeleně, dětská hřiště, místní komunikace a pěší cesty. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Monofunkční objekty (za podmínky, že se svým objemem nevymykají charakteru budov v lokalitě): - obchody do velikosti 300 m2 prodejní plochy za podmínky, že bude na povrchu umístěno max. 50 % normou požadovaných parkovacích míst a jejich provoz (zásobování, frekvence využívání obchodů) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě, - provozovny veřejného stravování za podmínky, že jejich provoz (zásobování, doba provozu, frekvence využívání zařízení) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě, - nerušící provozovny služeb a nerušící provozovny s pracovními příležitostmi, - ubytovací zařízení za podmínky, že odstavování vozidel lze řešit v plném rozsahu na vlastním pozemku, - stavby pro administrativu za podmínky, že jejich provoz (dopravní obsluha, parkování a frekvence návštěv) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě, - zahradnictví za podmínky, že jejich pěstební procesy a dopravní obsluha nenaruší životní prostředí a obytnou pohodu v lokalitě, - zemědělské objekty pro chov domácích zvířat nerušící okolní obytnou zástavbu (např. ranč), - výrobní objekty malého rozsahu, které svým provozem neruší okolní obytnou zástavbu (např. mlýn). Veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech (§13 vyhlášky č. 137/1998 Sb). Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb.

21


BBc

Hlavní využití





Bydlení bytové čisté Bydlení v bytových a polyfunkčních domech (včetně domů s pečovatelskou službou), podíl hrubé podlažní plochy bydlení je větší než 90 %. Pokud objekty v této ploše tvoří blokovou strukturu, požaduje se využití minimálně částí vnitrobloku přilehlých k bytovým domům pouze pro každodenní rekreaci zde bydlících obyvatel (tj. především pro zeleň a hřiště); tímto požadavkem se nevylučuje možnost umístění podzemních garáží pod terénem vnitrobloku za podmínky, že příjezd do těchto garáží nezhorší pohodu bydlení a nadzemní část vnitrobloku bude využívána, jak je výše požadováno. Stavby pro bydlení a jako jejich součást (pokud 90 % hrubé podlažní plochy objektu bude sloužit bydlení) také: – obchody a nerušící provozovny služeb sloužící denním potřebám obyvatel předmětného území, – jednotlivá zařízení administrativy. Veřejná prostranství a plochy rekreační zeleně, dětská hřiště, místní komunikace a pěší cesty. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Monofunkční objekty (za podmínky, že se svým objemem nevymykají charakteru budov v lokalitě): - malá ubytovací zařízení do 45 lůžek za podmínky, že odstavování vozidel lze řešit v plném rozsahu na vlastním pozemku, - nerušící provozovny obchodu, veřejného stravování a služeb, sloužící denní potřebě obyvatel předmětného území, - stavby pro kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely včetně středisek pro mimoškolní činnost za podmínky, že jejich provoz (dopravní napojení, odstavování vozidel, frekvence využívání zařízení) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě. Veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech (§13 vyhlášky č. 137/1998 Sb). Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb.

22


BBs Hlavní využití





Bydlení bytové smíšené Bydlení v bytových a polyfunkčních domech (včetně domů s pečovatelskou službou), v těchto plochách je přítomna další doplňková funkce (podíl hrubé podlažní plochy bydlení se pohybuje v rozmezí 50 a 90 %). Stavby pro bydlení a jako jejich součást (pokud 50 až 90 % hrubé podlažní plochy objektu bude sloužit bydlení) také: – obchody a nerušící provozovny služeb sloužící denním potřebám obyvatel přilehlého území, – jednotlivá zařízení administrativy. Jako monofunkční objekty: - služebny městské policie, - jednotlivá zařízení pro církevní, kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely včetně středisek mládeže pro mimoškolní činnost a center pohybových aktivit. Veřejná prostranství a plochy rekreační zeleně, dětská hřiště, místní komunikace a pěší cesty. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Monofunkční objekty (za podmínky, že se svým objemem nevymykají charakteru budov v lokalitě): - obchody do velikosti 300 m2 prodejní plochy za podmínky, že bude na povrchu umístěno max. 50 % normou požadovaných parkovacích míst a jejich provoz (zásobování, frekvence využívání obchodů) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě, - provozovny veřejného stravování za podmínky, že jejich provoz (zásobování, doba provozu, frekvence využívání zařízení) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě, - nerušící provozovny služeb a nerušící provozovny s pracovními příležitostmi, - ubytovací zařízení za podmínky, že odstavování vozidel lze řešit v plném rozsahu na vlastním pozemku, - stavby pro administrativu za podmínky, že jejich provoz (dopravní obsluha, parkování a frekvence návštěv) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě, - zahradnictví za podmínky, že jejich pěstební procesy a dopravní obsluha nenaruší životní prostředí a obytnou pohodu v lokalitě. Veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech (§13 vyhlášky č. 137/1998 Sb). Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb.

23


BKc

Hlavní využití





Bydlení kombinované čisté Bydlení v rodinných i bytových domech (včetně domů s pečovatelskou službou), podíl hrubé podlažní plochy bydlení je větší než 90 %. Pokud objekty v této ploše tvoří blokovou strukturu, požaduje se využití minimálně částí vnitrobloku přilehlých k bytovým domům pouze pro každodenní rekreaci zde bydlících obyvatel (tj. především pro zeleň a hřiště); tímto požadavkem se nevylučuje možnost umístění podzemních garáží pod terénem vnitrobloku za podmínky, že příjezd do těchto garáží nezhorší pohodu bydlení a nadzemní část vnitrobloku bude využívána, jak je výše požadováno. Stavby pro bydlení a jako jejich součást (pokud 90 % hrubé podlažní plochy objektu bude sloužit bydlení) také: – obchody a nerušící provozovny služeb sloužící denním potřebám obyvatel předmětného území, – jednotlivá zařízení administrativy. Veřejná prostranství a plochy rekreační zeleně, dětská hřiště, místní komunikace a pěší cesty. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Monofunkční objekty (za podmínky, že se svým objemem nevymykají charakteru budov v lokalitě): - malá ubytovací zařízení do 45 lůžek za podmínky, že odstavování vozidel lze řešit v plném rozsahu na vlastním pozemku, - nerušící provozovny obchodu, veřejného stravování a služeb, sloužící denní potřebě obyvatel předmětného území, - stavby pro kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely včetně středisek pro mimoškolní činnost za podmínky, že jejich provoz (dopravní napojení, odstavování vozidel, frekvence využívání zařízení) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě. Veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech (§13 vyhlášky č. 137/1998 Sb). Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (supermarkety, hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb.

24


BKs

Bydlení kombinované smíšené

Hlavní využití




7.1.2.


Bydlení v rodinných, bytových i polyfunkčních domech (včetně domů s pečovatelskou službou), v těchto plochách je přítomna další doplňková funkce (podíl hrubé podlažní plochy bydlení se pohybuje v rozmezí 50 a 90 %). Stavby pro bydlení a jako jejich součást (pokud 50 až 90 % hrubé podlažní plochy objektu bude sloužit bydlení) také: – obchody a nerušící provozovny služeb sloužící denním potřebám obyvatel přilehlého území, – jednotlivá zařízení administrativy. Jako monofunkční objekty: - služebny městské policie, - jednotlivá zařízení pro církevní, kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely včetně středisek mládeže pro mimoškolní činnost a center pohybových aktivit. Veřejná prostranství a plochy rekreační zeleně, dětská hřiště, místní komunikace a pěší cesty. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Monofunkční objekty (za podmínky, že se svým objemem nevymykají charakteru budov v lokalitě): - obchody do velikosti 300 m2 prodejní plochy za podmínky, že bude na povrchu umístěno max. 50 % normou požadovaných parkovacích míst a jejich provoz (zásobování, frekvence využívání obchodů) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě, - provozovny veřejného stravování za podmínky, že jejich provoz (zásobování, doba provozu, frekvence využívání zařízení) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě, - nerušící provozovny služeb a nerušící provozovny s pracovními příležitostmi, - ubytovací zařízení za podmínky, že odstavování vozidel lze řešit v plném rozsahu na vlastním pozemku, - stavby pro administrativu za podmínky, že jejich provoz (dopravní obsluha, parkování a frekvence návštěv) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě, - zahradnictví za podmínky, že jejich pěstební procesy a dopravní obsluha nenaruší životní prostředí a obytnou pohodu v lokalitě. Veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech (§13 vyhlášky č. 137/1998 Sb). Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím, zejména stavby pro výrobu, skladování a velkoobchod, rozsáhlá obchodní zařízení náročná na dopravní obsluhu (hypermarkety), dopravní terminály a centra dopravních služeb.

Plochy rekreace

RRi Hlavní využití




Plochy s objekty pro individuální rekreaci Slouží pro soustředěnou individuální rekreaci v objektech pro individuální rekreaci v zastavěném území. Stávající objekty pro individuální rekreaci, jejich rekonstrukce a dostavby do velikostí stanovených v podmínečném využití pro novostavby objektů pro individuální rekreaci s tím, že na PUPFL nelze zvětšovat zastavěnou plochu objektu. Společná hygienická zařízení pro chatovou nebo zahrádkářskou osadu mimo PUPFL. Kůlny na nářadí o zastavěné ploše max. 6 m2 mimo PUPFL. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Novostavby objektů pro individuální rekreaci, objekty mohou mít zastavěnou plochu včetně verand, vstupů a teras max. 40 m2. Mohou být podsklepené a mít jedno nadzemní podlaží a podkroví. Obestavěný prostor části stavby nad upraveným terénem nesmí překročit 180 m3. Pro plochy s objekty pro individuální rekraci obecně platí, že další dělení stávajících parcel nezakládá právo výstavby dalších objektů pro individuální rekreaci. Veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech (§13 vyhlášky č. 137/1998 Sb). Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím, zejména stavby pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a skladování, obchod, dopravní terminály a centra dopravních služeb.

25


7.1.3.


Plochy občanského vybavení

O Hlavní využití




Plochy občanského vybavení Plochy jsou určeny výhradně pro umístění staveb a zařízení, které slouží veřejné potřebě v uvedených funkcích (pokud není plocha rezervována pro všeobecný veřejný účel). Pro stavby a zařízení občanské vybavenosti, podrobnější účel využití je stanoven funkčními podtypy: - OV – veřejná správa - OVh – hasiči - OK – kultura - OZ – zdravotnictví - OS – školství - OT – tělovýchova, sport - OC – občanská vybavenost centrální - OO – obchodní centrum - OB – obchod, služby, stravování, ubytování - OG – golfové hřiště Plochy s funkčním kódem „O“ (bez podrobnější specifikace) lze využít pro všechny výše uvedené funkce mimo funkce OO a OG a také pro služebny policie. Plochu OVh lze využít také pro technické služby města a sběrný dvůr pro sběr odpadů. Plochy OC lze využít pro veřejnou správu, integrovaný záchranný systém, služebny policie, zdravotnictví, školství včetně středisek mládeže pro mimoškolní činnost a center pohybových aktivit, kulturu, služby, stravování, ubytování a pro veřejná prostranství. Plochy OC lze dále využít pro maloobchodní prodejny do velikosti 300 m2 prodejní plochy a pro maloobchodní prodejny do velikosti 500 m2 prodejní plochy za předpokladu situování ve vícepodlažním objektu odpovídajícím charakteru území a zajištění parkování v objektu. V plochách OO lze umísťovat maloobchodní prodejny s prodejní plochou maximálně 2500 m2, potřebné parkování musí být zajištěno na vlastním pozemku. V plochách OB lze umísťovat maloobchodní prodejny s prodejní plochou maximálně 500 m2, potřebné parkování musí být zajištěno na vlastním pozemku. Plochy OB lze také využít pro provozovny služeb, stravování a ubytování (např. také motorest) s tím, že potřebné parkování bude umístěno na vlastním pozemku. Plochy OG lze využít pro golfový areál, tj. specifickou plochu sportu a rekreace přírodního charakteru, která je převážně nezastavitelná. Pro veřejná prostranství a plochy rekreační zeleně, dětská hřiště, místní komunikace a pěší cesty. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Plochy občanské vybavenosti lze využít také pro jiný druh občanské vybavenosti, než stanovuje kód funkčního podtypu (nelze využít pro funkce OO a OG). Plochy OC lze také využít pro bydlení, maximálně však do rozsahu 50 % výměry funkční plochy. V plochách OO lze podmíněně umísťovat maloobchodní prodejny s prodejní plochou nad 2500 m2, potřebné parkování musí být zajištěno na vlastním pozemku. Do ploch OB lze umísťovat drobné výrobní provozovny (sklady, dílny, opravny, autoservisy, apod.) v případě, že svým vlivem na životní prostředí nepřesáhnou na hranicích svého areálu stanovené hygienické limity a nebudou svým provozem rušit okolí. Veškeré stavby a činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí překračují nad přípustnou mez limity uvedené v příslušných předpisech (§13 vyhlášky č. 137/1998 Sb), Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím, zejména stavby pro bydlení, výrobu a skladování, obchod, dopravní terminály a centra dopravních služeb.

26


7.1.4.

Plochy veřejných prostranství a veřejných dopravních pásů

UV

Plochy veřejně přístupných prostranství

Hlavní využití Přípustné využití Podmíněné využití Nepřípustné využití

UE

Plochy slouží pro funkce umožňující veřejnou obsluhu funkčních ploch sídla (komunikace, pěší zóny, náměstí a další veřejné prostory, cyklistické stezky, chodníky, technické sítě) a pro veřejnou zeleň převážně v zastavěném území. Veřejná prostranství, veřejná zeleň, dětská hřiště a další veřejně přístupná sportoviště. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Pro individuální zahrádky bez možnosti výstavby jakýchkoliv objektů. Pro funkční využití shodné s přilehlou plochou, pokud bude funkce veřejně přístupného prostranství dostatečně zajištěna jiným řešením. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím. Plochy veřejných dopravních pásů

Hlavní využití Přípustné využití Podmíněné využití Nepřípustné využití 7.1.5.


Plochy slouží pro funkce umožňující veřejnou dostupnost sídel a funkčních ploch mimo zastavěné nebo k zastavění určené území (komunikace včetně těles náspů a zářezů, cyklistické stezky, technické sítě) a pro doprovodnou zeleň převážně mimo zastavěné území. Plochy pro umístění silnic a místních a účelových komunikací převážně mimo zastavěné území. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Pro funkční využití shodné s přilehlou plochou, pokud bude funkce veřejného dopravního pásu dostatečně zajištěna jiným řešením. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

Plochy smíšené obytné

SOm

Hlavní využití


Podmíněné využití Nepřípustné využití

Plochy smíšené obytné městské Plochy určené pro smíšené využití městského charakteru; pro bydlení s vyšším podílem občanské nebo komerční vybavenosti, výrobních a nevýrobních služeb, které svým provozem nesmí ovlivňovat pozemky sousedních obytných staveb a jejich zahrady nad míru stanovenou hygienickými předpisy pro bydlení. Pokud objekty v této ploše tvoří blokovou strukturu a obsahují i funkci bydlení, požaduje se využití minimálně částí vnitrobloku přilehlých k bytovým domům pouze pro každodenní rekreaci zde bydlících obyvatel (tj. především pro zeleň a hřiště); tímto požadavkem se nevylučuje možnost umístění podzemních garáží pod terénem vnitrobloku za podmínky, že příjezd do těchto garáží nezhorší pohodu bydlení a nadzemní část vnitrobloku bude využívána, jak je výše požadováno. Administrativní budovy. Stavby pro bydlení v rozsahu do 70 % výměry funkční plochy. Maloobchodní prodejny do velikosti 300 m2 prodejní plochy. Maloobchodní prodejny do velikosti 500 m2 prodejní plochy za předpokladu situování ve vícepodlažním objektu odpovídajícím charakteru území a zajištění parkování v objektu. Provozovny stravování a ubytovací zařízení. Řemeslné provozovny. Služebny městské policie. Areály integrovaného záchranného systému (např. hasiči). Stavby pro správu a pro církevní, kulturní, sociální, zdravotnické, školské a sportovní účely, včetně středisek mládeže pro mimoškolní činnost a center pohybových aktivit. Zábavní zařízení. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Maloobchodní prodejny do velikosti 1 000 m2 prodejní plochy za předpokladu situování ve vícepodlažním objektu odpovídajícím charakteru území a zajištění parkování v objektu. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím. 27


7.1.6.


Plochy dopravní infrastruktury

DZ Hlavní využití



Plochy železničních drah Plochy určené pro umístění tratí, stanic, zastávek, osobních, nákladních, seřazovacích a odstavných nádraží, dep, středisek údržby a výstavby železnic. Plochy železničních tratí, nádraží a vleček. Drobné výrobní provozovny (dílny, opravny, autoservisy, sběrné dvory, apod.) pouze v případě, že svým vlivem na životní prostředí nepřesáhnou na hranicích svého areálu stanovené hygienické limity a nebudou svým provozem rušit okolí. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Objekty administrativy a skladů v případě, že svým vlivem na životní prostředí nepřesáhnou na hranicích svého areálu stanovené hygienické limity a nebudou svým provozem rušit okolí. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

DP Hlavní využití Přípustné využití



Plochy parkování a odstavování vozidel Plochy určené pro parkování a garážování osobních automobilů do 3,5 t. Parkoviště a parkovací budovy. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Objekty občanské vybavenosti, bydlení, drobné výrobní provozovny (dílny, opravny, autoservisy, sběrné dvory, apod.) pouze v případě, že parkovací kapacita potřebná v území bude zajištěna v rámci těchto objektů, nebo bude zajištěna jiným způsobem, a že svým vlivem na životní prostředí nepřesáhnou na hranicích svého areálu stanovené hygienické limity a nebudou svým provozem rušit okolí. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

DI Hlavní využití Přípustné využití Podmíněné využití Nepřípustné využití

Plochy dopravních zařízení Plochy určené pro umísťování čerpacích stanic a odpočívek na pozemních komunikacích. Čerpací stanice pohonných hmot včetně svého příslušenství. Plochy parkování a garážovaní osobních vozidel do 3,5 t. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Objekty administrativy, občanské vybavenosti, maloobchodní zařízení, drobné výrobní provozovny (dílny, opravny, autoservisy, sběrné dvory, apod.) a sklady. Parkování vozidel nad 3,5 t. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

28


7.1.7.


Plochy výroby, skladování a technické infrastruktury

VV Hlavní využití



VI Hlavní využití

Přípustné využití Podmíněné využití Nepřípustné využití

VO Hlavní využití Přípustné využití


Plochy průmyslové výroby Slouží výhradně pro umístění výrobních a nevýrobních provozoven, jejichž vlivy se projevují i vně objektu nad hygienicky přípustnou mez, avšak nepřesahují území vymezené hranicí areálu nebo vyhlášeným hygienickým pásmem. Průmyslové výrobní provozovny všeho druhu. Provozovny výrobních služeb. Sklady a skladové plochy. Byty pro osoby zajišťující dohled a pohotovost či pro majitele a vedoucí provozoven za podmínky, že jsou součástí stavebního objemu předmětné provozovny. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Stavby pro školské a zdravotnické účely za podmínky, že jsou funkční součástí průmyslových areálů. Administrativní budovy za podmínky, že jsou funkční součástí průmyslových areálů. Provozovny výrobních i nevýrobních aktivit v odpadovém hospodářství. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím. Plochy technické infrastruktury Jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouží pro zřízení a provozování technického vybavení (zásobovacích sítí, zařízení na vodních tocích, likvidaci odpadů, aj.). Stavby související se zásobováním pitnou a užitkovou vodou, s odváděním odpadních a dešťových vod, se zásobováním elektrickou energií, se zásobováním zemním plynem a teplem, se spojovými službami (kabelová vedení, vysílače, atd.) a s protipovodňovými úpravami na vodních tocích. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. V tomto případě není stanoveno. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

Plochy technických služeb obce Slouží pro umístění areálů technických služeb města a pro městské odpadové hospodářství (sběrný dvůr). Provozovny výrobních služeb menšího rozsahu pouze v případě, že svým vlivem na životní prostředí nepřesáhnou na hranicích svého areálu stanovené hygienické limity a nebudou svým provozem rušit okolí. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Občanská a komerční vybavenost, administrativa, objekty bydlení případně polyfunkční objekty (bydlení + vybavenost) v případě, že nebudou v konfliktu s hlavní funkcí a že jejich provoz (dopravní napojení, odstavování vozidel, frekvence využívání zařízení) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

29


7.1.8.

Plochy smíšené výrobní

SV

Plochy smíšené výrobní

Hlavní využití


Podmíněné využití Nepřípustné využití 7.1.9.

Slouží převážně k umístění výrobních provozoven, skladovacích areálů, administrativy, obchodních a zábavních zařízení, které neovlivňují negativně okolí svého areálu nad hygienicky stanovenou přípustnou mez. Výrobní provozovny, jejichž negativní účinky na životní prostředí nepřekračují na hranicích jejich areálu stanovené hygienické limity a neruší svým provozem okolí. Provozovny výrobních služeb, sklady a skladové plochy, jejichž negativní účinky na životní prostředí nepřekračují na hranicích jejich areálu stanovené hygienické limity a neruší svým provozem okolí. Administrativní budovy. Zábavní zařízení, která neovlivňují negativně okolí svého areálu nad hygienicky stanovenou přípustnou mez. Specializované maloobchodní a velkoobchodní provozovny do velikosti 1 000 m2 prodejní plochy (ne prodejny potravin). Byty pro osoby zajišťující dohled a pohotovost či pro majitele a vedoucí provozoven za podmínky, že jsou součástí stavebního objemu předmětné provozovny. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Stavby občanského vybavení pro školství, zdravotnictví, kulturu, tělovýchovu a sport. Specializované maloobchodní a velkoobchodní provozovny s prodejní plochou větší než 1 000 m2 (ne prodejny potravin). Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

Plochy zvláštní a specifické

NT

Plochy vězeňské služby

Hlavní využití Přípustné využití Podmíněné využití Nepřípustné využití 7.1.10.


Slouží k umístění areálu vězeňské služby České republiky a pro zajištění jeho bezproblémového provozu. Umístění věznice a jejího příslušenství. Funkce související s hlavní funkcí – ubytování, stravování, drobná výroba, parkování vozidel vězeňské služby. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. V tomto případě není stanoveno. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

Plochy vodní a vodohospodářské

H Hlavní využití


Plochy vodní a vodohospodářské Pro povrchové vodní útvary (vodní toky a plochy) včetně ploch bezprostředně funkčně souvisejících – plocha je vymezena jako teritorium vodního útvaru. Plochy zajišťující zadržení vody v území a její přirozené odvádění z území. Vodní toky a plochy. Sídelní a krajinná zeleň, pokud jejím umístěním není dotčena hlavní funkce. Stavby pro ochranu před povodněmi, stavby pro regulaci vodních toků. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. V tomto případě není stanoveno. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

30


7.1.11.


Plochy zeleně

ZS Hlavní využití



ZK Hlavní využití


ZKr Hlavní využití



Plochy sídelní zeleně Plochy určené pro okrasnou, záměrně vytvořenou a udržovanou zeleň převážně v zastavěných a zastavitelných územích sídla. Jsou veřejně přístupné a slouží jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Rekreační zeleň, lesoparky, izolační zeleň, louky, pastviny. Pozemní objekty, stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a mají doplňkovou funkci, např. hřiště, odpočívadla, altánky, veřejné WC, apod., Vodohospodářské stavby a stavby protipovodňových opatření se zachováním vegetační složky. Vegetační úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci plochy s ohledem na související ochranné režimy (např. záplavové území, ÚSES, apod.). Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Jednotlivé stavby služeb a veřejného stravování za podmínky, že mají doplňkovou funkci, slouží potřebám rekreační funkce plochy a nenarušují svým umístěním prostupnost území. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

Plochy krajinné zeleně Plochy určené především k zachování a rozvoji přírodních hodnot území převážně mimo zastavěná území sídla bez primárního hospodářského využití – nelesní porosty dřevin, meze, remízy, mokřady (nepřevažuje-li vodní složka). Porosty dřevin, louky, pastviny, meze, remízy. Plochy pro biokoridory územního systému ekologické stability (ÚSES). Chov včel v rozsahu, který nenaruší hlavní funkci. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Využití pro individuální rekreaci, kůlny na nářadí o zastavěné ploše max. 6 m2. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

Plochy krajinné zeleně rekreační Plochy krajinné zeleně převážně mimo zastavěná a zastavitelná území sídla s různými typy hřišť, pískovišť, prolézaček, atd., možné jsou také drobné objekty typu šaten apod. Důležitá je ale primární funkce zeleně. Plochy jsou veřejně přístupné a slouží jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity. Rekreační zeleň, lesoparky, izolační zeleň, louky, pastviny. Zemědělsky využívaná půda. Pozemní objekty, stavby a zařízení, které svým charakterem odpovídají způsobu využívání ploch zeleně a mají doplňkovou funkci, např. hřiště, odpočívadla, altánky, veřejné WC, apod., Vodohospodářské stavby a stavby protipovodňových opatření se zachováním vegetační složky. Plochy pro biokoridory územního systému ekologické stability (ÚSES). Nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Vegetační úpravy, které svým charakterem odpovídají funkci plochy s ohledem na související ochranné režimy (např. záplavové území, ÚSES, apod.). Jednotlivé stavby služeb a veřejného stravování za podmínky, že mají doplňkovou funkci, slouží potřebám rekreační funkce plochy a nenarušují svým umístěním prostupnost území. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

31


7.1.12.


Plochy zemědělské půdy

PZ Hlavní využití




Plochy zemědělsky využívané půdy Slouží zejména pro hospodaření se zemědělskou půdou, nebo pro činnosti, které s hospodařením souvisejí. Zemědělsky využívaná půda (orná půda, trvale zatravněné plochy, zahrady). Změny kultur na trvalé travní porosty. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura (vedení liniových technických sítí včetně objektů nutných pro jejich fungování, účelové komunikace sloužící pro obsluhu zemědělských ploch a zajišťující prostupnost krajiny). Využití pro nestavební funkce (např. sportovní), pokud způsob využití umožňuje bezodkladné navrácení půdy pro hospodaření, bez nákladů na rekultivaci. Jednotlivé stavby na pozemcích ZPF sloužící k zajištění provozu zemědělského hospodářství za podmínky, že jejich zastavěná plocha nepřesahuje 60 m2 a výška 6 m, svým účelem a kapacitou odpovídají charakteru a výměře místně souvisejících zemědělských pozemků ve vlastnictví provozovatele předmětné hospodářské stavby a jsou technologicky přímo vázané na dané stanoviště. Umístění těchto staveb musí respektovat funkce okolních ploch. Z těchto staveb jsou vyloučeny objekty, které mohou sloužit individuální rekreaci nebo bydlení. Změna kultury pozemku na zahradu, sad, vinici za současně splněných podmínek: - pozemek se nachází na okraji honu, - pozemek bezprostředně navazuje na stávající zahrady, sady, vinice nebo na zastavěné území, - nejedná se o změnu z kultury „louka“, „pastvina“. Objekty individuální rekreace. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

32


PZz

Plochy zahrádkářských kolonií

Hlavní využití




7.1.13.

Slouží zejména pro pěstitelství, zahrádkaření a relaxaci, jedná se o souvislá území zahrádkářských kolonií a soustředěných soukromých zahrad. Zahrádky, sady, trvalé travní porosty, plochy drobné držby. Změny kultur na trvalé travní porosty. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura (vedení liniových technických sítí včetně objektů nutných pro jejich fungování, účelové komunikace sloužící pro obsluhu zemědělských ploch a zajišťující prostupnost krajiny). Kůlny na nářadí o zastavěné ploše max. 6 m2. Společná hygienická zařízení pro zahrádkářskou osadu. Využití pro nestavební funkce (např. sportovní), pokud způsob využití umožňuje bezodkladné navrácení půdy pro hospodaření, bez nákladů na rekultivaci. Změna kultury pozemku na zahradu, sad, vinici za současně splněných podmínek: - pozemek se nachází na okraji honu, - pozemek bezprostředně navazuje na stávající zahrady, sady, vinice nebo na zastavěné území, - nejedná se o změnu z kultury „louka“, „pastvina“. Objekty, které mohou sloužit individuální rekreaci a bydlení. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

Plochy lesní

LV

Plochy lesní

Hlavní využití



7.1.14.


Lesní a jiné pozemky, které jsou trvale určeny k plnění funkcí lesů dle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů; využívání je možné pouze v souladu s tímto zákonem. Pozemky plnící funkce lesa. Plochy biocenter územního systému ekologické stability (ÚSES). Jednotlivé účelové stavby a zařízení pro lesní hospodářství. Z těchto staveb jsou vyloučeny objekty, které mohou sloužit individuální rekreaci. Nezbytná technická a dopravní infrastruktura (vedení liniových technických sítí včetně objektů nutných pro jejich fungování, účelové komunikace sloužící pro obsluhu lesních ploch a zajišťující prostupnost krajiny). Jednotlivé stavby pro bydlení nutné pro obsluhu lesních ploch (hájovny, myslivny) včetně potřebného příslušenství. Jednotlivé stavby individuální rekreace do zastavěné plochy 40m2 bez oplocení. Kolonie objektů, které mohou sloužit individuální rekreaci a bydlení. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

Plochy přírodní

KP Hlavní využití Přípustné využití Podmíněné využití Nepřípustné využití

Plochy přírodní Slouží pro zajištění podmínek ochrany přírody a krajiny. Zahrnují plochy zvláště chráněných území a plochy registrovaných významných krajinných prvků. Plochy přírodních památek Šiberná a Zlobice a registrovaných významných krajinných prvků Kotouloska, Na bahnách a Podlesí. Ve výjimečných případech nezbytná technická a dopravní infrastruktura. Veškeré stavby a činnosti nesouvisející s hlavním, přípustným a podmínečně přípustným využitím.

33



7.2.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ

7.2.1.

Kulturní památky evidované Národním památkovým ústavem ČR

Na celém území se nenacházejí památkově plošně chráněná území. V řešeném území města Kuřimi se nacházejí tyto objekty zapsané mezi nemovité kulturní památky ČR: Rejstříkové číslo

Název

Parcelní číslo

13870 / 7-781 26073 / 7-782 26073 / 7-783 47306 / 7-784 40555 / 7-785 35181 / 7-786

zámek farní kostel sv. Máří Magdaleny kaple Manny Marie Pomocné socha sv. Floriána vodní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého boží muka – památka neexistuje

754 1 2/1 289/1 1007 v poli u silnice na Brno

•

•

• • • •

•

7.2.2.

rejstřík. č. 13870 / 7-781 – zámek – v jihozápadní části města (p.č. 754) Je tvořen třemi křídly kolem obdélného nádvoří. Od 2. poloviny 14. století stála na místě gotická tvrz, v letech 1592– 1594 ji nahradil pozdně renesanční zámek, dílo brněnského stavitele Antonína Parise. V jižní části areálu je fasáda klasicistní, na severu vystřídal barokní předzámčí v roce 1888–1889 tzv. nový zámek v novorenesančních a novobarokních formách. rejstřík. č. 26073 / 7-782 – farní kostel sv. Máří Magdaleny – vedle zámku (p.č. 1) Jednolodní podélně orientovaná stavba s půlkruhovým závěrem a čtyřbokou věží, je postaven na zbytcích románského kostela založeného v roce 1226 a pozdně barokně přestavěn v letech 1766–1772. Do roku 1883 se v těsné blízkosti nacházel hřbitov. Věž je z roku 1843. rejstřík. č. 26073 / 7-783 – kaple Panny Marie Pomocné – u kostela ve svahu proti faře (p.č. 2/1) Drobná kaplička z konce 18. století, v nice je soška Panny Marie. rejstřík. č. 47306 / 7-784 – socha sv. Floriána – náměstí 1. května (kdysi před radnicí) (p.č. 289/1) Raně barokní pískovcová plastika z roku 1680, nejstarší socha patrona hasičů v okrese Brno-venkov. rejstřík. č. 40555 / 7-785 – vodní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého – ulice Jánská (p.č.1007) Půlkruhovitá zděná kaplička (kolem roku 1730) nad pramenem ve skále, v nice uzavřené železnou mříží je barokní plastika z roku 1772. rejstřík. č. 35181 / 7-786 – boží muka – v poli u původní cesty k Brnu (na jižním okraji čtvrti Díly za sv. Jánem, snad poblíž p.č. 2642/951) Zděná barokní hranolová stavbička z konce 18. století. Podle podkladů získaných z MěÚ Kuřim památka už neexistuje, podle informací z Odboru kultury a památkové péče bude nová evidence kulturních památek zpracována a schválena až koncem roku 2008. Mezi lety 1993 a 1998 byla nemovitou památkou i stará čistírna odpadních vod z roku 1949. (Křížkovského 382, rejstříkové č. 10382 / 7-8557). Památky místního významu

Památkami místního významu jsou další drobné objekty sakrální i nesakrální architektury nacházející se na území obce – kaple, sochy, kříže, boží muka, památníky,… Z nejvýznamnějších památek v intravilánu města můžeme jmenovat tyto: • • • • • • • • • • • • • •

Několik stavení především kolem silnice II/386, které reprezentují vzhled původní zástavby ze 2. čtvrtiny 19. století po požárech v letech 1825 a 1832. Kříž u farního kostela (Křížkovského ulice) Budova fary z roku 1821 (Křížkovského ulice) Bývalá zámecká sýpka (Křížkovského ulice) Bývalý zámecký hospodářský dvůr se sýpkou (Tišnovská ulice) Areál hřbitova (Tišnovská ulice) Památník obětem 1. a 2. světové války (náměstí 1. května) Kříž na nároží ulic Legionářské a Otevřené Kříž na nároží ulic Brněnské a Jánské Boží muka sv. Anny v sedle mezi Horkou a Zárubou z počátku 19. století (ulice Na Vyhlídce) Budova sokolovny (Tyršova ulice) Památník osvobození (náměstí Osvobození) Dvě moderní plastiky poblíž sportovního areálu (Legionářská ulice) Budova školy z roku 1845 (dnes restaurace, náměstí 1. května) 34


• 7.2.3.


Modlitebna církve československé husitské z roku 1923 (Farského ulice) Archeologická naleziště

Území obce náleží k tzv. starému sídelnímu území, které bylo osídlováno v průběhu celého pravěku. Nenachází se zde žádné chráněné archeologické památky, ale příznivé geomorfologické a hydrologické podmínky byly pro pravěké a ranně historické osídlení vhodné. Podle písemných dokladů byl intravilán obce obydlen zřejmě již ve 12. století, lze proto očekávat nálezy pozůstatků středověkého osídlení. Vzhledem ke zjištěnému pravěkému a středověkému osídlení je nutno celé území klasifikovat jako území archeologického zájmu, tj. území s archeologickými nálezy ve smyslu §22 zákona č. 20/1987 Sb. Ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických nálezů a situací a je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu. Z tohoto faktu vyplývá pro stavebníka zákonná oznamovací povinnost Archeologickému ústavu AV ČR v Brně v případě veškerých zásahů do terénu. V řešeném území se nachází 21 území archeologických nálezů I. kategorie a jedno území II. kategorie (jádro města jižně od nádraží). Zbytek řešeného území náleží do archeologické oblasti III. kategorie. Přehled území archeologických nálezů I. kategorie na území města Kuřimi: Číslo 24-32-08/9 24-32-08/10 24-32-08/11 24-32-08/12 24-32-08/13 24-32-09/8 24-32-09/9 24-32-09/10 24-32-09/11 24-32-09/12 24-32-09/13 24-32-09/14 24-32-09/15 24-32-09/16 24-32-09/17 24-32-09/18 24-32-09/19 24-32-13/5 24-32-14/6 24-32-14/7 24-32-14/8

Kategorie UAN I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I. I.

Název Nad Nivkami pod Zlobicí Za Špihlíkem Díly u Špihlíka Louky nad krajinami Náměstí 1. května Bílč, Německý hřbitov, Rybníky U kopečku Pod Slavičkou Rybník za Zárubou Pod silnicí Klín za horou Za horou Záruba Červený vrch Hnízda Tyršova ulice 205 Náměstí 1. května Středověké a novověké jádro obce rozhraní katastrů Česká a Kuřim Za sv. Janem Díly za sv. Jánem

Kategorie území s archeologickými nálezy (UAN) podle metodiky zpracované v rámci úkolu „Státní archeologický seznam ČR“ (2003): I. kategorie – Území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů. Zpravidla sem spadají intravilány historických měst a sídel. V úvahu připadají převážně historická městská jádra. II. kategorie – Území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují (např. písemné prameny, těsná blízkost UAN I. kategorie, atd.), pravděpodobnost jejich výskytu je 51 – 100%. III. kategorie – Území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických pramenů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a existuje 50% pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. • • •

7.2.4. • •

Nejvýznamnější archeologické nálezy v k.ú. Kuřim: prostor kulturního domu – 1908, kamenná sekyra (tzv. kopytovitá) Šiberná – 1938, kultovní jámy se zbytky volutové keramiky – neolit (3000 let př.n.l.) Pod Toskou (pod poldrem, u Kuřimky) – 1995, část ohraženého sídliště ze 7. – 6. stol.př.n.l., v obytných areálech byly zjištěny dílny vyrábějící jantarové šperky a ozdoby z bronzu (starší doba železná 750 – 400 let př.n.l.) Ochranná pásma dopravní infrastruktury OP rychlostní silnice R 43 – 100 m od osy přilehlého jízdního pásu a od osy větve křižovatky. OP silnice I. třídy I/43 – 50 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu na obě strany mimo zastavěné území obce. 35


• • • • •

7.2.5. • • • • • • • •

• • • • • • • • 7.2.6.


OP silnic II. a III. třídy – 15 m od osy vozovky, mimo zastavěné území obce OP železniční tratě celostátní a regionální – 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy. OP železniční vlečky – 30 m od osy krajní koleje, pro vlečky v uzavřeném prostoru provozovny se OP nezřizuje. OP výhledové vysokorychlostní železnice Praha – Brno – 300 m. OP letiště Medlánky – z jižní strany zasahuje do řešeného území ochranné pásmo vzletového a přibližovacího prostoru letiště Medlánky. Další ochranná pásma dopravní infrastruktury se v území nevyskytují. Ochranná pásma technické infrastruktury OP II. Březovského vodovodu DN 1000 – 6 m od líce potrubí na obě strany, po dohodě s provozovatelem 3 m. OP Vírského vodovodu DN 1400 – 3,5 m od líce potrubí na obě strany. OP vodovodu a kanalizace do DN 500 – 1,5 m od líce potrubí. OP kanalizace nad DN 500 – 2,5 m od líce potrubí. kanalizace uložené hlouběji než 2,5 m mají pásmo o 1m na každou stranu rozšířeno OP venkovních elektrických vedení VVN 110 kV: – 15 m od krajního vodiče pro vedení vybudovaná před rokem 1994, – 12 m od krajního vodiče pro vedení vybudovaná od roku 1995. OP venkovních elektrických vedení VN 22 kV: – 10 m od krajního vodiče pro vedení vybudovaná před rokem 1994, – 7 m pro vedení budovaná mezi léty 1995 a 2001. OP venkovních elektrických vedení VN 22 kV budovaná po roce 2001: – 7 m od krajního vodiče pro vodiče bez izolace, – 2 m pro vodiče se základní izolací, – 1 m pro závěsná kabelová vedení. OP podzemního elektrického kabelového vedení do 110 kV – 1 m od krajního kabelu. OP sloupové trafostanice 22/0,4/0,231 kV – kruh o poloměru 7, případně 10 m od svislé osy trafostanice. bezpečnostní pásmo VTL plynovodu – 15 až 40 m od líce potrubí podle průměru a tlaku. bezpečnostní pásmo regulační stanice VTL – 10 m. OP stanice katodové ochrany (SKAO) na plynovodu VTL – 100 m. OP VTL, STL a NTL plynovodu mimo zastavěné území – 4 m od líce potrubí. OP VTL, STL a NTL plynovodu v zastavěném území – 1 m od líce potrubí. OP koridoru radioreléových paprsků Armády ČR. Ochrana vodních zdrojů

V západní části řešeném území se nachází pásmo hygienické ochrany II.a stupně vodního zdroje pro Jinačovice a Rozdrojovice. Pásmo II.b stupně stejného zdroje zasahuje celé údolí s golfovým areálem až po čerpací stanici odpadních vod. Téměř celý zbytek území města leží v pásmu hygienické ochrany II.b stupně vodního zdroje Brno-Pisárky. Pásma hygienické ochrany kolem vodojemů a dalších objektů na vodovodní síti nepřesahují oplocené pozemky, na kterých se tato zařízení vyskytují. 7.2.7.

Ochranné pásmo hřbitova

Ve městě se nachází jeden hřbitov. Podle Zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, je kolem něj vymezeno ochranné pásmo o rozměru 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. 7.2.8. • • •

Hygienická ochranná pásma PHO zemědělského statku (průmyslová zóna Tišnovská) – kružnice o poloměru 260 m. V konceptu ÚP je navržena funkční regulace znemožňující zemědělskou výrobu, po vymístění zemědělské výroby bude pásmo hygienické ochrany zrušeno. PHO čerpací stanice odpadních vod – kružnice o poloměru 150 m. PHO obalovny v lokalitě Červený vrch – křivka cca 170 až 300 m od středu areálu. V konceptu ÚP je navrženo zrušení areálu a zalesnění území, pásmo hygienické ochrany pak bude zrušeno.

36


7.2.9.


Území ochrany přírody

V řešeném území se podle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) nachází dvě Zvláště chráněná území přírody (podle §14 zákona č. 114/1992 Sb.). Jedná se o přírodní památku Šiberná na jihovýchodě území a o malou část přírodní památky Zlobice, která sem zasahuje z k.ú. Malhostovice. Zlobice je také od roku 2004 registrována jako Evropsky významná lokalita (podle §45a zákona č. 114/1992 Sb.). Přírodní památka Šiberná zasahuje tyto parcely katastru nemovitostí: 3531, 3532, 3533, 3534, 3535, 3536 o celkové rozloze 16,39 ha. Je v majetku Města Kuřimi. Přírodní památka a evropsky významná lokalita NATURY 2000 Zlobice zasahuje v řešeném území na tyto parcely: 3708, 3709, 3728 o celkové ploše 0,8 ha. Celá PP Zlobice zabírá plochu 52,61 ha, převážně v k.ú. Malhostovice. Obě přírodní památky mají podle § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (O ochraně přírody a krajiny) vymezeno ochranné pásmo do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Na území města zasahuje od jihozápadu přírodní park Baba tvořený lesním masivem Kuřimské hory. Jeho celková rozloha je 854 ha, z toho v k.ú. Kuřim 357 ha. 7.2.10.

Ochrana významných krajinných prvků

Ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou chráněny i významné krajinné prvky (VKP). V k.ú. Kuřim se nachází 3 registrované VKP a 14 evidovaných VKP. Jedná se o tyto významné krajinné prvky: č. VKP 3 14 17

Registrovaný VKP Podlesí Kotouloska Na bahnách

č. VKP 1 2 4 5 6 7 8

Evidovaný VKP Kuřimský vrch Záruba Opálenka Horka Pod Kuřimskou horou Za sv.Jánem Mozy (dvě části)

č. VKP 9 10 11 12 13 15 16

Evidovaný VKP Koblas Numerky U Kašparovy numerky Mňáčkovo boří Ve Žlíbkách Nad Prefou Srpek

Za významné krajinné prvky ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. 7.2.11.

Ochrana vodních toků

Významný vodní tok Kuřimka ve správě Povodí Moravy má na pozemcích sousedících s korytem stanoven oprávněný prostor pro výkon správy (manipulační pásmo) v šířce 8 m od horní břehové hrany na obě strany. Ostatní vodní toky (Lipůvka, Bělečský potok, Podlesní potok, Mozovský potok, Luční potok) ve správě Zemědělské vodohospodářské správy v řešeném území mají stanoven oprávněný prostor pro výkon správy (manipulační pásmo) v šířce 6 m od horní břehové hrany na obě strany. 7.2.12.

Ochrana zemědělského půdního fondu

Zemědělský půdní fond je prostřednictvím bonitovaných půdně ekologických jednotek rozdělen do pěti tříd ochrany. Za zábor těchto půd pro nezemědělské využití jsou stanoveny odvody v závislosti na třídě ochrany půdy. Na části zemědělských ploch byly v minulosti vybudovány odvodňovací systémy. V k.ú. Kuřim se nachází tyto bonitované půdně ekologické jednotky (s uvedením celkové plochy jednotlivých tříd a jejich podíl na ploše celého k.ú.): I. třída 3.02.00 3.10.00 3.56.00 3.60.00 519,2 ha 29,9 %

II. třída 3.02.10 3.10.10 3.57.00 3.62.00 311,5 ha 17,9 %

III. třída 3.06.10 3.08.10 3.14.10 200,1ha 11,5 %

IV. třída 3.08.40 3.08.50 3.29.11 3.29.51 193,3 ha 11,1 %

V. třída 3.37.56 3.38.16 3.41.67 3.41.77 38,4 ha 2,2%

Třídy ochrany zemědělské půdy: I. třída

– bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v rovinném nebo jen málo sklonitém terénu, bez – nebo slabě skeletovité, hluboké až velmi hluboké, s dobrou retencí a infiltrací vody a živin. Možnost odejmout ze ZPF pouze výjimečně pro obnovu ekologické stability krajiny nebo pro liniové stavby zásadního významu.

37



II. třída – zemědělské půdy, které mají v daném klimatickém regionu nadprůměrnou produkční schopnost a nadprůměrné hydrologické vlastnosti. Podmíněně odnímatelné ze ZPF, s ohledem na ÚP jen podmíněně zastavitelné. III. třída – půdy (stanoviště) v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou funkcí produkční i průměrnými charakteristikami pro ochranu vod. V ÚP možno využít pro eventuelní výstavbu. IV. třída – půdy s podprůměrnými charakteristikami zvláště produkčními. Jsou zde však také půdy (stanoviště) s poměrně dobrými vlastnostmi hydrologickými, které však bylo nutno méně uvažovat. Využitelné i pro výstavbu. V. třída – půdy s nízkou produkční schopností, tj. půdy např. mělké, silně skeletovité, velmi svažité, chladné či naopak výsušné, hydromorfní či erozně ohrožené, nebo s extrémním zrnitostním složením. Většinou jde o půdy v zemědělském sektoru více či méně postradatelné. Nezemědělské využití je efektivnější, výjimkou jsou zájmy ochrany ŽP (ochranná pásma, chráněná území, apod.) 7.2.13.

Ochrana lesních ploch

Využití pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je podmíněno souhlasem orgánu správy lesa. Správcem lesních komplexů Kuřimská hora a Babí lom je společnost Lesy Města Brna, část lesů směrem k Jinačovicím je ve správě společnosti Lesy ČR. Většina ostatních lesních ploch (Šiberná, Opálenka, Zadní Mezihoří, Horka, Záruba, Zborov, Zlobice, a další) v řešeném území je ve správě Města Kuřimi. 7.2.14.

Ochrana zdrojů nerostných surovin

Do severní části řešeného území zasahuje z k.ú. Malhostovice ložisko nerostných surovin – nebilancovaná plocha Kuřim – Zlobica (celková plocha 7,4 ha, z toho v k.ú. Kuřim 437 m2). Žádná další ložisková území ani zdroje nerostných surovin se v řešeném území nevyskytují. Výpis z databáze ČGS Geofond: Identif. číslo

Subregistr

Číslo ložiska

Název

Těžba

Organizace

Surovina

Nerost

512400000

N

5124000

Kuřim-Zlobice

dřívější povrchová

neuvedena

stavební kámen

granodiorit, křemenný diorit

7.2.15.

Záplavová území

Do řešeného území zasahuje záplavové území významného toku Kuřimky, které bylo stanoveno Odborem životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje rozhodnutím ze dne 23. 1. 2006. Vyhlášené záplavové území se týká celého toku Kuřimky ve správě Povodí Moravy (od ústí do Svratky až k říčnímu km 12,827) v k.ú. Veverská Bítýška, Chudčice, Moravské Knínice a Kuřim. Záplavové území je stanoveno pro záplavy dvacetileté a stoleté (Q20 a Q100). 7.2.16.

Území inženýrsko-geologických rizik

Podle informací Geofondu ČR se v lokalitě Červený kopec pod areálem obalovny nachází aktivní sesuvné území malého rozsahu. Žádaná další sesuvná ani poddolovaná místa nejsou na území města Kuřimi registrována. 7.2.17.

Území ekologických rizik

Podle Přehledu starých skládek a zátěží na území Jihomoravského kraje zpracovaného firmou ECOMANAGEMENT pro Krajský úřad JmK se na území města nachází dvě rekultivované skládky. Původní městská skládka komunálního odpadu Cihelna nad lokalitou Kolébka (p.č. 3117), která byla uzavřena v roce 1990 a rekultivace byla dokončena v roce 1995. Její obsah se odhaduje na 62 000 t (150 000 m3). Pro kontrolu skládky jsou zřízeny tři indikační vrty (jeden shora a dva pod skládkou). Druhá skládka vznikla neřízeně v bývalém lomu pod Zborovem (p.č. 3653), ukládána sem byla převážně stavební suť. Uzavřena byla v roce 1989 a zrekultivována v roce 1992.

38


7.2.18.


Civilní ochrana

Na území města Kuřimi se nachází 7 stálých úkrytů civilní obrany vedených v evidenci Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Evidenční číslo

Kapacita

Třída odolnosti

Adresa

7030001 7030002 7030003 7030010 7030011 7030012 7030013

280 140 150 150 90 90 60

3 3 3 STNÚ * STNÚ * STNÚ * STNÚ *

Kuřim, Blanenská 257 Kuřim, Blanenská 257 Kuřim, Blanenská 257 Kuřim, Bezručova čtvrť 840 Kuřim, Na Královkách 894 Kuřim, Jungmannova 867 Kuřim, Na Královkách 882

* STNÚ – stálý tlakově neodolný úkryt

8.

VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, OPATŘENÍ A ASANACÍ

Přehled veřejně prospěšných staveb a opatření je uveden v tabulce včetně dotčených pozemkových parcel v k.ú. Kuřim. Parcely nejsou uvedeny u veřejně prospěšných staveb pro technickou infrastrukturu, které jsou ve výkresech znázorněny pouze schematicky a u kterých bude záviset na podrobnějším řešení v území. V posledních dvou sloupcích tabulky je uvedeno, zda je pro získání pozemků pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo opatření možné využít institutu předkupního práva nebo vyvlastnění. Předkupní právo bude ve všech případech vloženo ve prospěch obce. Všechny veřejně prospěšné stavby a opatření jsou zakresleny ve výkrese I/04 – Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Vysvětlivky ke sloupci Účel: DI = Dopravní infrastruktura TI = Technická infrastruktura ÚSES = Založení prvků územního systému ekologické stability OV = Občanská vybavenost Ozn.

Účel

Popis

Dotčené parcely k.ú. Kuřim

Poznámka

Předkup. právo

Vyvlast.

ano

ano

ano

ne

ano

po

ano ano

út st

ano

čt

ano

ano

Veřejně prospěšné staby S-01 DI

Páteřní místní komunikace přes Záhoří včetně napojení Kolébky – propojení ulice Blanenské se silnicí I/43, napojení místní komunikace ze Záhoří ke Kolébce

S-02 OV

Školství v Záhoří

S-03 OV

Školství v Záhoří

S-04 OV S-05 OV

Školství v Záhoří Školství v Záhoří

S-06 OV

Integrovaný záchranný systém - hasiči Místní komunikace pro obsluhu ploch u hřbitova

S-07 DI

2989/3, 2994/1, 2989/1, 2991/3, 2990, 2994/16, 2994/12, 2994/17, 2994/26, 2994/5, 2219/3, 2219/20, 2219/17, 3066, 3067/1, 3063, 3067/3, 3062/12, 3062/13, 3062/2, 3062/27, 3062/28, 3062/29, 3062/8, 3062/7, 3062/20, 3062/34, 3062/33, 3062/39, 3062/49, 3062/48, 3062/56, 3062/55, 3062/64, 3062/63, 3062/70, 3062/76, 3062/80, 3062/1, 3062/123, 3062/105, 3062/125, 3062/133, 3062/134, 3062/112, 3062/88, 3062/141, 3062/144, 3062/147, 3062/149, 3062/153, 3062/155, 3062/44, 3062/157, 3062/120, 3062/122, 3062/160, 3062/53, 3062/139, 3062/58, 3062/110, 3062/165, 3062/167, 3062/168, 3062/170, 3062/172, 3062/171, 3062/175, 3062/94, 3062/196, 3062/179, 3062/51, 3062/178, 3062/97, 3061/31, 3060/1, 3060/9, 3060/60, 3060/30, 3061/64, 3061/63, 3061/8, 3062/92, 3062/197, 3062/93, 3062/66, 3062/204, 3062/198, 3062/199, 3117/12, 3117/13, 3433/1, 3433/3, 3433/2, 3448/1 3058/78, 3058/81, 3058/82, 3058/83, 3058/86, 3058/87, 3058/79, 3058/88, 3058/89, 3060/28, 3061/28, 3062/83, 3062/82, 3061/27, 3060/27, 3060/21, 3061/20, 3061/26, 3060/26, 3061/25, 3060/25, 3060/23, 3061/23, 3061/22, 3060/6, 3060/22, 3061/21, 3060/20, 3061/19 3058/127, 3058/49, 3058/80, 3058/62, 3058/69, 3058/122, 3058/125 3062/80, 3062/1 3062/94, 3062/179, 3062/51, 3062/182, 3061/8, 3061/32, 3061/63, 3061/64, 3062/123, 3062/98, 3062/164, 3062/99, 3062/106, 3062/181, 3062/95, 3062/196, 3062/34 2773/8, 2773/10, 2760/3, 2773/6, 2760/2, 2773/5, 2773/25, 2773/26, 2760/5, 2773/24, 2773/23, 2760/1, 2759/1, 2759/2 2760/2, 2760/3, 2773/9, 2773/1, 2773/2, 2766, 2773/8, 2773/10, 2773/5, 2773/4, 2773/22, 2773/23, 2773/21, 2759/1, 2760/1, 2760/4, 2759/4

39


Ozn.

Účel

S-08 DI S-09 DI S-10 DI S-11 DI S-12 DI

S-13 ÚSES S-14 DI S-15 DI

S-16 DI S-17 DI

S-20 TI

S-21 TI S-22 TI

S-23 TI

S-24 TI

Vyvlast.

2729, 2700/6, 2700/5, 2699/2

ano

ano

2731/12

ano

ano

ano

ano

3500/1, 1200/1, 3523/4, 3501, 3523/7, 3523/5, 2612/1, 2612/2

ano

ano

2633/17, 2633/16, 2633/15, 2633/9, 2633/10, 2633/11, 2633/12, 2633/13, 2633/14, 2633/34, 2633/33, 2633/32, 2633/31, 2633/30, 2633/29, 2633/28, 2633/27, 2633/26, 2633/1, 2633/25, 2633/24, 2633/23, 2633/22, 2633/21, 2633/20, 2633/19, 2633/18, 2632/4, 2632/3, 2632/2, 2632/1, 2630/66, 2630/64, 2630/63, 2630/1, 2630/62, 2630/67, 2630/65, 2630/61, 2630/43, 2630/41, 2630/38, 2630/51, 2630/47, 2630/22, 2630/20, 2634/7, 3538/63, 3538/85, 2634/6, 2634/5, 3538/83, 2630/19, 2630/18, 2630/17, 3538/60, 3538/68, 3538/66, 3538/10, 3538/67, 3538/65, 3538/64, 3538/62, 3538/59, 3558/1, 3621, 3622/1, 3620/16, 3620/2, 3620/15, 3620/21, 3620/20, 3623, 3620/14, 3620/13, 3620/12, 3620/10, 2681/3, 2681/5, 2681/7, 2681/8, 2681/13, 2681/12, 2681/6, 2681/10, 2681/11, 2682, 2681/1, 2681/4, 2681/9, 2681/14, 2681/16, 2681/15 3500/1, 1200/1, 3501, 3523/4, 3523/7, 2612/1

ano

ano

ano

ano

3620/4, 3620/3, 3620/5, 3620/6, 3620/7, 3620/8, 3620/9

ano

ano

3625/4, 3625/3, 3625/2, 3625/24, 3625/22, 3625/21, 3625/20, 3625/19, 3625/18, 3625/17, 3625/1, 3625/16, 3625/15, 3625/14, 3625/13, 3625/12, 3625/11, 3625/11, 3629/4, 2682, 2681/2, 2681/3 2700/30, 2700/32, 2700/1

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

zobrazeno schematicky

ano

ano


ano

ano


ano

ano


ano

ano


ano

ano


ano

ano


Kruhový objezd na silnici II/385 Napojení místní komunikace u hřbitova na silnici II/385 Napojení místní komunikace Pod Vinohrady včetně mostu přes železniční trať Propojovací komunikace mezi I/43 a R/43 včetně mostu přes železniční trať Jižní obchvat Kuřimi - silnice R43 včetně MÚK Česká, MÚK Kuřim, mostních objektů a tunelu pod Horou, včetně nutné dopravní a technické infrastruktury, včetně nutných přeložek sítí

Přeložka silnice II/386 na křížení s R/43 z Bystrce Místní páteřní komunikace Díly za sv. Jánem

S-18 OV, Přestavba území na centrum veřejné čtvrti díly za sv. Jánem prostranství S-19 TI

Předkup. právo

Popis

Most pro vedení nadregionální biokoridoru přes železniční trať Přeložka silnice III/3846 u MÚK Kuřim Trasa R/43 z Bystrce včetně napojení na MÚK Kuřim a silnici III/3846

Kmenová kanalizační stoka z Podlesí přes Záhoří – přeložka Vodovodní přivaděč pro Záhoří z vodojemu Kuřim I, posílení vodojemu Kuřim II, posílení čerpací stanice pro čerpání do vodojemu Kuřim II Páteřní vedení středotlakého plynovodu pro Záhoří, napojení z ulice Blanenské Regulační stanice plynu RS VTL/STL pro zásobování Záhoří, napojení na páteřní STL plynovod Hlavní řady splaškové a dešťové kanalizace v Záhoří včetně čerpací stanice na kanalizaci a tlakového řadu do kmenové stoky Přeložka stanice katodové ochrany (SKAO) na VTL plynovodu včetně vymezení ochranného pásma


2613, 1200/1, 3500/1, 1103, 1080/1, 2614/1, 2615/4, 2616/1, 2615/1

2642/619, 2642/986, 2642/985, 2642/709, 4521, 4522/21, 4522/19, 4522/13, 4522/14, 4522/15, 2646/44, 2647/5, 2647/6, 2676, 2647/4, 2661, 2660/1, 2647/3, 2642/596, 2642/597, 2642/598, 2642/612, 2642/613, 2642/614, 2642/1, 4553, 4552, 4560, 4582, 4584, 4555, 4596, 4546, 2636/5, 2636/6, 4589, 2636/7, 4591, 4590, 2636/8, 2636/9, 2636/2, 4487, 2636/3, 2642/920 1077/1, 1077/4, 1076/1, 1076/2, 1077/2, 1075/1, 1075/3, 1075/5, 1075/4, 1074, 1073, 1075/2, 2649/2, 2649/4, 2649/3, 2649/9, 2649/12, 2649/10, 2649/1, 2649/11, 2651/1, 2650, 2651/2, 2651/3

Poznámka

n090 - pouze část plochy


40


Ozn.

Účel

S-25 TI

S-26 TI

S-27 TI

S-28 ÚSES S-29 DI S-30 TI S-31 TI S-32 TI S-33 TI S-34 TI S-35 TI S-36 TI

Popis Elektrické vedení VN pro obsluhu východního portálu tunelu na R/43 pod Horou a čtvrti Díly za sv. Jánem včetně trafostanic Elektrické vedení VN pro obsluhu západního portálu tunelu na R/43 pod Horou včetně trafostanice Propojení Kuřimi a České středotlakým plynovodem podél silnice II/385 a přes rozvojovou plochu v lokalitě Ohlus Most pro vedení nadregionální biokoridoru přes silnici I/43 Propojovací místní obslužná komunikace za Lidlem

ČÁST I. – ÚZEMNÍ PLÁN Předkup. právo

Vyvlast.


ano

ano


ano

ano


ano

ano

3431/5, 3043/11, 3506/3, 3506/2

ano

ano

2630/67, 2630/65, 2630/61, 2630/60, 2630/58, 2630/16, 2630/30, 2630/37, 2630/35, 2630/33, 2630/32, 2630/31, 2630/28, 2630/25, 2630/24, 2630/23, 2630/21, 2630/2

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano


ano

ano

zobrazeno schematicky zobrazeno schematicky

ano

ano

ano

ano


ano

ano

3703/5, 3703/2, 3703/6, 3703/3, 3703/1, 3696/1, 3704/2

ano

ano

3707/37, 3707/35, 3707/19, 3707/36, 3707/38, 3707/39, 3707/41, 3707/44, 3707/46, 3707/20 3707/1

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano ano

ano ano

ano

ano


Vedení VN - propojení vedení číslo 366 a 368 Přeložka vedení VN č. 366 v Záhoří Kabelové vedení VN v Záhoří včetně rozvodny, trafostanic a napojení na VN č.366 Přeložka vedení VN č. 67 včetně odboček v části u hřbitova Zaokruhování plynovodu STL ve čtvrti Díly za sv. Jánem Přeložka STL plynovodu do Moravských Knínic v části u hřbitova Vodovodní řad ze čtvrti Díly za sv. Jánem k východnímu portálu tunelu včetně akumulační nádrže pro požární vodu

Poznámka

zobrazeno schematicky zobrazeno schematicky zobrazeno schematicky

Veřejně prospěšná opatření O-01 ÚSES O-02 ÚSES

Lokální a regionální biokoridor Lokální biokoridor

O-03 ÚSES

Lokální biokoridory

O-04 ÚSES

Lokální biokoridor

O-05 ÚSES


O-06 ÚSES O-07 ÚSES

Lokální biokoridor Nadregionální biokoridor

O-08 ÚSES


3707/19, 3707/59, 3707/62, 3707/63, 3707/66, 3707/70, 3707/71, 3707/ 76, 3707/45, 3707/22, 3707/82, 3718/11, 3718/12, 3718/14, 3718/16, 3718/17, 3718/18, 3718/19, 3718/20, 3718/2, 3718/21, 3718/4, 3718/25, 3718/27, 3718/31, 3756/1, 2924/9, 2924/19, 3756/2, 3756/9, 3756/7, 3756/12, 3756/13, 3756/11, 3756/14, 3756/4, 2927/5, 2927/7, 2927/8, 2927/10, 2927/9, 2927/11, 2927/12, 2918/39, 2918/51, 2918/50, 2918/48, 2918/5 3014/12, 3014/26, 3022/36, 3022/37, 3022/38, 3022/39, 3022/41, 3022/46, 3019/1, 3019/2, 3019/10, 3019/17, 3017 3409/7, 3409/6, 3409/23, 3409/24, 3409/5, 3409/25, 3409/1 3431/5, 3431/8, 3431/13, 3431/9, 3431/12, 3416/3, 3426/1, 3426/2, 3430/1, 3426/3, 3425, 3486/2, 3486/1, 3487, 3488, 3489, 3490/1, 3491, 3492, 3493, 3499/1, 2630/61, 2630/65, 2630/67, 2630/62, 2630/1, 2630/63, 2630/64, 2630/49, 2630/46, 2630/44, 2630/43, 2630/41, 2630/38, 2630/34, 2630/26, 2630/22, 2630/20, 2630/19, 2630/18, 2630/17, 2630/15, 3538/83, 3538/60, 3538/59, 3538/58, 4546, 4596, 4585, 4558, 4550, 4555, 4584, 4582, 4595, 4566, 4560, 4552, 4540, 4538, 4537, 4535, 4615, 4592, 4521, 4522/33, 4522/42, 4522/18, 4522/10, 4522/28, 4522/27, 4522/12, 4522/11, 4522/9 3625/4



41


Ozn.

Účel

ČÁST I. – ÚZEMNÍ PLÁN Předkup. právo

Popis


Poznámka

O-09 Snižování ohrožení území povodněmi

Suchá retenční nádrž na Kuřimce nad věznicí

trvalý zábor ano plochy je nutný pouze pro hráz

ano


Suchá retenční nádrž na Bělečském potoce u závodu TYCO


ano


Suchá retenční nádrž na Lučním potoce v lokalitě Trní


ano


Suchá retenční nádrž na Lučním potoce v lokalitě Za Koutem


ano

O-13 Snižování ohrožení území povodněmi O-14 Snižování ohrožení území povodněmi O-15 Snižování ohrožení území povodněmi

Suchá retenční nádrž na Kuřimce pod ČOV (hráz leží v k.ú. Moravské Knínice)

3026/1, 3024, 3023, 2219/39, 2219/30, 2219/33, 3022/49, 2219/38, 2219/37, 2219/36, 3022/8, 3022/7, 3022/11, 3022/31, 3022/1, 3021, 3017, 3018, 3020/20, 3020/19, 3022/27, 3022/12, 3022/21, 3022/25, 3022/32, 3022/29, 3022/16, 3022/43, 3022/15, 3022/17, 3022/22, 3022/48, 3022/26, 3022/28, 3022/44, 3022/45, 3022/24, 3022/40, 3020/18, 3020/17, 3020/16, 3019/19, 3019/18, 3019/14, 3020/13, 3020/15, 3019/16, 3019/15, 3019/13 3118/7, 3118/10, 3118/1, 3118/13, 3129/1, 3118/8, 3118/16, 3118/17, 3129/9, 3128/3, 3128/2, 3118/15, 3129/8, 3128/1, 3129/7, 3118/12, 3118/11, 3129/6, 3129/5, 3118/9, 3129/4, 3129/3, 3129/2, 3130/2, 3130/13 3130/3, 3130/4, 3130/5, 3130/6, 3130/7, 3130/8, 3130/9, 3131, 3132/13, 3132/8, 3132/3, 3132/7, 3132/10, 3132/5, 3132/2, 3132/9, 3132/11, 3132/14 3714/33, 3714/24, 3714/29, 3714/38, 3714/39, 3714/ 34, 3714/36, 3714/40, 3714/42, 3714/43, 3714/44, 3714/37, 3714/9, 3714/46, 3714/47, 3714/48, 3714/50, 3715/1, 3715/2, 3715/3, 3715/4, 3715/5, 3715/6, 3715/7, 3715/8, 3716/3, 3716/4, 3716/5, 3716/7, 3716/10, 3716/12, 3716/14, 3716/16, 3716/19, 3716/21, 3716/23, 3716/25, 3716/27, 3716/28, 3711/41, 3716/35, 3716/40, 3716/41, 3716/24, 3716/38, 3716/37, 3716/39, 3716/20, 3716/18, 3716/31, 3716/36, 3716/1, 3716/9, 3716/22, 3716/26, 3716/29, 3716/30, 3716/34, 4471/1, 4471/2, 4471/3, 4471/4, 4471/5, 4471/6, 4471/7, 4471/8, 4471/9, 4471/10, 4471/11, 4471/12, 4471/22, 4471/23, 3716/32, 3765/3, 3765/4, 3765/5, 3765/6, 3765/7, 3765/8, 3765/9, 3765/10,3765/11, 3765/12, 3765/13, 3765/14, 3765/15, 3765/16, 3765/17, 3765/18, 3765/19, 3765/1, 3765/20, 3765/21, 4471/24, 4471/25, 3714/28, 3714/49, 3714/45, 3714/41, 3714/35, 3714/32, 3714/26, 3714/23, 3714/20, 3714/15, 3714/14, 3714/53, 3714/54, 3714/2, 3765/22, 3765/2, 3765/23, 3765/25/ 3765/26, 3765/24, 3716/42, 3716/43, 3716/45, 3716/49, 3716/65, 3716/66, 3716/46, 3716/67, 3716/68, 3716/69, 3716/62,3716/48, 3716/61, 3716/47, 3716/51, 3716/50, 3716/53, 3716/52, 3716/55, 3716/56, 3716/58, 3716/59, 3716/63, 3716/64, 3716/60, 2915/1, 2915/12, 2915/6, 2915/8, 2915/9, 2915/10, 2915/14, 2915/15, 2915/16, 2915/17, 2915/18, 2915/19, 2915/20, 2915/21, 2915/22, 2915/24, 2915/25, 2915/27, 2915/29, 2915/31, 2916/6, 2916/2, 2916/4, 2916/5, 2916/1, 2916/8, 2916/10, 2916/11, 2916/12, 2916/13, 2916/14, 2916/15, 2916/16, 2916/17, 2916/18, 2916/20, 2916/24, 2916/27, 2916/26, 2916/25, 2916/28, 2916/19, 2916/21, 2916/7, 2916/29, 1369 1369, 2916/29, 2916/22, 2915/35, 2915/36, 2915/1, 2784/9, 3716/69, 3716/2, 3716/57, 3716/44, 2784/9, 2915/11, 2784/46, 2914/4, 2914/5, 2784/47, 2914/3, 2784/45, 2914/2, 2784/32, 2914/1, 2784/44, 3765/28, 3765/29, 2913/1, 2913/3, 2913/4, 2913/10, 2913/9, 2913/8, 2913/7, 2913/2, 2913/5, 2784/8, 3714/2, 2912/1, 2912/2, 2911, 2910, 2909/2, 2904/132, 2913/6, 2784/43, 2904/121, 2904/120, 2784/42, 2784/41, 2904/117, 4471/30, 2904/45, 2904/44, 4471/31, 2904/89, 2784/13, 2784/40, 2904/127, 2904/52, 4471/32, 2904/34, 2904/1, 2904/10, 2904/2, 2904/24, 2904/26, 2904/29, 4471/33, 2904/9, 2904/84, 2904/106, 2904/111, 2904/126, 2784/34, 2904/125, 2784/39, 2904/112, 2784/38, 2904/124, 2784/37, 2904/123, 2698/9, 2698/10, 2698/12, 2698/11, 2698/13, 2698/15, 2698/16, 2698/17, 2698/8, 2698/1, 2698/14, 798/4, 2698/3, 2698/4, 2698/6

bez trvalého záboru plochy

ano

ano

2630/21, 2630/23, 2630/24, 2630/25, 2630/28, 2630/31, 2630/32, 2630/33, 2630/35, 2630/37, 2630/39

trvalý zábor pro celou plochu

ano

ano


ano

ano

ano

O-16 ÚSES

Suchá retenční nádrž u Mozovského potoka za supermarketem Lidl

Suchá retenční nádrž na 4567, 4557, 4539, 4543, 4559, 4593, 4545, 4551, 4561, 4562, Mozovském potoce nad silnicí 4564, 4568, 4569, 4575, 4573, 4588, 4576, 4578, 4587, 4579, R/43 4580, 2638/22, 2638/23, 3538/26, 3538/41, 2638/24, 2638/25, 3538/42, 3538/10, 3538/80, 3538/82, 3538/84, 3538/86, 3538/33, 2638/8, 2638/1, 3538/20, 3538/21, 3538/19, 2638/7, 4577, 4572, 4574, 4570, 4571, 4583, 4581, 4547, 4594 Lokální biokoridor 3538/83, 3538/85, 2634/7, 3538/63

Vyvlast.

42


9.


VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO JEHO PROVĚŘENÍ

Územní plán vymezuje několik ploch územních rezerv. U většiny z nich je jejich využití podmíněno zpracováním území studie, která je podrobněji prověří. Lhůta pro zpracování územní studie také předběžně určuje v jakém horizontu má být uvažováno s využitím této plochy. U průmyslové zóny Jih (r001) je navíc využití plochy podmíněno vyřešením problému trasování rychlostní silnice R 43 od dálnice D1 na Svitavy. Rozšíření průmyslové zóny Jih je možné pouze v případě realizace Bystrcké varianty R 43 v její blízkosti. V jiném případě by rozšíření výroby v této lokalitě znamenalo nadměrný nárůst dopravního zatížení zastavěného území města, hlavně podél silnice II/385. Ozn.

Umístění

Funkční podtyp

Výměra (m2)

Územní studie

Lhůta pořízení

r001 r002 r003 r004 r005 r006 r007 r008 r009 r010 r011 r012 r013 r014 r015 r016

průmyslová zóna Jih Pod Zborovem – rekreační park u Srpku, ke Zlobici – rekreační park dostavba čtvrti Podlesí zástavba podél silnice I/43 u Podlesí zástavba podél silnice I/43 u Podlesí dostavba čtvrti Podlesí bydlení v lomu Zadní mezihoří bydlení Zadní mezihoří smíšená výroba Na Kříbě smíšená výroba u I/43 k Lelekovicím obytná čtvrť Mouze k Hoře obytná čtvrť Mouze k Hoře obytná čtvrť Mouze k Hoře obytná čtvrť Mouze k Hoře rekreační park Mouze k Hoře

.SV .ZKr .ZKr .BRc .SV .UV .UV .BRc .BRc .SV .SV .BKs .UV .BBs .OS .ZKr

274575 42442 1841295 207641 85993 19950 2882 9763 15064 74609 58710 198293 24141 27966 1689 342558

US_07 US_02 US_02 US_05 US_05 US_05 US_05

2011 2011 2011 2019 2019 2019 2019

US_12 US_15 US_16 US_16 US_16 US_16 US_16

2012 2015 2025 2025 2025 2025 2025

10.

VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE PROVĚŘENÍ ZMĚN JEJICH VYUŽITÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ A DÁLE STANOVENÍ LHŮTY PRO POŘÍZENÍ STUDIE, JEJÍ SCHVÁLENÍ POŘIZOVATELEM A VLOŽENÍ DAT O TÉTO STUDII DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI

Výčet ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování je uveden v tabulce. Plochy jsou zakresleny v těchto výkresech: I/01 Výkres základního členění, I/02 Hlavní výkres, II/01 Koordinační výkres. Označení

Umístění

Navržené funkční využití

US_01

u věznice

VV

US_02

u Srpku, ke Zlobici

ZKr, ZS, KP, H, LV

US_03

u Tyca

SV, UV

US_04

Záhoří

BKs, BRc, SOm, OS, OT, SV, UV

US_05

Podlesí

BRc, SV, UV

US_06

lesopark Horka, Záruba

ZS, OT, OK, VI, UV

US_07

průmyslová zóna Jih

SV

US_08

dvůr, za hřbitovem

O, BBs, OVh, UV

US_09 US_10 US_11

u nádraží Brněnská – Rozdělovací u silnice II/385 – sever

O, UV OC SV

ID dotčených ploch n142 s187, s289, n106, n135, r002, r003 s219, n051, n053, n054, n055 n004, n005, n015, n016, n017, n032, n033, n034, n035, n039, n040, n046, n052, n100 r004, r005, r006, r007 s161, s162, n031, n036, n108, n111 s149, r001 n022, n024, n042, n098 s221, n025, n026 n044 n058

Výměra (ha)

Lhůta pořízení

6,8

2010

213,6

2011

11,8

2012

60,2

2009

31,6

2019

44,1

2010

28,8

2011

7,8

2011

1,6 1,5 2,9

2010 2010 2012

Poznámka

částečně územní rezerva

územní rezerva

územní rezerva

43


US_12

u silnice II/385 – jih

SV, DP, ZS, ZK, UV

US_13

Díly za sv. Jánem

BBc, BKc, BRc, BRs, ZKr, UV

US_14 US_15

Ohlus k Lelekovicím

US_16

Mouze k Hoře

11.

SV SV BKs, BB, UV, OS, ZKr, H

n059, n063, n103, n141, n147, n166, n112, r010 n012, n019, n095, n133, n134, n163, n164, n165 n057 r011 r012, r013, r014, r015, r016


17,6

2012

částečně územní rezerva

18,7

2009

8,8 5,9

2010 2015

územní rezerva

59,5

2025

územní rezerva

ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI Návrh územního plánu je zpracován v následujícím složení:

I. Územní plán města Kuřimi Textová část – 52 stran Výkresová část I/01 I/02 I/03 I/04

Výkres základního členění území Hlavní výkres Výkres dopravy Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

II. Odůvodnění územního plánu města Kuřimi Textová část – 42 stran + 44 stran přílohy Výkresová část II/01 Koordinační výkres II/02 Výkres širších vztahů II/03 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000

44



12.

PŘÍLOHY

12.1.

PŘEHLED FUNKČNÍCH PLOCH A PODMÍNEK JEJICH VYUŽITÍ Ozn. = jedinečné označení funkční plochy, písmeno označuje druh plochy: Funkční podtyp: Max IPP: Max výška: Výměra: Typ = typ plochy:

Územní studie:

s = stav n = návrh r = rezerva

kódové vyjádření jejího funkčního využití maximální index podlažních ploch vzhledem k ploše bloku maximální výška zástavby od přilehlého terénu v metrech plocha pozemku v metrech čtverečních Z = plocha zastavitelná Z-DI = plocha zastavitelná dopravní infrastruktury P = plocha přestavby O = ostatní návrhové plochy nezastavitelné N = plocha stávající nezastavitelná plocha, ve které je změna jejího využití podmíněna prověřením územní studií

Ozn.

Funkční podtyp

Max IPP

Max výška

Výměra

Typ

Stavové plochy s001 s002 s003 s004 s005 s006 s007 s008 s009 s010 s011 s012 s013 s014 s015 s016 s017 s018 s019 s020 s021 s022 s023 s024 s025 s026 s027 s028 s029 s030 s031 s032 s033 s034 s035 s036 s037 s038 s039 s040 s041 s042 s043 s044 s045 s046 s047 s048

.BBc .BBs .BBs .BBs .BBs .BBs .BBs .BBs .BBs .BKs .BKs .BKc .BKs .BKs .BKs .BKs .BKs .BKs .BKs .BKs .BKs .BKs .BKs .BKs .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc

0,9 1,1 1,2 1,1 1,0 1,0 0,5 0,9 1,8 0,5 0,3 0,3 0,8 0,5 1,0 1,2 1,0 0,5 0,9 0,7 0,9 0,5 0,4 0,7 0,4 0,2 0,6 0,5 0,6 0,7 0,4 0,4 0,6 0,6 0,5 0,4 0,5 0,4 0,5 0,3 0,4 0,4 0,5 0,4 0,3 0,4 0,3 0,3

12 27 12 12 12 27 12 27 12 9 9 6 6 6 21 15 15 9 9 12 12 15 9 12 9 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 9 9 9 6 6 9 6

15333 36497 5928 6988 10675 23867 12951 11323 28975 31469 5980 10886 2252 10054 16982 10063 28211 16328 27045 22650 10895 73115 24364 23533 6747 7406 7428 2328 3798 4626 3866 727 4921 9323 11288 7743 21098 1675 25510 14783 3645 11635 13887 18069 13668 22818 5010 980

Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z

Územní studie

45



Ozn.

Funkční podtyp

Max IPP

Max výška

Výměra

Typ

s049 s050 s051 s052 s053 s054 s055 s056 s057 s058 s059 s060 s061 s062 s063 s064 s065 s066 s067 s068 s069 s070 s071 s072 s073 s074 s075 s076 s077 s078 s079 s080 s081 s082 s083 s084 s085 s086 s087 s088 s089 s090 s091 s092 s093 s094 s095 s096 s097 s098 s099 s100 s101 s102 s103 s104 s105 s106 s107 s108 s109 s110 s111 s112 s113 s114 s115 s116 s117 s118 s119

.BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .BRs .RRi .RRi .RRi .RRi .RRi .OB .OB

0,3 0,5 0,4 0,7 0,4 0,4 0,3 0,5 0,4 0,5 0,4 0,2 0,6 0,4 0,2 0,1 0,5 0,2 0,2 0,5 0,4 0,5 0,2 0,3 0,4 0,3 0,5 0,3 0,4 0,2 0,3 0,5 1,4 0,2 0,3 0,7 0,4 1,0 0,6 0,5 0,4 1,1 0,4 0,3 0,2 0,3 0,5 0,4 0,6 0,4 0,5 0,5 0,5 0,5 0,6 0,5 0,1 0,1 0,3 0,3 0,6 0,5 0,3 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,3 0,3

9 9 9 6 9 6 9 9 9 9 9 6 6 6 6 3 6 6 3 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 9 6 6 9 9 6 9 9 9 3 6 6 9 9 6 9 9 9 9 9 9 3 6 6 9 6 6 6 6 5 5 5 5 5 9 9

14098 18718 13046 2698 11913 36245 19877 17908 18365 11341 17990 7521 3639 3184 2519 29627 13110 10211 2002 2564 9420 9121 11059 16740 6719 710 7273 3870 10600 15740 11418 13517 2828 6576 12652 12436 7497 3441 21864 2805 10932 1345 53012 6921 4431 1688 2171 6966 2863 11063 14012 20856 14935 15887 25832 11606 2428 9251 22687 17694 4876 4305 3640 5206 18720 3654 15707 4464 4610 10951 6021

Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z

Územní studie

46



Ozn.

Funkční podtyp

Max IPP

Max výška

Výměra

Typ


.OB .OG .OH .OK .OK .OK .OS .OS .OS .OS .OS .OS .OS .OS .OS .OT .OT .OT .OT .OV .OV .OZ .SOm .SOm .SOm .SOm .SV .SV .SV .SV .SV .SV .NT .DI .DI .DP .DZ .DZ .DZ .DZ .DZ .VI .VI .VI .VI .VI .VI .VO .VV .VV .H .H .H .H .H .H .H .H .H .H .H .H .H .H .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE

0,3 0,006 0,1 0,3 0,2 0,7 0,5 0,3 0,3 0,4 0,4 0,3 0,5 0,2 0,5 0,1 0,5 0,2 0,1 1,5 2,1 0,4 2,0 1,0 1,2 1,2 0,4 0,6 0,5 0,4 0,5 0,5 0,4 0,2 0,3 0,2

6 10 6 6 9 15 6 9 9 10 9 12 9 6 10 3 9 12 4,5 15 9 18 15 15 9 15 7 4,5 10 10 18 10 9 5 5 3

7069 1070100 8796 2343 7728 3904 4315 5278 6482 10721 4351 13638 20963 6496 21477 2904 4894 59939 3999 2121 1694 9291 12988 29221 3102 6873 6381 5723 111279 13072 160641 78655 63720 814 3458 9763 19920 24705 54865 105214 12953 4684 2370 3580 13523 93 3247 3326 21616 473311 775 3668 1223 2131 1847 5971 1526 2078 971 656 57526 1067 51190 5975 4435 1916 3909 11677 5926 3092 16159

Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z N N N N N N N N N N N N N N Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI

0,3 0,5 0,5

9 10 10

Územní studie

US_07

US_06 US_06

US_02

47

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA KUŘIMI – KONCEPT, VARIANTA 2 Ozn.

Funkční podtyp


.UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UV .UV .UV .UV .UV .UV .UV .UV .UV .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV

Max IPP

Max výška

ČÁST I. – ÚZEMNÍ PLÁN Výměra

Typ

8091 3378 2960 6179 13698 10807 10563 11049 2868 5035 453 1673 5605 128116 7269 2574 2928 614 3799 5517 29907 216432 155466 3584 17645 3706 3030 25877 5330 1718 2047 645 8970 3789 1169 2973 5114 19829 2886 7127 1338 2981 1835 5460 9803 1504 2352 2764 922 3653 2383 1695 2928 6749 3532 6250 1267 3231 467 1005 1591 7422 179318 3513390 3422 2482 7755 8935 6005 10666 3067

Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z Z Z Z Z Z Z Z Z N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N

Územní studie

US_03 US_09

48


Funkční podtyp


.LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .LV .KP .KP .KP .KP .KP .KP .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZz .PZz .PZz .PZz .VI .PZz .PZz .PZz

Max IPP

Max výška

ČÁST I. – ÚZEMNÍ PLÁN Výměra

Typ

6849 428 537 3925 1033 712 935 702 290548 2373 116208 642 15423 4576 1750 164545 13399 26354 5214 35764 69039 9441 41243 2919 40281 158592 432957 31609 3960 53362 18428 3053 14389 13381 14480 134566 75950 100496 16217 75573 124828 6081 37301 36999 111078 75662 38152 338110 40990 211033 3484 36253 96614 120883 49218 70777 33043 296131 6268 19297 120215 180268 117998 4592 1636 14568 3704 2649 9774 29449 4959

N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N N Z N N N

Územní studie

US_02

49


Funkční podtyp

s357 s358 s359 s360 s361 s362 s363 s364 s365 s366 s367 s368 s369 s370 s371 s372 s373 s374 s375 s376 s377 s378 s379 s380 s381 s382 s383 s384 Návrhové plochy n002 n003 n004 n005 n006 n007 n008 n009 n010 n011 n012 n013 n014 n015 n016 n017 n018 n019 n022 n023 n024 n025 n026 n027 n028 n030 n031 n032 n033 n034 n035 n036 n037 n038 n039 n040 n041 n042 n043 n044 n045 n046

.PZz .PZz .PZz .PZz .PZz .PZz .SV .SV .H .H .UE .ZK .ZK .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .PZ .UE .H .UE .UE .PZ .BKs .BKs .BKs .BKs .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRc .BRs .BRs .BRs .BBs .O .O .O .O .OB .OO .OH .OK .OS .OS .OS .OS .OT .OT .OT .OT .OT .OT .O .SOm .OC .SOm .OC

Max IPP


Max výška

0,7 0,7

10 10

0,3 0,6 1,8 1,8 0,5 0,3 0,4 0,3 0,5 0,5 0,5 0,3 0,3 0,7 0,6 0,3 0,3 0,5 0,8 0,8 0,5 0,8 0,8 0,8 0,5 0,5 0,8 0,4 0,6 0,4 0,7 0,1 0,8 0,1 0,1 0,1 0,6 0,5 0,8 0,8 1,0 1,2

6 9 18 18 6 6 9 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 6 12 9 10 12 12 9 9 12 6 12 9 12 6 4 9 4 4 4 20 12 12 12 12 18

Výměra

Typ

15268 61677 20504 15064 42447 28945 5119 9643 942 1117 10916 1339 3711 15366 199956 31013 79110 31228 9115 40637 202950 218704 253277 2717 1642 2126 1556 2971

N N N N N N Z Z N N Z-DI N N N N N N N N N N N N Z-DI N Z-DI Z-DI N

2559 5812 50281 85036 8824 4386 15620 6031 8781 2523 3286 6648 9628 150380 130048 9184 4886 49619 37518 5346 24355 3776 2286 3957 13639 13484 1799 16588 8023 7434 2886 1511 3764 5747 19846 13458 15165 9723 1121 14583 3219 4143

P Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z P Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z P Z Z Z Z Z Z P Z Z

Územní studie

US_04 US_04

US_13 US_04 US_04 US_04 US_13 US_08 US_08 US_09 US_09

US_06 US_04 US_04 US_04 US_04 US_06 US_04 US_04 US_08 US_10 US_04

50



Ozn.

Funkční podtyp

Max IPP

Max výška

Výměra

Typ

n047 n048 n049 n050 n051 n052 n053 n054 n055 n056 n057 n058 n059 n060 n061 n062 n063 n064 n068 n071 n072 n073 n089 n090 n091 n092 n093 n094 n095 n096 n097 n098 n099 n100 n101 n102 n103 n104 n105 n106 n107 n108 n109 n110 n111 n112 n113 n114 n115 n116 n117 n119 n120 n121 n122 n123 n124 n125 n126 n130 n132 n133 n134 n135 n136 n137 n140 n141 n142 n143 n144

.SOm .SV .SV .SV .SV .SV .SV .SV .SV .SV .SV .SV .SV .SV .NT .DI .DP .VV .UE .UE .UE .UE .UV .UV .UV .UV .UV .UV .UV .UV .UV .UV .UV .UV .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZS .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZKr .ZKr .ZKr .LV .LV .SV .ZK .VV .UE .UE

1,0 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5 0,7 0,5 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,4 0,3 1,0 0,5

15 7 10 10 10 12 10 10 10 7 10 10 10 18 9 5 9 10

2459 2634 20581 8488 83781 89479 20107 1026 3679 3719 87689 28686 44056 104581 25063 13054 5505 6470 48000 949 2518 1527 333 3140 167 10486 4608 666 7331 692 964 7160 2819 25259 3622 4819 6707 39502 32799 111904 49578 209977 129889 2912 217178 26453 753 11415 3230 1821 42958 2091 2902 1390 1712 1427 2303 5949 2389 3858 7999 77986 10870 72616 19227 52962 11905 905 67983 12954 93967

Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z P Z Z Z Z Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI Z Z-DI Z Z-DI Z Z-DI Z Z Z-DI Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z Z O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O O Z O Z Z-DI Z-DI

0,5

10

0,5

10

Územní studie

US_03 US_04 US_03 US_03 US_03 US_14 US_11 US_12

US_12

US_13 US_08 US_04 US_12 US_02 US_06 US_06 US_12

US_13 US_13 US_02

US_12 US_01

51


Funkční podtyp

n145 n146 n147 n148 n149 n150 n151 n152 n153 n154 n155 n156 n157 n158 n159 n160 n161 n162 n163 n164 n165 n166 n167 n168 Plochy územních rezerv r001 r002 r003 r004 r005 r006 r007 r008 r009 r010 r011 r012 r013 r014 r015 r016

.UE .UE .UV .UE .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .LV .PZ .PZ .OG .OG .UE .ZK .UV .BBc .BKc .BRc .ZKr .ZK .O .SV .ZKr .ZKr .BRc .SV .UV .UV .BRc .BRc .SV .SV .BKs .UV .BBs .OS .ZKr

Max IPP


Max výška

0,006 0,006

10 10

0,5 0,5 0,5

6 6 6

0,5

10

Výměra

Typ

37778 19171 6642 1428 10373 1262 697 2304 7236 1664 46078 2419 4372 7813 47424 2485 6256 5716 1660 4319 34400 7009 1141 18382

Z-DI Z-DI Z-DI Z-DI O O O O O O O N N Z Z Z O P Z Z Z O O Z

274575 42442 1841295 207641 85993 19950 2882 9763 15064 74609 58710 198293 24141 27966 1689 342558

Územní studie

US_12

US_13 US_13 US_13 US_12

US_07 US_02 US_02 US_05 US_05 US_05 US_05 US_12 US_15 US_16 US_16 US_16 US_16 US_16

52

ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST KNESL + KYNČL

Recommend Documents