ÚZEMNÍ PLÁN JABLUNKOV

ÚZEMNÍ PLÁN

JABLUNKOV

III. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

PROJEKT BYL SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ http://www.strukturalni-fondy.cz/iop URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o. 2015

ÚZEMNÍ PLÁN JABLUNKOV

OBSAH DOKUMENTACE

OBSAH ÚP JABLUNKOV I. ÚP JABLUNKOV I.A.

TEXTOVÁ ČÁST (včetně doplňujících tabulek a schémat)

I.B.

GRAFICKÁ ČÁST I.B.a) Výkres základního členění území

1 : 5 000

I.B.b) Hlavní výkres

1 : 5 000

I.B.b.1) Hlavní výkres – Urbanistická koncepce I.B.b.2) Koncepce dopravy a technické infrastruktury I.B.c) Výkres veřejně prospěšných staveb

1 : 5 000

II. ODŮVODNĚNÍ ÚP JABLUNKOV II.A.

TEXTOVÁ ČÁST (včetně doplňujících tabulek a schémat)

II.B.

GRAFICKÁ ČÁST II.B.a) Koordinační výkres II.B.b) Výkres širších vztahů

1 : 5 000 1 : 100 000

II.B.c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

II.B.d) Doplňující výkresy

1 : 5 000

II.B.d.1) Výkres dopravy II.B.d.2) Výkres vodního hospodářství II.B.d.3) Výkres energetiky, spojů

III.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Přílohy:

-

POSOUZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU JABLUNKOV DLE ZÁK. Č. 100/2001 Sb.

-

VYHODNOCENÍ VLIVU ÚZEMNÍHO PLÁNU JABLUNKOV NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTACÍ OBLASTI

URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o., ŘÍJEN 2014


III – VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI

A

TEXTOVÁ ČÁST

III.

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

III.A

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – TEXTOVÁ ČÁST

strana

III.A.a) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ......................................... 5 III.A.b) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 ......................................... 8 III.A.c) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH .................................................................................................................................. 9 III.A.d) PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH .... 15 III.A.e) VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, JEŽ BYLY SCHVÁLENY V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE....................... 16 III.A.f) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ ...................................... 18



III – VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ III.A.a) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

III. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ III.A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO ROZVOJ ÚZEMÍ – TEXTOVÁ ČÁST

PLÁNU

NA

PLÁNU UDRŽITELNÝ

Pro Územního plánu Jablunkov bylo v květnu 2009 zpracováno, na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a přílohy k § 19, odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. (AQUATEST, a.s. Praha, RNDr. Jaroslav Skořepa) vyhodnocení vlivů na životní prostředí a dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, hodnocení na území NATURA 2000 (AQUATEST, a.s. Praha, RNDr. Jiří Urban).

III.A.a) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Z popisu navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí, který je obsahem kapitoly 7. Posouzení dle zákona č. 100/2001 Sb. vyplývají tyto závěry a doporučení pro návrh ÚP Jablunkov: 

Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu

Koncept ÚP minimalizuje dopady návrhu ploch určených pro výstavbu na zábory půdy. Pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj města využity zejména volné proluky uvnitř hranice zastavěného území. Další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Rozptýlená zástavba není podporována. Celkově je navržen zábor půdy 119,58 ha, z toho je 110,55 ha zemědělských pozemků. Cca 7,52 ha zemědělské půdy určené pro výstavbu je na úkor půd nejlepší kvality ve třídě ochrany I a II., většina záboru spadá do třídy ochrany IV a V (97,30 ha). Pro zeleň a les na plochách ostatních se uvažuje s 4,38 ha. Zalesnění, budování systému ekologické stability a veřejné, ochranné a krajinné zeleně a plochy rekreace lze považovat za pozitivní a do jisté míry jako kompenzaci k nové výstavbě. Nové plochy pro průmyslovou výrobu a skladování zaujímají 18,70 ha. Jejich rozsah byl upraven. Týkalo se to zejména původní plochy Z 84, která přímo sousedila s migračním koridorem pro velké šelmy a nadregionálním koridorem R 147, která byla z návrhu ÚP vypuštěna. Při zachování původního návrhu by migrační koridor nebyl zcela funkční. 

Změna dopravní zátěže území. Zvýšení emisní a hlukové zátěže území

V budoucnu lze očekávat další nárůst především automobilové dopravy. Vliv automobilové dopravy je již v současné době negativní a projevuje se mimo nárůstu intenzity dopravní zátěže i zvýšeným hlukem, vibracemi a emisemi a v neposlední řadě i problémy s parkováním. Nepříznivá situace byla do roku 2009 v okolí komunikace I/11. Realizací jihozápadního obchvatu Jablunkova intenzita dopravy na původní komunikaci poklesla odhadem o 60 – 70 % a zlepšila situaci v zastavěné části města. S nárůstem hluku a emisí se však musí i nadále počítat. Nárůst intenzity dopravy do roku 2025 lze odhadnout na 10 – 30 % a bude mít negativní vliv zejména v zastavěném území. Významná může být tranzitní doprava v úseku mezi hranicemi se Slovenskem v Mostech u Jablunkova a Polskem v Českém Těšíně. Pro stavby umístěné v okolí komunikací je nutno dodržovat: 

u silnic ochranná pásma podle zákona č. 13/1997 Sb.



u železnic ochranná pásma podle zákona č. 266/1994 Sb.


5





v místech, kde je překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na budovách (úprava fasád, protihluková okna, výstavba protihlukových bariér, výsadba keřů nebo stromů)



v místech, kde je překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na komunikaci (šířková homogenizace komunikace, volba vhodného povrchu, omezení maximální povolené rychlosti, zabezpečení plynulého provozu)



udržovat komunikaci v dobrém technickém stavu

Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu (nová paliva, nové typy motorů, tiché pneumatiky apod.). Jistou nadějí může být i evropské opatření, které bude muset ČR aplikovat a to zpracování strategické hlukové mapy a následně akčních plánů na snižování hluku (Doucha 2008). Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem (u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory apod.). Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozem některých průmyslových závodů a provozoven. Bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění pro 900 bytů v RD, 460 bytů v BD a 50 objektů druhého bydlení, dále pro většinu objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro cca 100 bytů v RD a 30 objektech druhého bydlení. Doporučuje se využívat i tepelných čerpadel, solárních kolektorů nebo fotovoltaických článků. 

Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch

Výstavba na nových plochách bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Část ploch bude pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami, které zamezí vsakování dešťových vod a sníží dotaci podzemních vod a současně urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě. Voda z komunikací a parkovišť může být kontaminována a vhodnější je jí odvádět do kanalizace. Na plochách s drenážními systémy (73 ha) hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně mohou podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí. 

Ovlivnění systému ÚSES a systému Natura 2000

Otázka střetu zájmů mezi ochranou přírody a ostatními aktivitami je významná zejména u dopravních systémů, elektrických vedení, výstavby a způsobu hospodaření na pozemcích. U dopravních systémů je významná zejména při křížení komunikací se systémem ÚSES a chráněnými územími. Prakticky každé křížení lze považovat za negativní. Na území katastru města Jablunkov k těmto střetům dochází především u komunikací a nadzemních vedení. Minimalizovat negativní vliv lze co nejmenším (nejkratším) kontaktem mezi chráněným územím a komunikací. Výhodná jsou přemostění – přemostění bylo použito pro křížení komunikace I/11 a nadregionálního biokoridoru R 147. Dalším střetem může být situování průmyslových zón do bezprostředního sousedství územních systémů ekologické stability. Za problematickou považujeme plochu Z 84 v jihozápadní části území na hranici nadregionálního biokoridoru R 147 a migrační zóny velkých šelem. V důsledku nadměrného zahušťování obytné zástavby a uzavírání proluk v původně roztroušené zástavbě v blízkosti navrženého migračního koridoru (Nižní Lyski, Vyšní Lyski), v prostoru, kde lze očekávat migrace daných druhů velkých šelem, s možným významným negativním dopadem na migrační prostupnost území, je navrženo vyjmutí zastavitelných ploch Z 59, Z 60, Z 57 a Z 56. Dále je navrženo neumisťovat zástavbu do plochy navrženého migračního koridoru (vyjmutí zastavitelné plochy Z 61). Pro zachování funkčnosti mostní estakády silnice I/11 jako podchodu při migracích těchto druhů šelem, je navrženo vyjmutí zastavitelné plochy Z 69 a Z 85. Proluka mezi zastavitelnou plochou


6



Z 84 a zástavou v k.ú. Mosty u Jablunkova by měla činit minimálně 100m. Dále je nutné realizovat minimalizační opatření eliminující hlukové zatížení (zemní val, popř. protihluková stěna) a světelné emise z průmyslové zóny a provést vegetační úpravy navrženého migračního koridoru navádějící šelmy do tohoto prostoru. Z hlediska naturového posouzení územního plánu nejsou navržena žádná další minimalizační opatření, ve vztahu ke všem hodnoceným lokalitám soustavy Natura 2000 a jejich předmětům ochrany. Zastavitelné plochy Z 59, Z 60, Z 57, Z 56, Z 61 a Z 84 obsažené v konceptu ÚP Jablunkov byly z návrhu ÚP Jablunkov vypuštěny. 

Změna vzhledu krajiny

Nová zástavba změní vzhled krajiny. Příliš nahuštěné stavby, zejména mimo dnes již urbanizovanou krajinu, nejsou přijímány pozitivně. Negativně působí i přílišná uniformita. Ve venkovské krajině doporučujeme zachovávat charakter staveb, který koresponduje se současným charakterem. Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Zástavba v blízkosti dominantních staveb, kulturních nebo historických památek musí respektovat existenci a historický význam těchto dominant a svým architektonickým výrazem nesmí narušit pohledové souvislosti. Při dodržení těchto zásad nedojde v posuzovaném území ke snížení hodnoty krajinného rázu nad únosnou míru. U staveb podléhajících posuzování podle zákona 100/2001 Sb. klást důraz na posouzení krajinného rázu. 

Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod)

Produkce odpadů bude zákonitě stoupat s růstem počtu obyvatel. Současně lze však očekávat zvyšování podílu tříděného odpadu a následné recyklace. Tento předpoklad je v souladu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. Obdobná je situace i v produkci odpadních vod. K jejich likvidaci koncept ÚP navrhuje rozšíření kanalizačního systému do nové zástavby a napojení na ČOV.


7

ÚZEMNÍ PLÁN RYCHVALDU

III – VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ III.A.b) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000

III.A.b) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 Posouzení územního plánu Jablunkov z hlediska vlivů na prvky soustavy NATURA 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, bylo zpracováno v rámci tohoto územního plánu oprávněnou osobou - RNDr. Jiřím Urbanem, Ph.D. (Aquatest, a.s., Praha, květen 2009). Posouzení není zpracováno na základě stanoviska orgánu ochrany přírody (OOP) podle § 45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále ZOPK), které by nevylučovalo významný vliv ÚP na lokality soustavy Natura 2000 a není tedy de jure naturovým posouzením dle §45i ZOPK. Na území CHKO Beskydy je OOP Správa CHKO Beskydy, ve zbytku území pak Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Cílem předloženého posouzení je zjistit, zda má územní plán Jablunkov významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit či ptačích oblastí. Naturové posouzení se zabývá pouze vlivy podle §§ 45h a 45i ZOPK a neřeší vlivy z hlediska dalších zájmů ZOPK, zejména zvláštní druhové a územní ochrany, VKP, ÚSES apod., přestože může docházet k věcným "přesahům". Posouzení podle § 45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále ZOPK) hodnocený územní plán města Jablunkov (k.ú. Jablunkov) ve fázi konceptu konstatovalo, že má významný negativní vliv (stupeň -2) na celistvost a předměty ochrany EVL Beskydy: Ursus arctos (medvěd hnědý) Canis lupus (vlk obecný) Lynx lynx (rys ostrovid) v kumulativním účinku s dalšími uvedenými dílčími záměry a stávajícími vlivy (viz. podkapitola "4.3.2. Dotčené předměty ochrany EVL Beskydy") se jedná o plochy Z56, Z57, Z59, Z60, Z61, Z69, Z85. U některých dalších dílčích záměrů nutnost realizace minimalizačních opatření, současně s jejich realizací. Hodnocený územní plán města Jablunkov (k.ú. Jablunkov) má významný negativní vliv (stupeň -2) na celistvost a předměty ochrany těch lokalit soustavy Natura 2000 na území Polska a Slovenska, v kterých jsou předměty ochrany některé z výše uvedených druhů velkých šelem a nacházejících se v relativně blízkém geografickém prostoru od řešeného území. Jsou to na území Polska: SCI Beskid Śląski a předměty ochrany Canis lupus (vlk obecný) a Lynx lynx (rys ostrovid). SCI Beskid Żywiecki a předměty ochrany Ursus arctos (medvěd hnědý), Canis lupus (vlk obecný) a Lynx lynx (rys ostrovid). Jsou to na území Slovenska: Územie európského významu Kysucké Beskydy a předměty ochrany Ursus arctos (medvěd hnědý), Canis lupus (vlk obecný) a Lynx lynx (rys ostrovid). Identifikace dílčích záměrů a opatření vyznačujících se významně negativním vlivem (v kumulaci vlivů) je totožná jako v případě EVL Beskydy. U některých dílčích záměrů a opatření územního plánu nebylo možné vzhledem k jeho obecnosti možné zhodnotit významnost vlivů na lokality soustavy Natura 2000 a jejich předměty ochrany (závislost na technickém řešení apod.). V těchto případech musí respektovat ochranu lokalit soustavy Natura 2000 a případně být zhodnoceny dle §45i zák. č. 114/1992 Sb. na úrovni záměru. V souvislosti s tímto hodnocením byly dotčené plochy Z56, Z57, Z59, Z60, Z61, Z69, Z85 z návrhu ÚP Jablunkov vypuštěny a na základě tohoto opatření bylo dosaženo kladného stanoviska dotčeného orgánu ochrany přírody a krajiny (KÚ Moravskoslezského kraje, odb. životního prostředí a zemědělství).


8


III – VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

III.A.c) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

III.A.c) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH V rámci zpracovaných Územně analytických podkladů (ÚAP) pro správní obvod (SO) obce s rozšířenou působností (ORP) Jablunkov byla provedena analýza silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území (SWOT). Analýza vnitřních silných a slabých stránek a vnějších příležitostí a hrozeb v tematickém členění dle jednotlivých složek udržitelného rozvoje, zahrnující tématiku SWOT analýzy převzaté z ÚAP pro SO ORP Jablunkov, týkající se města Jablunkova: Urbanismus zahrnující tématiku - sociodemografických podmínek - sídelní struktura, - bydlení a bytový fond - občanská vybavenost - rekreace a cestovní ruch Doprava zahrnující tématiku - veřejná dopravní infrastruktura Demografie zahrnující tématiku - sociodemografických podmínek - obyvatelstvo Technická infrastruktura zahrnující tématiku - vodní režim - veřejná vodohospodářská infrastruktura - energetická infrastruktura, spoje Příroda – krajina - ŽP zahrnující tématiku -

horninové prostředí, geologie a klimatické podmínky - hygiena životního prostředí - ochrana přírody a krajiny Výroba zahrnující tématiku- zemědělský půdní fond a pozemky rčené k plnění funkcí lesa - hospodářské podmínky je uvedena v následující tabulce: S - SILNÉ STRÁNKY

W1 Rozptýlená zástavba v mnoha obcích náklady na přípravu a údržbu území

S2 Silný rekreační potenciál

W2 Omezená nabídka disponibilních stavebních pozemků ve většině obcí

S3 Výrazné přeshraniční vazby osídlení S4 Vymezení návrhu rozvojové osy OS-N2 Ostrava – Jablunkov – státní hranice ČR S5 Značná atraktivita bydlení v Jablunkově S6 Velmi dobrá vybavenost školou, zdravotnickým zařízením i poštou, komerční /obchodní S7 Dobrá vybavenost regionu ve vztahu k tradičním kulturně společenským aktivitám S8 Sportovně-rekreační potenciál území S9 Dobrá dostupnost regionu ze spádové oblasti – Ostravsko, Karvinsko, Slovensko, Polsko

zvyšující

připravených

W3 Problémy bydlení na panelových sídlištích v Jablunkově W4 Malá propagace obcí z hlediska rekreace a cestovního ruchu W5 Chybějící kvalitní infrastrukturní zařízení – komplexní střediska cestovního ruchu provázaná s širším okolím W6 Nedostatky evidence individuální rekreace, většího zapojení těchto kapacit do systému rekreace a cestovního ruchu

URBANISMUS

URBANISMUS

W - SLABÉ STRÁNKY

S1 Tradiční ráz osídlení s výraznou orientací na rekreační funkci

S10 Dobré přírodní předpoklady rekreace S11 Dobrá dopravní poloha a intenzivní vazby na Ostravskou aglomeraci, Slovensko a Polsko

S2 Probíhající realizace kapacitního silničního spojení se Slovenskem (silnice I/11) a ostatní částí Moravskoslezského kraje S3 Hustá síť cyklistických tras a turisticky značených stezek S4 Přímá vazba SO ORP Jablunkov na VI b. transevropský multimodální koridor sítě TEN–T a vnitrostátní koridorové tratě


W1 Složité terénní a technické podmínky pro realizaci nových tras dopravní infrastruktury W2 Špatný technický stav silničních komunikací, zejména silnic III. třídy W3 Špatný technický stav některých místních komunikací W4 Nedostatečná kapacita parkovacích a odstavných stání, zejména v zimním období W5 Dosud dostatečně nepřipravená cyklistická infrastruktura, většina úseků vedena společně s motorovou dopravou bez zásadnější vzájemné segregace

9

DOPRAVA

DOPRAVA

S1 Kapacitní železniční spojení SO ORP s okolními sídelními útvary a Slovenskem prostřednictvím celostátní železniční trati ČD č. 320



S1 Poměrně příznivá věková struktura obyvatel S2 Příznivý dlouhodobý vývoj počtu obyvatel S3 Nadprůměrná soudržnost obyvatel obcí (národnostní integrace obyvatel, rozsáhlá spolková činnost, vznik a fungování řady místních iniciativ)

S2 Možnost napojení celého zájmového území Jablunkov na stávající ČOV Jablunkov v Návsí S3 Významné zdroje povrchových vod v CHOPAV Jablunkovsko, některé povrchové vody jsou využívány k jímání a dále upravovány na vodu pitnou S4 Vysoký vodní potenciál umožňující podstatné zvýšení akumulace vody v území a nalepšování průtoků v tocích, výskyt pramenné oblasti a přírodní charakter podhorské krajiny. S5 Protipovodňové úpravy toku Olše a upravená koryta některých drobných vodních toků. S6 Plošná plynofikace města S7 Dobrý technický stav a dimenze vedení VN a NN S8 Snadná dostupnost distribuční elektrizační sítě 110 kV S9 Dostatečná kapacita telefonní ústředny, převážná část účastnické přípojné sítě v území má vyhovující parametry pro návrhové období

W3 Nepříznivý populační vývoj

W1 Kanalizace v Jablunkově vykazuje velký podíl balastních vod a přítok těchto balastních vod do kanalizace negativně ovlivňuje proces v ČOV tím ji zatěžuje W2

Snížená přirozená retenční schopnost krajiny.

W3

Bakteriální znečištění všech hlavních toků MSK a eutrofizace vodních nádrží.

W4

Kolísavá vydatnost zdrojů podzemních vod v suchých obdobích ohrožující ve značné míře zásobování veřejných vodovodních řadů pitnou vodou.

W5

Nevyhovující kvalita vody v tocích vlivem zaústěných kanalizačních sběračů.

W6

Zvýšená vodní eroze v krajině.

W7 Pokračující urbanizace vyhlášených záplavových území řeky Olše a Lomné, ohrožení části Jablunkovska záplavami W8 Vyhlášená aktivní zóna záplavového území řek Olše a Lomná W9 Lokální nedostatek el. příkonu pro výstavbu průmyslových zón, technologických zařízení a další vybavenosti vyššího významu

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA


S1 Stávající akumulace zásobovací a rozváděcí řady jsou postačující a vyhoví i do budoucna, kapacita zdrojů posílená z Dolní Lomné bude postačující

W1 Zhoršující se vývoj demografických ukazatelů, zejména věkové struktury obyvatel W2 Pokles počtu obyvatel v posledních letech

DEMOGRAFIE

DEMOGRAFIE


S1 Existence termálních podzemních přírodních zdrojů jodobromových vod S2 V řešeném území se prolínají kategorie pouze nízkého nebo přechodového radonového indexu

W1 Nedostatek zdrojů štěrkopísků a z toho vyplývající závislost na dovozech ze sousedních regionů W2 Zvýšený výskyt svahových deformací v území tvořeném flyšovými horninami

S3 Nebyly překročeny imisní limity pro SO2, NO2, benzen a cílové imisní limity pro arsen a kadmium stanovené na ochranu zdraví. Nebyly rovněž překročeny imisní limity pro SO2 a NOx stanovené pro ochranu ekosystémů a vegetace

W3 členitý terén vyvolává zvýšené náklady na budování dopravní a technické infrastruktury

S4 Je zaveden systém separovaného sběru pro základní druhy odpadů a míra separace KO odpadu je nadprůměrná oproti většině území ČR S6 Produkce komunálního odpadu v obcích je oproti republikovému průměru nízká a splňuje požadavky POH ČR S7 Existence lokalit soustavy Natura 2000 S8 Atraktivní prostředí a pestrá struktura kulturní krajiny stimulující cestovní ruch S9 Krajina s výraznými přírodními a krajinnými hodnotami, lokalitami výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem

W4 Na území SO ORP byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k překročeným imisním limitům pro ochranu lidského zdraví pro PM10 (45 % území), ozonu (100 % území) a BaP (24 % území). Na celém území SO ORP byl v roce 2006 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace W5 Několik lokalit je vedených jako stará ekologická zátěž W6 Omezení vyplývající z podmínek ochrany (limity pro využití území i pro stavby) v chráněných územích přírody i prozatím jen navrženém přírodním parku Slezské Beskydy W7 Problematická ochrana a realizace biokoridoru v údolnici podél řeky Olše

regionálního

S10 Poměrně zachovalý krajinný ráz


10

PŘÍRODA - KRAJINA- ŽP


W10 Chybějící koordinace záměrů mezi ČR a SR, které by umožnily v řešeném území posílení energetických vedení



S1 Přírodní podmínky vhodné pro ekologické zemědělství – zejména pro pastevectví a horský chov S2 Nadprůměrně vysoké (v rámci ČR) zastoupení trvalých travních porostů (absolutně, relativně – ve vztahu k celkové výměře i výměře zemědělské půdy) S3 Tradice zemědělského obhospodařování půdy i v méně příznivých podmínkách společně s koncepčním přístupem nových podnikatelů v zemědělství S4 Podmínky vhodné pro rozvoj agroturistiky a s tím spojené zemědělské produkce S5 Zvýšený zájem obcí a měst v regionu na řešení hospodářských problémů území a zejména vysoké nezaměstnanosti S6 Geografická poloha na rozvojové ose na pomezí tří států, potenciální zintenzivnění česko-polskoslovenských vztahů (širší vazby na osu NošoviceŽilina) S7 Přírodní předpoklady území pro rekreaci, existence tradičního místního průmyslu a řemesel v návaznosti na zdroje pracovních sil, existence ploch pro lokalizaci průmyslové výroby a služeb O - PŘILEŽITOSTI O1 Další rozvoj přeshraničních vazeb a spolupráce se Slovenskem a Polskem O2 Posílení přiměřené nabídky ploch pro bydlení O4 Možné využití naddimenzovaných nebo uvolněných objektů občanské vybavenosti pro jiné účely O5 Podpora občanské vybavenosti zaměřená na nové a perspektivní způsoby využití území – turistika, agroturistika, sportovně rekreační aktivity, tradiční kulturní aktivity

W1 Omezení vyplývající z okrajové polohy u státních hranic a ze stavu dopravní infrastruktury W2 Existence ekonomicky problémových oblastí v přilehlém území Polska a nevyužitý či omezený potenciál a zájem o přeshraniční spolupráci W3 Setrvačnost vytvořené struktury a obyvatelstva a osídlení (sídelní hospodářství, průmyslu a infrastruktury

rozmístění struktura),

W4 Vysoká míra nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR i ostatními okresy MSK kraje) – související s dalšími slabými stránkami (strukturální deformace, vzdělanostní struktura obyvatelstva, vysoký podíl sociálně nekooperativních obyvatel, nízká podnikatelská aktivita) W5 Pokles relativní úrovně mezd vzhledem k jiným regionům po r. 1990 W6 Podprůměrná vzdělanost obyvatel, malá sociální mobilita obyvatel T – HROZBY T1 Neřešení problémů spojených se stárnutím obyvatel, jejich potřebami v oblasti bydlení T2 Chybějící technická infrastruktura a příprava pozemků pro bydlení T3 Dlouhodobé neřešení problémů sídlišť T4 Striktní přístupy v ochraně přírody a krajiny a kulturního dědictví omezující jakýkoliv rozvoj aktivit T5 Nadměrná ochrana využívání přírodních předpokladů rekreace s nepříznivými dopady na hospodářský rozvoj regionu

O6 Využití lokalizace při trojmezí ČR/SR/PR při využívání podpory aktivit z operačních programů EU

URBANISMUS

URBANISMUS

O3 Dobrá základní občanská vybavenost

W1 Podprůměrné investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti, zejména závlahy W2 Vysoký podíl ploch pro zemědělskou produkci v horských polohách

VÝROBA

VÝROBA


O2 Realizace dostatečných parkovacích kapacit pro zimní návštěvníky Beskyd

T1 Technický stav silničních a místních komunikací nebude zlepšován a obnovován T2 Enormní nárůst intenzity silniční dopravy, zvláště pak dálkové tranzitní T3 Zvyšující se tlak na kapacitu dálniční a silniční infrastruktury T4 Nedostatečná segregace cyklistické dopravy zvýšené riziko střetů, nedostatek souvisejících služeb a vybavenosti - nízká atraktivita a omezené využívání

O1 Migrace obyvatel do města Jablunkova a obcí v jeho blízkém okolí v důsledku zvýšení atraktivity bydlení O2 Další zlepšení podmínek zaměstnanosti v celém regionu, hlavního předpokladu stabilizace počtu obyvatel v území


T1 Pokračující výrazný pokles počtu obyvatel města Jablunkova zejména v důsledku migrace, tj. vystěhování mladých rodin T2 Dlouhodobé zvýšení úrovně nezaměstnanosti, nízká mzdová úroveň promítající se do snížení soudržnosti obyvatel území

11

DEMOGRAFIE

DEMOGRAFIE

O1 Realizací úprav cyklistických tras, cyklostezek, turistických a naučných stezek a lyžařských běžeckých tratí se zvýší atraktivita z hlediska cestovního ruchu

DOPRAVA

DOPRAVA

O7 Využití místních přírodních a zejména dopravních předpokladů pro rekreaci O8 Koordinace rozvoje rekreačního využití území, doplnění kapacit a jejich vazeb



O1 Vodovod lze vybudovat v rozsahu návrhu ÚP pro dolní a střední tlakové pásmo s využitím místních zdrojů O2 Implementace legislativy Evropských společenství do legislativy ČR v oblasti vod

T1 Ohrožení vodních zdrojů při mimořádných situacích (období sucha)

O3 Revitalizace drobných vodních toků, nezatrubňovat vodní toky

T3 Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově komunálním hospodářství a průmyslu a tím způsobené zatížení ovzduší cizorodými látkami

O4 Podstatné zvýšení veřejných finančních prostředků a dotací z Evropské unie na ochranu vod a protipovodňovou ochranu O5 Při povolování zástavby respektovat nezbytný manipulační prostor pro údržbu vodních toků O6 V záplavových územích omezovat veškeré aktivity zhoršující odtokové poměry O7 Investice do energetických úspor a efektivnějších technologií s cílem snížit spotřebu el. energie s důrazem na snižování emisí

T2 Další zhoršování kvality podzemních vod v důsledku nerealizace investic do kanalizací a ČOV

T4 Pohledová kontaminace krajiny při výstavbě větrných elektráren T5 Růst ceny el. energie z důvodu deformace tržních podmínek dotacemi do obnovitelných zdrojů a výkupu el. energie z těchto zdrojů T6 Návrat ke spalování tuhých paliv zejména u lokálních zdrojů, nezájem o plynofikaci nových sídel v případě výrazného nárůstu ceny plynu a elektřiny

O8 Modernizace inženýrských sítí a zásobování energiemi s důrazem na úspory a ochranu prostředí




O9 Orientace na využití energetického potenciálu biomasy a sluneční energie pro otop a přípravu TUV v komunální sféře a domácnostech

O2 Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu, při vytápění domácností, důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství a využívání obnovitelných zdrojů energie O3 Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku O4 Sanace starých ekologických zátěží, identifikace a odstranění černých skládek (zamezení opětovnému vzniku) O5 Výstavba zařízení pro sběr a využití odpadu – zvýšení míry separace O6 Možnost lépe využít přírodní hodnoty k podpoře cestovního ruchu O7 Zlepšení kvality života zvýšením ochrany přírodního prostředí, rozvojem veřejné zeleně a zpřístupněním krajiny


T1 neřešené aktivní sesuvy mohou znehodnotit půdu pro další využití (především hospodářské) T2 Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisní a hlukové zátěže zvláště v blízkosti nejzatíženějších úseků páteřní komunikace I/11 T3 Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a případné spoluspalování komunálního odpadu T4 Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží T5 Rostoucí tlak na výstavbu v přírodně cenných územích či v jejich těsné blízkosti T6 Znehodnocení přírody a krajiny nevhodným vymezením ploch pro novou zástavbu (zástavba pohledových horizontů apod.) T7 Podpora zalesňování

12



O1 Využití existence termálních podzemních přírodních zdrojů jodobromových vod pro rozvoj turistiky a cestovního ruchu, případně i lázeňství



III.A.c) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH O1 Podpora extenzivních hospodaření v méně z dotačních titulů EU

forem zemědělského příznivých podmínkách

T5 Nedostatek finančních prostředků komplexních pozemkových úprav

na

realizaci

O6 Rozvoj agroturistiky – perspektivní formy přírodě blízkého způsobu hospodaření a zemědělského využívání krajiny

T6 Odliv obyvatelstva (zejména mladých lidí) ze zemědělství a lesnictví do městských oblastí mimo SO ORP Jablunkov

O7 Využití širší polohy regionu k posilování přeshraniční spolupráce se Slovenskem a Polskem, mezinárodních hospodářských vazeb

T7 Dlouhodobě vysoká úroveň nezaměstnanosti promítající se do snížení soudržnosti obyvatel území v kombinaci s problémy v oblasti bydlení, procesy stárnutí obyvatel (odliv „mozků“ a kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný „konkurencí“ jiných oblastí ČR a vyplývající z rozdílů a minulých deformací proti jiným regionům ČR a zahraničí)

O8 Rozvoj podpůrných výrobních aktivit pro blízké výrobní závody (automobilky) v ČR i SR a PR O9 Kvalitativní koncepce pokračující deindustrializace a terciarizace (restrukturalizace, modernizace – optimalizace primárního sektoru, modernizace sekundárního sektoru a rozvoj sektoru služeb) O10 Využití místních přírodních zdrojů a předpokladů pro podnikání O11 Příprava pozemků pro podnikání ve vybraných dopravně dobře dostupných lokalitách a s ohledem na jejich nejlepší možné využití (při dodržení zásad urbanistické ekonomie a posílení soudržnosti obyvatel obce a při využití podpůrných dotačních titulů)

T8 Extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních a obslužných funkcí s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení T9 Neřešení dopravní obsluhy SO ORP Jablunkov T10 Nedostatek finančních prostředků na komplexních programů, nedostatečná ze státních fondů a fondů EU

realizaci podpora

T11 Nepřiměřená ekologická hospodářského rozvoje území

omezení

a

jiná

Z výše uvedeného rozboru je zřejmé, že realizací záměrů obsažených v návrhu ÚP Jablunkov dojde k využití:  silných stránek jednotlivých oblastí a složek trvale udržitelného rozvoje území zejména: S2, S5, S8 a S10 v oblasti urbanismu, S2 a S3 v dopravě, S1 a S2 v demografii, S1, S2, S5, S6 a S 7 v technické infrastruktuře, S1 a S8 v oblasti přírody-krajiny-ŽP, S5, S6 a S7 v oblasti výroby.  příležitostí v jednotlivých oblastech a složkách trvale udržitelného rozvoje území zejména: O2, O3 O4 a O7 v oblasti urbanismu, O1 a O2 v dopravě, O1 a O2 v demografii, O1 a O8 v technické infrastruktuře, O1, O5, O6 a O7 v oblasti přírody-krajiny-ŽP, O8 a O11 v oblasti výroby. a dojde k eliminaci:  slabých stránek podporou výstavby nových kapacit a zařízení a řešením problémů jednotlivých oblastí a složek trvale udržitelného rozvoje území zejména: W1, W2 W3 a W5 v oblasti urbanismu, W1, W4 a W5 v dopravě, W1, W2 a W3 v demografii, W1, W5 a W9 v technické infrastruktuře, W2, W3 a W7 v oblasti přírody-krajiny-ŽP, W4 a W5 v oblasti výroby.  hrozeb v jednotlivých oblastech a složkách trvale udržitelného rozvoje území zejména: T1, T2 a T3 v oblasti urbanismu, T1, T2 a T4 v dopravě, T1 a T2 v demografii, T2 a T4 v technické infrastruktuře, T2, T3, T5 a T6 v oblasti přírody-krajiny-ŽP, T6, T7, T8 a T9 v oblasti výroby. Vymezení zastavitelných ploch není v kolizi se zájmy ochrany přírody a krajiny i zájmy ochrany nemovitých kulturních památek. Rozvoj obytné zástavby neohrozí atraktivitu bydlení, ani rekreační funkci území. U větších ploch vymezených v ÚP pro funkci bydlení: Jablunkov – Pod Vitališovem (Z 28, Z 29, Z 76, Z 77 a Z 78) Jablunkov – Černé (Z 21 a Z 22) Jablunkov – Žihla - Pod Písečnou (Z 73) pro funkci smíšenou specifickou – občanské vybavení a veřejnou dopravní infrastrukturu:


13

VÝROBA

VÝROBA

O2 Využití zemědělské půdy k výrobě obnovitelných energetických surovin z dotačních titulů EU O3 Realizace pozemkových úprav k uskutečňování obnovy a tvorby krajiny, zvýšení její ekologické stability a retenční schopnosti O4 Možnost využití objektů vhodných pro zemědělskou výrobu v současné době pro účely zemědělské výroby nevyužívaných O5 Existence odborného školství v Jablunkově

T1 Pokračování úbytku zemědělské půdy, zejména v důsledku výstavby a zalesňování T2 Pokračování nevyužívání zemědělské půdy k zemědělské produkci – nárůst ploch víceletých úhorů a postagrárních lad T3 Absence údržby drenážních systémů (meliorace – odvodnění) s následkem trvalého zamokřování některých zemědělských ploch T4 Zvýšený výskyt extrémních situací v důsledku vodní eroze




Jablunkov – Autobusové stanoviště (P 72) pro funkci smíšenou výrobní – komerční a logistickou: Jablunkov – Pastušky (Z 82) pro funkci výroby a skladování – lehký průmysl: Jablunkov – Městská lomná – sever (Z 79) Jablunkov – Městská lomná – jih (Z 80) a jako plochy rezervní pro funkci bydlení: Jablunkov – Radvanov – Záhoří (R 1, R 2 a R 3) bude možné realizovat zástavbu až po zpracování podrobnější dokumentace (územní studie), v rámci které budou podrobněji posouzeny možnosti využívání ploch ve vazbě na okolní zástavbu, na dopravní obsluhu území, řešení technické infrastruktury, ochranu přírody apod. Vhodným využitím zastavitelných ploch dojde k posílení stabilizace počtu obyvatel, pracovních příležitostí a případně i k posílení sociálních vazeb snížením podílu migrace obyvatel za prací, případně za dostupným bydlením.


14



III.A.d) PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM

III.A.d) PŘÍPADNÉ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, NAPŘÍKLAD SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V DOPLŇUJÍCÍCH PRŮZKUMECH A ROZBORECH Navržené řešení nemá vlivy na skutečnosti nepodchycené v územně analytických podkladech a zjištěné v doplňujících průzkumech a rozborech.


15



III.A.e) VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

III.A.e) VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, JEŽ BYLY SCHVÁLENY V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚP Jablunkov respektuje priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území stanovené v Politice územního rozvoje České republiky (ZÚR ČR) a upřesněné v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Moravskoslezského kraje, které se týkají území obce Jablunkov: ZÚR stanovují priority územního plánování Moravskoslezského kraje pro dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel kraje a příznivé životní prostředí. Priority uvedené v článcích 2. až 18. jsou základním východiskem pro zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů na úrovni kraje i obcí a pro rozhodování o změnách v území. Z nich se území Jablunkov týkají body: 4.

Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska. ÚP respektuje koridor vedení VVN 400 kV v úseku Nošovice-Mosty u Jablunkova-Varín (SR). Jedná se o souběžné vedení se stávající trasou 400 kV.

5.

Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: ⇒

kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásech koncentrovaného osídlení ve východní části kraje: ∗ v podhůří Beskyd mezi Novým Jičínem, Kopřivnicí přes Frýdek - Místek a Třinec po Jablunkov. Realizací záměrů obsažených v ÚP Jablunkov, zejména v oblasti bydlení, dojde k posílení těchto kooperačních vazeb, vzhledem k tomu, že v rámci území obce Jablunkov lze realizovat určitý podíl bydlení v rodinných domech pro současné obyvatele Třince, který bude i nadále poskytovat pro obyvatele Jablunkov významný podíl pracovních příležitostí. 6.

Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině. ÚP Jablunkov navrhuje pro výstavbu přednostně rezervy v zastavěném území, případně nové zastavitelné plochy navrhuje na plochách na toto zastavěné území navazující.

7.

Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí; rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Součástí ÚP Jablunkov je návrh doplnění potřebné veřejné infrastruktury.

8.

Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd; vytváření podmínek pro využívání přírodních a kulturně historických hodnot daného území jako atraktivit cestovního ruchu při respektování jejich nezbytné ochrany. Součástí návrhu ÚP Jablunkov je návrh ploch pro sportovně rekreačních zařízení, zároveň záměry obsažené v ÚP nepředstavují překážky pro rozvoj atraktivity obce v oblasti cestovního ruchu.

9.

Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech (viz kap. B, C a E). Součástí návrhu ÚP Jablunkov nejsou záměry na realizaci staveb pro rodinnou rekreaci.

10. Vytváření územních podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy. Součástí návrhu ÚP Jablunkov je stanovení podmínek pro rozvoj integrované hromadné dopravy úpravou autobusového stanoviště. 11. Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: ∗ ostatní dopravní systémy kraje ∗ systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska


16



III.A.e) VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy. Součástí návrhu ÚP Jablunkov je návrh hlavních pěších a cyklistických tras a stezek a stanovení podmínek pro rozvoj pěší turistiky, cyklistiky a hipoturistiky. 13. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje. Vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy. ÚP Jablunkov stanovuje podmínky pro postupné zlepšování stavu složek životního prostředí a postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy. 14. Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Na území Jablunkov se nachází lokalita soustavy Natura 2000 - Evropsky významná lokalita - část říčního koryta řeky Olše a registrované významné krajinné prvky. Součástí návrhu územního plánu je vyhodnocení vlivů na vymezené životní prostředí (EIA) a na prvky soustavy NATURA 2000, v nichž jsou, mimo jiné, stanoveny zásady ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant; 15. Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje. Územní plán respektuje stanovená záplavová území (zejména jejich aktivní zóny) a nenavrhuje do nich novou výstavbu a umožňuje v rámci regulativů realizaci protipovodňových opatření; 16. Respektování zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. Zadání územního plánu neobsahovalo konkrétní požadavky vyplývající ze zájmů obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku.


17


III – VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ III.A.f) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ

III.A.f) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ f.1)

SHRNUTÍ VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

f.1.1) Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje území S ohledem na funkci města ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a přírodní podmínky, je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území přiměřené posílení funkce obytné, rekreace každodenní a víkendové a současné posílení funkce hospodářské při minimalizaci dopadů na životní prostředí. Snaha o dosažení optimalizace souladu mezi jednotlivými funkcemi města, s ohledem i na širší vazby spádového území, je současně předpokladem přiměřeného rozvoje města. ÚP Jablunkov využívá silných stránek a příležitostí města, tak jak jsou popsány v průzkumech a rozborech – viz podkapitola j 2) a řeší slabé stránky při eliminaci rizik, které hrozí při neřešení nebo jednostranném řešení problémů dalšího rozvoje města.

f.1.2) Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích Územní plán komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Tím vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a na ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Vymezení zastavitelných ploch především v návaznosti na zastavěné území, v prolukách mezi stávající zástavbou, mimo území v zájmu ochrany přírody omezuje negativní dopad dalšího rozvoje města na přírodní i životní prostředí. Rozsah zastavitelných ploch pro výstavbu bytů a občanské vybavenosti odpovídá předpokládanému demografickému vývoji v řešeném území, přičemž u ploch pro výstavbu bytů je vytvořen převis nabídky, který umožňuje rozvoj výstavby i v případě, že některé pozemky nebudou z důvodu vlastnických vztahů využity. Rozvoj zastavitelných ploch pro výstavbu sportovních a rekreačních zařízení byl vymezen tak, aby vyhovoval požadavkům na každodenní relaxaci obyvatel města a jeho integrovaných částí a současně podporoval rekreační funkce Jablunkova. Vytváření pracovních míst v řešeném území je podpořeno vymezením ploch pro rozvoj výrobních aktivit (lehké průmyslové výroby, drobné průmyslové výroby, drobné řemeslné výroby a služeb a zemědělské výroby). Návrh řešení komunikační sítě je, kromě návrhu úprav na nadřazených komunikacích, vázán především na vymezená zastavitelná území. Návrh sítí technické infrastruktury je řešen ve vazbě na stávající stavby v rámci zastavěného území a na navržené zastavitelné plochy. Vymezené zastavitelné plochy vždy navazují na zastavěné území a vzhledem k jejich rozsahu a situování nebudou mít negativní vliv na krajinný ráz řešeného území. Územní plán jako nástroj pro řízení územnětechnické činnosti na území Jablunkova má eliminovat jak zjištěná rizika ovlivňující potřeby současné generace obyvatel, tak předpokládané ohrožení podmínek života budoucích generací.


18


III – VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ III.A.f) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ – SHRNUTÍ

f.2)

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek – jednotlivých pilířů je významným podkladem pro objektivizaci koncepce rozvoje obce. Například špatný stav životního prostředí by měl být omezením pro rozvoj aktivit dále poškozujících životní prostředí, špatný stav hospodářských podmínek území by měl vést k hledání možností zlepšení těchto podmínek (posílení ploch pro podnikání, zlepšení infrastrukturní vybavenosti). Přitom je potřeba vnímat specifika jednotlivých pilířů a jejich složek, nakolik jsou ovlivnitelná navrženým řešením územního plánu. Na začátku roku 2013 byly k dispozici dva podklady pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území. Základním dokumentem jsou ÚAP Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., r. 2009 a jejich aktualizace z r. 2011). K hodnocení zde byla použita 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek, soudržnosti obyvatel území). Výhodou je, že tato podrobná hodnotící škála umožňuje dostatečné odlišení stavu podmínek jednotným postupem za celý kraj. Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Třinec, (aktualizace r. 2012) přistupuje k vyhodnocení pilířů s odlišnou metodikou hodnocení. Hodnocení lze pouze omezeně převést na srovnatelnou 7 stupňovou škálu. Výsledná klasifikace je zde provedena podle metodiky MMR ČR (2009), celkově je pak hodnocena vyváženost pilířů udržitelného rozvoje pro obec Vendryni kategorií 4, tj. jako obec s celkově vyváženými podmínkami území. Toto hodnocení je však poměrně hrubé. Celkové srovnání hodnocení jednotlivých pilířů včetně vlastního zpřesnění územního plánu přináší následující tabulka. I přes určitá časová a jiná omezení tohoto srovnání, by mělo být výsledné hodnocení podobné. Rozpory by neměly být zásadní, přitom s ohledem na použité měřítko ÚAP, by menší rozpory měly být mezi ÚAP SO ORP než mezi ÚAP kraje a vlastním upřesněním výstupů územního plánu Tab. Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území Pilíř-podmínky

Životní prostředí

hodnocení (hodnoty: 1-nejlepší, 4-průměrné, 7-nejhorší) ÚAP MSK r. 2011 (v závorce r. 2009)

ÚAP SO ORP Třinec aktualizace r. 2012

výsledné hodnocení územního plánu

3 – nadprůměrné (7)

2 – dobré

4 – průměrné

MMR + Soudržnost obyvatel území

1 – velmi dobré (1)

2 – dobré

1 – velmi dobré

MMR + Hospodářské podmínky území

2 – dobré (2)

4 – průměrné

4 – průměrné

MMR +

Mezi hodnocením ÚAP MSK a na druhé straně RURÚ SO ORP Třinec i vlastním hodnocení územního plánu je patrný menší rozpor, zejména při hodnocení podmínek životního prostředí a výraznější u hospodářských podmínek území, které jsou v RURÚ SO ORP i ve výsledném hodnocení územního plánu hodnoceny mírně negativněji.


19

ÚZEMNÍ PLÁN JABLUNKOV

Recommend Documents