ÚZEMNÍ PLÁN HOLEŠOV KONCEPT

ÚZEMNÍ PLÁN HOLEŠOV KONCEPT

Vyhodnocení vlivu územního plánu na ţivotní prostředí pro účely posuzování vlivů územních plánů na ţivotní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. v rozsahu přílohy č. 1 zákona č. 183/2006 Sb.

Pořizovatel

Městský úřad Holešov, odbor územního plánování a stavebního řádu

Posouzení zpracovala: Ing. Pavla Ţídková, osvědčení č.j. 094/435/OPVŢP/95, prodlouţeno rozhodnutím č.j. 40285/ENV/06

Březen 2011

2

OBSAH

Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany ţivotního prostředí přijatým na mezistátní nebo komunitární úrovni. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ţivotního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.

3

Údaje o současném stavu ţivotního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna politika územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.

9

3

Charakteristiky ţivotního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.

38

4

Současné problémy a jevy ţivotního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti.

43

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení.

43

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis pouţitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení.

50

7

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závaţných záporných vlivů na ţivotní prostředí.

52

8

Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany ţivotního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany ţivotního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.

55

Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na ţivotní prostředí.

55

1

2

5

6

9

10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů.

56

11 Závěry a doporučení

57

Návrh stanoviska

61

Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

3

1. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. Ekologická problematika legislativy České republiky a Evropské unie se v relevantních poţadavcích promítá do krajských dokumentů a odráţí se v cílech, které jsou v těchto dokumentech uvedeny, proto zde nejsou koncepční materiály mezistátní a státní úrovně jmenovány. Dokumentace byla hodnocena zejména ve vztahu k následujícím hlavním koncepčním materiálům přijatým na krajské úrovni: A. B. C. D. E. F. G. H.

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje – schváleno 2008; Koncept sniţování emisí a imisí Zlínský kraj, 2004; Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje, 2004; Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje, 2004; Studie o lesním hospodářství na území Zlínského kraje, 2002 Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji, 2002 Generel dopravy Zlínského kraje, 2004 Plán oblasti Morava, 2006

Z cílů a opatření uvedených v těchto koncepčních materiálech mají vztah zejména: ad A) Zásady územního rozvoje Zlínského kraje, které byly vydány usnesením ZK č. 0761/Z23/08 formou opatření obecné povahy, s nabytím účinnosti od 23.10.2008. Ze ZÚR ZK vyplývají pro správní území města Holešova následující poţadavky, které jsou zapracovány do hodnoceného konceptu územního plánu:         

navrţená trasa silnice mezinárodního a republikového významu [PK 01]1 Hulín - Střelná R 49 v úseku Hulín-Dolní Ves navrţená trasa silnice nadmístního významu [PK 20] Holešov - přivaděč na R49 včetně východního obchvatu II/490 - úsek Holešov navrţené elektrické vedení nadmístního významu [E O4] Holešov - Bořenovice VVN TR110 kV/22 kV navrţené elektrické vedení nadmístního významu [E 12] Hulín - Všetuly VVN 2x110 kV navrţený NRBK [PU 23] 152 – Kostelecké polesí – Hluboček, navrţený RBC [PU 75] 124 – Lipina navrţený RBK [PU 158] 1580 – Na skále – Lipina. vymezenou strategickou plochu pro výrobu Letiště Holešov, včetně zajištění koordinace ostatních ploch a koridorů při vymezení záměru této průmyslové plochy vymezení plochy pro ochranu pohledového horizontu nadregionálního významu

 koncept ÚP Holešova není s uvedenými body v rozporu 1

Označení veřejně prospěšných staveb (VPS) nebo veřejně prospěšných opatření (VPO) dle ZÚR ZK


4

Kromě výše uvedených konkrétních bodů respektuje koncept ÚP obecné zásady uvedené v ZÚR: 1. Podporovat prostředky a nástroji územního plánování udrţitelný rozvoj území Zlínského kraje. Vytvářet na celém území kraje vhodné územní podmínky pro dosaţení vyváţného vztahu mezi nároky na zajištění příznivého ţivotního prostředí, stabilního hospodářského rozvoje a kvalitní sociální soudrţnosti obyvatel kraje. Dbát na podporu udrţitelného rozvoje území kraje při utváření krajských oborových koncepcí a strategií, při rozhodování o změnách ve vyuţití území a při územně plánovací činnosti obcí. 

koncept ÚP není s daným bodem v rozporu. Jsou respektovány poţadavky na rozvoj při zohlednění zásad ochrany přírody a kvality bydlení obyvatelstva. 2. Podporovat péči o typické a výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují vztah obyvatelstva kraje ke zvolenému ţivotnímu prostoru. Dbát přitom zvláště na: 

zachování a obnovu jedinečného výrazu kulturní krajiny v její místní i regionální rozmanitosti, s cílem minimalizovat necitlivé zásahy do krajinného rázu a podpořit úpravy, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území;

 Navrhovaný koncept zachovává a dále rozvíjí krajinářsky významná území v území. 

zachování a citlivé doplnění tradičního vnějšího i vnitřního výrazu sídel, s cílem nenarušovat historicky cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické dominanty nevhodnou zástavbou, vyloučit nekoncepční formy vyuţívání zastavitelného území a zamezit urbánní fragmentaci přilehlé krajiny;

 Koncept ÚP nepovede k zásahům do výrazu ţádného ze sídel a nebude mít ţádný vliv na historicky nebo architektonicky cenná území. 

zachování krajově pestrých hodnot kulturního dědictví měst i venkova a jeho oblastní charakteristiky.

 K ovlivnění těchto hodnot nedojde. Realizace ÚP nebude mít významný vliv na místní tradice. 3. Při podpoře stabilizace a rozvoje hospodářských funkcí na území kraje zvláště ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách dbát především na: 

významné sociální vlivy plynoucí z úrovně zabezpečení kvality ţivota obyvatel a obytného prostředí, s cílem podpořit zajištění sídel potřebnou infrastrukturou, vybaveností a obsluhou, prosadit příznivá urbanistická a architektonická řešení a zajistit dostatečná zastoupení veřejné zeleně a zachování prostupnosti krajiny;

 Navrhovaný koncept ÚP respektuje poţadavek na zajištění prostupnosti všech krajinných systémů a zvyšuje diverzifikaci území. Nezasahuje do infrastruktury a obsluhy sídel, z hlediska krajinářského přináší realizace změny příznivou změnu vznikem vodní plochy. Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

5



vyuţití ploch a objektů vhodných k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyuţívaných objektů a areálů, a na výběr ploch vhodných k podnikání v zastavitelném území, s cílem nezhoršit podmínky pro vyuţívání zastavěného území a dodrţet funkční a urbanistickou celistvost sídla;

 Koncept ÚP respektuje poţadavek na přednostní vyuţití dostupných ploch a vhodně je doplňuje plochami novými.. 

výraznější podporu rozvoje hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství a rekreace na území kraje, s cílem zabezpečit potřeby jejich rozvoje v souladu s podmínkami v konkrétní části území;

 Realizace konceptu ÚP negativně neovlivní rozvoj cestovního ruchu, turistiky, lázeňství a rekreace na území kraje. 

významné ekonomické přínosy ze zemědělství, vinařství a lesního hospodářství, s cílem zabezpečit jejich územní nároky a urychlit pozemkové úpravy potřebné pro jejich rozvoj, a na potřeby uplatnění téţ mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční funkce lesů v návštěvnicky a rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umoţnit intenzivnější rekreační a turistické vyuţívání území;

 Koncept ÚP jeví snahu minimalizovat zábory ZPF a PUFL, nakolik to je moţné při splnění poţadavků na umoţnění dalšího rozvoje podnikání a bydlení. 

rozvíjení krajských systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na vyuţití vlastních surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje;

 Koncept ÚP nemá negativní vliv na vyuţití vlastních surovinových zdrojů, území včetně ochrany vodních zdrojů. Krajský systém dopravní obsluhy a technické vybavenosti nebude dotčen. 

důsledky náhlých hospodářských změn, které mohou vyvolat změnu v nárocích na formu a rozsah dosavadního způsobu vyuţívání dotčených ploch či koridorů, s cílem zajistit v území podmínky pro jejich opětovné vyuţití.

Navrhovaný koncept ÚP povede k nevratné změně způsobu vyuţívání některých ploch, ovšem tomu se při splnění poţadavků na rozvoj nelze vyhnout. 4. Podporovat ve specifických oblastech kraje ochranu a rozvoj specifických hodnot území a řešení specifických problémů, pro které jsou vymezeny. Prosazovat v tomto území takové formy rozvoje, které vyhoví potřebám hospodářského a sociálního vyuţívání území a neohrozí zachování jeho specifických hodnot. Dbát přitom současně na: 

zajištění územních nároků pro rozvoj podnikání, sluţeb a veřejné a sociální vybavenosti v hlavních centrech oblastí;

 Koncept ÚP respektuje zařazení Holešova do rozvojových os a oblastí vytýčených Politikou územního rozvoje ČR (konkrétně do Rozvojové oblasti Zlín - OB9). Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

6



zachování přírodních a krajinných hodnot a zajištění kvalit ţivotního a obytného prostředí v území;

 Realizace konceptu ÚP povede ke zvýšení biodiverzity území a nebude mít negativní vliv na krajinné hodnoty a kvalitu ţivotního a obytného prostředí v území. 

preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod z působení přírodních sil v území a vytvořit územní rezervy pro případnou náhradní výstavbu.

 Realizace koncepčního řešení ÚP povede ke zvýšení ochrany území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami a neomezuje územní rezervy pro případnou náhradní výstavbu. 5. Podporovat územní zajištění a přiměřené vyuţívání veškerých přírodních, surovinových, léčivých a energetických zdrojů v území kraje. Zajistit jejich hospodárné vyuţívání v současnosti a neohrozit moţnosti jejich vyuţití v budoucnosti. Podporovat v území zájmy na rozvoj obnovitelných zdrojů energie.  Realizace konceptu ÚP nevede k nadměrnému vyuţívání surovinových zdrojů oblasti. Na léčivé a energetické zdroje a jejich vyuţívání nebude mít realizace změny ÚP ţádný vliv. Realizace konceptu ÚP nemá negativní vliv na rozvoj vyuţitelných zdrojů energie. ad B) Koncept sniţování emisí a imisí Zlínský kraj Základním cílem Konceptu je omezování emisí těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch znečišťujících látek, u kterých k překračování imisních limitů nedochází. Základní vertikální souvislostí Konceptu je vazba na Národní program sniţování emisí České republiky a na Národní program sniţování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší. Kromě toho jsou zde uvedeny významné vazby zejména na následující koncepční materiály, připravené na národní úrovni: - Státní politika ţivotního prostředí ČR - Státní energetická politika a Státní energetická koncepce - Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuţívání jejích obnovitelných zdrojů - Národní program ke zmírnění dopadů změny klimatu - Státní dopravní politika a materiály navazující - Společný regionální operační program - Operační program Infrastruktura - Celková strategie Fondu soudrţnosti


7

Prioritou ochrany ovzduší Zlínského kraje v oblasti omezování emisí znečišťujících látek jsou, s přihlédnutím k doporučeným hodnotám krajských emisních stropů a stávajícímu stavu ovzduší, následující znečišťující látky (skupiny látek): - PM10 - oxid siřičitý - benzen, benzo(a)pyren - skleníkové plyny 

Koncept ÚP poţadavky na ochranu kvality ovzduší respektuje a navrhuje řešení ploch a koridorů, které nepovedou ke zhoršení imisní situace v území města. ad C) Plán odpadového hopodářství Zlínského kraje Na uvedený koncepční dokument nemá předkládaný koncept ÚP přímou vazbu. ad D) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje stanovuje základní koncepci optimálního rozvoje zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod společně s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách řešeného území s ohledem na naléhavost řešení, moţnosti financování nebo spolufinancování a ekonomickou průchodnost navrţených technických řešení v tomto kraji včetně případného řešení vlastnických vztahů. Slouţí jako základní podkladový materiál oboru vodovodů a kanalizací orgánům státní správy a samosprávy při prosazování veřejného zájmu a uplatňování jejich rozhodovacích pravomocí. 

Navrhovaný koncept územního plánu není s danou koncepcí v rozporu, poţadavky uvedené v daném koncepčním materiálu jsou respektovány.

ad E) Studie o lesním hospodářství na území Zlínského kraje Cílem Studie je analýza hospodaření na lesních pozemcích Zlínského kraje a zjištění míry zachování ekologické funkce lesních porostů, včetně jejich produkční a mimoprodukční funkce. Koncept ÚP nepřináší významné negativní vlivy na pozemky určené k plnění funkce lesa. ad F) Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji Předmětná studie se zabývá především způsobem hospodaření na zemědělské půdě, jejími výnosy, zajištěním lidských zdrojů a jejich kvality, poţadavkem na stabilizaci krajiny zalesňováním a zatravňováním některých méně produkčních ploch, zrovnoměrněním odběrů zemědělských plodin, realizací agro-environmentálních opatření, hospodařením v méně příznivých oblastech apod.


8



V této oblasti není předkládaný koncept ÚP s uvedenou koncepcí ve střetu. Nicméně ve Studii je rovněţ vysloven poţadavek na zachování procenta zornění v produktivních oblastech, mezi které patří i území Holešova. Z tohoto pohledu má koncept ÚP mírně negativní vliv, neboť v jeho rámci dochází k nevyhnutelnému záboru zemědělského půdního fondu. Proto je nutno v následných správních řízeních vyţadovat vyhodnocení záboru a respektovat návrh opatření, které by tento negativní vliv zmírnilo. ad G) Generel dopravy Zlínského kraje



S uvedenou koncepcí není předkládaný koncept ÚP ve střetu. Navrhované dopravní koridory jsou konceptem ÚP respektovány. ad H) Plán oblasti Morava ze dne 16.9.2010, usn.č. 0163/Zo7/09 Koncepční materiál se zabývá jednak dopady nakládání s vodami, jednak, a to převáţně, stanovením moţných protipovodňových opatření. Jednou z hlavních priorit je zde ochrana horního toku Moravy, zejména Olomouce, Litovle a Holešova. Koncepce navrhuje některé lokality pro výstavbu retenčních prostor a dále uvádí některá opatření zvyšující retenční schopnosti území.



S uvedenou koncepcí není koncept ÚP ve střetu. Koncept přináší návrhy protipovodňových opatření, která plnění uvedené koncepce respektují. Kromě výše uvedených materiálů respektuje předkládaný koncept i





Strategický plán rozvoje Mikroregionu Holešovsko (schválený v r. 2007), který klade poţadavky na existenci města v rámci Mikroregionu Holešovsko, zejména na koordinaci poţadavků budoucího rozvoje města se zájmy mikroregionu včetně vytváření nových funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury a rozvíjení cestovního ruchu. Generel Cyklotras Mikroregionu Holešovsko (z r. 2004)



Koncepci a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje


9

2. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ZMĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. 2.1. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území Vymezení území Rozsah území řešeného Územním plánem Holešov je vymezen hranicí správního území města, které je tvořeno katastrálními územími Dobrotice, Holešov, Količín, Tučapy u Holešova, Všetuly a Ţopy. Geomorfologie a geologie Po stránce geologické je podloţí a nejbliţší okolí Holešovské plošiny budováno západním úsekem flyšového pásma Karpat, který byl ve starším neogénu plošně nasunut k SZ přes moravskou předhlubeň. Na nerovný paleogenní povrch, modelovaný erozí a případně tektonikou, transgredovaly sedimenty, které jsou řazeny do pliocénu, případně aţ do nejstaršího kvartéru. Litologicky v nich převaţují silty a jíly, často nepravidelně nestejnozrnně písčité, které v některých polohách přecházejí aţ do jílovitých písků. Mocnost tohoto souvrství dosahuje v Holešovské plošině aţ kolem 150 m. Typické zbarvení pliocenních sedimentů je cihlově červené a rezavě hnědé. Nejmladší pokryv Holešovské plošiny tvoří kvartérní sedimenty deluviální, deluviofluviální, fluviální a eolické. První tři se podílely na formování mohutného dejekčního kuţelu v podhůří Hostýnských vrchů, který zasahuje do prostoru zájmové lokality. Předpokládá se, ţe Holešovská plošina se kdysi vyvíjela postupně z kotliny, do níţ byly nepravidelně ukládány horniny spláchnuté z okolních svahů a vyplňující nerovnosti dna kotliny. Jednotlivé vrstvy často nejsou uloţeny v úrovních, které by souvisle probíhaly pod povrchem území. Naopak, stejné sedimenty leţí v nejrůznějších polohách, takţe zeminy zjištěné v jednom vrtu v určité úrovni se v blízkém vrtu vůbec nevyskytují. Tyto nepravidelnosti poukazují na kříţové zvrstvení sedimentů budujících zájmovou lokalitu. Litologicky se jedná o převáţně propustné vrstvy písků a písčitých štěrků, často s proměnlivým stupněm zahlinění s vloţkami méně propustných pelitických vrstev. Jejich mocnosti jsou v zájmové lokalitě a jejím nejbliţším okolí značně proměnlivé, v závislosti na reliéfu povrchu předkvartérního podloţí. Největší mocnosti kvartérního souvrství jsou ověřeny v prostoru deprese v reliéfu předkvartérních hornin jiţně od Holešova, kde dosahují nejčastěji 40ti, ale nejvíce aţ 60-ti m. V širším okolí deprese pak mocnost prudce klesá na 15 aţ 25 m. Na povrchu štěrkového souvrství je uloţena vrstva eolických sedimentů (spraše a sprašové hlíny) v mocnosti od 2 do 6 m. V nejsevernější části posuzované trasy se nacházejí také fluviální sedimenty řeky Rusavy, zastoupené písčitými štěrky a povodňovými hlínami. Geologické poměry na lokalitě dokumentuje geologická mapa v měřítku 1 : 25 000, která je uvedena v rámci přílohy č. 10 oznámení „ Hydrogeologický posudek pro realizaci stavby jihovýchodní obchvat Holešova “– příloha č.3.1. Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) leţí řešené území v provincii Západní Karpaty. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

10

Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

: : : : :

Vněkarpatské sníţeniny Západní Vněkarpatské sníţeniny Hornomoravský úval Holešovská plošina ---

Řešené území leţí v geomorfologickém podcelku Holešovská plošina. Jedná se o úpatní proluviální níţinu. Reliéf s mírným sklonem směrem k JZ, který se pohybuje zhruba kolem 0°59´, postupně přechází směrem k východu do členitějších tvarů Hostýnských vrchů. Podle mapy radonového rizika se řešené území nachází v 1. a 2 kategorii radonového rizika (nízké a střední riziko). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyţaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku, pro jednotlivé stavby v následných správních řízeních. V západní části katastrálního území Ţopy jsou evidována dvě výhradní bilancovaná loţiska nerostných surovin (cihlářské hlíny) a těţený stanovený dobývací prostor (DP). Návrhem řešení jsou uvedené zdroje nerostných surovin respektovány. Pro těţbu je navrţena plocha 119. Na části jiţ vytěţeného DP, kde bylo v minulosti prováděno skládkování, byla provedena částečná rekultivace. Na nerekultivované části DP je jednak navrţena plocha 80 pro silniční dopravu, určená pro realizaci jihovýchodního obchvatu města Holešova, jednak plochy106 a 107, určené pro realizaci příměstského lesoparku. Vzhledem k navrţeným kompenzačním opatřením (plochy 106 a 107 ÚP) nedojde v širším území k narušení udrţitelného rozvoje území. Na ploše výhradního bilancované loţisko nerostných surovin č. 305200002 není navrţena těţba. Severovýchodně od městské části Dobrotice je evidováno ostatní sesuvné území (sesuv č. 2082) o výměře 0,1 ha. Celé sesuvné území, včetně navazujících ploch, bylo v souladu se zpracovávanou pozemkovou úpravou navrţeno jako plocha 226, určená pro krajinnou zeleň, která by měla přispět ke stabilizaci území, které je v současnosti uţíváno jako velkovýrobně obhospodařovaná plochy trvalých travních porostů. Klima Klimaticky leţí řešené území v teplé oblasti (varianta T2) a je charakteristické dlouhým aţ velmi dlouhým, teplým aţ velmi teplým a suchým aţ velmi suchým létem. Přechodné období je velmi krátké s teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá aţ velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Některé vybrané klimatické charakteristiky pro jednotku T2 jsou uvedeny v následujícím přehledu: POČET LETNÍCH DNŮ POČET DNŮ S PRŮMĚRNOU POČET MRAZOVÝCH DNŮ TEPLOTOU 10°C A VÍCE POČET LEDOVÝCH DNŮ PRŮMĚRNÁ TEPLOTA LEDNA PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ČERVENCE PRŮMĚRNÁ TEPLOTA DUBNA PRŮMĚRNÁ TEPLOTA ŘÍJNA

T2 50 – 60 160 – 170 100 – 110 30 – 40 -2 - -3 18 – 19 8–9 7–9


11

PRŮMĚRNÝ POČET DNŮ SE SRÁŢKOVÝ1ÚHRN VEGETAČNÍ SRÁŢKAMI MM A ZA VÍCE SRÁŢKOVÝ ÚHRN V ZIMNÍM OBDOBÍ POČET DNŮ SE SNĚHOVOU OBDOBÍ POČET DNŮ ZAMRAČENÝCH POKRÝVKOU POČET DNŮ JASNÝCH LETNÍ DEN MRAZOVÝ DEN

90 – 100 350 – 400 200 – 300 40 – 50 120 – 140 40 – 50

: tmax 25°C : tmin  -0,1°C

LEDOVÝ DEN : tmax -0,1°C VEGETAČNÍ OBDOBÍ : měsíce IV - IX ZIMNÍ OBDOBÍ : měsíce X - III

: Nd 2/10 ZAMRAČENÝ DEN : Nd  8/10 [Nd : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy)] JASNÝ DEN

Sluneční záření a oblačnost Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují nad hodnotou 3800 MJ.m-2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje mezi 6,0 aţ 6,5, přičemţ nejvyšší oblačnost pozorujeme v prosinci, nejniţší obvykle v srpnu. Teplota vzduchu Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem hodnoty 8,5°C, přičemţ nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu se v nejteplejším měsíci pohybují kolem hodnoty 24,0°C. Průměrná denní minima teploty vzduchu klesají v nejchladnějším měsíci zimy na -5 °C. V červenci se průměrná denní minima pohybují kolem 12,0°C. Charakteristické průměrné denní teploty vzduchu: Pr  0°C charakterizuje nástup a  0°C konec zimy. V průměru zde začíná zima koncem druhé prosincové dekády a končí koncem druhé dekády února. Velké vegetační období, v němţ začínají jednoduché projevy ţivota rostlin, znamená nástup jara a konec podzimu. Je charakterizováno průměrnou denní teplotou 5°C a vyšší. V řešeném území začíná v polovině třetí březnové dekády a končí na přelomu první a druhé dekády listopadu. Malé vegetační období s průměrnou denní teplotou 10°C a více začíná v řešeném území v polovině poslední dekády dubna a končí koncem první říjnové dekády. Průměrnou denní teplotou 15°C a více je určeno letní období. To zde začíná na přelomu května a června a končí v polovině první dekády září. Vlhkost vzduchu Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 77%, přičemţ nejvyšších hodnot dosahuje většinou v prosinci, nejniţších v dubnu. Atmosférické sráţky Průměrné roční úhrny sráţek se pohybují nad hodnotou 600 mm, přičemţ nejvíce sráţek spadne v červenci, nejméně v lednu aţ únoru. Roční sráţkové úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují těsně nad hodnotou 950 mm. Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

12

Mezoklimatické poměry Řešené území většinou nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu. Kvalita ovzduší Na základě údajů z roku 2009 byla ve Věstníku MŢP č. 04/2010 vymezena oblast v působnosti stavebního úřadu Holešov jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska překračování cílových imisních limitů pro benzo(a)pyren na 2,3% území, na 100% území Zlínského kraje jsou překračovány cílové imisní limity pro troposférický ozón. Hydrologie Řešené území patří do povodí řeky Moravy. Holešov, Všetuly Hlavním recipientem katastrálních území Holešov a Všetuly je vodní tok Rusava - významný vodní tok č. 704. Vodní tok Rusava protéká severním okrajem zastavěného území města Holešov i místní části Holešov - Všetuly, ve směru SV - JZ. Při průtoku katastrálním územím Holešov i Všetuly, protéká vodní tok Rusava v převáţné části korytem upraveným na Q100 = 52 m3/s. Při východním okraji katastrálního území Holešov - v úseku řkm 15,965 -16,435, je trať nekapacitní, při průtoku Q100 dochází k menším rozlivům na pravý i levý břeh. Vodní tok Rusava má rozhodnutím OkÚ Kroměříţ, referát ŢP pod č.j. ŢP - 231/2/53/1269/97 - Cl, ze dne 28.2.1997 stanoveno záplavové území pro Q100. Jiţní částí k.ú. Holešov, ve směru východ - západ, protéká vodní tok Mojena s pravostranným přítokem Přílepský potok. Mojena i Přílepský potok protékají upraveným korytem. Průtok Mojeny je v současné době znečišťován zaústěním kanalizačních stok v obci Martinice, které odvádějí kromě dešťových i nečištěné odpadní vody splaškové. Jiţním okrajem k.ú. Všetuly, ve směru východ - západ, protéká upraveným korytem vodní tok Ţabínek, levostranný přítok Rusavy. Jihozápadním okrajem katastrálního území Všetuly, ve směru sever - jih, protéká upraveným korytem bezejmenný pravo-stranný přítok Mojeny (01). Severním okrajem k.ú. Holešov, ve směru východ - západ, protéká upraveným korytem Rymický potok, který je po soutoku s vodním tokem Roštěnka pravostranným přítokem vodního toku Rusava. Severovýchodním okrajem katastrálního území Holešov, ve směru SV - JZ, protéká bezejmenný pravostranný přítok Rusavy (Tučapský potok). Tučapský potok je v dolním úseku upraven a před zaústěním do vodního toku Rusavy je zatrubněn DN 1200. Na Tučapském potoce, při SV okraji katastrálního území Holešov, se nachází jímací území obce Tučapy, včetně části pásem hygienické ochrany 1. stupně a 2. stupně - nerozlišeného. Část východní hranice k.ú. Holešov tvoří bezejmenný pravostranný přítok Rusavy (Ţelkovský potok), který protéká neupraveným korytem. V k.ú. Holešov se nacházejí uměle vybudované vodní nádrţe: zámecké rybníky v areálu zámeckého parku, veřejné koupaliště, situované ve sportovním areálu v blízkosti zámecké zahrady, soustava tří pravobřeţních rybníků (jeden z nich je situován v k.ú. Dobrotice), vodní nádrţe v areálu cukrovaru (dříve slouţily k akumulaci vody pro technologické účely cukrovaru).


13

Ţopy Hlavním recipientem k.ú. Ţopy je vodní tok Ţopka, levostranný přítok Rusavy. Ţopka tvoří část jiţní hranice katastrálního území, dále protéká středem zastavěného území městské části Ţopy ve směru JV - SZ. Pod zastavěným územím Ţop tvoří část severní katastrální hranice. Zastavěným územím protéká vodní tok Ţopka upraveným korytem. Severním okrajem k.ú. Ţopy, ve směru JV - SZ protéká upraveným korytem bezejmenný levostranný přítok Rusavy (Ţopský potok), se svými přítoky. Východní hranici k.ú. Ţopy tvoří vodní tok Zhrta. Při severním okraji k.ú. Ţopy se nachází pramenní vidlice bezejmenného levostranného přítoku Zhrty. V k.ú. Ţopy se nacházejí uměle vybudované vodní nádrţe: retenční nádrţ na vodním toku Ţopka, situovaná nad zastavěným územím Ţop a vodní nádrţ, situovaná v areálu cihelny Ţopy. Dobrotice Hlavním recipientem k.ú. Dobrotice je vodní tok Rusava - významný vodní tok č. 704. Vodní tok Rusava protéká severozápadně zastavěného území městské části Dobrotice. Při průtoku k.ú. Dobrotice protéká vodní tok Rusava v převáţné části korytem upraveným na Q100 = 52 m3/s. Při západním okraji katastrálního území Dobrotice - v úseku řkm 15,965 -16,435, je trať nekapacitní, při průtoku Q100 dochází k menším rozlivům na pravý i levý břeh. K dalšímu rozlivu dochází v úseku řkm 16,975 - 17,235. Další nekapacitní úsek je v řkm 17,540 - 18,015. Rozliv je při Q100 = 52 m3/s výraznější na levém břehu. Vodní tok Rusava má v úseku řkm 0,000 -18,015 rozhodnutím OkÚ Kroměříţ, referát ŢP pod č.j. ŢP - 231/2/53/1269/97 - Cl, ze dne 28.2.1997 stanoveno záplavové území pro Q100. Část západní hranice k.ú. Dobrotice tvoří bezejmenný pravostranný přítok Rusavy (Ţelkovský potok). Ţelkovský potok, který protéká ve své horní části neupraveným korytem, v dolním úseku korytem upraveným. Část východní a část severní hranice k.ú. Dobrotice tvoří bezejmenný levostranný přítok Rusavy. Jiţní částí k.ú. Dobrotice, ve směru východ – západ, protéká bezejmenný levostranný přítok Rusavy (Dědinka) s přítoky, které protékají částečně upraveným korytem. Vodní tok Dědinka je po kříţení s tratí ČD zatrubněn DN 1000, DN 1200 a DN 1500. Katastrálním územím Dobrotice, ve směru JV - SZ, protéká levostranný přítok Rusavy - Ţopský potok, který je po kříţení s tratí ČD zatrubněn DN 1000. V současné době je kanalizační síť v Dobroticích, která byla vybudována v roce 2008, důsledně oddělena od zatrubněných úseků Ţopského potoka a Dědinky. Západním okrajem katastrálního území Dobrotice protéká levostranný přítok Rusavy - vodní tok Ţopka. V katastrálním území Dobrotice se nacházejí uměle vybudované vodní nádrţe: pravobřeţní rybník, který spolu se dvěma rybníky v katastrálním území Holešov tvoří soustavu tří pravobřeţních rybníků a levobřeţní rybník - nacházející se v těsné blízkosti vodního toku Rusava, pravobřeţní rybník, který vznikl v místě bývalého meandru vodního toku Rusavy, malá vodní nádrţ na Dědince, situovaná nad tratí ČD. Tučapy Hlavním recipientem katastrálního území Tučapy je Rymický potok, který protéká severní částí katastrálního území ve směru SV – JZ, v blízkosti silnice III/490 10 se lomí a je veden směrem jiţním. Extravilánové vody, přitékající z polních tratí ve východní části městské části Tučapy, zvyšují průtok v Rymickém potoce, který má nedostačující kapacitu propustků a mostků Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

14

v zastavěném území a rozlivem Rymického potoka jsou často ohroţovány nemovitosti v centru Tučap, zejména v profilu nad kříţením se silnicí III/490 10. Mnoţství extravilánových vod bude eliminováno krajinnými úpravami, které budou provedeny v rámci pozemkových úprav. Količín Hlavním recipientem k.ú. Količín je Rymický potok, který protéká střední částí katastrálního území ve směru SV - JZ upraveným korytem. Severně nad zastavěným územím Količína protéká upraveným korytem bezejmenný levostranný přítok Rymického potoka. Severní částí k.ú. Količín, ve směru SV - JZ, protéká upraveným korytem vodní tok Roštěnka. Jiţní částí k.ú Količín, ve směru východ – západ, protéká vodní tok Rusava - významný vodní tok č. 704. Při průtoku katastrálním územím Količín protéká vodní tok Rusava upraveným korytem na Q100 = 52 m3/s. Vodní tok Rusava má rozhodnutím OkÚ Kroměříţ, referát ŢP pod č.j. ŢP 231/2/53/1269/97 - Cl, ze dne 28.2.1997 stanoveno záplavové území pro Q100. Pedologie Mateční půdní materiály Fluviální uloženiny Jsou to aluviální, povodňové sedimenty. Sloţení sedimentů je závislé na petrografickém sloţení a stavbě celého povodí nad daným místem. Nivní uloţeniny jsou zde většinou nevápnité. Spraše Spraš je nezpevněný pórovitý sediment, slabě propustný, zpravidla bez vrstevnatosti. Tvoří ho prachové částice, vyskytuje se však i hrubší písčitá a jemnější jílovitá frakce. Spraš je světle ţluté aţ hnědavé barvy, časté jsou vápnité konkrece (cicváry) a svislé vápencové rourky na místech kořenových systémů rostlin. Spraše se většinou vyskytují v sériích mocných několik metrů, mezi nimi jsou obvykle fosilní půdy. Na takovýchto podkladech se vyvinuly půdy s dobrými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Obecně jsou spraše a sprašové hlíny matečným materiálem pro černozemě a hnědozemě. Půdní typy Skupina černozemních a hnědozemních půd půd Jednotícím znakem hlavních půdních jednotek (HPJ) v této skupině je obsah nejkvalitnějšího humusu a zpravidla mocná humusová vrstva. Typickými půdami této skupiny jsou černozemě a hnědozemě, které se vyvinuly na substrátech sedimentárního původu, především na spraši, ojediněle pak na slínitých sedimentech. Jsou zde zastoupeny následující HPJ: 02 - černozemě luvické na sprašových pokryvech, středně těţké, bez skeletu, převáţně s příznivým vodním reţimem. 11 - hnědozemě modální vč. slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovcích), středně těţké s těţší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry.


15

Skupina fluvizemí Do této skupiny náleţí půdy vytvořené na naplaveninách vodních toků. Zaujímají tedy nejniţší polohy území. Charakteristickým znakem je rozdílná mohutnost humusové vrstvy a rozdílné zrnitostní sloţení v závislosti na původu a vytřídění zemin, které voda přinášela. Jsou to nejmladší půdy, a protoţe půdotvorný proces netrval dlouho, nevytvořil se u nich kvalitní humus ani v příznivých půdotvorných podmínkách - při stejné teplotě a obsahu vápníku jako při vývoji černozemí. Obsahem humusu se vyrovnají černozemím, kvalita humusu je však střední. Fyzikálně-chemické vlastnosti typických nivních půd, zvláště schopnost poutat ţiviny a uvolňovat je pro rostliny, jsou velmi dobré. Téměř se vyrovnají černozemím. V území se vyskytují následující půdy následujících hlavních půdních jednotek: HPJ

02 03 06 08 10 11

12

13

14 20 22 24 37 40 41

Charakteristika

Černozemě degradované na spraši, středně těţké, s příznivým vodním reţimem Černozemě luţní na spraši nebo na spraši uloţené na slínu, středně těţké, s příznivým vodním reţimem Černozemě typické, karbonátové a luţní na slinitých a jílovitých substrátech, těţké půdy, avšak s lehčí ornicí a těţkou spodinou, občasně převlhčené Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vţdy však erodované, převáţně na spraších, zpravidla ve vyšší svaţitosti, středně těţké Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těţké s těţší spodinou, s příznivým vodním reţimem Hnědozemě typické, černozemní, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách, středně těţké s těţší spodinou, vodní reţim příznivý aţ vlhčí Hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách, středně těţké s těţší spodinou, vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení forem na spraši, středně těţké s těţší spodinou, s příznivým vodním reţimem Hnědozemě a illimerizované půdy maximálně se slabým oglejením na spraších, sprašových a svahových hlínách o mocnosti 0,4-0,5 m, uloţených na velmi lehké spodině, závislé na dešťových sráţkách Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách, středně těţké s těţkou spodinou, vláhové poměry jsou příznivé Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše, těţké aţ velmi těţké, málo vodopropustné Hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech, většinou lehčí nebo středně těţké, s vodním reţimem poněkud příznivějším neţ HPJ 21 Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na usazeninách karpatského flyše, středně těţké aţ těţké, většinou štěrkovité, středně zásobené vláhou Mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité aţ kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité aţ pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí Sváţité půdy (nad 12° ) na všech horninách, lehké aţ lehčí středně těţké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na sráţkách Svaţité půdy (nad 12°) na všech horninách, středně těţké aţ těţké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na sráţkách Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

16

48 49 56 58 59 61 62 63

Hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích a siltovcích, lehčí aţ středně těţké, aţ středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření Hnědé půdy oglejené a rendziny oglejené na břidlicích a usazeninách karpatského flyše, těţké aţ velmi těţké, bez štěrku aţ slabě štěrkovité, sklon k dočasnému zamokření Nivní půdy na nivních uloţeninách, středně těţké, s příznivými vláhovými poměry Nivní půdy glejové na nivních uloţeninách, středně těţké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé Nivní půdy glejové na nivních uloţeninách, těţké aţ velmi těţké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější Luţní půdy na nivních uloţeninách a spraši, středně těţké vláhové poměry příznivé aţ sklon k převlhčení Luţní půdy glejové na nivních uloţeninách a spraši, středně těţké, obvykle dočasně zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5 - 1,0 m Luţní půdy glejové na nivních uloţeninách, jílech a slínech, těţké aţ velmi těţké, vláhové poměry nepříznivé, vysoká hladina podzemní vody, po odvodnění příznivější

Hydrogeologie Po stránce hydrogeologické je (Holešovská plošina součástí hydrogeologického rajonu 162 „Pliopleistocenní sedimenty Hornomoravského úvalu“ a leţí nad sedimenty rajonu 222 „Neogenní sedimenty vněkarpatských a vnitrokarpatských pánví“. Vzhledem k převaze jílovitého vývoje představují neogenní sedimenty především relativně nepropustný počevní izolátor zvodně v kvartéru. Území leţí mimo vyhlášené CHOPAV.


17

Kvartérní štěrkopísčité sedimenty vytváří příznivé prostředí pro oběh a akumulaci podzemní vody. Změny zrnitostního sloţení, závislé na střídavém uloţení písčitých štěrků, hlín, písků a hlinito-písčitých štěrků, ovlivňují jejich velmi rozdílný součinitel filtrace, který se pohybuje v širokém rozmezí od kf = n.10-6 m.s-1 do kf = n.10-3 m.s-1. Jeho hodnoty kolísají v širokém rozmezí jak ve vertikálním, tak i v horizontálním směru, coţ znamená, ţe polohy relativně dobře propustné se střídají s polohami relativně nepropustnými. Vzhledem k tomu dochází ke sloţitému proudění podzemní vody. Nepravidelné vloţky méně propustných jílovitých a hlinitých písků aţ písčitých jílů a hlinitých poloh a proměnlivá zrnitost sedimentů mají vliv na to, ţe hladina podzemní vody je většinou napjatá. Proudění podzemní vody je ovlivněno geologickou a geomorfologickou stavbou, odtokovými poměry a exploatací podzemní vody v jímacích územích Holešov a Všetuly. Generelní směr proudění je od východu aţ jihovýchodu k západu. V prostoru jímacího území Holešov je vytvořena výrazná deprese, vlivem které dochází k přítoku podzemní vody také od severovýchodu. Obdobná deprese je vytvořena také v prostoru jímacího území Všetuly. Hloubka hladiny podzemní vody pod terénem se pohybuje od cca 3 m a postupně klesá aţ po více neţ 20 m v blízkosti bývalé skládky. Místně se hladina pohybuje okolo 6 m od terénu. Doplňování kvartérní zvodně je závislé především na klimatických faktorech. K dotaci sráţkových vod do kolektoru dochází jak v zájmovém území a jeho širším okolí, tak přítokem podzemních vod ze vzdálenějších částí povodí s infiltračními oblastmi leţících v okolních svazích (zejména Hostýnských vrchů) ze sousedního rajónu 322. K další dotaci kolektoru dochází vlivem infiltrace z povrchových toků, především Rusavy. Odtok podzemní vody je směrem k jímacímu území, a to vzhledem k depresi vytvořené jímáním. Pouze v severní části území dochází k odvodňování směrem k řece Rusavě. Pokryvné sprašové hlíny fungují z hydrogeologického hlediska jako stropní izolátor. Průzkumem byla zjištěna průměrná hodnota jejich koeficientu filtrace 8,55.10-8 m.s-1. Mocnost pokryvných hlín se pohybuje v širokém rozmezí 2 – 6 m. PHO jímacího území Holešov-Letiště a Všetuly Jímací území provozuje společnost VaK Kroměříţ, a.s. Podzemní voda se zde čerpá celkem ze 7 objektů, v celkovém mnoţství okolo 55 l.s-1. Část území Holešova se nachází ve vnějším pásmu hygienické ochrany (PHO) 2. stupně tohoto jímacího území. Rozsah PHO a pravidla hospodaření v nich byly stanoveny jiţ v lednu 1984 rozhodnutím Odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství ONV v Kroměříţi. Dne 31.10.2007 bylo odborem ţivotního prostředí MěÚ Holešov vydáno rozhodnutí, kterým byly podmínky hospodaření v ochranných pásmech upraveny. Dle tohoto rozhodnutí musí být v ochranném pásmu 2. vnějším respektovány následující podmínky: 

Jednotlivé poţadavky na činnosti, při nichţ dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohroţujícími jakost nebo zdravotní nezávadnost vod a nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými látkami, které by mohly mít negativní vliv na vodní zdroj, bude vodoprávní úřad posuzovat na základě hydrogeologického posudku příp. průzkumu, zpracovaného oprávněnou osobou a předloţeného investorem.


18



Obdobně bude vodoprávní úřad posuzovat zásahy, jimiţ se narušuje a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, pouţívání trhavin, těţbu, hornickou činnost a provozování zařízení, které mohou ovlivnit reţim zvodnělých vrstev.



Při povolování geologických prací spojených se zásahem do pozemku v ochranném pásmu bude poţadován jejich projekt a realizace tak, aby nebyla narušena ochranná funkce pokryvných sprašových a jílovitých hlín a aby nedošlo k neţádoucímu propojení jednotlivých zvodnělých vrstev.



Nesmí se zde umisťovat servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení pro manipulaci s nimi, zejména překladiště, stáčírny, mycí rampy, odpařovací stanice, další stavby zejména dílny, sklady, nádrţe topných olejů, sběrny, skládky, ve kterých dochází k manipulaci s látkami, které mohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody, například jedovaté a ţíravé látky, radioaktivní látky.



zemědělské vyuţití vnější části pásma hygienické ochrany 2. stupně, jakoţ i vyuţití závlah se posuzuje zvlášť. Pro toto vyuţití se vypracuje vhodný reţim a vyberou v rámci vnější části vhodné lokality, v nichţ se zamezí průsak do půdy nebo zabrání splachům do vnitřní části pásma hygienické ochrany 2. stupně. Zařízení zemědělské výroby, jako např. ustájení dobytka, siláţní jámy, hnojiště apod. se likvidují, nebo technicky zabezpečují tak, aby se vyloučila moţnost havárie jakosti podzemních vod.

V severovýchodním okraji katastrálního území Holešov, jihovýchodně zastavěného území místní části Tučapy, v údolnici bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Rusava (Tučapský potok) - se nachází jímacího území Tučapy, které slouţí pro zásobování městské části Tučapy pitnou vodou. Jímací území má rozhodnutím ONV Kroměříţ, OVLHZ ze dne 13.1.1984 pod č.j. Vod.235/1-182/1984 vyhlášena pásma hygienické ochrany – PHO 1. stupně a PHO 2. stupně – nerozlišeného. Biogeografie, fauna, flóra Biogeograficky leţí řešené území v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii západokarpatské, v bioregionu Hranickém. Potenciálně se zde vyskytují dubohabrové háje (Carici pilosae-Carpinetum). Primární bezlesí chybí. V náhradní přirozené vegetaci fragmentárně doznívají semixerotermní travobylinná společenstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. V okolí vápencových lomů se nachází pozoruhodná ruderalizovaná vegetace primitivních půd, náleţejících svazu Alysso alyssoidis-Sedion. Na spoře zachovaných loukách se setkáváme s vegetací Arrhenation, snad i Cynosurion. Vlhké louky náleţejí svazu Calthion. Lemy, pokud jsou vyvinuty, náleţejí svazu Trifolion medii, ojediněle jsou v krajině zachovány křoviny Prunion spinosae. Flóra je poměrně bohatá, tvořená obecnými druhy a kvantitativním zastoupením taxonů obecně rozšířených ve východní části ČR (včetně karpatských migrantů). K nim náleţejí ostřice chlupatá (Carex pilosa), ostřice převislá (C. pendula), přeslička obrovská (Equisetum telmateia), hvězdnatec čemeřicový (Hacguetia epipactis), pryšec mandloňolistý (Tithymalus amygdaloides), svízel potoční (Galium rivale) vzácně kyčelnice ţláznatá (Dentaria glandulosa) a zapalice Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

19

ţluťuchovitá (Isopyrum thalictroides). Velmi zřetelná je účast mnohých subtermofytů, pronikajících z jiţně a západně situovaných bioregionů, k nimţ patří hlaváč bledoţlutý (Scabiosa ochroleuca), máčka ladní (Eryngium campestre) hojnější hlavně na JZ, smldník jelení (Peucedanum cervaria), pupava bezlodyţná (Carlina acaulis), šalvěj luční (Salvia pratensis), voskovka menší (Cerinthe minor), na vlhkých stanovištích ocún jesenní (Colchicum autumnale), pryšec huňatý (Tithymalu villosus) a bledule letní (Leucojum aestivum). Teplomilnější druhy najdeme i mezi lesními druhy, jsou to např. břek obecný (Sorbus torminalis), oměj vlčí (Aconitum vulparia), lecha černá (Lathyrus niger), mochna bílá (Potentilla alba) a violka divotvárná (Viola mirabilis), zatímco oreofyty téměř chybějí. Ze subatlanských druhů byl zaznamenán pavinec modrý (Jasione montana). Faunu bioregionu tvoří společenstva vysoce zkulturněných pahorkatin nejzápadnější výspy karpatského oblouku. Jsou v ní částečně zastoupeny teplomilné prvky, a zejména lesní druhy karpatského předhůří. Významné druhy - Savci: jeţek východní (Erinaceus concolor), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros). Ptáci: dytík úhorní (Burhinus oedicnemus), břehule řiční (Riparia riparia), hýl rudý (Carpodacus sideros) Obojţivelníci: mlok skvrnitý (Salamadra salamandra), kuňka ţlutobřichá (Bombina variegata). Měkkýši: srstnatka jednozubá (Trichia unidentata), řasnatka lesní (Macrogastra plicatula), skalnice kýlnatá (Helicigona lapicida), s. lepá (H. faustina), hladovka chlumní (Ena obscura), vrásenka orlojovitá (Discus perspectivus), vřetenatka nadmutá (Vestia turdiga), vlahovka karpatská (Monachoides vicina). Zájmové území leţí v biochorách:  2RE Plošiny na spraších 2. v.s.,  2BE Erodované plošiny na spraších 2. v.s.  3Nh Uţší převáţně hlinité nivy 3. v.s. 2RE Plošiny na spraších 2. v.s. V potenciální přirozené vegetaci lze předpokládat mozaiku karpatských ostřicových a polonských lipových dubohabřin (Carici pilosae-Carpinetum, Tilio-Carpinetum); teplomilné trávníky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati jsou velmi vzácné a neplně vyvinuté. Pole zcela dominují, jsou velká, pokrývají rozsáhlá souvislá území. Lesy jsou velmi vzácné, zpravidla je tvoří pouze nepatrné segmenty na ojedinělých vyšších strmých svazích, nebo v místech, kde dříve byly těţeny nerostné suroviny, případně tvoří doprovod vodotečí. Jejich dřevinná skladba je většinou silně změněna s hojným akátem, smrkem, borovicí, jasanem, topoly a lipami. Pouze nivní lesíky mají dřevinnou skladbu bliţší přirozené, neboť v nich dominují topoly a vrby, místy olše. Travní porosty jsou ojedinělé, tvoří malé plochy a jsou vázány především na nivy potoků. Vodní plochy jsou velmi vzácné. Větší zastoupení sadů proti ostatním typům plošin je dáno výskytem zahrádek a ojedinělých větších sadů na okrajích měst. Převaţují zahrádky u vesnických stavení. 2BE Erodované plošiny na spraších 2. v.s. Potenciální přirozenou vegetací jsou zde dubohabřiny zastupuje karpatský ostřicový typ (Carici pilosae-Carpinetum). Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

20

Pole dominují a jsou většinou velká. Dělená jsou silnicemi, polními komunikacemi často vedenými v pravidelné síti. Tento typ patří k nejméně lesnatým. Lesy většinou tvoří pouze drobné fragmenty zarůstající strţe, úvozy, ostřejší terénní tvary s mělkými půdami. Hlavními dřevinami v malých lesících jsou akát a borovice s jasanem, ve větších jsou významněji zastoupen duby a habr. Mimoto se v tomto typu biochory vyskytují postagrární lada, hojnější a vesměs ruderalizovaná v blízkosti velkých měst a v industriálních oblastech. Vzácné vodní plochy tvoří hladiny malých autochtonních vodních toků a rybníčky v pramenných úsecích, místy zbudované v celých skupinkách. Sady jsou tak jako jinde tvořeny charakteristickými plochami uvnitř a po obvodě jednotlivých sídel. 3Nh Užší převážně hlinité nivy 3. v.s. Základ potenciální přirozené vegetace tvoří karpatská ostřicová dubohabřina (Carici pilosaeCarpinetum). Dominantním způsobem vyuţití jsou i zde pole. Jsou vţdy velká, ohraničená především příkopy se sporou dřevinnou vegetací, vodními toky (zpravidla s uţšími břehovými porosty) a komunikacemi (s doţívajícími stromořadími ovocných dřevin). Lesy jsou velmi vzácné, tvořené jen lesíky uprostřed polí nebo širšími břehovými porosty v meandrech řek. Převaţují v nich olše, jasany, topoly a na březích vod vrby. Louky jsou relativně hojné, a to zvláště v segmentech s neregulovanými toky a dále od osídlení. Většinou jsou kulturní nebo opuštěné a zruderalizované. Rozptýlené dřeviny jsou hojnější především podél příkopů. Vodní plochy jsou tvořeny ve většině segmentů především vlastními toky, mrtvými rameny a izolovanými malými rybníky. Sady jsou malé, vázané na jednotlivé usedlosti při okrajích vesnic. V řešeném území města Holešov se podle sumárního výpisu za všechna dílčí katastrální území nachází 319,6 ha trvalých lesních porostů, coţ představuje cca 9,4 % celkové výměry. Při porovnání všech katastrů má největší zastoupení lesních porostů má k.ú. Ţopy (80,5 %), nejmenší k.ú. Všetuly (0,37 %). Většina lesních porostů je soustředěna na severovýchodním okraji řešeného území. 84,1 % lesních porostů náleţí do kategorie hospodářského lesa, 15,9 % tvoří lesy zvláštního určení. Nejvíce je zastoupen 3. vegetační stupeň a dále 2. a 4. vegetační stupeň. Celkově dominuje smrk a podíl jehličnanů dosahuje 67%, coţ ovlivňuje statickou i ekologickou stabilitu porostů. Převaţují starší věkové stupně, ţe v mnoha porostech bude zahájena nebo se provádí obnova lesa. Do rozloţení věkových tříd také neblaze zasáhla kůrovcová kalamita, kdy zejména smrkové porosty v niţších vegetačních stupních stresované extrémními přísušky v letech 1992 - 1994 a imisemi snáze podléhají invazi kůrovců. Změnilo se tedy rozloţení ve prospěch 1. a 2. věkové třídy. Zalesnění bylo provedeno ve většině opět smrkem, coţ v budoucnu můţe vytvářet opět podmínky pro následné kalamity. Uplatňovaný hospodářský způsob je holosečný s prvky hospodářského způsobu podrostního. Specifické jsou lesy zvláštního určení (bývalé vojenské prostory), které jsou charakteristické druhově bohatějším keřovým a bylinným patrem a členitým strukturovaným ekotonem. Součástí


21

někdejšího vojenského areálu jsou i louky a pastviny s významnými xerofytními i vlhkomilnými společenstvy. V plochách PZPFL se nachází několik objektů individuální rekreace. Významné krajinné prvky (VKP) Nejčetněji jsou zastoupeny významné krajinné prvky (VKP) za které jsou ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. povaţovány lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy (ad §3 b zák.114/1992 Sb.) a dále jiné části krajiny (mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy aj.), zaregistrované orgánem ochrany přírody jako VKP podle §6 zmíněného zákona. Památné stromy Na území města Holešov se nachází několik památných stromů: v zámeckém parku buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica cv. atropurpurea) a ve Smetanových sadech hodnotná líska turecká (Corylus colurna). Ramsarské mokřady Ramsarská úmluva definuje mokřad jako: území baţin, slatin, rašelinišť i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá i dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, jejíţ hloubka při odlivu nepřesahuje 6 m. Taková území nejsou v řešené lokalitě evidována. Fauna Na zemědělské půdě se vyskytují druhy charakteristické pro kulturní stepi a ruderály. V severní části s podstatně vyšším zastoupením zeleně je spektrum ţivočichů podstatně vyšší, zejména je zde vysoká četnost ptactva. Zastoupení ţivočichů odpovídá druhově lokalizaci v západní části karpatského oblouku. Významným činitelem, který ovlivňuje sloţení fauny, je vegetační kryt. Základem níţe uvedeného přehledu jsou archivní materiály zpracovatele, které byly doplněny o aktuální terénní průzkumy prováděné v říjnu 2005. Na lokalitě lze dokladovat výskyt následujících ţivočichů: Pro polní prostředí jsou typičtí brouci jako je blýskáček řepkový (Meligethes aeneus), dřepčík polní (Phyllotreta undulata), mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata), mrchoţrout obecný (Silpha obscura) a slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata). Z motýlů se zde objevuje babočka kopřivová (Aglais urticae), na zahrádkách bělásek zelný (Pieris brassicae), obaleč jablečný (Cydia pomonella), můra luční (Cerapteryx graminis ) a můra zelná (Mamestra brassicae). Na klidových plochách skládky a zámeckého parku je to babočka paví oko (Inachis io), babočka admirál (Vanessa atalanta), ţluťásek čičorečkový (Colias hyale) a další. V prostoru rekultivované skládky se nachází ještěrka obecná (Lacerta agilis), která je silně ohroţeným druhem dle přílohy č.III vyhlášky 395/1992 Sb., bylo dokladováno jen několik jedinců. Z ptáků se v území města a blízkém okolí vyskytují běţné druhy vázané na zemědělskou krajinu a městské prostředí jako je zvonohlík zahradní (Serinus serinus ), zvonek zelený (Carduelis chloris), skřivan polní (Alauda arvensis), strnad obecný ( Emberiza citrinella), sýkora koňadra (Parus majo), špaček obecný (Sturnus vulgaris), kos černý (Turdus merula), drozd zpěvný (Turdus philomelos), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto),kukačka obecná (Cuculus canorus),straka obecná (Pica pica) a další.


22

Z dalších ţivočichů je to zejména hraboš polní (Microtus arvali), myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), krtek obecný (Talpa europaea) a jeţek východní (Erinaceus concolor). Významné druhy ţivočichů jsou vázány na VKP Obora, zejména na staré doupné stromy v zámeckém parku. Maloplošná a velkoplošná chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti Nejsou přímo na ploše řešené návrhem změny územního plánu evidována. Soustava NATURA 2000 V řešeném území posuzovaného záměru se nenachází ţádné evropsky významné lokality (EVL), vyhlášené ve smyslu ustanovení § 45a – 45d zákona č. 218/2004 Sb. a příloh nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ani ptačí oblasti. Stanoviskem Krajského úřadu Zlínského kraje byl moţný významný vliv na EVL a PO vyloučen. Nejbliţší evropsky významné lokality se nacházejí na k.ú. Hulín (CZ0723410 a CZ 0723423), k.ú. Kurovice (CZ0723409) a k.ú. Lukoveček (CZ0720190 a CZ0723192) a není předpoklad jejich ovlivnění. Ptačí oblast CZ0721024 Hostýnské vrchy je situována severovýchodně od zájmového území ve vzdálenosti cca 10 km a zaujímá masív Kelečského Javorníku, který je nejvyšším bodem Hostýnských vrchů (865 m.n.m). Lesy zabírají přes 85% plochy a patří jednoznačně k nejvýznamnějším sloţkám ekosystému. Zbytek připadá na louky, pastviny, vodní toky a sídla. Původní jedlobukové a bukové porosty patří k nejvýznamnějším lokalitám strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) v Hostýnských vrších. Z dalších šplhavců se zde vyskytuje ţluna šedá (Picus canus) a datel černý (Drycopus martius). V horských lesích s převahou buků hnízdí poměrně početná populace lejska malého (Ficedula parva), lejska černohlavého (Ficedula hypoleuca) a ve starých porostech holub doupňák (Columba oenas), čáp černý (Ciconia nigra) a krkavec velký (Corvus corax).


23 Maloplošná chráněná území (podkladová data: internetový server společnosti www.gov.cz).

PP Rusava-Hořansko PR/PP Hostýnské vrchy PP Ondřejovsko PP Velká Vela Velkoplošná chráněná území

Přírodní park Hostýnské vrchy


24

Územní systém ekologické stability a prostupnost krajiny ÚSES představuje účelové propojení ekologicky stabilních částí krajiny do funkčního celku, s cílem zachování biodiverzity přírodních ekosystémů a stabilizačního působení na okolní, antropicky narušenou krajinu. Je tedy jednak předpokladem záchrany genofondu rostlin, ţivočichů i celých geobiocenóz přirozeně se vyskytujících v širším okolí sledovaného území a jednak nezbytným východiskem pro ozdravení krajinného prostředí a uchování všech jeho uţitečných funkcí. Územní systém ekologické stability je definován v ustanovení § 3 písmeno a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální systém ekologické stability. Dle § 4 odstavec 1) je vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné vyuţívání krajiny stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a uţivatelů pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce a stát. ÚSES je v konceptu ÚP Holešova stabilizován a je zakreslen ve výkresové části ÚP. Respektuje všechny prvky hierarchicky vyšších ÚSES dané krajskými dokumenty. Základním podkladem pro tvorbu ÚSES v zájmovém území byl ÚTP nadregionální a regionální ÚSES ČR (Společnost pro ţivotní prostředí, spol. s r.o., Brno, 1996). Dle ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES ČR probíhá jihozápadně od řešeného území - v široké nivě řeky Moravy - hlavní nadregionální osa Pomoraví, zde reprezentovaná dvěma nadregionálními biokoridory (NRBK) K 142 – Chropyňský luh – Soutok s vloţenými biocentry Chropyňský luh, Filena, Pod Dubovou, a na východním okraji řešeného území (k.ú. Dobrotice a Ţopy) další trasa NRBK K 152 – Kostelecké polesí – Hluboček s vloţenými biocentry: Lipina, Lukoveček, Hřeben. Jiţně od řešeného území probíhá ve směru západ - východ, po hřebenu Mladcovské vrchoviny, trasa regionálních biokoridorů (RBK), vycházející z Pomoravní nivy, která spojuje biocentra regionálního významu (RBC) Tlumačovský les - Hrabůvka (RK 1585); Hrabůvka- Hřeben (RK 1586); Hřeben - U osílka (RK 1587). U Fryštácké přehrady se trasa rozdvojuje. Severním směrem pokračuje trasa NRBK, která přechází v nivě Lukovského potoka po východním okraji Fryštácké brázdy a propojuje RBC U Osílka s RBC Velá. Odtud pokračuje severním směrem k RBC Solisko. Tato trasa reprezentuje normální hydrickou řadu. U RBC Hrabůvka dochází ke kříţení dvou tras regionálních biokoridorů. Jednou z nich jsou jiţ výše uvedené RK 1585 a RK 1586. Jiţně z RBC Hrabůvka vybíhá RK 1582 (Hrabůvka - Prusinky), severně potom RK 1581 (Hrabůvka – Na skále) a RK 1580 (Na skále - Lipina). Obě poslední uvedená regionální biocentra jsou chybějící, se stávajícím základem. Z výše uvedeného ÚTP a ze ZÚR ZK vyplynuly pro řešené území města Holešov následující poţadavky, které jsou zapracovány do konceptu ÚP: vymezení RBC 124 – Lipina vymezení části NRBK K 152 v dílčím úseku mezi RBC Lipina a RBC Lukoveček  vymezení části RBK 1580 v dílčím úseku mezi RBC Lipina a RBC Na skále Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

25

Lokální ÚSES Na výše uvedený regionální ÚSES hierarchicky navazuje lokální ÚSES, který má v celém systému ekologické stability specifické postavení. Stabilizačním působením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků na okolní ekologicky méně stabilní území zabezpečuje provázanost a funkčnost celého ÚSES. Tato síť ekologicky stabilizujících segmentů krajiny je základním kamenem vyšších systémů a zároveň plní i funkci genetické zásobárny ke spontánnímu uchovávání regionálního genofondu volně ţijících organismů. V roce 1993 byl zpracován Generel lokálního ÚSES okresu Kroměříţ v katastrálních územích Holešov, Všetuly, Tučapy Dobrotice a Ţopy (zpracovatelé: Dujka + Arvita s.r.o., Zlín), který byl v r. 1994 do plánu ÚSES, který se stal součástí, v r. 1995 schváleného, aktualizovaného územního plánu Holešova. Pro navazující území byl v r. 1995 byl zpracován Generel lokálního ÚSES okresu Kroměříţ v k.ú. Třebětice, Kurovice, Ludslavice, Míškovice, Lechotice, Ţeranovice, Zahnašovice, Martinice, Přílepy a Horní Lapač (zpracovatelé : Dujka + Arvita s.r.o., Zlín). Výsledná koncepce řešení vychází z výše uvedených Generelů a ÚTP regionálního ÚSES, a dalších generelů lokálního ÚSES okresu Zlín a Kroměříţ, které navazují na řešené území, stávajících aktualizovaných přírodních aktivit v území, minimálních poţadovaných parametrů, předpokládaných směrů propojení s ÚSES vyšších řádů a dalších územních daností. Navrţené řešení je v souladu se zpracovávanou Komplexní pozemkovou úpravou Dobrotice (schválen Plán společných zařízení) a zahájenou Komplexní pozemkovou úpravou Ţopy (proběhla stabilizace prvků ÚSES, jejichţ nové vymezení se částečně liší od vymezení v původním územním plánu). Ve východní části řešeného území byl vymezen dílčí úsek trasy NRBK K 152 s vloţenými LBC Lysina, U Hrubých luk a Obřana a navrţeno doplnění nefunkční části NRBK K 152 na SV okraji řešeného území. Na severním okraji řešeného území bylo vymezeno RBC č. 124 Lipiny. Z RBC Lipiny je jiţním směrem vedena po východním okraji řešeného území trasa RBK 1580, v níţ byla vymezena stávající LBC Podolí, Poddubí, Cimburek, Kouty a U Kříznice, navrţeno doplnění chybějících částí LBC Podboří a Křiby a navrţeny plochy pro chybějící LBC Slatiny, Dolní Zaújezdy a Podhuščí. Na upřesněné trasy nadregionálního a regionálního biokoridoru jsou v řešeném území navázány další, dílčí trasy lokálních biokoridorů (LBK) spojující lokální biocentra. Hydrická řada 4 (zamokřená) je reprezentována biokoridory v nivě říčky Rusavy, kde jsou navrţena 4 lokální biocentra (Kopanina, U cukrovaru, Za Kozrálovem a Šafranice). Na ni navazují biokoridory spojující nivu Rusavy s RBC Lipiny. Zde je vloţeno pouze jedno lokální biocentrum U Ţelkova. Sušší řady - hydrická řada 3 (normální) jsou reprezentovány v severní části řešeného území navrţeným trasováním lokálních biokoridorů, které probíhají ve směru východ - západ a vycházejí z RBC Lipiny. V řešeném území je navrţeno v této trase umístění jediného biocentra Pod Vydrovem. Mezi výše popsanou sušší řadu a nivu Rusavy je vloţena ještě jedna trasa biokoridorů, probíhající ve směru východ - západ, v níţ je navrţeno biocentrum Na chrásti. Tato trasa je prostřednictvím navrţené trasy LBK s LBC Za Kozrálovem propojena s nivou řeky Rusavy. Na jihovýchodním okraji řešeného území je navrţena trasa lokálního biokoridoru spojujícího lokální biocentrum Podhuščí s navrhovaným LBC Od smuţí (mimo řešené území v k.ú. Martinice). Tato trasa je doplňkovou trasou nadregionálního biokoridoru, při jeho obchvatu zastavěného území Martinic. Ve východní části řešeného území jsou navrţeny dvě trasy biokoridorů lokálního významu. Trasa LBK v nivě Ţopky propojující LBC U Kříznice s LBC Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

26

Pod Lysinou (k.ú. Lukoveček) a trasa LBK spojující LBC Pod Lysinou s LBC Obřana. Na SV okraji řešeného území bylo vymezeno LBC Včelíny. V západní části řešeného území byla navrţena trasa LBK, propojující lokální biokoridor vymezený v nivě Rusavy s LBC Rymický háj (k.ú, Rymice) a severně od Količína trasa LBK propojující LBC Rymický háj s navrţeným LBC Záhroţí. Na SZ okraji řešeného území byla navrţena trasa chybějícího LBK propojující LBC Záhroţí s LBC Pekliska (k.ú. Němčice u Holešova) a severozápadně od Količína byla navrţena trasa chybějícího LBK propojující PBC Záhroţí s LBC Šeblínek (k.ú. Pravčice). 2.2. Charakteristika území Geografická poloha, širší územní vztahy, rozvojové předpoklady. Město Holešov leţí západním okraji Zlínského kraje a se svými zhruba 12 500 obyvateli patří do kategorie menších měst České republiky. Z administrativního hlediska je od 1.1.2003 střediskem správního obvodu obce III. stupně (obec s rozšířenou působností). V rámci svých administrativních pravomocí spravuje území o rozloze 133 km2 s téměř 22 tisíci obyvateli, ţijících celkem v 19 obcích (včetně správního střediska). V rámci vnějších vztahů hraničí správní obvod obce s rozšířenou působnosti (SO ORP) Holešov na západě s SO ORP Kroměříţ, na jihozápadě s SO ORP Otrokovice, na jihovýchodě s SO ORP Zlín, na severovýchodě s SO ORP Bystřice pod Hostýnem a na severu s SO ORP Přerov, který je jiţ součástí sousedního Olomouckého kraje. Město Holešov je dále správním střediskem dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Holešovsko, který je vymezen jako SO ORP Holešov a obec Pravčice, spadající pod SO ORP Kroměříţ a navazující na území SO ORP v jeho západní části. Na severozápadě sousedí město Holešov s k.ú. Němčice u Holešova, Kostelec u Holešova a Rymice, na severu s k.ú. Bořenovice a Prusinovice, na severovýchodě s k.ú. Jankovice, Chomýţ a Brusné, na východě s k.ú. Lukoveček (okres Zlín) a Přílepy u Holešova, na jihovýchodě a jihu s k.ú. Martinice, na jihu s k.ú. Zahnašovice, na jihozápadě s k.ú. Třebětice a na západě s k.ú. Pravčice. Geograficky leţí město v údolní nivě řeky Rusavy, která je levostranným přítokem řeky Moravy, a geomorfologicky spadá do celků Hornomoravský úval (jihozápadní část) a Podbeskydská pahorkatina (severovýchodní část). Jedná se o hospodářské středisko regionálního významu, náleţící do urbanizační osy (pásu) Kroměříţ – Bystřice pod Hostýnem. Přes území města procházejí tři významné silnice II. třídy, zajišťující spojení s městy Přerov, Hulín, Otrokovice, Zlín a Bystřice pod Hostýnem. Jiţní částí katastru prochází koridor plánované rychlostní silnice R49 Hulín – Lidečko – Púchov, nejbliţší současné napojení na dálniční síť se nachází prostřednictvím nájezdu na rychlostní silnici R55 u města Hulín. Městem prochází v západovýchodním směru také ţelezniční trať č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí, jenţ má velký význam především v regionální dopravě do nedalekého ţelezničního uzlu Hulín, průmyslového centra Bystřice pod Hostýnem a okresního města Kroměříţe, případně dále na západ do Kojetína (směr Brno). Ve městě samotném se nachází jedna ţelezniční stanice, dále jsou zde ještě ţelezniční zastávka a nákladiště Všetuly (na k.ú. Všetuly, v současné době dopravně neobsluhována) a ţelezniční zastávka Dobrotice (na k.ú. Dobrotice). Hospodářský potenciál je vázán na větší průmyslové podniky, z nichţ mezi nejdůleţitější patří pobočka bystřického TONu (dřevozpracující průmysl), dále pak podniky ELKO Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

27

(elektrotechnický průmysl), Sfinx (potravinářský průmysl) a Du Pont (plasty, Všetuly) ad. Významnou část ekonomického výkonu města tvoří menší firmy, umístěné v areálech bývalých velkých podniků (Mopas, Loana, Cukrovar Všetuly). V jiţní části katastru města se nacházejí plochy Strategické průmyslové zóny (SPZ) Holešov, v současné době je zde dokončena infrastruktura a začíná výstavba prvních podniků; celkově můţe zóna nabídnout aţ 280 ha budoucích průmyslových ploch. Jiné významné průmyslové podniky, které by generovaly větší dojíţďku za prací do města a tím i jeho širší zázemí, nejsou v této chvíli na území města přítomny. Více neţ průmyslově se tak Holešov dosud profiluje jako středisko správních, kulturních, obchodních a školských funkcí. Z hlediska širších sídelně regionálních vazeb leţí město v urbanizační oblasti regionálního významu Kroměříţ-Hulín-Holešov-Bystřice pod Hostýnem, která představuje důleţitý prvek regionální struktury severní části Zlínského kraje. Jde o území méně urbanizované, jehoţ rozvojový potenciál vykazuje určité známky omezení, v současnosti toto území (s výjimkou výše zmíněných měst) slouţí převáţně zemědělské výrobě, coţ je také dáno přírodními podmínkami. Z hlediska rozvojové polarizace území České republiky leţí Holešov na kolmici k urbanizační ose regionálního významu Otrokovice – Hulín – Přerov (-Olomouc/Hranice na Moravě), která nepatří mezi nosné rozvojové osy ČR a díky čemuţ město dlouhodobě vykazuje známky nepříznivých rozvojových tendencí. Rozvojové předpoklady města vyplývají zejména z příznivých lokálních i mikroregionálních podmínek. Na prvém místě je moţné zdůrazňovat sídelní a sociální stabilitu, která dává dostatečné předpoklady nejen pro reprodukci stávajících funkcí Holešova, ale i pro další rozvoj. Míra dynamiky tohoto rozvoje bude odvislá i od stupně vyuţiti významného potenciálu území města, jímţ je poměrně těsná blízkost krajského města Zlína. Významnou úlohu při aktivizaci rozvojového potenciálu mohou pochopitelně sehrát lokání subjekty jak privátního, tak i veřejného sektoru. Město vyuţívá část chybějící základní vybavenosti a vyšší občanskou vybavenost zejména v Kroměříţi, nicméně významnou roli hraje i nedaleký Zlín. Naopak za rozvojovou bariéru je nutno označovat nevýhodnou makropolohu Kroměříţska v celorepublikovém měřítku. Ta se dnes projevuje poměrně nízkou dynamikou ekonomického vývoje (viz např. míra nezaměstnanosti nebo průměrná výše mezd). Z perspektivního hlediska pak jistá odlehlost od bohatých a významných regionů a velkých center osídlení můţe omezovat aktivizaci ekonomického potenciálu území. Největší rozvojový potenciál města Holešova spočívá ve vybudování průmyslové zóny na jiţním okraji města a dostavba rychlostní silnice R49, případně optimalizace stávající silnice II/432 od dálničního sjezdu v Hulíně. Územní plán se zabývá jednak návrhem nových ploch pro bytovou výstavbu, která by měla zajistit stabilizaci a další rozvoj obyvatelstva, jednak návrhem ploch pro rozvoj výrobních a podnikatelských aktivit. Rozvoj řešeného území je koordinován s nadřazenými záměry v území a územními limity, z nichţ nejvýznamnější je plocha průmyslové zóny konfrontovaná s ochrannými pásmy vodních zdrojů na části řešeného území. Určitou bariéru pro rozvoj města také tvoří jihovýchodní obchvat, loţiska a plochy těţby nerostných surovin a svým způsobem také areál zámeckého parku. Obecně nejpříznivějším potenciálním předpokladem dalšího vývoje Holešova je jeho poloha v blízkosti krajského města Zlína, dopravní poloha na silnicích II. třídy s dobrou dostupností významnějších komunikačních koridorů u Hulína či Přerova a geomorfologické poměry umoţňující rozvoj bydlení i plochy umoţňující rozvoj výrobní funkce. Navrţené řešení územního Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

28

plánu vytváří optimální podmínky pro rozvoj jednotlivých územních potenciálů. Vývoj počtu obyvatel Holešova Holešov Všetuly 1961 7720 1142 1970 7934 1068 1980 8750 1771 1991 8575 2423 2001 8386 2283

Dobrotice 530 466 429 408 447

Ţopy 632 599 535 493 533

Tučapy 525 484 462 462 458

Količín 445 421 370 356 356

Celkem 10994 10972 12317 12717 12463

Srovnáním počtu obyvatel za uplynulé dvě dekády vede k závěru, ţe křivka vývoje počtu obyvatel v Holešově po r. 1991 má sestupný charakter (12 717 obyvatel v r. 1991 a 12 463 obyvatel v r. 2001). Začátkem r. 2010 ţilo v Holešově jen 12 275 obyvatel, čímţ prakticky došlo k poklesu aţ na úroveň roku 1980. Památkově chráněné objekty, území s archeologickými nálezy a urbanisticky významné prostory. Celé řešené území je územím s archeologickými nálezy. V území se nachází značný počet nemovitých kulturních památek a místních památek, které byly všechny respektovány v konceptu ÚP. Do Ústředního seznamu kulturních památek ČR (ÚSKP) jsou v řešeném území zapsány: K.ú. Holešov 1. 21928/7-5929 Zámek čp. 190 a park u zámku; nám. F.X.Richtra (evid. č. 5929) 2. 28662/7-5931 Socha sv. Jana Nepomuckého, součást trinitářského kláštera; nám. F. X. Richtra (evid. č. 5931) 3. 28662/7-5931 Trinitářský klášter; nám. F.X.Richtra (evid. č. 5931) 4. 28662/7-5931 Komplex budov předzámčí; nám. F. X. Richtra; součást trinitářského kláštera (evid. č. 5931) 5. 37130/7-5933 Kostel Nanebevzetí P. Marie s Černou kaplí; nám. Dr. E. Beneše; součástí jsou i 2 kříţe (evid. č. 5933) 6. 28662/7-5931 Kostel sv. Anny; nám. Sv. Anny; součást trinitářského kláštera (evid. č. 5931) 7. 16098/7-5935 Stará ţidovská synagoga; Příční ul.. (evid. č. 5935) 8. 35673/7-5936 Kaple sv. Kříţe; Smetanovy sady (evid. č. 5936) 9. 33914/7-5937 Kaple sv. Martina; Smetanovy sady (evid. č. 5937) 10. 36965/7-5938 Dům č.p. 2; nám. Dr. E. Beneše (evid. č. 5938) 11. 15776/7-5939 Dům č.p. 32 (bývalý soud); nám. Dr. E. Beneše (evid. č. 5939) 12. 13810/7-5940 Zeď (před bývalými masnými krámy); nám. Dr. E. Beneše (evid. č. 5940) 13. 29179/7-5941 Dům č.p. 65; Masarykova ul. (evid. č. 5941) 14. 20639/7-5942 Měsťanský dům - pivovar č.p. 655; Masarykova ul. (evid. č. 5942) 15. 23643/7-5944 Morový sloup; nám. Dr. E. Beneše (evid. č. 5944) 16. 38001/7-5945 Socha Immaculaty; Plačkov (evid. č. 5945) 17. 38001/7-5945 Socha sv. Floriána; Plačkov (evid. č. 5945) 18. 31449/7-5947 Socha sv. Jana Nepomuckého; Zlínská ul. (evid. č. 5947) 19. 29786/7-5950 Podstavec sochy sv. Vendelína; Tučapská ul. (evid. č. 5950) 20. 32003/7-5951 Pomník Bedřicha Smetany; Smetanovy sady (evid. č. 5951) Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

29

21. 30058/7-5952 Ţidovský hřbitov; ul. Hankeho (evid. č. 5952) 22. 41675/7-5953 Náhrobek Jana Tomaštíka; na hřbitově, vpravo od hlavního kříţe; ul. Grohova (evid. č. 5953) 23. 39409/7-5956 Kříţ; za bývalým Orelským hřištěm; ul. Za Drahou (evid. č. 5956) 24. 34808/7-5957 Kříţ; v městské části Všetuly; ul. 6. května (evid. č. 5957) 25. 37883/7-5959 Kříţ; Na okraji Smetanových sadů; ul. Palackého (evid. č. 5959) 26. 47888/7-7166 Zemanova kovárna č.p. 183; ul. Holajka (evid. č. 7166) 27. 10503/7-8508 Činţovní dům č.p. 523; ul. Masarykova, vedle pošty (evid. č. 8508) 28. 11919/7-8646 Dům č.p. 185; nám. ul. Holajka (evid. č. 8646) 29. 11919/7-8766 Dům č.p. 4; nám. Dr. E. Beneše (evid. č. 8766) 30. 50497/7-8896 Dům č.p. 133; nám. Svobody (evid. č. 8896) 31. 50843/7-8969 Dům č.p. 16; nám. Dr. E. Beneše (evid. č. 8969) 32. 50844/7-8987 Dům č.p. 38; nám. Dr. E. Beneše (evid. č. 8987) K.ú. Dobrotice 33. 21004/7-5923 Zbytky tvrze; nad obcí (evid. č. 5923) 34. 14433/7-5924 Výklenková kaplička - poklona; při silnici na Bystřici p. H. (evid. č. 5924) 35. 31291/7-5925 Boţí muka; v poli směrem k Jankovicím (evid. č. 5925) K.ú. Tučapy 36. 41730/7-6178 Poklona; nad hřištěm (evid. č. 6178) K.ú. Ţopy 37. 13135/7-6201 Boţí muka; na západním okraji obce (evid. č. 6201) 38. 19047/7-5960 Výšinné opevněného sídliště – Hradiště. Kulturní památky místního významu K.ú. Holešov Kříţ - kamenný kříţ; na ul. Bezručově, za ţelezničním přejezdem po levé straně u silnice do Ţop Památník padlým; v městských sadech Amerika Busta T. G. Masaryka; před budovou gymnázia Dům č.p. 1; nám. Dr. E. Beneše Dům č.p. 5; nám. Dr. E. Beneše Dům .čp. 6; nám. Dr. E. Beneše Dům č.p. 13; nám. Dr. E. Beneše Kulová kašna; nám. Dr. E. Beneše Pamětní kámen na novou synagogu; nám. Svobody Budova I. ZDŠ Holešov; Smetanovy sady čp. 630 Budova II. ZDŠ Holešov; Smetanovy sady čp. 620 Hlavní hřbitovní kříţ - kamenný kříţ; na hlavním hřbitově ul. Grohova Socha houslistky; před LŠU, ul. Bazručova Sousoší Dělník a partyzán; ul. Osvoboditelů Kašna se sousoším Rodina; ul. Masarykova Busta J. Wolkera; v areálu gymnázia L. Jaroše; Palackého 524 Budova Gymnázia Ladislav Jaroše; Palackého 524 Kamenný podstavec A. Švehly; Švehlovy sady – ul. Očadlíkova Hospoda U Cabišů - Holajka; Holajka Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

30

Hvězdárna; v areálu zámeckého parku Socha F. X. Richtera; v areálu zámeckého parku Barokní podstavec a socha sv. Floriána; u křiţovatky Rymice – Bořenovice - Tučapy  Kamenný kříţ; u silnice na hranici k.ú. Holešov a Tučapy K.ú. Všetuly Kříţ - kamenný kříţ z r. 1895 na návsi Kříţ - kamenný kříţ z r. 1942 na severozápadním okraji Všetul, při vjezdu do farmy bývalého areálu zemědělské výroby  Památník padlým v parčíku u hřiště K.ú. Dobrotice  Kříţ - kamenný kříţ z r. 1938 západně od Dobrotic, u odbočky k cihelně z hlavní silnice K. ú. Ţopy Kaplička – menší hranolová stavba zastřešená stanovou střechou, na JZ okraji návsi Kříţ - kamenný kříţ z r. 1892 v JZ závěru návsi  Archeologická lokalita Lysina, východně od Ţop na vrcholu Lysiny K.ú. Količín Kaplička; drobná stavba severně od obce u křizovatky polních cest Zvonice; menší věţovitá stavba v severní části obce Kříţ z r. 1888; kamenný kříţ u zvonice v severní části obce Socha P. Marie z r. 1894; severně od obce u silnice do Rymic  Soška Krista; malá soška u silnice III. třídy při vjezdu do obce od jihu K.ú. Tučapy Kaplička na Hřískách; drobná stavba u r. 1874 na severovýchodním okraji obce Kaplička; drobná stavba u silnice do Bořenovic Kříţ z r. 1911; kamenný kříţ u zástavky autobusů při příjezdu od Holešova Zvonice; menší věţovitá stavba ve východním závěru návsi Památník padlým z I. sv. války; vedle zvonice v centru obce  Památník padlým ze II. sv. války z r. 1945; jiţně pod obcí ve směru na Holešov Památné stromy V území města Holešov jsou evidovány tyto prohlášené památné stromy: Buk červený; k.ú. Holešov, zámecký park Líska turecká; k.ú. Holešov, Smetanový sady Lípa velkolistá; k.ú. Ţopy, vedle památkově chráněné boţí muky Lípa; k.ú. Dobrotice, Na Pomezí - vedle památkově chráněné výklenkové kapličky v centru obce Planá hrušeň; k.ú. Dobrotice, na památkově chráněném hradisku (tvrzi) severně od obce Z hlediska urbanistických hodnot je konceptem ÚP věnována pozornost urbanisticky cenným souborům zástavby v interiéru města. Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

31

2.2.Předpoklad vývoje území, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. Koncept ÚP Holešova je zpracován za účelem vytvoření rozvojových předpokladů z hlediska bydlení i podnikání, pro stabilizaci urbanistické koncepce vývoje území a zajištění souladu s krajskými a celorepublikovými koncepcemi. Ţivelný vývoj v oblasti plánování průmyslových ploch, silničních dopravních systémů a nezakotvení ochrany přírodních a urbanistických hodnot by mohl vést k nevratnému poškození krajiny, přírody, sociálních hodnot a kvality bydlení. V rámci předkládaného konceptu jsou navrhovány zejména hlavní rozvojové plochy pro bydlení, rekreaci, občanskou a technickou vybavenost, nové plochy pro výrobu, zejména SPZ Holešov, v návaznosti na stávající výrobní areály a území s výhodnou dopravní dostupností. Řešení navrhuje dostatečné a diverzifikované plochy vhodné ploch pro hromadné, individuální i smíšené bydlení, nové plochy pro doplnění a rozšíření nabídky hromadné rekreace a volného cestovního ruchu včetně rozvoje sportovních zařízení a agroturisitky. Z hlediska kvality bydlení jsou přínosem plochy pro zaloţení nových lesoparků a volně přístupných rekreačních a relaxačních ploch doplňující obytné území a zejména plochy zeleně plnící izolační funkci ve vztahu k navrţeným plochám výroby. Jsou stabilizovány plochy nadřazené dopravní infrastruktury a jsou navrţeny úpravy ve stávajícím silničním skeletu. Navrţené řešení zajišťuje podmínky pro dobrou prostupnost krajiny, zejména s ohledem na vedení cyklotras a cyklostezek v rámci mikroregionu Holešovsko. Pro zvýšení protipovodňové ochrany území jsou navrţena opatření v krajině. Jsou vytvářeny podmínky pro územní ochranu dosud relativně nenarušených krajinných horizontů a posílení udrţitelného rozvoje území, plochy pro realizaci chybějících prvků ÚSES a tvorbu krajiny. Konceptem ÚP jsou plně respektovány kulturní hodnoty území, stávající památkově chráněné objekty i urbanisticky významné prostory v interiéru města a místních částech včetně ostatních památkově hodnotných objektů a jejich souborů. Územním plánem jsou vymezovány tyto zastavitelné plochy: PLOCHY PRO BYDLENÍ Poř. č. Označ. 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9 9 10 10 11 11 12 12

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Všetuly Všetuly Količín Količín Količín Količín Količín

Plocha (ha) 0,8201 0,1553 0,2756 5,1257 4,0347 0,8461 0,5559 0,3048 0,2401 0,4756 0,3325 0,2044

Lokalita Novosady Ul. Havlíčkova Ul. Květná Pod Ţelkovem Pod Ţelkovem Za koupalištěm Ul. Rymická Západ Sever Jih Jih Jih


32 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29

Količín Količín Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Dobrotice Dobrotice Dobrotice Dobrotice Ţopy Ţopy Ţopy Celkem

0,1433 1,1402 0,2119 0,2218 0,1496 0,1183 2,2377 0,8813 0,1945 0,4037 0,2085 0,1232 4,2931 0,2256 1,9358 0,4864 0,6394 26,9851

Jihovýchod Jihovýchod Sever Západ Západ U farmy Jih Jih Severovýchod Severovýchod Západ - Kačerov Západ - Kačerov Západ - Zahradnictví Sever – u výletiště Jih – Za školkou Východ – U hřiště Severovýchod - Bařinka

Plocha (ha) 0,0962 0,0836 0,0772 0,1284 0,7460 0,7935 1,0376 0,3769 3,3394

Lokalita Jih - Hačky Východ - Podjizeří Východ - Podjizeří Východ - Podjizeří Za hřištěm Pod Molakovým kopcem Západ - u zahrádek Západ - u zahrádek

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov, Všetuly Holešov Všetuly Celkem

Plocha (ha) 0,6901 3,6469 0,2597 12,2914 9,2857 16,3255 0,5718 2,0744 45,1455

Lokalita Americký park Jihovýchod - Podhejní U Mopasu U průmyslové zóny U Letiště U průmyslové zóny U průmyslové zóny Ul. Polní

Katastrál. území Holešov Holešov

Plocha (ha) Lokalita 0,2298 Holajka 12,8598 Areál TON

PLOCHY PRO REKREACI Poř. č. Označ. 1 30 2 31 3 32 4 33 5 34 6 35 7 36 8 37

Katastrál. území Ţopy Ţopy Ţopy Ţopy Všetuly Holešov Dobrotice Dobrotice Celkem

PLOCHY PRO OBČANSKÉ VYBAVENÍ Poř. č. Označ. 1 38 2 39 3 40 4 41 5 42 6 43 7 44 8 45

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Poř. č. Označ. 1 46 2 47


33 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

Holešov, Všetuly Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Všetuly Všetuly Celkem

18,3071 3,4288 3,6327 3,8930 15,0021 0,5731 0,2844 16,8711 0,3750 10,2860 0,5964 86,3393

Za Kozrálovem Ul. Bořenovská - Statek Ul. Bořenovská Pod Ţelkovem Pod Ţelkovem Pod Ţelkovem Ul. Bezručova Sadová Sadová Za Kozrálovem Ul. Rymická

PLOCHY PRO VÝROBU Poř. č. Označ. 1 59 2 60 3 61 4 62 5 63 6 64 7 65 8 66 9 67 10 73 11 74 12 75 13 76 14 77 15 78

Katastrál. území Holešov Všetuly Všetuly Všetuly Všetuly Všetuly Ţopy Količín Količín Holešov Holešov Holešov Holešov, Všetuly Holešov Všetuly Celkem

Plocha (ha) 0,1944 1,0153 1,0295 6,4622 0,4592 0,4048 0,1888 0,5398 0,4008 14,3884 85,9215 14,2917 99,1971 0,7714 10,7548 236,0197

Lokalita Ul. Osvobození - Wastex Ul. Palackého Ul. Palackého Ul. Krátká, za přejezdem U Benziny Za cukrovarem U regulační stanice Jihozápad - u farmy Severovýchod - u statku SPZ Holešov SPZ Holešov SPZ Holešov SPZ Holešov Ul. Přerovská - Jacom Ul. Palackého

PLOCHY PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU Poř. č. Označ. 1 68 2 69 3 70 4 71 5 72 6 108 7 236 8 240 9 241 10 242 11 243 12 244 13 245 14 246 15 247 16 248

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov Holešov Všetuly Ţopy Všetuly Količín Količín Količín Količín Količín Količín Količín Količín Količín

Plocha (ha) 4,4505 1,3604 0,0422 1,7179 0,3503 0,5526 0,1902 0,1312 0,0181 0,8098 0,2245 0,0611 0,7113 0,0235 0,4062 0,1505

Druh infrastruktury Energetika Nakládání s odpady Nakládání s odpady Energetika Energetika Tech. Infrastruktura Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika


34 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68

249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301

Všetuly Holešov Holešov Holešov Holešov Ţopy Holešov Dobrotice Holešov Holešov Holešov Holešov Všetuly Všetuly Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Tučapy, Holešov Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy Tučapy Tučapy Tučapy, Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol.

1,2200 0,0298 1,6644 0,0908 0,1469 0,7313 0,3558 0,8593 0,0305 0,3003 0,0108 0,0850 0,0202 0,0137 1,1774 0,0061 0,0283 0,7966 0,0253 0,0153 0,6357 0,1737 10,9758 0,1519 0,1917 0,1218 0,0283 0,9169 0,7530 0,4516 0,0672 0,0117 0,9191 0,0258 0,0318 0,2423 0,0265 0,0370 0,4950 0,1277 0,0722 0,9336 0,0151 0,4160 0,0382 0,1849 1,3132 0,0350 0,0759 0,3611 0,6893 0,0151

Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Energetika) Energetika Energetika Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Energetika Energetika Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Energetika Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství


35 69 70 71 72 73 74

302 308 311 313 314 315

Tučapy u Hol. Holešov, Ţopy Holešov Dobrotice Dobrotice Dobrotice Celkem

0,6372 0,0437 0,1218 0,4372 0,0405 0,2168 40,8394

Vodní hospodářství Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství

PLOCHY PRO DOPRAVU Poř. č. Označ. 1 79 2 80 3 81 4 82 5 83 6 84 7 85 8 86 9 87 10 88 11 89 12 90 13 91 14 92 15 93 16 307 17 309 18 310 19 312 20 321 21 322

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Količín Holešov Holešov Holešov Količín Dobrotice Dobrotice Dobrotice Dobrotice Dobrotice Hol., Ţopy. Holešov Holešov Holešov, Ţopy Holešov Holešov, Dobrot. Celkem

Plocha (ha) 0,1205 2,9726 0,2785 2,1910 2,8395 5,8718 0,2531 0,3000 0,1430 0,2695 0,3484 0,3196 0,3516 0,2770 0,3937 1,3500 0,0747 1,3044 0,1062 0,0094 3,4486 23,2231

Druh (index) Doprava ostatní Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční

Plocha (ha) 1,7042 0,8277 0,2199 0,1982 0,3379 0,2141 0,5104 0,0265 1,2083 0,5687 0,1296 0,2227 1,3904

Lokalita Pod Ţelkovem Ul. Grohova - u hřbitova Ul. Tovární Ul. Bezručova Za ČSAD Cukrovar - U Hytra Jih Západ Ul. Bořenovská Pod Ţelkovem Pod Ţelkovem Americký park Zemník cihelny Ţopy

PLOCHY PRO VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Poř. č. Označ. 1 94 2 95 3 96 4 97 5 98 6 99 7 100 8 101 9 102 10 103 11 104 12 105 13 106

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Všetuly Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov


36 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

107 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118

Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov, Všetuly Všetuly Všetuly Všetuly Všetuly Všetuly

25

223

Holešov Celkem

6,1535 6,8429 0,9177 7,9905 4,1446 12,9592 0,0862 0,3137 0,5805 0,1789 0,7772 0,6563 49,1598

Zemník cihelny Ţopy Sadová U průmyslové zóny U průmyslové zóny U Letiště Za drahou Ul. Palackého Ul. Palackého Za parkem – u Tesca Ul. Polní Ul. Rymická Ul. Přerovská – Jacom

PLOCHY PRO TĚŽBU Poř. č. Označ. 1 119

Katastrál. území Ţopy Celkem

Plocha (ha) 9,2487 9,2487

Lokalita U cihelny

Plocha (ha) 1,8616 1,8616

Lokalita U čistírny

PLOCHY PRO VODNÍ PLOCHY Poř. č. Označ. 1 120

Katastrál. území Všetuly Celkem

Variantně jsou v konceptu ÚP řešeny následující plochy: Poř. č. Označ. 1 316 2 317 3 318 4 319 5 320

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov Holešov Všetuly Celkem

Plocha (ha) 5,7229 3,2637 0,8277 3,5628 4,3843 17,7614

Druh plochy (index) Veřejné prostranství (PZ) Smíšená obytná (SO) Smíšená obytná (SO) Občanské vybavení (OK) Veřejné prostranství (PZ)

Obecně jsou v ÚP řešeny  návrhové a výhledové plochy stávajícího platného územního plánu, včetně moţnosti rozvoje města a jeho místních částí, které jsou zapracovány do řešení územního plánu,  nové plochy občanské vybavenosti zejména ve vztahu k nově navrţeným plochám pro bydlení a předpokládanému nárůstu obyvatelstva, s přihlédnutím k připravované realizaci SPZ Holešov,  územní předpoklady a návrh ploch pro realizaci kompenzačních opatření ke zmírnění předpokládaných negativních vlivů z připravované SPZ Holešov a silnice R49,  zapracování poţadavků a řešení vyplývajících z rozpracované Územní studie dopadů průmyslové zóny Holešov (Atelier T-plan s.r.o., Praha).


37

    

 

pro navrţené plochy SPZ Holešov stanovení samostatných podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití, eliminace negativních vlivů ze stávající i navrhované silniční dopravy na obyvatelstvo, podmínky pro eliminaci starých ekologických zátěţí, které jsou označeny jako území ekologických rizik, prověření pásem hygienické ochrany chovů zvířat navrţených platným územním plánem, respektování potřebných odstupových vzdáleností od obytné zástavby, protipovodňová ochrana území a návrh protipovodňová opatření na ochranu stávajícího zastavěného území, v návaznosti na nově uvaţované rozvojové plochy bydlení na severním a východním okraji města a v souladu s poţadovaným řešením jsou navrţena opatření k eliminaci rizik z extravilánových vod, vodní a větrná eroze mimo zastavěné území a jsou navrţena související opatření pro zvyšování ekologické stability území, podmínky pro ochranu stanovišť dalekých výhledů, pohledových horizontů a stanovena nepřípustnost narušení krajinného rázu a ostatních nejen přírodních hodnot území, revize a doplnění prvků územního systému ekologické stability vymezených v předešlých územně plánovacích dokumentacích s cílem posílení a zvýšení ekologické stability v silně antropogenizovaném území.


38

3. CHARAKTERISTIKY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. Podrobné charakteristiky ţivotního prostředí byly uvedeny v kapitole 2, zde je zařazen pouze souhrn charakteristik výše neuvedený. Sloţkami, které by mohly být uplatněním navrhované územně plánovací koncepce významně ovlivněny, jsou zejména: Půda Podrobná charakteristika půd v území byla uvedena v kapitole 2. Ovzduší Z hlediska větrního proudění je lokalita charakterizována větrnou růţicí: Tabulka hodnot větrné růţice třída [m/s] N NE 0,33 0,6 I.tř. 1,7 1,05 1,93 II.tř. 1,7 0,1 0,77 II.tř. 5 1,08 2,29 III.tř. 1,7 1,23 3,89 III.tř. 5 0,03 0,1 III.tř. 11 0,39 0,64 IV.tř. 1,7 1,37 3,54 IV.tř. 5 0,45 1,11 IV.tř. 11 0,01 0,01 V.tř. 1,7 0,39 0,72 V.tř. 5 Sum (Graf) 6,43 15,6

E 0,47 1,39 1,25 1,8 0,7 0 0,64 0,53 0,03 0,02 0,27 7,1

SE 0,79 2,03 0,61 2,41 2,82 0,02 1,29 3,72 0,29 0,01 0,09 14,08

S 1,24 2,48 0,95 2,68 2,63 0 2 4,36 0,05 0,1 0,23 16,72

SW 0,8 1,35 0,36 1,74 1,99 0,04 1,27 2,93 0,32 0,08 0,51 11,39

W 0,81 1,19 0,56 1,49 1,06 0,03 1,11 2,24 0,32 0,11 0,88 9,8

NW 0,59 1,75 0,09 2,22 2,71 0,09 0,57 3,39 0,84 0,09 0,96 13,3

CALM 1,69 1,98 0 0,91 0 0 0,6 0 0 0,4 0 5,58

Součet 7,32 15,15 4,69 16,62 17,03 0,31 8,51 22,08 3,41 0,83 4,05 100/100

Odborný odhad stabilitní větrné růţice vypracoval Český hydrometeorologický ústav Praha útvar ochrany čistoty ovzduší - oddělení modelování a expertiz. Imisní situace posuzované lokality je ovlivněna lokálními zdroji a dále velkými zdroji znečišťování ovzduší v blízkých městech (zejména v Přerově), v menší míře dopravou. Zhoršená kvalita ovzduší souvisí s překračováním imisních limitů zejména pro ozon a benzo(a)pyren (BaP), i kdyţ jen v malé části území. Na celém území aglomerace Zlínský kraj je pravidelně překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. V řešeném území se nachází řada velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší - jak tepelných, tak i technologických, které výrazně ovlivňují ovzduší ve městě. K velkým a středním zdrojům znečistění patří firmy Benzina. s.r.o., Farma Holešov s.r.o., František Tomaník TOSTA, JACOM, spol. s r.o., KRODOS SERVIS, s.r.o., LENA NÁBYTEK, s.r.o., MGM, a.s., MOPAS, a.s., NAVOS, a.s., Nestlé Česko, s.r.o., Pravčická a.s., Trachea, s.r.o., ale také 2. Základní škola Holešov, Centrum pro seniory, Tepelné hospodářství Holešov, spol. s r.o., Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově a další. Zdrojem emisí SO2, NOx a tuhých látek jsou převáţně kotelny spalující pevná a plynná paliva. Město Holešov i jeho městské části jsou plynofikovány, coţ přispělo ke zlepšení čistoty ovzduší. Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

39

Významnými zdroji znečišťování ovzduší jsou v centrální části doprava a přetrvávající lokální topeniště na tuhá paliva. Většími zátěţovými zdroji zápachu jsou farmy ţivočišné výroby v jednotlivých zemědělských areálech. Plochy navrţené pro bydlení, občanské vybavení a výrobu by měly být plynofikovány, takţe jejich realizací by nemělo docházet ke zhoršování kvality ovzduší. Při ostatní činnosti v území (např. při umisťování nových provozoven) musí být v navazujících správních řízeních zajištěna a učiněna taková opatření, aby nedocházelo ke zvyšování emisní zátěţe v území. Jiţně od zastavěného území města Holešova byla zahájena realizace Strategické průmyslové zóny (SPZ) Holešov, jejíţ cílová výměra by měla činit cca 270 ha. Na průmyslové plochy budou navazovat navrţené plochy komerční občanské vybavenosti o výměře cca 29 ha. Jiţně od SPZ Holešov se připravuje realizace rychlostní silnice R49. Všechny uvedené záměry (v případě, ţe budou realizovány) představují zásadní hrozbu pro další zhoršování ovzduší a ţivotního prostředí nejen ve správním území města Holešova, ale také jeho širším okolí. Pokud dojde v rámci SPS Holešov skutečně k vytvoření deklarovaných 8000 pracovních míst, bude se díky zvýšené dopravní zátěţi nejen na silnicích R49, II/490 a II/132, ale také na silnici II/490, II/438 a II/138 situace dopravních intenzit a s tím související imisní a hluková zátěţ území dále zhoršovat. Zastavěním území SPZ Holešov (a také mimoúrovňových křiţovatek na silnici R49) rovněţ nelze vyloučit zhoršení provětrávání území a vznik mrazových jezer. Hluková zátěţ Území, které je předmětem navrhované změny, obsahuje jiţ v současné době významné stacionární i liniové zdroje hluku vedoucí v blízkosti hranice ploch pro výrobu a komunikačních systémů k obtěţování aţ ohroţení zdraví obyvatelstva hlukem. Liniovým zdrojem hluku je rovněţ ţeleznice. K částečnému zlepšení situace ve vnitřní části města by mohly napomoci připravované realizace silnice R49 a jihovýchodního obchvatu města, které by měly odvést tranzitní dopravu z centra a eliminovat tak mnoţství silniční dopravy na jiţ dnes silně přetíţené silnici II/438. Limitní hodnoty pro hluk dané platnými předpisy představují /den, resp. noc/ pro hluk ze stacionárních zdrojů 50, resp. 40 dB, u silniční dopravy při započtení staré hlukové zátěţe 70, resp. 60 dB, bez započtení staré hlukové zátěţe 60, resp. 50 dB a pro ţeleznici 70, resp. 65 dB. Předběţným výpočtem byly stanoveny hodnoty:


40 d Úsek

doba

sklon

n

F1

F2

F3

X

Y

50

60

70

II/438 Všetuly-západ

Den Noc Den Noc Den Noc Den Noc Den Noc Den Noc Den Noc Den Noc

<2 <2 2 2 <2 <2 <2 <2 <2 <2 2 2 2 2 2 2

392 59 621 94 580 87 176 27 134 20 134 20 476 72 186 28

2,15 2,15 1,95 1,95 1,6 1,6 2,1 2,1 1,8 1,8 1,9 1,9 1,85 1,85 2,15 2,15

1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06 1,06

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

893 135 1283 194 983 148 392 60 256 40 270 40 933 141 424 64

69,5 61,3 71,1 62,9 69,9 61,7 65,9 57,8 64,1 56,1 64,2 56,1 69,7 61,5 66,3 58,0

28 41 27 12,5 11 11 28 13

16 8 26 9 15,5 11 9,5 10 15,6 11,5 -

8 -

II/438 Kostel II/438 Dobrotice II/490 Za Kozrálovem III/49010 most přes Rusavu II/490 Radnice II/490 Jih III/438 23 náves Všetuly

Pouţité symboly k tabulce hlukové zátěţe

F2 F3 X Y

Faktor vlivu rychlosti dopravního proudu a % podílu nákladních vozů Faktor vlivu podélného sklonu nivelety komunikace Faktor vlivu povrchu vozovky Výpočtová veličina Hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy vozovky

n

Průměrná hodinová intenzita (den, noc)

F1

d50 LAeg sklon 50, 60, 70 d

Hranice území, v němţ LAeg > 50 dB (A) Ekvivalentní hladina hluku Sklon terénu Limitní hranice hluku Číselné vyjádření minimálních odstupových vzdáleností stavebních pozemků určených pro bydlení od zdroje hluku

Jednotka: Jednotka: Jednotka: Jednotka: Jednotka: dB (A) Počet vozidel za 1 hod Jednotka: m Jednotka: dB (A Jednotka: % Jednotka: dB (A) Jednotka: m

Z hlediska hlukového vlivu ţeleznice dle orientačního výpočtu bude část obytného území podél stávajících silnic II/438 a II/490 v centrální části města a podél ţelezniční trati Kojetín - Hulín Valašské Meziříčí - Ostrava zasaţeno nadlimitním hlukem z dopravy. Zde je navrţeno zajistit dostatečná protihluková opatření vyplývající z konkrétního měření a charakteru zástavby. U stacionárních zdrojů lze případnou nevyhovující situaci efektivně řešit formou sanačních opatření přímo u zdrojů hluku, coţ však bude vyţadovat zvýšené investiční náklady na straně provozovatelů. Mezi městem Holešovem a připravovanou SPZ Holešov je navrţen relativně spojitý pás ochranné Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

41

zeleně, tvořený novými lesoparky, biocentry a biokoridory. Tento zelený pás by měl jednak eliminovat negativní účinky z navrţených ploch výroby (doprovodnými jevy výroby bude zvýšená dopravní zátěţ, přehřívání ovzduší ze zpevněných a zastavěných ploch, zvýšení mnoţství emitovaného polétavého prachu a přízemního ozónu ad.), jednak by měl kompenzovat úbytek stávajících travnatých ploch na bývalé ploše Letiště Holešov. Vymezení ÚSES Nadregionální a regionální ÚSES nebude realizací územně plánovací dokumentace negativně ovlivněn. Koncept ÚP vhodně stabilizuje a doplňuje ÚSES tak, aby byl na všech úrovních funkční, a minimalizuje nebo eliminuje střety s technickou a dopravní infrastrukturou, nakolik je to v tomto stupni přípravy moţné. Popis ÚSES byl uveden včetně návrhu doplnění v kapitole 2. Flóra, fauna, ekosystémy, Natura 2000 Plochy soustavy Natura 2000 se v území nenacházejí. Z hlediska ekosystémů, flóry a fauny se očekávají vlivy dvojí. Jednak lze ve značně antropogenizované krajině s vysokým podílem orné půdy a zástavby očekávat další mírné zhoršení díky nově vymezeným zastavitelným plochám, jednak ovšem bude posílen prostup ÚSES krajinou včetně doprovodné funkce zvýšení biodiverzity, zvýšení podílu zeleně a tím i umoţnění migrace fauny. Krajina, ekologická stabilita Řešené území, které leţí na přechodu Hornomoravského úvalu do Podbeskydské pahorkatiny, se z doznívající níţiny Hané postupně od jihozápadu zvedá a na východě poměrně ostře přechází do kopců Hostýnských vrchů. Současné krajina je výslednicí dlouhodobého antropogenního působení nejen agrárního, ale i průmyslového (zejména oblast Holešov a Všetuly). Intenzivní zemědělská velkovýroba, zpracovatelský průmysl, dopravní sítě, letiště, plochy těţby, výcvikový prostor MV, absence čističek odpadních vod v některých městských částech, negativně ovlivňují kvalitu ţivotního prostředí. Zvláště niva řeky Rusavy a přilehlá pahorkatina je prakticky odlesněna a zorněna. Značné plochy zabírají sídla se zahradami. Převaţuje agrární krajina s ostrůvky malých polních lesíků, břehovými porosty vodotečí a doprovodnou zelení komunikací. Trvalé travní porosty se sady se vyskytují pouze v malém rozsahu. Příznivější stav je v severní a východní části území s nepoměrně vyšším zastoupením lesů. V oblasti výcvikového prostoru se nachází vedle devastované plochy vlastní střelnice i lesní porosty se stanovištně odpovídajícím druhovým sloţením a cenná společenstva vlhkomilných bylin i výsušných strání. Podstatných změn, a to v negativním smyslu, doznal i vodní reţim krajiny. Zatímco se v předchozích staletích s vodou zacházelo velmi hospodárně a byla vybudována řada zařízení k jejímu zadrţování (systém rybníků vytvořených v 17. stol., soustava mlýnských náhonů, síť kanálů v zámecké zahradě), byly v posledních desetiletích vodní toky regulovány a na značné ploše půdy byly realizovány velkoplošné meliorace. Řešené území můţeme charakterizovat jako nestálý, krátkodobý ekosystém (více neţ dvě třetiny tvoří agrocenózy) s nutným přísunem dodatkové energie. Koeficient ekologické stability, tj. poměr mezi relativně trvalými ekosystémy (lesy, TTP, sady, vodní plochy) a umělými, krátkodobými ekosystémy (orná půda, zastavěné plochy) je 0,24. V katastrálním území mají dominantní zastoupení velkovýrobně obhospodařované plochy orné půdy (60 % výměry řešeného území), trvalé travní porosty zde zaujímají necelá 4% celkové výměry. Z hlediska ochrany a Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

42

vytváření přirozeného genofondu krajiny nejsou ve značné části území příliš dobré podmínky, a to převáţně v jiţní, jihovýchodní, západní a severozápadní části území. V tomto území nejsou příliš dobré podmínky, především v důsledku intenzivního zemědělského vyuţívání pozemků, které zatím neumoţňuje vytvoření spojité sítě jednotlivých krajinných segmentů zeleně a jejich propojení s ekologicky stabilními lesními společenstvy. Další část krajiny tvoří vlastní zástavba Holešova a ostatních městských částí, která sestává jednak z kompaktní zástavby s minimem vnitřní zeleně (v centrální části, ekologická stabilita 1 0) a dílem i z volnější zástavby s velkými zahradami, které přechází do záhumenní zeleně (sady, louky, zahrady, orná půda v drobné drţbě, ekol. stabilita 1 - 2). Tyto zahrady, sady a záhumenky vytvářejí ochranný filtr mezi velkovýrobně obhospodařovanými pozemky a plochami osídlení. Ve vlastním městě Holešově patří k nejdůleţitějším ekologicky stabilním prvkům zámecká obora. V západní, severní a východní části řešeného území dominuje narušená kulturní krajina, která však doposud neztratila potenciální schopnost přirozené obnovy. Realizací navrţené průmyslové zóny a nadřazené dopravní infrastruktury, dojde k nevratným změnám celkového charakteru krajiny jiţně od Holešova, včetně zásadní změny ve způsobu obhospodařování zbývajících ploch ZPF, které budou značně fragmentovány. Aby nedošlo k úplné devastaci krajinného rázu, je v území mezi městem Holešovem a průmyslovou zónou navrţeno posílení územního sytému ekologické stability formou umístění nových lokálních biocenter (LBC) Za vodárnou a Mokré, která budou navázána na jiţ dříve vymezený ÚSES a doplněna nově navrţenými plochami pro lesoparky. V těch částech, kde nebude docházet k zásadnějšímu rozvoji urbanizace území, především v severní polovině řešeného území, se předpokládá udrţení stávajícího stavu, výhledově pak obnova a zlepšení funkčnosti krajiny, zejména obnova přirozeného vodního reţimu a přírodě blízkých vegetačních prvků. Cílem je zvýšení podílu přírodních a přírodě blízkých prvků (nelesní zeleň, malé vodní plochy, louky) a postupná náhrada stanovištně nepůvodních druhů dřevin v lesích i mimo les. V severní a východní části řešeného území se projevuje také větrná eroze, proto zde musí být zajištěna důsledná ochrana stávajících prvků a segmentů krajinné zeleně a současně musí být realizováno zakládání nových ekologicky stabilních porostů převáţně liniového charakteru, vytvářejících jednak protierozní opatření, jednak opticky rozčleňující stávající nedělené nadměrné plochy polí. Voda Obecná hydrogeologická a hydrologická situace byla podrobně popsána v kapitole 2.


43

4. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. Za hlavní problematický jev v území jsou povaţovány následující jevy:      

vybřeţování vodotečí v území (záplavy), vodní a větrná eroze pozemků, hluková a imisní zátěţ obytné zástavby zejména dopravními (liniovými), ale místně i stacionárními zdroji, nedostatek ploch pro bytovou nebo smíšenou zástavbu, potřeba ochrany vodních zdrojů zábory ZPF

Poţadavek ochrany zvláště chráněných území a ptačích oblastí je v území bez obtíţí dodrţován. Další současné problémy mající vztah a význam z hlediska územního plánování nebyly v současné době zaznamenány. 5. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných (vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení).

Jednotlivé dále uvedené varianty jsou hodnoceny z hlediska potenciálně dotčených relevantních sloţek ţivotního prostředí, přičemţ je vţdy uvedeno doporučení zpracovatele ÚP a zpracovatelky SEA. K.ú. Dobrotice - lokalita Kačerov – plocha 23  Varianta A – navrţená plocha 23, určená pro individuální bydlení (poţadavek vlastníků pozemků).  Varianta B – ponechání stávajícího stavu vyuţití, tj. plochy rekreace v zahrádkářských osadách Zpracovatelem ÚP doporučené řešení: varianta B, tj. ponechání stávajícího stavu vyuţití zejména z důvodu potenciálního ohroţení záplavou; severní a západní hranici předmětné plochy vymezuje stanovené záplavové území řeky Rusavy. Hodnocení zpracovatelky SEA: Podporuje názor zpracovatele, preferuje variantu B. V záplavovém území je zcela neţádoucí umoţňovat další zástavbu, která by vyţadovala zvýšené nároky na protipovodňová opatření. Vlivy doporučené varianty ve srovnání s variantou A: menší zábor ZPF, nezvyšování podílu zástavby v záplavových územích, dobrá přístupnost pozemků podél toku pro údrţbu koryta. Jinak bez vlivů na další sloţky ŢP. Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

44

K.ú. Holešov - lokalita U Letiště – plocha 42  Varianta A – navrţená plocha 42, určená pro občankou vybavenost – komerční zařízení.  Varianta B – zmenšení původně navrţené plochy 42 (nově plocha 319), která bude i nadále určena pro občankou vybavenost – komerční zařízení a na zbývající části původní plochy 42 návrh nové plochy 316 pro veřejné prostranství s převahou nezpevněných ploch, která naváţe na navrţenou sousední plochu 112, určenou pro zaloţení lesoparku. Zpracovatelem ÚP doporučené řešení: varianta B, tj. zmenšení plochy 42 z důvodu velkého zastoupení sítí technického vybavení, které se zde nacházejí a rozšíření ploch izolační a parkové zeleně, které budou zajišťovat zvýšenou ochranu stávajících ploch bydlení na sídlišti U Letiště a případně i dalších ploch smíšených obytných v navrţené ploše 47 (areál firmy TON, a.s.). Hodnocení zpracovatelky SEA: Podporuje názor zpracovatele, preferuje variantu B. Důvodem je potřeba zajištění komfortu bydlení co moţná největší izolací zelení (jak z hlediska vlivu na krajinný ráz, tak z hlediska pozitivního vlivu na hlukovou a imisní situaci a pobytovou pohodu v blízké obytné zástavbě). V případě ponechání části plochy v ZPF by výhodou bylo zachování vyššího podílu zemědělské půdy, ovšem to by nepřineslo takový pozitivní efekt, jako výsadba dřevin s izolačními účinky. U dalších sloţek ŢP bez vlivu. K.ú. Holešov - lokalita Ul. Bořenovská - Statek – plocha 49  Varianta A – plochy stávající drůbeţárny včetně navazujících ploch na jiţní straně jsou navrţené jako plocha 49, určená pro plochy smíšené obytné; zbývající část areálu bývalého Státního statku zůstane ponechána pro zemědělskou ţivočišnou výrobu.  Varianta B – plochy stávající drůbeţárny včetně navazujících ploch na jiţní straně budou navrţeny jako plocha 49, určená pro plochy smíšené obytné; zbývající část areálu bývalého Státního statku bude rovněţ navrţena jako plocha 317- plocha smíšená obytná. Zpracovatelem ÚP doporučené řešení: varianta B, tj. transformace celého zemědělského areálu na plochy smíšené obytné, protoţe pokud zůstane zemědělská výroba v západní části zachována, bude obtěţujícím faktorem ve vztahu k navrhovanému bydlení. Hodnocení zpracovatelky SEA: Podporuje názor zpracovatele, preferuje variantu B. Důvodem je absence limitů pro emitování pachových látek a následná obtíţná vymahatelnost protiprachových opatření. Souběh obytné zástavby a chovů zvířat je takřka vţdy problematický. Varianta B je výhodnější z důvodu niţší imisní zátěţe amoniakem a pachovými látkami, z hlediska ostatních sloţek v porovnání s variantou A bez podstatných vlivů. K.ú. Všetuly - lokalita Ul. Krátká, za přejezdem – plocha 62  Varianta A – navrţená plocha 62, určená pro smíšenou výrobu (poţadavek vlastníka pozemků).  Varianta B – ponechání stávajícího stavu vyuţití, tj. plochy zemědělského půdního fondu Zpracovatelem ÚP doporučené řešení: varianta B, tj. ponechání stávajícího stavu vyuţití především z důvodu dostatečného mnoţství navrţených ploch pro výrobu. Jedná se o zcela nový záměr, bez přímého kontextu na stávající výrobní plochy, od nichţ je oddělena bariérou ţeleznice, a bez další moţnosti rozvoje v rámci správního území města Holešov. Případný další rozvoj je moţný pouze na katastrálním území sousední obce Třebětice. Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

45

Hodnocení zpracovatelky SEA: V daném případě nelze jednoznačně posoudit u jednotlivých variant vlivy na sloţky ţivotního prostředí. Není-li známo zaměření plánované výroby, nelze stanovit ani hlukové a imisní vlivy. Obecně lze konstatovat, ţe u varianty B bude respektována ochrana ZPF, nevznikne další zdroj emisí a územím nebude probíhat silniční doprava materiálů. Rovněţ nevzniknou další zastavěné plochy s potřebou odkanalizování do vodotečí a tedy dalším zrychlení odtoku vody v území. Teoreticky výhodnější je tedy varianta B. K.ú. Žopy - lokalita U regulační stanice – plocha 65  Varianta A – navrţená plocha 65, určená pro specifickou zemědělskou výrobu (poţadavek vlastníka pozemků).  Varianta B – ponechání stávajícího stavu vyuţití, tj. plochy zemědělského půdního fondu Zpracovatelem ÚP doporučené řešení: varianta B, tj. ponechání stávajícího stavu vyuţití. Jedná se o nekoncepční záměr na ploše přímo sousedící s obytnou zástavbou, při hlavním příjezdu do této městské části. Hodnocení zpracovatelky SEA: platí totéţ co u předchozí plochy, navíc se zde přidává moţné obtěţování navazující obytné zástavby hlukem a emisemi z výroby a dopravy. Preferována je varianta B. K.ú. Holešov - lokalita Ul. Grohova - u hřbitova – plocha 95  Varianta A – navrţená plocha 95, určená pro veřejné prostranství.  Varianta B – navrţená plocha 318, určená pro plochy smíšené obytné. Zpracovatelem ÚP doporučené řešení: Není preferována ţádná varianta. Plocha pro veřejné prostranství, uvaţovaná pro vybudování parkoviště, by přinesla sníţení deficitu parkovacích ploch v centrální části města, kde je soustředěna převáţná část občanského vybavení a sluţeb a přispěla by ke zlepšení moţnosti odstavování vodidel v rámci stávající obytné zástavby. Zvýšení četnosti dopravy ale můţe mít vliv na zhoršení stávajícího ţivotního prostředí (hluk, emise) v dané lokalitě. Naproti tomu vyuţití plochy pro smíšenou obytnou zástavbu můţe přinést podstatné zahuštění stávající zástavby. Hodnocení zpracovatelky SEA: souhlas s hodnocení zpracovatele ÚP. Navíc nejsou známy aktivity, které by se v plochách pro smíšenou obytnou zástavbu mohly objevit a potenciálně zhoršit situaci zejména po hlukové a po dopravní stránce. Mírně výhodnější se v daném případě jeví varianta A, neboť pravděpodobně jiţ vozidla do lokality stejně zajíţdějí a neočekává se tedy významné zhoršení stavu v území. K.ú. Holešov a Všetuly - lokalita Za drahou – plocha 113  Varianta A – navrţená plocha 113, určená pro veřejné prostranství s cílem realizace lesoparku plnícího funkci izolační zeleně vůči navrţeným výrobním plochám ve SPZ Holešov.  Varianta B – zásadní zmenšení navrţené plochy 113 a ve zbývající části původní plochy 113 ponechání stávajícího stavu vyuţití, tj. plochy zemědělského půdního fondu Zpracovatelem ÚP doporučené řešení: varianta A, tj. ponechání plochy v původním rozsahu.


46

Hodnocení zpracovatelky SEA: jednoznačně upřednostňuje variantu A, která bude mít pozitivní vliv na zvýšení biodiverzity, ekologické stability a vzhledu krajiny. Výhodou varianty A je pouze menší vliv na zábor ZPF. Jinak bez vlivu na další sloţky ţivotního prostředí. Hodnocení nevariantně navrhovaných ploch Zábor ZPF Zábor ZPF je podrobně vyhodnocen v textové části odůvodnění konceptu územního plánu, na tomto místě jsou opět pro přehlednost uváděny pouze souhrny. Plochy s poţadavkem na zábor ZPF, řešené tímto územním plánem, se nachází na zemědělských půdách zařazených do BPEJ: 3.02.00 (1), 3.02.10 (2) 3.03.00 (1), 3.06.00 (3), 3.06.10 (3), 3.08.40 (4), 3.10.00 (1), 3.10.10 (2), 3.11.00 (2), 3.12.12 (1), 3.13.00 (3), 3.56.00 (1), 3.58.00 (2), 3.59.00 (3), 3.61.00 (2), 3.62.00 (2), 3.63.00 (3), 6.13.00 (3), 6.14.10 (2), 6.20.21 (4), 6.20.41 (4), 6.22.13 (4), 6.24.11 (3), 6.24.41 (3), 6.37.16 (5), 6.37.46 (5), ), 6.40.67 (5), 6.41.67 (5), 6.41.77 (5), 6.48.11 (4), 6.48.41 (4), 6.49.11 (4), 6.49.41 (5), 6.56.00 (1), 6.58.00 (2), Pozn. V závorce za kódem BPEJ je vţdy uvedena i třída ochrany ZPF dle Metodického pokynu MŢP čj. OOLP/1067/96

Celková plocha záboru v ha v řešeném území je uvedena v následující tabulce: Druh funkční plochy Plochy pro bydlení Plochy pro rekreaci Plochy pro občanské vybavení Plochy smíšené obytné Plochy pro výrobu Plochy pro technické vybavení Plochy pro dopravu Plochy pro veřejná prostranství Plochy pro těţbu Plochy pro vodní plochy Plochy pro přírodní plochy Plochy pro krajinnou zeleň Plochy pro lesní plochy Celkem

Plocha záboru v ha 26,9851 3,3394 45,1455 86,3393 236,0197 40,8394 23,2231 49,1598 9,2487 1,8616 75,2534 55,3798 1,6712 654,4660

Na celý návrh odnětí je třeba pohlíţet s vědomím, ţe část ploch jiţ byla odňata ze ZPF a část je přejata z předchozího ÚP.


47

Přehled navrţených variantních zastavitelných ploch: Poř. č. Označ. 1 316 2 317 3 318 4 319 5 320


Plocha (ha) 5,7229 3,2637 0,8277 3,5628 4,3843 17,7614


Dotčení realizovaných investic do půdy: Druh plochy Plochy pro bydlení Plochy pro rekreaci Plochy pro občanské vybavení Plochy smíšené obytné Plochy pro výrobu Plochy pro technické vybavení Plochy pro dopravu Plochy pro veřejná prostranství Plochy pro těţbu Plochy pro přírodní plochy Plochy pro krajinnou zeleň

Číslo plochy 16, 17, 27, 28, 29, 30 39, 43, 44 55 62, 65, 73, 74, 76 72, 108, 236, 241, 242, 244, 254, 255, 291, 292, 295, 300, 301, 302 80, 83, 84, 92, 93 101, 109, 113 119 123, 126, 128, 129, 130, 131, 132, 133, 136, 137, 138 139, 144, 148, 161, 162, 163, 174, 175, 176, 177, 178, 179, 191, 192, 193, 194, 195, 200, 201, 205, 210, 211, 212, 216, 218, 219, 220, 221, 225, 234, 239, 305, 306

Tvar a umístění navrţených zastavitelných ploch pro bydlení, rekreaci, občanské vybavení, výrobu i plochy smíšené obytné respektuje poţadavky na řádné obhospodařování ZPF. Realizací navrţených ploch dojde ke zmenšení ploch ZPF, ale obecně nedojde ke ztíţení velkovýrobně obhospodařování ploch ZPF. Nevznikají zbytkové plochy nepravidelných tvarů. Pokud řešením územního plánu vznikají samostatné pásy ZPF, jejich šířka se pohybuje vţdy v řádech několika desítek nebo set metrů, které je moţno obhospodařovat i velkou zemědělskou technikou. SES, jejichţ nové vymezení se částečně liší od vymezení v původním územním plánu). V jiţní části řešeného území je zapracována SPZ Holešov, upravená a rozšířená v souladu s rozpracovanou Územní studií dopadů strategické průmyslové zóny Holešov. V jihovýchodní části řešeného území dochází k fragmentaci ZPF z důvodu navrţené trasy jihovýchodního obchvatu města Holešova a připojovací silnice na rychlostní silnice R49 (vydáno území rozhodnutí a proveden výkup pozemků, je připravována vlastní realizace). Oba výše uvedené záměry zpřesňují


48

záměry ze ZÚR ZK a vzhledem jiţ částečně zahájené (SPZ Holešov), resp. připravované realizaci (JV obchvat) nelze volit alternativní řešení. K částečnému ztíţení obhospodařování můţe dojít realizací navrţené plochy 84, určené pro realizaci rychlostní silnice R 49 západně od Količína. Tato plocha je ale opět zpřesněním záměru ze ZÚR ZK; bylo pro ni vydáno územní rozhodnutí). Opticky největší ztíţení obhospodařování ZPF představují navrţené plochy pro technickou infrastrukturu, které jsou navrţeny pro venkovní přípojky vysokého napětí, kanalizační sběrače, vodovodní přivaděče apod. Tyto plochy nebudou prakticky zastavovány (s výjimkou stoţárů VN a podzemního umístění řadů). Plochy pro realizaci biocenter (plochy přírodní) a biokoridorů (plochy krajinné zeleně) vycházejí ze ZÚR ZK a generelu ÚSES a umisťují jednotlivé prvky ÚSES na konkrétní plochy. Jejich návrh neztěţuje obhospodařování ZPF, naopak vytváří vstupní podmínky pro ekologizaci území, které je, zejména ve své severozápadní části, v současnosti kulturní stepí. Na tuto skutečnost navazuje navrţený systém liniové krajinné zeleně, který doplňuje ÚSES a rehabilituje krajinnou matrici zdevastovanou právě zemědělskou. V následující tabulce je uveden přehled a porovnání ploch, pro něţ jiţ byl v minulosti, v rámci projednání původního ÚPN města Holešov a jeho změn udělen souhlas s odnětím ze ZPF. Přehled ploch, pro něţ jiţ byl udělen souhlas s odnětím ze ZPF

Poţadovaná výměra záboru ZPF v ha

504,4828

Výměra ploch v ha, pro níţ byl udělen souhlas

436,7231

Co se týká záboru pozemků určených k plnění funkce lesa, předpokládá se odnětí 0,7562 ha. Nově navrhovaných ploch k odnětí je tedy cca 68 ha, coţ je s ohledem na velikost a význam Holešova a s výhledem na cca 10-15 let únosné. Přesto jsou vlivy navrhované územně plánovací koncepce povaţovány za jedny z nejvýznamnějších. Kvalita ovzduší Navrhovaný koncept ÚP přináší některé aktivity, které by obecně (nakolik v daném stupni přípravy území můţe být znám konečný dopad realizace) mohou přinést místní zhoršení imisní situace. Jedná se zejména o řadu velkých velkých a středních zdrojů znečišťování jak technologických, tak spalovacích, zdrojů liniových a chovů ţivočišné výroby. Plochy navrţené pro bydlení, občanské vybavení a výrobu by měly být plynofikovány, takţe jejich realizací by nemělo docházet ke zhoršování kvality ovzduší. Při ostatní činnosti v území (např. při umisťování nových provozoven) musí být v navazujících správních řízeních zajištěna a učiněna taková opatření, aby nedocházelo ke zvyšování emisní zátěţe v území. Další zhoršení můţe přinést realizace Strategické průmyslové zóny (SPZ) Holešov a doprovodné plochy komerční občanské vybavenosti nebo rychlostní silnice R49.


49

Vlivy na ovzduší jsou proto hodnoceny jako potenciálně významné, dále určené k upřesnění v následných správních řízeních. Spolu s hlukovými vlivy zde můţe docházet ke kumulaci vlivů v území i jejich částečné synergizaci. Hluková zátěţ V oblasti hlukové zátěţe je situace obdobná jako u vlivů na imisní situaci. Hlukové limity v území jsou jiţ dnes místně překračovány a lze předpokládat, ţe vlivem uplatnění konceptu ÚP (zejména u nevariantně předkládaných aktivit) můţe dojít k dalšímu zhoršení o slyšitelnou hodnotu. Území archeologického zájmu Bez vlivu. Zahájení všech zemních prací bude s předstihem oznámeno odbornému archeologickému pracovišti, v případě zjištění archeologických nálezů bude umoţněn záchranný průzkum. Místní i centrálně evidované nemovité kulturní památky budou respektovány. Vymezení ÚSES Ovlivnění ÚSES realizací ÚP je jednoznačně pozitivní bez ohledu na zvolenou variantu. Předpokládá se doplnění ÚSES o nově navrhované biokoridory, coţ zvýší jeho prostupnost územím. Flóra, fauna, ekosystémy, Natura 2000 Flóra, fauna, ekosystémy Koncept ÚP v ţádné z variant nepřináší zásadní vlivy na uvedené sloţky ţivotního prostředí. Obecně jsou sledovatelné vlivy spojené zejména s odstraněním půdního pokryvu (odnětím ze ZPF), tedy výhodnější z pohledu fauny a flóry jsou ty varianty a plochy, u nichţ se do povrchu pozemků nezasahuje, nebo plochy, u nichţ dochází k přeměně ZPF na plochy veřejné zeleně, k zatravnění apod. Natura 2000 Pro vyhodnocení moţných vlivů na prvky soustavy Natura 2000, které nebyly stanoviskem KÚ Bez vlivu, takové území se v městě a jeho okolí nenachází.


50

6. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŢITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. Hodnocení je prováděno subjektivním posouzením moţných vlivů s váhou 0 (beze změny proti současnému stavu), -1, -2,-3 negativní vlivy, 1,2,3 pozitivní vlivy, vţdy v porovnání se současným stavem (bez realizace dané varianty). Koncept územního plánu je předkládán ve dvou variantách pro následující plochy: K.ú. Dobrotice - lokalita Kačerov – plocha 23  Varianta A – navrţená plocha 23, určená pro individuální bydlení (poţadavek vlastníků pozemků).  Varianta B – ponechání stávajícího stavu vyuţití, tj. plochy rekreace v zahrádkářských osadách Vliv/ varianta

ovzduší

voda

půda

fauna, flóra

chráněná území

hluková situace

součet vlivů

A

-1

-1

-1

-1

0

-1

-5

B

0

0

0

0

0

0

0

K.ú. Holešov - lokalita U Letiště – plocha 42  Varianta A – navrţená plocha 42, určená pro občankou vybavenost – komerční zařízení.  Varianta B – zmenšení původně navrţené plochy 42 (nově plocha 319), která bude i nadále určena pro občankou vybavenost – komerční zařízení a na zbývající části původní plochy 42 návrh nové plochy 316 pro veřejné prostranství s převahou nezpevněných ploch, která naváţe na navrţenou sousední plochu 112, určenou pro zaloţení lesoparku. vliv/ varianta

ovzduší

voda

půda

fauna, flóra

chráněná území

hluková situace

součet vlivů

A

-2

-2

-2

-1

0

-2

-9

B

-2

-1

-2

1

0

1

-3

K.ú. Holešov - lokalita Ul. Bořenovská - Statek – plocha 49  Varianta A – plochy stávající drůbeţárny včetně navazujících ploch na jiţní straně jsou navrţené jako plocha 49, určená pro plochy smíšené obytné; zbývající část areálu bývalého Státního statku zůstane ponechána pro zemědělskou ţivočišnou výrobu.  Varianta B – plochy stávající drůbeţárny včetně navazujících ploch na jiţní straně budou navrţeny jako plocha 49, určená pro plochy smíšené obytné; zbývající část areálu bývalého Státního statku bude rovněţ navrţena jako plocha 317- plocha smíšená obytná.


51

Vliv /varianta

ovzduší

voda

půda

fauna, flóra

chráněná území

hluková situace

součet vlivů

A

1

0

0

0

0

1

1

B

2

0

0

0

0

1

3

K.ú. Všetuly - lokalita Ul. Krátká, za přejezdem – plocha 62  Varianta A – navrţená plocha 62, určená pro smíšenou výrobu (poţadavek vlastníka pozemků).  Varianta B – ponechání stávajícího stavu vyuţití, tj. plochy zemědělského půdního fondu

-1

fauna, flóra -1

chráněná území 0

hluková situace -1

součet vlivů -6

0

0

0

0

0

vliv/ varianta A

ovzduší

voda

půda

-2

-1

B

0

0

K.ú. Žopy - lokalita U regulační stanice – plocha 65  Varianta A – navrţená plocha 65, určená pro specifickou zemědělskou výrobu (poţadavek vlastníka pozemků).  Varianta B – ponechání stávajícího stavu vyuţití, tj. plochy zemědělského půdního fondu vliv/ varianta

ovzduší

voda

půda

fauna, flóra

chráněná území

hluková situace

součet vlivů

A

-2

-1

-1

-1

0

-2

-7

B

0

0

0

0

0

0

0

K.ú. Holešov - lokalita Ul. Grohova - u hřbitova – plocha 95  Varianta A – navrţená plocha 95, určená pro veřejné prostranství.  Varianta B – navrţená plocha 318, určená pro plochy smíšené obytné. vliv/ varianta

ovzduší

voda

půda

fauna, flóra

chráněná území

hluková situace

součet vlivů

A

-1

-1

-1

0

0

-1

-4

B

-1

-1

-1

0

0

-1

-4

K.ú. Holešov a Všetuly - lokalita Za drahou – plocha 113  Varianta A – navrţená plocha 113, určená pro veřejné prostranství s cílem realizace lesoparku plnícího funkci izolační zeleně vůči navrţeným výrobním plochám ve SPZ Holešov.  Varianta B – zásadní zmenšení navrţené plochy 113 a ve zbývající části původní plochy 113 ponechání stávajícího stavu vyuţití, tj. plochy zemědělského půdního fondu Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

52

vliv/ varianta

ovzduší

voda

půda

fauna, flóra

chráněná území

hluková situace

součet vlivů

A

2

0

-1

2

0

1

3

B

1

0

-1

1

0

1

2

Hodnocení ÚP jako celku z hlediska moţných negativních (pozitivních) dopadů: ÚSES

ovzduší

voda

půda

2

-1

-1

-2

doplnění a stabilizace ÚSES

nové zdroje emisí, zvýšení dopravy (při vymístění dopravy ale +1)

nové zpevnění ploch = zrychlení odtoku z území

zábory ZPF nad stávající rámec

fauna, flóra 2/-1

chráněná území 0

hluková situace 1

výsadba nové veřejné zeleně, rozšíření ÚSES, ale zásah do půdního pokryvu při záborech

ochrana zajištěna, bez zásahu

nové zdroje hluku, zvýšení intenzity dopravy

součet vlivů 1/-1

7. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŢENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŢNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Při stanovování opatření pro minimalizaci a předcházení nebo kompenzaci závaţných záporných vlivů je třeba konstatovat, ţe část uvedených opatření je provozního charakteru a nemá přímou spojitost s územním plánováním. Obecně je doporučeno akceptovat regulativy výstavby uvedené v návrhové části ÚP, realizovat ÚP v doporučených variantách a dále 7.1 Vlivy na půdu  Při veškerých odnětích je nutno postupovat v souladu s platnými předpisy, zejména s ohledem odnímání ploch na pozemcích vyšší bonity.  Při umisťování podnikatelských aktivit do průmyslových ploch postupovat tak, aby byly přednostně vyuţívány stávající zastavěné plochy (brownfields), v případě nedostupnosti takových ploch volit primárně variantu vedoucí ke zvýšení kompaktnosti území.  Při povolování zástavby na nově navrhovaných plochách, které jsou v současné době zemědělskou půdou, postupovat tak, aby byla zachována kompaktnost zemědělských ploch, obsluţnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků, funkčnost závlahových a melioračních systémů a aby bylo zamezeno vodní a větrné erozi nezpevněných pozemků.  Realizovat dostupná provozní protipovodňová opatření (vhodné osevní postupy, zatravnění pásů kolem řek a drobných vodotečí, zvýšení sorpční schopnosti půdy vhodným hnojením apod.). Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

53

 Skrývání pozemků realizovat vţdy jen v nezbytném rozsahu v souladu s postupem těţby, a to v mimoprodukčním období říjen-březen.  Vyuţívat veškeré kulturní vrstvy zemin pro zvýšení úrodnosti okolních pozemků nebo pro rekultivaci přímo v území.  7.2 Dopravní zátěž území  Při umisťování nových podnikatelských záměrů do průmyslových ploch je nutno v rámci územního řízení (pokud nebudou záměry podléhat působnosti zákona č. 100/2001 Sb., kde bude vyţadováno posouzení dopravní zátěţe jako součást oznámení nebo dokumentace EIA) posoudit moţný nárůst dopravní zátěţe v území. 7.3. Hluková a imisní zátěž  Při umisťování podnikatelských aktivit a tras významných komunikací je nutno v rámci procesu posuzování vlivů na ţivotní prostředí nebo nejpozději ve fázi územního řízení zvaţovat také vliv hlukové a imisní zátěţe.  Doporučuje se podle moţností realizovat vysazování zelených pásů mezi komunikace a zástavbu a mezi okraj průmyslových ploch a okraj ploch pro bydlení.  Z hlediska imisní zátěţe se doporučuje podporovat podle moţností vytápění ušlechtilými palivy (dřevo, el. energie, obnovitelné zdroje) nebo výstavba energeticky úsporných staveb a úprava staveb stávajících (zateplených, případně energeticky pasivních).  V řešeném území se nedoporučuje povolit umístění stacionárních velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, pokud by mohly způsobit významné zhoršení imisní situace v území zejména polutanty PM10 a B(a)P a pokud nebudou vybaveny účinným odlučovacím zařízením. 7.4. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií  Nakládání s odpady z podnikatelských aktivit včetně jejich vyuţívání nebo odstraňování bude zajišťovat vţdy původce, nikoliv obec. Výstavba skládek odpadů nebo výstavba spalovny z veřejných zdrojů ve správním území města v tomto návrhovém období není doporučena.  Koncept územního plánu nenavrhuje aktivity vedoucí ke zvýšení produkce odpadů. Město má zaveden program nakládání s komunálními odpady včetně objemných a nebezpečných upravený místní vyhláškou. Je doporučeno podporovat zřízení nových sběrných míst objemného, biologicky rozloţitelného, nebezpečného (včetně autovraků, elektroodpadů a ledniček) a vyuţitelného komunálního odpadu, aby došlo ke sníţení objemu ukládaného na skládky.  Je doporučeno vytvořit zabezpečené místo pro odstavení autovraků nalezených v ulicích města nebo haváriích mimo uliční parkovací plochy, aby nedocházelo k úniku provozních kapalin z vraků nebo blokování a omezení dopravy.  U případně produkovaných odpadních technologických vod a u vod potenciálně znečištěných (z manipulačních a parkovacích ploch) vyţadovat, aby jejich čištění bylo zajištěno v místě jejich vzniku a aby manipulační plochy, po nichţ se budou s významnou intenzitou pohybovat vozidla a mechanismy, byly vybaveny odlučovači ropných látek na odtoku sráţkových vod. Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

54

 Veškeré nové plochy budou odkanalizovány, splaškové vody budou zaústěny na ČOV.  V území není dovoleno umisťovat zařízení přesahující limitní hodnoty kategorie A,B ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb. Vyţaduje se, aby veškerá místa skladování závadných látek byla vybavena tak, aby nemohlo docházet k úniku závadných látek do ţivotního prostředí, a aby všechny objekty splňovaly poţadavky zabezpečení proti poţáru.  Výstavba obytných nebo podnikatelských objektů v záplavovém území není doporučena. 7.5 Změny odtokových poměrů  Podle dispozičních moţností jednotlivých nově navrhovaných rozvojových ploch poţadovat, aby neznečištěné dešťové vody byly přednostně zasakovány co nejblíţe místa jejich vzniku, nebo byly odváděny oddílnou dešťovou kanalizací tak, aby nedocházelo k nadměrnému zvyšování průtoků v místních vodotečích v době přívalových dešťů. V případě potřeby pro odvádění těchto vod zřizovat retenční nádrţe.  Současně je nutno zajistit zvýšení retenčních schopností území zatravněním pásů podél vodotečí, volbou vhodných plodin na zemědělských pozemcích, minimalizací zpevňovaných ploch apod., a zajistit vyčištění a vzájemné propojení odvodňovací prvků (např. příkopů podél komunikací). 7.6. Vlivy na čerpání podzemních vod  Vyhodnocení nároků na zásobování pitnou i uţitkovou vodou musí být součástí projektové přípravy kaţdé podnikatelské aktivity. 7.7 Vliv na krajinný ráz  Při povolování výstavby vţdy předem zváţit vzhled a rozměry budov s přihlédnutím k jejich okolí i moţným dálkovým pohledům, a to zejména u objektů umisťovaných v blízkosti památkově chráněných objektů nebo přírodně či architektonicky atraktivních lokalit.  Ve správním území města není doporučeno umisťovat větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny na orné půdě. 7.8 Vlivy na veřejné zdraví  U záměrů zařazených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., kategorii I je hodnocení vlivů na veřejné zdraví odborným subjektem vyţadováno taxativně. U ostatních záměrů je třeba se při předkládání dokumentace pro umístění stavby nebo stavební povolení soustředit zejména na zhodnocení hlukových a emisních vlivů záměrů, případně vlivů pouţívaných nebezpečných chemických látek a přípravků s moţným dosahem k obytné zástavbě.


55

8. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Koncept územního plánu akceptuje cíle stanovené v základních referenčních dokumentech, pokud se na předkládanou změnu vztahují. Základní poţadavky a cíle vybraných relevantních dokumentů, zpracovaných RÚRÚ a ÚAP byly uvedeny v kapitole 1 včetně vyhodnocení jejich akceptace a jsou dále podrobně hodnoceny v textové části odůvodnění ÚP. Při výběru variant řešení byly brány v úvahu zejména vlivy na půdu, ovzduší a zeleň.

9. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Základními monitorovacími ukazateli pro danou koncepci jsou: -

výměra a bonita odnímané plochy ze ZPF , mnoţství emisí ze stacionárních a liniových zdrojů a jejich vliv na imisní situaci v území, hluková zátěţ ze stacionárních zdrojů a z dopravy, zachování ochrany zdrojů podzemních vod, nezhoršování průtoku a kvality vody ve vodotečích, intenzita dopravy související s provozem nově umisťovaných aktivit a na významných komunikačních systémech, objem dešťových vod a způsob nakládání s nimi.

Tyto ukazatele musí být v průběhu realizace ÚP průběţně sledovány a vyhodnocovány tak, aby byl včas zjištěn jakýkoliv negativní vliv postupu těţby na ţivotní prostředí.


56

10. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. Město Holešov má v současné době zpracován a schválen územní plán, k němuţ bylo postupně vydáno několik změn. Nová legislativa a mnoţství změn, stejně jako rostoucí nároky na rozvoj a regulaci území si vyţádalo komplexní zpracování nového územního plánu. Zastupitelstvo města tedy na základě ustanovení § 6 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) rozhodlo o pořízení územně plánovací dokumentace, která by byla zpracována tak, aby po odpovídajícím veřejném projednání mohla být schválena jako nový územní plán města. Zpracováním územního plánu byl pověřen Ing. arch. Vladimír Dujka. Z důvodu poţadavků na prověření některých variantních řešení bylo rozhodnuto o zpracování konceptu ÚP, v němţ byly uvedené varianty vyhodnoceny s ohledem na moţné střety s poţadavky na ochranu ţivotního prostředí, ochrany veřejného zdraví a s ohledem na vztah k cílům zásadních koncepčních materiálů krajského a celostátního významu. U ţádného z dokumentů nebylo shledáno, ţe by předloţený koncept ÚP v kterékoliv z variant byl v rozporu s některým z hodnocených dokumentů týkajících se ochrany a hospodaření s vodami, odpady, ochrany ovzduší, soustavy Natura 2000, územního rozvoje, lesního hospodářství a zemědělství. Koncept ÚP zajišťuje plochy pro další rozvoj města jak z hlediska bydlení, tak z hlediska podnikání, a současně zajišťuje ochranu a zvýšení ekologické stability krajiny, ochranu významných dálkových pohledů, urbanistických prvků, kulturních památek a chráněných území včetně ochrany významných zdrojů podzemních vod pro veřejné zásobování Zásadní vlivy navrhované změny byly shledány u půdy, kde dojde k významnému trvalému záboru půd střední i vyšší kvality nad stávající rámec. Předpokládané zprovoznění průmyslové zóny Holešov-Letiště přinese další navýšení intenzit dopravy na veřejných komunikacích prakticky ve všech směrech příjezdů do města. S tím souvisí i navýšení hluku a emisí ze spalování pohonných hmot. Zástavba na nových plochách pro bydlení a průmysl vyvolá nároky na odvádění dešťových vod, které by bez realizace stanovených podmínek pro jejich odvádění mohlo vyvolat při přívalových deštích další zvýšení hladiny vody ve vodotečích a jejich vybřeţování. Z tohoto důvodu jsou stanoveny poţadavky na přednostní zasakování nebo retenci dešťových vod a realizaci dalších protipovodňových a protierozních opatření. Koncept ÚP navrhuje rovněţ stabilizaci tras významných komunikací, rozšíření veřejné zeleně včetně zeleně ochranné, stabilizaci a rozšíření územního systému ekologické stability a příleţitostí pro rekreaci. Celkově lze konstatovat, ţe předloţený ÚP je vyváţeným materiálem se značným přínosem pro koncepční urbanistické řešení rozvoje města.


57

11. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 11.1. Závěry Předloţený ÚP je vyváţeným materiálem upevňujícím koncepční urbanistické řešení rozvoje města při zachování všech daných kulturních a přírodních hodnot. Předloţený koncept byl vyhodnocen s ohledem na moţné střety s poţadavky na ochranu ţivotního prostředí a veřejného zdraví a s ohledem na vztah k cílům zásadních koncepčních materiálů krajského a celostátního významu. U ţádného z dokumentů nebylo shledáno, ţe by předloţený návrh změny byl v rozporu s některým z hodnocených dokumentů týkajících se ochrany a hospodaření s vodami, odpady, ochrany ovzduší, ochrany přírody a krajiny, soustavy Natura 2000, územního rozvoje, lesního hospodářství a zemědělství. Nejvýznamnější, i kdyţ nikoliv neakceptovatelné vlivy navrhované změny byly shledány u půdy, kde dojde k trvalému záboru půdy přesahující nárůst záboru 68 ha proti současné úrovni stávajícího územního plánu. Uvedený zábor je dán zejména poţadavky na zajištění rozvojových ploch pro podnikání, bydlení, komunikace a technickou infrastrukturu, ale také veřejnou zeleň a ÚSES. Při vyhodnocení bylo konstatováno, ţe realizace územního plánu nebude mít významné negativní vliv na povrchové ani podzemní vody, hlukovou a imisní situaci v území, flóru, faunu, ekosystémy, prostupnost ÚSES územím, na krajinu ani na veřejné zdraví. Variantní návrhy některých ploch byly v tomto materiálu vyhodnoceny a bylo doporučeno akceptovat návrh zpracovatele ÚP u jednotlivých ploch. Realizace ÚP kromě jiţ zmíněného rozvoje podnikání a bydlení povede ke zvýšení atraktivity území, jeho lepšímu vyuţití a zvýšení ekostabilizující funkce včetně protipovodňové ochrany a rekreačního potenciálu, coţ je v konečném důsledku pozitivním faktorem. Závěr Předloţený územní plán Holešova je ekologicky únosný, v souladu s trvale udrţitelným rozvojem a lze ho doporučit k realizaci. 11.2. Doporučení Pro realizaci návrhu změny je po stránce územně plánovacích opatření doporučeno zajistit splnění opatření pro předcházení, sníţení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závaţných vlivů na ţivotní prostředí uvedených v kapitole 7 Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí : Obecně je doporučeno akceptovat regulativy výstavby uvedené v návrhové části ÚP, realizovat ÚP v doporučených variantách a dále


58

11.2.1 Vlivy na půdu  Při veškerých odnětích je nutno postupovat v souladu s platnými předpisy, zejména s ohledem vyjímání ploch na pozemcích vysoké bonity.  Při umisťování podnikatelských aktivit do průmyslových ploch postupovat tak, aby byly přednostně vyuţívány stávající zastavěné plochy (brownfields), v případě nedostupnosti takových ploch volit primárně variantu vedoucí ke zvýšení kompaktnosti území.  Při povolování zástavby na nově navrhovaných plochách, které jsou v současné době zemědělskou půdou, postupovat tak, aby byla zachována kompaktnost zemědělských ploch, obsluţnost neodňatých zemědělsky obhospodařovaných pozemků, funkčnost závlahových a melioračních systémů a aby bylo zamezeno vodní a větrné erozi nezpevněných pozemků.  Realizovat dostupná provozní protipovodňová opatření (vhodné osevní postupy, zatravnění pásů kolem řek a drobných vodotečí, zvýšení sorpční schopnosti půdy vhodným hnojením apod.). 11.2.1 Dopravní zátěž území  Při umisťování nových podnikatelských záměrů do průmyslových ploch je nutno v rámci územního řízení (pokud nebudou záměry podléhat působnosti zákona č. 100/2001 Sb., kde bude vyţadováno posouzení dopravní zátěţe jako součást oznámení nebo dokumentace EIA) posoudit moţný nárůst dopravní zátěţe v území. 11.2.3. Hluková a imisní zátěž  Při umisťování podnikatelských aktivit a tras významných komunikací je nutno v rámci procesu posuzování vlivů na ţivotní prostředí nebo nejpozději ve fázi územního řízení zvaţovat také vliv hlukové a imisní zátěţe.  Doporučuje se podle moţností realizovat vysazování zelených pásů mezi komunikace a zástavbu a mezi okraj průmyslových ploch a okraj ploch pro bydlení.  Z hlediska imisní zátěţe se doporučuje podporovat podle moţností vytápění ušlechtilými palivy (dřevo, el. energie, obnovitelné zdroje) nebo výstavba energeticky úsporných staveb a úprava staveb stávajících (zateplených, případně energeticky pasivních).  V řešeném území se nedoporučuje povolit umístění stacionárních velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší, pokud by mohly způsobit významné zhoršení imisní situace v území zejména polutanty PM10 a B(a)P a pokud nebudou vybaveny účinným odlučovacím zařízením. 11.2.4 Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod, zvýšení rizika havárií  Nakládání s odpady z podnikatelských aktivit včetně jejich vyuţívání nebo odstraňování bude zajišťovat vţdy původce, nikoliv obec. Výstavba skládek odpadů nebo výstavba spalovny z veřejných zdrojů ve správním území města v tomto návrhovém období není doporučena.  Koncept územního plánu nenavrhuje aktivity vedoucí ke zvýšení produkce odpadů. Město má zaveden program nakládání s komunálními odpady včetně objemných a nebezpečných upravený místní vyhláškou. Je doporučeno podporovat zřízení nových sběrných míst objemného, biologicky rozloţitelného, nebezpečného (včetně autovraků, elektroodpadů a ledniček) a vyuţitelného komunálního odpadu, aby došlo ke sníţení objemu ukládaného na skládky. Územní plán Holešov – koncept - Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí

59

 Je doporučeno vytvořit zabezpečené místo pro odstavení autovraků nalezených v ulicích města nebo haváriích mimo uliční parkovací plochy, aby nedocházelo k úniku provozních kapalin z vraků nebo blokování a omezení dopravy.  U případně produkovaných odpadních technologických vod a u vod potenciálně znečištěných (z manipulačních a parkovacích ploch) vyţadovat, aby jejich čištění bylo zajištěno v místě jejich vzniku a aby manipulační plochy, po nichţ se budou s významnou intenzitou pohybovat vozidla a mechanismy, byly vybaveny odlučovači ropných látek na odtoku sráţkových vod.  Veškeré nové plochy budou odkanalizovány, splaškové vody budou zaústěny na ČOV.  V území není dovoleno umisťovat zařízení přesahující limitní hodnoty kategorie A,B ve smyslu zákona č. 59/2006 Sb. Vyţaduje se, aby veškerá místa skladování závadných látek byla vybavena tak, aby nemohlo docházet k úniku závadných látek do ţivotního prostředí, a aby všechny objekty splňovaly poţadavky zabezpečení proti poţáru.  Výstavba obytných nebo podnikatelských objektů v záplavovém území není doporučena. 11.2.5 Změny odtokových poměrů  Podle dispozičních moţností jednotlivých nově navrhovaných rozvojových ploch poţadovat, aby neznečištěné dešťové vody byly přednostně zasakovány co nejblíţe místa jejich vzniku, nebo byly odváděny oddílnou dešťovou kanalizací tak, aby nedocházelo k nadměrnému zvyšování průtoků v místních vodotečích v době přívalových dešťů. V případě potřeby pro odvádění těchto vod zřizovat retenční nádrţe.  Současně je nutno zajistit zvýšení retenčních schopností území zatravněním pásů podél vodotečí, volbou vhodných plodin na zemědělských pozemcích, minimalizací zpevňovaných ploch apod., a zajistit vyčištění a vzájemné propojení odvodňovací prvků (např. příkopů podél komunikací). 11.2.6. Vlivy na čerpání podzemních vod  Vyhodnocení nároků na zásobování pitnou i uţitkovou vodou musí být součástí projektové přípravy kaţdé podnikatelské aktivity. 11.2.7 Vliv na krajinný ráz  Při povolování výstavby vţdy předem zváţit vzhled a rozměry budov s přihlédnutím k jejich okolí i moţným dálkovým pohledům, a to zejména u objektů umisťovaných v blízkosti památkově chráněných objektů nebo přírodně či architektonicky atraktivních lokalit.  Ve správním území města není doporučeno umisťovat větrné elektrárny a fotovoltaické elektrárny na orné půdě. 11.2.8 Vlivy na veřejné zdraví  U záměrů zařazených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., kategorii I je hodnocení vlivů na veřejné zdraví odborným subjektem vyţadováno taxativně. U ostatních záměrů je třeba se při předkládání dokumentace pro umístění stavby nebo stavební povolení soustředit zejména na zhodnocení hlukových a emisních vlivů záměrů, případně vlivů pouţívaných nebezpečných chemických látek a přípravků s moţným dosahem k obytné zástavbě.


60

Datum zpracování vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí:

30.3.2011

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele vyhodnocení územního plánu:

Ing. Pavla Ţídková, Polní 293, 747 62 Mokré Lazce, tel. 777 807 191, e-mail: [email protected] Osvědčení č.j. 094/435/OPVŢP/95, prodlouţeno rozhodnutím č.j. 40285/ENV/06.

Podpis zpracovatele vyhodnocení: ……………………………………………..


61

NÁVRH STANOVISKA

STANOVISKO K POSOUZENÍ VLIVŮ KONCEPCE NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE FÁZI NÁVRHU podle § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Název koncepce: Územní plán Holešov – koncept I. Charakter koncepce Obsahem konceptu ÚP Holešov jsou zastavitelné plochy: PLOCHY PRO BYDLENÍ Poř. č. Označ. 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9 9 10 10 11 11 12 12 13 13 14 14 15 15 16 16 17 17 18 18 19 19 20 20 21 21 22 22 23 23 24 24 25 25 26 26 27 27 28 28 29 29

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Všetuly Všetuly Količín Količín Količín Količín Količín Količín Količín Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Dobrotice Dobrotice Dobrotice Dobrotice Ţopy Ţopy Ţopy Celkem

Plocha (ha) 0,8201 0,1553 0,2756 5,1257 4,0347 0,8461 0,5559 0,3048 0,2401 0,4756 0,3325 0,2044 0,1433 1,1402 0,2119 0,2218 0,1496 0,1183 2,2377 0,8813 0,1945 0,4037 0,2085 0,1232 4,2931 0,2256 1,9358 0,4864 0,6394 26,9851

Lokalita Novosady Ul. Havlíčkova Ul. Květná Pod Ţelkovem Pod Ţelkovem Za koupalištěm Ul. Rymická Západ Sever Jih Jih Jih Jihovýchod Jihovýchod Sever Západ Západ U farmy Jih Jih Severovýchod Severovýchod Západ - Kačerov Západ - Kačerov Západ - Zahradnictví Sever – u výletiště Jih – Za školkou Východ – U hřiště Severovýchod - Bařinka


62

PLOCHY PRO REKREACI Poř. č. Označ. 1 30 2 31 3 32 4 33 5 34 6 35 7 36 8 37

Katastrál. území Ţopy Ţopy Ţopy Ţopy Všetuly Holešov Dobrotice Dobrotice Celkem

Plocha (ha) 0,0962 0,0836 0,0772 0,1284 0,7460 0,7935 1,0376 0,3769 3,3394

Lokalita Jih - Hačky Východ - Podjizeří Východ - Podjizeří Východ - Podjizeří Za hřištěm Pod Molakovým kopcem Západ - u zahrádek Západ - u zahrádek

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov, Všetuly Holešov Všetuly Celkem

Plocha (ha) 0,6901 3,6469 0,2597 12,2914 9,2857 16,3255 0,5718 2,0744 45,1455

Lokalita Americký park Jihovýchod - Podhejní U Mopasu U průmyslové zóny U Letiště U průmyslové zóny U průmyslové zóny Ul. Polní

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov, Všetuly Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Všetuly Všetuly Celkem

Plocha (ha) 0,2298 12,8598 18,3071 3,4288 3,6327 3,8930 15,0021 0,5731 0,2844 16,8711 0,3750 10,2860 0,5964 86,3393

Lokalita Holajka Areál TON Za Kozrálovem Ul. Bořenovská - Statek Ul. Bořenovská Pod Ţelkovem Pod Ţelkovem Pod Ţelkovem Ul. Bezručova Sadová Sadová Za Kozrálovem Ul. Rymická

PLOCHY PRO OBČANSKÉ VYBAVENÍ Poř. č. Označ. 1 38 2 39 3 40 4 41 5 42 6 43 7 44 8 45

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ Poř. č. Označ. 1 46 2 47 3 48 4 49 5 50 6 51 7 52 8 53 9 54 10 55 11 56 12 57 13 58

PLOCHY PRO VÝROBU Poř. č. Označ. 1 59 2 60 3 61 4 62

Katastrál. území Holešov Všetuly Všetuly Všetuly

Plocha (ha) 0,1944 1,0153 1,0295 6,4622

Lokalita Ul. Osvobození - Wastex Ul. Palackého Ul. Palackého Ul. Krátká, za přejezdem


63 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

63 64 65 66 67 73 74 75 76 77 78

Všetuly Všetuly Ţopy Količín Količín Holešov Holešov Holešov Holešov, Všetuly Holešov Všetuly Celkem

0,4592 0,4048 0,1888 0,5398 0,4008 14,3884 85,9215 14,2917 99,1971 0,7714 10,7548 236,0197

U Benziny Za cukrovarem U regulační stanice Jihozápad - u farmy Severovýchod - u statku SPZ Holešov SPZ Holešov SPZ Holešov SPZ Holešov Ul. Přerovská - Jacom Ul. Palackého

PLOCHY PRO TECHNICKOU INFRASTRUKTURU Poř. č. Označ. 1 68 2 69 3 70 4 71 5 72 6 108 7 236 8 240 9 241 10 242 11 243 12 244 13 245 14 246 15 247 16 248 17 249 18 250 19 251 20 252 21 253 22 254 23 255 24 256 25 257 26 258 27 259 28 260 29 261 30 262 31 263 32 264 33 265 34 266 35 267 36 268

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov Holešov Všetuly Ţopy Všetuly Količín Količín Količín Količín Količín Količín Količín Količín Količín Všetuly Holešov Holešov Holešov Holešov Ţopy Holešov Dobrotice Holešov Holešov Holešov Holešov Všetuly Všetuly Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov

Plocha (ha) 4,4505 1,3604 0,0422 1,7179 0,3503 0,5526 0,1902 0,1312 0,0181 0,8098 0,2245 0,0611 0,7113 0,0235 0,4062 0,1505 1,2200 0,0298 1,6644 0,0908 0,1469 0,7313 0,3558 0,8593 0,0305 0,3003 0,0108 0,0850 0,0202 0,0137 1,1774 0,0061 0,0283 0,7966 0,0253 0,0153

Druh infrastruktury Energetika Nakládání s odpady Nakládání s odpady Energetika Energetika Tech. Infrastruktura Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Energetika) Energetika Energetika Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství


64 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74

269 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 308 311 313 314 315

Holešov Holešov Tučapy, Holešov Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy Tučapy Tučapy Tučapy, Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Holešov, Ţopy Holešov Dobrotice Dobrotice Dobrotice Celkem

0,6357 0,1737 10,9758 0,1519 0,1917 0,1218 0,0283 0,9169 0,7530 0,4516 0,0672 0,0117 0,9191 0,0258 0,0318 0,2423 0,0265 0,0370 0,4950 0,1277 0,0722 0,9336 0,0151 0,4160 0,0382 0,1849 1,3132 0,0350 0,0759 0,3611 0,6893 0,0151 0,6372 0,0437 0,1218 0,4372 0,0405 0,2168 40,8394

Vodní hospodářství Energetika Energetika Energetika Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Energetika Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Energetika Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství Vodní hospodářství

PLOCHY PRO DOPRAVU Poř. č. Označ. 1 79 2 80 3 81 4 82 5 83 6 84 7 85 8 86

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Količín Holešov Holešov

Plocha (ha) 0,1205 2,9726 0,2785 2,1910 2,8395 5,8718 0,2531 0,3000

Druh (index) Doprava ostatní Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava ostatní Doprava ostatní


65 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21

87 88 89 90 91 92 93 307 309 310 312 321 322

Holešov Količín Dobrotice Dobrotice Dobrotice Dobrotice Dobrotice Hol., Ţopy. Holešov Holešov Holešov, Ţopy Holešov Holešov, Dobrot. Celkem

0,1430 0,2695 0,3484 0,3196 0,3516 0,2770 0,3937 1,3500 0,0747 1,3044 0,1062 0,0094 3,4486 23,2231

Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava ostatní Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční Doprava silniční

PLOCHY PRO VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Poř. č. Označ. 1 94 2 95 3 96 4 97 5 98 6 99 7 100 8 101 9 102 10 103 11 104 12 105 13 106 14 107 15 109 16 110 17 111 18 112 19 113 20 114 21 115 22 116 23 117 24 118 25

223

Katastrál. území Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Všetuly Tučapy u Hol. Tučapy u Hol. Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov Holešov, Všetuly Všetuly Všetuly Všetuly Všetuly Všetuly Holešov Celkem

Plocha (ha) 1,7042 0,8277 0,2199 0,1982 0,3379 0,2141 0,5104 0,0265 1,2083 0,5687 0,1296 0,2227 1,3904 6,1535 6,8429 0,9177 7,9905 4,1446 12,9592 0,0862 0,3137 0,5805 0,1789 0,7772 0,6563 49,1598

Lokalita Pod Ţelkovem Ul. Grohova - u hřbitova Ul. Tovární Ul. Bezručova Za ČSAD Cukrovar - U Hytra Jih Západ Ul. Bořenovská Pod Ţelkovem Pod Ţelkovem Americký park Zemník cihelny Ţopy Zemník cihelny Ţopy Sadová U průmyslové zóny U průmyslové zóny U Letiště Za drahou Ul. Palackého Ul. Palackého Za parkem – u Tesca Ul. Polní Ul. Rymická Ul. Přerovská – Jacom

PLOCHY PRO TĚŢBU Poř. č. Označ. 1 119

Katastrál. území Ţopy Celkem

Plocha (ha) Lokalita 9,2487 U cihelny 9,2487


66

PLOCHY PRO VODNÍ PLOCHY Poř. č. Označ. 1 120

Katastrál. území Všetuly Celkem

Plocha (ha) Lokalita 1,8616 U čistírny 1,8616

Variantně jsou v konceptu ÚP řešeny následující plochy: Poř. č. Označ. 1 316 2 317 3 318 4 319 5 320


Plocha (ha) 5,7229 3,2637 0,8277 3,5628 4,3843 17,7614


a plochy přestavby: Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Umístění záměru:

označení P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9

Důvod přestavby Navrţená plocha smíšená obytná Navrţená plocha smíšená obytná Navrţená plocha veřejného prostranství Navrţená plocha hromadného bydlení Navrţená plocha veřejného prostranství Navrţená plocha komerčního občanského vybavení Navrţená plocha individuálního bydlení Navrţená plocha smíšená obytná Navrţená plocha smíšená obytná

Plocha 47 49 99 1 95 40 25 317 318

Kraj Obec Katastrální území

Předkladatel:

Zlínský Holešov Dobrotice, Holešov, Količín, Tučapy u Holešova, Všetuly a Ţopy.

Město Holešov

Zpracovatel vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb.: Ing. Pavla Ţídková Osvědčení odborné způsobilosti k posuzování vlivů na ţivotní prostředí č.j. 40285/ENV/06


67

II. Průběh posuzování Oznámení o zahájení projednávání Návrhu zadání územního plánu Holešov bylo odboru ţivotního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Zlínského kraje (dále jen „KÚ ZK“) předloţeno dne 22.6.2010 Z posouzení obsahu Návrhu zadání, dále pak na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona a vyjádření věcně příslušných oddělení ţivotního prostředí a zemědělství KÚ ZK, provedl odbor ţivotního prostředí a zemědělství KÚ ZK jako příslušný orgán, zjišťovací řízení podle § 10i odst. 3 zákona. Závěrem zjišťovacího řízení ze dne 20.7. 2010 (Koordinované stanovisko odboru ţivotního prostředí a zemědělství, odd. hodnocení ekologických rizik, vydáno pod č.j. KUZL 43279/2010) byla stanovena nutnost posouzení Návrhu zadání Konceptu územního plánu Holešova zejména s ohledem na to, ţe některá funkční vyuţití území (např. plochy průmyslové výroby, občanského vybavení, plochy těţby nerostných surovin, plochy sportu a rekreace, dopravní a technická infrastruktura) zakládají rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., jedná se tedy o koncepci posuzovanou podle § 10i zákona. Dle vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody byl u předkládané koncepce vyloučen významný vliv na evropsky významné lokality (EVL) nebo ptačí oblasti (Natura 2000). Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí ke Konceptu územního plánu Holešova bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno přiměřeně v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, a v rozsahu přílohy stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Na základě vyhodnocení významnosti vlivů navrhované změny na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí nebyl identifikován ţádný nadměrně nepříznivý vliv, který by bránil realizaci územně plánovací koncepce. Jako nepříznivý byl hodnocen zejména vliv na půdu. Realizací změny dojde k potřebě záboru zemědělského půdního fondu v rozsahu přesahující 68 ha nad rámec stávajícího platného územního plánu. Příznivě je hodnocen vliv na ekologickou stabilitu a diverzifikaci území díky doplnění ÚSES.

III. Stanovisko Na základě vyhodnocení vlivů koncepce na ţivotní prostředí, výsledků projednání koncepce a vypořádání obdrţených připomínek dotčených správních orgánů, dotčených územních samospráv a veřejnosti Krajský úřad Zlínského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství jako příslušný orgán podle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve smyslu ustanovení § 10i odst. 5 uvedeného zákona vydává SOUHLASNÉ STANOVISKO s podmínkami k Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí „Konceptu územního plánu Holešova“ za předpokladu dodrţení navrhovaných regulativů uvedených v textové části územního plánu a podmínek uvedených v kapitole 7 Vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí podle § 10i a přílohy č.


68

9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí. Současně schvaluje řešení variantně navrhovaných ploch ve variantách: Plocha č. 23 ve variantě B Plocha č. 42 ve variantě B Plocha č. 49 ve variantě B Plocha č. 62 ve variantě B Plocha č. 65 ve variantě B Plocha č. 95 ve variantě A nebo B Plocha č. 113 ve variantě B Město Holešov ţádáme ve smyslu § 16 odst. 3 zákona o zveřejnění tohoto stanoviska na úřední desce a nejméně ještě jedním v dotčeném území obvyklým způsobem. Doba zveřejnění je nejméně 15 dnů. Zároveň ţádáme v souladu s § 16 odst. 4 citovaného zákona o zaslání písemného vyrozumění o dni vyvěšení informace o stanovisku na úřední desce v nejkratším moţném termínu. Dále tímto upozorňujeme na § 10i odst. 5 citovaného zákona, podle kterého je schvalující orgán povinen ve svém usnesení o schválení územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na ţivotní prostředí. Toto usnesení je povinen zveřejnit. Toto stanovisko není rozhodnutím ve smyslu správního řádu a nelze se proti němu odvolat. Nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušné povolení podle zvláštních předpisů.

Otisk úředního razítka

RNDr. Alan Urc vedoucí odboru


ÚZEMNÍ PLÁN HOLEŠOV KONCEPT

Recommend Documents