ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E okr. Brno-venkov

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

POHOŘELICE okr. Brno-venkov

IV. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO ORP POHOŘELICE Pořizovatel: Městský úřad Pohořelice, Odbor územního plánování a stavební úřad Objednatel: Město Pohořelice Zpracovatelé: AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno GB-geodezie, spol.s r.o., Lazaretní 4038/13, 615 00 Brno-Židenice Tel/Fax: 545217035, Tel. 545217004 E-mail: [email protected] Web. www.arprojekt.cz Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Číslo zakázky: 595 Datum zpracování: 2008 Vypracovali:

Ing. arch. Milan Hučík Bc. Veronika Hučíková Ing.arch. Pavel Klein Ing.arch. Gabriela Cikánová Konečná Mgr. Pavlína Hazuková Mgr. Ondřej Hobza

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

Územně analytické podklady správního území ORP POHOŘELICE

IV. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Strana: 1

OBSAH DOKUMENTACE I. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) II. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (DOPLŇUJÍCÍ SCHEMATA A KARTOGRAMY) III. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (GRAFICKÁ ČÁST 01 Výkres hodnot území 1 : 25.000 02 Výkres limitů využití území A. Přírodní limity 1 : 25.000 B. Technické limity 1 : 25.000 03 Výkres záměrů na provedení změn v území 1 : 25.000 04 Problémový výkres 1 : 25.000 IV. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO ORP POHOŘELICE

TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Úvod

7

1

Stručná charakteristika řešeného území ................................................................................................................. 7

2

Podklady pro RURÚ – údaje o území.................................................................................................................. 10

3

Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v ORP Pohořelice............................... 10

4

Rozbor udržitelného rozvoje území – tématické rozbory .................................................................................... 11

4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.4 4.2.5 4.2.6 4.3 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5 4.4 4.4.1 4.4.2 4.4.3 4.4.4 4.5

Horninové prostředí a geologie ........................................................................................ 11 Geologie, morfologie ....................................................................................................... 11 Hydrogeologie.................................................................................................................. 14 Nerostné suroviny a jejich těžba ...................................................................................... 14 Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže ........................................................................ 15 SWOT analýza ................................................................................................................. 17 Vodní režim...................................................................................................................... 18 Vodní režim v krajině....................................................................................................... 18 Stav povrchových a podzemních vod............................................................................... 20 Ochrana před povodněmi ................................................................................................. 23 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu ................................................................................ 24 SWOT analýza ................................................................................................................. 25 Problémy k řešení v rámci územního plánování .............................................................. 26 Hygiena životního prostředí ............................................................................................. 26 Ovzduší ............................................................................................................................ 26 Odpadové hospodářství .................................................................................................... 31 Další hygienické závady území........................................................................................ 35 SWOT analýza ................................................................................................................. 38 Problémy k řešení v rámci územního plánování .............................................................. 39 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................ 40 Ochrana přírody................................................................................................................ 40 Koeficient ekologické stability krajiny ............................................................................ 43 Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice ........................................................... 46 SWOT analýza ................................................................................................................. 47 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...................................... 48

PROJEKT, s.r.o.




4.5.1 4.5.2 4.5.3 4.6 4.6.1 4.6.2 4.6.3 4.6.4 4.6.5 4.7 4.7.1 4.7.2 4.7.3 4.7.4 4.7.5 4.7.6 4.7.7 4.7.8 4.8 4.8.1 4.8.2 4.8.3 4.8.4 4.8.5 4.9 4.9.1 4.9.2 4.9.3 4.9.4 4.9.5 4.9.6 4.10 4.10.1 4.10.2 4.10.3 4.10.4 4.10.5 4.10.6 4.10.7 4.10.8 4.10.9 5

Vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území ............................................................................................ 117

5.1 5.2 5.3 5.4 6

Zemědělský půdní fond.................................................................................................... 48 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................................................................... 49 SWOT analýza ................................................................................................................. 52 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .................................................................... 53 Dopravní infrastruktura .................................................................................................... 53 Technická infrastruktura .................................................................................................. 59 Indikátory ......................................................................................................................... 66 SWOT analýza ................................................................................................................. 68 Problémy k řešení............................................................................................................. 70 Sociodemografické podmínky.......................................................................................... 73 Úvod................................................................................................................................. 73 Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice .............................................. 73 Demografický potenciál ................................................................................................... 76 Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby ........................................................................ 82 Vybavenost obcí............................................................................................................... 85 Indikátory ......................................................................................................................... 86 SWOT analýza ................................................................................................................. 91 Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování ............................................................................................ 92 Bydlení ............................................................................................................................. 92 Domovní a bytový fond.................................................................................................... 92 Bytová výstavba ............................................................................................................... 95 Indikátory ......................................................................................................................... 96 SWOT analýza ................................................................................................................. 98 Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování ............................................................................................ 98 Rekreace ........................................................................................................................... 99 Každodenní rekreace ........................................................................................................ 99 Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace ............................................................. 100 Cyklotrasy ...................................................................................................................... 102 Turistické stezky ............................................................................................................ 103 SWOT analýza ............................................................................................................... 103 Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování .......................................................................................... 103 Hospodářské podmínky.................................................................................................. 104 Základní charakteristika ................................................................................................. 104 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice .................. 104 Vývoj příjmů a výdajů obecních rozpočtů ..................................................................... 106 Podnikatelská struktura .................................................................................................. 106 Struktura zaměstnanosti ................................................................................................. 108 Uzavřenost a otevřenost ORP ........................................................................................ 110 Vyhodnocení indikátorů................................................................................................. 114 SWOT analýza ............................................................................................................... 115 Problémové okruhy ........................................................................................................ 115 Metodika použitá K vyhodnocení RURÚ ...................................................................... 117 Vyhodnocení vyváženosti pilířů..................................................................................... 117 Celkové hodnocení obcí a ORP ..................................................................................... 119 Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři .............................................................. 121

Závěr

124

6.1 6.1.1 6.1.2

Problémové okruhy v území k řešení ............................................................................. 124 Environmentální pilíř ..................................................................................................... 124 Ekonomický pilíř............................................................................................................ 125

PROJEKT, s.r.o.




6.1.3 6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4

Sociodemografický pilíř................................................................................................. 126 Hodnocení ORP Pohořelice jako celku ......................................................................... 127 Vyhodnocení environmentálního pilíře.......................................................................... 127 Vyhodnocení sociodemografického pilíře...................................................................... 127 Vyhodnocení ekonomického pilíře ................................................................................ 127 Celkový bodový zisk ORP ............................................................................................. 127

7

Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře................................................................... 128

8

Použitá literatura a jiné zdroje ........................................................................................................................... 135

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1

Přehled použitých vrstev ORP a kraje (zvláštní soubor)

PROJEKT, s.r.o.




SEZNAM ZKRATEK:

BAT BPEJ BRKO ČHMÚ ČOV ČR ČS ČSÚ DP DPS EHK OSN EHS EN ENV EU EVL EZ GIS HDP HEIS CHKO CHLÚ CHOPAV IDE JMK KES KPÚ KÚ LDN LPF LZU MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NRBK OKEČ OP ORP OZE OZV PHO POH POU PP PUPFL RBK REZZO RURÚ SLDB SO SOC PROJEKT, s.r.o.

Best available technology Nejlepší dostupná technologie Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Biologicky rozložitelný komunální odpad Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Čerpací stanice Český statistický úřad Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů Evropské hospodářské společenství Energetická náročnost Environmentální (pilíř) Evropská unie Evropsky významná lokalita Ekologické zemědělství Geografické informační systémy Hrubý domácí produkt Hydroekologický informační systém Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Identifikační číslo útvaru podzemních vod Jihomoravský kraj Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy krajský úřad Léčebna dlouhodobě nemocných Lesní půdní fond Les zvláštního určení Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Nadregionální biokoridor Odvětvová klasifikace ekonomických činností Ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností Obnovitelné zdroje energie Obecně závazná vyhláška Pásmo hygienické ochrany Program odpadového hospodářství Pověřený obecní úřad Přírodní park Pozemky určené k plnění funkcí lesa Regionální biokoridor Registr zdrojů znečišťování ovzduší Rozbor udržitelného rozvoje území Sčítání lidu, domů a bytů Stavební objekt Sociodemografický (pilíř) Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]



SO ORP SV SaV SWOT

Správní obvod obce s rozšířenou působností Skupinové vodovody Samostatný vodovod strengths, weaknesses, opportunities, threats silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Trvalé travní porosty Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Úhrnná míra plodnosti Územní prognóza Územní plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Územní systém ekologické stability Vodojem Významný krajinný prvek Vysoká škola Velký územní celek Vysoké učení technické Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Velmi vysoké napětí / zvláště vysoké napětí Základní báze geografických dat Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Životní prostředí

TTP ÚAP ÚHÚL ÚMP ÚPG ÚPD ÚPN VÚC UNESCO ÚSES VDJ VKP VŠ VÚC VUT VÚV TGM VVN / ZVN ZABAGED ZCHÚ ZPF ŽP Jednotky: GJ GWh ha kg km kt t

gigajoule gigawatthodiny hektar kilogram kilometr kilotuna tuna

Značky chemických prvků, chemické vzorce, uzanční názvy analýz: B(a)P BSK CHSK N NO NO2 NOx NH3 P PM PM10 SO2 VOC

benzo(a)pyren biologická spotřeba kyslíku chemická spotřeba kyslíku dusík oxid dusnatý oxid dusičitý oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amoniak fosfor pevné prachové částice suspendované v ovzduší pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý těkavé organické látky

PROJEKT, s.r.o.




ÚVOD Tato práce má za úkol provést vlastní rozbor udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice (RURÚ ORP Pohořelice). Jedná se o zpracování 10 tématických oblastí v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. Toto hodnocení je součástí územně analytických podkladů a tvoří s nimi nedílnou součást pro územní plánování. Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice se opírá o metodiku vyvinutou společností EKOTOXA, spol. s r.o. Tato metodika byla však upravena a přepracována.

1

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ

Oblast ORP Pohořelice je jednou z 21 ORP Jihomoravského kraje, nacházející se severně od soustavy nádrží Nové Mlýny. Na jihu sousedí s ORP Mikulov a okrajově s ORP Znojmo, na západě tvoří hranici ORP Moravský Krumlov, ze severu ORP Ivančice a Židlochovice, z východu ORP Hustopeče. ORP Pohořelice leží od 1.1.2007, kdy došlo k přizpůsobení hranic okresů hranicím ORP, celá v okrese Brnovenkov.

Zdroj: ČSÚ - Brno

PROJEKT, s.r.o.




Terén oblasti je rovinatý až mírně zvlněný, rozdělený řekami Svratka a Jihlava. Na jihu přiléhá území ORP Pohořelice k soustavě Novomlýnských nádrží, vybudované na řece Dyji.

Zdroj: ČSÚ - Brno

Historie příslušnosti k okresům správního obvodu SO ORP Pohořelice Při zavedení statutu Obce s rozšířenou působností (ORP) zasahovalo území SO ORP Pohořelice do tří okresů – Břeclav, Brno-venkov a Znojmo. Z tohoto důvodu jsou údaje o obcích ORP před rokem 2007 k dohledání i pod okresy Břeclav a Znojmo. S účinností od 1. ledna 2007 nabyla účinnosti vyhláška č. 513/2006 Sb., ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem nové vyhlášky je sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o případy, kdy správní obvody ORP byly vytvořeny přes hranice okresů. Téměř ve dvou třetinách okresů České republiky došlo k územním změnám. V Jihomoravském kraji došlo ke změně hranic všech okresů kromě okresu Brno-město, změna se týkala spádovosti 26 obcí. Do okresu Brno-venkov přibylo 25 obcí, a to 14 obcí z okresu Blansko, 7 z okresu Břeclav a 4 z okresu Znojmo, do okresu Hodonín byla převedena 1 obec z okresu Vyškov. Okres Brno-venkov se tak v rámci České republiky stal okresem s největším počtem obcí (186 obcí). Nyní tedy celý SO ORP Pohořelice spadá do okresu Brno-venkov.

PROJEKT, s.r.o.




Zdroj: ČSÚ - Brno

Z hlediska typu sídelních krajin náleží celé správní území ORP Pohořelice do starého sídelního typu Pannonika. Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). ORP Pohořelice patří do subprovincií Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) a Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov), geomorfologických celků Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) a Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov). Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň) Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část území ORP Pohořelice – západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina Z hlediska krajinného reliefu se jedná o krajinu širokých říčních niv (údolní nivy Dyje, Svratky a Jihlavy) a krajiny rovin (celé území mimo říční nivy). Okrajově pak zasahuje do k.ú. Pasohlávky, Vlasatice a Troskotovice i reliéf krajin plošin a pahorkatin. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 13 obcí je pouze 1 město Pohořelice, ale ani v něm nedosahuje počet obyvatel 5 000 (4 469 obyvatel k 30. 6. 2008 – zdroj ČSÚ). Podle údajů z roku 2006 je ORP Pohořelice se svými 195 km² rozlohy v Jihomoravském kraji až na 13. místě, v počtu obyvatel je s 12 523 obyvateli vůbec nejmenší ORP v kraji. Z toho vyplývá také velmi nízká hustota osídlení – pouze 64,65 obyvatel na km² (po Moravském Krumlovu nejnižší v JMK), jež je v porovnání s nadprůměrnými krajskými údaji (157 obyvatel na km²) méně než poloviční. Počet obyvatel ve sledovaném území v posledních letech mírně, ale konstantně stoupá. PROJEKT, s.r.o.




Na území sledované oblasti se nachází několik chráněných oblastí s různými stupni ochrany. Nejvýznamějšími jsou tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky, EVL Mušovský luh a EVL Vranovický a Plačkův les. Významným krajinotvorným prvkem na území ORP Pohořelice je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly zaplavením nivy Dyje v 70. letech 20. století. Součásti systému NATURA 2000 jsou taktéž ptačí oblasti. V řešeném území se nachází ptačí oblast „Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny“, vázaná na novomlýnskou nádrž. Hojné množství ostrůvků této nádrže a část břehů se stala hnízdištěm a zimovištěm několika významných druhů ptáků. Tradiční hospodářskou oblastí je zde zemědělství, které obdělává 74 % veškeré půdy a z toho 93 % je tvořeno ornou půdou. Částečně do území zasahují i vinařské oblasti Jižní Moravy. Podstatnou úlohu hrají i některá průmyslová odvětví (logistika, výroba) a stavebnictví. V současné době je zřetelná tendence k orientaci na poskytování služeb a rozvoj cestovního ruchu, ve kterém je ještě velký nevyužitý potenciál. V souladu s charakterem oblasti a podnikatelskými aktivitami se struktura zaměstnanosti dle odvětví se v SO ORP Pohořelice zaměřuje na tradiční obory zemědělství, stavebnictví a průmyslu.

2

PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ

Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou. V listopadu roku 2006 byla schválena konečná verze vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Seznam údajů o území je uveden v příloze I vyhlášky, která je rozdělena do dvou částí: •

Část A - Územně analytické podklady obcí - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) • Část B - Územně analytické podklady kraje - podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž 119. a 37. jev je každá další informace mimo vlastní stanovené jevy ÚAP. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji v posledních letech (2006, 2005)) a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury.

3

POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V ORP POHOŘELICE

PODMÍNEK

Tento dokument má být jedním ze základních podkladů pro zadání územních plánů obcí. Automaticky by měl přejímat informace z vyššího státního celku – kraje (případně státu) a reagovat na případné problémy a potřeby jednotlivých obcí v území obce s rozšířenou působností.

PROJEKT, s.r.o.




4

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daná vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata • Horninové prostředí a geologie, • Vodní režim, • Hygiena životního prostředí, • Ochrana přírody a krajiny, • Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), • Veřejná dopravní a technická infrastruktura, • Sociodemografické podmínky, • Bydlení, • Rekreace, • Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí, resp. katastrů. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP) i nižších jednotek uvnitř ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně: • • •

Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro ORP Pohořelice, ostatní ORP Jihomoravského kraje pro srovnání jednotlivých ORP, okres Brno-venkov – okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.

4.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 4.1.1

Geologie, morfologie

Flyšové území tvoří pruh vrchovin a pahorkatin budovaný relativně odolnějšími, slabě zpevněnými psamity a pelity (převažující horninou jsou hustopečské slíny a ždánické pískovce). Morfologicky se uplatňují vložky slepenců. Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou buď akumulační (Ivaňská plošina), nebo smíšeného typu erozně-denudačně-akumulační (olbramovická pahorkatina). Olbramovická pahorkatina je nížinnou pahorkatinou tvořenou neogenními a čtvrtohorními sedimenty. JV okraj lemují akumulační říční terasy Jihlavy a Dyje. Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Menší rozšíření mají spraše. Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje, Jihlavy a na východním okraji řešeného území i Svratky.

PROJEKT, s.r.o.




Geologická mapa ČR (Zdroj: portal.gov.cz)

Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). Subprovincie: - Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) - Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov) Geomorfologické celky: - Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) - Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov) Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň) Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část ORP Pohořelice – západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina

PROJEKT, s.r.o.




Olbramovická pahorkatina Ivaňská plošina

Zdroj: portal.gov.cz

Zdroj: portal.gov.cz

PROJEKT, s.r.o.




Typologie české krajiny (Zdroj: portal.gov.cz)

4.1.2

Hydrogeologie

Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti významné, možnost znečištění podzemních vod je významná a ochrana podzemních vod značná. Pro celé správní území ORP Pohořelice, s výjimkou k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov platí tzv. „Nitrátová směrnice“, tj. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Směrnice se týká především opatření ve vztahu k hnojení dusíkatými hnojivy, což přesahuje problematiku řešenou územním plánem. Ve vztahu k územnímu plánu je důležité ustanovení § 12 odst (1), podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů. V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G.

4.1.3

Nerostné suroviny a jejich těžba

Území mikroregionu je z pohledu nerostných surovin a jejich těžby úzce spjato s geologickou stavbou. Nevyskytují se zde žádné rudné nerostné suroviny ani vápence. Na severovýchodním okraji ORP Pohořelice, v k.ú. Smolín, se nachází výhradní ložisko surovin č. 3010900 „Hrušovany u Brna“ štěrkopísky a živcové suroviny (k.ú. Smolín), s vyhlášeným dobývacím prostorem „Žabčice“ č. 701083, který je ve správě a ochraně Brněnských papíren, a.s.. Dobývací prostor je současně i chráněným ložiskovým územím.

PROJEKT, s.r.o.




Prognózní zdroje surovin: KLIC KLIC_LOZ CISLO_GF SUBREGISTR CIS_LOZ NAZEV_LOZ P - schválené Medlov293544 220118 936000000 9360000 prognózy Smolín (vyhrazené) R - schválené 285059 213519 932420000 prognózy 9324200 Vranovice (nevyhrazené) R - schválené 288187 216025 911080000 9110800 Branišovice prognózy (nevyhrazené)

4.1.4

TEZBA

ICO

ORGANIZACE

6 - dosud 00164801 MŽP, Praha 10 netěženo dosud 00164801 MŽP, Praha 10 netěženo dosud 00164801 MŽP, Praha 10 netěženo

Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže

Aktivní sesuvy se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv „Mušov“, klíč 2279. (zdroj Česká geologická služba – GEOFOND).

PROJEKT, s.r.o.




Obec

Počet sesuvů včetně potencionálních

Hodnocení indikátoru

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Zdroj: Podklady ÚAP

Poddolovaná území se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Tab.: Staré zátěže území a kontaminované plochy obec

název lokality

Branišovice Loděnice

Skládka Branišovice U sadu

Malešovice Pasohlávky Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

skládka Malesovice skládka Pasohlavky skládka Pasohlavky 58 Pohořelice - Smolín 54 Přibice - Pávišova jáma skládka Sumice skládka Troskotovice 72 Vlasatice - Stará cihelna 74 Vranovice - Hlinek

Vranovice

skládka Vranovice

Y

X

číslo k.ú.

-613 840,71 -1 185 584,26 609374 -611 730,55 -1 179 971,36 686344 -608 612,75 -609 374,34 -606 514,89 -603 743,38 -603 088,40 -610 689,00 -614 482,00 -609 865,59 -601 563,72

-1 178 968,93 -1 192 180,12 -1 192 076,42 -1 182 176,32 -1 185 716,81 -1 183 409,00 -1 189 683,00 -1 189 322,69 -1 186 560,48

690872 718220 718220 751090 735311 764248 768553 783307 785512

-601 424,44 -1 186 173,23 785512

název katastrálního území Branišovice Loděnice u Moravského Krumlova Malešovice Pasohlávky Pasohlávky Smolín Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice nad Svratkou Vranovice nad Svratkou

Zdroj: MŽP ČR

PROJEKT, s.r.o.




4.1.5

SWOT analýza HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Územní rozvoj není limitován ochranou ložisek Větší množství starých zátěží a kontaminovaných nerostných surovin. ploch V řešeném území leží významné vodní zdroje podzemních vod. Zdroje přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov. Území ORP není ohroženo sesuvy. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Rozvoj lázeňství – využití zdrojů přírodní Rizika kontaminace v důsledku existence starých minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov. zátěží

PROJEKT, s.r.o.




4.2 VODNÍ REŽIM 4.2.1

Vodní režim v krajině

Celkově poměrně suchá a srážkově podprůměrná Jižní Morava je v oblasti Pohořelicka dotována značným množstvím vodních toků a uměle zřízených nádrží. Nejvýznamnějšími vodními plochami oblasti je soustava tří uměle zbudovaných nádrží Nové Mlýny na dolním toku Dyje na ploše celkem 3 226 ha. Do území ORP Pohořelice zasahuje střední nádrž, zvaná Věstonická a dolní nádrž, zvaná Novomlýnská. V sedmdesátých letech došlo v nivní oblasti (tehdy nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě) k významným vodohospodářským úpravám (výstavba nádrží, regulace toků), což mělo za následek podstatnou změnu vodohospodářských poměrů v této oblasti, tj. snížení rozsahu a četnosti a v některých oblastech zamezení každoročních záplav, změna a stabilizace hladin podzemních vod, zvýšení minimálních průtoků v řece Dyji a zabezpečení dostatku vody pro provoz závlah zemědělských pozemků v této aridní oblasti. Provedenými úpravami vodních toků hlavně Moravy a Dyje a výstavbou vodního díla Nové Mlýny v letech 1968 až 1989 došlo tedy k významné změně vytvořením diferencované ochrany území jižní Moravy před povodněmi do průtoku stoletých vod. Na druhé straně provedením vodohospodářských zásahů byl tisíciletý vodní režim lužních ekosystémů s dřívějšími každoročními přirozenými záplavami přeměněn na režim výparný, kdy atmosférické srážky jsou nižší než výpar. Na vodu je vázán celý biorytmus lužních lesů, tedy chemické a biologické procesy toku látek i energie v tomto přírodním ekosystému. Jakékoliv negativní zásahy do hydrického procesu zde způsobují plošné vysušování lužních lesů s následným narušením jejich biorytmu a bezprostředním ohrožením jejich existence. Negativní důsledky umělého zásahu jsou dnes postupně zmírňovány finančně náročnou revitalizací Vodního díla Nové Mlýny a jeho okolí. Střední nádrž v současné době plní především úlohu ochrany přírody. Obě krajní nádrže dnes kromě protipovodňové ochrany slouží především k rekreaci, rybolovu a provozování vodních sportů. Komplex nádrží se stal významným zimovištěm severských druhů ptactva. Vážnost problematiky lze pochopit, dáme-li do souvislosti rozdíl poklesu mezi ročními srážkovými úhrny a ročním poklesem odtoku. Zvyšuje se trendový odtok srážkové vody. Krajina není schopná delší dobu zadržet vodu (snížila se její retenční schopnost) a proto po spadnutí vydatnějších srážek dochází k jejich rychlému odtoku do toků. Zároveň přibyla právě četnost přívalových srážek. Z krajiny se postupně vypařuje méně vody, protože zásoby vody v krajině jsou menší, než tomu bylo v minulosti. Nerovnoměrnost výparů vodních par z krajiny a vodních ploch do ovzduší ovlivňuje tvorbu srážek a jejich rozdělení v krajině. Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky – dochází k vysušování krajiny. Je třeba tedy srážkovou vodu v krajině zachytit, umožnit infiltraci do podzemních vod a zabránit zrychlenému odtoku do vodních koryt – přiblížit se co nejvíce k původnímu přirozenému vodnímu režimu v krajině. Zrychlený odtok hrozí především z území s velkou sklonitostí a nevhodným hospodařením – orná sklonitá půda. Základem je tedy potřeba snížit plochy těchto území. Pro srovnání jednotlivých obcí v rámci ORP Pohořelice byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o výměru orných pozemků s průměrným sklonem nad 7°.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Orientační vymezení pozemků ohrožených erozí

Sklonitý terén obdělávaný zemědělskou činností se nachází především v západní částí SO ORP na území obcí Troskotovice, Branišovice a Šumice. Zbytek území není vodní erozí ohrožen. V místech, kde se projevuje nepříznivý vliv sklonitosti je vhodné se zaměřit na užívání protierozních agrotechnologií, pěstování vhodných plodin a v horších případech i technické zabezpečení pozemků. Vzhledem k poloze intravilánů obcí pod těmito ohroženými oblastmi je třeba upozornit také na hrozbu zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Celkově je v této oblasti situace poměrně příznivá. Poznámka k realizaci protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině: V krajině se nachází upravené (napřímené, opevněné, zatrubněné) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky.

PROJEKT, s.r.o.




Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Obecně lze říci, že plošná opatření mají výbornou účinnost v případě extrémních přívalových srážek lokálního charakteru – krajina dokáže zadržet množství vody na ni spadlé. Takovéto srážky se vyskytují v letním období i několikrát do měsíce a způsobují zaplavování sklepů, dočasné zvýšení hladin řek, škody na zemědělské úrodě, zaplavování intravilánů obcí bahnem z polí. Opatřeními v ploše povodí lze tedy takovýmto škodám předejít. Bohužel plošná opatření v jednom subpovodí nemohou zamezit destruktivním účinkům povodňové vlny, přicházející z jiných, výše položených subpovodí. K této situaci dochází již méně často (jednalo se o povodně v letech 1997 a 2002), její následky jsou však horší. Míra pozitivního ovlivnění při dlouhotrvajících, regionálních deštích tedy závisí především na hydrologické poloze průtočného profilu vzhledem k chráněným - výše položeným územím. Opatření provedená v ploše povodí se vždy projeví níže po toku, není možné plošnými opatřeními zabránit přítoku povodňové vlny z výše položeného území. Pro podporu realizace plošných protipovodňových opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).

4.2.2

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Situace na území ORP Pohořelice není výjimkou, stav povrchových a podzemních vod není uspokojivý. 4.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí vodních toků, které byly z hlediska obou ukazatelů (ekologický stav/potenciál a chemický stav) hodnoceny takto: Stupnice: nerizikový – nejistý – rizikový Jih území: • Dyje – nejistý

PROJEKT, s.r.o.




Východ území: • Šatava – rizikový • Jihlava - rizikový • Hornoleský náhon - rizikový • Mlýnský náhon - rizikový • Potůček - rizikový • Jezeřanská strouha - rizikový Západ území • Šumický potok – rizikový • Svodnice - nehodnocen • Olbramovický potok - nehodnocen • Našiměřický potok - nehodnocen • Miroslavka - nehodnocen • Suchý potok - nehodnocen Zdroj dat: HEIS VUV T.G.M. Pozn.: Evidence ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů bude v souladu s vyhláškou č. 391/2004 Sb., §31 vedena až od 1.1.2010.

Celkové hodnocení: Povrchové vodní toky nebyly hodnoceny nad hranicemi jednotlivých obcí, neboť jejich ekologický/chemický stav nemá velkou souvislost se správním rozdělením území a hustota sítě v jednotlivých obcích je velmi nerovnoměrná, což by zkreslovalo výstupy. Naprostá většina povrchových vodních toků je hodnocena stupněm „rizikový“, proto byla pro celé ORP Pohořelice přiřazena hodnota indikátoru „-1“. Nejistoty hodnocení: Nedostatek dat plynoucí z omezeného počtu monitorovaných lokalit v rámci státní sítě sledování jakosti vody v tocích způsobuje nejistoty zejména v oblasti hodnocení rizika nedosažení environmentálních cílů. Na menším území tudíž může být sledovaný datový soubor statisticky méně spolehlivý z hlediska reprezentativnosti pro charakterizaci dostatečného podílu vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí. Pro dokreslení situace je uvedena tabulka jakosti vody ve vybraných tocích/profilech ve státní síti sledování jakosti vod (ČHMÚ) s klasifikací podle ČSN 75 7221.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN 75 7221 (ČHMÚ) Tok, vybrané profily

Biochemická spotřeba Jednotka/ kyslíku

Rok

2004 Dyje - VDNM Dolní Věstonice

2005 2006 2004

Jevišovka Ivaň

2005 2006 2004

Svratka Vranovice

2005 2006

Chemická spotřeba Amoniakální Dusičnanový Celkový fosfor kyslíku dusík dusík dichromanem

třída

(BSK5)

(CHSK-Cr)

(N-NH4+)

(N-NO3-)

(TP)

mg/l

6,3

32

0,1

2,88

0,26

třída

IV

IV

II

III

IV

mg/l

4,8

30

0,05

2,96

0,22

třída

IV

III

I

II

III

mg/l

5,2

27

0,09

2,96

0,18

třída

IV

III

II

II

III

mg/l

3,4

24

0,13

5,41

0,25

třída

IV

IV

II

III

IV

mg/l

2,8

23

0,08

5,64

0,22

třída

IV

III

II

III

III

mg/l

3,1

24

0,11

5,9

0,22

třída

IV

III

II

III

III

mg/l

4,7

24

0,59

4,24

0,33

třída

IV

III

IV

II

IV

mg/l

3,5

24

0,26

4,15

0,3

třída

IV

III

III

III

IV

mg/l

3,4

23

0,3

3,98

0,25

třída

III

III

III

III

IV

Popis: I-neznečištěná, II-mírně znečištěná, III-znečištěná, IV-silně znečištěná, V-velmi silně znečištěná voda. 4.2.2.2

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Tab.: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu % plochy útvarů podzemních vod s hodnocením „rizikový“ Obec kvantitativní stav chemický stav 0 100 ORP Pohořelice Zdroj: HEIS VUV T.G.M, v.v.i.

PROJEKT, s.r.o.




Celé území ORP Pohořelice bylo vyhodnoceno z hlediska splnění environmentálních cílů: • Z hlediska kvantitativního stavu – nerizikový • Z hlediska chemického stavu - rizikový 4.2.2.3

Hodnocení stavu povrchových a podzemních vod

Porovnání situace na území ORP Pohořelice v rámci ČR: -1 indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší) Na území ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán vysoký výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území ORP nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací nerizikový. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. Dle dostupných údajů z hlediska kvantitativního stavu podzemních vod je území hodnoceno stupněm nerizikový.

4.2.3

Ochrana před povodněmi

Díky soustavě nádrží Nové Mlýny je jižní část správní oblasti ORP Pohořelice poměrně dobře chráněná před velkou vodou i přesto, že leží na soutoku několika větších řek v rovinaté oblasti. Povodněmi tak hrozí především řeka Jihlava a některé menší toky. Obr. Vyhlášená záplavová území:

PROJEKT, s.r.o.




Obec

Rozloha obce (ha)

Zaplavované území při Q100

Podíl zaplaveného území (%)

Hodnocení indikátoru


1106 929 1 176 867 920 480 2 656 4303 739 863 1 813 2294 1 379 19 525

0 307 568 0 143 137 326 982 162 0 0 0 500 3125

0 33,05 48,3 0 15,54 28,54 12,27 22,82 21,92 0 0 0 36,26 16,01

1 -1 -1 1 0 -1 0 -1 -1 1 1 1 -1 0

Zdroj: ČSÚ, podklady ÚAP, dopočet vlastní

Pozn.: Hodnocení indikátoru Podíl zaplaveného území při Q100 1 …. 0 - 10% 0 … 10,1 – 20,0% -1 …. Více než 20%

4.2.4

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

PROJEKT, s.r.o.




4.2.5

SWOT analýza VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ

SILNÉ STRÁNKY Většina obyvatel je napojena na veřejný vodovod.

Nerizikový kvantitativní stav útvarů podzemních vod. Málo sklonitých obdělávaných pozemků v území – území není významněji ohroženo vodní erozí. Naprostá většina obyvatel je zásobována pitnou vodou vyhovující kvality.

PŘÍLEŽITOSTI Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Ochrana zastavěných území před povodněmi – dořešení problematických úseků vodotečí, s využitím podpůrných programů. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření v krajině (vyjma vodní díla většího rozsahu).

SLABÉ STRÁNKY Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického. Značná část kapacity vodních zdrojů je odvedena mimo území ORP Pohořelice. V řadě obcí chybí infrastruktura pro odvádění a čištění odpadních vod. Na území ORP Pohořelice nejsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Rizika místních povodní/záplav v územích s velkým podílem sklonité orné půdy a nízkým koeficientem ekologické stability. Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami vodního režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability, vysokým stupněm zornění a svažitosti, snížená přirozená retenční schopnost území. HROZBY Napjatá kvantitativní bilance podzemních vod v některých oblastech s omezenými zásobami především v obdobích sucha. Předpokládaný silný rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v oblasti Pasohlávky-Mušov bude narážet na prahovou situaci v oblasti zásobování vodou. Nárůst přívalového množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Odkládání řešení problematiky působení vodní a větrné eroze.

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální vytápění kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na objektů, kterým se zpřístupňují podzemní vody veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. možnému znečištění. Snižování spotřeby vody. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

PROJEKT, s.r.o.




4.2.6 • •

• •

•

Problémy k řešení v rámci územního plánování Vybudování a modernizace infrastruktury pro odvádění a čištění splaškových vod a dešťové kanalizace. Podporovat opatření na zamezení vodní a větrné eroze intenzivně obdělávané zemědělské půdy, prosazovat zatravnění a zalesnění příliš sklonitých půd, technická opatření omezující povrchový odtok. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů (lužní lesy). Podporovat posilování retenční schopnosti území, udržovat a rozšiřovat ozeleněné plochy a prvky ÚSES, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Řešit protipovodňová opatření v území ohrožených záplavami

4.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 4.3.1

Ovzduší

Čistota ovzduší a jeho znečišťování je problematika, kterou je nutno se zabývat jak v lokálních, tak v globálních měřítcích. Škodliviny, které se dostávají do ovzduší převážně následkem lidské činnosti (průmysl, doprava, energetika) mají negativní dopad jak na kvalitu životního prostředí, tak přímo na živé organismy včetně člověka. Znečišťující látky mají schopnost se akumulovat v prostředí v půdě, vodě i v organismech a jako součást potravinového řetězce se dostávat v produktech zemědělské a živočišné výroby do organismů a dále napadat zdraví populace. Vysoce toxické látky projevují svůj škodlivý účinek bezprostředně po vystavení se jim, jiné látky se akumulují v organismu a jejich účinky se dostaví až po různě dlouhé časové prodlevě (dny, týdny, roky). Původ znečišťujících látek může být jak místní, tak i z velkých vzdáleností. Schopnost migrace škodlivin v ovzduší je dána především jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, morfologií území a aktuálními klimatickými podmínkami. Důsledkem toho je skutečnost, že na množství škodlivin v ovzduší nelze usuzovat pouze z množství v daném místě emitovaných částic. Dochází k prostorovým disproporcím, kdy opatření provedená v jednom místě se mohou projevit jen částečně nebo vůbec a projevují se v místě jiném. Proto je nutné se při řešení této problematiky neomezovat správními hranicemi území, ale postupovat podle přirozených přírodních hranic a pochodů v krajině. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek v ovzduší se vyskytují v zimním období (topná sezona) při nepříznivých rozptylových podmínkách (velmi slabé proudění, teplotní inverze...). Koncentrace oxidů dusíku (NO + NO2) jsou zvýšené, zvláště ve městech v těsné blízkosti dopravních tepen, prakticky v průběhu celého roku. Ozon dosahuje maximálních hodnot v jarních a hlavně v letních měsících při dlouhodobějším trvání slunných a tedy bezoblačných dní, kdy nejvyšší hodnoty jsou dosahovány odpoledne a k večeru opět dochází k jejich poklesu. Imisní limity Nařízení vlády č.350/2002 Sb., v platném znění (novela 429/2005 Sb.) stanovuje nové limitní imisní hodnoty a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Limity jsou stanoveny zvlášť pro ochranu zdraví obyvatelstva a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů.

PROJEKT, s.r.o.




Imisní limity (LV) pro ochranu zdraví: Znečišťující látka

Doba průměrování

—

—

350 max. 24x za rok

—

—

24 hodin

50 max. 3x za rok

75 max. 3x za rok

125 max. 3x za rok

—

—

24 hodin

20 max. 7x za rok

30 max. 7x za rok

50 max. 35x za rok

—

—

10

14

40

—

—

40

31.12.2009

kalendářní rok NO2

Termín dosažení LV

1 hodina SO2

PM10

Mez pro posuzování Mez Hodnota [µg.m-3] tolerance imisního limitu (pro 2006) [µg.m-3] Horní Dolní [µg.m-3] LV UAT LAT MT

1 hodina

100 140 200 max. 18x max. 18x max. 18x za rok za rok za rok

kalendářní rok

26

32

40

8

31.12.2009

Pb

kalendářní rok

0.25

0.35

0.5

—

—

CO

maximální denní 8h klouzavý průměr

5 000

7 000

10 000

—

—

Benzen

kalendářní rok

2

3.5

5

4

31.12.2009

-3

Pozn.: Pro částice PM2,5 je v nově navrhované směrnici EU navržen limit pro roční průměr 25 µg.m . zdroj: ČHMI

Cílové imisní limity (TV) a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu zdraví: Mez pro Hodnota posuzování cílového Znečišťující Doba [µg.m-3] imisního limitu látka průměrování [µg.m-3] Horní Dolní TV UAT LAT

Termín dosažení TV

Dlouhodobý imisní cíl

O3

maximální denní 8h klouzavý průměr

—

120

120, 25x v průměru za 3 roky

31.12.2009

120

Cd

kalendářní rok

0.002

0.003

0.005

31.12.2012

—

As

kalendářní rok

0.0024

0.0036

0.006

31.12.2012

—

Ni

kalendářní rok

0.010

0.014

0.020

31.12.2012

—

Benzo(a)pyren

kalendářní rok

0.0004

0.0006

0.001

31.12.2012

—

zdroj: ČHMI

PROJEKT, s.r.o.




Limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Území na kterém musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu vegetace a ekosystémů jsou: a) území národních parků a chráněných krajinných oblastí b) území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší c) ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP

Imisní limity (LV) pro ochranu ekosystémů a vegetace: Znečišťující látka

Doba průměrování

SO2

rok a zimní období (1.10.31.3.)

NOx

kalendářní rok

Mez pro posuzování [µg.m-3]

Hodnota imisního limitu Termín dosažení [µg.m-3] LV LV

Horní UAT

Dolní LAT

8

12

20

—

19.5

24

30

—

zdroj: ČHMI

Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu ekosystémů: Znečišťující látka

Časový interval

Dlouhodobý imisní cíl [µg.m-3.h]

Hodnota cílového imisního limitu k 31.12.2009 [µg.m-3.h]

AOT40, 18 000 vypočten z 1h hodnot v období 6 000 průměr za 5 let květen–červenec Pozn.: AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ O3

zdroj: ČHMI

Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní parametry (označené HP) jsou tyto: • HP1a: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí • HP1b: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Hlavní parametry byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné nejpalčivější problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. • HP2: Plnění doporučených krajských emisních stropů, sleduje dodržení legislativou doporučených krajských emisních stropů. Všechny použité parametry mají přímou či nepřímou souvislost s plněním Mezinárodních závazků České republiky v rámci jednotlivých Protokolů Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP).

PROJEKT, s.r.o.




Podrobné hodnocení jevu (procesu): I(HP1a): Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Na celém území ORP Pohořelice došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro PM10. Roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 3 % území ORP došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP). Pro porovnání, za celou ČR byl v roce 2006 24h imisní limit pro PM10 překročen na 28,5 % plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 9,2 % plochy ČR. Na 100 % území ORP došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Tab.: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) bez přízemního ozonu v rámci ORP Pohořelice, % plochy územního celku, 2006 SO2 PM10 PM10 NO2 Benzen As BaP Obec 24h roční 24h roční roční roční roční Souhrn Souhrn s pověřeným průměr průměr průměr průměr průměr překročení průměr průměr překročení stavebním LV TV >125 >40 >50 >40 >5 >6 >1 úřadem -3 -3 -3 -3 -3 -3 -3 µg.m µg.m µg.m µg.m µg.m ng.m ng.m ORP Pohořelice 100 100 3 3 Srovnání: ORP 95 95 4 4 Mikulov 0,01 2,3 28,5 0,3 0,08 9,2 ČR Tab.: Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci ORP Pohořelice, % plochy územního celku, 2006 % plochy území území max. denní 8h klouzavý průměr (> 120 µg.m-3) ORP Pohořelice 100 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. požaduje hodnocení koncentrace ozonu ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech 2004–2006 zaznamenány na 88 % území ČR. Podrobné hodnocení jevu (procesu): I(HP1b): Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Na území ORP Pohořelice neleží žádný NP ani CHKO, pro které jsou limity závazné. V roce 2006 nedošlo k překročení imisních limitů pro SO2 a NOx pro ochranu ekosystémů/vegetace na žádné lokalitě ČR s monitorovací stanicí, která je klasifikována jako venkovská.

PROJEKT, s.r.o.




Hodnocení jevu (procesu): I(HP2). Plnění doporučených krajských emisních stropů Tab.: Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1 až 4**) na území Jihomor. kraje (a srovnání výše emisí s doporučeným krajským emisním stropem pro rok 2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (NV 417/2003 Sb.)) Emise k roku 2006 v kt/rok TZL SO2 NOx CO VOC * NH3* Jihomoravský kraj 4,9 4,2 19,1 34,4 18,1 7,4 Emise REZZO 1-4 4,3 18,0 18,3 11,0 Krajský emisní strop Plnění emisního stropu

-

plněn

neplněn

-

plněn

plněn

*emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem **emise z přeshraniční dopravy nejsou do jednotlivých krajů rozpočítány

Na území Jihomoravského kraje nejsou k roku 2006 překročeny doporučené krajské emisní stropy pro rok 2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno nařízením vlády č. 417/2003 Sb.) pro SO2, VOC a NH3. Překročen je doporučený emisní strop pro oxidy dusíku. Kvalita venkovského ovzduší Výše uvedené hodnocení kvality ovzduší se opírá především o výsledky měření imisí, které je s ohledem na požadavky legislativy směrováno především do velkých aglomerací. Podle odborného odhadu a na základě výsledků v poslední době publikovaných prací však lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že zvýšené i nadlimitní koncentrace řady látek se vyskytují i v malých obcích, kde se neměří a ve kterých u nás žije poměrně značná část populace. Jedná se zejména o koncentrace suspendovaných částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Značný podíl na snížení emisní zátěže ovzduší má tedy plynofikace obcí, která zabraňuje znečišťování ovzduší z plošných malých zdrojů (vytápění domácností apod.). Růst cen plynu se však v posledních letech projevil nárůstem znečištění v důsledku přechodu řady domácností k vytápění jinými druhy paliv nebo případným spoluspalováním komunálního odpadu. Značnou zátěž životního prostředí představují emise produkované z mobilních zdrojů, především emise oxidů dusíku, VOC a TZL z automobilové dopravy. Nejzatíženější silniční komunikací je silnice I/52 (Brno – Pohořelice – Mikulov – Dolní Rakousko) s průměrnou denní intenzitou přibližně 10 tis. vozidel. Na silnici I/52 nechybí žádné obchvaty. Klíčovou úlohu v oblasti hraje zemědělství, které je dominantním zdrojem emisí amoniaku. Porovnání situace na území ORP vzhledem k situaci na celém území ČR: -1 indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší) Na celém území ORP Pohořelice je překračován imisní limit pro ochranu lidského zdraví (PM10 a O3). Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Z hlediska navrženého cílového stavu indikátorů, tj. nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace a plnění doporučených krajských emisních stropů je situace hodnocena celkově mírně negativně, indikátoru však byla přiřazena hodnota 0.

PROJEKT, s.r.o.




Porovnání situace v rámci území ORP Pohořelice Tab.: Hodnocení území na základě navržených indikátorů Hodnocení území na základě navržených indikátorů Území

ORP Pohořelice (platí pro všechny obce ORP)

4.3.2

I(HP1a) bez zahrnutí ozonu

I(HP1a) včetně ozonu

I(HP1b)

I(HP2)

Výsledné

-1

-1

nehodnocen

1

0

Odpadové hospodářství

Evidovaná zařízení pro využívání a odstraňování odpadů (2006): ATRAX METAL MORAVA s.r.o., Vranovice, druh zařízení: sběrna druhotných surovin, kapacita 10000 t V ORP nejsou žádné evidované skládky odpadů. Produkce odpadů Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady (http://ceho.vuv.cz/) bylo v roce 2006 v rámci ORP Pohořelice vyprodukováno níže uvedené množství odpadu v rámci následujících hlavních skupin z Katalogu odpadů:

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Produkce odpadů v ORP Pohořelice v roce 2006 Katalogové Množství číslo Druh odpadu podle Katalogu odpadů (t) odpadu ODPADY ZE ZEMĚDĚLSTVÍ, ZAHRADNICTVÍ, RYBÁŘSTVÍ, 0,346 2 LESNICTVÍ, MYSLIVOSTI A Z VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ POTRAVIN ODPADY ZE ZPRACOVÁNÍ DŘEVA A VÝROBY DESEK, 3 0,038 NÁBYTKU, CELULÓZY, PAPÍRU A LEPENKY 7 ODPADY Z ORGANICKÝCH CHEMICKÝCH PROCESŮ 22,22 ODPADY Z VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ, DISTRIBUCE A POUŽÍVÁNÍ 8 NÁTĚROVÝCH HMOT (BAREV, LAKŮ A SMALTŮ), LEPIDEL, 40,624 TĚSNICÍCH MATERIÁLŮ A TISKAŘSKÝCH BAREV 9 ODPADY Z FOTOGRAFICKÉHO PRŮMYSLU 1,255 10 ODPADY Z TEPELNÝCH PROCESŮ 1007,75 ODPADY Z CHEMICKÝCH POVRCHOVÝCH ÚPRAV, Z 11 POVRCHOVÝCH ÚPRAV KOVU A JINÝCH MATERIÁLŮ A Z 0,55 HYDROMETALURGIE NEŽELEZNÝCH KOVŮ ODPADY Z TVÁŘENÍ A Z FYZIKÁLNÍ A MECHANICKÉ 12 2348,555 POVRCHOVÉ ÚPRAVY KOVŮ A PLASTŮ 13 ODPADY OLEJŮ A ODPADY KAPALNÝCH PALIV 43,521 ODPADNÍ ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA, CHLADICÍ A HNACÍ 14 3,545 MÉDIA ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, 15 FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK 788,128 NEURČENÉ 16 ODPADY V KATALOGU JINAK NEURČENÉ 212,956 STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY (VČETNĚ VYTĚŽENÉ 17 74422,98 ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) ODPADY ZE ZDRAVOTNICTVÍ A VETERINÁRNÍ PÉČE A / NEBO Z 18 0,09 VÝZKUMU S NIMI SOUVISEJÍCÍHO ODPADY ZE ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ (VYUŽÍVÁNÍ A 19 8371,627 ODSTRAŇOVÁNÍ) ODPADU, Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD apod. KOMUNÁLNÍ ODPADY(ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ 20 ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), 28498,33 VČETNĚ SLOŽEK ODDĚLENÉHO SBĚRU *) PRODUKCE CELKEM 115961,486 Zdroj: ISOH

Největší množství odpadu pochází ze stavební a demoliční činnosti – jedná se z převážné části o zeminu a kamení. Tato složka tvoří téměř dvě třetiny celkového množství vyprodukovaného odpadu. Druhou nejvýznamnější složkou je komunální odpad, který tvoří přibližně čtvrtinu celkového množství vyprodukovaného odpadu. 80 % z tohoto množství tvoří směsný komunální odpad. *) Množství komunálního odpadu je významně ovlivněno existencí společnosti zabývající se sběrem kovového odpadu (kovošrotu) v Pohořelicích. Z celkového množství komunálního odpadu 28 498 tun ročně tvoří kovy 22471 tun. Produkce komunálního odpadu bez sběru kovů tedy činí téměř 6027 tun ročně. Co se týče produkce komunálního odpadu, souhrnné údaje z databáze ISOH za rok 2006 jsou uvedeny v následující tabulce (bez separovaných kovů):

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Produkce komunálního odpadu na obyvatele a míra separace, 2006 ORP Množství (t) Obyvatelé Kg/ob.rok Pohořelice 6026,984 12626 477,35

Míra separace (%) 33,77

Zdroj: ISOH

Průměrná produkce komunálního odpadu byla v roce 2006 477,35 kg/os.rok, což je citelně více než průměr v ČR. Cílový požadavek produkce KO, který je uveden v Národním plánu odpadového hospodářství ČR, je 340 kg/os.rok. Míra separace komunálního odpadu je v rámci celého ORP 33,77 %. Mezi separovaný odpad byly zahrnuty všechny složky komunálního odpadu až po kategorii 200201, ale byly odečteny kovy, které neúměrně navyšovaly produkci komunálního odpadu vzhledem k přítomnosti sběrny kovů v ORP. Mezi separovaný odpad nebyl započítán odpad z tržišť, zemina a kameny, objemný odpad, uliční smetky apod. Míra separace je v rámci ČR velmi dobrá ale je stále nižší, než je požadavek Strategie udržitelného rozvoje ČR, kde je jako cíl udávána míra separace komunálního odpadu (respektive materiálového využití odpadu) 50 %. Ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. vyplývá také požadavek na snížení míry biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. V roce 2010 by požadovaná úroveň biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky měla dosáhnout 75% hmotnostních (z roku 1995) hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Proto byl proveden alespoň orientační odhad současné produkce bioodpadu: Tab.: Orientační výpočet množství biologicky rozložitelného odpadu (BRKO) v komunálním odpadu: Množství Kat. číslo Název druhu Podíl biologicky Množství biologicky odpadu rozložitelné složky celkem rozložitelné složky (% hm.) (t) (t) 20 01 01 Papír a/nebo lepenka 1884 100 1884 20 01 08 Biologicky rozložitelný 0 100 0 odpad z kuchyní a stravoven 20 01 10 Oděvy 0 75 0 20 01 11 Textilní materiály 0 75 0 20 01 38 Dřevo neuvedené pod 0 100 0 číslem 20 01 37 20 02 01 Biologicky rozložitelný 0 100 0 odpad 20 03 01 Směsný komunální odpad 3194 48 1533 20 03 02 Odpad z tržišť 0 75 0 20 03 07 Objemný odpad 695 30 208 BRKO 3625 V jednotlivých obcích existují systémy separovaného sběru, jedná se zejména o papír, plasty, tetrapakové obaly, železo apod. Svoz odpadu zajišťují oprávněné firmy. Odpady jsou nyní odváženy mimo území ORP na skládku provozovanou firmou A.S.A. Žabčice, spol. s r.o. (pobočka Žabčice). Z hlediska problematiky odpadů je třeba ještě uvést stálé riziko vzniku černých skládek.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Staré zátěže území Y

X

číslo k.ú.

obec

název lokality

Branišovice

Skládka Branišovice

Loděnice Malešovice Pasohlávky Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice

U sadu skládka Malesovice skládka Pasohlavky skládka Pasohlavky 58 Pohořelice - Smolín 54 Přibice - Pávišova jáma skládka Sumice skládka Troskotovice 72 Vlasatice - Stará cihelna

Vranovice

74 Vranovice - Hlinek

-601 563,72 -1 186 560,48 785512

Vranovice

skládka Vranovice

-601 424,44 -1 186 173,23 785512

-613 840,71 -1 185 584,26 609374 -611 730,55 -608 612,75 -609 374,34 -606 514,89 -603 743,38 -603 088,40 -610 689,00 -614 482,00 -609 865,59

-1 179 971,36 -1 178 968,93 -1 192 180,12 -1 192 076,42 -1 182 176,32 -1 185 716,81 -1 183 409,00 -1 189 683,00 -1 189 322,69

686344 690872 718220 718220 751090 735311 764248 768553 783307

název katastrálního území Branišovice Loděnice u Moravského Krumlova Malešovice Pasohlávky Pasohlávky Smolín Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice nad Svratkou Vranovice nad Svratkou

Zdroj: MŽP

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Lokalizace výskytu starých ekologických zátěží na území ORP Pohořelice

Zdroj: MŽP

4.3.3 • • • • •

Další hygienické závady území Území zatíženo liniovými zdroji emisí z dopravy (rychlostní silnice, silnice I.třídy) Výskyt radonu s nízkým až středním rizikem Ochranná pásma letišť Na území ORP Pohořelice jsou vyhlášená ochranná pásma letišť. Velmi malý podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci (viz. téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura) Malý podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu (viz. téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

PROJEKT, s.r.o.




Mapa radonového rizika (statisticky převažující kategorie v dané geologické jednotce)

Zdroj: ČGS

PROJEKT, s.r.o.




Radioaktivní přeměnou uranu 238U v podloží vzniká radium 226Ra a z něj radon 222Rn. Z radonu potom vznikají tzv. dceřiné produkty, což jsou izotopy polonia a vizmutu. Ty jsou na rozdíl od plynného radonu kovové povahy, vážou se na částice aerosolu a s nimi vnikají do plic, kde přispívají k vnitřnímu ozáření organismu. Z toho je patrné, že radon, který vzniká v přírodě radioaktivní přeměnou z uranu, se v přírodních podmínkách neustále vytváří a že uran je z hlediska délky lidského života v podstatě stabilním zdrojem radonu. Přírodní radionuklidy, zejména radon, přispívají k ozáření lidského organismu přibližně z 55 %.

PROJEKT, s.r.o.




4.3.4

SWOT analýza HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

SILNÉ STRÁNKY Na území ORP Pohořelice není zastoupen těžký průmysl a technologie produkující významnější množství emisí látek znečišťujících ovzduší. Na území kraje nejsou překročeny doporučené krajské emisní stropy pro SO2, VOC a NH3. Vysoká míra plynofikace obcí. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Míra separace komunálního odpadu je nadprůměrná (33,77%, ale potřeba dalšího zvyšování).

SLABÉ STRÁNKY Celé území ORP je ohroženo zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví, ekosystémů a vegetace vzhledem k překročeným imisním limitům PM10 (100 % území), ozonu (100 % území) a BaP (3 % území). Plynofikovány nejsou obce Pasohlávky, Ivaň. Vysoká produkce komunálního odpadu.

PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí za účelem snížení prašnosti. Realizace dalších opatření vycházejících z programů snižování emisí. Využívání nejlepších dostupných technologií (BAT) v průmyslu, při vytápění domácností a důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství. Využívání obnovitelných zdrojů energie (s výjimkou geotermální energie).

HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací.

Kvalitu ovzduší místně a sezonně negativně ovlivňují emise z dopravy, emise z vytápění domácností a emise ze zemědělských zdrojů, především z živočišné výroby. Překročen je doporučený krajský emisní strop pro oxidy dusíku (NOx).

Nárůst emisí z plošných zdrojů (REZZO 3) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

Neochota občanů spolupracovat při separaci komunálního odpadu – zvyšování produkce odpadu a vznik černých skládek. Zvýšení míry separace komunálního odpadu. Překročení kapacity skládek TKO, nepřipravenost Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i vhodných ploch pro založení nových skládek. bioplynových stanic. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, Neřešení problematiky odkanalizování obcí a modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací čištění odpadních vod. a účinných čistíren odpadních vod. Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků. Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávně navržené či provozované technologie. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

PROJEKT, s.r.o.




4.3.5 • • • •

Problémy k řešení v rámci územního plánování V rámci územního plánování zajistit dostatečné plochy pro výsadbu zeleně snižující prašnost prostředí. Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci. Zajištění skládkovacích kapacit, kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu s akceptovatelnou dojížďkovou vzdáleností. V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy a bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky.

PROJEKT, s.r.o.




4.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 4.4.1

Ochrana přírody

Množství volně žijících rostlin a živočichů je přímo závislé na existenci vhodných ekosystémů. Ochrana biocenologických společenstev je nutností k zachování jejich existence. Platná česká legislativa obecně chrání veškerou volnou krajinu (zákon č. 114/1992 Sb.), do této ochrany spadají např. prvky ÚSES, VKP, nebo přírodní parky (jevy 21, 22 ,23). Mezi zvláště chráněná území velkoplošného charakteru se řadí národní parky a chráněné krajinné oblasti, tyto se v řešeném území nevyskytují. Dále soustava chráněných území NATURA 2000, vytvořená na základě sjednocených podmínek na územích států Evropské unie. Sem spadají ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V řešeném území je vymezena „Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny“ (kód lokality CZ0621030), zasahující do KÚ Horní a Dolní Věstonice, Ivaň a Mušov. V oblasti původních lužních lesů vznikla lidskou zásluhou soustava tří umělých nádrží, která se postupem času stala velmi cennou z hlediska útočiště stěhovavých ptáků. Nádrž leží na soutoku řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Přibližné rozměry jsou délka 4km, šířka 3km. Hladina v nádrži bývá silně rozkolísaná a vzhledem k místy velmi malé hloubce se často vynořují velké plochy ostrůvků. Při nadmořské výšce hladiny 170,35 m činí plocha ostrůvků cca 20 ha. Lokalita je významná jako hnízdiště, i jako zimoviště a tahová zastávka ptáků v období migrace. Oblast byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného, na tři zimující druhy orel mořský, husa polní a husa běločelá a na podzimní shromaždiště husy velké. Střední nádrž je kromě rybáka obecného také nejvýznamnějším hnízdištěm, zrzohlávky rudozobé a racka chechtavého v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého a racka bouřního a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého v ČR. Ještě donedávna představovala i největší hnízdiště husy velké. V první polovině 80. let minulého století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého v ČR, která sídlí nyní v NPR Křivé jezero. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než 20 000 kusů vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého, v zimě bezkonkurenčně převládají severské husy. Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého v ČR. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců. V řešeném území jsou vyhlášeny tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky (CZ0623027), EVL Mušovský luh (CZ0624103) a EVL Vranovický a Plačkův les (CZ0620084).

EVL Šumické rybníky se sestávají ze soustavy rybníků na Šumickém potoce, mezi obcemi Šumice a Pohořelice, ve střední části Dyjsko-svrateckého úvalu. Jedná se o vodní ekosystém mělkých průtočných rybníků s částečně zachovalou litorální zónou a poměrně rozsáhlými rákosinami. Rybníky jsou významným hnízdištěm a tahovou zastávkou ptáků, vyskytuje se zde řada významných druhů bukač velký, zrzohlávka rudozobá, lžičák pestrý, potápka černokrká, aj. Významná je početnost populace kuňky ohnivé. EVL Mušovský luh je komplex lužního lesa podél dolního toku řeky Jihlavy mezi obcí Přibice a střední nádrží vodního díla Nové Mlýny. Lokalita představuje jeden z posledních dochovaných zbytků lužního lesa po vybudování střední novomlýnské nádrže. Kvalitnější porosty tvrdého luhu se nachází především v jižní části území - Mušovském luhu, kde se vyskytují i významnější druhy rostlin. Vyskytují se zde minimálně dva druhy významné z hlediska Natury 2000 - roháč velký (Lucanus cervus) a vydra říční (Lutra lutra). EVL Vranovický a Plačkův les je území ležící v Dyjsko-svratecké nivě, jižně od obce Vranovice, v prostoru mezi řekami Svratkou a Šatavou. Dominantu porostu tvoří tvrdé luhy nížinných řek. V okolí přirozeného toku říčky Šatavy se fragmentálně vyvíjejí měkké luhy, na místech s dlouhodobě stagnující vodou mokřadní olšiny a ve fragmentech porosty rákosin a vysokých ostřic. V tůních výskyt vodních makrofyt. V území se rozmnožuje řada obojživelníků včetně bohaté populace skokana ostronosého, která vykazuje řadu odlišností od ostatních populací tohoto druhu. Vyskytuje se PROJEKT, s.r.o.




zde řada chráněných druhů ptáků, hnízdí zde orel mořský, luňák hnědý, čáp černý, nocují volavka popelavá a kvakoš noční. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro účely výpočtu indikátoru % pokrytí území ORP chráněnými plochami byla započítána pouze ta MZCHÚ, která neleží již v ptačí oblasti a EVL. Několik z výše jmenovaných oblastí je chráněno současně jako přírodní rezervace. Jedná se o PR Věstonická nádrž o rozloze asi 480 ha, s ochranným pásmem v KÚ Ivaň. Rezervace je chráněna jako hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků. Dále jde o PR Plačkův les a říčka Šatava, která zasahuje do KÚ Ivaň rozlohou 113 ha. Předmětem ochrany je zaplavovaný zbytek lužního lesa s bohatou avifaunou. Poslední přírodní rezervací je PR Šumický rybník o rozloze 24 ha. Jde o rybník s vlhkými loukami s významným refugiem živočichů. Dalším chráněným prvkem území je Přírodní park Niva Jihlavy o celkové rozloze 11 km2 zasahuje do katastrů obcí Malešovice a Odrovice. Posláním přírodního parkuje ochrana krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika oblasti, při umožnění únosného turistického využití a rekreace. Charakteristická údolní niva řeky Jihlavy, která je unikátní ukázkou toku větší nížinné řeky volně meandruje říčními nánosy. Na okrese Brno-venkov jde o jediné dochované území takového charakteru, v rámci jihomoravského regionu jde o jeden ze tří delších úseků dosud zachovalých toků nížinných řek. Typickým krajinotvorným prvkem tohoto území jsou fragmenty lužního lesa, rozsáhlé břehové porosty a dva systémy poříčních jezer (starých ramen řeky Jihlavy), které jsou v místech s dostatečným zavodněním kvalitním stanovištěm s bohatým výskytem vodních a mokřadních organismů a patří vedle vlastního, většinou neupraveného, toku Jihlavy k nejcennějším částem přírodního parku. Mezi vyhlášené přírodní památky patří lužní porost na soutoku řek Jihlavy a Svratky s bohatou avifaunou Dolní Mušovský luh, bažina s bohatým výskytem obojživelníků Betlém a rybník s rákosinami a břehovými porosty, který je významnou ornitologickou lokalitou, Troskotovický dolní rybník. Indikátor udržitelnosti V České republice tvoří zvláště chráněná území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010).

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Rozloha ZCHÚ v ORP Pohořelice (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území

Obec

Ptačí oblasti

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

ORP Pohořelice

165

485

EVL (vně PO)

Maloplošná ZCHÚ (vně PO a EVL)

356

2067

19 525

11

-1

355 140 780 45 9 36 25

152

857

152

-1 -1 1 -1 1 1 1 -1 -1 -1 -1 -1 -1

355 140

25

524

Podíl Hodnocení plochy chr. území indikátoru (%) 0 0 45 0 39 29 29 1 1 4 1 0 11

525

295 45 9

Rozloha obce (ha) 1106 929 1 176 867 920 480 2 656 4303 739 863 1 813 2294 1 379

4

36

686

Chráněná území celkem

Pozn:Hodnocení indikátoru - vzhledem k ČR (podíl plochy chráněných území na plochu celé ČR je 16 %) -1……pod 14 % 0……14-18 % 1……nad 18 % Celková plocha ZCHÚ v působnosti ORP Pohořelice činí 2067 ha, což představuje 11 % plochy území celého ORP. Ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o mírně podprůměrný stav indikátoru. Jednu třináctinu rozlohy ORP pokrývají velkoplošná chráněná území – ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V rámci rozdělení ORP Pohořelice na jednotlivé obce se projevují obrovské disproporce mezi jednotlivými obcemi (viz. hodnocení indikátoru). Je třeba zdůraznit význam obce je Ivaň, která je témeř z poloviny součástí několika chráněných území. Podobně významné jsou i obce Pasohlávky, Odrovice a Malešovice. Naproti tomu v obcích Branišovice, Cvrčovice, Loděnice, Vlasatice, Přibice, Troskotovice, Pohořelice a Šumice se chráněná území vůbec nebo téměř nevyskytují. Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2006 a také v souvislosti se vznikem nového Přírodního parku Niva Jihlavy. Do budoucna by bylo vhodné se soustředit na kvalitní reprezentaci chráněných oblastí a zajistit v nich odpovídající ochranu a péči.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Chráněná území přírody ORP Pohořelice

4.4.2

Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území.

PROJEKT, s.r.o.




KES =

plocha ekologicky stabilních ploch ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch

Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy. Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Tab.: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Pohořelice OBEC KES 0,08 Branišovice 0,06 Cvrčovice 1,47 Ivaň 0,02 Loděnice 0,05 Malešovice 0,03 Odrovice 1,17 Pasohlávky 0,38 Pohořelice 0,07 Přibice 0,06 Šumice 0,12 Troskotovice 0,28 Vlasatice 0,28 Vranovice ORP Pohořelice 0,31

Hodnocení indikátoru -1 -1 0 -1 -1 -1 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1

Zdroj: Převzato z Veřejné databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2006; www.vdb.czso.cz – územně analytické podklady 1b v obcích ORP Pohořelice

Hodnocení indikátoru -1……KES pod 0,9 - území ekologicky nestabilní – neudržitelné 0……KES 0,9 – 3,0 - území ekologicky mírně stabilní 1……KES nad 3,0 - území ekologicky stabilní V rámci ORP Pohořelice se pohybuje Koeficient ekologické stability ve 11 ze 13 obcí pod stanoveným limitem udržitelnosti KES = 0,9. Velmi nízký je i celkový KES v ORP Pohořelice, který má hodnotu 0,31. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj ORP za neudržitelný. PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Hodnocení koeficientu ekologické stability

PROJEKT, s.r.o.




4.4.3

Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice

Potenciální přirozená vegetace (Zdroj: portal.gov.cz)

Legenda: 5 (tm.modrá) – Jilmová doubrava 6 (modrý podklad s modrou šrafou) – Jilmová jasenina 9 (zelený podklad s modrou šrafou) – Prvosenková dubohabřina 31 (růžová) – Sprašová doubrava s Qvercus petrasa, U. pubescent a Q. robur

PROJEKT, s.r.o.




4.4.4

SWOT analýza OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Především jihovýchod území ORP je tvořen Z hlediska KES je ORP Pohořelice pod hranicí z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a udržitelnosti ekologické stability krajiny (hodně rozmanitou krajinou. orné půdy v ORP). Nízký koeficient ekologické stability v území obcí Loděnice, Malešovice, Odrovice, Šumice, Cvrčovice, Branišovice, Pohořelice, Troskotovice, Vlastanice, Přibice, Vranovice. Několik vyhlášených Evropsky významných Vysoký podíl zorněné zemědělské půdy (podíl lokalit. orné půdy ze zemědělské půdy je pro ORP Pohořelice 93% - údaje ČSÚ, 2006). Unikátní systém lužních lesů poznamenaný uměle zbudovanou soustavou vodních nádrží a vázaný na přilehlé vodní toky, s typickou avifaunou a flórou. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní Přetrvávající trend velkoplošného zemědělského evidence, nájemní smlouvy o péči, financování hospodaření péče z dotačních titulů MŽP, ŽP. Snížení podílu orné půdy, (např. vysadit ovocné Přírodní katastrofy – přemnožení škůdců, záplavy. stromy, zatravnit svažitější pozemky, realizovat ÚSES, popřípadě dle místních podmínek zalesnit).

PROJEKT, s.r.o.




4.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 4.5.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělství jako tradiční hospodářské odvětví Pohořelicka má velký vliv na charakter a utváření krajiny. Z celkové rozlohy 19 500 ha se zemědělská půda nachází na 74%, tj. 14 416 ha. Naprostou většinu – 93% zemědělských ploch zabírá orná půda, dále jsou zastoupeny vinice, zahrady, sady a trvalý travní porost. V zemědělství v rostlinné výrobě převažuje pěstování obilovin, olejnin a pícnin. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Tab.: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2006 Název obce Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

ORP Pohořelice

Celková výměra

Orná půda

Vinice

1106 929 1 176 867 920 480 2 656 4303 739 863 1 813 2294 1 379 19 525

940 826 368 774 824 440 1 060 2638 622 769 1 530 1669 911 13 371

0 0 112 0 0 0 150 0 2 0 38 123 12 437

Zahrady 7 14 8 8 8 3 11 62 21 3 8 12 29 194

Ovocné sady 1 0 4 0 0 1 187 80 4 0 13 1 0 291

TTP 1 3 27 0 0 0 22 18 6 10 8 19 11 125

Zemědělská půda 948 842 519 781 833 444 1 431 2798 655 782 1 596 1824 963 14 416

Zdroj: ČSÚ

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

PROJEKT, s.r.o.




Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

4.5.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Necelých 10 % rozlohy Pohořelicka tvoří lesy. Rozložení lesů je v ORP Pohořelice nerovnoměrné. Většina lesních porostů v ORP je vázána na lužní ekosystémy ve východní části ORP, zatímco v západní, severní a jižní části je lesnatost velmi nízká, takže rozsáhlé úseky krajiny jsou prakticky bezlesé. V těchto oblastech je velký potenciál pro zalesňování neproduktivních zemědělských půd a zvýšení podílu nejen lesa, ale i celkové rozptýlené zeleně v území. Příčiny lze spatřovat především v dřívějším intenzivním zemědělském využití krajiny. Významnou měrou zmenšily plochy lesů i vodohospodářské úpravy na řece Dyji. V souvislosti s výstavbou Vodního díla Nové Mlýny došlo k vykácení lesních porostů na 1 200 ha plochy. Provedené vodohospodářské úpravy a protipovodňová opatření snížily riziko záplav a povodní, avšak napřímení vodních toků, vybudování nádrží, chybějící břehová vegetace a úbytek lužních lesů způsobují problémy. Nejhodnotnějšími porosty oblasti jsou unikátní lužní lesy chráněné v několika chráněných územních celcích (Přírodní park Niva Jihlavy, EVL Mušovský luh, EVL Vranovický a Plačkův les). Na území ostatních obcí lze nalézt převážně malé lesíky a doprovodná vegetace vodních toků či cest.. Nízká lesnatost je jednou z příčin ekologické nestability Dyjsko-moravské nivy. Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: • lesy hospodářské • lesy ochranné • lesy zvláštního určení Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále rozdělují do jednotlivých subkategorií. Lesy ochranné se v ORP Pohořelice dle dostupných údajů nevyskytují. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se • v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně • v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, • na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Lesy zvláštního určení

Obr.: Lesy hospodářské

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Lesnatost v obcích v rámci ORP Pohořelice Celková Lesnatost Název obce výměra lesa (%) (ha) Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

21 17 466 6 26 4 300 580 2 12 80 129 242

Hodnocení indikátoru -1 -1 1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1

1,9 1,8 39,6 0,7 2,8 0,8 11,3 13,5 0,3 1,4 4,4 5,6 17,5

Zdroj: ČSÚ

Vyhodnocení indikátoru Lesnatost: srovnání s lesnatostí Jihomoravského kraje – 27,9 % -1… …pod 20 % 0… …20 – 30 % 1… …nad 30 % Tab.: Lesnatost celého ORP Pohořelice Celková Lesnatost výměra Název (%) lesa (ha) ORP 1885 9,7 Pohořelice

Hodnocení indikátoru -1

Zdroj: ČSÚ

PROJEKT, s.r.o.




4.5.3

SWOT analýza Z E MĚ D Ě L S K Ý P Ů D N Í F O N D A P O Z E M K Y U R Č E N É K P L N Ě N Í F U N KC Í L E S A SILNÉ STRÁNKY

Dobré půdní hospodaření.

podmínky

pro

SLABÉ STRÁNKY Výskyt suchých období. zemědělské Zemědělské půdy ohrožené vodní a větrnou erozí. Malá lesnatost převážné části území ORP a nedostatek rozptýlené zeleně. Nevyrovnaná lesnatost v rámci ORP.

PŘÍLEŽITOSTI Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, změny druhové skladby lesů, s ohledem na jejich mimořádný význam při ochraně vody a půdy. Realizace protierozních úprav.

PROJEKT, s.r.o.


HROZBY Silný tlak na zemědělskou půdu s nejvyšší třídou ochrany. Vyčerpání kvality půdy v důsledku jednostranného hospodaření nebo působení vodní a větrné eroze.



4.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 4.6.1

Dopravní infrastruktura

Pro hodnocení tohoto jevu na správním území obce s rozšířenou působností Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, zejména územní plány jednotlivých obcí, Územní plán velkého územního celku Břeclavska, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008, Strategie regionálního rozvoje a další. Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území ORP Pohořelice jsou relativně dobré, problém je v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Proto je nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Pohořelice. Na území ORP Pohořelice se v současnosti nenachází žádná dálnice, pouze rychlostní silnice R 52 Brno - Rajhrad – Pohořelice – státní hranice. V úseku Rajhrad – Pohořelice je postavena v kategorii R 26,5/120, čtyřpruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu – zůstává beze změny. Úsek Modřice – Rajhrad je v současné době řešen podrobnější studií, nelze vyloučit potřebu rozšíření. Rychlostní silnice R 52 v úseku Pohořelice – státní hranice je plánována v kategorii R 26,5/120 jako 4 pruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Součástí základní silniční sítě Jihomoravského kraje jsou i dvě stávající silnice I. třídy, které procházejí územím ORP Pohořelice. Jedná se o silnice I/52 Brno (VMO – silnice I/42 po R 52 ) – Pohořelice – Mikulov – státní hranice, a na ni navazující I/40 Mikulov – Břeclav. Jejich trasa je znázorněna v následujícím obrázku. Obr.: Silniční síť

Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Intenzita dopravy v Jihomoravském kraji (tisíc vozů / 24 hod)


Silnice II. a III. třídy Přehled silnic II.třídy v řešeném území: II/395 prochází přes Malešovice – Odrovice – Cvrčovice – Pohořelice přechod přes II/416 – zaústění do I/52 u Velkého Dvoru II/416 zaústění do R52 – Pohořelice – zaústění do I/53 II/381 zaústění do I/52 – velký Dvůr – Přibice – Vranovice II/396 z Branišovic – přes I/53 – Vlasatice – Nová ves – zaústění do I/52 II/415 zaústění do I/53 – jihozápadní okraj k.ú. Branišovice – sčítání nebylo provedeno Intenzita provozu na silnicích druhé a třetí třídy je znázorněna v následujícím přehledu.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Intenzita provozu Č. Třída Číslo silnice silnice SU

T

O

M

S

Začátek úseku

395

II

6-3799

531

1678

31

2240

395 395

II II

6-2140 6-2240

651 651

1938 1912

18 16

2607 2579

416

II

6-4259

1138

1249

17

2404

416 416 381

II II II

6-2130 6-2136 6-4540

1274 500 606

3293 1223 873

25 11 3

4592 1734 1482

hr.okr. Brnovenkov - Břeclav vyús. ze 416 MÚK se 53 hr.okr. Brnovenkov - Břeclav MÚK se 52 zaús. 395 vyús. ze 52

381

II

6-4530

640

1346

25

2011

zaús. 41622

381

II

6-4520

618

1206

21

1845

x se 41621 ve Vranovicích

396

II

6-1918

835

1437

12

2284

vyús. 3962

396

II

6-4268

224

551

7

396

II

6-4269

208

605

9

vyús. ze 53 v Branišovicích 822 hr.okr. ZN - BV 782

Konec úseku zaús. do 416 MÚK se 53 zaús. do 52 MÚK se 52 zaús. 395 zaús. do 53 zaús. 41622 x se 41621 ve Vranovicích x se 425 zaús. do 53 v Branišovicích hr.okr. Znojmo Břeclav zaús. do 52

Zdroj: ÚAP správního území ORP Pohořelice, 2008

Vysvětlivky: T - těžká motorová vozidla, O - osobní a dodávkové, M - jednostopá motorová vozidla, S - součet všech motorových vozidel, TNV - těžká nákladní vozidla, Alfa, Beta – ukazatelé variací dopravy Přehled silnic III.třídy v řešeném území: III/39610 Branišovice spojka III/3969 Kubšice - Šumice III/3967 Olbramovice – Šumice – Loděnice III/40014 severozápadní okraj katastrální hranice obce Loděnice III/4133 Jezeřany – Maršovice – Loděnice - Pohořelice III/39526 Loděnice spojka III/39525 Loděnice – Malešovice III/39527 Cvrčovice – spojka III/41622 Pohořelice – Velký Dvůr III/39521 Smolín III/39522 Smolín III/42510 Smolín souběh s R52 III/41621 Vranovice – Ivaň III/39614 I/52 – Pasohlávky III/39615 Pasohlávky – Brod nad Dyjí III/39613 Drnholec – Nová Ves III/39616 Nová Ves III/39611 Vlasatice – I/52 III/39612 Vlasatice - Troskotovice

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Intenzita provozu Č. silnice

Třída silnice

Číslo SU

41621 39615

III III

6-6700 6-6710

T

245 357

O

1351 631

M

20 12

S

Začátek úseku

Konec úseku

hr.okr. Brnox se 381 ve 1616 venkov - Břeclav Vranovicích 1000 vyús. ze 39614 zaús. do 414

Rozvoj silniční sítě na území ORP Pohořelice V rámci přijatého „Programu rozvoje Jihomoravského kraje“ (2002) byla jako územní priority na území Břeclavska, týkající se silniční sítě na území ORP Pohořelice, vymezena v oblasti dopravy: • rychlostní silnice R 52 Brno – Pohořelice – Mikulov – Rakousko (Vídeň), Následně v rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (2006) a její prioritní osy V: Dopravní a technická infrastruktura byl vymezen i specifický cíl (SC41) Dobudování a zkvalitnění silniční sítě, který zahrnuje i dobudování kvalitního silničního spojení mezi Brnem a Vídní, jehož součástí bude i úsek rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen / Rakousko (461). Koridor pro tento úsek již byl vymezen. Návrh Politiky územního rozvoje ČR 2008 ukládá jako úkol pro územní plánování hájit do vydání územního rozhodnutí v ÚPD koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty. Silnice II/420 je plánovaná mezi křižovatkou se silnicí II/381 a obcí Hustopeče v kategorii S 7,5/50, od Hustopečí po křižovatku s III/4205 ve Vranovicích v kategorii S 9,5/70 a zbývající úsek II/420 x III/4205 – MÚK Horní Věstonice s R 52 v kategorii S 7,5/70. Silnice II/416 Slavkov u Brna – Židlochovice – Pohořelice Vedení silnice je upraveno u Múk s rychlostní silnicí R 52, kolem Žabčic a Židlochovic je vedena západním obchvatem, Újezdem u Brna je vedena odklonem, v úseku Křenovice – Slavkov u Brna dojde k rekonstrukci. Autobusová doprava Pro zajištění dopravní obslužnosti území je základním předpokladem dostatečná hustota silniční sítě. Vývoj silniční sítě je ovlivněn osídlením a charakterem využívání území v této oblasti. Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území ORP Pohořelice (i v rámci bývalého VÚC Břeclavsko). Její hlavní předností je velká variabilita tras linek včetně možnosti umístění zastávek prakticky kdekoliv v kompaktní zástavbě, případně přímo u zdrojů a cílů dopravy. Trasy silničních komunikací jsou vesměs stabilizovány, případné úpravy se budou týkat odstranění dopravních závad, úprav v souvislosti s budováním kapacitní dopravní cesty R 52 (přeložky, mimoúrovňové křižovatky, případně obchvaty měst) a především zlepšení jejich technických parametrů. Zemědělská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polích cest a státních silnic II. a III. třídy. Ve stávajících urbanistických studiích a existujících územních plánech některých obcí jsou ponechány všechny stávající zemědělské účelové komunikace (polní cesty). Dle konkrétních podmínek se uvažuje o zřízení nebo obnově dalších polních cest. Podél některých polních cest se doporučuje vysázet stromořadí. Zachování, případně rozvoj polních cest přispívá ke zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení jejích obytných a rekreačních funkcí. Tuto problematiku je nejvhodnější řešit v rámci komplexních pozemkových úprav a zajistit tak spolupůsobení všech přírodních i technických prvků v krajině.

PROJEKT, s.r.o.




Doprava v klidu Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy se již jeví zejména ve městě Pohořelice a ve větších obcích či obcích zatížených cestovním ruchem (Vranovce, Přibice, atd.) potřeba vybudovat nebo rozšířit kapacity garáží a odstavných stání. Tato dále poroste i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. Železniční doprava Přehled železničních traťových úseků na území ORP Pohořelice V území ORP Pohořelice se nachází dvě celostátní železniční dráhy. Katastrálním územím Vranovice nad Svitavou prochází železniční trať č.250 Česká Třebová - Brno – Břeclav, traťový úsek 2001 ŠakviceHrušovany a katastrálními územími Vranovice nad Svitavou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou vede trať č. 253 Vranovice-Pohořelice. Trať Vranovce – Pohořelice je dle Odboru dopravy Jihomoravského kraje schopná dalšího rozvoje. Slouží především jako obslužná trať v příměstské osobní dopravě s převládající dojížďkou do Brna. Přes katastrální území Vranovice nad Svratkou a severní část k.ú. Přibice prochází vysochorychlostní železniční trať (směr Německo – Děčín – Praha – Brno – Rakousko/Slovensko). Koridor vysokorychlostní železnice je 300m od osy železnice. Při projednání návrhu změny č.3 ÚPNSÚ Vranovice bylo s MD ČR dohodnuto, že ve směru k obci Vranovice bude uplatňována šířka koridoru VRT pouze 40 m, v západním směru pak 300 m. Odstup VRT více než 40 m od návrhových ploch umožní případný zářez, protihlukový val či jiná opatření. Obr.: Železniční síť


Na území ORP se nenachází žádný další typ železniční dráhy (jako např. vlečka či lanová dráha, atd.) a ani v budoucnosti se neuvažuje s jejím rozvojem v daném území. Důvodem je nízká poptávka po přepravě osob i věcí (zboží), vyplývající z nízké hustoty osídlení a typu ekonomických aktivit v území, při současném rozvoji automobilové dopravy (včetně silniční sítě). Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy. PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Přehled železničních stanic a zastávek na území ORP Pohořelice Název obce/městské Počet obyvatel Stanice/zastávka Zastavující vlaky části Vranovice 1925 stanice Os R Přibice 999 stanice Os Velký Dvůr zastávka Os Pohořelice 4362 stanice Os

Dostupnost centru obce vyhovuje vyhovuje nevyhovuje vyhovuje

Zdroj: Územní plán bývalého VÚC Břeclavska

Jako nevyhovující z hlediska dostupnosti jsou hodnoceny zastávky / stanice, jejichž vzdálenost od kompaktní zástavby obce je v rozpětí 1–2 km (při větší vzdálenosti se již jedná o zastávky mimo obec). vzdálenost obce Pohořelice od železnice 0,75 km způsobuje, že trať obsluhuje především obec Přibice (přepravní proud z Vranovic 230 cest/d, ale do Pohořelic jen 115 cest/d). Tab.: Rozsah dopravy a ukazatele propustnosti Omezující Směr Pravidelná doprava úsek Npra O N Lv v

T

Ukazatelé propustnosti Tvýl+st tobs tmez So ál

Trať č.250 Lanžhot – Břeclav – Brno – Tišnov (- Havlíčkův Brod): Lanžhot 26 24 10 60 1440 7,48 4,69 → Břeclav 26 30 1 57 1440 8,15 5,08 ← Šakvice 41 29 0 70 1440 5,98 3,79 → Vranovice 39 34 0 73 1440 5,69 3,58 ← Horní kol.2 54 2 0 56 1200 4,89 4,70 Heršpice - Brno hl. n. kol.1 50 2 0 52 1200 5,47 5,17 kol.3 31/ 0 0 62 1200 6,42 6,08 31 Trať č.253 Vranovice – Pohořelice: Vranovice 13 1 0 29 1200 22,06 13,90 → Pohořelice 14 1 0 ←

Volná nm

kapacita

60 60 90 90

0,325 0,337 0,310 0,308

113 104 138 145

+53 +47 +68 +72

60

0,240

118

+62

60

0,250

107

+55

60

0,349

91

+29

0

0,533

33

+4

Zdroj: Generel dopravy Jihomoravského kraje

Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Letecká doprava V ÚPN SÚ Pohořelice ve změně č. 2 je navrženo sportovní letiště pro lehká letadla. Letiště je navrženo v k.ú Pohořelice v lokalitě Zadní hory, jižně od města. Součástí návrhu je návrh dopravní infrastruktury a technické vybavení. Letiště bude využíváno k zájmovým, sportovním, rekreačním účelům, k chemické činnosti a k záchranné službě města a regionu. Pro vzletové a přistávací dráhy je stanoveno ochranné pásmo letiště 150 (200) m. Do řešeného území zasahuje OP mezinárodního letiště Brno. (VUSS Brno). OP zasahuje do k.ú.: Branišovice, Cvrčovice u Pohořelic, Ivaň, Loděnice u Moravského Krumlova, Malešovice, Mušov, Nová Ves u Pohořelic, Odrovice, Pasohlávky, Pohořelice nad Jihlavou, Přibice, Smolín, Šumice, Vlasatice a Vranovice nad Svratkou.

PROJEKT, s.r.o.




4.6.2

Technická infrastruktura

Vysoká úroveň technické infrastruktury je důležitým faktorem pro další rozvoj správního obvodu Pohořelice. V zájmu ORP Pohořelice v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se v obvodu) na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na další rozvoj správního obvodu koncepce udržitelného rozvoje. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. V rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje se z krajské pozice řízení zabývá technickou infrastrukturou prioritní oblast č. 5 Infrastruktura s prioritním okruhem B Technická infrastruktura s globálním cílem prioritního okruhu „dosažení vysokého stupně napojení na kanalizační soustavy a ČOV a zásobení obyvatelstva kvalitní pitnou vodou“. Specifickým cílem v oblasti technické infrastruktury je: „zabezpečení dostatečného objemu kvalitní pitné vody z povrchových a z podzemních zdrojů a její dodávky technicky dokonalými veřejnými vodovody. Zajištění důsledné ochrany vodních zdrojů v nezbytném rozsahu a čistoty povrchových vod především napojením sídel na kanalizační soustavy a ČOV“. Zvýšené nároky na území správního obvodu Pohořelice klade a nadále bude klást především snaha o zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, zabezpečení energetických potřeb správního obvodu, zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie a řešení lokálních problémů v hospodaření a nakládání s odpady. Rozvoj technické infrastruktury je podmíněn nejen zvýšenou péčí o stávající stav a rozvoj nových energetických sítí, ale i komplexním řešením napojení na energetické sítě v prostoru celého kraje a zabezpečením jednotlivých energetických zdrojů za účelem dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a snížení ztrát z energie. Možnosti zlepšení dané situace jsou závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Ačkoliv například plynofikace obcí, i přes svou frekventovanost v zavádění, nemusí vždy být vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality nejvhodnějším řešením. Pro hodnocení stavu a možností rozvoje technické infrastruktury na území správního obvodu Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi i: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Statistické ročenky Jihomoravského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, Politika územního rozvoje ČR 2008, Územní plány jednotlivých obcí připadajícího do správního obvodu Pohořelice. Zásobování vodou a stav vodovodních sítí Správní obvod Pohořelice má na svém území dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Všechny obce ve správním obvodu mají připojení na vodovod. Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod v celém správním obvodu činí vysokých 99 %. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako velmi dobré, vyskytují se však dílčí lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací. Situaci mohou pomoci řešit projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Objekty zásobování vodou v jednotlivých obcích správního obvodu shrnuje následující tabulka. Na území obce Ivaň je v současné době vzhledem ke špatné kvalitě vody uzavřeno jímací území.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Technologické objekty zásobování vodou v obcích SO Pohořelice Obec Objekty zásobování vodou Branišovice není Cvrčovice JÚ Cvrčovice 3 vrtané studny, 400m3 (185,0/ 182,0) JÚ Ivaň (vydatnost 15,0 l/s) Ivaň Mimo provoz (špatná kvalita vody) Loděnice Prameniště Loděnice Malešovice není Odrovice není Pasohlávky Vodojem Pasohlávky 2 x 900m3 (219/ 213,5) JÚ Nová Ves (vydatnost 35 l/s) Pohořelice VDJ Smolín 2x 1 000m3 Přibice není Šumice není Troskotovice není Vlasatice není JÚ Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) Vranovice JÚVranovice II (vydatnost 28,0 l/s) Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje, vlastní úpravy

Vodovodní síť na území správního obvodu tvoří tři hlavní skupinové vodovody: SV Pohořelice (pro obce Cvrčovice, Malešovice, Odrovice, Pohořelice a Smolín), SV Hustopeče( pro obce Ivaň, Pasohlávky, Přibice, Vlasatice, Vranovce) a SV Loděnice (pro obce Loděnice, Branišovice, Šumice). Pouze obec Troskotovice je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Damnice (okr. Znojmo), jehož je součástí. Kromě skupinových vodovodů existují na území ORP i samostatné vodovody, které převážně zásobují obce ze skupinových vodovodů. Jedná se o SaV Branišovice, SaV Loděnice, SaV Šumice, SaV Troskotovice. Vodovodní síť v rámci celého správního obvodu je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní rozvodné sítě se do budoucna uvažuje v několika případech o rekonstrukcích vedení. Navrhované úseky pro rekonstrukci je možné vysledovat ze záměru Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Kanalizace a čištění odpadních vod Při posledním SLDB v roce 2001 činil podíl obyvatel ORP napojených na kanalizaci zakončenou ČOV pouhých 19 %. Od té doby byly ovšem vybudovány kanalizační sítě v obcí Loděnice a Odrovice. V současné době má tedy kanalizační systém 6 obcí, ovšem i v nich určitý podíl domácností není napojen. Situace je v tomto směru stále špatná. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci by se měl na základě Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje postupně zvyšovat. To však s sebou přinese další nároky na území v jednotlivých obcích. Na základě výše zmíněného platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měl růst, což znamená budování kanalizací také v obcích s malým počtem obyvatel a rozvoj víceúrovňového čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor). Plánování rozvoje systému vodovodů ve správním obvodě tak počítá jak s budováním, tak rekonstrukcí systému zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod na území SO ORP Pohořelice obec Branišovice

Cvrčovice

Ivaň

Loděnice

Malešovice Odrovice Pasohlávky

Pohořelice město

Pohořelice

Síť kanalizačních stok Není systematicky řešeno odkanalizování odpadních vod, v některých částech obce vybudována dešťová kanalizace k odvedení dešťových vod. Splaškové odpadní vody jsou jímány v jímkách na vyvážení a následně vyváženy (převážně na zemědělsky využívané pozemky). V obci je vybudována splašková kanalizace DN 300 mm. Všechny splaškové odpadní vody jsou svedeny do čerpací stanice, ze které se výtlačným řadem DN 100 mm v dl. 690 m čerpá do kanalizační sítě města Pohořelice. Odpadní vody jsou dále přiváděny na městskou čistírnu Pohořelice. V obci je vybudován oddílný systém kanalizace, splašková kanalizace je vybudována v délce 5117 m. V obci jsou vybudovány dvě čerpací stanice s výtlaky DN 80 mm v délce 112 m a DN 100 mm v délce 260 m. Veškeré splaškové vody jsou dále přiváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1000 EO umístěnou na břehu řeky Jihlavy, která je zároveň recipientem. Stav je stabilizovaný. Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. V obci je vybudovaná splašková tlaková kanalizace DN 30-150 v celkové délce 3,11 km. Kanalizace odvádí splaškové odpadní vody na nově vybudovanou čistírnu odpadních vod. ČOV je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 600 EO. Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. V obci je nově vybudována splašková kanalizace z trub DN 300-400 v celkové délce 5,68 km. Touto kanalizací jsou splaškové odpadní vody za pomoci 5-ti čerpacích stanic s výtlaky DN 80 dl. 0,15 km a DN 100 – dl. 0,09 km odvedeny a zaústěny do stávající stoky vedoucí rekreační oblastí na ČOV Pasohlávky. Čistírna odpadních vod byla v roce 2003 zrekonstruována, je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 4000 EO. Na ČOV je napojena i rekreační oblast Pasohlávky, která leží jihovýchodně od obce na břehu vodní nádrže Nové Mlýny I. Kanalizační síť oddílná s dešťovou kanalizací vyústěnou do řeky Jihlavy a částečně jako jednotná. Dešťová kanalizace odvádí dešťové vody z různých částí města do vodotečí (Jihlava, Mlýnský náhon, Smolínský potok, Šumický potok ). Odpadní vody jsou odváděny splaškovou kanalizací a částečně jednotnou kanalizací na městskou čistírnu odpadních vod. Odkanalizovaná oblast se nachází v rovinatém území, které vyžaduje odvedení splaškových odpadních vod na ČOV kombinací gravitačních stok s přečerpáváním. Stávající kanalizace je vybudována z trub DN 300 – 600 mm v délce 15.180 m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v současné době v provozu 6 čerpacích stanic s výtlačnými řady DN 80 – 150 mm v celkové délce 1280 m. Kanalizační síť je rozdělena do čtyř povodí: Povodí „A“ – Cvrčovice a severozápadní část Pohořelic Povodí „B“ – východní část Pohořelic okolo ulice Brněnské Povodí „C“ – střední část Pohořelic Povodí „D“ – Smolín Splaškové odpadní vody jsou z povodí A, B a D přečerpávány do povodí C, ze kterého sou odpadní vody gravitačně odváděny na ČOV. Všechny čerpací stanice jsou monitorovány a řízeny rádiem s přenosem dat a ovládáním z počítače, který je umístěn v kanalizačním dispečinku ve velínu ČOV. V místní části Smolín je položena oddílná kanalizace, dešťová kanalizace je tvořena stokami DAA, DAB,a DAC, které jsou vyústěny do místní vodoteče. Splašková kanalizace je rozdělena do dvou povodí, odpadní vody z povodí stoky B jsou odváděny do čerpací stanice ČS 06 – Smolín 2, z ní jsou přečerpávány do stoky A. Tato stoka odvádí odpadní vody z celého Smolína do čerpací stanice ČS 05 – Smolín 1, která je čerpá do Pohořelic do povodí B do Brněnské ulice. Recipientem pro vypouštění vyčištěných odpadních vod je řeka Jihlava a Šumický potok. Čistírna odpadních vod Pohořelice byla intenzifikována na 9900 EO. V obci Nová Ves je vybudována splašková kanalizace z trub DN 300 v dl. 3,16 km, která

PROJEKT, s.r.o.




odvádí odpadní vody k likvidaci na mechanicko-biologickou ČOV pro 500 EO s přepadem do náhonu. Stoky jsou situovány podél zástavby se spádem do obecní čistírny odpadních vod, spádově odkloněná část obce je svedena do čerpací stanice a odtud výtlakem DN 100 délky 130 m odvedena a zaústěna do kanalizační stoky, vedené podél komunikace na Pohořelice. V obci je vybudována jednotná kanalizace z trub DN 300 – 600 mm v dl. 7.210 m, vzhledem Přibice ke konfiguraci terénu je v obci vybudována čerpací stanice s výtlačným řadem DN 800 mm v délce 380 m. Veškeré odpadní vody jsou gravitačně odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1092 EO, která je situována na jižním okraji obce. Obec nemá v současnosti vybudovanou kanalizaci, povrchové vody jsou odváděny Šumice otevřenými příkopy do Šumického potoka ve spodní části obce. Ve spodní části obce je vybudováno cca 100 m dešťové kanalizace, zaústěné rovněž do Šumického potoka. Troskotovice Obec má asi ze 70-ti % vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. V obci je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí srážkové vody z areálu obce do Vlasatice místní vodoteče v několika nejvýhodnějších místech. Kanalizační síť je ve správě obecního úřadu. Splaškové odpadní vody jsou z většiny objektů akumulovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy na zemědělské pozemky. Jednotná kanalizační síť z trub DN 250-600 v celkové délce 5,45 km. Na kanalizační síti je 1 Vranovice čerpací stanice s výtlakem DN 150 délky 270 m pro odkanalizování odkloněné části zástavby v severovýchodní části obce. Odpadní vody jsou gravitačně svedeny k jižnímu okraji obce a, po odlehčení dešťových vod v odlehčovací komoře, zaústěny na nově vybudovanou obecní čistírnu odpadních vod. ČOV Vranovice je mechanicko-biologická s projektovanou kapacitou 2500 EO. Nová Ves

V rámci zlepšení systému odpadních vod se předpokládá v následujícím období výstavba a rekonstrukce celé řady kanalizací.

PROJEKT, s.r.o.




Navrhované projekty: Obec

Navrhované projekty obcí


splaškové kanalizační sítě z trub DN 250 – 300 mm v délce 4,4 km

splašková kanalizace z trub DN 300 m v délce 2,1 km tlaková splašková kanalizace z trub DN 50 mm v délce 1,43 km rekonstrukce stávajících částí jednotné kanalizace splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 2,7 km splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 5,35 km splaškové kanalizace z trub DN 300 mm v celkové délce 5,45 km dobudování kanalizační sítě v obci splaškovou kanalizací DN 300 mm v celkové délce 2,89 km

Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje, vlastní úpravy

V rámci zlepšení systému čištění odpadních vod se předpokládá v následujícím období výstavba a rekonstrukce celé řady ČOV. V obci Branišovice se výhledově předpokládá odvedení odpadních vod na společnou mechanicko – biologickou ČOV Branišovice-Olbramovice pro 2 400 EO. V Obci Odrovice se plánuje tlaková splašková kanalizace na pojená na ČOV Malešovice. Obec Šumice předpokládá odvedení odpadních vod na mechanicko – biologickou ČOV. V Troskotovicích se odkanalizování na ČOV teprve plánuje. Pouze v obci Vlasatice není dosud ČOV vybudována, avšak předpokládá se likvidování odpadních vod na mechanicko-biologické ČOV Novosedly. V obci Pasohlávky se počítá s rekonstrukcí a rozšířením stávající ČOV, v souvislosti s předpokládaným silným rozvojem obce. Zásobování plynem Převážná část ORP je plynofikována. V roce 2006 byly na území obvodu plynofikovány všechny obce kromě Pasohlávek a Ivaně. Většina obyvatel (56,9 %) žije v trvale obydlených bytech zásobovaných plynem. V současné době však dochází ke zpomalování dalšího rozvoje plynofikace obcí z důvodů jak technicko - ekonomické náročnosti výstavby plynovodů v terénně náročnějších oblastech, tak i zmenšujícího se zájmu obyvatel o připojení na plyn v souvislosti s růstem cen zemního plynu ve srovnání s cenami uhlí. Tento trend je současně hrozbou pro životní prostředí (znečišťování ovzduší spalováním uhlí v domácnostech, nebo hůře spalováním odpadků). Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynech v rámci jednotlivých obcí přes 80 % vykazují Přibice, Branišovice, Loděnice, Malešovice a Troskotovice. Plynofikovány nejsou obce Ivaň a Pasohlávky. Obce jsou zásobeny většinou středotlakým plynovým potrubím. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL / STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území regionu. Do budoucna se počítá s rozvojem plynofikace dalších částí obcí, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé části obcí mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry.

PROJEKT, s.r.o.




Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře jsou uvedeny v daném zákoně. V rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 byl v oblasti plynárenství vymezen koridor P2 týkající se Jihomoravského kraje. Obr.: Plynovody v Jihomoravském kraji se zvýrazněným koridorem P2

Zdroj: PÚR 2008 – návrh

Zásobování teplem a elektrickou energií Obce nacházející se na území správního obvodu Pohořelice jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry a omezují tak kvalitu života obyvatel. Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie ve správním obvodu se jeví jako perspektivní využití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného využívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin. Využití solární energie se na území správního obvodu vyskytuje pouze ojediněle v rodinných domech. Limitou pro větší využití solární energie je proměnná plošná intenzita slunečního svitu a také fakt, že provoz solárních fototermálních zařízení je v porovnání s klasickými zdroji tepla daleko méně ekonomicky efektivní. Legislativní limity udávají zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 6 % do roku 2010, s čímž je nutno počítat v energetické koncepci celého kraje a přizpůsobit tak těmto požadavkům i hospodaření s energií ve správním obvodu. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých a středních zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie. Jsou to například: zkapalněné topné plyny (propan a propan-butan), topný olej (extra lehký, nízkosirný) a bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména v těch částech správních obvodů, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unii.

PROJEKT, s.r.o.




Ochranná pásma platná pro elektrostanice a pro nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy zrealizovaná do 31. 12. 1994 upravuje vládní nařízení č. 80/1957. Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2000 jsou upravena dle zákona 222/1994 Sb., a ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 2001 upravuje zákon č. 458/2000 Sb. Informační a komunikační technologie Přes řešené území vedou 3 radioreleové paprsky ve správě Českých radiokomunikací a.s. a Armády ČR.: RS Děvín – RS Manuli, RS Děvín – TVP Dobřínsko a RS Děvín – RS Klučovská hora. Dále vede nad řešeným územím RR paprsek RS Děvín – Dolní Věstonice AZ Klima. Všechny RR paprsky, kromě prvního uvedeného, prochází nad řešeným územím v relativně velké výšce, nebudou proto omezovat běžnou stavební činnost. V rámci územního plánování je nutné respektovat stávající i navrhované trasy telekomunikačních kabelů (optických i metalických) včetně jejich ochranných pásem a dále respektovat ochranná pásma radiokomunikačních objektů, TV a R vysílačů a RR trasy. Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy). Hospodaření s odpady Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady ve správním obvodě zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Sice snižující se, ale přesto stále vysoká produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevenci) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaných odpadů ve správním obvodě zvyšují, mají stále systémy recyklace velké rezervy.

PROJEKT, s.r.o.




4.6.3

Indikátory

Tab.: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel žijících v TOB napoj. na kanalizaci Podíl obyvatel žijících v Kanalizace s napojením Hodnocení Obec TOB napojených na na ČOV ČOV (%) Branišovice ne 0,0 -1 Cvrčovice ano 82,6 1 Ivaň ne 0,0 -1 Loděnice ne 0,0 -1 Malešovice ano Nezj. 1 Odrovice ne 0,0 -1 Pasohlávky ano 40,8 1 Pohořelice ano 67,8 1 Přibice ano 46,8 1 Šumice ne 0,0 -1 Troskotovice ne 6,5 -1 Vlasatice ne 0,0 -1 Vranovice ano 2,2 1 ORP Pohořelice 6 -1 Pozn.: Data týkající se podílu obyvatel napojených na ČOV vychází ze statistik z roku 2001. Údaje působí nevěrohodně a neaktuálně. V indikátorech (hodnocení) proto přidělujeme hodnotu +1 těm obcím, u kterých je napojení na ČOV vybudováno a hodnotu –1 těm, kde napojení na ČOV dosud není. Tab.: Vodovod v obcích ORP Pohořelice Obec Vodovod v obci Podíl obyvatel žijících v TOB napojených na vodovod (%) Branišovice ano 98,2 Cvrčovice ano 97,5 Ivaň ano 99,6 Loděnice ano 97,9 Malešovice ano 97,0 Odrovice ano 88,7 Pasohlávky ano 99,6 Pohořelice ano 97,7 Přibice ano 96,3 Šumice ano 99,1 Troskotovice ano 99,8 Vlasatice ano 97,1 Vranovice ano 98,2 ORP Pohořelice 13 97,4

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných Obec Plynofikace plynem (%) ano 82,4 Branišovice ano 65,0 Cvrčovice ne 0,1 Ivaň ano 83,9 Loděnice ano 84,1 Malešovice ano 67,7 Odrovice ne 3,8 Pasohlávky ano 38,7 Pohořelice ano 94,8 Přibice ano 61,0 Šumice ano 89,4 Troskotovice ano 42,5 Vlasatice ano Nad 30,0 (aktuální údaj není znám) Vranovice 11 56,9 ORP Pohořelice do 10,0 škály (intervaly) od 30,0

PROJEKT, s.r.o.


Hodnocení 1 1 -1 1 1 1 -1 1 1 1 1 1 1 1 -1 1



4.6.4

SWOT analýza

Část A: Dopravní infrastruktura DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva) a ve srovnání se standardem zemí EU. V území ORP Pohořelice se nachází dvě celostátní železniční dráhy. Trať č. 250 Česká Třebová - Brno – Břeclav a trať č. 253 Vranovice-Pohořelice, která vede katastrálními územími Vranovice nad Svitavou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou. Územím prochází významné silniční tahy R52, I/52, I/53 Vyhovující obslužnost obcí veřejnou dopravou. Blízkost sídla ORP Pohořelic (pro 11 obcí autem do 15 minut), tj. dostupná občanská vybavenost, pracovní příležitosti, úřady. Dopravní dostupnost krajského města Brna (rychlostní silnice R52) PŘÍLEŽITOSTI Podpora železniční dopravy (osobní i nákladní) s pozitivními dopady na životní prostředí. Podpora využívání a dalšího rozvoje hromadné dopravy, zaměření se na řešení potřeb obyvatelstva v této oblasti. Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Plánovaná rekonstrukce silnice I/53.

SLABÉ STRÁNKY Špatný stav silnic III. třídy mezi jednotlivými obcemi Špatný technický stav stávající silniční sítě, dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků. Problematika chybějících parkovacích míst.

HROZBY Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj dopravní infrastruktury. Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Růst počtu dopravních nehod.

Neřešení potřeb rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s negativními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích. Podpora modernizace a rekonstrukce silnic. Pokles úrovně stávající dopravní obslužnosti území s návazným růstem individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším Další zhoršování technického stavu silnic II. a III. rozvojem automobilismu, snižování znečištění třídy. ovzduší a hluku.

PROJEKT, s.r.o.




Část B: Technická infrastruktura TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné vodovody s kvalitní pitnou vodou správního obvodu jako celku. Vysoká úroveň plynofikace celého správního obvodu.

SLABÉ STRÁNKY Zastarávání některých úseků vodovodní rozvodné sítě.

Zcela chybějící nebo nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Málo obcí správního obvodu má napojenou kanalizaci na ČOV, vypouštění zcela nepředčištěných splaškových vod do dešťových stok. Potenciál území pro využití obnovitelného zdroje Nízký podíl obyvatel žijících v trvale obydlených biomasy a v rámci možností i pro využití sluneční a bytech zásobených plynem v některých obcích větrné energie. správního obvodu. Dobrá úroveň zásobování obyvatel elektrickou Relativně nízký podíl využití odpadu jako paliva energií. nebo k výrobě energie. Kvalitní pokrytí celého regionu telekomunikačními sítěmi. PŘÍLEŽITOSTI Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, splnění plánu rozvoje. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Nová výstavba kanalizačních sítí a čističek odpadních vod v obcích bez příslušné infrastruktury. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Plynofikace obce Pasohlávky. Dokončení přípojek plynu ve vhodných lokalitách.

HROZBY Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj technické infrastruktury. Možné překročení hranice životnosti některých zařízení v oblasti vodohospodářské infrastruktury. Nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti s dynamickým rozvojem rekreační oblasti Pasohlávky-Mušov. Neřešená situace v napojení domácností na kanalizaci s koncovkou na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na fosilní paliva (při neúměrném zdražování cen plynu) stejně jako v ostatních lokalitách ČR. Zkvalitnění veřejného přístupu obyvatel Neřešená situace v lokálních případech zastarávání k vysokorychlostnímu Internetu. a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého a vysokého napětí. Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití Nedostatečný tlak na zavádění systému úspor v odpadů a zavádění třídění odpadů včetně jejich oblasti energetiky. separovaného sběru a konečného využití. Osvěta občanů v oblasti třídění odpadů. Podpora úsporných systému využívání elektrické Pomalý rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie. energie. Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí. Podpora využívání ekologických způsobů vytápění.

PROJEKT, s.r.o.




4.6.5

Problémy k řešení

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Pro hodnocení úrovně dopravní infrastruktury je nezbytné ji členit podle jednotlivých druhů. Problémy silniční sítě na správním území ORP Pohořelice Výchozími parametry pro hodnocení úrovně silniční sítě na území jednotlivých ORP jsou její hustota, parametry dopravních cest, napojení silniční sítě na regionální, případně celostátní dopravní trasy, zajišťující dostupnost sídel bývalého VÚC a příslušných krajských úřadů. Dopravní infrastruktura je rovněž předpokladem pro rozvoj kooperace ekonomických aktivit, zajištění atraktivity území a zvyšování konkurenceschopnosti v rámci regionu i regionu samého. Dalšími významnými kritérii hodnocení je efektivita dopravy, intenzita dopravy a zajištění dopravní obslužnosti území. Kvalita silniční sítě Stávající silniční síť je tvořena jak rychlostní silnicí R 52, tak i zejména silnicemi II. a III. třídy, případně spadají do skupiny ostatních. Silnice R 52 představuje velký potenciál pro dopravu na daném území, převážně z dostupnosti a atraktivity území ORP. Hustota silniční sítě Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území ORP Pohořelice jsou relativně dobré, problém je v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Pro zkvalitnění silniční sítě je proto nezbytné nejen doplnění silniční sítě, ale i rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Pohořelice. Pro následující období byla proto schválena řada akcí, zaměřených na rekonstrukci a zkvalitnění řady silnic II. a III. třídy. Intenzita dopravy Výstavba silnice R 52 znamenala pro mnohé silnice nižších tříd odlehčení dopravy, zejména tranzitního směru. Cyklický nárůst intensity dopravy v období turistické sezóny spolu s dalším rozvojem individuálního automobilismu nutně vyžadují doplnění a zkvalitnění silniční sítě, ale i rozšíření stávajících kapacit odstavných stání i garáží. Vzhledem k tomu, že řada obcí nemá ukončeno zpracování příslušné územně plánovací dokumentace, je třeba v rámci územního plánování zajistit v územních plánech obcí plochy, nezbytné pro závazné akce zaměřené na zkvalitnění silniční sítě v souladu s územním plánem VÚC Břeclavsko. Úkolem pro územní plánování je dále vymezit, v rámci územních plánů jednotlivých obcí, vhodné plochy pro budování nových, případně rozšíření stávajících ploch pro odstavná stání a garáže. V rámci územního plánování je dále žádoucí vymezit hlavní polní cesty, jež by bylo účelné obnovit, případně trasy pro vytvoření nových tak, aby došlo k větší prostupnosti některých území pro zlepšení pohybu stávajícího obyvatelstva i rozvoj turistických tras. Dopravní obslužnost hromadnou osobní dopravou Dopravní obslužnost na území ORP Pohořelice je ovlivněna hustotou silniční sítě, využívané pro hromadnou přepravu osob autobusovou i vlakovou dopravou. Na hodnoceném území činí hustota silniční sítě zhruba 0,53 km /km2, což je hodnota nižší než průměr. Vývoj silniční sítě je ovlivněn osídlením (hustota patří k nejnižším v kraji) a charakterem využívání území (zemědělský charakter) v této příhraniční oblasti. Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území ORP Pohořelice (i v rámci bývalého VÚC Břeclavsko) a je zajištěna i dostupnost ORP Pohořelic do a z centra kraje – Brna. Hlavními nedostatky je technický stav silnic a rostoucí intenzita přepravy, které neodpovídá stav vozovek.

PROJEKT, s.r.o.




Problémy železniční dopravy Správním územím ORP Pohořelice prochází dvě celostátní železniční dráhy. katastrálním územím Vranovice nad Svitavou prochází železniční trať č. 250 Česká Třebová - Brno – Břeclav, traťový úsek 2001 Šakvice-Hrušovany. Katastrálními územími Vranovice nad Svitavou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou vede trať č. 253 Vranovice-Pohořelice. Železniční trať Vranovice-Pohořelice je jednokolejná. V současném období se nepočítá s její modernizací. Na území ORP je její využití limitováno jednak hustotou osídlení, resp. počtem obyvatel v obcích, ležících v blízkosti trati, pro něž by mohla efektivně zajišťovat dopravní obsluhu. V současné době existují na území 4 železniční zastávky či /stanice. Z hlediska dopravní obslužnosti území je pro většinu obcí okrajová. Trať obsluhuje především obec Přibice (přepravní proud z Vranovic 230 cest/d, ale do Pohořelic jen 115 cest/d). Kombinace železniční a autobusové dopravy zajišťuje však pro většinu obcí rychlou dostupnost Pohořelic s relativně vysokou četností spojů v obou směrech. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA V oblasti technické infrastruktury se profilují dílčí problémy a střety v území v několika dimenzích. V rámci vodohospodářské infrastruktury existuje velice dobré napojení obyvatel správního obvodu na veřejné vodovody. Všechny obce ve správním obvodu mají připojení na vodovod, naprostá většina distribuované vody je v dobrém kvalitativním stavu. Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod v celém správním obvodu činí 97,4 %. Jsou však i oblasti, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě. (4 obce) Rozhodnutí v rámci územního plánování též mohou pomoci vyřešit lokální problémy se zabezpečování dostatečných zdrojů pitné vody v letních obdobích a problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se zajištěním zdroje v případě katastrof a krizových stavů. Situace v oblasti vybavení správního obvodu veřejnými kanalizacemi a čističkami odpadních vod je již méně uspokojivá. Nároky na územní plánování si v kraji klade především nutnost dobudování připojení na veřejnou kanalizaci a nutnost rekonstrukce či výstavby čistiren odpadních vod hned v několika obcích. V mnohých obcích dochází v poslední době k výstavbě nové kanalizace (např. obce Loděnice a Odrovice). Neuspokojivé postavení správního obvodu v odkanalizování a čištění odpadních vod je dáno situací v obcích do 1 000 obyvatel, které nejsou z většiny odkanalizovány vyhovujícími kanalizačními systémy. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci s koncovkou na ČOV by se měl postupně zvyšovat. Situaci správního obvodu v oblasti vodohospodářské infrastruktury, vybavení kanalizacemi a ČOV spolu s úrovní plynofikace shrnuje následující tabulka.

PROJEKT, s.r.o.




Tab: Plynofikace, vodovody a kanalizace s napojením na ČOV v obcích ORP Pohořelice (2006) Podíl obyvatel Podíl obyvatel Kanalizace s žijících v TOB žijících v TOB napojením na Plynofikace Obec Vodovod zásobovaných napojených na ČOV plynem (%) vodovod(%) Ne ano 98,2 ano 82,4 Branišovice Ano ano 97,5 ano 65,0 Cvrčovice Ne ano 99,6 ano 0,1 Ivaň Ne ano 97,9 ano 83,9 Loděnice Ano ano 97,0 ano 84,1 Malešovice Ne ano 88,7 ano 67,7 Odrovice Ano ano 99,6 ano 3,8 Pasohlávky Ano ano 97,7 ano 38,7 Pohořelice Ano ano 96,3 ano 94,8 Přibice Ne ano 99,1 ano 61,0 Šumice Ne ano 99,8 ano 89,4 Troskotovice Ne ano 97,1 ano 42,5 Vlasatice Ano ano 98,2 ano Nad 30 Vranovice ORP 8 13 97,4 13 56,9 Pohořelice Zdroj: Český statistický úřad, údaje za rok 2006, vlastní úpravy

Poznámky: TOB - Trvale obydlené byty Hlavní problémové oblasti současného systému nakládání s odpady na území správního obvodu Pohořelice se profilují v oblasti chybějící technické vybavenosti území, a také rozdílností mezi požadavky ze strany státu a kraje v oblasti materiálového využití komunálního odpadu a ekonomickými možnostmi obcí a občanů a schopností trhu zpracovávat tříděný odpad. Množství odstraňovaného odpadu ve správním obvodu svým podílem skládkování a fyzikálně-chemickými úpravami převyšuje podíl využívaného odpadu (recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie). Plynofikace na území správního obvodu Pohořelice dosahuje vysoké úrovně. Územní problémy lokálního charakteru může přinést plynofikace a dostavba přípojek plynu na území obcí, v rámci nichž se staví nové objekty, nebo tam, kde probíhá rekonstrukce, či modernizace rozvodních sítí plynu. V rámci zásobování územím teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva. Pro vytápění či ohřev teplé vody je možné využít alternativních druhů energie. Jde např. o zkapalněné topné plyny, lehké topné oleje, bioplyn, biomasu či solární kolektory. Ovšem rozsáhlejší získávání tepla z těchto alternativních zdrojů může znamenat v některých lokalitách konflikt v záboru půdy a konflikt s názory části obyvatel dotknutých území. V zásobování elektrickou energií ve správním obvodu je nutné respektovat ochranná pásma elektrostanic a vedení elektrické energie a v této souvislosti je tak nezbytná koordinace při umisťování těchto zařízení v dotčeném území.

PROJEKT, s.r.o.




4.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 4.7.1

Úvod

Pro hodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů sociodemografických podmínek a bydlení v čase je v Rozboru udržitelného rozvoje území stanoveno orientační časové období, ve kterém jsou indikátory srovnávány a sledovány: • u sociodemografických podmínek se nejčastěji zkoumají buď vývoje ukazatelů v čase, nebo podíly jednotlivých složek na celku. • je důležité zvolit vhodnou časovou periodu k hodnocení ukazatele tak, aby měl vypovídací schopnost • velmi důležité je i intercensální období let 1991 – 2001 (výsledky sčítání lidu v obou uvedených rocích jsou považovány za velmi důvěryhodné a desetiletá perioda je poměrně reprezentativní pro stanovení aktuálních vývojových tendencí a trendů), • některé údaje za ORP jsou přehledně zpracovány v Demografických ročenkách SO ORP • kromě dat ze sčítání lidu jsou významnými zdroji informací také data z průběžné statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu a z Krajské reprezentace ČSÚ v Brně.

4.7.2

Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice

Základní urbanizační kostra Jihomoravského kraje ORP Pohořelice leží na hlavní rozvojové ose Vídeňské (Pohořelice-Mikulov-Vídeň) a na vedlejší urbanizační ose Vranovické (Rajhrad – Židlochovice – Vranovice – Hustopeče) a ose Znojemské (Pohořelice – Miroslav – Znojmo). Administrativně se území ORP Pohořelice člení na 13 obcí a 15 částí obcí (ORP Pohořelice se skládají ze tří částí). Z těchto obcí mají pouze Pohořelice statut města. Od posledního sčítání v roce 2001 počet obyvatel ORP stále mírně narůstá. Z hlediska velikostních skupin obcí jsou v ORP Pohořelice 4 obce s počtem obyvatel menším než 499, 6 obcí má 500 až 999 obyvatel, 1 obec spadá do skupiny 1 000 až 1 999 obyvatel, 2 obce (Pohořelice a Vranovice) mají 2 000 až 4 999 obyvatel. (údaje k 31.12.2007) SO ORP Pohořelice je co do rozlohy šestou nejmenší SO ORP v jihomoravském kraji, ale má nejméně obyvatel ze všech jihomoravských správních obvodů. Společně s Moravským Krumlovem má také nejmenší hustotu obyvatelstva (64,1 ob/km2).

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Základní geografické charakteristiky obcí ORP Pohořelice k 30.6.2008 Rozloha v km2

Hustota zalidnění (obyv./km2)

525 584 689 434 342 165 726 4469 1009 226 640 807 2010 12626

11,1 9,3 11,8 8,7 9,2 4,8 26,6 43,0 7,4 8,6 18,1 23,0 13,8 195,4

47 63 58 50 37 34 27 104 136 26 35 35 146 64.65

1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 15

1 132 563

7196,0

157

673

Počet obyvatel

Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Jihomoravský kraj

Počet částí obcí

Vzdálenost od sídla SO ORP v min. 10 4 12 11 8 6 12 x 8 16 21 12 12 11

Vzdálenost Vzdálenost od krajského od krajského města Brna města Brna v min. v km 34 37 31 30 35 38 39 34 35 34 33 32 35 38 28 28 33 35 44 37 46 46 35 35 38 37 36 35

Zdroj: ČSÚ, vlastní zjištění zpracovatele

Tab.: Vybrané údaje o SO ORP Jihomoravského kraje v územním členění roku 2006

obcí Kraj celkem v tom ORP: Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

částí obcí

Podíl správ. obyvaobvodu tel na obyvat. kraje (%) 1 132 563 100,0

719 630

Podíl správního obvodu na celkové rozloze kraje (%) 100,0

4,8 4,4 32,4 5,2 1,4 5,4 3,1 2,1 1,8 4,9 1,7

35 131 51 136 23 019 43 879 17 103 28 607 35 509 17 237 7 705 47 026 24 491

4,9 7,1 3,2 6,1 2,4 4,0 4,9 2,4 1,1 6,5 3,4

22 267

2,0

34 806

4,8

64,1 134,1 131,2 163,7 80,7

12 523 23 381 20 694 56 157 27 656

1,1 2,1 1,8 5,0 2,4

19 528 17 438 15 770 34 312 34 252

2,7 2,4 2,2 4,8 4,8

26

115,4

39 540

3,5

34 276

4,8

64 133 24

92,6 72,7 144,3

50 669 90 318 28 039

4,5 8,0 2,5

54 738 124 239 19 427

7,6 17,3 2,7

Počet

hustota Kat.úz obyvatelstva

672

912

891

157,4

43 73 1 17 20 18 28 17 10 42 17

60 114 58 23 26 19 29 24 10 48 17

59 116 48 23 26 18 29 25 10 46 17

156,0 98,4 1592,9 133,7 92,0 215,7 97,7 134,8 257,4 119,2 80,1

54 803 50 313 366 680 58 651 15 740 61 711 34 696 23 242 19 836 56 040 19 607

33

40

41

64,0

13 24 18 40 59

15 25 18 43 89

16 25 18 43 84

22

26

42 111 24

74 130 24

Rozloha v ha

Zdroj: ČSÚ

PROJEKT, s.r.o.




Graf: Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje (k 31.12.2006)

Židlochovice; 2,5; 2% Znojmo; 8,0; 8%

Blansko; 4,8; 5% Boskovice; 4,4; 4%

Vyškov; 4,5; 4% Veselí nad Moravou; 3,5; 3% Tišnov; 2,4; 2% Šlapanice; 5,0; 5% Brno; 32,4; 32% Slavkov u Brna; 1,8; 2% Rosice; 2,1; 2% Pohořelice; 1,1; 1% Moravský Krumlov; 2,0; 2% Mikulov; 1,7; 2% Kyjov; 4,9; 5% Kuřim; 1,8; 2% Ivančice; 2,1; 2% Hustopeče; 3,1; 3% Hodonín; 5,4; 5%

Břeclav; 5,2; 5% Bučovice; 1,4; 1%

Zdroj: ČSÚ

Ve správním obvodu ORP je pouze jedno město, Pohořelice, které má 4 469 obyvatel (stav k 31. 12. 2007), tvoří tedy 35,4 % všech obyvatel území. Správní území ORP je venkovským regionem s méně než 50% podílem městského obyvatelstva. Nízká hodnota počtu obyvatel v území má jak pozitivní, tak negativní dopady - z hlediska ekonomického jde o území s menším potenciálem, z hlediska rozvoje turistického ruchu nebo kvality životního prostředí je tento jev pozitivní. Základní geografické charakteristiky ORP Pohořelice – srovnání s jinými ORP Jihomoravského kraje: • • • • •

SO ORP Pohořelice je obvod s nejmenším podílem správního obvodu na obyvatelstvu kraje hustota obyvatel 64,7 obyv./km² (stav k 31. 12. 2007) je dvoupětinová ve srovnání s krajem počet obcí 13 ORP je nejmenší z hlediska počtu obyvatel z ORP Jihomoravského kraje průměrná velikost obce – 963 obyvatel (r.2006)

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Počet obyvatel na km2 v obcích správního území ORP Pohořelice

Zdroj: ČSÚ, 31. 12. 2007

4.7.3

Demografický potenciál

Obec s rozšířenou působností Pohořelice je počtem 12 626 obyvatel (stav k 31. 12. 2007) nejmenším správním obvodem ORP v Jihomoravském kraji a podíl na celkovém počtu obyvatel činí 1,1 %. Demografický vývoj v ORP odpovídá tendencím vývoje v rámci celého kraje. Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel je jednou z nejdůležitějších charakteristik území. Z Historického lexikonu obcí (ČSÚ, Praha 2006) máme k dispozici údaje o počtu obyvatel od roku 1869. Od tohoto roku je patrný plynulý růst počtu obyvatelstva až do třicátých let minulého století. Velmi drastický pokles nastává po II. světové válce (r. 1950), po odsunu většiny německého obyvatelstva. Po roce 1950 následuje mírný nárůst počtu obyvatel regionu s kulminací v druhé polovině minulého století, poté došlo k mírnému

PROJEKT, s.r.o.




poklesu, což odpovídá vývoji v celé ČR, kde se přibližně od pol. 90. let do r. 2002 počet obyvatel snižoval a poté následoval mírný nárůst. rok Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

1969 738 570 687 593 473 277 1354 3553 762 437 1076 1748 1028 13296

2008 525 584 689 434 342 165 726 4469 1009 226 640 807 2010 12626

Za celé sledované období 1869 - 2006 se počet obyvatelstva v ORP Pohořelice mírně snížil na 95% stavu v roce 1969, to je v rozporu s vývojem v celém Jihomoravském kraji, kde počet obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. Nutno podotknout, že průměrný růst za celý kraj je silně ovlivněn vývojem v samotné brněnské aglomeraci, mimobrněnské oblasti takový růst zdaleka nevykazují. Nejvíce se počet obyvatelstva zvýšil v obci Vranovice (195% z roku 1869), obce Cvrčovice a Ivaň nevykazují ani nárůst, ani pokles a většina obcí vykazuje prudší pokles počtu obyvatelstva. Největší pokles (o více než 40 %) byl u obcí Vlasatice, Šumice, Troskotovice, Pasohlávky a Odrovice.

Vývoj počtu obyvatelstva v obcích ORP Pohořelice mezi roky 1869 a 2008 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

1869

PROJEKT, s.r.o.


Tr os ko to vi ce Vl as at ic Vr e an ov ic e

O

dr ov ic e

2008



Graf: Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Pohořelice v letech 1869-2008 (%) Index přírůstku / úbytku obyvatelstva mezi roky 1869-2008 (%) 250 200 150 index vývoje (%) 100 50

to ko os Tr

O dr

ov

ic

v Vl ice as a Vr tice an ov ic e

e

0

Graf: Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Pohořelice v letech 2001-2008 (%) Index přírůstku / úbytku obyvatelstva mezi roky 2001-2008 (%) 120 100 80 index vývoje

60 40 20

Vl

as

a V r tice an ov ic e

ce vi to ko os Tr

O

dr o

vi ce

0

PROJEKT, s.r.o.




Vývoj počtu obyvatelstva v posledních letech Mezi lety 2001 a 2007 dosáhla průměrná míra přirozeného přírůstku (mpp) obyvatel za celou oblast ORP 1,83 ‰. Počet obyvatel ORP Pohořelice 12650 12600 12550 12500 12450 12400 12350 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Přirozený přírůstek a saldo migrace Udržitelnost vývoje z hlediska počtu obyvatel je ovlivněna také poměrem přírůstku obyvatel přirozeným způsobem a přistěhovalectvím. Souhrnné údaje pro jednotlivé obce SO ORP ukazuje následující tabulka. obec

Přirozený přírůstek


4 0 -2 0 0 -2 -2 5 -14 0 1 -1 1

Saldo migrace 0 0 -2 6 11 21 2 30 3 -6 14 14 20

Zastoupení předproduktivní složky obyvatelstva (0-14 let) na celkové populaci dokresluje regionální diferenciaci struktury obyvatelstva. Nejvyšší zastoupení této věkové skupiny, tj. nejmladší obyvatelstvo je registrováno v obci Malešovice ( rok 2007 23, 4%) a dále v obcích Branišovice, Šumice a Troskotovice (nad 17 %) Nejnižší podíl této věkové skupiny (a tudíž i nejstarší obyvatelstvo) vykazuje v roce 2007 obec Přibice, Ivaň a Pohořelice (pod 13,5 %). Celkově byla v roce 2007 tato věková kategorie zastoupena v ORP Pohořelice 15,6 % , což je mírně vyšší, než krajský a celorepublikový průměr. PROJEKT, s.r.o.




Naopak z hlediska postproduktivní skupiny obyvatelstva se řadí ORP Pohořelice za krajský i republikový průměr, podíl obyvatel ve věku nad 65 let je zde o několik procent větší než ve vyšších správních jednotkách Tab.: Struktura obyvatelstva podle věku v obcích ORP Pohořelice k 31. 12. 2007 a index vývoje 2002 -> 2007 (2002=100%) Podíl obyvatelstva v daném věku na celkovém počtu obyvatelstva průměr průměr Vývoj vývoj 2007 2007 20022002-2005 2002->2007 2002->2007 2005 65+ 65+ obec roků roků 0-14 roků 0-14 roků 0-14 roků 65+ roků Branišovice 18,1 16,6 113,1 14,7 19,7 105,5 Cvrčovice 14,4 15,8 86,6 11,5 16,5 97,1 Ivaň 12,5 15,8 72,3 17,4 25,0 101,7 Loděnice 14,7 16,6 82,1 14,1 19,9 96,8 Malešovice 23,4 21,1 108,1 13,2 14,8 109,8 Odrovice 15,2 14,9 75,8 14,5 14,8 114,3 Pasohlávky 15,7 19,4 74,5 10,1 11,4 137,7 Pohořelice 13,4 14,7 90,2 14,1 18,2 110,0 Přibice 12,0 14,7 77,1 15 21,7 98,1 Šumice 17,7 17,8 102,6 16,4 28,8 84,1 Troskotovice 17,2 18,3 104,8 14,8 23,3 105,6 Vlasatice 13,9 17,0 77,8 14,3 16,4 127,8 Vranovice 14,9 16,4 90,1 14,4 18,5 118,0 15,6 16,1 14,2 18,6 ORP Pohořelice 88,0 109,2 14,6 14,9 15,0 14,2 104,8 90,7 Jihomoravský kraj 14,1 15,0 14,1 14,7 98,8 100,4 ČR Zdroj: ČSÚ

Rozvoj oblasti je podmíněn také lidským potenciálem, o kterém mimo jiné svědčí vzdělanostní struktura obyvatelstva - průběžné zvyšování vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva má vliv i na zlepšování konkurenceschopnosti občanů na trhu práce. Vývoj v posledních 10 letech v oblasti vzdělání obyvatelstva vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel správního území.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Struktura obyvatelstva podle dosaženého vzdělání v obcích ORP Pohořelice dle SLDB 2001 Podíl vysokoškolské (počet K počtu obec obyvatel) obyvatel Branišovice 17 4,0 Cvrčovice 15 3,3 Ivaň 22 3,8 Loděnice 11 2,8 Malešovice 9 2,9 Odrovice 7 4,7 Pasohlávky 13 2,3 Pohořelice 178 4,1 Přibice 33 3,3 Šumice 3 1,7 Troskotovice 5 1,1 Vlasatice 16 2,4 Vranovice 91 5,7 3,8 420 ORP Pohořelice Jihomoravský 10,3 kraj 8,9 ČR Zdroj: ČSÚ

Pozn.: hodnocení indikátoru podíl obyvatel s dosaženým vysokoškolským vzděláním -1…… 7,0 % a méně obyvatel s dosaženým VŠ vzděláním 0……7,1–8,0 % 1……více než 8 %

PROJEKT, s.r.o.




4.7.4

Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby

Zdraví obyvatelstva Jedním z předpokladů udržitelného rozvoje je zachování a zlepšování kvality života. Vhodným indikátorem pro komplexní stanovení zdravotního stavu populace je střední délka života. Ukazatel udává předpokládaný průměrný počet let, kterých se mohou osoby daného věku dožít, jestliže budou zachovány stávající úmrtnostní poměry po zbytek jejich života. Vzhledem k významným rozdílům mezi muži a ženami je indikátor hodnocen zvlášť pro každé pohlaví. K dispozici jsou údaje pouze do podrobnosti okresů, okresy sahající do ORP Pohořelice jsou zvýrazněny (Brno-venkov, Břeclav, Znojmo). Hodnota střední délky života se ve sledovaném období 1981- 2005 postupně zvyšovala ve všech okresech Jihomoravského kraje, největší nárůst vykazují okresy Brno-město a Znojmo. V okresech Brno-venkov a Břeclav je dlouhodobě hodnota střední délky života u mužů nižší než v kraji, u žen jsou hodnoty po celou dobu podobné krajským. V okrese Znojmo je situace u obou sledovaných pohlaví lepší než celkově v kraji. Tab.: Vývoj a změna střední délky života v okresech Jihomoravského kraje v letech 1981-2005 I. II. III. IV. V. index vývoje ORP 1981-1985 1986-1990 1991-1995 1996-2000 2001-2005 2005-1981 muži 68,5 68,9 69,6 71,6 72,7 106,2 okres Blansko ženy 75,2 75,7 76,6 78,2 78,9 105,0 muži 68,1 69,2 70,1 72,4 74,0 108,6 okres Brno-město ženy 74,6 75,7 76,5 78,4 79,4 106,4 67,8 68,9 69,9 71,8 73,0 107,6 okres Brno-venkov muži ženy 75,1 75,9 76,5 79,0 79,9 106,4 muži 66,3 67,5 68,2 70,9 71,4 107,7 okres Břeclav ženy 75,3 75,9 76,5 78,5 79,8 106,0 muži 66,7 67,0 68,6 71,1 71,8 107,6 okres Hodonín ženy 74,9 75,7 76,6 78,6 79,4 106,0 muži 67,7 69,0 69,4 71,0 72,7 107,3 okres Vyškov ženy 75,5 76,3 76,8 78,9 79,3 105,0 muži 66,2 67,0 68,3 70,2 71,8 108,5 okres Znojmo ženy 73,9 74,7 75,9 78,5 79,4 107,5 Jihomoravský kraj muži 67,6 68,4 69,4 71,4 73,0 107,9 ženy 74,8 75,6 76,6 78,5 79,8 106,6 muži ČR 67,1 67,7 68,9 71,0 72,3 107,7 ženy 74,1 74,8 75,8 77,8 78,7 106,2 Zdroj: ČSÚ

Poznámka: do 1.1.2003 byla převážná část území ORP Pohořelice součástí okresu Břeclav, malá část (k.ú. Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice ) pak okresu Znojmo. Od 1.1.2003 byly vyjmenované obce přesunuty do okresu Brno-venkov. Od 1.1.2007, kdy byly sladěny hranice okresů podle správních obvodů ORP, patří celé území ORP Pohořelice do okresu Brnovenkov.

Dalším parametrem je hrubá míra úmrtnosti (hmú - počet zemřelých na 1000 obyvatel). Úroveň úmrtnosti může souviset se sociálně ekonomickými podmínkami regionu, které se významně promítají také do zdravotního stavu obyvatelstva. Srovnání vývoje počtu zemřelých a hrubé míry úmrtnosti v obcích SO ORP Pohořelice, v Jihomoravském kraji a v ČR je uvedeno v následující tabulce.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Pohořelice v letech 2001-2006 Obec

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007


9,52 8,56 7,26 25,35 17,54 18,18 11,02 9,40 6,94 4,42 7,81 2,48 6,97 9,03 10,34 10,54

13,33 10,27 17,42 9,22 5,85 12,12 11,02 9,85 10,90 4,42 6,25 9,91 12,94 10,69 10,63 10,61

13,33 11,99 11,61 9,22 8,77 x 9,64 10,74 8,92 4,42 15,63 16,11 9,95 10,85 10,70 10,91

5,71 8,56 5,81 18,43 14,62 24,24 5,51 10,07 13,88 4,42 6,25 3,72 8,96 9,35 10,26 10,50

19,05 8,56 7,26 13,82 8,77 6,06 6,89 8,95 16,85 17,70 6,25 11,15 4,98 9,42 10,67 10,55

3,81 10,27 11,61 13,82 x 6,06 4,13 7,83 9,91 17,70 17,19 17,35 10,45 9,58 10,30 10,21

11,43 10,27 8,71 4,61 14,62 24,24 13,77 7,38 23,79 13,27 7,81 11,15 8,46 x x x

ORP Pohořelice Jihomoravský kraj ČR Zdroj: ČSÚ

Vysvětlivky: x – údaj není k dispozici

V ukazateli hrubé míry úmrtnosti dochází každoročně k velkým výkyvům v každé obci, proto nelze v jednotlivých obcích příliš usuzovat na nějaký vývoj. Situace je dána zřejmě příliš malým statistickým vzorkem. Ve vzorku SO ORP Pohořelice komplexně jsou již výkyvy utlumeny, míra úmrtnosti se stále pohybuje mezi 9,03 až 10,85 osob na 1000 obyvatel. Průměrná hrubá míra úmrtnosti (2001-2006) ve správním obvodu Pohořelice je zhruba o 1,0 % nižší než v Jihomoravském kraji. Zdravotní péče Zdravotní péče pro občany SO ORP Pohořelice je zajištěna převážně zdravotním střediskem v Pohořelicích, kde sídlí ordinace praktických lékařů, gynekolog a zubaři. V obci Pohořelice sídlí také stanice rychlé záchranné služby. Město Pohořelice a obce Branišovice, Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Přibice, Šumice, Vlasatice, Vranovice a Troskotovice uzavřely 3. 11. 2004 smlouvu o spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. FN Brno se zavazuje k zajištění zdravotní péče pro občany z výše uvedených obcí, zejména ambulantní péči, ústavní péči, a to včetně případů přijatých prostřednictvím zdravotní záchranné služby. FN Brno se zavazuje poskytovat zdravotní péči na svých pracovištích v Brně, a to na

pracovišti medicíny dospělého věku ( Jihlavská 20, Brno – Bohunice ), pracovišti reprodukční medicíny ( Obilní trh 11, Brno ) pracovišti dětské medicíny (Černopolní 9, Brno)

V obci Vranovice má sídlo praktický lékař pro děti a dorost i dospělé, gynekologická ambulance a soukromá zubní ordinace. Dále bylo v dotazníkovém šetření obcí zjištěno sídlo praktického lékaře v obcích Loděnice. Většina dotazníkových údajů bohužel nebyla dodána.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Zdravotnická zařízení a počet lékařů v okrese Břeclav Zdravotnictví

Měřicí 2000 2001 jednotka

Lékaři celkem osoby na 1 000 obyvatel z toho v nestátních zařízeních osoby Počet obyvatel na 1 lékaře Nemocnice Odborné léčebné ústavy z toho léčebny dlouhodobě nemocných Ordinace praktického lékaře pro dospělé pro děti a dorost stomatologa Lékaři ambulantní péče na 10 000 obyvatel Lékárny (vč. odloučených pracovišť)

2002

2003

2004

2005

2006

351 2,8 245 356 4 -

351 2,8 242 354 4 -

350 2,8 236 352 3 -

348 2,8 343 354 3 -

349 2,8 345 353 3 -

353 2,9 350 349 3 -

360 2,9 357 342 3 -

52 26 54

53 26 52

52 27 51

53 26 52

53 26 52

53 26 52

52 25 51

21,3 18

21,9 17

21,6 20

21,9 20

21,8 25

21,8 25

21,9 31

Zdroj: ČSÚ

Poznámka: do 1.1.2003 byla převážná část území ORP Pohořelice součástí okresu Břeclav, malá část (k.ú. Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice ) pak okresu Znojmo. Od 1.1.2003 byly vyjmenované obce přesunuty do okresu Brno-venkov. Od 1.1.2007, kdy byly sladěny hranice okresů podle správních obvodů ORP, patří celé území ORP Pohořelice do okresu Brnovenkov.

Lázeňství V samotném správním území Pohořelicka se nenachází žádná lázeňská místa. V 40 km vzdálené Lednici jsou nové Lázně Lednice v klidném prostředí Lednicko Valtického areálu s bazénem. Lázně využívají pro rehabilitaci jodobromové vody k léčbě onemocnění kloubů, páteře a cév, vhodné pro poúrazové stavy a relaxaci. Stejně vzdálené je i hraniční rakouské městečko Laa an der Thaya s termálními lázněmi určenými jak k lázeňským aktivitám, tak k celoročnímu rekreačnímu koupání celé rodiny ve venkovních i krytých bazénech s atrakcemi. V budoucnu se chystá realizace lázeňského areálu u Pasohlávek, který by využíval účinky tamní minerální vody. Voda z vrtu má vysoký obsah sirovodíku a minerálních látek. Tento pramen je v Česku zcela ojedinělý a pomáhá třeba při onemocněních pohybového aparátu nebo při kožních nemocech. Zařízení sociální péče Nebyly dodány podklady. Tab.: Zařízení poskytující sociální péči k 31. 12. 2006 Typ sociálního zařízení Zřizovatel Domov-pens. pro důchodce MěÚ Dům na půli cesty OBČS

Obec Pohořelice Pohořelice

Adresa Tyršova 234 Velký Dvůr 134

Zdroj: MPSV

PROJEKT, s.r.o.




Z nízkého počtu zařízení sociální péče usuzujeme na nevyhovující stav v této oblasti. Z dotazníkové akce vyplývá požadavek na zřízení domu pro seniory ve Vranovicích.

4.7.5

Vybavenost obcí

Mateřské školy Z dotazníkového šetření nebylo obdrženo dostatečné množství informací. Školka v městě Pohořelice má 5 tříd o kapacitě 125 žáků, což je v současné době nedostačující kapacita. Další zařízení v SO ORP Pohořelice: MŠ Loděnice. Školka v obci Cvrčovice je jednotřídní, rodinného typu, kapacita 25 dětí. MŠ Ivaň MŠ Pasohlávky MŠ Přibice nově po rekonstrukci MŠ Vranovice (54dětí v roce 2007/2008) MŠ Malešovice Základní a střední školy Z dotazníkového šetření nebylo obdrženo dostatečné množství informací. V Pohořelicích je základní škola pro oba stupně o kapacitě 460 žáků a 18 tříd, kterou navštěvují žáci z Pohořelic a z příměstských částí Nové Vsi, Smolína a Velkého Dvora. Spádově také pro obec Cvrčovice. Dále dojíždějí žáci z Branišovic, Malešovic, Pasohlávek, Přibic, Odrovic, Troskotovic a Vlasatic. Škola má k dispozici dvě tělocvičny, využívá přilehlý sportovní areál. Při škole funguje družina o kapacitě 120 dětí, školní klub organizující kroužky, školní jídelna. Dále jsou v obci Pohořelice a okolí tyto školy: ZŠ Šumická, ZUŠ Pohořelice, Odborné Učiliště Cvrčovice 131, Hudební ateliér Mgr. Pavla Kratochvíla Obec Vranovice disponuje ZŠ se školní kuchyní, jídelnou, družinou a školním klubem zajišťujícím zájmové kroužky. Vybavenost školy i aprobace učitelů jsou na dobré úrovni. Školu navštěvuje asi 350 žáků, na druhém stupni i z okolních obcí Přibice, Pouzdřany, Ivaň. Obec Přibice má vlastní ZŠ po rekonstrukci, v současné době 46 dětí v pěti třídách. Dále byla zjištěna přítomnost škol v obcích: Cvrčovice, Loděnice, Pasohlávky a Vlasatice.

PROJEKT, s.r.o.




4.7.6 4.7.6.1

Indikátory Index vývoje počtu obyvatel za období 2001-2007

Při volbě indikátoru vývoje počtu obyvatel jsme se omezili na vývoj v posledních letech (období 20012007). Při hodnocení nebyl uvažován vývoj za celé sledované období 1869-2008, kdy především kvůli událostem po druhé světové válce spojeným s hromadnými odsuny německého a chorvatského obyvatelstva došlo k masivnímu úbytku obyvatelstva ve většině obcí, někde až pod 50 %. U 8 obcí ORP SO ORP Pohořelice se tedy za celé období (1879 – 2007) snížil počet obyvatel na méně než 75 % . Jako limit udržitelnosti dlouhodobého populačního vývoje byla zvolena hodnota Indexu přírůstku obyvatelstva 95 %. Jako riziko udržitelného vývoje je chápáno podkročení tohoto limitu. V období 20012008 byla hodnota indexu nižší ve třech obcích (Loděnice, Malešovice a Odrovice). Ještě v dalších 2 obcích ORP v tomto období nepatrně klesl počet obyvatelstva – Pasohlávky a Ivaň. Naopak vysoký nárůst (11 %) zaznamenala obec Troskotovice. Tab.: Index přírůstku/úbytku obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel v obcích ORP Pohořelice v letech 2001-2007 Index přírůstku/úbytku Hodnocení Hodnocené území ORP Pohořelice obyvatelstva Branišovice 103,5503 1 Cvrčovice 104,8474 1 Ivaň 99,56647 0 Loděnice 91,75476 -1 Malešovice 93,69863 -1 Odrovice 88,70968 -1 Pasohlávky 98,77551 0 Pohořelice 102,453 1 Přibice 101,001 1 Šumice 103,6697 1 Troskotovice 111,6928 1 Vlasatice 100,00 0 Vranovice 104,4156 1 ORP Pohořelice 101,83 1 Pozn.: Hodnocení indikátoru: -1……méně než 90 % 0……95 – 100 % 1……více než 100 %

PROJEKT, s.r.o.




4.7.6.2

Index podílu věkové skupiny 0-14 let na celkovém počtu obyvatelstva (rok 2007)

Jako indikátor demografie je uvažován ukazatel podílu věkové skupiny 0 -14 let na celkovém počtu obyvatel v roce 2007. Ukazatel signalizuje proporci předproduktivní a poproduktivní složky obyvatelstva a naznačuje zejména trendy demografického stárnutí populace ORP. Zastoupení věkové skupiny 0 – 14 let na celkové populaci dokresluje regionální diferenciaci struktury obyvatelstva. Nejvyšší zastoupení této věkové skupiny (a tudíž i nejmladší obyvatelstvo) je registrováno v obci Malešovice – v roce 2007 – 23,4 % je o 8 % vyšší než ukazatel krajský a o 9 % vyšší než celorepublikový údaj za stejné období. Vysoký podíl obyvatelstva v této věkové skupině (více než 17 %) je také v obcích Pasohlávky, Šumice a Troskotovice. Nejnižší podíl této věkové skupiny (a tudíž i nejstarší obyvatelstvo) vykazuje obec Ivaň, Přibice a Vlasatice. Hodnocení indikátoru vychází z celorepublikového průměru zastoupení této složky obyvatelstva – 15 %. Pozn.: U obcí s malým počtem obyvatel může podíl dané skupiny obyvatel v jednotlivých letech poměrně značně kolísat.

4.7.6.3

Index podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel (SLDB 2001)

Dalším indikátorem demografie je ukazatel podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel v roce 2001 (za jiné roky než roky sčítání obyvatelstva se zjistit nedá). Ukazatel vypovídá o podmínkách rozvoje správního území ORP z hlediska jeho lidského potenciálu. Celkově je ve všech obcích ORP tento ukazatel vysoce podprůměrný jak vzhledem k republikovému průměru (9,8 %), tak krajskému, který je ještě vyšší (10,3 %). Krajský průměr je vysoký díky univerzitnímu městu Brnu. Průměrný podíl vysokoškolského obyvatelstva v ORP je pouze 3,3 %. Hodnocení indikátoru vychází z celorepublikového průměru zastoupení této složky obyvatelstva – 9,8 %. 4.7.6.4

Index podílu věkové skupiny 65 a více let na celkovém počtu obyvatelstva (2007)

Nejvyšší zastoupení postproduktivní složky obyvatelstva jsme zaznamenali v obcích Ivaň (17,4 %), Šumice (16,4 %) a Přibice (15,0 %). Naopak nízkých hodnot dosáhly v roce 2007 Pasohlávky (10,1 %) a Cvrčovice (11,5 % ). Pro zajímavost byl ještě vyhodnocen vývoj zastoupení této složky obyvatelstva v čase (stav 2007), čili stárnutí obyvatelstva v jednotlivých obcích. Nejvyšší hodnotu stárnutí mezi roky 2002-2005 máme v obci Pasohlávky (137,7%) a Vlasatice (127,8%). Celkově stárne obyvatelstvo v 9-ti obcích ze 13. Průměrný index stárnutí v SO ORP Pohořelice je o 4,4 % vyšší než krajský průměr a o téměř 10 % vyšší než republikový průměr, což je znepokojivá hodnota. Hodnocení indikátoru vychází z celorepublikového průměru zastoupení složky obyvatelstva – 14,1 %. Pozn.: U obcí s malým počtem obyvatel může podíl dané skupiny obyvatel v jednotlivých letech poměrně značně kolísat.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Hodnocení indikátorů demografie Hodnocené území Hodnota I. Hodnocení Hodnota II. Hodnocení ORP Pohořelice 1 4,0 -1 Branišovice 18,1 -1 3,3 -1 Cvrčovice 14,4 -1 3,8 -1 Ivaň 12,5 0 2,8 -1 Loděnice 14,7 1 2,9 -1 Malešovice 23,4 0 4,7 -1 Odrovice 15,2 1 2,3 -1 Pasohlávky 15,7 -1 4,1 -1 Pohořelice 13,4 -1 3,3 -1 Přibice 12 1 1,7 -1 Šumice 17,7 1 1,1 -1 Troskotovice 17,2 -1 2,4 -1 Vlasatice 13,9 0 5,7 -1 Vranovice 14,9 ORP Pohořelice 15,6 1 3,3 -1

Hodnota III.

Hodnocení

14,7 11,5 17,4 14,1 13,2 14,5 10,1 14,1 15 16,4 14,8 14,3 14,4

0 1 -1 0 1 0 1 0 0 -1 0 0 0 -1

18,6

Pozn.: Hodnota I. – Index podílu věkové skupiny 0-14 let na celkovém počtu obyvatel (stav 2007) Hodnocení indikátoru: -1……méně než 14,5 % 0……14,5 – 15,5 % 1……více než 15,5 % Hodnota II. – Index podílu obyvatel s dosaženým vysokoškolským vzděláním (2001) -1…… 7,0 % a méně obyvatel s dosaženým VŠ vzděláním 0……7,1–8,0 % 1……více než 8 % Hodnota III. – Index podílu věkové skupiny 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (stav 2007) Hodnocení indikátoru: -1……více než 15 % 0… …14 -15 % 1……méně než 14 %

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let v obcích ORP Pohořelice (průměr 2002-2005)

Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let v obcích ORP Pohořelice (průměr 2002-2005)

PROJEKT, s.r.o.




Obr: Podíl obyvatelstva se základním vzděláním v obcích ORP Pohořelice (2001)

Obr: Podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním v obcích ORP Pohořelice (2001)

PROJEKT, s.r.o.




4.7.7

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů a z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY U většiny obcí uspokojivý trend růstu počtu Počet obyvatelstva v ORP Pohořelice se za celé obyvatel v poslední době. sledované období 1869 - 2006 mírně snížil (o 5 %) ve srovnání s JMK, kde počet obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. Tento ukazatel je však ovlivněn poválečným odsunem německého a chorvatského obyvatelstva. Velmi vysoká průměrná míra přirozeného Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných přírůstku v poslední době v obci Troskotovice. obyvatel ve všech obcích. Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let ve Vysoký podíl postproduktivní složky obyvatelstva všech obcích kromě obcí Pohořelice, Přibice, téměř ve všech obcích vzhledem ke krajským i Pohořelice, Odrovice a Cvrčovice. V 8 obcích je republikovým ukazatelům. dlouhodobě podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let vyšší než průměr ORP a v 11 vyšší než kraje. Průměrná hodnota migračního salda nabývá Stárnutí obyvatelstva (2002 – 2005) v 9-ti obcích kladných hodnot u 9 obcí ze 13 a u dalších 2 je ze 13. Průměrný index stárnutí SO ORP Pohořelice nulová, nejvyšší je u obcí Pohořelice, Vranovice a je o 4,4 % vyšší než krajský průměr a o téměř 10 % vyšší než republikový průměr. Odrovice. Nízká hustota zalidnění dává bohaté možnosti Trvale nízké hodnoty střední délky života mužů k využití krajiny. v okrese Břeclav (nejnižší z okresů Jihomoravského kraje, nižší než krajské a celorepublikové hodnoty). Relativně špatná vybavenost sídelního města ORP Pohořelice (chybí nemocnice, nutnost dojíždět do Brna) Absence vysokého školství v regionu, malý výběr středních škol, nutnost dojíždět do krajského města. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvýšení migrační atraktivity obcí – lepší nabídka Pokračování poklesu počtu obyvatel – obce stavebních parcel a služeb pro mladé rodiny - Loděnice, Malešovice a Odrovice. především v obcích s nízkým podílem nejmladší věkové skupiny. Posilování sociálních vazeb v obcích - podpora Vzhledem k nepříznivé věkové skladbě obyvatel rozvoje spolků, sdružení a dalších organizací hrozí pokles počtu obyvatel přirozenou měnou i u v obcích. obce Ivaň. Podpora zdraví a zdravého životního stylu. Stárnutí obyvatel bude klást vysoké nároky na kvalitu sociálních služeb a sociální politiku vůbec. Vytváření podmínek pro prodlužování aktivního Vylidňování sídel – zánik trvalého bydlení. života seniorů, zlepšení sociálních podmínek a péče pro obyvatele (podpora rozšíření ambulantní pečovatelské služby ve všech obcích). Zvýšení nabídky sociálních služeb, podpora Malá nabídka zdravotnických zařízení v regionu. vzniku neziskových organizací, podpora vzdělání, zájmových kroužků a klubů.

PROJEKT, s.r.o.




4.7.8

Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování

•

Pohořelice – chybí parkovací místa, městská zeleň, zázemí fotbalového stadionu, koupaliště a kino. Zesiluje se problém s dopravou a hlukem z dopravy (R52, I.53), velký průjezd automobilů městem, blízkost průmyslových zón (Brněnská, Loděnická). Šumice – chybějící kanalizace a ČOV, špatná kvalita silnice v průtahu obcí. Vranovice – chybí dům pro seniory (zpracován projekt), v záměru je zdokonalování infrastruktury obce. Nedostatečné obslužné a odstavné plochy v nádraží ČD.

• •

Ostatní obce nedodaly vyplněné dotazníky.

4.8 BYDLENÍ 4.8.1

Domovní a bytový fond

V ORP Pohořelice tvoří 93,3 % domovního fondu rodinné domy. Podíl bytových domů byl samozřejmě nejvyšší ve městě Pohořelice (11,5 %), dále pak v Branišovicích (8,3 %) a v Šumicích (4,5 %). Úbytek trvale obydlených domů a bytů a současně nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Počet trvale obydlených domů a bytů ve všech obcích správního obvodu Pohořelice v období 1991-2001 mírně rostl a největší nárůst trvale obydlených domů byl zaznamenán v obci Odrovice (o víc než 20 %) a Troskotovice (o 19,2 %), kde došlo k mohutné výstavbě rodinných domů. Tab.: Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích ORP Pohořelice v letech 1991-2001

Obec


Domy trvale obydlené

Domy trvale obydlené

Z toho rodinné domy

Podíl rodinných domů (%)

Z toho bytové domy

1991 118 129 182 115 93 43 167 816 264 58 146 192 471 2794

2001 133 145 196 126 105 52 175 928 296 67 174 207 524 3128

2001 122 140 192 120 102 51 172 800 283 63 173 196 504 2918

2001 91,7 % 96,6 % 98,0 % 95,2 % 97,1 % 98,1 % 98,3 % 86,2 % 95,6 % 94,0 % 99,4 % 94,7 % 96,2 % 93,3 %

2001 11 5 4 3 3 1 3 107 11 3 1 9 16 177

% změna Podíl trvale bytových obydlených domů domů (%) celkem 2001 1991-2001 8,3 112,7 % 3,4 112,4 % 2,0 107,7 % 2,4 109,6% 2,9 112,9 % 1,9 120,9 % 1,7 104,8 % 11,5 113,7 % 3,7 112,1 % 4,5 115,5 % 0,6 119,2 % 4,3 107,8 % 3,1 111,3 % 5,7 112,0 %

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ.

Vysoký podíl neobydlených bytů je důkazem menší atraktivity území pro trvalé bydlení. Nejvyšší podíl neobydlených bytů byl při posledním SLDB 2001 v obcích Ivaň (23,3 %), Šumice (21,8 %) a Přibice (19,4 %). Průměrný podíl pro celé ORP Pohořelice činí 14,6 %, což je mnohem vyšší než průměr Jihomoravského kraje (10,90 %). Vysoký podíl neobydlených bytů je zejména v severní části Jihomoravského kraje (s výjimkou Černohorska) a dále potom v několika mikroregionech na Znojemsku PROJEKT, s.r.o.




a v mikroregionu Drahanská Vrchovina a Horňácko. Nejvyšší podíl neobydlených bytů, a sice 30,06 % je v mikroregionu Sever Znojemska. Nejnižší podíl neobydlených bytů má naopak Hodonínsko s 6,51 %. (ČSÚ - Monitoring mikroregionů Jihomoravského kraje, 2001.) Tab.: Počet neobydlených bytů v obcích ORP Pohořelice dle SLDB 2001 Obec Neobydlené byty Celkem byty Podíl neobydlených bytů 31 172 18,0 % Branišovice 16 144 11,1 % Cvrčovice 51 219 23,3 % Ivaň 19 149 12,8 % Loděnice 14 116 12,1 % Malešovice 8 58 13,8 % Odrovice 18 201 9,0 % Pasohlávky 187 1486 12,6 % Pohořelice 65 335 19,4 % Přibice 19 87 21,8 % Šumice 15 180 8,3 % Troskotovice 42 234 17,9 % Vlasatice 95 602 15,8 % Vranovice ORP Pohořelice 580 3983 14,6 % Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ

Tab.: Vývoj počtu neobydlených bytů v ORP Jihomoravského kraje v letech 1991-2001 % změna počtu neobydlené byty neobydlené byty neobydlených bytů ORP celkem celkem celkem 1991 2001 1991-2001 ORP Blansko 1 376 2 194 159,45 ORP Boskovice 2 120 3 428 161,70 ORP Brno 6 884 13 642 198,17 ORP Břeclav 1 735 2 080 119,88 1 137 ORP Bučovice 871 130,54 1 785 ORP Hodonín 1 199 148,87 1 772 ORP Hustopeče 1 321 134,14 1 110 ORP Ivančice 959 115,75 781 ORP Kuřim 530 147,36 2 785 ORP Kyjov 2 336 119,22 2 001 ORP Mikulov 503 136,58 1 457 ORP Moravský Krumlov 1 016 143,41 580 ORP Pohořelice 386 150,26 1 229 ORP Rosice 866 141,92 1 083 ORP Slavkov u Brna 943 114,85 2 265 ORP Šlapanice 1 632 138,79 1 193 ORP Tišnov 841 141,85 1 845 ORP Veselí nad Moravou 1 297 142,25 3 034 ORP Vyškov 2 415 125,63 4 471 ORP Znojmo 3 084 144,97 972 ORP Židlochovice 782 124,30 Jihomoravský kraj 33 096 49 530 149,66 ČR 538 615 371 512 149,66 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ

PROJEKT, s.r.o.




Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v ORP Pohořelice 45,0 let, což je téměř o 2 roky nižší než v ČR (46,9 let). Nejmladší domovní fond měly obce Pasohlávky (32,8 let) a Troskotovice (40,6 let). Vysoko nad republikovým průměrem vykazují průměrné stáří bytového fondu obce Šumice (52,5 let) a Malešovice (50,7 let) Tab.: Průměrné stáří domů v obcích ORP Pohořelice v roce 2001 Obec

Průměrné stáří domů v roce 2001 44,1 47,7 44,7 43,8 50,7 46,1 32,8 45,0 47,9 52,5 40,6 46,0 42,8 45,0

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ

Tab.: Průměrný počet obyvatel na 1 byt při SLDB v r. 2001 (tzv. obložnost bytů) Průměrný počet obyv./1 trvale obydlený Obec byt 2,95 Branišovice 3,42 Cvrčovice 3,16 Ivaň 3,17 Loděnice 3,15 Malešovice 3,21 Odrovice 3,65 Pasohlávky 2,93 Pohořelice 2,98 Přibice 2,51 Šumice 3,18 Troskotovice 3,45 Vlasatice 3,20 Vranovice Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Kromě města Pohořelice a obcí Šumice a Branišovice je pro všechny obce typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt, která přesahuje 3,0 ob./byt. Tyto hodnoty vysoce převyšují úroveň tzv. chtěného soužití a signalizují určitý bytový problém, který může vyústit v potřebu výstavby nových bytů.

PROJEKT, s.r.o.




4.8.2

Bytová výstavba

V ORP Pohořelice, podobně jako v dalších 8 ORP Jihomoravského kraje, byla průměrná intenzita bytové výstavby v letech 2003-2006 3 byty na 1000 obyvatel. Vyšší průměrná intenzita byla zaznamenána u obcí, které jsou blíž do centra kraje Brna - Blansko, Kuřim, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov a Znojmo. Byty s největší užitkovou i obytnou plochou se stavěly na Břeclavsku, největší a nejdražší byty v rodinných domech se stavěly v Brně. Hodnota bytu byla v průměru nejvyšší v obvodu Kuřimi. Výstavba relativně nejmenších a nejlevnějších bytů probíhala v obvodu Moravského Krumlova, bytů v rodinných domech v obvodu Veselí nad Moravou a Hustopeče.

Intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)

Dokončené byty celkem




Průměrná intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.)


2003 2 2 1 0 0 0 0 45 4 0 0 3 4

-2001 525 584 689 434 342 165 726 4469 1009 226 640 807 2010

2003 3,81 3,42 1,45 0,00 0,00 0,00 0,00 10,07 3,96 0,00 0,00 3,72 1,99

2004 4 5 0 0 16 0 2 15 5 0 11 0 5

2004 7,62 8,56 0,00 0,00 46,78 0,00 2,75 3,36 4,96 0,00 17,19 0,00 2,49

2005 0 1 1 1 3 0 2 22 0 1 0 1 3

2005 0,00 1,71 1,45 2,30 8,77 0,00 2,75 4,92 0,00 4,42 0,00 1,24 1,49

2006 3 2 1 1 4 0 0 17 2 0 0 0 11

2006 5,71 3,42 1,45 2,30 11,70 0,00 0,00 3,80 1,98 0,00 0,00 0,00 5,47

2003-2006 4,29 4,28 1,09 1,15 16,81 0,00 1,38 5,54 2,73 1,11 4,30 1,24 2,86

2003-2006 9 10 3 2 23 0 4 99 11 1 11 4 23

61

10625

5,74

63

5,93

35

3,29

41

3,86

4,71

200

1000 obyv.)

Intenzita bytové výstavby (dokončenébyty/



počet obyvatel

Obce


Tab.: Intenzita bytové výstavby v obcích ORP Pohořelice v letech 2003-2006

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, základní informace o obcích, okres Znojmo, Břeclav, Brno-východ

PROJEKT, s.r.o.




4.8.3 4.8.3.1

Indikátory Index vývoje počtu trvale obydlených, resp. neobydlených bytů mezi lety 1991 a 2001

Jako indikátor vývoje bydlení jsou uvažovány ukazatele vývoje počtu trvale obydlených, resp. neobydlených bytů mezi lety 1991 a 2001. Zvolené indikátory jsou částečně také ukazateli rezidenční atraktivity území a ekonomické úrovně území. Jako limit udržitelnosti vývoje bydlení byly zvoleny nulové hladiny přírůstku a úbytku u obou ukazatelů. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Počet trvale obydlených bytů v ORP, kraji i ve všech obcích mírně roste, největší nárůst trvale obydlených bytů byl zaznamenán u obcí Odrovice a Troskotovice. Počet neobydlených bytů za celé správní území bohužel vzrostl ve sledovaném období o 50 %, což je jedna z nejvyšších hodnot v rámci kraje. Počet neobydlených bytů využívaných k rekreaci není vhodný parametr k hodnocení. Jeho hodnota nepředstavuje vyčerpávající soubor rekreačních objektů v území a problémem je neúplnost evidence – údaj nezahrnuje značnou část druhého bydlení – rekreační chaty, chalupy a jiné objekty, nepřesná je i evidence bytů u rodinných domů apod. a údaj je dostupný pouze z posledního SLDB 2001. Vedlejším parametrem je průměrné stáří domů v roce 2001. V ORP Pohořelice (45 let) je tento parametr shodný jako průměr v ČR. Nejmladší domovní fond má obec Pasohlávky (32,8 let). 4.8.3.2

Průměrná intenzita bytové výstavby

Indikátorem bytové výstavby je ukazatel intenzity bytové výstavby v letech 2001-2006. Zvolený indikátor do značné míry odráží atraktivitu regionu. Limit udržitelnosti bytové výstavby není stanoven. U 5 obcí ORP Pohořelice přesahuje průměrná intenzita bytové výstavby v období 2003-2006 (údaje za roky 2001 a 2002 nejsou k dispozici) průměr ORP, kraje i ČR (3 byty/1000 obyv.). K těmto obcím patří: Branišovice Cvrčovice Malešovice Pohořelice Troskotovice

4,29 4,28 16,81 5,54 4,30

V porovnání s ostatními ORP Jihomoravského kraje byla intenzita bytové výstavby ve správním území Pohořelice v období 2001-2006 – 3 byty/1000 obyv. stejná jako u dalších 8 ORP, kraje i ČR. Vyšší průměrná intenzita byla zaznamenána u ORP, které jsou blíž do centra kraje Brna - Blansko, Kuřim, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov a Znojmo. 4.8.3.3

Průměrný počet obyvatel na 1 byt (2001)

Průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt, tj. tzv. obložnost bytů, která přesahuje 3,0 ob./byt signalizuje určitý bytový problém, kde hodnoty převyšují úroveň tzv. chtěného soužití a problém může vyústit v potřebu výstavby nových bytů.

PROJEKT, s.r.o.




Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

Průměrný počet obyv./1 trvale obydlený byt 2,95 3,42 3,16 3,17 3,15 3,21 3,65 2,93 2,98 2,51 3,18 3,45 3,20

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

Tab.: Vyhodnocení indikátorů Vývoj počtu trvale obydlených bytů, resp. neobydl. bytů Hodnocené území Hodnota I. Ohodnocení Hodnota II. Ohodnocení Hodnota III. Ohodnocení ORP Pohořelice 112,7 % 1 4,29 1 2,95 0 Branišovice 112,4 % 1 4,28 1 3,42 -1 Cvrčovice 107,7 % 1 1,09 0 3,16 -1 Ivaň 109,6% 1 1,15 0 3,17 -1 Loděnice 112,9 % 1 16,81 1 3,15 -1 Malešovice 120,9 % 1 0,00 0 3,21 -1 Odrovice 104,8 % 1 1,38 0 3,65 -1 Pasohlávky 113,7 % 1 5,54 1 2,93 0 Pohořelice 112,1 % 1 2,73 0 2,98 0 Přibice 115,5 % 1 1,11 0 2,51 1 Šumice 119,2 % 1 4,30 1 3,18 -1 Troskotovice 107,8 % 1 1,24 0 3,45 -1 Vlasatice 111,3 % 1 2,86 0 3,20 -1 Vranovice Pozn.: Hodnota I. – Index vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech 1991-2001 v obcích ORP Pohořelice Hodnocení indikátoru: -1… …méně než 90% 0… …90 –100% 1… …více než 100% Hodnota II. – Intenzita bytové výstavby od r .2003 do r. 2006 (průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyvatel) 0… …0 – 3 1… …více než 3 Hodnota III. – Obložnost bytů (2001) -1… nad 3 0… …2,9 – 3,0 1… …pod 2,9

PROJEKT, s.r.o.




4.8.4

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů, z dotazníků vyplňovaných starosty obcí a z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY Počet trvale obydlených bytů v ORP i ve všech obcích mírně roste. Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v ORP Pohořelice zhruba stejné jako v kraji.

SLABÉ STRÁNKY Vysoký nárůst počtu neobydlených bytů v celém území. Kromě města Pohořelice a obcí Šumice a Branišovice je pro všechny obce typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt.

Průměrná intenzita bytové výstavby v ORP Pohořelice byla vyšší než v kraji a ČR (2003-2006). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obcích, kde bude málo z nich využíváno k rekreaci. Možnost využití objektů druhého bydlení pro trvalé Fyzická degradace bytového fondu a pomalá bydlení. obnova staré bytové zástavby. Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách a Další růst podílu jednočlenných domácností zajištění dostupného bydlení pro rodiny s dětmi, v kombinaci se stárnutím. zlepšení nabídky bydlení v obcích s nejstarším obyvatelstvem. Vytvoření územně plánovacích podmínek pro Nedostatek stavebních parcel pro bytovou výstavbu bytovou výstavbu, s cílem uspokojení potřeb by pravděpodobně vedl k odlivu obyvatel do jiných obyvatel – snížení obložnosti bytů. regionů.

4.8.5 •

Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování Ivaň – několik nově vymezených ploch určených pro bydlení (záměr)

Většina obcí nedodala vyplněné dotazníky.

PROJEKT, s.r.o.




4.9 REKREACE Správní území ORP Pohořelice je průměrně významným regionem cestovního ruchu. Největším turistickým lákadlem jsou nádrže Nové mlýny, sloužící mimo jiné k rekreaci, plavání, rybolovu a vodním sportům. Dále je oblast významná z hlediska vinařské turistiky, především východní polovina SO ORP je krajinou plnou viničních tratí a vinných sklípků s kvalitními jihomoravskými víny. Tato dvě turistická odvětví přispívají a v budoucnu mohou ještě více přispět k ekonomickému rozvoji a zvyšování zaměstnanosti v regionu. Území má venkovský charakter osídlení, což dokazuje vysoký podíl rodinných domů, který téměř ve všech obcích výrazně převyšuje průměr v České republice – 85 %. Vysoký počet rodinných domů je výhodou, protože vytváří potenciál využitelný k různým formám venkovské turistiky, rozvoji agroturistiky, chalupaření, pronajímání chalup apod., čímž se může významně rozšířit nabídka ubytovacích kapacit v území. Pozitivní stránkou Pohořelicka je možnost rekreace v čisté venkovské krajině, návštěva a poznávání historických památek v nedalekých turisticky atraktivních lokalitách (Pavlovské vrchy, Mikulov, Znojmo) a lokalit archeologických nálezů. Významnou oblastí letní rekreace jsou Novomlýnské nádrže – dlouhodobější pobyty, koupání, jachting, rybolov, apod. K přednostem regionu patří také vinařská turistika, pro kterou má území a hlavně sousední obce vynikající předpoklady (produkce velmi kvalitních vín, krásná krajina s viničními tratěmi a zachovanými objekty historických sklepů a vinařských domů.

4.9.1

Každodenní rekreace

Každodenní rekreace poblíž místa bydliště, kterou využívají obyvatelé k regeneraci a odpočinku, je vázána na plochy veřejné zeleně, dětská a sportovní hřiště, tělocvičny, koupaliště, zahrádkářské osady apod. Ve městech rozhoduje o kvalitě bydlení ve velké míře právě nabídka a kvalita ploch pro každodenní rekreaci v blízkém okolí. Ve venkovských obcích je způsob trávení volného času odlišný od měst, obyvatelé tráví nejvíce času chovatelskou a pěstební činností na vlastních zahradách, vinohradech apod., aktivním odpočinkem v okolní přírodě (procházky, koupání, …), sportovní činností.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Plochy pro sport a každodenní rekreaci v obcích ORP Pohořelice, přehled cyklotras a turistických tras, možnosti rekreačního vyžití chybějící turistické trasy, naučné obec plochy pro sport další vybavenost, stezky, cyklotrasy záměry hřiště Cyklotrasa Znojemská rybáři, myslivci Branišovice Hřiště TJ Cyklotrasa Brněnská Myslivecký svaz Cvrčovice Dynamo hřiště Cyklotrasa Greenways Ivaň Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa Mikulovská Cyklotrasa Jantarová stezka Hřiště TJ Sokol, myslivci Loděnice klubovna Cyklotrasa Brněnská Malešovice hřiště Cyklotrasa Brněnská Odrovice Fotbalové hřiště, Cyklotrasa Jantarová Pasohlávky stezka Víceúčelové hřiště, přístaviště, Cyklotrasa Mušovská YACHT CLUB, Cyklotrasa Mikulovská Cykotrasa Moravská Fitness vinná Cyklotrasa Mušovská Turistická stezka modrá z Pasohlávky-přehrada do Pouzdřan Sportovní hala, Cyklotrasa Brněnská Městský park Regenerace Pohořelice více hřišť, stávajícího parku, tenisové kurty… nový parčík Polní, úprava a doplnění veřejné zeleně hřiště, motokros Cyklotrasa Brněnská Přibice hřiště Cyklotrasa Znojemská Šumice Cyklotrasa Znojemská Troskotovice hřiště hřiště, školní Cyklotrasa Znojemská Vlasatice hřiště Cyklotrasa Greenways tělocvična TJ Vranovice Krakow-Morava-Wien Sokol , Cyklotrasa Brněnská hřiště, Cyklotrasa Moravská hřiště SK vinná Vranovice, dětské hřiště Zdroj: průzkumy, www.mapy.cz, dotazníkové šetření

4.9.2

Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace

Krátkodobou rekreací se rozumí pobyt trvající 1-4 dny, dlouhodobou rekreací pak pobyt trvající déle než 4 dny. Pro oba výše uvedené typy rekreace je nezbytná dobře rozvinutá základní turistická infrastruktura regionu, kterou tvoří ubytovací a stravovací kapacity, dopravní infrastruktura, a dále také síť doprovodných služeb a další vybavenosti.

PROJEKT, s.r.o.




Ubytovací kapacity Objekty individuální rekreace: Významným indikátorem rekreačního potenciálu obcí je počet chalup (chat) na 100 domů. Údaje o objektech individuální rekreace jsou velmi obtížně zjistitelné. Z dotazníkové akce nevzešly dostatečné údaje. Hromadná ubytovací zařízení Tab.: Hromadná ubytovací zařízení v obcích ORP Pohořelice dle ČSÚ obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky

Typ zařízení

Kapacita (pokojů)

název

adresa

poznámka

penzion

10 a méně

Penzion Zdeňka

Ivaň 236

Celoroční provoz

hotel autokemp

11-50 101 a více

Pasohlávky Pasohlávky

Letní provoz Letní provoz

kemp

1-50

Pasohlávky 7

Letní provoz

tábořiště Chatová osada kemp Turistická ubytovna Turistická ubytovna Nespec.

101 a více 1-50 10 a méně

Hotel Garni ATC Merkur Minikemp Adamík Tábořiště Mušov Pálava U Zápeců

Pasohlávky 115 Pasohlávky 188 Pasohlávky 24

Letní provoz Celoroční provoz Letní provoz

11-50

Laguna

Pasohlávky 1

Letní provoz

10 a méně 11-50 11-50

Pasohlávky 174 Pasohlávky 206 Pasohlávky, Za kostelem 213

Letní provoz Letní provoz

Nespec.

11-50

Lipták Areál U Jezera RZ Turist Unimo Školící a rekreační zařízení RS Sklo Bohemia

hotel

11-50

Hotel Morava

hotel

11-50

Hotel Balaton

restaurant tábořiště

10 a méně 1-50

Ve Cafe U splavu

Školící a rekreační zařízení Rekreační středisko

10 a méně

Pohořelice

Pasohlávky, mušov 38 Pasohlávky, Pálavské jezero Pohořelice, Loděnická 13 Pohořelice, Školní 436 Pohořelice, Hybešova 981 Pohořelice 1

Letní provoz Letní provoz Letní provoz Celoroční provoz Celoroční provoz Celoroční provoz Celoroční provoz

Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice Zdroj: data dostupná od ČSÚ

PROJEKT, s.r.o.




Především obec Pasohlávky, ležící na břehu Novomlýnské nádrže, disponuje velkými ubytovacími kapacitami převážně kempového typu. V oblasti chybí zařízení střední cenové kategorie – penziony, chaty, ubytování v soukromí. Potenciální rozvojové možnosti hromadné rekreace jsou i v rozvoji specifické formy pobytové venkovské turistiky – agroturistiky. Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v ORP Pohořelice k 31.12.2005 dle ČSÚ: Počet hromadných ubytovacích zařízení Pokoje Lůžka Místa pro karavany a stany Průměrná cena za ubytování Přírůstek počtu lůžek 2000-2005

18 343 1103 1188 209 Kč 31 (2,9 %)

Hromadná ubytovací zařízení v ORP Pohořelice podle kategorií k 31.12.2005 dle ČSÚ: Počet hromadných ubytovacích zařízení Hotely Penziony Kempy Chatové osady Turistické ubytovny Ostatní Lůžka celkem Lůžka na 1km2 rozlohy Lůžka na 1000 obyvatel

4.9.3

18 3 2 5 2 1 5 1103 5,6 87,7

Cyklotrasy

Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí cyklotras a řadí se mezi nejvýznamnější cykloturistické oblasti v republice, vyznamné i v mezinárodním kontextu. Specifikem oblasti jsou takzvané Moravské vinařské stezky. Jde o dlouhodobý projekt nejen sportovně-turistického charakteru, ale i ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na Jižní Moravě. Regionem Pohořelicko prochází také mezinárodní cyklotrasa Greenways Krakow – Morava – Vídeň a Jantarová stezka. Oblast je z hlediska cykloturistiky výborně vybavená, neustále je však potřeba rozvíjet doprovodné služby, jako jsou půjčovny a opravny kol, informační, ubytovací služby aj. Značené cyklotrasy v území • •

mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka, stezka Greenways Krakow – Morava - Wien místní cyklotrasy a vinařské stezky: - Vinařská stezka „Moravská vinná“ – páteřní stezka propojující všech 10 vinařských oblastí Jižní Moravy PROJEKT, s.r.o.




-

4.9.4

Vinařská stezka „Mikulovská“ Vinařská stezka „Znojemská“ Vinařská stezka „Brněnská“ Vinařská stezka „Mušovská“ Okolo ATC

Turistické stezky

V oblasti Pohořelicka nejsou naopak téměř žádné značené turistické trasy. Situace je částečně dána typem krajiny ne zcela vhodným pro turistiku (převaha zorněné půdy, málo lesních porostů a turistických cílů). Přesto především ve východní části SO ORP stezky chybějí.

4.9.5

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů, z dotazníků vyplňovaných starosty obcí a částečně z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. REKREACE SILNÉ STRÁNKY Pestrá a dobře značená síť cyklostezek.

SLABÉ STRÁNKY Charakter krajiny není na většině území turisticky přitažlivý. Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci - VN V obcích chybí doprovodná infrastruktura Nové Mlýny. cestovního ruchu. Větší množství rybníků a nádrží s významem pro Chybí turistická informační centra. krátkodobou každodenní rekreaci obyvatel. Dobrá dopravní dostupnost území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zatraktivnění především severozápadní části území. Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. Zaměření na ochranu přírody a postupnou obnovu zemědělsky znehodnocené krajiny. Zkvalitnění služeb a pozitivní prezentace oblasti. Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony). Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel. Plánovaná výstavba rekreačně-lázeňského centra v obci Pasohlávky-Mušov.

4.9.6

Problémy, slabé stránky a záměry obcí dle dotazníkového šetření – problémy k řešení v rámci územního plánování

Z dotazníkové akce nevyplynuly žádné požadavky, většina obcí nedodala vyplněné dotazníky.

PROJEKT, s.r.o.




4.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 4.10.1 Základní charakteristika Velmi malý SO ORP, zemědělská oblast venkovského charakteru jižně od krajského města Brna. Oblast je tradičně zaměřena na zemědělství, částečně vinařství. Z jihu je charakteristická zcela specifickou krajinnou morfologií nově postavených Novomlýnských nádrží. Jedná se o oblast postiženou vyšší mírou nezaměstnanosti.

4.10.2 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice Udržitelnost daňové výtěžnosti obcí Vzhledem ke způsobu rozpočtového určení daní v ČR pro obce, je jednotlivým obcím v podstatné části daňových výnosů zajištěna udržitelnost jejich daňových příjmů sdílením daní podle velikostní kategorizace obcí a podle počtu obyvatel – tj. např. případné nepříznivé dopady ekonomického vývoje státu by se tak projevily ve všech obcích. Indikátorem pro mapování hospodářských podmínek v jednotlivých obcích je podíl daňových výnosů. Konkrétně se jedná pouze o část výnosů z daně z příjmů fyzických osob (ze samostatné výdělečné činnosti a ze závislé činnosti). Nicméně jejich podíl v rámci daňové výtěžnosti obcí byl v roce 2006 menší než 4 %. U této daně pak roky 2006 a 2007 představují zhoršený výsledek, protože byly ovlivněny snížením příjmů z daní z příjmů fyzických osob v důsledku daňových úlev (společné zdanění manželů). Od roku 2008 dochází ke změně rozpočtového určení daní, která posiluje stabilitu daňových výnosů obcí. Tato změna zvyšuje daňové příjmy zejména pro malé obce a rovněž se zvyšuje podíl na sdílených daních změnou 1 rozpočtového určení daní. Konkrétně se jedná o zvýšení daňové výtěžnosti u nejmenších obcí v důsledku: zvýšení koeficientů, vazby daňových výnosů na rozlohu obce a na prostý počet obyvatel obce, zrušení některých osvobození. Od roku 2008 dochází k některým změnám v daňových sazbách. Příjmy rozpočtů obcí by mělo ovlivnit zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (sazby z 5 % na 9 %), což by se mělo projevit růstem výnosů z této daně obcím (v roce 2006 se výnosy z této daně podílely na daňových příjmech obcí cca 40 %). Od roku 2008 dochází k přechodu na jednu sazbu daně z příjmů fyzických osob 15 % (tato daň se podílí na daňové výtěžnosti obcí v roce 2006 cca 30 %). Lze očekávat dílčí snížení výnosů z této daně pro všechny obce. Rovněž u daně z příjmů právnických osob se od roku 2008 snižuje sazba, přičemž dopad se projeví dílčím způsobem u všech obcí. U jednotlivých obcí pak udržitelnost daňové výtěžnosti, vzhledem ke způsobu sdílení daní zejména na počet obyvatel obce, bude ovlivněna změnami počtu obyvatel obce. Od roku 2009 bude možné na základě vlastního rozhodnutí obcí navýšit výnos daně z nemovitostí až na pětinásobek (v roce 2006 se podílela daň z nemovitostí na daňové výtěžnosti cca 4,4 %).

1

Další změna rozpočtového určení daní pro obce se očekává od roku 2010, kdy jejím východiskem by mělo být zohlednění podmínek fungování obcí. PROJEKT, s.r.o.




Zhodnocení daňové výtěžnosti obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice Obce v ORP Pohořelice jsou součástí Jihomoravského kraje, který dosáhl v roce 2006 mezi obcemi v krajích na druhou nejvyšší daňovou výtěžnost hned za Prahou, která má specifické postavení spojením obce i kraje. Odhlédneme-li od Prahy, je u obcí Jihomoravského kraje daňová výtěžnost mezi kraji nejvyšší. Průměrná daňová výtěžnost kraje byla 10,49 tis. Kč na obyvatele kraje. Průměrná daňová výtěžnost za celý obvod ORP Pohořelice byla 9,38 tis. Kč/obyv. a byla tak o něco nižší než výtěžnost kraje. Vzhledem k tomu, že daňovou výtěžnost kraje však značně ovlivňuje výtěžnost Brna, je tento výsledek dobrý. Ve výsledcích jednotlivých obcí jsou ale velké disproporce. Tab.: Daňová výtěžnost obcí v obvodu ORP Pohořelice za rok 2007 Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

počet obyvatel

daňové příjmy daňová výtěžnost 2007 (v tis. Kč) (Kč / ob)

2010

4482 5430 5355 4196 3932 1369 9636 45934 7929 2751 5624 6957 14800

8537 9298 7772 9668 11497 8297 13273 10278 7858 12173 8788 8621 7363

12626

118395

9377

525 584 689 434 342 165 726 4469 1009 226 640 807

Zdroj: MFČR, ARISweb, dopočet vlastní

Stav daňové výtěžnosti obcí v obvodu ORP Pohořelice je odrazem velikostní struktury obcí v tomto území. Většina obcí je svou velikostí pod průměrem obcí v ČR. Tím se především v jejich daňové výtěžnosti odráží tato velikostní struktura vzhledem k tomu, že od roku 2000 do roku 2008 bylo základním kritériem rozdělování daňových výnosů mezi obce, jejich velikost. Stimulační daně (daň z příjmů fyzických osob z podnikání a ze závislé činnosti a daň z nemovitostí) mají v průměru malý vliv na celkový objem daňových příjmů obcí. Existují však výjimky – např. Pasohlávky.

PROJEKT, s.r.o.




4.10.3 Vývoj příjmů a výdajů obecních rozpočtů V průměru celého ORP Pohořelice je zřetelný výborný vývoj v hospodaření ve veřejných rozpočtech ze záporných čísel v roce 2003 na kladná čísla v roce 2005.

Zdroj: ČSÚ

4.10.4 Podnikatelská struktura V ORP Pohořelice nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, které disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. Převážná část podnikatelské aktivity v tomto regionu dle počtu podnikatelských subjektů je ve stavebnictví, které obvykle většinu svých aktivit směřují mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství a do budoucna je snaha o rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Na tomto poli zatím nejsou využity všechny možnosti. Chybí zde spojení využití lidského potenciálu a dobrých myšlenek v návaznosti na dotační tituly EU. Neexistuje tu koordinace aktivit a vzájemná spolupráce obcí v této oblasti.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Ekonomické subjekty v JMK v roce 2000 a 2005 Subjekty celkem

Jihomoravský kraj v tom správní obvody: Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

Podíl správního obvodu na počtu subjektů kraje (%)

Subjekty na 1 000 obyvatel

index 2005/2000

index 2005/2000

2000

2005

221 832

258 291

116,4

194

229

117,8

100,0

100,0

8 531 7 557 91 770 11 500 2 508 11 958 6 592 3 595 3 270 9 190 3 825 3 713 1 955 3 575 3 113 9 625 4 398 6 954 8 368 15 352 4 483

10 115 8 565 108 303 12 659 3 018 13 210 7 476 4 158 3 886 10 089 4 330 4 378 2 295 4 259 3 844 11 654 5 141 7 559 9 886 18 194 5 272

118,6 113,3 118,0 110,1 120,3 110,5 113,4 115,7 118,8 109,8 113,2 117,9 117,4 119,1 123,5 121,1 116,9 108,7 118,1 118,5 117,6

158 150 240 191 159 188 191 156 182 162 191 165 156 157 158 189 162 169 165 171 165

187 171 295 216 192 213 216 177 200 180 220 196 183 184 189 212 187 190 195 202 190

118,2 113,7 123,2 112,9 120,6 113,4 113,3 113,8 110,0 110,7 114,7 118,5 116,7 117,4 120,0 112,1 115,7 111,9 118,4 118,2 115,1

3,8 3,4 41,4 5,2 1,1 5,4 3,0 1,6 1,5 4,1 1,7 1,7 0,9 1,6 1,4 4,3 2,0 3,1 3,8 6,9 2,0

3,9 3,3 41,9 4,9 1,2 5,1 2,9 1,6 1,5 3,9 1,7 1,7 0,9 1,6 1,5 4,5 2,0 2,9 3,8 7,0 2,0

2000

2005

2000

2005

Zdroj: ČSÚ

Ekonomické subjekty podle právní formy (zdroj ČSÚ) V ORP Pohořelice bylo v roce 2005 evidováno celkem 2 295 ekonomických subjektů, z toho fyzické osoby tvořily 1 977, soukromí podnikatelé 82,5 %, právnické osoby 318. Z toho akciové společnosti tvořily 1,6 %, družstva 1,6 % a ostatní obchodní společnosti 40,6 %.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Podnikatelská aktivita ve správních obvodech JMK v roce 2005 právnické osoby

fyzické osoby Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim

Jm kraj 48,1

Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Jm kraj 180,4

Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

80

70

60

50

40

30

20

10

0 0 počet subjektů na 1 000 obyvatel

50

100

150

200

Zdroj: ČSÚ

4.10.5 Struktura zaměstnanosti Struktura zaměstnanosti dle odvětví se v ORPu Pohořelice charakteristicky zaměřuje na tradiční obory zemědělství (kde výrazně převyšuje republikový průměr), stavebnictví a průmyslu. V kontextu s nezaměstnaností a sezónními výkyvy je rozvoj průmyslu v tomto ORPu důležitým stabilizačním prvkem. Největší překážkou je konzervativizmus a nekvalifikovanost obyvatel ORPu ve vztahu k průmyslové výrobě. To znamená, že by potencionální výrobci museli pravděpodobně dovážet pracovní sílu odjinud. Při hodnocení odvětví stavebnictví, je nutno konstatovat, že v tomto ORPu nevybočuje ze své charakteristiky velmi mobilního odvětví. V sezoně dá lidem práci i mimo ORP a pak nastane opět výkyv. Obce Troskotovice a Malešovice svou vysokou zaměstnaností v priméru, což za nepříznivých podmínek, ať již vlivem počasí, či změně orientace trhu, může způsobit vysokou zranitelnost regionu.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Struktura zaměstnanosti dle odvětví Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

zemědělství, lesnictví a rybolov

průmysl

stavebnictví

obchod a opravy

doprava, telekomunikace

ostatní odvětví

18,4 12,0 17,7 18,2 21,1 19,4 15,4 9,3 9,5 15,4 21,7 19,1 6,4 12,3

18,0 25,0 20,7 18,2 30,2 26,9 19,0 23,5 26,4 30,8 18,4 19,6 28,9 23,7

21,2 12,3 12,6 14,8 11,1 11,8 19,3 14,0 15,0 12,5 26,1 19,8 13,9 15,3

13,5 22,5 10,8 16,5 11,6 18,3 10,1 17,0 13,1 20,2 9,2 14,0 10,4 14,4

7,8 6,0 9,9 9,3 7,5 8,6 9,5 7,6 9,9 9,6 4,8 7,6 12,9 8,7

21,2 22,2 28,4 22,9 18,6 15,1 26,8 15,3 26,2 11,5 19,9 19,8 27,6 20,8

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

Struktura zaměstnanosti vzhledem k počtu zaměstnanců na ekonomický subjekt potvrzuje převahu malých firem s žádným nebo jen malým počtem zaměstnanců (do 5 zaměstnanců). K 31.12.2005 byla struktura zaměstnanců v ekonomických subjektech ORP takováto (zdroj ČSÚ): Subjektů celkem 2 295 Z toho s počtem zaměstnanců: 1 313 neuvedeno 722 0 159 1–5 74 6 – 19 23 20 – 99 3 100 – 499 1 500 – 999 0 1000 a více Nezaměstnanost ORP Pohořelice patří v Jihomoravském kraji k regionům s průměrnou mírou nezaměstnanosti, avšak výrazně přesahuje průměr České republiky. Toto je způsobeno charakteristikou území, které se velmi výrazně po celá staletí specializovalo na zemědělství. Nyní ekonomické podmínky již nedovolují tuto úzkou specializaci. ORP Pohořelice se pohybuje blízko průměrným hodnotám míry nezaměstnaností Jihomoravského kraje za léta 2005–2007. Od roku 2005 můžeme pozorovat výborný trend stále se snižující míry nezaměstnanosti na území ORP, dokonce v každé obci, kdy v roce 2007 dosáhla nezaměstnanost téměř polovičních hodnot z roku 2005. Nejvyšší průměrnou míru nezaměstnanosti vykazují obce Šumice a Loděnice (16,5 %, resp. 13,7 %). Uvedený stav nelze řešit od základu místními prostředky, je nutná spolupráce mezi obcemi a centrem v Pohořelicích, popřípadě ještě dále v Brně jako centru kraje. Samotné centrum ORP vykazuje jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti ve svém regionu.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

2005 17,8 9,5 9,5 16,1 14,1 14,1 12,0 9,5 11,8 19,3 14,0 15,1 8,1 13,1

2006 11,7 7,6 8,1 15,1 10,1 10,2 11,1 7,3 9,4 20,7 10,1 12,5 8,1 10,9

2007 7,8 4,9 5,1 10,0 7,5 5,4 7,7 5,0 8,2 9,6 9,1 8,9 4,1 7,2

Průměr 12,4 7,3 7,6 13,7 10,6 9,9 10,2 7,2 9,8 16,5 11,0 12,2 6,7 10,4

Zdroj: MPSV, Statistika GIS 0 2005 až 2007

Pozitivním ukazatelem je pokles počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo, je ovšem zkreslen údaji v obcích, které za určité období vykázaly 1 nebo žádné pracovní místo. Tyto obce nemohou být do výpočtu zahrnuty. Z databází nezaměstnanosti lze pozorovat silný vliv sezónnosti, která se projevuje v charakteristických křivkách. Toto je způsobeno sezónními pracemi v zemědělství a stavebnictví. Tyto struktury mají nejvyšší podíl na zaměstnanosti v ORP Pohořelice. Na území ORPu je třeba podporovat zavádění takových činností, které tuto sezónnost eliminují, tj. výrobní kapacity v průmyslu apod.

4.10.6 Uzavřenost a otevřenost ORP Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. Poslední sčítání lidu, domů a bytů bylo uskutečněno v roce 2001. Počet vyjíždějících a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v ORP. Jak bylo uvedeno v metodice, výsledky v této tabulce nelze porovnávat s jinými ORP. Situace v ORP Pohořelice není nejlepší, jelikož výrazně převyšuje vyjížďka nad dojížďkou, v saldu migrace to je -2 012 obyvatel. Tab.: Dojíždějící a vyjíždějící do/z ORP Pohořelice Absolutní čísla Vyjíždí Dojíždí Název ORP Uvnitř mimo do ORP ORP ORP Pohořelice 2619 607 561

Procentuální podíl Vyjíždí Dojíždí Uvnitř mimo do ORP ORP ORP 69,2% 16,0% 41,8%

Saldo -2012

Při porovnání obcí platí totéž pravidlo jako u ORP, obce s největším počtem obyvatel mají nejvyšší počty mobilních obyvatel. Při analýze dojížďky a vyjížďky mimo ORP je největší záporné saldo v rámci ORP u obce Pohořelice. Pohořelice jsou významným centrem ORP, ale při přechodu na vyšší jednotky už toto neplatí.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Dojíždějící a vyjíždějící do/z obcí ORP Pohořelice Vyjíždí Dojíždí Obec Mimo ORP Do ORP Mimo ORP Do ORP 127 24 9 6 Branišovice 104 97 9 16 Cvrčovice 143 32 5 8 Ivaň 100 46 15 15 Loděnice 78 42 0 0 Malešovice 36 17 0 10 Odrovice 135 37 4 30 Pasohlávky 764 35 445 409 Pohořelice 224 92 9 11 Přibice 43 19 7 2 Šumice 146 17 49 12 Troskotovice 128 65 10 12 Vlasatice 591 38 44 30 Vranovice

Saldo Mimo ORP Do ORP -118 -18 -95 -81 -138 -24 -84 -31 -78 -42 -36 -7 -131 -7 -319 374 -215 -81 -36 -17 -97 -5 -118 -53 -547 -8

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku nebo dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných.

Obce v následující tabulce (vyjíždějící na 100 zaměstnaných) jsou již porovnatelné. Tato tabulka potvrzuje údaje v tabulce výše, relativní vyjádření vyjíždějících mimo ORP je dosti vysoké a dokonce mírně převyšuje hodnotu pro vyjíždějící uvnitř ORP. Obce vzhledem ke své malé velikosti nejsou většinou schopny zajistit pracovní příležitosti pro všechny své obyvatele. Proto některé obce vykazují převyšující vyjížďku nad počtem zaměstnaných. Nejhorší situace je v obci Vranovice, kde vyjíždí 591 obyvatel, zatímco přímo v obci pracuje 398 ekonomicky aktivních obyvatel. Tab.: Vyjížďka z obcí ORP Pohořelice Název Celkem vyjíždí ORP/obce Mimo ORP Uvnitř ORP 127 24 Branišovice 104 97 Cvrčovice 143 32 Ivaň 100 46 Loděnice 78 42 Malešovice 36 17 Odrovice 135 37 Pasohlávky 764 35 Pohořelice 224 92 Přibice 43 19 Šumice 146 17 Troskotovice 128 65 Vlasatice 591 38 Vranovice ORP Pohořelice 2 619 561

Počet zaměstnaných v obci 109 108 172 121 79 50 220 2323 178 51 170 222 398 4 201

Vyjíždějící na 100 zaměstnaných Mimo ORP Uvnitř ORP 116,5 % 22,0 % 96,3 % 89,8 % 83,1 % 18,6 % 82,6 % 38,0 % 98,7 % 53,2 % 72,0 % 34,0 % 61,4 % 16,8 % 32,9 % 1,5 % 125,8 % 51,7 % 84,3 % 37,3 % 85,9 % 10,0 % 57,7 % 29,3 % 148,5 % 9,5 % 62,3 %

13,4 %

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných.

Z následující tabulky je patrné, že dojížďka z jiných ORP převyšuje nad dojížďkou z ORP Pohořelice. Týká se to především obce Odrovice. Jinak samotné centrum obvodu si drží vyšší podíl dojíždějících ze svého zázemí. PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Dojížďka do obcí ORP Pohořelice Celkem dojíždí Název ORP/obce Mimo ORP Uvnitř ORP Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

9 9 5 16 0 0 4 445 9 7 49 10 44 607

6 16 8 15 0 10 30 409 11 2 12 12 30 561

Počet zaměstnaných v obci 109 108 172 121 79 50 220 2323 178 51 170 222 398 4201

Dojíždějící na 100 obyvatel Mimo ORP

Uvnitř ORP

8,3 % 8,3 % 2,9 % 13,2 % 1,8 % 19,2 % 5,1 % 13,7 % 28,8 % 4,5 % 11,1 % 14,4 %

5,5 % 14,8 % 4,7 % 12,4 % 20,0 % 13,6 % 17,6 % 6,2 % 3,9 % 7,1 % 5,4 % 7,5 % 13,4 %

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných.

Z hlediska vyjížďky studentů je situace podobná jako u zaměstnaných. Převyšuje vyjížďka mimo ORP a to hlavně z důvodu neexistence vysoké školy v ORP Pohořelice. Výrazná je vyjížďka do škol z malých obcí, kde bývá většinou pouze první stupeň a starší žáci již musejí dojíždět do větších obcí v okolí. V obcích Šumice, Malešovice, Odrovice, Cvrčovice a Branišovice vyjíždí do škol přes 90 % všech žáků, studentů a učňů. Celkově za ORP vyjíždí 49 % žáků, studentů a učňů. Tab.: Vyjížďka studentů z obcí ORP Pohořelice obec

denně vyjíždí celkem


z toho minut

počet procento studentů vyjíždějících 60 a více v obci

do 14

15-29

30-44

45-90

74 95 84 22 39 38 91 246 129 35 62 33 131

37 48 22 2 17 12 28 25 32 17 24 6 5

18 20 19 5 9 4 29 23 34 10 22 4 9

9 7 15 5 2 14 16 77 20 4 5 8 48

5 10 5 5 4 1 6 64 18 3 6 12 46

5 10 23 5 6 7 11 57 25 1 5 3 22

81 104 133 80 42 40 156 739 189 37 102 146 361

91 91 63 28 93 95 58 33 68 95 61 23 36

1 079

275

206

230

185

180

2 210

49

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

PROJEKT, s.r.o.




Index funkční velikosti obce Index funkční velikosti obce (IFV) přepočítává velikost obce v jednotkách potenciálně ideálního počtu obyvatel vzhledem k její vybavenosti a jiným podmínkám. Index funkční velikosti charakterizuje obce v ORP nejen z pohledu počtu zaměstnaných či zaměstnaneckého potenciálu, ale bere ohled také na ostatní hlediska. Jedná se o velmi zajímavý a důležitý ukazatel. K jeho zpracování však nemáme bohužel dost informací – chybí informace o zaměstnanosti ve službách v jednotlivých obcích.

PROJEKT, s.r.o.




4.10.7 Vyhodnocení indikátorů Tab.: Vyhodnocení indikátorů Míra nezaměstnanosti a Daňová výtěžnost Prům. míra Daňová výtěžnost (v nezaměstnanosti z Obce Hodnocení dosažit. uchazečů tis. Kč, 2007) (2007) -1 8537 Branišovice 12,4 0 9298 Cvrčovice 7,3 0 7772 Ivaň 7,6 -1 9668 Loděnice 13,7 -1 11497 Malešovice 10,6 0 8297 Odrovice 9,9 -1 13273 Pasohlávky 10,2 0 10278 Pohořelice 7,2 0 7858 Přibice 9,8 -1 12173 Šumice 16,5 -1 8788 Troskotovice 11,0 -1 8621 Vlasatice 12,2 0 7363 Vranovice 6,7 ORP Pohořelice 10,4 0 9377 Škála -1 10 9200 1 5 10000 Tab.: Vyhodnocení indikátorů Vyjíždějící celkem mimo ORP a Vyjíždějící do škol Vyjíždějící celkem Vyjíždějící do škol Obce Hodnocení mimo ORP (na 100 (na 100 žáků, zaměstnaných) studentů a učňů) 116,5 -1 Branišovice 91 96,3 -1 Cvrčovice 91 83,1 -1 Ivaň 63 82,6 -1 Loděnice 28 98,7 -1 Malešovice 93 72,0 -1 Odrovice 95 61,4 -1 Pasohlávky 58 32,9 1 Pohořelice 33 125,8 -1 Přibice 68 84,3 -1 Šumice 95 85,9 -1 Troskotovice 61 57,7 0 Vlasatice 23 148,5 -1 Vranovice 36 ORP Pohořelice

62,3

Škála -1 1

40 60

PROJEKT, s.r.o.


-1

49

Hodnocení -1 0 -1 0 1 -1 1 1 -1 1 -1 -1 -1 0

Hodnocení -1 -1 -1 1 -1 -1 -1 0 -1 -1 -1 1 0 -1

30 40



4.10.8 SWOT analýza HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu V praxi se zatím nedostatečně uplatňuje koncepce v jižní části ORP. rozvoje cestovního ruchu ORP Pohořelice. Oblast tradičně vhodná pro rozvoj zemědělství. Obcím není poskytován servis v oblasti vyhledávání vhodných problémových oblastí, které mohou být řešeny projekty a následně dotacemi z více úrovní. Oblast vhodná pro oddech a rekreaci, popřípadě Vysoká sezónní míra nezaměstnanosti. trvalé bydlení. Patriotismus místních obyvatel.

Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se zaměřením na zemědělství a stavebnictví, méně již průmysl. Dobrá daňová výtěžnost většiny obcí ORP Vysoká vyjížďka za prací i do škol. Vysoké saldo Pohořelice. vyjíždějících mimo ORP. Příznivý vývoj míry nezaměstnanosti ve všech obcích ORP – pokles míry nezaměstnanosti v období 2005-2007 ze 13,1 na 7,2 (údaj za celý SO ORP). PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj spolupráce mezi vysokými školami a podnikatelským sektorem. Nutná podpora podnikatelských aktivit na drtivé většině území ORP Pohořelice, které neposkytují základní funkce obslužnosti území, především v oblasti zaměstnání, školství a služeb. Nedostatek kvalifikované pracovní síly může vyřešit zaměstnávání cizinců a pracovníků vně ORPu. V obcích postižených vysokou nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech.

Neexistence spolupráce mezi aktéry lokálního rozvoje (starostové, podnikatelé a zájmová seskupení). HROZBY Nízké zastoupení silných hospodářských tahounů. Možné ohrožení celého podnikatelského sektoru v případě hospodářského úpadku. Nízká aktivita obcí ve schopnosti řešit své problémové okruhy samostatně, popřípadě ve spolupráci s ostatními zúčastněnými subjekty. Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob, tento trend má rostoucí charakter.

Úpadek zemědělství, nebude-li věnována pozornost rozvoji nových technologií, případně i zavádění nových plodin. Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti Pomalý rozvoj zaměstnanosti v cestovním ruchu. v odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem high tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem.

4.10.9 Problémové okruhy Oblast cestovního ruchu Cykloturistika, turistika, dovolená u vody, vodní sporty a rybaření jsou okruhy, na které by se v cestovním ruchu měly zaměřit obce v ORP Pohořelice. Potenciál, který skýtá Pohořelicko je velmi špatně využit. Výjimkou je obec Pasohlávky, která svou přilehlost k Novomlýnským nádržím využívá již tradičně. Ostatním obcím tomu brání některé aspekty, které nejsou schopny ovlivnit. Ve všech obcích PROJEKT, s.r.o.




ovšem chybí potřebné zázemí cestovního ruchu (služby a kvalita poskytovaných služeb, turistická informační centra, značení, péče o památky, péče o přírodu a krajinu). Naděje je také v plánovaném vybudování lázeňského centra v regionu, i zde je ovšem potřeba ještě posílit kvalitu přilehlých služeb a zvýšit atraktivitu regionu. Obce u Novomlýnských nádrží se potýkají s biokoridorem, který vede přes jejich katastr a tento vytváří zásadní omezení. Většina obcí neprojevuje snahu nebo si neumí poradit s financováním záměrů, které se týkají cestovního ruchu. V celém ORP by bylo třeba koordinovat politiku rozvoje cestovního ruchu a poskytnout obcím metodickou pomoc ve všech problémových oblastech. Oblast daňové výtěžnosti Stav daňové výtěžnosti obcí v obvodu ORP Pohořelice je odrazem velikostní struktury obcí v tomto území. Většina obcí je svou velikostí pod průměrem obcí v ČR. Tím se především v jejich daňové výtěžnosti odráží tato velikostní struktura vzhledem k tomu, že od roku 2000 do roku 2008 bylo základním kritériem rozdělování daňových výnosů mezi obce, jejich velikost. Stimulační daně (daň z příjmů fyzických osob z podnikání a ze závislé činnosti a daň z nemovitostí) mají v průměru malý vliv na celkový objem daňových příjmů obcí. Průměrná daňová výtěžnost v ORP Pohořelice byla 9,38 tis. Kč/obyv., což je relativně dobrý výsledek v kraji. Oblast dojížďka, vyjížďka za zaměstnáním a do škol Je pochopitelné, že v tomto v podstatě venkovském regionu obyvatelé vyjíždět do zaměstnání a vyšších stupňů škol musí. Problémem je ovšem malá vybavenost obcí i vzhledem k jejich objektivní velikosti, absence mateřských a základních, případně středních škol, zázemí v podobě kulturních a zájmových organizací, sportovních ploch a jiné vybavenosti obcí, v některých případech i špatná dopravní obslužnost. Bohužel velkou část těchto problémů nejsou obce schopny financovat z vlastních zdrojů a toto je třeba koordinovat z centra. Potenciál je také ve využití starých chátrajících obecních budov a nevyužívaných pozemků k rozvoji vybavenosti obcí. Oblast podnikatelské struktury Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky. Mají vysokou schopnost absorpce pracovní síly díky pružnosti. V počtu těchto podniků je SO ORP spíše podprůměrnou oblastí. V ORP Pohořelice nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, které disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. Převážná část podnikatelské aktivity v tomto regionu dle počtu podnikatelských subjektů je ve stavebnictví, které obvykle většinu svých aktivit směřují mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství a do budoucna je snaha o rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Na tomto poli zatím nejsou využity všechny možnosti. Chybí zde spojení využití lidského potenciálu a dobrých myšlenek v návaznosti na dotační tituly EU. Neexistuje tu koordinace aktivit a vzájemná spolupráce obcí v této oblasti. Překážkou rozvoje je také nízká kvalifikovanost pracovníků v průmyslových oborech. Oblast nezaměstnanost Nezaměstnanost u obcí je nad krajským průměrem. Sezónnost je výrazným prvkem u obcí s nejvyšší nezaměstnaností, toto je způsobeno strukturou zaměstnanosti, ve které výrazně převažuje zemědělství a stavebnictví. Toto by mohl vyřešit rozvoj průmyslu. Pro ten zde ovšem chybí kvalifikovaná pracovní síla. Potenciál je rovněž v rozvoji cestovního ruchu v oblasti, který může zaměstnat značné množství obyvatel. Je třeba počáteční centrální podpory v tomto směru.

PROJEKT, s.r.o.




5

VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

5.1 METODIKA POUŽITÁ K VYHODNOCENÍ RURÚ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů (pilířů): 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti. Autoři rozboru udržitelného rozvoje území (RURÚ) pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metodu stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito pro jednoduchost 3-bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území ORP obdržel buď –1 bod (hodnocený jev / proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo +1 bod (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů a každý indikátor může mít jinou důležitost v rámci pilíře oproti indikátorům ostatním. V rámci jednoho pilíře byla indikátorům přiřazena váha indikátoru v procentech tak, aby součet vah jednotlivých indikátorů v pilíři dával 100%. Bodové hodnocení indikátorů (škála –1 / 0 / 1 ) pak bylo přenásobeno jejich vahou, čímž byl získán bodový zisk obce v daném pilíři. Všechny tři pilíře – environmentální, ekonomický a sociodemografický – mají stejnou důležitost pro udržitelný rozvoj. V každém z pilířů je dohromady za celý SO ORP teoreticky možné získat od – 1300 bodů do +1300 bodů. Po sečtení všech tří pilířů tedy hodnocení proběhne v intervalu od –3900 bodů do +3900 bodů.

5.2 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Výše uvedeným způsobem vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých obcích. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů (není na závadu, že pro některá témata nebyly vybrány žádné indikátory), jejichž váha se následně projeví ve vyhodnocení území jednotlivých obcí. Zvlášť se vyhodnotí jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a následně se spočítá a vyhodnotí celkový bodový zisk za danou obec. Tímto způsobem se rozliší jednotlivé obce podle celkového zisku bodů na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých obcí byla nepříznivá situace v jednom pilíři vyvážena získanými body v jiném pilíři.

PROJEKT, s.r.o.




ENV celkem

-40

-55

-4

EKO celkem

-30

25

SOC celkem

32

-3

obec celkem

-38

-33

-40

-20

-70

55

-21

-17

-95

-2

-35

-15

-40

-40

-15

10

-15

40

10

3

-17

17

-4

-5

-32

-42

-13

-4

-35

-14

-40

-40

0

-5

30

32

16

rozptyl hodnot 72 52 49 95 23 45 32 80 35 44 Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

Vranovice

Vlasatice

Troskotovice

Šumice

Přibice

Pohořelice

Pasohlávky

Odrovice

Malešovice

Loděnice

Ivaň

Pilíř

Cvrčovice

Branišovice

Obec

SUMA ZA ORP

Následující tabulka ukazuje dosažený počet bodů obcí v jednotlivých pilířích.

-40

-423

-30

5

-20

-20

13

40

-13

-90

-22

72

20

53

Za každý pilíř mohla každá obec získat body v rozmezí –100 až +100, v součtu všech tří pilířů tedy obec mohla získat v rozmezí od –300 až +300 bodů. Vyhodnocení environmentálního pilíře V environmentálním pilíři nedosáhla žádná z obcí kladných hodnot. Mezi nejhůře hodnocené obce patří Cvrčovice, Branišovice, Loděnice, Pohořelice, Přibice, Troskotovice, Vlasatice a Vranovice. Mezi nejlepší se řadí Ivaň a po ní Šumice a Pasohlávky. V hodnocení jednotlivých obcí jsou relativně velké výkyvy. Vyhodnocení ekonomického pilíře V ekonomickém pilíři dosáhla nejlepšího hodnocení obec Loděnice s 55 body. Dobře si vedlo i město Pohořelice se 40 body. Na opačné straně s vysoce zápornými čísly jsou obce Ivaň a Branišovice. V tomto pilíři se projevily největší disproporce mezi jednotlivými obcemi SO ORP Pohořelice. Vyhodnocení sociodemografického pilíře V sociodemografickém pilíři si často vedly obce nejlépe ze všech tří pilířů. Šest obcí je v kladných bodových hodnotách. Ve skupině nejlépe hodnocených jsou Branišovice, Troskotovice a Šumice. Naopak mezi nejhůře hodnocené patří Ivaň, Vlasatice a Odrovice. Vyhodnocení vyváženosti pilířů Obecně se dá říci, že obce mají problém s vyvážením jednotlivých pilířů. Všechny obce mají problém s pilířem environmentálním a toto negativum je do jisté míry vyvažováno lepším hodnocením buď v ekonomické, nebo sociodemografické oblasti. Snad s výjimkou Vranovic žádná z obcí nedosáhla přiměřeně podobného výsledku současně v sociodemografickém i ekonomickém pilíři. Na environmentální problematiku by bylo vhodné se zaměřit u všech obcí ORP, neboť tento pilíř velmi znehodnocuje celkový dojem z území. Největšího rozptylu hodnot mezi pilíři dosáhla obec Loděnice (95 bodů) a také Pohořelice (80 bodů). Přitom právě tyto obce stanuly v celkovém součtu bodů na druhé a třetí příčce.

PROJEKT, s.r.o.




5.3 CELKOVÉ HODNOCENÍ OBCÍ A ORP Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz výše uvedená tabulka) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí v rámci ORP Pohořelice (pozn.: hodnocení se může pohybovat v intervalu –300 bodů až +300 bodů). Nejlépe se v tomto hodnocení umístila obec Šumice se ziskem 16 bodů, což je současně jediná kladně hodnocená obec. Na opačném konci se jako nejhůře hodnocené umístily obce Ivaň a Vlasatice. Žádná z obcí nedosáhla kladného hodnocení současně ve všech pilířích, ale naopak obce Ivaň a Vlasatice byly záporně ohodnoceny současně ve všech třech pilířích.

Výsledné pořadí obcí 40 20

Ivaň

Vlasatice

Odrovice

Branišovice

Přibice

Cvrčovice

Malešovice

Vranovice

Pasohlávky

Troskotovice

Pohořelice

-40

Loděnice

-20

Šumice

bodový zisk

0

-60 -80 -100 -120

Většina obcí se tedy pohybuje v hodnocení v záporných číslech. Celkově však lze říci, že většina obcí se pohybuje v přijatelných mezích kolem neutrální nulové hodnoty. Hůře dopadly obce Ivaň a Vlasatice, zde je potřeba se zaměřit na celkové zlepšení situace ve všech oblastech. Spíše než celkově záporný bodový zisk celého SO ORP je na závadu nevyváženost jednotlivých pilířů. Nedostatky lze spatřovat především v pilíři environmentálním. Jak ukáže kapitola dále, investice do environmentálního pilíře může mít současně pozitivní vliv i na ostatní dva pilíře díky horizontálním vazbám mezi nimi.

PROJEKT, s.r.o.




Malešovice

Odrovice

Pasohlávky

Pohořelice

Přibice

Vlasatice

Vranovice

15

1

-1

-1

1

0

-1

0

-1

-1

1

1

1

-1

Sesuvy

15

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

4.2

Stav povrchových a podzemních vod

12

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

4.3

Ovzduší

15

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

4.4

Podíl plochy velkoplošně zvláště chráněných území

10

-1

-1

1

-1

1

1

1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

4.4

Hodnocení ekologické stability

20

-1

-1

0

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

4.5

Lesnatost

ekonomický

ENV celkem

13

-1

-1

1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

1

-1

-1

-1

100

-25

-55

11

-25

-20

-35

0

-55

-55

1

-25

-25

-55

4.6

Podíl obyvatel žijících v TOB napojených na kanalizaci

20

-1

1

-1

-1

1

-1

1

1

1

-1

-1

-1

1

4.6

20

1

1

-1

1

1

1

-1

1

1

1

1

1

1

4.10

Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem Průměrná míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů (2007)

15

-1

0

0

-1

-1

0

-1

0

0

-1

-1

-1

0

4.10

Daňová výtěžnost (2007)

15

-1

0

-1

0

1

-1

1

1

-1

1

-1

-1

-1

4.10

Vyjíždějící mimo ORP

15

1

0

0

1

0

0

0

-1

0

1

0

-1

0

4.10

Vyjíždějící do škol

15

-1

-1

-1

1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

1

0

100

-30

25

-70

15

25

-30

-15

40

10

0

-5

-40

25

15

1

1

0

-1

-1

-1

0

1

1

1

1

0

1

18

1

-1

-1

0

1

0

1

-1

-1

1

1

-1

0

12

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

15

0

1

-1

0

1

0

1

0

0

-1

0

0

0

10

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

4.7

Index vývoje počtu trvale obydlených bytů (1991-2001) Průměrná intenzita bytové výstavby (počet bytů/1000 obyvatel) (2003-2006)

15

1

1

0

0

1

0

0

1

0

0

1

0

0

4.7

Obložnost bytů

15

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0

0

1

-1

-1

-1

100

46

10

-50

-32

16

-32

16

10

-5

31

31

-35

-2

EKN celkem 4.7

sociodemografický

Troskotovice

Ivaň

Podíl zaplaveného území při Q100

4.1

váha indikátoru (%)

Šumice

Cvrčovice

4.2

Indikátor

Loděnice

Branišovice

environmentální

Pilíř

Kapitola

Obec

4.7 4.7 4.7 4.7

Index přírůstku/úbytku obyvatelstva v obcích ORP Pohořelice (2001-2007) Index podílu věkové skupiny 0 - 14 let na celkovém počtu obyvatel (2007) Index podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na celkovém počtu obyvatel (2001) Index podílu věkové skupiny 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2007)

SOC celkem

SUMA ZA ORP

Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení RURÚ

-363

-50

4

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř

PROJEKT, s.r.o.




5.4 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu hodnoceného území, příležitosti a hrozby představují vnější vlivy. K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen následující metodický postup: 1. fáze – dílčí tématické analýzy (na základě vypracování témat) Cílem této fáze je vytipování problémů a monitoring konkrétního dílčího problému. Výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných, slabých stránek a příležitostí a ohrožení pro daný jev či proces v území. Dílčí analýzy jsou součástí tématických rozborů v této zprávě. 2. fáze – zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy) Pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příležitostí z dílčích analýz do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického). Tam kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv – příležitost (P), nebo záporný vliv – hrozba (H), pokud k ovlivnění nedochází, nebo jej nelze jednoznačně určit, jde o neutrální vliv (N) (viz následující tabulka). 3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře Údaje o příležitostech a hrozbách – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v kapitole 7).

PROJEKT, s.r.o.




Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři (fáze 2)

ekonomický

environmentální

Pilíř

Seznam příležitostí ze všech SWOT analýz

ENV

Rozvoj lázeňství – využití zdrojů přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov. Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření v krajině (vyjma vodní díla většího rozsahu). Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV.

N

P

P

P

P

P

P

P

N

P

P

P

P

P

P

Snižování spotřeby vody.

P

P

N

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

P

N

N

P

N

P

P

N

N

P

P

P

P

P

N

P

N

N

Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, financování péče z dotačních titulů MŽP, ŽP.

P

P

P

Snížení podílu orné půdy, (např. vysadit ovocné stromy, zatravnit svažité pozemky, realizovat ÚSES, popřípadě dle místních podmínek zalesnit).

P

N

P

Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.

P

N

N

Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, změny druhové skladby lesů, s ohledem na jejich mimořádný význam při ochraně vody a půdy.

P

N

N

Realizace protierozních úprav.

P

P

N

P

P

P

P

P

P

H

P

P

Plánovaná rekonstrukce silnice I/53.

N

P

P

Podpora modernizace a rekonstrukce silnic.

N

P

P

P

P

P

P N

P N

P P

P

P

P

Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí za účelem snížení prašnosti. Realizace dalších opatření vycházejících z programů snižování emisí. Využívání nejlepších dostupných technologií (BAT) v průmyslu, při vytápění domácností a důsledné uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství. Využívání obnovitelných zdrojů energie (s výjimkou geotermální energie). Zvýšení míry separace komunálního odpadu. Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i bioplynových stanic. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků.

Podpora železniční dopravy (osobní i nákladní) s pozitivními dopady na životní prostředí. Podpora využívání a dalšího rozvoje hromadné dopravy, zaměření se na řešení potřeb obyvatelstva v této oblasti. Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic.

Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, snižování znečištění ovzduší a hluku. Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, splnění plánu rozvoje. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Nová výstavba kanalizačních sítí a čističek odpadních vod v obcích bez příslušné infrastruktury.

PROJEKT, s.r.o.


EKO SOC



Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. Dokončení plynofikace obcí. Zkvalitnění veřejného přístupu obyvatel k vysokorychlostnímu Internetu.

P

P

P

P

P

N

P

P

Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití odpadů a zavádění třídění odpadů včetně jejich separovaného sběru a konečného využití. Osvěta občanů v oblasti třídění odpadů. Podpora úsporných systému využívání elektrické energie. Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí.

P

P

N

P N

P P

N N

Podpora využívání ekologických způsobů vytápění.

P

P

N

Rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj spolupráce mezi vysokými školami a podnikatelským sektorem.

N

P

N

H

P

P

N

P

H

N

P

P

Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti v odvětví s vysokou přidanou hodnotou.

N

P

N

Přilákání silného zahraničního investora s inovativním technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem.

H

P

P

H

P

P

N

N

P

N

P

P

N

N

P

N

N

P

P

N

P

Možnost využití objektů druhého bydlení pro trvalé bydlení.

N

N

P

Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách a zajištění dostupného bydlení pro rodiny s dětmi, zlepšení nabídky bydlení v obcích s nejstarším obyvatelstvem.

H

P

P

Zatraktivnění podmínek pro cestovní ruch především v severozápadní části území.

N

P

P

Zaměření na ochranu přírody a postupnou obnovu zemědělsky znehodnocené krajiny.

P

N

P

Zkvalitnění služeb a pozitivní prezentace oblasti.

N

P

P

Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony).

N

P

P

Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel.

H

N

P

Plánovaná výstavba lázeňského centra v obci Pasohlávky-Mušov.

N

P

P

Nutná podpora podnikatelských aktivit na drtivé většině území ORP Pohořelice, které neposkytují základní funkce obslužnosti území, především v oblasti zaměstnání, školství a služeb. Nedostatek kvalifikované pracovní síly může vyřešit zaměstnávání cizinců a pracovníků vně ORPu. V obcích postižených vysokou nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech.

záměrem

high-tech

Zvýšení migrační atraktivity obcí – lepší nabídka stavebních parcel a služeb pro mladé rodiny - především v obcích s nízkým podílem nejmladší věkové skupiny.

sociodemografický

P

Posilování sociálních vazeb v obcích - podpora rozvoje spolků, sdružení a dalších organizací v obcích. Podpora zdraví a zdravého životního stylu. Vytváření podmínek pro prodlužování aktivního života seniorů, zlepšení sociálních podmínek a péče pro obyvatele (podpora rozšíření ambulantní pečovatelské služby ve všech obcích). Zvýšení nabídky sociálních služeb, podpora vzniku neziskových organizací, podpora vzdělání, zájmových kroužků a klubů. Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.

Poznámka: v některých případech nebylo možno jednoznačně přiřadit, zda se jedná o hrozbu nebo příležitost. PROJEKT, s.r.o.




6

ZÁVĚR

Byla zpracována požadovaná témata včetně SWOT analýz, které shrnují pro dané území její silné, slabé stránky a příležitosti a hrozby. Součástí vlastních témat je i zpracování problémových oblastí v každém tématu, z nichž některé jsou určeny pro řešení v územně plánovací dokumentaci, jiné problémy jsou definovány obecněji. Zpracování výkresů střetů jednotlivých typů záměrů s vybranými limity a hodnotami v území, případně střetů současné infrastruktury s limity a hodnotami stejně jako střety mezi plánovanými záměry mezi sebou navzájem a vypracování vlastního problémového výkresu nebylo náplní tohoto dokumentu.

6.1 PROBLÉMOVÉ OKRUHY V ÚZEMÍ K ŘEŠENÍ 6.1.1

Environmentální pilíř

Jednou z potencionálních hrozeb v území je existence několika starých zátěží a kontaminovaných ploch. Je třeba se zaměřit na minimalizaci rizik plynoucích od těchto objektů a v rámci územního plánování vymezit plochy určené k asanaci. Je třeba podporovat opatření na zamezení vodní a větrné eroze intenzivně obdělávané zemědělské půdy. Vodní eroze není v oblasti tak výrazným problémem jako v jiných ORP, naopak větrná eroze může hrát velkou roli. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů (lužní lesy) je rovněž nezbytná pro posilování retenční schopnosti území. Dále je nutné dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání. Důležitým úkolem je vybudování a modernizace infrastruktury pro odvádění a čištění splaškových vod a dešťové kanalizace. Ještě lepším řešením by bylo omezení soustředěného odvodu vod (alespoň dešťových) a jejich likvidace v místě vzniku. Toto řešení by umožnilo návrat k přirozeným koloběhům vody v přírodě. V rámci územního plánování je nutné určit dostatečné plochy pro výsadbu zeleně k zajištění snížení prašnosti prostředí. Dále se v rámci územních plánů obcí musí s ohledem na hygienické požadavky citlivě vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění zařízení pro kompostování biomasy, bioplynových stanic a ekodvorů.. Je využíváno pouze malé množství biologicky rozložitelného odpadu a velké množství je ukládáno na skládky. Z hlediska KES je celé ORP Pohořelice, kromě obcí Ivaň a Pasohlávky, pod hranicí udržitelnosti ekologické stability krajiny (hodně orné půdy v ORP). V oblasti přetrvává trend velkoplošného zemědělského hospodaření. Rizikem pro tuto oblast je přemnožení škůdců či jiné přírodní katastrofy. Celková lesnatost Pohořelicka je velmi malá a rozložení lesů nerovnoměrné. V západní a severní části jsou rozsáhlé úseky krajiny prakticky bezlesé. V těchto oblastech je velký potenciál pro zalesňování neproduktivních zemědělských půd a zvýšení podílu nejen lesa, ale i celkové rozptýlené zeleně v území. V ORP Pohořelice je ale vysoké zastoupení půd s vysokou třídou ochrany (I a II). V souvislosti s hospodařením na půdě se zaměřit na ekologické způsoby hospodaření.

PROJEKT, s.r.o.




6.1.2

Ekonomický pilíř

Stávající komunikační síť je tvořena převážně silnicemi II. a III. třídy, případně spadají do skupiny ostatních. Velkým přínosem jak pro kvalitu silniční sítě na daném území, tak pro dostupnost a atraktivitu území ORP Pohořelice proto bude vybudování rychlostní silnice R 52 a rekonstrukce silnice I/53. Technický stav silniční sítě je nevyhovující, proto je nezbytná rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Pohořelice. Vzhledem ke stávajícímu stavu silniční sítě jsou hodnoty získané měřením intensity dopravy relativně vysoké. Rovněž lze předpokládat další komplikace v souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace R52 a nezbytnými změnami v trasách a napojení některých komunikací, což povede minimálně na přechodnou dobu k nahuštění dopravy v náhradních trasách. V oblasti technické infrastruktury se profilují dílčí problémy a střety v území v několika dimenzích. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace sítí technické infrastruktury naráží v určitých oblastech na limity udržitelného rozvoje území a znamená často konflikt se snahou o udržení kvality přírodního prostředí ve správním obvodu. Na druhou stranu jsou tyto činnosti nezbytné ve vztahu ke zvýšení kvality životní úrovně obyvatel správního obvodu a jeho jednotlivých částí a také v rámci propojení a návaznosti regionálních sítí na republikové i mezistátní úrovni. Problémem, který by se v souvislosti s rozvojem oblasti mohl nepřiměřeně rozvinout, je zásobování vodou. Ačkoliv na území SO ORP se nachází významné a velmi vydatné vodní zdroje, většina jejich vody je odvedena mimo, zatímco správní území začíná trpět jejím nedostatkem. Situace v oblasti vybavení správního obvodu veřejnými kanalizacemi a čističkami odpadních vod je málo uspokojivá. Neuspokojivé postavení správního obvodu v odkanalizování a čištění odpadních vod je dáno hlavně situací v obcích do 1 000 obyvatel, které nejsou z většiny odkanalizovány vyhovujícími kanalizačními systémy. Podíl obyvatel připojených na kanalizaci s koncovkou na ČOV by se měl postupně zvyšovat. Nároky na územní plánování klade především nutnost dobudování připojení na veřejnou kanalizaci a nutnost rekonstrukce či výstavby čistíren odpadních vod hned v několika obcích. V mnohých obcích dochází v poslední době k výstavbě nové kanalizace (např. obce Loděnice a Odrovice). Hlavní problémové oblasti současného systému nakládání s odpady na území správního obvodu Pohořelice se profilují v oblasti chybějící technické vybavenosti území, a také rozdílností mezi požadavky ze strany státu a kraje v oblasti materiálového využití komunálního odpadu a ekonomickými možnostmi obcí a občanů a schopností trhu zpracovávat tříděný odpad. Speciálním problémem je ještě osvěta lidí ohledně třídění a ochota ke spolupráci. V rámci zásobování územím teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva. Pro vytápění či ohřev teplé vody je možné využít alternativních druhů energie. Jde např. o zkapalněné topné plyny, lehké topné oleje, bioplyn, biomasu či solární kolektory. Ovšem rozsáhlejší získávání tepla z těchto alternativních zdrojů může znamenat v některých lokalitách konflikt v záboru půdy a konflikt s názory části obyvatel dotknutých území. Oblast nezaměstnanost Sezónnost je výrazným prvkem u obcí s nejvyšší nezaměstnaností, toto je způsobeno strukturou zaměstnanosti, ve které výrazně převažuje zemědělství a stavebnictví. Toto by mohl vyřešit rozvoj průmyslu. Pro ten zde ovšem chybí kvalifikovaná pracovní síla.

PROJEKT, s.r.o.




6.1.3

Sociodemografický pilíř

Důležitým ukazatelem kvality života v regionu je přírůstek (resp. úbytek) obyvatelstva, který odráží populační klima a migrační aktivitu regionu. Počet obyvatelstva v ORP Pohořelice se za celé sledované období 1869 - 2006 jen mírně snížil (na 95 %) ve srovnání s Jihomoravským krajem, kde počet obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. Uvedený pokles počtu obyvatel je však soustředěn do krátkého období odsunu obyvatel německé a chorvatské národnosti po druhé světové válce. V posledních šesti letech počet obyvatel pomalu roste. Hrozbou může být stárnutí obyvatelstva. Velkým problémem je nedostatečná úroveň občanské vybavenosti v obcích. Kromě Pohořelic chybí obcím kapacity ve školkách a školách, zdravotnická zařízení, pečovatelské služby, domovy důchodců a jiné. V obcích chybí doprovodná infrastruktura cestovního ruchu, mj. turistická informační centra. Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu hrozí střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny. Požadavky stanovené k řešení v rámci územního plánování obcí jsou zvláště vybudování sportovišť (dětská a víceúčelová hřiště), obnova a výsadba zeleně, rozšíření turistických tras, zvýšení ubytovacích kapacit.

PROJEKT, s.r.o.




6.2 HODNOCENÍ ORP POHOŘELICE JAKO CELKU 6.2.1

Vyhodnocení environmentálního pilíře

V environmentálním pilíři je relativně nejlépe hodnocena obec Ivaň, i ta ale se záporným počtem bodů. Nejhůře si vedly obce Cvrčovice, Branišovice, Loděnice, Pohořelice, Přibice, Troskotovice, Vlasatice a Vranovice. Jedná se o nejslabší pilíř udržitelného rozvoje území.Celkový bodový zisk za SO ORP je –423 bodů.

6.2.2

Vyhodnocení sociodemografického pilíře

Sociodemografický pilíř je v SO ORP nejsilnější z pilířů. V sociodemografickém pilíři získala nejvíce bodů obec Branišovice následovaná Šumicími a Troskotovicemi. Výrazně záporně hodnocenými jsou obce Ivaň, Loděnice, Vlasatice a Odrovice. Celkový bodový zisk za SO ORP jsou 4 body.

6.2.3

Vyhodnocení ekonomického pilíře

V pilíři ekonomickém dosáhly nejvyšších bodových hodnot obce Loděnice a Pohořelice. Naopak nejhorší hodnocení získaly Ivaň, pak Branišovice a Vlasatice. V tomto pilíři se současně ukázaly největší rozdíly mezi jednotlivými obcemi. Nejhůře hodnocená je obec Ivaň. Celkový bodový zisk za SO ORP je -20 bodů.

6.2.4

Celkový bodový zisk ORP

Celkový bodový zisk SO ORP Pohořelice po součtu všech tří pilířů je –379 bodů (hodnocení se mohlo pohybovat v intervalu od -3900 do + 3900 bodů). Výsledek je tedy mírně negativní. Úsilí by ORP Pohořelice mělo napřít především na řešení problematiky environmentálního pilíře, který výrazně zaostává za pilířem sociodemografickým i ekonomickým.

PROJEKT, s.r.o.




7

KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ PRO VŠECHNY TŘI PILÍŘE

PILÍŘ

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Územní rozvoj není limitován ochranou Větší množství starých ložisek nerostných surovin. kontaminovaných ploch

PŘÍLEŽITOSTI zátěží

a Rozvoj lázeňství – využití zdrojů přírodní Rizika kontaminace minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov. starých zátěží

environmentální

V řešeném území leží významné vodní Nejsou plněny cíle environmentální kvality zdroje podzemních vod. povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického. Zdroje přírodní minerální vody v k.ú. Značná část kapacity vodních zdrojů je Pasohlávky a Mušov. odvedena mimo území ORP Pohořelice.

Území ORP není ohroženo sesuvy.

HROZBY v důsledku

Nastartování procesu KPÚ v oblastech Napjatá kvantitativní bilance podzemních vod s nepříznivým stavem vodního režimu a v některých oblastech s omezenými zásobami nízkým koeficientem ekologické stability. především v obdobích sucha. Ochrana zastavěných území před povodněmi Předpokládaný silný rozvoj lázeňství a – dořešení problematických úseků vodotečí, cestovního ruchu v oblasti Pasohlávky-Mušov s využitím podpůrných programů. bude narážet na prahovou situaci v oblasti zásobování vodou.

V řadě obcí chybí infrastruktura pro odvádění a Realizace komplexního systému Nárůst přívalového množství dešťových vod čištění odpadních vod. protipovodňových opatření v krajině (vyjma v často poddimenzovaných kanalizačních vodní díla většího rozsahu). soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech.

Většina obyvatel je napojena na veřejný Na území ORP Pohořelice nejsou vyhlášeny Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů Odkládání řešení problematiky vodovod. chráněné oblasti přirozené akumulace vod. EU pro zajištění čištění odpadních vod a vodní a větrné eroze. zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany v krajině. Nerizikový kvantitativní podzemních vod.

PROJEKT, s.r.o.

stav

existence

působení

útvarů Rizika místních povodní/záplav v územích Podpora modernizace a rekonstrukce Masivní rozšiřování vrtů pro geotermální s velkým podílem sklonité orné půdy a nízkým stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení vytápění objektů, kterým se zpřístupňují koeficientem ekologické stability. obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou podzemní vody možnému znečištění. v ČOV.




PILÍŘ

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Málo sklonitých obdělávaných pozemků Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami Snižování spotřeby vody. režimu, s nízkým koeficientem v území – území není významněji ohroženo vodního ekologické stability, vysokým stupněm zornění a vodní erozí. svažitosti, snížená přirozená retenční schopnost území.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací.

Naprostá většina obyvatel je zásobována Celé území ORP je ohroženo zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví, pitnou vodou vyhovující kvality. ekosystémů a vegetace vzhledem k překročeným imisním limitům PM10 (100 % území), ozonu (100 % území) a BaP (3 % území).

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů a dalších znečišťujících látek v podzemních a povrchových vodách.

Nárůst emisí z plošných zdrojů (REZZO 3) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu.

Na území ORP Pohořelice není zastoupen Plynofikovány nejsou obce Pasohlávky, Ivaň. těžký průmysl a technologie produkující významnější množství emisí látek znečišťujících ovzduší. Na území kraje nejsou překročeny doporučené krajské emisní stropy pro SO2, VOC a NH3. Vysoká míra plynofikace obcí. Vysoká produkce komunálního odpadu.

Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba Neochota občanů spolupracovat při separaci rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací komunálního odpadu – zvyšování produkce a na návětrných stranách obcí za účelem odpadu a vznik černých skládek. snížení prašnosti. Realizace dalších opatření vycházejících z programů snižování emisí. kapacity skládek TKO, Využívání nejlepších dostupných technologií Překročení (BAT) v průmyslu, při vytápění domácností a nepřipravenost vhodných ploch pro založení důsledné uplatňování zásad správné nových skládek. zemědělské praxe v zemědělství.

V obcích jsou zavedeny systémy Kvalitu ovzduší místně a sezonně negativně Využívání obnovitelných zdrojů separovaného sběru pro základní druhy ovlivňují emise z dopravy, emise z vytápění (s vyjímkou geotermální energie). odpadů. domácností a emise ze zemědělských zdrojů, především z živočišné výroby.

energie Neřešení problematiky odkanalizování obcí a čištění odpadních vod.

Míra separace komunálního odpadu je Překročen je doporučený krajský emisní strop Zvýšení míry separace komunálního odpadu. Vznik pachového znečištění z bioplynových nadprůměrná (33,77%, ale potřeba dalšího pro oxidy dusíku (NOx). Výstavba kompostáren a ve vhodných stanic vlivem nesprávně navržené či zvyšování). lokalitách i bioplynových stanic. provozované technologie.

PROJEKT, s.r.o.




PILÍŘ

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Zlepšování čistoty povrchových vod Omezení využití území vlivem neřešení výstavbou, modernizací a rekonstrukcí problematiky starých ekologických zátěží. splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků.

Především jihovýchod území ORP je tvořen Z hlediska KES je ORP Pohořelice pod hranicí z velké části chráněnými oblastmi se udržitelnosti ekologické stability krajiny (hodně orné půdy v ORP, velký podíl zornění mají i zachovalou a rozmanitou krajinou. obce ležící v chráněných přírodních oblastech). Nízký koeficient ekologické stability v území obcí Loděnice, Malešovice, Odrovice, Šumice, Cvrčovice, Branišovice, Pohořelice, Troskotovice, Vlastanice, Přibice, Vranovice. Několik vyhlášených Evropsky významných Vysoký podíl zorněné zemědělské půdy (podíl lokalit. orné půdy ze zemědělské půdy je pro ORP Pohořelice 93% - údaje ČSÚ, 2006).

Kvalitní péče o chráněná území – kvalitní Přetrvávající trend evidence, nájemní smlouvy o péči, zemědělského hospodaření financování péče z dotačních titulů MŽP, ŽP.

Unikátní systém lužních lesů poznamenaný Výskyt suchých období. uměle zbudovanou soustavou vodních nádrží a vázaný na přilehlé vodní toky, s typickou avifaunou a flórou.

Snížení podílu orné půdy, (např. vysadit Přírodní katastrofy – přemnožení škůdců, ovocné stromy, zatravnit svažitější pozemky, záplavy. realizovat ÚSES, popřípadě dle místních podmínek zalesnit).

Dobré půdní podmínky pro zemědělské Zemědělské půdy ohrožené vodní a větrnou Ekologizace zemědělství hospodaření. erozí. v chráněných územích.

velkoplošného

zejména Silný tlak na zemědělskou půdu s nejvyšší třídou ochrany.

ekonomický

Malá lesnatost převážné části území ORP a Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, změny Vyčerpání kvality půdy v důsledku nedostatek rozptýlené zeleně. druhové skladby lesů, s ohledem na jejich jednostranného hospodaření nebo působení mimořádný význam při ochraně vody a půdy. vodní a větrné eroze. Nevyrovnaná lesnatost v rámci ORP. Realizace protierozních úprav.

Relativně vysoká hustota silniční sítě Špatný stav silnic III. třídy mezi jednotlivými Podpora železniční dopravy (osobní i nákladní) Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj s pozitivními dopady na životní prostředí. dopravní infrastruktury. vzhledem k charakteru osídlení (nízká obcemi hustota obyvatelstva) a ve srovnání se standardem zemí EU. V území ORP Pohořelice se nachází dvě Špatný technický stav stávající silniční sítě, Podpora využívání a dalšího rozvoje hromadné Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně celostátní železniční dráhy.Trať č.250 Česká dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy dopravy, zaměření se na řešení potřeb nevyhovujících) silnicích. obyvatelstva v této oblasti. Třebová - Brno – Břeclav a trať č. 253 z důvodu nedostatku finančních prostředků. vede Vranovice-Pohořelice, která katastrálními územími Vranovice nad Svitavou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou.

PROJEKT, s.r.o.




PILÍŘ

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Územím prochází významné silniční tahy Problematika chybějících parkovacích míst. R52, I/52, I/53

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně Růst počtu dopravních nehod. potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic.

Vyhovující obslužnost obcí veřejnou V praxi se zatím nedostatečně uplatňuje Plánovaná rekonstrukce silnice I/53. koncepce rozvoje cestovního ruchu ORP dopravou. Blízkost sídla ORP Pohořelic (pro 11 obcí Pohořelice. autem do 15 minut), tj. dostupná občanská vybavenost, pracovní příležitosti, úřady. Dopravní dostupnost krajského města Brna (rychlostní silnice R52) Vhodné podmínky pro rozvoj cestovního Obcím není poskytován servis v oblasti Podpora modernizace a rekonstrukce silnic. ruchu v jižní části ORP. vyhledávání vhodných problémových oblastí, které mohou být řešeny projekty a následně dotacemi z více úrovní.

Oblast tradičně zemědělství.

vhodná

pro

rozvoj Vysoká sezónní míra nezaměstnanosti.

Neřešení potřeb rozšiřování stávající kapacity odstavných stání a garáží s negativními důsledky na fungování dopravy ve městech/obcích.

Pokles úrovně stávající dopravní obslužnosti území s návazným růstem individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí.

Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším Další zhoršování technického stavu silnic II. a rozvojem automobilismu, snižování znečištění III. třídy. ovzduší a hluku.

Oblast vhodná pro oddech a rekreaci, Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se Rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj Nízké zastoupení silných hospodářských Možné ohrožení celého mezi vysokými školami a tahounů. popřípadě trvalé bydlení. zaměřením na zemědělství a stavebnictví, méně spolupráce podnikatelského sektoru v případě podnikatelským sektorem. již průmysl. hospodářského úpadku. Patriotismus místních obyvatel. Vysoká vyjížďka za prací i do škol. Vysoké saldo Nutná podpora podnikatelských aktivit na drtivé Nízká aktivita obcí ve schopnosti řešit své vyjíždějících mimo ORP. většině území ORP Pohořelice, které problémové okruhy samostatně, popřípadě ve neposkytují základní funkce obslužnosti území, spolupráci s ostatními zúčastněnými subjekty. především v oblasti zaměstnání, školství a služeb. Dobrá daňová výtěžnost většiny obcí ORP Neexistence spolupráce mezi aktéry lokálního Nedostatek kvalifikované pracovní síly může Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných Pohořelice. rozvoje (starostové, podnikatelé a zájmová vyřešit zaměstnávání cizinců a pracovníků vně osob, tento trend má rostoucí charakter. seskupení). ORPu.

PROJEKT, s.r.o.




PILÍŘ

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

V obcích postižených vysokou Úpadek zemědělství, nebude-li věnována nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na pozornost rozvoji nových technologií, případně i zavádění nových plodin. sezónních výkyvech.

Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti Pomalý v odvětví s vysokou přidanou hodnotou. ruchu.

rozvoj

zaměstnanosti

v cestovním

sociodemografický

Přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem high tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem.

U většiny obcí uspokojivý trend růstu počtu Počet obyvatelstva v ORP Pohořelice se za celé Zvýšení migrační atraktivity obcí – lepší Pokračování poklesu počtu obyvatel – obce obyvatel v poslední době. sledované období 1869 - 2006 mírně snížil nabídka stavebních parcel a služeb pro mladé Loděnice, Malešovice a Odrovice. (o 5 %) ve srovnání s JMK, kde počet rodiny - především v obcích s nízkým podílem obyvatelstva vzrostl o téměř 70 %. Tento ukazatel nejmladší věkové skupiny. je však ovlivněn poválečným odsunem německého a chorvatského obyvatelstva. Velmi vysoká průměrná míra přirozeného Velmi malý podíl vysokoškolsky přírůstku v poslední době v obci obyvatel ve všech obcích. Troskotovice.

PROJEKT, s.r.o.


vzdělaných Posilování sociálních vazeb v obcích - podpora Vzhledem k nepříznivé věkové skladbě rozvoje spolků, sdružení a dalších organizací obyvatel hrozí pokles počtu obyvatel přirozenou v obcích. měnou i u obce Ivaň.



PILÍŘ

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Stárnutí obyvatel bude klást vysoké nároky na Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let Vysoký podíl postproduktivní složky obyvatelstva Podpora zdraví a zdravého životního stylu. kvalitu sociálních služeb a sociální politiku ve všech obcích kromě obcí Pohořelice, téměř ve všech obcích vzhledem ke krajským i vůbec. Přibice, Pohořelice, Odrovice a Cvrčovice. republikovým ukazatelům. V 8 obcích je dlouhodobě podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let vyšší než průměr ORP a v 11 vyšší než kraje. Průměrná hodnota migračního salda nabývá Stárnutí obyvatelstva (2002 – 2005) v 9ti obcích Vytváření podmínek pro prodlužování aktivního Vylidňování sídel – zánik trvalého bydlení. kladných hodnot u 9 obcí ze 13 a u dalších 2 ze 13. Průměrný index stárnutí SO ORP života seniorů, zlepšení sociálních podmínek a je nulová, nejvyšší je u obcí Pohořelice, Pohořelice je o 4,4% vyšší než krajský průměr a o péče pro obyvatele (podpora rozšíření ambulantní pečovatelské služby ve všech téměř 10% vyšší než republikový průměr. Vranovice a Odrovice. obcích). Nízká hustota zalidnění možnosti k využití krajiny.

dává

nabídka bohaté Trvale nízké hodnoty střední délky života mužů Zvýšení nabídky sociálních služeb, podpora Malá v okrese Břeclav (nejnižší z okresů vzniku neziskových organizací, podpora v regionu. Jihomoravského kraje, nižší než krajské a vzdělání, zájmových kroužků a klubů. celorepublikové hodnoty).

Počet trvale obydlených bytů v ORP i ve Relativně špatná vybavenost sídelního města Využití neobydlených všech obcích mírně roste. ORP Pohořelice (chybí nemocnice, nutnost účelům. dojíždět do Brna)

domů

zdravotnických

zařízení

k rekreačním Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obcích, kde bude málo z nich využíváno k rekreaci.

Průměrné stáří domů v roce 2001 bylo v Absence vysokého školství v regionu, malý výběr Možnost využití objektů druhého bydlení pro Fyzická degradace bytového fondu a pomalá ORP Pohořelice zhruba stejné jako v kraji. středních škol, nutnost dojíždět do krajského trvalé bydlení. obnova staré bytové zástavby. města. Průměrná intenzita bytové výstavby v ORP Vysoký nárůst počtu neobydlených bytů v celém Podpora bytové výstavby v atraktivních Další růst podílu jednočlenných domácností Pohořelice byla vyšší než v kraji a ČR (2003- území. lokalitách a zajištění dostupného bydlení pro v kombinaci se stárnutím. 2006). rodiny s dětmi, zlepšení nabídky bydlení v obcích s nejstarším obyvatelstvem. Pestrá a dobře značená síť cyklostezek. Kromě města Pohořelice a obcí Šumice a Vytvoření územně plánovacích podmínek pro Nedostatek stavebních parcel pro bytovou Branišovice je pro všechny obce typická vysoká bytovou výstavbu, s cílem uspokojení potřeb výstavbu by pravděpodobně vedl k odlivu obyvatel do jiných regionů. obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel obyvatel – snížení obložnosti bytů. připadající na 1 trvale obydlený byt.

Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci Charakter krajiny není na většině území turisticky Zatraktivnění především severozápadní části Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné - VN Nové Mlýny. přitažlivý. území. střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.

PROJEKT, s.r.o.




PILÍŘ

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

chybí Větší množství rybníků a nádrží s významem V obcích pro krátkodobou každodenní rekreaci cestovního ruchu. obyvatel.

Dobrá dopravní dostupnost území.

doprovodná

Chybí turistická informační centra.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

infrastruktura Zaměření na ochranu přírody a postupnou obnovu zemědělsky znehodnocené krajiny.

Zkvalitnění oblasti.

služeb

a

pozitivní

prezentace

Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony). Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel. Plánovaná výstavba rekreačně-lázeňského centra v obci Pasohlávky-Mušov.

PROJEKT, s.r.o.




8

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb., v platném znění Vyhl.č. 500/2006 Sb., v platném znění Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Mikulov, Ekotoxa Opava, 2008 Modelové zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ správního obvodu obcí s rozšířenou působností Litovel a Uničov, Archdesign Brno, Ing.Arch. Petr Malý, Ekotoxa Opava, 2005 Generel dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., únor 2006 Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje, ČHMÚ., červen 2004 Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje (do roku 2013), DHV CR, spol. s r.o., Obchodní a hospodářská komora Brno, říjen 2005 Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, ECO – Management, s.r.o. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013, DHV CR, spol. s r.o., Eurovision, květen 2007 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (od roku 2007 do 2016), GaREP, spol. s r. o. Vysoké učení technické v Brně, duben 2006 Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. díl Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje, Krajská energetická agentura, s.r.o., listopad 2003 Územně analytické podklady správního území ORP Pohořelice, AR projekt, s.r.o., Brno, 2008 Územní plán VÚC Břeclavska Územní plány měst/obcí a změny územních plánů (dostupné: Branišovice, Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Šumice, Troskotovice, Vlasatice, Vranovice) Stav ŽP v Jihomoravském kraji v roce 2005, 2006. MŽP, 2006, 2007 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, listopad 2004 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, situační zpráva, 14.8. 2006 Politika územního rozvoje České republiky, květen 2006 Politika územního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Ústav územního rozvoje. Příloha časopisu U&ÚR – ročník IX – číslo 3/2006. Politika územního rozvoje ČR – Podklady a východiska. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Duben 2006. Politika územního rozvoje ČR 2008, návrh ČSÚ, Výpis Registr ekonomických subjektů ČSÚ, SLDB 2001, Dojížďka a vyjížďka dle obcí ČSÚ, VŠPS 2000 až 2006 ČSÚ, Regionální národní účty ČSÚ, Lesnatost MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007

Internetové odkazy: www.kr-jihomoravsky.cz www.czso.cz www.mmr.cz www.env.cz www.mze.cz www.chmi.cz

PROJEKT, s.r.o.


www.voda.gov www.vuv.cz www.cenia.cz www.mfcr.cz www.pohorelice.cz www.mesta-obce.cz Územně analytické podklady správního území ORP POHOŘELICE


ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E okr. Brno-venkov

Recommend Documents