ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E. okr. Brno-venkov. 3. úplná aktualizace - r

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

POHOŘELICE okr. Brno-venkov

3. úplná aktualizace - r. 2014

A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ PRO ORP POHOŘELICE

Pořizovatel: Objednatel: Zpracovatel:

Městský úřad Pohořelice, Odbor územního plánování a stavební úřad Město Pohořelice AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel/Fax: E-mail: Web:

545217035, Tel. 545217004 [email protected] www.arprojekt.cz

Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Vypracovali: Ing. Veronika Křížová Ing. Zita Strejčková Číslo zakázky: Datum zpracování:

833 10/2014

Subdodavatel (evidenční modul a datový sklad): GEPRO s.r.o., Štefánikova 77/52, 150 00 Praha 5

OBSAH DOKUMENTACE A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXT) 01 Výkres hodnot území 02 Výkres limitů využití území A. Přírodní limity B. Technické limity 03 Výkres záměrů na provedení změn v území 04 Výkres problémů k řešení

1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000

B. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) C. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (DOPLŇUJÍCÍ SCHEMATA A KARTOGRAMY)

TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST

1

Úvod

7

Stručná charakteristika řešeného území ............................................................................. 7 Podklady pro RURÚ – údaje o území .............................................................................. 10

1.1 1.2 2

Rozbor udržitelného rozvoje území – tématické rozbory .................................................................................... 10

2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.1.5 2.2 2.2.1 2.2.2 2.2.3 2.2.4 2.2.5 2.3 2.3.1 2.3.2 2.3.3 2.3.4 2.3.5 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.4.4 2.5 2.5.1

Horninové prostředí a geologie ........................................................................................ 12 Geologie, morfologie ....................................................................................................... 12 Hydrogeologie .................................................................................................................. 14 Nerostné suroviny a jejich těžba ...................................................................................... 14 Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže ........................................................................ 15 SWOT analýza ................................................................................................................. 16 Vodní režim ...................................................................................................................... 17 Vodní režim v krajině....................................................................................................... 17 Stav povrchových a podzemních vod ............................................................................... 19 Ochrana před povodněmi ................................................................................................. 23 Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu ................................................................................ 24 SWOT analýza ................................................................................................................. 25 Hygiena životního prostředí ............................................................................................. 26 Ovzduší ............................................................................................................................ 26 Odpadové hospodářství .................................................................................................... 28 Hluk .................................................................................................................................. 28 Další hygienické závady území ........................................................................................ 38 SWOT analýza ................................................................................................................. 39 Ochrana přírody a krajiny ................................................................................................ 40 Ochrana přírody................................................................................................................ 40 Koeficient ekologické stability krajiny ............................................................................ 43 Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice ........................................................... 46 SWOT analýza ................................................................................................................. 47 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa...................................... 48 Zemědělský půdní fond .................................................................................................... 48

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

ÚAP správního území ORP POHOŘELICE, aktualizace 2014

A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Strana: 2

2.5.2 2.5.3 2.6 2.6.1 2.6.2 2.6.3 2.7 2.7.1 2.7.2 2.7.3 2.7.4 2.7.5 2.7.6 2.8 2.8.1 2.8.2 2.8.3 2.9 2.9.1 2.9.2 2.9.3 2.9.4 2.9.5 2.10 2.10.1 2.10.2 2.10.3 2.10.4 2.10.5 2.10.6 3

Pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................................................................... 50 SWOT analýza ................................................................................................................. 51 Veřejná dopravní a technická infrastruktura .................................................................... 52 Dopravní infrastruktura .................................................................................................... 52 Technická infrastruktura .................................................................................................. 59 SWOT analýza ................................................................................................................. 66 Sociodemografické podmínky.......................................................................................... 68 Úvod ................................................................................................................................. 68 Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice .............................................. 68 Demografický potenciál ................................................................................................... 71 Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby ........................................................................ 74 Vybavenost obcí ............................................................................................................... 77 SWOT analýza ................................................................................................................. 78 Bydlení ............................................................................................................................. 79 Domovní a bytový fond.................................................................................................... 79 Bytová výstavba ............................................................................................................... 81 SWOT analýza ................................................................................................................. 83 Rekreace ........................................................................................................................... 84 Každodenní rekreace ........................................................................................................ 84 Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace ............................................................... 86 Cyklotrasy ........................................................................................................................ 88 Turistické stezky .............................................................................................................. 88 SWOT analýza ................................................................................................................. 89 Hospodářské podmínky .................................................................................................... 90 Základní charakteristika ................................................................................................... 90 Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice .................... 90 Podnikatelská struktura .................................................................................................... 91 Struktura zaměstnanosti ................................................................................................... 92 Uzavřenost a otevřenost ORP .......................................................................................... 94 SWOT analýza ................................................................................................................. 97

INDIKÁTORY ROZVOJE A BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ .................................................................. 98

3.1 Nově sledované jevy (JMK) ............................................................................................. 98 3.2 Bilance počtu obyvatel - vývoj......................................................................................... 98 3.3 Kvantifikovatelné indikátory udržitelného rozvoje území použité pro hodnocení území a sledování jeho vývoje v čase ................................................................................................................ 105 3.3.1 Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby................................................... 105 3.3.2 Podíl rezidenčním ploch na celkovém využití zastavěného území obce ........................ 105 3.3.3 Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území obce ................ 106 3.3.4 Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území obce ......... 106 3.3.5 Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce..................... 107 3.3.6 Míra zasažení území záplavami ..................................................................................... 107 3.3.7 Míra zasažení území nadměrným hlukem ...................................................................... 108 3.3.8 Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO) ................................................... 109 3.3.9 Míra obsluhy obyvatel ČOV .......................................................................................... 109 3.3.10 Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území .................................................. 110 3.3.11 Změna výměry orné půdy .............................................................................................. 110 3.3.12 Daňová výtěžnost na obyvatele ...................................................................................... 111 4

VÝROKOVÁ ČÁST (vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území)........................................................ 112

4.1 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4

Karty jednotlivých obcí .................................................................................................. 112 Branišovice ..................................................................................................................... 112 Cvrčovice ....................................................................................................................... 115 Ivaň ................................................................................................................................. 118 Loděnice ......................................................................................................................... 121

PROJEKT, s.r.o.




4.1.5 4.1.6 4.1.7 4.1.8 4.1.9 4.1.10 4.1.11 4.1.12 4.1.13 4.2 4.3 4.4 4.4.1 5

Malešovice ..................................................................................................................... 123 Odrovice ......................................................................................................................... 126 Pasohlávky ..................................................................................................................... 129 Pohořelice ....................................................................................................................... 133 Přibice ............................................................................................................................ 137 Šumice ............................................................................................................................ 140 Troskotovice ................................................................................................................... 143 Vlasatice ......................................................................................................................... 146 Vranovice ....................................................................................................................... 149 Problémy k řešení v ÚPD obcí ....................................................................................... 152 Náměty pro řešení v ÚPD kraje ..................................................................................... 152 Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje v SO ORP pohořelice ......................... 153 Interpretace vyváženosti vztahu územních podmínek pro jednotlivé pilíře ................... 153

Použitá literatura a jiné zdroje ........................................................................................................................... 155

PROJEKT, s.r.o.




SEZNAM ZKRATEK:

BPEJ CENIA ČHMÚ ČOV ČR ČS ČSN ČSÚ DP ENV EU EVL FVE GIS HEIS CHKO CHOPAV JMK JÚ KES KPÚ KÚ MěÚ MPSV MÚK MZCHÚ MŽP NATURA 2000 NRBK OP ORP Os PO PP PUPFL R RBK REZZO RURÚ SLDB SOC SO ORP SV SWOT TOB TTP TÚ ÚAP ÚHÚL ÚPD UNESCO PROJEKT, s.r.o.

Bonitovaná půdně-ekologická jednotka Česká informační agentura pro životní prostředí Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Čerpací stanice Česká státní norma Český statistický úřad Dobývací prostor Environmentální (pilíř) Evropská unie Evropsky významná lokalita Fotovoltaická elektrárna Geografické informační systémy Hydroekologický informační systém Chráněná krajinná oblast Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jihomoravský kraj Jímací území (podzemních vod) Koeficient ekologické stability Komplexní pozemkové úpravy Krajský úřad Městský úřad Ministerstvo práce a sociálních věcí Mimoúrovňová křižovatka Maloplošná zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Nadregionální biokoridor Ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností Osobní vlak Ptačí oblast Přírodní park Pozemky určené k plnění funkcí lesa Rychlík Regionální biokoridor Registr zdrojů znečišťování ovzduší Rozbor udržitelného rozvoje území Sčítání lidu, domů a bytů Sociodemografický (pilíř) Správní obvod obce s rozšířenou působností Skupinové vodovody strengths, weaknesses, opportunities, threats silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Trvale obydlené byty Trvalé travní porosty Traťový úsek Územně analytické podklady Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Územní plánovací dokumentace United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]



Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu Územní systém ekologické stability Úpravna vody Vodojem Významný krajinný prvek Vysokorychlostní trať Velký územní celek Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Základní báze geografických dat Zvláště chráněná území Zemědělský půdní fond Životní prostředí Zásady územního rozvoje

ÚSES ÚV VDJ VKP VRT VÚC VÚV TGM ZABAGED ZCHÚ ZPF ŽP ZUR

Vysvětlivky pojmů: v tomto dokumentu se následujícími pojmy rozumí: Povodeň

výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku nebo občasné vodoteče (např. v důsledku dešťových srážek a/nebo tání sněhu, zvláštní povodeň v případě selhání vodního díla) vylití vody z koryta v důsledku povodně.

Záplava

Jednotky: ha kg km t g/m-3

hektar kilogram kilometr tuna mikrogram na metr krychlový

Značky chemických prvků, chemické vzorce, uzanční názvy analýz: B(a)P BSK CHSK N NO NO2 NOx NH3 P PM PM10 SO2 VOC

benzo(a)pyren biologická spotřeba kyslíku chemická spotřeba kyslíku dusík oxid dusnatý oxid dusičitý oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amoniak fosfor pevné prachové částice suspendované v ovzduší pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 m oxid siřičitý těkavé organické látky

PROJEKT, s.r.o.




1

ÚVOD

Aktualizace Rozboru udržitelného rozvoje území správního území ORP Pohořelice byla vypracována na základě předchozího RURÚ z roku 2008 a následných aktualizací vždy ve dvouletých cyklech firmou AR projekt s.r.o., Brno pro objednatele MěÚ Pohořelice. Úkolem této práce je provést třetí úplnou aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice (dále i RURÚ ORP Pohořelice) podle § 28 odst. 1 zák.č. 183/2006 Sb., v platném znění. Jedná se o aktualizaci SWOT analýzy, v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., v platném znění, vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje, aktualizaci určení problémů k řešení v ÚPD.

1.1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Oblast ORP Pohořelice je jednou z 21 ORP Jihomoravského kraje. Nachází se severně od soustavy nádrží Nové Mlýny. Na jihu sousedí s ORP Mikulov a okrajově s ORP Znojmo, na západě tvoří hranici ORP Moravský Krumlov, ze severu ORP Ivančice a Židlochovice, z východu ORP Hustopeče. ORP Pohořelice leží od 1.1.2007, kdy došlo k přizpůsobení hranic okresů hranicím ORP, celá v okrese Brno-venkov.

Zdroj: ČSÚ - Brno

PROJEKT, s.r.o.




Celková plocha obcí je nově sledovaným jevem A215 v Jihomoravském kraji.

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice

ÚAP 2008 k 1.1.2007 1106 929 1 176 867 920 480

akt. 2010 k 1.1.2009 1 106 929 1 176 867 920 480

Pasohlávky

2 657

2 658

Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

4303 739 862 1 812 2294 1 379 19 524

4 304 739 863 1 813 2 295 1 374 19 524

Obec

akt. 2012 k 1.1.2011 1 106 929 1 176 867 920 480 2662 (2672) 4305 (4304) 739 862 1 809 2 288 1 382 19 525

akt. 2014 k 1.1.2013 1 106 929 1 176 867 920 480 2 671 4 304 739 862 1 809 2 288 1 382 19 534

Jihomoravský kraj Pozn.: v závorce rozdílný údaj dle Katastru Nemovitostí

Terén oblasti je rovinatý až mírně zvlněný, rozdělený řekami Svratka a Jihlava. Na jihu přiléhá území ORP Pohořelice k soustavě Novomlýnských nádrží, vybudované na řece Dyji. Historie příslušnosti k okresům správního obvodu SO ORP Pohořelice Při zavedení statutu Obce s rozšířenou působností (ORP) zasahovalo území SO ORP Pohořelice do tří okresů – Břeclav, Brno-venkov a Znojmo. Z tohoto důvodu jsou údaje o obcích ORP před rokem 2007 k dohledání i pod okresy Břeclav a Znojmo. Od 1. ledna 2007 nabyla účinnosti vyhláška č. 513/2006 Sb., ze dne 3. listopadu 2006, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem nové vyhlášky je sladění území okresů se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Jedná se o případy, kdy správní obvody ORP byly vytvořeny přes hranice okresů. Nyní tedy celý SO ORP Pohořelice spadá do okresu Brno-venkov.

PROJEKT, s.r.o.




Zdroj: ČSÚ - Brno

Z hlediska typu sídelních krajin náleží celé správní území ORP Pohořelice do starého sídelního typu Pannonika. Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). ORP Pohořelice patří do subprovincií Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) a Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov), geomorfologických celků Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) a Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov). Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň) Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část území ORP Pohořelice – západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina Z hlediska krajinného reliéfu se jedná o krajinu širokých říčních niv (údolní nivy Dyje, Svratky a Jihlavy) a krajiny rovin (celé území mimo říční nivy). Okrajově pak zasahuje do k.ú. Pasohlávky, Vlasatice a Troskotovice i reliéf krajin plošin a pahorkatin. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 13 obcí je pouze 1 město Pohořelice, ale ani v něm nedosahuje počet obyvatel 5 000 (4 711 obyvatel k 31.12. 2013 – zdroj ČSÚ). Podle údajů z roku 2006 je ORP Pohořelice se svými 195 km² rozlohy v Jihomoravském kraji až na 13. místě, v počtu obyvatel je s 12 523 obyvateli vůbec nejmenší ORP v kraji. Z toho vyplývá také velmi nízká hustota osídlení – pouze 64,65 obyvatel na km² (po Moravském Krumlovu nejnižší v JMK), jež je v porovnání s nadprůměrnými krajskými údaji (157 obyvatel na km²) méně než poloviční. Počet obyvatel ve sledovaném území v posledních letech mírně, ale konstantně stoupá. Na území sledované oblasti se nachází několik chráněných oblastí s různými stupni ochrany. Nejvýznamějšími jsou tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky, EVL Mušovský luh a EVL Vranovický a Plačkův les. Významným krajinotvorným prvkem na území ORP Pohořelice je protékající řeka Dyje se soustavou tří přehradních nádrží Nové Mlýny, jež vznikly PROJEKT, s.r.o.




zaplavením nivy Dyje v 70. letech 20. století. Součásti systému NATURA 2000 jsou taktéž ptačí oblasti. V řešeném území se nachází Ptačí oblast „Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny“, vázaná na Novomlýnskou nádrž. Hojné množství ostrůvků této nádrže a část břehů se stala hnízdištěm a zimovištěm několika významných druhů ptáků. Polohou na Jižní Moravě je území ORP předurčeno k zemědělství jako tradičnímu odvětví hospodářství. To je však poněkud potíráno blízkostí krajského města, díky čemuž se intenzivně prosazují obory průmyslu a logistiky. Částečně do území zasahují i vinařské oblasti Jižní Moravy. V současné době je zřetelná tendence k orientaci na poskytování služeb a rozvoj cestovního ruchu, ve kterém je ještě velký nevyužitý potenciál.

1.2 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou. Krajský úřad Jihomoravského kraje dále dle svého Datového modelu, Aktualizace územně analytických podkladů 2010 z května 2010, požaduje zařadit do sledovaných jevů další jevy značené A201 až A216. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihomoravského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod., data o životním prostředí uvedená ve Stavu ŽP v Jihomoravském kraji a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity ÚAP Jihomoravského kraje z roku 2012 a podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu (tj. data - sledované jevy ÚAP) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury.

2

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY

V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daná vyhláškou č. 500/2006 Sb., v platném znění, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Zpracovaná témata  Horninové prostředí a geologie,  Vodní režim,  Hygiena životního prostředí,  Ochrana přírody a krajiny,  Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL),  Veřejná dopravní a technická infrastruktura,  Sociodemografické podmínky,  Bydlení,  Rekreace,  Hospodářské podmínky Všechna data důležitá pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice jsou zpracována na úroveň jednotlivých obcí. Pro hodnocení regionálních rozdílů na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP) i nižších jednotek uvnitř ORP jsou v Rozboru udržitelného rozvoje území používány následující prostorové úrovně:

PROJEKT, s.r.o.




  

Jihomoravský kraj a ČR jako nejvyšší srovnávací jednotky pro ORP Pohořelice, průměrný údaj za vlastní ORP Pohořelice pro porovnání rozdílů za jednotlivé obce okres Brno-venkov, případně okresy Znojmo a Břeclav v dřívějších hranicích– okresy jsou základní prostorovou jednotkou umožňující v širším kontextu stanovení regionálních disparit.

Pro hodnocení časových vývojů jsou užívány různá časová srovnání, mimo jiné:  intercensální období 1991 - 2001 - 2011 pro data pocházející ze Sčítání lidu, domů a bytů  vývoj mezi lety 2008-2014 (srovnání mezi prvním pořízením ÚAP a jejich aktualizací)  jiné vhodné periody

PROJEKT, s.r.o.




2.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 2.1.1

Geologie, morfologie

Flyšové území tvoří pruh vrchovin a pahorkatin budovaný relativně odolnějšími, slabě zpevněnými psamity a pelity (převažující horninou jsou hustopečské slíny a ždánické pískovce). Morfologicky se uplatňují vložky slepenců. Oblast neogénu karpatské čelní hlubiny (Dyjskosvratecký úval), ve kterém převládají jíly a písky bádenského a karpatského stáří, má reliéf plochých pahorkatin a říčních rovin. Pahorkatiny jsou buď akumulační (Ivaňská plošina), nebo smíšeného typu erozně-denudačně-akumulační (olbramovická pahorkatina). Olbramovická pahorkatina je nížinnou pahorkatinou tvořenou neogenními a čtvrtohorními sedimenty. JV okraj lemují akumulační říční terasy Jihlavy a Dyje. Ve srovnání s oblastí flyše je reliéf mladší, neboť vznikl až na ústupu bádenského moře. Většina dnešních rysů vznikla až v průběhu kvartéru. Specifické tvary vznikly zvláště v chladných obdobích pleistocénu. Menší rozšíření mají spraše. Relativně velkou plochu zabírají údolní niva a nízké terasy Dyje, Jihlavy a na východním okraji řešeného území i Svratky. Geologická mapa ČR (Zdroj: portal.gov.cz, 2008)

Z geomorfologického hlediska náleží řešené území do systému Alpsko-himalájského, provincií Západní Karpaty (převážná část území) a Západopanonská pánev (JV část území). Subprovincie: - Vněkarpatské sníženiny (převážná část území) - Vídeňská pánev (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov)

PROJEKT, s.r.o.




Geomorfologické celky: - Dyjsko-svratecký úval (převážná část území) - Dolnomoravský úval (JV část území, k.ú. Ivaň, Mušov) Geomorfologické podcelky: - Dyjsko-svratecká niva - Drnholecká pahorkatina (přibližně od silnice I/53 na západ) - Rajhradská pahorkatina (k.ú. Přibice, Vranovice) - Dyjsko-moravská pahorkatina (k.ú. Ivaň)

Olbramovická pahorkatina

Geomorfologické okrsky: - Olbramovická pahorkatina (západní část ORP Pohořelice – západně od silnice I/53) - Ivaňská plošina

Ivaňská plošina

Zdroj: portal.gov.cz, 2008

Zdroj: portal.gov.cz, 2008

PROJEKT, s.r.o.




Typologie české krajiny (Zdroj: portal.gov.cz)

2.1.2

Hydrogeologie

Hydrogeologicky lze území zařadit do oblasti významné, možnost znečištění podzemních vod je významná a ochrana podzemních vod značná. Pro celé správní území ORP Pohořelice, s výjimkou k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov platí tzv. „Nitrátová směrnice“, tj. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Směrnice se týká především opatření ve vztahu k hnojení dusíkatými hnojivy, což přesahuje problematiku řešenou územním plánem. Ve vztahu k územnímu plánu je důležité ustanovení § 12 odst (1), podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů. V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G.

2.1.3

Nerostné suroviny a jejich těžba

Správní území ORP je z pohledu nerostných surovin a jejich těžby úzce spjato s geologickou stavbou. Nevyskytují se zde žádné rudné nerostné suroviny ani vápence. Na severovýchodním okraji ORP Pohořelice se nacházejí dvě výhradní ložiska surovin“ Smolín-Žabčice“ a „Žabčice – Smolín“, dalším ložiskem je „Hrušovany u Brna“.

PROJEKT, s.r.o.




Prognózní zdroje surovin: KLIC KLIC_LOZ CISLO_GF SUBREGISTR CIS_LOZ NAZEV_LOZ P - schválené Medlov293544 220118 936000000 prognózy 9360000 Smolín (vyhrazené) R - schválené 285059 213519 932420000 prognózy 9324200 Vranovice (nevyhrazené) R - schválené 288187 216025 911080000 prognózy 9110800 Branišovice (nevyhrazené)

2.1.4

TEZBA

ICO

ORGANIZACE

6 - dosud 00164801 MŽP, Praha 10 netěženo dosud 00164801 MŽP, Praha 10 netěženo dosud 00164801 MŽP, Praha 10 netěženo

Sesuvy, poddolovaná území, staré zátěže

Aktivní sesuvy se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv „Mušov“, klíč 2279. (zdroj Česká geologická služba – GEOFOND). Poddolovaná území se v území ORP Pohořelice nevyskytují. Staré zátěže území a kontaminované plochy Tab.: Staré zátěže území a kontaminované plochy Obec název lokality Branišovice Skládka Branišovice Loděnice U sadu Malešovice skládka Malešovice Pasohlávky skládka Pasohlávky Pasohlávky skládka Pasohlávky Pohořelice 58 Pohořelice - Smolín Přibice 54 Přibice - Pávišova jáma Šumice skládka Šumice Troskotovice skládka Troskotovice Vlasatice 72 Vlasatice - Stará cihelna Vranovice 74 Vranovice - Hlinek Vranovice skládka Vranovice

číslo k.ú. 609374 686344 690872 718220 718220 751090 735311 764248 768553 783307 785512 785512

název katastrálního území Branišovice Loděnice u Moravského Krumlova Malešovice Pasohlávky Pasohlávky Smolín Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice nad Svratkou Vranovice nad Svratkou

Zdroj: MŽP ČR 2010, Pozn.: poskytnutý seznam není zcela v souladu s poskytnutým mapovým zákresem.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Staré zátěže území a kontaminované plochy

Zdroj: MŽP ČR 2010 Pozn.: poskytnutý seznam není zcela v souladu s poskytnutým mapovým zákresem.

2.1.5

SWOT analýza HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Územní rozvoj není limitován ochranou ložisek Větší množství starých zátěží a kontaminovaných nerostných surovin. ploch - především skládky. Území ORP není ohroženo sesuvy. PŘÍLEŽITOSTI

PROJEKT, s.r.o.


HROZBY Rizika kontaminace v důsledku existence starých zátěží



2.2 VODNÍ REŽIM 2.2.1

Vodní režim v krajině

Celkově poměrně suchá a srážkově podprůměrná Jižní Morava je v oblasti Pohořelicka dotována značným množstvím vodních toků a uměle zřízených nádrží. Nejvýznamnějšími vodními plochami oblasti je soustava tří uměle zbudovaných nádrží Nové Mlýny na dolním toku Dyje na ploše celkem 3 226 ha. Do území ORP Pohořelice zasahuje střední nádrž, zvaná Věstonická a dolní nádrž, zvaná Novomlýnská. V sedmdesátých letech došlo v nivní oblasti (tehdy nejrozsáhlejší lužní krajina ve střední Evropě) k významným vodohospodářským úpravám (výstavba nádrží, regulace toků), což mělo za následek podstatnou změnu vodohospodářských poměrů v této oblasti, tj. snížení rozsahu a četnosti a v některých oblastech zamezení každoročních záplav, změna a stabilizace hladin podzemních vod, zvýšení minimálních průtoků v řece Dyji a zabezpečení dostatku vody pro provoz závlah zemědělských pozemků v této aridní oblasti. Provedenými úpravami vodních toků hlavně Moravy a Dyje a výstavbou vodního díla Nové Mlýny v letech 1968 až 1989 došlo tedy k významné změně vytvořením diferencované ochrany území jižní Moravy před povodněmi do průtoku stoletých vod. Na druhé straně provedením vodohospodářských zásahů byl tisíciletý vodní režim lužních ekosystémů s dřívějšími každoročními přirozenými záplavami přeměněn na režim výparný, kdy atmosférické srážky jsou nižší než výpar. Na vodu je vázán celý biorytmus lužních lesů, tedy chemické a biologické procesy toku látek i energie v tomto přírodním ekosystému. Jakékoliv negativní zásahy do hydrického procesu zde způsobují plošné vysušování lužních lesů s následným narušením jejich biorytmu a bezprostředním ohrožením jejich existence. Negativní důsledky umělého zásahu jsou dnes postupně zmírňovány finančně náročnou revitalizací Vodního díla Nové Mlýny a jeho okolí. Střední nádrž v současné době plní především úlohu ochrany přírody. Obě krajní nádrže dnes kromě protipovodňové ochrany slouží především k rekreaci, rybolovu a provozování vodních sportů. Komplex nádrží se stal významným zimovištěm severských druhů ptactva. Vážnost problematiky lze pochopit, dáme-li do souvislosti rozdíl poklesu mezi ročními srážkovými úhrny a ročním poklesem odtoku. Zvyšuje se trendový odtok srážkové vody. Krajina není schopná delší dobu zadržet vodu (snížila se její retenční schopnost) a proto po spadnutí vydatnějších srážek dochází k jejich rychlému odtoku do toků. Zároveň přibyla právě četnost přívalových srážek. Z krajiny se postupně vypařuje méně vody, protože zásoby vody v krajině jsou menší, než tomu bylo v minulosti. Nerovnoměrnost výparů vodních par z krajiny a vodních ploch do ovzduší ovlivňuje tvorbu srážek a jejich rozdělení v krajině. Celoplošný nedostatek vody v krajině způsobuje její rychlejší přehřívání se všemi následky – dochází k vysušování krajiny. Monitoring sucha je předmětem projektu Intersucho, dostupné z: http://www.intersucho.cz/ Je třeba tedy srážkovou vodu v krajině zachytit, umožnit infiltraci do podzemních vod a zabránit zrychlenému odtoku do vodních koryt – přiblížit se co nejvíce k původnímu přirozenému vodnímu režimu v krajině. Zrychlený odtok hrozí především z území s velkou sklonitostí a nevhodným hospodařením – orná sklonitá půda. Základem je tedy potřeba snížit plochy těchto území. Pro srovnání jednotlivých obcí v rámci ORP Pohořelice byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o orientační určení pozemků ohrožených vodní erozí - plochy orné půdy na sklonitých svazích.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Orientační vymezení ploch ohrožených erozí

Sklonitý terén obdělávaný zemědělskou činností se nachází především v západní částí SO ORP na území obcí Troskotovice, Branišovice a Šumice. Zbytek území není vodní erozí ohrožen. V místech, kde se projevuje nepříznivý vliv sklonitosti je vhodné se zaměřit na užívání protierozních agrotechnologií, pěstování vhodných plodin a v horších případech i technické zabezpečení pozemků. Vzhledem k poloze intravilánů obcí pod těmito ohroženými oblastmi je třeba upozornit také na hrozbu zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Celkově je v této oblasti situace poměrně příznivá. Poznámka k realizaci protipovodňových opatření a zlepšení vodního režimu v krajině: V krajině se nachází upravené (napřímené, opevněné, zatrubněné) drobné vodní toky, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků.

PROJEKT, s.r.o.




Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale je třeba podotknout, že jejich účinnost se liší především v závislosti na rozsahu povodňových situací. Při dlouhotrvajících regionálních deštích (na velkém území), se tato opatření projeví na snížení průtoků řádově v procentech, ovšem při (v poslední době častějších) přívalových srážkách na malém ohraničeném území, je záchytná schopnost těchto drobných prvků v krajině vysoká. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Vhodným nástrojem pro jejich realizaci jsou mimo jiné komplexní pozemkové úpravy (KPÚ).

2.2.2

Stav povrchových a podzemních vod

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. V České republice má jakost vody stoupající tendenci.

2.2.2.1

Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T.G.M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí vodních toků, které byly z hlediska obou ukazatelů (ekologický stav/potenciál a chemický stav) hodnoceny takto:

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Chemický stav povrchových vod

Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009

Obr.: Ekologický stav povrchových vod

Zdroj: Plán oblasti povodí Dyje, 2009 Pozn.: Vodní útvary stojaté se hodnotí zvlášť. V tomto případě nádrže Nové Mlýny (modře) jsou klasifikovány stupněm "střední ekologický potenciál".

PROJEKT, s.r.o.




Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení ekologického a chemického stavu všechny vodní toky v řešeném území hodnoceny jako rizikové. Pro dokreslení aktuální situace je uvedena tabulka jakosti vody ve vybraných tocích/profilech ve státní síti sledování jakosti vod (ČHMÚ) s klasifikací podle ČSN 75 7221. Tab.: Jakost vody ve vybraných tocích a profilech a zatřídění podle ČSN 75 7221 (ČHMÚ) Tok, vybrané profily

Biochemic Chemická ká spotřeba Amoniakální Dusičnanový Jednotka Celkový fosfor spotřeba kyslíku dusík dusík kyslíku dichromanem

Rok

2004 Dyje - VDNM Dolní Věstonice

2005 2006

2004 2005 Jihlava– Ivaň

2006

2007-2008

2004 2005 Svratka Vranovice

2006

2007-2008

třída

(BSK5)

(CHSK-Cr)

(N-NH4+)

(N-NO3-)

(TP)

mg/l

6,3

32

0,1

2,88

0,26

třída

IV

IV

II

III

IV

mg/l

4,8

30

0,05

2,96

0,22

třída

IV

III

I

II

III

mg/l

5,2

27

0,09

2,96

0,18

třída

IV

III

II

II

III

mg/l

3,4

24

0,13

5,41

0,25

třída

IV

IV

II

III

IV

mg/l

2,8

23

0,08

5,64

0,22

třída

IV

III

II

III

III

mg/l

3,1

24

0,11

5,9

0,22

třída

IV

III

II

III

III

mg/l

3,7

27,3

0,13

6,0

0,26

třída

III.

III.

I.

III.

III.

mg/l

4,7

24

0,59

4,24

0,33

třída

IV

III

IV

II

IV

mg/l

3,5

24

0,26

4,15

0,3

třída

IV

III

III

III

IV

mg/l

3,4

23

0,3

3,98

0,25

třída

III

III

III

III

IV

mg/l

3,2

21,2

0,28

4,7

0,27

třída

III

III

II

III

III

Popis: I-neznečištěná, II-mírně znečištěná, III-znečištěná, IV-silně znečištěná, V-velmi silně znečištěná voda. Zdroj: ČHMÚ, www.voda.gov.cz

2.2.2.2

Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů

Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden na následujících obrázcích.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.:Kvantitativní stav útvarů podzemních vod


Obr.: Chemický stav útvarů podzemních vod


Podle Plánu oblasti povodí Dyje jsou po součtu hodnocení kvantitativního a chemického stavu všechny útvary podzemních vod na území ORP Pohořelice hodnoceny jako rizikové.

PROJEKT, s.r.o.




Na území ORP je přes nedostatek primárních dat zaznamenán vysoký výskyt útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Na území ORP nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací nerizikový. Na sledovaném území nejsou rovněž plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického stavu podobně jako na většině území České republiky. Dle dostupných údajů z hlediska kvantitativního stavu podzemních vod je území hodnoceno stupněm nerizikový. Jakost vod v tocích se dle dostupných měření od roku 2004 mírně zlepšuje.

2.2.3

Ochrana před povodněmi

Díky soustavě nádrží Nové Mlýny je jižní část správní oblasti ORP Pohořelice poměrně dobře chráněná před velkou vodou i přesto, že leží na soutoku několika větších řek v rovinaté oblasti. Povodněmi tak hrozí především řeka Jihlava, ve východní části ORP Svratka (k.ú. Vranovice, Ivaň) a některé menší toky. Obr. Vyhlášená záplavová území (Q100, r. 2014):

Ochranu území města Pohořelice řeší územně technická dokumentace „Protipovodňová opatření ve městě Pohořelice“, která byla zapracována do změny č. 8 ÚPN SÚ Pohořelice.

PROJEKT, s.r.o.




Obec

Rozloha obce (ha)

Zaplavované území při Q100

Podíl zaplaveného území (%)

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

1 106 929 1 176 867 920 480 2 662 4 305 739 862 1 809 2 288 1 382 19 525

0 307 568 0 143 137 326 * 982 162 0 0 0 500 3125

0 33,05 48,3 0 15,54 28,54 12,27 * 22,82 21,92 0 0 0 36,26 16,01

Zdroj: ČSÚ, podklady ÚAP, dopočet vlastní * bez plochy nádrží Nové Mlýny

Pozn.: v kapitole 3.3.6 je vyčíslen podíl zastavěných a zastavitelných ploch postižených záplavou Q100.

2.2.4

Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu

Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

PROJEKT, s.r.o.




2.2.5

SWOT analýza VODNÍ REŽIM V KRAJINĚ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Nerizikový kvantitativní stav útvarů podzemních Nejsou plněny cíle environmentální kvality vod. povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu a nejsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska chemického. V řešeném území leží významné zdroje V obcích Branišovice, Loděnice, Šumice, podzemních vod, zdroje přírodní minerální vody Troskotovice a Vlasatice stále není zaveden systém v k.ú. Pasohlávky a Mušov. čištění odpadních vod. Málo sklonitých obdělávaných pozemků v území – Nízká ekologická stabilita zemědělských oblasti, území není významněji ohroženo vodní erozí. zrychlený vodní režim, výsušnost - všechny obce, v nižší míře pouze Pasohlávky a Ivaň. Ochranu před povodněmi na řece Dyji do Q100 plní vodní nádrže Nové Mlýny. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Nastartování procesu KPÚ v oblastech Předpokládaný silný rozvoj lázeňství a cestovního s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým ruchu v oblasti Pasohlávky-Mušov naráží na koeficientem ekologické stability. prahovou situaci v oblasti zásobování pitnou vodou. Ochrana zastavěných území před povodněmi – Nárůst přívalového množství dešťových vod dořešení problematických úseků vodotečí. v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Přírodě blízká protipovodňová opatření v krajině, Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, revitalizace drobných vodních toků. chybějící extenzivní zemědělská výroba. Modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační Zánik lužních lesů. sítě a rozvoj napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV Další rozvoj lázeňství – využití zdrojů přírodní minerální vody v k.ú. Pasohlávky a Mušov.

PROJEKT, s.r.o.




2.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2.3.1

Ovzduší

Čistota ovzduší a jeho znečišťování je problematika, kterou je nutno se zabývat jak v lokálních, tak v globálních měřítcích. Škodliviny, které se dostávají do ovzduší převážně následkem lidské činnosti (průmysl, doprava, energetika) mají negativní dopad jak na kvalitu životního prostředí, tak přímo na živé organismy včetně člověka. Znečišťující látky mají schopnost se akumulovat v prostředí v půdě, vodě i v organismech a jako součást potravinového řetězce se dostávat v produktech zemědělské a živočišné výroby do organismů a dále napadat zdraví populace. Vysoce toxické látky projevují svůj škodlivý účinek bezprostředně po vystavení se jim, jiné látky se akumulují v organismu a jejich účinky se dostaví až po různě dlouhé časové prodlevě (dny, týdny, roky). Původ znečišťujících látek může být jak místní, tak i z velkých vzdáleností. Schopnost migrace škodlivin v ovzduší je dána především jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, morfologií území a aktuálními klimatickými podmínkami. Důsledkem toho je skutečnost, že na množství škodlivin v ovzduší nelze usuzovat pouze z množství v daném místě emitovaných částic. Dochází k prostorovým disproporcím, kdy opatření provedená v jednom místě se mohou projevit jen částečně nebo vůbec a projevují se v místě jiném. Proto je nutné se při řešení této problematiky neomezovat správními hranicemi území, ale postupovat podle přirozených přírodních hranic a pochodů v krajině. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek v ovzduší se vyskytují v zimním období (topná sezona) při nepříznivých rozptylových podmínkách (velmi slabé proudění, teplotní inverze...). Koncentrace oxidů dusíku (NO + NO2) jsou zvýšené, zvláště ve městech v těsné blízkosti dopravních tepen, prakticky v průběhu celého roku. Ozon dosahuje maximálních hodnot v jarních a hlavně v letních měsících při dlouhodobějším trvání slunných a tedy bezoblačných dní, kdy nejvyšší hodnoty jsou dosahovány odpoledne a k večeru opět dochází k jejich poklesu. Imisní limity Nařízení vlády č.350/2002 Sb., v platném znění (novela 429/2005 Sb.) stanovuje nové limitní imisní hodnoty a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Limity jsou stanoveny zvlášť pro ochranu zdraví obyvatelstva a zvlášť pro ochranu vegetace a ekosystémů. Imisní limity (LV) pro ochranu zdraví: Znečišťující látka

Doba průměrování

Pb

Mez tolerance (pro 2006) [µg.m-3] MT

Termín dosažení LV

Dolní LAT

1 hodina

—

—

350 max. 24x za rok

—

—

24 hodin

50 max. 3x za rok

75 max. 3x za rok

125 max. 3x za rok

—

—

24 hodin

20 max. 7x za rok

30 max. 7x za rok

50 max. 35x za rok

—

—

kalendářní rok

NO2

Hodnota imisního limitu [µg.m-3] LV

Horní UAT

SO2

PM10

Mez pro posuzování [µg.m-3]

10

14

40

—

—

100 max. 18x za rok

140 max. 18x za rok

200 max. 18x za rok

40

31.12.2009

kalendářní rok

26

32

40

8

31.12.2009

kalendářní rok

0.25

0.35

0.5

—

—

1 hodina

PROJEKT, s.r.o.




maximální denní 8h klouzavý průměr

CO

5 000

7 000

10 000

2

3.5

5

kalendářní rok

Benzen

—

—

4

31.12.2009

Pozn.: Pro částice PM2,5 je v nově navrhované směrnici EU navržen limit pro roční průměr 25 µg.m . zdroj: ČHMI -3

Cílové imisní limity (TV) a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu zdraví: Znečišťující látka


O3

maximální denní 8h klouzavý průměr

Cd

Mez pro posuzování [µg.m-3]

Hodnota cílového imisního limitu [µg.m-3] TV

Termín dosažení Dlouhodobý imisní TV cíl

Horní UAT

Dolní LAT

—

120

120, 25x v průměru za 3 roky

31.12.2009

120

kalendářní rok

0.002

0.003

0.005

31.12.2012

—

As

kalendářní rok

0.0024

0.0036

0.006

31.12.2012

—

Ni

kalendářní rok

0.010

0.014

0.020

31.12.2012

—

kalendářní rok

0.0004

0.0006

0.001

31.12.2012

—

Benzo(a)pyren zdroj: ČHMI

Limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Území na kterém musí být podle nařízení vlády dodržovány imisní limity pro ochranu vegetace a ekosystémů jsou: a) území národních parků a chráněných krajinných oblastí b) území s nadmořskou výškou 800 m n.m. a vyšší c) ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP Imisní limity (LV) pro ochranu ekosystémů a vegetace: Znečišťující látka


SO2

rok a zimní období (1.10.-31.3.)

NOx

kalendářní rok

Mez pro posuzování Hodnota imisního limitu [µg.m-3] [µg.m-3] Termín dosažení LV Horní Dolní LV UAT LAT 8

12

20

—

19.5

24

30

—

zdroj: ČHMI

Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu ekosystémů: Znečišťující látka

Časový interval

Dlouhodobý imisní cíl [µg.m-3.h]

Hodnota cílového imisního limitu k 31.12.2009 [µg.m-3.h]

O3

AOT40, vypočten z 1h hodnot v období květen– červenec

6 000

18 000 průměr za 5 let

Pozn.: AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m -3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ zdroj: ČHMI

Sleduje se překročení imisních limitů pro koncentrace prachových částic velikosti PM 10. Koncentrace prachových částic PM10 sleduje ČHMÚ v podrobnosti čtvercové sítě o velikosti čtverce 1x1 km. V roce 2010 nebyly na území ORP Pohořelice imisní limity pro průměrné roční ani čtyřiadvacetihodinové koncentrace prachových částic překročeny.

PROJEKT, s.r.o.




Kvalita venkovského ovzduší Zásadní roli na znečištění ovzduší hraje geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Značný podíl na snížení emisní zátěže ovzduší má tedy plynofikace obcí, která zabraňuje znečišťování ovzduší z plošných malých zdrojů (vytápění domácností apod.). Růst cen plynu se však v posledních letech projevil nárůstem znečištění v důsledku přechodu řady domácností k vytápění jinými druhy paliv nebo případným spoluspalováním komunálního odpadu. Značnou zátěž životního prostředí představují emise produkované z mobilních zdrojů, především emise oxidů dusíku, VOC a TZL z automobilové dopravy. Nejzatíženější silniční komunikací je silnice I/52 (Brno – Pohořelice – Mikulov – Dolní Rakousko) s průměrnou denní intenzitou přibližně v jednotlivých úsecích okol 9-15 tis. vozidel. Na silnici I/52 nechybí žádné obchvaty. Klíčovou úlohu v oblasti hraje zemědělství, které je dominantním zdrojem emisí amoniaku. Na celém území ORP Pohořelice je překračován imisní limit koncentrace ozonu pro ochranu lidského zdraví. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Subjektivně nepříjemným zařízením vzhledem k obtěžováním pachy je kafilerie v medlově (za hranicí ORP poblíž Smolína.

2.3.2

Odpadové hospodářství

Evidovaná zařízení pro využívání a odstraňování odpadů (2006): ATRAX METAL MORAVA s.r.o., Vranovice, sběrna druhotných surovin, kapacita 10 000 t V ORP nejsou žádné evidované skládky odpadů. Produkce odpadů Největší množství odpadu pochází ze stavební a demoliční činnosti – jedná se z převážné části o zeminu a kamení. Tato složka tvoří dvě třetiny celkového množství vyprodukovaného odpadu. Jsou zřejmé velké meziroční výkyvy v některých druzích odpadu, které ukazují spíše na nedostatky v evidenci. Množství komunálního odpadu je významně ovlivněno existencí společnosti zabývající se sběrem kovového odpadu (kovošrotu) v Pohořelicích. Z celkového množství komunálního odpadu 28 498 tun v roce 2006 tvoří kovy 22471 tun. Produkce komunálního odpadu bez sběru kovů tedy činí téměř 6027 tun ročně. Dle databáze ISOH bylo v roce 2012 vyprodukováno na území ORP 343120 t odpadu a zlikvidováno 341586 t odpadu. (všechny kategorie odpadů) V jednotlivých obcích existují systémy separovaného sběru, jedná se zejména o papír, plasty, tetrapakové obaly, železo apod. Svoz odpadu zajišťují oprávněné firmy. Odpady jsou nyní odváženy mimo území ORP na skládku provozovanou firmou A.S.A. Žabčice, spol. s r.o. (pobočka Žabčice). Z hlediska problematiky odpadů je třeba ještě uvést stálé riziko vzniku černých skládek (viz kapitolu 2.1)

2.3.3

Hluk

Území je v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy), železnice Viz. téma Veřejná dopravní a technická infrastruktura.

PROJEKT, s.r.o.




Strategická hluková mapa silnic sleduje hluk v okolí části silničního spojení R52 Brno - Vídeň. Z mapy je zřejmá hluková zátěž jihovýchodní části města Pohořelice od silnice I/52. Obr.: Strategická hluková mapa silnic

Zdroj: Cenia 2010

Hluk z R52 – noc (hluková izofona 50 dB (A) – noc je na rozhraní světle a tmavě zelené plochy):

Zdroj: MZ ČR (2010)

PROJEKT, s.r.o.




Zdroj: MZ ČR (2010)

V zastavěném území je nutno respektovat požadavky Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, jež stanovuje nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve stavbách výrobních, ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanské vybavenosti a ve venkovním prostoru. Hodnoty hluku ve venkovním prostoru se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době (06-22 hod) se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době (22-06 hod) pro nejhlučnější hodinu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Pro účely územního plánování se vyjadřuje 24hodinovou dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ldvn a noční dlouhodobou ekvivalentní hladinou Ln. Nejvyšší přípustné dlouhodobé ekvivalentní hladiny Ldvn a Ln se číselně rovnají nejvyšším přípustným ekvivalentním hladinám akustického tlaku LAeq,T. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru (s výjimkou hluku z leteckého provozu) se stanoví součtem:  základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB  a korekcí pro denní nebo noční dobu a místo Pro účely aktualizace RURU byly zpracovatelem ÚAP s využitím dat Sčítání dopravy v roce 2010 vyčísleny hlukové zátěže u nejvíce zatížených silničních komunikací, a to jen v úsecích procházejících v kontaktu se zastavěnými územími obcí. Posuzována přitom nebyla silnice R52, kde byly využity data (hlukové mapy) MZ ČR a I/52, protože lze předpokládat na této silnici konstantní zátěž jako v jižní části R52 – izofony byly proto převzaty i na tento navazující úsek. Výpočty jsou provedeny podle přílohy Zpravodaje Ministerstva životního prostředí ČR číslo 3/1996, tj. podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko). Pro prognózu nárůstu dopravy na silnicích byl použit postup dle Technických podmínek TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy. Podle TP 225 se výhledová intenzita dopravy se vypočte jako násobek výchozí intenzity dopravy – v tomto případě v roce 2010 a koeficientu prognózy intenzit dopravy. Koeficient prognózy intenzit dopravy PROJEKT, s.r.o.




zohledňuje předpokládaný vývoj intenzit dopravy jednotlivých skupin vozidel na jednotlivých typech komunikací. Pro zadání intenzit dopravy v roce 2030, jež je výpočtovým rokem, byly použity tyto koeficienty prognózy dopravy: Silnice I. třídy  Lehká vozidla 1,41  Těžká vozidla 1,08 Silnice II. třídy  Lehká vozidla 1,37  Těžká vozidla 1,05 Poznámka: v době zpracování aktualizace ÚAP ORP Pohořelice nebyly k dispozici nové koeficienty pro výpočet nárůstu intenzit dopravy stanovené na základě „Celostátního sčítání dopravy 2010“, byly proto použity koeficienty původní. Viz následující tabulky:

PROJEKT, s.r.o.




Branišovice: Číslo státní silnice: Sčítací stanoviště:

I/53 6-2118

- těžká vozidla - osobní automobily - motocykly CELKEM vozidel

T= O= M= S=

od zaús. 396 od Olbramovic po hranice okr. Zn-Bv. Stav r. 2010 1955 6808 35 8798

návrh k r. 2030 2111 9599 30 11740

Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 10918,60 - průměrná denní hodinová intenzita nd 682,41 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 22,22 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0,5000 - průměrná denní intenzita osobních automobilů 8884 Hodinová intenzita (nOAd)= 555,236 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 2035 Hodinová intenzita (nNAd)= 127,176 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 80 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,001728 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021913 - hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = 53843762,27 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 65150952,34 y = 10log x -10,1 = 68,04 dB (A) Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 dB(A): U= 8,04 10 umocněno U/8,78 8,23 pro výšku H = 9m Vzdálenost izofony 60 dB(A) d = 40,77 m

a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 821,83 - průměrná noční hodinová intenzita nn 102,73 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 745,25 Hodinová intenzita (nOAn)= 93,156 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 76,58 Hodinová intenzita (nNAn)= 9,572 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213 - faktory (dle grafu) F1 = 4091859,311 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 4951149,77 y = 10log x -10,1 = 56,85 dB (A) Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 dB(A): 6,85 10 umocněno U/8,78 6,02 Vzdálenost izofony 50 dB(A) d = 34,80 m

Rezidenční plocha přímo sousedí s daným silničním tahem, vlastní obytné objekty jsou odsazeny 35 m od silnice.

PROJEKT, s.r.o.




Malešovice, Odrovice, Cvrčovice, Pohořelice: Číslo státní silnice: Sčítací stanoviště:

II/395 6-3799


T= O= M= S=

od hranice okresu Brno-venkov - Břeclav po zaústění do 416 Stav r. 2010 348 1640 17 2005

návrh k r. 2030 365 2247 14 2627

Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 2442,78 - průměrná denní hodinová intenzita nd 152,67 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 17,36 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0,5000 - průměrná denní intenzita osobních automobilů 2091 Hodinová intenzita (nOAd)= 130,665 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 352 Hodinová intenzita (nNAd)= 22,009 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 50 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213 - hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = 7645843,908 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 9251471,13 y = 10log x -10,1 = 59,56 dB (A) Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 dB(A): U= -0,44 10 umocněno U/8,78 0,89 pro výšku H = 9m Vzdálenost izofony 60 dB(A) d = 0,00 m

a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 183,87 - průměrná noční hodinová intenzita nn 22,98 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 170,61 Hodinová intenzita (nOAn)= 21,327 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 13,25 Hodinová intenzita (nNAn)= 1,657 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213 - faktory (dle grafu) F1 = 817959,5541 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 989731,06 y = 10log x -10,1 = 49,86 dB (A) Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 dB(A): -0,14 10 umocněno U/8,78 0,96 Vzdálenost izofony 50 dB(A) d = 0,00 m

Podle sčítání dopravy z roku 2010 klesla na silnici II/395 dopravní zátěž z 2240 vozidel na 2005 vozidel, výrazně klesl i podíl těžkých vozidel (z 531 na 348). V důsledku toho nyní hluková zátěž z dopravy vyhovuje hygienickým předpisům. Komunikace prochází středem obce Malešovice, okrajovou částí obce Odrovice (v kontaktu s obytnou zástavbou), středem obce Cvrčovice a ústí do centra města Pohořelice.

PROJEKT, s.r.o.




Pohořelice: Číslo státní silnice: Sčítací stanoviště:

II/416 6-2130


T= O= M= S=

od MÚK s 52 po zaústění 395 Stav r. 2010 591 4058 50 4699

návrh k r. 2030 621 5559 43 6223

Výpočet hladiny hluku: a) denní doba (06-22 hod.): - průměrná denní intenzita dopravy Sd 5786,93 - průměrná denní hodinová intenzita nd 361,68 - procentuelní podíl nákl.automobilů a autobusů (%) To= 12,58 - poměr procent.podílů nákl.automobilů k osob. automobilům Nn=xNd; x= 0,3000 - průměrná denní intenzita osobních automobilů 5180 Hodinová intenzita (nOAd)= 323,755 - průměrná denní intenzita nákladních automobilů 607 Hodinová intenzita (nNAd)= 37,928 - nejvyšší dovolená rychlost na komunikaci 50,00 - výpočtová rychlost vd 50 km/hod - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213 - hladina akust.tlaku A osobních vozidel k návrhovému období územního plánu (LoA) 74,1 - hladina akust.tlaku A nákladních vozidel k návrhovému období územního plánu (LnA) 80,2 F1 = 15255965,5 (F1=noAd x FvoA x 10exp LoA/10 + nNAd x FvNA x 10exp LNA/10) - faktory F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4%) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 18459718,26 y = 10log x -10,1 = 62,56 dB (A) Izofona 60 dB(A) je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 60 dB(A): U= 2,56 10 umocněno U/8,78 1,96 pro výšku H = 9m Vzdálenost izofony 60 dB(A) d = 19,53 m

a) noční doba (22-06 hod.): - průměrná noční intenzita dopravy Sn 435,58 - průměrná noční hodinová intenzita nn 54,45 - průměrná noční intenzita osobních automobilů 421,87 Hodinová intenzita (nOAn)= 52,734 - průměrná noční intenzita nákladních automobilů F40 13,70 Hodinová intenzita (nNAn)= 1,713 - výpočtová rychlost vn 50 km/hod. - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku osob.vozidel na rychlosti (FvoA) 0,0008209 - funkce závislosti ekvivalentní hladiny akust.tlaku nákl.vozidel na rychlosti (FvNA) 0,0021213 - faktory (dle grafu) F1 = 1493138,497 F2 = dle tabulky 1,21 (pro sklon 3-4% - z grafu) F3 = dle tabulky 1 (1-živičný povrch, 1,2-cementový kryt, 2,0-drobná dlažba, 4,0-hrubá dlažba) x = F1*F2*F3 1806697,58 y = 10log x -10,1 = 52,47 dB (A) Izofona 50 dB(A) - noc - je při pohltivém terénu a zanedbání vlivu přilehlé zástavby v následující vzdálenosti od osy komunikace: potřebný útlum na 50 dB(A): 2,47 10 umocněno U/8,78 1,91 Vzdálenost izofony 50 dB(A) d = 19,28 m

Komunikace prochází zastavěným územím Pohořelic (ulice Znojemská). Vzdálenost obytné zástavby od silnice je nedostatečná.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú. Mušov

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Pohořelice

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Nová Ves

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: území zasažené nadměrným hlukem v k.ú Branišovice

Obr.: území zasažené nadměrným hlukem od železnice v k.ú Vranovice

PROJEKT, s.r.o.




Vyhodnocení počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem je uvedeno v kapitole 3.3.7

2.3.4  

Další hygienické závady území

Výskyt radonu s nízkým až středním rizikem nedokončená výstavba veřejných kanalizací a jejich napojení na ČOV (viz. téma: Veřejná dopravní a technická infrastruktura)

Obr.: Mapa radonového rizika (statisticky převažující kategorie v dané geologické jednotce)

Zdroj: ČGS

Radioaktivní přeměnou uranu 238U v podloží vzniká radium 226Ra a z něj radon 222Rn. Z radonu potom vznikají tzv. dceřinné produkty, což jsou izotopy polonia a vizmutu. Ty jsou na rozdíl od plynného radonu kovové povahy, vážou se na částice aerosolu a s nimi vnikají do plic, kde přispívají k vnitřnímu ozáření organismu. Z toho je patrné, že radon, který vzniká v přírodě radioaktivní přeměnou z uranu, se v přírodních podmínkách neustále vytváří a že uran je z hlediska délky lidského života v podstatě stabilním zdrojem radonu. Přírodní radionuklidy, zejména radon, přispívají k ozáření lidského organismu přibližně z 55 %.

PROJEKT, s.r.o.




2.3.5

SWOT analýza HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

SILNÉ STRÁNKY Na území ORP Pohořelice není zastoupen těžký průmysl a technologie produkující významnější množství emisí látek znečišťujících ovzduší. Sledovaná koncentrace prachových částic PM10 nepřekročila v roce 2010 limity. Vysoká míra plynofikace obcí. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů.

SLABÉ STRÁNKY Plynofikovány nejsou obce Pasohlávky, Ivaň.

PŘÍLEŽITOSTI Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací a na návětrných stranách obcí za účelem snížení prašnosti. Realizace dalších opatření vycházejících z programů snižování emisí. Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků. Odklon významných silničních tahů od obytné zástavby, obchvaty na nových a rekonstruovaných tazích. Případně protihluková opatření.

HROZBY Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací.

Vysoká produkce komunálního odpadu. Nadměrná hluková zátěž od dopravy (pro obytnou zástavbu) na silnicích II/416 (Pohořelice), R52 (Pohořelice) a I/52 (Nová Ves, Pasohlávky-Mušov) V důsledku poklesu intenzity došlo k významnému Kvalitu ovzduší místně a sezónně negativně snížení hlučnosti z dopravy. Tah II/395 již ovlivňují emise z dopravy, emise z vytápění neohrožuje přilehlou zástavbu nadměrným hlukem domácností a emise ze zemědělských zdrojů, z dopravy. především z živočišné výroby.

Překročení kapacity skládek TKO, nepřipravenost vhodných ploch pro založení nových skládek.

Neřešení problematiky odkanalizování obcí a čištění odpadních vod. Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávně navržené či provozované technologie. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.

PROJEKT, s.r.o.




2.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 2.4.1

Ochrana přírody

Množství volně žijících rostlin a živočichů je přímo závislé na existenci vhodných ekosystémů. Ochrana biocenologických společenstev je nutností k zachování jejich existence. Platná česká legislativa obecně chrání veškerou volnou krajinu (zákon č. 114/1992 Sb.), do této ochrany spadají např. prvky ÚSES, VKP, nebo přírodní parky (jevy 21, 22 ,23). Mezi zvláště chráněná území velkoplošného charakteru se řadí národní parky a chráněné krajinné oblasti, tyto se v řešeném území nevyskytují. Dále soustava chráněných území NATURA 2000, vytvořená na základě sjednocených podmínek na územích států Evropské unie. Sem spadají ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V řešeném území je vymezena „Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny“ (kód lokality CZ0621030), zasahující do KÚ Horní a Dolní Věstonice, Ivaň a Mušov. V oblasti původních lužních lesů vznikla lidskou zásluhou soustava tří umělých nádrží, která se postupem času stala velmi cennou z hlediska útočiště stěhovavých ptáků. Nádrž leží na soutoku řek Dyje, Svratky a Jihlavy. Přibližné rozměry jsou délka 4km, šířka 3km. Hladina v nádrži bývá silně rozkolísaná a vzhledem k místy velmi malé hloubce se často vynořují velké plochy ostrůvků. Při nadmořské výšce hladiny 170,35 m činí plocha ostrůvků cca 20 ha. Lokalita je významná jako hnízdiště, i jako zimoviště a tahová zastávka ptáků v období migrace. Oblast byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného, na tři zimující druhy orel mořský, husa polní a husa běločelá a na podzimní shromaždiště husy velké. Střední nádrž je kromě rybáka obecného také nejvýznamnějším hnízdištěm, zrzohlávky rudozobé a racka chechtavého v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého a racka bouřního a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého v ČR. Ještě donedávna představovala i největší hnízdiště husy velké. V první polovině 80. let minulého století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého v ČR, která sídlí nyní v NPR Křivé jezero. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než 20 000 kusů vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého, v zimě bezkonkurenčně převládají severské husy. Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého v ČR. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců. V řešeném území jsou vyhlášeny tři evropsky významné lokality NATURy 2000, a to EVL Šumické rybníky (CZ0623027), EVL Mušovský luh (CZ0624103) a EVL Vranovický a Plačkův les (CZ0620084). 





EVL Šumické rybníky se sestávají ze soustavy rybníků na Šumickém potoce, mezi obcemi Šumice a Pohořelice, ve střední části Dyjsko-svrateckého úvalu. Jedná se o vodní ekosystém mělkých průtočných rybníků s částečně zachovalou litorální zónou a poměrně rozsáhlými rákosinami. Rybníky jsou významným hnízdištěm a tahovou zastávkou ptáků, vyskytuje se zde řada významných druhů bukač velký, zrzohlávka rudozobá, lžičák pestrý, potápka černokrká, aj. Významná je početnost populace kuňky ohnivé. EVL Mušovský luh je komplex lužního lesa podél dolního toku řeky Jihlavy mezi obcí Přibice a střední nádrží vodního díla Nové Mlýny. Lokalita představuje jeden z posledních dochovaných zbytků lužního lesa po vybudování střední novomlýnské nádrže. Kvalitnější porosty tvrdého luhu se nachází především v jižní části území - Mušovském luhu, kde se vyskytují i významnější druhy rostlin. Vyskytují se zde minimálně dva druhy významné z hlediska Natury 2000 - roháč velký (Lucanus cervus) a vydra říční (Lutra lutra). EVL Vranovický a Plačkův les je území ležící v Dyjsko-svratecké nivě, jižně od obce Vranovice, v prostoru mezi řekami Svratkou a Šatavou. Dominantu porostu tvoří tvrdé luhy nížinných řek. V okolí přirozeného toku říčky Šatavy se fragmentálně vyvíjejí měkké luhy, na místech s dlouhodobě stagnující vodou mokřadní olšiny a ve fragmentech porosty rákosin a vysokých ostřic. V tůních výskyt vodních makrofyt. V území se rozmnožuje řada obojživelníků včetně bohaté populace skokana ostronosého, která vykazuje řadu odlišností od ostatních populací tohoto druhu. Vyskytuje se PROJEKT, s.r.o.




zde řada chráněných druhů ptáků, hnízdí zde orel mořský, luňák hnědý, čáp černý, nocují volavka popelavá a kvakoš noční. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Pro účely výpočtu indikátoru % pokrytí území ORP chráněnými plochami byla započítána pouze ta MZCHÚ, která neleží již v ptačí oblasti a EVL. Několik z výše jmenovaných oblastí je chráněno současně jako přírodní rezervace. Jedná se o PR Věstonická nádrž o rozloze asi 480 ha, s ochranným pásmem v KÚ Ivaň. Rezervace je chráněna jako hnízdiště a shromaždiště vodních ptáků. Dále jde o PR Plačkův les a říčka Šatava, která zasahuje do KÚ Ivaň rozlohou 113 ha. Předmětem ochrany je zaplavovaný zbytek lužního lesa s bohatou avifaunou. Poslední přírodní rezervací je PR Šumický rybník o rozloze 24 ha. Jde o rybník s vlhkými loukami s významným refugiem živočichů. Dalším chráněným prvkem území je Přírodní park Niva Jihlavy o celkové rozloze 11 km2 zasahuje do katastrů obcí Malešovice a Odrovice. Posláním přírodního parkuje ochrana krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika oblasti, při umožnění únosného turistického využití a rekreace. Charakteristická údolní niva řeky Jihlavy, která je unikátní ukázkou toku větší nížinné řeky volně meandruje říčními nánosy. Na okrese Brno-venkov jde o jediné dochované území takového charakteru, v rámci jihomoravského regionu jde o jeden ze tří delších úseků dosud zachovalých toků nížinných řek. Typickým krajinotvorným prvkem tohoto území jsou fragmenty lužního lesa, rozsáhlé břehové porosty a dva systémy poříčních jezer (starých ramen řeky Jihlavy), které jsou v místech s dostatečným zavodněním kvalitním stanovištěm s bohatým výskytem vodních a mokřadních organismů a patří vedle vlastního, většinou neupraveného, toku Jihlavy k nejcennějším částem přírodního parku. Mezi vyhlášené přírodní památky patří lužní porost na soutoku řek Jihlavy a Svratky s bohatou avifaunou Dolní Mušovský luh, bažina s bohatým výskytem obojživelníků Betlém a rybník s rákosinami a břehovými porosty, který je významnou ornitologickou lokalitou, Troskotovický dolní rybník. V České republice tvoří zvláště chráněná území 20,37 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2012-2020).

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Rozloha ZCHÚ v ORP Pohořelice (v ha) a jejich % podíl na celkové ploše území

Obec

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

ORP Pohořelice

Ptačí oblasti

EVL (vně PO)

165

485

356

Maloplošná ZCHÚ (vně PO a EVL)

2067

19 525

11

355 140 780 45 9 36 25

152

857

152

355 140

25

524

Podíl plochy chr. území (%) 0 0 45 0 39 29 29 1 1 4 1 0 11

525

295 45 9

Rozloha obce (ha) 1106 929 1 176 867 920 480 2 656 4303 739 863 1 813 2294 1 379

4

36

686

Chráněná území celkem

Celková plocha ZCHÚ v působnosti ORP Pohořelice činí 2067 ha, což představuje 11 % plochy území celého ORP. Ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o podprůměrný stav. Jednu třináctinu rozlohy ORP pokrývají velkoplošná chráněná území – ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V rámci rozdělení ORP Pohořelice na jednotlivé obce se pochopitelně projevují obrovské disproporce. Je třeba zdůraznit význam obce Ivaň, která je témeř z poloviny součástí několika chráněných území. Podobně významné jsou i obce Pasohlávky, Odrovice a Malešovice. Naproti tomu v obcích Branišovice, Cvrčovice, Loděnice, Vlasatice, Přibice, Troskotovice, Pohořelice a Šumice se chráněná území vůbec nebo téměř nevyskytují. Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2006 a také v souvislosti se vznikem nového Přírodního parku Niva Jihlavy. Do budoucna by bylo vhodné se soustředit na kvalitní reprezentaci chráněných oblastí a zajistit v nich odpovídající ochranu a péči.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Chráněná území přírody ORP Pohořelice

2.4.2

Koeficient ekologické stability krajiny

Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny dané obce a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = ————————————————— plocha ekologicky nestabilních ploch Na základě vypočtené hodnoty KES dělíme území do tří skupin:

PROJEKT, s.r.o.




Krajinný typ A – krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 – 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 – 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní Tab.: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Pohořelice (k 31.12.2013) Krajinný typ OBEC KES 0,08 Branišovice A - nestabilní 0,06 Cvrčovice A - nestabilní 1,47 Ivaň B - mírně stabilní 0,02 Loděnice A - nestabilní 0,05 Malešovice A - nestabilní 0,03 Odrovice A - nestabilní 1,00 Pasohlávky B - mírně stabilní 0,38 Pohořelice A - málo stabilní 0,07 Přibice A - nestabilní 0,07 Šumice A - nestabilní 0,12 Troskotovice A - nestabilní 0,23 Vlasatice A - nestabilní 0,29 Vranovice A - nestabilní ORP Pohořelice 0,30 A - nestabilní Zdroj: Převzato z Veřejné databáze ČSÚ, údaje k 31.12.2013; www.vdb.czso.cz – územně analytické podklady 1b v obcích ORP Pohořelice

V rámci ORP Pohořelice se pohybuje Koeficient ekologické stability ve 11 ze 13 obcí pod stanoveným limitem udržitelnosti KES = 0,9. Velmi nízký je i celkový KES v ORP Pohořelice, který má hodnotu 0,30. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj ORP za neudržitelný.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Hodnocení koeficientu ekologické stability (2011)

PROJEKT, s.r.o.




2.4.3

Potenciální přirozená vegetace v ORP Pohořelice

Potenciální přirozená vegetace (Zdroj: portal.gov.cz, r. 2008)

Legenda: 5 (tm.modrá) – Jilmová doubrava 6 (modrý podklad s modrou šrafou) – Jilmová jasenina 9 (zelený podklad s modrou šrafou) – Prvosenková dubohabřina 31 (růžová) – Sprašová doubrava s Qvercus petrasa, U. pubescent a Q. robur

PROJEKT, s.r.o.




2.4.4

SWOT analýza OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY

SILNÉ STRÁNKY Především jihovýchod území ORP (Vranovice, Ivaň, Pasohlávky-Mušov) je tvořen z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou.

SLABÉ STRÁNKY Z hlediska KES je ORP Pohořelice pod hranicí udržitelnosti ekologické stability krajiny (hodně orné půdy v ORP). Nízký koeficient ekologické stability v území obcí Loděnice, Malešovice, Odrovice, Šumice, Cvrčovice, Branišovice, Pohořelice, Troskotovice, Vlastanice, Přibice, Vranovice. Několik vyhlášených evropsky významných Vysoký podíl zorněné zemědělské půdy (podíl lokalit. orné půdy ze zemědělské půdy je pro ORP Pohořelice 94%). Unikátní systém lužních lesů poznamenaný uměle zbudovanou soustavou vodních nádrží a vázaný na přilehlé vodní toky, s typickou avifaunou a flórou. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných Přetrvávající trend velkoplošného zemědělského území. hospodaření. Diferenciace krajiny, např. formou realizace Rozšiřování výstavby na úkor přírodních a ÚSES, zatravnění či zalesnění neplodných půd zemědělských ploch. nebo pozemků nevhodných k zemědělské činnosti. Doprovodná zeleň vodních toků a silnic. Extenzivní formy zemědělství

PROJEKT, s.r.o.




2.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 2.5.1

Zemědělský půdní fond

Zemědělství jako tradiční hospodářské odvětví Pohořelicka má velký vliv na charakter a utváření krajiny. Z celkové rozlohy 19 534 ha se zemědělská půda nachází na 72%. Naprostou většinu – 94% zemědělských ploch zabírá orná půda, dále jsou zastoupeny vinice, zahrady, sady a trvalý travní porost. Tab.: Výměra zemědělské půdy (ha) k 31. 12. 2012 Název obce Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

Výměra obce

Orná půda

Vinice

Zahrady

Ovocné sady

TTP

1106 929 1176 867 920 480 2672 4304 739 862 1809 2288 1382

939

0

7

1

12

791 368 773 824 440 1 113 2 419 621 768 1 526 1 689 911

112 149 23 1 38 35 12

13 8 8 8 3 14 62 21 3 7 16 29

4 1 56 42 4 13 5 0

14 15 12 14 7 38 16 6 12 8 16 11

19 534

13 140

372

198

126

143

Zemědělská půda 948 811 520 781 832 444 1371 2566 653 766 1593 1761 964 14010

Zdroj: ČSÚ

Plocha orné půdy (ha) je nově sledovaný jev A213 v Jihomoravském kraji. ÚAP 2008 Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

940 826 368 774 824 440 1 060 2638 622 769 1 530 1669 911 13 371

akt. 2014 k 31.12.2012 939 790 368 773 800 439 1 113 2 419 621 751 1 526 1 689 911 13 139

přírůstek % 0 -4 0 0 -3 0 5 -8 0 -2 0 1 0 -2

Zdroj: ČSÚ, dopočet vlastní

PROJEKT, s.r.o.




Plocha zemědělské půdy (ha) je nově sledovaný jev A214 v Jihomoravském kraji. Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

ÚAP 2008 k 31.12.2007 948 842 519 781 832 443 1 430 2798 654 782 1 596 1823 963 14 411

akt. 2014 k 31.12.2012 948 810 519 781 808 443 1 370 2 562 653 766 1 592 1 761 963 13 976

přírůstek % 0 -4 0 0 -3 0 -4 -8 0 -2 0 -3 0 -3

Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Bonitně nejcennější půdy v ORP Pohořelice (třídy ochrany ZPF)

2.5.2

Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Necelých 10 % rozlohy Pohořelicka tvoří lesy. Rozložení lesů je v ORP Pohořelice nerovnoměrné. Většina lesních porostů v ORP je vázána na lužní ekosystémy ve východní části ORP, zatímco v západní, severní a jižní části je lesnatost velmi nízká, takže rozsáhlé úseky krajiny jsou prakticky bezlesé. V těchto oblastech je velký potenciál pro zalesňování neproduktivních zemědělských půd a zvýšení podílu nejen lesa, ale i celkové rozptýlené zeleně v území. Příčiny lze spatřovat především v dřívějším intenzivním zemědělském využití krajiny. Významnou měrou zmenšily plochy lesů i vodohospodářské úpravy na řece Dyji. V souvislosti s výstavbou Vodního díla Nové Mlýny došlo k vykácení lesních porostů na 1 200 ha plochy. Provedené vodohospodářské úpravy a protipovodňová opatření snížily riziko záplav a povodní, avšak napřímení vodních toků, vybudování nádrží, chybějící břehová vegetace a úbytek lužních lesů způsobují problémy. Nejhodnotnějšími porosty oblasti jsou unikátní lužní lesy chráněné v několika chráněných územních celcích (Přírodní park Niva Jihlavy, EVL Mušovský luh, EVL Vranovický a Plačkův les). Na území ostatních obcí lze nalézt převážně malé lesíky a doprovodnou vegetace vodních toků či cest. Nízká lesnatost je jednou z příčin ekologické nestability Dyjsko-Moravské nivy.

Kategorie lesa Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, § 6 se lesy rozdělují do tří kategorií:  lesy hospodářské  lesy ochranné  lesy zvláštního určení Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se dále rozdělují do jednotlivých subkategorií. PROJEKT, s.r.o.




Lesy ochranné se v ORP Pohořelice dle dostupných údajů nevyskytují. Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se  v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně  v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod,  na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním.

2.5.3

SWOT analýza ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Dobré půdní podmínky pro zemědělské Výskyt suchých období, nadměrná výsušnost hospodaření - v západní polovině území převaha krajiny. bonity I. Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Malá lesnatost převážné části území ORP a nedostatek rozptýlené zeleně. PŘÍLEŽITOSTI Ekologizace zemědělství.

HROZBY Neuvážený zábor zemědělských půd, především vyšších tříd ochrany. Rozvoj mimoprodukčních funkcí lesa, změny Vyčerpání kvality půdy v důsledku jednostranného druhové skladby lesů, s ohledem na jejich hospodaření nebo působení vodní a větrné eroze. mimořádný význam při ochraně vody a půdy. Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny.

PROJEKT, s.r.o.




2.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 2.6.1

Dopravní infrastruktura

Pro hodnocení tohoto jevu na správním území obce s rozšířenou působností Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, zejména územní plány jednotlivých obcí, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (pro roky 2007-2016), Politika územního rozvoje ČR 2008 , Sčítání dopravy 2010, Usnesení vlády ČR č. 713/2010 Sb., o změně usnesení vlády č. 735/2008 Sb., k přípravě a výstavbě kapacitní pozemní komunikace v úseku Pohořelice – státní hranice s Rakouskem, o Územně analytické podklady Jihomoravského kraje (aktualizace 2013), územní studie, oborové (rezortní) podklady, například:  Dopravní sektorová strategie, 2. fáze (MD ČR, 2013)  Vyhledávací studie „Rychlostní silnice R52 Pohořelice – Mikulov (– Drasenhofen) (HBH Projekt, 2000)  Hodnocení vlivů na životní prostředí dle zák. 100/2001 Sb. – EIA (Ing. Šikula, HBH Projekt, 2003) + Stanovisko MŽP k posouzení vlivů provedení záměru na ŽP (2005)  Komparativní studie R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR/Rakousko a R55 Břeclav (D2) hranice ČR/Rakousko (DHV ČR, 2008)  Rychlostní silnice R52 – stavba 5204 Pohořelice – Ivaň (HBH Projekt)  Rychlostní silnice R52 – stavba 5204 Ivaň – Perná (HBH Projekt)  Rychlostní silnice R52 – stavba 5205 Perná – státní hranice ČR/Rakousko (SUDOP Praha) Silniční doprava Dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací, které se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Ačkoliv hustota a rozložení silniční sítě na území ORP Pohořelice jsou relativně dobré, místy je problém v jejich nevyhovujícím technickém stavu. Proto jsou nezbytné rekonstrukce a modernizace stávající sítě včetně silnic II. a III. třídy, které tvoří hlavní typ silnic na území ORP Pohořelice. Na území ORP Pohořelice se v současnosti nenachází žádná dálnice, pouze rychlostní silnice R 52 Brno - Rajhrad – Pohořelice – (dále pokračuje ve směru na státní hranice jako I/52). V úseku Rajhrad – Pohořelice je postavena v kategorii R 26,5/120, čtyřpruhová, směrově rozdělená komunikace dálničního typu. Nadále zůstává výhledovým záměrem protažení rychlostního tahu v úseku Pohořelice – státní hranice ve formě 4 - pruhové, směrově rozdělené komunikace. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Obr.: Silniční síť Součástí základní silniční sítě Jihomoravského kraje jsou i dvě stávající silnice I. třídy, které procházejí územím ORP Pohořelice. Jedná se o silnice I/52 Brno (VMO – silnice I/42 po R 52 ) – Pohořelice – Mikulov – státní hranice, a I/53 Pohořelice - Znojmo. Jejich trasa je znázorněna v následujícím obrázku.

PROJEKT, s.r.o.




Zdroj: Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (z r. 2006)

Silnice II. a III. třídy Přehled silnic II.třídy v řešeném území: II/395 prochází přes Malešovice – Odrovice – Cvrčovice – Pohořelice přechod přes II/416 – zaústění do I/52 u Velkého Dvoru II/416 zaústění do R52 – Pohořelice – zaústění do I/53 II/381 zaústění do I/52 – velký Dvůr – Přibice – Vranovice II/396 z Branišovic – přes I/53 – Vlasatice – Nová ves – zaústění do I/52 II/415 zaústění do I/53 – jihozápadní okraj k.ú. Branišovice – sčítání nebylo provedeno Přehled silnic III.třídy v řešeném území: III/39610 Branišovice spojka III/3969 Kubšice - Šumice III/3967 Olbramovice – Šumice – Loděnice III/40014 severozápadní okraj katastrální hranice obce Loděnice III/4133 Jezeřany – Maršovice – Loděnice - Pohořelice III/39526 Loděnice spojka III/39525 Loděnice – Malešovice III/39527 Cvrčovice – spojka III/41622 Pohořelice – Velký Dvůr III/39521 Smolín III/39522 Smolín III/42510 Smolín souběh s R52 III/41621 Vranovice – Ivaň III/39614 I/52 – Pasohlávky III/39615 Pasohlávky – Brod nad Dyjí III/39613 Drnholec – Nová Ves III/39616 Nová Ves III/39611 Vlasatice – I/52 III/39612 Vlasatice - Troskotovice

PROJEKT, s.r.o.




Intenzity dopravy Tab.: Intenzita dopravy na vybraných dopravně zatížených silničních úsecích na území ORP Pohořelice silnice I.třídy č

52

53

úsek

T

O

M

S

začátek úseku

konec úseku

6-6209 6-6210 6-6220 6-6230 6-2150

3319 3670 2057 1956 1956

12261 10813 7044 5861 5861

106 44 52 45 45

15686 14527 9153 7862 7862

hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se 416 MÚK se 53 zaús. 395 zaús. 396

MÚK se 416 MÚK se 53 zaús. 395 zaús. 396 x se 39614 a 41621

6-2170

1852

6687

79

8618

x se 39614 a 41621

zaús. 420

6-2118 6-2119 6-2120 6-2110

1955 1839 1750 1750

6808 7795 5557 5557

35 61 30 30

8798 9695 7337 7337

zaús. 396 od Olbramovic hr.okr. ZN - BV zaús. 416 MÚK se 395

hr.okr. Znojmo - Břeclav zaús. 416 MÚK se 395 MÚK se 52

silnice II. a III. třídy č

395

416

381

396

úsek

T

O

M

S

začátek úseku

konec úseku

6-3798 6-3799 6-2140

244 348 5866

873 1640 2705

25 17 20

1142 2005 3310

x se 39520 a 40014 hr.okr. Brno-venkov - Břeclav vyús. ze 416

hr.okr. Brno-venkov - Břeclav zaús. do 416 MÚK se 53

6-2240

495

2338

22

2855

MÚK se 53

zaús. do 52

6-4257 6-2130

603 591

1383 4058

20 50

2006 4699

hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se 52

MÚK se 52 zaús. 395

6-2136

299

1773

12

2084

zaús. 395

zaús. do 53

6-4540 6-4530

550 713

1149 1316

18 30

1717 2059

vyús. ze 52 zaús. 41622

zaús. 41622 x se 41621 ve Vranovicích

6-4520

578

1269

22

1869

x se 41621 ve Vranovicích

x se 425

6-1918 6-1919

607 607

1392 1392

8 8

2007 2007

vyús. 3962 vyús. ze 53 v Branišovicích

zaús. do 53 v Branišovicích hr.okr. Znojmo - Břeclav

6-4268

149

591

11

751

hr.okr. ZN - BV

Vlasatice

6-4269

149

591

11

751

Vlasatice

zaús. do 52

Zdroj: Sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR Vysvětlivky: celoroční průměrná intenzita (počet vozidel za 24 hodin): T - těžkých vozidel, O - osobních vozidel, M - motocyklů, S - všech vozidel

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Intenzita dopravy v Jihomoravském kraji (tisíc vozů / 24 hod)

Zdroj. Sčítání dopravy 2010

Rozvoj silniční sítě na území ORP Pohořelice: Dálniční spojení s Vídní V rámci „Programu rozvoje Jihomoravského kraje“ (pro období 2014 až 2017, z roku 2013) byla jako priorita 4 (Rozvoj dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje), týkající se silniční sítě na území ORP Pohořelice, vymezena v oblasti dopravy: část 4.a.1 Podpora přípravy dostavby dálničního spojení s Vídní Následně v rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 bylo vymezeno Opatření 3.1: Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a páteřních cyklostezek, mimo jiné „Příprava a realizace dokončení R52 Pohořelice – Mikulov st. hr.“ a Opatření 3.3.: Zlepšení napojení Brna na globální centra, mimo jiné „Přeshraniční spolupráce integrovaných dopravních systémů Jihomoravského kraje, DolníhoRakouska, Vídně“ Na základě výše uvedených podkladů byl do ÚAP Pohořelice 2014 zapracován koridor územní rezervy pro dopravní stavbu. Vyhledávací studie z roku 2001 počítala s pěti navrženými variantami, Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pracovalo se třemi možnostmi vedení rychlostní silnice R52. Z nich vyšla jako nejvhodnější tzv. varianta 1x, která na většině úseku kopíruje stopu stávající silnice 1. třídy a rozšiřuje ji na čtyřproudovou rychlostní komunikaci.

PROJEKT, s.r.o.




Občanské iniciativy a ekologické organizace požadovaly posouzení dopravního spojení Brna a Vídně výstavbou rychlostní silnice R52 vedoucí směrem na Mikulov s možností využití dálnice D2 a její napojení na rakouskou dálniční síť. Tato varianta počítá s prodloužením rychlostní silnice R55 (proto se označuje i jako „varianta R55“) k rakouským hranicím. Porovnávací studii obou variant Ředitelství silnic a dálnic ČR zadalo společnosti DHV. Studie byla zveřejněna v srpnu roku 2008 a jednoznačně doporučila výstavbu R52 jako výhodnější. Rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov je potvrzena Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR). 20. července 2009 česká vláda zařadila rychlostní silnici R52 ve směru na Mikulov mezi tzv. strategické stavby. Důvod vymezení: zkvalitnění silničního spojení Brno–Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť. Součást TEN-T. PÚR ČR 2008 dále uvádí: "Výše uvedené usnesení vlády ukládá pro každý rozvojový záměr prověření a vyhodnocení variantních řešení, která mohou znamenat změny v PÚR ČR 2008. Avšak až do výsledků vyhodnocení variant, vyplývajících z tohoto usnesení vlády, je nutno v PÚR ČR 2008 zachovat ta řešení, která jsou stanovena v jiných platných dokumentech." Politika územního rozvoje ČR 2008 ukládá příslušným krajům a obcím jako úkol pro územní plánování zajistit územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou. Obr.: Česká republika ve vazbě na transevropskou síť TEN,multimodální koridory

Zdroj: ŘSD, Prezentace R-52, Ing. Pavel Kremitovský, únor 2010 (dostupné z: www.r52.cz/wpcontent/uploads/Prezentace%20R52_na%20web.ppt)

Usnesení Vlády ČR ze dne 6.10.2010 č. 713 vyjádřilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 52 na území České republiky a dálnice A 5 na území Rakouské republiky na česko - rakouské státní hranici mezi městy Mikulov a Drasenhofen. Současně toto usnesení Vlády zrušilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 55 na území ČR a dálniční a silniční sítě na území Rakouské r. mezi městem Břeclav a obcí Reinthal (pozn.: tzv. varianta R55)

PROJEKT, s.r.o.




Silnice I/53 Trasa silnice na území ORP je stabilizována, stav silnice však vyžaduje homogenizaci a řešení křižovatek. Tento záměr je již zapracován do územních plánů některých obcí, takto: - ÚP Branišovice, vydán: plocha dopravy - ÚP Šumice, v rozpracovanosti: plocha dopravy - ÚPN SÚ Pohořelice, zm. 8, v projednání: plocha dopravy Koridor územní rezervy pro nové silniční propojení Pohořelice-Cvrčovice-Odrovice-Malešovice(Dolní Kounice), vedoucí mimo zastavěná území sídel. Koridor navazuje na silnici I/53 západně od Pohořelic, míjí Pohořelice za areálem bývalé cihelny a lokalitou „Polní“, umožní zpřístupnění ploch pro výrobu a skladování na severním okraji města (dosud jsou tyto plochy obsluhovány za cenu průjezdu těžké dopravy zastavěným územím). Dále vede koridor severním směrem do ORP Ivančice. Silnice zkvalitní silniční propojení (Znojmo)-Pohořelice-Ivančice, sníží dopravní zátěž na silnicích vedoucích zastavěným územím dotčených obcí a zvýší bezpečnost a plynulost provozu. Tato trasa dosud není podrobněji řešena v žádném z územních plánů dotčených obcí. Koridor územní rezervy pro nové silniční propojení Pohořelice (R52) – Přibice-Vranovice-ORP Židlochovice (D2), vedoucí mimo zastavěná území sídel. Koridor začíná u Rybníkářství Pohořelice a vede východním směrem přes k.ú. Přibice a Vranovice (obě obce míjí severně) do k.ú. Velké Němčice. Cílem umístění této silnice je zkvalitnit silniční propojení mezi R52 a D2, zlepšit spojení mezi Pohořelicemi, Židlochovicemi a Hustopečemi. Současně snížit dopravní zátěž na silnicích vedoucích zastavěným územím dotčených obcí a zvýšit bezpečnost a plynulost provozu. Tento záměr je již zapracován do územních plánů některých obcí, takto: - ÚP Přibice, vydán: plocha dopravy - ÚP Vranovice, v rozpracovanosti: koridor územní rezervy

Autobusová doprava Pro zajištění dopravní obslužnosti území je základním předpokladem dostatečná hustota silniční sítě. Vývoj silniční sítě je ovlivněn osídlením a charakterem využívání území v této oblasti. Dopravní obslužnost autobusovou dopravou je zajištěna pro všechny obce na území ORP Pohořelice od 1.7.2010 v rámci Integrovaného dopravního systému JMK. Zemědělská doprava Zemědělská doprava využívá stávající síť polích cest a státních silnic II. a III. třídy. Ve stávajících urbanistických studiích a existujících územních plánech některých obcí jsou ponechány všechny stávající zemědělské účelové komunikace (polní cesty). Dle konkrétních podmínek se uvažuje o zřízení nebo obnově dalších polních cest. Podél některých polních cest se doporučuje vysázet stromořadí. Zachování, případně rozvoj polních cest přispívá ke zvýšení prostupnosti krajiny a zlepšení jejích obytných a rekreačních funkcí. Tuto problematiku je nejvhodnější řešit v rámci komplexních pozemkových úprav a zajistit tak spolupůsobení všech přírodních i technických prvků v krajině.

Doprava v klidu Vzhledem k pokračujícímu rozvoji individuální automobilové dopravy se již jeví zejména ve městě Pohořelice a ve větších obcích či obcích zatížených cestovním ruchem (Vranovce, Pasohlávky, atd.) potřeba vybudovat nebo rozšířit kapacity garáží a odstavných stání. Tato potřeba dále poroste i v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu, zejména v Pasohlávkách.

PROJEKT, s.r.o.




Železniční doprava V území ORP Pohořelice se nachází celostátní železniční dráha, katastrálním územím Vranovice nad Svratkou prochází železniční trať č.250 Česká Třebová - Brno – Břeclav, traťový úsek 2001 ŠakviceHrušovany. Přes katastrální území Vranovice nad Svratkou a severní část k.ú. Přibice prochází koridor pro vysokorychlostní železniční trať (směr Německo – Děčín – Praha – Brno – Rakousko/Slovensko). Koridor vysokorychlostní železnice je 300 m od osy železnice. Při projednání návrhu změny č.3 ÚPNSÚ Vranovice bylo s MD ČR dohodnuto, že ve směru k obci Vranovice bude uplatňována šířka koridoru VRT pouze 40 m, v západním směru pak 300 m. Odstup VRT více než 40 m od návrhových ploch umožní případný zářez, protihlukový val či jiná opatření. Katastrálními územími Vranovice nad Svratkou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou vede vlečka Vranovice-Pohořelice. Slouží především nákladní dopravě. Na území ORP se neuvažuje s dalším rozvojem v oblasti železničních drah. Důvodem je nízká poptávka po přepravě osob i věcí (zboží), vyplývající z nízké hustoty osídlení a typu ekonomických aktivit v území, při současném rozvoji automobilové dopravy (včetně silniční sítě). Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy.

Tab.: Rozsah dopravy a ukazatele propustnosti Omezující Směr Pravidelná doprava úsek Npra O N Lv

T

Ukazatelé propustnosti Tvýl+st tobs tmez So

Volná

ál

v

Trať č.250 Lanžhot – Břeclav – Brno – Tišnov (- Havlíčkův Brod): Lanžhot 26 24 10 60 1440 7,48 4,69  Břeclav 26 30 1 57 1440 8,15 5,08  Šakvice 41 29 0 70 1440 5,98 3,79  Vranovice 39 34 0 73 1440 5,69 3,58  Horní kol.2 54 2 0 56 1200 4,89 4,70 Heršpice - Brno hl. n. kol.1 50 2 0 52 1200 5,47 5,17 kol.3 31/ 0 0 62 1200 6,42 6,08 31

nm

kapacita

60 60 90 90

0,325 0,337 0,310 0,308

113 104 138 145

+53 +47 +68 +72

60

0,240

118

+62

60

0,250

107

+55

60

0,349

91

+29

Zdroj: Generel dopravy Jihomoravského kraje (2006)

Osobní doprava na železniční trati Vranovice – Pohořelice byla ukončena k 12.12.2008. Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Letecká doprava V ÚPN SÚ Pohořelice ve změně č. 2 je navrženo sportovní letiště pro lehká letadla. Letiště je navrženo v k.ú Pohořelice v lokalitě Zadní hory, jižně od města. Součástí návrhu je návrh dopravní infrastruktury a PROJEKT, s.r.o.




technické vybavení. Letiště bude využíváno k zájmovým, sportovním, rekreačním účelům, k chemické činnosti a k záchranné službě města a regionu. Pro vzletové a přistávací dráhy je stanoveno ochranné pásmo letiště 150 (200) m. Do řešeného území zasahuje OP mezinárodního veřejného letiště Brno se zákazem laserových zařízení (Letiště Brno, a.s.). OP zasahuje do k.ú.: Malešovice, Odrovice, Smolín, Cvrčovice u Pohořelic, Přibice a Vranovice nad Svratkou.

2.6.2

Technická infrastruktura

Pro hodnocení stavu a možností rozvoje technické infrastruktury na území správního obvodu Pohořelice byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi i Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, Statistické ročenky Jihomoravského kraje, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje, Politika územního rozvoje ČR 2008, Územní plány jednotlivých obcí připadajících do správního obvodu Pohořelice. Zásobování vodou a stav vodovodních sítí Správní obvod Pohořelice má na svém území dobře rozvinutý systém veřejných vodovodů. Všechny obce ve správním obvodu mají připojení na vodovod. Podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod v celém správním obvodu činí vysokých 99 %. Vodovodní síť na území správního obvodu tvoří tři hlavní skupinové vodovody: SV Pohořelice (pro obce Cvrčovice, Malešovice, Odrovice, Pohořelice, Smolín a Medlov (mimo ORP)), SV Hustopeče (pro obce Ivaň, Pasohlávky, Přibice, Vlasatice, Vranovice) a SV Loděnice (pro obce Loděnice, Branišovice, Šumice). Pouze obec Troskotovice je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Damnice (okr. Znojmo), jehož je součástí. Kromě skupinových vodovodů existují na území ORP i samostatné vodovody, které převážně zásobují obce ze skupinových vodovodů. Jedná se o SaV Branišovice, SaV Loděnice, SaV Šumice, SaV Troskotovice. Objekty zásobování vodou v jednotlivých obcích správního obvodu shrnuje následující tabulka. Na území obce Ivaň je v současné době vzhledem ke špatné kvalitě vody uzavřeno jímací území. Tab.: Technologické objekty zásobování vodou v obcích SO Pohořelice Obec Objekty zásobování vodou Branišovice není Cvrčovice JÚ Cvrčovice 3 vrtané studny, 400m3 (185,0/ 182,0) JÚ Ivaň (vydatnost 15,0 l/s), VDJ 2x1000m3 (176,1) Ivaň Mimo provoz (špatná kvalita vody) Loděnice Prameniště Loděnice 3 studny, ÚV Malešovice není Odrovice není Vodojem Pasohlávky 2 x 900m3 (219/ 213,5), 2x vrt Pasohlávky minerální voda JÚ Nová Ves (vydatnost 35 l/s - 4 studny, z toho 1 mimo provoz), ÚV, VDJ Pohořelice Smolín VDJ 2x 1 000m3 Pohořelice VDJ 100m3 (212,4 ,mimo provoz) Přibice není Šumice není Troskotovice není Vlasatice není Vranovice JÚ Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) PROJEKT, s.r.o.




Prameniště Vranovice II (vydatnost 28,0 l/s) VDJ 400m3, ÚV 45 l/s Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje,-aktualizace 03/2010, vlastní úpravy

Vodovodní síť v rámci celého správního obvodu je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní rozvodné sítě se do budoucna uvažuje v několika případech o rekonstrukcích vedení. Navrhované úseky pro rekonstrukci je možné vysledovat ze záměru Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako velmi dobré, vyskytují se však dílčí lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací. Situaci mohou pomoci řešit projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Řešené území, resp. jeho jižní část, se však dostala na prahovou situaci z hlediska kapacity vodních zdrojů. Nedostatek vody limituje územní rozvoj Pasohlávek, v případě dynamického rozvoje lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov bude nutné kapacitní problémy v zásobování vodou řešit i dotací ze zdrojů ležících mimo území ORP Pohořelice. Možnosti zajištění zásobování vodou jižní oblasti ORP Pohořelice prověřila studie „Thermal Pasohlávky, zajištění zásobování lázeňské a rekreační zóny pitnou vodou“ (AQUA PROCON, s.r.o., Brno, 09/2012). Vzhledem k předpokládanému nárůstu spotřeby vody zvýšeným využitím území v důsledku rozvoje lázeňské a rekreační zóny uvažuje tato studie s postupným navyšováním kapacit vodních zdrojů v etapách. Etapa dle studie 1

2

3

4

Etapa dle úz.plánu -

I.

II.

III.

PROJEKT, s.r.o.

Období (předpoklad)

Zdroj a hlavní opatření na vodovodech

2013-2014

- Intenzifikace zdrojů Nová Ves (nový vrt, zvýšení stávající kapacity 24 l/s o 1 l/s). - Zapojení nového zdroje o kapacitě cca 8 l/s (realizace I.etapy zdroje a ÚV Ivaň, nebo přivedení vody z VOV) - Změny v distribuci vody z jednotlivých zdrojů a akumulací ke spotřebištím - Realizace II.etapy zdroje Ivaň, včetně úpravny vody; nebo přivedení vody z VOV; nebo kombinace těchto variant; vše o vydatnosti cca 17 l/s - Nový úsek řadu od I/52 do VDJ Pasohlávky, DN200; - Zvětšení akumulace VDJ Pouzdřany; - Plné využití zdroje Ivaň, nebo zvýšení odběru z VOV, nebo kombinace těchto variant.

2015-2016

2017-2020

2020-


Orientační potřeba (l/s)

Využití Aquapark

1 Aquapark + lázně 5

Aquapark, lázně, rekreační zóna 14

16,96820,0

Aquapark, lázně, rekreační zóna



Studie prokazuje, že zásobování vodou zastavitelných ploch vymezených v rozpracovaném ÚP Pasohlávky je z hlediska kapacit zdrojů vody technicky řešitelné, hodnotí jednotlivé alternativy využití zdrojů z hlediska ekonomického a časového a navrhuje optimální řešení, které bylo zapracováno do územního plánu Pasohlávky. Za účelem připojení zdroje v Ivani je v ÚP Pasohlávky navržen výtlačný vodovod, který bude přivádět vodu ze zdroje Ivaň do VDJ Pasohlávky. Vodovod je obsažen i v ÚP Ivaň, jedná se tedy o koordinovaný záměr obou obcí. Případná nedostatečná kapacita vodních zdrojů v reálném čase, pokud by se je kupř. nepodařilo investičně zajistit, by mohla být důvodem pro nutnou redukci zastavitelných ploch. V ÚP Pasohlávky je vymezena plocha Z73 pro případné budoucí rozšíření vodojemu Pasohlávky. Kanalizace a čištění odpadních vod Při statistickém sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 činil podíl obyvatel ORP napojených na kanalizaci 70,4%. Na základě výše zmíněného platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měl růst, což znamená budování kanalizací také v obcích s malým počtem obyvatel a rozvoj víceúrovňového čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor). Plánování rozvoje systému vodovodů ve správním obvodě tak počítá jak s budováním, tak rekonstrukcí systému zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. Tab.: Technologické objekty odvádění a čištění odpadních vod na území SO ORP Pohořelice obec Branišovice

Síť kanalizačních stok

Cvrčovice

V obci je vybudována splašková kanalizace DN 300 mm. Všechny splaškové odpadní vody jsou svedeny do čerpací stanice, ze které se výtlačným řadem DN 100 mm v dl. 690 m čerpá do kanalizační sítě města Pohořelice. Odpadní vody jsou dále přiváděny na městskou čistírnu Pohořelice.

Ivaň

V obci je vybudován oddílný systém kanalizace, splašková kanalizace je vybudována v délce 5117 m. V obci jsou vybudovány dvě čerpací stanice s výtlaky DN 80 mm v délce 112 m a DN 100 mm v délce 260 m. Veškeré splaškové vody jsou dále přiváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1000 EO umístěnou na břehu řeky Jihlavy, která je zároveň recipientem. Stav je stabilizovaný.

Loděnice

Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. V obci je vybudovaná splašková tlaková kanalizace DN 30-150 v celkové délce 3,11 km. Kanalizace odvádí splaškové odpadní vody na nově vybudovanou čistírnu odpadních vod. ČOV je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 600 EO. Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Obec byla napojena na skupinovou ČOV Malešovice s kapacitou 600 EO, připojeno je 170 EO. Obec je odkanalizována kombinací jednotné a oddílné kanalizace. V obci je nově vybudována splašková kanalizace z trub DN 300-400 v celkové délce 5,68 km. Touto kanalizací

Malešovice

Odrovice

Pasohlávky

Není systematicky řešeno odkanalizování odpadních vod, v některých částech obce vybudována dešťová kanalizace k odvedení dešťových vod. Splaškové odpadní vody jsou jímány v jímkách na vyvážení a následně vyváženy (převážně na zemědělsky využívané pozemky). Platný ÚP Branišovice tuto problematiku řeší návrhem umístění čistírny odpadních vod a oddílné kanalizační sítě v obci. V současné době probíhá výběrové řízení na zhotovitele „Kanalizace a ČOV Branišovice, Bohutice a Olbramovice“

PROJEKT, s.r.o.




Pohořelice město

Pohořelice Nová Ves

Přibice

Šumice

Troskotovice

Vlasatice

Vranovice

jsou splaškové odpadní vody za pomoci 5-ti čerpacích stanic s výtlaky DN 80 dl. 0,15 km a DN 100 – dl. 0,09 km odvedeny a zaústěny do stávající stoky vedoucí rekreační oblastí na ČOV Pasohlávky. Čistírna odpadních vod byla v roce 2003 zrekonstruována, je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 4000 EO. Na ČOV je napojena i rekreační oblast Pasohlávky, která leží jihovýchodně od obce na břehu vodní nádrže Nové Mlýny I. Kanalizační síť oddílná s dešťovou kanalizací vyústěnou do řeky Jihlavy a částečně jako jednotná. Dešťová kanalizace odvádí dešťové vody z různých částí města do vodotečí (Jihlava, Mlýnský náhon, Smolínský potok, Šumický potok ). Odpadní vody jsou odváděny splaškovou kanalizací a částečně jednotnou kanalizací na městskou čistírnu odpadních vod. Odkanalizovaná oblast se nachází v rovinatém území, které vyžaduje odvedení splaškových odpadních vod na ČOV kombinací gravitačních stok s přečerpáváním. Stávající kanalizace je vybudována z trub DN 300 – 600 mm v délce 15.180 m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v současné době v provozu 6 čerpacích stanic s výtlačnými řady DN 80 – 150 mm v celkové délce 1280 m. Kanalizační síť je rozdělena do čtyř povodí: Povodí „A“ – Cvrčovice a severozápadní část Pohořelic Povodí „B“ – východní část Pohořelic okolo ulice Brněnské Povodí „C“ – střední část Pohořelic Povodí „D“ – Smolín Splaškové odpadní vody jsou z povodí A, B a D přečerpávány do povodí C, ze kterého sou odpadní vody gravitačně odváděny na ČOV. Všechny čerpací stanice jsou monitorovány a řízeny rádiem s přenosem dat a ovládáním z počítače, který je umístěn v kanalizačním dispečinku ve velínu ČOV. V místní části Smolín je položena oddílná kanalizace, dešťová kanalizace je tvořena stokami DAA, DAB,a DAC, které jsou vyústěny do místní vodoteče. Splašková kanalizace je rozdělena do dvou povodí, odpadní vody z povodí stoky B jsou odváděny do čerpací stanice ČS 06 – Smolín 2, z ní jsou přečerpávány do stoky A. Tato stoka odvádí odpadní vody z celého Smolína do čerpací stanice ČS 05 – Smolín 1, která je čerpá do Pohořelic do povodí B do Brněnské ulice. Recipientem pro vypouštění vyčištěných odpadních vod je řeka Jihlava a Šumický potok. Čistírna odpadních vod Pohořelice byla intenzifikována na 6000 EO. V obci Nová Ves je vybudována splašková kanalizace z trub DN 300 v dl. 3,16 km, která odvádí odpadní vody k likvidaci na mechanicko-biologickou ČOV pro 500 EO s přepadem do náhonu. Stoky jsou situovány podél zástavby se spádem do obecní čistírny odpadních vod, spádově odkloněná část obce je svedena do čerpací stanice a odtud výtlakem DN 100 délky 130 m odvedena a zaústěna do kanalizační stoky, vedené podél komunikace na Pohořelice. V obci je vybudována jednotná kanalizace z trub DN 300 – 600 mm v dl. 7.210 m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v obci vybudována čerpací stanice s výtlačným řadem DN 800 mm v délce 380 m. Veškeré odpadní vody jsou gravitačně odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1092 EO, která je situována na jižním okraji obce. Obec nemá v současnosti vybudovanou kanalizaci, povrchové vody jsou odváděny otevřenými příkopy do Šumického potoka ve spodní části obce. Ve spodní části obce je vybudováno cca 100 m dešťové kanalizace, zaústěné rovněž do Šumického potoka. Obec má asi ze 70-ti % vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. V obci je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí srážkové vody z areálu obce do místní vodoteče v několika nejvýhodnějších místech. Kanalizační síť je ve správě obecního úřadu. Splaškové odpadní vody jsou z většiny objektů akumulovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy na zemědělské pozemky. Jednotná kanalizační síť z trub DN 250-600 v celkové délce 5,45 km. Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem DN 150 délky 270 m pro odkanalizování odkloněné části zástavby v severovýchodní části obce. Odpadní vody jsou gravitačně svedeny k jižnímu okraji obce a, po odlehčení dešťových vod v odlehčovací komoře, zaústěny na nově vybudovanou obecní čistírnu odpadních vod. ČOV Vranovice je mechanicko-biologická s projektovanou kapacitou 2500 EO.

PROJEKT, s.r.o.




V rámci zlepšení systému odpadních vod se předpokládá v následujícím období výstavba a rekonstrukce celé řady kanalizací. Následující tabulka vyjmenovává navrhované projekty: Obec

Navrhované projekty obcí

Branišovice

splaškové kanalizační sítě z trub DN 250 – 300 mm v délce 4,4 km

Cvrčovice Ivaň splašková kanalizace z trub DN 300 m v délce 2,1 km

Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky

tlaková splašková kanalizace z trub DN 50 mm v délce 1,43 km

Pohořelice Přibice Šumice

splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 2,7 km

Troskotovice

splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 5,35 km

Vlasatice

splaškové kanalizace z trub DN 300 mm v celkové délce 5,45 km

Vranovice

dobudování kanalizační sítě v obci splaškovou kanalizací DN 300 mm v celkové délce 2,89 km

Zdroj: Plán rozvoje vodovodů a kanalizací jihomoravského kraje (2008), vlastní úpravy

Ze třinácti obcí ORP chybí v současné době napojení na ČOV v pěti z nich (Branišovice, Loděnice, Šumice, Troskotovice, Vlasatice). V rámci zlepšení systému čištění odpadních vod byla v nedávné době realizována výstavba a rekonstrukce kanalizace Pohořelice - Břeclavsko. V obci Branišovice se připravuje výstavba a odvedení odpadních vod na společnou mechanicko – biologickou ČOV Branišovice, Bohutice a Olbramovice pro 2400 EO. Obec Šumice předpokládá odvedení odpadních vod na mechanicko – biologickou ČOV. V Troskotovicích se odkanalizování na ČOV teprve plánuje. V obci Vlasatice není dosud ČOV vybudována, avšak předpokládá se likvidování odpadních vod na mechanicko-biologické ČOV Novosedly. Tab.: Kapacita ČOV je nově sledovaný jev A 212 v Jihomoravském kraji. kapacita ČOV

Branišovice

stávající 0

navrhovaná 0

Cvrčovice

589

589

Ivaň

1000

1000

Loděnice

0

512

Malešovice

430

430

Odrovice

170

170

Pasohlávky

4000

4000

Pohořelice

5911

5911

Přibice

1092

1092

Šumice

0

230

Troskotovice

0

800

Vlasatice

0

850

Vranovice

2500

2500

ORP Pohořelice

14103

15983

Zásobování plynem

PROJEKT, s.r.o.




Převážná část ORP je plynofikována. Od posledního sčítání lidu (2011) došlo k významnému navýšení podílu obyvatel v plynofikovaných domácnostech. Většina obyvatel (57,3 %) žije v trvale obydlených bytech zásobovaných plynem. Další rozvoj plynofikace obcí je z důvodů jak technicko - ekonomické náročnosti výstavby plynovodů, tak i zmenšujícího se zájmu obyvatel o připojení na plyn v souvislosti s růstem cen zemního plynu omezen. Trendem jsou stavební úpravy budov vedoucí k minimalizaci energetické náročnosti a příklon k vytápění tuhými palivy, a to buď ze spektra obnovitelných zdrojů energie (biomasa), nebo hůře spalováním fosilních plaiv či odpadků. Nejvyšší podíl obyvatel zásobovaných plynech v rámci jednotlivých obcí přes 80 % vykazují Přibice, Branišovice, Malešovice a Troskotovice. Nově byla plynofikována obec Pasohlávky. Obce jsou zásobeny většinou středotlakým plynovým potrubím. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL / STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území regionu. Tab.: Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných plynem (SLDB 2011) Podíl obyvatel žijících v TOB zásobovaných Obec Plynofikace plynem (%) ano Branišovice 83,0 Cvrčovice ano 77,0 ne Ivaň 2,1 Loděnice ano 78,1 ano Malešovice 86,4 Odrovice ano 66,5 Pasohlávky ano 6,0 ano Pohořelice 52,5 Přibice ano 87,9 ano Šumice 70,1 Troskotovice ano 87,2 Vlasatice ano 56,1 ano Vranovice 51,8 12 ORP Pohořelice 57,3 Zdroj: ČSÚ 2014

Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb. vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře jsou uvedeny v daném zákoně. Zásobování teplem a elektrickou energií Obce nacházející se na území správního obvodu Pohořelice jsou zásobovány teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry a omezují tak kvalitu života obyvatel. Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie ve správním obvodu se jeví jako perspektivní využití energie biomasy. Nároky na území by si v případě zvýšeného využívání biomasy kladlo především pěstování rychlerostoucích travin a dřevin. Z hlediska intenzit slunečního svitu je území ORP Pohořelice vhodné pro rozvoj fotovoltaických systémů. Vzhledem k převládající vysoké kvalitě zemědělské půdy by ale FVE měly být umisťovány výhradně na střechách budov, k zakrytí parkovišť a na nezemědělských půdách.

PROJEKT, s.r.o.




V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie. Jsou to například: zkapalněné topné plyny (propan a propan-butan), topný olej (extra lehký, nízkosirný) a bioplyn vznikající rozkladem organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména v těch částech správních obvodů, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unii. Ochranná pásma platná pro elektrostanice a pro nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy zrealizovaná do 31. 12. 1994 upravuje vládní nařízení č. 80/1957. Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 1995 do 31. 12. 2000 jsou upravena dle zákona 222/1994 Sb., a ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1. 1. 2001 upravuje zákon č. 458/2000 Sb. Informační a komunikační technologie Přes řešené území vedou 3 radioreleové paprsky ve správě Českých radiokomunikací a.s. a Armády ČR.: RS Děvín – RS Manuli, RS Děvín – TVP Dobřínsko a RS Děvín – RS Klučovská hora. Dále vede nad řešeným územím RR paprsek RS Děvín – Dolní Věstonice AZ Klima. Všechny RR paprsky, kromě prvního uvedeného, prochází nad řešeným územím v relativně velké výšce, nebudou proto omezovat běžnou stavební činnost. V rámci územního plánování je nutné respektovat stávající i navrhované trasy telekomunikačních kabelů (optických i metalických) včetně jejich ochranných pásem a dále respektovat ochranná pásma radiokomunikačních objektů, TV a R vysílačů a RR trasy. Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy). Hospodaření s odpady Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady ve správním obvodě zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Stále vysoká produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevenci) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaných odpadů ve správním obvodě zvyšují, mají stále systémy recyklace velké rezervy.

PROJEKT, s.r.o.




2.6.3

SWOT analýza

Část A: Dopravní infrastruktura DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Relativně vysoká hustota silniční sítě vzhledem Špatný stav silnic III. třídy mezi jednotlivými k charakteru osídlení (nízká hustota obyvatelstva) a obcemi ve srovnání se standardem zemí EU. V území ORP Pohořelice se nachází celostátní Špatný technický stav stávající silniční sítě, železniční dráhy Česká Třebová - Brno – Břeclav dlouhodobě nedostatečná údržba a opravy z důvodu nedostatku finančních prostředků. Územím prochází významné silniční tahy R52, I/52, Problematika chybějících parkovacích míst. I/53 Vyhovující obslužnost obcí veřejnou dopravou. Dosažení prahové situace z hlediska kapacity Blízkost sídla ORP Pohořelic (pro 11 obcí autem do vodních zdrojů. Nedostatek vody limituje územní 15 minut), tj. dostupná občanská vybavenost, rozvoj Pasohlávek pracovní příležitosti, úřady. Dopravní dostupnost krajského města Brna (rychlostní silnice R52). Zrušení železniční trati Vranovice – Pohořelice pro osobní přepravu. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Podpora železniční dopravy (osobní i nákladní) Neřešení kapacitních problémů v zásobování vodou s pozitivními dopady na životní prostředí. může omezit rozvoj lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov. Podpora využívání a dalšího rozvoje hromadné Nedostatečné tempo údržby a rozvoje silniční sítě. dopravy, zaměření se na řešení potřeb obyvatelstva v této oblasti. Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících nevyhovujících) silnicích. silnic. Plánovaná rekonstrukce silnice I/53. Oddalování homogenizace silnice I/53 a oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov. Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby Neřešení potřeb rozšiřování stávající kapacity dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a odstavných stání a garáží s negativními důsledky na cyklotrasy. fungování dopravy ve městě/obcích. Modernizace a rekonstrukce silnic nižších tříd. Pokles úrovně stávající veřejné dopravy s návazným růstem individuální automobilové dopravy s negativními dopady na životní prostředí. Budování obchvatů obcí v souvislosti s dalším rozvojem automobilismu, snižování znečištění ovzduší a hluku.

PROJEKT, s.r.o.




Část B: Technická infrastruktura TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY Vysoká úroveň napojení domácností na veřejné vodovody s kvalitní pitnou vodou správního obvodu jako celku. Vysoká úroveň plynofikace celého správního obvodu.

SLABÉ STRÁNKY Zastarávání některých úseků vodovodní rozvodné sítě.

Zcela chybějící nebo nedostatečně rozvinutý kanalizační systém s napojením na ČOV v obcích do 1000 obyvatel. Málo obcí správního obvodu má napojenou kanalizaci na ČOV, vypouštění zcela nepředčištěných splaškových vod do dešťových stok. Kvalitní pokrytí celého regionu telekomunikačními Nízký podíl obyvatel žijících v trvale obydlených sítěmi. bytech zásobených plynem v některých obcích správního obvodu. Vysoká produkce odpadů a rezervy v jeho opětovném využití. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zlepšení technického stavu vodohospodářské Nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti infrastruktury, splnění plánu rozvoje. s dynamickým rozvojem rekreační a lázeňské oblasti Pasohlávky-Mušov. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury. vody. Nová výstavba kanalizačních sítí a čistíren Možné překročení hranice životnosti některých odpadních vod v obcích bez příslušné zařízení v oblasti vodohospodářské infrastruktury. infrastruktury. Podpora modernizace a rekonstrukce stávající Neřešená situace v napojení domácností na kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na kanalizaci s koncovkou na ČOV v obcích do 1000 veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV. obyvatel. Zkvalitnění přístupu obyvatel k vysokorychlostnímu Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na Internetu. fosilní paliva. Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití Neřešená situace v lokálních případech zastarávání odpadů a zavádění třídění odpadů včetně jejich a částečně nevyhovujícího stavu vedení nízkého separovaného sběru a konečného využití. Osvěta a vysokého napětí. občanů v oblasti třídění odpadů. Podpora úsporných systémů využívání elektrické energie. Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí vysokého a nízkého napětí. Podpora využívání ekologických způsobů vytápění.

PROJEKT, s.r.o.




2.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 2.7.1

Úvod

Pro hodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů sociodemografických podmínek a bydlení v čase je v Rozboru udržitelného rozvoje území stanoveno orientační časové období, ve kterém jsou indikátory srovnávány a sledovány:  u sociodemografických podmínek se nejčastěji zkoumají buď vývoje ukazatelů v čase, nebo podíly jednotlivých složek na celku.  je důležité zvolit vhodnou časovou periodu k hodnocení ukazatele tak, aby měl vypovídací schopnost  velmi důležité je i intercensální období let 1991 – 2001, či 2001 - 2011(výsledky sčítání lidu v obou uvedených rocích jsou považovány za velmi důvěryhodné a desetiletá perioda je poměrně reprezentativní pro stanovení aktuálních vývojových tendencí a trendů),  některé údaje za ORP jsou přehledně zpracovány v Demografických ročenkách SO ORP  kromě dat ze sčítání lidu jsou významnými zdroji informací také data z průběžné statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu a z Krajské reprezentace ČSÚ v Brně.

2.7.2

Struktura osídlení a hustota obyvatelstva ORP Pohořelice

Základní urbanizační kostra Jihomoravského kraje ORP Pohořelice leží na hlavní rozvojové ose Vídeňské (Pohořelice-Mikulov-Vídeň) a na vedlejší urbanizační ose Vranovické (Rajhrad – Židlochovice – Vranovice – Hustopeče) a ose Znojemské (Pohořelice – Miroslav – Znojmo). Administrativně se území ORP Pohořelice člení na 13 obcí a 15 částí obcí (Pohořelice se skládají ze tří administrativních částí). Z těchto obcí mají pouze Pohořelice statut města. Od posledního sčítání v roce 2001 počet obyvatel v SO ORP vzrostl o 234, tj. o 2%. Z hlediska velikostních skupin obcí jsou v ORP Pohořelice 3 obce s počtem obyvatel menším než 499, 7 obcí má 500 až 999 obyvatel, 1 obec spadá do skupiny 1 000 až 1 999 obyvatel, 2 obce (Pohořelice a Vranovice) mají 2 000 až 4 999 obyvatel. (údaje k 1.1.2009) SO ORP Pohořelice je co do rozlohy šestou nejmenší SO ORP v Jihomoravském kraji, ale má nejméně obyvatel ze všech jihomoravských správních obvodů. Společně s Moravským Krumlovem má také nejmenší hustotu obyvatelstva.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Základní geografické charakteristiky obcí ORP Pohořelice (ke dni 1.1.2013)

Obec

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice Jihomoravský kraj

Vzdálenost Počet částí od sídla obcí SO ORP v min.

Počet obyvatel

Rozloha v km2

Hustota zalidnění (obyv./km2)

568 623 718 492 540 229 722 4678 1053 239 661 818 2102 13443

11,1 9,3 11,8 8,7 9,2 4,8 26,7 43,0 7,4 8,6 18,1 22,8 13,8 195,3

51 67 61 57 59 48 27 109 142 28 37 36 152 69

1 1 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 15

1 163508

7196,0

162

673

10 4 12 11 8 6 12 x 8 16 21 12 12 11

Vzdálenost Vzdálenost od od krajského krajského města města Brna Brna v min. v km 34 37 31 30 35 38 39 34 35 34 33 32 35 38 28 28 33 35 44 37 46 46 35 35 38 37 36 35

Zdroj: ČSÚ, vlastní zjištění zpracovatele, SLBD2011

Tab.: Vybrané údaje o SO ORP Jihomoravského kraje v územním členění roku 2006

719 630

Podíl správního obvodu na celkové rozloze kraje (%) 100,0

4,8 4,4 32,4 5,2 1,4 5,4 3,1 2,1 1,8 4,9 1,7

35 131 51 136 23 019 43 879 17 103 28 607 35 509 17 237 7 705 47 026 24 491

4,9 7,1 3,2 6,1 2,4 4,0 4,9 2,4 1,1 6,5 3,4

22 267

2,0

34 806

4,8

64,1 134,1 131,2 163,7 80,7

12 523 23 381 20 694 56 157 27 656

1,1 2,1 1,8 5,0 2,4

19 528 17 438 15 770 34 312 34 252

2,7 2,4 2,2 4,8 4,8

26

115,4

39 540

3,5

34 276

4,8

64 133 24

92,6 72,7 144,3

50 669 90 318 28 039

4,5 8,0 2,5

54 738 124 239 19 427

7,6 17,3 2,7

Počet hustota obcí Kraj celkem v tom ORP: Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

částí obcí

Kat.úz obyvatelstva

Podíl správ. obyvaobvodu tel na obyvat. kraje (%) 1 132 563 100,0

672

912

891

157,4

43 73 1 17 20 18 28 17 10 42 17

60 114 58 23 26 19 29 24 10 48 17

59 116 48 23 26 18 29 25 10 46 17

156,0 98,4 1592,9 133,7 92,0 215,7 97,7 134,8 257,4 119,2 80,1

54 803 50 313 366 680 58 651 15 740 61 711 34 696 23 242 19 836 56 040 19 607

33

40

41

64,0

13 24 18 40 59

15 25 18 43 89

16 25 18 43 84

22

26

42 111 24

74 130 24

Rozloha v ha

Zdroj: ČSÚ

PROJEKT, s.r.o.




Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje (k 31.12.2006)

Graf: Podíl správních obvodů na celkovém počtu obyvatelstva Jihomoravského kraje (k 31.12.2006) Židlochovice; 2,5; 2% Znojmo; 8,0; 8%

Blansko; 4,8; 5% Boskovice; 4,4; 4%

Vyškov; 4,5; 4% Veselí nad Moravou; 3,5; 3% Tišnov; 2,4; 2% Šlapanice; 5,0; 5% Brno; 32,4; 32% Slavkov u Brna; 1,8; 2% Rosice; 2,1; 2% Pohořelice; 1,1; 1% Moravský Krumlov; 2,0; 2% Mikulov; 1,7; 2% Kyjov; 4,9; 5% Kuřim; 1,8; 2% Ivančice; 2,1; 2% Hustopeče; 3,1; 3% Hodonín; 5,4; 5%

Břeclav; 5,2; 5% Bučovice; 1,4; 1%

Zdroj: ČSÚ

Ve správním obvodu ORP je pouze jedno město, Pohořelice, které má 4678 obyvatel, tvoří tedy 35,4 % všech obyvatel území. Správní území ORP je venkovským regionem s méně než 50% podílem městského obyvatelstva. Nízká hodnota počtu obyvatel v území má jak pozitivní, tak negativní dopady - z hlediska ekonomického jde o území s menším potenciálem, z hlediska rozvoje turistického ruchu nebo kvality životního prostředí je tento jev pozitivní. Základní geografické charakteristiky ORP Pohořelice – srovnání s jinými ORP Jihomoravského kraje:     

SO ORP Pohořelice je obvod s nejmenším podílem správního obvodu na obyvatelstvu kraje hustota obyvatel 65 obyv./km² je dvoupětinová ve srovnání s krajem počet obcí je 13 ORP je nejmenší z hlediska počtu obyvatel z ORP Jihomoravského kraje průměrná velikost obce – 981 obyvatel (r.2009)

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Počet obyvatel na km2 v obcích správního území ORP Pohořelice Legenda

Zdroj: ČSÚ, 31. 12. 2007

2.7.3

Demografický potenciál

Obec s rozšířenou působností Pohořelice je počtem 13443 obyvatel nejmenším správním obvodem ORP v Jihomoravském kraji a podíl na celkovém počtu obyvatel činí 1,1 %. Demografický vývoj v ORP odpovídá tendencím vývoje v rámci celého kraje. Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel je jednou z nejdůležitějších charakteristik území. Z Historického lexikonu obcí (ČSÚ, Praha 2006) máme k dispozici údaje o počtu obyvatel od roku 1869. Od tohoto roku je patrný plynulý růst počtu obyvatelstva až do třicátých let minulého století. Velmi drastický pokles nastává po II. světové válce (r. 1950), po odsunu většiny německého a chorvatského obyvatelstva. Po roce 1950 následuje mírný nárůst počtu obyvatel regionu s kulminací v druhé polovině minulého století, poté došlo k mírnému poklesu, což odpovídá vývoji v celé ČR, kde se přibližně od pol. 90. let do r. 2002 počet obyvatel snižoval a poté následoval mírný nárůst. Tab. Vývoj počtu obyvatel – SLBD 1869, SLBD 2001, SLBD 2011, k 31.12.2013 rok Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

PROJEKT, s.r.o.

1869 738 570 687 593 473 277 1354 3553 762 437 1076 1748 1028 13296

2001 507 557 692 473 365 186 735 4362 999 218 573 807 1925 12399


2011 550 615 704 471 514 207 717 4609 1059 239 653 796 2052 13186



Počet obyvatel v posledních 10 letech ve všech obcích mírně roste nebo stagnuje, pouze u Vlasatic a překvapivě i Pasohlávek počet obyvatel klesá. Naopak pozoruhodný je nárůst počtu obyvatel Malešovic, z 365 na 514 (za 10 let o 41%!). Graf.: Vývoj počtu obyvatel ORP Pohořelice od roku 2001 do roku 2012

Zdroj: ČSÚ, prezentace dat vlastní

Přirozený přírůstek a saldo migrace Udržitelnost vývoje z hlediska počtu obyvatel je ovlivněna také poměrem přírůstku obyvatel přirozeným způsobem a přistěhovalectvím. Souhrnné údaje za rok 2013 pro jednotlivé obce SO ORP znázorňuje následující tabulka. Přirozený přírůstek 1 Branišovice 2 Cvrčovice -1 Ivaň 0 Loděnice 9 Malešovice -3 Odrovice 2 Pasohlávky 3 Pohořelice -3 Přibice -3 Šumice -7 Troskotovice 10 Vlasatice 2 Vranovice 12 ORP Pohořelice obec

Saldo migrace 18 -2 -1 11 10 1 3 30 1 4 0 9 54 138

Zdroj: ČSÚ 2014

Struktura obyvatelstva Zastoupení předproduktivní složky obyvatelstva (0-14 let) na celkové populaci dokresluje regionální diferenciaci struktury obyvatelstva. Nejvyšší zastoupení této věkové skupiny, tj. nejmladší obyvatelstvo je registrováno v obci Malešovice ( rok 2012 19,2%) a dále v obci Branišovice (nad 17 %) Nejnižší podíl PROJEKT, s.r.o.




této věkové skupiny (a tudíž i nejstarší obyvatelstvo) vykazuje v roce 2012 obec Ivaň, Pasohlávky a Vlasatice (pod 14 %). Celkově byla v roce 2012 tato věková kategorie zastoupena v ORP Pohořelice 15%. Z hlediska postproduktivní skupiny obyvatelstva se řadí ORP Pohořelice za krajský i republikový průměr, podíl obyvatel ve věku nad 65 let je zde o několik procent větší než ve vyšších správních jednotkách. Tab.: Struktura obyvatelstva podle věku v obcích ORP Pohořelice k 31.12.2013 a index stáří podíl obyvatel 0-14 roků 65 a více let index stáří Branišovice 18,1 14,1 78 Cvrčovice 14,7 11,8 80 Ivaň 13,9 18,2 131 Loděnice 14,6 14,2 97 Malešovice 19,2 9,1 47 Odrovice 15,3 11,8 77 Pasohlávky 13,9 10,8 78 Pohořelice 14,2 15,9 112 Přibice 15,0 16,1 107 Šumice 15,5 17,6 114 Troskotovice 15,7 18,3 117 Vlasatice 13,7 15,5 113 Vranovice 16,0 15,8 99 ORP Pohořelice 15 15 96 obec

Zdroj: ČSÚ 2013

Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let v obcích ORP Pohořelice (průměr 2002-2005)

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let v obcích ORP Pohořelice (průměr 2002-2005)

Rozvoj oblasti je podmíněn také lidským potenciálem, o kterém mimo jiné svědčí vzdělanostní struktura obyvatelstva - průběžné zvyšování vzdělanosti a kvalifikace obyvatelstva má vliv i na zlepšování konkurenceschopnosti občanů na trhu práce. Vývoj v oblasti vzdělání obyvatelstva vypovídá o růstu kvalifikovanosti obyvatel. Počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním se mezi SLDB 2001 a 2011 zvýšil v rámci ORP z 420 na 755 obyvatel.

2.7.4

Zdravotnictví, lázeňství a sociální služby

Zdraví obyvatelstva Jedním z předpokladů udržitelného rozvoje je zachování a zlepšování kvality života. Vhodným indikátorem pro komplexní stanovení zdravotního stavu populace je střední délka života. Ukazatel udává předpokládaný průměrný počet let, kterých se mohou osoby daného věku dožít, jestliže budou zachovány stávající úmrtnostní poměry po zbytek jejich života. Vzhledem k významným rozdílům mezi muži a ženami je indikátor hodnocen zvlášť pro každé pohlaví. K dispozici jsou údaje pouze do podrobnosti okresů, okresy sahající do ORP Pohořelice jsou zvýrazněny (Brno-venkov, Břeclav, Znojmo). Hodnota střední délky života se ve sledovaném období 1981- 2005 postupně zvyšovala ve všech okresech Jihomoravského kraje, největší nárůst vykazují okresy Brno-město a Znojmo. V okresech Brno-venkov a Břeclav je dlouhodobě hodnota střední délky života u mužů nižší než v kraji, u žen jsou hodnoty po celou dobu podobné krajským. V okrese Znojmo je situace u obou sledovaných pohlaví lepší než celkově v kraji. Tab.: Vývoj a změna střední délky života v okresech Jihomoravského kraje v letech 1981-2005 PROJEKT, s.r.o.




I. ORP okres Blansko okres Brno-město okres Brno-venkov okres Břeclav okres Hodonín okres Vyškov okres Znojmo Jihomoravský kraj ČR

II.

III.

IV.

V.

1981-1985 1986-1990 1991-1995 1996-2000 2001-2005 muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy

68,5 75,2 68,1 74,6 67,8 75,1 66,3 75,3 66,7 74,9 67,7 75,5 66,2 73,9 67,6 74,8 67,1 74,1

68,9 75,7 69,2 75,7 68,9 75,9 67,5 75,9 67,0 75,7 69,0 76,3 67,0 74,7 68,4 75,6 67,7 74,8

69,6 76,6 70,1 76,5 69,9 76,5 68,2 76,5 68,6 76,6 69,4 76,8 68,3 75,9 69,4 76,6 68,9 75,8

71,6 78,2 72,4 78,4 71,8 79,0 70,9 78,5 71,1 78,6 71,0 78,9 70,2 78,5 71,4 78,5 71,0 77,8

72,7 78,9 74,0 79,4 73,0 79,9 71,4 79,8 71,8 79,4 72,7 79,3 71,8 79,4 73,0 79,8 72,3 78,7

index vývoje 1981-2005 106,2 105,0 108,6 106,4 107,6 106,4 107,7 106,0 107,6 106,0 107,3 105,0 108,5 107,5 107,9 106,6 107,7 106,2

Zdroj: ČSÚ

Poznámka: do 1.1.2003 byla převážná část území ORP Pohořelice součástí okresu Břeclav, malá část (k.ú. Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice ) pak okresu Znojmo. Od 1.1.2003 byly vyjmenované obce přesunuty do okresu Brno-venkov. Od 1.1.2007, kdy byly sladěny hranice okresů podle správních obvodů ORP, patří celé území ORP Pohořelice do okresu Brnovenkov.

Dalším parametrem je hrubá míra úmrtnosti (hmú - počet zemřelých na 1000 obyvatel). Úroveň úmrtnosti může souviset se sociálně ekonomickými podmínkami regionu, které se významně promítají také do zdravotního stavu obyvatelstva. Srovnání vývoje počtu zemřelých a hrubé míry úmrtnosti v obcích SO ORP Pohořelice, v Jihomoravském kraji a v ČR je uvedeno v následující tabulce. Tab.: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v obcích ORP Pohořelice v letech 2001-2013 Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

2001 9,52 8,56 7,26 25,35 17,54 18,18 11,02 9,4 6,94 4,42 7,81 2,48 6,97 ORP Pohořelice 9,03 Jihomoravský kraj 10,34 ČR 10,54

2002 13,33 10,27 17,42 9,22 5,85 12,12 11,02 9,85 10,9 4,42 6,25 9,91 12,94 10,69 10,63 10,61

2003 13,33 11,99 11,61 9,22 8,77 x 9,64 10,74 8,92 4,42 15,63 16,11 9,95 10,85 10,7 10,91

2004 5,71 8,56 5,81 18,43 14,62 24,24 5,51 10,07 13,88 4,42 6,25 3,72 8,96 9,35 10,26 10,5

hrubá míra úmrtnosti 2005 2006 2007 2008 19,05 3,81 11,43 11,93 8,56 10,27 10,27 3,22 7,26 11,61 8,71 8,38 13,82 13,82 4,61 11,93 8,77 x 14,62 12,52 6,06 6,06 24,24 13,22 6,89 4,13 13,77 9,63 8,95 7,83 7,38 6,79 16,85 9,91 23,79 8,58 17,7 17,7 13,27 8,33 6,25 17,19 7,81 12,23 11,15 17,35 11,15 8,36 4,98 10,45 8,46 6,49 9,42 9,58 9,567 8,09 10,67 10,3 10,55 10,21 10,1 10,1

2009 5,11 9,66 8,38 7,95 3,58 13,22 6,88 10,40 6,67 16,67 7,65 9,56 8,80 8,90 10,2

2010 11,93 6,44 9,78 13,92 7,16 x 5,50 8,28 7,63 4,17 6,12 9,56 6,95 7,95 -

2013 průměr 6,81 10,18 6,44 8,57 12,57 9,89 11,93 12,75 3,58 9,70 22,03 15,48 9,63 8,51 10,61 9,12 13,35 11,58 20,83 10,58 16,82 10,00 3,58 9,36 9,73 8,61 10,38 9,44 -

Zdroj: ČSÚ

Vysvětlivky: – údaj není k dispozici

PROJEKT, s.r.o.




V ukazateli hrubé míry úmrtnosti dochází každoročně k velkým výkyvům v každé obci, proto nelze v jednotlivých obcích příliš usuzovat na nějaký vývoj. Situace je dána příliš malým statistickým vzorkem. Ve vzorku SO ORP Pohořelice komplexně jsou již výkyvy utlumeny, míra úmrtnosti se stále pohybuje Výrazně vysoká je průměrná hmú v obci Odrovice – 15,48 %. Zdravotní péče Zdravotní péče pro občany SO ORP Pohořelice je zajištěna převážně zdravotním střediskem v Pohořelicích, kde sídlí ordinace praktických lékařů a dále specialisté – oční, psychiatrie, neurologie, gynekolog, ortoped, pediatři, zubní. Je správcem zdravotnické záchranné služby. Město Pohořelice a obce Branišovice, Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Přibice, Šumice, Vlasatice, Vranovice a Troskotovice uzavřely 3. 11. 2004 smlouvu o spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. FN Brno se zavazuje k zajištění zdravotní péče pro občany z výše uvedených obcí, zejména ambulantní péči, ústavní péči, a to včetně případů přijatých prostřednictvím zdravotní záchranné služby. FN Brno se zavazuje poskytovat zdravotní péči na svých pracovištích v Brně, a to na   

pracovišti medicíny dospělého věku ( Jihlavská 20, Brno – Bohunice ), pracovišti reprodukční medicíny ( Obilní trh 11, Brno ) pracovišti dětské medicíny (Černopolní 9, Brno)

V obci Vranovice má sídlo praktický lékař pro děti a dorost i dospělé, gynekologická ambulance a soukromá zubní ordinace. Dále bylo v dotazníkovém šetření obcí zjištěno sídlo praktického lékaře v obcích Loděnice. Tab.: Zdravotnická zařízení a počet lékařů v okrese Břeclav Zdravotnictví Lékaři celkem na 1 000 obyvatel z toho v nestátních zařízeních Počet obyvatel na 1 lékaře Nemocnice Odborné léčebné ústavy z toho léčebny dlouhodobě nemocných Ordinace praktického lékaře pro dospělé pro děti a dorost stomatologa Lékaři ambulantní péče na 10 000 obyvatel Lékárny (vč. odloučených pracovišť)

Měřicí jednotka osoby osoby

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

351 2,8 245 356 4 -

351 2,8 242 354 4 -

350 2,8 236 352 3 -

348 2,8 343 354 3 -

349 2,8 345 353 3 -

353 2,9 350 349 3 -

360 2,9 357 342 3 -

52 26 54

53 26 52

52 27 51

53 26 52

53 26 52

53 26 52

52 25 51

21,3 18

21,9 17

21,6 20

21,9 20

21,8 25

21,8 25

21,9 31

Zdroj: ČSÚ

Poznámka: do 1.1.2003 byla převážná část území ORP Pohořelice součástí okresu Břeclav, malá část (k.ú. Loděnice, Šumice, Branišovice, Troskotovice ) pak okresu Znojmo. Od 1.1.2003 byly vyjmenované obce přesunuty do okresu Brno-venkov. Od 1.1.2007, kdy byly sladěny hranice okresů podle správních obvodů ORP, patří celé území ORP Pohořelice do okresu Brnovenkov.

PROJEKT, s.r.o.




Lázeňství V samotném správním území Pohořelicka se nenachází žádná vyhlášená lázeňská místa. Ve 40 km vzdálené Lednici jsou nové Lázně Lednice v klidném prostředí Lednicko Valtického areálu s bazénem. Lázně využívají pro rehabilitaci jodobromové vody k léčbě onemocnění kloubů, páteře a cév, vhodné pro poúrazové stavy a relaxaci. Stejně vzdálené je i hraniční rakouské městečko Laa an der Thaya s termálními lázněmi určenými jak k lázeňským aktivitám, tak k celoročnímu rekreačnímu koupání celé rodiny ve venkovních i krytých bazénech s atrakcemi. Otevřením aquaparku s wellness byla započata realizace lázeňského areálu u Pasohlávek, který bude využívat léčebné vlastnosti termální vody z dvou vrtů tamních minerálních vod o teplotě 46°C a kapacitě až 17 l/s. Voda z vrtu má vysoký obsah sirovodíku a minerálních látek. Tento pramen je v Česku zcela ojedinělý a je vhodný například při onemocněních pohybového aparátu nebo při kožních nemocech. V případě realizace stavby se dá předpokládat pozitivní dopad na turistický ruch v širším území ORP, který se projeví jak ve zvýšené potřebě ubytovacích a stravovacích kapacit, tak posílení zájmu o další služby a atraktivity území. Celková rozloha areálu má být 100 ha. Zařízení sociální péče Tab.: Zařízení poskytující sociální péči Typ sociálního zařízení Zřizovatel Domov-pens. pro důchodce Město Pohořelice Dům na půli cesty OBČS Dům pro seniory Vranovice Seniorprojekt s.r.o.

Obec Pohořelice Pohořelice Vranovice

Adresa Tyršova 234 Velký Dvůr 134 Náměstíčko 53

Zdroj: MPSV, obec Vranovice

2.7.5

Vybavenost obcí

Mateřské školy Tab.: Počet žáků v mateřských školách na území SO ORP Pohořelice: Mateřská škola Údaj z výkazů MŠ Malešovice 106 56 MŠ Pohořelice, Cvrčovice 18 37 MŠ Pohořelice, Ivaň 73 36 MŠ Přibice 46 47 MŠ Vranovice, Školní 323 89 MŠ Pohořelice, Hybešova 955 125 MŠ Vlasatice 436 27 MŠ Branišovice 58 25 MŠ Loděnice 45 24 MŠ Jiřice u Miroslavi, Troskotovice 160 19 MŠ Pasohlávky 209 36

Kapacita dle rejstříku 60 35 40 48 90 125 27 25 25 25 45

Zdroj: MŠMT, Výkaz o základní škole s kapacitou uvedenou v rejstříku, data k 5.5.2014

Základní a střední školy Tab.: Počet žáků v základních školách na území SO ORP Pohořelice: Základní škola Údaj Kapacita dle z výkazů rejstříku ZŠ Pohořelice, Ivaň 73 34 50 ZŠ Pohořelice, Dlouhá 35 550 630 PROJEKT, s.r.o.




ZŠ Jiřice u Miroslavi, Troskotovice 160 ZŠ Přibice 46 ZŠ Vlasatice 3 ZŠ Loděnice 134 ZŠ Vranovice,Masarykova 178

21 48 53 104 225

60 85 270 250 380

Zdroj: MŠMT, Výkaz o základní škole s kapacitou uvedenou v rejstříku, data k 5.5.2014

Ve Cvrčovicích se nachází odborné učiliště pro učební obory: šití oděvů, stravovací a ubytovací služby – kuchařské práce, zahradnické práce, květinářské a aranžérské práce, prodavačské práce, potravinářská výroba – cukrářské práce.

2.7.6

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů a z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY SILNÉ STRÁNKY U většiny obcí příznivý trend růstu počtu obyvatel v poslední době. Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let ve všech obcích kromě obcí Pasohlávky, Ivaň, Vlasatice. Hodnota migračního salda nabývá kladných hodnot u 11 obcí ze 13.

SLABÉ STRÁNKY Přetrvávající trend stárnutí obyvatelstva. Pokles počtu obyvatel Pasohlávek a Vlasatic. Absence vysokého školství v regionu, malý výběr středních škol, nutnost dojíždět do krajského města. Vysoký podíl postproduktivní složky obyvatelstva téměř ve všech obcích vzhledem ke krajským i republikovým ukazatelům. Nízká hustota zalidnění dává bohaté možnosti Trvale nízké hodnoty střední délky života mužů k využití krajiny. v okrese Břeclav (nejnižší z okresů Jihomoravského kraje, nižší než krajské a celorepublikové hodnoty). Prudký nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných Relativně špatná vybavenost sídelního města ORP obyvatel mezi SLDB 2001 a 2011. Pohořelice (chybí nemocnice, nutnost dojíždět do Brna) PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Zvýšení migrační atraktivity obcí – nabídka ploch Nadále stárnutí obyvatelstva a nepřipravenost pro bydlení a služby v potřebných lokalitách. sociální politiky a služeb. Posilování sociálních vazeb v obcích - podpora Vylidňování sídel – zánik trvalého bydlení. rozvoje spolků, sdružení a dalších organizací v obcích. Rozvoj lázeňské péče v Pasohlávkách. Nedostatečná nabídka zdravotnických zařízení v regionu v souvislosti se stárnutím obyvatelstva. Vytváření podmínek pro prodlužování aktivního Pokračování rychlého nárůstu počtu obyvatel života seniorů, zlepšení sociálních podmínek a Malešovic (za 10 let o 41%!) může přinést sociální péče pro obyvatele (podpora rozšíření ambulantní i územně-technické problémy. pečovatelské služby ve všech obcích). Zvýšení nabídky sociálních služeb, podpora vzniku neziskových organizací, podpora vzdělání, zájmových kroužků a klubů.

PROJEKT, s.r.o.




2.8 BYDLENÍ 2.8.1

Domovní a bytový fond

Charakteristiky domovního a bytového fondu sleduje v desetiletých periodách ČSÚ. Poslední sčítání proběhlo v roce 2011. V ORP Pohořelice tvoří 93,7 % obydlených domů domy rodinné (SLDB 2011). Podíl bytových domů byl samozřejmě nejvyšší ve městě Pohořelice (11,5 %), dále pak v Branišovicích (8,3 %) a v Šumicích (4,5 %). Úbytek trvale obydlených domů a bytů a současně nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Kromě ukazatele úrovně bydlení jde také o ukazatel rezidenční atraktivity území a jeho ekonomické úrovně. Počet trvale obydlených domů a bytů ve všech obcích správního obvodu Pohořelice v období 2001-2011 mírně rostl a největší nárůst trvale obydlených domů byl zaznamenán v obci Malešovice (o víc než 35 %), kde došlo k mohutné výstavbě rodinných domů. Tab.: Vývoj počtu trvale obydlených domů v obcích ORP Pohořelice v letech 1991-2011

Obec


Domy trvale obydlené



Z toho rodinné domy

Podíl rodinných domů (%)

Z toho bytové domy

Podíl bytových domů (%)

% změna trvale obydlených domů celkem

1991 118 129 182 115 93 43 167 816 264 58 146 192 471 2794

2001 133 145 196 126 105 52 175 928 296 67 174 207 524 3128

2011 143 162 209 133 142 56 183 1049 321 68 196 220 589 3471

2011 132 156 203 128 139 54 178 918 309 64 193 209 568 3251

2011 92,31 96,30 97,13 96,24 97,89 96,43 97,27 87,51 96,26 94,12 98,47 95,00 96,43 93,66

2011 11 5 4 1 3 1 3 11 0 3 3 9 17 179

2011 7,69 3,09 1,91 0,75 2,11 1,79 1,64 1,05 0,00 4,41 1,53 4,09 2,89 5,16

2001-2011 107,52% 111,72% 106,63% 105,56% 135,24% 107,69% 104,57% 113,04% 108,45% 101,49% 112,64% 106,28% 112,40% 110,97%

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011

Vysoký podíl neobydlených bytů je důkazem menší atraktivity území pro trvalé bydlení. Nejvyšší podíl neobydlených bytů byl při posledním SLDB 2011 v obcích Ivaň, Odrovice, Šumice a Přibice. Průměrný podíl pro celé ORP Pohořelice činí 12,6 %, což je mnohem vyšší než průměr Jihomoravského kraje.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Počet neobydlených bytů v obcích ORP Pohořelice dle SLDB 2011 Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

Neobydlené byty 36 13 58 20 23 15 22 235 72 17 21 36 100 668

Podíl neobydlených z celkového počtu všech bytů% 15,7 6,4 20,0 11,2 12,8 19,5 9,1 12,1 16,3 16,2 9,0 12,3 12,6 12,6

Celkem obydlené byty 194 189 232 158 156 62 219 1711 369 88 212 257 696 4543

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011)

Tab.: Vývoj počtu neobydlených bytů v ORP Jihomoravského kraje v letech 1991-2011 neobydlené byty celkem

ORP

ORP Blansko ORP Boskovice ORP Brno ORP Břeclav ORP Bučovice ORP Hodonín ORP Hustopeče ORP Ivančice ORP Kuřim ORP Kyjov ORP Mikulov ORP Moravský Krumlov ORP Pohořelice ORP Rosice ORP Slavkov u Brna ORP Šlapanice ORP Tišnov ORP Veselí nad Moravou ORP Vyškov ORP Znojmo ORP Židlochovice Jihomoravský kraj ČR

1991 1 376 2 120 6 884 1 735 871 1 199 1 321 959 530 2 336 503 1 016 386 866 943 1 632 841 1 297 2 415 3 084 782 33 096 538 615

neobydlené byty celkem 2001 2 194 3 428 13 642 2 080 1 137 1 785 1 772 1 110 781 2 785 2 001 1 457 580 1 229 1 083 2 265 1 193 1 845 3 034 4 471 972 49 530 371 512

neobydlené byty celkem 2011

% změna počtu neobydlených bytů celkem 1991-2001 159,45 161,70 198,17 119,88 130,54 148,87 134,14 115,75 147,36 119,22 136,58 143,41

490 141,92 114,85 138,79 141,85 142,25 125,63 144,97 124,30 149,66 149,66


Průměrné stáří domů v roce 2011 bylo v ORP Pohořelice 45,6 let. Nejmladší domovní fond měla obec Malešovice. Vysoko nad republikovým průměrem vykazují průměrné stáří bytového fondu obce Odrovice a Šumice.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Průměrné stáří domů v obcích ORP Pohořelice v roce 2011 Průměrné stáří domů v roce 2011

Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

44,7 42,9 47,7 45,8 36,9 51,3 41,9 44,7 48,5 51,4 45,6 48,4 46,5

ORP Pohořelice

45,61

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, základní informace o obcích,

Tab.: Průměrný počet obyvatel na 1 byt při SLDB v r. 2011 (tzv. obložnost bytů) Průměrný počet obyv./1 trvale obydlený byt

Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

2,85 3,20 3,06 2,91 3,15 3,17 3,21 2,72 2,88 2,81 3,00 3,05 2,94


Hodnoty obložnosti bytů nad 3,0 vysoce převyšují úroveň tzv. chtěného soužití a signalizují určitý bytový problém, který může vyústit v potřebu výstavby nových bytů. Během sledování vývoje v rámci ÚAP kleslo množství obcí s vysokou obložností (nad 3,0 ob./byt) z 10ti na 7.

2.8.2

Bytová výstavba

V ORP Pohořelice, podobně jako v dalších 8 ORP Jihomoravského kraje, byla průměrná intenzita bytové výstavby v letech 2003-2006 3 byty na 1000 obyvatel. Vyšší průměrná intenzita byla zaznamenána u obcí, které jsou blíž do centra kraje Brna - Blansko, Kuřim, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov a Znojmo. Byty s největší užitkovou i obytnou plochou se stavěly na Břeclavsku, největší a nejdražší byty v rodinných domech se stavěly v Brně. Hodnota bytu byla v průměru nejvyšší v obvodu Kuřimi. Výstavba relativně nejmenších a nejlevnějších bytů probíhala v obvodu Moravského Krumlova, bytů v rodinných domech v obvodu Veselí nad Moravou a Hustopeče.

PROJEKT, s.r.o.





2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2 3,4 4 6,8 0 0,0 3 5,1 0 0,0 2 3,4 5 8,5 0 0,0 5 8,5 5 8,5 2 3,2 5 8,1 1 1,6 2 3,2 2 3,2 2 3,2 2 3,2 3 4,8 4 6,4 3 4,8 1 1,4 0 0,0 1 1,4 1 1,4 1 1,4 1 1,4 2 2,8 4 5,6 0 0,0 6 8,4 0 0,0 0 0,0 1 2,0 1 2,0 1 2,0 1 2,0 2 4,0 1 2,0 7 13,9 3 6,0 0 0,0 16 28,6 3 5,4 4 7,2 4 7,2 8 14,3 11 19,7 10 17,9 6 10,7 6 10,7 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 1 4,4 2 8,8 0 0,0 0 0,0 2 2,8 2 2,8 0 0,0 0 0,0 0 0,0 3 4,1 4 5,5 0 0,0 0 0,0 45 9,6 15 3,2 22 4,7 17 3,6 17 3,6 33 7,0 26 5,5 17 3,6 13 2,8 24 5,1 4 3,8 5 4,8 0 0,0 2 1,9 2 1,9 3 2,9 6 5,7 3 2,9 3 2,9 1 1,0 0 0,0 0 0,0 1 4,2 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 11 16,8 0 0,0 0 0,0 0 0,0 1 1,5 3 4,6 3 4,6 1 1,5 2 3,1 3 3,6 0 0,0 1 1,2 0 0,0 0 0,0 6 7,2 2 2,4 1 1,2 0 0,0 3 3,6 4 1,9 5 2,3 3 1,4 11 5,1 11 5,1 8 3,7 8 3,7 12 5,6 12 5,6 15 7,0

ORP Pohořelice

61

4,5

63

4,6

35

2,6

41

3,0

38

2,8

65

4,8

70

5,2

113

8,3

87

6,4

68

5,0

Dokončené byty celkem

Průměrná intenzita bytové výstavby

Intenzita bytové výstavby (*)


















Obce



Tab.: Intenzita bytové výstavby v obcích ORP Pohořelice v letech 2003-2012

2003-2012 4 26 4 26 2 17 3 17 12 68 1 3 2 11 5 229 3 29 0 1 3 21 2 16 4 89 4

373

Zdroj: ČSÚ 2014

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 1183/29a, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]


A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Strana 82:

2.8.3

SWOT analýza BYDLENÍ

SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Počet trvale obydlených bytů v ORP i ve všech Vysoký nárůst počtu neobydlených bytů v celém obcích mírně roste. území. Blízkost krajského města zvyšuje rezidenční Kromě města Pohořelice a obcí Šumice a atraktivitu území. Branišovice je pro všechny obce typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Průměrná intenzita bytové výstavby v ORP roste. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obcích, kde bude málo z nich využíváno k rekreaci. Vytvoření územně plánovacích podmínek pro Fyzická degradace a vylidnění starších částí obcí v bytovou výstavbu, s cílem uspokojení potřeb důsledku překotné výstavby nových čtvrtí. obyvatel – snížení obložnosti bytů. Nedostatek stavebních parcel pro bytovou výstavbu by pravděpodobně vedl k odlivu obyvatel do jiných regionů. Urbanizační devastace krajiny, nebo bezkoncepční živelná výstavba, vznik satelitních čtvrtí.

PROJEKT, s.r.o.




2.9 REKREACE Správní území ORP Pohořelice je průměrně významným regionem cestovního ruchu. Největším turistickým lákadlem jsou nádrže Nové mlýny (koupací oblast KO 621301 a 621302), sloužící mimo jiné k rekreaci, plavání, rybolovu a vodním sportům. Dále je oblast významná z hlediska vinařské turistiky, především východní polovina SO ORP je krajinou plnou viničních tratí a vinných sklípků s kvalitními jihomoravskými víny. Tato dvě turistická odvětví přispívají a v budoucnu mohou ještě více přispět k ekonomickému rozvoji a zvyšování zaměstnanosti v regionu. Novou atraktivitou území by se mělo stát lázeňské místo v Pasohlávkách. Území má venkovský charakter osídlení, což dokazuje vysoký podíl rodinných domů, který téměř ve všech obcích výrazně převyšuje průměr v České republice – 85 %. Vysoký počet rodinných domů je výhodou, protože vytváří potenciál využitelný k různým formám venkovské turistiky, rozvoji agroturistiky, chalupaření, pronajímání chalup apod., čímž se může významně rozšířit nabídka ubytovacích kapacit v území. Převážná část území je turisticky a rekreačně neatraktivní zemědělská krajina, s vyšším množstvím výrobních, skladovacích ploch a ploch pro logistiku. Pozitivní stránkou Pohořelicka je jihovýchodní část území s možností rekreace v oblasti Novomlýnských nádrží. Ze vzdálenějších cílů lze jmenovat Pavlovské vrchy, Mikulov a Znojmo. Významnou oblastí letní rekreace jsou Novomlýnské nádrže – dlouhodobější pobyty, koupání, jachting, rybolov, apod. K přednostem regionu patří také vinařská turistika, pro kterou má část území a hlavně sousední obce vynikající předpoklady (produkce velmi kvalitních vín, krásná krajina s viničními tratěmi a zachovanými objekty historických sklepů a vinařských domů.

2.9.1

Každodenní rekreace

Každodenní rekreace poblíž místa bydliště, kterou využívají obyvatelé k regeneraci a odpočinku, je vázána na plochy veřejné zeleně, dětská a sportovní hřiště, tělocvičny, koupaliště, zahrádkářské osady apod. Ve větších sídlech městech rozhoduje o kvalitě bydlení ve velké míře právě nabídka a kvalita ploch pro každodenní rekreaci v blízkém okolí. Ve venkovských obcích je způsob trávení volného času odlišný od měst, obyvatelé tráví nejvíce času chovatelskou a pěstební činností na vlastních zahradách, vinohradech apod., aktivním odpočinkem v okolní přírodě (procházky, koupání, rybolov…), sportovní činností.

PROJEKT, s.r.o.




Tab.: Plochy pro sport a každodenní rekreaci v obcích ORP Pohořelice, přehled cyklotras a turistických tras, možnosti rekreačního vyžití

obec

plochy pro sport

turistické trasy, naučné stezky, cyklotrasy

Branišovice

hřiště

Cyklotrasa Znojemská

Cvrčovice

Hřiště TJ Dynamo, tréninkové hřiště, dětské hřiště Víceúčelové hřiště s umělým povrchem

Cyklotrasa Brněnská

Ivaň

Loděnice

Malešovice Odrovice Pasohlávky

Pohořelice

Sportovní hala, více hřišť, tenisové kurty…

Přibice

hřiště, motokros

Cyklotrasa Greenways Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa Mikulovská Cyklotrasa Jantarová stezka

PROJEKT, s.r.o.

rybáři

Myslivecké sdružení, sdružení dobrovolných hasičů

Cyklotrasa Brněnská Cyklotrasa Brněnská Cyklotrasa Jantarová stezka Cyklotrasa Greenways Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa okolo ATC Merkur Cyklotrasa Mikulovská Cyklotrasa Moravská vinná Turistická stezka modrá z Pasohlávky-přehrada do Pouzdřan Naučná stezka Věstonická nádrž (pěší stezka kolem střední nádrže Nové Mlýny) Cyklotrasa Brněnská

Cyklotrasa Brněnská


chybějící vybavenost, záměry

rybáři, myslivci, chovatelé TJ Sokol Myslivecký svaz

Klubovna, Tělocvična ZŠ a školní hřiště, Veřejné dětské hřiště u MŠ

hřiště Fotbalové hřiště, Víceúčelové hřiště, přístaviště, YACHT CLUB, Fitness Venkovní fitpark

další

Víceúčelové sportovištěplánováno v prostoru u ZŠ na části parc. č. 70/1, Dětské hřiště v parku p.č.197 nad hřištěm TJ, Revitalizace rybníku Lokr p.č. 3133/1

Rybáři, myslivci Myslivci, rybáři, yachtclub

Městský park

Regenerace stávajícího parku, nový parčík Polní, úprava a doplnění veřejné zeleně Nový parčík v lokalitě skládky



Páviška, úprava a doplnění veřejné zeleně Šumice

hřiště

Cyklotrasa Znojemská

Troskotovice Vlasatice

hřiště hřiště, školní hřiště tělocvična TJ Sokol , hřiště, hřiště SK Vranovice, dětské hřiště

Cyklotrasa Znojemská Cyklotrasa Znojemská

Vranovice

MS Šumice Kapr Šumice

Cyklotrasa Greenways Krakow-Morava-Wien Cyklotrasa Brněnská Cyklotrasa Moravská vinná

Zdroj: průzkumy, www.mapy.cz, dotazníkové šetření

2.9.2

Krátkodobá a dlouhodobá (pobytová) rekreace

Krátkodobou rekreací se rozumí pobyt trvající 1-4 dny, dlouhodobou rekreací pak pobyt trvající déle než 4 dny. Pro oba výše uvedené typy rekreace je nezbytná dobře rozvinutá základní turistická infrastruktura regionu, kterou tvoří ubytovací a stravovací kapacity, dopravní infrastruktura, a dále také síť doprovodných služeb a další vybavenosti. Ubytovací kapacity Objekty individuální rekreace: Významným indikátorem rekreačního potenciálu obcí je počet chalup (chat) na 100 domů. Údaje o objektech individuální rekreace jsou velmi obtížně zjistitelné. Hromadná ubytovací zařízení Tab.: Hromadná ubytovací zařízení v obcích ORP Pohořelice obec Branišovice Cvrčovice Ivaň

Typ zařízení

Kapacita (pokojů)

název

adresa

poznámka

Ubytovna Tábořiště Restaurace a penzion penzion Penzion

10 a méně 11-50

JMK Elektro Na Splavě PenzionU Stehlíků Penzion Vrkoč Mahulka

Branišovice 59 Cvrčovice

Celoroční provoz Letní provoz

Ivaň 236 Ivaň Ivaň 256

Celoroční provoz Celoroční provoz Celoroční provoz

autokemp Turistická ubytovna Turistická ubytovna

101 a více 11-50 11-50

PasohlávkyMušov Pasohlávky 1 Pasohlávky 213

Letní provoz Letní provoz Letní provoz

kemp Tábořiště kemp

1-50 101 a více 10 a méně

Pasohlávky 7 Pasohlávky 115 Pasohlávky 24

Letní provoz Letní provoz Letní provoz

11-50 10 a méně 10 a méně

Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky

PROJEKT, s.r.o.


ATC Merkur RZ Laguna RZ Turist Unimo Minikemp Adamík Tábořiště Mušov U Zápeců



Minicamp Kratochvíla Privat camp Penzion Kratochvíla Pálava s.r.o. U sv. Anny Lipták Pension Arpos Brveníková Kometa Bar U Langů U Matěje U Dudů Chata Tsunami

Kemp Kemp

1-50 1-50

Penzion Apartmány Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Penzion Ubytování v soukromí

10 a méně 1-50 10 a méně 10 a méně 10 a méně 10 a méně 10 a méně 10 a méně 10 a méně 14 10 a méně

Hotel

59

Rekreační středisko

14

Apartmány

10 a méně

hotel

11-50

Hotel Morava

hotel

11-50

Hotel Balaton

Hostel

11-50

Alfa Hostel

Hotel

10 a méně

Ve Café

Penzion

11 – 50

Penzion Invino

Hotel

11 – 50

Restaurace

10 a méně

Hotel Salus Restaurace u Vavříků

10 a méně

U Mandinců Hotel Termal Mušov REKREOS – ATC Merkur Restaurace Velký Dvůr

Pohořelice

Pasohlávky 93 Pasohlávky 6

Letní provoz Letní provoz

Pasohlávky 93 Pasohlávky 188 Pasohlávky 2 Pasohlávky 174 Pasohlávky 206 Pasohlávky 173 Pasohlávky 4 Pasohlávky Pasohlávky 29 Pasohlávky 179 Pasohlávky

Letní provoz Celoroční provoz Celoroční provoz Letní provoz Letní provoz Letní provoz Letní provoz Letní provoz Letní provoz Letní provoz Letní provoz

Pasohlávky 30 Pasohlávky Mušov PasohlávkyMušov Pasohlávky ev.č. 1070 Pohořelice, Loděnická 13 Pohořelice, Školní 436 Znojemská 985, Pohořelice Hybešova 981, Pohořelice Dvorní 1028, Pohořelice Nová Ves 75, Pohořelice Poříčí 992, Pohořelice

Letní provoz Celoroční provoz Letní provoz Letní provoz Celoroční provoz Celoroční provoz Celoroční provoz Celoroční provoz Celoroční provoz Celoroční provoz Celoroční provoz

Zdroj: MěÚ Pohořelice, dotazníkové šetření 2014

Především obec Pasohlávky, ležící na břehu Novomlýnské nádrže, disponuje velkými ubytovacími kapacitami převážně kempového typu, dále zde dochází k rozvoji ubytovacích kapacit ve zděných objektech. Potenciální rozvojové možnosti hromadné rekreace jsou i v rozvoji specifické formy pobytové venkovské turistiky – agroturistiky. Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v ORP Pohořelice k 31.12.2005 dle ČSÚ: Počet hromadných ubytovacích zařízení Pokoje Lůžka Místa pro karavany a stany Průměrná cena za ubytování Přírůstek počtu lůžek 2000-2005

PROJEKT, s.r.o.


18 343 1103 1188 209 Kč 31 (2,9 %)



Hromadná ubytovací zařízení v ORP Pohořelice podle kategorií k 31.12.2005 dle ČSÚ: Počet hromadných ubytovacích zařízení Hotely Penziony Kempy Chatové osady Turistické ubytovny Ostatní Lůžka celkem Lůžka na 1km2 rozlohy Lůžka na 1000 obyvatel

2.9.3

18 3 2 5 2 1 5 1103 5,6 87,7

Cyklotrasy

Území ORP Pohořelice je protkáno hustou sítí cyklotras a řadí se mezi nejvýznamnější cykloturistické oblasti v republice, významné i v mezinárodním kontextu. Specifikem oblasti jsou takzvané Moravské vinařské stezky. Jde o dlouhodobý projekt nejen sportovně-turistického charakteru, ale i ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na Jižní Moravě. Regionem Pohořelicko prochází také mezinárodní cyklotrasa Greenways Krakow – Morava – Vídeň a Jantarová stezka. Oblast je z hlediska cykloturistiky výborně vybavená, neustále je však potřeba rozvíjet doprovodné služby, jako jsou půjčovny a opravny kol, informační, ubytovací služby aj. Značené cyklotrasy v území  mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka, stezka Greenways Krakow – Morava - Wien  místní cyklotrasy a vinařské stezky: - Vinařská stezka „Moravská vinná“ – páteřní stezka propojující všech 10 vinařských oblastí Jižní Moravy - Vinařská stezka „Mikulovská“ - Vinařská stezka „Znojemská“ - Vinařská stezka „Brněnská“ - Vinařská stezka „Mušovská“ - Okolo ATC

2.9.4

Turistické stezky

V oblasti Pohořelicka nejsou naopak téměř žádné značené turistické stezky. Situace je částečně dána typem krajiny ne zcela vhodným pro turistiku (převaha zorněné půdy, málo lesních porostů a turistických cílů). Přesto především ve východní části SO ORP stezky chybějí.

PROJEKT, s.r.o.




2.9.5

SWOT analýza

Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí z vlastních průzkumů a výpočtů, z dotazníků vyplňovaných starosty obcí a částečně z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře. REKREACE SILNÉ STRÁNKY Pestrá a dobře značená síť cyklostezek.

SLABÉ STRÁNKY Charakter krajiny není na většině území turisticky přitažlivý. Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci - VN Ve většině obcí chybí doprovodná infrastruktura Nové Mlýny. cestovního ruchu. Větší množství rybníků a nádrží s významem pro Chybí turistická informační centra. krátkodobou každodenní rekreaci obyvatel. Dobrá dopravní dostupnost území. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Plánovaná rozšíření rekreační oblasti a výstavba Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a lázeňského centra v obci Pasohlávky-Mušov. krajiny. Zatraktivnění především severozápadní části území. Zaměření na ochranu přírody a postupnou obnovu zemědělsky znehodnocené krajiny. Zkvalitnění služeb a pozitivní prezentace oblasti, využití potenciálu cykloturistiky. Rozšíření nabídky ubytování, s orientací na měkké formy ubytování (ubytování v soukromí, agroturistika, menší penziony). Zlepšení nabídky sportovišť a ploch pro každodenní rekreaci obyvatel. Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti

PROJEKT, s.r.o.




2.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 2.10.1

Základní charakteristika

Velmi malý SO ORP, zemědělská oblast venkovského charakteru jižně od krajského města Brna. Oblast je tradičně zaměřena na zemědělství, částečně vinařství, hospodářsky je ovlivněna blízkostí krajského města. Z jihu je charakteristická zcela specifickou krajinnou morfologií nově postavených Novomlýnských nádrží. Jedná se o oblast postiženou vyšší mírou nezaměstnanosti.

2.10.2

Daňová výtěžnost obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice

Zhodnocení daňové výtěžnosti obcí v obvodu obce s rozšířenou působností Pohořelice Obce v ORP Pohořelice jsou součástí Jihomoravského kraje, který dosáhl v roce 2006 mezi obcemi v krajích na druhou nejvyšší daňovou výtěžnost hned za Prahou, která má specifické postavení spojením obce i kraje. Odhlédneme-li od Prahy, je u obcí Jihomoravského kraje daňová výtěžnost mezi kraji nejvyšší. Průměrná daňová výtěžnost kraje byla 10,49 tis. Kč na obyvatele kraje. Průměrná daňová výtěžnost za celý obvod ORP Pohořelice byla v roce 2007 9,47 tis. Kč/obyv., v roce 2009 vzrostla 9,76 tis. Kč/obyv. Vzhledem k tomu, že daňovou výtěžnost kraje však značně ovlivňuje výtěžnost Brna, je tento výsledek dobrý. Ve výsledcích jednotlivých obcí jsou ale velké disproporce. Poslední známé údaje z databáze ARIS evidované Ministerstvem financí, jsou z r. 2009. Tab.: Daňové příjmy obce jsou nově sledovaným jevem A216 v Jihomoravském kraji. počet obyvatel Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

521 584 693 428 331 146 726 4434 1020 232 625 794 1 989 12523

daňové příjmy obce (*) 2007 4434 5431 5199 4181 3932 1369 9928 46396 7557 2739 4986 6995 15430 118577

daňová výtěžnost (*)

počet obyvatel

8,511 9,300 7,502 9,769 11,879 9,377 13,675 10,464 7,409 11,806 7,978 8,810 7,758 9,469

523 591 700 440 343 158 725 4521 1034 232 648 813 2029 12757

daňové příjmy daňová obce (*) výtěžnost (*) 2009 4707 9,000 5164 8,738 5937 8,481 3997 9,084 4192 12,222 1710 10,823 11248 15,514 44423 9,826 8178 7,909 2698 11,629 6346 9,793 7806 9,601 18139 8,940 124545 9,763

Pozn.: novější údaje nebyly při zpracování ÚAP k dispozici

Stav daňové výtěžnosti obcí v obvodu ORP Pohořelice je odrazem velikostní struktury obcí v tomto území. Většina obcí je svou velikostí pod průměrem obcí v ČR. Tím se především v jejich daňové výtěžnosti odráží tato velikostní struktura vzhledem k tomu, že od roku 2000 do roku 2008 bylo základním kritériem rozdělování daňových výnosů mezi obce, jejich velikost. Stimulační daně (daň z příjmů fyzických osob z podnikání a ze závislé činnosti a daň z nemovitostí) mají v průměru malý vliv na celkový objem daňových příjmů obcí. Existují však výjimky – např. Pasohlávky.

PROJEKT, s.r.o.




2.10.3

Podnikatelská struktura

V ORP Pohořelice nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, které disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. Převážná část podnikatelské aktivity v tomto regionu dle počtu podnikatelských subjektů je ve stavebnictví, které obvykle většinu svých aktivit směřují mimo region. Dalšími klíčovými oblastmi je samozřejmě zemědělství a do budoucna je snaha o rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Na tomto poli zatím nejsou využity všechny možnosti. Chybí zde spojení využití lidského potenciálu a dobrých myšlenek v návaznosti na dotační tituly EU. Neexistuje tu koordinace aktivit a vzájemná spolupráce obcí v této oblasti. Tab.: Ekonomické subjekty v JMK v roce 2000 a 2005 Subjekty celkem

Jihomoravský kraj v tom správní obvody: Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

Podíl správního obvodu na počtu subjektů kraje (%)

Subjekty na 1 000 obyvatel

index 2005/2000

2000

2005

index 2005/2000

2000

2005

2000

2005

221 832

258 291

116,4

194

229

117,8

100,0

100,0

8 531 7 557 91 770 11 500 2 508 11 958 6 592 3 595 3 270 9 190 3 825 3 713 1 955 3 575 3 113 9 625 4 398 6 954 8 368 15 352 4 483

10 115 8 565 108 303 12 659 3 018 13 210 7 476 4 158 3 886 10 089 4 330 4 378 2 295 4 259 3 844 11 654 5 141 7 559 9 886 18 194 5 272

118,6 113,3 118,0 110,1 120,3 110,5 113,4 115,7 118,8 109,8 113,2 117,9 117,4 119,1 123,5 121,1 116,9 108,7 118,1 118,5 117,6

158 150 240 191 159 188 191 156 182 162 191 165 156 157 158 189 162 169 165 171 165

187 171 295 216 192 213 216 177 200 180 220 196 183 184 189 212 187 190 195 202 190

118,2 113,7 123,2 112,9 120,6 113,4 113,3 113,8 110,0 110,7 114,7 118,5 116,7 117,4 120,0 112,1 115,7 111,9 118,4 118,2 115,1

3,8 3,4 41,4 5,2 1,1 5,4 3,0 1,6 1,5 4,1 1,7 1,7 0,9 1,6 1,4 4,3 2,0 3,1 3,8 6,9 2,0

3,9 3,3 41,9 4,9 1,2 5,1 2,9 1,6 1,5 3,9 1,7 1,7 0,9 1,6 1,5 4,5 2,0 2,9 3,8 7,0 2,0

Zdroj: ČSÚ

Ekonomické subjekty podle právní formy (zdroj ČSÚ) V ORP Pohořelice bylo v roce 2005 evidováno celkem 2 295 ekonomických subjektů, v roce 2009 je to již 2492 ekonomických subjektů. Míra podnikatelské aktivity (2009) činí 7,9 %.

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Podnikatelská aktivita ve správních obvodech JMK v roce 2005 právnické osoby

fyzické osoby Blansko Boskovice Brno Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim

Jm kraj 48,1

Kyjov Mikulov Moravský Krumlov

Jm kraj 180,4

Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Židlochovice

80

70

60

50

40

30

20

10

0 0 počet subjektů na 1 000 obyvatel

50

100

150

200

Zdroj: ČSÚ

2.10.4

Struktura zaměstnanosti

Struktura zaměstnanosti dle odvětví se mezi posledními sčítáními lidu výrazně změnila. Zatímco v roce 2001 byl ještě značný podíl zaměstnaných v priméru, o deset let později je jejich počet poloviční. To ukazuje jednak na intenzifikaci zemědělství a jeho faktické „zprůmyslnění“, dále na vysokou závislost regionu na vzdálených zdrojích, což je sice obvyklým průvodcem civilizačního pokroku, ale vzrůstá zde též riziko ekonomické nestability. Odklon od tradičních oborů zemědělství způsobuje zvýšené nároky na vznik nových průmyslových areálů a kvalitu dopravní sítě. Tab.: Struktura zaměstnanosti dle odvětví dle SLDB 2001 zemědělství, lesnictví a rybolov

průmysl

stavebnictví

obchod a opravy

doprava, telekomunikace

ostatní odvětví


18,4 12,0 17,7 18,2 21,1 19,4 15,4 9,3 9,5 15,4 21,7 19,1 6,4

18,0 25,0 20,7 18,2 30,2 26,9 19,0 23,5 26,4 30,8 18,4 19,6 28,9

21,2 12,3 12,6 14,8 11,1 11,8 19,3 14,0 15,0 12,5 26,1 19,8 13,9

13,5 22,5 10,8 16,5 11,6 18,3 10,1 17,0 13,1 20,2 9,2 14,0 10,4

7,8 6,0 9,9 9,3 7,5 8,6 9,5 7,6 9,9 9,6 4,8 7,6 12,9

21,2 22,2 28,4 22,9 18,6 15,1 26,8 15,3 26,2 11,5 19,9 19,8 27,6

ORP Pohořelice

12,3

23,7

15,3

14,4

8,7

20,8

Obec

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001.

Tab.: Struktura zaměstnanosti dle odvětví dle SLDB 2001

PROJEKT, s.r.o.




zemědělství, lesnictví a rybolov

průmysl

stavebnictví

obchod a opravy

doprava skladování

ostatní odvětví


6,5 5,6 12,6 7,9 6,8 2,6 9,0 3,8 6,1 5,3 11,6 7,5 4,2

26,0 22,2 21,2 25,7 26,4 24,4 20,2 21,6 24,0 40,0 14,7 21,7 25,3

11,7 12,0 8,9 7,5 7,2 5,1 10,5 9,0 12,0 6,7 16,7 13,0 10,3

9,1 11,3 6,4 9,8 12,8 11,5 9,0 11,2 9,4 2,7 9,7 8,7 7,8

10,8 12,7 8,0 17,3 8,8 25,6 13,0 11,8 8,3 10,7 10,5 10,6 9,3

26,4 23,2 23,9 20,1 19,2 11,5 27,1 26,2 26,9 20,0 20,5 17,7 28,5

ORP Pohořelice

5,8

22,8

10,1

9,8

11,1

24,9

Obec


Struktura zaměstnanosti vzhledem k počtu zaměstnanců na ekonomický subjekt potvrzuje převahu malých firem s žádným nebo jen malým počtem zaměstnanců (do 5 zaměstnanců). K 31.12.2005 a 2009 byla struktura zaměstnanců v ekonomických subjektech ORP takováto (zdroj ČSÚ): rok Subjektů celkem Z toho s počtem zaměstnanců: neuvedeno 0 1–5 6 – 19 20 – 99 100 – 499 500 – 999 1000 a více

2005 2 295

2009 2 492

1 313 722 159 74 23 3 1 0

1364 856 190 55 22 4 1 0

Nezaměstnanost ORP Pohořelice patří v Jihomoravském kraji k regionům s průměrnou mírou nezaměstnanosti, avšak výrazně přesahuje průměr České republiky. Toto je způsobeno charakteristikou území, které se velmi výrazně po celá staletí specializovalo na zemědělství. Nyní ekonomické podmínky již nedovolují tuto úzkou specializaci. Po výrazném poklesu počtu nezaměstnaných po roce 2005 došlo (v souvislosti s hospodářskou krizí) k opětovnému nárůstu. V roce 2008 činila míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů 5,83 % za území ORP oproti 12,6% v roce 2010. Tab.: Míra nezaměstnanosti z dosažitelných uchazečů Obec

2005

2010

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice

17,8 9,5 9,5 16,1

18,4 11,6 12,3 14,0

PROJEKT, s.r.o.




Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

14,1 14,1 12,0 9,5 11,8 19,3 14,0 15,1 8,1

7,5 9,7 18,2 10,9 14,4 15,4 18,0 14,5 10,8

ORP Pohořelice

13,1

12,6

Zdroj: MPSV, Statistika GIS 0 2005 až 2007, ČSÚ 2010

Nejvyšší míru nezaměstnanosti (2010) vykazují obce Branišovice, Pasohlávky a Troskotovice. Uvedený stav nelze řešit od základu místními prostředky, je nutná spolupráce mezi obcemi a centrem v Pohořelicích, popřípadě ještě dále v Brně jako centru kraje. Z databází nezaměstnanosti lze pozorovat silný vliv sezónnosti, která se projevuje v charakteristických křivkách. Toto je způsobeno sezónními pracemi v zemědělství a stavebnictví. Tyto struktury mají nejvyšší podíl na zaměstnanosti v ORP Pohořelice. Na území ORPu je třeba podporovat zavádění takových činností, které tuto sezónnost eliminují, tj. výrobní kapacity v průmyslu apod.

2.10.5

Uzavřenost a otevřenost ORP

Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. Poslední sčítání lidu, domů a bytů bylo uskutečněno v roce 2011. Tab.: Vyjíždějící do zaměstnání a do škol Vyjíždějící celkem vyjíždějící do zaměstnání v rámci obce do obce okresu do jiné jiného okresu kraje do jiného kraje v tom

do zahraničí

vyjíždějící do škol v rámci obce v tom

v tom

mimo obec

3 386 2 476 441 730 1 173 63 69 910 157 753

Tab.: Dojíždějící a vyjíždějící do/z obcí ORP Pohořelice Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice

Vyjíždí Mimo ORP Do ORP 127 24 104 97 143 32 100 46 78 42 36 17 135 37 764 35 224 92

PROJEKT, s.r.o.


Dojíždí Mimo ORP Do ORP 9 6 9 16 5 8 15 15 0 0 0 10 4 30 445 409 9 11

Saldo Mimo ORP Do ORP -118 -18 -95 -81 -138 -24 -84 -31 -78 -42 -36 -7 -131 -7 -319 374 -215 -81



Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

43 146 128 591

19 17 65 38

7 49 10 44

2 12 12 30

-36 -97 -118 -547

-17 -5 -53 -8

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku nebo dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných.

Obce v následující tabulce (vyjíždějící na 100 zaměstnaných) jsou již porovnatelné. Tato tabulka potvrzuje údaje v tabulce výše, relativní vyjádření vyjíždějících mimo ORP je dosti vysoké a dokonce mírně převyšuje hodnotu pro vyjíždějící uvnitř ORP. Obce vzhledem ke své malé velikosti nejsou většinou schopny zajistit pracovní příležitosti pro všechny své obyvatele. Proto některé obce vykazují převyšující vyjížďku nad počtem zaměstnaných. Nejhorší situace je v obci Vranovice, kde vyjíždí 591 obyvatel, zatímco přímo v obci pracuje 398 ekonomicky aktivních obyvatel. Tab.: Vyjížďka z obcí ORP Pohořelice Název ORP/obce Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

Celkem vyjíždí Mimo ORP

Uvnitř ORP

127 104 143 100 78 36 135 764 224 43 146 128 591 2 619

24 97 32 46 42 17 37 35 92 19 17 65 38 561

Počet zaměstnaných v obci 109 108 172 121 79 50 220 2323 178 51 170 222 398 4 201

Vyjíždějící na 100 zaměstnaných Mimo ORP

Uvnitř ORP

116,5 % 96,3 % 83,1 % 82,6 % 98,7 % 72,0 % 61,4 % 32,9 % 125,8 % 84,3 % 85,9 % 57,7 % 148,5 % 62,3 %

22,0 % 89,8 % 18,6 % 38,0 % 53,2 % 34,0 % 16,8 % 1,5 % 51,7 % 37,3 % 10,0 % 29,3 % 9,5 % 13,4 %

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou vyjížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných.

Z následující tabulky je patrné, že dojížďka mimo ORP a uvnitř ORP jsou prakticky shodné. Výrazně převyšuje dojížďka uvnitř u obce Odrovice, Pohořelice a Pasohlávky. Tab.: Dojížďka do obcí ORP Pohořelice Název ORP/obce Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice PROJEKT, s.r.o.

Celkem dojíždí Mimo ORP

Uvnitř ORP

9 9 5 16 0 0 4 445 9 7

6 16 8 15 0 10 30 409 11 2


Počet zaměstnaných v obci 109 108 172 121 79 50 220 2323 178 51

Dojíždějící na 100 obyvatel Mimo ORP

Uvnitř ORP

8,3 % 8,3 % 2,9 % 13,2 % 1,8 % 19,2 % 5,1 % 13,7 %

5,5 % 14,8 % 4,7 % 12,4 % 20,0 % 13,6 % 17,6 % 6,2 % 3,9 %



Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

49 10 44 607

12 12 30 561

170 222 398 4201

28,8 % 4,5 % 11,1 % 14,4 %

7,1 % 5,4 % 7,5 % 13,4 %

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - Základní informace o obcích - Okres Brno-venkov, Znojmo, Břeclav Pozn.: pokud je uvedena 0, neznamená to nulovou dojížďku. V datech ze SLDB 2001 jsou uvedeny pouze ty toky, kterých se účastní 10 a více zaměstnaných.

Z hlediska vyjížďky studentů je situace podobná jako u zaměstnaných. Převyšuje vyjížďka mimo ORP a to hlavně z důvodu neexistence vysoké školy v ORP Pohořelice. Výrazná je vyjížďka do škol z malých obcí, kde bývá většinou pouze první stupeň a starší žáci již musejí dojíždět do větších obcí v okolí. V obcích Šumice, Malešovice, Odrovice, Cvrčovice a Branišovice vyjíždí do škol přes 90 % všech žáků, studentů a učňů. Celkově za ORP vyjíždí 49 % žáků, studentů a učňů. Tab.: Vyjížďka studentů z obcí ORP Pohořelice obec

denně vyjíždí celkem

z toho minut do 14

15-29

30-44

45-90

počet procento studentů vyjíždějících 60 a více v obci

Branišovice

74

37

18

9

5

5

81

91

Cvrčovice

95

48

20

7

10

10

104

91

Ivaň

84

22

19

15

5

23

133

63

Loděnice

22

2

5

5

5

5

80

28

Malešovice

39

17

9

2

4

6

42

93

Odrovice

38

12

4

14

1

7

40

95

Pasohlávky

91

28

29

16

6

11

156

58

Pohořelice

246

25

23

77

64

57

739

33

Přibice

129

32

34

20

18

25

189

68

Šumice

35

17

10

4

3

1

37

95

Troskotovice

62

24

22

5

6

5

102

61

Vlasatice

33

6

4

8

12

3

146

23

131 1 079

5

9

48

46

22

361 2 210

36

Vranovice ORP Pohořelice

275

206

230

185

180

49


PROJEKT, s.r.o.




2.10.6

SWOT analýza HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY

SILNÉ STRÁNKY Vhodné podmínky pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu v jižní části ORP. Významný zdroj nových pracovních příležitostí. Oblast tradičně vhodná pro rozvoj zemědělství. Dobrá daňová výtěžnost většiny obcí ORP Pohořelice.

SLABÉ STRÁNKY V praxi se zatím nedostatečně uplatňuje koncepce rozvoje cestovního ruchu ORP Pohořelice. Vysoká nárůst nezaměstnanosti po roce 2008. Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti zaměřením na zemědělství.

se

Vysoká vyjížďka za prací i do škol. Vysoké saldo vyjíždějících mimo ORP. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY V obcích postižených vyšší nezaměstnaností Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob, zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech. tento trend má rostoucí charakter. Úpadek zemědělství, nebude-li věnována pozornost rozvoji nových technologií, případně i zavádění nových plodin. Pomalý rozvoj zaměstnanosti v terciární sféře.

PROJEKT, s.r.o.




3

INDIKÁTORY ROZVOJE A BILANCE SLEDOVANÝCH JEVŮ

3.1 NOVĚ SLEDOVANÉ JEVY (JMK) Podle upraveného Datového modelu Jihomoravského kraje jsou pořizovatelé Územně analytických podkladů obcí vyzváni k doplnění vybraných sledovaných jevů nad rámec přílohy č.1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Tyto jevy jsou specifikovány v následující tabulce. kód A201 A202 A203 A204 A205 A206 A207 A208 A209 A210 A211 A212 A213 A214 A215 A216

označení jevu Bilanční zastavěné území Aktualizace zastavitelných ploch Aktualizace ploch přestavby Rezidenční území Území výrobních aktivit Území občanského vybavení Území sídelní zeleně Záplavové území po realizaci PPO Území zasažené nadměrným hlukem Území zasažené nadměrným hlukem po realizaci protihlukových opatření Počet obyvatel Kapacita ČOV Plocha orné půdy Plocha zemědělské půdy Celková plocha obce Daňové příjmy obce

kapitola grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika grafika 2.7.3 2.6.2 2.5.1 2.5.1 1.1 2.10.2

3.2 BILANCE POČTU OBYVATEL - VÝVOJ Branišovice: rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

stav 1.1. Narození 485 483 484 490 495 495 498 501 490 489 506 515 522 519 522 509 521 525 523 536 549 561 568

PROJEKT, s.r.o.

3 5 13 3 9 5 3 8 2 9 6 4 5 6 7 10 9 6 4 6 9 5

Zemřelí 4 10 4 5 4 2 9 5 4 5 7 7 3 10 2 6 7 3 7 4 8 4

Přistěhovalí Vystěhovalí 5 15 6 13 7 4 17 9 9 11 13 27 19 12 7 17 16 3 15 25 20 26 29


6 9 9 6 12 4 8 23 12 5 5 13 19 11 16 10 16 7 5 7 10 20 11

Přírůstek přirozený -1 -5 9 -2 5 3 -6 3 2 5 1 -7 -3 2 -4 5 4 2 3 -3 2 1 1

Přírůstek Stav 31.12. celkový -2 483 1 484 6 490 5 495 495 3 498 3 501 -11 490 -1 489 11 500 9 515 7 522 -3 519 3 522 -13 509 12 521 4 525 -2 523 13 536 15 551 12 561 7 568 19 587



Cvrčovice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

569 584 581 582 581 577 588 586 573 571 555 560 561 560 566 578 584 584 591 606 618 617 621

3 11 2 6 9 8 5 5 3 4 3 8 3 6 9 5 6 9 6 10 9 7 6

6 7 6 7 4 7 4 3 4 1 5 6 7 5 5 6 6 2 6 4 7 5 4

33 11 15 16 23 19 8 5 21 12 17 6 11 18 21 24 13 14 26 30 9 14 16

15 18 10 16 32 9 11 20 22 17 10 7 8 13 13 17 13 14 11 20 12 12 18

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

703 699 708 725 723 726 728 725 724 717 688 686 705 695 703 709 693 689 700 698 704 702 718

12 12 7 11 7 5 5 8 4 5 5 11 3 6 7 7 4 12 3 8 3 6 8

4 8 8 8 7 3 4 7 8 7 5 12 8 4 5 8 6 6 6 7 5 6 9

14 17 23 12 16 9 13 10 7 11 11 24 6 12 10 7 15 13 11 6 7 27 5

26 12 5 17 13 9 17 12 10 23 13 4 11 6 6 22 17 8 10 5 7 11 6

Přírůstek přirozený -3 4 -4 -1 5 1 1 2 -1 3 -2 2 -4 1 4 -1 7 6 2 2 2

Přírůstek celkový 15 -3 1 -1 -4 11 -2 -13 -2 -2 5 1 -1 6 12 6 7 15 16 -1 4 -

Stav 31.12. 584 581 582 581 577 588 586 573 571 569 560 561 560 566 578 584 584 591 606 622 617 621 621

Ivaň: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

PROJEKT, s.r.o.


Přírůstek přirozený 8 4 -1 3 2 1 1 -4 -2 -1 -5 2 2 -1 -2 6 -3 1 -2 -1

Přírůstek celkový -4 9 17 -2 3 2 -3 -1 -7 -14 -2 19 -10 8 6 -16 -4 11 -2 2 -2 16 -2

Stav 31.12. 699 708 725 723 726 728 725 724 717 703 686 705 695 703 709 693 689 700 698 700 702 718 716



Loděnice: stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

473 484 493 488 489 492 490 493 499 495 472 465 455 457 447 441 428 434 440 442 466 485 492

6 7 5 5 4 5 5 5 6 4 3 6 5 2 3 2 5 2 7 4 3 6

2 1 6 6 2 7 2 9 8 12 11 4 4 8 6 6 2 6 4 7 3 4 6

17 10 2 10 10 10 7 14 15 5 6 13 7 5 7 8 14 16 8 16 22 14 22

10 7 6 8 9 10 7 4 11 5 6 22 7 12 9 18 8 9 4 10 4 6 11

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

365 367 344 338 327 320 311 295 309 309 367 365 376 390 400 382 331 342 343 377 504 520 540

6 6 4 2 8 2 5 9 2 4 5 12 2 8 6 4 5 8 5 7 5 9 11

7 8 1 3 2 6 4 6 3 5 6 2 3 5 3 5 7 2 4 5 5 2

7 3 3 4 14 7 20 25 16 24 25 24 27 55 22 41 26 27 27 25

4 21 9 10 16 8 21 3 5 8 26 15 9 18 45 82 44 22 10 5 11 11 15

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Přírůstek přirozený 4 6 -1 -1 2 -2 3 -4 -8 -6 -7 -1 2 -3 -4 -3 -1 -2 1 -1 -

Přírůstek celkový 11 9 -5 1 3 -2 3 6 -4 -6 -7 -10 2 -10 -6 -13 6 6 2 6 19 7 11

Stav 31.12. 484 493 488 489 492 490 493 499 495 489 465 455 457 447 441 428 434 440 442 448 485 492 503

Malešovice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

PROJEKT, s.r.o.


Přírůstek přirozený -1 -2 3 -1 6 -4 1 3 -1 -1 -1 10 -1 3 3 4 1 3 3 4 9

Přírůstek celkový 2 -23 -6 -11 -7 -9 -16 14 1 11 -2 11 14 10 -18 -51 11 1 34 24 16 20 19

Stav 31.12. 367 344 338 327 320 311 295 309 310 320 365 376 390 400 382 331 342 343 377 401 520 540 559



Odrovice: stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

170 167 171 171 172 171 164 178 181 187 186 190 201 205 198 180 146 165 158 157 202 209 229

4 2 2 1 1 3 1 3 1 1 1 5 2 5 2 2 3 3 2

3 4 5 1 1 3 3 1 3 3 2 4 1 1 4 3 3 2 1 5

8 3 6 1 1 18 12 10 2 12 21 11 21 40 10 39 9 3 8 9 25 7

4 2 5 1 8 1 7 6 1 6 11 8 25 58 48 18 18 3 4 3 7 6

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

669 695 692 694 712 729 730 741 735 742 741 732 734 735 731 724 726 726 725 734 716 715 722

18 11 14 7 14 6 11 8 8 9 6 6 8 5 2 10 8 9 7 7 6 8 9

7 6 6 1 4 6 2 4 4 2 8 8 7 4 5 3 10 7 5 4 10 3 7

16 8 9 26 17 11 13 14 19 15 12 13 6 5 15 5 11 8 15 16 10 12 11

1 16 15 14 10 10 11 24 16 12 19 9 6 10 19 10 9 11 8 21 7 10 8

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Přírůstek přirozený 1 -2 -3 -1 -3 -2 2 -3 -2 1 1 -3 4 -2 2 -1 2 1 2 -3

Přírůstek celkový -3 4 1 -1 -7 14 3 6 -2 4 11 4 -7 -18 -34 19 -7 -1 6 7 20 -2

Přírůstek přirozený 11 5 8 6 10 9 4 4 7 -2 -2 1 1 -3 7 -2 2 2 3 -4 5 2

Přírůstek celkový 26 -3 2 18 17 1 11 -6 7 10 -9 2 1 -4 -7 2 -1 9 -2 -1 7 5

Stav 31.12. 167 171 171 172 171 164 178 181 187 185 190 201 205 198 180 146 165 158 157 163 209 229 227

Pasohlávky: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

PROJEKT, s.r.o.


Stav 31.12. 695 692 694 712 729 730 741 735 742 752 732 734 735 731 724 726 726 725 734 732 715 722 727



Pohořelice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

4 371 4 371 4 383 4 385 4 398 4 407 4 393 4 414 4 412 4 383 4 351 4 375 4 333 4 409 4 414 4 430 4 434 4 469 4 521 4 555 4 578 4 640 4 678

61 49 51 50 33 32 50 44 43 31 33 32 34 39 52 45 38 61 52 46 40 44 53

46 47 36 31 39 35 38 46 38 31 42 44 48 45 40 35 33 32 49 39 48 37 50

84 114 94 73 97 83 59 75 48 68 99 52 162 101 77 72 129 125 138 124 178 157 151

99 104 107 79 82 94 50 75 82 44 66 82 72 90 73 78 99 102 107 91 108 126 121

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

1 008 1 021 1 020 1 009 1 007 1 016 1 007 1 009 1 019 1 025 1 005 1 000 1 002 994 997 999 1 020 1 009 1 034 1 054 1 050 1 068 1 051

14 14 9 9 10 8 4 10 4 11 2 11 4 11 8 7 10 15 14 16 15 7 11

17 18 10 15 10 13 16 5 6 9 7 11 9 14 17 10 24 9 7 8 7 17 14

41 18 31 24 31 20 24 25 31 27 24 28 28 16 26 40 33 33 37 27 24 24 18

25 15 41 20 22 24 10 20 23 20 24 26 31 10 15 16 30 14 24 25 14 31 17

Přírůstek přirozený 15 2 15 19 -6 -3 12 -2 5 -9 -12 -14 -6 12 10 5 29 3 7 -8 7 3

Přírůstek celkový 12 2 13 9 -14 21 -2 -29 24 24 -42 76 5 16 4 35 52 34 40 62 38 33

Stav 31.12. 4 371 4 383 4 385 4 398 4 407 4 393 4 414 4 412 4 383 4 407 4 375 4 333 4 409 4 414 4 430 4 434 4 469 4 521 4 555 4 595 4 640 4 678 4 711

Přibice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

PROJEKT, s.r.o.


Přírůstek přirozený -3 -4 -1 -6 -5 -12 5 -2 2 -5 -5 -3 -9 -3 -14 6 7 8 8 -10 -3

Přírůstek celkový 13 -1 -11 -2 9 -9 2 10 6 9 -5 2 -8 3 2 21 -11 25 20 10 18 -17 -2

Stav 31.12. 1 021 1 020 1 009 1 007 1 016 1 007 1 009 1 019 1 025 1 034 1 000 1 002 994 997 999 1 020 1 009 1 034 1 054 1 064 1 068 1 051 1 049



Šumice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Přírůstek přirozený -1 4 -1 3 -4 1 2 2 2 2 -1 1 1 3 1 -3 -3

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

262 253 251 227 222 217 227 219 215 212 216 222 224 229 232 233 232 226 232 237 241 244 239

5 5 4 5 2 4 1 2 2 3 1 3 3 3 5 3 3 4 4 1 2

6 5 4 1 3 1 1 4 1 1 1 1 1 4 4 3 2 4 1 3 5

6 5 3 3 10 2 3 7 4 7 8 7 10 5 4 11 6 7 4 6 7

14 7 27 9 7 3 8 2 7 8 5 5 6 8 7 10 6 1 4 2 8 3

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

579 594 598 593 578 568 565 569 570 557 566 574 579 598 614 620 625 640 648 665 657 656 661

6 10 4 8 3 4 6 4 3 8 4 8 6 8 4 5 6 6 10 2 7 5 4

4 11 6 13 6 5 7 8 8 13 5 4 10 4 4 11 5 8 5 4 9 7 11

23 16 9 8 6 6 17 12 9 25 17 7 36 20 17 20 30 21 31 8 8 23 11

10 11 12 18 13 8 12 7 17 3 8 6 13 8 11 9 16 11 19 5 7 16 11

Přírůstek celkový -9 -2 -24 -5 -5 10 -8 -4 -3 1 6 2 5 3 1 -1 -6 6 5 6 3 -5 1

Stav 31.12. 253 251 227 222 217 227 219 215 212 213 222 224 229 232 233 232 226 232 237 243 244 239 240

Troskotovice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

PROJEKT, s.r.o.


Přírůstek přirozený 2 -1 -2 -5 -3 -1 -1 -4 -5 -5 -1 4 -4 4 -6 1 -2 5 -2 -2 -2 -7

Přírůstek celkový 15 4 -5 -15 -10 -3 4 1 -13 17 8 5 19 16 6 5 15 8 17 1 -1 5 -7

Stav 31.12. 594 598 593 578 568 565 569 570 557 574 574 579 598 614 620 625 640 648 665 666 656 661 654



Vlasatice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

879 862 859 860 855 840 840 836 832 842 810 806 806 799 808 810 794 807 813 803 795 799 818

18 16 12 7 5 5 6 7 12 5 6 7 8 6 4 5 8 8 10 9 5 9 13

8 7 6 10 8 8 11 9 3 13 2 8 13 3 9 14 9 7 8 8 9 9 3

18 20 19 14 18 16 25 12 11 11 17 14 24 22 15 11 23 20 19 14 16 28 27

45 32 24 16 30 13 24 14 10 10 25 13 26 16 8 18 9 15 31 20 8 9 18

Přírůstek přirozený 10 9 6 -3 -3 -3 -5 -2 9 -8 4 -1 -5 3 -5 -9 -1 1 2 1 -4 10

Přírůstek celkový -17 -3 1 -5 -15 -4 -4 10 -7 -4 -7 9 2 -16 13 6 -10 -5 4 19 19

Stav 31.12. 862 859 860 855 840 840 836 832 842 835 806 806 799 808 810 794 807 813 803 798 799 818 837

Vranovice: 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

stav 1.1.

Narození

Zemřelí

1 880 1 926 1 938 1 925 1 917 1 904 1 922 1 911 1 923 1 928 1 920 1 927 1 916 1 934 1 933 1 973 1 989 2 010 2 029 2 050 2 051 2 079 2 102

24 33 24 16 15 10 16 15 18 15 24 18 18 17 24 21 18 20 26 20 21 18 23

20 26 25 21 30 17 24 26 16 24 14 26 20 18 10 21 17 14 19 15 14 17 21

PROJEKT, s.r.o.

Přistěhovalí Vystěhovalí 72 56 39 30 33 45 32 45 31 57 25 35 58 36 56 44 50 38 43 53 57 59 85


30 51 51 33 31 20 35 22 28 26 28 38 38 36 30 28 30 25 29 42 36 37 31

Přírůstek přirozený 4 7 -1 -5 -15 -7 -8 -11 2 -9 10 -8 -2 -1 14 1 6 7 5 7 1 2

Přírůstek Stav 31.12. celkový 46 1 926 12 1 938 -13 1 925 -8 1 917 -13 1 904 18 1 922 -11 1 911 12 1 923 5 1 928 22 1 950 7 1 927 -11 1 916 18 1 934 -1 1 933 40 1 973 16 1 989 21 2 010 19 2 029 21 2 050 16 2 066 28 2 079 23 2 102 56 2 158



3.3 KVANTIFIKOVATELNÉ INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ POUŽITÉ PRO HODNOCENÍ ÚZEMÍ A SLEDOVÁNÍ JEHO VÝVOJE V ČASE Přehled indikátorů sledovaných v Jihomoravském kraji Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

název indikátoru Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby Podíl rezidenčních ploch na celkovém využití zastavěného území Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území Míra zasažení území záplavami Míra zasažení území nadměrným hlukem Míra zasažení území znečištěným ovzduším Míra obsluhy obyvatel ČOV Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území Změna výměry zemědělské půdy Daňová výtěžnost na obyvatele

3.3.1

pilíř EKO SOC EKO SOC ENV ENV ENV ENV ENV ENV EKO EKO

Míra naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby

Popis účelu: Indikátor charakterizuje stávající stav sídla, rozvojový potenciál sídla a v časové řadě dynamiku jeho rozvoje. Indikátor kvantifikuje "spotřebu" zastavitelných ploch a ploch přestavby, může signalizovat jejich vyčerpání. Naplnění zastavitelných ploch a ploch přestavby je základním ukazatelem efektivity využívání území. Vyjadřuje udržitelnou úroveň čerpání území. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak se daří zachovat rovnováhu mezi populačním a územním rozvojem. Pozn: Sledováním využití zastavitelných ploch je možno vymezit bilanční zastavěné území - jev ÚAP A201 - aktuální stav bilancovaného zastavěného území. Vyhodnocení: Nebyly předány informace obsahující nově zastavěné plochy - indikátor nelze vyhodnotit.

3.3.2

Podíl rezidenčním ploch na celkovém využití zastavěného území obce

popis účelu: Využití ploch pro rezidenční funkce je základním ukazatelem charakteru sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Pozn: Rezidenční plochy byly identifikovány z územních plánů jednotlivých obcí, tedy plochy "bydlení čisté", "bydlení v rodinných domech", "bydlení v bytových domech", "plochy smíšené obytné" apod.

PROJEKT, s.r.o.




Vyhodnocení: plocha zast. území obce ha 44,5 40,5 55,6 45,1 57,1 12,8 92,7 396,9 59 13,9 61,8 78,9 136,4


3.3.3

pozn. zú 2008 intravilán zú 2008 zú 2008 zú 2008 intravilán zú 2008 szú intravilán intravilán intravilán intravilán szú

rezidenční plocha ha 19,3 nejsou data 23,4 8,9 34,4 8,5 16,9 100,5 37,9 nejsou data 29,6 nejsou data 25,8

podíl % 43 42 20 60 66 18 25 64 48 19

Podíl ploch výrobních aktivit na celkovém využití zastavěného území obce

popis účelu: Využití ploch pro výrobní funkce je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu pracovních příležitostí vypovídá o tom, jakou roli sehrává sídlo ve struktuře osídlení, s dopady do základních obslužných systémů. Vyhodnocení:


3.3.4

plocha zast. území obce

pozn.

ha 44,5 40,5 55,6 45,1 57,1 12,8 92,7 396,9 59 13,9 61,8 78,9 136,4

zú 2008 intravilán zú 2008 zú 2008 zú 2008 intravilán zú 2008 szú intravilán intravilán intravilán intravilán szú

plocha výrobních aktivit ha 13,9 9,8 5,1 7,9 10,4 6,2 14,2 82,8 28,7 6,3 11,3 23,6 19,1

podíl % 31 24 9 18 18 48 15 21 49 45 18 30 14

Podíl ploch občanského vybavení na celkovém využití zastavěného území obce

popis účelu: Využití ploch pro občanské vybavení a jejich kapacita je základním ukazatelem definujícím charakter sídla. A to jak ve své vlastní charakteristice, tak ve vztahu k osídlení. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na občanské vybavení jak v rámci obce, tak v rámci osídlení.

PROJEKT, s.r.o.




Vyhodnocení: plocha zast. území obce ha 44,5 40,5 55,6 45,1 57,1 12,8 92,7 396,9 59 13,9 61,8 78,9 136,4


3.3.5

pozn. zú 2008 intravilán zú 2008 zú 2008 zú 2008 intravilán zú 2008 szú intravilán intravilán intravilán intravilán szú

plocha obč. vybavení ha 2,9 6,1 1,9 4,8 6,8 1,3 40,6 61,5 3 1 4,6 7,9 4,9

podíl % 7 15 3 11 12 10 44 15 5 7 7 10 4

Podíl ploch sídelní zeleně na celkovém využití zastavěného území obce

Popis účelu: Využití ploch pro sídelní zeleň charakterizuje kvalitu urbanizovaného prostředí. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o tom, jak jsou uspokojeny požadavky na tuto funkci. Vyhodnocení: Plochy sídelní zeleně nejsou dostatečně sledovány - indikátor nelze vyhodnotit.

3.3.6

Míra zasažení území záplavami

popis účelu: Sledování ohrožení území a obyvatel záplavami. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel, respektive zastavěné plochy ohrožené povodní. Jako ohrožené byly vyhodnoceny zastavěné a zastavitelné plochy ležící v území rozlivu Q100 a jejich podíl na všech zastavěných a zastavitelných plochách v obci. Cílem územního plánování je tento podíl minimalizovat. Vyhodnocení (2012):


PROJEKT, s.r.o.

zastavěné a zastavitzelné plochy ha 129,5 63,1 37,7 61,8 45,5 17,5 160,7 682,5 67,7 19,6 57,1 88,8 171,7

zaplavená plocha při Q100

podíl

ha 0 27,9 1,5 0 1,4 5 0 52,3 0 0 0 0 33,3

% 0 44 4 0 3 29 0 8 0 0 0 0 19




Poznámka: vypovídací schopnost výše uvedených údajů je nepříznivě ovlivněna nejednotností hranic zastavěných území (současně zastavěných území, intravilánů obcí) použitých v jednotlivých územních plánech... Do stanovení zastavěných území dle § 58 zák.č. 183/2006 Sb. je vcelku zbytečné výsledky interpretovat. Dále jsou realizována některá protipovodňová opatření, nedošlo však k aktualizování rozlivné plochy.

3.3.7

Míra zasažení území nadměrným hlukem

popis účelu: Sledování ohrožení území nadměrným hlukem. V kombinaci s vývojem "řízeného" rozvoje vypovídá o tom, jak se daří snižovat počet ohrožených obyvatel. Pozn.: Vymezení území zasaženého hlukem ze železniční a silniční dopravy. Na základě aktuálních intenzit dopravy (sčítání - ŘSD) vymezená obalová křivka území s předpokladem zasažení nadměrným hlukem, případně převzatá hluková pásma ze stávající ÚPD a ÚPP. Korekce po realizaci protihlukových opatření. Vyhodnocení: hluk ze silniční dopravy obložnost počet počet počet zasažených bytů zasažených RD zasažených BD bytů v BD

Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

2,95 3,42 3,16 3,17 3,15 3,21 3,65 2,93 2,98 2,51 3,18 3,45 3,2 3,15

5 275

6

36

0,00

6

36

počet zasažených obyvatel 0 0 0 0 0 0 18 911 0 0 0 0 0 929

V důsledku poklesu intenzit dopravy (porovnání sčítání dopravy z let 2005 a 2010) došlo i ke snížení počtu obyvatel zasažených nadměrným hlukem z 1655 na 929. Poznámka: Hlukové izofony z R52 byly převzaty z podkladů MZČR a opírají se o měření, ostatní hlukové izofony byly stanoveny v rámci ÚAP výpočtem, podle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (ing. Jan Kozák, Csc., RNDr. Miloš Liberko) a jedná se tedy o izofony teoretické. Vliv terénu, přilehlé zástavby a protihlukových opatření přitom nebyl brán v potaz. Hluk z železniční dopravy obložnost počet počet počet zasažených bytů zasažených RD zasažených BD bytů v BD

Obec Vranovice ORP Pohořelice

3,2 0,25

215 0,00

5 5

30 30

počet zasažených obyvatel 784 784

Poznámka: Pro vymezení hlukové izofony z železniční dopravy byla použita Hluková studie ČD, DDC, modernizace TÚ (Ing. Irena Bártová, 1996). Převzata byla data za k.ú Pouzdřany a aplikována na PROJEKT, s.r.o.




Vranovice, kde se předpokládá na železnici obdobná zátěž. Vliv terénu, přilehlé zástavby a protihlukových opatření přitom nebyl brán v potaz, jedná se tedy o izofony teoretické. Vyhodnocení: Porovnáním výsledků Sčítání dopravy v letech 2005 a 2010 je zřejmý podstatný pokles intenzity automobilové dopravy na většině silničních tahů. Důsledkem je snížení hlukové zátěže zastavěných území.

3.3.8

Míra zasažení území znečištěným ovzduším (OZKO)

popis účelu: Sledování míry zasaženého území zhoršenou kvalitou ovzduší, konkrétně pro prachové částice velikosti PM 10. V oblastech, kde dochází k trvalému překračování kvality ovzduší, by měly stavební úřady uvážlivě rozhodovat o případném umísťování nových zdrojů znečišťování ovzduší. Míra zasažení území je dána procentuálním podílem plochy s překročenými imisními limity k celkové ploše obce. Pozn: Míra zasažení území znečištěným ovzduším může být dána místními zdroji, ale i zdroji mimo sledované území. Navíc je ovlivňována meteorologickými jevy v atmosféře. Vyhodnocení: Ve sledovaném území dle měření ČHMÚ trvale nedochází k překročení povolených koncentrací prachových částic PM 10. Více v kapitole 2.3.1.

3.3.9

Míra obsluhy obyvatel ČOV

popis účelu: Sledování stávající a plánované kapacity ČOV. V kombinaci s vývojem počtu obyvatel vypovídá o pokrytí požadavků na připojení EO na veřejnou kanalizaci. Míra obsluhy obyvatel ČOV je konfrontována s navrženou kapacitou ČOV. Vyhodnocení:


PROJEKT, s.r.o.

počet obyvatel

kapacita ČOV (EO)

587

0

Míra obsluhy obyvatel (%) 0

621

589

95

716

1000

140

503

0

0

559

430

77

227

170

75

727

4000

550

4711

5911

125

1049

1092

104

240

0

0

654

0

0

837

0

0

2158

2500

116

14103

104

13589




Pozn.: Vzhledem k tomu, že kapacita ČOV je vedena v ekvivalentních obyvatelích a je konfrontována s počtem skutečných obyvatel, nejsou ve všech obcích výsledky výpovědi schopné. K nadměrnému zkreslení dochází především v obcích s většími zemědělskými či potravinářskými provozy napojenými na veřejnou ČOV.

3.3.10

Podíl orné půdy na celkové ploše hodnoceného území

popis účelu: Sledování ohroženosti neobnovitelného přírodního zdroje - půdy. Sledování stability krajiny a její schopnosti akumulace a zpomalení odtoku velkého množství vody. Intenzivní zemědělská činnost představuje zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradaci půdy. Vyhodnocení: Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

Plocha obce (ha) 1 106 929 1 176 867 920 480 2 671 4 304 739 862 1 809 2 288 1 382 19 534

Plocha orné půdy (ha) 939 790 368 773 800 439 1 113 2 419 621 751 1 526 1 689 911 13 139

Podíl orné půdy na území obce (%) 85 85 31 89 87 91 42 56 84 87 84 74 66 67

Podíl orné půdy je v ORP obecně vysoký (67%), jedná se o zemědělskou krajinu. To má za následek mimojiné nízkou ekologickou stabilitu krajiny, zrychlený vodní režim a rychlou degradaci půdy.Úbytky půdního fondu v důsledku výstavby byly ve sledovaném období 2010-2014 ve většině obcí (mimo Pohořelice, Cvrčovice a Malešovice) zanedbatelné.

3.3.11

Změna výměry orné půdy

popis účelu: Sledování ohrožení neobnovitelného přírodního zdroje - půdy, která představuje produkční potenciál území, plní estetickou funkci krajiny, funkci protikrizovou, slouží jako stanoviště pro biotopy... Zábory půd především pro zástavbu a technickou infrastrukturu jsou většinou nevratným procesem , který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Pro zábory na výstavbu je třeba využívat především ZPF 5., 4. a 3. třídy ochrany. Vhodné může být sledování účelu záboru ZPF.

PROJEKT, s.r.o.




plocha zemědělské půdy (ha) Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

změna [% ]

2001

2011

2001 - 2011

948 842 523 781 833 444 1444 2813 655 782 1596 1823 965 14 449

949 810 518 781 832 444 1 416 2 566 654 781 1 594 1 762 965 14 072

0 -4 -1 0 0 0 -2 -9 0 0 0 -3 0 -3

Vyhodnocení: Úbytek orné půdy je mezi lety 2001-2011 velmi malý - pouze 3%. To je vzhledem ke kvalitě místních půd dobrý výsledek.

3.3.12

Daňová výtěžnost na obyvatele

popis účelu: Indikátor charakterizuje ekonomickou výkonnost podnikajících subjektů v území ve vazbě na příjmy státního rozpočtu a příjmy obcí. Ukazatel může signalizovat atraktivitu obce pro bydlení a podnikání. Daňová výtěžnost na obyvatele (tis. Kč.) Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

2007 8,511 9,300 7,502 9,769 11,879 9,377 13,675 10,464 7,409 11,806 7,978 8,810 7,758 9,469

2009 9,000 8,738 8,481 9,084 12,222 10,823 15,514 9,826 7,909 11,629 9,793 9,601 8,940 9,763

Vyhodnocení: Průměrná daňová výtěžnost na obyvatele byla v ORP v roce 2009 9 763 Kč. Novější údaje nejsou v době zpracování ÚAP k dispozici.

PROJEKT, s.r.o.




4

VÝROKOVÁ ČÁST (VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ)

4.1 KARTY JEDNOTLIVÝCH OBCÍ 4.1.1

Branišovice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky  Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti  Nastartování procesu KPÚ.  Uplatňování preventivních opatření proti nadměrnému splachu zemědělské půdy do povrchových toků.  Napojení zástavby na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV.  Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.

SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Nízký index stáří  Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let  Celkově dobrý stav v oblasti bydlení  Rybníky vhodné pro každodenní rekreaci obyvatel Příležitosti  EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností  Snadná dostupnost centra ORP po silnici I/53  Cyklotrasa Znojemská  Oblast vhodná pro rozvoj zemědělství PROJEKT, s.r.o.

Slabé stránky  Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost.  Velmi nízká lesnatost katastrálního území  Stará zátěž – skládka.  Není zaveden systém čištění odpadních vod.  nevyhovující úseky silnic II. a III. třídy - obě hlavní komunikace v obci Branišovice  Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od dopravy na silnici I/53. Hrozby  Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.  Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod. Slabé stránky  Vysoký podíl neobydlených bytů (15,7%, SLDB 2011). Hrozby 

Slabé stránky  Chybí systémové řešení odkanalizování a čištění odpadních vod  Vysoká nezaměstnanost  Jen 6,5% zaměstnaných v priméru Hrozby  Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP.




Příležitosti  Výstavba kanalizace napojené na ČOV  Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy pěší a cyklotrasy  Plánovaná rekonstrukce silnice I/53.



Nízká nezávislost vnějších zdrojích

obce

na

Zařazení obce dle kartogramu: 2c Struktura zastavěného území rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické U1 NÍZKÁ ÚROVEŇ OBČANSKÉHO VYBAVENÍ SÍDLA Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.7 a 3.3.4 Cílové řešení Rozvoj ploch občanského vybavení, ploch smíšených. Zvýšení variability dopravního spojení do Pohořelic. U2 BROWNFIELD Odůvodnění Bývalý výrobní areál za zámkem, sevřený v obytné zástavbě. Viz. text B, kap.1.4 Cílové řešení Změna funkčního využití na takové, které není v kolizi s rezidenčním územím. U3 NÍZKÝ KES A NÍZKÝ PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTR. ÚZEMÍ Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.4 a 2.5 Cílové řešení Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti = 0,9. Zalesnění vhodných pozemků. HIERARCHICKÉ NESOULADY ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy se místní a nadmístní systém ÚSES nedoplňuje nebo je v kolizi. Cílové řešení Uvedení jednotlivých hierarchických složek systému ÚSES do souladu. U4 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




závady dopravní D1 KAPACITNĚ NEVYHOVUJÍCÍ SILNICE I/53 Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.3.3 a 2.6.1 Cílové řešení Úpravy komunikace I/53 sledující zkapacitnění za současného řešení hlukové zátěže. NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEKY SILNIC II. A III.TŘÍDY – OBĚ HLAVNÍ KOMUNIKACE V OBCI Odůvodnění Dotazníkové šetření, Průzkumy a rozbory Cílové řešení Posouzení možnosti vytvoření územních podmínek pro zlepšení stavu komunikace D2

D3 NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEKY KOMUNIKACE – KOMUNIKACE NA HRÁZI RYBNÍKA Odůvodnění Dotazníkové šetření, Průzkumy a rozbory Cílové řešení Posouzení možnosti vytvoření územních podmínek pro zlepšení stavu komunikace závady hygienické H1 ÚZEMÍ NENÍ NAPOJENÉ NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.6.2 a 3.3.9 Cílové řešení Systémové řešení odkanalizování zastavěného území i navrhovaných zastavitelných ploch se zakončením na společné ČOV nebo individuální čištění. H2 SKLÁDKA – STARÁ ZÁTĚŽ JIŽNĚ OD OBCE ZA SILNICÍ I/53 Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64 Cílové řešení Sanace staré zátěže, vymezení vhodného využití dané plochy H18 REZIDENČNÍ PLOCHY ZASAŽENÉ NADMĚRNÝM HLUKEM Z DOPRAVY Odůvodnění Hluková zátěž od silnice I/53. Viz. kapitolu 2.3.3 a 3.3.7 Cílové řešení Neumožnit další nárůst počtu zasažených nemovitostí. ohrožení území PLOCHY RIZIKOVÉ PRO VZNIK VODNÍ A VĚTRNÉ EROZE Analýza ploch orné půdy při zohlednění sklonitosti, délek svahů, převládajících směrů větru a projevů erozní činnosti (analýza byla zpracována v rámci ÚAP řešitelem úkolu). Cílové řešení Upřesnit erozně ohrožené plochy. Větrná eroze – založení větrolamů. Vodní eroze – protierozní opatření, založení prvků ÚSES, zatravňování. O1 Odůvodnění

Střety rozvojových záměrů s limity ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I.A II.TŘÍDY OCHRANY Rozvojové záměry na půdách I. a II.třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné Cílové řešení Minimalizování záborů půd I. a II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF. L1 Odůvodnění

Problém vyváženosti, udržitelnosti rozvoje území VYVÁŽENOST – STAV PILÍŘŮ NEODPOVÍDÁ POTENCIÁLU OBCE Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území, viz. kap. 4.4. Branišovice jsou obsluhovanou obcí, což neodpovídá stavu pilířů rozvoje. Cílové řešení Zlepšení územních podmínek pro příznivé životní prostředí V1 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




4.1.2

Cvrčovice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky  Dobré půdní podmínky pro  Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské hospodaření - většina zemědělské oblasti, zrychlený půd I.třídy. vodní režim, výsušnost. Příležitosti  Velmi nízká lesnatost  Zvýšení lesnatosti a účelová katastrálního území výsadba rozptýlené zeleně a  Malá lesnatost převážné části a zeleně podél komunikací. nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby  Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného hospodaření. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky  Příznivý trend růstu počtu  Vysoká obložnost bytů, tj. obyvatel. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený  Nízký index stáří. byt.  Nízký podíl neobydlených bytů Hrozby Příležitosti  Nedostupnost veřejných služeb  v důsledku prudkého růstu počtu obyvatelstva EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky  Obec je plynofikována, s  Vysoká vyjížďka místních vysokým podílem napojených obyvatel za prací mimo ORP. domácností. Hrozby  Snadná dostupnost centra ORP po  silnici II/395  Cyklotrasa Brněnská  Oblast vhodná pro rozvoj zemědělství. Příležitosti  Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy. Zařazení obce dle kartogramu: 2c

PROJEKT, s.r.o.




Struktura zastavěného území

plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické U3 NÍZKÝ KES A NÍZKÝ PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTR. ÚZEMÍ Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.4 a 2.5 Cílové řešení Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti = 0,9. Zalesnění vhodných pozemků. HIERARCHICKÉ NESOULADY ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy se místní a nadmístní systém ÚSES nedoplňuje nebo je v kolizi. Cílové řešení Uvedení jednotlivých hierarchických složek systému ÚSES do souladu. U4 Odůvodnění

ohrožení území ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY OHROŽENY POVODNĚMI (Q100) Ohrožení byla identifikována porovnáním zastavěných a zastavitelných ploch s plochou rozlivu při povodni Q100. Cílové řešení Pozn.: Je zrealizována protipovodňová ochrana. Cílem je upřesnění ohrožených lokalit. Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb. O2 Odůvodnění

závady dopravní D12 NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEK KOMUNIKACE II/395 – PRŮTAH OBCEMI Odůvodnění Průzkumy a rozbory. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro přeložení komunikace mimo zastavěná území obcí, v souladu s řešením nadmístní úrovně. střety rozvojových záměrů s limity L1 Odůvodnění

ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I. A II.TŘÍDY OCHRANY Rozvojový záměr – obchvat obcí, na půdách I. a II.třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné.

PROJEKT, s.r.o.




Cílové řešení Minimalizování záborů půd I. a II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF. ROZVOJOVÝ ZÁMĚR V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Q100 Střety byly identifikovány porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Jedná se o záměr 2 ploch pro výrobu. Cílové řešení Územní plán upřesní rozsah ploch a bude řešit podmínky jejich využití vzhledem k rizikům vyplývajícím z polohy v záplavovém území. L11 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




4.1.3

Ivaň

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky  Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou.  V řešeném území jsou vymezeny EVL (Mušovský luh, Vranovický a Plačkův les), ptačí oblast (Střední nádrž VN Nové Mlýny) PR (Plačkův les a říčka Šatlava, Věstonická nádrž) a PP (Dolní mušovský luh). Příležitosti  Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území.  Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci. Příležitosti  Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.  Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Cyklotrasa Mikulovská, Greenways a Jantarová stezka. Příležitosti 

Slabé stránky  Obec není plynofikována. Hrozby 

Slabé stránky  Nízký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let.  Vysoký index stáří Hrozby  Další zvyšování počtu neobydlených domů Slabé stránky  Chybí systémové řešení plynofikace obce. Hrozby 

Zařazení obce dle kartogramu: 2a

PROJEKT, s.r.o.





rezidenční plocha plocha výrobních aktivit plocha obč. vybavení ostatní

Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické CHYBĚJÍCÍ NÁVAZNOST ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy není zajištěna návaznost a propojenost prvků ÚSES. Cílové řešení Doplnění systému ÚSES o propojující prvky. U5 Odůvodnění

U6 BROWNFIELD Odůvodnění Bývalý zemědělský areál na jihovýchodním okraji obce. Viz. text B, kap.1.4 Cílové řešení Nalezení vhodného využití území. U14 BROWNFIELD Odůvodnění Bývalá hospodářská stavení v centru obce. Viz. text B, kap.1.4 Cílové řešení Nalezení vhodného využití území. U32 BROWNFIELD Odůvodnění Areál kasáren v severní části k.ú. Viz. text B, kap.1.4 Cílové řešení Nalezení vhodného využití území. BROWNFIELD Odůvodnění Cílové řešení Nalezení vhodného využití území. závady hygienické H3 OBEC NENÍ NAPOJENA NA PLYN Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.6.2 Cílové řešení Zvážit technické možnosti dovedení plynovodu, resp. zavedení jiného centrálního systému zásobování teplem.

PROJEKT, s.r.o.




ohrožení území ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ JE OHROŽENO POVODNĚMI (Q100) Ohrožení byla identifikována porovnáním zastavěných a zastavitelných ploch s plochou rozlivu při povodni Q100. Cílové řešení Upřesnění ohrožených lokalit. Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb. O2 Odůvodnění

Problém vyváženosti, udržitelnosti rozvoje území VYVÁŽENOST – STAV PILÍŘŮ NEODPOVÍDÁ POTENCIÁLU OBCE Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území, viz. kap. 4.4. Branišovice jsou obsluhovanou obcí, což neodpovídá stavu pilířů rozvoje. Cílové řešení Zlepšení územních podmínek pro příznivé životní prostředí V1 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




4.1.4

Loděnice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky  Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti  Napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV.  Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.  Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Příznivý poměr předproduktivní a postproduktivní složky obyvatelstva Příležitosti  EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností. Příležitosti  Výstavba kanalizace napojené na ČOV.  Vytvoření územních podmínek pro rozvoj pracovních činností nezávislých na ročním období

Slabé stránky  Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost.  Stará zátěž – skládka.  Není zaveden systém čištění odpadních vod.  Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby  Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod.  Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného hospodaření. Slabé stránky  Hrozby 

Slabé stránky  Chybí systémové řešení odkanalizování a čištění odpadních vod.  Vysoká nezaměstnanost. Hrozby 

Zařazení obce dle kartogramu: 2c

PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické U3 NÍZKÝ KES A NÍZKÝ PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTR. ÚZEMÍ Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.4 a 2.5 Cílové řešení Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti = 0,9. Zalesnění vhodných pozemků. HIERARCHICKÉ NESOULADY ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy se místní a nadmístní systém ÚSES nedoplňuje nebo je v kolizi. Cílové řešení Uvedení jednotlivých hierarchických složek systému ÚSES do souladu. U4 Odůvodnění

CHYBĚJÍCÍ NÁVAZNOST ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání územně analytických podkladůjevů. Jedná se o případy, kdy není zajištěna návaznost a propojenost prvků ÚSES. Cílové řešení Doplnění systému ÚSES o propojující prvky. U5 Odůvodnění

závady hygienické H4 STARÉ ZÁTĚŽE V LOKALITĚ U SADU Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64 Cílové řešení Sanace staré zátěže, vymezení vhodného využití dané plochy Problém vyváženosti, udržitelnosti rozvoje území VYVÁŽENOST – STAV PILÍŘŮ NEODPOVÍDÁ POTENCIÁLU OBCE Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území, viz. kap. 4.4. Loděnice jsou obsluhovanou obcí, což neodpovídá stavu pilířů rozvoje. Cílové řešení Zlepšení územních podmínek pro příznivé životní prostředí V1 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




4.1.5

Malešovice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky  Do řešeného území zasahuje maloplošné ZCHÚ Přírodní park Niva Jihlavy.  Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou.  Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti  Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.  Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území.  Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.  Odklon silničního tahu od obytné zástavby SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Nízký index stáří  Vysoký podíl obyvatelstva ve věku 0-14 let Příležitosti  EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Obec je plynofikována  Cyklotrasa Brněnská.  Snadná dostupnost centra ORP.  Územím prochází komunikace II/395-dobré dopravní napojení na Pohořelice  Vysoká daňová výtěžnost Příležitosti  Vytvořit územní podmínky pro činnosti nezávislé na sezónních výkyvech.

Slabé stránky  Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost.  Stará zátěž – skládka.  Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně.  Intenzivní zastavování pozemků Hrozby  Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky  Hrozby  Rychlý nárůst počtu obyvatel Malešovic může přinést sociální i územně-technické problémy. Slabé stránky  Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP  Chybí nabídka pracovních příležitostí Hrozby 

Zařazení obce dle kartogramu: 2b

PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické U3 NÍZKÝ KES A NÍZKÝ PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTR. ÚZEMÍ Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.4 a 2.5 Cílové řešení Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti = 0,9. Zalesnění vhodných pozemků. CHYBĚJÍCÍ NÁVAZNOST ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy není zajištěna návaznost a propojenost prvků ÚSES. Cílové řešení Doplnění systému ÚSES o propojující prvky. U5 Odůvodnění

U6 BROWNFIELD Odůvodnění Bývalá zemědělský areál, jen částečně využívaný. Viz text B, kap. 1.4. Cílové řešení Nalezení vhodného využití plochy za dodržení hygienických podmínek vzhledem k sousedství s obytnou zástavbou. U7 BROWNFIELD Odůvodnění Objekt naproti hřbitovu. Viz text B, kap. 1.4. Cílové řešení Nalezení vhodného využití plochy. závady dopravní D12 NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEK KOMUNIKACE II/395 – PRŮTAH OBCEMI Odůvodnění Průzkumy a rozbory. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro přeložení komunikace mimo zastavěná území obcí, v souladu s řešením nadmístní úrovně. závady hygienické H1 ÚZEMÍ NENÍ NAPOJENÉ NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.6.2 a 3.3.9 Cílové řešení Systémové řešení odkanalizování zastavěného území i navrhovaných zastavitelných ploch se zakončením na společné ČOV nebo individuální čištění. PROJEKT, s.r.o.




H5 SKLÁDKA – STARÁ ZÁTĚŽ Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64 Cílové řešení Sanace staré zátěže, vymezení vhodného využití dané plochy ohrožení území ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ JE OHROŽENO POVODNĚMI (Q100) Ohrožení byla identifikována porovnáním zastavěných a zastavitelných ploch s plochou rozlivu při povodni Q100. Cílové řešení Upřesnění ohrožených lokalit. Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb. O2 Odůvodnění

Střety rozvojových záměrů s limity KORIDOR ÚZEMNÍ REZERVY PRO DOPRAVNÍ STAVBU x PRVKY ÚSES Křížení prvků ÚSES lokální úrovně koridorem pro dopravní stavbu. Střet byl identifikován porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Cílové řešení Územní plán vymezí polohu prvků tak, aby bylo minimalizováno vzájemné negativní ovlivnění. L4 Odůvodnění

ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I.A II.TŘÍDY OCHRANY Rozvojové záměry na půdách I. a II.třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné Cílové řešení Minimalizování záborů půd I. a II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF. L1 Odůvodnění

PLOCHA SMÍŠENÁ V BEZPEČNOSTNÍM PÁSMU PLYNOVODU Střet rozvojového záměru na plochy smíšené s limitem – BP plynovodu. Střet byl identifikován porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Cílové řešení Územní plán upřesní rozsah plochy a bude řešit podmínky jejího využití vzhledem k rizikům vyplývajícím z polohy v bezpečnostním pásmu plynovodu. L7 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




4.1.6

Odrovice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky  Do řešeného území zasahuje maloplošné ZCHÚ Přírodní park Niva Jihlavy.  Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti  Realizace protipovodňové ochrany obce  Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.  Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území.  Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.  Odklon silničního tahu od obytné zástavby SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Nízký index stáří.  Nárůst trvale obydlených domů (o víc než 20 %) Příležitosti  Zatraktivnění území z hlediska rekreace. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností.  Územím prochází komunikace II/395 - Snadná dostupnost centra ORP.  Cyklotrasa Brněnská.  Nízká nezaměstnanost Příležitosti  Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy.  Výstavba kanalizace.

Slabé stránky  Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost.  Velmi nízká lesnatost katastrálního území  Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně.  obec je ohrožena povodněmi z řeky Jihlavy Hrozby  Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky  Vysoké procento neobydlených bytů  Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby  Slabé stránky  Výrazný pokles počtu zaměstnaných v priméru až na 2,6% Hrozby 

Zařazení obce dle kartogramu: 2c PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické U3 NÍZKÝ KES A NÍZKÝ PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTR. ÚZEMÍ Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.4 a 2.5 Cílové řešení Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti = 0,9. Zalesnění vhodných pozemků. HIERARCHICKÉ NESOULADY ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy se místní a nadmístní systém ÚSES nedoplňuje nebo je v kolizi. Cílové řešení Uvedení jednotlivých hierarchických složek systému ÚSES do souladu. U4 Odůvodnění

CHYBĚJÍCÍ NÁVAZNOST ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy není zajištěna návaznost a propojenost prvků ÚSES. Cílové řešení Doplnění systému ÚSES o propojující prvky. U5 Odůvodnění

U8 BROWNFIELD Odůvodnění Bývalý zemědělský areál na severním okraji obce, viz text B, kap. 1.4. Cílové řešení Nalezení vhodného využití plochy. U9 BROWNFIELD Odůvodnění Stodoly při silnici z Cvrčovic do Malešovic Cílové řešení Nalezení vhodného využití plochy se zohledněním polohy v kontaktu s rezidenčním územím. U10 BROWNFIELD Odůvodnění Objekty na jižním okraji obce, viz text B, kap. 1.4. Cílové řešení Nalezení vhodného využití plochy se zohledněním polohy v kontaktu s rezidenčním územím.

PROJEKT, s.r.o.




závady dopravní D12 NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEK KOMUNIKACE II/395 – PRŮTAH OBCEMI Odůvodnění Průzkumy a rozbory. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro přeložení komunikace mimo zastavěná území obcí, v souladu s řešením nadmístní úrovně. ohrožení území ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ JE OHROŽENO POVODNĚMI (Q100) Ohrožení byla identifikována porovnáním zastavěných a zastavitelných ploch s plochou rozlivu při povodni Q100. Cílové řešení Upřesnění ohrožených lokalit. Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb. O2 Odůvodnění

Střety záměrů s limty ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I. A II.TŘÍDY OCHRANY Rozvojový záměr – obchvat obcí, na půdách I. a II.třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné. Cílové řešení Minimalizování záborů půd I. a II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF. L1 Odůvodnění

Problém vyváženosti, udržitelnosti rozvoje území VYVÁŽENOST – STAV PILÍŘŮ NEODPOVÍDÁ POTENCIÁLU OBCE Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území, viz. kap. 4.4. Loděnice jsou obsluhovanou obcí, což neodpovídá stavu pilířů rozvoje. Cílové řešení Zlepšení územních podmínek pro příznivé životní prostředí V1 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




4.1.7

Pasohlávky

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky  V řešeném území leží významné zdroje přírodní minerální vody (vrt Mušov – 3G a Pasohlávky – 2G)  Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou.  V řešeném území je vymezena PO Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, EVL Mušovský luh, PR Věstonická nádrž a PP Betlém.  Nově plynofikace Příležitosti  Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.  Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území.  Ekologizace zemědělství na celém území SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Nízký index stáří.  Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci, aquapark Příležitosti  Rozvoj lázeňství – využití zdrojů přírodní minerální vody. v k.ú.

PROJEKT, s.r.o.

Slabé stránky  Stará zátěž – skládka.  Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv „Mušov“  Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od dopravy na silnici I/53 (Nová Ves) Hrozby  Zvýšení intenzity dopravy v důsledku rozvoje rekreační a lázeňské zóny - zvýšení emisí a hlukové zátěže  Rozšiřování výstavby na úkor přírodních ploch.  Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu možné střety s ochranou životního prostředí, přírody a krajiny.

Slabé stránky  Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby 




EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky  dopravní napojení územím prochází významný silniční tah I/52.  Vhodné podmínky pro rozvoj lázeňství a cestovního ruchu. Významný zdroj nových pracovních příležitostí.  Vysoká daňová výtěžnost  Cyklotrasa Greenways, Mikulovská, Mušovská, Moravská vinná a Jantarová stezka. Příležitosti  Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody.  Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy.  Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic.  Maximální využití potenciálu Novomlýnské oblasti. Plánované rozšíření rekreační oblasti.

Slabé stránky.  Vysoká nezaměstnanost.  kapacitně nevyhovující zdroje vody Hrozby  Nedořešení kapacity vodních zdrojů v souvislosti s dynamickým rozvojem rekreační a lázeňské oblasti.  Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury.  Růst intenzity dopravy na stávajících (kapacitně nevyhovujících) silnicích. Oddalování pokračování výstavby rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov.

Zařazení obce dle kartogramu: 2a Struktura zastavěného území


PROJEKT, s.r.o.




Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické HIERARCHICKÉ NESOULADY ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy se místní a nadmístní systém ÚSES nedoplňuje nebo je v kolizi. Cílové řešení Uvedení jednotlivých hierarchických složek systému ÚSES do souladu. U4 Odůvodnění

U11 BROWNFIELD Odůvodnění Areál s garážemi na západním okraji obce, viz text B, kap. 1.4. Cílové řešení Stanovit vhodné využití areálu, případně odstranit překážky zamezující jeho využití. U13 BROWNFIELD Odůvodnění Zemědělský statek v centru obce, viz text B, kap. 1.4 Cílové řešení Stanovit vhodné využití areálu, případně odstranit překážky zamezující jeho využití. U30 NEDOSTATEČNÁ KAPACITA VODOJEMU Odůvodnění Viz. kapitolu 2.6.2 Cílové řešení Vymezení plochy k rozšíření vodojemu dle potřeb rozvoje obce. závady dopravní D4 KAPACITNĚ NEVYHOVUJÍCÍ SILNICE I/52 Odůvodnění Viz. kapitolu 2.6.1. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně. NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEK KOMUNIKACE – KŘIŽOVATKA NA SILNICI I/52 Průzkumy a rozbory. Problematické křížení dopravních tahů vzhledem k intenzitě dopravy na silnici I.třídy. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro řešení křížení dopravních tras. D5 Odůvodnění

závady hygienické H6 SKLÁDKA – STARÁ ZÁTĚŽ Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64 Cílové řešení Zohlednění starých zátěží v území při návrhu využití území. H7 SKLÁDKA – STARÁ ZÁTĚŽ Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64 Cílové řešení Zohlednění starých zátěží v území při návrhu využití území. PLOCHY S UBYTOVACÍ FUNKCÍ ZASAŽENÉ NADMĚRNÝM HLUKEM Z DOPRAVY Odůvodnění Výpočet hlukových izofon v kapitole 2.3.3, indikátor míra zasažení hlukem kap. 3.3.7 Cílové řešení Neumožnit další nárůst počtu zasažených nemovitostí. H8

ohrožení území O3 Odůvodnění

PLOCHY RIZIKOVÉ PRO VZNIK VODNÍ A VĚTRNÉ EROZE Plochy byly vymezeny na základě analýzy pozemků ZPF s uvažováním rozloh pozemků, sklonů svahů, délek svahů a využití.

PROJEKT, s.r.o.




Cílové řešení Opatření směřující k minimalizaci unášecí síly větru/vody. Střety rozvojových záměrů s limity L8 ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY x PRVKY ÚSES Odůvodnění Střety byly identifikovány porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Cílové řešení Územní plán vymezí rozsah ploch tak, aby bylo minimalizováno negativní ovlivnění. L9 ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY x NATURA 2000 Odůvodnění Střety byly identifikovány porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Cílové řešení Územní plán vymezí rozsah ploch tak, aby bylo minimalizováno negativní ovlivnění. ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I. A II.TŘÍDY OCHRANY Rozvojové záměry na půdách I. a II.třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné Cílové řešení Minimalizování záborů půd I. a II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF. L1 Odůvodnění

L8 ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY NA MELIOROVANÝCH POZEMCÍCH Odůvodnění Střet rozvojového záměru s limitem – meliorovanými pozemky. Cílové řešení Územní plán zohlední polohu meliorovaných pozemků Střety rozvojových záměrů navzájem: Z1 KORIDOR PRO DOPRAVU x ROZVOJOVÝ ZÁMĚR OBČANSKÉHO VYBAVENÍ Odůvodnění Střet rozvojových záměrů dopravní křižovatky a plochy občanského vybavení. Cílové řešení Územní plán upřesní rozsah ploch tako, aby nedocházelo ke střetu funkcí.

PROJEKT, s.r.o.




4.1.8

Pohořelice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky  Do řešeného území zasahuje EVL  Stará zátěž – skládka. Mušovský luh a Šumické rybníky.  Nízká ekologická stabilita  Dobré půdní podmínky pro zemědělské oblasti, zrychlený zemědělské hospodaření - většina vodní režim, výsušnost. půd náleží do I. třídy ochrany.  Nadměrná hluková zátěž z Příležitosti dopravy (pro obytnou zástavbu)  Realizace protipovodňové na silnicích R52 a II/416. ochrany města  Nerovnoměrná lesnatost a  Zvýšení lesnatosti a účelová nedostatek rozptýlené zeleně. výsadba rozptýlené zeleně a  město je ohroženo povodněmi z zeleně podél komunikací. řeky Jihlavy  Odklon významných silničních Hrozby tahů od obytné zástavby,  Zvyšování intenzity dopravy obchvaty na nových a může vést ke zvýšení emisí a rekonstruovaných tazích. imisních koncentrací látek Případně protihluková opatření. znečišťujících ovzduší a hlukové  Kvalitní péče a důsledná ochrana zátěže chráněných území.  Intenzivní zemědělská činnost na  Ekologizace zemědělství zejména orné půdě, přetrvávající trend v chráněných územích. velkoplošného zemědělského. hospodaření SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky  Příznivý trend růstu počtu  Relativně špatná vybavenost obyvatel. sídelního města. Hrozby  Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci.  Příležitosti  EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky Slabé stránky  Obec je plynofikována, s  zrušení železniční trati vysokým podílem napojených Vranovice-Pohořelice pro osobní domácností. dopravu  v k.ú. Smolín se nachází výhradní  Celkově špatný stav v místní části ložisko surovin „Hrušovany u Smolín Brna“ štěrkopísky a živcové Hrozby suroviny s vyhlášeným  Růst intenzity dopravy na dobývacím prostorem „Žabčice“ stávajících (kapacitně č. 701083. nevyhovujících) silnicích.  V území se nachází celostátní Oddalování homogenizace silnice železniční trať TÚ 2051 I/53 a oddalování pokračování Vranovice-Přibice, a TÚ Přibicevýstavby rychlostní silnice R52 Pohořelice). ve směru na Mikulov.  Územím prochází významné silniční tahy R52, I/53.  Cyklotrasa Brněnská. PROJEKT, s.r.o.




Příležitosti  Výstavba rychlostní komunikace R 52 včetně potřebného mimoúrovňového napojení stávajících silnic. Plánovaná rekonstrukce silnice I/53.  Realizace sportovního letiště.  Rekonstrukce stávajících částí jednotné kanalizace. Zařazení obce dle kartogramu: 3b Struktura zastavěného území


Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické U3 NÍZKÝ KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY ÚZEMÍ Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.4 Cílové řešení Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti = 0,9. HIERARCHICKÉ NESOULADY ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy se místní a nadmístní systém ÚSES nedoplňuje nebo je v kolizi. Cílové řešení Uvedení jednotlivých hierarchických složek systému ÚSES do souladu. U4 Odůvodnění


U16-U19 Odůvodnění

BROWNFIELDS Bývalé zemědělské objekty a mlýny, dnes chátrající.

PROJEKT, s.r.o.




Cílové řešení Stanovit vhodné využití objektů, případně odstranit překážky zamezující jeho využití. závady dopravní D6 KAPACITNĚ NEVYHOVUJÍCÍ SILNICE I/53 Odůvodnění Viz. kapitolu 2.6.1. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně. D4 KAPACITNĚ NEVYHOVUJÍCÍ SILNICE I/52 V ÚSEKU NA K.Ú. NOVÁ VES Odůvodnění Viz. kapitolu 2.6.1. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně. NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEK KOMUNIKACE – VÝJEZD Z MĚSTA SMĚR MIKULOV, PŘI KŘIŽOVATCE S I/53 Odůvodnění Průzkumy a rozbory Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity. D7

D8 NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEK KOMUNIKACE VE SMĚRU NA PŘIBICE Odůvodnění Průzkumy a rozbory, poloměr oblouku je příliš malý. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro vhodný poloměr zatáčky. D9 NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEK KOMUNIKACE V K.Ú. NOVÁ VES Odůvodnění Průzkumy a rozbory, nepřehledný úsek a nedostatečný poloměr oblouku. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro vhodné směrové vedení komunikace. D10 RIZIKOVÉ KŘÍŽENÍ ŽELEZNICE S KOMUNIKACÍ VE SMĚRU NA PŘIBICE Odůvodnění Průzkumy a rozbory, nepřehledný úsek, stísněnost. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro vhodné křížení dopravních tahů. D12 NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEK KOMUNIKACE II/395 – PRŮTAH OBCEMI Odůvodnění Průzkumy a rozbory. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro přeložení komunikace mimo zastavěná území obcí, v souladu s řešením nadmístní úrovně. závady hygienické H9 STARÁ ZÁTĚŽ – SMOLÍN Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64. Povrchová těžba písku. Cílové řešení Vytěžené plochy navrhnout k asanaci. REZIDENČNÍ PLOCHY ZASAŽENÉ NADMĚRNÝM HLUKEM Z DOPRAVY Hluková zátěž ve městě vyvolaná průtahem silnice II/416 a dopravní obsluhou ploch výroby a skladování umístěných v severní části města, dále od silnice R52 a I/52. Výpočet hlukových izofon v kapitole 2.3.3, indikátor míra zasažení hlukem kap. 3.3.7 Cílové řešení Nástroji územního plánování umožnit řešení těchto nadlimitních hlukových situací. V lokalitách, kde není možné omezit hluk vůči stávající zástavbě, neumožnit další nárůst počtu zasažených nemovitostí. H10 Odůvodnění

ohrožení území O2

ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ JE OHROŽENO POVODNĚMI (Q100)

PROJEKT, s.r.o.




Odůvodnění

Ohrožení byla identifikována porovnáním zastavěných a zastavitelných ploch s plochou rozlivu při povodni Q100. Cílové řešení Pozn.: Je zrealizována protipovodňová ochrana. Cílem je upřesnění ohrožených lokalit. Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb. Střety rozvojových záměrů s limity KORIDOR ÚZEMNÍ REZERVY A PLOCHY PRO DOPRAVNÍ STAVBU x PRVKY ÚSES Odůvodnění Střety byly identifikovány porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Cílové řešení Územní plán vymezí rozsah ploch a koridorů tak, aby bylo minimalizováno negativní ovlivnění. L10

ROZVOJOVÝ ZÁMĚR V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Q100 Střety byly identifikovány porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Jedná se o záměr 2 ploch pro výrobu. Cílové řešení Územní plán upřesní rozsah ploch a bude řešit podmínky jejich využití vzhledem k rizikům vyplývajícím z polohy v záplavovém území. L11 Odůvodnění

ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I. A II.TŘÍDY OCHRANY Rozvojové záměry na půdách I. a II.třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné Cílové řešení Minimalizování záborů půd I. a II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF. L1 Odůvodnění

ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY ZASAHUJÍCÍ DO OP VODNÍCH ZDROJŮ II.STUPNĚ 2 střety byly identifikovány porovnáním ploch záměrů pro výrobu s rozsahem ochranného pásma. Cílové řešení Zamezení riziku znečištění vodního zdroje. Možné využití ploch určuje vodoprávní úřad. L12 Odůvodnění

DOPRAVNÍ KORIDOR V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Q100 Střet rozvojového záměru na dopravní stavbu s limitem – záplavovým územím. Střet byl identifikován porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Cílové řešení Územní plán upřesní trasu silniční komunikace a bude řešit technické požadavky vzhledem k riziku zaplavení komunikace, jakožto i k riziku vytvoření bariéry povodňovému průtoku. L15 Odůvodnění

Střety rozvojových záměrů navzájem: Z2 STŘET ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ DOPRAVY A PODNIKÁNÍ Odůvodnění Střety byly identifikovány porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Cílové řešení Územní plán upřesní rozsah ploch tak, aby nedocházelo ke střetu funkcí. Z3 STŘET ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ DOPRAVY A BYDLENÍ Odůvodnění Střety byly identifikovány porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Cílové řešení Územní plán upřesní rozsah ploch tak, aby nedocházelo ke střetu funkcí.

PROJEKT, s.r.o.




4.1.9

Přibice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky  Do řešeného území zasahuje evropsky významná lokalita (Mušovský luh). Příležitosti  Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací  Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území.  Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Příznivý trend růstu počtu obyvatel. Příležitosti  Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností.  Snadná dostupnost centra ORP po silnici I/53 a II/381.  Územím prochází železniční vlečka užívaná pro nákladní dopravu  Cyklotrasa Brněnská. Příležitosti  Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy.

Slabé stránky  Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost.  Velmi nízká lesnatost katastrálního území  Stará zátěž – skládka.  Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně. Hrozby  Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky  Vysoký podíl neobydlených bytů Hrozby 

Slabé stránky  Vysoká nezaměstnanost.  Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP. Hrozby 


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické U3 NÍZKÝ KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY ÚZEMÍ Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.4 Cílové řešení Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti = 0,9. CHYBĚJÍCÍ NÁVAZNOST ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy není zajištěna návaznost a propojenost prvků ÚSES. Cílové řešení Doplnění systému ÚSES o propojující prvky. U5 Odůvodnění

U20 BROWNFIELD Odůvodnění Rozsáhlý zemědělský areál na severním okraji obce, viz text B, kap. 1.4. Cílové řešení Stanovit vhodné využití areálu v kontextu s předpokládaným rozvojem obce. závady hygienické H11 STARÁ ZÁTĚŽ Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64. Cílové řešení Sanace staré zátěže, vymezení vhodného využití dané plochy Střety rozvojových záměrů s limity ROZVOJOVÝ ZÁMĚR V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Q100 Střety byly identifikovány porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Jedná se o záměr plochy pro sport. Cílové řešení Územní plán upřesní rozsah ploch a bude řešit podmínky jejich využití vzhledem k rizikům vyplývajícím z polohy v záplavovém území. L14 Odůvodnění

ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I.A II.TŘÍDY OCHRANY Rozvojové záměry na půdách I. a II.třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné Cílové řešení Minimalizování záborů půd I. a II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do L1 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




ZPF. L8 ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY NA MELIOROVANÝCH POZEMCÍCH Odůvodnění Střet rozvojového záměru s limitem – meliorovanými pozemky. Cílové řešení Územní plán zohlední polohu meliorovaných pozemků DOPRAVNÍ KORIDOR V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Q100 Střet rozvojového záměru na dopravní stavbu s limitem – záplavovým územím. Střet byl identifikován porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Cílové řešení Územní plán upřesní trasu silniční komunikace a bude řešit technické požadavky vzhledem k riziku zaplavení komunikace, jakožto i k riziku vytvoření bariéry povodňovému průtoku. L15 Odůvodnění

Ohrožení území ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ JE OHROŽENO POVODNĚMI (Q100) Ohrožení byla identifikována porovnáním zastavěných a zastavitelných ploch s plochou rozlivu při povodni Q100. Cílové řešení Pozn.: Je zrealizována protipovodňová ochrana. Cílem je upřesnění ohrožených lokalit. Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb. O2 Odůvodnění

Problém vyváženosti, udržitelnosti rozvoje území VYVÁŽENOST – STAV PILÍŘŮ NEODPOVÍDÁ POTENCIÁLU OBCE Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území, viz. kap. 4.4. Přibice jsou obsluhovanou obcí, což neodpovídá stavu pilířů rozvoje. Cílové řešení Zlepšení územních podmínek pro příznivé životní prostředí V1 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




4.1.10

Šumice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky  Do řešeného území zasahuje evropsky významná lokalita (Šumické rybníky) a přírodní rezervace Šumický rybník.  Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I třídy. Příležitosti  Vybudování kanalizačního systému s napojením na ČOV  Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.  Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území.  Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Podprůměrná obložnost bytů (v reginou) Příležitosti  Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.  Zatraktivnění území z hlediska rekreace. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností.  Vysoká daňová výtěžnost  Cyklotrasa Znojemská. Příležitosti  zavést ekonomické činnosti nezávislé na sezónních výkyvech

Slabé stránky  Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost.  Velmi nízká lesnatost katastrálního území  Stará zátěž – skládka.  Není zaveden systém čištění odpadních vod.  Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně.  Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Hrozby  Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod.  Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky  Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozby  Další zvyšování počtu neobydlených domů –

Slabé stránky  Vysoká nezaměstnanost.  Došlo k razantnímu snížení podílu zaměstnaných v priméru ve prospěch průmyslových odvětví Hrozby 


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické U1 NÍZKÁ ÚROVEŇ OBČANSKÉHO VYBAVENÍ SÍDLA Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.7 a 3.3.4 Cílové řešení Rozvoj ploch občanského vybavení, ploch smíšených. Zvýšení variability dopravního spojení do Pohořelic. U3 NÍZKÝ KES A NÍZKÝ PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTR. ÚZEMÍ Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.4 a 2.5 Cílové řešení Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti = 0,9. Zalesnění vhodných pozemků. HIERARCHICKÉ NESOULADY ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy se místní a nadmístní systém ÚSES nedoplňuje nebo je v kolizi. Cílové řešení Uvedení jednotlivých hierarchických složek systému ÚSES do souladu. U4 Odůvodnění


U21, U23 BROWNFIELDS Odůvodnění Zemědělské areály a statek v okolí obce, viz text B, kap. 1.4 Cílové řešení Stanovit vhodné využití areálu, případně odstranit překážky zamezující jeho využití. U22 BROWNFIELD Odůvodnění Budova a zahrada nevyužívané základní školy v centru obce Cílové řešení Stanovit vhodné využití areálu, případně odstranit překážky zamezující jeho využití. závady hygienické

PROJEKT, s.r.o.




H1 ÚZEMÍ NENÍ NAPOJENÉ NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.6.2 a 3.3.9 Cílové řešení Systémové řešení odkanalizování zastavěného území i navrhovaných zastavitelných ploch se zakončením na společné ČOV nebo individuální čištění. H12 STARÁ ZÁTĚŽ Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64. Cílové řešení Sanace staré zátěže, vymezení vhodného využití dané plochy ohrožení území PLOCHY RIZIKOVÁ PRO VZNIK VODNÍ A VĚTRNÉ EROZE Plochy byly vymezeny na základě analýzy pozemků ZPF s uvažováním rozloh pozemků, sklonů svahů, délek svahů a využití. Cílové řešení Opatření směřující k minimalizaci unášecí síly větru/vody. O3 Odůvodnění

Střety rozvojových záměrů s limity ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I.A II.TŘÍDY OCHRANY Rozvojový záměr plocha výroby energie na půdách I. a II.třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné Cílové řešení Minimalizování záborů půd I. a II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF. L1 Odůvodnění

Problém vyváženosti, udržitelnosti rozvoje území VYVÁŽENOST – STAV PILÍŘŮ NEODPOVÍDÁ POTENCIÁLU OBCE Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území, viz. kap. 4.4. Šumice jsou obsluhovanou obcí, což neodpovídá stavu pilířů rozvoje. Cílové řešení Zlepšení územních podmínek pro příznivé životní prostředí. V1 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




4.1.11

Troskotovice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky  Na řešeném území se rozkládá přírodní památka Troskotovický dolní rybník a lokalita výskytu zvláště chráněných druhů.  Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti  Napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV.  Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod.  Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací.  Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území.  Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.  Realizace protierozních úprav. Ekologická fragmentace zemědělské krajiny. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Nízký podíl neobydlených bytů Příležitosti 

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností.  Cyklotrasa Znojemská.  Dosud příznivý podíl zemědělství Příležitosti  Výstavba kanalizace napojené na ČOV. PROJEKT, s.r.o.

Slabé stránky  Velmi nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost.  Stará zátěž – skládka.  Není zaveden systém čištění odpadních vod.  Malá lesnatost převážné části a nedostatek rozptýlené zeleně.  Zemědělské půdy ohrožené větrnou a vodní erozí. Hrozby  Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod.  Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky  Vysoký podíl obyvatelstva ve věku nad 65let  Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt.  Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozby  Slabé stránky  Nedostatečný rozvoj technické infrastruktury.  chybí systémové řešení odkanalizování a čištění odpadních vod.  Vysoká nezaměstnanost. Hrozby 






zavést činnosti nezávislé na sezónních výkyvech.

Zařazení obce dle kartogramu: 2c Struktura zastavěného území


Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické U1 NÍZKÁ ÚROVEŇ OBČANSKÉHO VYBAVENÍ SÍDLA Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.7 a 3.3.4 Cílové řešení Rozvoj ploch občanského vybavení, ploch smíšených. Zvýšení variability dopravního spojení do Pohořelic. U3 NÍZKÝ KES A NÍZKÝ PODÍL LESŮ NA CELKOVÉ VÝMĚŘE KATASTR. ÚZEMÍ Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.4 a 2.5 Cílové řešení Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti = 0,9. Zalesnění vhodných pozemků. U25 BROWNFIELD Odůvodnění Zemědělský areál na jižním okraji obce, viz text B, kap. 1.4 Cílové řešení Stanovit vhodné využití areálu při zohlednění rozvoje zástavby. závady hygienické H1 ÚZEMÍ NENÍ NAPOJENÉ NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.6.2 a 3.3.9 Cílové řešení Systémové řešení odkanalizování zastavěného území i navrhovaných zastavitelných ploch se zakončením na společné ČOV nebo individuální čištění. H13 STARÁ ZÁTĚŽ - SKLÁDKA Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64. Cílové řešení Sanace staré zátěže, vymezení vhodného využití dané plochy ohrožení území O3

PLOCHY RIZIKOVÉ PRO VZNIK VODNÍ A VĚTRNÉ EROZE PROJEKT, s.r.o.




Odůvodnění

Plochy byly vymezeny na základě analýzy pozemků ZPF s uvažováním rozloh pozemků, sklonů svahů, délek svahů a využití. Cílové řešení Opatření směřující k minimalizaci unášecí síly větru/vody. Problém vyváženosti, udržitelnosti rozvoje území VYVÁŽENOST – STAV PILÍŘŮ NEODPOVÍDÁ POTENCIÁLU OBCE Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území, viz. kap. 4.4. Troskotovice jsou obsluhovanou obcí, což neodpovídá stavu pilířů rozvoje. Cílové řešení Zlepšení územních podmínek pro příznivé životní prostředí V1 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




4.1.12

Vlasatice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky  Dobré půdní podmínky pro zemědělské hospodaření - většina půd I.třídy. Příležitosti  Napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou ČOV.  Zlepšování čistoty povrchových vod výstavbou, modernizací a rekonstrukcí splaškových kanalizací a účinných čistíren odpadních vod.  Zvýšení lesnatosti a účelová výsadba rozptýlené zeleně a zeleně podél komunikací. SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Významné vodní plochy vhodné pro rekreaci. Příležitosti  Využití neobydlených domů k rekreačním účelům.

EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností.  dobré silniční napojení na Pohořelice  Cyklotrasa Znojemská. Příležitosti  Vytvoření podmínek pro alternativní způsoby dopravy na kratší vzdálenosti - především pěší a cyklotrasy.  Výstavba kanalizace napojené na ČOV.

Slabé stránky  Stará zátěž – skládka.  Není zaveden systém čištění odpadních vod. Hrozby  Neřešení problematiky odkanalizování a čištění odpadních vod.  Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření.

Slabé stránky  Pokles počtu obyvatel  Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt.  Velmi malý podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Hrozby  Další zvyšování počtu neobydlených domů Slabé stránky  Vysoká nezaměstnanost. Hrozby 

Zařazení obce dle kartogramu: 4

PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické CHYBĚJÍCÍ NÁVAZNOST ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy není zajištěna návaznost a propojenost prvků ÚSES. Cílové řešení Doplnění systému ÚSES o propojující prvky. U5 Odůvodnění

U27 BROWNFIELD Odůvodnění Nelogická zástavba, území bydlení v sousedství zemědělského areálu. Cílové řešení Řešit hygienické podmínky v oblasti. závady hygienické H1 ÚZEMÍ NENÍ NAPOJENÉ NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.6.2 a 3.3.9 Cílové řešení Systémové řešení odkanalizování zastavěného území i navrhovaných zastavitelných ploch se zakončením na společné ČOV nebo individuální čištění. H14 STARÁ ZÁTĚŽ Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64. Cílové řešení Sanace staré zátěže, vymezení vhodného využití dané plochy Střety rozvojových záměrů s limity ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I. A II.TŘÍDY OCHRANY Rozvojový záměr – obchvat obcí, na půdách I. a II.třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné. Cílové řešení Minimalizování záborů půd I. a II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF. L1 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




ROZVOJOVÝ ZÁMĚR V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Q100 Střety byly identifikovány porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Jedná se o záměr 2 ploch pro výrobu. Cílové řešení Územní plán upřesní rozsah ploch a bude řešit podmínky jejich využití vzhledem k rizikům vyplývajícím z polohy v záplavovém území. L16 Odůvodnění

ohrožení území PLOCHY RIZIKOVÉ PRO VZNIK VODNÍ A VĚTRNÉ EROZE Plochy byly vymezeny na základě analýzy pozemků ZPF s uvažováním rozloh pozemků, sklonů svahů, délek svahů a využití. Cílové řešení Opatření směřující k minimalizaci unášecí síly větru/vody. O3 Odůvodnění

Problém vyváženosti, udržitelnosti rozvoje území VYVÁŽENOST – KATEGORIE 4 Vyhodnocení vyváženosti udržitelného rozvoje území, viz. kap. 4.4. Obec má všechny tři pilíře rozvoje slabé. Cílové řešení Vyrovnané posilování všech tří pilířů rozvoje. V2 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




4.1.13

Vranovice

SWOT analýza ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍŘ Silné stránky  Oblast je tvořena z velké části chráněnými oblastmi se zachovalou a rozmanitou krajinou.  Do řešeného území zasahují EVL (Vranovický a Plačkův les). Příležitosti  Realizace protipovodňové ochrany obce  Kvalitní péče a důsledná ochrana chráněných území.  Ekologizace zemědělství SOCIODEMOGRAFICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Příznivý trend růstu počtu obyvatel.  Nově vybudován dům pro seniory Příležitosti  Využití neobydlených domů k rekreačním účelům. EKONOMICKÝ PILÍŘ Silné stránky  Obec je plynofikována, s vysokým podílem napojených domácností.  V území se nachází celostátní železniční trať TÚ 2051 Vranovice-Přibice, a TÚ PřibicePohořelice).  Cyklotrasa Greenways, Brněnská, Moravská vinná. Příležitosti  Dobudování kanalizační sítě.

Slabé stránky  obec je ohrožena povodněmi z řeky Svratky  Staré zátěže – skládky.  Nízká ekologická stabilita zemědělské oblasti, zrychlený vodní režim, výsušnost.  Nadlimitní hodnoty hlukové zátěže od železnice Hrozby  Intenzivní zemědělská činnost na orné půdě, přetrvávající trend velkoplošného z. hospodaření. Slabé stránky  Typická vysoká obložnost bytů, tj. průměrný počet obyvatel připadající na 1 trvale obydlený byt. Hrozby  Další zvyšování počtu neobydlených domů – hlavně v obci Slabé stránky  Hrozby  Zánik železniční trati VranovicePohořelice, na které je v současné době již jen nákladová doprava.  Vysoká vyjížďka místních obyvatel za prací mimo ORP.


PROJEKT, s.r.o.






Problémy k řešení v ÚPD obce závady urbanistické U3 NÍZKÝ KOEFICIENT EKOLOGICKÉ STABILITY ÚZEMÍ Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.4 Cílové řešení Postupné zvýšení KES na úroveň udržitelnosti = 0,9. Zalesnění vhodných pozemků. CHYBĚJÍCÍ NÁVAZNOST ÚSES Nesoulady byly identifikovány na základě porovnání shromážděných územně analytických podkladů-jevů. Jedná se o případy, kdy není zajištěna návaznost a propojenost prvků ÚSES. Cílové řešení Doplnění systému ÚSES o propojující prvky. U5 Odůvodnění

U29 BROWNFIELD Odůvodnění Plocha pro nakládání s odpady vklíněná do rezidenčního území. Viz. text B, kap. 1.4. Cílové řešení Stanovit vhodné využití areálu při zvážení dalšího rozvoje obce, řešit hygienické podmínky. U32 SÍDLO S NEDOSTATEČNOU KAPACITOU UBYTOVÁNÍ PRO REKREACI Odůvodnění Průzkumy a rozbory. Cílové řešení Vymezení ploch pro ubytování rekreantů. závady dopravní D11 NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEK KOMUNIKACE Odůvodnění Průzkumy a rozbory, podjezd pod železnicí, zaplavovaný. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro křížení silnice a železnice. závady hygienické H17 REZIDENČNÍ PLOCHY ZASAŽENÉ NADMĚRNÝM HLUKEM Z DOPRAVY Odůvodnění Hluková zátěž od železniční tratě. Viz. kapitolu 2.3.3 a 3.3.7 Cílové řešení Neumožnit další nárůst počtu zasažených nemovitostí.

PROJEKT, s.r.o.




H15 STARÁ ZÁTĚŽ – SKLÁDKA VRANOVICE Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64. Cílové řešení Sanace staré zátěže, vymezení vhodného využití dané plochy H16 STARÁ ZÁTĚŽ 74 – VRANOVICE - HLINEK Odůvodnění Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, jev 64. Cílové řešení Sanace staré zátěže, vymezení vhodného využití dané plochy ohrožení území ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ JE OHROŽENO POVODNĚMI (Q100) Ohrožení byla identifikována porovnáním zastavěných a zastavitelných ploch s plochou rozlivu při povodni Q100. Cílové řešení Upřesnění ohrožených lokalit. Řešení prevence škod při povodních formou regulace zástavby a výškového osazení staveb. O2 Odůvodnění

Střety záměrů s limity ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY VYVOLÁVAJÍ ZÁBORY ZPF I. A II.TŘÍDY OCHRANY Rozvojový záměr – obchvat obcí, na půdách I. a II.třídy ochrany, z hlediska územního plánování jen podmíněně zastavitelné. Cílové řešení Minimalizování záborů půd I. a II. třídy ochrany, řešení navrácení náhradních ploch do ZPF. L1 Odůvodnění

ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY ZASAHUJÍCÍ DO OP VODNÍCH ZDROJŮ II.STUPNĚ Střet byl identifikovány porovnáním záměru koridoru pro silniční obchvat s rozsahem ochranného pásma. Cílové řešení Zamezení riziku znečištění vodního zdroje. L14 Odůvodnění

DOPRAVNÍ KORIDOR V ZÁPLAVOVÉM ÚZEMÍ Q100 Střet rozvojového záměru na dopravní stavbu s limitem – záplavovým územím. Střet byl identifikován porovnáním územně analytických podkladů-jevů v území. Cílové řešení Územní plán upřesní trasu silniční komunikace a bude řešit technické požadavky vzhledem k riziku zaplavení komunikace, jakožto i k riziku vytvoření bariéry povodňovému průtoku. L15 Odůvodnění

PROJEKT, s.r.o.




4.2 PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ Viz kapitoly 4.1.1 – 4.1.13, pro jednotlivé obce

4.3 NÁMĚTY PRO ŘEŠENÍ V ÚPD KRAJE 

Problémy

závady dopravní D1+D6 KAPACITNĚ NEVYHOVUJÍCÍ SILNICE I/53 Odůvodnění Viz. Tématické rozbory RURÚ – kap. 2.3.3 a 2.6.1 Cílové řešení Úpravy komunikace I/53 sledující zkapacitnění za současného řešení hlukové zátěže. Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně. D4 KAPACITNĚ NEVYHOVUJÍCÍ SILNICE I/52 Odůvodnění Viz. kapitolu 2.6.1., úsek silnice od k.ú. Nová Ves směrem na Mikulov Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro silniční dopravu předpokládané intenzity v souladu s řešeními nadmístní úrovně. D12 NEVYHOVUJÍCÍ ÚSEK KOMUNIKACE II/395 – PRŮTAH OBCEMI Odůvodnění Průzkumy a rozbory. Cílové řešení Vytvoření územních podmínek pro přeložení komunikace mimo zastavěná území obcí, v souladu s řešením nadmístní úrovně. závady urbanistické U31 KAPACITNĚ NEDOSTAČUJÍCÍ VODNÍ ZDROJE Odůvodnění Viz. kapitolu 2.6.2 Cílové řešení Řešení kapacitně nevyhovujících vodních zdrojů, které brání rozvoji jižní části ORP (zejména lázeňství a rekreace v k.ú. Pasohlávky a Mušov) – propojení skupinových či oblastních vodovodů, či Posílení stávajících vodních zdrojů na území okresu Břeclav. U30 NEDOSTATEČNÁ KAPACITA VODOJEMU PRO PASOHLÁVKY Odůvodnění Viz. kapitolu 2.6.2 Cílové řešení Vymezení plochy k rozšíření vodojemu dle potřeb rozvoje obce. 

Plochy a koridory nadmístní vybavenosti a dopravní vybavenosti (záměry)

LÁZNĚ A DALŠÍ NADMÍSTNÍ OBČANSKÁ VYBAVENOST SOUVISEJÍCÍ S CESTOVNÍM RUCHEM NA ÚZEMÍ OBCE PASOHLÁVKY Odůvodnění Záměry svou kapacitou a účelem překračují potřeby obce i správního území ORP. Uplatňuje ORP Pohořelice KORIDOR PRO PŘELOŽKU SILNICE II/395 V ÚSEKU POHOŘELICE (ZÁPADNÍ OBCHVAT) – CVRČOVICE – ODROVICE – MALEŠOVICE – (KUPAŘOVICE) Odůvodnění Potřeba zajištění návaznosti v sousedním SÚ ORP Ivančice Uplatňuje ORP Pohořelice KORIDOR PRO PŘELOŽKU SILNICE II/381 V ÚSEKU VRANOVICE - PŘIBICE (SEVERNÍ OBCHVAT) Odůvodnění Potřeba zajištění návaznosti v sousedním SÚ ORP Židlochovice Uplatňuje ORP Pohořelice

PROJEKT, s.r.o.




4.4 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP POHOŘELICE Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: 1. Sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů; 2. Účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů; 3. Udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

4.4.1

Interpretace vyváženosti vztahu územních podmínek pro jednotlivé pilíře

Za žádoucí lze obecně považovat stav, kdy všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou stabilní a jejich rozvoj je vyvážený. To ovšem neznamená, že se usiluje o totožný stav a rozvoj v každém území různorodost jednotlivých území je dána jejich přirozeným charakterem a často je vyrovnávána například v kontextu širšího území. Stav jednotlivých pilířů rozvoje byl posouzen expertním zhodnocením za využití znalosti území a se zohledněním výsledků SWOT analýz a kvantifikovatelných indikátorů. Vyváženost pilířů v jednotlivých obcích je vyhodnocena v následujícím kartogramu. Pilíře s příznivými územními podmínkami pro rozvoj jsou označeny "+", pilíře s nepříznivými územními podmínkami pro rozvoj jsou označeny "-". Výsledná vyváženost územních podmínek je dána poměrem kladných a záporných bodů a označena barevnou škálou. územní podmínky obec


pro příznivé životní prostředí

pro hospodářský rozvoj

pro soudržnost společenství obyvatel území

Z

H

S

dobrý stav

špatný stav

+ + + -

+ + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + +

H,S H,S Z,H H,S Z,S H,S Z,H H H,S H,S H,S

Z Z S Z H Z S Z,S Z Z Z H,Z,S Z

vyváženost podmínek

H,S

kategorizace obce, barevné označení

2c 2c 2a 2c 2b 2c 2a 3b 2c 2c 2c 4 2c

Znázornění vyváženosti pilířů územního rozvoje pro jednotlivé obce ve schématu.

PROJEKT, s.r.o.




Kategorizace zařazení obce

1 2a 2b 2c 3a 3b 3c 4

PROJEKT, s.r.o.




5

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE                               

Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb., v platném znění Vyhl.č. 500/2006 Sb., v platném znění Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Pohořelice, AR projekt s.r.o, Brno, 2008 Modelové zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ správního obvodu obcí s rozšířenou působností Litovel a Uničov, Archdesign Brno, Ing.Arch. Petr Malý, Ekotoxa Opava, 2005 Generel dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., únor 2006 Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek Jihomoravského kraje, ČHMÚ., červen 2004 Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje (do roku 2013), DHV CR, spol. s r.o., Obchodní a hospodářská komora Brno, říjen 2005 Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje, ECO – Management, s.r.o. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013, DHV CR, spol. s r.o., Eurovision, květen 2007 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (od roku 2007 do 2016), GaREP, spol. s r. o. Vysoké učení technické v Brně, duben 2006 Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, I. díl Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje, Krajská energetická agentura, s.r.o., listopad 2003 Územně analytické podklady správního území ORP Pohořelice, AR projekt, s.r.o., Brno, aktualizace 2010 Územní plány měst/obcí a změny územních plánů (dostupné: Branišovice, Cvrčovice, Ivaň, Loděnice, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Šumice, Troskotovice, Vlasatice, Vranovice) Stav ŽP v Jihomoravském kraji v roce 2005, 2006. MŽP, 2006, 2007 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, listopad 2004 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, situační zpráva, 14.8. 2006 Politika územního rozvoje České republiky 2008 ČSÚ, Výpis Registr ekonomických subjektů ČSÚ, SLDB 2001, Dojížďka a vyjížďka dle obcí ČSÚ, VŠPS 2000 až 2006 ČSÚ, Regionální národní účty ČSÚ, Lesnatost ČSÚ, SLBD 2011 MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2007 Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, 2011 – zrušeny Územně analytické podklady Jihomoravského kraje (dále jen ÚAP JMK) – aktualizace 2011 Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území JMK (2003) Vyhláška č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany ZPF

Internetové odkazy: www.kr-jihomoravsky.cz www.czso.cz www.mmr.cz www.env.cz www.mze.cz www.chmi.cz www.voda.gov

PROJEKT, s.r.o.


geoportal.cenia.cz www.vuv.cz www.cenia.cz www.mfcr.cz www.pohorelice.cz www.mesta-obce.cz



ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E. okr. Brno-venkov. 3. úplná aktualizace - r

Recommend Documents