ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E. okr. Brno-venkov. 3. úplná aktualizace - r

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

POHOŘELICE okr. Brno-venkov

3. úplná aktualizace - r. 2014 B. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ ČÁST A TABULKOVÁ ČÁST)

Pořizovatel: Objednatel: Zpracovatel:

Městský úřad Pohořelice, Odbor územního plánování a stavební úřad Město Pohořelice AR projekt s.r.o., Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel/Fax: E-mail: Web:

545217035, Tel. 545217004 [email protected] www.arprojekt.cz

Vedoucí a zodpovědný projektant: Ing. arch. Milan Hučík Vypracovali: Ing. Veronika Křížová Ing. Zita Strejčková Číslo zakázky: Datum zpracování:

833 10/2014

Subdodavatel (evidenční modul a datový sklad): GEPRO s.r.o., Štefánikova 77/52, 150 00 Praha 5

OBSAH DOKUMENTACE A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXT) 01 Výkres hodnot území 02a Výkres limitů využití území - přírodní limity 02b Výkres limitů využití území - technické limity 03 Výkres záměrů na provedení změn v území 04 Výkres problémů k řešení

1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000 1 : 25.000

B. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) C. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (DOPLŇUJÍCÍ SCHEMATA A KARTOGRAMY)

TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST A. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (TEXT) __________________________________ 1 1.

STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ ___________________________________________________________ 5 1.1. Zastavěné území (jev č. 1) ____________________________________________________ 9 1.2. Plochy výroby (jev č. 2) ______________________________________________________ 9 1.3. Plochy občanského vybavení (jev č. 3)___________________________________________ 9 1.4. Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (jev č.4) _____________ 9 1.5. Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku (jev č. 116) _________________________ 10

2.

HODNOTY ÚZEMÍ ______________________________________________________________ 2.1. Památková rezervace včetně ochranného pásma (jev č.5) ___________________________ 2.2. Památková zóna včetně ochranného pásma (jev č.6) _______________________________ 2.3. Krajinná památková zóna (jev č.7) _____________________________________________ 2.4. Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.8) _______ 2.5. Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.9) 2.6. Památka UNESCO včetně ochranného pásma (jev č.10) ____________________________ 2.7. Urbanistické hodnoty (jev č.11) _______________________________________________ 2.8. Region lidové architektury (jev č.12) ___________________________________________ 2.9. Historicky významné stavby, soubory (jev č.13) __________________________________ 2.10. Architektonicky cenné stavby, soubory (jev č.14) _________________________________ 2.11. Významné stavební dominanty (jev č.15) _______________________________________ 2.12. Území s archeologickými nálezy (jev č.16) ______________________________________ 2.13. Oblast krajinného rázu a její charakteristika (jev č.17) _____________________________ 2.14. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika (jev č.18) _____________________________ 2.15. Místo významné události (jev č.19) ____________________________________________ 2.16. Významný vyhlídkový bod (jev č.20) __________________________________________ 2.17. Územní systém ekologické stability (jev č.21) ____________________________________

PROJEKT, s.r.o.

Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

10 10 11 11 11 14 14 14 15 15 15 16 16 18 18 19 19 19

ÚAP správního území ORP POHOŘELICE - aktualizace 2014

I. PODKLAD PRO RURÚ (TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST) Strana: 1

Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.22) ___ Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.23) _____ Přechodně chráněná plocha (jev č.24) __________________________________________ Národní park včetně zón a ochranného pásma (jev č.25) ____________________________ Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č.26) ___________________________________ Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.27) ______________________ Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.28)_____________________________ Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.29) ______________________ Přírodní park (jev č.30) ______________________________________________________ Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.31) _____________________________ Památný strom včetně ochranného pásma (jev č.32) _______________________________ Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO (jev č.33) _______________________ NATURA 2000 - evropsky významné lokality (jev č.34) ___________________________ NATURA 2000 - ptačí oblasti (jev č.35) ________________________________________ Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (jev

21 22 22 22 22 22 22 22 22 22 23 23 23 23

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ________________________________________________________ 3.1. Lesy ochranné (jev č.37) _____________________________________________________ 3.2. Lesy zvláštního určení (jev č.38) ______________________________________________ 3.3. Lesy hospodářské (jev č.39) __________________________________________________ 3.4. Vzdálenost 50 m od okraje lesa (jev č.40) _______________________________________ 3.5. Bonitovaná půdně ekologická jednotka (jev č.41) _________________________________ 3.6. Biogeografické členění řešeného území, hranice biochor (jev č.42) ___________________ 3.7. Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (jev č.43)______________________ 3.8. Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (jev č.44) ___________ 3.9. Chráněná oblast přirozené akumulace vod (jev č.45) _______________________________ 3.10. Zranitelná oblast (jev č.46) ___________________________________________________ 3.11. Vodní útvar povrchových, podzemních vod (jev č.47)______________________________ 3.12. Vodní nádrž (jev č.48) ______________________________________________________ 3.13. Povodí vodního toku, rozvodnice (jev č.49) ______________________________________ 3.14. Záplavové území (jev č.50) __________________________________________________ 3.15. Aktivní zóna záplavového území (jev č.51) ______________________________________ 3.16. Území určené k rozlivům povodní (jev č.52) _____________________________________ 3.17. Území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev č.53) ______________________________ 3.18. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (jev č.54) ________________________________ 3.19. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem (jev č.55) __ 3.20. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jev č.56) ___________________ 3.21. Dobývací prostor (jev č.57) __________________________________________________ 3.22. Chráněné ložiskové území (jev č.58) ___________________________________________ 3.23. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev č.59) ______________________ 3.24. Ložisko nerostných surovin (jev č.60) __________________________________________ 3.25. Poddolované území (jev č.61)_________________________________________________ 3.26. Sesuvné území a území jiných geologických rizik (jev č.62) _________________________ 3.27. Staré důlní dílo (jev č.63) ____________________________________________________

25 25 25 25 26 26 27 27 27 27 28 28 29 29 29 30 30 30 30 30 31 31 32 32 32 33 33 33

2.18. 2.19. 2.20. 2.21. 2.22. 2.23. 2.24. 2.25. 2.26. 2.27. 2.28. 2.29. 2.30. 2.31. 2.32. č.36) 24 3.

PROJEKT, s.r.o.




3.28. 3.29. 3.30. 3.31. 3.32. 3.33. 3.34. 3.35. 3.36. 3.37. 3.38. 3.39. 3.40. 3.41. 3.42. 3.43. 3.44. 3.45. 3.46. 3.47. 3.48. 3.49. 3.50. 3.51. 3.52. 3.53. 3.54. 3.55. 3.56. 3.57. 3.58. 3.59. 3.60. 3.61. 3.62. 3.63. 3.64. 3.65. 3.66. 3.67. 3.68. 3.69. 3.70. 3.71.

Staré zátěže území a kontaminované plochy (jev č.64) _____________________________ 33 Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č.65) __________________________________ 34 Odval, výsypka, odkaliště, halda (jev č.66) ______________________________________ 35 Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma (jev č.67) ___________ 35 Vodovodní síť včetně ochranného pásma (jev č.68)________________________________ 36 Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma (jev č.69)44 Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma (jev č.70) _________________________ 47 Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma (jev č.71) _____________________________ 51 Elektrická stanice včetně ochranného pásma (jev č.72) _____________________________ 51 Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma (jev č.73) __ 52 Technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezp. pásma (jev č.74) ______ 53 Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.75) ______________ 53 Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně OP (jev č.76) _______________ 53 Ropovod včetně ochranného pásma (jev č.77) ____________________________________ 54 Produktovod včetně ochranného pásma (jev č.78) _________________________________ 54 Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma (jev č.79) __________ 54 Teplovod včetně ochranného pásma (jev č.80)____________________________________ 54 Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev č.81) _______________ 54 Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev č.82)___________________________ 54 Jaderné zařízení (jev č.83) ___________________________________________________ 55 Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B (s nebezpečnými látkami) (jev č.84) _ 55 Skládka včetně ochranného pásma (jev č.85) _____________________________________ 55 Spalovna včetně ochranného pásma (jev č.86) ____________________________________ 55 Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma (jev č.87) _____ 56 Dálnice včetně ochranného pásma (jev č.88) _____________________________________ 56 Rychlostní silnice včetně ochranného pásma (jev č.89) _____________________________ 56 Silnice I. třídy včetně ochranného pásma (jev č.90) ________________________________ 56 Silnice II. a III.třídy včetně ochranného pásma (jev č.91) ___________________________ 57 Místní a účelové komunikace (jev č.93) _________________________________________ 59 Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (jev č.94) ______________________ 59 Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (jev č.95) _____________________ 60 Koridor vysokorychlostní železniční trati (jev č.96) _______________________________ 60 Vlečka včetně ochranného pásma (jev č.97)______________________________________ 61 Lanová dráha včetně ochranného pásma (jev č.98) ________________________________ 61 Speciální dráha včetně ochranného pásma (jev č.99) _______________________________ 61 Tramvajová dráha včetně ochranného pásma (jev č.100) ____________________________ 61 Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma (jev č.101) ___________________________ 61 Letiště včetně ochranných pásem (jev č.102) _____________________________________ 61 Letecká stavba včetně ochranných pásem (jev č.103) ______________________________ 62 Vodní cesta (jev č.104) ______________________________________________________ 62 Hraniční přechod (jev č.105) _________________________________________________ 62 Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka (jev č.106) ____________________ 63 Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev č.107) ________________ 63 Vojenský újezd (jev č.108) ___________________________________________________ 63

PROJEKT, s.r.o.




3.72. 3.73. 3.74. 3.75. 3.76. 3.77. 3.78. 3.79. 3.80.

Vymezené zóny havarijního plánování (jev č.109) ________________________________ Objekt civilní ochrany (jev č.110) _____________________________________________ Objekt požární ochrany (jev č.111) ____________________________________________ Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev č.112) __________________ Ochranné pásmo hřbitova, krematoria (jev č.113) _________________________________ Jiná ochranná pásma (jev č.114) _______________________________________________ Ostatní veřejná infrastruktura (jev č.115) ________________________________________ Zastavitelné plochy (jev č.117) ________________________________________________ Jiné záměry (jev č.118) ______________________________________________________

63 65 65 66 66 66 66 66 67

NADREGIONÁLNÍ ÚSES NA ÚZEMÍ POHOŘELICKA ____________________________________ 67 NADREGIONÁLNÍ BIOCENTRA ÚSES NA ÚZEMÍ POHOŘELICKA ________________________ 67 V ÚZEMÍ ORP POHOŘELICE SE NADREGIONÁLNÍ BIOCENTRUM NENACHÁZÍ. ___________ 67 NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDORY ÚSES NA ÚZEMÍ POHOŘELICKA _____________________ 67 REGIONÁLNÍ ÚSES NA ÚZEMÍ POHOŘELICKA ________________________________________ 67 REGIONÁLNÍ BIOCENTRA: __________________________________________________________ 67 REGIONÁLNÍ BIOKORIDORY: _______________________________________________________ 68 3.81. Další dostupné informace (jev č.119) ___________________________________________ 69

PROJEKT, s.r.o.




1.

STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ

Území ORP Pohořelice sestává z následujících katastrálních území: k.ú. Branišovice, Cvrčovice u Pohořelic, Ivaň, Loděnice u Moravského Krumlova, Malešovice, Odrovice, Pasohlávky, Mušov, Pohořelice nad Jihlavou, Smolín, Nová Ves u Pohořelic, Přibice, Šumice, Troskotovice, Vlasatice, Vranovice nad Svratkou). Území ORP Pohořelice sestává z následujících obcí: Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice Výměra celkem dle ČSÚ (zaokrouhleně)

kód ZÚJ 593834 550272 584517 594377 583332 583529 584762 584801 584843 594903 594962 585025 585033

Výměra v ha (ČSÚ, k 1.1. 2009) 1106 929 1176 867 920 480 2658 (2672*) 4304 739 863 1813 2295 1374 195 km2

*) údaj dle SPI ČÚZK

PROJEKT, s.r.o.




Obec

Kód obce

SO ORP - Pohořelice obec

Sledovaný jev [2] 6

1

1

1

Počet částí obce

Počet bydlících obyvatel

Přirozený přírůstek

2

3

37

Saldo Podíl obyvatel Podíl obyvatel Živě migrace ve věku 0 - 14 ve věku 65 let narození let na celkovém a více na počtu obyvatel celkovém (%) počtu obyvatel (%)

37

37

37

8

11

17

18

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Míra nezaměstnanosti dosažitelní (%)

Počet dokončených bytů

Počet hromadných ubytovacích zařízení celkem

Počet lázeňských léčeben

.

15 [3]

13 589 [4]

12 [5]

138 [5]

15,0 [6]

15,2 [6]

153 [5]

141 [5]

350 [5]

212 [5]

11,3 [7]

68 [8]

19 [6]

- [6]

Branišovice

593834

1 [4]

587 [4]

1 [5]

18 [5]

18,1 [6]

14,1 [6]

5 [5]

4 [5]

29 [5]

11 [5]

14,7 [7]

5 [8]

- [6]

- [6]

Cvrčovice

550272

1 [4]

621 [4]

2 [5]

-2 [5]

14,7 [6]

11,8 [6]

6 [5]

4 [5]

16 [5]

18 [5]

10,9 [7]

3 [8]

- [6]

- [6]

Ivaň

584517

1 [4]

716 [4]

-1 [5]

-1 [5]

13,9 [6]

18,2 [6]

8 [5]

9 [5]

5 [5]

6 [5]

13,5 [7]

6 [8]

1 [6]

- [6]

Loděnice

594377

1 [4]

503 [4]

- [5]

11 [5]

14,6 [6]

14,2 [6]

6 [5]

6 [5]

22 [5]

11 [5]

14,0 [7]

3 [8]

- [6]

- [6]

Malešovice

583332

1 [4]

559 [4]

9 [5]

10 [5]

19,6 [6]

9,1 [6]

11 [5]

2 [5]

25 [5]

15 [5]

13,1 [7]

6 [8]

- [6]

- [6]

Odrovice

583529

1 [4]

227 [4]

-3 [5]

1 [5]

15,3 [6]

11,8 [6]

2 [5]

5 [5]

7 [5]

6 [5]

11,8 [7]

- [8]

- [6]

- [6]

Pasohlávky

584762

1 [4]

727 [4]

2 [5]

3 [5]

13,9 [6]

10,8 [6]

9 [5]

7 [5]

11 [5]

8 [5]

12,6 [7]

- [8]

16 [6]

- [6]

Pohořelice

584801

3 [4]

4 711 [4]

3 [5]

30 [5]

14,2 [6]

15,9 [6]

53 [5]

50 [5]

151 [5]

121 [5]

10,1 [7]

24 [8]

2 [6]

- [6]

Přibice

584843

1 [4]

1 049 [4]

-3 [5]

1 [5]

15,0 [6]

16,1 [6]

11 [5]

14 [5]

18 [5]

17 [5]

10,5 [7]

1 [8]

- [6]

- [6]

Šumice

594903

1 [4]

240 [4]

-3 [5]

4 [5]

15,5 [6]

17,6 [6]

2 [5]

5 [5]

7 [5]

3 [5]

24,0 [7]

- [8]

- [6]

- [6]

Troskotovice

594962

1 [4]

654 [4]

-7 [5]

- [5]

15,7 [6]

18,3 [6]

4 [5]

11 [5]

11 [5]

11 [5]

16,9 [7]

2 [8]

- [6]

- [6]

Vlasatice

585025

1 [4]

837 [4]

10 [5]

9 [5]

13,7 [6]

15,5 [6]

13 [5]

3 [5]

27 [5]

18 [5]

15,3 [7]

3 [8]

- [6]

- [6]

Vranovice

585033

1 [4]

2 158 [4]

2 [5]

54 [5]

16,0 [6]

15,8 [6]

23 [5]

21 [5]

85 [5]

31 [5]

6,6 [7]

15 [8]

- [6]

- [6]

Poznámky: [1] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností [2] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [3] období: 1.1.2013 [4] období: 31.12.2013 [5] období: rok 2013 [6] období: 31.12.2012 [7] období: 31.12.2011 [8] období: rok 2012

PROJEKT, s.r.o.




Obec

SO ORP - Pohořelice obec

Celková výměra (ha) [2]

Sledovaný jev [3] 22

23

24

27

Podíl Podíl Podíl Podíl zemědělské orné půdy trvalých zastavěných a půdy z ze travních ostatních celkové zeměděls porostů ze ploch z výměry (%) ké půdy zemědělské celkové (%) půdy (%) výměry (%)

28

29

30

30

30

71,7 [5]

94,0 [5]

1,0 [5]

9,8 [5]

8,7 [5]

9,8 [5]

- [5] 372 [4]

1,9 [5]

13 140 [4] 939 [4]

1 106 [4]

85,7 [5]

99,0 [5]

0,1 [5]

8,0 [5]

4,4 [5]

929 [4]

87,2 [5]

97,5 [5]

0,9 [5]

9,0 [5]

1,8 [5]

- [4]

2,0 [5]

790 [4]

- [4]

1 176 [4]

44,1 [5]

70,8 [5]

5,2 [5]

9,3 [5]

7,0 [5] 39,6 [5]

Loděnice

867 [4]

90,1 [5]

99,0 [5]

- [5]

8,8 [5]

0,4 [5]

Malešovice

920 [4]

90,4 [5]

99,0 [5]

0,0 [5]

5,6 [5]

Odrovice

480 [4]

92,5 [5]

99,0 [5]

0,1 [5]

5,4 [5]

Pasohlávky

2 671 [4]

51,3 [5]

81,2 [5]

2,8 [5]

8,4 [5] 28,5 [5] 11,7 [5] 1 113 [4]

Pohořelice

4 304 [4]

59,5 [5]

94,4 [5]

0,6 [5]

16,2 [5] 10,8 [5] 13,5 [5] 2 419 [4]

Přibice

739 [4]

88,4 [5]

95,1 [5]

0,9 [5]

9,7 [5]

1,5 [5]

0,3 [5]

Šumice

862 [4]

88,9 [5]

98,0 [5]

1,6 [5]

6,7 [5]

3,1 [5]

1,3 [5]

Troskotovice

1 809 [4]

88,0 [5]

95,8 [5]

0,5 [5]

5,1 [5]

Vlasatice

2 288 [4]

77,0 [5]

95,9 [5]

0,9 [5]

7,2 [5]

Vranovice

1 382 [4]

69,8 [5]

94,5 [5]

1,2 [5]

11,8 [5]

Cvrčovice Ivaň

30

30

30

30

Podíl Podíl Orná Chmelnice - Vinice - Zahrady - Ovocné Trvalé Lesní Vodní vodních lesů z půda - rozloha (ha) rozloha rozloha sady travní půda - plochy ploch z celkové rozloha [2] (ha) (ha) rozloha porosty - rozloha rozloha celkové výměry (ha) [2] [2] [2] (ha) [2] rozloha (ha) [2] (ha) [2] výměry (%) (ha) [2] (%)

19 534 [4]

Branišovice

30

198 [4]

126 [4]

143 [4]

0 [4]

7 [4]

1 [4]

1 [4]

1 924 1 699 [4] [4] 21 [4] 49 [4]

- [4]

13 [4]

- [4]

7 [4]

19 [4]

16 [4]

368 [4]

- [4] 112 [4]

8 [4]

4 [4]

27 [4] 466 [4]

0,7 [5]

773 [4]

- [4]

- [4]

8 [4]

- [4]

- [4]

1,2 [5]

2,8 [5]

800 [4]

- [4]

- [4]

8 [4]

- [4]

1,2 [5]

0,9 [5]

439 [4]

- [4]

- [4]

3 [4]

1 [4]

- [4] 149 [4]

14 [4]

- [4]

23 [4]

621 [4]

- [4]

751 [4]

2,4 [5] 9,3 [5]

30

30

30

Zastavěné Ostatní Koeficient plochy - plochy - ekologické rozloha rozloha stability (ha) [2] (ha) [2]

0,30 [5]

12 [4]

1 647 [4] 76 [4]

14 [4]

70 [4]

0,06 [4]

82 [4]

15 [4]

94 [4]

1,47 [4]

6 [4]

4 [4]

12 [4]

64 [4]

0,02 [4]

0 [4]

27 [4]

12 [4]

14 [4]

59 [4]

0,05 [4]

0 [4]

4 [4]

6 [4]

7 [4]

20 [4]

0,03 [4]

56 [4]

38 [4] 313 [4]

762 [4]

15 [4]

211 [4]

1,00 [4]

62 [4]

42 [4]

16 [4] 582 [4]

463 [4]

96 [4]

601 [4]

0,38 [4]

1 [4]

21 [4]

4 [4]

6 [4]

2 [4]

11 [4]

17 [4]

55 [4]

0,07 [4]

- [4]

- [4]

3 [4]

- [4]

12 [4]

12 [4]

27 [4]

8 [4]

50 [4]

0,07 [4]

4,4 [5] 1 526 [4]

- [4]

38 [4]

7 [4]

13 [4]

8 [4]

81 [4]

43 [4]

22 [4]

70 [4]

0,12 [4]

6,5 [5] 1 689 [4]

- [4]

35 [4]

16 [4]

5 [4]

16 [4] 148 [4]

213 [4]

23 [4]

142 [4]

0,23 [4]

- [4]

12 [4]

29 [4]

0 [4]

11 [4] 244 [4]

10 [4]

29 [4]

135 [4]

0,29 [4]

0,8 [5] 17,6 [5]

911 [4]

285 [4]

0,08 [4]

Poznámky: [1] SO ORP - správní obvod obce s rozšířenou působností [2] zdroj ČÚZK [3] ve sloupci Sledovaný jev se uvádí číslo řádku sledovaného jevu podle přílohy 1 části B k Vyhlášce 500/2006Sb. [4] období: 31.12.2013 [5] období: 31.12.2012

PROJEKT, s.r.o.




PROJEKT, s.r.o.




1.1.

Zastavěné území (jev č. 1)

Zastavěná území byla vymezena: - U obcí Branišovice, Malešovice, Loděnice, Troskotovice, Ivaň a Pasohlávky (včetně místní části Mušov) zastavěné území podle § 58 zákona č.183/2006 Sb. - U ostatních obcí jsou v ÚAP zakresleny hranice intravilánu dle jejich zobrazení v mapách evidence nemovitostí, k datu 1.9.1966. - U města Pohořelice, místních částí Smolín a Nová Ves a u obce Vranovice, byla navíc zakreslena i hranice současně zastavěného území vymezeného dle zák.č. 50/1976 Sb. Dále byly v rámci průzkumů a rozborů porovnáním s katastrálním mapou identifikovány ostatní zastavěné plochy - dosud nezařazené výše.

1.2.

Plochy výroby (jev č. 2)

Zákres ploch je obsažen ve výkresové části ÚAP, jev je převzat z ÚPD obcí.

1.3.

Plochy občanského vybavení (jev č. 3)

Zákres ploch je obsažen ve výkresové části ÚAP, jev je převzat z ÚPD obcí.

1.4.

Plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (jev č.4)

Přehled tzv. brownfields: Obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice

kód Brownfields – plochy k obnově ZÚJ 593834 Bývalý výrobní areál za zámkem. Platným územním plánem sídelního útvaru Branišovice je určen ke změně funkčního využití na obytné účely. Výměra 1,25 ha. 550272 Bývalé hospodářské objekty u silnice III/4133, hospodářské objekty u Petersovy vily v centru obce 584517 Zemědělský areál na jihovýchodním okraji obce, plocha 6000m2, Bývalá hospodářská stavení v centru obce, plocha 720m2 Bývalý vojenský areál 594377

Malešovice

583332 Bývalý zemědělský areál, plocha 3,5 ha. (částečně využíván) Objekt naproti hřbitovu.

Odrovice

583529 Býv. zemědělský areál na severním okraji obce, plocha 2,5 ha. Na západním okraji obce z části nevyužívaný areál, plocha 1,1ha. Stodoly po pravé straně z Cvrčovic do Malešovic, plocha 1,5 ha. Objekty na jižním okraji obce, plocha 0,6 ha. 584762 Na západním okraji obce areál s garážemi, plocha 0,5ha. Zemědělský statek v centru obce naproti bistru u Břízy, plocha 0,4ha. 584801 Pohořelice: Velký dvůr, objekt mlýnu Areál Hornoleský dvůr, plocha 1,6 ha

Pasohlávky Pohořelice

PROJEKT, s.r.o.




Přibice Šumice

584843 594903

Troskotovice Vlasatice

594962 585025

Vranovice

585033

1.5.

Smolín: Nejsou. Nová Ves: Mlýn na jižním okraji obce. Území na SZ okraji k.ú. – část areálu fy. Statek Pohořelice s.r.o., plocha 0,7ha Zemědělský areál na severním okraji obce, plocha 9,2 ha. Bývalý zemědělský areál jižně od obce, plocha 3,8 ha. Budova a zahrada nevyužívané základní školy v centru obce. Statek Zemědělský areál na jižním okraji obce, plocha 0,23 ha Chaotická zástavba v západní části obce, bydlení kontra zemědělský areál, plocha 0,5 ha. Část areálu fy. ATRAX metal moravia s.r.o., - výkup kovového odpadu, plocha 0,6 ha, areál firmy na ulici Přibická, plocha 1,4ha

Počet dokončených bytů k 31.12. každého roku (jev č. 116)

Počet bytů v budovách pro bydlení, nových i stávajících, jejichž výstavba byla ve sledovaném období v území dokončena, tj. na které vydaná kolaudační rozhodnutí nabyla právní moci. Jde o byty v nové výstavbě, nástavbě, přístavbě, resp. přestavbě, dokončené modernizací a rekonstrukcí. Dokončené byty celkem

Obce Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice M alešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice ORP Pohořelice

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2 2 1 0 0 0 0 45 4 0 0 3 4

4 5 0 0 16 0 2 15 5 0 11 0 5

0 1 1 1 3 0 2 22 0 1 0 1 3

3 2 1 1 4 0 0 17 2 0 0 0 11

_ 2 1 1 4 _ _ 17 2 _ _ _ 11

2 2 1 1 8 _ _ 33 3 _ 1 6 8

5 2 2 2 11 0 3 26 6 0 3 2 8

3 4 2 10 1 4 49 3 3 1 33

61

63

35

41

38

65

70

113

Zdroj: ČSÚ, předběžné výsledky SLBD 2011

2. HODNOTY ÚZEMÍ 2.1.

Památková rezervace včetně ochranného pásma (jev č.5)

V území ORP Pohořelice se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.




2.2.

Památková zóna včetně ochranného pásma (jev č.6)


2.3.

Krajinná památková zóna (jev č.7)


2.4.

Nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.8)

V území ORP Pohořelice se dle podkladů poskytnutých Městským úřadem Pohořelice, odborem územního plánování a stavebním úřadem, nacházejí tyto prohlášené nemovité kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky:

RC_Monum 30632 / 7-1186 32083 / 7-1187 _ 18052 / 7-1189

30794 / 7-1287 18307 / 7-1288 _ 22610 / 7-1290 15980 / 7-1291 _ 17403 / 7-1608 _ 29717 / 7-1611

15909 / 7-1582 21157 / 7-1580 33459 / 7-1577 33250 / 7-1576 7-1581 _ 15585 / 7-1662 30195 / 7-1663 26987 / 7-1664 46794 / 7-1666

41612 / 7-1667

RC_ NPU_B

Nazev_KP

7-1186 zámek čp. 65 s branou a hosp. budovami zůstává KP 7-1187 filiální kostel sv. Jakuba zůstává KP 7-1188 socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem zůstává KP 7-1189 socha sv. Urbana před hřbitovem zůstává KP 7-1190 kříž před kostelem zůstává KP 7-1287 farní kostel sv. Bartoloměje zůstává KP 7-1288 fara zůstává KP 7-1289 socha sv. Jana Nepomuckého u kostela zůstává KP 7-1290 boží muka u vsi zůstává KP 7-1291 boží muka ve vsi u silnice do Vranovic zůstává KP 7-1292 kříž u kostela zůstává KP 7-1608 filiální kostel sv. Anny zůstává KP 7-1609 socha sv. Jana Nepomuckého u kostela zůstává KP 7-1611 dům č. 7 zůstává KP 7-1582 římský vojenský tábor, archeologické stopy 7-1580 boží muka 7-1577 kaple 7-1576 kostel sv. Linharta 7-1581 boží muka – nenalezena 7-1661 lovecký zámeček ve Velkém Dvoře zůstává KP 7-1662 farní kostel sv. Jakuba St. zůstává KP 7-1663 fara čp. 8 na náměstí Svobody /dříve Stalinově/ zůstává KP 7-1664 dům čp. 79 na náměstí Svobody /dříve Stalinově/ zůstává KP 7-1666 Hildegardin dvůr jv. Od města tzv. Horní les zůstává KP 7-1667

PROJEKT, s.r.o.

K.ú.

Parc.č.

Cvrčovice u Pohořelic Cvrčovice u Pohořelic Cvrčovice u Pohořelic

213/1 213/4 1 251/1

Cvrčovice u Pohořelic

425

Cvrčovice u Pohořelic Ivaň Ivaň Ivaň

251/1 st. 53 st. 52 2059/1

Ivaň Ivaň

2059/2 112/3

Ivaň Pasohlávky Pasohlávky

2059/1 st. 131 4980/2

Pasohlávky Mušov Mušov Mušov Mušov Mušov Pohořelice nad Jihlavou

st. 504/1

Pohořelice nad Jihlavou Pohořelice nad Jihlavou

2677, 2678, 2679, 2680 1 957

Pohořelice nad Jihlavou

1919


2919, 2920, 2921, 2922, 2923, 2924 1792

socha sv. Jana Nepomuckého na Jánské Pohořelice nad Jihlavou




13883 / 7-1695 45672 / 7-1809

ulici zůstává KP 7-1668 socha sv. Jana Nepomuckého ve Velkém Pohořelice nad Jihlavou Dvoře zůstává KP 7-1669 socha sv. Vendelína u kostela zůstává KP Pohořelice nad Jihlavou 7-1670 socha Rudoarmějce na náměstí Svobody Pohořelice nad Jihlavou /dříve Stalinově zůstává KP 7-1671 židovský hřbitov s ohradní zdí zůstává Pohořelice nad Jihlavou KP 7-1672 boží muka na Brněnské ulici proti domu č. Pohořelice nad Jihlavou 178 zůstává KP 7-1673 boží muka na levém břehu Jihlavky „Ve Pohořelice nad Jihlavou vrbách“ zůstává KP 7-1674 boží muka u křižovatky Znojmo – Mikulov Pohořelice nad Jihlavou zůstává KP Pohořelice nad Jihlavou 7-1675 kříž na hřbitově zůstává KP 7-1676 kříž z roku 1805 u silnice do Brna zůstává Pohořelice nad Jihlavou KP 7-7133 dům č. 12, tzv. Paarův zámeček zůstává Pohořelice nad Jihlavou KP Přibice 7-1693 farní kostel sv. Jana Křtitele zůstává KP Přibice 7-1694 socha sv. Jana Nepomuckého u kostela zůstává KP Přibice 7-1695 kaplička se studánkou zůstává KP Vlasatice 7-1809 zámek zůstává KP

34076 / 7-1810 33572 / 7-1811 51740 / 7-1812 24127 / 7-1813

7-1810 7-1811 7-1812 7-1813

_ _ 44961 / 7-1670 33226 / 7-1671 24140 / 7-1672 23803 / 7-1673 35627 / 7-1674 15565 / 7-1675 22917 / 7-1676 25497 / 7-7133 38013 / 7-1693 _

39214 / 7-1814 51739 / 7-1815 21914 / 7-1816 34790 / 7-1817 20499 / 7-1818 15339 / 7-1819 25935 / 7-6234 19802 / 7-6235 48721 / 7-8118 25426 / 7-6527 27392 / 7-6528 39893 / 7-6529 47867 / 7-6530 48829 / 7-8228 20837 / 7-6809

Vlasatice farní kostel sv. Jana Křtitele zůstává KP Vlasatice sýpka se sklepem zůstává KP Vlasatice socha sv. Floriána u kostela zůstává KP Vlasatice socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v parčíku zůstává KP Vlasatice 7-1814 kaple sv. Antonína na rozcestí Branišovice – Pohořelice zůstává KP Vlasatice 7-1815 kříž u kostela zůstává KP Vranovice nad Svrat7-1816 socha sv. Floriána v parčíku zůstává KP kou 7-1817 kostnice v obvodní zdi hřbitova zůstává Vranovice nad Svratkou KP Vranovice nad Svrat7-1818 kaple zůstává KP kou 7-1819 boží muka u železničního přejezdu zůstá- Vranovice nad Svratkou vá KP Branišovice 7-6234 zámek v obci zůstává KP Branišovice 7-6235 filiální kostel sv. Vavřince ve vsi zůstává KP Branišovice 7-8118 zvonička se sousoším Ukřižování zůstává KP 7-6527 farní kostel sv. Markéty v obci zůstává KP Loděnice u Moravského Krumlova Loděnice u Moravské7-6528 fara v obci zůstává KP ho Krumlova Loděnice u Moravské7-6529 sloup s Kristem u cesty zůstává KP ho Krumlova Loděnice u Moravské7-6530 socha sv. Jana Nepomuckého v obci u pošty ho Krumlova zůstává KP 7-8228 smírčí kámen u silnice do Šumice zůstává Loděnice u Moravského Krumlova KP Šumice 7-6809 socha sv. Jana Nepomuckého na návsi zůstává KP

PROJEKT, s.r.o.


2585 2 1879 888 1636/1 998 152 118 1375/1 953 st. 115 2200/1 1632/2 st. 320/6 320/1 st. 207 st. 532 5140/2 5140/2 5517 5140/2 2564/2 922 st. 278 2564/1 269/1 121 223/1 1 3 310/2 191/1 3001 18/1



33336 / 7-6810 48920 / 7-8320 31272 / 7-6824 33319 / 7-6825 17592 / 7-6826 25340 / 7-6827 24762 / 7-6828 24265 / 7-1715 23132 / 7-1716 33099 / 7-1717

20309 / 7-1719

30969 / 7-1721 33988 / 7-854 47086 / 7-855

38209 / 7-803 31354 / 7-804 25611 / 7-805 41472 / 7-806

33763 / 7-1596 20866 / 7-1597 _ 24265/7-1715 23132/7-1716 33099/7-1717

20309/7-1719 30969/7-1721

7-6810 zvonice ve vsi zůstává KP 7-8320 kříž u silnice do Loděnic 7-6824 filiální kostel sv. Václava na návsi zůstává KP 7-6825 socha sv. Jana Nepomuckého na návsi zůstává KP 7-6826 boží muka u silnice do Vlasatic zůstává KP 7-6827 dům č. 52 - asanován

Šumice Šumice Troskotovice

st. 226 2331 1

Troskotovice

368/1

Troskotovice

238/6

Troskotovice

161/1 161/2 3 1 332/1

Troskotovice 7-6828 dům č. 159 zůstává KP Pohořelice nad Jihlavou 7-1715 kaple sv. Cyrila a Metoděje zůstává KP 7-1716 kaple P. Marie na návrší při silnici Brno Pohořelice nad Jihlavou Pohořelice zůstává KP 7-1717 socha sv. Jana Nepomuckého na návsi zů- Pohořelice nad Jihlavou stává KP 7-1718 socha sv. Jana Nepomuckého na mírném Pohořelice nad Jihlavou návrší v polích pod státní silnicí zůstává KP 7-1719 poklona sv. Anny u polní cesty do Cvrčovic Pohořelice nad Jihlavou zůstává KP 7-1720 kříž před kaplí sv. Cyrila a Metodìje zů- Pohořelice nad Jihlavou stává KP Pohořelice nad Jihlavou 7-1721 kříž u silnice do Brna zůstává KP Odrovice 7-854 socha sv. Jana Nepomuckého u kostela zůstává KP Odrovice 7-0855 boží muka u kostela -zůstává KP Odrovice 7-0856 boží muka u silnice na kraji obce -zůstává KP Malešovice 7-0803 farní kostel sv. Štěpána -zůstává KP Malešovice 7-0804 socha sv. Floriána - u školy -zůstává KP Malešovice 7-0805 socha sv. Jana Nepomuckého - u silnice do Pravlova – zůstává KP Malešovice 7-0806 boží muka - u cesty do Medlova -zůstává KP Malešovice 7-0807 kříž z r. 1771 - u kostelní věže -zůstává KP 7-1596 kaple P. Marie Pomocné na návsi zůstává Nová Ves u Pohořelic KP 7-1597 socha sv. Jana Nepomuckého na návsi zů- Nová Ves u Pohořelic stává KP Nová Ves u Pohořelic 7-1598 kříž u kaple zůstává KP Smolín 7-1715 Kaple sv.Cyrila a Metoděje Smolín 7-1716 Kaple P.Marie na návrší při silnici Brno – Pohořelice Smolín 7-1717 Socha sv.Jana Nepomuckého Smolín 7-1718 Socha sv.Jana Nepomuckého na mírném návrší v polích pod státní silnicí (uložena v kapli Sv. Cyrila a Metoděje) Smolín 7-1719 Poklona sv. Anny u polní cesty do Cvrčovic Smolín 7-1720 Kříž před kaplí sv. Cyrila a Metoděje Smolín (dle zjištění 7-1721 Křž u silnice do Brna zpracovatele za hranicí ORP)

165

133/1 165 428/1 272/7 1 370/1 1 8/1 8/1 1062 8 1 418/1 435/1 1 2711 165 1

133/1 165 2140

Pozn.: při aktualizaci ÚAP v roce 2014 nedošlo ke změnám.

Dále jsou v území evidovány následující válečné hroby: Identifikační číslo Název

PROJEKT, s.r.o.

Katastrální území


Číslo parcely

Charakter hrobu



CZE6213-13827 CZE6213-13828 CZE6213-13829 CZE6213-13830 CZE6213-13831 CZE6213-13832 CZE6213-13833 CZE6213-13834 CZE6213-13835 CZE6213-13836

CZE6213-13837

CZE6213-27932

hromadný hrob brněnského pochodu smrti Památník hrdinům 2. světové války Památník padlým 1.sv války ve Smolíně u hřbitova Pomník obětem světových válek na návsi Památník padlým v obou světových válkách u kostela Památník padlým v první světové válce u kostela Památník padlých v první světové válce - u kostela Památník letce v 2.světové válce – u kostela Památník obětí z řad železničářů – na nádraží Pomník padlým hrdinůmsocha Rudoarmějce na náměstí Pomník padlému v 1.světové válce u cesty na hřbitov Památník padlým v 1.sv. válce, v Pohořelicích na židovském hřbitově

Evidované místo


6362, 6358

Branišovice

126/3

Pietní místo-objekt

Smolín

165


Ivaň

2059/1


Malešovice

8/1


Přibice

2200/1


Vranovice nad Svratkou 2564/10






Pohořelice na Jihlavou

1879/1






888

Nemovitá národní kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma (jev č.9)

2.5.

Pasporty nebyly poskytnuty.

2.6.

Památka UNESCO včetně ochranného pásma (jev č.10)

Pasporty nebyly poskytnuty.

2.7. obec Branišovice Cvrčovice

kód ZÚJ 593834 550272

Urbanistické hodnoty (jev č.11)

Urbanistické hodnoty Areál zámku v obci. Obec si do dnešní doby ponechala tvar silnicovky, s kostelem Sv. Jakuba umístěným v centru obce. Centrum obce vzniklo jako návesní typ s dominantním kostelem.

Ivaň

584517

Loděnice

594377

Malešovice

583332

Nejcenější část obce je tvořena Basilikou sv. Markéty ve slohu rané gotiky a přilehlou farou. Centrum obce vzniklo jako návesní typ s dominantním kostelem sv. Štěpána.

Odrovice

583529

Jedná se o návesní silnicovku ve směru S-J, se souvislým okapovým řazením domů.

Pasohlávky

584762

PROJEKT, s.r.o.

Obec Pasohlávky má charakteristickou zástavbu ulicového typu. Urbanisticky hodnotné je centrum obce, malý areál vinných sklepů a nově zrealizované nábřeží, které umožňuje korzování místních obyvatel a návštěvníků s výhledem na Pálavu. Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]



Pohořelice

584801

Přibice

584843

Šumice

594903

Troskotovice

594962

Vlasatice

585025

Vranovice

585033

Pohořelice Centrum města s kostelem sv. Jakuba Staršího Sádky, rybníky Obec si do dnešní doby ponechala tvar silnicovky, s kostelem Sv. Jana Křtitele umístěným severní části návsi obce. Obec si do dnešní doby ponechala tvar silnicovky, dominantu tvoří zvonice v severní části obce Dochovaný půdorysný tvar obce (sídelní návesní typ, s protáhlou návsí JZ-SV) je proto nutno chápat jako určitou urbanistickou hodnotu území. Obec Troskotovice je jednou z nejstarších obcí na jižní Moravě. První písemná zmínka je z roku 1046. Urbanisticky hodnotná je náves s dominantní budovou radnice, Kostelem sv. Václava a památkově chráněným domem s podloubím. Návesní typ centra obce, kterému dominuje kostel sv. Jana Křtitele. Zámek, přestavěný z tvrze z 16.stol. Obec má dvě centra - jedno u kostela Panny Marie a drůhé na návsi, které dominuje Základní umělecká škola a ne moc architektonicky kvalitní Nákupní středisko.

Viz též část II. Doplňující schemata a kartogramy. Požaduje se zohlednění drobných sakrálních staveb – kapličky, boží muka a kříže, které sice nejsou evidovány jako kulturní památky, přesto dotvářejí urbanisticky místní zástavbu a krajinný ráz. Novostavby by měly obsahovat zásady korespondující s tradiční zástavbou, zejména dodržení historického urbanismu, siluety obce, sklonu střech (sedlové, valbové, pultové) a používání klasických a v místě obvyklých materiálů.

2.8.

Region lidové architektury (jev č.12)


2.9.

Historicky významné stavby, soubory (jev č.13)

V území ORP Pohořelice nejsou jiné historicky významné stavby, než objekty památkově chráněné.

2.10. Architektonicky cenné stavby, soubory (jev č.14) (nepatří sem objekty památkově chráněné) Obec

kód ZÚJ

Branišovice Cvrčovice

593834 550272

Ivaň

584517

Objekt na p.č.200 – Petersova vila Objekt na p.č. 213/4 Kaple panny Marie Pomocné

Loděnice

594377

Fasáda RD na p.č. 445/1

Malešovice

583332

Odrovice Pasohlávky

583529 584762

Fasáda domu na p.č. 55/1 Fasáda domu na p.č. 251 Fasáda domu na p.č. 48

Pohořelice

584801

Přibice

584843

Šumice

594903

PROJEKT, s.r.o.

Architektonicky cenné stavby

Stará radnice na p.č. 973 k.ú. Smolín v obci kaple na p.č.1 Objekt na p.č. 109/1 Kaplička na p.č. 233 Kaplička na p.č. 354




Troskotovice Vlasatice Vranovice

594962 585025 585033

Objekt na p.č. 210 Fasáda RD na p.č.57 Fasáda RD na p.č.162/2 Kostel na p.č. 175

2.11. Významné stavební dominanty (jev č.15) kód ZÚJ

Obec Branišovice Cvrčovice

593834

Ivaň

584517

Loděnice

594377

Malešovice Odrovice

583332 583529


584762 584801

Přibice Šumice Troskotovice

584843 594903 594962

Vlasatice Vranovice

585025

550272

585033

Významné stavební dominanty Kostel, sýpka Petersonova vila – odborné učiliště, kostel sv. Jakuba Kostel sv. Bartoloměje Basilika sv. Markéty, Základní škola, sýpka Kostel sv. Štěpána Kostel Panny marie Pomocnice křesťanů Kostel sv. Anny v centru obce z roku 1675, Obecní úřad, vila na návsi a románský Mušovský kostel na ostrově v k.ú. Mušov. Pohořelice: sv. Jakuba Staršího, hotel Morava, Paarův zámeček, Brněnská 120, Stará Radnice Kostel sv. Jana Křtitele, základní škola, kulturní dům (kino) Zvonice, Základní škola Kostel sv. Václava, budova Obecního úřadu Kostel sv. Jana Křtitele, budova Obecního úřadu, Základní škola, Zámek a budova mateřské školy, sýpka na st. p .532 Kostel Panny Marie, sila Raiffeisen Agro Morava, spol.sro., budova školy

2.12. Území s archeologickými nálezy (jev č.16) Území ORP Pohořelice je možné v celém jejich rozsahu považovat za území s archeologickými nálezy. Při zásazích do terénu na takovém území dochází s velkou pravděpodobností k narušení archeologických objektů nebo situací a je tedy nezbytné provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). V území je před zahájením jakýchkoliv zemních prací a úprav terénu stavebník povinen tuto činnost v časovém předstihu oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a musí umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci případné provedení záchranného archeologického výzkumu (ustanovení § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů). Dle podkladů Národního památkového ústavu jsou v území ORP Pohořelice evidovány následující archeologické lokality: kód ZÚJ

Obec Celé ORP Loděnice

číslo Poř. č. SAS

594377

PROJEKT, s.r.o.

1 2 3 4 5

34-12-02/2 34-12-02/1 34-12-03/3


Typ Název lokality 3 1 1 2 1

území ORP Pohořelice Šestnáctihony, na pravém břehu Jezeřanského potoka Šestnáctihony, na levém břehu Jezeřanského potoka kostel sv. Markéty a jádro obce Loděnice



Šumice

594903

Branišovice

593834

Troskotovice

594962

Cvrčovice Smolín

550272

Cvrčovice Smolín

550272

Pohořelice

584801

585033 585033 585033 584843 584843 585033 585033 584843 584801

Vranovice Vranovice Vranovice Přibice Přibice Vranovice Vranovice Přibice Pohořelice

Nová Ves Vlasatice Nová Ves Ivaň Nová Ves Nová Ves Vlasatice Ivaň

585025 584517

585025 584517

PROJEKT, s.r.o.

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55

34-12-07/1 34-12-08/1 34-12-08/2 34-12-08/3

56

34-12-14/4

34-12-07/5 34-12-07/3 34-12-07/2 34-12-12/3 34-12-12/4 34-12-17/1 34-12-04/3 34-12-04/4 34-12-04/5 34-12-04/6 34-12-04/7 34-12-04/9 34-12-03/4 34-12-04/8 34-12-04/10 34-12-08/8 34-12-08/7 34-12-08/4 34-12-08/6 34-12-08/5 34-12-09/4 34-12-09/3 34-12-10/3 34-12-09/1 34-12-10/9 34-12-09/2 34-12-10/2 34-12-10/7 34-12-14/1 34-12-13/5 34-12-14/2 34-12-14/8 34-12-13/4 34-12-13/1 34-12-14/10 34-12-14/7 34-12-14/3 34-12-13/3 34-12-13/2


2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1 2 1

středověké a novověké jádro obce Šumice Dolní čtvrtky K Pohořelicím U Cihelny Vinohrádky, proti č.p. 27 a jádro obce Branišovice JZ od křižovatky U dolního rybníka Jiřice III Ve stráni středověké a novověké jádro obce Troskotovice středověké a novověké jádro obce Smolína intravilán intravilán intravilán pod kaplí Panny Marie Lochaperky tvrz a středověké jádro obce Cvrčovice Studýnková Pod studýnkou židovský hřbitov U mostu Kostel sv. Jakuba Staropoštovní ul. č 734 Sportovní hala Pod vinohrady, ZSV Borovice Přední Žleby trať "U Šatavy" SZ okraj obce intravilán středověké a novověké jádro obce Přibice Velké louky středověké a novověké jádro obce Vranovice Čtvrtky, Dlouhé vinohrádky Mlýnské Klášterka Hornoleský dvůr Proklaté středověké a novověké jádro obce Vlasatice Lenovice Přední louky Silnice Nová Ves-Mušov U Novoveského rybníku Za hřbitovem Zahrádky; Za krchowem;Vrchní zahrádky;Za hřbitovem



Pasohlávky

584762

Malešovice

583332

Odrovice

583529

57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92

34-12-14/9 34-12-14/6 34-12-14/5 34-12-19/25 34-12-19/9 34-12-19/8 34-12-19/19 34-12-19/24 34-12-19/20 34-12-19/7 34-12-19/23 34-12-19/4 34-12-19/5 34-12-19/17 34-12-19/26 34-12-19/6 34-12-19/21 34-12-19/11 34-12-19/14 34-12-19/27 34-12-19/12 34-12-19/10 34-12-19/18 34-12-19/22 34-12-19/3 34-12-19/28 34-12-19/15 34-12-20/17 34-12-19/16 34-12-20/18 34-12-19/13 34-12-24/8 34-12-24/7 34-12-24/6 34-12-25/17 34-12-24/10

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

93 94 95 96 97

34-12-24/9

1 2 1 2 1

34-12-03/1 34-12-03/2

středověké a novověké jádro obce Ivaň Na kouskách U Hřiště Neurissen, U státní silnice Muschaner Feld, Na Mušovsku Lopota Neurissen, Neurissäkern Rosstauscher Hradisko, Burgstall, Zeiselberg Padielken, Za stanicí, Padělky Neurissen Ve dvoře Muschener Feld U betléma, Ivaňsko, Kohlstadt Zeiselberg, U Pasohlávek Nový hřbitov Kohlstatt, Na ivaňské, Zelnisko Thaya Feld ? Areál, Za Tuchnou, Obenausfeldren, Obenaus Tuchet, Tuchnet, Tuchna, Mokřidla,Duchna Nový hřbitov Za kravínem, Thaya Feld Za tuchnou, Mokřidla, Laguny Mušov- areál U vodárny JJZ od Římského kopce Tabor, Taborgraben v trati (Tuchet), Duchna kostel sv. Leonarda Mühläcker, U dunajovických luk U soutoku Untere Mühläcker, U mlýna, Na dílcích, Svobodnický Waldl,Mühlächer,Na pískách,U Dunajov.luk, Bründeläker, U lávky, U sv. Jana, U Svatoján.jezír štěrkovna Bruckäcker,Brückäcker,Záhumenky u Dyje,U Dyje U kravína Waldl Mühläcker,Saubründllüss,Prostřed.hon u mlýna kulturní dům a jádro obce Malešovice u vepřína JZD a jádro obce Odrovice

2.13. Oblast krajinného rázu a její charakteristika (jev č.17) Hodnocení krajinného rázu v území ORP Pohořelice nebylo provedeno.

2.14. Místo krajinného rázu a jeho charakteristika (jev č.18) Hodnocení krajinného rázu v území ORP Pohořelice nebylo provedeno.

PROJEKT, s.r.o.




2.15. Místo významné události (jev č.19) Bitva u Loděnic.

2.16. Významný vyhlídkový bod (jev č.20) V území ORP Pohořelice se vyskytuje velké množství významných vyhlídkových bodů. Jedná se především o výhledy v okolí obce Pasohlávky na hřeben Pálavy a na Novomlýnské nádrže. Významná je především vyhlídka z Římského vrchu v k.ú. Mušov. Vedle toho je v území mnoho významných pohledů na Pálavu nebo místní stavební dominanty. Tato místa byla zakreslena do grafické části územně analytických podkladů.

2.17. Územní systém ekologické stability (jev č.21) Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch.

Koeficient ekologické stability

Podíl lesů z celkové výměry (%)

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

OBEC

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

Zajímavým údajem je rovněž podíl lesů na celkové výměře katastrálních území (lesnatost):

[4] období: 31.12.2013, [5] období: 31.12.2012 593834 550272 584517 594377 583332 583529 584762 584801 584843 594903 594962 585025 585033

Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

85,7 [5]

99,0 [5]

0,1 [5]

8,0 [5]

4,4 [5]

1,9 [5]

0,08 [4]

87,2 [5]

97,5 [5]

0,9 [5]

9,0 [5]

1,8 [5]

2,0 [5]

0,06 [4]

44,1 [5]

70,8 [5]

5,2 [5]

9,3 [5]

7,0 [5]

39,6 [5]

1,47 [4]

90,1 [5]

99,0 [5]

- [5]

8,8 [5]

0,4 [5]

0,7 [5]

0,02 [4]

90,4 [5]

99,0 [5]

0,0 [5]

5,6 [5]

1,2 [5]

2,8 [5]

0,05 [4]

92,5 [5]

99,0 [5]

0,1 [5]

5,4 [5]

1,2 [5]

0,9 [5]

0,03 [4]

51,3 [5]

81,2 [5]

2,8 [5]

8,4 [5]

28,5 [5]

11,7 [5]

1,00 [4]

59,5 [5]

94,4 [5]

0,6 [5]

16,2 [5]

10,8 [5]

13,5 [5]

0,38 [4]

88,4 [5]

95,1 [5]

0,9 [5]

9,7 [5]

1,5 [5]

0,3 [5]

0,07 [4]

88,9 [5]

98,0 [5]

1,6 [5]

6,7 [5]

3,1 [5]

1,3 [5]

0,07 [4]

88,0 [5]

95,8 [5]

0,5 [5]

5,1 [5]

2,4 [5]

4,4 [5]

0,12 [4]

77,0 [5]

95,9 [5]

0,9 [5]

7,2 [5]

9,3 [5]

6,5 [5]

0,23 [4]

69,8 [5]

94,5 [5]

1,2 [5]

11,8 [5]

0,8 [5]

17,6 [5]

0,29 [4]

71,7 [5]

94,0 [5]

1,0 [5]

9,8 [5]

8,7 [5]

9,8 [5]

0,30 [5]

Zdroj: ČSÚ 2014

ÚSES - Úvod Územní systém ekologické stability tvoří síť vybraných částí krajiny - biocenter a biokoridorů - jejichž úkolem je funkční a prostorové doplnění stávajícího systému do optimálně fungující podoby. Podle

PROJEKT, s.r.o.




vzájemných vztahů a významu jednotlivých částí tohoto systému se člení na místní, regionální a nadregionální. Všechny tři úrovně jsou základními prvky systému a jejich biocentra a biokoridory slouží jak k uchování genofondů, tak dosycování nižších úrovní organismy. Rozmístění prvků ÚSES je provedeno na základě stanovených funkčních a prostorových kritérií. Cílem realizace je zajistit podmínky pro uchování nebo obnovení genofondů krajiny a jejich příznivý ekologický vliv na krajinu. Biogeografická diferenciace území Jednou ze základních skupin podkladových informací nezbytných pro návrh ÚSES je biogeografické členění území, prostorově vyjadřující přirozené podmínky pro existenci organismů a jejich společenstev v krajině. Území mikroregionu Pohořelicko se nalézá v severopanonské podprovincii. K panonské provincii (a severopanonské podprovincii) je řazeno území hojného výskytu teplomilné bioty s relativně souvislým rozšířením dubu pýřitého.

Bioregiony Biogeografické podprovincie se člení v celou řadu jednotlivých biogeografických regionů neboli zkráceně bioregionů. Biogeografický region (bioregion) je individuální jednotkou biogeografického členění krajiny na regionální úrovni, zahrnující charakteristickou mozaiku nižších jednotek - biochor a skupin typů geobiocénů. Z hlediska územních systémů ekologické stability jsou bioregiony základními jednotkami pro vymezování reprezentativních nadregionálních biocenter a rámcovými jednotkami pro hodnocení reprezentativnosti a funkčnosti regionálního ÚSES. Území mikroregionu Pohořelicko spadá pod dva bioregiony – Lechovický a Dyjsko-moravský. Do Lechovického bioregionu (republikový kód 4.1) patří suchá, převážně sprašová oblast ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, táhnoucí se od rakouských hranic mezi Hnanicemi a Jaroslavicemi přes východní část Znojemska, Miroslavsko a Pohořelicko k Brnu, kde je nivami Svratky a Svitavy oddělena východní část bioregionu na Šlapanicku. Biota území s četnými pontickými a submediteránními druhy je obohacena rovněž o některé prvky hercynské. Velmi specifický Dyjsko-moravský bioregion (republikový kód 4.5) s mokřadní až vlhkomilnou lužní biotou je tvořen širokými údolními nivami Moravy, Dyje (od ústí až téměř ke Znojmu), Svratky (od ústí po Brno), Svitavy (v Brně) a Jihlavy (od ústí po Pravlov). Regionální a nadregionální ÚSES Vzhledem k absenci právně platné dokumentace Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje je regionální a nadregionální ÚSES pouze záměrem (viz. jev č. 118). Místní ÚSES Podkladem pro zákres místního systému ÚSES byly územní plány jednotlivých obcí. V případech, kde dochází k nesouladům v hierarchii s nadmístním systémem, nebo kde nejsou zajištěny vzájemné návaznosti prvků, byly vyhodnoceny problémy (viz. též: 04 Výkres problémů k řešení).

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Územní systém ekologické stability (funkční prvky-zeleně, navrhované prvky-fialově)

2.18. Významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.22) V území ORP Pohořelice nebyl registrován žádný významný krajinný prvek. V území ORP Pohořelice jsou dle sdělení AOPK evidovány mokřady mezinárodního významu - RS Mokřady dolního Podyjí.

PROJEKT, s.r.o.




2.19. Významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou (jev č.23) Dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou významnými krajinnými prvky také všechny lesy, vodní toky a rybníky, jezera a údolní nivy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením dle § 4 odst. (2) citovaného zákona. AOPK poskytla údaje o poloze mokřadů Dolního Podyjí I. O ostatních VKP ze zákona neposkytl žádný z poskytovatelů údajů pasporty. Do ÚAP tedy byly zahrnuty pouze VKP charakteru mokřady, lesy, vodní toky a vodní plochy (jezera, rybníky). Údolní nivy nebyly vymezovány.

2.20. Přechodně chráněná plocha (jev č.24) Nevyskytuje se v území ORP Pohořelice.

2.21. Národní park včetně zón a ochranného pásma (jev č.25) Nevyskytuje se v území ORP Pohořelice.

2.22. Chráněná krajinná oblast včetně zón (jev č.26) Nevyskytuje se v území ORP Pohořelice.

2.23. Národní přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.27) Nevyskytuje se v území ORP Pohořelice .

2.24. Přírodní rezervace včetně ochranného pásma (jev č.28) Jihovýchodně od obce Pasohlávky leží PR Věstonická nádrž. Předmětem ochrany je umělá přehradní nádrž se soustavami ostrůvků, bohaté hnízdiště a shromáždiště vodních ptáků. Rozloha v k.ú. Mušov je cca 480 ha. Tato Přírodní rezervace má stanoveno ochranné pásmo, které se rozkládá v k.ú. Ivaň. V severní části k.ú. Ivaň leží Přírodní rezervace Plačkův les a říčka Šatava. Předmětem ochrany je zaplavovaný zbytek lužního lesa s bohatou avifaunou. Rozloha v k.ú. Ivaň je cca 113 ha. Pod Šumicemi leží Přírodní rezervace Šumický rybník. Předmětem ochrany je rybník s vlhkými loukami, významné refugium živočichů. Rozloha v k.ú. Šumice je cca 24 ha.

2.25. Národní přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.29) Nevyskytuje se v území ORP Pohořelice .

2.26. Přírodní park (jev č.30) Do řešeného území zasahuje Přírodní park Niva Jihlavy. Leží ve východní části k.ú. Malešovice a k.ú. Odrovice.

2.27. Přírodní památka včetně ochranného pásma (jev č.31) Přehled přírodních památek ležících v území ORP Pohořelice : název Dolní Mušovký luh Betlém

PROJEKT, s.r.o.

Předmět ochrany Lužní porost na soutoku Jihlavy a Svratky s bohatou avifaunou Bažina - bohatý výskyt obojživelníků




Troskotovický dolní rybník

Rybník s rákosinami a břehovými porosty, bohatá ornitologická lokalita

2.28. Památný strom včetně ochranného pásma (jev č.32) V území se nachází: Novoveská lípa (na parcele 3231 KN Nová Ves u Pohořelic) a skupina stromů Tři duby na Studýnkové (na parcele 3092 k.ú. Pohořelice nad Jihlavou).

2.29. Biosférická rezervace UNESCO, geopark UNESCO (jev č.33) Nevyskytuje se v území ORP Pohořelice .

2.30. NATURA 2000 - evropsky významné lokality (jev č.34) V rámci soustavy Natura 2000 byly v území ORP Pohořelice vymezeny evropsky významné lokality: Kód lokality Název lokality CZ0623027 CZ0624103 CZ0620084

katastry (V REG.)

Šumické rybníky Pohořelice nad Jihlavou, Šumice Ivaň, Mušov, Nová Ves u Pohořelic, Pohořelice nad JihlaMušovský luh vou, Přibice Vranovický a Ivaň, Vranovice nad Svratkou Plačkův les

Předmět ochrany EVL ZV SL PK



CZ0623027 EVL Šumické rybníky sestává ze soustavy rybníků na Šumickém potoce, mezi obcemi Šumice a Pohořelice, ve střední části Dyjsko-svrateckého úvalu. Vodní ekosystém mělkých průtočných rybníků s částečně zachovalou litorální zónou a poměrně rozsáhlými rákosinami. Významné hnízdiště a tahová zastávka ptáků, výskyt řady významných druhů - bukač velký, zrzohlávka rudozobá, lžičák pestrý, potápka černokrká, aj. Významná je početnost populace kuňky ohnivé.



CZ0624103 EVL Mušovský luh je komplex lužního lesa podél dolního toku řeky Jihlavy mezi obcí Přibice a střední nádrží vodního díla Nové Mlýny. Lokalita představuje jeden z posledních dochovaných zbytků lužního lesa po vybudování střední novomlýnské nádrže. Kvalitnější porosty tvrdého luhu se nachází především v jižní části území - Mušovském luhu, kde se vyskytují i významnější druhy rostlin. Vyskytují se zde minimálně dva druhy významné z hlediska Natury 2000 - roháč velký (Lucanus cervus) a vydra říční (Lutra lutra).



CZ0620084 EVL Vranovický a Plačkův les je území ležící v Dyjsko-svratecké nivě, jižně od obce Vranovice, v prostoru mezi řekami Svratkou a Šatavou. Dominantu porostu tvoří tvrdé luhy nížinných řek. V okolí přirozeného toku říčky Šatavy se fragmentálně vyvíjejí měkké luhy, na místech s dlouhodobě stagnující vodou mokřadní olšiny a ve fragmentech porosty rákosin a vysokých ostřic. V tůních výskyt vodních makrofyt. V území se rozmnožuje řada obojživelníků včetně bohaté populace skokana ostronosého, která vykazuje řadu odlišností od ostatních populací tohoto druhu. Vyskytuje se zde řada chráněných druhů ptáků, hnízdí zde orel mořský, luňák hnědý, čáp černý, nocují volavka popelavá a kvakoš noční.

2.31. NATURA 2000 - ptačí oblasti (jev č.35) V rámci soustavy Natura 2000 byla v území ORP Pohořelice vymezena ptačí oblast:

PROJEKT, s.r.o.




Kód lokality Název lokality Střední nádrž CZ0621030 vodního díla Nové Mlýny 

katastry (V REG.) Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Ivaň, Mušov

CZ0621030 Ptačí oblast Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je lokalita nacházející se asi 10 km S od Mikulova, mezi obcemi Strachotín a Dolní Věstonice a silnicí na Mikulov. Nádrž má rozlohu 4 km na délku a 3 km na šířku. Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny leží na soutoku Dyje, Svratky a Jihlavy, v místě bývalých lužních biotopů. V nádrži je velice rozdílná výška vodní hladiny a již při malém poklesu vody se vynořují ostrůvky. Při hladině 170,35 m n. m. je vynořeno téměř 20 ha ostrůvků ve dvou soustavách. Lokalita je významná jak v hnízdním období, tak v období tahu i v zimě. Střední nádrž je významným hnízdištěm, tahovou zastávkou a zimovištěm pro řadu druhů ptáků. Oblast byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného, na tři zimující druhy - orel mořský, husa polní a husa běločelá a na podzimní shromaždiště husy velké. Střední nádrž je kromě rybáka obecného také nejvýznamnějším hnízdištěm, zrzohlávky rudozobé a racka chechtavého v ČR. Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého a racka bouřního a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého v ČR. Ještě donedávna představovala i největší hnízdiště husy velké. V první polovině 80. let minulého století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého v ČR, která sídlí nyní v NPR Křivé jezero. Na nádrži se každoročně shromažďuje více než 20 000 kusů vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého, v zimě bezkonkurenčně převládají severské husy. Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého v ČR. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců.

2.32. Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (jev č.36) V území ORP Pohořelice v jižní části k.ú. Troskotovice se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů s národním významem: - Otis tarda (drop velký), kriticky ohrožený druh. V lokalitách výskytu nutno zachovat podíl orné půdy a trvalých travních porostů.

PROJEKT, s.r.o.




3. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 3.1.

Lesy ochranné (jev č.37)

Kategorizace lesů je definována zákonem 289/1995 Sb., o lesích. Klasifikuje lesy podle převažujících funkcí do tří kategorií 1) lesy ochranné (§ 7 zákona) 2) lesy zvláštního určení (§ 8 zákona) 3) lesy hospodářské (§ 9 zákona). 

Do kategorie lesů ochranných se zařazují a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.

Lesy ochranné se v řešeném území nenacházejí.

3.2.

Lesy zvláštního určení (jev č.38)

2) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. Zákres lesů zvláštního určení je zobrazen v grafické části ÚAP.

3.3.

Lesy hospodářské (jev č.39)

Lesy hospodářské byly zakresleny ve výkresové části ÚAP.

PROJEKT, s.r.o.




3.4.

Vzdálenost 50 m od okraje lesa (jev č.40)

Vzdálenost 50 m od okraje lesa byla zakreslena ve výkrese č.02 Výkres limitů využití území.

3.5.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (jev č.41)

BPEJ jsou zakresleny v grafické části ÚAP. Nejčastěji se v území ORP Pohořelice vyskytují následující BPEJ:

BPEJ 0.00.23 0.00.35

Třída přednosti ochrany Charakteristika HPJ ZPF les vodní plocha Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem

0.01.00

I

0.01.10

II

0.03.00

I

0.04.01

IV

0.05.01

II

0.06.00

II

0.08.10

II

0.56.00

I

0.58.00

II

0.59.00

III

0.60.00

I

0.62.00

II

PROJEKT, s.r.o.

Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným Černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu Černozemě modální a černozemě pelické, hnědozemě, luvizemě, popřípadě i kambizemě luvické, smyté, kde dochází ke kultivaci přechodného horizontu nebo substrátu na ploše větší než 50 %, na spraších, sprašových a svahových hlínách, středně těžké i těžší, převážně bez skeletu a ve vyšší sklonitosti Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu Černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí Černice glejové, černice glejové karbonátové na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké i lehčí, bez skeletu, dočasně zamokřené spodní vodou kolísající v hloubce 0,5 - 1 m




Schema zobrazující zvláště chráněné zemědělské půdy (I. a II. třídy ochrany) v území ORP Pohořelice je obsaženo v části C. PODKLAD PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ (Doplňující schemata a kartogramy).

3.6.

Biogeografické členění řešeného území, hranice biochor (jev č.42)

Řešené území patří do biogeografického regionu 4.1a – Lechovický, 4.2 – Mikulovský a 4.5 – Dyjsko-moravský v Panonské podprovincii. V rámci biogeografického regionu 4.1a se v zájmovém území vyskytují biochory:  1Db,1PB, 1RB, 1RE, 1RN, -2BE, -2PB V rámci biogeografického regionu 4.2 se v zájmovém území vyskytují biochory:  1Db, 1RB, 1RN V rámci biogeografického regionu 4.5 se v zájmovém území vyskytují biochory:  1Le, 1Lh V území ORP Pohořelice se vyskytují tyto typy biochor: 1Db – Podmáčené sníženiny na bazických zeminách 1Le – Širší hlinité nivy s hrúdy 1Lh – Širší hlinité nivy 1Pb – Pahorkatiny na slínech 1PN – Pahorkatiny na vápnitých píscích 1RB – Plošiny na slínech 1RE – Plošiny na spraších 1RN – Plošiny na zahliněných štěrkopíscích -2BE – Rozřezané plošiny na spraších v suché oblasti -2PB – Pahorkatiny na slínech v suché oblasti Biogeografické regiony a biochory jsou zakresleny v grafické části průzkumů a rozborů.

3.7.

Investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (jev č.43)

Jsou zakresleny v grafické části územně analytických podkladů (závlahy, odvodnění).

3.8.     

Vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem (jev č.44)

Přehled vodních zdrojů podzemní vody (zdroj: : www.voda.gov, bez mapového zákresu): Jímací území Cvrčovice HV 1001 Ivaň (mimo provoz) L4, S1, L3, L1 (Loděnice) Jímací území Nová Ves u Pohořelic Jímací území Vranovice I Ochranná pásma vodních zdrojů poskytnuta s.p. Povodí Moravy.

3.9.

Chráněná oblast přirozené akumulace vod (jev č.45)


PROJEKT, s.r.o.




3.10. Zranitelná oblast (jev č.46) Pro celé správní území ORP Pohořelice, s výjimkou k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov platí tzv. „Nitrátová směrnice“, tj Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Směrnice se týká především opatření ve vztahu k hnojení dusíkatými hnojivy, což přesahuje problematiku řešenou územním plánem. Ve vztahu k územnímu plánu je důležité ustanovení § 12 odst (1), podle kterého je třeba na všech pozemcích přiléhajících k vodnímu toku nebo jiným vodním útvarům zachovat břehové porosty a tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný nezorněný pás o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů.

3.11. Vodní útvar povrchových, podzemních vod (jev č.47) (Definice dle zákona 254/2001 O vodách - Vodním útvarem je vymezené významné soustředění povrchových nebo podzemních vod v určitém prostředí charakterizované společnou formou jejich výskytu nebo společnými vlastnostmi vod a znaky hydrologického režimu. Vodní útvary se člení na útvary povrchových vod a útvary podzemních vod. Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.) V území ORP Pohořelice se nacházejí tyto útvary povrchových vod: ID útvaru 510030 510031 10100006 416520000100 10100010 10100829

PROJEKT, s.r.o.

Název útvaru Nádrž Nové Mlýny I. - horní Nádrž Nové Mlýny II. - střední Dyje Jihlava Svratka Mlýnský náhon Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

Kmenový vodní tok Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje Dyje

Kategorie útvaru stojaté stojaté tekoucí tekoucí tekoucí tekoucí



10100437 10101004

Olbramovický potok Našiměřický potok

Dyje Dyje

tekoucí tekoucí

Nejvýznamnějším vodním tokem, který prochází řešeným územím je řeka Dyje, která protéká soustavou novomlýnských nádrží. Na území ORP Pohořelice leží horní a střední nádrž VN Nové mlýny. Správcem vodního toku je Povodí Moravy, s.p. Severojižním směrem protéká územím řeka Jihlava, která se vlévá do Dyje ve společném soutoku s řekou Svratkou. Správcem obou toků je Povodí Moravy, s.p.

3.12. Vodní nádrž (jev č.48) V území ORP Pohořelice se nachází:  Vodní nádrž Nové Mlýny I – horní, kategorie útvar povrchových vod je stojaté, kmenovým vodním tokem je řeka Dyje  Vodní nádrž Nové Mlýny II – střední, kategorie útvar povrchových vod je stojaté, kmenovým vodním tokem je řeka Dyje  Vrkoč – KÚ Nová ves u Pohořelic, stojaté, kmenovým tokem řeka Dyje  Novoveský rybník – KÚ Vlasatice, stojaté, kmenovým tokem řeka Dyje  Starý – KÚ Pohořelice nad Jihlavou, stojaté, kmenovým tokem řeka Dyje  A další

3.13. Povodí vodního toku, rozvodnice (jev č.49) Řešené území spadá do oblasti povodí Dyje, rozvodnice se nenachází v zájmovém území.Oblast je pod správou Povodí Moravy, s.p., Závod Dyje. Hydrologická povodí 3.řádu: Č.hydrologického Povodí pořadí 4-14-03 Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku 4-15-03 Svratka od Svitavy po Jihlavu 4-16-04 Jihlava od Rokytné po ústí a Svratka od Jihlavy po ústí 4-17-01 Dyje od Svratky po ústí Podrobný zákres rozvodnic dílčích povodí 3. A 4. řádu je v grafické části ÚAP. Užívání pozemků sousedících s koryty vodních toků: podle § 49 zákona o vodách a o změně některých zákonů č. 254/2001 Sb. mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat pozemky sousedící s korytem vodního toku: a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry. Takový vodní tok se v území ORP Pohořelice nevyskytuje. b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Mezi drobné vodní toky patří všechny ostatní vodní toky v území ORP Pohořelice .

3.14. Záplavové území (jev č.50) V grafické části ÚAP je zakreslena rozlivová plocha Q100 stanovená v povodí řek Jihlavy a Dyje. Záplavové území řeky Jihlavy bylo stanoveno rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje pod č.j. S-JMK 1303/2006 OŽP-Mi. Zasahuje správní území obcí Malešovice, Odrovice, Cvrčovice, Pohořelice, Ivaň, Přibice.

PROJEKT, s.r.o.




Záplavové území řeky Dyje bylo stanoveno rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje JMK 111901/2010 a zasahuje okrajově k.ú. Pasohlávky. Záplavové území řeky Jihlavy bylo zúženo v důsledku vybudování protipovodých ochranných prvků na území obce Cvrčovice.

3.15. Aktivní zóna záplavového území (jev č.51) Aktivní zóna záplavového území řeky Jihlavy (Q20) byla stanovena rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje pod č.j. JMK 1303/2006 a aktualizováno rozhodnutím Čj.J MK 10227/2008. Vymezení aktivních zón záplavového území se dotýká katastrálních území obcí Iváň, Přibice. Pohořelice, Cvrčovice.

3.16. Území určené k rozlivům povodní (jev č.52) Nebylo stanoveno.

3.17. Území zvláštní povodně pod vodním dílem (jev č.53) Do území ORP Pohořelice zasahují tato záplavová území zvláštní povodně:  Území zvláštní povodně – prázdnění 170m3  Území zvláštní povodně 1 Mostiště  Území zvláštní povodně 1 z Dalešic  Území zvláštní povodně 1 z Mohelna překlopení  Území zvláštní povodně 2 z Mohelna  Území zvláštní povodně 3 z Mohelna Zájmové území obcí Cvrčovice, Ivaň, Malešovice, Odrovice, Pohořelice, Přibice, Vlasatice, Vranovice je ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní způsobenou poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla. Do textové části odůvodnění v návrhu ÚP je nutno v kapitole ochrana obyvatelstva doplnit informaci, že zájmové území je ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní způsobenou poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla …na řece ….Území ohrožené zvláštní povodní je vymezeno dle § 69 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Ohrožené území ovlivňuje zástavbu na pravém (i levém) břehu řeky ….. Ochrana tohoto území je řešena v souladu s METODICKÝM POKYNEM odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro zpracování plánu ochrany území pod vodním dílem před zvláštní povodní č. 14 ze září 2005.

3.18. Objekt/zařízení protipovodňové ochrany (jev č.54) Vodní nádrže Nové Mlýny byly vybudovány v letech 1975 – 1988 na řece Dyji, jako ochrana proti povodním, na využití energie i kvůli zavlažování. Dále se vyskytují v území ORP Pohořelice ochranné hráze podél dalších vodních toků.

3.19. Přírodní léčivý zdroj, zdroj přírodní minerální vody včetně ochranných pásem (jev č.55) V k.ú. Pasohlávky a k.ú. Mušov se nacházejí dva zdroje přírodní minerální vody, vrty Mušov-3G a Pasohlávky-2G. Voda z vrtů je Na-Cl typu, obsahující sulfan, vykazuje velmi příznivé parametry a lze ji hodnotit jako zdroj termy, který je možné exploatovat pro balneologické i rekreační účely. Vrt Mušov3(G) má osvědčení přírodního léčivého zdroje, pro vrt Pasohlávky-2(G) toto osvědčení dosud nebylo vydáno. Kolem obou vrtů byla stanovena ochranná pásma I. stupně přírodních léčivých zdrojů. Na základě hydrogeologického šetření bylo vymezeno toto OP kruhem o poloměru 25m.

PROJEKT, s.r.o.




Do OP II.stupně přírodních léčivých zdrojů Pasohlávky spadají následující katastrální území: Branišovice, Pohořelice, Přibice, Vranovice, Troskotovice, Vlasatice, Nová Ves, Ivaň, Pasohlávky a Mušov.

3.20. Lázeňské místo, vnitřní a vnější území lázeňského místa (jev č.56) Za lázeňské místo lze dle § 28 zákona č. 164/2001 Sb., v platném znění, stanovit území obce nebo jeho část anebo území více obcí, popřípadě jejich částí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa. Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví vláda nařízením. Lázeňské místo Pasohlávky dosud nebylo stanoveno. Podmínky vhodné k rozvoji lázeňství se nacházejí v k.ú. Pasohlávky a Mušov. V současné době je ve výstavbě dopravní a technická infrastruktura. Tato investice je největším rekreačním a turistickým rozvojovým projektem v regionu Jihomoravského kraje s prokazatelnými mezinárodními ambicemi. Léčebné lázně vhodně doplňují strukturu nabídky pro cestovní ruch u významné turistické lokality Nové mlýny s rozvojovými možnostmi rekreačních prostorů. Lázeňská oblast je vymezena na poloostrově nad Pobřežním hájem.Oblast zaručuje dostatečný prostor pro realizaci uceleného lázeňského komplexu se všemi náležitostmi včetně zeleně i klidovou polohu v ekologicky příznivém prostředí. Nabízí možnosti využití léčebných zařízení rekreanty ubytovaných v Pasohlávkách, resp. Dalších částech rekreačního území. Jedním z cílů je nabídnout služby, které umožní prodloužení turistické sezóny. Předpoklady úspěšné realizace záměru posiluje velmi dobrá dopravní dostupnost (rychlostní silnice R 52), a i skutečnost, že území je součástí Vídeňské urbanizační osy. Realizace záměru podstatně rozšíří nabídku služeb v oblasti cestovního ruchu, vytvoří stálá pracovní místa a podnítí další rozvoj turistické infrastruktury v Lednicko Valtickém areálu

3.21. Dobývací prostor (jev č.57) Dobývací prostory (výhradní) 

Dobývací prostor „Žabčice“ č. 7 1083, stanovený pro organizaci České štěrkopísky spol. s r.o.. Dobývací prostor je současně i chráněným ložiskovým územím.



Dobývací prostor „Žabčice I“ č. 6 0367, stanovený pro organizaci pískovna Hrušovany, a.s. Dobývací prostor je současně i chráněným ložiskovým územím. Bez zobrazení v grafických datech.

PROJEKT, s.r.o.






Dobývací prostor „Smolín“ č. 7 1188, organizace Pískovny Morava spol s r.o. Těžební prostory (nevýhradní)



Těžební prostor – lokalita Smolín, organizace SETRA, spol s r.o. Bez zobrazení v grafických datech.



Těžební prostor – lokalita Smolín III , organizace Pískovny Morava, spol s r.o. Bez zobrazení v grafických datech.

3.22. Chráněné ložiskové území (jev č.58) V území ORP Pohořelice se dle informací ČGS – GEOFOND nacházejí následující chráněná ložisková území: KLIC_CH KLIC L CISLO_GF CIS_CL NAZEV_CL SUROVINA 36843 38801 7010901020 01090102 Žabčice Štěrkopísky štěrkopísky a živcové suro37127 39085 7010901010 01090101 Smolín viny 26240000 Smolín živcové suroviny zemní plyn (podzemní zá40019000 Dolní Dunajovice I sobník plynu) Aktuální informace dohádatelné v Surovinovém informačním systému SURIS, dostupné z: http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5

3.23. Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry (jev č.59) V území SO ORP Pohořelice nejsou realizovány zvláštní zásahy do zemské kůry.

3.24. Ložisko nerostných surovin (jev č.60)

KLIC_LOZ

CISLO_GF

SUBREGISTR

214288

326240000

Bilancovaná ložiska (výhradní)

214387

301090100

286084

285971 KLIC

Výhradní ložiska surovin (zdroj: ČGS-GEOFOND):

Bilancovaná ložiska (výhradní)

TEZBA

ORGANIZACE

SUROVINA

Smolín-Žabčice

6 - dosud netěženo

Pískovny Morava, s.r.o.

Živcové suroviny

1733

3010901

Žabčice-Smolín

3 - povrchová současná

Pískovna Hrušovany a.s., Hradčany

Živcové suroviny, štěrkopísky

19897

3010905

Hrušovany u Brna

Povrchová současná

České štěrkopísky spol. s r.o., Praha

Živcové suroviny, štěrkopísky

Pozn.: Chybí zákres

CIS_LOZ NAZEV_LOZ

3262400

Ložiska výhradní

ORG

Prognózní zdroje surovin:

PROJEKT, s.r.o.




KLIC KLIC_LOZ CISLO_GF SUBREGISTR CIS_LOZ 293544 220118 936000000 P - schválené pro- 9360000 gnózy (vyhrazené) 285059 213519 932420000 R - schválené 9324200 prognózy (nevyhrazené) 288187 216025 911080000 R - schválené 9110800 prognózy (nevyhrazené)

NAZEV_LOZ TEZBA ICO ORGANIZACE Medlov6 - dosud 00164801 MŽP, Praha 10 Smolín netěženo Vranovice

dosud ne- 00164801 MŽP, Praha 10 těženo

Branišovice

dosud ne- 00164801 MŽP, Praha 10 těženo

Nevýhradní ložiska: Západně od obce Pasohlávky se nachází nevýhradní ložisko. Další nevýhradní ložisko se nachází při vjezdu do kempu Merkur v k.ú. Mušov. V severní části k.ú. Ivaň se nachází dvě nevýhradní ložiska. V severovýchodní části k.ú. se nachází několik nevýhradních ložisek. Do severní části k.ú. Přibice zasahuje jedno větší nevýhradní ložisko. Další nevýhradní ložiska se nacházejí v k.ú. Smolín, Loděnice a Šumice. (Zdroj: Grafická data jsou převzata z Limitů využití území Jihomoravského kraje.)

3.25. Poddolované území (jev č.61) V území ORP Pohořelice nejsou evidována poddolovaná území.

3.26. Sesuvné území a území jiných geologických rizik (jev č.62) Pod vrchem Hradisko v k.ú. Mušov pod vinnými sklepy směrem k silnici I/52 je evidován potenciální sesuv „Mušov“, klíč 2279. (zdroj Česká geologická služba – GEOFOND)

3.27. Staré důlní dílo (jev č.63) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.28. Staré zátěže území a kontaminované plochy (jev č.64) obec Branišovice Loděnice Malešovice Pasohlávky Pasohlávky Pohořelice Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice Vranovice

název lokality Skládka Branišovice U sadu skládka Malesovice skládka Pasohlavky skládka Pasohlavky 58 Pohořelice - Smolín 54 Přibice - Pávišova jáma skládka Sumice skládka Troskotovice 72 Vlasatice - Stará cihelna 74 Vranovice - Hlinek skládka Vranovice

číslo k.ú. 609374 686344 690872 718220 718220 751090 735311 764248 768553 783307 785512 785512

název katastrálního území Branišovice Loděnice u Moravského Krumlova Malešovice Pasohlávky Pasohlávky Smolín Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice nad Svratkou Vranovice nad Svratkou

Zdroj: MŽP ČR 2010; tabulková data neodpovídají zcela poskytnutým údajům mapovým

PROJEKT, s.r.o.




Zdroj: MŽP ČR 2010

3.29. Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (jev č.65) Mapy jsou konstruovány v síti 1x1 km. Čtverec je označen hodnotou 1 nebo 2, když je překročen imisní limit, resp. cílový imisní limit alespoň u jedné látky. Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí: Imisní limity CL_bezO3

ZDR_LVMT CL_sO3

Obsah imisních limitů překročení cílového imisního limitu (mimo O3) (As, Cd, Ni, benzo(a)pyren) (SO2, CO, PM10, Pb; benzen a NO2 i s mezí tolerance MT) překročení cílového imisního limitu včetně O3 (As, Cd, Ni, benzo(a)pyren, přízemní ozon)

Hodnocení území ORP Pohořelice 0 - bez překročení imisního limitu 1 - překročení imisního limitu v celém řešeném území 1 - překročení imisního limitu v celém řešeném území

Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace: Imisní limity

Obsah imisních limitů

PROJEKT, s.r.o.


Hodnocení území ORP Pohořelice ÚAP správního území ORP POHOŘELICE - aktualizace 2014


EKO_bezO3

překročení imisního limitu bez přízemního ozonu (cílový imisní limit pro AOT40) 0 - bez překročení imisního limitu (SO2, NO2)

EKO_sO

překročení imisního limitu včetně přízemního ozonu (cí1 - překročení imisního limitu v celém řešeném území lový imisní limit pro AOT40) (SO2, NO2, AOT40 – ozon)

3.30. Odval, výsypka, odkaliště, halda (jev č.66) Odkaliště býv. Fruty Vranovice, bez mapového zákresu.

3.31. Technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma (jev č.67) Poskytovatelé dat v některých případech neposkytli popisné údaje o jevech č. 67. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno), pokud není přímo v textu uvedeno jinak. Obec

Objekty zásobení vodou

BRANIŠOVICE CVRČOVICE

Nevyskytují se (Zdroj: Vodovod Pohořelice, Provozní řád, AQUA PROCON s.r.o., 2005, Vodovod Pohořelice, Dodatek č.2 k provoznímu řádu, AQUA PROCON s.r.o., 2007, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno )





IVAŇ



LODĚNICE



jímací území Cvrčovice o celkové vydatnosti 30 l/s. Jsou zde vybudovány 3 vrtané studny, z kterých je podzemní voda pomocí ponorných čerpadel dopravována výtlačnými řady do akumulace 400 m3 (185,0/182,0). Jímaná voda vyhovuje ČSN „Pitná voda“ bez úpravy s vyjímkou obsahu rozpuštěného kyslíku, který se pohybuje v rozmezí 1,00 - 6,92 mg O2/l. Z tohoto důvodu jsou v armaturní komoře akumulace 400 m3 zabudovány aerační věže. Jímací území je chráněno ochranným pásmem OP 1.stupně vnitřní a OP 2. stupně vnější. . OP 1.stupně platí pro vrty HV 208 , HV 301 a HV 302 v rozsahu 20 x 20 m.Ochranné pásmo 1.a 2. Stupně bylo vyhlášeno rozhodnutím Okresního úřadu v Břeclavi referátem životního prostředí pod č.j.vod.107/00-231.2/Bi ze dne 20.3.2000. Jímací území Ivaň (vydatnost 15,0 l/s) tvoří vrtané studny. Toto jímací území je v současné době mimo provoz vzhledem k špatné kvalitě vody a s její vodou není ani v budoucnu uvažováno s úpravou vody pro zásobování. Tento závěr možná bude muset být přehodnocen v souvislosti s předpokládaným mohutným rozvojem rekreace a lázeňství v obci Pasohlávky. prameniště Loděnice

MALEŠOVICE

Nevyskytují se

ODROVICE

Nevyskytují se vodojem Pasohlávky 2 x 900 m3 (219/213,5). Jímací území Nová Ves tvoří soustava vrtaných studní, z nichž je voda jímána pomocí násoskových řadů do sběrné studny a dále přes aerační zařízení čerpána do akumulace upravené vody. Celková vydatnost JÚ je v současné době cca 35 l/s. Z JÚ Nová Ves je voda čerpána do řídícího vodojemu Pasohlávky. VDJ Smolín 2 x 1000 m3 (222,0/217,0). Vodojem je umístěn na Smolínském kopci a je tvořen dvěma krabicovými nádržemi a přilehlou armaturní komorou. Voda je dopravována pomocí čerpadla přes obec Cvrčovice až do prostoru ná-

PASOHLÁVKY POHOŘELICE

 



PROJEKT, s.r.o.




městí v Pohořelicích . Z tohoto místa je veden řad z PVC DN 300 ve funkci výtlačného a zároveň zásobovacího řadu do vodojemu Smolín., který slouží jako tzv. ,,vodojem za spotřebištěm“ PŘIBICE Nevyskytují se ŠUMICE Nevyskytují se TROSKOTOVICE Nevyskytují se VLASATICE Nevyskytují se VRANOVICE  Jímací území Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) a Vranovice II (vydatnost 28,0 l/s) tvoří soustava vrtaných studní. Vzhledem k nedostatečné kvalitě jímané vody, která neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000, byla realizována v prameništi úpravna vody na Q = 45,0 l/s a VDJ 400m3.

3.32. Vodovodní síť včetně ochranného pásma (jev č.68) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevech č. 68. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno). Převážná část řešeného území je zásobována ze SV Pohořelice, 4 obce jsou ale zásobovány ze sousedního územního celku Znojmo – Branišovice, Loděnice, Šumice a Troskotovice. Skupinový vodovod Pohořelice tvoří systém v zásobování pitnou vodou pro tato sídla:  Cvrčovice  Malešovice  Odrovice  Pohořelice  Smolín Zdrojem vody skupinového vodovodu Pohořelice je jímací území Cvrčovice o celkové vydatnosti 30 l/s. Jsou zde vybudovány 3 vrtané studny, z kterých je podzemní voda pomocí ponorných čerpadel dopravována výtlačnými řady do akumulace 400 m3 (185,0/182,0). Jímaná voda vyhovuje ČSN „Pitná voda“ bez úpravy s vyjímkou obsahu rozpuštěného kyslíku, který se pohybuje v rozmezí 1,00 - 6,92 mg O2/l. Z tohoto důvodu jsou v armaturní komoře akumulace 400 m3 zabudovány aerační věže. Z akumulace 400 m3 je voda čerpací stanicí dopravována vodovodním řadem DN 200 - 300 čerpáním přes vodovodní síť Cvrčovice a Pohořelice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3 (222,0/217,0), který slouží jako vodojem za spotřebištěm. Při vypnutí čerpadel jsou spotřebiště zásobována zpětně gravitačním průtokem. Stejný způsob zásobení vodou se týká i obcí Odrovice a Malešovice. Obec Smolín je zásobována gravitačně přímo z VDJ Smolín 2 x 1000 m3. Správcem vodovodu je VAK , Břeclav, a.s. Ve výhledu se uvažuje s výstavbou samostatného výtlačného řadu DN 250 v dl. 3.350 m z ČS Cvrčovice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3, stáv. řad DN 300 by pak sloužil pro gravitační průtok jako zásobovací.



Značná část území je zásobována ze Skupinového vodovodu Hustopeče, a sice obce:  Ivaň  Pasohlávky  Přibice  Vlasatice  Vranovice Zdrojem skupinového vodovodu Hustopeče jsou tři samostatná jímací území: Jímací území Nová Ves tvoří soustava vrtaných studní, z nichž je voda jímána pomocí násoskových řadů do sběrné studny a dále přes aerační zařízení čerpána do akumulace upravené vody. Celková vydatnost JÚ je v současné době cca 35 l/s. Z JÚ Nová Ves je voda čerpána do řídícího vodojemu Pasohlávky 2 x 900 m3 (219/213,5).

PROJEKT, s.r.o.






Jímací území Vranovice I (vydatnost 17,0 l/s) a Vranovice II (vydatnost 28,0 l/s) tvoří rovněž soustava vrtaných studní z nichž je podzemní voda jímána pomocí násosek a následným čerpáním dopravována do řídícího vodojemu Uherčice 2 x 250 m3 (240,6/237,1), který je navržen k rozšíření o další komoru 1.000 m3. Vzhledem k zhoršující se kvalitě jímané vody, které již dnes neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000, je ve výhledu (rok 2005) uvažováno s výstavbou úpravny vody v prameništi na Q = 45,0 l/s a s rekonstrukcí pramenišť a ČS v nich.  Jímací území Ivaň (vydatnost 15,0 l/s) tvoří vrtané studny. Toto jímací území je v současné době mimo provoz vzhledem k špatné kvalitě vody a s její vodou není ani v budoucnu uvažováno s úpravou vody pro zásobování. Všechna uvedená jímací území leží v území ORP Pohořelice a mají řádně vyhlášená pásma hygienické ochrany. Skupinový vodovod Hustopeče je dotován vodou dle potřeby ze skupinového vodovodu Velké Pavlovice, ze zdroje JÚ Zaječí. Tato dotace vody může být i obrácená, to znamená ze SV Hustopeče do SV Velké Pavlovice. Správcem vodovodu je VAK , Břeclav, a.s. Variantně je uvažováno s napojením SV Hustopeče na Vírský oblastní vodovod. Přívod do SV Hustopeče bude napojen na přivaděč Rajhrad – Židlochovice (Brno – venkov) a ukončen v prameništi Vranovice propojením na dnešní výtlačné řady z prameniště do vdj. Uherčice a Pouzdřany. Po položení přivaděče Rajhrad – SV Hustopeče bude vodojem Židlochovice umístěn na odbočce z tohoto řadu. Druhá odbočka je navržena k zásobování obcí Velké Němčice, Nosislav, Křepice, Nikolčice, Šitbořice a Borkovany a je na současný systém napojena u čerpací stanice Boudky. Část území je zásobována ze Skupinového vodovodu Loděnice. SV Loděnice tvoří obce Loděnice, Branišovice, Kubšice, Olbramovice, Šumice a Jezeřany – Maršovice. Zdrojem vody je jímací území Loděnice. Z akumulace u úpravny vody je voda čerpána výtlačným řadem do VDJ Kubšice 2 x 250 m3 (242,3/239,0), který slouží v době, kdy se voda nečerpá, jako přívodný pro obec Loděnice. Ostatní obce skupinového vodovodu jsou zásobovány z VDJ samostatným přívodným řadem, z kterého odbočují přívodné řady k jednotlivým obcím a všechny jsou pod tlakem tohoto VDJ. Přehled samostatných vodovodů v území ORP Pohořelice: Samostatný vodovod Branišovice Obec je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Loděnice (okr. Znojmo), jehož je součástí. Zásobování obce je řešeno přívodným řadem, který odbočuje z přívodního řadu pro Olbramovice a Branišovice, pod tlakem VDJ Kubšice 2 x 250 m3. Hlavní zdroj je ÚV Jezeřany, která odebírá a upravuje vodu z prameniště Loděnice. Správcem vodovodu je VAS,a.s. Znojmo. Samostatný vodovod Loděnice Obec je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Loděnice (okr. Znojmo), jehož je součástí. Zásobování obce je řešeno napojením na výtlačný řad z ÚV Jezeřany do VDJ Kubšice 2 x 250 m3 , přes redukční ventil, který je umístěný ve vodoměrné šachtě. Hlavní zdroj je ÚV Jezeřany, která odebírá a upravuje vodu z prameniště Loděnice. Správcem vodovodu je VAS, a. s. Znojmo. Samostatný vodovod Šumice Obec je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Loděnice (okr. Znojmo), jehož je součástí. Zásobování obce je řešeno přívodným řadem, který odbočuje z přívodního řadu pro Olbramovice, pod tlakem VDJ Kubšice 2 x 250 m3. Hlavní zdroj je ÚV Jezeřany, která odebírá a upravuje vodu z prameniště Loděnice. Správcem vodovodu je VAS, a. s. Znojmo.

PROJEKT, s.r.o.




Samostatný vodovod Troskotovice Obec je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Damnice (okr. Znojmo), jehož je součástí. Zásobování obce je řešeno přívodným řadem z VDJ Dolenice 650 m3, z kterého jsou také zásobeny ostatní obce SV. Hlavní zdroj je ÚV Damnice, se svým prameništěm. Správcem vodovodu je VAS,a.s. Znojmo.

Obec

Vodovodní síť

BRANIŠOVICE

Obec Branišovice se nachází na území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb. Stávající nebo připravované investice vodovodů a kanalizací se nachází ve OP PLZ II. stupně a proto je nutno si pro plánování a výstavbu vyžádat souhlas Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. Obec Branišovice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován společností VAS,a.s. Znojmo. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Loděnice a je také jeho součástí. Z akumulace u úpravny vody je voda čerpána výtlačným řadem do VDJ Kubšice 2 x 250 m3 (242,3/239,0). Jednotlivé obce skupinového vodovodu jsou zásobovány z VDJ samostatným přívodným řadem, z kterého odbočují přívodné řady k jednotlivým obcím a všechny jsou pod tlakem tohoto VDJ. Do obce Branišovice odbočuje přívodný řad u obce Olbramovice a přivádí vodu do rozvodné sítě v obci. Vodovodní síť je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní sítě navrhuje se rekonstrukce z trub DN 100 v dl. 1050,0 m. Je nutná dostavba vodovodních řadů DN 100 v celkové délce 350,0 m. Obec Cvrčovice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován střediskem Hustopeče společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Pohořelice. Vodovod v obci Cvrčovice byl dokončen v r. 1990. Obec je zásobována kompletní rozvodnou sítí z trub DN 100 - 200. Z akumulace 400 m3 je voda čerpací stanicí dopravována vodovodním řadem DN 200 a DN 300 (který slouží jako výtlačný i přívodní) čerpáním přes vodovodní síť Cvrčovice a Pohořelice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3 (222,0/217,0). Při vypnutí čerpadel jsou spotřebiště zásobována zpětně gravitačním průtokem. Na odbočce z tohoto vodovodního řadu ve Cvrčovicích jsou z přívodného řadu stejným způsobem zásobovány vodou obce Odrovice a Malešovice. Obec Smolín je zásobována gravitačně přímo z VDJ Smolín 2 x 1000 m3. Vodovodní síť je téměř kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se budou provádět opravy vzniklých poruch. Obec Ivaň se nachází na území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb. Stávající nebo připravované investice vodovodů a kanalizací se nachází ve OP PLZ II. stupně a proto je nutno si pro plánování a výstavbu vyžádat souhlas Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000, JÚ Ivaň (vydatnost 15,0 l/s) je mimo provoz. Obec Ivaň má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav

CVRČOVICE

IVAŇ

PROJEKT, s.r.o.




LODĚNICE

MALEŠOVICE

ODROVICE

PROJEKT, s.r.o.

a.s a provozován střediskem Hustopeče společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. V obci je kompletně vybudován veřejný vodovod s tím, že v současné době probíhá zásobování pitnou vodou přívodným řadem DN 200 z výtlačného řadu ÚV + ČS Nová Ves do VDJ Pasohlávky 2 x 900 m3 (219,0/213,5) resp. zpětným průtokem z VDJ Pasohlávky. ), to znamená, že rozvodná vodovodní síť je pod tlakem tohoto vodojemu. U obce je akumulace 2 x 1.000 m3 (176,10/172,60) s ČS z nichž je voda čerpána do VDJ Pouzdřany 2 x 300 m3 (239,5/235,5). Přes rozvodnou síť obce přechází voda potřebná pro zásobování obce Vranovice a Přibice. Přívodného řadu pro tyto obce může být použito i pro opačné zásobení z ČS Vranovice. Je nutná dostavba vodovodních řadů DN 100 v celkové délce 500,0 m. Na území obce leží jímací území Loděnice, které je zdrojem SV Loděnice. Z JÚ je voda čerpána do úpravny vody Jezeřany a dále výtlačným řadem do VDJ Kubšice 2 x 250 m3 (242,3/239,0). Obec Loděnice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován společností VAS,a.s. Znojmo. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Loděnice a je také jeho součástí. SV Loděnice tvoří obce Loděnice, Branišovice, Kubšice, Loděnice Olbramovice, Šumice a Jezeřany – Maršovice. Z akumulace u úpravny vody je voda čerpána výtlačným řadem do VDJ Kubšice 2 x 250 m3 (242,3/239,0), který slouží v době kdy se voda nečerpá jako přívodný pro obec Loděnice. Ostatní obce skupinového vodovodu jsou zásobovány z VDJ samostatným přívodným řadem, z kterého odbočují přívodné řady k jednotlivým obcím a všechny jsou pod tlakem tohoto VDJ. Do obce Loděnice je voda dopravována přes redukční ventil umístěný v šachtě u starého VDJ. Toto opatření bude do doby, než budou rekonstruovány všechny staré nevyhovující řady a přípojky. Vodovodní síť je kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní sítě navrhuje se rekonstrukce V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. Obec Malešovice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován střediskem Hustopeče společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Pohořelice. Vodovod v obci Malešovice byl dokončen v r. 2003. Obec je zásobována kompletní rozvodnou sítí z trub DN 80 - 100. Z akumulace 400 m3 je voda čerpací stanicí dopravována vodovodním řadem DN 200 a DN 300 (který slouží jako výtlačný i přívodní) čerpáním přes vodovodní síť Cvrčovice a Pohořelice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3 (222,0/217,0). Při vypnutí čerpadel jsou spotřebiště zásobována zpětně gravitačním průtokem. Na odbočce z tohoto vodovodního řadu ve Cvrčovicích jsou z přívodného řadu stejným způsobem zásobovány vodou obce Odrovice a Malešovice. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. Stabilizovaný stav. V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. Obec Odrovice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován střediskem Hustopeče společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Pohořelice. Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]



PASOHLÁVKY

Vodovod v obci Odrovice byl dokončen v r. 2001. Obec je zásobována kompletní rozvodnou sítí z trub DN 80 - 100. Z akumulace 400 m3 je voda čerpací stanicí dopravována vodovodním řadem DN 200 a DN 300 (který slouží jako výtlačný i přívodní) čerpáním přes vodovodní síť Cvrčovice a Pohořelice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3 (222,0/217,0). Při vypnutí čerpadel jsou spotřebiště zásobována zpětně gravitačním průtokem. Na odbočce z tohoto vodovodního řadu ve Cvrčovicích jsou z přívodného řadu stejným způsobem zásobovány vodou obce Odrovice a Malešovice. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. Stabilizovaný stav. Obec Pasohlávky se nachází na území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb. Stávající nebo připravované investice vodovodů a kanalizací se nachází ve OP PLZ II. stupně a proto je nutno si pro plánování a výstavbu vyžádat souhlas Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. Jednotlivé zdroje: Mušov - 3G - vrt osvědčený za PLZ dle zák. č. 164/2001 Sb. , p.p.č. 3164/73 k.ú. Mušov Pasohlávky - 2G - vrt jehož osvědčení za PLZ dle zák. č. 164/2001 Sb., se připravuje, p.p.č. 4992/4 k.ú. Pasohlávky. Obec Pasohlávky má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a částečně obce a provozován střediskem Hustopeče společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. V obci Pasohlávky byl v r. 1980 dokončen veřejný vodovod s tím, že v současné době probíhá zásobování pitnou vodou z výtlačného řadu ÚV + ČS Nová Ves do VDJ Pasohlávky 2 x 900 m3 (219,0/213,5) resp. zpětným průtokem z VDJ Pasohlávky, to znamená, že rozvodná vodovodní síť je pod tlakem tohoto vodojemu. Z VDJ Pasohlávky je zásobována samostatným zásobovacím řadem i rekreační oblast (v sezóně červenec - srpen až 5.000 rekreantů). V obci Pasohlávky se plánuje rozvoj lázeňství a rozšíření rekreační oblasti včetně zástavby dle Regulačního plánu. Vzhledem k napjaté situaci s množstvím pitné vody bylo zásobování rozrůstajících se Pasohlávek řešeno studií „Thermal Pasohlávky, zajištění zásobování lázeňské a rekreační zóny pitnou vodou“ (AQUA PROCON, s.r.o., Brno, 09/2012). Studie prokázala, že zásobování vodou zastavitelných ploch vymezených v rozpracovaném ÚP Pasohlávky je z hlediska kapacit zdrojů vody technicky řešitelné. Více v textu „A. Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP POHOŘELICE„, kap. 2.6.2.

PROJEKT, s.r.o.




PROJEKT, s.r.o.

Pohořelice

POHOŘELICE

Město Pohořelice se nachází na území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb. Stávající nebo připravované investice vodovodů a kanalizací se nachází ve OP PLZ II. stupně a proto je nutno si pro plánování a výstavbu vyžádat souhlas Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. Městská část Pohořelice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je z části majetkem města a z části VaK Břeclav a.s. Provozován je střediskem Hustopeče společností VaK Břeclav a.s. Pohořelice jsou zásobovány vodou ze SV Pohořelice. SV Pohořelice není propojen s jiným skupinovým vodovodem Zdrojem vody skupinového vodovodu Pohořelice je jímací území Cvrčovice o celkové vydatnosti 30 l/s. Jsou zde vybudovány 3 vrtané studny, z kterých je podzemní voda čerpána výtlačnými řady do akumulace 400 m3 (185,0/182,0). Jímaná voda je po okysličení v aerační věži čerpána do spotřebišť. Z akumulace 400 m3 je voda čerpací stanicí dopravována vodovodním řadem DN 200 a DN 300 (který slouží jako výtlačný i přívodní) čerpáním přes vodovodní síť Cvrčovice a Pohořelice do VDJ Smolín 2 x 1000 m3 (222,0/217,0). Při vypnutí čerpadel jsou spotřebiště zásobována zpětně gravitačním průtokem. Na odbočce z tohoto vodovodního řadu ve Cvrčovicích jsou z přívodného řadu stejným způsobem zásobovány vodou obce Odrovice a Malešovice. Vzhledem ke stáří a častým poruchám na některých úsecích vodovodní sítě je uvažováno s její rekonstrukcí z trub DN 100 – 150 v celkové délce 3.100,0 m. Je nutná dostavba vodovodních řadů DN 100 v celkové délce 3.600,0 m. Ve výhledu je uvažováno s napojením obce Medlov (okres Brno – venkov) na vodovodní síť v městské části Smolín.




Nová Ves u Pohořelic Smolín

Nová Ves se nachází na území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb. Stávající nebo připravované investice vodovodů a kanalizací se nachází ve OP PLZ II. stupně a proto je nutno si pro plánování a výstavbu vyžádat souhlas Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. V k.ú. Nová Ves leží jeden ze zdrojů SV Hustopeče – JÚ Nová Ves. Nová Ves má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován střediskem Hustopeče společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. V obci Nová Ves byl v r. 1996 dokončen veřejný vodovod s tím, že v současné době probíhá zásobování pitnou vodou z výtlačného řadu ÚV + ČS Nová Ves do VDJ Pasohlávky 2 x 900 m3 (219,0/213,5) resp. zpětným průtokem z VDJ Pasohlávky. Vodovodní síť je téměř kompletní a v dobrém stavu. V budoucích letech se budou provádět opravy vzniklých poruch. Je nutná dostavba vodovodních řadů DN 100 v celkové délce 700,0 m. V místní části města Pohořelice – Velký Dvůr (je zahrnuta do městské části Pohořelic - Nová Ves) není dosud vybudován veřejný vodovod. V současné době je zpracovávána projektová dokumentace pro realizaci stavby, která řeší zásobení této lokality napojením na ÚV + ČS Nová Ves. V době mimo chod čerpadel bude zpětný průtok vody z VDJ Pasohlávky 2 x 900 m3. Celková délka navrhovaných vodovodních řadů DN 80 je 2.882,0 m. V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000.

Městská část Smolín má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován střediskem Hustopeče společností VaK Břeclav a.s. Městská část je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Pohořelice. Vodovod byl dokončen v r. 1995. Voda je do obce přiváděna gravitačně přívodným řadem DN 100 z VDJ Smolín 2 x 1000 m3 (222,0/217,0), vlastní rozvodná vodovodní síť je vybudována v celém rozsahu z trub DN 100. Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. Stabilizovaný stav. V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. Obec Přibice částečně zasahuje ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb. Stávající nebo připravované investice vodovodů a kanalizací částečně zasahují do OP PLZ II. stupně a proto je nutno si pro plánování a výstavbu vyžádat souhlas Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. Obec Přibice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem částečně obce a částečně VaK Břeclav a.s, provozován střediskem Hustopeče společností VaK Břeclav a.s.

PŘIBICE

PROJEKT, s.r.o.




Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. V obci Přibice je kompletně vybudována rozvodná vodovodní síť (r. 1960). Voda je do obce přivedena přívodným řadem DN 150 z obce Vranovice pod tlakem ČS Vranovice nebo zpětně z VDJ Pouzdřany 2 x 300 m3 (239,5/235,5) . Vodovodní síť je téměř kompletní a vzhledem ke stáří vodovodních řadů se předpokládá rekonstrukce přívodného řadu Přibice (z Vranovic do Přibic) litina DN 150, délky 1.740,0 m a rekonstrukce rozvodných řadů v rozsahu DN 80 - 150 v celkové délce 2.680,0 m. Je nutná dostavba vodovodních řadů DN 100 Obec Šumice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován společností VAS,a.s. Znojmo. Obec Šumice je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Loděnice a je také jeho součástí. SV Loděnice tvoří obce Loděnice, Branišovice, Kubšice, Loděnice Olbramovice, Šumice a Jezeřany – Maršovice. Z akumulace u úpravny vody je voda čerpána výtlačným řadem do VDJ Kubšice 2 x 250 m3 (242,3/239,0), který slouží v době kdy se voda nečerpá jako přívodný pro obec Loděnice. Ostatní obce skupinového vodovodu jsou zásobovány z VDJ samostatným přívodným řadem, z kterého odbočují přívodné řady k jednotlivým obcím a všechny jsou pod tlakem tohoto VDJ. Do obce Šumice odbočuje přívodný řad ve vodoměrné šachtě cca 400 m pod VDJ a přivádí vodu do rozvodné sítě v obci.

ŠUMICE

TROSKOTOVICE

VLASATICE

PROJEKT, s.r.o.

Vodovodní síť je téměř kompletní, ale vzhledem ke stáří některých úseků vodovodní sítě navrhuje se rekonstrukce z trub DN 80 v dl. 620,0 m. Je nutná dostavba vodovodních řadů DN 80 v celkové délce 350,0 m. Obec Troskotovice se nachází na území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb. Stávající nebo připravované investice vodovodů a kanalizací se nachází ve OP PLZ II. stupně a proto je nutno si pro plánování a výstavbu vyžádat souhlas Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. V obci se nenachází žádný místní zdroj, který by splňoval vyhlášku č.376/2000. Obec Troskotovice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem obce a provozován společností VAS, a.s Znojmo. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Damnice, jehož je obec Troskotovice součástí. Obec Troskotovice je zásobována pitnou vodou přívodným řad DN 125, z VDJ Dolenice 650 m3. Z důvodu vyhovujících tlakových poměrů v obci je před obcí šachta s redukčním ventilem. Rozvodná vodovodní síť byla budována postupně a je z trub DN 50 –125. Vodovodní síť je kompletní, ale vzhledem ke stáří a nevyhovující dimenzi některých úseků vodovodní sítě se navrhuje rekonstrukce z trub DN 100 v dl. 1.200,0 m. Obec Vlasatice se nachází na území ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb. Stávající nebo připravované investice vodovodů a kanalizací se nachází ve OP PLZ II. stupně a proto je nutno si pro plánování a výstavbu vyžádat souhlas Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. Obec Vlasatice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]



Břeclav a.s. a provozován střediskem Hustopeče společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. V obci Vlasatice byl v r. 1991 dokončen veřejný vodovod a zásobování pitnou vodou probíhá z výtlačného řadu ÚV + ČS Nová Ves do VDJ Pasohlávky 2 x 900 m3 (219,0/213,5) resp. zpětným průtokem z VDJ Pasohlávky, přívodným řadem DN 150 mm, na který navazuje rozvodná síť.

VRANOVICE

Vodovodní síť je kompletní a v dobrém stavu. Stabilizovaný stav. Obec Vranovice částečně zasahuje ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů II. stupně zřídelní oblasti Pasohlávky dle zák. č. 164/2001 Sb. Stávající nebo připravované investice vodovodů a kanalizací částečně zasahují do OP PLZ II. stupně a proto je nutno si pro plánování a výstavbu vyžádat souhlas Ministerstva zdravotnictví, dle §37 zákona 164/2001 Sb. Obec Vranovice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je částečně majetkem VaK Břeclav a.s. a obce a provozován střediskem Hustopeče společností VaK Břeclav a.s. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hustopeče. Obec Vranovice je zásobována čerpáním z JÚ Vranovice přes rozvodnou vodovodní síť (dokončena v r. 1960) do VDJ Pouzdřany 2 x 300 m3 (239,5/235,5) resp. zpětným průtokem z tohoto vodojemu, nebo přívodným řadem DN 150 přes obec Ivaň pod tlakem VDJ Pasohlávky 2 x 900 m3 (219,0/213,5). Vodovodní síť je kompletní a vzhledem ke stáří vodovodních řadů se předpokládají rekonstrukce přívodného řadu Vranovice z JÚ do obce - litina DN 200 délky 590 m a přívodného řadu Vranovice – prameniště - litina DN 250 délky 2.310 m. Dále jsou navrženy k rekonstrukci rozvodné řady v rozsahu DN 80 - 200 v celkové délce 4.100,0 m. Vzhledem k tomu, že se zhoršuje kvalita jímané vody v prameništi Vranovice I a II, je navržena výstavba úpravny vody s kapacitou 45,0 l/s s dvojstupňovou úpravou vody, dále čerpací stanice s kapacitou 50,0 l/s a potřebná akumulace 400 m3. Dále je navržena rekonstrukce zdrojů v prameništi Vranovice I a II včetně ČS Vranovice I Q = 20 l/s a ČS Vranovice II Q = 34 l/s.

Ochranná pásma vodovodů jsou dle zák. č. 274/2001 Sb., v platném znění, 1,5 m od okraje potrubí na obě strany při průměru potrubí do 500 mm včetně, 2,5 m při průměru potrubí nad 500 mm. U vodovodních řadů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.

3.33. Technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma (jev č.69) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevu č. 69. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno). Objekty odvádění a čištění odpadních vod

obec BRANIŠOVICE

PROJEKT, s.r.o.

Obec plánuje vybudování mechanicko–biologické ČOV pro 2400 EO, společné i pro obce Olbramovice a Bohutice z okresu Znojmo. Na stokové síti jsou navrženy 2 čerpací stanice. Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]



CVRČOVICE

IVAŇ LODĚNICE MALEŠOVICE ODROVICE PASOHLÁVKY

POHOŘELICE město



Čerpací stanice ČS 03 - Cvrčovice 1, přečerpává odpadní vody z Cvrčovic do Pohořelic: Kalové ponorné čerpadlo AMAREX S50/51 – 160/002 UG…..1+1 ks Q = 3,0 l/s, H = 7,5 m, Pmot = 2,2 kW, 380 V, 50 Hz, výtlak DN 100 mm  Čerpací stanice ČS 04 - Cvrčovice 2, přečerpává odpadní vody z místního povodí ve Cvrčovicích do sběrače A: Kalové ponorné čerpadlo AMAREX S50/51 – 160/002 UG……1+1 ks Q = 3,0 l/s, H = 4,5 m, Pmot = 1,8 kW, 380 V, 50 Hz, výtlak DN 100 mm Mechanicko-biologická ČOV pro 1000 EO umístěná na břehu řeky Jihlavy, která je zároveň recipientem. Stav je stabilizovaný. Je navržena čerpací stanice, s výtlačným potrubím na navrhovanou čistírnu odpadních vod. ČOV je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s kapacitou 600 EO - z toho 430 EO pro Malešovice a 170 EO pro připojenou obec Odrovice. Obec je napojena na ČOV Malešovice se smluvní kapacitou 170 EO. 5 čerpacích stanic s výtlaky. Čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 4000 EO. Recipient: Novomlýnské nádrže-Dyje.  Čerpací stanice ČS 02 - U Jihokovu, hlavní čerpací stanice pro přečerpávání odpadních vod z povodí „A“ do povodí „C“: Kalové ponorné čerpadlo KSB KRTF 80 – 200/34UG - 200 2+1 ks Q= 6,5 l/s, = 10,8 m, Pmot= 3,4 kW, 380 V, 50 Hz, výtlak DN 150 mm  Čerpací stanice ČS 07- Polní, přečerpává odpadní vody z lokality Polní do stoky AN-A: Kalové ponorné čerpadlo AMAREX F65 – 160/014 UG………...1+1 ks Q = 1,5 l/s, H = 4,3 m, Pmot = 0,8 kW, 380 V, 50 Hz, výtlak DN 100 mm  Čerpací stanice ČS 08 – U cihelny, přečerpává odpadní vody z lokality u cihelny do stoky AJ-G: Kalové ponorné čerpadlo AMAREX F 50 – 160/002 UG - 125………..1+1 ks Q = 1,5 l/s, H = 4,0 m, Pmot = 1,6 kW, 380 V, 50 Hz, výtlak DN 100 mm  Čerpací stanice ČS 01 - Brněnská Kalové ponorné čerpadlo KSB – KRTF 65 – 200/14 U1G – 158 ……2 ks Q = 3,0 l/s, H = 5,5 m, P = 1,1 kW, 380 V, 50 Hz, výtlak DN 150 mm  Čerpací stanice ČS 09 - Jatka Kalové ponorné čerpadlo SIGMA 80-GFHU ……2 ks Q = 6,0 l/s, H = 8 m, P = 3 kW, 380 V, 50 Hz, výtlak DN 150 mm Čistírna odpadních vod Pohořelice byla původně projektována pro 6400 EO, v roce 2002 byla intenzifikována na 9900 EO. Odpadní voda teče přes rotační česle HUBER Ro-9 do podzemní kruhové čerpací stanice. Zde jsou tři dvojice čerpadel, vždy dvě čerpadla pro každou linku biologického čištění (2 x HYDROVIT 500S + 1x HYDROVIT SI). Každá linka HYDROVIT 500S obsahuje vertikální lapák písku, nádrž biologického čištění a nádrž dosazovací. Přebytečný kal je čerpán do společné uskladňovací nádrže, ze které je odvodňován pojízdným pásovým lisem KZC 800. Provoz je řízen počitačem z tabletu umístěném ve velínu v provozní budově. Linka HYDROVIT SI je tvořena mechanickým předčištěním na vertikálním lapáku písku, umístěném nad trojnádrží biologického čištění a dosazování. Mechanicko-biologická část s dlouhodobou nízkozatěžovanou aktivací a úplnou stabilizací kalu je navržena ve třech jednotkách tvořených kruhovými nadzemními nádržemi, přičemž každá jednotka má vlastní dosazovací nádrž, štěrbinovou nádrž a aktivační nádrž. Přebytečný kal je

PROJEKT, s.r.o.




čerpán do stávající uskladňovací a zahušťovací nádrže společné pro všechny tři jednotky. Aktivace je navržena s jemnobublinnou aerací, nitrifikací a denitrifikací v bezkyslíkaté zóně. Kal z uskladňovací nádrže je dále odvodňován na pásové lisu KAPLAN. K redukci fosforu na bude ve dmychárně osazeno dávkování síranu železitého. Rozšířená část ČOV je doplněna o sytém řízení SŘTP se signalizací do velínu a do centrálního dispečinku v Břeclavi ve stejném typu a rozsahu jako stávající, který bude ponechán. ČOV nesplňuje požadavky směrnice Rady 86/278/EEC. Recipientem pro vypouštění vyčištěných odpadních vod je řeka Jihlava a Šumický potok. Údaje o recipientu: 1. Řeka Jihlava u mostu přes státní silnici Brno – Pohořelice. Q355 1000 l/s Znečištění Jednotka Jihlava

BSK5

CHSK Cr mg/l 36,87

mg/l 3,8

NL mg/l 19

Pcelko- N-NO3 vý mg/l mg/l 0,35 7,94

N-NH4 mg/l 0,18

2. Šumický potok u bývalých kasáren Q355 15 l/s Znečištění Jednotka Jihlava

POHOŘELICE Nová Ves

POHOŘELICE Smolín

PŘIBICE

PROJEKT, s.r.o.

BSK5 mg/l 4,2

CHSK Cr mg/l 38,87

NL mg/l 19

Pcelkový mg/l 0,38

N-NO3 mg/l 7,84

N-NH4 mg/l 0,16

Provozovatel: VAK Břeclav a.s. Zdroj: Pohořelice - provozní řád kanalizace (AQUA PROCON s.r.o.) Mechanicko-biologickáČOV pro 500 EO s přepadem do náhonu. Obecní ČOV s projektovanou kapacitou 500 EO je mechanicko-biologická s aktivační nádrží s provzdušňováním FRINGS typ 300 TA - VZA/Cr, dosazovací nádrží a uskladňovacími nádržemi přebytečného kalu. ČOV byla uvedena do trvalého provozu v roce 1993. Provozovatelem kanalizační sítě i ČOV jsou VaK Břeclav. Navrhuje se rekonstrukce stávající ČOV. Odpadní vody jsou odváděny na ČOV Pohořelice. Čerpací stanice ČS 05 – Smolín 1 Kalové ponorné čerpadlo KSB AMAREX S 50 – 210/032 UG – 170 s řezacím ústrojím 1+1ks Q = 5,5 l/s, H = 18 m, Pmot = 3,85 kW, 380 V, 50 Hz, výtlak DN 100 mm Čerpací stanice ČS 06 – Smolín 2 Kalové ponorné čerpadlo KSB AMAREX S 50 –160/014 UG – 125 s řezacím ústrojím 1+1ks Q =1,5 l/s, H = 9,1 m, Pmot = 1,65 kW, 380 V, 50 Hz, výtlak DN 80 mm Provozovatel : VAK Břeclav a.s. Veškeré odpadní vody jsou gravitačně odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1092 EO, která je situována na jižním okraji obce. Recipientem je řeka Jihlava, kaly budou po odvodnění odváženy k likvidaci na jinou ČOV.




Provozovatel: obec Splaškové odpadní vody budou svedeny na navrhovanou ČOV Šumice pro 230 EO. Čistírna odpadních vod je navržena mechanicko-biologická a nitrifikací a denitrifikací. ČOV je situována na jihovýchodním okraji obce, na pravém břehu recipientu – Šumického potoka. S ohledem na přírodní rezervaci nacházející se pod obcí, je navržen za ČOV dočišťovací rybníček. Na kanalizační síť, resp. na ČOV Šumice budou přivedeny splaškové odpadní vody z obcí Loděnice (okr. Brno-venkov), Jezeřany-Maršovice, Kubšice a Vydrovice (okr. Znojmo). Plánuje se odkanalizování na ČOV Vlasatice. Na východním okraji obce bude vybudována čerpací stanice s výtlačným potrubím. Alternativou je ČOV Troskotovice s čištěním odpadních vod z obcí Troskotovice, Litobratřice a Vlasatice. Další alternativa: ČOV Miroslav – společná ČOV s dalšími obcemi Damnice, Dolenice, Jiřice, Miroslav, Trnové Pole (okr. Znojmo) - event. i Troskotovice (okres Brno-venkov) ČOV dosud není vybudována. Odpadní vody z obce budou likvidovány na mechanicko-biologické ČOV s nitrifikací a denitrifikací, kapacitou 2000 EO, která je situována na severním okraji obce. Recipientem bude Našiměřický potok následně ústící do Novoveského rybníka. Na kanalizační síť, resp. na ČOV Vlasatice se navrhuje napojení splaškových vod z obcí Troskotovice a Litobratřice, které patří do sdružení obcí „Zapálaví“. Alternativou je ČOV Troskotovice s čištěním odpadních vod z obcí Troskotovice, Litobratřice a Vlasatice. ČOV Vranovice je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s kapacitou 2500 EO. Recipientem je říčka Šatava. Je navržena rekonstrukce stávající ČOV.

ŠUMICE

TROSKOTOVICE

VLASATICE

VRANOVICE

3.34. Síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma (jev č.70) Poskytovatelé dat neposkytli popisné údaje o jevu č. 70. Dále uvedený text je proto v převážné míře převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje (AQUATIS a.s., Brno, JAAKO POYRY INFRA Brno). obec

Síť kanalizačních stok

BRANIŠOVICE

V obci není systematicky řešeno odkanalizování odpadních vod. V současnosti je v některých částech obce vybudována dešťová kanalizace k odvedení dešťových vod. Splaškové odpadní vody jsou jímány v jímkách na vyvážení a následně vyváženy (převážně na zemědělsky využívané pozemky). Navrhuje se vybudování splaškové kanalizační sítě z trub DN 250 – 300 mm v dl. 4,4 km. Veškeré odpadní vody budou přivedeny výtlakem DN 150 délky 0,62 km na mechanicko–biologickou ČOV pro 2400 EO, která bude společná i pro obce Olbramovice a Bohutice z okresu Znojmo. Na stokové síti jsou navrženy 2 čerpací stanice. V obci je vybudována splašková kanalizace DN 300 mm. Všechny splaškové odpadní vody jsou svedeny do čerpací stanice na jižním okraji obce, ze které se

CVRČOVICE

PROJEKT, s.r.o.




IVAŇ

LODĚNICE

MALEŠOVICE

ODROVICE

PASOHLÁVKY

PROJEKT, s.r.o.

výtlačným řadem DN 100 mm v dl. 690 m čerpá do kanalizační sítě města Pohořelice. Odpadní vody jsou dále přiváděny na městskou čistírnu Pohořelice. Provozovatel : VAK a.s. Břeclav. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. V obci je vybudován oddílný systém kanalizace, splašková kanalizace je vybudována v délce 5117 m. Vzhledem ke konfiguraci terénu jsou v obci vybudovány dvě čerpací stanice s výtlaky DN 80 mm v délce 112 m a DN 100 mm v délce 260 m. Veškeré splaškové vody jsou dále přiváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1000 EO umístěnou na břehu řeky Jihlavy, která je zároveň recipientem. Stav je stabilizovaný. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Provozovatel kanalizace: obec. V obci bude vybudována splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 2,1 km. Splaškové odpadní vody budou svedeny do čerpací stanice, situované na severovýchodním okraji obce, a následně odvedeny, spolu s odpadními vodami z obce Jezeřany-Maršovice, výtlačným potrubím DN 100 délky 3,01 km na ČOV Šumice (společná ČOV pro obce Jezeřany-Maršovice, Loděnice, Šumice, Vedrovice a Kubšice). Na severozápadním okraji obce je navržena čerpací stanice s výtlačným potrubím DN 50 mm délky 0,04 km pro odkanalizování spádově odkloněné zástavby. V případě problémů při řešení majetkoprávních vztahů je možné toto technické řešení: odkanalizování podtlakovou kanalizací a likvidace odpadních vod z obcí Loděnice a Jezeřany-Maršovice na společné ČOV. Jelikož se ale v obci nenachází vhodná vodoteč, která by mohla být recipientem vyčištěných odpadních vod z obce a vzhledem k nutnosti zajistit imisní limity pod výustí z ČOV podle NV 61/2003Sb., bude nutno na této ČOV provést odpovídající opatření . V obci je vybudovaná splašková tlaková kanalizace DN 30-150 v celkové délce 3,11 km. Kanalizace odvádí splaškové odpadní vody na nově vybudovanou čistírnu odpadních vod. ČOV je mechanicko-biologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 600 EO. V roce 2004-05 se předpokládá připojení obce Odrovice na kanalizaci, resp. ČOV v Malešovicích. V obci jsou zastoupeny pouze drobné podnikatelské aktivity bez významnějšího množství odpadních vod z výroby. Obec má částečně vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Provozovatel kanalizace: obec V obci bude vybudována tlaková splašková kanalizace z trub DN 50 mm v délce 1,43 km, která bude následně odvedena tlakovým potrubím DN 100 délky 0,8 km na ČOV Malešovice. V obci je v současné době nově vybudována splašková kanalizace z trub DN 300-400 v celkové délce 5,68 km. Touto kanalizací jsou splaškové odpadní vody za pomoci 5-ti čerpacích stanic s výtlaky DN 80 dl. 0,15 km a DN 100 – dl. 0,09 km odvedeny a zaústěny do stávající stoky vedoucí rekreační oblastí na ČOV PaHviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]



POHOŘELICE město

sohlávky. Čistírna odpadních vod byla v roce 2003 zrekonstruována, je mechanickobiologická s nitrifikací a denitrifikací, s projektovanou kapacitou 4000 EO. Na ČOV je napojena i rekreační oblast Pasohlávky, která leží jihovýchodně od obce na břehu vodní nádrže Nové Mlýny I. Kanalizační síť města Pohořelic, do které jsou čerpány odpadní vody i z obce Cvrčovice a místní části Smolín, je řešena převážně jako oddílná s dešťovou kanalizací vyústěnou do řeky Jihlavy a částečně jako jednotná v ulicích Mlýnská, Hrázky, za Městským úřadem a v areálu bývalých kasáren. Dešťová kanalizace odvádí dešťové vody z různých částí města do vodotečí (Jihlava, Mlýnský náhon, Smolínský potok, Šumický potok ). Odpadní vody jsou odváděny splaškovou kanalizací a částečně jednotnou kanalizací na městskou čistírnu odpadních vod. Odkanalizovaná oblast se nachází v rovinatém území, které vyžaduje odvedení splaškových odpadních vod na ČOV kombinací gravitačních stok s přečerpáváním. Stávající kanalizace je vybudována z trub DN 300 – 600 mm v délce 15.180 m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v současné době v provozu 6 čerpacích stanic s výtlačnými řady DN 80 – 150 mm v celkové délce 1280 m. Kanalizační síť je rozdělena do čtyř povodí: Povodí „A“ – Cvrčovice a severozápadní část Pohořelic Povodí „B“ – východní část Pohořelic okolo ulice Brněnské Povodí „C“ – střední část Pohořelic Povodí „D“ – Smolín Splaškové odpadní vody jsou z povodí A, B a D přečerpávány do povodí C, ze kterého sou odpadní vody gravitačně odváděny na ČOV. Všechny čerpací stanice jsou monitorovány a řízeny rádiem s přenosem dat a ovládáním z počítače, který je umístěn v kanalizačním dispečinku ve velínu ČOV. V místní části Smolín je položena oddílná kanalizace, dešťová kanalizace je tvořena stokami DAA, DAB,a DAC, které jsou vyústěny do místní vodoteče. Splašková kanalizace je rozdělena do dvou povodí, odpadní vody z povodí stoky B jsou odváděny do čerpací stanice ČS 06 – Smolín 2, z ní jsou přečerpávány do stoky A. Tato stoka odvádí odpadní vody z celého Smolína do čerpací stanice ČS 05 – Smolín 1, která je čerpá do Pohořelic do povodí B do Brněnské ulice. Recipientem pro vypouštění vyčištěných odpadních vod je řeka Jihlava a Šumický potok. Čistírna odpadních vod Pohořelice byla původně projektována pro 6400 EO, v roce 2002 byla intenzifikována na 9900 EO. Provozovatel : VAK Břeclav a.s. Koncepce technického řešení vychází z nutnosti rekonstrukce stávajících částí jednotné kanalizace, které jsou ve stavebně-technicky nevyhovujícím stavu, z něhož vyplývají poruchy na kanalizaci, nátok balastních vod do kanalizace, znečišťování okolí únikem odpadních vod ze systému. Dále jsou navrženy nové stoky v ulicích, kde je kanalizace zatím řešena pomocí jímek. Nové stoky splaškové kanalizace budou provedeny z kameninového potrubí DN 300, stoky jednotné kanalizace z kameninového potrubí DN 300, 400, 500 a 600. Nová kanalizace je navržena v celkové délce 3.025,0 m. Na splaškové kanalizaci bude vybudována jedna čerpací stanice, která přečerpává odpadní vody do stávající kanalizační sítě. Výtlak bude proveden z potrubí PVC DN 100 v délce 260 m. Areál bývalé čistírny odpadních vod pod lokalitou kasárna bude po přepojení odpadních vod z oblasti kasáren na vybudovanou splaškovou kanalizaci přestavěn

PROJEKT, s.r.o.




POHOŘELICE Nová Ves

POHOŘELICE Smolín

PŘIBICE

ŠUMICE

TROSKOTOVICE

VLASATICE

PROJEKT, s.r.o.

na čerpací stanici dešťových vod. Vzhledem ke stáří sítě je navržena rekonstrukce stok. V místní části Velký Dvůr je navržena tlaková kanalizace, která se napojí na stokovou síť v Pohořelicích. V obci Nová Ves je vybudována splašková kanalizace z trub DN 300 v dl. 3,16 km, která odvádí odpadní vody k likvidaci na mechanicko-biologickou ČOV pro 500 EO s přepadem do náhonu. Stoky jsou situovány podél zástavby se spádem do obecní čistírny odpadních vod, spádově odkloněná část obce je svedena do čerpací stanice a odtud výtlakem DN 100 délky 130 m odvedena a zaústěna do kanalizační stoky, vedené podél komunikace na Pohořelice. Provozovatelem kanalizační sítě i ČOV jsou VaK Břeclav. Navrhuje se dobudování splaškové kanalizace v okrajových částech obce DN 300 v celkové délce 580 m. Odkanalizování obce Smolín je řešeno kanalizací oddílnou. Splašková kanalizace je vybudována v celé obci z trub DN 300 mm v celkové délce 1220 m. Vzhledem ke konfiguraci terénu je na jihovýchodním okraji obce vybudována čerpací stanice s výtlačným řadem DN 80 v dl. 110 m. Splaškové vody z celé obce jsou svedeny do čerpací stanice na jihozápadním okraji obce, ze které se splaškové odpadní vody čerpají výtlačným řadem DN 100 mm v délce 2580 m do kanalizační sítě města Pohořelice. Dále jsou odpadní vody odváděny na ČOV Pohořelice. Provozovatel : VAK Břeclav a.s. V obci je vybudována jednotná kanalizace z trub DN 300 – 600 mm v dl. 7.210 m, vzhledem ke konfiguraci terénu je v obci vybudována čerpací stanice s výtlačným řadem DN 800 mm v délce 380 m. Veškeré odpadní vody jsou gravitačně odváděny na mechanicko-biologickou ČOV pro 1092 EO, která je situována na jižním okraji obce. Provozovatel: obec Obec nemá v současnosti vybudovanou kanalizaci, povrchové vody jsou odváděny otevřenými příkopy do Šumického potoka ve spodní části obce. Ve spodní části obce je vybudováno cca 100 m dešťové kanalizace, zaústěné rovněž do Šumického potoka. Provozovatel kanalizace: obec. V obci bude vybudována splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 2,7 km. Splaškové odpadní vody budou svedeny na navrhovanou ČOV Šumice. Čistírna odpadních vod je navržena mechanicko-biologická a nitrifikací a denitrifikací. ČOV je situována na jihovýchodním okraji obce, na pravém břehu recipientu – Šumického potoka. S ohledem na přírodní rezervaci nacházející se pod obcí, je navržen za ČOV dočišťovací rybníček. Obec má asi ze 70-ti % vybudovanou dešťovou kanalizaci, kterou jsou odváděny jednak dešťové vody, a částečně i splaškové odpadní vody z obce předčištěné v domovních septicích příp. i bez jakéhokoliv předčištění. Provozovatel kanalizace: obec V obci bude vybudována splašková kanalizace z trub DN 300 mm v délce 5,35 km, která bude svedena do čerpací jímky, a spolu se splaškovými vodami přivedenými do ČS výtlakem z obce Litobratřice bude následně odvedena výtlačným potrubím DN 150 délky 3,85 km na ČOV Vlasatice. Na východním okraji obce bude vybudována čerpací stanice s výtlačným potrubím DN 80 délky 0,31 km pro odkanalizování spádově odkloněné části zástavby. V obci je vybudována dešťová kanalizace, která odvádí srážkové vody z areHviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]



álu obce do místní vodoteče v několika nejvýhodnějších místech. Kanalizační síť je ve správě obecního úřadu. Splaškové odpadní vody jsou z většiny objektů akumulovány v bezodtokových jímkách a následně vyváženy na zemědělské pozemky. Navrhuje se vybudování splaškové kanalizace z trub DN 300 mm v celkové délce 5,45 km. Na kanalizační síti je navržena 1 čerpací stanice s výtlačným potrubím DN 80 mm v délce 0,32 km pro odkanalizování spádově odkloněné jižní části obce. Odpadní vody z obce budou likvidovány na mechanicko-biologické ČOV s nitrifikací a denitrifikací, s kapacitou 2000 EO. Na kanalizační síť, resp. na ČOV Vlasatice se navrhuje napojení splaškových vod z obcí Troskotovice a Litobratřice, které patří do sdružení obcí „Zapálaví“. V obci je v současnosti vybudována jednotná kanalizační síť z trub DN 250600 v celkové délce 5,45 km. Na kanalizační síti je 1 čerpací stanice s výtlakem DN 150 délky 270 m pro odkanalizování odkloněné části zástavby v severovýchodní části obce. Odpadní vody jsou gravitačně svedeny k jižnímu okraji obce a, po odlehčení dešťových vod v odlehčovací komoře, zaústěny na nově vybudovanou obecní čistírnu odpadních vod. ČOV Vranovice je mechanicko-biologická s projektovanou kapacitou 2500 EO.

VRANOVICE

Je navrženo dobudování kanalizační sítě v obci splaškovou kanalizací DN 300 mm v celkové délce 2,89 km. Pro odkanalizování spádově odkloněné západní části obce bude vybudována čerpací stanice, do níž budou splaškové vody gravitačně svedeny, a následně přečerpány výtlačným potrubím DN 80 délky 10 m do stávající kanalizace.

3.35. Výrobna elektřiny včetně ochranného pásma (jev č.71) Podklady nebyly dodány.

3.36. Elektrická stanice včetně ochranného pásma (jev č.72) Na území města Pohořelice je navržená nová rozvodna elektrické energie 110/22kV. V území ORP Pohořelice se nachází trafostanice VN/NN 22/0,4 kV. Textové popisné pasporty k tomuto jevu nebyly poskytnuty. A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957. Ochranné pásmo trafostanic VN/NN – 10 m Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994 Sb. Ochranné pásmo trafostanic VN/NN 7m OP venkovních vedení NN se nestanovuje Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice

PROJEKT, s.r.o.




A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti    

U venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva. U stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m U kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m U vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění

3.37. Nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma (jev č.73) A1) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná do 31.12.1994 upravuje vládní nařízení č.80/1957. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí: u venkovního vedení velmi vysokého napětí od krajního vodiče vedení na každou stranu: od 60 kV do 110 kV včetně – 15 m 110-220 kV včetně – 20 m 220-380 kV – 25 m u venkovního vedení vysokého napětí od krajního vodiče na každou stranu – 10 m u trafostanic VN/NN – 10 m u kabelových vedení všech druhů napětí (včetně ovládacích, signálních a sdělovacích) od krajního kabelu na každou stranu –1m OP venkovních vedení NN se nestanovuje Ochranné pásmo stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 30 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice. A2) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.1995 do 31.12.2000 dle zákona 222/1994 Sb. Ochranné pásmo venkovního vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu o u napětí od 1 kV do 35 kV včetně 7 m (dtto trafostanice VN/NN) o OP velmi vysokého napětí 35-110 kV včetně 12 m 110-220 kV včetně 15 m 220-400 kV včetně 20 m nad 400 kV 30 m o OP venkovních vedení NN se nestanovuje o Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu stanice A3) Ochranná pásma platná pro zařízení zrealizovaná od 1.1.2001 dle zákona č. 458/2000 Sb. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně a) pro vodiče bez izolace 7m b) pro vodiče s izolací základní 2m c) pro závěsná kabelová vedení 1m u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m

PROJEKT, s.r.o.




OP venkovních vedení NN se nestanovuje u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence činí OP 1 m Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídící, měřící a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.

3.38. Technologický objekt zásobování plynem vč. ochranného a bezp. pásma (jev č.74) V území ORP Pohořelice leží regulační stanice VTL, s ochrannými pásmy 10 m. Textové pasporty k tomuto jevu nebyly poskytnuty.

3.39. Vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma (jev č.75) B1) Ochranná pásma plynovodů jsou dle zákona č. 458/2000 Sb.vymezena ve vodorovné vzdálenosti měřené po obou stranách kolmo na plynovod nebo plynovodní přípojku. Jejich šíře činí na každou stranu:  u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce 1m  u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4m  u technologických objektů 4m  ve zvl. případech (v blízkosti těžebních objektů, vodních děl) může ministerstvo stanovit rozsah OP až na 200 m Stavební činnost a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem provozovatele příslušného plynárenského zařízení. Ochranná pásma Stanice katodické ochrany (SKAO), OP kabelů 1 m, OP stanice 2,5 m, OP anody v zemi 50-150 m. B2) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií a k ochraně života, zdraví a majetku osob dle zákona č.458/2000 Sb. Bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu je:  při průměru do 300 mm včetně … 100 m kolmo na obě strany plynovodu  při průměru 100-500 mm včetně … 150 m kolmo na obě strany plynovodu  při průměru nad 500 mm … 200 m kolmo na obě strany plynovodu.  regulační stanice VVTL … 20 m Každý zásah do bezpečnostního pásma VVTL plynovodu musí být projednán se správcem plynovodu. Bezpečnostní pásma regulačních stanic a VTL plynovodů, nestanoví-li provozovatel jinak, činí:  regulační stanice VTL 10 m  VTL plynovody do DN 100 15 m  VTL plynovody do DN 250 20 m  VTL plynovody nad DN 250 40 m

3.40. Technologický objekt zásobování jinými produkty včetně OP (jev č.76) V území ORP Pohořelice se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.




3.41. Ropovod včetně ochranného pásma (jev č.77) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.42. Produktovod včetně ochranného pásma (jev č.78) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.43. Technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma (jev č.79) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.44. Teplovod včetně ochranného pásma (jev č.80) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.45. Elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma (jev č.81) V území ORP Pohořelice se nachází objekty provozovatelů sítí mobilních operátorů GSM.

3.46. Komunikační vedení včetně ochranného pásma (jev č.82) K severní části obce v souběhu se silnicí III/42117 je přivedena síť elektronických komunikací. Ochranná pásma podzemních telekomunikačních vedení jsou 1,5 m, dle zákona č. 151/2000 Sb., po celé délce kabelové trasy. Hloubka OP je 3 m a rovněž do výšky činí 3 m (měřeno od úrovně půdy). V OP je zakázáno zřizovat stavby, skládky materiálu a provozovat činnosti, které by mohly znesnadnit přístup ke kabelům nebo hrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Dále je zakázáno provádět bez souhlasu zodpovědné organizace zemní práce (výkopy, sondy). Radioreleové trasy Přes řešené území vedou následující radioreleové trasy: RS Děvín – RS Manuli (České radiokomunikace a.s.) RS Děvín – TVP Dobřínsko (České radiokomunikace a.s.) RS Děvín – RS Klučovská hora (České radiokomunikace a.s.) RR trasa (Armády ČR) včetně ochranného pásma Ochranná pásma komunikačních vedení (AČR, VUSS Brno)

PROJEKT, s.r.o.




Obr.: Ochranné pásmo komunikačního vedení Ministerstva obrany s atributem výšky 100 m. Ochranným pásmem pro nadzemní stavby se rozumí zájmové území Ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). Do řešeného území zasahují 3 oblasti s atributem výšky 100 m. Při zobrazení atributu výšky 100 m a více musí být konzultovány stavby vysoké nad 30 m a stavby tvořící dominanty v terénu, s ohledem na podmínky jevu 119 UAP. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavby vyšší než 30 m, v souladu s ustanovením § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, zastoupeného VUSS Brno. V řešeném území se nenachází zájmové území s atributem výšky 50 m.

3.47. Jaderné zařízení (jev č.83) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.48. Objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B (s nebezpečnými látkami) (jev č.84) Pasport nebyl poskytnut.

3.49. Skládka včetně ochranného pásma (jev č.85) Pasporty nebyly poskytnuty.

3.50. Spalovna včetně ochranného pásma (jev č.86) V území ORP Pohořelice se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.




3.51. Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma (jev č.87) Pasporty nebyly poskytnuty.

3.52. Dálnice včetně ochranného pásma (jev č.88) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.53. Rychlostní silnice včetně ochranného pásma (jev č.89) Rychlostní silnice R52 V území je vybudována severní část silnice č.52 jako rychlostní čtyřpruhová kominikace. Řešení současné I/52 je záměrem (viz. kapitolu 3.82)

3.54. Silnice I. třídy včetně ochranného pásma (jev č.90) Silnice I/52 Pohořelice-Mikulov-(st.hr.) Silnice I/53 Znojmo – Pohořelice (převzato z z Generelu dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., Praha, 2006): Silnice I/53 zajišťuje propojení významných silničních mezinárodních tahů E 59 (silnice I/38) a E 461 (rychlostní silnice R 52). Předpokládá se, že silnice I/53 bude připojena na výhledovou přeložku silnici I/38 Znojmo – obchvat pomocí MÚK Dyje u Dobšic. Stávající silnice I/53 patří mezi silnice s poměrně vysokou intenzitou dopravy a nehodovostí, která je způsobena nevyhovujícím výškovým průběhem trasy (rozevlátá niveleta, ztracené spády, nepřehlednost úseků). Stávající křižovatky se silnicemi II. a III. třídy jsou z hlediska úhlů připojení a geometrického tvaru křižovatky bodovými závadami. Uvažuje s homogenizací a rekonstrukcí celého úseku včetně obchvatu Lechovic. Intenzity vozidel na silnici I/53 (převzato z Generelu dopravy Jihomoravského kraje, IKP Consulting Engineers, s.r.o., Praha, 2006):  Na silnici I/53 byly vybrány dva profily k analýze profilové zátěže. První profil byl vybrán za Pohořelicemi ve směru na Znojmo, druhý v oblasti obce Lechovice.  Z provedené analýzy vyplynulo, že celková intenzita v profilu Pohořelice poklesne v roce 2030 oproti roku 2003 o 4 %, současně v tomto profilu poklesnou vztahy vnitrokrajské (o 18 %) a vztahy ČR-Evropa. Oproti tomu dojde k navýšení vztahů z kraje do ČR o 40 %, vztahy ČREvropa o 31 % a tranzitní vztahy Evropa-Evropa o 23 %. Na silnici I/53 tedy dojde k růstu přeshraničních a republikových vztahů, ale vlivem klesajícího počtu obyvatel a pracovních příležitostí se intenzity udrží na hodnotách roku 2003 (resp. poklesnou o 4 %). č

52

53

úsek

T

O

M

S

začátek úseku

konec úseku

6-6209 6-6210 6-6220 6-6230 6-2150

3319 3670 2057 1956 1956

12261 10813 7044 5861 5861

106 44 52 45 45

15686 14527 9153 7862 7862

hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se 416 MÚK se 53 zaús. 395 zaús. 396

MÚK se 416 MÚK se 53 zaús. 395 zaús. 396 x se 39614 a 41621

6-2170

1852

6687

79

8618

x se 39614 a 41621

zaús. 420

6-2118 6-2119 6-2120

1955 1839 1750

6808 7795 5557

35 61 30

8798 9695 7337

zaús. 396 od Olbramovic hr.okr. ZN - BV zaús. 416

hr.okr. Znojmo - Břeclav zaús. 416 MÚK se 395

PROJEKT, s.r.o.




6-2110

1750

5557

30

7337

MÚK se 395

MÚK se 52

Zdroj: Sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR Vysvětlivky: celoroční průměrná intenzita (počet vozidel za 24 hodin): T - těžkých vozidel, O - osobních vozidel, M - motocyklů, S - všech vozidel

3.55. Silnice II. a III.třídy včetně ochranného pásma (jev č.91) Přehled silnic II.třídy v území ORP Pohořelice (vlastní zjištění zpracovatele ÚAP, nejedná se o oficiální data od poskytovatelů):  II/395 prochází přes Malešovice – Odrovice – Cvrčovice – Pohořelice přechod přes II/416 – zaústění do I/52 u Velkého Dvoru  II/416 zaústění do R52 – Pohořelice – zaústění do I/53  II/381 zaústění do I/52 – velký Dvůr – Přibice – Vranovice  II/396 z Branišovic – přes I/53 – Vlasatice – Nová ves – zaústění do I/52  II/415 zaústění do I/53 – jihozápadní okraj k.ú. Branišovice – sčtání nebylo provedeno Přehled silnic III.třídy v území ORP Pohořelice (vlastní zjištění zpracovatele ÚAP, nejedná se o oficiální data od poskytovatelů):  III/39610 Branišovice spojka  III/3969 Kubšice - Šumice  III/3967 Olbramovice – Šumice – Loděnice  III/40014 severozápadní okraj katastrální hranice obce Loděnice  III/4133 Jezeřany – Maršovice – Loděnice - Pohořelice  III/39526 Loděnice spojka  III/39525 Loděnice – Malešovice  III/39527 Cvrčovice – spojka  III/41622 Pohořelice – Velký Dvůr  III/39521 Smolín  III/39522 Smolín  III/42510 Smolín souběh s R52  III/41621 Vranovice – Ivaň  III/39614 I/52 – Pasohlávky  III/39615 Pasohlávky – Brod nad Dyjí  III/39613 Drnholec – Nová Ves  III/39616 Nová Ves  III/39611 Vlasatice – I/52  III/39612 Vlasatice - Troskotovice Intenzity dopravy na silnicích II. a III. třídy: č

395

416

381

396

úsek

T

O

M

S

6-3798 6-3799 6-2140

244 348 5866

873 1640 2705

25 17 20

1142 2005 3310

x se 39520 a 40014 hr.okr. Brno-venkov - Břeclav vyús. ze 416

hr.okr. Brno-venkov - Břeclav zaús. do 416 MÚK se 53

6-2240

495

2338

22

2855

MÚK se 53

zaús. do 52

6-4257 6-2130 6-2136 6-4540 6-4530

603 591 299 550 713

1383 4058 1773 1149 1316

20 50 12 18 30

2006 4699 2084 1717 2059

hr.okr. Brno-venkov - Břeclav MÚK se 52 zaús. 395 vyús. ze 52 zaús. 41622

MÚK se 52 zaús. 395 zaús. do 53 zaús. 41622 x se 41621 ve Vranovicích

6-4520

578

1269

22

1869

x se 41621 ve Vranovicích

x se 425

6-1918 6-1919

607 607

1392 1392

8 8

2007 2007

vyús. 3962 vyús. ze 53 v Branišovicích

zaús. do 53 v Branišovicích hr.okr. Znojmo - Břeclav

6-4268

149

591

11

751

hr.okr. ZN - BV

Vlasatice

PROJEKT, s.r.o.


začátek úseku

konec úseku



6-4269 149 591 11 751 Vlasatice zaús. do 52 Zdroj: Sčítání dopravy 2010, ŘSD ČR Vysvětlivky: celoroční průměrná intenzita (počet vozidel za 24 hodin): T - těžkých vozidel, O - osobních vozidel, M - motocyklů, S - všech vozidel

Silnice II/420 je plánovaná mezi křižovatkou se silnicí II/381 a obcí Hustopeče v kategorii S 7,5/50, od Hustopečí po křižovatku s III/4205 ve Vranovicích v kategorii S 9,5/70 a zbývající úsek II/420 x III/4205 – MÚK Horní Věstonice s R 52 v kategorii S 7,5/70. Silnice II/416 Slavkov u Brna – Židlochovice – Pohořelice Vedení silnice je upraveno u Múk s rychlostní silnicí R 52, kolem Žabčic a Židlochovic je vedena západním obchvatem, Újezdem u Brna je vedena odklonem, v úseku Křenovice – Slavkov u Brna dojde k rekonstrukci. Koridory územních rezerv: Koridor územní rezervy pro nové silniční propojení Pohořelice-Cvrčovice-Odrovice-Malešovice-(Dolní Kounice), vedoucí mimo zastavěná území sídel. Koridor navazuje na silnici I/53 západně od Pohořelic, míjí Pohořelice za areálem bývalé cihelny a lokalitou „Polní“, umožní zpřístupnění ploch pro výrobu a skladování na severním okraji města (dosud jsou tyto plochy obsluhovány za cenu průjezdu těžké dopravy zastavěným územím). Dále vede koridor severním směrem do ORP Ivančice. Silnice zkvalitní silniční propojení (Znojmo)-PohořeliceIvančice, sníží dopravní zátěž na silnicích vedoucích zastavěným územím dotčených obcí a zvýší bezpečnost a plynulost provozu.

Koridor územní rezervy pro nové silniční propojení Pohořelice (R52) – Přibice-Vranovice-ORP Židlochovice (D2), vedoucí mimo zastavěná území sídel. Koridor navazuje na silnici R52 jižně od Pohořelic a vede východním směrem přes k.ú. Přibice a Vranovice (obě obce míjí severrně) do k.ú. Velké Němčice. Cílem umístění této silnice je zkvalitnit silniční propojení mezi R52 a D2, zlepšit spojení mezi Pohořelicemi, Židlochovicemi a Hustopečemi. Současně snížit dopravní zátěž na silnicích vedoucích zastavěným územím dotčených obcí a zvýšit bezpečnost a plynulost provozu. Jsou zakresleny dva koridory: jeden dle původní dokumentace, druhý dle ÚP Vranovice, který je v procesu schválení. Silniční ochranná pásma se zřizují podle zákona o pozemních komunikacích ze dne 23.1.1997 při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěná nebo k souvislému zastavění určená. Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami vedenými po obou stranách komunikací II. a III. třídy ve vzdálenosti 15m. V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení silničního správního úřadu a za podmínek v povolení uvedených:  provádět stavby, které vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu  provádět terénní úpravy. Povolení se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů.

PROJEKT, s.r.o.




V silničních ochranných pásmech lze povolit zřizování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch jen pokud nemohou být zaměněny s dopravními značkami nebo dopravními zařízeními nebo pokud nemohou oslnit uživatele komunikace. Povolení vydává příslušný silniční správní úřad. V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tato podmínka neplatí pro lesní porosty. Rozhledové trojúhelníky křižovatek mimo zastavěné území obce: strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m na silnici hlavní a 55 m na silnici označené jako vedlejší. V zastavěném území obce závisí velikost rozhledových trojúhelníků na návrhové rychlosti. Rozhledové trojúhelníky jsou zakresleny ve výkrese dopravy.

3.56. Místní a účelové komunikace (jev č.93) kód ZÚJ

obec Branišovice Cvrčovice Ivaň Loděnice Malešovice Odrovice Pasohlávky Pohořelice

593834

Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

584843

550272 584517 594377 583332 583529 584762 584801

594903 594962 585025 585033

Místní a účelové komunikace Do ÚAP bylo převzato zatřídění komunikací ze změny č.2 ÚPN SÚ Branišovice . Komunikace byly převzaty z platného územního plánu. Místní a účelové komunikace byly překresleny z podkladu, který poskytla obec Komunikace byly převzaty z platného územního plánu. Komunikace byly převzaty z platného územního plánu. Komunikace byly převzaty z platného územního plánu. Do ÚAP bylo převzato zatřídění komunikací z P+R pro ÚP Pasohlávky. Pohořelice (včetně k.ú. Smolín a k.ú. Nová Ves). Do ÚAP bylo převzato zatřídění komunikací ze schválené změny č..3 ÚPN SÚ Pohořelice. Komunikace byly převzaty z platného územního plánu. Komunikace byly převzaty z platného územního plánu. Komunikace byly převzaty z platného územního plánu. Komunikace byly převzaty z platného územního plánu. Pasport místních komunikací nebyl poskytnut. Do ÚAP bylo převzato zatřídění komunikací ze změny č.4 ÚPN SÚ Vranovce.

3.57. Železniční dráha celostátní včetně ochranného pásma (jev č.94) V území ORP Pohořelice se nachází 1 celostátní železniční dráha: - katastrálním územím Vranovice nad Svratkou prochází železniční trať č.250 Česká Třebová Brno – Břeclav, traťový úsek 2001 Šakvice-Hrušovany Z Generelu dopravy Jihomoravského kraje (IKP Consulting Engineers, s.r.o., říjen 2004) vyplývá: Trať číslo název a ohraničení kraje Regionální dráha: 253 Vranovice – Pohořelice

v km (kraj) 8,5

Délka trati z toho 2kolej. elektr. 0,0

0,0

Provoz D3

Technické vybavení Traťové zabez. zařízení 1.kat. 2.kat. 3.kat. 8,5

8,5

0,0

0,0

Zhodnocení kapacitních možností:

PROJEKT, s.r.o.




 Současný rozsah pravidelné osobní a nákladní dopravy Nprav podle aktualizovaného stavu GVD 20022003.  Praktická propustnost nm ve vlacích/T je porovnána s rozsahem dopravy Nprav a rozdíl stanovuje volnou kapacitu v průměrných vlacích, které je možno ve výpočetní době T ještě vložit do GVD. Omezující Směr Pravidelná doprava Ukazatelé propustnosti úsek O N Lv Nprav T tobs tmez Tvýl+stál So Trať č.250 Lanžhot – Břeclav – Brno – Tišnov (- Havlíčkův Brod): Lanžhot 26 24 10 60 1440 7,48 4,69 60 0,325  Břeclav 26 30 1 57 1440 8,15 5,08 60 0,337  Šakvice 41 29 0 70 1440 5,98 3,79 90 0,310  Vranovice 39 34 0 73 1440 5,69 3,58 90 0,308  Horní Heršpice kol.2 54 2 0 56 1200 4,89 4,70 60 0,240 - Brno hl. n. kol.1 50 2 0 52 1200 5,47 5,17 60 0,250 kol.3 31/31 0 0 62 1200 6,42 6,08 60 0,349

nm

Volná kapacita

113 104 138 145 118 107 91

+53 +47 +68 +72 +62 +55 +29

Původní železniční trať Vranovice-Pohořelice byla převedena do kategorie železniční vlečka.

3.58. Železniční dráha regionální včetně ochranného pásma (jev č.95) Nenachází se.

3.59. Koridor vysokorychlostní železniční trati (jev č.96) Pasport k jevu č. 96 nebyl poskytnut. Byla proto využita data získaná pro účely změny ÚPN SÚ Vranovice. Přes katastrální území Vranovice nad Svratkou a severní část k.ú. Přibice prochází koridor vysokorychlostní železniční tratě (směr Německo – Děčín – Praha – Brno – Rakousko/Slovensko). Koridor vysokorychlostní železnice je 300 m od osy železnice. Při projednání návrhu změny č.3 ÚPNSÚ Vranovice bylo s MD ČR dohodnuto, že ve směru k obci Vranovice bude uplatňována šířka koridoru VRT pouze 40 m, v západním směru pak 300 m. Odstup VRT více než 40 m od návrhových ploch umožní případný zářez, protihlukový val či jiná opatření. Obr.: Koridor pro vedení vysokorychlostní tratě

PROJEKT, s.r.o.




3.60. Vlečka včetně ochranného pásma (jev č.97) Katastrálními územími Vranovice nas Svratkou, Přibice a Pohořelice nad Jihlavou vedla trať Vranovice-Pohořelice. Původně regionální trať (č. 253) byla z důvodu absence veřejné dopravy převedena do kategorie vlečka. Na dráze jsou v nákladní dopravě uspokojovámy prostřednictvím dopravce ČD Cargo, a.s. zejména potřeby společnosti Hulman – Kovošrot, potenciálně dalších.

3.61. Lanová dráha včetně ochranného pásma (jev č.98) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.62. Speciální dráha včetně ochranného pásma (jev č.99) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.63. Tramvajová dráha včetně ochranného pásma (jev č.100) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.64. Trolejbusová dráha včetně ochranného pásma (jev č.101) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.65. Letiště včetně ochranných pásem (jev č.102) Do řešeného území zasahuje OP mezinárodního veřejného letiště Brno se zákazem laserových zařízení (Letiště Brno, a.s.). OP zasahuje do k.ú.: Malešovice, Odrovice, Smolín, Cvrčovice u Pohořelic, Přibice a Vranovice nad Svratkou.

PROJEKT, s.r.o.




V ÚPN SÚ Pohořelice ve změně č.2 je navrženo sportovní letiště pro lehká letadla. Letiště je navrženo v k.ú Pohořelice v lokalitě Zadní hory, jižně od města. Součástí návrhu je návrh dopravní infrastruktury a technické vybavení. Letiště bude využíváno k zájmovým, sportovním, rekreačním účelům, k chemické činnosti a k záchranné službě města a regionu. Pro vzletové a přistávací dráhy je stanoveno ochranné pásmo letiště 150 (200) m.

3.66. Letecká stavba včetně ochranných pásem (jev č.103) V území ORP Pohořelice se nenachází letecká stavba, zasahují sem však sektory C dvou ochranných pásmem leteckých zabezpečovacích zařízení, která je nutno respektovat podle § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné respektovat níže uvedené podmínky pro jednotlivá zařízení: Ochranné pásmo přehledových systémů - v sektoru C (pro zjednodušení se jedná o plochu mezikruží se středem v ose antény a poloměrech 5 km a 30 km) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. Jedná se o výstavbu (včetně rekonstrukce a přestavby) větrných elektráren, výškových staveb, venkovního vedení vvn a vn, základnových stanic mobilních operátorů. V tomto vymezeném území sektoru C může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškově omezena nebo zakázána.

3.67. Vodní cesta (jev č.104) V katastrálním území Pasohlávky a Mušov je v provozu sezónní lodní doprava po vodní nádrži Nové Mlýny I (Horní nádrž).

3.68. Hraniční přechod (jev č.105) V území ORP Pohořelice se nenachází.

PROJEKT, s.r.o.




3.69. Cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka (jev č.106) V území ORP Pohořelice je velké množství cyklotras a turistických stezek. Zákres je obsažen v grafické části ÚAP.

3.70. Objekt důležitý pro obranu státu včetně ochranného pásma (jev č.107) V řešeném území se nenachází. Ochranné pásmo objektu důležitého pro obranu státu (na stanovišti Mikulov), který dříve zasahoval do k.ú. Branišovice, Cvrčovice u Pohořelic, Ivaň, Loděnice u Moravského Krumlova, Malešovice, Mušov, Nová Ves u Pohořelic, Odrovice, Pasohlávky, Pohořelice nad Jihlavou, Přibice, Smolín, Šumice, Vlasatice, Vranovice nad Svratkou, bylo zrušeno.

3.71. Vojenský újezd (jev č.108) V území ORP Pohořelice se nenachází.

3.72. Vymezené zóny havarijního plánování (jev č.109) Zóny havarijního plánování stanovuje pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, a které jsou zařazeny do skupiny B, podle odst. 1 § 20 zákona č. 59/2006, o prevenci závažných havárií Sb., krajský úřad, odbor životního prostředí, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit případné následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále jen „HZS JmK“) zpracovává pro stanovené ZHP vnější havarijní plány a zabezpečuje realizaci plánovaných opatření v jeho působnosti. Území ORP Pohořelice leží mimo zónu havarijního plánování JE Dukovany. Území ORP Pohořelice leží mimo zóny havarijního plánování objektů zařazených do skupiny B podle zákona 59/2006 Sb. HZS JmK vede přehledy o dalších objektech a zařízeních na území JmK, které manipulují s nebezpečnými látkami, a pro které se nezpracovávají vnější havarijní plány podle uvedených právních předpisů, ale které představují zdroj možného ohrožení obyvatelstva, a pro vybrané z nich zpracovává „Plány opatření“:

Ohrožení

Adresa provozovny Ohrožující objekt Ulice ČS PHM Lissa, s.r.o. Branišovice

Cvrčovice

Ivaň

PROJEKT, s.r.o.

Agra a.s. Olbramovice VD Dalešice (ř. Jihlava) VD Mohelno VD Mostiště řeka Jihlava Statek Pohořelice spol. s.r.o. VD Dalešice (ř. Jihlava) VD Mohelno VD Mostiště řeka Jihlava Hviezdoslavova 29, 627 00 Brno Tel./Fax.: 545 217 035 [email protected]

látka

charakter požár, únik RP

benzín / nafta

veter. nákaza zvláštní povodeň zvláštní povodeň zvláštní povodeň ledové jevy veter. nákaza zvláštní povodeň zvláštní povodeň zvláštní povodeň přirozená povodeň

skot prasata voda voda voda voda drůbež voda voda voda voda



Loděnice

Malešovice

Odrovice

Pasohlávky

Agroprodukt Ivaň s.r.o. - ČS PHM (neveřejná) Autodoprava Zajíc - ČS PHM (neveřejná) Brokerage spol. s r.o. Sušárna Pohořelice, s.r.o. VD Dalešice (ř. Jihlava) VD Mohelno VD Mostiště řeka Jihlava VD Dalešice (ř. Jihlava) VD Mohelno VD Mostiště řeka Jihlava ČS PHM Chemis engine 1 ČS PHM Chemis engine 2 ČS PHM Pap Oil, s.r.o. Vinofrukt a.s. - ČS PHM (neveřejná) Exel Contract Logistics CZ, s.r.o. ČS PHM DB OIL, s.r.o. ČS PHM Benzina Sušárna Pohořelice, s r.o. (Velký dvůr - drůbežárna) Nutrivet s.r.o. Pohořelice Statek Pohořelice spol. s.r.o.

požár, únik RP

nafta

požár, únik RP veter. Nákaza veter. nákaza zvláštní povodeň zvláštní povodeň zvláštní povodeň přirozená povodeň zvláštní povodeň zvláštní povodeň zvláštní povodeň přirozená povodeň požár, únik RP požár, únik RP požár, únik RP

nafta prasata drůbež voda voda voda voda voda voda voda voda benzín / nafta benzín / nafta benzín / nafta

požár, únik RP

nafta

požár požár, únik RP požár, únik RP

drogerie benzín / nafta benzín / nafta

veter. nákaza jiné nebezpečí veter. nákaza

drůbež gen. mod. org. drůbež extrémně hořlavé plyny hořlavé lát. extrémně hoř. lát. vys. hoř. kap.

požár

Přibice

DHL Supply Chain, s.r.o. VD Dalešice (ř. Jihlava) VD Mohelno VD Mostiště řeka Jihlava řeka Jihlava Šumický potok VD Dalešice (ř. Jihlava) VD Mohelno VD Mostiště řeka Jihlava Agroprodukt Ivaň s.r.o.

únik NL zvláštní povodeň zvláštní povodeň zvláštní povodeň přirozená povodeň ledové jevy přívalové srážky zvláštní povodeň zvláštní povodeň zvláštní povodeň přirozená povodeň veter. nákaza

oxidující lát. toxické látky vysoce toxické lát. nebezpečné pro ŽP voda voda voda voda voda voda voda voda voda voda drůbež

Troskotovice

ZD Jiřice u Miroslavi - ČS PHM (neveřejná)

veter. nákaza požár, únik RP

skot nafta

Pohořelice

PROJEKT, s.r.o.




přívalové srážky veter. nákaza zvláštní povodeň přirozená povodeň zvláštní povodeň zvláštní povodeň veter. nákaza

potok Miroslavka GRANERO Vlasatice s.r.o. VD Dalešice (ř. Jihlava) řeka Svratka VD Brno VD Vír Sušárna Pohořelice s.r.o.

Vlasatice

Vranovice

voda prasata voda voda voda voda drůbež

3.73. Objekt civilní ochrany (jev č.110) Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těžiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. Stálé úkryty se v území ORP Pohořelice nenachází. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. Do textové části odůvodnění v návrhu ÚP v kapitole ochrana obyvatelstva doplňte informaci, že evakuace obyvatelstva a jeho ubytování je řešeno dle havarijního plánu JMK a že způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. V zájmovém území je plánovaná evakuace ze záplavového území, ze zón havarijního plánování, ale také příjem evakuovaných osob z ohroženého prostoru zóny HP JE Dukovany. V územním plánu nutno vymezit objekty, které lze využít pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události. Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci a v HP JMK.

3.74. Objekt požární ochrany (jev č.111) Pasporty k jevu č. 111 nebyly dodány. kód ZÚJ

Obec Branišovice Cvrčovice

593834

Ivaň

584517

Loděnice

594377

Malešovice Odrovice

583332 583529


584762 584801

PROJEKT, s.r.o.

Objekt požární ochrany

550272

Pohořelice: Požární stanice HZS JmK, Tyršova 644




Přibice Šumice Troskotovice Vlasatice Vranovice

584843 594903 594962 585025 585033

Do návrhu ÚP v textové části odůvodnění v kapitole ochrana obyvatelstva je nutno zpracovat informaci o přehledu zdrojů vody pro hašení požárů na území obce.

3.75. Objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky (jev č.112) V území ORP Pohořelice se nenachází, dle vyjádření MV ČR ze dne 4.12.2007, kromě garáže v k.ú. Pohořelice nad Jihlavou na p.č. 1877/2.

3.76. Ochranné pásmo hřbitova, krematoria (jev č.113) Viz grafická data ÚAP.

3.77. Jiná ochranná pásma (jev č.114) Viz grafická data ÚAP.

3.78. Ostatní veřejná infrastruktura (jev č.115) Viz grafická data ÚAP.

3.79. Zastavitelné plochy (jev č.117) V grafické části ÚAP byly z platných územních plánů převzaty zastavitelné plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, plochy smíšené, plochy pro výrobu a skladování a jiné. Vymezení zastavitelných ploch podle zpracovaných územních plánů bylo poměrně komplikované vzhledem k tomu, že jednotliví projektanti používají pro stejné či obdobné jevy různou terminologii (bydlení v rodinných domech, bydlení městské, bydlení čisté, bydlení venkovské, bydlení zemědělské, …). A naopak často plocha stejného názvu může mít u různých zpracovatelů vymezeny často i značně odlišné regulativy… Markantní je to především u ploch smíšených. Terminologie v územních plánech pzcela neodpovídá názvům ploch s rozdílným způsobem využití obsaženým ve vyhl. 501/2006 Sb. Současně ale tato vyhláška připouští v odůvodněných případech podrobnější členění (§3 odst. 4) či vymezení ploch dalších V ÚAP proto byly názvy zastavitelných ploch poněkud generalizovány a sjednoceny, s přihlédnutím k vyhl. 501/2006 Sb. Další upřesnění názvů ploch s rozdílným způsobem využití a vymezení podmínek jejich využití už bude úkolem územních plánů.

PROJEKT, s.r.o.




3.80. Jiné záměry (jev č.118) 1. PLOCHY A KORIDORY ÚZEMNÍCH REZERV A NOVÉ ZÁMĚRY V grafické části ÚAP byly z rozpracovaných územních plánů, či jejich změn převzaty další záměry na plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, výrobu a rekreaci. Zde jsou zobrazeny rovněž další záměry obcí, pokud je uplatnily. 2. OSTATNÍ SCHVÁLENÉ ZMĚNY V ÚZEMÍ Obsahují schválené rozvojové plochy zeleně a vodních ploch. 3. MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA Záměrem města je vyhlášení městské památkové zóny pro historické centrum města. 4. REGIONÁLNÍ A NADREGIONÁLNÍ ÚSES Nadregionální ÚSES na území Pohořelicka Podkladem pro řešení byl ÚTP R+NR ÚSES, jehož součástí jsou nadregionální biocentra a nadregionální biokoridory. Nadregionální biocentra ÚSES na území Pohořelicka V území ORP Pohořelice se nadregionální biocentrum nenachází. Nadregionální biokoridory ÚSES na území Pohořelicka Územím prochází trasa nadregionálního biokoridoru NRBK 15 (dříve označovaného K161). Trasa koridoru se vymezuje jako složený biokoridor o dvou větvích, a to:  z jedné větve nadregionálního biokoridoru vedeného v ose vodních nádrží, s převahou vodních biotopů (biokoridorem je vodní tok (Dyje) či vodní plocha (vodní nádrže Nové Mlýny) v celé šíři mezi břehovými čárami)  z větve nadregionálního biokoridoru s převahou nivních biotopů, vedené po pravém (jižním) břehu VN Nové Mlýny I a Nové Mlýny II.

Regionální ÚSES na území Pohořelicka Podkladem pro řešení byl ÚTP R+NR ÚSES, jehož součástí jsou regionální biocentra a regionální biokoridory a dále územní plány jednotlivých obcí. Biocentra jsou vymezena plochou, biokoridory jsou vymezeny osou, která určuje směr propojení biocenter. Regionální biocentra: 

RBC 134 (234 Plačkův les) – biocentrum v lužním lese v nivě řeky Svratky mezi Vranovicemi, Přibicemi, Ivaní a Pouzdřany

PROJEKT, s.r.o.




        

RBC 136 (231 Hák) – biocentrum mezi Pohořelicemi a Přibicemi RBC 106 – regionální biocentrum v ploché zemědělské krajině ležící západně od Šumic RBC 51 Mezi Rybníky – vymezeno Územním plánem Šumice RBC 133 (232 Vrkoč) – rozsáhlé biocentrum ležící na katastrech Nová Ves u Pohořelic, Ivaň, Mušov a Pouzdřany RBC 221 (235) – biocentrum mezi Přibicemi a Vranovicemi RBC 131 (227 Na pískách) RBC 222 (228) RBC 138 (14 Smolín) RBC 223 (237) - biocentrum jižně od Loděnice Pozn: biocentrum řešené územním plánem v západní části katastru Branišovic bylo přesunuto do místního ÚSES

Regionální biokoridory: RBK 092, RBK 073, RBK 074, RBK 146, RBK 145, RBK 147, RBK 148, RBK 149, RBK 089, RBK 090 5. DOPRAVA Na úseku dopravy jsou evidovány výhledové záměry na koridory pro možné budoucí řešení dopravních tahů: západní obchvat Pohořelice-Cvrčovice-Odrovice-Malešovice; severní obchvat PřibiceVranovice; dálniční spojení s Vídní; homogenizace silnice I/53. Dále jsou plánovány dílčí úpravy a doplnění sítě místních a účelových komunikací. Přes území obcí Vranovice a Přibice vede koridor pro vysokorychlostní železniční trať (viz též jev č.96) Dálniční spojení s Vídní V rámci „Programu rozvoje Jihomoravského kraje“ (pro období 2014 až 2017, z roku 2013) byla jako priorita 4 (Rozvoj dostupnosti a dopravní obslužnosti kraje), týkající se silniční sítě na území ORP Pohořelice, vymezena v oblasti dopravy: část 4.a.1 Podpora přípravy dostavby dálničního spojení s Vídní Následně v rámci Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 bylo vymezeno Opatření 3.1: Výstavba a modernizace páteřní silniční sítě a páteřních cyklostezek, mimo jiné „Příprava a realizace dokončení R52 Pohořelice – Mikulov st. hr.“ a Opatření 3.3.: Zlepšení napojení Brna na globální centra, mimo jiné „Přeshraniční spolupráce integrovaných dopravních systémů Jihomoravského kraje, DolníhoRakouska, Vídně“ Na základě výše uvedených podkladů byl do ÚAP Pohořelice 2014 zapracován koridor územní rezervy pro dopravní stavbu. Vyhledávací studie z roku 2001 počítala s pěti navrženými variantami, Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) pracovalo se třemi možnostmi vedení rychlostní silnice R52. Z nich vyšla jako nejvhodnější tzv. varianta 1x, která na většině úseku kopíruje stopu stávající silnice 1. třídy a rozšiřuje ji na čtyřproudovou rychlostní komunikaci. Občanské iniciativy a ekologické organizace požadovaly posouzení dopravního spojení Brna a Vídně výstavbou rychlostní silnice R52 vedoucí směrem na Mikulov s možností využití dálnice D2 a její napojení na rakouskou dálniční síť. Tato varianta počítá s prodloužením rychlostní silnice R55 (proto se označuje i jako „varianta R55“) k rakouským hranicím. Porovnávací studii obou variant Ředitelství silnic a dálnic ČR zadalo společnosti DHV. Studie byla zveřejněna v srpnu roku 2008 a jednoznačně doporučila výstavbu R52 jako výhodnější. Rychlostní silnice R52 ve směru na Mikulov je potvrzena Politikou územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR). 20. července 2009 česká vláda zařadila rychlostní silnici R52 ve směru na Mikulov mezi tzv. strategické stavby. Důvod vymezení: zkvalitnění silničního spojení Brno–Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť. Součást TEN-T. PÚR ČR 2008 dále uvádí: "Výše uvedené usnesení vlády ukládá pro každý rozvojový záměr prověření a vyhodnocení variantních řešení, která mohou znamenat změny v PÚR ČR 2008. Avšak až do vý-

PROJEKT, s.r.o.




sledků vyhodnocení variant, vyplývajících z tohoto usnesení vlády, je nutno v PÚR ČR 2008 zachovat ta řešení, která jsou stanovena v jiných platných dokumentech." Politika územního rozvoje ČR 2008 ukládá příslušným krajům a obcím jako úkol pro územní plánování zajistit územní ochranu vymezených koridorů a ploch, případně územní rezervou. Usnesení Vlády ČR ze dne 6.10.2010 č. 713 vyjádřilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 52 na území České republiky a dálnice A 5 na území Rakouské republiky na česko - rakouské státní hranici mezi městy Mikulov a Drasenhofen. Současně toto usnesení Vlády zrušilo souhlas s propojením rychlostní silnice R 55 na území ČR a dálniční a silniční sítě na území Rakouské r. mezi městem Břeclav a obcí Reinthal (pozn.: tzv. varianta R55) Rychlostní silnice R 52 v úseku Pohořelice – státní hranice je plánována jako 4 - pruhová, směrově dělená komunikace. Kategorie „R“ vyjadřuje funkční postavení silnice I. třídy č. 52 v území, tj. zásadně mimoúrovňové křižovatky s křižující významnou silniční sítí, bez přímé obsluhy území a návrhovou rychlostí 120 km/hod. Silnice I/53 Trasa silnice na území ORP je stabilizována, stav silnice však vyžaduje homogenizaci a řešení křižovatek. Tento záměr je již zapracován do územních plánů některých obcí, takto: - ÚP Branišovice, vydán: plocha dopravy - ÚP Šumice, v rozpracovanosti: plocha dopravy - ÚPN SÚ Pohořelice, zm. 8, v projednání: plocha dopravy Koridor územní rezervy pro nové silniční propojení Pohořelice-Cvrčovice-Odrovice-Malešovice(Dolní Kounice). Tato trasa dosud není podrobněji řešena v žádném z územních plánů dotčených obcí. Koridor územní rezervy pro nové silniční propojení Pohořelice (R52) – Přibice-Vranovice-ORP Židlochovice (D2), tento záměr je již zapracován do územních plánů některých obcí, takto: - ÚP Přibice, vydán: plocha dopravy - ÚP Vranovice, v rozpracovanosti: koridor územní rezervy

3.81. Další dostupné informace (jev č.119) Migračně významná území - koridor - osa koridoru - bariéry migrace Výstup z projektu VaV-SP/2d4/36/08: „Vyhodnocení migrační prostupnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření„. Dotčená území: koridor prochází k.ú. Malešovice, Smolín, Cvrčovice, Pohořelice n. J., Přibice, Ivaň, Vranovice, Mušov. Požadavky na územní plány dotčených obcí nebyly uvedeny. Bariéra migrace se nachází v k.ú. Ivaň. Jedná se o přerušení souvisle zalesněného území blokem orné půdy. Územní plán zváží řešení formou návrhu krajinné zeleně či prvku ÚSES. Požadavky Ministerstva obrany ČR zastoupené VUSS Brno (bez grafického vyjádření): Na celém území v rozsahu působnosti ORP (dle ustanovení §175 odst. 1 zákona č.183/2006 o územním plánování a stavebním řádu) lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb vždy jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II., a III. třídy - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - výstavba a rekonstrukce vvn a vn - výstavba větrných elektráren

PROJEKT, s.r.o.




- výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice) - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem - výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny) - výstavba vodních nádrží (rybníky, přehrady)

PROJEKT, s.r.o.




ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ P O H O Ř E L I C E. okr. Brno-venkov. 3. úplná aktualizace - r

Recommend Documents