Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Sokolov

Územně analytické podklady obce - ORP Sokolov - 2014

ÚAPo

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Sokolov 3. aktualizace 2014

pořizovatel:

Městský úřad Sokolov Rokycanova1929 356 01 Sokolov

spolupráce / technická pomoc:

Institut regionálních informací, s.r.o., Brno

datum zpracování:

31. 12. 2014

verze:

1/2014

Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

1/112


ÚAPo

Obsah textové části: Obsah textové části: ................................................................................................................... 2 Obsah grafické části : ................................................................................................................. 4 1. Přehled významných změn provedených v rámci 3. aktualizace....................................... 4 2. Základní charakteristika území ORP Sokolov ................................................................... 4 2.1. Širší vztahy................................................................................................................. 4 2.2. Základní údaje o území ORP Sokolov ....................................................................... 5 2.3. Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Sokolov..................................... 8 3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho vyhodnocení SWOT analýzou ..... 10 3.1. Horninové prostředí a geologie ................................................................................ 10 3.1.1. Geologie a geomorfologie.................................................................................. 10 3.1.2. Nerostné suroviny .............................................................................................. 11 3.1.3. Následky těžby ................................................................................................... 13 3.1.4. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 20 3.2. Vodní režim.............................................................................................................. 20 3.2.1. Vodní toky a plochy ........................................................................................... 21 3.2.2. Vodní režim v krajině......................................................................................... 22 3.2.3. Záplavy............................................................................................................... 26 3.2.4. Zdroje vod .......................................................................................................... 28 3.2.5. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 28 3.3. Hygiena životního prostředí ..................................................................................... 29 3.3.1. Klimatické podmínky......................................................................................... 29 3.3.2. Ovzduší............................................................................................................... 29 3.3.3. Odpady ............................................................................................................... 31 3.3.4. Hluk a vibrace .................................................................................................... 32 3.3.5. Radonové riziko ................................................................................................. 32 3.3.6. Staré zátěže území a kontaminované plochy...................................................... 34 3.3.7. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 36 3.4. Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................ 36 3.4.1. Chráněná území.................................................................................................. 37 3.4.2. Ekologická stabilita, USES ................................................................................ 41 3.4.3. Krajinný ráz........................................................................................................ 45 3.4.4. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 46 3.5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................. 46 3.5.1. Půdní fond .......................................................................................................... 47 3.5.2. Zemědělský půdní fond...................................................................................... 49 3.5.3. Pozemky určené k plnění funkcí lesa................................................................. 52 3.5.4. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 55 3.6. Veřejná dopravní infrastruktura ............................................................................... 55 3.6.1. Silniční doprava.................................................................................................. 55 3.6.2. Železniční doprava ............................................................................................. 58 3.6.3. Ostatní doprava .................................................................................................. 58 3.6.4. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 59 3.7. Veřejná technická infrastruktura .............................................................................. 59 3.7.1. Zásobování elektrickou energií .......................................................................... 59 3.7.2. Zásobování vodou .............................................................................................. 62 3.7.3. Kanalizace a čištění odpadních vod ................................................................... 63 3.7.4. Zásobování plynem ............................................................................................ 64 3.7.5. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 65 3.8. Sociodemografické podmínky.................................................................................. 65 Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

2/112


ÚAPo

3.8.1. Historický vývoj ................................................................................................. 66 3.8.2. Sídla.................................................................................................................... 66 3.8.3. Využití území ..................................................................................................... 67 3.8.4. Obyvatelstvo....................................................................................................... 68 3.8.5. Věková struktura ................................................................................................ 71 3.8.6. Vzdělanost.......................................................................................................... 75 3.8.7. Školství a výchova ............................................................................................. 76 3.8.8. Zdravotnictví a sociální péče.............................................................................. 76 3.8.9. Kultura................................................................................................................ 77 3.8.10. Veřejná správa ................................................................................................ 77 3.8.11. Dílčí SWOT analýza....................................................................................... 78 3.9. Bydlení ..................................................................................................................... 78 3.9.1. Domovní fond .................................................................................................... 79 3.9.2. Bytový fond........................................................................................................ 81 3.9.3. Výstavba............................................................................................................. 83 3.9.4. Dílčí SWOT analýza .......................................................................................... 83 3.10. Rekreace ................................................................................................................... 83 3.10.1. Rekreační oblasti ............................................................................................ 84 3.10.2. Nemovité památky.......................................................................................... 85 3.10.3. Urbanistické a architektonické hodnoty ......................................................... 86 3.10.4. Tělovýchova a sport........................................................................................ 86 3.10.5. Dílčí SWOT analýza....................................................................................... 87 3.11. Hospodářské podmínky............................................................................................ 88 3.11.1. Hospodářská charakteristika........................................................................... 88 3.11.2. Podnikatelská struktura................................................................................... 89 3.11.3. Zaměstnanost .................................................................................................. 91 3.11.4. Nezaměstnanost .............................................................................................. 92 3.11.5. Dílčí SWOT analýza....................................................................................... 94 4. Hodnoty a limity využití území........................................................................................ 95 4.1. Hodnoty území ......................................................................................................... 95 4.2. Limity využití území ................................................................................................ 95 5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území ........................................... 96 6. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek udržitelného rozvoje území (URÚ)...... 97 6.1. Souhrnné SWOT analýzy pilířů URÚ...................................................................... 97 6.2. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilířů URÚ.................................. 100 6.3. Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ.............................. 107 7. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD)............................. 107 7.1. Problémy vyplývající z ÚAP kraje......................................................................... 109 7.2. Střety záměrů na provedení změn s hodnotami a s limity využití území............... 109 7.3. Všeobecné problémy .............................................................................................. 109 7.4. Konkrétní problémy ............................................................................................... 110 8. Přehledy.......................................................................................................................... 110 8.1. Seznam příloh......................................................................................................... 110 8.2. Seznam použitých podkladů................................................................................... 110 8.3. Seznam nejčastěji používaných zkratek ................................................................. 111


verze 1/2014

3/112


ÚAPo

Obsah grafické části : 1. 2. 3. 4.

Výkres hodnot území Výkres limitů využití území Výkres záměrů na provedení změn v území Výkres problémů k řešení

1. Přehled významných změn provedených v rámci 3. aktualizace Nejpodstatnější změnou v rámci 3. úplné aktualizace je sloučení dvou původních textových částí (Podklady a Rozbor) do jediné dokumentace a s tím související úprava obsahu. Z důvodu větší přehlednosti a čitelnosti doznaly úprav i výkresy grafické části této dokumentace. Do ÚAP byly taktéž vhodně doplněny podklady získané od firmy Institut regionálních informací s.r.o.

2. Základní charakteristika území ORP Sokolov 2.1.

Širší vztahy

a) Stručná charakteristika území ORP z hlediska širších vztahů: Území správního obvodu ORP Sokolov (dále jen „ORP Sokolov“) je součástí Karlovarského kraje, který se nachází v západní části České republiky. Sousedí s ORP Cheb, ORP Kraslice, ORP Karlovy Vary a ORP Mariánské Lázně. Další ORP, která jsou součástí Karlovarského kraje, jsou ORP Aš a Ostrov. Území lze poměrně dobře rozdělit do tří charakteristických oblastí. Severní část ORP Sokolov se nachází v podhůří Krušných hor. Obce v této oblasti se vyznačují dobrým stavem přírodních podmínek, na druhou stranu však trpí v hospodářském pilíři, nenacházejí se zde žádní větší zaměstnavatelé, a proto jsou obyvatelé nuceni za prací dojíždět. Hlavní funkcí těchto obcí tak je bydlení a rekreace. Na území obce Krajkové se nachází přírodní rezervace Leopoldovy Hamry, v Tatrovicích je pro změnu vodní nádrž Tatrovice, která slouží jak k vodohospodářskému, tak i rekreačnímu účelu. Střední část ORP Sokolov se nachází v Sokolovské pánvi, kde dochází desítky let k těžbě hnědého uhlí a to pochopitelně ovlivňuje dotčené obce. Pozitivní stránkou této činnosti je stabilní zaměstnavatel, který je v rámci ORP vůbec tím největším. Těžba však negativně poznamenala životní prostředí, i když to se v poslední dekádě rapidně zlepšilo. Přispívají k tomu rozsáhlé rekultivace, na nichž vznikly vodní nádrže, lesopark či golfové hřiště. Centrem této oblasti i celého ORP je Sokolov. Okolní obce se stávají jeho satelity, které plní hlavně funkci bydlení (Těšovice, Staré Sedlo, Královské Poříčí, Lomnice). Výjimkou jsou obce Dolní Rychnov a Svatava, kde se nachází i několik významných podniků. Specifickou oblastí Sokolovské pánve je její západní část – Kynšperk nad Ohří a jeho okolí. Životní prostředí je zde dobré, nedotčené žádnou negativní činností. Nachází se zde řada historických objektů. Chybí však větší zaměstnavatelé, které několik drobných podniků nemůže nahradit. Kynšperk n/O patří mezi pětici největších měst a ve srovnání s ostatními je na tom v tomto ohledu hůře. Poslední část ORP Sokolov tvoří jeho jižní část, která se nachází na území Slavkovského lesa. V roce 1974 zde byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Slavkovský les, která zaujímá rozlohu necelých 200 km2. Díky tomu se zde vyskytují místa, která jsou lidskou Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

4/112


ÚAPo

činností téměř nepoznamenána. Životní prostředí je zde nejlepší v celém ORP, což je dokázáno jak zmíněnou CHKO, tak i řadou maloplošně chráněných území. Osídlení je ve Slavkovském lese velmi řídké, což je zapříčiněno vysídlením německého obyvatelstva po 2. světové válce a činností vojenského výcvikového tábora, v jehož důsledku řada obcí zanikla (ve správním území města Březová a obce Rovná). Pro značnou část této oblasti jsou také typické pozůstatky dřívější hornické činnosti, zejména rud (Horní Slavkov, Krásno), u obce Podstrání se nachází národní kulturní památka Středověký důl Jeroným v Čisté. Na správním území obce Nová Ves se vyskytují zdroje minerálních vod. Stejně jako pro Podkrušnohoří, také zde platí, že hospodářské podmínky nejsou silnou stránkou této oblasti. Nacházejí se zde zemědělské areály, které však nefungují v takovém rozsahu jako v dobách minulých. Výjimku v tomto ohledu tvoří města Krásno a Horní Slavkov, kde několik podniků úspěšně funguje. Celkově by se ORP Sokolov tedy dalo charakterizovat jako území, kde existuje těžba nerostných surovin, která sice negativně ovlivňuje životní prostředí kolem sebe, ale na druhé straně je pro tento region nesmírně důležitá, protože vytváří několik tisíc pracovních míst a je ekonomickým nositelem této oblasti. Těžba hnědého uhlí se však pomalu utlumuje, a tak brzy bude muset dojít k restrukturalizaci zdejšího průmyslového odvětví. Kontrastem k této činnosti jsou rozsáhlé přírodní plochy, které obyvatelům Sokolovské pánve poskytují dostatek prostoru k volnočasovým aktivitám. b) Schémata lokalizace a administrativního členění, širší vztahy:

Schéma ČR s vyznačením Karlovarského kraje obr. č. 1 zdroj:KÚKK, datum: 03/2010

2.2.

Schéma Karlovarského kraje s vyznačením ORP Sokolov obr. č. 2 zdroj:MěÚ Sokolov, datum:12/2014

Základní údaje o území ORP Sokolov

a) Stručná charakteristika území ORP Rozloha ORP Sokolov: Počet obyvatel: Hustota osídlení: Počet obcí: Počet katastrálních území: Administrativní členění: Seznam obcí:


488,96 km2 77 184 158 obyvatel na km2 30 90 ORP Sokolov má 30 obcí z toho 9 měst, 90 katastrů, 72 částí obcí, 5 pověřených obecních úřadů (Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket a Sokolov) (Březová, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří,

verze 1/2014

5/112


ÚAPo

Chodov, Josefov, Kačerov, Krajková, Královské Poříčí, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Svatava, Šabina, Tatrovice, Těšovice, Vintířov a Vřesová.) Pozn. Tučně vyznačená jsou města, Svatava má statut městyse. b) Porovnání základních údajů všech ORP v kraji Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje Rozloha (km2)

ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj Česká republika

144 497 1 196 265 405 319 489 3 314 78 865

% za kraj 4,3 15 36,1 8 12,2 9,6 14,8 100

Počet obyvatel 17 622 50 396 88 633 13 617 24 193 28 664 77 184 300 309 10 512 419

% za kraj

Počet obyvatel sídla ORP

5,9 16,8 29,5 4,5 8,1 9,5 25,7 100

13 163 32 617 49 864 6 952 13 289 17 182 23 879 156 946

% z počtu obyvatel celého ORP 74,7 64,7 56,3 51,1 54,9 59,9 30,9

tabulka č. 1

Hustota osídlení na (km2) 122,4 101,4 74,1 51,4 59,7 89,9 157,8 90,6 133,3

Zdroj: ČSÚ (data k 31.12.2013)

Další základní údaje všech ORP Karlovarského kraje ORP

Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj Česká republika

Počet obcí

% za kraj

5 21 40 8 14 14 30 132

3,8 15,9 30,3 6,1 10,6 10,6 22,7 100

Počet obcí se statutem města

2 5 9 4 3 6 9 38 602

% za kraj

5,3 13,2 23,7 10,5 7,9 15,8 23,7 100

tabulka č. 2


Počet obcí nad tisíc obyvat el

3 6 8 3 4 5 13 42 1 424

% za kraj

7,1 14,3 19,0 7,1 9,5 11,9 31,0 100

Počet k.ú.

24 126 175 39 61 46 90 561 13 026

% za kraj

4,3 22,5 31,2 7,0 10,9 8,2 16,0 100

Zdroj: ČSÚ (data k 31.12.2013)

verze 1/2014

6/112


ÚAPo

c) Přehledná mapa ORP

obr. č. 3


verze 1/2014

7/112


2.3.

ÚAPo

Základní údaje o obcích ve správním obvodu ORP Sokolov

a) Obce a jejich katastrálních území Seznam katastrálních území č. obce Obec

Březová

Bukovany Citice Chlum Svaté Maří Chodov Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov

Horní Slavkov

Josefov Kaceřov

Krajková


katastrální území

č. k.ú.

Arnoltov Březová u Sokolova Bystřina Kamenice u Březové Kostelní Bříza Krásná Lípa u Březové Lobzy u Březové 560294 Ostrov u Březové Paseka u Březové Rudolec u Březové Smrkovec u Březové Studánka u Březové Tisová u Sokolova Žitná u Březové 560316 Bukovany u Sokolova Citice 560324 Hlavno 560375 Chlum Svaté Maří Dolní Chodov 560383 Stará Chodovská 560332 Dasnice Boučí Dolní Nivy 560341 Horní Nivy Horní Rozmyšl 538591 Dolní Rychnov Habartov 560359 Horní Částkov Lítov Bošířany Horní Slavkov Kfely u Horního Slavkova 560367 Ležnice Ležnička Třídomí Luh nad Svatavou 511587 Radvanov Horní Pochlovice 560421 Kaceřov u Kynšperka nad Ohří Dolina u Krajkové Hrádek u Krajkové Krajková 560456 Květná u Krajkové Leopoldovy Hamry Libnov

670421 614611 670456 614629 670430 670464 614653 670472 614661 670448 670481 670499 614645 670502 615889 617792 617806 651621 652172 753777 624772 629871 629880 629898 629901 752304 636339 685861 685879 644048 644056 644064 644072 644081 644102 688550 688568 661597 661601 672246 672254 672262 672271 672289 672297

verze 1/2014

8/112


Královské Poříčí

560464

Krásno

538337

Kynšperk nad Ohří

560499

Libavské Údolí

560502

Loket

560537

Lomnice

560545

Nová Ves

560561

Nové Sedlo

560570

Rovná

560618

Sokolov

560286

Staré Sedlo

560642

Svatava

538434

Šabina

538396

Tatrovice

538663

Těšovice Vintířov Vřesová

579360 560685 560707

Markvarec u Krajkové Královské Poříčí Dolní Hluboká Háje nad Teplou Krásno nad Teplou Milešov Dolní Pochlovice Chotíkov u Kynšperka nad Ohří Kamenný Dvůr Kynšperk nad Ohří Liboc u Kynšperka nad Ohří Štědrá u Kynšperka nad Ohří Zlatá u Kynšperka nad Ohří Libavské Údolí Dvory u Lokte Loket Nadlesí Údolí u Lokte Lomnice u Sokolova Týn u Lomnice Louka u Mariánských Lázní Nová Ves u Sokolova Chranišov Loučky u Lokte Nové Sedlo u Lokte Rovná u Sokolova Bystřina u Rovné Čistá u Rovné Krásná Lípa u Rovné Milíře u Rovné Vranov u Rovné Hrušková Novina u Sokolova Sokolov Vítkov u Sokolova Staré Sedlo u Sokolova Čistá u Svatavy Svatava Šabina Křemenitá Spomyšl u Vřesové Tatrovice Těšovice Vintířov u Sokolova Vřesová

ÚAPo 672301 672688 673781 673790 673811 673820 678589 678601 678619 678627 678643 678651 678635 681695 686506 686514 686522 686531 686620 686638 705560 705578 653713 706663 706680 742147 742155 742163 742171 742180 742198 782947 782955 752223 782963 754722 760005 760021 681709 786705 786730 786713 752312 782408 786721

tabulka č. 3

b) Základní údaje o jednotlivých obcích Podrobnější údaje o jednotlivých obcích ORP Sokolov jsou obsaženy v samostatném dokumentu „Přílohy ÚAPo“ v příloze č. 2. Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

9/112


ÚAPo

3. Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a jeho vyhodnocení SWOT analýzou 3.1.

Horninové prostředí a geologie

A.

Souhrn vyhodnocení podtémat

Celé území ORP Sokolov náleží ke krušnohorské soustavě České vysočiny. Podstatná část území se nachází v kotlině – Sokolovské pánvi – se střední nadmořskou výškou 451,8 m n.m. Na severu až severozápadě se zdvíhají Krušné hory, na jihu a jihovýchodě pak hřebeny Slavkovského lesa. ORP Sokolov se vyznačuje výskytem nerostných surovin. V Sokolovské pánvi se nacházejí ložiska hnědého uhlí. Sokolovská pánev je druhým největším místem se zásobou hnědého uhlí v ČR. Dále jsou zde ložiska rud, zejména wolframových a měděných, jílu, kaolinu, stavebního kamene a štěrkopísku. Území ORP Sokolov je značně dotčeno těžbou nerostných surovin, a to jak probíhající, tak ukončenou. Plochy dotčené těžbou se rozprostírají na 30,5 km2. V řešeném území se tak nachází velký podíl poddolovaných území, což významně ovlivňuje další rozvoj v této oblasti. Dalšími důsledky jsou dolovou činností vzniklé haldy, odvaly a výsypky a stará důlní díla. Výsledkem je rozsáhlé území, které se projevuje svou nestabilitou, jako jsou sesuvy a svahové pohyby. Tyto následky má řešit rekultivace. V ORP Sokolov probíhají lesní, zemědělské i vodní rekultivace dle plánu sanací a rekultivací společnosti Sokolovské uhelné, právní nástupce a.s. Přes všechna negativa vzniklá v důsledku těžby je nutno konstatovat, že těžba nerostných surovin je významnou hospodářskou složkou této oblasti. B.

Významná zjištění o stavu a vývoji území - dle podtémat

3.1.1. Geologie a geomorfologie a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V rámci krušnohorské soustavy České vysočiny v ORP Sokolov vystupují krystalinické komplexy Krušných hor a na jihu krystalinické komplexy Slavkovského lesa. Tektonickou depresi mezi nimi vyplňují terciérní usazeniny. Horniny jsou spodnopalezoického stáří – uloženiny mořského původu, zvrásněné metamorfované v průběhu variského vrásnění. Na východě území vystupuje část rozsáhlého karlovarského plutonu. Jde o petrograficky nehomogenní těleso s horskými žulami s obsahem vyrostlice draselného živce a krušnohorskými žulami, které obsahují cínové a wolframové mineralizace. V jižní části ORP Sokolov jsou krystalinické komplexy budovány silně metamorfovanými horninami – rulami, migmatitickými rulami, kontaktními rohovci aj., které tvoří plášť četných těles variských gratinoidů. Výplň tektonické deprese Sokolovské pánve tvoří na bázi sled slabě zpevněných slepenců a pískovců tzv. starosedelského eocenního souvrství. Mladší terciérní souvrství obsahují mimořádně mocné sloje hnědého uhlí, překryté jezerními jíly a jílovci s chudou faunou lasturnatek, zbytky ryb a s nehojnými zbytky rostlinstva. Dvě hlavní sloje v pánvi od sebe odděluje sled tufů, tufových aglomerátů a vulkanitů uložených v době aktivního vulkanismu v Doupovských horách.


verze 1/2014

10/112


ÚAPo

3.1.2. Nerostné suroviny a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ORP Sokolov se vyznačuje výskytem různých druhů nerostných surovin. V Sokolovské pánvi se nacházejí ložiska hnědého uhlí. Sokolovská pánev je druhým největším místem se zásobou hnědého uhlí v ČR. Dále jsou zde ložiska rud, zejména wolframových a měděných, jílu, kaolinu, stavebního kamene a štěrkopísku. Těžba uhlí v tomto území převažuje. Realizuje se v lokalitách Jiří a Družba a je naplánována na dalších 20 až 30 let. b) Data o stavu a vývoji území Ložiska nerostných surovin Číslo ložiska

Surovina

Výměra v ORP (ha)

Dotčené obce

3118000

Pyrit, Stopové a vzácné prvky, Uhlí hnědé

1461,58

Královské Poříčí, Lomnice, Nové Sedlo, Sokolov, Svatava, Vintířov

3116200

Bentonit, Kaolin, Štěrkopísky

20,46

Chodov

3116000

Kaolin

1,32

Chodov

3081400

Uhlí hnědé

477,94

3146300 3081500

Stavební kámen Uhlí hnědé

5,57 66,82

Bukovany, Citice, Habartov, Svatava Bukovany, Citice Habartov, Krajková

Chebské pánve

3080700

Uhlí hnědé

860,34

Kaceřov, Kynšperk nad Ohří

Chodov Královské PoříčíMarie

3237600

Kaolin

57,5

Chodov

3118100

Uhlí hnědé

319,63


Krásno

3159900

Cín-wolframová ruda, Měděná ruda

17,79

Horní Slavkov, Krásno

Krásno-Horní Slavkov

3244000

Cín-wolframová ruda, Lithiová ruda

35,12


Krásno-Koník

3117500

Cín-wolframová ruda, Lithiová ruda

4,28

Krásno

3092000

Živcové suroviny

7,52

Krásno

9051400

živcové suroviny

11,67

Krásno

Lomnice u Sokolova

3080900

Stopové a vzácné prvky, Uhlí hnědé

47,22

Lomnice

Mírová

3117000

Bentonit, Jíly, Kaolin

32,96

Chodov

Nové Sedlo-Družba

3080800

Uhlí hnědé

505,19

Královské Poříčí, Nové Sedlo

Odravská pánev Sokolov-pilíř

3160800 3081800

Uhlí hnědé Uhlí hnědé

192,12 97,38

Kynšperk nad Ohří Sokolov

Název ložiska Alberov-Lom Jiří Božičany-Osmosajih Božičany-Smolnicevýchod Bukovany u Sokolova Dasnice-Hlavno Habartov

Krásno-Vysoký Kámen Krásno-Vysoký Kámen


verze 1/2014

11/112


ÚAPo

Staré Sedlo u Sokolova

9362100

stavební kámen

19,79

Loket, Sokolov, Staré Sedlo

Svatava-Medard

3081300

Uhlí hnědé

1279,31

Citice, Habartov, Lomnice, Sokolov, Svatava

Tisová u SokolovaSilvestr

3081700


161,21

Březová, Dolní Rychnov, Sokolov, Šabina

3146200

Štěrkopísky

38,04

Lomnice, Svatava

3150700

Stavební kámen

6,02

Sokolov

Týn u Lomnice-Na Pískách Vítkov u Sokolova celkem v ORP Sokolov

zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014 tabulka č. 4

Suroviny Obec ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová


Ložiska surovin (počet)

Chráněné ložiskové území (počet)

Dobývací prostory (počet)

Území obce (ha)

101 10 2 3 0 1 6 3 7 0 11 0 1 1 3 22 4 0 2 5 0 3 0 8 2 4 2 0 0 1 0

17 1 1 1 0 0 1 1 1 0 5 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 2 2 0 0 1 0 0 0 0

29 0 1 3 0 0 0 3 0 0 3 0 0 0 3 2 0 0 0 4 0 2 0 3 0 4 0 0 0 1 0

48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536 2 331 229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159 507 1 013 119 1 436 313

verze 1/2014

12/112

Územně analytické podklady obce - ORP Sokolov - 2014 průměr obce v ORP Sokolov

3

1

ÚAPo 1

1 630


3.1.3. Následky těžby a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Území ORP Sokolov je značně dotčeno těžbou nerostných surovin, a to jak probíhající tak ukončenou. V řešeném území se tak nachází velký podíl poddolovaných území, což významně ovlivňuje další rozvoj v této oblasti. Dalšími důsledky jsou dolovou činností vzniklé haldy, odvaly a výsypky a stará důlní díla. Výsledkem je rozsáhlé území, které se projevuje svou nestabilitou, jako jsou sesuvy a svahové pohyby. Tyto následky má řešit rekultivace. V ORP Sokolov probíhají lesní, zemědělské i vodní rekultivace dle plánu sanací a rekultivací společnosti Sokolovské uhelné, právní nástupce a.s. Jedná se o dlouhodobou záležitost, jejíž výsledky postupně promění dotčené území v kulturní krajinu, která se plnohodnotně začlení do okolního prostředí. Pro takto rekultivované plochy je třeba hledat nové využití.


verze 1/2014

13/112


ÚAPo

ÚAPo

b) Data o stavu a vývoji území Poddolované území, sesuvné území, staré důlní dílo Obec

Území obce (ha)

Počet poddolov. území (body)

Počet poddolov. území (plochy)

Zábor poddolov. ploch (ha)

% poddolov. z území obce

Počet sesuvů (body)

Počet sesuvů (plochy)

Zábor ploch sesuvů (ha)

% sesuvů z území obce

Stará důlní díla (počet)

ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava

48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536 2 331 229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159

42 7 0 1 1 3 0 2 4 1 0 0 0 4 0 2 1 0 6 0 1 0 1 4 1 1

86 12 1 5 0 7 2 5 13 1 7 4 1 9 5 10 3 0 4 6 6 18 7 8 1 8

13 098 567 193 175 0 312 345 910 1 618 2 878 315 14 340 1 085 608 322 0 201 1 062 27 835 128 1 130 331 638

908,9 9,5 62,4 32,3 0 16,6 67,7 42,6 43,9 0,5 61,5 37,9 2,4 9,7 89 24 13,8 0 7,5 76,7 1 49,2 2,9 49,3 50,9 55,1

5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0

17 1 0 0 0 0 0 1 0 0 3 1 0 0 3 0 1 0 0 2 0 1 0 1 0 4

50 2 0 0 0 0 0 2 0 0 3 0 0 0 3 0 6 0 0 4 0 3 0 0 0 23

3,6 0 0 0 0 0 0 0,1 0 0 0,2 0 0 0 0,2 0 0,3 0 0 0,3 0 0,2 0 0 0 2

1138 54 0 1 0 42 1 0 758 0 1 6 0 86 0 89 2 0 33 0 0 8 41 4 7 5


verze 1/2014

14/112


Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová průměr obce v ORP Sokolov průměr obce v kraji

ÚAPo

507 1 013 119 1 436 313

0 1 0 1 0

1 0 1 9 3

24 0 9 955 74

4,8 0 7,4 66,5 23,8

0 0 0 0 0

0 0 0 2 0

0 0 0 4 0

0 0 0 0,3 0

0 0 0 0 0

1 630

1,4

2,87

437

30,3

0,17

0,57

2

0,1

37,93



verze 1/2014

15/112


ÚAPo

obr. č. 4


verze 1/2014

16/112


ÚAPo

obr. č. 5


verze 1/2014

17/112


ÚAPo

Chráněná ložisková území Číslo CHLÚ

Surovina

Božičany Božíčany III.

11620000 11600000

Bentonit, Kaolin Kaolin

Výměra v ORP (ha) 54,39 0,59

Čistá

15790000

Cín-wolframová ruda

67,02

Rovná

Habartov Hlavno II.

8150000 14630000

29,16 11,57

Habartov Bukovany,Citice

Krásno

15990000

3154,95

Horní Slavkov,Krásno,Rovná

Mírová I. Sokolov I.

11700000 8180000

Uhlí hnědé Stavební kámen Cín-wolframová ruda, Lithiová ruda, Wolframová Kaolin Uhlí hnědé

7,97 53,95

Chodov Sokolov

Stará Chodovská

23760000

Kaolin

70,22

Chodov

Tisová I.

8170000


850,18

Březová,Dolní Rychnov,Sokolov,Šabina

Název CHLÚ

celkem v ORP Sokolov

Dotčené obce Chodov Chodov

4300 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014

tabulka č. 7

Dobývací prostory Číslo DP

Nerost

Výměra v ORP (ha)

Dotčené obce

Alberov

3/0019

hnědé uhlí

1461,58

Královské Poříčí,Lomnice,Nové Sedlo,Sokolov,Svatava,Vintířov

Božíčany Božíčany II Bukovany Habartov Královské Poříčí Krásno

6/0126 6/0337 3/0089 3/0016 3/0020 5/0021

46,22 0,07 477,94 645,35 319,63 56,9

Chodov Chodov Bukovany,Citice,Habartov,Svatava Citice,Habartov Královské Poříčí Krásno

Krásno I

6/0344

25,47

Krásno

Lomnice Mírová

3/0052 6/0353

kaolin kaolin hnědé uhlí hnědé uhlí hnědé uhlí cín-wolfr.ruda živcová surovina hnědé uhlí kaolin

108,79 14,67

Lomnice Chodov

Nové Sedlo

3/0022

hnědé uhlí

505,19

Královské Poříčí,Nové Sedlo

Svatava

3/0017

hnědé uhlí

1279,31

Citice,Habartov,Lomnice,Sokolov, Svatava

Týn u Lomnice I

7/0866

štěrkopísek

38,04

Lomnice,Svatava

Vítkov I celkem v ORP Sokolov

7/0914

žula

6,02

Sokolov

Název DP

4985,18 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014

tabulka č. 8


verze 1/2014

18/112


ÚAPo

obr. č. 6


verze 1/2014

19/112


ÚAPo

3.1.4. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY  

  

SLABÉ STRÁNKY

Ložiska hnědého uhlí Ložiska stavebního kamene (živce Krásno, žula - Vítkov, kaolin - Chodov, štěrkopísek – Lomnice, svory – Bukovany, stopové a vzácné prvky Tisová) Výskyt rašeliny (Krásno) Stabilní původní geologické podloží Nízká seismická činnost

    

Důsledky poddolovaného území Zásah do původní krajiny Nestabilní plochy v důsledku těžby Velké množství starých důlních děl Ubývající zásoby hnědého uhlí

PŘÍLEŽITOSTI  

Následná rekultivace a revitalizace krajiny – vznik vodních ploch, rekreace, turistika apod. Rozšíření těžby prolomením limitů

OHROŽENÍ     

3.2.

Vodní režim

A.


Sesuvy a eroze na výsypkách Vznik nestabilních ploch pro další použití Rozvoj těžby na úkor jiných zájmů Překotné čerpání zásob nerostných surovin Nevhodné využití opuštěného dobývacího prostoru (např. skládka)

ORP Sokolov patří do povodí Labe a tedy do úmoří Severního moře. Dominantní řekou je zde Ohře, která odvádí vody středem regionu od západu k východu, přičemž z jihu do Ohře odvádí vodu její přítoky Lobezský potok, Malá a Velká Libava, Dlouhá stoka s Pramenským potokem a Teplá a ze severu do Ohře odvádí vody její přítoky Libocký potok, Svatava a Chodovský potok. Severní část při hranicích je odvodňována k severu do Německa povodím Bílé Elster (Halštrov). Rybníky krajina moc neoplývá, naleznete je u Horního Slavkova, Nové Vsi, močály a rašelinná jezírka najdete na mnoha místech ve Slavkovském lese a v některých částech Krušných Hor. Mnoho vodních ploch zůstává po vytěžených slojích hnědého uhlí a kaolínu, najdete zde vodní nádrž Horka na Libockém potoce, Tatrovice na Tatrovickém potoce. Oblast Slavkovského lesa s rašelinnými jezírky je zásobárnou vody pro lázeňské prameny. Na území ORP Sokolov je stanoveno záplavové území Q100 na několika tocích (Ohře, Svatava, Teplá, Chodovský potok, Libocký potok, Lobezský potok, Tatrovický potok, Tisová, Stoka a Velká Libava), které pokrývá 14,96 km2 území. Retenční schopnost území je malá a stupeň rozkolísanosti odtoku je střední. V minulosti byly provedeny zásahy do původního vodního režimu v důsledku těžby v podobě přeložení většiny vodních toků. Po ukončené těžbě probíhala a dosud probíhá rekultivace a v jejímž rámci vznikají nové vodní plochy. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Michal v k.ú. Vítkov u Sokolova. V současné době probíhá napouštění vodní nádrže Medard, jejíž rozloha bude činit cca 490 ha. Takto rozsáhlá vodní plocha bude mít vliv na vodohospodářské poměry v území.


verze 1/2014

20/112


B.

ÚAPo


3.2.1. Vodní toky a plochy a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Nejvýznamnějším tokem Sokolovska je středně velká řeka Ohře (č.h.p. 1-13-01) pramenící ve Smrčinách na území Spolkové republiky Německo. Územím protéká od jihozápadu směrem přibližně východoseverovýchodním. Ohře protéká i Sokolovem, a to v jeho historické části, přibližně na říčním km 202. Nadmořská výška je zde 400 m n.m. Průměrný průtok se pohybuje kolem 23-24 m .s-1. V západní části Sokolovska byla řeka svedena do uměle upravených koryt z důvodu průsaků do nedalekých dolových území. V samotném Sokolově se nachází jedno z posledních přirozených slepých ramen. V Sokolově vtékají do Ohře dva významné toky. Při levém břehu je to řeka Svatava (č.h.p. 1-13-01-094) pramenící v Krušných horách a při pravém břehu Lobezský potok (č.h.p. 1-13-01-127) pramenící ve Slavkovském lese. Svatava si ponechává přirozené říční koryto, s výjimkou menších úprav koryta v obci Svatava. Sokolovem protéká Lobezský potok, který je ve Slavkovském lese horským potokem a v celém zájmovém území byl sveden do uměle vytvořeného koryta. Poslední 3 km potoka protékají přímo Sokolovem. Nejvýznamnější vodní nádrží je nádrž Horka (objem vody 21,35 mil. m3) na Libockém potoce. Jedná se o vodárenskou nádrž zásobující pitnou vodou skupinový vodovod Horka pokrývající větší část ORP Sokolov. K dalším významným nádržím patří nádrž Tatrovice na Tatrovickém potoce (objem 1,67 mil. m3), která slouží jako retenční nádrž na průmyslové odběry). Poslední významnější nádrží je retenční nádrž Vřesová na Chodovském potoce, dotovaná vodou z řeky Ohře přivaděčem průmyslové vody z čerpací stanice na levém břehu Ohře u Lokte. Na mnoha místech jsou rybníky, z nichž některé slouží k chovu ryb. V okolí průmyslových zón jsou časté sedimentační nádrže. Vodní toky a plochy na území ORP Sokolov byly v minulosti dotčeny těžbou. Celé území bylo protkáno sítí vodotečí, postupně pak byly jednotlivé potoky překládány z důvodu uvolnění důlních prostorů. V původních korytech zůstaly pouze řeky Ohře a Svatava. Tímto způsobem bylo zasaženo do původního funkčního vodního režimu. Většina vodních toků byla proto navržena k revitalizaci. V souvislosti s rekultivacemi území po těžbě vznikají na území ORP Sokolov nové vodní plochy. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Michal v k.ú. Vítkov u Sokolova a v současné době napouštěná vodní nádrž Medard o výměře 490 ha, která se bude rozkládat na více katastrálních území obcí Bukovany, Citice, Sokolov, Svatava a Habartov. Dále je plánována rekultivace zbytkové jámy lomů Jiří a Družba, a to po ukončení veškerých těžebních a terénních prací, za cca 20 až 30 let.


verze 1/2014

21/112


ÚAPo

b) Data o stavu a vývoji území Vodní toky a plochy Obec ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová průměr obce v ORP Sokolov

% území v povodí Ohře

Celkem vodní plochy (ha)

48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536 2 331 229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159 507 1 013 119 1 436 313

100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100

1 630

100

Území obce (ha)

% z území obce

Vodní toky celkem

625 19 0 4 0 1 11 163 8 0 38 2 2 60 7 5 26 1 3 26 20 12 8 35 2 120 1 24 4 9 14

0,3 0,1 0,7 0,1 0,1 2,1 7,6 0,2 0,1 2,6 0,2 0,3 1,7 0,6 0,2 1,1 0,4 0,1 1,9 0,7 0,7 0,2 1,5 0,3 10,3 0,3 2,4 3 0,6 4,4

323 33 2 1 4 13 4 10 30 0 10 11 3 20 3 17 21 6 21 4 22 7 22 22 5 7 5 6 2 7 5

21

1,5

11


3.2.2. Vodní režim v krajině a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ORP Sokolov patří do povodí Labe a tedy do úmoří Severního moře. Dominantní řekou je zde Ohře, která odvádí vody středem regionu od západu k východu, přičemž z jihu do Ohře odvádí vodu její přítoky Lobezský potok, Malá a Velká Libava, Dlouhá stoka s Pramenským potokem a Teplá a ze severu do Ohře odvádí vody její přítoky


verze 1/2014

22/112


ÚAPo

Libocký potok, Svatava a Chodovský potok. Severní část při hranicích je odvodňována k severu do Německa povodím Bílé Elster (Halštrov). Rybníky krajina moc neoplývá, naleznete je u Horního Slavkova, Nové Vsi, močály a rašelinná jezírka najdete na mnoha místech ve Slavkovském lese a v některých částech Krušných Hor. Mnoho vodních ploch zůstává po vytěžených slojích hnědého uhlí a kaolínu, najdete zde vodní nádrž Horka na Libockém potoce, Tatrovice na Tatrovickém potoce a vodní nádrž Vřesová. Oblast Slavkovského lesa s rašelinnými jezírky je zásobárnou vody pro lázeňské prameny. Retenční schopnost území je malá a stupeň rozkolísanosti odtoku je střední. Koeficient odtoku klesá s nadmořskou výškou z vysokého (v Krušných horách) na velmi vysoký na ostatním území ORP Sokolov. V minulosti byly provedeny zásahy do původního vodního režimu v důsledku těžby v podobě přeložení většiny vodních toků. Po ukončené těžbě probíhala a dosud probíhá rekultivace a v rámci ní vznikají nové vodní plochy. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrž Michal v k.ú. Vítkov u Sokolova. V současné době probíhá napouštění vodní nádrže Medard, jejíž rozloha bude činit cca 490 ha. Takto rozsáhlá vodní plocha bude mít vliv na vodohospodářské poměry v území. b) Data o stavu území Vodní eroze, vsakování, meliorace Obec ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo

Území obce (ha)

Zastavěné plochy (ha)

% zast. pl. z území obce

TTP (ha)

Lesní půda (ha)

Celkem %z území obce

Meliorace (ha)

% melior. z území obce

48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687

616 78 9 9 4 9 27 26 37

52,7 1,3 2,9 1,7 1 0,5 5,3 1,2 1

10 199 1 887 17 134 82 563 35 139 931

20 056 3 063 148 43 123 437 68 351 2 042

1518,2 83,1 53,3 32,7 50,8 53,2 20,2 22,9 80,6

2 664 258 0 0 47 26 0 153 49

166,9 4,3 0 0 11,7 1,4 0 7,1 1,3

470

4

0,9

55

262

67,4

0

0

1 426 833 572 3 520

49 7 6 20

3,4 0,8 1 0,6

129 134 82 733

108 307 88 1 900

16,6 52,9 29,7 74,8

0 189 290 563

0 22,7 50,6 16

1 220

9

0,7

14

131

11,9

0

0

2 536

11

0,4

930

1 174

83

255

10,1

2 331

43

1,8

541

728

54,4

166

7,1

229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649

13 24 11 8 28 6 103 11

5,7 0,9 0,8 0,3 1,6 0,1 4,5 1,7

19 301 55 1 054 81 1 343 383 167

135 1 813 239 1 422 367 2 787 828 154

67,2 79,1 21,2 92,1 26,4 93,7 52,8 49,4

0 38 0 65 0 444 11 0

0 1,4 0 2,4 0 10,1 0,5 0


verze 1/2014

23/112

Územně analytické podklady obce - ORP Sokolov - 2014 Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová průměr obce v ORP Sokolov

ÚAPo

1 159 507 1 013 119 1 436 313

21 3 3 3 14 20

1,8 0,6 0,3 2,5 1 6,4

21 82 232 23 10 22

214 215 679 22 129 79

20,3 58,6 90 37,9 9,7 32,3

0 95 15 0 0 0

0 18,7 1,5 0 0 0

1 630

21

1,8

340

669

50,6

89

5,6



verze 1/2014

24/112


ÚAPo

obr. č. 7


verze 1/2014

25/112


ÚAPo

3.2.3. Záplavy a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V řešeném území jsou stanovena záplavová území Q5, Q20, Q100 a aktivní zóny záplavového území dle § 66 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. Záplavové území Q100 bylo na území ORP Sokolov stanoveno na tocích: Ohře, Svatava, Teplá, Chodovský potok, Libocký potok, Lobezský potok, Tatrovický potok, Tisová, Stoka a Velká Libava. Lze předpokládat, že bude docházet k upřesňování stávajících a stanovování nových záplavových území. Všechny plánované rozvojové záměry musí proto respektovat záplavová území dle jejich aktuálního stavu a legislativy platné v době realizace záměrů. Záplavové území Q100 pokrývá 14,96 km2 území, což představuje 3% plochy ORP Sokolov. b) Data o stavu území Záplavová území Q100 Obec ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová průměr obce v ORP Sokolov

Území obce (ha) 48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536 2 331 229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159 507 1 013 119 1 436 313

Plocha záplavy Q100 1 491 97 0 90 88 13 0 1 62 1 67 32 37 11 43 7 332 14 119 4 10 17 14 230 13 71 64 4 20 2 28

% z území obce 1,6 0 16,6 21,7 0,7 0 0 1,7 0,2 4,7 3,8 6,5 0,3 3,5 0,3 14,2 6,3 4,4 0,3 0,4 1 0,3 10 2 6,1 12,6 0,4 16,8 0,2 8,9

1 630

50

4,9 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014

tabulka č. 11


verze 1/2014

26/112


ÚAPo

obr. č. 8


verze 1/2014

27/112


ÚAPo

3.2.4. Zdroje vod a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Pitná voda pro ORP Sokolov je z větší části zajišťována z povrchových zdrojů. Největším povrchovým zdrojem je vodárenská nádrž Horka, která funguje jako zdroj pro skupinový vodovod pro většinu obcí ORP Sokolov. Malá část ORP je zásobována ze skupinového vodovodu Karlovy Vary, přivaděčem z vodojemu Nad lomem do vodojemu Vintířov. Okrajově do řešeného území zasahuje od jihu skupinový vodovod Rovná odebírající vodu z nádrže Krásná Lípa na Velké Libavě. V malých sídlech na úpatí Krušných hor jsou využívány lokální vodní zdroje bez vyhlášených ochranných pásem. Na území ORP Sokolov se nacházejí podzemní zdroje vod, z nichž lze zmínit např. zdroj Hlubinná v Krásně, prameniště Kluč v Habartově a prameniště Dolní Rychnov. 3.2.5. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY     

SLABÉ STRÁNKY

Existující zdroje vody pro hospodářský rozvoj Výskyt pramenišť Většina území ORP má vybudované ČOV CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les; Krušné hory Výskyt vývěrů minerálních vod

  

Narušení části vodního režimu v důsledku dolové činnosti (regulace, zrušení, přeložení) Nízká míra retence a akumulace vody Kontaminace spodních vod v důsledku těžby

PŘÍLEŽITOSTI   

OHROŽENÍ

Revitalizace vodních toků pro obnovu jejich biologického významu Vznik nových vodních ploch za účelem zvýšení retence (Dvorečky) Vybudování protipovodňových opatření

    


Kontaminace spodních vod v důsledku starých ekologických zátěží Nestabilní vodohospodářský systém na rekultivovaných plochách Kontaminace vody z existujících průmyslových komplexů Možné narušení vodního režimu v důsledku těžby rašeliny ve Slavkovském lese Zhoršení následků záplav při výstavbě na nevhodných plochách

verze 1/2014

28/112


3.3.

Hygiena životního prostředí

A.


ÚAPo

ORP Sokolov leží ve dvou klimatických oblastech, Sokolovská pánev v mírně teplé, vyšší a horské polohy Krušných hor a Slavkovského lesa v chladné klimatické oblasti. Zdejší klima má největší vliv na zemědělství, z tohoto pohledu je méně příznivé. Na kvalitu ovzduší negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Znečištění ovzduší ale od 90. let 20. století klesá. Veškeré průmyslové podniky splňují dlouhodobě emisní normy. Na území ORP Sokolov se nacházejí dvě skládky skupiny S - ostatní odpad, a to v Březové v k.ú. Tisová u Sokolova (.A.S.A. spol. s r.o.) a v Chodově (SATER – CHODOV spol. s r.o.). Ostatní obce řeší odpad svozem na tyto skládky. Zdrojem hluku je na území ORP Sokolov především silniční doprava. Měření hluku je prováděno pouze v individuálních případech, kdy se předpokládá možné zvýšení hladiny hluku, naposledy v případě dočasné zvýšené průjezdnosti obcemi ORP Sokolov z důvodu budování silnice R6 a uzavření části původní I/6, neprovádí se pravidelně. Další podstatnou složkou hygieny životního prostředí je výskyt radonu. Nejvyšší 3. stupeň souvisí s výskytem intruzivních a metamorfovaných hornin (např. granit) v oblasti obcí Vřesová, Tatrovice, v k.ú. Hrušková, v okolí města Loket, Krásno a obce Nová Ves. B.


3.3.1. Klimatické podmínky a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ORP Sokolov leží ve dvou klimatických oblastech, Sokolovská pánev v mírně teplé, vyšší a horské polohy Krušných hor a Slavkovského lesa v chladné klimatické oblasti. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují v nižších polohách mezi 6 – 7 °C, v horských oblastech kolem 5 °C. Letních dnů je v průměru 10 až 40, mrazových dnů 110 až 150 za rok. Absolutní teplotní maxima v okolí Sokolova vystoupila na 35 °C, minima poklesla na – 26 °C. Dlouhodobé průměrné roční úhrny atmosférických srážek se pohybují na většině území od 600 mm do 800 mm, v Krušných horách až do 1000 mm. Území Krušných hor a Slavkovského lesa je dobře provětráváno, více inverzí je zaznamenáno v pánevní oblasti. Převládá západní a severozápadní proudění vzduchu. 3.3.2. Ovzduší a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na kvalitu ovzduší negativně působí rozsáhlá průmyslová činnost, zejména těžba a následné zpracování hnědého uhlí. Mezi základní sledované znečišťující látky, vznikající především při spalování tuhých a kapalných paliv a vypouštěné do ovzduší, patří tuhé látky (polétavý prach, popílek), oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO) a uhlovodíky (CxHy). Znečištění ovzduší od 90. let 20. století klesá. Veškeré průmyslové podniky splňují dlouhodobě emisní normy. Současné roční průměrné imisní koncentrace oxidu


verze 1/2014

29/112


ÚAPo

siřičitého, oxidů dusíku a prašného aerosolu leží v rozmezí 5 – 40 g/m3, přičemž hodnoty v rozmezí 5 – 20 g/m3 se vyskytují v horských oblastech. Až 40 g/m3 je měřeno v Sokolově a okolí, tj. oblasti s průmyslem a silnou dopravní zátěží, občas také v menších sídlech v hůře provětrávaných údolí. Pro sledování stavu a vývoje znečištění ovzduší slouží Registr emisí a zdrojů znečištění ovzduší (REZZO), který zdroje člení do čtyř kategorií podle velikosti zdroje znečištění, přičemž kategorie 1 představuje největší zdroj znečištění. V následující tabulce jsou zachyceny počty zdrojů kategorie REZZO 1 a 2 v jednotlivých obcích ORP Sokolov. b) Data o stavu a vývoji území Zdroje znečištění ovzduší Obec ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová průměr obce v ORP Sokolov

Zdroje REZZO I. (počet)

Zdroje REZZO II. (počet)

73 6 1 0 0 0 18 0 5 0 1 0 0 1 0 0 0 0 8 0 0 7 0 13 0 0 0 0 0 5 8

172 3 0 1 23 4 11 1 11 0 7 0 0 3 2 3 20 8 8 7 0 4 2 35 1 12 1 0 0 5 0

2

6 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014

tabulka č. 12


verze 1/2014

30/112


ÚAPo

3.3.3. Odpady a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V roce 2013 bylo na území ORP Sokolov provozováno celkem 80 zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů a zařízení využívající odpady jako náhradu za vstupní suroviny, z toho:  2 skládky odpadů skupiny S-ostatní odpad (provozovatel .A.S.A., spol. s r.o. a SUAS – skládková, s.r.o. (dříve SATER – CHODOV spol. s r.o.)  8 sběrných dvorů (území Sokolov, Kynšperk nad Ohří, Habartov, Horní Slavkov, Tatrovice, Libavské Údolí, Lomnice, Chodov)  4 zařízení ke sběru, výkupu a zpracování autovraků (Miloslava Podhradská, Jozef Novický, L.C.TRUCKCENTRUM s.r.o., AB Metal Recycling s.r.o.)  2 zařízení ke sběru, výkupu a zpracování elektroodpadů ((Miloslava Podhradská, COBA ENVI s.r.o.)  30 zařízení ke sběru a výkupu odpadů  34 dalších zařízení – mobilních zařízení ke sběru odpadů, zařízení na využití odpadů - třídění, drcení, recyklace, kompostování, … Zdroj: MěÚ Sokolov, OŽP

b) Data o stavu území Přehled produkce a nakládání s odpady na území ORP Sokolov v roce 2013 Celková roční produkce odpadů původců a oprávněných osob v roce 2013 v členění na odpady kategorie ostatní a nebezpečné: celkem odpadů (v tunách) kategorie ostatní nebezpečné 212 717,758108

8 565,724569

Na celkové roční produkci odpadů se podílelo 30 obcí (občanů obcí) v územním obvodu ORP Sokolov v následujícím množství (v tunách): odpady kategorie ostatní nebezpečné 22 625,664975 86,345285 z toho vytříděné složky (sklo, papír, plasty) 2 302,077310 směsný komunální odpad 14 133,012220 Množství odpadů (v tunách) odevzdaných (občany obcí a podnikajícími subjekty) na sběrné dvory (území Sokolov, Kynšperk nad Ohří, Habartov, Horní Slavkov, Tatrovice, Libavské Údolí, Lomnice, Chodov): odpady kategorie ostatní nebezpečné 1 152,431850 73,366045 Množství odpadů (v tunách) odstraněných formou skládkování na území ORP Sokolov: odpady kategorie ostatní nebezpečné 1) Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

31/112


1)

72 061,821700

ÚAPo

416,220000

na skládky odpadů skupiny S-ostatní odpad je povoleno ukládat rovněž odpady z azbestu, kterým je přiřazena kategorie nebezpečný odpad

Na území ORP Sokolov bylo přijato do 4 provozovaných zařízení ke sběru, výkupu a zpracování odpadů celkem 1 046 autovraků. 3.3.4. Hluk a vibrace a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Hluk a vibrace jsou nehmatatelnými znečišťovateli životního prostředí. Zdrojem hluku na území ORP Sokolov je především doprava, a to silniční včetně provozu na parkovacích a odstavných plochách, železniční a letecká. Přes ORP Sokolov vede rychlostní silnice R6, která vykazuje vysokou hlučnost. Dále je území protkáno sítí komunikací II. a III. třídy. Územím dále prochází celostátní železniční trať, jejíž trasa vede od západu na východ přes město Kynšperk nad Ohří, podél hranice obce Chlum Svaté Maří, pokračuje přes obec Dasnice, město Sokolov, obec Královské Poříčí, město Nové Sedlo a hranice ORP trať opouští na území města Chodov. Kromě toho, že se železnice stala územní bariérou, rovněž vykazuje vysokou hlučnost, a to především v místě stanic. Pravidelné měření hluku na konkrétních stanovištích se však neprovádí. 3.3.5. Radonové riziko a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov nalezneme všechny stupně radonového indexu geologického podloží. Nejvyšší 3. stupeň souvisí s výskytem intruzivních a metamorfovaných hornin (např. granit) v oblasti obcí Vřesová, Tatrovice, v k.ú. Hrušková, ve městech Loket, Krásno a Horní Slavkov a v obcích Rovná a Nová Ves. Střední stupeň radonového indexu byl zjištěn z větší části na území Habartova, Krajkové, Josefova, Dolních Niv, Chlumu Svaté Maří, Libavského Údolí, Březové, Horního Slavkova a Krásna. Ostatní oblasti ORP mají nižší stupeň výskytu radonu. Přesné informace eviduje Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Působení radonu na člověka je třeba regulovat již při výstavbě nových nebo rekonstrukci stávajících budov, podzemních zdrojů vody s vyšším obsahem přírodních radionuklidů, regulace uvolňování přírodních radionuklidů do životního prostředí při některých průmyslových činnostech a další. Zdroj: Státní úřad pro jadernou bezpečnost www.sujb.cz a www.suro.cz/cz/prirodnioz


verze 1/2014

32/112


ÚAPo

b) Data o stavu území

obr. č. 9


verze 1/2014

33/112


ÚAPo

3.3.6. Staré zátěže území a kontaminované plochy a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov se vyskytuje řada starých zátěží a kontaminovaných ploch nejčastěji jako následek těžby nebo jako provozovaná či opuštěná plocha skládek odpadu, která neprošla asanací. Mezi těmito plochami se vyskytují i existující zemědělské areály. Provozované skládky a zemědělské areály představují riziko úniku nebezpečných látek buď do ovzduší, nebo do půdy a povrchových i spodních vod. Opuštěné neasanované skládky a pozůstatky po těžbě v podobě odvalů z jam a štol představují potenciální riziko znečištění životního prostředí a bez provedení náležitých opatření omezují další využití území.


verze 1/2014

34/112


ÚAPo

b) Data o stavu území

obr. č. 10


verze 1/2014

35/112


ÚAPo

3.3.7. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY      

SLABÉ STRÁNKY

Dlouhodobé snižování emisí a prachových částic v ovzduší Instalované ČOV Vysoký podíl domácností napojených na centrální vytápění Vyhlášená CHKO Slavkovský les Zvyšující se podíl tříděného odpadu Elektrifikace páteřní železniční dopravy

       

Nevhodné umístění průmyslových objektů uvnitř sídel Staré ekologické zátěže Velká část území se nachází ve 2. a 3. stupni radonového indexu Inverzní poloha center osídlení v pánevní oblasti Vysoká hlučnost a prašnost pocházející z těžby v blízkosti sídel Hluk z průjezdné dopravy obcemi (Chodov, Nové Sedlo, Staré Sedlo) Zhoršená kvalita obytného prostředí dopravou po železnici Zhoršená kvalita obytného prostředí dopravou po rychlostní silnici

PŘÍLEŽITOSTI      

OHROŽENÍ

Vyloučení umisťování výrobních zdrojů s negativním vlivem na ŽP Výsadba ochranné a estetické zeleně Dobudování systémů dešťové kanalizace s odvodem do ČOV Sanace starých ekologických zátěží Výstavba obchvatů, vyvedení tranzitní dopravy mimo centra

  

Možný únik z chemických závodů (Momentive Specialty Chemicals, a.s.) Černé skládky a kontaminace prostředí Zvýšení podílu domácností vytápějících pevnými palivy z důvodu zvyšování cen energií

Zvýšení podílu železniční dopravy (Horní Slavkov)

3.4.

Ochrana přírody a krajiny

A.

Vyhodnocení stavu a vývoje území Souhrn vyhodnocení podtémat Celé území bylo v posledních 150 letech značně exploatováno především těžbou hnědého uhlí a s těžbou spojeného průmyslu. Došlo nejen k odlesnění krajiny, ale i k odkryvu svrchní půdy a přemístění velkého množství půdy. Těžba byla upřednostňována téměř před vším, docházelo ke změně toků potoků a k záborům mnohých významných přírodních biotopů. V současné době dochází k částečnému návratu území k původním stavům pomocí cílených rekultivací. Výsypky jsou zalesňovány, lomy připravovány pro zatopení vodou. Příkladem je již vytvořená vodní nádrž Michal, která spolu s dalšími dvěma připravovanými nádržemi změní území v „jezerní oblast“. Pro vznik těchto nádrží se plánuje použití vody z řeky Ohře. Na západním okraji Sokolova, mezi Sokolovem, Dolním Rychnovem a Březovou, se na výsypce nachází golfové hřiště pro širší veřejnost a buduje se přírodní park s chovem zvěře. ORP Sokolov se vyznačuje velkým množstvím chráněných území. Nejrozsáhlejší je CHKO Slavkovský les s rozlohou téměř 200 km2. Dále se zde nachází řada


verze 1/2014

36/112


ÚAPo

maloplošných zvláště chráněných území typu národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památka. Na území ORP Sokolov je vymezeno 2309,48 ha lokálního ÚSES (4,7 % území), 6992,83 ha regionálního ÚSES (14.3 % území) a 3754,27 ha nadregionálního ÚSES (7,68 %). Koeficient ekologické stability má hodnotu 1,86. B.


3.4.1. Chráněná území a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov se nachází dvě velkoplošná chráněná území: 1.) Chráněná krajinná oblast Slavkovský les Jedná se o oblast málo narušené přírody v lázeňském trojúhelníku, pro kterou jsou typická rašeliniště a taktéž vzácná a chráněné fauna (hnědásek chrastavcový) a flóra (rožec kuřičkolistý, arnika horská, různé druhy orchidejí). Plní také funkci přírodního vodního rezervoáru, čímž ovlivňuje vodní režim širokého okolí. Byla zřízena v roce 1974, zasahuje na území sedmi obcí v jižní polovině ORP a zaujímá rozlohu více než 198 km2. Jsou vymezeny celkem čtyři zóny odstupňované ochrany přírody s přibližným zastoupením I. zóny 9 %, II. zóny 27 %, III. zóny 43 % a IV. zóny 20 %. Součástí CHKO Slavkovský les na území ORP Sokolov je také několik maloplošných chráněných území, která reprezentují nejzachovalejší části CHKO a jsou blíže popsána níže. 2.) Přírodní park Leopoldovy Hamry Rozprostírá se nad Sokolovskou pánví v jihozápadní části Krušných hor. Na území ORP Sokolov se nachází jak jeho sokolovská, tak i chebská část. Sokolovská část byla vyhlášena v roce 1986, chebská o devět let později. Ve zmíněném ORP zaujímá rozlohu cca 14 km2. Území je chráněno pro svůj cenný krajinný ráz a přírodní hodnoty. Dále na území ORP Sokolov zasahuje sedm maloplošných chráněných území: 1.) Dominova skalka Náleží do kategorie přírodních památek a nalézá se na území obce Nová Ves v CHKO Slavkovský les. Byla vyhlášena v roce 1989 a rozkládá se na ploše 6,61 ha. Předmětem ochrany je výrazný hadcový skalní výchoz s typickými rostlinnými společenstvy. 2.) Kladské rašeliny Národní přírodní rezervace vyhlášená již v roce 1933 a nacházející se v CHKO Slavkovský les. V ORP Sokolov zasahuje na území obce Rovná a zaujímá plochu cca 9,3 ha. Tato část NPR se nazývá Paterák a je jednou z pěti samostatných vrchovišť Kladských rašelin. Chrání se zde typická vrchoviště s přirozenými lesními porosty. Rašeliniště dosahují mocnosti až šest metrů. 3.) Moučné pytle Patří do kategorie přírodních památek a byla vyhlášena v roce 1997. Nachází se na území města Loket nedaleko od hranice s ORP Karlovy Vary a také je součástí CHKO Slavkovský les. Celá lokalita má rozlohu 0,6 ha. Předmětem ochrany je zde skalní útvar vzniklý bočním zvětráváním. Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

37/112


ÚAPo

4.) Pluhův bor Jedná se o národní přírodní rezervaci, která byla vyhlášena v roce 1969 a nalézá se u hranic s ORP Mariánské Lázně na území obce Nová Ves v CHKO Slavkovský les. Předmětem ochrany v této lokalitě (rozloha 88 ha) jsou typická hadcová společenstva, mimo jiné také endemická rostlina rožec kuřičkolistý. Byl zde zaznamenán také výskyt několika druhů netopýrů. 5.) Rašeliniště U myslivny Náleží do kategorie přírodních rezervací a byla vyhlášena v roce 2007. Lokalita o rozloze téměř 29 ha se rozkládá na území dvou obcí – Rovná a Nová Ves. Opět se nachází i v CHKO Slavkovský les. Chrání se zde komplex přechodových rašelinišť, slatinišť, podmáčených luk, smilkových luk, vřesovišť a lučních pramenišť s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. 6.) Údolí Ohře Patří do kategorie přírodních památek a je chráněna od roku 1976. Chráněné území bylo zřízeno k ochraně geologických a geomorfologických jevů. Území s unikátními pseudokrasovými jevy a geomorfologickými profily sedimentů sokolovské pánve obsahujícími fosilní části třetihorní flóry se nachází podél obou břehů řeky Ohře u Starého Sedla. Rozloha území je 34,19 ha. 7.) Údolí Teplé Toto chráněné území patří mezi přírodní rezervace a bylo vyhlášeno v roce 1992. Prochází z ORP Mariánské Lázně až do ORP Karlovy Vary, přičemž část v ORP Sokolov má rozlohu cca 90 ha. Nachází se na území obce Nová Ves a také na území CHKO Slavkovský les. Jak název napovídá, předmětem ochrany jsou zachovalé ekosystémy v údolí řeky Teplé s přilehlými zalesněnými svahy. Zdroje: cs.wikipedia.org; www.slavkovskyles.cz; prirodakarlovarska.cz; cestovani.kr-karlovarsky.cz; Plán péče PR Rašeliniště U myslivny, slavkovskyles.ochranaprirody.cz

a) Data o stavu území Velkoplošná CHUP Chráněné území

Typ území

Chráněná krajinná oblast chráněná Slavkovský les krajinná oblast

Plocha v ORP (ha)

Dotčené obce

19 822

Březová, Horní Slavkov, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Loket, Nová Ves, Rovná

Leopoldovy Hamry (Chebská část)

přírodní park

50

Habartov, Krajková

Leopoldovy Hamry (Sokolovská část)

přírodní park

1 350

Krajková


21 222 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014

tabulka č. 13


verze 1/2014

38/112


ÚAPo

Maloplošná CHUP

PP NPR PP NPR

Plocha v ORP (ha) 6,3 9,12 0,54 88,35

Rašeliniště u myslivny

PR

28,71

Nová Ves, Rovná

Údolí Ohře

PP

34,12

Královské Poříčí, Nové Sedlo, Staré Sedlo

Údolí Teplé

PR

88,25

Nová Ves

Chráněné území Dominova skalka Kladské rašeliny Moučné pytle Pluhův bor

Typ území


Dotčené obce Nová Ves Rovná Loket Nová Ves

255,39 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014

tabulka č. 14

Natura 2000 Chráněné území Kaňon Ohře Kaňon Ohře Kladské rašeliny Krásenské rašeliniště Matyáš Medvědí rozhledy Nadlesí Pískovna Erika Ramena Ohře Teplá s přítoky a Otročínský potok U bunkru Úpolínová louka Křížky celkem v ORP Sokolov

Typ území Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - evropsky významná lokalita

Plocha v ORP (ha)

Dotčené obce

156,6

Loket

15,35

Loket

85,7

Březová, Rovná

151,74

Krásno, Rovná

70,88

Lomnice, Svatava

1,62

Rovná

111,26

Horní Slavkov, Loket, Sokolov

21,85

Lomnice, Svatava

137,7

Dasnice, Chlum Svaté Maří, Kaceřov, Kynšperk nad Ohří, Šabina

3

Nová Ves

56,59

Nová Ves, Rovná

562,16

Nová Ves

Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - evropsky významná lokalita Natura 2000 - evropsky významná lokalita

1374,45 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014

tabulka č. 15


verze 1/2014

39/112


ÚAPo

obr. č. 11


verze 1/2014

40/112


ÚAPo

3.4.2. Ekologická stabilita, USES a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Koeficient ekologické stability (KES) se vyjadřuje jako podíl ploch ekologicky stabilních a ploch, které zatěžují životní prostředí. Počítá se jako poměr druhů pozemků: chmelnice + vinice + zahrady + ovocné sady + trvalé travní porosty + pastviny + lesní půda + vodní plochy / orná půda + zastavěné plochy + ostatní plochy. ORP Sokolov patří v rámci Karlovarského kraje k ORP s nižším koeficientem ekologické stability. V roce 2012 činila hodnota koeficientu ekologické stability na území ORP Sokolov 1,85. Přehled o koeficientech jednotlivých obcí v rámci ORP Sokolov znázorňuje tabulka v části b) této kapitoly. Územní systém ekologické stability podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Na území ORP je vymezen ÚSES nadregionální dle Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje, regionální a místní ÚSES a interakční prvky, které byly vymezeny v rámci zpracovaných územních plánů.


verze 1/2014

41/112


ÚAPo

ÚAPo

b) Data o stavu území Rozloha a podíl L, R a NR ÚSES Obec

Území obce (ha)

Plocha lokálního USES ÚP (ha)

Plocha region. USES ÚP (ha)

Plocha region. USES ZÚR (ha)

Plocha nadreg. USES ÚP (ha)

ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice

48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536 2 331 229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159 507 1 013

3 925 771 22 38 0 137 23 96 570 31 74 47 80 141 0 521 78 0 158 15 249 11 498 45 49 61 20 121

5 034 632 0 0 0 322 7 78 98 0 162 158 0 1 250 0 168 453 53 23 219 438 35 45 284 13 150 21 161

2 990 118 0 0 2 296 0 159 57 0 134 172 42 381 89 165 137 0 17 209 283 84 5 211 2 147 0 50

1 995 11 0 30 0 8 0 0 31 0 0 0 0 0 0 53 205 0 955 0 439 1 111 27 37 0 27 47


verze 1/2014

42/112

Plocha nadreg. Celkem zábor % z území USES ZÚR (ha) ploch (ha) obce 2 547 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 885 0 0 0 0 945 0 601 0 116 0 0 0 0 0

11 662 1 372 22 68 2 495 31 268 705 31 251 237 83 1 460 90 777 731 53 1 184 262 1 302 113 648 376 99 248 68 328

23 7,2 12,6 0,6 26,3 6 12,6 19,1 6,5 17,6 28,4 14,5 41,5 7,3 30,6 31,4 23,1 44,3 18,9 48,4 6,6 14,7 16,4 15,2 21,4 13,4 32,4

Územně analytické podklady obce - ORP Sokolov - 2014 Těšovice Vintířov Vřesová průměr obce v ORP Sokolov

ÚAPo

119 1 436 313

14 53 2

0 264 0

0 230 0

13 0 0

0 0 0

28 328 2

23,2 22,9 0,8

1 630

131

168

100

67

85

389

19,6



verze 1/2014

43/112


ÚAPo

obr. č. 12


verze 1/2014

44/112


ÚAPo

3.4.3. Krajinný ráz a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovaného přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost - odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Pojmu „krajinný ráz“ odpovídá pojem „charakter krajiny“, vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení. V rámci celého ORP Sokolov neexistuje dokument, který by znaky a hodnoty v krajině vyhodnotil a vymezil tak jednotlivé krajinné oblasti či místa se shodným typem. Orgány ochrany přírody vyhodnocují jednotlivé záměry (udělují souhlas s umístěním a povolením staveb) a rovněž se v roli dotčených orgánů účastní procesu pořízení územně plánovací dokumentace obcí, kde mohou požadavky na ochranu krajinného rázu uplatnit. V rámci území náležejícího do CHKO Slavkovský les byly vymezeny oblasti a místa krajinného rázu. Jejich vymezení je součástí „Studie preventivního hodnocení krajinného rázu CHKO Slavkovský les“. Studie obsahuje územní vymezení jednotlivých míst a oblastí, jejich charakteristické znaky, pozitivní a negativní dominanty. V rámci takto vymezených oblastí a míst krajinného rázu bylo dále stanoveno pásmo ochrany, které má tři úrovně: pásmo I. – přísná ochrana krajinného rázu, pásmo II. – zpřísněná ochrana krajinného rázu a pásmo III. – běžná ochrana krajinného rázu. Dále tato studie kategorizuje jednotlivá sídla do čtyř kategorií podle celkového estetického působení. Zdroj: http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=87 a Studie preventivného hodnocení krajinného rázu CHKO Slavkovský les.

b) Data o stavu území Oblasti a místa krajinného rázu Oblasti, Místa

Výměra (ha)

Dotčené obce

Centrální část

10 949

Hornoslavkovsko Kladské rašeliny Lazy Lesný Mnichov Ostrov Pramenský potok Prameny Půlnoční louka Soutok Teplé a Otročínského potoka

4 044 417 367 151 3 724 167 1 294 1 121 256

Březová, Horní Slavkov, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Nová Ves, Rovná Horní Slavkov, Krásno, Loket Březová, Rovná Březová Březová Nová Ves Březová, Rovná Nová Ves Nová Ves, Rovná Březová, Rovná Nová Ves

Střední a dolní tok Teplé + údolí Ohře

4 435

Horní Slavkov, Krásno, Loket, Nová Ves

3 403

Nová Ves Kynšperk nad Ohří

Tepelsko Západní svahy celkem v ORP Sokolov

24 334 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014

tabulka č. 17


verze 1/2014

45/112


ÚAPo

3.4.4. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY     

SLABÉ STRÁNKY

Kvalitní přírodní prostředí dané existencí CHKO (Slavkovský les) Zastoupení maloplošných chráněných území (NPR, PR, PP) Zastoupení prvků sítě NATURA 2000 Obnova krajiny rekultivací Trend trvalého snižování škodlivých emisí v ovzduší

     

PŘÍLEŽITOSTI 

Obnova krajiny rekultivací



Obnova původních přírodních společenství Rozšíření ochrany hodnotných krajinných prvků Zvýšení podílu lesnických rekultivací Revitalizace vodních toků pro obnovu jejich biologického významu Likvidace nepůvodních druhů rostlin (bolševník, křídlatka, netýkavka)

   

 

Staré ekologické zátěže Instalované zdroje znečištění ovzduší a vod Likvidace původního biospolečenství těžbou Rozsáhlé plochy současně těžených nebo ještě nerekultivovaných území Nefunkčnost částí ÚSES Nízká hodnota KES v pánevní oblasti OHROŽENÍ Rozšiřování invazivních druhů rostlin (bolševník, křídlatka, netýkavka) Negativní vnímání krajiny v důsledku umisťování větrných elektráren a fotovoltaiky

3.5.

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

A.

Souhrn vyhodnocení podtémat Území ORP Sokolov patří v rámci ČR k územím s menším podílem zemědělské půdy a s její nižší bonitou. Zemědělská půda tvoří necelých 30 % území ORP, z toho orná půda tvoří 25,5 %, trvalé travní porosty 70,0 %, zahrady 4,4 % a ovocné sady 0,2 % plochy území. Půdní poměry zde byly ovlivněny rozsáhlou těžbou a následnou tvorbou půd v důsledku zemědělské a lesnické rekultivace. Nejvíce jsou na území ORP Sokolov zastoupeny hnědé půdy, většinou silně kyselé. Lesnatost ORP Sokolov je 41 %. Tato hodnota značně převyšuje celorepublikový průměr. Původními dřevinami zde byly listnáče, dnes již jsou vytlačeny jehličnatými lesy, které v ORP Sokolov zaujímají 87 % plochy území. Převážnou část jehličnanů 75 % tvoří smrk. Převládají lesy hospodářské, významnou skupinu tvoří také lesy zvláštního určení, které jsou nástrojem ochrany především prvních zón CHKO Slavkovský les.


verze 1/2014

46/112


B.

ÚAPo


3.5.1. Půdní fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Půdní poměry ORP Sokolov byly hlavně ve druhé polovině 20. století silně ovlivněny těžbou uhlí (v menším rozsahu i dalších nerostných surovin) v sokolovské hnědouhelné pánvi a následnou tvorbou půd, které vznikly zemědělskou a lesnickou rekultivací především na výsypkách, štěrkopískových lomech, odkalištích aj. Jsou to typické a degradační antrozemě, mnohde na kyselých a intoxikovaných substrátech různých chemických a fyzikálních vlastností i zrnitostního složení. Zaujímají střední část území ORP Sokolov v polygonu Kaceřov – Smolnice – Nové Sedlo – Sokolov. Nejrozšířenější půdní skupinou jsou však hnědé půdy, většinou silně kyselé. V pahorkatinných polohách Sokolovské pánve a Krajkovské pahorkatiny mezi Kynšperkem, Sokolovem a Novým Sedlem (i v jejich okolí) a jihozápadně až východně od Habartova se na svahovinách kyselých a neutrálních intruzív, rul, granulitů, svorů a fylitů vytvořily asociace kyselé kambizemě typické a její plošně méně rozšířené nasycené variety. V Podkrušnohoří a v nižších polohách Krušných hor a Slavkovského lesa pokrývají svahoviny kyselých intruzív a metamorfik velké celky kambizerně dystrické a kyselé variety kambizerně typické. Zdroj: Chráněná území ČR, Plzeňsko a Karlovarsko, AOPK ČR


verze 1/2014

47/112


ÚAPo

b) Data o stavu území Půdní fond Obec ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová průměr obce v ORP Sokolov

ZPF celkem (%)

Orná půda (%)

Chmelnice a vinice (%)

Zahrady (%)

Sady (%)

TTP (%)

Ostatní půdní fond celkem (%)

48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536 2 331 229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159 507 1 013 119 1 436 313

35,2 10,2 45,7 50,8 32,1 18,4 25,2 27,9 33,8 26 51,8 70,1 34,2 2,9 39,1 51,2 12,9 19 7,7 39,5 16,3 31,1 26,6 53,3 4,7 39,4 23,5 54,8 2,9 8,3

3 2,9 16,1 28,2 1,1 7,9 16,2 1,5 17,9 13,3 33 53,7 12,5 0,9 2 25,5 0,9 6,6 2,5 0,3 9,8 0,6 7,2 24,9 1,3 21,7 0 19,4 1,3 1,3

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0,6 1,9 4,6 1,5 0,9 3,7 2,4 1,2 4 3,6 1,6 1,9 0,8 0,9 0,5 2,5 3,9 1,1 1,2 0,1 1,8 0 2,7 2,6 1,6 1,4 0,5 16 0,8 0

0 0 0,4 0,7 0,2 0 0 0 0,2 0 1,1 0 0,2 0 0 0 0,4 0 0 0 0 0 0 0,2 0 0 0 0 0 0

31,7 5,5 24,8 20,3 30 6,9 6,5 25,3 11,7 9 16,1 14,3 20,8 1,1 36,7 23,2 8,3 11,3 4 39,2 4,8 30,5 16,7 25,7 1,8 16,2 22,9 19,4 0,7 7

64,8 89,8 54,3 49,2 67,9 81,6 74,8 72,1 66,2 74 48,2 29,9 65,8 97,1 60,9 48,8 87,1 81 92,3 60,5 83,7 68,9 73,4 46,7 95,3 60,6 76,5 45,2 97,1 91,7

1 630

29,8

11,117

0

2,21

0,113

16,413

70,2

Území obce (ha)



verze 1/2014

48/112


ÚAPo

3.5.2. Zemědělský půdní fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Zemědělská půda na území ORP Sokolov zahrnuje ornou půdu, trvalý travní porost, zahrady a ovocné sady. Chmelnice a vinice se zde nevyskytují. ORP Sokolov patří v rámci ČR k území s menším podílem ZPF a má převážně nižší bonitu. Z celkové rozlohy ORP Sokolov 48 905 ha tvoří zemědělská půda 14 577 ha, což činí 29,9 %. Podíl orné půdy ze zemědělské půdy tvoří 25,5 %, v absolutním vyjádření se jedná o výměru 3 729 ha. V rámci zemědělské půdy jsou nejvíce zastoupeny trvalé travní porosty o celkové výměře 10 208 ha, což představuje 69,9 m2, zahrady a ovocné sady mají rozlohu 667 ha a na zemědělské půdě se tak podílí 4,6 %. Z důvodu méně příznivých klimatických podmínek je půda málo zemědělsky využívaná, z pěstovaných plodin převládají obiloviny (pšenice, ječmen) a řepka olejka. b) Data o stavu území -

viz tabulka a schéma na následujících stranách


verze 1/2014

49/112

Územně analytické podklady obce - ORP Sokolov - 2014 Charakteristiky zemědělské půdy Území obce Obec (ha) ORP Sokolov 48 901 Březová 5 956 Bukovany 310 Citice 541 Dasnice 404 Dolní Nivy 1 879 Dolní Rychnov 509 Habartov 2 137 Horní Slavkov 3 687 Chlum Svaté Maří 470 Chodov 1 426 Josefov 833 Kaceřov 572 Krajková 3 520 Královské Poříčí 1 220 Krásno 2 536 Kynšperk nad Ohří 2 331 Libavské Údolí 229 Loket 2 672 Lomnice 1 385 Nová Ves 2 689 Nové Sedlo 1 698 Rovná 4 410 Sokolov 2 291 Staré Sedlo 649 Svatava 1 159 Šabina 507 Tatrovice 1 013 Těšovice 119 Vintířov 1 436 Vřesová 313 průměr obce v ORP Sokolov 1 630 tabulka č. 19 Městský úřad Sokolov 31.12.2014

ÚAPo

ÚAPo

ZPF celkem (%)

Orná půda ze ZPF (%)

TTP ze ZPF (%)

1. třída ochrany (%)


35,3 10,3 45,7 50,8 32,1 18,5 25,2 27,9 33,8 26 51,7 70,1 34,3 3 39,2 51,2 13,1 19 7,7 39,6 16,3 31,1 26,6 53,3 4,7 39,5 23,5 54,8 2,9 8,3 29,9

8,4 28,1 35,2 55,6 3,5 42,6 64,5 5,3 52,8 51,2 63,8 76,6 36,5 30,6 5 49,8 6,7 34,6 33 0,8 60,1 2 27,2 46,8 27,3 55 0 35,4 46,3 15,4 33,3

89,9 53,1 54,3 40 93,2 37,2 25,8 90,5 34,6 34,8 31,1 20,4 60,7 38,9 93,7 45,3 63,3 59,1 51,9 99 29,3 98 62,8 48,3 38,2 41 97,5 35,4 24,4 84,6 55,9

1,7 0 3,6 13,7 10,4 0 5,3 3,8 16,5 0 12,8 5,4 5,6 2,3 4,3 6,9 0 0,7 0 9,8 0 2,7 4,1 0 7 0 3,5 7,9 0 0,1 4,3

6,1 5,5 5,8 6,1 1,5 9,4 2 4,6 1,8 5,2 6,6 9,6 5,4 1,9 5,6 8,9 6,4 5,4 1,3 4,5 0,6 4,9 11,9 1,2 0,6 8 1,5 12,7 0,2 1,3 4,9

verze 1/2014

50/112


4 - 5. třída ochrany (%)

7,6 30 2,6 14,3 3,5 46,2 14,3 32,7 13 30,4 18,5 20,6 6,5 20,3 7,4 19,2 2,5 24,4 18,7 35,4 11,9 26,5 37,4 29,2 16 13,8 2,1 31,4 8,8 24,2 15,9 31,4 4,5 14,6 4,3 16,4 2,6 22,4 15 29,2 9,3 26,4 8,6 23 11,9 22,8 28,8 34,7 2,2 6,1 20,2 25,4 5,8 20,4 17,1 34,2 0,4 23,2 0,6 11,9 10,6 24,7 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014


ÚAPo

obr. č. 13


verze 1/2014

51/112


ÚAPo

3.5.3. Pozemky určené k plnění funkcí lesa a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Lesy ORP Sokolov jsou součástí přírodních lesních oblastí Krušné hory, Chebská a Sokolovská pánev a Karlovarská vrchovina. Lesnatost ORP Sokolov je 41 %, což značně převyšuje celorepublikový průměr. Také zde došlo v 19. století k převratnému zásahu do dřevinné skladby lesů. Původní lesní porosty s poměrně velkým podílem listnatých dřevin byly postupně nahrazeny jehličnatými porosty. Dnes zaujímají 87 % plochy území, z toho smrk 75 %, borovice 9 %, modřín 2 % a ostatní 1%, a listnaté dřeviny 13 % plochy, z toho bříza 6 %, olše 3% a ostatní listnaté 4 %. Podle Typologického systému ÚHÚL má v lesní oblasti Krušné hory největší plochu jedlobukový a smrko-bukový lesní vegetační stupeň, v Chebské a Sokolovské pánvi převažuje buko-dubový a dubo-bukový a v Karlovarské vrchovině jednoznačně dominuje jedlo-bukový stupeň. Převládají zde lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení jsou vymezeny jako nástroj ochrany pásem zdrojů léčivých a minerálních vod (Mariánské Lázně, Louka, Nová Ves, Karlovy Vary). Dalším důvodem pro zařazení lesů do této kategorie je ochrana prvních zón CHKO Slavkovský les a prvních pásem hygienické ochrany (nádrž Horka a další menší vodárenské zdroje). Lesy zvláštního určení jsou vymezeny v MCHÚ, příměstských a rekreačních oblastech (Habartov, Kynšperk nad Ohří), genových základnách (Krušné hory, Karlovarská vrchovina), obor (Studánka) a v samostatných bažantnicích (Sokolovská pánev). Kategorie lesa ochranného je tvořena pouze porosty na nepříznivých stanovištích (v Krušných horách a Karlovarské vrchovině převažují rašeliny).


verze 1/2014

52/112


ÚAPo

b) Data o stavu a vývoji území Výměra PUPFL, podíl kategorií lesa Obec ORP Sokolov Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová průměr obce v ORP Sokolov

Území obce (ha)

Lesní půda (%)

Lesní půda (ha)

Lesy hospodářské (%)

Lesy ochranné (%)

Lesy zvláštního určení (%)

48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536 2 331 229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159 507 1 013 119 1 436 313

52,8 47,8 8 30,4 23,2 12 16,4 55,5 56,1 7,9 36,9 15,4 54,2 12 46,9 31,6 59,6 68,5 15,1 53,2 21,5 64,3 35,7 22,1 18,6 42,9 68,3 18,3 9 25,4

3 147 148 43 123 435 61 351 2 048 264 112 308 88 1 908 146 1 188 736 136 1 831 209 1 430 365 2 837 817 144 215 217 691 22 129 79

46 16,3 3,9 28,7 16,7 9,9 4,1 29,1 41,8 4,6 31,1 0 36,6 0,1 29,5 20,5 37,6 9,8 10,4 12,6 0,7 52,2 28,2 17,8 15,5 39,2 67 18,3 1,5 17,8

0,1 0 2,1 0 0 0 2,2 0 0 0 0 0 0,3 0 0 0 0 2,3 0 0 0 0,2 0 0,8 0,3 0 0 0 0,4 0,3

6,7 31,5 1,9 1,8 6,5 2,1 10,2 26,5 14,4 3,3 5,9 15,3 17,4 11,9 17,3 11,3 22 58,7 4,8 40,6 20,8 12,2 7,5 4,3 2,7 3,7 1,3 0 7,2 7,3

1 630

34,3

674

21,6

0,3

12,6



verze 1/2014

53/112


ÚAPo

obr. č. 14


verze 1/2014

54/112


ÚAPo


Vysoké procento zalesnění (41 %) Velkoplošné chráněné území Slavkovský les Důsledná ochrana ZPF Vysoká úroveň KES mimo pánevní oblast PŘÍLEŽITOSTI

 

   

SLABÉ STRÁNKY

Výsadba původních lesních dřevin Rozvoj lužních lesů v záplavových oblastech Vymezení prvků ÚSES Dokončení komplexních pozemkových úprav

   

OHROŽENÍ   



3.6.

Veřejná dopravní infrastruktura

A.


Poškození lesů v minulosti imisemi z průmyslové činnosti Vysoký podíl smrkových monokultur Nízký podíl zemědělské půdy Vysoký podíl ostatních ploch

Plošný rozmach plevelných a invazivních druhů rostlin Eroze a odvodnění pozemků Rozšiřování zastavěných a zastavitelných ploch na úkor ZPF (především nejkvalitnější půdy) a PUPFL Zvyšování podílu zemědělské půdy využívané pro pěstování nevhodných plodin (např. řepka olejka pro výrobu biopaliva)

Území ORP Sokolov se vyznačuje poměrně hustou silniční sítí. Nejvýznamnější je rychlostní silnice R6, která umožňuje dopravní napojení ve směru Cheb – SRN a Karlovy Vary – Praha. Poloha území ORP Sokolov při komunikaci R6 byla důvodem pro zařazení tohoto ORP do rozvojové osy OS7 a rozvojové oblasti OB12 v Politice územního rozvoje ČR 2008. Další významné dopravní napojení představuje celostátní i mezinárodní železniční trať číslo 140. Spojuje území ORP Sokolov se sousedním ORP Cheb na západě území a dále pokračuje do SRN a na východě směřuje do Karlových Varů a pokračuje do Prahy. Z ostatní dopravy má největší význam doprava cyklistická. V současné době mají cyklostezky a cyklotrasy na území ORP Sokolov délku cca 371 km a připravuje se budování dalších okolo budoucího jezera Medard, napojení cyklostezek do Slavkovského lesa a úseky stávající cyklostezky podél Ohře. B.


3.6.1. Silniční doprava a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Územím ORP Sokolov prochází rychlostní komunikace R6. Jedná se o významné dopravní napojení ve směru Cheb – Spolková republika Německo (dále jen „SRN“) na západě a Karlovy Vary – Praha na východě území ORP. Z důvodu polohy ORP


verze 1/2014

55/112


ÚAPo

Sokolov při komunikaci R6 bylo jeho území v politice územního rozvoje 2008 zařazeno do rozvojové osy OS7 a rozvojové oblasti OB12. Dále jsou na území ORP Sokolov vybudovány silnice II. třídy, které spojují toto území s ORP Cheb a ORP Mariánské Lázně - silnice č. 212, dále silnice č. 210, která je napojena na silnici I/20 vedoucí do Plzně a opačným směrem na Kraslice a dále pokračující do SRN a v neposlední řadě silnice č. 209 spojující města Chodov - Loket – Horní Slavkov - Krásno. Zbytek území je řešen silnicemi III. třídy. Podrobnější údaje pro jednotlivé obce jsou shrnuty v následující tabulce a dále jsou jednotlivé druhy komunikací zpracovány v přehledném kartogramu pro celé území ORP Sokolov. b) Data o stavu území Silnice rychlostní, I. a II. třídy Číslo silnice Třída

Obce na trase

181

II.

Královské Poříčí, Loket, Nové Sedlo, Sokolov, Svatava

20

I.


208

II.

Krásno, Rovná

209

II.

Horní Slavkov, Chodov, Krásno, Loket, Nové Sedlo

210

II.

Březová, Dolní Nivy, Lomnice, Nová Ves, Rovná, Sokolov, Svatava

212

II.

Březová, Kaceřov, Kynšperk nad Ohří

222

II.

Dolní Nivy, Chodov, Vřesová

230

II.

Nová Ves

6

I.

Březová, Dolní Rychnov, Kynšperk nad Ohří, Nové Sedlo, Sokolov, Šabina, Těšovice

61

I.-R

Březová, Dolní Rychnov, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Nové Sedlo, Sokolov, Staré Sedlo, Šabina

62

I.-R

Březová, Dolní Rychnov, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Nové Sedlo, Sokolov, Staré Sedlo, Šabina

6L

I.

Březová, Dolní Rychnov

606

II.

Březová, Kynšperk nad Ohří zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014

tabulka č. 21


verze 1/2014

56/112


ÚAPo

obr. č. 15


verze 1/2014

57/112


ÚAPo

3.6.2. Železniční doprava a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Územím ORP Sokolov prochází celostátní a současně mezinárodní železniční trať číslo 140, která představuje významné dopravní napojení. V ORP spojuje obce Chodov, Nové Sedlo, Královské Poříčí, Sokolov, Citice, Dasnice a Kynšperk nad Ohří. Z Kynšperka nad Ohří pokračuje přes území ORP Cheb do SRN, na východě z Chodova vede do Karlových Varů a pokračuje do Prahy, která představuje významný železniční uzel. Z ostatních drah má pro dopravní obsluhu území význam regionální železniční trať č. 145 ze Sokolova do Kraslic, odkud pokračuje dále do SRN. Plánována je obnova 5,5 km dlouhého úseku železniční tratě Ležnice (Horní Slavkov) – Krásný Jez. Trať má sloužit především pro nákladní dopravu. Dále je na území ORP Sokolov několik vleček, které v minulosti sloužily především pro těžební průmysl. Většina z nich se dnes již k těmto účelům nevyužívá. V mnoha případech jsou tělesa vleček navrhována jako trasy pro vybudování cyklostezek. b) Data o stavu a vývoji území

obr. č. 16

Zdroj: Správa železniční dopravní cesty, 2014

3.6.3. Ostatní doprava a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Z ostatní dopravy má význam doprava cyklistická, která je realizována sítí cyklotras a budovaných cyklostezek. Některé z nich jsou již realizované, jiné jsou ve výstavbě nebo se jejich výstavba plánuje. Cílem je propojení dílčích cyklostezek v rámci ORP Sokolov, napojení na cyklostezky kolem Medardu a především na páteřní cyklostezku


verze 1/2014

58/112


ÚAPo

Karlovarského kraje s názvem „Cyklostezka podél Ohře“, která je spojnicí atraktivních míst kraje se sousedními regiony – Bavorskem a Ústeckým krajem. Připravuje se napojení Slavkovského lesa na páteřní cyklostezku podél řeky Ohře. 3.6.4. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY     

SLABÉ STRÁNKY 

Silnice I. třídy s napojením na celostátní síť Přímé silniční napojení na SRN Dobrá síť cyklostezek Hustá silniční síť Hlavní železniční trať č. 140

   

PŘÍLEŽITOSTI    

Budování cyklostezek s napojením na ostatní regionální cyklostezky Dotace na budování veřejné infrastruktury Budování obchvatů Modernizace železniční tratě č. 140 pro zvýšení atraktivity železniční dopravy

3.7.

Veřejná technická infrastruktura

A.


Přetížení komunikací nákladní dopravou Deficit parkovacích míst Většina odpadů končí na skládkách (jen malá část se využívá jinak) Horší dopravní dostupnost Slavkovského lesa Nedostatečná údržba a stav silnic III. třídy OHROŽENÍ

 Nová výstavba bez komplexního řešení dopravní infrastruktury  Nárůst individuální automobilové dopravy  Nárůst nákladní dopravy

Území ORP Sokolov je poměrně dobře vybaveno sítěmi technické infrastruktury. Mezi technickou infrastrukturu je zahrnuto především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, plynofikace, rozvod tepla a stav vodovodních sítí a kanalizace. ORP Sokolov se vyznačuje především výrobou elektrické energie, na výrobě energie Karlovarského kraje se podílí 97 %. Elektřina je zavedena do všech obcí ORP. V rámci výroby elektřiny se zde uplatňují také obnovitelné zdroje energie. Kromě obce Josefov se plynovod vyskytuje na území všech obcí v ORP, což však neznačí plynofikaci všech sídel. Kanalizací disponují všechna města v ORP Sokolov (ne však všechna sídla v jejich správním obvodu) a také řada obcí. Kanalizační síť chybí v Dolních Nivách a Tatrovicích. Napojení na vodovodní síť má všech třicet obcí v ORP Sokolov, všechna sídla však zásobována vodou z veřejných vodovodů nejsou. B.


3.7.1. Zásobování elektrickou energií a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Všechny obce v ORP Sokolov jsou zásobovány elektrickou energií. Elektrické vedení včetně významných rozvoden je zachycen ve schématu v části b) této kapitoly.


verze 1/2014

59/112


ÚAPo

Na území ORP Sokolov se nachází většina velkých zdrojů výroby elektrické energie a na celkové výrobě elektrické energie v kraji se podílí 97 %. Hlavními producenty elektřiny jsou elektrárna Tisová a elektrárna Vřesová. Uplatňují se zde v menší míře také obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny v Horním Částkově – 4 věže každá o výkonu 2 MW a malé vodní elektrárny Na území ORP Sokolov se dále nachází několik fotovoltaických elektráren, a to v Sokolově jedna o výkonu 12 kWp a druhá o výkonu 39,56 kWp, v Habartově s výkonem 18 kWp, ve Svatavě o výkonu 19 kWp a další dvě s označením SUAS 2 – Jehličná o výkonu 43,3 kWp a SUAS 3 – Marie o výkonu 74,48 kWp, obě v k.ú. Královské Poříčí. Politika územního rozvoje ČR 2008 navrhuje na území ORP Sokolov koridor E2 pro zajištění transformační vazby 400/110 kV stanic Vernéřov a Vítkov u Sokolova a jejich napojení do přenosové soustavy 400 kV Hradec – Vernéřov. Rozvodna Vítkov bude sloužit pro propojení ČR – SRN. Z tohoto důvodu je v přípravě rozšíření rozvodny Vítkov. b) Data o stavu a vývoji území Vedení el. energie Obec součet Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová průměr tabulka č. 22 Městský úřad Sokolov 31.12.2014

Území obce (ha) 48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536 2 331 229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159 507 1 013 119 1 436 313 1 630

Trvalí obyvatelé (počet) 77 184 2 704 1 576 913 312 311 1 437 4 942 5 608 289 14 045 355 439 909 836 730 4 913 590 3 117 1 282 228 2 597 421 23 879 815 1 678 310 178 189 1 162 419 2 573

verze 1/2014

Vedení ZVN a Vedení VN (km) VVN (km) 279 435 49 25 0 4 7 12 2 7 13 17 11 20 5 18 17 39 2 9 0 23 3 8 2 15 8 18 2 6 7 16 9 28 0 3 11 25 2 6 14 6 22 21 5 10 32 57 11 8 0 10 7 7 7 4 2 4 21 5 8 4 9 15 zdroj: ÚAP, datum: 23.12.2014

60/112


ÚAPo

obr. č. 17


verze 1/2014

61/112


ÚAPo

3.7.2. Zásobování vodou a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Podkladem této kapitoly byly údaje z Českého statistického úřadu a dále z Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje. Zásobování obyvatel vodou je jak z veřejných vodovodů, tak i individuálně z domovních studní a vrtů. V ORP Sokolov pokrývá veřejný vodovod všechny obce, pouze některé části obcí nejsou pokryty veřejným vodovodem. Z podkladů vyplývá, že ORP Sokolov má v Karlovarském kraji nejvíce obyvatel napojených na veřejný vodovod. Průměrně je na celém území ORP Sokolov zásobováno 99,7 % obyvatel. Z dostupných údajů o území byla vypočtena délka místního vodovodního potrubí, která na území ORP Sokolov celkem činí 582 km. Podrobnější údaje za jednotlivé obce ORP Sokolov dle SLBD 2011 obsahuje tabulka v části b). b) Data o stavu a vývoji území Rozsah zásobování vodou Obec

Trvalí obyvatelé (počet)

součet Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice

77 923 2 715 1 616 889 332 313 1 430 5 117 5 623 283 14 244 354 442 905 846 737 5 002 599 3 114 1 219 231 2 606 467 24 111 819 1 673 316 169 176


Zásobovaní obyvatelé (%)

Zásobovaní obyvatelé (počet)

Území obce (ha)

Místní vodovodní potrubí (km)

100 100 100 100 100 100 99,9 99,8 100 100 99,3 100 99,6 99,7 100 99,7 100 99,9 100 100 99,7 100 100 100 99,9 100 96,5 98,7

68 157 2 450 1 429 749 303 227 1 197 4 363 4 866 254 12 688 267 371 702 742 637 4 314 532 2 724 1 079 196 2 308 267 21 479 711 1 488 288 138 151

48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536 2 331 229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159 507 1 013 119

582 40 4 15 7 3 18 35 54 9 64 14 10 25 8 15 46 2 18 16 6 34 8 69 11 24 8 4 3

verze 1/2014

62/112

Územně analytické podklady obce - ORP Sokolov - 2014 Vintířov Vřesová průměr

1 165 410 2 597

99,5 100 99,7

ÚAPo 951 286 2 272

1 436 12 313 0 1 630 19 zdroj: ÚAP, datum: 23.12.2014

tabulka č. 23

3.7.3. Kanalizace a čištění odpadních vod a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Údaje k této kapitole byly získány z Českého statistického úřadu (SLBD 2011) a poskytovatelů ÚAP (správců kanalizace). Tabulka v části b) obsahuje údaje o napojení obyvatel v absolutním a relativním vyjádření a délku místního kanalizačního potrubí v km. V ORP se dosud vyskytují obce, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci. Mezi ně patří Dolní Nivy a Tatrovice. Přesto je ORP Sokolov v rámci Karlovarského kraje ORP s nejvyšším podílem obyvatel napojených na kanalizaci. b) Data o stavu a vývoji území Rozsah napojení odpadních vod Trvalí obyvatelé (počet)

Obec součet Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice


77 923 2 715 1 616 889 332 313 1 430 5 117 5 623 283 14 244 354 442 905 846 737 5 002 599 3 114 1 219 231 2 606 467 24 111 819 1 673 316 169

Napojen. obyvatel Napojen. obyvatel (počet) (%) 66 647 2 400 1 433 508 236 0 1 149 4 245 4 977 91 12 839 170 207 438 811 545 4 000 533 2 410 1 083 184 2 213 345 22 242 661 1 348 212 0

verze 1/2014

94 96,6 61,6 74,4 0 85,5 92,7 95,6 31,3 96,3 52,1 51,7 58,6 97,4 78,6 87,3 92,2 83 94,8 84,8 87,5 93,2 99 86,3 85,2 68,2 0

Území obce (ha)

Místní kanalizační potrubí (km)

48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536 2 331 229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159 507 1 013

311,89 10,53 5,33 4,72 3,17 0 14,36 17,38 22,49 2,65 35,84 2,78 0 6,33 11,8 6,5 15,68 1,51 20,62 9,86 1,56 25,98 1,69 58,86 11,76 11,59 3,96 0

63/112

Územně analytické podklady obce - ORP Sokolov - 2014 Těšovice Vintířov Vřesová průměr

176 1 165 410 2 597

ÚAPo

39 981 347 2 222

23,6 94,3 100 74,9

119 0,79 1 436 4,16 313 0 1 630 10,4 zdroj: ÚAP, datum: 23.12.2014

tabulka č. 24

3.7.4. Zásobování plynem a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Tato kapitola zahrnuje údaje o zásobování plynem obyvatel v trvale obydlených bytech získaných ze SLBD v roce 2011. Z dostupných dat vyplývá, že na území ORP Sokolov je zásobeno plynem 54 586 obyvatel, což představuje 70,1 % obyvatel. Nejvyšší podíl vykazují obce Bukovany, Vintířov, Vřesová, Habartov a Sokolov. Na území ORP Sokolov je celkem 190 km vedení vysokotlakého plynovodu, 141 km středotlakého plynovodu a 117 km nízkotlakého plynovodu. b) Data o stavu a vývoji území Rozsah napojení plynu Zásobov. Obec obyvatel (%) součet Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice

Zásobov. obyvatel (počet)

Trvalí obyvatelé (počet)

73 92 41,6 17,7 43,7 78,5 88,7 79,7 10,3 86,7 9,5 82,6 45,3 63,9 72,2

54 586 1 769 1 303 311 50 101 906 3 848 3 849 27 10 872 26 309 324 461 464

77 923 2 715 1 616 889 332 313 1 430 5 117 5 623 283 14 244 354 442 905 846 737

48 901 5 956 310 541 404 1 879 509 2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536

83,8

3 597

5 002

66,2 68,3 82,2 6 69,8 37 89 71,7 71,7 8,4 10,7

341 1 845 867 12 1 596 90 18 761 502 1 070 25 16

599 3 114 1 219 231 2 606 467 24 111 819 1 673 316 169


Plynovody Území VVTL a VTL obce (ha) (km)

Plynovody STL (km)

Plynovody NTL (km)

190 12 0 0 0 6 1 4 13 0 19 0 3 10 0 9

141 2 4 6 0 3 12 14 4 0 10 0 6 6 5 6

117 9 3 0 0 0 0 8 13 0 16 0 0 0 0 0

2 331

16

7

13

229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159 507 1 013

2 19 0 19 10 10 7 12 0 3 4

2 5 10 0 7 1 9 7 12 0 0

0 5 0 0 6 0 38 0 0 0 0

verze 1/2014

64/112

Územně analytické podklady obce - ORP Sokolov - 2014 Těšovice Vintířov Vřesová průměr

77,6 91,8 91,7 60,4

121 868 255 1 820

176 1 165 410 2 597

ÚAPo 119 1 436 313 1 630

3 3 5 6

2 0 1 5 0 1 5 4 zdroj: ÚAP, datum: 23.12.2014

tabulka č. 25


SLABÉ STRÁNKY

Přítomnost velkých výrobců tepla na území ORP Sokolov (Tisová, Vřesová) Dobré pokrytí sítěmi technické infrastruktury (voda, kanalizace, energie, připojení k internetu)

  

Většina odpadů končí na skládkách (jen malá část se využívá jinak) Malý podíl obnovitelných zdrojů energie Nedostatečná síť splaškové nebo jednotné kanalizace napojené na ČOV obcí Dolní Nivy, Tatrovice a Vřesová

PŘÍLEŽITOSTI 

OHROŽENÍ



Dotace na budování veřejné infrastruktury Regionální centrum zpracování odpadu (Vintířov) – využití pro výrobu tepla

3.8.

Sociodemografické podmínky

A.


 Nová výstavba bez komplexního řešení technické infrastruktury  Vyčerpání kapacity skládek komunálního odpadu  Přechod domácností na tuhá paliva

Tato kapitola se věnuje osídlení dnešního území ORP Sokolov, historickému vývoji osídlení a vzniku sídel, využití území a dále demografii, která zahrnuje především počet obyvatelstva a jeho vývoj, strukturu obyvatelstva z hlediska věku a vzdělání. Zároveň kapitola obsahuje základní údaje o školství, zdravotnictví a veřejné správě. Velký vliv na osídlení Sokolovska měl výskyt nerostného bohatství. Dobývání rud od 14.století a těžební průmysl ve 20.století s sebou přinesly zvýšení počtu obyvatel. Mezi významná sídla v historii patřilo např. město Horní Slavkov, které v 15. – 16. století patřilo k největším městům Českého království nebo např. Loket, který představoval po celé historické období velmi významné správní středisko. Průmyslový charakter Sokolovska ovlivnil i skladbu obyvatelstva, představovalo totiž pracovní příležitosti v dělnických profesích i pro občany z jiných částí republiky. Tomu odpovídá i vzdělanostní struktura obyvatel, převládá vzdělání základní a středoškolské, vysokoškoláků je zde cca 6 %. Průměrný věk obyvatel ORP Sokolov se zvyšuje. V roce 2010 činil 39,9 let, k 31.12.2013 se zvýšil na 40,6 let. V počtu zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb si ORP Sokolov stojí v porovnání s ostatními ORP v Karlovarském kraji dobře, po ORP Karlovy Vary má těchto zařízení nejvíce. Veřejnou správu na území ORP Sokolov reprezentují zejména městské a obecní úřady. Ostatní instituce veřejné správy jsou soustředěny v Sokolově.


verze 1/2014

65/112


B.

ÚAPo


3.8.1. Historický vývoj a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Osídlení Sokolovska má bohatou historii. První nálezy svědčící o pobytu člověka v Poohří se datují do průběhu středního paleolitu. Skutečně významné je teprve slovanské osídlení území kmenem Sedličanů v 9. – 10. století. Zásadním pro rozvoj kolonizace byl vznik manské soustavy okolo královského hradu Loket, který se stal střediskem pohraničního území s Chebskem. Koncem 12. a počátkem 13. století začali do oblasti pronikat němečtí kolonisté. Od 14. století ovlivňovalo krajinu využívání rud. Na mnoha místech vznikaly hornické osady a města, v jejichž blízkosti se dobývaly rudy barevných kovů (cín, olovo, stříbro, měď a někde zlato). Přelom přinesla třicetiletá válka. V jejím průběhu byla vypálena a zničena řada měst a obcí, včetně Falknova (dnešní Sokolov). Novodobá historie osídlení (20. století) se vyznačuje nárůstem počtu obyvatel až do roku 1930. Po odsunu německých občanů po druhé světové válce bylo na území okresu Sokolov přibližně 67 tisíc obyvatel. Po válce docházelo k obnově zničených sídel a k osidlování pohraničí. Vliv na počet obyvatel měl také těžební průmysl, který představoval vhodné pracovní příležitosti i pro občany z jiných míst republiky. V současné době má okres Sokolov přibližně 92 tisíc obyvatel, z toho ORP Sokolov 77 184 obyvatel (stav k 31.12.2013). 3.8.2. Sídla a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Výskyt nerostného bohatství na Sokolovsku s sebou přinesl i rozvoj lidské společnosti a sídelních struktur. Jednotlivým etapám podle významu zájmu o daný typ suroviny odpovídaly i demografické změny v regionu. Vznikala nová sídla a některá z nich dosahovala nebývalého rozkvětu, např. Horní Slavkov patřil v 15. – 16. století k největším městům Českého království, Loket byl po celé historické období velmi významným správním střediskem. Bohužel některá sídla v průběhu doby i vlivem těžby surovin, odsunem německého obyvatelstva nebo vznikem vojenského újezdu Císařský les zanikla. Výsledkem je dnešní podoba ORP Sokolov se svými 30 obcemi, z nichž devět má statut města a jedno statut městyse. Zdroj: Sokolovsko …nejen vzpomínky (Pavel Beran, Jiří beran, Jiří John, Zdenka Štuková, Petr Uhlík, Romana Vaicová)

b) Data o stavu území Charakteristiky sídel Rozloha obce (ha) ORP Sokolov 48 901 Březová 5 956 Bukovany 310 Citice 541 Dasnice 404 Dolní Nivy 1 879 Dolní Rychnov 509 Obec


Počet částí obce 74 7 1 2 1 4 1

verze 1/2014

Průměr. rozloha části obce (ha) 24 019 851 310 270 404 470 509

Počet obyvatel obce 77 184 2 704 1 576 913 312 311 1 437

66/112

Územně analytické podklady obce - ORP Sokolov - 2014 Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová průměr obce v ORP Sokolov

ÚAPo

2 137 3 687 470 1 426 833 572 3 520 1 220 2 536 2 331 229 2 672 1 385 2 689 1 698 4 410 2 291 649 1 159 507 1 013 119 1 436 313

5 1 1 2 4 2 7 2 1 8 1 4 2 2 3 2 4 1 1 1 1 1 1 1

427 3 687 470 713 208 286 503 610 2 536 291 229 668 692 1 345 566 2 205 573 649 1 159 507 1 013 119 1 436 313

4 942 5 608 289 14 045 355 439 909 836 730 4 913 590 3 117 1 282 228 2 597 421 23 879 815 1 678 310 178 189 1 162 419

1 630

2,47

801

2 573 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014

tabulka č. 26

3.8.3. Využití území a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Využití území ORP Sokolov je sledováno podle základních kategorií: zemědělská půda a nezemědělská půda. Zemědělská půda zahrnuje ornou půdu, trvalé travní porosty (TTP), zahrady a ovocné sady. Chmelnice a vinice se na území ORP Sokolov nevyskytují. Podíl zemědělské půdy se pohybuje kolem 30 %, podíl orné půdy ze zemědělské půdy v roce 2013 činil 25,6 % a podíl TTP činil 69,9 %. Lesní půda měla v roce 2013 výměru 20 092 ha (41 % z celkové výměry), vodní plochy 875 ha (1,8 %) a ostatní plochy 12 768 ha (26,1 %) z celkové výměry ORP Sokolov, která činí 48 895 ha. Vývoj ve využití území v ORP Sokolov znázorňuje následující tabulka. b) Data o stavu a vývoji území Vývoj bilance půdy ORP Sokolov za období 2010 - 2013 Druh půdy Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)


verze 1/2014

2010 29,9 25,5 69,9 27,3

Období 2011 2012 29,8 29,8 25,5 25,6 70,0 69,8 27,4 27,4

2013 29,8 25,6 69,9 27,3

67/112


ÚAPo

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%) Orná půda - rozloha (ha) Chmelnice - rozloha (ha) Vinice - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Lesní půda - rozloha (ha) Vodní plochy - rozloha (ha) Zastavěné plochy - rozloha (ha) Ostatní plochy - rozloha (ha) Zemědělská půda - rozloha (ha) Celková výměra (ha) Koeficient ekologické stability

1,8 41,0 3 729 636 31 10 208 20 042 877 624 12 748 14 604 48 895 1,86

1,8 41,0 3 712 636 31 10 199 20 056 874 618 12 794 14 577 48 919 1,86

tabulka č. 27

1,8 41,0 3 733 636 31 10 174 20 065 875 600 12 807 14 574 48 922 1,85

1,8 41,1 3 730 635 31 10 191 20 092 875 600 12 768 14 587 48 922 -

Zdroj: ČSÚ, 2014

3.8.4. Obyvatelstvo a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území K průmyslovému charakteru území je přizpůsobeno i zdejší obyvatelstvo, které je složeno především z dělnických profesí a profesí uplatňujících se v průmyslu. Dlouhodobě patří ORP Sokolov v rámci ČR k území, s nízkým počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí (cca 6 %). Převážná část obyvatel bydlí v sídlištní zástavbě, rodinné doby jsou zastoupeny v menší míře a nacházejí se spíše na periférii a menších vsích v okolí. Největší zastoupení má česká národnost, následuje slovenská a německá. Výrazné je zde zastoupení romského a vietnamského etnika. K 31.12.2013 v Karlovarském kraji žilo 300 309 obyvatel, což je o 3,2 % méně než v roce 2011. V absolutním vyjádření se jedná o pokles počtu obyvatel o 9 936. Nejlidnatějšími správními obvody byly k 31.12. 2013 Karlovy Vary (88 633 obyvatel) a Sokolov (78 184 obyvatel), naopak nejméně lidnatými ORP byly Kraslice (13 617 obyvatel) a Aš (17 622 obyvatel). K poklesu počtu obyvatel proti roku 2011došlo ve všech ORP Karlovarského kraje. b) Data o stavu a vývoji území Počet obyvatel a jeho vývoj v ORP Karlovarského kraje mezi lety 2011 – 2013 ORP

Rok 2011

Rozdíl mezi lety 2001 a 2013 2013

Absolutně

Relativně

Aš

17 635

17 622

-13

-0,5

Cheb

52 311

50 396

-1 915

-3,7

Karlovy Vary

92 557

88 633

-3 924

-4,2

Kraslice

13 844

13 617

-227

-1,6

Mariánské Lázně

25 962

24 193

-1 769

-6,8

Ostrov

29 692

28 664

-1 028

-3,5

Sokolov

78 244

77 184

-1 060

-1,4

310 245

300 309

-9 936

-3,2

Karlovarský kraj tabulka č. 28


Zdroj: ČSÚ, SLBD 2011, ČSÚ, 2013

verze 1/2014

68/112


ÚAPo

Vliv migrace obyvatelstva má zásadní vliv na úbytek obyvatel v ORP Sokolov, v rámci Karlovarského kraje má ORP Sokolov nejnižší hodnotu migračního salda, což znamená, že počet vystěhovalých výrazně přesahuje počet přistěhovalých. Oproti tomu má také Sokolov nejvyšší přirozený přírůstek obyvatel v kraji. V rámci ORP Sokolov je obcí s nejvyšším počtem obyvatel obec Sokolov, následovaná obcí Chodov. Největší nárůst počtu obyvatel zaznamenaly v letech 2001 – 2011 obce Těšovice (27,1 %) a Tatrovice (26,1 %), dále také obce Královské Poříčí či Vřesová. Naopak k nejvýraznějšímu úbytku obyvatel došlo v obcích Rovná (- 18,9 %) a Bukovany (-11,6 %). Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích ORP Sokolov mezi lety 2001-2011 Obec Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová ORP Sokolov

Rok 2001 2 781 1 840 855 353 271 1 245 5 390 5 972 298 14 687 305 432 832 710 652 5 160 589 3 202 1 093 256 2 639 593 25 081 721 1 577 285 134 140 1 067 341 79 501

2011 2 729 1 626 885 352 304 1 424 5 169 5 684 289 14 257 345 445 901 853 739 5 096 602 3 106 1 203 232 2 646 481 24 177 808 1 694 316 169 178 1 126 408 78 244

tabulka č. 29

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně -52 -1,9 -214 -11,6 30 3,5 -1 -0,3 33 12,2 179 14,4 -221 -4,1 -288 -4,8 -9 -3,0 -430 -2,9 40 13,1 13 3,0 69 8,3 143 20,1 87 13,3 -64 -1,2 13 2,2 -96 -3,0 110 10,1 -24 -9,4 7 0,3 -112 -18,9 -904 -3,6 87 12,1 117 7,4 31 10,9 35 26,1 38 27,1 59 5,5 67 19,6 -1257 -1,6 Zdroj: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Pozn.: relativní změna = (stav2010 – stav2000) / stav2000 * 100

Vývoj počtu obyvatel v obcích ORP Sokolov za období 2011 až 2013 je zachycen v následující tabulce. Největší nárůst počtu obyvatel zaznamenaly v letech 2011 – 2013 obce Lomnice (6,6 %) a Těšovice (6,2 %), dále také obec Tatrovice (5,3 %). Naopak k nejvýraznějšímu úbytku obyvatel došlo v obcích Rovná (-12,5 %) a Dasnice (-11,4 %).


verze 1/2014

69/112


ÚAPo

Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích ORP Sokolov mezi lety 2011-2013 Obec Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová ORP Sokolov

Rok 2011 2 729 1 626 885 352 304 1 424 5 169 5 684 289 14 257 345 445 901 853 739 5 096 602 3 106 1 203 232 2 646 481 24 177 808 1 694 316 169 178 1 126 408 78 244

2013 2 704 1 576 913 312 311 1 437 4 942 5 608 289 14 045 355 439 909 836 730 4 913 590 3 117 1 282 228 2 597 421 23 879 815 1 678 310 178 189 1 162 419

tabulka č. 30

77 184

Rozdíl mezi lety 2011 a 2013 Absolutně Relativně -25 -0,9 -50 -3,1 28 3,2 -40 -11,4 7 2,3 13 0,9 -227 -4,4 -76 -1,3 0 0,0 -212 -1,5 10 2,9 -6 -1,3 8 0,9 -17 -2,0 -9 -1,2 -183 -3,6 -12 -2,0 11 0,4 79 6,6 -4 -1,7 -49 -1,9 -60 -12,5 -298 -1,2 7 0,9 -16 -0,9 -6 -1,9 9 5,3 11 6,2 36 3,2 11 2,7 -1 060 -1,4 Zdroj: ČSÚ; SLDB 2011, ČSÚ; 2013

Charakteristiku dlouhodobého populačního vývoje ORP Sokolov lze vidět v následujícím grafu, který znázorňuje vývoj počtu obyvatel daného území v letech 1971 – 2011. Vývoj počtu obyvatel ORP Sokolov mezi lety 1971-2011 (data k 1. lednu)


verze 1/2014

70/112

Územně analytické podklady obce - ORP Sokolov - 2014 obr. č. 18

ÚAPo

Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, 2011

3.8.5. Věková struktura a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy je věková struktura obyvatelstva. Analýza je provedena dle výsledků SLBD v roce 2001 a 2011. V části b) je potom uvedena také nejaktuálnější věková struktura obyvatel dostupná na stránkách ČSÚ, stav k 31.12.2013. Věkové složení kraje se za období 2001 – 2011 změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2,20 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (3,51 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Nejnižší ztrátu obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) v Karlovarském kraji k 26. 3. 2011 má ORP Aš (-1,18 %), největší ztrátu zaznamenal ORP Sokolov (-3,29 %). Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v ORP Aš (2,19 %), oproti tomu nejvyšší nárůst byl v ORP Mariánské Lázně (5,19 %). Věkovou strukturu obyvatelstva v ORP Sokolov lze v porovnání s celokrajským průměr hodnotit spíše negativně. Co se týče úbytku obyvatelstva v předproduktivním věku, řadí se ORP Sokolov ke správním obvodům s nejvyšší ztrátou, a co se týče nárůstu obyvatel v postproduktivní složce, řadí se ORP Sokolov mezi krajský průměr, avšak patří mezi správní obvody s nejnižším úbytkem obyvatel v produktivním věku (15-64 let) ve srovnání se zbylými ORP Karlovarského kraje. V ORP Sokolov zaznamenaly nejvyšší nárůst obyvatel v předproduktivním věku obce Tatrovice (5,3 %) a Královské Poříčí (0,6 %), oproti tomu nejvyšší úbytek měly obce Nová Ves (-6,0 %), Loket (-5,2 %) a Bukovany (-5,2 %). Nejvyšší nárůst obyvatel v postproduktivním věku k 26. 3. 2011 byl v obci Bukovany (7,3 %), pouze v pěti obcích poklesl počet obyvatel v postproduktivním věku. b) Data o stavu území Věková struktura v obcích ORP Sokolov [%] dle SLBD 2001 a 2011 0 - 14

Obec Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov

2001 15,5 20,5 19,2 21,0 18,5

2011 Rozdíl 13,6 -2,0 15,3 -5,2 16,3 -2,9 16,2 -4,8 17,1 -1,3

2001 69,8 73,4 68,9 69,1 69,7

15 - 64

65 a více

2011 Rozdíl 2001 69,0 -0,8 14,6 71,3 -2,0 6,1 70,6 1,7 11,9 72,2 3,0 9,9 72,4 2,6 11,8

2011 17,4 13,3 13,1 11,6 10,5

Rozdíl 2,8 7,3 1,2 1,7 -1,3

Index Index stáří stáří 2001 2011 134,5 128,6 56,3 87,1 90,2 80,6 63,5 71,9 102,0 61,5

21,1 19,5 18,5

19,5 14,9 15,1

-1,7 -4,6 -3,4

71,1 71,4 72,7

70,8 69,3 71,0

-0,3 -2,1 -1,8

7,8 9,1 8,7

9,8 15,8 14,0

2,0 6,7 5,2

57,0 75,9 70,8

50,2 106,4 92,5

17,1 18,5

14,2 15,2

-2,9 -3,3

69,8 73,5

73,7 71,7

3,9 -1,8

13,1 8,0

12,1 13,1

-1,0 5,1

105,9 68,1

85,4 86,3

16,7

15,1

-1,6

70,5

70,1

-0,3

12,8

14,8

2,0

115,7

98,1


verze 1/2014

71/112

Územně analytické podklady obce - ORP Sokolov - 2014 0 - 14

Obec 2001

2011

ÚAPo

15 - 64 Rozdíl

2001

2011

65 a více Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

Index Index stáří stáří 2001 2011

Kaceřov

17,4

14,6

-2,8

70,4

71,2

0,9

12,3

14,2

1,9

94,7

96,9

Krajková Královské Poříčí

19,5

14,4

-5,0

71,2

72,3

1,1

9,4

13,3

3,9

80,9

92,3

18,2

18,8

0,6

70,3

68,9

-1,3

11,5

12,3

0,8

98,4

65,6

Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová ORP Sokolov

17,5

17,3

-0,2

72,4

70,8

-1,6

10,1

11,9

1,8

87,7

68,8

18,4

13,7

-4,6

69,8

70,2

0,4

11,8

16,1

4,3

94,3

117,3

18,3 22,2 18,1 25,8 19,2 21,4 17,6 15,4 17,2 16,5 14,2 15,7 23,5 28,2 18,5

14,5 17,0 16,6 19,8 16,1 20,2 14,6 12,7 16,8 13,3 19,5 14,6 18,7 23,3 15,2

-3,9 -5,2 -1,5 -6,0 -3,1 -1,3 -3,1 -2,6 -0,5 -3,2 5,3 -1,1 -4,9 -4,9 -3,3

70,5 69,8 70,4 68,8 70,6 73,0 71,7 73,1 68,5 72,6 73,1 71,4 71,0 68,0 71,6

71,1 73,4 71,7 68,5 72,0 74,6 70,6 75,7 68,5 74,4 71,0 74,2 72,8 70,6 71,0

0,6 3,6 1,4 -0,2 1,4 1,6 -1,1 2,6 0,1 1,7 -2,1 2,7 1,8 2,6 -0,7

11,2 8,0 11,5 5,5 10,2 5,6 10,7 11,5 14,3 10,9 12,7 12,9 5,4 3,8 9,8

14,5 9,6 11,6 11,6 11,9 5,2 14,8 11,5 14,7 12,3 9,5 11,2 8,5 6,1 13,8

3,2 1,6 0,1 6,2 1,7 -0,4 4,2 0,0 0,4 1,5 -3,2 -1,6 3,1 2,3 4,0

87,0 50,4 91,4 37,9 76,7 34,6 88,1 97,3 109,2 93,6 152,6 113,6 41,4 21,9 79,3

100,0 56,7 70,0 58,7 74,2 25,8 101,8 90,3 87,7 92,9 48,5 76,9 45,7 26,3 90,7

tabulka č. 31


Zdroj: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

verze 1/2014

72/112


ÚAPo

Věková struktura v obcích ORP Sokolov [%] k 31.12.2013 Obec

Počet obyvatel

Podíl Podíl Podíl obyvatel ve obyvatel ve obyvatel ve věku 0 - 14 věku 15 - 64 věku nad 65 let let let

Průměrný věk

Březová

2704

14,2

67,0

18,8

42,6

Bukovany

1576

14,3

70,2

15,5

40,6

Citice

913

16,2

69,0

14,8

39,8

Dasnice

312

16,0

69,9

14,1

39,7

Dolní Nivy

311

17,0

71,1

11,9

38,4

Dolní Rychnov

1437

19,5

68,7

11,8

37,5

Habartov

4942

14,5

67,8

17,7

41,3

Horní Slavkov

5608

15,5

68,9

15,6

40,5

289

12,1

73,0

14,9

42,7

Chodov

14045

15,1

69,4

15,5

40,4

Josefov

355

13,8

70,7

15,5

40,9

Kaceřov

439

14,1

70,8

15,0

40,6

Krajková

909

14,6

69,4

16,0

40,7


836

18,2

68,1

13,8

39,0

Krásno

730

19,0

67,0

14,0

39,2

4913

13,7

67,7

18,5

42,4

590

14,4

69,0

16,6

41,0

Loket

3117

16,0

72,8

11,2

38,4

Lomnice

1282

17,5

71,0

11,5

38,2

Nová Ves

228

20,6

66,7

12,7

37,6

2597

15,8

70,6

13,6

39,6

421

17,3

76,0

6,7

37,3

23879

14,8

68,4

16,8

41,3

815

13,5

73,4

13,1

41,5

Svatava

1678

16,7

68,2

15,1

39,7

Šabina

310

11,9

73,2

14,8

42,0

Tatrovice

178

17,4

72,5

10,1

38,4

Těšovice

189

15,3

71,4

13,2

40,5

Vintířov

1162

19,9

70,0

10,2

36,2

Vřesová

419

20,8

73,0

6,2

32,9

Chlum Svaté Maří

Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí

Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo

tabulka č. 32


Zdroj: ČSÚ; 2014

verze 1/2014

73/112


ÚAPo

Kartogram byl vytvořen z dat SLBD 2011.

obr. č. 19


verze 1/2014

74/112


ÚAPo

3.8.6. Vzdělanost a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal ORP Karlovy Vary, dále je ORP Sokolov, Cheb, Ostrov, Mariánské Lázně, Aš a nejmenší nárůst zaznamenal ORP Kraslice. V ORP Cheb byl zaznamenán nejvyšší nárůst obyvatel bez vzdělání, počet lidí bez vzdělání vzrostl i v ORP Aš, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, v ORP Ostrov a Sokolov počet poklesl – viz samostatný dokument „Přílohy ÚAPo“, příloha č. 3a. ORP Sokolov se drží nad krajským průměrem co do počtu vysokoškoláků. Jednoznačně nejvyšší nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí zaznamenala obec Sokolov, jedná se ovšem o hodnoty vztahující se k celkovému počtu obyvatel (např. u obce Chodov se jednalo o nárůst 124 osob). V absolutních hodnotách zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků obec Sokolov (324), která na druhou stranu zaznamenala také největší snížení občanů se základním příp. nedokončeným vzděláním (-1237). V relativních hodnotách vztažených k obyvatelstvu nad 15 let zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků obec Dolní Rychnov (5,2 %). V jediné obci Vřesová v rámci ORP Sokolov není žádný vysokoškolsky vzdělaný občan. V obci Sokolov se výrazně snížil počet obyvatel se základním vzděláním a s vyučením či středním odborným vzděláním bez maturity a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel – viz samostatný dokument „Přílohy ÚAPo“, příloha č. 3b. b) Data o stavu území Vývoj obyvatel s vysokoškolským vzděláním v ORP Sokolov Obec

Počet vysokoškolsky vzdělaných osob 2001

Březová

2011

Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%]

Rozdíl

114

172

Bukovany

34

Citice

12

Dasnice Dolní Nivy

2001

2011

Rozdíl

58

4,9

7,3

2,4

34

0

2,3

2,5

0,1

35

23

1,7

4,7

3,0

3

13

10

1,1

4,4

3,3

5

10

5

2,3

4,0

1,7

Dolní Rychnov

35

101

66

3,6

8,8

5,2

Habartov

81

154

73

1,9

3,5

1,6

174

267

93

3,6

5,5

2,0

4

11

7

1,6

4,4

2,8

Chodov

388

512

124

3,2

4,2

1,0

Josefov

10

16

6

3,9

5,5

1,5

Kaceřov

9

12

3

2,5

3,2

0,6

Krajková

15

29

14

2,2

3,8

1,5


12

29

17

2,1

4,2

2,1

Krásno

15

37

22

2,8

6,1

3,3

178

227

49

4,2

5,2

0,9

9

11

2

1,9

2,1

0,3

160

237

77

6,4

9,2

2,8

Horní Slavkov Chlum Svaté Maří

Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

75/112


Obec

ÚAPo

Počet vysokoškolsky vzdělaných osob 2001

2011

Podíl vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let [%]

Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

Lomnice

25

45

20

2,8

4,5

1,7

Nová Ves

2

3

1

1,1

1,6

0,6

41

70

29

1,9

3,2

1,2

9

8

-1

1,9

2,1

0,2

1 271

1 595

324

6,2

7,7

1,6

Staré Sedlo

18

49

31

3,0

7,0

4,0

Svatava

55

95

40

4,2

6,7

2,5

Šabina

7

17

10

2,9

6,2

3,3

Tatrovice

8

11

3

7,0

8,1

1,1

Těšovice

6

12

6

5,1

7,9

2,8

Vintířov

4

12

8

0,5

1,3

0,8

Vřesová

0

0

0

0,0

0,0

0,0

2 704

3 824

1 120

4,2

5,8

1,6

Nové Sedlo Rovná Sokolov

ORP Sokolov tabulka č. 33

Zdroj: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

3.8.7. Školství a výchova a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V ORP Sokolov se nachází 32 mateřských škol a 26 základních škol, z toho ve třech případech se jedná o sloučená pracoviště pro oba typy škol a ve třech případech o základní školu praktickou a speciální. V regionu rovněž funguje 5 základních uměleckých škol (Habartov, Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří a Sokolov). Ve správním obvodu se nachází 8 středních škol, z toho 5 z nich sídlí na území města Sokolov, další pak v obcích Horní Slavkov, Chodov a Loket. V obcích Dasnice, Dolní Nivy, Chlum Svaté Maří, Josefov, Kaceřov, Nová Ves, Tatrovice, Těšovice a Vřesová není žádné školské zařízení. b) Data o stavu území Přehled školních zařízení v jednotlivých obcích ORP Sokolov je uveden v samostatném dokumentu „Přílohy ÚAPo“, v příloze č. 3c.

3.8.8. Zdravotnictví a sociální péče a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov z hlediska spádovosti zdravotnických služeb zastává významné postavení město Sokolov, kde je situována většina zdravotnických zařízení, větší počet zdravotnických zařízení je také v obcích Horní Slavkov a Chodov. V Sokolově se kromě ordinací praktických lékařů, specialistů, zařízení lékárenské péče a ostatních lůžkových a samostatných zařízení nachází sdružení ambulantní péče, nemocnice, detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci a transfuzní stanice. Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci funguje také v obci Horní Slavkov, v obci Svatava je léčebna dlouhodobě nemocných. Na území správního obvodu Sokolov se nachází 30 Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

76/112


ÚAPo

zařízení sociální péče a služeb, z toho 9 těchto zařízení je přímo ve městě Sokolov. Dalšími obcemi, kde sociální služby a péče fungují, jsou Březová, Dolní Rychnov, Habartov (2x), Horní Slavkov (3x), Chodov (5x), Královské Poříčí, Kynšperk nad Ohří (5x), Loket a Svatava. V obcích Dasnice, Dolní Nivy, Chlum Svaté Maří, Josefov, Kaceřov, Krásno, Nová Ves, Staré Sedlo, Šabina, Tatrovice a Těšovice se nenachází žádná zdravotnická zařízení ani zařízení sociální péče. b) Data o stavu území Seznam všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče jednotlivých obcí ORP Sokolov je uveden v samostatném dokumentu „Přílohy ÚAPo“, v příloze č. 3d. 3.8.9. Kultura a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Ve většině obcí ORP Sokolov je kulturní život těchto obcí organizován z velké části školami, kulturními domy, domy dětí a mládeže či různými spolky. Tyto akce drobných obcí jsou realizovány na standardní místní úrovni. Nejvýznamnějším centrem kultury dané oblasti je město Sokolov, který nabízí celou řadu kulturních akcí napříč celým hudebním či scénickým spektrem. Nachází se zde profesionální, amatérské, umělecké i hudebně - dramatické soubory (samostatné, při školských či jiných zařízeních). Město Sokolov dále zřizuje dvě kulturní zařízení, jsou jimi Městský dům kultury Sokolov, který je kulturním, informačním a vzdělávacím zařízením, a Městská knihovna Sokolov. Dalším významným centrem v oblasti kultury je obec Chodov, která je zřizovatelem Kulturního a společenského střediska Chodov, s.r.o., které ve své působnosti zajišťuje převážnou většinu kulturních a společenských akcí. Město Chodov je pořadatelem vzpomínkových a pietních aktů k významným výročím a státním svátkům. Mezi významná kulturní zařízení bezesporu patří přírodní amfiteátr v Lokti v podhradí hradu Loket s kapacitou 1600 sedících diváků, které je využíváno k různým hudebním koncertům a také jako dějiště Loketského kulturního léta. Veřejný a kulturní život však funguje také v menších obcích správního obvodu. K institucím podílejícím se také na formování kulturního života regionu je možno přiřadit i Základní umělecké školy na území správního obvodu. 3.8.10. Veřejná správa a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V ORP Sokolov působí veřejná správa se samostatnou i přenesenou působností. Mezi instituce se samostatnou působností patří obecní a městské úřady. Podle zákona o obcích jsou pak obce členěny na obce, které vykonávají státní správu v základním rozsahu, obce s pověřeným úřadem (Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket a Sokolov) a obce s rozšířenou působností (Sokolov). Podle tohoto členění potom úřady vykonávají různý rozsah státní správy. Pověřené úřady vykonávají činnost stavebního úřadu. Většina institucí veřejné správy je soustředěna v Sokolově. Nachází se zde kromě již zmíněných finanční úřad, úřad práce (dále i v Horním Slavkově a v Chodově), státní zastupitelství, katastrální úřad, pozemkový úřad, okresní správa sociálního zabezpečení, okresní soud, hygienická stanice, matriční úřad a živnostenský úřad (dva


verze 1/2014

77/112


ÚAPo

poslední v rámci městského úřadu). Působnost matričního úřadu mají městské úřady Březová, Habartov, Horní Slavkov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket, Nové Sedlo, Sokolov a obecní úřady Bukovany a Lomnice. 3.8.11. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY 

SLABÉ STRÁNKY

Dobrá poloha centra ORP ve správním obvodu (Sokolov) Nejvyšší přirozený přírůstek v Karlovarském kraji Nadprůměrná úroveň vzdělání v rámci Karlovarského kraje Snižující se počet obyvatel bez vzdělání v ORP Sokolov Příznivá věková struktura obyvatel

   

 Úbytek dětí do 14 let věku  Klesající počet obyvatel v ORP Sokolov vlivem migrace  Vysoká míra nezaměstnanosti  Chybějící vysoké školství  Nízká kapacita objektů pro seniory  Nedostatečné zajištění zdravotnických a sociálních služeb v menších okrajových obcích  Nízká průměrná mzda v rámci ČR  Nerovnoměrnost osídlení území

PŘÍLEŽITOSTI    

OHROŽENÍ

Zvyšující se zájem o bydlení ve venkovských oblastech a s tím spojené rozšíření stávajících služeb Podpora místních kulturních akcí a dalších aktivit zachovávajících sociální soudržnost malých obcí Regenerace sídel s cílem posílení jejich atraktivity Podpora oblastí se specifickými problémy

3.9.

Bydlení

A.


 Sociální segregace národnostních menšin  Zvyšování počtu nezaměstnaných a z toho vyplývající sociopatogenní projevy  Suburbanizace vytvářející minimální podmínky pro sociální soudržnost  Odchod vysokoškolsky vzdělaných lidí  Negativní změny ve struktuře vybavenosti menších sídel (rušení pošt, škol, ordinací apod.)

Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. V oblasti bydlení je sledován jak stav, tak vývoj řady jeho složek. Analýza v této práci se zabývá indikátory – bytový fond, domovní fond, trvale obydlené byty, obydlené byty v rodinných domech, výstavba bytů atd. Jedná se o indikátory, které úzce souvisí s životní úrovní jako podstatné složky kvality života. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

78/112


ÚAPo

diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. V některých obcích je rozvoj dalších ploch pro bydlení omezen územními podmínkami, např. v Sokolově nebo Královském Poříčí. V jiných obcích je naopak velká rezerva zastavitelných ploch a zde dochází k výstavbě nových domů. Nejvíce dokončených bytů bylo v roce 2013 zaznamenáno v obcích Těšovice, Lomnice a městech Habartov a Chodov, v osmi obcích ORP pak nebyl dokončen žádný byt. Rozsáhlé zastavitelné plochy pro bydlení se nacházejí v obcích Lomnice, Dolní Rychnov, Staré Sedlo a Březová, které lákají svou výhodnou polohou vůči městu Sokolov. Další rozsáhlé zastavitelné plochy pro bydlení jsou vymezeny v Josefově a v Šabině. Podrobněji jsou tyto indikátory popsány v následujících kapitolách. Pokud není uvedeno jinak, jsou porovnávány oficiální údaje z posledních dvou sčítání lidí, bytů a domů, tzn. z let 2001 a 2011. B.


3.9.1. Domovní fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V Karlovarském kraji byl v letech 2001 - 2011 zaznamenán výraznější nárůst rodinných domů, a to o 11,9 %. V jednotlivých správních obcích je však situace zcela odlišná, než tomu bylo v případě bytových domů. Zatímco největší nárůst vykazuje ORP Cheb, ORP Karlovy Vary a ORP Ostrov, k nejnižšímu nárůstu došlo v ORP Aš a ORP Kraslice. Výstavba rodinných domů v rámci ORP Sokolov vzrostla v desetiletém období o 9,7 %, což je v porovnání s krajským průměrem podprůměrná hodnota. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obcích Dolní Rychnov (24 %), Dolní Nivy a Chodov, zatímco k poklesu došlo v obcích Rovná (-9,7 %) a Chlum Svaté Maří. V Bukovanech a Vřesové se stav rodinných domů nezměnil. Popsaný stav naznačuje převahu výstavby rodinných domů v letech 2001 – 2011 ve všech správních obvodech kraje, s výjimkou ORP Aš a ORP Kraslice, kde docházelo převážně k nárůstu bytových domů. V rámci jednotlivých obcí ORP Sokolov je situace různá, mírnou převahu zaznamenala výstavba rodinných domů. V absolutních hodnotách dochází k nejrozsáhlejší výstavbě jak bytových, tak rodinných domů v obci Sokolov, v relativním vyjádření však tato hodnota není příliš výrazná. Jedinou obcí, v níž došlo ke snížení počtu bytových i rodinných domů, je obec Chlum Svaté Maří. V roce 2013 bylo v ORP Sokolov dokončeno celkem 46 rodinných a 8 bytových domů s celkovým počtem 59 bytů. V rámci Karlovarského kraje se jedná o třetí nejvyšší počet za ORP Karlovy Vary a ORP Cheb. Zaznamenaný počet 59 dokončených bytů je však nejnižší hodnotou od roku 2006 a druhou nejnižší od roku 2001. Stáří domovního fondu V ORP Sokolov bylo v roce 2011 evidováno celkem 8 490 domů. Největší výstavba domů probíhala v letech 1991 – 2011 v obcích Habartov, Chodov, Kynšperk nad Ohří, Loket a Sokolov (všechny nad 110 domů), naopak nejméně domů bylo v tomto období vystavěno v obcích Dasnice, Libavské Údolí, Nová Ves, Rovná a Vřesová. V posledních dvou obcích se nacházejí domy postavené, až na jedinou výjimku, výhradně do roku 1980. Tabulka vztahující se ke stáří domovního fondu jednotlivých


verze 1/2014

79/112


ÚAPo

obcí správního obvodu Sokolov je obsažena v samostatném dokumentu „Přílohy ÚAPo“ v příloze č. 3e. Vlastnictví domovního fondu Nejvíce domů je ve vlastnictví fyzických osob. Největší nárůst vlastníků domů fyzickými osobami od roku 2001 do roku 2011 zaznamenaly obce Nová Ves a Královské Poříčí. Jak je zřejmé z následující tabulky tak výrazně ubylo domu ve vlastnictví státu či obce. Nejvýraznější úbytek nastal v obcích Chlum Svaté Maří, Rovná, Tatrovice a Dasnice. b) Data o stavu území Vlastnictví domů v obcích ORP Sokolov Vlastník domu Spoluvlastnictv í vlastníků bytů (jednotek)

Rozdíl [%]

2001

2011

Rozdíl [%]

2001

2011

Rozdíl

2001

294

13,5

99

44

-55,6

0

6

6

2

65

64

-1,5

15

3

-80,0

0

10

10

11

16

155

165

6,5

10

6

-40,0

0

5

5

0

Dasnice

41

45

9,8

37

2

-94,6

0

1

1

Dolní Nivy

58

74

27,6

5

4

-20,0

0

0

Dolní Rychnov

226

275

21,7

11

11

0,0

0

Habartov

348

390

12,1

95

47

-50,5

Horní Slavkov

223

264

18,4

55

32

96

91

-5,2

1

0

Chodov

390

470

20,5

58

19

-41,8 100,0 -67,2

Josefov

98

105

7,1

1

1

Kaceřov

113

115

1,8

6

Krajková

186

208

11,8


53

79

Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí

157

Rozdíl [%]

2011

259

Březová

2011

2001

Obec

77

77

45,5 0

30

30

0

- 0

10

10

0

0

- 0

0

0

0

0

0

- 0

1

1

4

4

0

0

- 0

11

11

0

18

18

28

16 -42,9 0

80

80

0

20

20

28

38

35,7 0

47

47

0

1

1

0

0

- 0

0

0

0

24

24

70

44 -37,1 0

178

178

0,0

0

1

1

0

0

- 0

1

1

7

16,7

0

1

1

0

0

1

1

17

12

-29,4

0

1

1

2

8

8

49,1

41

41

0,0

0

3

3

0

- 0 0 0 100,0 0 - 0

13

13

169

7,6

11

11

0,0

0

2

2

0

0

- 0

2

2

487

520

6,8

70

26

-62,9

0

7

7

3

5

66,7 0

107

107

29

32

10,3

18

12

-33,3

0

0

0

0

0

- 0

24

24

Loket

313

325

3,8

20

6

-70,0

0

8

8

22

22

0,0 0

29

29

Lomnice

234

242

3,4

9

7

-22,2

0

8

8

0

0

- 0

14

14

24 166,7

8

2

-75,0

0

0

0

0

0

- 0

2

2

0

2

2

2

3

23

23

0

0

0

1

50,0 0 0 0 100,0 89 0,0 0

8

8

Bukovany Citice

Chlum Svaté Maří

Nová Ves Nové Sedlo

9

6 200,0 0

Rozdíl

Bytové družstvo

2011

Kombinace vlastníků

Obec, stát

2001

Fyzická osoba

313

331

5,8

52

35

28

28

0,0

8

0

Sokolov

739

849

14,9 140

48

-32,7 100,0 -65,7

0

58

58

89

403

403

Staré Sedlo

185

227

22,7

5

3

-40,0

0

1

1

0

2

- 0

3

3

Svatava

251

296

17,9

54

27

-50,0

0

8

8

0

1

- 0

20

20

Rovná


verze 1/2014

80/112


ÚAPo

Vlastník domu Kombinace vlastníků

Obec, stát

Bytové družstvo

2001

2011

- 0

0

0

0

0

0

0

0

- 0

0

0

0

1

1

0

0

- 0

0

0

8

7

-12,5

0

2

2

4

6

50,0 0

14

14

0

1

-

0

0

0

0

0

- 0

0

0

12,7 857 416

-51,5

16,5

2

2

Tatrovice

36

42

16,7

1

0

Těšovice

46

53

15,2

0

Vintířov

92

112

21,7

Vřesová

0

0

0,0

tabulka č. 34

0 193 193 262 248

2011

Rozdíl

0

92

2001

2011

Rozdíl [%]

2001

0

2011

1

2001

1

79

5 309 5 981

Rozdíl [%]

Rozdíl [%]

0

0

0,0 100,0 -

Šabina

ORP Sokolov

2011

2001

Obec

Spoluvlastnictv í vlastníků bytů (jednotek)

Rozdíl

Fyzická osoba

-5,3 0 1 106 1 106

Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011

3.9.2. Bytový fond a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Bytový fond v Karlovarském kraji zaznamenal v letech 2001 – 2011 celkový nárůst o 5,6 %. Největší nárůst je v ORP Aš a ORP Kraslice, nejnižší hodnotu nárůstu bytového fondu má správní obvod Ostrov a ORP Karlovy Vary. Výstavba bytových domů v rámci ORP Sokolov je mírně nadprůměrná (6 %). Nejvyšší nárůst bytů v relativním vyjádření vykazuje obec Lomnice (143 %), dále byl vysoký nárůst bytů zaznamenán v obcích Královské Poříčí a Dasnice. Většinou se však jedná o obce s malým počtem bytů. Pokles počtu bytových domů nastal pouze v obcích Vřesová, kde však došlo ke snížení o 100 % a v současnosti tak obec nedisponuje žádným bytovým fondem, a Chlum u Svaté Maří. V obcích Dolní Nivy, Josefov, Krásno, Nová Ves, Šabina, Tatrovice a Těšovice se počet bytových domů ve sledovaném období nezměnil. Vlastnictví bytového fondu V rámci kraje ubývá vlastnictví bytů nájemní a družstevní. Nejvýraznější pokles nájemních vztahů zaznamenal ORP Sokolov. V jediném ORP Ostrov přibylo družstevních vlastnických vztahů. Co se týče osobního vlastnictví, nejvyšší nárůst byl v ORP Aš (186,0 %), ale oproti tomu jediný ORP Aš zaznamenal pokles vlastníků bytů ve vlastním domě.


verze 1/2014

81/112


ÚAPo

b) Data o stavu území Vlastnictví bytů v obcích ORP Sokolov Vlastník bytu

Rozdíl [%]

520

144,1

575

249 -56,7

1

62

72

16,1

241

302

25,3

224

79 -64,7

116

110

-5,2

148

155

4,7

45

70

55,6

78

40 -48,7

0

0

-

Dasnice

41

39

-4,9

0

2

-

82

67 -18,3

0

0

-

Dolní Nivy

48

52

8,3

0

4

-

39

26 -33,3

0

0

-

Dolní Rychnov

213

262

23,0

21

37

76,2

141

82 -41,8

0

3

-

Habartov

336

347

3,3

334

879

163,2

1 000

521 -47,9

347

102 -70,6

Horní Slavkov

224

258

15,2

709

1 046

47,5

833

394 -52,7

322

317

-1,6

88

88

0,0

0

4

-

8

5 -37,5

0

0

-

382

443

16,0 2 211

3 250

47,0

1 685

Josefov

88

80

Kaceřov

112

Krajková

173

181

54

Krásno Kynšperk nad Ohří

Chodov

2011

213

Chlum Svaté Maří

2001

Rozdíl [%]

1,7

Citice

2001

Rozdíl [%]

2011 245

Bukovany

2011

Družstevní

241

Březová

2001

Nájemní

2001

Rozdíl [%]

Obec

V osobním vlastnictví

2011

Byt ve vlastním domě

941 -44,2 1 194

594 -50,3

-9,1

0

4

-

2

0

0

-

97 -13,4

0

5

-

31

28

-9,7

0

0

-

4,6

31

54

74,2

64

35 -45,3

1

0

-

64

18,5

52

56

7,7

173

169

-2,3

1

3 200,0

155

162

4,5

1

12 1 100,0

53

52

-1,9

0

1

470

492

4,7

291

891

206,2

930

259 -72,2

106

29

42

44,8

22

164

645,5

132

14 -89,4

0

Loket

310

311

0,3

196

367

87,2

202

98 -51,5

353

Lomnice

267

202 -24,3

37

107

189,2

66

62

-6,1

0

1

-

8

20 150,0

8

18

125,0

53

15 -71,7

0

0

-

1,6

42

312

642,9

528

193 -63,4

25

32

28,0

20 -28,6

1

65 6 400,0

161

17 -89,4

1

1

0,0


Libavské Údolí

Nová Ves

316

Nové Sedlo

28

Rovná

321

Sokolov

720

827

14,9 4 021

Staré Sedlo

173

205

18,5

Svatava

245

286

Šabina

77

Tatrovice

4 100,0

4 300,0

-

70 -34,0 0

-

215 -39,1

5 299

31,8

11

26

136,4

25

11 -56,0

0

0

-

16,7

128

199

55,5

208

88 -57,7

0

0

-

87

13,0

0

1

-

7

9

28,6

0

0

-

36

40

11,1

0

7

-

6

1 -83,3

0

0

-

Těšovice

44

46

4,5

0

2

-

0

0

-

0

0

-

Vintířov

83

93

12,0

162

142

-12,3

57

57

0,0

44

Vřesová

0

0

-

0

0

-

91

71 -22,0

0

ORP Sokolov

5 171 5 537

7,1 8 777 13 845

tabulka č. 35


3 108 1 996 -35,8 1 795 1 092 -39,2

32 -27,3 0

-

57,7 10 562 5 583 -47,1 4 306 2 577 -40,2 Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011

verze 1/2014

82/112


UAPo

3.9.3. Výstavba a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Dalším ukazatelem bydlení je výstavba. Nejvíce bytů bylo celkem dokončeno v roce 2008 a 2010, a to 145 a 144 – z toho v roce 2008 jen v Sokolově 52, v Chodově 26 a v Lokti 10, v roce 2010 bylo nejvíce bytů dokončeno v Horním Slavkově - 31. O rok později v roce 2011 bylo dokončeno jen 89 bytů, což představuje 61,8 % proti roku předchozímu. Nejvíce bytů v tomto roce bylo dokončeno v Lokti - 20. V roce 2013 bylo dokončeno 59 bytů, z nichž 8 bylo realizováno v bytových domech a 46 v rodinných domech. Nejvíce bytů bylo zrealizováno v Chodově (9), Lomnici (8), Habartově a Těšovicích (5). 3.9.4. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

 Nárůst bytové výstavby v obcích Habartov, Chodov, Lomnice, Těšovice  Existující volné plochy pro bydlení  Úspěšná regenerace panelových domů na sídlištích  Růst kvality bydlení

 Nová výstavba nezapadá do původního vzhledu sídla  Vysoká cena nemovitostí v poměru k průměrné mzdě  Nedostatek parkovacích ploch na sídlištích  Vysoké stáří domovního fondu

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

  

Vymezování vhodných zastavitelných ploch pro bydlení Doplňování veřejné infrastruktury do ploch pro bydlení Zvýšení atraktivity bydlení zejména u menších obcí

 Transfer sociálně slabých skupin obyvatel a s tím související chátrání bytového fondu  Prolomení limitů těžby a s tím související hrozba rušení sídel nebo omezování jejich rozvoje  Hrozba tzv. „kobercové zástavby“

3.10. Rekreace A.

Souhrn vyhodnocení podtémat Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. V minulosti byly na území ORP Sokolov omezené možnosti rekreace. S ustupováním těžby nerostných surovin a následnou rekultivací se však otevírají nové možnosti využití území, mezi něž patří rozvoj cestovního ruchu, rekreace a volnočasových aktivit obyvatel a návštěvníků. Nabídku rekreačních míst tak například v posledních letech rozšířila vodní nádrž Michal nebo golfové hřiště v Dolním Rychnově. Mezi plánované atraktivity patří


verze 1/2014

83/112


UAPo

jezero Medard, jezero Boden a dalším rozvojem území po uzavření dolů Jiří a Družba se zabývá Urbanistická studie rozvoje území Sokolovska a Plán zapojení hornických atrakcí do turistických cest. Dalším významným záměrem s pozitivním dopadem na rozvoj cestovního ruchu a rekreace je důl Jeroným a jeho zpřístupnění veřejnosti v roce 2014. ORP Sokolov láká návštěvníky i svým kulturním dědictvím, mezi nejvýznamnější patří MPR Loket s hradem Loket ze 12.století, historické jádro v rámci MPZ H. Slavkov, historické jádro města Kynšperk n. Ohří a města Krásno nebo např. poutní místo Chlum Sv. Maří s areálem proboštství sv. Maří Magdalény, VPZ Královské Poříčí a VPZ Dolní Rychnov. Rekreační potenciál území doplňují sportovní areály – již zmíněná vodní nádrž Michal, krytý bazén v Sokolově, zimní stadion a sportovní hala v Sokolově, motokrosový areál v Lokti, golfové hřiště v Dolním Rychnově a v neposlední řadě vznikající síť cyklotras a cyklostezek a in-line ploch a okruhů. B.


3.10.1. Rekreační oblasti a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Na území ORP Sokolov se v souvislosti s projektem jezera Medard plánuje vznik rekreační oblasti s pracovním názvem Sokolovsko. Projekt má formu urbanistické studie a řešené území zahrnuje západní část Sokolovské uhelné pánve představovanou zejména společnou zbytkovou jámou dolů Medard – Libík s výsypkami Lítov – Boden a Gustav. Řešené území zasahuje do území sedmi obcí: Bukovany, Citice, Habartov, Chlum Svaté Maří, Lomnice Sokolov a Svatava. Jezero Medard se nachází na severní straně tzv. „Lázeňského trojúhelníku“, který je významným regionem cestovního ruchu a na jižním okraji regionu Krušných hor. V budoucnosti by měl doplnit nabídku rekreačních atraktivit těchto regionů. Ubytovací kapacity jsou v rámci Karlovarského kraje koncentrovány především v ORP Karlovy Vary a ORP Mariánské Lázně, které jsou také nejnavštěvovanějšími destinacemi kraje, a to díky jejich lázeňskému využití. Zdroj: US západní části Sokolovské pánve, Ing. arch. Vlasta Poláčková.

b) Data o stavu území Rekreační oblasti a lokality Rekreační Typ území

Plocha (ha)

Dotčené obce

Karlovy Vary

rekreační oblast

8 372

Horní Slavkov, Krásno, Loket, Nová Ves, Nové Sedlo, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo

Krušné hory a Smrčiny

rekreační krajinná oblast

6 410

Dolní Nivy, Habartov, Chodov, Josefov, Krajková, Lomnice, Tatrovice, Vintířov, Vřesová


verze 1/2014

84/112


UAPo

Lázeňský trojúhelník


42 506

Březová, Bukovany, Citice, Dasnice, Dolní Nivy, Dolní Rychnov, Habartov, Horní Slavkov, Chlum Svaté Maří, Chodov, Josefov, Kaceřov, Krajková, Královské Poříčí, Krásno, Kynšperk nad Ohří, Libavské Údolí, Loket, Lomnice, Nová Ves, Nové Sedlo, Rovná, Sokolov, Staré Sedlo, Svatava, Šabina, Tatrovice, Těšovice, Vintířov, Vřesová

Teplá a Střela


0

Nová Ves


57 288 zdroj: ÚAP, datum: 17.12.2014

tabulka č. 36

3.10.2. Nemovité památky a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Nejvíce dochovaných nemovitých památek se nachází ve městě Loket. Mezi nejvýznamnější patří hrad Loket z konce 12. století, původně románský kostel sv. Václava, který v 18. století dostal svou pozdně gotickou podobu a několik desítek měšťanských domů z 18. století, které byly postaveny na základech starších domů, takže mají zachovalé gotické sklepy. Dalším městem s mnoha dochovanými památkami je Horní Slavkov. Horní Slavkov měl krásné historické jádro tvořené pozdně gotickými a renesančními domy. Bohužel většina z nich byla zničena po druhé světové válce. Zachován do současnosti je pozdně gotický kostel svatého Jiří z období kolem roku 1520, sloup Nejsvětější Trojice z roku 1700 a barokní špitální kostel svaté Anny z roku 1728. Další zachované zbytky historické sídelní struktury se nacházejí v Kynšperku nad Ohří a v Krásně. Za zmínku stojí Středověký důl Jeroným v obci Rovná, k.ú. Čistá u Rovné, který byl v roce 1990 vyhlášen kulturní památkou a v roce 2008 prohlášen za národní kulturní památku. b) Data o stavu a vývoji území Nemovité památky UNESCO a národní - bodové Rok Památka vyhlášení Středověký důl Jeroným v Čisté

2008

Typ

Dotčené obce

národní nemovitá kulturní památka

Rovná

celkem v ORP Sokolov zdroj: ÚAP, datum: 20.12.2014

tabulka č. 37

Celkový výčet nemovitých památek je obsažen v samostatném dokumentu „Přílohy ÚAPo“ v přílohách č. 4 a 5.


verze 1/2014

85/112


UAPo

3.10.3. Urbanistické a architektonické hodnoty a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V ORP Sokolov se nacházejí města se zachovanou středověkou sídelní strukturou – Kynšperk nad Ohří, kde je sídelní struktura soustředěná okolo dvojnávrší se zaniklým hradem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie, nad městem Kynšperk nad Ohří se nachází unikátní poutní místo Chlum Svaté Maří s areálem proboštství sv. Maří Magdalény, město Loket - zachované středověké město s dominantou – hradem Loket, radnicí a náměstím, které je vyhlášeno městskou památkovou rezervací a dále např. Krásno s kostelem svaté Kateřiny, starobylou radnicí a Měšťanským domem č.p. 11 a 307. Mezi urbanistické a architektonické hodnoty se řadí také části obcí a měst, které byly prohlášeny vesnickou příp. městskou památkovou zónou (VPZ/MPZ). Mezi ně patří VPZ Dolní Rychnov se zachovanými roubenkami, VPZ Královské Poříčí s kostelem sv. Kunhuty a hrázděnými domy a MPZ Horní Slavkov se zbytky zachovaného historického jádra a MPR Loket. Dále bylo rozhodnutím Městského úřadu Sokolov vyhlášeno ochranné pásmo v Chlumu Svaté Maří pro areál proboštství sv. Maří Magdalény. Zdroj: Sokolovsko…nejen vzpomínky, Beran Pavel, Beran Jiří, John Jiří, Štuková Zdenka, Uhlík Petr, Vaicová Romana, Okresní muzeum a knihovna Sokolov, 1999

3.10.4. Tělovýchova a sport Vzhledem ke své geografické poloze nabízí ORP Sokolov široké spektrum sportovního vyžití. Mezi nejvýznamnější sportovní areály patří vodní nádrž Michal (20 ha), která vznikla v roce 2003 zaplavením hnědouhelného lomu. V současné době patří k nejnavštěvovanějším atrakcím na Sokolovsku. Může se pyšnit tobogánem dlouhým 190 m, skluzavkami a několika hřišti. Dalšími plochami pro vodní sporty jsou nádrže Tatrovice a Bílá voda v Chodově. Jediné koupaliště v ORP se nachází v Sokolově, stejně jako krytý bazén, který v roce 2005 prošel rekonstrukcí. Naopak ORP Sokolov neposkytuje dobré podmínky pro vznik a provozování areálů zimních sportů. Výjimkou je areál stojící v Březové, kde jsou k dispozici jak běžkařské trasy (okruhy od 4 do 12 km), tak i lyžařský vlek. V roce 2011 byl obnoven lyžařský vlek v Horním Slavkově. Většina obyvatel ORP navštěvuje zimní střediska v Krušných horách v jiných ORP. Významné plochy pro kolektivní a míčové sporty jsou soustředěny do města Sokolov, kde se nachází jediný zimní stadion v ORP (kapacita 5000 návštěvníků). Byl postaven v roce 1963 a v roce 1973 zastřešen. V roce 2010 prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Hokejové týmy působí také v Březové, Vřesové, Libavském Údolí a Kynšperku nad Ohří. Nemají vlastní stadiony, a tak využívají zimní stadiony v Sokolově a Chebu. V Sokolově také stojí stadion s kapacitou 5000 návštěvníků, v současné době využíván převážně pro kopanou. Díky atletické dráze se zde pořádají i atletické závody. Fotbalová hřiště se nacházejí prakticky v každé obci. V zimních měsících slouží nově vybudovaná hřiště s umělým povrchem v Královském Poříčí a Sokolově. Celoročně je využívána sportovní hala v Sokolově (volejbal, basketbal, sálová kopaná). Dokončena byla stavba nové multifunkční haly v Chodově. Svým nadregionálním významem je důležitý motokrosový areál v Lokti a biketrialová trať u Březové. V obou se konají závody mistrovství světa, což je z hlediska návštěvnosti ORP vítané.


verze 1/2014

86/112


UAPo

V současné době dochází k dynamickému rozvoji cyklotras v Karlovarském kraji, ORP Sokolov nevyjímaje. Postupně se ORP Sokolov propojuje s okolními ORP. Ke stávajícím cca 371 km cyklotras se chystají cyklostezky okolo budoucího jezera Medard (cca 19 km) a napojení cyklostezek do Slavkovského lesa. Připravují se také úseky již fungující cyklostezky Ohře. Některé části jsou využívány i pro inline bruslení. Pro tuto aktivitu slouží také nově vybudované trasy v lokalitě Boden (Habartov) nebo v Horním Slavkově, Chodově či Sokolově. V Březové je připravován multifunkční areál pro adrenalinové cyklosporty. Významné sportovní plochy vznikly nebo vznikají v rámci rekultivací po dolové činnosti. Na výsypce Silvestr mezi obcemi Březová, Dolní Rychnov a Sokolov bylo v roce 2006 vybudováno golfové hřiště o ploše 100 ha. Je jediným v ORP. Nejvýznamnějším plochou pro sportovní využití bude po svém napuštění jezero Medard vznikajícím zaplavením bývalého dolu stejného jména. Rozkládá se na ploše 494 ha mezi obcemi Habartov, Bukovany, Citice a Svatava. Napouštění začalo v červenci 2010 a ukončeno by mělo být v následujících letech. 3.10.5. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY      

SLABÉ STRÁNKY

Existující zahrádkářské osady s chatkami Atraktivita CHKO Slavkovský les Nabídka širokého spektra sportovních aktivit Blízkost koupaliště Michal Síť značených turistických a cyklistických tras Vhodná geografická poloha vzhledem k lázeňskému trojúhelníku (K. Vary, Fr. Lázně a Mariánské Lázně)

 Malá prezentace rekreačního potenciálu obcí až na výjimky (Sokolov, Loket)  Nedostatečné zázemí pro rekreaci  Nedostatek turistických ubytoven  Chybějící nabídka dalších ploch pro individuální rekreaci  Přetrvávající špatná image území  Nízká návštěvnost turistů v rámci Karlovarského kraje (s výjimkou Lokte)  Špatný stav kulturních památek  Malá atraktivita v porovnání s ostatními ORP KK (lázně) a z toho vyplývající nižší konkurenceschopnost

PŘÍLEŽITOSTI     



OHROŽENÍ

Dobudování a zkvalitnění sítě cyklostezek Rekreační potenciál budoucího jezera Medard Rekultivace území za účelem rekreace Rozšíření nabídky rekreačních aktivit Využití potenciálu pro rozvoj turismu – přírodní, kulturní, historické, technické, církevní památky a zajímavosti Prezentace rekreačního potenciálu


 Jiné využití zahrádkových osad – podnikání, skladování apod.  Trvalé bydlení v rekreačních chatách  Vznik rekreačních objektů s nedořešením likvidace odpadů  Ohrožení ŽP v důsledku nekontrolovaného rozvoje turistiky  Nedotažení rekultivací a rozvojových projektů pro rekreaci

verze 1/2014

87/112


3.11.

Hospodářské podmínky

A.


UAPo

ORP Sokolov je průmyslovým regionem, který se vyznačujeme tradičními odvětvími jako chemický průmysl, strojírenství, textilní a oděvní průmysl, výroba skla a porcelánu, energetika, těžba nerostných surovin (zejména hnědého uhlí) a výroba stavebních hmot. V rámci zahlazování důsledků těžby rekultivacemi a revitalizací krajiny se však území ORP Sokolov přeměňuje a při tom je důraz kladen na rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Údaje o počtu ekonomicky aktivních obyvatel byly získány ze SLBD 2011. V tomto roce bylo na území ORP Sokolov 77 923 obyvatel, z toho 53,60 % obyvatel ekonomicky aktivních, převážně v sekundárním sektoru. Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva se zvyšuje v terciárním sektoru, primární sektor má dlouhodobě nejnižší zastoupení. Míra podnikatelské aktivity vyjadřuje počet podnikatelů – fyzických osob připadajících na 1 000 obyvatel. V roce 2011 míra podnikatelské aktivity v ORP Sokolov dosahovala hodnoty 159,4 ‰. Proti roku 2004 došlo ke zvýšení o 7,9 ‰, přesto je však míra podnikatelské aktivity v rámci Karlovarského kraje nejnižší. Míra nezaměstnanosti v ORP Sokolov je dlouhodobě vyšší, drží se nad celorepublikovým průměrem i průměrem v Karlovarském kraji. V roce 2011 dosáhla míra nezaměstnanosti v ORP Sokolov hodnoty 12,4 %, v roce 2013 činila 10,53 %. Do roku 2008 byl patrný pokles míry nezaměstnanosti, v roce následujícím se již začala projevovat ekonomická krize. V rámci ORP Sokolov byla nejhorší situace v obci Vřesová, kde míra nezaměstnanosti v roce 2013 dosáhla hodnoty 30,75 %, následovala obec Vintířov s 17,05 %, Nové Sedlo s 15,75 %, Nová Ves s 15,55 % a Dasnice se 14,05 %. Naopak nejnižší nezaměstnanost v roce 2013 byla zaznamenána v obci Těšovice 1,55 %, Lomnice 5,95 %, Krásno 6,05 % a Dolní Nivy 6,75 %. Mezi jednotlivými obcemi jsou zřejmé podstatné rozdíly v tomto ukazateli. Celkově lze konstatovat, že proti roku 2011 se situace zlepšila, jak je patrné z kapitoly 3.11.4, části b). B.


3.11.1. Hospodářská charakteristika a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území ORP Sokolov má převážně průmyslový charakter, vyznačuje se zejména tradičními odvětvími jako chemický průmysl, strojírenství, textilní a oděvní průmysl, výroba skla a porcelánu, energetika, těžba nerostných surovin (zejména hnědého uhlí) a výroba stavebních hmot. V posledních letech však území ORP Sokolov prochází postupnou hospodářskou restrukturalizací směrem k novým průmyslovým odvětvím jako např. elektrotechnika a elektronika, ušlechtilému využívání energetických zdrojů a větší důraz je kladen na cestovní ruch, rekreaci, sportovní vyžití a volnočasové aktivity obyvatel i návštěvníků. Tato transformace je realizována rozsáhlými pozitivními přeměnami a obnovou krajiny v rámci zahlazování důsledků těžby hnědého uhlí na vytěžených lokalitách např. rekultivace a revitalizace krajiny v podobě jezer v řádu desítek Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

88/112


UAPo

a stovek hektarů, golfových hřišť, parků, lokalit pro bydlení, kulturní a nové podnikatelské aktivity. 3.11.2. Podnikatelská struktura a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území V této kapitole je sledován počet ekonomických subjektů rozdělený podle právní formy ve srovnání s ostatními ORP Karlovarského kraje, počet ekonomických subjektů podle odvětví a počet ekonomických subjektů ORP Sokolov v členění podle počtu zaměstnanců. Přehled o ekonomických subjektech podle právní formy se sídlem na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností k 31.12.2013 nám dává první tabulka této kapitoly. Z celkových 76 802 ekonomických subjektů Karlovarského kraje se jich na území ORP Sokolov nacházelo 14 902, což představuje podíl v rámci Karlovarského kraje ve výši 19,4 %. Na území ORP Sokolov mělo sídlo 11 996 podnikajících fyzických osob (z toho 10 509 živnostníků) a 2 906 právnických osob. Mezi právnickými osobami bylo 1 158 obchodních společností, 17 družstev a 669 sdružení a jejich organizačních jednotek. Na území ORP Sokolov se k 31. 12. 2013 nacházelo 67 firem zaměstnávajících více než 50 osob. Pět z těchto podniků se řadí do kategorie velkých firem, jelikož zaměstnávají více než 250 zaměstnanců. Největším zaměstnavatelem správního obvodu je společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. s 3000 – 3999 zaměstnanci, druhá největší je firma Wieland Electric s.r.o. (500 – 999 zaměstnanců). Obě tyto společnosti mají sídlo ve městě Sokolov. Mezi další velké firmy správního obvodu patří ČESDA, s.r.o. se sídlem v Libavském Údolí, ept connector s.r.o. se sídlem ve Svatavě, Momentive Specialty Chemicals, a.s. se sídlem v Sokolově, OIET spol. s r.o. se sídlem v Krajkové a PEKOSA Chodov s.r.o. se sídlem v Chodově. Přehled počtu ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců je uveden v tabulce v části b). Poslední tabulka je uvedena v samostatném dokumentu „Přílohy ÚAPo“ v příloze č. 6 a sleduje počet ekonomických subjektů podle odvětví v letech 2010 až 2013. K nejvýše zastoupeným odvětvím patří velkoobchod a maloobchod, kromě motorových vozidel, specializované stavební činnosti a stravování a pohostinství.


verze 1/2014

89/112


UAPo

b) Data o stavu a vývoji území Ekonomické subjekty se sídlem na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností k 31.12.2013 v tom Kraj, správní obvody obcí s rozšířenou působností

z toho

Ekonomické subjekty fyzické celkem osoby živnostníci

Karlovarský kraj Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov

76 802 4 034 13 175 26 783 2 878 7 504 7 526 14 902

58 046 3 025 10 094 18 759 2 423 5 591 6 158 11 996

z toho

zemědělští podnikatelé

51 096 2 743 8 972 16 223 2 181 4 932 5 536 10 509

právnické osoby

570 48 123 164 27 92 33 83

sdružení a obchodní družstva organizační společnosti jednotky sdružení

18 756 1 009 3 081 8 024 455 1 913 1 368 2 906

9 275 358 1 169 4 822 198 1 021 549 1 158

138 3 31 56 17 14 17

tabulka č. 38

3 219 132 576 1 187 124 296 235 669

Zdroj: ČSÚ 2014

Ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců 2010 až 2013 (ORP Sokolov) Registrované subjekty Ekonomické subjekty celkem

2010

2011

2012

15467

15546

15530

Z toho subjekty se zjištěnou aktivitou 2013

2010

2011

2012

2013

14 902

6 782

7 001

7 034

6 675

Neuvedeno

9 996

10 037

10 234

9 828

1 354

1 531

1 749

1 628

Bez zaměstnanců

4 125

4 224

4 074

3 902

4 089

4 190

4 064

3 877

1 - 5 zaměstnanců

848

822

789

760

847

820

789

760

6 - 9 zaměstnanců

156

132

119

121

154

131

119

121

10 - 19 zaměstnanců

145

145

142

117

144

144

142

117

20 - 24 zaměstnanci

45

39

40

41

45

39

40

40


73

73

64

66

71

72

63

65


50

44

40

39

49

44

40

39


18

20

20

19

18

20

20

19


4

3

2

4

4

3

2

4


5

5

4

2

5

5

4

2


1

1

1

2

1

1

1

2


-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

-

-

-

-

-


-

-

-

1

-

-

-

1


1

1

1

-

1

1

1

-

tabulka č. 39


Zdroj: ČSÚ 2014

verze 1/2014

90/112


UAPo

3.11.3. Zaměstnanost a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Nejvýraznější pokles nastal v rámci kraje u ORP Kraslice a Aš, nejvyšší zaměstnanost byla v ORP Mariánské Lázně. V rámci ORP Sokolov mají nejvyšší zaměstnanost obce Šabina a Krásno, naopak nejnižší zaměstnanost v obcích Vřesová a Nová Ves. a) Data o stavu a vývoji území Míra zaměstnanosti v ORP Karlovarského kraje ORP

Míra zaměstnanosti [%] 2001

2011

Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov

92,8 90,8 88,8 87,4 91,8 88,9 87,7

89,9 87,9 88,8 84,2 90,1 87,3 87,4

Karlovarský kraj

89,2

88,1

tabulka č. 40


Míra zaměstnanosti v obcích ORP Sokolov Míra zaměstnanosti [%]

Obec

2001

2011

Březová

89,7

88,9

Bukovany

85,0

84,3

Citice

89,0

88,8

Dasnice

75,3

77,8

Dolní Nivy

89,2

90,5

Dolní Rychnov

82,5

85,6

Habartov

86,8

86,6

Horní Slavkov

87,3

88,5

Chlum Svaté Maří

88,8

86,8

Chodov

87,7

87,5

Josefov

93,1

89,8

Kaceřov

86,7

89,9

Krajková

89,1

88,6


92,3

85,8

Krásno

93,4

91,2


88,4

88,7


verze 1/2014

91/112


UAPo Míra zaměstnanosti [%]

Obec

2001

2011

Libavské Údolí

88,6

88,2

Loket

86,8

88,1

Lomnice

92,5

89,3

Nová Ves

69,7

71,3

Nové Sedlo

83,2

83,6

Rovná

87,0

74,2

Sokolov

88,8

87,7

Staré Sedlo

91,2

90,5

Svatava

85,7

90,5

Šabina

92,9

95,2

Tatrovice

92,5

90,5

Těšovice

96,3

86,9

Vintířov

80,6

85,7

Vřesová

64,1

62,6

87,7

87,4

ORP Sokolov tabulka č. 41


3.11.4. Nezaměstnanost a) Shrnutí zjištění o stavu a vývoji území Tento ukazatel hospodářských podmínek je sledován za období let 2009 až 2011 a 2013. Z metodických a technických důvodů MPSV nejsou k dispozici údaje o míře nezaměstnanosti jednotlivých ORP ani jednotlivých obcí v rámci ORP za rok 2012. Od roku 2012 došlo k přechodu na nový ukazatel nezaměstnanosti s názvem „podíl nezaměstnaných osob“. Tento nový ukazatel vyjadřuje podíl nezaměstnaných osob vůči obyvatelstvu ve věku 15 – 64 let. Míra nezaměstnanosti do roku 2012 vyjadřovala poměr nezaměstnaných uchazečů pouze k ekonomicky aktivním osobám. Z dostupných údajů lze vysledovat, že v období 2009 až 2011 se ve všech ORP Karlovarského kraje se míra nezaměstnanosti držela na přibližně stejné úrovni, což potvrzuje i hodnota míry nezaměstnanosti v kraji jako celku. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je zaznamenána v ORP Kraslice (15,3 % v roce 2011), nadprůměrné hodnoty vykazují také ORP Ostrov a Sokolov. Výrazně pod krajským průměrem se po celé sledované období pohybuje míra nezaměstnanosti v ORP Aš a ORP Mariánské Lázně. ORP Sokolov se po většinu sledovaného období vyznačuje ve srovnání s krajským průměrem mírně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Nový ukazatel nezaměstnanosti v roce 2013 má za celý Karlovarský kraj hodnotu 8,6 % a jeho vývoj je možné sledovat a porovnávat až v následujících letech. V rámci správního obvodu Sokolov se obcí s dlouhodobě nejvyšší mírou nezaměstnanosti stala obec Vřesová, která významným způsobem ovlivňuje údaje celého obvodu. V této obci dosáhla v roce 2011 míra nezaměstnanosti 45,1 %, což je více než trojnásobek průměru ORP Sokolov. Dalšími obcemi s výrazně nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti byly v roce 2011 Dasnice, Dolní Rychnov a Nová Ves, naopak dlouhodobě podprůměrných hodnot je dosahováno např. v obcích Krásno, Šabina a Těšovice.


verze 1/2014

92/112


UAPo

V rámci ORP Sokolov byla v roce 2013 nejhorší situace opět v obci Vřesová, kde podíl nezaměstnaných dosáhl hodnoty 30,75 %, následovala obec Vintířov s 17,05 %, Nové Sedlo s 15,75 %, Nová Ves s 15,55 % a Dasnice se 14,05 %. Naopak nejnižší nezaměstnanost v roce 2013 byla zaznamenána v obci Těšovice 1,55 %, Lomnice 5,95 %, Krásno 6,05 % a Dolní Nivy 6,75 %. Mezi jednotlivými obcemi jsou zřejmé podstatné rozdíly v tomto ukazateli. b) Data o stavu a vývoji území Míra nezaměstnanosti v ORP Karlovarského kraje Míra nezaměstnanosti [%]

Název ORP

2009

2010

2011

2012

2013

Aš

11,2

9,7

8,7

-

6,4

Cheb

10,7

11,9

10,8

-

8,5

9,8

10,8

10,4

-

8,9

13,9

15,1

15,3

-

10,6

7,5

8,5

8,1

-

6,2

Ostrov

12,5

13,1

12,5

-

9,2

Sokolov

11,6

12,5

12,4

-

10,6

Karlovarský kraj

11,0

11,7

11,2

-

8,6

Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně

tabulka č. 42

Zdroj: Statistika GIS0, roční průměry

Míra nezaměstnanosti v obcích ORP Sokolov Název obce

Míra nezaměstnanosti [%] 2009

2010

2011

2012

2013

Březová

10,5

11,3

11,0

-

8,15

Bukovany

13,3

13,6

14,1

-

13,35

Citice

14,0

14,0

15,2

-

11,25

Dasnice

21,4

24,9

22,6

-

14,05

9,0

9,1

10,8

-

6,75

Dolní Rychnov

18,9

20,0

18,9

-

13,05

Habartov

13,9

13,4

13,0

-

12,05

8,3

9,9

11,5

-

10,65

Chlum Svaté Maří

12,7

17,8

15,9

-

9,75

Chodov

11,5

12,3

12,2

-

10,65

Josefov

13,1

17,4

14,8

-

6,95

Kaceřov

12,2

11,2

10,2

-

7,65

Krajková

12,6

11,2

12,1

-

7,95


16,4

18,6

17,8

-

10,35

6,0

9,1

8,6

-

6,05


10,6

11,1

10,2

-

9,45

Libavské Údolí

13,4

17,4

13,4

-

9,65

Loket

9,9

10,9

11,1

-

8,25

Lomnice

9,2

12,2

10,6

-

5,95

Nová Ves

24,3

24,3

24,9

-

15,55

Nové Sedlo

19,3

20,6

20,0

-

15,75

Dolní Nivy

Horní Slavkov

Krásno


verze 1/2014

93/112


Název obce

UAPo

Míra nezaměstnanosti [%] 2009

2010

2011

Rovná

21,4

18,8

17,9

-

2013 14,85

Sokolov

10,2

11,2

11,1

-

10,35

Staré Sedlo

10,4

11,2

11,2

-

8,25

Svatava

10,9

11,5

12,2

-

8,35

Šabina

4,9

5,0

8,9

-

9,75

Tatrovice

20,6

18,0

16,9

-

7,25

Těšovice

7,1

8,0

14,3

-

1,55

Vintířov

18,6

20,5

19,4

-

17,05

Vřesová

38,9

43,8

45,1

-

30,75

ORP Sokolov

11,6

12,5

12,4

-

10,65

tabulka č. 43

2012

Zdroj: Statistika GIS0, roční průměry

Pozn.: Podíl nezaměstnaných osob v roce 2013 vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám.

3.11.5. Dílčí SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY      

SLABÉ STRÁNKY

Fungující průmyslové řetězce – výskyt surovin, zpracovatelský průmysl Průmyslová tradice v regionu Vysoký podíl malých podnikatelů zajišťujících občanskou vybavenost Nízká cena práce Vysoká mobilita pracovních sil v rámci regionu Nabídka rozvojových ploch pro podnikání

     

Vysoký podíl nezaměstnaných Nepříznivé podmínky pro zemědělství Kvalifikační struktura obyvatel neodpovídá požadavkům na trhu práce Převažující sekundární sféra Existence nevyužívaných opuštěných průmyslových areálů Nižší kupní síla obyvatel

PŘÍLEŽITOSTI     

OHROŽENÍ

Výstavba podnikatelských inkubátorů Rozvoj terciérní sféry Asanace a využití opuštěných průmyslových areálů Přechod těžebních subjektů na jiné podnikatelské odvětví Blízkost SRN a Karlových Varů pro zajištění dalších pracovních příležitostí a možností rozvoje podnikatelské aktivity

     


Ztráta zájmu investorů Odliv specializovaných odborníků v důsledku nízkých mezd Postupné snižování těžby a tím útlum navazujícího průmyslu Likvidace malých živnostníků soustředěním OV v nákupních zónách na okraji měst Velká část zaměstnanců a firem závislá na 3 největších zaměstnavatelích ve ORP Růst nezaměstnanosti v souvislosti s ukončováním těžby hnědého uhlí

verze 1/2014

94/112


UAPo

4. Hodnoty a limity využití území V datech územně analytických podkladů jsou identifikovány hodnoty území a limity využití území. V řadě případů je některý jev nebo jeho část současně hodnotou i limitem. 4.1.

Hodnoty území

Z odst. 4 § 18 stavebního zákona vyplývají cíle a úkoly územního plánování. Jedním z úkolů územního plánování je chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel, určovat podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťovat ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. S ohledem na to byly v ORP Sokolov identifikovány hodnoty území, které jsou členěny do následujících skupin: a) b) c) d) e) f) g)

Využití území, Geologie, Ochrana vod, Záplavové území, Přírodní podmínky, Půdní fond, Kulturní hodnoty,

h) i) j) k) l) m) n)

Hygiena prostředí, Doprava, Vodní hospodářství, Energetika, Telekomunikace, Ostatní veřejná infrastruktura, Ostatní jevy

Výkres hodnot území v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje zobrazování (zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo tematických skupinách. To umožňuje vysokou přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů. Výkres hodnot v tradiční analogové podobě je pro přehlednost členěn do částí H1 až H6 takto: H1 Výkres hodnot území – Využití území, Geologie, Přírodní podmínky, Ochrana vod H2 Výkres hodnot území – Půdní fond, Kulturní hodnoty, Hygiena prostředí H3 Výkres hodnot území – Doprava H4 Výkres hodnot území – Vodní hospodářství H5 Výkres hodnot území – Energetika H6 Výkres hodnot území – Telekomunikace, Ostatní veřejná infrastruktura, Ostatní jevy Nejvýznamnějšími nebo nejrozsáhlejšími hodnotami území v ORP Sokolov jsou: a) Chráněná krajinná oblast Slavkovský les b) c) d)

Doprava – hustá síť silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací Rozsah napojení obcí na plynovod Rozsah napojení obcí na vodovodní řad pitné vody

Podrobný návod jak efektivněji pracovat s elektronickým výkresem (strukturovaným PDF) je v samostatném dokumentu „Přílohy ÚAPo“ v příloze č. 1.

4.2.

Limity využití území

Stavební zákon v § 26 odst. 1 definuje limity využití území jako „omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území“. Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

95/112


UAPo

V rámci zpracování ÚAP pro území ORP Sokolov byly identifikovány limity využití území, které jsou podobně jako hodnoty členěny do jednotlivých skupin: a) b) c) d) e) f) g)

h) i) j) k) l) m) n)

Využití území, Geologie, Ochrana vod, Záplavové území, Přírodní podmínky, Půdní fond, Kulturní hodnoty,

Hygiena prostředí, Doprava, Vodní hospodářství, Energetika, Telekomunikace, Ostatní veřejná infrastruktura, Ostatní jevy.

Výkres limitů využití území v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje zobrazování (zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo tematických skupinách. To umožňuje vysokou přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů. Výkres limitů v tradiční analogové podobě je pro přehlednost členěn do částí L1 až L6 takto: L1 Výkres limitů využití území – Využití území, geologie, přírodní podmínky, ochrana vod L2 Výkres limitů využití území – Půdní fond, kulturní hodnoty, hygiena prostředí L3 Výkres limitů využití území – Doprava L4 Výkres limitů využití území – Vodní hospodářství L5 Výkres limitů využití území – Energetika L6 Výkres limitů využití území – Telekomunikace, ostatní veřejná infrastruktura, ostatní jevy Nejvýznamnějšími nebo nejrozsáhlejšími limity využití území v ORP Sokolov jsou: a) OP přírodních léčivých zdrojů II. stupně b) Poddolované území c) Prvky ÚSES d) Vysoký radonový index e) Závazná linie těžby Podrobný návod jak efektivněji pracovat s elektronickým výkresem (strukturovaným PDF) je v samostatném dokumentu „Přílohy ÚAPo“ v příloze č. 1.

5. Zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území V datech územně analytických podkladů jsou průběžně shromažďovány údaje o záměrech na provedení změn v území. Záměry jsou touto dokumentací vyhodnoceny a významnější z nich - především řešitelné v územním plánu - jsou v této dokumentaci jmenovitě uvedeny. Záměry zjištěné na území ORP Sokolov jsou rozčleněny na záměry převzaté ze Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje, záměry jednotlivých obcí a záměry právnických či fyzických osob. Mezi nejvýznamnější záměry na území ORP Sokolov patří: Záměry obcí: Amfiteátr v Královském Poříčí Bikecentrum na Březové Rekreační zóna jezera Boden v Habartově Záměry PFO: Arboretum Antonín v Sokolově Záměry kraje: Jezero Medard Rozvodna Vítkov a vedení ZVN 400 Teplovod Sokolov – Březová Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

96/112


UAPo

Teplovod Dolní Rychnov Prvky ÚSES Přeložky silnic (např. II/181 Svatava – Habartov, Svatava, Nové Sedlo, Chodov, II/222 Chodov, II/209 H. Slavkov, II/212 Kynšperk n. Ohří) Vodovod Krásné Údolí – Chodov – Bečov – Nová Ves Vodní nádrže Dvorečky a Hřebeny Dále jsou v ÚAP zachyceny záměry převzaté z územních plánů obcí, jako např. prvky ÚSES, zastavitelné plochy a plochy přestavby. Jejich grafická podoba je obsažena ve výkresu Z1 – Výkres záměrů na změny využití území. Každý významný záměr má přiřazen kód pro jasnou identifikaci v textu a grafice. Metodika jejich členění do skupin a kódové označení jsou podrobně zpracovány v „Knihovně záměrů“ (viz samostatný dokument „Přílohy ÚAPo“, příloha č. 7). Významné záměry jsou zobrazeny ve „Výkrese záměrů na provedení změn v území“. Výkres záměrů v digitální podobě (formát strukturovaného PDF) umožňuje zobrazování (zapínání) po jednotlivých datových vrstvách nebo skupinách. To umožňuje vysokou přizpůsobivost zobrazení specifickým potřebám uživatelů. Podrobný návod jak efektivněji pracovat s elektronickým výkresem (strukturovaným PDF) je v samostatném dokumentu „Přílohy ÚAPo“, v příloze č. 1.

6. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek udržitelného území (URÚ) 6.1.

rozvoje

Souhrnné SWOT analýzy pilířů URÚ

Souhrnné SWOT analýzy udržitelného rozvoje území jsou zpracovány za celé území ORP Sokolov. Jsou zpracovány na základě dílčích SWOT analýz jednotlivých tematických okruhů. Z těchto dílčích analýz jsou vybrány podstatné teze a podrobné dílčí teze jsou agregovány. Souhrnné SWOT analýzy určují významné jevy v území, které mají nebo mohou mít prioritní nebo zásadní význam pro URÚ. Souhrnné SWOT analýzy jsou zpracovány jednotlivě pro tři pilíře udržitelného rozvoje území. Výstupy tematických SWOT analýz byly do skupin podle jednotlivých pilířů sloučeny tímto způsobem:

tabulka č. 44


Tabulka č. 2 z Metodické pomůcky k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ročník XII, číslo 5/2009

verze 1/2014

97/112


UAPo

(pilíř) SWOT: Podmínky pro příznivé životní prostředí

SILNÉ STRÁNKY - S       

SLABÉ STRÁNKY - W

Ložiska nerostných surovin Většina území ORP má vybudované ČOV CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les, Krušné hory Dlouhodobé snižování emisí a prachových částic v ovzduší Zastoupení velkoplošných a maloplošných chráněných území Obnova krajiny rekultivací Vysoké procento zalesnění

           

Důsledky poddolovaného území Zásah do původní krajiny Nestabilní plochy v důsledku těžby Velké množství starých důlních děl Narušení části vodního režimu v důsledku dolové činnosti (regulace, zrušení, přeložení) Nízká míra retence a akumulace vody Kontaminace spodních vod v důsledku těžby Staré ekologické zátěže Velká část území se nachází ve 2. a 3. stupni radonového indexu Rozsáhlé plochy současně těžených nebo ještě nerekultivovaných území Nízká hodnota KES v pánevní oblasti Vysoký podíl smrkových monokultur

PŘÍLEŽITOSTI - O      

OHROŽENÍ - T

Následná rekultivace a revitalizace krajiny – vznik vodních ploch, rekreace, turistika apod. Vznik nových vodních ploch za účelem zvýšení retence (Dvorečky) Vyloučení umisťování výrobních zdrojů s negativním vlivem na ŽP Sanace starých ekologických zátěží Obnova původních přírodních společenství Likvidace nepůvodních druhů rostlin (bolševník, křídlatka, netýkavka)

        


Sesuvy a eroze na výsypkách Rozvoj těžby na úkor jiných zájmů Nestabilní vodohospodářský systém na rekultivovaných plochách Kontaminace vody z existujících průmyslových komplexů Černé skládky a kontaminace prostředí Zvýšení podílu domácností vytápějících pevnými palivy z důvodu zvyšování energií Plošný rozmach plevelných a invazivních druhů rostlin Rozšiřování zastavěných a zastavitelných ploch na úkor ZPF a PUPFL Zvyšování podílu zemědělské půdy využívané pro pěstování nevhodných plodin (např. řepka olejka pro výrobu biopaliva)

verze 1/2014

98/112


UAPo

(pilíř) SWOT: Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel

SILNÉ STRÁNKY - S     

      

SLABÉ STRÁNKY - W

Dobrá síť cyklostezek Hustá silniční síť Hlavní železniční trať č. 140 Přítomnost velkých výrobců tepla na území ORP Sokolov (Tisová, Vřesová) Dobré pokrytí sítěmi technické infrastruktury v rámci KK (voda, kanalizace, energie, připojení k internetu) Dobrá poloha centra ORP ve správním obvodu (Sokolov) Nejvyšší přirozený přírůstek v Karlovarském kraji Nadprůměrná úroveň vzdělání v rámci Karlovarského kraje Existující volné plochy pro bydlení Existující zahrádkářské osady s chatkami Síť značených turistických a cyklistických tras Vhodná geografická poloha vzhledem k lázeňskému trojúhelníku (K. Vary, Fr. Lázně a Mariánské Lázně)

        

Deficit parkovacích míst Nedostatečná údržba a stav silnic III. třídy Malý podíl obnovitelných zdrojů energie Klesající počet obyvatel ve ORP Sokolov vlivem migrace Vysoká míra nezaměstnanosti Nízká průměrná mzda v rámci ČR Nedostatek turistických ubytoven Přetrvávající špatná image území Malá atraktivita v porovnání s ostatními ORP KK (lázně) a z toho vyplývající nižší konkurenceschopnost

PŘÍLEŽITOSTI - O      

OHROŽENÍ - T

Modernizace železniční tratě č. 140 pro zvýšení atraktivity železniční dopravy Regenerace sídel s cílem posílení jejich atraktivity Podpora oblastí se specifickými problémy Zvýšení atraktivity bydlení zejména u menších obcí Rekreační potenciál budoucího jezera Medard Rozšíření nabídky rekreačních aktivit


       

Přechod domácností na tuhá paliva Nárůst individuální automobilové dopravy Nárůst nákladní dopravy Zvyšování počtu nezaměstnaných a z toho vyplývající sociopatogenní projevy Negativní změny ve struktuře vybavenosti menších sídel (rušení pošt, škol, ordinací apod.) Prolomení limitů těžby a s tím související hrozba rušení sídel nebo omezování jejich rozvoje Hrozba tzv. „kobercové zástavby“ Ohrožení ŽP v důsledku nekontrolovaného rozvoje turistiky

verze 1/2014

99/112


UAPo

(pilíř) SWOT: Podmínky pro hospodářský rozvoj

SILNÉ STRÁNKY - S

SLABÉ STRÁNKY – W

 Fungující průmyslové řetězce – výskyt surovin, zpracovatelský průmysl  Průmyslová tradice v regionu  Nabídka rozvojových ploch pro podnikání  Dobrá síť cyklostezek  Hustá silniční síť  Hlavní železniční trať č. 140  Přítomnost velkých výrobců tepla na území ORP Sokolov (Tisová, Vřesová)  Dobré pokrytí sítěmi technické infrastruktury (voda, kanalizace, energie, připojení k internetu)  Existující volné plochy pro bydlení  Existující zahrádkářské osady s chatkami

 Kvalifikační struktura obyvatel neodpovídá požadavkům na trhu práce  Existence nevyužívaných a opuštěných průmyslových areálů  Deficit parkovacích míst  Nedostatečná údržba a stav silnic III. třídy  Malý podíl obnovitelných zdrojů energie  Nedostatek turistických ubytoven  Přetrvávající špatná image území  Malá atraktivita v porovnání s ostatními ORP KK (lázně) a z toho vyplývající nižší konkurenceschopnost

PŘÍLEŽITOSTI - O

HROZBY - T

 Asanace a využití opuštěných  Velká část zaměstnanců a firem závislá průmyslových areálů na 3 největších zaměstnavatelích ORP  Přechod těžebních subjektů na jiné  Růst nezaměstnanosti v souvislosti podnikatelské odvětví s ukončováním těžby hnědého uhlí  Modernizace železniční tratě č. 140  Přechod domácností na tuhá paliva pro zvýšení atraktivity železniční  Nárůst individuální automobilové dopravy dopravy  Zvýšení atraktivity bydlení zejména u  Nárůst nákladní dopravy menších obcí  Prolomení limitů těžby a s tím související  Rekreační potenciál budoucího jezera hrozba rušení sídel nebo omezování Medard jejich rozvoje  Rozšíření nabídky rekreačních aktivit  Hrozba tzv. „kobercové zástavby“  Ohrožení ŽP v důsledku nekontrolovaného rozvoje turistiky

6.2.

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pilířů URÚ

Obsahuje vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro tři pilíře URÚ za celé území ORP: - pro příznivé životní prostředí, - pro hospodářský rozvoj, - pro soudržnost společenství obyvatel území. Vyváženost územních podmínek se hodnotí v každém pilíři zvlášť.


verze 1/2014

100/112


UAPo

Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí Při podrobném zkoumání podmínek v tomto pilíři dojdeme k závěru, že území ORP Sokolov lze zjednodušeně rozdělit do dvou oblastí. Jedna z nich má negativní charakter životního prostředí a týká se obcí a měst, které jsou zasaženy, ať přímo či nepřímo, povrchovou těžbou hnědého uhlí. Jedná se o tyto obce a města: Vintířov, Vřesová, Chodov, Nové Sedlo, Královské Poříčí, Svatava a Lomnice. Dalo by se mezi ně zařadit i centrum ORP město Sokolov, které je navíc negativně ovlivňováno umístěním chemického závodu takřka v centru sídla. Poslední obcí, která je hodnocena negativně, jsou Citice, a to díky své pozici vůči železniční trati č. 140 a Elektrárně Tisová. Čím více jsou obce a města vzdálena od Sokolovské pánve, tím jsou podmínky pro životní prostředí lepší. Nejlepších výsledků dosáhlo města Březová a také obce Nová Ves a Tatrovice. Obecně by se dalo poznamenat, že dobré podmínky jsou v méně urbanizovaných oblastech. V těch se i nadále předpokládá, že nastavené podmínky vytrvají. Naopak v Sokolovské pánvi je postupem času reálný předpoklad toho, že se podmínky budou zlepšovat. Nachází se zde řada rekultivovaných ploch, které mohou stav životního prostředí v daném území výrazně zlepšit. A těchto ploch bude s útlumem těžby přibývat. V současné době převažují obce, ve kterých jsou územní podmínky pro příznivé prostředí hodnoceny pozitivně. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj Co se týče podmínek v hospodářském pilíři, můžeme konstatovat, že se prakticky jedná o opačný stav než v environmentálním pilíři. V tomto hodnocení jsou na tom pozitivně obce a města, na jejichž území je provozován těžební průmysl a s ním spojené další aktivity (Vřesová, Vintířov, Chodov, Nové Sedlo). U obcí Lomnice a Královské Poříčí je však situace jiná, ovlivněny těžbou hnědého uhlí jsou, ale spíše se jedná o limit, obce na tomto průmyslu nijak neparticipují a tento druh činnosti na území obcí nevytváří pracovní příležitosti. Dobré podmínky jsou vytvořeny v Sokolově jako centru ORP, v sousední Svatavě, ve Slavkovském lese pak ve městech Horní Slavkov a Krásno. Zbylá část ORP Sokolov je hodnocena negativně, neboť ve většině chybí větší počet podniků, které by zaměstnávaly dostatek obyvatel dané obce či města. Příležitostí může být využití tzv. brownfields, které se nacházejí téměř v každé obci. V centrální části ORP může ke zlepšení pomoci železniční trať č. 140. Odlehlejší sídla je potřeba s rozvinutějšími obcemi spojit kvalitními komunikacemi. Na území ORP Sokolov se však nacházejí obce, ve kterých nemusí být žádoucí, aby v nich vznikaly průmyslové provozy či velkoplošné podniky. Jejich hlavní funkcí je bydlení a to by mělo být zachováno (Staré Sedlo, Těšovice, Lomnice, Josefov atp.). Celkově je pozitivně hodnoceno pouze 9 obcí z 30, což vypovídá o tom, že v rámci hospodářského rozvoje na tom ORP Sokolov není ideálně. Ukazuje na to i nezaměstnanost, která je v rámci Karlovarského kraje nadprůměrná. Vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území Převažující část ORP byla v rámci tzv. sociálního pilíře vyhodnocena pozitivně, pouze v šesti případech bylo přistoupeno k negativnímu hodnocení (Bukovany, Dolní Nivy, Horní Slavkov, Nová Ves, Rovná, Tatrovice). Příčinou byla malá atraktivita bydlení v některých jmenovaných obcích, což je dáno jak nedostatkem zastavitelných ploch pro tuto funkci, tak skutečnost, že se zde nachází skupiny nepřizpůsobivých občanů. Cesta ke zlepšení v tomto pilíři může vést přes zlepšení podmínek pro rekreaci a cestovní ruch, zkvalitnění a rozvoj turistických a cyklistických tras, větší nabídku volnočasový aktivit a dostatek ploch pro bydlení v rodinných domech. Tyto obce se také potýkají s větší mírou nezaměstnanosti, a proto by bylo vhodné, aby docházelo i ke zvyšování počtu pracovních příležitostí. V ostatních obcích byly podmínky zhodnoceny kladně, i když ve většině z nich převažovaly Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

101/112


UAPo

pozitivní hodnoty jen těsně. Jako velký nedostatek byl nalezen deficit parkovacích míst, která jsou potřeba zejména v obcích a městech, kde se vyskytuje zástavba panelových domů. V některých obcích a městech je nutné dobudovat či zlepšit dopravní a technickou infrastrukturu, která může bránit v rozvoji bydlení či rekreace. Pozitivní skutečností je zjištění fungující soudržnosti obyvatel jednotlivých obcí. V převážné většině z nich se koná řada akcí, z nichž některé přesahují hranice samotné obce či dokonce regionu. Vyhodnocení stavu územních podmínek jednotlivých obcí podle pilířů udržitelného rozvoje území

tabulka č. 45 1) 2) 3) 4) 5) 6a)

Zdroj: ÚAP 22.12.2014 Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny ZPF a PUPFL Veřejná dopravní infrastruktura


6b) 7) 8) 9) 10)

verze 1/2014

Veřejná technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky

102/112


ÚAPo

Souhrn vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ jednotlivých obcí územní podmínky

vyváženost vztahu

Obec

Z

H

S

dobrý

špatný

Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Maří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí Loket Lomnice Nová Ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + -

+ + + + + + + + + + + + + + + + + -

Z, H, S Z S Z Z H, S Z, H Z, H Z, S H, S Z, S Z Z, S S Z, S Z, H Z Z, S S Z H, S Z, H H, S Z, H H, S Z, S Z Z, H, S H, S

H, S Z, H H, S H, S Z S S H Z H H, S H Z, H H S H, S H Z, H H, S Z S Z S Z H H, S Z

Vřesová Z, H, S Pozn.: stejné* = špatný jeden pilíř, pouze se změnil jeho typ tabulka č. 46


kartogram 2014

tendence 2012-2014

zlepšení stejné stejné zhoršení stejné zhoršení stejné* stejné stejné stejné stejné zhoršení stejné stejné zhoršení stejné* zhoršení stejné stejné stejné stejné zlepšení stejné stejné* stejné stejné stejné zlepšení stejné zhoršení Zdroj: ÚAP 22.12.2014

verze 1/2014

103/112


ÚAPo

ÚAPo

Změny v celkovém hodnocení pilíře proti roku 2012 Obec Dasnice

Územní podmínky 2012 Z H S +

-

+

Územní podmínky 2014 Z H S +

-

-

Rozdíl (nový stav 2014) S

-

H

+

Habartov

+

-

+

+

+

-

S

-

Kaceřov

+

-

+

+

-

-

S

-

H

Kynšperk n/O

+

-

+

+

+

-

Libavské Údolí

+

-

+

+

-

Rovná

+

-

-

+

+


verze 1/2014

S

-

-

S

-

-

H

Odůvodnění S: Chybí občanská vybavenost, klesá počet obyvatel (2011 – 2013 o 40, tj. 11,4%). Na území obce nejsou vymezeny nové plochy pro rekreaci, chybí ubytovací zařízení, není rekreační potenciál. H: Obec má dobré podmínky DI a TI, v ÚP jsou nově vymezeny nové plochy pro výrobu a rozvoj podnikání, stávající plochy pro podnikání byly zvětšeny pro rozšíření výroby stávajících firem. S: Převažuje individuální automobilová doprava, značný úbytek obyvatel (2011 – 2013 o 227, tj. 4,4%) – tento trend je dlouhodobý. Obec má rekreační potenciál, ale v současné době nejsou v ÚP vymezeny plochy, které by umožňovaly tento potenciál plně využít, chybí ubytovací kapacity. S: V obci chybí železnice a napojení na rychlostní silnici nebo silnici I. třídy. H: Obcí prochází celostátní železnice, obec přímo napojena na rychlostní silnici. Jsou vymezeny zastavitelné plochy pro výrobu, spolu s dobrou DI a TI má obec územní předpoklady pro rozvoj hospodářské složky. S: Vysoký průměrný věk obyvatel obce (42,4), nízký podíl VŠ, značný úbytek obyvatel (2011 – 2013 o 183, tj. 3,6%). Na území obce se nenachází prostor pro rekreační účely (kromě vodáckého tábořiště v aktivní zóně záplavy), chybí ubytovací kapacity. S: Obec pro bydlení neatraktivní, nedostatečné portfolio pracovních míst, nutná dojížďka za prací, chybí občanská vybavenost. H: Obec příznivé podmínky pro rozvoj hospodářské složky, v ÚP jsou vymezeny zastavitelné plochy pro výrobu.

104/112


UAPo

H

+ -

Staré Sedlo

+

-

+

+

+

-

S

Těšovice

+

-

+

+

+

+

H

Vřesová

-

+

+

-

-

-

H

-

S

-

H: V ÚP vymezeny výrobní plochy pro průmyslový areál regionálního významu (plochy nadmístního významu v ZÚR KK). S: V obci je hluk z průjezdné dopravy obcí, silnice je územní bariérou pro pěší, chybí občanská vybavenost, vysoký průměrný věk obyvatel (41,5). H: Obec je napojena na rychlostní silnici přes sousední Sokolov, je připraveno přímé napojení na rychlostní silnici, dobré podmínky TI, v ÚP jsou vymezeny zastavitelné plochy pro bydlení. H: V obci chybí železnice a napojení na rychlostní silnici nebo silnici I. třídy. Obec nemá zpracovaný ÚP, není možný rozvoj. S: Chybí občanská vybavenost, vysoký podíl nezaměstnaných obyvatel (2013 – 30,75%), není zpracovaný ÚP – chybí zastavitelné plochy pro bydlení, občanskou vybavenost.

tabulka č. 47


Zdroj: ÚAP 22.12.2014

verze 1/2014

105/112


ÚAPo

Kartogram vyváženosti územních podmínek URÚ obcí v ORP Sokolov

obr. č. 20


verze 1/2014

106/112


6.3.

UAPo

Celkové vyhodnocení vyváženosti územních podmínek URÚ

Souhrnné územní vyhodnocení podmínek URÚ vychází z výše uvedených vyhodnocení jednotlivých pilířů, souhrnných SWOT analýz a dalších zjištění, zejména z osobní znalosti daného území a informací od zástupců obcí ve ORP Sokolov. Ve ORP Sokolov převažuje dobrý stav podmínek pro příznivé životního prostředí, což vypovídá o tom, že ORP jako celek lze v tomto pilíři hodnotit velmi pozitivně, ačkoliv image území je odlišná. Špatné podmínky panují pouze v oblastech těžby nerostných surovin, zejména hnědého uhlí. Ložiska hnědého uhlí jsou však považována za silnou stránku, přináší s sebou i pracovní příležitosti a zaměstnanost v tomto odvětví je pro ORP Sokolov v současné době klíčová. Dá se očekávat, že podmínky pro příznivé životní prostředí se budou i nadále ve ORP Sokolov zlepšovat. Přispívá k tomu dobrá kanalizační síť (s ČOV) a dlouhodobé snižování emisí a prachových částic v ovzduší. S útlumem těžby bude narůstat počet rekultivovaných ploch a celková revitalizace území. Co se podmínek pro hospodářský rozvoj týče, celkově je ve ORP Sokolov vnímáme jako špatné a ze všech třech pilířů jej považujeme jako nejméně rozvinutý. Pouze v několika málo případech byl tento pilíř vyhodnocen kladně, týká se obcí, na jejichž území je provozována těžba hnědého uhlí či jiná navazující činnost. Také Sokolov se sousedním Dolním Rychnovem mají dobré podmínky. Výjimku v řídce osídlených oblastech pak tvoří město Krásno, kde je zaznamenán velký počet pracovních míst nejen pro obyvatele samotné obce. Ve zbývajících obcích byly podmínky vyhodnoceny záporně a je potřeba využít některých příležitostí, které většina z obcí nabízí (nevyužívané areály, zvýšení atraktivity z hlediska bydlení či rekreace). Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel je podobně jako environmentální pilíř zhodnocen kladně, neboť v převážné většině obcí bylo nalezeno více pozitivních než těch záporných skutečností. Celé ORP má výhodnou polohu vzhledem k lázeňskému trojúhelníku a Spolkové republice Německo. Se sousedním státem je ORP Sokolov spojen rychlostní komunikací i železničními tratěmi (přes ORP Cheb nebo ORP Kraslice). Výhodou je také kvalitní síť turistických a cyklistických tras, které se navíc neustále rozšiřují. Ačkoliv je ve ORP Sokolov v rámci Karlovarského kraje nadprůměrná úroveň vzdělání, je zde vyšší míra nezaměstnanosti a hrozí i její narůst vzhledem k postupnému ukončování těžby hnědého uhlí. Zvyšování počtu nezaměstnaných může mít velmi negativní vliv na celý ORP. V celém ORP Sokolov se nachází pouze dvě obce, které byly ve všech třech pilířích hodnoceny kladně a mají tedy dobrý výsledek vyhodnocení vyváženosti územních podmínek. Jedná se o Dolní Rychnov a město Krásno. Ve dvaceti obcích dopadlo vyhodnocení špatným stavem jednoho z pilířů, ve většině z nich tak byl vyhodnocen tzv. hospodářský pilíř (v podstatě jde o celou západní část ORP). Pro osm obcí znamenalo vyhodnocení podmínek špatný stav ve dvou pilířích, ve všech se objevil hospodářský pilíř. Z výše uvedeného souhrnu vyplývá, že ve ORP Sokolov se nenachází žádná obec, jejíž územní podmínky by byly natolik špatné, aby ve všech třech pilířích byl konstatován špatný stav.

7. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (ÚPD) Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích obcí je stěžejním úkolem rozboru udržitelného rozvoje území. Problémy byly identifikovány na základě provedených analýz vývoje a stavu území. Zdrojem zjištění problémů byly následující podklady:


verze 1/2014

107/112


-

UAPo

SWOT analýza – zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v tematickém členění dle § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1. vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území zjištění vyplývající z vlastních průzkumů území územní průmět jevů a záměrů – závady, ohrožení, střety zjištění získaná od zástupců jednotlivých obcí ORP Sokolov zjištění získaná od jednotlivých odborů MěÚ Sokolov s působností na území ORP Sokolov ÚAP Karlovarského kraje 2013 a v nich identifikované problémy k řešení v ORP Sokolov

Územní podmínky pro příznivé životní prostředí ORP Sokolov  dokončení rekultivací ploch po povrchové těžbě  efektivní využití rekultivovaných ploch pro zemědělské nebo lesnické účely, příp. pro obnovu krajiny nebo rozvoj sídel  vytváření podmínek pro zvýšení retence území  zvyšování protipovodňové ochrany ohrožených území  sanace starých ekologických zátěží  eliminace černých skládek zkvalitněním systému shromažďování a likvidace odpadů  obnova původních přírodních společenství  vytváření podmínek pro realizaci obnovitelných zdrojů energie  vymezování ploch územního systému ekologické stability  ochrana nezastavěného území  regulace rozvoje činností ve volné krajině, které neúměrně zatěžují přírodu a krajinu Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel území ORP Sokolov  vymezení vhodných lokalit pro odstavná a parkovací stání  koordinace při vymezování nových turistických a cyklistických tras v rámci regionu  modernizace železničních tratí pro zvýšení atraktivity železniční dopravy  vytváření podmínek pro rozvoj veřejné infrastruktury (zejména občanského vybavení)  vytváření podmínek pro rozvoj rekreace s ohledem na ochranu hodnot území  vytváření podmínek pro zvýšení zaměstnanosti  vytváření podmínek pro rozvoj veřejné infrastruktury (zejména občanského vybavení)  vytváření podmínek pro zvýšení atraktivity bydlení zejména u menších obcí Územní podmínky pro hospodářský rozvoj ORP Sokolov  podpora využití opuštěných území – průmyslových areálů a nevyužívaných objektů (brownfields)  zlepšování kvality silnic II. třídy  zvýšení kvality technické a dopravní infrastruktury výrobních ploch  podpora využívání hromadné dopravy  vymezování ploch výroby v blízkosti železnice  rozšíření nabídky ubytovacích kapacit  podpora rozvoje služeb  využití rekreačního potenciálu území pro rozvoj turistického ruchu  rozšíření nabídky vzdělání odpovídající požadavkům na trhu práce  vytváření podmínek pro nová podnikatelská odvětví po ukončení těžby Městský úřad Sokolov 31.12.2014

verze 1/2014

zchátralých

108/112


7.1.

UAPo

Problémy vyplývající z ÚAP kraje

Vzhledem k tomu, že aktualizace ÚAPk probíhá s půlročním zpožděním, jsou v této dokumentaci zahrnuty z ÚAPk jen významné dlouhodobé problémy (oddíly 6.2 a 6.4). Další problémy k řešení v ÚPD obcí je nutno při zpracovávání zadání ÚPD čerpat přímo z dokumentace ÚAPk. 7.2.

Střety záměrů na provedení změn s hodnotami a s limity využití území

Do výkresu Problémů k řešení a tabulkových přehledů konkrétních problémů nejsou zařazeny střety záměrů na provedení změn v území s hodnotami a limity využití území. Vzhledem k tomu, že: a) téměř každý záměr bude ve střetu s nějakým limitem nebo hodnotou (nebo je bude významně ovlivňovat) – a spíše s více hodnotami a limity, b) projektant ÚPD identifikuje a analyzuje všechny takové střety a ovlivnění daleko podrobněji přímo z předaných dat ÚAP, c) zpracování úplného výčtu takových střetů a ovlivnění (nebo i jen výběru těch významných) by bylo náročné a bez odpovídajícího efektu (ad. b)), d) zpracování úplného výčtu takových střetů a ovlivnění by zatížilo, znepřehlednilo Problémový výkres a násobně zvětšilo počet položek v tabulkových přehledech. Z výše uvedeného důvodu bude řešit střety (nebo ovlivnění) záměrů na provedení změn v území projektant ÚPD, a to dle zjištění v textové části ÚAPo a dle Výkresu záměrů - s hodnotami území a limity využití území. 7.3.

Všeobecné problémy

Na území ORP Sokolov byly identifikovány problémy, které se týkají většiny obcí. Tyto problémy nebylo účelné znázorňovat graficky, jsou uvedeny pouze v následujícím přehledu. Metodika jejich kódového označení jsou podrobně zpracovány v „Knihovně problémů“ (viz samostatný dokument „Přílohy ÚAPo“, příloha č. 8).

tabulka č. 48


Zdroj: ÚAP 22.12.2014

verze 1/2014

109/112


7.4.

UAPo

Konkrétní problémy

Tabulka obsahuje výčet problémů pro řešení v územně plánovacích dokumentacích (obce, kraje), souborně za území celého ORP, v členění podle druhu (skupiny). Problém je územně vymezen výčtem obcí, kterých se dotýká. Výčet zahrnuje zejména urbanistické, dopravní a hygienické závady, vzájemné střety záměrů na provedení změn v území a ohrožení území, například povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy, případně další problémy. Metodika jejich členění do skupin a kódové označení jsou podrobně zpracovány v „Knihovně problémů“ (viz samostatný dokument „Přílohy ÚAPo“, příloha č. 1). Tabulka problémů v řazení podle jednotlivých obcí se nachází v samostatném dokumentu „Přílohy ÚAPo“, v příloze č. 9.

8. Přehledy 8.1.

Seznam příloh Přílohy jsou obsaženy v samostatném dokumentu „Přílohy ÚAPo“.

8.2.

Seznam použitých podkladů

a) Podklady  Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí  Metodické sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP - části RURÚ b) Zdroje  Údaje poskytovatelů  Chráněná území ČR, Plzeňsko a Karlovarsko, AOPK ČR  Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí  Metodické sdělení OÚP MMR k aktualizaci ÚAP - části RURÚ  Podklady ČÚZK  Podklady KÚKK  Podklady Městského úřadu Sokolov, Odboru životního prostředí  Sociodemografické a hospodářské podmínky pro aktualizaci Územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Sokolov, firma Proces – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.  Sokolovsko…nejen vzpomínky (Pavel Beran, Jiří Beran, Jiří John, Zdenka Štuková, Petr Uhlík, Romana Vaicová)  US západní části Sokolovské pánve, Ing. arch. Vlasta Poláčková  ÚAP Karlovarského kraje 2013  ÚAP ORP Sokolov 2010  Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentace a způsobu evidence územně plánovací činnosti  Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)  Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje vydané 16.9.2010 Dále bylo čerpáno z územních plánů jednotlivých obcí ORP Sokolov (viz samostatný dokument „Přílohy ÚAPo“, příloha č. 10).


verze 1/2014

110/112


UAPo

c) Internet  Internetové stránky AOPK ČR www.ochranaprirody.cz  Internetové stránky České geologické služby www.geofond.cz  Internetové stránky České informační agentury životního prostředí www.cenia.cz  Internetové stránky Českého statistického úřadu www.czso.cz  Internetové stránky města Sokolov www.sokolov.cz  Internetové stránky MMR www.mmr.cz  Internetové stránky MPSV www.mpsv.cz  Internetové stránky MŽP www.mzp.cz  Internetové stránky NPÚ http://monument.npu.cz  Internetové stránky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost www.suro.cz  Internetové stránky ÚÚR www.uur.cz 8.3.

Seznam nejčastěji používaných zkratek AOPK ČR ..... Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ČOV .............. čistírna odpadních vod ČR ................. Česká republika ČUZK............ Český úřad zeměměřičský a katastrální DP ................. dobývací prostor CHKO ........... chráněná krajinná oblast CHLÚ............ chráněné ložiskové území CHOPAV ...... chráněná oblast přirozené akumulace vod KES............... koeficient ekologické stability KK................. Karlovarský kraj KÚKK........... Krajský úřad Karlovarského kraje MCHÚ .......... maloplošné chráněné území MMR............. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR MPSV............ Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR MPR .............. městská památková rezervace MPZ .............. městská památková zóna MŽP .............. Ministerstvo životního prostředí ČR NPP ............... národní přírodní památka NPR............... národní přírodní rezervace NPÚ .............. Národní památkový ústav NTL............... nízkotlaký plynovod ORP............... obec s rozšířenou působností OÚP MMR.... odbor územního plánování MMR PFO ............... podnikající fyzická osoba PP .................. přírodní památka PR.................. přírodní rezervace PUPFL .......... pozemky určené k plnění funkcí lesa RURÚ ........... rozbor udržitelného rozvoje území SLBD ............ sčítání lidu, domů a bytů SRN............... Spolková republika Německo STL ............... středotlaký plynovod SWOT ........... analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb území TTP ............... trvalý travní porost ÚAP .............. územně analytické podklady ÚAPk ............ územně analytické podklady kraje ÚAPo ............ územně analytické podklady obcí ÚHÚL ........... Ústav pro hospodářskou úpravu lesů


verze 1/2014

111/112


UAPo

ÚPD .............. územně plánovací dokumentace ÚSES............. územní systém ekologické stability URÚ .............. udržitelný rozvoj území US ................. urbanistická studie ÚÚR .............. Ústav územního rozvoje VN................. vysoké napětí VPZ............... vesnická památková zóna VTL............... vysokotlaký plynovod VVN.............. velmi vysoké napětí VVTL............ velmi vysokotlaký plynovod ZPF................ zemědělský půdní fond ZÚR (KK) ..... Zásady územního rozvoje (Karlovarského kraje) ZVN .............. zvláště vysoké napětí ŽP.................. životní prostředí


verze 1/2014

112/112

Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Sokolov

Recommend Documents