n Základ
Tisá í škola
Ročník 7., vydání 14
21. 12. 2016
Uvnitř tohoto vydání:
ÚVODNÍK??? Bylo, nebylo, v počítačové učebně skupinka dětí dělala školní časopis a nechtělo
až na konec). Byli jsme se od počítání. Nic ale není na ně podívat (ale bez zadarmo. Museli nám za to Majdy, Klárky a Evy. Pěk- dát svou ruku… dobře, ná spravedlnost!). Měli nechala jsem se trochu zrovna matematiku a če- unést, dali nám jen odpokali na naše vysvobození. vědi na některé naše
se jim dělat úvodník. A tak místo trapného a neorigiA tak jsme uťali hlavu nálního úvodníku vás čedraku (vlastně jen pracovká…… reportáž z první třínímu sešitu) a vysvobodili dy. A žili šťastně až do jsme prince a princezny smrti (Jejda, tohle patří
otázky. A žili šťastně až do smrti. Příště se dočkáte reportáže z jiné (asi ze 2. a 3.) třídy. MAJDA
NA NÁVŠTĚVĚ U PRVŇÁČKŮ Zeptali jsme se žáků 1. třídy na pár otázek. Nejvíc nás zajímalo, jak se jim ve škole líbí. Někteří odpověděli: „Hodně,“ jiní: „Dobře.“ Takže víme, že h o d n ě d o b ř e . Na otázku, co je lepší ve školce a co ve škole, jsme se dověděli, že Bára a Lukáš ve školce nechtěli spát. Co by za to teď dali? Zajímalo nás, co už se naučili a jaké mají známky. Lukáš prý umí matematiku a tělocvik, Veronika se pochlubila, že umí písmenka a všichni se učí stále číst a psát. Známky jim závidíme, protože většinu jedniček má málokdo. Pětku prý nemá zatím nikdo. Snad nám nelhali. Který předmět si myslíte,
že prvňáčky nejvíc baví? Samozřejmě tělocvik, ale Viktorku baví i matematika a Honzu Z. čeština. A největšími kamarády jsou Viktorka a Honza Riese, Honza Zelenka začal kamarádit s Lukášem. S paní
Strašidelné příběhy
s. 2
Audience u Ježíška
s. 3
Pozdravy blízkým
s. 4
Básničky
s. 5
Zajímavá kniha
s. 6
Předvánoční záhada
s. 7
Křížovka
S. 8
učitelkou nekamarádí nikdo? A jaká je paní učitelka? Jednohlasně hodná. Takže všichni žili šťastně až do smrti. A to je vše, přátelé…
Víte, že... Uši rostou až do konce života? Průměrné dítě se ptá na 400 otázek denně? Kýchnutí má rychlost 160 km/ h? Rohlík byl vynalezen v Rakousku?
Strašidelné
příběhy.
Děti ze 3. a 4. třídy měly v hodině češtiny vymýšlet strašidelné příběhy se slovy: strašidlo, hřbitov, dýně, koleda, lampion, paštika, štika, hrad.
STRAŠIDLO A DÝNĚ Žilo jedno strašidlo a to bydlelo v hradě. Strašidlo se jmenovalo Libor. Rozhodlo se, že půjde na
hřbitov. Na tom hřbitově straší dýně a ta dýně vystrašila: „Baf!!!!“ Zeptala se: ,,Máš paštiku?“ Libor odpověděl: ,,Ano, mám.“ ,,Dám ti, je to dobré,“ řekl Libor. ,,Chceš zazpívat?“ zeptala se dýně. Libor odpověděl: ,,Ano, jdu pro štiku.“ Dýně vypustila lampion. Libor přišel domů a najednou ho Pája vystrašil. Řekl: ,,Jmenuju se Hu! A ty?“ ,,Já jsem Libor. Ahoj Hu!“ Hu odpověděl: ,,Ahoj Libore. Je Hal-
loween! Bav se!“ ,,Tak ahoj! Já jdu ke studánce!“ řekl Libor. Pája Zounková, 3. ročník
STRAŠIDLO NA HRADĚ Byl jednou jeden hrad a na tom hradě bydlelo strašidlo. Mělo rádo paštiku. Potom mu došla, a tak si vymyslel, že si udělá paštiku ze štiky. Potom ho našli lidi, a tak se rozhodl, že se přestěhuje na hřbitov. Našel tam lampion. Dal si tam dýni, přišly děti a řekly mu koledy. Jenda Ambrož, 2.r.
O Ježíškovi a Štědrém dnu
Obrázky:
Eliška Růžičková,4.r.
Julie Kašáková, 5. r.
Zajímavá beseda Na druhém stupni jsme měli zajímavou besedu o poruchách příjmu potravy, hlavně o anorexii a bulímii. Anorexie a bulimie jsou duševní nemoci spočívající v odmítání potravy a zkreslené představě o svém těle. Trpí tím spíš dívky v letech 15-19. A každý rok je v ČR hospitalizováno až v průměru 500 pacientek s anorexií a 200 s bulímií. Počátky drastického hubnutí se liší. Ne vždy to je jen touha po kráse, která se vymkne kontrole. Závěry však existují jen dva…Buď se z toho dostanete, což je 10%, ale většina dívek má dlouhodobé problémy a některé zemřou. Neřešte kila navíc, buďte sami sebou!
27. listopadu začíná první adventní neděle. Tento den zapalujeme první adventní svíčku. Na adventním věnci jsou 4 svíčky a večer dostaneme od Ježíška dárky pod stromeček. Na ten den se dělají i různé zvyky např.: Zdobíme stromeček, jíme kapra, pouštíme lodičky ze skořápek od ořechů… Během adventu v době půstu má 4. 12. svátek svatá Barbora, 6. 12. svatý Mikuláš, 13. 12. svatá Lucie, 24. 12. máme Štědrý den a 6.1. Tři králové K+M+B. Sára Čubová, 4. r., Julie Kašáková 5.
Sabina Štěrbová, 7. r.
Gulliverovy cesty tentokrát u Obrů Ústecký divadelní, dovoluji si říct, že profesionální soubor, mě na začátku září přijal k sobě. První nádechy v divadle nebyly nic moc. Pak se ale začala stavět scéna, vybalovat kostýmy a náhled jsem úplně změnil. Není nic hezčího, než spolupráce se staršími a zkušenými herci, kteří vám dávají nové a nové zkušenosti. Obsadili mě do nově připravované pohádky Sněhová královna. Mám po premiéře hry Gulliverovy cesty, kde jsem ztvárnil právě toho malinkého Gullivera na provázku. Ptáte se proč na provázku? Zkuste hádat. Nejraději ale hraju v Tisé ve Skaláčku. Jak jinak shrnout putování po českých divadlech než těmito slovy? Doma je doma. M. Koritják, 9. r. Stránka 2
Audience u Ježíška Blíží se nám Vánoce, přijde Ježíšek… Už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč ne vždycky dostanete to, co si přejete, proč Ježíška nesmíte vidět, jak se sem Ježíšek vlastně dostane, nebo kde vlastně bydlí? To vše si můžeme jen domýšlet. Anebo se zvednout ze židle, zapnout Google mapy, najít, kde Ježíšek žije, vydat se za ním a na všechno tohle se zeptat. Přesně tak, jak jsem to udělala já. Vydala jsem se za ním a udělala s ním rozhovor. Kde tedy Ježíšek vlastně žije? Asi vás to překvapí – jeho dům, tedy spíše vila se nachází uprostřed Bermudského trojúhelníku. Je tam totiž jeho vlastní ostrov. Problémem je, že není tak snadné se tam dostat. Naštěstí tam letí jedno letadlo. Smí tam jen VIP, což já jsem, protože dělám školní časopis. Takže jsem si sbalila svůj blok a tužku a nastoupila do letadla. Cesta trvala pár hodin, ale když v jsme konečně přistáli, okamžitě mi došlo, že to stálo za to. Přede mnou stála obrovitánská vila. Byl tam venkovní bazén, obrovská zahrada, minigolf a na střeše té vily velký neonový nápis „Ježíšek – audience každou středu od 16:00 do 18:00“. Koukla jsem na hodinky – bylo 16:01. Tak jsem vykročila ke dveřím té obří stavby. Zazvonila jsem. O několik vteřin později mi otevřela nějaká paní (asi služebná). „Pojďte dál,“ řekla, „pan Ježíšek vás už očekává.“ Vešla jsem do domu, který zevnitř vypadal ještě větší a luxusnější, než zvenčí. Na stěnách dlouhatánské chodby plné dveří Ročník 7., vydání 14
Majda Miltnerová
visely obrazy a na jejím konci byly schody, na nichž byl červený sametový koberec. „Jděte po schodech nahoru a proti vám budou dveře do Ježíškovy pracovny,“ řekla mi paní, která mi předtím otevřela dveře. Vyšla jsem nahoru po schodech. Přede mnou byly rudé dveře, futra byla ze zlata, posázená rubíny, smaragdy, safíry a jinými drahokamy. Na dveř ích byla cedulka „Ježíškova pracovna“. Zaklepala jsem. „Dále!“ ozvalo se. Otevřela jsem dveře. Pracovna připomínala spíše obývací pokoj. Ježíšek seděl na červeném gauči a před ním
byl zlatý konferenční stolek. „Posaď se,“ řekl Ježíšek. Posadila jsem se tedy na rudý sametový gauč. „Vím, proč jsi tu. Chceš vědět, co dostaneš k Vánocům, že?“ zeptal se Ježíšek. „Vlastně
tak mě napadlo, že byste mi možná mohl zodpovědět pár otázek,“ vysvětlila jsem mu. „Takže, první by mě zajímalo, kde vlastně všechny ty dárky bereš?“ položila jsem první otázku. „Kupuji je, jak taky jinak. Mám slevové karty do všech obchodů. Jejich vedoucí a prodavači se zavázali, že o mém nakupování pomlčí,“ řekl. „To je zajímavé… A kde bereš peníze na všechny ty dárky?“ „Ježíšek je velmi dobře placené zaměstnání. Mám dost peněz na dárky i na vylepšování své vily.“ „No, a proč tě vlastně nikdo nesmí vidět, když naděluješ dárky?“ „Kdysi dávno mě lidé vidět mohli a často na mě čekali už u stromečku a za dárky mi osobně děkovali. Jenže jeden chlapec se jednou naštval, že dostal málo dárků. Taktak jsem před ním stihnul utéct. A proto nechci, aby mě lidé viděli. I kdybych věděl, že mi neublíží – nikdy nevíte.“ „Zajímavé…Jak jsi před tím chlapcem utekl? A obecně, jak se dostaneš do každého domu?“ „Aha, dobře, jen se ptej,“ řekl na to on. „Mám sáně tažené šesti okřídlenými srnci a jedním okřídleným jelenem. Dříve jsem létal sám, měl jsem vlastní křídla. Jenže mě brzy začala bolet a byl jsem moc unavený, každé Vánoce. Jeden rok jsem taky zkusil vzít si taxi, jenže byl moc pomalý. Tak jsem v lese Stránka 3
pochytal pár srnců a jednoho jelena a dal jsem jim křídla. Výcvik mi zabral celý rok.“ „To mi připomíná – co vlastně děláš zbytek roku? Když tedy zrovna nenakupuješ dárky a neroznášíš je.“ „No, trénuju srnce a jelena, hraju minigolf, plavu v bazénu a občas něco přečtu. Ovšem nejradši se jen tak poflakuji v mé pracovně.“ „Dál bych ráda věděla, co ostatní roznašeči dárků, jako Santa Claus nebo děda Mráz? Jak s nimi vycházíte?“ „Víš, když máme někdy volnou chvilku, tak se všichni sejdeme, popijeme víno, ob-
čas děda Mráz přinese i něco ostřejšího…“ „No, to mi myslím pro tuto otázku stačí,“ utnula jsem ho. „ Jako poslední bych ráda věděla, proč někdy nedostaneme všechno, co si přejeme?“ „No, ne vše se snadno shání. A taky ne snadno doručuje. Zkrátka buď je to složité sehnat, nebo doručit, nebo obojí,“ řekl. A tak jsme se rozloučili a já jsem odešla a odletěla zpět k nám, do Čech. Možná se ale stále ptáte, jak Ježíšek vlastně vypadá? Já ho sice viděla, ale dost se odlišoval od mých představ a navíc by se to dost těžko popisovalo. Majda Miltnerová
Obrázky Klárka Pružincová
Zajímalo by nás ale, jak si Ježíška představujete vy. Namalujte přes vánoční prázdniny obrázek, jak si představujete Ježíška a obrázek předejte redakci časopisu. Uděláme výstavu všech obrázků a autory těch nejzajímavějších odměníme sladkým dárkem.
!!!!!!!!!!!!!!! Slohová cvičení čtvrťáků a páťáků!!!!!!!!!!!!!!
Eliška Růžičková, 4.r.
Klárka Pružincová. 4. r.
Matematická hádanka Andělíčci napekli na Vánoce 7 rohlíčků, 8krát více perníčků a 3krát více kokosek než perníčků? Od každého druhu snědli jeden kus cukroví. Kolik měli nakonec dohromady cukroví? Amálka Riesová, Ela Růžičková, 4. r. Leontina Slavíčková, 4.r. Stránka 4
Honzík Riese, 1. r.
Básničky
vtipy
křížovka Byly Vánoce a soudce byl v příjemné náladě. Zeptal se předvedeného muže: „Za co jste tady?” „Za předčasné vánoční nákupy.” „To přece není žádný přestupek. Jak brzy jste nakupoval?” „Dvě hodiny před začátkem otvírací doby.”
Podzim Listí padá ze stromu, Doletí až do domu. Máme doma jablíčka Natrhala nám je matička. Vojtěch Koubek, 5. r.
Prvního září Prvního září Slunce už září. Děti jdou do školy
„Mami, můžu mít na Vánoce psa?” „Na to zapomeň! Budeš mít kapra jako ostatní.”
Rodiče hrabají zahrady. Karolína Pospíšilová, 5. r.
Podzim Zahrada je plná listí Nálada je pořád lepší. Ovoce je sklizené Křížaly jsou sušené. Děti pouští draky, Až jsou u nich mraky. Jan Fiala, 5. r.
Klárka Pružincová 4. r.
Dům hrůzy, Julián Slavíček, 1. r. Ročník 7., vydání 14
Leontina Slavíčková, 4. r. Stránka5 5 Stránka
Čteme zajímavé knihy Dominik Vostrovský má rozečtenou knížku ze školní knihovny
Ano, při přepravě semen těchto rostlin došlo v letadle k poruše,
Den Trifidů od J. Wyndhama a rozhodl se nám o ní povědět. Co to vůbec trifid je? Je to rostlina s genetikou slunečnice,
což vedlo k úniku z letadla a následnému rozletění semen po světě. Hlavnímu hrdinovi dokonce tato rostlina vyrostla v jeho
vodnice, Jak to vytvořili bit nový
zahradě na kompostu. Pronesl i větu: „Když jsme si ho všimli, byl už slušně vyvinutý, ničemu nevadil a nikomu nepřekážel.“
kopřivy a orchideje. vůbec vzniklo? Trifidy Číňané za účelem vyroolej. Pokazilo se něco?
Obal knihy
Dominika nejvíce hned zaujalo, že kniha má zajímavý obal a nekonečnou hromadu stránek nebo mu to aspoň tak připadá. Co ho nejvíce těší, jsou samotní trifidi, protože kdo by doma nechtěl kytku, kterou krmíte zloději :D. Jediného, čeho se obává, je, čím by ji krmil, a aby květina nezačala chodit [v knížce tyto květiny umí chodit]. Robin Sotner
ŠKOLNÍ AKCE Divadlo v družině a nadílka Redakce časopisu se byla 5. prosince podívat na divadelního představení Čert a Káča ve školní družině. V divadle Loutkáček, které pohádku připravilo, totiž účinkuje jeden z našich členů Ondra Bláha, proto jsme ho přišli podpořit. Dětem se představení moc líbilo. Bylo tu dost nervozity, protože děti věděly, že po pohádce přijde čert U zvířátek v útulku 29. 11. byli členové turis- s Mikulášem. A tak si všichni přáli, aby pohádka tického kroužku společně s dětmi z družiny navštívit nikdy neskončila. Čert ale přišel s Mikulášem i Centrum pro zvířata v nouzi - při ZOO v Ústí nad Labem. andělem, odnesl zlobivé děti do horoucích pekel Vedoucí centra povídala o podmínkách, za kterých se (kdepak, nikdo nezlobí) a hodným dětem nadělil zvířata do útulku dostávají a vysvětlila, co obnáší chov sladkosti. Sabča Š., Eva W. pejsků a kočiček. Dětem, které nemohou chovat zvířátko doma, nabídla možnost dobrovolného venčení pejsků nebo jejich virtuální adopci. Děti přinesly pejskům a kočičkám drobné dárečky. Hlavně krmení, misky, vodítka nebo teplé deky. Za odměnu si mohly vyvenčit 4 pejsky, zadovádět si a pomazlit se s nimi. Všichni si odpoledne skvěle užili. L. Wagnerová
Stránka 6
Předvánoční záhada
Ahoj, jsem Petr Tesař a společně se
svojí sestrou Aničkou, mamkou a jejím přítelem Radkem bydlíme v malém bytě. V den, kdy se celý příběh o našem otci stal, byl zrovna Radek v práci. Byl den před Vánoci a já ještě neměl všechny dárky nakoupené. Rozhodl jsem se tedy jet se sestrou ještě ten den do města. Oznámili jsme to mamce a šli na autobus. Když jsme přijeli do města, po chvíli jsme měli všechny zbývající dárky nakoupené. Byli jsme rádi, že jedeme o hodinu dříve. Šli jsme tedy na zastávku, když vtom nás zastavil nějaký muž a řekl: ,,Nechybí vám náhodou něco?“ a odešel. Hrozně jsme se polekali. Sestra náhle zjistila, že nemá peněženku. Bylo už to jen tak tak, a tak jsme se rozhodli hledat peněženku a autobusem jet až za hodinu. Po chvíli jsme jí našli a potom čekali na autobus. Když jsme přijeli domů, u televize seděla vyděšená mamka. ,,Co se stalo?“ zeptal jsem se. ,,Bála jsem se o vás! Teď v televizi říkali, že autobus, kterým jste měli jet, se vyboural a všichni jsou mrtví! Co se vlastně stalo, že
KLÁRČINA KŘÍŽOVKA
jste tím autobusem nejeli?“ zeptala se mamka. ,,Ztratila jsem v půli cestě peněženku,“ řekla sestra. ,,Potom nás zastavil nějaký chlápek. Měl na bundě jméno Daniel Tesař,“ řekl jsem. ,,Pane bože!“ vykřikla mamka a rozbrečela se. Lekli jsme se. ,,Co se stalo? Kdo to je?“ ptal jsem se dokola. „Děti, nikdy jsem vám to neřekla, ale… David Tesař byl váš pravý táta. Ale to nejpodivnější je, že už před deseti lety zahynul!“ řekla nám. ,,Jak to?! Co se s ním stalo?!?“ ptali jsme se zděšeně. ,,Před deseti lety, zrovna v tento den jel pro poslední vánoční dárky a cestou nazpátek se vyboural s autobusem.“ řekla nám. ,,Ale vždyť jsme ho ještě před hodinou viděli! To není možné! Nemůžu tomu uvěřit!“ vyděsila se sestra. Na ten den nikdy nezapomenu! Nikdy! Ondřej Bláha 8.ročník (inspirace z minifilmu Dušičky).
Moje štěně
Před 2 měsíci jsem si pořídila štěně
rasy Welsh Corgi Pembroke. Pes je původně určen k pastevectví zvířat (převážně krav). Dospělý pes váží v průměru 9-14 kg a na výšku měří cca 25,4 –30,5 cm. Dožívá se 12–15 let. Je to aktivní, inteligentní a atletický pes, jako většina pasteveckých psů. Přes své krátké nohy dokáže velmi dobře běhat a skákat. Má přirozené sklony k pasení, a protože utíkající skot kousal do nohou, může se toto vyskytnout i u doma chovaných
psů
tohoto
plemene.
Eva Wenclová, 7. r.
Pavlínka Zounková, 3. r. Ročník 7., vydání 14
Stránka7 7 Stránka
RÉBUS
Amálka Riesová, Ela Růžičková 4. r.
Vánoční zvyky Vánoce patří mezi křesťanské svátky, oslavují narození Ježíše Krista. Začínají 25. prosince a končí 6. ledna, v Česku je ale vrcholem tohoto svátku Štědrý den 24. prosince. Většina lidí si asi hned vybaví stromeček ověšený ozdobami a pod ním hromadu dárků, je ale i spousta zvyků, které se udržovaly už od počátku. Teď o nich ale málokdo ví, natož aby je dodržoval. Patří k nim například řetěz obtočený kolem vánočního stolu, symbolizuje to udržování rodinné lásky. Ale patří sem také asi nejznámější krájení jablka, pouštění lodiček ze skořápek ořechů nebo házení střevícem.
T. Schneider, J. Prokop, Š. Kubíček (5. r.)
Další zvyky: Půst: Na Štědrý den se zachovává až do večera půst. Dětem se slibuje, že vydrží-li nejíst, uvidí zlaté prasátko. To patří mezi nejtajemnější vánoční bytosti a málokomu se poštěstí uvidět, jak přebíhá přes zeď nebo strop pokoje. Přesto je součástí Vánoc, zůstává ale tajemstvím, proč se před štědrovečerní večeří má objevovat. U štědrovečerní večeře: Pod talíře se dávají šupiny z kapra a občas i pár korun – když si šupinu dáte do peněženky, přes rok by vám měla přinést peníze. Často se dává do rohů pod ubrus kousek chleba, abyste měli dostatek jídla. Přidává se i jeden talíř navíc pro nečekaného hosta. Lití olova: Nad plamenem se v kovové nádobce rozžhaví kousek olova. Připravíte si nádobu s vodou, a tekoucí olovo do ní opatrně, ale naráz vlijete. Vznikne tak odlitek zajímavých tvarů. Přítomní se snaží rozpoznat, čemu nebo komu je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká. Vánoční cukroví: jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří například cukroví z lineckého těsta, které je možné ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Eva Wenclová, 7. r.
Časopis v tomto školním roce pro vás připravují: Klárka Pružincová (4. r.), Majda Miltnerová (gymnázium prima), Sabina Štěrbová (7. r.), Eva Wenclová (7. r.), Vojta Černý (8. r.), Ondra Bláha (8. r.), Robin Sotner (8. r.) a Iveta Burianová (učitelka).
