ÚVODNÍ SLOVO VSTUPNÍ ÚDAJE

ÚVODNÍ SLOVO ................................................................................................................................................. 3 1.

VSTUPNÍ ÚDAJE......................................................................................................................................... 4 Obchodní název............................................................................................................................................... 4 Sídlo, IČO, bankovní spojení .......................................................................................................................... 4 Představitelé orgánů zdravotní pojišťovny a její statutární zástupce ............................................................. 4 Zřizovatel/zakladatel zdravotní pojišťovny, datum vzniku .............................................................................. 4

2.

CHARAKTERISTIKA VÝVOJE A HOSPODAŘENÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY V R. 2000........ 5

3.

ORGÁNY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ................................................................................................... 6 3.1. 3.2. 3.3. 3.4.

4.

SPRÁVNÍ RADA ZPŠ ................................................................................................................................. 6 DOZORČÍ RADA ........................................................................................................................................ 6 ROZHODČÍ ORGÁN ................................................................................................................................... 7 VEDENÍ ZPŠ ............................................................................................................................................ 7

ČINNOST ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY................................................................................................... 8 4.1. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ............................................................................... 8 4.2. INFORMAČNÍ SYSTÉM ............................................................................................................................... 9 4.2.2.Infrastruktura informačního systému ................................................................................................... 10 4.2.3.Aplikační programové vybavení........................................................................................................... 11 4.2.4.Externí informační vztahy .................................................................................................................... 11 4.2.5.MIS – Manažerský informační systém.................................................................................................. 13 4.2.6.EIS systém pro podporu strategického rozhodování ............................................................................ 13 4.3. KONTROLA A KONTROLNÍ SYSTÉM ......................................................................................................... 13 4.3.1.Vnitřní revize........................................................................................................................................ 13 4.3.2.Vyřizování stížností .............................................................................................................................. 14 4.3.3.Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím............... 14 4.3.4.Regresy................................................................................................................................................. 14 4.3.5.Kontroly plátců pojistného ................................................................................................................... 15 4.3.6.Vyhodnocení způsobu zpracování přehledů dle § 25 zákona č. 592/1992 Sb. v platném znění ........... 17 4.3.7.Odpis nevymahatelných pohledávek .................................................................................................... 17 4.3.8.Kontrola vyúčtování výdajů na zdravotní péči..................................................................................... 18 4.4. ZABEZPEČENÍ ČINNOSTI POJIŠŤOVNY HMOTNÝM INVESTIČNÍM MAJETKEM ............................................ 24 4.5. ZDRAVOTNÍ POLITIKA ............................................................................................................................ 24 4.5.1.Používané mechanismy úhrad ambulantním, lůžkovým a ostatním zdravotnickým zařízením ............. 24 4.5.2.Používané regulační mechanismy a srážky .......................................................................................... 28 4.5.3.Realizace výsledků výběrových řízení na začleňování lůžkových zařízení do sítě smluvních zařízení . 31 4.5.4.Zdravotní a léková politika .................................................................................................................. 31 4.6. SMLUVNÍ POLITIKA, SÍŤ SMLUVNÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A JEJÍ PARAMETRY .......................... 33 Tabulka MT/16/00-smluvZZ „Soustava smluvních ZZ dle kategorií“ .......................................................... 34 4.7. DALŠÍ SLUŽBY ....................................................................................................................................... 35 4.7.1.Zdravotní preventivní programy a akce ............................................................................................... 35 4.7.2.Pojištění léčebných výloh v zahraničí .................................................................................................. 44

5.

POJIŠTĚNCI ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY A JEJICH POHYB V ROCE 2000................................ 45 5.1. POJIŠTĚNCI – SROVNÁNÍ S ROKEM 1999 A S ÚDAJI ZPP 2000, KOMENTÁŘ ............................................. 45 Tabulka MT/12/00 „Věková struktura pojištěnců zdravotní pojišťovny“ ..................................................... 46 Tabulka MT/11/00 „Příjem z pojistného celkem vč. vlivu přerozdělování dle kategorií plátců“ ................. 47 Komentář k tabulce MT/11/00 „Příjem z pojistného celkem vč. vlivu přerozdělování dle kategorií plátců“47 5.2. POHYB POJIŠTĚNCŮ ................................................................................................................................ 48 Tabulka MT/13/00 „Vývoj počtu pojištěnců zdravotní pojišťovny v r. 2000 dle věkové struktury“ ............. 48

6.

TVORBA A ČERPÁNÍ FONDŮ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY............................................................ 49 6.1. ZÁKLADNÍ FOND ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ................................................................................................. 50 Tabulka MT/2/00 „Základní fond zdravotního pojištění“............................................................................. 50 Komentář k tabulce MT/2/00 „Základní fond zdravotního pojištění“ .......................................................... 52 Tabulka MT/14/00 „Struktura nákladů na zdravotní péči v členění dle jednotlivých segmentů“................. 53

Komentář k tabulce MT/14/00 „Struktura nákladů na zdrav. péči v členění dle jednotlivých segmentů“.... 53 Tabulka MT/15/00 „Průměrné náklady na zdravotní péči v členění dle jednotlivých segmentů na jednoho pojištěnce“ .................................................................................................................................................... 55 Tabulka MT/17/00 „Celkové náklady na zdravotní péči v členění dle věkové struktury“ ............................ 55 Tabulka MT/18/00 „Průměrné náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce v členění dle věkové struktury“...................................................................................................................................................... 56 6.2. PROVOZNÍ FOND ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ............................................................................................. 57 Tabulka MT/3/00-PF „Provozní fond zdravotní pojišťovny“ ....................................................................... 57 Komentář k tabulce MT/3/00/PF „Provozní fond zdravotní pojišťovny“ ..................................................... 59 6.3. FOND REPRODUKCE INVESTIČNÍHO MAJETKU ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ................................................. 60 Tabulka MT/4/00-FRIM „Fond reprodukce investičního majetku“ ............................................................. 60 Komentář k tabulce MT/4/00-FRIM „Fond reprodukce investičního majetku“ ........................................... 61 6.4. SOCIÁLNÍ FOND ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY .............................................................................................. 62 Tabulka MT/5/00-SF „Sociální fond“........................................................................................................... 62 Komentář k tabulce MT/5/00-SF „Sociální fond“ ........................................................................................ 63 6.5. REZERVNÍ FOND ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY.............................................................................................. 64 Tabulka MT/6/00-RF „Rezervní fond“ ......................................................................................................... 64 Komentář k tabulce MT/6/00-RF „Rezervní fond“ ....................................................................................... 65 6.6. FOND PREVENCE ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ............................................................................................. 66 Tabulka MT/7/00-Fprev „Fond prevence“................................................................................................... 66 Komentář k tabulce MT/7/00-Fprev „Fond prevence“................................................................................. 67 6.7. OSTATNÍ ZDAŇOVANÉ ČINNOSTI ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ..................................................................... 68 Tabulka MT/8/00-Zdč „Ostatní zdaňovaná činnost“.................................................................................... 68 Komentář k tabulce MT/8/00-Zdč „Ostatní zdaňovaná činnost“ ................................................................. 68 6.8. SMLUVNÍ POJIŠTĚNÍ A PŘIPOJIŠTĚNÍ ....................................................................................................... 68 6.9. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ................................................................................................................................. 69 6.10. ZAJIŠŤOVACÍ FOND ............................................................................................................................... 69 7. SOUHRNNÝ PŘEHLED VYBRANÝCH UKAZATELŮ O ČINNOSTI ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY..................................................................................................................................................... 70 Tabulka MT/1/00-Zuk „Základní ukazatele o hospodaření zdravotní pojišťovny za rok 2000“................... 70 Komentář k tabulce MT/1/00-Zuk „Základní ukazatele“.............................................................................. 71 8.

ZÁVĚRY...................................................................................................................................................... 73 8.1. 8.2.

9.

HODNOCENÍ DLE PŘEDEPSANÝCH KRITERIÍ ............................................................................................ 73 NÁMĚTY NA ZEFEKTIVNĚNÍ SYSTÉMU VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ......................................... 74

PŘÍLOHY.................................................................................................................................................... 76 9.1. 9.2. 9.3. 9.4. 9.5.

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA VČETNĚ PŘÍLOHY ...................................................................................................... 76 AUDITORSKÁ ZPRÁVA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE ............................................................................................. 76 AUDITORSKÁ ZPRÁVA K VÝROČNÍ ZPRÁVĚ ............................................................................................ 76 ZPŮSOB A FORMA ZVEŘEJNĚNÍ VÝROČNÍ ZPRÁVY .................................................................................. 76 STANOVISKA SPRÁVNÍ A DOZORČÍ RADY ZPŠ ....................................................................................... 76

tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 2 z 76

Úvodní slovo

Výroční zpráva Zaměstnanecké pojišťovny Škoda za rok 2000 byla sestavena v souladu se závaznou metodikou a obsahuje veškeré předepsané náležitosti. Textová část dokumentuje v hlavních rysech činnost ZPŠ v hodnoceném období a je dokladem kontinuálního zefektivňování všech zajišťovaných procesů vzhledem k potřebám klientů. Rovněž údaje za osmý rok působení ZPŠ obsažené v tabulkách svědčí o řádném hospodaření se svěřenými prostředky veřejného zdravotního pojištění ze strany ZPŠ.

I v osmém roce fungování veřejného zdravotního pojištění Zaměstnanecká pojišťovna Škoda držela krok s trendy, které jsou nezbytnou podmínkou rozvoje a perspektivní činnosti úspěšných firem v dnešní turbulentní době. Strategie založená na adresné komunikaci, vzájemné informovanosti spolu s motivací umožnila nejen prosadit se na trhu veřejného zdravotního pojištění, uspět v konkurenci, ale především být dobrým partnerem pro naše klienty.

Narůstající počet pojištěnců i při zachování regionálního charakteru pojišťovny dokazuje, že strategický záměr a koncepce celé činnosti odpovídá potřebám klientů a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda si i v roce 2000 zachovala kredit spolehlivého partnera.

Ing. Darina Ulmanová ředitelka ZPŠ


1.

Vstupní údaje

Obchodní název

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda dále i ZPŠ Sídlo, IČO, bankovní spojení Husova ul. č. 212, 293 01 Mladá Boleslav Telefon: Fax: e-mail: IČO: Bankovní spojení:

0326-818018 0326-818088 [email protected] http://www.zpskoda.cz 46354182 ČSOB Mladá Boleslav, číslo účtu 1684766/5100

Představitelé orgánů zdravotní pojišťovny a její statutární zástupce Ing. Bohdan Wojnar

předseda Správní rady ZPŠ (od 1.1.2001)

Jaroslav Povšík

předseda Dozorčí rady ZPŠ (od 1.1.2001)

Ing. Darina Ulmanová

statutární zástupce, ředitelka ZPŠ

Zřizovatel/zakladatel zdravotní pojišťovny, datum vzniku

Zřizovací listinou č.j.: 23-23400/92 – 9 vydanou dne 19.10.1992 Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR byla Zaměstnanecká pojišťovna Škoda zřízena ke dni 15.10.1992 na základě žádosti podané firmou ŠKODA, automobilová akciová společnost (nyní ŠKODA AUTO a.s.) Mladá Boleslav. Zřizovatelem podle zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových a dalších zdravotních pojišťovnách v platném znění bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Novelizací právních předpisů v roce 1997 došlo ke změně zřizovatele zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, kterým v současné době je Ministerstvo zdravotnictví ČR. Do obchodního rejstříku, vedeného Krajským obchodním soudem v Praze, a to oddíl A, vložka 7541, byla ZPŠ zapsána dne 21.12.1992.


2.

Charakteristika vývoje a hospodaření zdravotní pojišťovny v r. 2000

I v roce 2000 pokračovalo financování zdravotní péče variantními způsoby úhrady. Institut dohodovacího řízení selhával v rozhodujícím segmentu lůžkové péče, kde v roce 2000 nedošlo k dohodě a o financování zdravotní péče v nemocnicích rozhodovala v obou pololetích vláda. Neprůhlednost, různorodost a proměnlivost financování zdravotní péče klade zvýšené nároky na zdravotní pojišťovny i zdravotnická zařízení a znamená značné administrativní zatížení pojišťovny při komunikaci s jednotlivými smluvními partnery. Nejnáročnější v této souvislosti je vytvoření nezbytných analýz jako podkladů pro sestavení dodatků smluv pro financování dalšího pololetí a na ně navazující smluvní jednání. Tento akt je o to složitější, že v rámci vládou vydaného rozhodnutí o financování je nutno hledat cesty, které umožní zachovat kvalitní a dostupnou zdravotní péči pro pojištěnce při respektování ekonomických možností a regionálního charakteru pojišťovny. Zdravotnická zařízení se díky trvalé finanční stabilitě ZPŠ nemusela ani v roce 2000 v případě péče o její pojištěnce obávat opožděné úhrady za oprávněně poskytnuté zdravotní výkony, naopak v případě prokazatelného nárůstu ošetřených pojištěnců byl jejich finanční limit po projednání úměrně navýšen. Rovněž tak spolupráce s nejvýznamnějším smluvním partnerem s Klaudiánovou nemocnicí probíhala na osvědčených principech. ZPŠ byla i v roce 2000 pro své klienty spolehlivým partnerem. V roce 2000 pokračovalo využívání systému financování praktických lékařů, který jsme vyvinuli vlastními analytickými a programátorskými kapacitami. Je aktivně realizován i v dalších zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách, jako např. v Hutnické zdravotní pojišťovně, v Revírní bratrské pokladně a ve zdravotní pojišťovně Metal Aliance. V uplynulém roce se nadále zvyšoval počet pojištěnců ZPŠ, ve srovnání s rokem 1999 došlo ke zvýšení o 9 %, přičemž však počet státem hrazených pojištěnců nad 60 let stoupl o 19 %. Tato skutečnost je výrazem motivace pojištěnců ke změně zdravotní pojišťovny, kdy pojištěnec v očekávání zdravotní péče odchází k té zdravotní pojišťovně, která je pro ošetřující zdravotnické zařízení zárukou včasné platby. I v roce 2000 byl výsledek hospodaření ZPŠ pozitivní. Příjmy z veřejného zdravotního pojištění celkem po přerozdělení dosáhly výše 1 381 066 tis. Kč, tj. v přepočtu na 1 pojištěnce průměrně 12 124 Kč. Na zdravotní péči bylo vynaloženo celkem 1 216 552 tis. Kč, to znamená v přepočtu na jednoho pojištěnce v průměru 10 680 Kč. Celkové provozní náklady dosáhly výše 43 576 tis. Kč, tj. v přepočtu na 1 pojištěnce 383 Kč. V současném legislativním prostředí je v podstatě jedinou cestou k zajištění konkurenceschopnosti neustálé posilování dobrého jména v očích našich klientů individuálním přístupem k řešení jejich problémů. Naplnit toto krédo je v současném systému financování zdravotní péče, který nemotivuje zdravotnická zařízení ke zlepšování kvality a dostupnosti péče, značně složité. Jsme však přesvědčeni, že právě realizace vlastních modifikovaných systémů úhrad zdravotní péče a individuální a flexibilní přístup ke zdravotnickým zařízením, založený na adresné komunikaci a detailní znalosti situace v regionu působnosti, zaručí našim pojištěncům v poslední době tolik diskutovanou, ale i ohroženou, dostupnost a kvalitu poskytované péče.


3.

Orgány zdravotní pojišťovny

3.1.

Správní rada ZPŠ

Správní rada ZPŠ zasedala v roce 2000 celkem pětkrát. Na svých zasedáních projednávala pravidelně zprávu o činnosti ZPŠ, finanční zprávu a zprávu o vývoji počtu pojištěnců. Dále se zabývala schvalováním systémů financování zdravotní péče v jednotlivých pololetích roku 2000, schvalováním zdravotních programů a jejich vyhodnocením za uplynulé období. Správní rada projednávala a schválila rovněž Výroční zprávu o činnosti ZPŠ za rok 1999 a Zdravotně pojistný plán ZPŠ na rok 2001. Správní rada dále projednala a schválila úpravu svého Jednacího řádu v části III „Členství a jednání SR“. Předmětem jednání bylo dále zajištění auditu informačního systému z pohledu požadavků zákona 101/2000 Sb. a analýza nákladovosti pojištěnců z hlediska termínu jejich příchodu do ZPŠ a z hlediska jednotlivých poboček. V personálním složení Správní rady došlo v roce 2000 ke změnám u zástupců státu, kdy k 1.7.2000 byl na místo Moniky Horké členem Správní rady ZPŠ jmenován náměstek ministra zdravotnictví ČR MUDr. Antonín Malina. Složení Správní rady ZPŠ k 31.12.2000 tedy bylo následující: Funkce Předseda Místopředseda Členové

3.2.

Jméno JUDr. Pavel Nováček Květuše Maříková Ing. Vladimír Cichy Mgr. Jiří Hašek Hana Chládková JUDr. Hedvika Chudárková MUDr. Antonín Malina Zdeněk Rosenberg Zdeňka Vlčanová

Zástupce zaměstnavatele státu zaměstnavatele pojištěnců pojištěnců zaměstnavatele státu pojištěnců státu

Dozorčí rada

Dozorčí rada ZPŠ se v roce 2000 sešla šestkrát a na svých zasedáních se zabývala přípravou stanovisek ke zprávám předkládaným k projednání ve Správní radě a zejména hospodařením ZPŠ. Dozorčí rada dále projednala a schválila úpravu svého Jednacího řádu v části III „Členství a jednání DR“. Personální složení Dozorčí rady bylo v roce 2000 stabilizované a rada pracovala v následujícím složení: Funkce Předseda Místopředseda Člen

Jméno Ing. Jan Miller Ing. Bohdan Wojnar Ing. Vladimíra Chobotová

Zástupce pojištěnců zaměstnavatele státu


3.3.

Rozhodčí orgán

Rozhodčí orgán zasedal v roce 2000 pětkrát a projednal celkem 60 odvolání proti vyměřenému penále za prodlení s úhradou pojistného na veřejné zdravotní pojištění nebo žádostí o odstranění tvrdosti zákona. Rozhodčí orgán konstatoval, že ve všech případech postupovala ZPŠ při vyměření penále v souladu se zákonem, v 42 případech však Rozhodčí orgán zohlednil námitky odvolatelů a plně nebo částečně prominul vyměřené penále. V personálním složení Rozhodčího orgánu došlo v roce 2000 ke změně u zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR, kdy k 1.6.2000 byla na místo Ing. Marie Nikoličové jmenována Mgr. Ivana Dortová. K 31.12.2000 tedy RO zasedal v následujícím složení: Funkce Předseda Místopředseda Členové

3.4.

Jméno JUDr. Hedvika Chudárková Pavla Spustová Mgr. Ivana Dortová Ing. Květuše Srnová Ing. Jan Miller JUDr. Vlasta Vávrová

Zástupce SR ZPŠ MPSV ČR MZ ČR MF ČR DR ZPŠ ZPŠ

Vedení ZPŠ

V souladu se Statutem a Organizačním řádem ZPŠ je statutárním zástupcem ředitelka, Ing. Darina Ulmanová, která je jmenována Správní radou ZPŠ. Její pravomoci jsou vymezeny rovněž ve výše uvedených dokumentech a specifikovány Správní radou. Vedoucí jednotlivých odborných útvarů jsou jmenováni ředitelkou, přičemž struktura a náplň odborných útvarů je dána Organizačním řádem ZPŠ. V roce 2000 nedošlo ve vedení ZPŠ k žádným změnám a pracovalo v následujícím složení: Funkce Ředitelka ZPŠ Vedoucí odboru pojistného Vedoucí odboru organizace a informačního systému Vedoucí odboru právního a správního Vedoucí odboru ekonomického Vedoucí odboru zdravotního

Jméno Ing. Darina Ulmanová Ing. Jana Fronková Ing. Zdeněk Vitásek JUDr. Vlasta Vávrová Ing. Hana Rydvalová Ing. Eliška Zajícová


4.

Činnost zdravotní pojišťovny

4.1.

Organizační struktura zdravotní pojišťovny

Organizační struktura ZPŠ je dána jejím Organizačním řádem schváleným Správní radou ZPŠ a obsahuje 68 funkčních míst. V organizační struktuře ZPŠ nedošlo v roce 2000 k žádné změně.

Ředitel Odbory ZPŠ

Organizace a inform. systém

• průběhy činností • průběhy pracov. postupů • metodika pořiz. dat • datová rozhraní • syst. integrace • systémový rozvoj • analýza systému • provoz hardware • práva a vývoj aplikačního SW • správa systému

Právní a správní

• smluvní vztahy • registr smluv. a nesmluv. partnerů • právní porady • regresy • vymáhání pohledávek • zastupování před soudními, správními a dalšími státními orgány • správa

• • •

sekretariát vnitřní revize public relations

Ekonomický

• rozpočet příjmů a výdajů • vyúčtování výkonů • účetnictví • statistika a rozbory

Pojistný

Zdravotní

• registr pojištěnců • registr zaměstnavatelů • kontrola a záležitosti pojistného • spolupráce se zaměstnavateli • péče o pojištěnce v Mladé Boleslavi • péče o pojištěnce v Kvasinách • péče o pojištěnce ve Vrchlabí • péče o pojištěnce v Praze • personalistika a mzdy

• revizní činnost • metodická činnost • analytická a rozborová činnost • poradenství revizních lékařů • lázeňská péče • propagace


Informační systém UNIX příkazy k platbě

RIS

platby pojistného

datové soubory centrálních registrů

revize zdravotních výkonů

registr plátců a plateb pojistného

smlouvy, dopisy, graf. analýzy dat

registr pojištěnců

zúčtování, zdravotní faktury, výkony, registry, recepty

provozní faktury

homebanking

-

mzdová agenda

-

šifrovací program České Pošty

složenky - pojistné

příjmová část výdajová část smlouvy registry výkony

Podatelna

-

VEMA

AVA -

KLIENT 3.0

výpisy - provozní

účetnictví předpisy pojistného

zdravotní faktury

-

WINDOWS

INTERNET

4.2.

Crypta

Microsoft Office -

Word Excel Outlook Powerpoint

komunikace s okolím

Ostatní programy -

InfoMapa SPSS Borland Delphi Frontpage ASPI AISLP BEPR Corel Draw Internet Explorer

ORGANIZAČNÍ JEDNOTKY ZPŠ

Poradenství

Pojistné

Revizní lékaři

Obr. č. 1: Základní charakteristika informačního systému ZPŠ


4.2.2. Infrastruktura informačního systému Pro zajištění administrativních činností je v ZPŠ využívána platforma Windows NT, která umožňuje uživatelům využívat základní informační služby jako sdílení dat, tisků a práce s elektronickou poštou ze všech lokalit ZPŠ a tím výrazným způsobem podporuje kvalitu a efektivitu skupinové práce. Koncepce sítě byla navržena s ohledem na informační potřeby zaměstnanců, spojených zejména s používáním informačního systému na druhé používané platformě, a to SINIX. Na ní je realizována dominantní část aplikačního programového vybavení zajišťující zpracování informací v prostředí veřejného zdravotního pojištění a účetnictví.

2 Mb

Obr. č. 2: Schéma datové sítě ZPŠ

Výše vytýčené cíle byly realizovány nasazením produktů z rodiny Microsoft BackOffice a technologií úzce svázaných s těmito systémy. Z hlediska nasazení Windows NT je nejdůležitějším pohledem na stávající síťovou infrastrukturu pohled na chování sítě v úrovni síťového protokolu, v našem případě protokolu TCP/IP. Pohled z hlediska nižší, tedy linkové vrstvy, kde můžeme LAN síť charakterizovat jako token-ringový okruh začleněný do SKONET pomocí WAN. Kromě hlavní produkční sítě je prostředí datové sítě tvořeno ještě čtyřmi dislokovanými pracovišti, a to poradenstvím ve ŠKODA AUTO, a.s., pobočkami ve Vrchlabí, v Kvasinách a v Praze. Všechna pracoviště jsou on-line napojena prostřednictvím pevných linek a vysokorychlostních modemů. V ZPŠ je využívána implicitní služba Remote Access Service (RAS), která umožňuje Windows NT Server provozovat jako přístupový server pro vzdálené uživatele. Tím je


umožněno, až současně čtyřem spolupracovníkům na základě protokolového přístupu, plnohodnotné využívání administrativní sítě ZPŠ. Srdcem administrativní sítě je značkový počítač Hewllet Packard, model LD pro s procesorem Intel Pentium pro (RAM 64 MB EDO RAM, 2x CD ROM, 3 ½ FDD, 2x HDD 4GB, 4mm DAT páska pro lokální zálohování, UPS – 10 minut, on-line). Jádrem unixové platformy je počítačový server RM 400-730, operační systém SINIX 5.42, databázové prostředí INFORMIX verze 7.20. Server spolupracuje s diskovým polem o kapacitě 48 GB. V tomto prostředí pracují aplikační programy AVA a RIS. 4.2.3. Aplikační programové vybavení TPS (Transaction Processing System) tvoří programové vybavení AVA pro automatizované zpracování standardních činností zdravotní pojišťovny, a to jak v oblasti příjmů, tak i v oblasti výdajů. Na tento systém navazuje systém RIS pro zpracování účetnictví. Oba jsou budovány na platformě SINIX – INFORMIX, terminálový přístup je zajištěn multilicencí Arctel Pro. Na platformě Windows je doplňuje systém VEMA, který slouží k vedení mzdové agendy. Systém AVA je modulární systém, který je postaven na dialogovém přístupu k uživateli. Jeho základními moduly jsou : • • • • • •

správa kmenových dat oblast správy pojistných dob zpracování hlášení plateb plátců pojistného zpracování účtů za poskytnutou zdravotní péči rešerše systémové funkce

OIS (Office Information System) je tvořen balíkem programů MS OFFICE 97. Na jednotlivých pracovních stanicích mohou uživatelé při práci s firemními dokumenty využívat spektra kancelářských programů (Word, Excel, PowerPoint). MS OutLook zajišťuje přístup ke službám elektronické pošty a službám skupinové práce s informacemi. Internet Explorer zajišťuje přístup k informačním službám firemního Intranetu a přístup k informačním službám sítě Internet. KWS (Knowledge Work Systems) reprezentuje právnický systém ASPI. Jedná se o čtvrtletně aktualizovanou databázi právních norem, která je stejně jako AISLP (Automatizovaný informační systém léčivých přípravků) dodávána a provozována na CD ROM. Znalost bezpečnostních předpisů při vymáhání regresů podporuje informační systém BEPR. Výčet uzavírá INFOMAPA, která stejně jako všechny ostatní produkty pracuje pod systémem WINDOWS. 4.2.4. Externí informační vztahy Využívání agend plně automatizovaného bankovního styku umožňuje zasílání jak bankovních příkazů bance, tak i bankovních výpisů z banky. Na základě smlouvy s Českou poštou byly zasílány složenky typu „A-V“ v datovém rozhraní elektronickou cestou e-mailem. ZPŠ je samostatná v emisi těchto složenek svým klientům. tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 11 z 76

V menší míře zatím dochází k elektronické komunikaci v oblasti výdajů ZPŠ, kdy nám někteří zaměstnavatelé zasílají elektronickou formou hlášení platby pojistného za příslušné kalendářní období. Na výdajové straně je situace determinována informační vyspělostí tisíců účtovatelů zdravotní péče, kdy by bylo technicky velmi jednoduché zpracovávat e-mailem obdržené podklady pro zúčtování, ale technická připravenost zdravotnických zařízení to zatím neumožňuje. Již dnes u majoritní části zdravotnických zařízení probíhá vyúčtování nepapírovou formou, předáním dat na disketě v dohodnutém datovém rozhraní. Klienti a veřejnost byli informováni o ZPŠ prostřednictvím Internetu. Prezentační stránky na Internetu obsahovaly všeobecné informace o ZPŠ, informace pro pojištěnce a poskytovatele zdravotní péče. Kontakt byl zajištěn na stránce http://www.zpskoda.cz. Prezentace je členěna na novinky, kde se mohou pojištěnci seznámit s aktualitami pojišťovny. Dále informace, zde je možné se dozvědět např. o kontaktních místech ZPŠ. Pak zde je nabídka pojištěnec, kde se veřejnost může dozvědět vše, co potřebuje vědět o pojištění ze strany pojištěnce. Další položkou menu jsou zdravotnická zařízení, kde se mohou smluvní partneři seznámit např. s financováním zdravotní péče včetně uplatňovaných regulačních mechanismů. V menu plátce se pojištěnci a v neposlední řadě i zaměstnavatelé mohou dozvědět výši pojistného a termíny plateb. Výčet uzavírá listárna, kde mohou pojištěnci a nejen oni psát různé připomínky nebo dotazy, na které dostávají obratem odpovědi.

Obr. č. 3: Titulní stránka www.zpskoda.cz

ZPŠ dále rozšířila vnitřní informační systém – Intranet, který zaměstnancům pojišťovny umožnil snadný přístup k aktuálním informacím odborných útvarů pojišťovny včetně vnitřních předpisů a dalších dokumentů. Intranet zajišťoval a podporoval část administrativní agendy pojišťovny.


4.2.5. MIS – Manažerský informační systém Vlastními programátorskými a analytickými kapacitami vybudoval OOIS nadstavbu, která plní především funkci dohledu nad zpracováním faktur za poskytnutou zdravotní péči. Pro optimalizaci průběhu zpracování byl v ZPŠ definován harmonogram, jehož dodržování garantuje jednak participujícím stranám, které se účastní na zpracování, dostatečný prostor pro provedení speciálních činností, na straně druhé zajišťuje, že faktury za poskytnutou zdravotní péči budou v termínu zúčtovány. Denně se sledují odchylky stavu zpracování jednotlivých faktur od harmonogramu a o eventuelních disproporcích jsou prostřednictvím elektronické pošty na platformě SINIXU informováni kompetentní pracovníci ZPŠ – koordinátoři a vedoucí odborů. Sledování je realizováno diferencovaně dle statusu prověřovaných faktur. 4.2.6. EIS systém pro podporu strategického rozhodování Pro veřejné zdravotní pojištění je příznačná dynamika změn, která ho od počátku provází. Z tohoto důvodu se měnily a mění i nároky na výstupy z informačního systému, potřebné pro strategické rozhodování. Na základě požadavků uživatelů jsou zpracovávány analýzy a rozbory dle charakteru řešeného problému. Informační systém pak poskytuje celou paletu výstupů, které se, ať již pravidelně v dohodnutých periodách, či na vyžádání, sestavují. Jelikož se jedná o časově náročné záležitosti, je jejich zpracování posunuto do nočních hodin, či období konce týdne. Zároveň tím není vázána výkonová kapacita výpočetního zařízení. 4.3.

Kontrola a kontrolní systém

4.3.1. Vnitřní revize Těžiště práce vnitřní revize v ZPŠ spočívá v tvorbě vnitřních organizačních norem – metodických pokynů, opatření a příkazů ředitele a v kontrole jejich dodržování. V roce 2000 byla provedena restrukturalizace vnitřních organizačních norem. V návaznosti na nový zákoník práce byly přepracovány vnitřní organizační normy upravující pracovně právní vztahy mezi ZPŠ a jejími zaměstnanci a povinnosti zaměstnanců týkající se pracovní doby. V této souvislosti došlo rovněž k výměně pracovních smluv. I v roce 2000 probíhala vnitřní revize na základě plánu revizní činnosti a zaměřila se především na prověření úplnosti provozních faktur, na dodržování jednotné číselné řady pokladních dokladů, na kontrolu využívání zpráv z centrálního registru pojištěnců, na kontrolu vykazování pracovní doby a vedení dokumentace související se služebními vozidly.


4.3.2. Vyřizování stížností Pro vyřizování stížností platí v ZPŠ Opatření ředitele č. 8/95 „Vyřizování a evidence stížností došlých do ZPŠ“, které upravuje postup v případě stížnosti na práci zdravotní pojišťovny nebo některého jejího zaměstnance. Postup v případě stížností na poskytnutou zdravotní péči je řešen Opatřením ředitele č. 14/99 „Vyřizování stížností pojištěnců na zdravotnická zařízení“. Za rok 2000 obdržela ZPŠ 5 stížností na zdravotnická zařízení. Evidence a vyřizování stížností je prováděna v souladu s výše uvedeným vnitřním předpisem. Pojištěnec má právo obrátit se na zdravotní pojišťovnu, jejímž je pojištěncem, v případě, že mu není poskytována zdravotní péče, a to zejména odmítne-li zdravotnický pracovník provést zdravotní výkon spadající do hrazené péče. Z uvedených 5 stížností byly 3 případy řešeny revizní návštěvou ve zdravotnickém zařízení, které bylo předmětem stížnosti. Jeden stěžovatel nedal souhlas k předání stížnosti zdravotnickému zařízení a stížnost tedy nemohla být dále řešena. V posledním případě se stížnost týkala rozsahu lázeňské péče. Tato stížnost byla uzavřena vrácením finanční částky za neprovedené léčebné procedury na účet ZPŠ. 4.3.3. Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Ve smyslu ustanovení § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění ZPŠ: • • • • •

v roce 2000 neobdržela žádnou žádost o informace v roce 2000 nebyla podána žádná odvolání proti rozhodnutí v roce 2000 nebyly vydány a doručeny žádné rozsudky soudu v roce 2000 nebyla vedena žádná řízení o sankcích za nedodržování zákona č. 106/1999 Sb. za rok 2000 nedisponuje dalšími informacemi vztahujícími se k uplatňování zákona

4.3.4. Regresy V souladu s ustanovením § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění, vymáhá ZPŠ náhrady škod vůči třetím osobám, pokud byla nucena vynaložit finanční náklady na úhradu zdravotní péče v důsledku jejich zaviněného protiprávního jednání vůči osobám účastným tohoto veřejného zdravotního pojištění. Za období roku 2000 bylo odborem právním a správním zpracováno 764 případů pracovních úrazů, 370 dopravních nehod, 262 případů poškození zdraví v důsledku trestného činu a 277 ostatních případů poškození zdraví pojištěnců v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetích osob. Za stejné období bylo povinnými subjekty zaplaceno na účet ZPŠ z uvedeného titulu odpovědnosti za škodu, která byla způsobena na zdraví pojištěnců v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetích osob 5 697 tis. Kč. Z téhož titulu byly vůči povinným uplatněny pohledávky dosud neuhražené, a to ve výši cca 500 tis. Kč, z nichž


převážná většina směřuje vůči České pojišťovně a.s., a vzhledem k nabytí účinnosti zákona č. 168/1999 Sb., kterým se zavádí konkurence do pojistného produktu zákonné odpovědnosti za provoz motorového vozidla, i dalším komerčním pojišťovnám, které mají oprávnění k realizaci tohoto pojistného produktu. Právním titulem ZPŠ je v těchto případech poškození zdraví jejích pojištěnců v důsledku dopravních nehod. Projednávání těchto případů je administrativně velmi náročné, z čehož pramení i delší doba pro konečné vyřízení a tedy i částka, hovořící o regresních náhradách uplatněných a dosud nezaplacených. Odborem právním a správním bylo v období od 1.1.2000 do 31.12.2000 uplatněno za dlužníky ZPŠ 59 soudních žalob za pohledávkami z titulu neuhrazených regresních náhrad v celkové výši 304 tis. Kč. 4.3.5. Kontroly plátců pojistného Kontrolní činnost patří mezi stěžejní úkoly ZPŠ . O významu, který je této činnosti přikládán, svědčí i fakt, že se výběrem pojistného a kontrolou výběru pojistného od zřízení ZPŠ zabývá samostatné pracoviště v rámci pojistného odboru. Personálně je tato činnost zajištěna sedmi pracovnicemi. Organizační a pracovní postupy v rámci této činnosti se řídí interním metodickým pokynem. Předpokladem úspěšné kontrolní činnosti je kvalitně vedený registr pojištěnců a plátců pojistného. Oba registry jsou průběžně zdokonalovány. Zejména registru pojištěnců byla v průběhu roku 2000 věnována zvýšená pozornost s cílem minimalizovat rozdíl mezi údaji registru ZPŠ a Centrálního registru. K 1.12.2000 činil rozdíl mezi oběma registry pouhých 0,06 %. Podle charakteru prováděných kontrol je lze rozdělit na vnitřní a vnější. •

Vnitřní kontroly

a) Kontroly zaměstnavatelů Vnitřní kontroly zaměstnavatelů probíhají prostřednictvím informačního systému AVA, kde jsou evidovány veškeré informace, které s platbami pojistného souvisejí, tedy zejména hlášenky o platbách pojistného dle § 25 zákona č. 592/1992 Sb., v platném znění a došlé platby. Zpracováním a analýzou těchto dat, jejich porovnáním s dalšími údaji ze systému, jako např. počtem pojištěnců zaměstnavatele v daném měsíci, jsou získány k dalšímu využití informace, na jejichž základě probíhá další komunikace s plátci pojistného. Zaměstnavatelé jsou vyzýváni k předložení chybějících hlášení, je stanovována pravděpodobná výše pojistného (viz kapitola 4.3.6), v neposlední řadě tyto informace slouží k výběru zaměstnavatelů, u kterých je třeba provést fyzickou kontrolu. K výše popsaným a využívaným funkcím IS AVA připojili pracovníci OOIS další sestavy a funkce, zvyšující uživatelský komfort pracovnic výběru pojistného. Jedná se zejména o různé kontrolní sestavy, eliminující možnost chybného nebo neúplného zadání plateb ve dni či měsíci, nabídka rychlého výpočtu dlužného pojistného pro fyzické osoby, možnost rychlého výpočtu penále z opožděných plateb, atd.


b) Kontroly osob samostatně výdělečně činných Kontroly plateb OSVČ jsou prováděny při příležitosti předání přehledu o příjmech a výdajích, tedy při konečném vyúčtování předchozího kalendářního roku. Kontrolovány jsou došlé zálohy, jejich včasnost i případný doplatek pojistného za předminulý kalendářní rok. OSVČ obdrží doklad o provedeném vyúčtování, kde je vyznačen nedoplatek, event. přeplatek na pojistném, nová záloha a je vyčísleno penále z pozdních nebo neprovedených úhrad. Většina zúčtování je prováděna na počkání za osobní přítomnosti podnikatele, pouze pojištěnci ze vzdálenějších míst volí cestu korespondenční. Vyúčtování za rok 1999 v průběhu roku 2000 podalo 8 600 osob, tj. 92,6 % z celkového počtu OSVČ evidovaných v průběhu roku 1999. Při pozdním podání vyúčtování je využíván systém pokut, kdy podle doby opoždění je vyměřováno 100 – 1 500 Kč pokuty. c)

Kontroly osob bez zdanitelných příjmů

Tyto kontroly probíhají v IS AVA, kde je rovněž sledováno saldo pojistného osob zařazených, byť po přechodnou dobu, v této kategorii. Pravidelně jsou dlužníci upomínáni, a to opakovaně všichni, kteří od počátku činnosti pojišťovny dosud pojistné neuhradili. Zejména v průběhu 3. čtvrtletí 2000 se jednorázově podařilo upomínkovými akcemi zvýšit obvyklý výběr v této kategorii cca o 80 %. •

Vnější kontroly

Vnější kontroly jsou prováděny téměř výhradně v sídle plátců pojistného – zaměstnavatelů, výjimečně také na pracovišti ZPŠ, a to tehdy, jedná-li se o malý počet kontrolovaných zaměstnanců nebo krátké časové období a plátce doručí veškeré potřebné doklady pro kontrolu. Kontrolu provádějí nejen pracovnice úseku výběru a kontroly pojistného, ale i pracovníci poboček, kteří se orientují na plátce místně příslušné. Všechna zmíněná pracoviště mají vnitřním plánem určen počet kontrol. V roce 2000 bylo provedeno 244 kontrol. Ke kontrolám jsou přednostně vybíráni plátci, na které byl prohlášen konkurz. Pohledávky jsou do konkurzního řízení řádně přihlašovány, konkurzní řízení je však velice dlouhodobé a uspokojení pohledávek je minimální. Dalším okruhem zaměstnavatelů, u nichž je prováděna kontrola, jsou ti, jimž byla neúspěšně zaslána upomínka o zaplacení pojistného nebo je v systému evidováno významnější saldo. Obvykle se jedná o plátce, kteří mají značné finanční problémy a vymáhání dlužného pojistného včetně vyměřeného penále je obtížné. Úhrada vyměřených pohledávek je v IS sledována, neplatiči jsou urgováni a poté předáváni právnímu odboru ZPŠ k dalšímu řízení. Jsou uplatňovány návrhy na výkon rozhodnutí u soudu, množí se však pohledávky, jejichž vyřízení trvá značně dlouhou dobu. Poslední skupinou plátců, u kterých je prováděna kontrola, jsou zaměstnavatelé, kteří si kontrolu z různých důvodů sami vyžádají. Nejsou si jisti výší nedoplatku pojistného u ZPŠ nebo potřebují doklad o správnosti odvádění pojistného na veřejné zdravotní pojištění. V roce 2000 bylo kontrolami zjištěno a vyměřeno 10 211 tis. Kč dlužného pojistného, z toho bylo uhrazeno 3 304 tis. Kč. Zároveň bylo vyměřeno 4 439 tis. Kč penále, z toho v roce 2000 uhrazeno 313 tis. Kč.


Celkovou výši objemu nezaplacených pohledávek ovlivňovaly zejména tyto skutečnosti: • • •

počet prohlášených konkurzů na majetek plátce nemožnost vymáhání pohledávek po dobu trvání konkurzního řízení zhoršení makroekonomických ukazatelů, zejména druhotná platební neschopnost plátců pojistného

ZPŠ v průběhu roku 2000 využívala zákonných možností k uspokojení svých pohledávek, zejména přihláškami do konkurzního řízení a podáním návrhů na výkon rozhodnutí. Do konkurzního řízení bylo přihlášeno 57 případů v celkové výši pohledávek 3 034 tis. Kč, na výkon rozhodnutí bylo podáno 222 návrhů v úhrnné výši 8 632 tis. Kč. •

Informovanost plátců

Kontrolní činnost na úseku výběru pojistného navazuje na „preventivní“ činnost, tj. na zajištění informovanosti plátců, čímž se předchází mnoha nesrovnalostem, případně i nedorozuměním. O změnách informujeme v regionálním tisku či rozhlase, v některých případech volíme i přímé oslovení klienta dopisem (např. změna výše minimálního pojistného, termíny k odevzdávání přehledů a k plnění veškeré oznamovací povinnosti). Obdobné informace jsou k dispozici i na internetových stránkách ZPŠ. Jsme přesvědčeni, že tato forma nejen snižuje nedovýběr pojistného, ale přispívá i ke spokojenosti našich klientů. 4.3.6. Vyhodnocení způsobu zpracování přehledů dle § 25 zákona č. 592/1992 Sb. v platném znění Plnění povinnosti dané zaměstnavatelům s účinností od 2. pololetí roku 1998, tj. předávat měsíčně pojišťovně přehled o platbách pojistného, je v ZPŠ pravidelně sledováno již od roku 1998. V informačním systému jsou veškeré doručené přehledy evidovány a jsou vyhodnocovány ve vztahu k došlým platbám pojistného i k existenci pojistných dob každého plátce v každém měsíci. V průběhu předchozích let bylo doručení chybějících přehledů upomínáno, v roce 2000 ZPŠ využila možnosti dané § 25a, a postupovala ve smyslu tohoto ustanovení. Nejprve byli všichni zaměstnavatelé, u kterých bylo zjištěno pochybení od července 1998, obesláni písemnou výzvou ke splnění své povinnosti, ve výzvě byli upozorněni na možnost ZPŠ stanovit pravděpodobnou výši pojistného, pokud ve stanovené lhůtě chybějící přehledy nedoručí, eventuelně nezajistí nápravu v případě nesprávně evidovaných pojistných dob. Řada zaměstnavatelů až po tomto kroku přehledy zaslala, zbývajícím byla v souladu s § 25a, odst. 2, pravděpodobná výše pojistného stanovena. Celková výše předepsané pravděpodobné výše pojistného činila 27 041 tis. Kč a týkala se 1039 plátců pojistného. Tímto postupem bylo dosaženo nejen aktivnější komunikace se zaměstnavateli, ale zejména zreálnění pohledu na příjmovou oblast pojišťovny.

4.3.7. Odpis nevymahatelných pohledávek Odpis nevymahatelných pohledávek upravuje zákon č. 127/1998 Sb. Odepsání dluhu je dle citovaného zákona upraveno v § 26c odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992 Sb., kde jsou stanoveny podmínky, za kterých je pojišťovna oprávněna odepsat dlužné pojistné. Pro odpis pojistného je vnitřním předpisem stanovena komise, která rozhoduje na základě dostupných informací a v souladu se zákonem, zda je možné dluh odepsat. tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 17 z 76

Hlavními důvody pro odpis pohledávky jsou dle četnosti tyto: • • •

soudní vyrozumění o nedostatku nebo absenci jakéhokoliv majetku, zaručujícího úhradu pohledávky, tedy vymáhání by bylo bezvýsledné dlouhodobě neznámé místo pobytu plátce drobné pohledávky staršího data, kde náklady s vymáháním by přesáhly jeho výtěžek

Za sledované období byl takto snížen základní fond o 1 098 tis. Kč na pojistném a fond prevence o 628 tis. Kč na pokutách a penále. Odepsané pohledávky jsou nadále vedeny v operativní evidenci pro případnou identifikaci plateb při změně podmínek vymáhání.

4.3.8. Kontrola vyúčtování výdajů na zdravotní péči Mezi rozhodující kontrolní činnosti ZPŠ v hodnoceném období roku 2000 patřila oblast kontrol výdajů za zdravotní péči z hlediska objemu, rozsahu, cen, účelnosti a oprávněnosti. Tato činnost byla prováděna revizními lékaři, revizními farmaceuty a odbornými pracovníky ve zdravotnictví způsobilými k revizní činnosti. Oblast kontrol výdajů na zdravotní péči byla koncipována jako ucelený kontrolní systém. Kontrolní systém revizních lékařů je nedílnou, samostatnou fází časového harmonogramu zpracování a vyúčtování faktur za péči poskytnutou jednotlivými zdravotnickými zařízeními v rámci smluvně dohodnuté doby splatnosti. V rámci tohoto časového prostoru byla revizními lékaři prováděna: •

Kontrola účelnosti, odůvodněnosti, rozsahu a cen vykázané zdravotní péče rozhodnutím v informačním systému o schválení, korigování či neschválení úhrady vykázané zdravotní péče

•

Cílené kontrolní návštěvy přímo ve zdravotnických zařízeních se zvláštním zřetelem na finančně nákladnou péči a na péči, u které byly zjištěny konkrétní nesrovnalosti při vykazování a to jak z hlediska časové frekvence, nebo dalších metodických podmínek stanovených ve vyhlášce MZ č. 134/1998 Sb. v platném znění, dále byly zaměřeny na soulad mezi péčí vykázanou a zapsanou v dokumentaci pojištěnce apod.

•

Následná analytická činnost zaměřená do historie vykázané zdravotní péče s možným dopadem do kontrolní činnosti

a) Kontrola účelnosti, odůvodněnosti, rozsahu a cen vykázané zdravotní péče prostřednictvím informačního systému Kontrola vykázané zdravotní péče v informačním systému probíhá již od samotného příjmu a pořízení faktury od zdravotnického zařízení za poskytnutou zdravotní péči, kdy prochází řadou kontrolních mechanizmů automatické kontroly vstupních údajů, jako je rodné číslo pojištěnce, platnost pojistné doby, platnost hodnot zdravotních výkonů, cen léčiv a zdravotnických prostředků, kontrola frekvenčních, a dalších přesně definovaných parametrů a dalších smluvně dohodnutých principů. V průběhu fáze prerevize faktury je prováděna tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 18 z 76

identifikace konkrétních nesrovnalostí a její přesná lokalizace pro odborné posouzení revizního lékaře, který rozhoduje o jejich schválení, korekci nebo zamítnutí ve fázi revize faktury. V případě, že dojde k jakékoliv korekci vykázané zdravotní péče, je dokumentována písemnou poznámkou revizního lékaře se zdůvodněním této korekce. Vždy je uveden příznak jména revizního lékaře, který toto rozhodnutí provedl. Pokud pro rozhodnutí revizního lékaře je nezbytná kontrolní návštěva, jsou v tomto časovém prostoru prováděny kontroly přímo ve zdravotnických zařízeních. Kontrolou v informačním systému bylo v hodnoceném období roku 2000 revidováno v průměru 145 tisíc účtů měsíčně. Každý z revizních lékařů zasáhl v průměru za celoroční období do 30,5 tisíce účtů, tj. 19,5% z celkového počtu vykázaných účtů od zdravotnických zařízení. Nejčastější zásah revizních lékařů byl z důvodů: • • • • • • • • •

nepovolené kombinace vykázaných výkonů neúměrné četnosti frekvenčně omezených výkonů nesprávného vykazování intenzivní péče neúměrného vykazování statimových vyšetření nepovoleného vykazování agregovaných výkonů do ošetřovacího dne u hospitalizovaných pacientů chybné vykazování TISS kódů na oddělení JIP a ARO nesprávného vykazování následující hospitalizace nesprávně indikované dopravy soukromým vozidlem nepovolených souběhů klinických vyšetření apod.

b) Kontrolní návštěvy ve zdravotnických zařízeních V průběhu roku 2000 provedli revizní lékaři celkem 134 kontrolních návštěv zdravotnických zařízení. Hlavní náplní kontrol bylo ověření souladu mezi péčí vykázanou a péčí zapsanou v dokumentaci pojištěnce, správnost a přiměřenost vykazování zdravotní péče, dodržování frekvenčních a dalších omezení vykazování zdravotních výkonů, vedení zdravotnické dokumentace a výklad správné metodiky vykazování, oblast indikace zdravotnických transportů a povolování cest soukromým vozidlem. Největší pozornost byla revizními lékaři věnována dlouhodobé nebo nákladné hospitalizační péči pacientů, a to jak poúrazových stavů, pooperačních stavů s komplikacemi, speciálních a nákladných vyšetření, opakovaných transportů v režimu RLP, nákladné péči o onkologicky nemocné pacienty apod. Součástí kontrolních návštěv byla i vzájemná informovanost o: • • • • • •

správných způsobech vykazování zdravotní péče nesrovnalostech vykazování péče se zaměřením na vysoké četnosti časově omezených zdravotních výkonů problematice vykazování zvlášť účtovaného materiálu při laparoskopických operacích zásadách vykazování intenzivní péče problematice vykazování PTCA sad a implantací stentů předepisování lázeňských návrhů apod.

V hodnoceném období bylo provedeno 5 kontrolních návštěv lázeňských a ozdravenských zařízení. Předmětem kontrolních návštěv byla vybavenost, ubytovací podmínky, schopnost přijímat pojištěnce se stanovenými indikacemi, kontrola léčebných plánů dle indikací a stravovací režim. tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 19 z 76

Ze všech kontrolních návštěv revizních lékařů jsou pořízeny „Zápisy o kontrolách poskytnuté zdravotní péče“ s výsledky a konkrétními opatřeními, které jsou předávány k vyjádření kontrolovaným zdravotnickým zařízením. c)

Výsledky a celkový efekt z kontrolní činnosti revizních lékařů

Kontrolní činnost z hlediska účelnosti, odůvodněnosti, objemu a cen zdravotní péče v průběhu roku 2000 provádělo v hlavním pracovním poměru 6 revizních lékařů a 2 revizní farmaceuti. Na základě dohod na krátké pracovní úvazky se na revizní činnosti podílelo 8 revizních lékařů, a to pro oblast některých specielních odborností jako je stomatologie, oftalmologie, gynekologie, psychiatrie, anesteziologie, onkologie apod. Výsledky kontrolní činnosti revizních lékařů byly v roce 2000 pravidelně měsíčně sledovány. Celoroční celkový záchyt revizních lékařů ve výši 28 milionů Kč představuje 3,5 % z celkového objemu vykázané zdravotní péče. Tuto částku však nelze jednoznačně charakterizovat jako konkrétní finanční úsporu. Důvodem byly paušální a limitní způsoby úhrad v některých segmentech zdravotní péče, s největším podílem u úhrad lůžkovým zařízením. Praktickým dopadem úspěšnosti revizní činnosti v systému limitací byl vliv na výši kontrolních parametrů paušálních plateb lůžkových zdravotnických zařízení v referenčním období. Naopak výsledky kontrolní činnosti revizních farmaceutů v oblasti léčiv a zdravotnických prostředků jsou konkrétním finančním přínosem za hodnocené období roku 2000. Záchyt revizními farmaceuty (retaxace) v oblasti léků, ortopedických pomůcek a zdravotnických prostředků předepsaných na recept nebo poukaz činil za rok 2000 celkem 1,3 milionu Kč. Největší záchyt byl v oblasti léků 1,165 mil. Kč. Zbylá část záchytu v hodnotě 145 tisíc Kč byla z oblasti ortopedických pomůcek a zvláštních pomůcek. Součástí kontrolní činnosti revizních lékařů a pracovníků způsobilých k revizní činnosti byla i schvalovací činnost v oblasti návrhů na lázeňskou péči a v oblasti výkonů, zdravotnických prostředků a léčivých přípravků, kde je nezbytný souhlas revizního lékaře. V roce 2000 prošlo tímto kontrolním systémem 2 429 návrhů na lázeňskou péči, schváleno z toho bylo 1 613 návrhů na komplexní lázeňskou péči pro dospělé pacienty, 435 návrhů na komplexní péči pro děti a 338 návrhů na příspěvkovou lázeňskou péči. Zamítnutých návrhů, které neodpovídaly Indikačnímu seznamu pro lázeňskou péči, bylo v hodnoceném ročním období celkem 43. V oblasti kontroly a schvalování žádostí o zvýšenou úhradu výkonů, léčivých prostředků a zdravotnických prostředků, u kterých je nezbytný souhlas revizních lékařů, bylo v roce 2000 posuzováno 4 378 žádostí. Úhrada všech žádostí o zvýšenou úhradu přesahujících částku 10 000 Kč, byla projednávána v samostatné komisi. Tato komise je tvořena zástupcem ekonomického, právního a dvěma zástupci zdravotního odboru. Schválení podléhají i žádosti o léčbu metodou in vitro fertilizace, kde jsou zákonem č. 48/1997 Sb., v platném znění definovány podmínky úhrady této metody. V rámci kontrolní činnosti v oblasti kvality ošetřovatelské péče u objemově největšího smluvního partnera – SZZ Mladá Boleslav probíhaly po celé hodnocené období pravidelné měsíční audity. V roce 2000 se na jednotlivých odděleních uvedeného zařízení uskutečnilo


celkem 72 auditů kvality „ošetřovatelské péče“. Každý měsíc prošlo auditem 6 oddělení nemocnice v rozložení nejméně 4 audity v ambulantních ordinacích a 2 audity na hospitalizačních odděleních. Každé oddělení bylo hodnoceno dle řady kritérií, jejichž výsledkem byl měsíční audit. Výsledky 12 měsíčních auditů jsou následující: • • •

ohodnocení stupněm č. 1 (nejvyšší stupeň kvality) ohodnocení stupněm č. 2 ohodnocení stupněm č. 3

2 8 2

Závěry hodnocení byly pravidelně při ukončení kalendářního měsíce projednávány mezi zástupci ZPŠ a SZZ. Tyto výsledky jsou podnětem pro management nemocnice ke zkvalitnění péče o pacienty. Mezi kontrolovaná kritéria kvality ošetřovatelské péče v auditu patřila: • • • • • • • • • •

viditelná označení přístupových a směrových cest na oddělení, stanici viditelné nošení jmenovek zdravotnických pracovníků dodržování ordinačních dob dodržování objednacích a čekacích dob fungující sociální zařízení dodržování dob podávání jídel teplota podávané stravy dodržování pitného režimu na lůžkách u nepohyblivých ležících pacientů přístupnost a funkčnost signalizačních zařízení úprava a čistota společně používaných prostor apod.

Současně proběhla k 1.4.2000 aktualizace šetření spokojenosti pojištěnců propuštěných z hospitalizace do domácího ošetřování. Toto šetření bylo prováděno jako anonymní dotazníková akce, kde byl pojištěncům propuštěným do domácího ošetření zasílán dotazník s možností výběru odpovědí na zhruba 10 otázek týkajících se spokojenosti s pobytem na lůžkovém oddělení. Tato aktivita ZPŠ byla prováděna u zdravotnických lůžkových zařízení ve třech oblastech s největším zastoupením našich pojištěnců, a to se souhlasem příslušného zdravotnického zařízení. Některé výsledky z této akce dokumentují následující grafy.

8 0

P ro c e n to

7 0

n á v r a tn o s ti d o ta z n ík ů v je d n o tliv ý c h n e m o c n ic íc h 6 9 ,5 8

6 0

4 3 ,9 9

5 0

4 1 ,9 7

4 0 3 0 2 0 1 0 0 S Z Z

M la d á B o le s la v

O r lic k á n e m o c n ic e R y c h n o v n .K .

H o r s k á n e m o c n ic e K r k o n o š e V r c h la b í


1,35

Spokojenost podle jednotlivých hledisek 1,3

1,25

1,2

1,15

1,1

1,05

1 Příjem na oddělení

Ochota lékařů a Informování o sester onemocnění

Informace o provedení vyšetření

Informování o Přístup dávkování léků zdravotnických pracovníků

Úroveň vizity

Úroveň úklidu

S tr u k tu r a r e s p o n d e n tů p o d le v ě k u 1 3 2 4 1 3 1 0

1 4 0 0

Vybavení pokoje a oddělení

1 2 4 0

1 2 0 0 1 0 0 0 8 0 0 6 0 0 4 0 0 2 0 0

1 4 4

0 m la d š í n e ž 2 0 le t

2 0

- 4 0

le t

S tru k tu ra re s p o n d e n tů 2 5 0 0

4 0

- 6 0

le t

s ta rš í n e ž 6 0

le t

p o d le d é lk y h o s p it a liz a c e

2 2 9 3

2 0 0 0

1 5 0 2 1 5 0 0 1 0 0 0

2 9 3

5 0 0 0 m é n ě

n e ž tý d e n

1

- 2

tý d n y

d é le

n e ž d v a

tý d n y


d)

Analytická činnost revizních lékařů

Ve spolupráci s odborem organizace a informačních systémů bylo v hodnoceném období roku 2000 provedeno několik účelově zaměřených analýz na zpětnou kontrolu zdravotní péče. Mezi nejrozsáhlejší patřila analýza souběžného vykazování výkonů, které jsou agregovány do ošetřovacího dne při hospitalizaci. Tyto výkony nemohou být při hospitalizaci pojištěnce vykazovány, neboť jsou hrazeny přímo v rámci ošetřovacího dne. V rámci těchto analýz byla identifikována zdravotnická zařízení s největším objemem takto vykázaných výkonů. V rámci této kontrolní činnosti bylo dosaženo od dvou finančně největších zdravotnických zařízení vrácení úhrady neoprávněně vyúčtovaných finančních částek. Další analýza byla zaměřena na kontrolu vykazování častých statimových vyšetření při hospitalizaci pojištěnců, zejména v souvislosti s nákladnou léčbou na oddělení intenzivní péče a na ARO. Identifikovaná zařízení, především vyšší klinická pracoviště s vysokou frekvencí vykazovaných vyšetření, byla na tuto skutečnost upozorněna při revizních návštěvách a byl dohodnut postup maximálně možné povolené frekvence. Na základě této analýzy byla provedena úprava prerevize, která bude jednoznačně identifikovat vyšší než povolenou frekvenci těchto vyšetření. V druhém pololetí roku 2000 byla provedena analýza dopravních výkonů a následně podrobná kontrola povolování cest soukromým vozidlem dle rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Byla zjištěna řada nedostatků, zejména při předepisování a povolování jízd do vzdálenějších zařízení, než je nejbližší pracoviště poskytující stejný rozsah zdravotní péče. Na základě těchto analýz byly provedeny revizní návštěvy u indikujících praktických lékařů. Následně byl zaveden příslušný schvalovací režim u cest, přesahujících vzdálenost nejbližšího zdravotnického zařízení, poskytujícího tuto péči. Dále byla provedena analýza lázeňské péče se zaměřením na počty lázeňských návrhů a opakující se lázeňskou léčbu. V této oblasti nebyly zjištěny závažné nedostatky. e) Další nástroje kontrolní činnosti Mezi další nástroje, které využívali revizní lékaři k revizní činnosti patřil denně aktualizovaný přehled nákladných pojištěnců, jejichž navazující poskytnutá zdravotní péče přesáhla částku 150 000 Kč. Tento soubor umožňuje revizním lékařům identifikovat nákladné pojištěnce, jejichž zdravotní péče je aktuálně připravena k revizi. Umožňuje celkový pohled na vykázanou zdravotní péči, vztahující se k jednomu rodnému číslu, dále poskytuje možnost nahlédnout do historie zdravotní péče pojištěnce, analyzovat péči na jednotlivá zdravotnická zařízení, odbornosti, uhrazené léky a zdravotnické prostředky, dopravu, diagnostiku apod. a zároveň umožňuje i nahlédnout do schvalovacího procesu nad touto péčí.


Obr. č. 4: Ukázka výstupu analýzy nákladného pojištěnce

4.4.

Zabezpečení činnosti pojišťovny hmotným investičním majetkem

Celková zůstatková hodnota hmotného investičního majetku pojišťovny činí 28 338 tis. Kč. Z tohoto objemu největší podíl představuje hodnota budovy sídla pojišťovny včetně pozemku, která činí 20 229 tis. Kč (71 %). Významově i objemově druhou skupinou je hodnota strojů a zařízení, která v sobě zahrnuje především hardware počítačové sítě pojišťovny. Tato síť je průběžně rozšiřována tak, aby byla schopna uspokojit narůstající nároky na zpracování dat v souvislosti se zvyšujícím se počtem pojištěnců a zejména se zvyšující se heterogenitou systémů financování zdravotní péče. V roce 2000 byla realizována další modernizace počítačové sítě, především nákupem serveru RM 400E. Došlo rovněž k částečné obměně vozového parku. Zůstatková hodnota strojů a zařízení k 31.12.2000 činí 5 902 tis. Kč. Softwarové vybavení je v hodnotě 552 tis. Kč. Zbývající část (1 655 tis. Kč) představují zálohy vydané na pořízení hmotného majetku, především komponent informačního systému, neuvedeného do užívání v roce 2000. 4.5.

Zdravotní politika

Zdravotní politika ZPŠ je determinována jejím regionálním charakterem. V regionech působnosti je naším cílem posilování uvědomění pojištěnců v péči o jejich zdraví, a to zejména realizací preventivních zdravotních programů. Nezbytnou podmínkou pro naplnění těchto cílů je zprostředkování kvalitní a dostupné zdravotní péče pojištěncům cestou úzké spolupráce s regionálními zdravotnickými zařízeními. 4.5.1. Používané mechanismy úhrad ambulantním, lůžkovým a ostatním zdravotnickým zařízením Na základě výsledků dohodovacího řízení o cenách zdravotní péče na 1. a 2. pololetí roku 2000, vydaných ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 11/1999 pro 1. pololetí a č. 7/2000 pro 2. pololetí a dále pak na základě rozhodnutí vlády č. 1374 ze dne 22.12.1999 pro tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 24 z 76

1. pololetí a č. 187/2000 Sb. ze dne 26.6.2000 pro 2. pololetí 2000, financovala ZPŠ zdravotní péči v jednotlivých segmentech následovně: Oblast praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost 1) Kombinovaná kapitačně výkonová platba a) se základní sazbou ve výši 29, - Kč (v 1. pololetí 2000 28, - Kč) na jednicového registrovaného pojištěnce. Hodnota bodu pro výkony hrazené mimo kapitační platbu a při poskytnutí péče nutné a neodkladné za neregistrované pojištěnce činila 0,70 Kč. b) diferencovaná kombinovaná kapitačně výkonová platba byla nabízena všem praktickým lékařům v okrese Mladá Boleslav. Dále pak praktickým lékařům v okresech Trutnov, Rychnov nad Kněžnou a Jičín kteří měli více než 50 zaregistrovaných fyzických pojištěnců jako druhá alternativa. Příslušné regulační koeficienty na 2. a 4. čtvrtletí 2000 byly oznámeny písemně bez dalšího samostatného dodatku smlouvy. 2. Kombinovaná kapitačně výkonová platba s dorovnáním kapitace u lékařů, kteří mají menší počet jednicových registrovaných pojištěnců než je 70 % celostátního průměrného počtu, a to s dorovnáním úhrady, odpovídajícím až 90% celostátního průměru. 3. Pro praktické lékaře, kteří neregistrují žádné pojištěnce ZPŠ, hodnota bodu pro výkony péče nutné a neodkladné za neregistrované pojištěnce činí 0,70 Kč. Oblast stomatologie Úhrada na základě platných sazeb dohodnutých dohodovacím řízením a vyhlášených v čl. 2 Věstníku MZ ČR č. 11/1999 pro 1. pololetí resp. č. 7/2000 pro 2. pololetí 2000. Oblast ambulantních specialistů 1. Úhrada na základě platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu ve výši 0,85 Kč (v 1. pololetí 0,80 Kč) s časovou limitací podle zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění (12 hodin na kalendářní den), kdy celková výše úhrady činila maximálně 100 % (v 1. pololetí 101%) porovnávacího objemu úhrady za příslušné kalendářní čtvrtletí 1999 za podmínek sjednaných v rámci Dohodovacího řízení o cenách zdravotní péče. 2. Úhrada na základě platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu ve výši 1,00 Kč s časovou limitací podle zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění (12 hodin na kalendářní den), kdy celková výše úhrady činila maximálně 100% porovnávacího objemu úhrady za příslušné kalendářní čtvrtletí 1998 (v 1. pololetí maximálně 92% porovnávacího objemu úhrady za příslušné kalendářní čtvrtletí 1999). Porovnávací objem úhrady ve 2. pololetí byl roven součinu objemu úhrady v odpovídajícím čtvrtletí roku 1998 a koeficientu změny počtu ošetřených pojištěnců, který se rovnal podílu počtu ošetřených jedinečných rodných čísel v 1. čtvrtletí 2000 ku 1. čtvrtletí 1999, za podmínek sjednaných v rámci Dohodovacího řízení o cenách zdravotní péče a uveřejněných ve Věstníku MZ č. 7/2000. V individuálních případech na základě písemné žádosti bylo možné ze závažných důvodů upravit maximální limit úhrady po vyhodnocení příslušného čtvrtletí. tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 25 z 76

3. U zdravotnických zařízení s malým objemem péče (méně než cca 5 000,- Kč v jednotlivých čtvrtletích 1999 nebo méně než 15 000 Kč ve 4. čtvrtletí 1999) úhrada na základě platného Seznamu výkonů s časovou limitací podle zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění (12 hodin na kalendářní den) s hodnotou bodu 1,- Kč bez maximálního limitu úhrady. Hemodialyzační péče poskytovaná ambulantními zdravotnickými zařízeními Týkalo se zdravotnických zařízení uvedených v příloze Věstníků. 1. Úhrada na základě platného Seznamu zdravotních výkonů s hodnotou bodu ve výši 1,00 Kč do limitu času nositele výkonu 12 hodin na kalendářní den. Úhrada režijních nákladů zdravotních výkonů 18521,18522, 18530, 18550, 18560, 18570, 18580 a 18590 ve výši 4 body/minuta výkonu. 2. Sazba za akutní hemodialýzu ve výši 3 900,- Kč. Oblast komplementu 1. Paušální platba odvozená z porovnávacího objemu úhrady a počtu bodů z referenčního období, kterým je příslušné čtvrtletí roku 1999. Tato varianta byla poskytována pouze na základě písemné žádosti zdravotnického zařízení. 2. Úhrada na základě platného Seznamu výkonů s časovou limitací podle zákona č. 48/1997 Sb. v platném znění (12 hodin na kalendářní den) s hodnotou bodu 0,80 Kč pro odbornosti 222, 801-807, 812-823,999 a 1,00 Kč pro odbornost 809. Oblast dopravní zdravotní služby a zdravotnické záchranné služby Úhrada na základě platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu 0,95 Kč (v 1. pololetí 0,85 Kč) u odbornosti 709, u odbornosti 989 hodnota bodu 0,85 Kč. U dopravních výkonů paušální úhrada na základě sazeb za 1 km, vycházejících z hodnoty bodu 0,85 Kč až 1,- Kč. Lékařská služba první pomoci - odbornost 003 Úhrada na základě platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu 0,85 Kč. Oblast fyzioterapie v ambulantních zdravotnických zařízeních - odbornost 902 a 918 Úhrada na základě platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu 0,87 Kč do limitu času nositele výkonu 10 hodin pracovní den. Úhrada režijních nákladů zdravotních výkonů odbornosti 918 ve výši 2 body/minuta výkonu. Domácí zdravotní péče 1. Úhrada podle platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu 0,55 Kč do limitu času nositele výkonu 12 hodin na kalendářní den. 2. Podle typu provozu zdravotnického zařízení


• •

Úhrada podle platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu 1,- Kč do limitu času nositele výkonu 8 hodin na kalendářní den, je-li zdravotní péče poskytována 7 dní v týdnu. Úhrada podle platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu 1,- Kč do limitu času nositele výkonu 8 hodin na pracovní den, není-li zdravotní péče poskytována 7 dní v týdnu.

Lázeňská péče Úhrada podle cenových ujednání s jednotlivými poskytovateli lázeňské péče na základě zásad dohodnutých zdravotními pojišťovnami se zástupci profesního sdružení poskytovatelů a s přihlédnutím k cenovému výměru Ministerstva financí ČR. Nesmluvní zdravotnická zařízení Úhrada nutné a neodkladné péče podle platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu 0,80 Kč. V oblasti stomatologie úhrada na základě platných sazeb dohodnutých dohodovacím řízením. Oblast lůžkových zdravotnických zařízení 1. Paušální úhrada podle rozhodnutí vlády ČR č. 1374 ze dne 22.12.1999 s výkonovou hodnotou bodu 0,85 Kč pro 1. pololetí a Nařízení vlády č. 187/2000 Sb. ze dne 26. června 2000 pro 2. pololetí s výkonovou hodnotou bodu 0,87 Kč. V souladu s Nařízením vlády č. 187/2000 Sb., byl ve 2. pololetí u zdravotnických zařízení poskytujících specializovanou a superspecializovanou péči (viz. příloha č. 2 Nařízení vlády), která účtovala v součtu za 3. a 4. čtvrtletí 1999 více než 300 000 Kč, použit celostátní koeficient zohledňující přesuny pojištěnců mezi zdravotními pojišťovnami, u ostatních zařízení byl použit okresní koeficient. 2. U nemocnic s malým a nepravidelným objemem poskytované péče úhrada podle platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu 0,87 Kč (v 1. pololetí 0,86 Kč). 3. Smlouva se SZZ Mladá Boleslav na principech schválených Správní a Dozorčí radou ZPŠ dne 23.4.1997. Odborné léčebné ústavy 1. Úhrada paušálními sazbami pouze na základě písemné žádosti. 2. Úhrada na základě sazeb za ošetřovací den v rozmezí 450,- až 900,- Kč, vycházejících z hodnoty bodu 1,- Kč. Léčebny dlouhodobě nemocných 1. Úhrada paušálními sazbami pouze na základě písemné žádosti. 2. Úhrada podle platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu 1,- Kč, přičemž hodnota režie přiřazené k bodové hodnotě ošetřovacího dne byla navýšena o 30 bodů a lékový paušál byl navýšen o 5 Kč oproti 2. pololetí 1999 (v 1. pololetí bez navýšení).


Zdravotní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních vykazujících výhradně kód OD 00005 Úhrada podle platného Seznamu výkonů s hodnotou bodu 1,- Kč. 4.5.2. Používané regulační mechanismy a srážky Od 1. července 1997 došlo ke změně způsobu financování zdravotní péče odklonem od výkonového systému k systémům na bázi paušálních úhrad, kterými se ze zdravotnictví vytratila motivace ke zvyšování kvality poskytované zdravotní péče a které vedly ke snížení její dostupnosti, na druhé straně se však díky těmto systémům podařilo stabilizovat finanční situaci většiny zdravotních pojišťoven i zdravotnických zařízení. Cílem ZPŠ a smyslem regulačních mechanismů a vyvíjených analytických nástrojů v těchto podmínkách je nalezení optimální rovnováhy mezi kvalitou a dostupností poskytované péče a její finanční náročností, při respektování stanovených systémů úhrad. Praktičtí lékaři Smyslem perspektivního systému financování praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost, který ZPŠ již déle než dva roky uplatňuje, je diferenciací úhrad v prostředí KKVP motivovat lékaře ke zvýšené péči o své zaregistrované pojištěnce, k zájmu o sledování kvality poskytované zdravotní péče, k zájmu o koordinovaný pohyb pacientů po systému, k zájmu o komplexní zdravotní stav pacienta. Motivace je postavena ekonomicky tak, aby praktičtí lékaři profitovali z efektivně poskytované péče s využitím principů disease managementu. Cílem zavedení tohoto systému je posílení úlohy a vlivu praktických lékařů, která v minulosti nebyla náležitě doceněna. Jejich úloha je v roli tzv. rodinných lékařů, kteří nejen o své pacienty sami pečují, ale i koordinují péči o jejich zdravotní stav v jiných zdravotnických zařízeních. Spolu se změnami v odměňování ambulantních specialistů se dá předpokládat i narovnání stávajících, paušálem deformovaných vazeb přenesením péče od nemocnic k ambulantním specialistům a od nich právě k praktickým lékařům. Ambulantní specialisté V oblasti ambulantních specialistů respektuje ZPŠ regulační mechanismy vyhlašované Věstníkem o financování zdravotní péče na příslušné období. Tyto regulace spočívají v objemovém či časovém zastropování nereálné úhrady. Je nanejvýš žádoucí, aby bylo přistoupeno k liberalizaci regulačních mechanismů i v tomto segmentu a návratu do reálných úhrad. Roli ambulantních specialistů je třeba posunout do roviny konziliárních, dispenzárních a diagnostických odborných pracovišť, která pracují na objednávku praktického lékaře. Praktický lékař je rovněž i základním a hlavním regulátorem tohoto segmentu zdravotní péče. Je to on, který sdílí riziko za náklady v tomto segmentu prostřednictvím diferencované kapitační platby. Lůžková zdravotnická zařízení Systém plateb u rozhodujících lůžkových zařízení byl i v roce 2000 postaven na paušálních platbách, jejichž výše byla vyčíslována na základě stále komplikovanějších algoritmů. Protože do segmentu nemocnic plyne polovina všech finančních prostředků ZPŠ a paušální systémy úhrady nezaručují efektivní využití těchto prostředků ve prospěch kvality a tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 28 z 76

dostupnosti péče o pojištěnce, zaměřilo se úsilí analytiků a programátorů ZPŠ v roce 2000 především na tento segment. Pro revizní lékaře tak byla připravena řada interaktivních analýz, které jim umožňují detailní pohled na chování jednotlivých zdravotnických zařízení. Analýza průběhu hospitalizace Předmětem této analýzy jsou jednotliví hospitalizovaní pojištěnci, u nichž je analyzován průběh jejich léčby z hlediska počtu bodů a počtu vykázaných výkonů v jednotlivých dnech.

Obr. č. 5: Ukázka výstupu z analýzy průběhu hospitalizace Takto zkonstruovaná křivka je porovnávána s optimální křivkou průběhu hospitalizace – inverzní exponenciální křivkou, která vychází z předpokladu, že v prvních dnech hospitalizace jsou náklady na léčbu nejvyšší a postupně se snižují až do propuštění pacienta do domácího léčení. Revizní lékaři se potom zabývají těmi případy, jejichž průběh neodpovídá tomuto optimálnímu stavu. Analýza migrace pojištěnců mezi nemocnicemi V rámci tohoto analytického nástroje jsou zkoumány přesuny pacientů mezi jednotlivými lůžkovými zařízeními. U každé nemocnice je možno graficky znázornit, do kterých lůžkových zařízení své pacienty odesílá k dalšímu ošetřování a naopak kolik pacientů a ze kterých zařízení přebírá. Tento proces je pak možno rovněž sledovat v rámci časové řady tak, aby bylo možné posoudit eventuální spekulativní chování nemocnic v souvislosti s různými způsoby financování zdravotní péče. Podíl předávaných a přebíraných pacientů může rovněž sloužit jako kriterium hodnocení kvality práce nemocnice.


Obr.č. 6: Ukázka výstupu z analýzy migrace pojištěnců

Globálním analytickým nástrojem, který byl vyvinut v závěru roku 2000 je analýza nákladovosti pojištěnců ZPŠ podle data jejich vstupu do pojišťovny a podle poboček. Z pohledu uživatele tohoto programu je vlastní analýza nákladovosti nových pojištěnců postavena na matici, ve které je v jednotlivých sloupcích znázorněno analyzované období tj. jednotlivá čtvrtletí, a to od 3. čtvrtletí 1997 a jednotlivé řádky představují nástupy nových pojištěnců v zákonných přestupních termínech. Tato matice je naplňována daty o „chování“ pojištěnců v systému veřejného zdravotního pojištění z těchto pohledů: • • • • •

počty pojištěnců věk pojištěnců body vykázané za zdravotní péči materiál, tj. náklady na léky a zdravotnické prostředky zdravotní péče vyjádřená v Kč

Připravený program dále umožňuje volbu analyzovaných období a způsoby přepočtu, tj. nastavení veškerých kriterií analýzy. Program je uživatelsky vysoce komfortní a ve velice krátkém čase (sekundy) poskytne informaci o požadovaných datech. Pro ilustraci je uvedena ukázka vybrané obrazovky tohoto programu, ve které je možné mimo jiné posoudit nákladovost pojištěnců v jednotlivých nástupních termínech absolutně i v relaci k původnímu kmeni pojišťovny. Jednoznačně z této analýzy vyplývá, že nově příchozí pojištěnci v každém nástupním termínu znamenají vyšší čerpání nákladů na zdravotní péči. Potvrzuje to tedy fakt, že změnu pojišťovny vyhledávají vesměs pacienti a ne ekonomicky aktivní pojištěnci, jak je mnohdy


prezentováno v mediích. V delším časovém horizontu je však patrné, že kulminace čerpání zdravotní péče při nástupu se postupně normalizuje.

Obr. č. 7: Ukázka výstupu z analýzy nákladovosti pojištěnců podle data vstupu do ZPŠ

4.5.3. Realizace výsledků výběrových řízení na začleňování lůžkových zařízení do sítě smluvních zařízení Při zajišťování potřeb svých pojištěnců v oblasti dostupnosti zdravotní péče vycházela ZPŠ i v roce 2000 ze stanovisek vyhlašovatele výběrových řízení na ústavní péči podle § 46 a následujících zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění a ze zřizovacích dokumentů příslušných lůžkových zdravotnických zařízení. Vyjádřením tohoto principu je smluvní politika ZPŠ, která je podrobně popsána v kapitole 4.6.

4.5.4. Zdravotní a léková politika Cíle zdravotní politiky pro rok 2000 vycházely z jednotné základní filosofie ZPŠ. Naplňování těchto cílů, které jsou uvedeny níže, je zřejmé z jednotlivých kapitol výroční zprávy: • •

zajištění kvalitní, dostupné a odpovídající zdravotní péče pojištěncům při zachování kreditu solidního finančního partnera na trhu veřejného zdravotního pojištění prosazování převážně regionálního charakteru pojišťovny


• • • • • • • • • • •

zabezpečení dostatečné a kvalitní sítě poskytovatelů zdravotní péče, včetně vyšších klinických a specializovaných pracovišť zabezpečení objektivní úhrady účelně poskytnuté zdravotní péče cílenou činností revizních lékařů za účelem zabránění nehospodárnému vynakládání prostředků z veřejného zdravotního pojištění snaha o postupnou stabilizaci způsobů úhrad zdravotní péče posílení role praktických lékařů jako koordinátorů zdravotní péče svých registrovaných pojištěnců včasná a průběžná informovanost pojištěnců o rozsahu poskytovaných služeb posilování vědomí pojištěnců o nutnosti aktivního zapojení do péče o své zdraví individuální přístup k pojištěncům při řešení problematiky v oblasti péče o své zdraví poskytování přehledů o vykázané a uhrazené zdravotní péči pojištěncům orientace na zdravotní výchovu a na výchovu ke zdravému životnímu stylu svých pojištěnců se zvláštním přihlédnutím k dětem a mládeži zlepšování zdravotního stavu populace realizací vlastních preventivních zdravotních programů s cílem předcházení vzniku závažných onemocnění nebo zmírnění jejich následků podpora nových léčebných metod

V oblasti lékové politiky se při úhradě léčiv a zdravotnických prostředků ZPŠ řídila platným číselníkem léčiv a zdravotnických prostředků, vydávaným v návaznosti na vyhlášku MZ ČR č. 57/1997 Sb., v platném znění, kterou se stanovily léčivé přípravky plně hrazené ze zdravotního pojištění a výše úhrad jednotlivých léčivých látek. Všechny lékařské předpisy a poukazy na zdravotnické prostředky vyúčtované ZPŠ podléhaly systému kontrolních mechanismů, kterými byla zaručena platba za pojištěnce ZPŠ, v aktuálně platných úhradách, v množství a síle odpovídající lékařskému předpisu. Nákladná léčiva (např. pro léčbu roztroušené sklerózy mozkomíšní, citrulinémie apod.) byla ve zvýhodněných cenách zajišťována pro pojištěnce centrálním nákupem přes vybrané lékárny. Léčiva a zdravotnické prostředky, jejichž úhrada je vázána na souhlas revizního lékaře, přesahující částku 10 000 Kč, stejně jako léčiva pro léčbu metodou in vitro fertilizace, procházela přes posouzení samostatné interní komise ZPŠ. Současně byla v hodnoceném období zabezpečena spolupráce s regionálním antibiotickým střediskem, pravidelnou měsíční kontrolou předepsaných vázaných antibiotik pro pojištěnce ZPŠ. V rámci sledování nákladů byly i v roce 2000 prováděny analytické rozbory na léčiva dle ATC skupin, rozbory souběžné preskribce léčiv na recepty a hospitalizace pojištěnců, analýzy preskribce léčiv vázaných indikačním omezením apod. V průběhu roku 2000 došlo k navázání odborné spolupráce s katedrou sociální a klinické farmacie UK, Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Výsledky této spolupráce na téma farmakoepidemiologický pohled na užívání léčiv se zaměřením na hypolipidemika v mladoboleslavském regionu byly představeny na odborném semináři pro lékařskou veřejnost.


4.6.

Smluvní politika, síť smluvních zdravotnických zařízení a její parametry

Územní síť smluvních zdravotnických zařízení ZPŠ se tvořila v průběhu uplynulých let dle potřeb pojištěnců a v roce 2000 ji již bylo možno považovat za stabilizovanou a vyrovnanou, principiálně určenou regionálním charakterem ZPŠ. Protože tento princip v základu vyjadřuje potřeby pojištěnců, byl přijat Správní radou ZPŠ v prosinci 1995 za základ cílevědomé tvorby sítě smluvních zdravotnických zařízení, který začal být z praktického hlediska naplňován od počátku roku 1996. Zcela v duchu zmíněné strategie se nachází sídlo většiny smluvních partnerů ZPŠ v regionech severně až severovýchodně od Prahy, konkrétně v okresech Mladá Boleslav, Trutnov, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Jičín, Nymburk, Mělník, Česká Lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Ústí nad Orlicí, Kolín, Náchod, Hradec Králové a samozřejmě v celé aglomeraci Prahy. Ve jmenovaných okresech byla péče o pojištěnce zajištěna v plném spektru nezbytných zdravotnických oborů. Nadregionální, specializovaná či vysoce specializovaná zdravotní péče byla smluvně pokryta příslušnými pracovišti, bez ohledu na jejich teritoriální umístění, neboť již z pojmu označení vyplývá, že jejich působnost není dána místně, ale věcně, tedy zdravotní péčí, kterou tato zařízení poskytují. Za základ péče o své pojištěnce mimo shora vyjmenované okresy své působnosti považovala ZPŠ taktéž v roce 2000 nemocnice, které disponují jak lůžkovou kapacitou, tak odbornými ambulancemi. Tato zařízení jsou tudíž schopna saturovat základní zdravotní péči, kterou potřebují pojištěnci ZPŠ, nacházejí-li se mimo region působnosti své zdravotní pojišťovny, povětšinou z důvodu operativní mobility obyvatelstva a tomu odpovídající migrace. V každém z okresů mimo region své působnosti aktualizovala ZPŠ i v roce 2000 též síť primárních poskytovatelů zdravotní péče, tedy praktické lékaře pro dospělé a praktické lékaře pro děti a dorost, případně ambulantní specialisty. Vyvstala-li v průběhu roku 2000 potřeba doplnění sítě ambulantních smluvních zdravotnických zařízení ZPŠ, dělo se tak po splnění veřejnoprávních předpokladů na straně poskytovatele zdravotní péče. Případné doplňování sítě smluvních zdravotnických zařízení probíhalo za splnění zákonné povinnosti, uvedené v ustanovení § 46 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, tedy po provedeném výběrovém řízení. Taktéž při potřebě dotváření sítě smluvních lůžkových zdravotnických zařízení vycházela ZPŠ v roce 2000 ze své dlouhodobé strategie pro uzavírání smluvních vztahů, která byla doporučena Dozorčí radou ZPŠ a schválena Správní radou ZPŠ již v roce 1995. Tato strategie upravuje vytváření sítě smluvních zdravotnických zařízení ve vazbě na potřeby pojištěnců ZPŠ, tedy na základě hlediska subjektivních potřeb zdravotní pojišťovny pro zabezpečení zdravotní péče o své pojištěnce. Je možno konstatovat, že při naplňování své smluvní strategie (subjektivního kritéria potřeb) vycházela ZPŠ v roce 2000 z objektivních možností daných zřizovacími dokumenty těchto lůžkových zařízení a stanovisky vyhlašovatele výběrových řízení na ústavní péči podle § 46 a následujících zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění.


Tabulka MT/16/00-smluvZZ „Soustava smluvních ZZ dle kategorií“ Kategorie smluvních zdravotnických zařízení Ambulantní zdravotnická zařízení (ZZ) * Z toho - praktický lékař pro dospělé (odb.001) - praktický lékař pro děti a dorost (odb.002) - praktický zubní lékař (odb.013 - 015, 019) - ambulantní specialisté celkem V tom: - chirurgie (odb.501 - 602) - interna (odb.101 - 109, 202) - gynekologie (odb.603,604) - ORL (odb.701, 702, 704) - oční (odb.705) - alergologie (odb.207) - neurologie (odb.209,210) - ortopedie (odb.606,607) - kožní (odb.404 - 406) - psychiatrie (odb.305 - 309) - rehabilitace (odb.201) - ostatní ambulantní specialisté** Lůžková ZZ - nemocnice - OLÚ (kromě LDN a ZZ vykaz.výhradně kód OD 00005 v tom: psychiatrické rehabilitační TRN ostatní - LDN (samost.ZZ vykaz.kód OD 00024) - samostatná ZZ vykaz.výhradně kód OD 00005 Ambulantní zařízení poliklinického typu Home care (odb. 911 a 925) Rehabilitační ZZ (odb.902 a 918) ZZ komplementu (odb. 222, 801 - 805, 807, 809, 812 - 823) Stacionáře Lázně Ozdravovny Dopravní zdravotní služba Pracoviště LSPP Záchranná služba (odb.709) Lékárny a výdejny PZT Ostatní smluvní ZZ ***) CELKEM smluvní ZZ

Počet ZZ Index k 31.12.1999 k 31.12.2000 r.00/r.99 2 610 2 784 1,07 497 551 1,11 326 324 0,99 653 699 1,07 1 134 1 210 1,07 113 113 1,00 148 145 0,98 162 168 1,04 72 78 1,08 90+117 97+136 1,08+1,16 34 40 1,18 48 48 1,00 69 75 1,09 64 65 1,02 59 71 1,20 54 56 1,04 104 118 1,13 200 213 1,07 139 135 0,97 45 44 0,98 12 12 1,00 5 6 1,20 6 6 1,00 22 21 0,95 16 34 2,13 0 1 131 110 0,84 33 40 1,21 72 87 1,21 100 106 1,06 1 1 1,00 54 60 1,11 7 8 1,14 59 56 0,95 8 11 1,38 40 43 1,08 514 590 1,15 9 8 0,89 3 838 4 163 1,08


** ostatní zdravotní odbornosti: 302) 706) 901) 903) 402) 403) 708) 208) 205) 914)

dětská kardiologie urologie klinická psychologie logopedie klinická onkologie radioterapie ARO lékařská genetika TRN rentgenový laborant

*** ostatní zdravotnická zařízení 1) 01074000 2) 01106000 3) 03064000 4) 04599000 5) 86931000 6) 54711000 7) 06301000 8) 08011000

4.7.

Ústav lékařské kosmetiky (odb. 501, 101, 603, 404, 305, 201, 606, 014) Klinika J. Svobody (odb. 101, 207, 107, 108) S.O.M. Praha (odb. 918, 902, 201, 001) Sanatorium Pronatal (odb. 603, 706) Nestátní ZZ Odra (odb. 606, 918) Centrum zdravotní a sociální pomoci Liberec(odb. 305 – 308, 918, 705, 201) Centrum komplexní diagnostiky (odb. 101, 207, 102) Gerontologické centrum (001, 918, 101, 705, 201, 305, 603, 404)

Další služby

V roce 2000 poskytovala ZPŠ svým pojištěncům další služby, které svým charakterem lze rozdělit na: • •

Zdravotní preventivní programy a akce Pojištění léčebných výloh v zahraničí (produkt České pojišťovny a.s.)

4.7.1. Zdravotní preventivní programy a akce ZPŠ nabízela v roce 2000 svým pojištěncům aktivity, které přesahovaly rámec běžné zdravotní péče. Svým charakterem představovaly rozšířenou preventivní zdravotní péči, která zasahovala do všech tří oblastí prevence. Financování těchto aktivit probíhalo z fondu prevence. Jednotlivé preventivní programy a aktivity měly stanoveny specifické kódy výkonů, podle kterých probíhalo jejich financování a zároveň mohla být sledována účast a přínos zdravotních programů. Metodika způsobu vykazování jednotlivých zdravotních programů byla vydána prostřednictvím metodických pokynů ZPŠ, zpracovaných zdravotním odborem, které byly rozeslány zdravotnickým zařízením, která na realizaci programů spolupracovala. 1.

Oblast primární prevence

Do této oblasti byly zahrnuty aktivity na: • podporu očkování proti klíšťové encefalitidě • podporu očkování proti chřipce


• • • a)

podporu očkování proti hepatitidě B podporu očkování proti Haemophilus infuenzae (Hib) podporu zdravotní výchovy, prevence a zdravého životního stylu Podpora očkování proti klíšťové encefalitidě

ZPŠ poskytuje pojištěncům finanční příspěvek na třetí dávku očkování a přeočkování bez věkového omezení. Zájem o tento typ očkování mezi pojištěnci neustále stoupá. V roce 2000 bylo poskytnuto celkem 1 187 příspěvků. 1400

1187

1200 893

1000 800

685

600

446

400 200 0 1997

b)

1998

1999

2000

Podpora očkování proti chřipce

Finanční příspěvek na očkování proti chřipce, bez omezení na věk a použitou očkovací látku. Za rok 2000 bylo poskytnuto celkem 227 příspěvků. 2 5 0

2 2 7

2 0 0 1 5 0

1 6 8 1 1 0

1 0 0 5 0 0 1 9 9 8

c)

1 9 9 9

2 0 0 0

Podpora očkování proti hepatitidě B

Druhým rokem realizovaná aktivita na podporu imunity proti hepatitidě typu B formou příspěvku na očkovací látku Engerix a Twinrix. Do okruhu pojištěnců patřily děti - diabetici ve věku do 19 let a z okruhu zdravé dětské populace děti v rozmezí věku od 11 do 19 let. Celkem bylo poskytnuto 345 příspěvků.


4 0 0 3 5 0 3 2 2 1

0 5 0 5

0 0 0 0

3 4 5

1 9 8

1 0 0 5 0 0 1 9 9 9

d)

2 0 0 0

Podpora očkování proti Haemophilu influenzae

Tato aktivita byla zahájena v roce 2000 a byla určena dětem ve věku do 5 let. Celkem bylo poskytnuto 131 příspěvků. e) •

Podpora zdravotní výchovy, prevence a zdravého životního stylu Realizace výchovného projektu

V průběhu roku 2000 probíhala poslední fáze realizace výukových programů „Zdravý styl života“ ve spolupráci s Domem dětí a mládeže v Mladé Boleslavi. Za období realizace od roku 1998 se do této aktivity zapojilo 35 škol. Výukových programů se zúčastnilo téměř 4 000 dětí a 180 dospělých. K výuce byly použity tématicky zaměřené sešity. Výchovný projekt byl zařazován do předmětu vlastivědy nebo přírodovědy. Poskytnuté materiály, týkající se dětí z mateřských škol, byly všechny použity. Materiály pro I. stupeň základních škol, které nebyly zcela vyčerpány, budou použity pro školní rok 2000/2001. Celý projekt splnil očekávání, děti se aktivně zapojovaly do práce s obrázkovými materiály. •

Podpora zdravého životního stylu - podpora významu pitného režimu u dětí

V závěru roku 2000 bylo pro naše dětské pojištěnce připraveno vánoční překvapení, které bylo zaměřeno na podporu významu pitného režimu u dětí. Dostatečný přísun tekutin je pro dětský organismus nepostradatelný zejména v době zvýšené nemocnosti, při tělesné a duševní zátěži, v době zotavování se po nemoci apod. Proto byla na doporučení dětských lékařů zorganizována předvánoční preventivní akce pod heslem "Každý doušek zdravé vody pomůže ti do pohody". V průběhu jednoho měsíce obdrželo téměř 12 000 dětí ve věku od 3 do 15 let multivitamínový rozpustný nápoj obohacený jodem a sportovní láhev na přípravu nápojů. Celá akce byla doplněna odpovědní anketou, týkající se významu pitného režimu u dětí. Dětem mladším 3 let byl poskytnut ovocný nápoj odpovídající tomuto věku. Akce byla hrazena z části z prostředků fondu prevence a částečně z provozního fondu. tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 37 z 76

2.

Oblast sekundární prevence

Zdravotní programy v této oblasti byly zaměřeny především na vyhledávání časných stádií vzniku závažných onemocnění • • • • • • a)

prevence karcinomu prsů prevence kolorektálního karcinomu prevence osteoporózy prevence karcinomu prostaty prevence pomocí polysomnografie prevence ischemické choroby srdeční Prevence karcinomu prsů

Pokračování preventivního programu, který byl zahájen v roce 1999. Cílem tohoto programu bylo včasné detekování patologických útvarů prsu zejména u mladších žen. Doporučená věková hranice pro tuto prevenci byla stanovena od 30 let věku. Program byl realizován na třech pracovištích v Mladé Boleslavi a ani v období roku 2000 se nám nepodařilo tento program zavést do oblasti Vrchlabí a Kvasin. V Pírkově sanatoriu probíhalo vyšetření na speciálním trojrozměrném sonografickém přístroji. Bylo vyšetřeno celkem 634 žen, u 334 žen byly zjištěny patologické změny v prsu a byly doporučeny do prsních poraden do dispenzární péče a sledování. U 36 pacientek proběhly miniinvazivní výkony, tj. punkce cysty prsu a biopsie. Histologicky byl verifikován karcinom prsu u 3 žen. Ve SZZ Mladá Boleslav bylo prováděno převážně mamografické vyšetření. Celkem bylo takto vyšetřeno 2099 žen, s pozitivním záchytem 77 méně závažných případů a s prokázaným záchytem zhoubného nádoru celkem u 10 žen. V odborné ambulanci na poliklinice ve firmě ŠKODA AUTO a.s. bylo provedeno 20 vyšetření s 2 méně závažnými záchyty, kdy ženy byly předány na sledování do mamologické poradny. Celkem vyšetřeno 2 753 žen Počet méně závažných záchytů 413 žen Počet záchytů zhoubného nádoru 13 Z výsledků programu realizovaného v roce 2000 vyplývá, že na okruh 1000 vyšetřených žen připadá výskyt téměř 5 zhoubných nádorů prsu. O závažnosti tohoto onemocnění svědčí i údaje v následující tabulce: 1999 2000 b)

Počet vyšetření 3 601 2 753

Počet záchytů 7 13

% 0,19 0,47

Prevence kolorektálního karcinomu

Program byl určen pro pojištěnce starší 40 let a byl realizován jako vyšetření na okultní krvácení pomocí Haemoccult testů předávaných v ordinacích praktických lékařů. Tyto testy zabezpečila a praktickým lékařům předala ZPŠ. Program byl v plné šíři realizován do konce měsíce června 2000. S platností od 1. července došlo k legislativní úpravě v rozsahu tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 38 z 76

preventivních prohlídek u praktických lékařů, kde stanovení okultního krvácení bylo zařazeno do hrazené zdravotní péče. Přesto po celé období roku 2000 jsme prostřednictvím specifických kódu sledovali výsledky programu. V hodnoceném období bylo předáno pacientům 1509 testů na okultní krvácení, převzato zpět bylo 1129, tj. 75%. Z důvodů pozitivního zjištění na okultní krvácení byly provedeny kolonoskopie u 13 pacientů. Na základě tohoto vyšetření byly u 2 pacientů odstraněny zjištěné polypy. Ve 2 případech byly zjištěny karcinomy tlustého střeva a u jednoho pacienta již došlo k operativnímu odstranění karcinomu. 4500

4165

4000 P ře d á n o

3500

P ř e v z a to

2849

3000 2500

1947

1861

2000

1519

1500

1552

1304

1086

1509 1129

1000 500 0 1 9 9 3 -1 9 9 5

c)

1997

1998

1999

2000

Prevence vzniku osteoporózy

Tato prevence byla realizována jako vyšetření úbytku kostní hmoty na patním kostním denzitometru na gynekologicko porodnickém oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi a stejným přístrojem i ve Vrchlabí. Za hodnocené období bylo vyšetřeno celkem 818 pojištěnkyň. U 94 pojištěnkyň (11,5 %) byl zjištěn pozitivní nález osteoporózy. Pojištěnkyně s pozitivním nálezem byly doporučeny k další léčbě a směrovány do specializované poradny.

2500

2337

2000 1616 1500 1000

991 818

810

V y še tř e n í

500 149 P o z i t. n á l e z

0 1996

d)

81

1997

51 1998

40 1999

94 2000

Prevence vzniku karcinomu prostaty u mužů

Tento program byl postaven na vyšetření hladiny volného prostatického specifického antigenu, který může signalizovat přítomnost nádoru ve fázi, kdy pohmatové vyšetření prostaty je negativní. V hodnoceném období bylo takto provedeno 875 vyšetření, z toho 114 hodnot bylo pozitivních.


1000 900

V y š e tř e n í

800

P o z it . n á le z

875

700 600

567

500 400

305

300

231

200 100

114

60

11

21

0 1997

e)

1998

1999

2000

Prevence prostřednictvím polysomnografie

Realizace tohoto programu probíhá jako spánková analýza pojištěnce prostřednictvím polysomnografu (zahrnující sledování pulsní oxymetrie, EKG, snímání pulsních a dechových pohybů apod.). Za hodnocené období bylo vyšetřeno touto metodou 37 pojištěnců, z toho 30 mužů a 7 žen. Z toho 3 pojištěnci se podrobili opakovanému vyšetření po operaci měkkého patra, u dalších 3 pojištěnců v důsledku zjištění pozitivního nálezu proběhla operace měkkého patra a u dalších 2 pozitivně zachycených pojištěnců proběhla operace měkkého patra včetně vynětí krčních mandlí. 60 49

50 40

40 30

27 V y še tř e n í

20 10

8

7

5

5

P o z i t. n á l e z

0 1997

f)

37

1998

1999

2000

Prevence ICHS v dětském věku 40

37

35 30

26

25 20 13

15 10

8

5 0 1997

1998

1999

2000

Realizace tohoto zdravotního programu přispěla k prohloubení dispenzární péče o rizikové skupiny dětí. Za hodnocené období bylo komplexně vyšetřeno 26 dětí, u kterých byly ošetřujícím lékaře zjištěny zvýšené hodnoty krevního tlaku, nadváha, patologické nálezy v moči apod. Mezi vyšetřovací metody bylo zařazeno i kontinuální sledování krevního tlaku tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 40 z 76

přenosným Holterem a v případě erytrocyturie (nález v moči – přítomnost červených krvinek). Při vyšetření byl použit fázový kontrast. Z vyšetřených byly indikovány do soustavné péče kardiologické 3 děti, do péče nefrologické 2 děti. U 5 dětí byla doporučena pro obesitu léčebna Sadská. Z vyšetřených dětí za 4 roky trvání tohoto programu bylo z důvodů nefrologického nálezu odesláno na speciální klinická vyšetření na 1. dětskou kliniku FN v Motole 43 dětí. Tyto děti byly zařazeny do klinického průzkumu týkajícího se vztahu podávání větší dávky vitaminu D v kojeneckém věku a zjištěných poruch. g)

Prevence ICHS u dospělých

V rámci tohoto programu byli vyšetřeni pouze 2 pojištěnci bez závažných zjištění. 3.

Oblast terciární prevence

Do této oblasti patřily aktivity zaměřené na minimalizaci následků již existujících onemocnění a na doplnění léčby • • • • •

příspěvky na ozdravný klimatický pobyt chronicky nemocných dětí příspěvky na ozdravný pobyt dětí trpících epilepsií zabezpečení ozdravných pobytů pro nejaktivnější dárce krve a krevních derivátů podpora dodávky jódu matkám po porodu psoriatický program

a) •

Ozdravné pobyty pro děti s chronickým onemocněním dýchacích cest, kůže a sníženou imunitou

V hodnoceném období proběhly tři 14ti denní ozdravné klimatické pobyty pro 160 dětí. Dva přímořské pobyty zabezpečila CK Fischer na ostrově Mallorka. Třetí ozdravný pobyt ve vysokohorském prostředí zabezpečila CK JMG Travel ze Slovenské republiky ve Vysokých Tatrách. Výběr dětí provedli praktičtí lékaři pro děti ve spolupráci s odbornými poradnami. Odborný lékařský dozor u přímořských pobytů byl zabezpečen z řad revizních lékařů a ve spolupráci s dětským oddělením Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Odborný doprovod ve Vysokých Tatrách byl zabezpečen CK JMG Travel. •

s epileptickým onemocněním

V závěru měsíce srpna se uskutečnil pod odborným vedením dětského neurologa 14ti denní ozdravný pobyt. Pobytu se zúčastnilo 36 našich dětských pojištěnců. Režim dětí odpovídal požadavkům na životosprávu pacientů se záchvatovým onemocněním. 180 160 140

160

165 140

K lim a t ic k é P r o e p ile p t .

120 100 80 60 40

40

30

33

40

36

20 0 1997

1998

1999

2000


b)

Příspěvek na odstranění vad chrupu

Tento příspěvek byl určen pojištěncům s vadou chrupu, u kterých ortodontická léčba započala před 18. rokem věku a kde byl indikován fixní ortodontický aparát. Za hodnocené období byl příspěvek poskytnut 229 krát. 250

229

200 150 100

110

110

1998

1999

35

50 0

1997

c)

2000

Poskytnutí vitamínových přípravků pro dárce krve a krevních derivátů

Tyto přípravky byly poskytovány prostřednictvím poukázky při každém bezplatném odběru krve a krevních derivátů. Za hodnocené období bylo tímto způsobem poskytnuto dárcům 4 950 vitamínových přípravků. 6000 4950

5000 4108

4000 3000

3544 2426

2000 1000 0 1997

d)

1998

1999

2000

Zabezpečení ozdravných pobytů pro nejaktivnější dárce krve

V posledním týdnu měsíce srpna se uskutečnil ozdravný pobyt pro nejaktivnější dárce krve – nositele zlaté plakety prof. MUDr. Janského. Výběr dárců probíhal ve spolupráci s transfúzními stanicemi a pobočkami ve Vrchlabí a Kvasinách. Pobytu se zúčastnilo 41 dárců krve. Pobyt byl zaměřen rekondičně na pohybové ústrojí s léčebnými procedurami včetně bazénu. e)

Podpora dodávky jódu matkám po porodu

Pro oblast Mladé Boleslavi byl přípravek Jodid předáván matkám po porodu při odchodu z porodnice. Celkem bylo předáno za hodnocené období 809 preparátů. V oblasti Kvasin a Vrchlabí byly Jodidy předávány přímo na pobočkách ZPŠ. Celkem bylo na pobočkách předáno 251 jodidových přípravků. tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 42 z 76

1 2 0 0

1 0 6 0

1 0 0 0 7 1 5

8 0 0 6 0 0 3 1 0

4 0 0 2 0 0 0

1 9 9 8

f)

1 9 9 9

2 0 0 0

Psoriatický program

Tato aktivita byla určena pro pojištěnce, kteří trpí lupénkou. V mladoboleslavském regionu probíhala formou koupelí s přísadou soli z Mrtvého moře. Za hodnocené období jej absolvovalo 74 pojištěnců. V oblasti Kvasin je program veden kožním lékařem, který předává pojištěncům sůl z Mrtvého moře a určuje dávky koupelí. Do programu bylo zapojeno 12 pojištěnců. V oblasti Vrchlabí jsou na doporučení kožního lékaře předávány soli na pobočce. Pro celý program bylo použito 30 kg sole z Mrtvého moře, cca na 120 koupelí. 350 300

288

250 200 156

150 100

87

86

50 0 1997

g)

1998

1999

2000

Podpora nové operační metody

Tato aktivita byla zahájena koncem loňského roku na základě schválení Správní a Dozorčí radou. Operační metoda prolapsů anu a hemoroidů pomocí šicího stapleru byla prováděna na pracovištích v Pírkově sanatoriu a na chirurgickém oddělení Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Celkem na obou pracovištích proběhlo 10 operací touto metodou.


4.7.2. Pojištění léčebných výloh v zahraničí Spolupráce s Českou pojišťovnou a.s., která se datuje již od roku 1995, úspěšně pokračovala i roce 2000. Pojištěnci stále více vyhledávají tuto službu, oceňují kvalitu a operativnost vyřizování pojištění. Výhodou je i sleva, kterou Česká pojišťovna a.s. klientům ZPŠ smluvně poskytuje a v neposlední řadě i sleva, prostřednictvím níž ZPŠ vyjadřuje své uznání dárcům krve. V roce 2000 bylo uzavřeno 6 094 pojistek, tedy o 15 % více než v roce 1999, slevu využilo 261 dárců krve. Počet pojistek sjednaných v jednotlivých měsících - porovnání let 1995, 1997, 1999 a 2000 1400

1200

1000 1995 1997 1999

800

2000

Ks 600

400

200

0 1.

2.

3.

4.

5.

6. Měsíc

7.

8.

9.

10.

11.

12.


5.

Pojištěnci zdravotní pojišťovny a jejich pohyb v roce 2000

5.1.

Pojištěnci – srovnání s rokem 1999 a s údaji ZPP 2000, komentář

Tabulka MT/1/00-Zuk byla pro potřeby porovnání dosažené skutečnosti roku 2000 s údaji ve zdravotně pojistném plánu pro rok 2000 a dosažené skutečnosti roku 1999 doplněna o indexy nárůstu. Název ukazatele

Rok1999 skut. (a)

Počet pojištěnců celkem k poslednímu dni sledovaného období z toho: státem hrazeni Průměrný počet pojištěnců za sledované období z toho: státem hrazeni v tom: do 60 let nad 60 let

108 546 56 350 104 647 53 833 39 027 14 806

Rok 2000 Rok 2000 Index ZPP skut. (c)/(a) (c)/(b) (b) 111 000 57 600 110 000 57 100 41 400 15 700

(c) 115 870 59 828 113 909 59 297 41 607 17 690

1,07 1,06 1,09 1,10 1,07 1,19

1,04 1,04 1,04 1,04 1,01 1,13

Nárůst skutečného počtu pojištěnců oproti plánu pro rok 2000 činil shodně jak v koncových stavech, tak v průměrném počtu pojištěnců za rok 2000, a to i v kategorii státem hrazených pojištěnců 4 %. K nerovnoměrnému vývoji došlo pouze v rámci státem hrazených pojištěnců, kde se výrazně procentně posílila skupina pojištěnců nad 60 let věku. Nárůst průměrného počtu pojištěnců oproti skutečným stavům roku 1999 představoval 9 %. I v tomto porovnání jsou výrazněji zastoupeni pojištěnci nad 60 let věku. Rychlejší procentní nárůst nejstarší věkové kategorie je patrný opakovaně, rovněž údaje uvedené ve Výroční zprávě za rok 1999 tento trend dokladují. Nově evidovaní pojištěnci pocházejí z oblastí, kde má pojišťovna svá pracoviště, tedy i nadále je zachován regionální charakter ZPŠ. 1,35

Indexy nárůstu průměrného počtu pojištěnců v jednotlivých věkových kategoriích

1,30 1,25 1,20 1,15 1,10 1,05

59 10 -1 4 15 -1 9 20 -2 4 25 -2 9 30 -3 4 35 -3 9 40 -4 4 45 -4 9 50 -5 4 55 -5 9 60 -6 4 65 -6 9 70 -7 4 75 -7 9 80 -8 4 85 +

04

1,00


Tabulka MT/12/00 „Věková struktura pojištěnců zdravotní pojišťovny“ Věková skupina 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

Rok 1999 celkem 5 521 7 206 7 126 7 455 10 116 8 938 7 225 6 445 7 418 8 402 7 988 5 705 4 211 4 041 3 298 2 296 662 594 104 647

Průměrný počet pojištěnců Index 00/99 Rok 2000 - skutečnost muži ženy celkem celkem 2 991 2 793 5 784 1,05 3 881 3 673 7 554 1,05 3 887 3 782 7 669 1,08 3 791 3 937 7 728 1,04 5 244 5 284 10 528 1,04 4 971 5 177 10 148 1,14 3 854 4 016 7 870 1,09 3 445 3 786 7 231 1,12 3 505 3 980 7 485 1,01 4 238 4 768 9 006 1,07 4 165 4 754 8 919 1,12 3 034 3 467 6 501 1,14 2 150 2 606 4 756 1,13 1 951 2 509 4 460 1,10 1 576 2 255 3 831 1,16 982 1 830 2 812 1,22 300 563 863 1,30 235 529 764 1,29 54 200 59 709 113 909 1,09

V roce 2000 byl zaznamenán procentně různorodý nárůst průměrného počtu pojištěnců v jednotlivých věkových kategoriích. Navýšení pojištěnců v mladších věkových kategoriích, tj. až do věkové skupiny 20-24 let, bylo nižší než činil celkový nárůst klientely, extrémně nízký byl nárůst ve věkové skupině 40 – 44 let (pouze 1%). Naopak k nadprůměrnému nárůstu došlo ve všech starších věkových kategoriích, počínaje věkovou skupinou 50 – 54 let, přičemž směrem k nejstarším kategoriím se procentní nárůst zvyšuje, a to až k 30 % navýšení v kategorii nad 80 let věku. K tomuto vývoji došlo jednak stárnutím klientely, tak i vlivem nově příchozích pojištěnců.


Tabulka MT/11/00 „Příjem z pojistného celkem vč. vlivu přerozdělování dle kategorií plátců“ Kategorie plátců

Zaměstnanci (40% příjmu) Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ 40% příjmu) Osoby bez zdanitelných příjmů (40% příjmu) Osoby, za něž je plátcem stát (platba od státu včetně přerozdělování) v tom:

Rok 1999 - skutečnost Rok 2000 - skutečnost Index 00/99 Prům.poč. Příjem z Prům.poč. Příjem z Prům.poč. Příjem z pojištěnců pojist. po pojištěnců pojist. po pojištěnců pojist. po přerozd. přerozd. přerozd. osob v tis.Kč osob v tis.Kč 48 181 440 525 51 592 496 512 1,07 1,13 8 211

16 883

9 022

21 102

1,10

1,25

1 416

1 515

1 393

1 966

0,98

1,30

53 971

703 059

59 297

798 418

1,10

1,14

- nezaopatřené děti

26 997

x

28 926

x

1,07

- poživatelé důchodů

20 531

x

23 608

x

1,15

x

- ženy na MD a příjemci rodič. příspěvku

3 638

x

3 989

x

1,10

x

- uchazeči o zaměstnání

1 848

x

1 901

x

1,03

x

958

x

873

x

0,91

x

121 304 1 317 998

1,09

- ostatní Celkový příjem pojistného, vč. přerozdělování

111 779 1 161 982

x

1,13

Komentář k tabulce MT/11/00 „Příjem z pojistného celkem vč. vlivu přerozdělování dle kategorií plátců“ Vývoj průměrného počtu plátců koresponduje s celkovým vývojem počtu pojištěnců s tím, že i z tohoto pohledu došlo k průměrnému nárůstu 9 %. Jelikož v tomto případě jsou pojištěnci zařazováni do všech kategorií, ve kterých byli v průběhu roku 2000 evidováni, skýtají indexy nárůstu objektivní pohled ve vztahu k příjmům z pojistného. Vyšší nárůst osob samostatně výdělečně činných je zapříčiněn zařazením do více kategorií z důvodu souběhu. Rovněž nárůst v počtech osob, za které je plátcem pojistného stát, souvisí s celkovým vývojem počtu pojištěnců, i tato tabulka dokládá vysoký procentní nárůst poživatelů důchodů (analogie s nárůstem ve vyšších věkových kategoriích). Procentní nárůst příjmů z pojistného po přerozdělení je dán vyšším výběrem ve všech kategoriích plátců, zejména v početně nejzávažnější kategorii zaměstnanců. U OSVČ a OBZP je výsledek ovlivněn zejména zvýšením minimální mzdy, tedy i minimálního pojistného k 1.1.2000 a 1.7.2000. V neposlední řadě jsou pro pojišťovnu podstatné veškeré vstupy do přerozdělování, tj. výběry ostatních pojišťoven a platba státu za státem hrazené pojištěnce.


5.2.

Pohyb pojištěnců

Tabulka MT/13/00 „Vývoj počtu pojištěnců zdravotní pojišťovny v r. 2000 dle věkové struktury“ Věková skupina 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

Stav k 31.12.1999 Muži Ženy Celkem 2 845 2 701 5 546 3 795 3 622 7 417 3 710 3 600 7 310 3 709 3 835 7 544 5 057 5 207 10 264 4 641 4 803 9 444 3 628 3 816 7 444 3 242 3 581 6 823 3 435 3 917 7 352 4 044 4 624 8 668 3 937 4 473 8 410 2 821 3 203 6 024 2 049 2 439 4 488 1 855 2 395 4 250 1 443 2 066 3 509 910 1 695 2 605 271 483 754 217 477 694 51 609 56 937 108 546

Stav k 31.12.2000 Muži Ženy celkem 3 032 2 823 5 855 3 853 3 616 7 469 3 948 3 825 7 773 3 843 3 978 7 821 5 259 5 234 10 493 5 199 5 369 10 568 3 977 4 085 8 062 3 556 3 879 7 435 3 502 3 920 7 422 4 270 4 747 9 017 4 286 4 938 9 224 3 119 3 588 6 707 2 214 2 688 4 902 1 966 2 525 4 491 1 624 2 331 3 955 1 017 1 899 2 916 329 649 978 239 543 782 55 233 60 637 115 870

Index r.00/r.99 1,06 1,01 1,06 1,04 1,02 1,12 1,08 1,09 1,01 1,04 1,10 1,11 1,09 1,06 1,13 1,12 1,30 1,13 1,07

V ě k o v á s tr u k tu r a p o jiš tě n c ů Z P Š k 3 1 .1 2 .2 0 0 0

M uži

4 0-

9 5-

10

4 -1

15

9 -1

20

4 -2

9 -2 25

30

4 -3

35

9 -3

40

4 -4

45

9 -4

50

4 -5

55

9 -5

60

4 -6

9 -6 65

70

4 -7

75

9 -7

4 -8 80

85

+

Ženy

Stav pojištěnců k 31.12.2000, resp. index nárůstu v jednotlivých věkových skupinách je obdobný jako uvádí tabulka MT/12/00, hodnotící nárůst průměrných počtů pojištěnců. Toto porovnání ukazuje, že přírůstek počtu pojištěnců byl v jednotlivých čtvrtletích rovnoměrný, a to nejen v absolutním počtu, ale že nová klientela přicházela po čtvrtletích v obdobném věkovém rozložení. Nejmladší věkové kategorie, do 24 let včetně, mají podprůměrný index nárůstu, naopak nejstarší věkové skupiny tj. nad 70 let věku, zejména pak skupina 80 – 84 let, celkově dosažený průměr výrazně převyšují. Klientela ZPŠ tedy stárne. tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 48 z 76

6.

Tvorba a čerpání fondů zdravotní pojišťovny

ZPŠ vycházela při zpracování ekonomické části výroční zprávy z následujících zákonů, norem a metodických doporučení, platných pro sledované účetní období: • • • •

• • • •

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách v platném znění Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v platném znění Vyhláška MF ČR č. 227/1998 Sb., kterou se stanoví podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů zdravotního pojištění, podmínky tvorby, užití a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zdravotní pojišťovny, včetně propočtu tohoto limitu, v platném znění pro rok 2000 Opatření MF ČR č.j. 283/71 861/1998 ze dne 12.10.1998, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro zdravotní pojišťovny Opatření MF ČR č.j. 283/71 862/1998 ze dne 12.10.1998, kterým se stanoví uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky zdravotních pojišťoven v platném znění Opatření MF ČR - odbor 37 - financování zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění č.j. 371/124-II/2001, které upravuje okruh otázek související s účetní závěrkou za rok 2000 ( doznívající problematika s přechodem na novou účtovou osnovu k 1.1.1999) Metodika zpracování a předkládání výročních zpráv činných zdravotních pojišťoven za rok 2000

ZPŠ v roce 2000 tvořila tyto základní fondy: • • • • • • • •

Základní fond zdravotního pojištění Rezervní fond Provozní fond Sociální fond Fond investičního majetku Fond reprodukce investičního majetku Fond prevence Fond specifické péče

Hospodaření na fondech je sledováno ze dvou pohledů, z hlediska tvorby a čerpání fondu a z hlediska příjmů a výdajů na běžných účtech fondů. Zdravotní pojišťovny jsou povinny vést podvojné účetnictví, jehož hlavní podmínkou je účtovat o výnosech a nákladech do období, se kterým tyto bezprostředně souvisejí. Tato podmínka je podstatou přehledu o hospodaření v části A tabulek fondů. Tabulky A tvoří předpisy pohledávek a závazků za sledované účetní období a počáteční a konečné zůstatky fondů jsou vyjádřením účetního stavu. V části B je potom uspořádán přehled o toku finančních prostředků na běžných účtech jednotlivých fondů za období mezi 1.1. a 31.12. sledovaného období, bez ohledu na to, zda tyto příjmy a výdaje se sledovaným obdobím souvisejí, nebo jsou realizovány s časovou prodlevou z období minulých (např. pozdní úhrada pohledávky, která byla výnosem v tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 49 z 76

minulém období, úhrada zdravotní péče, vyúčtované v minulém období, uhrazené následně ve sledovaném období). Konečné zůstatky v části B jsou skutečné finanční prostředky na běžných účtech k 31.12. sledovaného roku, které však v žádném případě nelze chápat v plné míře jako volné finanční prostředky. Pro komplexní posouzení je nutno provést podrobnější rozbor struktury pohledávek a závazků, které s porovnáním konečných zůstatků části A a B přímo souvisejí. 6.1. Základní fond zdravotního pojištění Tabulka MT/2/00 „Základní fond zdravotního pojištění“ A. ZFZP - tvorba a čerpání (tis. Kč) I.

Počáteční zůstatek k 1.1. ve sledovaném období

II. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 III. 1 2 3 4 4a 4b 4c 4d 5 6 7

275 957

284 261

Tvorba celkem: Pojistné z veřejného zdr. pojištění Zúčtování se zvláštním účtem zdr. pojištění +/Penále, pokuty a přirážky k pojistnému Náhrady škod Úroky získané hospodařením se ZFZP Tržby z prodeje majetku (§1 odst. 1 vyhlášky) *) Ostatní výnosy dle vyhlášky MF 227/98 Sb. Převody z jiných fondů Převod zůstatku ZFZP v případě sloučení nebo splynutí ZP

1 220 530 1 264 530 -48 000

1 398 903 1 362 281 18 785

4 000

5 065 12 247

Čerpání celkem: Věcné dávky zdr. péče vč. korekcí a revizí a úhrad jiným ZP Ostatní čerpání (bankovní poplatky a poštovné související se ZFZP) Úroky z úvěrů Převod do jiných fondů (4a+4b+4c+4d) - do rezervního fondu - do provozního fondu - do fondu prevence Mimořádný převod do PF u VoZP **) Předpis odvodu do Zajišťovacího fondu Odpis dlužného pojistného, penále, přirážek a pokut Náklady spojené s prodejem majetku (§ 1 odst.4 vyhlášky) *)

1 193 388 1 136 560

1 290 360 1 216 552 1 532

51 576 4 308 47 310

67 882 2 820 52 815 12 247

3 252 2 000

3 296 1 098

303 099

392 804

IV. Konečný zůstatek k poslednímu dni sled. období = I + II - III B. ZFZP - příjmy a výdaje (tis. Kč) I.

Rok 2000 Rok 2000 ZPP skutečnost


525

Rok 2000 Rok 2000 ZPP skutečnost 219 454

244 356


B. ZFZP - příjmy a výdaje (tis. Kč)

Rok 2000 Rok 2000 ZPP skutečnost

II. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Příjmy celkem: Pojistné z veřejného zdr. pojištění (pojistné přijaté od 1/1 do 31/12) Zúčt. se zvlášt. účtem zdr. pojištění (provedené od 1/1 do 31/12) +/Příjmy finančních prostředků z pokut, penále a přirážek Příjmy finančních prostředků z náhrad škod Příjmy z úroků z hospodaření se ZFZP Příjmy z prodeje majetku Ostatní příjmy dle vyhlášky MF 227/98 Sb. Převody finančních prostředků z jiných fondů Převod zůstatku FP ZFZP v případě sloučení nebo splynutí ZP Přijaté bankovní úvěry Přijaté návratné finanční výpomoci Přijatý zvýhodněný bankovní úvěr na zákl. usn. vlády č. 352/97

1 197 272 1 228 622 -48 000 3 300

III. 1 2 3 4 4a 4b 4c 4d 5 6 7 8 9 10 11

Výdaje celkem: 1 183 296 Výdaje na věcné dávky zdr. péče vč. korekcí, revizí a úhrad jiným ZP 1 115 282 Ostatní ( bankovní poplatky a poštovné související se ZFZP) 1 000 Úroky z úvěrů Příděl fin. prostředků na bankovní účty jiných fondů (4a+4b+4c+4d) 64 122 - na bankovní účet rezervního fondu 1 157 - na bankovní účet provozního fondu 50 465 - na bankovní účet fondu prevence 12 500 Mimořádný příděl do PF u VoZP **) Odvod fin. prostředků do Zajišťovacího fondu 2 892 Splátky úvěrů Splátky návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu Splátky zvýhodněných úvěrů na základě usnesení vlády č. 352/97 Splátky půjček KoB Výdaje související s prodejem majetku (§ 1 odst.4 vyhl.) *) Převod HV

IV. Konečný zůstatek k posled. dni sledovaného období = I + II - III C. 1 2 3 4

Doplňující ukazatele k oddílu B II/1 (= součet ř. C/1 až C/4) Příjmy z pojistného od zaměstnavatelů Příjmy z pojistného od OSVČ Příjmy z pojistného od ostatních plátců Neidentifikovatelné platby

13 200 150

1 341 671 1 298 950 19 048 185 5 697 11 089 506 3 459 2 737

1 269 203 1 191 443 1 532 73 181 55 251 17 930 2 891

156

233 430

316 824

1 228 622 1 182 030 42 960 3 132 500

1 298 950 1 241 202 52 756 4 915 77

Doplňující tabulka - Propočet odvodu do Zajišťovacího fondu (za rok 2000 splat. k 31.1. 2001) Rok

Výdaje ZFZP - propočtová základna - v tis. Kč

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999

199 396 419 205 578 640 653 436 737 730 880 502 1 114 231 Průměr výdajů základního fondu (od data vzniku ZP do r. 1999) Odvod do ZF za rok 2000(=0,5% ∅ výd. ZFZP od vzniku ZP do r. 99):

654 734 3 274


Komentář k tabulce MT/2/00 „Základní fond zdravotního pojištění“ V části A je fond tvořen především předpisy o platbách pojistného, jejichž výše je upravena o výsledky přerozdělení pojistného. Dalším významným zdrojem tvorby fondu jsou předpisy regresů v souladu s ustanovením zákona č. 48/1997 Sb., § 55. Jako tvorba, ale zároveň i čerpání fondu se projeví objem úroků, získaných hospodařením s volnými prostředky základního fondu v průběhu roku. Úroky z termínovaných vkladů jsou použity jako zdroj fondu prevence. Největším objemem čerpání základního fondu jsou věcné dávky zdravotní péče předepsané ve sledovaném období. Dalším čerpáním jsou převody fondům v rámci hospodaření pojišťovny v souladu s vyhláškou MF ČR č. 227/1998 Sb. a převod Zajišťovacímu fondu dle zákona č. 280/1992 Sb. Ostatními náklady se rozumí poštovné, bankovní a jiné poplatky, apod. V oddílu B jsou v příjmové části zahrnuty skutečně přijaté prostředky dle jednotlivých zdrojů za období od 1.1. do 31.12. 2000, tedy veškeré prostředky, které prošly bankovním účtem základního fondu v tomto období. Na stejném principu je vytvořena i výdajová část. Hlavním výdajem jsou úhrady zdravotní péče. Úhrada do Zajišťovacího fondu na ř. B/III/5 nekoresponduje s předpisem v části A na ř. A/III/5, vzhledem k tomu, že převod finančních prostředků do tohoto fondu je realizován až v lednu roku následujícího po tvorbě předpisu výše odvodu (v roce 2000 byl uhrazen předpis pro rok 1999). Převody finančních prostředků na bankovní účty jiných fondů v sobě zahrnují například u provozního fondu vyrovnání a doplnění běžného účtu dle výsledného limitu pro příděl z roční závěrky 1999 ve výši 7 971 tis. Kč a čtvrtletní příděly do tohoto fondu dle Zdravotně pojistného plánu na rok 2000 ve výši 47 280 tis. Kč. Stejnou skladbu má převod na fond prevence. Doúčtování úroků za rok 1999 činí 6 518 tis. Kč, přijaté penále roku 1999 představuje 323 tis. Kč. Úroky za rok 2000 byly převedeny ve výši 11 089 tis. Kč. Rozdíl mezi plánovanými hodnotami výnosů a nákladů za sledované období a skutečnými objemy je ovlivněn především vyšším nárůstem počtu pojištěnců a jejich strukturou. V části výnosové je patrný další vliv zpřesňování evidence pohledávek za plátci pojistného zaměstnavateli, kde bylo využito možnosti předpisu předpokládané výše pojistného při neplnění oznamovací povinnosti ze zákona - zasílání hlášenek o výši pojistného za jednotlivé měsíce. V nákladech ve výdajové části se projevila: • • • •

změna struktury pojištěnců tendence nárůstu některých nákladných oblastí zdravotní péče (onkologie, srdeční vady apod.) nárůst objemu úhrad v souvislosti se změnami způsobů financování některých segmentů zdravotní péče, především lůžkových zdravotnických zařízení změna úhrad v souvislosti se změnou „Číselníku léčiv a zdravotnických prostředků“ a „Sazebníku výkonů“


Tabulka MT/14/00 „Struktura nákladů na zdravotní péči v členění dle jednotlivých segmentů“ Ř

Ukazatel (tis. Kč)

I.

Náklady na zdravotní péči hrazenou z oddílu A ZFZP celkem (součet ř. 1-10): v tom:

1.

na ambulantní péči celkem

Rok 1999 Skuteč.

1 074 757

Rok 2000 ZPP

Rok 2000 Skuteč.

1 136 560 1 216 552

Index Sk,00/99

Index Skut,00/ ZPP 00

1,13

1,07

219 843

229 570

239 365

1,09

1,04

66 726 65 711

70 620 71 650 x x x x x 570 360

72 097 72 961 13 964 15 347 16 702 3 312 44 982 616 320

1,08 1,11

1,02 1,02

1,13 2,25 1,32 0,70 1,14

1,08

574 034 27 076

1,12 1,17

z toho: a) na stomatologickou péči b) na péči praktických lékařů c) na gynekologickou péči d) na rehabilitační péči e) na diagnostickou zdravotní péči f) na domácí zdravotní péči g) náklady na spec. ambulantní péči

2.

na ústavní péči celkem

13 640 7 416 2 518 63 832 540 422

v tom: a) nemocnice b) odborné léčebné ústavy (OLÚ s výjimkou ZZ uvedených v ř. 2c) a 2d) c) LDN (samostat. ZZ vykazující kód OD 00024) d) ošetřovatelská lůžka (kód OD 00005)

3. 4. 5. 6. 7.

Náklady na lázeňskou péči Náklady na péči v ozdravovnách Náklady na dopravu Náklady na zdravotnickou záchrannou službu Náklady na léky vydané na recepty celkem:

512 610 23 102

x x

2 055 2 655 31 171 314 6 876 2 033 243 419

x x 34 840 1 000 6 650 1 750 265 730

13 966 1 244 33 812 70 11 154 2 468 279 176

6,80 0,47 1,08 0,22 1,62 1,21 1,15

0,97 0,07 1,68 1,41 1,05

160 990 124 606 36 384 82 429 24 170

x x x x 22 560

181 181 125 619 55 562 97 995 30 680

1,13 1,01 1,53 1,19 1,27

1,36

200

15 339 15 341 5

1,34 1,21 0,02

0,03

6 304

3 900

3 502

0,56

1,17

5 828

10 000

5 415

0,93

0,54

1 146 560 1 221 967

1,13

1,07

v tom: a) předepsané v ambulantních ZZ z toho:u praktických lékařů na specializ. ambul. péči b) předepsané v lůžkových ZZ

8.

Náklady na zdravotnické prostředky vydané na poukazy celkem v tom : a) předepsané v ambulantních ZZ b) předepsané v lůžkových ZZ

9. 10.

II. III.

Náklady na léčení v zahraničí (nutná a neodkl. péče) Ostatní náklady na zdravotní péči Náklady na zlepšení zdravotní péče čerpané z jiných fondů Náklady na zdrav. péči celkem (součet ř.I. + ř. II.)

11 450 12 720 205

1 080 585

x x

Komentář k tabulce MT/14/00 „Struktura nákladů na zdravotní péči v členění dle jednotlivých segmentů“ Při hodnocení procentuálního nárůstu výdajů na zdravotní péči v jednotlivých segmentech je třeba vzít v úvahu též nárůst počtu pojištěnců ve sledovaném období. Po odečtení tohoto vlivu představuje nárůst výdajů na zdravotní péči cca 4 %. tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 53 z 76

Zvýšení péče není v jednotlivých segmentech rovnoměrné. V segmentu ambulantní péče jako celku je nárůst péče odrazem nárůstu počtu pojištěnců. Výrazný výkyv v oblasti diagnostické péče vyplývá z dovybavení některých ambulantních zdravotnických zařízení diagnostickými přístroji a s tím souvisejícím přesunem vykazování zdravotní péče do této odbornosti. Domácí péče prochází vývojem a hledáním svého uplatnění, jedná se zatím o nevýznamný objem péče. Nárůst objemu péče lůžkových zdravotnických zařízení odráží vývoj financování v tomto segmentu. V případě ZPŠ je tento dopad v porovnání s rokem 1999 zmírněn způsobem financování nemocnic použitým ve druhém pololetí roku 1999, kdy byl umožněn výběr výkonového způsobu financování, který měl za následek enormní nárůst objemu péče již v tomto období. Index nárůstu 1999/1998 v segmentu nemocnic činil po odečtení vlivu nárůstu počtu pojištěnců 1,23. Nárůst péče v LDN je výrazem vývoje tohoto segmentu od doby převzetí jeho financování zdravotními pojišťovnami v roce 1998. Dochází postupně k vyčleňování těchto zařízení z nemocniční péče pod vlastní IČZ, což představuje ve skutečnosti skryté navýšení v segmentu lůžkové péče. Objem prostředků vydaných na léky tvoří čtvrtinu celkových výdajů na zdravotní péči. Absolutní nárůst prostředků vydaných na léky se stabilizoval na hranici cca 6 % ročně. Nárůst v oblasti zdravotnických prostředků lze přičíst struktuře nových pojištěnců a celkovému stárnutí populace. Nejvýznamnějším vlivem je však výrazné snížení počtu prostředků zdravotnické techniky, u kterých se vyžaduje schválení revizního lékaře. Tato změna, ke které došlo v průběhu roku 2000 změnou v číselníku zdravotnických prostředků, uvolnila preskribci těchto prostředků a způsobila nárůst nákladů v této oblasti zdravotní péče. Nadproporcionální nárůst v segmentu zdravotnické záchranné služby a dopravy souvisí se snížením počtu zdravotnických zařízení, působících v těchto segmentech, a s restrukturalizací zdravotní péče, poskytované lůžkovými zdravotnickými zařízeními. V důsledku těchto dvou vlivů došlo ke zvýšení přepravních vzdáleností a k nárůstu výdajů. V ostatních nákladech na zdravotní péči je zahrnuta péče, která je nepřiřaditelná k některému výše uvedenému segmentu (cestovné pojištěnců, kochleární implantáty, náklady na vyhledávání nepříbuzných dárců kostní dřeně apod.). Tyto skutečnosti dokumentuje i následující tabulka, ve které jsou znázorněny náklady na zdravotní péči v jednotlivých segmentech v přepočtu na jednoho pojištěnce a v porovnání s průměrnými výnosy z veřejného zdravotního pojištění.


Tabulka MT/15/00 „Průměrné náklady na zdravotní péči v členění dle jednotlivých segmentů na jednoho pojištěnce“ Ukazatel Platby pojistného z veřej.zdrav.pojištění Platby pojistného z veřej.zdrav.poj. celkem, včetně vlivu přerozdělení Náklady na zdravotní péči celkem z toho: 1.Náklady na ambulantní péči celkem a) stomatologům (odb.013- 015, 019) b) na péči praktickým lékařům (odb.001,002) c) na gynekologickou péči (odb.603 a 604) d) na rehabilitační péči (odb. 902 a 918) e) na diagnostickou zdravotní péči f) na domácí zdravotní péči g) na specializovanou ambulant. péči 2. Náklady na ústavní péči celkem a) nemocnice b) odborné léčebné ústavy c) LDN (samostat. vykazující kód OD 00024) d) ošetřovatelská lůžka (vykazující kód 00005) 3. Náklady na lázeňskou péči 4. Náklady na péči v ozdravovnách 5. Náklady na dopravu 6. Náklady na zdravotnickou záchrannou službu 7. Náklady na léky vydané na recepty celkem a) předepsané v ambul. zdravotnických zařízeních z toho: u praktických lékařů na spec. ambul. péči b) předepsané v lůžkových zdravotnických zařízeních 8. Náklady na PZT vydané na poukazy celkem : a) předepsané v ambulantních ZZ b) předepsané v lůžkových ZZ 9. Náklady na léčení v zahraničí ( nutná a neodkl.péče) 10.Ostatní náklady na zdravotní péči (které nelze zařadit do předchozích bodů - do vysvětlivek uvést, co zahrnují)

Výnos, resp.náklad v Kč

Index

1999 11 201 11 099

2000 11 959 12 124

00/99 1,07 1,09

10 270

10 680

1,04

2 101 638 628 0 130 71 24 610 5 164 4 898 221 20 25 298 3 66 19 2 326 1 538 1 191 348 788 231 109 122 2 60

2 101 633 641 123 135 147 29 395 5 411 5 039 238 123 11 297 1 98 22 2 451 1 591 1 103 488 860 269 135 135 0 31

1,00 0,99 1,02 1,03 2,07 1,21 0,65 1,05 1,03 1,08 6,24 0,43 1,00 0,20 1,49 1,12 1,05 1,03 0,93 1,40 1,09 1,17 1,23 1,11 0,02 0,51

Tabulka MT/17/00 „Celkové náklady na zdravotní péči v členění dle věkové struktury“ Rozložení celkových nákladů na zdravotní péči do jednotlivých věkových skupin pojištěnců dokumentují následující tabulky. Průměrné zvýšení nákladů na zdravotní péči o 4 % je výrazně překročeno u věkových kategorií 10 až 20 let, u nejvyšších věkových kategorií a u věkové kategorie 35 až 40 let. Vzhledem k tomu, že jednotlivé věkové kategorie u ZPŠ jsou relativně málo početné, ovlivní jednotlivé extrémně nákladné případy průměrné náklady celé věkové skupiny. Pokud by v budoucnu měly být průměrné náklady na zdravotní péči v jednotlivých věkových kategoriích základem pro nových mechanismus přerozdělení, je nutno si uvědomit, že se jedná o velmi problematický ukazatel, protože v současných vesměs paušálních systémech úhrady zdravotní péče lze jen obtížně přiřadit konkrétní náklady ke konkrétnímu pojištěnci a tím do příslušné věkové skupiny. tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 55 z 76

Věková skupina

Celkové náklady na zdravotní péči v tis.Kč 1999 2000 celkem Muži Ženy Celkem 63 629 33 613 23 622 57 235 34 603 20 047 17 525 37 572 33 903 20 152 18 345 38 497 40 413 16 805 28 230 45 035 61 381 19 848 36 790 56 638 50 305 20 215 38 882 59 097 40 499 16 442 28 774 45 216 41 317 20 856 29 876 50 732 65 298 28 475 39 710 68 185 98 434 39 336 60 325 99 661 107 661 59 687 64 282 123 969 89 893 54 175 51 060 105 235 84 354 52 846 48 850 101 696 96 291 52 318 58 129 110 447 81 466 41 969 60 116 102 085 54 452 27 124 46 539 73 663 17 198 8 433 11 455 19 888 13 660 6 613 15 088 21 701 1 074 757 538 954 677 598 1 216 552

0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

Index 00/99 celkem 0,90 1,09 1,14 1,11 0,92 1,17 1,12 1,23 1,04 1,01 1,15 1,17 1,21 1,15 1,25 1,35 1,16 1,59 1,13

Tabulka MT/18/00 „Průměrné náklady na zdravotní péči na jednoho pojištěnce v členění dle věkové struktury“ Věková skupina 0-4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85+ Celkem

Průměrné náklady na zdravotní péči * na 1 pojištěnce v Kč Index rok 1999 rok 2000 00/99 muži ženy celkem muži ženy celkem celkem 10 497 12 603 11 525 11 238 8 458 9 895 0,86 5 336 4 243 4 802 5 165 4 771 4 974 1,04 4 570 4 950 4 758 5 184 4 851 5 020 1,06 5 054 5 770 5 421 4 433 7 170 5 828 1,07 4 659 7 437 6 068 3 785 6 963 5 380 0,89 3 859 7 347 5 628 4 067 7 511 5 824 1,03 4 214 6 933 5 605 4 266 7 165 5 745 1,03 5 092 7 594 6 411 6 054 7 891 7 016 1,09 8 449 9 117 8 803 8 124 9 977 9 110 1,03 10 876 12 443 11 715 9 282 12 652 11 066 0,94 13 521 13 439 13 478 14 331 13 522 13 899 1,03 16 700 14 928 15 757 17 856 14 727 16 188 1,03 22 507 17 947 22 032 24 580 18 745 21 383 0,97 26 807 21 512 23 828 26 816 23 168 24 764 1,04 25 460 24 174 24 702 26 630 26 659 26 647 1,08 24 318 23 389 23 716 27 621 25 431 26 196 1,10 25 652 26 153 25 979 28 110 20 346 23 045 0,89 24 761 22 121 22 997 28 140 28 522 28 404 1,24 9 587 10 891 10 270 9 944 11 348 10 680 1,04


6.2.

Provozní fond zdravotní pojišťovny

Tabulka MT/3/00-PF „Provozní fond zdravotní pojišťovny“ A. Provozní fond - tvorba a čerpání (tis.Kč)

Rok 2000 ZPP

Rok 2000 skutečnost

I. Počáteční zůstatek k 1.1. ve sledovaném období

14 876

20 062

II. 1 2 3 4 5 6

Tvorba celkem : Převod ze ZFZP Převod z FRIM ve výši schválené SR Převod prostředků PF v případě sloučení nebo splynutí ZP Výnos z prodeje majetku Mimořádný převod VoZP ČR ze základního fondu *) Ostatní výnosy

47 410 47 310

52 815 52 815

III. 1 2 3 4 5 6

Čerpání celkem : Čerpání PF na vyrovnání účtu 658 s účtem 558 Převod do FRIM ve výši schválené SR Převod do SF Převod do ZFZP Čerpání finančních prostředků na úhradu ZP z rozhod. likvidátora Kladný rozdíl mezi prodej. a zůstat. cenou - převod do FRIM

46 533 46 114

42 366 41 992

419

374

15 753

30 511

IV. Konečný zůstatek k posled. dni sledov. období = I + II - III B. Provozní fond - příjmy a výdaje (v tis.Kč)

100

Rok 2000 ZPP


I. Počáteční zůstatek k 1.1. ve sledovaném období

11 097

13 668

II. 1 2 3 4 5

51 661 50 465

56 984 55 251

1 000 100

1 041 576

96

116

6 7 7a 8 9 10 11

Příjmy celkem: Převod fin. prostředků z bankovního účtu ZFZP Převod fin. prostředků z bankovního účtu FRIM Úroky Ostatní příjmy Převod zůstatku fin. prostředků PF v případě sloučení nebo splynutí ZP Přijaté bankovní úvěry Příjem zálohy a konečného zúčtování na úhradu podílu výdajů na smluvní pojištění a připojištění a ostatní zdaňovanou činnost Příjem zálohy na vedení specifických fondů (VoZP) Mimořádný příděl VoZP ČR ze základního fondu *) Příjmy z prodeje majetku Prodej cenných papírů v účetní hodnotě Zisk z prodeje cenných papírů a zisk z finančního umístění


B. Provozní fond - příjmy a výdaje (v tis.Kč)

III. 1 2 3 4 5 6 7 7a 8 9 10 11

Výdaje celkem: Provozní výdaje na veřejné zdravotní pojištění Převod fin.prostř. na bank.účet FRIM ve výši odpisů veškerého IM, Převod fin.prostř. na bank.účet FRIM ve výši schválené SR Převod fin.prostředků na bankovní účet SF Převod fin.prostředků na bankovní účet ZFZP Čerpání fin. prostředků na úhradu ZP z rozhodnutí likvidátora Zúčt. zálohy na úhradu podílu výdajů smluv. pojištění a připojištění Zúčtování zálohy za vedení specific. fondů (VoZP) Splátky úvěrů souvisejících s provozním fondem Nákup cenných papírů Příděl do FRIM + rozdíl mezi prodej. a zůstat. cenou prod, majetku Ztráta z prodeje cenných papírů a ztráta z finančního umístění

IV. Konečný zůstatek k posled. dni sledov. období = I + II - III

Rok 2000 ZPP


47 842 42 230 5 080

43 305 38 485 4 135

436

420

96

116

149

14 916

27 347

1 100 1 000 100

1 584 1 041 543

47 214 20 973 1 917 5 579 0 5 080

43 576 19 508 1 796 5 240 0 4 491

13 665

12 541

42 230 20 815 1 897 5 522

38 485 20 360 2 688 6 830

13 996

8 607

C. Provozní fond - doplňující údaje (v tis.Kč) I. 1. 2. II.

Doplňující údaje k oddílu A III. bodu 1 - údaje z účtu 658 Úroky vztahující se k provoznímu účtu Ostatní výnosy Doplňující údaje k oddílu A III. bodu 1 - údaje z účtu 5.. Provozní náklady celkem: z toho na: a) mzdy vč. OON b) pojistné za zaměstnance na zdravotní pojištění c) pojistné za zaměstnance na sociální pojištění d) odměny SR a DR a rozhodčímu orgánu e) odpisy, vč. zůstatkové hodnoty vyřazeného majetku f) úroky g) pokuty a penále h) finanční náklady spojené s prodejem cenných papírů i) ostatní provozní náklady

D Provozní fond - doplňující údaje v tis.Kč) II.

Specifikace výdajů B III/1 Provozní výdaje celkem: z toho na: a) mzdy vč. OON b) pojistné za zaměstnance na zdravotní pojištění c) pojistné za zaměstnance na sociální pojištění d) odměny SR a DR a rozhodčímu orgánu f) úroky g) pokuty a penále h) finanční náklady spojené s prodejem cenných papírů i) ostatní provozní náklady

E Doplňující informace k oddílu B 1 Stav cenných papírů k 1.1. ve sledovaném období 2 Stav cenných papírů k poslednímu dni sledovaného období tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 58 z 76

Komentář k tabulce MT/3/00/PF „Provozní fond zdravotní pojišťovny“ Provozní fond je tvořen přídělem ze základního fondu dle vyhlášky MF ČR č. 227/1998 Sb., kterou se stanoví propočet základny a propočet procentuálního podílu z této základny, který je možno použít pro úhradu nákladů, spojených s činností pojišťovny. Pro sledované období činila základna pro výpočet limitu provozních nákladů (tedy skutečné příjmy pojišťovny, včetně vlivu přerozdělení a regresů) 1 323 695 tis. Kč a použitelný objem prostředků v propočtené procentuální výši 3,99 % z této základny činil 52 815 tis. Kč. Průběžný příděl prostředků do provozního fondu byl prováděn ve výši jedné čtvrtiny plánovaného objemu pro sledované období (PF ř. A II. 1). Dorovnání do výše vypočteného limitu bude provedeno po schválení účetní závěrky auditorem. Rozdíl mezi plánovaným limitem a propočtenou možností skutečného přídělu je ovlivněn především skutečností, že Zdravotně pojistný plán na rok 2000 vznikal v září roku 1999. V této době bylo nereálné stanovit objektivně výši základny - hodnotu přijatého pojistného (Základní fond, část B II.1 ) z důvodu výrazného růstu počtu pojištěnců. Tento nárůst ovlivnil příjmy z pojistného ve sledovaném roce a svoji strukturou též podpořil pozitivní vývoj přerozdělení v roce 2000 (Základní fond ř. B II. 2). V roce 2000 ZPŠ poprvé ve své historii dosáhla kladného salda z přerozdělení, čímž se zvýšily příjmy pro výpočet limitu provozních nákladů. Tyto dva zásadní vlivy přinesly možnost zvýšení přídělu prostředků do provozního fondu. Skutečně čerpané náklady na vlastní činnost ZPŠ, včetně investičních a sociálních nákladů činily v roce 2000 3,27 % z vypočtené základny, což ve srovnání s rokem 1999, kdy čerpání bylo 3,93%, znamená další pokles. Podíl nákladů na zdaňovanou činnost, která spočívá ve zprostředkování smluvního připojištění do zahraničí pro Českou pojišťovnu a.s., nelze konkretizovat dle jednotlivých účetních dokladů a je kalkulován na konci roku na základě kalkulace režijních nákladů na 100,- Kč vybraného pojistného ve vazbě na stanovení průměrného času potřebného na tento výběr. Kalkulace je schválena auditorem a je průběžně aktualizována. Provozní fond je zdrojem pro naplňování fondu reprodukce investičního majetku a sociálního fondu. Čerpání ostatních provozních nákladů v časti C ve výši 12 541 tis. Kč je tvořeno především: • • •

spotřebou materiálu, energie, výkony spojů 3 044 tis. Kč službami spojenými s výpočetní technikou 3 586 tis. Kč údržbou, propagací, vedením registrů, pojištěním, cestovným 3 564 tis. Kč


6.3.

Fond reprodukce investičního majetku zdravotní pojišťovny

Tabulka MT/4/00-FRIM „Fond reprodukce investičního majetku“ A. FRIM - tvorba a čerpání (tis.Kč)

I.


II. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

III. 1 2 3 4

493

1 927

Tvorba celkem: Tvorba fondu ve výši odpisů (vykázaných na účtu 558) Převod z PF ve výši schválené SR Výnos z prodeje IM pořízeného od 1/1/1999 **) Úroky Dary Převod stan. části hospodář. výsledku po zdanění Převod zůstatku FRIM v případě sloučení nebo splynutí ZP Účelové dotace Převod z PF - kladný rozdíl mezi prodejní a zůstat. cenou prod. majetku

5 380 5 080

4 780 4 491

300

289

Čerpání celkem : Pořízení IM Úroky Bankovní a poštovní poplatky Převod fin. prostředků na bankovní účet PF

3 800 3 800

3 948 3 945

IV. Konečný zůstatek k posled. dni sledovaného období = I + II - III B. FRIM - příjmy a výdaje (tis.Kč)

I.

Rok 2000 Rok 2000 ZPP Skutečnost


II. Příjmy celkem: 1 Příjmy fin. prostředků ve výši odpisů IM z bankovního účtu PF, vč. zůstat.ceny vyř.majetku 2 Příjmy fin. prostředků ve výši schválené SR z bankovního účtu PF 3 Příjmy z prodeje IM pořízeného od 1/1 1999 4 Úroky 5 Dary 6 Příjmy fin. prostředků z převodu části HV po zdanění 7 Převod zůst. fin. prostředků FRIM v příp. sloučení nebo splynutí ZP 8 Příjmy z účelové dotace 9 Přijaté bankovní úvěry 10 Příděl z PF ve výši + rozdílu mezi prod. a zůstat. cenou prod. majetku

3

2 073

2 759

Rok 2000 Rok 2000 ZPP skutečnost 490

2 637

5 430 5 080

4 433 4 135

300 50

289 9


B. FRIM - příjmy a výdaje (tis.Kč)

III. 1 2 3 4 5

Výdaje celkem: Výdaje na investice vč. záloh Úroky z úvěrů Bankovní a poštovní poplatky Převod fin. prostředků na bankovní účet PF Splátky bankovních úvěrů

IV. Konečný zůstatek k posled. dni sledovaného období = I + II - III

Rok 2000 Rok 2000 ZPP skutečnost 3 805 3 800

4 728 4 725

5

3

2 115

2 342

C Doplňující informace k oddílu B 1 Stav cenných papírů k 1.1. ve sledovaném období 2 Stav cenných papírů k poslednímu dni sledovaného období

Komentář k tabulce MT/4/00-FRIM „Fond reprodukce investičního majetku“ Fond reprodukce investičního majetku je naplňován do výše vytvořených odpisů hmotného a nehmotného investičního majetku a zůstatkové ceny vyřazeného majetku (4 491 tis. Kč) z provozního fondu. Dalším zdrojem fondu, nad rámec výše uvedeného převodu, může být mimořádný příděl z volných prostředků provozního fondu schválený Správní radou. Podmínkou je nepřekročení provozních nákladů. V roce 2000 tato možnost nebyla využita. Nesoulad mezi objemem investic, pořízeným v roce 2000 (tabulka MT/1/00/ZUK) ve výši 4 007 tis. Kč a objemem investičních prostředků, proúčtovaných na fondu reprodukce jako čerpání ve výši 3 945 tis. Kč (tabulka MZ/4/00/FRIM) vzniká dodržením ustanovení postupů účtování dle platné účtové osnovy pro zdravotní pojišťovny (čl. II, odst. 3 Obecných ustanovení), které stanoví, že proti fondu je možné účtovat až v době úhrady nakoupeného majetku. Jsou zde tedy zachyceny rozdíly z nákupů na zlomu účetních období, kdy je nutno účtovat o majetku jako o pořízeném ve sledovaném období, ale uhrazen je v účetním období následujícím.


6.4.

Sociální fond zdravotní pojišťovny

Tabulka MT/5/00-SF „Sociální fond“ A. Sociální fond - tvorba a čerpání (tis.Kč)

I.


II. 1 2 3 4 5 6 III. 1 1a 1b 2

Rok 2000 ZPP


81

177

Tvorba celkem: Převod z PF Úroky Ostatní výnosy Převod části HV Převod zůstatku SF v případě sloučení nebo splynutí ZP Splátky z půjček zaměstnanců

422 419

425 374 1

Čerpání celkem: Čerpání dle vnitropodnikové směrnice (1a+1b) v tom: půjčky ostatní čerpání Bankovní (poštovní) poplatky

345 345

224 220

345

220 4

158

378

IV. Konečný zůstatek k posled. dni sled. období = I + II - III B. Sociální fond - příjmy a výdaje (tis.Kč)

I.


II. 1 2 3 4 5

50 3

Rok 2000 ZPP


74

135

446 436 3 3

567 407 1

6

Příjmy celkem: Převod fin. prostředků z bankovního účtu PF Úroky Ostatní příjmy Převod části HV Převod zůstatku fin. prostředků SF v případě sloučení nebo splynutí ZP Splátky z půjček zaměstnancům

4

3

III. 1 1a 1b 2

Výdaje celkem: Výdaje dle vnitropodnikové směrnice (1a+1b) v tom: půjčky ostatní výdaje Bankovní (poštovní) poplatky

359 358 20 338 1

292 288 288 4

161

410

IV. Konečný zůstatek k posled. dni sled. období = I + II - III

156


.

Sociální fond (tis.Kč)

Rok 2000 ZPP



0 0

0 0

D Doplňující informace k oddílu B 1 Stav půjček zaměstnancům k 1.1. ve sledovaném období 2 Stav půjček zaměstnancům k poslednímu dni sledovaného období

0 0

3 0

Komentář k tabulce MT/5/00-SF „Sociální fond“ Sociální fond je naplňován přídělem z provozního fondu ve výši 2 % z ročního objemu nákladů, zúčtovaných na mzdy a náhrady mezd. Dalším přídělem je hospodářský výsledek po zdanění z činnosti podléhající dani z příjmu. Čerpání fondu se řídí Opatřením ředitele ZPŠ. Největší objem plánovaných výdajů vychází z písemné smlouvy s OS KOVO ŠKODA AUTO a.s. o působnosti Kolektivní smlouvy, kde je stanovena výše ročního příspěvku pro ZPŠ. Tento příspěvek v sobě zahrnuje plnění v rámci kapitoly Kolektivní smlouvy o sociálním zabezpečení, které spočívá v úhradách pracovních výročí, jubileí, odměn, výpomocí, příspěvku na rekreaci atd. Ostatní přímé čerpání fondu je ve formě příspěvku na rehabilitaci pracovníků, kulturu a sport.


6.5.

Rezervní fond zdravotní pojišťovny

Tabulka MT/6/00-RF „Rezervní fond“ A. Rezervní fond - tvorba a čerpání (tis.Kč)

I.


II. 1 2 3 4 5 6

Tvorba celkem: Převod ze ZFZP Úroky Dary Zisk z finančního umístění a zisk z prodeje CP Převod zůstatku RF v případě sloučení nebo splynutí ZP Kauce žadatele

III. 1 2 3 4

Čerpání celkem : Převod do ZFZP Bankovní a poštovní poplatky Ztráta z finančního umístění a ztráta z prodeje CP Úhrada zdravotní péče z rozhodnutí likvidátora


B. Rezervní fond - příjmy a výdaje (tis.Kč)

I.


II. 1 2 3 4 5 6. 7. III. 1 2 3 4 5.

Rok 2000 ZPP


22 717

24 647

4 308 4 308

4 325 2 820 1 230 275

0

0

27 025

28 972

Rok 2000 ZPP


20 868

21 444

Příjmy celkem: Převod fin. prostředků z bankovního účtu ZFZP Úroky přijaté Dar přijatý Zisk z finančního umístění a zisk z prodeje CP Převod zůst. FP RF v případě sloučení nebo splynutí ZP Prodej cenných papírů Kauce žadatele

2 857 1 157 1 000

6 799

700

627

Výdaje celkem: Převod fin. prostředků na bankovní účet ZFZP Bankovní a poštovní poplatky Ztráta z finančního umístění a ztráta z prodeje CP Úhrada zdravotní péče z rozhodnutí likvidátora Nákup cenných papírů

3 000

0

3 000

0

20 725

28 243

IV. Konečný zůstatek k posled. dni vykaz. období = I + II - III

1 172

5 000


Rezervní fond (tis.Kč)


Rok 2000 ZPP

5 000 8 000


5 000 0

Doplňující tabulka: propočet limitu rezervního fondu

Rok Propočtová základna - Výdaje základního fondu ZP - v tis. Kč 737 730 880 502 1 117 560

1997 1998 1999

Průměrné výdaje za roky 1997,1998,1999: 3 % z průměru:

911 931 27 358

Komentář k tabulce MT/6/00-RF „Rezervní fond“ Rezervní fond je naplňován převodem ze Základního fondu zdravotního pojištění do výše limitu stanoveného zákonem, to znamená v objemu 3% z výdajů Základního fondu zdravotního pojištění za poslední 3 roky. Propočet je uveden jako doplňující tabulka tabulky hlavní. Skutečný konečný zůstatek jak v části A- účetní tak i v části B - peněžních tocích je vyšší než propočtený povinný zůstatek vlivem vyššího objemu úroků z termínovaných vkladů, které jsou využívány pro ukládání volných finančních prostředků tohoto fondu. Prostředky fondu nebyly v průběhu roku čerpány.


6.6.

Fond prevence zdravotní pojišťovny

Tabulka MT/7/00-Fprev „Fond prevence“ A.

Fond prevence - tvorba a čerpání (tis.Kč)

I.


Rok 2000 ZPP


9 323

13 762

Tvorba celkem : Tvorba na základě zákona č. 551/1991 Sb. a 280/1992 Sb., ve znění pozd. předpisů 1a V tom: převod z HV 1b podíl dle § 19 odst. 1 zákona č. 280 /1992 Sb. 1c podíl dle § 6 odst. 7 zákona č. 551/1991 Sb. 2 Úroky vytvořené na bank. účtu FP 3 Ostatní (dary)

20 318 20 318

20 184 19 110

118 20 200

19 110

III. 1 2 3

10 000 10 000

II. 1

Čerpání celkem : Preventivní programy Úroky z úvěrů Ostatní (bankovní poplatky)


B.

Fond prevence - příjmy a výdaje (tis.Kč)

I.


II. 1

Příjmy celkem Příjmy fin. prostř. na zákl. zák. č. 551/1991 Sb. a zák. č. 280/1992 Sb., ve znění pozd. předpisů 1a V tom: převod z HV 1b podíl dle § 19 odst. 1 zákona č. 280/1992 Sb. 1c podíl dle § 6 odst. 7 zákona č. 551/1991 Sb. 2 Úroky vytvořené na bank. účtu FP 3 Ostatní (dary) 4 Příjem úvěru

III. 1 2 3 4 5

Výdaje celkem: Výdaje na preventivní programy Úroky z úvěrů Ostatní (bankovní poplatky) Splátky úvěru Převod jinému fondu (ZF)


185 889 5 427 5 415 12 19 641

Rok 2000 ZPP

28 519


4 136

3 616

15 583 15 568

20 858 19 784

118 15 450

19 784

15

185 889

9 505 9 500

4 725 4 657

5

12 56

10 214

19 749


Fond prevence (tis.Kč)

C 1 2

Doplňující informace Stav cenných papírů k 1.1. ve sledovaném období Stav cenných papírů k poslednímu dni sledovaného období

Rok 2000 ZPP


0 0

0 0

Komentář k tabulce MT/7/00-Fprev „Fond prevence“ Fond je zřizován dle zákona č. 280/1992 Sb., kde v § 16, odst. 2 je dána zdravotním pojišťovnám možnost zřizování fondu prevence k financování preventivních programů nad rámec zákonné preventivní péče, při dodržení podmínek naplnění rezervního fondu a vyrovnaného hospodaření pojišťovny. Fond je naplňován z finančních zdrojů, vytvářených využíváním volných prostředků Základního fondu zdravotního pojištění. Úroky jsou na fond prevence převáděny po jejich zúčtování s bankou. Z malé části jsou úroky získávány již i z volných prostředků samotného fondu prevence. Dalším zdrojem, sice velmi sporným a nepravidelným, jsou příjmy z výsledků kontrolní činnosti v oblasti výběru pojistného (skutečně uhrazené pokuty a penále). Naplňování fondu probíhalo v roce 2000 v této struktuře. Část A II. ř 1b - částka 19 110 tis. se skládá z objemu úroků ve výši 12 063 tis. a předpisu penále, pokut a přirážek ve výši 7 047 tis. Kč. V části B II. řádek 1b jsou zahrnuty finanční prostředky v obdobném složení - převedené úroky za rok 2000 ve výši 11 089 tis. Kč, realizovaná penále a pokuty ve výši 2 176 tis. Kč a navíc je zde zahrnut převod doúčtovaných úroků z roční účetní závěrky 1999 ve výši 6 519 tis. Kč.


6.7.

Ostatní zdaňované činnosti zdravotní pojišťovny

Tabulka MT/8/00-Zdč „Ostatní zdaňovaná činnost“ A. "Ostatní zdaňovaná činnost" (tis.Kč)

I. 1 2 3

Rok 2000 ZPP

Výnosy celkem Výnosy ze zdaňované činnosti Úroky Výnosy z prodeje finančních investic a CP

II. Náklady celkem 1 Náklady na zdaňovanou činnost pojišťovny 1a - mzdy vč. OON 1b - pojistné na zdr. pojištění zaměstnanců ZP 1c - pojistné na soc. pojištění zaměstnanců ZP 1d - odpisy IM - viz poznámka 1e - úroky 1 f - pokuty a penále 1g - finanční náklady spojené s prodejem cenných papírů 1h - ostatní provozní náklady III. Hospodářský výsledek = I - II


210 210

335 335

96 96 37 3 10

116 116 44 4 12

46

56

114

219

0 0

0 0

B Doplňující informace 1 2

Stav cenných papírů k 1.1. ve sledovaném období Stav cenných papírů k poslednímu dni sledovaného období

Komentář k tabulce MT/8/00-Zdč „Ostatní zdaňovaná činnost“ Ostatní zdaňovaná činnost spočívá ve zprostředkování pojištění léčebných výloh do zahraničí pro Českou pojišťovnu a.s. a výnosem z této činnosti je provize za jeden případ. Pro pojišťovnu je tento příjem zanedbatelný, jedná se spíše o komplexnost služeb, spojených se zdravotní péčí a ochranou pojištěnce. Náklady na tuto činnost jsou kalkulovány ročně na 100 Kč vybraného pojistného, neboť přesné určení z jednotlivých dokladů provozní režie není možné. Kalkulace je schválena auditorem. 6.8.

Smluvní pojištění a připojištění

ZPŠ neprovádí smluvní pojištění a připojištění.


6.9.

Doplňující údaje

Fondy, které nejsou vyjádřeny v tabulkové části a jsou součástí Rozvahy pojišťovny: Fond investičního majetku, který slouží k evidenci pohybu investičního majetku v pojišťovně, k přehledu o jeho účetních přírůstcích a úbytcích. Fond specifické péče byl vytvořen k 1.1.1999 v souladu se zákonem č. 280/1992 Sb. z příspěvku zaměstnavatelů na specifickou preventivní péči a byl součástí převodového můstku mezi roky 1998 a 1999 při změně účtování dle nové účtové osnovy pro zdravotní pojišťovny. Konečný zůstatek tohoto fondu činí 60 tis. Kč, fond zatím není čerpán.

6.10. Zajišťovací fond Fond je samostatnou právnickou osobou, zřízenou při Ministerstvu zdravotnictví ČR a prostředky fondu slouží k úhradě zdravotní péče v případě likvidace některé zdravotní pojišťovny bez nástupce, pokud v rámci likvidace nebyly uspokojeny všechny pohledávky zdravotnických zařízení za provedenou péči. Doplňující tabulkou u tab. MT/2/00-ZFZP je propočet odvodu do tohoto fondu. Vypočtená částka úhrady do fondu za sledované období je splatná v lednu období následujícího. V rámci metodiky roku 2000 došlo ke konečnému sjednocení ve výčtu položek, které jsou započteny do základny pro stanovení přídělu do fondu za rok 2000. Vzhledem k tomu, že v té době již byl povinný příděl dle původních pravidel výpočtu uhrazen, vzniká rozdíl - přeplatek do fondu mezi propočtenou částkou dle nových pravidel (3 274 tis.Kč) a uhrazenou částkou dle původního propočtu (3 296 tis.Kč) ve výši 22 tis. Kč, který bude vyrovnán v rámci propočtu přídělu roku 2001.


7.

Souhrnný přehled vybraných ukazatelů o činnosti zdravotní pojišťovny

Tabulka MT/1/00-Zuk „Základní ukazatele o hospodaření zdravotní pojišťovny za rok 2000“ Rok1999

Název ukazatele

Rok 2000

Rok 2000

Mj. skutečnost

ZPP

skutečnost

osob

108 546 56 350 104 647 53 833 39 027 14 806

111 000 57 600 110 000 57 100 41 400 15 700

115 870 59 828 113 909 59 297 41 607 17 690

29 585 3 903 3 903

29 056 3 800 3 800

28 338 4 007 4 007

12 200

15 200 3 000

69 70 5.63 1 140 645 64 219 64 219

69 70 3.99 1 183 922 47 310 47 310

I. Pojištěnci Počet pojištěnců celkem k poslednímu dni sledovaného období z toho: státem hrazeni Průměrný počet pojištěnců za sledované období z toho: státem hrazeni v tom: do 60 let nad 60 let II. Ostatní ukazatele Investiční majetek včetně poskyt. záloh pořízený k posl. dni sled. období Investiční majetek, včetně poskyt. záloh pořízený za sled. období v tom: a) investice na vlastní činnost b) ostatní investice Finanční investice k posl. dni sled. období Finanční investice za sledované období Přijaté bank. úvěry celkem (strana Dal přísl.účtů, bez řádků 10,13 a 16) v tom: a) dlouhodobé b) krátkodobé Splátky bankov. úvěrů krátkod. i dlouhod. celkem (strana MD přísl. účtů) Nesplacený zůstatek bankovních úvěrů k posled. dni sled. období Přijaté bezúročné půjčky od KoB ve sled.období Splácení bezúroč. půjčky od KoB ve sled.období Nesplacený zůstatek bezúročné půjčky od KoB k posl. dni sled.období Přijatý zvýhod. bank.úvěr na základě usn. vlády č. 352/1997 (od KoB) Splácení zvýhodněného bank. úvěru přijatého na základě usnesení vlády č. 352/1997 (od KoB) Nesplacený zůstatek zvýh. bank. úvěru přijatého na základě usn. vlády č. 352/1997 (od KoB) Přijaté návratné finanční výpomoci ze stát. rozpočtu ve sled.období Splácení návratné finanční výpomoci ze stát. rozpočtu ve sled.období Nesplac. zůst. návrat. fin. výpomoci ze st. rozpočtu k posl. dni sled.obd. Přijaté finanční dary a nenávratné dotace Přepočtený počet zaměstnanců k poslednímu dni sled. období Průměrný přepočtený počet zaměstnanců *) Výpočet limitu nákladů na činnost dle platné vyhlášky MF Rozvrhová základna pro propočet přídělu do provozního fondu Maximální limit nákladů na činnost z dosažené rozvrhové základny Skutečný příděl ze ZFZP do provozního fondu

osob osob osob osob osob

tis. Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč osob osob % tis. Kč tis. Kč tis. Kč

66 68 3.99 1 323 695 52 815 52 815


Rok1999

Název ukazatele III. Závazky a pohledávky Závazky celkem k posl. dni sledovaného období v tom: a)závazky vůči zdrav. zařízením ve lhůtě splatnosti b) závazky vůči zdrav. zařízením po lhůtě splatnosti c) ostatní závazky ve lhůtě splatnosti d) ostatní závazky po lhůtě splatnosti Pohledávky celkem k posl. dni sledovaného období v tom: a)pohledávky za plátci pojistného ve lhůtě splatnosti b) pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti c) pohledávky vůči zdravotnickým zařízením ve lhůtě splatnosti d) pohledávky vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti e) ostatní pohledávky ve lhůtě splatnosti f) ostatní pohledávky po lhůtě splatnosti

Rok 2000

Rok 2000

Mj. skutečnost

ZPP

skutečnost

tis.Kč

119 933 113 405

100 650 95 300

149 307 141 876

6 528

5 350

7 431

166 547 94 737 55 380

189 100 100 000 85 000

7 13 657 2 766

1 600 2 500

239 047 106 726 110 702 7 206 25 10 561 3 827

tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč tis.Kč

Komentář k tabulce MT/1/00-Zuk „Základní ukazatele“ Ukazatele, které doplňují celkový přehled o hospodaření pojišťovny obsahuje výše uvedená tabulka MT/1/00-Zuk. Podává informace o vývoji počtu pojištěnců ve srovnání s minulým obdobím celkem a v jeho základním členění na pojištěnce, ze které je plátcem pojistného stát. Počet pojištěnců oproti minulému období stoupl o 9 %, přičemž výraznější nárůst je u pojištěnců státem hrazených (10 %) a z toho pojištěnců nad 60 let (19 %). Dalším ukazatelem v této tabulce je informace o stávajícím stavu a pořízení nových investic. Investiční majetek v zůstatkových cenách ve svém objemu klesá, neboť výše odpisů je vyšší než objem nákupu hmotných a nehmotných investic. Nesoulad mezi objemem investic, pořízeným v roce 2000 (tabulka MT/1/00/ZUK) ve výši 4 007 tis. Kč a objemem investičních prostředků, proúčtovaných na fondu reprodukce jako čerpání ve výši 3 945 tis. Kč (tabulka MZ/4/00/FRIM) je způsoben rozdíly z nákupů na zlomu účetních období, kdy je nutno účtovat o majetku jako o pořízeném ve sledovaném období, ale uhrazen je v účetním období následujícím. Finanční umístění ke konci sledovaného období vykazuje nulový zůstatek ve srovnání s rokem 1999, kdy činilo 12 200 tis. Kč. Platnost cenných papírů ve výši 5 000 tis. Kč byla ukončena k 15.5.2000. Částka finančního umístění ve výši 7 200 tis. Kč byla dle metodiky Ministerstva financí ČR přeúčtována jako dlouhodobá pohledávka (účet 118) a v důsledku toho přesunuta do části III tabulky MT/1/00/ZUK na ř. c) pohledávky vůči zdravotnickým zařízením ve lhůtě splatnosti. Prostředky byly poskytnuty v roce 1993 na pořízení speciální zdravotnické techniky. Vzhledem k období vzniku a charakteru se pojí se Základním fondem zdravotního pojištění. Problematika tohoto finančního umístění je velmi složitá a bude po dohodě s Ministerstvem financí ČR dořešena do 30.6.2001. V oblasti bankovních úvěrů a výpomocí nemá ZPŠ žádné závazky. Průměrný přepočtený počet zaměstnanců nebyl naplněn zejména z důvodu obměny zaměstnanců v některých profesích, kdy za odcházejícího zaměstnance nastoupil nový s určitou časovou prodlevou a dále vlivem mírného snížení pracovních úvazků několika zaměstnanců. tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 71 z 76

Porovnání výše maximálního limitu spotřeby provozních nákladů v % na činnost pojišťovny s rokem 1999 je ovlivněno novelou vyhlášky, která stanoví procento provozních nákladů na sledované období ve výši 3,99 %, oproti 5,63 % v roce 1999. Skutečné čerpání provozních nákladů bylo 3,27 %. Významným ukazatelem pro hodnocení zdravotní pojišťovny je stav jejich pohledávek a závazků. Závazky pojišťovny jsou pouze ve lhůtě splatnosti a představují vyúčtovanou péči za poslední měsíc sledovaného roku. Jejich výše doznala změn v souvislosti s nárůstem počtu pojištěnců a narůstající výší objemu provedené zdravotní péče. Vliv mají i různé způsoby financování a nepravidelnost účtování zdravotnických zařízení. Ostatní závazky jsou běžné závazky vyplývající z účetní uzávěrky měsíce (závazky vůči zaměstnancům, institucím). Výrazným objemem je závazek vůči Zajišťovacímu fondu ve výši 3 296 tis. Kč, splatný k 31.1.2001. Pohledávky za plátci pojistného ve lhůtě splatnosti jsou pohledávky, předepsané na základě trvalých ročních předpisů u osob samostatně výdělečně činných, na základě došlých hlášenek zaměstnavatelů o jejich povinnosti platby pojištění za zaměstnance a předpisy, vytvořené na základě dalších známých skutečností. Jejich nárůst rovněž souvisí s nárůstem počtu pojištěnců. Dále se projevilo i několikeré cílené oslovení skupin plátců v průběhu roku i zlepšení morálky zaměstnavatelů při plnění ohlašovací povinnosti. Pohledávky za plátci pojistného po lhůtě splatnosti představují neuhrazený objem pojistného a penále za celou dobu trvání pojišťovny. Jejich objem je spojen z velké části s historickými neplatiči, kde svoji roli v současném systému úhrad jednotlivých pohledávek hraje další nárůst penále na neprovedené platby. V objemu pohledávek po lhůtě splatnosti k 31.12.1999 ve výši 55 380 tis. Kč bylo obsaženo 28 dlouhodobých dlužníků, jejichž pohledávky činí 39 140 tis. Kč. K 31.12.2000 se počet dlouhodobých dlužníků zvýšil na 46 s celkovým dluhem 51 653 tis. Kč. Významnou část objemu pohledávek po lhůtě splatnosti ve výši 27 041 tis. Kč tvoří objem předpisu pravděpodobného pojistného, vytvořený za plátci pojistného - zaměstnavateli jako náhrada za nedodané hlášenky na základě zákona č. 592/1992 Sb., § 25a. Konkrétní postup je popsán v kapitole 4.3.6. Pohledávky po lhůtě splatnosti za zdravotnickými zařízeními ve výši 25 tis. Kč představují neuhrazené pohledávky z výsledků revizní činnosti, kdy bylo zjištěno neoprávněné účtování péče. Ostatní pohledávky ve lhůtě splatnosti vyjadřují především pohledávky z přerozdělení a předpisy regresů. Pohledávky po lhůtě splatnosti tvoří neuhrazené nebo splátkované regresy, provozní pohledávky - vydané zálohy a pohledávka za slovenskou zdravotní pojišťovnou Perspektiva. Úvěry, půjčky ani návratné finanční výpomoci pojišťovna neeviduje.


8.

Závěry

8.1.

Hodnocení dle předepsaných kriterií

Obdobně jako v předchozích letech hospodařila ZPŠ vyrovnaně, o čemž svědčí ekonomické ukazatele v tabulkách v části 6. Základní podmínka pro hodnocení vyrovnaného hospodaření je stanovena vyhláškou MF ČR č. 227/1998 Sb. Jako vyrovnané hodnotí vyhláška takové hospodaření, kdy existuje kladný zůstatek bankovního účtu základního fondu, aniž by byl pro naplnění rezervního fondu, naplnění ostatních fondů a úhradu splatných závazků použit úvěr. •

• • •

Za celé období svého trvání nebyla pojišťovna nucena řešit v žádné oblasti svých potřeb nedostatek finančních prostředků prostřednictvím úvěru nebo jiné finanční výpomoci. Konečný zůstatek bankovního účtu základního fondu je plně určen pro úhradu nákladů na zdravotní péči a ostatních nákladů, hrazených z tohoto fondu Ve sledovaném období a k 31.12.2000 evidovala ZPŠ ve svém účetnictví pouze závazky ve lhůtě splatnosti Finanční prostředky na běžném účtu rezervního fondu odpovídají výši limitu předepsaného zákonem Všechny příděly fondům, definovaným zákonem č. 280/1992 Sb. a vyhláškou MF ČR č. 227/1998 Sb. jsou průběžně naplňovány finančními prostředky, do konečných výší povolených limitem jsou vyrovnávány po ukončení roční účetní závěrky

Závěrečný rozbor 1. Rozdíl počátečního stavu a konečného zůstatku finančních prostředků na Základním fondu zdravotního pojištění je 72 468 tis. Kč, což představuje 5,4 % z celkových příjmů tohoto fondu. Tento rozdíl byl způsoben především vyšším výběrem pojistného ve srovnání s výdaji (výběr pojistného - výdaje na zdravotní péči, provozní výdaje, poplatky). Další výraznou položkou v přebytku hospodaření fondu jsou příjmy z náhrad škod (5 697 tis. Kč) a nezanedbatelný je objem salda z přerozdělení, které na rozdíl od plánované hodnoty dosáhlo pozitivního výsledku. 2. Výše pohledávek a závazků ve lhůtě splatnosti v porovnání s minulým obdobím zaznamenaly vzestup, který je důsledkem především nárůstu počtu pojištěnců. U pohledávek je nárůst dále ovlivněn využitím zákonných možností ke zpřesňování jejich výše. V oblasti závazků je nárůst způsoben též nepravidelností účtování zdravotnických zařízení v průběhu roku a na jeho konci. V posledním účetním měsíci roku totiž některá zdravotnická zařízení vyúčtovávají zdravotní péči poskytnutou, ale nevyúčtovanou v průběhu roku. Rozdíl pohledávek a závazků ve prospěch závazků (89 738 tis. Kč) je stavem na konci účetního období roku a není trvalým jevem. 3. Stav pohledávek za plátci pojistného po lhůtě splatnosti doznal téměř stoprocentního nárůstu (110 702 tis.Kč) oproti stavu na konci minulého období (55 380 tis.Kč). Tento nárůst ve výši 55 322 tis.Kč není výrazem zhoršujícího se výběru pojistného v tomto účetním období, ale je důsledkem následujících skutečností:


• • •

stanovení pravděpodobné výše pojistného dle zákona č. 592/1992 Sb. 27 041 tis. Kč (podrobně popsáno v kapitole 4.3.6) zvýšení pohledávek v podobě penále i pojist. u dlouhod. dlužníků 11 212 tis. Kč zbývající část tvoří nově vzniklé pohledávky ve sledovaném období 17 069 tis. Kč

4. Závazky po lhůtě splatnosti pojišťovna neeviduje. 5. Žádné cizí zdroje ke krytí schodků hospodaření v žádné oblasti své činnosti Zaměstnanecká pojišťovna Škoda ve sledovaném období, stejně jako po celou dobu své existence, nevyužila. 6. Opatření přijímaná ke zlepšení stavu hospodaření Základního fondu zdravotního pojištění jsou podrobně popsána v kapitolách 4.3.5. Kontroly plátců pojistného, 4.3.8. Kontrola vyúčtování výdajů na zdravotní péči a 4.5.2. Používané regulační mechanismy a srážky. 7. Jiné specifické postupy ZPŠ v roce 2000 neuplatňovala. 8.2.

Náměty na zefektivnění systému veřejného zdravotního pojištění

Zaměstnanecká pojišťovna Škoda od počátku své existence dbala na efektivitu veškerých procesů souvisejících s její činností při respektování platné legislativy. Předpoklady pro další zefektivnění její činnosti i celého systému veřejného zdravotního pojištění vyžadují realizaci některých legislativních kroků. Domníváme se však, že není nutné přistupovat k radikálním změnám stávajícího systému, neboť je funkční a v některých aspektech je velice pozitivně hodnocen představiteli zdravotního pojištění z vyspělých evropských zemí. Naší vizí je kultivace stávajícího systému podpořená legislativními změnami. V oblasti příjmů: Omezit pseudosolidaritu plátců pojistného v kategorii zaměstnavatelé a zaměstnanci s plátci pojistného v kategorii OSVČ. V oblasti výdajů a financování zdravotní péče: Posílit zainteresovanost pacienta - pojištěnce na efektivním čerpání zdravotních výdajů. Zajistit vyšší efektivitu prostředků na veřejné zdravotní pojištění jejich realokací, a to od lůžkových zdravotnických zařízení směrem k ambulantní sféře. Posílit roli praktického lékaře jako koordinátora péče své zaregistrované klientely. Praktické lékaře motivovat modifikovanou kapitačně výkonovou platbou na zdraví svých pacientů s uplatňováním globálních regulací. Uložit zdravotním pojišťovnám povinnost předávat praktickým lékařům ekonomické údaje o čerpání nákladů na zdravotní péči jejich zaregistrované klientely. Posílit právo pacienta na informace o kvalitě a rozsahu poskytované péče ve zdravotnických zařízeních. Pro vybudování efektivní sítě lůžkových zdravotnických zařízení důsledně uplatňovat systém akreditace nemocnic. tel: 0326-818018, fax: 0326-818088, e-mail [email protected], http://www.zpskoda.cz strana 74 z 76

Přejít od paušálního systému financování lůžkových transparentnímu způsobu založenému na výkonech.

zdravotnických

zařízení

k

Pro stabilitu systému považujeme za nezbytné stanovit systémy financování na delší časové období než doposud. Z hlediska ekonomické rozvahy by tímto obdobím měl být kalendářní rok, který je v našich podmínkách zároveň rokem hospodářským. Toto opatření by vedlo i k vyšší efektivitě vynakládaných prostředků (snížení poštovného, výdajů na IS/IT a administrativních činností) Rozšířit okruh činností zdravotních pojišťoven o výběr nemocenského pojištění a vyplácení nemocenských dávek. Zavést větší spoluúčast zaměstnavatelů na výdajích z veřejného zdravotního pojištění v případě poškození zdraví při práci. V souvislosti se vstupem do EU citlivě přistupovat k účinnosti mezinárodních smluv o poskytování zdravotní péče, aby nedošlo k narušení dosažené rovnováhy stávajícího systému veřejného zdravotního pojištění. Z tohoto důvodu navrhujeme využít možnosti přechodného období v časovém horizontu minimálně 5 let.


9. Přílohy 9.1.

Účetní závěrka včetně přílohy

9.2.

Auditorská zpráva k účetní závěrce

9.3.

Auditorská zpráva k výroční zprávě

9.4.

Způsob a forma zveřejnění výroční zprávy

Výroční zpráva Zaměstnanecké pojišťovny Škoda za rok 2000 bude po schválení vládou uveřejněna na internetových stránkách ZPŠ a bude k nahlédnutí pro všechny zájemce na pracovištích ZPŠ.

9.5.

Stanoviska Správní a Dozorčí rady ZPŠ

Výroční zpráva Zaměstnanecké pojišťovny Škoda za rok 2000 byla schválena na zasedání Dozorčí rady ZPŠ dne 2.5.2001 a na zasedání Správní rady ZPŠ dne 3.5.2001.


ÚVODNÍ SLOVO VSTUPNÍ ÚDAJE

Recommend Documents