LABSKÁ STEZKA
Úvodní slovo Ústecký kraj se rozhodl společně s řadou partnerů podporovat dobudování Labské stezky na svém území. „Labská stezka“ je mezinárodní cyklistická trasa nadregionálního významu a je jedinou trasou I. třídy procházející územím Ústeckého kraje. Celá trasa pak po dokončení spojí Vídeň s Hamburkem. Ústecký kraj již dříve zpracoval Marketingovou studii cykloturistiky, na základě níž vymezil čtyři páteřní cyklotrasy, kterým se hodlá věnovat a které podporuje. Jednou z těchto tras je Labská stezka č. 2. Přestože Labská stezka jako taková již existuje a je vyznačena a využívána cyklisty v celém vedení trasy na území Ústeckého kraje, tj. z Dolní Žlebu (hranice se Saskem) do Hněvic (hranice se Středočeským krajem), má větší část stezky nevyhovující technické a bezpečnostní parametry. Proto za spolupráce řady odborníků byl připraven projekt Labská stezka č. 2 – I. etapa a jsou připravovány další dvě etapy. Pro Labskou stezku a její myšlenku se nadchly i všechny obce a města na její trase a některá města dokonce na jejím budování i aktivně participují. Přímo na projektu I. etapy se podílejí obce Křešice, Velké Březno, Malé Březno a statutární město Ústí nad Labem, které zajišťuje finanční spoluúčast. Dalším neméně významným partnerem projektu je Nadace Partnerství, která se zabývá Labskou stezkou v celém jejím rozsahu v České republice a věnuje se její propagaci. Úkolem této publikace je naši práci představit a vysvětlit, co všechno Labská stezka znamená. Chtěli bychom ukázat, že cyklostezka není jen dopravní pás či samostatná komunikace, ale že na ni navazuje řada dalších činností. Rádi bychom řekli, že za výstavbou cyklostezky se skrývají složitá vyjednávání s projektanty, majiteli pozemků, správcem vodního toku, obcemi, správou chráněných krajinných oblastí a dalšími subjekty. A že výsledek je vlastně nejlepší možný kompromis. Vážení přátelé cykloturistiky. Věřím, že se nám tento významný projekt podaří celý zrealizovat a že se brzy potkáme na kole. Váš Bc. Radek Vonka člen Rady Ústeckého kraje
Proč budovat Labskou stezku? n Zlepšuje kvalitu dopravní obslužnosti. n Lépe se propojí města v Ústeckém kraji mezi sebou a také se sousedními regiony. n Labská stezka je jediná cyklotrasa I. třídy na území Ústeckého kraje a její budování bylo orgány Ústeckého kraje stanoveno jako prioritní. Labská stezka je v rámci základní sítě cyklotras v Ústeckém kraji klasifikována jako „páteřní nadregionální trasa“. n Zvedne se podíl cyklistické dopravy na přepravních výkonech v Ústeckém kraji, kde je zatím nižší než v ostatních regionech. Nadále převládá individuální automobilová doprava, která s sebou přináší řadu negativ. Zvýší se podíl cyklistické dopravy má pozitivní vliv na kvalitu dopravní obslužnosti území, životní prostředí a zdraví obyvatel. n Zvýší se bezpečnost cyklistů. Řada úseků Labské stezky je dosud vedena po komunikacích II. a III. třídy, kde dochází ke střetům cyklistů s automobily, které mají fatální následky. Cyklotrasa je proto navržena pokud možno mimo hlavní městské a silniční komunikace jako bezpečná samostatná trasa pro cyklisty a chodce.
Základní údaje o Labské stezce Celková délka ......................................1233 km Délka v SRN ............................................ 860 km Délka v ČR ............................................... 373 km Délka v Ústeckém kraji ..........................96 km
Označení trasy ČESKÁ REPUBLIKA Labská stezka Číslo 2 v Ústeckém a Středočeském kraji (až do Mělníka) – cyklotrasa č. 2 pokračuje dál kolem Vltavy na jih Číslo 24 ve Středočeském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji Číslo 14 v Krkonoších NĚMECKO Elberadweg EVROPA EuroVelo – EuroVelo je Evropská síť cyklotras a projekt Evropské Cyklistické Federace (ECF), který si klade za cíl rozvíjet síť kvalitních cyklotras spojujících všechny evropské země. V EuroVelo síti je Labská stezka součástí trasy č. 7 vedoucí z norského Nordkappu až na Maltu. Tato trasa je nazývaná také jako Středoevropská nebo Sluneční.
Historie a teorie Cyklistické trasy jsou v Česku značeny od roku 1997 speciálním značením Klubu českých turistů.
Od roku 2001 jsou pro značení cyklotras používány i speciální směrové dopravní značky zavedené 31. ledna 2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb.
Cyklotrasy jsou rozděleny do čtyř tříd, přičemž počet číslic v označení trasy se rovná třídě, do níž je zařazena. Cyklostezka neboli stezka pro cyklisty je pozemní komunikace (nebo její jízdní pás) vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na kole a automobilová a motocyklová doprava je z ní vyloučena. (čerpáno z www.wikipedia.cz)
Význam Labské stezky DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Kolo je v zácpě rychlejší než auto a zaparkuje téměř kdekoli, třeba i v kanceláři. Studie Centra dopravního výzkumu z roku 2007 ukazuje, že podíl cyklistické dopravy na celkové dojížďce obyvatelstva do zaměstnání a do školy v Ústeckém kraji činí 2,1 %. Tato hodnota řadí Ústecký kraj na deváté místo ze čtrnácti regionů (včetně Prahy). Nejvyššího podílu je s hodnotou 6,8 % dosahováno v Pardubickém kraji. Zajímavý je rovněž zjištěný podíl cyklistické dopravy při cestě do zaměstnání, sledovaný u 50-ti největších měst v České Republice, kam patří na stezce ležící města Ústí nad Labem, Děčín a Litoměřice. Ani v jednom případě nedosahuje podíl 5 %, přičemž u obdobně velkých měst se tato hodnota v řadě případů pohybuje mezi 7-10 %. Cyklodoprava může přitom úspěšně nahrazovat individuální automobilovou dopravu zejména při dopravě na kratší vzdálenost (do 20 km). V městském prostředí je jízdní kolo rychlejší, bez problémů s parkováním. Právě zejména v okolí velkých měst na řece Labi lze Labskou stezku a kolo výborně využívat k dopravní obslužnosti. Takovými městy jsou hlavně Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, ale také Roudnice nad Labem. Pro obyvatele obcí v okolí měst do cca 10 km je využití stezky jako cesty do práce optimální. Stezka vede většinou přímo kolem řeky a její terén není výrazně náročný, i když jsou samozřejmě výjimky. Desetikilometrová cesta po stezce trvá na kole přibližně půl hodiny. Významnou výhodou jsou oproti automobilu nízké pořizovací a provozní náklady. Velmi pozitivní je vliv cyklistiky na zdraví a fyzickou kondici. UDRŽITELNÁ FORMA DOPRAVY I když má kolo každý v rodině, pořád je to levnější než jedno auto. Navíc má rodina menší ekologickou stopu a pevné zdraví. Jízdní kolo je efektivním dopravním prostředkem. Při provozu nezpůsobuje žádné emise a je zřejmé, že i při započítání externích nákladů celého životního cyklu má jízdní kolo mnohem menší dopad na životní prostředí než automobil. Pořizovací náklady jízdního kola nejsou vysoké. Provoz nestojí nic a náklady na údržbu jsou přijatelné. Též náklady na výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury pro cyklistickou dopravu jsou v porovnání s náklady na budování a udržování silniční sítě či infrastruktury městské hromadné dopravy relativně nízké. Opominout nelze ani fakt, že jedno jízdní kolo zabere plochu asi 1m2, což je asi 8% plochy, kterou potřebuje osobní automobil. (čerpáno z publikace Masarykovy univerzity v Brně - Možnosti alternativ k individuální automobilové dopravě)
CYKLOTURISTIKA Labe není jen Polabská nížina, ale i Krkonoše, České středohoří a Labské pískovce. Cykloturistika je forma turistiky a tedy rekreace a relaxace. Počet lidí, kteří svoji dovolenou tráví aktivně pohybem, neustále roste. Cykloturistika je ideální způsob, jak trávit dovolenou aktivně. Je přitom jedno, zda jste ubytováni na jednom místě a vyjíždíte na výlety nebo si vezete svoje zavazadla na kole a přejíždíte z místa na místo. Díky kolu se dostanete do míst, kam auta nesmí a zvládnete toho více než pěší turisté, jste totiž rychlejší. Záleží pak jen na vás, jestli máte raději dobrodružnější výpravy s prudkým stoupáním a nebezpečnými sjezdy nebo raději preferujete rodinnou cyklistiku v údolích řek či po hřebenech hor. Cykloturistice vychází vstříc řada měst a obcí vypravováním cyklobusů nebo České dráhy snadnější přepravou kol po železnici. Labská stezka je ideální pro dálkovou turistiku, pro níž je využívána zejména v sousedním Německu. Kolem řeky Labe a tím i kolem Labské stezky se soustřeďuje celá řada pamětihodností, technických památek a přírodních úkazů. Na Labskou stezku se napojuje řada jiných cyklotras nižších tříd a stezku lze tak kvalitně využívat i pro kratší výlety a okruhy. Vzhledem k umístění stezky je možné využít pro zpáteční cestu i jiné druhy dopravy - např. říční plavbu lodí nebo železnici.
ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Místo auta raději kolo, zdraví a svaly. Cyklistika je stejně prospěšná jako plavání. Když budete každý den jezdit na kole alespoň 15 minut (to znamená na vzdálenost 3-6 km), prospěje to vašemu fyzickému i duševnímu zdraví. Cesty na poštu, na nákup nebo do práce se tak mohou stát zároveň i pravidelným cvičením. Mimochodem, do vzdálenosti 5 km je kolo také prokazatelně rychlejší než auto. Při jízdě na kole průměrnou rychlostí 15 km/h spálíte asi pětkrát více kalorií v porovnání s klidovým stavem. Výhody kola ocení i osoby s nadváhou. Jízda na kole totiž nezatěžuje klouby tak jako například chůze nebo běh. Podle některých fyzioterapeutů je pro účinné zhubnutí třeba jezdit na kole minimálně 3-4x týdně. Kolo jako dopravní prostředek ušetří čas, který byste strávili ve fitness centru a spojí dopravu se zábavou. A pokud jde o znečištěné ovzduší, jízda podél frekventované silnice na kole je zdravější než cesta autem. Vzduch v autech je totiž mnohem více znečištěn než venkovní vzduch, který dýchají cyklisté. Jízda na kole má blahodárný vliv na lidskou psychiku. To potvrdí většina lidí, kteří na kole pravidelně jezdí. Obzvlášť máte-li sedavé zaměstnání nebo studujete, budete se po pravidelné projížďce cítit skvěle. (čerpáno z www.nakole.cz) BEZPEČNOST DOPRAVY Mimo silnici je pro cyklisty bezpečněji, jen pozor na bruslaře a pejskaře. Řeka Labe je říčním koridorem, který na sebe váže i další druhy dopravy jako je železniční a silniční. V některých úsecích kolem řeky se tyto tři druhy dopravy dostávají velice blízko sebe a to především v Labském údolí na Děčínsku a Ústecku. Cyklisté jsou v těchto úsecích nuceni jet po silnici, která bývá někdy úzká a téměř vždy frekventovaná a tím pro cyklisty nebezpečná. I když se zdá, že v některých místech nelze mezi řeku, silnici a železnici umístit ještě cyklostezku, přesto se to projektantům podařilo. Díky dobudování Labské stezky jako stezky pro cyklisty se cyklistická doprava dostává mimo silnice. Cyklisté využívající Labskou stezku se tak mohou mnohem bezpečněji dopravovat a nejsou ohroženi silničním provozem. Samozřejmě pořád platí, že by cyklisté neměli zapomínat na cyklistickou přilbu a další bezpečnostní prvky.
PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Když jsme u řeky, nemůžeme povodňová rizika opominout. Při výstavbě cyklostezky se nesmí zapomínat na to, že řeka Labe není jen dopravní tepnou a turistickou atrakcí, ale také vodním živlem, který sebou nese riziko povodní. Z tohoto důvodu je budování Labské stezky koordinováno s budováním plánovaných protipovodňových opatření. Investorem protipovodňových opatření je Povodí Labe, s.p. a jednotlivá stavební opatření jsou koordinována již při zpracování projektové dokumentace tak, aby se vzájemně doplňovala.
Projekty Labské stezky Labská stezka č. 2 – I. etapa Labská stezka č. 2 – II. etapa Labská stezka č. 2 – III. etapa Žadatel: Ústecký kraj Partneři: obce a města podél řeky Labe Po dokončení těchto projektů bude stezka dokončena po celé její délce 96 km v Ústeckém kraji. Zaostřeno na Labskou stezku Žadatel: Nadace Partnerství Partneři: Ústecký kraj, města Děčín, Ústí nad Labem a Litoměřice, Klub českých turistů „Projekt je zaměřen zejména na rozvoj marketingu stezky a akce pro veřejnost.“
Co přináší stezka DĚTEM Mohu jet na kole do školy nebo k babičce a to bezpečně mimo hlavní silnici. Na kole mohu jet s rodiči na výlet ze svého města do jiného města. S rodiči chodím na cyklostezku bruslit. Jdeme se s rodiči vždycky podívat na řeku a labutě. MLÁDEŽI Jezdím na kole po cyklostezce za kamarádem/kamarádkou. Chodíme na cyklostezku s kamarády bruslit. Scházíme se na cyklostezce se spolužáky. Se školou jsme byli na cyklostezce na akci pořádané městskou policií a městem. DOSPĚLÝM Využiji stezku pro cestu na svém kole do práce. Nemusím jezdit do práce autem a složitě řešit parkování. Ušetřím za pohonné hmoty. Utužím svoje zdraví. Odpoledne se chodím projet, abych si vyvětral/a hlavu z práce. OBCÍM A MĚSTŮM Máme pěkně upravené říční nábřeží. Obyvatelé města cyklostezku čím dál více využívají. V okolí stezky se rozvíjí podnikání. Letos přijelo více lidí na kole na akce pořádané obcí/městem. Zvyšuje se nám návštěvnost hradu/zámku/muzea. Díky cyklostezce máme další alternativu pro zlepšení dopravní obslužnosti. PODNIKATELŮM Od té doby, co mám obchod u cyklostezky, mám zejména v létě větší tržby. I když je moje restaurace kousek od cyklostezky, přibývají mi zákazníci z řad cyklistů. V našem obchodě jsme museli rozšířit sortiment o drobné cyklistické potřeby jako lepení a duše a přidali jsme raději i náplasti. Zařadili jsme náš penzion do sítě Cyklisté vítáni a zvýšil se nám počet ubytovaných za rok.
Postup budování Labské stezky v Ústeckém kraji Celá trasa Labské stezky v Ústeckém kraji je značena, ale z části je ještě vedena po frekventovaných silnicích II. a III. tříd nebo po nevyhovujících cestách s velmi nekvalitními povrchy. V současnosti je dokončeno 48,2 km a jedná se o tyto úseky: Dolní Žleb (státní hranice) – Děčín (Prostřední Žleb) 8,3 km Děčín (Tyršův most) – Děčín (Polabí) 1,5 km Děčín (Staroměstské nábřeží) – Děčín (Křešice) 0,9 km Valtířov (železniční přejezd) – Ústí nad Labem (Církvice) 19,3 km Píšťany (křižovatka) – Žalhostice (železniční přejezd) 0,6 km Litoměřice (ČOV) - Střelecký ostrov – Litoměřice (hranice k.ú.) 5,5 km Nučnice (hranice k.ú.) – Lounky – Černěves – Vědomice 8,0 km Roudnice nad Labem nábřeží 1,3 km V Libochovanech, Dobříni a Račicích vede stezka po velmi málo frekventovaných silnicích 2,8 km Tyto úseky byly postupně realizovány v letech 1999 – 2008. První z nich se otevíral v roce 2000. Investorem jednotlivých částí byla města Děčín, Ústí nad Labem a Litoměřice a to s využitím jednak vlastních prostředků a pak především dotací z Evropské unie nebo státního rozpočtu (např. z programu PHARE, SROP, z Fondu solidarity EU, SFDI). Některé úseky financovalo Povodí Labe.
Připravované projekty Labská stezka č. 2 – I. až III. etapa zahrnují dostavbu 44,7 km a zahrnují přesně tyto úseky: I. etapa Přerov (hranice okresů Děčín/Ústí n.L.) – Velké Březno – Valtířov (železniční přejezd) 5,8 km Litoměřice (hranice k.ú.) – Třeboutice 1,1 km II. etapa Církvice – Libochovany 1,9 km Děčín (Polabí) – Děčín (Staroměstské nábřeží) 0,4 km Děčín (Křešice) – Boletice – Těchlovice – Přerov (hranice okresů Děčín/Ústí n.L.) 10,1 km III. etapa Libochovany – Velké Žernoseky – Píšťany (křižovatka) 6,3 km Žalhostice (železniční přejezd) – Litoměřice (ČOV) 2,0 km Třeboutice – Křešice – Nučnice (hranice k.ú.) 5,2 km Roudnice nad Labem (nábřeží) – Dobříň – Kozlovice – Záluží – Račice (veslařský kanál) 7,1 km Račice (obec) – Hněvice – hranice kraje 4,8 km Do 96 km zbývají po součtu hotových a připravovaných úseků ještě přibližně 3 km. Tyto úseky se nacházejí především v Děčíně a v Litoměřicích a jejich výstavba je součástí staveb jiných investorů.
Kudy vede Labská stezka? CO NESMÍTE MINOUT Labská cyklostezka na území Ústeckého kraje nevede jednotvárnou krajinou, ale doprovázející scenérie se postupně mění. Od zpočátku hlubokého labského údolí, sevřeného strmými stěnami okolních pískovcových skal, které posléze ustupují městu Děčínu, dostává údolí postupně úplně jiný ráz s okolními, až o 500 m vyššími kopci sopečného původu. Cestou projíždíme největším městem na trase – Ústím nad Labem, za nímž se kopce opět přimykají až k řece do nejužšího místa, zvaného Porta Bohemica. Před Litoměřicemi se údolí rozvírá, kopce nás opouštějí a dostáváme se do široké polabské roviny, kterou projíždíme přes Roudnici nad Labem až na hranici kraje. Mění se i zemědělské využití krajiny – vinice a ovocné sady, které nás provází od Velkých Žernosek do Litoměřic a pak je vidíme opět kolem Roudnice, přechází do chmelnic, polí se zeleninou a obilných lánů. Také stavební činnost člověka zde zanechala nesmazatelné stopy v podobě mnoha kulturních i technických památek a zajímavých staveb. KRAJINA Labské pískovce Oblast soutěsek a kaňonů obklopených skalními věžemi a masivy místy tvořící skalní města. Zejména kaňon Labe mezi Děčínem a Hřenskem představuje jedinečný přírodní útvar, ke kterému se připojuje i říčka Křinice a Kamenice, jejíž soutěsky mohou návštěvíci proplout. Základní údaje: Rozloha: 250 km2 Nadmořská výška: 115 m (Labe u Hřenska) - 723 m (Děčínský Sněžník) Vyhlášení CHKO: roku 1972 Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: - 10 přírodních rezervací - 5 přírodních památek www.labskepiskovce.ochranaprirody.cz/ www.ceskesvycarsko.cz
České Středohoří Pohoří rozprostírající se na severu Čech po obou březích dolního toku české části Labe. Typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Specifické přírodní podmínky jsou důvodem, proč je České středohoří jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v České republice. Během staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sadů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami. Základní údaje: Rozloha: 1063 km2 Nadmořská výška: 122 m n. m. (Děčín) 837 m n. m. (Milešovka) Vyhlášení CHKO: roku 1976 Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: - 5 národních přírodních rezervací - 8 národních přírodních památek - 12 přírodních rezervací - 18 přírodních památek www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/ www.mascs.cz www.ceskestredohori.cz
A JAK TO MÁME POSTUPNĚ ZA SEBOU OD HRANIC S NĚMECKEM PO HRANICE SE STŘEDOČESKÝM KRAJEM Dolní Žleb Městská část Statutárního města Děčína. Dolní Žleb je nejseverněji položenou obcí ČR na levém břehu Labe. K architektonickým zajímavostem patří pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1747 a domy z původní zástavby s datem vzniku kolem roku 1800. Jsou zde 3 restaurace a 1 obchod s potravinami. Děčín
www.mmdecin.cz
Město Děčín se rozprostírá v široké kotlině na obou březích Labe a je nejníže položeným městem České republiky (135 m n.m.). Díky své poloze je Děčín často nazýván bránou severních Čech. Děčín je významným říčním přístavem, důležitou železniční křižovatkou a leží na křižovatce několika významných silničních tahů. Zámek Postupně obnovovaný zámek Děčín stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem Labe a Ploučnice. Poslední barokní přestavba proběhla v r. 1790. Přístupný je z města impozantní Dlouhou jízdou (10 m široká, 290 m dlouhá příkrá ulice, sevřená po obou stranách vysokými zdmi, zčásti vytesanými do skály, členěnými slepými arkádami, dole i nahoře uzavřená branou), z níž je přístupná i Růžová zahrada se salou terrenou a sochařskou výzdobou. www.zamekdecin.cz ZOO a Pastýřská stěna www.zoodecin.cz Oblastní muzeum v Děčíně Muzeum sídlí v původním thunovském loveckém zámečku z 18. století v Podmoklech a je tu umístěna např. stálá expozice dějin plavby na Labi a expozice gotické plastiky. www.muzeumdc.cz plavecký areál www.dcsportovni.cz
Nebočadský luh Zvláště chráněné území – přírodní památka. Poloostrov mezi slepým ramenem a řekou, kde je významné hnízdiště ptactva, naleziště některých vzácnějších rostlin a žije zde bobr evropský. Těchlovice
www.techlovice-obec.sweb.cz
Obec roztroušená po okolních stráních, které dominuje kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Východiště turistických tras na Vrabinec a Bukovou horu. Malé Březno
www.malebrezno.cz
V obci začíná linie vojenského opevnění, která nás provází až do Ústí n.L. Jeden z lehkých pěchotních srubů z předmnichovské republiky je částečně opravený a do povodně v roce 2002 zde bylo malé vojenské muzeum. Velké Březno http://velke-brezno.cz/ Obec je známá především díky malebnému zámku, pivovaru a restauraci Tivoli. Zámek Novorenesanční zámek rodiny Chotků s příjemným anglickým parkem s celou řadou vzácných dřevin. Odtud pochází manželka následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este, jejichž smrt v Sarajevu v roce 1914 zavdala příčinu ke vzniku 1. světové války. Na zámku probíhá pravidelně řada kulturních akcí – koncerty, noční prohlídky, ale také zámecké vinné trhy. www.zamek-vbrezno.cz Pivovar Každou sobotu odpoledne prohlídky s výkladem. www.breznak.cz Valtířov Obec patří pod Velké Březno a za návštěvu stojí goticko-renesanční kostel sv. Václava z r. 1574, který bývá volně přístupný zpravidla jen v týdnech evropského kulturního dědictví. Vedle něj je novogotická hrobka rodiny Thunů, kde je pohřben i zakladatel velkobřezenského zámku Karel Chotek. Svádov
http://svadov.webnode.cz
Od roku 1980 patří Svádov pod město Ústí nad Labem. Mezi zajímavosti patří kostel sv. Jakuba Většího, který je zpřístupněn jen v týdnech evropského kulturního dědictví, je památkou na rod Salhausenů a vznikl v r. 1477, dokončen či přestavěn však byl až v r. 1606. Fara z roku 1731 pár metrů od bývalého přívozu slouží jako stylová restaurace.
Ústí nad Labem www.usti-nad-labem.cz Deváté největší město ČR ležící v náručí Českého Středohoří a Krušných hor. Město je proslulé svou průmyslovou historií spojenou s chemickým průmyslem a těžbou hnědého uhlí. Historii města určovala také řeka Labe, jako důležitá dopravní tepna. Dnes je město především správním střediskem Ústeckého kraje. Větruše Výletní zámeček ve švýcarském alpském stylu s vyhlídkovou věží, kde je dnes výletní restaurace, zrcadlové i venkovní bludiště a kolem sportovní areál. www.vetruse.cz www.vetruse.eu Hrad Střekov Přístupná zřícenina gotického hradu z r. 1316, dnes v držení rodu Lobkoviců. Pod hradem dochované zbytky hrázděné architektury v ulici Malířský koutek. www.hradstrekov.cz Masarykova zdymadla Pod hradem, přímo na trase cyklostezky, jsou Masarykova zdymadla z 1935 s tabulovým jezem a dvěma plavebními komorami a elektrárnou – největší vodohospodářská stavba předmnichovské republiky – významná technická památka. Na proplavování lodí je vidět jak z cyklostezky, tak z lávky přes zdymadla, které jsou vzájemně propojené a je možné se tudy dostat na druhý břeh. Kostel Nanebevzetí Panny Marie se šikmou věží Dominantou centra města je pozdně gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie původně z r. 1318, opravovaný a obnovovaný v letech 1452-1530, se šikmou věží, která má odklon od svislice kolem 2 m, což je následek spojeneckého bombardování z dubna 1945. Kostel sv. Vojtěcha a klášter dominikánů – barokní kostel dnes slouží jako výstavní síň. Mariánský most - zavěšený most z r. 1998, který získal řadu světových ocenění za stavbu minulého desetiletí. Výstavné rodinné vily ústeckých průmyslníků a finančníků (rodiny Petschků, Wolfrumů, Weinmannů), které dnes převážně slouží jako veřejné budovy a lze je volně navštívit v týdnech evropského kulturního dědictví. ZOO www.zoousti.cz Termální lázně Brná Plavecký areál Klíše Oba areály spravuje příspěvková organizace Městské služby Ústí nad Labem. www.msul.cz Erbenova vyhlídka - rozhledna – 420 m n.m.
Libochovany
www.libochovany.cz
Obec ležící na pravém břehu Labe, ve výšce 146,5 m.n.m je jedna z nejstarších obcí litoměřického okresu s celkovým počtem 589 obyvatel. V obci se nachází turistická ubytovna. Za návštěvu stojí kostel Narození Panny Marie. Velké Žernoseky
http://mesta.obce.cz/velkezernoseky/
Vinařská obec s vyhlášeným zejména bílým vínem, jejíž jméno vzniklo ze zaměstnání obyvatelstva - sekání velkých žernovů mlýnských. Historie vinařství v okolí obce Velké Žernoseky sahá do 10. století. Za zakladatele zdejšího vinařství bývají často pokládáni mniši cisterciáci. Tito mniši vybudovali v roce 1251 v Žernosekách rozsáhlé vinné sklepy, které se dochovaly dodnes a dodnes v nich víno vyzrává v tradičních dubových sudech. Žernosecké vinařství je umístěno v areálu barokního zámku z konce 18. století, který slouží k reprezentačním účelům (možnost degustace). Nejstarší sklepy v opukových skalách jsou již ze 13. století. www.zernosecke-vinarstvi.cz Žernosecké jezero - vzniklo těžbou písku a je propojeno s Labem. Možnost koupání a vodních sportů. www.pistany.cz www.marinalabe.cz Žalhostice
www.zalhostice.cz
Další vinařská obec na trase nacházející se pod horou Radobýlem, 3 km od Litoměřic. Dnešní název se objevuje přibližně od r. 1854, dříve se užíval název obce Čahostice. Litoměřice
www.litomerice.cz
Významné okresní město na Labi s velmi starou historií. Litoměřické náměstí patří k největším v Čechách. V centru je městská památková rezervace s množstvím památkově chráněných objektů. Za návštěvu stojí část zpřístupněného podzemí města. Historie i současnost města je spjata s biskupstvím, ale také s výstavou Zahrada Čech, vínem a každoročním vinobraním. Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích www.galerie-ltm.cz Muzeum www.muzeumlitomerice.cz Výstaviště zahrada Čech Litoměřice www.zahrada.cech.cz
Křešice
www.kresice.cz
Obec Křešice spadá do oblasti labského úvalu, na pravém břehu Labe, severovýchodně od jeho toku. Dominantou v území je na mírném návrší mezi Křemínem a Holým vrchem areál raně barokního kostela Nejsvětější trojice v Zahořanech se samostatně stojící zvonicí (postaven 1653 - 1656). Dalšími významnými církevními stavbami jsou kostely P. Marie v Křešicích za školou a kostel sv. Matouše na návsi také v Křešicích. Zajímavé jsou patrové empírové domy v místní části Nučnice .
Lounky
www.obecchodouny.cz
Místní část obce Chodouny typická domy s hrázděným patrem. Památkově chráněný gotický kostel sv. Mikuláše postavený kolem r. 1400 je zajímavý samostatně stojící zděnou zvonicí s dřevěným patrem. V obci se natáčel první český filmový muzikál Starci na chmelu, nedávno byla odhalena pamětní deska. Černěves
www.cerneves.cz
V obci stojí původně románský kostel sv. Prokopa, vícekrát přestavovaný se stavebními prvky různých slohů od gotiky po empír. Vědomice
www.vedomice.cz
Obec leží cca 1 km od města Roudnice nad Labem. Jsou známy jako rekreační oblast s dostatečnou možností sportovního vyžití. Příkladem může být kanoistická dráha, veslařská a jachtařská loděnice. Roudnice nad Labem
www.roudnicenl.cz
Město je významným centrem Podřipska s velmi bohatou historií s řadou památek. Město je výhodným výchozím bodem pro mnoho výletů a procházek. Kratochvílova rozhledna (230 m n.m.) - v sadech nad městem je funkcionalistická stavba s pěkným výhledem Zámek - nepřístupný barokní zámek na základech původního románského hradu francouzského typu (donjon) s galerií výtvarného umění v jeho jízdárně. V zámeckých sklepích je vinařství. Věž Hláska - přístupná pozdně gotická městská věž s ochozem Podřipské muzeum www.podripskemuzeum.cz
Dobříň
www.dobrin.cz
Obec se nachází mezi řekou Labe a železniční tepnou Praha – Děčín. V obci každé jaro rozkvétá statisíce kvítků sněženek. Historie obce je spojená s básníkem Josefem Horou. rodný dům básníka Josefa Hory Kabátova vila – vila postavená Benem Kabátem, otcem herečky Zity Kabátové Záluží
www.ouzaluzi.cz
U obce se nachází lužní háj. Nedaleko obce probíhá těžba písku. Račice
www.racice.cz
Obec je zajímavá zejména díky vodáckému veslařskému areálu, který vznikl na místě bývalé pískovny v roce 1986. Jeho celková délka 2, 350 km. www.racice.info Hněvice Původně zemědělská obec patřící od středověku pod Štětí, jako jediná na levém břehu Labe. V dobách Rakouska-Uherska na rozdíl od Štětí a ostatních obcí na druhém břehu Labe zůstaly české. Hněvice tvoří důležité nádraží pro město Štětí, přes které vede trať (090) až do Prahy.
Odbočky z Labské stezky, které stojí za to V Bad Schandau Příhraniční městečko největší v Saském Švýcarsku a zároveň nejstarší lázeňské město v Sasku. Vstupní brána do Saského Švýcarska. Odbočka do údolí řeky Křinice (Kirnitzsch), která nás proti proudu dovede do Krásné Lípy a do Šluknovského výběžku. V Dolním Žlebu Odbočka do Hřenska a Českosaského Švýcarska www.hrensko.cz www.pbrana.cz V Děčíně Odbočky: - Ploučnická cyklotrasa (připravuje se) - Krušnohorská cyklotrasa přes Labské pískovce (rozhledna na Děčínském Sněžníku - 723 m n.m. či Tiské stěny) - Českosaské Švýcarsko V Těchlovicích Odbočky: - Vrabinec - Zřícenina hradu, nádherný výhled na labské údolí. Na kole nepřístupné – jen pěší přístup. Je tu přírodní rezervace s teplomilnou květenou. - Buková hora - Údolím Rychnovského potoka se po málo frekventované, ale dosti strmé silnici dá vyjet do Rychnova a přes Příbram na Bukovou horu (683 m n.m.) s televizním vysílačem a Humboldtovou vyhlídkou s pěkným výhledem na České středohoří. Od restaurace nad vysílačem je jedinečný pohled i na opačnou stranu k Bezdězu. V Malém Březně Odbočka do Zubrnic - Muzeum lidové architektury Českého středohoří (skanzen) a Zubrnická muzeální železnice s malým muzeem drezín na bývalém nádraží Zubrnice -Týniště (železniční trať Velké Březno – Lovečkovice – Verneřice – Úštěk, podélný sklon 4 %, pravidelný provoz zastaven v r. 1978) www.zubrnice.cz www.obeczubrnice.cz www.zmz.cz
Ve Velkém Březně Odbočky: - cyklostezka č. 3066 na Homoli, Třebušín, Ploskovice a Litoměřice, - přívozem na levý břeh a po cyklostezce stejného čísla na zříceninu hradu Blansko, Libouchec a do Nakléřovského průsmyku v Krušných horách. V Ústí nad Labem Odbočky: - Vrkoč - přes zdymadla - skála téměř naproti hradu Střekov s vějířovitou odlučností čediče a s vodopádem na Podlešínském potoce, - Varhošť - na rozhlednu (639 m n.m.) lze dojet ze Sebuzína, je odtud vidět 9 zákrutů Labe, v provozu také víkendový cyklobus z Litoměřic přímo na parkoviště pod rozhlednou (www.litomerice.cz) - Trmice - novogotický zámek s informačním střediskem výstavby dálnice D8 a modelovou železnicí (www.volny.cz/zamek.trmice), dále lze pokračovat například ke kostelíku sv. Barbory v Dubičkách se snad nejhezčím pohledem na Labské údolí, - Stadice - přes Trmice na Královské pole (národní kulturní památka) v legendárních Stadicích, kam z Trmic vede značená cyklotrasa podél řeky Bíliny, která dále pokračuje do Teplic nebo ke vznikajícímu jezeru Milada (www.jezeromilada.cz). V Libochovanech Odbočky: - Kalvárie – po cyklotrase č. 3057 (vyhlídkový bod se 3 kříži v samé Bráně Čech spojený s různými pověstmi a rezervace teplomilné květeny), - zřícenina hradu Kamýk nad stejnojmennou obcí (odtud pochází manželka Bedřicha Smetany, jsou tu zachovány pěkné objekty lidové architektury), - České středohoří (např. nedaleký vrch Plešivec s rozsáhlými suťovými poli – kamenná moře a ledovcové jámy). Ve Velkých Žernosekách
www.malezernoseky.cz
Odbočka do Malých Žernosek - přívozem a dále po cyklotrase do Opárenského údolí, lze pokračovat na Most, na horských kolech možno vyjet na Lovoš (570 m n.m.) s krásnou vyhlídkou a teplomilnou květenou (na vrcholu horská chata s možností ubytování).
V Žalhosticích Odbočka na vrch Radobýl, odkud je pěkný výhled na Litoměřice, Hazmburk i na Lovoš či Milešovku V Litoměřicích Odbočky: - Poohří - Terezín (pevnost, muzeum ghetta, národní památník), Doksany (klášter s románským jádrem), Budyně nad Ohří (přístupný hrad), Libochovice (přístupný nádherný zámek s krásným parkem), Hazmburk (zdaleka viditelná zřícenina hradu se 2 věžemi – přístupná) www.terezin.cz, www.pamatnik-terezin.cz - Ploskovice - po cyklotrase č. 3066 je jen pár kilometrů na pohádkový zámek Ploskovice či do rekreační oblasti kolem Úštěka www.ploskovice.cz, www.zamekploskovice.cz V Křešicích Odbočka na Úštěcko a Doksy. V Roudnici nad Labem Odbočka na bájnou horu Říp s románskou rotundou z r. 1126 www.hora-rip.cz. Ve Hněvicích Odbočka do Kokořínska.
Když už se nám nechce šlapat Říční doprava www.labskaparoplavba.cz www.labskaplavebni.cz Železniční doprava www.cd.cz Autobusová doprava - cyklobusy www.dpmdas.cz www.dpmul.cz www.litomerice.cz
Dolní Žleb
11 km
Děčín
9 km
2 km
Nebočadský luh Těchlovice
4 km 2 km 2 km 2 km
Malé Březno Velké Březno Valtířov Svádov
7 km Ústí nad Labem
12 km
Libochovany
4 km V. Žernoseky
3 km Žalhostice
5 km Litoměřice
6 km Křešice
5 km Lounky
3 km Černěves
3 km 2 km
Vědomice Roudnice nad Labem
3 km Dobříň
3 km Záluží
Dokončený úsek I. etapa II. etapa III. etapa
3 km Račice
5 km Hněvice
Řeka Labe Značení měst a obcí Železniční stanice
Vydal: Ústecký kraj, 2009 Zpracoval: Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Ústeckého kraje ve spolupráci s dodavateli a partnery projektu Projekt: Labská stezka č. 2 - I. etapa Tisk: Jiří Bartoš - Slon, spol. s r.o. Náklad: 1000 ks
EVROPSKÁ UNIE
Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj „Vize přestane být snem“ www.nuts2severozapad.cz
www.europa.eu
