Úvodní slovo předsedy představenstva a generálního ředitele Františka Marouška. PRODECO: sedm dekád na přední pozici v důlních technologiích

70 let

Úvodní slovo předsedy představenstva a generálního ředitele Františka Marouška

4

PRODECO: sedm dekád na přední pozici v důlních technologiích

6

Kolesová a korečková rýpadla

18

Zakladače

20

Skládkové stroje

22

Dílny PRODECO garantují provozuschopnost těžební techniky DB a DNT

24

My jsme PRODECO

28

Já a PRODECO

40

Jak jsme slavili 70. výročí

42

PRODECO dnes a zítra

44

PRODECO v číslech

48

HORNICKÉ  listy  4/2015  speciální příloha časopis zaměstnanců skupiny SD

VYDAVATEL: Severočeské doly a. s. (IČ 49901982), B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov ŠÉFREDAKTOR: Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE: Hornické listy, Budovatelů 2830, 434 01 Most, e­‑mail: [email protected] ČÍSLO REGISTRACE MK ČR: E 3126 TISK: Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. TEXT: Tomáš Vrba FOTOGRAFIE: Tomáš Vrba, Miloš Žihla, Radim Podhrázský a archiv PRODECO. Pro Severočeské doly a. s. zajistil INFO­‑PRINCIP, s. r. o.

70 let

4/5 Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí čtenáři, speciální vydání Hornických listů, které právě držíte v ruce, je kompletně věnováno 70. výročí vzniku společnosti PRODECO a já si v této souvislosti uvě‑ domuji zvláštní osobní okolnost. Když jsem se v roce 1981 po skončení školy porozhlížel po prvním zaměstnání, byl to tehdejší Závod dílen a  technických služeb na Dolech Nástup Tušimice, který mi nabídl místo v přípravě výroby. Ani ve snu mě tenkrát nenapadlo, jak velké změny v naší společnosti a na samotné šachtě v budoucnu nastanou. A už vů‑ bec ne to, že se po třiceti letech, sice v poněkud jiné pozici, do dílen vrátím. Historický vývoj naší společnosti je v tomto vydání podrobně popsán. Do‑ zvíme se zde, že poslední velká změna

technické úrovně realizovaných zaká‑ zek. V souvislosti s perspektivou Dolů Bílina danou vládní úpravou limitu těž‑ by předpokládám, že PRODECO bude opět klíčovým dodavatelem obnovované dobývací techniky. Ať už půjde o  dal‑ ší zakladač ZPDH 6 300.2, pásový vůz PV 2 500 P, rekonstrukce a modernizace rýpadel řady KU 300, či případně o nové kolesové rýpadlo výkonové kategorie TC 2. PRODECO má tedy do budoucna dobře našlápnuto, příslibem k  tomu je nové zaměření výrobního programu, který vychází z aktuálních potřeb trhu, ale hlavně lidský potenciál  – zaměst‑ nanci, odborníci mnoha profesí, kteří již nesčetněkrát prokázali schopnost být dělným kolektivem, kterému záleží na dobrém jménu firmy.

Pevně věřím, že i v budoucnu bude naše společnost pokračovat v nastoleném trendu vysoké kvality a špičkové technické úrovně realizovaných zakázek. V souvislosti s perspektivou Dolů Bílina danou vládní úpravou limitu těžby předpokládám, že PRODECO bude opět klíčovým dodavatelem obnovované dobývací techniky. spočívala ve sloučení dvou společností PRODECO, a. s. a  SD  –  1.  strojíren‑ ská, a. s., že původní PRODECO má kořeny ve Vítkovicích a  dílenské pro‑ vozy, které se staly základními kameny SD – 1. strojírenské, byly založeny v Tu‑ šimicích už v roce 1966 a o něco později i v Bílině, tedy před téměř padesáti lety. Když si promítneme činnost a historii společnosti, nezbývá, než se s velkou úctou sklonit před prací, kterou odvedli a odvádějí stovky našich zaměstnanců. Svědčí o tom zcela hmatatelné výsledky, ať už to jsou různá patentní osvědčení nebo monumentální velkostroje a  dal‑ ší zařízení, bez nichž se důlní průmysl v České republice, ale i v celé řadě dal‑ ších zemí, prostě neobejde. Pro příklad není třeba chodit daleko. Jen na obou těžebních lokalitách Severočeských dolů spolehlivě pracuje 19 velkostrojů vyrobe‑ ných ve společnosti PRODECO. Pevně věřím, že i v budoucnu bude naše společnost pokračovat v nastole‑ ném trendu vysoké kvality a špičkové

Výrazem toho, že si našich zaměst‑ nanců vážíme, bylo u příležitosti oslav 70letého jubilea uspořádání Dne ote‑ vřených dveří v Bílině. Akce byla urče‑ na zejména pracovníkům společnosti a jejich rodinným příslušníkům. Sešlo se na něm více než 500 návštěvníků, kteří měli možnost seznámit se s historií, ale i poznat na vlastní oči společnost v její současné podobě. Dovolte mi v  této souvislosti vyslo‑ vit přání, abychom v i v budoucnu měli spoustu dobrých důvodů pro podobné oslavy každého dalšího kulatého výročí, aby PRODECO mělo nadále hodně tvůr‑ čích sil a obchodních úspěchů. Všem bývalým a současným zaměst‑ nancům bych rád ještě jednou podě‑ koval za jejich poctivou práci, kterou přispěli k vybudování současné pozice a prestiže společnosti PRODECO. František Maroušek předseda představenstva a generální ředitel PRODECO

PRODECO: sedm dekád na přední pozici v důlních technologiích Teplická pobočka Vítkovických železáren (od 90. let PRODECO) byla otevřena na podzim roku 1945. Nejprve v osvobozeném revíru dokončila montáže rozestavěných německých dobývacích strojů, aby se záhy vydala vlastní cestou vytváření původních moderních velkostrojů. Konstruktérům z Vítkovic – Prodeca se podařila řada unikátních řešení, která byla patentována a zařadila firmu mezi evropskou špičku v oblasti velkostrojové techniky. Během své dosavadní historie vyprojektovala a uvedla do provozu přes 140 zakladačů, rýpadel, skládkových strojů i pásových dopravníků určených nejen pro severočeský hnědouhelný revír, ale i těžařům ve východní Evropě. Na těžebních lokalitách SD – Dolech Bílina a Dolech Nástup Tušimice - je v současné době v provozu 19 strojů z Prodeca, které je od roku 2008 stoprocentní dceřinou společností Severočeských dolů.

6/7 Počátky velkostrojové těžební techniky v Čechách Se zaváděním prvních velkostrojů pro progresivní povrchovou těžbu se v seve‑ ročeském hnědouhelném revíru započalo záhy po odtržení Sudet. V roce 1939 zde vznikl monopolní těžařský podnik Sude‑ tenländische Bergbau AG (SUBAG), který byl pak v roce 1941 začleněn do koncernu Reichswerke AG für Berg­‑und Hüttenbe‑ trieb Hermann Göring. Důraz na moderní povrchovou těžbu uhlí s vyššími výkony byl vyvolán snahou německého válečné‑ ho průmyslu vytěžit co nejvíce kvalitního hnědého uhlí pro výrobu benzínu v právě otvíraném hydrogeneračním chemickém komplexu v Záluží. Na počátku 40. let se tak v centrální části revíru na Mostecku začaly budovat první tři velkolomy s mo‑ derní velkostrojovou dobývací technikou. Do konce války stačil fungovat ale jen jeden z nich – velkolom Quido, posléze Prezident Beneš, později Obránců míru. Právě zde v roce 1946 pracovala první dvě kolesová rýpadla a jedno otočné kolejové korečkové DS 800, elektrifikovaná kole‑ jová doprava š. 1 435 mm s velkoprosto‑ rovými vozy a kolejový zakladač. Další velkostroje byly ve fázi nedokončené hrubé montáže z dílů strojních dodávek z Německa. K těmto rozestavěným me‑ chanismům však nebyla k dispozici jaká‑ koliv výkresová dokumentace. Po odsunu

sudetských Němců vzniklo na krátký čas určité vakuum, neboť zde nikdo neměl s provozem velkolomů prakticky žádné zkušenosti. Netýkalo se to jen oblas‑ ti konstruování a výroby velkostrojové techniky, ale i dalších disciplín nutných pro fungování povrchového dolu jako hyd‑ rogeologie, petrografie a důlní měřictví. Situaci nijak neulehčili ani z vnitrozemí se vracející čeští horníci, kteří museli odejít v roce 1938. Především to byli pracovníci tradičních hlubinných dolů. Poválečná situace v  severočeském hnědouhelném revíru byla řešena hned

v říjnu 1945, kdy byl dekretem preziden‑ ta Beneše znárodněn veškerý soukro‑ mý důlní majetek a následujícího roku v březnu 1946 pak ustanoven národní podnik Severočeské hnědouhelné doly se sídlem v Mostě, který převzal do sprá‑ vy 70 znárodněných dolů. Mezi priority patřilo dokončení montáže německých velkostrojů, které byly v různém stadiu rozpracovanosti. Chyběla nejen doku‑ mentace, ale i některé důležité díly. Záro‑ veň bylo potřeba zajistit přípravu vývoje a výroby nových, už původních česko‑ slovenských velkostrojů a  dopravních

1945

1948

1952

V  Teplicích byla založena Technická projekčně konstrukční kancelář Vítkovických železáren Ostrava. Prvotním hlavním úkolem bylo zprovoznění rozestavěných německých velkostrojů v  centrální části revíru.

Pracovníkům teplické technické kanceláře se za vydatné pomoci mateřských Vítkovických železáren podařilo vlastními silami i  bez dostupné technické dokumentace dokončit Němci rozestavěný zakladač ZD 2 200/Z 52.

Prvním velkostrojem vytvořeným podle vlastní dokumentace bylo neotočné korečkové rýpadlo D  800.1 s  obsahem korečku 800 l a  teoretickým výkonem 1 050 m 3/h, které se pohybovalo na kolejovém podvozku.

VÍTKOVICE

zařízení – zejména parních a později elek‑ trických lokomotiv s rozchodem 900 mm. Už od podzimu 1945 do léta 1946 zača‑ la v Teplicích postupně vznikat Technická projekčně konstrukční kancelář – poboč‑ ka Vítkovických železáren Ostrava, která se od počátku zaměřila především na dokončení chybějících výpočtů a  do‑ plnění výkresové dokumentace pro ve válce rozestavěné stroje na povrchových dolech mostecké části revíru. Navzdory tomu, že prvním pracovníkům teplické projekční kanceláře chyběly zkušenosti a technická dokumentace, podařilo se jim

jako první v roce 1948 dokončit rozesta‑ věný zakladač ZD 2 200/Z 52. Důležitou oporou prvních projektantů byly mateřské železárny Vítkovice, kde už během dru‑ hé světové války objednávaly německé firmy Krupp a Lübecker Maschinenbau Gesellschaft části konstrukcí jejich dodá‑ vek velkostrojů určených pro mostecké povrchové doly. V Ostravě dochované fragmenty výkresů k jednotlivým strojním dílům byly důležitými střípky v mozaice kompletované dokumentace prvních po válce dokončených zakladačů německé provenience.

První korečková rýpadla V roce 1948 už byly dokončeny mon‑ táže všech rozestavěných korečkových rýpadel a zakladačů. Kromě Vítkovic se do technického rozvoje revíru zapojila také plzeňská Škodovka, jejíž konstruk‑ téři se specializovali především na vývoj lopatových rýpadel 2,5 t a později vůbec prvního československého kolesového rýpadla K 1 000. Vydatně pak začaly do‑ bývací technikou zásobovat české a poz‑ ději i další těžební lokality ve východní Evropě v roce 1949 nově založené Uni‑ čovské strojírny. V rámci centrálního řízení technického rozvoje revíru bylo určeno těžiště činností projekční a konstrukční pobočky Vítkovice s orientací na výkre‑ sovou dokumentaci nových korečkových rýpadel a zakladačů. Prvním velkostrojem vytvořeným podle vlastní původní tech‑ nické dokumentace se v roce 1952 stalo korečkové rýpadlo D 800.1 (s obsahem korečku 800 l). Toto neotočné korečkové rýpadlo disponovalo teoretickým výko‑ nem 1 050 m3/h a bylo určeno pro naklá‑ dání těženého materiálu na vagony. Po porubní frontě se pohybovalo po kolejích a mohlo těžit jen spodní řez. V letech 1952 až 1954 byly vyrobeny tři exempláře. Zá‑ roveň pokračovaly práce na vývoji dalšího rýpadla – tentokrát otočného s teoretic‑ kým výkonem zvýšeným na 1 250 m3/h. Otočnost horní stavby umožňovala těžbu

1958

1962

1964

Dalším vývojovým stupněm korečkových rýpadel byl typ DO 800.4 – první otočný velkostroj z Vítkovic. Celkem bylo vyrobeno 10 kusů a  kromě velkolomů našeho SHR obstály na těžebních lokalitách v Polsku, Bulharsku a bývalém Sovětském svazu.

Zakladač ZP  1 500.1 byl prvním velkostrojem na kráčivém podvozku. O rok později následovalo první rýpadlo s tímto typem podvozku – RK 400. 2. Podvozky s  vysokotlakou hydraulikou se pak staly doménou vítkovické produkce.

Vítkovický zakladač Z  1 500.6/Z  68 se spolu se škodováckým rýpadlem K  300 a  dálkovou pásovou dopravou šíře 1 200 mm od Transporty Chrudim stal součástí prvního technologického celku na lomu Merkur DNT.

8/9 ve spodním i horním řezu, když se stroj po dokončení těžby ve spodním řezu otočil o 180° a těžil horní řez. Prvním otočným rýpadlem z Vítkovic bylo DO 800.4 z roku 1958. Dalším z řady korečkových rýpa‑ del byl typ RO 400. Ačkoli objem jeho korečku byl oproti D 800 zhruba polovič‑ ní – tj. 520 l, hlavní předností byla kromě teoretického výkonu 1 000 m3/h téměř poloviční hmotnost (provozní hmotnost DO 800 činila 1 115 tun oproti 600 tunám RO 400). Vítkovická specialita: kráčivé podvozky velkostrojů Na počátku 60. let se rozbíhající po‑ vrchová těžba uhlí musela stále častěji vypořádávat s projevy předešlého hlu‑ binného dobývání. Skluzy, propady byly téměř na denním pořádku. Odstraňování následků těchto havárií bylo velmi nároč‑ né a zdlouhavé, což se odráželo v nepl‑ nění plánů těžby. Přitom na odbyt uhlí byl v centrálně plánovaném hospodářství kladen stále vyšší důraz a jeho objemy se meziročně pravidelně zvyšovaly. Tehdejší pracovníci teplické projekční kanceláře našli řešení: nahradit stávající kolejové a housenicové podvozky velkostrojů krá‑ čivými podvozky. První kráčivý podvozek z Vítkovic byl kuželového tvaru, ovláda‑ ný vysokotlakou hydraulikou. Nespor‑ nou výhodou tohoto podvozku byly jeho

manévrovací schopnosti a vyšší bezpeč‑ nost při těžbě daná snížením tlaku stroje na terén. Prvním zakladačem na kráčivém podvozku byl ZP 1 500.1 z roku 1962, rý‑ padlem pak RK 400.2 z roku 1963. Na první typ kráčivého podvozku úspěšně navázala řada dalších typů s nejrůzněj‑ šími specifikacemi a vylepšeními. Další požadavky na zvýšení objemu uhlí vedly k zavedení kontinuální těžby V závislosti na postupu lomů do stále větších hloubek s narůstajícími objemy

odtěženého nadloží (například v  roce 1945 představoval objem odklizu nad‑ ložních zemin v celém revíru 10,3 mil. m3, v roce 1962 dosáhl už 100 mil. m3) vypro‑ jektovali v teplické projekční kanceláři dvouvozový zakladač na kolejovém pod‑ vozku s  korečkovým nabíracím ústro‑ jím o výkonu 1 800 m3/h ZD 1 800, který začal prvně zakládat skrývku v  roce 1958. Později byl jeho výkon zvýšen na 2 100 m3/h. Těchto strojů Vítkovice vyrobily v letech 1958 až 1969 celkem 12. Nejslabší článek pro dosažení vyš‑ ší produktivity těžby představovala

1968

1971

1974

První zakladač ZP  5 500 a  jeho výkonnější varianty ZP  6 600 a  ZP  6 700 jsou s  celkovými 27 vyrobenými kusy nepostradatelnou součástí TC 2 v  celém revíru a  zároveň nejúspěšnějším zakladačem vyvinutým specialisty teplické projekční kanceláře Vítkovic.

V  rámci vývoje nového největšího tuzemského rýpadla s  teoretickým výkonem 10 000 m 3/h postavili konstruktéři na dvoře svého teplického sídla zmenšený model nového prvku  – vynášecího talíře o  průměru 3,2 m.

Zahájení montáže největšího v tuzemsku vyrobeného kolesového rýpadla K 10 000 – součásti nejvýkonnějšího technologického celku TC 3 s teoretickým výkonem 10 000 m 3/h, průměrem kolesa 14,5 m, provozní hmotností 6 300 t.

RK 400/R 8 a zakladač ZP 1 500.1/Z 65. Novinkou rýpadla RK 400 na kráčivém podvozku bylo řešení předávání těže‑ ného materiálu na dálkovou pásovou dopravu, které zde obstarával kruhový vynášecí dopravník ve střední části stro‑ je, z něhož se materiál shrnoval pluhem na předávací pás. Další technologický celek (rýpadlo – dálková pásová dopra‑ va – zakladač) plně umožňující kontinu‑ ální těžbu byl uveden do provozu v roce 1964 na lomu Merkur DNT. Také zde za vydatné pomoci vítkovického zakladače ZP 1 500.6/Z 68.

ZP 5 500 měl dva podvozky (hlavní byl kráčivý, druhý pod spojovacím mostem pak housenicový). Tento typ zakladače byl v letech 1968 až 1974 dodán nejen do severočeského hnědouhelného revíru, ale také do bývalého Sovětského svazu. Celkem bylo vyrobeno 5 kusů. Vzhledem k nízké výšce kráčivého podvozku má zakladač vynikající stabilitu. Postupně byl modernizován a jeho výkon zvyšován na 6 600 m3/h a 6 700 m3/h. Dohromady bylo typů ZP 5 500, ZP 6 600 a ZP 6 700 vyro‑ beno 27. Řada z nich stále aktivně a spo‑ lehlivě pracuje. Tento typ se dá označit za nejúspěšnější zakladač vyprojektovaný specialisty teplické projekční kanceláře Vítkovic.

kolejová doprava o rozchodu 900 mm a 1 435 mm. Původní parní nahrazova‑ ly ve druhé polovině 50.  let lokomoti‑ vy elektrické. Pro přepravu skrývky se používaly jednostranně výklopné vozy s plochým dnem. Uhlí se přepravovalo sedlovými oboustranně výklopnými vozy. Při porovnání počtu pracovníků obsluhy, produktivity práce a zejména výrobních nákladů s převahou ale vítězila dálková pásová doprava, která vůbec prvně byla v revíru zkušebně nasazena v roce 1962 na dole Antonín Zápotocký v Úžíně, kde spojovala vítkovické korečkové rýpadlo

Úsilí o vyšší teoretické výkony dobývacích strojů Od poloviny 60. let se pracovníci tep‑ lické konstrukční kanceláře intenzivně zabývali přípravou dalšího výkonnějšího technologického celku TC 2 s teoretic‑ kým výkonem 5 500 m3/h. Vedly je k tomu stále se zvyšující roční objemy těžby uhlí (52 mil. t) a skrývky (100 mil. m3). V rámci dělby práce byly dodavatelem rýpadel tohoto celku stanoveny Uničovské stro‑ jírny (KU 800) a vývojem a sestrojením zakladače opět pověřeny Vítkovice. Za‑ kladač ZP 5 500 byl určen k zakládání materiálu transportovaného dálkovou pásovou dopravou, ze které byl předáván do násypky spojovacího mostu zakla‑ dače prostřednictvím shazovacího vozu.

1978

1980

1981

Dokončení velkostrojů nejvýkonnějšího TC 3. Kromě rýpadla K  10 000 Vítkovice ještě vyprojektovaly jeho ekvivalent na zakládací straně technologického celku – zakladač ZP 10 000 se 135metrovým výložníkem a provozní hmotností 3 000 t.

V  Ervěnicích byla zahájena montáž původního českého robustního korečkového rýpadla RK  5 000 disponujícího výkonem 5 000 m 3/h. Také v tomto případě byla při vývoji uplatněna řada inovativních řešení.

Úspěšný rok zakladačů ZP 6 600. Zatímco dva stroje této řady byly předány do užívání, na třech dalších pokračovala montáž, aby mohly být nasazeny do provozu hned následujícího roku. Kromě výsypek Mostecka a Sokolovska našly uplatnění i v Makedonii.

Nejvýkonnější technologický celek v ČR Vzorem pro vypořádání se stále na‑ růstajícími objemy skrývky v Dolech Bí‑ lina byla technika v západoněmeckých hnědouhelných povrchových dolech v Porýní s denními výkony až 110 tis. m3. Státním úkolem vytvořit takovou unikátní technologii byla pověřena už v té době velmi uznávaná teplická projekčně kon‑ strukční kancelář Vítkovických železáren. Projekční práce týkající se nového tech‑ nologického celku třetí řady TC 3 s teore‑ tickým výkonem 10 000 m3 za hodinu se začaly v hlavách a na rýsovacích prknech

10 / 11

odborníků rodit na počátku 70. let. Kromě zakladače – svého tradičního produktu – byli tepličtí konstruktéři pověřeni i vývo‑ jem a dohledem nad výrobou a stavbou obřího kolesového rýpadla. Uničovské strojírny coby hlavní dodavatel rýpadel byly totiž v tu dobu zcela zahlceny výro‑ bou a odstraňováním provozních problé‑ mů svých prvních rýpadel řady KU 800. Unikátní a  zároveň největší tuzemské kolesové rýpadlo K 10 000/K 74 podle teplického projektu stavěly Hutní montá‑ že Ostrava. Robustní velkostroj dodnes slouží na prvním skrývkovém řezu DB

a v době svého uvedení do provozu v roce 1978 šlo o supermoderní mechanismus prošpikovaný nejmodernějšími a  revo‑ lučními řešeními, z nichž mnohá byla pa‑ tentována. Unikátní je způsob předávání těženého materiálu z kolesového výlož‑ níku na spojovací most prostřednictvím vynášecího talíře se sklopnými segmenty, které se postupně sklápějí a umožňují dobré vyhrnutí materiálu. Tím se zvýšila stabilita robustního stroje. Novinkou bylo také postavení kolesa, jehož podélná osa byla proti ose kolesového výložníku poo‑ točena o 9,5°. Originální byl hydraulicky

poháněný kráčivý podvozek umožňující směrování kráčení v rozsahu 360°. V tan‑ demu dvou nejvýkonnějších částí TC 3 nezaostával ani zakladač ZP 10 000/Z 81. Také u tohoto stroje byla použita řada novátorských technických řešení. I když jeho kráčivý podvozek vycházel z již od‑ zkoušených typů ZP 1 500, ZP 2 500 a ko‑ rečkového rýpadla RK 400, byl do značné míry inovován. Originálním řešením sni‑ žující hmotnost stroje jsou například pře‑ depnutá táhla v tažené části spojovacího mostu. Podvozek a otáčení se ovládají sa‑ mostatně. To umožňuje zakládat během

1982

1985

1987

První ze dvou největších korečkových rýpadel provozovaných v ČR – RK 5 000 – bylo určené pro těžbu v nejtěžších podmínkách velkolomu ČSA v SHR, kde se dodnes úspěšně vypořádává s  obtížnými nadložními partiemi.

Na Radovesické výsypce zahájil provoz nejvýkonnější tuzemský zakladač ZPD  13 000 s  teoretickým výkonem 13 000 m 3/h. Po zastavení báňského provozu na této vnější výsypce DB byl stroj v roce 2003 sešrotován.

Na Doly Bílina byl dodán zakladač na kráčivém podvozku ZPD 8 000, který byl vůbec prvním velkostrojem z  Vítkovic vybaveným moderním řídicím systémem nahrazujícím dosavadní reléovou techniku.

kráčení. Oba stroje – rýpadlo i zakladač – dodnes spolehlivě slouží na Dolech Bílina. ZP 10 000/Z 81 navzdory svým gigantic‑ kým rozměrům (délka výložníku 120 m, výška 54 m, celková délka 236 m) o svůj primát největšího zakladače přišel v roce 1985, kdy opět teplická kancelář Vítkovic vyvinula zakladač ZPD 13 000 s výkonem 13 000 m3/h určený pro Radovesickou výsypku. Po zastavení provozu na této vnější výsypce Dolů Bílina v roce 2003 byl největší český zakladač sešrotován. Dnes ho připomíná jen jediný stále funkč‑ ní fragment  – housenicový podvozek

spojovacího mostu, který používá ZP  10 000/Z  81 namísto svého původ‑ ního kráčivého. V pomyslném žebříčku největších dobývacích strojů mají Vítko‑ vice ještě dalšího úřadujícího reprezen‑ tanta – největší původní české korečko‑ vé rýpadlo RK 5 000 nasazené v revíru na dole ČSA. Stroj disponuje výkonem 5 000 m3/h a je určen pro těžbu v kom‑ plikovaných podmínkách těžko rozpoji‑ telného nadloží. Tah v korečkovém řetězu může dosáhnout hodnoty až 330 t. Je to možné tím, že síla v řetězu se rozdělí na víc korečků v záběru než u kolesových

rýpadel. U rýpadla RK 5 000 tak může na koreček působit větší síla než napří‑ klad u zesíleného rýpadla K 2 000/K 101 Uničovských strojíren, neboť K 2 000 má maximální obvodovou sílu limitovanou 127 tunami. Byly vyrobeny celkem dva kusy tohoto unikátního korečkového vel‑ kostroje. Bohužel druhé rýpadlo v pořadí RK 5 000.1/R 11 (vyrobené v roce 1988) bylo krátce po své modernizaci v roce 1997 sešrotováno v předčasně uzavře‑ ném lomu Chabařovice. Vývoj velkostrojové techniky pokračo‑ val nejen v oblasti objemů a výkonů, ale také v neustálém technickém vylepšo‑ vání. V roce 1987 byl zprovozněn další typ zakladače na kráčivém podvozku. ZPD 8 000/Z 98 představoval vůbec první velkostroj z Vítkovic vybavený řídicím sys‑ témem, který nahradil do té doby použí‑ vanou reléovou techniku. Tento zakladač vyrobený v jediném exempláři od roku 1987 zakládá nejobtížnější partie skrýv‑ ky odtěžené rýpadlem K 2 000/K 101 na Dolech Bílina. Velkostroje pro nové tisíciletí na housenicových podvozcích Ve druhé polovině 90.  let uspěla projekčně dodavatelská společnost Vítkovice  – Prodeco ve významné za‑ kázce týkající se náhrady tří velkostrojů technologického celku TC 2 (2 rýpadla,

1991

1992

1999

Ukrajinský Volnogorsk byl posledním exportním cílem dvou zakladačů řady ZP  6 600, jejíž zástupci už dříve úspěšně pracovali v  Řecku, Jugoslávii a  na Ukrajině.

V  rámci restrukturalizace mateřské společnosti Vítkovice došlo k  přetransformování teplické projekční kanceláře na Vítkovice – Prodeco. Vlastníkem zůstaly Vítkovické železárny.

Na právě budovanou homogenizační skládku uhlí DNT byly dodány dva moderní kombinované skládkové stroje KSS 4 000/3 500 S 10 a S 11, které obsáhnou jak zakládání, tak nakládání.

12 / 13 1 zakladač) za dosluhující těžební tech‑ niku na DNT. Do výběrového řízení se v polovině 90. let přihlásili také renomo‑ vaní výrobci dobývací techniky: plzeň‑ ská Škoda v kooperaci s firmou Mann Takraf, polská společnost Kopex a  tu‑ zemský Unex. V roce 1997 v soutěži ale uspělo právě Prodeco, tehdy ještě Vít‑ kovice – Prodeco. Postupně dodalo na DNT v letech 2000 až 2005 tři velkostroje: zakladač ZPDH 6 300.1/Z 101, dvě rýpadla SchRs 1 550/K 109 a SchRs 1 320/K 110. Výjimečné v této lukrativní zakázce bylo i použití housenicových podvozků. Dosavadní dlouholetý výrobní program Prodeca čítající celou škálu typů kole‑ jových nebo kráčivých podvozků tedy postupně po roce 2000 doplnily uvede‑ né nové velkostroje. Prvním zakladačem (v celé výrobní řadě 56 nejrůznějších typů zakladačů) s housenicovým podvozkem byl ZPDH 6 300.1/Z 101. Hlavní podvozek zde tvoří tři dvojice housenic. „Bezproblé‑ mový stroj s rychlým pojezdem, snadným ovládáním, monitorovacím systémem a ří‑ dicím systémem Allen Bradley,“ tak cha‑ rakterizuje zakladač ZPDH 6 300.1/Z 101 zástupce řidiče a elektrikář Jiří Rác z DNT. Na tušimické skrývce výborně obstála také obě rýpadla SchRs, která ve Vítko‑ vicích  – Prodeco vyrobili se spoluprá‑ ci s  renomovanou německou firmou ThyssenKrupp Fördertechnik. Při jejich

2000

2001

2002

ZPDH  6 300.1/Z  101 na DNT byl prvním vyprojektovaným zakladačem z  Prodeca na housenicovém podvozku.

V  kooperaci s  renomovaným německým výrobcem dobývací techniky ThyssenKrupp Fördertechnik bylo přímo na míru podmínek prvního skrývkového řezu DNT dodáno moderní kolesové rýpadlo SchRs 1 550/K 109.

Nová vlastnická struktura a  nové obchodní jméno. Z  názvu mizí Vítkovice a  teplická projekční kancelář i  s  výkresovou dokumentací patří dohromady Severočeským dolům a Sokolovské uhelné, právnímu nástupci.

konstruování byly v  maximální možné míře brány v potaz konkrétní parametry místa nasazení, jakými jsou například rozpojovací síla, měrné tlaky na podloží nebo délka vynášecího mostu. Zatímco rýpadlo SchRs 1 550/K 109 bylo určeno pro těžbu na prvním skrývkovém řezu s častým výskytem tvrdého a lepivého materiálu, robustnější SchRs 1 320/K 110 si mělo poradit s těžbou tvrdého materi‑ álu na nejnižším řezu. Konstrukce toho‑ to rýpadla je tak schopná těžit skrývku bez předcházející nátřasné střelby, jež se dříve na DNT využívala pro narušení

poloh pevných hornin. Za tímto účelem má SchRs 1 320/K 110 nejen upravenou špičku kolesa, robustní a kratší kolesový výložník a rameno protizávaží, ale přede‑ vším disponuje zcela unikátním kolesem s neuvěřitelnými 26 korečky. PRODECO – dodavatel nejmodernějších velkostrojů v ČR Perspektiva Dolů Bílina vyžaduje na‑ sazení nové dobývací techniky. S  po‑ stupem do větších hloubek narůstá objem odklizu nadložních sedimentů. Proto byl v roce 2008 uzavřen kontrakt

na pořízení nového zakladače a rýpadla výkonové řady TC 2. Jako dodavatel bylo vybráno PRODECO – fenomén v oblasti dobývací techniky s dlouholetou tradi‑ cí. V rámci první části kontraktu byl na konci roku 2009 předán Dolům Bílina zakladač ZPDH 6 300.1-CZ/Z 102. Jeho projekt vycházel z osvědčeného staršího předchůdce ZPDH 6 300/Z 101 z DNT. Při porovnání obou strojů najdeme však řadu odlišností vycházejících z rozdílností a individuálních potřeb jednotlivých tě‑ žebních lokalit SD. Například bílinské ZPDH 6 300.1-CZ/Z 102 má jinak uchy‑ cenou kulovou dráhu, kde je oddělen ozubený věnec otoče od vlastní kulové dráhy, což umožňuje samostatnou vý‑ měnu těchto dílů. Některé změny byly vy‑ volány potřebou racionální unifikace dílů zakladače ZPDH 6 300/Z 101 a rýpadla KK 1 300/K 111 tvořících jednu zakázku. Jedná se například o pohony pojezdu obou housenicových podvozků u zakla‑ dače a pohonu pojezdu na podvozku spo‑ jovacího mostu. Montáž obou velkostrojů zajišťovala firma Noen a byly při ní kom‑ pletovány produkty výhradně českých dodavatelů: Vítkovice Gearworks (hlavní strojní díly včetně podvozků), První Elek‑ tro (elektrozařízení a řídicí systém) a Kruš‑ nohorské strojírny (ocelové konstrukce). Z historického pohledu je zatím nejno‑ vějším a  nejmodernějším tuzemským

2005

2008

2009

Po slavnostním předání zahájilo na DNT těžbu moderní robustní kolesové rýpadlo SchRs 1 320/K 110 s unikátním kolesem opatřeným 26  korečky vhodnými pro těžbu tvrdého materiálu bez předchozí nátřasné střelby.

Po odkupu podílu Sokolovské uhelné, právního nástupce, se staly Severočeské doly 100% vlastníkem projekční a dodavatelské firmy PRODECO s více než šedesátiletou tradicí.

Po 29 měsících bylo na DB předáno rekonstruované a  z  DNT přetransportované rýpadlo KU  300.15/K  70. Generální opravu realizovala SD  –  1.  strojírenská s Prodecem jako hlavním subdodavatelem.

14 / 15 velkostrojem rýpadlo KK 1 300/K 111. Od svého uvedení do provozu v roce 2011 se dokonale vypořádává s  obtížnými geologickými podmínkami na nejnižších skrývkových řezech. Toto robustní rý‑ padlo s větší rozpojovací silou zde obstojí také v častém kontaktu s pevnými pískov‑ covými polohami. KK 1 300/K 111 sice vychází z koncepce K 2 000, ale v žád‑ ném případě se nejedná o kopii staršího osvědčeného stroje. Obě rýpadla vykazují řadu odlišností – řešení spodní stavby, konstrukce kolesa, přenos krouticího mo‑ mentu pohonu kolesa, ukotvení rozvodny, konstrukce spojovacího mostu a další. Do výrobního portfolia Prodeca patří také skládkové stoje Od roku 1976, kdy byl Elektrárně Chvaletice dodán první skládkový stroj ZNKk 20/40 z produkce Vítkovic, vznik‑ lo v teplické projekční kanceláři několik spolehlivých strojů pro zajištění skládko‑ vých hospodářství při těžbě a spalování uhlí. Také s konstruováním skládkových strojů má PRODECO bohaté zkušenosti. Jejich produkty řadu let používají nejen v elektrárnách (Počerady, Chvaletice), ale také na DNT (ZNKk 20/40 S 1 z roku 1978). V nabídce jsou různé typy skládkových strojů, které buď pouze nakládají, nebo zakládají, případně kombinují obojí. Prá‑ vě takové dva skládkové stroje dodaly

Vítkovice – Prodeco v roce 2000 na nově vybudovanou homogenizační skládku DNT. Přímo pro potřeby tušimického uhlí s rozdílnými kvalitativními parametry byly navrženy dva moderní kombinované skládkové stroje KSS 4 000/3 500 určené jak pro deponizaci, tak i redeponizaci uhlí. Pohon kolesa zajišťuje vysokomomen‑ tový pomaluběžný hydromotor. Samo‑ zřejmostí moderních skládkových strojů je kamerový a centrální mazací systém. Pokrokově je řešeno vedení optického kabelu pro kontinuální přenos dat na dis‑ pečink DNT. Skelné vlákno pro předávání

Generální opravy a modernizace velkostrojů V  průběhu devadesátých let řada dobývacích strojů dovršila patnáctiletý provozní cyklus, a proto byla zahájena etapa prvních generálních oprav. Ved‑ le obnovy stávajících opotřebovaných

2010

2011

2012

Ukončení aktivní báňské činnosti na vnější výsypce Pokrok. Její těleso v  letech 1982 až 2010 vytvořil jediný velkostroj – zakladač ZP 10 000/Z 81, který sem založil 260 mil. m 3 nadložních hmot z  prvního skrývkového řezu.

Na DB se za přítomnosti prezidenta Václava Klause slavnostně uvedlo do provozu KK  1 300/K  111. Generálním dodavatelem rýpadla byla společnost PRODECO. Autorem projektu společnost Noen.

Přímo v  místě havárie na prvním skrývkovém řezu DNT začala oprava rýpadla SchRs  1 550/K  109. Výměna a  rekonstrukce deformovaných částí, diagnostika konstrukce – to vše ve stanoveném termínu zajistili specialisté z Prodeca.

informací zde bylo uloženo do vlečné‑ ho kabelu napájení. Během dosavad‑ ních 15 let provozu skládkových strojů KSS 4 000/3 500 S 10 a S 11 na DNT neby‑ ly zaznamenány žádné vážnější poruchy omezující jejich provoz.

dílů, poškozených konstrukcí a nátěrů byly v návaznosti na dramatický pokrok v odvětví elektrického zařízení a řídicích systémů prováděny zásadní modernizace způsobu ovládání. Spočívaly v aplikaci digitálních řídicích systémů. Dalším cílem modernizací bylo zkvalitnění pracovního prostředí posádek instalací nových řidič‑ ských kabin a snižování nároků na objem manuální práce při obsluze stroje. Takto byly provedeny generální opravy zakla‑ dačů typu ZP 5500/ZP 6600 na lomech ČSA, Vršany, na Sokolovsku Jiří a obou těžebních lokalitách Severočeských dolů.

Předmět generální opravy byl vždy pečlivě projednáván s provozovatelem zařízení a pracovníci společnosti dokázali pruž‑ ně reagovat na jeho potřeby. Generál‑ ními opravami prošly například rýpadlo K  10 000/K  74 spolu se zakladačem ZP 10 000/Z 81 i korečkové rýpadlo RK 5 000. Série generálních oprav skončila v první dekádě po roce 2000 opravami za‑ kladačů řady ZP 2 500. V současné době je připravován již druhý cyklus generálních oprav některých velkostrojů. Životnost rýpadel a zakladačů z produkce společ‑ nosti PRODECO je udávána zhruba 45 let,

během nichž se provedou dvě generální opravy. Ani po této době však stroje ne‑ jsou způsobilé ke sešrotování. Na základě měření a vyhodnocení namáhání v kritic‑ kých místech ocelové konstrukce strojů lze stanovit jejich zbytkovou životnost. Mnohé stroje tak bezpečně pracují ještě daleko za stanovený pětačtyřicetiletý limit. Inovativní opatření k ochraně velkostrojů a v oblasti bezpečnosti práce Mezi originální technická řešení navrže‑ ná pracovníky Prodeca patří také opatření k ochraně pohonu dobývacích orgánů těžebních strojů a bezpečnosti obsluhy. K omezení přetížení rypného orgánu byla vyprojektována zařízení bránící přetížení (pojistné vzduchové spojky, laserový pa‑ prsek, pohon turasu hydromotorem). Prv‑ ně také v rámci ČR byl použit integrovaný vysokonapěťový kabel s optickými vlákny pro přenos informací. Od roku 2003 je na velkostrojích instalováno aerosolové stabilní hasicí zařízení Gabar – moderní řešení protipožární ochrany rýpadel a za‑ kladačů z Prodeca. PRODECO v nových podmínkách po roce 1989 Nelehká situace útlumu hnědouhelné‑ ho průmyslu a pokles spotřeby elektřiny v 90. letech se promítly také do teplické

2013

2014

2015

Fúze PRODECO s  SD  – 1. strojírenskou. Rozšiřuje se předmět podnikání také na oblast montáží, oprav, revizí s  využitím vlastních výrobních kapacit a  týmu kvalifikovaných pracovníků.

Od projektu až po montáž – tak bylo pro DB dodáno nové PVZ  2 500 P1/7 s  řadou inovativních řešení, vyprojektované a kompletně vyrobené v bílinském provoze PRODECO.

Úspěšně dokončena rekonstrukce, modernizace a  oprava kolesového rýpadla KU  300.16/K  83 na DB. Pro DB vyprojektován pásový vůz PV  2500  P nové konstrukce s řadou originálních řešení.

SD - 1. strojírenská akciová společnost

16 / 17 projekční kanceláře Vítkovic. V roce 1991 byly v ukrajinském Volnogorsku dokon‑ čeny dva zakladače ZP 6 600, které jsou zároveň posledními velkostroji dodanými do zahraničí, a v roce 1993 pak zakladač ZP 6 800/Z 100 na DNT. Poté byly v nároč‑ ném transformačním období decentraliza‑ ce revíru a následné privatizace nástup‑ nických hnědouhelných společností na delší dobu dodávky velkostrojů přerušeny a hlavní činností se staly generální opravy a rekonstrukce nejen vlastních dobýva‑ cích strojů, ale také dálkové pásové do‑ pravy, technologických zařízení drtíren a rýpadel z Uničovských strojíren. V roce 1992 v rámci restrukturalizace mateřské společnosti Vítkovice vznikla z projekční kanceláře společnost s ručením omeze‑ ným Vítkovice – Prodeco, která byla roku 1997 změněna na akciovou společnost vlastněnou ostravskými Vítkovicemi. Nový obchodní název PRODECO vznikl jako akronym složený z počátečních slabik anglických slov, která vystihují hlavní akti‑ vity společnosti: PROjects (projekty), DE‑ livery (dodávka), COnstruction (výstavba). V roce 2002 prodaly Vítkovice teplickou projekční kancelář s veškerou dokumen‑ tací k více než 140 velkostrojům a dalším mechanismům dosavadním dlouholetým odběratelům – uhelným společnostem Severočeské doly a  Sokolovská uhel‑ ná, právní nástupce. Zároveň došlo ke změně obchodního názvu, z něhož po 57 let vypadl původní vlastník Vítkovice. Posléze v roce 2008 odkoupily Severo‑ české doly od Sokolovské uhelné, práv‑ ního nástupce, její podíl a staly se 100% vlastníkem. PRODECO je jejich dceřinou společností a důležitým členem skupi‑ ny Severočeské doly. V roce 2013 došlo v rámci restrukturalizace skupiny SD ke sloučení dceřiných společností s podob‑ nými a často se překrývajícími předměty podnikání a vytvořily se tak ekonomicky silné subjekty s výrazným postavením na trhu, efektivním řízením a jednotností nastavení jednotlivých procesů, sdílením zdrojů a podpůrných služeb. PRODECO jako tradiční dodavatel velkostrojů a me‑ chanizace povrchové těžby získalo slou‑ čením s SD – 1. strojírenskou příslušné výrobní kapacity a je tak schopné kromě vlastní inženýrské činnosti a zpracování projektových dokumentací poskytovat komplexní dodávky s  výrazně men‑ ší potřebou subdodavatelů. Vznikl tak projekčně­‑strojírenský komplex s ročním obratem přesahujícím 1 miliardu korun.

Kolesová a korečková rýpadla Od roku 1952, kdy bylo v teplické projekční kanceláři Vítkovic vyvinuto první korečkové rýpadlo vlastní konstrukce D 800.1, jsou rýpadla důležitou součástí výrobního programu. Během dosavadní historie ve Vítkovicích, respektive v  PRODECO, vyprojektovali a  uvedli do provozu celkem 21  korečkových a  kolesových rýpadel. Na těžebních lokalitách Severočes‑ kých dolů jsou v  současné době v  provozu 4  kolesová rý‑ padla z PRODECO, včetně nejnovějšího a nejmodernějšího KK 1 300/K 111 z roku 2011. Rok uvedení Typ do provozu

Výkon

Místo nasazení

1952

D 800.1

1050 m3/h

Komořany SHR

1954

D 800.2

1050 m /h

Holešice SHR

1954

D 800.3

1050 m3/h

Holešice SHR

1958

DO 800.4

1250 m3/h

Ervěnice SHR

1960

DO 800.5

1250 m3/h

Ledvice SHR

1960

DO 800.6

1250 m3/h

Tarnobrzeg Polsko

3

1961

DO 800.7

1250 m3/h

Stara Zagora Bulharsko

1961

RO 400.1

1000 m3/h

Želenky SHR

1963

RK 400.2

1000 m3/h

Úžín SHR

1968

DO 800.9

1250 m /h

Volnogorsk Ukrajina

1969

DO 800.10

1250 m3/h

Volnogorsk Ukrajina

1975

RK 400.3

1000 m3/h

Kaliningrad Rusko

1976

RK 400.4

1000 m3/h

Suwalki Polsko

1977

RK 400.7

1000 m3/h

Chabařovice SHR

1978

K 10 000

10000 m3/h

Bílina SHR (dnes DB)

1982

RK 5 000.0

5000 m3/h

Ervěnice SHR

1983

RK 400.5

1000 m3/h

Jaworzno Polsko

1988

RK 5 000.1

5000 m /h

Chabařovice SHR

2001

SchRs 1 550

5 500 m3/h

DNT Severočeské doly

2005

SchRs 1 320

5 500 m3/h

DNT Severočeské doly

2011

KK 1 300

5 500 m3/h

DB Severočeské doly

3

3

18 / 19

Zakladače Výrobní program tradičně tvořily především zakladače. Už  první typy na kolejových podvozcích se začaly od pa‑ desátých let v  desítkách kusů dodávat na všechny lokality severočeského a sokolovského hnědouhelného revíru. Poz‑ ději převažovaly zakladače na kráčivých podvozcích se stále se zvyšujícími výkony – až na 13000 m3/h. Současnost je ve znamení moderních zakladačů na housenicových podvozcích, které spolehlivě pracují také na obou těžebních lokalitách Severočeských dolů. Vítkovické zakladače byly výborným ex‑ portním artiklem. Celkem 19 kusů různých typů našlo uplatnění v zemích východní a jižní Evropy. Rok uvedení Typ do provozu

Výkon

Místo nasazení

1953

Z 1200.1

1200 m3/h

Komořany SHR

1953

Z 1200.2

1200 m3/h

Čepirohy SHR

1955

Z 1200.3

1200 m3/h

Komořany SHR

1957

Z 1200.4

1200 m3/h

Vršany SHR

1957

Z 1200.5

1200 m3/h

Svatava Sokolovský revír

1958

Z 1200.6

1200 m3/h

Ledvice SHR

1958

Z 1800.1

1800 m3/h

Holešice SHR

1958

ZD 1800.2

1800 m3/h

Ervěnice SHR

1958

ZD 1200.7

1650 m3/h

Želénky SHR

1959

Z 1200.8

1650 m3/h

Habartov Sokolovský revír

1959

Z 1200.9

1650 m /h

Vršany SHR

1960

Z 1650.10

1650 m3/h

Svatava Sokolovský revír

1960

ZD 2100.3

2100 m3/h

Nové Sedlo Sokolovský revír

1961

Z 1650.11

1650 m3/h

Světec SHR

1962

ZD 2100.4

2100 m3/h

Stara Zagora Bulharsko

1962

Z 1650.12

1650 m3/h

Komořany SHR

1962

ZP 1500.1

1500 m3/h

Úžín SHR

1963

ZP 1500.2

1500 m3/h

Úžín SHR

3

1963

Z 1650.15

1650 m /h

Starochowice Polsko

1964

ZP 1500.3

1500 m3/h

Orenburg Rusko

1964

ZP 1500.6

1500 m3/h

Prunéřov SHR

1964

ZP 1500.11

1500 m3/h

Tušimice SHR

1964

Z 1650.13

1650 m3/h

Slatenice SHR

1964

ZD 2100.7

2100 m3/h

Nové Sedlo Sokolovský revír

1964

Z 1650.14

1650 m3/h

Habartov Sokolovský revír

1964

Z 1650.16

1650 m3/h

Habartov Sokolovský revír

3

1965

ZD 2100.8

2100 m /h

Ervěnice SHR

1965

ZP 1500.4

1500 m3/h

Arkalik Kazachstán

1965

ZP 1500.5

1500 m3/h

Staryj Oskol Rusko

1965

ZP 1500.7

1500 m3/h

Arkalik Kazachstán

1965

ZP 1500.8

1500 m3/h

Marganec Rusko

1965

ZP 1500.9

1500 m3/h

Ordžonikidze Rusko

1965

ZP 1500.10

1500 m3/h

Tušimice SHR

1966

ZP 2200.0

2200 m3/h

Tušimice SHR

1966

Z 1650.17

1650 m /h

Nové Sedlo Sokolovský revír

3

3

20 / 21

Rok uvedení Typ do provozu

Výkon

Místo nasazení

1967

ZP 2200.3

2200 m3/h

Trmice SHR

1967

ZP 1500.14

1500 m3/h

Volnogorsk Ukrajina

1967

ZD 2100.10

2100 m3/h

Holešice SHR

1967

ZD 2100.11

2100 m3/h

Nové Sedlo Sokolovský revír

1968

ZP 5500.0

5500 m3/h

Tušimice SHR

1968

ZP 5500.1

5500 m3/h

Tušimice SHR

1969

ZD 2100.12

2100 m3/h

Stara Zagora Bulharsko

1970

ZP 2500.1

2500 m3/h

Tuzla Bosna a Hercegovina

1971

Z 2000.1

2000 m3/h

Ervěnice SHR

1972

Z 2000.2

2000 m3/h

Svatava Sokolovský revír

1972

ZP 5500.2

5500 m3/h

Staryj Oskol Rusko

1973

ZP 1500.16

1500 m3/h

Volnogorsk Ukrajina

1973

ZP 5500.3

5500 m3/h

Staryj Oskol Rusko

1974

ZP 5500.5

5500 m3/h

Bílina SHR

1975

ZP 6600.4

5500 m3/h

Tušimice SHR

1976

ZP 2500.3

2500 m3/h

Skopje Makedonie Vintířov Sokolovský revír

1977

ZP 2500.2

2500 m /h

1977

ZP 6600.6

6600 m3/h

Ervěnice SHR

1978

ZP 6600.7

6600 m3/h

Tušimice SHR

1978

ZP 10000

10000 m3/h

Bílina SHR

1979

ZP 6600.9

6600 m3/h

Ervěnice SHR

3

1979

ZP 2500.4

2500 m3/h

Vintířov Sokolovský revír

1980

ZP 6600.10

6600 m3/h

Chabařovice SHR

1980

ZD 6600.8

6600 m3/h

Skopje Makedonie

1980

ZP 2500.6

2500 m3/h

Most SHR

1981

ZP 6600.11

6600 m3/h

Vršany SHR

1981

ZP 6600.12

6600 m3/h

Vintířov Sokolovský revír

1982

ZP 6600.13

6600 m3/h

Ervěnice SHR

1982

ZP 6600.14

6600 m3/h

Vršany SHR

1982

ZP 6600.18

6600 m3/h

Oslomej Makedonie

1983

ZP 2500.7

2500 m3/h

Bílina SHR

1983

ZP 2500.8

2500 m /h

Tušimice SHR

1983

ZP 6600.15

6600 m3/h

Most SHR

1983

ZP 6600.17

6600 m3/h

Vintířov Sokolovský revír

1984

ZP 6600.16

6600 m3/h

Komořany SHR

1984

ZP 6600.19

6600 m3/h

Komořany SHR

1985

ZP 6600.20

6600 m3/h

Bílina SHR

1985

ZPD 13000

13000 m3/h

Bílina SHR

1987

ZP 6700.27

6700 m3/h

Ptolemaios Řecko

1987

ZP 6700.28

6700 m /h

Ptolemaios Řecko

1987

ZPD 8000

8000 m3/h

Bílina SHR

1988

ZP 6600.21

6600 m3/h

Chabařovice SHR

1989

ZP 6600.23

6600 m3/h

Volnogorsk Ukrajina

1989

ZP 3500.9

3500 m3/h

Bílina SHR

1991

ZP 6600.24

6600 m3/h

Volnogorsk Ukrajina

3

3

1991

ZP 6600.25

6600 m3/h

Aleksandrija Ukrajina

1993

ZP 6800.1

6800 m3/h

Tušimice SHR

2000

ZPDH 6300

6300 m3/h

DNT Severočeské doly

2009

ZPDH 6300

6300 m3/h

DB Severočeské doly

22 / 23

Skládkové stroje Od poloviny 70. let zajišťovala teplická projekční kancelář také konstrukci a výrobu skládkových strojů. Do tepelných elektráren a hnědouhelných dolů úspěšně dodávala jak jednoúčelové sklád‑ kové stroje, které umožňovaly pouze nakládání nebo zakládaní materiálu, tak kombinované typy, kdy jeden skládkový stroj v sobě obsahuje nakladač i zakladač. Všechny se pohybují na kolejových podvozcích, s nakládacími výkony 750 až 3500 t/h, zakládacími výkony 750 až 4000 t/h. Vrchol vlastního vývoje strojů skládkového hospodářství představují nejmodernější kombinované skládkové stroje s typovým označením KSS 4000/3500, které byly v letech 1999 a 2000 dodány na uhelnou homogenizační skládku DNT.

Rok uvedení Typ do provozu

Výkon

Místo nasazení

1976

ZNKk 20/40

2000/1740 t/h

Elektrárna Chvaletice

1978

ZNKk A 13/8/32

1000/600 t/h

Elektrárna Počerady

1978

ZNKk B 13/8/32

1000/600 t/h

Elektrárna Počerady

1978

ZNKk 20/40

2000/1740 t/h

DNT

1999

KSS 4000/3500/1

4000/3500 m3/h

DNT Severočeské doly

2000

KSS 4000/3500/2

4000/3500 m3/h

DNT Severočeské doly

Dílny PRODECO garantují provozuschopnost těžební techniky DB a DNT Nasazování kontinuální dobývací techniky, náhrada železniční dopravy dálkovou pásovou, větší, výkonnější a sofistikovanější velkostroje a především vytvoření jednoho hnědouhelného velkolomu v bílinské oblasti, který postupně nahradil několik zdejších menších lomů, to všechno byly aspekty vyžadující vznik moderní centrální údržbářské základy – dílen na Dolech Bílina. Dílny v Tušimicích přitom měly pětiletý předstih.

Jak vznikal opravárenský komplex pro Doly Bílina Výstavba velkoryse pojatého dílenské‑ ho areálu probíhala od roku 1968 a celý komplex byl dokončen na konci roku 1971, kdy se sem postupně sestěhovali dílenští pracovníci z malolomu M. Gorkij v Braňanech, údržby dolů Jirásek, Fučík, Pokrok a Dukla. Nový areál vyrostl v blíz‑ kosti města Bílina u zasypaného lomu Adéla. V sedmi prostorných halách našly své místo dokonalá nová strojní zaříze‑ ní, mostové jeřáby, obráběcí stroje, lisy, zakružovačky. Přišli pracovníci těžkých

24 / 25 montáží, obrobny, zámečny, vulkanizace, elektrodílny. I když se během let organizační uspo‑ řádání bílinských dílen pochopitelně mě‑ nilo (z Centrální údržby na Provoz dílen a energetiky), stále byly nezbytným před‑ pokladem k zajištění spolehlivého provo‑ zu těžební techniky Dolů Bílina. V roce 1994 bylo středisko energetiky včetně rozvoden a rozvodů vysokého napětí vy‑ členěno pod řízení odboru péče o základ‑ ní fondy DB. Naopak k Provozu dílen bylo přidáno středisko bílinské autodopravy, které se až v roce 1998 transformovalo do tehdy první dceřiné společnosti Seve‑ ročeských dolů. Podobně jako SD – Au‑ todoprava zahájila v roce 2001 činnost i největší dceřiná společnost Severočes‑ kých dolů SD – 1. strojírenská, do níž byly z mateřské společnosti včleněny Závod dílen DB a Provoz údržby ZDTP DNT. Dílny jako špičkové pracoviště údržby a oprav těžební techniky Téměř neustále od zahájení činnosti centrálních dílen v roce 1971 se dopl‑ ňovalo vybavení o nová specializovaná zařízení, jakými byly například nejrůznější soustruhy, zakružovačky, polohovadla, svářecí zařízení pro navařování hřídelí bubnů pod tavidlem, frézovací soupravy. Zároveň probíhalo neustále proškolování a rozšiřování dovedností zaměstnanců.

Vznikaly nové profese a specializace, tak jak si je vyžádalo složitější řešení v ob‑ lasti slaboproudé techniky, elektroniky či vulkanizace pásů za tepla. U rozho‑ dujících profesí jakými jsou například montážníci, vulkanizéři a obráběči, byl zaveden nepřetržitý provoz podobně jako u pracovníků v lomu. Už od poloviny 80. let se v bílinských dílnách spolehlivě realizovaly opravy korečků všech typů rýpadel, hřídelí drtičů DSOH, kruhadel velkostrojů, převodových skříní, bubnů různých typů a rozměrů a elektromotorů. Pro provozovatele dobývací techniky byla

rovněž důležitá stále se zvyšující kvali‑ ta dílenských oprav a zavádění nových technologií. Pro zkvalitnění oprav hydrauliky byla vyvinuta zkušební stolice, na které se opravené hydraulické prvky zkoušely. Dalšími významnými pomocníky při těž‑ kých montážích se stal i stroj na výrobu těsnění nebo navařovací stroj pro opravy rotačních součástí. Změnou prošli pra‑ covníci oboru elektro – silnoproud, kteří se během posledních dvaceti let sezna‑ movali s řadou nových přístrojů a techno‑ logií. Také jejich kolegové slaboproudaři

1966

1971

1980

Dokončena výstavba nových hal dílen s  moderním technickým vybavením v Tušimicích, kam se postupně stěhovala střediska údržby z  okolních malolomů Prunéřov, Přezetice a Milžany.

V  souvislosti s  centralizací těžby a  zpracování uhlí na Bílinsku zahájil provoz nově vybudovaný areál pro zajištění komplexní údržby a oprav těžební technologie – Centrální údržba neboli Dílny.

K zřizování čet pojízdných dílen vybavených elektrickými svařovacími agregáty, autogenními soupravami pro pálení a svařování plamenem bylo v areálu bílinských dílen založeno školicí středisko  – svářečská škola.

V Tušimicích dílny fungují už od roku 1966 Také na lokalitě DNT, kde byl už v roce 1964 uveden do provozu první technolo‑ gický celek složený z rýpadla, dálkové pásové dopravy a zakladače, začala ve druhé polovině 60. let výstavba prostorů pro potřebné opravárenské a údržbářské zázemí. Výstavba nových hal dílen byla v Tušimicích dokončena v roce 1966, kdy se do nových objektů stěhovaly původní šachetní dílny z obce Milžany. Moderní dílenské provozy se vybavovaly jeřáby, horizontální vyvrtávačkou a dalšími ob‑ ráběcími stroji. Od té doby zde spolehlivě zajišťují preventivní údržbu a odstraňo‑ vání poruch veškeré těžební techniky nasazené na DNT. ve svém oboru získali převratnou novinku pro opravy zařízení hlídače železa, kte‑ rým jsou osazeny dopravní linky všech velkostrojů a které úspěšně brání poško‑ zení pásů dopravníků cizími předměty, většinou pozůstatky předešlé hlubinné těžby. Právě pro opravy tohoto hlídače železa přímo pracovníci dílen vyvinuli nové zařízení umožňující magnetování jader hlídače. Specifickým provozem je válečkárna, neboli opravna válečků dálkové páso‑ vé dopravy, která je důležitou součástí dílen už od roku 1971. Od té doby se

postupně rozvíjelo technické vybavení pracoviště oprav válečků stále delších linek dálkové pásové dopravy a velko‑ strojů. Opravna válečků sídlí v bílinském provozním úseku mechanických dílen – zámečně. Od roku 2008 zde realizují veškeré opravy válečků jak z Dolů Bílina, tak z  Dolů Nástup Tušimice. Měsíčně opraví průměrně 3 800 různých typů dopravních válečků. Důležitou součástí bílinských dílen je už od roku 1980 svářečská škola, kde na moderním svářečském vybavení probíhá výuka a přezkušování svářečů.

Dynamická dceřiná společnost SD – 1. strojírenská Po vytvoření dceřiné společnosti SD – 1. strojírenská se začalo v dílenských provozech uplatňovat procesní řízení, a to od vstupu zakázek, přes jejich realizaci, nákup, kontrolu, až po expedici. V roce 2004 byl úspěšně zaveden a certifikován systém jakosti podle EN ISO 9001:2000. Od roku 2007 byl systém jakosti rozšířen o oblast řízení bezpečnosti práce podle EN ISO 14001:2004 a řízení ochrany život‑ ního prostředí podle OHSAS 18001:1999. Integrovaný systém řízení, který obsahuje

2001

2007

2010

Vyčleněním Závodu dílen Dolů Bílina a Provozu údržby závodu důlně­‑technického provozu DNT vznikla dceřiná společnost SD – 1. strojírenská. Kromě údržby důlní technologie brzy rozšiřuje své aktivity o rozsáhlou investiční výstavbu skupiny SD.

Začal ojedinělý transfer rýpadla KU  300.15/K  70 z  DNT na DB. Demontáž, transport 14 nadměrných nákladů, smontování včetně rekonstrukce a  modernizace hlavních dílů – to vše během 29 měsíců zvládli pracovníci SD – 1. strojírenské.

Získání IMS  – integrovaného systému managementu podle ISO  9001:2008, ISO  14001:2004 a  ČSN OHSAS  18001:2008. Dílny SD  – 1.  strojírenské tak plní nejvyšší standardy v oblasti výroby, bezpečnosti a hygieny práce.

SD - 1. strojírenská akciová společnost

26 / 27 systémy řízení jakosti, řízení bezpečnos‑ ti a řízení ochrany životního prostředí je v pravidelných ročních intervalech recerti‑ fikován nezávislou certifikační společnos‑ tí. Veškeré činnosti jsou tedy realizovány s minimálními dopady na životní prostředí při dodržování předpisů v oblasti bezpeč‑ nosti a hygieny práce. Postupně probíhalo dovybavování nejnovější obráběcí, svářecí, montážní a měřicí technikou. Konkrétně se jednalo o lícní soustruhy pro obrábění hří‑ delí velkých průměrů nebo hnacích bubnů, CNC horizontální vyvrtávačky, CNC sou‑ struhy či zakružovačku plechů. V přípravě materiálu najdeme také nové plazmové portálové řezací stroje. Velký krok kupředu byl učiněn i v oblasti projektové přípravy, kde vznikají projekty a výrobní výkresová dokumentace ve 3D. V kooperaci s dal‑ šími dceřinými společnostmi skupiny SD (dříve PRODECO a  SD  –  Rekultivace) byly realizovány náročné investiční akce, jakými například byla výstavba dálkové pásové dopravy pro druhý skrývkový řez DB. Zcela mimořádnou zakázkou pak byla realizace přesunu, následné rekonstrukce a modernizace rýpadla KU 300.15/K 70 z DNT na DB, která probíhala v letech 2007 až 2009. Mezi důležité zakázky prováděné mimo skupinu SD pak patřila realizace zauhlování Elektrárny Tisová, včetně re‑ konstrukce vyhrnovacích vozů a pásových dopravníků.

2012

2013

2015

SD  –  1.  strojírenská během čtyř měsíců úspěšně dokončila významnou zakázku realizovanou mimo skupinu SD. V  Elektrárně Tisová kompletně rekonstruovala zauhlování včetně hlubinného zásobníku, vyhrnovacích vozů a pásových dopravníků.

Fúze dceřiných společností Severočeských dolů PRODECO a SD – 1. strojírenská. Předmět podnikání zahrnuje kromě montáží, oprav a revizí také projekční a inženýrskou činnost.

Na DNT proběhla během plánované roční revize rýpadla SchRs  1 550/K  109 výměna provozem v  náročných podmínkách opotřebené kulové dráhy s  243 ocelovými koulemi oddělenými klecemi.

SD - 1. strojírenská akciová společnost

My jsme

28 / 29

1

4

2

3

My jsme

5

30 / 31

8

6

9

7

10

1   Provozní zámečník Martin Běloch, zámečna – příprava materiálu, provoz Bílina. 

2   Zámečníci (zleva) Josef Henzl, ml., Jiří Schlosser a Martin Kubeš, provoz Bílina. 

3   Parta z obrobny: (zleva) František Schädelbauer, Karel Zýka, Gabriela Špičková, Richard Dvořáček, Vladislav Synek, Alena Červená, Miroslav Homolka a Ivan Kostiha, provoz Tušimice. 

4   Petr Buryšek, manažer zakázek (vlevo) a Ladislav Hanuška, vedoucí odboru inženýringu. 

předání rýpadla KK 1 300/K 111 provázel prezidenta Václava Klause.  oddělení Tomáš Macas. 

5   Manažer zakázek Karel Bartoš při slavnostním

6   Oddělení projekce – stavby a ocelové konstrukce: (zleva) projektant Karel Nágl a vedoucí

7   Zámečník František Havlíček, hala převodovek, provoz Tušimice. 

8   Břetislav Šmíd, koordinátor staveb. 

9   Zámečník Květoslav Riedl

z těžké zámečny, provoz Bílina.  10   Vulkanizéři (zleva nahoře) mistr ranní směny Pavel Šťastný, Karel Drégr, Miloslav Hamala, Rudolf Kolařík, vedoucí úseku Jiří Perkner, Ladislav Řezáč, Miroslav Petráš, Petr Böhm, Václav Hedbávný, Josef Mařík, (zleva dole) Petr Čáslavka a Jiří Polák, provoz Bílina.

11

13

14

12

My jsme

15

32 / 33

16

17

19

18

20

11   Zámečníci (zleva) Jiří Alexa a Jiří Vild, provoz Tušimice.  12   Zámečníci (zleva) Pavel Papírník a Petr Vladař, oprava převodových skříní, provoz Bílina.  13   Jan Lískovec, manažer zakázek.  14   Oddělení technické služby: (zleva) Milena Kohoutová, vedoucí oddělení, a referentky Jitka Čejkovská, Jitka Švandrlíková, Romana Křičková a Jana Salačová.  15   Vulkanizéři (zleva) Zbyněk Celjak, Radek Valenta a Zdeněk Bouchal, provoz Bílina.  16   Frézař Miloslav Šilhán, obrobna, provoz Tušimice.  17   Jiří Křepela, koordinátor staveb.  18   Dělnice Emílie Dusilová, válečkárna, provoz Bílina.  19   Oddělení konstrukce: konstruktéři Alena Kačínová a Roman Vondráček.  20   Zámečník Stanislav Koza, zámečna, provoz Tušimice.

23

My jsme

21

24

22

25

34 / 35

26

29

27

28

30

21   Provozní zámečník Adolf Klokočník, zámečna – příprava materiálu, provoz Bílina.  22   Oddělení přípravy výroby: (zleva nahoře) vedoucí oddělení Jiří Lavička, technologové Martin Suchý, Jiří Langhammer, Petr Fencl, Lucie Čiháková, Renata Krišalová, Jiří Treml, Jiří Landa, (zleva dole) Zdeněk Samek, Josef Jakl, Václav Faigl, svářečský dozor Leopold Vančura a Lada Chlapcová.  23   Vulkanizér Pavel Mariut, provoz Bílina.  24   Předák Václav Chmelík (vlevo) a zámečník Jiří Kareš, dílna montáží, provoz Tušimice.  25   Provozní elektrikář Vladimír Pospíchal, elektromotáže, provoz Bílina.  26   Odbor projekce strojní: (zleva) vedoucí odboru Zdeněk Baloun a projektanti­‑konstruktéři Roman Bišinger, Lukáš Dvořák, Jaroslav Rychtařík.  27   Zámečník Zdeněk Šemík, zámečna, provoz Bílina.  28   Programátor – operátor CNC Jakub Ota, obrobna, provoz Bílina.  29   Oddělení projekce – elektro: (zleva nahoře) projektant Martin Němec, vedoucí oddělení Šimon Vohar, (zleva dole) zástupce vedoucího oddělení Josef Váňa a projektant Ondřej Novotný.  30   Provozní zámečník Jan Perlík, těžká zámečna, provoz Bílina.

PRODECO a jeho lidé Dnes už si těžko dokážeme představit počátky konstruování a výroby dobývací techniky v polovině 40. let minulého století. A přece tehdy skupina konstruktérů a projektantů soustředěných v teplické pobočce Vítkovických železáren musela velmi rychle získávat praktické zkušenosti z procesu povrchové těžby uhlí a brzy se zásadním způsobem podílet na vytvoření zcela nového strojírenského oboru. Rýpadla, zakladače a skládkové stroje vlastní konstrukce z Vítkovic představovaly brzy absolutní evropskou špičku. I když se početní stavy zaměstnanců a adresy firemního sídla v průběhu let měnily, vysoká kvalifikovanost spolu se zkušenostmi byla a je charakteristickým rysem každé z činností společnosti PRODECO. Tento fakt potvrzuje 140 vyrobených velkostrojů a dalších těžebních mechanismů vlastní, často zcela originální konstrukce s uplatněním desítek patentů, vyvinutých pracovníky společnosti. Sloučením společností PRODECO a SD – 1. strojírenská vznikl potenciál posílení vlastní inženýrské činnosti a zpracování projektových dokumentací o komplexní strojní dodávky na klíč realizované ve vlastních výrobních kapacitách.

36 / 37 Jak vznikal profesionální tým tvůrců velkostrojů Dnešních zhruba 700 zaměstnanců, z nichž se vlastní konstrukční a projekč‑ ní práci věnuje zhruba 7 %, má na co navázat. Karel Bartoš, legenda konstru‑ ování velkostrojů, působí ve společnosti PRODECO, respektive projekční kance‑ láři Vítkovic dlouhých 49 let. „Z dnešního pohledu je až úsměvné, jak jsme tehdy pracovali. Kreslili jsme tužkou na prkně. Poté kresličky naši práci obtahovaly na pauzák, z něhož se dělaly kopie. Veškeré výpočty jsme zvládali pouze za pomoci mechanického počítacího stroje a  do výbavy každého konstruktéra patřilo samozřejmě logaritmické pravítko,“ za‑ vzpomínal na počátky své úspěšné pro‑ fesní dráhy odstartované roku 1966 Karel Bartoš. Přesto se už v tu dobu neprodleně podílel se svými kolegy na dodávkách kompletních technologických celků do všech lokalit revíru. Jejich pracovní tem‑ po bylo neuvěřitelné. Souběžně se vyví‑ jely nejrůznější typy a velikosti rýpadel a zakladačů s výkonnostními parametry všech technologických celků. Pánové Kadlus, Bartoš, Zderčík, Kretsch, Drož, Duda, Buryšek, Hanuška, Bobr, Málek, Mazal, Klír, Šindelář…ti všichni si nespor‑ ně zaslouží naše uznání a hlubokou úctu. Moderní pracoviště pro vývoj a realizaci technických zařízení pro povrchovou těžbu uhlí Dnešní nové prostory projekce jsou moderní pracoviště vybavené výkon‑ nou výpočetní technikou pro projekč‑ ní a konstrukční práce. Tak jako jejich

předchůdci maximálně využívají sou‑ časní pracovníci výhody každodenního kontaktu s uživateli dobývacích strojů v Severočeských dolech. V roce 2014 se firma přestěhovala z teplického sídla přímo do areálu bílinských dílen a vazba mezi vývojem, konstrukcí a výrobou je tak ještě pevnější. Připomeňme, že bě‑ hem 70leté historie společnosti už jedno období sídlila v Bílině, a to v letech 1961 až 1967. Také současná generace pra‑ covníků PRODECO uplatňuje při projek‑ tování řadu inovativních řešení, jako tomu bylo v případě zbrusu nového PVZ 2 500 P. 1/7 vyvinutého a vyrobeného na míru náročným potřebám Dolů Bílina. Projekt nového PVZ kompletně zpracoval tým vývojového oddělení stejně jako unikát‑ ní řešení uložení hřídele kolesa rýpadla KU 300.30/K 91.

PRODECO dnes Z aktuálního celkového počtu 696 za‑ městnanců jsou nejvíce zastoupeny pro‑ fese provozních zámečníků a vulkanizérů, kterých je celkem 327. K ryze provozním strojírenským profesím patří také počet‑ né skupiny soustružníků, technologů, svářečů a elektrikářů. Projektování a kon‑ strukci se věnuje 47 odborně způsobi‑ lých pracovníků. Ostatně na zvyšování odbornosti všech zaměstnanců se klade velký důraz. Týká se technických i děl‑ nických profesí, kde je součástí vzdělá‑ vacího procesu vlastní svářečská škola. Průměrný věk zaměstnanců v PRODE‑ CO činí 45 let. Většina jich žije v Bílině, Teplicích, Klášterci nad Ohří a Kadani. Specifický dílenský provoz odnepaměti stmeloval všechny pracovníky, a to i ve volném čase. Mezi oblíbené sportovní akce zaměstnanců a  jejich rodinných příslušníků patří každoroční cyklistic‑ ký výlet Open Bike. Letos se úspěšně uskutečnil už podvanácté. Téměř 60 % zaměstnanců je organizováno v odbo‑ rech. V rámci PRODECO působí celkem tři organizace: Odborová organizace č. 4 PRODECO, Odborová organizace Doly Nástup Tušimice a Základní organizace Odborového svazu KOVO. Pro své členy organizují pobyty v rekreačních středis‑ cích v Mladoticích a Sloupu v Čechách. Jejich děti si užívají jarní prázdniny na horách, oslavy Dne dětí nebo mikuláš‑ ské nadílky. Vedení společnosti považuje odborové organizace za důležitého part‑ nera v oblasti sociální politiky. Pravidelně jim v otevřeném dialogu poskytuje in‑ formace o hospodaření, zaměstnanosti a strategických záměrech.

38 / 39 Věková struktura zaměstnanců (2015)

do 25 let

46

25–35 let

77

35–45 let 222 45–55 let 220 nad 55 let 131

Vzdělanostní struktura zaměstnanců (2015)

základní

40

vyučen

443

střední

166

VŠ

47

Nejpočetnější profese (2015)

provozní zámečník (Dílny) 149 provozní zámečník (PD)

104

vulkanizér

74

soustružník kovů

38

strojírenský dělník

25

technolog

24

svářeč kovů

23

provozní elektrikář (Dílny) 18 provozní elektrikář (PD)

16

mistr strojní

15

manipulační dělník

12

opravář hydrauliky

12

Já

a PRODECO Karel Bartoš manažer zakázek Víte, že 2. ledna 2016 to bude rovných padesát let, kdy jsem po absolvování Fa‑ kulty strojní ČVUT nastoupil do oddělení ocelových konstrukcí Projekční kance‑ láře Vítkovických železáren, tehdy ještě sídlící v Bílině? Takže půl století v týmu tvořícím zakladače a rýpadla představuje celý můj profesní produktivní život. Stál za to! S partou podobně naladěných lidí jako jsem já, kterou fascinovalo podílet se na vzniku nejrůznější velkostrojové dobývací techniky jsme odvedli pořádný kus práce. Vždyť dodnes většina vel‑ kostrojů spolehlivě slouží na nejrůzněj‑ ších těžebních lokalitách nejen doma, ale i v zahraničí.

Václav Kadlus dlouholetý ředitel společnosti manažer roku České republiky 1996 Já a Prodeco? Snad by stačilo říct, že jsem pracoval v téhle firmě celých 51 let, od roku 1955 do 2006. Za tu dobu jsem vystřídal řadu profesí, a to se mi později velmi hodilo při řízení společnosti. Byla to dobrá spolupráce s celou řadu vynikají‑ cích techniků, konstruktérů, skutečných odborníků. Jsem pyšný na to, že se nám podařilo vytvořit prestižní a uznávanou konstrukčně­‑dodavatelskou společnost, značku, která se těšila náležitému reno‑ mé nejen u nás, ale i v řadě evropských revírů. Byli jsme skutečně dobrá parta se dvěma generacemi vynikajících odborní‑ ků. Tu starší reprezentoval Vladimír Duda nebo Rostislav Vagner. Mezi mladší patřili například pánové Zderčík, Bartoš, Bu‑ ryšek, Hanuška. Na vytvoření takového týmu jsme úzce spolupracovali s vysoký‑ mi školami, ale i s lidmi z revíru. Abychom byli komplexní tým s přehledem o tech‑ nice ve světě, udržovali jsme kontakty se zahraničními experty prostřednictvím mezinárodních konferencí. Ve spoluprá‑ ci s Fakultou strojní VŠB jsme pak sami uspořádali několik vědeckotechnických konferencí, které dosahovaly vysoké odborné úrovně. V době po Listopadu jsem se v maximální možné míře snažil udržet společnost a pokračovat s naším oborem v nových tržních podmínkách. I když jednání s naší tehdejší mateřskou společností – gigantem Vítkovice – neby‑ la vždy jednoduchá, myslím, že se nám tento nelehký úkol podařil.

Petr Buryšek manažer zakázek Pocházím z Břežánek. Otec pracoval na nedalekém hlubinném dole Mír, ale mě zajímaly lomové velkostroje. Dodnes si pamatuji ten úplně první, který jsem viděl na vlastní oči. Bylo v  roce 1969. Z uctivé vzdálenosti a respektem jsem sledoval první KU 800 na VMG. Po absol‑ vování Fakulty strojní ČVUT jsem v roce 1974 nastoupil do teplické projekčně konstrukční pobočky Vítkovic. Postupně jsem vystřídal profese konstruktéra hyd‑ raulických zařízení, projektanta a  ma‑ nažera projektů. Vždy mě práce těšila a rád jsem se podílel na vzniku moderní dobývací techniky, jako třeba korečko‑ vého rýpadla RK 5 000/R 10, zakladačů ZP 6 600 postavených v hnědouhelném dole v Řecku, nebo nejnovějšího zakla‑ dače ZP 6 300/Z 102 na DB. V náročném porevolučním období 1990 až 1993 jsem byl zaměstnanci zvolen do funkce ředi‑ tele. První polovina 90. let, kdy panoval celospolečenský odklon od hornictví, probíhala transformace a  privatizace hnědouhelných společností, byla velmi složitým obdobím. V krizové době jsme se dokázali udržet a naše pobočka ne‑ skončila. Práce pro uhelný průmysl ale rapidně ubylo. Postupně jsme začali rea‑ lizovat generální opravy, neboť o stavbě nového dobývacího velkostroje tenkrát nikdo nechtěl ani slyšet. Proto jsme dě‑ lali třeba vozíky pro porcelánku, nebo rozvod lepidla v papírnách. Přesto ani tehdy mě nenapadlo odejít a pracovat někde jinde.

40 / 41

Roman Bišinger projektant­‑konstruktér Z  pohledu 70  let existence Prodeca jsem zatím za nováčka, neboť tady pů‑ sobím teprve od letošního listopadu. Po úspěšném absolvování Fakulty strojní VŠB – TU Ostrava jsem rád přijal nabídku pracovat v perspektivním oboru s budouc‑ ností. S provozem velkostrojů, konkrétně z Prodeca, mám praktické zkušenosti. Od roku 2002 jsem byl v posádce rýpadla SchRs 1 550, kde jsem vystřídal pozice pa‑ saře, zámečníka, střídače a řidiče. Zatím mám za sebou v profesi projektanta – kon‑ struktéra dva měsíce a stále se rozkouká‑ vám a učím od zkušenějších kolegů. Právě pracuji na výrobní dokumentaci zpětného odběru mouru pro ledvickou úpravnu.

Renata Krišalová technoložka přípravy výroby Do Prodeca, tehdy ještě dílen DB, jsem nastoupila v roce 1991. Začínala jsem jako soustružnice v obrobně. Poté, co jsem si rozšířila vzdělání, jsem v roce 2005 přestoupila do oddělení přípravy výroby. Náplní mé práce je zajištění vý‑ roby a oprav hnacích a vratných bubnů pásových dopravníků, opravy drtících hřídelí, kruhadel drtičů velkostrojů a na pásové dopravě. I když je naše profese doménou mužů a mám tady jen dvě ko‑ legyně, jsem velmi spokojená. Navíc se cítím moc dobře jako součást stabilního a perspektivního týmu našeho Prodeca. Vím, že to může znít jako klišé, ale já do práce chodím opravdu ráda. Ladislav Michálek manažer útvaru Projekty Má profesní cesta v Prodecu začala v roce 1985 v tehdejších dílnách DB. Po‑ stupně jsem vystřídal řadu profesí – od zámečníka, přes technologa, svářečský dozor, nositele významných zakázek, ve‑ doucího přípravy výroby až po vedoucího odboru inženýringu. Všechno to byly cen‑ né zkušenosti, ze kterých stále čerpám. Za nejzajímavější úsek své praxe považuji období vzniku a dynamického rozvoje SD – 1. strojírenské, na kterém jsem měl příležitost se podílet. Nyní mám na sta‑ rosti útvar Projekty, který zajišťuje projek‑ tovou a výrobní dokumentaci dobývací techniky a navazujících technologií. For‑ muje se v něm tým šikovných konstruk‑ térů a projektantů s velkým potenciálem.

Ladislav Hanuška vedoucí odboru inženýringu V teplické pobočce Vítkovic se sešli lidé z různých koutů republiky, aby zde vytvářeli nové velkostroje pro povrchovou těžbu uhlí. Já sám jsem do Teplic přestou‑ pil v roce 1981 z ČKD Blansko, kde jsem působil první rok po absolvování Fakulty strojní VUT Brno. Práce v tehdy pro mě zcela novém oboru mě okamžitě nadchla a zaujala šíří a pestrostí. Jako konstruktér a projektant jsem se věnoval výpočtům a návrhům nových velkostrojů, jakými byly zakladače ZPD 8 000 a ZPD 13 000. Rád jsem se učil od starších zkušených kolegů, neboť v našem oboru platí víc než kde jinde, že praktické zkušenosti jsou k nezaplacení. Práce u prkna, dnes u počítače, se prolínala s lomovými pro‑ vozy, kde jsme byli přítomni při montážích a oživování velkostrojů. O naše stroje byl zájem na povrchových dolech v Řecku, Makedonii a  na Ukrajině. Já jsem se aktivně zapojil v roce 1991 do montáže zakladače ZP 6 600.25 v ukrajinské Alek‑ sandriji. Zahraniční spolupráce mě čekala také jako projektového manažera rýpadla SchRs 1 550, na němž jsme kooperovali se špičkovým ve světě uznávaným výrob‑ cem ThyssenKrupp Fördertechnik. Mezi mé úkoly patřilo mimo jiné posouzení německých metod a porovnání norem projektování velkostrojů s těmi našimi. Byla to opět velká výzva i  zkušenost. V odboru inženýringu pracuji s týmem zkušených odborníků a fandů našeho oboru a těší mě dobrá práce, která za námi zůstává.

Jak jsme slavili 70. výročí Své letošní kulaté výročí PRODECO oslavilo v sobotu 12. září 2015. Aby mohlo přijít co nejvíce zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků proběhl v bílinském areálu firmy Den otevřených dveří. Organizátoři připravili bohatý program vhodný pro všechny věkové kategorie. Nechyběly atrakce pro děti a hudební vy‑ stoupení folkových a countryových skupin. Návštěvníci se živě zajímali také o prohlídky dílen, projekčních a konstrukčních kanceláří – míst, kde se projektuje a vyrábí, či opravuje důlní technologie pro povrchové dobývání uhlí, a rádi využili mož‑ nosti zajet terénními auty přímo do provozu hnědouhelného dolu. Cílem terénní exkurze bylo největší tuzemské kolesové rýpadlo z produkce Prodeca K 10 000/K 74, které už 37 let odtěžuje nadloží z prvního skrývkového řezu DB. Této skutečně ojedinělé příležitosti – prohlídky strojírenských a projekčních provozů, včetně exkurze do provozu dolu Bílina – využilo více než 500 návštěvníků. Mezi vzácnými hosty slavnostního dne nechyběli generální ředitel SD Ivo Pěgřímek a Rudolf Kozák, ředitel strategie a komunikace SD. Sedmdesáté výročí bylo také vhodnou příležitostí k ohlédnutí a připomenutí důležitých mo‑ mentů z historie renomované projekčně – dodavatelské firmy, která se díky unikátním technickým řešením zařadila v oblasti velkostrojové techniky mezi evropskou špičku. Za obětavou práci, mimořádný přínos pro rozvoj společnosti PRODECO, získala řada dlouholetých bývalých i současných pracovníků od ředitele Františka Marouška ocenění a poděkování.

70 let

42 / 43

PRODECO dnes a zítra Rokem 2013, kdy došlo k fúzi dceřiných společností PRODECO a SD – 1. strojírenská, se vytvořil silný inženýrsko­‑projekční a dodavatelský subjekt, který v oblasti těžební, energetické a úpravárenské technologie patří k lídrům na českém trhu. Dnešní PRODECO představuje dokonalou součinnost vlastního konstruování s vlastní výrobou. Výrobní haly v Bílině a Tušimicích doplnila nová moderní pracoviště projekce a inženýringu. Jubilejní rok 2015 zastihl PRODECO ve výborné kondici, jako předního dodavatele a realizátora údržby dobývací techniky navazujícího na odkaz sedmdesátileté tradice.

Fúze proměnila PRODECO v moderní projekčně­‑strojírenský komplex K 1. červenci 2013 došlo v rámci re‑ strukturalizace skupiny SD ke slouče‑ ní dceřiných společností s podobnými předměty podnikání. PRODECO, tradič‑ ní dodavatel velkostrojů a  mechaniza‑ ce povrchové těžby, získalo sloučením s  SD  –  1.  strojírenskou příslušné vý‑ robní kapacity a je tak schopné kromě vlastní inženýrské činnosti a zpracování projektových dokumentací poskytovat komplexní dodávky s  výrazně menší potřebou subdodavatelů. Na Bílinsku a Tušimicku se se tak vytvořil projekčně­ ‑strojírenský komplex s ročním obratem přesahujícím 1 miliardu korun. V rámci fúze proběhlo i sestěhování konstruktérů, manažerů a dalších technických profesí z původního sídla v Teplicích do nově

44 / 45 vytvořených prostor přímo v bílinském areálu SD – 1. strojírenské. Tím se ješ‑ tě více posílila integrita obou spojených subjektů a prohloubila užší spolupráce konstruktérů a pracovníků výroby. Velmi záhy se ukázaly výhody – vyšší efektivita, lepší komunikace a operativnost – tohoto řešení. V nastoleném dynamickém rozvoji po‑ sledního desetiletí v oblasti údržby, oprav, rekonstrukcí a  modernizací těžebních technologií, včetně rozsáhlých investic do výrobního a technického vybavení, se pokračuje i v současnosti. Nedávno byly například do útvaru projekce a kon‑ strukce pořízeny nové velkoformátové skenery a do bílinské obrobny moderní soustružnické CNC centrum. V jubilejním roce 2015 se v obrobně Provozu Bílina realizuje rekonstrukce a modernizace líc‑ ního soustruhu POREBA TCG 200/10M a dodávka nového stroje na výrobu těs‑ nících kroužků SKF SEAL JET NG 060. Mezi významné projekty z období po fúzi patřila například kompletní dodávka nového PVZ 2 500 P. 1/PVZ 7 pro Doly Bílina, kterou zajišťoval tým zkušených odborníků z Prodeca od projektu až po montáž. Neplánovaným úkolem a  vý‑ zvou byla oprava kolesového výložníku a konstrukce bočního ztužení u masiv‑ ním skluzem skrývkových zemin po‑ škozeného nejvýkonnějšího bílinského rýpadla K  10 000/K  74. Čilý pracovní ruch je typickým znakem také pro loka‑ litu DNT, kde zkušení tušimičtí pracovníci Prodeca úspěšně provedli modernizaci

a  opravu pásových dopravníků, včet‑ ně poháněcích a vratných stanic, nebo modernizovali elektrovýzbroj zakladače ZP 6 800/Z 100. Během letošní plánované roční revize rýpadla SchRs 1 550/K 109 provedli přímo v místě jeho nasazení – na prvním skrývkovém řezu DNT – výměnu provozem opotřebované kulové dráhy. Zahájena byla také modernizace velko‑ kapacitní uhelné skládky na DNT. Pro zpracování projektových doku‑ mentací byla důležitá kompletní digitali‑ zace a vytvoření centrální správy veškeré výrobní dokumentace techniky používa‑ né v Severočeských dolech. Na konci roku 2015 bylo ve stanoveném termínu Provozu lom Dolů Bílina předáno re‑ konstruované a modernizované rýpadlo

KU 300.16/K 83. Nová špička kolesového výložníku, modernější pohony dopravní linky řízené frekvenčními měniči, zvýšená teoretická výkonnost kolesa v závislosti na převodu a přepravní kapacitě doprav‑ níků na 1300 až 3600 m3 sypané zeminy za hodinu – to byla stěžejní náplň šesti‑ měsíční důkladné modernizace a rekon‑ strukce tohoto kolesového rýpadla. Se společností PRODECO se do budoucna musí počítat „V žádném případě nechápeme letošní jubileum jako labutí píseň. Připomenout si úspěšných sedm dekád je fajn, ale my už žijeme budoucností. V souvislos‑ ti s vládní úpravou limitu těžby na DB a perspektivou této lokality bychom se i v dalších letech rádi podíleli nejen na údržbě stávající dobývací techniky, ale také na výrobě nové. Aktuálně dolaďuje‑ me podmínky dodávky nového zakladače ZPDH 6 300.2, nebo nového pásového vozu PV 2 500 P. Připravujeme také pro‑ jekt a následnou realizaci pro pásovou dopravu využitelnou při hlubinné dobý‑ vací metodě – chodbicování závěrných svahů DNT. Náš záběr v rámci SD je ši‑ roký a zahrnuje rovněž ledvickou úpravnu uhlí, kde jsme se už v minulosti podíleli na řadě ekologických staveb. Právě teď probíhá realizace zpětného odběru pro‑ dukce z depa mourů. Samozřejmostí je u nás každodenní zajišťování komplex‑ ní údržby veškerého těžebního zařízení, a to včetně elektroúdržby na obou tě‑ žebních lokalitách Severočeských dolů,“ popsal současnost a blízkou budoucnost Petr Lůžek, člen představenstva a ředitel úseku Obchodu a inženýringu.

Představenstvo a.s. PRODECO: (zleva) Petr Lůžek – člen představenstva a ředitel úseku Obchodu a inženýringu Josef Böhm – místopředseda představenstva a ředitel úseku Správa František Maroušek – předseda představenstva a generální ředitel Pavel Sluka – člen představenstva a ředitel úseku Výroba

úsek Výroba

Útvar výroby Tušimice

Útvar výroby Bílina

Oddělení péče o majetek

PRT montáž, vulkanizace

PRB mechanická dílna

PRT elektrodílna

PRB montáže

PRT mechanická dílna

PRB příprava výroby

PRT příprava výroby

PRB vulkanizace PRB elektrodílna PRB svářečská škola

46 / 47

Valná hromada Dozorčí rada Představenstvo Úsek generálního ředitele právník

Oddělení systémy řízení

ekolog

Oddělení řízení a kontroly jakosti

Závodní

inspektor BOZP a PO

úsek Obchodu a inženýringu

Útvar Projekty

úsek Správa

Odbor obchodu

Odbor inženýringu

specialista plánovač

specialista pro posuzování shody

specialista obchodu

Oddělení ekonomické podpory

Oddělení technické služby

Oddělení obchodu

Odbor správy majetku

Odbor projekce a konstrukce

Oddělení příjmu a výdeje materiálu

hotel Nástup

Oddělení Projekce – stavby a OK Oddělení Projekce strojní Oddělení Projekce elektro Oddělení Projekce Tušimice Oddělení Projekce vývoj Oddělení Konstrukce Oddělení Projekce mechanika

PRODECO v číslech 140 velkostrojů a další těžební techniky vyprojektovalo a uvedlo do provozu PRODECO během uplynulých sedmi dekád, z toho: 21 kolesových a korečkových rýpadel 84 zakladačů 6 skládkových strojů 19 velkostrojů je aktuálně v provozu na těžebních lokalitách Severočeských dolů (12 zakladačů, 4 rýpadla a 3 skládkové stroje) 27 kusů zakladače řady ZP 5 500, včetně výkonnějších modifikací ZP 6 600 a ZP 6 700 je z kvantitativního hlediska nejúspěšnějším tuzemským zakladačem 1978 rok uvedení do provozu nejvýkonnějšího technologického celku v tehdejším Československu.

Oba velkostroje podle vlastních originálních návrhů vyprojektovala a vyrobila pro Doly Bílina teplická projekční kancelář Vítkovic (dnes PRODECO), dálkovou pásovou dopravu šíře 2 200 mm renomovaný německý výrobce Weserhütte KK 1 300 a ZPDH 6 300 jsou nejnovějšími a nejmodernějšími velkostroji vyrobenými a používanými v ČR. Oba spolehlivě pracují na DB. Zakladač ZPDH 6 300/Z 102 byl uveden do provozu v roce 2009, rýpadlo KK 1 300/K 111 o dva roky později 13 920  m2 na DB a  11 357  m2 na DNT činí plocha strojírenských hal, kde se provádí kompletní údržba a výroba veškeré dobývací techniky nasazené na Bílinsku a Tušimicku

48 / 49

696 zaměstnanců, z toho 618 mužů a 78 žen zajišťuje provozuschopnost velkostrojů, DPD, včetně zpracování projektové dokumentace těžebních a úpravárenských zařízení 45 let průměrný věk zaměstnanců PRODECO 15 zaevidovaných úrazů v roce 2014 představovalo meziroční snížení o 18 %, což znamená při strojírenském a opravárenském charakteru činností a počtu zaměstnanců výborný výsledek daný systematickým a důsledným dodržováním bezpečnostních předpisů 90 % zakázek je realizováno pro mateřskou společnost Severočeské doly a ostatní členy skupiny SD

PRODECO je jediným tuzemským výrobcem, jehož velkostroje jsou zastoupeny ve všech výkonových kategoriích – technologických celcích. Severočeské doly pak jedinou těžební společností provozující všechny tři výkonové technologické celky TC 1, TC 2 a TC 3. TC

Jmenovitý výkon (m3 s.z./h)

Rýpadlo

Parametry hmotnost (t) délka (m) výška (m)

DPD (mm)

Zakladač

TC 1

2500

RK 400

950/47,1/18

1 200

ZP 2 500 ZP 3 500

TC 2

5000

RK 5 000 SchRs 1 550 SchRs 1 320 KK 1 300

5500/158/35 3718/187,5/59 4094/172,5/51 4977/180/53

1800 1800 1800 1800

ZPD 8 000 ZP 6 800 ZP 5 500 ZPDH 6 300 ZP 4 500 ZP 6 600

TC 3

10000

K 10 000

6088/131/57

2200

ZP 10 000

TC 1 vznikl na počátku 60. let intenzifikací nejstaršího techno‑ logického celku TC 0, který se začal v revíru zavádět od roku 1959. Na dobývací straně byl tvořen kolesovým rýpadlem K 300, DPD šíře 1200 mm a vítkovickým zakladačem ZP 1 500.

70 let