Úvodní slovo šéfredaktora

Úvodní slovo šéfredaktora Vážené čtenářky, vážení čtenáři Po „menší“ pauze (prázdniny☺), se od začátku školního roku naše redakční rada scházela a dávala pro Vás dohromady různé články, soutěže, testy a jiné náměty, aby náš časopis byl co nejpestřejší a pro Vás čtenáře, zajímavější, se tedy můžeme pochlubit prvním číslem. Nejprve nám Kristýnka Rožnovská přispěla článečkem o výtečném představení 1 + 2 = 6 hraném ve Slováckém divadle. Poté nás šesťačky informovaly o letošním seznamovacím pobytu na naší oblíbené Smraďavce. Monča Podolská se v dalším článku pokusila sledovat nejnovější trendy v módě, ostatně mrkněte na to☺. Kuba Jabůrek napsal výborné postřehy z dění v Uherském Hradišti, kdy se ve dnech 8. a 9. září uskutečnily Slovácké slavnosti vína a den otevřených památek. Jednalo se o Dny evropského dědictví. S recenzi počítačové hry GTR 2 se popral Peťa Luňák. Krosky budou doménou, tak jako minulý rok, Peti Blahové. Sportovní referent Mira Kočí nám přiblížil 6.ročník atletického víceboje mladšího a staršího žactva “O pohár starosty města Uherské Hradiště“. Kristýnka Paichlová a opět také pilný Kuba Jabůrek nám ze svých úhlů pohledu popsali exkurzi osmáků do Brna do Technického muzea a na Mohylu míru. Budete-li chtít, můžete svými nápady přispívat do našich rubrik a soutěží. Tak nám držte pěsti pro štěstí a pro Vaši spokojenost. Milé čtení Vám přeje Mgr. Jan Zapletal☺

1

Vzhůru do divadla! Stejně jako v minulém roce i letos bylo naší škole nabídnuto žákovské předplatné na čtyři představení Slováckého divadla, které patří k nejvyhlášenějšímu Zlínského kraje. Žáci mají možnost spatřit hry jako Pýcha a předsudek, Song pro dva, Villon F. a 1+2=6 - právě tato hra odstartovala 10.10.2007 čtveřici představení.

Ray Cooney: 1 + 2 = 6 Režie této hry se ujal Robert Bellan, který se proslavil díky Rychlým šípům. Hlavním hrdinou je taxikář John Brown v podání Zdeňka Trčálka. Ten se náhodou připlete k potyčce teenagerů s důchodkyní a je zasažen kabelkou do hlavy. Kvůli vážnému zranění je převezen do nemocnice, kde jako své bydliště uvede dvě různé adresy, na kterých netrpělivě a se strachem o muže čekají dvě příliš naivní, ale milující manželky. Když muž nedorazil na vteřinu přesně, jak bylo jeho zvykem, natolik se vyděsily, že jej nahlásily jako pohřešovanou osobu. Případu se ujali dva ,,vysoce inteligentní" kriminalisté. Celý děj se začne závratnou rychlostí zamotávat, když Johnyho dovede domů jeden z detektivů. Jakmile si John uvědomí,co by mohl pro jeho život znamenat větší zájem vyšetřovatelů o jeho případ, zpanikaří a začne se nekontrolovatelně zamotávat do lží, intrik a podvodů. Vyšetřovatelé jsou z toho všeho poněkud zmateni a nakonec dojdou k přesvědčení, že John a jeho dlouholetý přítel a spolubydlící Stanley Gardner (Josef Kubáník) jsou homosexuálové a do jejich už i tak zvláštního vztahu patří ještě transsexuál ,,Andílek" alias Johnova druhá žena Barbara (Jitka Josková).

Ve druhém dějství vidíme Johnův život po patnácti letech klidného soužití, kdy znovu nastávají komplikace, které by mohly odhalit dvojí totožnost Johna Browna. Díky takové vymoženosti, jako je internet, se Vicky - dcera Johna a Mary a Gavin - syn Johna a Barbary spolu náhodně seznámí a dohodnou se na schůzce. Tomu však Stanley s Johnem musí zabránit stůj co stůj. Tím se znovu roztáčí kolotoč

2

neuvěřitelných, ale pro diváka velmi vtipných situací, ke kterým bohatě přispívá Stanleyho otec (Vladimír Doskočil). Když dojde dech a argumenty, musí se s pravdou ven. Poté, co si hlavní hrdina vylije své srdce a zbaví se tím tíhy špatného svědomí, obě ženy se mu vysmějí, protože o všem celou dobu vědí. A jak to dopadlo s Vicky a Gavinem??? Na to se přijďte podívat do Slováckého divadla, protože tato hra rozhodně stojí za zhlédnutí. Všem vřele doporučujeme!

Kristyna Rožnovská, 9.C a spol.

Seznamovací pobyt šesťáčků

Když jsme se sešli u školy a dočkali se autobusu, jeli jsme na Smraďavku, spíš na chatu Dopravák. Když jsme se zabydleli šli jsme do společenské místnosti, kde jsme si vyrobili obálky na vzkazy a kolíčky na připnutí.Potom jsme hráli hry.Třeba: schovku, hu tu tu tu, na indiány a objevitele a na sochy. Na sochy jsme hráli tak, že jsme byli ve skupinkách po 7 a mohli jsme se dotýkat jen šesti části těla země. Na indiány a objevitele jsme hráli tak, že objevitel měl vysvětlit indiánovi, co je to záchod a indiáni co je nějaká věc, která neexistuje na název si nevzpomenu. Ale nakonec někdo řekl že je to bůh a někdo, že je to bílá krabice... Pak byl oběd a po obědě jsme si já, neboli Monika Sedláčková a Míša Crlová, udělaly modrou hlavu..A mohli jsme jít na Smraďavku..Po cestě zpátky jsme se stavovali k jednomu léčiteli, protože paní učitelka Vašíčková si něco udělala s kolenem, ale nebyl doma… Když jsme se vrátili, šli jsme na hřiště...A jelikož měla Marťa Daňhelová narozeniny, udělali jsme jí oslavu...vyzdobili jsme si společenskou místnost a začala oslava, ale jen pro naši třídu 6.B. a pak byla společná diskotéka i s 6.A.... Když byla večerka, nikdo nešel spát, létali jsme z pokoje na pokoj...To bylo zábavné☺...Další den ráno jsme zjistili, že naše paní učitelka Vašíčková s námi už není, protože ji bolelo moc koleno, přijel si pro ni manžel.Tak jsme strávili zbytek dne s paní učitelkou Bednaříkovou..Zase jsme hráli hry.. A ke konci jsme dostali dárečky...Když jsme se sbalili přijel autobus a jeli jsme domů......A to je konec...... Monika Sedláčková a Míša Crlová, 6.B

3

MM-MÓDA…

CO BUDE LETOS FRČET? A JE TU PODZIM!!! LÉTO JIŽ DÁVNO SKONČILO A MY JSME SE MUSELY ROZLOUČIT S TEPLÝM POČASÍM, PLAVKAMI, ŠATIČKAMI A SUKÝNKAMI NA LÉTO… !!!ALE NEZOUFEJ!!! ...I NA PODZIM MŮŽEŠ NOSIT BEZVA OBLEČENÍ, V KTERÉM SE BUDEŠ DOBŘE CÍTIT A PŘITOM BUDEŠ IN!!! KOSTKY JSOU VRŽENY!!! NA PODZIM A V ZIMĚ SE TENTO KLASICKÝ VZOR BUDE NOSIT VE VELKÉM! JE JEN NA NÁS, JESTLI SI ZVOLÍME KOSTKOVANÉ ŠATY, SAKO NEBO KLOBOUČEK. !!!ALE POZOR!!! KOSTKOVANÉ VZORY OPTICKY ROZŠIŘUJÍ, A PROTO BY SE TĚMTO VZORŮM MĚLY VYHNOUT HOLKY S VĚTŠÍ HMOTNOSTÍ. ALE I TAK SE TĚCHTO KOSTKOVANÝCH VZORŮ NEMUSÍTE VZDÁT ÚPLNĚ, STAČÍ JEN MALÝ DOPLNĚK!!!

ČERNÁ A BÍLÁ… TYTO DVĚ BARVY JSOU V LETOŠNÍCH MÓDNÍCH KOLEKCÍCH NA 1. MÍSTĚ!!! BÍLÁ JE SYMBOLEM NEVINNOSTI A ČISTOTY, ČERNÁ JE NAOPAK TAJEMNÁ A SEXY… MONIKA PODOLSKÁ, 8.A

ZDRAVÍ ZAPOMNĚLA JSTE SNÍDAT? NA KOLÁČE A ROHLÍKY KLIDNĚ, ALE NIKDY NE NA „NESTLÉ FITNESS“ (60,-KČ). VÁŠ METABOLISMUS NASTARTUJÍ CELOZRNNÉ LUPÍNKY S 9 DRUHY VITAMÍNŮ, NÍZKÝM PROCENTEM TUKU A VYSOKÝM PODÍLEM VLÁKNINY, VÁPNÍKU A ŽELEZA. NOVÝ DRUH LUPÍNKŮ JE PAK ROVNOU NAMOČEN V LAHODNÉM JOGURTU!!!

MM-MÓDA PODZIM A NÁVRHÁŘI… ►NÁVRHÁŘI SI PRO LETOŠNÍ PODZIM OBLÍBILI VELMI BOHATÉ A NADÝCHANÉ OBLEČENÍ!!! ►JINÍ ZASE METALICKÉ ODSTÍNY, KTERÉ JSOU PRAKTICKY VŠUDE!!!

NEW MÓDNÍ ÚLET Z JAPONSKA NEJNOVĚJŠÍM MÓDNÍM TRENDEM V JAPONSKU SE STALY ROUŠKY, KTERÉ PŘES ÚSTA POUŽÍVAJÍ DOKTOŘI A CHIRURGOVÉ. TYTO MASKY NOSÍ MALÉ JAPONSKÉ TEENAGERKY VE ŠKOLNÍCH UNIFORMÁCH. SAMOTNÁ ROUŠKA JE ZDOBENA RŮZNÝMI MOTIVY.(NAPŘ. HELLO KITTY)

4

Slovácké slavnosti vína a Dny evropského dědictví Ve dnech 8. a 9. září se v Uherském Hradišti uskutečnily Slovácké slavnosti vína a otevřených památek. Jednalo se o Dny evropského dědictví. Tyto slavnosti se konaly v sobotu a neděli. Já jsem je navštívil v sobotu a to v odpoledních hodinách. O den dříve, když jsem se díval na předpověď počasí na víkend, tak to moc slibně nevypadalo. Ale nakonec se počasí vydařilo a bylo velmi pěkně. Při těchto slavnostech, jak tomu každoročně bývá zvykem, měli návštěvníci možnost poznat pravý život na jižní Moravě; nádherný plodný kraj plný života, dobrého vína a srdečných lidí. Po městě byla rozmístěna stanoviště s mikroregiony. To jsou oblasti v okolí Hradiště. Každý mikroregion zahrnoval několik obcí, které se nacházely v této oblasti. Na každém tomto stanovišti byli lidé v krojích, které se v této oblasti nosí. Také zde byly ke zhlédnutí různá pásma a programy, které si tito lidé připravili. Já, protože jsem město navštívil až odpoledne, jsem tato stanoviště už neviděl, ale k vidění toho bylo i tak velmi mnoho.

Památky Uherského Hradiště Začal jsem prohlídkou Bývalého justičního paláce a nynější Střední uměleckoprůmyslové školy. Když jsem tam vstoupil, otevřela se přede mnou velká vstupní hala. Jdu dál po kamenné podlaze k mohutným točitým schodům. Kamenné zábradlí je zdobeno menšími sochami a soškami. V prvním patře byla také hala, ale už mnohem menších rozměrů. Z haly vycházely chodby dvěma směry od sebe. V nejvyšším patře byla prohlídka kreseb studentů. Z okna učebny byla vidět auta projíždějící Hradištěm. Tato budova je velmi pěkná. Pokračoval jsem do Knihovny B.B.B. Chtěl jsem se nechat vyvézt výtahem, ale byl nahoře a nějak se mu nechtělo dolů, tak mi nezbylo než vyjít až nahoru do kopule po vlastních. A stálo to za to! Naskytl se mi úžasný pohled na celé Hradiště a okolí. Jednotlivými okénky jsem viděl různé části našeho města. Nově zrekonstruovaná knihovna má teď podobu jakou měla dříve jako Synagoga. Kopule i věžičky na střeše zde byly v původním stavu. Další památkou v pořadí je Františkánský klášter. Procházím dlouho chodbou, která je ve tvaru lomeného půloblouku. Scházím po schodech dolů a už jsem tady

5

-v katakombách kláštera. Stropy jsou ve tvaru nízkého půloblouku táhnoucího se až k podlaze a obloženého cihlami. Je tu velice málo světla, protože jen v jedné ze zdí je vykrojen ve stropě výklenek a v něm je malé okýnko, kterým sem padá pruh světla. Jeho průhledem jsou vidět domy a lidé, kteří nahoře procházejí. Když jsem se vymotal z chodeb sklepení a dostal se zase na denní světlo, šel jsem se podívat na nádvoří. Uprostřed nádvoří je umístěna krásná studna s ozdobným zábradlím. V hodovním sále jsou podél stěn umístěny dlouhé lavice a v jedné ze zdí je otvor s dvířky, který vede do kuchyně a používal se jako přepravník jídla, aby se pokrmy nemusely přenášet chodbami. Na stěnách jsou vyobrazeni Františkáni, kteří jsou mučeni. Před klášterem stojí velký černo-žlutý stan a před ním se před zraky diváků odehrává souboj rytířů na koních. Po předvedení souboje si každý z rytířů vyzkouší jakou má trefu. A to trefu do plechovky nabodnuté na tyčku. Prvnímu rytíři se to napoprvé moc nevedlo, ale napodruhé už exceloval a druzí vojáci také. Mé kroky teď směřují na Masarykovo náměstí. Procházím, nebo spíše se prodírám, obrovským davem návštěvníků shluklých na nádvoří Staré radnice.

A konečně se dostávám k hlavní památce, na kterou jsem se nejvíc těšil Kostel sv. Františka Xaverského. Mířím rovnou do věže. Když jdu po dřevěných točitých schodech, které vedou snad až do nebe, podle toho kolik jich je, doufám že se jeden z nich neuvolní a já nepoletím i s ním dolů. Když projdu menšími dveřmi, schody už nejsou dřevené, ale kamenné a po chvíli přichází další změna. Příkré schody s velmi chatrným zábradlím. Přeji si aby tohle nebylo to poslední, co uvidím. Ale nakonec jsem se dostal až do podkroví samotného kostela. Chvíli čekám ve frontě na pohled z vikýře ve střeše. Mám velké štěstí, protože za mnou už nikdo nečekal a tak si velkolepý pohled na Hradiště můžu pořádně vychutnat. Když zvednu hlavu a podívám se doprava, zvedá se vedle mě mohutná věž až se mi z toho trochu zatočila hlava. Výhled který se mi zde naskytl je velkolepý. Vidím celé Mariánské náměstí a střechy všech obchodů a ostatních domů ve městě. Za velkým štítem kostela, který ze střechy vychází je Masarykovo náměstí. Pan průvodce mi vysvětlil jak se dělaly tyto klenuté stropy a já scházím zase po schodech dolů a ten pohled je snad ještě horší než ze spodu nahoru. Jarmark A jak tomu bývá každoročně ani letos nechyběl jarmark. Pohled na náměstí plné obrovských davů lidí hemžících se okolo velké spousty stánků mě nejprve odrazoval, ale nakonec jsem se ve víru lidí ztratil. Bylo zde nepřeberné množství různých druhů stánků s jídlem, různými sladkostmi, kožešinami, hračkami, alkoholem, s korálky a kamínky, náušnicemi a řetízky, ručně vydlabaného nádobí a

6

vařeček do kuchyně a v tomhle výčtu bych mohl pokračovat dál a dál. Kdo měl hlad, přišel si tu na své, mohl ochutnat bramboráčky, zelné placky, klobásky a další pochoutky kuchyně. Všude se tu linula vůně jídla. Ten kdo si rád pochutnává na sladkém, taky určitě hlady nezůstal, byly zde k mání nejrůznější sladkosti. Byly zde stánky a s tureckým medem, praženými mandlemi, oříšky, buráky a podobně a také zde nechyběla čokoláda. Jestli si dáte rádi víno nebo burčák a nebo nějaký jiný alkohol, tak jste si také měli z čeho vybírat. Náměstí bylo plné stánků s bílým i červeným burčákem, vínem, grogem a různými jinými nápoji. Pokud by jste si chtěli koupit něco na památku, pak by jste si ti našli své. Ve stáncích s různými kamínky, minerály, korálky, řetízky, náramky a podobně. K dostání zde byla také velká škála různých dek, přikrývek a kožešin. Zkrátka, každý si tu našel na co měl chuť nebo na to co má rád. Po náměstí se prohánělo několik postarších mužíků, kteří seděli na kole, ale ne na ledajakém kole! Jezdili zde na starých kolech s obrovským předním kolem (velocipéd). Když jsem jednoho z nich konečně dohnal, abych si ho i s kolem vyfotil, najednou nebyl sám, ale byl s mnoha dalšími přáteli v hloučku a každý z nich měl o svá ramena opřené svoje kolo. Když sem konečně i já dostal hlad a chtěl si objednat bramboráček, zjistil jsem že už ho nikde nemají. Mám smůlu, ale aspoň si dávám pražené oříšky. Když v tom slyším velké rány a zanedlouho z Nádražní ulice vyjdou dva muži, kteří jsou oblečeni v historických kostýmech vojáků a vlečou za sebou velké dělo, které bylo původcem hluku. Pobavilo mě, sledování těchto dvou vojáků. Viděl jsem je jak zastavili a popošli ke stánku s hranolkama, když si je koupili, chopili se děla a táhli dál. Tak to byly Slovácké slavnosti vína a Den otevřených památek a evropského dědictví.

Jakub Jabůrek, 8.C

7

GTR 2 je závodní hra vydaná v roce 2006 švédskou společností SimBin. Je rozdělena na několik ,,disciplín”: jezdecká škola, trénink, závod na čas, závodní víkend, závod na 24 hodin a šampionát. Teď napíšu pár slov ke každé ,,disciplíně”: Jezdecká škola – Zde se naučíme opravdové základy závodění. Trénink – Příprava na závod a vyzkoušení nových nastavení vozidla. Závod na čas – Tady zase překonáváme naše nejlepší časy na jednotlivých tratích. Závodní víkend – Trénink, kvalifikace, druhá kvalifikace a závod. To je závodní víkend. Závod na 24 hodin – Co dodat? Prostě závod na 24 hodin. Šampionát – Stejný průběh jako u závodního víkendu, ale jede se sada tratí kterou si vybereme. Hned když vyjedeme na trať ohromí nás hra výbornou grafikou a propracovaností automotodromu v Brně, takže je opravdu z čeho vybírat. A to ještě nepočítám různé modifikace. Můžeme si také vybírat s nepřeberného množství nastavení vozu nebo nastavení inteligence nepřátel. Můžeme jim dokonce nastavit jak mají být agresivní atd. Ale každá hra má i své nedostatky. V GTR to je model poškození! Například když narazím do zdi v rychlosti 280 km/h, maximálně upadne kolo a jedeme dál. Nebo když se nastaví největší obtížnost soupeřů, je skoro nemožné je předjet. Ale i tak mě hra zabavila na dlouhé hodiny hraní. Celkově tak GTR dávám 85%. Petr Luňák, 8. C

8

Je čtvrtek 27. září a všechny tři osmičky naší školy jedou dvěma autobusy na exkurzi do Brna. Naše třída jela v autobuse s 8.B., céčko si jelo sólo samo. Cílem cesty je navštívit TECHNICKÉ MUZEUM v Brně a MOHYLU MÍRU ve Slavkově. První zastávka byla v Technickém muzeu.Většina nás tu byla poprvé a tak jsem měli možnost zhlédnout parní stroje - říkali nám, jak fungují, kde se používají, kdo je vynalezl, ale ty nás po pravdě moc nezajímaly. Dále na stejném patře byla výstava motorek, ale ty jsme pro změnu nestihli. Ve druhém patře bylo k vidění městečko ze staré doby, kadeřnictví, obchůdky, hospoda, zámečnická dílna, módní salon,ordinace zubaře a ukázka světničky lidí z té doby. Paní, co nás provázela, vedla zajímavý výklad. V tomto stejném patře jsme mohli vidět letadla a vše co k tomu patří, staré kamery, telefony, fotoaparáty,výstavu hodin a staré automobily. Nejzajímavější pro nás, bylo třetí patro, kde se nacházela herna plná pokusů, u kterých byl návod na ně . Zde jsme se všichni vyřádili. Cestou k Mohyle jsme se zastavili asi na půl hoďky u Macdonalda na nějaké to malé menu. Poté jsme se vydali k Mohyle Míru, vyslechli jsem si zde její historii a nafotili co se dalo. Ale naší pohodu přerušila událost, která se stala naší spolužačce. Zatím co jsme se bavili, tak omdlela, ale holky byly u ní, a tak se jí naštěstí nic nestalo. Na zpáteční cestě se její stav nezlepšil a paní učitelka rozhodla, že se raději stavíme u doktora ve Slavkově. A jak to dopadlo! Spolužačka nakonec skončila v nemocnici ve Vyškově. Naše zpáteční cesta ubíhala rychle a zanedlouho jsme byli u školy . I přes tuto událost, si myslím , že jsme se na výletě všichni dobře bavili a možná i něco zapamatovali. Paichlová Kristýna 8.A

Ročníková Exkurze do Brna- Technické muzeum a Mohyla míru Je čtvrtek 27. září a my 8.C vyrážíme vzhůru za dobrodružstvím Už od rána bylo pochmurné počasí, mě a asi většině lidí čekajících u školy se moc nechtělo vstávat z postele a vydat se na výlet. Nasedli jsme do autobusů a vyrazili. Na programu bylo Technické muzeum a Mohyla míru. V autobuse jsme se dobře bavili. Když jsme dorazili k technickému muzeu, vysedli jsme a dál pokračovali po vlastních. Naproti vchodu do muzea byly připevněny obrovské, staré hodiny s velkými kyvadly. Kolem hodin se vinulo schodiště které bylo plné lidí.

9

Nejdříve nás čekala prohlídka „Uličky řemesel“. V tomto oddělení muzea už na nás čekala postarší průvodkyně. Začala nám popisovat tehdejší život a také řemesla, která tehdy byla. Byl tu k nahlédnutí plně vybavený Koloniál, Vazačství knih, ševcovská dílna, krejčovství, malá a chudá kuchyňka. Mohli jsme si zevnitř prohlédnout restauraci a hospodu, ve které byl umístěný orchestryón. Byla zde také k vidění opravdová pavlač starého domu. Na šňůrách, které tu byly nataženy bylo pověšeno prádlo, zašité ponožky, spodní prádlo nebo třeba punčocháče. Prohlídka tohoto úseku byla zajímavá. Poté jsme se přesunuli do nejvyššího patra a tam si každý z nás mohl vyzkoušet jak fungují některé fyzikální zákony. Každý tu měl příležitost si vyzkoušet spoustu zajímavých věcí. Když jsme pokračovali v prohlídce dál, čekaly na nás parní motory. Kolem nás proběhlo celé století páry, tedy v podobě strojů. Nás průvodce nám jeden stroj po druhém ukázal i za pochodu a my si aspoň mohli představit jak to asi dřív chodilo. K vidění byly jak malé zmenšeniny strojů tak i obří kolosy plné pístů a obrovských kol a tažných lan. Při další prohlídce jsme se prošli kolem starších i novějších automobilů. Prohlídku jsme zakončili v dobové kavárně, ve které se ale nepodávalo nic. Uprostřed místnosti byl velký dřevěný válec, kolem kterého byly rozmístěny židličky. U každé židličky byla dvě kukátka, kterými jsme mohli pozorovat fotografie, které zde byly promítány.

Autobusem jsme se potom vydali na Mohylu míru. Po cestě se před námi ale objevil menší nebo spíš větší problém. Tunel do kterého jsme při cestě vjeli, pro nás byl příliš malý. Autobus se tunelu vzpříčil a když začal coufat, tak začal hranami drhnout o strop tunelu. My jen doufali, že do autobusu nezačne zatékat. Když se před námi konečně objevil kříž, který je vztyčen na vrcholu Mohyly, všichni si oddychli a začali vystupovat z autobusu. Mimochodem, takovou zajímavostí je, že Mohyla míru je jediný pomník, který byl postaven k jiné příležitosti než k vítězství. Pan průvodce nám v krátkosti řekl něco málo o historii Mohyly. Na zpáteční cestě následovala zastávka, kde jinde než u Mc Donaldu. Všichni jsme se vyhrnuli ven z autobusu a utíkali dovnitř. U vchodu se začali tvořit skoro kolony a to nemluvě o pokladnách. Když si většina lidí z naší třídy nakoupila, přijel na parkoviště druhý autobus, ve kterém bylo ještě víc děcek. Když jedna z prodavaček řekla s vyděšeným výrazem svému kolegovi:,,Je tu další kotel děcek a ještě víc než těchhle, panebože!“ Tak si asi sami dovedete představit, co za dav se tam hrnul☺. Cesta zpět ubíhala celkem pomalu a my se snažili nějak zabavit. Každý nudu řešil jinak někteří tak, že potom dostali poznámky, ale to je věc vedlejší. Dorazili jsme všichni ve zdraví. I když výlet některé moc nebavil, myslím že byl zajímavý a kdo chtěl, tak si tam aspoň něco, co ho zajímá, našel.

Jakub Jabůrek, 8.C

10

Krosky

CH N

I

W G

R

L

L

E

S

O W O

F

I

S

E

A

W

E

T

K

N

B

E

D M

I

W

S

E

A

F

L

L

I

A

Y

E

E CH E

M A

G

M A

K

E

T

C

S

N M

A

P

I

T

A

CH I

S E

L

R

A W D

E

I

D

P

N

N

E

T

S

R

A M

T

P

H

P

R

T

U

E

U

P

T

A

S

E

W N

E

U

Find this words: AGE; BED; CATCH; FALL; FLY; GO; KNOW; LAWN; LIE; MAKE; MID; RUN; SAY; SEA; SEE; SELL; SLEEP; STAND; SWIM; TEACH; THINK; UP; WEAR; WET; WIN; Petra Blahová, 9.A

11

Přelož do AJ

jít, běžet běžet ačkoli nikdy den mě na zítra zde, tady vůbec vpravo, správně

mír poslouchat a nervózní čas věda

12

6.ročník atletického víceboje mladšího a staršího žactva “O pohár starosty města Uherské Hradiště“ Atletický víceboj, který uskutečnil 25. září 2007 na městském atletickém stadionu v Uherské Hradišti. Celkově se účastnilo 156 žáků a žákyň z 13 škol. Rozděleni byli do 4 kategorií: mladší a starší žáci a mladší a starší žákyně. Bojovalo se ve čtyřech disciplínách a to byly 60m, 600m, skok do dálky a hod míčkem. Hodnotilo se jako ve vrcholové atletice tedy pomocí bodů. Za každou školu soutěžili v jedné kategorii 3 žáci. V kategorii mladší žáci nás zastupovala trojice Žůrek Adam, Širůčka Martin a Baleja Ladislav. Tito hoši s celkovým součtem bodů 2474 obsadili 13. místo, když jim v pořadí 1. družstvo ze ZŠ v Bílovicích uniklo o 2067 bodů. Mladší žákyně na tom byly lépe, ale to nedá srovnávat. Ve složení Mokrošová Sabina, Surá Barbora a Horáková Kristýna obsadily 4. místo se 3811 body, když je předběhlo družstvo ZŠ Nivnice, které bylo 1. v pořadí o 777 bodů. A jsme u starších žáků, kteří bojovali za naši školu v tomto složení. Hořenovský Tomáš, Měsíček Tomáš a Horák Michal. Tento tripl se usadil na 9. příčce, protože kluci ze sportovky na 1. místě měli náskok 868 bodů. A zbývá nám už poslední kategorie starší žákyně. Ty přišly na stadion ve složení Pančochová Katka, Sedlářová Veronika a Žáková Karolína. Dívky skončily 10. místě se 3757 body v jejich kategorii, když je předběhly děvčata ze ZŠ TGM Bojkovice o 1389 bodů. Naše škola se celkově umístila na 11. pozici s celkovým součtem bodů 14 863. Na 1. místě v bojích o pohár starosty města se umístila ZŠ Sportovní Uh. Hradiště, která uběhla naší škole o celkových 3867 bodů. Naši školu reprezentovali tito žáci a žákyně: Žůrek Adam, Širůčka Martin, Baleja Ladislav, Mokrošová Sabina, Surá Barbora, Horáková Kristýna, Hořenovský Tomáš, Měsíček Tomáš, Horák Michal, Pančochová Katka, Sedlářová Veronika a Žáková Karolína.

13

Celkové výsledky škol

sč. 4 13 2 5 7 6 10 9 11 3 1 8 12

družstvo škola celkem ZŠ SPORTOVNÍ UH. 18730 HRADIŠTĚ ZŠ NIVNICE 18620 ZŠ TGM BOJKOVICE 17835 ZŠ POD VINOHRADY UH. BROD 17391 ZŠ BÍLOVICE 16984 ZŠ UNESCO UH. 16661 HRADIŠTĚ ZŠ KUNOVICE U 15909 PÁLENICE ZŠ STARÉ MĚSTO 15332 ZŠ VLČNOV 15264 GYMNAZIUM UH. HRADIŠTĚ 15262 ZŠ A MŠ VĚTRNÁ UH. HRADIŠTĚ 14863 ZŠ HLUK 14631 ZŠ ZA ALEJÍ UH. 12049 HRADIŠTĚ

sprint

vytrvalost

skok

hod Pořadí

5133 5638 4879

6017 5700 5482

3783 3403 3519

3797 3879 3955

1 2 3

4860 4922

6029 5193

3102 3250

3400 3619

4 5

4643

5169

3209

3640

6

4494 4387 4521

4577 3987 4548

2981 3069 2735

3857 3889 3460

7 8 9

4444

4519

2853

3446

10

4414 4010

3941 4927

2712 2603

3796 3091

11 12

3448

2934

2196

3471

13

MIRA KOČÍ, 8.C

14