Úvodem. Vypalování obecně. CD rekordéry vypalovačky a vypalování CD

obsah Úvodem Vypalování obecně

CD rekordéry – vypalovačky – a vypalování CD Zapisovatelné CD (CD-R) Přepisovatelné CD (CD-RW) Minimální vybavení Rozhraní na trhu SCSI versus IDE Jaké použít SCSI? CD-R média a kódování CD-R mechaniky CD-R software CD-RW média a kódování Porovnání CD-RW a CD-R Mechaniky CD-RW Kompatibilita CD-RW, CD-R a CD-ROM Rozdíly u mechanik CD-RW, CD-R, CD-ROM

2 2

2 4 5 5 6 6 8 10 11 12 13 14 14 14 15

Formáty CD-ROM

16

Ochrana proti kopírování u CD-ROM

24

Red Book (červená kniha) Yellow book (žlutá kniha) KODAK Photo CD Green Book (zelená kniha) Orange Book (oranžová kniha) White book (bílá kniha) Blue book (modrá kniha) Logický formát

CD-Cops CopyLok DiscGuard Fingované soubory / CD zámek (Dummy Files / CD Lock) Fyzické chyby (Physical Errors) LaserLock MusicGuard Nepřípustná tabulka obsahu (Illegal TOC) Přepálení/Přesah (OverBurn/OverSize) ProtectCD ROXXE cd protection SafeCast SafeDisc SCMS Sega DreamCast GDROM Sony PlayStation CD-ROMy Sony SecuROM The Copy-Protected CD & The Bongle

Problémy

Proč je 74 minut standardní délka Jak kopírovat datové CD Kopírování souborů na CD stejně jako na disketu CD-ROM jednotky a čtení CD-RW médií Problematika souborových systémů a názvů souborů Vypalovačka a počet kopií Proč vypalovačka před koncem vypalování "zamrzne" Proč při vypalování obdržím "Servo tracking errors" Co znamená u disku číslo 9,5 ms a rozdíl mezi disky s různou hodnotou tohoto čísla Dva menší disky versus jeden větší Kombinace IDE a SCSI zařízení při vypalování Co dělat proti buffer underrun

16 18 20 21 21 22 22 22 24 24 24 25 25 25 25 26 26 26 26 26 27 27 27 28 28 28

29

29 29 30 30 30 32 32 33 33 34 34 34

Přehrávání extrahovaných audio souborů ve Windows 9x pomocí poklepání Řešení problémů při přehrávání CD-R v běžných přehrávačích Využití zkažených CD-R Použití disku, jehož vypalování zhavarovalo Co to je "incremental" nebo "packet" writing Jak dlouho trvá vypálení CD-R Rozdíl mezi Disc-At-Once a Track-At-Once Co je to multisession disc Kolik místa zabere režie multisession Průměrné rychlosti přenosu dat u CD Rozdíl mezi nahráváním z obrazu a letmým (on-the-fly) nahráváním Čím označovat CD-R média Rozdíl mezi 74 a 80 minutovými CD Jak se dá zapsat více než 74 minut zvukového záznamu nebo 650 MB dat Způsob práce 80minutových CD-R Jak zvýšit definovanou diskovou kapacitu tzv. přepálením Zjištění nahrávky na disku pohledem Údržba a čištění CD-R mechanik a médií Zničená CD a co s nimi Lze nahrát audio na CD-R? CD-R jako předloha pro master disk Verifikace disku po nahrání CD-R lze přečíst ve vypalovačce a nelze přečíst v mechanice CD-ROM Jak přeskočit datové stopy na zvukovému CD přehrávači Extrakce digitálního audia Omezení počtu stop a souborů na CD-R Vytvoření disku pracujícího pod PC i Mac Přístup k rozdílným sekcím na multisession CD Co je to hybridní disk Co se děje při dokončení disku

35 35 35 36 36 36 37 37 38 38 38 39 39 39 41 41 42 42 43 43 43 44 44 44 44 45 45 45 45 46

Obrázky, video a DVD

47

Audio a problémy kolem zvuku

51

Hry a kopie disků s hrami

59

Jak dostat na CD-ROM fotografie Vytvoření PhotoCD Nastavení fotografického alba na CD-R Video na CD Jak nejlépe uložit video na CD-R Čtení CD-R disků na DVD mechanikách Možnost použití disků CD-i na PC Kopírování všech nebo vybraných stop u zvukového CD Extrakce titulu disku a stop ze zvukového CD Proč se vkládají na začátek zvukových stop byty 00 Jak potlačit syčení a praskot na zvukovém CD Jitter a jitter korekce Používání korekcí chyb u zvukových CD Špatná kvalita zvuku po zápisu na CD Potíže při vytváření disků s audio výběry Chyba nahrávání stop kratších jak 4 vteřiny Porovnání CD-R a MiniDiscu (MD) Přepis desek a kazet na CD Přímý převod z DAT na CD-R Záložní kopie disků pro Playstation (PSX) Swapovací trik

47 48 49 49 49 50 50 51 52 52 53 54 55 55 55 56 56 56 58 59 59

1

Čtyřvteřinový problém Postup vytvoření kopie herního disku PSX

Vypalování a operační systémy

Všeobecné porušení ochrany Miniporty Možné příčiny podtečení vyrovnávací paměti Prevence a kontroly před vypalováním (hlavně pro omezení buffer underrun) Nastavení pro Windows 95/98/ME Nastavení Windows NT pro vypalování CD Vypalování a Windows 2000

60 61

63

63 63 63 64 65 65 69

Kopie z hlediska práva

70

Konečná úprava vypáleného CD

73

Základní pojmy Rejstřík

75 85

MP3, vypalování hudebních CD a autorský zákon Sítotisk Samolepky Speciální tiskárny pro potisk CD Technologie termálního inkjetu Technologie tepelného přenosu (thermotransfer)

71 73 73 74 74 74

Úvodem Publikace o vypalování CD, kterou držíte v ruce, se zabývá velmi širokým tématem. Nepředstavuje v žádném případě ani učebnici, ani lexikon vypalování CD. Vznikla výběrem témat z naší velmi úspěšné knihy Tipy a triky – Vypalování CD. V úvodní části naleznete vysvětlení řady odborných termínů, které se v knize vyskytují. Pokud vám ale přesto zůstane něco nejasného, podívejte se do kapitoly Základní pojmy. Nejobsažnější střední pasáž knihy je věnována nejrůznějším problémům, se kterými se můžete při vypalování setkat. Podle obsahu nebo za použití poměrně obsažného rejstříku si vyhledejte pasáže, které vás aktuálně zajímají. Najdete zde rady pro nákup vypalovačky a dovybavení počítače, stejně jako vysvětlení postupů práce při vypalování různých druhů dat pomocí různých programů pod různými operačními systémy.

Vypalování obecně CD rekordéry – vypalovačky – a vypalování CD Jedním z velmi praktických zařízení, která se stále častěji objevují nejen ve firmách, ale i v domácnostech, jsou CD rekordéry nebo chcete-li vypalovačky. Pokud vlastníte vypalovačku, můžete vytvářet vlastní CD s libovolným obsahem – od zvuku přes data a multimédia až po uložení fotografií a videa – a toto vytvořené CD následně použít v libovolné standardní CD-ROM jednotce. Přitom se nemusí jednat pouze o počítačová zařízení. Například vypálený audio CD můžete přehrávat v normálním audio přehrávači. Příprava vlastního CD není samozřejmě úplně jednoduchá, ale není ani složitá. Stačí při vypalování dodržet určitá pravidla, formáty… Ne, nelekejte se, opravdu to je jednoduché. Vlastní vypalovačky se dnes vyrábějí jak v interním (mechanika se vzhledově nijak významně neliší od standardní jednotky CD-ROM a je umístěna přímo ve skříni počítače), tak v externím provedení (mechanika je umístěna "v krabičce", která se postaví vedle počítače; s počítačem se externí mechanika propojuje obvykle přes SCSI paralelní port nebo USB, nověji přes FireWire).

2

Vypalování obecně

▼

Poznámka: Připojení přes paralelní port může narážet na problémy s rychlostí přenosu dat. Novější rozhraní USB nebo FireWire jsou dostatečně rychlá, avšak v současné době se vyskytuje jen velmi málo mechanik takto vybavených.

Vypalovačky mají velmi široký okruh použití. Zde jmenujme například vytvoření záložní kopie důležitých systémových souborů, kritických dat, vytvoření mega mixu vašich oblíbených písniček z různých zdrojů, převod magnetofonových kazet a klasických gramodesek na CD, nahrání vlastních skladeb na CD a vytvoření vlastního dema, uložení fotografií, případně jiných obrázků, textů a projektů, na kterých jste pracovali atd. Tento výčet zdaleka není úplný. Pokud se nad ním důkladně zamyslíte, určitě vás napadnou dvě skutečnosti. První je ta, že pokud budete vypalovat výsledky své vlastní práce na počítači, asi se neobejdete bez dalších zařízení a specializovaného software. Pro pořízení hudebního záznamu je minimálně nutná kvalitní zvuková karta s editačním programem (a to je skutečně jen minimum), pro pořízení CD s fotografiemi budete potřebovat skener nebo digitální fotoaparát. Další výdaje pro vaši specifickou činnost by neměly být kritické, protože řada zařízení pro domácí použití má v dnešní době i "domácí" ceny. Takže pokud chcete vytvářet CD s vlastními nahrávkami, hurá do toho. Druhá skutečnost, která vás mohla napadnout po přečtení možností vypalovaček, je pohled našeho práva na vytváření kopií z nějakých dat, která již existují, např. vytváření kopií programů nebo vytváření zmiňovaného mega mixu z několika různých CD či magnetofonových kazet. Je důležité si uvědomit, že většina dat jsou autorská díla, a podle toho se s nimi musí také zacházet. Na další podrobnosti se můžete podívat do samostatné kapitoly. Poté, co si zakoupíte vypalovačku, úspěšně ji zabudujete do svého počítače a nainstalujete obslužný software, budete potřebovat ještě disky CD-R. Jejich cena se dnes pohybuje mezi 20 až 50 Kč bez DPH (74 min.) podle značky a kvality média. Cena tedy nikterak závratná, abyste se museli obávat, že při počátečních pokusech nějaké CD zničíte. Mimochodem, z těch zničených jsou dobré podšálky. Velikost média je standardně 12 cm s kapacitou 80 min, 74 min, 63 min, resp. 680 MB, 650 MB, 553 MB (přitom se můžete setkat s CD-R o kapacitě 74 min/680 MB apod.). Jsou i CD-R s průměrem 8 cm (vycházejí z původních zvukových CD singlů) s kapacitou menší než 200 MB. V tabulce vidíte běžné rozměry CD: Tvar CD Vizitka

Rozměry

kapacita

standardní vizitka

20 MB

Kruhový

8 cm

18 min

"

8 cm

21 min

"

12 cm

63 min 1)

"

12 cm

74 min

"

12 cm

80 min

1)již se nevyrábějí

Pokud by vás zajímalo, jak dlouho vaše CD-R médium vydrží, tak je to při porovnání s ostatními druhy médií opravdu velmi dlouho. Životnost CD-R média je zhruba 70 let. Jenom Velké a malé CD médium (12 cm nebo 8 cm) pro zajímavost, u média CD-ROM (tzn. u lisovaného CD) je životnost okolo 100 roků. Vše samozřejmě záleží na konkrétních skladovacích podmínkách, četnosti a šetrnosti použití média. Při kvalitním skladování může záznam teoreticky vydržet i trojnásobně déle. Naopak při špatném skladování můžete o záznam na CD-R médiu přijít i během několika málo minut. Stačí přímé sluneční záření, vysoká teplota působící na CD například uvnitř automobilu a data jsou nenávratně pryč.

3

Tipy a triky pro vypalování CD-ROM

Domníváte se, že investice 6000 Kč (případně i méně) až 25000 korun včetně DPH (dle typu) do vypalovačky není tak velká, a že víte, jak vypalovačku využít? Pak neváhejte a pusPte se do toho. A ještě jedno zastavení. Udělejte si ekonomickou kalkulaci výhodnosti investice do vypalovačky CD-R, případně CD-RW, ve srovnání s jinými standardy pro přenášení, zálohování a úschovu dat, jako jsou jednotky Zip, Jazz, magnetooptiky, SyQuesty, výměnné pevné disky apod.

Zapisovatelné CD (CD-R) I když se CD-ROM stalo velmi používaným médiem, kdy každý průměrný uživatel má jednotku CD-ROM a v podstatě u nových PC se při nákupu již nesetkáte s počítačem bez CD mechaniky, nevýhodou CD-ROM je fakt, že je určeno pouze pro čtení. Cena průmyslově vyráběných CD dnes již značně poklesla a v několikatisícových sériích dosahuje ceny kolem 10–20 Kč/kus, malosériová výroba lisovaných CD je stále drahá. Největší položkou je pořízení raznice – formy pro lisování. V roce 1990 firma Philips zveřejnila v části II "Orange Book" přesné charakteristiky a formát zapisovatelných CD, tedy CD-R. CD-R je často nazýváno též jako CD-WORM nebo CD-WO, kde WO znamená "write once" (možno jedenkrát zapsat) a WORM "write once read many" (možno jedenkrát zapsat a mnohokrát číst). Jenom pro úplnost, existují i jiné typy mechanik s označením WORM, které nejsou vypalovačky. Tímto krokem byla odstartována éra zařízení pro malosériovou výrobu datových a zvukových nosičů. Vypalovačky a média pro vypalování umožňují řadovým uživatelům počítačů vytvářet zvuková nebo datová CD v různých formátech, které mohou být čteny ve většině obyčejných přehrávačů CD a jednotkách CD-ROM, za velmi přijatelnou cenu. "Write once" znamená, že se začne vypalovat na prázdný disk, najednou se na něj zapíší všechna data, disk se uzavře a od té doby je určen pouze pro čtení. Část III "Orange Book" definuje přepisovatelná CD (rewritable, CD-RW), která je možné na rozdíl od CD-R smazat a popsat novým zápisem .

▼

Poznámka: Část I "Orange Book" obsahuje specifikaci pro magneto-optické (MO) mechaniky.

Specifikace CD-R je více než další CD formát. CD-ROM, CD-ROM XA, CD-I, atd. založené na původním standardu audio CD, jednoduše mění interpretaci bytů původního audio CD. CD-R je naproti tomu něco zcela jiného. Definuje nové fyzické médium a metody, jak na něj nahrávat při použití standardních formátů definovaných v ostatních specifikacích. Aktivní vrstva: u prvních CD-R bylo jako aktivní vrstva použito organické barvivo cyanin modré barvy a odraznou vrstvu tvořilo zlato. Výsledná barva byla zelená. V současné době je možné se setkat s cyaninem (různé odstíny zelené až zelenomodré) ftalocyaninem (žlutavé až bezbarvé) a s AZO barvivem (tmavě modré). Odraznou vrstvu tvoří stříbro či jeho slitiny. Životnost disků se udává 10 až 50 let u cyaninu a AZO, 100 až 200 let v případě ftalocyaninu. Původní disky byly velmi citlivé na sluneční záření, v současné době, kdy většina výrobců přechází na ftalocyanin a opatřuje disky ochranou vrstvou, se odolnost disků zlepšuje. Životnost disků se určuje zrychleným stárnutím za zvýšené teploty (60–100 °C) a vlhkosti (85 % rel.) [Life time estimation of Mitsui CD-R, E.Takahashi, S. Murakami, T. Sasakawa, H. Hyakutake, Central Research Institute, Mitsui Toatsu Chemicals, Inc.]. Vyhodnocuje se nárůst BLERů (Block of Errors) na základě Arrheniovy rovnice. Extrapolací naměřených hodnot lze určit dobu, za kterou je dosaženo nárůstu BLERů na 220 (max. hodnota pro CD vyhovující normě Red Book). Ač má tato metoda velmi rigorózní základy, nelze výsledky těchto měření brát jako odhad životnosti, spíše je vhodné ji použít k porovnání vlastností jednotlivých druhů CD-R.

4


Přepisovatelné CD (CD-RW) Zapisovatelná CD (CD-R) změnila čtecí království standardních kompaktních disků tím, že umožnila zapisovat na CD kotouče prostým uživatelům. Avšak zapisování mělo své hranice, zejména skutečnost, že na každý disk bylo možné zapisovat pouze jednou (myšleno na stejné místo disku). Objevila se nová technologie, nazvaná přepisovatelné CD, neboli CD-RW jako další stupeň CD technologie. Pravda, v tomto okamžiku se používání pojmu CD-ROM jeví jako diskutabilní, protože disk už definitivně není určen pouze ke čtení!

▼

Poznámka: CD-RW se někdy označuje jako vymazatelné CD nebo CD-E (eraseable).

Specifikace CD-RW je kodifikována jako část III "Orange Book". Návrh byl zveřejněn firmou Philips. CD-RW používají velmi pokročilou technologii, aby bylo dosaženo možnosti zapisování a přepisování disků. CD-RW je vhodné pro zápis všech standardizovaných formátů CD. Jediným zásadním problémem je čitelnost těchto disků v CD-ROM mechanikách a audio přehrávačích. Všechny nové mechaniky splňují normu MultiRead a jsou schopné přečíst CD-RW disky. Starší mechaniky, které tuto normu nesplňují nejsou schopny CD-RW disky přečíst z důvodu nízké odraznosti (15–25 % pro krystalickou fázi). Dalším problémem může být UDF (Universal Disc Format), který umožňuje zápis jednotlivých souborů na CD metodou packet writing. Disky zapsané touto metodou jsou však nečitelné na běžných CD-ROM mechanikách až do doby uzavření disku. Tato skutečnost je značně nepříjemná. Aktivní vrstva u těchto médií již není tvořena organickým barvivem, ale slitinou Ag-In-Sb-Te (stříbro, indium, antimon, telur). Tato kovová vrstva se na CD vyskytuje ve dvou modifikacích: amorfní a krystalická. Krystalická forma lépe odráží laserový paprsek než forma amorfní a této skutečnosti se využívá k rozlišení binárních stavů (1 nebo 0). Mechaniky schopné zapisovat CD-RW disky pracují ve třech režimech: s nejvyšším výkonem laseru (Write Power) vzniká amorfní forma, se středním výkonem laseru (Erase Power) vzniká krystalická forma a nízkým výkonem (Read Power) se disk čte. Během zápisu je slitina zahřáta na vysokou teplotu (500 až 700 °C), a rychlým ochlazením dojde ke vzniku amorfní vrstvy. Pracuje-li laser se středním výkonem, slitina se ohřeje (cca na 200 °C) pod teplotu tání, ale po dostatečně dlouhou dobu, a dojde ke vzniku krystalické formy. Jak bylo výše uvedeno, u CD-RW hraje roli složení slitiny, tloušPka vrstvy a čas, po kterou je slitina vystavena laseru. Fyzikální vlastnosti slitiny a polykarbonátu určují minimální dobu pro změnu fáze a ta následně má vliv na zapisovací (mazací) rychlost. V současné době se uživatel může setkat s médii určenými pro 2´ a 4´ rychlostní zápis. Všechen SW určený pro zápis na CD-RW umožňuje nastavit rychlost zápisu, ale rychlost mazání nastavit neumožňuje. Tato skutečnost může způsobovat problémy při mazání 2´ CD-RW v nových mechanikách.

Minimální vybavení Jaký potřebujete počítač, abyste k němu mohli připojit vypalovačku a vypalovat? Na dnešní poměry se dá říci, že vám postačí "stará vykopávka". Jedna věc je samozřejmě, na čem můžete ještě dokázat vypalovat a na jakém počítači můžete vypalovat nejen úspěšně, ale také s jistým komfortem a daleko menší mírou rizika, že se z vašeho CD-R stane již zmiňovaný podšálek. Pokud chcete vypalovat na platformě PC, doporučují výrobci i mnozí autoři příspěvků do diskusních fór na internetu následující konfiguraci počítače (samozřejmě záleží i na typu použité vypalovačky):

• procesor rychlostí srovnatelný s Intel Pentium 75 MHz • 16 MB RAM je opravdu minimum • pevný disk s přístupovou dobou pod 16 ms a přenosovou rychlostí větší než 1 MB/s • Windows 9x nebo NT 4.0 (nebo nastupující systém Windows 2000)

5


• rozhraní pro připojení vypalovačky: ATAPI, SCSI, USB, paralelní port a FireWire; paralelní port je však pomalý a neumožní zápis vyššími rychlostmi, je však možné přes něj zapisovat metodou "packet writing"

▼

Poznámka: Pokud si však poněkud zabrouzdáte po internetu a přečtete si, na jakých počítačích někteří lidé pracují, zjistíte, že zcela běžně používají i PC 486, a vypalují třeba i pod DOSem, Windows 3.1 a 3.11.

Pro Macintosh potřebujete:

• procesor srovnatelný s 68030 nebo lepší • 8 MB RAM • pevný disk s přístupovou dobou pod 16ms a přenosovou rychlostí větší než 1MB/s • MAC OS System 7.0 nebo lepší

iMAC - nástupce Macintoshů

Rozhraní na trhu V době, kdy na trhu dominují dva standardy rozhraní IDE/ATA a SCSI, není zcela od věci, že otázka "které je lepší" je často probírána v internetovských diskusních skupinách i na jiných "počítačových místech". Jednoduchá odpově_ zní tak, že žádné rozhraní není absolutně lepší než to druhé. Proč? Protože kdyby bylo jedno jednoznačně lepší než to druhé, pak by zvítězilo na trhu, a to druhé, horší rozhraní, by z trhu vytlačilo. Vlastní fakt, že obě rozhraní jsou na trhu společně (už několik let) znamená, že obě mají na trhu své místo. Jako příklad lze uvést starší rozhraní ST-506/412, které bylo zastaralé, a IDE/ATA ho vytlačilo velmi rychle. Zda je lepší IDE/ATA nebo SCSI záleží na tom, k čemu ho potřebujete a kolik jste ochotni utratit. Primárním hlediskem, zda použít SCSI nebo IDE/ATA je počet zařízení, které hodláte použít (nyní nebo v budoucnosti) ve vašem systému. Pokud používáte více zařízení připojených k počítači, např. skener, externí záznamová zařízení (ZIP, magnetooptika…), stojí za zvážení využití nákladnějšího SCSI. Pokud vystačíte s vypalovačkou, mechanikou CD-ROM, a jedním nebo dvěma pevnými disky, budete určitě zcela spokojeni s rozhraním IDE/ATA.

SCSI versus IDE Tradičně byla CD technologie doménou SCSI. Do svého počítače jste museli nainstalovat SCSI hostitelský adaptér a připojit vypalovačku k němu. V současnosti se SCSI vypalovačky utkávají s vypalovačkami připojovanými přes rozhraní IDE nebo přes paralelní port. K tomuto trendu přispělo značné zvýšení výkonu stolních počítačů.

6


2 x IDE

1 x SCSI-1(2) 50 pin

1 x Wide Ultra SCSI

SCSI řadič umožňuje připojení interních i externích SCSI zařízení SCSI vypalovačky jsou obecně mnohem všestrannější a spolehlivější než modely založené na IDE. IDE vypalovačky jsou více náchylnější k buffer underrun (podtečení vyrovnávací paměti). Součástí vypalovačky je tzv. buffer – vyrovnávací paměP, do které se nahrají data těsně před vypálením a která eliminuje (tedy měla by

7


eliminovat) nedostatky v nepřetržitém toku dat pro vypalování. Pokud se nepoužívá pro vypalování metoda packet writing (viz dále), je nutné po zapnutí laseru vypalovačky vypálit bu_ celé CD, session nebo jednu stopu. Pokud se to nepodaří, je CD-R médium nenávratně zničeno. Data musí být do vyrovnávací paměti (bufferu) dodávána postupně tak, aby nedošlo k přeplnění – overrun. Na druhé straně tak, aby v paměti stále nějaká data byla, to znamená, aby se paměP úplně nevyprázdnila – underrun. V případě, že se vyrovnávací paměP přeplní, jsou data, která nestačila přijmout, ztracena. Pokud systém začne provádět nějakou jinou činnost (stačí zapnutí spořiče obrazovky), přeruší se datový tok do vyrovnávací paměti a ta se velmi rychle vyprázdní (záleží na její velikosti a rychlosti vypalování). V obou případech je nutné začít od začátku s novým čistým médiem CD-R. K minimalizaci možnosti podtečení bufferu byste neměli umisPovat vypalovačku na stejný IDE kanál jako používaný zdroj dat; IDE má na stejném kanále velmi chabý multitasking. Obyčejně je pevný disk připojen k primárnímu IDE kanálu a CD-ROM k sekundárnímu kanálu IDE. Pro zlepšení změňte tuto konfiguraci tak, že pevný disk nastavíte jako master a CD-ROM jako slave na primárním kanálu a potom připojíte CD-R nebo CD-RW mechaniku na sekundární kanál jako master. Současně je vhodné mít dva pevné disky. Jeden pro systém a odkládací a pomocné soubory a druhý pouze pro čtení dat k vypalování, aby hlavičky pevného disku nemusely přecházet od čtení dat pro vypalování k čtení či zapisování systémových dat. Tím se ale dostanete do takřka neřešitelné situace. Pevný disk a CD-ROM pro čtení vypalovaných dat by měly být na jiném kanálu než vypalovačka. Vypalovačka by měla být jako master. A kam připojit systémový disk? Jako slave k vypalovačce? To však dost dobře nejde. Nepropadejte panice, předchozí uvedené řešení s jedním diskem obvykle funguje bez problémů. Při potížích je však dobré vědět možnosti, které má nebo naopak nemá smysl zkoušet.

▼

I když i výjimky potvrzují pravidlo. Moje vlastní sestava pro vypalování pracuje správně v jedné jediné konfiguraci: na primární kanál IDE je připojen jako master systémový disk a jako slave disk pro čtení vypalovaných dat. Na sekundárním kanálu je jako master připojena vypalovačka a jako slave CD-ROM. V jakékoliv jiné konfiguraci jsou problémy nejen s vypalováním, ale někdy i s detekcí samotné vypalovačky.

Každý vypalovací SW umožňuje simulaci zápisu k otestování celého systému, zda je schopen dodávat dostatečně rychle data mechanice. Pokud si nejste jisti, že váš systém je dostatečně rychlý, je vhodné tuto simulaci použít a před zápisem počítač otestovat. CD-R může být zapsáno ve formátu single session nebo multisession. Je-li použit zápis single session, pak při výskytu chyby "buffer underrun", je CD zničeno. Je-li však použit multisession, pak existuje realná šance využít nezapsanou oblast k dalšímu zápisu. Většina vypalovaček by měla pracovat dobře na obou rozhraních. Přesto mi připadá SCSI lepší – pracuje o něco rychleji, což přispívá k řešení dvou nejčastějších problémů při vypalování: buffer overrun a underrun. SCSI také mnohem méně zatěžuje procesor než IDE/ATA a pracuje efektivněji. Zejména pokud nahráváte z SCSI zařízení na SCSI zařízení. V cenovém porovnání však jako vítěz (na menší náklady) vychází rozhraní IDE/ATA, které dnes máte přímo na základní desce. Některé dražší základní desky mají vestavěné i rozhraní SCSI (viz obrázek na předchozí straně), většinou si je však musíte jako přídavnou kartu dokoupit. Ke všemu i jednotlivá SCSI zařízení, podle mého však jen z čistě komerčních důvodů, jsou dražší, než jejich IDE/ATA ekvivalenty.

Jaké použít SCSI? Otázka, jaké použít SCSI, které je lepší, záleží na vašich plánech do budoucna a současných potřebách. Nejen na tom. V úvahu je třeba vzít i váš rozpočet. Zde se pokusím podat základní informace, které by vám měly pomoci při výběru. Původní SCSI specifikace měla maximální teoretickou přenosovou rychlost 5MB/s. Pak přišlo FastSCSI nebo SCSI-2, které bylo schopné přenášet až 10MB/s. Většina zařízení je navržena podle specifikace SCSI-2. Novější zařízení používají Ultra SCSI, SCSI-3 (nebo Fast-20 SCSI), které je schopné přenášet až 20MB/s. Všechny tyto přenosové rychlosti jsou založeny na 8bitové architektuře datové cesty. S nástupem SCSI-2 se objevila platforma Wide, která používá 16bitovou architekturu pro přenos dat, čímž se zdvojnásobila

8


přenosová rychlost. Fast/Wide-2 má maximální teoretickou přenosovou rychlost 20MB/s a Fast/Wide Ultra SCSI přenáší až 40MB/s.

Počet připojitelných periferií

SCSI-1

4

8

– Apple DB-25

SCSI-2 (Fast SCSI, Fast Narrow)

10

8

– low-density B) 50-pin

Fast Wide SCSI (Wide SCSI)

20

16

– 68-pin

Ultra SCSI (SCSI-3, Fast-20, Ultra Narrow)

20

8

– low-density 50-pin

Wide Ultra SCSI (Fast Wide 20)

40

16

Ultra2 SCSI

40

8

Wide Ultra2 SCSI

80

16

Rozhraní

SCSI-1

SCSI-2

SCSI-3

1)

Délka připojovacích kabelů

Přenosová rychlost [MB]

Typy SCSI

Konektory

B) – low-density 50-pin A)

C) – high-density 50-pin

B)

– high-density 50-pin – 68-pin

Ultra3 SCSI

80

8

Wide Ultra3 SCSI

160

16

D)

6m

Skenery, Zip mechaniky, pevné disky, …

3m

Pevné disky, skenery, CD-ROM mechaniky, přenosné pevné disky, ...

3m 1) 1,5 m

D)

C)

Vhodné pro připojení zařízení

3m 1) 1,5 m

Pevné disky, pracovní stanice, RAID pole, …

3 m pro 1. až 3. zařízení , 1,5 m pro další zařízení

A) DB-25, Female, External

C) High-Density50-pin, Male, External

D) High-Density 68-pin, Male, Internal B) Low-Density 50-pin, Male, External

B) Low-Density 50-pin, Male, Internal

D) High-Density 68-pin, Male, External

9


Co dodat? Rychlejší a "širší" adaptéry SCSI stojí mnohem více než pomalejší 8bitové verze a je otázkou, zda jejich cena odráží skutečný přínos. Voda přitékající zahradní hadicí nepoteče rychleji, pokud ji budeme posílat pomocí metrové roury; podobně není nutné kupovat SCSI řadič s příliš velkou kapacitou, pokud žádné z vašich zařízení tuto velkou šířku přenosového pásma nepoužije. 32rychlostní mechanika CD-ROM může posílat data rychlostí až 4800 KB/s. SCSI-1 je tedy na hranici propustnosti. SCSI-2 však plně postačuje. Měli byste mít vždy jistotu, že vaše SCSI rozhraní je rychlejší než kterékoliv zařízení v SCSI řetězci. Velká většina SCSI mechanik používá SCSI 2, pouze nejnovější 8× a rychlejší potřebují Ultra SCSI s rychlostí 20 MB/s.

CD-R média a kódování Důvod, proč původní CD nemohla být nikdy použita pro zapisování je ten, že jedničky a nuly jsou zakódovány pomocí fyzické (mechanické) změny disku: nejdříve se vytvoří tzv. master disk, kde jsou pity (místa, na kterých dochází k rozptylu vysílaného laserového paprsku) – na rozdíl od lands (míst, kde dochází k dokonalému odrazu) – vyleptány. Konečné CD se lisuje a pity jsou mechanicky vylisovány do umělohmotné podložky. CD-R technologie se musela postavit čelem k obtížnému úkolu, nalezení cesty, jak vytvářet tyto pity bez speciálních zařízení nezbytných při vytváření master CD pro lisování klasických CD (zařízení, která umožňují leptání pitů). CD-R média používají pro záznam pitů zcela odlišnou strukturu oproti standardním lisovaným Pity a landy lisovaného CD-ROM pod elektronovým CD. Základ CD média je stejný. Je jím mikroskopem polykarbonátová podložka, na které je místo fyzických pitů ve spirálové drážce (jako u lisovaného CD) pouze předlisovaná spirálová drážka. Tato drážka slouží vypalovačce jako vodítko při vypalování dat. Spirála je vytvářena lisovací matricí, která je vyráběna obdobným způsobem jako matrice pro CD-ROM (DA) elektrolytickým procesem. Na polykarbonátu je umístěna vrstva speciálního fotocitlivého barviva; na něm je vakuově napařena zlatá nebo stříbrná kovová reflexní vrstva z ryzího zlata nebo stříbra. Nakonec je na CD laková ochranná vrstva.

Potisk Ochranná vrstva Odrazivá (reflexní) vrstva

Dráka pro uloení dat

Nosná polykarbonátová vrstva

Čtecí laserový paprsek

Struktura a vrstvy na CD-ROM

10


Čtyřvrstvá struktura CD-R

Potisk Ochranná vrstva Odrazivá reflexní vrstva ●

Předlisovaná vodicí drážka

Záznamová vrstva speciálního barviva Nosná polykarbonátová vrstva

Spirálová drážka na CD-R

Čtecí nebo vypalovací paprsek laseru

Struktura a vrstvy na CD-R Základem technologie pro vypalování je vrstva s barvivem (a speciální laser používaný ve vypalovačkách). Bylo vybráno barvivo, které se při ozáření specifickým laserem o určité intenzitě velmi rychle zahřeje a nevratně změní své chemické složení. (To, že lidé hovoří o vytváření CD-R jako o vypalování, je tedy v podstatě správné.) Výsledkem chemické změny barviva je, že ozářená plocha odráží méně světla než plocha, která nebyla laserem zasažená. Tento systém se stal vzorem pro napodobení odrazu světla klasického CD, čistý odraz = land a rozptýlení světla = pit. CD-R je vytvořeno z ozářených a neozářených plošek, podobně jako je klasické CD vytvořeno pomocí pitů a lands. Výsledkem je, že vypálené CD funguje ve většině případů správně i na obyčejných domácích CD přehrávačích. Jakmile již je médium jednou fyzicky změněno působením tepelných a chemických jevů, je změna trvalá a nevratná. Je-li nějaká část CD již použita pro zápis dat, data jsou zde navždy. Dnešní vypalovačky ve spojení s příslušným software umožňují nahrát na CD-R informace ve více sezeních – session. Tzn. vypálíte data na CD a pokud není ještě zcela zaplněno, můžete na ně další data doplnit později. Tato metoda se nazývá multisession. Pro čtení multisession disků je potřeba použít CD-ROM mechaniku, která tuto vlastnost podporuje. V případě standardních audio přehrávačů uvidíte na multisession audio CD-R pouze první session. Naprostá většina současných CD-ROM mechanik podporuje multisession, pouze u starších mechanik by mohly být s multisession CD problémy. Podle označení CD, která můžete najít na obalech, si můžete sami identifikovat typ média podle následující tabulky. Logo nebo označení

Obsah

Compact Disc Digital Audio

disky CD-DA

CD Graphics

disky CD+G

Compact Disc Interactive Compact Disc Digital Video (nebo VideoCD)

disky CD-I disky VideoCD

CD-R mechaniky CD-R mechaniky (vypalovačky) jsou schopny na disky samozřejmě nejen zapisovat, ale také z nich informace číst. Celá řada z nich podporuje množství formátů, aby bylo možné čtení a zápis rozmanitých druhů CD. Pro vypalovačky je typické, že zapisují menší rychlostí než kterou jsou schopny číst. Například mechanika umožňuje 4násobnou (4´) rychlost čtení ale pouze 2násobnou (2´)

11


rychlost zápisu. V současné době jsou na trhu mechaniky, které umožňují čtení až 32´, zápis na CD-R 12´ a zápis na CD-RW 4´. Při zápisu na CD-R médium se laser pohybuje konstantní rychlostí nad povrchem média a zapisuje data. Vypalovačka musí mít nepřetržitý tok dat, jinými slovy řečeno, musí mít stále co vypalovat. Nelze čekat na dodání dat, protože vypalování nemůže být přerušeno. Čím rychleji umožňuje vypalovačka data zapisovat, tím rychlejší musí mít přísun dat. V závislosti na tom, jak jsou data zapisována, může přerušení zápisu způsobit i celkové zničení CD-R média. Většina mechanik má rozličné mechanismy pro odstranění tohoto problému. Jedním ze společných mechanismů je použití dodatečné paměti – bufferu, ve kterém jsou umístěna data i v případě krátkodobého přerušení toku dat. Jinou metodou je vytvoření tzv. image souboru. Místo přímého kopírování dat z jejich původního umístění se nejprve vytvoří přesný obraz disku, který se má vytvářet, do jednoho velkého souboru a poté se vytvořený soubor přenese – vypálí – na disk najednou. Tato metoda snižuje možnost přerušení vypalování, ale vyžaduje pořádný kus místa na pevném disku. Výrobci mechanik řeší problém buffer underun integrací vyrovnávací paměti do mechaniky (512 KB – 4 MB). Tato paměP je schopna pokrýt krátkodobé výpadky toku dat. Jinou metodou je nastavení vypalovacího softwaru na tvorbu obrazu na pevném disku. Použití obrazu je nutné při zápisu velkého množství (10000 a více) malých souborů na CD (typickým případem je zápis html stránek), nebo v případě, že zdroj dat je pomalý (CD-ROM, síP, MO…). CD-ROM je zde uveden z toho důvodu, že každá mechanika, narazí-li na problém se čtením zdrojového disku, sníží rychlost čtení. Toto snížení může být velmi dramatické až na 1´, a pak snadno dojde k podtečení dat.

CD-R software Většina vypalovaček se prodává se speciálním software. Tento software se nepoužívá pouze pro řízení tvorby CD-R, ale také k přípravě dat, která se budou na CD-R ukládat. Například software, který uživateli umožňuje vytvořit CD-R s výběrem nejlepších skladeb, umožňuje vybrat skladby z různých CD, měnit jejich pořadí, vytvářet speciální efekty (echo, zesílení, zeslabení, kovový zvuk...), a podobně.

Ukázky možností nastavení v programu CD-Spin Doctor.

12


Stejně tak umožňují zvolit formát, ve kterém má být CD zhotoveno, a provést veškerou přípravu před vypalováním, jako je vytvoření image souboru a testovací pálení. Při testovacím pálení se děje vše jako při vypalování, pouze s vypnutým laserem pro pálení. Ve většině oblíbených programů si také můžete vytvořit podklady pro potisk CD, tisk bookletu a inlaycard. Důležitost software by neměla být v žádném případě podceňována. Dobrý software může být rozdílem mezi dobrým zážitkem z vypalování a noční můrou. Software má přímý dopad na složitost vytváření vašich CD-R a v mnoha případech na něm závisí úspěch či neúspěch projektu. Při koupi vypalovačky se tedy dobře podívejte na software, který je s ní dodáván.

CD-RW média a kódování CD-RW média jsou mnohem více podobná médiím CD-R než standardním médiím CD-ROM. CD-R média nahradila fyzicky lisované pity na ploše disku citlivou vrstvou barviva, která napodobuje funkci standardního CD.

Sedmivrstvá struktura CD-RW

●

Potisk Ochranná vrstva Odrazivní (reflexní) vrstva Horní pokovená vrstva Záznamová vrstva s možností změny fáze Dolní pokovená vrstva Nosná polykarbonátová vrstva Ochranná vrstva Předlisovaná vodicí drážka

Čtecí nebo zapisující laserový paprsek

Struktura a vrstvy na CD-RW CD-RW média jsou vytvářena stejně jako média CD-R. Základem je polykarbonát s předlisovanou spirálovitou drážkou pro vedení laseru. Na ploše disku je několik vrstev, z nichž jedna je nahrávací a slouží pro zakódování nul a jedniček. Nahrávací vrstva pro CD-RW je samozřejmě odlišná od nahrávací vrstvy pro CD-R. Pokud je vrstva s barvivem u CD-R již jednou použita, změna je nevratná a disk není možné přepisovat. U CD-RW médií je vrstva barviva nahrazena speciální vrstvou umožňující fázové změny vlastností. Tato vrstva je tvořena slitinou kovů (Ag-In-Sb-Te), která může změnit svůj stav při dodání energie a může se také vrátit do původního stavu. Podobně, jako se voda může měnit na páru nebo led v závislosti na teplotě, existují některé chemické látky, které změní svůj stav pouze pokud jsou zahřáty nebo v případě jiných podmínek, a dokáží ve změněném stavu zůstat i po zániku inicializačních podmínek. Později mohou být vráceny do svého původního stavu dalším, odlišným procesem. Materiál použitý v CD-RW discích má tu vlastnost, že po zahřátí na jistou teplotu a po svém zchladnutí zkrystalizuje. Pokud se materiál zahřeje na vyšší teplotu a poté je ochlazen, bude mít amorfní strukturu. (Mnoho kovů se chová podobně; mnoho druhů kovů se formuje při řízeném zahřívání a ochlazování, kdy dochází ke změně jeho vnitřní struktury.) Když je materiál v krystalické formě, odráží mnohem více světla než když je amorfní; tedy krystalická podoba je land a amorfní stav působí jako pit. Použitím laseru s dvěma různými výkony je možné měnit materiál z jednoho stavu do druhého, což umožňuje přepisovat disk. Změna fáze každého bodu na spirálové

13


drážce disku slouží k zakódování dat (nul a jedniček) na disk. Spirála a ostatní struktura je stejná jako u CD-R; změnila se však metoda vytváření pitů.

Porovnání CD-RW a CD-R Původně se mělo přepisovatelné médium CD-RW jmenovat mazatelné – CD-Erasable (CD-E), postupně se však vlivem některých lidí z marketingu začal používat dnes užívaný název. Hlavním rozdílem mezi oběma médii CD-R a CD-RW je to, že na CD-RW lze opakovaně zapisovat a mazat, zatímco u CD-R je zápis možný jen jednou. Další použití je však úplně stejné. Disky CD-RW využívají principiálně technologii změny skupenství. Namísto vytváření bublinek a deformací ve vrstvě barviva mění se v nahrávací vrstvě stav materiálu z krystalického na amorfní. Rozdílné stavy mají rozdílné odrazné schopnosti, které mohou být opticky rozpoznávány. Na disky CD-RW není možné zapisovat standardními CD-R mechanikami a také nejsou čitelné ve starších CD čtečkách, protože odraznost laserového paprsku na CD-RW je podstatně nižší než u klasického CD a média CD-R. Ke kompenzaci této skutečnosti je využíván obvod pro automatické řízení zisku (Automatic Gain Control). Jednotky CD-RW však mohou zapisovat na disky CD-R a také většina nových CD-ROM mechanik umí média CD-RW číst. Existují i výjimky u starších CD-ROM mechanik, které čtou CD-RW bez problémů. Pokud však chcete zaznamenávat na CD-RW zvuk a pak je přehrávat ve vašem přehrávači, přesvědčete se předem, zda to přehrávač zvládne. Zajímavé také je, že DVD mechaniky spíše přečtou disk CD-RW než CD-R. Média CD-RW jsou dnes už jen 1,5 až 3 krát dražší (dle výrobce) než CD-R, ale i to hraje svoji roli při rozhodování o pořízení dané technologie. Situace se však zlepšuje a s větším rozšířením jednotek CD-RW lze očekávat další zlevnění mechanik i médií. Ještě jedním omezujícím faktorem je počet možností přepisu, který můžeme přirovnat k počtu cyklů, kolikrát je možno znovu nabít například NiCd baterie. Dle standardu Orange Book je vyžadováno minimálně 1000 cyklů přepisu oblastí na disku, někteří výrobci však udávají životnost médií až na 100 000 přepisů.

Mechaniky CD-RW Mechaniky CD-RW používají obdobný laser (780 nm), avšak přepínají výkon laseru zápis – mazání – čtení. Podobně jako CD-R mechaniky, mohou i CD-RW mechaniky stejně dobře zapisovat i číst v mnoha různých standardních formátech. CD-RW mechaniky mohou rovněž zapisovat na CD-R média, což je činí velmi flexibilními. Nevýhodou CD-RW médií bude obtížnější zvyšování rychlosti zápisu oproti CD-R médiím, kde zvyšování rychlosti principiálně nic nebrání.

Kompatibilita CD-RW, CD-R a CD-ROM S CD-RW je spojeno mnoho problémů s kompatibilitou. Prvním a nejdůležitějším faktem je, že CD-RW média nejsou zpětně kompatibilní s většinou standardních CD-ROM mechanik. Již jsme řekli, že je to zapříčiněno nízkou odrazivostí CD-RW média; to činí problémy při čtení CD-RW médií na standardních mechanikách. Jinak řečeno, CD-RW média pouze dost dobře nenapodobují pity a lands standardního CD, aby tak "ošidila" standardní čtečku. Jednou z největších výhod CD-R je skutečnost, že jakmile disk jednou vytvoříte, je možné ho přečíst v podstatě v libovolném, trochu slušném moderním počítači, který má mechaniku CD-ROM. Protože CD-RW média nemají tuto skvělou vlastnost univerzálnosti, jsou odsouzeny dle mého názoru k soupeření se stejnými zařízeními jako jsou výměnné pevné disky, vysokokapacitní diskety a magneto-optické mechaniky. Všechna z nich jsou vyměnitelná, přepisovatelná média spolu s příslušnou mechanikou v různých cenových hladinách a všechny mají stejnou nevýhodu. Nejsou čitelná na počítači, který nemá správnou mechaniku speciálního zařízení. Ku prospěchu CD-RW budiž to, že řada moderních CD-ROM mechanik podporuje

14


čtení CD-RW. Většímu rozšíření CD-RW dnes už přestává bránit i původně několikanásobná cena oproti CD-R (dnes lze koupit CD-RW už do 100 Kč za kus).

▼

Poznámka: CD-R média vytvořená v CD-RW vypalovačce lze číst v libovolné mechanice, která umožňuje čtení CD-R médií. Jinými slovy, problém je s CD-RW médii, ne s CD-RW vypalovačkami. Pokud je CD-R disk vytvořen jako singlesession, měl by být čitelný ve všech normálních CD-ROM mechanikách; pokud je vytvořen jako multisession, je nutné mít mechaniku podporující multisession. Platí zde úplně stejná pravidla jako u standardních CD-R vypalovaček a médií.

Rozdíly u mechanik CD-RW, CD-R, CD-ROM Optické mechaniky používají k uložení dat technologii na bázi laseru. CD-ROM a CD-R mechaniky používají podobnou technologii. Velmi jednoduše řešeno, hlavní rozdíl spočívá v tom, že CD-R mechanika přesně zaostřuje optiku na vložené médium (proto je nutné po vložení CD do vypalovačky čekat podstatně déle na jeho čtení než při vložení do normální CD mechaniky); dále je rozdíl ve výkonu laseru a případně v jeho vlnové délce.

▼

Poznámka: Jak CD-ROM tak i CD-R(W) mechaniky používají laser o vlnové délce 780 nm.

Na CD-R média je možné zapisovat informace (pouze jednou) a CD-ROM média jsou určená pouze pro čtení. CD-RW média jsou určena k zápisu, mazání a opětovnému zápisu dat (1 000 až 100 000 krát na jedno místo média CD-RW). Aby se nepoužívalo stále stejné místo pro uložení dat na médium CD-RW, používá nahrávací software speciální algoritmus pro náhodné rozptýlení dat na CD-RW médium, čímž přispívá k jeho rovnoměrnému opotřebení.

15


Formáty CD-ROM Při ukládání informace – aP již jde o hudbu nebo zvuk obecně, grafická data, nebo jakékoliv jiné údaje – je zapotřebí se v zásadě zabývat třemi okruhy otázek:

-

fyzikální princip, který se použije k trvalému nebo dočasnému záznamu informace (toho jsme se dotkli v úvodní kapitole)

-

logické uspořádání a organizace dat na médiu (např. data v souborech ve stromové struktuře složek, nebo záznam hudebních skladeb postupně za sebou apod.), tzv. logický, souborový formát

-

a konečně je zde i problém fyzického členění dat a jejich skutečné rozmístění na médiu, tzv. fyzický formát.

Fyzické formáty CD se vyvíjely postupně tak, jak se postupně rozšiřoval zájem o použití tohoto velkokapacitního média. Standardy popisující jednotlivé fyzické formáty a globální technické požadavky na CD se souhrnně označují jako Duhové (Barevné) knihy.

Red Book (červená kniha) Formát audio CD – CD DA (Digital Audio) – byl zaveden firmami Philips a Sony v roce 1980 a byl standardizován v Red Book. Tato kniha definuje fyzikální rozměry CD a kódování audio dat uložených na CD. Audio data jsou uložena ve stopách (track), které jsou dále děleny na sektory, každý z nich obsahuje 2352 bytů dat. Každý sektor dále obsahuje dvě vrstvy opravných kódů (ECD/ECC) a subcode kanály. Opravné kódy jsou použity v případě, že přehrávač není schopen sektor přečíst a pomocí těchto kódů sektor dopočte. Z praktického hlediska ztráta jednoho sektoru není obvykle příliš slyšitelná. Subcode kanály P-W obsahují informace zda následující data jsou audio nebo digitální data (P), časové informace relativní i absolutní (Q) a grafické informace (R-W). Grafické informace nejsou obvykle využity, přehrávače CD tyto kanály ignorují. Subcode kanálům je věnována ještě samotná část dále v této kapitolce o CD formátech. Následně byly k Red Book přidány i specifikace pro CD-G a CD Text.

Red Book obsahuje:

• specifikaci audio dat pro 16bitovou PCM (Pulse Code Modulation) • optické a fyzikální parametry disku • modulační systém a opravu chyb • kontrolní informace v subcode kanálech

Red book člení CD na tři oblasti – Lead-In, datová část a Lead-out. Lead-in obsahuje digitální "ticho" v hlavním kanálu a v subcode kanálu Q tzv. TOC (Table of contents, seznam nahraných stop až do celkového

16

Formáty CD-ROM

počtu 99). Tato oblast je také určena pro kalibraci a nastavení čtecího laseru. Datová oblast (Program area) je určena pro záznam až 99 stop o celkové délce až 76 minut. Oblast Lead-out definuje konec datové oblasti a obsahuje digitální ticho nebo nulová data. Podle specifikace Red book je nejmenší čtenou (nebo zapisovatelnou) jednotkou tzv. sektor. Vzhledem k historickému použití CD nejprve pro záznam zvuku, je základem pro definici sektoru jedna sekunda. Každá sekunda záznamu obsahuje 75 sektorů. Každý sektor obsahuje celkem 2 352 bytů pro audio data a dvě vrstvy opravných kódů (EDC/ECC – Error Detection Code/Error Correction Code).

Subcode kanály Vedle hlavního datového kanálu (obsahujícího audio nebo jiná data) existuje ještě 8 subcode kanálů označovaných písmeny P-W, které prokládají hlavní kanál a jsou dostupná CD a CD-ROM přehrávačům. Každý z kanálů může obsahovat až 4MB dat. Prvotním záměrem subcode kanálů byla možnost umístění řídících dat na disk. Hlavní kanál byl určen pouze pro audio data a ne pro jiná data. Tak jak bylo rozšiřováno použití CD pro jiné formáty dat než pouze pro audio, ztrácí subcode kanály na významu a specifikace DVD je již zcela opouští. P-kanál indikuje začátek a konec každé stopy (tracku) a byl původně zamýšlen pro použití s některými audio přehrávači, které plně nevyužívají informací Q-kanálu. Dnes není jeho využití příliš rozšířené, je využíván přehrávači JVC/Pinacle. Subcode kanál Q obsahuje užitečné informace, které se dají přečíst na mnoha vypalovačkách. Uživatelská datová pole (UDMA – User Date Area) obsahují celkem tři typy dat subcode-Q. Jsou to informace o pozici, číslo katalogu médií a kód ISRC. (Další najdete v zavaděči Lead-in a jsou určeny k povolení multisession, a dále k popisu tabulky obsahu TOC – Table of Contents.) Informace o pozici jsou využity zvukovými CD přehrávači k zobrazování průběžného času a obsahují track/index informace. Ovládání těchto informací je možné při jednorázovém nahrávání Disc-At-once. Nahrávací průmysl používá kód ISRC (International Standard Recording Code), který obsahuje zemi původu, vlastníka, rok vydání a sériové číslo stop. To může být různé pro každou stopu. ISRC je přídavná informace, kterou mnoho výrobců vůbec nevyužívá. Podobná situace je i s číslem katalogu médií. Subcode kanály R až W jsou využity pro text a grafiku v určitých aplikacích, jako jsou CD+G (CD w/grafika podporovaná nejvíce hrovými SegaCD). Poměrně nové je použití ITTS, které vymyslel Philips. Umožňuje patřičně vybaveným přehrávačům zobrazovat text a grafiku ze zvukových CD disků vytvořených dle specifikace Red Book. Posledním výsledkem této technologie je CD-Text, který poskytuje možnost vložit data o disku a stopách na normální zvukové CD a zobrazovat tedy například informace o skladbě, text písně apod.

CD+G Tento formát představuje rozšíření původního formátu CD-DA podle Red book a dovoluje na CD umístit i grafická a textová data. Pro tato přidaná data jsou využity subcode kanály R-W, které sice poskytují velmi malý rozsah (zhruba kolem 3% kapacity CD), ale umožňují zobrazovat texty a grafiku současně s přehráváním hudby. Tento formát obsahuje ještě dva podformáty – CD+MIDI (umožňuje přidat MIDI instrukce pro MIDI zařízení) a CD+User (dovoluje tvůrci CD vložit instrukce, které jsou specifické pro danou aplikaci).

CD Text Tento formát je dalším rozšířením CD-DA specifikace. Umožňuje přidat k audio CD textové informace o celém CD nebo o jednotlivých stopách pomocí subcode kanálů R-W. V oblasti Lead-in jsou zahrnuty

17


informace týkající se celého disku a jednotlivých stop, v záznamovém poli jsou textové informace o aktuální stopě (např. titul, autor skladby apod.). Data jsou pro dosažení maximální efektivnosti kódována jako znaky. CD Text je kompatibilní se standardem ITTS (Interactive Text Transmission System). Přehrávače, které podporují tento formát mohou zobrazovat texty od displejů o jednom nebo dvou řádcích po 20 znacích až po displeje o 21 řádcích s až 40 alfanumerickými nebo grafickými znaky. Uvedená specifikace je připravena i pro použití JPEG obrázků.

Yellow book (žlutá kniha) Tento standard zahrnuje popis CD-ROM. Specifikace pro CD-ROM byla vytvořena firmami Philips a Sony jako rozšíření specifikace CD pro ukládání počítačových dat. Základem specifikace byla Red book, ale Yellow book původní definice rozšířila především o možnosti uložení digitálních dat včetně opravných a korekčních kódů a dále o rozšíření standardu CD-ROM – CD-ROM XA (eXtende Architecture). Specifikace CD-ROM XA obsahuje:

• využití subcode kanálu Q • datovou stopu založenou na ISO 9660 s prokládáním dat, které není dostupné v modu 1. • audio kódování za použití ADPCM (Adaptive Delta Pulse Code Modulation) úrovní B a C • ukládání statických obrázků

Yellow book uvádí s ohledem na zvýšený požadavek kontroly uložených dat dva módy struktury sektoru: CD-ROM mode1 pro počítačová data se zvýšenou kontrolou pomocí vložení dalších opravných kódů: Prvních 16 bytů je využíváno počítačem k identifikaci čteného sektoru. Posledních 288 bytů představuje 3. opravnou vrstvu.

•

Formát CD-ROM Mode1

• CD-ROM mode2 pro komprimovaná audio a video data (později předefinován jako XA), kde není

tak vysoký požadavek na korekci chyb, využívá pouze CIRC chybové korekce. Tento formát zápisu prakticky není používán neboP vyžaduje další HW k přečtení dat. Formát neobsahuje 3. opravnou vrstvu a proto není vhodný pro počítačová data.

Formát CD-ROM Mode2

18

Formáty CD-ROM

CD-ROM Mixed mode Obsahuje data a audio stopy. První stopa je datová, následovaná jednou či několika stopami audio dat. Většina přehrávačů audio CD rozpozná datovou a audio stopu, ale na uživateli je, aby přehrával pouze audio stopy. Při přehrávání datové stopy, přehrávač bu_ interpretuje datovou stopu jako digitální šum, nebo není nic slyšet. V prvním případě může dojít k poškození reproduktorové soustavy. Tento formát již není používaný k produkci audio CD, neboP byl nahrazen formátem CD-Extra (CD-Plus). V případě počítačových programů, kde součástí aplikace mají být audio data, je využíván i v současnosti. Nevýhodou tohoto formátu je, že není možné přehrávat digitální data a audio současně, neboP jsou fyzicky uložena na různých místech. Pokud chcete přesto přehrávat audio současně s použitím aplikace nebo dat z disku, je možné nahrát data na disk a používat je z pevného disku počítače a z CD přehrávat pouze audio.

CD-ROM XA V roce 1989 byl standardizován formát CD-ROM XA firmami Philips, Sony a Microsoft jako rozšíření standardu CD-ROM. Formát umožňuje uložení počítačových dat a audio data ADPCM (Adaptive Pulse Code Modulation) do jedné stopy. Počítačová data jsou uložena jako Form1 a audio data jako Form2. Vzhledem k tomu, že Form1 i Form2 jsou ve formátu CD-ROM Mode2, XA mohou být uloženy v jedné prokládané stopě. Oba typy dat jsou čteny přehrávači současně, na rozdíl od Mixed mode, kdy nelze číst současně počítačová a audio data.

CD-ROM XA mode2 form1

Subheader (podhlavička) obsahuje: File Number identifikuje všechny sektory patřící stejnému souboru

• • Channel Number k vybrání různých částí dat z prokládaného souboru • Submode Coding Information určuje zda se jedná o počítačová nebo audio data

CD-ROM XA mode2 form2

Ke čtení disků zapsaných v tomto formátu je nutný další HW k separaci počítačových a audio dat. V současnosti je tento formát používán u CD-I Bridge, Photo CD, VideoCD a disků pro Sony Playstation.

19


Přehledná tabulka porovnání formátů a módů Parametr

CD-ROM

Sektor Mode

1

Sektor Form Uživatelská data [B/sektor] ECC & EDC Čtení uživatelských dat [kB/s]

1)

Kapacita dat [MB] Velikost sektoru [B]

1)

2

2

-

1

2

2048

2048

2324

EDC+ECC

EDC+ECC

EDC

150

150

172

650 MB

650 MB

>650

2352

Přenosová rychlost [Mb/s] Čtení sektorů [sektorů/s]

CD-ROM XA

1,41

1)

75

Při základní jednonásobné rychlosti

KODAK Photo CD Systém KODAK Photo CD uvedla na trh firma KODAK již v roce 1992. Tento systém je určen pro převod a archivaci převážně filmů, ale i fotografií a rastrových obrázků. KODAK Photo CD představuje technologickou linku, sestávající z hardware pro skenování nebo pořízení digitálních obrázků, software optimalizovaného pro tento účel a vlastního formátu pro ukládání výstupních obrázků. Z původně pěti formátů se v praxi ujaly pouze dva – KODAK Master CD a KODAK PRO Master CD. První z nich, KODAK Master CD je určen pro zpracování pozitivních i negativních kinofilmů, dokáže pracovat s jednotlivými políčky, ale i s celým filmem. Tento systém je určen pro běžnou (amatérskou) práci, je vhodný pro webovskou grafiku, počítačové prezentace, pro ofsetové tisky do formátu cca A4 nebo pro barevné tisky na počítačových tiskárnách, katalogy apod. Výstupem systému KODAK Master CD je CD-R obsahující 120 obrázků v RGB, každý z nich v pěti rozlišeních: Base/16

128 x 192 bodů

Base/4

256 x 384 bodů

Base

512 x 768 bodů

4Base

1024 x 1536 bodů

16Base

2048 x 3072 bodů

Určitou nevýhodou tohoto systému je nižší hustota (2,8) proti skenu pořízenému na bubnovém skeneru, tato nevýhoda je ale plně vyvážena velmi příznivou cenou – 26 Kč za jedno políčko. Profesionální možnosti nabízí systém KODAK PRO Master CD, který dokáže kromě kinofilmu pracovat i se svitkovým a plochým filmem (až do rozměru 4 x 5 palců). Výstup obrázků je možný ve dvou variantách CD-R se 120 obrázky v rozlišení odpovídajícím systému KODAK Master CD, nebo cédéčko s 30 obrázky RGB v šesti stupních rozlišení, kdy je přidáno rozlišení 64 Base s 4096 x 6144 body. Toto rozlišení již umožňuje pracovat s tiskovým formátem až A3. Obrázky ve formátu PCD jsou určeny pro zpracování v aplikacích Adobe Photoshop, CorelDRAW, QuarkXPress, Power Point, MS Word a řadě dalších.

20

Formáty CD-ROM

V České republice vlastní licenci uvedeného systému firma CD-PHOTO BLER (www.bler.cz) a uvedené služby poskytuje přímo sama nebo pomocí sítě spolupracujích firem po celé republice (viz přehled sběren na uvedené www stránce). Vedle možnosti převedení archivu vlastních filmů je možné získat i ucelené kolekce současných i historických fotografií ve formátu KODAK Photo CD, které rovněž firma CD-PHOTO BLER vydává.

Green Book (zelená kniha) CD v tomto formátu jsou označovány jako CD-I (CD-Interactive) a byly standardizovány v roce 1987 firmou Philips. Jedná se o obdobu formátu CD-ROM XA s prokládanými počítačovými a audio daty. Tyto disky lze přehrávat na speciálních přehrávačích CD-I, protože je nutné vzájemně synchronizovat hudbu, video i text. Pro identifikaci obsahu se používají podobně jako u formátu CD-ROM XA subcode kanály. Další formáty CD-I jsou CD-Bridge, CD-I MPEG 1 a CD-I Ready . Tyto formáty mají shodnou definici uložení sektorů. Green Book obsahuje:

• specifikaci CD-I disků • data dle ISO 9660 • audio data dle ADPCM úrovní A, B, a C • video data v reálném čase • operační systém CD-RTOS (Compact Disc Real Time Operating System)

Na CD-I disky je možno uložit až 19 hodin audio dat, 7500 statických obrázků nebo 72 min videa formátu MPEG.

Orange Book (oranžová kniha) Zápis na CD-R, MO a CD-RW je popsán v Orange Book: Orange Book Part I popisuje zápis na CD-MO (Compact Disc Magneto-Optical)

• • Orange Book Part II popisuje zápis na CD-WO (Compact Disc Write Once) označované jako CD-Recordable zapisovatelné CD.

• Orange Book Part III popisuje zápis na přepisovatelné disky – CD-RW (CD-E, CD Erasable,

přemazatelné) Orange Book obsahuje:

• specifikaci nezapsaných a zapsaných disků • specifikaci předlisované drážky • organizaci uložení dat a jejich spojování • doporučení měření odraznosti atd.

CD-R mohou být zapsány jako single session nebo multisession. Single session disky mohou být zapsány při jednom zápisu (tj. Lead-in, data, Lead-out) nebo postupně za použití technologie incremental writing (pouze data). CD zapsané inkrementálně jsou čitelné pouze zapisovacími mechanikami a po ukončení disku se zapisují Lead in a Lead out. Ukončené disky jsou čitelné na všech systémech. Při zápisu multisession se zapisují Lead-in, data, Lead-out v každé session. Zápis Lead-in a Lead-out vyžaduje určitý prostor na disku (cca 13,5 MB) při každém zápisu. Lead-in a TOC

Data Session 1

Lead-out

Lead-in a TOC

Data

Lead-out

...

Session 2

21


White book (bílá kniha) Popisuje ukládání video dat Video CD. Na CD je možné uložit až 70 min. videa v komprimovaném formátu MPEG1. CD obsahuje data zapsaná ve formátu CD-ROM XA mode2 form2. White Book obsahuje mimo jiné:

• popis formátu včetně použití stop, informační oblast pro Video CD, audio/video stop a stop CD-DA • způsob kódování stop obsahujících MPEG audio/video • uživatelská datová pole pro vyhledávání dat (umožňuje rychlé přesouvání)

Blue book (modrá kniha) Je rozšířením původní normy Red book pro audio disky a definuje tzv. Enhanced Music CD, označované jako CD Extra nebo CD Plus. Jedná se o multisession disky, kde je na začátku session uložena audio stopa následovaná datovou stopou. Běžné audio přehrávače rozpoznají pouze audio stopu.

Logický formát Pro organizaci dat na mediu je třeba stanovit také logický, nebo též souborový formát. Vzhledem k obrovské roztříštěnosti souborových formátů, které se používají v počítačovém průmyslu, je nesporným úspěchem technologie CD-ROM skutečnost, že zde existuje pouze několik souborových formátů a že tedy přenositelnost CD mezi různými platformami počítačů by mohla být poměrně vysoká. Yellow book, která je základním standardem pro tvorbu CD-ROM, však nespecifikuje způsob, jakým jsou data na CD uspořádána. Proto, aby operační systém počítače mohl načíst soubor, musí vědět, kde se na CD příslušná data nalézají.

22

Formáty CD-ROM

ISO 9660 Jedním z nejčastěji používaných souborových systémů pro CD-ROM je ISO 9660. Tento systém vznikl na základě tzv. formátu High Sierra Group a byl původně vytvořen pro PC a operační systém MS-DOS. Jeho rozšířením pro Windows 95 je systém Joliet. Jedním z novějších systémů je například Micro-UDF, na počítačích MacIntosh se používá Hierarchical Filing System (HFS) apod. ISO 9660 obsahuje celou řadu omezení, která je nutné respektovat při přípravě podkladů pro vytvoření CD. V první verzi byla norma ISO 9660 kompatibilní s MS-DOS souborovým systémem, podporovány byly pouze názvy souborů podle konvence 8+3 v ASCII kódování. Počet vnořených podadresářů byl omezen na 8. V úrovni 2 (Rock-Ridge rozšíření) již ISO 9660 podporuje delší názvy, až do 32 znaků. Pro přenos mezi platformami (PC, MAC, UNIX...) je možné použít právě pouze CD-ROM nahraný dle ISO 9660. Rozšíření ISO 9660 známé jako Joliet je určeno pro Windows od verze 95. Nejvýznamnějšími rysy jsou povolení dlouhých jmen, větší hloubka zanoření adresářů apod.

Macintosh HFS Většina CD-ROM pro počítače Macintosh je vytvořena právě v tomto formátu. Zkratka HFS znamená Hierarchical Filing System. Mezi hlavní rysy tohoto systému patří: podpora podadresářů, až 31 znaků dlouhá jména souborů, názvy svazků mohou být 27 znaků dlouhé...

Hybridní disky Disky mohou být vytvořeny tak, že obsahují oddíly ve formátu ISO 9660 a HFS. Takové disky se označují jako hybridní a je možné je používat jak na PC, tak i na MAC, přitom na počítačích Macintosh je možné přistupovat i k partici ve formátu ISO 9660, obráceně to ale možné není.

ECMA 168 ECMA znamená European Computer Manufacturers Association, tedy Asociaci evropských výrobců počítačů, a jde tedy o Evropský standard, který vznikl v roce 1992. Je určen pro CD podle Orange book (tedy CD-ROM a CD-R), podporuje nahrávání multisession, track-at-once i packet recording. ECMA 168 podporuje i názvy ve stylu Unixu. I když není zajištěna kompatibilita s ISO 9660, je možné vytvořit disk obsahující souborovou strukturu pro oba systémy (ECMA 168 i ISO 9660), takže CD může být použito na obou systémech.

Přehled použití CD formátů Formát

Souborový systém

Mode

PC CD-ROM

ISO 9660 (+ Joliet)

1

ISO 9660

1

HFS

1

Mixed Mode

ISO 9660

1

CD-interactive

ISO 9660

2

CD-i Bridge

ISO 9660

2

Photo CD

ISO 9660

2

Video CD

ISO 9660

2

CD-EXTRA

ISO 9660

2

MPC Mac CD-ROM

23


Ochrana proti kopírování u CD-ROM Nejvíce chráněné, protože nejvíce kopírované jsou CD s hrami. Rozvoj trhu s hrami je tak obrovský, že si mnozí chtějí přihodit do tohoto ohně také svoje polínko a přiživovat se na úspěchu jiných. Vznikají celé pirátské výrobny, které už nejsou vybaveny jen "obyčejnými" vypalovačkami, ale přímo lisovacími zařízeními. Tito piráti však většinou umí obejít jakékoliv způsoby ochrany, a tak jsou mechanismy ochrany CD úspěšné pouze u koncových uživatelů, kteří si pak nejsou schopni vyrobit ani záložní kopii oficiálně vlastněného CD. Přitom vytvoření kopie pro vlastní potřebu není trestné, jak se můžete dočíst na jiném místě této knihy.

CD-Cops Ochrana CD-Cops je tzv. obálková, chrání tedy zakódováním vlastní program a spouští se jiným. V instalačním adresáři takto zabezpečeného disku by měly existovat soubory s rozšířením .GZ_ , .W_X a CDCOPS.DLL. Také v úvodním titulku spuštěného disku najdeme slova CD a Cops. Na CD se nachází "otisk", který je většinou prezentován jako 8místný kód nebo číslo. Vlastní software CD-Cops, který rozpoznává správnost otisku je chráněn ochranným linkovacím kódem C Link’s Code Security), systémem, který se používal již v roce 1984 a známým po celém světě. Populární je hlavně na Středním východě. Systém CD-Cops nepoužívá elektronický otiskový kód. Kontrolní rutina pouze ověřuje fyzický úhel mezi prvním a posledním dosažitelným logickým blokem na CD. Toto ověření je velmi dobrým způsobem zjištění pravosti disku. V osmimístném kódu je skryta informace o úhlu a porovnávací rutina ho porovnává se skutečností. Pro použití této ochrany není nutno používat speciální hardware, svůj ověřovací kód si přidává uživatel při běhu aplikace. Úhel mezi prvním a posledním logickým blokem je různý pro každý disk zapsaný vypalovačkou i pro různá média atd. Pod programem CD-Cops najdete podepsány firmy LinkData Security nebo Spinner Software. Zálohu lze v některých případech provést programem CD-Cops Decrypter.

CopyLok Řešení společnosti Pan Technology Limited je prevencí kopírování na vypalovačkách i na drahých zařízeních Laser Beams Recorders, jako jsou replikátory, skleněné mastery a lisovací matrice pro vstřikové lisování. Umožňuje zavedení jakékoliv informace na pevný disk počítače, ale s tím, že spustit bude možno software pouze, pokud v mechanice CD bude založen originální disk. Copylok zamezuje kopie mezi přáteli, ilegální kopie na úrovni obchodu a velkoobchodu a také zamezuje distribuci po Internetu. Zatím se tato ochrana běžně nepoužívá.

DiscGuard Tento "strážný disku" byl vyvinut firmou TTR Technologies Inc. a vykonává dvě základní změny v softwarovém balíku. První je ta, že hlavní spustitelné soubory jsou na chráněném CD-ROMu zašifrovány. Druhá spočívá v zápisu speciálního digitálního podpisu na lisované CD a jeho zanesení do softwarového klíče. Tento digitální podpis není reprodukovatelný žádným napodobením (re-mastering) ani přepálením. Používáme-li originální disk, je na něm i podpis, proběhne rozšifrování a aplikace se spustí. Uživatel ani neví, že disk je chráněný. V případě pokusu o spuštění nelegální kopie není na disku podpis, neproběhne rozšifrování a disk se nespustí. V tomto případě se může objevit na monitoru krátká zpráva, případně se může spustit omezená demo verze, objevit se odkaz na web stránku s obchodem nebo se spustí firemní prezentace. Takovým způsobem se každá nelegální kopie transformuje na marketingový nástroj. DiscGuard je běžně používán pro ochranu CD-ROM, CD-R, DVD-ROM a DVD-R.

24

Ochrana proti kopírování u CD-ROM

Prozatím také nelze použít žádný nástroj pro zhotovení záložní kopie, obejít ochranu lze jedině pomocí několika samostatných patchů.

Fingované soubory / CD zámek (Dummy Files / CD Lock) Ochrana tímto způsobem vytváří fingované soubory, které jsou vztaženy k náhodným místům na CD, ty jsou však obsazeny jinými soubory. Při kopírování obsahu CD na pevný disk a následném pokuse vypálit CD z obrazu se zdá, že obraz CD je o mnoho větší než velikost datové stopy na originálním CD. Stává se, že obraz má přes 2 GB! Tento způsob ochrany je obyčejně kombinován s Illegal TOC a vytváří tak celkem levné řešení ochrany proti kopírování. S rozšířením 80minutových CD-R a s novými verzemi vypalovacích softwarů však také ztrácí účinnost. Použití této ochrany lze identifikovat, když v hlavním adresáři CD najdeme velmi velký fingovaný soubor, většinou větší jak 600 MB a obvykle s příponou AFP. Záloha takto chráněného CD, pokud originál je menší jak 659 MB, se obvykle provádí pomocí Kopie CD (DAO/TAO), kdy se vytvoří na kopírovaném CD zcela přesné fingované soubory. Pokud je originál větší jak 659 MB, je nutno použít mechaniku CD-R umožňující vytvoření CD s přesahem nebo 80minutové médium při současném výběru patřičné funkce vypalovacího software (Copy CD).

▼

Poznámka: Pomocí "ručního" kopírování se vám záložní CD vytvořit nepovede a proto to ani nezkoušejte.

Fyzické chyby (Physical Errors) CD chráněné tímto způsobem mají záměrně poškozené části záznamu a většina CD mechanik není schopna udělat kopii takovýchto médií a zhavaruje při čtení média. Příkladem takovéhoto poškození může být zhruba jednomilimetrový kruh na povrchu CD, například v jedné třetině záznamové plochy. "Zkopírování" takovýchto chyb umožňuje pouze mizivé množství CD mechanik (například CD-ROM a CD-R/RW značky Teac) a kompletace takto poškozeného CD je také značně časově náročná, protože může zabrat 1 až 8 hodin času. Šikovným pomocníkem pro vytvoření záložní kopie může být prográmek BlindRead.

LaserLock LaserLock vyvinutý firmou MLS LaserLock International kombinuje použití kódovacího softwaru a speciálního laseru, který značkuje povrch CD během speciální procedury LaserLock mastering. Každá aplikace umístěná na CD-ROM má svůj jedinečný uzamykací parametr, kterým je disk chráněn proti nelegálnímu kopírování a remasteringu. Rozpoznání použití LaserLocku je možné zjištěním skryté složky nazvané LASERLOCK v hlavním adresáři.

MusicGuard Jak už samotný název napovídá, je tato ochrana určena pro hudební CD. Jde o unikátní hardwarově orientovanou technologii firmy TTR Technologies Inc., která zabezpečuje nosiče proti pirátskému kopírování. MusicGuard je umístněn na CD samotném a je vkládán jako část výrobního postupu. Během výroby skleněného masteru speciálně modifikovaný CD-kodér zavádí výběrové proměnné modifikace do toku dat EFM. Tyto modifikace nemají v žádném případě vliv na kvalitu reprodukce originálního CD. Chráněné CD hraje na všech přehrávačích na světě stejně dobře jako CD bez ochrany MusicGuardem. Pokud však někdo udělá kopii CD s MusicGuardem, aP už některým z CD na CD (CD-to-CD) kopírovacích programů nebo "zloději stop" (track-rippers), je výsledek nepoužitelný. Bu_ se samotný kopírovací postup sám zastaví, nebo výsledná kopie bude nepřijatelně nekvalitní. Stejným způsobem dopadne i kopírování chráněných souborů MP3.

25


I když tato technologie ještě nebyla zřejmě ve větším měřítku použita, říká se, že ji lze při zálohování obejít speciálním CDDA ripperem.

Nepřípustná tabulka obsahu (Illegal TOC) Tato ochrana se dá zjistit vizuálně pohledem na CD. Obvykle je vidět rozdělení na dvě datové části zápisu – stopy (obvyklá je audio stopa a datová stopa). Standard ISO to nepovoluje a proto název Illegal TOC. Ve většině případů je druhá datová stopa spjatá s první datovou stopou, nebo jde o část zcela jiné stopy. Pro veškerý CD-R software je tato ochrana nepříjemná z toho důvodu, že způsobuje chybová hlášení a neumožňuje vytvoření zálohy. Současné verze mnoha pálících programů (CDRWIN, Nero, Prassi) však umožňují ignorovat hlášení Illegal TOC a tím tuto ochranu obejít.

Přepálení/Přesah (OverBurn/OverSize) Některé hry mají množství zapsaných dat větší jak 660 MB a většinou (starších) CD vypalovaček nemohou být zkopírovány, protože ty neumožňují zapsat více jak 659MB nebo 74minutové CD-R. S příchodem 80minutových CD-R však tato ochrana ztratila účinnost. Na přesahovou část se navíc kvůli kompatibilitě většinou neumisPují opravdová data, protože některé mechaniky nedokáží z této oblasti číst. Jde opravdu jen o ztížení provedení zálohy originálního disku. Záloha takových disků je možná s pomocí mechaniky umožňující přepálení a použitím patřičného softwaru, jakým je například CDRWIN, CD Wizard, DiskJuggler nebo Nero. Když nevlastníme vhodnou mechaniku, dá se vyzkoušet aspoň použití 80minutového média.

ProtectCD Za pomoci programu ProtectCD společnosti VOB si můžete vytvořit vlastní, proti kopírování chráněná CD. Za pomoci ProtectCD společně s programem CD-WIZARD (ve verzích Gold a Pro) vytvoříte vlastní první master. Disky, které uděláte z tohoto masteru nemohou být ve většině přehrávačů a vypalovaček zkopírované. Způsob vytvoření záložní kopie není dosud znám.

ROXXE cd protection Ochranu proti kopírování vyvinuly Electronic Publishing Association LLC a Gramofonové závody a.s. Mají jí být chráněny CD-ROM z edice LangMaster a údajně i firma Microsoft nechala ochránit 4000 kopií Office 2000. ROXXE cd protection je zcela nová kombinace hardwarové a softwarové ochrany znemožňující bezchybné fungování software z pirátsky zkopírovaného CD. Jako u většiny jiných ochran je původní software modifikován tak, aby nedošlo k jeho spuštění, pokud není přítomen ochranný modul. Softwarový ochranný modul zjišPuje originalitu nosiče CD-ROM (bez této detekce nedojde ke spuštění aplikace, nebo je funkčnost aplikace výrazně omezena) a na nosiči CD-ROM se nalézá fyzický klíč, který je nereprodukovatelný jak pořízením pirátské kopie, tak při výrobě profesionální kopie pomocí glass masteringu.

SafeCast Tento produkt byl firmou Macrovision Corporation uveden v březnu 1999 a cílovou skupinou zákazníků mají být vývojáři a vydavatelé, kteří si chtějí ochránit svůj software před neoprávněnými kopiemi. Výhodou technologie SafeCast je to, že proces ochrany je plně možno řídit vlastníky programu. Také není potřeba dělat profesionální master a je možno ochránit i malé série, které se pořizují vypálením. Registrační kód pak poskytuje výrobce přímo při prodeji produktu nebo na vyžádání přes web. Zatím také není známo, jak identifikovat tento způsob ochrany a jak ho obejít při vytváření záložních kopií.

26

27


Sony PlayStation CD-ROMy Protože o herních discích PlayStation najdete více na jiném místě, tak jen stručně. Během zaváděcího procesu kontroluje PSX chipset (ROM-BIOS) přítomnost speciálně nahraných sektorů, které jsou umístěny mimo mechanický rozsah snímače čtecího mechanismu. Toto umístění je také důvodem toho, proč není možno přímo kopírovat tyto záznamy na CD-R. Přehrání záložního CD je pak možné pouze za použití swapovacího triku, instalací modifikovaného zaváděcího ROMu nebo připojením rozšiřující kazety jakou je například Game Enhancer. Použití Game Enhanceru ponechává PSX ochranu nevyužitou.

Sony SecuROM Sony SecuROM je patentovaná technologie zabezpečení proti kopírování, která identifikuje “pravé” CD-ROMy speciálním mechanismem ověření pravosti. Během vytváření master-disku je na skleněný master aplikován elektronický otisk, který každému CD-ROM titulu přiřazuje specifické číslo. Použití tohoto mechanismu můžeme zjistit nalezením některého ze souborů CMS16.dll, CMS_95.dll nebo CMS_NT.dll v rootu originálního CD nebo ve speciálním adresáři. Na vnitřním mezikruží CD je doprovázena SecuROM ochrana logem uvedeným u nadpisu. V současné době je už známo pět verzí SecuROMu. Pro vytvoření záložní kopie je nutno využít následujících patchů: SecuROM R1 SecuROM R2 SecuROM R3 SecuROM R4 SecuROM R5

Generic SecuROM R2 Generic SecuROM R3 Generic SecuROM R4 v1.1 Generic SecuROM R4 v5.1 Generic SecuROM R2 v6.0

The Copy-Protected CD & The Bongle Při použití The Copy-Protected CD je využito HTS jaderné technologie, která umožňuje velkoprodukci normálních disků CD-ROM, které nemohou být úspěšně duplikovány ve vypalovačkách CD-R. A právě z důvodu nemožnosti kopírovat chráněná CD v běžných vypalovačkách CD, má být tato technologie ideální pro ochranu uživatelského softwaru. Naproti tomu The Bongle, druhý produkt od stejné společnosti – Hide & Seek Technologies, přináší bezpečnost do síPového prostředí. The Bongle je obdobou hardwarového klíče CD-ROMu.

▼

Poznámka: V originále jde o slovní hříčku Bongle – Dongle, kde dongle představuje zařízení, obyčejně krabičku, která obsahuje čip se zaznamenaným unikátním sériovým číslem. Tato krabička se fyzicky připojuje k počítači, obvykle přes sériový nebo paralelní port. Průměrný uživatel PC neví, jak tento klíč obejít a počítačoví odborníci musí mít přístup ke drahým a komplikovaným analyzátorům, aby mohli kód zámku rozluštit. Nevýhodou je nákladnost výroby HW klíče a uživatelé si stěžují na komplikace s použitím portů, na které je klíč připojen.

The Bongle je schopen přebírat úlohu hardwarového klíče bez velkých nákladů a nesnází. Je založen na levně vyráběném CD s ochranou proti kopírování a sám musí být vložen do mechaniky CD-ROM, když je chráněný software spouštěn – na serveru nebo na pracovní stanici. Ideální tedy je ho použít v počítačové síti, kde může identifikovat autorizované uživatele nezávisle na použité pracovní stanici.

▼

28

Poznámka: Na samostatném počítači tedy musíte mít alespoň 2 CD-ROM mechaniky. Do jedné vložíte klíč – Bongle CD a do druhé CD s chráněným obsahem.

Problémy

Problémy Proč je 74 minut standardní délka V obecném povědomí je to, že tato délka byla vybrána, protože CD návrháři chtěli mít takový formát, na který by se vešla Beethovenova Devátá symfonie. A podle toho zkusili vypočítat, jaký průměr použít, aby se délka dané skladby na médium vešla. Další verzí této pověsti je, že známý umělec a dirigent Herbert von Karajan, který nahrával u Polygramu (v té době část Philipsu), chtěl uložit svá oblíbená díla na disk. Jiná verze praví o ženě presidenta firmy Sony, která chtěla mít zachovánu svoji oblíbenou symfonii.

Jak kopírovat datové CD Vypalovací mechaniky se standardně dodávají současně se softwarem, který kopírování CD-CD nabízí. K tomuto účelu bylo napsáno mnoho kopírovacích programů, běžně nazývaných CD-to-CD. Jednu z levných verzí pro PC přináší Adaptec EZ-SCSI, který přichází s jednoduchou CD kopírkou nazvanou, jak jinak, "CD-Copier".

Obrazovka CD Copier od Adaptecu – dostupné v Easy CD-Creator de Luxe (i OEM). Dalším levným řešením je freewarový program Jeffa Arnoldse nazvaný CD2CD a pro Mac najdete software CD-Copy na adrese www.astarte.de. Nejjednodušší a velmi spolehlivá metoda vytváření kopií jednodráhového datového CD je také tou nejlevnější. Program CD2CD běží pod DOSem a pracuje velmi dobře se širokou škálou hardwaru. Software od Adaptecu a Arnoldse umí vytvářet obraz CD na pevném disku, který může být zapisován na rozmanitá CD. Kompletní programové balíky pro vypalování většinou také přímo kopírují dobře, ale software bývá více komplikovaný. Multisekce a další komplikované formáty vyžadují speciálnější softwary, jako jsou CDRWIN nebo SNAPSHOT od Jeffa Arnoldse. Pro přímé kopírování z CD na jiné je dobré si zapamatovat, že zdroj musí být rychlejší než cíl a musí být bez chyb. Jestliže se zdroj zastaví nebo sníží otáčky při čtení nějaké kritické oblasti disku, může cíl předběhnout zdroj a z CD-R bude užitečná hračka. Už jste někdy zkoušeli hod cédéčkem na cíl? Mnoho

29


programů má možnost "testu zápisu", která nastaví zařízení CD-R do módu, kdy provádí veškeré pohyby jako při zápisu, ale nic nezapisuje. Udělat si tento test před zápisem považuji za docela dobrý nápad. CD-ROM mechaniky čtou disky maximální rychlostí a při výskytu chyby na médiu snižují rychlost čtení, tak aby byly schopné vadný sektor opravit. Tento mechanismus vede ke snížení rychlosti dodávaných dat do zapisovací mechaniky a může být příčinou chybového hlášení buffer under run. Aby se předešlo zničení CD-R média je vhodné nejprve vytvořit obraz CD-ROM na pevném disku a teprve z obrazu data zapsat na CD-R.

Kopírování souborů na CD stejně jako na disketu Takovýto postup je i není možný. Proces kopírování může být trochu spletitější a může vyžadovat i speciální software, než který je normálně přibalen k vypalovačce. S programem a vypalovačkou umožňujícími "packet writing" můžete s médii CD-R nebo CD-RW pracovat jako s disketou. Obecně je však nutno zdůraznit, že na CD-R můžete zapisovat jednou a případné smazání souboru vám neuvolní žádné místo. Smazání souboru zde znamená pouze změnu (lépe vytvoření nového záznamu) adresářové a souborové struktury. Vlastní data na CD zůstanou a zabírají jeho kapacitu. Smazáním nepotřebných dat můžete obnovit místo pouze u CD-RW (u prvních systémů CD-RW bylo nutno smazat celý disk). Existují ještě i další omezení. Pokud nezapisujete najednou, ale chcete zapisovat po malých částech, ztrácíte za každé zastavení a nový začátek pěkný kus prostoru na disku.

▼

Poznámka: V případě, že neuzavřete session, tak o místo nepřijdete, ale neuzavřenou session až do doby, než ji uzavřete, přečtete pouze ve vypalovačkách s příslušným software. Na neuzavřenou session můžete přidávat postupně data a kdykoliv ji uzavřít. Potom je možné ji číst i ve standardních CD mechanikách.

CD-ROM jednotky a čtení CD-RW médií CD-RW média umějí přečíst samozřejmě vypalovačky CD-RW a všechny mechaniky, které podporují standard označovaný jako MultiRead (CD-R vypalovačky médium CD-RW přečíst nemusí!). Logo MultiRead je obvykle umístěno na přebalu krabice s CD mechanikou a samozřejmě v technické dokumentaci k mechanice. Při koupi CD jednotky (a nejen té) si však dávejte pozor na jednu maličkost, která se začala v poslední době praktikovat. Na přebalu zařízení jsou umístěna různá loga, která by měla zajišPovat jisté vlastnosti zařízení, např.: MultiRead, Energy Star, TCO95, atd. Na krabici je však poznámka malým, takřka nečitelným písmem, že: "Veškeré grafické prvky na přebalu jsou pouze grafickou vizí výtvarníka". A opravdu v technické dokumentaci nemusí být o zobrazených vlastnostech ani slovo. Pravdou je, že logo MultiRead lze určitě považovat za grafický prvek. Takže pozor na vykutálené firmy s vykutálenými grafiky. Při čtení CD-RW média je nutné dát pozor na formát, v jakém bylo CD nahráno. Pokud je vytvořeno jiným způsobem než pomocí packet-writingu, nemělo by docházet k žádným problémům při čtení v mechanikách označených logem MultiRead. Pokud je CD-RW nahráno pomocí metody packet-writing, je nutné pro jeho čtení ve standardní mechanice použít obvykle speciální software. Pokud ho nepoužijete, CD mechanika CD-RW přečte, ale vy uvidíte pouze prázdné CD bez jakýchkoliv dat s nulovým volným místem.

Problematika souborových systémů a názvů souborů To, zda budete moci přečíst CD pod svým operačním systémem, velmi záleží na tom, v jakém souborovém systému a s jakou volbou názvů souborů je CD vytvořen. Chcete-li, aby vaše CD-R bylo čitelné pod více než jedním operačním systémem, respektujte doporučení z následující tabulky čitelnosti formátů zápisu ve vztahu k operačnímu systému:

30

Problémy

WindowsNT 4.0

Macintosh

Unix

ISO 9660 8+3 znaky ANO ANO Libovolný MS-DOS formát ANO ANO 8+3 znaky Joliet ANO 1) ANO (Easy CD Creator a Toast) Dlouhé názvy NE ANO (Easy CD Creator) Macintosh HFS (Toast) NE NE UDF (Direct CD) NE ANO 2) ISO 9660 Level 3 NE ANO (DirectCD for Windows) 1) bude se zobrazovat alias, tj. krátké jméno, např. jmsoub~1.txt

W-NT 3.51

W95/98

Souborový systém Typ názvu

DOS Windows3.1

Operační systém, pod kterým se vypálený disk bude číst

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

ANO1)

ANO1)

ANO

ANO 4)

NE ANO 2)

ANO ANO 3) různé výsledky

NE NE

ANO

NE

2) pokud je instalován Direct CD nebo UDF reader 3) pokud je instalován Direct CD nebo Adaptec UDF Volume Access 4) pokud jméno nepřesáhne 31 znaků

Vypalujete-li disk odpovídající ISO 9660 (s názvy 8+3) Level 1, doporučujeme striktní dodržování omezení, které používání názvů dle ISO 9660 přináší, od samého počátku vytváření souborů a aplikací. Windows 95/98 umožňují použití jmen souborů a složek až do 255 znaků délky, přičemž znakový řetězec může obsahovat i mezery. Pro zachování kompatibility s DOSem je ke každému jménu přiřazeno jméno ve standardu DOS 8+3. Tato jména vytvářejí Windows automaticky a jsou viditelná ve Vlastnostech každého souboru. Při vytváření jmen 8+3 je uříznut přebytečný počet znaků dlouhého názvu, je přidán znak tilda (~) a číslo rozlišující soubory, které by se po uříznutí přebytečných znaků jmenovaly stejně. Tak například z názvu "Účetní kniha.MDZ" by se mohl stát "Účetní~1.MDZ". Použije-li se při vypalování parametr Libovolný název MS-DOS 8+3 (Any MS-DOS 8+3 filenames), budou při nahrávání použita jména DOS a veškeré dlouhé názvy se ztratí. Pro použití dlouhých jmen (a mezinárodního souboru znaků Unicode) pod Windows 95/98/NT byl vyvinut Microsoftem standard Joliet jako rozšíření ISO 9660. U vypalování dat na CD umožňuje zapisovat názvy do délky 64 znaků včetně mezer. Programy Easy CD Creator a Toast přidávají ještě ke každému souboru jméno ve standardu DOS. Pokud máte některé názvy delší než 64 znaků, jste programem vyzváni k úpravě délky. Dlouhé názvy souborů (do 30 znaků) se dají zapsat pod Windows 95/98/NT v programu Easy CD Creator, ale malá písmena jsou konvertována na velká. Názvy delší jak 30 znaků jsou oříznuty a podobně jako ve formátu DOS 8+3 je přidán znak tilda (~) a případně číslo k rozlišení stejných oříznutých řetězců znaků. Počítače Macintosh používají formát HFS (Hierarchical File System – hierarchický souborový systém), ve kterém jsou organizována data na pevných i pružných discích. Tak mohou být zapsána i data na CD-ROM při zachování atributů souborů Macintosh, jako jsou uživatelské ikony a pracovní plocha Macintosh.

▼

Poznámka: Pokud hodláte vypalovat programem, který neznáte, je dobré si ověřit, zda umí zapisovat českou diakritiku. Pokud ne, změňte názvy souborů a složek tak, aby byly bez čárek a háčků, nebo si najděte program jiný.

31


Vypalovačka a počet kopií Můžete se dostat do situace, kdy potřebujete vypálit větší množství kopií CD. Například vytvoříte program, který budete prodávat a očekáváte, že prodáte 100 až 500 kusů CD za rok. V tomto případě je pro vás vypalovačka ideálním řešením. Zapisovací jednotka vypalující dvojnásobnou rychlostí vypálí celé CD (650 MB) za necelých 40 minut, to znamená 10 MB dat asi za 40 vteřin. K tomu připočtěte tentýž čas na verifikaci (kterou doporučuji) a něco málo na další činnosti související s vypalováním. Vypálení celého plného CD bude tedy trvat asi 80 minut s verifikací, 40 minut bez ní. V dnešní době existují vypalovačky se 4, 6 ale i 12násobnou rychlostí vypalování, u kterých je čas vypálení jednoho CD úměrně kratší. Pokud budete vypalovat 2 až 3 CD denně, tak se jedná o relativně jednoduchou záležitost na maximálně 4 hodiny. Při využití režimu vícenásobných kopií můžete za den stihnout kolem 20 kusů CD. Svůj produkt můžete upravit nalepením samolepící nálepky na CD a vložením popisu CD do krabičky, které vytvoříte na své laserové nebo inkoustové tiskárně. V dnešní době existují také speciální tiskárny, které umožňují tisknout přímo na CD-R média. CD-R potištěná v těchto tiskárnách vypadají opravdu profesionálně. Pro etiketování CD-R médií je možné zakoupit také speciální soupravu, která umožňuje snadno aplikovat samolepku na CD-R. Tvorba většího počtu kopií jednoho CD-ROM je spíše úloha pro specializované firmy vybavené duplikátory, případně softwarem nebo hardwarem umožňujícím zápis na několik mechanik současně. Softwarové řešení nabízí firma Padus svým programem DiskJugler, který je schopen zapisovat na neomezené množství mechanik. Dalším programem je Prassi Primo Pro firmy Prassi, který je schopen zapisovat na 64 mechanik současně. Při připojování většího počtu mechanik k jednomu SCSI řadiči nastávají problémy s přenosovou rychlostí. Praktickými zkouškami bylo zjištěno, že na jeden řadič je možno připojit max. 4 mechaniky, ačkoliv řadič umožňuje připojení až 7 SCSI zařízení. Současné počítače mohou mít až 5 PCI slotů, do kterých by bylo možné připojit SCSI řadiče, ale počítače nedisponují příslušným počtem volných IRQ. Hardwarové řešení je založeno na speciálních SCSI řadičích, které umožňují připojení až 4 mechanik. Řadiče dodávají firmy Advansys (www.advansys.com) a Alea (www.alea.com).

Proč vypalovačka před koncem vypalování "zamrzne" Může se stát, že vše pracuje relativně dobře, avšak v některých případech dojde při vypálení 99% CD-R k nevysvětlitelné chybě a systém, respektive vypalovačka "zamrzne". Vypalování závisí na mnoha okolnostech a maličkostech a vyvážená počítačová sestava pro vypalování by měla být řádně otestována výrobcem. Tím chci jen říci, že existuje velmi velké množství skutečností, které mohou ovlivnit vypalování. V případě výše uvedeného problému se můžete pokusit o toto:

• Podívejte se, zda není k dispozici nová verze firmware nebo ovladačů pro vaši vypalovačku. • Vyzkoušejte nějaký jiný vypalovací software. • Vyzkoušejte CD-R média od jiného výrobce (pozor na skutečnost, že CD s různým prodejním obchodním jménem ještě nemusí být od jiného výrobce).

• Zjistěte, zda je vypnuta volba "automatické oznámení" u všech jednotek CD-ROM na vašem počítači. • Zjistěte, zda máte vypnuto šetření energií – vypněte všechny úsporné režimy v BIOSu počítače •

i v systému Windows včetně spořiče obrazovky. Odpojte se od sítě.

Ukončete všechny nepotřebné rezidentní programy. A pokud nic nezabere? ObraPte se na svého prodejce, resp. technika, který má větší zkušenosti s řešením takovýchto záhad.

32

Problémy

Proč při vypalování obdržím "Servo tracking errors" Hlášení "Servo tracking error" je velmi často hlášení mechaniky o neschopnosti nalézt předlisovanou drážku na CD-R. Chyba může být způsobena jak vadným médiem, tak i vadou zaostřovací optiky mechaniky. K vyřešení tohoto problému je vhodné vyzkoušet jiný druh média a pokud závada přetrvává, je závada v mechanice. Mimozáruční opravy mechanik se obvykle provádějí u firem akreditovaných výrobci a cena oprav téměř dosahuje ceny nové mechaniky. Při pokusu o vypalování nebo při samotném vypalování můžete obdržet zprávu, která podle použité vypalovačky, ovladačů a software může vypadat takto: Sense key=HARDWARE ERROR Sense Code=0x09, 0x9F Servo tracking error Tato chyba se objevuje obvykle v případě, že nemáte kvalitní pevný disk. Tím nemyslím, že je nepoužitelný, ale pro vypalování nevhodný. Může se jednat o některý z těchto problémů:

• Na pevném disku je málo místa. Záležitost spíše systémová. Je důležité mít na pevném disku dostatek volného místa pro vytváření virtuální paměti a pro vytváření dočasných pomocných souborů.

• Pevný disk je příliš pomalý při dané rychlosti vypalování. Může se jednat o velkou přístupovou dobu k disku nebo malou přenosovou rychlost. V tomto případě někdy pomůže defragmentovat pevný disk. Řešením by mohlo být i použití druhého disku. Na jednom disku je umístěn systém a odkládací soubory a soubor pro virtuální paměP a na druhém disku se čtou pouze (!) data určená k vypalování. Hlavičky pevného disku tak nemusí ztrácet čas přecházením ze stopy na stopu; od čtení dat pro vypalování k zapisování nebo čtení systémových dat. Řada softwarů pro vypalování má diagnostický program, který otestuje přenosové rychlosti mezi diskem a vypalovačkou a doporučí rychlosti vypalování. Je určitě vhodné takto vaše zařízení otestovat než se trápit tím, proč vám nejde vypalovat 6násobnou rychlostí.

• Další problém může být rekalibrace hlaviček disku. U drtivé většiny pevných disků, které nenesou

označení Audio&Video a nejsou vyrobeny speciálním způsobem, dochází vždy po určité době k rekalibraci hlaviček disku. Co to znamená? Hlavičky musí být umístěny co nejpřesněji nad stopou, kterou právě čtou. Vlivem zahřívání pevného disku při provozu se různě rozpínají použité materiály a je nutné hlavičky znovu nastavit přesně nad stopu disku – rekalibrovat je. V tomto okamžiku není disk schopen číst ani zapisovat jakákoliv data. S výše uvedenými problémy může souviset i hlášení "buffer underrun" (podtečení vyrovnávací paměti s daty pro vypalování) – viz dále.

▼

Poznámka: Toto tvrzení však někteří autoři příspěvků do diskusních fór připisují pouze starším pevným diskům. Když si ale připomenu, jak jsou nové mnohagigové disky různých výrobců po několika minutách provozu horké tak, že by se na nich dala ohřívat polévka, provádí se rekalibrace asi i u nových disků.

Co znamená u disku číslo 9,5 ms a rozdíl mezi disky s různou hodnotou tohoto čísla Rychlost přesunu hlav na další stopu je pouze jeden z řady parametrů udávaných pro pevné disky, dalšími jsou počet otáček a přenosová rychlost a další. Dnešní disky používají 5400 ot/min., 7200 ot/min a 10000 ot/min. Vyšší počet otáček znamená rychlejší disk, ale též vyšší cenu disku. Zkratka "ms" znamená milisekundy a číslo před ní udává průměrnou dobu, která je potřeba pro nalezení nějaké stopy na pevném disku. Čím je číslo menší, tím je doba k nalezení stopy kratší, a tím je disk "rychlejší". Rozdíl v rychlosti hledání stop mezi disky se často stírá použitím diskové vyrovnávací paměti (cache), protože pevný disk pokračuje v nahrávání dat do rychlé vyrovnávací paměti i v době, kdy je počítač zaměstnán jinou činností – tzn. data se připraví do paměti cache, kde jsou k dispozici. Nicméně je nutné poznamenat, že rozdíl

33


mezi 12 ms a 9,5 ms je okolo 25 %. Pokud je tedy rozdíl v ceně mezi dvěma disky minimální, určitě kupte ten rychlejší.

Dva menší disky versus jeden větší Použití dvou menších disků je lepší než jednoho disku velkého (samozřejmě při jenom trošku vhodném logickém rozdělení dat mezi tyto dva disky. Přitom se musí jednat o dva fyzické disky, nikoliv jen o rozdělení jednoho fyzického disku na dva či více oddílů – partition). Pokud rozdělíte programy a data tak, aby hlavičky pevného disku nemusely stále kmitat z místa na místo a stále vyhledávat jiné stopy – aby mohly číst data pokud možno sekvenčně, můžete tím zvýšit výkon systému. Při vypalování někdy dokonce podstatně – tedy může se jednat právě o krok mezi bezproblémovým vypalováním a nefunkční hromadou hardware. S tím také souvisí vhodnost časté defragmentace dat. Data, která systém ukládá do prvního volného místa, které na disku nalezne, jsou tak rozdělena na mnoho dílčích částí a jejich následné čtení vyžaduje delší dobu spojenou s nutností přestavování polohy čtecích hlaviček pevného disku. Defragmentace tyto kousky pospojuje a čtení je pak plynulé a rychlé. Pokud byste prováděli na počítači zpracování videa v reálném čase, pak se bez dvou disků doopravdy neobejdete. Rozhodnete-li se koupit dva menší disky místo jednoho většího, je nutné se zamyslet nad tím, že v budoucnu budete počítač mnohem hůře rozšiřovat o další pevný disk (především pokud budou disky připojeny k rozhraní IDE). Standardně do počítače připojíte pouze 4 IDE zařízení. Pokud budete mít dva pevné disky, mechaniku CD-ROM a vypalovačku, už nic nepřidáte. Nezanedbatelná není ani podstatně vyšší cena při takovémto řešení. Jeden velký disk se může blížit až polovině ceny (!) dvou disků s poloviční kapacitou.

Kombinace IDE a SCSI zařízení při vypalování Kombinovat tato zařízení je možné. Lze (kromě jiných zařízení připojených k SCSI jako je např. skener nebo zařízení připojených k IDE jako je např. jednotka ZIP) též kombinovat pevné disky a CD-ROM jednotky a vypalovačky na IDE i SCSI. Je nutno si však uvědomit jednu skutečnost. Počítače jsou standardně schopny zavádět operační systém z pevného disku master připojeného na IDE kanálu 0. Některé počítače umožňují přednastavit bootování i na jiný disk, případně jednotku CD-ROM. Tato zařízení jsou však všechna zapojena na rozhraní IDE. Pokud chcete bootovat z pevného disku připojeného k SCSI, je nutné, aby SCSI řadič byl vybaven vlastním BIOSem, který bootování umožňuje. Takovéto řadiče jsou mnohem dražší než modely bez BIOSu. Standardně se tedy používá konfigurace, kde je pevný disk IDE pro bootování a systém a další speciální SCSI disk audio&video pro práci vyžadující nepřetržitý tok dat (vypalování, editace videa apod.).

Co dělat proti buffer underrun Chybové hlášení buffer underrun znamená, že systém nedodává dostatečně rychle data do zapisovací mechaniky. Příčin tohoto jevu může být několik: pomalý pevný disk, běžící rezidentní programy, připojení k síti, příchozí mail, staré či nefunkční ovladače SCSI řadiče… Rychlost pevného disku je samozřejmě limitující pro přenos, ale dnešní pevné disky (IDE i SCSI) jsou dostatečně rychlé a nezpůsobují problémy, je nutné se však postarat o defragmentaci disku. Operační systémy (Windows) mají velmi nepříjemnou vlastnost, že nové soubory jsou zapisovány na disk počínaje prvním volným sektorem a není-li dostatečný prostor za tímto sektorem, systém soubor rozdělí do dalších volných sektorů. Vymazáním souboru vznikne na disku prostor použitý při dalším zápisu. Tímto mechanismem dochází postupně k nárůstu počtu rozdělených souborů. Problémy mohou nastat např. při použití nového velkokapacitního disku napojeného na starou základní desku, kdy je nutné používat různé softwarové berličky, aby byl disk přístupný. Nevhodná kombinace pevného disku a pomalé CD-ROM mechaniky či jiného IDE zařízení způsobí, že IDE kanál se

34

Problémy

nastaví na rychlost nejpomalejšího článku. Rovněž komprimace disku může způsobovat problémy. Daleko nejčastější jsou však problémy, kdy si uživatel nainstaluje software, který se rezidentně umístní v paměti a kontroluje určité činnosti počítače; např. antivirové programy, monitory sítí, stmívače obrazovky a další. V okamžiku, kdy se tyto programy aktivují, nárokují si určitou část systémových prostředků a mohou způsobit výpadek toku dat. V případě SCSI mechanik může být defaultně nainstalován starý ovladač, který nekorektně pracuje s mechanikou, proto je nutné používat pouze nejnovější ovladače.

Přehrávání extrahovaných audio souborů ve Windows 9x pomocí poklepání Výchozí audio přehrávač ve Windows 9x je dost stupidní. V případě, že poklepete na extrahovaný soubor (např. *.wav), zavede ho celý do paměti a pak teprve začne přehrávat. Přitom extrahované audio stopy mají obvykle 40 až 50 MB. Pokud váš počítač nemá dostatek paměti RAM, nastartuje se systém virtuální paměti, který začne zapisovat části paměti RAM na pevný disk. To může trvat, bohužel, navěky a váš systém zamrzne. (Jedná se o tzv. zahlcení systému, anglicky označované jako trashing). Tento problém je možné řešit několika různými způsoby, nejlépe použitím jiného programu pro přehrávání, který bude o něco "chytřejší", nebude se snažit načíst celý soubor do paměti a bude ho přehrávat přímo z disku. Jednou z možností je použít Přehrávač záznamů, který je možné instalovat jako doplněk systému Windows 9x. Výhodné je pak vytvořit asociaci audio souborů s tímto přehrávačem. Kromě Přehrávače záznamů můžete použít také CoolEdit nebo WinAmp, jejichž sharewarové verze si můžete stáhnout z internetu, či jiný dostupný software.

Řešení problémů při přehrávání CD-R v běžných přehrávačích Pokud vám nejdou přehrávat vypálená CD-R audio v běžném přehrávači, může to mít celou řadu příčin. Jednou z nich může být kompatibilita použitého média. Ne všechny audio CD přehrávače jsou schopny pracovat s CD-R médiem od libovolného výrobce. Musíte se pokusit nalézt správnou kombinaci mezi vypalovačkou, médiem a přehrávačem. Vypalovačku máte, takže zbývá experimentovat pouze s použitým médiem – vypalovačka na něj musí být schopná zapisovat a CD přehrávač ho musí přečíst. Dalším častým problémem je neuzavřená session na CD-R. Pokud není uzavřena session na CD-R, není možné ho přehrávat ve standardních CD přehrávačích. CD-R s neuzavřenou session je možné přehrávat ve vypalovačce. Pokud chcete použít multisession CD, nezapomeňte na to, že všechny audio stopy, které chcete přehrávat v normálním přehrávači, musí být umístěny v první session. Běžné CD přehrávače totiž nemají zabudován mechanismus, aby mohly detekovat další než první session. Další session na multisession CD je možné samozřejmě číst na většině počítačových CD mechanikách (pokud podporují multisession).

▼

Poznámka: Následující informace neberte jako mnou ověřené. Jak jsem koupil, tak dávám dál. CD přehrávače Kenwood obecně velmi špatně fungují s CD-R. Některé CD přehrávače Samsung odmítají přehrávat CD-R Sony, zatímco v ostatních CD přehrávačích tato média fungují bez problémů (např. Technics, Panasonic, JVC, Philips, atd.).

Využití zkažených CD-R Pro zkažená CD-R média jsem našel celou řadu použití a určitě vás napadne celá řada dalších. Zde jsou některé nápady:

• Mohou to být velice atraktivní podšálky v práci pod vaše kávové hrnky a konvici.

• Můžete je zavěsit pod vnitřní zpětné zrcátko svého automobilu. • Pokud vlastníte městské vozítko, umístěte ho na čepičku od benzínového krytu, aby auto vypadalo "atraktivněji".

• Použijte je jako zrcadlo.

35


• Rozkouskujte je na jednotlivé vrstvy, abyste zjistili, z čeho jsou CD-R vyrobena. • Umístěte je do svého stojanu na CD, abyste budili dojem, jak mnoho máte "cédéček". • Použijte je jako rotující hračku ve své kanceláři. • Kanárci jsou jimi přímo nadšení; pověste je do vaší klece s ptáky. • Můžete je použít také jako obkladačky "nového tisíciletí". • Použijte je jako ozdoby na vánoční stromeček. • Jsou ideálním dárkem (zejména pro přátele, kteří nemají CD přehrávač).

Ne všechny disky, které se nepodařilo zapsat, jsou nenávratně ztracené. V případě datových CD-R zapsaných multisession existuje reálná možnost tyto disky znovu použít k zápisu. Již zapsaný prostor využít nelze, ale zbývající nezapsanou část využít lze. Postupuje se shodně jako při zápisu další session, ale stávající zapsané adresáře se vymažou ve vypalovacím programu (linky se nepřenesou do zápisu nové TOC) a po zápisu nových adresářů se staré zneviditelní. Tento postup pochopitelně není možný u audio a single session CD.

Použití disku, jehož vypalování zhavarovalo Vše záleží na tom, co bylo nahráváno, jakým způsobem a jak daleko se v celém procesu dospělo. Pokud se objeví chyba během zápisu zavaděče, před zápisem dat, je disk s největší pravděpodobností k nepotřebě. U zapisovaček Sony se dá použít "oprava disku", kterou se násilně uzavře současná sekce, čímž by bylo možno přidat další data na disk ve druhé sekci. Mnoho vypalovaček ale tento pokus nepovolí s tím, že disk je ve stavu částečného zápisu. Chyby vzniklé při finalizaci mohou být opravitelné. Pokud se stačí před chybou zapsat TOC, je disk použitelný tak, jak je. Někdy můžete použít volbu "dokončení disku" z nabídky vypalovacího programu a chybu obelstíte. Jindy vypalovačka odmítne zacházet s částečně dokončeným diskem a jste nahraní. Chyby uprostřed zápisu způsobí, že CD-ROM pravděpodobně nebude příliš budit důvěru. Některá data na něm budou, jiná ne. Adresář disku může ukazovat více souborů, než je opravdu zapsáno a bez kontrolního čtení to nejste schopni ověřit. Speciálním případem je zvukové CD, které je zapisované v módu disc-at-once. Protože TOC je zapsána jako první, je možné disk číst ve standardním CD přehrávači, i když zápis nebyl dokončen. Stopy je možno přehrávat až do místa přerušení zápisu. Poznatky uživatelů programů se zápisem po blocích (packet writing), jakým je DirectCD, ukazují, že jsou bu_ 100 % v pohodě nebo 100 % vytočení. Na pomoc je možno použít i prográmek ScanDisk, který je s DirectCD dodáván.

Co to je "incremental" nebo "packet" writing Při inkrementálním zápisu jsou zapisována pouze data a linky mezi jednotlivými bloky dat. Při uzavření disku je dopsán Lead in a Lead out – pak je disk čitelný v CD-ROM mechanikách. "Packet writing" je spojen s formátem UDF (Universal Disk Format), který ve své první verzi umožňoval pouze zápis dat až do vyčerpání kapacity disku metodou drag and drop (táhni a pusP), obdobně jako zápis na diskety. Po vyčerpání kapacity disku (CD-RW) je celý disk možno vymazat a opět použít. Verze 2 již umožňuje mazání náhodných souborů. Operační systémy však technologii UDF nepodporují, a k jejímu využití je zapotřebí další software.

Jak dlouho trvá vypálení CD-R Doba potřebná k zápisu CD je dána rychlostí Zapisovací mechaniky podle vzorce: T(čas v min)=(množství vypalovaných dat KB)/rychlost zápisu mechaniky (KB/s))/60 Například celé CD 650 MB, mechanika 4x: T=(650 000/600)/60= 18 minut K tomuto času je potřeba přičíst čas potřebný k zápisu Lead in a Lead out, tj. cca 3 minuty navíc.

36

Problémy

Rozdíl mezi Disc-At-Once a Track-At-Once Mezi těmito způsoby je zásadní rozdíl jak při zápisu CD-DA, tak i CD-ROM. Principiálně DAO znamená, že disk je zapisován najednou: Lead in – data – Lead out. Při TAO jsou nejprve zapisována data a poté Lead in a Lead out. V případě CD-DA je po každé skladbě vypnut laser a po mezeře opět zapnut – to může způsobovat slyšitelné lupnutí. Datová CD jsou v případě multisession zapisována pouze TAO. Kopie CD-ROM jsou zapisována DAO. CD určené jako vzor pro lisování by měly být zapsány v DAO. Pro zápis CD-R máme dvě různé základní cesty. Jednou z nich je DAO (Disc-At-Once), kterým je možno zapsat disk "na jeden zátah", případně popsat násobnými stopami. Vypálení musí být kompletní a nelze k němu přidávat další informace. Zápis TAO (Track-At-Once) umožňuje zapisovat několikanásobně. Minimální délka stopy je 300 bloků (600 KB pro typická datová CD) a maximální počet stop je 99 na disk, připočíst je potřeba ještě malý přídavek spojený se zastavením a novým spuštěním laseru. Protože se laser vypíná na každé stopě, zanechává vypalovačka mezi stopami několik bloků, kterým říkáme bloky run-out (výběhové) a run-in (náběhové). Je-li vše v pořádku, bloky jsou na audio CD tiché a obyčejně nezaregistrovatelné. Cédéčka se stopami, které by měly běžet bez přestávky po sobě (např. nahrávky live koncertu s oddělením skladeb), budou mít stěží zachytitelné "škytnutí". Některé kombinace softwaru a hardwaru mohou zanechávat v mezeře "nepořádek", jehož důsledkem jsou sice jemná, ale nepříjemná cvaknutí. Některé mechaniky nebo i vypalovací programy vám nedovolí mít při nahrávání v módu track-at-once nad množstvím mezer mezi zvukovými stopami kontrolu a zanechávají mezi stopami 2vteřinové mezery, i když na originálu nejsou.

▼

Na okraj problému: nahrávání disk-at-once vám dává větší možnost dohledu nad vytvářením disku, zvláště pak u zvukových CD, ale není vždy vhodné nebo nezbytné. Je ale samozřejmě dobré mít vypalovačku, která umí nahrávat jak v režimu disc-at-once, tak track-at-once.

Co je to multisession disc Session, neboli sekce, je nahraný segment, který může obsahovat jednu nebo více stop jakéhokoliv typu. Vypalovací jednotka nemusí zapisovat celou sekci najednou, ale poslední sekce musí být na disku "uzavřena", aby ji standardní zvukové nebo CD-ROM přehrávače byly schopny rozeznat. Sekce můžeme přidávat tak dlouho, dokud disk neuzavřeme nebo dokud na něm zbývá nějaké místo. Poprvé byl multisession zápis použit na discích PhotoCD, protože umožnil připojovat dodatkové obrázky. Dnes bývá velmi často používán se "spojovanými" multisekčními disky a občas také pro CD-Extra disky. To si zaslouží trochu podrobnější vysvětlení. Když přenesete svoje data na CD-ROM mechaniku, operační systém hledá poslední sekci na disku a z ní si přečte adresář. (Tak to normálně pracuje; v závislosti na použitém operačním systému a CD-ROM mechanice však můžete dostat rozdílné výsledky.) Máte-li CD ve formátu ISO-9660, může být adresář zapsán v jakémkoliv souboru na CD a nezáleží na tom, kterou sekcí byl zapsán. Nejpopulárnější programy pro vytváření CD povolují "spojovat" jednu nebo více dřívějších sekcí do sekce, která právě je vypalována. To dovoluje souborům z dřívějších sekcí objevit se v poslední sekci bez zabrání jakéhokoliv dalšího místa na disku (kromě zápisu adresáře). Také můžete soubory "přesouvat" nebo "odstraňovat" zápisem nové verze do poslední sekce bez spojení na starší verzi. Jen pro porovnání. Když vložíte zvukové CD do typického CD přehrávače, podívá se pouze na první sekci. Z toho důvodu se multisekční zápisy nehodí pro zvuková CD, nicméně toto omezení může být bráno i jako výhoda, například, když chcete dělat kombinovaná CD se zvukovými i datovými zápisy. Omezení rovněž neznamená, že byste museli vypalovat celé zvukové CD najednou.

37


Pravdou je, že některé zvukové CD přehrávače jsou schopny rozpoznat všechny stopy na multisekčním zvukovém CD disku, většina to ale neumí. Nejlepší cestou je si to odzkoušet. Pokud však by mělo být nové CD funkční bez problémů na všech přehrávačích, musíte zvolit zápis single-session. Vezměte také na vědomí, že kombinování sekcí MODE-1 (CD-ROM) a MODE-2 (CD-ROM/XA) není povoleno. Prakticky můžete sice takový hybrid vyrobit, ale většině mechanik CD-ROM zabere příliš mnoho času takový zápis rozpoznat. Pokud si chcete ještě více prohloubit znalosti o multisession, podívejte se na web Adaptecu http://www.adaptec.com/support/faq/ multisession.html.

Kolik místa zabere režie multisession Multisession vyžaduje 13,5MB (6750 bloků) mezi jednotlivými session. Jsou pro plochu lead-out na konci session, která je určena jako "přistávací zóna" pro čtecí laser. Oblast lead-in je na začátku každé session a je určena pro kompletní TOC (Table of Contents), ve které jsou uloženy informace při poslední zapsané session.

Průměrné rychlosti přenosu dat u CD Rychlost čtení/zápis 1x

Audio1)

CD-ROM Mode1

2)

CD-ROM Mode2

3)

CDi & (XA) Form 1

2)

CDi & (XA) Form 2

176000

153600

175200

153600

174300

352800

307200

350400

307200

348600

4x

705600

614400

700800

614400

697200

6x

1058400

921600

1051200

921600

1045800

8x

1411200

1228800

1401600

1228800

1394400

2x

1) 2352 B/blok

2) 2048 B/blok

3) 2336 B/blok

4)

4) 2324 B/blok

▼

Za normální průměrnou hodnotu přenosu z CD se považuje 75 bloků za vteřinu.

▼

Průměrné rychlosti v tabulce jsou v bytech za vteřinu.

Podobně můžeme zapsat tabulku pro kapacity disků (založenou na hracím čase): Průměr Hrací disku čas [mm] [min.] 120 63

Audio 1)

CD-ROM Mode1

2)

CD-ROM Mode2

3)

CDi & (XA) Form 1

2)

CDi & (XA) Form 2

666.792.000

580.608.000

662.256.000

580.608.000

658.854.000

120

74

783.216.000

681.984.000

777.888.000

681.984.000

773.892.000

80

18

190.512.000

165.888.000

189.216.000

165.888.000

188.244.000

80

21

222.264.000

220.752.000

193.536.000

219.618.000

1) 2352 B/blok

▼

2) 2048 B/blok

193.536.000 3) 2336 B/blok

4)

4) 2324 B/blok

Normální rychlost přenosu z disku je opět 75 bloků za vteřinu a hodnoty kapacit jsou v bytech.

Rozdíl mezi nahráváním z obrazu a letmým (on-the-fly) nahráváním Mnoho programů pro vytváření CD-R nám dává na výběr mezi vytvářením celkového obrazu CD a vypálením disku cestou "on-the-fly" – letmým zápisem. Každá z metod má svoje výhody. Výběr mezi režimem zápisu "on the fly" a s vytvářením obrazu CD na disku umožňuje uživateli použít jako zdroj dat i zařízení, které nedodává data dostatečně rychle, např. vypalování přes síP, z CD-ROM mechaniky,

38

Problémy

ZIP, JAZ mechaniky, apod. nebo je-li potřeba zapsat velké množství malých souborů (10000 a více) typickým příkladem jsou html stánky. Pro režim "on the fly" by se uživatel měl rozhodnou až tehdy, když má vyzkoušeno, že počítač je dostatečně rychlý. Soubory s obrazem disku jsou také někdy nazývány virtuálními CéDéčky nebo VCD (nezaměňovat s VideoCD). Obsahují kompletní kopii dat tak, jak jsou uloženy na CD, a proto vyžadují dostatek diskového prostoru pevného disku, ve kterém jsou všechna data uchována. Může být potřeba až 650 MB pro CD-ROM nebo 747 MB pro zvukový disk. Při kombinovaném disku se zvukovými a datovými stopami můžete mít obraz pro datovou stopu v ISO-9660 a jeden nebo více zvukových obrazů v 16bitovém 44,1 kHz stereu. Pro Mac byste raději měli použít pro data systém souborů HFS. Obraz můžete vytvořit nějakým macovským vypalovacím programem nebo ho udělat jako obrazový soubor pomocí DiskCopy a pak ho vypálit pod jiným operačním systémem. Letmé vypalování často používá "virtuální obraz", ve kterém je kompletní soubor odzkoušen a rozložen, přičemž jsou ukládány pouze příznaky souboru, ale ne data. Vlastní obsahy souborů jsou čteny až při zápisu CD. Tato metoda vyžaduje méně volného místa na disku a může také uspořit čas. Zvyšuje se však riziko vzniku podtečení vyrovnávací paměti (buffer underrun).

Čím označovat CD-R média Používejte pouze schválené pomůcky pro značení CD-R médií jako jsou samolepky, tiskárny nebo sady pro lepení, měkké fixy apod. Nikdy nepoužívejte tužku s kuličkovou náplní nebo tvrdé tužky, protože mohou poškodit disk. Pro ruční popisování lze použít např. fix na fotografie – OHP. A popisujte disk vždy na "druhé" – tedy ne datové – straně!

Rozdíl mezi 74 a 80 minutovými CD Ve standardu použitelných médií jsou uvedena média o velikosti 63 minut a 74 minut. 80minutová CD-R jsou "mimo" tuto normu, což je mimo jiné důvodem, proč nejsou příliš rozšířena. 80minutová CD-R mají větší kapacitu, které je dosažené zmenšením mezery mezi spirálou vodicí drážky. Na médiu je tedy spirála delší na stejné ploše (od středu k okraji) jako na 74minutovém CD. Vzhledem k tomu, že je vzdálenost mezi jednotlivými závity spirály menší, nedokáží všechny vypalovačky na tato média vypalovat a problémy se mohou objevit také při jejich čtení. Nezbývá tedy nic jiného než to vyzkoušet. A pokud se vám to nepodaří napoprvé, tak nezoufejte a zkuste jiného výrobce 80minutových CD-R médií.

Jak se dá zapsat více než 74 minut zvukového záznamu nebo 650 MB dat CD-R mají předpřipravenou spirálovou drážku a adresy sektorů jsou natvrdo zakódovány do média, čímž je vyloučena jakákoliv přizpůsobivost. Každý disk obsahuje předem stanovené množství dat. Většina disků je stavěna na o něco málo více než 74 minut. O kolik víc, to závisí na způsobu vypálení, výrobní sérii médií, případně i na typu použité vypalovačky. V některých situacích jste schopni konstruovanou kapacitu překročit. Protože CD jsou popisována daty po spirále, je množství dat ovlivněno stoupáním (vzdáleností mezi jednotlivými závity) této spirály. Podle standardu Red Book pro zvuková CD a Yellow Book pro CD-ROM je nejvyšší dosažitelná kapacita 74 minut dat. Použije-li však výrobce jemnější spirálu, dostane na médium více dat. Chyby by teoreticky mohly nastat při čtení v některých přehrávačích. Na trhu se objevila média s možností délky záznamu 80 minut. Některé zdroje říkají, že nejdelší možný zápis je 79 minut, 59 vteřin a 74 bloků dlouhý, protože v tomto případě se dá ještě zakódovat poslední možný startovací čas koncové oblasti. Některé zapisovačky ale nemají problémy ani s většími hodnotami. Zajímavý způsob prodloužení doby zápisu spočívá ve "zrychlení" funkce zapisovacích programů (SoundForge nebo CoolEdit) zvýšením rychlosti extrahování wav souborů o 3 %. To dává předpoklad dosažení lepších výsledků, než při užití převzorkování, a umožňuje zápisu o délce 77 minut.

39


Pokud máte mono nahrávku, jste schopni zdvojit délku záznamu na CD tak, že do každého ze stereofonních kanálů nahrajete různé zvukové stopy. To se může podařit za pomoci zvukového editoru (např. CoolEdit).

Postup pro CoolEdit96: načtěte první monofonní soubor. Použitím "Konverze typu vzorku" ho změňte na Stereo. Vyberte pravou stopu a smažte obsah pravého kanálu pomocí Delete Selection. Nyní ve volbě Mix Paste načtěte pravý kanál z druhého souboru nebo nastartujte druhou kopii CoolEditu s další stopou a použijte příkazy Copy a Paste. Při přehrávání si musíte vybrat pomocí stereováhy patřičný kanál (zvuk vám pak ovšem půjde jen z jedné reprobedny), pokud nemáte jinou možnost výběru kanálu například na zesilovači. Problémem je použití ukazatelů stop. Ty jsou zapsány do obou stop, takže jejich informace

40

Problémy

a použití pro náhodný přístup může být poněkud zavádějící. Řešení by mohlo přinést jen složité editování zvukových snímků tak, aby v obou kanálech ležely vedle sebe stejně dlouhé záznamy.

Způsob práce 80minutových CD-R Kompatibilita s rozličnými mechanikami CD-ROM i práce s nimi je velmi dobrá. Zda používat plná 80minutová CD nebo CD "přepálená" na větší kapacitu je vhodný námět na debatu. Pokud pro to neexistují nějaké opravdu závažné argumenty, není důvod tato média používat. Při dnešní ceně CD-R médií je daleko vhodnější vypálit při zálohování nebo zápisu hodnotných dat místo jednoho dvě média a nepokoušet zlomyslnou náhodu, že zapsaná data na některém přehrávači z disku nevydolujeme. První výzvou k vypalování delších CD je nalezení vhodného vypalovacího programu. Je vyzkoušeno, že neuspějete s EasyCD Pro 95 v1.2 ani s Easy CD Creator Deluxe v3.0, protože nepovolí testování zápisu souborů zabírajících více jak 650 MB. CD Creator Deluxe v3.5 a verze pozdější lze použít s ignorováním varování o délce dat. Druhou výzvou je nalezení správného hardwaru, aP už vypalovací jednotky, tak i hostitelského počítače. Vše závisí na odzkoušení a zdá se, že jak nové mechaniky, tak počítače (PC i Mac) nemají s vypalováním 80minutových médií žádné potíže.

Jak zvýšit definovanou diskovou kapacitu tzv. přepálením Kapacita CD-R je kalkulována na délku 74 minut zvukových dat a 90 vteřin digitálního ticha (byty 00). Tato tichá oblast se nazývá lead-out, neboli koncová oblast, a je zde hlavně proto, aby zabránila nějakým nenadálým stavům zejména pak při fast-forwarding – rychlém přejíždění disku (nevím, jak to česky nazvat – u pásků je to převíjení). Vypalovací program nahlašuje přesnou kapacitu disku, která však nezahrnuje onu koncovou oblast. Na této rezervované oblasti není nic zázračného. Při správném druhu nastavení a s přijetím možnosti vzniku chyb při zápisu můžete poslat data i do této vyhrazené oblasti a možná i několik bloků za. Tomu se říká anglicky overburning disku, což jsem si dovolil nahradit českým slovem přepálení, ale nechápejte to ve významu překopírování. Množství navíc uložených dat je zcela úplně závislé na médiu. Některé druhy jsou schopny pojmout více jak 78 minut, ale mění se to várku od várky. Při "přepalování" se neobejdete bez správného hardwaru a softwaru. Úspěšný zápis "velmi dlouhých" zvukových disků byl vyzkoušen například s následujícími mechanikami: Memorex/Dysan CDW-1622, Plextor PX-R412C, Teac CD-R55S nebo Yamaha 4xx/4xxx. Naopak jako nepříliš vhodné se jeví modely firem HP, Philips a Ricoh. U Panasonicu může být důležitá verze firmwaru. Z hlediska softwaru potřebujete program neodmítající zvětšení kapacity. Například Easy CD Creator vám proto, abyste nedělali chyby, zabrání zapisovat více než je normálně možné. CDRWIN bude varovat, že zápis může být nesprávný, ale přesto povolí pokračovat. Program Nero má pod Expert Features volbu nazvanou "povolení přesahu disku", kterou je delší zápis povolen. Shromážděme větší sbírku zvukových stop a začněme zapisovat. Časem vypalovačka dosáhne konce disku a zápis zhavaruje. Te_ dáme disk do přehrávače, nejlépe takového, který ukazuje úhrnný uplynulý čas celého disku. Když se hudba přeruší, zaznamenejte si čas – to je úplná kapacita disku. Téměř většina CD přehrávačů ukazuje celkový čas disku, když do něj přehrávaný disk vložíte. Tato hodnota ukazuje velikost, kterou jste se pokusili zapsat a ne to, co je skutečně zapsáno. Chcete-li zabodovat u přátel, zkuste zapsat 88 minut hudby. Množstvím dat se na tuto hodnotu nedostanete ani náhodou, ale na displeji tu 88 zobrazíte. Bez praktického zápisu na disk nejste nijak spolehlivě schopni zjistit velikost přesahu disku. Pokusy se dá zjistit, že kapacita jednoho disku z krabičky s deseti disky je většinou kapacitou i ostatních devíti disků. Jinými slovy: pokud nahrajete na jeden prázdný disk z krabičky o deseti discích například 75 minut dat, je velmi pravděpodobné, že jste schopni tuto nahrávku na zbylé disky z krabičky ještě 9krát zopakovat.

41


Zápis datového CD-ROMu se dá dělat stejným způsobem, jak u zvukového CD, ale prostor se musí spočítat tak, aby se chyba zápisu objevila při vypalování koncové oblasti. Jinak se soubory, které zdánlivě už jsou na disku, vůbec na CD nevypálí. Užitečné může být nahrávání disc-at-once, které zajistí spolehlivý zápis zavaděče. Pokud se totiž do něho nezapíše tabulka obsahu TOC, je disk naprosto k neužitku. Je poměrně pravděpodobné, že se disk podaří finalizovat i po chybě zápisu. V závislosti na disku a přehrávači můžete mít nesnáze s vystavením do blízkosti konce disku. Také CD přehrávač se může zachovat neobvykle při přechodu konce disku. Povrch disku za koncem zóny vyhrazené pro koncovou oblast může být nespolehlivý. Pokusy o zápisy delší než 90 vteřin (což je asi 15 MB dat MODE-1) za stanovenou kapacitu disku si říkáte o problémy. Pokusy s prodloužením lze dělat i na 80minutových médiích. Lze zapsat třeba 82 MB dat navíc. Různé vypalovačky mají koncovou oblast, kde až mohou zapisovat, umístěnou vždy poněkud jinak. Pro každý konkrétní případ je nutné individuální možnosti ověřit.

Zjištění nahrávky na disku pohledem U částečně nahraného disku rozeznáte nahranou oblast. Podívejte se na skloněnou plochu disku osvícenou světlem a uvidíte oblasti s rozdílnou odrazivostí. U plně nahraného disku může být nutné srovnání s úplně čistým diskem, abyste viděli rozdíl – zda se odraz na odrazové vrstvě vlivem zápisu jeví jako odlišný.

Údržba a čištění CD-R mechanik a médií a zacházení s nimi Mnoho uživatelů PC patří mezi ty, kteří svůj "stroj" neudržují a nijak se o něj nestarají. V takových PC se pak povalují chuchvalce prachu a smutnou pravdou je, že ani okolí PC čistotou obvykle zrovna nezáří. Pokud tito uživatelé navíc vlastní vypalovačku, pak jsou nezřídka překvapeni, že jim po nějaké době přestane fungovat. Právě prach je největším nepřítelem správné funkce zařízení, u kterých se nějakým způsobem pracuje s optickým snímáním signálu. Je tedy stejným nepřítelem jako u klasických analogových desek s mechanickým snímáním, stejně jako u všech dalších zařízení choulostivých na množství prachu v pracovním prostředí. K prachu se přidávají i další nepříznivě působící vlivy znečištěného životního prostředí. CD-R/RW média, se stejně jako jejich starší předchůdci, zvuková CD, čistí nejlépe měkkou utěrkou, která nepouští chloupky. Směr utírání není jako u gramofonových desek v tangenciálním směru, ale radiálně ve směru od středu k okraji. Je možno používat speciální a pro CD vyvinuté čisticí roztoky, mnohdy však jsou tyto roztoky jen předraženým isopropyl alkoholem, který můžete zakoupit téměř v každé drogerii. Média je

42

Problémy

vhodné brát za okraje roztaženými prsty celé ruky, nebo dvěma prsty za střed a okraj CD. Média by měla vždy být dobře uložena v CD krabičce nebo v caddy krabičce, aby se zabránilo jejich poškrabání. Ukládat by se měla na místech, která nejsou vystavena přímému slunečnímu záření a která nejsou příliš vlhká. Pokud se stane a podaří se vám na CD otisknout prst, nemusí to ještě nutně mít vliv na reprodukci nebo čtení dat. Paprsek laseru je totiž zaostřován až na další vrstvu disku s vypálenými pity. Na otiscích se ale uchycuje prach, který pak brání prostupu paprsku a vnáší se i do mechaniky. V mechanikách se prach usazuje na čočce laseru a na namazaných lyžinách, po kterých se laser pohybuje při čtení – od středu ke kraji CD kotouče. V důsledku optických i mechanických potíží pak vznikají náhodné i trvalé poruchy při pálení. Zahraniční zdroje jednoznačně ve spojitosti s pálicími mechanikami doporučují odnést takto postižené mechaniky do specializovaného servisu. Pro známé zlaté české ručičky by tento postup byl potupou. Pomineme-li tedy případ, kdy je mechanika ještě v záruce (zde nelze opravdu žádné domácí zásahy doporučit) a kdy uživatel je čistě humanitní typ a neumí v ruce udržet ani šroubovák, pak je nejlépe vypalovačku z vypnutého (jak jinak) PC nebo externí krabičky vyjmout a vyčistit. Po úspěšném vytažení odšroubujte šroubky držící kryt a odstraňte viditelné i neviditelné nečistoty (prach, nečistoty, chloupky, vlasy apod.) za pomoci hadříku, štětce a isopropyl alkoholu. Odstraňte i přebytečný mazací tuk z lyžin. Nezapomeňte ani na čočku, na které se kromě prachu zachycují i jemné povlaky z kouře. AP už je z cigaret nebo ze shořelého odpůrku v obvodu pro otevírání mechaniky. To druhé se mi opravdu stalo, zajímavé na tom bylo to, že i po shoření odporu se mechanika otevírala zcela normálně. Čočku čistěte opatrně, nejlépe štětcem na optiku, nebo utěrkou na optiku. Když ani to nestačí, použijte isopropyl. Jiná čistidla nepoužívejte. Jednak zanechávají po uschnutí mapy a navíc mohou čočku, která je z plastu, i rozleptat. Než mechaniku znovu uzavřete, musíte ještě znovu namazat lyžiny pro pohyb laseru. S mazáním to nepřehánějte a namažte jen ty části, které se o sebe třou, tenkou vrstvou maziva. Po smontování a opětovném vložení do PC nebo externí jednotky by vám měla mechanika opět vypalovat bez problémů.

Zničená CD a co s nimi Pokud na zničených CD máte nějaká důležitá data, existují společnosti, které se obnovou dat ze zničených nosičů zabývají. Pohříchu musím však napsat, že o žádné domácí české firmě, která by se obnovou dat z CD (CD-R, CD-RW) zabývala, nevím. V zahraničí takové firmy existují a najdete je například na Internetu. Dobývají data ze zlámaných, teplem nebo žárem pokroucených a jinak poničených CD. U nás se v takovém případě asi musíte smířit se ztrátou a postarat se nejlépe o ekologickou likvidaci CD. Materiály, ze kterých jsou CD vyrobeny, jsou recyklovatelné a z jedné tuny odpadních CD-R se dá získat 984 kg polykarbonátu, 113 g barviva, 1,316 kg zlata (pokud je pro odrazivou vrstvu použito) a 15 kg nátěrové a potiskové hmoty. Smutné je, že hledat v našich krajích specialisty na podobné recyklace je náročnější, než nepodařené CD prostě odhodit do koše, jehož obsah prostě vyletí komínem nejbližší spalovny odpadů.

Lze nahrát audio na CD-R? Ano, je to možné. Dokonce CD-R bylo používáno pro nahrávání v audio studiích pro vytvoření "referenčních disků" při nahrávání umělců – to odstartovalo nástup technologie CD-R. Přibližně 25 % až 30 % současné produkce CD-R je použito pro audio. První CD-R vypalovačky uměly pouze formát audia a teprve jejich modifikací bylo umožněno nahrávat data nebo CD-ROM formát. Od té doby udělali vývojáři hardware a software velmi velký pokrok, takže dnes můžeme zachytávat audio nebo video a vypálit je na CD-R.

CD-R jako předloha pro master disk Při vytváření CD-R jako vzoru pro master disk je tradičně preferováno vytváření Disk at Once (DAO), protože software pro tvorbu master disku neví, jak korektně interpretovat ostatní režimy používané novější generací CD vypalovaček. V současné době však byl software mnohdy upgradován a software pro tvorbu master CD dokáže pracovat i s multisession režimy CD-R. Tím jsou otevřeny dveře pro tvorbu Track at Once

43


(TAO) nebo multisession CD-R jako vzoru pro master CD. V těchto případech je však vždy nezbytné provést test, zda vše proběhne bez problémů.

Verifikace disku po nahrání Periodická kontrola nahrávek pomáhá udržovat přiměřenou míru kvality. Pokud nikdy nekontrolujete vypálená data, objeví se dříve, či později problémy. CD-R média nemohou být absolutně bezvadná. Na každém disku jsou nějaké chyby. Při standardním procesu čtení se chyby opravují pomocí hardwarového dekodéru, který má v sobě zabudován opravný algoritmus. Chyby jsou opravovány také procesem opravy chyb třetí úrovně, který opravuje chyby v datovém toku z CD-ROM/CD-R pomocí software. Měli byste kontrolovat data a naučit se používat nástroje a pomůcky pro analýzu kvality vypalování, abyste dokázali specifikovat chyby, které se vyskytují na vašem médiu. Na kontrolu můžete použít profesionální softwarový nástroj ECI Disc Inspector Professional, který zahrnuje pomůcky pro porovnání dat, obnovení ztracené session a zobrazení TOC a mnoho dalšího.

CD-R lze přečíst ve vypalovačce a nelze přečíst v mechanice CD-ROM Obvykle se jedná o skutečnost, že CD není "ukončeno" pomocí nahrávacího software, což ho činí nečitelným ve standardních CD-ROM mechanikách. Ukončení je poslední část při procesu vypalování multisession disků, při kterém se zapíše souhrnná tabulka obsahu disku do lead-in oblasti disku, čímž se disk stane kompatibilní se standardem ISO 9660, který je obvykle vyžadován při čtení. Dříve než se ale pustíte do složitých rozborů a hledání příčin, pokuste se přečíst CD-R v jiné mechanice, ani příliš rychlé, ani příliš pomalé – ideálně 8x. Často totiž může jít o problém, který vznikl použitím určitého média na určité vypalovačce a konkrétní mechanice CD-ROM. Možná bude stačit používat jiná média, nebo vyměnit CD-ROM mechaniku. Některé firmy (např. Hewlett-Packard) uvádějí na svých internetových stránkách doporučené druhy médií pro svoje vypalovačky.

Jak přeskočit datové stopy na zvukovému CD přehrávači Pro příznak datových stop se používají subkódová návěští: Data

Typ

Příznak ANO Stopa obsahuje data

Příznak NE Stopa obsahuje zvuk

Digital Copy Permitted

Povoleno

Zakázáno 1)

4kanálové audio

ANO

NE 2)

Pre-Emphasis

ANO

NE

1)

Používáno při SCMS.

2)

Standard Red Book definuje čtyřkanálový zvuk, ale používá ho velmi málo nahrávek.

3)

Nahrávání zvukových CD s použitím Pre-Emphase pro zdůraznění vysokých tónů.

3)

Extrakce digitálního audia Kopírování digitálního audia z CD vyžaduje CD-ROM nebo CD-R mechaniku, která podporuje extrakci digitálního audia (DAE – Digital Audio Extraction). Všechny CD-R a CD-RW mechaniky podporují DAE. Naproti tomu mnoho CD-ROM mechanik DAE nepodporuje nebo ho podporuje špatně s jistými omezeními. Některé vysokorychlostní CD-ROM mechaniky mohou extrahovat audio pouze svojí nejvyšší přenosovou rychlostí nebo rychlostí velmi blízkou nejvyšší přenosové rychlosti. Nekvalitní audio extrakce se dá velmi

44

Problémy

snadno poznat. Při poslechu uslyšíte praskání, šumění anebo syčení, případně pouze nápadně zvýrazněné sykavky. Společnou příčinou je obvykle příliš vysoká rychlost extrahování audia a není udržena synchronizace audio dat, která jsou nahrávána na pevný disk nebo CD-R. Audio vzorky jsou vynechány, opakovány, což vyvolává chyby, které lidské ucho vnímá právě jako praskání, šumění a syčení. Pro řešení tohoto problému je nutné zpomalit DAE. Některé mechaniky musí číst velmi pomalu, aby dosáhly čisté extrakce audia, časté převzorkování pro audio synchronizaci a korekci chvění. V některých případech může být čtení pomalejší než zápis na CD-R. Potom budete muset audio stopy kopírovat na CD-R z pevného disku. Tzn. extrahovat audio stopy ze zdrojového CD na pevný disk a poté je z pevného disku vypálit na nově vytvářený disk.

Omezení počtu stop a souborů na CD-R Na disk můžete vypálit 99 stop, protože počet je uložen v dvouciferném desítkovém čísle se začátkem 01 (v kódu BCD – Binary Codded Decimal, pokud vás to zajímá) a není možné ho zvětšit. Maximální počet souborů je závislý na druhu použitého systému souborů. U ISO-9660 jich můžete mít teoreticky kolik chcete. Prakticky budou DOS a Windows zacházet s CD-R jako se systémem FAT16, který je limitován 65000 soubory (pokud chcete udržet kompatibilitu) a také adresáři, které mají omezený počet vnořených úrovní.

Vytvoření disku pracujícího pod PC i Mac Je-li disk plný dat jakými jsou JPEG obrázky, můžeme provést jejich zápis například v ISO-9660. Zápis se dá provést bez čísla rozlišujícího názvy souborů (např. "~1") na konci jména. Chcete-li co nejpružnější formát například s oddělenými provedeními pro Mac a PC, budete chtít vystavět "hybridní" CD na kterém budou dvě sady souborů. Pro tuto záležitost je velmi doporučovaný program Toast pro Mac od Adaptecu.

Přístup k rozdílným sekcím na multisession CD MS-DOS vám většinou ukáže první sekci dat, pod Windows se většinou objeví poslední sekce dat a Session Selector od Adaptecu a MultiMounter od Aheadu vám dají na výběr, co chcete vidět. Některé vypalovací softwary (např. Adaptec Easy-CD Writer) zapisují kompletní tabulku obsahu do každé sekce, některé i se zpětnými odkazy na soubory z předcházející sekce, což je forma přírůstkového zálohování. Bude to pracovat na discích s ISO-9660, ale nebude pracovat s HFS (Mac). Celá záležitost je ale méně bolavá, než se zdá, protože správně konfigurovaný Macintosh vám povolí nainstalovat všechny sekce jako samostatné svazky. Adaptec Easy-CD Pro umožňuje kombinovat obsahy několika předcházejících sekcí vytvořením nové sekce. Použijte volbu RCD s Load Contents k načtení informací o souboru/adresáři z více než jedné sekce a pak zapište a uzavřete novou sekci s touto adresářovou strukturou. Občas je to závislé na instalovaném typu SCSI nebo mechaniky CD-ROM.

Co je to hybridní disk Hybridním diskem v tomto případě myslíme disk, který obsahuje dva odlišné systémy souborů, a to ISO 9660 a HFS. Takový disk může být vložen do počítače Macintosh, stejně jako do počítače kompatibilního s IBM-PC nebo jiného, který dokáže podporovat souborovou strukturu ISO 9660. Existují programy, které jsou schopny podobné hybridní disky vytvořit. Existuje i univerzální diskový formát UDF, který je možno přečíst jak na klasickém PC, tak na Macintoshi. Hybridem nejhybridovatějším pak je disk, který je možno přečíst pod DOS/Windows, UNIXem i na Macintoshi. V tomto okamžiku kombinujeme zápis v ISO 9660 (úroveň 1), Rock Ridge Extension a HFS. Dá se říci, že většina programů pro Macintoshe umí vytvářet hybridní CD, z toho důvodu, že Apple Macintosh se vždy snažil zachovat přenositelnost dat z PC na Macintosh. A také formátovací programy Macintoshů

45


rozeznají stejně dobře formát HFS jako formát PC. Pod platformou Windows lze vytvářet hybridní CD například programem HyCD od Creative Digital Research.

Co se děje při dokončení disku Disk na který je možno přidávat data, je "otevřený". Všechna data jsou zapsána do současné sekce (session). Když zápis dokončíte, sekci uzavřete. Chcete-li vytvořit multisekční (multisession) disk, ve stejném čase otevřete novou sekci. Jestliže to neuděláte, později už žádnou sekci neotevřete a nemůžete na CD-R přidávat další data. Takový disk je považován za uzavřený. Postup změny sekce z otevřené na uzavřenou se nazývá finalizace, fixace, dokončení nebo jednoduše uzavření sekce. Když jste uzavřeli poslední sekci, finalizovali, fixovali nebo uzavřeli jste disk. Jednosekční disk má tři základní oblasti: zaváděcí, ve které je tabulka obsahu Table of Contents (TOC); programová oblast s datovými nebo zvukovými stopami a koncovou oblast, ve které není nic významného. "Otevřený" disk nemá zapsánu zaváděcí nebo koncovou oblast. Zapisujete-li data na disk a zanecháváte sekci otevřenou, je TOC (která říká CD přehrávači nebo CD-ROM mechanice, kde jsou stopy) zapsána do samostatné oblasti nazývané Program Memory Area (PMA). Jedině CD vypalovačky jsou schopny používat data zapsaná v PMA, a proto číst data neuzavřeného disku. CD přehrávače nenajdou žádné zvukové stopy a mechaniky CD-ROM nevidí žádné datové stopy. Když je sekce ukončena, je TOC přepsána do zaváděcí oblasti, což umožní dalším zařízením rozpoznat disk.

▼

Zkuste si: Zapište zvukovou stopu na čisté CD a nechejte sekci otevřenou. Vložte disk do přehrávače. Některé přehrávače zapřou existenci disku, jiné roztočí disk do neuvěřitelných obrátek a nezastaví vřeteno, i když disk vysunete a další budou provádět náhodná vystavení. TOC je důležitá!

Uzavřete-li průběžnou sekci a otevřete novou, zavaděč uzavřené sekce obsahuje vazbu na další zavaděč. CD přehrávač ve vašem voze nebo ve zvukové aparatuře nezná možnost návaznosti ze zavaděče, takže vidí pouze stopy v první sekci. Jakkoliv prehistorická CD-ROM mechanika pozná multisekční disk a je schopna oznámit první sekci, poslední sekci nebo jakoukoliv mezi tím, zaleží jen na tom, co tomu řekne operační systém a jak s tím bude umět pracovat. Některé mechaniky CD-ROM, zvláště některé modely NEC, jsou na otevřené sekce alergické a při pokusu číst zavaděč ještě otevřené sekce dělají psí kusy. Sledují řetěz spojení v zavaděčích každé stopy, ale když se dostanou na poslední, nemohou najít platnou TOC a chovají se jak pomatené. Ačkoliv tyto mechaniky podporují multisession, k úspěšnému přečtení disku vyžadují uzavření poslední sekce. Při použití nahrávání disk-at-once je zavaděč zapsán na samém počátku vypalování, protože obsah TOC je znám dopředu. U většiny vypalovaček však nemáme možnost dát najevo, že budeme v budoucnu chtít přidávat další sekce, takže vytvoření multisekčního disku není při DAO obecně možné. Funkce automatického oznámení vloženého disku u Windows 95/98 nebo NT "odhalí" CD-R, jakmile je zapsáno TOC. Při vypalování tak obyčejně dojde k chybě. Z toho důvodu většina vypalovacích programů sama automatické oznámení zakáže. Při módu track-at-once vzniká chyba během dokončovacího procesu, při disc-at-once dochází k chybě už před zahájením vlastního vypalování. V obou případech však prochází test, protože při něm se TOC nezapisuje. Disky vytvořené metodou packet-writting se řídí stejnými pravidly u otevřených i uzavřených sekcí, což je důvodem pro finalizaci před tím, než mohou být čteny v mechanice CD-ROM.

▼

46

Poznámka: Zavaděč na CD-R obsahuje také přednahranou TOC, která specifikuje fyzické parametry nahrávací vrstvy, kterými jsou například požadovaný vypalovací výkon laseru a informace o disku, jako množství možných zapsaných bloků. Nicméně tím si obyčejně nemusíte zatěžovat hlavu.


Obrázky, video a DVD Jak dostat na CD-ROM fotografie Především je musíte dostat do počítače. K tomu se dají využít tři cesty. První je skenování tištěných a klasickou cestou získaných fotografií, druhou je digitalizace videosignálu k získání obrázků z videa a televize, a třetí je použití digitálních fotoaparátů a filmových kamer pro přímý přenos v číslicovém tvaru. Pro první cestu existuje mnoho druhů a typů skenerů od rozmanitých výrobců a čtenáře odkazuji na knihu vydavatelství UNIS Publishing, Skenování, úprava obrázků a tisk. Pro digitalizaci videosignálu existuje opět mnoho typů hardwarových karet, které dokáží převádět videosignál na statické snímky nebo ho zachytávat v dynamickém režimu. K tomuto účelu existují i nepříliš drahé televizní video karty, což je v podstatě klasická videokarta s rozšířením o televizní tuner. Za všechny jmenujme alespoň výrobce ATI, Creative a Matrox. Spolu s tímto hardwarem je dodáván i jednoduchý software, který umožňuje nahrávání avi a mpeg videosouborů a snímání statických obrázků ukládaných většinou ve tvaru jpg. Nejlepší výsledky jsme asi schopni dostat třetí cestou, z digitálních fotoaparátů a kamer. Digitální fotoaparáty srovnatelné s přístroji pro 35 mm film dávají dnes už velmi dobré výsledky jak na obrazovce monitoru počítače, tak tištěné dnes už také nepříliš drahými barevnými tiskárnami s fotografickou kvalitou tisku. Když už jednou máte fotografie na svém pevném disku, rádi byste se jich také dotkli. Není to ono, chlubit se známým snímky z dovolené pouze doma u obrazovky monitoru a tahat se na návštěvy s notebookem, pokud ho vůbec máte, také není nejšPastnější řešení. Navíc můžete se snímky v počítači dělat úplné zázraky, které byste klasickou cestou bu_ nedokázali udělat nebo by vás to stálo obrovské množství času a peněz na patřičné technické vybavení. Softwarově jste schopni

Pro digitalizaci videosignálu je nutné použít speciální karty.

47


korigovat přeexpozice a podexpozice snímků, odstraňovat efekt červených očí z fotografií pořizovaných s bleskem, dělat výřezy, koláže a jiné grafické speciality. Základní software pro úpravu fotografií je už většinou přibalen k fotoaparátu nebo skeneru. Za sníženou cenu se tak můžete dostat i k profesionálním programům firmy Adobe nebo Corel, případně k uživatelsky velmi přívětivým programům firmy MetaCreation. Snímky uložené v oblíbených formátech JPG nebo TIFF si bez problémů můžeme uložit a zapsat standardním postupem na CD-R. Existuje také mnoho programů, ve kterých si můžeme uložit fotografie jako do skutečného alba. Aplikace mohou být dodávány přímo s přístroji a dodávají je renomovaní výrobci fotoaparátů jako například Kodak, Olympus, Minolta a další, existují však také alba od Microsoftu, Adaptecu a mnoha dalších vývojářů fotografického softwaru. Chcete-li si vytvořit PhotoCD, které je možno zobrazovat v přehrávači PhotoCD, čtěte dále. Zde bych se rád zastavil. Přehrávač PhotoCD neboli PhotoCD player je autonomní jednoúčelové zařízení, pomocí kterého lze zobrazovat, podle konstrukce přístroje, bu_ na vlastním displeji nebo na televizi, snímky uložené na PhotoCD. Píšu tyto řádky z toho důvodu, že sám jsem toto zařízení nikdy neměl v ruce a ani si nejsem vědom, že by bylo někdy u nás masově prodáváno. Proto předpokládám, že rozšíření PhotoCD playerů je u nás dosti mizivé. Službu vytvoření PhotoCD na zařízeních dodaných firmou Kodak u nás poskytují firmy CD-FOTO Bler a Thalia Picta.

Vytvoření PhotoCD Jak už jsem vlastně naznačil, je vytváření fotografických CD patentem firmy Kodak. Programy jako Adaptec Easy CD Creator umožňují vytvoření CD-R s obrazovými soubory PhotoCD. Tyto soubory můžete zobrazit pomocí Mac nebo PC programů, které rozumí PhotoCD souborovému formátu, ale nemůžete si tento disk prohlížet na přehrávači PhotoCD. Až do prosince 1997 prodával Kodak svoje programy Build-It a Arrange-It (stály kolem 450 dolarů!), které vytvářely "opravdová" PhotoCD. Po zmíněném datu Kodak tyto programy stáhl z prodeje, takže může být obtížné je sehnat.

48


Na http://shiresoft.com najdete podrobné informace, jak vytvořit "opravdová" PhotoCD se softwarem od Kodaku. Program Build-It sice pracuje jen se zapisovacími jednotkami Kodak CD, ale překladače, které najdete na tomto webu, jsou schopny pracovat i s programy GEAR nebo CDRWIN. Existují také prográmky, které konvertují obrázky do PCD formátu; ty ale podporují jen základní rozlišení bez komprese. U vyššího rozlišení je použita komprese jejíž algoritmus je opět patentem Kodaku.

Nastavení fotografického alba na CD-R K řešení daného problému existují programy nebo můžete použít oblíbený český postup "udělej si sám". Jako část Adptec Easy CD Creator Deluxe Edition je dodáván program Photo Relay, který umožňuje organizovat digitální fotografie a videa, vytvářet prezentace (slide show), alba pro web a obrazové pohlednice. Tyto se pak uloží na CD a jsou sdíleny s ostatními. Adresát přitom nepotřebuje žádný speciální a patentovaný prohlížeč. "Thumb‘s Plus" od Cerious pomáhá organizovat obrázky a vytvářet prezentace. Podobný program je "Lightning" firmy Firehand, který může navíc tvořit z obrázků šetřiče obrazovky. Velmi oblíbený je CDView Pro. Cesta udělej si sám může být následující. Vytvořte si HTML stránku s obrázky. Třeba za pomoci FrontPage od Microsoftu si navrhněte stránku s miniaturami. Stránku si navrhněte tak, že po klepnutí na miniaturu se otevře celý obrázek. Tuto HTML stránku a všechny s ní svázané obrázky uložte na CD-R a obrázky si potom prohlížejte internetovým prohlížečem. Když použijete program "Mkhybrid", vytvoříte disk s dlouhými názvy souborů a správnými souborovými typy pro standardy Rock Ridge, Joliet nebo MacOS.

Video na CD První věcí, kterou potřebujete je zachytávací karta, která převede analogový videosignál na digitální. Karta převede analogový signál videa na digitální nuly a jedničky, které je možné uložit na pevný disk vašeho počítače. Pokud máte kameru NetCam, tak ji můžete pro tento účel použít také. Mnoho karet dovede převést video do digitální podoby, ale ne v TV kvalitě, protože při převodu dat je nutné zajistit velký tok dat. V podstatě jde o to, že pokud karta nebo počítač nestačí zpracovávat přicházející signál, tak dojde k vypuštění některých snímků, čímž se samozřejmě zhoršuje kvalita výsledného digitalizovaného filmu. Po digitalizování signálu uložíte data jako AVI nebo MPEG soubor. Poté je můžete vypálit jako jakékoliv jiné soubory na CD-R.

Jak nejlépe uložit video na CD-R Častá otázka u vypalování video CD zní, jak se dá převést videosignál na CD-R. Na platformě PC/Windows potřebujete některou ze zachytávacích grafických karet. Jako příklad může sloužit pro tento účel vhodná a přitom nepříliš drahá karta ATI All-in-Wonder. Má vlastní televizní tuner a také video vstup. Zachytíte videosignál jako AVI soubor, ten můžete upravit v Asymetric Digital Video Producer a výsledek převedete třeba Xing MPEG Encoderem 2.0 na MPEG. Na jednohodinové video nepotřebujete kompresi MPEG-II, stačí MPEG-I. Je také třeba poznamenat, že záznam v MPEG-I je sice velmi slušný, ale není ve video (nebo vysílací) kvalitě. Komprese MPEG-II je používána na discích DVD a je ve "vysílací" vynikající kvalitě, ale vyžaduje velmi výkonné kódování a hardwarové dekódování.

49


K zachytávání videa také můžete použít kartu Matrox s přídavnou kartou Rainbow Runner. Toto spojení, stejně jako u předchozího příkladu, umožňuje zachycovat AV signál v PAL nebo NTSC systému při 25, respektive 30 snímcích za vteřinu. Ukládat můžete na pevný disk ve formě AVI (MJPEG).

▼

Poznámka: Pod systémem Windows je možno zachytit do AVI souboru maximálně 2 GB dat. Překročíte-li tuto délku, není tento soubor možno přehrát.

Komprese AVI souboru do MPEG-I za pomoci Xing MPEG je velmi závislá na rychlosti procesoru. Pro kódovací a kompresní program Xing je velmi vhodné používat procesory s MMX rozšířením a s co nejvyšší taktovací frekvencí. (Například převod 2 GB AVI souboru do MPEG-I může zabrat na P133 až 18 hodin, zatímco na P200MMX "jen" 5 až 6 hodin.) Pro vytvoření Video CD by měly být dodrženy tyto ideální hodnoty:

• přenos bitů video = 1 152 000 bitů za vteřinu • přenos bitů audio = 224 000 bitů za vteřinu • velikost obrazu = 352 x 240 (NTSC) nebo 352 x 288 (PAL) • obrazová frekvence = 29,97 snímků za vteřinu (NTSC) nebo 25 snímků za vteřinu (PAL)

Čtení CD-R disků na DVD mechanikách Mechaniky DVD jsou stavěny tak, aby četly DVD disky; média CD-R a CD-RW mohou sice číst, ale tato možnost není zaručena. Je to dáno tím, že média CD-R jsou stavěna pro použití infračerveného laseru s vlnovou délkou 780 nm. Pro disky DVD se používá laseru s viditelným červeným světlem vlnové délky 650 nm. Toto světlo není organickým barvivem CD-R disků dostatečně odráženo. Proto někteří výrobci v mechanikách DVD používají dva lasery. Jeden pro čtení DVD a druhý pro CD-R. Při výběru mechaniky se dívejte na to, co podporuje. Pokud už na krabici nenajdete, že je něco podporováno, předpokládejte, že není. Pokud krabice nese logo MultiRead, dá se předpokládat, že touto mechanikou přečtete všechny existující CD formáty včetně CD-ROM, CD-DA, CD-R a CD-RW. Je vyzkoušeno, že některé mechaniky čtou CD-R média, i když o této vlastnosti na krabici ani v manuálu nenajdete ani slovo. Není proto od věci si při nákupu nechat mechaniku předvést a mít s sebou patřičná média, na kterých si čtení vyzkoušíte. I když v současné době už existují mechaniky pro zápis DVD, není zatím pro normální uživatele příliš ekonomické si je pořizovat. Vypalovačky pro DVD-RAM také zatím nejsou v mnoha případech kompatibilní se současnými DVD přehrávači.

Možnost použití disků CD-i na PC Pokud nemáte přídavnou kartu pro CD-i, tak disky CD-i na PC nepřehrajete. I když máte CD přehrávač kompatibilní s CD-i standardem (Green Book), je v cestě ještě stále mnoho překážek. Použitý systém souborů není ISO-9660, CD-i přehrávače jsou stavěny pro procesory 680x0 a mají speciální hardware pro obraz i zvuk. Záleží ovšem také na druhu disku a na tom, co se myslí slovem "používat". Disky PhotoCD a VideoCD jsou disky CD-ROM/XA "můstkového formátu", které je možno přehrávat na přehrávačích CD-i, stejně jako na jednoúčelových přehrávačích a počítačích. Tyto využívají systém souborů ISO-9660 a mohou být čteny obvykle dostupným softwarem PhotoCD a přehrávači MPEG-1. Disky DigitalVideo od Philipsu, vyrobené před červnem 1994 jsou v CD-i formátu, a ne ve VideoCD formátu. Jestliže vaše mechanika CD-ROM podporuje čtení prvotního 2352bytového sektoru, je možné z disku vydolovat stopy ve formátu Green Book a extrahovat zvuková nebo obrazová MPEG data. Tato data umí přímo přehrávat program VCD PowerPlayer od CyberLinku.

50


Audio a problémy kolem zvuku Z dat na pevném disku si můžete vytvořit vlastní nové audio CD z čehokoliv, co máte uloženo ve zvukových souborech WAV nebo AIFF. Na CD rekordéru určeném pouze pro zvuková CD, který doplňuje vaši domácí stereofonní zvukovou aparaturu namísto počítače, můžete nahrávat přímo z CD, klasické audio kazety, kazety DAT, MiniDiscu atd. Záleží na tom, jaká zařízení vlastníte a jste schopni spojit dohromady. Vámi vytvořený CD-ROM můžete přehrávat v normální CD-ROM mechanice a vypálené zvukové CD bude možno přehrávat na domácím a mobilním (v autě i na CD-walkmanu) přehrávači.

Kopírování všech nebo jen vybraných stop u zvukového CD Pro přímé kopírování z CD na CD musí zdrojová mechanika podporovat extrakci digitálního zvuku, což je poměrně řídký jev u starších mechanik. Kopírovací programy jako CD Copier od Adaptecu budou kopírovat CD stopu po stopě a CDRWIN Jeffa Arnoldse vytvoří disk při nahrávce disc-at-once. Některé programy pouze zkopírují CD na pevný disk a z něho na CD-R, jiné umožňují – pokud je zdrojová mechanika typu SCSI – zápis přímo z CD na CD. Stejně jako u datových CD musí být možno číst data rychleji než zapisovat. Nepokoušejte se, pokud máte zdrojovou jednotku jednorychlostní (ale to je dnes už vzácná relikvie), o přímý zápis CD na CD. Pokud se zajímáte jen o extrakci digitálního zvuku, ani nepotřebujete jednotku CD-R, stačí CD-ROM mechanika, která podporuje DA extrakci a nějaký software. Rozdílné mechaniky mohou extrahovat digitální zvuk při odlišných rychlostech. Třeba Plextor 6Plex je schopen extrahovat zvuk šestinásobnou rychlostí, zatímco NEC 6Xi pouze rychlostí 1x. Některé CD-ROM a CD-R mechaniky mají potíže při extrakci digitálního zvuku při velkých rychlostech. Pokud se při reprodukci vyskytnou nějaké třesky nebo cvakání, zkuste snížit rychlost. Do nesnází se můžete dostat i při extrakci rychlejší než zvládne zapisovat váš pevný disk. Pomoc by mohla přinést defragmentace disku (např. Norton speed disk) nebo ve Windows nastavení VCACHE. VCACHE se dá nastavit následovně:

-

textovým editorem otevřete soubor system.ini (většinou se nachází ve složce C:\Windows\system.ini); najděte větev označenou [vcache]; za řádek s [vcache] vložte řádky: MinFileCache=512 MaxFileCache=4096

-

uložte změny v souboru a restartujte počítač. Tyto změny odstraňují praskání při použití Easy CD Creatoru a také problémy s podtečením vyrovnávací paměti u některých verzí CDRWIN. Pomáhá to ve Windows 95 a není to nutný zásah ve Windows NT. Je potřeba poznamenat, že ačkoli digitálně extrahovaný zvuk je přesnou kopií dat na CD, je to natolik přesná kopie, nakolik ji CD přehrávač pochopí. Rozdílné mechaniky nebo odlišné postupy na stejné mechanice dávají jemně odlišná data ze stejného disku. Rozdíly jsou nicméně neslyšitelné. Kvalita výstupu ze zvukového CD-R závisí hlavně na tom, jak si CD přehrávač poradí s použitým vypáleným médiem. Některé mechaniky mají potíže začít přesně na začátku zvukové stopy. Extrakce začíná o několik bloků dříve, než by měla, a končí o několik bloků později. V takovém případě nemusí taková stopa znít správně a extrakční program zahlásí na konci poslední stopy chybu.

51


Extrakce titulu disku a stop ze zvukového CD Typické zvukové CD dle Red Book tyto informace neobsahuje. Softwarovým CD přehrávačům (Adaptec, Microsoft) musíte tyto informace nejdříve zapsat a jsou uloženy v databázi na pevném disku. Disky jsou pak rozpoznávány dle výpočtu šifry založené na offsetu stopy a jiných polích. Některé novější formáty jako CD Extra tyto informace poskytují nebo dokonce vyžadují. Některé nové CD přehrávače mají reklamu, že jsou CD-Text Ready. Tyto přehrávače využívají data vložená do subkódových kanálů P až W k zobrazování titulu disku a titulů jednotlivých stop.

Easy CD-DA Extractor Na kódování zvukových dat na CD není absolutně nic zvláštního. Jediný rozdíl mezi "surovým" WAV souborem ve 44,1 kHz 16bitovém stereu a zvukovým CD je uspořádání bytů. Konverze Zobrazení titulů a skladeb na CD v programu WinOnCD souborů WAV a AIFF do speciálního formátu pro CD není nutná, pokud nechcete využít nějaké patentované kódování (například MP3 kompresi). Podobně nemusíte dělat nic zvláštního při přebírání zvuku ze zvukového CD. To je přesně v tom formátu, kde by nemělo být nic nesrozumitelného. Před vypalováním jen převe_te zvuk do správného formátu, kterým je nestlačené 16bitové stereo se vzorkováním 44,1 kHz a vypalovací software udělá zbytek práce. Všechny opravy chyb a indexování stop proběhnou na dolní úrovni. Někteří lidé bývají zmateni programy jako Průzkumník ve Windows, který ukazuje soubory typu CDA. Je to jen pohodlný způsob odkazu na zvukové stopy. Nemůžete metodou táhni a pusP vytvořit zvukové CD stopy bez toho, že byste použili software, který rozumí tomu, co hodláte udělat. Takovými programy jsou CD vypalovací programy nebo program AudioFS od Plextoru.

Proč vypalovačky vkládají na začátek zvukových stop byty 00 Tento úkaz důvěrně znají uživatelé, kteří se snaží dobývat z CD-R digitální zvuk. Výsledek kopírování zvukového CD je velmi často přesnou kopií originálních zvukových dat s malým rozdílem – se stovkami nulových bytů vložených na začátek a s odpovídajícím množstvím chybějících bytů na konci. Protože tato záležitost představuje třeba 1/100 vteřiny ticha na začátku disku, není v podstatě zaregistrovatelná. Skutečné množství vložených bytů může být disk od disku velmi nepatrně odlišné a existující vypalovačky většinou vkládají stále stejné množství. Obvykle je to méně než jeden sektor (2352 bytů).

52


Podle zprávy techniků z Yamahy je příčinou tohoto problému nedostatečná synchronizace mezi zvukovými daty a subkódovými kanály, což je velmi podobné problému chvění – jitter. Stejný problém toku dat, který způsobuje těžkosti s hledáním začátku bloku při čtení dělá problémy i při synchronizaci zápisu dat a rozpoznávacích informací. Podle techniků není možno zásahem do firmwaru nebo do elektroniky vypalovačky tuto situaci řešit. Při pořizování kopií kopií se dá předpokládat, že se mezera zvětší, ale i v několikáté generaci kopií je zcela zanedbatelná.

Jak potlačit syčení a praskot na zvukovém CD V tomto oddíle probereme výskyt neočekávaných šumů ve zvuku z digitálních zdrojů. Jednoduchým a velice důležitým pravidlem o odstraňování šumů je zjištění zdroje šumu. Přehrejte .wav soubory z pevného disku (pokud kopírujete přímo CD-to-CD, extrahujte stopu a poslechněte si ji). Pokud uslyšíte šum, nepracuje digitální zvuková extrakce zcela dobře. Musíte provádět extrakci bu_ pomaleji, nebo z jiného zařízení, najděte si lépe pracující program, nebo možná jen odstraňte špínu a prach ze zdrojového CD. Jestliže problémový zvuk zdvojuje nebo vynechává vzorky, je problém ve chvění – jitter. Mazaným trikem pro porovnání dvou .wav souborů je užití funkce "Mix Paste" v programu "Cool Edit". Dvakrát se extrahuje jedna zvuková stopa a v Mix Paste se položí přes sebe s tím, že jedna ze stop je vzata inverzně. V místech shody dojde k vzájemnému odečtení, v místech, kde se liší, vzniknou špičky. Tím můžeme zjistit, zda problémy jsou jen v jednom kanále nebo se opakují v pravidelných intervalech. Abyste nedostali zkreslené výsledky, musíte zajistit, že oba soubory budou začínat na stejném místě. Pokud mechanika CD-ROM nezačíná extrahovat vždy na začátku bloku, musíte soubory vyrovnat.

Dále je užitečné si zjistit rozdíly při extrakci z rozdílných zdrojů a také extrakci originálu a právě vypálené kopie originálu. Pro porovnání souborů můžete také použít dosovský příkaz: FC /B File1.wav File2.wav. Některé CD-ROM mechaniky mohou vnášet několika vteřinové cvakání do začátku extrakce první stopy. Zdá se, že by to mohlo být spojeno s náběhem rychlosti otáčení disku. Zkuste začít s extrakcí, zrušte a ihned znovu restartujte celý proces. Ve zbytku oddílu si probereme, co dělat, když extrahované audio zní pěkně na disku a jsou problémy s přehráváním CD-R.

53


Využíváte-li nahrávání track-at-once, můžete dostávat krátké cvaknutí nebo tichá škytnutí na začátku každé stopy. Škytnutí jsou neodstranitelná, ale cvakání byste se mohli zbavit použitím jiného softwaru. Využíváte-li nahrávání disc-at-once a pořád máte na začátku každé stopy cvakání, pak zřejmě vypalovací software zapisuje ke zvukovým souborům hlavičky. Můžete bu_ použít chytřejší program, nebo odstranit hlavičky ručně. Pokud dostáváte cvaknutí uprostřed stop, stává se to zřejmě při vytahování dat z disku nebo při jejich zápisu. Pokud wav (nebo aiff na Macintoshi) soubor hraje bez cvakání, pak váš CD rekordér může chybovat během procesu zapisování. Například lidé, kteří používají mechaniku HP4020i, zjistili, že šum omezí zredukováním míry přenosu DMA na 2 MB/s. U Yamahy byl zase praskot podobný praskotu klasické vinylové LP desky způsoben špatným seřízením laseru. Cvakání na konci stopy může být způsobeno softwarem pro vytvoření wav souboru, který vepsal nějaké informace na úplný konec. Ty sice mohou být zcela právoplatné, ale některým vypalovacím programem mohou být chybně obslouženy. Pro odstranění takových dat je možno použít například CoolEdit. Hlavičky a patičky souborů wav odstraňuje také program Waveclip a bu_ natahuje poslední blok nebo odstraňuje z konce wav souboru ticho tak, aby výsledkem byl násobek 2352 bytů. Jste-li nuceni použít zápis track-at-once, zapisujte vše v jedné sekci. CD přehrávače pro PC by měly stopy v další sekci vidět, ale CD přehrávač ve zvukové aparatuře je vidět nebude. Příbuzný problém může vzniknout, když použijete "shuffle play" pro náhodné přehrávání stop z CD-R. Začne-li zvuk na stopě N okamžitě, některé CD přehrávače budou klouzat z konce stopy N-1 na start stopy N, zahrají krátký útržek stopy N a skočí někam jinam. Tomu se dá vyhnout vložením mezery na začátek takové stopy.

Jitter a jitter korekce Čeští autoři, kteří píší o CD, se vyhýbají českému překladu slova jitter. Dovolím si tímto oponovat tvrzení, že to je v dané souvislosti v podstatě nepřeložitelné. Já naopak tvrdím, že slova chvění, případně vibrace nebo neklid přesně vyjadřují podstatu problému, a že působením dále zmíněných vlivů vznikají ve zvukovém vjemu situace, při kterých se zvuk chvěje nebo vibruje. U zvukového CD rozeznáváme dva druhy rušivých "chvění". To, co se obyčejně označuje jako "chvění", se vztahuje k chybě časové základny při zpětné konverzi digitálního signálu na analogový. Další forma "chvění" je zmiňována v souvislosti se získáváním digitálního zvuku z kompaktních disků. Tento druh "chvění" zapříčiňuje, že přenášené zvukové vzorky jsou zdvojeny nebo úplně vynechány, což se projevuje jako praskání nahrávky. Korekce chvění je proces kompenzace chvění a obnovení původně míněné formy. Problém se objevuje proto, že původní specifikace zvukového CD dle Philipsu nevyžaduje přesnou adresaci bloků. Zatímco je vstupní vyrovnávací paměP FIFO krmena zvukovými daty, adresní informace zvukových bloků je odtržena a cestou mimo subkódový kanál se dostává do odlišné části řídicí jednotky. Tímto jsou data a adresní informace od sebe odděleny a CD přehrávač není schopen rozpoznat přesný začátek každého bloku. Nepřesnost je sice malá, ale jestliže systém, který vytahuje data musí zastavit, zapsat data na disk a pak se znovu vrátit na místo, kde skončil, nemusí být schopen vystavit se na přesně stejnou pozici. A právě tato vlastnost způsobuje kratičké zdvojení nebo výpadky vzorků. Na CD-ROM mají bloky v hlavičce 12bytový synchronizační vzorec a adresy bloků. Je proto možné identifikovat začátek bloku a získat jeho adresu podíváním se do FIFO. To je také důvod, proč je mnohem jednodušší z CD-ROM vyjmout jednotlivé bloky. S většinou mechanik CD-ROM, které podporují extrakci digitálního zvuku, můžete obdržet zvuk bez chvění použitím programů, které přenášejí stopu jako celek. Problém u této metody nastane, když při zápisu nestíhá pevný disk. Pak některé vzorky vypadnou, což je problém podobný chybě podtečení vyrovnávací paměti. Protože však je výstupní buffer o hodně menší než vstupní buffer, je problém větší.

54


Používání korekcí chyb u zvukových CD Při porovnávání zvukových CD a CD-ROM by se na první pohled mohlo zdát, že zvuková CD nepoužívají opravné kódy, protože všech 2352 bytů v blocích je pro zvukové vzorky, zatímco CD-ROM využijí pouze 2048 bytů na blok a zbytek se doplňuje daty opravného kódu chyb ECC (Error Correction Code). Ovšem opravy chyb, které udržují zvuk z CD na požadované úrovni, i když je poškrábané nebo špinavé, jsou aplikovány na nižší úrovni. Všechna data zapsaná na CD využívají kódování CIRC (Cross-Interleaved Reed-Solomon Code). Každé CD má 2 úrovně oprav chyb, nazvané C1 a C2. C1 koriguje chyby bitů na nejnižší úrovni a C2 je aplikováno do bytů v rámci (24 bytů na rámec, 98 rámců na blok). Navíc jsou data prokládána a rozprostřena na velkém oblouku. Z toho například vyplývá i požadavek na čištění CD vždy od středu ven a ne krouživými pohyby. Pokud je na CD příliš mnoho chyb, přehrávač interpoluje vzorky, aby obdržel rozumné hodnoty. Tato cesta nevnáší do hudby žádné cvakání ani třesky, i když je CD špinavé a chyby neopravitelné. Interpolované sousední byty dat by však nemohly dávat dobré výsledky a proto je potřeba používat přídavné ECC a EDC (Error Detection Codes – kódy pro detekci chyb).

Špatná kvalita zvuku po zápisu na CD (Tato část se vztahuje na mechaniky HP SureStore CD-Writer a CD-Writer Plus.) Současný HP software CD-Writer dovoluje používat jako zdroje CD-ROM zařízení na kopírování zvukových CD (dle Red Book CD-DA). Extrakce zvuku DAE (Digital Audio Extraction) proběhne na testech bez chyby, ale výsledkem zkopírování je špatná kvalita zvuku. Programová a datová CD se přitom dají kopírovat bez problémů. Na vině je zdrojový CD-ROM.

• Použijte mechaniku CD-ROM k extrakci stopy, o které víte, že je "špatná". Stopu extrahujte na pevný disk do .wav souboru. Nazvěte ho CDTEST.WAV.

• Použijte HP CD-Writer k extrakci té samé stopy také na pevný disk a soubor nazvěte HPTEST.WAV. • Přehrejte si oba soubory z pevného disku a porovnejte je. Pokud CDTEST.WAV obsahuje stejné

cvakání a bouchání, jak už jste pozorovali dříve, zatímco HPTEST je bez závad, pak příčina potíží tkví v nedostatečné kvalitě extrahovacích možností standardního CD-ROM přehrávače. Co s tím:

• Využijte HP vypalovačku jako zdroj i jako cíl. Existuje na to několik různých metod. • Zakupte si nový CD-ROM, který zaručí vysokorychlostní extrakci. • Nastavením softwaru snižte rychlost extrakce. V programu Easy CD Creator najdete rychlost DAE v Tools\Options na záložce Advanced. Můžete experimentovat s nastavením a otestovat si kvalitu po novém nastavení při přehrání wav z pevného disku.

▼

Poznámka: Tyto změny mohou mít příznivý vliv i na omezení buffer underrun.

Potíže při vytváření disků s audio výběry Při vytváření audio CD se zvukovými stopami na multi CD programem Easy CD Creator na mechanikách HP Sure CD-Writer a CD-Writer Plus, vyžaduje software opakovaně disk 2, přestože disk 2 je ve správné mechanice. Důvodem je to, že software není schopen správně detekovat změny disku při vytváření projektu CD (seznamu písní k vypálení). Při testování a nahrávání může vyžadovat vložení CD, které přitom je v mechanice. Software má nedopatřením nastaveno špatné CD jako zdrojové a nedovolí pokačovat dokud nevložíte "nesprávné" CD. Jestliže probíhá testování, stopněte test i vytvářecí proces. Musí se od začátku udělat nový projekt (layout). Při vytváření projektu zkuste vložit do sestavy jiné zdrojové CD a pozorujte, zda nahrávání pokračuje. Dokončené CD by totiž nemuselo původně vybrané stopy vůbec obsahovat. Aktualizujte si

55


software a soubory úrovně ASPI. Není-li vyhnutí, vyberte "disc information" z Tools Menu po každé výměně CD během vytvářecího procesu. Lepší a rychlejší cesta pro vytvoření kompilačního disku je přednahrání zvukových stop na pevný disk při využití HP CD-Writer mechaniky jako zdroje pro čtení digital audio dat. Při nahrávání na CD budou výsledné digitální soubory wav konvertovány na normální zvukové stopy. Tato metoda vyžaduje hodně volného prostoru na disku (asi 10 MB na jednu minutu zvukového záznamu) a pravidelné odstraňování wav souborů po vypálení. Tato metoda odstraňuje výše popsané nedostatky a navíc maximalizuje rychlosti extrakce a vypalování. V mnoha případech pomůže také volba zápisu wav souborů v módu Disc-at-once.

Chyba nahrávání stop kratších jak 4 vteřiny Pokoušíte-li se nahrávat zvukové stopy nebo wav soubory, které jsou kratší jak 4 vteřiny, dostanete zprávu, že stopy nelze nahrávat. Řešením je nepoužívat wav soubory kratší než 4 vteřiny. Standard pro zvukové stopy kompaktních disků (Red Book) nepovoluje audio souborům délku menší.

Porovnání CD-R a MiniDiscu (MD) Mnozí z vás možná ani neví, že nějaký MiniDisk existuje. Je to způsobeno nepříliš úspěšnými obchodními aktivitami o rozšíření tohoto média do Evropy ze země svého vzniku – Japonska. Ovšem na Dálném východě je MiniDisk velmi úspěšný, a kromě firmy Sony, která s ním přišla první, vyrábí jednotky pro zápis a přehrávání mnoho dalších firem. MiniDisk je malý kotouček s průměrem 64 mm a vejde se na něj kolem 140 MB dat nebo 160 MB audio dat. Využitím důmyslných kompresních technik se dá stlačit zvuk v poměru 5:1 a umožňuje záznam 74 minut zvuku s malými nebo neslyšitelnými rozdíly v kvalitě. Stejně jako CD nahrávací jednotky existují i MD nahrávací jednotky, které můžete připojit k počítači nebo ke zvukové aparatuře. Existují lisované MiniDiscy podobné konstrukčně normálním CD a přepisovatelné MD, které používají magneto-optickou technologii. Zvukové nahrávače MD jsou obecně více výhodné než autonomní zvukové vypalovačky CD, protože přehrávací mechanismus povoluje větší pružnost uspořádání zvukových dat, takže je možné vymazat stopu ze středu MD a pak nahrát delší, která je nahrána na jiné místo přes disk. Je nepravděpodobné, že by současná generace MD technologie nahradila CD-R nebo DAT, protože použitou ztrátovou kompresí pohrdají zvukoví puritáni. MD je často stavěn do pozice následníka analogových zvukových kazet, se kterými soupeří v přenosnosti a možnostech nahrávání a překonává v trvanlivosti a schopnosti vykonávat náhodné přístupy. Nahrávací jednotky stavěné pro počítače dovolují nahrávat data, nemusí však být schopny nahrávat také audio.

Přepis desek a kazet na CD Nemáte-li autonomní zvukovou CD vypalovačku (např. Philips), musíte audio přenést do počítače a modifikováním přizpůsobit vašemu vkusu. Vlastní úkon zápisu souboru na CD je s většinou vypalovaček a softwarů triviální záležitost. Jestliže jste zvážili nákup k počítači připojené vypalovačky pro převod pásek nebo LP desek na CD, měli byste se méně zabývat vypalovačkou a více kvalitou digitalizovaného zvuku. A zde hraje největší roli kvalita zvukové karty. Můžete mít vynikající vypalovačku, vynikající PC, špičkovou Hi-Fi soupravu a špatnou zvukovou kartou celou tuto sestavu "shodíte". Pro nahrávání zvuku do PC připojíte výstup z přijímače nebo zesilovače na linkový vstup (line-in) zvukové karty. Chcete-li nahrávat přímo z gramofonu, musíte do řetězce vřadit ještě korekční R.I.A.A. předzesilovač (předpokládejme, že přenoska je magnetodynamická), který zesílí signál a provede korekci frekvenčního průběhu přenosky, bez které by byl zvuk značně zkreslený. Můžete použít AD (analog-to-digital) převodník vestavěný na zvukové kartě jako třeba SoundBlaster 16, ale kvalita zvuku nebude příliš dobrá. O stupeň výš jsou karty Turtle Beach a CrystaLake a za dobrou mezi interními zvukovými kartami lze označit CardD+ od Digital Audio Labs. Jste-li opravdu seriózní, měli byste si obstarat externí A/D převodník jako Symetrix 620 nebo Lucid AD9624 a přivést jeho digitální výstup do

56


počítače. Jiná cesta k provedení toho samého je udělat nahrávku na zvukovém DAT decku (museli byste ho mít, že?) a pak použít digitální výstup DAT nahrávače. Problémy s některými zvukovými kartami (jmenujme čipsety Opti a ESS) jsou způsobeny tím, že krystal řídící přesné vzorkování je vypnutý. Jestliže karty neprovádějí vzorkování ve

správné rychlosti, je nahrávka rychlejší nebo pomalejší než originál. Tento rozdíl se ještě zvětší, je li nahrávka přehrávána na lepší zvukové kartě. Při nahrávání zkuste přivést co nejsilnější signál. Normalizace zvyšuje úroveň signálu, ale nemůže zesílit místa, kde signál není. Prográmky pro úpravy zvuku, jako jsou Gold Wave nebo Cool Edit, mohou upravit frekvenční průběhy, provést normalizaci a ještě na nahrávce provést redukci šumu. Easy CD Creator od Adaptecu obsahuje aplikaci Spin Doctor, která řeší většinu úkolů, které je nutno provést pro převod LP na CD. Může poskytnout jednoduché řešení všech vašich potřeb. Na automatické odstraňování praskání, cvakání a sykotů z digitalizovaného zvuku existuje celá řada programů. Málo automatických nástrojů však při odstraňování praskání a ostatních šumů udělá tak dobrou práci, jako zkušený zvukař. Chcete-li provádět přenos zvuku "ručně" je uživatelům PC doporučen následující postup:

-

Nahrávání prove_te přímo do Cool Editu, použijte nejvyšší možnou vstupní úroveň tak, aby nedošlo k přebuzení. Nahrávejte 16bitové stereo, při vzorkovací frekvenci 44,1 kHz.

-

V nabídce "noise reduction" nastavte FFT na hodnotu 8192, přesnost FFT na 10 a počet vzorků na 96.

-

Vyberte celou stopu a prove_te redukci šumu na asi 70%.

Vyberte tiché pasáže mezi písněmi nebo z konce nahrávky. Ty mohou obsahovat nějaké praskání, ale ne obrovské třesky. Nastavte úroveň šumu. Vyberte celou stopu a normalizujte ji. Ručně odstraňte všechny velké třesky (pro jejich lepší lokalizaci si nastavte "spectral view" v nabídce Edit, zvětšete zobrazení celé oblasti pomocí Zoom) tak, že si zvětšíte jejich zobrazení a pak změňte jejich amplitudu na asi 8 %. Musíte vybrat levý nebo pravý kanál, ve kterém se vadná data nacházejí. Jestliže jsou napříč přes oba kanály, dostanete se k lepšímu výsledku tím, že tuto část stopy smažete

57


a provedete rekonstrukci tak, že v daném místě zůstane průběh hladký. Není-li to možné, udělejte jeden kanál hladký a pak druhý zesilte o 8%. CoolEdit volitelně zanechává něco dat na konci WAV souboru, která jsou legální v souborovém formátu, ale nejsou očekávaná některými utilitami. Vyhnete se tomu, když půjdete do nabídky "Options" a vyberete "Info" (v CoolEdit to je v nabídce "View"). Zde je zaškrtávací políčko nadepsané "Fill fields automatically". Přesvědčete se, že políčko není zaškrtnuto a do datových polí nevkládejte žádné informace. Nezapomeňte, že zvukové CD má 16bitové PCM stereo vzorkování na frekvenci 44,1 kHz a že bude ukusovat diskový prostor rychlostí 176 kB za vteřinu. Pro připitomělé aplikace typu standardního WAV přehrávače Windows je velmi obtížné přehrávání rozsáhlých zvukových souborů, protože si je chce nacpat celé do RAM paměti. Také proto je lépe používat CoolEdit 96, který soubor při přehrávání jen čte z disku a pracuje velmi dobře i na síti.

Přímý převod z DAT na CD-R Na normální vypalovačce není tento převod možný, protože formát DAT pro data i audio na pásce je odlišný od formátu na CD-R. Nejprve je nutno DAT převést na pevný disk, provést PQ editaci a poté vypalovacím programem nahrát na CD-R. Nese-li DAT páska předupravená data s PQ informacemi, dá se použít k přímému zkopírování Audio DAT na CD-R software Alea System. Bez předúpravy lze použít software Red Roaster (Microboards) a speciální kartu do PC Digital Audio Lab D. Páska DAT se přečte, vzorky převedou z 32, 44,1 nebo 48 kHz, upraví v PQ kódu a vypálí na CD-R. Podobnou práci v opačném směru (CD-R na DAT) umí udělat duplikátory série CD2CD/Pro firmy MediaFORM za použití portu SPDIF, který je na těchto duplikátorech.

58


Hry a kopie disků s hrami Záložní kopie disků pro Playstation (PSX) Ještě před kopírováním Playstation CD si musíte uvědomit, že nestačí jen "zkopírovat a hrát". Je důležité vědět, jakým způsobem pracuje ochrana proti kopírování uvnitř PSX a co musíte udělat, abyste mohli hrát zkopírovaná CD. Pravá CD pro PSX mají ve srovnání s normálními CD jinou barvu spodní vrstvy. Jsou černá, zatímco normální CD jsou stříbrná nebo zlatá. To je první znak k rozeznání pravých CD od těch vyrobených na CD vypalovačce. Přes odlišné zbarvení však lze tato černá CD přečíst v libovolném PC nebo Mac CD-ROM mechanice. Černá CD jsou vyrobena na speciálních vypalovacích jednotkách Sony, které jsou schopny vypalovat speciální CD s použitím vadných bloků. Vadné bloky jsou segmenty dat na CD, které jsou označeny jako neplatné. Normálně takovéto bloky na CD nechcete a všechna data označená ve vadných blocích jsou ztracena. Je to dáno tím, že všechny spotřebitelské vypalovačky jsou navrhovány tak, aby opravovaly chybné bloky před tím, než je vypálí na disk. Pouze speciální vývojářské vypalovačky Sony přepíší i tyto vadné bloky na nové CD; nedají se však normálně zakoupit. Znalost vadných bloků je základem k porozumění ochrany proti kopírování u Playstation. Když PSX načítá program, provádí dvě kontroly vloženého CD. Jedna z těchto kontrol sleduje kód země, který stanici říká, ve které zemi bylo CD vyrobeno. Pokud tento kód odpovídá kódu nahranému v BIOSu stanice, načítání pokračuje. Například japonský disk nelze spouštět na americké Playstation, protože nastane chyba kontroly kódu země. Druhá kontrola sleduje přítomnost vadných bloků na určitém místě disku. Protože chybná data lze zapsat pouze rekordérem Sony, říká přítomnost vadných bloků stanici, že disk je pravý. Pokud PSX vadné bloky nenajde, zastaví zavádění programu. Pro obejití této kontroly existuje několik metod, které jsou uvedeny dále.

Swapovací trik První možností, jak obejít ochranu proti kopírování u Playstation, je slavný swapovací trik, který má mnoho variant. Sony tyto snahy zachytila a modifikacemi BIOSu této metodě celkem účinně zabraňuje. Nejjednodušší cestou (a také jedinou u novějších Playstation) je nákup a výměna čipu Playstation, známého jako Mod Chip. Originální čip právě kontroluje kód země a chybné bloky. Nový čip automaticky hlásí, že kontrola kódu země proběhla a že CD je pravé. Nyní už můžete provést zálohování CD naprosto normálním způsobem a jako tři nejlepší vypalovací programy poslouží 1) CDRWIN firmy Goldenhawk, 2) Easy CD Creator 3.01b firmy Adaptec a 3) WinOnCD firmy CeQuadrat.

59


Typy swapovacích (výměnných) triků Verze 1 (trik vytrhnutí) Tato verze se dá použít pro dřívější verze PSX bez ROM-BIOS modifikace there-written. Tyto stanice nemají volitelně kontrolu kódu země a umožňují hraní cizích her následující metodou. Vložíte do stanice originální (nekopírovanou) hru té země, pro kterou je určena stanice, zvolíte nějakou obtížnost a Playstation spustíte. Před tím, než se objeví úvodní obrazovka Sony "vytrhnete" disk a zaměníte ho za ten, který chcete hrát. Poté proběhne načtení hry a můžete hrát.

Verze 2 (jednoduchá výměna) Rovněž tato metoda je určena pro dřívější verze Playstation, tentokrát bez ROM BIOS modifikace re-written. Také tyto stanice nemají volitelně kontrolu kódu země a umožňují přehrávat cizí hry tímto způsobem: Když jste na obrazovce voleb, vložíte originální nekopírovanou hru země shodné se zemí, pro niž je určena Playstation a navolíte stupeň obtížnosti. Disk by se měl na pár vteřin roztočit a pak zastavit. Nyní zaměníte disk za ten, který chcete hrát a zvolíte ukončení. Hra se načte.

Verze 3 (trik opakované výměny) Tato veze by měla pracovat s posledními verzemi Playstation s re-written ROM BIOS. Tyto stanice mají kontrolu kódu země a hry z cizích disků je nutno startovat následovně: Do Playstation vložíte originální nekopírovaný disk se souhlasným kódem země a navolíte stupeň obtížnosti. Spustíte Playstation. Disk by se měl roztočit do otáček a následně zpomalit (např. z rychlosti 2x na 1x). Při každé změně rychlosti vyměňte disky (originál – ten, co chcete hrát – originál ...). Po čtyřech výměnách se vaše hra načte.

Čtyřvteřinový problém Sony vymyslela ještě další trik, který má zabránit kopírování. Domácí vypalovačky CD nejsou schopny nahrávat stopy kratší než 4 vteřiny. Ale drahé komerční jednotky mohou zapisovat i 1vteřinové stopy. Tento problém však lze jednoduše obejít. Vůbec nejlepší je použít program WinOnCD, který tento problém umí fixovat automaticky. Pokud ho nemáte, zde je návod, jak to udělat ručně v programu CDRWIN.

• Klepněte na Copy disc. Stiskněte Next. Vyberte Copy to image file. Stiskněte Finish. Na obrazovce se

vám objeví tato zpráva: “Warning: Disc layout contains one or more tracks that are shorter than 4 seconds. This is a violation of the CD-ROM specification. Do you want to continue?” (Varování: Struktura disku obsahuje jednu nebo více stop kratších než 4 vteřiny. To je porušení specifikace CD-ROM. Chcete pokračovat?) Stiskněte Yes – ano.

• CDRWIN nyní kopíruje CD na pevný disk a vytváří 2 soubory (*.bin a *.cue). *.bin je aktuální obraz

CD a *.cue je soubor, který říká vypalovačce, kde začít a kde skončit. Použijte Poznámkový blok nebo jiný editor pro úpravu *.cue souboru, který by mohl vypadat následovně.

▼

Poznámka: Níže uvedená čísla NEJSOU délkou stop, délku si musíte najít ručně, například audio CD přehrávačem. TRACK 01 INDEX TRACK 02 INDEX INDEX .....

MODE2/2352 01 00:00:00 AUDIO 00 10:12:21 01 10:14:21

..... TRACK 14 AUDIO INDEX 00 40:46:15 INDEX 01 40:48:15

60


TRACK 15 INDEX INDEX TRACK 16 INDEX INDEX TRACK 17 INDEX INDEX

AUDIO 00 41:06:59 01 41:08:59 AUDIO 00 41:26:60 01 41:28:60 AUDIO 00 43:32:61 01 43:34:61

K nalezení problémové (kratší než 4 vteřiny) stopy zde použijte audio CD přehrávač a pak smažte v souboru *.cue odkazy na tuto stopu. Upravený soubor cue by mohl vypadat následovně: ..... TRACK 14 INDEX INDEX TRACK 15 INDEX INDEX TRACK 16 INDEX INDEX

AUDIO 00 40:46:15 01 40:48:15 AUDIO 00 41:06:59 01 41:08:59 AUDIO 00 41:26:60 01 41:28:60

(Je smazána stopa 17)

• Te_ spusPte CDRWIN a stiskněte RECORD DISC (Nahrávání disku). Klepněte na LOAD CUE

SHEET. Stiskněte Start Recording – a je to! Váš čtyřvteřinový problém je vyřešen. Při kopírování CD pro Playstation vás ještě může překvapit hláška, že CD má více jak 650 MB. Takže pro ty pomaleji chápavé. Žádný z playstation disků nenese více jak 650 MB informací. Ale některé horší programy kopírují RAW stopy (2352 bytů/sektor) jako datové stopy (2048 bytů/ sektor). Tím se snažím vysvětlit, že takový PC program kopíruje PSX data a konvertuje je na PC data. PC data zabírají více místa. Takže 650 MB PSX se změní na 750 MB PC nebo více. Pokud se tato data pokusíte zkopírovat na CD, dostanete hlášení "Image is to big for CD – Image exceeds 650 MB" (Obraz je pro CD příliš velký – přesahuje 650 MB). Tak se z toho nezblázněte, opravdu to není více, jak 650 MB. Jen používáte špatný program – používejte lepší!

Postup vytvoření kopie herního disku PSX Krok 1 Vložte originální Playstation disk do jednotky CD-R. SpusPte Easy CD Pro MM v3.0 a klepněte na CD Recorder > Read. Tím se vám zobrazí tabulka obsahu (TOC) celého CD. První stopa je ve formátu CD-XA Mode 2. Ostatní stopy jsou DA (Digital Audio). Vyberte první stopu a činnost Copy. Napište jméno s příponou .ISO. V 99% kopírování byste měli obdržet chybové hlášení nastavení polohy, což by však nemělo mít vliv na výsledný disk.

▼

Poznámka: Na druhé straně Snapshoot (dříve PSXCOPY) tyto chyby většinou nehlásí a pracuje zcela automaticky.

Krok 2 Jakmile dokončíte první krok, vyberte druhou stopu a pojmenujte ji (obyčejně číslem stopy, aby nedošlo k záměně) s příponou WAV. To udělejte pro všechny uvedené DA stopy. (Pozn.: Některé hry nemají žádné CD-DA stopy, například Crash Bandicoot, Kings Field, Resident Evil, Soul Blade, Tekken 2, W. F. Wrestling, takže tento krok je nadbytečný.)

61


Krok 3 Jakmile máte celé CD přehrané na pevném disku, vyberte Edit, Cue Sheet. Nyní zvolte CD-XA. Dále přetáhněte ze správce souborů první datovou stopu (přípona .ISO) do okna Cue Sheet. Pak udělejte to samé se soubory CD-DA (přípona .WAV) v tom pořadí, ve kterém jste je kopírovali na pevný disk, tzn. 2, 3, 4, 5, atd. Nakonec tabulku stop (cue sheet) uložte (přípona .CUE) a ukončete práci v Cue Sheet editoru. Krok 4 Vložte čisté 74 minutové CD-R médium do vypalovačky. Ve vypalovacím programu Easy CD Pro klepněte na ikonu REC – nahrávání. Vyberte Cue Sheet, pak tabulku, kterou jste právě vytvořili a vyberte Write (zapsat) a OK. Pokud vše půjde jak má, budete mít během půl hodiny (pro rychlost 2X) svůj duplikát Playstation disku. Disky SEGA Dreamcast používají chráněný formát nazývaný GD-ROM, který umožňuje uložení 1 GB dat. To by mělo ztížit nebo znemožnit kopírování. Rozšiřované pověsti, že to lze kopírovat programem PacketCD od CeQuadratu se nezakládají na pravdě. GD-R (Gigabyte Disc Recordable) média mají dvě oblasti – oblast s jednoduchou hustotou v blízkosti středu a s vysokou hustotou ve vnější oblasti. Zraková kontrola GD-R média napovídá, že jednoduchá oblast začíná asi 22 mm od středu disku (stejně jako u CD-R) a končí na 29 mm. V rozmezí 29 až 31 mm je "země nikoho", která se nenahrává, oblast s vysokou hustotou je v rozmezí 31 až 58 mm.

62


Vypalování a operační systémy Všeobecné porušení ochrany Některé následující postupy vyžadují editaci registru systému Windows. Proto si před každou změnou zazálohujte soubory systémového registru a veškeré změny provádějte s rozvahou – a na vlastní nebezpečí. Co dělat, když uvidíte modrou obrazovku General Protection Fault při používání Easy CD-Pro nebo Easy CD Creator ve spojení s IDE zařízením ve vašem systému?

Pod Windows NT 4.0

-

SpusPte Regedit Nalezněte položku HKEY_LOCAL_MACHINE\System\CurrentControlSet\Services \ASPI32\ Parameters V položce ExcludeMiniports změňte hodnotu pole a přidejte ESDI_506, IDEATAPI. Ukončete práci se systémem a restartujte ho.

Pod Windows 9x

-

SpusPte Regedit. Nalezněte položku HKEY_LOCAL_MACHINE\System\CurrentControlSet\VxD Ve skupině VxD se podívejte, zda existuje položka pojmenovaná APIX. Pokud neexistuje, přidejte ji. Vyberte VxD, klepněte pravým tlačítkem a vyberte Nová/Položka. Objeví se položka s názvem Nová položka #1. Přejmenujte ji na APIX. V položce APIX vytvořte novou textovou hodnotu. Změňte její jméno na ExcludeMiniports. Následně zapište nový parametr pro tuto textovou hodnotu "atapi;esdi_506;siside". Zavřete registr, aby se uložily změny a restartujte systém Windows 9x.

Miniporty Tyto postupy by měly umožnit vypnout všechny známé miniporty, avšak nemusí zablokovat veškeré možnosti. Pokud zařízení používá jméno miniportu, který není obsažen v seznamu, je nutné, aby bylo možné obdržet správné jméno miniportu pro jeho zablokování. Jména miniportů naleznete, když se podíváte do registru na: HKEY_LOCAL_MACHINE\System\Current ControlSet\Services\Class. Pokud přidáte chybné jméno miniportu, jednoduše se ignoruje. Podobně se ignoruje seznam, který oddělíte čárkou (,) místo středníku (;). Jména dalších zařízení jsou: SBIDE, IDEATAPI. Uvedený postup by měl pracovat i pod Windows NT, protože má obdobný koncept registru. Avšak ve Windows NT není postup otestován.

Možné příčiny podtečení vyrovnávací paměti Pevný disk disk je komprimován – nedoporučujeme vypalovat z komprimovaného disku

• • nedostatek prostoru v adresáři dočasně ukládaných souborů • přílišná roztříštěnost (fragmentace) souborů • teplotní rekalibrace (u starých disků – více najdete na jiném místě této publikace)

Hardware kromě pevného disku

• zdrojová zařízení, ze kterých se přenášejí data k vypálení • nesprávné nastavení řadiče vypalovačky 63


• zařízení nejsou schopná správné synchronizace • celková konfigurace systému • počítač není schopen poskytnout dostatečně rychlý přenos dat

• konflikty

se staršími ovladači. Ve Windows 95/98 nepoužívejte 16bitové (real-mode) ovladače zařízení

•v

některých případech může být lékem na buffer underruns nastavení parametru optimalizace čtení napřed (read ahead) pevného disku na hodnotu "žádná" (Start > Ovládací panely > Systém > Výkon > Pevný disk > Optimalizace čtením napřed > Žádná)

Sítě

• nahrávání

ze síPových prostředků (síP může být příliš pomalá na dodržení dostatečné propustnosti dat) Soubory pro vypálení

• nahrávání mnoha malých souborů • poškozené zdrojové soubory (ztráta dat) • pokus vypalovat soubory používané systémem nebo jinými aplikacemi

Jiné kopírování poškozených, špinavých nebo poškrábaných CD

• • selhání vypalovačky

Prevence a kontroly před vypalováním (hlavně pro omezení buffer underrun)

• Před spuštěním software pro zapisovač CD stiskem kláves CTRL+ALT+DEL vyvolejte okno Ukončit program a ručně ukončete všechny programy, kromě Explorer a Systray.

• Odstraňte všechny DOS ovladače startované v Config.sys a Autoexec.bat. • Odhlašte se ze všech sítí, včetně Windows for Workgroups a sítě Microsoft. • Kopírování zvukových CD vyžaduje, aby zdrojová CD-ROM mechanika podporovala audio extrakci. • Ujistěte se, že váš pevný disk provádí "chytrou tepelnou rekalibraci", tj., že nerekalibruje při práci procesoru.

• Nahrávejte při nižší rychlosti. • Defragmentujte svůj pevný disk nejméně jednou týdně, abyste se vyhnuli souborům rozptýleným po celé ploše pevného disku. Nenechejte se mýlit zprávou systému, že defragmentace není nutná!

• Pokud máte na pevném disku dostatek místa, zapište si nejdříve obraz .ISO vypalovaného CD. • Nezávisle na operačním systému používejte nejnovější ovladače pro SCSI a IDE, které nabízí výrobce vašeho HW.

• Audio vždy nahrávejte rychlostí 1x. 64


• Uchovávejte disky, vypalovací jednotku i zdrojovou mechaniku CD-ROM v co největší čistotě, bez prachu.

• Nezkoušejte kopírovat prázdné adresáře, soubory s nulovou délkou nebo soubory, které by mohly být v okamžiku vypalování používány systémem.

• Při zapisování více jak 10 000 velmi malých souborů byste si měli nejprve vytvořit .ISO obraz nebo, pokud je to možné, vypalovat rychlostí 1x.

• Zdrojové soubory musí být v nejlepší možné formě, pokud možno ne moc staré (a bez chybějících bitů nebo dat).

• Dočasné adresáře by vždy měly mít prostor alespoň dvakrát větší, než největší zapisovaný soubor. • Celý počítač, od základní desky až po samotnou vypalovačku, musí být správně nakonfigurován pro rychlé vypalování a pro nejvyšší přenosovou rychlost.

• S operačním systémem DOS 6.22 nebo nižším a zdrojovým pevným diskem větším než 1 GB se musí díly (partitions) disku udržovat menší než 1 GB, tak aby velikost sektoru byla 16 kB, namísto 32 kB.

▼

• Zkoušejte jiný pevný disk nebo zlatá nahrávací média.

Poznámka: Některá nastavení jsou až příliš konzervativní a je dobré je použít, až když není jiného východiska.

Nastavení pro Windows 95/98/ME Virtuální paměY (pokud máte více než 16 MB RAM)

• Klepněte pravým tlačítkem myši na ikonu Tento počítač. • Z voleb vyberte Vlastnosti a záložku Výkon. • Klepněte na tlačítko Virtuální pamě_. Máte-li nastaveno rozlišení grafiky na -

256 barev (8 bitů), nastavte 16 MB pro maximální i minimální velikost virtuální paměti High Color (65 536 barev – 16 bitů), nastavte 16 MB pro maximální i minimální velikost virtuální paměti True Color (16 mil. barev – 24 bitů), nastavte 32 MB pro maximální i minimální velikost virtuální paměti True Color (32 bitů), nastavte 32 MB pro maximální i minimální velikost virtuální paměti

Pevný disk a typické využití počítače (při více než 16 MB RAM)

• Klepněte pravým tlačítkem myši na ikonu Tento počítač. • Z voleb vyberte Vlastnosti a záložku Výkon. • Klepněte na tlačítko Systém souborů. • Zvolte záložku Pevný disk. • Změňte Typické využití tohoto počítače na Sí_ový server. Tím nadřadíte prioritu obsluhy pevného disku nad ostatní hardwarové a softwarové funkce.

Nastavení Windows NT pro vypalování CD NT Server Následující řádky by měly být spíše doporučením, proč NT Server pro účely vypalování nepoužívat. Pokud ovšem nějaký nadšenec nemá na svém singl počítači tento software nainstalován a síPové služby a funkce, ke kterým je NT Server převážně určen, vlastně nevyužívá. Silný provoz na síti může způsobovat chyby při vypalování. Spolehlivou likvidaci vypalování mohou provést také rozsáhlé dokumenty, které jsou při tisku na pozadí dodávány do tiskové fronty serveru.

65


V nastaveních serveru NT 4.0 si můžete zvolit optimalizaci zatížení procesoru, má-li pracovat více pro obsluhu sítě, nebo pro konzolu. Někteří uživatelé prohlašují, že je nejlepší mít nastavenou optimalizaci na hodnotu Vyvážená – Balanced. Rozhodně nedoporučujeme zápis vyšší rychlostí (např. 4x) z pevného disku IDE, i když je Ultra-ATA, E-IDE nebo ATA-2. Většinou nestačí rychlostí přenosu dat. Rovněž při přístupu klientů k serveru a vyřizování jejich požadavků zřejmě nebude možné provádět zápis rychlostí 4x a větší.

▼

Z poznámek jednoho z uživatelů: Existuje vzájemný vztah mezi velikostí virtuální paměti, fyzické paměti a úspěšným vypalováním. Zdá se, že vypalovací program Gear nepracuje správně, není-li virtuální pamě_ alespoň o 1 MB větší, než vyžadují Windows NT. Také pamě_ by neměla být menší než 20 MB. (Zde nutno poznamenat, že při RAM menší než 32 MB mají W-NT problémy, aby fungovaly samy o sobě). Pokud nějaký „chytrák“ si hraje s nastavením virtuální paměti a nastaví ji na velikost menší nebo rovnou velikosti paměti vyžadované systémem NT, vypalovací proces si potřebuje uvolňovat vyrovnávací pamě_ a stejné požadavky má i operační systém. A při tomto přetahování se mají přenášet data na vypalovačku! Já pracuji na 224 MB paměti RAM (asi 120 MB volné) a i tak vypalování pod Windows NT nedopadne dobře, pokud není správně nastavena velikost virtuální paměti.

Servisní balíčky Zde si dovolím parafrázovat doprovodný dopis, který rozesílal Microsoft spolu s prvním Service Packem pro Windows 95: "Windows 95 se ukázaly být velmi stabilním a spolehlivým systémem. Proto vám zasíláme tento opravný balíček, který vám tyto vlastnosti ještě vylepší, aby vám systém stále nepadal." Přesvědčete se tedy, máte-li nainstalovány poslední verze Service Packů. U Windows NT 3.51 by to měl být SP 5 a u NT 4.0 alespoň SP 3. Při použití SP 1 a 2 jsou známé problémy a navíc Microsoft sám tyto servisní balíčky nedoporučuje.

NT Alpha Pokud by někdo z nadšenců chtěl vypalovat pod NT Alpha, je ověřeno, že program Gear pod Windows NT 4.0 Alpha pracuje, i když to není oficiálně podporováno. Pokud však máte problémy, nedá se pro vás nic udělat, protože všechny vypalovací softwary jsou vyvíjeny pro verzi NT/I386 a ne Alpha. V našich podmínkách ostatně nepředpokládám využívání NT Alpha. Používání platformy NT na čemkoliv jiném, než I386 nebo Alpha se nepředpokládá, nejspíše také nebude pracovat a není podporováno.

NT 4.0 Workstation Pokud vypalovat na počítačích se systémem NT, tak nejlépe NT 4.0 Workstation. U systému NT však není jen tak jednoduché, ve srovnání s Windows 95/98, vypnout automatické oznámení vložení CD, což je jeden z předpokladů bezproblémovosti vypalování. Vypnutí automatického oznámení vložení CD – Recorder Autorun Tato vlastnost se dá změnit pouze v registru. SpusPte si tedy program Regedit (Start >Spustit > regedit) a najděte tuto větev: HKEY_LOCAL_MACHINE/SYSTEM/CURRENTCONTROLSET/ SERVICES/CDROM Poklepem na proměnnou Autorun se otevře okno Upravit hodnotu Dword a Údaj hodnoty změňte z 1 na 0. Tímto způsobem se automatického spouštění multimediálních, instalačních a zvukových CD zbavíte a omezíte tím možnost zhroucení vypalování.

Hlášení CDR Not found – CDR nebyl nalezen Největší problém u Windows NT je, že správně nevidí vypalovací mechaniku. V 99 % případů se to stává v okamžiku, kdy Windows NT rezervují pro vypalovačku zdroje. Při natahování systému jsou zdroje rezervovány pomocí CDROM.SYS, který zároveň odepírá přístup ostatním programům přes miniport.

66


Operační systém většinu dnešních vypalovacích jednotek vidí jako zařízení (označují se jako typ 5) CD-ROM a přiřadí mu příslušný ovladač. Ten ovšem neumí nic jiného než z uvedené jednotky číst a nikoliv zapisovat. Vypalovací programy v NT verzi většinou tuto nectnost umí odstranit; dá se postupovat i dle následujících třech možností:

• V nastavení Zařízení (Start > Nastavení > Ovládací panely > Zařízení) vypněte zařízení CDROM(.sys) a

restartujte počítač. Pozor, tato metoda nemusí být 100% účinná, protože s tímto ovladačem mohou startovat i jiná zařízení nebo služby. Instalátory programů Gear 4.2, Gear Audio 1.0, Replicator 1.2 a WebGrabber 2.2 nainstalují ovladač CDROM.SYS firmy Elektroson a tak aktualizují driver CDROM.SYS pro práci s vypalovacími mechanikami.

• Stáhněte si ovladač firmy Elektroson přímo z internetu:

ftp://ftp.elektroson.com/pub/windows/win95nt/drivers/nt4drv2.zip. Zaměňte ho za původní, který najdete ve složce C:\WINNT\ system32\drivers. Nový driver plní stejnou funkci, ale navíc umožňuje programům přístup k vypalovačkám přes původní NT Miniport ovladač.

• Raději

než Miniport použijte WNASPI32.DLL, který je určen pro interface Windows 95. WNASPI32.DLL si můžete například stáhnout z webu Adaptecu (www.adaptec.com), tedy pokud používáte SCSI řadič od firmy Adaptec. Jinak se musíte pokusit získat tento soubor od výrobce svého řadiče. Knihovnu přidáte do složky WINNT\System32\ a restartujete počítač. Pokud používáte program Gear (u kterého byla tato metoda vyzkoušena), musíte ještě otevřít v textovém editoru (např. Poznámkový blok) soubor GEAR.INI, změnit řádek CDRInterface=3 na CDRInterface=2 a teprve potom spustit samotný Gear. Hlavní výhodou použití ASPI v NT spočívá v možnosti používání cyclic buffering, stejně jako ve Windows 95.

▼

Poznámka: Pro podporu IDE vypalovaček používají Windows 95 ovladač miniaspi.vxd a něco málo jiných MS ovladačů. U Windows NT zajiš_uje stejnou funkci ovladač Miniport. Výše uvedené řádky jsou pouze doporučením používat ASPI pro vypalovací jednotky SCSI.

Předpokládáte-li použití NT Miniportu, jako interface pro vaši CD vypalovačku, je pod NT 4.0 nezbytné mít nainstalovaný ovladač čtení. Podívejte se do ovládacích panelů na Adaptéry SCSI a přesvědčete se o tom, že všechna zařízení systém NT rozeznal. Najdete zde nejen zařízení SCSI navázaná na řadiče SCSI, ale (kupodivu) i zařízení IDE/ATAPI.

Vypalovačky IDE a systém NT Podívejte se, zda se zobrazují ve vašem systému nějaké řídicí jednotky pevných disků typu Bus Mastering. Pokud ano, většinou je potřeba ovladače tohoto typu ze systému odstranit před instalací vypalovačky a vypalovacích programů. Pokud tedy najdete v okně ovládacího panelu Adaptéry SCSI řídící jednotku Bus mastering, postupujte následovně:

-

otevřete panel Zařízení v ovládacích panelech;

-

znovu otevřete panel Zařízení a nastavte spouštění řadiče na hodnotu "po startu";

nastavte typ spouštění řadiče Intel PiiX IDE na VYPNUTO; také se hodí ovladač UKONČIT; vraPte se na panel Adaptéry SCSI; klepněte na záložku Ovladače a tlačítko Přidat; vyberte kategorii Standard mass storage controllers a ovladač IDE CD-ROM (ATAPI 1.2)/Dual-channel PCI IDE, kontrolér a klepněte na OK;

67


- restartujte počítač a vypalovací program. Vše by mělo pracovat; Ideální připojení na IDE by mělo být: Bootovací pevný disk na primárním IDE jako master, IDE CD-ROM na primárním IDE jako slave, vypalovačka CD na sekundárním IDE jako master.

▼

Poznámka: Yamaha doporučuje připojení svých zařízení na primární nebo sekundární IDE vždy jako master, ne slave.

Připomínky k SCSI sběrnicím Ujistěte se, že vnější i vnitřní sběrnice SCSI je správně zakončena. Na konci řetězce interních zařízení to bývá řešeno obyčejně propojkou dvou pinů, které jsou k tomuto účelu vyhrazeny. U externích zařízení se zakončení provádí speciálním konektorem, ve kterém jsou ukončovací odpory, nebo přepnutím k tomuto účelu vyhrazeného přepínače, který připne ukončovací odpory stejným způsobem. Nenechejte se zmást funkcí řadiče "automatické zakončování". To pracuje v případě, že na interní nebo externí větvi není pověšeno žádné zařízení. Pro správnou funkci je ale vždy lépe zakončit postaru – každou z větví k tomu určenými ukončovacími odpory.

Ostatní doporučení Ujistěte se, že neběží žádné antivirové programy a diskové utility. Běží-li na pozadí nějaké takové programy, mohou vyžádáním přerušení překazit jinak zdárně probíhající vypalování. Podívejte se, jestli se v hardware nehlásí konflikt zařízení. Na jednom PC je lépe používat jen jeden typ vypalovacích programů. To proto, že například DirectCD si rezervuje zdroje už při natahování systému, a to může omezit správný přístup k vypalovačce ostatním programům. Pokud si uživatelé nainstalují více vypalovacích softwarů, pak si většinou stěžují na problémy se "zamrzáním" při startu počítače. Kromě výše uvedených doporučení se ještě osvědčilo před prvním vypalováním prověřit následující: NT 3.51 a 4.0 nejsou dodávány s defragmentačními programy. Pokud jste při instalaci zvolili systém souborů pevného disku NTFS místo FAT16, je tento systém označován jako auto-defragmentační; nedá se to ovšem tvrdit se 100% účinností. Takže se alespoň přesvědčete o bezchybovosti pevných disků pomocí Chkdsk nebo Scandisk. Spouštějte tyto programy minimálně jednou týdně a vyhýbejte se nesprávnému vypínání počítače. Vřele doporučuji pořízení zálohového zdroje napájení. Ve Windows NT normálně nedoporučujeme vypnutí řízení spotřeby při vypalování. Pokud to přesto chcete udělat, je nejlépe vypnout řízení spotřeby už v BIOSu. Zde také při vypalování vypněte antivirovou ochranu. Pak ji opět můžete zapnout.

Kontrola verze programového vybavení – firmware – vaší vypalovací jednotky. K nalezení modelu vypalovačky a verze programového vybavení udělejte následující kroky:

-

běžte na hlavní panel

-

poklepejte na jméno vypalovací jednotky v seznamu.

vyberte Start > Nastavení > Ovládací panely vyberte Adaptéry SCSI te_ záleží na tom, jestli máte vypalovací jednotku SCSI nebo IDE. Pokud to je IDE, poklepejte na sekci "IDE..."; pokud máte SCSI poklepejte na jméno SCSI řadiče.

vyberte záložku Nastavení v okně Vlastnosti. Zde, v pravém sloupci, naleznete označení verze programového vybavení tzv. firmware revision. Zkontrolujte si na internetové stránce výrobce vypalovačky, nenabízí-li nějakou novější verzi.

68


Eliminace chyb podtečení vyrovnávací paměti u Windows NT (Gear) Pokud se nahlásí podtečení paměti (buffer underrun), klepněte na tlačítko Settings v nabídce Device (hlavní obrazovka) a zkontrolujte nastavení vypalovačky:

-

běžte na záložku SCSI a nastavte velikost vyrovnávací paměti na 60000.

chce-li se Gear opětovně spustit, je to v pořádku a odpovězte ano. Pokud to problém nevyřeší, zkuste v Gearu používat fyzický obraz. V nabídce Project použijte volbu Convert to Physical a ujistěte se, že v nastavení vypalovačky je vybrána možnost Use Physical Image. Tato rada většinou řeší mnoho společných problémů, takže ji vyzkoušejte ze všeho nejdřív. Pokud ani to nepomůže, odinstalujte v Ovládacích panelech vypalovací software a znovu ho nainstalujte. V mnoha případech je tento jednoduchý krok lékem na záhadné problémy.

Vypalování a Windows 2000 Počátek roku 2000 byl ve znamení nástupu nové generace Windows – Windows 2000. To, že se o něm zmiňujeme hned za Windows NT není náhodou, protože původní název byl Windows NT 5.0. V průběhu června 1999 jsme zkoušeli vypalovat na vypalovací jednotce HP a pod systémem Windows 2000 ve verzi Beta3. Ne, že by to nepracovalo. Celkem v pohodě jsme vypalovali jak datová, tak i zvuková CD na standardních lite programech dodávaných s vypalovací jednotkou. Verze ovladačů byly použity ty, které se dodávají v současné době pro NT 4.0. Ovladače jsou také největší potíží u Windows 2000, a vlastně u Windows NT obecně. Největší problémy dělalo zprovoznění zachytávací grafické karty Matrox a doprovodných obslužných programů, kdy teprve po nainstalování systému Windows NT (2000 nebo 4.0) zjistíte, že některé dodané utility vůbec nejsou ve verzi pro NT. Máte-li štěstí, pak naleznete tyto verze na internetu. Jisté ovšem je, že v době, kdy jsme tyto zkušební instalace prováděli, ještě žádný dodavatel software nenabízel programy přímo určené pro Windows 2000. Doufejme, že se tato situace co nejdříve zlepší, protože jinak bude nejlépe dále využívat starší operační systémy. Ke cti tvůrců Windows 2000 budiž poznamenáno, že nastavování vlastností zařízení se oproti předchozím verzím NT výrazně zlepšilo a nemusíte je hledat na více místech. Najdete je tam, kde u Windows 95/98, tedy v panelu Systém ve stejně přehledné stromové ikonové struktuře.

69


Kopie z hlediska práva Z hlediska zákona je každé dílo, které je výsledkem tvůrčí činnosti autora, chráněno autorským zákonem. Při vypalování CD bychom tedy mohli narazit na autorská práva děl hudebních (kopírování hudebních CD a MP3), filmových děl (v mpeg pořízených nahrávek – bokem ponechávám DVD), počítačových programů a multimediálních titulů. V České republice je uplatňován autorský zákon, neboli Zákon o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, jehož původní znění pochází v České republice z roku 1965 a doplňováno bylo v letech 1990, 1991, 1993, 1995,1996 a 2000. Ocitujme si některé zajímavé pasáže, které by se mohly vztahovat k vypalování CD. V části první, která se zabývá Právem autorským, jsou zajímavé tyto paragrafy: §13 (1) Při každém užití díla náleží autorovi, s výjimkami uvedenými v § 15, autorská odměna. (2) Autoři děl, která lze vzhledem k jejich povaze rozmnožovat pro vlastní osobní potřebu [§ 15 odst. 2 písm. a)] na podkladě a) rozhlasového či televizního vysílání nebo b) zvukového, obrazového či zvukově obrazového snímku vyrobeného a uveřejněného jeho výrobcem (§ 45) přenesením pomocí technického zařízení na nenahrané nosiče záznamu, mají právo na odměnu vůči výrobcům takových nosičů, popřípadě jejich dovozcům. Právo na odměnu nepřísluší, pokud jde o nenahrané nosiče záznamů pro vývoz nebo pro provozní potřeby fyzických či právnických osob. §15 (2) Autorovo svolení k užití díla nepotřebuje a odměnu není povinen poskytnout, kdo a) zhotoví rozmnoženinu nebo napodobeninu uveřejněného díla pro svou osobní potřebu, pokud ji, jde-li o dílo výtvarné, zřetelně jako rozmnoženinu nebo napodobeninu označí a nejde-li o rozmnoženinu nebo napodobeninu díla architektonického stavbou nebo jiným provedením anebo o počítačový program; ustanovení § 13 odst. 2 tím není dotčeno; (4) Oprávněný uživatel počítačového programu není povinen získat autorovo svolení ani poskytnout zvláštní odměnu k pořízení rozmnoženiny, překladu nebo úpravy takového programu, potřebuje-li tuto rozmnoženinu, překlad nebo úpravu a) pro provoz programu na počítači, pro nějž byl tento program získán; b) ke zjištění informací nezbytných k dosažení funkčního spojení dvou nebo více počítačových programů, pokud je taková rozmnoženina, překlad nebo úprava pořízena jím samým nebo osobou jím určenou, nejsou-li tyto informace běžně dostupné a je-li jejich získání omezeno na části počítačového programu nezbytné k dosažení uvedeného cíle; c) k archivním a záložním účelům, popřípadě k nahrazení oprávněně získané rozmnoženiny, která byla ztracena, zničena nebo jinak znehodnocena. (6) Není-li dohodnuto jinak, oprávněný uživatel počítačového programu může provést bez souhlasu autora úpravy, doplňky a změny počítačového programu nebo jeho doprovodné dokumentace, pokud takové zásahy směřují k opravě zřejmé vady nebo jsou v souladu se zamýšleným účelem při jeho operativním využívání oprávněným uživatelem; tím není dotčeno právo autora na zachování podoby kódu, v níž dílo zpřístupnil veřejnosti. Odstavec 6 paragrafu 15 se sice asi v případě vypalování neuplatní a protože je zajímavý z hlediska možnosti vlastních úprav do zakoupeného software a používání takto upravených produktů, dovolujeme si ho ocitovat také. Největším nepřítelem zákonného jednání v oblasti softwarového, hudebního i jiného pirátství je zřejmě všeobecný morální stav naší společnosti, značně ovlivněný uvažováním lidí za dřívějšího režimu. Nejvíce se na této skutečnosti asi podepsala léta 1969–1989 a je smutnou skutečností, že právě lidé narození v tomto

70

Kopie z hlediska práva

období jsou nositelem mravní nákazy i na další pokolení. Jestliže před rokem 1989 platilo okřídlené: "kdo nekrade, okrádá rodinu", platí toto heslo dnes pro mnohé dvojnásob. Proto není divu, že na mezinárodním poli nemá naše republika spolu s dalšími postkomunistickými státy a rozvojovými zeměmi příliš dobré postavení a patří mezi státy, kde je velmi vysoké procento nelegálního používání software a pirátských nahrávek. Neznamená to ovšem, že třeba v Německu, Francii, Velké Británii a USA se pirátství nevyskytuje. To se jistě tvrdit nedá, ale nemůže to být naší omluvou. Ovšem praktiky firmy firmy BSA (Business Software Alliance), která se zabývá odhalováním a potíráním užívání nelegálního software – vznikla na Západě a pro Západ! – nám připadají značně nefér a svým způsobem připomínají praktiky komunistické STB. Například na www.zatepla.cz můžete "anonymně" udat kohokoliv, že používá nelegální software. Anonymně používám záměrně v uvozovkách, protože minimálně IP adresa, ze které toto udání bylo učiněno, je jednoduše zjistitelná a nejspíše se příjemci také nahlásí. Doufejme tedy, že tato společnost, protože svou činností spěje k vlastnímu zániku, také co nejdříve zanikne. Pokud někdo potřebuje k tomuto tvrzení vysvětlení, pak tedy – až nikdo nebude používat nelegální software, nebude mít tato agentura koho odhalovat a co potírat. Jistě zajímavou reakcí na konání firmy BSA je prohlášení společnosti Software602, která se od praktik BSA distancuje, a nabízí základní kancelářský balík zadarmo. A co je zadarmo, to se přece nekrade. Na nízké úrovni právního vědomí naší společnosti se však nepodepsala léta před rokem 1989, ale jistě i následné roky vytváření "prvobytně pospolného kapitalismu" a všeobecný právní marast podporovaný způsobem jednání vládních představitelů, poslanců a politických stran, tedy těch, kteří by měli být nejlepšími z nejlepších. Proto jistě nikoho nepřekvapí, že si mnoho lidí přivydělává nelegálně pořizovanými kopiemi CD a místo, aby je pořizovali pouze pro svoji potřebu, vesele s těmito kopiemi obchoduje. A co horšího, mnozí si ani neuvědomují, že dělají něco trestného. Rozborem stavu softwarového pirátství i úrovní právního vědomí u nás se zabývá velmi obsáhlý článek policejního kapitána Jiřího Dastycha, který vyšel v roce v časopise Policista 2/1998. Tento článek můžete najít i na internetu na stránce www.mvcr.cz/casopisy/policista/prilohy/soft_pir.html. Jméno kapitána Dastycha najdete na internetu na jiném místě, a to ve velmi zajímavém virtuálním interview nazvaném Kopírování CD a MP3 a autorské právo. Pro notorické vypalovače, kteří mají přístup na internet, nebude umístění tohoto interview neznámým místem, protože se nachází na našich (ve smyslu českých – aby se snad autor neurazil) nejkvalitnějších www stránkách, které se zabývají vypalováním CD, a to na www.cdr.cz. Virtuální redaktor a také autor stránek Martin Bartoň (autor Velké knihy o vypalování CD – UNIS Publishing 3/99) pokládá záludné otázky těmto lidem: JUDr. Jaromír Soukup, právník a zástupce ředitele IFPI ČR (IFPI je Mezinárodní federace fonografického průmyslu), Mgr. Slavomír Olšovský, oddělení zahraničních vztahů SOZA (Slovenský ochranný zväz autorský), kpt. Dastych a kpt. Vávra, policie ČR, Mgr. Vladimír Mirc, vedoucí mechanických práv OSA (Ochranný svaz autorský) a Jaromír Merhaut, Živnostenské společenstvo prodejců zvukových nosičů. Je velmi zajímavé sledovat odpovědi jednotlivých účastníků a hlavně pak odpovědi pana Merhauta, které jsou mnohdy opakem toho, co tvrdí jeho kolegové. Odpovědi pana Merhauta nás natolik zaujaly, že s jeho laskavým souhlasem přetiskujeme dále jeho jiný článek, který je také umístěn na cdr.cz.

Stahování MP3 a vypalování hudebních CD versus autorský zákon V poslední době se v celé řadě médií objevují články na módní témata jako "vypalování hudebních CD" a "stahovaní MP3 z internetu". Naprostá většina těchto elaborátů obsahuje zásadně chybná sdělení typu "legální vlastník originálního hudebního nosiče si může pro sebe zhotovit kopii" nebo "stahování hudby ve formátu MP3 z různých internetových serverů je pirátství" a podobné nesmysly. Pravda je taková, že muziku si pro svou osobní potřebu může zkopírovat doslova kdokoliv z nás a taktéž odkudkoliv. Zdrojem může být například CD, LP, MC, hudební server, rádio, televize, zpívající soused,

71


atakdále. Každý může samozřejmě kopírovat na cokoliv svého – na kazetu, na harddisk, na CD-ROM... tedy slangově – nahrávat, stahovat, vypalovat... U hudby totiž platí, viz. následná citace § 15 autorského zákona, že pro svou osobní potřebu si mohu – aniž bych potřeboval svolení kohokoliv – pořídit kopii autorsky chráněného díla a autorský zákon přitom vůbec neomezuje toto právo na takzvané legální vlastníky originálu a už vůbec neukládá uživateli (tomu kdo si pro svou osobní potřebu hudbu kopíruje) sebemenší povinnost zkoumat, jak je na tom po právní stránce zdroj, z něhož hudbu kopíruje! Slíbená citace související části § 15 autorského zákona zní: "Autorovo svolení k užití díla nepotřebuje a odměnu není povinen poskytnout, kdo a) zhotoví rozmnoženinu nebo napodobeninu uveřejněného díla pro svou osobní potřebu..." konec citátu. Oprávněné subjekty autorského práva samozřejmě nepřicházejí zkrátka, své nároky na odměnu – za záznamy pořizované pro osobní potřebu – paušálně uplatňují například u výrobců a dovozců nenahraných nosičů (audio+video kazet, částečně u CD-R, a CD-RW, atd.) viz. §13 autorského zákona. Jinými slovy, do prodejní ceny každého nenahraného nosiče je již zahrnuta určitá paušální náhrada pro autory, interprety, výrobce.

▼

Poznámka: To, že náhrady nelze z principiálních důvodů uplatňovat u nosičů (CD-R, CD-RW, harddisk, apod.) určených primárně pro záznam počítačových dat (na které se však v praxi často kopíruje muzika a ne data) není samozřejmě starost uživatelů, těm to může být naprosto jedno, jestli v ceně média na které si kopírují muziku je anebo není nějaký poplatek. Jejich práva pořizovat si kopie hudebních děl pro svou osobní potřebu tím nejsou nijak dotčena.

Takže, vážení hudební přátele. Palte, kopírujte a stahujte si doma a pro sebe o sto šest vše, co se vám z hudby líbí. A nebu_te nervózní z pocitu, že konáte něco nelegálního a jste piráty. Nic takového, děláte jen to, na co máte jednoznačný a nezpochybnitelný právní nárok. Avšak pozor! Aby kopie mohla být uznána za kopii pro osobní potřebu, musí si ji zhotovit svými silami sám ten, pro jehož osobní potřebu má sloužit. Institut "kopie pro osobní potřebu" se tedy nevztahuje na případy, kdy si uživatel dá takovou kopii zhotovit někým jiným, aP již za úplatu, či bezúplatně. Je tedy jasné, že takzvaná vypalovací centra, kde vám vypálí, zkopírují na CD-R cokoliv si přinesete, musí pracovat na jiné bázi než na "kopírování pro osobní potřebu zákazníků". Na jaké, to je otázka na další samostatné téma. Navíc jsem názoru, že když někdo vypaluje na kšeft, aP se sám postará o to, aby měl vše právně ošetřeno. Já mohu poradit hudebním fandům jediné, kupte si vlastní CD-R(W) vypalovačku domů, shánějte svou oblíbenou muziku kde se dá – například v místním CD klubu – a palte si pro svou osobní potřebu o sto šest. A hlavně poslouchejte muziku co ucho unese. O to přeci hlavně jde, ne? Ale přitom pozor – pokud se rozhodnete uspořádat večírek pro firemní partnery a k tanci jim budete na zahradě pouštět hudbu z takto získaných CD, začínáte se dostávat na šikmou plochu. V současné době se např. hovoří o problematickém pouštění hudby do ampliónů před vysíláním místního rozhlasu. Na malých obcích se tedy budou asi muset bez své pravidelné dechovky před hlášením starosty obejít. Podobnou situaci řeší i firmy, které poskytovaly melodie pro vyzvánění mobilních telefonů – i zde jsou podány návrhy na uplatňování autorského zákona.

72

Konečná úprava vypáleného CD

Konečná úprava vypáleného CD Mnohé uživatele vypalovacích jednotek jistě neuspokojí tovární vzhled zapisovatelných CD. Horní povrch (dříve většinou zlatý) je opatřen výrobci, kromě případného vlastního loga, také plochou, na kterou si můžete otěruodolným fixem zapsat informace o uložených datech. Jiný nástroj než fix se nedoporučuje používat a také není vhodné psát přímo na zlatý povrch. Zlatá vrstvička, shora nijak nechráněná, je vlastně odrazovou plochou pro laserový paprsek a její poškození znamená ztrátu dat. Pro profesionální nebo minimálně poloprofesionální vzhled vypálených CD je však třeba podniknout další kroky.

Sítotisk Zcela profesionálního vzhledu lze dosáhnout potiskem metodou sítotisku, která je také běžně používanou technologií potisku u velkosériových vypalovaných a lisovaných CD. Sítotisk je využíván nejčastěji k produkci plakátů, poutačů, transparentů, potisku triček a dalších textilií, výrobě samolepek (i plastických) a atypických produktů podle požadavku zákazníka. Nevýhodou sítotisku je jeho menší dosažitelné bodové rozlišení. Princip sítotisku je sám o sobě celkem jednoduchý. Jedná se v podstatě o protlačování barvy na jakoukoliv plochu skrze propustná místa síta připraveného dle šablony. Jednou z příčin všestranného rozvoje sítotisku jsou relativně nízké pořizovací náklady na tiskové přístroje a omezená náročnost na pracovní prostor. Počátky sítotisku se datují do období mezi roky 500 a 1000 před naším letopočtem, kdy byla v Číně vynalezena tzv. šablonová technika tisku pro potřeby opakovaného tisku stejného motivu, především kultovních obrázků. Později je tato technika využívána i v Japonsku pro potisk rituálních oděvů a keramiky. Japonci, jak už je jim to vlastní, celou technologii výrazně zdokonalili. V 18. století začali používat nosič pro složité, do detailu propracované šablony a později i síP z lidských vlasů, na kterou se pomocí lepkavé hmoty mohla přilepit jakkoli komplikovaná šablona. Postupem času byla síP z lidských vlasů nahrazena tkaninou z hedvábí. Dalšího výrazného zdokonalení doznala tato technologie tisku v Evropě na počátku 20. století. Tehdy se v Anglii začal používat vykrývací roztok místo papírové šablony. Tímto roztokem se na síPovinu napjatou na rámu maloval negativní obraz. Roztok nepropouštěl barvu, a tak protřením barvy skrze síto vznikl na dané podložce požadovaný obraz. Zásadní obrat ve vývoji šablonového tisku pak nastal po druhé světové válce, kdy s rozvojem chemie byly vynalezeny světlocitlivé roztoky pro výrobu sítotiskových forem fotochemickým procesem. Pro průmyslovou výrobu je třeba dodat filmy pro jednotlivé barvy, ze kterých se obrázek složí, zpravidla 1-4. Pro jeden kus vypáleného CD nebude jistě nikdo vyrábět síto, nebo dokonce síta čtyři pro barevný potisk. Proto přicházejí na řadu další, značně jednodušší, metody, jak zkulturnit vypálené CD.

Samolepky Polepování vypálených CD papírovým mezikružím, upraveným jako samolepka, mnozí odborníci nedoporučují. Je to ale nejlevnější (ve smyslu okamžitých nákladů) metoda s opravdu profesionálním vzhledem a při použití běžně dostupných prostředků, které obvykle majitelé výpočetní techniky a vypalovací mechaniky mají běžně k dispozici. Ve specializovaných obchodech je možno koupit soupravy, ve kterých je kromě samolepicích archů se 2 nebo i se 3 mezikružími i disketa s jednoduchým softwarem, či matricemi do programu Corel, pro vytvoření velmi působivých polepek CD. Některé firmy jsou schopny dodat hotové samolepky s laminací, které vypadají lépe jak potisk sítotiskem. Jejich nevýhodom však může být vyšší hmotnost a také větší síla nalepované vrstvy. Prvním krokem je vytvoření grafického návrhu bu_ v dodaném softwaru nebo třeba v programu Corel Draw. Lze samozřejmě použít i jiné grafické programy, jedinou podmínkou je respektování rozměru archu a umístění mezikruží na něm.

73


Druhým krokem je samotný tisk, pro který se dá použít jakákoliv stránková tiskárna, případně tiskárna doporučená v přikládaném softwaru. Principiálně by výstupním zařízením mohla být i jehličková tiskárna, ale běžně používané jsou tiskárny inkoustové, případně laserové. Třetím a současně nejdůležitějším krokem je nalepení samolepky na CD. Provádět by ho měly osoby s pevnou rukou, protože samolepka by měla být nalepena bez faldíků, vzduchových bublin a vycentrovaně. Provádění tohoto třetího kroku je také největším argumentem odpůrců metody polepování samolepkou. Faktem je, že při užívání čtecích mechanik s vysokými otáčkami se negativně projevuje nevystředěnost a nevycentrovanost nálepek značnými vibracemi, které mohou mít za následek chyby ve čtení CD. Při strhávání špatně nalepené nálepky také hrozí poškození horní odrazové vrstvy. Pro uživatele, kterým nevyhovuje používání samolepek se naskýtá ještě další možnost pro profesionální potisk CD, s vyššími pořizovacími náklady a poměrně levným provozem.

Speciální tiskárny pro potisk CD Jak už naznačuje nadpis, jedná se vlastně o jednoúčelová zařízení, protože k ničemu jinému, než k potisku CD a tisku bookletu, či inlaycard, neslouží. Na českém trhu jsou dosažitelné dva modely tiskáren pro potisk CD s rozdílnými technologiemi tisku.

Technologie termálního inkjetu Tiskárna Signature III firmy Primera Technology, Inc. (první verze byla vyráběna s firemní nálepkou Fargo) je typickou představitelkou tiskárny pro potisk CD a tisk inlayů a bookletů v malém nákladu s použitím principu tisku používaného inkoustovými tiskárnami. U Signature III byl velkou měrou zrychlen tisk a zvýšena tisková kvalita. Přímo od firmy Primera je možno použít CD-R se speciálním potiskovým povrchem, který tvoří vrstva Tuff-Coat. Tato vrstva podstatně redukuje otěr, rozmazání a blednutí barev. Další výhodou tisku na originálně dodávané disky je velmi rychlé zaschnutí barev. Tisk je ale možno provádět i na CD-R disky s bílým povrchem pro tisk MDC, Philips, Verbatim, TDK, SONY, Maxwell, Microboard PrintWrite a na disky Mitsui se zlatým nebo bílým povrchem. Barevný tisk je tvořen jednotlivými barvami CMYK a v tiskárně jsou tyto barvy ve dvou zásobnících: CMY – tříbarevný a K – černý. Spolu s tiskárnou jsou dodávány kartónové šablony na zkušební tisky, inlaycard pro vložení do dna plastové krabičky na CD a dvojité kartony pro potisk a označení přední strany krabičky – booklety. Tiskárnu je možno připojit k paralelnímu i sériovému rozhranní počítače, za zmínku stojí i nízká váha tiskárny, která je pouhé 4 kilogramy.

Technologie tepelného přenosu (thermotransfer) Typickou tiskárnou této kategorie je Perfect Image CD Printer firmy Rimage. Technologii termotransferu používá mnoho tiskáren, a to i tiskáren pro speciální fotografické tisky s velkou věrností tisku. Také potisk kreditních karet je spjat s touto technologií. Při tisku se nad tiskovou plochou pohybuje tepelná hlava a na tištěný povrch přenáší barvu ze speciální barvící pásky, která se vede mezi hlavou a potiskovaným povrchem. Barva z pásky se přenáší na tiskovou plochu tak, že použité místo zůstává na pásce bez barviva, takže páska je pouze jednoprůchodová a poté co se jednou převine, je ji třeba vyměnit. Obrovskou výhodou termotransferového tisku je kromě otěruodolnosti také odolnost proti působení vlhkosti a světlostálost barev a v neposlední řadě také tisk na normální CD-R bez speciálně upraveného povrchu. Tisk je v rozlišení 300 dpi a monochromatický potisk jednoho CD trvá 20 vteřin. K tiskárně je opět dodáván software pro návrh potisku Perfect Image CD Label Editor. Systémové požadavky jsou PC 486 nebo vyšší a 8 MB RAM při doporučených 16 MB. Program pracuje pod operačním systémem Windows 3.X, 95, 98 a NT. S jednou páskou lze potisknout minimálně 2000 kusů CD. S touto tiskárnou však není možno tisknout booklet ani inlaycard.

74

Základní pojmy

Základní pojmy A-Time Absolutní čas. U CD-DA čas, který uplyne od začátku CD do konce. Může být použit ke stanovení začátku a konce zvukových segmentů při programování aplikací na mixed-mode discích, měřeno od samotného počátku datové oblasti (včetně počítačových dat na stopě 1). Access Time Čas nezbytný k získání určité informace. U pevných disků a kompaktních disků je maximální přístupová doba měřena jako doba potřebná k přesunu z jednoho konce disku na druhý, nalezení určité informace a její přesun do paměti RAM. ADPCM – Adaptive Differential Pulse Code Modulation Kódování a komprese audio dat využívaná ve formátech CD-I a CD-ROM XA. AGC – Auto Gain Control Automatické řízení zisku – technologie používaná v mechanikách CD-RW, koriguje úroveň signálu v závislosti na odrazivosti laserového paprsku od plochy vloženého média. ANSI-Labeled Páska nahraná se souborovou strukturou a označovacím systémem, který definuje jméno svazku a hlavičku pro uložení informací uložených na pásce podle ANSI (American National Standards Institute) specifikace X3.27-19778. Většina výrobců disků preferuje ANSI Labeled pásky. ANSI-Unlabeled Páska nahraná se souborovou strukturou, ale bez ANSI označení. ASPI – Advanced SCSI Programmer's Interface Sada základního software (příkazů) a datových struktur nebo aplikací, které umožňují softwaru používat ASPI interface jako nezávislý na hostitelském adaptéru. ATAPI – AT Attachment Packet Interface Rozhraní na rozhraní IDE, které umožňuje provádět tzv. blokové operace. Řídící sada příkazů byla odvozena od SCSI-2 pro zařízení jiného typu než pevný disk. Poprvé použito u CD-ROM mechanik. Používá se od roku 1994, kdy se specifikací přišla firma Western Digital. Audio Extraction Možnost přímého přenosu zvukové digitální informace z média CD-DA na pevný disk, bez využití převodníku DA a další nutné transformace přes zvukovou kartu. Tuto vlastnost by měla mít většina nových CD-ROM a vypalovacích mechanik. U starších CD-ROM tato možnost nebyla. Authoring Činnost, kterou provádíte, abyste vytvořili aplikaci před tím, než jste připraveni ji zapsat na CD. Například, pokud chcete vytvořit multimediální hru nebo prezentaci, potřebujete vytvořit software, který vám umožní spojit zvuk, grafiku a text, a který umožní uživateli interaktivní práci. Když máte dokončenu práci na vytváření své aplikace s napsaným software, můžete pro zapsání na CD použít vypalovací software jako je například WinOnCD. Barcode Jedinečný kód pro kompaktní disk. Na zapisovatelných CD je toto číslo často vytištěno na průhledném středním kolečku disku. Některé CD vypalovačky mohou tuto informaci digitálně přečíst. O tomto čísle vám podá zprávu například program Easy-CD-Pro v dialogovém okně Disc Info. BLER – Block Error Rate "Surový" poměr digitálních chyb před jakoukoliv korekcí chyb, který se používá ke stanovení faktoru kvality a čitelnosti daného disku. Block Podle definice v Yellow Book jednotka 252 bytů. Blue Book Novější standard v řadě "duhových knih", popisující formát kombinovaných CD, na kterých jsou datové i zvukové stopy (viz CD Extra nebo CD Plus) Blue laser – modrý laser Vzhledem k vlnové délce použitého světla umožňuje tento laser zapisování informací až s pětkrát vyšší hustotou než běžně používané infračervené lasery. Už v roce 1993 předvedla firma IBM záznam s hustotou 2,5 miliardy bitů na čtverečný palec u magneto-optického disku. Buffer – vyrovnávací paměY Část paměti, která dočasně uchovává data, aby pomohla kompenzovat rozdíly mezi přenosovou rychlostí při přenosu dat mezi dvěma zařízeními. Buffer Underrun V průběhu vypalování není možné proces pálení přerušit. Je nutné zajistit nepřetržitý tok dat k vypalovacímu laseru. V případě, že vypalovačka požaduje data z bufferu pro zápis a data nejsou přítomna, dojde k přerušení toku dat k vypalovacímu laseru, jinak řečeno, v daném okamžiku není co vypalovat, dojde k tzv. buffer underrun (podtečení zásobníku). CD-R médium se však stále otáčí. Později již není možné navázat na předchozí místo, kde bylo vypalování přerušeno. Zapisování se zastaví a CD-R

75


je ve většině případech nenávratně zničeno. Aby tato skutečnost nenastala, mají vypalovačky relativně velký buffer (vyrovnávací paměP), obvykle 512 KB až 4 MB. Caddy Umělohmotné a kovové ochranné pouzdro na CD, do kterého musí být CD vloženo před tím než se vloží do některých CD-ROM mechanik nebo vypalovaček. Tzn. CD se vloží do caddy a společně s ním do mechaniky. Cache Část paměti RAM, která je použita pro dočasné uchování dat, ke kterým je nutné velmi rychle přistupovat. U aplikací používajících CD-ROM je cache obyčejně použita pro uchování adresářové struktury. CAV – Constant Angular Velocity Konstantní úhlová rychlost – diskové médium se otáčí konstantní úhlovou rychlostí, což má za důsledek proměnnou přenosovou rychlost, která se zvyšuje směrem k vnějšímu okraji disku. CD Audio Standardní CD formát pro uložení audio stop; například hudby a písniček. CD Bridge Popis způsobu přidávání formátu CD-ROM XA do formátu CD-I. Součást definicí formátu obsažených v Yellow book. Používá se pro PhotoCD a VideoCD. CD-DA – Compact Disc-Digital Audio Tento kompaktní disk obsahuje pouze stopy s audio sektory. Formát vyvinuly společně firmy Philips a Sony a uveden byl v říjnu 1982. CD-DA byla první forma kompaktního disku použitá pro nahrání a přehrávání hudby v bezprecedentní kvalitě. Standard, ve kterém jsou CD-DA disky nahrány, je znám jako Red Book. CD-E – CD-Erasable Médium CD s možností smazání nahraných dat a opětovného nahrání. Původní název pro CD-RW – přepisovatelná CD, který byl změněn na základě zásahu marketingových pracovníků. Tato média čtou pouze novější mechaniky, které se umí vyrovnat s nižší odrazivosti vrstvy nesoucí datové informace. CD Extra Multisession disk, na kterém jsou v první sekci zvukové stopy (CD-DA, v počtu až 98) a ve druhé sekci jsou data ve formátu CD-ROM XA. Definice formátu je obsažena v Blue Book. CD Extra je jiný název pro CD-Plus. CD+G (CD+Graphic) Audio, text a grafika současně na jednom CD. Tento typ disků se obyčejně používá pro počítače Karaoke, jejichž největší rozmach zaznamenalo Japonsko. Současně s hudbou se zobrazuje text písně. CD-I Formát kompaktního disku navržený pro práci s interaktivními multimediálními aplikacemi, které mohou být přehrávány pomocí počítače/CD přehrávače připojeného k televizi. Formát je vhodný zejména pro animace v reálném čase, video a zvuk. Standardem pro CD-I je Green Book. CD-Plus Viz CD-Extra CD-R – Compact Disk Recordable Tento kompaktní disk s možností zápisu umožňuje tvorbu vlastních CD. CD je vytvářeno během procesu vypalování podle specifikací uvedených v Orange Book, část II, s použitím speciálního vypalovacího zařízení – vypalovačky, která je připojená k hostitelskému systému. Hostitelským systémem je obyčejně osobní počítač, na kterém je spuštěn vypalovací software. Jako CD-R se označují i mechaniky, které na média CD-R zapisují data. Informaci lze na médium zaznamenávat pouze jednou, nelze ji smazat a případně znovu zaznamenat. CD-RFS Přírůstkový packet-writing; systém souborů Sony. CD-ROM – Compact Disc-Read Only Memory Standard kompaktních disků používaných jako digitální paměPové médium pro osobní počítače. Specifikace CD-ROM byla poprvé definována v Yellow Book. CD-ROM Disc Médium, které obsahuje pouze datové sektory, jak je definováno v Yellow Book. CD-ROM Drive Periferní zařízení připojené k počítači, které umožňuje čtení/přehrávání CD-ROM médií. Všechny CD-ROM mechaniky mohou také přehrávat audio CD, ale potřebujete externí sluchátka nebo reproduktory, abyste zvuk slyšeli. CD-ROM XA – Extended Architecture Formát, který je rozšířením standardu Yellow Book a který všeobecně odpovídá logickému formátu ISO 9660. Je ale navržen tak, že umožňuje lepší možnosti pro audio a video

76

Základní pojmy

(převzatých ze standardu CD-I), takže CD-ROM mohou být mnohem snadněji používány pro multimediální aplikace. CD-ROM XA je také fyzický formát pro disky Photo CD. Má dva módy: MODE-1 - standardní sektory dle Yellow book MODE-2 - FORM-1 – 2048 bytů dat s korekcí chyb – užití pro data - FORM-2 – 2324 bytů dat bez korekce chyb – užití pro audio/video CD-RW – Compact Disc Rewritable Další přírůstek do rodiny kompaktních disků. Původně byl nazýván CD-Erasable. Oficiální název je CD-ReWritable a je to médium a nahrávací systém (vypalovačka) umožňující uživateli vymazat dříve nahrané informace a poté nahrát nové informace na stejné fyzické místo na témže disku. CD-Text Standard firmy Philips pro zakódování disku a datových stop na audio CD. Pomocí kódování jsou ke konvenčnímu audio CD přidány textové informace, což umožňuje při poslechu takovýchto CD sledovat přidaný text. Zobrazený text může být například jméno zpěváka, jméno alba nebo název skladby. Disk je kompatibilní se všemi CD přehrávači, které mohou přehrávat případně pouze hudbu a přidaný text ignorují. CD-UDF Přírůstkový packet-writing systém souborů – průmyslový standard. CD-WO – Compact Disc-Write Once Zapisovatelný kompaktní disk. Dřívější (jiné) označení pro CD-Recordable. Close Disc – uzavření disku "Uzavření" zapisovatelného disku takovým způsobem, že na něj už nemohou být nikdy žádná data nahrána. Disk může být uzavřen při zápisu lead-in poslední session – v lead-in není zapsána adresa dalšího zápisu (volného místa pro zápis), a CD vypalovačka při dalším pokusu o vypalování nemá možnost jak zjistit, kam umístit další data určená k vypálení. NENÍ nutné uzavírat disk proto, aby ho bylo možné přečíst v běžné CD-ROM mechanice nebo CD-ROM přehrávači. Close Session – uzavřená sekce Když je session uzavřena, zapíší se informace o jejím obsahu do TOC (Table of Contents). Dále se zapíše lead-in a lead-out, čímž je disk připraven pro nahrání následujících session. Pro čtení v běžné CD-ROM mechanice je nutné vždy session uzavřít. CLV – Constant Linear Velocity Konstantní obvodová rychlost, na které jsou založeny dnešní mechaniky CD-ROM. Konstantní obvodovou rychlostí je dána pevná přenosová rychlost. Mechaniky jsou pomalé (mají nízkou přístupovou dobu), protože při vystavení čtecího mechanismu musí čekat na dosažení odpovídajících otáček nosiče dat. Srovnej s CAV – konstantní úhlovou rychlostí. Compact Disc Zkratka CD ve významu Compact Disk (kompaktní disk) je všeobecný termín pro všechny formáty CD média. Některé CD formáty, které se v současné době objevují na trhu: CD Audio, CD-ROM, CD-ROM XA, VideoCD, CD-I a další. CSS – Content Scrambling System Systém pro kódování obsahu disků DVD+Video k zamezení kopírování. Cue Sheet U některého software pro vypalování se tak označuje seznam stop, které budou zapsány postupně za sebou v rámci stejné session bez zásahu uživatele. Obecně se používá pro vytváření vícestopých audio nebo mixed-mode disků. Curierova teplota Teplota, při níž za současného působení magnetického pole se mění vlastnosti molekul materiálu. Pro optické materiály je přibližně 200° C. d-characters – d-znaky Znaková sada používaná pro jména souborů v ISO 9660. Obsahuje velká písmena A až Z, číslice 0 až 9 a symbol podtržítko ( _ ). DASP – Drive Active / Slave Present Co to je DASP a jak souvisí s Master/Slave (Pán/otrok)? Některé pevné disky mají dvě odlišná nastavení pro master: "Master or Master with Slave that supports DASP", a "Master with Slave present for Slave not supporting DASP". DASP (Drive Active/Slave Present – Aktivní jednotka/Otrok přítomen) se vztahuje k signálu přenášenému na pin 39 rozhraní ATA-2. Podstatné je, že tento signál umožňuje slave disku, aby oznámil svoji přítomnost master disku během startu počítače. Pokud má váš systém problémy s detekcí slave disku, nastavte váš pevný disk na "Master with non DASP Slave present", což by mělo vyřešit problém.

77


Data Area V ISO 9660 místo na CD-ROM, kde jsou zapsána data uživatele. Začíná na adrese 00:02:16. Digital Audio Extraction (DAE) Digitální kopírování CD-DA audio stop z CD vypalovačky nebo jiné CD-ROM mechaniky na pevný disk nebo zapisovatelné CD. Ne všechny CD-ROM mechaniky DAE podporují! Disc-at-Once (DAO) Metoda zápisu, při které je jedna nebo více stop zapsáno v rámci jednoho úkonu. Laser se nevypne do doby, než je celé nahrávání ukončeno a disk je uzavřen – z toho důvodu nejsou počáteční bloky a nevytváří se praskání mezi audio stopami. (Viz také Track-at-Once.) Disc-at-Once je přidán/dostupný pouze na poslední generaci CD vypalovaček a posledních upgradech firmware. Více informací viz Track-at-Once a Packet Writing. Lead-in, data a Lead-out jsou zapsány jako jedna událost. Všechny informace potřebné pro nahrávání v režimu Disk at Once musí být před vlastním vypalováním dostupné na pevném disku. Tento mód je obyčejně upřednostňován v případě, že hodláme vytvořit master médium pro pozdější duplikaci CD-ROM. Vypalování v režimu Disc at Once eliminuje spojovací články a bloky run-in a run-out sdružené se zapisovacími režimy multisession a packet writing, které jsou někdy při vytváření master matrice pro tvorbu CD-ROM interpretovány jako neopravitelné chyby. DivX – Digital Video Express Formát DVD-ROM, který podporují některé Hollywoodské filmové společnosti. S DivX je možné filmy i data přehrávat v CD-ROM jen po omezenou dobu (např. jen 2 dny). Formát není zpětně kompatibilní se současnými DVD-ROM mechanikami. DOW-Direct OverWrite Tento systém se nazývá Direct OverWrite – přímopřepisující, protože nová data jsou přepisována přes data existující. Nedochází ke klasickému mazání dat. DVD – Digital Versatile Disc Digitální univerzální (také všestranný) disk je nástupcem klasických CD-ROM. Hlavní výhodou je jeho kapacita (umocněná možností mít záznam z obou stran), která dosahuje 4,7 až 17 GB dat. DVD-R – DVD-Recordable Obdoba CD-R, neboli přepisovatelný Digital Versatile Disc. DVD-RAM Typ přepisovatelných DVD jedno nebo oboustranných s kapacitou až 2,6 GB na stranu. Nelze je přehrávat v DVD přehrávačích. DVD-ROM Digital Versatile Disc určený pouze ke čtení, kapacita 4,7 až 17 GB pro přenosové rychlosti 600 až 1300 kB/s. Má zpětnou kompatibilitu s CD-ROM DVD+RW Konkurenční produkt k DVD-RAM standardu vyvinutý firmami HP, Philips, Ricoh, Sony a Yamaha. S DVD-RAM vzájemně neslučitelný a také nejde přehrávat v DVD přehrávačích. Kapacita disku je 3 GB na jednu stranu. DVD-R/W Roztříštěnost standardů u disků DVD podporuje i firma Pioneer, která vyvinula na základě technologie DVD+RW disky DVD-R/W. Dosažitelná kapacita je 4,5 GB na jednu stranu, přičemž média mají větší odrazivost, takže se dají číst i v současných DVD-ROM mechanikách. DVD+Video Spotřebitelský formát DVD pro plně pohyblivé video, které by mělo vytlačit klasické páskové (a analogové) video. Je opatřen systémem CSS (Content Scrambling System – Systém kódování obsahu) k zamezení kopírování. Současné DVD-ROM přehrávače nejsou schopny bez přídavné softwarové nebo hardwarové podpory disky DVD+Video přehrávat. DVI – Digital Video Interactive Hardwarová báze audio a video komprese firmy Intel, nejčastěji ve formátu CD-ROM Mode 1. EAN – European Article Numbering Evropské číslování zboží, druh čárového kódu, viz také UPC ECC – Error Correction Code Změna posloupnosti bitů a nahrání redundantních (nadbytečných) dat na disk při jeho vytváření. Při čtení tyto redundantní informace pomáhají k detekci a opravě chyb, které mohou vzniknout při přenosu dat. EDC – Error Detection Code 32 bitů v každém sektoru, které se používají pro detekci chyb dat v tomto sektoru. EIDE – Enhanced IDE Standard odvozený od standardu ATA, proto někdy označovaný ATA-2. Podporuje dvoukanálové řadiče, přenosová rychlost je až 16,6 MB/s (PIO Mode 4).

78

Základní pojmy

File System Datová struktura, která převádí fyzický pohled na disk (sektory) na logickou strukturu (soubory, složky), kterou mohou uživatelé a aplikace mnohem snadněji používat. Viz také Logical Format. Fyzický formát Fyzický formát kompaktního disku, který určuje, jak budou nahrána data v jednotlivých sektorech. Jednotlivé formáty jsou popsány v knihách standardů (Green, Orange, Red... Book). Gold Disc Zapisovatelný disk používaný v CD vypalovacích systémech. Prázdný disk je vyroben ze spodní polykarbonátové vrstvy s předlisovanou spirálovitou drážkou, která vede vypalovací laser při zápisu informací na disk. Tento typ disku se někdy též nazývá předrýhovaný. Průhledná vrstva zapisovatelného materiálu je položena na polykarbonátu a na ní je odrazivá (zlatá) vrstva. Ještě nad ní je tenoučká vrstva laku a případně potisku. Green Book Kniha popisující formát kompaktních disků typu CD-I. Header Field Čtyři byty nahrané na začátku každého sektoru slouží k rozeznání adresy sektoru (speciálně jako Logical Block Number) a režimu, ve kterém byl sektor zapsán. HFS – Hierarchical File System Souborový systém operačního systému Macintosh sloužící k organizaci dat na pevných a pružných discích. Může být také použit pro CD-ROM. High Sierra Format Standardní logický formát pro CD-ROM původně navržený High Sierra Group, na jehož základě je vystavěn standard ISO 9660; v základech je identický s ISO 9660. High Sierra Format se již nepoužívá. Hybrid Slovo hybrid může mít u CD mnoho významů. Podle standardu Orange Book pro zapisovatelná CD, hybrid znamená zapisovatelný disk, na kterém je nahrána jedna nebo více session, přičemž disk není uzavřen, volné místo je ponecháno k dispozici pro pozdější zápis. Populárně je termín hybrid používán také pro disk, který obsahuje dva různé souborové systémy, např. ISO 9660 a Macintosh HFS. Takovýto disk je možné používat jak v počítačích kompatibilních s IBM-PC, tak v počítačích Apple Macintosh; nebo v libovolném počítači, který podporuje souborový systém ISO 9660. Jinou kategorií jsou hybridní disky, které jsou určeny pro spolupráci s Internetem. To znamená, že na CD je část informací, a další část je uložena na Internetu, přitom obě části jsou spolu v těsné interakci. Tato CD se často označují také jako "propojená CD". Interframe Komprese použitá při kódování MPEG souborů, která detekuje úbytek redundance (nadbytečnosti informací) v jednotlivých snímcích. Neumožňuje větší kompresi jak 20:1 (stejně jako JPEG), protože ukládá veškeré informace. Intraframe Komprese použitá při kódování MPEG souborů. Rozeznáváme intraframe kompresi typu B (bidirectional – obousměrná) a typu P (predicted – předpovídající). Referenčními snímky pro typ B jsou předcházející i následující snímky (frame), u typu P je to pouze snímek předcházející. ISO 9660 Format Mezinárodně akceptovaný standard specifikující logický formát souborů a složek na CD-ROM. Standard je možné použít na různých počítačích s rozdílnými operačními systémy pro přístup k datům ve stejném formátu – ISO 9660. ISO 9660 Image Nebo CD-ROM image, image, disc image (image – obraz). Jeden rozsáhlý soubor, který je přesnou reprezentací všech dat a programů tak, jak se objeví na CD. Včetně vztahů obsahu a logického formátu. ISO 9660 Interchange Levels Existují tři možnosti nahrání a pojmenování souborů na disku podle standardu ISO 9660 stejně jako tři do sebe zapadající úrovně kompatibility. Úroveň 1 (nejvíce omezující):

-

Každý soubor musí být zapsán na disk jako jeden nepřerušený tok bytů – soubory nesmí být fragmentovány nebo prokládány.

-

Jména souborů nesmějí obsahovat více než osm znaků – d-characters. Koncovky souborů nesmějí obsahovat více než tři znaky – d-characters. Jména složek nesmějí obsahovat více než osm znaků – d-characters.

79


Úroveň 2:

- Každý soubor musí být nahrán na disk jako jeden nepřerušený tok bytů. Úroveň 3:

- Zde nejsou žádná omezení. ISRC – International Standard Recording Code Některé vypalovačky umožňují nahrát ISRC ke každé audio stopě na disku. Kód sestává z: kódu země (2 ASCII znaky), kódu vlastníka (3 ASCII znaky), roku nahrání (2 číslice) a sériového čísla (5 číslic). Incremental Multisession – přírůstková vícenásobná sekce U této metody zápisu na CD-R se používají ukazatele v každé session pro spojení všech sekcí dohromady. Taková spojení umožňují zpřístupnit všechny informace uložené na disku ve všech session. Jitter Jedna z možných chyb na disku při vypalování. Vztahuje se k vytváření zvukových disků. Joliet Joliet je rozšíření standardu ISO 9660. Joliet byl vyvinut firmou Microsoft, aby uživatelé mohli nahrávat CD s dlouhými názvy souborů a používat mezinárodní znakovou sadu Unicode. Joliet umožňuje používat jména souborů až 64 znaků dlouhá, včetně mezer. Joliet také nahrává pro každý soubor asociovaná standardní jména DOSu, takže disk je možné číst i pod systémem DOS nebo dřívějších verzích Windows. Počet znaků, které je možné použít pro dlouhá jména souborů je až 64 a počet znaků dlouhého jména souboru včetně jeho cesty nesmí přesáhnout 128 znaků. Land Místo na kompaktním disku s plnou odrazivostí světla laserového paprsku. Opakem je pit. Land Jitter viz Jitter LBN – Logical Block Number Tímto číslem logického bloku je jednoznačně definováno pořadí jednotlivých logických bloků. Lead-In Oblast na začátku každé session na zapisovatelných CD discích, která je ponechána prázdná pro zapsání TOC každé session (počet stop a počáteční a koncový bod) a dalších doplňujících informací o disku a nahraných stopách. Lead-in je zapsána při uzavření session a zabere na disku 4500 sektorů (1 minutu nebo zhruba 9 megabytů). Lead-in také indikuje, zda je disk multisession, zda je či není uzavřen a jaká je následující adresa pro zápis na disk. Lead-Out Oblast na konci session, která indikuje dosažení konce dat; v lead-out nejsou nahrána žádná aktuální data. První lead-out na disku má 6750 sektorů (1,5 minuty, kolem 13 megabytů); všechny případné další lead-out mají 2250 sektorů (0,5 minuty, okolo 4 megabytů). Link Area nebo Link Blocks – spojené oblasti/bloky) viz Run-in/Run-out Blocks Linked Multisession – spojená vícenásobná sekce Disk obsahující více než jednu session, na které se všechna data v různých sekcí jeví jako by byla nahrána v jedné velké session. Pro spojení session musíte v Easy-CD Pro zaškrtnout pole Load Contents tab. Logical Block – logický blok Nejmenší adresovatelné místo na disku. Každý logický blok je identifikován pomocí jedinečného LBN (Logical Block Number), přiděleným pořadím od začátku disku. Začátek je 0. Podle standardu ISO 9660 jsou všechna data na CD adresována pomocí LBN. Logical Format/Logical Structure Logický formát souborů, jako je ISO 9660 převádí sektor po sektoru pohled na kompaktní disk do virtuálního "stromu" složek a souborů, který je mnohem jednodušší pro nalezení informací umístěných na disku jak pro lidi, tak pro počítače. Mastering Technicky se jedná o proces vytváření master matrice, podle které mohou být kompaktní disky reprodukovány (obvykle lisováním) ve velkém množství. U stolních vypalovacích systémů je mastering spojen společně s premasteringem a pojem mastering se obvykle používá pro vlastní vypalování. Mixed-Mode Disc Mixed-mode disk kombinuje data a audio stopy na témž médiu. Vypálení dat a audia vyžaduje odlišný režim, aby čtecí zařízení mohlo informace korektně interpretovat. Mixed-mode disk umožňuje vypálit datovou stopu následovanou jednou nebo více audio stopami. Naproti tomu nový

80

Základní pojmy

standard CD Plus nebo Enhanced CD umožňuje udělat stejnou věc, avšak v opačném pořadí, nejdříve audio stopy a poté programová data. Mount Zavedení CD do mechaniky tak, že počítač rozezná jeho přítomnost a může z něj číst data. MPEG – Motion Picture Experts Group Tato skupina vyhlásila standard plně pohyblivého videa, k pojmenování standardu bylo využito zkratky názvu skupiny. MSCDEX Rozšíření Microsoft DOS pro CD-ROM. Umožňuje uživatelům operačního systému DOS rozeznat CD-ROM jako DOSovské zařízení a přistupovat k němu přes logické číslo disku. MultiRead Je specifikace OSTA, ve které je zohledněna skutečnost, že by nové CD-ROM mechaniky měly umět číst velké množství CD formátů (na rozdíl od starší generace CD mechanik). MultiRead CD-ROM mechaniky jsou schopné číst například relativně nový formát CD-RW, stejně tak jako formáty CD-R a CD-ROM. Multisession Disc Pokud disk obsahuje více než jednu session (sekci), nazýváme ho multisession disk. Je to kompaktní disk, na který jsou data přidávána postupně ve více než jedné nahrávací session. Pokud jsou data mezi session spojena, jeví se všechna data na multisession CD při čtení v multisession CD-ROM mechanice jako jediná logická struktura. Jinými slovy, není rozdíl v pohledu na data, která leží v různých session. Hlavním cílem multisession je možnost přidávat postupně data k již nahraným datům na CD-R. Session je definována jako oblast obsahující lead-in, programová data a lead-out. CD-R vypalovačka, která podporuje nahrávání multisession disků, umožňuje vytvořit disk s více session spojenými dohromady. Přitom každá session obsahuje vlastní lead-in, data a lead-out. Jakákoliv mechanika, která podporuje multisession, může přistupovat k takto nahraným datům bez ohledu na to, zda jsou nahrána v první nebo následujících session. U CD-R a CD-ROM médií, která jsou zapsána Disc at Once, je naproti tomu pouze jedna oblast lead-in a jedna oblast lead-out.

▼ Poznámka: Některé staré CD mechaniky umí číst pouze první session na multisession discích.

Multi-Volume Disc Disk s více sekcemi (session) bez vzájemného propojení, které by jinak musely existovat jen jako jednotlivé disky. Pro čtení takových disků slouží vypalovací programy jako například Easy CD Creator Deluxe. Rovněž označení pro vícenásobné disky. MultiTrack Schopnost zapsat na disk více než jednu stopu, přičemž maximální počet je 99. On the Fly – Letmý zápis Zápis on-the-fly znamená vypalování dat pomocí virtuálního obrazu (image) bez předchozího fyzického vytvoření obrazu ISO 9660 na pevném disku. Optimum Power Calibration – OPC OPC se používá u nových typů CD-R/RW mechanik. Starší mechaniky kalibrovaly výkon laseru na začátku CD a pak vypalovaly s konstantním výkonem laseru celé CD-R. OPC cyklicky testuje výstupní výkon laseru a průběžně nastavuje jeho výkon v závislosti na ploše CD-R, na kterou se vypaluje. CD-R vyhotovené na zařízeních s OPC vykazují velmi nízkou úroveň BLER – méně než pět na jedno CD. Optimum Power Calibration Area (OPC Area) OPC Area je speciální oblast blízko středu zapisovatelného disku. Před zápisem stopy na disk musí CD vypalovačka přizpůsobit výkon používaného zapisovacího laseru, aby měl optimální úroveň pro použité médium. Oblast OPC je vyhrazena pouze pro toto použití. Orange Book Specifikace firem Philips a Sony pro kompaktní magneto-optické disky (CD-MO) a pro Write-Once (CD-WO) systémy. Jinak řečeno standard, podle kterého jsou, mimo jiné, vypalována CD-R. Orange Book je dokument, který popisuje specifikaci pro CD-R technologii. Definuje jak fyzickou strukturu a rozměry CD-R média, tak použití jednotlivých částí plochy pro nahrávání pro vypálení informací (Program Area); plochu pro kalibraci výkonu laseru (Power Calibration Area – PCA); plochu pro záznam stopy s informacemi o všech session (Program Memory Area – PMA); a plochu pro zápis sekce Lead-in a Lead-out, která vlastnímu zápisu předchází, a která mu následuje (Program Area). OSTA – Optical Storage Technology Association Mezinárodní obchodní asociace pro podporu technologií optického záznamu počítačových dat. Byla založena v roce 1992. Packet Writing Metoda zapisování dat po velmi malých částech narozdíl od metod, které vyžadují zápis velkého množství informací najednou, jako je metoda Track-at-Once a Disc-at-Once. Packet writing

81


(někdy také označován jako "packet resourcing") umožňuje nahrávat data po malých částech – paketech – vždy jeden paket najednou. Tím se velmi snižuje riziko podtečení bufferu. Metoda zápisu Packet writing je použitelná pouze pro datové stopy. Path Table Obsahuje informace o adresách jednotlivých složek, což dovoluje přímo přistupovat k datovým souborům v těchto složkách. Power Calibration Area – PCA Oblast rezervovaná na začátku disku pro kalibraci výkonu laseru, který je potřeba pro vypálení daného disku,viz Optimum Power Calibration Area Photo CD Formát kompaktního disku založený na CD-ROM XA a specifikaci hybridního disku podle Orange Book, používaný k uložení obrázků fotografií pro zobrazování a tisk. Pit Místa záznamu na CD, na nichž dochází k rozptylu dopadajícího světelného laserového paprsku místo k odrazu. Opak land. Pit Jitter viz Jitter PMA – Program Memory Area Na zapisovatelných discích oblast, která obsahuje "dočasné" informace o záznamech na disku – čísla stop a jejich počáteční a koncové body, když je stopa zapsána na session, která ještě není uzavřena. Pokud neuzavřete aktuální session, je vytvořena pre-TOC, která zpřístupňuje již nahraná data. Tato data jsou zpřístupněna pouze pro CD vypalovačku. V okamžiku uzavření session jsou tytéž TOC informace zapsány do lead-in dané session. Post-Gap Mezera na konci stopy a jednotlivé stopy oddělující. Její délka je 150 sektorů, což odpovídá 2 vteřinám. Je vyžadována pouze v případě, pokud po sobě následují stopy různých typů. PQ Editing – úpravy PQ Při nahrávání v módu DAO, což je nejvyužívanější mód pro nahrávání skleněných master lisovacích forem, je pro optimální nastavení možno nastavovat podkanály (subcode channels) P a Q. Od toho pojem PQ (nebo také P-Q) Editing. Pre-Gap Mezera oddělující stopy, vypalovaná před oblasti datových stop. Délka mezery je různá pro rozdílné vypalovačky a typy stop. Například dvě datové stopy jsou od sebe odděleny mezerou dlouhou 150 sektorů (2 vteřiny), stopy odlišných typů jsou odděleny obyčejně mezerou 225 sektorů (3 vteřiny) a u audio stop nemusí být tato mezera vůbec. Premastering Proces přípravy dat, která mají být nahrána na kompaktní disk. Obsahuje rozdělení dat do sektorů a vypálení těchto sektorů s příslušnou hlavičkou (adresou) a informací pro korekci chyb. V případě zapisovatelných CD systémů, premastering a mastering splývají v jednu operaci. Primary Volume Descriptor – PVD Můžete ho nalézt na 16. sektoru každé datové session. Je to "kotva" pro souborový systém. Vztahuje se k Path table a kořenovému adresáři. Random Erase Tento pojem je znám u přepisovatelných kompaktních disků. Značí schopnost smazat jednotlivý soubor na CD-RW disku a uvolnit tak místo pro další záznam ve stejném smyslu, jako je tato operace prováděna na pevném disku nebo disketě. Real CD Image Může být také nazýván jako fyzický ISO image. Vztahuje se k souboru, který je přesným obrazem dat, která budou na disku ve formátu ISO 9660. Protože je Real CD Image přesným obrazem zdroje, je nutné k jeho vytvoření stejné místo na disku jako na vytvářeném CD-R médiu. Recordable Disc – disk se možností zápisu Většinou je takto označován disk známý jako CD-R, tedy disk s možností jednoho zápisu. Red Book Specifikace firem Philips a Sony pro audio (CD-DA) kompaktní disky. Replikace Kopírování nebo vytváření vícenásobných kopií. RockRidge Rozšíření umožňující používání dlouhých názvů. Romeo Pouze dlouhé názvy souborů Windows 9x – až do 128 znaků. Nejedná se o část standardu Joliet, není podporována znaková sada Unicode a není zde zajištění pro asociovaná jména souborů pro DOS. Jména soborů v formátu Romeo mohou být přečtena na systémech Windows 9x a NT. Romeo disky je možné

82

Základní pojmy

přečíst také na systémech Macintosh, pokud nejsou jména souborů delší než 31 znaků. Nepoužívejte formát Romeo, pokud má být váš disk čitelný i za jiných podmínek. Root Directory Hlavní adresář je speciální adresářový soubor, na který neukazují žádné další adresářové soubory. Run-In/Run-Out Blocks Když se vypne zapisovací laser, zapíší se ještě dva run-out bloky. Když se laser opět zapne, zapíše se pět run-in bloků. Těchto sedm bloků je často označováno také jako link blocks. SCSI – Small Computer System Interface Standard pro vysokorychlostní přenos dat mezi počítačem a periferními zařízeními. SCSI rozhraní umožňuje připojit až sedm různých periferních zařízení k jednomu řadiči. Sector Nejmenší nahratelná jednotka na CD. Disk může obsahovat [(75 sektorů za sekundu)*(60 sekund za minutu)*(počet minut na disku)] sektorů. Množství dat uložených v sektoru závisí na fyzickém formátu a režimu, v jakém je CD nahráno; pro běžná CD-ROM (Mode 1) data, můžete nahrát 2048 (2 kilobyty) dat do sektoru. Sequential Erase Smazání CD-RW disku pro jeho následné použití. Session Podle definice v Orange Book je session oblast na disku sestávající z oblasti Lead-In, oblasti dat a oblasti Lead-out; nahraná část kompaktního disku, která může obsahovat jednu nebo více stop nějakého typu (data nebo audio). Session-at-Once Způsob vypálení vícenásobného počtu zvukových stop v první sekci disku CD Extra, který se provádí najednou. Pak se vypalovací laser vypne bez uzavření disku. Následuje vypálení druhé – datové sekce. Speed rating "Rychlostní" poměr CD vypalovačky záleží na tom, jak rychle je schopná nahrát data na prázdné médium CD-R. Rychlostní koeficienty jako: 1x, 2x, 4x, 6x, 8x atd., definují násobek původní přehrávací rychlosti první generace CD-ROM přehrávačů. U CD-ROM přehrávače nebo CD vypalovačky znamená "1x" přenos 153 600 bytů za sekundu, což se obvykle zaokrouhluje na 150 KB za sekundu. Při zápisu jednonásobnou rychlostí se zapisuje 150 KB/s, při zápisu dvojnásobnou rychlostí to je 300 KB/s a čtyřnásobnou – 600KB/s.

▼ Poznámka: Nezapomeňte na to, že vypalovačky mají obvykle odlišnou rychlost pro zápis a pro čtení. Například, pro čtení 12x, pro vypalování CD-R 6x a pro vypalování CD-RW 2x.

Storage Data Acceleration – SDX Technologie, která umožňuje výměnným médiím využívat vysoký výkon pevných disků při udržení vysoké kapacity, kompatibility a příznivé ceny. Pevný disk nové generace EIDE disků obsahuje rozhraní SDX přes který se přímo připojuje CD-ROM 10žilovým kabelem. Z hlediska systému se CD-ROM jeví jako klasická EIDE nebo ATAPI jednotka. Periferie mohou využívat pevný disk pro řízení dat a jeho cache. Subcodes, Subcode Channels Audio CD obsahuje kromě audio dat také 8 kanálů s nezvukovými daty, kterými jsou audio data prokládána. Kanály nesou označení P až W. V kanálech P a Q mohou být různé kódy, které vyžaduje komerční CD produkce. Například Adaptec Jam dovoluje nastavení PQ subkódů pro správné nastavení mezistopových mezer. Viz také PQ Editing. Table of Contents – TOC Obsahuje počet stop, jejich počáteční umístění a celkovou délku datové oblasti na disku. TOC (Table of Contents) obsahuje informace o disku a stopách. Když uzavřete aktuální session, zapíše se TOC do oblasti Lead-In. Při neukončeném nahrávání (neuzavřené session) disku, nemůže být TOC zapsána na disk. TPI – Track Per Inch Počet stop zapsaných na jeden palec délky. Track Pokaždé, když zapisujete na CD, vytvoříte alespoň jednu stopu, které předchází pre-gap a následuje ji post-gap. Libovolná session může obsahovat jednu nebo více stop, přičemž stopy v rámci jedné session mohou být stejného nebo různého typu (například mixed-mode disk obsahuje data a audio). Track-at-Once – TAO Track at Once je zapisovací režim, který umožňuje aby session byla zapsána pomocí většího množství diskrétních událostí, nazývaných stopy. Jinými slovy, v režimu Track-at-Once CD vypalovačka zapíše jednu stopu najednou (bez vypnutí laseru). Mezi každými dvěma stopami se laser vypne

83


a na pevném disku se připraví obsah další stopy, která je opět vypálena najednou. Disk může být vyjmut z vypalovačky a čten v jiné vypalovačce (samozřejmě při použití příslušného software) před tím, než bude session uzavřena. Zapsaná session obsahuje kompletní informace o všech "stopách". Pokaždé, když se laser vypne, zapíší se Run-Out bloky. Když se opět zapne, zapíší se Run-In bloky (celkem 7 bloků). Tyto bloky jsou CD-ROM čtečkou ignorovány a nenarušují přenos dat. Ovšem u audio CD můžete v některých přehrávačích slyšet lupání a praskání mezi stopami. To je důvod, proč je lepší pro audio disky používat raději vypalování Disc-at-Once. Track Multisession Zápisový mód velmi podobný TAO. V tomto módu musí každá session obsahovat jednu stopu a ta musí mít minimální délku 300 bloků. Track Multisession umožňuje stopy přírůstkově zvětšovat. Každá session ubírá na disku 13,5 MB pro systémové informace (Lead-in a Lead-out). UDF – Universal Disc Format Souborový systém, který schválilo sdružení OSTA pro použití záznamu packet writing a pro použití u CD-RW, DVD-ROM a DVD-Video. Hlavní výhodou je lepší využití prostoru při ukládání menších bloků. UPC – Universal Product Code Na některých CD vypalovačkách můžete definovat třináctimístné číselné UPC katalogové číslo pro celý disk, které je zapsáno v TOC. Je známé také jako EAN. Video CD Disk, který může obsahovat video klipy zkonvertované z MPEG souborů a obrázky zkonvertované ze souborů BMP, GIF, JPEG, PCX, TIFF nebo TGA. Video klipy se musí přizpůsobit MPEG specifikaci pro Video CD definované v White Book. Video CD je reprodukční systém pro prezentaci plně pohyblivých obrázků ve spojení se zvukem za použití formátu kompaktního disku. Video a zvuk jsou spolu zkomprimovány za použití standardu MPEG 1 a nahrány na disk ve formátu CD Bridge. Video CD médium obsahuje jednu datovou stopu nahranou v CD-ROM XA Mode 2 Form 2. Je to vždy první stopa na disku (Track 1). Souborová struktura ISO 9660 a aplikační program CD-I jsou nahrány na této stopě spolu s informací oblasti Video CD, která podává všeobecné informace o disku Video CD. Za datovou stopou je nahráno video v jedné nebo více stopách v rámci jedné session. Tyto stopy jsou také nahrány v Mode 2 Form 2. Session je uzavřena po zapsání všech stop. Virtual CD Image Je adresářová databáze ve formátu ISO, která je vlastně vzorem, jak budou data uspořádána na vašem CD. Obraz obsahuje ukazatele na umístění skutečných souborů, zatímco skutečný obsah těchto souborů zůstává stále na svém původním místě. Volume Podle standardu ISO 9660 se jedná o jednotlivý disk CD-ROM. Také označení pro nenavazující session na multisession disku. Volume Descriptors Podle ISO 9660 se jedná o sadu informací na disku obsahujících životně důležité informace o CD a způsob, jak je může počítač číst. White Book White Book definuje formát Video CD. WORM – Write Once Read Many Zápis jednou, mnohokrát čtení. Technologie, kterou využívají disky CD-R. Yellow Book Kniha, ve které je určen standard vyvinutý firmou Philips a Sony pro fyzický formát kompaktních disků určených pro ukládání informací (CD-ROM). Wave Soubor typu WAV je zvukový soubor, který uchovává digitalizovaný analogový signál. Zavření disku (finalizace) Při finalizaci disku se zapisují konečné Lead-in a Lead-out a informace, aby přehrávač nehledal další sekce. Zapíše se konečná TOC, čímž se přizpůsobí CD formátu ISO 9660. Zavření session (fixace) Ukončení zápisu session (sekce) se zápisem Lead-in, Lead-out a TOC. V nahrávání další sekce lze pokračovat jen po uzavření předchozí.

84

Rejstřík

Rejstřík !

*.wav 35 35 mm film 47 80minutová CD-R 41

A

Access Time 75 AD převodník 56 adaptér SCSI 6 ADPCM (Adaptive Delta Pulse Code Modulation 18 ADPCM (Adaptive Pulse Code Modulation) 19 adresář dočasný, velikost 65 AIFF 52 alba fotografií 49 alias 31 American National Standards Institute 75 ANSI 75 antivirová ochrana 68 ASPI interface 75 ATA 78 ATAPI 6 ATI 47 A-Time 75 audio 43 - 38 - CD 4, 16, 51 - CD přehrávače 35 - disk vícestopý 77 - kazety 51 - kódování 75 - přehrávač 11, 35 - soubory 35 - stopy 35, 80 - výběry 55 Audio&Video 33 audiokazety 27 Auto Gain Control 75 automatické - oznámení vložení 46, 66 - zakončování 68 autorská práva 3 avi 47, 49

B

bílá kniha 22 BIOS 34, 59 BLER 81 Block Error Rate 75 blok 80 - chybný 59 - run-out, run-in 37 blokové operace 75 Blue book 22 booklet 74 BSA 71 buffer 7 - underrun 7, 33, 34, 39, 64, 69 Bus mastering 67

C

caddy 43 cache 33, 83 CardD+ 56 CD 77 - DA 16 - Extra 22, 83

- formáty 4 - Graphics 11 - kapacita 29, 38 - kopírka 29 - označení 11 - Plus 22 - poškozená 64 - přehrávač 11, 41 - rekordér 2 - rychlosti přenosu dat 38 - se zvukovými i datovými zápisy 37 - singl 3 - Text 17 - velikost 29 - vypálené 11 - znečistěné 43 - zničená 43 CD+G 11, 17 CD+Graphic 76 CD2CD 29 CDA 52 CD-Copier 29 CD-Copy 29 CD-DA 11, 17, 50, 75, 82 CDDA ripper 26 CD-E 5, 14 CD-Erasable 14, 76, 77 CD-Extra 19 CD-FOTO Bler 48 CDi 38 CD-I 4, 11, 50, 75, 79 CD-I Bridge 19 CD-MO (Compact Disc Magneto-Optical) 21, 81 CD-PHOTO BLER 21 CD-Plus 19, 76 CD-R 3, 4, 14 - 80minutová 41 - 80minutové 39 - audio 43 -doba vypálení 36 - kapacita 3 - konstrukce 11 - média 10, 13 - média, označování 39 - média, poškozená 35 - mechaniky 11 - Not found 66 - odrazivost 50 - omezení počtu stop a souborů 45 - přehrávání 53 - přehrávání v přehrávači 35 - skladování 3 - trvanlivost 3 - údržba a čistění 42 - uložení videosignálu 49 - velikost 3 - zničení média 8 CD-ROM 2, 38, 50 - mechaniky, vysokorychlostní 44 - Mixed mode 19 - mode1 18 - mode2 18 - XA 4, 18, 19, 21, 75 - XA mode2 form1 19 - XA mode2 form2 19 -.SYS 66 CD-ROM/XA 38, 50 CD-RTOS (Compact Disc Real Time Operating System) 21

CD-RW 4, 5, 50, 75 - čtení 30 - disk konstrukce 13 - média 13 - možnosti čtení 14 - obnova 30 CDRWIN 29, 49 CD-Text Ready 52 CD-to-CD 29 CD-walkman 51 CD-WO (Compact Disc Write Once) 4, 21, 81 CD-WORM 4 cena 4, 14, 34 cenové porovnání 8 CIRC 55 CMYK 74 Compact Disc 77 - Digital Audio 11 - Digital Video 11 - Interactive 11 - Recordable 76 Compact Disc-Read Only Memory 76 Compact Disc-Write Once 77 Constant Linear Velocity 77 Cool Edit 53 CoolEdit 35, 39 CopyLok 24 Copy-Protected 28 Cross-Interleaved Reed-Solomon Code 55 CrystaLake 56 cvaknutí 37, 51, 54

Č

částečně dokončený disk 36 čisticí roztoky 42 čistota 42 čitelnost 14, 50, 75 čočka 43 čtení napřed 64

D

DAE 44, 45, 78 DAO 37, 46, 78, 82 DASP 77 DAT 58 data kombinace s audio 80 datové stopy 44, 61 defragmentace 34, 68 defragmentace disku 51, 64 délka záznamu 39, 40 Digital Audio Extraction 44 Digital Audio Labs 56 Digital Versatile Disc 78 Digital Video Express 78 Digital Video Interactive 78 digitalizace videosignálu 47 digitálně extrahovaný zvuk 51 digitální - audio 44 - fotoaparát 3, 47, 49 - podpis 27 - zvuk 52 DigitalVideo 50 Direct OverWrite 78 DirectCD 31, 36 Disc at Once 36, 42, 54, 78, 81, 84 disc image 79 DiscGuard 24 disk - defragmentace dat 34

85

Tipy a triky pro vypalování CD-ROM - fyzický, rozdělení 34 - kapacita 34 - málo místa 33 - mixed-mode 77 - počet 8 - počet připojených 34 - použití více disků 34 - rekalibrace hlaviček 33 - rozdělený na části 65 - se zvukovými a datovými stopami - systémový 8 - uzavření 46 - uzavřený 77 - verifikace 44 disková vyrovnávací paměd 33 dlouhé názvy 31, 80, 82 - souborů 82 doba vypálení CD-R 36 dočasné - adresáře 65 - soubory 33 dokončení 46 - disku 36, 46 domácí CD přehrávač 11 doporučené druhy médií 44 DOS 6, 81, 82 - 6.22 65 - ovladače 64 drážka 10, 79 duhové knihy 16, 75 Dummy Files / CD Lock 25 DVD 49 - mechaniky 50 DVD-Recordable 78 DVD-ROM 78 d-znaky 77

E

EAN 84 Easy CD Creator 31, 49, 55, 57 Easy-CD Pro 45 ECC 55 ECMA 168 23 EDC/ECC 17 editace registru 63 EIDE 83 Enhanced IDE 78 Enhanced Music CD 22 eraseable 5 Error Correcting Code 55, 78 Error Detection Code 78 ESS 57 etiketování CD-R médií 32 European Article Numbering 78 externí záznamová zařízení 6 extrahovaný soubor 35 extrakce - digitálního audia 44 - digitálního zvuku 51 EZ-SCSI 29

F

Fast/Wide-2 9 Fast-20 SCSI 8 fast-forwarding 41 FastSCSI 8 FAT16 68 finalizace 46, 84 firmware 32, 53, 68 fix 39 fixace 46, 84

86

Form 84 formát 11 fotocitlivé barvivo 10 fotografického album 49 fotografie 47 fragmentace 63 FrontPage 49

G

39

Game Enhancer 28 gap 83 GD-ROM 62 GEAR 49 Gigabyte Disc Recordable 62 gramofon 56 Green Book 21, 50

H

HFS 31, 45, 79 Hierarchical Filing System (HFS) 23, 31 High Sierra Group 23, 79 hlavička souboru 54 HTML 49 hybrid 38 hybridní disk 45 HyCD 46

CH

Chkdsk 68 chvění 53, 54 chybné bloky 59 chyby - při finalizaci 36 - při vypalování, síd 65 - uprostřed zápisu 36

I

IDE 6, 34, 75 IDE kanál 8 IDE/ATA 6 IFPI ČR 71 Illegal TOC 25, 26 image 12, 79 inlay 74 inlaycard 74 International Standard Recording Code 80 Internet 79 ISO 9660 23, 31, 44, 76, 77, 78, 79 ISRC 17 ITTS (Interactive Text Transmission System) 18

J

Jazz 4 jitter 53, 54, 82 - korekce 54 jména souborů 80 Joliet 23, 31 JPEG 79 - obrázky 45

K

kalibrace výkonu laseru 81 kanál 40 kapacita 3, 41 - CD-R 41 - disku 34 - dočasného adresáře 65 - DVD 78 katalogové číslo 84 kód země, kontrola 59 KODAK Master CD 20 KODAK Photo CD 20 KODAK PRO Master CD 20

kombinovaný disk 39 kompatibilita vypalovaček 50 komprese 78, 79 - audio dat 75 - AVI souboru 50 - disku 63 koncová oblast 46 konflikt zařízení 68 konstantní obvodová rychlos 77 konstantní úhlová rychlost 76 konstrukce CD-RW disku 13 kontrola - kódu země 59 - nahrávek 44 - před vypalováním 64 kopie - disků s hrami 59, 61 - originálu 27 - programů 3 - z kopie 53 - CD 29 kopírování 27, 30, 82 - CD 29 - CD 71 - CD pro Playstation 61 - ochrana proti 24, 25, 27 - zvukového CD 52 korekce chvění 54 kreditní karta 74 kvalita - disku 75 - tisku 47 - výstupu 51 - změna při kopírování 27 - zvuku 55

L

land 10, 13, 82 laser 43, 50, 75, 78, 83 - u CD-RW 13 - vypalovací 75, 79 LaserLock 25 laserový paprsek 10 layout 55 LBN 80 lead-in 16, 21, 81 lead-out 16, 21, 81 letmé vypalování 39 letmý zápis 81 link blocks 83 linkový vstup 56 lisované CD 3 lisování 4, 10 Logical Block Number 80 Logical Format 79 logický blok 80 LP 57

M

Mac 39, 45, 48 Macintosh 6, 31, 45, 79 - HFS 23 magneto-optický disk 75 malá písmena 31 málo místa na disku 33 master 82 - disk 8, 10, 43 matrice 78, 80 MD 56 média - CD-R 13

Rejstřík - CD-RW 13 - zničení 8 mechanika CD-R, CD-RW 11, 14, 44 mezery 82 MIDI 17 MiniDisc 51, 56 miniport 66 místo na disku 33 Mixed mode 19 - disk 77 MMX 50 Mode 83, 84 MODE-1 38, 42, 77 MODE-2 38 modrý laser 75 motherboard 8 MP3 71 MPEG 47, 49, 79, 84 MPEG-II 49 MS-DOS 31, 45 multimédia 2 MultiMounter 45 MultiRead 30, 50 multisession 11, 46 - audio CD-R 11 - CD 11, 45 - disc 37 - problémy 35 multitasking 8 MusicGuard 25

N

nadbytečnosti informací 79 nahraný disk, rozpoznání 42 nahrávání - letmé 38 - z obrazu 38 - zvuku 56 nalepení samolepky na CD 74 název souboru 30 Nero 41 NetCam 49 neuzavřená session 35 NT 4.0 Workstation 66 NT Server 65 NTFS 68

O

oblast - disku, zaváděcí 46 - konce disku 42 obnova dat 43 obraz CD 29 obraz disku 12 - CD 38 obvodová rychlost 77 oddíl 34 odrazivost 76 ochrana proti kopírování 24, 25, 27 ombinovaná CD 37 on-the-fly 38 opakovaný zápis 14 OPC 81 operační systém 30, 63, 65, 67, 69 opětovný zápis 15 opravný algoritmus 44 Optical Storage Technology Association 81 optimalizace čtení napřed 64 Orange Book 4, 21, 79, 81, 82, 83 OSA (Ochranný svaz autorský) 71 otevřené sekce 46

otevřený disk 46 OverBurn 26 overrun 8 OverSize 26 ovladače - DOS 64 - zařízení 64 označení CD 11 oznámení vložení CD 66

P

packet - resourcing 82 - writing 8, 30, 36, 76, 77 paměd - virtuální 35, 65 - vyrovnávací 7, 76 paralelní port 2, 6 partition 34 - disku 65 PC 5 PCA 81, 82 pevný disk 65 - defragmentace 64 - master 8 - počet 8 Photo CD 19 PhotoCD 48, 50, 76 Physical Errors 25 písmena malá a velká 31 pit 10, 13 platforma PC 5 Playstation 59 PMA 46, 81 počet - kopií 32 - stop 45 - zařízení 6 počítač minimální vybavení 5 podtečení vyrovnávací paměti 7, 63, 69, 75 polykarbonát 10 poruchy při pálení 43 post-gap 83 potisk 32 - CD 74 P-Q Editing 82 prach 42 praskání 57, 78, 84 praskot 53 pre-gap 83 prezentace 49 problém - čtyř vteřin 60 - kvalita zvukového CD 53 - při přehrávání CD-R 35 - s multisession 11 - se čtením 44 procesor 5 - rychlost 50 - zatížení 8 Program Memory Area 46, 82 programová oblast 46 programy pro úpravy zvuku 57 propojená CD 79 ProtectCD 26 provoz na síti 65 předlisovaná spirálová drážka 10 přehrávač CD 4 přehrávání 40 - CD-R 53

přenosová rychlost 6, 8 přepálení 41 přepisovatelná CD 4 přeplnění 8 přerušení zápisu 12 převod LP na CD 57 převzorkování 45 přírůstková vícenásobná sekce 80 přístupová doba 75 PSX 59

R

RAM 5, 35 RAW stopy 61 read ahead 64 Recorder Autorun 66 Red Book 16, 39, 52, 76 reflexní vrstva 10 registr 66 - systému Windows 63 rekalibrace 33 rewritable 4 rezidentní programy 32 Rock Ridge 49 - Extension 45 rozdělení fyzického disku 34 rozhraní 6 - IDE 75 rozlišení grafiky 65 run-in blok 37, 84 run-out blok 37, 84 rychlost 77, 83 - nahrávání 64 - přenosu dat 66 - přenosu dat u CD 38 - vypalování 32

Ř

řadič SCSI 6, 34 řízení spotřeby při vypalování 68

S

SafeCast 26 SafeDisc 27 samolepka 32, 39, 73 - nalepení na CD 74 Scandisk 68 ScanDisk 36 SCMS 27 SCSI 6, 8, 34 - ovladače zařízení 64 - sběrnice 68 SCSI-2 8 SCSI-3 8 SDX 83 SEGA 62 Sega DreamCast GDROM 27 sekce 37 - uzavřená 77 sektor 79, 82 Serial Copy Management System 27 Servo tracking errors 33 session 8, 37, 46, 77, 80, 81, 83 - Selector 45 - uzavření 30, 35 seznam - písní 55 - stop 77 singl 3 single-session 38 síd 64 sítotisk 73

87

Tipy a triky pro vypalování CD-ROM tisk na pozadí 65 tisková fronta 65 Toast 45 TOC 17, 36, 38, 42, 46, 80, 83, 84 tok dat 53, 75 track at once 37, 43, 46, 54, 78, 81 Track Per Inch 83 trashing 35 trvanlivost 3 třesky 51 Turtle Beach 56

skener 3, 6, 47 skladování 3 slave 8, 77 slide show 49 složka 79 Small Computer System Interface 83 SNAPSHOT 29 software 12 Software602 71 softwarové pirátství 70 Sony PlayStation 19, 28 Sony SecuROM 28 soubor 79 - asociace 35 - dlouhá jména 80, 82 - extrahovaný 35 - max. počet 45 - název 30 souborový systém 30 soubory, velmi malé 65 SoundBlaster 56 SoundForge 39 Spin Doctor 57 stahování MP3 71 stereo vzorkování 58 stopa 8, 83 - maximální počet 45 - kratší jak 4 vt. 56 Subcode kanály 16, 17 syčení 53 synchronizace 53, 64 SyQuest 4 systém zahlcení 35 system.ini 51 systémový disk 8

U

UDF 31, 45 údržba a čištění 42 úhlová rychlost 76 Ultra SCSI 8 underrun 8 Unicode 31, 82 Universal Product Code 84 UNIX 45 úprava - fotografií 48 - vypáleného CD 73 úsporný režim 32 uzavřená sekce 77 uzavření - disku 77, 83 - sekce 46

V

VCACHE 51 VCD 39 velikost média 3 verifikace 44 vibrace 54 vícenásobné kopie 82 vícestopý audio disk 77 video 34 - CD 11, 22, 39, 50, 76 - klip 84 - pásky VHS 27 - signál 47, 49 - soubor 47 virtuální paměd 35, 65 všeobecné porušení ochrany 63 vybavení počítače 5 vymazat nahrané informace 77 vymazatelné CD 5 vypálené CD 11 vypalovací - centra 72 - laser 79 - software, změna 32

Š

šetření energií 32 šířka přenosového pásma 10 šum 53, 57

T

Table of Contents, TOC 38, 46, 83 TAO 37, 83, 84 televize 47 televizní tuner 47, 49 tepelný přenos 74 teplotní rekalibrace 63 termální inkjet 74 terminace 68 test systému 33 The Bongle 28 thermotransfer 74 TIFF 48

vypalovačka - kompatibilita 50 - umístění 8 vypalování, problémy 33 vypnutí laseru 83 vyrovnávací paměd 7, 54, 63, 75, 76

W

wav 35, 51, 52, 84 White book 22 Windows 5, 45, 65 Windows 2000 69 Windows 3.1 6 Windows NT 65 Windows, registr 63 WinOnCD 59 WO 4 WORM 4 Write-Once 81

X

Xing MPEG 50

Y

Yellow Book 18, 39, 75, 76

Z

zahlcení systému 35 zachytávací karta 49 základní desky 8 zálohové zdroje napájení 68 zamrznutí při vypalování 32 zápis na disk 79 zápis zhavarování 41 zapisovatelná CD 5 zařízení - 16bitové ovladače 64 - konflikty 68 - počet 6 zaváděcí oblast 46 záznam, délka 39 zdroj šumu 53 Zip 4 zkažená CD-R média 12, 35, 43 značení CD-R médií 39 znaková sada 77 zpracování videa 34 zvuková - aparatura 51 -- karta 3, 56, 75 zvukové CD 36, 37, 52, 64 - korekce chyb 55 - kvalita 53 zvukové soubory 51

PCWorld Edition Vypalování CD Informace v této knize jsou zveřejněny bez ohledu na jejich případnou patentovou ochranu. Jména produktů byla použita bez záruky jejich volného použití. Vydavatel a autoři nepřebírají žádnou odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití údajů uvedených v této knize a z toho vyplývajících následků. Veškerá práva jsou vyhrazena na kopie celé, ale i částí knihy pořízené jakýmkoliv způsobem pro účely obchodu. Žádná část této knihy nesmí být použita v žádném jiném informačním médiu a na žádném jiném nosiči dat za účelem obchodu bez předchozího písemného souhlasu vydavatele. © 2000 UNIS Publishing, s.r.o.

ISBN 80-86097-54-4

Vyšlo v prosinci 2000

Úvodem. Vypalování obecně. CD rekordéry vypalovačky a vypalování CD

Recommend Documents