Úvod Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni...5

Pržno Posouzení vlivů návrhu Územního plánu na životní prostředí - SEA

OBSAH Úvod...........................................................................................................................................4 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni...............................................................................................................5 1.1. Důvody pro pořízení Územního plánu Pržno a stanovení hlavních cílů rozvoje území...............5 1.2. Návrh urbanistické koncepce......................................................................................................5 1.3. Záměry významné z hlediska hodnocení vlivů koncepce na ŽP a jejich charakteristika.............6 1.4. Vztah záměrů významných z hlediska hodnocení vlivu koncepce na ŽP k jiným platným koncepcím..............................................................................................................................8

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace.............................................11 2.1. Vymezení řešeného území.........................................................................................................11 2.2. Geomorfologické a geologické poměry.....................................................................................12 2.3. Klimatické podmínky................................................................................................................12 2.4. Hydrologické poměry a vodní zdroje........................................................................................14 2.5. Charakteristika půdního fondu..................................................................................................15 2.6. Ložiska surovin, svážná a poddolovaná území, radonové riziko...............................................16 2.7. Ochrana přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny................................16 2.7.1. Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES).........................................................................16 2.7.2. Zvláště chráněná území.......................................................................................................................16 2.7.3. Významné krajinné prvky (dále jen VKP)..........................................................................................17

2.8. Limity využití území.................................................................................................................17 2.9. Současný charakter sídla...........................................................................................................19 2.9.1. Funkční využití území.........................................................................................................................19 2.9.2. Doprava...............................................................................................................................................20 2.9.3. Napojení na technickou infrastrukturu................................................................................................21 2.9.4. Ekonomický potenciál území - výroba, podnikání..............................................................................25 2.9.5. Kulturně historické hodnoty území.....................................................................................................26 2.9.6. Rekreace a cestovní ruch.....................................................................................................................27

2.10. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území v případě, že by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace...........................................................................................28

3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny ..................................................................................29 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti..........................................................................................................30 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace na životní prostředí......................................................................................33


5.1. Vlivy na půdu............................................................................................................................34 5.2. Vlivy na vodu............................................................................................................................36 5.3. Vlivy na ovzduší.......................................................................................................................36 5.4. Vlivy na veřejné zdraví.............................................................................................................38 5.5. Vlivy na krajinu a ekosystémy..................................................................................................39

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení........................................................................................................41 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení, nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí..........................42 7.1. Obecná opatření k provádění koncepce.....................................................................................42 7.1.1. Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu................................................................................42 7.1.2. Ochrana vod.........................................................................................................................................43 7.1.3. Napojení na technickou infrastrukturu................................................................................................45 7.1.4. Ochrana před hlukovou a imisní zátěží, ochrana veřejného zdraví.....................................................46 7.1.5. Ochrana ekosystémů a krajiny.............................................................................................................49 7.1.6. Opatření na ochranu bioty...................................................................................................................50 7.1.7. Urbanisticko – architektonické řešení.................................................................................................51

8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace.....................................................................................................52 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí 54 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů........................................................................56 11. Závěr...................................................................................................................................60


Úvod Předpokládané posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (v tomto případě posouzení návrhu Územního plánu Pržno) vychází z legislativního rámce, jenž je upraven dvěma základními právními předpisy: − zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb. a 186/2006 Sb. (dále jen Zákon), − zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen Stavební zákon). Posuzování územně plánovací dokumentace je nařízeno Zákonem (Díl 1 Úvodní ustanovení) a dále pak ustanoveními uvedenými v Díle 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (§10a až §10j). V rámci uvedeného dílu 3 je při posuzování územního plánu (dále jen ÚP)1 nutno zohlednit převážně §10a Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, §10b Způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a §10i Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí2. Jak vyplývá z §10a odst. 1 Zákona, předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí jsou koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v Příloze 1 Zákona, zpracované mimo jiné též v oblasti územního plánování. V předkládaném posouzení je proto kladen důraz právě na takto vymezené záměry. Předkládané posouzení je zpracováno přiměřeně dle §19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), v rozsahu Přílohy, s důrazem na maximální úplnost a objektivnost. Lze tedy zároveň konstatovat, že Příloha tvoří obsahový rámec tohoto posouzení.

1

Územní plán ve smyslu §2, odst. n) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu; dle tohoto paragrafu je územní plán jednou z územně plánovacích dokumentací; v následujícím textu je pro územní plán obce použita zkratka ÚP.

2

Tento přístup je v souladu s metodickým výkladem MŽP (Příloha k č.j. 3131/OVPI/04) - cituji: "Ustanovení §10i zákona stanovuje odlišný postup pro posuzování územně plánovací dokumentace (dále jen ÚPD) jako specifického druhu koncepce, který se liší jak obsahem, tak procedurou, stanovenou pro jeho pořízení, projednávání a schvalování, od ostatních druhů koncepcí. Ustanovení §10i se proto použijí právě jen u posuzování vlivů ÚPD na životní prostředí jako ustanovení speciální a neaplikují se tudíž současně ustanovení pro postup (nikoliv pro obsahové náležitosti) vyhodnocení podle §10c až 10h a §10j, určená pro ostatní koncepce." 4


1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni. 1.1. Důvody pro pořízení Územního plánu Pržno a stanovení hlavních cílů rozvoje území Pro obec Pržno byl zpracován územní plán obce (ÚP), který byl schválen zastupitelstvem obce 9.9.1996. Dne 21.3.2001 byla schválena změna č.1 ÚP, dne 17.12.2001 byla schválena změna č.2 ÚP, dne 13.9.2006 byla schválena změna č.3 ÚP. Změna č.4 ÚP nebyla dokončena, změna č.5 ÚP byla vydána opatřením obecné povahy a nabyla účinnost dne 7.5.2010. První etapou prací na územním plánu byly průzkumy a rozbory, dokončené v prosinci 2008. Dne 4.6.2009 schválilo Zastupitelstvo obce zadání územního plánu. Cílem řešení územního plánu bude navrhnout územní rozvoj a uspořádání obce tak, aby byl v souladu s požadavky a představami obce a zároveň byly respektovány přírodní, historické a kulturní i civilizační hodnoty v území. Hlavním cílem rozvoje území bude posílení sídelní funkce a zlepšení sociálně ekonomické situace obce. V územním plánu bude třeba: - navrhnout potřebné plochy pro bydlení - prověřit možnosti rozvoje rekreačních funkcí - prověřit potřebu občanské vybavenosti v návaznosti na rozvoj bydlení a rozvoj rekreace a cestovního ruchu - prověřit možnosti rozvoje výrobních funkcí - řešit dopravní problémy - navrhnout zásady řešení technické infrastruktury v návaznosti na očekávaný rozvoj obce - navrhnout opatření v oblasti péče o životní prostředí - vymezit limity využití území vyplývající z řešení územního plánu - stanovit podmínky ochrany všech dochovaných hodnot území, vymezit prvky územního systému ekologické stability - zhodnotit dopady navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky plnící funkci lesa

1.2. Návrh urbanistické koncepce Předmětem návrhu územního plánu Pržno je návrh ploch pro bydlení, výrobu, občanské vybavení, řešení dopravy, technické infrastruktury, vymezení prvků územního systému ekologické stability krajiny, limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí apod. Toto řešení vzešlo z požadavků obce.

5


1.3. Záměry významné z hlediska hodnocení vlivů koncepce na ŽP a jejich charakteristika Dle platné legislativní úpravy jsou předmětem posuzování koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v Příloze 1 Zákona. V rozsahu Přílohy 1 Zákona byly identifikovány následující záměry: Příloha 1 Zákona

Záměr vyžadující zjišťovací řízení

Záměr dle návrhu ÚP Pržno

Kategorie II, bod 1.1

Trvalé nebo dočasné odlesnění plochy od 5 do 25 ha

Zábor lesních pozemků je navržen pro zastavitelnou plochu Z17 (0,60 ha). Půjde spíše o probírku stromů za účelem zbudování parku.


Vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnickotechnická meliorace, atd.) na ploše od 10 do 50 ha

Výstavba záměrů navržena na meliorovaných pozemcích Z6 (0,61 ha), Z7 (0,58 ha), Z8 (3,92 ha), Z9 (0,28 ha), Z14 (0,48 ha), Z18 (0,10 ha).


Chov hospodářských zvířat s Živočišná výroba navržena v kapacitou od 50 do 180 dobytčích lokalitě Z21 (0,65 ha). Kapacita jednotek (1 dobytčí jednotka = chovu není v současnosti známa. cca 500 kg živé hmotnosti)


Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm

Pro obec Pržno navržena výstavba nové mechanicko - biologické čistírny odpadních vod v lokalitě Z19 (0,17 ha). V obci je navržena nová kanalizace pro cca 1100 obyvatel.

Kategorie II, bod. 4.2

Povrchová úprava kovů a plastických materiálů včetně lakoven, od 10 000 do 500 000 m2/rok celkové plochy úprav

Je navrženo rozšíření stávajícího výrobního areálu (1,17 ha) o zastavitelnou plochu Z20 (0,36 ha) a jeho oplocení.


Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I)

Navržena je výstavba okružní křižovatky v místě křížení silnic III/48425 a III/48414 a výstavba několika místních komunikací k obsluze zastavitelných ploch. Navrženy jsou rovněž 3 nové mosty. K rozšíření je navržena místní

6


Příloha 1 Zákona

Záměr vyžadující zjišťovací řízení

Záměr dle návrhu ÚP Pržno komunikace k Ústavu (viz návrh ÚP).

Kategorie II., bod 10.6

Skladové a obchodní komplexy včetně nákupních středisek o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy, parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu

Návrh zbudování parkoviště u sportovního areálu (cca 30 míst) a parkoviště u objektu bývalé školky (cca 15 míst).


Sportovní areály na ploše nad Navrženo je rozšíření sportovní 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, plochy v lokalitě Z15 (1,16 ha). cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních předpisů

Na záměry řešení dopravní situace v území (výstavbu okružní křižovatky v místě křížení silnic III/48425 a III/48414,vybudování nových a rekonstrukci stávajících místních komunikací zpřístupňující jednotlivé záměry v území, navrhovanou výstavbu 3 nových mostů a rekonstrukci stávajících mostů po technické stránce nevyhovujících - viz návrh ÚP) i rozšíření zemědělské výroby s chovem hospodářských zvířat (Z21) s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek bude třeba předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení záměrů v rozsahu Přílohy 3 k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění). Na záměry odlesnění (Z17), realizaci záměrů na meliorovaných pozemcích (Z6, Z7, Z8, Z9, Z14, Z18), chov hospodářských zvířat (Z21) s kapacitou do 50 dobytčích jednotek, výstavbu ČOV (Z19), zbudování nové kanalizační sítě v obci, rozšíření výrobního areálu (Z20), zbudování parkovišť u sportovního areálu (cca 30 míst) a objektu bývalé školky (cca 15 míst), rozšíření sportovní plochy (Z15) bude zapotřebí předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení podlimitního záměru v rozsahu Přílohy 3a k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění) Součástí návrhu ÚP Pržno je návrh cca 27,75 ha nových ploch pro bydlení z celkové výměry 32,20 ha navrhovaných zastavitelných ploch. Celkem je navržena výstavba cca 194 RD v zastavitelných plochách Z1 - Z14. Největší zastavitelná plocha pro bydlení (Z10) má rozlohu 11,05 ha. Vymezeny jsou rovněž dvě plochy přestavby P1 - u silnice III/48425 (kravín) o výměře 0,87 ha a P2 - mezi řekou Ostravicí a železniční tratí o výměře 0,72 ha (návrh přestavby obou ploch pro účely bydlení). Během zpracování SEA posouzení byl zvolen přístup „ex-ante“3 , jenž je založen na interaktivním průběžném posuzování návrhů zpracovatele návrhu ÚP a díky němuž bylo možno získat informace, které nebyly v zadání ÚP uvedeny.

3

Dle Věstníku MŽP, částka 8 - Metodické pokyny a návody - Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (srpen 2004);v této metodice je zvolený postup též označen jako jednoznačně nejefektivnější. 7


Bližší pozornost všem takto definovaným záměrům návrhu ÚP Pržno a jejich eventuelním vlivům na ŽP je věnována v následujících kapitolách.

1.4. Vztah záměrů významných z hlediska hodnocení vlivu koncepce na ŽP k jiným platným koncepcím Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Vlastní řešené území je v PÚR ČR součástí specifické oblasti SOB 2 Beskydy. Pro Pržno jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426. V rámci upřesnění vymezení specifických oblastí v ZÚR MSK Pržno není zařazeno do specifické oblasti SOB 2 Beskydy, ale je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu OB N1 Podbeskydí - vymezené v rozsahu administrativních obvodů následujících obcí: Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno a Pstruží. V rámci ZÚR MSK jsou pro rozvojovou oblast OB N1 stanoveny tyto požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: - Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů (Moravskoslezské Beskydy, masiv Ondřejníku) - obec nezasahuje do CHKO Beskydy, navržený rozvoj zástavby zachovává přírodní hodnoty krajiny i kulturně historické hodnoty sídla. - Nové plochy pro bydlení, sport a rekreaci vymezovat současně s plochami a koridory odpovídající veřejné infrastruktury výhradně ve vazbě na zastavěná území sídel - navržené plochy navazují na zastavěné území, ke všem plochám je zajištěn příjezd, k plochám v dosahu sítí technické infrastruktury je navrženo prodloužení těchto sítí. Jsou navrženy plochy veřejných prostranství, nebo je stanovena podmínka je navrhnout v rámci územních studií. - Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle těchto hlavních kritérií: - vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Frýdlant n. O.) - existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech) - navržená plocha pro zemědělskou výrobu je situována u silnice v III/48414 s dobrou vazbou na Frýdlant n. O.. Žádná plocha výroby nezasahuje do záplavového území Ostravice. - Nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny - zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, nezasahují do pohledově exponovaných lokalit ani lokalit významných přírodních nebo kulturních hodnot. - Při umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat pohledovou exponovanost lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny rozšíření sportovního areálu využívá málo pohledově exponované plochy mezi stávajícím hřištěm a silnicí, nezasahuje do lokalit významných přírodních nebo kulturních hodnot. 8


- Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy - Nejsou navrženy plochy pro výstavbu objektů rodinné rekreace, je umožněna změna využití objektů bydlení na rekreaci. - Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy hlavních rekreačních středisek - ke zkvalitnění dopravního propojení Pržnem s okolím přispěje navržená přestavba křižovatky silnice III. třídy. - Rozvoj ubytovacích zařízení v oblasti orientovat zejména na výstavbu zařízení s celoroční využitelností - nejsou navrženy konkrétní plochy pro ubytování, ale je umožněna jejich výstavba v obytném území obce. - V hlavních rekreačních centrech oblasti podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití - je navrženo rozšíření sportovního areálu, stanovené podmínky využití ploch umožňují výstavbu celoročně využitelných zařízení občanského vybavení prakticky v celém obytném území obce. - Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu - je zachován přestupní uzel pro železniční, autobusovou, automobilovou a pěší dopravu u železniční stanice Pržno. Navržená cyklostezka podél Ostravice umožňuje návaznost na autobusovou dopravu - zastávku Pržno, most. - Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu - stávající turistická trasa Greenways je zachována, navržena je významná cyklostezka podél Ostravice, jako součást cyklistického spojení Ostravy s Beskydami. V rámci ZÚR MSK jsou pro rozvojovou oblast OB N1 stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: - Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Moravskoslezského a Zlínského kraje - v návaznosti na okolní obce je upřesněn regionální biokoridor ÚSES. Plochy ani koridory dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu do obce nezasahují. - V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně - v potřebných nebo vhodných plochách jsou vymezeny plochy veřejných prostranství a zeleně. Veřejná prostranství v zastavitelných plochách, jejichž využití je podmíněno zpracováním územních studií, budou vymezena v rámci těchto studií. - Prověřit územní a environmentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) - netýká se Pržna. Ze ZÚR MSK vyplývá pro územní plán Pržna nutnost zapracovat veřejně prospěšná opatření - prvky územního systému ekologické stability - regionální biokoridory č. 559 a č. 560. Biokoridor č. 559 je do územního plánu zapracován. Biokoridor č. 560 po upřesnění jeho trasy v územních plánech Bašky a Metylovic nezasahuje do území Pržna, není proto do územního plánu této obce zapracován. V požadavcích na řešení a vzájemnou koordinaci při vymezování ploch a koridorů v ÚPD dotčených obcí je v ZÚR MSK jmenován záměr na cyklotrasu Greenways Krakow - Wien 9


páteřní trasa. Cyklotrasa prochází beze změny severním výběžkem obce. Strategické plánování Návrh územního plánu je v souladu se strategickými rozvojovými dokumenty obce Pržno, mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy a regionu Pobeskydí. V území jsou navrženy takové záměry, které přispějí k rozvoji obce a k naplnění prioritních cílů mikroregionu. V územním plánu je navržena realizace konkrétních záměrů jmenovaných ve strategických dokumentech, část záměrů není vázána na územní plán. Koncepce Moravskoslezského kraje Záměry navržené v územním plánu jsou v souladu s existujícími koncepčními materiály vztahujícími se k danému území (blíže viz kap. 8): - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - vyhodnocení rozvojového dokumentu - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod - Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje - Územní energetická koncepce - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, včetně aktualizací č.1 až č.5 - Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje - Strategie rozvoje kraje na léta 2009-2016 - Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010-2012 - Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska na léta 2009 - 2013 - Koncepce rozvoje zemědělství a venkova - Bílá kniha - investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, aktualizace 11/2010 - Plán oblasti povodí Odry 2010-2015 - Akční plány ke strategickým hlukovým mapám - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010-2014

10


2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace 2.1. Vymezení řešeného území VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Obec Pržno je tvořena jedním katastrálním územím stejného názvu, identifikační číslo 734055. Sousedí s obcemi: Baška – k.ú. Baška a Hodoňovice (sever), Janovice (východ), Metylovice (západ) a s městem Frýdlant nad Ostravicí – k.ú. Frýdlant nad Ostravicí a Lubno (jih). Území Pržna je součástí spádového obvodu obce s rozšířenou působností Frýdlant nad Ostravicí, do kterého patří obce: Bílá, Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno, Pstruží, Staré Hamry. Členění řešeného území dle jednotlivých druhů pozemků: Druh pozemku

ha

%

Pržno celkem

294

100

Zemědělské pozemky

189

64,29

Lesní pozemky

13

4,42

Vodní plochy

24

8,16

Zastavěné plochy

16

5,44

Ostatní plochy

52

17,69

Ze zemědělských pozemků celkem

189

100

Orná půda

137

72,49

Zahrady

24

12,70

Trvalé travní porosty

28

14,81

Na území obce výrazně převažují zemědělské pozemky - 189 ha – téměř 65 %, z toho orné půdy je 72 % = 137 ha. Orná půda se vyskytuje především ve východní polovině obce. Trvalé travní porosty, které představují asi 15 % zemědělských pozemků, se vyskytují nejvíce podél Rzavého potoka. Lesní pozemky zabírají pouze cca 4 % rozlohy obce. Větší plochy lesa se nacházejí jen u východní hranice obce s Janovicemi a v jižní části obce u hranic s Lubnem. Všechny lesy jsou hospodářské.

11


2.2. Geomorfologické a geologické poměry Geomorfologické a orografické podmínky jsou významným faktorem ovlivňujícím využitelnost řešeného území. Především do značné míry vytvářejí jeho rekreační atraktivitu, v menší míře ovlivňují jeho zástavbu (nároky na výstavbu a údržbu inženýrských sítí). Zástavba obce Pržno se nachází v širokém údolí podél řeky Ostravice a jejich přítoků, je protažena ve směru toku od jihu na sever. Území obce se nachází v nadmořské výšce 340 - 400 m.n.m. Z hlediska geomorfologické regionalizace náleží řešené území do následujících geomorfologických jednotek: provincie: Západní Karpaty soustava (subprovincie): Vnější Západní Karpaty podsoustava (oblast): Západobeskydské podhůří celek: Podbeskydská pahorkatina podcelek: Frenštátská brázda okrsek: Lysohorské podhůří Značná část řešeného území podél Ostravice se nachází na fluviálních sedimentech údolní nivy. Východní část je překryta sprašovými hlínami a sprašemi. Geologické a geomorfologické podmínky řešeného území významněji neovlivňují jeho využití. Z hlediska širšího regionu jsou zdrojem jeho rekreační atraktivity.

2.3. Klimatické podmínky Klimatické podmínky řešeného území jsou do značné míry předurčeny jeho nadmořskou výškou a orografickými poměry. Území obce se nachází na návětrné straně hor, proto vykazuje poměrně značné průměrné srážkové úhrny. Severní okraj řešeného území patří do klimatické oblasti mírně teplé - MT 9, většina obce ke klimatické oblasti mírně teplé - MT 2. klimatická charakteristika počet letních dnů počet mrazových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou

klimatická oblast MT 9

klimatická oblast MT 2

40-50

20-30

110-130

110-130

-3 až -4 C

-3 až -4 C

17-18 C

16-17 C

400-450 mm

450-500 mm

250-300 mm

250-300 mm

60-80

80-100

12


Orientační četnost směru větrů na stanici ČHMÚ Frýdek Místek je uvedena v následující tabulce v % : směr větru

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

klid

Frýdek Místek

14

12

4

3

11

28

10

7

11

V řešeném území podobně převládají zejména jihozápadní směry větrů, orientace větru je z hlediska rozložení zdrojů znečištění v širším regionu pro obec spíše příznivá. Ovzduší Nejbližší stanice, která pravidelně monitoruje imisní situace, se nachází ve Frýdku Místku (ČHMÚ, č.1067), stanice na Lysé hoře není pro řešené území dostatečně reprezentativní. V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky 2005-2008. Roční imisní průměry (µg/m3) Znečišťující látka Imisní stanice

2005

2006

2007

2008

SO2

Frýdek-Místek

9,2

10,2

8,4

7,4

suspendované částice PM10

Frýdek-Místek

48,7

43,8

35,5

33,7

NO2

Frýdek-Místek

23,0

23,7

21,0

19,5

Platný roční imisní limit pro ochranu zdraví lidí je u PM 10 a NO2 hodnota 40 µg/m3 (podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb.) .

Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č.38/rok2005) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z let 2004 – 2010 patří území obce Pržno omezeně k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Dochází zde k nepříznivému vývoji, kdy na území obce Pržno (stejně jako v celém spádovém území stavebního úřadu Frýdlant nad Ostravicí) dochází k překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 (na 75,7% území obce) a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP (na 20,5% území obce). Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. S ohledem na širší vývoj a stávající situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné zeleně apod.

13


2.4. Hydrologické poměry a vodní zdroje Pržnem protéká řeka Ostravice, ČHP 2-03-01-007, která patří do správy Povodí Odry, s.p. Pravobřežním přítokem Ostravice je Bystrý potok, ČHP 2-03-01-028, který je ve správě Lesů ČR, s.p. Protéká po hranici Pržna s Janovicemi a do Ostravice se vlévá v Bašce. Levobřežním přítokem Bystrého potoka je Plavárenský potok, ČHP 2-03-01-030, který je i se svým přítokem - Rzavým potokem, ČHP 2-03-01-030, ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. Podél západního okraje zástavby obce protéká bývalý mlýnský náhon napájený vodou z Ostravice. Náhon protéká i kolem chatové osady podél hranic Pržna s Metylovicemi. V severní části obce u Plavárenského potoka je malý rybníček, který kdysi sloužil jako požární nádrž pro sousední objekt kravína. Dnes je zřejmě ve správě zemědělské vodohospodářské správy. Obec má záměr rybník a jeho okolí vyčistit a vytvořit zde parčík místo pro každodenní rekreaci obyvatel okolních rodinných domů. Prakticky celá západní polovina obce včetně většiny její zástavby leží uvnitř území, které může být ohroženo zvláštní povodní, k jejímuž vzniku může dojít za mimořádných provozních situací na vodním díle Šance výše v povodí. Využití území ohroženého zvláštní povodní neupravuje žádný právní předpis, územní plán však může výstavbu regulovat, např. neumísťovat do ohrožených území kryty CO, sklady jedovatých a nebezpečných látek, nebudovat zde významná energocentra, neumisťovat do ohroženého území sklady cenného zboží, apod. Při déle trvajících deštích dochází k problémům v blízkosti Plavárenského potoka, kde byly zrušeny odvodňovací kanály a hromadí se zde voda. Dle nařízení vlády NV 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a živočichů patří toky Ostravice a Bystrého potoka v Pržnu mezi lososové typy vod (povrchové vody vhodné pro život ryb lososovitých - Salmonidae). Vodní zdroje se v obci nenacházejí. Z „Plánu oblasti povodí Odry“ (červen 2008) vyplývá, že celé území obce leží v lokalitě útvaru podzemních vod č. 32121 Flyš v povodí Ostravice.

14


2.5. Charakteristika půdního fondu V řešeném území převažují zemědělské pozemky, které jsou zastoupeny více než 65 % z celkové výměry obce. Celé řešené území náleží do klimatického regionu 7 - mírně teplý, vlhký. Charakteristika je odvozena z bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) dle vyhl. č. 546/2002 Sb. Pro lepší posouzení kvality půd jsou jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy. Do I. třídy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy, do V. třídy jsou zařazeny jednotky BPEJ s velmi nízkou produkční schopností. Hlavní půdní jednotky, které se v obci vyskytly jsou charakterizovány půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, sklonovitostí, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V území se vyskytují především tyto hlavní půdní jednotky: 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech 22 - Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející 47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření 49 - Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření 71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv V území Pržna jsou nejvíce zastoupeny hlavní půdní jednotky 22 - vyskytuje se v níže položené části obce, nivě řeky Ostravice a 47 - mírně svažité území východně od zástavby obce. U jižní a východní hranice obce převažují HPJ 48, 49 a 71. Převažují třídy ochrany III. a IV.. Zemědělské půdy V. tř. ochrany se vyskytují pouze u jižní a východní hranice obce podél toků Bystrého a Rzavého potoka, třídy ochrany I. a II. se v obci nevyskytují. Odvodněné pozemky se vyskytují ve východní polovině obce, menší odvodněná plocha je také u hranic s Lubnem.

15


2.6. Ložiska surovin, svážná a poddolovaná území, radonové riziko Celé území obce leží uvnitř chráněného ložiskového území stanoveného k ochraně ložisek černého uhlí 14400000 české části Hornoslezské pánve. Jižní a jihovýchodní výběžek obce zasahuje do výhradního ložiska černého uhlí 325830000 Čeladná - Krásná, dosud netěženého. V severozápadní části obce, v nivě Ostravice leží ložisko nevyhrazených nerostů štěrkopísků 321030000 Hodoňovice - Baška, dosud netěžené. Do obce zasahují také dva prognózní zdroje: - 901220000 Kozlovice - Janovice pro černé uhlí (celé území obce) - 940580002 Janovice u Frýdku-Místku pro zemní plyn (jižní část obce) Do obce zasahují i dvě průzkumná území pro hořlavý zemní plyn a ropu - KozlovicePražmo a Frýdlant nad Ostravicí. Poddolovaná území ani sesuvná území registrovaná Geofondem ČR se v území obce nevyskytují.

2.7. Ochrana přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2.7.1.

Územní systém ekologické stability4 (dále jen ÚSES)

Z platných Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je do územního plánu obce Pržno převzat jeden tah regionálního biokoridoru vedoucího tokem řeky Ostravice. V souladu s dokumentem „Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese Frýdek-Místek“ (RNDr. Leo Bureš – Ekoservis Jeseníky, 1997) a s územním plánem obce Janovice je zakreslen lokální biokoridor zasahující do Pržna, který je veden tokem Bystrého potoka. Prvky nadregionálního ÚSES se v obci nevyskytují (v souladu s platnými ZÚR MSK). V „Aktualizaci nadregionálního a regionálního ÚSES na území MS kraje“ je navržena nová trasa regionálního biokoridoru tokem Ostravice a možnost vedení dalšího reg. biokoridoru tokem Bystrého potoka. Dle aktualizace nadregionálního a regionálního systému ekologické stability na území MS kraje (2007) náleží celé území Pržna k bioregionu 3.5 Podbeskydský. V biochorách Podbeskydského bioregionu se nejčastěji vyskytuje STG 3B3-4 dubové bučiny a dubohabřiny = středně bohatá stanoviště, středně zásobená vodou, náchylná k zamokření. 2.7.2.

Zvláště chráněná území5

V územním plánu je respektována evropsky významná lokalita Natura 2000 Řeka Ostravice. Jiná zvláště chráněná území přírody ani registrované významné krajinné prvky se v obci nenacházejí. Památné stromy v obci nejsou evidovány. 4

Dle §3 odst.1 písm.a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

5

Dle §14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 16


2.7.3.

Významné krajinné prvky6 (dále jen VKP)

Vodní toky, nivy vodních toků, rybníky, jezera a lesy jsou považovány ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších úprav, za významné krajinné prvky (VKP) – jako takové požívají zákonnou ochranu. Vodní toky a vodní plochy v řešeném území byly popsány podrobně v kap. 2.4. V území Pržna se výrazně uplatňuje niva Ostravice. Lesy pokrývají cca 4,5 % území obce. Rozsáhlejší lesní pozemky se nacházejí pouze u východní hranice obce s Janovicemi a v jižní části obce u hranic s Lubnem. Kromě lesních pozemků jsou v obci rozptýleny menší celky náletových dřevin na nelesních pozemcích. Jsou to především břehové porosty lemující vodní toky – Ostravici, Rzavý, Bystrý a Plavárenský potok, méně časté jsou remízky, meze a skupiny stromů. V intenzivně zemědělsky využívané krajině jsou všechny segmenty přírodě blízkých společenstev cenné a zasluhují být respektovány.

2.8. Limity využití území Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí (dále limity) jsou součástí koordinačního výkresu, který je jedním z výkresů odůvodnění územního plánu obce Pržno. Na území obce Pržno musí být respektovány následující limity: - ochranné pásmo silnice I. třídy, 50 m od osy vozovky mimo zastavěné území obce - ochranné pásmo silnice III. třídy, 15 m od osy vozovky mimo zastavěné území obce (zakreslena je i silnice) - ochranné pásmo železnice, 60 m od osy krajní koleje, 30 m od hranice obvodu dráhy - ochranné pásmo nadzemního vedení el. energie VN 22 kV, 7 (10) m - bezpečnostní pásmo velmi vysokotlakého plynovodu, nad DN 100 do DN 500 včetně 120 m - bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu, do DN 100 včetně - 10 m, nad DN 100 do DN 300 včetně - 20 m - ochranné pásmo podzemního dálkového kabelu - 1,5 m (vyznačena je trasa) - ochranné pásmo hlavního zásobovacího řadu pitné vody, přivaděč OOV Nová VesBaška má stanovené ochranné pásmo 6 m na obě strany od líce potrubí - ochranné pásmo vrtu pozorovací sítě ČHMÚ, kruh o poloměru 250 m - záplavové území včetně vymezení aktivní zóny u řeky Ostravice v ř. km 12,04 až 45,6 stanovené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením č.j. MSK 206756/2008 ze dne 4.2.2009 - vodní toky, rybníky, lesy – jako významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhl. č.395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zák. č.114/1992 Sb. - ochranné pásmo pozemků plnících funkci lesa (50m od okraje lesních pozemků) - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - Řeka Ostravice - CZ0813462 - ochranné pásmo veřejného pohřebiště (och. p. 100 m není vyhlášeno, vyplývá ze zákona o pohřebnictví) 6

Dle §3 odst.1 písm. b) (tzv. "VKP ze zákona") a §6 (tzv. "registrované VKP") zákona č."114/1992"Sb., o ochraně přírody a krajiny; významným prvkem jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny,které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. 17


- chráněné ložiskové území černého uhlí Čs. části hornoslezské pánve č. 14400000 - výhradní ložisko černého uhlí Čeladná-Krásná, č. 325830000 - pásmo hygienické ochrany objektu živočišné výroby - vyhlášené - zájmové území Ministerstva obrany - ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení - veřejně prospěšné opatření vyplývající ze ZÚR MS kraje - územní systém ekologické stability - regionální biokoridor č. 559 Limitem využití území jsou také všechna ochranná pásma vedení technické infrastruktury vodovodů, kanalizace, kabelových i nadzemních vedení NN, STL plynovodů, telefonních kabelů. Do koordinačního výkresu (součást odůvodnění ÚP) byly v řešeném území zakresleny další jevy a omezení, která mohou ovlivnit využití území nebo upozorňují na problémy či jevy vyplývající z dalších vlastností území. Jsou to například: • historicky a architektonicky hodnotné stavby, památky místního významu; • ložisko nevyhrazených nerostů - štěrkopísků 321030000 Hodoňovice - Baška; • prognózní zdroje 901220000 Kozlovice - Janovice pro černé uhlí a 940580002 Janovice u Frýdku-Místku pro zemní plyn; • lesní společenstva a vzrostlá zeleň mimo pozemky určené k plnění funkce lesa; • radioreléové trasy bez vyhlášeného ochranného pásma; • území ohrožené zvláštní povodní; • místo dalekého rozhledu.

18


2.9. Současný charakter sídla 2.9.1.

Funkční využití území

Obec Pržno, o rozloze cca 293 ha, má v současnosti cca 1019 obyvatel. Zástavba obce je rozložena podél silnice III/48425 vedoucí od severu k jihu, od hranic s Baškou skoro až k hranicím s Frýdlantem (k.ú. Lubno). Tento útvar je největším celkem zastavěného území. Další zastavěná území jsou menší plochy roztroušené zejména v jihovýchodní části obce. Využití zastavěného území je převážně smíšené obytné, tzn. rodinné domy jsou promíseny s objekty občanského vybavení a služeb. Rodinné domy ale mají jednoznačnou převahu. Zástavba je poměrně kompaktní, volné plochy - proluky - se vyskytují hlavně v nové zástavbě v severní části obce. Několik samostatných RD leží v polích ve východní části obce, ale není jich mnoho. Bytové domy jsou v obci pouze dva, situované v blízkosti výrobního a zemědělského areálu, jejichž zaměstnancům původně sloužily. Centrum obce není jednoznačně vymezeno, je dáno pouze větším nakupením objektů občanského vybavení - Obecní úřad, kostel, prodejna, objekt služeb, základní a mateřská škola. Více objektů OV je pohromadě také u železniční stanice - prodejna nátěrových hmot a stavebnin, restaurace U Adamců. Největší plochou občanského vybavení v obci je areál ústavu sociální péče. Areál leží v severovýchodním výběžku obce a je poměrně vzdálený od zástavby. Protože se jedná o uzavřený areál nesloužící občanům obce, nevytváří jeho umístění žádné problémy (kromě dopravních). Sportovní areál SK Pržno leží v blízkosti řeky Ostravice a je od obytné zástavby pásem zeleně. Objekty individuální rekreace se ve větším množství nacházejí na dvou místech. První je u západní hranice obce s Metylovicemi v blízkosti toku Ostravice, druhé je u jihovýchodní hranice obce s Janovicemi. Výroba je soustředěna v areálu u křižovatky dvou silnic III. třídy v jižní části obce. Na tuto plochu navazuje i plocha zemědělské živočišné výroby. Další dvě výrobní plochy - areál fy. Ingstav a Pila Mališ leží v blízkosti železniční trati na západním okraji obytné zástavby obce. Zcela samostatně mezi poli východně od zástavby obce je umístěn výrobní areál firmy AZ kov-komaxit. Živočišná výroba se kromě výše jmenované nachází ještě v severní části obce u silnice III/48425 a jako živočišná výroba jsou označeny i dvě plochy sloužící včelařům. Do ploch dopravní infrastruktury jsou zahrnuty plochy silnic III. třídy a plocha železnice včetně nádražní budovy a přilehlého autobusového obratiště. Plochy technické infrastruktury jsou v obci jen dvě - jedna zahrnuje objekt regulační stanice plynu v jižní části obce, druhá plochu sběrného dvora u železniční trati severně od žel. stanice. V nezastavěné území - volné krajině jsou na území obce zastoupeny orná půda, lesní pozemky (tj. pozemky plnící funkci lesa), trvalé travní porosty, zahrady a ostatní zeleň, vodní toky a plochy (rybníky a jezera). Ze současného funkčního využití je zřejmé, že převládající funkcí v zastavěném území je (a zůstane) bydlení, doplňkovými funkcemi je obsluha území, výroba, zemědělství, podnikání. Posíleno by mělo být občanské vybavení, zejména v oblasti cestovního ruchu. 19


2.9.2.

Doprava

Obcí prochází severojižním směrem silnice III/48425 Baška - Frýdlant nad Ostravicí, ze které v jižní části obce odbočuje silnice III/48414 Pržno - Lubno - Morávka. Silnice III/48425 zajišťuje spojení Pržna s nejbližšími centry Frýdlantem a Frýdkem-Místkem a také napojení na nadřazený komunikační systém - silnice I/48 a I/56. Do budoucna se uvažuje o převedení této silnice do II. třídy. Dopravní zatížení silnice III/48425 v Pržnu je dle celostátního sčítání dopravy cca 4332 vozidel za 24 hodin. Dopravní zatížení silnice v III/48414 je cca 1177 vozidel za 24 hodin. Dopravních závad na těchto silnicích není mnoho, tvoří je převážně chybějící chodníky podél silnic v zastavěném území. Po katastru obce Metylovice v blízkosti hranic s Pržnem prochází významná silnice I/56 Opava – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant n/O. – Ostravice – Hlavatá. Těleso silnice do Pržna nezasahuje, ale ochranné pásmo silnice ano. Napojení na silnici je možné v mimoúrovňových křižovatkách v Bašce a Frýdlantu nad Ostravicí. Většina místních komunikací (MK) navazuje na silnici III/48425, slouží pro obsluhu zástavby obce. Jako významnější místní komunikace by se dala označit komunikace vedoucí k Ústavu sociální péče. Na síť silnic a obslužných komunikací navazují účelové komunikace (UK) (včetně významných polních a lesních cest), které zabezpečují dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území. Parkoviště jsou vybudována především v centru obce – u obecního úřadu, u kostela a u prodejny potravin. Další parkoviště se nacházejí u provozoven občanského vybavení a u výrobních zařízení. Řadové boxové garáže (celkem 5) se vyskytují pouze u bytového domu. Nedostatek parkovacích míst je pociťován hlavně u Obecního úřadu a železniční stanice. U objektu bývalé školky je zpracována studie, která zde řeší umístění 15 parkovacích míst, 30 míst je navrženo v rámci studie sportoviště u fotbalového hřiště. Pržnem prochází železniční trať č. 323 Ostrava - Valašské Meziříčí, která je zapojena do integrovaného systému ODIS. V obci se nachází železniční stanice, v jejíž docházkové vzdálenosti 1 km leží prakticky celá zástavba obce. Stanice slouží jako výchozí i pro obce Janovice, Lubno a Krásná. Připravuje se elektrizace této trati a opuštěn ještě nebyl ani záměr na její zdvoukolejnění. Na trati jsou v obci tři nechráněné železniční přejezdy. Všechny jsou umístěné na málo frekventovaných místních komunikacích a netvoří výraznější dopravní závady. Území obce je obslouženo 6 autobusovými linkami, provozovanými firmou ČSAD Frýdek-Místek a.s. směřujícími zejména do Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Janovic a Raškovic. Na území obce jsou 3 autobusové zastávky - Pržno - železniční stanice, Pržno mateřská škola a Pržno - most. Zastávky jsou většinou vybaveny zálivy a přístřešky pro cestující, pouze u zastávky Pržno - most chybí ve směru na Lubno záliv a ve směru na Bašku přístřešek. Docházkovou vzdáleností 500 m pokrývají většinu zastavěné části obce, pouze u severní hranice obce s Baškou jsou docházkové vzdálenosti o něco delší (i když počítáme s možností využít zastávku MHD v Bašce u odbočky do Janovic). Obec by chtěla v této lokalitě doplnit novou zastávku, která by sloužila také zaměstnancům a návštěvníkům Ústavu sociální péče. Chodníky podél silnice III/48425 přes centrální část obce byly nedávno vybudovány, v 20


některých částech ale stále chybí. Do budoucna se počítá s doplněním v celém zastavěném území podél silnic III/48425 a III/48414. Pro bezpečný pohyb pěších je toto doplnění žádoucí. Obec má záměr i na vybudování chodníku podél místní komunikace k Ústavu sociální péče. Přes Pržno prochází značená modrá turistická trasa Palkovické Hůrky - Metylovice Pržno - Janovice - Skalice - Baška. Asi třetina této trasy je v obci vedena po silnici III/48425. Jsou zde rovněž tři krátké úseky samostatných pěších komunikací - kolem areálu pily Mališ, spojnice dvou MK přes Plavárenský potok u hranic obce s Baškou a pěší cestička od Ústavu sociální péče k lávce přes Bystrý potok. Severním výběžkem obce po silnici III/48425 prochází krátký úsek významné cyklotrasy Greenways, Krakov - Morava - Wien. Tato trasa patří mezi evropské cyklotrasy. Hojně jsou cyklisty využívané i obě silnice, které slouží jako hlavní komunikace pro cyklisty směřující z Frýdku-Místku nebo okolních měst ostravské aglomerace do Beskyd. Byla zpracována studie, která řeší převedení cyklistů z těchto silnic na samostatnou cyklostezku vedoucí podél řeky Ostravice. 2.9.3.

Napojení na technickou infrastrukturu

Zásobování vodou V obci (327 - 356 m n.m.) je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. - regionální správy Frýdek-Místek. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), který prochází obcí od jihu k severu. Na přivaděči OOV Nová Ves - Baška DN 1200 je vybudován napojující objekt, odkud je vedeno přívodní potrubí do vodojemu 2x125 m3 Lubno. Z tohoto vodojemu je voda gravitačně svedena do obce Lubno a přes její rozvodnou síť je přivedena do vodojemu Pržno o objemu 50 m3 (394,50/ 392,50 m.n.m.). Z tohoto vodojemu je pak gravitačně zásobena obec Pržno. Kapacita vodojemu je nedostatečná, dosahuje jen 40% maximální denní potřeby vody. Proto se uvažuje s přístavbou stávajícího vodojemu o kapacitě 150 m3 se zachováním stejných úrovní hladin. Zároveň bude nutné zrekonstruovat i přívodní potrubí do vodojemu z DN 50 na DN 100 mm. U severní hranice obce je z OOV odbočka DN 150 k zásobování obce Janovice. Vodovodní síť v obci je provedena z trub PVC profilů od DN 80 do DN 150. Na veřejný vodovod je napojeno zhruba 93% obyvatel. Ústav souciální péče a několik blízkých rodinných domů je zásobováno vodou přímo z OOV. Odlehlé lokality zástavby stejně jako chatová osada po levém břehu Ostravice jsou zásobovány vodou z vlastních studní.

21


Ochranná pásma vodovodů: - do DN 500mm - 1,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany - přivaděč OOV - 6 m od osy potrubí na obě strany (stanoveno územním rozhodnutím) Odvádění a čištění odpadních vod Hlavními recipienty v obci jsou řeka Ostravice a Plavárenský potok, který protéká celým urbanizovaným územím obce od jihu na sever. Obec nemá vybudovanou systematickou kanalizační síť, převažující část zastavěných ploch v obci není uspokojivě odkanalizována. Vyskytují se zde pouze úseky lokální kanalizace, do které jsou zaústěny splaškové odpadní vody z přilehlé zástavby. Ty jsou pak bez čištění vypouštěny do vodotečí. Výjimku tvoří výrobní areál v jižní části obce (jediný větší producent odpadních vod) a Ústav sociální péče, kde jsou vybudované lokální ČOV. Rovněž několik nových rodinných domků má vlastní akumulační jímky nebo malé domovní čistírny odpadních vod. V jihozápadní části obce zasahuje do Pržna výústní kanalizační objekt, kterým jsou do Ostravice vypouštěny přečištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod ve Frýdlantu nad Ostravicí. Dešťová kanalizace je vybudována jen v části místní komunikace souběžné s hlavní silnicí III/48425, jinak jsou dešťové vody odváděny systémem příkopů a propustků. V současné době je zpracována dokumentace na tlakovou kanalizaci, která umožní odvádění splaškových vod z velké části zástavby obce na navrhovanou čistírnu odpadních vod (Z19). Ochranná pásma kanalizace: - do DN 500mm - 1,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany - nad DN 500mm - 2,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany

22


Zásobování elektrickou energií Východně od zástavby obce prochází nadzemní elektrické vedení VN 22 kV, linka č. 28 spojující rozvodny ve Frýdlantu nad Ostravicí a Riviéra ve Frýdku-Místku. Z tohoto vedení je vyvedeno několik odboček, na kterých jsou umístěny distribuční trafostanice zásobující el. energií zástavbu v obci. Celkem je v Pržnu 10 trafostanic: DTS 6743 Pržno, pod Ústavem DTS 7161 JZD DTS 7162 Nad kravínem DTS 7163 JZD 2 Kozdon DTS 7164 U Žídka DTS 7165 U ZDŠ DTS 7166 Na kopečku DTS 92736Lesy SZ DTS 92815Ústav sociální péče pro mládež DTS 7885 Na hlínách Přes západní výběžek obce - řeku Ostravici a chatovou osadu - prochází nadzemní elektrické vedení VN 22 kV, linka č. 52. Z tohoto vedení nejsou na území Pržna napájeny žádné trafostanice. Rozvodná síť nízkého napětí je provedena většinou jako nadzemní, stožáry NN jsou využity i pro vedení kabelů veřejného osvětlení. Ochranné pásmo vedení VN 22kV - 7 (10) m na obě strany od krajních vodičů Zásobování plynem Jižním výběžkem obce procházejí plynovody VVTL Příbor - Třanovice a VTL Místek Frýdlant, na kterém je umístěna regulační stanice VTL/STL Pržno, zásobující i obec Baška. Před regulační stanicí odbočuje z VTL plynovodu větev vedoucí plyn do regulační stanice Janovice. Z RS jsou vyvedeny středotlaké plynovody do zastavěného území obce. Středotlaká plynovodní síť je vedena tak, že umožňuje plošnou plynofikaci velké části zastavěného území, s rezervou pro další územní rozvoj. Ochranná pásma plynovodů STL - 1m od vnějšího líce potrubí na obě strany v zastavěném území - 4 m od vnějšího líce potrubí na obě strany mimo zastavěné území Bezpečnostní pásmo plynovodů VTL - do DN 100 – 15m - do DN 250 - 20m Bezpečnostní pásmo plynovodů VVTL do DN 500 – 150m Zásobování teplem Území Pržna leží v průměrné nadmořské výšce 340 m n.m., klimaticky spadá území do oblasti mírně teplé. 23


Průměrná roční teplota je 6 - 7°C, počet dnů se sněhovou pokrývkou je v nižších částech 60-80, ve vyšších polohách 80-100. Centrální zásobování teplem není v obci provozováno. Charakteristické je decentralizované vytápění s individuálními zdroji u rodinných domků nebo samostatnými domovními kotelnami - u bytových domů, objektů občanského vybavení i výrobních objektů. Převažujícím palivem je zemní plyn, na který je napojeno cca 85% zástavby obce. Malá část využívá k vytápění el. energii, zbytek topí uhlím nebo dřevem. Spoje Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telecom je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je TELEFAX, POSTFAX, veřejná radiokontaktní služba, veřejná datová služba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, služby euroISDN, Internet, OnLine a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů. (Oskar, EuroTel, T-Mobile, U-fon). Územím obce prochází dvě méně významné radioreléové trasy Lysá hora - Staříč a Lysá hora - Chlebovice. Žádná z nich nemá vyhlášeno ochranné pásmo. Podél severní hranice obce a podél silnice III/48425 procházejí podzemní dálkové optické kabely. Další významné dálkové kabely vedou v souběhu s vedením VVTL plynu a podél železniční trati. Pržno patří do uzlového telefonního obvodu Frýdek-Místek a okolí – UTO-558 a spadá do obvodu digitální telefonní ústředny ve Frýdlantu nad Ostravicí. Odtud je telekomunikačním kabelem napojena místní telefonní ústředna v centru obce. Místní telefonní síť je řešena kabelovým vedením. Nakládání s odpady Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9. 2004 usnesením č.25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č.2/2004 s účinností ze dne 13.11. 2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů není v obci zpracován (ze zákona mají tuto povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu). V obci vzniká méně než 1000 t komunálního odpadu ročně. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o., provozovna Frýdlant nad Ostravicí, ul. Ostravská 291. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úpravu a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. V okolí obce (do 35 km) existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů skládky Frýdecká skládka a.s. (Panské Nové Dvory, S-OO3), Skladeko s.r.o. (Staříč, S-OO3), Biocel Paskov a.s. (Paskov, S-OO1, S-IO), OKD Rekultivace a.s. (Slezská Ostrava, S-NO), OZO Ostrava a.s. (Hrušov, S-OO3), BorsodChem MCHZ s.r.o. (Ostrava - Mar. Hory, S-OO1), Czech Slag - Nová Huť (Ostrava - Kunčice, S-IO), Depos Horní Suchá a.s. (Horní Suchá, S-OO3), jakož i recyklační centra Recyklace-štěrkovna Frýdlant s.r.o. (Staré Město), 24


JANKOSTAV s.r.o. (Ostrava - Kunčice), PINMARK s.r.o. (Ropice), spalovna průmyslových odpadů SPOVO a.s. (Ostrava) a další. Určité problémy způsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních odpadů a i jiných odpadů, jejichž produkce roste se změnami životního stylu obyvatel. V současnosti existuje pouze jeden záměr z hlediska odpadového hospodářství na území obce a to umístění kompostárny, sběrny biologického odpadu poblíž Mlýnského náhonu. Jiné záměry, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy či jejich využití neexistují. V obci funguje skládka inertního materiálu - stavební suti a zeminy. Nejsou zde registrované žádné lokality starých ekologických zátěží. 2.9.4.

Ekonomický potenciál území - výroba, podnikání

Zemědělská výroba Výměra zemědělských pozemků v území obce je 189 ha tj. 65% z celkové výměry obce, z toho 137 ha orné půdy a 28 ha trvalých travních porostů. Zemědělská půda v obci patří soukromým vlastníkům, podnikají na ní soukromí zemědělci - p. Rada, p. Herot, farma Teper (z Krásné), Frýdlantská zemědělská a další menší soukromí zemědělci. Živočišnou výrobou se zabývají pouze dva subjekty: - p. Herot u silnice III/48414 - chov dobytka (cca 50 ks) - soukromý zemědělec u silnice III/48425 - chov krav (cca 60 ks) Vydáno je územní rozhodnutí pro výstavbu areálu pro živočišnou výrobu na jižním okraji zastavěného území obce. Kolem budoucího objektu bylo územním rozhodnutím stanoveno i pásmo hygienické ochrany. Oba areály živočišné výroby leží v těsné blízkosti nebo přímo uvnitř obytného území a dá se zde očekávat obtěžování zápachem. Zvyšování počtu chovaných kusů zvířat není vhodné. Vzhledem k nejasné zemědělské budoucnosti objektu u silnice III/48425 a výstavbě objektů bydlení v okolí by bylo vhodné jej využít k jiným účelům. Areál p. Herota leží na okraji obytného území a může obtěžovat pouze malý počet rodinných domů, může být zachován. Hospodářská zvířata jsou na více místech obce chována i na soukromých pozemcích u rodinných domů. Jedná se ale pouze o malé počty kusů převážně pro vlastní potřebu.

25


Lesní výroba Celková výměra pozemků určených k plnění funkce lesa je v Pržnu 13 ha; patří do kategorie lesů hospodářských. Většina lesů patří soukromým osobám, jejich správu vykonávají Lesy České republiky, lesní správa Morávka. Na území obce není žádné výrobní ani správní zařízení lesního hospodářství. Průmyslová výroba, výrobní služby Průmyslová výroba je v obci soustředěna hlavně do výrobního areálu firmy Therma FM s.r.o., který využívá i několik dalších subjektů: - Therma FM s.r.o. - zpracování kovového odpadu - fa. Ardem - výroba konstrukcí - fa. Kubošník - zámečnictví - Motor Lučina - kovovýroba Další výrobní podniky v obci: - Duvas Uni s.r.o. - důlní stroje - AZ kov-komaxit s.r.o. - kovovýroba - fa. Ingstav - stavebnictví - Pila Mališ - dřevovýroba - fa. Purgina - výroba etiket Další živnosti a služby jsou provozovány v rodinných domech (truhlářství, stolařství, klempířství, apod.). Tyto drobné nerušící živnosti a výroby bude možné nadále provozovat v obytném území obce. 2.9.5.

Kulturně historické hodnoty území

Pržno vzniklo zřejmě již před rokem 1573 na údolní záplavové nivě řeky Ostravice, jako lánová ves kolonizačního typu. Byla součástí frýdeckého panství, se kterým sdílela po staletí své osudy. Přijetím lenní svrchovanosti českého krále nad těšínským knížectvím, ke kterému frýdecko patřilo, se dostalo panství a také Pržno do celku českého státu. Obec byla spravována panskými úředníky a svým fojtem. Na výměře cca 300 ha zde hospodařilo okolo deseti sedláků, různý počet půlláníků, zahradníků, či chalupářů. Býval zde fojtský mlýn, lisovna oleje s pilou a zřejmě také dílny kováře, sedláře a dalších řemeslníků. V době rozmachu manufakturní výroby železa v okolních obcích se část obyvatel Pržna začala živit jako námezdní pracovní síly manufaktur. Po zrušení nevolnictví a roboty a po reformách správního uspořádání získala obec právní subjektivitu, která se projevila ve snaze občanů o zvelebení obce. První školní výuka začala v obci v roce 1844. Do té doby děti docházely do farní školy na Borové v Malenovicích. Do roku 1873 se v obci vyučovalo na různých místech. Poté byla postavena první škola, která stála na místě dnešního obecního úřadu. Druhá školní budova byla postavena v roce 1927. K rozvoji obce přispělo také vybudování železniční zastávky na trati Ostrava – Frýdlant v roce 1870. V letech 1909-1910 byl postaven kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, od roku 1904 působí v obci hasičský sbor. Po druhé světové válce prošla obec v období industrializace Ostravska a socializací 26


zemědělství určitým rozvojem, avšak nikoli překotným. V letech 1974-1989 byla obec součástí Frýdlantu nad Ostravicí, poté se opět osamostatnila. Nemovité kulturní památky se v obci nevyskytují. V obci se nacházejí následující historicky hodnotné budovy a objekty: - římskokatolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, postaven v letech 190910 ze sbírek v místě, ve Slezsku i na Moravě, p.č. 1 - kamenný kříž před kostelem, p.č. 1 - kamenná kaplička Panny Marie u silnice do Lubna, postavena roku 1994, p.č. 563 - dřevěný kříž u polní cesty v jihovýchodní části obce, p.č. 859 Jistou hodnotu má i několik starých obytných domů - dříve dřevěnic, kterým stavební úpravy zachovaly objem a tvar, někdy i původní výplně otvorů. Tyto objekty stojí většinou v blízkosti hlavní silnice vedoucí z Frýdku-Místku do Frýdlantu, kde se rozvíjela nejstarší zástavba - původní urbanistická struktura. Tyto historicky, architektonicky či urbanisticky hodnotné stavby musí být v území chráněny. 2.9.6.

Rekreace a cestovní ruch

Zařízení rekreace a cestovního ruchu jsou v obci omezené - cykloturistika, turistika, individuální rekreace, sportovní aktivity. Pržnem prochází - jedna značená cyklotrasa Greenways a značená turistická trasa modrá Palkovické Hůrky - Metylovice - Pržno - Janovice - Skalice - Baška. K pěší i cykloturistice jsou využívány i další silnice a komunikace bez turistického značení. K individuální rekreaci slouží řada chat a chalup. K rekreačním účelům je využívána i část z trvale neobydlených bytů. Sportovní areál SK Pržno se dvěma travnatými fotbalovými hřišti, tenisovým kurtem a sezónní restaurací je největším sportovním zařízením v obci. V obci není žádná ubytovací kapacita. Obec přitom má rekreační potenciál. Výstavba ubytovacího objektu se plánuje u restaurace U Adamců. K posílení významu obce v oblasti rekreace a CR by přispělo zejména vybudování zařízení většího významu - sportovně relaxačního areálu a rozšíření sportovního areálu SK Pržno. Veřejná zeleň je v obci zastoupena pouze menšími upravenými plochami zejména podél silnice III/48425. Velký podíl zeleně v zastavěném území představuje zeleň v zahradách a v blízkosti lesních celků i řeky Ostravice s doprovodnými porosty. Obec má záměr zvelebit plochu zeleně okolo rybníčku za zemědělským statkem (Z16), zbudovat park v blízkosti mlýnského náhonu (Z17) a vytvořit plochu veřejné zeleně u Ústavu sociální péče (Z18).

27


2.10.Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území v případě, že by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace V případě, že posuzované koncepční záměry nebudou realizovány, nedojde k záboru zemědělského půdního fondu ani lesního půdního fondu. Lze předpokládat, že bez realizace záměrů by byly tyto plochy i nadále využívány stejným způsobem. Nedojde tedy ke změně charakteristiky krajinného rázu dané oblasti a vývoj životního prostředí v dotčeném území by s největší pravděpodobností probíhal jako doposud. Prostorové rozvržení imisí hluku a škodlivin v ovzduší bude pravděpodobně zachováno přibližně na současné úrovni. V případě nerealizace záměrů nebude řešena otázka rozšíření možností bydlení a rozvoje technické infrastruktury v obci (napojení nové zástavby na stávající vodovodní a plynovodní síť, nové odkanalizování obce, napojení zástavby obce na nově navrhovanou ČOV). Nevzniknou nové podmínky pro rozvoj výroby a podnikání. Nevzniknou nové možnosti využívání území ke sportovním a rekreačním účelům. Nulová varianta, tj. hodnocený koncepční záměr nebude realizován, nebude mít pravděpodobně žádný zaznamenatelný dopad na stávající dopravní infrastrukturu, ani na širší dopravní vztahy. Na druhou stranu, zamýšlená změna funkčního využití ploch na „Obytná území”, „Občanská vybavenost”,„ Výroba a podnikání” může přispět ke zlepšení socioekonomické situace obyvatel Pržna i jeho blízkého okolí (nové možnosti bydlení, získání pracovních příležitostí, využití území k odpočinku a regeneraci organismu apod.).

28


3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Krajina v našem zájmovém území a jeho širším okolí je obecně vnímána jako krajina příměstského rázu, nezničená, s převažující sídelní a hospodářskou funkcí (zemědělská a lesní výroba). Kvalitu životního prostředí v obci a jejím okolí je možno hodnotit z hlediska oblastního (řádově kilometry) jako dobrou, odpovídající blízkosti velkých sídelních celků (Frýdku Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Frenštátu pod Radhoštěm, Příboru, Kopřivnice, Ostravy, Havířova a dalších). Tato kvalita prostředí se odvíjí od charakteru jednotlivých složek prostředí, které mají v této oblasti míru znečištění blízkou úrovni pozadí. Jedná se především o kvalitu povrchové vody a kvalitu ovzduší, které nejsou významně ovlivněny masivním průmyslovým znečištěním. Kvalitu prostředí negativně v lokálním měřítku ovlivňují především drobné lokální zdroje znečištění a v oblastním měřítku se na kvalitě ovzduší projevuje dálkový přenos škodlivin hlavně z Ostravské aglomerace, Frýdecko - Místecka a dalších prům. založených okolních měst (ostravské hutní podniky, Biocel Paskov, výtopna Sviadnov atd.). Výraznou roli zde hrají rovněž dopravní vlivy. Bližší specifikace jednotlivých složek životního prostředí byla podrobně popsána v kap. 2 Dá se očekávat, že realizace hodnocené koncepce sebou přinese pozitivní dopad zejména na socioekonomickou stránku obyvatelstva. Na druhé straně však je nutné také počítat s určitými negativními dopady na tyto složky životního prostředí: −půdu, −vodu, −ovzduší, −veřejné zdraví, −krajinu a ekosystémy. Z hlediska vlivu hodnocené koncepce na širší území pak bude asi vhodné vyhodnotit oblast vlivu znečištění ovzduší a hladiny hluku na nejbližší obytná území, tj. území Pržna.

29


4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Hlavní současné problémy obce Pržna bezprostředně souvisí se samotným charakterem sídla, jež má převážně obytně - hospodářskou funkci. Obec Pržno má v současnosti cca 1019 obyvatel a vzhledem k prognóze vývoje počtu obyvatel lze očekávat nárůst na cca 1150 obyvatel v roce 2025. Tento počet obyvatel je možno považovat za reálnou variantu vývoje, avšak podmíněnou prosperitou regionu i navazující bytovou výstavbou v obci. Rodinné domy jsou dnes situovány hlavně podél důležitých silničních tahů v území silnice III/48425 a III/48414, místních a účelových komunikací. Velká většina občanského vybavení v Pržně patří do vybavení základního. Rozsah občanského vybavení odpovídá velikosti a potřebám obce. V obci se nachází - mateřská škola, základní škola, tělocvična, venkovní hřiště, obecní úřad, ordinace lékaře, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie se hřbitovem, hasičská zbrojnice, pošta, prodejna Hruška, kadeřnictví, trafika, zubní lékař, Mateřské centrum, prodejna tabáku a papíru, dvě travnatá fotbalová hřiště SK Pržno, tenisový kurt, sezónní restaurace Na hřišti, dětské hřiště, ústav sociální péče Náš svět, restaurace u Adamců, restaurace U lípy, motorest Pytlácká bašta, Non stop - silniční a odtahová služba, prodej nátěrových materiálů a stavebnin. Výroba je soustředěna v areálu u křižovatky dvou silnic III. třídy v jižní části obce. Na tuto plochu navazuje i plocha zemědělské živočišné výroby. Další dvě výrobní plochy - areál fy. Ingstav a Pila Mališ leží v blízkosti železniční trati na západním okraji obytné zástavby obce. Zcela samostatně mezi poli východně od zástavby obce je umístěn výrobní areál firmy AZ kov-komaxit. Další živnosti a služby jsou provozovány v rodinných domech (truhlářství, stolařství, klempířství apod.) Živočišná výroba se kromě výše jmenované nachází ještě v severní části obce u silnice III/48425 a jako živočišná výroba jsou označeny i dvě plochy sloužící včelařům. Všechny areály živočišné výroby leží v těsné blízkosti obytné zástavby, kapacita chovů musí být omezená, aby nedocházelo k obtěžování okolí zápachem. Dnes polorozpadlý areál bývalého kravína je navržen k přestavbě na plochy bydlení (přestavbová plocha P1). Největším sportovním zařízením v obci je Sportovní areál SK Pržno se dvěma travnatými fotbalovými hřišti, tenisovým kurtem a sezónní restaurací , jež leží v blízkosti řeky Ostravice a je od obytné zástavby pásem zeleně. Objekty individuální rekreace se ve větším množství nacházejí na dvou místech. První je u západní hranice obce s Metylovicemi v blízkosti toku Ostravice, druhé je u jihovýchodní hranice obce s Janovicemi. Celkově je nedostatečně využíván rekreační potenciál obce. Obec Pržno vykazuje v současnosti značnou vyjížďku lidí za prací do okolních měst (Frýdku - Místku, Ostravy, někteří rovněž do Příboru, Kopřivnice, Frýdlantu nad Ostravicí, Frenštátu pod Radhoštěm apod.).

30


Z provedených průzkumů a rozborů se v současnosti vyskytují v území následující dopravní závady:  Nedostatečný rozhled a uspořádání křižovatek (např. křižovatky silnic III/48425 se silnicí III/48414; křižovatky silnice III/48425 a místní komunikace u Obecního úřadu, blízké křižovatky tří místních komunikací apod.)  Nedostatečné šířky komunikací a veřejného prostranství.  U obslužných a účelových komunikací o šířce do 4,5 m chybí výhybny, u slepých komunikací s délkou nad 80 m chybí obratiště.  Chybějící parkoviště (u Obecního úřadu, železniční stanice, objektu bývalé školky, u fotbalového hřiště).  Chybějící záliv (u zastávky Pržno - most na silnici III/48414 ve směru na Lubno) a přístřešek (u zastávky ve směru na Bašku).  Nevyhovující mosty (malá šířka, nízká nosnost, neumožňují průjezd nákladních vozidel, např. mosty přes Plavárenský potok, Rzavý potok), chybějící přemostění přes Bystrý potok spojující komunikaci vedoucí do Janovic s chatovou osadou v Pržně  Nedostatek chodníků pro pěší v zastavěném území (podél silnice III/48425 a III/48414, podél místní komunikace k Ústavu sociální péče)  Vedení cyklotras po frekventovaných silnicích (chybějící cyklostezska podél řeky Ostravice) To je pouhý výčet několika hlavních problémů v rámci zdejší dopravní infrastruktury, jež je podrobně řešen v návrhu ÚP Pržno. Hlavní dopravní tahy v území jsou zdrojem hluku a imisí. Dle Nařízení vlády č. 148/20006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, § 11, odst. 4, se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 3. korekce: -10 dB .....noční doba + 5 dB ....dopravní hluk v okolí ostatních komunikací +10 dB ....v okolí hlavních komunikací, kde je dopravní hluk převažující (silnice I. a II. třídy - v obci se nevyskytují) +20 dB ....dopravní hluk pro starou zátěž (stav hlučnosti způsobený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který vznikl v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru do 31.12.2000) Ekvivalentní hladina hluku ze silniční dopravy je vyšší zejména podél silnic III/48425 (Baška - Frýdlant nad Ostravicí), kde dopravní zatížení (dle celostátního sčítání vozidel v roce 2010) činilo cca 4332 vozidel za 24 hod. Dopravní zatížení silnice III/48414 (Pržno - Lubno Morávka) je cca 1177 vozidel za 24 hod. Výpočet vlivů vibrací, emisí výfukových plynů a zvýšené prašnosti vzniklých dopravou nebyl doposud pro nedostatek podkladů proveden. 31


Kvalita ovzduší v obci je mimo zátěže z provozu na zdejších komunikacích ovlivněna rovněž místními a velkými zdroji v regionu (např. hutními a energetickými podniky v Ostravě a Frýdku-Místku, prům. výrobou v Paskově, Příboře, Kopřivnici apod.), jakož i vlastní „produkcí“ škodlivin z lokálních topenišť. Ke značnému lokálnímu znečištění docházelo zejména v předešlých letech , a to hlavně v topné sezóně, protože byla spalována poměrně nekvalitní paliva (hnědé uhlí s vysokým obsahem síry, kaly s příliš vysokým obsahem popelovin). V současnosti je větší část obce napojena nebo má možnost napojení na plynovod. Středotlaká plynovodní síť je vedena tak, že umožňuje plošnou plynofikaci cca 90% zastavěného území, s bohatou rezervou pro další územní rozvoj. Rozvody plynu jsou v dobrém technickém stavu a dostatečně kapacitní. Stávající systém zásobování pitnou vodou je na území obce není vyhovující. V obci je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. - regionální správy Frýdek - Místek a na něž je napojeno cca 93% obyvatel Pržna. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV), který prochází obcí od jihu k severu. Kapacita vodojemu Pržno napojeného na vodojem Lubno je nedostatečná, dosahuje cca 40% maximální denní spotřeby. Problémy s dodávkou vody jsou znát zejména v letních měsících. Situaci by vyřešila výstavba nového vodojemu o kapacitě cca 150 m3 se zachováním stejných úrovní hladin, jež by měla být předmětem řešení ÚP Lubna. Nevyhovující úseky stávající rozvodné sítě budou v budoucnu postupně rekonstruovány. Odlehlé lokality zástavby stejně jako chatová osada po levém břehu Ostravice jsou zásobovány vodou z vlastních studní. Obec nemá vybudovanou systematickou kanalizační síť, převažující část zastavěných ploch v obci není uspokojivě odkanalizována. Vyskytují se zde pouze úseky lokální kanalizace, do které jsou zaústěny splaškové odpadní vody z přilehlé zástavby. Ty jsou pak bez čištění vypouštěny do vodotečí. Jedině výrobní areál v jižní části obce a Ústav sociální péče mají vybudovanou lokální ČOV. V jihozápadní části obce zasahuje do Pržna výústní kanalizační objekt, kterým jsou do Ostravice vypouštěny přečištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod ve Frýdlantu nad Ostravicí. Dešťová kanalizace je vybudována jen v části místní komunikace souběžné s hlavní silnicí III/48425, jinak jsou dešťové vody odváděny systémem příkopů a propustků. Kvalitu povrchových vod v říčním systému řešeného území pravidelně hodnotí podnik Povodí Odry Ostrava. Čistota vody v Ostravici je pravidelně sledována v nejbližších profilech Ostravice pod nádrží a Ostravice nad soutokem s Morávkou. Kvalita vody v řece Ostravici je dlouhodobě hodnocena nepříznivě III. jakostní třídou jako znečištěná voda (ČSN 75 72 21), zejména vlivem vyššího obsahu fosforu. Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problémy obce Pržno nerovnovážný stav podmínek hospodářského rozvoje obce a životního prostředí. Posílení zejména hospodářských podmínek je nezbytným předpokladem udržitelného rozvoje území, přitom je však nutno maximálně omezit negativní dopady zejména na obytnou atraktivitu obce. Další současné problémy životního prostředí mající vztah a význam z hlediska koncepce nebyly zaznamenány.

32


5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace na životní prostředí Na úvod této kapitoly je nutno konstatovat, že všechny záměry návrhu ÚP Pržno, tak jak byly blíže specifikovány v kap. 1.3, jsou řešeny v jediné variantě, jiné využití území se v této fázi projektové dokumentace neočekává. Vlivy nulové varianty (tzn. nerealizace záměru) jsou uvedeny v kapitole 2.9.6, v této kapitole proto již uváděny nejsou. Vlivy, jež jsou v následujícím textu uvedeny, je třeba ve většině případů pokládat za vlivy potenciální, vysledované na základě dostupných specifikací koncepce. Vzhledem k míře rozpracovanosti jednotlivých záměrů a také s ohledem na skutečnost, že SEA posouzení nemůže, ani nemá nahrazovat posouzení EIA, nelze následující výčet vlivů (včetně všech interakcí) považovat za definitivní. Objekty bydlení jsou dnes v území situovány hlavně podél důležitých silničních tahů v území - silnice III/48425 a III/48414, místních a účelových komunikací. V současné době jsou vymezeny plochy pro výstavbu cca 194 rodinných domů v zastavitelných plochách Z1 Z14. Pro účely bydlení jsou navrženy rovněž dvě přestavbové plochy P1 (0,87 ha) a P2 (0,72 ha). Navrhovaná zástavba navazuje na zastavěné území obce nebo vyplňuje proluky uvnitř něj, menší plochy pro bydlení jsou navrženy rovněž na základě konkrétních požadavků obyvatel. V rámci rozvoje výrobních aktivit v území je navrženo rozšíření stávajícího areálu výroby v zastavitelné ploše Z20. Jedná se spíše o zvětšení rozlohy areálu se stávající výrobou (kovovýroba, zámečnictví apod.) za účelem jeho oplocení. Areál s předpokládanou živočišnou výrobou je navržen v návaznosti na stávající areál výroby podél křižovatky silnic III/48425 a III/48414. Kapacita chovu není v současnosti známa. Zastavitelné plochy Z16, Z17 a Z18 předurčené k parkovým úpravám, bude možné v případě realizace záměrů využít k rekreačním účelům. Sportovní aktivity bude možné v budoucnu rozvíjet na nově navrhované sportovní ploše Z15. Všechny navrhované rozvojové plochy navazují na stávající a dochovalou urbanistickou strukturu obce. Realizace nové zástavby v tomto území je limitována pouze průchodem prvků ÚSES krajinou (viz kap. 2.7.1), výskytem registrovaných významných krajinných prvků (viz kap. 2.7.3), dále záplavovým územím vodního toku Ostravice apod. Rozsah rozvojových ploch je v návrhu ÚP upřesněn, také s ohledem na možnost dopravní obsluhy, odkanalizování, zásobování pitnou vodou i možnost připojení na plynovodní síť. Pro záměry rozšíření bytové zástavby, výstavbu nových RD, výstavbu výrobních a zemědělských areálů, sportovně rekreačních ploch, jakož i pro související úpravu dopravní a technické infrastruktury v území bude zapotřebí řešit problematiku záboru zemědělské a lesní půdy. Realizací navrhovaných záměrů nedojde k výraznému ovlivnění charakteristiky krajinného rázu, zejména pak charakteristiky přírodní a charakteristiky prostorových vztahů a uspořádání krajinné sféry.

33


Životní prostředí bude ovlivněno jednak vlastní výstavbou jednotlivých objektů, jednak běžným provozem včetně provozu na přístupových komunikacích a parkovacích plochách. Vlastní výstavba, tj. stavební práce na jednotlivých objektech mohou být významným impaktem do ŽP: −skrývky kulturních zemin, −terénní úpravy, −dovoz stavebních hmot a materiálů vč. odvozu odpadů, −technologie a dalšími operacemi realizace stavby. Tato problematika musí být řešena v rámci programu organizace výstavby zahrnující optimalizaci provádění stavebních prací se zohledněním bezpečnosti provozu a omezení negativních vlivů na ŽP a není předmětem řešení ÚP. Lze předpokládat vliv zejména na tyto složky životního prostředí:

5.1. Vlivy na půdu K nejzávažnějším vlivům navrhované koncepce jednoznačně patří zábor zemědělského a lesního půdního fondu v území. Konkrétní rozsah záboru ZPF i LPF v území je blíže specifikován v rámci návrhu ÚP Pržno. Vyhodnocení záboru půdy je zpracováno dle příslušných ustanovení zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky č. 13/1994 MŽP, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a dle metodického pokynu MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF ze dne 1.10.1996 s účinností od 1.1.1997 ve zněních pozdějších předpisů. Plochy vymezené pro realizaci záměrů ÚP patří k bonitně půdním ekologickým jednotkám7 (dále jen BPEJ) vyjádřené pětimístnými kódy 72213, 74700, 74710 a 74811. Předmětné území náleží ke klimatickému regionu 7 - mírně teplý vlhký. Mezi hlavní půdní jednotky navržené k záboru patří: 22 - Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející 47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření Převážná většina území obce je rovinatá nebo s nepatrným sklonem (0 - 3°) nebo mírně svažitá (3 - 7°) se všesměrnou expozicí.

7

Dle §1 vyhl. č. 327/1998 Sb. v platném znění, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, je BPEJ charakterizována klimatickým regionem (první číslice kódu), hlavní půdní jednotkou (druhá a třetí číslice kódu), sklonitostí a expozicí (čtvrtá číslice kódu) a hloubkou půdy (pátá číslice kódu) 34


Z hlediska skeletovosti a hloubky půd se jedná nejčastěji o půdy bez skeletu místy až slabě skeletovité, hluboké, vzácněji jen středně hluboké. V lokalitách Z3, Z4 Z5, Z15 a Z17 jsou půdy středně skeletovité, hluboké. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou nejčastěji ve III. třídě ochrany půd. Pouze půdy v lokalitách Z3, Z4, Z5, Z15, Z19, Z21 jsou ve IV. třídě ochrany půd. Zemědělské pozemky třídy ochrany I., II. a V. se nezabírají. III. stupeň třídy ochrany zahrnuje půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro výstavbu. IV. stupeň třídy ochrany sdružuje půdy s převážně s podprůměrnou produkční schopností, jsou využitelné pro výstavbu. Samotné hodnocení záboru půdy bude nutné posuzovat s ohledem na vyjádření odpovědného orgánu. dle §5 odst.2 zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.8 Konečné využití pak musí být řešeno v souladu s dispozicemi orgánu ochrany půdy. Výstavba (zastavěné plochy Z6, Z7, Z8, Z9, Z4, Z18) je navržena na plochách odvodňovaných melioračním zařízením. Realizací záměrů návrhu ÚP Pržno dojde v lokalitě Z17 (0,60 ha) k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa. Nebude se jednat o typické vykácení prostoru pro výstavbu, ale půjde spíše o probírku stromů za účelem zbudování parku. V souvislosti s navrhovanými záměry (výstavbou a rekonstrukce komunikací, mostů, parkovacích ploch, výrobních areálů apod.) nelze zcela eliminovat znečištění půdy ropnými látkami nebo jinými polutanty (polyaromatickými uhlovodíky, olovem, těžkými kovy, posypovými materiály apod). Pro minimalizaci vlivu způsobených tímto faktorem (znečištění okolních ploch, riziko průsaků do spodních či povrchových vod apod.) je žádoucí zbudovat dostatečně dimenzovanou kanalizaci pro odvod znečištěných dešťových vod. V okolí areálu živočišné výroby je třeba zamezit nadměrnému spásání zeleně a s tím souvisejícímu riziku vzniku půdních erozí v dotčené lokalitě.

8

§5 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb.:„Návrhy územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů musí být již v období zpracování konceptů projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.” 35


5.2. Vlivy na vodu Realizací hodnocené koncepce nedojde k výraznému ovlivnění odtokových poměrů v území, lze však očekávat pozitivní ovlivnění kvality (tj. znečištění) odtokových vod. Koncepce zásobování pitnou vodou navržená v územním plánu je shodná s koncepcí popsanou v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (PRVKMSK). Pržno je zásobováno pitnou vodou z vodojemu Pržno - 50 m3, který je dnes plně zásobován vodou z Ostravského oblastního vodovodu (blíže viz kap. 2.9.3). Odlehlé lokality zástavby stejně jako chatová osada po levém břehu řeky Ostravice jsou zásobovány vodou z vlastních studní. V současnosti nemá obec zbudovanou systematickou kanalizační síť. Z tohoto důvodu byla v rámci návrhu ÚP nově navržena tlaková kanalizace, která umožní odvádění splaškových vod z velké části zástavby obce na navrhovanou mechanicko - biologickou čistírnu odpadních vod v lokalitě Z19. U objektů nepřipojitelných na kanalizaci budou odpadní vody likvidovány individuálně v žumpo-septikových systémech s trativody či přepady do vodotečí, u rodinných domů mohou být zřízeny domovní ČOV. Dešťové vody ze zpevněných ploch v území musí být odváděny kapacitně dostačující kanalizací pryč z území tak, aby nedocházelo zbytečně k záplavám území, erozím pozemků apod. Návrh ÚP Pržno předpokládá za účelem realizace výstavby záměrů zábor meliorovaných pozemků (zastavěné plochy Z6, Z7, Z8, Z9, Z14, Z18). V případě, že navrhovaná zástavba bude kolidovat s drenážním systémem meliorovaných pozemků, musí být zajištěno odvedení vod z funkční části systému. Žádný z posuzovaných záměrů neleží v záplavovém území místních toků. Vlivy na podzemní vody se při dodržování bezpečnostních podmínek nepředpokládají. Případné neočekávané úniky ropných látek při eventuelních haváriích (v areálech živočišné i průmyslové výroby) musí být neprodleně zlikvidovány dle schváleného havarijního plánu tak, aby nebyla ovlivněna kvalita podzemních vod.

5.3. Vlivy na ovzduší Ovlivnění současného stavu ovzduší po realizaci hodnocené koncepce lze předpokládat zejména v oblasti mikroklimatu, a to přímo v prostoru zájmových ploch a nejbližším okolí. Realizace navrhovaných záměrů vyvolá nutnost řešení jejich dopravní obsluhy. Mezi hlavní dopravní záměry v území patří navrhovaná výstavba několika místních komunikací k obsluze zastavitelných ploch, rozšíření jedné místní komunikace, rekonstrukce několika stávajících nevyhovujících mostních konstrukcí, jakož i výstavba 3 nových mostů, výstavba nových parkovacích ploch atd. (podrobně viz Návrh ÚP Pržno). Vzhledem k charakteru záměrů (bydlení, drobná výroba a podnikání, občanské vybavení atd.) bude nutné v území dobudovat případně rekonstruovat stávající dopravní síť v území tak, aby byl umožněn bezproblémový příjezd k objektům. V průběhu výstavby se v bezprostřední blízkosti staveniště dočasně, přechodně zhorší životní prostředí, lze očekávat zejména nárůst prašnosti, hluku z pojezdu těžkých vozidel a stavebních mechanismů, v případě rekonstrukce dopravní sítě taktéž omezení automobilové 36


dopravy. Tyto vlivy mohou být v případě realizace záměru organizačně omezeny na nejmenší možnou míru. Po uvedení záměrů do provozu lze očekávat spíše zlepšení oproti současnému stavu. Úroveň imisního znečištění v jednotlivých lokalitách bude přímo úměrná dopravním intenzitám, povoleným rychlostem, provozním charakteristikám, vzdálenostem jednotlivých záměrů od imisních zdrojů, charakterem využití území apod. Vzhledem k charakteru navrhovaného využití území k využití území k bydlení, lehké prům. výrobě (kovovýroba, povrchová úprava kovů, zámečnictví apod.) a drobnému podnikání, rekreaci a sportu se nepředpokládá změna imisního zatížení území oproti současnému stavu. Chov hospodářských zvířat v zastavěné ploše Z21 musí být veden v takových počtech a v takových hygienických podmínkách, aby obyvatelé přilehlé zástavby nebyli obtěžováni nepříjemným zápachem. Rovněž ostatní navrhované úpravy související s řešením dopravní situace v území, jako např. technické řešení problémových úseků na zdejších komunikacích (nedostatečné šířkové, směrové a rozhledové parametry, špatný povrch), dobudování chodníků v zastavěném území, doplnění výhyben u obslužných a účelových komunikací o šířce do 4,5 m, doplnění chybějících obratišť u slepých komunikací, dobudování parkovišť, dvou lávek pro pěší a cyklostezky podél Ostravice apod. (blíže viz návrh ÚP Pržno) - budou mít převážně pozitivní vliv na ovzduší, jelikož přispějí k zlepšení plynulosti a bezpečnosti provozu na zdejších komunikacích. V této souvislosti je třeba mít na zřeteli, že při startování a běhu motorů za studena i při malých pojezdových rychlostech se uvolňují nedokonalým spalováním benzínu a motorové nafty několikanásobně vyšší koncentrace škodlivin do ovzduší. Větší část obce je v současnosti napojena nebo má možnost napojení na plynovod. Rozvody plynu jsou v dobrém technickém stavu a dostatečně kapacitní na to, aby umožnily připojení nově navrhovaných záměrů v území k plynovodní síti. Zemního plynu je využíváno v bytové zástavbě (rodinné domy) pro vaření, vytápění a ohřev vody, tak i v objektech občanské vybavenosti a objektech pro podnikání. V odloučených lokalitách, kde by připojení na plynovod nebylo možné nebo ekonomické, se doporučuje využívat ekologicky čistých paliv, např. dřeva, elektrické energie apod. tak, aby dopad na čistotu ovzduší byl minimální. Spalování tuhých paliv vede k výraznému zhoršování životního prostředí v topné sezóně, zejména přízemními exhalacemi z nízkoemitujících zdrojů. V území, které je a i nadále má být využíváno především k bydlení, sportu a rekreaci je tento stav nežádoucí.

37


5.4. Vlivy na veřejné zdraví V návrhu ÚP Pržno jsou specifikovány pouze takové záměry, jejíž realizace bude mít převážně pozitivní vliv na veřejné zdraví obyvatel obce a blízkého okolí. Výstavba nových RD a objektů bydlení v obci bude směrována podél místních komunikací a do míst větších proluk ve stávající zástavbě. Nové možnosti bydlení tak umožní nárůst počtu obyvatel v obci. Zlepšení vybavenosti území pak navýší socioekonomickou úroveň obyvatelstva. Rozvoj výroby a drobného podnikání nabídne jejím obyvatelům nové pracovní příležitosti. Bezproblémovým napojením objektů na již zbudovaný plynovod přispěje ke snížení exhalací a prašnosti v obci. Napojení navrhovaných objektů na stávající veřejný vodovod, vhodně zbudovanou kanalizační síť, stejně jako napojení zástavby obce na místní ČOV zlepší kvalitu pitné i užitkové vody, zabezpečí řádné odvedení dešťových a splaškových vod z území tak, aby nedocházelo ke kontaminaci povrchových i podzemních vod, záplavám, erozím pozemků apod. Provedenými dopravními úpravami - zbudováním okružní křižovatky v místě křížení silnic III/48425 a III/48414 (snížení rychlosti před vjezdem do zastavěného území obce), doplněním silniční sítě o nové místní komunikace umožňující dopravní dostupnost k navrhovaným záměrům, zlepšením technických parametrů stávajících komunikací, zbudováním a rekonstrukcemi mostů, výstavbou nových parkovišť, chodníků a lávek pro pěší, cyklostezky podél řeky Ostravice, výhyben a obratišť se zvýší bezpečnost chodců i účastníků silničního provozu. Zlepšením plynulosti provozu dojde k snížení rizika havárií a tím i snížení rizika úkapů z motorových vozidel. Nová plocha občanského vybavení (Z15 - rozšíření sportovního areálu) a rekreační plochy (Z16, Z17 a Z18 - veřejná zeleň, parky) nabídnou obyvatelům obce a okolí nové možnosti rekreačního a sportovního vyžití, čímž dojde k zatraktivnění lokality a následnému rozvoji cestovního ruchu. Případné negativní dopady spojené s navýšením hlukového a imisního zatížení těchto lokalit (pořádáním sportovních a kulturních akcí, zvýšenou intenzitou dopravy apod.) bude však možné maximálně snížit nejrůznějšími opatřeními blíže specifikovanými v kap. 7.1.4. Veškeré odpady, jež vzniknou při výstavbě i následném provozu všech navrhovaných objektů budou využity nebo zneškodněny mimo zájmové území v nesčetných zařízeních v okolí (blíže viz kap. 2.9.3). Konkrétní volba zařízení nebo skládky bude plně v kompetenci a zodpovědnosti původce odpadů, tzn. dodavatele stavby. Z tohoto pohledu lze veškeré odpady, které vzniknou při výstavbě a provozu stavby využít nebo odstranit tak, aniž by jakkoliv vyvstalo riziko ohrožení veřejného zdraví v prostoru zájmových ploch a jejich okolí. K přechodnému zhoršení životního prostředí dojde v bezprostředních blízkostech stavenišť v období výstavby jednotlivých záměrů. Lze očekávat zejména nárůst prašnosti, hluku z pojezdu těžkých vozidel a stavebních mechanismů, v případě rekonstrukce dopravní sítě taktéž omezení automobilové dopravy. Tyto vlivy mohou být v případě realizace záměru organizačně omezeny na nejmenší možnou míru. Je rovněž předpoklad, že v době realizace stavby bude větší pravděpodobnost úrazů, hlavně pro pěší. Dodavatel stavby proto musí dbát o zvýšenou bezpečnost v místě a blízkém okolí stavby, vymezit a zabezpečit stavbu, připravit bezpečný průchod pro pěší.

38


V období běžného provozu lze naopak předpokládat posun ke zlepšení situace oproti současnému stavu. Konkrétní dopady na zdraví obyvatel by bylo možné specifikovat až na základě podrobně zpracované hlukové a imisní studie.

5.5. Vlivy na krajinu a ekosystémy Krajinný ráz je kategorií smyslového vnímání, je utvářen přírodními a kulturními prvky, složkami a charakteristikami, jejich vzájemným uspořádáním, vazbami a projevy v krajině. Hodnocení krajinného rázu se týká především hodnocení prostorových vztahů, uspořádání jednotlivých prvků krajiny v určitém prostoru s ohledem na zvláštnost, působivost a neopakovatelnost tohoto prostorového uspořádání. Každá charakteristika se navenek uplatňuje v prostorových, vizuálně vnímaných vztazích krajiny, zároveň také hodnotami vycházejícími z prostorového uplatnění estetických hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajinném systému. Do obce zasahuje evropsky významná lokalita NATURA 2000 Řeka Ostravice. V územním plánu jsou navrženy dvě stavby, které zasahují do této lokality. Jedná se cyklostezku podél Ostravice a výústní objekt kanalizace z ČOV Pržno. Žádná jiná zvláště chráněná území přírody se na území obce Pržno nevyskytují, tudíž nebudou stavbou dotčeny. Realizací záměrů nebudou dotčeny ani prvky ÚSES, památkové či jinak chráněné objekty. Z VKP budou dotčeny pouze místní lesní porosty v lokalitě Z17 (na ploše cca 0,60 ha). Spíš než o jejich kácení půjde o cílenou probírku stromů za účelem vybudování parku k rekreaci a oddechu. Realizací záměrů dojde v území rovněž k záboru pozemků ZPF - viz kap. 5.1. Podrobné vyhodnocení záboru půdy je součástí Návrhu Územního plánu obce Pržno. Záměry budou lokálně znamenat zásah do vzhledu stávajícího systému zástavby v rámci zástavby obce Pržno. Stavby jsou navrženy účelně s ohledem na okolní prostory a stavební objekty. Hlavní směr rozvoje smíšeně obytného území Pržna je směrován podél stávajících komunikací obce, těsně přiléhající k současně zastavěnému území nebo do míst větších proluk ve stávající zástavbě. Místy je zástavba navržena rovněž dle konkrétních požadavků obyvatel. V návaznosti na dnes již fungující provozovny drobné výroby a služeb u křižovatky silnic III/48425 a III/48414 je v území navržena plocha živočišné výroby (Z21). Kapacita a druh chovu nejsou v současnosti známy, vlastní chov však nesmí mít negativní vliv na blízkou obytnou zástavbu. Rovněž je navrženo rozšíření stávajícího výrobního areálu v lokalitě Z20. V území budou preferovány pouze takové výrobní a podnikatelské aktivity, které v návaznosti na zastavěnou plochu obce nebudou mít zásadní vliv na krajinu ani veřejné zdraví zdejších obyvatel. Měla by být upřednostňována především lehká výroba a podnikání, rozvoj řemesel, skladování apod. Sportovní a rekreační plochy jsou zakomponovány do krajiny účelně. K rozšíření je navržena sportovní plocha v lokalitě Z15. Veřejná prostranství - zeleň v lokalitách Z16, Z17 a Z18 budou využita pro zbudování parků, k výstavbě hřišť pro děti. Lokalitu Z19 bude mimo výstavbu ČOV možné využít ke zřízení kompostárny, která umožní likvidaci biologického materiálu z území (listí, trávy ze zahrad apod.). 39


Plně bude zachováno napojení na stávající dopravní síť v území. Nově navrhovaná zástavba bude zpřístupněna pomocí nově navrhovaných místních komunikací. Navrhovaná okružní křižovatka v místě křížení silnic III/48425 a III/48414, nová parkoviště, mosty, lávky pro pěší, cyklostezka podél řeky Ostravice apod. (podrobně viz návrh ÚP Pržno) budou lokálního charakteru a přispějí ke zlepšení dopravní infrastruktury v obci. Z hlediska estetických kvalit (architektonické a urbanistické řešení) musí být celková kompozice i řešení pozemních staveb navržena tak, aby byla vhodným způsobem začleněna do okolní krajiny. Kontakt záměrů s nejbližší obytnou zástavbou obce pohledově území neznehodnotí vzhledem k umístění záměrů a typu řešení celého území. Tento stav bude dán zejména vhodným architektonickým řešením rodinných domů, výrobních ploch, rekreačně sportovních areálů, parkovacích ploch a obslužné síti komunikací a chodníků. Vliv výstavby navrhovaných záměrů na biotickou složku krajiny je nutno posuzovat především z pohledu ochrany geofondu a z hlediska ovlivnění ekologické stability krajiny, která je nepřímo úměrná intenzitě antropogenních vlivů. Přímý vliv na faunu a floru v území, není možné v této fázi zpracování projektové dokumentace prokázat (do této doby nebyl proveden v předmětných lokalitách žádný biologický průzkum, který by v území konkrétně specifikoval výskyt chráněných a ohrožených druhů, jež by mohly být realizací záměru ovlivněny).

40


6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Návrh ÚP Pržno je vyhodnocen jako koncepce z hlediska vlivů na ŽP dle metodiky MŽP a Metodického výkladu MŽP (viz Úvod). Vyhodnocení bylo provedeno v souladu se zadáním ÚP Pržno a stanovisky dotčených orgánů a organizací. Samozřejmě byla také zohledněna všechna související zákonná ustanovení. Dále se vycházelo ze zpracované dokumentace ÚPN VÚC Beskydy, Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, Krajského programu snižování emisí a imisí do ovzduší Moravskoslezského kraje, z odborných podkladů (Kompletní elaborát Průzkumů a rozborů k ÚP Pržno) a podkladů poskytnutých Obecním úřadem v Pržně. Nedílnou součástí hodnocení byla taktéž šetření na místě. Hodnocena je jediná varianta, jiné varianty umístění záměrů na území obce jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti zájmových ploch, konfiguraci terénu, situování existující i plánované zástavby, obslužné síti komunikací atd. Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v rámci kap. 2.9.6 "Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území bez provedení koncepce" - tzv. nulová varianta a závěrů plynoucích z kapitol 3 až 5. Nulová varianta pro jednotlivé záměry (tj. nerealizace záměru a ponechání území odpovídajícímu současnému stavu) představuje nepřímé negativní ovlivnění kvality prostředí tím, že nebude využit možný volný potenciál obce, ať už co se týče bytové zástavby, doplnění občanské vybavenosti, vytvoření nových pracovních příležitostí, využití sportovního a rekreačního zázemí obce. Opoždění nebo odmítnutí investic v oblasti dobudování potřebné infrastruktury obce by se pravděpodobně projevilo i zaostáváním v oblasti ekonomického zázemí obce Pržno. Soubor opatření vedoucími k eliminaci případných negativních dopadů navrhovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví je podrobně popsán v následující kapitole.

41


7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení, nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí V území navrženém pro realizací záměrů návrhu ÚP Pržno je několik oblastí, jež si vyžadují konkrétní analýzu a zvážení možností vlastní realizace tak, aby se co nejméně negativně dotýkaly životního prostředí. Jejich stručný přehled je shrnut v následujícím textu této kapitoly. Během přípravy a následné realizace (tzn. "provádění koncepce") záměrů významných z hlediska vyhodnocení koncepce je s ohledem na dostupné informace o jednotlivých projektech možné navrhnout pouze obecnější opatření. Detailnější kroky vedoucí k eliminaci či minimalizaci negativních vlivů je možné zhodnotit a navrhnout až např. v rámci případného EIA posouzení.

7.1. Obecná opatření k provádění koncepce 7.1.1.

Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu

Vyhodnocení záboru půdy musí být v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky č. 13/1994 MŽP, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a dle metodického pokynu MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF ze dne 1.10.1996 s účinností od 1.1.1997 ve znění pozdějších předpisů. V rámci projektové přípravy je nutné jasně specifikovat dle jednotlivých parcel a jejich ploch rozsah zájmového území včetně detailnější specifikace trvalého záboru ZPF dle BPEJ a odpovídajících tříd ochrany. Zemědělská půda navrhovaná k záboru je ve III. a IV. třídě ochrany ZPF. Bonitně cenné půdy v I. a II. třídě ochrany k záboru nejsou navrženy. Bude třeba zajistit důkladnou skrývku orniční vrstvy a podorničí a její uložení na mezideponii zabezpečenou proti zaplevelení, a to až do konečného uplatnění k náhradnímu využití. Nakládání se skrytou ornicí bude nutné důsledně realizovat podle pokynů orgánů ochrany ZPF. V rámci realizace jednotlivých záměrů bude vhodné maximálně omezit nadbytečné pojezdy těžké techniky po okolních pozemcích ZPF. Při terénních úpravách nesmí být zemina ani dočasně deponována na PUPFL, mechanismy provádějící zemní úpravy nesmějí na PUPFL vjíždět, zemní úpravy nesmí být realizovány v blízkosti porostních okrajů, popř. mimolesní zeleně rostoucí v ochranném pásmu lesa, kde hrozí nebezpečí poškození dřevin (poškození kořenů, odření kůry), v případě lesa, pak poškození významného krajinného prvku. Realizací záměrů návrhu ÚP Pržno jsou k záboru navrženy i pozemky určených k plnění funkce lesa - v lokalitě Z17 (0,60 ha). Zde bude provedena spíše místní probírka stromů za účelem využití území jako parku. Samotné hodnocení záboru zemědělské i lesní půdy bude nutné posuzovat s ohledem na vyjádření odpovědného orgánu. O případném eventuálním kácení mimolesní zeleně musí rozhodnout příslušný orgán státní správy se souhlasem vlastníka pozemků. 42


V našem případě bude dotčeným orgánem pro vynětí pozemků ze ZPF a LPF Odbor životního prostředí a místního hospodářství Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, definitivní stanovisko vydá Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. Pozornost bude třeba věnovat rovněž problematice potenciální eroze v území, a to hlavně v lokalitách, které budou využívána k pastvení a chovu dobytka (lokalita Z21). Ke zlepšení kvality půdy bude možno využít kompost z navrhované skládky bioodpadu (kompostárny) v lokalitě Z19. U areálů průmyslové a zemědělské výroby, sportovních areálů apod. bude vhodné oplocení objektů. 7.1.2.

Ochrana vod

Pro záměry výstavby jsou v rámci ÚP navrženy některé zastavěné plochy - Z6, Z7, Z8, Z9, Z14, Z18 na odvodňovaných meliorovaných pozemcích (viz mapová příloha). V případě, že navrhovaná zástavba bude kolidovat s drenážním systémem meliorovaných pozemků, musí být zajištěno odvedení vod z funkční části systému. Užívání pozemků kolem vodních toků a ochrana staveb k vodohospodářským melioracím pozemků je stanovena vodním zákonem č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Návrh zásobování obce pitnou vodou, jakož i jejího odkanalizování vychází ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (v platném znění) a ze schváleného koncepčního dokumentu - „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (PRVKMSK)“. Obec Pržno má vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. regionální správy Frýdek - Místek. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV). Stávající systém zásobování pitnou vodou však není v obci zcela vyhovující, zejména v letních měsících se projevuje nedostatek vody. Kapacita vodojemu Pržno (50 m3) dosahuje cca 40% maximální denní potřeby. Jistým řešením by byla přístavba vodojemu o kapacitě 150 m3 se zachováním stejných úrovní hladin v obci Lubno. Nové vodovodní řády bude zapotřebí zbudovat jen pro lokality s novou zástavbou. V rámci další projektové přípravy bude zapotřebí pro jednotlivé záměry jednoznačně specifikovat nároky na pitnou a technologickou vodu. Rovněž bude potřeba provádět pravidelnou údržbu vodárenských zařízení a opravovat, popřípadě rekonstruovat zastaralé rozvody. Zároveň bude zapotřebí zrekonstruovat i přívodní potrubí do vodojemu z DN50 na DN100 mm. V rámci realizace konkrétních záměrů bude zapotřebí v území respektovat ochranná pásma vodních zdrojů, zásobovacích řádů pitné vody, ochranná pásma kanalizačního sběrače a hlavních uličních stok atd. Nová výstavba v území musí být napojena na veřejnou kanalizaci, pokud je tato v technicky, případně ekonomicky dosažitelné vzdálenosti9. V území na veřejnou kanalizaci technicky nenapojitelném je možno povolit novou výstavbu s čistírenskými zařízeními pro

9

Vyhláška č. 137/1998/ Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, §11 odstavec (3). 43


malé zdroje znečištění případně doplněnými o zemní filtr10. Žumpy povolit jen tam, kde by čištění odpadních vod v malé čistírně neodpovídalo konkrétním potřebám v místě11. V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že v současné době není v obci vybudována veřejná kanalizace s odvodem odpadních vod na centrální místní ČOV. Navrhovaná nová kanalizace s odvodem odpadních vod na ČOV v lokalitě Z19 využije mechanicko - biologického předčištění vod a takto vyčištěné vody půjdou zpět do řeky Ostravice. ČOV musí zabezpečovat kvalitu vyčištěné odpadní vody na tomto toku tak, aby vypouštěné odpadní vody splnily limity, které požaduje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanovují ukazatelé přípustného znečištění povrchových vod (v platném znění). Z poloh, kde přímý odtok na ČOV nebude možný bude zapotřebí zřídit malé podzemní čerpací stanice splašků s výtlačným potrubím do gravitační kanalizace. Rovněž dešťové vody musí být z území odváděny kapacitně dostačující kanalizací tak, aby nedocházelo ke kontaminaci povrchových i podzemních vod, záplavám, erozím pozemků apod. Případnému průniku vody do výrobních areálů, do ploch s předurčeným k rekreaci a sportu apod. lze zamezit vhodně zbudovanou drenáží. Z důvodů ochrany okolí zemědělského chovu před negativními vlivy z jeho provozu bude nutné respektovat stanovená pásma hygienické ochrany. V rámci samotné výstavby v území je zapotřebí bezpečně manipulovat s látkami, které mohou ovlivnit jakost a kvalitu povrchových a pozemních vod (doplňování paliv provádět na plochách zabezpečených proti úniku ropných látek). V případě úniku ropných nebo jinak závadných látek musí být kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna a uložena na lokalitě určené k těmto účelům. Rovněž je nutné zajistit dostatečné množství sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniku ropných látek. V dalším stupni projektové přípravy oznamovaného záměru bude zapotřebí zpracovat souhrnné vodohospodářské řešení zaměřené zejména na dostatečné odvádění srážkových vod ze zpevněných ploch obytné zástavby i ploch výroby (průmyslové i zemědělské) a skladování, ze zpevněných ploch sportovně - rekreačních, z vozovek a parkovacích ploch, na ochranu zejména podzemních vod před nadměrnou koncentrací chloridů ze zimní údržby silnic a místních a účelových komunikací, ochranu vod před úkapy z motorových vozidel apod. Pro zpevněné výrobní plochy, plochy využívané k uskladnění zemědělských strojů apod. je možno vybudovat odlučovače ropných látek, a to v těch případech, kdy to požaduje vodoprávní úřad v rámci řízení podle stavebního zákona. Z důvodu ochrany před přívalovými vodami bude nutné provádět průběžnou údržbu a zlepšení průtokových poměrů úpravami hlavně v zastavěné části obce (čištění příkopů, dešťové kanalizace) a revitalizaci vodních toků ve volné krajině (prohrábky koryta, stavba zavazovacích hrázek apod.). Všechny navrhované záměry leží mimo záplavová území vodních toků, z tohoto důvodu není nutné navrhovat žádná speciální protipovodňová opatření. V rámci předběžné opatrnosti je vhodné podél významných vodních toků v území a podél rozvojových ploch rozšíření trvalých travních porostů a krajinné zeleně. Dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a živočichů patří toky Ostravice a Bystrého potoka v Pržnu mezi lososové typy vod, a proto musí vést veškerá činnost ovlivňující kvalitu těchto vod ke 10

Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, §6. ČSN 75 6402 Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel z února 1998.

11

Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, §6. ČSN 75 6081 Žumpy. 44


splnění imisních standardů pro lososové vody dle tab. č. 2 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (v platném znění). Vzhledem charakteru výstavby doporučujeme provádět monitoring znečištění povrchových vod v Plavárenském potoce v bezprostřední blízkosti navrhované živočišné výroby (Z21) a dále v profilu za stávající výrobní zónou před vstupem do smíšeně obytného území, dále v Rzavém potoce u výrobního areálu (Z20) a v řece Ostravici v profilu nad a pod místem vypouštění přečištěných vod z navrhované ČOV do řeky. 7.1.3.

Napojení na technickou infrastrukturu

V souvislosti s minimalizací dopadů na životní prostředí v zájmové oblasti bude nutné řešit problematiku napojení území na technickou infrastrukturu. Současný stav technické infrastruktury obce byl podrobně popsán v kap. 2.9.3. Větší část obce je napojena nebo má možnost napojení na plynovod. Rozvody plynu jsou v dobrém technickém stavu a dostatečně kapacitní. Domy v dosahu tohoto plynovodu mají možnost se na něj napojit. V odloučených lokalitách, kde by výstavba plynovodu nebyla ekonomická se doporučuje využívat alternativní ekologicky čistá paliva, např. dřevo. Návrh řešení zásobování teplem vychází z požadavků ekologického vytápění (vytápění zemním plynem). Na základě plynofikace části obce bude vhodné přepojování RD a občanské vybavenosti s topením na tuhá paliva na topení s využitím plynu. Při výstavbě nových rodinných domů se očekává jejich řádné zateplení, stejně tak jako dodatečné zateplení stávajících vytápěných budov. Stávající trafostanice plně pokrývají stávající potřebu elektrické energie pro obec a částečně pokryjí i případný rozvoj obce. Energeticky náročnější výstavba bude řešena individuálně, např. navýšením výkonu místních trafostanic. Umístění staveb je z tohoto pohledu limitováno zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu §4 Umísťování staveb.

45


7.1.4.

Ochrana před hlukovou a imisní zátěží, ochrana veřejného zdraví

Zvýšenou hlukovou a imisní zátěž v území je možné očekávat především v souvislosti s vlastní výstavbou jednotlivých záměrů v území a tím související úpravou dopravní infrastruktury v území. Pro stavební činnost v území se k hygienickým limitům hluku daných zákonem č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, povoluje přičíst ještě korekci pro navrhovanou pracovní dobu od 7:00 do 21:00 +15 dB. Pro minimalizaci negativních vlivů budou nutná následující opatření:  Stavební práce provádět výhradně v denní době (7 - 21 hod.) a po co nejkratší možnou dobu. Během víkendů hlučné práce neprovádět. Časové trvání stavebních prací by mělo odpovídat stavebnímu harmonogramu.  Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na zařízeních staveniště, musí být v dokonalém technickém stavu, nezbytné je kontrolovat zejména z hlediska možných úkapů ropných látek - kontrolu provádět vždy pravidelně před zahájením prací v území.  Při demoličních a výkopových pracích zamezit vzniku nadměrné prašnosti např. kropením.  Vybourané materiály odvážet a skladovat na předepsaných skládkách, omezit mezideponie a skladování prašných materiálů.  Zemní materiál maximálně využít pro povrchovou úpravu terénu na lokalitě, event. v sousedních lokalitách.  Nepoužívat k hutnění vibračních válců. Podle možností převést provoz hlučných mechanismů do vnitřního prostředí budoucích objektů (brusky, rozbrušovačky apod.).  Čištění pneumatik dopravních prostředků, případně podvozku ostatních stavebních mechanismů provádět před jejich výjezdem ze staveniště.  Čistit veřejné komunikace v prostoru výjezdu ze staveniště atd. V období provozu se naopak nepředpokládá nárůst hlukového a imisního zatížení území. Realizací navrhovaných záměrů v obci nedojde k výraznému zvýšení ani regulovanému nárůstu dopravy v území. Nárůst dopravní intenzity se bude pravděpodobně vyvíjet podle výhledových intenzit. Na celkovou hlukovou situaci v lokalitě bude mít vliv mimo jiné i využití navrhovaných zón průmyslové i živočišné výroby. V zastavěné ploše Z20 je navrhováno rozšíření stávající výroby (kovovýroba, zámečnictví, povrchová úprava kovů), vzhledem k blízkosti smíšeně obytné zástavby se jako zcela nevhodné jeví využití plochy pro ty aktivity, jež by svým provozem negativně působily na své okolí (karosárny, pily, klempířství apod.). Navrhovaná živočišná výroba v lokalitě Z21 musí být provozována v takových objemech a podmínkách, aby nedocházelo k obtěžování okolní bytové zástavby zápachem, hlukem z provozu, apod.

46


V území nesmí docházet k překračování imisních limitů hluku daných nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Pro hluk v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru byly stanoveny následující limity:  okolí hlavní komunikace, kde je dopravní hluk převažující (silnice I. a II. třídy) 60 dB(A) ve dne a 50 dB(A) v noci (nevyskytují se v obci)  v blízkosti ostatních pozemních komunikací - 55 dB(A) ve dne a 45 dB(A) v noci  pro starou zátěž (vznikla před 31.12.2000) - 70dB(A) ve dne a 60 dB(A) v noci. Pro minimalizaci negativních vlivů budou nutná následující opatření:  V souvislosti s realizací jednotlivých záměrů bude zapotřebí řešit dopravní infrastrukturu v území za účelem dodržení, nejlépe zlepšení plynulosti provozu (výstavba okružní křižovatky v místě křížení silnic III/48425 a III/48414, rekonstrukce a výstavba nových komunikací, mostů, výstavba parkovišť a využití parkovacích ploch, rozmístění autobusových a železničních zastávek, vedení cyklostezek v území atd.). Provoz parkovišť musí být zabezpečen z dopravního i bezpečnostního hlediska tak, aby bylo minimalizováno riziko neprůjezdnosti komunikací a dopravních kolizí.  Provozní řád jednotlivých výrobních objektů a rekreačně sportovních areálů (sportovišť v lokalitě Z15) zajistí, aby obyvatelé Pržna nebyli nadmíru obtěžováni provozem - např. dopravou, večerním provozem apod. Kulturní a společenské akce většího rozsahu je zapotřebí organizovat ve vhodnou denní dobu.  Pro snížení úrovně hluku pod přípustnou mez je možné realizovat řadu stavebních úprav (trojité zasklení, okenice, zateplené fasády domů apod.). Z pohledu imisního zatížení území musí být dodrženy imisní limity znečištění ovzduší dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 597/2006 Sb. z 12. prosince 2006, o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší. Zlepšení plynulosti dopravy, neustálé zlepšování technických parametrů vozidel i komunikací, přechod na ekologické vytápění zemním plynem, využívání ekologicky čistých paliv - dřeva, el. energie, důkladné čištění komunikací atd. nemalou měrou přispěje ke zlepšení stavu životního prostředí v obci. Pro lokality s navrhovaný funkčním využitím pro smíšeně obytné účely jsou přípustné jen aktivity s minimálními dopady na životní prostředí, tj. stavby pro bydlení, občanské vybavení, drobnou výrobu, obchod a služby, které vyhovují požadavkům na pohodu bydlení. Zcela nepřípustné jsou stavby pro výrobu, služby a podnikatelské aktivity s vysokým podílem hlukového a imisního zatížení v území. Případným rozšířením trvalých travních porostů a krajinné zeleně v území dojde ke zvýšení trvale zelených ploch v území a tím druhotně i ke snížení prašnosti v obci. V technologických řešeních jednotlivých záměrů bude zapotřebí upřednostnit kriteria ochrany životního prostředí - především bezpečnosti osob, bezpečnosti materiálů z hlediska životního prostředí a jejich odolnosti a trvanlivosti pro minimalizaci potřeby udržovacích prací. Údržba technologických zařízení a vybavení areálů musí být prováděna odbornou firmou, která zajistí i odvoz vzniklého odpadu jako oprávněná osoba. 47


Odpad bude nadále likvidován mimo vlastní řešené území obce. Původcem odpadů budou firmy, které budou provádět přípravu území a vlastní výstavbu. Tyto firmy pak mají povinnost nakládat s jednotlivými odpady (které jejich činností vzniknou) v souladu se zákonem č. 185/2001 a souvisejícími vyhláškami a předpisy, především s vyhláškou č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady, vyhláškou č. 381/2001 (katalog odpadů) a vyhláškou č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (v platných zněních). Způsob likvidace odpadů bude řešen v souladu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje a v souladu s platnými právními předpisy o odpadech formou recyklace nebo uložením na příslušných skládkách. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území dnes provádí a v budoucnu pravděpodobně i nadále bude provádět společnost AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o., provozovna Frýdlant nad Ostravicí, ul. Ostravská 291. Společnost zajistí pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úpravu a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. V okolí obce (do 35 km) existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů skládky Frýdecká skládka a.s. (Panské Nové Dvory, S-OO3), Skladeko s.r.o. (Staříč, S-OO3), Biocel Paskov a.s. (Paskov, S-OO1, S-IO), OKD Rekultivace a.s. (Slezská Ostrava, S-NO), OZO Ostrava a.s. (Hrušov, S-OO3), BorsodChem MCHZ s.r.o. (Ostrava - Mar. Hory, S-OO1), Czech Slag - Nová Huť (Ostrava - Kunčice, S-IO), Depos Horní Suchá a.s. (Horní Suchá, S-OO3), jakož i recyklační centra Recyklace-štěrkovna Frýdlant s.r.o. (Staré Město), JANKOSTAV s.r.o. (Ostrava - Kunčice), PINMARK s.r.o. (Ropice), spalovna průmyslových odpadů SPOVO a.s. (Ostrava) a další. V návrhu územním plánu je vymezena plocha pro skládku biodpadu (Z19). V rámci realizace jednotlivých záměrů bude nutné upřesnit jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití respektive odstranění. Rovněž bude zapotřebí specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a případných ostatních škodlivých látek ze všech uvažovaných aktivit v rámci stavby. Ty musí být ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech v průběhu výstavby a způsobu jejich odstranění nebo využití musí být vedena odpovídající evidence. Součástí smluv se zhotovitelem stavby by měl být požadavek vznikající odpady nejprve nabídnout k využití. K zajištění bezpečnosti občanů a rekreantů - uživatelů areálů bude sloužit u jednotlivých areálů provozní řád. Důležité je oplocení těchto výrobních a sportovních areálů.

48


7.1.5.

Ochrana ekosystémů a krajiny

Vzhledem k tomu, že realizací jednotlivých záměrů v území nebude narušen krajinný ráz území (jedná se spíše o rozšíření bytové zástavby, výroby, ploch občanské vybavenosti a ploch se sportovně rekreačním využitím v rámci již existující zástavby obce Pržno) a nebudou dotčeny CHKO ani nedojde ke střetům s navrhovanými ÚSES je třeba brát následující opatření spíše jako doporučená za účelem minimalizace případných negativních dopadů na okolní krajinu. Z VKP budou realizací záměrů v lokalitě Z17 dotčeny pouze místní lesní porosty. Předpokládaný trvalý zábor lesa pro tuto lokalitu bude činit 0,60 ha. Lokálně půjde spíše než o kácení o probírku stromů za účelem využití území jako parku. Negativní dopady této činnosti se nepředpokládají, pro zkvalitnění ozelenění lze využít náhradní výsadbu. Hlavní směr rozvoje obytného území obce Pržno bude směrován podél stávajících komunikací obce, těsně přiléhající k současně zastavěnému území nebo do míst větších proluk ve stávající zástavbě tak, aby byla plně zachována sídelní struktura obce. Na plochách smíšeně obytných (viz mapová příloha) rozvíjet podmínky pro malé a střední podnikání, tj. preferovat takové aktivity, které budou mít minimální dopad na okolní obytnou zástavbu obce. Na ploše výroby a skladování Z20 upřednostňovat zejména drobnou výrobu a podnikání, rozvoj řemesel a skladování. Živočišnou výrobu v zastavěné ploše Z21 povolit jen v takových objemech chovu hospodářských zvířat, aby nedocházelo k obtěžování okolní obytné zástavby zápachem, k erozím pozemků v důsledku jejich spásání, ohrožení kvality povrchových a podzemních vod. Záměry Z20 a Z21 povolit jen za podmínek bezproblémového napojení na technickou infrastrukturu obce, za předpokladů využití odpovídajících vhodných technologií čištění a vypouštění odpadních vod, využití opatření na ochranu ovzduší (odlučovače) apod. V oblastech navržených ke sportovnímu využití bude zapotřebí dodržovat hygienické a provozní zásady dle předem stanoveného provozního řádu. Cílem navrhovaných změn v území je zatraktivnit obec Pržno, rozšířit její možnosti bydlení, vytvoření nových pracovních příležitostí v navrhovaných areálech výroby, rozvoj drobných podnikatelských aktivit a využívání volného sportovně - rekreačního potenciálu území.

49


7.1.6.

Opatření na ochranu bioty

V rámci provedeného šetření bylo zjištěno, že na území obce Pržno nebyl doposud proveden podrobný biologický průzkum. Proto ještě před samotnou realizací jednotlivých záměrů v území v rámci dalších stupňů projektové přípravy bude vhodné zde provést v podrobný botanický a zoologický průzkum. Na základě jejich výsledků bude možné navrhnout a s příslušným orgánem ochrany přírody projednat eventuální opatření k ochraně zdejší bioty. Případné zásahy do biotopů zvláště chráněných druhů (budou-li zjištěny) bude možné realizovat až po udělení pravomocných výjimek podle §56 zákona o ochraně přírody a krajiny udělených příslušnými orgány ochrany přírody. Při realizaci záměru je vhodné volit takový harmonogram prací, aby nejintenzivnější stavební činnost spadala do období s nízkou biologickou aktivitou. Bude zapotřebí vhodně realizovat zásahy do biotopů živočichů, a to následovně – u bezobratlých v rozpětí od 1.9. do 30.4., u obratlovců od 15.8. do 30.4., v minimální variantě pokrývající plošně všechny druhy pak v době od 1.10. do 31.3., s upřesňujícím přihlédnutím k lokalizaci a ke specifikům jednotlivých zástupců. V případě výskytu zvláště chráněných druhů živočichů s trvalými sídelními vazbami na dotčenou lokalitu bude nezbytně nutné provést jejich záchranné transfery (např. obojživelníci). Transfery provést v roce, v němž budou probíhat stavební práce (resp. v roce předchozím, pokud budou práce zahájeny v zimních měsících a budou kontinuálně pokračovat v dalších ročních obdobích). Před vlastní realizací transferů je třeba provést průzkum aktuálního stavu populací živočichů , u kterých přichází záchranné transfery v úvahu. Rovněž je nutno v okolí dotčeného území provést průzkum (duben, květen) za účelem nalezení vhodných náhradních lokalit, které budou vyhovovat specifickým nárokům těchto živočichů na ŽP. Transfery savců a ptáků jsou bezpředmětné i technicky nerealizovatelné. U zvláště chráněných druhů ptáků je nezbytné naplnit zákonnou podmínku zajištěním nerušeného průběhu jejich reprodukčního období (vyhnízdění) tím, že minimálně do poloviny srpna nebudou na dotčeném území zahájeny stavební práce. Bude vhodné specifikovat kompenzační opatření za vykácené dřeviny a úbytek stanovišť pro ptáky a některé živočichy. Bude zapotřebí zajistit ochranu každého stromu ve smyslu ČSN DIN 18 920 Sadovnictví a krajinářství - ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech (včetně ochrany kořenového systému, ne jen korun stromů a kmenů). Pro vegetační úpravy, případně náhradní výsadbu je vhodné použít geograficky původní dřeviny (za předpokladu jejich odolnosti vůči důsledkům silničního provozu), přičemž budou zohledněny hlavně stanovištní podmínky (expozice svahu, fyzikální a chemické vlastnosti půdního substrátu atd.). Vegetační úpravy (např. ozelenění veřejných prostranství, rozšíření zeleně podél vodních toků a v okolí výrobních ploch) budou plnit v území jak funkci ochrannou (ochrana před vlivy silničního provozu - snížení hluku, prašnosti, zachycení některých dalších polutantů, ochrana před povodněmi), tak i funkci estetickou, a to i s ohledem na začlenění záměru do krajiny z hlediska krajinného rázu (§12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně životního prostředí). Zásahy do zeleně provádět v období mimo vegetaci, tj. od 1.10. do 31.3. Kácení nebo ořez dřevin v jiném ročním období lze realizovat pouze v nezbytně nutných a odůvodněných případech na základě projednání s orgánem ochrany přírody. 50


7.1.7.

Urbanisticko – architektonické řešení

Nová zástavba musí být navržena v takových polohách a objemech, aby v budoucnu nedošlo k poškození obrazu sídla. Nová výstavba se musí řídit urbanistickými regulativy, jež stanovují funkční využití ploch, intenzitu zastavění, výškovou hladinu. Nová zástavba by měla navázat na stávající zástavbu v území (stavební čára, tvary střech, architektura území) a měla by respektovat zákonem stanovené limity využití území. Zároveň si vyžádá úpravu dopravní infrastruktury v území a řešení současných dopravních závad v území. Zastavěné a zpevněné plochy nemají přesáhnout stanovené procento celkové výměry stavebního pozemku. Garáže u rodinných domů bude nutné řešit jako jednoduchou stavbu na pozemku rodinného domu a to tak, aby stavba nenarušila okolní zástavbu. Na každém pozemku rodinného domu musí být zajištěna odstavná stání podle stupně automobilizace, aby nebyla narušována průjezdnost většinou velmi úzkých místních komunikací. Stavby pro chov zvířat, ať už formou areálů živočišné výroby či u RD mohou být v území provozovány jen pokud je provoz takových staveb hygienicky nezávadný a neobtěžuje okolní objekty bydlení. Pro oplocení pozemků rodinných domů, výrobních, rekreačně - sportovních areálů, apod. je nutné uplatnit tyto zásady: umístění musí splňovat délku rozhledu pro zastavení na veřejně přístupových komunikacích, nesmí zasahovat do rozhledových polí křižovatek a rozhledového pole připojení stavby na pozemní komunikaci, má být umístěno mimo ochranná pásma veřejných inženýrských sítí. Součástí projektu by měl být rovněž plán ozelenění. Projekt musí zohledňovat i výhledový záměr rozvoje obce Pržno, především koordinaci činností souvisejících s výstavbou jednotlivých záměrů se stávající a navrhovanou technickou infrastrukturou obce - napojení na veřejný vodovod, plynovod, odkanalizování obce a napojení na čistírnu odpadních vod apod.

51


8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace Z Politiky územního rozvoje ČR ani ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje nevyplynula nutnost zapracování konkrétních záměrů směřujících k ochraně životního prostředí do návrhu ÚP Pržno, kromě regionálního biokoridoru 559. V rámci územního plánu bylo navrženo vymezení biocenter a biokoridorů mimo zastavěná území a území navržená k realizaci záměrů. Ve Strategii rozvoje obce Pržno na léta 2007 až 2013 jsou jmenovány následující záměry, které by chtěla obec realizovat v nejbližších letech: chodníky v obci, sportovní areál, bývalá MŠ-občanská vybavenost, kanalizace, dětská hřiště, opravy a budování nových místních komunikací, opravy kostela a údržba hřbitova, veřejné osvětlení (renovace, budování), územní plán-digitalizace, cyklostezka, park, údržba koryt potoků v obci-prevence povodní, podpora spolků a sdružení v obci, rekonstrukce hřiště a zázemí SK Pržno. Všechny záměry, které se týkají územního plánu, jsou do něj zapracovány, nebo je jejich realizace územním plánem umožněna. Část záměrů není vázána na územní plán, část záměrů už byla realizována. Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy - akční plán (MAS Pobeskydí, 2008) uvádí podobné záměry jako strategie obce, plus několik dalších, které ale většinou nejsou řešitelné územním plánem: zpracování studie výstavby obecních bytů, modernizace ZŠ a MŠ, vč. informačních technologií, rekonstrukce kabelové televize, rozšíření obecní internetové sítě, budování kamerového systému, komunální technika pro údržbu chodníků, cyklostezky, sportovišť, obnova zeleně, oprava, přestavba, rekonstrukce objektu obecního úřadu, opravy kostela, zvonice - pohon zvonů, rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení, rekonstrukce obecního objektu na multifunkční zařízení, pořízení techniky pro SDH Pržno, rozšíření středotlaké plynovodní sítě, opravy a rekonstrukce areálu a hřiště SKP, dětská hřiště, víceúčelový sportovní areál, vč. welnes centra a infokiosku, služby, zpracování nového územního plánu, realizace pastevního areálu se salaší, výstavba penzionu, dokončení plochy pro včelaření, revitalizace zemědělských brownfieldů, budování chodníků včetně přechodů, rozšíření a výstavba nových místních a přístupových komunikací, výstavba kanalizace a ČOV, likvidace biologických odpadů - obecní kompostárna, úpravy koryt potoků, revitalizace rybníka. Také u těchto záměrů lze konstatovat, že ty záměry, které se týkají územního plánu, jsou do něj zapracovány, nebo je jejich realizace územním plánem umožněna. Ze Strategie rozvoje Pobeskydí nevyplývají pro obec Pržno žádné konkrétní záměry. Zásobování pitnou vodou je v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (PRVKMSK) navrženo ponechat stávajícím způsobem, tj. napojením na Ostravský oblastní vodovod přes vodojem Pržno v Lubně. Likvidaci odpadních vod doporučuje PRVKMSK do roku 2015 také ponechat stávajícím způsobem. Obec ale nemá vybudovanou kanalizaci ani čistírnu odpadních vod a znečištěné vody jsou odváděny bez čištění do vodotečí. Proto je v rámci ÚP Pržna, který je navrhován na delší časové období (min. do roku 2025), navrženo vybudování splaškové kanalizační sítě a čistírny odpadních vod v západní části obce. Územní plán tedy navrhuje řešení ohleduplnější k životnímu prostředí než PRVKMSK.

52


Dle Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POHMSK) je globálním cílem životního prostředí ochrana a zlepšování jeho stavu při prosazování principů udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí. Jedním ze specifických cílů životního prostředí je zlepšení úrovně nakládání s odpady. POHMSK neuvádí konkrétní požadavky pro jednotlivé obce, ale definuje všeobecně oblasti ke zlepšení: - Budování integrovaných systémů pro sběr a využití odpadů - Rekultivace a sanace starých ekologických zátěží Pržno je malý producent odpadu a proto nemá zpracovaný Plán odpadového hospodářství. V obci se shromažďuje separovaný komunální odpad, likvidace a zpracování odpadu probíhá mimo obec. Provozované nebo rekultivované skládky ani jiné ekologické zátěže se v obci nevyskytují. Navržena je malá plocha skládky pro shromažďování bioodpadu. Dá se konstatovat, že územní plán Pržna je v souladu s POHMSK. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí a imisí do ovzduší Moravskoslezského kraje (PSEMSK). V červnu 2006 byl zpracován Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který je formulován jako "nadstavba" PSEMSK. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro Moravskoslezský kraj. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP– o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z let 2004 - 2010 - náleželo území obce Pržno (stejně jako celé spádové území stavebního úřadu Frýdlant nad Ostravicí) k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 (75,7% území obce) a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP na 20,5% území obce. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. V návrhu Územního plánu Pržna nejsou navrženy žádné větší zdroje znečištění ovzduší, nová výstavba bude k vytápění využívat především zemní plyn a ekologická obnovitelná paliva. Navržené plochy pro výrobu jsou malého rozsahu, nejsou určeny pro těžký průmysl. Opatření v dopravě vedoucí ke zkvalitnění komunikací a jejich přiměřené údržbě, která by nejvíce přispěla ke snížení znečištění ovzduší polétavým prachem, nejsou součástí územního plánu. Z ostatních koncepčních materiálů MS kraje nevyplývají žádné konkrétní záměry, které by měly být zapracovány do ÚP Pržna, nebo je v nich popsána pouze všeobecná koncepce jednotlivých oborů-oblastí, se kterou je ÚP v souladu.

53


9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Základním ukazatelem pro stanovení těchto indikátorů jsou nejvíce ovlivněné oblasti ŽP a oblasti u nichž dojde k nejvýraznější změně oproti stávajícímu stavu12. Jak je patrné z předchozích kapitol realizací jednotlivých záměrů v území by nemělo dojít k výrazné změně hlukového a imisního zatížení území. Dopravní zatížení území se očekává přibližně na stejné úrovni jako doposud, zlepšení plynulosti provozu v souvislosti s úpravami dopravní infrastruktury, napojení záměrů na stávající kapacitně dostačující technickou infrastrukturu obce, nové možnosti bydlení, rozvoj výroby a podnikání v území, jakož i využití volného potenciálu obce ke sportovně rekreačním účelům přispěje pravděpodobně ke zlepšení oproti současnému stavu. Mezi záměry, u nichž je vhodné v zájmu předejití sporů uvažovat o orientačními měřeními hladiny hluku a znečištění v ovzduší by mohly patřit rozšiřované (Z20) a nově navržené (Z21) výrobní plochy a plochy s komerčním využitím. Rozhodujícím kritériem pro odstartování eventuálních monitorovacích měření bude konkrétní volba výrobních a podnikatelských aktivit v území. Vzhledem k navrhované výstavbě okružní křižovatky v místě křížení silnic III/48425 a 48414 na pokraji obytné zástavby a v blízkosti stávající výrobní zóny by bylo vhodné provést monitoring hluku a imisí i v této lokalitě. Dle charakteru výroby a podnikání v území doporučujeme rovněž provádět monitoring kvality povrchových vod v Plavárenském potoce v bezprostřední blízkosti navrhované živočišné výroby (Z21) a dále v profilu za stávající výrobní zónou před vstupem do smíšeně obytného území, dále v Rzavém potoce u výrobního areálu (Z20) a v řece Ostravici v profilu nad a pod místem vypouštění přečištěných vod z navrhované ČOV do řeky. Tyto vody by měly splňovat limity, které požaduje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanovují ukazatelé přípustného znečištění vod (v platném znění). Odvádění odpadních vod nově vybudovanou veřejnou kanalizací na navrhovanou ČOV (Z19) by se mělo pozitivně projevit na zlepšení kvality vod v místních povrchových tocích. V okolí navrhované živočišné výroby (Z21), vzhledem k rizikům spojených s chovem hospodářských zvířat, doporučujeme provádět průběžný monitoring stavu erozních jevů. V případě výskytu sebemenších projevů eroze provést odpovídající stabilizační opatření. Nedílnou součástí údržby zpevněných ploch v území by měl být rovněž monitoring stavu a účinnosti svodu dešťových vod z území. Monitorovací měření však mohou být odstartována i následně, např. na základě stížnosti místních obyvatel (např. při nadměrném hluku z provozu areálů, z nadměrné dopravy, při neukázněnosti rekreantů). Prokáže-li se pak oprávněnost nedodržování zákonem stanovených limitů, budou muset být přijata vhodná opatření k minimalizaci, případně eliminaci těchto negativních vlivů. 12

Dle "Metodického výkladu k postupu příslušných úřadů při aplikaci Dílu 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb." se při vyhodnocení SEA a formulování stanoviska SEA k ÚPD příslušným orgánem obvykle nepožaduje monitoring účinků realizace ÚPD jako koncepce, ani se pro ně nestanovují indikátory jako u jiných koncepcí (povinnost pořizovatele sledovat vývoj v řešeném území a přistupovat ke změnám ÚPD je zakotvena v §30 stavebního zákona). Přesto považujeme za vhodné uvést nad stanovený rámec dále prezentované ukazatele. 54


Realizace jednotlivých konkrétních záměrů v území musí být prověřena zpracováním územní studie, která charakter a způsob využití území upřesní. Je zapotřebí, aby příslušná měření byla započata již před zahájením realizace stavby, pokračovala v době její výstavy a samozřejmě i nějakou dobu po jejím uvedení do provozu. Je zapotřebí zajistit, aby soubor monitorovacích dat (základní soubor) byl dostatečně mohutný tak, aby umožňoval věrohodné statistické analýzy s cílem detekce překročení limitních hodnot, eventuálně vyloučení zcela nahodilých, respektive extrémních hodnot měřených veličin. To v důsledku znamená, že monitoring musí probíhat přiměřeně dlouhou dobu, a to buď kontinuálně nebo cyklicky ve vhodně zvolených intervalech. Monitoring hluku, vibrací i imisí v ovzduší i znečištění povrchových vod v území proto musí být situován tak, aby na základě analýzy výsledků získaných z jednotlivých monitorovacích měření bylo možno stanovit skutečný rozsah případných negativních vlivů realizace záměrů v území na kvalitu životního prostředí obce Pržno a jejího okolí. Na základě výsledků měření bude možné následně zvolit patřičná vhodná opatření vedoucích k minimalizaci, případně eliminaci těchto vlivů.

55


10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předkládané posouzení návrhu ÚP Pržno bylo zpracováno v souladu se Zákonem a s dalšími souvisejícími předpisy a doporučenými metodickými postupy (Zákon č. 183/2006 Stavební zákon, Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, Zákon č. 254/2001 Sb.- vodní zákon, Metodika posuzování vlivů koncepcí podle Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., Metodický výklad k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení §10i a ustanovení souvisejícího zákona č. 100/2001 Sb. atd. - v platných zněních).

Předmětem návrhu územního plánu obce Pržno je návrh ploch pro bydlení, výrobu a podnikání, pro rozvoj občanského vybavení - sportu a rekreace, řešení dopravy, technické infrastruktury, vymezení prvků územního systému ekologické stability krajiny, limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí apod. Předmětem posuzování vlivů navrhované koncepce rozvoje obce Pržno na životní prostředí jsou koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v kap. 1.3 v rozsahu Přílohy 1 Zákona. V předkládaném posouzení je proto kladen hlavní důraz právě na takto vymezené záměry. Na záměry řešení dopravní situace v území (výstavbu okružní křižovatky v místě křížení silnic III/48425 a III/48414, vybudování nových a rekonstrukci stávajících místních komunikací zpřístupňující jednotlivé záměry v území, navrhovanou výstavbu 3 nových mostů a rekonstrukci stávajících mostů po technické stránce nevyhovujících - viz návrh ÚP) i rozšíření zemědělské výroby s chovem hospodářských zvířat (Z21) s kapacitou od 50 do 180 dobytčích jednotek bude třeba předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení záměrů v rozsahu Přílohy 3 k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění). Na záměry odlesnění (Z17), realizaci záměrů na meliorovaných pozemcích (Z6, Z7, Z8, Z9, Z14, Z18), chov hospodářských zvířat (Z21) s kapacitou do 50 dobytčích jednotek, výstavbu ČOV (Z19), zbudování nové kanalizační sítě v obci, rozšíření výrobního areálu (Z20), zbudování parkovišť u sportovního areálu (cca 30 míst) a objektu bývalé školky (cca 15 míst), rozšíření sportovní plochy (Z15) bude zapotřebí předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení podlimitního záměru v rozsahu Přílohy 3a k zákonu 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění) Všechny navrhované záměry v území jsou hodnoceny v jediné variantě, jiné varianty umístění záměrů na území obce jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti zájmových ploch, konfiguraci terénu, situování existující i plánované zástavby, obslužné síti komunikací atd. Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v rámci kap. 2.9.6. "Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území bez provedení koncepce" - tzv. nulová varianta a závěrů plynoucích z kapitol 3 až 5. Do obce zasahuje evropsky významná lokalita NATURA 2000 Řeka Ostravice. V územním plánu jsou navrženy dvě stavby, které zasahují do této lokality. Jedná se cyklostezku podél Ostravice a výústní objekt kanalizace z ČOV Pržno. Žádná jiná zvláště chráněná území 56


přírody se na území obce Pržno nevyskytují, tudíž nebudou stavbou dotčeny. Realizací záměrů nebudou dotčeny ani prvky ÚSES, památkové či jinak chráněné objekty. Z VKP budou dotčeny pouze místní lesní porosty v lokalitě Z17 (na ploše cca 0,60 ha). Spíš než o jejich kácení půjde o cílenou probírku stromů za účelem vybudování parku k rekreaci a oddechu. Realizací záměrů dojde v území rovněž k záboru pozemků ZPF - viz kap. 5.1. Konkrétní rozsah záboru ZPF je podrobně specifikován v přehledu zastavitelných ploch návrhu ÚP obce Pržno. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou ve III. a IV. třídě ochrany ZPF. Samotné hodnocení záboru zemědělské a lesní půdy bude proto nutné posuzovat s ohledem na vyjádření odpovědného orgánu.13 V našem případě bude dotčeným orgánem Odbor životního prostředí a místního hospodářství Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, rozhodující stanovisko vydá Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. O možném kácení porostů rozhodne příslušný orgán lesní správy se souhlasem majitele pozemků. Hlavní směr rozvoje smíšeně obytného území obce Pržno je směrován podél stávající dopravní sítě v území, těsně přiléhající k současně zastavěnému území nebo do míst větších proluk ve stávající zástavbě, tedy do míst umožňující bezproblémové napojení na již zbudovanou technickou infrastrukturu obce. Součástí návrhu ÚP Pržno je návrh cca 27,75 ha nových ploch pro bydlení z celkové výměry 32,20 ha navrhovaných zastavitelných ploch. Celkem jsou navrženy plochy pro výstavbu cca 194 RD v zastavitelných plochách Z1 - Z14. Největší zastavitelná plocha pro bydlení (Z10) má rozlohu 11,05 ha. Vymezeny jsou rovněž dvě plochy přestavby P1 - u silnice III/48425 (polorozpadlý kravín) o výměře 0,87 ha a P2 mezi řekou Ostravicí a železniční tratí o výměře 0,72 ha (dnes využívána k chovu včelstva). Charakter smíšeně obytného území připouští promísení převažujících rodinných domů s objekty občanského vybavení a služeb. Plochy výroby (Z20 a Z21) jsou navrženy v blízkosti již stávajících výrobních ploch. Zastavitelná plocha Z20 je navržena jako rozšíření stávajícího výrobního areálu (kovovýroba, zámečnictví, povrchová úprava kovů apod.) s předpokládaným stejným využitím. Zastavitelná plocha Z21 je navržena k zemědělské výrobě, pravděpodobně chovu hospodářských zvířat. Druh a kapacita předpokládaného chovu není v současnosti známa. V území budou preferovány pouze takové výrobní a podnikatelské aktivity, které v návaznosti na zastavěnou plochu obce nebudou mít zásadní vliv na krajinu ani veřejné zdraví zdejších obyvatel. Měla by být upřednostňována především lehká výroba a podnikání, rozvoj řemesel, skladování apod. Nově navrhované sportovně - rekreační plochy (Z15 – rozšíření stávající sportovní plochy, zbudování šaten, hřiště pro tenis a volejbal, Z16, Z17 a Z18 – veřejné prostranství - zeleň s předpokládaným využitím jako park apod.) nabídnou obyvatelům obce a okolí nové možnosti rekreačního a sportovního vyžití, čímž dojde k zatraktivnění lokality a následnému rozvoji cestovního ruchu. Lokalita Z19 je navržena mimo navrhovanou ČOV (viz níže) rovněž pro skládku biologického odpadu. Realizace těchto záměrů v území si vyžádá napojení na stávající (vodovod, plynovod, energetickou a teplovodní síť apod.) a nově navrhovanou (kanalizace, ČOV) technickou 13

§5 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb.:„Návrhy územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů musí být již v období zpracování konceptů projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.” 57


infrastrukturu obce. Případné problémy v připojení konkrétních záměrů budou řešeny individuálně alternativními ekologickými možnostmi. Navrhovaná nová kanalizace s odvodem splaškových vod na navrhovanou ČOV v lokalitě Z19 bude využívat mechanicko - biologické přečištění vod s vysokou účinností a jejich následného vypouštění zpět do toku řeky Ostravice. V lokalitách, které nebude možné napojit na veřejnou kanalizaci, budou splaškové vody i nadále likvidovány individuálně – domovními čistírnami, žumpami, vsakováním. Z poloh, kde přímý odtok na ČOV nebude možný, bude možné rovněž zřídit malé podzemní čerpací stanice splašků s výtlačným potrubím do gravitační kanalizace. Rovněž dešťové vody musí být z území odváděny kapacitně dostačující kanalizací tak, aby nedocházelo ke kontaminaci povrchových a podzemních vod, záplavám, erozím pozemků apod. V současnosti jsou dešťové vody nejčastěji odváděny z území systémem příkopů a propustků do místních vodotečí. Případnému průniku vody do výrobních areálů, sportovně rekreačních areálů či ploch občanského vybavení apod. lze zamezit vhodně zbudovanou drenáží. Žádný z posuzovaných záměrů neleží v záplavovém území místních toků. Stávající vodní toky budou realizací navrhovaných záměrů respektovány. Výstavba (zastavitelné plochy Z6, Z7, Z8, Z9, Z14, Z18) je navržena na plochách odvodňovaných melioračním zařízením. V souvislosti s výstavbou a využitím jednotlivých objektů bude zapotřebí řešit úpravu dopravní infrastruktury v území. Provedenými dopravními úpravami – zbudováním okružní křižovatky v místě křížení silnic III/48425 a III/48414, výstavbou místních komunikací k obsluze zastavitelných ploch, zlepšením technických parametrů stávajících komunikací, návrhem nových a rekonstrukcí stávajících mostních konstrukcí, zbudováním nových parkovacích ploch (u sportovního areálu – cca 30 míst, u areálu bývalé školky – cca 15 míst), zbudováním chodníků pro pěší, cyklostezky podél toku Ostravice, výhyben a obratišť (podrobně viz návrh ÚP Pržno) se zvýší bezpečnost chodců i účastníků silničního provozu. Zlepšením plynulosti provozu dojde k snížení rizika havárií a tím i snížení rizika úkapů z motorových vozidel. Návrh ÚP obce Pržno řeší rovněž problematiku ozelenění území. Je umožněno rozšíření trvalých travních porostů a krajinné zeleně, především podél vodních toků a podél rozvojových ploch, a to především za účelem snížení prašnosti, zvýšení protierozní a protipovodňové ochrany území. Dočasně zvýšenou hlukovou a imisní zátěž v území je možno očekávat především v souvislosti s vlastní výstavbou jednotlivých záměrů v území a tím související úpravou dopravní infrastruktury v území. V období běžného provozu lze naopak vhodnou aplikací nejrůznějších opatření docílit zlepšení situace oproti současnému stavu. Na hlukové a imisní zatížení území v bezprostředním okolí výrobních ploch (Z20 a Z21), ploch určených k občanskému vybavení, sportu, veřejným prostranstvím (Z15, Z16, Z17, Z18) bude mít rozhodující vliv konkrétní volba využití území. Dopravní zatížení území se očekává přibližně na stejné úrovni jako doposud. Zlepšením plynulosti provozu v souvislosti s navrhovanými úpravami dopravní infrastruktury, bezproblémovým napojením záměrů na technickou infrastrukturu obce, novými možnostmi bydlení, zkvalitněním občanského vybavení v zájmových lokalitách, rozvojem služeb v území, využitím doposud volného potenciálu území ke sportovním a rekreačním účelům, ekologickou likvidací vzniklého odpadu v nesčetných zařízeních v okolí zájmových lokalit (viz kap. 2.9.3 – nakládání s odpady) jednoznačně zlepší celkový stav ŽP oproti současnému stavu. 58


Pozitivní vliv výstavby v území je možno spatřovat zejména ve zlepšení socioekonomické situace obyvatel obce Pržno a nejbližšího okolí (nové možnosti bydlení a služeb, snížení nezaměstnanosti, zlepšení občanské vybavenosti, nové plochy pro sport a rekreaci, rozvoj dopravní infrastruktury v území, rozvoj cestovního ruchu apod.). Návrh vhodných monitorovacích měření k předcházení nebo případnému zamezení působení případných negativních vlivů navrhovaných záměrů na ŽP a veřejné zdraví byl podrobně specifikován v kap. 9.

59


11. Závěr Na závěr komplexního zhodnocení návrhu Územního plánu Pržno, vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem (výsledkům průzkumů v území i výsledkům tohoto SEA posouzení), lze konstatovat, že "návrh Územního plánu" bude pro obec Pržno přijatelný za následujících podmínek a předpokladů:  Orgány ochrany zemědělského půdního fondu povolí požadovanou změnu funkčního využití území.  Výstavba si vyžádá trvalý zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Spíše než o kácení porostů, půjde o probírku stromů za účelem využití lokality Z17 jako parku. K záboru těchto lesních pozemků a navrhované probírce dřevin v území bude zapotřebí souhlasného vyjádření majitele pozemků a povolení dotčených orgánů lesní správy.  V případě vyčlenění půdy ze ZPF i LPF za účelem realizace jednotlivých navržených záměrů je nutné, aby vlastní výstavba probíhala dle územně plánovací dokumentace, aby respektovala uspořádání ploch v území, limity využití území (viz kap. 2.8), možnosti napojení na dopravní i technickou infrastrukturu apod., a tím přispěla k bezproblémovému začlenění navrhovaných záměrů do okolní krajiny.  V případě, že navrhovaná zástavba bude kolidovat s drenážním systémem meliorovaných pozemků (Z6, Z7, Z8, Z9, Z14, Z18) musí být zajištěno bezpečné odvedení vod z funkční části systému.  Výstavba a následný provoz jednotlivých objektů v území budou mít minimální negativní dopady na stávající stav životního prostředí (tzn. bezpečné odvedení dešťových a splaškových vod ze zastavěných území, eliminace znečištění způsobeném úkapy motorových kapalin, stabilizace území před následky erozí, minimalizace dopadů na okolní ÚSES a významné krajinné prvky, vyřešená problematika likvidace odpadů apod.).  S předešlým bodem tímto úzce souvisí nutnost dobudování technické infrastruktury obce (výstavba veřejné kanalizace s odvodem splaškových vod na navrhovanou ČOV v lokalitě Z19, rekonstrukce dopravní sítě) a bezproblémové napojení záměrů na stávající technickou infrastrukturu obce (vodovod, plynovodní a teplovodní síť, energetické rozvody apod.).  Na plochách smíšeně obytných rozvíjet podmínky pro bydlení, zlepšení občanské vybavenosti a služeb. Výrobní a podnikatelské aktivity směrovat do míst navazujících na stávající výrobu a podnikání (Z20, Z21). Vzhledem k blízkosti obytné zástavby je nutné upřednostňovat takové aktivity, které budou mít minimální dopad na okolní obytnou zástavbu obce. Preferovat především lehkou výrobu a drobné podnikání, rozvoj řemesel, skladování.  V zastavitelné ploše Z21 provozovat zemědělskou výrobu, případně skladování zemědělské mechanizace. V případě navrhovaného chovu hospodářských zvířat bude nutné specifikovat druh a kapacitu zvířat. V žádném případě však nesmí dojít k obtěžování okolí nadměrným hlukem a nepříjemným zápachem z chovu.  Provoz sportovně rekreačních areálů (Z15, Z16, Z17 a Z18) musí být jednoznačně specifikován schváleným provozním řádem.

60


 Realizace jednotlivých záměrů v území bude možná pouze za podmínek zabezpečení bezproblémového příjezdu k jednotlivým lokalitám. Toto si vyžádá navrhované úpravy dopravní infrastruktury v území (výstavba a rozšíření komunikací, rekonstrukce a výstavba mostů, výstavba parkovacích ploch apod.)  Realizace záměrů v lokalitách Z15, Z16, Z17, Z18, Z19, Z20, Z21, výstavba okružní křižovatky v místě křížení silnic III/48425 a III/48414, nově navrhovaných silnic, mostů, jakož i způsob řešení ostatních dopravních a stavebních záměrů v území jsou podmíněny vypracováním podrobných projektových studií.  Budou dodrženy imisní limity znečištění ovzduší dle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. z 12. prosince 2006, o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší (v platném znění).  Budou dodrženy imisní limity hluku v území dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací (v platném znění).  V důsledku realizace záměrů v území nesmí být překračovány limity, které požaduje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanovují ukazatelé přípustného znečištění povrchových vod (v platném znění).  Budou respektovány limity využití území.  Před realizací jednotlivých záměrů bude nutné v rámci dalších stupňů projektové přípravy provést v předmětných lokalitách podrobný botanický a zoologický průzkum.  Budou akceptována veškerá v SEA posouzení navrhovaná a kompenzační opatření.

Na základě splnění výše uvedených podmínek lze pak návrh Územního plánu Pržno označit jako ekologicky přijatelný a doporučit ho k realizaci v navržené lokalitě.

Zpracoval: Ing. Petr Tovaryš (OSVĚDČENÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Č.j.:914/139/OPVŽP/95)

61

Úvod Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni...5

Recommend Documents