1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Úvod

___________________________________________________________________________ Obsah

Úvod ................................................................................................................................... 2 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. ........................................................................... 2 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace....................................................................................................................... 3 2.1 Vymezení území .................................................................................................. 3 2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území ............... 7 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. ................................................................................. 36 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. .......................................................................................................................................... 78 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. ............................................... 90 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ................................................................................. 99 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ....... 99 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení . Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. ........... 108 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí .................................................................................. 110 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ............................................................. 111 Literatura: ....................................................................................................................... 112

________________________________________________________________________ Třinec- SEA

1

___________________________________________________________________________

Úvod Zadání územního plánu města Třinec schválilo Zastupitelstvo města Třinec dne 23. 11. 2009. Dosud platný Územní plán města Třinec byl schválen usnesením Zastupitelstva města Třinec v roce 1994. Tento územní plán řeší katastrální území Třinec, Lyžbice, Konská, Český Puncov, Dolní Líštná, Kojkovice a Horná Líštná. Dále byly zpracovány samostatné územní plány pro městské části Oldřichovice, Tyru a Guty, které platí od r. 2000 a pro Nebory a Karpetnou , které platí od roku 1999. Na základě schváleného zadání byl v srpnu 2010 zpracován návrh řešení územního plánu. Řešeným územím územního plánu Třinec jsou katastrální území Třinec, Lyžbice, Konská, Český Puncov, Dolní Líštná, Horná Líštná, Kojkovice, Oldřichovice, Tyra. Karpentná, Nebory a Guty. Územním plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Dále jsou stanoveny plochy pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje.

1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Důvodem pro zpracování Územního plánu Třinec je fakt, že stávající územní plán byl koncipován pro období od roku 2010 a již v řadě aspektů neodpovídá potřebám a požadavkům rozvoje obce a zároveň neodpovídá platným právním předpisům. Vypracování nové plánovací dokumentace je nezbytné pro rozhodování orgánů obce a stavebního úřadu, vyhodnocení současného stavu a podmínek využívání území a zjištění jeho rozvojových záměrů, problémů a střetů zájmů v řešeném území. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci).

________________________________________________________________________ Třinec- SEA

2

___________________________________________________________________________ Současně jsou respektovány návaznosti na zpracované a schválené územní plány sousedních měst a obcí a záměry řešené Územním plánem velkého územního celku Beskydy a navržené v ZÚR Moravskoslezského kraje. Územní plán Třinec může být dále upraven na základě výsledků společného jednání a veřejného projednání podle stavebního zákona. Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k §19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. a vyhodnocení vlivů podle § 45i, odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 2.1

Vymezení území

Správní území města Třince zahrnuje katastrální území Třinec 770892, Lyžbice 771104, Konská 771015, Český Puncov 771082, Dolní Líštná 771091, Horná Líštná 771066, Kojkovice 771074, Oldřichovice 710032, Tyra 772445, Karpentná 663816, Nebory 701793 a Guty 636291. Vymezení celého správního území města Třinec je na následujícím obrázku 1 a 2 Obrázek č.1: Vymezení správního území města Třinec

správní území

________________________________________________________________________ Třinec- SEA

3

___________________________________________________________________________

Obrázek č. 2: Vymezení katastrálních území

________________________________________________________________________ Třinec- SEA

4

___________________________________________________________________________

Geomorfologicky náleží do systému Alpsko-himalájského, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vnější Západní Karpaty. Severní část území je řazena do oblasti ________________________________________________________________________ Třinec- SEA

5

___________________________________________________________________________ Západobeskydského podhůří, jižní a východní do oblasti Západní Beskydy. Podrobné geomorfologické členění je následující: Severní část území Systém Provincie Subprovincie Oblasti Celky Podcelky Okrsky

Alpskohimalájský Západní Karpaty Vnější Západní Karpaty Západobeskydské podhůří Podbeskydská pahorkatina Třinecká brázda Ropická plošina

Jižní část území Systém Provincie Subprovincie Oblasti Celky Podcelky Okrsky

Alpskohimalájský Západní Karpaty Vnější Západní Karpaty Západní Beskydy

Východní část území Systém Provincie Subprovincie Oblasti

Moravskoslezské Celky Beskydy Lysohorská Podcelky hornatina Ropická rozsocha Okrsky

Alpskohimalájský Západní Karpaty Vnější Západní Karpaty Západní Beskydy Slezské Beskydy Čantoryjská hornatina Nýdecká vrchovina

Řešené území je v severní části většinou mírně zvlněné, v okolí toku Olše ploché. V této části se výrazně uplatňuje Třinecká brázda, která pokračuje jako Jablunkovská brázda a tvoří rozsáhlou úvalovitou sníženinu oddělující Moravskoslezské a Slezské Beskydy. Rozprostírají se směrem od Jablunkovského průsmyku k Třinci. Hlavním tokem je Olše. Členitější území se nachází na jižních okrajích řešeného území, kde vystupují Moravskoslezské Beskydy s vrcholy převyšujícími 1000 m n.m.(Ostrý 1044 m n.m, Smrčina m n. m., Šindelná 1000 m n.m, Javorový 1032 m n.m). Území zaujímá celé údolí Tyry, která je hlavním tokem v této části Beskyd. Údolí je jz.-sv. směru s prudkými bočními údolími, zejména v uzávěrové části. Nejnižší místo údolí na patě hor je cca 400 m n.m. Obrázek č. 3: Geomorfologické členění http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

________________________________________________________________________ Třinec- SEA

6

___________________________________________________________________________

Legenda

Celé území náleží do okresu Frýdek-Místek.

2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území •

Klimatické údaje

Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 9 , MT 10, MT 2 a CH 6.

Obrázek č. 4: Klimatické oblasti - Quitt 1975

Vybrané klimatické charakteristiky (Quitt 1971)

________________________________________________________________________ Třinec- SEA

7

___________________________________________________________________________ klimatické charakteristiky

MT 9

MT 10

Počet letních dnů

40-50

Počet mrazových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou

110-130 -3 až -4 °C 17 - 18 °C 400 - 450 mm

40 – 50 110 – 130 -2 až –3°C 17 – 18°C 400 – 450 mm

250 – 300 mm

200 – 250 mm

60 - 80

50 – 60

MT2

CH6

20-30 110-130 -3 až -4°C 16-17°C 450-500 mm 250-300 mm 80-100

10-30 140-160 - 4 až -5°C 14-15°C 600-700 mm 400-500 mm 120-140

Podle novějších podkladů uvedených na Portálu veřejné správy je celé území řazeno do teplé klimatické oblasti (sever území), mírně teplé klimatické oblasti (severovýchodní okraj území), chladné klimatické oblasti (většina území) a velmi chladné klimatické oblasti (vrcholová část Beskyd).

Obrázek č.5: Klimatické oblasti http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

Podnebí Beskyd ovlivňuje jejich poloha - střetávají se zde vlivy oceánického a kontinentálního klimatu. Oceánické vzdušné masy přinášejí počasí s mírnou zimou, chladnějším létem, velkou oblačností a velkým množstvím srážek. Kontinentální vzduch je charakteristický denními i ročními výkyvy teplot, menším množstvím srážek a oblačnosti. ________________________________________________________________________ 8 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ V podhůří Beskyd se průměrné roční teploty pohybují okolo 6-7oC, s rostoucí nadmořskou výškou teploty rychle klesají, nejchladnější jsou vrcholy Beskyd s teplotami pod 4oC. Na Lysé hoře je průměrná roční teplota pouhých 2,5oC. Vůbec nejchladnější měsíc v roce je na Lysé hoře leden s průměrnou teplotou –6,5oC. Nadmořskou výškou jsou silně ovlivňovány i roční úhrny srážek. Celkově je však celá oblast Beskyd na srážky poměrně bohatá, protože většina dešťových a sněhových srážek v průběhu roku přichází od západu a Beskydy jsou tak na návětrné straně. Průměrné dlouhodobé srážkové úhrny na Lysé hoře činí 1390,8 mm/rok. •

Povrchové vody

Správní území města Třinec spadá do hydrologického povodí řeky Olše. Hlavním levostranným přítokem Olše v zájmovém území je Tyra, která pramení v uzávěru údolí pod kótou Kalužná. V katastru Guty protéká okrajem území Ropičanka. Z menších toků jsou významné Gutský (Bystrý) potok a Neborůvka a řada bezejmenných potoků v katastru Lyžbice, které pramení na úpatí Beskyd. Z pravostranných přítoků je významnější potok Lištnice a bezejmenné potoky od Českého Puncova a Kojkovic. Přehled povodí 4 řádu je patrný z následujícího obrázku:

Obrázek č.6: Hydrologická povodí - http://heis.vuv.cz/

________________________________________________________________________ Třinec- SEA

9

___________________________________________________________________________

│ - hranice povodí 4.řádu 2-03-03-032/0 - číslo hydrologického pořadí

Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne 9. 6. 2008 byly vymezeny pro posuzované území Třinec následující vodní útvary povrchových vod: Pracovní čísla vodního útvaru (VÚ)

85

Identifikátor vodního útvaru 20503000

86

20507030

87

20510000

Název vodního útvaru

Název hlavního toku

Správa VÚ

Tyra po ústí do toku Olše Olše po soutok s tokem Ropičanka Ropičanka po ústí do toku Olše

Tyra

CZ

Olše

CZ

Ropičanka

CZ

________________________________________________________________________ 10 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č.7: Vodní útvary povrchových vod – tekoucí http://www.pod.cz/planovani/cz/plan_oblasti_povodi_odry.html

Řeka Tyra a Ropičanka jsou dle vyhlášky č.267 /2005 Sb. zařazeny v povodích 2-03-031-32 a 2 -03 – 03 - 40 mezi vodohospodářsky významné vodní toky. Tyra a Ropičanka jsou dále dle nařízení vlády č.71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod, zařazeny vhodných vod. Rozhodnutím MSK 206763/2008 z 4.2.2009 bylo stanoveno záplavové území pro tok Olše v úseku 40,4 – 48,0 řkm a jeho aktivní zóna Rozsah záplavových území pro Q100, Qmax. záplavu a rozsah aktivní zóny je patrný z následujících obrázků Obrázek č. 8: Záplavová území (dle Povodí Odry) – http//www.pod.cz/povodnovy_plan/

________________________________________________________________________ 11 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Záplavové území

Q 100

Q max

Obrázek č. 9: Záplavová území (dle VÚV TGM) http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=isvszapluz&

Aktivní zóny záplavových území Záplavová území pro Q 100

Tok Olše, v úseku 40,40 – 53,00 km, je dle vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, zařazen mezi významné vodní toky pod pořadovým číslem 545. Dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb.,o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod jsou mezi povrchové vody vhodné pro život ryb v povodí Olše na území Třince zařazeny toky Líštnice a Tyra. Toky jsou zařazeny mezi lososové vody s číslem typu ________________________________________________________________________ 12 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ vody 205 L. U těchto toků se zjišťuje a hodnotí stav jakosti povrchových vod a posuzuje jejich vhodnost pro život a reprodukci ryb a dalších vodních živočichů. •

Podzemní voda

Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) území náleží do hydrogeologického rajónu č. 3211 Flyš v povodí Olše. Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne 9. 6. 2008, je řešené území řazeno do útvaru podzemních vod č. 32110 Flyš v povodí Olše.

Obrázek č. 10: Hydrogeologická rajonizace http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

Rajony základní vrstvy v glaciofluviálních sedimentech ve fluviálních sedimentech v terciérních a křídových pánevních sedimentech v horninách krystalinika, proterozoika a paleozoika v sedimentech paleogénu a křídy Karpatské soustavy

Obrázek č. 11: Oblast povodí Odry – vodní útvary podzemní vody http://www.pod.cz/planovani/cz/plan_oblasti_povodi_odry.html

________________________________________________________________________ 13 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Hydrogeologické podmínky území jsou relativně složité. V severní části území na povrchu převládají průlinové kolektory s volnou hladinou podzemní vody ve fluviálních sedimentech údolní nivy a teras Olše. Koeficient transmisivity kolísá nejčastěji v hodnotách T 1.10-4- 1. 103 m2.s-1. Zbylá část území je budována sedimenty flyšoidními horninami karpatské soustavy. Oběh podzemních vod je ve flyšoidních horninách závislý na jejich petrografii a fyzikálních vlastnostech a stupni zvětrání a rozvolnění. Je nutno rozlišovat pásmo povrchového rozvolnění včetně zóny porušené gravitační tektonikou (sesuvy) a zóny neporušené. V hlubších neporušených zónách je propustnost všech hornin velmi malá a má převážně puklinový charakter. Tylčer a Dvorský (1969) popisují puklinová pásma mocná maximálně 5 m se specifickou vydatností mezi desetitisícinami až setinami l/s a negativní výtlačnou úrovní. Jsou však známy i vrty (v jiných oblastech slezské jednotky) s pozitivní piezometrickou hladinou (strukturní vrt SH-1 Staré Hamry - Ulman 1969). Příznivější hydrogeologické podmínky jsou v zóně povrchového rozpojení hornin. Hloubkový dosah této zóny je nečastěji 30 – 40 m (Adamová a kol. 1992), může však dosáhnout 60 i více m (zejména na svazích). Z geotechnických prací na přehradních profilech Dolní Lomná, Šance a Morávka v obdobných geologických podmínkách vyplynulo, že nejpříznivější podmínky pro oběh podzemních vod se vytváří v křehkých pískovcích a slepencích, případně ve vápencích. Mohou se v nich vytvořit otevřené puklinové systémy, které směrem do hloubky vytrácejí. V nejsvrchnějších partiích bývají vyplněné jílem, v hloubkách okolo 50 m mohou být vyplněny kalcitem. Jen výjimečně jsou zóny velmi propustné (nebylo dosaženo tlaku při tlakové zkoušce). ________________________________________________________________________ 14 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Kvartérní sedimenty jsou zastoupeny fluviálními štěrkopísky mocnými zpravidla několik m (výjimečně mocnost může přesáhnout 10 m), sutěmi a dejekčními kužely na severním úpatí Moravskoslezských Beskyd. Pro sedimenty dejekčních kuželů je charakteristická značná nehomogenita, která se projevuje i v kolísání hodnot propustnosti. Propustnost popsaných souvrství je vesměs nízká a dá se shrnout do následující tabulky Souvrství nebo vrstva

karbon karpat Podslezská jednotka Slezská jednotka

Adamová a kol. Adamová a 1992 kol. 1992

Vilšer 1965

Koeficient filtrace 1.10-9 – 2.10-8 m/s 9.10-8 – 6.10-7 m/s 10-9 – 10-8 m/s 2.10-8 – 5.10-7 m/s

Koeficient filtrace

SGShydrogeologická mapa 1:50 000, list 25-22 Koeficient Koeficient transmisivity transmisivity

Svrchní rozpojené 3.10-4 m2/s 1.10-4 – 1.10-6 m2/s pásmo do cca 30 m (20 *) –40 m) Svrchní rozpojené 10-7 m2/s pásmo od 40 do 90 m Fluviální sedimenty 1.10-3 – 6.10-3 m2/s Dejekční kužely při 2.10-4 s.úpatí 2,1.10-8 m/s Moravskoslezských Beskyd *) viz obrázek č. 13 Frýdecké, lhotecké , hradišťské ( v partiích bez pískovců a slepenců) a spodní těšínské vrstvy mají charakter regionálního hydrogeologického izolátoru. Ve flyšových horninách převládají prameny s vydatnostmi v setinách až desetinách l/s. Jen výjimečně se mohou vyskytovat prameny s vydatností převyšující 1 l/s a to v mocnějších pískovcích (např. godulské vrstvy, ostravický pískovec,) nebo vyvřelinách – Kačura-KněžekKrásný-Skořepa 1970). V izolovaných pískovcových polohách se vytváří izolované kolektory se samostatným oběhem Jejich odvodnění je na styku s nepropustným podložím. Často mají charakter vrstevního pramene. Jsou plošně i výškově rozptýlené. Vyvěrají zpravidla v hluboce zaříznutých erozních rýhách. Podzemní vody mělkých kolektorů jsou zpravidla Ca – SO4 až Ca-HCO3 typu. Celková mineralizace se nejčastěji pohybuje v horské části nejčastěji mezi 50-70 mg/l, jen zřídka ________________________________________________________________________ 15 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ dosahuje několika málo set mg/l. Popsané typy odpovídají rychlému mělkému oběhu v již promytých málo vápnitých vrstvách. V málo propustných horninách flyše převládají vody CaHCO3 typu s mineralizací překračující 300 mg/l. Řídce jsou zastoupeny vody smíšeného až Ca- SO4 typu s obdobnými mineralizacemi. V hlubších částech flyšových souvrství se vyskytují silně mineralizované vody Na-Cl-HCO3 typu až Na-Ca-Cl typu. Obdobné vody NaCa-Cl typu s mineralizacemi v desítkách g/l se nacházejí v miocénních i karbonských kolektorech (Kačura-Kněžek-Krásný-Skořepa 1970). Z hlediska jímání podzemních vod je většina správního území obce Třinec vhodná jen pro lokální zásobování. Jižní část území ( CHOPAV Bedskydy) je však významná z hlediska využívání povrchových vod (jímací území Tyra – Oldřichovice, Zaguří). Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne 9. 6. 2008, náleží řešené území do útvaru podzemních vod č. 32110 Flyš v povodí Olše. Z hlediska ochrany vod je území Beskyd vedeno jako chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV Beskydy). Obrázek č. 12: Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV Beskydy). http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

Legenda CHOPAV Beskydy

Obrázek č. 13: hydrogeologická mapa - http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/viewer2.htm

________________________________________________________________________ 16 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Mapa 26 -11, 16-44

Průlinový kolektor fluviálních sedimentů Olše: 3- nižší terasový stupeň T 1.10-3- 6. 10-3 m2.s-1, 4 – hlavní terasy 0lše překryté sprašovými hlínami T 1.10-4- 1. 10-3 m2.s-1, 5 – dtto T 1.10-5- 1. 10-4 m2.s-1, 10 – těšínské vápence T 1.10-5- 1. 10-4 m2.s-1, 11 - podmenilitové a menilitové souvrství, frýdecké vrstvy T <10-5 m2.s-1, 12 - lhotecké vrstvy T <10-5 m2.s-1, 13 – spodní a svrchní těšínské vrstvy T 1.10-6 – 1.10-4 m2.s-1

Mapa 25-22

________________________________________________________________________ 17 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

1- fluviální písčité štěrky (Qp), 6 – ukloněný a zvrásněný regionální hydrogeologický izolátor – flyšové střídání převažujících jílovců s méně zastoupenými pískovci (frýdecké vrstvy Kf, lhotecké vrstvy Kl, hradišťské vrstvy Kh, spodní těšínské vrstvy Kt), 7 - ukloněný a zvrásněný hydrogeologický izolátor – jílovce veřovických vrstev Kv a spodních těšínských vrstev Jt, 8 – ukloněný a zvrásněný komplex střídajících se vrstvových kolektorů a izolátorů – godulské vrstvy Kg a bašské vrstvy Kb 9 – území s velmi nízkou variabilitou transmisivity, T 1.10-3- 6. 10-3 m2.s-1, 10 - území s poměrně nízkou variabilitou transmisivity, T 1.10-3- 6. 10-3 m2.s-1, 11 - území se zvýšenou variabilitou transmisivity, T 1.10-36. 10-3 m2.s-1, 12 - území s poměrně nízkou variabilitou transmisivity, T 1.10-4- 1. 10-3 m2.s-1, 13 - území se zvýšenou variabilitou transmisivity, T 1.10-4- 1. 10-3 m2.s-1, 14 – plošnou variabilitu nelze odhadnout, T 1.10-41. 10-3 m2.s-1, 15 - území s poměrně nízkou variabilitou transmisivity, T 1.10-5- 1. 10-4 m2.s-1, 16 - území se zvýšenou variabilitou transmisivity, T 1.10-5- 1. 10-4 m2.s-1, 17 - plošnou variabilitu nelze odhadnout, T 1.10-51. 10-4 m2.s-1, 18 – zvodnělé kolektory s velmi nízkou transmisivitou T 1.10-6- 1. 10-5 m2.s-1, 19 – hydrogeologické izolátory T< 1.10-6 m2.s-1, 20 - vody vyžadující složitější úpravu, 21 vody málo vhodné nebo nevhodné

•

Geologické poměry

Základ povrchové geologické stavby je dán sedimenty alochtonních flyšových jednotek vněkarpatských příkrovů. Největší zastoupení má jednotka slezská a v menší míře jednotka podslezská, která vystupuje zejména ve střední části území (tzv.tektonické třinecké polookno). Obě jednotky jsou nasunuty na sedimenty karpatské předhlubně miocénního stáří. V podloží miocénních sedimentů jsou varisky zvrásněné sedimenty karbonu. Příkrovy slezské a podslezské jednotky jsou důsledkem alpinského vrásnění. Alpinská tektonika se projevila i vznikem zlomových struktur a pohyby podél nich. Směry těchto zlomů odpovídají sudetskému směru a směru Moravské brány. Na některých zlomech byl doložen i pohyb v kvartéru (Kačura-Kněžek-Krásný-Skořepa 1970). Rozmístění slezské a podslezské jednotky je následující: Obrázek č. 14: Rozšíření geologických jednotek v podloží kvartéru (Eliáš in Adamová a kol. 1992)

________________________________________________________________________ 18 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Vlivem pohybů příkrovů byly nasunuté vrstvy rozlámány a deformovány soustavami různě se křížících puklin a trhlin. Střídání propustných a nepropustných jílovitých poloh, jejich kombinace s puklinovými systémy a dotací vody je příčinou vzniku kluzných ploch po kterých pískovcové lavice ujížděly a překrývaly vzniklé trhliny, nebo na okrajích a hranách flyšových vrstev vytvářely terasovitě převislé stupně. Slezská jednotka je vyvinuta převážně v godulském vývoji. Je členěna do dílčích příkrovů těšínského a godulského. Vrstevní sled začíná vápnitými jílovci spodních těšínských vrstev, těšínskými vápenci, svrchními těšínskými vrstvami a hradišťskými vrstvami, následují vrstvy veřovické, souvrství lhotecké a godulské souvrství. Hradišťské vrstvy jsou vyvinuty ve facii černého flyše s pískovci a slepenci hradišťského typu ve spodní části. Veřovické vrstvy tvoří černé prokřemenělé jílovce. V lhoteckém souvrství převládají tmavošedé chondriticky skvrnité jílovce. Pro godulské souvrství je charakteristický ve drobně až středně rytmický flyš, který ve střední části přechází do hrubě rytmického flyše s převahou písčité složky (glaukonitické a arkózovité pískovce až slepence). Podslezská jednotka je zastoupena nejstarším frýdeckým souvrstvím, následuje podmenilitové souvrství a menilitové souvrství. Frýdecké souvrství se vyznačuje převahou prachově písčitých vápnitých jílovců. Podmenilitové souvrství tvoří jílovce gutských a třineckých vrstev. Menilitové souvrství budují rudohnědé jílovce s čočkami pískovců a slepenců. Miocenní sedimenty jsou převážně v pelitickém vývoji. Psamiticko-psefitický vývoj (pískovce – slepence) je jen na bázi souvrství.

________________________________________________________________________ 19 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Karbonské sedimenty mají ve spodním karbonu flyšoidní charakter. Zhruba polovinou jsou zastoupeny vrstvy, v nichž převládají břidlice. Ve zbylé části mají převahu pískovce a droby. Ve svrchním karbonu převládají pískovce s jílovcovými polohami a uhelnými slojemi. Z kvartérních sedimentů převládají v horské části území hlinitokamenité až balvanité sutě. Na ostatním území převládají fluviální sedimenty údolní nivy a říčních teras, sprašové sedimenty a hlinito-písčité až písčito-hlinité deluviální sedimenty. Část sedimentů je glaciálního původu.

Geologická mapa katastrálního území a okolí je na obr.15. Obrázek č. 15: Geologická mapa http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/viewer2.htm

________________________________________________________________________ 20 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

kenozoikum KARPATY kvartér terciér (paleogén - neogén) holocén oligocén, miocén navážka, halda, výsypka, odval (antropogenní) (složení proměnlivé)

nivní sediment (fluviální)

________________________________________________________________________ 21 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

nivní sediment (fluviální)

nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží) pískovec, jílovec (marinní) smíšený sediment (deluviofluviální)

paleogén písek, štěrk (fluviální) (složení pestré)

oligocén holocén suťový kužel, osyp (deluviální) (složení pestré)

písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) (složení pestré)

jílovec, silicit, vápenec (marinní)

kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (deluviální) (složení pestré)

paleocén, eocén pleistocén sprašová hlína (eolická) (složení křemen + přímesi)

písek, štěrk (fluviální) (složení pestré)

pískovec, slepenec (marinní)

kenozoikum, mezozoikum písek, štěrk (proluviální) (složení pestré)

křída, paleogén

křída svrchní, paleocén písek, štěrk (fluviální) (složení pestré)

pískovec, slepenec, jílovec (marinní)

písek, štěrk (fluviální) (složení pestré)

________________________________________________________________________ 22 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

nevytříděné štěrky (proluviální) (složení pestré)

jílovec, pískovec, slepenec (marinní)

křída svrchní, paleocén, oligocén

jíl, varvy (glacilakustrinní) (složení pestré)

pelity, podřadně pískovce a slepence (marinní)

mezozoikum jíl, písek (lakustrinní) (složení pestré)

křída

neogén, kvartér křída svrchní pliocén, pleistocén

pískovec, jílovec (marinní) písčitá eluvia (složení pestré)

pískovec, jílovec (marinní) kamenito-písčito-jílovitá eluvia sedimentárních hornin badenu, karpatu a flyše

pískovec, slepenec (marinní)

________________________________________________________________________ 23 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

jílovec, pískovec (marinní)

pískovec, jílovec (marinní)

pískovec, jílovec (marinní)

křída spodní

jílovec, pískovec, silicit (marinní)

jílovec (marinní) (složení silicifikovaný)

jílovec, pískovec, pelosiderit (marinní)

________________________________________________________________________ 24 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

pískovec, slepenec (marinní)

jílovec, pískovec (marinní)

tešinit, pikrit, tuf, tufit

jílovec, pískovec, pelosiderit (marinní)

vápenec (marinní)

jura

jura svrchní-malm

________________________________________________________________________ 25 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ jílovec, vápenec (marinní)

vápenec, jílovec (marinní)

•

Nerostné bohatství

Na správní území města Třinec jeho severozápadní část zasahuje chráněné ložiskové území černého uhlí a zemního plynu Čs.část Hornoslezské pánve. Rozsah ložisek a průzkumných území je uveden na obr. č. 16 až č. 18. Mimo tyto hlavní ložiska se na lokalitách Osůvky a Grodisko těžil vápenec, na lokalitě Řeka - Gutský vršek kámen pro ušlechtilou a kamenickou výrobu a na řadě míst i železná ruda (viz poddolovaná území). Obrázek č. 16: Chráněná ložisková území http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

Legenda

chráněná ložisková území CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Identifikační číslo Název Surovina 14400000 Čs.část Hornoslezské pánve Uhlí černé, Zemní plyn

________________________________________________________________________ 26 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Chráněné ložiskové území černého uhlí Čs.část Hornoslezské pánve bylo stanoveno rozhodnutím MŽP ČR č.j. 880/667/22/A-10/97/98 ze dne 27. 3. 1998. Obrázek č.17: Ložiska výhradní a průzkumná http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

Legenda

ložiska výhradní

průzkumná území

LOŽISKA VÝHRADNÍ PLOCHA Identifikační Subregistr Číslo ložiska Název číslo Žukovský 307240000 B 3072400 hřbet

Těžba

Organizace

Surovina

Dosud netěženo

Česká geologická Uhlí černé, služba - Geofond Zemní plyn

Nerost černé uhlí, zemní plyn

PRŮZKUMNÁ ÚZEMÍ Datum ukončení účinnosti

Datum ukončení prodloužení

Název Adresa žadatele žadatele

Surovina

1rozhodn utí

31-08-2006

31-08-2013

Místecká 329/258, UNIGE 72000 Ostrava O a.s. Hrabová

hořlavý zemní plyn a ropa

Oldřichovic 1 06-04-2005 e rozhodn

10-04-2013

UNIGE Místecká 329/258, O a.s. 72000 Ostrava -

hořlavý zemní plyn a ropa

Identifika Název ční číslo

Stav

010017

Smilovice

050012

Datum zahájení účinnosti

________________________________________________________________________ 27 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

050019

050009

utí 1Jablunkovs rozhodn 23-05-2005 ký příkop utí Bystřice Hrádek I

1rozhodn 18-03-2005 utí

Hrabová Místecká 329/258, UNIGE 72000 Ostrava O a.s. Hrabová

15-05-2013

Místecká 329/258, UNIGE 72000 Ostrava O a.s. Hrabová

15-03-2013

hořlavý zemní plyn a ropa hořlavý zemní plyn a ropa

Obrázek č. 18.: Prognózy ložisek http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

Legenda

________________________________________________________________________ 28 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ PROGNÓZY NEGAT.NEPER. BOD Identifikační číslo Subregistr Číslo ložiska Název Těžba IČO Organizace Surovina Nerost 186120201 V 1861202 Bystřice dosud netěženo Neuvedena Zemní plyn

PROGNÓZY REVIDOVANÉ PLOCHA Identifikač Subreg Číslo Název Těžba ní číslo istr ložiska 9271400 Řeka-Gutský dřívější 927140000 R vršek povrchová

Organizace

Surovina

Ministerstvo životního prostředí, Praha 10

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Neros t pískov ec

LOŽISKA ZRUŠENÁ BOD Identifikační číslo Subregistr Číslo ložiska Název Těžba Organizace Surovina Lokalita 901370007 Z 9013700 Čes.část Hornoslezské pánve dosud netěženo Neuvedena Zemní plyn Madry 901370006

Z

9013700

Čes.část Hornoslezské pánve dosud netěženo Neuvedena Zemní plyn Závist

PROGNÓZY NEGAT.NEPER. PLOCHA Identifikační číslo Subregistr Číslo ložiska Název Těžba Organizace Surovina Nerost 174340200 V 1743402 Osůvky u Třince dřívější povrchová Neuvedena Vápenec vápenec 174340300

V

1743403

Grodisko

dřívější povrchová Neuvedena Vápenec vápenec

PROGNÓZY NESCHVÁLENÉ PLOCHA

Hnědá svislé šrafa

Identifikační číslo Subregistr Číslo ložiska Název Těžba Organizace Surovina Nerost 940460000 Q 9404600 Tyra-Jablunkovská deprese dosud netěženo Neuvedena Zemní plyn

•

Seismicita a dynamická stabilita území

________________________________________________________________________ 29 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána hodnotou 7. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r. 1997 (ČSN 73 0036, změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN 73 0036 a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN 73 0035. Mapa na následujícím obrázku č. 19 (Geofyzikální ústav AVČR http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm) ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes 50 000. V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce uvedena pro tato města maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek (7), Havířov (7), Karviná (7), Ostrava (7), Olomouc (6), Opava (6), Prostějov (6), Přerov (6).

Obr. č.19: Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm

Dalším problematickým faktorem je nestabilita horninového masivu. V popisovaném území je registrována řada aktivních i potenciálních sesuvných území. Oblast flyšoidních hornin je v popisovaném terénu náchylná na vznik sesuvů. Rytmicky vrstvený flyš s převahou pelitů snadno zvětrává a ve svažitých terénech je náchylný k sesouvání. Stabilitní problémy narůstají v kombinaci s přítomností vody zejména při výkopech a zářezech. Obrázek č. 20: Sesuvná území - http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php ________________________________________________________________________ 30 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Legenda

Č.v obrázku Lokalita Aktivita Rok záznamu Klíč 1 Č.Těšín potenciální 2006 3694 2 Třinec potenciální 1979 3651 3 Horní Lištná aktivní 2006 7697 3a Třinec potenciální 1979 3646 4 Nebory aktivní 2008 5973 5 Nebory aktivní 2008 3642 6 Třinec potenciální 2008 3642 7 Konská aktivní 2008 6593 8 Třinec stabilizovaný 2008 3641 9 Třinec potenciální 1979 3647 10 Třinec potenciální 1979 3648 11 Třinec potenciální 2003 7022 12 Nebory potenciální 2008 3628 13 Oldřichovice aktivní 2009 8324 13a Oldřichovice aktivní 2003 3945 14 Lyžbice potenciální 2008 3946 15 Řeka potenciální 1979 3933 16 Oldřichovice potenciální 2008 3954 17 Tyra potenciální 1979 3916 ________________________________________________________________________ 31 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ 18 19 20 21 22a 22b 22c 23a 23b 23c 24

Karpentná Karpentná Tyra Tyra Tyra Tyra Tyra Tyra Tyra Tyra Horní Lomná

aktivní aktivní potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální aktivní aktivní aktivní potenciální

2008 2008 1979 1979 2008 2008 2008 2008 2008 2008 1997

3948 3947 3963 3962 3960 3959 3956 3858 3957 3955 6408

Mimo tyto sesuvy se během intenzivních srážek a záplav v srpnu 2010 vytvořily další sesuvy na lokalitě Dolní Líštná. První vznikl nad hospodářskými budovami u domu č.p. 349 na parcelách č. 574/1, 574/4. Jednalo se o plošný sesuv s mělkou smykovou plochou. Druhý sesuv vznikl na parcelách č. 935, 937 na břehu vodoteče Staviska jako frontální sesuv s mělkou smykovou plochou (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/zaverecna-zprava-ksesuvum.pdf).

•

Pedologická charakteristika

Pro území katastru obce Třinec je z hlediska půdních typů v horské části na jihu území charakteristická převaha typických kambizemí a to variet kyselých, v menší míře kambizem pseudoglejová. a kryptopodzolů. V jižní části území jsou zastoupeny kambizemě typické varieta silně kyselá a podzoly arenické a kambizemní. Pro severní část území jsou typické kambizemě luvické a zejména pseudogleje. Fluvizemě se vyskytují podél toků. Přehledná situace je uvedena na obrázku č.21 Obrázek č.21: Mapa půdních typů podle TKSP (www.cenia.cz) Půdní typy podle TKSP Luvizemě Antropozemě Regozemě Kambizemě Černozemě

________________________________________________________________________ 32 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Fluvizemě Gleje Organozemě Pararenziny Hnědozemě Černice Podzoly Smonice Pseudogleje Doly Vodní plochy

FLm FLr

fluvizem modální fluvizem rubenifikovaná GLf glejové půdy KAap kambiem kyselá pelická KAga kambizem oglejená arenická KAlv kambizem luvická vyluhovaná KAr kambizem arenická KAd kambizem dystrická KAg kambizem oglejená KPm kryptopodzol typický OR organozem PGm pseudoglej modální PGl pseudoglej luvický PRa pararendzina arenická

K záboru je navrženo 531,44ha ploch, z toho 472,39 ha zemědělské půdy. Kvalita zemědělské půdy navržené k záboru je na 163,89 ha ploch ve třídě ochrany II a I.

•

Radonové riziko

Z mapy radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba) vyplývá, že na správním území města Třinec se vyskytuje kategorie nízkého až přechodného radonového indexu. Nízká kategorie převládá v horské oblasti Beskyd, přechodná v severní části území v údolních náplavech a v mocnějších sedimentárních pokryvech. ________________________________________________________________________ 33 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r. 1990 M. Matolínem a M. Manovou. Přehledné informace o radioaktivitě jsou shrnuty ve společné publikaci Ministerstva životního prostředí a Českého geologického ústavu Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana (Kukal – Reichmann (2000). Podle mapy dávkového příkonu gama záření a dat uvedených v publikaci je dávkový příkon gama záření z podložních hornin je nízký až středně vysoký. V jižní části převládají hodnoty 40 – 60 nGy/h, v severní 60 – 80 nGy/h (ve výšce 1 m nad povrchem). Mapa radonového rizika je na obrázku č.22.

•

Archeologická naleziště, historické a kulturní památky

Historické osídlení Pobeskydí, včetně okolí Třince, bylo chronologicky diskontinuitní, tzn. že sídliště tam vznikala a opět zanikala podle potřeby. První osídlení je známo z pravěku (přelom neolitu a eneolitu) a následně z doby popelnicových polí, konce doby laténské a doby římské) a naopak chybí indicie pro jeho existenci v jiných obdobích (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/). Nepřetržité osídlení od 6. tisíciletí před Kr. do dnešních dnů, které známe z úrodných oblastí, zde schází. Lokalizace enkláv je do značné míry spjata s průběhem dálkové komunikace a exploatací nerostných surovin. Významným geomorfologickým a komunikačním územím byla Třinecká a Jablunkovská brázda. Existuje i vazba pravěkých sídlišť v Pobeskydí k lehčeji obdělatelným půdám (zpracováno z podkladů Muzea Nový Jičín - http://www.muzeum.novy-jicin.cz ). Rozsah výskytu enkláv je patrný z následujících obrázků č. 23 a 24. Z mapek je zřejmé, že do severní části řešeného území mohou zasahovat nálezy pravěkých sídlišť a nedají se vyloučit ani hrobové nálezy. Je patrné, že zejména v okolí Třince není vyloučen při stavebních pracích archeologický nález.

Obrázek č.22: Mapa radonového rizika (http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver)

________________________________________________________________________ 34 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č.23: Pravěká sídliště (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/)

________________________________________________________________________ 35 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Lokalizace známých osad a hrobových nálezů je na obrázku č.24. Obrázek č.24

V posuzovaném území jsou dále v systému MonumNet (Národní památkový ústav) http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php - evidovány následující nemovité kulturní památky:

Sídelní útva Část obce r 37339 / 8-721 Frýdek-Místek Třinec Staré Město Číslo rejstříku Název okresu

100524

Frýdek-Místek Třinec

100525

Frýdek-Místek Třinec

103153

Frýdek-Místek Třinec

46321 / 8-659 Frýdek-Místek Guty

čp.

Památka

kaple hřbitovní dům dělnické kolonie s dvěma Staré Město čp.116 hospodářskými staveními a zahradou dům dělnické kolonie s dvěma Staré Město čp.117 hospodářskými staveními a zahradou činžovní dům Třineckých železáren, s Staré Město čp.509 omezením: bez hospodářského objektu Guty kostel Božího těla

Ulice,nám./umístěn í na hřbitově

Na Borku

Na Borku

Frýdecká

3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Územní plán města Třinec byl zpracován na základě Návrh zadání územního plánu Třinec, schválený Zastupitelstvem města Třinec dne 27. 10. 2009. ________________________________________________________________________ 36 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Důvodem pro zpracování nového územního plánu bylo vytvoření podmínek pro rozvoj správního území zejména v oblasti obytné výstavby, občanské vybavenosti, pro rozvoj výroby a služeb, výstavbu dopravního koridoru pro přeložku komunikace I/11 a vymezením ploch pro územní systém ekologické stability. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území města, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Změny územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny: • Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu • Změnu dopravní zátěže území • Změnu emisní a hlukové zátěže území • Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod) • Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch • Změnu vegetace • Změnu vzhledu krajiny • Ovlivnění systémů ochrany přírody •

Změna zemědělského půdního fondu

Celkový předpokládaný zábor půdy činí 531,44 ha, z toho je 472,39 ha zemědělských pozemků. Trvalý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa je navržen na 13,90 ha. Největší zábor zemědělských pozemků (bez ploch přestavby) je navržen pro plochy smíšené obytné (SO) – 157,96 ha a plochy bydlení v rodinných domech (BI) – 126,43 ha. Celkem pro bydlení je předpokládán zábor 284,39 ha, což je většina (60,2 %) z celkového záboru zemědělských pozemků. Z této plochy záboru připadá na ornou půdu 228,63 ha, na louky 52,60 ha a na zahrady 3,16 ha. Plocha 94,84 ha z tohoto záboru náleží do třídy ochrany II nebo I. Dalším velkým záborem je plocha dopravního koridoru v k.ú. Nebory, Oldřichovice a Lyžbice, která zaujímá 87,95 ha z toho 64,93 ha zemědělské půdy (40,1 ha je řazeno do třídy ochrany II a I). Z dalších větších záborů jsou významné plochy výroby – lehký průmysl (24,34 ha), plochy občanského vybavení komerčního typu (20,83 ha), plochy pro nakládání s odpady (12,49 ha) a plochy pěších a vozidlových komunikací (14,49 ha). Plochy zeleně na veřejných prostranstvích se navrhují na 16,89 ha. Zábor půd třídy ochrany II a I pro tyto účely včetně dalších drobných záborů pro ostatní činnosti je 28,95 ha. ________________________________________________________________________ 37 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Celkem se navrhuje zábor zemědělské půdy vysoké kvality (třída ochrany II a I) na 163,89 ha, což představuje cca 35 % záboru zemědělské půdy. Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy z větší části v návaznosti na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Jde vesměs o plochy určené pro bydlení, občanskou vybavenost a výrobu. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor půdy na 30,79 ha zemědělských pozemků. Zábor lesních pozemků (celkem 13,90 ha) spadá zejména na vrub výstavby dopravního koridoru (11,84 ha).

Podrobný rozpis záborů na jednotlivých plochách je uveden v textové části územního plánu.

•

Změna dopravní zátěže území

Jak se uvádí v odůvodnění územního plánu nadmístní dopravní vazby Třince zajišťují především silnice I/11 a I/68. Jde o dopravní tahy, které spojují Třinec s nejvýznamnějšími krajskými sídly (Ostrava, Český Těšín, Jablunkov, Frýdek – Místek) a zároveň zajišťují přístup na nadřazenou komunikační síť (rychlostní silnice R/48 – mezinárodní tah E462). Silnice I/11 je rovněž součástí evropského tahu E 75 (spojka mezi VI.a VI.B větví multimodálního evropského koridoru). Ostatní silnice pak zajišťují především místní spojení s okolními městy a obcemi. Jde o silnice II/468 (Český Těšín – Třinec – Vendryně) a II/476 (Třinec – st. hranice s Polskem), které lze zařadit mezi doplňkové tahy krajského významu a silnice III/01141 (Oldřichovice – Guty), III/01142 (Bystřice – Karpentná – Oldřichovice), III/4681 (Oldřichovice – Tyra) a III/4682 (Vendryně – Třinec). Dopravní vazby na dráze zajišťuje celostátní železniční trať č. 320 (Bohumín – Mosty u Jablunkova – Slovensko), která je v širších vazbách České Republiky součástí III. železničního koridoru a dále i hlavní transevropské železniční magistrály E 40 Le Havre – Paris – Frankfurt – Nűrnberg – Cheb – Plzeň – Praha – Přerov – Dětmarovice – Mosty u Jablunkova – Žilina – Košice – Čop – Lvov a je rovněž zařazena i do evropské dopravní sítě, a to do tzv. IV. trans-evropského multimodálního (víceúčelového) dopravního koridoru – resp. jeho odbočky označené VI. B (Gdaňsk – Katowice – Petrovice u Karviné – Český Těšín – Žilina). Silnice I/11 je hlavní komunikační osou řešeného území a slouží především tranzitní dopravě s vysokým podílem nákladních vozidel. V současné době je vedena přes zastavěná území Nebor, Oldřichovic a Lyžbic. V ÚPN je navržena v souladu s ÚPN VÚC Beskydy (VPS č. 7) a ZÚR Moravskoslezského kraje (VPS č. D36 a D37) nová trasa silnice I/11 vedená převážně mimo zastavěná území dotčených obcí. Ostatní komunikace jsou dopravně stabilizované. Navržené úpravy se týkají převážně jen napojení na nově navrhované řešení ________________________________________________________________________ 38 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ komunikace I/11 nebo doplňují stávající síť komunikací o nové úseky, případně zahrnují úpravy na zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy na stávajících úsecích. V ÚPN je zpracována prognóza nárůstu dopravní zátěže, která vychází z celostátních profilových sčítání dopravních intenzit Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. Stav v roce 2005 je uveden na obrázku Obrázek č. 25: Dopravní intenzity v roce 2005 (počet vozidel za 24 hod) http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

Výhledové dopravní zatížení na silnicích I. a II. a III. třídy bez zohlednění rozvoje silniční sítě (navržená přeložka silnice I/11) je uvedeno v následující tabulce.

Stan. č.

Sil. č.

Úsek mezi:

7-0479

I/11

Český Těšín – Třinec, Nebory, křiž. s I/68

7-0486

I/11

Třinec, Nebory, křiž. s I/68 – Třinec,

Rok

T těžká motorová vozidla a přívěsy

O osobní vozidla a dodávky

M jednostop á mot. vozidla

1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005

640 1000 2819 3185 1496 1938 4554

2700 3857 4135 6244 7053 9187 10288

38 45 29 29 106 85 58

voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů 3378 4902 6983 9458 8655 11210 14900

rozdíl v % proti předchozímu sčítání +45 +43 +35 +30 +33

________________________________________________________________________ 39 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Stan. č.

Sil. č.

Úsek mezi:

Rok

T těžká motorová vozidla a přívěsy

Oldřichovice

2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030

5146 1132 1945 3911 4419 1257 2264 4895 5531 1285 1471 2071 2340 760 1012 1328 1501 1630 5062 5720 1603 1806 2081 2352 894 949 1325 1497 19 58 53 60 19 58 53 60

7-0480

I/11

Třinec, Oldřichovice – Třinec, Lyžbice, křiž. s II/468

7-0490

I/11

Třinec, Lyžbice, křiž. s II/468 – Vendryně

7-2630

I/68

Hnojník – Třinec, Nebory, křiž. s I/68

7-2668

II/468

Český Těšín – Třinec, MÚK (vjezd do TŽ a PZ)

7-2656

II/468

Třinec, MÚK (vjezd do TŽ a PZ) – Třinec, křiž. s II/476

7-2652

II/468

Třinec, peáž s II/476

7-2651

II/468

Třinec, křiž. s II/476 – Třinec, křiž. s I/11

7-4540

II/476

Třinec, křiž. s III/4682 – Třinec, st. hranice

7-4541

II/476

Třinec, křiž. s II/468 – Třinec, křiž. s III/4682

O osobní vozidla a dodávky

M jednostop á mot. vozidla

15535 3789 6484 7797 11773 6824 11013 15076 22765 4814 5219 7620 11506 5349 4448 5303 8008 7639 6590 9951 9077 11605 9040 13650 4152 6254 10580 15976 533 957 693 1046 533 957 693 1046

58 73 47 36 36 135 100 97 97 30 48 36 36 78 29 36 36 78 155 155 201 122 65 65 139 102 80 80 4 3 7 7 4 3 7 7

voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů 20739 4994 8476 11744 16229 8216 13377 20068 28393 6129 6738 9727 13882 6187 5489 6667 9544 9347 11807 15826 10881 13533 11186 16067 5185 7305 11985 17553 556 1018 753 1113 556 1018 753 1113

rozdíl v % proti předchozímu sčítání +40 +70 +39 +38 +63 +50 +42 +10 +44 +43 -11 +22 +43 +26 +34 +24 -17 +44 +41 +64 +47 +83 -26 +48 +83 -26 +48

________________________________________________________________________ 40 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Sil. č.

Úsek mezi:

Rok

T těžká motorová vozidla a přívěsy

II/476

Třinec, hr. zástavby – Třinec, křiž. s II/468

7-2640

II/476

Třinec, Oldřichovice, křiž. s I/11 – Třinec, hr. zástavby

7-4566

III/4682

Třinec, křiž. s II/476 – Vendryně

1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030 1995 2000 2005 2030

1797 1413 2489 2813 929 1366 1847 2087 181 130 199 225

Stan. č.

7-2641

•

O osobní vozidla a dodávky

M jednostop á mot. vozidla

5638 6599 10738 16214 4288 5045 5497 8300 1353 1247 2113 3191

91 86 30 30 105 71 21 21 26 23 31 34

voz./24 hod. součet všech mot. vozidel a přívěsů 7526 8098 13257 19057 5322 6482 7365 10409 1560 1400 2343 3447

rozdíl v % proti předchozímu sčítání +8 +64 +44 +22 +14 +41 -10 +67 +47

Zvýšení emisní, imisní a hlukové zátěže území

Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je silně antropogenně ovlivněna. Hlavními emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného zatížení jednotlivými látkami je uveden ve zprávách o životním prostředí (rok 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/zpravy-o-stavu-zivotniho-prostredi). V Moravskoslezském kraji je oblast stavebního úřadu Třinec řazena k relativně silně znečištěným. V ploše působnosti stavební úřadu Třinec překračovalo 80,3 % území cílový imisní limit LV pro prachové částice PM10 a 78,4 % území cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (data z roku 2008 –Věstník MŽP 2010/4). Současně byl překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón pro ochranu zdraví lidí (na 100% území Moravskoslezského kraje). Obdobně je překračován cílový imisní limit pro troposférický ozon (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci CHKO Beskydy (v 92,4 % plochy CHKO). Území spadá do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví.

Obrázek č.26 : ________________________________________________________________________ 41 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x57hodnLV.gif

Obrázek č. 27: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x58hodnTV.gif

Obrázek č.28 : http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x59hodnTVsO3.gif

Obrázek č.29: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x6PM10dp.gif

________________________________________________________________________ 42 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č.30: (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/situacni-zprava_2008-cast2_1.pdf)

Obrázek č.31: (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/situacni-zprava_2008-cast2_1.pdf)

Obrázek č.32: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x7PM10rp.gif

________________________________________________________________________ 43 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 33: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x17NO2rp.gif

Obrázek č. 34: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII41x26MSl.gif

Obrázek č.35: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x23BZNrp.gif

Obrázek č.36: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x40BaPrp.gif

________________________________________________________________________ 44 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č.37: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII41x27MSl.gif

Obrázek č.38: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x48SO2zp.gif

Obrázek č.39: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x47SO2rp.gif

Obrázek č.40 - http://www.chmi.cz/uoco/oco_main.html

________________________________________________________________________ 45 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 41: - http://www.chmi.cz/uoco/oco_main.html

Poznámka: TV – cílový imisní limit AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace. V souladu se směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold). Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a konvence CLRTAP"http://www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/vav00/eko98.jpg).

Kvalita ovzduší je na správním území města Třinec je výrazně odlišná v severní a jižní části území. Severní část je svými parametry velmi blízká kvalitě ovzduší v ostravsko – karvinské aglomeraci a to zejména v koncentracích benzo(a)pyrenu - B(a)P, PM10 a PM2,5. Dá se však předpokládat, že jižní část je při určitých klimatických podmínkách mimo zdrojů v Třinci touto aglomerací také výrazně ovlivněna. Z hlediska vývoje kvality ovzduší lze aplikovat závěry, které jsou uvedeny v Krajském integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje“ (NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne 4. 3. 2009). Přehledné hodnocení a závěry jsou následující : Dle hodnocení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, které je prováděno pro každoroční stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, je patrné, že od roku 2001 (tj. doby vyhodnocování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší podle příslušných předpisů Evropského společenství) do roku 2003 docházelo k postupnému nárůstu plochy oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) . Oproti tomu v roce 2004 došlo ke snížení celkové rozlohy této oblasti na území Moravskoslezského kraje. Tento vývoj byl patrně významně ovlivněn průběhem počasí, resp. počtem deštivých dnů v roce. Od roku 2005 se však plocha OZKO významně zvýšila a v roce 2006 již tvořila více než polovinu rozlohy Moravskoslezského kraje. K výraznému snížení OZKO došlo v roce 2007, především vlivem příznivých rozptylových podmínek (viz tabulka).

Překročení imisních limitů na území Moravskoslezského kraje a vymezení OZKO (podíl na celkovém území)

________________________________________________________________________ 46 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Zdroj: ČHMÚ

Kromě imisních limitů byly v letech 2001 – 2007 překračovány také cílové imisní limity pro nikl, arsen, benzo(a)pyren a ozon. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší – výpočtu oblastí s překročenými cílovými imisními limity – pro aglomeraci Moravskoslezský kraj v letech 2001 až 2007 jsou uvedeny v následující tabulce (jako podíl na celkovém území).

Podíl území Moravskoslezského kraje, na kterém byl v letech 2001 – 2007 překročen cílový imisní limit

Zdroj: ČHMÚ Poznámka: O3 (EKO) – cílový imisní limit pro ochranu vegetace

Pouze v roce 2001 došlo k překročení cílového imisního limitu pro nikl, a to na 0,2 % území. V dalších letech již k překračování nedocházelo. V roce 2007 došlo k překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyrenu na necelých 23 % území Moravskoslezského kraje, což je oproti předchozím letům výrazné zlepšení. U arsenu dochází k překračování limitu cca na 2 % území. Překračování limitu pro ozon je celorepublikovým problémem a také v tomto kraji se tento problém týká téměř 100 % plochy území. Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon bylo podle výsledků modelového hodnocení v letech 2001 až 2007 následující (% plochy chráněných území). Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v Moravskoslezském kraji (% podíl na celkovém území, na němž má být imisní limit dodržován).

________________________________________________________________________ 47 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

V letech 2001 a 2002 došlo k překročení imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku na méně než 0,5 % území Moravskoslezského kraje. K tomuto překračování již od roku 2003 nedochází, stejně tak jako nejsou překračovány limity stanovené pro oxid siřičitý. Pokud se týká koncentrací PM10, popisuje Šrám (2010) v MSK nárůst koncentrací v Ostravě i Karviné v období 1999-2008 o cca 30%. V Třinci je situace příznivější. Na lokalitě Třinec Kosmos odpovídaly průměrné roční koncentrace PM10 celostátním trendům a byly následující: (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/grafroc_CZ.html)

Obrázek č. 42: Trendy ročních charakteristik PM10 a PM2,5 Rok

Průměrná roční Trendy ročních charakteristik PM10 a PM2,5 v ČR koncentrace [µg.m3 ] Třinec Kosmos

PM10

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

48.5 44.2 43.8 42.8 33.8 32.2 36.1

PM2,5

26.4 26.7 27.3

Z pohledu změn koncentrací v čase, je pro většinu látek stanoveno docílení imisních limitů LV nebo cílových imisních limitů rok 2010 nebo 2012. Moravskoslezský kraj náleží k významným producentům emisí. Podle registru REZZO presentovaných v „Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2008“ (ČHMÚ http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/08embil/08r4.html ) Moravskoslezský kraj produkuje téměř třetinu CO celkové produkce v ČR a je na prvním místě mezi kraji. Druhé místo zaujímá v produkci TZL a SO2, druhé v produkci VOC a osmé v produkci NH3. Významný ________________________________________________________________________ 48 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ podíl na emisích má i doprava (REZZO 4), která v některých položkách (TZL) se podílí více než 22 %. Emise Moravskoslezský kraj 2008 TZL [t/rok]

SO2 %

[t/rok]

NOx %

[t/rok]

CO %

[t/rok]

VOC* %

[t/rok]

%

NH3* [t/rok % ] 3 493, 6,1 5

REZZO 12, 13, 10, 139 409 31, 17 466, 10, 8 376,7 23 101,8 28 960,1 1-4 9 0 9 ,8 3 3 6 REZZO 17 076, 45,1 8 489,7 3 932,4 198,1 1 971,6 4 2 Vysvětlivky: • REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje znečišťování REZZO 3 – malé zdroje znečišťování • REZZO 2 – střední zdroje znečišťování REZZO 4 – mobilní (liniové) zdroje znečišťování % podíl na emisích v ČR

Podíl okresu Frýdek – Místek na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres stanoveno).

Emise okres Frýdek-Místek 2008 Okres TZL SO2

NOx

CO

VOC

NH3

t/rok REZZO 1 Frýdek Místek REZZO 2 Frýdek Místek REZZO 3 Frýdek Místek REZZO Frýdek 1-3 Místek

991,7

4 012,4

90,9

44,5

93,1

569,2

426,0

127,3

1 651,8

4 482,9

2 964,3 47 851,6

340,7

165,9

74,5

89,2

88,1

1 572,0

321,1

3 184,7 49 498,1

751,0

254,0

Ovzduší oblasti Třince ovlivňují především místní zdroje ale i zdroje z okolních průmyslových center Ostravsko – Karvinské oblasti a za určitých klimatických podmínek i další vzdálené zdroje. Přehled zdrojů z ostravské oblasti je uveden na adrese http://www.chmi.cz/uoco/emise/geoprehled/plants/ostrava_mesto_CZ.html . Dominantním zdrojem znečištění v Třinci jsou Třinecké železárny a.s.. Např. v hodnocení zpracovaném Arnikou v r. 2007 jsou uvedeny v Top-ten největších znečišťovatelů v produkci skleníkových plynů – 10. místo (2661643 kg) a dioxinů – 2.místo (19,3 g v TEQ – tj. toxických ________________________________________________________________________ 49 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ ekvivalentech - množství dioxinů v celkových únicích do ovzduší, vody a půdy a přenosech v odpadech a odpadních vodách mimo provozovnu). Těžký průmysl je také zdrojem vysokých koncentrací PM2,5. Šrám (2010) popisuje specifiku ostravsko-karvinské oblasti, kde jsou ve frakci jemných prachových částic vázány vysoké koncentrace karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků (k-PAU), které jsou nejvyšší v zemích EU. Nepříznivou situaci vyvolává koncentrace těžkého průmyslu a používání zastaralých technologií. Podobné závěry lze předpokládat i v oblasti Třince. V evidenci ČHMÚ (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/emise_CZ.html ) se na území Třince nacházely v roce 2008 následující velké zdroje znečišťování:

Velké zdroje emisí

Emise (t) za rok 2008

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Koksochemická Ocelárenská Válcovna Válcovna Výroba výroba výroba drátů a předvalků surového jemných a hr. železa Slévárny Třinec a.s profilů profilů

Tuhé emise

21,114

75,252

209,315

4,548

0,584

511,82401

Oxid siřičity

3,658

63,972

64

7,031

11,057

1292,776

Oxidy dusíku

5,879

103,038

49,006

39,399

29,541

706,18799

Oxid uhelnatý org. látky(OC) vyjádřené jako celk. org. uhlík(TOC) amoniak

11,944

115,462

11217,562

26,918

2,916

35802,508

2,45439 0

89,695 0,142

________________________________________________________________________ 50 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ arsen kadmium a jeho slouč. vyjádřené jako Cd olovo a jeho slouč., vyjádřené jako Pb rtuť a její sloučeniny, vyjádřené jako Hg zinek a jeho slouč., vyjádřené jako Zn cin a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Sn

0,00058

0,00999

0,00023

0,02332

0,00544

0,93223

0,07004 0,03211 1,65035 0,09931

0,04662 4,44138 0,00336 0,07588

chrom a jeho slouč., vyjádřené jako Cr

0,18612

mangan a jeho slouč., vyjádřené jako Mn měď a její sloučeniny, vyjádřené jako Cu vanad a jeho slouč., vyjádřené jako V polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany polycyklické aromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly

0,43696 0,78603

0

0,00743 0,00002

0,05351

0,34902

0

0

0 0,05259 0,00004 0

kyanovodík sirovodík silné anorganické kyseliny

0,017 0,002 0,00382

Velké zdroje emisí (pokračování)

Emise (t) za rok 2008

obalovna živičných směsí TELTOMAT 5

ENERGETIKA TŘINEC a.s. provozy teplárny a tepelná energetika

ENVIFORM, Blažena s.r.o. Poloková prádelna čistírna

Tuhe emise

0,063

81,04611

0

Oxid siricity

1,028

1501,3295

0

Oxidy dusiku

0,099

697,28888

0

chemická čistírna oděvů,

________________________________________________________________________ 51 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Oxid uhelnatý

7,021

229,25378

oxid uhličitý

0

606,88

org. látky(OC) vyjádřené jako celkový org. uhlík(TOC) amoniak arsen kadmium a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Cd olovo a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Pb

2,45439 0 0,00058

81,276 0 0,00578

0,00023

0,0387

0,00544

0,21514

rtuť a její sloučeniny, vyjádřené jako Hg

0,548

0,81 0

0,00218

zinek a jeho sloučeniny, vyjádřené jako Zn

0,00336

polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany

0

0

polycyklické aromatické uhlovodíky

0,001

0,01406

polychlorované bifenyly

0

0

plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík

4,25338

plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík

69,57342

Mimo tyto zdroje oblast Třince mohou ovlivnit i za určitých klimatických podmínek i další vzdálené zdroje. Při severních nebo východních větrech může být území ovlivněno i z území Polska, kde je situace obdobná nebo i horší. Nejbližší stanice Cieszyn, ul. Mickiewicza 13 vykazovala pro období r. 2008 (stejné období jako u zveřejněných dat z ČHMÚ) následující hodnoty:

Cieszyn ul. Mickiewicza 13 , rok 2008 (http://stacje.katowice.pios.gov.pl/iseo) Parametr Jednotka (SO2) (NO) (NO2) (CO) (NOx)

µg/m3 µg/m3 µg/m3 mg/m3 µg/m3

Limit (Polsko) 20 40 30

Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI 19 17 13 12 10 9 5 6 9 2 4 2 2 2 2 2 1 3 3 3 17 26 16 20 17 13 15 11 17 17 17 0.39 0.36 0.39 0.45 0.46 21 31 19 23 20 16 17 12 21 22 22

Průměr XII 17 6 19 0.65 27

11 3 17 21

________________________________________________________________________ 52 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ (PM10) µg/m3 Směr větru ° (stupně) (WD)

40

31 50 27 36

28

23 20

19

27

37

30

41

197 205 223 185 104 186 213 211 159 199 193

176

31 199

Nejbližší stanice na sever od posuzované lokality je stanice Wodzisław Śląski. Kvalita ovzduší je zde výrazně horší: Wodzisław Śląski 2008 (http://stacje.katowice.pios.gov.pl/iseo) Parametr Jednotka (SO2) µg/m3 (NO) µg/m3 (NO2) µg/m3 (CO) mg/m3 Ozon (O3) µg/m3 (NOx) µg/m3 (PM10) µg/m3 Směr větru ° (stupně) (WD)

Limit (Polsko) 20 40

30 40

Měsíc I 29 8 31 0.76 21 43 94

Průměr

II III IV V VI VII VIII IX X XI 30 22 20 9 8 7 6 11 16 23 8 3 2 2 2 2 2 4 9 9 30 23 25 20 16 15 15 21 28 28 0.9 0.53 0.57 0.31 0.21 0.18 0.26 0.37 0.62 0.59 29 58 63 61 71 63 58 36 25 23 43 27 29 23 19 18 19 27 42 41 116 65 68 42 32 31 32 48 82 76

238 255 255 333

13 316 255

6 234 233

XII 36 14 33 0.79 20 55 103

18 6 24 51 44 32 66

266

260

Kvalitu ovzduší ovlivňují nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky ale i doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90 %) a oxidu dusičitého (10 %). Oxid dusnatý reaguje s ostatními chemickými látkami v ovzduší za vzniku oxidu dusičitého. Chemickou reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na vývoji nových technologií a stavu vozového parku. Z dlouhodobých pozorování je patrné, že poklesové trendy jsou jednoznačné u všech druhů silniční dopravy pouze u SO2 a Pb. Výrazné poklesy u dalších druhů emisí (CO, NOx, CH4, těkavé organické látky) jsou zřejmé pouze u individuální osobní automobilové dopravy. U CO2 a N2O je naopak patrný dlouhodobý nárůst. Vývoj produkce emisí v ČR od roku 2000 je patrný z podkladů převzatých z Ročenky dopravy 2008 (http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2008/rocenka/htm_cz/obsah8.html ). Obrázek č.43: Vývoj emisí z IAD (individuální automobilová doprava) (tis.tun) v ČR a jejích přepravních výkonů (mil. osob km) 2000-2008

________________________________________________________________________ 53 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

______ emise (tisíce tun), ◊ výkon (mil. oskm) Obrázek č.44: Vývoj emisí z veřejné autobusové dopravy (včetně MHD) v ČR a jejích přepravních výkonů

______ emise (tisíce tun), ◊ výkon (mil. oskm) Obrázek č.45: Vývoj emisí ze silniční nákladní dopravy v ČR a jejích přepravních výkonů

______ emise (tisíce tun), ◊

výkon (tisíce tkm)

Obrázek č. 46. Vývoj emisí ze železniční dopravy a jejích dopravních výkonů (hrtkm)

________________________________________________________________________ 54 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ ______ emise (tisíce tun), ◊

výkon (mil. hrkm)

Obrázek č.47: Vývoj emisí z letecké dopravy a jejích přepravních výkonů (oskm)

______ emise (tisíce tun),

◊

výkon (mil. oskm)

Trendy vyplývající ze statistických dat jsou platné pro celorepublikové úvahy a lze je v omezené míře použít i pro hodnocení lokality Třinec. Konkrétní hodnoty kvality ovzduší se v Třinci měří na automatické monitorovací stanici Třinec – Kosmos ( v centru města, na travnaté ploše za Kinem Kosmos) a Třinec – Kanada (lokalita nad Železárnami, v parčíku mezi ulicemi Lánská, Odbojářů a Na Samotách). Na lokalitě Kosmos se měří SO2, NO, NO2, NOx, PM2,5, PM10, směr a síla větru, teplota vzduchu, vlhkost vzduchu, O3, na lokalitě Kanada PM10 a směr a síla větru. Naměřené hodnoty a jejich vyhodnocení jsou aktuálně zveřejněny na adresách http://mail.envitech.sk/phptrinec/index.php?id=4 a http://mail.envitech.sk/phptrinec/index.php?id=3 . V roce 2008 byly ve stanici Třinec - Kosmos a Třinec – Kanada překračovány limitní koncentrace pro PM2,5 , PM10 a ozón: dosahovaly průměrné roční koncentrace PM2,5 hodnoty 26,7 µg.m-3

36. nejvyšší Roční Počet Max. 24h Stanovení 24h koncentrace Lokalita překročení koncentrace koncentrace [µg.m-3] LV [µg.m-3] -3 [µg.m ] TřinecPM10 32.2 39 53.8 218.0 Kosmos TřinecPM10 33.6 51 56.9 143.2 Kanada TřinecPM2,5 26.7 ________________________________________________________________________ 55 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Kosmos Imisní limity Znečišťující látka

Doba průměrování

Mez pro posuzování [µg.m-3] Horní Dolní UAT LAT

Hodnota imisního limitu [µg.m-3] LV

Mez tolerance pro 2008 [µg.m-3] MT

Termín dosažení LV

—

—

—

—

—

—

—

—

20

31.12.2009

4

31.12.2009

350 1 hodina — — max. 24x za rok 50 75 125 24 hodin max. 3x max. 3x max. 3x za za rok za rok rok 20 30 50 24 hodin max. 7x max. 7x max. 35x za za rok za rok rok kalendářní rok 10 14 40 140 200 100 max. max. 18x max. 18x za 1 hodina 18x za za rok rok rok kalendářní rok 26 32 40

SO2

PM10

NO2

Imisní limit pro PM2,5 stanovený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (zveřejněna v úředním věstníku EU 11. června 2008) je 25 µg.m-3. Koncentrace O3 Lokalita

n

ppLVn 2006-2008

Třinec-Kosmos

3

30.7

MAX8h-n 2006-2008 [µg.m-3] 176.4

MAXx-n 20062008 [µg.m-3] 123.3

x

Platné roky

76

2006-8

Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací a obcí s rozšířenou působností České republiky je na 100 % plochy územního celku Třinec. Podle dat uvedených ve Věstníku MŽP č.4/2010 spadá území stavebního úřadu z 80,3% do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska koncentrací PM10 a 78,4% BaP.

________________________________________________________________________ 56 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Hluková situace je závislá především na intenzitě dopravy. Zdrojem hluku je zejména automobilová doprava. U silniční dopravy lze předpokládat zvýšenou hlukovou zátěž podél komunikace E75 (I/11). Významný je úsek v Lyžbicích, kde se obchvat komunikace napojuje na původní komunikaci Třinec – Jablunkov a prochází obytnou zástavbou. Hluková zátěž je uvedena na obrázku č.48. Z mapek je patrné, že hluková zátěž podél komunikace přesahuje 70 dB ve dne a 60 dB v noci. Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá mimo nárůst intenzity dopravy i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu, na stavu komunikací a úpravy křižovatek, povolené rychlosti jízdy apod. Obrázek č.48: Hluková mapa (EKOLA group, spol s.r.o., MZd ČR 2006) http://hlukovemapy.mzcr.cz/image.aspx?obr=Mapy/Silnice/MS_Ldvn/MS 10.png den

noc

Druhým významným lineárním zdrojem hluku jsou železnice. Jejich negativní vliv byl zmenšen v rámci „Optimalizace traťového úseku Dětmarovice – Mosty u Jablunkova, státní hranice“. Zlepšení bylo dosaženo vyšší kvalitou železničního svršku s pružným uložením kolejnic k pražcům, zlepšením parametrů štěrkového lože a použitím jiných kolejnic se zabroušenými styky. Byla také úplně odstraněna zvýšená hlučnost stávajících mostů a mostků - nové mosty a mostky jsou důsledně řešeny s průběžným štěrkovým ložem. Jsou používány vlakové soupravy s lepšími parametry. V exponovaných úsecích byly realizovány protihlukové stěny a valy. ________________________________________________________________________ 57 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Dalším lokálním zdrojem hluku jsou nebo mohou být stávající i nové výrobní provozy. Významné jsou zejména třinecké železárny. V červnu 2009 byl zpracován „Harmonogram realizace protihlukových opatření“. Zlepšení hlukových poměrů vyžaduje i KHS v souvislostí s vydáním změny integrovaného povolení společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. pro zařízení „Koksochemická výroba“ . Obecně při projekci a schvalování a následně při provozu výrobních objektů je třeba dbát na dodržování hygienických hlukových limitů.

•

Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod

Ve správním území města Třinec lze očekávat s rozvojem území i změnu v produkci odpadů. Dosavadní řešení likvidace komunálních odpadů vycházela ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství, to je Plánu odpadového hospodářství ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POH MSK). Tento plán byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Město Třinec má zpracován Plán odpadového hospodářství. Likvidaci domovních odpadů v Třinci provádějí odborné firmy (zejména Nehlsen Třinec, s. r. o.), které zajišťují komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. Svoz odpadů se provádí podle zveřejněných harmonogramů a to jako komunální odpad, tříděný odpad v pytlích (plast, papír) a objemný a nebezpečný odpad. Pro manipulaci s odpadem (sběr, třídění) je určena plocha v Konské. Na území města se nacházejí provozované skládky odpadů a sběrná místa. Skládka Neboranka (k.ú. Konská a Ropice) je zařazena do skupiny skládek odpadů S-IO, odpadů, jejichž vodní výluhy nepřekračují limitní hodnoty třídy vyluhovatelnosti II. Je určena pro trvalé uložení odpadů kategorie O – ostatní odpady. Skládka kromě Třineckých železáren slouží i pro externí subjekty, včetně fyzických osob. V územním plánu je skládka určena k rekultivaci s možným využitím pro rekreační a sportovní aktivity bez vlivu na budoucí přírodní charakter území, stejně jako bývalá skládka popílku Třineckých železáren v Dolní Líštné a jižní část skládky v Třinci. V přehledu vedeném na Krajském úřadu MSK (http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/cz/odpady/seznam-zarizeni/default.htm) jsou uvedeny další provozovny zabývající se likvidací odpadů nebo jeho sběrem včetně sběru druhotných surovin: Provozovny Provozovatel ENERGETIKA TŘINEC, a. s.

Umístění

Zařízení

k. ú. Třinec

ČOV REA

________________________________________________________________________ 58 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Průmyslová 1024 739 65 Třinec – Staré Město

ČOV RECOL fyzikálně-chemická úprava odpadů

Nehlsen Třinec, s. r. o. Jablunkovská 392 739 61 Třinec - Staré Město TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. Průmyslová 1000 739 70 Třinec - Staré Město

k. ú. Třinec - Oldřichovice

Třídírna oddělitelných složek

k. ú. Konská

Víceúčelová ekologická plocha

Kompostárny Provozovatel Nehlsen Třinec, s. r. o. Jablunkovská 392 739 61 Třinec – Staré Město

Umístění

Zařízení

Platnost do

k. ú. Třinec, Třinec Průmyslová kompostárna v areálu – Staré Město Regionálního centra logistiky pro nakládání s odpady, materiálem a odpadními vodami v Třinci na Tyrské

30.11.2012

Skládky Provozovatel TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. Průmyslová 1000 739 70 Třinec-Staré Město

Umístění

Zařízení

k. ú. Ropice a k. ú. Konská

Platnost do

Skládka odpadů S-IO 31.12.2010

Sběrny a sklady Provozovatel AGRICOOP Třinec a.s.

Umístění

Zařízení

k.ú. Oldřichovice

Sběrna železného šrotu

Platnost do 28.2.2011

Oldřichovice 156 739 61 Třinec KOVOŠROT CHLEBEK s.r.o. Oldřichovice 51 739 61 Třinec

KOVYTRADE TŘINEC, s.r.o.

k.ú. Sběrna a výkupna železných a Oldřichovice u neželezných kovů, Pb Třince akumulátorů, KOVOŠROT CHLEBEK, s.r.o. , provozovna Třinec – Oldřichovice 51

31.1.2014

k.ú. Třinec

Sběrna kovových odpadů (sběr, výkup a shromažďování)

31.5.2015

k. ú. Třinec

Zařízení pro nakládání s odpadem a

30.6.2015

Těšínská 611 739 61 Třinec Nehlsen Třinec, s. r. o. Jablunkovská 392

________________________________________________________________________ 59 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ 739 61 Třinec - Staré Město

materiálem:překládací stanice, sběrný dvůr a třídící dvůr

SICHER-KOVY s. r. o. 735 11 Orlová - Lazy 183

k. ú. Třinec

Zařízení ke sběru, výkupu a využívání odpadů, SICHERKOVY spol. s.r.o.

30.1.2013

TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a. s. Průmyslová 1000 739 61 Třinec-Staré Město

k. ú. Konská

Sklad chemických látek a směsí-část nakládání s odpadními oleji

31.1.2015

Dále jsou na území města Třinec evidovány mobilní zařízení ke sběru nebo výkupu: Provozovatel ASSORD - EKO s. r. o., Frýdecká 72, 739 61 Třinec ASSORD - EKO, s. r. o., Oldřichovice 44, 739 61 Třinec Klusová Jana, Karpentná 48, 739 94 Třinec

Platnost do 31.12.2010 31.12.2010 31.12.2010

Mrakvia Petr Beskydská 727, 739 61 Třinec - Lyžbice

31.7.2013

Nehlsen Třinec, s. r. o., Jablunkovská 392 739 61 Třinec – Staré Město

30.9.2012

Niemec Rudolf, Oldřichovice 161, 739 61 Třinec

30.6.2011

Průmyslové odpady se likvidují separátně podle platné legislativy. Hlavním producentem průmyslových odpadů jsou Třinecké železárny a.s. Likvidace odpadů je popsána na adrese (http://www.trz.cz/vyrd/35FFB3F41B51D61EC125708B00203652 ): Výrobní hutní cyklus Třineckých železáren uzavírá zpracování velkoobjemových odpadů, které vznikají zejména při výrobě surového železa a oceli. V minulosti se vysokopecní a ocelárenské strusky jen z části využívaly a zbylá nezpracovaná část se ukládala na haldu. V současnosti jsou vysokopecní i ocelárenské strusky z veškerého výskytu zpracovávány. Dále se zpracovává i hutní suť, vysokopecní a konvertorové kaly a také i struska, která je uložena na haldě. Zařízení na zpracování velkoobjemových odpadů tvoří výlevny strusek, drticí a třídicí linky na zpracování vysokopecní strusky a hutní sutě, mlýnice strusky pro zpracování zejména ocelárenských strusek z vlastního výskytu a strusek z haldy. Zpracované hutní odpady se využívají jak ve vlastní hutní výrobě, tak i pro externí odběratele, zejména ve stavebním průmyslu. Pro manipulaci s nebezpečnými velkoobjemovými odpady slouží víceúčelová ekologická plocha. Zpracovávají se zde zejména jemné konvertorové kaly, odprašky z pánvové metalurgie, některé odprašky z aglomerace a zaolejované válcovenské okuje. Pro manipulaci s těmito materiály má plocha k dispozici čtyři biopole. ________________________________________________________________________ 60 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Hlavními výrobky jsou: •

Umělé hutné kamenivo

•

Granulovaná vysokopecní struska

•

Fe korekce

•

Kovové a kovonosné přísady

•

Směs umělých kameni

Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech.

hospodářství

Do budoucna lze očekávat změnu produkce komunálního odpadu úměrně k změně počtu obyvatel a zvyšování využitelnosti odpadů. Současně i s ohledem na platnou legislativu a Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se předpokládá zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů o 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Současně je cílem snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. S ohledem na tyto výhledy lze předpokládat, že celkové množství nevyužitelného tuhého komunálního odpadu oproti současnosti klesne. Množství a druh průmyslového odpadu budou závislé na rozvoji podnikání ve správním území města a na rozvoji nových technologií. V území náležejícímu do správního území města Třinec je vybudována kanalizační síť a centrální čistírna odpadních vod jen v některých částech. Nejkomplexněji je kanalizace řešena v městské části Třinec, kde mimo Starého Borku je celé území odkanalizováno jednotnou kanalizací na mechanicko - biologickou ČOV města Třince v Konské. Na tento systém jsou oddílnými nebo jednotnými kanalizačními soustavami napojeny další území: Dolní Líštná (část Sosna, Nová Sosna, ul.Družstevní), Konská (lokalita Kanada, Podlesí) a Lyžbice. Obec Oldřichovice má splaškovou kanalizaci oddílné soustavy svedenou na ČOV Nehlsen. V lokalitě Rovňa je kanalizace svedena na ČOV v areálu Agricoop. V severovýchodní části Dolní Líštná a v lokalitě Nový Svět je odpadní voda svedena na lokální ČOV Nový Svět. Samostatnou ČOV má nemocnice Sosna. V ostatních částech území není kanalizace vybudována a odpadní vody se likvidují v domovních ČOV nebo se využívá systému septiků a žump. Výhledově se plánuje zrušení ČOV v areálu Agricoop a napojení na ČOV Nehlsen a výstavby ČOV na lokalitě Němcův kopec. V ostatních částech se podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací MSK do roku 2015 navrhuje současný stav ponechat. Průmyslové areály (Třinecké železárny a.s , ČSAD Třinec a.s.) mají samostatný kanalizační systém.

________________________________________________________________________ 61 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Dešťová kanalizace je vybudována jen výjimečně (Třinecké železárny, nemocnice Sosna, Lyžbice), většina kanalizací je jednotných nebo je dešťová voda odváděna povrchovými příkopy do vodotečí. Pro případ havárie v Třineckých železárnách byla na řece Olše vybudována stacionární norná stěna s trvalou obsluhou. Stacionární stěna je vybudována v ř.km cca 40,5 řeky Olše, těsně za hranicí k.ú. Konská na území Českého Těšína.

•

Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch

Výstavba rodinných domů a dalších staveb navazuje na stávající zastavěná území nebo vyplňuje současné proluky. Současně se zástavbou se zmenší plochy území vhodného pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry a u větších zastavěných území se při neřešení zasakování srážkových vod (nebo jejich zdržení na jednotlivých pozemcích) může neúměrně zvýšit povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě nebo jejich zadržováním a odváděním ve smyslu § 5 zákona č. 273/2010 Sb. (úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)). Se zvýšeným povrchovým odtokem narůstá i nebezpečí záplav. Proto u běžných staveb je nezbytné zabezpečit zasakování dešťových vod a u větších zastavěných území se doporučuje zvážit i vybudování záchytných nádrží, pokud nezpevněná plocha nebude schopna pojmout dešťovou vodu z celého zastavěného území. Při zasakování je nezbytné postupovat podle Vyhlášky č.501/2006 Sb.Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území ve znění Vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. •

Změna vegetace

Většina změn využití ploch, navržených v územním plánu Třinec, je v současné době zařazena do ZPF. Celkem bude zábor 530,14 ha, z toho je 472,39 ha zemědělské půdy. Většina záboru je určena pro plochy smíšené obytné venkovské a bydlení v rodinných domech (284,39 ha), kde se dá předpokládat, že plochy nebudou úplně zastavěné a budou částečné ozeleněné (trávníky, ovocné a okrasné stromy a keře). Plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou navrhovány na 16,89 ha v lokalitách Lyžbice, Guty, Karpentná, Kojkovice, Konská, Nebory a Tyra. Významný je návrh lesoparku Sosna v Lyžbicích a návrh na rekultivaci skládek průmyslového odpadu Třineckých železáren v Dolní Líštné a v Neborech a jižní část skládky v Třinci s možným sportovním a rekreačním využitím. Do ploch zeleně lze zařadit i návrh plochy hřbitova v Karpentné ( plocha č. KA-Z9) U ostatních ploch se zeleň nevylučuje, ale bude zastoupena v podstatně menší míře.

________________________________________________________________________ 62 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Zábor pro potřeby ÚSES je navrhován na 30,79 ha zemědělských pozemků. Při udržování prvků ÚSES je nutno využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby doporučujeme respektovat místní provenienci (přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. Potenciální přirozená vegetace je na následujícím obrázku. Obrázek č.49: Potenciální přirozená vegetace http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

1 10

11

Střemchová jasenina Ostřicová dubohabřina Lipová dubohabřina Strdlivková bučina

16 19

18 24

Bučina s kyčelnicí žláznatou Bučina s kyčelnicí devítilistou Biková bučina Smrková bučina

25

26 43

Podmáčená dubová bučina Třtinová smrčina

________________________________________________________________________ 63 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

V odůvodnění územního plánu se uvádí že cílovými lesními porosty ÚSES by měly být bukové nebo dubo-bukové lesy, s příměsí dalších listnatých dřevin – hlavně klenu a dále třešní, jabloní, atd. Podél toků by nejtypičtějším společenstvem měly být jasanové olšiny, případně v úzkých pruzích podél toků s vrbou. Jde o území ovlivněná hospodařením člověka, a proto je přesnější určení klimaxových dřevin v daných podmínkách složité. K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu.

________________________________________________________________________ 64 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ •

Změna vzhledu krajiny

Správní území města Třince je z hlediska krajiny velmi různorodé. Pokud budeme uvažovat klasifikaci podle reliéfu náleží k územím vrchovin Carpatica a krajině výrazných svahů a skal horských hřebenů. Prostor města Třinec nemá vylišený reliéf. Obrázek č.50: Typy krajin http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

Typy krajin podle reliéfu Krajiny bez vylišeného reliéfu Krajiny výrazných horských hřebenů

svahů

a

skal

Krajiny vrchovin Carpatica Krajiny hornatin

________________________________________________________________________ 65 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Pokud budeme uvažovat charakter využití krajiny, severní část má charakter zemědělské oblasti s městskou zástavbou a s výrazným průmyslovým jádrem, jižní naopak venkovské zástavby rozmístěné převážně podél komunikací v údolích nebo s rozptýlenou zástavbou a s převahou zemědělského nebo rekreačního využití. Horská část Beskyd je zalesněna. Z hlediska oblastí krajinného rázu můžeme vymezit čtyři oblasti : Ropickou plošinu v severozápadní na západní části území, která má akumulační reliéf dejekčních kuželů a říčních teras, koridor řeky Olše v prostoru třinecké a jablunkovské tektonické brázdy, Slezské Beskydy na severovýchodním a východním okraji území s členitou krajinou, výraznými vrcholy a hlubokými údolími a kotlinami a Moravskoslezské Beskydy s horským charakterem s hluboce zaříznutými údolími, svahovými deformacemi, sesuvy, projevy intenzivní eroze a mrazového zvětrávání. Většina území je zalesněna. Během návrhového období se uvažuje zejména s realizací bytové výstavby, rozšíření ploch občanské vybavenosti, rozšíření plochy výroby, výstavba dopravního koridoru, rekultivace skládek a zřízením lesoparku . Zábor je v ploše správního území města Třinec nerovnoměrný, největší zábory se předpokládají v Oldřichovicích, Neborech, Konské a Lyžbici. Přehled o podílu záboru v jednotlivých katastrálních územích je v následující tabulce.

označení celková výměra plochy / funkce půdy ha Český Puncov 9,59 Dolní Líštná 51,74 Guty 18,97 Horní Líštná 9,57 Karpentná 19,26 Kojkovice u Tř. 11,19 Konská 64,55 Lyžbice 58,93 Nebory 81,35 Oldřichovice 94,46 Třinec 21,15 Tyra 2,73

z toho pozemky nezemědělské ha 0,21 12,29 0,24 0,03 0,20 0,04 2,93 4,32 1,28 5,88 6,40 0,15

lesní ha 0,08 0,02 0,09 0,41 0,01 1,45 -

zemědělské ha 9,38 39,37 18,73 9,52 18,97 11,15 61,21 54,60 80,07 87,13 14,75 2,58

________________________________________________________________________ 66 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ označení celková výměra z toho pozemky plochy / funkce půdy nezemědělské lesní zemědělské ha ha ha ha Plocha dopravního koridoru - Nebory, Oldřichovice u T., Lyžbice: DK1 Σ 87,95 11,18 11,84 64,93 Zábor celkem

531,44

45,15

13,90

472,39

Hlavní bytová zástavba je navržena při západním a jižním okraji města Třinec na k.ú Konská, Nebory, Oldřichovice a Lyžbice. Jedná se převážně o plochy bydlení v rodinných domech. Zábor je navržen v prolukách nebo v návaznosti na současné zastavěné plochy. Tato zástavba bude na jihozápadě omezena dopravním koridorem. Městská část tak bude kompaktnější a rozsáhlejší. Venkovská výstavba je navržena jako smíšená obytná venkovská a spojí roztroušenou nebo přerušovanou výstavbu podél komunikací v jednotnou linii zastavených ploch. Plochy smíšené obytné venkovní jsou navrženy v malém rozsahu i na území CHKO Beskydy. Jejich počet je však málo významný a pokud zachovají charakter staveb podle požadavků CHKO prakticky nezmění charakter krajiny. Hustota zástavby klesá od výše zmíněného koridoru směrem k jihu. Nižší hustota je i na severním a severovýchodním okraji správního území města Třinec. Dalším významným krajinotvorným prvkem bude dopravní koridor přeložky silnice I/11, který rozdělí území do dvou částí. Severní část bude zahrnovat městskou část Třinec včetně průmyslových ploch podél Olše, jižní část bude představovat venkovskou krajinu zaměřenou na zemědělství a turistiku. Stávající průmyslové plochy jsou s ohledem na jejich velikost a kompaktnost dominantním krajinotvorným prvkem. Jejich význam vzroste zejména při severozápadním okraji území (Konská), kde rozšíří stávající rozptýlené plochy o několik dalších ploch pro lehký průmysl a plochu pro skládkování. Další větší plochy jsou navrženy podél dopravního koridoru – přeložka silnice I/11 (plocha OL-Z4, OL-Z3) a nebo v jeho blízkosti (OL-Z1, NE –Z 47). Podél navržené přeložky silnice I/11 je navržena řada ploch občanského vybavení komerčního typu, které prstencově uzavřou obytnou část. Významné jsou plochy v Dolní Líštné navržené jako plochy lesoparků LP pro vybudování lesoparku Sosna. Jejich rozsah výrazně přispěje k podílu zeleně v krajině. Pozitivní je i návrh rekultivace plochy bývalých skládek průmyslového odpadu Třineckých železáren v Dolní Líštné a v Neborech a jižní část skládky v Třinci (plochy skládek TS, určené k rekultivaci s možným sportovním a rekreačním využitím).

________________________________________________________________________ 67 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Celkově lze konstatovat, že realizací územního plánu se v krajině zvýrazní městská část Třinec, která bude svou obytnou a průmyslovou částí přesahovat i do okolních katastrálních území a posílí se zástavba v okolních obcích. Výrazným krajinotvorným prvkem se stane koridor komunikace I/11, který oddělí severní převážně městskou a průmyslovou část krajiny od jižní venkovské zemědělské krajiny. Významný pro vzhled krajiny bude nejen vymezení jednotlivých ploch ale i další postup při povolování staveb tak, aby povolené stavby byly v souladu s místním charakterem staveb, nebyly příliš nahuštěné, respektovaly ekologické hodnoty i rysy území a nenarušovaly současný krajinný ráz. Při posuzování nových záměru je v celém území nutno dbát na výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Současný krajinný ráz je nezbytné zachovat zejména v CHKO Beskydy, tak aby stavby respektovaly ekologické hodnoty i rysy území a nekolidovaly se vzhledem stávajících staveb. Na stránkách CHKO (http://www.beskydy.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=132) se uvádí: Na území CHKO Beskydy se vyskytuje architektura typu karpatského, lokální forma domu valašského a těšínsko-slezského. Jedná se o přízemní roubený dům se sedlovou střechou, krytou původně šindelem. Charakteristickými prvky jsou dřevěné podsíně, dřevěné štíty s ozdobně kladenými deskami, okapové stříšky ve štítě, kabřinec. CHKO požaduje dodržování základních znaků staveb: − −

půdorys budovy obdélníkový (1:2; 1:1,5), další přípustné tvary - L, U, T střecha - symetrická, sedlová (38 stupňů ~ 45 st., od H. Bečvy směrem na Vsetínsko ~ 50 st.), hřeben střechy orientován rovnoběžně s delší stranou objektu.

−

střešní krytina - barva tmavohnědá ~ hnědočervená, není přípustná vlnitá krytina a hliníkový plech bez povrchové úpravy

−

výška domu - přízemní dům s možností obydleného podkroví

−

komín - umístění poblíž hřebene

−

prosvětlení podkroví - ze štítu nebo vikýři (sedlovými, pultovými)

− − −

štít - symetrický, okna menší, dělená a symetricky umístěná, svislý obklad dřevem okna, dveře - jednoduché, většinou obdélníkové, materiál – upřednostnit dřevo vstup do domu - uprostřed bočního průčelí (viz.obr.č.6)

________________________________________________________________________ 68 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ −

fasáda - jednoduchá, bez dílčího členění (výstupky na fasádách ve tvaru arkýře a jiné nemají co dělat na beskydském domě)

−

vnější povrchy - nejlépe hladké, bílé, pokud barevné, potom je třeba volit jemné pastelové tóny, pokud se uvažuje s imitací dřevěnky (pobití zděné stavby), potom doporučujeme použít dřevo s minimální šířkou obkladové desky cca 20 cm

−

balkóny - nepoužívat-na tradičních stavbách na Vsetínsku je možné setkat se s domy s vyvýšeným patrem , ty se stavěly většinou ve svahu, kdy podsíňka bývala vyvýšena jako pavláčka ; dalším příkladem mohou být tzv. fojtství, která se vyznačovala patrovými domy s pavlačí ve dvorní části

−

sokly, zdi, schody - kámen , v žádném případě nepoužívat plasty,keramické,glazované obklady a jiné přírodě vzdálené materiály

−

oplocení - dřevěné laťkové, bez podezdívky, doporučujeme výšku cca 1,2m a musí být dodržena mezera mezi spodní hranou plotu a terénem min.15cm, výjimečně lze použít pletivo potažené plastem, ovšem jakékoliv oplocení ve formě majetkového vymezení hranic raději nedoporučujeme; oplocení dřevinami je vítáno – nutno použít doporučené druhy (původní) dřevin k výsadbě (např. habr, buk, dub, dále viz. "Seznam doporučených druhů dřevin pro výsadbu v Beskydech"- k dispozici na Správě CHKO Beskydy v Rožnově pod Radhoštěm).

−

příjezdová cesta - přírodní materiál – kámen, štěrk, možné použití zatravňovacích tvárnic

•

ovlivnění systémů ochrany přírody

Do posuzovaného území zasahuje z hlediska zvláštní ochrany přírody chráněné území Beskydy, Natura 2000 a to EVL i Ptačí oblasti. Systém NATURA 2000

Systém Natura 2000 je ve správním území města Třinec zastoupen následujícími oblastmi: Ptačí oblast Beskydy Na řešené území částečně zasahuje Ptačí oblast Beskydy (kód lokality CZ0811022). Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace čápa černého, jeřábka lesního, tetřeva hlušce, kulíška nejmenšího, puštíka bělavého, žluny šedé, datla černého, strakapouda bělohřbetého, datlíka tříprstého, lejska malého a jejich biotopy. ________________________________________________________________________ 69 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Evropsky významná lokalita Beskydy Jižní část správního území města Třinec spadá do Evropsky významné lokality Beskydy. Předmětem ochrany jsou druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy.

Evropsky významná lokalita Olše EVL Olše (CZ0813516) zasahuje svou severní částí do katastru Lyžbice. Předmětem ochrany jsou následující typy přírodních stanovišť: (symbol * označuje prioritní typy přírodních stanovišť)

3220 3240 91E0*

- Alpínské řeky a bylinná vegetace podél jejich břehů - Alpínské řeky a jejich dřevinná vegetace s vrbou šedou (Salix elaeagnos) - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

a chráněné druhy: mihule potoční (Lampetra planeri), vydra říční (Lutra lutra). Rozsah lokalit je na obrázku č.34 Obrázek č.51: Natura 2000

Legenda

________________________________________________________________________ 70 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

•

Ostatních systémy ochrany přírody

Z pohledu ochrany přírody je velmi důležitá skutečnost, že jižní část správního území Třinec spadá do chráněné krajinné oblasti Beskydy a současně i do ptačí oblasti (CZ0811022 Beskydy) a EVL Beskydy a je chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Dle zonace odstupňované ochrany CHKO Beskydy je území CHKO rozděleno do 4 zón s rozdílnými předpoklady využití. Řešené území bylo zařazeno do druhé, třetí a čtvrté zóny (obr. č.52) – zpracováno podle http://www.beskydy.ochranaprirody.cz.: Obrázek č.52: Zóny CHKO Beskydy http://www.beskydy.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=4992

Pro jednotlivé zóny jsou stanoveny následující podmínky využití

l.zóna Praktické vymezení: Přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy s ucelenou mírou samořídících funkcí a ekologickou stabilitou, udržované v žádoucím stavu vhodným managementem nebo ponechané v přirozeném vývoji. Jedná se zejména o zvlášť chráněná území a jejich návrhy, nadregionální biocentra či jejich části a nejhodnotnější regionální biocentra. Způsoby využívání: Omezení lidských zásahů na minimum, řízený management, účelové obhospodařování, vše směřující k obnově samořídících funkcí. Vyloučení nových staveb, skládek, těžby nerostů, minimální zásahy do vodního režimu, usměrnění nejšetrnějšího rekreačního nepobytového využití.

2.zóna Praktické vymezení:

________________________________________________________________________ 71 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Zejména málo pozměněné lesní porosty, ucelené extenzivní polopřirozené louky a pastviny, regionální biocentra, vodní plochy s vysokou druhovou rozmanitostí, území svažitá, členitá, údolní uzávěry, území s výskytem zvláště chráněných druhů organismů. Rozptýlená zástavba s dochovanými prvky původní architektury a okolní krajina s malovýrobní strukturou. Způsoby využívání: V lesích uplatnění maloplošného podrostního způsobu hospodaření, maximální využití přirozené obnovy. Tradičně obhospodařované travní porosty s cílem udržení druhového bohatství, uchování vodního režimu se snahou o renaturalizaci toků, zachování vhodné struktury porostů či solitérů dřevin mimo les. Omezení intenzifikačních faktorů hospodaření. Udržet plošné zastoupení kultur a charakter vhodně začleněných staveb jako významného prvku dotvářejícího krajinný ráz, nerozvíjet další urbanizaci, umisťování nových staveb omezit pouze na nezbytné stavby vázané na zemědělské hospodaření, dbát na jejich architektonické ztvárnění.

3.zóna Praktické vymezení: Člověkem pozměněné ekosystémy běžně hospodářsky využívané, hospodářské lesní monokultury, rozčleněné zemědělské pozemky intenzivní louky a pastviny s rozptýlenou zelení a zástavbou, menší obce nebo jejich části bez rozvojových tendencí, rekreační aktivity. Spojuje území v CHKO v ucelený celek s charakteristickým rázem Způsoby využívání: Běžné obhospodařování lesů s minimalizací podílu nepůvodních dřevin, běžné obhospodařování luk a pastvin se snahou o zavádění ekologického hospodaření, dbát na zvyšování rozmanitosti ekosystémů. Údržba a obnova zástavby při vhodném objemovém a architektonickém řešení shluků staveb i jednotlivých staveb. Umisťování nových staveb sesouladit s územními plány tak, aby nedocházelo k urbanizaci krajinného prostředí, důsledně chránit a dotvářet ráz krajiny.

4.zóna Charakteristika a praktické vymezení: Člověkem silně pozměněné ekosystémy, souvisle obhospodařované velké celky zemědělských pozemků ap.

zastavěná

území,

intenzivně

Způsoby využívání: Hospodaření v lesích a na zemědělských pozemcích bez zvláštních omezení. V obcích a na pozemcích určených pro jejich rozvoj umisťovat architektonicky kvalitní stavby neohrožující prostředí. Území začlenit do programů obnovy vesnice, realizovat obnovu minimálního lokálního systému ekologické stability. ________________________________________________________________________ 72 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ CHKO Beskydy byla vyhlášena dne 5.3.1973 . Nejcennější segmenty v CHKO Beskydy jsou chráněny v maloplošných zvláště chráněných územích ( MZCHÚ ). Na správním území Třinec jsou zastoupeny lokalitou Gutské peklo a Čerňavina. Navíc mimo CHKO Beskydy je na správním území Třince další maloplošné chráněné území Velké doly. Obrázek č. 53: Maloplošná chráněná území

Legenda

Obrázek č. 54: Gutské peklo

Gutské peklo Maloplošné chráněné území

________________________________________________________________________ 73 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Žlutě ochranné pásmo

Přírodní rezervace Gutské peklo představuje přírodě blízké karpatské smíšené lesy na strmých severních svazích Javorového (1031 m n. m.) v pramenné oblasti Oldřichovického potoka. Nachází se v nadmořské výšce 655 až 1012 m, v severní části Lysohorské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech. Vyhlášeno Nařízením Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy č. 2/2008 ze dne 20. 10. 2008. Evidenční kód ÚSOP: 5312. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková rozloha 37,46 ha, rozloha vyhlášeného ochranného pásma 14,79 ha. Obrázek č. 55: Čerňavina

Čerňavina Maloplošné chráněné území

Přírodní rezervaci Čerňavina tvoří přirozené lesní porosty vrcholu a svahů kóty Ostrý (1044 m) na podloží mocného souvrství godulskýh vrstev. Nachází se v severovýchodní části Lysohorské hornatiny v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 780 - 1044 m. Katastrální území Tyra a Košařiska, okres Frýdek-Místek, CHKO Beskydy. Vyhlášeno 17.09. 1999. Evidenční kód ÚSOP: 2063. Kategorie IUCN: řízená rezervace. Celková rozloha 61,32 ha, k zabezpečení rezervace bylo vyhlášeno ochranné pásmo o rozloze 32,54 ha. Velké Doly ________________________________________________________________________ 74 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Mimo CHKO Beskydy se na správním území Třinec vyskytuje další malopošné chráněné území Velké Doly Obrázek č. 56: Velké Doly

Velké Doly Maloplošné chráněné území

:

Předmětem ochrany jsou zbytky přirozených porostů, hlavně dubohabřin významných pro drobné živočišstvo. Datum vyhlášení : Okresní národní výbor Karviná 04.09.1990, Ministerstvo životního prostředí ČR 11.06.1992, Okresní národní výbor Frýdek-Místek 27.02.1990.

Chráněné jsou i územní systémy ekologické stability (ÚSES) a významné krajinné prvky (VKP). Hospodaření je zde regulováno, ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Rozsah nadregionálních a regionálních prvků USES ve správním území Třinec a v širším okolí podle ZÚR MSK je uveden na obr.57, rozsah upravený v ÚP Třinec, včetně lokálních prvků je vyznačen v ÚP - Hlavní výkres nebo Koordinační výkres. Územní systém ekologické stability krajiny Hospodaření v ÚSES je regulováno. Ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. V Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Moravskoslezského kraje byl zpracován návrh regionálních prvků ÚSES. Je uveden na obr. č.57, (Krajíček a kol. 2008). Obrázek č.57: Regionální územní systémy ekologické stability dle ZÚR Moravskoslezského kraje (fáze projednávání). ________________________________________________________________________ 75 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ (http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/upl_0150.html - ZÚR MSK)

Územní systém ekologické stability

Nadregionální úroveň není ve správním území Třinec zastoupena. Regionální úroveň je zastoupena regionálním biokoridory 565 (označení VPO) Č.Těšín –Třinec (označení ÚTP ÚSES – RK 963 – nivní, vodní) a 566 (označení VPO) Třinec –Jablůnkov (označení ÚTP ÚSES – RK1562 – nivní, vodní) a regionálním biocentrem 233 Třinecká Olše (označení ÚTP ÚSES –1939 - nivní, vodní, hygrofilní) a regionálním biocentrem 227 Těšínská niva (označení ÚTP ÚSES –315 – nivní, vodní). Lokální úroveň ÚSES je v ÚP vymezena v SV části řešeného území mezi Českým Puncovem a Horní Líštnou systémem biokoridorů a biocenter označených L1 – L10, systémem biokoridorů a biocenter na okraji nivy Olše nebo svazích nad nivou – pravý břeh označených L2-L11 až L 15, systémem biokoridorů a biocenter na svazích nad nivou Olše – levý břeh označených L16 – L18, biokoridory a biocentry od regionálního biokoridoru proti toku Gutského potoka mezi Konskou a Nebory (L20-L41), biokoridory a biocentry pod svahy Beskyd (L42-L53) mezi Nebory a Karpentnou a biokoridorem propojujícím potoky Gutský a Tyru nad kompaktní zástavbou Třince (L54-L58) mezi Konskou, Nebory a Třincem. Jedná se převážně o lesy, louky a vodní toky. Situace je zobrazena v Hlavním výkresu ÚP Třinec. Významné krajinné prvky Do obecné ochrany přírody spadají také významné krajinné prvky (VKP). Významný krajinný prvek - VKP - je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění – dále pouze zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. ________________________________________________________________________ 76 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ •

za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy.

•

registrovaným VKP se může stát část krajiny. VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, nemůže podle zákona být registrována jako VKP).

Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Na správním území města Třinec jsou mimo VKP ze zákona evidovány následující významné krajinné prvky: č. 48-02/Rs - Dub letní v Neborech č. 48-10/b/Rs - Porost u cesty č. 48-25/Rr - Skupina listnáčů v Neborech č. 48-22/Rs - Skupina lip, dubu a javoru č. 48-34/Rs - Dub letní č. 53-28/Rd - Potůček č. 53-23/Rr - Listnatý remíz č. 53-29/Rs - Lípa malolistá č. 53-04/Rs - Dub letní č. 53-14/Rr - Listnatý remíz č. 53-35/Rs - Lípa malolistá č. 53-27/Rv - Listnatý remíz č. 53-05/Rs - Soliterní lípa malolistá č. 824-13/RrGl - Lůmek č. 824-07/Rs - Lípa malolistá č. 824-12/Ra - Alej podél cesty č. 821-15/Rs - Dub letní v Českém Puncově č. 822-09/Rr - Remíz č. 29-19/Rs - Dub zimní č. 29-16/T - Louka č. 29-18/Rr - Remíz č. 29-17/Rs - Lípa velkolistá č. 827-19/L - Městský les č. 826-03/L - Městský les č. 826-19/Rs - Dub zimní č. 826-05/Rs - Skupina lip č. 826-09/Rr - Remíz ________________________________________________________________________ 77 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ č. 826-10/Rs - Soliterní jírovec maďal č. 827-18/a/LVRd - Břehový porost při potůčku Křivec č. 827-15/P - Park u evangelického kostela a hvězdárny M. Koperníka č. 827-16/P, 826-02/P - Promenádní chodník č. 827-20/Rs - Jilm horský č. 827-17/Rs - Dub zimní č. 16-15/Rs - Dvě lípy malolisté č. 16-08/Rs - Dvojice lip malolistých č. 16-09/Rr - Listnatý remíz

Z dalších chráněných prvků jsou ve studovaném území evidovány v ústředním seznamu AOPK následující památné stromy: Kód Název 100407 Buky v Karpentné 100474 Dub letní v Neborech 100424 Dub v Oldřichovicích Hrušeň obecná v 104707 Českém Puncově Jasan ztepilý v 100406 Oldřichovicích 104706 Jilm horský u Olše 100458 Jilm v Konské 100422 Klen pod Horkou 100409 Lípa v Tyře 100404 Neborovský dub 100403 Neborovský jírovec 100402 Oldřichovický jírovec

Kategorie Památné stromy Památné stromy Památné stromy

Lokalita (k.ú) Karpenrná Nebory Oldřichovice

Památné stromy

Český Puncov

Památné stromy

Oldřichovice

Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy

Lyžbice zrušen Kojkovice Tyra Nebory Nebory Oldřichovice

4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. •

Kvalita ovzduší, hluková zátěž

Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší (viz kapitolu 3). Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č. 8 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008 – Věstník MŽP 2010/4) – území „Městský úřad Třinec“ překračovalo 80,3% území cílový imisní limit LV pro prachové částice PM10 a 78,4 % území cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Časté jsou zhoršené rozptylové podmínky. ________________________________________________________________________ 78 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Obecně lze však očekávat, že zpřísňováním emisních limitů, uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK (Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje, Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje) a zejména opatřeních v Třineckých železárnách a.s. a dalších velkých zdrojích znečišťování v ostravsko - karvinské oblasti, se situace v kvalitě ovzduší bude na správním území Třince zlepšovat. Ke zlepšení v městské části přispěje i přeložka komunikace I/11. Do budoucna lze očekávat zlepšování kvality ovzduší v řešeném území i vlivem zavádění nových technologií. Podmínkou je ovšem, že na správním území nebo v jeho blízkém okolí nevznikne nový významný zdroj emisí a stávající emisní zdroje budou produkci emisí snižovat. Obdobné závěry lze učinit i o hlukové zátěži. Hluk z dopravy v obci bude záviset pouze na intenzitě místní dopravy, stavu vozovky a u železnice stavu trati a funkčnosti hlukových barier. U Třineckých železáren bude hlučnost provozu záviset na plnění harmonogramu realizace protihlukových opatření (6.2009). Ke zhoršení situace může dojít v blízkosti nových hlučných výrobních provozů. Významnou preventivní úlohu u těchto nových potenciálních provozů mohou hrát protihluková opatření řešená již ve fázi přípravy a schvalování záměru. •

Staré ekologické zátěže

V evidenci Portálu veřejné správy (http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs, jsou na správním území Třince uvedeny staré zátěže především v souvislosti s činností Třineckých železáren a přidružených provozů. Přehledná situace je v následujícím obrázku

Obrázek č. 58: Staré ekologické zátěže (http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs)

________________________________________________________________________ 79 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Staré ekologické zátěže

Největší plocha je v centrální části města Třinec. Zahrnuje stovky objektů souvisejících s následujícími stavbami a jejich provozem: ID 17089001013 17089001012 17089001011 17089001001 17089001005 17089001008 17089001006 17089001003 17089001009 17089001002 17089001010 17089001007 17089001004

Typ stavby Elektrárna Aglomerace Mech. dílny Nová koksovna Areál Baliny Perex drobné kolejivo ÚSTO Válcovny A,B Bývalá koksovna Kyslíkárna Válcovny C,D Areál dopravy

V jižní části této plochy jsou lokalizovány haldy. Východní plocha představuje objekty úložiště. Název ID LH1_úložiště 17089001096 LH2_úložiště 17089001097

V odůvodnění územního plánu se uvádí, že plochy bývalých skládek průmyslového odpadu Třineckých železáren v Dolní Líštné a v Neborech a jižní část skládky v Třinci jsou vymezeny jako plochy skládek TS, určené k rekultivaci s možným sportovním a rekreačním využitím.

•

Nárůst plochy umělých povrchů

________________________________________________________________________ 80 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Dosavadní využití území bylo příčinou vzniku umělých povrchů. Jejich rozsah je uveden na následujícím obrázku. V krajině doposud převažují v severní a střední části území zemědělské oblasti, v jižní části lesní oblasti. Umělé povrchy jsou prakticky totožné se stávající zástavbou a jsou soustředěny do prostoru města Třince a okolních obcí. Vznikají zejména podél komunikací. Obrázek č.59: Umělé povrchy – (http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=atmdep&)

Užívání území uměle přetvořené povrchy orná půda

trvalé plodiny travní porosty smíšené zemědělské oblasti les a polopřírodní vegetace mokřady vody

Realizací územního plánu se rozsah těchto ploch zvětší zejména na jz. a sv. okraji městské části a v částech Oldřichovice, Nebory a Konská. Celkový zábor půdy se předpokládá 531,44 ha. •

Důlní činnost

Podle registru poddolovaných území (MŽP ČR – Geofond Praha) jsou na správním území Třince evidována stará důlní díla – těžba železné rudy. Těžba byla soustředěna zejména do okolí Lištiny.

Obrázek č. 60: Poddolovaná území ________________________________________________________________________ 81 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

Legenda

x

poddolovaná území bod hlavní důlní díla

Těžba Fe rud: 1 – Kojkovice u Třince 2, šachta, poddolováno 2 – Kojkovice u Třince 1, šachta, poddolováno 3 – Konská, podolováno 4 - Horní Líštná , štola, poddolováno 5 - Dolní Líštná, štola , poddolováno 6 - Guty, poddolováno 7 - Oldřichovice u Třince, poddolováno 8 - Dolní Líštná, poddolováno

Těžba uhlí do prostoru Třince zatím nezasahuje. V lokalitě Osůvky a Grodisko se dříve těžil vápenec. •

Sesuvná území

V posuzovaném území je registrováno velké množství aktivních ani potenciálních sesuvných území. S možností sesuvu lze počítat zejména ve svažitých terénech, kde při úpravách terénu a stavební činnosti nelze možnost vzniku sesuvu vyloučit. V územích náchylných k sesuvům nedoporučujeme zasakovat dešťovou vodu. Vznik nového sesuvu mohou zapříčinit i extrémní srážkové úhrny, tak jak se stalo např. v srpnu 2010 v Dolní Lištné na parcelách č.574/1, 574/4 a 935 a 937 (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/zaverecna-zprava-k-sesuvum.pdf).

________________________________________________________________________ 82 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ •

Eroze půdy

Horninové prostředí a morfologické podmínky na většině území jsou náchylné k vzniku eroze. Pro území, zejména svažitých ploch, je doporučeno trvalé zatravnění. Při porušení trvalého travního porostu nebo odlesnění území hrozí vznik rýhové eroze. Nebezpečné jsou zejména náhlé prudké deště a bouřky. Ohrožení vodní erozí v posuzovaném území je uvedeno na následujícím obrázku. Obrázek č. 61 Eroze půdy - erozní ohrožení (http://geoportal.bnhelp.cz/map/?SID=&lang=eng )

Průměrný smyv na pozemcích (ztráta půdy) na pozemcích je uveden na obrázku č.62.

________________________________________________________________________ 83 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č.62: Ztráta půdy (http://geoportal.bnhelp.cz/map/?SID=&lang=eng )

Mapa vyjadřuje současný stav a dokladuje vhodnost, respektive nevhodnost využití území. Pro zachování nebo snížení negativních vlivů vodní eroze je třeba věnovat pozornost především dodržováním protierozních osevních postupů a využitím dostupných organizačních agrotechnických a vegetačních opatření. Na nejohroženějších plochách je vhodné preferovat trvalé zatravnění. Jako podklad určující vhodný rámcový způsob hospodaření na půdních blocích nebo jejich částech mohou sloužit mapy „Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (CP) – nástroj ochrany zemědělské půdy proti vodní erozi“ zpracované ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (http://ms.sowacgis.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze&). Limity přípustné ztráty půdy jsou nastaveny s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hodnoty CP jsou rozděleny do několika kategorií, pro které jsou definována rámcová vhodná organizační nebo agrotechnická opatření. Rozložení hodnot CP a doporučených opatření je patrný z následujícího obrázku.

________________________________________________________________________ 84 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č.63: Maximální přípustné hodnoty faktoru Cp (http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze&)

Maximální přípustné hodnoty faktoru Cp (vhodná opatření)

do 0,005 (TTP)

do 0,02 (jetel, vojtěška)

do 0,05 (bez širokořádkových kultur)

do 0,15 (bez širokořádkových kultur)

do 0,20 (bez širokořádkových kultur)

________________________________________________________________________ 85 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

do 0,30 (s půdoochrannými technologiemi)

do 0,40 (s půdoochrannými technologiemi)

do 0,60 (s půdoochrannými technologiemi)

do 1,00 (bez omezení) TTP - trvalý travní porost Limity přípustné ztráty půdy jsou nastaveny s ohledem na zachování funkcí půdy a její úrodnosti. Hodnoty CP jsou rozděleny do několika kategorií, pro které jsou definována rámcová vhodná organizační nebo agrotechnická opatření. Zvýšenou erozi lze očekávat na plochách určených k výstavbě a to v období realizace zemních prací. Nejvyšší hodnoty eroze jsou zpravidla v odlesněných územích.

•

Ložiska nerostných surovin

Dalšími významnými prvky pro koncepci jsou ochranná pásma ložisek nerostných surovin. V správní území města Třinec jsou evidovány chráněné ložiskové území uhlí a zemního plynu. Prakticky celé území spadá do chráněného ložiskového území Čs.část Hornoslezské pánve.

________________________________________________________________________ 86 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ V současné době se z vymezených ložisek těží pouze zemní plyn. Těžba černého uhlí v dohledné době není pravděpodobná. Pro rozhodování o činnosti v chráněném ložiskovém území Čs.část Hornoslezské pánve lze postupovat podle následujících rozhodnutí: Chráněné území bylo stanoveno rozhodnutím MŽP ČR č.j. 880/667/22/A-10/97/98 ze dne 27. 3. 1998 a v tom případě nebylo nutné postupovat dle ustanovení § 19 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Ze změny dané zákonem č.186/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.1.2007, podle ustanovení §18 odst. 1a §19 nového znění horního zákona vyplývá, že lze zřizovat stavby, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen na základně závazného stanoviska dotčeného orgánu a rozhodnutí o umístění stavby a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním může vydat jen příslušný orgán na základě závazného stanoviska orgánu kraje po projednání s obvodním báňským úřadem.(viz Stanovisko k aplikaci horního zákona v řízeních a postupech dle stavebního zákona – Krajský úřad Moravskoslezského kraje 4.4.2007, č.j. ÚPS/4266/2007/Sni). Dne 17.9.2007 vydal staveb Krajský úřad Moravskoslezského kraje Závazné stanovisko k umísťování v chráněném ložiskovém území (č.j. MSK 127566/2007, sp.zn. ŽPZ/16077/2007/Svo) ve znění : Krajský úřad souhlasí s umísťováním staveb v území ploch C2, bez stanovení podmínek pro jejich provedení.

•

Chráněná území (podzemní vody)

Do správního území města Třinec zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod Beskydy (viz obrázek č. 12). V chráněných oblastech přirozené akumulace vod (zákon č.273/2010 Sb., § 28) se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje: a) zmenšovat rozsah lesních pozemků, b) odvodňovat lesní pozemky, c) odvodňovat zemědělské pozemky, d) těžit rašelinu, e) těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, f) těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, g) ukládat radioaktivní odpady. Mimo tato omezení ze zákona je v prostoru několik ochranných pásem zdrojů vod (I. II a III.stupeň) vedených v databázi VÚV TGM Praha (HEIS) pod názvy Čenčalka a TyraOldřichovice. Přehledná situace ochranných pásem II.stupně je na následujícím obrázku. Všechna ochranná pásma a povolené odběry uvedené v databázi HEIS byly stanoveny rozhodnutím č. VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 ze dne 24.7.1990. ________________________________________________________________________ 87 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č. 64: Ochranná pásma zdrojů vody - http://heis.vuv.cz/

Ochranná pásma zdrojů vody 1 – Čenčalka (Ciencielka) 2 - Tyra – Oldřichovice (mimo provoz) 3 -Tyra – Oldřichovice (těšínské zdroje)

4 - Tyra – Oldřichovice (mimo provoz) 5 - Tyra – Oldřichovice (mimo provoz) Mimo tyto zdroje existuje návrh nového prameniště Zaguří na Javorovém potoce, s vymezeným ochranným pásmem I,II. a III. stupně – (Vodovod Zaguří, Ing. Drozd, květen 1995). Situace je zobrazena v koordinačním výkresu ÚP. Na pravém břehu Tyry je v lokalitě Pod Ostrým vodní zdroj Luksa, který se v současné době nevyužívá (viz koordinační výkres ÚP). Rozhodnutím Okresního úřadu Frýdek – Místek, referátu životního prostředí, č.j. RŽ/voda/127/02/KL/231 ze dne 10.4.2002 bylo zrušeno povolení k nakládání s vodami a ________________________________________________________________________ 88 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ s tím související ochranná pásma kolem vodního zdroje Tyra II horní jímání – povrchový. V současné době se využívají pouze Těšínské zdroje. •

Chráněná území (ochrana přírody)

Územní plán Třinec předpokládá rozvoj obytných ploch v návaznosti na městskou část (město Třinec) a venkovské osídlení především podél komunikací. S návrhem obytných ploch souvisí i návrh ploch pro služby a další infrastrukturu a dopravu. Významná je zejména přeložka komunikace I/11. Nové průmyslové plochy jsou vymezeny pro lehký průmysl a jejich vymezení je limitováno potřebami zachování obytného a rekreačního potenciálu a zájmy ochrany přírody. Dále se uvažuje s dobudováním systému ÚSES. Nová rekreační zařízení se nenavrhují. Stávající objekty rodinné rekreace a rozsáhlejší rekreační zařízení jsou koncentrovány do jižní části údolí Tyry a na úbočí Javorového a Gutského vršku a v údolí podél potoka Bystrý. Většina změn na území obce je navržena mimo území ptačí oblasti Beskydy, EVL Beskydy i CHKO a CHOPAV Beskydy. Územní plán prosazuje požadavek na respektování území CHKO Beskydy a na formování zástavby jen v omezené míře a to rozptýleného typu zástavby obytné případně rekreační. Nové stavby se zde připouštějí pouze na pozemcích nevyžadujících nové investice do veřejné dopravní a technické infrastruktury. U sporných staveb se musí počítat s projednáním podle zákona č. 100/2001 Sb., (EIA) a s posouzením podle zákona č, 114/1992 (Natura 2000) v platných zněních. U všech staveb je nezbytné zachovávat další postup při povolování staveb tak, aby povolené stavby byly v souladu s místním charakterem staveb a nenarušovaly současný krajinný ráz, respektovaly ekologické hodnoty i rysy území a nekolidovaly se vzhledem stávajících staveb. Pokud se týká systému ekologické stability území nejsou ve správním území Třinec závažné střety a bariéry prvků ÚSES s jiným využitím území vyjma vodního regionálního biokoridoru Olše v úseku průmyslové a městské zástavby v Třinci, kde nelze vyloučit kontaminaci toku v důsledku průmyslového využití okolních ploch. Křížení s komunikacemi nejsou až na některé dílčí úseky v městě Třinec závažná a to ani případě nového mostu přes Olši. Minimalizace vlivu křížení s venkovními vedeními elektřiny je řešitelné navýšením výšky stožárů v místech, kde nedojde ke snížení kvality krajinného rázu nebo udržování limitní výšky porostů. U nově navrhovaných biokoridorů a biocenter lze při jejich realizaci volit takové způsoby jejich budování včetně jejich průběhu, které budou výrazně minimalizovat střety a současně budou respektovat místní biotopy. U chráněných území ze zákona (VKP) bude velkým zásahem do lesních pozemků přeložka silnice I/11.

________________________________________________________________________ 89 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením (§ 4, odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění). Při využívání VKP nesmí být narušena jeho obnova a nesmí dojít k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. K zásahům, které mohou vést k poškození či zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, je nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy se počítá zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Dalšími střety jsou kolize vymezených ploch s ochrannými pásmy lesů. Využití těchto částí ploch musí být v souladu s platnou legislativou. Ochranné pásmo lesa je určeno vzdáleností 50 m od jeho okraje dle zákona č. 289/95 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost 50 m od okraje lesa – dle ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují plochy : Český Puncov - CP-Z1 - SO, CP-Z3 - SO, CP-Z6 - SO, CP-Z7 - SO, CP-Z8 - SO, CP-Z9 SO, CP-Z10 - SO, CP-Z11 – SO, CP-Z12 – SO, CP-Z13 – SO, CP-Z14 – SO, CP-PV1. Dolní Líštná – DL-Z3 – SO, DL-Z6 – SO, DL-Z7 – SO, DL-Z8 – SO, DLZ10 – SO, DLZ11 – SO, DL-Z12 – SO, DL-Z113 – SO, DL-Z19 – BI, DL-Z20 – BI, DL-Z24 – BI, DL-Z31 – SO, DL-Z33 – SO, DL-Z37 – VL. Guty – GU-Z5 – SO, GU-Z12 – SO, GU-Z13 – SO. Horní Líštná – HL-Z4 – SO, HL-Z6 – SO, HL-Z10 – SO, HL-Z11 – SO, HL-Z12 – SO, JLZ15 – TI. Karpentná – KA-Z3 – SO, KA-Z4 – SO, KA-Z8 – SO, KA-Z9 – OH, KA-Z10 – TI, KA-Z11 – SO, KA-Z17 – SO, KA-Z18 – SO, KA-Z19 – SO, KA-Z20 – SO. Kojkovice – KJ-Z3 – SO, KJ-Z13 – SO. Konská – KO-Z1 – SO, KO-Z3 – SO, KO-Z5 – VL, KO-Z6 – SO, KO-Z7 – SO, KO-Z8 – SO, KO-Z9 – SO, KO-Z10 – SO, KO – Z11 – SO, KO-Z12 – SO, KO-Z13 – SO, KO-Z17 – SO, KO-Z28 – TO, KO-Z32 – BI, KO-Z33 – BI, KO-Z34 – BI, KO-Z36 – VL, KO-Z37 – VL, KO-Z41 – BI, KO-Z42 – BI, KO-Z47 – BI, KO-Z48 – BI, KO-Z49 – BI, KO-Z50 – BI, KO-Z51 – BI, KO-Z52 – BI, KO-Z53 – BI, KO-Z54 – BI. Lyžbice – LY-Z1 – BI, LY-Z18 – BI, LY-Z22 – BI, LY-Z25 – BI, LY-Z26 – BI, LY-Z27 – BI, LY-Z28 - BI, LY-Z32 – BI, LY-Z33 – BI, LY-Z34 – BI, LY-Z35 – BI, LY-Z37 – BI, LY-Z39 – SO, LY-PV4. Nebory – NE-Z1 – SO, NE-Z6 – SO, NE-Z18 –BI, NE-Z19 – BI, NE-Z34 – BI, NE-Z45 – VD, NE-Z46 – SO, NE-Z47 – VL, NE-Z57 – SO, NE-Z61 – SO, NE-Z63 – SO, NE-Z68 – SO, NE-Z70 – SO, NE-Z73 – SO, NE-Z74 – SO, NE-Z75 – SO, NE-Z76 – SO, NE-Z84 – SO.

________________________________________________________________________ 90 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Oldřichovice – OL-Z1 – VL, OL-Z4 – VL, OL-Z17 – BI, OL-Z18 – BI, OL-Z19 – BI, OLZ20 – OK, OL-Z22 – BI, OL-Z23 – BI, OL-Z25 – BI, OL-Z33 – BI, OL-Z35 – SO, OL-Z38 – SO, OL-Z40 – VL, OL-Z41 – VD, OL-Z53 – SO, OL-Z54 – SO, OL-Z58 – SO, OL-Z60 – SO, OL-Z61 – SO, OL-Z63 – BI, OL-Z64 – BI, OL-Z65 – BI, OL – Z72 – SO, OL-Z73 – SO, OL-PV3, OL-PV5. Třinec – TR-Z3 – VL, TR-P1. Tyra – TY-Z3 – SO.

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. Územní plán Třinec byl řešen bez variant. V následujícím textu budeme posuzovat vliv nadřazených prvků politiky územního rozvoje a jejich zapracování do územního plánu popisované lokality. Moravskoslezský kraj je z hlediska kvality životního prostředí jeden z nejzatíženějších v České republice. Nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou, kontaminace půd a podzemní vody v důsledku průmyslové činnosti, znečištění povrchových vod a znečištění ovzduší z dopravy a stacionárních zdrojů. Nárůst dopravy zvyšuje i hlukovou zátěž v okolí silně zatížených komunikací a ve velkých městech. V Moravskoslezském kraji vzniká velké množství průmyslového odpadu, zejména z energetiky, hutnictví a těžby uhlí. Ekologická problematika vyvolala potřebu tyto problémy řešit, a to i s ohledem na novou legislativu České republiky a legislativu Evropské unie. Z tohoto důvodu Moravskoslezský kraj zadal v roce 2002 zpracování následujících koncepčních materiálů v oblasti životního prostředí (http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zp_00.html): 1. Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010

vod

na

území

2. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 3. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje 4. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 5. Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Moravskoslezského kraje 6. Koncepce Environmentálního Moravskoslezského kraje 7.

vzdělávání,

výchovy

a osvěty

(EVVO)

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje

________________________________________________________________________ 91 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ 8. Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje 9. Územní plán velkého územního celku Opava Ad 1) Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod Plánováním v oblasti podzemních a povrchových vod se zabývá Plán povodí Odry (http://www.pod.cz/plan-oblasti-povodi-Odry/0-uvod/0-1.html), který byl schválen v roce 2009. Cílem dokumentu je zhodnocení současného stavu povrchových a podzemních vod v kraji se zaměřením na jejich množství a kvalitu, včetně předpokládaného vývoje do budoucna a návrh způsobu protipovodňové ochrany i odstranění negativních vlivů znečišťování vod. Vymezil útvary povrchových a podzemních vod. Do území Třince zasahuje záplavové území Olše. Bylo stanovené v ř.km 48,00-72,840, stanovené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje č.j. ŽPZ/10966/03 ze dne 10. 3. 2004 včetně vymezení aktivní zóny, a v ř.km 40,435-47,992, stanovené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje č.j. ŽPZ/53272/2008/Mič ze dne 4. 2. 2009 dle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V roce 1999 zpracovala firma Aquatis „Studii odtokových poměrů řeky Olše v úseku Ropice – Třinec, ř. km 40,435 – 47,992“. Na základě doporučení této studie byly na toku provedeny ochranné hráze Olše na pravém břehu v úseku ř. km 45,063 – 45,206, vybudování ochranné zídky na levém břehu v úseku ř. km 46,263 - 46,728, zřízení ochranné zdi v ř. km 46,768 – 47,353 včetně levostranného přítoku, toku Tyra v délce 200 m. Všechny stavby jsou provedeny na průtok stoleté vody řeky Olše. Pro případ havárie v Třineckých železárnách byla na řece Olše vybudována stacionární norná stěna s trvalou obsluhou. Stacionární stěna je vybudována v ř.km cca 40,5 řeky Olše, těsně za hranicí k.ú. Konská na území Českého Těšína. Ad 2) Program snižování emisí a imisí Cílem programu je zajištění kvality ovzduší a ochrany klimatu v souladu s rámcovou směrnicí Evropské unie o ovzduší. Program bude obsahovat akční plán ochrany ŽP v oblasti ochrany ovzduší a klimatu a bude mj. zahrnovat také problematiku úspor energie, včetně možností využití obnovitelných zdrojů energie, problematiku restrukturalizace průmyslu a vlivu dopravy. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů (zejména v souvislosti s platností emisních limitů pro zdroje znečišťování ovzduší podle vyhlášky MŽP č. 117/1997 Sb. a 356/2002 Sb.) a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých ukazatelů došlo i ke zhoršení situace. ________________________________________________________________________ 92 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje byl aktualizován v roce 2008, krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3), stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. V rámci integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje byl sestaven časový plán implementací opatření. Zásadním opatřením (mimo průběžná technologická a kontrolní opatření, podporu ekologicky šetrných výrobků apod.) je k 30.10.2007 vyjednat rozsah snížení emisí velkých zdrojů znečišťování. Za splnění odpovídá Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Obdobná opatření pro střední a malé zdroje k datu 1.1.2010 měly vyjednat obce. Program předpokládá, že k roku 2010 opatření povedou k určitému postupnému snížení výměry území, na kterém dochází k překračování imisních limitů nebo u některých parametrů lze očekávat, že limity budou nad územím kraje plošně dodržovány. V březnu 2009 byl vydán Nařízením Moravskoslezského kraje ze dne 4.3.2009 nový Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který vyhodnotil účinnost dřívějších opatření a definoval nová opatření. Prioritami jsou • snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 • snížení emisí oxidů dusíku • snížení emisí těkavých organických látek (VOC) • snížení emisí oxidu siřičitého. Pro obce je doporučeno (není povinností obce) zpracování programu ke zlepšení kvality ovzduší a v rámci aktualizace krajských programů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území. Dále je nutno přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v území dotčených územních celků. Tento postup je v souladu s Programem Moravskoslezského kraje pro snižování emisí a imisí. Město Třinec náleží k územím s nejvíce znečištěným ovzduším v SMK i ČR. Je ovlivněno zejména jednak emisemi z místních zdrojů (zejména Třinecké železárny), jednak emisemi z ostravsko-karvinské oblasti a zřejmě i z Polska. Lokální vliv mohou mít i další místní zdroje, např. vytápění a místní doprava. Podrobnější popis je v uveden v kapitole 3. Snaha o zlepšování ovzduší vychází z výše zmíněného krajského programu, Programu zlepšení kvality pro město Třinec (EKOTOXA Opava, s.r.o., 2005) a z dodržování dalších legislativních limitů (zejména zákonných cílových limitů). Ad 3) Územní energetická koncepce Cílem územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje je vytvoření vhodných podmínek pro hospodárnou výrobu, distribuci a spotřebu energie s minimálním dopadem na ________________________________________________________________________ 93 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ životní prostředí a definování investičních potřeb v oblasti energetiky v kraji. Koncepce vychází z analýzy stávajícího stavu energetického systému, stanovení trendů vývoje poptávky a z již zpracovaných energetických dokumentů. Navržené změny v územním plánu Třinec respektují potřeby území i širšího okolí, požadavky VÚC Beskydy a ZÚR Moravskoslezského kraje i změny v zastavěnosti. Jsou navrženy potřebná posílení energetických zdrojů a přenosových sítí.

Zásobování elektrickou energií Z Územně energetické koncepce Moravskoslezského kraje a Energetického konceptu města Třince pro návrh zásobování elektrickou energií žádné požadavky nevyplývají. Energetický koncept města Třinec konstatuje, že distribuční síť VN má dostatečnou kapacitu pro pokrytí nároků vyplývajících i z případné individuální realizace elektrického vytápění. Výroba elektrické energie – výroba elektrické energie a.s. Energetiky Třinec bude zachována. V územním plánu se předpokládá rozšíření malých fotovoltaických elektráren s výkonem 3 – 5 kW, instalovaných na objektech RD, příp. vybavenosti. S novou výstavbou bude potřeba upravit distribuční síť. Potřebný příkon pro řešené území dosáhne k r. 2025 s velkou pravděpodobností přenosové možnosti stávajících linek VN – 22 kV. Pro výhledové zajištění potřebného příkonu města Třince bude nutná výstavba nového napájecího bodu 110/22 kV, příp. řešit na území některé sousední obce. Zásobování zemním plynem V současné době je město Třinec z větší části plošně plynofikováno. Zdrojem jsou VTL plynovody: DN 500, PN 40 Žukov – Třinec (622 009), na který navazuje VTL plynovod DN 300, PN 40 Třinec – Jablunkov (622 079) DN 200, PN 40 Žukov – Třinec (622 008), ukončený v RS Třinec – Borek. Kombinovaná plynovodní síť (NTL+STL) je rozšířena na území města (Staré Město, Lyžbice, Konská, Kanada, Sosna) a částečně v Oldřichovicích, středotlakou plynovodní sítí jsou plošně plynofikovány Dolní a Horní Líštná, Nebory, Tyra, částečně pak Guty. Karpentná, Kojkovice a Osůvky nejsou plynofikovány. Pro samostatné odběratele jsou z vysokotlaké sítě napojeny 2 regulační stanice plynu: Třinecké železárny a.s. s výkonem 10 000 m3h-1 (62 144) Třinec IPS s výkonem 1 200 m3h-1 (62 070) ________________________________________________________________________ 94 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Pro pokrytí potřeb plynu v řešeném území se nová vysokotlaká plynárenská zařízení nenavrhují. K plynofikaci středotlakým rozvodem plynu se navrhují dosud neplynofikované místní části Karpentná, Kojkovice a Osůvky, spolu s dalším rozšiřováním středotlaké sítě pro lokality s navrhovanou výstavbou. V severní části města je navrženo propojení s místní středotlakou sítí v Ropici.

Ad 4) Plán odpadového hospodářství Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Jeho zpracování vychází ze zákona o odpadech (zákon č 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění) a příslušné vyhlášky MŽP. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9.2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13.11.2004. Likvidaci odpadů v Třinci provádějí odborné firmy (zejména Nehlsen Třinec, s. r. o.), které zajišťují komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. Budoucnost nakládání s odpadem řeší Aktualizace strategického plánu města Třince, který navrhuje: T/II/3 Rozšířit a zkvalitnit sběr a třídění komunálního odpadu včetně řešení stanovišť a centrálního sběrného a třídícího místa T/II/3a Zintenzivnění sběru biologicky rozložitelných odpadů a vybudování zázemí pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů T/II/3b Podzemní sběrná místa pro směsný a tříděný odpad T/II/3c Zkvalitnění zázemí pro nakládání s odpady. Na území města se nachází provozovaná skládka odpadů Neboranka (k.ú. Konská a Ropice je zařazena do skupiny skládek odpadů S-IO ) a bývalá skládka popílku Třineckých železáren v Dolní Líštné a v Třinci. V Konské je navržena nová plocha pro vybudování centrálního sběrného a třídícího místa. Dále se uvažuje o likvidaci kompostovatelných odpadů i v menších sídlech se zástavbou rodinnými domy.

________________________________________________________________________ 95 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Ad 5) Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Cílem Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny je vytvořit ucelený přehled o stavu přírody a krajiny na území Moravskoslezského kraje, včetně přehledu všech používaných nástrojů ochrany přírody. Koncepce vychází z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny a z podrobné analýzy současného stavu. Srozumitelným způsobem navrhuje další nezbytné kroky k vytvoření uceleného systému ochrany přírody a krajiny v kraji. Koncepce reaguje na předpokládané změny veřejné správy v oblasti ochrany přírody a krajiny, vyvolané nezbytností implementace soustavy Natura 2000 dle směrnic Evropských společenství o ptácích a stanovištích. Dokument odpovídajícím způsobem popisuje příslušnost jednotlivých orgánů ochrany přírody k jednotlivým navrhovaným opatřením, příslušnou zodpovědnost za jejich provedení, včetně vyhodnocení ekonomických dopadů. Územní plán Třinec upřesňuje průběh a úpravy územního systému ekologické stability v souladu s VÚC Beskydy a s návrhem Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Krajíček L. a kol. - 2008). Chráněná území se na správním území Třinec vyskytují zejména v jižní polovině území (viz kapitola č. 2). V územním plánu města Třince je v CHKO Beskydy navrženo několik ploch pro smíšenou zástavbu venkovskou a pro nezbytnou infrastrukturu. Dále navržena úprava sportovního areálu s novou sjezdovkou na lokalitě Javorový vrch. Ad 6) Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Cílem Koncepce EVVO Moravskoslezského kraje je návrh uceleného systému EVVO v kraji, který bude na základě rovného přístupu ke všem cílovým skupinám EVVO naplňovat příslušná opatření Programu rozvoje kraje. Zpracování koncepce vychází především ze zákona o právu na informace (zákon č. 123/1998 Sb., v platném znění), který kraji ukládá povinnost podporovat v rámci samostatné působnosti vytvoření systému EVVO i z některých dalších předpisů (mj. usnesení vlády ke Státnímu programu EVVO v České republice). Ad 7) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Cílem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (zpracovala společnost Koneko spol. s r.o. 2004 pro Ministerstvo zemědělství Moravskoslezský kraj) je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Moravskoslezského kraje. Tento plán byl průběžně aktualizován. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje optimální rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je koordinován s příslušnými částmi Koncepčního rozvojového dokumentu pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje.

________________________________________________________________________ 96 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Konkrétní plánovaný rozvoj vodovodů a kanalizací území města Třinec je popsán v kapitole 4 (vodovody) a 3, 6 (odpadní vody).

Ad 8) Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Cílem této koncepce je: •

zabezpečení rozvoje zemědělských aktivit v oblastech s příhodnými podmínkami pro agrární produkci,

•

zabezpečení jiných podnikatelských aktivit navazujících na rozvoj zemědělství i dalších vhodných odvětví,

•

zachování tradičních hodnot v území, a to i v návaznosti na trvale udržitelný rozvoj krajiny,

•

posílení ekonomické a sociální stability venkovských sídelních celků.

Koncepce má část popisnou, analytickou a strategickou – návrhovou. Koncepčními materiály se řídí orgány kraje, např. při rozhodování o použití rozpočtu kraje apod., v některých případech jsou tyto dokumenty také závazné pro rozhodování dalších orgánů veřejné správy, včetně obcí. Výše uvedené koncepce byly zpracovány v souladu s Národním rozvojovým plánem 2000 – 2006. V roce 2006 byl zpracován dokument Program rozvoje Moravskoslezského kraje (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., G-Consult spol. s r.o., Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum s. r. o., RPIC-ViP s.r.o. 2006) na období 2006 - 2008. Program obsahoval zejména: a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti.

Program je strukturován do pěti prioritních oblastí: 1. Konkurenceschopné podnikání 2. Úspěšní lidé 3. Dynamická společnost 4. Efektivní infrastruktura 5. Vzkvétající území Pro další období byly koncepce rozpracovány v Národním rozvojovém plánu ČR 2007 – 2013. ________________________________________________________________________ 97 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 – 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Byly vymezeny strategické cíle: ⇒ Otevřená, flexibilní a soudržná společnost ⇒ Atraktivní prostředí ⇒ Vyvážený rozvoj území Na základě definovaných cílů a priorit byly vymezeny následující operační programy: OP Podnikání a inovace, OP Výzkum, vývoj, inovace, OP Zaměstnanost, OP Vzdělávání, OP Životní prostředí, OP Doprava, Integrovaný operační program, Regionální operační programy regionů soudržnosti, OP Konkurenceschopnost a OP Adaptabilita pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - region soudržnosti Praha, OP Přeshraniční spolupráce pro cíl Evropská územní spolupráce, OP Technická pomoc. Z hlediska vlivu na prostředí je velmi významný OP Životní prostředí. Globálním cílem OP Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí. Specifické cíle tohoto operačního programu se vztahují na zlepšení situace v následujících oblastech: 1. vodní hospodářství a protipovodňová ochrana 2. ovzduší a hluk 3. využití obnovitelných zdrojů energie, 4. odpady, obaly a staré zátěže, 5. environmentální rizika, omezování průmyslového znečištění a zlepšení životního prostředí urbanizované krajiny 6. příroda a krajina 7. environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta S výše uvedenými koncepcemi souvisí i Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Navržený územní plán respektuje výše uvedené cíle a zapracovává je do návrhů využití jednotlivých ploch a limitů využití území. Ad.9) Územní plán VÚC Beskydy Zájmové území Třince je součástí území řešeného územním plánem velkého územního celku Beskydy (schválen usnesením vlády ČR 25.3.2002 pod č. 298/2, Změna č. 1 schválena Zastupitelstvem kraje usnesením č. 15/1321/1 , Změna č. 2 schválena usnesením ze dne 21.9.2006 Zastupitelstvem kraje usnesením č. 13/1144/1). Zpracovatel územního plánu města Třinec souladu s VÚC Beskydy zařadil do plánu ________________________________________________________________________ 98 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ • • • • •

Výstavbu nového vedení ZVN 400 kV souběžně se stávající linkou ZVN 404 kV. Výstavbu transformační stanice 400/110 kV pro zabezpečení příkonu Třineckých železáren a.s. Přeložku silnice I/11 Komunikaci napojující areál Třineckých železáren a.s. na silnici I/11 Návrh regionálního systému ÚSES

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení

V územního plánu Třinec nebylo uvažováno variantní řešení zastavitelných ploch a ani nebyl variantně řešen způsob jejich využití. Při hodnocení této kapitoly se neuvažuje ani s nulovou variantou, která by znamenala zachování stávajícího stavu území, to je existenci stávajícího územního plánu Třinec a byla by výraznou překážku dalšího rozvoje obce.

7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Za negativní vlivy vyplývající z realizace ÚP Čavisov považujeme zejména: •

Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu

•

Změna dopravní zátěže území

•

Zvýšení emisní a hlukové zátěže území

•

Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod)

•

Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch

•

Porušení stability území

•

Změna vegetace

•

Změna vzhledu krajiny

•

Ovlivnění systému ÚSES

Tyto negativní změny jsou zčásti eliminovány již podmínkami v definování zadání ÚPN Čavisov a následně jsou rozpracovány v územním plánu Čavisov. ________________________________________________________________________ 99 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

•

Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu

Snahou autorů územního plánu bylo minimalizovat dopady záboru půdy, zejména ploch určených pro výstavbu. Proto byly pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj obce využity volné proluky uvnitř hranic současně zastavěných území. Další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Přesto však celkový navržený zábor půdy je 531,44ha, z toho 472,39 ha zemědělské půdy. Kvalita zemědělské půdy navržené k záboru je na 163,89 ha ploch ve třídě ochrany II a I. Rozvržení záboru kvalitních půd na jednotlivých katastrech je následující: Katastrální území Zábor v ha (I, II třída ochrany) Guty 12,7 Karpentná 7,28 Konská 19,67 Lyžbice 13,2 Nebory 42,96 Oldřichovice 26,61 Tyra 1,37 Celkem k.ú 123,79 Doprava (koridor) 40,1 Celkem 163,89 Většina těchto záborů je na plochách navržených jako plochy bydlení v rodinných domech (BI) nebo plochy smíšené obytné venkovské (SO). Z dalších ploch jsou významné plochy výroby v k.ú. Oldřichovice (OL-Z4, OL-Z40, OL-Z42) a k.ú Konská (KO-Z5, KO-Z29), plochy občanského vybavení (OK) v k.ú. Nebory a plochy dopravní (přeložka komunikace I/11). U všech těchto ploch je před realizací koncepce navržené územním plánem nezbytné zvážit přínos navrženého využití se ztrátou kvalitní zemědělské půdy. Pro plochy veřejné zeleně je vymezeno 22,44 ha půdy, z toho 16,89 ha zemědělské půdy. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor 30,79 ha zemědělských pozemků. Budování systému ekologické stability a veřejné, ochranné a krajinné zeleně lze považovat za pozitivní a do jisté míry jako kompenzaci k nové výstavbě. Celkový zábor lesa bude 13,90 ha, z toho 11,84 ha na výstavbu dopravního koridoru DK1. •

Změna dopravní zátěže území. Zvýšení emisní a hlukové zátěže území

V budoucnu lze očekávat další nárůst tranzitní i místní automobilové dopravy. Vliv automobilové dopravy je již v současné době negativní a projevuje se mimo nárůstu intenzity dopravní zátěže i zvýšeným hlukem, vibracemi a emisemi a v neposlední řadě i problémy ________________________________________________________________________ 100 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ s parkováním. S ohledem na význam silnice I/11 bude pro emisní situaci i hlukové poměry důležitá realizace přeložky silnice I/11 mimo sídelní část města Třince. U železnice lze předpokládat snížení hlukové zátěže výstavbou hlukových zábran, modernizací kolejových tratí i vozového parku. Mimo dopravu významně hlukovou i emisní situaci ovlivňuje průmyslová výroba. U stávajících provozů jsou zpracovány opatření, které mají postupně situaci zlepšovat. Emisní limity se ze zákona postupně zpřísňují a velké zdroje podléhají integrované prevenci formou integrovaného povolení IPPC. Pro případ vyhlášení nepříznivých smogových situací jsou připraveny regulace výroby. Hluková zátěž je významná zejména z provozu Třineckých železáren a.s., kde se předpokládá zlepšování situace realizací opatření ve smyslu „Harmonogramu realizace protihlukových opatření“ vypracovaného v Třineckých železárnách a.s. U nových výrobních závodů, pokud budou zdrojem hluku nebo emisí, lze předpokládat, že budou podléhat procesu EIA a integrovanému povolení IPPC. Účelem procesu EIA je zjistit, zda jsou negativní vlivy zamýšleného záměru společensky přijatelné. Integrovaná prevence a omezování znečištění je pokročilým způsobem regulace vybraných průmyslových činností při dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Cílem opatření je předcházet znečištění a pokud to není možné, tak omezovat vznik emisí. Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu (nová paliva, nové typy motorů, tiché pneumatiky apod.). Jistou nadějí může být i evropské opatření, které bude muset ČR aplikovat a to zpracování strategické hlukové mapy a následně akčních plánů na snižování hluku (Doucha 2008). Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem (u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory). Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu a průmysl zejména systémem vytápění bytů a provozoven. V současné době je většina otopu v Třinci zabezpečena systémem vytápění zemním plynem nebo elektrickou energií. Výhledově se předpokládá rozšíření vytápění elektřinou u 3% bytů v RD a část objektů druhého bydlení. Pro budoucnost se navrhuje: • • •

zachovat a rozvíjet systém individuálního vytápění na zemní plyn nebo elektřinu; u objektů bez možnosti využití zemního plynu preferovat biomasu (dřevní hmota) a její ekologické spalování v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací; při povolování nových provozoven se zaměřit na výroby a technologie s minimálními emisemi a malou dopravní zátěží. •

Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch

Výstavba na nových plochách, zejména původně zařazených jako orná půda, bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Část ploch bude pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami, které zamezí vsakování dešťových vod a sníží dotaci podzemních vod a současně urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním ________________________________________________________________________ 101 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě. Pro zasakování jsou však vhodné pouze propustné horniny. Pokud se na lokalitě nevyskytují, doporučujeme vybudovat záchytnou nádrž a po konzultaci se správcem kanalizace nebo vodního toku postupné svedení dešťové vody do kanalizace nebo povrchovým zářezem do vodoteče. Na lokalitách náchylných k sesuvům zasakování nedoporučujeme. Voda z komunikací a parkovišť může být kontaminována a je vhodnější jí odvádět na lapol a následně po předčištění do kanalizace. Na plochách s drenážními systémy hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně může porušení podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí.

•

Porušení stability území

Kombinace podmáčením terénu a výkopových prací při stavební činnosti mohou být důvodem ke vzniku sesuvu. Rizikové jsou zejména svažité terény. Ke vzniku sesuvu může přispět i porušení drenážního systému nebo zasakování dešťové vody, případně extrémní dešťové srážky. Příkladem může být rok 2010, kdy během povodňových stavů vznikly dva nové sesuvy na lokalitě Dolní Líštná. V rizikových plochách je nezbytné zabezpečit zejména drenáž podzemní vody a její odvádění do bezpečných míst. •

Ovlivnění systému ÚSES

Otázka střetu zájmů mezi ochranou přírody a ostatními aktivitami je významná zejména u dopravních systémů, elektrických vedení, výstavby a způsobu hospodaření na pozemcích. U dopravních systémů je významná zejména při křížení komunikací se systémem ÚSES a chráněnými územími. Prakticky každé křížení lze považovat za negativní. Na správním území města Třinec jsou střety systému ÚSES s liniovými stavbami (komunikace, energetická vedení a produktovody), kde je ovlivnění akceptovatelné při dodržování zásad kolmého křížení a zachování porostu do povolené výšky u eklektických nadzemních vedení. Složitější situace je v územích, kde vodní biokoridory prochází průmyslovým areálem Třineckých železáren a.s. nebo některými zastavěnými částmi území, kde lze předpokládat znečišťování povrchových vod a následně jejich odvádění do Olše nebo jejích přítoků nebo odvádění splaškových vod do Olše. Pro zachování čistoty vodních toků, zejména řeky Olše byla zpracována Studie Revitalizace povodí Olše, stavba kanalizace ve městě Třinec (Pöyry Environment, a.s., Brno) a Revitalizace povodí Olše I (1. integrovaný projekt typů ČOV a kanalizace z programu povodí Olše), podprojekt Třinec (Firma Urbanec 2004). Cílem je podchytit volné výustě kanalizace do toku a odpadní vody odvést na čistírny odpadních vod. Část projektů byla již zrealizována - kanalizace Kanada, Kanada ulice Odbojářů a Besední, kořenová ČOV Kojkovice, sběrač B ul. Nádražní a Těšínská. Buduje se ČOV Němcův kopec. Dle návrhu této studie je nutno ještě vybudovat oddílnou kanalizaci ________________________________________________________________________ 102 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ v lokalitě Forvark a napojit lokalitu Podlesí na veřejnou kanalizaci. Po dokončení revitalizace lze očekávat zlepšení kvality vody v Olši a rozvoj populace chráněných druhů.

•

Změna vzhledu krajiny

V správním území města Třinec převládá návrh zastavitelných ploch pro smíšenou a obytnou zástavbu. Navržené plochy navazují na stávající obytnou zástavbu nebo jsou navrženy dostavby vhodných proluk. Výstavba bude realizována postupně a plynule bude upravovat vzhled krajiny. Jednotlivé stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny, tak aby nedošlo k narušení krajinného rázu a k narušení harmonického měřítka krajiny. V CHKO Beskydy je nezbytné postupovat podle podmínek stanovených Správou CHKO Beskydy. Nové průmyslové plochy jsou navrženy na severozápadním okraji území a v centrální části území v blízkosti stávající průmyslové zóny Třineckých železáren a v návaznosti na stávající současné výrobní plochy nebo v blízkosti dopravního koridoru pro přeložku komunikace I/11. Realizací územního plánu se zvětší centrální městská část území, která bude na jihozápadě omezena novým dopravním koridorem a systémem veřejné infrastruktury. Venkovská zástavba se rozšíří a současná přerušovaná zástavba bude doplněna novými stavbami v prolukách. Obce získají jednolitější a kompaktnější charakter. V CHKO Beskydy bude nová výstavba minimální a charakter krajiny výrazně nezmění. Pozitivní změnou bude navržená rekultivace skládek Třineckých železáren a jejich využití pro městskou zeleň.

•

Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod)

Produkce odpadů bude zákonitě stoupat s rozvojem průmyslové výroby a s růstem počtu obyvatel. Současně lze však očekávat zvyšování podílu tříděného odpadu a následné recyklace. Tento předpoklad je v souladu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. Obdobná je situace i v produkci odpadních vod. K jejich likvidaci územní plán navrhuje zlepšení systému splaškové i dešťové kanalizace a centrálních čistíren odpadních vod v částech s již vybudovaným kanalizačním systémem (Třinec, Konská, Dolní Líštná, Lyžbice a Oldřichovice). V ostatních částech, kde dosud není kanalizace, se do roku 2015 neuvažuje s její výstavbou a likvidace odpadních vod bude na domovních ČOV nebo systémem vyvážených jímek. ________________________________________________________________________ 103 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Mimo výše uvedených obecných opatření lze pro jednotlivé nově navržené plochy stanovit konkrétní podmínky a opatření pro předcházení nebo snížení negativních vlivů na životní prostředí. V návrhu ÚP Třinec v tabulkách podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využitelnosti je uveden přehled typů ploch a podmínek jejich využití (hlavní, přípustné a nepřípustné využití) včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu. Pro ochranu životního prostředí jsou tyto podmínky zásadní. Ovlivňují životní prostředí přímo nebo nepřímo. Výčet zásadních podmínek vztahujících se k životnímu prostředí doplněný o další podmínky, které vyplynuly z předkládaného hodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, pro jednotlivé plochy jsou uvedené v následující tabulce:

Označení plochy

Popis opatření

Plochy smíšené obytné venkovské (SO): CP-Z1 až CP –Z14 DL-Z1 až DL-Z17, DL-Z25 až DL-Z28, DL30-DL33 GU-Z1 až GU-Z7, GU-Z9, GU-Z11 až GU-Z26, HLZ1 až HL-Z7, HL-Z9 až HLZ14, KA-Z1 až KA-Z8, KA-Z11 až KA-Z27 KJ-Z1 až KJ-Z13 KO-Z1, KO-Z2, KO-Z3, KO-Z6 až KO-Z24, KO-Z26 až KO-Z27 LY-Z39 až LY-Z47 NE-Z1 až NE-Z5, NE-Z41až NE-Z44, NE-Z46, NE-Z50 až NE-Z84 OL-Z11, OL-Z34 až OLZ39, OL-Z41, OL-Z43 až OL-Z62, OL-Z66, OL-Z70 až OL-Z74 TR-Z2, TR-Z4 TY-Z1, TY-Z2, TY-Z3

•

Plochy bydlení v rodinných domech (BI): Dl-Z18- Dl-Z24 KO-Z30 až KO-Z35, KOZ39 až KO-Z42, KO-Z44 až KO-Z56, LY-Z1 až LY-Z6, LY-Z8 až LY-Z38, LY-Z47, LY-P1 NE –Z6, NE-Z7, NE-Z23,

•

• •

• • • •

• •

• •

•

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec - (kap. F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); zachovat koeficient zeleně minimálně 0,60 výstavbu nových objektů produkujících splaškové vody v územích bez splaškové kanalizace je nutno podmínit výstavbou domovních ČOV nebo žump na vybírání do doby výstavby splaškové kanalizace (CP-Z1 až CP – Z14, GU-Z1 až GU-Z7, GU-Z9, GU-Z11 až GU-Z26, HL-Z1 až HL-Z7, HL-Z9 až HL-Z14, KA-Z1 až KA-Z8, KA-Z11 až KA-Z27, NE-Z1 až NEZ5, NE-Z41až NE-Z44, NE-Z46, NE-Z50 až NE-Z84 a část ploch v k.ú. Konská bez možnosti připojení na kanalizaci) dešťové vody zasakovat na pozemku stavby RD min. s 1 NP a podkrovím max.výška RD 9m výměra pozemků v zastavitelných plochách min. 1000 m2, v zastavěných územích lze připustit dělení pozemků pouze tak, aby výměra nejmenšího rozděleného pozemku byla min. 850 m2 objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby V CHKO Beskydy musí stavby odpovídat požadavkům Správy CHKO Beskydy

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec - (kap. F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); zachovat koeficient zeleně minimálně 0,50 výstavbu nových objektů produkujících splaškové vody v územích bez splaškové kanalizace je nutno podmínit výstavbou domovních ČOV nebo žump na vybírání do doby výstavby splaškové kanalizace (NE –Z6, NE-Z7, NE-Z23, NE-Z25 až NE-Z35 a část ploch v k.ú. Konská bez možnosti připojení na kanalizaci) dešťové vody zasakovat na pozemku stavby

________________________________________________________________________ 104 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Označení plochy

Popis opatření

NE-Z25 až NE-Z35 OL-Z5, OL-Z7 až OL-Z9, OL-Z13 až OL-Z19, OL-Z7 až OL-Z11, OL-Z13 až OLZ19, OL-Z21 až OL-Z33, OL-Z63 až OL-Z65, OLZ68, OL-Z69

• •

Plochy bydlení v bytových domech (BH): DL-P1, DL-P2 KO-P1 LY-P1, LY-P TR-P1, TR-P2, TR-P3

•

• •

• • • • •

Plochy bydlení specifické (BX) : LY-Z7, LY-P2

• • • • • • • • •

Plochy občanského vybavení komerčního typu (OK): HL-Z8, NE-Z36, NE-Z38, NE-Z39, NE-Z40, NE-Z48, NE-Z49 OL-Z6, OL-Z10, OL-Z12, OL-Z20 TR-Z6, TR-Z7 Plochy občanského vybavení specifického: OL-Z67

• • •

• •

•

Plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV):

• • •

max.výška RD 9 m výměra pozemků v zastavitelných plochách min. 800 m2, v zastavěných územích lze připustit dělení pozemků pouze tak, aby výměra nejmenšího rozděleného pozemku byla min. 800 m2 objekty musí architektonickým členěním stavebních forem a celkovým objemem zástavby respektovat měřítko a kontext okolní zástavby V CHKO Beskydy musí stavby odpovídat požadavkům Správy CHKO Beskydy povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití);

(kap.

Zpracování územní studie (DL-P1, DL-P2) Územní studie musí navrhnout dopravní řešení lokality a řešení sítí technické infrastruktury (DL-P1, DL-P2). Lhůta pro pořízení územních studií je stanovena do 31.12.2015 (DL-P1, DLP2). dešťové vody zasakovat na pozemku stavby povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití);

(kap.

Zpracování územní studie Územní studie musí navrhnout dopravní řešení lokality a řešení sítí technické infrastruktury. Lhůta pro pořízení územních studií je stanovena do 31.12.2015. Koeficient zeleně min. 0,40 dešťové vody zasakovat na pozemku stavby max. výška BD 15 m max.výška RD 9 m povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); koeficient zeleně – min. 0,25 max. výška hlavní římsy 12 m

(kap.

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec - (kap. F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); v prostoru lyžařského areálu Javorový vrch realizovat změnu trasy lanovky tak, aby vedla až na vrchol (nebo těsně pod něj) Malého Javorového; konstrukci staré lanovky odstranit a průsek zalesnit stavební úpravy vrcholové části realizovat podle zpracované studie a podle požadavků CHKO Beskydy max. podlažnost 2 NP a podkroví povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec - (kap. F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); koeficient zeleně – min. 0,25

________________________________________________________________________ 105 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Označení plochy

Popis opatření

GU-Z9

•

objekty musí svým měřítkem, formou zastřešení, výškou římsy a hřebene odpovídat kontextu a charakteru okolní zástavby

Plochy zeleně na veřejných • prostranstvích: DL-ZV1 až DL-ZV5 • GU-ZV1, GU-ZV2 KA-ZV1 KJ-ZV1, KJ-ZV2 KO-ZV1, KO-ZV2, KO-ZV3 LY-ZV1 až LY-ZV8 NE-ZV1, NE-ZV2, NE-ZV3, NE-ZV5, NE-ZV6 OL-ZV1 až OL- ZV15 TY-ZV1, TY-ZV2

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); koeficient zeleně – min. 0,95

(kap.

•

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití);

(kap.

•

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec - (kap. F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); při volbě výroby volit provoz s nízkou hladinou hluku a nízkými emisemi (blízká obytná zástavba); povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec - (kap. F.2 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); povolit jen takové budoucí objekty a provozy, které nebudou překračovat povolené nebo výhledové emisní limity; zabezpečit zasakování dešťových vod na stavební parcele nebo vybudovat retenční nádrž stavby doplnit vhodnou zelení; koeficient zeleně – min. 0,20

Plochy technické infrastruktury (TI): HL-Z15 OL-Z75, OL-Z76 GU-Z8, GU-Z27 až GU-Z30 KA-Z10, KA-Z28 Plochy výroby průmyslové - lehký průmysl (VL): DL-Z37

KO-Z5, KO-Z25, KOZ29, KO-Z36 až KOZ38 OL-Z1, OL-Z4 TR-Z3

• • • • •

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); max.výška objektu 9 m koeficient zeleně (KZ) – min. 0,20 povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití);

(kap.

Plochy pěších a vozidlových • komunikací: GU-PV1, KA-PV 1 KO-PV1 až KO-PV4 LY-PV1 až LY-PV9 NE-PV1 až NE-PV6 OL-PV1 až OL-PV8

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití);

(kap.

•

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití);

(kap.

Plochy výroby drobné VD: NE-Z24, NE-Z45, NE-Z47 OL-Z3, OL-Z40, OL-Z42 Plochy výroby zemědělské (VZ): TR-Z5

Plochy dopravních koridorů (DK):

• • • •

(kap.

________________________________________________________________________ 106 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Označení plochy

Popis opatření

OL-DK1 •

• •

Plochy dopravní silniční (DS): NE-Z37 KO-DS1, KO-Z4 LY-DS1 NE-DS1 OL-DS1 TR-Z1 Most přes řeku Olši propojení silnice II/468 (ul. 1. máje v centrální části Třince) a III/4682 (ul. Kaštanová na Sosně)

• •

•

• •

•

•

Plochy parkovací a odstavné (DP)

Vybudovat protihluková opatření v úsecích dopravního koridoru přeložky komunikace I/11, kde hrozí vlivem provozu překročení limitů hlukové zátěže v přilehlých obytných částech Doplnit komunikaci ve vhodných místech keři nebo stromy (jako ochrannou zeleň vůči hluku a prachu). Zabezpečit odvedení dešťových vod do dešťové kanalizace nebo jejich zasakování povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); koeficient zeleně– min. 0,10

(kap.

v prostoru případných budoucích mostních pilířů na břehu Olše a v jejich okolí zachovat základní vlastnosti břehů a nivy. Při úpravách břehů by jejich sklon neměl přesáhnout 45°, charakter břehů, nivy Olše a samotného vodního toku pod navržený viaduktem by měl mít zachován v co největší míře přírodní charakter. omezit odstranění břehové zeleně na nezbytně nutnou míru a v maximální možné míře zachovat současné břehové porosty. Pro zásahy do břehové vegetace použít biologicky odbouratelné látky. zpevnění ploch okolo pilířů a případné opevnění koryta a břehů by mělo být provedeno v minimálně nutné míře. Oblast pod mostem by neměla být využívána pro skladování zařízení, neměla by být blokována zemědělskou technikou, parkujícími auty či oplocením apod. Volná výška mostního objektu společně se zachováním přirozeného charakteru toku a jeho břehů jsou následně dobrým předpokladem pro prostupnost území pro vydru.

pro eliminaci rizika negativního vlivu rušení vydry v průběhu stavebních prací je vhodné realizovat stavební práce mimo noční hodiny (od 22 hod do 04 hod). Vyloučením stavebních prací v této době, bude vydrám umožněna nerušená migrace lokalitou. při stavebních pracích a provozu silnice (přemostění) je nezbytné připravit a respektovat příslušná bezpečnostní opatření a havarijní plány. V případě zjištění eventuálního úniku chemikálií do toku Olše či jeho bezprostředního okolí je nezbytné provézt bezodkladně příslušná opatření k jejich likvidaci. Uvedené opatření řeší ochranu vydry říční i mihule potoční.

•

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití);

(kap.

•

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); koeficient zeleně – min. 0,95

(kap.

KO-Z43, OL-Z2 Plochy lesoparků: OL-LP1

•

________________________________________________________________________ 107 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Označení plochy

Popis opatření

Plochy hřbitovů (OH): KA-Z9, DL-Z29, DL-Z34, DL-Z35

•

Vodohospodářské stavby (VV): NE-VV1

• • •

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití);

(kap.

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); stavby doplnit vhodnou zelení (břehová zeleň)

(kap.

(kap.

Plochy pro nakládání s odpady (TO): KO-Z28

•

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití);

•

koeficient zeleně– mix. 0,15

Plochy skládek (TS) Skládky Třineckých železáren v Dolní Líštné, Neborech a v jižní části Třince

•

povolovat jen stavby dle textové části návrhu ÚP Třinec F.3 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití); rekultivace a terénní úpravy skládek koeficient zeleně – min. 0,90

• •

(kap.

8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Pro řešení územních plánů je důležité základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů definovaných v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Město Třinec tvoří přirozený spádový obvod širšího okolí. Je centrem z hlediska možnosti zaměstnání a vzdělávání. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce výrobní, obytná, dopravní, rekreační a obslužná Řešené území (bez obcí v jižní a jihovýchodní části) je součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava. Jihozápadní okraj území spadá do specifické oblasti SOB2 Beskydy. V rozpracovaných Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského je navrženo v souladu s PÚR ČR 2008 vypuštění většiny SO ORP Třinec včetně města Třince ze specifické oblasti SOB 2 Beskydy a jeho částečné zahrnutí do rozvojové osy OS13 Ostrava– Třinec–hranice ČR/SR (–Čadca). ________________________________________________________________________ 108 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Úkoly pro územní plánování jsou pro rozvojovou osu OS13 stanoveny následovně: • Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Slovenska a Polska. • Zpřesnit průběh nadregionálního biokoridoru ÚSES plnícího funkci přechodu pro velké savce v prostoru Jablunkovské brázdy. • Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty zejména na území CHKO Beskydy a území Slezských Beskyd. • Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy. • V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně. Všechny tyto úkoly byly v územním plánu zohledněny. Dále byly splněny požadavky schváleného Zadání územního plánu Třinec jsou splněny v souladu ustanoveními stavebního zákona s výjimkou následujících bodů : d) požadavky na plošné a prostorové uspořádání území • Na území města vymezit architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt a vymezit stavby nezpůsobilé pro zkrácené stavební řízení. V územním plánu takové stavby nejsou navrženy. • Bude obnovena tradice stromořadí, případně solitérních stromů na významných místech, obnoveno přerušení sítě alejí a průhledů, navrženy souměrné výsadby k významným bodům v území. Návrh konkrétních výsadeb v krajině není předmětem řešení územního plánu. • Bude předložen návrh protierozních úprav, včetně návrhu převodu vybraných lokalit orné půdy do trvalých travních porostů. Není předmětem řešení územního plánu, dle vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhl. č. 269/2009 Sb., se v územním plánu vymezují plochy zemědělské, které zahrnují pozemky zemědělského půdního fondu bez rozlišení kultur. • Budou navrženy liniové a plošné výsadby kolem stávajících objektů zemědělské výroby, zejména mezi nimi a obytnou zástavbou s funkcí clonnou, protiprachovou a protihlukovou. V řešeném území se nenacházejí takové areály, jejichž umístění vzhledem k obytné zástavbě by vyžadovalo výsadbu rozsáhlejších celků ochranné zeleně; případné výsadby musí být realizovány uvnitř jednotlivých areálů. ________________________________________________________________________ 109 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ h) další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů •

Prověřit riziko úniku čpavku do okolí zimního stadionu. Není předmětem řešení územního plánu.

Ochrana životního prostředí je do územního plánu zapracována zejména při návrhu ÚSES, ploch veřejné zeleně, protipovodňových opatření, návrhu kanalizace a ČOV, úpravy dopravních komunikací, návrhu systému vytápění a plynofikace a v doporučeních k jednotlivým částem územního plánu (např. zachování krajinného rázu). Územní plán nebyl řešen variantně.

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Územní plán Čavisov navrhl změny, které umožní další rozvoj oblasti a současně doplnil řadu nových úprav, které mají za cíl zachovat ekologickou stabilitu krajiny. Při realizaci změn a sledování jejích vlivů na životní prostředí je nezbytné dodržovat určité postupy a ukazatele specifické pro posuzované území: • Řada doporučení je v obecné úrovni zapracována v územním plánu. Tato doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady těchto změn byly minimální nebo byly zcela odstraněny. • U rozsáhlejších nebo specifických záměrů, zejména u průmyslové výroby, je nutno počítat s dalším projednáním ve smyslu posouzení vlivů tohoto záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a vydáním integrovaného povolení IPPC. • U konkrétních území s již definovanou ochranou přírody (významné krajinné prvky, prvky ÚSES, CHKO, Natura 2000, EVL) je třeba dodržovat zákony a vyhlášky platné pro tato území a jejich naplňování kontrolovat. Nestandardní zásahy předem projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. • Schvalovat záměry, které odpovídají platnému územního plánu a při jejich realizaci zachovávat postupy, které neohrozí okolní prostředí a umožní naplnění cílů koncepcí Moravskoslezského kraje. • U rámcových záměrů (například výrobní provozovna), kde není dosud definitivně rozhodnuto o konečném využití, postupovat při výběru konkrétního projektu podle následujících kritérií: − Zacházení s nebezpečnými látkami − Zabezpečení ochrany půd a horninového prostředí − Zabezpečení ochrany vod, výstavba odpovídající ČOV − Zachování odtokových poměrů (zasakování dešťových vod, záchytná nádrž) − Řešení dopravy s ohledem na intenzitu dopravy v místě projektu ________________________________________________________________________ 110 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ − − − − − − −

Produkce emisí Produkce odpadů a jejich likvidace Řešení problémů starých zátěží Hluková zátěž Estetika stavby a její soulad s okolím, ovlivnění krajinného rázu Využití prostoru k výsadbě zeleně Počet nově vytvořených pracovních míst

• U výstavby rodinných domů doporučujeme zvažovat vnější siluety zastavěného území s ohledem na charakteru a rozmístění povolovaných staveb a doprovodné zeleně. Doporučujeme zachovávat charakter staveb, který koresponduje se současným charakterem staveb. Pohledové horizonty a území pohledově významná by neměla být zastavována, aby nedocházelo ke snížení především pohledové a estetické charakteristiky krajiny. V CHKO Beskydy dodržovat požadavky Správy CHKO Beskydy. • U nových staveb dbát na zasakování dešťových vod na stavebním pozemku ve smyslu Vyhlášky č.501/2006 Sb.Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území ve znění Vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb.

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Zpracování územního plánu Třinec stanoví základní koncepce rozvoje území obce, ochranu jeho hodnot, urbanistickou koncepci včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Dále jsou stanoveny plochy pro veřejně prospěšné stavby. Řešení územního plánu Třinec se předkládá zábor 531,44 ha půdy, z toho je 472,39 ha zemědělských pozemků. Největší rozsah záboru půdy se předpokládá pro plochy smíšené obytné (157,96 ha) a plochy bydlení v rodinných domech (126,43 ha). Z dalších větších záborů jsou významné plochy výroby – lehký průmysl (24,34 ha), plochy občanského vybavení komerčního typu (20,83 ha), plochy pro nakládání s odpady (12,49 ha) a plochy pěších a vozidlových komunikací (13,85 ha). Plochy zeleně na veřejných prostranstvích se navrhují na 16,89 ha. Dalším velkým záborem je plocha dopravního koridoru v k.ú. Nebory, Oldřichovice a Lyžbice, která zaujímá 87,95 ha. Pro účely systému ekologické stability se předpokládá zábor zemědělských pozemků zábor na 30,79 ha. Systém využívá stávajících lesních pozemků a nivních luk. ________________________________________________________________________ 111 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Novou obytnou výstavbu ve správním území Třinec se předpokládá realizovat v prolukách stávající zástavby nebo v návaznosti na stávající zástavbu. Hlavní zástavba je navržena na katastrálních územích Oldřichovice, Nebory, Konská a Lyžbice. Územní plán navrhuje úpravy systému splaškové kanalizace a ČOV. Současné ČOV v Konské, Nehlsen, Agricoop, nemocnice Sosna a Nový Svět zůstávají v provozu, navrhuje se nová ČOV v lokalitě Němcův kopec. ČOV Agricoop se výhledově zruší a kanalizace bude napojena na ČOV Nehlsen. Lokalitách, které nelze na tyto ČOV napojit bude nadále zachován současný systém vyvážených jímek a domovních ČOV. Územní plánu dále řeší zásobování nové výstavby vodou, plynem a elektrickou energií. K plynofikaci středotlakým rozvodem plynu se navrhují dosud neplynofikované místní části Karpentná, Kojkovice a Osůvky. Z hlediska životního prostředí v budoucnu budou klíčové kvalita ovzduší, likvidace splaškových vod a dopravní problémy. Předložený územní plán Třinec je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný při dodržení doporučení uvedených v tomto posouzení (kapitola 7).

V Ostravě, srpen 2010

________________________________________________________________________ 112 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________

Literatura: Adamová a kol. (1992): Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000. List 25-22 Frýdek-Místek. ČGÚ Praha Banaš M.(2010) : Posouzení vlivu koncepce „Územní plán Třinec“ na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Ekogroup czech s.r.o., Olomouc. Doucha P. (2008): Dopravní hluk a lidské zdraví. EKO, r. XIX, 1, s. 13-14. Dostál T., Vrána K., Krása J., Jakubíková A., Schwarzová P., David V., Nováková H., Bečvář M., Veselá J., Kavka P. (2007): Metody a způsoby predikce povrchového odtoku, eroze a transportu sedimentu v krajině, výzkumná zpráva projektu COST1P04OC634.001, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství, Praha. Salvetová V. a kol. (2010): Územní plán Třinec. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Kačura G. – Kněžek M. – Krásný J. – Skořepa J. (1970): Vysvětlivky k hydrogeologické mapě ČSSR 1 : 200 000, list M-34-XIX Ostrava. ÚÚG Praha. Krajíček L. a kol. (2008): Návrh Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Atelier T- plan, s.r.o. Kukal Z. a Reichmann F. (2000): Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana. MŽP a ČGÚ. Olmer M. – Herrmann Z. – Kadlecová R. – Prchalová H. et al. (2006): Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sborník geologických věd. hydrogeologie, inženýrská geologie 23, str. 5-31. Quitt E. (1975) : Klimatické oblasti ČSR, Mapa 1: 500 000. Geografický ústav ČSAV Brno Šrám J. (2010): Výsledky výzkumu znečištěného ovzduší – nové poznatky 2010. Ochrana ovzduší 5-6/2010, s.3-7. Tylčer J. a Dvorský (1969): Hydrogeologické mapování části listu Ostrava M-34-XIX. GP Ostrava Ulman J.(1969): Fyzikální vlastnosti hornin na vrtbě Staré Hamry 1 a 1A. II část – Dílčí zprávy specialistů. ÚGF Brno. Vilšer M. (1965): Jablunkov – základní hydrogeologický průzkum. GP Brno. Kolektiv autorů (2006): Návrh národního rozvojového plánu České republiky 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj. Kolektiv autorů (2010): Závěrečná zpráva k sesuvům nahlášených na krajský úřad při povodních 2010. Krajský úřad MSK. Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (březen 2009) ________________________________________________________________________ 113 Třinec- SEA

___________________________________________________________________________ Program zlepšení kvality ovzduší pro město Třinec ( EKOTOXA Opava, s. r. o., 2005).

________________________________________________________________________ 114 Třinec- SEA