Úvod Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni...5

Návrh Územního plánu Košařiska ENVI ROAD s.r.o. Posouzení vlivů koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., v rozsahu Přílohy zákona č. 183/2006 Sb.

OBSAH Úvod ......................................................................................................................................4 1.

2.

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni. ..........................................................................................................5 1.1.

Důvody pro pořízení Územního plánu Košařiska a stanovení hlavních cílů rozvoje území ...5

1.2.

Návrh urbanistické koncepce ..............................................................................................6

1.3.

Záměry významné z hlediska hodnocení vlivů koncepce na ŽP a jejich charakteristika........6

1.4.

Vztah záměrů významných z hlediska hodnocení vlivu koncepce na ŽP k jiným platným koncepcím ........................................................................................................................10

Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace ...............................13 2.1.

Vymezení řešeného území ................................................................................................13

2.2.

Geomorfologické a geologické poměry .............................................................................14

2.3.

Klimatické podmínky........................................................................................................15

2.4.

Hydrologické poměry a vodní zdroje.................................................................................16

2.5.

Charakteristika půdního fondu ..........................................................................................17

2.6.

Ložiska surovin, svážná a poddolovaná území, radonové riziko.........................................18

2.7.

Ochrana přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ..........................19

2.8.

Limity využití území.........................................................................................................21

2.9.

Současný charakter sídla ...................................................................................................22

2.9.1. 2.9.2. 2.9.3. 2.9.4. 2.9.5. 2.9.6.

2.10.

Bydlení a občanská vybavenost............................................................................................ 22 Doprava............................................................................................................................... 23 Napojení na technickou infrastrukturu.................................................................................. 24 Ekonomický potenciál území - výroba, podnikání ................................................................ 29 Kulturně historické hodnoty území....................................................................................... 30 Rekreace a cestovní ruch...................................................................................................... 31

Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území v případě, že by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace........................................................................................32

3.

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny................................................................................33

4.

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti......................................................................................................34

5.

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace na životní prostředí..................................................................................38 5.1.

Vlivy na půdu ...................................................................................................................39

5.2.

Vlivy na vodu ...................................................................................................................41


5.3.

Vlivy na ovzduší...............................................................................................................42

5.4.

Vlivy na veřejné zdraví .....................................................................................................43

5.5.

Vlivy na krajinu a ekosystémy ..........................................................................................45

6.

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení....................................................................................................47

7.

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení, nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí.........................48 7.1.

Obecná opatření k provádění koncepce .............................................................................48

7.1.1. 7.1.2. 7.1.3. 7.1.4. 7.1.5. 7.1.6. 7.1.7.

Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu................................................................... 48 Ochrana vod ........................................................................................................................ 49 Napojení na technickou infrastrukturu.................................................................................. 52 Ochrana před hlukovou a imisní zátěží, ochrana veřejného zdraví......................................... 53 Ochrana ekosystémů a krajiny.............................................................................................. 55 Opatření na ochranu bioty.................................................................................................... 56 Urbanisticko – architektonické řešení................................................................................... 57

8.

Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace ....................................................................................59

9.

Návrh ukazatelů pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí62

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ...................................................................63 11. Závěr ............................................................................................................................68


Úvod Předpokládané posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (v tomto případě posouzení návrhu Územního plánu Košařiska) vychází z legislativního rámce, jenž je upraven dvěma základními právními předpisy: 

zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 93/2004 Sb., 163/2006 Sb. a 186/2006 Sb. (dále jen Zákon),



zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen Stavební zákon).

Posuzování územně plánovací dokumentace je nařízeno Zákonem (Díl 1 Úvodní ustanovení) a dále pak ustanoveními uvedenými v Díle 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí (§10a až §10j). V rámci uvedeného dílu 3 je při posuzování územního plánu (dále jen ÚP)1 nutno zohlednit převážně §10a Předmět posuzování vlivů koncepce na životní prostředí, §10b Způsob posuzování vlivů koncepce na životní prostředí a §10i Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí2. Jak vyplývá z §10a odst. 1 Zákona, předmětem posuzování vlivů koncepce na životní prostředí jsou koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v Příloze 1 Zákona, zpracované mimo jiné též v oblasti územního plánování. V předkládaném posouzení je proto kladen důraz právě na takto vymezené záměry. Předkládané posouzení je zpracováno přiměřeně dle §19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), v rozsahu Přílohy, s důrazem na maximální úplnost a objektivnost. Lze tedy zároveň konstatovat, že Příloha tvoří obsahový rámec tohoto posouzení.

1

Územní plán ve smyslu §2, odst. n) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu; dle tohoto paragrafu je územní plán jednou z územně plánovacích dokumentací; v následujícím textu je pro územní plán obce použita zkratka ÚP.

2

Tento přístup je v souladu s metodickým výkladem MŽP (Příloha k č.j. 3131/OVPI/04) - cituji: "Ustanovení §10i zákona stanovuje odlišný postup pro posuzování územně plánovací dokumentace (dále jen ÚPD) jako specifického druhu koncepce, který se liší jak obsahem, tak procedurou, stanovenou pro jeho pořízení, projednávání a schvalování, od ostatních druhů koncepcí. Ustanovení §10i se proto použijí právě jen u posuzování vlivů ÚPD na životní prostředí jako ustanovení speciální a neaplikují se tudíž současně ustanovení pro postup (nikoliv pro obsahové náležitosti) vyhodnocení podle §10c až 10h a §10j, určená pro ostatní koncepce." -4-


1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni. 1.1. Důvody pro pořízení Územního plánu Košařiska a stanovení hlavních cílů rozvoje území Obec Košařiska má platný územní plán zpracovaný v roce 1999 AUA – Agrourbanistickým ateliérem Praha 6, Šumberova 8. Zastupitelstvo obce jej schválilo 20.4.2000. V průběhu několika let, které uplynuly od schválení územního plánu, se objevily nové záměry, jejichž realizace je podmíněna změnou tohoto dokumentu. Stávající územní plán obce obsahuje několik nedostatků, které brání jeho plnému využití ve prospěch obce, dokumentace navíc ještě není zpracována v digitální formě, výkresy jsou barevné kopie pastelkami vybarvených výkresů. Dle nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu platného od 1.1.2007 by musel být upraven tak, aby odpovídal ustanovením tohoto zákona. Proto zastupitelstvo obce rozhodlo o zahájení prací na novém územním plánu. První etapou prací na územním plánu byly průzkumy a rozbory, dokončené v listopadu 2006. Cílem řešení územního plánu je navrhnout územní rozvoj a uspořádání obce tak, aby byl v souladu s požadavky a představami obce a zároveň byly respektovány přírodní, historické a kulturní i civilizační hodnoty v území. Hlavním cílem rozvoje území bude posílení sídelní a rekreačně-sportovní funkce a zlepšení sociálně ekonomické situace obce. V územním plánu bude třeba: - stanovit koncepci rozvoje území s ohledem na hodnoty a podmínky území - navrhnout potřebné plochy pro bydlení - prověřit potřebu občanské vybavenosti v návaznosti na rozvoj bydlení a rozvoj rekreace a cestovního ruchu - prověřit možnosti rozvoje rekreačních funkcí - řešit dopravní problémy - navrhnout zásady řešení technické infrastruktury v návaznosti na očekávaný rozvoj obce - navrhnout opatření v oblasti péče o životní prostředí - vymezit limity využití území vyplývající z řešení územního plánu - stanovit podmínky ochrany všech dochovaných hodnot území, vymezit prvky územního systému ekologické stability -5-


- zhodnotit dopady navrhovaného řešení na životní prostředí, na zemědělský půdní fond a na pozemky plnící funkci lesa - komplexním řešením využití a uspořádání území zajistit předpoklady pro jeho trvale udržitelný rozvoj

1.2. Návrh urbanistické koncepce Předmětem návrhu územního plánu Košařiska je návrh ploch pro bydlení, podnikání, občanské vybavení a sport, řešení dopravy, technické infrastruktury, vymezení prvků územního systému ekologické stability krajiny, limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí apod. Toto řešení vzešlo z požadavků obce.

1.3. Záměry významné z hlediska hodnocení vlivů koncepce na ŽP a jejich charakteristika Dle platné legislativní úpravy jsou předmětem posuzování koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v Příloze 1 Zákona. V rozsahu Přílohy 1 Zákona byly identifikovány následující záměry: Příloha 1 Zákona Kategorie II, bod 1.1

Záměr vyžadující zjišťovací

Záměr dle návrhu ÚP

řízení

Košařiska

Trvalé nebo dočasné odlesnění

Pro realizaci záměru výstavby

plochy od 5 do 25 ha

parkoviště na zastavěné ploše Z19 bude zapotřebí provést odlesnění části tohoto pozemku v rozsahu cca 0,07 ha podél příjezdové komunikace.

Kategorie II, bod 1.3

Vodohospodářské úpravy nebo

V odvodňovaném území navržená

jiné úpravy ovlivňující odtokové

výstavba obytné zóny a objektů

poměry (např. odvodnění,

občanské vybavenosti v lokalitě

závlahy, protierozní ochrana,

Do Durďoka (Z1 - cca 4,12 ha,

terénní úpravy, lesnicko-

3,25 odvodněno;

technická meliorace, atd.) na

Z4 - cca 0,46 ha, 0,30 odvodněno;

-6-


Příloha 1 Zákona



řízení

Košařiska

ploše od 10 ha do 50 ha

Z14 - cca 0,78 ha, celé odvodněno; Z19 - cca 0,37 ha, 0,29 odvodněno), výstavba v lokalitě Sobulanka (jízdárna Z16 cca 0,34 ha, 0,31 odvodněno; RD Z11 – 0,02 odvodněno), výstavba RD v lokalitě Do Řepy (Z12 - cca 0,64 ha, celé odvodněno; Z13 cca 0,26 ha, 0,22 odvodněno).

Kategorie II, bod 1.8

Čerpání podzemní vody nebo

V zastavěném území Z18

umělé doplňování zásob

navržena výstavba vodojemu na

podzemní vody v objemu od 1 do ploše cca 0,03 ha, do něhož bude 10 mil. m3 za rok

přiváděna voda z nedalekého místního zdroje podzemních vod. Očekávaný odběr je 72 m3/den, kapacita zdroje je min. 173 m3/den.

Kategorie II, bod. 1.9

Čistírny odpadních vod s

Navrženo zbudování kapacitně

kapacitou od 10 000 do 100 000

dostačující kanalizační sítě

ekvivalentních obyvatel,

zejména pro centrální část obce.

kanalizace od 5 000 do 50 000

Košařiska mají v současnosti 387

napojených obyvatel nebo

obyvatel.

průmyslové kanalizace o průměru Obec by měla být napojena na větším než 500 mm navrhovanou ČOV v Milíkově o kapacitě 750 EO (navržena v ÚP Milíkov mimo obec Košařiska)

-7-


Příloha 1 Zákona Kategorie II, bod 9.1



řízení

Košařiska

Novostavby, rozšiřování a

Obcí neprocházejí žádné silnice I.

přeložky silnic všech tříd a

a II. třídy. V rámci návrhu ÚP je

místních komunikací I. a II. třídy

navrženo zařazení místní

(záměry neuvedené v kategorii I)

komunikace od Milíkova až po autobusovou smyčku Košařiska, Milíř do sítě silnic III. třídy. Jsou navrženy nové příjezdové místní komunikace k navrhovaným záměrům Z1, Z2, Z4, Z12, Z13, Z14, Z16 a Z19. Budou zbudovány chybějící chodníky zejména v místech, kde komunikace procházejí obytnou zástavbou. Je navržena nová cyklotrasa (viz návrh ÚP).

Kategorie II., bod 10.6

Skladové a obchodní komplexy

V navrhovaném ÚP se počítá s

včetně nákupních středisek o

výstavbou nových parkovacích

celkové výměře nad 3000 m2

ploch (Z19 - max. 60 aut, P1 -

zastavěné plochy, parkoviště nebo max. 27 aut, Z20 - max. 40 aut, tří garáže s kapacitou nad 100

malých parkovišť v lokalitě U

parkovacích stání v součtu pro

Šmeka a u hřbitova o kapacitě

celou stavbu

max. 6 aut, v lokalitě Hrádková o kapacitě max. 10 aut. Rovněž má být zkapacitněno již stávající parkoviště v lokalitě Milíř ze současných 20 na cca 40 parkovacích míst a parkoviště u úpravny vody ze 12 na 25 míst).

-8-


Příloha 1 Zákona Kategorie II, bod 10.10



řízení

Košařiska

Rekreační a sportovní areály,

Návrh výstavby 2 sportovišť -

hotelové komplexy a související

prvního v centrální části obce (P1

zařízení v územích chráněných

- cca 0,59 ha), druhého v lokalitě

podle zvláštních právních

Milíř (Z15 - cca 0,15 ha) a

předpisů.3

jízdárny v lokalitě Sobulanka (Z16 - cca 0,34 ha). V obci bude upřednostňováno pouze drobné podnikání (restaurace, občerstvení apod.), a to v bezprostřední blízkosti navrhovaných sportovišť - plochy P1 a Z15. Je navržena plocha pro výstavbu nového Obecního úřadu a Domu s pečovatelskou službou (Z14 0,78 ha). Realizace všech těchto záměrů je navržena uvnitř CHKO Beskydy.

Všechny výše uvedené záměry až na výstavbu navrhovaných 2 sportovišť, jízdárny a objektů drobného podnikání uvnitř CHKO Beskydy, se jeví v této fázi zpracování projektové dokumentace jako záměry podlimitní dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění). Na tyto záměry bude zapotřebí předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení podlimitního záměru v rozsahu Přílohy 3a k zákonu 100/2001 Sb. V případě výstavby sportovišť (P1, Z15), objektů drobného podnikání (restaurace, občerstvení v jejich bezprostřední blízkosti) a jízdárny (Z16) uvnitř CHKO Beskydy bude zapotřebí 3

Např. zákona č. 114/1992 Sb., zákona č. 138/1973 Sb. a zákona č. 20/1987 Sb. -9-


předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení v rozsahu přílohy 3 zákona č. 100/2001 Sb. Jeho součástí musí být stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Správy CHKO Beskydy (sídlem Rožnov p. Radhoštěm) k takto definovaným záměrům. Součástí konceptu ÚP Košařiska je návrh cca 7,73 ha nových ploch pro bydlení (celkem cca 45 rodinných domů). Počet navržených ploch pro bydlení vychází z předpokládaného nárůstu počtu obyvatel obce a je v něm již započítán převis nabídky ploch pro novou bytovou výstavbu ve výši cca 100%. Během zpracování SEA posouzení byl zvolen přístup „ex-ante“4 , jenž je založen na interaktivním průběžném posuzování návrhů zpracovatele návrhu ÚP a díky němuž bylo možno získat informace, které nebyly v zadání ÚP uvedeny. Bližší pozornost všem takto definovaným záměrům návrhu ÚP Košařiska a jejich eventuelním vlivům na ŽP je věnována v následujících kapitolách.

1.4. Vztah záměrů významných z hlediska hodnocení vlivu koncepce na ŽP k jiným platným koncepcím Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR). Dosud však nebylo provedeno jejich upřesnění v rámci územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje a ani analytických podkladů spádového obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP), tj. města Jablunkov. Vlastní řešené území je součástí specifické oblasti Beskydy–SOB 2. Pro specifickou oblast Beskydy – SOB 2 jsou stanoveny následující úkoly pro územní plánování (vybrány jsou ty, které lze třeba jen částečně aplikovat na území obce Košařiska): e) regulovat rekreační aktivity v nejvíce vytížených střediscích a vytvářet územní předpoklady pro rozvoj rekreace na ostatním území – v návrhu územního plánu jsou vytvořeny předpoklady pro rozvoj hromadné rekreace (výstavba ubytovacích zařízení, penzionů). Rozvoj individuální rekreace v souladu s ÚPN VÚC Beskydy není navržen.

4

Dle Věstníku MŽP, částka 8 - Metodické pokyny a návody - Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (srpen 2004);v této metodice je zvolený postup též označen jako jednoznačně nejefektivnější. - 10 -


f) vytvářet územní podmínky pro rozvoj zimní rekreace i mimo hlavní střediska – v zadání územního plánu byl obsažen záměr na výstavbu lanovky se sjezdovkou na horu Kozubovou, který nebyl pro zásadní nesouhlas dotčených orgánů státní správy do ÚP zapracován. V obci zůstávají pouze trasy pro běh na lyžích. i) stanovit opatření pro zajištění ekologického pilíře v rámci udržitelného rozvoje v rovnováze s ostatními pilíři - v návrhu územního plánu je vymezen územní systém ekologické stability, respektovány jsou všechny významné krajinné prvky. Podmínky pro využívání území jsou stanoveny tak, aby územní předpoklady pro zajištění ekologických hodnot krajiny zůstaly trvale zachovány. k) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru (zatravňování, pastvinářství) - v návrhu územního plánu jsou zachovány možnosti provozování v obci typické zemědělské výroby a pastvinářství na pasekách uvnitř lesů CHKO Beskydy. ÚPN VÚC Beskydy Obec Košařiska patří do území řešeného územním plánem velkého územního celku Beskydy (ÚPN VÚC), včetně změny č.1 schválené 21.12.2006 a změny č.2 schválené 21.9.2006. Z platného ÚPN VÚC nevyplývá pro obec žádný požadavek na zapracování veřejně prospěšných staveb nebo územních rezerv. Zapracován je záměr na výstavbu vodovodu s vodojemem. Strategický plán mikroregionu Sdružení obcí Jablunkovska na léta 2007-2013 Návrh územního plánu je v souladu se strategickými cíli, v území byly navrženy takové záměry, které přispějí k naplnění cílů. Konkrétní záměry jmenované ve strategii – parkoviště u hřbitova, víceúčelové hřiště a naučná stezka (historie a současnost chovu ovcí u nás) jsou zapracovány v ÚP. Záměr na lanovku na Kozubovou zapracován není. Koncepce Moravskoslezského kraje Záměry navržené v územním plánu jsou v souladu s existujícími koncepčními materiály vztahujícími se k danému území (blíže viz kap. 8): - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod - 11 -


- Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje - Územní energetická koncepce - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje - Koncepce rozvoje zemědělství a venkova

- 12 -


2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace 2.1. Vymezení řešeného území Řešené území tvoří katastrální území 670707 Košařiska, které je totožné s administrativně správním územím obce Košařiska. Na severu sousedí s Vendryní, na východě s Hrádkem a Milíkovem, na jihu s Dolní Lomnou a na západě s Morávkou a Třincem (k.ú. Tyra). Řešené území - obec Košařiska druh pozemku

ha

%

Celkem

1718,5

100,00

zemědělské pozemky

198,1

11,53

lesní pozemky

1413,8

82,27

vodní plochy

4,3

0,25

zastavěné plochy

5,6

0,32

ostatní plochy

96,7

5,63

ze zemědělských pozemků celkem

198,1

100,00

orná půda

16,0

8,08

zahrady

8,8

4,44

trvalé travní porosty

173,3

87,48

V řešeném území převažují lesní pozemky, které zabírají cca 82 % celkové rozlohy Košařisek. Zemědělská půda zabírá 11,5% rozlohy obce, většinou ji tvoří trvalé travní porosty.

- 13 -


2.2. Geomorfologické a geologické poměry Řešené území se nachází na území následujících geomorfologických jednotek: provincie: Západní Karpaty subprovincie: Vnější Západní Karpaty oblast : Západní Beskydy celek: Jablunkovská brázda celek: Moravskoslezské Beskydy Řešené území je výrazně členité, zejména v západní části obce, která má charakter horského reliéfu se zvětšující se výškovou členitostí. Reliéf je z geologického hlediska budován horninami karpatského flyše tvořící zejména střídající se souvrství pískovců, břidlic a slepenců. Na přechodu strmých svahů Moravskoslezských Beskyd a Jablunkovské brázdy jsou zachovány proluviální sedimenty, podél Kopytné staré sedimenty fluviální (říční) ve formě teras. Nejvyšší bod řešeného území je na severozápadě (vrch Ostrý 1044 m.n.m.), nejnižším je místo, kde tok Kopytné opouští administrativní území obce (cca 388 m.n.m). Geomorfologické podmínky území do značné míry omezují jeho využití (například v členitém reliéfu výrazně rostou náklady na budování technické infrastruktury), na druhé straně jsou významným zdrojem jeho rekreační a obytné atraktivity.

- 14 -


2.3. Klimatické podmínky Řešené území leží na rozhraní mírně teplé klimatické oblasti MT 2 s chladnou klimatickou oblastí CH 7. Léto je zde krátké, mírné až chladné, zima chladná, dlouhá-výrazně v závislosti na nadmořské výšce. Roční úhrn srážek je vysoký, většinou překračuje 1000 mm. VYBRANÉ KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY MÍRNĚ TEPLÉ OBLASTI MT 10: MT 2

CH 7

Počet letních dnů: Počet mrazivých dnů:

20 – 30 110 – 130

10 –30 140 – 160

Průměrná teplota v lednu:

-3 až -4°C

-3 až -4°C

Průměrná teplota v červenci:

16 – 17°C

15 – 16°C

Srážkový úhrn ve vegetačním období:

450 – 500 mm

500 – 600 mm

Srážkový úhrn v zimním období:

250 – 300 mm

350 – 400 mm

80-100

100-120

Počet dnů se sněhovou pokrývkou:

V řešeném území výrazně převládá jihozápadní proudění větrů , méně často severovýchodní a severní proudění. Ovzduší Nejbližší stanice, na které se pravidelně monitorují imisní situace, se nachází v Třinci Kanadě (č. 1187) a v Návsí u Jablunkova (ČHMÚ, č. 1357). V následující tabulce jsou uvedeny roční průměry koncentrací hlavních škodlivých látek v ovzduší za roky 2002 - 2004: Znečišťující látka

SO2

PM10 NOx

Roční imisní průměry (µg/m3)

Imisní stanice

2002

2003

2004

Třinec Kanada

5,5

7,7

6,2

Návsí u Jablunkova

5,5

x

x

Třinec Kanada

32

42,7

32,1


x

x

x

Třinec Kanada

x

x

20,4

14,0

14,9

14,4


- 15 -


Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 38/rok 2005) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 – náleží východní část území obce Košařiska (cca 20% plochy obce) k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, dochází zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10. Údaje jsou od r. 2005 nově publikované za spádové obvody stavebních úřadů. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Řešené území současně nepatří i mezi obce nacházející se v OZKO, ve kterých byly zjištěny nejvyšší koncentrace znečišťujících látek, tedy koncentrace přesahující stanovený imisní limit a meze tolerance. Značný vliv na kvalitu ovzduší v obci mají velké zdroje znečištění v regionu a doprava, částečně i malé zdroje znečištění. Situaci značně zlepšila plynofikace obce. V návrhu Územního plánu Košařisek nejsou navrženy žádné větší zdroje znečištění ovzduší, nová výstavba bude k vytápění využívat především zemní plyn a ekologická obnovitelná paliva. Opatření v dopravě vedoucí ke zkvalitnění komunikací a jejich přiměřené údržbě, která by nejvíce přispěla ke snížení znečištění ovzduší polétavým prachem, nejsou součástí územního plánu. Hluk Na dopravně významné komunikaci od Milíkova po autobusovou smyčku Košařiska, Milíř nepřesahují dopravní intenzity hodnotu 300 vozidel za den. Ekvivalentní hladina hluku ze silniční dopravy nepřekračuje předepsané hygienické limity.

2.4. Hydrologické poměry a vodní zdroje Řešené území spadá do základního hydrologického povodí řeky Olše, hlavním tokem v území je tok Kopytná - číslo hydrologického pořadí toku: 2 – 03 – 03 – 024 se svými levobřežními přítoky – Kopytnicí, Malou Kopytníci, Kykulou, Tominovou, Suchým potokem a pravobřežními přítoky – potoky Hrádková a Příkrá. Veškeré toky jsou ve správě Lesů ČR, s.p. Horní tok Kopytné s přítoky Tominovou, Hrádkovou, Suchým potokem a Příkrou jsou zdrojem vody pro úpravnu vody pitné vody. Vodní tok Kopytná se svými přítoky jsou uvedeny v seznamu povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů - lososovité vody - 16 -


(povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb lososovitých (Salmonidae) a lipana (Thymallus thymallus) dle Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původcích druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod (v platném znění). Na řešeném území se nenachází žádná větší vodní nádrž a její realizace se ani do budoucna nepředpokládá. V lokalitě Do Řepy jsou tři malé soukromé rybníčky. Obec Košařiska se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy a Jablunkovsko. Údaje o kvalitě vod v řešeném území nejsou známy. Vzhledem k tomu, že se zde nachází větší počet zdrojů vody, z nichž některé jsou rozváděny ke spotřebištím i bez úpravy, bydlí zde málo obyvatel a v blízkém okolí nejsou průmyslové podniky, je kvalita vody pravděpodobně dobrá. Ke znečišťování potoka Kopytná dochází při průchodu zástavbou, kde jsou do něj svedeny splaškové vody. Pro zlepšení situace bude vhodné vybudovat v obci, nebo alespoň v její centrální části, kanalizaci a splaškové vody svést na čistírnu odpadních vod.

2.5. Charakteristika půdního fondu Klasifikace zemědělských půd dle bonitních půdně ekologických jednotek (BPEJ) je obsažena ve výkrese, jež je součástí návrhu ÚP Košařiska. Obec Košařiska je podle kódu BPEJ zařazeno do klimatického regionu 8 - mírně chladný, vlhký a 9 - chladný, vlhký. Zemědělská půda v obci je horší kvality, nejčastěji se vyskytuje třída ochrany IV a V (z pětistupňové klasifikace). Třída ochrany I se vyskytuje jen v malém rozsahu v lokalitě Sobulanka. Specifikace jednotlivých stupňů tříd ochrany ZPF.5je následující: I. stupeň ochrany zahrnuje bonitně nejcennější zemědělské půdy, které je možné odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

5

Dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb. - 17 -


IV. stupeň třídy ochrany sdružuje půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností, jsou využitelné pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. U těchto půd lze předpokládat efektivní nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Dle průzkumů Státního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně (pobočka Opava), které provádí systematicky od roku 1990 průzkum kontaminace místních půd, nedochází v řešeném území pravděpodobně k překračování limitů koncentrace hlavních rizikových prvků v zemědělské půdě dle vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb. V tématických výkresech návrhu ÚP Košařiska jsou vyznačeny rovněž odvodněné pozemky celkově jde o malý rozsah. Odvodněná je částečně lokalita Do Durďoka poblíž centra obce a části pasek Katryňačka, Sobulanka a Do řepy.

2.6. Ložiska surovin, svážná a poddolovaná území, radonové riziko Do území obce nezasahují žádná výhradní ložiska surovin, dobývací prostory ani chráněná ložisková území. Do problémového výkresu Návrhu ÚP jsou zakresleny potenciální sesuvná území převzatá z "Mapy svahových deformací na území MS kraje" (2005, Geotest Brno a.s. a VŠB Ostrava). Jedná se o dvě lokality u jihozápadní hranice obce, mimo zastavěné území. Poddolovaná území registrovaná Geofondem ČR se v území obce nevyskytují. Z map radonového indexu vyplývá, že většina území obce se nachází v území s nízkým stupněm radonového indexu (I. kategorie radonového indexu z geologického podloží).

- 18 -


2.7. Ochrana přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Územní systém ekologické stability6 (dále jen ÚSES) Dle okresního generelu ÚSES se v území Košařiska vyskytují pouze biocentra a biokoridory lokálního charakteru, regionální ani nadregionální prvky ÚSES se zde nevyskytují. Většina biokoridorů je vedena podél hranic obce – LBK 84, 181, 182, 185, 234, 235, 278, 285 s biocentry LBC 91, 226, 229, 230, 304, 341. Pouze biokoridory LBK 183, 183a, 184 s biocentry LBC 228 a 231 sledují částečně tok potoka Kopytná a zabíhají do území obce. Zvláště chráněná území7 Větší část k.ú. Košařiska (s výjimkou východního výběžku) je součástí velkoplošného zvláště chráněného území - chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. Chráněná krajinná oblast byla zřízena výnosem MK ČSR ze dne 5.3.1973, č.j. 5373/73¨. Celková výměra CHKO činí 1160 km2. Většina zástavby obce je součástí III. zóny. Paseky s roztroušenými chalupami jsou součástí zóny II. CHKO. Do I. zóny patří pouze dvě oblasti severně od zástavby a u severní hranice obce, ve které leží maloplošné zvláště chráněné území – PR Čerňavina. Zóny II. a III. jsou nejvíce zastoupené, zóna IV. se na území Košařisek nevyskytuje. Podrobnější ochranné podmínky pro CHKO Beskydy jsou stanoveny v Plánu péče CHKO Beskydy. V rámci CHKO jsou lokality s nejhodnotnějšími a často unikátními společenstvy vyhlášeny jako maloplošná zvláště chráněná území. Do území obce Košařiska zasahuje jediné maloplošné chráněné území - přírodní rezervace Čerňavina. Přírodní rezervace (PR) Čerňavina Celková výměra: 61,32 ha Právní předpis: vyhláška č.5/99 Správy CHKO Beskydy, vyhlášeno 17.9.1999 Přírodní rezervaci tvoří přirozené lesní porosty vrcholu a svahů kóty Ostrý (1044 m) na podloží mocného souvrství godulskýh vrstev. Nachází se v severovýchodní části Lysohorské hornatiny v nadmořské výšce 780 - 1044 m, katastrální území Tyra a Košařiska. Posláním rezervace je ochrana komplexu přírodě blízkých bukových porostů karpatského typu ve

6

Dle §3 odst.1 písm.a) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

7

Dle §14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny - 19 -


vysokých polohách Moravskoslezských Beskyd na převažujících prudkých svazích, v severní části s hluboce zaříznutým korytem štěrkonosného potoka. Prostorově a věkově rozrůzněné stromové patro vytváří vhodné podmínky pro výskyt vzácných a ohrožených druhů živočichů. K zabezpečení rezervace bylo vyhlášeno ochranné pásmo o celkové výměře 32,54 ha. Větší část obce (s vyjímkou východního výběžku) je součástí evropsky významné lokality NATURA 2000 - CZ0724089 Beskydy a ptačí oblasti NATURA 2000 – CZ0811022 Beskydy (dle Směrnice Rady č. 92/43/EEC, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a ustanovení §45a zákona č. 114/1992 Sb.). Hranice ptačí oblasti i evropsky významné lokality je na území obce totožná s hranicí CHKO Beskydy. V území obce nejsou registrovány žádné památné stromy. Významné krajinné prvky8 (dále jen VKP) V území obce se nacházejí chráněné VKP taxativně určené §3 písmeno b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů - lesy a lesní společenstva, vodní toky a plochy (rybníky a jezera). Lesy pokrývají 82% z celkové rozlohy Košařisek Vodní toky a vodní plochy v řešeném území byly popsány podrobně v kap. 2.4. Z ortofotomap je patrná také vzrostlá zeleň ve volné krajině mimo pozemky určené k plnění funkce lesa. V rámci průzkumů byly objeveny rovněž lokality s výskytem jalovců. Z krajinářského hlediska jsou hodnotná vyhlídková místa, kterých je díky kopcovitému terénu na území Košařisek několik. Nejzajímavější z nich otvírají pohled na zástavbu v údolí potoka Kopytná, údolí mezi Moravskoslezskými a Slezskými Beskydami nebo vrcholky Beskyd.

8

Dle §3 odst.1 písm. b) (tzv. "VKP ze zákona") a §6 (tzv. "registrované VKP") zákona č."114/1992"Sb., o ochraně přírody a krajiny; významným prvkem jsou ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny,které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. - 20 -


2.8. Limity využití území Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí (dále limity) jsou součástí koordinačního výkresu, který je jedním z výkresů odůvodnění územního plánu obce Košařiska. Na území obce Košařiska musí být respektovány následující limity: - hlavní zásobovací řady pitné vody (ochranné pásmo do DN 500 – 1,5 m od líce potrubí) - ochranná pásma vodních zdrojů 1., 2. a 3. stupně - vodní toky a plochy (jako významné krajinné prvky ze zákona - stejně jako lesy, chráněno dle zák. č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) - ochranné pásmo pozemků určených k plnění funkce lesa (50 m od okraje lesních pozemků) - ochranné pásmo nadzemního vedení VN včetně vedení jako nositele limitu (7 nebo 10 m od krajního vodiče u VN 22 kV) a trafostanice - kabelové vedení VN (1 m od kabelu) - dálkové telekomunikační kabely (ochranné pásmo 1,5 m od kabelu) - ochranné pásmo pohřebiště (min. 100 m ze zákona) včetně pohřebiště jako nositele limitu - hranice chráněné krajinné oblasti Beskydy, totožná s hranicí evropsky významné lokality NATURA 2000 - CZ0724089 Beskydy a s hranicí ptačí oblasti NATURA 2000 – CZ0811022 Beskydy - hranice chráněných území přirozené akumulace vod Beskydy a Jablunkovsko - rozmezí zón odstupňované ochrany CHKO Beskydy - maloplošné zvláště chráněné území přírody – přírodní rezervace Čerňavina včetně ochranného pásma PR - lokální biocentra a biokoridory ÚSES

- 21 -


Do koordinačního výkresu (součást odůvodnění ÚP) byly v řešeném území zakresleny další jevy a omezení, která mohou ovlivnit využití území nebo upozorňují na problémy či jevy vyplývající z dalších vlastností území. Jsou to například: - potenciální svahové deformace, které upozorňují na možné problémy se stabilitou svahů.

2.9. Současný charakter sídla 2.9.1.

Bydlení a občanská vybavenost

Obec Košařiska, o rozloze cca 1719 ha, má v současnosti 387 obyvatel. V Košařiskách se vyskytují dva větší celky současně (a souvisle) zastavěného území. Jedním je centrální část obce u hlavní příjezdové komunikace od Milíkova s objekty bydlení a občanské vybavenosti, druhým je převážně chatová zástavba v lokalitě Tomínová. Mezi těmito dvěma lokalitami v blízkosti místní komunikace, která je spojuje, leží další rozdrobenější zástavba. Na úbočích hor se vyskytují už jen typické paseky s ojedinělou zástavbou. Zbytek území obce tvoří volná, převážně zalesněná krajina. Veškerá obytná zástavba obce je tvořena individuálními rodinnými domy. Typická zástavba je na horských pasekách, kde jsou obytné budovy spojeny do shluků s budovami hospodářskými, novější zástavba v centru obce a v lokalitě Do Durďoka je více podobná příměstské zástavbě rodinných domů. V centru obce je soustředěna většina objektů občanského vybavení, z nichž nejvýraznější je budova základní školy. Jsou zde i Obecní úřad, restaurace, prodejna smíšeného zboží, hasičská zbrojnice, amfiteátr k pořádání letních akcí, sportovní hřiště, revírna Lesní správy Jablunkov a patří sem i hřbitov se hřbitovní kaplí. Všechny tyto objekty jsou volně promíseny s obytnými domy a jejich středobodem je malý parčík s památníkem. Většina občanského vybavení v Košařiskách patří do vybavení základního, větší význam a širší okruh možných návštěvníků má pouze několik zařízení - především rekreační střediska, penziony a turistická chata Ostrý. K zemědělským účelům jsou využívány objekty v lokalitě Katryňačka, které dříve sloužily jako hospodářské budovy u obytného statku. Louky na horských pasekách jsou využívány k pastvě ovcí, nejedná se však o trvalou záležitost, nejsou zde ani stavby pro ustájení zvířat. Nedá se tedy říct, že by tyto plochy trvale sloužily k zemědělské výrobě. Funkce výrobní se v obci nevyskytuje. - 22 -


2.9.2.

Doprava

Na území obce nevede žádná silnice. Spojení Košařisek s okolními obcemi zajišťuje silnice III/01144 (Bystřice - Bocanovice), která prochází blízkou zástavbou Milíkova. Ze sítě místních komunikací je dopravně nejvýznamnější trasa od Milíkova po autobusovou smyčku Košařiska, Milíř, která slouží jako hlavní příjezd do obce a je také nejfrekventovanější. V území je rovněž řada místních a účelových komunikací o šířce 3-5 m. Obcí neprochází žádná železniční trasa. Železniční trať ČD 320 Bohumín – Žilina vede východně od obce ve vzdálenosti 4 km. Tato koridorová trať má pro Košařiska nejbližší železniční stanici v Jablunkově. Území obce Košařiska je obslouženo 2 autobusovými linkami s 13 spoji v každém směru v pracovní den a 6 spoji ve dnech pracovního klidu: ● 860 239 – Košařiska – Milíkov – Bystřice – Třinec ● 860 239 – Jablunkov – Milíkov – Košařiska – Milíkov – Bystřice – Třinec Na území obce jsou 3 autobusové zastávky: ● Košařiska, hostinec Samiec ● Košařiska, vodárna ● Košařiska, Milíř Všechny zastávky jsou ve směru výjezdu z obce vybaveny čekárnou pro cestující, zastávkové zálivy (s ohledem na nízké intenzity dopravy) nejsou na žádné zastávce vybudovány. V blízkosti zastávek Košařiska, hostinec Samiec a Košařiska, Milíř jsou vybudovány točny pro autobusy. Zastávky pokrývají 500 m docházkovou vzdáleností zástavbu v centru Košařisek a v údolí potoka Kopytná. Severní část zástavby obce (Sobulanka a Do Řepy) leží mimo jejich 500 m docházkovou vzdálenost. Nejbližší zastávka hromadné dopravy pro tuto část leží na území Hrádku, ve vzdálenosti cca 900m. Docházka z odlehlých lokalit zástavby obce k zastávkám dosahuje i přes 2000 m. Parkoviště jsou vybudována především v centru obce a jeho bezprostředním okolí a u některých objektů vybavenosti. Největší odstavné plochy jsou na Milíři, který slouží jako výchozí turistický bod. V oblasti centra obce je vyznačena zóna zákazu stání mimo vyznačená parkoviště. - 23 -


Na řešeném území obce jsou vyznačeny cyklotrasy: ● 56 Bohumín – Střítež – Milíkov – Jablunkov – Bukovec - Tato trasa je součástí mezinárodní Greenways Krakow – Morava – Wien a cyklotrasy Radegast ● 6082 Dolní Lomná – Kozubová – Milíkov - Košařiska ● 6083 Komorní Lhotka – Ropice – Košařiska – Karpentná Tyto cykloturistické trasy jsou většinou vedeny po málo frekventovaných místních a účelových komunikacích. Při zpracování územního plánu bude zváženo doplnění těchto cykloturistických tras o cyklistické trasy pro každodenní dopravu místních obyvatel. V generelu infrastruktury cestovního ruchu v Beskydech je navrženo propojení tras 6082 a 6083 po lesní cestě vedoucí okolo lokality Tomínová. 2.9.3.

Napojení na technickou infrastrukturu

Zásobování vodou Obec Košařiska (410 - 650 m n.m.) nemá vybudován veřejný vodovod, jsou zde jen tři malé vodovody a to Sobulanka, Břehy-Groniczek a pro centrální část obce. Vodovod v lokalitě Sobulanka byl vybudován v roce 1972 a je napojen na pramenní studnu o vydatnosti 0,2 - 1,0 l/s. Přes vodojem o obsahu 20 m3 je pitná voda přiváděna potrubím PE DN 50 v délce 1 722 m k 15 rodinným domkům nebo chalupám. Vodovod v lokalitě Břehy-Groniczek je napojen na pramen, který v bezdeštných obdobích úplně vysychá. Přes jímku o obsahu 4 m3 je pitná voda rozváděna potrubí lPE DN 50 v délce 860 m k 8 rodinným domkům nebo chalupám. V blízkosti lokality Do Durďoka je umístěn vodojem o objemu 50m3, který zásobuje vodou několik objektů v centru a Košařisek a zástavbu Milíkova. Pramenní jímky pro tento vodovod se nacházejí na severním svahu Kozubové. Některé domy v nejnižší části obce včetně školy a obecního úřadu jsou napojeny na skupinový vodovod Košařiska. Na katastrálním území obce se nachází zdroj pitné vody pro skupinový vodovod Košařiska, ze kterého jsou zásobeny obce Hrádek, Bystřice n.O. a Vendryně, přebytky jsou přiváděny rovněž do Třince. Průměrná vydatnost zdroje je 21,0 l/s, zaručená vydatnost 16,0 l/s. Na území se nachází 13 pramenních a přerušovacích jímek ve třech údolích (Hrádková, Psí dolina, Suchý potok) a dvě jímání na toku Kopytná. Zdroj vody spravuje SmVaK a.s. (identifikační číslo-621033, rozhodnutí o povolení k odběru vody - 24 -


vydalo OkU-RZP Frýdek-Místek pod číslem jednacím RŽ/voda/157/02/KL/231 dne 2002-0311 s platností do 2022-03-31 v množství 390 tis. m3/rok). Okolo zdrojů vody byla vyhlášena ochranná pásma I., II. a III. stupně rozhodnutím č.j. VLHZ/voda/2646/1990/Fp/235 ze dne 24.7.1990. Veškerá voda je svedena na úpravnu vody (ÚV) s jednostupňovou technologií, tvořenou čtyřmi tlakovými filtry. Zdravotní zabezpečení je plynným chlorem. Do provozu byla ÚV uvedena v roce 1938, rekonstrukce na odběr povrchové vody byla realizována v roce 1961. V době dešťů a jarního tání docházelo k zákalům. Úpravna vody byla rekonstruována s kolaudací v roce 2001. Byla vybudována akumulace vody o obsahu 2x150 m3 (506,00/ 502,40 m n.m.) a zavedeno automatické řízení provozu celé skupiny. Ochranné pásma ostatních vodovodů do DN 500mm - 1,5 m od vnějšího líce potrubí na obě strany. Vzhledem ke stálým potížím v zásobování pitnou vodou se zvažuje možnost výstavby veřejného vodovodu (viz kap. 4). Odvádění a čištění odpadních vod V obci Košařiska není vybudována veřejná kanalizace s odvodem odpadních vod k čištění na ČOV. Podstatná část objektů na území obce nemá zajištěno důsledné odkanalizovaní a likvidaci odpadních vod. Vyskytují se pouze úseky lokální kanalizace, která ale v zásadě slouží k odvádění dešťových vod a k odvodnění místních komunikací. Zároveň jsou do ní bez povolení napojeny splaškové odpadní vody od obyvatelstva z přilehlé zástavby. Odpadní vody z jednotlivých objektů (převážně přepady ze žump a septiků), stejně jako dešťové vody jsou vyústěny krátkými úseky jednotné kanalizace přímo do místních vodotečí nebo terénních proláklin. Uvedené skutečnosti přispívají k tomu, že do povrchových toků jsou vypouštěny vody, které nevyhovují současným legislativním předpisům, zejména nařízení vlády 61/2003 Sb. (v platném znění). Zásobování elektrickou energií Obec Košařiska patří do území, které je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, vedením VN 206 z rozvodny 110/22 kV Jablunkov. Hlavní zásobovací vedení VN 53 je provedeno v dimenzi 3x70 AlFe na stožárech, zásobení chaty na Ostrém je provedeno kabelem. Z venkovní a kabelové sítě 22 kV – vedení je napojeno 6 distribučních trafostanic celkovým výkonem 1 110 kVA které jsou ve správě SME a.s.. - 25 -


Jedná se o : DTS 7801 – chata Ostrý 100 kVA DTS 7800 – Milíř 160 kVA DTS 7799 – Košařiska II100 kVA DTS 7803 – Košařiska I 100 kVA DTS 7802 – Do Řepy 250 kVA DTS 7798 – ZŠ 400 kVA Převážnou část rozvodné sítě NN tvoří venkovní vedení na betonových sloupech s vodiči 4x70/l l event. 3x70+50 AlFe v hlavních trasách. Pouze některé koncové větve sítě NN jsou původní na dřevěných sloupech s Cu vodiči. Technický stav sítě NN na území Košařisek je z převážné části vyhovující. Stávající trafostanice plně pokrývají stávající potřebu elektrické energie pro obec a částečně pokryjí i případný rozvoj obce. Energeticky náročnější výstavba bude muset být řešena individuálně. Zásobování plynem Území obce Košařiska je napojeno na síť středotlakého plynovodního rozvodu. Rozvody v obci jsou z plastu o dimenzích 63-40mm a pokrývají centrum obce a zástavbu v lokalitě Do Durďoka. Rozvody plynu jsou v dobrém technickém stavu a dostatečně kapacitní. Domy, které jsou v dosahu plynovodu mají možnost se na něj napojit. V odloučených lokalitách, kde by výstavba plynovodu nebyla ekonomická se doporučuje využívat ekologicky čistá paliva, především dřevo. Zásobování teplem Ústřední zdroj tepla s instalovaným výkonem nejméně 5 MW, který dodává teplo pro více odběrných tepelných zařízení není v území provozován. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domků a objektů individuální rekreace a samostatnými domovními kotelnami pro objekty vybavenosti a hromadné rekreace. Palivem je především dřevo, plyn a uhlí, ojediněle i elektřina a dřevoplyn. Na základě plynofikace části obce by bylo vhodné dokončit přepojování RD a kotelen vybaveností s topením na tuhá paliva na topení s využitím plynu. - 26 -


Spoje Telekomunikace Prostřednictvím telekomunikačních služeb a.s. Telecom je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je TELEFAX, POSTFAX, veřejná radiokontaktní služba, veřejná datová služba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, služby euroISDN, Internet, OnLine a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů. (Oskar, EuroTel, T-Mobile). Obec Košařiska patří do uzlového telefonního obvodu Frýdek-Místek a okolí – UTO-558. Telefonní kabel je přiveden z telefonní ústředny Jablunkov, telefonní ústředna pro Košařiska je v Milíkově. Účastnická přípojná síť je částečně kabelová, částečně je vedena venkovním závěsným kabelem, zavěšeným na stožárech venkovního vedení NN. Východním výběžkem území obce prochází dálkový telekomunikační kabel. Radiokomunikace Kvalita signálu příjmu televizního a rozhlasového programu je celkově vyhovující. Radioreléové spoje Nad řešeným územím neprocházejí radioreleové paprsky s vyhlášeným ochranným pásmem. Nakládání s odpady Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR, na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30.9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13.11. 2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Obec Košařiska mezi tyto původce nespadá a dosud nemá plán odpadového hospodářství zpracován.

- 27 -


Veškeré nakládání s odpady (tzn. jejich shromažďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání i zneškodňování) musí v návrhovém období vyhovovat požadavkům vyplývajícím z příslušných právních norem, v současnosti zejména ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. V souladu s uvedeným zákonem je nutno, aby původci odpadů (pro TKO je to obec): 

Tuhý komunální odpad shromažďovali utříděný podle jednotlivých druhů a kategorií.



Tuhé odpady likvidovali mimo řešené území na zařízeních ke zneškodňování odpadů, která mají souhlas k provozu. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje zákonu o odpadech nebo prováděcím právním předpisům.



Zajišťovali prostřednictvím oprávněné osoby pravidelný mobilní svoz nebezpečných složek komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla), případně určili místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (minimálně dvakrát ročně).

Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma BM servis a.s., Bohumín, ul. Krátká 775, 735 81 Bohumín - Nový Bohumín, která provádí komplexní službu zahrnující svoz komunálního odpadu včetně separovaných složek. V řešeném území obce se provádí separovaný sběr komunálního odpadu (popelnice, plastové pytle na odpad) – jsou vymezena sběrná místa (s přístřešky) pro shromažďování tříděného odpadu z chatovišť. V okolí obce (do 35 km) existují dostatečné kapacity na zpracování a uložení odpadů skládky TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.(provoz PD - Druhotné suroviny, Třinec - Staré Město);. Depos Horní Suchá, a.s.;.OKD Rekultivace, a.s. (provozovna Středisko Hohenegger, Karviná 6) ; recyklační centra PINMARK, s.r.o. (provozovna Starý mlýn, Třinec) a Z.G.R. Saxa, spol. s r.o. (Horní Suchá) a další.

- 28 -


2.9.4.

Ekonomický potenciál území - výroba, podnikání

Zemědělská a lesní výroba V mírně členitém území Košařisek převažují lesní pozemky, které zabírají cca 82% celkové rozlohy Košařisek. Výměry zemědělského půdního fondu dle údajů katastru nemovitostí, Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek jsou uvedeny v kap. 2.1., charakteristika půdního fondu pak v kap. 2.5. Celková výměra zemědělských pozemků v řešeném území je 198 ha. Tyto pozemky, které patří soukromým vlastníkům a obhospodařují je soukromí zemědělci. Hospodářská zvířata jsou na více místech Košařisek chována na soukromých pozemcích u rodinných domů. Jedná se ale pouze o malé počty kusů převážně pro vlastní potřebu. Větší chovy jsou v obci pouze na dvou místech: - v lokalitě nad hřbitovem – celoroční chov cca 50-60 ks ovcí - v lokalitě Katryňačka – sezónní chov cca 70-80 ks ovcí Nejsou zde vyhlášena žádná pásma hygienické ochrany pro živočišnou výrobu. Na pasece s rekreačním objektem u hřebenové cesty na vrchol Ostrý je znám soukromý záměr na chov ovcí, který by kromě produkční funkce sloužil i jako agroturistická zajímavost. Lesní výroba Celková výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa v řešeném území je 1414 ha, podíl lesních pozemků je 82 % z celkové výměry řešeného území. Z hlediska kategorizace lesů se jedná o lesy hospodářské a lesy zvláštního určení (uvnitř PR Čerňavina). Většina lesních pozemků na území obce je ve vlastnictví České republiky, menší část je ve vlastnictví fyzických osob. Hospodařením na lesních pozemcích se zabývají Lesy ČR. V současné době neprovozují v území obce žádné výrobní středisko není zde ani žádná lesní školka. Správu lesních pozemků zajišťuje Lesní správa Jablunkov se sídlem tamtéž. Na území Košařisek se nacházejí dvě revírní budovy a tři lovecké chaty. - 29 -


Průmyslová výroba, výrobní služby V obci se nenachází žádné výrobní zařízení. Působí zde několik podnikatelských subjektů, z nichž nejvýznamnější je autodoprava využívající k provozu soukromý pozemek u rodinného domu. Z obce nevzešel žádný požadavek na vyhledání ploch pro výrobu. Žádná větší plocha vhodná k průmyslové výrobě se zde nenachází a vzhledem k tomu, že převážná část obce leží v CHKO Beskydy by ani nebyla žádoucí. 2.9.5.

Kulturně historické hodnoty území

Obec vznikla patrně už v 15. století, první písemná zmínka však pochází až z roku 1643. Je to podhorská obec s rozptýlenou zástavbou. Typickým prvkem jsou paseky v lesích na úbočích hor, které kdysi sloužily jako salaše – košary. Odtud také pochází název obce Košařiska. Nejstarší budova v obci je asi 140 let stará, ale i mladší stavby si zachovávají vzhled původních dřevěných obytných domů. V obci se nenacházejí žádné nemovité kulturní památky evidované v Ústředním seznamu kulturních památek. Jako památky místního významu jsou evidovány: -

Kaple na hřbitově

-

Památník v parčíku u obecního úřadu

-

Kříž u cesty v lokalitě Labajka

Dokladem dochovaného původního historicky vzniklého zastavění obce jsou především dřevěné chalupy nebo hospodářské stavby. Původních staveb se zde dochovalo relativně dost, hlavně na horských pasekách, ale i v centru obce. Jejich další přežití závisí vždy na zájmu jejich vlastníků. Důležité je i okolí staveb, které společně s nimi utváří urbanistickou strukturu obce. Zejména u pasek, které jsou charakteristické shlukem obytných a hospodářských staveb a rozlehlým volným (nezastavěným) prostorem je nezbytné udržet jejich celkový vzhled a způsob zástavby včetně volného prostoru. Některé paseky pozvolna zarůstají lesem, což by mohlo vést k jejich zániku. Paseky jsou zařazeny do II. zóny ochrany v CHKO Beskydy - tím je vyjádřena jejich kvalita i zajišťována ochrana.

- 30 -


2.9.6.

Rekreace a cestovní ruch

Košařiska jsou součástí oblasti cestovního ruchu Beskydy - rekreačního krajinného celku Jablunkovsko. Oblast CR Beskydy je charakterizována jako celoročně využitelná s významem celostátním a mezinárodním. Hlavními funkcemi jsou dlouhodobá a krátkodobá pobytová rekreace, letní a zimní turistika, zimní sporty. Košařiska jsou pak definována v rámci RKC Jablunkovsko jako ostatní obec s rekreační funkcí, rekreační "špička" je zatím v letní sezóně. RKC Jablunkovsko je z hlediska rekreace a cestovního ruchu využívána zejména k pěší a cyklistické turistice, běžecké a sjezdové lyžování a pobytovou rekreaci. všechny tyto možnosti využití kromě sjezdového lyžování platí i pro Košařiska. Dle generelu CR má Jablunkovsko značné možnosti z hlediska rozvoje cestovního ruchu i rezervy pro další rozvoj ubytovacích zařízení. Důkazem mimořádné kvality přírodního prostředí i dochovaného krajinného rázu je chráněná krajinná oblast Beskydy, do které patří velká část obce. Relativně horší dopravní dostupnost způsobila, že charakter obce s řídkou zástavbou pasek na svazích hor zůstal zachován. Rekreační chaty, které se v jiných beskydských obcích hromadně stavěly po 2.světové válce, se zde také vyskytují, ale zdaleka ne v takové míře jako např. v Ostravici. Přitom tradice rekreačního využívání - letních pobytů má počátek už v začátku dvacátého století. Dle generelu CR je v Košařiskách 162 lůžek v ubytovacích zařízeních s možným přírůstkem 75 a dalších 637 lůžek v objektech individuální rekreace (počty z roku 2003). Tato čísla, zejména lůžková kapacita v ubytovacích zařízeních, už nejsou aktuální. V současné době jsou v Košařiskách čtyři zařízení, která nabízejí možnost ubytování – chata Ostrý, rekreační středisko U jarzabka, penzion Edica a penzion v lokalitě Tomínová. Všechna zařízení mají pouze omezenou lůžkovou kapacitu nižšího standartu. V současné době prochází rekonstrukcí objekt restaurace v centru obce, který po dokončení také nabídne několik lůžek návštěvníkům. Poblíž rekreačního střediska U jarzabka se nachází několik objektů skautského tábora Kikula. Budovy jsou už několik let nevyužívané, ale po vyjasnění vlastnických vztahů by se mohly opět stát místem letních dětských táborů. Záměr na výstavbu lanové dráhy se sjezdovkou včetně doprovodné občanské vybavenosti by určitě podpořil turistický ruch v obci a hlavně přitáhl lyžaře a turisty do obce v zimních měsících. Dnes je nabídka rekreačních aktivit totiž převážně zaměřena na letní období a nabídka zimních atrakcí zde chybí. Proti výstavbě lanovky se však zásadně staví CHKO - 31 -


Beskydy, proto je v generelu CR tento záměr zařazen do skupiny III. - záměry v současné době neuskutečnitelné. V ÚPN VÚC Beskydy ani jeho připravované změně není záměr na lanovku zařazen vůbec.. Dalšími záměry zlepšujícími možnosti rekreačního vyžití jsou výstavba občanského vybavení a sportovišť naproti restauraci v centru obce, výstavba sportovního areálu na místě současného sportovního hřiště u základní školy a výstavba jízdárny v lokalitě Sobulanka.

2.10.

Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území v případě, že by nebyla pořízena územně plánovací dokumentace

V případě, že posuzované koncepční záměry nebudou realizovány, nedojde k záboru zemědělského půdního fondu (ZPF) ani lesního půdního fondu (LPF). Lze předpokládat, že bez realizace záměru by byly tyto plochy i nadále využívány stejným způsobem. Nedojde tedy ke změně charakteristiky krajinného rázu dané oblasti a vývoj životního prostředí v dotčeném území by s největší pravděpodobností probíhal jako doposud. Pokračovalo by zarůstání pasek lesem. Prostorové rozvržení imisí hluku a škodlivin v ovzduší bude pravděpodobně zachováno přibližně na současné úrovni. V případě nerealizace záměrů nebude řešena otázka rozšíření možností bydlení a rozvoje technické infrastruktury v obci (plynofikace a odkanalizování obce, výstavba vodovodu, napojení na ČOV apod.). Nebude rovněž navýšen sportovně -rekreační potenciál obce. nevzniknou nové podmínky pro rozvoj drobného podnikání v obci. Nulová varianta, tj. hodnocený koncepční záměr nebude realizován, nebude mít pravděpodobně žádný zaznamenatelný dopad na stávající dopravní infrastrukturu, ani na širší dopravní vztahy. Na druhou stranu, zamýšlená změna funkčního využití ploch na „Obytná území”, „Občanská vybavenost”, „Sport, rekreace” a „ výroba a podnikání”může přispět ke zlepšení socioekonomické situace obyvatel obce Košařiska i blízkého okolí. Bude podpořeno zachování typických pasek.

- 32 -


3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny Krajina v našem zájmovém území a jeho širším okolí je obecně vnímána jako krajina vesnického rázu, nezničená, s převažující sídelní a hospodářskou funkcí (zemědělská a lesní výroba). Kvalitu životního prostředí v obci Košařiska a jejím okolí je možno hodnotit z hlediska oblastního (řádově kilometry) jako dobrou, odpovídající blízkosti velkých sídelních celků (Frýdku - Místku, Třince, Ostravy). Tato kvalita prostředí se odvíjí od charakteru jeho jednotlivých složek prostředí, které mají v této oblasti míru znečištění blízkou úrovni pozadí. Jedná se především o kvalitu povrchové vody a kvalitu ovzduší, které nejsou významně ovlivněny masivním průmyslovým znečištěním. Kvalitu prostředí negativně v lokálním měřítku ovlivňují především drobné lokální zdroje znečištění a v oblastním měřítku se na kvalitě ovzduší projevuje dálkový přenos škodlivin z Frýdecko - Místecka, Třinecka a Ostravské aglomerace a dopravní vlivy. Bližší specifikace jednotlivých složek životního prostředí byla podrobně popsána v kap. 2 Dá se očekávat, že realizace hodnocené koncepce sebou přinese pozitivní dopad zejména na socioekonomickou stránku obyvatelstva. Na druhé straně však je nutné také počítat s určitými negativními dopady na tyto složky ŽP: 

půdu,



vodu,



ovzduší,



veřejné zdraví,



krajinu a ekosystémy.

Z hlediska vlivu hodnocené koncepce na širší území pak bude asi vhodné vyhodnotit oblast vlivu znečištění ovzduší a hladiny hluku na nejbližší obytná území, tj. území Košařiska.

- 33 -


4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být pořízením územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti Hlavní současné problémy obce Košařiska bezprostředně souvisí se samotným charakterem sídla, jež má převážně obytně - rekreační funkci. Obec Košařiska má v současnosti 387 obyvatel a vzhledem k prognóze vývoje počtu obyvatel lze očekávat nárůst na cca 400 obyvatel v roce 2020. Tento počet obyvatel je možno považovat za reálnou variantu vývoje, avšak podmíněnou prosperitou regionu a i navazující bytovou výstavbou v obci. Rodinné domy i rekreační objekty jsou dnes v území situovány hlavně podél místních a účelových komunikací. V současné době existují záměry na výstavbu cca 45 rodinných domů. Vytipovány jsou celkem tři lokality. První je Do Durďoka v blízkosti centra obce, která navazuje na plochy navržené k bydlení platným územním plánem. Lokalita je dopravně přístupná a napojitelná na sítě tech. infrastruktury, ale bude zde nutné navrhnout systém obsluhy území místními komunikacemi. Druhá je lokalita Do Řepy, kde byla rovněž menší plocha navržená k bydlení v platném ÚP. Tato část obce leží mimo CHKO Beskydy, ale spádově už navazuje spíše na zástavbu Bystřice. Lokalita je dobře dopravně přístupná, napojitelná na vodovod a vedení el.energie. Třetí lokalita navazuje ze severní strany na centrum obce. Výstavba v této ploše je podmíněna vybudováním příjezdové komunikace, která zde v současné době chybí. Napojení na sítě tech. infrastruktury je možné. Menší plochy nebo proluky ve stávající výstavbě budou využity k bydlení dle konkrétních požadavků obyvatel. Se záměry rozšíření bytové zástavby, výstavbou nových RD, objektů občanské vybavenosti apod. je třeba řešit problematiku odlesnění pozemků (viz Návrh ÚP Košařiska). Nový územní plán musí rovněž řešit ochranu horských pasek, ve kterých by bylo možné zamezit realizaci staveb, resp. změn staveb, které by mohly negativním způsobem ovlivnit celkový ráz daného prostředí, či jedinečnost místa. Ošetřena musí být i možnost kácení stromů na pasekách, aby nedocházelo k jejich zarůstání.

- 34 -


V souvislosti s dopravou se v území v současnosti vyskytují následující dopravní závady:  Na dopravně nejvýznamnější trase od Milíkova po autobusovou smyčku Košařiska, Milíř, která tvoří příjezd do obce chybí chodníky pro pěší v místech, kde komunikace prochází zástavbou.  Při zpracování ÚP je vhodné zvážit zařazení místní komunikace od Milíkova až po autobusovou smyčku Košařiska, Milíř do sítě silnic III. třídy.  U ostatních místních obslužných komunikací o šířce do 4,5 m je třeba posoudit potřebnost výhyben, u slepých komunikací s délkou nad 80 m doplnit chybějící obratiště.  Na více místech mají komunikace nevhodné parametry - především velký sklon, ale také malou šířku nebo špatný povrch. Nevhodně je i řešena odbočka z hlavní komunikace poblíž parkoviště na Milíři.  Kapacita parkovišť nedostačuje pro špičkové nároky návštěvníků a pro odstavování vozidel místních obyvatel v zimním období, kdy jsou nesjízdné přístupové komunikace k obytným objektům na pasekách. V centru obce je pociťován nedostatek parkovacích míst zejména u školy a hřbitova.  Velké docházkové vzdálenosti na autobusové zastávky (zvláště v severní části zástavby obce - Sobulanka a Do Řepy).  V obci je nedostatečné množství cyklostezek a cykloturistických tras zejména pro každodenní dopravu místních obyvatel. To je pouhý výčet několika hlavních problémů v rámci zdejší dopravní infrastruktury, jež je podrobně řešen v návrhu ÚP Košařiska. Hlavní dopravní tahy v území jsou zdrojem hluku a imisí. Dle Nařízení vlády č. 148/20006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, § 11, odst. 4, se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 3. korekce: -10 dB .....noční doba +5 dB .....dopravní hluk v okolí ostatních komunikací +20 dB .....dopravní hluk pro starou zátěž (komunikace vystavěné před 31.12.2000)

- 35 -


Na dopravně významné komunikaci od Milíkova po autobusovou smyčku Košařiska, Milíř nepřesahují dopravní intenzity hodnotu 300 vozidel za den. Ekvivalentní hladina hluku ze silniční dopravy u této silnice ani ostatních místních a účelových komunikací v obci nepřekračuje předepsané hygienické limity. Výpočet vlivů vibrací, emisí výfukových plynů a zvýšené prašnosti vzniklých dopravou nebyl doposud pro nedostatek podkladů proveden. Kvalita ovzduší v obci Košařiska je mimo zátěže z provozu na zdejších komunikacích ovlivněna rovněž místními a velkými zdroji v regionu (např. Třinecké železárny, ostravské hutní podniky, Biocel Paskov apod.), jakož i vlastní „produkcí“ škodlivin z lokálních topenišť. Ke značnému lokálnímu znečištění docházelo zejména v předešlých letech , a to hlavně v topné sezóně, protože byla spalována poměrně nekvalitní paliva (hnědé uhlí s vysokým obsahem síry, kaly s příliš vysokým obsahem popelovin). V současnosti je nebo má možnost zejména centrální část obce a zástavba v lokalitě Do Durďoka napojení na plynovod. V obci přetrvávají stálé obtíže v zásobování pitnou vodou, proto obec uvažuje s výstavbou veřejného vodovodu. V současné době jsou zde jen tři malé vodovody, a to pro centrální část obce, Břehy-Groniczek a Sobulanka. První dva stávající zdroje by byly zrušeny, jen vodovod Sobulanka by byl využíván i do budoucna. Pod Velkou Kykulou byl vytipován zdroj, na který by měl být obecní vodovod napojen (blíže viz kap. 7.1.2). Značným problémem v území se v současnosti jeví také nepřítomnost čistírny odpadních vod. V obci Košařiska není vybudována veřejná kanalizace s odvodem odpadních vod k čištění na ČOV. Podstatná část objektů na území obce nemá zajištěno důsledné odkanalizovaní a likvidaci odpadních vod. Vyskytují se pouze úseky lokální kanalizace, která ale v zásadě slouží k odvádění dešťových vod a k odvodnění místních komunikací. Zároveň jsou do ní bez povolení napojeny splaškové odpadní vody od obyvatelstva z přilehlé zástavby. Odpadní vody z jednotlivých objektů (převážně přepady ze žump a septiků), stejně jako dešťové vody jsou vyústěny krátkými úseky jednotné kanalizace přímo do místních vodotečí nebo terénních proláklin. Uvedené skutečnosti přispívají k tomu, že do povrchových toků jsou vypouštěny vody, které nevyhovují současným legislativním předpisům, zejména nařízení vlády 61/2003 Sb. (v platném znění).

- 36 -


S přihlédnutím k velikosti sídla a charakteru obytné zástavby se doporučuje řešit likvidaci odpadních vod přímo u zdroje. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých objektů lze využít stávající septiky či žumpy pro osázení malých domovních ČOV. Pro vyhovující odkanalizování obce bude vhodné zbudování splaškové kanalizace s odvodem na navrhovanou novou čistírnu odpadních vod, která by byla vybudována na území Milíkova. Její lokalizace i návrh jejich technického provedení - viz mapová příloha a návrh ÚP Košařiska). Obec Košařiska vykazuje v současnosti značnou vyjížďku lidí za prací do okolních měst (Frýdek-Místek, Třinec, Ostrava) z důvodu vysoké nezaměstnanosti v obci. Realizace výstavby navrhovaných objektů občanské vybavenosti (ubytování, restaurace, občerstvení,, Domu s pečovatelskou službou, nových budov Obecního úřadu, jízdárny, hřišť a nových parkovišť) by znamenala pro obyvatelstvo obce a blízkého okolí nové pracovní příležitosti a tím zlepšení jejich socioekonomické situace. Velká většina občanského vybavení v Košařiskách patří do vybavení základního. V obci se nachází mateřská škola, základní škola, obecní úřad, hospoda, modlitebna Charity Tabrnákl o.s., hřbitov, knihovna, amfiteátr, sportovní hřiště u základní školy, skautský tábor Kikula, klubovny Sboru doprovolných hasičů Košařiska, PZKO - Polského svazu kulturně osvětového atd. Větší význam a širší okruh možných návštěvníků má pouze několik zařízení – především rekreační střediska, penziony a turistická chata Ostrý. Další současné problémy životního prostředí mající vztah a význam z hlediska koncepce nebyly zaznamenány.

- 37 -


5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace na životní prostředí Na úvod této kapitoly je nutno konstatovat, že všechny záměry návrhu ÚP Košařiska, tak jak byly blíže specifikovány v kapitole 1.3, jsou řešeny v jediné variantě, jiné využití území se v této fázi projektové dokumentace neočekává. Vlivy nulové varianty (tzn. nerealizace záměru) jsou uvedeny v kapitole 2.10, v této kapitole proto již uváděny nejsou. Vlivy, jež jsou v následujícím textu uvedeny, je třeba ve většině případů pokládat za vlivy potenciální, vysledované na základě dostupných specifikací koncepce.Vzhledem k míře rozpracovanosti jednotlivých záměrů a také s ohledem na skutečnost, že SEA posouzení nemůže, ani nemá nahrazovat posouzení EIA, nelze následující výčet vlivů (včetně všech interakcí) považovat za definitivní. Návrh ÚP Košařiska směruje možný rozvoj obytného území převážně do centra obce a do lokality Do Durďoka, dále na plochy navazující nebo vyplňující proluky u stávající zástavby podél místních komunikací v obci (lokalita Tomínová, Banát, Sobulanka) a do okrajových částí řešeného území (lokalita Do Řepy) - blíže viz mapová příloha. Rozsah rozvojových ploch je v návrhu ÚP upřesněn, také s ohledem na možnost dopravní obsluhy, odkanalizování, zásobování pitnou vodou, možnost připojení na plynovodní síť i průchod ÚSES krajinou. Možnosti drobného podnikání (restaurace, stánky, občerstvení apod.) jsou v území směrovány do míst rekreačního a sportovního využití podél místních komunikací tak, aby byla zajištěna dobrá dopravní dostupnost. V rámci návrhu ÚP Košařiska jsou navrženy nové plochy pro vybudování hřišť, sportovišť a jízdárny. Jedno hřiště je požadováno zbudovat v centru obce (P1), druhé v lokalitě Milíř (Z15). Požadavek na umístění jízdárny (Z16) v lokalitě Sobulanka bude podmíněno zbudováním příjezdové komunikace. Ostatní rozvojové plochy (parkoviště - Z19, P1, Z20 apod., Obecní úřad a Dům s pečovatelskou službou - Z14, rozšíření hřbitova - Z17.) rovněž navazují na stávající a dochovalou urbanistickou strukturu obce. Z tohoto pohledu se proto neočekává realizací navrhovaných záměrů výrazné ovlivnění charakteristiky krajinného rázu, zejména pak charakteristiky přírodní a charakteristiky prostorových vztahů a uspořádání krajinné sféry. - 38 -


Životní prostředí bude ovlivněno jednak vlastní výstavbou jednotlivých objektů, jednak běžným provozem včetně provozu na přístupových komunikacích a parkovacích plochách. Vlastní výstavba, tj. stavební práce na jednotlivých objektech mohou být významným impaktem do ŽP: 

skrývky kulturních zemin,



terénní úpravy,



dovoz stavebních hmot a materiálů vč. odvozu odpadů,



technologie a dalšími operacemi realizace stavby.

Tato problematika musí být řešena v rámci programu organizace výstavby zahrnující optimalizaci provádění stavebních prací se zohledněním bezpečnosti provozu a omezení negativních vlivů na ŽP a není předmětem řešení ÚP. Lze předpokládat vliv zejména na tyto složky životního prostředí:

5.1. Vlivy na půdu K nejzávažnějším vlivům navrhované koncepce jednoznačně patří zábor zemědělského i lesního půdního fondu v území. Konkrétní rozsah záboru ZPF a LPF v území je blíže specifikován v rámci návrhu ÚP Košařiska. Vyhodnocení záboru půdy je zpracováno dle příslušných ustanovení zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky č. 13/1994 MŽP, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a dle metodického pokynu MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF ze dne 1.10.1996 s účinností od 1.1.1997 a podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, vše ve zněních pozdějších předpisů. Plochy vymezené pro realizaci záměrů ÚP patří k bonitně půdním ekologickým jednotkám9 (dále jen BPEJ) vyjádřené pětimístnými kódy 83521, 83716, 84067, 84068, 84078, 84089, 84811, 94067, 94068, 94078, 94089, 94099. Předmětné území náleží ke klimatickému regionu 8 - mírně chladný vlhký a 9- chladný vlhký.

9

Dle §1 vyhl. č. 327/1998 Sb. v platném znění, kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, je BPEJ charakterizována klimatickým regionem (první číslice kódu), hlavní půdní jednotkou (druhá a třetí číslice kódu), sklonitostí a expozicí (čtvrtá číslice kódu) a hloubkou půdy (pátá číslice kódu) - 39 -


Mezi hlavní půdní jednotky navržené k záboru patří: 

35 - Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, převážně na různých vyvřelých horninách, břidlicích a usazeninách karpatského flyše; středně těžké, slabě až středně štěrkovité; vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení



37 - Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí)



40 - Svažité půdy (nad 12 stupňů) na všech horninách; lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich; jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách



48 - Hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích a siltovcích; lehčí až středně těžké, až středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření

Lokality Do Řepy, Sobulanka, Do Durďoka jsou mírně svažité (3 až 7°) se všesměrnou nebo jižní expozicí. Převážná většina území obce je výrazně svažitá (12-17°) nebo s příkrými svahy (nad 17°) s expozicí severní nebo jižní. Z hlediska skeletovosti a hloubky půd se jedná nejčastěji o půdy středně až silně skeletovité, hluboké až mělké, v lokalitách Katryňačka, Banán, Do Řepy,Sobulanka, Do Durďoka pak půdy bez skeletu až slabě skeletovité, hluboké až středně hluboké, V lokalitě Kopenice o půdy bez skeletu až silně skeletovité, hluboké až mělké. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou v I., IV a V. třídě ochrany půd. Podrobná klasifikace jednotlivých tříd ochrany viz kap. 2.5. Specifickou ochranu vyžadují zejména pozemky ve I. stupni ochrany v lokalitě Sobulanka, jež zahrnuje bonitně nejcennější zemědělské půdy, které je možné odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Zejména na těchto plochách musí být proto provedena skrývka kvalitní zemědělské půdy, která musí být uložena na vymezené deponie zabezpečené proti zaplevelení a to až do konečného uplatnění k náhradnímu využití. Konečné využití pak musí být řešeno v souladu s dispozicemi orgánu ochrany půdy.

- 40 -


Samotné hodnocení záboru půdy bude nutné posuzovat s ohledem na vyjádření odpovědného orgánu. dle §5 odst.2 zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.10 Záměry výstavby rozvojové plochy pro bydlení (Z1, Z4, Z12 a Z13), objektů občanské vybavenosti - Domu s pečovatelskou službou, Obecního úřadu (Z14), parkoviště (Z19) i výstavba jízdárny (Z16) jsou navrhovány na plochách odvodňovaných melioračním zařízením. Realizací záměrů návrhu ÚP Košařiska dojde k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa. K záboru jsou navrženy pozemky pro příjezdovou komunikaci k veřejnému parkovišti v centrální části obce v lokalitě Do Durďoka. Celkový rozsah odlesnění bude činit cca 0,07 ha. V souvislosti s realizací tohoto záměru dojde v území k vykácení stromů. K těmto aktivitám bude zapotřebí souhlasné vyjádření majitele pozemků a povolení příslušných orgánu lesní správy. V souvislosti s navrhovanými záměry - výstavbou rodinných domů a zařízení občanského vybavení - Domu s pečovatelskou službou, Obecního úřadu, občerstvení, restaurací, parkovišť, sportovišť, jízdárny i související dopravní infrastruktury nelze zcela eliminovat znečištění půdy ropnými látkami nebo jinými polutanty (polyaromatickými uhlovodíky, olovem, těžkými kovy, posypovými materiály apod). Pro minimalizaci vlivu způsobených tímto faktorem (znečištění okolních ploch, riziko průsaků do spodních či povrchových vod apod.) je žádoucí zbudovat dostatečně dimenzovanou kanalizaci pro odvod znečištěných dešťových vod.

5.2. Vlivy na vodu Realizací hodnocené koncepce nedojde k výraznému ovlivnění odtokových poměrů v území, lze však očekávat pozitivní ovlivnění kvality (tj. znečištění) odtokových vod. Z provedených bilancí potřeby pitné vody pro Košařiska v návrhovém období (do r. 2015) viz Plán rozvoje vodovodů a kanalizací MS kraje, vyplývá nutnost zbudování nového vodovodního řádu. Je navrženo zrušení dvou místních vodovodů a výstavba nového vodovodu s vodojemem napojeného na nový zdroj pod Velkou Kykulou. V rámci ÚP jsou navrženy i vodovodní řády pro většinu navržených zastavitelných ploch (viz kap. 2.9.3). 10

§5 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb.:„Návrhy územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů musí být již v období zpracování konceptů projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.” - 41 -


V souvislosti s navrhovanou realizací záměrů ÚP Košařiska vyvstává rovněž otázka odkanalizování obce. V současnosti v obci není vybudována veřejná kanalizace s odvodem odpadních vod k čištění na ČOV. Likvidace odpadních vod je řešena individuálně. Znečištěné vody jsou odváděny bez čištění do vodotečí. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací MS kraje navrhuje do roku 2015 řešit kanalizaci stávajícím způsobem, v případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých objektů navrhuje využít stávající septiky či žumpy pro osazení malých domovních ČOV. V návrhu ÚP plánu, který je navrhován na delší časové období (min. do roku 2020) je vybudování splaškové kanalizační sítě, která bude napojena na ČOV navrženou v ÚP obce Milíkov. ÚP Košařiska předpokládá za účelem realizace výstavby záměrů zábor meliorovaných pozemků (viz návrh ÚP Košařiska - mapa BPEJ). V případě, že navrhovaná zástavba bude kolidovat s drenážním systémem meliorovaných pozemků, musí být zajištěno odvedení vod z funkční části systému.

5.3. Vlivy na ovzduší Ovlivnění současného stavu ovzduší po realizaci hodnocené koncepce lze předpokládat zejména v oblasti mikroklimatu, a to přímo v prostoru zájmových ploch a nejbližším okolí. Realizace navrhovaných záměrů vyvolá nutnost řešení jejich dopravní obsluhy. Za tímto účelem bude třeba nově zbudovat příjezdové komunikace k Domu s pečovatelskou službou v centrální části obce, k jízdárně v lokalitě Sobulanka či k nové bytové zástavbě v lokalitě Do Řepy. V této souvislosti lze očekávat mírné navýšení imisního zatížení (hlavně prachu) zejména v období výstavby těchto silnic, a to v souvislosti s jednotlivými stavebními pracemi. Po uvedení záměrů do provozu lze pak očekávat na přilehlé silniční síti mírné navýšení emisí škodlivin do ovzduší z provozu motorových vozidel (oxidy uhlíku, dusíku a síry, uhlovodíky, těžké kovy, saze a prachové částice). Úroveň znečištění ovzduší bude dána objemem dopravy, rychlostí, provozními charakteristikami a vzdáleností objektů od komunikace. Na imisní zatížení lokality bude mít rovněž vliv konkrétní volba využití navrhované zóny. Pro podnikání byly na území Košařisek vytipovány lokality v centru obce a lokalita Milíř, v nichž by měla být zbudována sportoviště s přidruženými restauracemi a občerstveními. Vzhledem k charakteru činnosti se neočekává ovlivnění veřejného zdraví obyvatel obce Košařiska. - 42 -


Ostatní navrhované úpravy související s řešením dopravní situace v území, jako např. technické řešení problémových úseků na místních komunikacích (velký sklon, malá šířka, špatný povrch), dobudování chodníků na trase od Milíkova po zástavbu Košařisek, doplnění výhyben a obratišť u místních a účelových komunikací o šířce do 4,5 m, dobudování stezek pro cyklisty apod. (blíže viz návrh ÚP Košařiska) - budou mít převážně pozitivní vliv na ovzduší, jelikož přispějí k zlepšení plynulosti a bezpečnosti provozu na zdejších komunikacích. V této souvislosti je třeba mít na zřeteli, že při startování a běhu motorů za studena i při malých pojezdových rychlostech se uvolňují nedokonalým spalováním benzínu a motorové nafty několikanásobně vyšší koncentrace škodlivin do ovzduší. Centrální část obce a lokalita Do Durďoka je plynofikována. Rozvody plynu jsou v dobrém technickém stavu a dostatečně kapacitní. Domy, které jsou v dosahu plynovodu mají možnost se na něj připojit. Zemního plynu je využíváno v bytové zástavbě (rodinné domy) pro vaření, vytápění a ohřev vody, tak i v objektech občanské vybavenosti a objektech pro podnikání. V odloučených lokalitách, kde by výstavba plynovodu nebyla ekonomická se doporučuje využívat ekologicky čistých paliv, např. dřeva tak, aby dopad na čistotu ovzduší byl minimální.

5.4. Vlivy na veřejné zdraví V návrhu ÚP plánu Košařiska jsou specifikovány pouze takové záměry, jejíž realizace bude mít převážně pozitivní vliv na veřejné zdraví obyvatel obce a blízkého okolí. Výstavba nových RD v obci bude směrována podél místních komunikací a do míst větších proluk ve stávající zástavbě. Nové možnosti bydlení tak umožní nárůst počtu obyvatel v obci. Rozvoj drobného podnikání (restaurace, občerstvení), jakož i dobudování objektů občanského vybavení v obci (Dům s pečovatelskou službou, obecní úřad) nabídne jejím obyvatelům nové pracovní příležitosti. Bezproblémovým napojením objektů na již zbudovaný plynovod přispěje ke snížení exhalací a prašnosti v obci. Dobudování a napojení navrhovaných objektů na veřejný vodovod, vhodně zbudovanou kanalizační síť, stejně jako napojení obce na čistírnu odpadních vod v Milíkově zlepší kvalitu pitné i užitkové vody, zabezpečí řádné odvedení dešťových a splaškových vod z území tak, aby nedocházelo ke kontaminaci povrchových i podzemních vod, záplavám, erozím pozemků apod.

- 43 -


Provedenými dopravními úpravami - zlepšení technických parametrů stávajících místních komunikací, doplněním silniční sítě o nové místní komunikace umožňující dopravní dostupnost k navrhovaným záměrům, zbudováním chodníků pro pěší, cyklostezek, výhyben a obratišť, jakož i výstavbou parkovišť v centru obce (Z19, P1) a v lokalitách Milíř (Z20), U Šmeka a Hrádková se zvýší bezpečnost chodců i účastníků silničního provozu. Zlepšením plynulosti provozu dojde k snížení rizika havárií a tím i snížení rizika úkapů z motorových vozidel. Vyčlenění míst pro možnost rekreace a sportu (hřiště, jízdárna) bude mít rovněž pozitivní vliv na zdraví obyvatel. Rozšíření místního hřbitova umožní zdejším obyvatelům pohřbívat své blízké ve své rodné obci. Veškeré odpady, jež vzniknou při výstavbě i následném provozu objektů budou využity nebo zneškodněny mimo zájmové území v nesčetných zařízeních v okolí (blíže viz kap. 2.9.3). Konkrétní volba zařízení nebo skládky bude plně v kompetenci a zodpovědnosti původce odpadů, tzn. dodavatele stavby. Z tohoto pohledu lze veškeré odpady, které vzniknou při výstavbě a provozu stavby využít nebo odstranit tak, aniž by jakkoliv vyvstalo riziko ohrožení veřejného zdraví v prostoru zájmových ploch a jejich okolí. Určitý negativní dopad realizace záměrů lze tudíž očekávat jen v období výstavby, kdy se v bezprostřední blízkosti staveniště dočasně, přechodně zhorší životní prostředí. Lze očekávat zejména nárůst prašnosti, hluku z pojezdu těžkých vozidel a stavebních mechanismů, v případě rekonstrukce dopravní sítě taktéž omezení automobilové dopravy. Tyto vlivy mohou být v případě realizace záměru organizačně omezeny na nejmenší možnou míru. V období běžného provozu lze naopak předpokládat výrazný posun k zlepšení socioekonomické situace obyvatel obce.

- 44 -


5.5. Vlivy na krajinu a ekosystémy Realizací záměrů dojde v území k záboru pozemků ZPF i LPF - viz kap. 5.1. Převážná většina navrhovaných záměrů je navržena k realizaci v CHKO Beskydy (viz. mapová příloha) a evropsky významné lokalitě Natura 2000. Záměry mají být realizovány v II. a III. zóně ochrany CHKO. Pouze výstavba vodojemu je navržena v I. zóně ochrany (v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací MS kraje i ÚPN VÚC Beskydy). Zonace CHKO Beskydy I. zóna Zahrnuje přírodě blízké nebo člověkem málo pozměněné ekosystémy, udržované v žádoucím stavu vhodným managementem nebo ponechané v přirozeném vývoji. Jedná se zejména o zvlášť chráněná území a jejich návrhy, nadregionální biocentra či jejich části a nejhodnotnější regionální biocentra. II. zóna Patří zde zejména málo pozměněné lesní porosty, ucelené extenzivní polopřirozené louky a pastviny, regionální biocentra, vodní plochy s vysokou druhovou rozmanitostí, členitá území, údolní uzávěry a území s výskytem zvláště chráněných druhů organismů. Také sem patří rozptýlená zástavba s dochovanými prvky původní architektury a okolní krajina s malovýrobní strukturou. III. zóna Řadíme sem území s člověkem pozměněnými ekosystémy běžně hospodářsky využívané, hospodářské lesní monokultury, rozčleněné zemědělské pozemky intenzivní louky a pastviny s rozptýlenou zelení a zástavbou, menší obce nebo jejich části bez rozvojových tendencí, rekreační aktivity. Samostatnou přílohou návrhu ÚP Košařiska je studie - "Posouzení vlivu návrhu územního plánu Košařiska na evropsky významnou lokalitu a ptačí oblast Beskydy, RNDr. Věra Koutecká, červenec 2008". Záměry se nedotknou samotných prvků ÚSES , VKP, ani památkových či jinak chráněných objektů.

- 45 -


Vlastní realizací návrhu nebude výrazně ovlivněn vzhled a ráz krajiny. Veškeré navrhované činnosti musí být prodiskutovány se Správou CHKO Beskydy. Dopady výstavby RD v enklávě Do Řepy na krajinný ráz jsou podrobně rozpracovány v posudku „Krajinářská studie plánované výstavby v enklávě Do Řepy, Doc. Ing. Petr Sklenička, CSC., Praha 2007“. Hlavní směr rozvoje obytného území Košařiska je směrován podél stávajících komunikací obce, těsně přiléhající k současně zastavěnému území nebo do míst větších proluk ve stávající zástavbě. V území jsou navrženy pouze takové podnikatelské aktivity, které v návaznosti na zastavěnou plochu obce nebudou mít zásadní vliv na krajinu ani veřejné zdraví zdejších obyvatel. Pro objekty občanské vybavenosti - hřiště, jízdárnu byly navrženy vhodné lokality z hlediska své polohy, potřebnosti, dostupnosti atd. Plně bude zachováno napojení na stávající dopravní siť v území. Pro objekty jízdárny a Domu s pečovatelskou službou i RD v lokalitě Do Durďoka a Do Řepy bude zapotřebí dobudovat kapacitně dostačující příjezdové komunikace. Výstavbou parkovišť v lokalitách s akutním nedostatkem parkovacích míst se zlepší současná chaotičnost v parkování vozidel. Z hlediska estetických kvalit (architektonické a urbanistické řešení) bude celková kompozice i řešení pozemních staveb navržena tak, aby byla vhodným způsobem začleněna do okolní krajiny. Vliv výstavby oznamovaného záměru na biotickou složku krajiny je nutno posuzovat především z pohledu ochrany geofondu a z hlediska ovlivnění ekologické stability krajiny, která je nepřímo úměrná intenzitě antropogenních vlivů. Přímý vliv na faunu a floru v území, není možné v této fázi zpracování projektové dokumentace prokázat (do této doby nebyl proveden v předmětných lokalitách žádný biologický průzkum, který by v území konkrétně specifikoval výskyt chráněných a ohrožených druhů, jež by mohly být realizací záměru ovlivněny).

- 46 -


6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Návrhu ÚP Košařiska je vyhodnocen jako koncepce z hlediska vlivů na ŽP dle metodiky MŽP a Metodického výkladu MŽP (viz Úvod). Vyhodnocení bylo provedeno v souladu se zadáním ÚP Košařiska a stanovisky dotčených orgánů a organizací. Samozřejmě byla také zohledněna všechna související zákonná ustanovení. Dále se vycházelo ze zpracované dokumentace - ÚPN VÚC Beskydy, Strategického plánu mikroregionu Sdružení obcí Jablunkovska na léta 2007-2013, Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje, Krajského programu snižování emisí a imisí do ovzduší Moravskoslezského kraje, z odborných podkladů (Kompletní elaborát Průzkumů a rozborů k ÚP obce Košařiska) a podkladů poskytnutých Obecním úřadem v Košařiskách. Nedílnou součástí hodnocení byla taktéž šetření na místě. Hodnocena je jediná varianta, jiné varianty umístění záměrů na území obce jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti zájmových ploch, konfiguraci terénu, situování existující i plánované zástavby, obslužné síti komunikací atd. Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v rámci kap. 2.10 "Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území bez provedení koncepce" - tzv. nulová varianta a závěrů plynoucích z kapitol 3 až 5. Nulová varianta pro jednotlivé záměry (tj. nerealizace záměru a ponechání území odpovídajícímu současnému stavu) představuje nepřímé negativní ovlivnění kvality prostředí tím, že nebude využit možný volný potenciál obce, ať už co se týče bytové zástavby, doplnění občanské vybavenosti, vytvoření nových pracovních příležitostí, využití sportovního a rekreačního zázemí obce. Opoždění nebo odmítnutí investic v oblasti dobudování potřebné infrastruktury obce by se pravděpodobně projevilo i zaostáváním v oblasti ekonomického zázemí obce Košařiska. Soubor opatření vedoucími k eliminaci případných negativních dopadů navrhovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví je podrobně popsán v následující kapitole.

- 47 -


7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení, nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí V území navrženém pro realizací záměrů návrhu ÚP Košařiska je několik oblastí, jež si vyžadují konkrétní analýzu a zvážení možností vlastní realizace tak, aby se co nejméně negativně dotýkaly životního prostředí. Jejich stručný přehled je shrnut v následujícím textu této kapitoly. Během přípravy a následné realizace (tzn. "provádění koncepce") záměrů významných z hlediska vyhodnocení koncepce je s ohledem na dostupné informace o jednotlivých projektech možné navrhnout pouze obecnější opatření. Detailnější kroky vedoucí k eliminaci či minimalizaci negativních vlivů je možné zhodnotit a navrhnout až např. v rámci případného EIA posouzení.

7.1. Obecná opatření k provádění koncepce 7.1.1.

Ochrana zemědělského a lesního půdního fondu

Vyhodnocení záboru půdy musí být v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky č. 13/1994 MŽP, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF a dle metodického pokynu MŽP ČR (čj. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF ze dne 1.10.1996 s účinností od 1.1.1997 a podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, vše ve zněních pozdějších předpisů. V rámci projektové přípravy je nutné jasně specifikovat dle jednotlivých parcel a jejich ploch rozsah zájmového území včetně detailnější specifikace trvalého záboru ZPF dle BPEJ a odpovídajících tříd ochrany. Zemědělská půda navrhovaná k záboru je nejčastěji ve IV. a V. třídě ochrany ZPF. Pouze v lokalitě Sobulanka jsou pro realizaci záměrů výstavby jízdárny, příjezdové cesty k jízdárně a RD navrženy k záboru pozemky v I. třídě ochrany ZPF. V této souvislosti je třeba poznamenat, že půdy I. stupeň ochrany představuje bonitně nejcennější zemědělské půdy, které je možné odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

- 48 -


Samotné hodnocení záboru půdy bude proto nutné posuzovat s ohledem na vyjádření odpovědného orgánu. dle §5 odst.2 zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.11. Bude třeba zajistit důkladnou skrývku orniční vrstvy a podorničí a její uložení na mezideponii, nakládání se skrytou ornicí důsledně realizovat podle pokynů orgánů ochrany ZPF. V rámci realizace jednotlivých záměrů bude vhodné maximálně omezit nadbytečné pojezdy těžké techniky po okolních pozemcích ZPF. Při terénních úpravách nesmí být zemina ani dočasně deponována na PUPFL, mechanismy provádějící zemní úpravy nesmějí na PUPFL vjíždět, zemní úpravy nesmí být realizovány v blízkosti porostních okrajů, popř. mimolesní zeleně rostoucí v ochranném pásmu lesa, kde hrozí nebezpečí poškození dřevin (poškození kořenů, odření kůry) v případě lesa, pak poškození významného krajinného prvku. V souvislosti s navrhovanou výstavbou parkoviště v centrální části obce (Z19) dojde k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa. O možném kácení zeleně musí rozhodnout příslušný orgán lesní správy se souhlasem vlastníka pozemků. Vzhledem k minimálnímu rozsahu kácení (cca 0,07 ha) se nepředpokládá nutnost náhradní výsadby. 7.1.2.

Ochrana vod

Záměry výstavby RD a objektů občanské vybavenosti v lokalitě Do Durďoka (Z1, Z4, Z14, Z19), jízdárny (Z16) a RD (Z11) v lokalitě Sobulanka jakož i výstavby RD v lokalitě Do Řepy (Z12 a Z13) jsou navrženy k realizaci na odvodňovaných meliorovaných pozemcích (viz. mapová příloha a návrh ÚP Košařiska). V případě, že navrhovaná zástavba bude kolidovat s drenážním systémem meliorovaných pozemků, musí být zajištěno odvedení vod z funkční části systému. Užívání pozemků kolem vodních toků a ochrana staveb k vodohospodářským melioracím pozemků je stanovena vodním zákonem č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Návrh zásobování obce pitnou vodou, jakož i jejího odkanalizování vychází ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu (v platném znění) a ze

11



schváleného koncepčního dokumentu - „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (PRVKMSK)“. Obec Košařiska se dlouhodobě potýká s potížemi v zásobování pitnou vodou. Proto obec zvažuje výstavbu veřejného vodovodu s tím, že by byl nadále využíván pouze stávající vodovod Sobulanka a nový obecní vodovod by byl napojen na vytipovaný zdroj pod Velkou Kykulou. ). Současná kapacita zdroje je min. 173 m3/den, plánovaný odběr cca 72 m3/den. Z jímacího území by byla voda přivedena do zemního vodojemu o obsahu 2x75 m3 (670 m n.m.) a odtud gravitačně k jednotlivým objektům rozvodnou sítí v délce zhruba 4 320 m. Pro zástavbu pod kótou terénu 610 m n.m. bude tlak redukován. Pokud nebude nový zdroj mít dostatečnou kapacitu, je možné obec napojit na skupinový vodovod Košařiska. Protože je však obec výše položena, bude třeba vodu v tom případě z vodojemu u úpravny vody přečerpávat do obecního vodojemu. Záměr na výstavbu veřejného vodovodu s vodojemem je zakreslen jak v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací MS kraje, tak v ÚPN VÚC Beskydy (není jmenován mezi veřejně prospěšnými stavbami). Záměr výstavby nového vodojemu je znázorněn rovněž v mapové příloze. Je zapotřebí zvážit jeho umístění v I. zóně CHKO Beskydy. V rámci další projektové přípravy bude zapotřebí pro jednotlivé záměry jednoznačně specifikovat nároky na pitnou a technologickou vodu. Rovněž bude potřeba provádět pravidelnou údržbu vodárenských zařízení a opravovat, popřípadě rekonstruovat zastaralé rozvody. V rámci realizace konkrétních záměrů bude zapotřebí v území respektovat ochranná pásma vodních zdrojů, zásobovacích řádů pitné vody, ochranná pásma kanalizačního sběrače a hlavních uličních stok atd. Nová výstavba v území musí být napojena na veřejnou kanalizaci, pokud je tato v technicky, případně ekonomicky dosažitelné vzdálenosti12. V území na veřejnou kanalizaci technicky nenapojitelném je možno povolit novou výstavbu s čistírenskými zařízeními pro malé zdroje

12

Vyhláška č. 137/1998/ Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, §11 odstavec (3).

- 50 -


znečištění případně doplněnými o zemní filtr13. Žumpy povolit jen tam, kde by čištění odpadních vod v malé čistírně neodpovídalo konkrétním potřebám v místě14. V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že v současné době není v obci vybudována veřejná kanalizace s odvodem odpadních vod na ČOV viz 2.9.3. Pro vyhovující odkanalizování obce bude nutno proto vybudovat splaškovou kanalizaci s odvodem na navrhovanou čistírnu odpadních vod v Milíkově. V lokalitách, které nebude možno napojit na veřejnou kanalizaci budou splaškové vody nadále likvidovány individuálně - domovními čistírnami, žumpami, vsakováním apod. Také dešťové vody musí být z území odváděny kapacitně dostačující kanalizací tak, aby nedocházelo ke kontaminaci povrchových i podzemních vod, záplavám, erozím pozemků apod. Možnému průniku vody do areálu jízdárny a hřišť zamezit rovněž vhodně zbudovanou drenáží. Dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb. patří vodní tok Kopytná se svými přítoky mezi lososové typy vod, a proto musí vést veškerá činnost ovlivňující kvalitu těchto vod ke splnění imisních standardů pro lososové vody dle tab. č. 2 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (v platném znění). V rámci samotné výstavby je zapotřebí bezpečně manipulovat s látkami, které mohou ovlivnit jakost a kvalitu povrchových a pozemních vod (doplňování paliv provádět na plochách zabezpečených proti úniku ropných látek). V případě úniku ropných nebo jinak závadných látek musí být kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna a uložena na lokalitě určené k těmto účelům. Rovněž je nutné zajistit dostatečné množství sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniku ropných látek. V dalším stupni projektové přípravy oznamovaného záměru bude zapotřebí zpracovat souhrnné vodohospodářské řešení zaměřené zejména na dostatečné odvádění srážkových vod ze zpevněných ploch obytné zástavby, občanského vybavení, z vozovek a parkovacích ploch, sportovišť, ochranu zejména podzemních vod před nadměrnou koncentrací chloridů ze zimní údržby silnic a místních a účelových komunikací, ochranu vod před úkapy z motorových vozidel apod. 13

Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, §6. ČSN 75 6402 Čistírny odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel z února 1998.

14

Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, §6. ČSN 75 6081 Žumpy. - 51 -


Z důvodu ochrany před přívalovými vodami bude nutné provádět průběžnou údržbu a zlepšení průtokových poměrů úpravami hlavně v zastavěné části obce (čištění příkopů, dešťové kanalizace) a revitalizaci vodních toků ve volné krajině. Pro zpevněné plochy parkovišť je možno vybudovat odlučovače ropných látek, a to v těch případech, kdy to požaduje vodoprávní úřad v rámci řízení podle stavebního zákona. 7.1.3.

Napojení na technickou infrastrukturu

V souvislosti s minimalizací dopadů na životní prostředí v zájmové oblasti bude nutné řešit problematiku napojení území na technickou infrastrukturu. Současný stav technické infrastruktury obce byl podrobně popsán v kap. 2.9.3. Centrální část obce a lokalita Do Durďoka je napojena nebo má možnost napojení na síť středotlakého plynovodního rozvodu. Rozvody plynu jsou v dobrém technickém stavu a dostatečně kapacitní. Domy v dosahu tohoto plynovodu mají možnost se na něj napojit. V odloučených lokalitách, kde by výstavba plynovodu nebyla ekonomická se doporučuje využívat ekologicky čistá paliva, především dřevo. Návrh řešení zásobování teplem vychází z požadavků ekologického vytápění (vytápění zemním plynem). Na základě plynofikace části obce bude vhodné dokončit přepojování RD a občanské vybavenosti s topením na tuhá paliva na topení s využitím plynu. Při výstavbě nových rodinných domů se očekává jejich řádné zateplení, stejně tak jako dodatečné zateplení stávajících vytápěných budov. Stávající trafostanice plně pokrývají stávající potřebu elektrické energie pro obec a částečně pokryjí i případný rozvoj obce. Energeticky náročnější výstavba bude řešena individuálně. V lokalitě Do Durďoka je proto navržena nová TS o výkonu 250 kVA a stávající trafostanice Milíř je navržena k posílení ze 160 kVA na 250 kVA. Umístění staveb je z tohoto pohledu limitováno zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu §4 Umísťování staveb.

- 52 -


7.1.4.

Ochrana před hlukovou a imisní zátěží, ochrana veřejného zdraví

Zvýšenou hlukovou a imisní zátěž v území je možné očekávat především v souvislosti s vlastní výstavbou jednotlivých záměrů v území a tím související úpravou dopravní infrastruktury v území. Pro stavební činnost v území se k hygienickým limitům hluku daných zákonem č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, povoluje přičíst ještě korekci pro navrhovanou pracovní dobu od 7:00 do 21:00 +15 dB. Pro minimalizaci negativních vlivů budou nutná následující opatření:  Stavební práce provádět výhradně v denní době (7 - 21 hod.) a po co nejkratší možnou dobu. Během víkendů hlučné práce neprovádět. Časové trvání stavebních prací by mělo odpovídat stavebnímu harmonogramu.  Všechny mechanismy, které se budou pohybovat na zařízeních staveniště, musí být v dokonalém technickém stavu, nezbytné je kontrolovat zejména z hlediska možných úkapů ropných látek - kontrolu provádět vždy pravidelně před zahájením prací v území.  Při demoličních a výkopových pracích zamezit vzniku nadměrné prašnosti např. kropením.  Vybourané materiály odvážet a skladovat na předepsaných skládkách, omezit mezideponie a skladování prašných materiálů.  Zemní materiál maximálně využít pro povrchovou úpravu terénu na lokalitě, event. v sousedních lokalitách.  Nepoužívat k hutnění vibračních válců. Podle možností převést provoz hlučných mechanismů do vnitřního prostředí budoucích objektů (brusky, rozbrušovačky apod.).  Čištění pneumatik dopravních prostředků, případně podvozku ostatních stavebních mechanismů provádět před jejich výjezdem ze staveniště.  Čistit veřejné komunikace v prostoru výjezdu ze staveniště atd. V období provozu by pak mělo dojít je zlepšení hlukového a imisního zatížení území. V území nesmí docházet k překračování imisních limitů hluku daných nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

- 53 -


Pro hluk v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru byly stanoveny následující limity:  v blízkosti ostatních pozemních komunikací - 55 dB(A) ve dne a 45 dB(A) v noci  pro starou zátěž (komunikace vystavěné před 31.12.2000) - 70dB(A) ve dne a 60 dB(A) v noci. Budou-li vlastníci obytných domů situovaných podél průjezdných silnic chtít snížit úroveň hluku z dopravy uvnitř těchto objektů hlouběji pod přípustnou mez, mohou tak učinit nejrůznějšími stavebními úpravami (trojité zasklení, žaluzie, okenice, zateplené fasády domů apod.). Provoz parkovacích ploch musí být zabezpečen z dopravního i bezpečnostního hlediska tak, aby bylo minimalizováno riziko neprůjezdnosti komunikací a dopravních kolizí. Provozní řád navrhovaných sportovišť by měl zajistit, aby obyvatelé blízké obytné zástavby nebyli nadmíru obtěžováni hlukem z případných sportovních a společenských akcí. Ty bude zapotřebí organizovat ve vhodné denní době. Z pohledu imisního zatížení území musí být dodrženy imisní limity znečištění ovzduší dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 597/2006 Sb. z 12. prosince 2006, o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší. Zlepšení plynulosti dopravy, neustálé zlepšování technických parametrů vozidel, přechod na ekologické vytápění zemním plynem, důkladné čištěním komunikací atd., nemalou měrou přispěje ke zlepšení stavu životního prostředí v obci. Odpad bude likvidován mimo vlastní území obce Košařiska. Původcem odpadů budou firmy, které budou provádět přípravu území a vlastní výstavbu. Tyto firmy pak mají povinnost nakládat s jednotlivými odpady (které jejich činností vzniknou) v souladu se zákonem č. 185/2001 a souvisejícími vyhláškami a předpisy, především s vyhláškou č. 383/2001 o podrobnostech nakládání s odpady, vyhláškou č. 381/2001 (katalog odpadů) a vyhláškou č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (v platných zněních). Způsob likvidace odpadů bude řešen v souladu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje a v souladu s platnými právními předpisy o odpadech formou recyklace nebo uložením na příslušných skládkách. Ve vzdálenosti do 35 km se nacházejí skládky - TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.(provoz PD - Druhotné suroviny, Třinec - Staré Město);. Depos Horní Suchá, a.s.;.OKD Rekultivace, a.s. (provozovna Středisko Hohenegger, - 54 -


Karviná 6) ; recyklační centra PINMARK, s.r.o. (provozovna Starý mlýn, Třinec) a Z.G.R. Saxa, spol. s r.o. (Horní Suchá) a další. V rámci realizace jednotlivých záměrů bude nutné upřesnit jednotlivé druhy odpadů z výstavby, jejich množství a předpokládaný způsob využití respektive odstranění. Rovněž bude zapotřebí specifikovat prostory pro shromažďování nebezpečných odpadů a případných ostatních škodlivých látek ze všech uvažovaných aktivit v rámci stavby. Ty musí být ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech v průběhu výstavby a způsobu jejich odstranění nebo využití musí být vedena odpovídající evidence. Součástí smluv se zhotovitelem stavby by měl být požadavek vznikající odpady nejprve nabídnout k využití. 7.1.5.

Ochrana ekosystémů a krajiny

Chování a veškeré činnosti uvnitř CHKO Beskydy jsou limitovány její zonací, a to následovně: I. zóna CHKO V této zóně je důležité omezení lidských zásahů na minimum, řízený management, účelové obhospodařování, vše směřující k obnově samořídících funkcí. Vyloučení nových staveb, skládek, těžby nerostů, minimální zásahy do vodního režimu, usměrnění nejšetrnějšího rekreačního nepobytového využití. II. zóna CHKO V lesích této zóny je vhodné uplatnění maloplošného podrostního způsobu hospodaření a maximální využití přirozené obnovy. Důležité je udržovat tradičně obhospodařované travní porosty s cílem udržení druhového bohatství, uchování vodního režimu se snahou o renaturalizaci toků, zachování vhodné struktury porostů či solitérů dřevin mimo les. Udržet plošné zastoupení kultur a charakter vhodně začleněných staveb jako významného prvku dotvářejícího krajinný ráz, nerozvíjet další urbanizaci. III. zóna CHKO V této zóně je vhodné běžné obhospodařování lesů s minimalizací podílu nepůvodních dřevin, obhospodařování luk a pastvin se snahou o zavádění ekologického hospodaření. Údržba a obnova zástavby při vhodném objemovém a architektonickém řešení. Umisťování nových - 55 -


staveb v souladu s územními plány tak, aby nedocházelo k urbanizaci krajinného prostředí, důsledně chránit a dotvářet ráz krajiny. Doporučené principy zástavby v enklávě Do Řepy jsou popsány v posudku „Krajinářská studie plánované výstavby v enklávě Do Řepy, Doc. Ing. Petr Sklenička, CSC., Praha 2007“. Vzhledem k tomu, že realizací jednotlivých záměrů v území by nemělo dojít k narušení krajinného rázu území (jedná se spíše o rozšíření stávající bytové zástavby obce, ploch občanské vybavenosti a drobného podnikání), a nebudou dotčeny VKP, ani nedojde ke střetům s navrhovanými ÚSES je třeba brát následující navrhovaná opatření na ochranu bioty spíše jako doporučená za účelem minimalizace případných negativních dopadů na okolní krajinu. 7.1.6.

Opatření na ochranu bioty

V rámci provedeného šetření bylo zjištěno, že na území obce Košařiska nebyl doposud proveden podrobný biologický průzkum. Vzhledem k umístění jednotlivých záměrů uvnitř CHKO Beskydy bude vhodné ještě před realizací jednotlivých záměrů v rámci dalších stupnů projektové přípravy provést v předmětných lokalitách podrobný botanický a zoologický průzkum. Na základě jejich výsledků bude možné navrhnout a s příslušným orgánem ochrany přírody projednat eventuelní opatření k ochraně zdější bioty. Případné zásahy do biotopů zvláště chráněných druhů (budou-li zjištěny) bude možné realizovat až po udělení pravomocných výjimek podle §56 zákona o ochraně přírody a krajiny udělených příslušnými orgány ochrany přírody. Při realizaci záměru je vhodné volit takový harmonogram prací, aby nejintenzivnější stavební činnost spadala do období s nízkou biologickou aktivitou. Bude zapotřebí vhodně realizovat zásahy do biotopů živočichů, a to následovně – u bezobratlých v rozpětí od 1.9. do 30.4., u obratlovců od 15.8. do 30.4., v minimální variantě pokrývající plošně všechny druhy pak v době od 1.10. do 31.3., s upřesňujícím přihlédnutím k lokalizaci a ke specifikům jednotlivých zástupců. V případě výskytu zvláště chráněných druhů živočichů s trvalými sídelními vazbami na dotčenou lokalitu bude nezbytně nutné provést jejich záchranné transfery (např. obojživelníci). Transfery provést v roce, v němž budou probíhat stavební práce (resp. v roce předchozím, pokud budou práce zahájeny v zimních měsících a budou kontinuálně pokračovat v dalších ročních obdobích). Před vlastní realizací transferů je třeba provést - 56 -


průzkum aktuálního stavu populací živočichů , u kterých přichází záchranné transfery v úvahu. Rovněž je nutno v okolí dotčeného území provést průzkum (duben, květen) za účelem nalezení vhodných náhradních lokalit, které budou vyhovovat specifickým nárokům těchto živočichů na ŽP. Transfery savců a ptáků jsou bezpředmětné i technicky nerealizovatelné. U zvláště chráněných druhů ptáků je nezbytné naplnit zákonnou podmínku zajištěním nerušeného průběhu jejich reprodukčního období (vyhnízdění) tím, že minimálně do poloviny srpna nebudou na dotčeném území zahájeny stavební práce. Pro vegetační úpravy je vhodné použít geograficky původní dřeviny (za předpokladu jejich odolnosti vůči důsledkům silničního provozu), přičemž budou zohledněny hlavně stanovištní podmínky (expozice svahu, fyzikální a chemické vlastnosti půdního substrátu atd.) Vegetační úpravy budou plnit v území jak funkci ochrannou (ochrana před vlivy silničního provozu - snížení hluku, prašnosti, zachycení některých dalších polutantů), tak i funkci estetickou, a to i s ohledem na začlenění záměru do krajiny z hlediska krajinného rázu (§12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně životního prostředí). Zásahy do zeleně provádět v období mimo vegetaci, tj. od 1.10. do 31.3. Kácení nebo ořez dřevin v jiném ročním období lze realizovat pouze v nezbytně nutných a odůvodněných případech na základě projednání s orgánem ochrany přírody. 7.1.7.

Urbanisticko – architektonické řešení

Nová zástavba musí být navržena v takových polohách a objemech, aby v budoucnu nedošlo k poškození obrazu sídla. Nová výstavba se musí řídit urbanistickými regulativy, jež stanovují funkční využití ploch, intenzitu zastavění, výškovou hladinu. Nová zástavba by měla navázat na stávající zástavbu v území (stavební čára, tvary střech, architektura území). Garáže u nových rodinných domů bude nutné řešit jako jejich součást, u stávajících jako jednoduchou stavbu na pozemku rodinného domu a to pouze v případě, kdy stavba nenaruší okolní zástavbu. Na každém pozemku rodinného domu musí být zajištěna odstavná stání podle stupně automobilizace, aby nebyla narušována průjezdnost většinou velmi úzkých místních komunikací. Stavby pro chov zvířat se mohou umístit na pozemcích rodinných domů jen pokud je provoz takových staveb hygienicky nezávadný a neobtěžuje okolní objekty bydlení. Zastavěné a zpevněné plochy nemají přesáhnout stanovené procento celkové výměry stavebního pozemku. - 57 -


Pro oplocení pozemků rodinných domů je nutné uplatnit tyto zásady: umístění musí splňovat délku rozhledu pro zastavení na veřejně přístupových komunikacích, nesmí zasahovat do rozhledových polí křižovatek a rozhledového pole připojení stavby na pozemní komunikaci, má být umístěno mimo ochranná pásma veřejných inženýrských sítí. Součástí projektu by měl být rovněž plán ozelenění. Projekt musí zohledňovat i výhledový záměr rozvoje obce Košařiska, především koordinaci činností souvisejících s výstavbou jednotlivých záměrů s plánovanými rozvojem obce napojení na veřejný vodovod, plynovod, odkanalizování obce a napojení na čistírnu odpadních vod v Milíkově apod.

- 58 -


8. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace Z Politiky územního rozvoje ČR ani ÚPN VÚC Beskydy nevyplynula nutnost zapracování konkrétních záměrů směřujících k ochraně životního prostředí do návrhu ÚP Košařiska. V rámci územního plánu byly navrženy lokální biocentra a biokoridory mimo zastavěná území a území navržená k realizaci záměrů. V souladu se zpracovaným Strategickým plánem mikroregionu Sdružení obcí Jablunkovska na léta 2007-2013, jehož součástí Košařiska jsou, byly v území navrženy takové záměry, které přispějí k naplnění strategických cílů mikroregionu (vybrány jsou cíle týkající se obce): 

rozvoj turismu a cestovního ruchu – jsou navrženy plochy občanského vybavení a stanoveny podmínky využití ploch tak, aby ve stávající i navržené zástavbě bylo možné realizovat ubytovací zařízení



rozvoj bydlení v kvalitním prostředí – jsou navrženy nové plochy pro bydlení v potřebném rozsahu



rozvoj podnikání a zaměstnanosti - jsou stanoveny podmínky využití ploch tak, aby ve stávající i navržené zástavbě bylo možné podnikat a provozovat služby



vytváření podmínek pro kulturní a sportovní vyžití – navrženy jsou plochy občanského vybavení včetně plochy pro jízdárnu a stanoveny podmínky využití ploch umožňující umísťování sportovišť a kulturních objektů



rozvoj sociálních služeb – navržena je plocha pro výstavbu zařízení občanského vybavení – sociální péče

Koncepce zásobování pitnou vodou navržená v územním plánu je shodná s koncepcí popsanou v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (PRVKMSK). Košařiska jsou zásobována pitnou vodou ze tří obecních vodovodů, několik RD je napojeno na skupinový vodovod Košařiska, který je zásobován z vodních zdrojů v obci. Dalším zdrojem vody jsou domovní studny, které slouží k zásobení pitnou vodou u rozptýlené zástavby. Vzhledem ke stálým potížím v zásobování vodou je navrženo zrušení dvou místních vodovodů a výstavba nového vodovodu s vodojemem napojeného na nový zdroj pod Velkou - 59 -


Kykulou. V rámci ÚP jsou navrženy i vodovodní řady pro většinu navržených zastavitelných ploch. Likvidaci odpadních vod doporučuje PRVKMSK do roku 2015 ponechat stávajícím způsobem. Obec ale nemá vybudovanou kanalizaci ani čistírnu odpadních vod a znečištěné vody jsou odváděny bez čištění do vodotečí. Proto je v rámci ÚP Košařiska, který je navrhován na delší časové období (min. do roku 2020), navrženo vybudování splaškové kanalizační sítě, která bude napojena na ČOV v Milíkově. ÚP Košařiska tedy navrhuje řešení ohleduplnější k životnímu prostředí než PRVKMSK. Dle Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POHMSK) je globálním cílem životního prostředí ochrana a zlepšování jeho stavu při prosazování principů udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí. Jedním ze specifických cílů životního prostředí je zlepšení úrovně nakládání s odpady. POHMSK neuvádí konkrétní požadavky pro jednotlivé obce, ale definuje všeobecně oblasti ke zlepšení: - Budování integrovaných systémů pro sběr a využití odpadů - Rekultivace a sanace starých ekologických zátěží Košařiska jsou malý producent odpadu a proto nemají zpracovaný Plán odpadového hospodářství. V obci se shromažďuje separovaný komunální odpad, odvoz provádí firma BM servis a.s., Bohumín, s.r.o., likvidace a zpracování odpadu probíhá mimo obec. Provozované nebo rekultivované skládky ani jiné ekologické zátěže se v obci nevyskytují. Návrh územního plánu v oblasti nakládání s odpady nic nemění, dá se tedy konstatovat, že je v souladu s POHMSK. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí a imisí do ovzduší Moravskoslezského kraje (PSEMSK). V červnu 2006 byl zpracován Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který je formulován jako "nadstavba" PSEMSK. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3) stanovených pro Moravskoslezský kraj.

- 60 -


Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (č. 38/rok 2005) – o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z roku 2004 - náleží východní část území obce Košařiska (cca 20% plochy obce) k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší, dochází zde k překročení limitní hodnoty pro ochranu zdraví lidí. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10. Údaje jsou od r. 2005 nově publikované za spádové obvody stavebních úřadů. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Řešené území současně nepatří mezi obce nacházející se v OZKO, ve kterých byly zjištěny nejvyšší koncentrace znečišťujících látek, tedy koncentrace přesahující stanovený imisní limit a meze tolerance. V návrhu Územního plánu Košařisek nejsou navrženy žádné větší zdroje znečištění ovzduší, nová výstavba bude k vytápění využívat především zemní plyn a ekologická obnovitelná paliva. Opatření v dopravě vedoucí ke zkvalitnění komunikací a jejich přiměřené údržbě, která by nejvíce přispěla ke snížení znečištění ovzduší polétavým prachem, nejsou součástí územního plánu. Z ostatních koncepčních materiálů MS kraje nevyplývají žádné konkrétní záměry, které by měly být zapracovány do ÚP Košařiska, ale je v nich popsána všeobecná koncepce jednotlivých oborů-oblastí, se kterou je ÚP v souladu.

- 61 -


9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Základním ukazatelem pro stanovení těchto indikátorů jsou nejvíce ovlivněné oblasti ŽP a oblasti u nichž dojde k nejvýraznější změně oproti stávajícímu stavu15. Jak je patrné z předchozích kapitol realizací jednotlivých záměrů v území by nemělo dojít k výrazné změně hlukového a imisního zatížení území. Dopravní zatížení území se očekává přibližně na stejné úrovni jako doposud, zlepšení plynulosti provozu v souvislosti s úpravami dopravní infrastruktury, možnost napojení navrhované zástavby v centrální části obce a v lokalitě Do Durďoka na plynovodní síť přispěje spíše ke zlepšení současného stavu. Vybudování veřejné kanalizace by se rovněž mělo pozitivně projevit na zlepšení kvality vod v místních povrchových tocích. Splaškové a dešťové vody by již nebyly bezhlavě vypouštěny do těchto toků, ale byly by odváděny na navrhovanou čistírnu odpadních vod v Milíkově (mimo obec Košařiska). V této souvislosti lze doporučit měření kvality vod vypouštěných z ČOV, a to v místech samotného vyústění přečištěných vod zpět do vodních toků. Tyto vody by měly splňovat limity, které požaduje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanovují ukazatelé přípustného znečištění vod (v platném znění). Nedílnou součástí údržby zpevněných ploch v území by měl být rovněž monitoring stavu a účinnosti svodu dešťových vod z území. V ostatních případech mohou být monitorovací měření navržena mimo jiné i na základě stížností a požadavků obyvatel (např. při nadměrném hluku z provozu areálů drobného podnikání, z nadměrné dopravy, při pořádání nejrůznějších akcí v areálech sportovišť apod.).

15

Dle "Metodického výkladu k postupu příslušných úřadů při aplikaci Dílu 3 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb." se při vyhodnocení SEA a formulování stanoviska SEA k ÚPD příslušným orgánem obvykle nepožaduje monitoring účinků realizace ÚPD jako koncepce, ani se pro ně nestanovují indikátory jako u jiných koncepcí (povinnost pořizovatele sledovat vývoj v řešeném území a přistupovat ke změnám ÚPD je zakotvena v §30 stavebního zákona). Přesto považujeme za vhodné uvést nad stanovený rámec dále prezentované ukazatele. - 62 -


10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Předkládané posouzení návrhu ÚP Košařiska bylo zpracováno v souladu se Zákonem a s dalšími souvisejícími předpisy a doporučenými metodickými postupy (Zákon č. 183/2006 Stavební zákon, Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákon č. 254/2001 Sb.- vodní

zákon, Metodika posuzování vlivů koncepcí podle Zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., Metodický výklad k postupu příslušných úřadů při aplikaci ustanovení §10i a ustanovení souvisejícího zákona č. 100/2001 Sb. atd. - v platných zněních).

Předmětem návrhu ÚP Košařiska je návrh ploch pro bydlení, pro drobné podnikání, občanské vybavení a sport, řešení dopravy, technické infrastruktury, vymezení prvků územního systému ekologické stability krajiny, limitů využití území vyplývajících z řešení územního plánu, respektování podmínek ochrany přírody a krajiny, návrh opatření v oblasti péče o životní prostředí apod. Předmětem posuzování vlivů navrhované koncepce rozvoje obce Košařiska na životní prostředí jsou koncepce, které stanoví rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v kap. 1.3 v rozsahu Přílohy 1 Zákona. V předkládaném posouzení je proto kladen hlavní důraz právě na takto vymezené záměry. Všechny výše uvedené záměry až na výstavbu navrhovaných 2 sportovišť, jízdárny a objektů drobného podnikání uvnitř CHKO Beskydy, se jeví v této fázi zpracování projektové dokumentace jako záměry podlimitní dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (v platném znění). Na tyto záměry bude zapotřebí předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení podlimitního záměru v rozsahu Přílohy 3a k zákonu 100/2001 Sb. V případě výstavby sportovišť (P1, Z15), objektů drobného podnikání (restaurace, občerstvení v jejich bezprostřední blízkosti) a jízdárny (Z16) uvnitř CHKO Beskydy bude zapotřebí předložit Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje oznámení v rozsahu přílohy 3 zákona č. 100/2001 Sb. Jeho součástí musí být stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Správy CHKO Beskydy (sídlem Rožnov p. Radhoštěm) k takto definovaným záměrům. Součástí konceptu ÚP Košařiska je rovněž návrh cca 7,73 ha nových ploch pro bydlení (celkem cca 45 rodinných domů). Počet navržených ploch pro bydlení vychází - 63 -


z předpokládaného nárůstu počtu obyvatel obce a je v něm již započítán převis nabídky ploch pro novou bytovou výstavbu ve výši cca 100%. Všechny navrhované záměry v území jsou hodnoceny v jediné variantě, jiné varianty umístění záměrů na území obce jsou za současné situace bezpředmětné, vzhledem k připravenosti zájmových ploch, konfiguraci terénu, situování existující i plánované zástavby, obslužné síti komunikací atd. Při posuzování se vycházelo ze srovnání závěrů uvedených v rámci kap. 2.10. "Pravděpodobný vývoj životního prostředí v dotčeném území bez provedení koncepce" - tzv. nulová varianta a závěrů plynoucích z kapitol 3 až 5. Většina navrhovaných záměrů (mimo lokalitu Do Řěpy) má být realizováno uvnitř CHKO Beskydy a evropsky významné lokality Natura 2000. Navrhované záměry se nedotknou samotných prvků ÚSES , VKP, ani památkových či jinak chráněných objektů. Realizací jednotlivých záměrů v území dojde k záboru zemědělského půdního fondu. Konkrétní rozsah záboru ZPF je specifikován v kap.1.3, podrobně pak v přehledu zastavitelných ploch návrhu ÚP Košařiska. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou ve IV a V ochrany ZPF. Pouze v lokalitě Sobulanka jsou pro realizaci záměrů výstavby jízdárny, příjezdové cesty k jízdárně a RD navrženy k záboru pozemky v I. třídě ochrany ZPF (viz mapa BPEJ návrhu ÚP Košařiska). V této souvislosti je třeba poznamenat, že půdy I. stupeň ochrany představuje bonitně nejcennější zemědělské půdy, které je možné odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Samotné hodnocení záboru půdy bude proto nutné posuzovat s ohledem na vyjádření odpovědného orgánu. dle §5 odst.2 zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.16. V souvislosti s navrhovanou výstavbou parkoviště v centrální části obce (Z19) dojde k záboru pozemků určených k plnění funkce lesa. K záboru je navrženo cca 0,07 ha lesních pozemků podél přilehlé příjezdové komunikace. O možném kácení zeleně musí rozhodnout příslušný orgán lesní správy se souhlasem vlastníka pozemků.

16



Hlavní směr rozvoje obytného území Košařiska je směrován podél dopravní sítě v území, těsně přiléhající k současně zastavěnému území nebo do míst větších proluk ve stávající zástavbě nebo zástavbě podél komunikací, tedy do míst umožňující bezproblémové napojení na již zbudovanou technickou infrastrukturu obce. Jedná se zejména o plochy poblíž centra obce (Z2, Z3) , v lokalitách Do Durďoka (Z1, Z4), Banát (Z10), Vršek (Z7), Tomínová (Z8, Z9), U Šmeka (Z6), Louka (Z5), Sobulanka (Z11). 5RD je navrženo k výstavbě rovněž k lokalitě Do Řepy, což si vyžádá zbudování příjezdových komunikací (Z12, Z13 - viz mapová příloha). Z hlediska estetických kvalit (architektonické a urbanistické řešení) bude celková kompozice i řešení těchto staveb navržena tak, aby byla vhodným způsobem začleněna do okolní krajiny. Záměry výstavby rozvojové plochy pro bydlení Z1, Z4, Z12 a Z13, objektů občanské vybavenosti Z14, parkovišť Z19 i výstavba jízdárny jsou navrhovány na plochách odvodňovaných melioračním zařízením. V rámci návrhu ÚP Košařiska jsou navrženy 2 nové plochy pro sport a rekreaci. První vedle současné hasičské zbrojnice v centrální části obce (P1), druhá poblíž autobusové točny v lokalitě Milíř (Z15). V souvislosti s rozvojem těchto aktivit má být bude upřednostňován rozvoj drobného podnikání v těchto lokalitách formou provozování restaurací, stánků s občerstvením apod. Jedná se tedy o rozvoj těch aktivit v území, u kterých se za dodržení předem stanovených provozních řádů neočekává vliv na biotu ani krajinu uvnitř CHKO Beskydy. Naopak rozšíření sportovního a rekreačního potenciálu se může pozitivně projevit na veřejném zdraví obyvatel obce Košařiska a jejího bezprostředního okolí. V souvislosti s výstavbou jednotlivých záměrů vyvstala i otázka řešení dopravní infrastruktury v území. Navrženými úpravami jako např. - zlepšením technických parametrů stávajících místních komunikací, doplněním silniční sítě o nové místní komunikace umožňující dopravní dostupnost k navrhovaným záměrům, zbudováním chodníků pro pěší, cyklostezek, výhyben a obratišť, jakož i výstavbou parkovišť v centru obce (Z19, P1) a v lokalitách Milíř (Z20) a U Šmeka se zvýší bezpečnost chodců i účastníků silničního provozu. Zlepšením plynulosti provozu dojde k snížení rizika havárií a tím i snížení rizika úkapů z motorových vozidel. Zvýšenou hlukovou a imisní zátěž v území je možno očekávat především v souvislosti s vlastní výstavbou jednotlivých záměrů v území a tím související úpravou dopravní infrastruktury v území. Výhledově se očekává intenzita hlukového a imisního zatížení území - 65 -


přibližně na současné úrovni, proto není za této situace nutné navrhovat žádná adekvátní protihluková a imisní opatření. Budou-li vlastníci obytných domů situovaných podél průjezdních silnic chtít snížit úroveň hluku z dopravy uvnitř těchto objektů hlouběji pod přípustnou mez, mohou tak učinit stavebními úpravami domů (trojité zasklení, žaluzie, okenice, zateplené fasády domů apod.). V souvislosti s novou výstavbou bude řešena rovněž otázka napojení zástavby na veřejný vodovod a odkanalizování obce. Vzhledem ke stálým potížím v zásobování pitnou vodou, zvažuje obec výstavbu veřejného vodovodu. Do budoucna by byl ponechán pouze vodovod Sobulanka a obecní vodovod by byl napojen na vytipovaný zdroj pod Velkou Kykulou. Současná kapacita tohoto zdroje je cca 173 m3/den, předpokládaný odběr vody bude cca 72 m3/den. Z jímacího území by byla voda přivedena do zemního vodojemu (Z18) a odtud gravitačně převedena k jednotlivým objektům rozvodnou sítí do centrální části obce a lokality Do Durďoka a Tomínová. Záměr na výstavbu veřejného vodovodu s vodojemem byl převzat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací MS kraje, tak v ÚPN VÚC Beskydy. Je zapotřebí zvážit jeho umístění v I. zóně CHKO Beskydy. V rámci návrhu ÚP Košařiska je řešeno rovněž odkanalizování zejména centrální části obce. Dešťové i splaškové vody by měly být v budoucnu odváděny na nově navrženou biologickou ČOV v Milíkově (o kapacitě 750 EO). Vypouštěné odpadní vody musí splňovat limity, které požaduje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanovují ukazatelé přípustného znečištění vod (v platném znění). V lokalitách, které nebude možno napojit na veřejnou kanalizaci budou splaškové vody nadále likvidovány individuálně - domovními čistírnami, žumpami, vsakováním apod. Nově navrhovaná zástavba v centrální části obce a v lokalitě do Durďoka má možnost připojení na stávající středotlaký plynovodní rozvod. Na základě plynofikace této části obce je možnost ekologického topení pomocí zemního plynu.V odloučených lokalitách , kde je výstavba plynovodu neekonomická, bude i nadále pro vytápění rodinných domků a objektů individuální rekreace využíváno dřevo, uhlí, ojediněle i elektřina a dřevoplyn. Stávající trafostanice plně pokrývají současnou potřebu elektrické energie pro obec a částečně pokryjí i případný navrhovaný rozvoj obce. Energeticky náročnější výstavba bude řešena individuálně. V lokalitě Do Durďoka je proto navržena nová TS o výkonu 250 KVA a stávající trafostanice Milíř je navržena k posílení ze 160 KVA na 250 kVA. - 66 -


Veškeré odpady, jež vzniknou při výstavbě i následném provozu objektů budou využity nebo zneškodněny mimo zájmové území v zařízeních v okolí obce Košařiska (skládky TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.;. Depos Horní Suchá, a.s.;.OKD Rekultivace, a.s.; recyklační centra PINMARK, s.r.o. a Z.G.R. - Saxa, spol. s r.o. a další). Konkrétní volba zařízení nebo skládky bude plně v kompetenci a zodpovědnosti původce odpadů, tzn. dodavatele stavby. Svoz komunálního odpadu provádí firma BM servis a.s., Bohumín. Z tohoto pohledu lze veškeré vzniklé odpady využít nebo odstranit tak, aniž by jakkoliv vyvstalo riziko ohrožení veřejného zdraví v prostoru zájmových ploch a jejich okolí. Pozitivní vliv výstavby v území je možno spatřovat zejména ve zlepšení socioekonomické situace obyvatel obce Košařiska a nejbližšího okolí (nové možnosti bydlení a služeb, snížení nezaměstnanosti, zlepšení občanské vybavenosti, nové plochy pro sport a rekreaci, zlepšení technické infrastruktury obce apod.).

- 67 -


11. Závěr Na závěr komplexního zhodnocení návrhu Územního plánu Košařiska, vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem (výsledkům průzkumů v území i výsledkům tohoto SEA posouzení), lze konstatovat, že "návrh Územního plánu" bude pro obec Košařiska přijatelný za následujících podmínek a předpokladů: 

Správa CHKO Beskydy vydá souhlasné stanovisko k realizaci navrhovaných záměrů na jejím území.



Orgány ochrany zemědělského půdního fondu povolí požadovanou změnu funkčního využití území.



K záboru pozemků určených k plnění funkce lesa bude zapotřebí souhlasné vyjádření majitele pozemků a povolení příslušných orgánu lesní správy.



V případě vyčlenění půdy ze ZPF i LPF za účelem realizace jednotlivých navržených záměrů je nutné, aby vlastní výstavba probíhala dle územně plánovací dokumentace, aby respektovala uspořádání ploch v území, limity využití území (viz kap. 2.8), možnosti napojení na dopravní i technickou infrastrukturu apod., a tím přispěla k bezproblémovému začlenění navrhovaných záměrů do okolní krajiny.



V případě, že navrhovaná zástavba bude kolidovat s drenážním systémem meliorovaných pozemků, musí být zajištěno bezpečné odvedení vod z funkční části systému.



Výstavba a následný provoz jednotlivých objektů v území budou mít minimální negativní dopady na stávající stav životního prostředí (tzn. bezpečné odvedení dešťových a splaškových vod ze zastavěných území, eliminace znečištění způsobeném úkapy motorových kapalin, stabilizace území před následky erozí, minimalizace dopadů na okolní ÚSES a významné krajinné prvky, vyřešená problematika likvidace odpadů apod.).



S předešlým bodem tímto úzce souvisí nutnost dobudování technické infrastruktury obce (realizace výstavby veřejného vodovodu a kanalizace s napojením na navrhovanou ČOV v Milíkově atd.)  Budou dodrženy imisní limity znečištění ovzduší dle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. z 12. prosince 2006, o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší (v platném znění). - 68 -


 Budou dodrženy imisní limity hluku v území dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací (v platném znění).  V území bude preferována taková drobná výroba a podnikání, aby nebyla negativně ovlivněna okolní obytná zástavba obce ani narušena krajina uvnitř CHKO Beskydy.  Budou akceptována veškerá v SEA posouzení navrhovaná a kompenzační opatření.  Bude přihlédnuto k závěrům zpracovaného Natura hodnocení, které je samostatnou přílohou ÚP Košařiska. Na základě splnění výše uvedených podmínek lze pak návrh Územního plánu obce Košařiska označit jako ekologicky přijatelný a doporučit ho k realizaci v navržené lokalitě.

- 69 -

Úvod Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany ŽP přijatým na vnitrostátní úrovni...5

Recommend Documents