Úvod. 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

___________________________________________________________________________

Obsah

Úvod ................................................................................................................................... 2 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni............................................................................ 2 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace....................................................................................................................... 3 2.1 Vymezení území.................................................................................................. 3 2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území............... 5 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. ................................................................................. 19 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. .......................................................................................................................................... 45 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. ............................................... 50 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ................................................................................. 57 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí ....... 57 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. ............. 61 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí .................................................................................... 62 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ............................................................... 63 Literatura: ......................................................................................................................... 65

________________________________________________________________________ Jablunkov SEA

1

___________________________________________________________________________

Úvod Dosud platný Územní plán sídelního útvaru (ÚPNSÚ) města Jablunkov byl zpracovaný S – projektem Zlín, a.s. v prosinci 1994 a schválený na 8. zasedání Městského zastupitelstva v Jablunkově dne 10. 10. 1995. K tomuto ÚPNSÚ bylo zpracováno a schváleno 8 změn. Nový Územní plán Jablunkov, koncept řešení, byl zpracován v r. 2009 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. Záměr pořízení nového územního plánu (ÚP) schválilo Zastupitelstvo města Jablunkov dne 7. 6. 2006, svým usnesením č. 18/261. Požadavky zadání byly stanoveny usnesením č. 2/11/2008 z 11. zasedání Zastupitelstva města Jablunkov dne 22. 4. 2008. Cílem pořízení ÚP Jablunkov je přizpůsobení územně plánovací dokumentace současným potřebám rozvoje města v souladu s cíli a úkoly územního plánování formulovanými v hlavě I, § 18 a 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně návrhu chybějící technické infrastruktury pro stávající i navrženou výstavbu. Při tvorbě ÚP byly respektovány zejména zásady a koncepce rozvoje Moravskoslezského kraje a Územní plán velkého územního celku Beskydy. Nedílnou součástí Územního plánu Jablunkov je vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. a vyhodnocení vlivů na evropsky významnou lokalitu Olše podle § 45i, odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Koncept řešení územního plánu Jablunkov je zpracován dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) a v souladu s požadavky vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni.

Důvodem pro zpracování konceptu Územního plánu Jablunkov je především vypracování plánovací dokumentace pro rozhodování orgánů obce a stavebního úřadu, vyhodnocení současného stavu a podmínek využívání území a zjištění jeho rozvojových záměrů, problémů a střetů zájmů v řešeném území. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán prověří platnost záměrů obsažených ve schváleném ÚPN včetně následných změn, zohlední nové skutečnosti a záměry, které ve schváleném ÚPN nejsou obsaženy a bude respektovat platné legislativní požadavky na zpracování ÚP. Součástí ________________________________________________________________________ Jablunkov SEA

2

___________________________________________________________________________ zpracovaného nového ÚP bude také aktualizace současného stavu využití řešeného území včetně aktualizace inženýrských sítí a uvedení ÚP do souladu se schválenou nadřazenou ÚPD (ÚPN VÚC Beskydy, ZÚR Moravskoslezského kraje) a schválenými ÚPP (např. rozvojové dokumenty Moravskoslezského kraje). Současně jsou respektovány návaznosti na zpracované a schválené územní plány sousedních měst a obcí. Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k §1 9 odst.2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. a posouzení vlivů dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (uNatura 2000).

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 2.1 Vymezení území Katastr města Jablunkov geomorfologicky náleží systému Alpsko-himalájského, provincie Západní Karpaty. Západní část území náleží subprovincii Vnější Západní Karpaty, oblasti Západní Beskydy, celku Slezské Beskydy pahorkatina, podcelku Čantoryjská hornatina, a okrskům Čantoryjský hřbet (sv. území), Náveská pahorkatina (střed území) a Nýdecká vrchovina (západ území). Nachází se v relativně členité krajině. Morfologicky nevyšším bodem je sv.okraj katastrálního území, kde nadmořská výška dosahuje cca 760 m n.m. Nejnižším bodem (cca 382 m n.m.) je údolí Olše na výtoku z posuzovaného území. Většina území se nachází v nadmořské výšce 400 – 500 m n.m. Jablunkov náleží východní části Moravskoslezského kraje, okresu Frýdek - Místek. Řešeným územím územního plánu je katastrální území Jablunkov 656305.

________________________________________________________________________ Jablunkov SEA

3

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 1: Geomorfologické členění

http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

Alpsko-himalájský systém tvoří: Provincie Západní karpaty Subprovincie Západní karpaty Oblast Západní Beskydy Celek Slezské Beskydy Podcelek Čantoryjská hornatina Okrsek Čantoryjský hřbet (sv. území) Okrsek Náveská pahorkatina (střed území) Okrsek Nýdecká vrchovina (západ území) Obrázek č.2: Katastrální území

________________________________________________________________________ Jablunkov SEA

4

___________________________________________________________________________

2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území •

Klimatické údaje (zpracováno podle Quitt 1975)

Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 9 a jižní, vyšší polohy náleží oblasti mírně teplé MT 2 . Místní klima je charakterizováno dlouhým a teplým létem s mírnou zimou. Poměrně vysoký roční srážkový úhrn (až kolem 800 mm srážek) je ovlivněn návětrnou polohou řešeného území v Podbeskydské pahorkatině. Obrázek č.3: Klimatické oblasti (Quitt 1975)

Vybrané klimatické charakteristiky (převzato z QUITT 1971) klimatická klimatická charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s průměr. tepl. 10 o C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu (oC) Prům. teplota v červenci (oC) Prům. teplota v dubnu (oC) Prům. teplota v říjnu (oC) Prům. poč. dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve veget. období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

klimatická oblast MT 7

klimatická klimatická oblast oblast CH6 CH7

20-30 140-160

30-40

10-30

10-30

140-160

120-140

120-140

110-130 40-50 -3 až -4 16-17 6-7 6-7 120-130

110-130 40-50 -2 až -3 16-17 6-7 7-8

140-160 60-70 -4 až -5 14-15 2-4 5-6

140-160 50-60 -3 až -4 15-16 4-6 6-7

100 - 120

140-160

120-130

600-700

500-600

250-300

400-500

350-400

60 - 80

120-140

100-120

120 - 150 40-50

150-160 40-50

150-160 40-50

oblast MT 2

450-500 400 - 450 250-300 80-100 150-160 40-50

________________________________________________________________________ Jablunkov SEA

5

___________________________________________________________________________ •

Povrchové vody

Území náleží do povodí Odry. Hlavním tokem je Olše s přítoky Lomné, Ošetnice, Lísky, Černého potoka, Kostkovského potoka a Radvanského potoka. Posuzované území se nachází v povodích č. 2-03-03-006/0, 2-03-03-007/0, 2-03-03-010/0, 2-03-03-011/0, 2-03-03-012/0, 2-03-03-013/0, 2-03-03-014/0, 2-03-03-015/0 a 2-03-03-016/0. Situace povodí 4. řádu je uvedena na obrázku č. 3. Toky často kopírují hlavní tektonické směry (SSZ – JJV Olše, SVJZ přítoky) . Obrázek č. 4: Povodí 4.řádu – převzato z Hydroekologického informačního systému VÚV TGM – HEIS - http://heis.vuv.cz/

Žádný tok (úsek toku) v správním území města Jablunkov není dle vyhlášky č. 267/2005 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činnosti souvisejících se správou vodních toků, zařazen mezi významné vodní toky. Z hlediska Nařízení vlády č. 71/2003 Sb. jsou Olše s přítoky Lomné, Ošetnice, Lísky, Černého potoka, Kostkovského potoka a Radvanského potoka vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Kvalita povrchových vod v říčním systému řešeného území je pravidelně hodnocena povodím Odry v toku Olše pod Jablunkovem a Lomné při ústí do Olše . Kvalita vody v Olši odpovídá 2 třídě jakosti vod – mírně znečištěná voda (data z období 2005-2006 http://heis.vuv.cz/data/isapi.dll?map=jvt). Oproti minulým obdobím se kvalita vody zlepšuje (v obdobích 2003 – 2004 a 2004 - 2005 odpovídala kvalita vody třídě 3 – znečištěná voda). Kvalita vody v Lomné je horší a odpovídá třídě IV. Podle klasifikace jakosti vody uvedené v „Hodnocení jakosti vody za rok 2006“ byly zatřídění v profilech týkající se řešeného území následující: ________________________________________________________________________ Jablunkov SEA

6

___________________________________________________________________________ Klasifikace Jakosti povrchových vod v letech 2005 – 2006 Tok profil

Vybrané ukazatele

Olše nad Třincem

BSK5 II

CHSK II

N-NH4 I

N-NO3 I

Pcelk II

Tř. celkem II

Lomná ústí do Olše

III

III

I

I

IV

IV

Poznámka: Míra znečištění povrchové vody se určuje podle pěti tříd jakosti vody I. třída – neznečištěná voda II. třída – mírně znečištěná voda III. třída – znečištěná voda IV. třída – velmi znečištěná voda V. třída – velmi silně znečištěná voda

Nevyhovující kvalitu způsobují zejména splaškové odpadní vody z menších zdrojů bez ČOV, které jsou likvidovány v žumpách či septicích s přepadem do vodotečí. Území hraničí nenáleží k zranitelným oblastem ve smyslu Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. a Směrnici 91/676/EHS k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Nitrátová směrnice), která ukládá členským státům vymezit zranitelné oblasti a učinit potřebné kroky ke snížení tohoto znečištění) - (Hrabánková a kol. 2007). Toky Olše a Lomné se při vyšších stavech vylévají z koryta. Vymezená zátopná území a hranice záplav při maximálním průtoku jsou na následujícím obrázku Obrázek č.5 : Zátopné území (http://mapy.kr-moravskoslezsky.cz/tms/zpz_zaplav/index.php?client_type=map_resize)

________________________________________________________________________ Jablunkov SEA

7

___________________________________________________________________________ Přehled stanovených záplavových území na k.ú Jablunkov a v jeho sousedství k datu 22.10 2008 je následující (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/cz/voda/zaplavova-uzemi-29/): Vodní tok

Počátek Konec (ř. km) (ř. km)

Délka úseku (km)

Vodoprávní úřad

Č.J.

ŽPZ/1671/03 RŽ4191/00/01/Fp/231.2/

datum

Lomná

0,000

4,500

4,500 KÚ MSK

1.4.2003

Lomná

4,500

17,470

12,970 OkÚ F-M

Olše

40,435

47,997

7,562 KÚ MSK

ŽPZ/6333/03

13.8.2003

Olše

48,000

72,840

24,840 KÚ MSK

ŽPZ/10966/03

10.3.2004

5.2.2001

Pro Olši v km 48,00 – 72,840, t.j. na území Jablunkova bylo stanoveno záplavové území a vymezena aktivní zóna. Pro tok řeky Lomná byl o stanovené záplavové území a vymezená aktivní zóna v km 0,00 – 4,50. Záplavová čára pro průtoky Q5, Q20 odpovídá rozsahu aktivní zóny, záplavové území odpovídá průtoku Q100. •

Podzemní voda

Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) území náleží do hydrogeologického rajónu č. 3211 Flyš v mezipovodí Olše. Adamová a kol. (1992) rozdělují území do dvou rajónu horského Moravských Beskyd a podhorského Jablunkovské brázdy. Horská oblast Moravských Beskyd je budována slezskou jednotkou, godulským příkrovem bez významnějšího kvartérního pokryvu. Kolektorskými horninami jsou pískovce a slepence uvnitř flyšové sedimentace s průlinovo-puklinovou propustností. Koeficient transmisivity T je nejčastěji v řádu 10-4-10-3 m2/s. V oblasti Jablunkovské brázdy jsou zastoupeny horniny karpatského flyše, které jsou z velké části pokryty kvartérními sedimenty. Významné jsou především fluviální sedimenty údolní nivy Olše a Lomné a sedimenty nižší a hlavní terasy, často překryté sprašovými hlínami. Koeficient transmisivity údolních sedimentů Olše kolísá mezi 4. 10-4 až 8. 10-4 m2/s, sedimentů Lomné 1,2 . 10-5 až 3,4 . 10-4 m2/s. Je nepříznivě ovlivněn malou zvodněnou mocností těchto kolektorů (Adamová a kol. 1992). Nižší terasový stupeň Olše dosahuje hodnot koeficientu transmisivity 1. 10-3 až 6. 10-3 m2/s, hlavní terasa 10-5 až 10-3 m2/s.

V území převládá mělký oběh podzemních vod vázaný především na fluviální sedimenty a zónu povrchového rozpojení ve flyšoidních sedimentech. Drenážními bázemi jsou povrchové toky.

Z hlediska jímání podzemních vod jsou vhodné především fluviální sedimenty.

________________________________________________________________________ Jablunkov SEA

8

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 6: Hydrogeologická mapa (výřez mapy + úplná legenda) http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

________________________________________________________________________ Jablunkov SEA

9

___________________________________________________________________________

Celé posuzované území zasahuje do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy (CHOPAV Beskydy). •

Geologické poměry

V katastru Jablunkova jsou zastoupeny geologické jednotky náležející do Západních Karpat. Základními jednotkou je slezská jednotka, která je na části území překryta kvartérními, převážně fluviálními sedimenty. Na katastru obce vystupuje godulský příkrov, který je budovaný sedimenty spodní a svrchní křídy a paleogénu. Vrstevní sled začíná veřovickými vrstvami (černé prokřemenělé nevápnité jílovce – apt) a lhoteckými vrstvami (tmavošedé skvrnité jílovce – alb). Následují godulské vrstvy (písčitý flyš –cyklické střídání jílovců, prachovců a pískovců – cenoman – santon) ________________________________________________________________________ 10 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ istebňanské vrstvy (hrubě zrnitý flyš s arkózovými středně až hrubě zrnitými pískovci a drobnozrnným i slepenci – campan-dan). Následují podmenilitové vrstvy (rytmický flyš – jílovce, arkózovité pískovce a slepence – paleocén-eocén), menilitové vrstvy (hnědé jílovce s vložkami rohovců - oligocén) a krosněnské souvrství (silně vápnité pískovce a jílovce – oligocén). V podloží slezské jednotky je jednotka podslezská (lokálně vystupuje na den v jablunkovském tektonickém oknu), sedimenty karpatské předhlubně, dále prvohorní sedimenty (karbonského a devonského stáří) a krystalické horniny prekambrického stáří (gabronority, granitoidy, krystalické břidlice). Podslezská jednotka je izolovaných výchozech budována frýdeckým souvrstvím, podmenilitovým a menilitovým souvrstvím. Výchozy se nachází prakticky jen v erozních korytech vodních toků.

Z kvartérních sedimentů převládají fluviální, proluviální a eolické sedimenty. Jsou významné zejména v Jablunkovské brázdě. Jablunkovská brázda je rozsáhlá úvalovitá sníženina oddělující Moravskoslezské a Slezské Beskydy. Její vymezení má tektonický charakter. Hlavní zlomy jsou ve směru SSZ – JJV, které přetínají příčné zlomy směru SV-JZ. Rozprostírá se směrem od Jablunkovského průsmyku k Třinci a protéká jí řeka Olše. Kvartérní výplň tvoří risská terasa (hlavní ostravská terasa) a fluviální sedimenty würmského až holocenního stáří kryté würmskými sprašovými hlínami. Geologická stavba území je patrná z následujícího obrázku.

Obrázek č. 7: Geologická mapa - http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

________________________________________________________________________ 11 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Sjednocená legenda GeoČR 50 kenozoikum kvartér holocén

KARPATY terciér (paleogén – neogén) oligocén, miocén

nivní sediment (fluviální) nivní sediment (fluviální)

pískovec, jílovec (marinní)

paleogén

nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží)

oligocén

písek, štěrk (fluviální) (složení pestré)

jílovec, silicit, vápenec (marinní)

písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) (složení pestré) kamenitý až hlinito-kamenitý sediment (deluviální) (složení pestré)

pískovec,jílovec (marinní) (složení drobový, glaukonitický, (0))

eocén, oligocén

pleistocén

paleocén, eocén

sprašová hlína (eolická) (složení křemen + přímesi)

pískovec, slepenec (marinní)


pískovec, slepenec (marinní)


jílovec (marinní)

holocén

pískovec,jílovec (marinní) (složení křemen, drobový, (0))

paleocén pískovec,jílovec,slepenec (marinní) (složení drobový, (0), polymiktní)

kenozoikum, mezozoikum křída, paleogén křída svrchní, paleocén, eocén jílovec, pískovec (marinní)

křída svrchní, paleocén pískovec, slepenec, jílovec (marinní) pískovec, jílovec (marinní)

mezozoikum křída křída svrchní jílovec, pískovec, slínovec (marinní) pískovec, slepenec (marinní) pískovec, jílovec (marinní)

•

Nerostné bohatství

Na katastrálním území Jablunkov nejsou evidována žádná ložiska nerostných surovin ani žádná průzkumná území. V minulosti se zde těžil pro místní potřebu stavební kámen v drobných rozptýlených lomech a nelze ani vyloučit ani historickou těžbu chudých Fe rud (pelsideritů).

________________________________________________________________________ 12 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ •

Seismicita a dynamická stabilita území

Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána hodnotou 7. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r. 1997 (ČSN 73 0036, změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN 73 0036 a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN 73 0035. č. 8 (Geofyzikální ústav AVČR Mapa na následujícím obrázku http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm) ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes 50 000. V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce je uvedena pro tato města maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek(7), Havířov(7), Karviná(7), Ostrava(7), Olomouc(6), Opava(6), Prostějov(6), Přerov(6). Obr. č.8: Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky

V řešeném území je evidována řada většinou drobných sesuvů.. Jejich tabelární seznam je uveden v Průzkumech a rozborech …

Pro posuzované území je charakteristická malá stabilita z pohledu svahových deformací. Snadno vznikají sesuvy, například v bocích údolí vodních toků a umělých zářezech. V území

________________________________________________________________________ 13 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ je registrováno relativně velké množství stabilizovaných i aktivních sesuvů. V evidenci Portálu státní správy České republiky (CENIA www.cenia.cz) jsou uvedeny následující: Obrázek č. 9: Sesuvy - http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

.

Sesuvy Označení Lokalita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Jablunkov Bocanovice Bocanovice Jablunkov

Klasifikace Stupeň aktivity

Rok pořízení Klíč záznamu/aktualizace

sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv sesuv

1963/1979 1963/1979 1963/1979 1963/1979 1963/1979 1963/2009 1963/2009 1963/2009 2002/2003 2003 2005/2009

potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální potenciální aktivní aktivní potenciální stabilizovaný aktivní

4037 4012 4036 4035 4025 4021 4020 4022 7013 7014 8352

Poznámka

mimo k.ú. mimo k.ú.

________________________________________________________________________ 14 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ • Pedologická charakteristika Pro katastr Jabunkov je z hlediska půdních typů charakteristická převaha kambizem, v menší míře se vyskytují pseudogleje a glejové půdy, kryptopodzoly a podél toků fluvizemě. Přehledná situace půdních typů je uvedena na obrázku č.10. (Převzato http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/1544.pdf, http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/2522.pdf). Obrázek č.10: Mapa půdních typů podle TKSP

FLm fluvizem modální GLf glejové půdy KAlv kambizem luvická vyluhovaná KAr kambiuem rubefikovaná KAa kambizem arenická KAd kambizem dystrická KAg kambizem pseudoglejová KAgv kambizem oglejená vyluhovaná KPm kryptopodzol typický PGm pseudoglej modální

________________________________________________________________________ 15 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Z hlediska třídy ochrany jsou plochy určené k odnětí ze ZPF zatříděné do tříd ochrany I až V. Nejvyšší třídy ochrany I a II má pouze 5,68 ha. Většina záboru z celkového záboru zemědělské půdy 140,70 ha spadá do třídy ochrany IV a V (121,26 ha).

•

Radonové riziko

Z mapy radonového indexu geologického podloží (mapový list 26-11 Jablunkov, Česká geologická služba) vyplývá, že většina území náleží do nízké a střední kategorie radonového rizika. Území podél vodních toků se nachází v území s přechodnou (nehomogenní kvartérní sedimenty) kategorií radonového rizika (viz přiloženou kopii mapy). Obrázek č. 11: Mapa radonového rizika (http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver)

Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r. 1990 M. Matolínem a M. Manovou. Podle této mapy je dávkový příkon gama záření z hornin v zájmovém území nízké až střední (65nGy/h ve výšce 1 m nad povrchem).

________________________________________________________________________ 16 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ • Archeologická naleziště, historické památky Podle tvrzení historiků je nutné počátky starého Jablunkova hledat pravděpodobně v místech, kde dnes leží vesnice Hrádek, kde založila těšínská knížata varovné hradiště, střežící jihovýchodní hranici knížectví. Okolo tohoto hradiště se usazovali první obyvatelé a založili tak novou osadu, později vesnici s názvem Jablunkov. Stalo se tak pravděpodobně ve 12.století. Kolem roku 1447 byl Jablunkov Uhry zcela zničen. Po této události se pravděpodobně část obyvatelstva přesídlila k soutoku Lomné a Olše, kde začali budovat nový Jablunkov (http://www.jablunkov.cz/mapa_stranek.htm). Územím probíhala obchodní stezka, vedoucí z Uher přes Jablunkovský průsmyk dále k Baltu nebo do Vratislavi či Haliče, která měla klíčový význam při kolonizaci Jablunkovska a vzniku četných okolních obcí (http://www.obecpisek.cz/cz/kronika/1/). V státním archeologickém seznamu ( veřejná část - http://twist.up.npu.cz/ost/archeologie/sasfree/) jsou evidovány následující

SAS ČR - veřejný přístup (http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&KrOk=&HiZe=&sNazSidOb=Jablunk ov&Adresa=&Cdom=&Pamatka=&CiRejst=&Uz=B&PrirUbytOd=3.5.1958&PrirUbytDo=2 0.4.2009) Poř.č.SAS Název UAN 26-11-17/2 středověké a novověké jádro města 26-11-17/3 ESA 74 26-11-17/4 ESA 73

Typ UAN Reg. správce Katastr Okres II NPÚ - ú.o.p. v Ostravě Jablunkov Frýdek-Místek I NPÚ - ú.o.p. v Ostravě Jablunkov Frýdek-Místek I NPÚ - ú.o.p. v Ostravě Jablunkov Frýdek-Místek Vyhrazený

Nemovité památky

Zpět Hledání

OK

MonumNet pro tisk:

přístup:

stránka celý výběr

do Excelu:

stránka celý

výběr Nalezeno: 15 sídelní útvar (město/ves)/ část obce: "jablunkov", je chráněno, přírůstky od 03.05.1958 do 20.04.2009 Číslo rejstříku

Název okresu Sídelní útvar Část obce

čp.

Památka

Ulice,nám./umíst ění

27980 / 8-2341 Frýdek-Místek Jablunkov

Jablunkov

kostel Božího Štkpt. A. těla Velebnovského


Jablunkov

kaplička

při čp. 32, Bělá


Jablunkov

jiné drobné dílo křtitelnice

nám. Svobody, při čp. 26

Frýdek-Místek Jablunkov

Jablunkov

kašna se sochou P. Marie Immaculaty

nám. Svobody


Jablunkov

čp.8

měšťanský dům

nám. Svobody


Jablunkov

čp.14

měšťanský dům

nám. Svobody

23989 / 8-662

________________________________________________________________________ 17 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ 51793 / 8-4071 Frýdek-Místek Jablunkov

Jablunkov

čp.16

měšťanský dům

Mariánské náměstí


Jablunkov

čp.18

měšťanský dům

nám. Svobody


Jablunkov

čp.19

měšťanský dům

nám. Svobody


Jablunkov

čp.43

měšťanský dům

Dukelská


Jablunkov

čp.52

klášter

Nádražní

100430

Frýdek-Místek Jablunkov

Jablunkov

čp.144

radnice

nároží Dukelské a Školní


Jablunkov

čp.150

měšťanský dům

Štkpt. Velebnovského


Jablunkov

čp.442

sanatorium plicní

Osídlení Pobeskydí, bylo chronologicky diskontinuitní, tzn. že sídliště tam vznikala a opět zanikala podle potřeby. Je známo z pravěku (přelom neolitu a eneolitu, doba popelnicových polí, konec doby laténské, doba římská) a naopak chybí indicie pro jeho existenci v jiných obdobích (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/). Pravěké sídelní enklávy jsou nejblíže známy ze severního okolí Jablunkova v okolí Českého Těšína. Nepřetržité osídlení od 6. tisíciletí před Kr. do dnešních dnů, které známe z úrodných oblastí, zde schází. Při průzkumech na polské straně hranice v 90. letech byla učiněna dvě závažná zjištění - o vazbě pravěkých sídlišť v Pobeskydí k lehčeji obdělatelným půdám a o vzniku nové sídelní struktury lidu lužických popelnicových polí někdy v 10. - 8. století před Kr. Tato síť se opírala především o výšinná sídliště a kulminovala na počátku doby železné, v 7. - 5. stol. před Kr. Průzkum na české straně potvrdil první předpoklad ve značné šíři. Druhý předpoklad ale platí v českém Pobeskydí možná jen zčásti. Enkláva v okolí Těšína, nalézající se zčásti na českém a zčásti na polském území, kontroluje severní a severozápadní výstup z Jablunkovského průsmyku i přechod přes Olši. Lokalizace enkláv je do značné míry spjata s průběhem dálkové komunikace. Rozsah je patrný z následujícího obrázku. Obrázek č.12: Pravěká sídliště (http://www.muzeum.novyjicin.cz/odkazy/Verze1.2/soubory/prava%203.html http://www.muzeum.novy-jicin.cz/)

________________________________________________________________________ 18 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Lokalizace známých osad a hrobových nálezů je na obrázku č.13 Obrázek č. 13

Z lokalizace novějších nálezů na české i polské straně nelze vyloučit další nálezy směrem k jihu, zejména v jablunkovské brázdě. Z dalších činností v Pobeskydí, které se datují od starověku a mohou být příčinou vzniku archeologických památek, je středověké a novověké železářství. Mělo předchůdce již v pravěku. To je bezpečně prokázáno místními doklady hutnictví železa od samých počátků doby železné (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/). Železná ruda (pelosiderity) byla těžena v širším okolí na mnoha lokalitách, na katastrálním území Jablunkova nejsou o těžbě žádné údaje, nelze je však vyloučit.

3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Cílem pořízení konceptu ÚP Jablunkov je přizpůsobení územně plánovací dokumentace současným potřebám rozvoje města v souladu s cíli a úkoly územního plánování formulovanými v hlavě I, § 18 a 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně návrhu chybějící technické infrastruktury pro stávající i navrženou výstavbu. Návrh se soustředil především na nalezení nových ploch pro obytnou, příp. rekreační výstavbu, na nalezení ploch pro rozvoj výroby, občanské vybavenosti a sportovních zařízení, na odstranění dopravních závad na stávající komunikační síti a na doplnění komunikací v nových lokalitách. Součástí návrhu je návrh a vymezení místního systému ekologické stability.

________________________________________________________________________ 19 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Změny si vyžádají i nezbytné rozšíření systému místních komunikací, kanalizace, vodovodní, plynové a elektrické sítě a přinesou nebo mohou přinést následující změny: •

Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu

•

Změnu dopravní zátěže území

•

Změnu emisní a hlukové zátěže území

•

Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod)

•

Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch

•

Změnu vegetace

•

Změnu vzhledu krajiny

•

Ovlivnění navrženého systému NATURA 2000

•

Změna zemědělského půdního fondu

Koncept územního plánu Jablunkov předkládá nový zábor půdy v návrhovém období 153,17 ha, z toho je 140,70 ha zemědělských pozemků. Přehled záboru ZPF podle členění ploch je v následující tabulce: Zábor půdy podle členění ploch

Zábor půdy celkem Zastavitelné plochy Plochy ostatní Plochy přestavby Plochy rezervy Celkem zábor

97,69 8,80 31,56 15,22 153,17

Odnětí zemědělských Odvodněné plochy pozemků celkem - ha ha 96,70 54,21 5,74 2,28 23,98 5,69 14,28 3,15 140,70 65,33

Z hlediska třídy ochrany jsou plochy určené k odnětí ze ZPF zatříděné do tříd ochrany I až V. Nejvyšší třídy ochrany I a II má pouze 5,68 ha. Většina záboru z celkového záboru zemědělské půdy 140,70 ha spadá do třídy ochrany IV a V (121,26 ha). Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor 30,97 ha zemědělských pozemků. Trvalý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa se v konceptu územního plánu nepředpokládá.

•

Změna dopravní zátěže území

________________________________________________________________________ 20 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ V konceptu ÚPN je zpracována prognóza nárůstu dopravní zátěže, která vychází z celostátních profilových sčítání dopravních intenzit Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. V pětiletých cyklech je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. Přehledná situace dopravní zátěže v roce 2005 je na obrázku č. 17. Obrázek č.14: Dopravní intenzity v roce 2005 (počet vozidel za 24 hod)

Vývoj intenzity dopravy od roku 1995 a výhled do roku 2025 je patrný z tabulky uvedené v Konceptu ÚPN. Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území (převzato z konceptu ÚP Jablunkov)

Stan. č.

Sil. č.

Úsek

Rok

7-0501

III. třída – pův. I/11 do r. 2009

Jablunkov, začátek zást. – křiž. s III/01149

1995 2000 2005 2025

7-0502


křiž. s III/01149 – křiž. s III/01151

1995 2000 2005 2025

T O M voz./24 hod. součet všech těžká osobní a jednostopá motorová dodávkové motorová motorových vozidel a vozidla a automobily vozidla přívěsů přívěsy 1236 6006 154 7396 1715 9179 131 11025 6009 10596 117 16722 1017 1840 3522 -

5149 8068 9288 -

97 105 68 -

6263 10013 12878 -

________________________________________________________________________ 21 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

7-0506


křiž. s III/01151 – Jablunkov, konec zást.

1995 2000 2005 2025

579 705 3044 -

2189 2399 3158 -

5 8 11 -

2773 3112 6213 -

7-0507


Jablunkov, konec zást. – křiž. s III/01152

I/11

křiž. s III/01152 – křiž. s III/01152

1995 2000 2005 2025 1995 2000 2005 2025 1995 2000 2005

3230 2815

4920 2854

24 9

8174 5678

579 705 314

2189 2399 2097

5 8 13

2773 3112 2424

2025

371

3146

13

3530

1995 2000 2005

8 32 81

128 257 382

2 1 3

138 290 466

7-0508

7-0530 (7-0510 do r. 2001) 7-0530 (7-0510 do r. 2001)

III/01152 (pův. I/11)

I/11H (pův. I/11)

křiž. I/11 – křiž. s I/11

křiž. I/11 – křiž. s I/11

96 573 3 2025 672 Nejvyšší dopravní zatížení převáděla do r. 2009 silnice I/11, jejíž funkci však převzal realizovaný jihozápadní obchvat. Jeho dopravní zatížení lze pouze odhadovat, a to dle ostatních lokalit s již realizovanými významnými tahy – I/11 v Mostech u Jablunkova, R48 v Dobré, D1 v Ostravě apod. Očekávaný pokles dopravy tak může činit 60 – 70 %. Z tohoto důvodu není zpracována prognóza dopravy na dotčených komunikacích a je provedena pouze na silnici III/01149 a III/01152, kde se očekává pouze mírný nárůst dopravní zátěže.

•

Zvýšení emisní, imisní a hlukové zátěže území

Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je silně antropogenně ovlivněna. Hlavními emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného zatížení jednotlivými látkami je uveden ve zprávách o životním prostředí ( rok 2004, 2005, http://www.env.cz/AIS/web.nsf/pages/zpravy-o-stavu-zivotniho-prostredi ). 2006, 2007, V Moravskoslezském kraji je oblast Jablunkov řazena k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší z důvodů překračování imisních limitů minimálně pro benzo(a)pyren. Současně je překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón pro ochranu ekosystémů a vegetace. Obrázek č. 15 ________________________________________________________________________ 22 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

LV – limitní hodnota , MT – mez tolerance

Obrázek č. 16

Obrázek č.17 :Překročení 24-hodinového imisního limitu pro suspendované částice frakce ________________________________________________________________________ 23 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ PM10 v roce 2007 (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/situacni-zprava_2009.pdf )

Obrázek č.18 :Překročení ročního imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10 v roce 2007 (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/situacni-zprava_2009.pdf )

Obrázek č.19

________________________________________________________________________ 24 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č. 20

Obrázek č. 21 ________________________________________________________________________ 25 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

Obrázek č.22

Obrázek č. 23 ________________________________________________________________________ 26 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

TV - denní 8hodinový klouzavý průměr Poznámka: AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace. V souladu s směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold). Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a konvence CLRTAP"chttp://www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/vav00/eko98.jpg).

Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č. 4 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005 – Věstník MŽP č. 3/rok 2007) byl v aglomeraci Moravskoslezský kraj překročen cílový imisní limit pro troposférický ozón na 99,4 % plochy území. Hodnota cílového imisního limitu je 120 µg.m-3 (denní 8hodinový klouzavý průměr). Z přehledných map je zřejmé, že Jablunkov spadá do území se zvýšenými koncentracemi PM10, benzo(a)pyrenu a ozónu. Vyznačuje se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví. Moravskoslezský kraj včetně okresu Frýdek – Místek náleží k významným producentům emisí. Podle registru REZZO presentovaných v „Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2006“ (ČHMÚ http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/06embil/05embil.html ) Moravskoslezský kraj produkuje téměř třetinu CO celkové produkce v ČR a je na prvním místě mezi kraji. Druhé místo zaujímá v produkci TZL a SO2, třetí v produkci VOC a deváté v produkci NH3. Významný podíl na emisích má i doprava (REZZO 4), která v některých položkách (TZL) se podílí více než 25 % . ________________________________________________________________________ 27 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Emise Moravskoslezský kraj 2006 a 2007 TZL SO2 NOx 2006 2007 2006 2007 2006 2007 REZZO REZZO REZZO REZZO

1 2 3 4

3,8 4,3 0,7 0,7 1,2 2,0 2,1 2,2 *) zatím neuveřejněná data

CO VOC* NH3* 2006 2007 2006 2007 2006 2007

kt/rok 27,4 28,5 22,4 22,6 131,6 0,6 0,6 0,4 0,5 0,5 1,5 1,5 0,8 0,7 5,3 0,0 0.0 8,5 8,2 18,5

* * * *

2,6 0,3 11,5 4,3

2,0 0,4 11,9 4,2

1,1 0,9 1,5 0,2

1,1 0,5 1,4 0,1

Vysvětlivky: • REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje znečišťování • REZZO 2 – střední zdroje znečišťování • REZZO 3 – malé zdroje znečišťování • REZZO 4 – mobilní (liniové) zdroje znečišťování Podíl okresu Frýdek-Místek na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres Frýdek – Místek stanoveno).

Emise okres Frýdek-Místek 2006 Okres TZL REZZO 1

FrýdekMístek REZZO 2 FrýdekMístek REZZO 3 FrýdekMístek REZZO 1- Frýdek3 Místek

SO2

NOx

CO t/rok

VOC

NH3

1168,9

4737,8

3330,0

60305,7

273,0

151,7

79,6

69,6

56,0

93,4

55,1

81,5

347,1

456,8

195,8

1596,7

326,9

347,1

1595,6

5264,2

3581,8

61995,8

655,0

233,2

Ve správním území Jablunkov a jeho blízkém okolí ve nachází v roce 2007 jediný provoz zařazený do systému ohlašovatelů Integrovaného registru znečišťování a IPPC. Jeho umístění je uvedeno na obrázku č. 24

Obrázek č.24: Provozy zařazené do systému ohlašovatelů Integrovaného registru znečišťování v roce 2007 ________________________________________________________________________ 28 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

zemědělství, myslivost, lesnictví

Provozovny ohlašovatelů do IRZ podle OKEČ (úniky a přenosy) - Provozovny ohlašovatelů do IRZ podle OKEČ za rok 2007 Organizace

Provozovna

kód OKEČ

název OKEČ

typ emise

látka

NETIS, a. s.

Návsí

012100

Chov skotu

úniky do ovzduší

Amoniak (NH3)

ohlašovací práh [kg/rok] 10000

Množství [kg/rok] 20581,4

Mimo blízké zdroje oblast Jablunkova ovlivňují i zdroje z okolních průmyslových center (především Ostravsko – Karvinská oblast) a za určitých klimatických podmínek i další vzdálené zdroje. Zdrojem znečištění ovzduší jsou nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky ale i lokální zdroje a doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90 %) a oxidu dusičitého (10 %). Oxid dusnatý reaguje s ostatními chemickými látkami v ovzduší za vzniku oxidu dusičitého. Chemickou reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na vývoji nových technologií a stavu vozového parku. Dosavadní vývoj dopravy v ČR přináší prudký nárůst emisí, který byl následující (Ročenka dopravy 2006 (http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2007/rocenka/htm_cz/ )

Obrázek č.25: Vývoj emisí z IAD (individuální automobilová doprava) (tis.tun) v ČR a jejích přepravních výkonů (mil. osob km) 2000-2007 ________________________________________________________________________ 29 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

______ emise (tisíce tun) ◊ výkon (mil. oskm)

Obrázek č. 26: Vývoj emisí ze silniční nákladní dopravy v ČR a jejích přepravních výkonů

______ emise (tisíce tun) ◊ výkon (tisíce tkm)

________________________________________________________________________ 30 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 27: Vývoj emisí z veřejné autobusové dopravy (včetně MHD) v ČR a jejích přepravních výkonů

______ emise (tisíce tun) ◊ výkon (mil. oskm) U železniční dopravy naopak emise neustále výrazně klesají Obrázek č.28: Vývoj emisí ze železniční dopravy a jejích dopravních výkonů (hrtkm)

Emise jsou úměrné spotřebě pohonných hmot, jejich kvalitě a technické dokonalosti spalovacích motorů. Spotřeba pohonných hmot v ČR se vyvíjela následovně : ________________________________________________________________________ 31 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Spotřeba benzínu a nafty v silniční dopravě ( jako energie TJ) 2000 Automobilový benzín Motorová nafta

2003

2004

2005

2006

2007

148,6

126,4

156,2

204,4

192,2

200,0

15 955,9

16 742,3

18 792,0

22 143,2

25 860,2

26 653,3

Minimálně obdobné trendy se dají předpokládat i pro správní území Jablunkov. Vyšší nárůst u komunikace I/11může být ovlivněn zvýšeným významem komunikace pro obslužnost Třineckých železáren a zejména automobilky Nošovice při naplnění požadavku na kapacitní propojení s automobilkou KIA Motors na Slovensku. Situaci může ovlivnit i přechod na biopaliva. Podíl jednotlivých složek emisí z různých typů silniční a letecké dopravy v ČR a celkových imisí z dopravy (i železniční a vodní) za období 2000 - 2007 je následující: Emise oxidu uhličitého (CO2) za jednotlivé druhy dopravy (tis. t) 2000 Doprava celkem Individuální automobilová doprava Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD Silniční nákladní doprava Letecká doprava

2003

2004

2005

2006

2007

12 252

15 687

16 700

18 191

18 514

19 333

7 215

8 932

9 266

9 791

9 697

10 115

1 121

1 545

1 637

1 868

2 009

2 105

2 937

4 071

4 421

5 132

5 489

5 719

637

838

1 072

1 115

1 040

1 115

Emise oxidu uhelnatého (CO) za jednotlivé druhy dopravy (t) 2000 Doprava celkem Individuální automobilová doprava Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD Silniční nákladní doprava Letecká doprava

2003

2004

2005

2006

2007

278 382

255 778

235 649

232 772

213 074

202 714

182 409

146 852

129 077

114 123

95 383

93 069

11 550

15 025

15 122

17 161

17 904

17 987

81 707

91 054

88 421

98 671

97 062

88 881

565

953

1 116

1 021

969

1 021

Emise NOx za jednotlivé druhy dopravy (t) 2000

2003

2004

2005

2006

2007

________________________________________________________________________ 32 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Doprava celkem Individuální automobilová doprava Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD Silniční nákladní doprava Letecká doprava

96 791

96 811

95 490

101 560

97 103

93 196

41 543

30 835

27 360

24 490

19 584

18 264

9 943

13 354

14 094

16 507

17 163

17 249

39 274

46 277

46 802

53 385

53 524

50 576

2 335

3 090

3 946

4 093

3 815

4 090

Emise oxidu dusného (N2O) za jednotlivé druhy dopravy (t) 2000 Doprava celkem Individuální automobilová doprava

2004

2005

2006

2007

1 352

2 028

2 264

2 446

2 508

2 652

1 067

1 620

1 775

1 876

1 923

2 038

50

70

77

92

95

97

129

207

251

312

334

351

86

113

144

150

140

150

Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD Silniční nákladní doprava

2003

Letecká doprava

Emise těkavých organických látek za jednotlivé druhy dopravy (t) 2000 Doprava celkem Individuální automobilová doprava Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD Silniční nákladní doprava Letecká doprava

2003

2004

2005

2006

2007

56 954

51 424

47 808

47 331

42 253

40 171

36 607

27 446

23 867

20 538

15 333

14 446

2 020

2 750

2 724

3 075

3 242

3 307

17 486

20 301

20 173

22 706

22 711

21 415

331

477

590

586

550

586

Emise metanu (CH4) za jednotlivé druhy dopravy (t) 2000 Doprava celkem Individuální automobilová doprava Silniční veřejná osobní doprava

2003

2004

2005

2006

2007

1 842

1 874

1 844

1 884

1 754

1 762

1 237

1 105

1 002

933

799

801

166

221

232

272

282

282

________________________________________________________________________ 33 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ včetně autobusů MHD Silniční nákladní doprava

296

369

386

448

458

449

Letecká doprava

122

160

205

213

198

213

Emise oxidu siřičitého (SO2) za jednotlivé druhy dopravy (t) 2000 Doprava celkem Individuální automobilová doprava Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD Silniční nákladní doprava

2003

2004

2005

2006

2007

1 724

2 341

2 584

621

631

666

804

1 071

1 151

320

314

329

217

309

347

60

66

71

590

843

953

164

179

190

39

51

65

67

63

67

Letecká doprava

Emise pevných částic za jednotlivé druhy dopravy (t) 2000 Doprava celkem Individuální automobilová doprava Silniční veřejná osobní doprava včetně autobusů MHD Silniční nákladní doprava

2003

2004

2005

2006

2007

5 193

5 947

5 927

6 521

6 403

6 423

861

858

912

1 024

958

924

1 124

1 452

1 451

1 628

1 647

1 749

2 923

3 386

3 310

3 628

3 565

3 517

Emise olova (Pb) za jednotlivé druhy dopravy (t) 2000 Doprava celkem

2003

2004

2005

2006

2007

67,0

6,1

2,1

1,0

1,0

1,1

58,0

4,2

2,1

1,0

1,0

1,0

Silniční nákladní doprava

7,0

1,4

0,0

0,0

0,0

0,0

Letecká doprava

2,0

0,5

0,0

0,0

0,0

0,0

Individuální automobilová doprava

Z tabulek je patrné, že poklesové trendy jsou jednoznačné u všech druhů silniční dopravy pouze u SO2 a Pb. Výrazné poklesy u dalších druhů emisí (CO, NOx, CH4, těkavé organické látky) jsou zřejmé pouze u individuální osobní automobilové dopravy. U CO2 a N2O je ________________________________________________________________________ 34 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ naopak patrný dlouhodobý nárůst. Tato data platná pro ČR lze očekávat i pro správní území Jablunkov. Celkově v porovnání s rokem 2006 došlo v roce 2007 na území Moravskoslezského kraje k poklesu emisí těkavých organických látek a amoniaku. Naopak zvýšily se emise tuhých znečišťujících látek , oxidu siřičitého a oxidu dusíku. Emisní strop platný od roku 2010 nebyl v roce 2007 splněn pro oxid siřičitý a oxidy dusíku. Pod stanovenými emisními stropy zůstávají emise těkavých organických látek a amoniaku. K výraznému nárůstu emisí došlo u tuhých znečišťujících látek (Situační zpráva k Programu snížení emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje za rok 2007 - http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/situacni-zprava_2009.pdf ). Do budoucna lze očekávat poklesy emisí z průmyslu ve smyslu Programu snížení emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje a naopak nárůst emisí z dopravy.

Hluková situace je závislá především na intenzitě dopravy. Do roku 2020 lze odhadnout navýšení dopravní zátěže na jednotlivých komunikacích až o 10 - 30 % . Vyšší nárůst lze očekávat na komunikaci I/11 a to jen v případě, že bude realizována intenzivní nákladní doprava mezi automobilkou Nošovice a závodem KIA na Slovensku (viz odstavec Změna dopravní zátěže území). Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu, na stavu místních komunikací a realizaci přeložek komunikací, úpravy křižovatek apod. V Jablunkově je významná výstavba přeložky komunikace I/11. Nejvyšší dopravní zatížení převáděla do r. 2009 silnice I/11, jejíž funkci však převzal realizovaný jihozápadní obchvat. Dopravní zatížení původní komunikace byla na základě analogických lokalit v Mostech u Jablunkova, R48 v Dobré a D1 v Ostravě odhadnuta na pokles dopravy o 60 – 70 % (převzato z odůvodnění konceptu ÚP Jablunkov). S poklesem intenzity dopravy lze očekávat i pokles hlukové zátěže. Původní hluková zátěž podél komunikace I/11je zobrazena na následujícím obrázku

Obrázek č.29 : Hladiny hluku (http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs)

________________________________________________________________________ 35 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

Dalším novým zdrojem hluku mohou být nové výrobní provozy, zejména v prostoru uvažovaných průmyslových zón na východním okraji města, na východním okraji zastavěného území Městské Lomné u hranice s obcí Mosty u Jablunkova a poblíž mimoúrovňového křížení silnice I/11.

•

Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod

Ve správním území Jablunkov lze očekávat s rozvojem území i změnu v produkci odpadů. Nakládání s komunálním odpadem v území Jablunkova se řídí Obecně závaznou vyhláškou Města Jablunkova č. 1/2008 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, včetně systému nakládání se stavebním odpadem na území Města Jablunkova Svoz odpadu zajišťuje pověřená společnost, která je oprávněná k nakládání s odpady podle zákona o odpadech nebo podle zvláštních předpisů a která je zmocněná k nakládání s komunálním odpadem Města Jablunkova platnou smlouvou. Využitelné složky komunálního odpadu se třídí a ukládají do speciálních označených nádob pytlů na tříděny sběr, které jsou rozmístěny a sváženy na určených stanovištích na území Města Jablunkova. Separovaný sběr zahrnuje papír, nápojové kartony, plasty, barevné sklo a čiré sklo. Využitelné složky komunálního odpadu lze rovněž odevzdat v místním sběrném dvoře nebo v místních sběrnách druhotných surovin – např. u společnosti SICHER-KOVY spol. s r.o., provoz sběrné suroviny, výkupna Návsí. Místní sběrný dvůr se nachází v Jablunkově na ul. Bukovecká č.p. 51 v areálu kotelny společnosti TS-technické služby, a.s. Sběr nebezpečného odpadu se provádí v předem oznámených termínech do mobilních kontejnerů nebo lze nebezpečný odpad odevzdat ve sběrném dvoře nebo v místních sběrnách druhotných surovin. Biologický materiál vhodný ke lze předat oprávněné osobě k jeho převzetí nebo jej může odevzdat v místném sběrném dvoře. Odstranění stavebního odpadu a výkopové zeminy zajišťuje pro fyzické osoby, podnikatele a právnické osoby oprávněná osoba. Stavební odpad lze použít, předat či zlikvidovat pouze ________________________________________________________________________ 36 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ zákonem stanoveným způsobem nebo ho lze odevzdat ve sběrném dvoře. Průmyslové odpady se separátně zpracovávají podle plánů odpadového hospodářství jednotlivých podniků. Přehled firem, které se zabývají likvidací odpadů nebo jeho sběrem včetně sběru druhotných surovin na katastrálním území Jablunkkov je uveden v následující tabulce ( sestaveno podle přehledu vedeného na Krajském úřadu MSK - http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zp_04.html

Provozovatel

IČ

Nehlsen Třinec, s. r. o. Jablunkovská 392 25355996 739 61 Třinec - Staré Město

Umístění

Zařízení

Platnost do

k. ú. JablunkovBělá

Sběrný dvůr komunálního odpadu a stavebních odpadů

31. 5. 2008

Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech. POH MSK byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Do budoucna lze očekávat změnu produkce komunálního odpadu úměrně k změně počtu obyvatel a zvyšování využitelnosti odpadů. Současně i s ohledem na platnou legislativu a Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se předpokládá zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů o 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Současně je cílem snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. S ohledem na tyto výhledy lze předpokládat, že celkové množství nevyužitelného tuhého komunálního odpadu oproti současnosti klesne. Množství a druh průmyslového odpadu budou závislé na vývoji průmyslu a nových technologiích. V Jablunkově je vybudována jednotná stoková síť, která odvádí odpadní vody na mechanicko – biologickou ČOV města Jablunkov na k.ú. Návsí. Čistírna má dostatečnou kapacitu a vyhovující čistící efekt pro likvidaci odpadních vod z celého zájmového území. V okrajových částech města se likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů probíhá lokálně - splaškové odpadní vody se akumulují v septicích a žumpách s přepady zaústěnými do povrchových příkopů, případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do řeky Olše. Podle plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje je odkanalizování a likvidace odpadních vod z Jablunkova vyhovující. Nová kanalizační síť se navrhuje pouze pro lokality Jablunkov – Žihla, Radvanov, Lísky, Městská Lomná, Bělá, Kaluže a ul. Polní. Likvidace odpadních vod bude zajištěna na mechanicko – biologické ČOV Jablunkov, která je společná pro Jablunkov, obec Návsí a Písečnou.

________________________________________________________________________ 37 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Samostatná likvidaci odpadních vod se navrhuje i pro dvě plochy pro podnikání (výrobní zónu) v rámci navržených ploch s rozdílným způsobem využití výroby a skladování – lehký průmysl (VL) v Městské Lomné. Čistírna odpadních vod (ČOV1) bude vybudována na ploše vymezené pro podnikání. Odtok vyčištěných vod z ČOV bude zaústěn do potoka Ošetnice. Navržené plochy pro rodinné domy na hranici k.ú. Bocanovice – Jablunkov budou odkanalizovány navrženou splaškovou kanalizaci zaústěnou do ČOV 3, která se nachází na k.ú. Bocanovice. ČOV je navržena v rámci ÚPN Bocanovice. Dešťové vody se odvádějí jednotnou kanalizací. V době přívalových dešťů budou dešťové vody přivedené jednotnou kanalizací odlehčené do toků. Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučují v maximální míře zadržet v území. Zasakování nelze aplikovat v územích náchylných k sesuvům. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy, podél komunikací do místních toků.

Likvidace odpadních vod není v rozporu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje. Dle tohoto plánu rozvoje je odkanalizování a likvidace odpadních vod z Jablunkova vyhovující. Nová kanalizace se navržena pro lokality Jablunkov – Žihla, Radvanov, Lísky, Městská Lomná, Bělá, Kaluže a ul. Polní. Likvidace odpadních vod bude zajištěna na ČOV Jablunkov, která je společná pro Jablunkov, obec Návsí a Písečnou.

•

Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch

Výstavba rodinných domů a dalších staveb navazuje na stávající zastavěná území nebo vyplňuje současné proluky. Současně se zástavbou se zmenší plochy území vhodného pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry a u větších zastavěných území se při neřešení zasakování srážkových vod (nebo jejich zdržení na jednotlivých pozemcích) může neúměrně zvýšit povrchový odtok. Opatření pro zasakování dešťových vod se doporučuje zejména na lokalitách s rodinnou zástavbou. Nelze je aplikovat v územích ohrožených sesuvy. Zde naopak je vhodné území odvodnit vhodnou drenáží.

•

Změna vegetace

Většina změn využití ploch navržených v Konceptu územního plánu Jablunkov je v současné době zařazena do ZPF. Celkem bude zábor 153,17 ha z toho 140,70 ha zemědělské půdy . Realizací bytové výstavby včetně občanského vybavení (72,92 ha, z toho 72,5 ha zemědělských pozemků) se tyto plochy zčásti zastaví, zčásti budou zatravněny nebo osázeny okrasnými nebo ovocnými stromy. Ostatní plochy určené pro výrobu a dopravu (24,67 ha) budou z větší části zastavěny. Větší podíl zeleně lze očekávat u ploch určených pro sport a zeleň, individuální rekreaci (zahrádky), zahrady, veřejnou a ochrannou zeleň. Zábor lesních pozemků není navrhován. ________________________________________________________________________ 38 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Pro potřeby ÚSES se předpokládá zábor 30,97 ha zemědělské půdy pro zalesnění. Při zakládání prvků ÚSES na nezalesněné půdě je nutno využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby respektovat místní provenienci (přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. Potenciální přirozená vegetace je na následujícím obrázku. Obrázek č.30: Potenciální přirozená vegetace http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

•

Změna vzhledu krajiny

Řešené území leží v Jablunkovské brázdě, převážně v plochém pahorkatinném reliéfu. Celé údolí, je otevřené ze severozápadu a nachází se na úpatí prakticky tří pohoří. Na východě se zdvihají Slezské Beskydy, které tvoří hranici mezi Českou republikou a Polskem, na ně navazují Slovenské Beskydy a na západní straně se tyčí Moravskoslezské Beskydy. V posuzované krajině převažuje zemědělská půda často využívaná jako pastviny. Osu území tvoří vodní tok řeky Olše podél, které je zástavba v řešeném území nejintenzivnější. Lesní porosty jsou zastoupeny hlavně v severovýchodní a jihovýchodní části území a jsou součásti rozsáhlých lesních komplexů s převahou ________________________________________________________________________ 39 Obrázek č.31SEA .: Posuzované území města Jablunkova Jablunkov

___________________________________________________________________________ kulturních smrčin s hlavní dřevinou smrkem ztepilým. V území lze rozlišit dvě krajině odlišné oblasti. Jedná se o sídelní krajinu a krajinu leso-luční s rozptýlenou zástavbou. Sídelní krajina je charakterizována krajinnou uzavřenou scénou. Zástavbu tvoří převážně rodinné domy, které jsou soustředěny v údolí řeky Olše. Zástavba je s převahou rodinných domů z 20. století od klasické dispozice domů až po domy 2. pol. 20. stol. s půdorysem blížícím se čtverci a často se dvěma nadzemními podlažími. Dominantou této oblasti je historické náměstí s kašnou a Obrázek č. 32: Souvislá zástavba řešeného území barokní sochou Immaculaty z roku 1655, renesanční farní kostel přestavěný v novogotickém slohu a najdeme zde také nejstarší měšťanský dům z 16. století.

Na souvislou zástavbu podél hlavní komunikace a řeky Olše, navazuje rozptýlená zástavba rodinných domů. Zástavba je rozvolněna podél průjezdných komunikací a nenásilně přechází do krajiny. Je tvořena často samostatnými stavbami, skupinami staveb nebo stavbami v otevřených blocích, které netvoří souvislou uliční zástavbu. Vegetační kryt je tvořen převážně zemědělsky využívanou krajinou s převahou trvale travních porostů často užívaných jako pastviny, drobnými vodními toky s břehovými a doprovodnými porosty a zalesněnými kratšími strmějšími svahy. Obrázek č.33: Rozptýlená zástavba v zemědělské krajině

________________________________________________________________________ 40 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ V severovýchodní části území spadá malá část krajiny do území se zvýšenou ochrannou pohledového obrazu krajinných horizontů. Zde by neměly být umísťovány stavby, které svými plošnými nebo vertikálními parametry vytvářejí nové pohledové bariéry a dominanty v krajině.

Obrázek č.34: Území se zvýšenou ochrannou pohledových horizontů

Ve správním území města Jablunkov převládá návrh zastavitelných ploch pro bydlení v návaznosti na stávající zástavbu rodinnými domy nebo dostavbou vhodných proluk. Plošně rozsáhlejší lokality pro výstavbu bytových a rodinných domů jsou podmíněny zpracováním územní studie. Nové plochy pro výrobní aktivity jsou navrženy v rámci stávajících průmyslových a výrobních areálu a dále pak je větší plocha navržena v jihozápadní části posuzovaného území.

Pozitivní vliv na krajinu a životní prostředí bude mít návrh územního systému ekologické stability, v jižní části v doprovodu s migračním koridorem pro velké šelmy, a dále také drobné návrhy zeleně např. zeleň ochranná podél ploch výroby. Realizaci těchto opatření se zvýší nejen ekologická stabilita krajiny a krajinářská hodnota území, ale také kvalita bydlení. Každá stavba určitým způsobem mění tvář krajiny a může mít vliv na další atributy kvality životního prostředí. Aby nedošlo ve velké míře k narušení krajinného rázu a kvality životního prostředí, je nutno dodržet určité zásady. Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Zástavba v blízkosti dominantních staveb, kulturních nebo historických památek musí respektovat existenci a historický význam těchto dominant a svým architektonickým výrazem nesmí narušit pohledové souvislosti. Při dodržení těchto zásad nedojde v posuzovaném území ke snížení hodnoty krajinného rázu nad únosnou míru.

________________________________________________________________________ 41 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Ráz krajiny je nyní ovlivněn silnicí I/11, která byla uvedena do provozu v listopadu 2008. Silnice představuje významnou liniovou novostavbu v území, která má vliv na životní prostředí takřka v každé krajině. Silnice prochází územím s rozptýlenou zástavbou a je vedena téměř výhradně po zemědělské půdě využívané jako pastviny až s výjimkou průchodu zalesněnými erozními rýhami. Nová silnice je v posuzovaném území určitým novým liniovým a dělícím prvkem, ale díky ní se odlehčí doprava v centru zástavby města Jablunkova.

Obrázek č.35: Trasa silnice I/11 (zdroj: http://www.rsd.cz/)

•

Systém NATURA 2000

Systém Natura 2000 ve správním území Jablunkova je zastoupen evropsky významnou lokalitou Olše a na západě hraničí s evropsky významnou lokalitou Beskydy. Obrázek č.36: Evropsky významné lokality

________________________________________________________________________ 42 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ - Evropsky významná lokalita Beskydy CZ0724089 o celkové rozloze 120386,5333 ha Předmět ochrany: druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech), petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy - Evropsky významná lokalita Olše CZ0813516 o celkové rozloze 47,6771 Předmět ochrany: lokalita mihule potoční, vydry říční Změny v konceptu územního plánu nezasahují přímo do ploch EVL. Rizika však existují : •

riziko znečišťování vodního toku Olše a jejich přítoků z nové zástavby, vč. stavebních prací riziko narušování vodního ekosystému řeky Olše a jejich přítoků vlivem průběžného udržování dna a svahů a při obnovení spádového stupně na Olši v ř. km 64,555 (tento návrh nepředstavuje z pohledu územního plánu nárok na zábor půdy, úprava je plánována v rámci toku) • znečišťování vodního toku Olše a jejich přítoků z nové zástavby • snížení migrační propustnosti řešeného území pro velké šelmy (migrace Slezské Beskydy-Moravskoslezské Beskydy, vč. širších populačních vazeb na území Polska a Slovenska) – nová zástavba, potencionálně nadměrné světelné či hlukové emise • riziko zvýšené úmrtnosti některých předmětů ochrany vlivem plánovaných úprav dopravní infrastruktury Podrobnější informace jsou uvedeny v hodnocení vlivu konceptu územního plánu Jablunkov na Naturu ( Urban 2009). •

Ostatních systémy ochrany přírody

V posuzované území hraničí s CHKO Beskydy, zónou ochrany IV. Předmět ochrany není vymezen, kategorie IUCN chráněná krajina. CHKO byla vyhlášena dne 05.03.1973 vládním výnosem MK ČSR č.j. 5373/1973. CHKO se překrývá se systémem Natura 2000 (EVL a ptačí oblast) a chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV Beskydy Jablunkovsko). Obrázek č. 37: Chráněná území - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

CHKO Beskydy ________________________________________________________________________ 43 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Na katastrálním území Jablunkov nejsou evidována žádná maloplošná chráněná území. V přípravě je návrh přírodního parku Slezské Beskydy. Chráněné jsou i systémy ÚSES a významné krajinné prvky (VKP). Hospodaření je zde regulováno, ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Rozsah nadregionálních a regionálních prvků USES v širším okolí (navržený v koncepci „Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje pro projednání dle §§ 37 a 38 zák. č. 183/2006 Sb. v platném znění „ - http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/upl_0150.html) je uveden na obr. č.38. Dle těchto zásad na katastrální území Jablunkov zasahuje regionální biokoridor K 568 (označení VPO) , kód (dle ÚTP ÚSES) RK1604 , který pokračuje za regionálním biocentrem 240 jako regionální biokoridor K569 (oba nivní údolní biokoridory). Z regionálního biocentra 240 vychází směrem k jihu regionální biokoridor K 571 mezofilní bučinný. Navržené regionální biocentrum 240 (označení VPO) U Folvarku (Svrčiní), kód (dle ÚTP ÚSES) 85 má následující základní charakteristiku: nivní, vodní , hygrofilní. V jižní části území je situován migrační koridor pro velké savce (OZ 1) – nadregionální biokoridor K 147 MB (Bukovec – Horní Lomná – Dolní Lomná – Jablunkov- Morávka – Mosty u Jablunkova – Slovensko). Obrázek č. 38: Nadregionální a regionální územní systémy ekologické stability (http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/upl_0150_a2b.png)

Výraznou změnou oproti návrhu v koncepci „Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje“ je v konceptu územního plánu zapracování nové větvě nadregionálního biokoridoru K 147 v jižní části území, která je zde trasována jako koridor pro migraci velkých šelem (OZ 1) a je navržena v parametrech osy nadregionálního biokoridoru se zvlášť vymezeným územím chráněným pro migraci o šířce 100 m. Nové vymezení biokoridoru je posunuto k severu a protíná celé k.ú. Jablunkov od Městské Lomné (západ) k Písku (východ). Grafické vyjádření je uvedeno v hlavním nebo koordinačním výkresu, výkresu veřejně prospěšných staveb nebo výkresu záboru ZPF.

________________________________________________________________________ 44 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Další změnou je přeřazení lokálních biocenter Amerika, Obecní les a Purkrechtní Bělá na regionální biocentra na trase regionálního biokoridoru K568. Lokální úroveň je navržena pro zajištění parametrů ÚSES v místní úrovni a je podrobně popsána v Konceptu územního plánu. Návrh tvoří lokální biokoridory a lokální biocentra: − trasa podél Ošetnice od soutoku s Olší na okraj k.ú. − trasa Radvanov - Návsí Lokální ochranu vyžadují i památné stromy. Na správním území Jablunkova jsou registrovány 4 památné stromy - převzato ze stránek Agentury ochrany přírody a krajiny (http://drusop.tmapserver.cz/). Kód

Název

Duby červené v Mostech u Jablunkova Javor klen v Mostech u 431 Jablunkova Lípy u kapličky na 423 Vitališově 435

479 Lípy v Mostech

Poč. vyhl.

Typ objektu Skupina stromů Jednotlivý strom Skupina stromů Skupina stromů

Poč. souč.

2

2

1

1

2

2

2

2

Okres FrýdekMístek FrýdekMístek FrýdekMístek FrýdekMístek

Dat. vyhl.

Dat. zruš.

22.6.1999 9.10.1999 11.11.1997 18.2.1972

4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. •

Kvalita ovzduší, hluková zátěž

Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č.4 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005 – Věstník MŽP č.3 /rok 2007) – náleží oblast pro stavební úřad Jablunkova k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Problematické jsou koncentrace PM10 a BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad Městský úřad Jablunkov

PM10 (r IL) 0,8

PM10 (d IL) 39,1

NO2 (r IL) -

Benzen

Souhrn překročení IL

-

39,1

Vysvětlivky: IL – imisní limit; d IL – 24hodinový imisní limit; r IL – roční imisní limit

Překročení hodnoty cílového imisního limitu benzo(a)pyrenu (v % území) Stavební úřad Městský úřad Jablunkov

B(a)P 17,6

________________________________________________________________________ 45 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

Do budoucna lze očekávat lokální zhoršování kvality ovzduší v řešeném území, a to zejména podél dopravních komunikací s intenzivní dopravní zátěží. Podrobnější údaje o kvalitě ovzduší jsou uvedeny v kapitole 2. Obdobné závěry lze učinit i o hlukové zátěži. Ke zlepšení hlukové zátěže může dojít jen v místech přeložek komunikací , ke zhoršení naopak v místech s nárůstem intenzity dopravy , zejména v úsecích, kde prochází v plochách bytové výstavby. Obecně lze však očekávat, že uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK se situace bude zlepšovat. •

Staré ekologické zátěže

Na katastrálním území Jablunkova nejsou v Portálu veřejné správy (Cenia) ani v informačním portálu České geologické služby registrovány žádné staré ekologické zátěže (včetně skládek).

•

Nárůst plochy umělých povrchů

Dosavadní využití území bylo příčinou vzniku umělých povrchů. Jejich rozsah je uveden na následujícím obrázku. Obrázek č. 39: Umělé povrchy - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

________________________________________________________________________ 46 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

Realizací územního plánu se rozsah těchto ploch zvětší. Celkový zábor půdy se předpokládá 153,17 ha. •

Důlní činnost

Na posuzovaném území není evidováno žádné důlní dílo. •

Sesuvná území

V posuzovaném území je evidovaná řada drobnějších sesuvů (obr. č. 12 ). Území je náchylné k sesuvům a při úpravách terénu a stavební činnosti je nezbytné s možností vzniku sesuvu počítat.

•

Eroze půdy

Území je ohroženo erozními procesy v závislosti na horninovém prostředí a lokálních morfologických podmínkách. Na plochách zařazených do geografického informačního systému pro evidenci využití zemědělské půdy (LPIS) převažuje ohrožení vodní erozí střední až vysoké. Průměrný smyv je však převážně nízký do 1 t/ha/rok. Obrázek č. 40: Erozní ohrožení (www.bnhelp.cz/)

________________________________________________________________________ 47 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.41: Ztráta půdy (www.bnhelp.cz/)

Přesto je třeba věnovat pozornost omezení rizika vodní eroze, především dodržováním protierozních osevních postupů a využitím dostupných organizačních agrotechnických a vegetačních opatření. Výhodné je trvalé zatravnění a preference pastvin před onou půdou. Zvýšenou erozi lze očekávat na plochách určených k výstavbě, a to v období realizace zemních prací. Nejvyšší hodnoty potenciální eroze jsou zpravidla v odlesněných územích. . •

Ložiska nerostných surovin

V posuzovaném území nejsou registrována žádná ložiska nerostných surovin ani jejich ochranná pásma ani průzkumná ložisková území. •

Chráněná území (podzemní vody)

Celé území katastru Jablunkova spadá do CHOPAV Beskydy (Jablunkovsko). je zde zejména limitováno plošné odlesňování a zřizování závodů, v nichž se nakládá s látkami ohrožujícími kvalitu vod (ropné či radioaktivní látky apod.). Odběry podzemních a povrchových vod pro hromadné zásobování včetně ochranných pásem jsou umístěny vesměs mimo katastr obce v povodí potoka Radvanov a Kotelnice a na lokalitu Dolní Lomná. Jediným odběrem v rámci posuzovaného území je odběr povrchové vody z Olše.

________________________________________________________________________ 48 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Obrázek č.42: Odběry vod a ochranná pásma zdrojů vod (HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV T.G.M.)

ochranné pásmo odběr podzemní vody odběr povrchové vody

Odběry povrchové vody pro lidskou spotřebu (podle dat za rok 2003) Výpis dat vybraného objektu POV623006 Identifikátor: SmVaK 02 - KOTELNICE Název: 226 400 m3/rok Roční množství 2002: 620,3 m3/den Denní množství 2002: 250 000 m3/rok Roční množství 2003: 684,9 m3/den Denní množství 2003: Název jímacího území: Odvětví ekonomické činnosti: Výroba a rozvod vody ONV-OVLHZ Vydavatel povolení: VLHZ/voda/3771/89/Fp Číslo povolení:

Realizace předkládané koncepce ÚPN Jablunkov neohrožuje výše popsané zdroje podzemních vod ani jejich ochranná pásma. •

Chráněná území (ochrana přírody)

Koncept ÚPN Jablunkov popisuje stávající chráněná území a VKP a ochranářsky významné lokality a vyhodnocuje silné a slabé stránky, příležitostí i hrozby. Vymezením hranice zastavěného území a zastavitelných ploch dochází k mírným kolizím mezi zájmem o ekonomické využití území s možností využít stávající a navrženou dopravní a technickou infrastrukturu a ochranou přírody. Změny se týkají systému ekologické stability a návrhu migračního koridoru pro velké savce. Je nově vymezen nadregionální biokoridor R 147, který je současně i migračním koridorem pro velké savce. Je veden severněji než se navrhovalo v

________________________________________________________________________ 49 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ ZÚR. Tento nadregionální biokoridor se kříží se silnicí I/11. Střet je minimalizován přemostěním údolnice. . Křížení s ostatními komunikacemi vzhledem k hustotě provozu na nich a křížení s venkovními vedeními elektřiny při ponechání nárostu dřevin do maximální přípustné výšky nevytváří výraznou bariéru.

Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být porosty místní provenience.

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.

Moravskoslezský kraj je z hlediska kvality životního prostředí jeden z nejzatíženějších v České republice. Nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou, kontaminace půd a podzemní vody v důsledku průmyslové činnosti, znečištění povrchových vod a znečištění ovzduší z dopravy a stacionárních zdrojů. Nárůst dopravy zvyšuje i hlukovou zátěž v okolí silně zatížených komunikací a ve velkých městech. V Moravskoslezském kraji vzniká velké množství průmyslového odpadu, zejména z energetiky, hutnictví a těžby uhlí. Ekologická problematika vyvolala potřebu tyto problémy řešit, a to i s ohledem na novou legislativu České republiky a legislativu Evropské unie. Z tohoto důvodu Moravskoslezský kraj zadal v roce 2002 zpracování následujících koncepčních materiálů v oblasti životního prostředí (http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zp_00.html): 1. Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 2. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 3. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje 4. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 5. Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Moravskoslezského kraje 6. Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) Moravskoslezského kraje 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 8. Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje 9. Územní plán velkého územního celku Beskydy Ad 1) Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod Cílem dokumentu je zhodnocení současného stavu povrchových a podzemních vod v kraji se zaměřením na jejich množství a kvalitu, včetně předpokládaného vývoje do budoucna a návrh způsobu protipovodňové ochrany i odstranění negativních vlivů znečišťování vod. Dokument je určen pro přechodné období do doby schválení Plánu oblasti jednotlivých povodí podle § 25 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), který bude zpracován v návaznosti na Plán hlavních povodí, schvalovaný vládou ČR. ________________________________________________________________________ 50 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ V oblasti vodních toků a protipovodňových opatření nejsou na vodních tocích v řešeném území navrženy žádné zásadní směrové úpravy ani zatrubňování toků. Veškeré úpravy je navrženo provádět přírodě blízkými způsoby s použitím přírodních materiálů. Kolem vodních toků v zastavěném území je navrženo zachovat nezastavěné a neoplocené manipulační pásy u významných vodních toků v šířce 8 m u ostatních vodních toků v šířce 6 m. Mimo zastavěné území je navrženo ponechat kolem vodních toků vegetační ochranná pásma v šířce minimálně 20 m s funkcí biokoridorů, filtračních ochranných pásů, manipulačních pásů a pásů krajinotvorné doprovodné zeleně. Plán povodí Odry se v současné době ve schvalovacím řízení na Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje.

Ad 2) Program snižování emisí a imisí Cílem programu je zajištění kvality ovzduší a ochrany klimatu v souladu s rámcovou směrnicí Evropské unie o ovzduší. Program bude obsahovat akční plán ochrany ŽP v oblasti ochrany ovzduší a klimatu a bude mj. zahrnovat také problematiku úspor energie, včetně možností využití obnovitelných zdrojů energie, problematiku restrukturalizace průmyslu a vlivu dopravy. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů (zejména v souvislosti s platností emisních limitů pro zdroje znečišťování ovzduší podle vyhlášky MŽP č. 117/1997 Sb. a 356/2002 Sb.) a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých ukazatelů došlo i ke zhoršení situace. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje bude aktualizován do roku 2008, krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3), stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. V rámci integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje byl sestaven časový plán implementací opatření. Zásadním opatřením (mimo průběžná technologická a kontrolní opatření, podporu ekologicky šetrných výrobků apod.) je k 30.10. 2007 vyjednat rozsah snížení emisí velkých zdrojů znečišťování. Za splnění odpovídá Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Obdobná opatření pro střední a malé zdroje k datu 1.1.2010 mají vyjednat obce. Program předpokládá, že k roku 2010 opatření povedou k určitému ________________________________________________________________________ 51 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ postupnému snížení výměry území, na kterém dochází k překračování imisních limitů nebo u některých parametrů lze očekávat, že limity budou nad územím kraje plošně dodržovány. Pro obce je doporučeno zpracování programu ke zlepšení kvality ovzduší a v rámci aktualizace krajských programů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území. Dále je nutno přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v území dotčených územních celků. Tento postup je v souladu s Programem Moravskoslezského kraje pro snižování emisí a imisí. Pro Jablunkov nebyl program zlepšení kvality ovzduší zpracován. Částečně je situace řešena v Obecně závazné vyhlášce 1/2003 Řád zeleně města. Ad 3) Územní energetická koncepce Cílem územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje je vytvoření vhodných podmínek pro hospodárnou výrobu, distribuci a spotřebu energie s minimálním dopadem na životní prostředí a definování investičních potřeb v oblasti energetiky v kraji. Koncepce vychází z analýzy stávajícího stavu energetického systému, stanovení trendů vývoje poptávky a z již zpracovaných energetických dokumentů. Nadřazená soustava VVN Jihozápadním okrajem katastrálního území Jablunkova prochází vedení nadřazené soustavy 400 kV – VVN 404 Nošovice – SR Varín. V ÚPN VÚC Beskydy byla vymezena rezerva pro souběžné vedení 400 kV se stávající linkou VN 404. Územím dále prochází vedení 110 kV – VVN 603 – 604 Ropice – SR Čadca. Distribuční soustava VN Město Jablunkov je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, linek VN 08 a 208 napojených z TS 110/22 kV Jablunkov, situované na k.ú Návsí. Hlavní linka VN 208 je na jižním okraji města propojena s linkou VN 206, která zajišťuje záložní napojení. Zásobování plynem: Do západní části území Jablunkova zasahuje VTL plynovod DN 200, PN 40, který napojuje regulační stanici plynu RS VTL/STL Bocanovice, situovanou na k.ú Jablunkov. Území Jablunkova se dotýká také trasa VTL plynovodu DN 300 Jablunkov – Slovenská republika navržená v ÚPN VÚC Beskydy. Město Jablunkov je plošně plynofikováno středotlakým rozvodem plynu. Zásobování teplem: Na území města Jablunkov jsou 2 významější kotelny na zemní plyn ve správě TS - technické služby, a.s Jablunkov (kotelna Mlýnská a kotelna Folvarček), které zásobující teplem přilehlá sídliště a vybavenost, plynová teplovodní kotelna Sanatoria Jablunkov se 2 parními vyvíječi a plynovými kogeneračními jednotkami, která dodává teplo pro léčebné zařízení a plynová teplovodní kotelna SOŠ a SOU Školní. Podrobný popis je uveden v Konceptu ÚPN. .

________________________________________________________________________ 52 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Ad 4) Plán odpadového hospodářství

Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Jeho zpracování vychází ze zákona o odpadech (zákon. č. 383/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění) a příslušné vyhlášky MŽP. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Nakládání s odpadem v Jablunkově se řídí Obecně závaznou vyhláškou Města Jablunkova č. 1/2008 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, včetně systému nakládání se stavebním odpadem na území Města Jablunkova a je v souladu s koncepcí Moravskoslezského kraje. Z hlediska ochrany životního prostředí je důležité rozšiřovat systém třídění odpadu a jeho recyklaci.

Ad 5) Koncepce strategie ochrany přírody krajiny

Cílem Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny je vytvořit ucelený přehled o stavu přírody a krajiny na území Moravskoslezského kraje, včetně přehledu všech používaných nástrojů ochrany přírody. Koncepce vychází z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny a z podrobné analýzy současného stavu. Srozumitelným způsobem navrhuje další nezbytné kroky k vytvoření uceleného systému ochrany přírody a krajiny v kraji. Koncepce reaguje na předpokládané změny veřejné správy v oblasti ochrany přírody a krajiny, vyvolané nezbytností implementace soustavy Natura 2000 dle směrnic Evropských společenství o ptácích a stanovištích. Dokument odpovídajícím způsobem popisuje příslušnost jednotlivých orgánů ochrany přírody k jednotlivým navrhovaným opatřením, příslušnou zodpovědnost za jejich provedení, včetně vyhodnocení ekonomických dopadů. Koncept ÚPN Jablunkov respektuje vymezení chráněných území i podmínky jejich využívání a respektuje i nově navrhované úpravy migračního koridoru velkých šelem.

Ad 6) Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Cílem Koncepce EVVO Moravskoslezského kraje je návrh uceleného systému EVVO v kraji, který bude na základě rovného přístupu ke všem cílovým skupinám EVVO naplňovat příslušná opatření Programu rozvoje kraje. Zpracování koncepce vychází především ze zákona o právu na informace (zákon č. 123/1998 Sb., v platném znění), který kraji ukládá povinnost podporovat v rámci samostatné působnosti vytvoření systému EVVO i z některých dalších předpisů (mj. usnesení vlády ke Státnímu programu EVVO v České republice). ________________________________________________________________________ 53 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

Ad 7) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Cílem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (zpracovala společnost Koneko spol. s r.o. 2004 pro Ministerstvo zemědělství Moravskoslezský kraj) je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Moravskoslezského kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje optimální rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je koordinován s příslušnými částmi Koncepčního rozvojového dokumentu pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje. Vodovodní síť města Jablunkov je součásti skupinového vodovodu Jablunkov. Zdrojem pitné vody jsou místní jímací území podzemní i povrchové vody. Další menší zdroje ve správě MěÚ Jablunkov slouží k zásobení jednotlivých skupin rodinných domů nebo chat. Změna zásobování pitnou vodou se v souladu s koncepčním rozvojovým dokumentem neuvažuje.

Ad 8) Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Cílem této koncepce je: •

zabezpečení rozvoje zemědělských aktivit v oblastech s příhodnými podmínkami pro agrární produkci, • zabezpečení jiných podnikatelských aktivit navazujících na rozvoj zemědělství i dalších vhodných odvětví, • zachování tradičních hodnot v území, a to i v návaznosti na trvale udržitelný rozvoj krajiny, • posílení ekonomické a sociální stability venkovských sídelních celků. Koncepce má část popisnou, analytickou a strategickou – návrhovou. Koncepčními materiály se řídí orgány kraje, např. při rozhodování o použití rozpočtu kraje apod., v některých případech jsou tyto dokumenty také závazné pro rozhodování dalších orgánů veřejné správy, včetně obcí. Výše uvedené koncepce byly zpracovány v souladu s Národním rozvojovým plánem 2000 – 2006. V roce 2006 byl zpracován dokument Program rozvoje Moravskoslezského kraje (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., G-Consult spol. s r.o., Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum s. r. o., RPIC-ViP s.r.o. 2006) na období 2006 - 2008. Program obsahuje zejména: a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, ________________________________________________________________________ 54 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti. Program je strukturován do pěti prioritních oblastí: 1. Konkurenceschopné podnikání 2. Úspěšní lidé 3. Dynamická společnost 4. Efektivní infrastruktura 5. Vzkvétající území Pro další období byly koncepce rozpracovány v Národním rozvojovém plánu ČR 2007 – 2013. Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 – 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Byly vymezeny strategické cíle: ⇒ Otevřená, flexibilní a soudržná společnost ⇒ Atraktivní prostředí ⇒ Vyvážený rozvoj území Na základě definovaných cílů a priorit byly vymezeny následující operační programy: OP Podnikání a inovace, OP Výzkum, vývoj, inovace, OP Zaměstnanost, OP Vzdělávání, OP Životní prostředí, OP Doprava, Integrovaný operační program, Regionální operační programy regionů soudržnosti, OP Konkurenceschopnost a OP Adaptabilita pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - region soudržnosti Praha, OP Přeshraniční spolupráce pro cíl Evropská územní spolupráce, OP Technická pomoc. Z hlediska vlivu na prostředí je velmi významný OP Životní prostředí. Globálním cílem OP Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí. Specifické cíle tohoto operačního programu se vztahují na zlepšení situace v následujících oblastech: 1. vodní hospodářství a protipovodňová ochrana 2. ovzduší a hluk 3. využití obnovitelných zdrojů energie, 4. odpady, obaly a staré zátěže, 5. environmentální rizika, omezování průmyslového znečištění a zlepšení životního prostředí urbanizované krajiny 6. příroda a krajina 7. environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta S výše uvedenými koncepcemi souvisí i Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje.

________________________________________________________________________ 55 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Ad.9) Územní plán velkého územního celku Beskydy (převzato z ÚPN Koncept –Gajdušek a kol. 2009 ) V ÚPN VÚC jsou obsaženy následující záměry, týkající se města Jablunkov: Koncept územního plánu Jablunkov je v souladu s Územním plánem velkého územního celku Beskydy, který byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 25. 3 2002, č. 298/02 a jeho Změnou č. 1, schválenou dne 21. 12. 2006 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č. 15/1321/1 a jeho Změnou č. 2, schválenou dne 21. 9. 2006 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č. 13/1144/1. Ze závazné části této nadřazené územně plánovací dokumentace (ÚPD) vyplývají pro řešení ÚP Jablunkov tyto záměry vymezené v této dokumentaci jako veřejně prospěšné stavby: - trasa stávající silnice č. I/11 Hrádek – Jablunkov – obchvat Jablunkova Přeložka – obchvat Jablunkova (S 22,5/100-M) – realizováno v 1/2 profilu, v ÚPN VÚC Beskydy veřejně prospěšná stavba D10; - trasa stávající silnice č. I/11 Mosty u Jablunkova – obchvat Přeložka (S 22,5/100-M) realizováno v 1/2 profilu, v ÚPN VÚC Beskydy veřejně prospěšná stavba D11; - trasa stávající železnice 320 Bohumín – Mosty u Jablunkova - st. hranice SR modernizace - modernizace III. železničního koridoru, v ÚPN VÚC Beskydy veřejně prospěšná stavba D90; - návrh zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV se stávající linkou VN 404 Nošovice – Varín (SR) - rezerva pro souběžné vedení 400 kV se stávající linkou VN 404, v ÚPN VÚC Beskydy veřejně prospěšná stavba E4; - navržená trasa VTL plynovodu DN 300 Jablunkov – Slovenská republika, v ÚPN VÚC Beskydy veřejně prospěšná stavba P3 (označovaná jako havarijní propoj, která, na základě vyjádření RWE – Severomoravské plynárenské, a.s. pro zpracování ZÚR Moravskoslezského kraje (T-plan Praha, a.s. z r. 2008) je již neaktuální a z tohoto důvodu nebyla tato stavba do uvedené dokumentace zařazena a dále se nesleduje; Z návrhu ÚPN VÚC Beskydy je nutno v řešeném území hájit rovněž další záměry zejména vymezení nadregionálního a regionálního ÚSES na území Jablunkova. V oblasti zdraví obyvatelstva se Česká republika připojila k deklaraci ZDRAVÍ 21. Na této deklaraci se usnesly členské státy Světové zdravotnické organizace na 51. světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 1998. Deklarace formuluje základní politické principy péče o zdraví v jeho nejširších společenských souvislostech. Zdraví je v deklaraci stanoveno jedním ze základních lidských práv a jeho zlepšování hlavním cílem sociálního a hospodářského vývoje. Deklarace definuje 21 cílů. Popisuje dílčí úkoly i aktivity pro jejich dosažení. Realizací cílů ZDRAVÍ 21 by členské státy měly dosáhnout výrazného snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, na nádory, úrazy a snížit výskyt závažných nemocí a faktorů, které je ovlivňují. Prostředkem je k tomu pokrok v prevenci příčin a rizik nemocí. Na plnění programu se budou podílet všechny složky společnosti. Pro řešení územního plánu a zejména výstavbu průmyslových objektů a zón je významný cíl 13 – Zdravé místní životní podmínky. Zdravotní stav obyvatel a stav životního prostředí v ostravsko-karvinské oblasti je dlouhodobě sledován od roku 1994 Krajskou hygienickou stanicí Ostrava, od roku 2004 Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě. Šrám (2007) porovnává tyto výsledky s údaji ________________________________________________________________________ 56 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ v Praze, Teplicích a Prachaticích (lokality, kde byl sledován vývoj znečištění ovzduší a zdravotní stav populace). Konstatuje, že průměrné koncentrace PM10 v roce 2005 překračovaly hodnotu 40 µg/m3 (lokalita Bartovice) v měsících leden až březen a říjnu až prosinci. V obdobných termínech byly na Ostravsku pozorovány i zvýšené koncentrace PAU. V roce 2006 se situace příliš nezměnila. Ostravsko patří k nejvíce zatíženým územím. Koncentrace karcinogenních PAU jsou na Ostravsku nejvyšší v celé ČR. Výsledkem je nepříznivý vliv na počátky těhotenství, schopnost oplodnění spermií, na dýchací onemocnění u dětí a na astma. Pro katastrální území Jablunkov je, zejména z kvality ovzduší, zřejmé, že leží na jižním okraji výše popsané ostravsko-karvinské oblasti a platí zde obdobné závěry pro zdravotní stav obyvatelstva.

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení

Při hodnocení této kapitoly se neuvažuje s nulovou variantou, která by znamenala zachování stávajícího stavu území, to je existenci stávajícího územního plánu Jablunkov a byla by výraznou překážku dalšího rozvoje města. Koncept územního plánu Jablunkov je zpracován bez zásadních variantních řešení. Jedinou výjimkou je odkanalizování lokality na hranici k.ú. Jablunkov a Bocanovice. Je řešené ve dvou základných variantách. Varianta č. 1 navrhuje pro danou lokalitu lokální mechanicko – biologickou čistírnu odpadních vod (ČOV 2), s odtokem vyčištěných vod do Olše. Varianta č. 2 navrhuje svedení všech splaškových odpadních vod do nejnižšího místa do navržené čerpací stanice (ČS1). Výtlak z této čerpací stanice bude řešený buď dle varianty 2a do navržené splaškové kanalizace a na navrženou ČOV Bocanovice, nebo dle varianty 2b na navrženou ČST 2 a odtud výtlakem do stávající kanalizace a dále na ČOV Jablunkov. Z hlediska vlivu na životní prostředí považuji obě varianty rovnocenné. Spíš bude záviset na kvalitě čistících procesů na jednotlivých čistírnách než na variantním řešení. .

7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Za negativní vlivy vyplývající z realizace ÚPN Jablunkov považujeme zejména: • •

Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu Změna dopravní zátěže území

•

Zvýšení emisní a hlukové zátěže území

•


________________________________________________________________________ 57 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ • Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch •

Změna vegetace

•


•

Ovlivnění systému ÚSES a systému Natura 2000

Tyto negativní změny jsou zčásti eliminovány již podmínkami v definování zadání ÚPN Jablunkov a následně jsou rozpracovány v Konceptu územního plánu Jablunkov. •

Zábor půdy, změna zemědělského půdního fondu

Snahou autorů konceptu bylo minimalizovat dopady záboru půdy, zejména ploch určených pro výstavbu. Proto byly pro návrhy ploch potřebných pro územní rozvoj města využity volné proluky uvnitř hranic současně zastavěných území. Další návrhové plochy navazují na stávající zástavbu a jsou jejím doplněním. Rozptýlená zástavba není podporována. Celkově je navržen zábor půdy 153,17 ha, z toho je 140,70 ha zemědělských pozemků. Cca 5,68 ha zemědělské půdy určené pro výstavbu je na úkor půd nejlepší kvality ve třídě ochrany I a II. , většina záboru spadá do třídy ochrany IV a V (121,26 ha). Podrobnější rozpis ploch je uveden v kapitole 3. Mimo to je k zalesnění navrženo v rámci územního systému ekologické stability 30,97 ha zemědělských pozemků. Pro zeleň a les na plochách ostatních se uvažuje s 4,38 ha. Zalesnění, budování systému ekologické stability a veřejné, ochranné a krajinné zeleně a plochy rekreace lze považovat za pozitivní a do jisté míry jako kompenzaci k nové výstavbě. Nové plochy pro průmyslovou výrobu a skladování zaujímají 24,02 ha. Jejich rozsah bude vyžadovat úpravu. Týká se to zejména plochy Z 84, která přímo sousedí s migračním koridorem pro velké šelmy a nadregionálním koridorem R 147. Při zachování stávajícího stavu by migrační koridor nebyl funkční. •

Změna dopravní zátěže území. Zvýšení emisní a hlukové zátěže území

V budoucnu lze očekávat další nárůst především automobilové dopravy. Vliv automobilové dopravy je již v současné době negativní a projevuje se mimo nárůstu intenzity dopravní zátěže i zvýšeným hlukem, vibracemi a emisemi a v neposlední řadě i problémy s parkováním. Nepříznivá situace byla do roku 2009 v okolí komunikace I/11. Realizací jihozápadního obchvatu Jablunkova intenzita dopravy na staré komunikaci poklesla odhadem o 60 – 70 % a zlepšila situaci v zastavěné části města. S nárůstem hluku a emisí se však musí i nadále počítat. Nárůst intenzity dopravy do roku 2025 lze odhadnout na 10 – 30 % a bude mít negativní vliv zejména v zastavěném území. Významná může být tranzitní doprava v úseku mezi hranicemi se Slovenskem v Mostech u Jablunkova a Polskem v Českém Těšíně. Pro stavby umístěné v okolí komunikací je nutno dodržovat: ________________________________________________________________________ 58 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ • u silnic ochranná pásma podle zákona č. 13/1997 Sb. • u železnic ochranná pásma podle zákona č. 266/1994 Sb. • v místech, kde je překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na budovách (úprava fasád, protihluková okna, výstavba protihlukových bariér, výsadba keřů nebo stromů) • v místech, kde je překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na komunikaci (šířková homogenizace komunikace, volba vhodného povrchu, omezení maximální povolené rychlosti, zabezpečení plynulého provozu) • udržovat komunikaci v dobrém technickém stavu Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu (nová paliva, nové typy motorů, tiché pneumatiky apod.). Jistou nadějí může být i evropské opatření, které bude muset ČR aplikovat a to zpracování strategické hlukové mapy a následně akčních plánů na snižování hluku (Doucha 2008). Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem (u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory).

Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozem některých průmyslových závodů a provozoven. Bilančně se uvažuje s rozšířením využití zemního plynu pro vytápění pro 900 bytů v RD, 460 bytů v BD a 50 objektů druhého bydlení, dále pro většinu objektů vybavenosti a podnikatelských aktivit. Navržený výkon trafostanic umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění pro cca 100 bytů v RD a 30 objektech druhého bydlení. Doporučuje se využívat i tepelná čerpadla , solárních kolektory nebo fotovoltaické články.

•

Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch

Výstavba na nových plochách, zejména původně zařazených jako orná půda, bude mít za následek změnu odtokových poměrů. Část ploch bude pokryta nepropustným povrchem nebo stavbami, které zamezí vsakování dešťových vod a sníží dotaci podzemních vod a současně urychlí povrchový odtok. Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě. Voda z komunikací a parkovišť může být kontaminována a vhodnější je jí odvádět do kanalizace. Na plochách s drenážními systémy (73 ha) hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně mohou podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí. •

Ovlivnění systému ÚSES a systému Natura 2000

Otázka střetu zájmů mezi ochranou přírody a ostatními aktivitami je významná zejména u dopravních systémů, elektrických vedení, výstavby a způsobu hospodaření na pozemcích. U dopravních systémů je významná zejména při křížení komunikací se systémem ÚSES a chráněnými územími. Prakticky každé křížení lze považovat za negativní. Na území katastru ________________________________________________________________________ 59 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ města Jablunkov k těmto střetům dochází především u komunikací a nadzemních vedení. Minimalizovat negativní vliv lze co nejmenším (nejkratším) kontaktem mezi chráněným územím a komunikací. Výhodná jsou přemostění – přemostění bylo použito pro křížení komunikace I/11 a nadregionálního biokoridoru R 147. Dalším střetem může být situování průmyslových zón do bezprostředního sousedství územních systémů ekologické stability. Za problematickou považujeme plochu Z 84 v jihozápadní části území na hranici nadregionálního biokoridoru R 147 a migrační zóny velkých šelem. V důsledku nadměrného zahušťování obytné zástavby a uzavírání proluk v původně roztroušené zástavbě v blízkosti navrženého migračního koridoru (Nižní Lyski, Vyšní Lyski), v prostoru, kde lze očekávat migrace daných druhů velkých šelem, s možným významným negativním dopadem na migrační prostupnost území, je navrženo vyjmutí ploch Z59, Z60, Z57 a Z56. Dále je navrženo neumisťovat zástavbu do plochy navrženého migračního koridoru (vyjmutí plochy Z61). Pro zachování funkčnosti mostní estakády silnice I/11 jako podchodu při migracích těchto druhů šelem, je navrženo vyjmutí plochy Z69 a Z85. Proluka mezi plochou Z84 a zástavou v k.ú. Mosty u Jablunkova by měla činit minimálně 100m. Dále je nutné realizovat minimalizační opatření eliminující hlukové zatížení /zemní val, popř. protihluková stěna-./ a světelné emise z průmyslové zóny a provést vegetační úpravy navrženého migračního koridoru navádějící šelmy do tohoto prostoru. Z hlediska naturového posouzení územního plánu nejsou navržena žádná další minimalizační opatření, ve vztahu ke všem hodnoceným lokalitám soustavy Natura 2000 a jejich předmětům ochrany. •


Nová zástavba změní vzhled krajiny. Příliš nahuštěné stavby, zejména mimo dnes již urbanizovanou krajinu, nejsou přijímány pozitivně. Negativně působí i přílišná uniformita. Ve venkovské krajině doporučujeme zachovávat charakter staveb, který koresponduje se současným charakterem. Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Zástavba v blízkosti dominantních staveb, kulturních nebo historických památek musí respektovat existenci a historický význam těchto dominant a svým architektonickým výrazem nesmí narušit pohledové souvislosti. Při dodržení těchto zásad nedojde v posuzovaném území ke snížení hodnoty krajinného rázu nad únosnou míru. U staveb podléhajících posuzování podle zákona 100/2001 Sb. klást důraz na posouzení krajinného rázu. •


Produkce odpadů bude zákonitě stoupat s růstem počtu obyvatel. Současně lze však očekávat zvyšování podílu tříděného odpadu a následné recyklace. Tento předpoklad je v souladu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje.

________________________________________________________________________ 60 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Obdobná je situace i v produkci odpadních vod. K jejich likvidaci Koncept ÚPN navrhuje rozšíření kanalizačního systému do nové zástavby a napojení na ČOV.

8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Pro řešení územních plánů je důležité základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů. V Konceptu ÚPN Jablunkov je situace popsána následovně: Základní vymezení rozvojových oblastí, os a specifických oblastí dotýkající se řešeného území je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR). Z PÚR ČR (r. 2006) je patrné základní vymezení rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava ve Vymezení: ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek - Místek, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Orlová, Ostrava, Třinec. SO ORP Jablunkov s touto velmi silnou rozvojovou oblastí pouze hraničí. V Moravskoslezském kraji byla PÚR ČR vymezena jediná rozvojová osa OS5 Rozvojová osa (Katovice–) hranice ČR–Ostrava–Břeclav–hranice ČR (–Wien), Vymezení (mimo rozvojové oblasti): ORP Nový Jičín, Odry, Hranice, Lipník nad Bečvou, Prostějov, Vyškov, Hustopeče, Břeclav, Přerov, Kroměříž, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín. Na vymezení této hlavní rozvojové osy by mělo navázat vymezení rozvojových os nižšího řádu – nadregionálních a regionálních rozvojových os. S ohledem na dopravní funkce území a jeho strukturu je možno reálně předpokládat, že jednou z takových os bude koridor Ostrava-Havířov-Třinec-Žilina (Slovensko). V rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (2008) je navrženo vypuštění většiny SO ORP Jablunkov ze specifické oblasti SOB 2 Beskydy (mimo obce Bocanovice, Milíkov, Dolní Lomná, Horní Lomná) a jeho částečné zahrnutí do rozvojové osy OS13 Ostrava–Třinec–hranice ČR/SR (–Čadca), tj. obcí Hrádek, Návsí, Jablunkov, Písečná, Mosty u Jablunkova. Úkoly pro územní plánování jsou navrhovány následovně: • Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Slovenska a Polska. • Zpřesnit průběh nadregionálního biokoridoru ÚSES plnícího funkci přechodu pro velké savce v prostoru Jablunkovské brázdy. • Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území zejména CHKO Beskydy a území Slezských Beskyd. • Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy. • V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně.

________________________________________________________________________ 61 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problémy řešeného území nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území a zčásti i problémy v oblasti životního prostředí. Soudržnost obyvatel území je ohrožena zejména na velkých sídlištích města. ). Posílení hospodářského pilíře je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací (Nošovice, Třinec, Třanovice). Problémy specifických oblastí by měly být řešeny řadou rozvojových a podpůrných opatření v rámci regionální politiky, zejména na úrovni kraje (program územního obvodu kraje, regionální operační programy) a ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením specifických oblastí (např. hospodářsky slabými strukturálně postiženými) a vymezením plynoucím z územně plánovacích podkladů se v současnosti hledají. Pro zapracování dalších aspektů se vycházelo z koncepcí platných pro Moravskoslezský kraj. Popis jejich základních charakteristik a aplikací je uveden v kapitole 5. Koncepce obsahují i výhledy a cíle pro životní prostředí a z tohoto pohledu byly zapracovány i do konceptu územního plánu Jablunkov. Týká se to zhodnocení a vývoje rozvoje využívání podzemních vod, budování vodovodů a kanalizací, zlepšování kvality vod, zlepšování kvality ovzduší, hospodaření s odpady, energetické koncepce, rozvoje dopravy, programu Zdraví 21 a ochrany přírody. V rámci samotného řešeného území se problémy projevují zejména v hospodářských podmínkách území, ale do značné míry i v oblasti životního prostředí. Za zcela specifický problém považujeme vybudování a zabezpečení migračního koridoru pro velké šelmy.

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Koncept územního plánu Jablunkov navrhl změny, které umožní další rozvoj oblasti a současně doplnil řadu nových úprav, které mají za cíl zachoval ekologickou stabilitu krajiny. Při realizaci změn a sledování jejích vlivů na životní prostředí je nezbytné dodržovat určité postupy a ukazatele specifické pro posuzované území: • Řada doporučení je v obecné úrovni zapracována v konceptu územního plánu. Tato doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady těchto změn byly minimální nebo byly zcela odstraněny. • U rozsáhlejších záměrů je nutno počítat s dalším projednáním ve smyslu posouzení vlivů tohoto záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. • U konkrétních území s již definovanou ochranou (chráněná území) je třeba dodržovat zákony a vyhlášky platné pro tato území a jejich naplňování kontrolovat. Nestandardní zásahy předem projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. • Pro minimalizaci narušení krajinného rázu a kvality životního prostředí, je nutno dodržet určité zásady. Stavby musí být zapojeny do textury místní zástavby, musí dodržet výškovou hladinu a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Zástavba v blízkosti dominantních staveb, kulturních nebo historických památek musí respektovat existenci a historický význam těchto dominant a svým architektonickým výrazem nesmí narušit pohledové souvislosti. ________________________________________________________________________ 62 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ • Při rozhodování o nových záměrech respektovat i dosud neschválené návrhy úprav chráněných území (např. rozšířené EVL). • Schvalovat záměry, které odpovídají platnému územního plánu a při jejich realizaci zachovávat postupy, které neohrozí okolní prostředí a umožní naplnění cílů koncepcí Moravskoslezského kraje • U rámcových záměrů (například výrobní zóny), kde není dosud definitivně rozhodnuto o konečném využití, postupovat při výběru konkrétního projektu podle následujících kritérií: − Zacházení s nebezpečnými látkami − Zabezpečení ochrany půd a horninového prostředí − Vliv na chráněná území (např. migrační koridor pro velké šelmy) − Zabezpečení ochrany vod, výstavba odpovídající ČOV − Zachování odtokových poměrů (zasakování dešťových vod, záchytná nádrž) − Řešení dopravy s ohledem na intenzitu dopravy v místě projektu − Produkce emisí a hlučnost provozu − Produkce odpadů a jejich likvidace − Řešení problémů starých zátěží − Estetika stavby a její soulad s okolím − Využití prostoru k výsadbě zeleně − Počet nově vytvořených pracovních míst

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Zpracování konceptu řešení územního plánu Jablunkov stanoví základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Koncept řešení územního plánu Jablunkov předkládá zábor půdy 153,17 ha, z toho je 140,70 ha zemědělských pozemků. Největší rozsah záboru půdy se předpokládá pro zastavitelné plochy - bydlení a občanská vybavenost – 72,92 ha a pro plochy výroby 24,02 ha. Mimo tento zábor zemědělské půdy to je k zalesnění navrženo v rámci územního systému ekologické stability navrženo 30,97 ha zemědělských pozemků. Novou soustředěnou obytnou výstavbu se předpokládá realizovat především na západním okraji města pří hranici s k.ú. Bocanovice, v prolukách nebo v návaznosti na stávající zástavbu v severní a severovýchodní části města a v návaznosti na rozptýlenou zástavbu od jižního okraje centrální části města k nejjižnějšímu okraji katastrálního území. Do roku 2020 se předpokládá nárůst počtů bytů v bytových domech 60 a rodinných domech 110.

________________________________________________________________________ 63 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________ Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování osobních vozidel obyvatel bytových domů existuje cca 439 míst. V rámci územního plánu je navrženo realizovat nové odstavné plochy na terénu a hromadné garáže v několika lokalitách - rozšíření stávajícího garážoviště v jihozápadní části zastavěného území (orientačně pro cca 120 – 130 stání), návrh dvou garážovišť u železniční trati (celkem cca 100 – 110 stání) a odstavnou plochu na terénu mezi silnicí III/01149 a řekou Olše (přibližně 80 – 90 stání). Ostatní odstavná stání pro obyvatele bytových domů budou realizována na příslušných plochách pro bydlení hromadné Pro parkování osobních automobilů jsou v Jablunkově vymezena parkoviště o celkové kapacitě cca 585 stání. Jedná se především o účelově zřízené plochy před objekty občanské vybavenosti, a to především v centru města. V rámci územního plánu je navrženo stávající kapacity zachovat s doplněním nových parkovacích ploch u hřbitova (pro přibližně 80 vozidel) a u koupaliště Amerika (cca 50 os. automobilů). Ostatní parkovací plochy mohou být řešeny uvnitř jednotlivých nových ploch Na území Jablunkova se nachází využitelné Pro rekreační vyžití obyvatel lze využít rozsáhlejší plochy zeleně na západním okraji zastavěného území (areál plícní léčebny) na východním okraji zastavěného území (lesopark „Městského lesa“) a na jihu (Žihla – lesopark u koupaliště „Amerika“). Dalšími významnějšími plochami pro denní rekreaci obyvatel, kromě sídlištní a vyhrazené zeleně, jsou parkově upravené plochy v prostoru centra města a podél vodních toků. Významné jsou i plochy zeleně na území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy a navrženého přírodního parku Slezské Beskydy. Koncept územního plánu dále řeší zásobování nové výstavby vodou, plynem a elektrickou energií a zabývá se i likvidací odpadních vod. Na správním území Jablunkov je lokalita soustavy Natura 2000 zastoupena evropsky významnou lokalitou Olše. Na západě území hraničí s evropsky významnou lokalitou Beskydy. V jižní části území je navržen migrační koridor pro velké šelmy. Pro zachování jeho funkčnosti doporučujeme vyjmout z ploch zástavby plochy Z59 a Z60, Z69 a Z85 a realizovat opatření proti hluku a světelným emisím v prostoru průmyslové zóny na jihozápadním okraji města a k navedení šelem do tohoto prostoru. Z hlediska životního prostředí budou v budoucnu nejsložitější dopravní problémy a s nimi související hluk a emise a zabezpečení funkčnosti migračního koridoru pro velké šelmy. Předložený koncept územního plánu Jablunkov je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný při dodržení doporučení uvedených v tomto posouzení a při dodržení předložené specifikace v Konceptu ÚPN Jablunkov. V Ostravě dne 26.5.2009

________________________________________________________________________ 64 Jablunkov SEA

___________________________________________________________________________

Literatura: Adamová M.a kol. (1992): vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů v měřítku 1 : 50 000, list 26-11, 16-33 Jablunkov. Český geologický ústav. Praha. Anděl P. a kol. (2007): Zajištění migrační prostupnosti Jablunkovské brázdy pro velké savce v souvislosti s předpokládaným navýšením automobilového provozu na silnici I/11 v úseku Jablunkov – státní hranice ČR/SR po zahájení provozu závodu Hyundai Motor Company v průmyslové zóně Nošovice. EVERNIA Liberec Hrabánková A. a kol. (2007): Revize zranitelných oblastí pro nitrátovou směrnici. VÚV T.G.M. Praha. Černikovský L., Krejčí B., Ptašek P., Machač M., Kruštík M. (2007): Kvalita ovzduší v oblasti Ostravsko-Karvinska Doucha P. (2008): Dopravní hluk a lidské zdraví. EKO, r. XIX, 1, s. 13-14. Krajíček L. a kol. (2008): Návrh Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Atelier T- plan, s.r.o. Olmer M. – Herrmann Z. – Kadlecová R. – Prchalová H et al. (2006): Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sborník geologických věd. hydrogeologie, inženýrská geologie 23, str. 5-31. Quitt E. (1975) : Klimatické oblasti ČSR, Mapa 1: 500 000. Geografický ústav ČSAV Brno Gajdušek P. a kol. (2009): Územní plán města Jablunkov – koncept řešení. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Šrám Radim J. (2007): Nové poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace. Ochrana ovzduší, 5-6/2007, p. 5-9. Urban J. (2009): Územní plán Jablunkov – koncept. Naturové posouzení přírody a krajiny, v platném znění. AQUATEST a.s, divize Brno Kolektiv autorů (2006): Návrh národního rozvojového plánu České republiky 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj. - Územní plán velkého územního celku Beskydy – návrh; Atelier T-plan, s.r.o., Praha, listopad 2001; schválený usnesením vlády ČR ze dne 25. 3. 2002 č. 298; - Změna č. 1 územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha, červenec 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 12. 12. 2006; - Změna č. 2 územního plánu velkého územního celku Beskydy (Atelier T-plan, s.r.o., Praha 2006), schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/2 ze dne 12. 9. 2006

________________________________________________________________________ 65 Jablunkov SEA

Úvod. 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

Recommend Documents